Podnikatelské účty a vybrané aspekty jejich využití v bankovní praxi

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Provozně ekonomická fakulta Ústav financí

Podnikatelské účty a vybrané aspekty jejich využití v bankovní praxi Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce

Vypracovala

Ing. Vlasta Kašparovská, Ph.D.

Andrea Šafránková

Brno 2007

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Podnikatelské účty a vybrané aspekty jejich využití v bankovní praxi vypracovala samostatně, za použití pramenů uvedených v seznamu literatury.

V Brně dne 15. května 2006

Andrea Šafránková

Poděkování Děkuji touto cestou vedoucí bakalářské práce Ing. Vlastě Kašparovské, Ph.D. za odborné vedení, pomoc a cenné rady poskytované při zpracování bakalářské práce.

Abstract The thesis deals with the problems of business accounts including yealds and costs and understanding of additional products. Three business accounts which are included in the bank offers in the Czech Republic are chosen for this purpose.

The aim of the thesis is to evaluate the chosen parameters of business accounts by means of defined criterions, classic and also specific methods.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou týkající se podnikatelských účtů, zjišťováním výnosů a nákladů a poznáním doplňkových produktů. Za tímto účelem jsou vybrány tři podnikatelské účty, které jsou zahrnuty v nabídce peněžních ústavů v České republice.

Cílem práce je pomocí definovaných kritérií, standardních i specifických metodických postupů vyhodnotit vybrané parametry podnikatelských účtů.

OBSAH 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE.......................................................................................................8 1.1 ÚVOD..........................................................................................................................8 1.2 CÍL ...............................................................................................................................9 2. METODIKA .....................................................................................................................10 3. TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................14 3.1 BĚŽNÝ ÚČET A JEHO VÝZNAM .........................................................................14 3.1.1 Charakteristika ....................................................................................................14 3.1.2 Právní úprava ......................................................................................................16 3.1.3 Založení a zrušení účtu .......................................................................................16 3.1.4 Výnosy a náklady spojené s běžným účtem .......................................................17 3.2 KONTOKORENTNÍ ÚVĚR A JEHO VÝZNAM....................................................18 3.2.1 Charakteristika ....................................................................................................18 3.2.2 Právní úprava ......................................................................................................19 3.2.3 Vznik a zánik úvěrové smlouvy..........................................................................19 3.2.4 Úročení kontokorentního úvěru ..........................................................................20 3.3 DOPLŇKOVÉ PRODUKTY ....................................................................................20 3.3.1 Platební karty ......................................................................................................20 3.3.2 Přímé bankovnictví .............................................................................................22 4. PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................25 4.1 BANKOVNÍ ÚSTAVY A JEJICH PRODUKTY.....................................................25 4.1.1 Česká spořitelna, a. s...........................................................................................25 4.1.2 Raiffeisenbank a. s. .............................................................................................26 4.1.3 Československá obchodní banka, a. s. ................................................................28 4.1.4 Dílčí závěr...........................................................................................................30 4.2 PODNIKATELSKÝ ÚČET BEZ VYUŽITÍ KONTOKORENTNÍHO ÚVĚRU.....31 4.2.1 Stanovení předpokladů .......................................................................................31 4.2.2 Poplatky a úroková sazba ...................................................................................31 4.2.3 Zjištění výnosů a nákladů na účtech za zvolená období .....................................34 4.2.4 Dílčí závěr...........................................................................................................41 4.3 PODNIKATELSKÝ ÚČET S VYUŽITÍM KONTOKORENTNÍHO ÚVĚRU.......43 4.3.1 Stanovení předpokladů .......................................................................................43 4.3.2 Podmínky poskytování úvěru a poplatky............................................................44

4.3.3 Zjištění nákladů na účtech za zvolená období ....................................................45 4.3.4 Dílčí závěr...........................................................................................................50 4.4 SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ KVALITY ZÍSKANÝCH INFORMACÍ...............51 4.4.1 Stanovení předpokladů .......................................................................................51 4.4.2 Výsledky hodnocení ...........................................................................................51 4.4.3 Dílčí závěr...........................................................................................................52 5. DISKUZE .........................................................................................................................53 6. ZÁVĚR .............................................................................................................................56 7. LITERATURA .................................................................................................................58

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH

1. ÚVOD A CÍL PRÁCE 1.1 ÚVOD Banky jsou ve své podstatě standardní podnikatelské subjekty, které ale ve srovnání s jinými podniky v různých odvětvích ekonomiky mají řadu specifických rysů, které vyplývají z jejich podstaty, projevujících se v jejich postavení a celkovém významu v ekonomice. Základní cíl činnosti banky je však shodný jako u kteréhokoliv jiného podnikatelského subjektu, tedy maximalizace zisku. [2]

Již od počátku devadesátých let až po současnost je bankovnictví oblastí dynamického rozvoje. Nejprve se rozvoj projevil především nárůstem obchodních míst a rozšiřováním poskytovaných bankovních služeb. Následně se ale začal klást důraz především na kvalitu řízení rizik a vnitřního kontrolního prostředí, kvalitu poskytovaných služeb a rozšiřování distribučních kanálů. Tento proces vyžadoval nové a náročnější požadavky na pracovníky bank, monitorování výkonů a neustálý přehled o konkurenční nabídce bankovních služeb. Výsledkem tohoto rozvoje je např. používání elektronického bankovnictví jako nového distribučního kanálu, který klientovi umožňuje správu účtů přes internet či telefon, nebo zřízení tzv. call center a jejich neustálé zlepšování.

Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila především na segment malých a středních podniků. Podnikatelé mají možnost vybrat si z různých poskytovatelů finančních služeb a mnoho bank nabízí obdobné produkty. Při výběru banky hraje důležitou roli řada faktorů. Mezi ně lze zařadit např. šíři poskytovaných produktů, prezentace služeb bankou, poskytování kvalitních informací, dostupnost daných služeb a přístup jednotlivých pracovníků. Banky s cílem získat nové a udržet stávající klienty upravují a rozšiřují své nabídky. K běžnému podnikatelskému účtu tak klient získává balíček dalších služeb většinou za zvýhodněný poplatek. Jedná se o platební karty různého druhu, možnost sjednání podnikatelských půjček a kontokorentního úvěru, různá pojištění, možnost využití přímého bankovnictví a řadu dalších výhod.

8

1.2 CÍL Hlavním cílem mé práce je pomocí zvolených metodických postupů vyhodnotit vybrané parametry stanovených typů podnikatelských účtů a jejich doplňků.

Pro splnění tohoto cíle bylo nutné splnit několik dílčích cílů. Dílčí cíle: •

obsahově vymezit běžný účet, jeho význam, výhody a nevýhody, právní úpravu, podmínky pro jeho založení a zrušení, výnosy a náklady s ním spojené,

•

charakterizovat kontokorentní úvěr, jeho právní úpravu, vznik a zánik úvěrové smlouvy,

•

charakterizovat doplňkové produkty a možnosti využití distribučních kanálů ke správě běžného účtu,

•

zjištění výnosnosti a nákladovosti vybraných podnikatelských účtů,

•

vyhodnocení kvalitativních kritérií vybraných podnikatelských účtů,

•

formulace závěrů bakalářské práce.

9

2. METODIKA Pro vyhodnocení vybraných parametrů stanovených typů podnikatelských účtů bylo nutné definovat sledované ukazatele. Obecně je lze rozdělit na kvantitativní a kvalitativní.

Sledované ukazatele kvantitativní: •

výnosnost běžného účtu,

•

nákladovost a jeho možná minimalizace.

Sledované ukazatele kvalitativní: •

kvalita poskytovaných informací a služeb (mystery calling),

•

dostupnost služeb a časová náročnost.

V současné době nabízí běžný účet pro podnikatele řada bank. Pro svoji práci jsem si metodou náhodného výběru zvolila: •

Českou spořitelnu, a. s. a její program Profit,

•

Raiffeisenbank a. s. a program Profikonto,

•

ČSOB, a. s., která poskytuje Firemní konto.

Jednotlivé programy jsou svým složením obdobné a jsou zacílené na stejný segment – malé a střední podniky.

Metodické postupy použité v bakalářské práci [1]: 1. Analýza – všeobecná metoda zkoumání jednotlivých složek a vlastností nějakého jevu nebo činnosti, myšlenkové rozkládání celku na části s cílem identifikovat podstatné náležitosti složek. Tato metoda je použita především v praktické části bakalářské práce. 2. Syntéza – proti analýze proces opačný nebo doplňující. Jde o shrnutí, sjednocení jednotlivých částí a složek v celek. Pomáhá odhalovat vnitřní zákonitosti fungování jevu. Tato metoda je použita v dílčích závěrech. 3. Deskripce – popis, popisování. Metoda je využita především v teoretické části práce. 4. Komparace je využita ke zjištění shodných nebo rozdílných znaků podnikatelských účtů. Je základem pro formulování dílčích závěrů.

10

5. Abstrakce – myšlenkové oddělení nepodstatných vlastností jevu od vlastností podstatných, což umožňuje zjistit podstatu daného jevu. Tato metoda je využita v praktické části bakalářské práce. 6. Simulace – napodobování, napodobení skutečné situace situací modelovou. Také tato metoda je využita v praktické části mé práce.

Praktická část bakalářské práce je založena na dvou modelových případech podnikatelského účtu s využitím a bez využití kontokorentního úvěru, na kterých je provedeno hodnocení především kvantitativních kritérií. Nejprve jsou vždy stanoveny předpoklady prováděné analýzy, dále jsou v tabulce pro větší přehlednost uvedeny poplatky za jednotlivé bankovní operace a koncem měsíce je na účet připsán kreditní úrok v případě kladných zůstatků nebo je účet zatížen debetním úrokem, pokud se podnikatel dostal do záporných hodnot. K poslednímu dni kalendářního měsíce jsou rovněž vypočteny bankovní poplatky, které tedy nemají v daném měsíci na výši úroku vliv. K obsluze účtu využívá podnikatel jak pobočky bank, tak přímé bankovnictví.

Pro stanovení výše úroku jsou používány vzorce s úrokovými čísly [4]:

UC =

K ⋅t , 100

kde UC je úrokové číslo, K

je výše kapitálu,

t

úroková doba ve dnech.

UD =

360 , p

kde UD je úrokový dělitel, p

u=

je úroková sazba v procentech.

UC , UD

kde u

je výše úroku.

11

Pro výpočet úroků na běžných účtech jsou známé 3 různé formální postupy lišící se ve výpočtu UC: 1. Zůstatkový (anglický) způsob – úrokové číslo určíme z hodnoty zůstatku a počtu dní, kdy se hodnota nezměnila. Takto vypočtená úroková čísla na konci úrokového období sečteme a vydělíme úrokovým dělitelem. Výsledkem bude úrok, který se na konci období připíše k zůstatku běžného účtu. 2. Postupný (německý) způsob – úrokové číslo vypočteme z každé změny, a to od data změny do konce roku. Při zvýšení stavu běžného účtu (vklad) má úrokové číslo kladné znaménko, naopak při snížení stavu (výběr) přiradíme vypočtenému úrokovému číslu záporné znaménko. Součet úrokových čísel za celé období opět dělíme úrokovým dělitelem a získáme tak připsaný úrok. 3. Zpětný (francouzský) způsob – nejprve je třeba zvolit si výchozí datum, tzv. epochu (např. 1. 1. běžného roku). Úroková čísla počítáme z každé změny, a to od data epochy do data změny. U vkladů mají úroková čísla záporná znaménka a naopak je tomu při výběru z účtu. Nakonec se vypočte úrokové číslo z konečného zůstatku účtu ode dne epochy do konce úrokovacího období (s kladným znaménkem). A na závěr sečteme úroková čísla a jejich součet vydělíme úrokovým dělitelem, dostaneme tak připsaný úrok. Výsledný úrok bude vždy stejný při použití jakékoliv výše popsané metody. [4]

V praxi je v současné době nejvíce využívána metoda anglická, proto jsem se rozhodla tento způsob výpočtu úroku použít i ve své práci. Při výpočtech je používán standard 30/360.

Při prostorovém srovnání ve stejném čase není nutné počítat s reálnou úrokovou sazbou. Přepočet nominální úrokové sazby na reálnou by byl nutný v případě časového srovnávání. V práci je přepočet proveden pouze pro lepší orientaci a možnost srovnání těchto dvou sazeb. Pro výpočet reálné úrokové sazby je používán následující vzorec dle [3]: rr =

rn − ri , 1 + ri

kde rr

je reálná úroková sazba,

rn

je nominální úroková sazba,

ri

je míra inflace.

12

Podle [9] je míra inflace za rok 2006 ve výši 2,5 %. S touto hodnotou je tedy v práci počítáno.

Dále je v praktické části provedeno subjektivní hodnocení přístupu bank ke klientům pomocí metody mystery calling. Touto metodou bude zjišťována schopnost banky podávat kvalitní, včasné a objektivní informace o podnikatelských účtech klientům. Pro posouzení kvality jednotlivých call center byly zvoleny následující kritéria: •

doba čekání na spojení,

•

představení a pozdrav operátora,

•

ochota operátora,

•

odbornost a srozumitelnost projevu.

Klasifikační stupnice je tvořena čísly 1 – 5 s následujícími významy: 1 ...............velmi dobré 2 ...............spíše dobré 3 ...............průměrné 4 ...............spíše špatné 5 ...............velmi špatné

Informační zdroje pro zpracování daného tématu: •

literatura s tématikou bankovnictví,

•

informační materiály k jednotlivým podnikatelským účtům z bank,

•

informace, které jsem získala od pracovníků na pobočkách bank,

•

bezplatné telefonní linky či vybrané internetové stránky.

Pro větší přehlednost a lepší orientaci v práci používám pro zpracování údajů také tabulek a grafů.

