Název projektu:
Podpora inovativních metod a forem výuky přírodovědných předmětů na středních školách Projekt je realizován Ostravskou univerzitou v Ostravě a sedmi partnerskými středními školami, jednou z nich je i naše škola - Obchodní akademie v Českém Těšíně.
Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.24/02.0108 Příjemce dotace: Ostravská univerzita v Ostravě Operační program: Vzdělávání a konkurenceschopnost Oblast podpory: 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání Realizace: 06/2013 – 12/2014 Výše finanční dotace: 3 883 070,84 Kč Stručný obsah projektu: Projekt je zaměřen na zlepšování podmínek pro výuku přírodovědných předmětů na středních školách a zvyšování motivace žáků ke vzdělávání v těchto oborech. Projekt přispěje ke zvýšení motivace žáků ke studiu přírodovědných předmětů na 7 SŠ v MSK prostřednictvím vyvinutí metodiky implementace projektové metody vyučování a inovativních ICT pomůcek do vyučování přírodovědných předmětů. Primární pozitivní dopad na žáky je realizován pomocí zavádění inovativních metod výuky přírodovědných předmětů, sekundární dopadem je zvýšení kompetencí pedagogických pracovníků, kteří s žáky pracují na tvorbě školního projektu. Klíčové aktivity projektu: 1. Zlepšování podmínek pro výuku přírodovědných oborů - inovativní pomůcky a výukové materiály pro výuku přírodovědných předmětů 2. Zlepšování podmínek pro výuku přírodovědných oborů - využívání inovativních pomůcek - kurzy pro učitele 3. Zvyšování motivace žáků ke vzdělávání v přírodovědných oborech - implementace inovativních přístupů k výuce 4. Zvyšování motivace žáků ke vzdělávání v přírodovědných oborech - školní projekty Aktivity: proškolení pedagogických pracovníků partnerských škol pro práci s ICT pomůckami (měřicí sady) pořízení ICT pomůcek (měřicí sady) implementace ICT pomůcek do výuka přírodovědných předmětů na partnerských školách vytvoření metodiky implementace ICT pomůcek a metodiky projektového vyučování vytvoření sbírek úloh pro provádění experimentů na školách příprava dlouhodobých školních projektů s využitím ICT pomůcek v přírodovědných předmětech vyhodnocení školních projektů na víkendovém workshopu a vyhlášení nejlepšího projektu Cíle projektu: zlepšení podmínek pro výuku přírodovědných předmětů na středních školách MSK
podnícení zájmu studentů o další vzdělávání v oblasti přírodních věd rozvíjení individuálního potencionálu studentů posílení dynamického rozvoje žáků, tvořivosti, schopnosti vyhledávat a pracovat s informacemi a s novými technologiemi Projekt je realizován ve spolupráci s níže uvedenými partnerskými školami: Gymnázium a Obchodní akademie, Orlová, příspěvková organizace Gymnázium, Český Těšín, příspěvková organizace Gymnázium Františka Živného, Bohumín, Jana Palacha 794, příspěvková organizace Gymnázium s polským jazykem vyučovacím - Gimnazjum z Polskim Językiem Nauczania, Český Těšín, příspěvková organizace Obchodní akademie, Český Těšín, Sokola Tůmy 12, příspěvková organizace Střední škola hotelová, obchodní a polygrafická, Český Těšín, příspěvková organizace Projektový tým: doc. PaedDr. Jana Škrabánková, Ph.D., vedoucí projektu Bc. Filip Goszler, projektový manažer Ing. Jana Uhlařová, finanční manažerka
Koordinátor a metodik za OA Český Těšín: PaedDr. Monika Janásková
Průběh projektu na naší škole: Školní rok 2013/14 - školení pedagogů, seznámení s pomůckami - postupné používání měřících systémů ve výuce, během laboratorních prací - práce na 2 celoročních projektech: Studenti z řad zájemců prováděli pomocí moderních systémů pravidelná měření jak ve škole, tak v terénu. Karolina Pastrňáková a Alžběta Bazgierová z 1.A zkoumaly „Vliv hluku na zdraví člověka“. Děvčata došla k velmi zajímavým výsledkům – jsou součástí závěrečné práce, která je uvedena na dalších stránkách. Natálie Klimszová a Natálie Michalcová z 1.A se zabývaly hygienickými podmínkami ve třídě, měřeními zkoumaly, jaký vliv má větrání na množství oxidu uhličitého a kyslíku v zaplněné třídě a následně na koncentraci žáků. Pravdou je, že bez větrání vydrželi jejich spolužáci ve třídě maximálně 4 hodiny. Studentky na podzim 2014 čeká výjezdní víkendový workshop v Beskydech, kde budou „soupeřit“ s ostatními školami o nejlepší projekt.
