PODPORA ELEKTRONICKÝCH FOREM VÝUKY CZ.1.07/1.1.06/01.0043
Tento projekt je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.
SOŠ informatiky a spojů a SOU, Jaselská 826, Kolín
Ekonomika Základní ekonomické pojmy
Autorem tohoto výukového materiálu je Ing. Marcela Vedralová
SOŠ informatiky a spojů a SOU, Jaselská 826, Kolín
Základní ekonomické pojmy
Ekonomie jako věda Ekonomie je více než 200 let stará věda o tom, jak společnost využívá omezené zdroje k výrobě užitečných statků a služeb. V rámci ekonomie rozlišujeme její dvě hlavní části: 1. Mikroekonomie – zabývá se chováním jednotlivých subjektů ekonomiky, 2. Makroekonomie – zabývá se chováním ekonomiky jako celku.
Potřeby, uspokojování potřeb pomocí statků a služeb Potřeba je pocit nedostatku, který si člověk uvědomuje a snaží se ho odstranit
Základní rozdělení potřeb
Potřeba
Fyziologická (hmotná)
Společenská (nehmotná)
Potřeba hmotná Podobná se zvířaty, vychází z podstaty člověka jako savce – pocit hladu, pocit únavy, pocit žízně, potřeba rozmnožovat se, potřeba vyprazdňovat se atd..
Potřeba nehmotná Vychází z podstaty člověka jako tvora společenského. Tyto potřeby nejsou společné se zvířaty. Příkladem je potřeba žít v rodině, žít v míru, mít maturitní zkoušku, řidičský průkaz či hodně peněz
Další rozdělení potřeb Potřeby
Individuální
Kolektivní
Potřeby
Nezbytné
Zbytné
Potřeby individuální – moje osobní Potřeby kolektivní – mojí třídy, mojí rodiny, mých sousedů Potřeby nezbytné – nelze bez nich žít Potřeby zbytné – lze bez nich žít
Uspokojování potřeb Potřeby uspokojujeme pomocí statků a služeb.
Statky jsou věci, které uspokojují naše potřeby. Služby jsou činnosti, které uspokojují naše potřeby.
Druhy statků
Statky
Volné
Vzácné
Statky volné – zdarma uspokojují naše potřeby, nemusíme jimi šetřit. Statky vzácné – jsou za finanční úplatu, nutné s nimi šetřit.
Další rozdělení statků Statky Výrobní
Kapitálové
Statky výrobní – nelze jimi uspokojit potřebu okamžitě, je nutné je ještě ve výrobním procesu dokončit (př. mouka na pečení chleba, kterým uspokojíme hlad) Statky kapitálové – slouží k okamžitému uspokojení našich potřeb (např. chléb, kterým uspokojíme hlad)
Rozdělení služeb Služby jsou činnosti, které uspokojují naše potřeby. Jejich členění je dle toho, zda se služby týkají naší osoby či nějaké věci.
Služby Osobní
Věcné
Příklady jednotlivých druhů služeb Služby osobní -
Kadeřnictví Kosmetika Manikúra Šití oděvů Opravna obuvi
Služby věcné -
Autoopravna Vedení účetnictví Pekařství Bankovnictví Svoz odpadu
Výrobní proces (základní schéma)
3. FÁZE VÝSTUP
1. Fáze VSTUP
2. Fáze VÝROBA
Výrobní proces má 3 fáze VSTUP – první fáze – podnik musí zabezpečit dostatečné množství vstupů, které mu zajistí rozběhnutí výroby. VÝROBA – druhá fáze – v této fázi dochází k přeměně vstupů v určitých technologických krocích na požadované výstupy. VÝSTUP – třetí fáze – výstupy jsou statky (zboží) a služby, které mají požadované vlastnosti, které si přeje spotřebitel (zákazník).
První fáze výrobního procesu Úkol: navrhněte, které vstupy jsou s největší pravděpodobností zapotřebí při výrobě sušenek. Řešení: Mouka, cukr, voda ……..tedy suroviny Pec, vál, váhy…………… tedy stroje a přístroje Pekař ……………… tedy pracovní síla …ale ještě mnoho dalšího jako například energie, místnost pro pečení atd. atd.
Všechno, co vstupuje do procesu výroby, se dá souhrnně označit jako výrobní faktory.
Výrobní faktory 1. Přírodní zdroje 2. Pracovní síla 3. Kapitál
Přírodní zdroje Do tohoto výrobního faktoru počítáme: - Přírodní síly – např. sílu vody, větru, sluneční energii nebo déšť. - Přírodní bohatství – např. ropu, uhlí, železnou rudu apod.. - Půdu jako stanoviště podniku a jako základ zemědělství.
Přírodní zdroj - půda Je to jediný přírodní zdroj, který může být předmětem prodeje a může být ve vlastnictví určité osoby. Nabídka půdy je velmi omezena. Poptávka po půdě vede vždy ke změně ceny půdy. Z vlastnictví půdy plyne renta. Je základem pro stanovení ceny půdy při jejím prodeji, tak i výše nájemného při pronájmu půdy.
