Pojištění nemovitostí

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra pojišťovnictví

Pojištění nemovitostí Bakalářská práce

Autor:

Zuzana Mocová, DiS. Pojišťovnictví

Vedoucí práce:

Ing. Helena Janegová

Praha

Červen, 2010

1

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Českém Dubu dne 14. června 2010

Zuzana Mocová, DiS.

2

Anotace Cílem mé bakalářské práce je provést analýzu pojištění nemovitostí se zaměřením na jeho rizikové oblasti a poukázat na systém likvidace škod v této oblasti pojištění. V první části práce charakterizuji pojištění majetku. V další kapitole se zabývám pojištěním nemovitostí, kde se věnuji především předmětu pojištění, pojišťovaným rizikŧm, nepojistitelným rizikŧm, pojistné částce a pojistnému. V této kapitole uvádím také připojištění k pojištění nemovitostí. Na začátku třetí kapitoly seznámím čtenáře s postupem při sjednávání pojištění nemovitostí v Kooperativa pojišťovně, a. s., VIG. Dále popisuji pojistnou smlouvu (formu, právní úpravu, vznik pojistné smlouvy, práva a povinnosti účastníkŧ a zánik pojištění). Na závěr této kapitoly uvádím modelové příklady na výpočet pojistného pro rŧzné typy nemovitostí (rodinný dŧm, bytový dŧm a rekreační objekt). V poslední kapitole této práce popisuji systém likvidace škod v oblasti pojištění nemovitostí.

Annotation The aim of my theses is to analyze „Real estate insurance“ with highlighting the risk areas and refer to system handling of claims in this area insurance. In the first part I describe the property insurance. In the next part I discuss real estate insurance, where I put brain to expecially subject of insurance, insurance risks, exclusions, insured amount and height of premium. In this part I discuss additional insurance to real estate insurance too. At the begining of the third part I make readers acquainted with process of negotiation real estate insurance in Kooperativa pojišťovna, a. s., VIG. Then I describe an insurance policy (form, legal regulations, inception of insurance policy, rights and duties of participants and expiry of insurance). At the end of this part I present model exaples of calculation of premium for a various typy of real estate (family house, flat-building and secondary residence). At the last part of this theses I describe system handling of clamis in the field of real estate insurance.

3

OBSAH ÚVOD ....................................................................................................................................... 6 1 POJIŠTĚNÍ MAJETKU ......................................................................................................... 7 1.1 Pojištění movitých věcí ................................................................................................... 8 1.2 Pojištění nemovitostí ..................................................................................................... 11 2 POJIŠTĚNÍ NEMOVITOSTÍ ............................................................................................. 12 2.1 Historie pojištění nemovitostí ......................................................................................... 12 2.2 Předmět pojištění ........................................................................................................... 12 2.3 Pojišťovaná rizika .......................................................................................................... 14 2.4 Připojištění ..................................................................................................................... 15 2.4.1 Pojištění odp. za škodu vyplývající z vlastnictví nebo drţby poj. nemovitosti ....... 15 2.4.2 Připojištění skel ......................................................................................................... 15 2.5 Nepojistitelná rizika ....................................................................................................... 16 2.6 Pojistná částka ............................................................................................................... 17 2.7 Pojistné .......................................................................................................................... 19 3 POSTUP PŘI SJEDNÁVÁNÍ POJIŠTĚNÍ NEMOVITOSTI V KOOPERATIVA POJIŠŤOVNĚ, A. S., VIG .................................................................................................. 22 3.1 Postup při pojišťování hlavní budovy ........................................................................... 22 3.2 Postup při pojišťování ostatních objektŧ ....................................................................... 26 3.3 Pojistná smlouva ............................................................................................................ 26 3.4 Modelové příklady ......................................................................................................... 32 3.4.1 Pojištění rodinného domu ........................................................................................ 32 3.4.2 Pojištění bytového domu ......................................................................................... 35 3.4.3 Pojištění rekreační chaty .......................................................................................... 37 4 LIKVIDACE ŠKOD V OBLASTI POJIŠTĚNÍ NEMOVITOSTÍ ..................................... 40 4.1 Prvotní úkony při vzniku pojistné události na nemovitostech ....................................... 40 4.2 Fáze likvidace pojistné události ..................................................................................... 41 4.2.1 Nahlášení pojistné události ...................................................................................... 41 4.2.2 Registrace pojistné události ..................................................................................... 42 4.2.3 Prověření pojistné události ...................................................................................... 42 4.2.4 Likvidace pojistné události ...................................................................................... 44 4.3 Lhŧty v oblasti likvidace škod ....................................................................................... 45 ZÁVĚR ................................................................................................................................... 46

4

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .................................................................................... 47 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 48 PŘÍLOHY OFICIÁLNÍ ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

5

ÚVOD Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila pojištění nemovitostí, především proto, abych získala více informací o vybraném pojistném produktu, neboť pojištění nemovitostí patří v současné době mezi nejrozšířenější druhy pojištění občanŧ (ve struktuře pojištění zaujímá druhé místo). V praxi jsem se jiţ mnohokrát setkala s tím, ţe lidé často chybně zaměňují pojem pojištění domácnosti s pojmem pojištění nemovitosti. Proto si myslím, ţe bude zajímavé si tento druh pojištění představit, upozornit na jeho dŧleţitost a poukázat na systém likvidace škod v této oblasti. Produkt pojištění nemovitosti nezabrání případným škodám, ale pomŧţe zmírnit finanční ztráty, které v dŧsledku škod mohou na nemovitosti vzniknout. Ţádná nemovitost není nedobytná pro zloděje, ţádná neodolá přírodním ţivlŧm, proto je dŧleţité chránit ji vhodným pojištěním. V současné době pojišťovny nabízejí relativně široké pojistné krytí za přijatelnou cenu. Pojištěním nemovitosti lze pojistit rodinný dŧm, bytový dŧm, rekreační chalupu nebo chatu, garáţ a příslušenství staveb (ploty, bazény, skleníky apod.) Součástí pojištění jsou i stavební součásti, které tvoří vnitřní prostor bytu (podlahy, obklady stěn a stropŧ apod.). Nemovitost lze pojistit i pokud je ve výstavbě. Cílem této bakalářské práce je provést analýzu pojištění nemovitostí se zaměřením na jeho rizikové oblasti a poukázat na systém likvidace škod v této oblasti pojištění.

6

1 POJIŠTĚNÍ MAJETKU Pojištění majetku je ve většině firem i domácností povaţováno za základní a nejdŧleţitější pojištění. Toto pojištění se specializuje na pojišťování rizik a škod, které mohou vzniknout na majetku fyzických nebo právnických osob. Současné druhy majetkového pojištění se vyvinuly z kaţdodenních potřeb lidí. Pojištění majetku dle formy vzniku patří do smluvních pojištění, tzn., ţe vzniká na základě uzavření smlouvy mezi pojistníkem a pojišťovnou, přičemţ pojistník se mŧţe svobodně rozhodnout, zda si pojištění uzavře, či nikoliv. Do jmenované skupiny pojištění lze zařadit např. pojištění odpovědnosti v běţném občanském ţivotě, pojištění domácnosti, havarijní pojištění motorových vozidel, pojištění strojŧ a strojních zařízení. Pojištění majetku se sjednává jako pojištění škodové. Účelem škodového pojištění je náhrada škody vzniklé v dŧsledku pojistné události. Pojistné plnění je závislé na výši vzniklé škody. Maximální výše pojistného plnění je omezena v pojistné smlouvě. Předmětem pojištění majetku jsou jednotlivé věci movité či nemovité (nebo jejich soubory).

7

1.1. Pojištění movitých věcí Pojištění movitých věcí lze uzavřít na zničení či poškození věcí, součástí a příslušenství věcí, které jsou v majetku pojištěného nebo které po právu uţívá.

Vybrané druhy pojištění movitých věcí: Pojištění domácnosti Pojištění domácnosti je jedno z nejvýznamnějších pojištění pro pojišťovny i pro obyvatelstvo, protoţe tento produkt vyuţívají odhadem asi 2/3 domácností. Předmětem pojištění domácnosti jsou movité věci, které tvoří soubor zařízení domácnosti a slouţí k jejímu provozu nebo k uspokojování potřeb členŧ domácnosti. V rámci tohoto druhu pojištění mohou být připojištěny věci, které mají vyšší hodnotu (např. obrazy, staroţitnosti, šperky, sportovní potřeby, výpočetní technika, sbírky, klenoty). Hlavní rizika: ţivel (poţár, výbuch, úder blesku, pád letadla) + odcizení U tohoto druhu pojištění nelze sjednat samostatně pouze riziko odcizení. Nejčastějším připojištěním k pojištění domácnosti je pojištění odpovědnosti za škody v běţném občanském ţivotě. Pojištění odpovědnosti v běţném občanském ţivotě se zpravidla vztahuje na škody zpŧsobené jiné osobě při provozu domácnosti, rekreaci a zábavě, rekreačních sportech, chovu drobných zvířat – zejména psŧ a koček a při dalších běţně vykonávaných činnostech. Pojištění strojŧ a strojních zařízení Pojištění strojŧ a strojních zařízení lze uzavřít na poškození nebo zničení strojŧ a strojního zařízení, jejich součástí a příslušenství. Základní strojní pojištění se vztahuje na škody zpŧsobené chybnou konstrukcí, vadou materiálu nebo výrobní vadou, přetlakem či podtlakem páry, plynu nebo kapaliny, nedostatkem vody v kotli, nevyváţeností nebo roztrţením odstředivou silou, zkratem či jiným působením elektrického proudu, selháním měřících regulačních nebo zabezpečovacích zařízení, vniknutím cizího tělesa do pojištěné věci, nesprávnou obsluhou.

