Řasy a sinice v praxi

www.alga.cz

Řasy a sinice v praxi bloková přednáška pro studenty bak/mag programu Přírodovědecká fakulta UK 19.-21.4.2013 http://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=predmet&kod=MB120P119

RNDr. Lenka Šejnohová, Ph.D. Mikrobiologický ústav AV ČR, Třeboň

Mgr. Petr Pumann Státní zdravotní ústav, Praha

RNDr. Jindřich Duras, Ph.D. Povodí Vltavy s.p., Plzeň

CV - RNDr. Lenka Šejnohová, Ph.D. 1998-2003 MSc. PřF UK Kat.botaniky Benátská Praha, Systematika bezcévných rostlin

2003-2011 BU AV ČR Brno (Ph.D. 2008 PřF MU) BU AV ČR - Odd.experimentální fykologie a ekotoxikologie, Taxonomie, ekologie a toxicita vodních květů sinic; Čištění OV řasami Popularizace oboru; Organizace kurzů, seminářů a konferencí

2012 MBU AV ČR Třeboň Laboratoř řas.biotechnologie Tř. Eustigmatophyceae Lipidy, Omega mastné kyseliny

Kvalita potravina a udržitelné hospodaření s energií

Mikrobiologický ústav AV ČR, Opatovický mlýn v Třeboni

Centrum řasových biotechnologií - Algatech OP VaVpI CZ 1.05/2.1.00/03.0110

Opatovický mlýn v Třeboni - mezníky ve vývoji ½ 13st. - 1953 (16.st. největší z mlýnů ČK)

1962 AV ČR RNDr. Ivan Šetlík, CSc.

2011 Algatech

Děkuji za pozornost

Botanický ústav Akademie věd Č R Mikrobiologický ústav Akademie O ddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie

Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity

věd ČR, Třeboň Operační program RE C E T O X – V ýzkumné centrum pro chemii životního pro Výzkum a vývoj pro inovace prostředí a ekotoxikologii

Související přednášky Katedra Botaniky & Ekologie 

Botanika bezcévných rostlin (LS, Prášil): ekologie, taxonomie sinic a řas + determinace praktika



Algologie I, II (ZS,LS, Škaloud et all.): podrobná taxonomie sinic a řas + determinace praktika.




Ekologie sinic a řas (ZS, Nedbalová, Neustupa): Fytobentos a bioindikace prostředí. Eutrofizace. Vodní květy. http://botany.natur.cuni.cz/neustupa/ekologie-ras.html



Vodní ekosystémy (LS, Černý): Přehled organismů sladkovodních lotických a lentických systémů.




Související přednášky - ÚŽP 

Hygiena (ZS, Prof. Bencko): Požadavky na kvalitu pitné vody; Způsoby zajištění pitné vody pro obyvatelstvo; Biologické metody monitorování znečištění životního prostředí.



Limnologie (ZS, Doc. Stuchlík): koloběh vody, trofizace, acidifikace



Znečišťování a ochrana vod (LS, Ing. Benešová): Pitná voda,požadavky na kvalitu, úpravárenství, zdravotní zabezpečení pitné vody.



Environmentální mikrobiologie (LS, RNDr. Novotný): Mikroorganismy ve vodním prostředí: plankton, benthos, stratifikovaná mikrobní společenství.





Basic research X Aplikace vědy 

Význam naší přednášky – propojení Praha x Brno

Chci jít do praxe - jaké mám mít znalosti a zkušenosti 



Determinace Univerzita – systém sinic a řas, praktické určování DP a Ph.D.

