Právní a ekonomické aspekty rozhodčí doložky v podnikatelské praxi

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Právní a ekonomické aspekty rozhodčí doložky v podnikatelské praxi Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Dana Zapletalová

Jana Minxová

Brno 2011

Ráda bych touto cestou poděkovala JUDr. Daně Zapletalové za ochotu a čas, které mi v průběhu vypracování bakalářské práce věnovala, stejně tak za cenné rady a doporučení.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Právní a ekonomické aspekty rozhodčí doložky v podnikatelské praxi“ vypracovala samostatně pod vedením JUDr. Dany Zapletalové a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 24. listopadu 2010

__________________

Abstract Minxová, J. Juridical and economical aspects of an arbitration clause in business. Bachelor thesis, Brno 2011. This thesis deals with juridical and economical aspects of arbitration clause. This notion means an agreement that assures the fact that possible disputes linked with a contract will be adjudged by arbitration proceeding. Arbitration proceeding, as an alternative for solving of disputes, is getting more and more popular in that cases that would be supposed to be discussed and adjudged by a competent court. Intention of this work is to introduce to large public this problematic as well as possible ways of solution offered by arbitration proceeding under the terms of commercial relations. Theoretical part explains essence of arbitration proceeding, its essential notions and fundamental rules. Practical part observes arbitration proceeding in practice. In the concrete: how to place the arbitration proceeding under contract, how to solve such situation intra-plant as well as with our clients and how to prevent such situation. Keywords Arbitration proceeding, arbitration contract, arbitration clause, court of arbitration Abstrakt Minxová, J. Právní a ekonomické aspekty rozhodčí doložky v podnikatelské praxi. Bakalářská práce, Brno 2011. Bakalářská práce se zabývá otázkou právních a ekonomických aspektů rozhodčí doložky – tj. ujednání, které jako součást smlouvy zajistí, že případné spory vzniklé z této smlouvy anebo v souvislosti s ní, budou rozhodovány v rozhodčím řízením, které se jako jedna z alternativ řešení sporů stává stále častěji oblíbeným způsobem řešení právních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by byl jinak nutný příslušný obecný soud. Záměrem bakalářské práce je seznámit zájemce z řad odborné i laické veřejnosti s danou problematikou a možnostmi, které rozhodčí řízení nabízí v rámci podnikatelských vztahů. Teoretická část vysvětluje podstatu rozhodčího řízení, základní pojmy a principy fungování. Praktická část poskytne náhled na rozhodčí řízení z pohledu praxe. Jakým způsobem ošetřit zavedení rozhodčího řízení smluvně, jak řešit danou situaci v rámci firmy, ale i směrem ven – vůči našim zákazníkům a jak samotnému rozhodčímu řízení předcházet. Klíčová slova Rozhodčí řízení, rozhodčí smlouva, rozhodčí doložka, rozhodčí soud

Úvod a cíl práce

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce

8

1.1

Úvod .......................................................................................................... 8

1.2

Cíl práce .................................................................................................... 9

2

Metodika

11

3

Rozhodčí řízení

12

4

3.1

Podstata rozhodčího řízení ......................................................................12

3.2

Rozhodčí řízení jako prevence.................................................................12

3.3

Současná právní úprava...........................................................................12

3.4

Předmět rozhodčího řízení ......................................................................14

3.5

Druhy rozhodčího řízení..........................................................................16

3.5.1

Rozhodčí řízení institucionální........................................................16

3.5.2

Rozhodčí řízení ad hoc..................................................................... 17

Rozhodčí smlouva 4.1

Právní povaha ..........................................................................................18

4.1.1

5

Rozhodčí smlouva a smlouva hlavní ...............................................19

4.2

Forma a typy rozhodčí smlouvy ..............................................................19

4.3

Obsah rozhodčí smlouvy......................................................................... 20

4.4

Zánik rozhodčí smlouvy.......................................................................... 22

Rozhodce 5.1

24

Předpoklady pro osobu rozhodce ........................................................... 24

5.1.1

6

18

Listina rozhodců ............................................................................. 25

5.2

Počet rozhodců........................................................................................ 26

5.3

Postavení rozhodců................................................................................. 27

5.4

Vyloučení rozhodce................................................................................. 28

Průběh rozhodčího řízení 6.1

29

Objasnění základních pojmů .................................................................. 29

6.1.1

Fáze „zahájení a příprava řízení“ vs. „vlastní jednání“................... 30

Úvod a cíl práce

6.1.2

Rozhodování podle práva ............................................................... 30

6.1.3

Zásady rozhodčího řízení .................................................................31

6.2

Zahájení řízení ........................................................................................ 32

6.2.1

7

8

Účinky zahájení řízení..................................................................... 33

6.3

Průběh rozhodčího řízení ....................................................................... 34

6.4

Ukončení rozhodčího řízení – rozhodnutí ............................................. 35

6.4.1

Rozhodčí nález ................................................................................ 35

6.4.2

Usnesení...........................................................................................37

6.5

Náklady rozhodčího řízení.......................................................................37

6.6

Pomocná a kontrolní funkce obecných soudů........................................ 40

6.6.1

Pomocná funkce obecných soudů................................................... 40

6.6.2

Kontrolní funkce obecných soudů .................................................. 40

Výhody a nevýhody rozhodčího řízení

42

7.1

Výhody rozhodčího řízení ....................................................................... 42

7.2

Nevýhody rozhodčího řízení ................................................................... 43

7.3

Názory právních expertů ........................................................................ 44

Rozhodčí doložka v praxi 8.1

9

6

46

Uvedení rozhodčí doložky do praxe ....................................................... 49

8.1.1

Implementace rozhodčí doložky do uzavírané smlouvy ................ 49

8.1.2

Smlouva o rozhodci..........................................................................51

Uzavíraní smluvních vztahů s ohledem na rozhodčí doložku

53

9.1

Rámcová smlouva ................................................................................... 58

9.2

Jak řešit odmítnutí podpisu smlouvy s rozhodčí doložkou?.................. 58

9.3

Rozhodčí a soudní řízení – porovnání nákladů ..................................... 59

9.4 Zavedení rozhodčí doložky do smluvních vtahů – informovanost zaměstnanců..................................................................................................... 62 9.4.1 9.5

Vybavení argumenty ....................................................................... 63

Jak předcházet rozhodčímu řízení?........................................................ 64

9.5.1

Vývoj počtu rozhodčích řízení ........................................................ 64

10 Závěr a doporučení

67

Úvod a cíl práce

11

Literatura a další zdroje

7

70

11.1 Literatura ................................................................................................ 70 11.2 Internetové zdroje................................................................................... 70 11.3 Legislativa ................................................................................................73

Úvod a cíl práce

8

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Rozhodčí řízení – arbitráž. Pojem, se kterým se setkáváme stále častěji - prostřednictvím médií i v podnikatelské praxi, majíce své zastánce, stejně tak i odpůrce. Jeden z dalších módních trendů nebo skutečný prostředek pomoci? Co pravdivého se skrývá za reklamními slogany typu: „rozhodčí řízení rychle a spravedlivě“, „rozhodčí soud, rozhodčí řízení – rychlé vyřešení sporu“ či „rozhodčí řízení: elegantní řešení vašich sporů“? I na tyto otázky se budu snažit nalézt odpověď. Jedno je však jisté, rozhodčí řízení jako jedna z alternativ řešení sporů se stává stále oblíbenějším způsobem řešení právních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by byl jinak nutný příslušný obecný soud a kde rozhodovací pravomoc přechází z osoby soudce na rozhodce. Rozhodčí řízení coby vhodný prostředek řešení majetkových sporů mezi podnikateli není z pohledu dějin žádným nováčkem. Vznik a patřičný způsob řešení sporů se prolíná celou historií a úzce souvisí s postupným rozvojem obchodní činnosti. Od kmenových vůdců se po časové přímce dostáváme k postavě kněze, který působí jako soudce a vyšetřovatel a postupem času se profiluje funkce nová, kdy se na rozhodování sporů podílí rozhodce. Samotný vznik soudů (ve smyslu státních institucí) se formuje později, a to v závislosti na vzniku státních útvarů, kdy se při rozhodování sporů podřizujeme soudní moci panovníka. Na našem území se tak děje od 9. stol. Tento fakt však nemění nic na situaci, že i nadále je možné při rozhodování sporů využít na státu nezávislých rozhodců a nelze si nevšimnout, že rozhodčí řízení (i když v jiné podobě, než známe dnes) tak předcházelo klasickému soudnímu řízení. I období středověku nám dává na výběr mezi soudním a rozhodčím řízením. V průběhu 19. a 20. století se nám nabízí nově i specializované rozhodčí soudy, jako je např. řízení před burzovními rozhodčími soudy, rozhodčí soudy hornické, rozhodčí soudy bratrských pokladen apod. V současnosti je rozhodčí řízení v České republice upraveno zákonem č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. V zahraničí se institut rozhodčího řízení těší veliké oblibě a řadí se mezi uznávaný způsob rozhodování, a to především v oblasti obchodních sporů. U nás se dostává do povědomí veřejnosti výrazným způsobem především v posledních letech a u mnohých vyvolává rozporuplné reakce, které přináší z části i neúplné či útržkovité informace médií. Napomáhá k tomu však i fakt, že na rozdíl od západních zemí, kde patří rozhodčí řízení mezi oblíbené řešení obchodních sporů, v České republice o něm panuje zatím stále malé povědomí.

Úvod a cíl práce

9

Jak se ale praví: „Každá mince má svůj rub a líc“, a tak i rozhodčí řízení, respektive rozhodčí doložka má své výhody, ale i nevýhody. Máme tak možnost pohlížet na ně jako na prospěšný prostředek řešení sporů v oblasti podnikatelské praxe, na straně druhé špatné povědomí o rozhodčí doložce vzniká v souvislosti se spotřebitelskými smlouvami a úvěry ve vztahu úvěrová firma versus jednotlivec. Poodhalme „tajemství“ a význam rozhodčích doložek, neboť setkat se s nimi můžeme nejen v souvislosti s podnikatelskou činností, ale i v běžném životě jako fyzické osoby a ne nadarmo se říká, že štěstí přeje připraveným.

1.2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je seznámit zájemce z řad odborné i laické veřejnosti s danou problematikou a možnostmi, které rozhodčí řízení nabízí v rámci podnikatelských vztahů. Řada podnikatelů nemá dostatečné informace a stále neví, jak využít rozhodčího řízení respektive rozhodčí doložky nebo rozhodčí smlouvy ve svůj prospěch – pro zefektivnění podnikání a jak pomocí něj bojovat se svými dlužníky, díky nimž se následně dostávají do finančních problémů vedoucích často k druhotné platební neschopnosti. Pozornost je soustředěna na rozhodčí doložku a s ní spojené rozhodčí řízení v mezích vnitrostátního obchodního styku. Pouze okrajově – v teoretické části bude zmíněno rozhodčí řízení z pohledu mezinárodního obchodního styku. Přesto, že obchodní styk v mezinárodním měřítku tvoří bezesporu důležitou a zajímavou část problematiky rozhodčího řízení, svým zaměřením představuje rozsáhlou oblast, která si zaslouží, aby jí byla věnována pozornost minimálně stejně tak, jako rozhodčímu řízení vnitrostátnímu, ne-li víc, vzhledem ke své delší a bohatší historii. V tuto chvíli tak mezinárodní rozhodčí řízení zůstává námětem a určitou motivací pro práci budoucí, vzhledem ke skutečnosti, že přesahuje rámec této práce a není možné ji s ohledem na omezení rozsahu vymezit dostatek prostoru. V první fázi se zaměřím na výklad institutu rozhodčího řízení, objasnění základních pojmů, principů fungování a srovnání výhod i nevýhod a ekonomických dopadů pro podnikatele a jejich podnikatelskou praxi. Následuje seznámení podnikatelů se způsobem, jak ošetřit zavedení rozhodčího řízení smluvně, jak řešit danou situaci v rámci firmy, ale i směrem ven – vůči našim zákazníkům. Oživení práce konkrétními situacemi z praxe, bližší seznámení s náklady v porovnání rozhodčí řízení versus soudní řízení.

Úvod a cíl práce

10

Bakalářská práce si klade za cíl objasnit, případně doplnit základní principy a terminologii, které se s rozhodčí doložkou respektive rozhodčím řízením pojí, a následně se s nimi v rámci problematiky rozhodčího řízení setkáváme a být přínosem pro snazší rozhodování podnikatelů, kteří s alternativním řešením sporů prostřednictvím rozhodčího řízení stále váhají. Bakalářská práce by měla pozměnit náhled na rozhodčí řízení jako na jeden z možných a prospěšných prostředků mimosoudního řešení sporů, vůči němuž se mnozí staví stále rezervovaně či nedůvěřivě a je vnímáno jako něco téměř nekalého, co slušný člověk nepoužívá a je tak v rozporu s podnikatelskou etikou.

Metodika

11

2 Metodika V rámci metodiky se v prvé řadě zaměřím na sběr informací – seznámení se s prvními předpisy a příslušnou literaturou ve formě odborných publikací a internetových zdrojů. Z internetových zdrojů čerpám značné množství informací, mimo jiné, ze stránek společnosti Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a. s., z mého pohledu obsahujících přehledné a ucelené informace k dané problematice. Výše uvedená společnost soustředí svoji činnost především na rozhodčí řízení a mediace. V určitých částech práce – zejména v oblasti výhod a nevýhod rozhodčího řízení – bude provedena komparace rozhodčího řízení s obecnými soudy – jejich rozdílnost a náhled na danou situaci. Pro ilustrativní ukázku by bylo poutavé uvést statistiku sporů v rámci rozhodčích řízení v ČR a její vývoj v jednotlivých letech. Ale vzhledem ke skutečnosti, že celorepubliková čísla nelze nikde získat, lze pro názorný přehled použít pouze statistiky z pohledu jednotlivých institucí, v případě, že jsou zveřejněny. V rozsahu dostupných informačních zdrojů budou v práci použity nákresy, grafy, případně další obrazová dokumentace. Teoretická část zobrazí podstatu rozhodčího řízení. Vysvětlení základních pojmů a principů fungování rozhodčího řízení, nákladů řízení, výhod a nevýhod oproti klasickému soudnímu řízení a názorů právních expertů na danou problematiku. Praktická část řeší rozhodčí řízení z pohledu praxe, kdy mnohdy doufáme, že rozhodčí doložku nebudeme potřebovat, nepředpokládáme, že se s ní setkáme, nicméně když už daná situace nastane, rádi zúročíme získané, tolik potřebné informace.


12

3 Rozhodčí řízení 3.1 Podstata rozhodčího řízení „Strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a sporů vyvolaných prováděním konkursu nebo vyrovnání, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud“.1 I tak, prostřednictvím citace ust. § 2 zákona č 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, je možné stručně nastínit podstatu rozhodčího řízení. Základem rozhodčího řízení se tak stává písemná dohoda stran, která je předpokladem pro to, že vzniklý majetkový spor projedná a rozhodne namísto státního soudu jeden nebo více rozhodců (soukromé fyzické osoby vybírané ad hoc) nebo stálý rozhodčí soud. Výsledkem rozhodčího řízení je závazný rozhodčí nález, který má stejné účinky jako pravomocné soudní rozhodnutí a je tak především státní mocí vykonatelný.2

3.2 Rozhodčí řízení jako prevence Rozhodčí řízení se stává jednoduchou preventivní cestou jak rychle, prostřednictvím neformálního řízení a značně levněji než u klasických soudů, získat exekuční titul, který nám umožní vymožení pohledávky vůči dlužníkovi. Především globální finanční krize, která zdaleka nekončí a projevila se i v českém podnikatelském prostředí, přináší značně uvolněnou platební morálku. Je tak nasnadě, že stále více firem hledá ochranu svých pohledávek a investic právě prostřednictvím rozhodčího řízení, které je vhodné pro řešení sporů mezi podnikateli nejen na národní úrovni, ale i v mezinárodních obchodních vztazích.

3.3 Současná právní úprava Do právního řádu České republiky byl institut rozhodčího řízení implementován zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů (dále zákon o rozhodčím řízení), který nabyl účinnosti dne 1. ledna 1995 a rozšířila se tak značně jeho působnost v řešení sporů mimo státní soudy oproti předchozí-

1 2

Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Schelleová, I., Základy civilního řízení, 2006, s. 176.


13

mu zákonu č. 98/1963 Sb., na základě něhož bylo přípustné rozhodovat pouze spory z mezinárodního obchodního styku. Výše uvedená legislativní úprava z roku 1994 měla za úkol, krom jiného, pomoci v té době přetíženým soudům, kde elektronická komunikace a vybavenost moderní technikou byly hodně vzdálené a zároveň s tím měla zajistit v tuto chvíli konkrétně nevyčíslitelné úspory ve státním rozpočtu. Na úpravě zákona na národní úroveň se značnou měrou podílelo přijetí dvou mezinárodních dokumentů: • Newyorská úmluva z roku 1958 • Vzorový zákon UNCITRAL3 o mezinárodní obchodní arbitráži. Jak je hodnocena účinnost zákona po jeho patnáctileté existenci? Z pohledu praxe českého prostředí vychází najevo nevhodnost širokého vymezení arbitrability (blíže k pojmu pojednává kapitola 3.4), a to v oblasti spotřebitelských úvěrů. Projevuje se zde zneužívání spotřebitele, coby slabšího článku – nachází se v pozici, kdy není zachována plnohodnotná rovnost stran, tzn. je nucen podmínky smlouvy přijmout nebo od uzavření smlouvy odstoupit.4 Jaké se nabízí řešení? Jak uvádí Rozehnalová „ buďto zúžit celkově přípustnost takového sporu k řešení, nebo omezit možnost vzniku rozhodčí smlouvy až po vzniku sporu tak, jak je tomu v jiných úpravách nebo u prorogačních5 smluv se spotřebiteli“.6 Stanovisko ke stále častější problematice rozhodčích doložek z pohledu spotřebitelských úvěrů by měla v budoucnu zaujmout i současná vláda. Odborná komise je autorem programu čítajícího osmdesát bodů v oblasti práva, spravedlnosti, byrokracie a korupce, který čeká na schválení lídrů koaličních stran.