8

Pojištění výstavních expozic Pojištění výstavních expozic se sjednává samostatně pro jednotlivé akce (výstavy, veletrhy atd.) a je určeno pro vystavovatele, nebo organizátory akcí. Pojistit lze jednotlivý exponát nebo soubor vystavovaných exponátŧ na rizika poţár, výbuch, přímý úder blesku, vichřice, krupobití, sesuv lavin, zřícení skal nebo zemin, povodeň nebo záplava, voda nebo topné médium vytékající z potrubí poškozeného přetlakem nebo mrazem, či na odcizení a jednání pachatele za účelem odcizení věcí. Havarijní pojištění motorových vozidel Havarijní pojištění slouţí ke krytí škod na vlastním automobilu při dopravní nehodě. Předmětem pojištění jsou motorová vozidla (automobily, motocykly, přívěsy, návěsy apod.). V plném havarijním pojištění je kryto riziko ţivelní, odcizení, vandalismu a havárie, formulované jako rozbití nebo poškození vozidla vnější událostí. Z tohoto pojištění je zpravidla vyloučeno přirozené opotřebení, nesprávná údrţba nebo řízení vozidla osobou bez řidičského prŧkazu. K havarijnímu pojištění lze sjednat celou řadu připojištění, např. připojištění skel, zavazadel, pojištění nákladŧ na zapŧjčení vozidla, úrazové pojištění řidiče a cestujících, pojištění pŧjčovného pro případ opravy vozidla. Šomáţní pojištění Jde o pojištění ztrát zpŧsobených přerušením provozu. Pojistná ochrana se vztahuje na majetkové škody (peněţní újmy), které nejsou zahrnuty ani do jediného věcného pojištění. Týká se případŧ úplného nebo částečného přerušení provozu (ţivelní událost, poškození strojů apod.), při kterém nemŧţe pojištěný provozovat své podnikatelské aktivity. Z pojištění jsou hrazeny ztráty na zisku a náklady nevyhnutelné během úplného nebo částečného zastavení provozu v dŧsledku události uvedené v pojistné smlouvě. Dopravní pojištění Dopravní pojištění se vztahuje na případy poškození, zničení, odcizení a ztráty věci při přepravě nebo při úkonech s přepravou souvisejících.

9

Pojištění obvykle zahrnuje škody zpŧsobené:  ţivelní událostí,  při dopravní nehodě. Za přepravu se zpravidla povaţuje časový úsek od přípravy věci k přepravě a jejího naloţení aţ k vydání věci příjemci v místě doručení nebo její uloţení na určené místo. Pojistné plnění se zpravidla neposkytuje, pokud byla věc:  poškozena nebo zničena v dŧsledku nedostatečného balení,  pŧsobením atmosférického tepla nebo chladu. Tento druh pojištění se vztahuje na zboţí přepravované vlastními dopravními prostředky i na zboţí přepravované specializovanými firmami a platí na celém světě. Zemědělské pojištění Jedná se zejména o pojištění zemědělských plodin a zvířat. Pojištění hospodářských zvířat Pojištění hospodářských zvířat poskytuje chovatelŧm náhrady škod, které vzniknou uhynutím, utracením, popřípadě nutnou poráţkou zvířat, a to jak v případě hromadných škod, tak i v případě škod jednotlivých. Hromadné škody vznikají především v dŧsledku nákaz, ţivelních událostí, akutních otrav, extrémních klimatických vlivů apod. Tímto pojištěním lze pojistit všechny druhy hospodářských zvířat, zejména skot, prasata, ovce, kozy, drŧbeţ a ryby. Pojištění plodin Pojištění plodin kryje škody vzniklé na porostech zemědělských plodin v dŧsledku krupobití, případně dalších ţivelních událostí, zejména záplav, vichřic, poţárů apod. Pojištění se dále mŧţe vztahovat také na škody zpŧsobené vyzimováním nebo jarními mrazy. V rámci tohoto pojištění je moţno sjednat pojištění plodin ve sklenících a fóliovnících nebo pojištění okrasných rostlin pro případ poškození následkem ţivelních událostí. V rámci pojištění majetku lze pojistit mnoho dalších movitých věcí, např. audiovizuální

techniku,

elektronické

a optické

10

přístroje,

umělecká

díla,

sbírky

a staroţitnosti, klenoty, cennosti, cenné papíry a peníze, zásoby, sportovní náčiní nebo zdravotní pomůcky pro tělesně postiţené.

1.2 Pojištění nemovitostí V současné době patří pojištění nemovitostí mezi nejrozšířenější druhy pojištění občanŧ. Ve struktuře pojištění zaujímá druhé místo, neboť zhruba polovina obyvatelstva v České republice bydlí ve vlastních domech. Ţádná nemovitost není nedobytná pro zloděje, ţádná neodolá přírodním ţivlŧm, proto je dŧleţité chránit ji vhodným pojištěním. Pojištění nemovitosti nemŧţe zabránit případným škodám, ale pomŧţe zmírnit finanční ztráty, které v dŧsledku škod mohou na nemovitosti vzniknout. Pojišťovna klientovi poskytne pomoc v situacích, kdy na pojištěných nemovitostech vznikne škoda nejen v dŧsledku ţivlu, ale i vandalismu. Předmětem pojištění nemovitosti jsou budovy a stavby (zdivo, stěny, podlahy, střecha, rozvody a další armatury). Pojištění domácnosti se vztahuje pouze na věci náleţející k domácnosti (např. nábytek, elektronika, cennosti, audiovizuální technika). Často dochází k záměně těchto pojištění, zejména u pojištění bytŧ.

11

2 POJIŠTĚNÍ NEMOVITOSTÍ 2.1 Historie pojištění nemovitostí Pojištění nemovitostí je jedním z nejstarších typŧ pojištění. Jeho počátky souvisejí s poţáry, které odedávna představovaly velké nebezpečí pro obyvatele měst i vesnic, neboť domy byly dřevěné a střechy slaměné. Stísněnost měst, nedostatečnost hasícího zařízení, nedostatek vody i neznalost lidí, snaţících se poţár uhasit, vedla často k tomu, ţe se poţár nekontrolovatelně šířil z domu na dŧm a ohněm tak bylo zničeno celé město a byly zpŧsobeny nenahraditelné škody. Pro příklad lze uvést jihočeské město Tábor, které utrpělo od roku 1400 do roku 1500 celkem 34 poţárŧ. Aby bylo zabráněno vzniku poţárŧ, byly jiţ od konce středověku vydávány celozemské i místní poţární řády, ve kterých byla vytyčena všechna tehdejší moţná opatření a povinnosti obyvatelstva v případě vypuknutí poţáru. Ve větším mnoţství začaly tyto řády vycházet aţ v 18. století.

2.2 Předmět pojištění Předmětem pojištění nemovitostí jsou budovy a stavby včetně všech stavebních součástí, příslušenství a přípojek. Budovou se rozumí nadzemní i podzemní stavba, která je uzavřena obvodovými stěnami, podlahou a střešní konstrukcí. Stavba je obecně širší technický pojem neţ budova. Za stavby se povaţují objekty nemovitého charakteru, které se od budov odlišují tím, ţe jsou zpravidla nezastřešené (např. ploty, chodníky, bazény, studny). Pojištění nemovitostí se nejčastěji sjednává pro čtyři následují typy budov: Rodinné domy Za rodinný dŧm se povaţuje budova s nejvýše třemi samostatnými bytovými jednotkami, která svým stavebním uspořádáním odpovídá poţadavkŧm na rodinné bydlení a v níţ je více neţ polovina podlahové plochy všech místností určena k bydlení. Rekreační objekty Rekreačním objektem se rozumí budova vyuţívaná k individuálnímu rekreačnímu bydlení (chaty, chalupy, zahrádkářské chatky apod.) 12

Byty a bytové domy Za byt se povaţuje místnost nebo soubor místností v bytovém domě, které jsou převáţně určeny k bydlení. Bytovým domem se rozumí budova určená pro bydlení, v níţ z úhrnu podlahových ploch všech jejich místností a prostorŧ připadá víc neţ polovina na byty. Rozestavěná budova Jedná se o budovu v prŧběhu její realizace, tzn. před kolaudací. Pojistit lze i všechny další budovy (garáţe, stodoly, dílny, hospodářské budovy, …) a stavby (ploty, chodníky, studny, bazény, …). Za stavební součásti budovy se povaţují věci, které k ní podle její povahy patří a nemohou být odděleny, neboť by došlo k jejímu znehodnocení (např. elektroinstalace, vodovodní, plynová a odpadní instalace, okna, dveře, keramické obklady, malby stěn). Příslušenstvím jsou věci připevněné na vnějších částech budovy nebo stavby. Tyto věci, jsou určeny k tomu, aby byly s budovou trvale uţívány (např. vestavěný nábytek, kuchyňské linky, kotle, bojlery, sluneční kolektory, elektrické zabezpečovací signalizace). Přípojkami se rozumí kabelové a trubní rozvodné sítě v délce nacházející se na pozemku náleţejícím k hlavní budově. Budovy

vyloučené

z pojištění

nemovitostí

jsou

budovy

opuštěné,

poškozené

a neudrţované. Za poškozené se povaţují budovy, které mají poškozené prvky dlouhodobé ţivotnosti (trhliny ve zdech, pokleslé základy, deformace stropních konstrukcí, apod.). Za neudrţované se povaţují budovy, které nemají v dobrém stavu prvky krátkodobé ţivotnosti, čímţ by mohlo dojít i k prvku dlouhodobé ţivotnosti (poškozená střešní krytina, silně zkorodované okapy, chybějící výplně oken, dlouhodobé prosakování vody z poškozené vodovodní instalace apod.) Uvede-li klient při sjednávání pojištění, ţe některý z konstrukčních prvkŧ budovy je v problémovém technickém stavu, nelze pojištění sjednat bez prohlídky nemovitosti. U starších bytových domŧ, které nebyly rozsáhle zrekonstruovány, je prohlídka nemovitosti samozřejmostí.

13

2.3 Pojišťovaná rizika Riziko je moţnost vzniku nešťastné události. Aby bylo riziko pojistitelné, musí splňovat tyto čtyři podmínky:  riziko musí být identifikovatelné,  zpŧsobená újma musí být vyčíslitelná,  výskyt pojistné události musí být náhodný,  pojištění rizika musí být ekonomicky přijatelné pro pojistníka i pojistitele. Při pojištění nemovitosti je nutné posoudit, jakým nebezpečím je nemovitost nejvíce ohroţena a z jaké příčiny mohou vzniknout největší škody. Základní rizika, proti kterým lze nemovitost pojistit, se souhrnně označují jako „FLEXA“. Označení „FLEXA“ znamená počáteční písmena těchto základních ţivelních nebezpečí v angličtině:  poţár

F – fire,

 úder blesku

L – lightning,

 výbuch

EX – explosion,

 pád letadla

A – air crash.