13

3. TEORETICKÁ ČÁST 3.1 BĚŽNÝ ÚČET A JEHO VÝZNAM 3.1.1 Charakteristika Podle [5] je možné běžný účet považovat za základní bankovní produkt, neboť obvykle znamená první kontakt mezi bankou a klientem, ale také proto, že se na něj váže poskytnutí mnoha dalších bankovních produktů. Jedná se o chronologicky vedený záznam o vzájemných peněžních pohledávkách a závazcích mezi subjekty. Slouží především k likvidnímu uložení dočasně volných peněžních prostředků za účelem provádění bezhotovostního platebního styku. Pokud stav na účtu může vykazovat i záporný zůstatek, bývá takový účet označován jako kontokorentní. Někdy je s běžným účtem spojeno i poskytování balíčku nadstandardních služeb. To se v názvu účtu pak většinou objevuje slovo konto. Banky v rámci balíčku uvádějí některé služby za výhodnější poplatek.

Výhody pro klienta [10]: •

okamžitá dostupnost finančních prostředků,

•

bezpečnost – odpadá nutnost nosit u sebe velké finanční částky a peníze na účtu jsou pojištěny,

•

pohodlí – možnost sjednat si trvalý příkaz či využít elektronického bankovnictví bez nutnosti navštívit banku,

•

pro vybrané klienty banky nabízí možnost sjednat si k účtu úvěr,

•

k účtu se váže řada doplňkových produktů.

Nevýhody pro klienta [10]: •

platba poplatků,

•

nízký úrok snížený o daň z příjmů.

Jak uvádí [2], z hlediska bank představují tyto účty důležitý zdroj refinancování, který má následujícími rysy: •

výše úrokových nákladů je relativně nízká, oproti tomu má ale banka nemalé náklady při provádění platebního styku,

•

vklady zdražují bance povinné minimální rezervy, které z těchto vkladů musí udržovat,

•

úroková citlivost vkladů je nízká, 14

•

výhodnost je z důvodu existence tzv. sedliny. Jistá část těchto vkladů zůstává bance prakticky trvale k dispozici, přestože se celkový stav běžných účtů denně mění. Je to způsobeno tím, že:

klienti obvykle zcela nevyčerpají zůstatky na svých účtech, platby z účtu odcházející a příjmy přicházející na účty se částečně vyrovnávají, pokud dochází k převodům mezi účty klientů v rámci jedné banky, celkový stav vkladů se nemění.

Výše a stabilita sedliny roste s velikostí banky.

Obr. 1: Princip sedliny na souhrnu běžných účtů vývoj celkového stavu vkladů na běžných účtech celkový stav vkladů na běžných účtech

SEDLINA čas ve dnech

Zdroj: Dvořák (2001)

Banky často profitují i na tom, že při provádění platebního styku připisují prostředky na účty příjemců o jeden či více dní později, než je odepisují z účtů plátců, z čehož jim plynou úrokové výhody.

Běžné účty se podle svého majitele dělí na účty: •

pro fyzické osoby (občany),

•

pro fyzické osoby (podnikatele),

•

pro právnické osoby (firmy).

V dalším textu se omezíme pouze na oblast běžných účtů pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby.

15

Běžný účet lze zřídit buď v českých korunách – tedy domácí měně nebo v jakékoli cizí měně dle nabídky jednotlivých bank.

3.1.2 Právní úprava Základní právní úpravu běžného účtu nalezneme v obchodním zákoníku, § 708 - § 715. Uzavírání tohoto typu účtu se řídí obchodním zákoníkem bez ohledu na to, zda účastníky jsou soukromé nebo podnikatelské subjekty.

Zásady vedení účtu jsou dále upraveny Všeobecnými obchodními podmínkami, které vydala Česká národní banka. Jednotlivé banky je přebírají v celém rozsahu nebo se odvolávají na některá ustanovení a vytváří tak vlastní obchodní podmínky.

Pro konkrétní úpravu je také důležitá smlouva o běžném účtu, kterou klient s bankou uzavírá. Dále se na vztah s klientem a bankou vztahují některé části ze zákona o bankách. Jedná se zejména o pojištění depozit a problematiku bankovního tajemství. [2]

3.1.3 Založení a zrušení účtu Banka zřizuje účet na základě žádosti klienta. Při zřizování banka požaduje předložení těchto dokladů [2]: •

PO – doklad, který prokáže právní subjektivitu (výpis z obchodního rejstříku, zakladatelská listina), průkaz totožnosti osoby oprávněné jednat jejím jménem.

•

FO podnikatel – živnostenský list nebo koncesní listinu, průkaz totožnosti.

Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu musí mít podle zákona písemnou formu, v této smlouvě dohaduje banka s klientem zejména: •

Den, ke kterému se účet zřizuje.

•

Měnu, ve které je účet veden.

•

Způsob disponování peněžními prostředky na běžném účtu, včetně vymezení platebních prostředků, které je klient oprávněn používat. Majitel účtu může umožnit disponovat s peněžními prostředky na účtu ještě dalším osobám, a to tím způsobem, že si pověřené osoby vytvoří podpisový vzor a majitel účtu jej stvrdí svým podpisem. U právnických osob je součástí podpisového vzoru také otisk razítka.

16

•

Případy, kdy banka provádí bezhotovostní převody z účtu klienta bez jeho příkazu. Jedná se např. o platby na základě pravomocného rozhodnutí soudu, platby úroků, poplatků a provizí strhávané bankou automaticky na základě smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu.

•

Lhůty předkládání a zúčtování příkazů.

•

Podmínky a způsob úročení peněžních prostředků na běžném účtu. Zde se jedná o stanovení úrokové sazby a periodicitu úročení.

•

Způsob a podmínky předávání zpráv o zúčtování.

•

Výši a způsob stanovení cen za služby poskytované bankou.

•

Název účtu klienta a bankovní spojení. Název účtu slouží k identifikaci plateb a z tohoto důvodu musí obsahovat podstatné znaky identifikující majitele účtu. Bankovní spojení sestává z čísla klienta a ze čtyřmístného směrového kódu banky.

•

Podmínky zrušení účtu.

Součástí smlouvy může být ještě podpisový vzor, všeobecné obchodní podmínky banky a sazebník. [5]

Podle [12] můžeme zrušení BÚ rozdělit z několika hledisek: •

Z podnětu majitele účtu – možnost vypovědět kdykoli, a to i bez udání důvodu. Smlouva mezi klientem a bankou zaniká dnem doručení písemné výpovědi.

•

Z podnětu banky – možnost vypovědět kdykoli, opět i bez udání důvodů. Smlouva o běžném účtu zaniká ke konci kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž byla výpověď doručena majiteli účtu. Dnem doručení výpovědi zaniká smlouva o běžném účtu, jestliže majitel účtu porušil podstatným způsobem povinnosti ze smlouvy o běžném účtu.

•

Z jiných důvodů – uplynutím doby, na kterou byl účet zřízen, z důvodu likvidace, konkursu, apod.

Smrtí majitele účtu smlouva o běžném účtu nezaniká. Banka dále pokračuje v přijímání peněžních prostředků na účet a ve výplatách z účtu na základě příkazů, pokud majitel účtu nestanovil před svou smrtí jinak.

3.1.4 Výnosy a náklady spojené s běžným účtem Dle [2] banka platí klientovi z jeho zůstatku na účtu úrok. Úroková sazba je vyhlašována bankou a její výše, příp. způsob jejího určení by měl být přesně vymezen ve smlouvě.

17

Vzhledem k tomu, že majitel má možnost kdykoliv disponovat s prostředky na účtu, bývá úroková sazba zpravidla relativně nízká. Úroky navíc podléhají dani z příjmů, u fyzických osob se jedná o srážkovou daň 15 %, u fyzických osob podnikatelů a právnických osob vstupují úroky do základu daně. Z těchto důvodů nejsou běžné účty používány pro zhodnocení finančních prostředků, ale mají klientovi zajistit snadný přístup k jeho penězům a provádění plateb.

Banky si účtují různé poplatky a provize. Založení účtu je většinou zdarma, klient však platí za vedení účtu a provádění platebních operací podle sazebníku, který musí banka stanoveným způsobem zveřejnit. Banky často záměrně v rámci tzv. cross selling snižují některé ceny svých produktů s cílem nalákat nové klienty a na druhé straně tuto svoji ztrátu kompenzují v cenách jiných produktů.

3.2 KONTOKORENTNÍ ÚVĚR A JEHO VÝZNAM 3.2.1 Charakteristika Kontokorentním úvěrem rozumíme takový úvěr, který je takzvaným úvěrem na běžném účtu. Termín „na běžném účtu“ znamená, že poskytování i splácení úvěru probíhá na běžném účtu, přes který za jiných okolností firma provádí běžný platební styk.

Dle [2] je výše úvěru omezena tzv. úvěrovým rámcem, který má klient s bankou dohodnutý. Úvěrový rámec tedy určuje maximální výši debetu na běžném účtu klienta. Jeho překročení bývá sankciováno úrokovými sazbami. Zajištění nabývá různé formy, u nás nejčastěji blankosměnky. Podle [5] se jedná o zvláštní druh směnky, ve které nejsou záměrně některé údaje vyplněny v okamžiku jejího vystavení. Neúplnost však nezpůsobuje její neplatnost. Směnka se dovyplní v případě, kdy klient přestane úvěr splácet.

Tento úvěr se řadí do kategorie krátkodobých úvěrů, neboť smlouva je uzavírána zpravidla na 1 rok. V současné době však některé banky uzavírají s klienty smlouvu na dobu neurčitou nebo se úvěr každoročně prodlužuje, může se tak tedy dostat do skupiny středněaž dlouhodobých.

Výhodnost tohoto typu úvěru pro klienta lze spatřit v možnosti čerpat úvěr pohotově a dle své potřeby. Vyplácí se například ve chvíli, kdy klient nechce uvolňovat dlouhodobé

18

finanční zdroje nebo naopak potřebuje získat čas na jejich uvolnění. Na druhou stranu však platí, že kontokorentní úvěr je jednou z nejdražších forem opatření si peněžních zdrojů. Pro banku je výhodou poměrně vysoká úroková sazba, ale musí podstoupit riziko nevyužití úvěrových zdrojů.

3.2.2 Právní úprava Základní legislativní úpravu najdeme v obchodním zákoníku, § 497 – § 507. Tato úprava se opět vztahuje jak na soukromou tak podnikatelskou klientelu. Dále je opět nutné sledovat obchodní podmínky bank a obsah konkrétní smlouvy o úvěru, kterou klient s bankou uzavírá.

3.2.3 Vznik a zánik úvěrové smlouvy Před uzavřením samotné smlouvy je nutné, aby klient podal žádost o poskytnutí úvěru na pobočce banky, u které zamýšlí čerpat poskytnutý úvěr. Banky mají již předem připravený speciální formulář, který usnadní klientovi sepsat žádost tak, aby obsahovala veškeré údaje. Mezi podstatné náležitosti patří osobní údaje o žadateli, předmět a údaje o podnikatelské činnosti, podrobná prognóza vývoje finanční situace žadatele na celé období trvání úvěrového vztahu, účel, ke kterému je úvěr požadován. Dále pak výše a měna úvěru, režim čerpání a splácení, údaje o možných zajištěních.

V případě, že banka posoudí klientovu žádost kladně, dohodne s ním podrobné podmínky poskytnutí, které jsou následně uvedeny ve smlouvě. Podle obchodního zákoníku se věřitel smlouvou o úvěru zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Mezi základní náležitosti smlouvy o úvěru patří [2]: •

Určení smluvních stran – dlužník (klient) a věřitel (banky).

•

Výše úvěru a měna, ve které bude úvěr poskytnut.

•

Lhůta, ve které je dlužník oprávněn úvěr čerpat. Není-li tato lhůta stanovena, může dlužník nárok uplatnit, dokud některá ze stran nevypoví poskytnutí úvěru.

19

•

Účel úvěru – je stanoven pouze u účelových úvěrů. Pokud je ve smlouvě vymezen, může banka poskytnutí peněžních prostředků omezit pouze na plnění v souvislosti s ním.

•

Doba splatnosti a způsob splácení – jakým způsobem a v jakém termínu bude úvěr a úroky dlužníkem splaceny. Pokud nebude tato lhůta sjednána, dlužník je povinen splatit závazek vůči bance do jednoho měsíce ode dne, kdy o ně byl bankou požádán.

Dlužník má právo vrátit poskytnuté peněžní prostředky před splatností úvěru. Úroky je povinen zaplatit jen za dobu od půjčení do splacení. •

Způsob stanovení a výše úrokové sazby. Je většinou stanovena na roční bázi (p. a.).

•

Zajištění úvěru v případě, že dlužník úvěr nesplatí.

Úvěrová smlouva může podle [12] zaniknout: •

Splněním smlouvy – řádné splacení úvěru včetně úroků.

•

Dohodou mezi bankou a klientem.

•

Odstoupením od smlouvy, ke kterému může banka přistoupit např. pokud je dlužník v prodlení s vrácením splátek nebo nedodržení sjednaného účelu, na který byl úvěr poskytnut.

•

Výpovědí, kterou může podat klient i banka. Pokud tato lhůta není ve smlouvě stanovena, dlužník může smlouvu vypovědět s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena dlužníku.

3.2.4 Úročení kontokorentního úvěru Úroková sazba může být ve smlouvě stanovena dvěma způsoby. Jedná se buď o fixní (pevnou) sazbu, která se po celou dobu splatnosti nemění, nebo pohyblivou sazbu, která se v průběhu trvání úvěrové smlouvy mění.

3.3 DOPLŇKOVÉ PRODUKTY 3.3.1 Platební karty Platební karta je malá plastiková karta odpovídající mezinárodním normám, díky které může oprávněný držitel provádět bezhotovostní platby v obchodech či na internetu a výběry hotovosti z běžného účtu, k němuž je karta vystavena. Musí obsahovat následující náležitosti:

20

•

označení vydavatele karty,

•

jméno držitele karty, popř. určitou formu identifikace,

•

číslo platební karty,

•

platnost platební karty,

•

záznam dat ve formě reliéfního písma, magnetického proužku, mikročipu nebo laserového záznamu [5].