Výrobní faktor pracovní síla Pracovní síla je ochota jednotlivce vynaložit svoji fyzickou i duševní energii k vyrobení statků či k poskytování služeb. Práce je tedy účelně zaměřená tělesná a duševní činnost, která je zaměřena na dosažení výnosu – mzdy.
Rozdíly fyzickou a duševní prací Fyzická práce - vykonávána především pomocí rukou - zapojuje se hlava jen minimálně - př. kopání výkopů, práce u výrobní linky
Duševní práce - vykonávána především s pomocí myšlení - ruce se zapojují samozřejmě také, ale netvoří podstatu výkonu - př. učitel, lékař, účetní, bankovní úředník
Kapitál Většina lidí si pod pojmem kapitál představuje jen peníze, ti informovanější také cenné papíry jako např. dluhopisy, akcie či směnky. Pak je kapitál zvláštní zboží, které je předmětem obchodu na kapitálovém trhu. Jeho cenou je úrok. Firma má kapitál nejen ve formě peněz, ale také ve formě reálného kapitálu – budovy, stroje, zařízení, suroviny, materiál, hotové výrobky.
Tržní mechanismus Stát
Firma (zaměstnavatel)
Jednotlivec (zaměstnanec)
Vztahy v tržním mechanismu Zboží a služby
Firma vyrábí a nabízí
Jaká je funkce státu v tržním mechanismu?
zboží a služby.
Jednotlivec poptává nabízené zboží a služby a platí za ně penězi. Pracovní síla
Jednotlivec nabízí svou pracovní sílu.
Firma poptává pracovní sílu a je ochotna za ni zaplatit cenu – mzdu.
Například: - určuje výši daní - určuje minimální mzdu - stanovuje clo - určuje výši zdravotního a sociálního pojištění.
Základní otázky tržního mechanismu CO vyrábět ?
3 otázky: PRO KOHO vyrábět ?
JAK vyrábět ?
1. otázka - CO vyrábět Trh řeší tuto otázku v závislosti na kupujících, kteří jsou ochotni vynaložit své peněžní prostředky za určité množství určitého zboží. Peníze tak signalizují výrobcům co a kolik vyrábět. Výrobci vyrábějí takové výrobky, u kterých vznikne cena, za kterou jsou kupující ochotni výrobek koupit a za kterou jsou výrobci schopni vyrábět.
2. otázka – JAK vyrábět Firma použije takové výrobní faktory,které zabezpečí výrobu co nejlevnější.
3. otázka – PRO KOHO vyrábět Výrobce musí přesně znát cílovou skupinu spotřebitelů, musí si zmapovat poptávku. Spotřebitel je omezen svým důchodem (příjmem za pracovní sílu, příjmem z úroku či rentou za půdu), což si musí také výrobce uvědomit.
Druhy trhů a) Trh výrobků a služeb b) Trh pracovní síly c) Trh kapitálu
a) Trh výrobků a služeb Poptávka je ochota jednotlivců koupit určité množství výrobků a služeb za určitou cenu.
Poptávková křivka
cena P
Poptávková křivka D 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 1 kus
5 kusů 12 kusů 25 kusů množství Q
Informace o poptávkové křivce D Má klesající charakter, pokud se mění cena nebo množství, pohybujeme se stále po této křivce, pokud se mění vnější faktory, pohybuje se celá křivka, křivka D se pohybuje směrem nahoru, pokud se poptávka zvyšuje, křivka D se pohybuje směrem dolů, pokud se poptávka snižuje.
Faktory, které posunují poptávkovou křivku Jedná se o vnější vlivy, které se nedotknou ani ceny, ani poptávaného množství zboží či služeb, ale přesto se díky těmto okolnostem z venku ochota spotřebitelů buď sníží, nebo zvýší: módnost sezónnost reklamní kampaň změna ceny substitutů či komplementů aj..
Komplementy Je to dvojice výrobků, jejichž spotřeba se děje společně. Příklad: - mobilní telefon od O2 a GO kupon, - přehrávač DVD a nosič DVD, - automobil na bezin a benzin. Pokud se například sníží cena přehrávačů DVD, pak spotřebitelé zvýší svou poptávku po nosičích DVD.
Substituty Je to dvojice výrobků, které mají téměř identické vlastnosti a spotřebitelé jsou ochotni vyměnit spotřebu jednoho výrobku za druhý. Příklad: - máslo a margarín, - zrnková káva a instantní káva, - káva a čaj, - elektrický vařič a plynový vařič. Pokud se například sníží cena plynových vařičů, pak spotřebitelé sníží svou poptávku po elektrických vařičích.
Nabídka na trhu výrobků a služeb Nabídka je ochota firem (výrobců) vyrobit a prodat určité množství výrobků a služeb za určitou cenu.