Základní rizika nelze sjednat jednotlivě. Pojištění pouze na „FLEXA“ bývá obvykle nedostatečné, proto pojišťovny umoţňují rozšíření pojistné ochrany na mnoho dalších rizik, např:  záplava nebo povodeň,  pád stromu, stoţáru nebo jiného předmětŧ,  vichřice nebo krupobití,  záplava vodou z vodovodního potrubí,  sesuv pŧdy, zřícení skal nebo zemin,  tíha sněhu,  zemětřesení,  přetlak nebo zamrznutí kapaliny. Pojištění dalších rizik nelze sjednat bez základních rizik („FLEXA“).

14

2.4 Připojištění Připojištění je označení pro doplňkové pojištění, které lze sjednat jednou pojistnou smlouvou s

hlavním druhem pojištění (např. pojištění nemovitostí). Doplňkovým

pojištěním lze rozšířit platnost hlavního pojištění na další rizika. Připojištění nelze sjednat samostatně, pouze s hlavním pojištěním. V případě pojištění nemovitostí je moţné sjednat tato připojištění: 

pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo drţby pojištěné nemovitosti



připojištění skel

2.4.1 Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo drţby pojištěné nemovitosti Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo drţby pojištěné nemovitosti je nabízeno doplňkově k pojištění nemovitosti. Pojištění se vztahuje na odpovědnost pojištěného za škodu zpŧsobenou třetí osobě na zdraví nebo majetku, jeţ vyplývá z jeho vztahu k nemovitosti (např. škoda zpŧsobená pádem stavební součásti z budovy, úraz chodce na nedokonale udrţovaném chodníku). Odpovědnost za škodu vyplývající z vlastnictví nebo drţby pojištěné nemovitosti je vyloučena z pojištění odpovědnosti za škodu v běţném občanském ţivotě, která se vztahuje na škody, jeţ pojištěný zpŧsobí při rozmanitých činnostech v běţném občanském ţivotě (např. vytopení sousedŧ zpŧsobené vodou vytékající z automatické pračky, poţár vzniklý od zapnuté ţehličky nebo dopravní nehoda zaviněná chodcem či cyklistou).

2.4.2 Připojištění skel Připojištění skel znamená podstatné rozšíření pojistné ochrany pro skla osazená v pojištěných budovách či stavbách. Tato skla jsou samozřejmě automaticky předmětem základního pojištění (pojištění nemovitostí), které však kryje pouze ţivelní rizika. Připojištění skel rozšiřuje rozsah pojištění skel prakticky proti všem rizikŧm. Pojišťovna tak například poskytne plnění i za škodu na skle, která vznikla:  vandalským jednáním nezjištěného pachatele, 15

 kdyţ potomek pojištěného neúmyslně rozbije okno míčem,  nárazem okenního křídla v prŧvanu. Předmětem připojištění jsou:  skla osazená ve vnějších stavebních otvorech (např. okna, lodţie, terasy),  skla osazená v pevně zabudovaných stavebních součástech a příslušenství (např. dveřní výplně, zrcadla osazená ve vestavěném nábytku, zrcadlové stěny) Pojistnou událostí je takové poškození nebo zničení skel, při kterém osazené sklo bylo rozbito, prasklo nebo bylo poškozeno tak, ţe je nezbytná jeho výměna. Pojišťovna poskytne plnění jen tehdy, vznikla-li pojistná událost v době trvání pojištění a v místě pojištění. Pojištění skel se netýká škod vzniklých:  při dopravě skel, při zasklívání a demontáţi,  při vystavení skel sálavému teplu nebo přímému ohni (např. při odstraňování starých nátěrŧ),  na rámech a osazeních,  na sklenících. Plnění pojistitele ze všech pojistných událostí vzniklých v jednom pojistném roce je omezeno limitem pojistného plnění dohodnutým v pojistné smlouvě.

2.5 Nepojistitelná rizika Výčet nepojistitelných rizik bývá uveden ve všeobecných pojistných podmínkách. V případě pojištění nemovitosti pojišťovna neposkytne pojistné plnění, jestliţe škoda na nemovitosti byla zpŧsobena následkem:  válečné události, vzpoury, povstání nebo jiných hromadných násilných nepokojŧ, stávky, teroristických aktŧ (tj. násilných jednání motivovaných politicky, sociálně, ideologicky nebo náboţensky),  pŧsobením jaderné energie,  úmyslným jednáním pojištěného, pojistníka nebo jiné osoby z podnětu některého z nich.

16

2.6 Pojistná částka Pojistná částka je nejvyšší moţné plnění ze strany pojišťovny v případě pojistné události. Pojistná částka by se měla rovnat hodnotě pojišťovaného majetku (nemovitosti). Jestliţe je pojistná částka v pojistné smlouvě niţší, neţ je hodnota pojištěného majetku, dochází k tzv. podpojištění. V praxi to znamená, ţe v případě pojistné události pojistitel sníţí pojistné plnění v poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši hodnoty pojištěného majetku. K podpojištění dochází nejen vinou inflace, ale také vlivem provedené úpravy, rozšiřování a modernizace. Příklad: Před pěti lety si klient pojistil byt na 1 000 000 Kč. Nyní je, díky rŧstu cen nemovitostí, jeho skutečná hodnota 1 250 000 Kč. Tím vzniklo podpojištění, jelikoţ pojistná hodnota je nyní niţší neţ skutečná hodnota bytu. Koeficient pro výpočet pojistného plnění u tohoto podpojištění je 0,80 (1 000 000 : 1 250 000). Pokud vznikne totální škoda, například následkem poţáru, dostanete klient od pojišťovny jen 800 000 Kč (1 000 000 Kč x 0,80) místo 1 250 000 Kč. Jestliţe je pojistná částka vyšší neţ pojistná hodnota majetku, vzniká tzv. přepojištění. V takovém případě má klient jistotu, ţe obdrţí plnou výši náhrady škody, ale platí vyšší pojistné neţ je třeba (výše pojistného je závislá na výši pojistné částky). Příklad: Klient si pojistil rodinný dŧm na 5 000 000 Kč, dŧm má však skutečnou hodnotu 3 000 000 Kč. V případě totální škody pojišťovna klientovi vyplatí maximálně 3 000 000 Kč. Stanovení zbytečně vysoké pojistné částky bylo pro klienta nevýhodné, neboť platil několikanásobně vyšší pojistné. K této situaci by v praxi nemělo dojít, neboť kaţdý prodejce pojištění se snaţí vybrat pro klienta výhodnou variantu pojištění.

17

Pojistná částka se stanovuje následujícími zpŧsoby:  výpočtem provedeným pojišťovnou Při výpočtu pojišťovna zohledňuje typ pojišťované nemovitosti (rodinný dŧm, bytový dŧm, byt, či rekreační objekt), hodnotu na jakou si klient nemovitost pojistil (na časovou nebo novou) a hodnotu za 1 m2 plochy pojištěné stavby. Hodnota 1 m2 stavby je zpravidla závislá na technickém provedení stavby a na lokalitě (obci), v níţ se stavba nachází.  stanovením pojistné částky pojistníkem, tj. osobou, která pojištění sjednává. Tento zpŧsob je v praxi nejčastější.  výpočetním mechanismem pojišťovny v kombinaci se stanovením pojistné částky pojistníkem Pojišťovna zpravidla určí spodní hranici pojistné částky, pojistník však mŧţe pojistnou částku podle svého uváţení zvýšit.  odhadní cenou na základě posudku znalce V případě, kdy je pojistná částka stanovena výpočetním mechanismem pojišťovny, je výše pojistné částky značně ovlivněna tím, je-li pojištění sjednáno na novou či časovou cenu (hodnotu). Pojištění na časovou cenu V případě pojištění na časovou cenu by měla být pojistná částka stanovena ve výši pořizovací ceny nové budovy v době sjednání pojištění upravené o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení a nebo zhodnocení budovy, k němuţ došlo opravou, modernizací nebo jiným zpŧsobem. Pojištění na novou cenu Při pojištění na novou cenu by měla být pojistná částka budovy stanovena ve výši odpovídající pořizovací ceně nové budovy v době sjednání pojištění, tzn. za kolik by bylo moţné (při respektování aktuálních místně obvyklých cen stavebních prací a materiálŧ) budovu znovu postavit (včetně nákladŧ na odklízení suti po pojistné události, nákladŧ na projektovou dokumentaci).

18

2.7 Pojistné Pojistné představuje finanční částku, která náleţí pojistiteli za poskytování pojistné ochrany. Pojistitel má na tuto částku právo po celé pojistné období. Údaje o výši pojistného, četnosti a zpŧsobu placení jsou stanoveny v pojistné smlouvě. V případě pojištění nemovitosti je výše pojistného závislá na mnoha faktorech. Mezi nejdŧleţitější patří:  výše pojistné částky,  zastavěná plocha, výška budovy (počet podlaţí), materiál, ze kterého je budova postavena (spalné, nespalné materiály)  zpŧsob sjednaní pojištění, tj. zda je pojištění uzavřeno na novou nebo časovou hodnotu,  typ pojištěné nemovitosti (jedná-li se o rodinný dŧm, bytový dŧm, byt v bytovém domě či rekreační objekt),  lokalita, kde se nemovitost nachází a riziko vzniku povodně nebo záplavy v daném místě,  rozsah sjednaného pojistného krytí (šíře rizik, na něţ se pojištění vztahuje),  spoluúčast (částka dohodnutá v pojistné smlouvě, kterou se pojištěný podílí na výši škody v případě vzniklé pojistné události, mŧţe být vyjádřena pevnou částkou, procentem, nebo jejich kombinací),  sleva na pojistném (např. za roční platbu pojistného, za jiţ sjednané pojištění u téţe pojišťovny) Významnou roli při stanovení výše pojistného hraje riziko vzniku povodně nebo záplavy v místě pojištění. Kaţdá pojišťovna člení toto riziko do 4 kategorií (viz následující Tabulka č. 1).

