Pokus o nového Sběratele Napsal uživatel Ivo Fencl Středa, 10 Červen 2015 08:19 -
Miroslav Pech (nar. 22. 9. 1986 v Nové Bystřici) vloni vydal v Nakladatelství Petr Štengl svou čtvrtou knihu Ohromně vtipná videa; objevila se jako 37. publikace téhož domu, kde již Pech uveřejnil titul Napíšu Pavle (2013). Prezentoval se ovšem už předtím jinde Neonovými pohláďkami (2011) a Rybičkami v mixéru (2012).
Rybičkou v mixéru se stane i titulní hrdinka zde přítomné ústřední novely Simona a brambůrkový princ , kterou autorovo alter ego vězní ve sklepě. Na rozdíl od klasického románu Sběratel se ale drama odehrává v daleko kratším časovém horizontu a zatímní svoboda vypravěčova počínání si zahrává s hranicemi pravděpodobnosti.
Naopak jeho „motivace“ působí až mrazivě věrohodně, jakožto i veškeré líčené reakce vězněné. Jejich posuny jsou, zdá se mi, psychologicky značně adekvátní. Vývoj situace ve sklepě graduje a vražda, která nad ním visí, se sice patrně nekoná, ale jako by vše i tak završovala. Potenciál událostí k tomu stačí. Na druhé straně se ani neumím zbavit pocitu, že je
1/5
Pokus o nového Sběratele Napsal uživatel Ivo Fencl Středa, 10 Červen 2015 08:19 -
tato novela jen jakousi první částí nedokončeného románu. Na zdařilosti jejího finále to, podotýkám, nic nemění.
Truman Capote svého času vytýkal Johnu Fowlesovi, že ve střední části Sběratele sdílí perspektivu vězněné. Ta mu - zřejmě - nepřišla dostatečně věrohodná. Je to na diskusi a potěší, že také Miroslav Pech podobnou sekvenci (vnímanou ještě neuvězněnou Simonou) vytvořil. A jak? Kdyby ji četl Truman Capote, jeho palec by dost možná putoval vzhůru. Myslím si to - a možná dokonce jde o ty nejlepší pasáže ve svazku Ohromně vtipná videa.
Simonina sekvence se ovšem nenachází jako u Fowlese uvnitř vyprávění, nýbrž jí příběh začíná. Hrdinčin všední život je současně i jistou banalitou života všech podobných dnešních Simon, i když zachycen způsobem, který se snad místy blíží až ke hranici geniality. Kontrastuje, pravda, s ne zrovna geniálním a značně improvizovaným počínáním únoscovým, kterého těžko může čekat co jiného nežli kriminál. A to právem.
V jednom okamžiku zmiňuje vypravěč sám i „klasiku“ Psycho (Robert Bloch) a také ta konotace je naprosto adekvátní, neboť děj mocně pracuje s vazbou na milovanou, ale už mrtvou matku.
Bezvýchodnou situaci tohoto „českého Sběratele“ obklopují dvě kratší povídky. Tu závěrečnou V těsné blízkosti vypráví další autorovo alter ego a základní situace opět stojí za pozornost. Specifický a
2/5
Pokus o nového Sběratele Napsal uživatel Ivo Fencl Středa, 10 Červen 2015 08:19 -
poměrně egoistický hrdina totiž dostává na hlídání sedmileté dítě své expřítelkyně, která ho kdysi opustila jako očividného outsidera. Nyní přišla o nohy a odvržený outsider-opatrovník čeká na noční příjezd jejího partnera z Německa. Ačkoli přitom on sám vnímá hlídaný „objekt“ skoro celý čas jen jako „to“ a jeho přístup se takřka blíží přístupu věznitele z Brambůrkového prince , prochází styky a stav blízkosti přece zajímavým vývojem.
Bohužel tu ale nesehraje roli literatura, jak bych si sám přál, ale obrovitý talent mnoha dnešních dětí masakrovat lidi v počítačových hrách. Svého vlastního opatrovníka tak sedmiletý tvor bez problémů trumfne, zatímco opatrovníkovu oblíbenou knihu Cizinec, již mu tento nevhodně nabídne ke čtení, samozřejmě nepochopí. To ale nic nemění na pozoruhodnosti zde přítomné vnitřní vazby mezi pláčem hrdiny Camusova románu a finálním pláčem otce dítěte. Ten sám není ani v tom nejmenším outsiderem a naopak využil postavení otce té, jež si ho vyvolila. Nesouměřitelný svět? Snad, avšak závěr naznačuje (aspoň v hrdinově mysli) i šanci na smír všech – a stojí za pozornost i v rámci celé knihy.
Ta začíná titulní povídkou, kde je autorovo alter ego střídavě telefonním stalkerem a tvůrcem anket, který zastavuje lidi na ulici, a pokud je to jen trochu možné, tají diktafon. Jedna z jeho otázek přitom zní: Věznili byste ve svém sklepě člověka?
Jiné jsou naštěstí daleko rozumnější.
Podle mého názoru nemají přitom titulní videa (s bizarní pornografií) žádný skutečný dopad na rozklížení vztahu hrdiny s jeho partnerkou, ale vnášejí do příběhu koření humoru, který je generován i třeba neúspěšným vypravěčovým sexuálním louděním v nevhodnou chvíli, a totiž před večeří s potenciálním tchánem a tchýní. Právě během večeře dochází poté k vyložení
3/5
Pokus o nového Sběratele Napsal uživatel Ivo Fencl Středa, 10 Červen 2015 08:19 -
karet alias outsiderově nutkavé, definitivní „vzpouře proti establishmentu“. Vztah tím končí, ale nelze pominou, že tu hrdina sám nic neoznačuje za lásku, a chybí mu poté pouze „Romanino tělo“.
Jistá citová deprivace Pechových hrdinů ostatně je očividná. Především to zarazí při líčení jeho zacházení s dítětem v poslední z povídek, kterou však naštěstí špikují působivé retrospektivy. V nich se implicitně vyjevují mnohé z příčin nemožnosti pokračování vztahu chlapce s dívkou a těžko např. zapomenou na sekvenci, ve které se milenci během „čundru“ utáboří, aby ji on již vzápětí nudil předčítáním Kingova románu Řbitov zviřátek (sic).
Knížka Ohromně vtipná videa je zase hřbitovem citů a také zdařilou ilustrací odvěkého rozporu mezi sny, kterými nás v moderní době naplňují hlavně knihy a filmy, a deprimující denní praxí v kolotoči vydělávání peněz. Tedy tou praxí, na kterou kdysi nechtěl přistoupit ani Salinger.
Vystoupit z vířivky „reality“ jistě lze, ale následky si poneseme. Třeba i v podobě stigmat, přičemž jistě není v pořádku, když hlavní hrdina Videí, pobírající od státu podporu, v jednom okamžiku šikanuje bezdomovce. K jeho osudu má ve skutečnosti jen krůček, ale právě proto tak jedná. Aniž si motivaci uvědomuje.
Jakkoli lze na Pechovy hrdiny hledět skrz prsty jako na psychotiky, ba psychopaty z rodeu Normana Batese, v pozadí jejich utrpení prostě opakovaně nestojí ani tak oni sami jako rodové predestinace, jako traumata plynoucí z nefunkčnosti jejich původní rodiny. I to je, zdá se mi, pro
4/5
Pokus o nového Sběratele Napsal uživatel Ivo Fencl Středa, 10 Červen 2015 08:19 -
dnešek typické.
Miroslav Pech: Ohromně vtipná videa. Nakladatelství Petr Štengl. 96 stran, ISBN: 978-80 -87563-26-7.
5/5