Hrušecké okénko
HRUŠECKÉ OKÉNKO č. 80 | Červen 2015 | Vydává Obec Hrušky
Pořízení nového územního plánu se chýlí ke svému závěru V několika předešlých vydáních našeho zpravodaje jsme vás seznámili s tím, co je to územní plán a jakým procesem prochází jeho pořízení. V případě nového územního plánu Hrušek se tento proces blíží ke svému závěru. V současné době je vypracován návrh, ke kterému může každý uplatnit své připomínky. Lhůta pro uplatnění připomínek začíná běžet následující den po dni doručení veřejnou vyhláškou (na úřední desce obec-
ního úřadu). V našem případě byl návrh doručen 20. června 2015, tzn., že připomínky je možno podávat od 21. června 2015. Lhůta je 30 denní, z čehož vyplývá, že posledním dnem pro podání připomínek je pondělí 20. července 2015, k později uplatněným připomínkám se nepřihlíží. Připomínky lze uplatnit písemnou formou u Městského úřadu Břeclav, odboru rozvoje a správy, oddělení úřad územního plánování, náměstí T. G. Masaryka 3, 690 81 Břeclav. Návrh územního plánu je vystaven k veřejnému nahlédnutí na následujících místech: Městský úřad Břeclav, odbor rozvoje a správy, oddělení úřad územního plánování, 2. patro, dveře č. 227, zejména v úřední dny (pondělí 8:00 – 17:00 hod., středa 8:00 – 18:00 hod., úterý a čtvrtek 8:00 – 14:00 hod.), jinak po telefonické domluvě. Internetové stránky města Břeclav www.breclav.eu (Dokumenty Územní plánování Rozpracovaná územně plánovací dokumentace Rozpracovaná ÚPD obcí ve správním obvodu ORP Břeclav Hrušky Návrh ÚP Hrušky). OÚ Hrušky, U zbrojnice 100, 691 56 Hrušky. Internetové stránky obce Hrušky www.hrusky.cz (Obec Územní plán obce). Ing. Jaroslava Rajchmanová
Zemědělský půdní fond Vážení občané, nejdříve si ve stručnosti připomeňme, co to vlastně zemědělský půdní fond je. Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí. Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařoČERVEN 2015
vané, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen „zemědělská půda“). Do zemědělského půdního fondu náleží též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před
zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod. Z důvodu zvýšení ochrany zemědělského půdního fondu byla přijata novelizace zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu platná od 1. 4. 2015. Na základě této novelizace vznikla i zájemcům o stavbu rodinných domů povinnost vynětí pozemku, na kterém bude rodinný dům realizován, ze zemědělského půdního fondu a tím i povinnost uhradit poplatek za vynětí. Příslušné rozhodnutí vydává odbor životního prostředí (v našem případě Měst1
Hrušecké okénko ský úřad Břeclav) a bude jednou z příloh k žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby. Je to jistě nepopulární krok, kterým se pořízení pozemku pro stavbu domu prodraží a bude mít vliv na rozvoj menších obcí. Tato povinnost se však nevztahuje na ty pozemky, které již byly ze ZPF vyňaty, tzn. stavba nové-
ho domu na pozemku po demolici domu starého nebo rekonstrukce stávajícího. Jak jistě všichni víte, i v naší obci máme lokalitu Zahajka, která je určena pro výstavbu rodinných domů. Zájemci o stavební pozemek v této lokalitě však mohou být klidní, tyto pozemky byly již v minulosti ze zemědělského půdního
fondu vyňaty, proto další poplatky mimo kupní ceny, DPH a příslušných správních poplatků kupujícím nehrozí. Věříme, že i tato skutečnost napomůže rychlému prodeji zbývajících několika pozemků na Zahajce a rozvoji celé obce. Ing. Božena Kratochvílová, tajemnice
Třídění bioodpadu z domácností Biologicky rozložitelný odpad je jakýkoli odpad, aerobně nebo anaerobně beze zbytku rozložitelný, například: tráva, listí, piliny, zbytky rostlin, zemina z květináče, odpad z řezu keřů i stromů, zbytky ze zeleniny, ovoce, odpad z kuchyně rostlinného původu, spadané ovoce, skořápky z vajec a jen omezeně zbytky jídel (nikdy tekuté). Biologicky rozložitelný odpad NENÍ: tekuté zbytky jídel, oleje, odpad z kuchyně živočišného původu, maso, kosti, uhynulá zvířata - biologicky nerozložitelné a jiné odpady. Státy Evropské unie se dohodly na potřebě snižování množství biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky odpadů a celkovém snížení množství odpadů ukládaného na skládky a potřebě zvýšit materiálové využívání komunálních odpadů s upřednostněním recyklace. Používají se dvě zkratky v souvislosti s bioodpady, a to BRKO = biologicky rozložitelné odpady z komunálního odpadu (domácností) a zkratka BRO = biologicky rozložitelné odpady (z údržby obecní zeleně). V naší obci se biologicky rozložitelný odpad shromaž-
ďuje na vyhraženém místě, kterým je část pozemku za sportovním hřištěm na Zahajce (pod náspem u železniční tratě). Odtud je dle potřeby vyvážen do kompostárny. V minulosti jsme se však setkali s případy, kdy na tuto skládku byly vyváženy i odpady, které do bioodpadu nepatří. Byly to zbytky stavebního materiálu ze stavby, PET láhve, staré šatstvo apod. Není však povinností vývozce po výsypu v kompostárně tyto odpady vytřiďovat, za tuto službu musíme zaplatit, což zcela ztrácí smysl třídění bioodpadů, které jsou nám zatím vyváženy zdarma. Věříme, že stručným výčtem v úvodu článku jsme dali přehled co je a co není bioodpad, co tedy na tuto skládku patří a co nikoliv. Doufáme, že již od letošní sezóny budou na „bioskládku“ vyváženy pouze odpady, které tam patří. Vše ostatní patří do jiného separovaného odpadu, pro které slouží sběrné středisko v Hruškách otevřené každou sobotu dopoledne. Děkujeme všem občanům za pochopení a spolupráci. Ing. Božena Kratochvílová, tajemnice
My a životní prostředí Vážení občané, snaha obyvatel obce recyklovat staré a nepoužívané elektrospotřebiče se již několik let vyplácí. Naše obec obdržela certifikát vypovídající nejen o přínosech třídění televizí a počítačových monitorů, ale také o velkém významu sběru drobných spotřebičů, jako jsou např. mobilní telefony. Díky vyúčtování společnosti ASEKOL můžeme nyní přesně vyčíslit, o kolik elektrické energie, ropy, uhlí, primárních surovin či vody jsme díky recyklaci vysloužilého elektra ušetřili ekosystém Země. Víme také, o jaké množství jsme snížili produkci skleníkových plynu CO2 nebo nebezpečného odpadu. Informace vycházejí ze studií neziskové společností ASEKOL, která s obcí dlouhodobě spolupracuje na recyklaci vytříděných elektrozařízení. S potěšením můžeme konstatovat, že sběr použitých elektrozařízení se v naší obci zvyšuje a naše obec recyklací elektrospotřebičů výrazně ulevuje životnímu prostředí. Nadále však v naší obci trvá problém s tříděním PET lahví a ostatních plastů do průsvitných pytlů. Sběr probíhá každé první pondělí v měsíci. Někteří občané si však tento sběr mnohdy pletou se sběrem ostatních plastů a do pytlů na PET láhve vkládají i plasty ostatní a jiný odpad z domácností. Svozová firma tyto pytle odmítá převzít, a jestliže nechceme, aby tyto plasty skončily ve velkoobjemovém odpadu, byly vyvezeny 2
ČERVEN 2015
Hrušecké okénko na skládku a následně tak svým rozkladem zhoršovaly životní prostředí, musí je naši pracovníci vytřídit sami. Jak uznáte, je to dvojí a naprosto zbytečná práce navíc. Proto takto nesprávně vytříděné PET láhve pracovníci obce nesbírají a sbírat nebudou. Do průsvitných pytlů patří opravdu jen zmačkané PET láhve. Ostatní
plasty a plastové obaly patří do kontejneru na sběrném středisku, které je otevřené každou sobotu dopoledne od 8:00 do 12:00 hod. Věříme, že všichni občané tuto situaci pochopí a dojde ke zlepšení třídění i v této oblasti, za což předem děkujeme. Ing. Božena Kratochvílová, tajemnice
Postřehy našich občanů V neděli 19. dubna 2015 kolem 14:30 hodin jsme společně s manželkou, jako každou neděli, vyrazili na pěší procházku směrem na Hastrmany. Asi 150 m do hlavní silnice (Břeclav – Hodonín) jsme ve větrolamu narazili na novou skládku igelitových pytlů s odpadky po zateplení rodinného domu a zbytky obkladového
materiálu (polystyrenu). Stavebník či zhotovitel je sem odložil místo toho, aby je v sobotu odvezl na sběrný dvůr, který je pro všechny občany Hrušek otevřen. Je s podivem, že těmto občanům je to jedno, hlavně že mají kolem domu po skončení práce čisto a jak vypadá okolí kolem Hrušek je jim fuk.