19

Tabulka č. 1 Klasifikace rizika (povodeň, záplava) u pojišťovny Kooperativa, a. s., VIG

Klasifikace rizika

Popis Místo pojištění je situováno v povodňové zóně I. (nejniţší ohroţení

1 - nízké

vzniku povodně/záplavy - mimo předpokládané rizikové území záplav) a v posledních dvaceti letech se zde nevyskytla povodeň ani záplava. Místo pojištění je situováno v povodňové zóně I. a posledních dvaceti letech se zde vyskytla povodeň nebo záplava jednou NEBO místo pojištění je situováno v povodňové zóně II. (území se zvýšenou

2 - zvýšené

pravděpodobností

vzniku

povodně

nebo

záplavy

-

odpovídá

předpokládanému maximálnímu moţnému rozlivu) a v posledních 20 letech se zde povodeň nebo záplava nevyskytla nebo se vyskytla jednou. Místo pojištění je situováno v povodňové zóně III. (území s vysokou pravděpodobností vzniku povoděn nebo záplavy - odpovídá zátopovému 3 - vyšší

území 50tileté vody) a v posledních 20 letech se zde povodeň nebo záplava nevyskytla nebo se vyskytla jednou. Pokud je místo pojištění situováno v povodňové zóně IV. (území s nejvyšší pravděpodobností vzniku povodně nebo záplavy - odpovídá

4 – nepojistitelné

zátopovému území 20tileté vody) NEBO se v místě pojištění v posledních letech vyskytla povodeň nebo záplava víc neţ jednou.

Zdroj: Sazebník pro pojištění majetku a odpovědnosti za škodu občanŧ Povodňové zóny jsou společné pro všechny členské pojišťovny České asociace pojišťoven. Česká asociace pojišťoven zpřístupňuje zdarma na svých webových stránkách aplikaci pro identifikaci povodňových oblastí. Kaţdý občan si tak mŧţe pro účely pojištění nemovitosti snadno vyhodnotit nebezpečí výskytu povodní v konkrétní lokalitě na celém území ČR. Aplikace vyhodnocuje čtyři rizikové zóny. Za předpokladu, ţe vlastní klient nemovitost ve vyšší rizikové zóně (2 a více), lze předpokládat navýšení pojistného o rizikový příplatek.

20

I v České republice existují lokality, které jsou z hlediska neúnosného rizika výskytu povodní nepojistitelné. Ty se vyskytují zpravidla ve 4. rizikové zóně. Takovou informaci pak ocení zejména ti, kteří o koupi nemovitosti v takové lokalitě zatím jen uvaţují. Tabulka č. 2 Pojištění nemovitostí - předepsané pojistné a vyplacené pojistné plnění (v tis. Kč)

Rok

Ukazatel

2006

2007

2008

Předepsané pojistné

3 135 761

3 438 626

3 763 609

Vyplacené pojistné plnění

2 449 963

1 600 142

1 450 322

Zdroj: www.cap.cz

Pozn.: Údaje jsou souhrnné za členské pojišťovny České asociace pojišťoven.

Graf č. 1 Pojištění nemovitostí - předepsané pojistné a vyplacené pojistné plnění (v tis. Kč)

1 000 000 500 000

1 450 322

1 500 000

0 2006

Předepsané pojistné Vyplacené pojistné plnění

1 600 142

tis. Kč 2 000 000

3 438 626

2 500 000

2 449 963

3 000 000

3 135 761

3 500 000

3 763 609

4 000 000

2007

2008

Rok

21

3 POSTUP PŘI SJEDNÁVÁNÍ POJIŠTĚNÍ NEMOVITOSTI V POJIŠŤOVNĚ KOOPERATIVA, A. S., VIG 3.1 Postup při pojišťování hlavní budovy Při pojišťování hlavní budovy (rodinný dŧm, bytový dŧm, byt, rekreační objekt) je třeba:  zjistit riziko povodně nebo záplavy Pojišťovna Kooperativa vyuţívá ke zjištění rizikovosti místa pojištění aplikaci AQUARIUS, jejímţ prostřednictvím získá informace o pravděpodobnosti výskytu povodní nebo záplav v místě pojištění. Klasifikace rizika povodně nebo záplavy viz kapitola 2.7 Pojistné.  určit druh hlavní budovy Jedná-li se o rodinný dŧm, bytový dŧm, byt či rekreační objekt.  zjistit typ konstrukce budovy Jedná-li se o zděnou nebo kombinovanou (typ OKAL, dřevěné – roubené, trámkové, apod.) budovu.  zjistit provedení budovy (účelné, běţné, nadstandardní) a typ střechy Provedení budovy může být: Účelné: Zpravidla starší budova, chybí část obvyklé vybavenosti (např. vodovod, koupelna nebo sprchový kout, splachovací WC, ústřední nebo etáţové topení). Běţné: Budova je řešena funkčně, vybavena standardně, pouţité konstrukční prvky a materiály jsou převáţně v niţší a střední cenové hladině. Nadstandardní: Budova je řešena reprezentativně, vybavena komfortně, pouţité konstrukční prvky a materiály jsou převáţně ve vyšší cenové hladině.

22

Oproti běţnému provedení je budova zpravidla i lépe zabezpečena (bezpečnostní ţaluzie v oknech, elektrická zabezpečovací signalizace instalována v celém objektu apod.) Typ střechy: plochá

sklonitá  zjistit celkovou plochu všech podlaţí budovy Plocha podlaţí (v m2) je plocha vymezená vnějším obrysem příslušného podlaţí pojišťované budovy. U budovy nepravidelných tvarŧ lze pro zjednodušení výpočtu plochy pŧdorys budovy rozdělit na jednoduché geometrické obrazce. Plochy balkónŧ, teras, vnějších schodŧ a arkýřŧ se do plochy podlaţí nezapočítávají. Celková plocha všech podlaţí budovy (v m2) se vypočte jakou součet ploch všech podlaţí budovy. Plocha podlaţí se vţdy zaokrouhluje na celé m2 (od 0,5 m2 směrem nahoru).  vyhledat v příslušné tabulce tzv. průměrnou hodnotu Prŧměrná hodnota vyjadřuje (Kč/m2) cenu budovy vztaţenou na 1m2 plochy. Výše prŧměrné hodnoty se vyhledá v příslušné tabulce (podle typu a provedení budovy, popř. typu střechy).  stanovit na jakou hodnotu je budova pojištěna (na novou cenu, na časovou cenu) Na novou cenu se pojišťuje kaţdá budova, jejíţ hlavní konstrukční prvky jsou udrţované a nepoškozené (viz dotazy uvedené v pojistné smlouvě). Na časovou cenu je moţno pojistit starší budovu, bylo-li prohlídkou zjištěno, ţe sice byla zanedbána její prŧběţná údrţba, avšak technický stav hlavních konstrukčních prvkŧ budovy umoţňuje její přijetí do pojištění. Na časovou cenu je dále moţno pojistit starší budovu v dobrém technickém stavu – na výslovné přání

23

klienta. Sjednává-li se pojištění budovy na časovou cenu, je třeba klientovi dŧkladně objasnit principy plnění pojistitele v případě vzniku pojistné události.  vypočítat minimální pojistnou hodnotu budovy Minimální pojistná hodnota budovy (Kč) se stanoví jako součin celkové plochy všech podlaţí budovy (m2) a odpovídající prŧměrné hodnoty (Kč/m2). Pro její výpočet se pouţívá Dotazník pro stanovení minimální pojistné hodnoty nemovitosti. Minimální pojistná hodnota má pouze informativní charakter – jde o spodní hranici pro stanovení pojistné částky budovy. Sjednává-li se pojištění hlavní budovy na časovou cenu, stanoví se minimální časová pojistná hodnota budovy vynásobením minimální pojistné hodnoty koeficientem opotřebení, který je uveden v příslušné tabulce, a to v závislosti na stáří budovy.  zjistit poţadovanou výši pojistné částky budovy Pojistnou částku stanovuje vţdy pojistník tak, aby odpovídala skutečné hodnotě nemovitosti. Pojistná částka má odpovídat technické ceně budovy (ve znaleckých posudcích jde o tzv. „cenu reprodukční“), která vychází z místně obvyklých cen stavebních prací a materiálŧ, nikoli trţní ceně, ve které je zohledněna atraktivnost či neatraktivnost polohy nemovitosti. Pojistná částka je základnou pro výpočet pojistného. Zaokrouhluje se na celé desetitisíce Kč směrem nahoru.  zjistit poţadovanou variantu pojištění (PRIMA, KOMFORT), V pojistné smlouvě musí být označena sjednaná varianta pojištění, která určuje, proti kterým pojistným nebezpečím je nemovitost pojištěna. Pojištění nemovitosti lze sjednat v jedné ze dvou nabízených variant: 

PRIMA



KOMFORT

Nabízené varianty pojištění zahrnují následující pojistná nebezpečí: PRIMA a) ţivelní pojistná nebezpečí b) pojištění elektromotorŧ (škody vzniklé zkratem nebo přepětím)

24

KOMFORT a) ţivelní pojistná nebezpečí b) pojištění elektromotorŧ (škody vzniklé zkratem nebo přepětím) c) aerodynamický třesk při přeletu nadzvukových letadel d) odcizení e) vandalismus  zjistit poţadovanou míru spoluúčasti Spoluúčast představuje částku, kterou se pojištěný podílí na výši škody v případě vzniklé pojistné události.  vyhledat odpovídající pojistnou sazbu Jde o tzv. základní sazbu, která je kalkulována s ohledem na výši základní spoluúčasti – zpravidla 1 000 Kč – se kterou se příslušné pojištění sjednává.  vyhledat koeficient spoluúčasti a koeficient slevy Koeficient spoluúčasti vyjadřuje slevu za větší spolupodílení se oprávněné osoby na pojistné události – tzn. za sjednanou vyšší neţ základní spoluúčast. (Je-li sjednána základní spoluúčast, koeficient 1,00 se v pojistné smlouvě neuvádí.) Koeficient slevy vyjadřuje individuální ohodnocení rizikovosti obchodního případu.  vypočítat roční pojistné Pojistné je smluvní cena za pojistnou ochranu a jeho výše musí být uvedena v pojistné smlouvě. Postup při výpočtu pojistného je následující: 1) stanovit základnu pro výpočet pojistného (pojistná částka, resp. limit pojistného plnění), 2) vyhledat v příslušné tabulce odpovídající základní pojistnou sazbu (resp. základní roční pojistné), 3) v případě sjednání vyšší neţ základní spoluúčasti zjistit v příslušné tabulce odpovídající koeficient spoluúčasti, 4) v případě aplikace slevy uplatnit odpovídající koeficient slevy, 5) vynásobit výše uvedené veličiny. Roční pojistné se zaokrouhluje na celé Kč matematicky. 25

3.2 Postup při pojišťování ostatních objektů Při pojišťování ostatních objektŧ (garáţ, kolna, altán, bazén, … ) je třeba:  zjistit klientem poţadovanou výši limitu pojistného plnění,  zjistit poţadovanou variantu pojištění (PRIMA, KOMFORT),  vyhledat odpovídající pojistnou sazbu,  pouţít stejný koeficient spoluúčasti jako u pojištění hlavní budovy a případně uplatnit i koeficient slevy,  vypočítat roční pojistné. V případě, ţe má pojišťovací zprostředkovatel zjištěné všechny potřebné informace o pojišťované nemovitosti, mŧţe s klientem sepsat pojistnou smlouvu.