Rozdělení nejvýznamnějších vydavatelů platebních do tří skupin [2]: •

banky a bankovní asociace (VISA, Eurocard / Mastercard, Japan Credit Bureau),

•

finanční společnosti (American Express, či Diners´ Club International),

•

obchodní domy, letecké, telekomunikační společnosti apod.

Dělení dle způsobu zúčtování karty [10]: •

Debetní - jedná se o kartu, kterou lze platit u obchodníka nebo vybírat z bankomatu, pokud je na účtu, ke kterému byla karta vydána, dostatek peněz. K zúčtování dochází většinou chvíli po provedené transakci maximálně několik dní či týden. Banka odečte danou sumu přímo z účtu klienta.

•

Kreditní - kartou je možné nakupovat zboží nebo služby na úvěr. K zúčtování dochází až po určité bankou stanovené době.

•

Charge – fungují obdobně jaké kreditní karty, klient však nenakupuje na úvěr. Při zúčtování, které je také stanovené k určitému datu (obvykle 14 - 30 dní), musí splatit jednorázově celou dlužnou sumu. Z čerpané částky není účtován žádný úrok.

•

Nákupní úvěrové – jedná se o kreditní karty, které však vydávají nebankovní instituce.

Podle způsobu provedení můžeme karty rozdělit na [10]: •

Embosované – jedná se o platební karty s tzv. reliéfním (plastickým) písmem. Karty umožňují nakupovat i v prodejnách, které nejsou vybaveny elektronickým terminálem. Obchodník používá tzv. žehličku (imprinter - mechanický snímač), který sejme otisk všech údajů vyražených na kartě a zákazník údaje potvrdí svým podpisem. Na základě toho pak obchodník zúčtuje platbu.

•

Elektronické – nejčastěji používané karty. Banky je většinou vydávají k účtu zdarma. Jsou určeny především k výběrům z bankomatu a pro platby u obchodníků, kteří mají elektronický platební terminál. 21

Výhodou platebních karet je např. jednoduché a rychlé použití, prostředky uložené na účtu jsou klientovi kdykoliv k dispozici, celostátní nebo mezinárodní použití, úspora při cestách do zahraničí (šetří čas i peníze za směnárenské poplatky), doplňkové služby (cestovní či úrazové pojištění), poskytování slev na vybrané zboží či služby.

Mezi základní způsoby a možnosti využití karet patří výběr hotovosti v bankomatech, platba v obchodě a platba po internetu. Výběr z bankomatu není tak výhodný jako platba kartou v obchodě, jelikož za použití bankomatu si banka účtuje poplatek. Postup výběru je jednoduchý a zná ho téměř každý z nás. Je třeba znát kód PIN. Použití karty v obchodě je také velmi snadné, principem podobné jako u výběru z ATM. Obchodník předloženou kartu projede speciálním čtecím zařízením a majitel karty jen podepíšete stvrzenku. Někde je možné se setkat s přístrojem, který požaduje ještě před vyjetím stvrzenky zadání korektního PINu karty. Toto opatření podstatně zvyšuje bezpečnost platby kartou. Platba po internetu patří k rizikovějším, ale v budoucnu lze očekávat snižování tohoto rizika. Údaje vyplněné zákazníkem jsou přeneseny pomocí kódovaného zabezpečeného protokolu k obchodníkovi a poté do autorizačního střediska karet. Alternativou je, že údaj jde rovnou do střediska karet a obchodník se jej vůbec nedozví. Banka mu jen pošle informace, zda se operace zdařila, či nikoliv. Nejvyšší nebezpečí hrozí, pokud se údaje dostanou do rukou cizí osoby, která je neoprávněně zneužije [2].

3.3.2 Přímé bankovnictví S rozvojem nových technologií souvisí i rozvoj nových produktů v oblasti bankovnictví. Banky v současné době nabízejí širokou paletu tzv. přímého bankovnictví, které stále ještě nedospělo ke hranici svých možností. Jedná se o služby, které umožňují komunikaci banky a klienta bez toho, aby klient musel banku navštívit. Vše se děje pomocí buď telefonu (a to i mobilního) nebo počítače a internetu. Mezi tyto služby patří Telebanking, GSM banking, WAP banking, Internet banking a Home banking. •

Telebanking

Označován také jako phonebanking či telefonní bankovnictví. Zákazník využívá jako prostředek telefon. U většiny bank je tato linka bezplatná a klient může volat i z mobilního telefonu, prokáže se svým identifikačním číslem a číslem PIN. Existuje zpravidla v těchto dvou formách: – telefon s operátorskou obsluhou (Call centrum) a telefon s automatickou

22

obsluhou. V prvním případě se jedná o to, že klient komunikuje s telefonním bankéřem, který poskytuje stejné služby jako pracovník na přepážce od zadávání příkazů po zakládání termínovaných vkladů. Druhá verze je odlišná v tom, že klient komunikuje s automatickým hlasovým systémem. Důležité je mít telefon s tónovou službou. Nejčastěji se tímto kanálem poskytují zprávy o zůstatku na účtu, zadávají tuzemské platební příkazy apod. Nevýhodou je těžkopádnost a pomalost. •

GSM banking

Také u této služby existují dva druhy. První z nich je SIM Toolkit. Banka do mobilního telefonu (na SIM kartu) nahraje vlastní bankovní aplikaci. Při nahrávání aplikace je SIM karta zašifrovaná a nelze z ní získat žádné údaje. Současně je přístup k této aplikaci chráněn zvláštním bankovním PIN, který se nazývá BPIN. Potom stačí vybrat některou ze základních služeb (např. zjišťování zůstatku na účtu, přehled historie pohybů na účtu) a informace přijde formou textové zprávy na mobil nebo formou e-mailu do schránky. Dalším druhem služby je SMS banking, jehož výhodou je použitelnost u všech mobilních telefonů, bez ohledu na operátora. Komunikace probíhá pouze prostřednictvím SMS zpráv. Banka k této aplikaci může vydávat tzv. autentizační kalkulátor, s jehož pomocí si vygenerujete speciální kód, který vložíte do struktury SMS zprávy. Ty ale mají předem nadefinovanou strukturu, zadávání tedy vyžaduje velkou pozornost. •

WAP banking

Jedná se o mladší variantu Internet Bankingu, kdy se k internetu připojuje pomocí mobilního telefonu vybaveného technologií WAP. Zabezpečení je pomocí autorizačního klíče. Nevýhodou této služby je zatím nízká rychlost připojení a ne všechny mobilní telefony jsou touto technologií vybaveny. Lze očekávat vylepšení a rozvoj. •

Internet Banking

Klient komunikuje s bankou prostřednictvím celosvětové sítě internet z kteréhokoliv místa na světě. Ke komunikaci je zapotřebí pouze počítač připojený na internet a internetový prohlížeč. Na internetu se zadá www adresa banky, dále se vyplní uživatelské jméno a certifikační kód. Zde je možné provádět různé operace jako např. zadávání příkazů k úhradě i do zahraničí, zadávání a rušení trvalých příkazů, lze získat informace o zůstatku na účtu, posledních platbách, kurzech měn či úrokových sazbách. K zabezpečení operací

23

slouží speciální kód generovaný autentizačním kalkulátorem či zaslaný na mobilní telefon, alternativou jsou certifikáty sloužící k ověření klienta a banky. Komunikace s bankou je v síti internet vždy kódována. Některé systémy vyžadují hesla splňující určité specifické parametry, mezi něž patří např. délka hesla, kombinace malých a velkých písmen, počet

číslic apod. •

Home banking

Opět komunikace s bankou prostřednictvím sítě internet, ale je třeba mít na počítači nainstalovaný speciální software, který je dodán bankou. Home banking umožňuje téměř všechny bezhotovostní operace s běžným účtem a to vše on-line. Navíc lze program banky připojit na vlastní ekonomický (účetní) systém, čímž se umožní automatické předávání platebních příkazů a výpisů z účtu. Nevýhodou této služby je to, že je vázaná na konkrétní počítač, kde je program nainstalován. Přihlášení do sítě banky probíhá pomocí hesla uživatele a autorizačního certifikátu. Vzájemná komunikace mezi bankou a klientem je navíc obvykle kódována.

24

4. PRAKTICKÁ ČÁST V současné době nabízí na našem trhu podnikatelské účty a programy hned několik bank zároveň. Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala Českou spořitelnu, ČSOB a Raiffeisenbank.

4.1 BANKOVNÍ ÚSTAVY A JEJICH PRODUKTY 4.1.1 Česká spořitelna, a. s. Popis banky Kořeny České spořitelny sahají až do roku 1825, kdy zahájila činnost Spořitelna česká, nejstarší

právní

předchůdce

České

spořitelny.

Na

tradici

českého

a

později

československého spořitelnictví navázala v roce 1992 Česká spořitelna jako akciová společnost. Od roku 2000 je členem silné středoevropské Finanční skupiny Erste Bank s více než 15 miliony klientů. Finanční skupina České spořitelny je počtem 5,3 milionu klientů největší bankou na trhu, vydala již více než 3 miliony platebních karet, disponuje sítí zhruba 640 poboček a provozuje přes 1070 bankomatů. Na českém obchodním trhu patří mezi významné obchodníky s cennými papíry. V říjnu roku 2006 získala titul Banka roku, Hypotéka roku a Nejdůvěryhodnější banka roku. [7]

Tab. č. 1: Akcionářská struktura ČS, a. s. Struktura akcionářů Podíl Erste Bank 98,0 % města a obce ČR 1,6 % ostatní 0,4 % zdroj: www.cs.cz

Z tabulky je patrné, že majoritním vlastníkem je rakouská Erste Bank.

Program Profit Jedná se o společnou nabídku produktů a služeb pro podnikatele a malé firmy s možností získat zvýhodněné produkty včetně např. zjednodušeného kontokorentu k běžnému účtu. Základní částí programu je běžný účet v české měně s pásmovým úročením, platební karta debetní a služba přímého bankovnictví. Doplňkovou částí je zjednodušený kontokorentní úvěr až do výše 1 mil. Kč, zvýhodněná nabídka vedení běžného účtu v cizí měně, program penzijního připojištění pro zaměstnance firmy apod. Dvoustranné ujednání je uzavíráno na dobu neurčitou. [7]

25

Vybrané obchodní podmínky v oblasti běžných účtů Banka zřídí pro klienta účet na základě písemné smlouvy o účtu. Každá taková smlouva zakládá bance povinnost zřídit a vést pro klienta příslušný účet a zároveň povinnost klienta dodržovat a řídit se příslušnou smlouvou o účtu a všeobecnými obchodními podmínkami. Na uzavření smlouvy o účtu není právní nárok a banka je tak oprávněna zřízení účtu odmítnout bez udání důvodů. S účtem je oprávněn nakládat pouze majitel účtu, jiná osoba jen na základě zvláštní plné moci udělené majitelem účtu. Banka je oprávněna stanovit vložení základního vkladu a udržování minimálního zůstatku na účtu. Banka je povinna informovat klienta o zůstatku peněžních prostředků na účtu za dohodnuté období, a to formou výpisu z účtu předávaného klientovi sjednaným způsobem. Klient bere na vědomí a souhlasí s tím, že banka bude peněžní prostředky na účtu úročit, pokud příslušnou úrokovou sazbu uvede v platném Oznámení nebo se na ni dohodne s klientem. Banka je oprávněna úrokovou sazbu jednostranně měnit v návaznosti na vývoj peněžního trhu a s přihlédnutím ke své obchodní politice. Úročení peněžních prostředků došlých ve prospěch účtu začíná běžet v den, kdyby byly peněžní prostředky ve prospěch účtu připsány. Úročení peněžních prostředků odepsaných na vrub účtu končí v den, který předchází dni odepsání těchto prostředků z účtu. Úroky jsou splatné následující den po jejich připsání. V případě skončení účinnosti smlouvy o účtu a zrušení účtu jsou úroky splatné dnem zrušení účtu. Není-li ve smlouvě o účtu uvedeno jinak, mají klient i banka právo smlouvu o účtu vypovědět bez uvedení důvodu s účinností k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Banka je oprávněna vypovědět smlouvu o účtu s účinností ke dni doručení výpovědi klientovi v případě, kdy dojde k závažnému porušení smluvních podmínek ze strany klienta. Klient a banka mohou ukončit účinnost smlouvy o účtu k sjednanému datu též písemnou dohodou. Pokud byla smlouva o účtu sjednána na dobu určitou, účinnost smlouvy o účtu zaniká uplynutím sjednané doby. V případě úmrtí klienta banka postupuje v souladu s právními předpisy.

4.1.2 Raiffeisenbank a. s. Popis banky Banka v České republice nabízí široké spektrum služeb soukromé i podnikové klientele. Je součástí rakouské finanční skupiny Raiffeisen, která v ČR nabízí produkty a služby rovněž v oblasti stavebního spoření (Raiffeisen stavební spořitelna), pojištění (UNIQUA

26

pojišťovna) a leasingu (Raiffeisen Leasing). Tato rakouská bankovní skupina poskytuje finanční služby více jak 140 let se zaměřením na střední a východní Evropu. Zde působí na 15 trzích, obsluhuje více než 10 mil. klientů na 2500 obchodních místech. Vedle svých ryze obchodních aktivit se také angažuje v řadě veřejně prospěšných aktivit, např. oblast kultury, vzdělávání nebo charitativní projekty (nadace Jedličkova ústavu, nadační fond Impuls). Emblémem a tradiční ochrannou známkou skupiny Raiffeisen je zvláštní architektonický prvek – dvě zkřížené koňské hlavy (tzv. Giebelkreuz). [11]

Tab. č. 2: Akcionářská struktura Raiffeisenbank a. s. Struktura akcionářů Raiffeisen International Bank Holding AG Raiffeisenlandesbank Niedrösterreich - Wien AGT RB Prag-Beteiligungs GmbH zdroj: www.rb.cz

Podíl 51,0 % 24,0 % 25,0 %

Majoritním vlastníkem je rakouská finanční instituce Raiffeisen International Bank Holding AG s majetkovou účastí 51 %.