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ZE ŠKOLNÍHO PŘÍRODOVĚDNÉHO PROJEKTU
Obchodní akademie, Sokola Tůmy 12, Český Těšín, příspěvková organizace
"Hluk kolem nás a jeho vliv na zdraví člověka"
Karolína Pastrňáková, Alžběta Bazgierová, žákyně 1.A Ekonomického lycea PaedDr. Monika Janásková, metodik za školu
Vytvořeno v rámci projektu “Podpora inovativních metod a forem výuky přírodovědných předmětů na středních školách”, reg. č. CZ.1.07/1.1.24/02.0108
Úvod V rámci předmětů fyzika, chemie, biologie (na oboru Ekonomické lyceum) a základy přírodních věd (na oboru Obchodní akademie) se snažíme propojit teorii s praktickým životem, především zaměřenou na lidské zdraví a jeho ochranu. V rámci kapitoly Vlnění probíráme zvuk, zdroje zvuku, úroveň hlasitosti a možnosti poškození lidského sluchu. Mladí lidé velmi často poslouchají hlasitou hudbu na koncertech, diskotékách nebo do sluchátek a neuvědomují si, že si mohou poškodit sluch. Proto jsme si toto téma zvolili k podrobnějšímu prozkoumání. Děvčata zapojená do měření postupně seznámí své vrstevníky s výsledky svého měření.
Cíl práce a použité metody Cílem projektu je uvědomit si, že neustále žijeme v hluku a že hluk má velký podíl na našem zdraví. Hluk se stal "prokletím" moderní doby. Více než polovina Evropanů žije v lokalitách, kde je hluk tak silný, že ohrožuje lidské zdraví. Metody použité v projektu: praktická měření na různých místech (škola, domov, cesta do školy, volný čas) čidlem z EdLabu nebo klasickým hlukoměrem, vyhodnocení pomocí Excelu (zjišťování maximálních a průměrných hodnot pomocí excelovských funkcí), zpracování prezentace v PowerPointu, natočení videa a jeho zpracování.
Teoretická část Žádná speciální teoretická příprava neprobíhala. Potřebné informace jsme hledali na Internetu (viz zdroje). Nejdůležitější informace využitelné v projektu: Lékařské i statistické studie dokazují, že hluk má nepříznivý vliv na lidské zdraví. Sluch prvotně slouží člověku především jako varovný systém. Organismus kvůli tomu reaguje na hluk jako na poplašný signál a spouští celou řadu mechanismů. Dochází například ke: o o o o o
zvýšení krevního tlaku zrychlení tepu stažení periferních cév zvýšení hladiny adrenalinu ztrátám hořčíku
Hluk má poměrně významný vliv na psychiku jednotlivce a často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové snížení výkonnosti.Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku pak způsobuje vysoký krevní tlak, poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo vzrůstá s hlučností daného prostředí. Jelikož sluch funguje, i když člověk spí, hluk během spánku snižuje jeho kvalitu i hloubku. Dlouhodobě se to pak projevuje již zmíněnou trvalou únavou. Všeobecně známým účinkem hluku na zdraví je pak pochopitelně poničení sluchu. K němu