Parkování na veřejné zeleni Přírodní zeleň oživuje jednotvárnost urbanistické zástavby v obci a je tak jeho nezbytnou součástí. Veřejná zeleň je ta část zeleně, která se nachází na území obce, je trvale přístupná veřejnosti a je tvořena parky, parčíky, sídlištní zelení, uličním a silničním stromořadím, doprovodnou zelení u komunikací, vodních ploch a toků, zelení občanského vybavení, apod. Patří do ní travnaté plochy, porosty stromů a keřů, květinové záhony, mobilní zeleň (nádoby s okrasnými rostlinami), drobné architektonické prvky, cesty pro pěší, schody a zpevněné plochy. Travnaté plochy silniční vegetace či veřejného prostranství však často slouží řidičům v Hruškách jako oblíbená parkovací místa. Dalším oblíbeným místem k parkování je silnice III. třídy zejména na ulici Hlavní. Projet zde se mnohdy podobá absolvovat slalom mezi parkujícími vozidly. O bezpečnosti silničního provozu dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na místních komunikacích, se ani nezmiňuji. Dosud je tento neČERVEN 2015
švar tolerován, neboť žádný zákaz ani příkaz odstavení vozidla na těchto místech neovlivní. Je to na zodpovědnosti a ohleduplnosti každého řidiče. Silniční vegetací je v tomto případě příslušenství dálnice, silnice a místní komunikace. Zajisté všichni uznáte, že jezdit motorovými vozidly a jízdními koly mimo pozemní komunikace, není-li místní úpravou dopravního značení stanoveno jinak, odstavovat vozidla na těchto plochách a také poškozovat upravené plochy trávníků, květinové, keřové a stromové porosty nepřispívá ke vzhledu naší obce. Tyto plochy přece mají sloužit každému bez omezení, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Údržbu obecní veřejné zeleně zabezpečuje obec svými pracovníky, kteří dbají na její pravidelnou péči a zajišťují zejména trvalou čistotu ploch obecní veřejné zeleně. Údržba a ochrana veřejné zeleně je součástí péče obce o životní prostředí, stojí každoročně nemalé finanční prostředky z obecního rozpočtu a je
povinností všech občanů, fyzických a právnických osob veřejnou zeleň na celém teritoriu obce chránit, ne poškozovat. Do budoucna tedy nebude možné dále tolerovat vjíždění na plochy veřejné zeleně motorovými vozidly, parkovat na nich, odstavovat je a provádět na nich údržbu a mytí těchto vozidel a tím je ničit. Obec proto nejprve chystá omezené období tolerance, během kterého bude řidiče na špatné parkování pouze upozorňovat, poté však bude nucena, a opravdu nerada, věc řešit sankcemi dle platných právních předpisů. Není však cílem obce řidiče postihovat, ale vychovat k zodpovědnému chování stran parkování motorových vozidel na travnatých plochách a veřejných komunikacích. Každý řidič jistě najde vhodnější místo, kam vozidlo zaparkuje bez dalšího poškozování veřejných travnatých ploch nebo bránění volnému průjezdu po veřejných komunikacích. Ing. Božena Kratochvílová, tajemnice
3
Hrušecké okénko
Rozloučení s předškoláky Dne 10. června 2015 proběhlo v areálu MŠ slavnostní rozloučení s budoucími školáky. Pro děti byl připraven zábavný program „Mach a Šebestová“, který byl plný legrace, soutěží, písniček a pohybu. Po programu následovalo očekáváné „Pasování školáků”. Děti dostaly jako upomínku na MŠ pamětní list, dětskou knihu, pasovací stužku a kytičku. Všem dětem připravily paní kuchařky malé občerstvení. Paní starostka pak poděkovala kolektivu MŠ, přidala přání pěkných prázdnin a předala zaměstnancům MŠ kytičku. Přejeme budoucím prvňáčkům veselé prázdniny plné sluníčka a v září šťastné vykročení do školních lavic. Lucie Polachová, učitelka MŠ Hrušky
Den dětí v mateřské škole S nejkrásnějším měsícem roku květnem jsme se rozloučili velkou oslavou ke Dnu dětí. Na výpravu po Hruškách jsme se vydali již ráno s batůžky plně naloženými pitím – to pro dehydrataci, kapesníky – kdybychom plakali štěstím a pláštěnkou – pokud by padaly trakaře. Cestou jsme viděli plno zajímavých lidí, věcí i zvířat. Avšak největší překvapení nás čekalo ve firmě Forest-Agro, dobroty, které pro nás na svačinku připravili zaměstnanci firmy, překonaly naše očekávání. A nebylo to kdejaké překvapení, ale klobásové, chutnaly…. no, prostě úžasně, protože někdo dokonce chutnal i několikrát. Po malé procházce, kde jsme viděli páva, daňky, 3 divoká prasátka, vietnamské prasátka, ovečky, králíčky a dokonce i holuby různých druhů, jsme se projeli na koníčkovi a pak už pokukovali po obrovských traktorech. Na louce bylo připraveno sportovní náčiní jako strachový pytel, kuželky, stolek s parohy od daňka a už se soutěžilo - kdo přinese vajíčko k cíli, kdo v pytli doskáče ke kuželce, kdo se trefí kruhem na cílovou tyčku a kdo nebude mít srdce v kalhotách a proleze strachovým pytlem, ten si pak zaslouží sladkou odměnu a velkou pochvalu. Krásný den plný zážitků jsme zakončili posezením na
trávníku před místním obchodem a nanukem. Děkujeme za krásně strávené chvíle na Dnu dětí všem zaměstnancům firmy Forest-Agro. Lenka Předinská, učitelka MŠ Hrušky
Výlet do „Muzea hraček“ V letošním roce jsme byli s dětmi mateřské školy na výletě v Lednici, v „Muzeu hraček“. Prohlédli jsme si hračky, se kterými si hráli naši předci. Děvčátka zaujaly kočárky s panenkami, pokojíčky i kuchyňky s nádobíčkem. Chlapce zase plechové a dřevěné vláčky, auta, cínoví vojáčci a stavebnice. Některé hračky měly děti i doma po prarodičích. Po prohlídce muzea jsme se šli všichni nasvačit a projít do zámeckého parku. Pozorovali jsme pěkně upravené záhony a krásný lednický zámek. Plni dojmů a zážitků jsme se vraceli do MŠ na dobrý oběd. A kdo jste ještě nebyli v Lednici – určitě ji navštivte. Lengálová Jiřina, učitelka MŠ Hrušky 4
ČERVEN 2015
Hrušecké okénko
Recepty ze školní kuchyně V pondělí 4. května 2015 přijel kuchař pan David Brada ze společnosti LA Food s.r.o. uvařit Bulgurový nákyp s tuňákem a omáčkou z drcených rajčat. Na 10 porcí potřebujeme 700 g bulguru, plechovku tuňáku (900 g), 4 vejce (oddělíme žloutek a bílek), 300 g polohrubé mouky, sůl dle chuti, cibuli, 680 g drcených rajčat a 75 g hladké mouky.