3.3 Pojistná smlouva Právní úprava Pojistná smlouva je upravena zejména Zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Některé vztahy účastníkŧ pojištění upravují zvláštní předpisy, např. Zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Nejsou-li některé vztahy účastníkŧ pojištění upraveny speciálními zákony, řídí se občanským zákoníkem.

Pojistná smlouva Pojistná smlouva je smlouvou o finančních sluţbách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku pojistné události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

Forma smlouvy Pojistná smlouva musí mít písemnou formu. Kaţdá ze stran (pojistník, pojistitel) musí obdrţet alespoň jedno vyhotovení pojistné smlouvy.

26

Podstatné náleţitosti smlouvy: 1) určení účastníků pojištění (pojistitel a pojistník) Pojistitel - právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost (pojišťovna). Pojistník - osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu. 2) určení oprávněné osoby Oprávněná osoba - osoba, které v dŧsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění. 3) vymezení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové Pojištění škodové – jeho účelem je náhrada škody vzniklé v dŧsledku pojistné události (např. pojištění nemovitosti – vichřicí poničena střešní krytina). Pojištění obnosové – v případě pojistné události je klientovi vyplacen obnos sjednaný v pojistné smlouvě (např. úrazové pojištění – zlomená ruka). 4) definování pojistného nebezpečí a pojistné události Pojistné nebezpečí - moţná příčina vzniku pojistné události. Pojistná událost - nahodilá událost blíţe označená v pojistné smlouvě, se kterou je spojen vznik pojistitele poskytnout pojistné plnění. 5) výše pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běţné nebo jednorázové Pojistné – úplata za pojištění. Běžné pojistné – pojistné stanovené za časové období dohodnuté v pojistné smlouvě Jednorázové pojistné – pojistné stanovené na celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno. 6) vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena Pojistná doba – doba, na kterou bylo pojištění sjednáno.

27

Pojistné podmínky Součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen. Pojistné podmínky vydané pojistitelem obsahují zejména vymezení vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistné události, podmínek za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnou pojistné plnění (výluky z pojištění), zpŧsobu určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

Vznik pojistné smlouvy Návrh na uzavření pojistné smlouvy mŧţe podat pojistník nebo pojistitel. K uzavření pojistné smlouvy dojde v okamţiku, kdy druhá smluvní strana přijme návrh smlouvy. Je třeba, aby návrh byl přijat ve lhŧtě, kterou navrhovatel určil. Neurčil-li ji, k uzavření smlouvy dojde, jestliţe byl návrh přijat do jednoho měsíce po předloţení druhé straně (u ţivotního pojištění je lhŧta pro přijetí návrhu dva měsíce, neboť je třeba znát zdravotní stav klienta). Návrh pojistitele lze přijmout téţ zaplacením pojistného v uvedených lhŧtách a ve výši uvedené v návrhu. Obsahuje-li přijetí návrhu dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny proti pŧvodnímu návrhu, povaţuje se takové přijetí za nový návrh. Nevyjádří-li se druhá strana k novému návrhu ve lhŧtě do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byl nový návrh doručen, povaţuje se návrh za odmítnutý. Pojištění vzniká prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy, nebylo-li dohodnuto, ţe vznikne jiţ uzavřením pojistné smlouvy nebo později. Pojistitel vydá pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy.

Základní práva a povinnosti účastníků pojištění Z uzavření pojistné smlouvy účastníkŧm pojištění plynou práva a povinnosti. Práva pojistitele:  právo na pojistné  právo na odstoupení od smlouvy  právo započíst dluţné částky pojistného proti pojistnému plnění

28

 právo v prŧběhu pojištění navrhnout změnu pojistné smlouvy, jestliţe se riziko podstatně zvýší, a právo smlouvu vypovědět, jestliţe s navrhnutou změnou pojistník nesouhlasí (neplatí ve většině pojištění osob) Povinnosti pojistitele:  poskytnout jasným a přesným zpŧsobem, písemně a v českém jazyce informace o pojistiteli nebo o pojistném vztahu,  povinnost vydat pojistníkovi pojistku (písemné potvrzení pojišťovny o uzavření pojistné smlouvy)  povinnost zahájit likvidaci bez zbytečného odkladu po oznámení pojistné události  povinnost ukončit likvidaci do 3 měsícŧ od nahlášení nebo sdělit dŧvody, pro které nelze likvidaci ukončit a poskytnout přiměřenou zálohu  povinnost poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, a to do 15 dnŧ po skončení šetření pojistné události Práva pojistníka:  právo na pojistné plnění  právo na odstoupení od smlouvy Povinnosti pojistníka:  povinnost pravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění  povinnost platit pojistné ve stanovené lhŧtě a výši  povinnost bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit pojistnou událost, podat pravdivé vysvětlení, předloţit k tomu potřebné doklady a postupovat zpŧsobem dohodnutým v pojistné smlouvě  povinnost bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit změnu nebo zánik pojistného rizika

29

Zánik pojištění 1. Uplynutím pojistné doby Pojištění zaniká uplynutím doby. Pojištění nezaniká, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně šest týdnŧ před uplynutím pojistné doby nesdělí druhé straně, ţe na dalším trvání pojištění nemá zájem. Pojištění uplynutím pojistné doby zaniká v případě pojistných smluv, uzavřených na dobu určitou. 2. Nezaplacením pojistného Pojištění zaniká dnem následujícím po uplynutí lhŧty stanovené pojistitelem v zaslané upomínce k zaplacení dluţného pojistného. Tato lhŧta nesmí být kratší neţ jeden měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění v případě nezaplacení dluţného pojistného. 3. Vzájemnou dohodou Pojistitel a pojistník se mohou na zániku pojištění dohodnout. V této dohodě musí být určen okamţik zániku pojištění a dohodnut zpŧsob vzájemného vyrovnání závazkŧ. 4. Výpovědí Smlouvu mŧţe vypovědět pojistník i pojistitel v těchto případech:  ke konci pojistného období, výpověď musí být doručena druhé straně alespoň šest týdnŧ před uplynutím pojistného období, jinak je neplatná (pojistitel takto nemŧţe vypovědět ţivotní pojištění),  do dvou měsícŧ od uzavření pojistné smlouvy,  do třech měsícŧ od dne doručení oznámení vzniku pojistné události (pojistitel takto nemŧţe vypovědět ţivotní pojištění). Pojistitel mŧţe smlouvu vypovědět v prŧběhu pojistné doby také při zvýšení pojistného rizika. Pojistník mŧţe smlouvu vypovědět při převodu pojistného kmene na jiného pojistitele. 5. Odstoupením Pojistník i pojistitel mohou od smlouvy odstoupit, jestliţe zjistí, ţe druhá strana odpověděla nepravdivě a neúplně na písemné dotazy při sjednávání pojistné smlouvy, a pokud by odpověděla úplně a pravdivě, tak by k uzavření smlouvy nedošlo. 30

6. Odmítnutí pojistitele plnit Pojistitel mŧţe odmítnout plnění ze smlouvy jestliţe:  došlo k podání nepravdivých, zkreslených nebo neúplných informací při sjednávání pojištění,  oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí. 7. Jiné důvody zániku soukromého pojištění Pojištění zaniká dnem, kdy zaniklo pojistné riziko nebo pojištěná věc, nebo dnem kdy došlo ke smrti pojištěné fyzické osoby nebo zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce.

31

3.4 Modelové příklady na výpočet pojistného 3.4.1 Pojištění rodinného domu Pan Josef Novák se rozhodl 10.12.2009 pojistit svŧj rodinný dŧm (stáří 23 let). Nemovitost, kterou chce pojistit, se nachází v ulici Pampelišková, Liberec XXX Vratislavice nad Nisou. Dŧm je zděný se sklonitou střechou, zastavěná plocha 110 m2. Rozhodl se také pojistit zděnou garáţ, která se nachází na pozemku náleţejícím k rodinnému domu. Velikost garáţe je 5 x 8 m, výška 3 m. Obě nemovitosti budou pojištěny na novou hodnotu. Dále si přeje sjednat pojištění skleníku a pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo drţby pojištěné nemovitosti. Pan Novák se rozhodl dle nabídky pojišťovny Kooperativa pojistit rodinný dŧm a garáţ ve variantě pojištění KOMFORT, skleník bude pojištěn ve variantě PRIMA, neboť ho nelze pojistit ve variantě KOMFORT. Pan Novák si zvolil spoluúčast ve výši 1 000 Kč a platbu poštovní poukázkou jednou za pojistné období (pojistné období = 6 měsícŧ). Tabulka č. 3

Předmět pojištění:

RODINNÝ DŦM

Údaje potřebné k pojištění

Poznámka

Riziko povodně nebo záplavy

1 - nízké

dŧm se nachází v povodňová zóně I. a v posledních dvaceti letech se zde nevyskytla povodeň nebo záplava ani jednou

Druh budovy

rodinný dům

rodinný dŧm - trvale obýván

Konstrukce budovy

zděná

zděná se sklonitou střechou

Provedení budovy

běţné

budova je řešena funkčně, vybavena standardně, pouţité konstrukční prvky a materiály jsou převáţně v niţší a střední cenové hladině

Celková plocha všech podlaţí

330 m2

(sklep 110 m2, přízemí 110 m2, podkroví 110 m2)