Profikonto – univerzální podnikatelský účet Je určeno FO podnikatelům a PO s trvalým pobytem nebo sídlem společnosti na území ČR i mimo území ČR. V rámci Profikonta subjekt získá běžný účet v české měně, platební kartu podle výběru ze dvou variant (VISA Classic nebo Mastercard Standard) a elektronické bankovnictví v různých formách. Dále je možné za zvýhodněnou cenu využít služby pojišťovny Uniqua nebo služby společnosti Raiffeisen – Leasing. Banka dále nabízí Podnikatelskou rychlou půjčku nebo Podnikatelský kontokorent. Možná je také kombinace obou produktů. [11]

Vybrané obchodní podmínky v oblasti běžných účtů Banka zřizuje klientům běžné účty na základě písemné smlouvy, která je vyhotovena na formuláři banky. Banka nezřizuje anonymní účty ani společné účty pro více osob. S účtem je oprávněn nakládat jen majitel účtu, případně jiná osoba na základě zvláštní plné moci. Banka může při otevření účtu požadovat složení minimálního vkladu a stanovit povinnost minimálního zůstatku a účtu. Klient je povinen dodržovat účel, za kterým byl účet otevřen. Prostřednictvím účtů FO podnikatelů a PO nelze provádět soukromé platby. Klient souhlasí s tím, že banka je i bez jeho souhlasu oprávněna odepisovat peněžní prostředky

27

z účtu k úhradě poplatků a nákladů za poskytnuté služby podle sazebníku. Zůstatek účtu úročí banka klientovi v souladu se smlouvou o účtu úrokovou sazbou fixní nebo pohyblivou. Úrokové sazby jsou uváděny v přehledu úrokových sazeb a banka je oprávněna tuto sazbu měnit v souvislosti s vývojem na finančních trzích. Úročení na účtu klienta počíná dnem připsání peněžních prostředků na jeho účet (na výpisu z účtu klienta je tento den označován jako tzv. valuta) a končí dnem předcházejícím dni jejich výběru nebo převodu, pokud ve smlouvě o účtu není stanoveno jinak. Úrok z kreditního zůstatku na účtech FO podnikatelů a PO je zaúčtován ke konci každého kalendářního měsíce a je splatný první den následujícího kalendářního měsíce. Smlouva o účtu zaniká uplynutím doby, na kterou byla sjednána nebo může být vypovězena, i když byla uzavřena na dobu určitou. Výpověď je účinná doručením. Smrtí majitele smlouva o účtu nezaniká. Banka pokračuje v provádění platebního styku s výjimkou převodů, které měly být prováděny pouze za života majitele účtu.

4.1.3 Československá obchodní banka, a. s. Popis banky Československá obchodní banka, a. s. (dále jen ČSOB) působí na dvou národních trzích, českém a slovenském. Je největší bankou se sídlem v České republice a ve střední Evropě měřeno hodnotou aktiv. ČSOB byla založena státem v roce 1964 jako banka, která jediná v Československu poskytovala služby v oblasti financování zahraničního obchodu. Po roce 1989 rozšířila svou činnost o služby pro nové podnikatelské subjekty a fyzické osoby. Významným mezníkem v historii ČSOB byla její privatizace v červnu 1999, kdy se majoritním vlastníkem ČSOB stala belgická KBC Bank, která je součástí Skupiny KBC. Geograficky se skupina zaměřuje na Evropu. Tato skupina obsluhuje 11 milionů klientů. Dalším mezníkem bylo převzetí podniku Investiční a Poštovní banky, a. s. v červnu 2000. Tím ČSOB skokově posílila svou pozici v bankovnictví pro fyzické osoby. [8]

28

Tab. č. 3: Akcionářská struktura ČSOB, a. s. Struktura akcionářů Podíl KBC BANK NV 89,97 % EBRD 7,47 % ostatní 2,56 % zdroj: www.csob.cz

Jak již bylo zmíněno výše, majoritním vlastníkem ČSOB je belgická KBC Bank.

Firemní konto Je určeno pro FO – podnikatele (především živnostníkům a menším podnikům se sídlem nebo místem podnikání v ČR) a PO, které mají základní potřeby v oblasti bankovních a finančních služeb. Standardně se skládá z běžného účtu, embosované mezinárodní platební karty VISA Classic, možnosti podání žádosti k povolenému přečerpání účtu a k obsluze účtu lze využít elektronické bankovnictví v různých formách. [8]

Vybrané obchodní podmínky v oblasti běžných účtů ČSOB zřizuje a vede běžný účet na základě písemně uzavřené smlouvy o účtu mezi ČSOB a majitelem účtu. ČSOB nezřizuje anonymní účty a účty pro více osob. Na uzavření smlouvy o účtu není právní nárok. S účtem je oprávněn nakládat jen majitel účtu, jiná osoba může nakládat s účtem jen na základě zvláštní plné moci udělené majitelem účtu. Podnikatelské účty nelze využívat pro soukromé účely. Bez příkazu majitele účtu je ČSOB oprávněna odepsat peněžní prostředky z účtu provádí-li zúčtování poplatků za bankovní služby dle Sazebníku, z důvodu opravného zúčtování ČSOB, k úhradě plateb za majitele účtu na základě použití šeků, bankovních platebních karet a rovněž k úhradě splatných debetních úroků, v dalších případech stanovených právními předpisy, VOP nebo konkrétní smlouvou uzavřenou s majitelem účtu. O provedení transakcí na účtu je majitel účtu informován prostřednictvím výpisu z účtu. Výpisy jsou zasílány poštou, není-li dohodnuto osobní předávání v pobočce ČSOB, která vede účet. V souladu s příslušnými ujednáními mohou být tiskové výpisy nahrazeny výpisy v elektronické podobě. ČSOB úročí peněžní prostředky klienta v souladu s úrokovými sazbami ČSOB a pravidly úročení pro příslušnou měnu. Majitel účtu a ČSOB jsou oprávněni vypovědět smlouvu o běžném účtu bez uvedení důvodů s výpovědní lhůtou sjednanou ve smlouvě. ČSOB je oprávněna od smlouvy o účtu odstoupit a účet zrušit v případě, že do 10 pracovních dnů od zřízení účtu nebyl na účet vložen alespoň základní minimální vklad. ČSOB je oprávněna od smlouvy o účtu odstoupit

29

též v případě závažného porušení smluvní povinnosti ze strany majitele účtu nebo disponenta. Při úmrtí majitele účtu postupuje ČSOB v souladu s příslušnými právními předpisy a dle dispozic majitele účtu, pokud je pro případ úmrtí ČSOB sdělil.

4.1.4 Dílčí závěr Jednotlivé programy pro podnikatele se u vybraných bank příliš neliší. Každý z nich je určen především pro drobnější podnikatele se základní potřebou v oblasti bankovnictví. Klient jako základní produkt získává běžný účet v české měně a k němu doplňky – platební kartu a možnost využití přímého bankovnictví. K účtu je poté možnost sjednat si další služby s výhodnější cenovou nabídkou.

Vždy je jen ku prospěchu klienta, aby si před uzavřením jakékoliv smlouvy, nejen o běžném účtu, přečetl a seznámil se s všeobecnými obchodními podmínkami. Každá banka je má ale jinak zpracované – co se týče jak obsahu, tak přehledu i formy. V obchodních podmínkách u ČSOB jsem nenalezla příliš informací týkajících se způsobů připisování úroků na účet, banka neuvádí jiné způsoby ukončení smlouvy než je výpověď. Oproti ostatním velmi výrazně člení své obchodní podmínky v závislosti na charakteru produktu – klient pak nachází část pro úvěrové produkty, část pro vkladové produkty apod. Raiffeisenbank neupozorňuje klienty na to, že na běžný účet není právní nárok. Česká spořitelna má obchodní podmínky dle mého názoru nejvíce přehledné a nejkomplexnější. Klient v nich nachází téměř veškeré informace, včetně výkladu jednotlivých pojmů.

V následující tabulce jsou zobrazeny některé ukazatele týkající se kritéria dostupnosti služeb a časové náročnosti.

Tab. č. 4: Vybrané ukazatele ke konci roku 2006 Ukazatel Česká spořitelna počet obchodních míst 646 počet bankomatů 1076 zdroj: údaje bank

ČSOB 218 534

Raiffeisenbank 49 50

Z tabulky je patrné, že si první místo s velkým odstupem drží Česká spořitelna, která disponuje v porovnání s ČSOB třikrát vyšším počtem poboček a má i dvakrát více bankomatů. Co se týče Raiffeisenbank, počet obchodních míst je téměř totožný s počtem

30

bankomatů. Dá se tedy předpokládat, že bankomat se nachází vždy v místě samotné pobočky.

4.2 PODNIKATELSKÝ ÚČET BEZ VYUŽITÍ KONTOKORENTNÍHO ÚVĚRU Na prvním modelovém případu provedu analýzu výnosnosti podnikatelského běžného účtu. Jedná se o případ, kdy zůstatek běžného účtu vykazuje pouze kladné hodnoty.

4.2.1 Stanovení předpokladů •

V simulovaném případu se jedná o drobného podnikatele, který má svůj běžný podnikatelský účet u banky veden již třetím rokem.

•

Srovnávacím obdobím je druhé a třetí čtvrtletí kalendářního roku.

•

Na srovnávacích účtech budou provedeny vždy stejné bankovní operace, počáteční zůstatek k 1. dubnu srovnávaného roku byl stanoven ve výši 20 000 Kč.

•

V dubnu a v květnu nemá klient záměr zadávat platby přes internet, pro správu účtu tedy využívá pouze pobočku banky.

•

Ve smlouvě o běžném účtu je dohodnuto měsíční zasílání výpisu.

•

Při výpočtu úroku je používán standard 30/360. Na výši úroku nemají vliv bankovní poplatky, které jsou rovněž počítány k poslednímu dni v měsíci.

•

Připsané úroky vstupují do základu daně podnikatele. Banka tedy neprovádí srážku daně u zdroje jako v případě soukromých osob, ale klient si částku získanou na úrocích uvede do svého daňového přiznání a poté odvede příslušnou daň. Od zdanění je tedy abstrahováno.

•

Podnikatel používá debetní platební kartu.

4.2.2 Poplatky a úroková sazba V následující tabulce je přehled bankovních poplatků, které podnikatel musí zaplatit při různých způsobech manipulace s účtem a využívání doplňkových produktů u vybraných bank.

31

Tab. č. 5: Bankovní poplatky Bankovní operace zřízení minimální vklad vedení účtu měsíční výpis 1 debetní platební karta embosovaná2 vklad hotovosti výběr hotovosti 3 zřízení trvalého příkazu změna, zrušení trvalého příkazu 4 debetní položka trvalého příkazu zřízení inkasa změna, zrušení inkasa 5 debetní položka inkasa výběr z vlastního bankomatu 6 výběr z cizího bankomatu výběr z bankomatu v zahraničí cash advance v tuzemsku 7 cash advance v zahraničí přijatá platba 8 příkaz k úhradě přes přepážku 9 příkaz k úhradě přes internet 10 platba kartou u obchodníka Internet banking GSM banking Telebanking zrušení účtu úroková sazba (p.a.)12

Česká spořitelna zdarma 1 000 Kč 145 Kč 15 Kč + poštovné 400 Kč/rok 8 Kč 53 Kč zdarma 30 Kč/0 Kč 5 Kč zdarma 30 Kč/0 Kč 5 Kč 6 Kč 25 Kč + 0,5 % 100 Kč + 0,5 % 25 Kč + 0,5 % 100 Kč + 0,5 % 5 Kč/7 Kč 53 Kč/55 Kč 2 Kč/4 Kč zdarma zdarma zdarma zdarma zdarma 0,1 %

Raiffeisenbank zdarma 1 000 Kč 149 Kč 0 Kč 0 Kč 8 Kč 50 Kč zdarma 50 Kč/0 Kč 6 Kč zdarma 50 Kč/0 Kč 7 Kč 0 Kč 19 Kč 1 %, min. 125 Kč 1,25 %, min. 200 Kč 1,25 %, min. 200 Kč 4 Kč/6 Kč 20 Kč/30 Kč 3 Kč/4 Kč zdarma zdarma 20 Kč/měs zdarma zdarma 0,1 %

ČSOB zdarma 1 000 Kč 290 Kč 0 Kč 0 Kč 5 Kč 30 Kč zdarma 40 Kč/6 Kč 6 Kč zdarma 40 Kč/6 Kč 6 Kč 5 Kč 25 Kč 80 Kč + 0,5 % 100 Kč + 0,5 % 180 Kč + 0,5 % 7 Kč 18 Kč 3 Kč/0 Kč 11 zdarma zdarma zdarma zdarma 300 Kč 0,1 %

1

– RB a ČSOB mají měsíční zasílání výpisu jako součást balíčku, je tedy obsaženo v ceně za vedení účtu – RB nabízí klientovi první vydání a vedení platební karty zdarma (na 2 roky), poté za poplatek 900 Kč/2roky; ČSOB poskytuje klientovi platební kartu VISA Classic po celou dobu trvání smlouvy zdarma 3 – ČS: 23 Kč při výběru od 15 001 do 499 999 Kč; RB: 50 Kč do výše 500 000 Kč 4 – přes pobočku/přes Internet Banking 5 – přes pobočku/přes Internet Banking 6 – RB: první dva výběry v měsíci z vlastního ATM zdarma, třetí a další výběr za 19 Kč 7 – cash advance – vybírání hotovosti v bance (směnárně) oproti předložení platební karty 8 – v rámci banky/z jiné banky 9 – v rámci banky/do jiné banky 10 – v rámci banky/do jiné banky 11 – 30 příkazů do jiné banky přes Internet Banking zdarma v rámci balíčku. 12 – ČS: při zůstatku na účtu do 199 999 Kč je úroková sazba 0,1 %, nad 200 000 Kč úroková sazba roste podle výše kreditního zůstatku, max. 0,9 %; RB: úroková sazba 0,4 % při zůstatku nad 1 mil. Kč. 2

Zdroj: vlastní práce na základě sazebníků jednotlivých bank

U všech tří sledovaných bank byla stanovena úroková sazba ve výši 0,1 % p. a. Jedná se o nominální úrokovou sazbu, která není očištěna o vliv inflace. Následující výpočty jsou

32

prováděny s touto sazbou, přepočet by byl nezbytný v případě časového hodnocení. Srovnání nominální a reálné úrokové sazby je znázorněno v následujícím boxu.