Bulgur uvaříme dle návodu, na másle orestujeme cibulku a spolu s tuňákem dáme do uvařeného bulguru. Ušleháme bílek, pak žloutky do pěny, vše zamícháme a dáme zapéct. Z drcených rajčat uvaříme rajskou omáčku, kterou přelijeme hotový nákyp. Přejeme dobrou chuť. Vaše školní kuchyně
Slavnost slabikáře Naši letošní prvňáčkové mají za sebou téměř celý rok ve škole. První třída bývá přelomovým obdobím v životě dětí. Stávají se samostatnější, naučí se psát, počítat a číst. Tuto skutečnost jsme se rozhodli společně oslavit malým setkáním nazvaným „Slavnost slabikáře“. Proto v úterý 9. června v 16 hodin prvňáčci přivedli do školy své rodiče a prarodiče. Slavnost zahájily děti krátkým vystoupením, ve kterém recitovaly, zpívaly, tancovaly a také přednášely v anglickém jazyce. Závěrem složily slavnostní slib prvňáčků na kouzelnou pastelku. Odměnou jim byla medaile, kniha, pamětní list a krásný dort (děkuji p. Vališové). Příjemné odpoledne si užili děti i rodiče. Mgr. Marcela Vrzalová
Školní akademie s pasováním páťáků V neděli 31. května se v nové tělocvičně konala školní akademie. Bohatý program zahájili naši nejmladší žáčci divadélkem „Anička mezi lidojedy“. Po vydařeném představení nás překvapila, za zvuku známé melodie z Růžového pantera, tanečním vystoupením Jolana Petrová ze čtvrté třídy. Poté se ke slovu dostali žáci druhé třídy, kteří si přichystali dramatizaci pohádek Františka Hrubína. Rytmus v těle předvedli třeťáci netradičním „kelímkováním“. O sportovní část se postaral ukázkou karate Erik Slatinský s taťkou. Bojovou část uklidnili malí tanečníci z druhé třídy a požehnáním tělocvičny přispěl náš pan farář. Pásmo básniček a písniček předvedli žáci čtvrté třídy. Zazpíváním anglické písně páťáci ukázali, že mají angličtinu v malíčku a program akademie zakončili tanečníci ze čtvrté třídy na skladbu Čivava. V závěru písně již tancovala většina dětí. A nakonec? Proběhlo slavnostní pasování žáků páté třídy na absolventy hrušecké školy. Děti prošly symbolickým kruhem do nové životní etapy, byly označeny his-
torickým školním razítkem na čelo a ozdobeny šerpou. Všichni si akci užili. Mgr. Jana Mikolášová
Sběr papíru K akcím, které naše škola pořádá, již neodmyslitelně patří sběr papíru. Ani letos tomu nebylo jinak a téměř všechny děti i s jejich pomocníky – rodiči, prarodiči, sourozenci – se této výchovně-soutěžní akce zúčastnily. Za oba sběry, na jaře a na podzim, jsme nasbírali rekordních 16,3 tun papíru a lepenky. Mezi nejlepší sběrače patřili Marek Smutný – 1677 kg, Gabriela Mrázi-
ČERVEN 2015
ková – 1345 kg a Ema Slatinská 1310 kg papíru. Všichni sbírající žáci byli odměněni sladkou odměnou, vítězové pak věcnými dárky. Výtěžek z nasbíraného papíru byl použit na různé školní aktivity, např. platba autobusů do Brna, Břeclavi, Moravské Nové Vsi, mobilní planetárium a podobně. Všem děkujeme za pomoc i přízeň. Jana Zugarová
5
Hrušecké okénko
Atletické přebory Podluží V pondělí 25. května se v Lanžhotě uskutečnil již 10. ročník „Atletických přeborů Podluží“. Naši školu reprezentovalo 15 dětí z 1. až 5. ročníku. Chlapci a dívky z 1. až 3. třídy soutěžili ve třech disciplínách - běh na 50 m, 300 m, hod míčkem. Žáci čtvrtých a pátých ročníků závodili v hodu míčkem, skoku dalekém, běhu na 60 a 600 m. Hrušecké děti získaly 11 medailí. V celkovém hodnocení se z osmi škol umístily na čtvrtém místě. Naši školu reprezentovali: 1. třída - Patrik Totka (2. místo – vytrvalostní běh) 2. třída - Radek Nešpor, Matyáš Kubík, Barbora Michalíková
3. třída - Dominik Trecha (3. místo – hod míčkem), Martin Matula (3. místo – 50 m, 3. místo – 300 m), Richard Pantůček (1. místo – hod míčkem), Denisa Nováková (1. místo – 300 m, 1. místo – 50 m), Viktorie Černá (1. místo – hod míčkem, 2. místo – 300 m) 4. třída - Lukáš Gajdoštík, Bára Faltusová, Markéta Trechová, Gabriela A. Brázdová 5. třída - Lukáš Havlík (2. místo – hod míčkem), Erik Slatinský (1. místo – skok daleký) Mgr. Marcela Vrzalová
Okrskový přebor ve vybíjené Vybraní žáci ze 4. a 5. třídy se 29. dubna zúčastnili Okrskového přeboru ve vybíjené, který se konal v Lanžhotě. Děti odehrály celkem čtyři utkání. Postupně porazily soupeře z Lanžhota, Týnce a Moravského Žižkova. V posledním utkání na ně čekal nejsilnější soupeř, děti z Tvrdonic. Po napínavém a vyrovnaném boji hrušecké děti prohrály o pouhý jeden život. V celko-
vém hodnocení se umístily na krásném druhém místě. ZŠ Hrušky reprezentovali Erik Slatinský, Lukáš Havlík, Denis Schreiber, David Nešpor, Šimon Zoder, Damian Píža, Natálie Petruchová, Lukáš Gajdoštík, Marek Smutný, Gabriela A. Brázdová. Mgr. Marcela Vrzalová