3

„UNCITRAL je orgánem OSN zaměřeným na harmonizaci standardů a pravidel mezinárodního obchodu a na omezování a odstraňování právních překážek v této oblasti. V rámci UNCITRAL byla vytvořena řada mezinárodních úmluv, modelových zákonů, legislativních průvodců a pravidel pro uzavírání kupních smluv“. Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (United Nations Commission on International Trade Law – UNCITRAL) [on-line]. srpen 2005 [cit. 2010-08-05]. Dostupné na: http://www.mzv.cz/mission.vienna/cz/organizace_v_pusobnosti_ mise/osn/uncitral_united_nations_commission_on.html 4 Rozehnalová, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 2008, s. 89. „Prorogační smlouva umožňuje stranám využít jejich smluvní svobody a v souladu s dispoziční zásadou založit mezinárodní pravomoc těch soudů, které obě strany považují za nejvhodnější (např. německých soudů) pro řešení mezi nimi nastalých či v budoucnu hrozících sporů“. Úzká specializace v oboru evropského práva [on-line]. duben 2010 [cit. 2010-08-05]. Dostupné na: http://www.svihla-advokat.eu/cz/index.php?doc=specializace 6 Rozehnalová, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 2008, s. 89. 5


14

Jedním z bodů je i zákaz používání rozhodčích doložek u spotřebitelských smluv a úvěrů.7 Další nedostatky zákona o rozhodčím řízení jsou spatřovány např. v interpretaci ustanovení o stálých rozhodčích soudech, nezřetelnosti vymezení kogentních a dispozitivních norem nebo výklad vztahu mezi zákonem a občanským soudním řádem. Tyto a jim podobné nedostatky zákona by však neměly být důvodem pro úplné zrušení nebo omezení rozhodčího řízení jen na řešení sporů na mezinárodní úrovni. Měly by být impulsem k zamyšlení a nápravě prostřednictvím změny právní regulace.8 Z pohledu mezinárodního výkonu rozhodčích nálezů je právní úprava pokryta systémem dvoustranných a mnohostranných smluv9 řešících spory mezi samotnými státy a dále mezi státy, jeho složkami a soukromými subjekty. Hlavní slovo v této oblasti zaujímá Evropská úmluva o mezinárodní arbitráži z roku 1961 (vyhl. č. 176/1994 Sb.) a Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů (vyhláška č. 74/1959 Sb.), známá též jako Newyorská úmluva, z roku 1958, která umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 140 zemí světa.10 „V právu EU není dosud jednotná právní úprava rozhodčího řízení, která by přispěla k harmonizaci práva České republiky s právem EU tím, že by se ČR k takové úpravě mohla připojit“.11 Základními prameny tak pro nás v tuto chvíli zůstávají vnitrostátní právní předpisy a mezinárodní úmluvy.

3.4 Předmět rozhodčího řízení Dostáváme se k otázce tzv. arbitrability neboli posouzení možnosti a oprávnění stran založit pravomoc rozhodců uzavřením rozhodčí smlouvy, která je v souvislosti s předmětem rozhodčího řízení značně významná, vzhledem k tomu, že ne všechny spory je možné prostřednictvím tohoto řízení rozhodovat. Arbitrabilitu můžeme tedy charakterizovat také jako „okruh právních vztahů, ve kterém si státní moc nevyhradila právo rozhodovat výlučně státními soudy (po7

Syrovátka, T. Koaliční plány s justicí: rychlejší práce, speciální senáty a zkušenější soudci [online]. červen 2010 [cit. 2010-08-05]. Dostupné na: http://zpravy.idnes.cz/koalicni-plany-sjustici-rychlejsi-prace-specialni-senaty-a-zkusenejsi-soudci-1yk/domaci.asp?c=A100625_145127_domaci_abr. 8 Rozehnalová, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 2008, s. 89. 9 Podrobněji tamtéž, s. 82 a násl. 10

Rozhodčí řízení [on-line]. [cit. 2010-09-23]. Dostupné na: http://www.urmr.cz/files/brozura -rozhodci-rizeni.pdf 11 Stavinohová, J., Hlavsa, P., Civilní proces a organizace soudnictví, 2003, s. 624.


15

případě jinými svými orgány) a připustila tedy, aby spory byly rozhodovány i rozhodci, pokud si tak strany ujednají.12 V rozhodčím řízení je možné rozhodovat vesměs všechny majetkové spory s několika výjimkami, které uvádí § 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení – upozorňuje nás na vynětí sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a sporů vyvolaných prováděním konkursu nebo vyrovnáním (tyto spory spadají výhradně pod pravomoc obecných soudů). Výklad zákona nám též umožňuje vyvodit podmínky – zákonná kritéria, která v případě, že jsou naplněna kumulativně, jsou následně předpokladem možnosti projednání sporu prostřednictvím rozhodčího řízení. V rozhodčím řízení je tak možné projednat: a) spory majetkové b) spory, u nichž lze uzavřít smír, c) spory, které je možno projednat v soudním řízení. Ad a) Majetkový spor. I když se jedná o značně rozsáhlý soubor sporů majetkové povahy, jeho přesnou definici nikde nenajdeme. Z obecného pohledu však můžeme hovořit o jakémkoliv sporu, jehož hodnotu je možno vyjádřit peněžně. „V rozhodčím řízení mohou být rozhodnuty všechny spory, jejichž předmětem je majetek, nebo jejichž předmět lze vyjádřit v majetkových hodnotách, především v penězích, a to bez ohledu na to, zda jde o spor směřující k povinnosti plnit, činit, popřípadě zdržet se určitého jednání nebo něco strpět, či o spor na určení určitého práva nebo právního vztahu. Spor se tedy může týkat jak věcí, tak práv, majetková hodnota může být jak hmotná, tak nehmotná – např. duševní vlastnictví a jeho majetkové aspekty“.13 Ad b) Nahlédneme-li do občanského soudního řádu, § 99 uvádí: „Připouštíli to povaha věci, mohou účastnici skončit řízení soudním smírem“. Předpokladem uvedeného řešení jsou však ústupky obou stran. Ad c) K vysvětlení citujme z § 7 občanského soudního řádu: „V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a z obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány“. Jak uvádí Rozehnalová: „ Vyloučeny jsou tak spory, které rozhodují v prvém stupni Raban, J. Arbitrabilita [on-line]. únor 2005 [cit. 2010-08-07]. Dostupné na: http://www.ipravnik.cz/cz/clanky/civilni-proces/art_3759/arbitrabilita.aspx 13 Spory pro rozhodčí řízení [on-line]. 2009 [cit. 2010-08-08]. Dostupné na: http://www.arbiter-rozhodce.cz/spory-pro-rozhodci-rizeni/ 12


16

orgány moci výkonné (Úřad pro hospodářskou soutěž, Úřad pro ochranu průmyslového vlastnictví atd.)“14 Rozhodnutí o arbitrabilitě sporu je v kompetenci rozhodců, kteří učiní závěr, zda předmět sporu může být předmětem rozhodčího řízení. V opačném případě je rozhodčí řízení zastaveno usnesením a ukončeno. Pokud by i přesto došlo v tomto okamžiku k vydání rozhodčího nálezu (který je výsledkem rozhodčího řízení a blíže o něm pojednává kapitola 6.4.1) nastal důvod pro jeho zrušení.15

3.5 Druhy rozhodčího řízení Rozhodčí řízení je možné členit z různých hledisek. V praxi mezi nejčastěji užívané patří dělení na rozhodčí řízení institucionální a rozhodčí řízení ad hoc. 3.5.1

Rozhodčí řízení institucionální

Rozhodčí řízení institucionální, které můžeme charakterizovat jako stálou rozhodčí instituci známou též jako rozhodčí soud je z pohledu praxe považováno za bezpečnější a efektivnější v porovnání s řízením ad hoc.16 Kromě stálých rozhodčích soudů, které mohou být zřízeny pouze na základě zákona a na území České republiky je zastupují: Rozhodčí soud při hospodářské komoře ČR a agrární komoře ČR (jediný stálý nespecializovaný rozhodčí soud), Rozhodčí soud při burze cenných papírů Praha a Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno, působí na území České republiky množství asociací a sdružení rozhodců, která vystupují zpravidla jako právnické osoby soukromého práva, jejichž vznik je upraven zákonem č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Pro výše jmenované platí zveřejňování jejich statutů a řádů. U rozhodčích soudů, zákonem zřízených, v Obchodním věstníku, u ostatních rozhodčích institucí probíhá zveřejnění dokumentů prostřednictvím jejich webové prezentace – www stránky nebo také v Obchodním věstníku. Obsahem

Rozehnalová, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 2008, s. 126. 15 Růžička, K., Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, 2005, s. 35. 16 Tamtéž, s. 29. 14


17

dokumentů jsou zpravidla obecné zásady rozhodčího řízení (způsob řízení, jmenování, rozhodování rozhodců apod.).17 Pro stálé rozhodčí soud hovoří zejména záruka vyššího stupně jistoty, stálost existence a řada dalších východ, jako např. snadnější výběr rozhodců stranami sporu (listina rozhodců vedená u rozhodčích soudů), předvídatelnost nákladů řízení, předem připravená pravidla řízení atd. Výhoda stálých rozhodčích soudů je patrná i v případech, kdy strany sporu přichází do styku s rozhodčím řízení poprvé a své zkušenosti teprve získávají.18 V této sekci je třeba také uvést příklady renomovaných zahraničních rozhodčích institucí, kam patří Mezinárodní rozhodčí soud Mezinárodní obchodní komory v Paříži, Arbitrážní institut při Stockholmské obchodní komoře ve Stockholmu, Londýnský mezinárodní rozhodčí soud a další.19 3.5.2

Rozhodčí řízení ad hoc

Rozhodčí řízení ad hoc (neboli k této věci, k tomuto účelu) je prezentováno případem, „kdy je senát vytvořen (či rozhodce ustanoven) pouze pro rozhodnutí konkrétního sporu či konkrétních sporů mezi stranami. Senát (rozhodce) po ukončení řízení a vydání rozhodčího nálezu svou existenci končí“.20 Výběr rozhodců zde není omezen výběrem z listiny nebo seznamu rozhodců a je plně v kompetenci stran, koho si za rozhodce zvolí a jaká procesní pravidla pro projednání svého sporu stanoví; daná benevolence je zde však ošetřena právními normami, které upravují rozhodčí řízení na území státu, kde se bude spor projednávat.21

Doleček, M., Mimosoudní řešení sporů – rozhodčí řízení institucionální [on-line]. červen 2010 [cit. 2010-10-05]. Dostupné na: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnichukonech/mimosoudni-reseni-sporu-rozhodci-opu/1000818/51602 18 Rozehnalová, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 2008, s. 66-67. 19 Růžička, K., Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, 2005, s. 30. 20 Rozehnalová, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 2008, s. 68. 21 Růžička, K., Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, 2005, s. 28-29. 17

Rozhodčí smlouva

18

4 Rozhodčí smlouva Existence rozhodčí smlouvy je jednou ze základních podmínek možného projednání sporu v rozhodčím řízení. Představuje ujednání smluvních stran, které se rozhodly přesunout pravomoc k rozhodnutí již vzniklého sporu nebo sporů, které by v budoucnu vznikly na rozhodce nebo stálý rozhodčí soud. Je však třeba upozornit na to, že uzavření rozhodčí smlouvy není impulsem k zahájení vlastního rozhodčího řízení, ale je „pouze“ základním předpokladem pro vedení rozhodčího řízení. Rozhodčí řízení se zahajuje až na základě žaloby, která došla stálému rozhodčímu soudu nebo rozhodci (§ 14 zákon o rozhodčím řízení). V praxi je možné se setkat v rámci rozhodčího řízení i s pojmem ujednání o rozhodčím řízení, které nelze zaměňovat se samotnou rozhodčí smlouvou. Ujednání o rozhodčím řízení (nebo také dohoda o postupu v řízení) dává možnost úpravy procesních otázek týkajících se místa jednání, postupu rozhodců v jednání apod. a z pohledu české úpravy o nich hovoří § 19 zákona o rozhodčím řízení. Využití tohoto ujednání se uplatňuje zpravidla v rozhodčím řízení ad hoc, vzhledem k tomu, že u stálých rozhodčích soudů jsou tyto otázky automaticky součástí jejich řádů.22

4.1 Právní povaha Rozhodčí smlouva je z pohledu naší české právní úpravy smlouvou procesní, a to z toho důvodu, že jejím předmětem je jurisdikční pravomoc – vynětí určité věci z jurisdikční pravomoci státních soudů a přenesení do pravomoci rozhodců. Následně § 106 odst. 1 věta první občanského soudního řádu nás informuje: „Jakmile soud k námitce žalovaného uplatněné nejpozději při prvním jeho úkonu ve věci samé zjistí, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci, nemůže věc dále projednávat a řízení zastaví; věc však projedná, jestliže účastníci prohlásí, že na smlouvě netrvají“. „Podle jurisdikční teorie je rozhodčí činnost delegovaným výkonem soudní činnosti a tedy výkonem veřejné moci. Rozhodčí nález je jurisdikčním aktem“.23

Rozehnalová, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 2008, s. 99. 23 Pospíšil, P. Několik poznámek k judikátu Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2312/2007 [online]. červen 2010 [cit. 2010-08-15]. Dostupné na: http://www.vseoarbitrazi.cz/vse.php 22

Rozhodčí smlouva

4.1.1

19

Rozhodčí smlouva a smlouva hlavní

Právní teorie se také zabývá otázkou vztahu rozhodčí smlouvy (zejména rozhodčí doložky) a smlouvy hlavní – zda existuje souvislost mezi rozhodčí smlouvou a smlouvou hlavní nebo zda rozhodčí smlouva vystupuje jako samostatná a nezávislá. „S přihlédnutím k tomu, že konsens účastníků má u každé ze smluv jiný cíl, i když k němu může dojít jediným aktem, pokládáme obě smlouvy za zcela samostatné a odděleně je podle toho třeba posuzovat také otázku jejich platnosti“.24 Můžeme tedy konstatovat, „že neplatnost smlouvy hlavní neznamená automaticky neplatnost rozhodčí doložky jako smlouvy vedlejší. Platnost či neplatnost doložky je nutné zkoumat vždy odděleně od platnosti smlouvy hlavní – s výjimkou případu, kdy by se důvody neplatnosti vztahovaly na obě smlouvy“.25

4.2 Forma a typy rozhodčí smlouvy Jak sám zákon o rozhodčím řízení uvádí, musí být rozhodčí smlouva uzavřena písemně, jinak je neplatná. Přesto je zachována v tomto bodě určitá „volnost“ a to v tom smyslu, že za písemnou formu je považována i rozhodčí smlouva sjednána telegraficky, dálnopisem či elektronickými prostředky. Zachycen ale musí být jejich obsah a určení osob, které rozhodčí smlouvu sjednaly (§ 3 zákon o rozhodčím řízení). Smlouva může nabývat dvou podob: a) Smlouva o rozhodci – týkající se jednotlivého, v minulosti již vzniklého sporu. „Tento typ rozhodčí smlouvy se uzavírá v okamžiku, kdy mezi stranami již spor existuje a strany jsou ochotny spor předložit k rozhodnutí rozhodcům či stálému rozhodčímu soudu“.26 V tomto případě je nutné upozornit na skutečnost, že dlužník bude pravděpodobně váhat s uzavřením smlouvy o rozhodci, vědom si rychlosti a efektivity průběhu rozhodčího řízení, které v jeho situaci nejsou vítaným prvkem. Z tohoto důvodu se jeví výhodněji následující typ rozhodčí smlouvy:

Stavinohová, J., Hlavsa, P., Civilní proces a organizace soudnictví, 2003, s. 627. Jurásek, J. Smlouva hlavní a vedlejší, In Satisfakce, 2010, s. 90. 26 Růžička, K., Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, 2005, s. 40. 24 25

Rozhodčí smlouva

20

b) Rozhodčí doložka - vztahující se na všechny majetkové spory, které by mohly v budoucnu z určitého právního vztahu (který je založen např.. smlouvou kupní, o provedení díla, nájemní,…) vzniknout. Zde se ocitáme v čase, kdy mezi stranami žádný spor neexistuje. A pouze pro případ možnosti vzniku sporu v budoucnosti strany projevily prostřednictvím rozhodčí doložky vůli řešit spor před rozhodci namísto státních soudů. Tento okamžik tak můžeme považovat za ideální z pohledu začlenění rozhodčí doložky do hlavní smlouvy. V tuto chvíli jsou strany ochotny dohodnout se na rozhodčím řízení, jejich vztahy jsou urovnané, nikoliv napjaté a tzv. si pojišťují budoucnost. Rozhodčí doložka je nejčastěji používaným typem rozhodčí smlouvy, a to jak ve vnitrostátním rozhodčím řízení, tak i z pohledu mezinárodní obchodní arbitráže.27 Základní rozdíl mezi výše uvedenými podobami rozhodčí smlouvy lze tak charakterizovat z pohledu časového a kvantitativního. Časové hledisko poukazuje u smlouvy o rozhodci na spor již existující, kdežto u rozhodčí doložky se jedná o spory, jejichž případný vznik očekáváme v budoucnosti. Kvantitativní hledisko poukazuje na jediný, již vzniklý spor u smlouvy o rozhodci, ale všechny spory budoucí se váží k rozhodčí doložce.28

4.3 Obsah rozhodčí smlouvy Obsah rozhodčí smlouvy není vymezen v zákoně o rozhodčím řízení a inspiraci nenalezneme ani v žádné mezinárodní smlouvě závazné pro Českou republiku. Přesto jsou doporučeny určité náležitosti, které by měly být její nedílnou součástí. „Obsahem rozhodčí smlouvy je nezbytně přesné označení účastníků a konkretizace sporu, resp. právního vztahu, z něhož budoucí spor může vzniknout, dohoda o tom, kým spor bude řešen (rozhodci ad hoc nebo stálým rozhodčím soudem).29 Zásadní rozdíl v obsahu rozhodčí smlouvy vychází z toho, zda smlouva byla uzavřena ve prospěch stálého rozhodčího soudu nebo rozhodčího řízení ad hoc. V případě stálých rozhodčích soudů se v zásadě podřizujeme procesním pravidlům, která jsou platná pro rozhodčí řízení před určeným rozhodčím souRůžička, K., Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, 2005, s. 42. 28 Forejt, A., Řešení sporů v rozhodčím řízení, 1995, s. 15. 29 Stavinohová, J., Hlavsa, P., Civilní proces a organizace soudnictví, 2003, s. 628. 27

Rozhodčí smlouva

21

dem. Následně tak odpadají případná nedorozumění s počtem rozhodců, jejich odměnou, místem konání ústního jednání apod. Ze strany stálých rozhodčích soudů, asociací a sdružení rozhodců přichází kompletní návrh znění rozhodčích smluv i doložek, které zpravidla hovoří v jejich prospěch.30 Využít tak můžeme nabízenou doložku, kterou implementujeme do smlouvy nebo můžeme převzít a uplatnit návrh rozhodčí smlouvy jako celku. Pro názornou ilustraci uvádím některá znění rozhodčích doložek, tak jak jsou nabízeny jednotlivými institucemi: Rozhodčí soud při hospodářské komoře ČR a agrární komoře ČR: "Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho Řádu a Pravidel jedním rozhodcem jmenovaným předsedou Rozhodčího soudu“. 31

Obr. 1

Rozhodčí doložka v podání Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s.