může dojít buď při krátkodobém vystavení hluku přesahujícímu 130 dB (o něco větší hluk, než vydává startující letadlo), nebo častému a dlouhodobému vystavování hluku nad 85 dB (např. velmi hlasitá hudba). K poškození sluchu ale může vést i dlouhodobé vystavování se hluku kolem 70 dB, což je běžná úroveň hluku podél hlavních silnic. Za hlavní příčinu sluchové ztráty není již v současné době považováno stárnutí, ale hluková zátěž. Poškození sluchu je přitom většinou nevratné. Nejčastější zdroje hluku jsou: o o o
doprava, především automobilová průmysl stavební činnost
o o
hudba hluk spojený s bydlením (domácí spotřebiče)
Hluk z dopravy působí bez přestání, ve dne v noci, 365 dnů v roce (automobilová doprava utichá každoročně jen na krátkou chvíli při příchodu nového roku). Kdo bydlí u frekventované silnice, hluku z dopravy se prostě vyhnout nemůže. Nástroje ochrany před hlukem Venkovní hluk o zeleň – tři metry široký pás zeleně dokáže snížit hluk o čtvrtinu. o protihlukové stěny – musí být vyprojektovány tak, aby hluk jen neodrážely, ale pohlcovaly, důležitý je i jejich vzhled. Vždy se však jedná o prostorovou bariéru a protihlukové stěny je tedy třeba umisťovat s citem. o snížení rychlosti, organizační změny v dopravě – snížení počtu jízdních pruhů, zúžení vozovky, zpomalovače (retardéry) – jakákoliv opatření ve prospěch zklidnění dopravy mají pozitivní vliv i na míru hlukové zátěže. o výměna povrchu vozovky – některé povrchy vozovky mohou snížit hluk až o 12 dB. Vnitřní hluk o protihluková okna – sníží hluk pronikající do místnosti až o 75%. Nevýhodou je, že se efekt protihlukového okna ztrácí, pokud jej otevřete. o organizační změny v bytě –přesunutí ložnice do klidnější části bytu (např. s okny do dvora), pokud to jde. Ochrana lidského zdraví před hlukem je zakotvena v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, konkrétně v §§ 30-34 tohoto zákona. Limity pro hluk jsou pak podrobně stanoveny nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Základní limity pro venkovní hluk (např. u obytných domů) jsou následující: venkovní hluk
den (6:00-22:00)
noc (22:00-6:00)
základní limit – pro hluk jiný, než z dopravy
50 dB
40 dB
pro hluk ze silniční dopravy
55 dB
45 dB
pro hluk z železniční dopravy
55 dB
50 dB
pro hluk z hlavních silnic
60 dB
50 dB
Základní limity pro vnitřní hluk (uvnitř obytných místností) jsou následující: vnitřní hluk
den (6:00-22:00)
noc (22:00-6:00)
základní limit
40 dB
30 dB
pro hluk ze silniční dopravy (neplatí pro stavby dokončené po 1.6.2006, u nich se použije základní limit)
45 dB
35 dB
pro hluk z hudby, zpěvu a řeči
35 dB
25 dB
U vnitřního hluku stanoví nařízení vlády zvlášť limity pro zdravotnická zařízení a různé veřejné budovy (prodejny, sportovní haly + 20dB, školy + 5dB, restaurace +15 dB, apod.).