Školní družina v Bongo Brno Dne 2. června jsme s dětmi v rámci školní družiny navštívili zábavný park Bongo v Brně. Zde nás čekala spousta příjemností od toboganů, skluzavek, šplhu na stěně, až po několikapatrové prolézačky se spoustou překážek. Děti se úspěšně překonávaly – sjížděly na skluzavkách několikanásobně delších, než na jaké jsou zvyklé z dětských hřišť, lezly po břiše, proplétaly se mezi lany a byly doslova ve svém živlu. Mezi všemi atrakcemi si mohly libovolně běhat nebo jezdit na několika typech tříkolek. Vše se konalo pod dohledem vychovatelek a personálu Bonga. Při odpočinku se občerstvily, koupily si něco dobrého a pokračovaly v zábavě. Děti byly doslova nadšené. Společně se těšíme na další návštěvu Bonga. Jana Koníčková
Dětský den Na neděli 31. května připravila ZŠ Hrušky na školním dvoře Den dětí. Pro děti byl přichystán pestrý program plný zábavy, her a aktivit. Nechyběla ani sladká odměna a občerstvení. Tímto děkujeme obecnímu úřadu i všem sponzorům, kteří přispěli našim dětem k oslavě jejich svátku. Ostatní přítomní si mohli po celou dobu prohlédnout budovu nové tělocvičny, kde byly zpřístupněny všechny prostory. Součástí slavnostního otevření budovy byla i výstava fotografií Lukáše Rajchmana, která dokumentovala celou výstavbu nové tělocvičny. Pro přítomné bylo připraveno i malé pohoštění – koláčky a víno od místních kuchařek a vinařů. Zážitky z Dětského dne popsala Terezka Smolárová ze 3. třídy. V neděli 31. května byl na školním dvoře dětský den. Děti mohly jít na skákací hrad, trampolínu, nechat si namalovat na obličej nebo si něco uplést z gumiček i navlékat 6
korálky na náramek. Nechyběli ani hasiči a policie. Mohli jsme mít i zmrzlinu nebo kofolu. Mně se moc líbilo malování na obličej a skákací hrad, ale jinak se mi líbilo úplně všechno. Všude, kam jste se podívali, byla spousta zábavy. Podle mě to všechno bylo super.
ČERVEN 2015
Hrušecké okénko
Školní výlet Dne 27. května jsme byli na školním výletě ve Westernovém městečku v Šiklově mlýně. Hned po příchodu děti plnily zajímavé úkoly. Potom se mohly projet vláčkem, jezdit na koni, hrát si na skákacím hradě, mohly jít do zrcadlového bludiště, prohlédnout si mini zoo, střílet z luku. Byly zde obchůdky se suvenýry, kde si děti nakoupily dárky pro sebe i své blízké. Odpoledne nás čekalo vystoupení z divokého západu. Všem se na výletě líbilo, jen počasí nám mohlo vyjít trochu lépe, protože občas pršelo. A co o výletě napsaly děti? Mně se v Šiklově mlýně líbilo, jak jsem byla na koníkovi. Také jsem hladila dva poníky a byla jsem na skákacím hradě. V zrcadlovém bludišti jsem byla s Barčou a Denkou. Adéla Pobudová, 2. tř. Jeli jsme dlouho do Šiklova mlýna. A tam jsme si mohli koupit, co jsme chtěli. Byla tam i soutěž v poznávání písniček. Projela jsem se na
krásném koníkovi. Taky se tam prodávaly kožené věci. Rozálie Novotná, 2. tř. Líbilo se mi tam, jak jsem jezdila na koníkovi a ještě představení. Bylo tam bludiště a já jsem narazila. V malé zoo byla zvířata. Koupila jsem si přívěšek a kožený řemínek. Barbora Michalíková, 2. tř.
Jeli jsme do Šiklova mlýna. A mně se tam líbilo, že tam měli lukostřelbu, dva malé obchůdky se zbraněmi a skákací hrad, na kterém jsem byl. Koupil jsem si pistol s nábojem. Ta pistol střílela ty náboje a vydávala takové doopravdické zvuky. A líbilo se mi tam divadlo, ve kterém vystupovali kovbojové. Matyáš Kubík, 2. tř.
Školní výlet páté třídy V pondělí 15. června jsme se vypravili vlakem na školní výlet do Brna. Naším cílem byla VIDA. Po příjezdu do Brna jsme se pěšky vypravili do centra. Prošli jsme přes „Zelňák“, kolem radnice na „Svoboďák“, kde nás zaujal moderní orloj. Procházku jsme zakončili na „Čáře pod hodinama“, kde nastalo rozdělování lístků na „šalinu“. Pro některé děti to byla premiéra.
A jaké to bylo ve VIDĚ? O tom již děti: Ve Vida parku jsme se vyřádili, měli jsme tam program o magnetech, vyrobili jsme si magnetickou plastelínu. Zaujal mě přístroj, který umožňoval potopit velkou vlnou celou vesnici. Damian Píža Po vchodu do Vidy jsme dostali lístky a vrhli se do VIDY. Měli jsme 15
minut na to si to projít než začal program Hrajeme si s magnetickým polem. Ten trval asi hodinu. Potom jsme měli tři hodiny na probádání všech zajímavých exponátů. Před odchodem jsme si mohli koupit cokoliv v obchůdku s technickými věcičkami. Nikomu se nechtělo odejít. Monika Michlová Mgr. Jana Mikolášová
U vody Jsem rybář, jak občas slyším, tichý blázen. Možná to tak někomu připadá, hlavně asi dnešním dětem. O co jednodušší je zalehnout v teplém obýváku na sedačku, zapnout si tablet a při trošce šikovnosti nachytat tolik ryb, co já nenachytám za celou rybářskou sezonu. Ale kde je to kouzlo probouzející se přírody, když časně ráno přijedu k rybníku. Voda šplouchá, ptáci zpívají, prostě božský klid. Sednu si taky pohodlně do křesla a čekám. Při tom krásně relaxuju, ČERVEN 2015
odpočívám a čistím si hlavu, což v dnešní uspěchané době asi každý potřebuje. Někdy je mé čekání marné a odjíždím domů sice odpočatý, ale s žádným úlovkem. Patřím ještě s pár občany Hrušek do rybářského svazku v Kosticích, kde pořádáme různé akce jak pro dospělé, tak pro děti. Jednou za rok je i akce Rybářův den, kde si může zachytat i úplný laik. A když vás chytání nebude bavit, dáte si alespoň výbornou krkovičku na grilu a studené čepované pivko.