Mezinárodní rozhodčí soud Mezinárodní obchodní komory v Paříži ICC International Court of Arbitration: „All disputes arising out of or in connection with the present contract shall be finally settled under the Rules of Arbitration of the International Chamber of Commerce by one or more arbitrators appointed in accordance with the said Rules“. 32

Růžička, K., Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, 2005, s. 45-46. 31 Doporučená znění rozhodčích doložek do smluv [on-line]. březen 2009 [cit. 2010-08-19]. Dostupné na: http://www.soud.cz/index.php?url=cz_dolozky.htm 32 Resolving Business Disputes Worldwide [on-line]. 2010 [cit. 2010-08-19]. Dostupné na: http://www.iccwbo.org/uploadedFiles/Court/Arbitration/810_Anglais_05.pdf 30

Rozhodčí smlouva

22

Na základě výše uvedených příkladů rozhodčích doložek vidíme jejich značnou podobnost, odlišnosti lze shledávat pouze z pohledu stupně jejich přesnosti. V případě rozhodčí smlouvy ad hoc a jejího obsahu je situace odlišná. V praxi je možné využít několika možností: • Jednou z nejčastějších je využití řádu stálého rozhodčího soudu nebo instituce ke stanovení procesních pravidel. Zde však hrozí nebezpečí nedorozumění a záměny výkladu tohoto ustanovení, kdy žaloba dané strany je uplatněna namísto u rozhodce ad hoc u stálého rozhodčího soudu; za další nedostatek lze považovat také to, že v případě rozhodčí smlouvy ad hoc není možné postupovat úplně dle převzatého řádu stálého soudu.33 • Druhou z možností, kterou lze doporučit, je převzetí Rozhodčích pravidel UNCITRAL, podle nichž následně probíhá jmenování rozhodců, úhrada jejich odměn a také samotné rozhodčí řízení.34 • Rozhodčí doložku ve prospěch rozhodčího řízení ad hoc můžeme formulovat i sami. Tento způsob lze však poradit jen v případech, kdy strany mají v této oblasti již bohaté zkušenosti a jsou schopny se shodnout na poli procesních otázek.35

4.4 Zánik rozhodčí smlouvy K zániku rozhodčí smlouvy může dojít z několika důvodů:36 a) na základě výslovné dohody smluvních stran; stejně jako rozhodčí smlouva, tak i dohoda o zrušení musí mít písemnou podobu b) uplynutím doby, v případě, že rozhodčí smlouva byla uzavřena na dobu určitou, v praxi se vyskytuje minimálně c) zánik smlouvy z důvodu úmrtí rozhodce, případně jeho odmítnutí přijmout funkci rozhodce či ztráta způsobilosti k výkonu funkce

Rozehnalová, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 2008, s. 153. 34 Růžička, K., Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, 2005, s. 46. 35 Rozehnalová, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 2008, s. 154-155. 33

36

Podrobněji viz Růžička, K., Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, 2005, s. 46-47.

Rozhodčí smlouva

23

d) vydáním rozhodčího nálezu nebo v případě uzavření smíru, a to tehdy, dotýkají-li se všech nároků, na něž se smlouva vztahuje e) v případě zrušení rozhodčího nálezu vydaného na základě rozhodčí smlouvy, která je neplatná, byla zrušena, nebo se na danou věc nevztahuje - § 31 písm. a nebo b.

Rozhodce

24

5 Rozhodce Postava rozhodce je jedním z často probíraných témat oblasti rozhodčího řízení a není tajemstvím, že vzbuzuje nedůvěru především u laické veřejnosti. Co je její příčinou? Hlavní důvod (pochybnost) spočívá v tom, že na rozhodce nejsou z pohledu zákona o rozhodčím řízení kladeny žádné specifické požadavky a rozhodcem tak může být zjednodušeně řečeno kdokoliv, kdo je způsobilý k právním úkonům. Rozdílnosti, které se týkají požadavků a nároků na osobu rozhodce, se přesto mohou odlišovat, a to zpravidla podle druhu formy rozhodčího řízení, ad hoc či institucionalizované (blíže viz kapitola 5.1.1). Rozhodce si však strany volí samy, což je samo o sobě považováno za jednu z výhod rozhodčího řízení. Nelze než doporučit věnovat výběru rozhodce značnou pozornost, abychom později nelitovali důsledku svého rozhodnutí. Mějme na paměti, že rozhodčí řízení je jednoinstanční a případná chyba rozhodce např. v oblasti výkladu právních předpisů nelze zpětně napravit. K tomu, aby mohla být vykonána funkce rozhodce, je třeba dostát určitých předpokladů, jako je existence platné rozhodčí smlouvy a splnění podmínek pro výkon této funkce, které na osobu rozhodce klade zákon nebo mezinárodní úmluva.37

5.1

Předpoklady pro osobu rozhodce

Sám zákon o rozhodčím řízení v § 4 stanoví: (1) Rozhodcem může být občan České republiky, který je zletilý a způsobilý k právním úkonům, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. (2) Cizinec může být rozhodcem, je-li podle práva svého státu způsobilý k právním úkonům; postačí však, je-li způsobilý k právním úkonům podle práva České republiky. Zvláštními předpisy rozumí zákon jednotlivé zákony, na základě nichž jsou některé osoby z výkonu funkce rozhodce vyloučeny. „Jde o případy inkompatibility funkce rozhodce s jinou činností. Jako příklad v dosahu českého práva lze uvést inkompatibilitu s funkcí soudce, soudce Ústavního soudu a státního zástupce“.38

Rozehnalová, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 2008, s. 177-178. 38 Tamtéž, s. 180. 37

Rozhodce

25

Naproti tomu notáři funkci rozhodce vykonávat mohou, neexistuje právní předpis, který by jim v této činnosti bránil. Rozhodcem může být z pohledu právní úpravy pouze fyzická osoba, není požadována žádná zvláštní kvalifikace a rozhodce nemusí disponovat ani právnickým vzděláním. Za zmínku stojí i to, že zákon nestanoví požadavek na bezúhonnost, která je vyžadována např. u samotných soudců. Rozdílnost požadavků na osobu rozhodce a soudce je na tomto místě vhodné doplnit pro srovnání zákonem stanovenými předpoklady pro funkci soudce a přísedícího dle § 60 zákona o soudech a soudcích: (1) Soudcem nebo přísedícím může být ustanoven státní občan České republiky (dále jen "občan"), který je způsobilý k právním úkonům a bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku nejméně 30 let a souhlasí se svým ustanovením za soudce nebo přísedícího a s přidělením k určitému soudu. (3) Předpokladem pro ustanovení soudcem je též vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a složení odborné justiční zkoušky. Právnické vzdělání, které je často s osobou rozhodce spojováno, není vždy v případě řešení sporu výhodou. Mnohdy se setkáváme v souvislosti s řešením sporu s otázkami odbornými, mimo oblast právních předpisů, jako je např. sféra obchodu, stavebnictví, informačních technologií apod. Odborníci v oboru jsou s právními předpisy v této oblasti dobře srozuměni, umí je aplikovat a vyložit. Naproti tomu v případě obecných soudů je soudce nucen povolat znalce z daného oboru a následně se řídí jeho odborným posudkem.39 Jiná situace nastává v záležitosti složitých právních kauz a sporů mezinárodních, řešících množství právních problémů, kde je naopak právní vzdělání, alespoň u jednoho z rozhodců více než vhodné.40 5.1.1

Listina rozhodců

U stálých rozhodčích soudů se často setkáváme s listinou rozhodců, na základě níž si strany mohou vybírat rozhodce pro řešení jejich konkrétního sporu. Forejt, A., Řešení sporů v rozhodčím řízení, 1995, s. 22. Rozehnalová, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 2008, s. 180-181. 39

40

Rozhodce

26

I přesto, že zákon o rozhodčím řízení je v oblasti požadavků na postavu rozhodce značně benevolentní, jednotlivé rozhodčí soudy jsou si vědomy důležitosti dobré pověsti a proto při výběru uchazečů o funkci rozhodce nenechávají nic náhodě a postupují dle dalších kriterií, které si samy stanovily. Jako názornou ukázku uvádím doplňující kritéria Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s., které si stanovila jako podmínku pro zápis rozhodce do její listiny rozhodců: „Základními a nezbytnými kritérii jsou bezúhonnost a vysokoškolské vzdělání. Tato nelze obejít a v těchto podmínkách nejsou možné žádné výjimky. Dalšími parametry pro výběr je kromě zmíněných odborná praxe, až již v právních oblastech nebo jako u oborových specialistů, publikační činnost, působení v různých odborných a profesních orgánech a komorách, pedagogická činnost apod.“41 Kromě výše zmiňovaných kriterií, se stává dalším významným prvkem stálých rozhodčích soudů Etický kodex rozhodců příp. další pravidla, podle nichž jsou povinni se rozhodci při své činnosti řídit.

5.2 Počet rozhodců Dle § 2 zákona o rozhodčím řízení má spor rozhodovat jeden nebo více rozhodců, přičemž konečný počet rozhodců musí být vždy lichý (§ 7 zákon o rozhodčím řízení). Je tedy pouze na zástupcích stran, kolik rozhodců si pro řešení sporu zvolí. Může se jednat o jednoho rozhodce či více rozhodců tvořících rozhodčí senát. Pro případ, že by se strany dohodly pouze na tom, že spor bude řešen v rozhodčím řízení, ale nestanoví si počet rozhodců anebo způsob jak počet i osoby rozhodců mají být určeny, jmenuje dle § 7 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení každá ze stran jednoho rozhodce a tito rozhodci volí předsedajícího rozhodce. Zákon o rozhodčím řízení (§ 9 odst. 1) ošetřuje i situaci pasivního způsobu chování strany ve věci jmenování rozhodce: „Jestliže strana, která má jmenovat rozhodce, tak neučiní do 30 dnů od doručení výzvy druhé strany“, přichází ke slovu obecný soud, který chybějícího rozhodce či předsedajícího rozhodce jmenuje. Obecně se doporučuje (až na výjimky v podobě rozsáhlých a složitých sporů) nižší počet rozhodců. V opačném případě se mohou projevit problémy spojené s komplikovaným dosažením jednotného názoru většiny, při svolávání roz41

Rozhodce a mediátor [on-line]. [cit. 2010-09-23]. Dostupné na: http://www.urmr.cz/files/ brozura-rozhodce-a-mediator.pdf

Rozhodce

27

hodců k jednání apod. což je následně spojeno s delší dobou trvání rozhodčího řízení a v konečné fázi se nám tato negativa promítnou i na výši nákladů s rozhodčím řízením spojených.42

5.3 Postavení rozhodců „Rozhodce je zmocněn stranami rozhodovat ve vymezeném sporu. Pravomoc rozhodnout má dánu pouze pro tento případ. Rozhodce se však nestává svým jmenováním orgánem státu a není nadán pravomocemi donucovacími“.43 Veškeré procesní úkony, které rozhodci nemohou ze svého titulu sami provést, provede na jejich dožádání soud (§ 20 zákona o rozhodčím řízení). Ze strany soudu tak můžeme tuto činnost označit jako určitou pomocnou funkci. § 1 zákona o rozhodčím řízení staví osobu rozhodce do spojitosti s nezávislostí a nestranností (stejné i v případě soudců – odst. 1 § 79 zákon o soudech a soudcích), což lze vysvětlit tak, že rozhodce nesmí být se stranou sporu, která si jej zvolila, ve spojitosti, která by představovala vzájemnou existenční či jinou závislost (zaměstnanec, společník, právní poradce,…), přičemž tomuto nebezpečí při volbě rozhodce je možné se vyhnout pomocí výběru strany sporu ze seznamu rozhodců u stálých rozhodčích soudů. Nestrannost neboli nezaujatost, neutralita, znamená povinnost rozhodce neprosazovat zájem pouze jedné strany. Je třeba poukázat na hrozbu porušení nestrannosti, která může být způsobena např. určitým pocitem zavázanosti rozhodce vůči straně, která si jej najala a zaručila určitý honorář.44 V tomto případě vznikají pochybnosti především z řad laické veřejnosti vedoucí k pocitu určité provázanosti a náklonnosti mezi stranou sporu a jím vybraným rozhodcem, ten je tak vnímán jako její advokát či zástupce v řízení. Jak je ale uvedeno výše, rozhodce musí splňovat podmínku nezávislosti a nestrannosti za každé situace a v případě pochybení a porušení pravidla může tato situace vyústit ke zrušení rozhodčího nálezu.45 Přijetí funkce rozhodce je upraveno § 5 zákona o rozhodčím řízení, který nás informuje o tom, že nikdo není povinen přijmout funkci rozhodce. Pokud však tuto funkci dobrovolně přijme – přijetí funkce musí být písemné - je povi-

Forejt, A., Řešení sporů v rozhodčím řízení, 1995, s. 25-26. Rozehnalová, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 2008, s. 185. 44 Forejt, A., Řešení sporů v rozhodčím řízení, 1995, s. 23-24. 45 Rozehnalová, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 2008, s. 186. 42 43

Rozhodce

28

nen vykonávat ji v souladu s tímto zákonem a dalšími předpisy. Rozhodce je tak k výkonu své funkce vázán v okamžiku písemného přijetí funkce. § 5 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení nezapomíná ani na situaci, kdy se rozhodce chce vzdát své funkce. Zákon stanoví, že tak může udělat jen ze závažných důvodů (osobní či rodinné důvody, podjatost,…) nebo se souhlasem obou stran. „V rozsahu obvyklém v jiných zákonech je upravena i povinnost mlčenlivosti a současně upraven mechanizmus zproštění této mlčenlivosti (§ 6)“.46

5.4 Vyloučení rozhodce V praxi může nastat situace, kdy dodatečně vyjdou najevo skutečnosti zpochybňující nepodjatost rozhodce. Jsou-li oprávněné, je rozhodce vyloučen z projednávání věci dle § 11 zákona o rozhodčím řízení a je povinen se funkce rozhodce vzdát. Rozhodne-li se ve funkci rozhodce setrvat, mohou se strany sporu prostřednictvím § 12 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení dohodnout o postupu při jeho vyloučení a kterákoli ze stran může podat návrh, aby o vyloučení rozhodl soud.

46

Stavinohová, J., Hlavsa, P., Civilní proces a organizace soudnictví, 2003, s. 630.

Průběh rozhodčího řízení

29

6 Průběh rozhodčího řízení Průběh rozhodčího řízení je možné pro názornost zobrazit pomocí následujícího schématu, s jehož některými částmi jsme se již seznámili (výběr rozhodce, přijetí funkce rozhodce). O dalších částech blíže pojednávají následující kapitoly.

Obr. 2

Průběh rozhodčího řízení (Zdroj: Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR a.s.)

6.1 Objasnění základních pojmů Dříve, než se vydáme cestou samotného zahájení a průběhu rozhodčího řízení, je vhodné se na tomto místě obeznámit s určitými pojmy a zásadami, které jsou ve spojení s danou problematikou.


6.1.1

30

Fáze „zahájení a příprava řízení“ vs. „vlastní jednání“

První fázi rozhodčího řízení „zahájení a přípravu řízení“ lze vymezit dvěma okamžiky - zahájením řízení a zahájením jednání o meritu (podstatě, jádru) sporu. V rámci fáze zahájení rozhodčího řízení dochází zpravidla ke zkoumání podmínek řízení, ale objasňují se i procesní podmínky, důležité pro průběh rozhodnutí sporu rozhodci. Následně navazuje fáze „vlastní jednání“, ohraničená zahájením jednání o meritu sporu a vydáním rozhodčího nálezu. Pro objasnění těchto pojmů hovoří značná důležitost a to z toho důvodu, že vznesení námitky, která může mít za následek zrušení rozhodčího nálezu, je možné jen ve fázi „zahájení a přípravy řízení“.47 I. Fáze zahájení a přípravy řízení

Zahájení řízení

II. Fáze vlastního jednání

Zahájení jednání o meritu sporu

Obr. 3

Fáze rozhodčího řízení (vytvořeno autorkou)

6.1.2

Rozhodování podle práva

Vydání rozh. nálezu

Zákon o rozhodčím řízení § 25 odst. 3 uvádí: „ Při rozhodování se rozhodci řídí hmotným právem pro spor rozhodným; mohou však spor rozhodnout podle zásad spravedlnosti, avšak jen tehdy, jestliže je k tomu strany výslovně pověřily“. Rozhodci rozhodují dle psaného práva, které představuje právní normy vydané prostřednictvím oficiální Sbírky. Tzn., že v průběhu rozhodčího řízení aplikují na zjištěný skutkový stav platný právní předpis. Souhrn těchto právních předpisů se obecně nazývá hmotným právem. Co řadíme mezi základní předpisy hmotného práva na území České republiky? Bezesporu sem patří občanský zákoník, obchodní zákoník, zákoník práce a další předpisy, které se zpravidla zabývají úpravou úzké oblasti právních vztahů a jejich aplikace je tak ojedinělá.48 Výše citovaný § 25 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení se pojí s rozhodčím řízením za účasti stran českých subjektů. „Jde-li v rozhodčím řízení o vztah

Rozehnalová, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 2008, s. 257. 48 Forejt, A., Řešení sporů v rozhodčím řízení, 1995, s. 49-50. 47


31

s mezinárodním prvkem, rozhodci rozhodují spor podle práva, které strany zvolily“ (§ 37 zákon o rozhodčím řízení). „Rozhodování podle zásad spravedlnosti znamená především zobecnění skutkového stavu a vytvoření určitého pravidla pro správné a spravedlivé posouzení nároků uplatněných v řízení a aplikaci takového pravidla na a pro zohlednění postavení stran a všech okolností daného případu“.49 „Rozhodování dle zásad spravedlnosti přihlíží více na podstatu smlouvy, tak jak je spravedlnost obecně vnímána. Smlouva je tak posuzována zejména z pohledu, co strany smlouvou zamýšlely upravit a ne jak smlouvu formálně sepsaly“.50 6.1.3

Zásady rozhodčího řízení

V platnost vstoupily určité zásady, provázející rozhodčí řízení na území České republiky, a to v řízení před stálými rozhodčími soudy i před rozhodci ad hoc a musí se dodržovat.51 Řadí se mezi ně: • zásada rovnosti Zakotvena v § 18 zákona o rozhodčím řízení. Rovnost postavení účastníků je zajištěna i v případě občanského soudního řízení, taktéž prostřednictvím § 18, ale občanského soudního řádu. Porušení zásady rovnosti může vést ke zrušení rozhodčího nálezu. • zásada dispoziční Je zásadou shodnou pro rozhodčí řízení i řízení civilní. V případě rozhodčího řízení však strany disponují rozsáhlejšími možnostmi. Ty jsou formulovány prostřednictvím § 17 a 19 zákona o rozhodčím řízení. Mezi další patří např. volba stran, zda jejich spor bude projednán před rozhodčím soudem stálým nebo před rozhodcem ad hoc, možností ovlivnit počet rozhodců atd. • zásada rychlosti a hospodárnosti Rychlost – typická vlastnost a základní smysl rozhodčího řízení, s níž se pojí i hospodárnost řízení, odrážející se v nižších nákladech na řízení v porovnání s řízením před obecnými soudy.