Box č. 1 Nominální versus reálná úroková sazba Reálná úroková sazba určuje skutečné zhodnocení uloženého kapitálu. Pro její zjištění je používán vzorec uvedený v metodice. Výpočet je znázorněn v příloze č. 1.

→ nominální úroková sazba

(rn) =

0,10 %

→ míra inflace za rok 2006

(ri) =

2,50 %

→ reálná úroková sazba

(rr) =

- 0,69 %

Záporný výsledek znamená, že peníze uložené na podnikatelském účtu jsou znehodnocovány, neboť nominální úroková sazba pouze sníží negativní účinek inflace, nedojde ale k celkové eliminaci.

Následující graf znázorňuje vztah mezi nominální a reálnou úrokovou sazbou. Obr. č. 2: Vztah mezi nominální a reálnou úrokovou sazbou 0,20 0,14 0,10

Reálná úroková sazba v %

0,00

0,00 0,1

0,5

1

1,5

2,5

3

-0,10 -0,20 -0,29

-0,30 -0,40

-0,43

-0,50 -0,57

-0,60 -0,70

-0,69

-0,80

Nominální úroková sazba v %

Zdroj: vlastní práce

Na ose x jsou hodnoty nominální úrokové sazby v procentech, kterými by byl úročen zůstatek podnikatelova účtu. Na ose y je zachycena reálná úroková sazba v procentech, tj. sazba očištěná o inflaci. Z obrázku je patrné, že s růstem nominální sazby dochází k růstu

33

reálné sazby. V bodě, kdy nominální sazba dosáhne hodnoty míry inflace (tj. 2,5 %), je reálná sazba rovna nule. V tomto případě se hodnota peněžních prostředků na účtu v čase nemění. Pokud je nominální úroková sazba vyšší než míra inflace, peněžní prostředky se na účtu zhodnocují, pokud je však nižší než míra inflace, dochází ke znehodnocování peněz.

4.2.3 Zjištění výnosů a nákladů na účtech za zvolená období V každém měsíci provede podnikatel jiné bankovní operace. Poplatky spojené s pohybem peněžních prostředků na běžném účtu u všech tří bank jsou vypsány vždy v tabulce. Následně je poté u každé banky znázorněn pohyb na účtu s konkrétními peněžními

částkami k určitému dni. Ke konci měsíce je účet zatížen poplatky a zároveň je připsán úrok, jehož výpočet je uveden v příloze č. 2.

Duben Podnikatel v dubnu mimo jiné zřizuje trvalý příkaz, a proto mu vždy ke 20. dni v měsíci bude z účtu odepsáno 12 000 Kč.

Tab. č. 6: Bankovní operace provedené v dubnu ČS Bankovní operace

RB ČSOB Poplatek v Kč

vklad hotovosti příkaz k úhradě v rámci banky zřízení trvalého příkazu debetní položka trvalého příkazu vedení účtu a výpis

8 53 0 5 167,5

8 20 0 6 149

5 18 0 6 290

Celkem Zdroj: vlastní práce

233,5

183

319

Česká spořitelna Tab. č. 7: Pohyb na účtu u České spořitelny za měsíc duben Datum

Operace

1.4. zůstatek 3.4. vklad hotovosti 18.4. příkaz k úhradě 20.4. trvalý příkaz 30.4. bankovní poplatky 30.4. kreditní úrok Zdroj: vlastní práce

+

-

15 000 Kč 8 500 Kč 12 000 Kč 233,5 Kč 2,18 Kč

34

KZ 20 000 Kč 35 000 Kč 26 500 Kč 14 500 Kč ---14 268,68 Kč

Raiffeisenbank Tab. č. 8: Pohyb na účtu u Raiffeisenbank za měsíc duben Datum

Operace

1.4. zůstatek 3.4. vklad hotovosti 18.4. příkaz k úhradě 20.4. trvalý příkaz 30.4. bankovní poplatky 30.4. kreditní úrok Zdroj: vlastní práce

+

-

KZ

15 000 Kč 8 500 Kč 12 000 Kč 183 Kč 2,18 Kč

20 000 Kč 35 000 Kč 26 500 Kč 14 500 Kč ---14 319,18 Kč

ČSOB Tab. č. 9: Pohyb na účtu u ČSOB za měsíc duben Datum Operace 1.4. zůstatek 3.4. vklad hotovosti 18.4. příkaz k úhradě 20.4. trvalý příkaz 30.4. bankovní poplatky 30.4. kreditní úrok Zdroj: vlastní práce

+

-

15 000 Kč 8 500 Kč 12 000 Kč 319 Kč 2,18 Kč

KZ 20 000 Kč 35 000 Kč 26 500 Kč 14 500 Kč ---14 183,18 Kč

Připsaný úrok je u všech tří bank stejný 2,18 Kč. Nejdražší poplatek zaplatil klient u České spořitelny za provedený příkaz k úhradě v rámci banky zadaný u pracovníka na přepážce a to 53 Kč. Nejvíce z účtu za celý měsíc odepsala ČSOB, neboť samotné vedení jejího balíčku stojí klienta 290 Kč.

Květen Prozatím ani v tomto měsíci podnikatel ještě nemá záměr využívat internet.

Tab. č. 10: Bankovní operace provedené v květnu ČS Bankovní operace trvalý příkaz přijatá platba v rámci banky přijatá platba z jiné banky příkaz k úhradě do jiné banky vedení účtu a výpis Celkem Zdroj: vlastní práce


5 5 7 55 167,5 239,5

35

6 4 6 30 149 195

6 7 7 18 290 328

Česká spořitelna Tab. č. 11: Pohyb na účtu u České spořitelny za měsíc květen Datum

Operace

1.5. zůstatek 5.5. přijatá platba 11.5. přijatá platba 20.5. trvalý příkaz 20.5. příkaz k úhradě 31.5. bankovní poplatky 31.5. kreditní úrok Zdroj: vlastní práce

+

-

KZ

13 900 Kč 5 750 Kč 12 000 Kč 4 920 Kč 239,5 Kč 1,99 Kč

14 268,68 Kč 28 168,68 Kč 33 918,68 Kč ---16 998,68 Kč ---16 761,17 Kč

Raiffeisenbank Tab. č. 12: Pohyb na účtu u Raiffeisenbank za měsíc květen Datum

Operace


+

-

13 900 Kč 5 750 Kč 12 000 Kč 4 920 Kč 195 Kč 1,99 Kč

KZ 14 319,18 Kč 28 219,18 Kč 33 969,18 Kč ---17 049,18 Kč ---16 856,17 Kč

ČSOB Tab. č. 13: Pohyb na účtu u ČSOB za měsíc květen Datum

Operace


+

-

13 900 Kč 5 750 Kč 12 000 Kč 4 920 Kč 328 Kč 1,98 Kč

KZ 14 183,18 Kč 28 083,18 Kč 33 833,18 Kč ---16 913,18 Kč ---16 587,16 Kč

Připsaný úrok v měsíci květnu se jen nepatrně liší u ČSOB, která na účet připsala 1,98 Kč. Za nejdražší poplatek podnikatel opět zaplatil České spořitelně – 55 Kč za bezhotovostní platbu provedenou na pobočce do jiné banky. Jak je patrné z předcházejících tabulek,

ČSOB nerozlišuje, zda platba směřuje vně nebo dovnitř banky, protože klient v obou případech platí 18 Kč za provedený příkaz.

36

Červen V červnu nedochází k realizaci žádné platební transakce kromě zřízeného trvalého příkazu.

Tab. č. 14: Bankovní operace provedené v červnu ČS Bankovní operace


trvalý příkaz vedení účtu a výpis

5 167,5

6 149

6 290


172,5

155

296

Česká spořitelna Tab. č. 15: Pohyb na účtu u České spořitelny za měsíc červen Datum

Operace

1.6. zůstatek 20.6. trvalý příkaz 30.6. bankovní poplatky 30.6. kreditní úrok Zdroj: vlastní práce

+

12 000 Kč 172,5 Kč

1,06 Kč

KZ 16 761,17 Kč 4 761,17 Kč ---4 589,73 Kč

Raiffeisenbank Tab. č. 16: Pohyb na účtu u Raiffeisenbank za měsíc červen Datum

Operace


+

12 000 Kč 155 Kč

1,07 Kč

KZ 16 856,17 Kč 4 856,17 Kč ---4 702,24 Kč

ČSOB Tab. č. 17: Pohyb na účtu u ČSOB za měsíc červen Datum

Operace


+

12 000 Kč 296 Kč

1,05 Kč

KZ 16 587,16 Kč 4 587,16 Kč ---4 292,21 Kč

Po třech sledovaných měsících vykazují účty různé konečné zůstatky. Nejméně klient na bankovních poplatcích zaplatil u Raiffeisenbank. V porovnání s Českou spořitelnou se jedná o ušetřenou částku 112,51 Kč a v porovnání s ČSOB je to 410,03 Kč.

37

Červenec Podnikatel již začíná využívat Internet Banking, a to nejen k zadávání příkazů k úhradě, ale současně přes něj ruší trvalý příkaz, který si zřizoval v dubnu.

Tab. č. 18: Bankovní operace provedené v červenci ČS RB ČSOB Bankovní operace Poplatek v Kč vklad hotovosti přijatá platba v rámci banky příkaz k úhradě do jiné banky 1 zrušení trvalého příkazu vedení účtu a výpis

8 5 4 0 167,5

8 4 4 0 149

5 7 0 6 290


184,5

165

308

Česká spořitelna Tab. č. 19: Pohyb na účtu u České spořitelny za měsíc červenec Datum

Operace

1.7. zůstatek 11.7. vklad hotovosti 11.7. přijatá platba 26.7. příkaz k úhradě 31.7. bankovní poplatky 31.7. kreditní úrok Zdroj: vlastní práce

+

-

KZ

15 000 Kč 39 600 Kč 7 500 Kč 184,5 Kč 3,18 Kč

4 589,73 Kč ---59 189,73 Kč 51 689,73 Kč ---51 508,41 Kč

Raiffeisenbank Tab. č. 20: Pohyb na účtu u Raiffeisenbank za měsíc červenec Datum

Operace


+

-

15 000 Kč 39 600 Kč 7 500 Kč 165 Kč 3,19 Kč

38

KZ 4 702,24 Kč ---59 302,24 Kč 51 802,24 Kč ---51 640,43 Kč

ČSOB Tab. č. 21: Pohyb na účtu u ČSOB za měsíc červenec Datum

Operace


+

-

KZ

15 000 Kč 39 600 Kč 7 500 Kč 308 Kč 3,16 Kč

4 292,21 Kč ---58 892,21 Kč 51 392,21 Kč ---51 087,37 Kč

V tomto případě je na první pohled vidět cenová výhodnost používání internetu k provádění bezhotovostních plateb. Zatímco v dubnu či květnu klient zaplatil i přes 50 Kč za provedený platební příkaz, v tomto měsíci ho to stálo pouhé 4 Kč. V případě ČSOB dokonce 0 Kč, neboť má k dispozici 30 platebních příkazů zdarma.

Srpen Jediná transakce v srpnu vznikla použitím platební karty, kterou vlastník zaplatil nákup potřebného drobného materiálu.

Tab. č. 22: Bankovní operace provedené v srpnu ČS RB ČSOB Bankovní operace Poplatek v Kč bezhotovostní platba kartou 0 0 0 vedení účtu a výpis Celkem Zdroj: vlastní práce

167,5 167,5

149 149

290 290

Česká spořitelna Tab. č. 23: Pohyb na účtu u České spořitelny za měsíc srpen Datum Operace 1.8. zůstatek 16.8. bezhotovostní platba kartou 31.8. bankovní poplatky 31.8. kreditní úrok Zdroj: vlastní práce

+

2 690 Kč 167,5 Kč

4,19 Kč

39

KZ 51 508,41 Kč 48 818,41 Kč ---48 655,10 Kč

Raiffeisenbank Tab. č. 24: Pohyb na účtu u Raiffeisenbank za měsíc srpen Datum

Operace

1.8. zůstatek 16.8. bezhotovostní platba kartou 31.8. bankovní poplatky 31.8. kreditní úrok Zdroj: vlastní práce

+

2 690 Kč 149 Kč

4,20 Kč

KZ 51 640,43 Kč 48 950,43 Kč ---48 805,63 Kč

ČSOB Tab. č. 25: Pohyb na účtu u ČSOB za měsíc srpen Datum Operace 1.8. zůstatek 16.8. bezhotovostní platba kartou 31.8. bankovní poplatky 31.8. kreditní úrok Zdroj: vlastní práce

+

2 690 Kč 290 Kč

4,15 Kč

KZ 51 087,37 Kč 48 397,37 Kč ---48 111,52 Kč

V srpnu platí klient pouze za vedení balíčku služeb, neboť platba kartou u obchodníka ho nestojí žádné peníze. Připsaný úrok u jednotlivých bank je nepatrně rozdílný, nejvíce na účet připsala Raiffeisenbank.