Za všechny „tiché blázny“ Miroslav Doskočil 7
Hrušecké okénko
Pálení čarodějnic Stalo se již tradicí, že poslední dubnovou sobotu probíhá u myslivny v Hruškách Pálení čarodějnic. Ani letos tomu nebylo jinak. Nádherně svítilo sluníčko a nejen díky jeho přízni dorazilo téměř 200 dětí. Ať už malé nebo velké, všechny děti si přišly zasoutěžit v několika připravených disciplínách – mohly se proletět na koštěti, vyzkoušet si hod koštětem a další neméně atraktivní úkoly. Po splnění úkolů si děti mohly vybrat malou odměnu v Čarosměnárně. Od 21. hodiny bylo naplánováno ohňové vystoupení skupiny MONARCHIA. A aby dětem čas lépe utíkal, mohly si ještě zařádit na skákacím hradě, nechat si namalovat něco pěkného na obličej a samozřejmě měly možnost vidět, jak se pálí čarodějnice na připravené vatře.
Celé odpoledne až do pozdních večerních hodin byl přítomen DJ LUCAS, který hrál známé písničky. Zatančily si nejen děti, ale také jejich rodiče či známí. Mnozí si opekli přinesené špekáčky či buřty, jiní si pochutnali na grilovaném mase. Dospělí si mohli zakoupit pivo, děti zase nealkoholické nápoje. Firma FRUJO věnovala výbornou zmrzlinu, z níž měly radost především děti. Fotografie z této akce najdete na zadní straně obálky. Tímto bych ráda našim sponzorům, pomocníkům a všem, kteří se akce zúčastnili, poděkovala za další vydařenou akci v Hruškách. Na poslední prázdninovou sobotu máme naplánovánu Hruškiádu, tak doufám, že ani tentokrát nás počasí nezklame a akce se opět vydaří Za občanské sdružení DRTICHY Jolana Vališová
Místní knihovna v Hruškách informuje … O prázdninách bude v knihovně otevřeno každý pátek (kromě pátku před hody) tj. 03.07., 10.07., 17.07., 24.07., 31.07., 07.08., 14.08. a 28.08.
vždy od 15:00 do 18:30 hod.
Slavnost Těla a Krve Páně – „Boží Tělo“ Po přibližně třiceti letech byla v naší obci v tomto roce obnovena tradice „Božího Těla“. Co tato křesťanská slavnost znamená a proč ji vlastně slavíme? Historie této slavnosti sahá až do 12. století, kdy bylo, v té době zatím jenom pro jednu církevní provincii, zavedeno jeho slavení. Při pouti českého kněze Petra, který chtěl při své pouti do Říma v roce 1263 vyprosit osvobození od svých pochybností o reálné přítomnosti Ježíše Krista v Eucharistii, došlo v italské Bolseně k události, která vyvracela pochybnosti dotyčného kněze o přítomnosti Krista ve svaté Hostii. V okamžiku proměnění, kdy kněz Petr držel v rukou bílou Hostii, začala tato krvácet. Relikvie této události byly později přeneseny do Orvieta. V orvietské katedrále se dodnes uchovává korporál se stopami krve. Kněz o tom podal zprávu papeži, který nechal celou událost prozkoumat a roku 1264 ustanovil Eucharistický svátek pro celou církev. Slavení této slavnosti se velmi rychle rozšířilo po celé církvi a i na území naší krajiny se těšilo veliké oblibě. Ještě za první Československé republiky byla tradice těchto procesí velmi živá a svátek „Božího Těla“ byl i státním svátkem. Vzhledem k povinné výuce náboženství na obecných i měšťanských školách byl i určitým vyvrcholením každého školního roku. Podle místních zvyklostí bývá mše svatá zakončena slavnostním průvodem s Eucharistií. Nejsvětější svátost je nesena v průvodu z kostela pod baldachýnem, za zpěvů křesťanů, s doprovodem stárků a družiček, které jdou před Svátostí a sypou na zem okvětní lupínky. Nejsvětější svátost, kterou nese kněz, doprovází na zdůraznění vzácné hodnoty Kristova Těla také asistence s kadidlem. To vše na vyjádření projevu nejvyšší úcty k Ježíši Kristu, přítomnému v Eucharistii. Na čtyřech předem stanovených a upravených místech (oltářích) se koná krátká pobožnost zakončená požehnáním s Eucharistií vždy na jednu světovou 8
stranu. Někdy to mohou být jenom oltáře dva nebo jeden. Požehnání na všechny světové strany vyjadřuje symbolicky to, že Ježíš Kristus chce požehnat opravdu všem – do celého světa. Všichni věřící křesťané prožívají tento den jako velikou slavnost, při které živý Bůh – Ježíš Kristus přítomný v Eucharistii opouští posvátné místo kostela, aby doprovázen svými věřícími procházel obcí a žehnal ji. Je to jediný den v roce, kdy tímto způsobem jde Kristus vstříc lidem, aby jim požehnal. V ostatních dnech je k požehnání očekává v chrámě. Jsem velmi rád, že i naše obec mohla po tak dlouhé době opět obnovit tuto tradici. Že Ježíš Kristus mohl opět projít naší obcí, aby nám všem požehnal. On – Eucharistický Kristus – i dnes může dělat zázraky, i dnes může uzdravovat, i dnes může odpouštět… Proto jsem vděčný všem farníkům, kteří podali ruku k dílu a pomohli k tomu, aby tradice, při které jde Ježíš vstříc lidem se svým požehnáním, byla obnovena i v naší obci. Věřím, že letošní „Boží Tělo“ nebylo posledním, ale že obnovená tradice si i v Hruškách najde své trvalé místo. otec Marián
ČERVEN 2015
Hrušecké okénko
Poznáváme své okolí V květnu jsme uspořádali spolu s obecním úřadem zájezd do Čejkovic a okolí. V Čejkovicích jsme nejdříve navštívili domek, kde v dětství bydlel první československý president T. G. Masaryk a kde je dnes jeho muzeum. Poté jsme se přemístili do templářských sklepů. Tam nás paní průvodkyně seznámila s jejich historií i historií řádu templářů. Ochutnali jsme také vzorky vína. Potom už nás ale očekávali ve firmě Sonnentor, která vyrábí čaje a koření z ekologického zemědělství. Přivítala nás krásná vůně sušených bylinek a velmi příjemné pracovnice firmy.
Ochutnali jsme pomazánky s kořením a dostali čaje na ochutnání s sebou domů – já osobně je všem vřele doporučuji. A to pro ně nemusíte až do Čejkovic, dostanete je i v prodejnách zdravé výživy v Břeclavi. Odpoledne jsme odjeli do Kobylí na návštěvu tamního muzea. Seznámili jsme se s historií města a obdivovali rozsáhlou sbírku krojů, výšivek, starožitného nábytku a dalších krásných věcí. Protože začalo pršet, od plánované návštěvy rozhledny a obce Vrbice jsme upustili. Tak snad někdy příště. Jana Šumberová
Informace vlastivědného kroužku Znovu připomínáme téma letošní hodovní výstavy „Domácnost našich babiček“. K uskutečnění této akce hledáme kromě kuchyňského nádobí a různých předmětů denní potřeby také věci, kterými si naše babičky krátily dlouhé zimní večery. Mohou to být různé ruční práce, např. vyšívané, háčkované či pletené dečky, ale třeba také staré kalendáře. Možná
někdo ještě objeví doma staré rádio i jiné spotřebiče nebo hračky, ale uvítáme i další předměty, cokoli, co vás napadne. Všechno, co nám můžete zapůjčit, je možné přinést každý pátek v době od 15:00 do 18:30 hodin do knihovny, nebo členkám vlastivědného kroužku. Velké věci si po domluvě samy odvezeme.