Bělohlávek, A., Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář, 2004, s. 206. 50 Rozhodčí řízení [on-line]. [cit. 2010-09-23]. Dostupné na: http://www.urmr.cz/files/brozurarozhodci-rizeni.pdf 51 Podrobněji k zásadám rozhodčího řízení Schelle, K., Schelleová, I., Alternativní způsoby řešení obchodních sporů, 2006, s. 46 a násl. 49


32

• zásada neformálnosti Strany rozhodčího řízení mohou stanovit postup v řízení (např. místo uskutečnění rozhodčího jednání, stanovení procesních pravidel stranami řízení). Jinak řečeno „je to právě každý účastník řízení (účastníci), který je dominus litis52 ohledně postupu v řízení. Jejich dohoda o postupu v řízení může být obsažena jak v rozhodčí smlouvě, tak i v jakékoliv jiné dohodě uzavřené před i po zahájení řízení“.53 • zásada ústnosti Řízení před rozhodci je ústní dle § 19 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení. Nicméně strany se mohou dohodnout na tom, že řízení bude rozhodnuto pouze na základě předložených písemností. Další možností je projednání a rozhodnutí sporu za nepřítomnosti stran. • zásada projednací Spočívá ve zjištění skutkového stavu věci rozhodci, který je potřebný pro rozhodnutí sporu (§ 19 odst. 2 zákon o rozhodčím řízení). • zásada neveřejnosti Rozhodčí řízení je vždy neveřejné, a to dle § 19 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení. Výjimku tvoří za souhlasu všech účastníků řízení možnost účasti třetích osob (v případě ústního jednání). • zásada volného hodnocení důkazů „Rozhodci hodnotí provedené důkazy podle své úvahy, a to každý jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom musí pečlivě přihlížet ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci“.54

6.2 Zahájení řízení Dle § 14 zákona o rozhodčím řízení je rozhodčí řízení zahájeno žalobou (stejně jako v případě civilních soudů) a zahájení řízení je datováno ke dni, kdy žaloba došla stálému rozhodčímu soudu nebo předsedajícímu rozhodci (v případě řízení ad hoc). V případě, že předsedající rozhodce nebyl dosud určen nebo jmenován, žaloba je doručena kterémukoliv již určenému rozhodci. Povinností stálého Tzv. pán sporu Bělohlávek, A., Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář, 2004, s. 148. 54 Růžička, K., Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, 2005, s. 99. 52 53


33

rozhodčího soudu i rozhodce je vyznačit na žalobě datum doručení, což do budoucna vyloučí případné pochybnosti o zahájení řízení. Pokud se začneme zajímat o obsah žaloby, zákon o rozhodčím řízení její náležitosti blíže neuvádí. V případě stálých rozhodčích soudů je obsah žaloby zpravidla upraven jeho řádem, s dalšími náležitostmi nás seznamuje § 79 občanského soudního řádu, který se užije i v případě řízení ad hoc a na něž nás odkazuje sám zákon o rozhodčím řízení § 30. 6.2.1

Účinky zahájení řízení

Sám zákon o rozhodčím řízení uvádí: „ Podání žaloby má tytéž právní účinky, jako kdyby byla v této věci podána žaloba u soudu“ (§ 14 odst. 1 druhá věta). V rámci zahájení řízení se tak setkáváme s právními účinky, které jsou stejné jako při zahájení řízení u civilních soudů - jednak s účinky procesněprávními a dále s účinky hmotněprávními.55 Procesněprávní účinky se pojí především s překážkou věci zahájení tzv. litispendence, která může nastat v následujících případech: zahájení řízení před soudem obecným a soudem rozhodčím a zahájení řízení před více rozhodčími soudy.56 Kolizi zahájení řízení před soudem obecným a soudem rozhodčím ošetřuje § 106 občanského soudního řádu, a to i v případě střetu, bylo-li zahájeno řízení před rozhodci dříve, než řízení soudní. I když se nejedná v praxi o častý případ, není vyloučena situace, kdy nastane zahájení rozhodčího řízení před více rozhodčími soudy. Jak uvádí Rozehnalová: „Tento případ by mohl být důsledkem problematicky formulovaných rozhodčích smluv. Následky pro fázi výkonu, respektive pro možné zrušení jednoho či obou rozhodčích nálezů, jsou nedohlédnutelné. Do úvahy přichází zrušení či odepření uznání a výkonu jednoho či dokonce obou nálezů“.57 Další procesně právní účinek, který nelze opomenout stanoví § 15 odst. 1, jehož prostřednictvím jsou rozhodci oprávnění rozhodovat o své pravomoci. „Dospějí-li rozhodci k závěru, že jejich pravomoc není dána, rozhodnou o tom usnesením, které musí mít tytéž náležitosti jako rozhodčí nález a musí být doručeno účastníkům“.58 Stavinohová, J., Hlavsa, P., Civilní proces a organizace soudnictví, 2003, s. 633. Rozehnalová, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 2008, s. 261. 57 Tamtéž, s. 262. 58 Stavinohová, J., Hlavsa, P., Civilní proces a organizace soudnictví, 2003, s. 634. 55

56


34

Předmětem hmotněprávních účinků je zachování lhůt promlčecí a prekluzivní doby, k níž se váže § 16 zákona o rozhodčím řízení. Po celou dobu řízení do okamžiku jeho pravomocného ukončení – rozhodnutím ve věci samé, smírem nebo zastavením – přetrvávají všechny účinky procesněprávní i hmotněprávní.59

6.3 Průběh rozhodčího řízení Určité odlišnosti samotného průběhu rozhodčího řízení vznikají v souvislosti s tím, zda rozhodčí řízení probíhá u stálých rozhodčích soudů nebo u soudu zřízeného ad hoc, vzhledem k tomu, že stálé rozhodčí soudy užívají zpravidla propracované jednací řády a pravidla. V případě řízení před rozhodci ad hoc, rozhodují o pravidlech rozhodčího řízení strany sporu a záleží jen na nich, zda využijí existujících právních řádů/pravidel nebo se budou řídit ustanoveními zákona o rozhodčím řízení. V následujících řádcích tak bude uveden pro představu pouze nástin průběhu rozhodčího řízení. S využitím opory Jednacího řádu rozhodčího řízení rozhodců ad hoc vydaného Unií pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a. s. (dále „Unie“),60 navážeme na zahájení řízení, viz kapitola 6.2. Rozhodce „Unie“ vyrozumí žalovanou stranu o podání žaloby a vyzve ji, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení písemně vyjádřila. Rovněž se žádá po žalované straně předložení listinných či dalších důkazů v případě, že žalobcem uplatněný nárok neuznává. „Není předepsáno žádným předpisem, co může sloužit jako důkaz, jakou má provedený důkaz hodnotu (s výjimkou důkazu veřejnými listinami, kde platí pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno, není-li dokázán opak).61 Nastane-li situace, kdy žalovaný na výzvu rozhodce bez vážného důvodu nereaguje a v daném termínu se k dané žalobě nevyjádří, považuje se nárok proti žalovanému uplatněn rozhodčí žalobou za uznaný. Se zahájením rozhodčího řízení usiluje rozhodce o co nejrychlejší projednání a rozhodnutí sporu a charakteristickým rysem je i zájem rozhodce o to, aby byl spor ukončen smírem (§ 15). Rozhodce „Unie“ rozhoduje ve věci rozhodčí žaloby pouze na základě předložených písemností, v případě potřeby řádného posouzení věci však může rozStavinohová, J., Hlavsa, P., Civilní proces a organizace soudnictví, 2003, s. 633. Jednací řád rozhodčího řízení rozhodců ad hoc [on-line]. [cit. 2010-09-26]. Dostupné na: http://www.urmr.cz/rady-a-pravidla/jednaci-rad/ 61 Forejt, A., Řešení sporů v rozhodčím řízení, 1995, s. 44. 59

60


35

hodce nařídit i ústní jednání, a to na základě písemného předvolání účastníků s uvedením místa a času ústního jednání, a to s předstihem nejméně 15 dnů před konáním samotného ústního jednání. Záznam průběhu ústního jednání probíhá prostřednictvím nahrávky s dodatečným přepisem do podoby písemného protokolu (§ 16). Dodatečný přepis do písemné podoby tak můžeme považovat v tomto případě také za určitý kladný prvek rozhodčího řízení, vedoucí k úspoře času účastníků řízení. V dnešní praxi se ke slovu dostává i tzv. expresní řízení, u kterého dochází ke zkracování jednotlivých lhůt stanovených k provedení některých úkonů řízení.

6.4 Ukončení rozhodčího řízení – rozhodnutí Dle § 23 zákona o rozhodčím řízení končí rozhodčí řízení vydáním: • Rozhodčího nálezu • Usnesením v těch případech, kdy se nevydává rozhodčí nález 6.4.1

Rozhodčí nález

„K vydání rozhodčího nálezu je možno přistoupit vždy, jestliže jsou z pohledu rozhodců vyjasněny všechny otázky do té míry, aby bylo možno ve věci po stránce skutkové i právní rozhodnout nebo je-li mezi stranami uzavřen smír a strany požádají o vydání rozhodčího nálezu ve smyslu tohoto smíru dle § 24 odst. 2 RozŘ“.62 Rozhodčí nález se vydává v případě konečného rozhodnutí63 (rozhodnutí je uskutečněno ohledně všech nároků, které byly uplatněny stranami sporu) ve věci samé64 a má stejné právní účinky jako rozhodnutí soudní. Zákon o rozhodčím řízení nás prostřednictvím § 25 informuje o tom, že rozhodčí nález musí být rozhodnut ze strany rozhodců většinou hlasů, vyžaduje se povinnost písemného vyhotovení, podpis většiny rozhodců65 a výrok rozhodčího nálezu musí být určitý. Tzn., že část výroková bude obsahovat „určité rozhodnutí o všech sporných nárocích včetně příslušenství, rozhodnutí o poplatcích

Bělohlávek, A., Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář, 2004, s. 180. 63 Základní typ, v praxi se lze setkat s dalšími druhy rozhodčích nálezů. Podrobněji viz Rozehnalová, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 2008, s. 270-271. 64 Nárok uplatněný v rozhodčím řízení 65 Důvodem odmítnutí podpisu může být např. tzv. „votum separatum“ (odlišné mínění) rozhodce k nálezu, Forejt, A., Řešení sporů v rozhodčím řízení, 1995, s. 57-58. 62


36

a nákladech řízení“.66 V případě uložení povinnosti některé ze stran prostřednictvím rozhodčího nálezu, je nezbytné ve výroku stanovit i lhůtu pro její plnění.67 Součástí rozhodčího nálezu musí být odůvodnění (výjimku tvoří situace, kdy se strany dohodnou, že odůvodnění není třeba). V případě výskytu chyb ať už v psaní, počtech či jiných zřejmých nesprávností v rozhodčím nálezu provede na žádost kterékoliv ze stran opravu rozhodce nebo stálý rozhodčí soud, a to kdykoliv. Oprava dané chyby musí být usnesena, podepsána a doručena jako rozhodčí nález (§ 26 zákon o rozhodčím řízení). Jednoinstančnost rozhodčího řízení nám dává na vědomí, že proti rozhodčímu nálezu neexistuje odvolání. Přesto zůstává v rukou účastníků stran určitá možnost v podobě přezkoumání rozhodčího nálezu jinými rozhodci, pokud se na ní strany sporu v rozhodčí smlouvě dohodly. Tuto eventualitu upravuje zákon o rozhodčím řízení v § 27, který uvádí, že rozhodčí nález může být na žádost některé nebo obou stran přezkoumán jinými rozhodci, a to na základě žádosti zaslané druhé straně do 30 dnů ode dne doručení rozhodčího nálezu straně žádající o přezkoumání, pokud rozhodčí smlouva nestanoví jinak. Na přezkoumání rozhodčího nálezu se pohlíží jako na pokračování rozhodčího řízení původního (které z důvodu podání žádosti o přezkoumání nenabývá právní moci) za účasti jiných rozhodců. Ti na základě přezkumného řízení vydají nový rozhodčí nález, kde by mělo být uvedeno, že se jedná o nález konečný a v okamžiku doručení stranám nabývá právní moci. Jakou roli hraje v tuto chvíli rozhodčí nález původní? Přesto, že za závazný považujeme rozhodčí nález nový a rozhodčí řízení je tak ukončeno (nenastanou-li skutečnosti uvedené v § 31 zákona o rozhodčím řízení), původní rozhodčí nález není anulován, ale stává se nedílnou součástí rozhodčího nálezu původního.68 Rozhodčí nález musí být v písemném vyhotovení doručen stranám a po doručení opatřen doložkou o právní moci (§ 28 zákon o rozhodčím řízení). Co si představit pod pojmem „doložka o právní moci“? Jak uvádí Bělohlávek „jde o zvláštní text připojený k rozhodčímu nálezu obsahující údaj o tom, kdy, tedy kterého dne rozhodčí nález nabyl právní moci. Rozhodčí doložka musí být autorizována, tj. vlastnoručně podepsána“.69 Rozhodčí nález, který nelze přezkoumat (strany se tak v rozhodčí smlouvě nedohodly) nebo uplynula lhůta k podání žáRozehnalová, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 2008, s. 272. 67 Bělohlávek, A., Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář, 2004, s. 184. 68 Forejt, A., Řešení sporů v rozhodčím řízení, 1995, s. 64-65. 69 Bělohlávek, A., Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář, 2004, s. 219. 66


37

dosti o přezkoumání tak nabývá dnem doručení oběma stranám pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný (§ 28 zákon o rozhodčím řízení). Nastane-li tedy situace, kdy výkon rozhodčího nálezu není splněn dobrovolně ve lhůtě stanovené v rozhodčím nálezu, je následně vykonatelný soudně v souladu s částí šest občanského soudního řádu a také za pomoci soudních exekutorů, kteří se řídí zákonem č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti, a to konkrétně § 40 odst. 1 písm. c – Exekučním titulem je vykonatelný rozhodčí nález.70 Z § 29 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení vyplývá povinnost stálých rozhodčích soudů zajistit úschovu rozhodčího nálezu včetně doložky o právní moci a všech listin prokazujících průběh rozhodčího řízení po dobu 20 let. V případě rozhodčího řízení vedeného před rozhodci ad hoc jsou rozhodci povinni veškeré písemnosti uvedené v předchozím odstavci předat do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodčího nálezu do úschovy okresního soudu, a to v obvodu, kde byl rozhodčí nález vydán. Zákon pamatuje i na případ, kdy byl rozhodčí nález vydán mimo území České republiky – do úschovy soudu se nepředává (§ 29 odst. 2 zákon o rozhodčím řízení). 6.4.2

Usnesení

Představuje druhý způsob ukončení rozhodčího řízení v případech, kdy se nevydává rozhodčí nález (např. zastavení rozhodčího řízení při uzavření smíru). Stejně jako rozhodčí nález však musí být podepsáno, odůvodněno a doručeno stranám řízení (§ 23 odst. b zákon o rozhodčím řízení). „Vydáním usnesení o zastavení řízení není rozhodnuto ve věci samé, ani nekončí platnost rozhodčí smlouvy, ta i nadále zůstává platná. Znamená to, že kterákoli strana může kdykoli podat novou žalobu k RS“.71

6.5 Náklady rozhodčího řízení Náklady – bezesporu jeden z řady důležitých ukazatelů rozhodčího řízení z pohledu podnikatelů, ale i laické veřejnosti. Ať už z hlediska vážného zájmu nebo pouhé zvědavosti nad námi visí otazník - kolik peněz nás to bude stát? Odpověď není jednoznačná. Obecně je třeba seznámit čtenáře s tím, že výsledné náklady rozhodčího řízení jsou tvořeny souhrnem jednotlivých položek (např. částky placené rozhodcům za rozhodnutí, náklady rozhodců, dále admiStavinohová, J., Hlavsa, P., Civilní proces a organizace soudnictví, 2003, s. 639-640. Růžička, K., Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, 2005, s. 137. 70 71


38

nistrativní náklady instituce jako jsou náklady ve spojitosti s využitím odborných znalců nebo expertů, náklady vzniklé se zajištěním svědků, přímé náklady stran apod.), které jsou v rámci jednotlivých rozhodčích soudů rozdílné ve své výši i struktuře a s odlišnostmi se setkáváme i ve spojitosti s daným typem rozhodčího řízení – vnitrostátní, mezinárodní, on-line.72 Řád rozhodčích soudů nebo i samy strany prostřednictvím dohody mohou určit, které z nákladů budou placeny předem, které budou děleny mezi strany a které zůstanou na bedrech strany samotné.73 V případě rozhodčího řízení vedeného před rozhodčími soudy institucionálními se můžeme s náklady rozhodčího řízení seznámit zpravidla s předstihem, prostřednictvím pravidel či nařízení o nákladech rozhodčího řízení, které jsou těmito rozhodčími soudy volně přístupné k nahlédnutí veřejnosti. V případě webové prezentace institucionálních rozhodčích soudů se nabízí i výpočet poplatku rozhodčího řízení po zadání potřebných údajů přímo na monitoru počítače. Konkrétní ukázky budou uvedeny pro představu v „praktické části“. Odlišná situace nastává v případě rozhodčího řízení ad-hoc, kdy je vhodné poplatky řízení předem dohodnout a vystříhat se případným nepříjemnostem v průběhu řízení. Jak uvádí Rozehnalová, v dřívějších formulacích byla uváděna jako jedna z výhod „levnost“ rozhodčího řízení oproti řízení před obecnými soudy. Platí tato teze i dnes? V případě řízení před rozhodci ad hoc můžeme odpovědět i kladně, v obecné rovině však tento fakt potvrdit nelze. Obtížné je i srovnání nákladů řízení rozhodčí soudy vs. soudy obecné vzhledem k rozdílnostem struktury poplatků.74 Postavme proti sobě, pro představu každého z nás, možnou strukturu poplatků (institucionální soud vs. civilní soud), která jak bylo uvedeno výše, je značně variabilní a liší se případ od případu. Použiji-li pro názornost Nařízení o nákladech rozhodčího řízení Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR a.s., náklady rozhodčího řízení zde tvoří: •

Rozhodčí poplatek - tvoří základ „celkového“ rozhodčího poplatku, je stanoven způsobem uvedeným v Sazebníku a vybírá se podle hodnoty předmětu řízení vyjádřené peněžní částkou, vybírá se za každý spor. Jeho zaplacení je nevyhnutelným předpokladem pro vedení řízení.