Průměrná hodnota

11 400 Kč/m2

Příloha č. 1 - Tabulka č. 1

Hodnota, na jakou je dům pojištěn

na novou hodnotu

dle přání pojistníka

32

Minimální pojistná hodnota

3 762 000 Kč

330 X 11 400 = 3 762 000 Kč

Pojistná částka

3 900 000 Kč

stanovena pojistníkem

Poţadovaná varianta pojištění

KOMFORT

zvolena pojistníkem

Spoluúčast

1 000 Kč


Pojistná sazba

1,3 ‰


Koeficient spoluúčasti

1,00

koeficient pro spoluúčast ve výši 1 000 Kč

Koeficient slevy

0,90


Roční pojistné

4 563 Kč


3 900 000 x 1,3 ‰ x 0,90 = 4 563 Kč

GARÁŢ


Poznámka

Limit pojistného plnění

250 000 Kč

stanoven pojistníkem

Varianta pojištění

KOMFORT


Pojistná sazba

1,7 ‰


Koeficient slevy

0,90


Roční pojistné

383 Kč

250 000 x 1,7 ‰ x 0,90 = 383 Kč

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU VYPLÝVAJÍCÍ Z VLASTNICTVÍ NEBO DRŢBY POJIŠTĚNÉ NEMOVITOSTI Údaje potřebné k pojištění

Poznámka


1 000 000 Kč

zvolil pojistník

Spoluúčast

1 000 Kč



1,00


Roční pojistné

240 Kč


33


SKLENÍK


Poznámka

Zastavěná plocha

10 m2

vyměřena pojistníkem

Průměrná hodnota

2 000 Kč/m2



20 000 Kč

10 x 2 000 = 20 000 Kč

Pojistná částka

25 000 Kč



PRIMA

skleník lze pojistit pouze ve variantě PRIMA

Pojistná sazba

10,0 ‰

Příloha č. 1 – Tabulka č. 6

Spoluúčast

1 000 Kč


Roční pojistné

250 Kč

25 000 x 10,0 ‰ = 250 Kč

Celkové roční pojistné před slevou:

4 563 + 383 +240 + 250 = 5 436 Kč

Obchodní sleva:

0 %; koeficient = 1,0

Celkové roční pojistné po slevě:

5 436 x 1 = 5 436 Kč

Pojistné za pojistné období:

2 718 Kč (pojistné období = 6 měs.)

34

3.4.2 Pojištění bytového domu Dne 8.11.2009 se Bytové druţstvo Nitranská rozhodlo sjednat pojištění na zděný vícepodlaţní bytový dŧm (stáří 30 let). Bytový dŧm se nachází v Liberci v Nitranské ulici. Dŧm je zděný se sklonitou střechou, zcela podsklepen, má 5 nadzemních podlaţí. Zastavěná plocha je 560 m2. Bytový dŧm má dva samostatné vchody, kaţdý má přiděleno č. p. Bytové druţstvo se dohodlo, ţe pojistí i kolnu, která stojí na pozemku náleţejícím k bytovému domu. Pojistník, ze zákona vzniklá právnická osoba Bytové druţstvo Nitranská, si dále přeje sjednat pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo drţby pojištěné nemovitosti. Druţstvo chce bytový dŧm pojistit na novou hodnotu. U bytového domu a kolny zvolena spoluúčast ve výši 10 000 Kč, míra spoluúčasti u pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo drţby pojištěné nemovitosti je 5 000 Kč. Dle nabídky pojišťovny si druţstvo zvolilo variantu pojištění PRIMA, platbu poštovní poukázkou jednou za pojistné období (pojistné období = 1 rok). Tabulka č. 4


BYTOVÝ DŦM


Poznámka


2 - zvýšené

dŧm se nachází v povodňová zóně II. a v posledních dvaceti letech se zde povodeň nebo záplava nevyskytla ani jednou

Druh budovy

bytový dům

bytový dŧm - trvale obýván

Konstrukce budovy

zděná

zděná se sklonitou střechou

Provedení budovy

běţné



3 360 m2

(sklep + 5 nadzem. podlaţí, kaţdé podlaţí 560 m2)

Průměrná hodnota

12 000 Kč/m2



na novou hodnotu



40 320 000 Kč

3 360 X 12 000 = 40 320 000 Kč

Pojistná částka

42 000 000 Kč



PRIMA


35

Spoluúčast

10 000 Kč


Pojistná sazba

1,2 ‰



0,80


Koeficient slevy

0,70


Roční pojistné

28 224 Kč


42 000 000 x 1,2 ‰ x 0,80 x 0,70 = 28 224 Kč

KOLNA


Poznámka


100 000 Kč



PRIMA


Pojistná sazba

2,0 ‰


Koeficient slevy

0,80


Roční pojistné

160 Kč

100 000 x 2,0 ‰ x 0,80 = 160 Kč


Poznámka


2 000 000 Kč

zvolil pojistník

Spoluúčast

5 000 Kč



0,85


Roční pojistné

4 284 Kč

2 520 (Příloha č. 1 - Tabulka č. 12) x 0,85 x 2 (počet vchodŧ) = 4 284 Kč


28 224 + 160 + 4 284 = 32 668 Kč

Obchodní sleva:

5 % za roční frekvenci placení; koeficient = 0,95 (Tabulka č. 13)


32 668 x 0,95 = 31 034 Kč


31 034 Kč

36

3.4.3 Pojištění rekreační chaty Dne 30.11.2009 se paní Miloslava Krásová rozhodla pojistit svoji rekreační chatu (stáří 40 let), která se nachází v Habarticích. Chata je kombinovaná (tzn. typ OKAL, dřevěné – roubené, trámkové) se sklonitou střechou, zastavěná plocha 40 m2. Chata je podsklepená, nemá obytné podkroví. Základy chaty jsou kamenné s izolací, svislé konstrukce jsou dřevěné, stropy spalné, střešní krytina plechová. Fasáda, vnitřní obklady, dveře i okna jsou dřevěné, podlahy jsou betonové s podlahovou krytinou PVC. Po domluvě s panem Krásou se rozhodla pojistit i altán, který se nachází na stejném pozemku jako rekreační chata. Paní Krásová chce pojistit chatu na časovou hodnotu. Rozhodla se také sjednat pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo drţby pojištěné nemovitosti a připojištění skel. Chatu i altán chce pojistit pouze proti ţivelním rizikŧm (varianta pojištění PRIMA). Paní Krásová zvolila spoluúčast ve výši 1 000 Kč a zpŧsob platby poštovní poukázkou jednou za pojistné období (pojistné období = 1 rok). Tabulka č. 5


REKREAČNÍ CHATA


Poznámka


1 - nízké

chata se nachází v povodňová zóně I. a v posledních dvaceti letech se zde nevyskytla povodeň nebo záplava ani jednou

Druh budovy

rekreační chata

rekreační chata – přechodně obývaná

Konstrukce budovy

kombinovaná

kombinovaná se sklonitou střechou

Provedení budovy

běţné



80 m2

(sklep 40 m2, přízemí 40 m2, podkroví 40 m2) podkroví se nezapočítává, neboť je neobytné

Průměrná hodnota

11 000 Kč/m2



na časovou hodnotu



616 000 Kč

80 x 11 000 x 0,70 (tabulka č. 15) = 616 000 Kč

Pojistná částka

660 000 Kč



PRIMA


37

Spoluúčast

1 000 Kč


Pojistná sazba

1,6 ‰



1,00


Koeficient slevy

0,90


Roční pojistné

950 Kč

660 000 x 1,6 ‰ x 0,90 = 950 Kč

ALTÁN



Poznámka


150 000 Kč



PRIMA


Pojistná sazba

1,6 ‰


Koeficient slevy

0,90


Roční pojistné

216 Kč

150 000 x 1,6 ‰ x 0,90 = 216 Kč


Poznámka


500 000 Kč

zvolil pojistník

Spoluúčast

1 000 Kč



1,00


Roční pojistné

150 Kč


38

PŘIPOJIŠTĚNÍ SKEL Údaje potřebné k pojištění

Poznámka


5 000 Kč

zvolil pojistník

Roční pojistné

70 Kč



950 + 216 + 150 + 70 = 1386 Kč

Obchodní sleva:

5 % za roční frekvenci placení + 10 % individuální obchodní sleva; koeficient = 0,85 (tabulka č. 21)


1 386 x 0,85 = 1 178 Kč


1 178 Kč

39

4 LIKVIDACE ŠKOD V OBLASTI POJIŠTĚNÍ NEMOVITOSTÍ Likvidace pojistné události je soubor činností spojených s vyřizováním pojistné události, který počíná zahájením šetření nutného ke zjištění povinnosti pojišťovny plnit a rozsahu této povinnosti a končí stanovením výše pojistného plnění. Likvidace škod je vizitkou kaţdé pojišťovny. Východiskem pro likvidaci škod je Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Ne nadarmo se říká, ţe pojišťovnu člověk skutečně pozná aţ podle toho, jak rychle a kvalitně řeší škody.

4.1 Prvotní úkony při vzniku pojistné události na nemovitosti Při vzniku pojistné události je třeba udělat několik dŧleţitých krokŧ: 1) pořídit fotografie (pokud je to moţné, tak i celkový pohled na poškozenou nemovitost nebo její součásti), 2) začít uklízet a sušit, provizorně zabezpečit, aby se škoda nezvětšovala (např. při poškození střešní krytiny provést provizorní zabezpečení, aby do objektu nezatékalo), 3) připravit soupis poškozených věcí s uvedením pořizovací ceny a stáří, 4) připravit si pořizovací doklady k poškozeným věcem, 5) připravit si rozměry poškozených stavebních součástí včetně druhu materiálu (např. rozměry místností včetně jejich výšky a druhu malby, délku a druh materiálu poškozených okapŧ, plochu a typ poškozené střešní krytiny, případně počet poškozených střešních tašek,uvést případný vnitřní či venkovní obklad stěn – materiál, rozměry, počet kusŧ atp.) 6) pokud to okolnosti umoţňují, nelikvidovat poškozené věci, ponechat je k prohlídce 7) Je-li nezbytné začít s odstraněním vzniklé škody z dŧvodu zabránění vzniku dalších škod ještě před příchodem likvidátora pojišťovny, je nutné tyto škody dostatečně zdokumentovat.