Činnost Dětského národopisného souboru Šáteček Šáteček se rozrostl o devět nových členů. Děti pilně trénovaly a při jejich prvním vystoupení jste je mohli vidět v naší nové tělocvičně při Dnu matek. Nové děti, ale i ty stávající, předvedly maminkám pásmo Na lůce. Ukázaly v něm hru Na husičku, větší děti předvedly jak „skáče zajíc“ a malé děti zase „zajíčka ve své jamce“. Ale pořád se nemohly domluvit, která písnička a taneček byl lepší. Ani hádanky je nerozsoudily. Raději si ještě zatancovaly Tluču, tluču mak a Konopky. Na Dnu matek nevystupovaly samy. Své vystoupení předvedly i děti z mateřské školy a základní školy, Martin Tichý zahrál na klávesy, Kristýna Hůrská na ČERVEN 2015
9
Hrušecké okénko violoncello. A předvedla se i děvčata Karolína Smetanová a Klára Matoušková, která zpívala na Regionální přehlídce Zpěváček Podluží ve Starém Poddvorově. Děti, mužáky, ale i hosta programu Folklorní soubor Pohárek z Týnce, doprovodila CM Notečka z Charvátské Nové Vsi. Myslíme si, že Den matek se maminkám líbil. Jen nás mrzí, že někteří odešli hned po vystoupení svých dětí a nevydrželi až do konce programu, což se nám zdá neslušné. Další vystoupení, které jsme absolvovali, bylo Májové zpívání v Nechorách. Tady nás ihned po vystoupení překvapil déšť. Někteří pěkně zmokli, ale dětem to moc nevadilo. Stejně jako školákům začínají prázdniny, tak i my si odpočineme, ať můžeme v září opět pokračovat. Vedoucí souboru
Otevřené sklepy - putování za vínem Další ročník této již tradiční vinařské akce se uskuteční v sobotu 4. července 2015 od 10:00 do 19:00 hodin v ulicích Sklepní a Záhumenní. Přijďte ochutnat vína dvaceti místních vinařů, která budou doplněna chutným občerstvením. Vína bude možno zakoupit přímo ve sklepě vinaře nebo při večerní zábavě. Mezi sklepy vás budou každou hodinu převážet koňské povozy. K posle-
chu zahraje Hrušecká cimbálová muzika, o večerní zábavu se postará kapela FIVE LIVE. Při vstupu obdrží každý účastník anketní lístek, po jeho vyplnění a odevzdání do boxu v otevřených sklepech bude ve 21:00 hodin vylosováno u myslivny 5 výherců, kteří obdrží volné vstupenky na příští rok. Na vaši účast se moc těšíme. Vinaři z Hrušek
Vinobraní Máte rádi burčák, regionální výrobky, folklór nebo si chcete jen připomenout tradice spojené s vínem – zarážání hory a vinobraní? Pak právě pro vás připravujeme v sobotu 5. září v prostoru před myslivnou další setkání při dobrém vínku, jídle, zábavě a v dobré náladě. A na co se můžete těšit? Otevřeno bude 20 stánků s vínem, burčákem a místními delikatesami - vypěstovanými či vyrobenými - od šikovných místních pekařů, uzenářů, zelinářů a zpracovatelů vlastní produkce, které mají podpořit a snoubit chuť vína z naší oblasti. Odpolední program, ve kterém vystoupí děti, chasa 10
a mužský sbor z Hrušek, ženské sbory z Valtic a Kostic, mužský sbor Kůcan z Kútů, Old Stars Břeclav a další, doprovodí Hrušecká cimbálová muzika. Při večerní zábavě zahraje JUNIOR BAND z Pohořelic, který se skládá z osmnácti mladých muzikantů. Pro děti jsou zajištěny dílničky, malování na obličej a skákací hrad a po celou dobu akce rovněž bohaté občerstvení. Pokud máte zájem se do akce zapojit, kontaktujete nás do 24. srpna 2015 na telefonním čísle 607 703 109. Rádi vás uvítáme. Vinaři z Hrušek ČERVEN 2015
Hrušecké okénko
Hrušečtí občané v 1. Světové válce Stejně jako z jiných částí tehdejšího Rakouska-Uherska se i občané Hrušek účastnili bojů v 1. světové válce. Na frontových liniích padlo 62 vojáků z naší obce, zůstalo po nich 26 vdov a 66 sirotků, mezi padlými však bylo také mnoho mladých svobodných chlapců. V roce 1925 byl na jejich památku postaven před školou pomník s uvedením jmen všech padlých či na následky války zemřelých místních občanů. Při příležitosti stého výročí vypuknutí této války připomněl vlastivědný kroužek hodovní výstavou osudy 47 osob, u kterých se od rodinných příslušníků či ze záznamů v Domovské knize uložené na obecním úřadě podařilo zjistit bližší informace. Protože se jednalo o časově náročnou práci a pamětníků, kteří by mohli poskytnout další informace, ubývá, byla by škoda shromážděné informace neuchovat pro další generace. Rozhodli jsme se proto v několika následujících číslech našeho zpravodaje osudy či alespoň krátké faktografické údaje o jednotlivých občanech otisknout. Vycházíme z předpokladu, že pokud tyto informace byly rodinnými příslušníky poskytnuty pro účely výstavy, lze je použít i pro zveřejnění ve zpravodaji. Pokud by někdo z těch, kdo informace poskytl, s jejich zveřejněním nesouhlasil, prosím, aby tuto skutečnost sdělil e-mailem na adresu
[email protected] nebo zanechal informaci na obecním úřadě. První vzpomínka bude patřit Rudolfu Talábovi. Rudolf TALÁB se narodil 20. května 1883 rodičům Janu Talábovi a Alžbětě roz. Budínové v domě čp. 151 jako pátý ze šesti dětí. Později se oženil s Terezií Benešovou z domu čp. 167, kde také následně žili. Zde se jim narodili čtyři děti: - Josef (*1909), který se později stal příslušníkem britského královského letectva RAF, v jehož službách roku 1942 zahynul - Jaroslav (*1910) - oženil se s Annou Budínovou a žili v domě č.p. 421 - František (*1912) - oženil se s Marií Jurčekovou, později Marií Brablcovou a žili v domě č.p. 176 - Marie (*1915) - provdala se za Jaroslava Smetanu
a žili v domě č.p. 167, později, už jako vdova se svými dětmi v domě č.p. 470. Rudolf Taláb narukoval k 25. Zeměbraneckému pěšímu pluku (k. k. Landwehr Infanterieregiment Nr. 25, zkráceně LIR 25) spadajícímu pod Zeměbranecký doplňovací okres Kroměříž. V té době patřily Hrušky pod soudně-politický okres Hodonín, proto odvedenci z naší obce rukovali, až na nějaké výjimky, do Kroměříže. Rudolf Taláb padl 18. 2. 1915 v polské Haliči. Ústním podáním je v rodině předáváno vyprávění vztahující se k jeho úmrtí. Když Rudolf Taláb odcházel do války, jeho manželka Terezie čekala své čtvrté dítě. Při jedné z válečných operací to s ním a jeho spolubojovníky vypadalo velmi zle, proto požádal dalšího hrušeckého legionáře Jana Čecha, který měl zkušenosti s vyhotovováním písemností, aby mu sepsal závěť. Při jejím sestavování požádal Rudolf Taláb pisatele … „aby nezapomněl také na to dítě, které se má teprve narodit“… Jeho život následně na bojišti vyhasl. V té době (4. 2. 1915) se zároveň narodilo jeho čtvrté dítě – dcera Marie. Když novorozenou dceru nesli do kostela na „úvod“ (oznámení narození, zapsání do matriky), potkali poštovního doručovatele přicházejícího z Moravské Nové Vsi, neboť v Hruškách pobočka pošty ještě nebyla, který jim nesl telegram se zprávou, že Rudolf Taláb zemřel. Nikdy se tak nedozvěděl, že ono dítě, na které při sepisování závěti nezapomněl, byla dcera. Manželka Terezie ovdověla v necelých 30 letech a zůstala sama se čtyřmi děti – nejstarší ve věku 5,5 let, nejmladší právě narozená. Jan Čech se z války vrátil a tento svůj prožitek sdělil Rudolfovým příbuzným, díky čemuž se uchoval do dnešních dnů. Rudolf Taláb byl pohřben na vojenském hřbitově v polské obci v Konieczna na hřebeni Beskidek. O tom, jak byl jeho hrob po téměř sto letech od jeho smrti nalezen a identifikován a následně rodinnými příslušníky navštíven se dočtete v samostatném příspěvku.