Rozhodčí řízení formou elektronické komunikace, podrobněji Růžička, K., Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, 2005, s. 162-163. 73 Rozehnalová, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 2008, s. 280-281. 74 Tamtéž, s. 282. 72


39

•

Správní paušál - pokrývá administrativní náklady vedeného řízení

•

Poplatek za expresní vyřízení věci - musí být uhrazen spolu s rozhodčím poplatkem v případě žádosti expresního řízení

•

Hotové výdaje účastníků - vzniklé v souvislosti s rozhodčím řízení (např. cestovní výdaje, výdaje za překlad listin z cizího jazyka do češtiny apod.)

•

Zvláštní náklady rozhodčího řízení, které tvoří zejména náklady, které vznikly při projednávání sporu – např. odměna znalce, dožádání provedení úkonu soudem apod.75

V případě civilních soudů je nutné hledat náklady soudního řízení prostřednictvím několika právních předpisů. Patří mezi ně zejména občanský soudní řád (a to část třetí, Hlava III – Náklady řízení), zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a řada dalších právních předpisů. Náklady řízení tvoří zejména: •

Soudní poplatek – sazby poplatků jsou uvedeny v sazebníku, za soudní řízení je poplatek stanoven pevnou částkou nebo procentem ze základu poplatku (§ 5 zákon o soudních poplatcích). Základ procentního poplatku představuje cena předmětu řízení vyjádřená peněžní částkou, pokud není stanoveno jinak (§ 6 zákon o soudních poplatcích).

•

Hotové výdaje účastníků a jejich zástupců – jako je např. poštovné, jízdné, stravné, nocležné v souvislosti s účastí na soudním jednání

•

Ušlý výdělek účastníků a jejich zástupců

•

Náklady důkazů – např. svědečné, znalečné apod.

•

Odměna notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotové výdaje

•

Tlumočné a odměna za zastupování76

I tento seznam možných nákladů řízení slouží pouze jako vzor, což znamená, že konkrétní řízení může zahrnovat další druhy nákladů, které zde nejsou uvedeny.

75

Nařízení o nákladech rozhodčího řízení [on-line]. prosinec 2009 [cit. 2010-11-06]. Dostupné na: http://www.urmr.cz/rady-a-pravidla/narizeni-o-nakladech-rozhodciho-rizeni/ 76 Stavinohová, J., Hlavsa, P., Civilní proces a organizace soudnictví, 2003, s. 449-450.


40

6.6 Pomocná a kontrolní funkce obecných soudů Prostřednictvím pomocné a kontrolní funkce jsou obecné soudy nápomocny soudům rozhodčím. Funkce pomocná i kontrolní se projevuje rozdílně jak do rozsahu svého uplatnění, tak i příslušnosti k určité fázi řízení. Pohybovat se budeme na půdě domácích rozhodčích nálezů. 6.6.1

Pomocná funkce obecných soudů

Již v předchozích kapitolách byla naznačena pomoc obecných soudů v určitých situacích (jmenování rozhodce, zproštění mlčenlivosti,…), u nichž to požaduje povaha věci – v našem případě povaha rozhodčího řízení. Veškeré tyto úkony, v rámci funkce pomocné, spadají svým charakterem do fáze před zahájením řízení nebo před zahájením jednání ve věci samé. K doplnění pomocné funkce obecného soudu je třeba uvést i nařízení předběžného opatření, a to v případech oprávněného podezření, které by mohlo mít za následek ohrožení výkonu rozhodčího nálezu. Prostřednictvím předběžného opatření tak může soud uložit straně, aby složila určitou věc do úschovy soudu, aby nenakládala danými věcmi, zdržela se určitého jednání apod.77 § 22 zákona o rozhodčím řízení tak poukazuje na to, že na návrh kterékoli strany může soud nařídit předběžné opatření – upozorňuji, na návrh strany. Takže „ačkoliv lez předpokládat, že i rozhodci budou mít dostatek informací, které by je opravňovaly k závěru o tom, že by pozdější výkon rozhodnutí mohl být ohrožen“, podání návrhu na předběžné opatření je výhradně v rukou účastníků řízení.78 6.6.2

Kontrolní funkce obecných soudů

V době po ukončení rozhodčího řízení vydáním rozhodčího nálezu nastává prostor k případnému uplatnění kontrolní funkce soudu, mohli bychom říci určité možnosti obrany u obecných soudů, kterou reprezentuje: a) uplatnění návrhu na zrušení rozhodčího nálezu nebo b) návrh na zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí. Forejt, A., Řešení sporů v rozhodčím řízení, 1995, s. 47. Bělohlávek, A., Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář, 2004, s. 175.

77

78


41

Pro připomenutí uveďme, že rozhodčí řízení je z pohledu naší právní úpravy jednoinstanční, což vylučuje užití opravných prostředků (odvolání, dovolání,…) jako je tomu u obecných soudů79. Ad a) Zrušení rozhodčího nálezu je možné jen z důvodů kompletně jmenovaných prostřednictvím § 31 zákona o rozhodčím řízení a to na návrh kterékoliv strany ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy jí byl doručen rozhodčí nález. „V zájmu stability rozhodování nelze však takto již uplatnit vadu rozhodčí smlouvy podle § 31 písm. b nebo projednání sporu před nezpůsobilým rozhodcem podle § 31 písm. c, pokud účastník neuplatnil takový důvod, ač tak mohl učinit ji v rozhodčím řízení, a to nejpozději, než začal jednat ve věci samé. Byl-li takový návrh podán, soud ho zamítne (§ 33)“.80 V případě, kdy byl rozhodčí nález vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu - § 31 písmeno a, nebo je rozhodčí smlouva neplatná z jiných důvodů, byla zrušena nebo se nevztahuje na dohodnutou věc - § 31 písmeno b, je soudem rozhodčí nález zrušen a po nabytí právní moci soud pokračuje v řízení ve věci samé, v případě, že některá ze stran trvá na projednání sporu (§ 34 zákon o rozhodčím řízení). Zruší-li soud rozhodčí nález v ostatních případech, jež uvádí zákon o rozhodčím řízení v § 31 - tedy s výjimkou § 31 písmeno a, b, rozhodčí smlouva zůstává nadále v platnosti a projednání sporu probíhá v rozhodčím řízení s tím rozdílem, že původní rozhodci, podílející se na rozhodčím nálezu, který byl zrušen, jsou z nového projednávání a rozhodování věci vyloučeni a nahrazeni novými rozhodci (§ 34 zákon o rozhodčím řízení).81 Ad b) „Pokud uplyne marně doba, po kterou mohla strana podat návrh na zrušení rozhodčího nálezu, nebo stana druhá podala návrh na výkon rozhodčího nálezu dříve, potom může strana, proti níž byl soudem nařízen výkon, podat návrh na zastavení nařízeného výkonu rozhodčího nálezu“.82 Tento návrh může podat strana, proti níž byl nařízen výkon rozhodčího nálezu na základě skutečností uvedených v § 35 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení, který následně prostřednictvím odst. 2 a 3 upravuje další souvislosti s návrhem na zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí spojených.

Blíže viz Stavinohová, J., Hlavsa, P., Civilní proces a organizace soudnictví, 2003, s. 409 a násl. 80 Tamtéž, s. 641. 81 Tamtéž, s. 641-642. 82 Rozehnalová, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 2008, s. 310-311. 79


42

7 Výhody a nevýhody rozhodčího řízení Předchozí kapitoly nás provedly základními pojmy a principy fungování rozhodčího řízení převážně v oblasti vnitrostátního obchodního styku. Přesto, že je rozhodčí řízení v praxi prezentováno v drtivé většině pouze ve spojitosti s výhodami oproti řešení stejného sporu soudy obecnými, zůstaňme realisty, neboť se najdou i slabší místa a je tak v konečném závěru na každém z nás, jak se k daným skutečnostem postavíme a jak je z pohledu naší praxe či osobních zkušeností vyhodnotíme. Položme tak na misky vah výhody a nevýhody rozhodčího řízení, tak jak se nabízí. Která z nich převáží? Zřejmě bude záležet na úsudku každého z nás a bezpochyby lze o nich dlouze diskutovat.

7.1

Výhody rozhodčího řízení

Rychlost – rozhodčí řízení je mnohonásobně kratší oproti řízení soudnímu. Rozhodčí nález je vydán zpravidla během několika týdnů (méně komplikované spory 1-2 měsíce, náročnější spory zpravidla do 3 měsíců), zatímco průběh soudního jednání se počítá na měsíce a roky. Nižší náklady – tvrzení, o které se mnozí často opírají. Ale jak už bylo uvedeno v kapitole 6.5 - je ovlivněno mnoha faktory. Obecně je poukazováno na to, že kratší doba rozhodčího řízení vede k nižším nákladům oproti řízení soudnímu, které se v důsledku případných odvolání a dovolání prodlužuje a náklady rostou. Rychlost řešení sporu je tak důležitým ukazatelem, které je schopno celkovou nákladovost řízení značně ovlivnit. Neveřejnost – rozhodčí řízení je neveřejné, což vylučuje obavy z případného nežádoucího úniku citlivých obchodních informací, důvěrných dat a dalších skutečností z firemního prostředí na „odiv“ veřejnosti. Výhoda neveřejnosti se projevuje kladně i v situaci, kdy strany sporu nemají zájem na medializaci sporu. Ze strany rozhodce vyplývá mlčenlivost ze zákona. Naproti tomu soudní jednání se řídí zásadou veřejnosti, která patřila od 19. stol. k významným politickým požadavkům. „Zásada veřejnosti měla umožnit, aby se občané bezprostředně přesvědčili o správnosti průběhu řízení a rozhodování soudů“.83

83

Stavinohová, J., Hlavsa, P., Civilní proces a organizace soudnictví, 2003, s. 181.


43

Jednoinstančnost – proti rozhodčímu nálezu, který nabývá právní moci doručením stranám sporu a je následně vykonatelný se nelze odvolat. Výjimkou je možnost přezkoumání rozhodčího nálezu jinými rozhodci, pokud se tak strany sporu v rozhodčí smlouvě dohodnou. Neformálnost – rozhodčí řízení je méně formální než řízení před civilním soudem. Rozhodčí řízení většinou probíhá pouze na základě písemných podkladů, odpadají tak zbytečná ústní jednání, která mohou mít za následek průtahy v řízení. Řízení není limitováno přísnými procesními předpisy a pravidly jako je tomu u obecných soudů a rozhodci mají možnost postupovat v řízení pružněji. Volba rozhodce a jejich počet – strany rozhodčího řízení mohou určit nejen konkrétního rozhodce, ale stanovit i jejich počet. Volbu rozhodce tak můžeme přizpůsobit i z pohledu jeho odborného zaměření (specialista v oboru) ve vztahu k předmětu sporu. Oproti tomu v soudním řízení je složení i obsazení soudu realizováno procesními předpisy. Místo a jazyk řízení – strany rozhodčího řízení mohou zvolit místo konání rozhodčího jednání i jazyk jednání. Preventivní účinek – rozhodčí doložka napomáhá snížit riziko neplnění smluvních podmínek kterékoliv ze smluvních stran. Snadná vykonatelnost – ta se v případě rozhodčích nálezů rovná stejné právní síle jako u rozsudků obecných soudů s tím rozdílem, že vykonatelnost rozhodčích nálezů přichází značně dříve, než je tomu u rozsudků v režii obecných soudů. Značným kladem je i snadná vykonatelnost rozhodčích nálezů v zahraničí. Nápomocny jsou v tomto směru mezinárodní úmluvy, které umožňují uznání a výkon rozhodčích nálezů ve většině států světa. Naopak vykonatelnost rozsudku obecných soudů je v zahraničí problematická. Možnost uzavření smíru – rozhodčí řízení nemusí vždy nutně končit rozhodčím nálezem, neformálnost sporu přináší větší prostor pro uzavření smíru.

7.2 Nevýhody rozhodčího řízení Zásada spravedlnosti – zákon o rozhodčím řízení připouští rozhodnutí sporu rozhodci podle zásad spravedlnosti namísto hmotného práva, pokud je k tomu


44

strany pověřily. Následně je pouze na rozhodcích, jak daný předmět sporu posoudí a jak rozhodnou. Výhoda či nevýhoda? Užší pravomoc rozhodců – v situacích týkajících se vydání předběžného opatření, absence donucovací pravomoci pro předvolávání svědků, předložení písemností k provedení důkazu – ve všech těchto případech je nutná pomocná funkce obecných soudů. Osoba rozhodce – na osobu rozhodce nejsou ze zákona kladeny nijak zvláštní požadavky krom zletilosti a způsobilosti k právním úkonům. Výběru rozhodce je třeba věnovat dostatečnou pozornost. Nejednotné rozhodování – „Každý rozhodce či arbitrážní centrum je nezávislým subjektem, proto tu není žádná nadřízená instance, která by sjednocovala rozhodovací praxi různých rozhodčích center či rozhodců“. 84 Omezená možnost odvolání – způsobená jednoinstančností rozhodčího řízení.85

7.3 Názory právních expertů Pomyslnou tečku v závěru první části této práce bychom mohli učinit prostřednictvím názorů právních expertů. Tak jak jej zachytila a uvádí Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR a.s. předseda Ústavního soudu ČR JUDr. Pavel Rychetský „Soud by měl být až poslední možností řešení sporů. Každá forma urovnání právních vztahů, která umožňuje vyhnout se soudnímu řízení, je určitě pozitivní a velmi potřebná. Pokud je rozhodčí centrum kvalitní, dodržuje zákony a etické zásady, funguje arbitráž vždy bez problémů.“ děkanka Právnické fakulty MU prof. Naděžda Rozehnalová „Je-li rozhodčí řízení vedeno nekonfrontačně, může přispět k zachování dobrých vztahů. Z ekonomického hlediska bývá levnější než soud. Jeho velkou výhodou je ušetřený čas – spor bývá rozhodnut za 1-6 měsíců, což se zatím nedá se soudy srovnat. Další výhodou arbitráže je možnost zvolit si jako rozhodce odborníka Doleček, M. Rozhodčí řízení institucionální [on-line]. 7.6.2010 [cit. 2010-10-05]. Dostupné na: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/zaklady-obcanskehosoudniho-rizeni-opu/1000818/51602 85 Podrobněji k výhodám a nevýhodám rozhodčího řízení – tamtéž 84


45

na danou problematiku. Pokud jde o ekonomicky zaměřený spor, lze si jako arbitra vybrat třeba experta na účetnictví.“ předseda senátu Nejvyššího správního soudu ČR doc. Vojtěch Šimíček „Soudy bohužel často nedokáží plnit svou službu ve společnosti. Jsou tu proto, aby řešily konfliktní případy. A pro zadavatele služby jsou zajímavé jen tehdy, pokud jejich rozhodnutí budou rychlá a kvalitní. Jestliže právní jistota a rychlost pokulhávají, člověk přirozeně hledá jiné alternativy – například rozhodčí řízení. Arbitráž tak je vlastně hozená rukavice soudům, nastavené zrcadlo. Aby soudy v takovémto tržním prostředí uspěly, musejí se prostě snažit být lepší“.86 Z výše uvedených názorů vyplývá jednoznačně kladný postoj k rozhodčímu řízení jako jedné z alternativ řešení právních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by byl jinak nutný příslušný obecný soud a kde rozhodovací pravomoc přechází z osoby soudce na rozhodce; zdůrazňována je především rychlost průběhu rozhodčího řízení. Je však třeba poukázat na to, že podmínkou kladného hodnocení je zajištění a uchování kvality rozhodčích center, dodržování zákonů a zodpovědný přístup rozhodce i obou smluvních stran.

Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s. [on-line]. [cit. 2010-10-06]. Dostupné na: http://www.urmr.cz/files/file/brozura-unie.pdf

86

Rozhodčí doložka v praxi

46

8 Rozhodčí doložka v praxi „Vědění je poklad, ale praxe je klíč k němu.“ THOMAS FULLER

Září 2008 se z pohledu historie váže k počátku finanční krize mající dopad nejen na ekonomiku České republiky, ale i ekonomiky ostatních zemí světa, a to s ohledem na jejich silnou vzájemnou provázanost. Proč právě probíhající finanční krizi (jejíž dopady jsou v mnohých aspektech nezměrné) uvádím ve spojitosti s rozhodčím řízením? Možná, nebo právě proto, že vliv finanční krize se negativně odrazil, mimo jiné, také na platební morálce firem. „Svědčí o tom základní ukazatele, jako nárůst vydání platebních rozkazů, počet návrhů na insolvenci a bankrotů. Prakticky ve všech odvětvích došlo k poklesu průměrných platů, vzestup zaznamenaly platy v oblasti vymáhání pohledávek a exekutorů. S pozdními platbami od svých zákazníků se v roce 2009 potýkalo až 75% všech firem v České republice. Dle některých odhadů a studií je ohroženo až 30% středních a především malých podniků druhotnou platební neschopností. Svědčí o tom i fakt, že v roce 2009 bylo podáno 5255 návrhů na insolvenci na firmy, což je více než 54 % meziroční nárůst“.87 K dokreslení dané situace uvádím konkrétní data vývoje insolvenčních návrhů: Tab. 1

Insolvenční návrhy CZ

Dopady finanční krize v České republice [on-line]. 20.únor 2010 [cit. 2010-10-17]. Dostupné na: http://rozhodci-rizeni.com/dopady-financni-krize-v-ceske-republice

87


47

Hodnoty u fyzických osob z pohledu vývoje jednotlivých let strmě narůstají a potvrzují tak zadluženost domácností a neschopnost fyzických osob plnit své závazky. V případě, že z výše uvedené tabulky Insolvenčních88 návrhů vyjmeme pouze návrhy týkající se PO (tedy firem), které nás v podnikatelském prostředí budou zajímat především, vývoj insolvenčních návrhů v grafickém vyjádření zobrazuje značný nárůst v roce 2009 oproti roku předchozímu. Růst insolvenčních návrhů pokračoval i v prvních třech měsících roku 2010, poté byl vystřídán kolísavým vývojem v období kalendářních měsíců duben – září. Obr. 4

Vývoj insolvenčních návrhů – PO

Vývoj insolvenčních návrhů - PO 600 500 400

2008

300

2009 2010

200 100

lis to pa d pr os in ec

říj en

zá ří

sr pe n

če rv en če rv en ec

kv ět en

du be n

bř ez en

ún or

le de n

0

Zdroj:http://web.creditreform.cz/cs/resources/pdf/20101001_TZ_vyvoj_insolvenci_09_2010. pdf , vlastní zpracování

V tomto okamžiku již bystrý čtenář – zejména podnikatel - zpozorní a to z toho důvodu, že se pravděpodobně i on řadí mezi tu převažující část podnikatelů, která se v dnešní době potýká s finančními problémy - z důvodu opožděných plateb od odběratelů - které následně hrozí druhotnou platební neschopností a pokud nejsou řešeny včas, může být ohrožena i existence samotné firmy. Insolvence – „Právnické i fyzické osoby, ať již podnikající či nepodnikající se mohou dostat do situace, kdy nejsou schopny plnit své závazky. Takovýto stav se obecně označuje jako insolvence (úpadek) a platné právo stanovuje způsoby jejího řešení“. Insolvence – úpadek a způsoby jeho řešení [on-line]. 7.7.2009 [cit. 2010-10-17]. Dostupné na: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek /orientace-v-pravnich-ukonech/insolvence-upadek-opu/1000818/47945/ 88


48

Máme tak před sebou rostoucí seznam neuhrazených faktur našich odběratelů, kdy ukazatel „počtu dní po splatnosti“ se den ode dne zvyšuje a my řešíme otázku jak přivést naše peníze do firmy. Jak uvádí Roman Müller prostřednictvím internetového portálu FinExpert „můžete pohledávku předat k vymáhání buď specializované firmě zabývající se inkasem pohledávek, nebo se obrátit přímo na soud. Méně známou možností, jak rychle přinutit dlužníka platit, je využití rozhodčí doložky“.89 Rychlost - typická vlastnost a základní smysl rozhodčího řízení, na něž se upírá pozornost z pohledu rozhodčího řízení nejčastěji. Jak již bylo uvedeno dříve, rozhodčí nález je vydán zpravidla během několika týdnů, naproti tomu soudní jednání se počítá na měsíce a roky, což můžeme doložit konkrétními daty prostřednictvím statistiky Ministerstva spravedlnosti za rok 2008, z níž vyplývá, že průměrná délka obchodního sporu byla 721 dnů! Tab. 2 Přehled o průměrných délkách řízení ode dne nápadu do dne právní moci podle druhu sporů ve dnech

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR, tab. SC3. Dostupné z: http://portal.justice.cz/Justice2/ ms/ms.aspx?o=23&j=33&k=399&d=35355

Müller, R. Rozhodčí doložka v praxi [on-line]. 21.2.2008 [cit. 2010-10-17]. Dostupné na: http://finexpert.e15.cz/rozhodci-dolozka-v-praxi 89


49

Výše uvedená tabulka zobrazuje průměrnou délku trvání obchodních sporů v členění na jednotlivé položky obchodních sporů v souhrnu za krajské a okresní soudy. Průměrnou délku trvání obchodních sporů můžeme sledovat i z pohledu jednotlivých krajů a souhrnně za celou ČR. Údaje nejsou zcela aktuální, vychází z roku 2008, s ohledem na skutečnost, že data za rok 2009 nejsou v dané podobě k dispozici. Nicméně pro naše potřeby porovnání délky řízení obchodního sporu obecnými soudy s délkou řízení v rámci rozhodčího řízení jsou zcela postačující.

8.1 Uvedení rozhodčí doložky do praxe Jak již bylo uvedeno v první části této práce, podmínkou možného projednání sporu v rozhodčím řízení je existence rozhodčí smlouvy, tj. ujednání smluvních stran, které se rozhodly přesunout pravomoc k rozhodnutí již vzniklého sporu nebo sporů, které by v budoucnu vznikly na rozhodce nebo stálý rozhodčí soud. Této dohody můžeme dosáhnout dvěma způsoby: 8.1.1

Implementace rozhodčí doložky do uzavírané smlouvy

První z nich, který je z pohledu praxe považován jako nejvýhodnější, představuje implementaci rozhodčí doložky do uzavírané smlouvy, tzn. rozhodčí doložka vystupuje v rámci smlouvy jako určitá prevence, pojistka do budoucnosti; smluvní strany jsou ochotny dohodnout se využít možnosti rozhodčího řízení dříve, než případný spor vznikne. V praxi se zpravidla jedná o smlouvu kupní, smlouvu o dílo, nájemní smlouvu apod., ale je třeba upozornit na to, že může vystupovat i jako prvek všeobecných obchodních podmínek, které se stávají nedílnou součástí uzavírané smlouvy. Jak uvádí obchodní zákoník § 273 odst. 1 „Část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené“. Odkaz na všeobecné obchodní podmínky, jejichž součástí může a nemusí být rozhodčí doložka, však nemusí figurovat pouze ve spojitosti s uzavíranou smlouvou. Často se s odkazem na všeobecné obchodní podmínky setkáváme i prostřednictvím objednávky nebo dodacího listu, které jako zákazníci podepisujeme. Naším podpisem tak často udílíme souhlas s obeznámením se se všeobecnými obchodními podmínkami, aniž bychom je blíže „studovali“ a nevědomky tak můžeme souhlasit, mimo jiné i s tím, že případný spor vzniklý z této smlouvy nebo v souvislosti s ní bude řešen prostřednictvím rozhodčího


50

řízení. Nelze než doporučit, před podpisem jakékoliv smlouvy, její řádné přečtení, abychom již v tuto chvíli vyloučili případné pochybení a vyvarovali se souhlasu s uvedenými podmínkami, které se pro nás mohou stát jednostranně nevýhodnými – což platí nejen v podnikatelské praxi, ale i v našem soukromém životě. Výše uvedenou problematiku můžeme doložit typickým příkladem, kdy se občanka ČR obrátila ohledně rozhodčí doložky ve smlouvě na soud poté, kdy měla zaplatit určitou částku na základě rozhodnutí rozhodce dané firmě zprostředkující prodej domu. Smlouvu sice podepsala, ale tvrdí, že rozhodčí doložce uvedené na konci smlouvy malým písmem nerozuměla. Rozhodčí doložku tak označila za nemravnou a nesouhlas vyjádřila také vůči výběru rozhodce, kterého určila firma, se kterou byla ve sporu. Přesto, že Městský soud v Praze vyhověl žalobě a rozhodčí doložku označil za neplatnou s odůvodněním soudců, že smlouva byla podepsána, ale z textu nelze dokázat, že svým podpisem udělila souhlas i s rozhodčí doložkou. Firmu však neúspěch neodradil a prostřednictvím dovolání v němž uvedla: „Pro průměrného spotřebitele, který zachoval běžnou opatrnost, nadto pro žalobkyni jako vysokoškolsky vzdělanou osobu, nemohlo být problémem celou smlouvu přečíst a porozumět jejímu ucelenému obsahu“, se obrátila na Nejvyšší soud. A jaký následoval závěr? Senát nejvyššího soudu firmě vyhověl, podle soudců neměla být rozhodčí doložka určena za neplatnou. Smlouva byla sice napsána drobnějším písmem, ale rozhodčí doložka byla dostatečně zdůrazněna. „Vzhledem ke způsobu provedení smlouvy nelze z něho samotného dovodit, že žalobkyně v postavení průměrného spotřebitele (natož jako osoba vysokoškolsky vzdělaná) nemohla dost dobře vědět, že text, jenž podepisuje, obsahuje rozhodčí doložku“, tolik vyjádření soudců. Z mého pohledu v určité míře vyhýbavá odpověď. Na druhou stranu však souhlasím s tvrzením senátu Nejvyššího soudu, že obrana spotřebitelů a dlužníků není nekonečná a jak soudci dále uvádí: „Je třeba zdůraznit, že i ochrana spotřebitele má své meze a v žádném případě ji nelze pojímat jako obranu jeho lehkomyslnosti a neodpovědnosti“.90 Zástupkyně ombudsmana RNDr. Jitka Seitlová v televizním zpravodajství televize Prima uvedla ve spojitosti s rozhodčí doložkou: „… ten člověk se dostává do určitého tlaku, na který není připraven…“ a poukazuje i na to, že nemůže znát všechny právní kličky, díky nimž by se mohl úspěšně bránit.91 Fránek, T. Je tu změna. Dlužníci umí číst, doložky platí [on-line]. 21.7.2010 [cit. 2010-10-29]. Dostupné na: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=673250 91 Seitlová, J., v pořadu Zprávy TV Prima, TV Prima, 18.10.2010 [cit. 2010-10-29]. Dostupné na: http://www.iprima.cz/videoarchiv 90


51

Obecně vzato, určitý tlak je na nás vyvíjen s ohledem na různé situace dennodenně, nemyslím si tak, že by tato okolnost měla být brána jako určitá omluva či podnět ke zrušení rozhodčích doložek. Z jiné strany pohledu je pravda, že dnešní doba na nás klade silné nároky, je třeba vstřebávat stále nové informace a praxe nás o tom neustále přesvědčuje – týká se i oblasti rozhodčího řízení, o kterém panuje v České republice stále malé povědomí. Problematika rozhodčích doložek však není lhostejná ani Ministerstvu spravedlnosti, která se chystá posílit pravomoci občanů a změnit pravidla pro rozhodčí řízení. Čeho se uvedené změny týkají? Pro představu uveďme některé z nich: •

nově by měla být rozhodčí doložka uváděna na samostatném listu papíru a nikoliv miniaturním písmem na zadní straně smlouvy;

•

rozhodci sporů týkajících se spotřebitelských úvěrů by podle ministerstva spravedlnosti měli splňovat určité požadavky jako je např. vysokoškolské vzdělání a zkoušku autorizovaného rozhodce;92

•

uvažuje se o tom, že rozhodci budou prověřování ministerstvem spravedlnosti;

•

určitá část rozhodčích rozhodnutí by byla přezkoumatelná soudem.

Jak z výše uvedeného vyplývá, chystané změny by měly napomoci odstranit současné nedostatky a mezery v zákoně upravujícího rozhodčí řízení na území ČR, které některé ze společností využívají neoprávněně ve svůj prospěch, staví druhou smluvní stranu, pro ni, do nevýhodné pozice a následně tak vrhají stín na rozhodčí řízení jako alternativu k řízení soudnímu. 8.1.2

Smlouva o rozhodci

Druhou možnost představuje uzavření smlouvy o rozhodci, která se týká jednotlivého, v minulosti již vzniklého sporu. Zde je nutné upozornit na skutečnost, že dlužník vědom si rychlosti a efektivity průběhu rozhodčího řízení bude pravděpodobně s uzavřením smlouvy o rozhodci váhat. V tom případě jako určitý „vstřícný“ krok či poslední možnost před případným zahájením soudního řízení se nabízí uzavření dohody Uznání závazku Malý, O. Změna práce rozhodců: už žádné doložky pidipísmem [on-line]. 24.3.2010 [cit. 201010-29]. Dostupné na: http://www.lidovky.cz/zmena-prace-rozhodcu-uz-zadne-dolozkypidipismem-f7o-/ln_noviny.asp?c=A100324_000063_ln_noviny_sko&klic=236141&mes=100 324_0 92


52

s dohodou o splátkovém kalendáři, jejíž součástí bude rozhodčí doložka. Vystavení je doporučováno 20-30 dnů po datu splatnosti faktury, nicméně jedná se jen o doporučení, v řadě firem se bude řídit individuálním přístupem k jednotlivým obchodním partnerům. Nicméně našemu zákazníkovi je třeba prezentovat tuto podobu uznání závazku jako určitou formu dohody, vstřícný krok s nabídkou rozkladu dlužné částky – splátkování. Vážíme si naší vzájemné obchodní spolupráce, máme zájem o urovnání našich obchodních vztahů.


53

9 Uzavíraní smluvních vztahů s ohledem na rozhodčí doložku Implementace rozhodčích doložek do smluv se může jevit jako poměrně lehká záležitost, ale je vhodné dodržovat určitá pravidla a doporučení a je třeba upozornit na to, že zavedení rozhodčích doložek v podnikatelské praxi není jen záležitostí vedení firmy, ale je nutné s danou problematikou obeznámit i své zaměstnance, kteří jednají a podepisují mnohé dokumenty jménem firmy a jejich „setkání“ s rozhodčí doložkou je tak značně pravděpodobné. Průběh zavádění rozhodčích doložek se bude lišit dle konkrétní firmy - jejího předmětu podnikání, velikosti firmy, skladby zákazníků apod. Základ však zůstává stejný. V následujícím textu využiji jako oporu průvodcem - použití rozhodčích doložek - doporučení Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR a.s. doplněné vlastními názory a postřehy z praxe, tisku a médií. Obecně je doporučován a věřím, že v převážně většině firem i dodržován při uzavírání smluvních vztahů postup dle následujícího vyobrazení:

Obr. 5

Postup při uzavírání smluvních vztahů (Zdroj: Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR a.s.)

Lze konstatovat, že výše uvedené kroky jsou dostačující k uzavření průkazného a lehce doložitelného smluvního vztahu. Nyní blíže k jednotlivým částem: •

Objednávka

Mezi nezbytné náležitosti objednávky se řadí: identifikace smluvních stran a přesná specifikace předmětu objednávky, pro úplnost je výhodné uvést i cenu předmětu objednávky. Objednávku může vystavit firma, jako objednatel nebo je možné využít formuláře příjemce objednávky.


54

• Smlouva Jak bylo uvedeno dříve, může se jednat o smlouvu kupní, smlouvu o dílo, nájemní smlouvu, servisní smlouvu apod. Součástí smlouvy musí být údaje zahrnující určení smluvních stran, předmět plnění, sjednanou cenu a termín plnění. Doporučuje se též uvést podmínky dodání, záruční a reklamační podmínky, podmínky v případě odstoupení od smlouvy, sankční ustanovení při neplnění smlouvy některé ze smluvních stran a v neposlední řadě rozhodčí doložku. Není jednoznačně určeno místo, kde má být rozhodčí doložka v rámci smlouvy uvedena, v praxi se však nejčastěji uvádí jako součást závěrečných ustanovení. Podmínkou je, že musí být vždy nad podpisy smluvních stran. Smlouva musí být uzavřena osobou, která je oprávněná jednat za objednatele, tzn. statutární orgán, jehož aktuálnost je možné a zároveň i vhodné ověřit prostřednictvím Výpisu z obchodního rejstříku.

Obr. 6

Umístění rozhodčí doložky ve smlouvě (Zdroj: Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR a.s.)

• Dodací list S ohledem na předmět podnikání a zvyklosti v dané firmě se též setkáváme s dodacím listem v podobě předávacího či servisního protokolu jako průkazným dokladem uskutečnění plnění jedné ze smluvních stran. Jak uvádí Unie pro roz-


55

hodčí a mediační řízení ČR a.s. „Pro čistotu smluvního vztahu je nutné, aby tento dokument podepsal ten subjekt, který podepsal smlouvu“.93 Co nastane v situaci, kdy zboží není dodané odběrateli osobně? V tom případě je nezbytné mít k dispozici doklady zpravidla od dopravce, které doloží řádné dodání zboží druhé straně. V tomto okamžiku vidím v praxi určitý problém týkající se podpisu dodacího listu či protokolů osobou, která podepsala smlouvu tedy zpravidla statutárním orgánem, jak již bylo uvedeno v odstavci „Smlouva“. A to vzhledem k tomu, že převážná dodávka zboží či služeb ve firmě je přejímána a potvrzována „řadovými“ zaměstnanci firmy, v lepším případě těmi, jimž tato činnost z pozice zaměstnance náleží, v opačném případě těmi, kteří se v této situaci ocitnou takříkajíc náhodně – záleží na zvyklostech nebo nastavení těchto pravidel např. prostřednictvím vnitřního řádu společnosti. Výjimkou pravděpodobně budou předávací protokoly např. velkých investičních celků, leasingových smluv apod. kde se podpis statutárního orgánu předpokládá jako samozřejmost. Jak se ale bude řešit situace v ostatních případech? V praxi je možné se setkat například s následujícím: a) zboží je dodáno zákazníkovi (odběrateli) dodavatelem do místa sídla či provozovny, kde je převezme a dodací list potvrdí zaměstnanec firmy (např. osoba uvedená na objednávce), ale dané okolnosti mohou způsobit i to, že převzetí zásilky potvrdí zaměstnanec na vrátnici b) služba je poskytnuta v sídle odběratele, Protokol o provedené práci např. poskytnutí konzultace ve spojitosti s podnikovým ekonomickým systémem potvrdí účetní c) zboží je dodáno resp. zasláno odběrateli přepravní službou, tzn. chybí osobní kontakt odběratel – dodavatel a možnost potvrzení řádného dodání zboží Jedná se pouze o náhodný výběr situací a nepředpokládám, že stejné řeší všechny společnosti. Případy budou rozdílné a individuální. V tomto případě nelze než doporučit konzultaci s odborníky (např. právníky) nebo se obrátit přímo na společnosti zabývající se problematikou rozhodčího řízení a využít jejich zkušeností. Podívejme se na nástin řešení výše uvedených skutečností:

Rozhodčí smlouvy s návodem na jejich použití [on-line]. 24.3.2010 [cit. 2010-11-06]. Dostupné na: http://www.urmr.cz/files/brozura-rozhodci-smlouvy.pdf

93


56

Ad a) dodací list s odkazem na všeobecné obchodní podmínky obsahující rozhodčí doložku není potvrzen statutárním orgánem jak zní doporučení. V tomto okamžiku je vhodné doplnit informace a odpovědět si na otázku kdo může jednat za právnickou osobu? Průvodcem nám bude občanský zákoník, konkrétně § 20 odst. 1, který uvádí: „Právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí ti, kteří k tomu jsou oprávnění smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány)“. Dále odst. 2 § 20 občanského zákoníku uvádí, kdo může konat právní úkony za právnickou osobu „Za právnickou osobou mohou činit právní úkony i jiní pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Překročí-li tyto osoby své oprávnění, vznikají práva a povinnosti právnické osobě jen pokud se právní úkon týká předmětu činnosti právnické osoby a jen tehdy, jde-li o překročení, o kterém druhý účastník nemohl vědět“. Z předchozího odstavce tedy vyplývá, že kromě statutárního orgánu mohou i zaměstnanci činit právní úkony, a to pokud je tak stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby – čímž může být např. organizační řád společnosti nebo pokud je dané jednání zaměstnance obvyklé vzhledem k jeho pracovnímu zařazení. Může se tak jednat např. o nákupčího výrobní divize, který objednává a uzavírá smlouvy týkající se nákupu materiálu do výroby nebo pracovníka hardwarového oddělení, který uzavírá smlouvy za účelem nákupu počítačových komponent. Jinak se bude pravděpodobně posuzovat případ vrátného jako zaměstnance, pokud i tato situace není zohledněna v organizačním řádu společnosti. „Zákon předvídá a upravuje i situace, kdy jednající osoba překročí svá oprávnění. Tím je chráněna právní jistota a dobrá víra třetích osob, které s pracovníky jednají. Zde zákon nemůže vymezit kritéria exaktně. Vždy se bude muset posoudit povaha jednotlivého případu, zda mohla třetí osoba překročení poznat“.94 Ad b) v tomto případě bude pravděpodobně záležet na vnitřních předpisech organizace nebo je možné využít ustanovení § 20 občanského zákoníku v odst. 2, kdy za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní pracovníci pokud je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé – zde bychom mohli požadovat potvrzení dokladu vedoucí účtárny nebo ekonomickým ředitelem.