Praktická část Měření probíhala ve třídách, na chodbách během hodin i přestávek (porovnávali jsme prostředí základní školy a střední školy), probíhala měření v domácnostech děvčat (sekačka na zahradě, robot v kuchyni, pračka nebo fén v koupelně, ...), v terénu (fotbalové utkání, vlakové nádraží, rušná silnice, protihlukové zábrany, vliv plastových oken v domácnosti). Měřili jsme pomocí čidla z EdLabu a pomocí klasického hlukoměru. Děvčata navštívila i lékařku z ORL a natočila s ní video o možnostech poškození lidského sluchu. Konkrétní měření - viz následující ukázky. Veškeré výsledky budou zpracovány do prezentace a porovnány s limity vycházejícími z nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Domácnost Televize: max 69,8, min 37,1 Pískání: max 97,4, min 27,8 Tekoucí voda (malý proud) : max 65,8, min 31,3 Psí pískací hračka : max 99,2, min 47,3 Varná konvice : max 78,5, min 60,4 Rozbalování bonbonu max 65,6, min 37,6 Sprcha : max 80,9, min 61,4 Fén - max 79, průměrná hodnota 71 dB - viz graf
Fotbal Normální : max 92,1 dB, min. 85,0 dB Řehtačka na fotbale (vzdálenost zhruba 8 metrů) : max 80,2, min 68,8 Rozhlas: max 99,6, min 67,4 Pokřiky fanoušků pravidelně( asi 1 min) : max 102,1, min 62,8 Fanoušci s bubny : max 93,0, min 65,5
Zahrada Pila : max 101,4, min 37,0 Sekačka - max 117,8 dB, průměr 46,7 dB - viz graf:
Doprava Vlakové nádraží Č. Těšín: max 94,4 dB, min 67,5 dB Odpočívadlo dálnice E75 v Třinci: max 107,6, min 81,5 dB Měření u silnice v obytné zóně (za protihlukovou bariérou) - max 75,4 dB, průměr 44,2 dB viz graf:
Měření z obydlí při otevřeném okně - max 73,6 dB, průměrná hodnota 48,3 dB - viz graf:
Měření z obydlí, snížení intenzity hluku při zavření oken - max 76,4 dB před zavřením okna, max 60,3 dB po zavření okna, průměrná hodnota po zavření okna 42,8 dB - viz graf
Příroda Čtyřmezí: max 48,8 dB, min 37,8 dB Kamenný park Horní dvůr: max 63,9 dB, min 38,7 dB
Třída Přestávka 10 minut na střední škole v prvním ročníku - max 86,4 dB, průměrná hodnota 64,8 dB - viz graf Ve vyšších ročnících se úroveň hluku podstatně snižuje.
Vyučovací hodina na základní škole (při samostatné práci žáků - na grafu hodnoty nejsou ani zaznamenány, od 2700. sekundy přestávka - hodnoty až nad 100 dB !); v hodině max 85,4 dB; o přestávce max 103,3 dB, průměrná hodnota 69,2 dB
Hodina fyziky na ZŠ (9. ročník) - nad 100 dB - aplaus a potlesk žáků¨, průměr 58,7 dB
Hodina fyziky na ZŠ (9. ročník) - sledování videofilmu - max 84,3 dB, průměr 59,3 dB
Závěr Naše měření ukázala, že se většinu dne pohybujeme v prostředí neustále překračujícím limity hluku. Intenzita hluku ve škole je alarmující. Základní limit pro školy je překročen prakticky neustále. Jak se pak mají žáci soustředit na výuku? Přestávky mají sloužit k odpočinku, je tomu skutečně tak, jestliže průměrná hodnota intenzity hluku je 69 dB? Při cestě domů ze školy a následně doma žáci velmi často poslouchají hlasitou hudbu, převážně ze sluchátek. Nadmíra hluku způsobuje podráždění, nervozitu; je to ideální stav pro učení se a přípravu do školy? A to vůbec nebereme v úvahu fakt, že díky hlasité hudbě jdoucí přímo do uší, lidé nevnímají okolí, blížící se nebezpečí (např. auto, motorku atd.). Klidné zóny lze najít v přírodě. Proč i tam mladí lidé nosí sluchátka a poslouchají hlasitou hudbu místo, aby vnímali " ticho"? Určitě zajímavé téma pro diskusi s mladými lidmi.
Děvčata v projektu získala velké množství zajímavých dat. Výše jsou uvedeny pouze ukázky. Všechny naměřené výsledky budou zpracovány do prezentace, porovnány s povolenými limity a postupně budou s výsledky měření seznamováni žáci naší školy v rámci výuky fyziky a základů přírodních věd.
Použité informační zdroje Hlukové mapy. [online]. [cit. 2014-06-22]. Dostupné z: http://hlukovemapy.mzcr.cz/ Hluk a emise. [online]. [cit. 2014-06-22]. Dostupné z: http://hluk.eps.cz/hluk/limity/ REICHL, Jaroslav. Encyklopedie fyziky. [online]. [cit. 2014-06-22]. Dostupné z:http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/202-ucinek-hluku-na-lidsky-organismus