40

4.2 Fáze likvidace pojistné události Likvidace škody se skládá z několika fází: 1) nahlášení PU (poškozený) 2) registrace PU (pojistitel) 3) prověření PU (likvidátor, technik) 4) likvidace PU(likvidátor)

4.2.1 Nahlášení pojistné události Škodu mŧţe nahlásit pojištěný nebo zástupce pojištěného na základě plné moci nebo zmocnění (syn, manţel atp.) následujícími zpŧsoby:  písemně  telefonicky  elektronicky  osobně Písemné hlášení Za nejčastější zpŧsob se povaţuje nahlášení pojistné události písemnou formou na příslušném formuláři pojistitele. Formulář je třeba vyplnit dle uvedených bodŧ (jméno a příjmení pojištěného, místo, datum a příčinu pojistné události, seznam poškozených a zničených věcí, místo a datum vyplnění formuláře a podpis pojištěného). Velmi dŧleţité je správně uvést číslo pojistné smlouvy, ze které chce pojištěný škodu na nemovitosti uplatnit. Za písemné hlášení je také povaţováno jakékoliv písemné nebo e-mailové oznámení o vzniku pojistné události a to i jinou formou, neţ na formuláři pojišťovny. Telefonické hlášení Dalším zpŧsobem, v poslední době rozšířeným a oblíbeným, je nahlášení pojistné události telefonicky přes operátora na zákaznickou linku pojišťovny. Součástí strukturovaného rozhovoru při telefonickém hlášení je především zjištění:  údajŧ, ze kterých lze jednoznačně určit osobu pojištěného a pojistnou smlouvu  příčiny vzniku pojistné události  data a času vzniku pojistné události  místa vzniku pojistné události  rozsahu vzniklé pojistné události  kontaktu na pojištěného (telefon, mobil, e-mail) 41

Elektronické hlášení Elektronické hlášení je prováděno prostřednictvím on-line formulářŧ umístěných na webových stránkách pojišťovny. Osobně Příjem hlášení pojistných události se provádí také na pracovištích přepáţkové sluţby pojišťovny. Poţadované údaje jsou shodné jako při příjmu telefonického hlášení. Po vyplnění elektronické hlášenky vytiskne pracovník přebírající hlášení potvrzení pro klienta. Pokud klient předá jakékoliv písemnosti vztahující se k pojistné události, povinností pracovníka přepáţkové sluţby je označit je číslem hlášenky a zajistit jejich odeslání na centrální podatelnu.

4.2.2 Registrace pojistné události Registrace pojistné události je pro pojistitele jedna z nejdŧleţitějších fázi likvidace. Na základě těchto údajŧ pojistitelé vytvářejí nabídky svých pojistných produktŧ. Po nahlášení pojistné události pojistiteli je pojistná událost zaregistrována pod určitým číslem a přidělena příslušnému likvidátorovi. Je nutné registrovat všechny pojistné události, které pojištěný oznámí a to i v případě, ţe ještě není zcela jasné, zda poškozený své nároky uplatní.

4.2.3 Prověření škody Prověření škody je rozhodující fází likvidace škody. Likvidátor postupuje v souladu s pojistnou smlouvou a příslušnými pojistnými podmínkami, které jsou nedílnou součástí této smlouvy, řídí se jejich ustanoveními a na jejich základě vyhodnotí, zda je vzniklá škoda likvidní či nikoliv.

42

Postup likvidátora při prověřování škody je následující: 1) Likvidátor nejprve prostuduje veškeré dokumenty vztahující se k pojistné události (především hlášení pojistné události). 2) Následně provede kontrolu krytí pojistné události pojistnou smlouvou (místo pojištění, rozsah pojištění, placení pojistného, atd.). Pokud pojistná událost není kryta pojištěním nebo výše škody nepřesahuje spoluúčast, zváţí likvidátor vhodnost projednání dŧvodu pro odmítnutí plnění s pojištěným ještě před odeslání zamítacího dopisu se sdělením dŧvodŧ, pro něţ není moţné poskytnout pojistné plnění. 3) Likvidátor dále posoudí, zda má dostatečné podklady pro konečné vyřízení pojistné událostí, případně je od pojištěného vyţádá. Vyţádání dokumentŧ provádí likvidátor v případě, kdy pro objektivní posouzení vzniku a rozsahu škody nemá dostatek podkladŧ, jako je např. fotodokumentace, vyčíslení výše škody, cenová nabídka (rozpočet), doklady k opravám, prokázání vlastnictví, číslo účtu nebo výpis z katastru nemovitostí atd. 4) Likvidátor musí také posoudit, zda je zapotřebí vyţádat prohlídku poškozené nemovitosti. Prohlídku provádí technik na základě poţadavku likvidátora. Návštěva technika na místě vzniku škody závisí na rozsahu škody. V případech likvidace škod zpŧsobených ţivelními pohromami jsou technici pojišťoven maximálně vytíţeni a na místo škody se mohou často dostavit aţ za několik dní. Poškozený přitom musí zabezpečit nemovitost tak, aby zabránil vzniku dalších škod, a je tedy nucen některé škody odstranit. Pak je dŧleţitá dŧkladná fotodokumentace, která mnohdy slouţí jako jediný podklad pro likvidaci škody. Před provedením prohlídky, technik kontaktuje klienta, aby s ním dohodnul termín prohlídky. Technik je vyslán na místo vzniku pojistné události, aby prohlédl poškozenou nemovitosti a provedl tzv. Zápis o prohlídce a rozsahu škody. Do zápisu mimo jiné uvede číslo pojistné události, údaje o pojištěném, poškozeném, rozsahu škody, vzniku pojistné události a příčině vzniku pojistné události. Po provedení zápisu technik poţádá klienta o podpis tohoto zápisu. Následně technik tento zápis odešle do centra likvidace škod. Zápis o prohlídce je pro likvidátora jeden z nejdŧleţitějších dokladŧ pro likvidaci škody.

43

Stanovení výše škody Výši škody lze stanovit dvěma zpŧsoby. Je na pojištěném, který z následujících zpŧsobŧ výpočtu výše škody si zvolí:  vlastním rozpočtem pojišťovny  na základě předloţených dokladŧ k provedené opravě či koupi Vlastní rozpočtem pojišťovny Standardním nástrojem likvidátora pro ocenění stavební škody je softwarový program. Na základě předloţených dokladŧ k provedené opravě či koupi V případě tohoto zpŧsobu výpočtu pojistného, zašle klient vţdy návrh na provedení opravy pojišťovně k posouzení, v případě poškození nemovitosti a jejích stavebních součástí formou poloţkového rozpočtu (rozpis práce a materiálu).

4.2.4 Likvidace pojistné události Na základě všech podkladŧ a skutečností rozhodne likvidátor o výplatě nebo odmítnutí plnění. Výplata pojistného plnění je dle informací uvedených klientem na tiskopise Oznámení pojistné události provedena buď poštovní poukázkou na uvedenou adresu nebo bankovním převodem na uvedený účet. Likvidátor je povinen výsledek pojistné události sdělit pojištěnému. V případě výplaty pojistného plnění likvidátor pošle poškozenému výplatní dopis, ve kterém je uvedena výše pojistného plnění a zpŧsob provedení platby. Jestliţe likvidátor zjistí, ţe škodná událost nevznikla z dŧvodu sjednaného pojistného nebezpečí, a tudíţ nelze provést výplatu pojistného plnění, zašle klientovi dopis, ve kterém mu sdělí dŧvody, proč nelze provést výplatu pojistného plnění.

44

4.3 Lhůty v oblasti likvidace škod Ohlášení pojistné události + podklady k likvidaci Dle všeobecných pojistných podmínek je pojištěný povinen oznámit pojistiteli pojistnou událost a dodat doklady vztahující se k této pojistné události bez zbytečného odkladu. Prošetření škody Pojistitel je povinen po oznámení události, se kterou je spojen poţadavek na plnění z pojištění, bez zbytečného odkladu zahájit šetření nutné ke zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit. Podle Zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě je pojistitel povinen ukončit šetření do 3 měsícŧ po tom, co mu byla tato událost oznámena. Nemŧţe-li šetření ukončit v této lhŧtě, je pojistitel povinen sdělit osobě, které má vzniknout nebo vzniklo právo na pojistné plnění, dŧvody, pro které nelze šetření ukončit, a poskytnout jí na její ţádost přiměřenou zálohu. Výplata pojistného plnění Pojistné plnění je dle Zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě splatné do 15 dnŧ po skončení šetření. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě.

45

ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem zpracovala téma pojištění nemovitosti. Pojištění nemovitostí je vhodné pro kaţdého, kdo je majitelem nějaké nemovitosti. Pojištění nemovitostí lze definovat jako zajištění nemovitosti proti celé řadě rŧzných nebezpečí, která mohou kdykoliv nastat. Pojištění nemovitostí nezabrání vzniku škody, ale pomŧţe zmírnit finanční ztrátu, která mŧţe v dŧsledku škody vzniknout. O tom, ţe pojištění nemovitostí je jedním z nejčastěji sjednávaných pojištění svědčí i fakt, ţe kaţdým rokem roste předepsané pojistné. Předmětem pojištění nemovitostí jsou budovy a stavby, včetně stavebních součástí, příslušenství a přípojek. Pojištění nemovitostí se nejčastěji sjednává pro rodinné domy, bytové domy, byty a rekreační objekty. Při pojištění nemovitostí je nutné posoudit, jakým nebezpečím je nemovitost nejvíce ohroţena. Toto pojištění obvykle kryje rizika ţivelní. Pojistnou ochranu lze rozšířit o další rizika jako například o škody zpŧsobené záplavou, vichřicí, zemětřesením, pádem stromu nebo sesuvem pŧdy. Vhodným doplňkem k tomuto pojištění mŧţe být pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo drţby pojištěné nemovitosti nebo připojištění skel. Při sjednávání pojištění nemovitosti je velmi dŧleţité správně stanovit výši pojistné částky, která by měla odpovídat skutečné hodnotě pojišťované nemovitosti, aby nedošlo k podpojištění nebo přepojištění. Pojistné plnění je také závislé na tom, zda byla nemovitost pojištěna na novou nebo časovou hodnotu. Cílem mé bakalářské práce bylo provést analýzu pojištění nemovitostí se zaměřením na jeho rizikové oblasti a poukázat na systém likvidace škod v této oblasti pojištění. Věřím, ţe se mi tento cíl podařilo splnit.