Kdo jedná za právnickou osobu [on-line]. 2.9.2002 [cit. 2010-10-31]. Dostupné na: http://www.pravnik.cz/a/122/kdo-jedna-za-pravnickou-osobu.html

94


57

Ad c) v případě dodání zboží odběrateli přepravní službou je možné využít doplňkové služby, které přepravní společnosti nabízí a zaručí nám tak při přejímce zboží potvrzení potřebných dokladů naším odběratelem. Jedná se tak např. o službu Dokumenty zpět v případě přepravní společnosti PPL CZ s.r.o. – "využití při potřebě odesílatele nechat si příjemcem potvrdit a zaslat zpět dokumenty, které se vztahují k zásilce“.95 V případě služeb České pošty je možné u obchodního balíku využít Dodejku, která představuje písemné potvrzení o tom, že zásilka byla dodána příjemci. Další nabídku tvoří Vracení dokladů, kterou nabízí přepravní služby Toptrans, která ji charakterizuje jako službu „v rámci které systém zajišťuje, že při předávání zásilky příjemci bude rozvozovým řidičem Toptransu mimo běžného potvrzení o převzetí na soupisu Toptransu vyžádáno i vydání potvrzených dodacích listů, popřípadě hrubého příjmového dokladu (hrubé příjemky) od přebírající společnosti“.96 Musíme však počítat se skutečností, že i tyto doplňkové služby jsou zpoplatněny a představují tak náklady navíc. Otázkou zde opět zůstává, kdo ze zaměstnanců dané zboží převezme a zároveň potvrdí doklady o převzetí. Jedná se v souhrnu o rozmanité situace, které v určitém ohledu a případech můžeme ovlivnit v náš prospěch, pokud s nimi budeme srozuměni a budeme je mít na paměti. • Faktura Jako jednostranná výzva k platbě nevyžaduje potvrzení přijetí. Výše uvedený postup uzavírání smluvních vztahů není neměnný, je možné jej upravit či pozměnit. Přesto se doporučuje zachovat podstatné části nutné pro případ doložení vzniku a trvání smluvního vztahu. Patří k nim smlouva (kdy v případě splynutí s objednávkou je nutné zajistit podpis obou smluvních stran na objednávce) a dodací list, který nám zajistí potvrzení řádného předání zboží nebo služeb ze strany dodavatele. V této „odlehčené“ verzi je rozhodčí doložka také součástí smlouvy. Nastane-li však případ, kdy smlouva je nahrazena objednávkou, rozhodčí doložka je součástí dané objednávky společně s údaji, jako je určení smluvních stran, předmět plnění a sjednaná cena. Nezbytné jsou opět podpisy obou smluvních stran.

Dokumenty zpět [on-line]. [cit. 2010-10-31]. Dostupné na: http://www.ppl.cz/main.aspx?cls= art&tre_id=64&art_id=30 96 Vracení dokladů [on-line]. 2003-2010 [cit. 2010-10-31]. Dostupné na: http://www.toptrans.cz/portal/page/portal/toptrans/Produkty%20a%20slu%BEby/Vnitrost% E1tn%ED%20p%F8epravy/Vracen%ED%20doklad%F9 95


58

9.1 Rámcová smlouva Další řešení se nabízí prostřednictvím Rámcové smlouvy, kterou je vhodné uzavřít s obchodními partnery, s nimiž obchodujeme opakovaně. Tato smlouva se uzavírá zpravidla na začátku spolupráce s obchodním partnerem, ale lze ji uzavřít i dodatečně; impulsem může být právě samotné zavádění rozhodčích doložek v rámci naší společnosti. Rámcová smlouva by měla zachytit podrobně podmínky budoucí obchodní spolupráce a další nezbytné náležitosti včetně rozhodčí doložky, to vše podepsáno statutárními orgány smluvních stran, případně zplnomocněným zástupcem. Jednotlivé smluvní vztahy vznikají po uzavření Rámcové smlouvy na základě samostatných objednávek dle podmínek, na nichž se smluvní strany dohodly ve smlouvě. Převzetí zboží je následně potvrzeno odběratelem prostřednictvím dodacího listu. Ze shrnutí výše uvedeného lze tak vyzdvihnout v rámci obchodního vztahu nutnost zajištění alespoň jednoho dokumentu (smlouva, objednávka, rámcová smlouva,…) dokládajícího uzavření smluvního vztahu za přítomnosti podpisu obou smluvních stran. Další nezbytný doklad tvoří dodací list (případně servisní nebo předávací protokol), který doloží řádné plnění smlouvy smluvní stranou.

9.2 Jak řešit odmítnutí podpisu smlouvy s rozhodčí doložkou? Ne vždy je obchodní partner nakloněn podpisu smlouvy nebo uznání závazku s dohodou o splátkovém kalendáři s rozhodčí doložkou. Důvodem může být například to, že nezná nebo nevkládá důvěru v osobu, která by případný spor rozhodovala. V tomto případě je možné navrhnout osobu, na které se shodneme společně, nebo se její výběr uskuteční podle Jednacího řádu dané společnosti zajišťující rozhodčí řízení prostřednictvím Seznamu rozhodců. Pokud neuspějeme ani s jedním způsobem řešení, je možné navrhnout, že veškeré spory vzniklé ze smlouvy nebo v souvislosti s ní budou řešeny u Rozhodčího soudu při hospodářské komoře ČR a agrární komoře ČR, který jakožto stálá rozhodčí instituce je vnímán jako bezpečnější a těší se větší autoritě v porovnání s řízením ad hoc. Pokud negativní postoj odběratele k podpisu rozhodčí doložky stále trvá, je vhodné ověřit jeho platební morálku, zvážit i míru rizika uzavíraného obchodu, nebo požadovat platbu v hotovosti. Stejně jako náš zákazník chce a vyžaduje stále lepší podmínky (rychlejší dodávky, prodloužení splatnosti,…) nebojme se nastavit i podmínky vlastní.


59

Za zmínku stojí, dalo by se říci, kuriózní situace, kdy obchodní partner podepíše smlouvu s rozhodčí doložkou, ale při upozornění na neplnění smluvních podmínek a upozornění na rozhodčí doložku uvede, že neví, o co se jedná. Což potvrzuje skutečnost o stále malém povědomí rozhodčího řízení v podnikatelském prostředí.

9.3 Rozhodčí a soudní řízení – porovnání nákladů O nákladech rozhodčího řízení jsme se v průběhu práce již zmínili jako o jednom z řady důležitých ukazatelů z pohledu podnikatelů i laické veřejnosti a mohli jsme se seznámit na základě informací s tím, že přesnou cenu nelze stanovit s ohledem na to, že ji tvoří souhrn jednotlivých položek, které jsou u jednotlivých rozhodčích soudů rozdílné ve své výši i struktuře, a to i v porovnání se soudy obecnými. Zcela odlišná situace nastane v případě rozhodčího řízení ad-hoc, kdy je vhodné poplatky řízení předem dohodnout. Proveďme porovnání poplatků rozhodčího řízení při vnitrostátním sporu o pohledávku ve výši 750 000Kč: a) Rozhodčí řízení •

u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky: 22 500Kč

Poplatek tvoří 3% z hodnoty předmětu sporu, nejméně však 7 000Kč, nejvýše 1 000 000Kč.97 •

u CREOL Invest s.r.o. : 26 250Kč

Poplatek za rozhodčí řízení tvoří 3,5% z hodnoty předmětu sporu, avšak nejméně 2000Kč.98

Sazebník nákladů rozhodčího řízení - vnitrostátní spory [on-line]. 29.10.2010 [cit. 2010-1106]. Dostupné na: http://www.arbcourt.cz/index.php?url 98 Poplatkový řád [on-line]. 2007-2010 [cit. 2010-10-07]. Dostupné na: http://www.creolinvest.cz/index.php?page=soud&page2=rad2#poplatek 97


•

60

u Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a. s.: 48 250Kč

Tab. 3

Kalkulačka rozhodčích poplatků

Zdroj: Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR a.s. Dostupné z: http://www.urmr.cz/nakladovykalkulator/

Poplatky celkem (bez DPH) = je-li vymáhaná částka, v našem konkrétním případě do 999 999Kč, tvoří sazbu rozhodčího poplatku (základ rozhodčího po-


61

platku) 10 500 Kč + 4,5% z hodnoty sporu nad 100 000Kč + sazba správního paušálu (poplatek na úhradu administrativních nákladů vedeného řízení) 2 000Kč + 1% z hodnoty sporu nad 100 000Kč.99 b) Rozhodčí řízení u rozhodce ad hoc •

spočívá na dohodě c) Soudní řízení: 30 000Kč

Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než 15 000Kč je poplatek za soudní řízení ve výši 4% z této částky. Tab. 4

Souhrnný přehled poplatků řízení viz zadání příkladu výše, vlastní zpracování

Způsob řešení sporu


Rozhodčí řízení u rozhodce ad hoc Obecný soud

Řešitel sporu Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky CREOL Invest s.r.o. Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s.

Poplatek řízení (cena bez DPH) 22 500Kč

26 250Kč 48 250Kč spočívá na dohodě 30 000Kč

V našem konkrétním příkladě výpočtu poplatků řízení můžeme spatřit značné rozdíly, a to nejen v porovnání poplatků rozhodčí řízení versus řízení soudní, ale i v rámci samotného rozhodčího řízení s ohledem na konkrétní (namátkou vybrané) poskytovatele služeb. Nařízení o nákladech rozhodčího řízení [on-line]. [cit. 2010-11-06]. Dostupné na: http://www.urmr.cz/rady-a-pravidla/narizeni-o-nakladech-rozhodciho-rizeni/ 99


62

Jak je to však s celkovými náklady? Jak již bylo uvedeno, srovnání nákladů rozhodčího řízení a řízení obecných soudů nelze provést, a to vzhledem ke značné rozdílnosti jednotlivých poplatků. Pro srovnání tak mohou hovořit pouze základní poplatky řízení, které však především v rámci rozhodčího řízení nejsou konečné a mění se s ohledem na činnosti, které je nutné vykonat v průběhu rozhodčího řízení. Je však třeba podotknout, že úhrada nákladů soudního řízení spočívá na té straně, která spor prohrála, naproti tomu např. u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky jde obvykle k tíži té strany, která ve sporu podlehla pouze poplatek za rozhodčí řízení; zvláštní náklady, které vznikly při projednávání sporu (např. odměna znalce) hradí ta strana sporu, která o ně zažádala. Výlohy, které vznikají, ve spojitosti s rozhodčím řízení, hradí každá strana zpravidla sama. To znamená, že i v případě prohry u rozhodčího soudu je možné docílit nižších nákladů, než u obecného soudu.100

9.4 Zavedení rozhodčí doložky do smluvních vtahů – informovanost zaměstnanců Implementace rozhodčích doložek do smluvních vztahů a následné řešení vzniklých sporů prostřednictvím rozhodčího řízení není otázkou informovanosti, případně proškolení pouze vrcholového managementu firmy, ale i obchodních týmů a ostatních zaměstnanců, kteří v rámci své pracovní pozice přichází do kontaktu se zákazníky a pohledávkami. Je tak více než vhodné seznámit je s principy a fungováním rozhodčích doložek a nastavit jasná pravidla pro jejich uplatnění v rámci organizace – vzhledem k tomu, že s nimi přichází i nové požadavky a určité úpravy v doposud zaběhnutém systému práce a komunikace se zákazníky. Ne vždy jsou však změny přijaty zaměstnanci kladně. Setkat se můžeme i s určitým odporem, který pramení z nedostatku informací nebo i obav spojených s ovládnutím nových dovedností. Obavy mohou pramenit i z požadavku práce navíc spojené se zajišťováním dokumentace - vyžadování potvrzených objednávek, smluv či dodacích listů od obchodních partnerů ve spojitosti

Doležálek. V. Rozhodčí řízení jako ekvivalent soudního sporu [on-line]. 2.12.2004 [cit. 201011-07]. Dostupné na: http://finexpert.e15.cz/zajimavosti/rozhodci-rizeni-jako-ekvivalentsoudniho-sporu/?forum

100


63

s uzavíráním smluvních vztahů, pokud toto nebylo ve společnosti pravidlem a dále obavy z přijetí změn samotnými zákazníky a následně i jejich reakce. Vzniklé obavy zaměstnanců je vhodné minimalizovat prostřednictvím komunikace a proškolení v oblasti rozhodčího řízení spolu se správou pohledávek. V rámci školení je možné využít nabídky společností, které mají v oblasti rozhodčího řízení bohaté zkušenosti a přichází s nabídkou seminářů k dané problematice nebo vzdělávacích akcí na klíč – ty jsou připraveny pro konkrétní firmu na míru, s osobně navrženým obsahem a zaměřením. 9.4.1

Vybavení argumenty

Zaměstnanci prošli školením, byli seznámeni s danou problematikou, ale stále v nich převládají určité pochybnosti, jak bude rozhodčí doložka přijata obchodními partnery. Pravděpodobně jen nepatrná část z nich v podnikatelské praxi rozhodčí doložku také využívá. Převážná část se však na nás bude zřejmě obracet s dotazy a najdou se i tací klienti, kteří smluvní dokumenty podepíší, aniž by si byli podpisu rozhodčí doložky vědomi. Jaké argumenty ve spojitosti s rozhodčí doložkou využít? Zavedení rozhodčí doložky můžeme prezentovat jako nový způsob/systém, na který naše firma přešla. Lze poukázat na to, že rozhodčí doložka je oboustranná, tzn. utvrzujeme druhou smluvní stranu v tom, že nabízíme kvalitní služby či zboží a žalobu může podat i strana druhá (z důvodu nedodržení termínu, kvality apod.). Dotazy se mohou týkat i základních pojmů z oblasti rozhodčího řízení, jako např. kdo je to rozhodce, jaká je jistota, že rozhodce není podjatý apod., s nimiž jsme se seznámili již v průběhu první části této práce a je možné na ně poskytnout, na základě uvedených informací, vyčerpávající odpověď. V případě uzavíraní Rámcové smlouvy, s níž jsme se seznámili v kapitole 9.1, může vyvstat otázka: proč uzavírat smlouvu nyní, když jsme doposud obchodovali bez ní? Důvod může vycházet z odhalení neexistence smluv na základě uskutečněného auditu v naší společnosti – smlouvy u obchodních partnerů tak dáváme do pořádku. Jako pádný argument lze uvést také to, že např. vzhledem k zavedení zvýhodněných platebních podmínek – prodloužení splatnosti – tuto skutečnost požadujeme zaznamenat prostřednictvím smlouvy. Obava obchodního partnera může také vzniknout v souvislosti s tím, kdy nastává rozhodující důvod k rozhodčímu řízení. Zde je třeba seznámit jej s tím, že samotné rozhodčí řízení je až posledním krokem v řešení případně vzniklého sporu. Nastupuje až v okamžiku - kdy jsme uskutečnili všechny kroky k dosažení


64

dohody, dosažení smíru, ale bez úspěchu - tedy ve stejném čase, jako řízení soudní.