Září Podnikatel vybírá z účtu hotovost ve výši 6 000 Kč prostřednictvím vlastního bankomatu a dále 15 000 Kč na přepážce banky.

Tab. č. 26: Bankovní operace provedené v září ČS Bankovní operace


výběr z vlastního bankomatu 1 6 0 5 výběr hotovosti 15 000 Kč na přepážce 53 50 30 vedení účtu a výpis 167,5 149 290 Celkem 226,5 199 325 1 – RB poskytuje klientovi první dva výběry v měsíci zdarma, poté 19 Kč za každý výběr Zdroj: vlastní práce

40

Česká spořitelna Tab. č. 27: Pohyb na účtu u České spořitelny za měsíc září Datum

Operace

1.9. zůstatek 1.9. výběr z vlastního bankomatu 19.9. výběr hotovosti 30.9. bankovní poplatky 30.9. kreditní úrok Zdroj: vlastní práce

+

6 000 Kč 15 000 Kč 226,5 Kč

3,11 Kč

KZ 48 655,10 Kč 42 655,10 Kč 27 655,10 Kč ---27 431,71 Kč

Raiffeisenbank Tab. č. 28: Pohyb na účtu u Raiffeisenbank za měsíc září Datum

Operace


+

6 000 Kč 15 000 Kč 199 Kč

3,13 Kč

KZ 48 805,63 Kč 42 805,63 Kč 27 805,63 Kč ---27 609,76 Kč

ČSOB Tab. č. 29: Pohyb na účtu u ČSOB za měsíc září Datum

Operace


+

6 000 Kč 15 000 Kč 325 Kč

3,07 Kč

KZ 48 111,52 Kč 42 111,52 Kč 27 111,52 Kč ---26 789,59 Kč

Z předchozích tabulek je zřejmé, že výběr hotovosti v bankomatu je cenově výhodnější, než výběr hotovosti na přepážce. Při tomto způsobu získání hotovosti Česká pojišťovna a Raiffeisenbank rozlišují výši poplatku v závislosti na výši vybírané částky.

4.2.4 Dílčí závěr Závěrem je třeba říci, že běžný účet nemá a neměl by plnit funkci spořícího účtu. Je to z toho důvodu, že výše připsaného úroku je několikanásobně nižší než bankovní poplatky, které je klient bance povinen za provedené operace a vedení účtu platit. Důkazem může být i následující graf, na kterém jsou zachyceny bankovní poplatky a připsané úroky za celé sledované období.

41

Obr. č. 3: Výnosy a náklady za celé sledované období 1866 1800 1600 1400

1224

Kč

1200

1046

1000 800 600 400 200

15,71

15,76

15,59

0

Česká spořitelna

Raiffeisenbank

Poplatky celkem

ČSOB

Připsané úroky


Výše získaného úroku v porovnání s celkovými poplatky je ve všech případech zcela zanedbatelná. Z tohoto úroku navíc musí podnikatel vypočítat a odvést daň. Jedná se totiž o zdanitelné příjmy z kapitálového majetku podle §8, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, které vstupují do daňového přiznání.

Klient by se měl především zajímat o cenu jak jednotlivých poplatků, tak celkového měsíčního vedení balíčku, za který platí vždy stejnou částku, ať provede např. dvacet bankovních operací nebo žádnou. Některé banky nabízí velmi nízký poplatek za vedení (z vybraných bank by se sem řadila Česká spořitelna i Raiffeisenbank). Pak je ale velmi pravděpodobné, že klient za jednotlivé pohyby na účtu zaplatí vyšší obnos, než který by platil u jiné banky s dražším vedením účtu. Záleží tedy na charakteru podnikatelské

činnosti, zda subjekt bude účet používat velmi často nebo naopak jen zřídka. Pokud by se opravdu jednalo o podnikatele přibližně s podobným finančním využíváním účtu, tak jako v mém simulovaném případě, nejvýhodnější by pak byla nabídka Raiffeisenbank, která si naúčtovala celkově nejnižší poplatky, viz graf č. 3. V opačném případě, pokud by se jednalo o klienta, který bude bankovní služby využívat častěji, by lepší podmínky nabídla

ČSOB. Důvod je zřejmý z grafu č. 4, na kterém je zachycena celková výše poplatků, kterou klient platí za celé sledované období za provedené bankovní operace, ke kterým dal sám příkaz. Tzn. z celkově placených poplatků jsou odečteny částky za vedení jednotlivých balíčků.

42

Obr. č. 4: Hodnota celkových bankovních poplatků bez částek za vedení účtu 250 219 200

152 150

Kč

126

100

50

0

Česká spořitelna

Raiffeisenbank

ČS OB


U ČSOB drobný podnikatel zaplatil během druhého a třetího kalendářního čtvrtletí za skutečně provedené pohyby spojené s jeho účtem nejnižší částku a to 126 Kč. Tento výsledek je důkazem tvrzení viz výše, že za nižší vedení účtu si klient připlatí na jednotlivých bankovních operací a naopak. V případě, že by bylo provedeno mnohem více transakcí, by rozdíl mohl být ještě výraznější.

Zpočátku neměl klient záměr využívat internet k zadávání příkazů k úhradě. Za dvě přímé platby na vrub účtu realizované na pobočce tak zaplatil nejvíce u České spořitelny (108 Kč), dále pak u Raiffeisenbank (50 Kč). Nejméně platil u ČSOB (36 Kč). V březnu a následujících měsících se pak situace změnila a veškerou správu svého účtu, která byla možná, prováděl podnikatel pomocí přímého bankovnictví. Za takto zadané transakce zaplatil velmi nízký poplatek nebo měl službu v rámci balíčku dokonce zdarma.

4.3 PODNIKATELSKÝ ÚČET S VYUŽITÍM KONTOKORENTNÍHO ÚVĚRU Na

následujícím

modelovém

případu

bude

znázorněna

transformace

běžného

podnikatelského účtu na účet kontokorentní a dále výpočet dodatečných nákladů, které s touto změnou souvisí.

4.3.1 Stanovení předpokladů Jedná se o stejného podnikatele, který i nadále využívá běžný účet ke své podnikatelské

činnosti. Stále tedy platí již stanovené předpoklady, ke kterým jsou přidány následující:

43

• Právní forma podnikání – fyzická osoba podnikatel. • Sledovaným obdobím je poslední čtvrtletí kalendářního roku. • V období od října do poloviny prosince přerušil podnikatelský subjekt svoji činnost a na účet mu proto nechodí žádné platby.

• Veškeré příkazy jsou zadávány přes Internet Banking. • Nemá žádné závazky po lhůtě splatnosti vůči finančnímu úřadu nebo správě sociálního zabezpečení, bance předává čestné prohlášení o bezdlužnosti. •

Nemá ani jiné závazky – nesplácí úvěr, nemá zřízen jiný kontokorent a nevlastní kreditní kartu.

• Předkládá bance finanční údaje za dvě předchozí uzavřená účetní období. •

Za loňský rok vykázal celkové tržby 2 mil. Kč a čistý zisk ve výši 300 000 Kč.

•

Podniká v oblasti pohostinství, je majitelem malé rodinné restaurace. V tomto oboru působí již pátým rokem (dříve jako zaměstnanec).

Podnikatel podal řádně vyplněnou žádost o kontokorentní úvěr a doložil bankám veškeré potřebné údaje jako živnostenský list, daňová přiznání za poslední roky provozování podnikatelské činnosti, čestné prohlášení o bezdlužnosti apod. Banka úvěr schválila ve výši 100 000 Kč a klient jej může začít čerpat již od října.

4.3.2 Podmínky poskytování úvěru a poplatky Podmínky, za kterých banky poskytují klientům na účet kontokorent, jsou většinou z velké

části podobné.

Tab. č. 30: Podmínky poskytování kontokorentu Podmínky ČS sjednaná doba trvání 1 rok výše úvěru zajištění úvěru Zdroj: údaje bank

do 1 mil. Kč bez zajištění

RB 1 rok 50 000 Kč – 1,5 mil. Kč blankosměnka

ČSOB neomezeně 20 000 Kč – 3 mil. Kč blankosměnka

Z tabulky je patrné, že Česká spořitelna nemá přesně definovanou dolní hranici poskytované výše úvěru a nevyžaduje na klientovi žádné zajištění. Stejně jako Raiffeisenbank poskytuje kontokorent na dobu maximálně 1 roku s možností opětovného prodloužení. ČSOB jako jediná ze sledovaných bank uzavírá smlouvu na dobu neurčitou, dlužník však musí záporný zůstatek vyrovnat nejpozději do 90 dnů. V případě vyššího

44

limitu je u Raiffeisenbank a ČSOB jako další možnost zajištění úvěru zástavní právo k nemovitosti.

Tab. č. 31: Náklady spojené s kontokorentem a úroková sazba Druhy nákladů ČS RB ČSOB vyhodnocení žádosti zdarma zdarma zdarma poskytnutí úvěru 2 500 Kč zdarma zdarma 1 měsíční poplatek za správu 300 Kč 420 Kč 100 Kč 2 úroková sazba (p. a.) 13 % 12,05 % 15 % úroková sazba pro nepovolený debet (p. a.) 25 % 17,35 % 20 % 1 – ČSOB: poplatek za správu 100 Kč u kontokorentu do výše 100 000 Kč, při vyšším úvěru si banka účtuje 350 Kč/měs 2 – RB: úroková sazba se pohybuje v rozmezí 9,15 % – 12,05 % Zdroj: vlastní práce na základě sazebníků jednotlivých bank

V rámci programu Profit Česká spořitelna dává slevu ve výši 50 % na poskytnutí kontokorentu. Z původní částky 5 000 Kč tak žadatel platí pouze 2 500 Kč. Raiffeisenbank a ČSOB poskytují úvěry zcela zdarma. Nejdražší měsíční poplatek má Raiffeisenbank, na druhou stranu má tato banka nastavenu nejnižší úrokovou sazbu, která se pohybuje v určitém rozmezí. Avšak i její maximální výše je nižší než u České spořitelny a ČSOB.

Pro další výpočty je u Raiffeisenbank uvažována úroková sazbu ve výši 12,05 % p. a. Maximální hranice byla vybrána z toho důvodu, že klient se bance jeví rizikovější z důvodu kratší doby podnikání a předkládá finanční údaje pouze za dvě uzavřená účetní období.

4.3.3 Zjištění nákladů na účtech za zvolená období V následujících třech měsících bude podnikatel postupně přecházet do povoleného debetu, v prosinci – posledním sledovaném období dokonce překročí povolený úvěrový rámec 100 000 Kč. Poplatky spojené s pohybem peněžních prostředků na účtu u všech tří bank jsou opět, tak jako v předešlém případě, popsány v tabulce. Dále je u každé banky znázorněn pohyb na účtu s konkrétními částkami a na konci měsíce je účet zatížen bankovními poplatky a je počítán kreditní či debetní úrok podle toho, jaký zůstatek účet vykazoval. Výpočet je znázorněn v příloze č. 3.

45

Říjen Počáteční zůstatek v říjnu je roven konečnému zůstatku, který byl vykázán v září. Podnikatel v průběhu tohoto měsíce různými způsoby postupně odčerpává veškeré své disponibilní příjmy a k 7. 10. již účet vykazuje záporný zůstatek. V tomto období klient

České spořitelny platí poplatek ve výši 2 500 Kč za poskytnutí úvěru.

Tab. č. 32: Bankovní operace provedené v říjnu ČS Bankovní operace výběr hotovosti 25 000 Kč na přepážce výběr z vlastního bankomatu výběr 2 000 Kč z cizího bankomatu bezhotovostní platba kartou vedení účtu a výpis poskytnutí kontokorentu správa úvěru Celkem Zdroj: vlastní práce


23 6 35 0 167,5 2500 300

50 0 19 0 149 0 420

30 5 25 0 290 0 100

3031,5

638

450

Česká spořitelna Tab. č. 33: Pohyb na účtu u České spořitelny za měsíc říjen Datum

Operace

1.10. zůstatek 3.10. výběr hotovosti 7.10. výběr z vlastního ATM 15.10. výběr z cizího ATM 29.10. bezhotovostní platba kartou 31.10. bankovní poplatky 31.10. kreditní úrok 31.10. debetní úrok Zdroj: vlastní práce

+

-

KZ

25 000 Kč 7 000 Kč 2 000 Kč 15 000 Kč 3 031,5 Kč 0,26 Kč 54,19 Kč

27 431,71 Kč 2 431,71 Kč -4 568,29 Kč -6 568,29 Kč -21 568,29 Kč -------24 653,72 Kč

Raiffeisenbank Tab. č. 34: Pohyb na účtu u Raiffeisenbank za měsíc říjen Datum Operace 1.10. zůstatek 3.10. výběr hotovosti 7.10. výběr z vlastního ATM 15.10. výběr z cizího ATM 29.10. bezhotovostní platba kartou 31.10. bankovní poplatky 31.10. kreditní úrok 31.10. debetní úrok Zdroj: vlastní práce

+

25 000 Kč 7 000 Kč 2 000 Kč 15 000 Kč 638 Kč

0,26 Kč 48,86 Kč

46

KZ 27 609,76 Kč 2 609,76 Kč -4 390,24 Kč -6 390,24 Kč -21 390,24 Kč -------22 076,84 Kč

ČSOB Tab. č. 35: Pohyb na účtu u ČSOB za měsíc říjen Datum

Operace

1.10. zůstatek 3.10. výběr hotovosti 7.10. výběr z vlastního ATM 15.10. výběr z cizího ATM 29.10. bezhotovostní platba kartou 31.10. bankovní poplatky 31.10. kreditní úrok 31.10. debetní úrok Zdroj: vlastní práce

+

-

KZ 26 789,59 Kč 1 789,59 Kč -5 210,41 Kč -7 210,41 Kč -22 210,41 Kč -------22 728,87 Kč

25 000 Kč 7 000 Kč 2 000 Kč 15 000 Kč 450 Kč 0,24 Kč 68,70 Kč

Listopad Po celý listopad vykazuje klientův účet záporný zůstatek, avšak do výše povoleného úvěrového rámce. Klient se ke konci měsíce začíná maximální povolené hranici velmi přibližovat.