Nabídková křivka Nabídková křivka S
Cena P (Kč)
25 20 15 10 5 0 250
900
1500
množství Q (ks)
5000
Informace o nabídkové křivce S Má stoupající charakter, pokud se mění cena nebo množství, pohybujeme se stále po této křivce, pokud se mění vnější faktory, pohybuje se celá křivka, křivka S se pohybuje směrem nahoru, pokud se nabídka snižuje, křivka S se pohybuje směrem dolů, pokud se nabídka zvyšuje.
Faktory, které posunují nabídkovou křivku Jedná se o vnější vlivy, které se nedotknou ani ceny, ani poptávaného množství zboží či služeb, ale přesto se díky těmto okolnostem „z venku“ ochota výrobců vyrobit a prodat buď sníží, nebo zvýší: počasí (úroda či neúroda v zemědělství), cena výrobních faktorů, modernizace výrobních technologií, zavedení třetí směny, aj.. .
Střet nabídky a poptávky Poptávka nemůže existovat bez nabídky a naopak. Poptávka s nabídkou se střetávají na trhu a vzniká cena výrobku či služby. Tuto cenu jsou ochotni akceptovat jak kupující (strana poptávky), tak prodávající (strana nabídky).
b) Trh pracovní síly Nabídka pracovní síly je na straně jednotlivce ten má ochotu vynaložit svou duševní a fyzickou energii. Poptávka po pracovní síle je na straně firmy (zaměstnavatele) ten má ochotu si pracovní sílu koupit. Cena pracovní síly je mzda.
Druhy nezaměstnanosti aneb když nabídka pracovní síly převyšuje poptávku a) dobrovolná nezaměstnanost – pracovní síla není ochotna za svou cenu (mzdu) pracovat, dobrovolně se nezajímá o žádné pracovní místo b) nedobrovolná nezaměstnanost – přes velké úsilí pracovní síla nenalezne své pracovní uplatnění.
Úloha ÚŘADU PRÁCE ÚP všem občanům: poskytuje informační služby v oblasti pracovních příležitostí, zejména informace: o volných pracovních místech v České republice a zemích EU situaci na trhu práce v České republice a zemích EU podmínkách zaměstnávání v zahraničí možnostech dalšího vzdělávání poskytuje poradenské služby pro volbu povolání volbu rekvalifikace
Zdroj:http://portal.mpsv.cz//
ÚP uchazečům o zaměstnání: poskytuje služby spojené se zprostředkováním vhodného zaměstnání
vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci může zabezpečit rekvalifikaci, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce může poskytnout příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti
Konkrétní údaje o nezaměstnanosti Období
03/2009 02/2009 01/2009 12/2008 11/2008 10/2008 09/2008 08/2008 07/2008 06/2008 05/2008 04/2008 03/2008 02/2008
Uchazeči
448 912 428 848 398 061 352 250 320 299 311 705 314 558 312 333 310 058 297 880 302 507 316 118 336 297 355 033
Zdroj:http://portal.mpsv.cz//
Volná místa Míra nezaměstnanosti
55 412 64 881 68 494 91 189 111 307 130 124 139 557 150 907 150 240 151 881 151 344 152 267 151 311 150 328
7,7 7,4 6,8 6,0 5,3 5,2 5,3 5,3 5,3 5,0 5,0 5,2 5,6 5,9 %
c) Trh kapitálu Otázka: Kdo nabízí kapitál (v podobě peněz)?? Za jakou cenu?? Odpověď: Ten, kdo má dočasně volné peněžní prostředky. Cenou peněz je úrok.
Nabídka a poptávka finančních prostředků BANKA nabídne finanční prostředky klientům (fyz. či právn.osobám) jako úvěr. Klienti splácejí půjčené finance i s úrokem. Poptávku má klient banky. KLIENT nabídne finanční prostředky bance a uloží si je u ní (např.na vkladní knížku). Banka pak připisuje pravidelné úroky jako odměnu za zapůjčení peněz. Poptávku má banka.
Fyzická či či Fyzická právnická osoba osoba právnická
BANKA BANKA
Nemoc kapitálu Pokud klesá kupní síla kapitálu (peněz), vzniká inflace. Inflace vzniká kromě jiného především kvůli zdražování statků a služeb na trhu. Opakem inflace je deflace, tedy zvyšování kupní síly peněz.
Druhy inflace a) Inflace mírná (0 – 9%) - pro ekonomiku žádoucí v přiměřené míře. b) Inflace pádivá (10 – 99%) - ekonomika má problémy, lidé nedůvěřují penězům, rychle se zvyšují ceny. c) Hyperinflace (100% a více) - ekonomika nefunguje, místo peněz se ke směně používají jiné komodity např.rýže či zlato.
Období
Průměrný index inflace dle indexu spotřebitelských cen
3 / 09
5.0 %
2 / 09
5.4 %
1 / 09
5.9 %
R / 08
6.3 %
12 / 08
6.3 %
11 / 08
6.5 %
10 / 08
6.6 %
Zdroj: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/inflace/