9.5 Jak předcházet rozhodčímu řízení? Rozhodčí doložka v našich smluvních vztazích působí jako určitá pojistka (prevence) pro případ, že by v budoucnu naše spolupráce s obchodním partnerem vyústila ve spor, který by byl následně řešen prostřednictvím rozhodčího řízení. Rozhodčí řízení však na pomyslném žebříčku vystupuje jako poslední varianta v řešení případného sporu. Abychom jí předešli, je vhodné ověřovat platební morálku a solventnost našich obchodních partnerů již od počátku, tedy nových, s nimiž vstupujeme do smluvních vztahů, ale také u našich zákazníků stávajících. U nových obchodních partnerů je možné si nezávisle na jejich poskytnutých informacích, vyžádat ověření bonity prostřednictvím specializovaných společností. Ne nadarmo se říká: „důvěřuj, ale prověřuj“. Což platí stále a zejména v podmínkách podnikatelského prostředí dnešní doby. Může se objevit i názor, že ověření bonity je vyjádřením určité nedůvěry vůči našemu obchodnímu partnerovi či dokonce zbytečný krok. To si však rozhodně nemyslím. Podle mého názoru je to přirozená reakce z pohledu dnešní ekonomické situace a naopak vyjádření skutečnosti, že již na počátku usilujeme o zdravý a „průhledný“ obchodní vztah. Stále je lepší přijít o obchodního partnera, než o obchodního partnera a následně i naše peníze. Obecně je vhodné nastavit a dodržovat v rámci firmy určitá pravidla v řešení pohledávek a případné problémy včas identifikovat. Obchodního partnera je možné upozornit o prodlení s platbou prostřednictvím zaslané upomínky, telefonátu, případně osobní návštěvy. Určitým způsobem řešení je i pozastavení odběru zboží do okamžiku vyřešení dané situace. Snahou by mělo být dospět k oboustranně výhodnému řešení, i když ne vždy se to podaří o čemž hovoří v konečném důsledku nárůst rozhodčích řízení. 9.5.1

Vývoj počtu rozhodčích řízení

Na tomto místě by bylo zajímavé uvést pro představu změny ve vývoji počtu sporů řešených prostřednictvím rozhodčího řízení z pohledu celé České republiky. Což však není možné, vzhledem k tomu, že tato čísla neexistují. Co je důvodem? Není vedena centrální evidence o tom, kolik sporů bylo projednáno a rozhodnuto v rozhodčím řízení ad hoc. Tuto evidence mohou vést pouze okresní soudy, jimž jsou rozhodci ad hoc povinni předat do úschovy rozhodčí nález opatřený doložkou o právní moci a všechny listiny prokazující průběh roz-


65

hodčího řízení (§ 29 odst. 2 zákon o rozhodčím řízení). V případě rozhodčích řízení institucionálních je evidence projednaných sporů vedena u stálých rozhodčích soudů, ale i u asociací a sdružení rozhodců, které vystupují zpravidla jako právnické osoby soukromého práva.101 Vývoj rozhodčích řízení je tak možné sledovat pouze z pohledu jednotlivých institucí, pokud jsou veřejně k dispozici. Tab. 5

Statistika sporů Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR

Zdroj: http://www.soud.cz/download/statistika.pdf

Nahlédnout tak můžeme na statistiku sporů uveřejněnou Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Upozornit je jen třeba na určitou nesrovnalost v celkovém počtu sporů za rok 2005, kdy součet mezinárodních a vnitrostátních sporů nám dává hodnotu 669, kdežto ve zdroji, uveřejněném Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR je uvedena hodnota o 200 sporů vyšší. Porovnáme-li uvedená data týkající se vnitrostátních sporů, na něž se tato práce zaměřuje, vidíme s jednotlivými lety stálý nárůst, s výjimkou roku 2007, kde došlo k mírnému poklesu oproti roku předchozímu. Údaje za rok 2010 nejsou v tuto chvíli konečné, ale vzhledem ke stavu k 15. 9. 2010 a vývoji v letech předchozích, lze očekávat překročení hranice počtu sporů z r. 2009.

Růžička, K., Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, 2005, s. 18.

101


66

Obr. 7

Statistika sporů Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR (2005 -2009) 2500

2250

2000 1392

1500 1000 500

1158

1015

609 60

79

67

93

131

0 rok 2005

rok 2006

rok 2007

vnitrostátní spory

rok 2008

rok 2009

mezinárodní spory

Zdroj: http://www.soud.cz/download/statistika.pdf, vlastní zpracování

Názornější představu získáme v grafickém vyjádření, základem jsou celkové údaje za posledních pět roků v rozdělení na spory vnitrostátní a mezinárodní, abychom alespoň okrajově mohli porovnat a získat představu o vývoji a počtu sporů mezinárodních ve srovnání se spory vnitrostátními. V čem lze obecně spatřovat zdroj růstu sporů projednávaných prostřednictvím rozhodčích soudů? Jednoznačně ve zhoršené platební morálce, kdy se nedaří vzniklý spor smluvních stran řešit dohodou a také postupným odklonem podnikatelů od soudního řízení a využití alternativního způsobu řešení sporů, jímž rozhodčí řízení bezesporu je.

Závěr a doporučení

67

10 Závěr a doporučení Na počátku práce byl stanoven cíl, z mého pohledu určitá vize, které je třeba dosáhnout; a bylo z mé strany snahou, podniknout všechny potřebné kroky k jeho naplnění. Tak, aby byla práce poutavá a užitečná pro kteréhokoliv čtenáře se zájmem o problematiku rozhodčího řízení, které není omezeno jen na oblast podnikatelské činnosti, ale setkat se s ním můžeme nevědomky i v běžném životě jako fyzické osoby, spotřebitelé. Problematika rozhodčího řízení je značně rozsáhlá a z pohledu historie zejména v oblasti mezinárodního obchodního styku i velmi bohatá. Z toho důvodu a také s ohledem na omezení rozsahu této práce byla orientace soustředěna na rozhodčí doložku a s ní spojené rozhodčí řízení v rámci vnitrostátního obchodního styku. Mezinárodní rozhodčí řízení tak nyní zůstává námětem a určitou motivací pro práci budoucí. V první části tato bakalářská práce přináší řadu informací získaných formou studia odborné literatury, legislativy i dalších odborných zdrojů členěných na jednotlivé kapitoly a oddíly, které po splynutí v celek vytváří ucelený pohled na rozhodčí řízení, jako na jeden z možných a prospěšných prostředků mimosoudního řešení sporů. Čtenáře seznamuje se základními principy a terminologií, která se s probíranou problematikou pojí. Komparativní metoda byla využita v oblasti srovnání rozhodčího řízení a soudního řešení sporů. Toto srovnání není soustředěno pouze v jednom místě, ale je „protkáno“ textem, jak plynulo přirozeně z povahy věci. Obsahem práce je i srovnání nákladů řízení rozhodčích soudů vs. soudů obecných, kterou však musíme brát pouze jako orientační z důvodu značné variability. Bez povšimnutí nezůstalo ani srovnání výhod a nevýhod, které jsou ve spojitosti s rozhodčím řízením prezentovány. Práce není striktně členěna na teoretickou a praktickou část. Tyto části na sebe plynule navazují a jejich přechod vyplývá přirozenou cestou z povahy textu. Z pohledu praktického využití je práce zaměřena na způsob ošetření zavedení rozhodčího řízení, respektive rozhodčí doložky do smluvních vztahů. Jak řešit danou situaci v rámci firmy, ale i směrem ven – k našim zákazníkům. Dotkli jsme se nástinu ekonomické situace firem v souvislosti s ekonomickou krizí, mající negativní dopad na platební morálku obchodních partnerů, který je dokreslen získanými statistickými daty a předpokládaným vývojem. Rozhodčí řízení se v tuto chvíli stává zajímavou alternativou k řízení soudnímu a jednoduchou preventivní cestou jak rychle, prostřednictvím neformálního řízení a zpravidla značně levněji než u klasických soudů, vymoci pohledávku vůči našemu dlužníkovi.


68

Tato práce dále seznamuje čtenáře se způsobem implementace rozhodčí doložky do smlouvy, upozorňuje jaká pravidla a doporučení je vhodné dodržovat a představuje průvodce jednotlivými kroky nutnými pro uzavření průkazného a lehce doložitelného smluvního vztahu s ohledem na rozhodčí řízení. Tyto kroky jsou doplněny určitými situacemi z praxe a dostupnou obrazovou dokumentací. Praktická část přichází i s konkrétním výpočtem a porovnáním poplatků řízení. Ke srovnání nelze použít celkové náklady řízení, a to vzhledem ke značné rozdílnosti jednotlivých poplatků. Stejně tak není možné uvést statistiky ve vývoji počtu sporů řešených prostřednictvím rozhodčího řízení z pohledu celé České republiky, s ohledem na to, že tato čísla neexistují. Na základě všech zjištěných informací lze konstatovat, že v praxi zůstanou situace, kdy je vhodné řešit spor „klasickou“ soudní cestou, přesto narůstá počet případů, které je možno při značné úspoře času i financí řešit prostřednictvím rozhodčího řízení, které můžeme označit za jednoduchý a neformální proces a jako jedna z alternativ řešení sporů se stává stále častěji oblíbeným způsobem řešení právních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by byl jinak nutný příslušný obecný soud. Je však třeba poukázat na to, že podmínkou kladného hodnocení je zajištění a uchování kvality rozhodčích center, dodržování zákonů a zodpovědný přístup rozhodce i obou smluvních stran. V konečném závěru bude na každém z nás, jak se k daným skutečnostem, které zazněly v této práci postavíme a jak je z pohledu naší praxe a osobních zkušeností vyhodnotíme. V okamžiku úvahy nad způsobem řešení našich sporů nelze než doporučit zvážit všechna pro i proti s ohledem na povahu stran a předmětu sporu. Případy budou rozdílné a individuální. Pokud si nejsme jisti, je vhodné konzultovat s odborníky (např. právníky) nebo se obrátit přímo na společnosti zabývající se problematikou rozhodčího řízení a využít jejich zkušeností. Rozhodčí doložka v našich smluvních vztazích působí jako určitá pojistka (prevence) pro případ, že by v budoucnu naše spolupráce s obchodním partnerem vyústila ve spor, který by byl následně řešen prostřednictvím rozhodčího řízení. Rozhodčí řízení však na pomyslném žebříčku vystupuje jako poslední varianta v řešení případného sporu. Abychom jí předešli, je vhodné ověřovat platební morálku a solventnost našich obchodních partnerů již od počátku. Obecně je vhodné nastavit a dodržovat v rámci firmy určitá pravidla v řešení pohledávek a případné problémy včas identifikovat. Naše „putování“ problematikou rozhodčího řízení v podnikatelské praxi se pro tuto chvíli blíží ke konci. Nelze než popřát všem podnikatelům minimum


69

sporů během jejich podnikatelské činnosti a pokud přece jen nějaký vyvstane, správnou volbu v otázce jejich řešení. Věřím, že tato bakalářská práce splnila svůj cíl a informace v ní uvedené budou užitečným pomocníkem pro snazší rozhodování při výběru způsobu řešení sporů, uvedení rozhodčího řízení do podnikatelské praxe a povedou k rozšíření povědomí o rozhodčím řízení jako zajímavé alternativě k soudnímu řízení.


70

11 Literatura a další zdroje 11.1 Literatura BĚLOHLÁVEK, A.

Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2004. ISBN 80-7179-629-8. FOREJT, A.

Řešení sporů v rozhodčím řízení. Praha: Prospektum, 1995. ISBN 807175-028-X. JURÁSEK, J.

Smlouva hlavní a vedlejší. In Satisfakce, 2010, č. 03/10, s. 90.

ROZEHNALOVÁ,

N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. 2. vyd. Praha: ASPI, Wolters Kluwer, 2008. ISBN 978-80-7357-324-9. RŮŽIČKA, K.

Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2005. ISBN 80-86898-43-1. SCHELLE, K., SCHELLEOVÁ, I.

Alternativní způsoby řešení obchodních sporů. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2006. ISBN 80-239-8012-2. SCHELLEOVÁ,

I. Základy civilního řízení. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2006. ISBN 80-239-8013-0.

STAVINOHOVÁ,

J., HLAVSA, P. Civilní proces a organizace soudnictví. Brno: DOPLNĚK, 2003. ISBN 80-7239-155-0.

11.2 Internetové zdroje DOLEČEK, M.

Mimosoudní řešení sporů – rozhodčí řízení institucionální [online]. 7.6.2010 [cit. 2010-10-05]. Dostupné na: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/zakladyobcanskeho-soudniho-rizeni-opu/1000818/51602 DOLEŽÁLEK. V. Rozhodčí řízení jako ekvivalent soudního sporu [on-line]. 2.12.2004 [cit. 2010-11-07]. Dostupné na: http://finexpert.e15.cz/zajimavosti/rozhodci-rizeni-jako-ekvivalent-soudnihosporu/?forum Dokumenty zpět [on-line]. [cit. 2010-10-31]. Dostupné http://www.ppl.cz/main.aspx?cls=art&tre_id=64&art_id=30

na:


71

Dopady finanční krize v České republice [on-line]. 20.únor 2010 [cit. 2010-1017]. Dostupné na: http://rozhodci-rizeni.com/dopady-financni-krize-v-ceskerepublice Doporučená znění rozhodčích doložek do smluv [on-line]. březen 2009 [cit. 2010-08-19]. Dostupné na: http://www.soud.cz/index.php?url=cz_dolozky.htm FRÁNEK, T. Je tu změna. Dlužníci umí číst, doložky platí [on-line]. 21.7.2010 [cit. 2010-10-29]. Dostupné na: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=673250 Insolvence – úpadek a způsoby jeho řešení [on-line]. 7.7.2009 [cit. 2010-10-17]. Dostupné na: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnichukonech/insolvence-upadek-opu/1000818/47945/ Jednací řád rozhodčího řízení rozhodců ad hoc [on-line]. [cit. 2010-09-26]. Dostupné na: http://www.urmr.cz/rady-a-pravidla/jednaci-rad/ Kdo jedná za právnickou osobu [on-line]. 2.9.2002 [cit. 2010-10-31]. Dostupné na: http://www.pravnik.cz/a/122/kdo-jedna-za-pravnickou-osobu.html Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (United Nations Commission on International Trade Law – UNCITRAL) [on-line]. srpen 2005 [cit. 2010-0805]. Dostupné na: http://www.mzv.cz/mission.vienna/cz/organizace_v_pusobnosti_mise/osn/un citral_united_nations_commission_on.html MALÝ, O.

Změna práce rozhodců: už žádné doložky pidipísmem [on-line]. 24.3.2010 [cit. 2010-10-29]. Dostupné na: http://www.lidovky.cz/zmena-pracerozhodcu-uz-zadne-dolozky-pidipismem-f7o-/ln_noviny.asp?c=A100324_000 063_ln_noviny_sko&klic=236141&mes=100324_0

MÜLLER, R.

Rozhodčí doložka v praxi [on-line]. 21.2.2008 [cit. 2010-10-17]. Dostupné na: http://finexpert.e15.cz/rozhodci-dolozka-v-praxi

Nařízení o nákladech rozhodčího řízení [on-line]. prosinec 2009 [cit. 2010-1106]. Dostupné na: http://www.urmr.cz/rady-a-pravidla/narizeni-o-nakladechrozhodciho-rizeni/ Poplatkový řád [on-line]. 2007-2010 [cit. 2010-10-07]. Dostupné na: http://www.creolinvest.cz/index.php?page=soud&page2=rad2#poplatek


72

POSPÍŠIL, P.

Několik poznámek k judikátu Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2312/2007 [on-line]. červen 2010 [cit. 2010-08-15]. Dostupné na: http://www.vseoarbitrazi.cz/vse.php RABAN,

J. Arbitrabilita [on-line]. únor 2005 [cit. 2010-08-07]. Dostupné na: http://www.ipravnik.cz/cz/clanky/civilni-proces/art_3759/arbitrabilita.aspx Resolving Business Disputes Worldwide [on-line]. 2010 [cit. 2010-08-19]. Dostupné na: http://www.iccwbo.org/uploadedFiles/Court/Arbitration/810_Anglais_05.pdf Rozhodčí řízení [on-line]. [cit. 2010-09-23]. http://www.urmr.cz/files/brozura-rozhodci-rizeni.pdf Rozhodce a mediátor [on-line]. [cit. 2010-09-23]. http://www.urmr.cz/files/brozura-rozhodce-a-mediator.pdf

Dostupné Dostupné

na: na:

Rozhodčí smlouvy s návodem na jejich použití [on-line]. 24.3.2010 [cit. 201011-06]. Dostupné na: http://www.urmr.cz/files/brozura-rozhodci-smlouvy.pdf Sazebník nákladů rozhodčího řízení - vnitrostátní spory [on-line]. 29.10.2010 [cit. 2010-11-06]. Dostupné na: http://www.arbcourt.cz/index.php?url SEITLOVÁ, J., v

pořadu Zprávy TV Prima, TV Prima, 18.10.2010 [cit. 2010-10-29]. Dostupné na: http://www.iprima.cz/videoarchiv Spory pro rozhodčí řízení [on-line]. 2009 [cit. 2010-08-08]. Dostupné na: http://www.arbiter-rozhodce.cz/spory-pro-rozhodci-rizeni/ SYROVÁTKA, T. Koaliční plány s justicí: rychlejší práce, speciální senáty a zkušenější soudci [on-line]. červen 2010 [cit. 2010-08-05]. Dostupné na: http://zpravy.idnes.cz/koalicni-plany-s-justici-rychlejsi-prace-specialni-senatya-zkusenejsi-soudci-1yk-/domaci.asp?c=A100625_145127_domaci_abr Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s. [on-line]. [cit. 2010-10-06]. Dostupné na: http://www.urmr.cz/files/file/brozura-unie.pdf Úzká specializace v oboru evropského práva [on-line]. duben 2010 [cit. 201008-05]. Dostupné na: http://www.svihlaadvokat.eu/cz/index.php?doc=specializace Vracení dokladů [on-line]. 2003-2010 [cit. 2010-10-31]. Dostupné na: http://www.toptrans.cz/portal/page/portal/toptrans/Produkty%20a%20slu%B Eby/Vnitrost%E1tn%ED%20p%F8epravy/Vracen%ED%20doklad%F9


73

Vývoj insolvencí v České republice září 2010 [on-line]. 4.10.2010 [cit. 2010-1017].Dostupné na: http://web.creditreform.cz/cs/resources/pdf/ 20101001_TZ_vyvoj_insolvenci_09_2010.pdf

11.3 Legislativa Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Zákon č. 513/1991Sb., obchodní zákoník Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích

Seznam obrázků

74

Seznam obrázků Obr. 1

Rozhodčí doložka v podání Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s.

22

Obr. 2


30

Obr. 3

Fáze rozhodčího řízení

31

Obr. 4

Vývoj insolvenčních návrhů – PO

48

Obr. 5

Postup při uzavírání smluvních vztahů

54

Obr. 6

Umístění rozhodčí doložky ve smlouvě

55

Obr. 7

Statistika sporů Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR (2005 – 2009)

67

Seznam tabulek

75

Seznam tabulek Tab. 1

Insolvenční návrhy CZ

47

Tab. 2

Přehled o průměrných délkách řízení ode dne nápadu do dne právní moci podle druhu sporů ve dnech

49

Tab. 3

Kalkulačka rozhodčích poplatků

61

Tab. 4

Souhrnný přehled poplatků řízení viz zadání příkladu výše

62

Tab. 5

Statistika sporů Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR

66

Právní a ekonomické aspekty rozhodčí doložky v podnikatelské praxi

Recommend Documents