Tab. č. 36: Bankovní operace provedené v listopadu ČS Bankovní operace výběr hotovosti 40 000 Kč na přepážce bezhotovostní platba kartou příkaz k úhradě v rámci banky vedení účtu a výpis správa úvěru Celkem Zdroj: vlastní práce


23 0 2 167,5 300 492,5

50 0 3 149 420 622

30 0 3 290 100 423

Česká spořitelna Tab. č. 37: Pohyb na účtu u České spořitelny za měsíc listopad Datum

Operace

1.11. zůstatek 12.11. výběr hotovosti 14.11. bezhotovostní platba kartou 15.11. příkaz k úhradě 30.11. bankovní poplatky 30.11. kreditní úrok 30.11. debetní úrok Zdroj: vlastní práce

+

40 000 Kč 15 000 Kč 10 000 Kč 492,5 Kč 0 Kč 667,92 Kč

47

KZ -24 653,72 Kč -64 653,72 Kč -79 653,72 Kč -89 653,72 Kč -------90 814,14 Kč

Raiffeisenbank Tab. č. 38: Pohyb na účtu u Raiffeisenbank za měsíc listopad Datum

Operace

+


-

KZ -22 076,84 Kč -62 076,84 Kč -77 076,84 Kč -87 076,84 Kč -------88 292,07 Kč

40 000 Kč 15 000 Kč 10 000 Kč 622 Kč 0 Kč 593,23 Kč

ČSOB Tab. č. 39: Pohyb na účtu u ČSOB za měsíc listopad Datum

Operace


+

-

KZ -22 728,87 Kč -62 728,87 Kč -77 728,87 Kč -87 728,87 Kč -------88 898,48 Kč

40 000 Kč 15 000 Kč 10 000 Kč 423 Kč 0 Kč 746,61 Kč

Prosinec 1. prosince je překročen povolený limit 100 000 Kč. Celkový debetní úrok je tedy součtem debetního úroku z úvěru čerpaného do stanoveného limitu a debetního úroku z nepovoleného přečerpání kontokorentního rámce. Na konci měsíce je připsán i kreditní úrok, neboť klientův účet opět vykázal kladný zůstatek.

Tab. č. 40: Bankovní operace provedené v prosinci ČS Bankovní operace příkaz k úhradě do jiné banky bezhotovostní platba kartou vklad hotovosti výběr hotovosti 10 000 Kč na přepážce přijatá platba z jiné banky přijatá platba z jiné banky vedení účtu a výpis správa úvěru Celkem Zdroj: vlastní práce


4 0 8 53 7 7 167,5 300

4 0 8 50 6 6 149 420

0 0 5 30 7 7 290 100

546,5

643

439

48

Česká spořitelna Tab. č. 41: Pohyb na účtu u České spořitelny za měsíc prosinec Datum

Operace

1.12. zůstatek 1.12. příkaz k úhradě 5.12. bezhotovostní platba kartou 8.12. vklad hotovosti 15.12. výběr hotovosti 19.12. přijatá platba 23.12. přijatá platba 30.12. bankovní poplatky 30.12. připsaný úrok 30.12. debetní úrok Zdroj: vlastní práce

+

15 000 Kč 4 000 Kč

10 000 Kč 10 000 Kč 66 500 Kč 48 000 Kč 546,5 Kč 0,09 Kč 841,96 Kč

KZ -90 814,14 Kč -105 814,14 Kč -109 814,14 Kč -99 814,14 Kč -109 814,14 Kč -43 314,14 Kč 4 685,86 Kč ------3297,49 Kč

Raiffeisenbank Tab. č. 42: Pohyb na účtu u Raiffeisenbank za měsíc prosinec Datum Operace 1.12. zůstatek 1.12. příkaz k úhradě 5.12. bezhotovostní platba kartou 8.12. vklad hotovosti 15.12. výběr hotovosti 19.12. přijatá platba 23.12. přijatá platba 30.12. bankovní poplatky 30.12. připsaný úrok 30.12. debetní úrok Zdroj: vlastní práce

+

15 000 Kč 4 000 Kč

10 000 Kč 10 000 Kč 66 500 Kč 48 000 Kč 643 Kč 0,14 Kč 732,77 Kč


ČSOB Tab. č. 43: Pohyb na účtu u ČSOB za měsíc prosinec Datum

Operace

1.12. zůstatek 1.12. příkaz k úhradě 5.12. bezhotovostní platba kartou 8.12. vklad hotovosti 15.12. výběr hotovosti 19.12. přijatá platba 23.12. přijatá platba 30.12. bankovní poplatky 30.12. připsaný úrok 30.12. debetní úrok Zdroj: vlastní práce

+

15 000 Kč 4 000 Kč

10 000 Kč 10 000 Kč 66 500 Kč 48 000 Kč 439 Kč 0,13 Kč 918,82 Kč

49


4.3.4 Dílčí závěr Kontokorentní úvěr je krátkodobým peněžním úvěrem. Každá banka si stanoví do jaké doby musí být splacen, resp. jak často musí účet vykazovat kreditní zůstatek nebo nulu. Většinou jde o dobu jednoho roku, ale existují i výjimky jako například u ČSOB, která požaduje splacení do 90 dní. Z uvedeného příkladu je patrné jeho poměrně vysoké úročení, jakož i poměrně vysoký sankční úrok v případě překročení úvěrového rámce.

Obdobně jako tomu bylo v prvním simulovaném případě, kdy se cena jednotlivých bankovních položek odvíjela také od celkové ceny vedení účtu, i zde je možné uvést, že v mnoha případech platí, že čím vyšší je poplatek za měsíční správu úvěru, tím nižší je poté úroková sazba a naopak. Důkazem může být např. ČSOB, kdy podnikatel platí měsíčně ze tří sledovaných bank nejnižší částku za správu – 100 Kč, ale úroková sazba je nejvyšší – 15 % p. a. Opakem jsou podmínky u Raiffeisenbank, která má úrokovou sazbu nejnižší, ale měsíční poplatek za kontokorentní úvěr je 420 Kč.

Následující graf ukazuje, kolik klient u jednotlivých bank zaplatil za úvěr za tři měsíce, po které došlo k jeho čerpání.

Obr. č. 5: Náklady za poskytnutí a čerpání kontokorentu 6000 4964,07

5000

Kč

4000

3000

2634,86 2034,13

2000

1000

0 Česká spořitelna

Debetní úrok

Správa úvěru

Raiffeisenbank

Poskytnutí úvěru

ČS OB

Celkem za úvěr zaplaceno


Z grafu je patrné, že nejvíce podnikatel zaplatil u České spořitelny. Je to především z toho důvodu, že u jiných bank nemusel platit žádnou peněžní částku spojenou s poskytnutím úvěru.

50

4.4 SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ KVALITY ZÍSKANÝCH INFORMACÍ Telefonní linky klientům bank umožňují rychle, bezplatně a v pohodlí domova či kanceláře získat informace o produktech a službách, které daný peněžní ústav poskytuje. Tato část bakalářské práce je tedy zaměřena na hodnocení získaných informací pomocí metody mystery calling. Tento přístup obsahuje prvky subjektivity.

4.4.1 Stanovení předpokladů Operátorům telefonních linek byly položeny následující otázky: •

Kolik měsíčně klienta stojí vedení vybraného podnikatelského programu a co všechno je v ceně zahrnuto?

•

Jaký typ platební karty poskytuje Vaše banka k běžnému podnikatelskému účtu v rámci vybraného balíčku služeb a kolik klient platí za vydání a vedení karty po celou dobu trvání smlouvy?

•

Jaká je výše horní a dolní hranice úvěrového rámce u kontokorentního úvěru?

Call centra byla posouzena dle těchto kritérií: •

doba čekání na spojení,

•

představení a pozdrav operátora,

•

ochota operátora,

•

odbornost a srozumitelnost projevu.

Bodová stupnice hodnocení je tvořena čísly 1 až 5, přičemž jednotlivá čísla mají následující význam: 1 ...............velmi dobré 2 ...............spíše dobré 3 ...............průměrné 4 ...............spíše špatné 5 ...............velmi špatné

4.4.2 Výsledky hodnocení V následující tabulce jsou subjektivní výsledky hodnocení jednotlivých bankovních informačních center.

51

Tab. č. 44: Hodnocení telefonního dotazování Banka

Kritérium Doba čekání na spojení Představení a pozdrav Ochota Odbornost a srozumitelnost Celkem bodů Zdroj: vlastní práce

ČS 2 1 1 3 7

RB 3 2 2 5 12

ČSOB 2 2 1 2 7

Z tabulky je patrné, že nejlepšího výsledku dosáhla Česká spořitelna spolu s ČSOB. Jako poslední s 12 body skončila Raiffeisenbank, která podle mého názoru dosahuje stejné úrovně jako ostatní dvě banky pouze co se týče představení a pozdravu operátora.

4.4.3 Dílčí závěr •

Doba čekání na spojení – po zavolání na informační linku je u České spořitelny a ČSOB nastaven hlasový záznamník, kde si klient nejdříve zvolí oblast, které se dotaz týká a poté vyčká na přepojení na operátora. U Raiffeisenbank čeká klient přímo na přepojení na operátora, který zodpoví dotaz z jakékoliv oblasti. U všech bank zpříjemňuje klientovo čekání hudba.

•

Představení a pozdrav operátora – operátor České spořitelny se vždy nejdříve představil a popřál klientovi pěkný den. U ČSOB a Raiffeisenbank jsem většinou slyšela pouze jméno pracovníka banky.

•

Ochota operátora – ve většině případů byli pracovníci bank velmi ochotní být klientovi nápomocni. Nabízeli možnost návštěvy pobočky nebo sdělilovali konkrétní telefonní

čísla pro kontaktování bankovního poradce na pobočce. •

Odbornost a srozumitelnost operátora – v této oblasti zvítězila ČSOB, jejíž pracovníci dle mého názoru prokázali největší přehled o nabízených produktech a službách a informace poskytovali srozumitelným způsobem. Operátoři České spořitelny hovořili také velmi srozumitelně, avšak plno informací museli vyhledávat. Nejhůře dopadla Raiffeisenbank, neboť její pracovníci nevykazovali odbornost a v několika případech jejich odpovědi na stejné otázky byly dokonce odlišné. Domnívám se, že to může být způsobeno i tím, že každý operátor odpovídá na jakýkoliv klientův dotaz a má tak pouze základní přehled o poskytovaných bankovních produktech.

52

5. DISKUZE V kapitole Metodika jsem pro svoji práci stanovila čtyři základní kritéria pro hodnocení efektivnosti využívání podnikatelského účtu. Jednalo se o výnosnost, nákladovost a její možnou minimalizaci, dále pak kvalitu poskytovaných informací a služeb, dostupnost služeb a časovou náročnost. První dvě zmíněná kritéria patří do kategorie kvantitativních kritérií zbylá dvě se řadí do skupiny kvalitativních. V této částí mé práce tedy budou jednotlivá kritéria detailně rozebrána na základě výsledků zjištěných z Vlastní práce.

Výnosnost běžného účtu Úrokové sazby, kterými banky běžný účet klientovi úročí, jsou velmi nízké. Při přepočtu nominální úrokové sazby na reálnou úrokovou sazbu bylo výsledkem záporné číslo, což znamená, že peněžní prostředky uložené na tomto účtu ztrácejí svoji hodnotu i přesto, že jsou bankou úročeny. Úrokové výnosy, už již tak opravdu velmi nízké, je navíc povinnost uvádět do daňového přiznání jako zdanitelné příjmy a poté z nich odvést daň. Podnikatel by tedy na účtu měl mít pouze potřebnou část svých volných peněžních prostředků, díky kterým bude schopen dostát svým platebním závazkům a potřebám. Své příjmy by měl raději vložit do jiného bankovního produktu, který mu nabídne vyšší finanční zhodnocení. Hlavní funkcí tedy není dosáhnout výnosnosti, ale okamžitá dostupnost peněžních prostředků a provádění plateb.

Nákladovost a jeho možná minimalizace V souvislosti s běžným podnikatelským účtem je pojem nákladovost používán mnohem více a častěji než výše zmiňovaná výnosnost. Z předešlých příkladů je patrné, že různé způsoby užívání běžného účtu vyvolávají různě vysoké náklady. Bankovním poplatkům se žádný subjekt zcela nevyhne, ale v této oblasti existují značné možnosti, jak náklady minimalizovat. Jedná se např. o: •

Volbu finanční instituce a typ produktu.

Banky s vyšší specializací na malé a střední podniky mohou klientovi předložit finančně lákavější nabídku běžného účtu s řadou doplňků za zvýhodněnou cenu než banky zaměřené všeobecně či spíše na retailové klienty. Podnikatel si také musí dopředu rozmyslet, jaké bude mít finanční potřeby a jak často bude svůj účet využívat. Pokud se bude jednat o podnikatele pouze se základní potřebou v oblasti financí, měl by zvolit balíček s co

53

nejnižšími náklady na vedení, aby tak opravdu platil jen za operace, ke kterým dá bance podnět. Naopak by se měl zachovat podnikatel provádějící každodenní platby, kdy v mnoha případech je pro něj výhodnější produkt sice s dražším poplatkem za vedení, ale s levnějšími způsoby manipulace s účtem. Při velkém počtu provedených transakcí totiž celkově zaplatí méně. •

Výběr správné možnosti provedení transakce.