Hrob Rudolfa Talába Místo posledního odpočinku Rudolfa Talába bylo identifikováno v roce 2014 – téměř sto let od jeho smrti. Historií 1. světové války a mimo jiné i mapováním vojenských hřbitovů a identifikací zde pohřbených vojáků se zabývá spolek Signum belli 1914, jehož členem je i náš občan Ing. Petr Tichý. Byl to právě on, kdo za mnou přišel s dotazem, zda Rudolf Taláb, narozený roku 1883, je můj příbuzný. Poté, co jsem si vzájemně odsouhlasili jím zjištěné údaje v dobových materiálech a mnou evidované informace k mým předkům, dospěli jsme ke shodě. Bylo tak zřejmé, že Rudolf ČERVEN 2015
11
Hrušecké okénko Taláb je pohřben území Haliče, které je dnes součástí Polska, na slovensko-polské hranice procházející po hřebeni Karpat. Při příležitosti 100. výročí tzv. Velikonoční bitvy v Karpatech jsme se v dubnu letošního roku do těchto míst vypravili s cílem hrob navštívit. Zároveň jsme ve spolupráci se slovenským Klubem vojenské historie Beskydy z Humenného pořídili dřevěný kříž a tabulku s iniciálami Rudolfa Talába, který jsme následně na hrob osadili. Hřbitov, na kterém je Rudolf Taláb pohřben, je situován na kopci Beskidek, který náleží k polské obci Konieczna. Místo je to hned z několika důvodů velmi zajímavé. První zajímavostí je samotná jeho poloha, leží totiž na samém vrcholu kopce, v místě, kudy prochází hranice. Pokud by hranice procházela přímo, hřbitov by v jeho horní části protínala, z tohoto důvodu byla upravena tak, že hřbitov z jižní strany (od Slovenska) obchází a ten se tak stal součástí polského území. Hraniční kameny jsou umístěny přímo u zděného oplocení hřbitova
a v mapách je viditelný pravoúhlý „výkus“ v hraniční čáře. Skutečnost, že autorem hřbitova je Dušan Jurkovič, známý slovenský architekt, mezi jehož díla patří např. stavby na Pustevnách v Radhošti, lázně v Luhačovicích, Křížová cesta na Sv. Hostýně aj. považuji za další, docela významnou zajímavost. Hřbitov obsahuje 6 společných a 48 individuálních hrobů, ve kterých je pochováno 168 rakousko-uherských a 135 ruských (podle jiných zdrojů 164 či 167 rakousko-uherských a 148 ruských) vojáků padlých v lednu a únoru 1915. Rudolf Taláb je pohřben v samostatném hrobě č. 45. Na stavu hřbitova se za dobu své existence podepsal zub času. Vzhledem ke své poloze v lesním porostu ve svahu je obtížně přístupný a jeho údržba tak nebyla snadná, svou roli sehrál i poněkud slabý zájem (spíše nezájem) ze strany polských institucí. Přesto byl v průběhu doby několikrát rekonstruován a jedna z těchto úprav probíhá i v současné době. Ve Varšavě bylo založeno sdružení SKPB na záchranu a obnovu těchto jedinečných,
především Jurkovičových architektonických staveb a pietních míst, aktivní jsou i dobrovolnické organizace, za všechny uvádím sdružení Crux Galiciae (polský spolek pro vojenskou historii). Snad se tato místa posledního odpočinku lidí, kteří položili své životy na bojištích 1. světové války, podaří uchovat. Ing. Jaroslava Rajchmanová
Povídání třešňové Jaro v plné kráse a nadcházející léto je čas ovocný, vylezeme dnes tedy do koruny třešně, obsypané lahodnými sladkými plody. Do koruny stromu, který potkáme snad v každé větší zahradě, ale velmi často také v lese, kde se coby třešeň ptáčnice vypíná do takřka nebeské výše. A tak se vydáme nejdříve do toho lesa. Třešeň ptačí, lidově ptáčnice, je vlastně matkou všech těch našich třešní v zahradách, neboť všechny kulturní odrůdy byly vyšlechtěny právě z ní. Postupem času nabývaly na velikosti a chuťové rozmanitosti plodů a velikostí zůstaly daleko ve stínu své lesní „pramáti“. Třešeň ptačí je totiž ze všech ovocných stromů nejvyšší, může směle vyrůst do výšky přes 20 metrů a šířky kmene přes 70 centimetrů, a proto se ve společnosti jiných lesních stromových přátel rozhodně nekrčí. Jak vypadá třešňový strom, jeho kůra, listy a květy, netřeba popisovat, většina z nás v dětství na nějakou tu třešni lezla a občas i vylezla... A nejednou jsme se také zalepili o klejotok, vonnou pryskyřici v barvě jantaru, která se na kmeni a větvích objevuje v místech poranění nebo onemocnění stromu. Během třešňového období si můžeme pochutnávat na plodech nejrůznějšího tvaru, velikosti a barvy, protože za dlouhá léta bylo vyšlechtěno veliké množství nejrůznějších raných i pozdnějších odrůd. Mezi rané třešně patří třeba známá májovka „Rychlice německá“, v srdcovkách pak velmi oblíbená „Kare12
šova“ a pozdní chrupky můžeme připomenout třeba chutnou odrůdou „Kordia“. Jak víme, velmi oblíbené jsou třešně také u špačků, kteří na nehlídaném stromě dokáží pěkně zařádit (a možná si při tom provokativně prozpěvují „čerešničky, čerešničky...) Když jsme chodili jako děti na třešně, dokázali jsme se jimi nacpat až k prasknutí, po cestě jsme v zahrádkách někomu sem tam „uzobli“ nějakou tu jahůdku a často se stávalo, že jsme to ještě dorazili mladým hráškem, který právě rostl na poli. Jaké tato kombinace měla následky, jistě není třeba detailněji popisovat . Kromě toho, že jsou třešně chutné, jsou i velmi zdravé. Obsahují lehce stravitelné ovocné cukry, organické kyseliny, draslík, sodík a železo a jsou zajímavé přítomností organicky vázaného jódu, kterého najdeme nejvíc ve stopkách plodů. Konzumace třešní má mírně (někdy i více) projímavé účinky a také účinky protirevmatické. Ať tak či onak, pro člověka je vůbec nejzdravější během roku baštit to, co právě roste a dozrává v okolí, kde žije. Neméně chutným zhodnocením a uchováním plodů je třešňová pálenka, tu nejlahodnější vyrobíme právě z drobných, ale jinak velmi aromatických plodů lesních ptáčnic. Na fotografii vidíte část jedné z nich, ke které jsem pro srovnání postavil batoh, protože tak mohutné stromisko třešnisko jsem asi ještě neviděl. Je vysoká cca 20 metrů a její na obrázku „roztrojený“ kmen se ČERVEN 2015