46

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1) HRADEC, M., ZÁRYBNICKÁ, J.: Vybrané statě z pojišťovnictví. 1 vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní 2003. ISBN 80-86754-09-X. 2) DUCHÁČKOVÁ, E.: Pojišťovnictví. 1 vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze 1997. ISBN 80-7079-092-X. 3) Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonŧ Dostupný z: 4) Výroční zprávy (ČAP) Dostupnýz: 5) Povodňové mapy pro veřejnost zdarma Dostupný z: 6) Škody na majetku Dostupný z: 7) Pojistná smlouva Dostupný z: 8) Pojištění movitých věcí Dostupný z: 9) Zemědělské pojištění Dostupný z: 10) Příručka získatele pro pojištění majetku a odpovědnosti za škodu občanŧ 1/05 Praha 11) Sazebník pro pojištění majetku a odpovědnosti za škodu občanŧ 12) Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanŧ (Kooperativa pojišťovana, a. s., VIG)

47

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - Tabulky vyjmuté ze sazebníku pojišťovny Kooperativa, a. s., VIG pro pojištění majetku a odpovědnosti za škodu občanŧ Příloha č. 2 - Dŧleţité pojmy v oblasti likvidace škod na nemovitostech

48

Příloha č. 1 Tabulky vyjmuté ze sazebníku pojišťovny Kooperativa, a. s., VIG pro pojištění majetku a odpovědnosti za škodu občanů Tabulky k modelovému příkladu - pojištění rodinného domu Tabulka č. 1 Průměrné hodnoty pro rodinný dům se sklonitou střechou (v Kč/m2)

Provedení

Typ budovy účelné

běžné

nadstandard

17 800

20 900

26 100

10 100

11 900

14 800

12 900

15 200

19 000

9 700

11 400

14 300

12 900

15 200

19 000

9 700

11 400

14 300

10 900

12 800

16 000

9 300

10 900

13 700

Jedno nadzemní podlaží, nepodsklepená, bez obytného podkroví Jedno nadzemní podlaží, nepodsklepená, s obytným podkrovím Jedno nadzemní podlaží, podsklepená, bez obytného podkroví Jedno nadzemní podlaží, podsklepená, s obytným podkrovím Dvě nadzemní podlaží, nepodsklepená, bez obytného podkroví Dvě nadzemní podlaží, nepodsklepená, s obytným podkrovím Dvě nadzemní podlaží, podsklepená, bez obytného podkroví Dvě nadzemní podlaží, nepodsklepená, s obytným podkrovím

49

Tabulka č. 2 Pojistné sazby pro rodinné domy (v ‰)

Budova

KOMFORT - pojistné sazby 1 - nízké

2 - zvýšené

3 - střední

Zděná

1,3

1,8

2,4

Kombinovaná

1,5

2,2

2,9

Tabulka č. 3 Individuální sleva

Nemovitost

Sleva (%)

Koef. slevy

10

0,90

Individuální sleva

Tabulka č. 4 Pojistné sazby pro ostatní objekty (garáž) (v ‰)


Pojistné sazby 1 - nízké

2 - zvýšené

3 - střední

PRIMA

1,3

2,1

2,9

KOMFORT

1,7

2,5

3,3

50

Tabulka č. 5 Pojištění odpovědnosti za škodu (v Kč)

Typ pojištění


Roční pojistné

A

500 000

160

B

1 000 000

240

C

2 000 000

410

D

5 000 000

680

E

10 000 000

1 150

Tabulka č. 6 Pojistné sazby pro skleníky (v ‰)

Pojistné sazby

Varianta pojištění PRIMA

1 - nízké

2 - zvýšené

3 - střední

10,0

15,0

20,0

KOMFORT

nelze

51

Tabulky k modelovému příkladu - pojištění bytového domu Tabulka č. 7 Průměrné hodnoty pro bytový dům (v Kč/m2)

Provedení

Typ budovy

Bez rozlišení

účelné

běžné

nadstandard

9 000

12 000

18 000

podkroví

Tabulka č. 8 Pojistné sazby pro bytové domy (v ‰)

PRIMA - pojistné sazby

Budova

1 - nízké

2 - zvýšené

3 - střední

Zděná

0,8

1,2

1,6

Kombinovaná

1,1

1,6

2,1

Tabulka č. 9 Koeficienty spoluúčasti

Spoluúčast (Kč)

Sleva (%)

Koef. spoluúčasti

3 000

10

0,90

5 000

15

0,85

10 000

20

0,80

52

Tabulka č. 10 Koeficienty slevy

PČ bytového domu

Sleva (%)

Koef. slevy

do 10 mil.

15

0,85

nad 10 mil. do 20 mil.

20

0,80


25

0,75


30

0,70

nad 50 mil.

35

0,65

Tabulka č. 11 Pojistné sazby pro ostatní objekty (kolna) (v ‰)



2 - zvýšené

3 - střední

PRIMA

1,3

2,0

2,6

KOMFORT

1,7

2,4

3,0


Typ pojištění


Roční pojistné

A

1 000 000

1 090

B

2 000 000

2 520

C

3 000 000

3 950

D

5 000 000

5 060

E

10 000 000

6 990

53

Tabulka č. 13 Obchodní sleva

Výše obchodní slevy (%)

Koeficient

5

0,95

10

0,90

15

0,85

20

0,80

25

0,75

Tabulky k modelovému příkladu - pojištění rekreační chaty Tabulka č. 14 Průměrné hodnoty pro rekreační chatu (v Kč/m2)

Provedení

Typ budovy účelné

běžné

nadstandard

13 000

15 300

19 100

7 400

8 700

10 800

9 400

11 000

13 900

7 100

8 300

10 400

Jedno nadzemní podlaží, nepodsklepená, bez obytného podkroví Jedno nadzemní podlaží, nepodsklepená, s obytným podkrovím Jedno nadzemní podlaží, podsklepená, bez obytného podkroví Jedno nadzemní podlaží, podsklepená, s obytným podkrovím

54

Tabulka č. 15 Koeficienty opotřebení

Stáří budovy

nad 20

nad 30

nad 40

nad 50

Koef. opotřebení

0,80

0,70

0,60

0,50

Tabulka č. 16 Pojistné sazby pro rekreační objekty (v ‰)

Budova

PRIMA - pojistné sazby 1 - nízké

2 - zvýšené

3 - střední

Zděná

1,4

2,2

3,2

Kombinovaná

1,6

2,6

3,6

Tabulka č. 17 Individuální sleva

Nemovitost

Sleva (%)

Koef. slevy

10

0,90

Individuální sleva

Tabulka č. 18 Pojistné sazby pro ostatní objekty (altán) (v ‰)



2 - zvýšené

3 - střední

PRIMA

1,6

2,5

3,5

KOMFORT

2,1

3,0

4,0

55


Typ pojištění


Roční pojistné

A

500 000

150

B

1 000 000

225

C

2 000 000

390

D

5 000 000

650

E

10 000 000

1 090

Tabulka č. 20 Připojištění skel (v Kč) Typ pojištění Limit pojistného plnění

Roční pojistné

A

5 000

70

B

10 000

140

C

20 000

280

D

30 000

420

E

50 000

700

Tabulka č. 21 Obchodní sleva

Výše obchodní slevy (%) 5 10 15 20 25

Koeficient 0,95 0,90 0,85 0,80 0,75

56

Příloha č. 2

Důležité pojmy v oblasti likvidace škod na nemovitostech Pojistná událost - je nahodilá skutečnost blíţe označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Likvidátor – je osoba, která provádí na základě smlouvy uzavřené s pojišťovnou, jejím jménem a na její účet, šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit ze sjednaného pojištění. Poţár - je oheň, který vznikl mimo určené ohniště nebo který určené ohniště opustil a který se vlastní silou rozšířil nebo byl pachatelem úmyslně rozšířen. Poţárem není pŧsobení uţitkového ohně a jeho tepla, ţhnutí a doutnání s omezeným přístupem vzduchu ani pŧsobení tepla při zkratu v elektrickém vedení nebo elektrickém zařízení, pokud se plamen vzniklý zkratem dále nerozšířil. Výbuchem se rozumí náhlý ničivý projev tlakové síly spočívající v rozpínavosti plynŧ nebo par. Výbuchem se rozumí i prudké vyrovnání tlaku (imploze). Výbuchem není aerodynamický třesk nebo výbuch ve spalovacím prostoru spalovacího motoru a jiných zařízení, ve kterých se energie výbuchu cílevědomě vyuţívá. Úderem blesku se rozumí přímé a bezprostřední pŧsobení energie blesku nebo teploty jeho výboje na pojištěné věci. Škoda vzniklá úderem blesku musí být zjistitelná podle viditelných destrukčních účinkŧ na pojištěné věci nebo na budově, v níţ byla pojištěná věc v době vzniku škody uloţena. Za úder blesku se nepovaţuje dočasné přepětí v elektrorozvodné nebo komunikační síti, k němuţ došlo v dŧsledku pŧsobení blesku na toto vedení. Záplavou se rozumí vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí nebo proudí v místě pojištění.

57

Povodní se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních tokŧ nebo jiných povrchových vod, při kterém voda jiţ zaplavuje místo pojištění mimo koryto vodního toku. Povodní je i stav, kdy voda z určitého území nemŧţe dočasně přirozeným zpŧsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku sráţkových vod. Zemětřesením se rozumí otřesy zemského povrchu vyvolané pohybem zemské kŧry, dosahující alespoň 6. stupně mezinárodní stupnice MSK-64, udávající makroseismické účinky zemětřesení, a to v místě pojištění (nikoli v epicentru). Tíhou sněhu nebo námrazy se rozumí destruktivní pŧsobení jejich nadměrné hmotnosti na konstrukce budov. Za nadměrnou se povaţuje taková tíha sněhu nebo námrazy, která se v dané oblasti místa pojištění běţně nevyskytuje. Za škody zpŧsobené tíhou sněhu nebo námrazy se nepovaţuje pŧsobení rozpínavosti ledu a prosakování tajícího sněhu nebo ledu. Vichřicí se rozumí dynamické pŧsobení hmoty vzduchu, která se pohybuje rychlostí 20,8 m/s a vyšší. Za škodu zpŧsobenou vichřicí se dále povaţují i škody zpŧsobené vrţením jiného předmětu vichřící na pojištěnou věc. Krupobitím se rozumí pád kouskŧ ledu vytvořených v atmosféře. Sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin se rozumí pohyb hornin z vyšších poloh svahu do niţších, ke kterému dochází pŧsobením přírodních sil, nebo v dŧsledku lidské činnosti při porušení podmínek rovnováhy svahu. Sesouvání pŧdy není klesání zemského povrchu do centra Země v dŧsledku pŧsobení přírodní sil nebo v dŧsledku lidské činnosti. Za sesouvání pŧdy se dále nepovaţuje pokles rovinatého terénu nebo změny základových poměrŧ staveb (např. promrzáním sesycháním, podmáčení pŧdy bez porušení rovnováhy svahu).

58

Pojištění nemovitostí

Recommend Documents