Různé platební operace lze provést dvěma i více způsoby a ne všechny jsou stejně drahé. Jako příklad lze uvést výběr hotovosti. Podnikatel má možnost ji provést na pobočce banky, což je vždy nejdražší možnost (někdy i v řádech tisíců), dále přes bankomat nejlépe vlastní banky, nebo pokud to lze, zaplatit kartou přímo v obchodě, neboť za to banky většinou neúčtují žádný poplatek. •

Používání internetového či telefonního bankovnictví ke správě vlastního účtu.

Řada z nás si klade otázku proč vůbec využívat internet k obsluze svého účtu. Jedním z hlavních důvodů rostoucího zájmu o tento druh správy běžného účtu je nepoměr cen bankovních operací provedených přes pobočku a provedených online. Příkaz k úhradě podaný u přepážky může klienta stát i několik desítek korun. Naopak platba zadaná po internetu je za velmi nízký poplatek či dokonce zdarma. Je to především z toho důvodu, že pracovníkům bank tak odpadá mnoho práce, kterou za ně klient provádí sám a v bankách zůstává více prostoru pro řešení složitějších klientských požadavků. Banky navíc neustále pracují na zvyšování zabezpečení tohoto distribučního kanálu, ale i tak by každý uživatel měl dodržovat bezpečnostní zásady jako např. pravidelně měnit a nevolit snadno odvoditelné heslo, nesdělovat nikomu tajné informace, v případě jakéhokoliv podezření vše ihned hlásit bance, apod.

V případě transformace běžného účtu na kontokorent se celkové náklady výrazně zvyšují, neboť jak bylo zřejmé z analyzovaného případu, jedná se o jednu z dražších forem získání peněžních prostředků. Klient platí poplatky za poskytnutí úvěru, za správu úvěru, úroky z povoleného čerpání a sankční úroky z nedovoleného přečerpání úvěrového rámce. Ve smlouvě o vedení běžného účtu nebo povoleného přečerpání se klient zavazuje udržovat určitou výši zůstatku, aby se nemohl dostat do nepovoleného debetu. Přečerpáním je tak porušena smlouva, což může klienta vyjít hodně draho. Doporučením tedy může být využívat úvěr v nutných a potřebných případech, splácet co nejdříve a nepřekračovat

54

schválený úvěrový rámec, případně pokud dochází k jeho častému přečerpávání se pokusit zažádat o navýšení, aby se zamezilo platbě sankčního úroku.

Kvalita poskytovaných informací a služeb Kvalita je v současné době jedním z hlavních kritérií, které klient hodnotí při výběru či změně své banky. Nabídka služeb a produktů je v řadě případů u jednotlivých bank obdobná, proto kvalita hraje tak důležitou roli. Je možné ji hodnotit pomocí různých metod. V současné době je velmi využívána právě metoda mystery shopping, kterou jsem

částečně ve své práci využila. Je možné ji podrobněji členit na např. mystery calling či mystery mailing podle zvoleného způsobu dotazování.

Dostupnost služeb a časová náročnost V současné době je běžný účet natolik využívaným bankovním produktem, že jeho zřízení nezabere příliš dlouhou dobu. Časově náročnější již může být sepsání smlouvy o kontokorentu, neboť podnikatel je povinen doložit řadu údajů týkajících se provozování jeho podnikatelské činnosti. Tento čas se mu však vrací v případě, kdy krátkodobě a rychle potřebuje půjčit určitou finanční hotovost a vyhne se tak podávání žádosti o podnikatelskou půjčku a čekání na její zpracování. Oba produkty jsou v současné době velmi využívány, proto je poskytuje téměř každá banka.

Další důvod pro využívání přímého bankovnictví, spadající pod toto kritérium, je snadnější dostupnost dat a také rychlost. Člověk nemusí zbytečně trávit čas cestou do své pobočky nebo čekáním ve frontě. Navíc banky mají stanovenou pevnou otevírací dobu. Oproti tomu internetové bankovnictví můžete využívat 24 hodin 7 dní v týdnů doma nebo v kanceláři a k zadání příkazu k úhradě vám může stačit pouze krátký okamžik.

O dostupnosti služeb dané banky také vypovídá jednak počet jejích poboček a jednak počet bankomatů. Čím širší síť obchodních míst a bankomatů, tím pro klienta lépe. V mnoha případech se klient rozhodne využít nabídku konkurence jen z toho důvodu, že by do jiné banky musel dojíždět přes celé město tam i zpět. Pokud se počet obchodních míst bude přibližně rovnat počtu bankomatů, je velmi pravděpodobné, že bankomat je vždy součástí pobočky a klient ho nejspíše na jiném místě nenalezne. Pokud ho tedy bude chtít využít, bude muset stejně zamířit na pobočku.

55

6. ZÁVĚR Bakalářská práce „Podnikatelské účty a vybrané aspekty jejich využití v bankovní praxi“ se zabývá především možnostmi využití běžných účtů v podnikatelské sféře, zjištěním jejich výhod a nevýhod a poznáním dalších produktů, které s podnikatelským účtem bezprostředně souvisí. Konkurence na trhu je veliká a každá z bank se snaží svoji nabídku zlepšovat a rozšiřovat. Pro práci byly vybrány tři banky působící na českém trhu – Česká spořitelna, Raiffeisenbank a ČSOB. K hodnocení vybraných parametrů podnikatelského účtu byly využity různé metody. Jedná se především o standardní metody vědecké práce, ale také specifické metody, kterými jsou metoda zjištění úroku na podnikatelském účtu zůstatkovým způsobem a metoda mystery calling. Sledovány byly čtyři základní kritéria, z nichž dvě lze zařadit do skupiny kvantitativních (výnosnost a nákladovost) a zbylá dvě do kategorie kvalitativních (kvalita služeb a informací, dostupnost služeb a časová náročnost), která jsou již částečně rozebrána v dílčích závěrech a následně v části Diskuze.

Závěrem bych tedy ráda zhodnotila čtyři vybraná kritéria ve vztahu ke zvoleným bankám a jimi nabízených programů pro podnikatele, jejichž základní součástí je vždy běžný účet. Všechny tři banky úročí klientův účet stejně vysokou úrokovou sazbou 0,1 % p. a. Z hlediska výnosnosti tedy nejsou mezi zvolenými bankami žádné rozdíly. Co se týče nákladovosti, pro klienta by v případě podnikatelského účtu bez využití kontokorentu byla jednoznačně nejvýhodnější Raiffeisenbank, která jeho účet zatížila nejnižšími bankovními poplatky a zároveň mu připsala nejvíce na úrocích. Nejdražší by naopak byla nabídka

ČSOB, neboť vedení jejího podnikatelského balíčku stojí klienta téměř dvakrát tolik jako u již zmiňované Raiffeisenbank. Česká spořitelna z pohledu celkové výše zaplacených bankovních poplatků obsadila druhé místo. Podle přepočtu nákladů za opravdu provedené bankovní operace však vyšla pro klienta jako nejméně výhodná. V případě využívání kontokorentního úvěru dopadla Česká spořitelna podle kritéria nákladovosti také nejhůře, neboť u ní klient zaplatil celkem za úvěr nejvyšší finanční částku. Je to způsobeno především poplatkem 2 500 Kč za poskytnutí úvěru, zatímco ostatní banky poskytují úvěr zdarma. Nejvyšší úrokovou sazbu pro kontokorentní úvěr má stanovena ČSOB, na druhou stranu ale klient platí pouze 100 Kč za měsíční správu úvěru, což je nejméně ze všech tří sledovaných bank. Je tedy zřejmé, že nelze jednoznačně říci, která banka poskytuje klientovi nejvýhodnější finanční nabídku. Záleží na mnoha parametrech. Např. jak často bude klient účet využívat, zda zažádá o poskytnutí kontokorentu.

56

Dalším zvoleným kritériem byla kvalita poskytovaných služeb. Podle mého telefonického dotazování nejlépe dopadly banky Česká spořitelna a ČSOB, jejichž pracovníci prokázali odbornost, rychlost a lepší orientaci v produktech. Raiffeisenbank bych doporučila, aby k této službě přistoupila podobně jako ostatní sledované banky a klient si nejdříve zvolil oblast svého dotazu a poté komunikoval s operátorem, který by tak mohl poskytnout více podrobnějších informací, které si podnikatel není schopen sám dohledat na internetových stránkách banky či jinde.

Posledním kritériem, které se řadí do skupiny kvalitativních, je dostupnost služeb a časová náročnost. Všechny tři banky poskytují klientům možnost využívat přímého bankovnictví pro usnadnění přístupu k účtu a jeho rychlé a nepřetržité obsluze. Nejširší sítí poboček a bankomatů disponuje Česká pojišťovna s velkým rozdílem především oproti Raiffeisenbank, u které se počet bankomatů a obchodních míst téměř rovná a je tedy pravděpodobné, že se nachází i na stejném místě. Podnikatel tedy ve většině případů musí k pobočce stejně přijít.

57

7. LITERATURA [1] BUCHTELOVÁ, R. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha: Academia, 2005. 879 s. ISBN: 80-200-1415-2.

[2] DVOŘÁK, P. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. 2. vyd. Praha: Linde, 2001. 471 s. ISBN: 80-7201-310-6. [3] PTÁČEK, R., BORKOVEC P. Finanční trhy: cvičení. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004. 73 s. ISBN: 80-7157-792-8.

[4] RADOVÁ, J., DVOŘÁK, P. Finanční matematika pro každého. 5. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 286 s. ISBN: 80-247-1230-X.

[5] ŠENKÝŘOVÁ, B. Bankovnictví I.: Učebnice. 2 vyd. Praha: Grada, 1999. 263 s. ISBN: 80-7169-859-8.

[6] ŠENKÝŘOVÁ, B. Bankovnictví II.: Učebnice. 1. vyd. Praha: Grada, 1998. 300 s. ISBN: 80-7169-663-3.

Elektronické zdroje [7] www.cs.cz [8] www.csob.cz [9] www.czso.cz [10] www.finance.cz [11] www.rb.cz

Zákony [12] Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů [13] Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů

58

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka č. 1: Akcionářská struktura ČS, a. s. Tabulka č. 2: Akcionářská struktura Raiffeisenbank a. s. Tabulka č. 3: Akcionářská struktura ČSOB, a. s. Tabulka č. 4: Vybrané ukazatele ke konci roku 2006 Tabulka č. 5: Bankovní poplatky Tabulka č. 6: Bankovní operace provedené v dubnu Tabulka č. 7: Pohyb na účtu u České spořitelny za měsíc duben Tabulka č. 8: Pohyb na účtu u Raiffeisenbank za měsíc duben Tabulka č. 9: Pohyb na účtu u ČSOB za měsíc duben Tabulka č. 10: Bankovní operace provedené v květnu Tabulka č. 11: Pohyb na účtu u České spořitelny za měsíc květen Tabulka č. 12: Pohyb na účtu u Raiffeisenbank za měsíc květen Tabulka č. 13: Pohyb na účtu u ČSOB za měsíc květen Tabulka č. 14: Bankovní operace provedené v červnu Tabulka č. 15: Pohyb na účtu u České spořitelny za měsíc červen Tabulka č. 16: Pohyb na účtu u Raiffeisenbank za měsíc červen Tabulka č. 17: Pohyb na účtu u ČSOB za měsíc červen Tabulka č. 18: Bankovní operace provedené v červenci Tabulka č. 19: Pohyb na účtu u České spořitelny za měsíc červenec Tabulka č. 20: Pohyb na účtu u Raiffeisenbank za měsíc červenec Tabulka č. 21: Pohyb na účtu u ČSOB za měsíc červenec Tabulka č. 22: Bankovní operace provedené v srpnu Tabulka č. 23: Pohyb na účtu u České spořitelny za měsíc srpen Tabulka č. 24: Pohyb na účtu u Raiffeisenbank za měsíc srpen Tabulka č. 25: Pohyb na účtu u ČSOB za měsíc srpen Tabulka č. 26: Bankovní operace provedené v září Tabulka č. 27: Pohyb na účtu u České spořitelny za měsíc září Tabulka č. 28: Pohyb na účtu u Raiffeisenbank za měsíc září Tabulka č. 29: Pohyb na účtu u ČSOB za měsíc září Tabulka č. 30: Podmínky poskytování kontokorentu Tabulka č. 31: Náklady spojené s kontokorentem a úroková sazba

59

Tabulka č. 32: Bankovní operace provedené v říjnu Tabulka č. 33: Pohyb na účtu u České spořitelny za měsíc říjen Tabulka č. 34: Pohyb na účtu u Raiffeisenbank za měsíc říjen Tabulka č. 35: Pohyb na účtu u ČSOB za měsíc říjen Tabulka č. 36: Bankovní operace provedené v listopadu Tabulka č. 37: Pohyb na účtu u České spořitelny za měsíc listopad Tabulka č. 38: Pohyb na účtu u Raiffeisenbank za měsíc listopad Tabulka č. 39: Pohyb na účtu u ČSOB za měsíc listopad Tabulka č. 40: Bankovní operace provedené v prosinci Tabulka č. 41: Pohyb na účtu u České spořitelny za měsíc prosinec Tabulka č. 42: Pohyb na účtu u Raiffeisenbank za měsíc prosinec Tabulka č. 43: Pohyb na účtu u ČSOB za měsíc prosinec Tabulka č. 44: Hodnocení telefonního dotazování

Obrázek č. 1: Princip sedliny na souhrnu běžných účtů Obrázek č. 2: Vztah mezi nominální a reálnou úrokovou sazbou Obrázek č. 3: Výnosy a náklady za celé sledované období Obrázek č. 4: Hodnota celkových bankovních poplatků bez částek za vedení účtu Obrázek č. 5: Náklady za poskytnutí a čerpání kontokorentu

60

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČS

Česká spořitelna

RB

Raiffeisenbank

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Výpočet reálné úrokové sazby Příloha č. 2: Výpočet úroků z kladného zůstatku na účtu Příloha č. 3: Výpočet úroků z debetního zůstatku na účtu

61

Podnikatelské účty a vybrané aspekty jejich využití v bankovní praxi

Recommend Documents