Hrušecké okénko ve výšce dále rozděluje. V období fotografování byla koruna třešně zahalena do svých sněhobílých květů a pořádala veřejný včelí koncert, pro mě i jinou lesní zvěř... Třešňové dřevo je tvrdé, pevné, houževnaté a pružné, samé dobré vlastnosti. Mladá bělová část je úzká, smetanově narůžovělá až žlutá, jádro červenohnědé, působením vzduchu časem ještě více tmavne. Dřevo z ptáčnic je tmavší, než dřevo ze zahradních třešní, ale jinak jsou kvalitativně rovnocenné. Ze dřeva se vyrábí různé originální kusy nábytku, překrásné jsou soustružené nádoby a jiné užitečné i dekorativní předměty. Dlátem se dřevo řeže obtížněji napříč vlákny, při obrábění v soustruhu nádherně voní, že máte chuť i kousek dřeva ochutnat. Ale mnohem zajímavější je asi ochutnat kousek masa, na třešňovém dřevu vyuzeném... Třešeň propůjčila své jméno seriálové vesnici Třešňová, kde se odehrává děj populárních „Chalupářů“ – ve skutečnosti se vesnice jmenuje Višňová. A jinak, co bychom si počali s dortem, kdyby na jeho vrcholu nebyla usazena pověstná třešnička! Kolik třešní, tolik višní - příště si povíme něco o nich, třeba při skleničce „višňáku“
Na kole k bližším i vzdálenějším místům – něco pro starší a pokročilé Nejprve se vydáme severozápadním směrem. Z Hrušek vyjedeme ulicí Za dvorem. Přejedeme silnici I/55, vyšlápneme kopeček po asfaltce kolem trati Ovčačka a na rozcestí polních cest si všimneme křížku s letopočtem 1866. Pokračujeme dále, cesta nám zatáčí vlevo po směru jízdy a my projíždíme úsek mezi tratí Hastrmany a Žižkovské jochy. Dojedeme na další rozcestí, zde se dáme polní cestou vpravo směrem k Prechovu (nyní Farma Žižkov). Přejedeme silnici, projedeme areálem a na rozcestí u objektu „FasanGarten“ jedeme rovně, podél Žižkovského potoka směrem k Velkým Bílovicím. Ujedeme 1,1 km po asfaltové polní cestě a odbočíme prudce doprava. Po dalších 670 m se cesta stáčí téměř pravoúhlým obloukem doleva. V tomto místě vystavěli farníci z Velkých Bílovic svému rodákovi vysoký pískovcový kříž. Zde se pokocháme místem,
které je otevřené na všechny strany, a dáme se po stejné cestě zpět. Až pojedeme podél Žižkovského potoka, nesmíme přehlédnout odbočku doleva ve směru jízdy, která nás dovede do Žižkova. Tam potom můžeme navštívit místní minipivovar nebo některou z restaurací. Po důkladném občerstvení se vydáme nazpět. Od kostela se polní cestou dle mapy dostaneme na cestu Prechov - Žižkovské jochy, kde již můžeme pokračovat z kopečka směrem k domovu. Cca v půli cesty si v místě křížení cesty s větrolamem všimneme novodobého křížku a hned vedle něj nevábně vypadající staronové skládky kontaminovaného odpadu, nyní snad využívané jako hnojiště. Délka této trasy je 16 km, z toho 123 m stoupání, 120 m klesání a výškový rozdíl je 28 m. viz mapa 1 na str. 14
Podruhé se vydáme jihovýchodním směrem. Vyrazíme opět po známé trase asfaltkou podél Svodnice do Tvrdonic. Projedeme Tvrdonicemi směrem ke Kyjovce, přejedeme ji a kousek za mostem je nenápadná odbočka vpravo. Dáme se po ní, ze začátku je to nevábná hrbolatá cesta, ale po chvíli přejde na perfektní asfaltku. Po ní přijedeme až na rozcestí Tvrdonické polesí, kde odbočíme vlevo. Jedeme směrem jakoby k Mikulčicím a sledujeme pravou stranu po směru jízdy, aby nám neunikl kamenný obelisk s cedulkou připomínající lesníky, kteří se zasloužili o rozkvět tamějších lužních lesů. Po příjezdu na rozcestí si uvědomíme směry další cesty. Vlevo bychom přijeli nazpět do Tvrdonic a vpravo přijedeme na moravní hráz. Ale protože ještě může-
me, tak budeme pokračovat dále až po další rozcestí. Tato cyklotrasa vede lužním lesem, kde si po levé straně všimneme velké lužní louky se seníkem a dále pak odbočení vlevo po směru jízdy na Týnec s pomníkem osvoboditelů a lesní chatou. Tuto trasu na Týnec využijeme pro návrat. Nově vyasfaltovaná lesní cesta nás přivede kolem hřiště do Týnce, projedeme obcí popř. projdeme pěšky až na silnici Mor. Nová Ves - Lanžhot a na křižovatce se dáme z kopečka směrem na Hrušky. Kousek za Týncem si všimneme nově opraveného křížku po levé straně ve směru jízdy. Do Hrušek dorazíme v případě, že jedeme po větru, takřka bez šlapání. Délka této trasy je 17 km, z toho 122 m stoupání, 122 m klesání a výškový rozdíl je 42 m. viz mapa 2 na str. 15
ČERVEN 2015
13
Hrušecké okénko
Mapa 1
14
ČERVEN 2015
Mapa 2
Hrušecké okénko
ČERVEN 2015
15
Hrušecké okénko
Uzávěrka příštího čísla 10. 9. 2015 Vydavatel: Obec Hrušky, U zbrojnice 100, Hrušky, IČO 00283185 • Periodicita vydávání: 4 x ročně (možnost mimořádného vydání) • Číslo vydání: 80 • Datum vydání: 20. 6. 2015 • Místo vydávání: Obec Hrušky • Registrační znak: MK ČR E 11689 • Příspěvky občanů zveřejňujeme v původní nezměněné podobě • Názory přispěvatelů nemusí souhlasit s názorem vydavatele • Hrušecké okénko najdete i na internetových stránkách obce Hrušky www.hrusky.cz. 16 ČERVEN 2015
