I N V E S T I C E
D O
R O Z V O J E
V Z D Ě L Á V Á N Í
PODPORA ELEKTRONICKÝCH FOREM VÝUKY CZ.1.07/1.1.06/01.0043
Tento projekt je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.
SOŠ informatiky a spojů a SOU, Jaselská 826, Kolín
I N V E S T I C E
D O
R O Z V O J E
V Z D Ě L Á V Á N Í
EKONOMIKA Národní hospodářství
Autorem tohoto výukového materiálu je Ing. Marcela Vedralová
SOŠ informatiky a spojů a SOU, Jaselská 826, Kolín
Národní hospodářství aneb ekonomika České republiky
Národní hospodářství = systém ekonomických subjektů na území daného státu a vztahy mezi nimi. Pozor na vnější prostředí = ekonomiky sousedních a okolních států a vazby na významné finanční instituce. Firma (zaměstnavatel)
Stát
Jednotlivec (zaměstnanec)
Odvětví národního hospodářství Těžký průmysl strojírenství,hutnictví,energetika, chemický průmysl
Doprava - železniční, vodní, letecká, silniční, …
Lehký průmysl potravinářský,textilní, farmaceutický, výroba skla, elektrotechnický
Pošta a telekomunikace telefony a mobilní telefony Internet- pošta se dostává do povzdálí
Zemědělství - rostlinná výroba, živočišná výroba
Obchod - vnitřní, zahraniční
Lesní a vodní hospodářství výroba a těžba dřeva, správa vodních zdrojů (proti povodním) Stavebnictví - stavební správy při úpravách, a výstavbě a práce průzkumné, projektové a přípravné
Cestovní ruch - vnitrostátní, mezinárodní Bankovnictví Pojišťovnictví
Sektory národního hospodářství Primární - zahrnuje prvovýrobu (získávání surovin z přírody ) těžba,energetika,zemědělství Sekundární - zpracovatelský průmysl a stavebnictví (textil, elektro) Terciální - poskytování služeb (banky, obchod, doprava) Kvadrální - sektor vědy a výzkumu pro podporu sekundárního sektoru
Faktory, na kterých je závislá úroveň národního hospodářství
Přírodní bohatství Kvalita kapitálu Kvalita pracovní síly Vnější vlivy – zahraniční vztahy,
Řízení národního hospodářství
Parlament Vláda Ministerstva Emisní banka Mezinárodní organizace – MMF, EU, GATT… Nadnárodní organizace – Panasonic, Quelle…
Pozn. bez rozhodovací pravomoci : politické strany, odborové organizace, veřejné mínění..
Cíle národního hospodářství Základní cíle každého národního hospodářství jsou čtyři. Tyto cíle spolu úzce souvisejí a v praxi je nelze oddělit. Hovoříme o tzv. magickém čtyřúhelníku. Odůvodnění: magický je proto, že ve skutečnosti nikdy nelze tyto čtyři cíle splnit. Splnění jednoho cíle vede ke zhoršení uspokojování cíle dalšího.
Magický čtyřúhelník Hospodářská rovnováha se zahraničím
Uspokojivé tempo růstu ekonomiky
Plná zaměstnanost
Cenová stabilita
Plná zaměstnanost Cíl vychází z toho, že lidé chtějí najít dobrou, velmi dobře placenou práci a přitom velmi snadno. Proto nedojde nikdy ke zcela stoprocentnímu odstranění nezaměstnanosti. Teprve vyšší míra nezaměstnanosti se považuje za takovou, která se může nepříznivě projevovat ve společnosti. Plná zaměstnanost připouští 2 – 6% míru nezaměstnanosti. Pro udržení nízké nezaměstnanosti se používají různé nástroje. Jedním z nich je vytváření nových pracovních příležitostí. Plnění tohoto cíle je úzce spojeno se sociálním zabezpečením a sociální politikou státu.
Cenová stabilita • Cílem je udržet stabilitu všeobecné cenové úrovně. Jde o stabilní ceny v podmínkách tržního mechanismu, kdy některé ceny stoupají, jiné klesají, ale průměrná cenová hladina je téměř stabilní. • Za stabilitu cen se považuje ještě 2% roční růst.
Uspokojivé tempo růstu ekonomiky Plnění tohoto cíle se nejčastěji měří pomocí ukazatele hrubý domácí produkt, a to buď celkový nebo v přepočtu na jednoho obyvatele. Hrubý domácí produkt (HDP) = souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích vytvořený za určité období výrobními faktory na území státu, bez ohledu na to, zda jsou vlastněny občany státu nebo cizinci.
Hospodářská rovnováha se zahraničím Cílem je dosažení stabilní vyrovnané obchodní a platební bilance. Jedná se vždy o porovnání vývozu s dovozem, tedy exportu s importem. Saldo obchodní bilance - zachycuje hodnotu vývozu a dovozu služeb(pojištění, doprava, cest.ruch) Saldo platební bilance - zachycuje platby za dovoz nebo vývoz zboží a služeb. Velký význam zde má i kurz Kč vůči cizím měnám, především vůči Euru.
Národní hospodářství ČR před a po roce 1989 - porovnání Před rokem 1989
Po roce 1989
Státní podniky 70%
Státní podniky 1%
Př. RaJ, Frigera Kolín, SONP Kladno, Česká spořitelna
Př. Česká pošta, České lesy
Družstva 30% Př.Včela, JZD
Soukromý sektor 0%
Družstva 9% Př. ZD Bečváry, SBD Kolín
Soukromý sektor 90% Př. Komerční banka a.s., Paramo a.s., RWE a.s.
Postup transformace socialistické ekonomiky po roce 1989 Přechod od centrálně plánované ekonomiky (pětileté plánování) k tržní ekonomice. Přechod z jednostupňového bankovního systému na dvoustupňový. Prvním stupněm je ČNB, druhým stupněm pak všechny obchodní (komerční) banky. Neexistoval zákon nabídky a poptávky, každý výrobce zboží i služeb měl přesný plán (nejčastěji schválený KSČ) o počtu vyráběných výrobků, o jejich ceně i způsobu prodeje. Omezená nabídka zboží i služeb – „fronty“ na banány, jediný typ obkladaček…, není konkurence. Zboží ze západu jen v tzv. TUZEXU.
Postup transformace socialistické ekonomiky po roce 1989 Privatizace - odstátnění majetku, státní (národní) podniky přecházejí za určitých podmínek do soukromého vlastnictví: a) malá privatizace - malé podniky, formou restitucí, aukcí dražeb - klasická a holandská b) velká privatizace - větší a velké podniky, kuponová privatizace měla 2 vlny. Takto byly například prodány státní podniky ZETOR, Léčiva, Dům módy, VLNAP Nejdek, Kotva. Do doby první a druhé vlny kupónové privatizace se také datuje vznik privatizačních fondů jako byly např. Harwardské privatizační fondy (jméno Viktor Kožený). Přímý prodej – některé podniky byly převedeny do soukromých rukou pomocí výběrového řízení. Například Máj - Kmarkt, Rakona - Procter &Gamble. Transformují se i banky a pojišťovny, i když Česká pojišťovna měla ještě dlouho po roce 1989 monopol na pojišťovací služby.