Ekologie sinic a řas: kultura vs. ekosystém (nároky na světlo, teplo, vztah k živinám a znečištění, způsob přezimování a faktory způsobující rozvoj, predátoři)    

Kvantifikace … Znalosti o produkci toxinů, slizů, odorů aj. jednotlivými zástupci a jejich účincích Výhodou řidičský průkaz Hlavní je motivace

1. Úvod do problematiky proč jsou řasy a sinice běžnou součástí praxe

+ Biotechnologie +

Děkuji za pozornost + Bioindikace +

+ Ekotoxikologie +

Vodárenství a rekreace -




2. Vodní květy sinic (VKS) = sinice s aerotopy (vznášení na hladině) 

Optimální podmínky rozvoje: - trofizace (P) - životní strategie a ŽC (aerotopy, přezimování, reinvaze, predace) - dlouhé zdržení vody v nádrži - mechanismy proti predaci (sliz, velké kolonie, cyanotoxiny?)

Komplikace - Ekosystém: nic to nežere, zastínění, snížení diverzity nádrže, bioakumulace cyanotoxinů v potravní pyramidě atd. - Rekreace: dermatotoxicita, neurotoxicita - Vodárenství: detekce a odstranění cyanotoxinů - Determinace a kvantifikace: časově náročná, vyžaduje praxi




Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny - BU AV ČR Brno Botanický ústav Akademie věd Č R Mikrobiologický ústav Akademie O ddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie



Proč jsou sinice VK tak úspešné? 1) Trofizace

65nm

2) Gas vezicles

Na jaké znaky se při určování sinic musíme zaměřit Při určování sinic si musíme být vědomi: - sinice jsou staré organizmy prokaryotního typu, jsou proto mimořádně adaptabilní a to je spojeno s jejich širokou morfologickou variabilitou v rámci jednoho „druhu“ - není zde pohlavní rozmnožování

NUTNÉ prohlédnout co nejvíce kolonií nebo vláken v populaci a buňky měřit! - určovat KOMBINACÍ více ZNAKŮ, tzv. trvalých U kokální typů: U vláknitých typů: - velikost a tvar buněk - přímé/spirální vlákno - tvar kolonií - velikost a tvar buněk - uspořádání buněk v koloniích - míra zaškrcování vláken na přepážkách - šířka a forma slizu - vlákna jsou samostatná nebo tvoří shluky - přítomnost heterocytů a akinet (jejich tvar a umístění ve vlákně) - tvar koncových buněk Dobře určený druh (morfospecies): - musí odpovídat všem znakům, které jsou uvedeny v charakteristice druhu - pokud se vyskytnou sebemenší odchylky od charakteristiky druhu, je mnohem správnější k druhovému označení přiřadit cf. (znamená srovnej=confer) nebo za rod vložit pouze zkratku sp., než populaci označit nesprávným jménem

Nejčastější rody sinic tvořící vodní květy Kokální: Microcystis Woronichinia

Vláknité: Aphanizomenon Dolichospermum (Anabaena) Planktothrix

Vodní květy sinic – zastoupení v systému Řád

Typ stélky

Heterocyty

Akinety

Zástupci

Chroococcales

kokální

NE

NE

Microcystis,Chroococcus, Woronichinia

Oscillatoriales

Vláknitá nevětvená

NE

Planktothrix,Oscillatoria, Phormidium, Spirulina Trichodesmium

Nostocales

vláknitá nevětvená nebo s nepravým větvením

ANO

ANO

Nostoc, Anabeana, Aphanizomenon, Tolypothrix Gloeotrichia

Stigonematales

Vláknitá s pravým větvením

ANO

ANO

Hapalosiphon, Stigonema

NE

Microcystis Rozšíření: sladké eutrofní vody celý svět (kromě pólů) výhradně plankton (pouze klidová stádia bentos) Počet druhů: svět cca 20 – z toho 9 známo pouze z tropů (např. M. protocystis) některé kosmpolitní (např. M. aeruginosa, M.wesenbergii) ČR – 4 …. (prý 10) poměrně uniformních

Tvar a uspořádání buněk: kulovité buňky ve slizových koloniích Sliz: homogenní, bezbarvý, rozplývavý (M.aer.) či ohraničený (M.wes.) Velikost kolonií: mikro- i makroskopické práškovitý vodní květ Tvar kolonií: kulovité, laločnaté, děrované Rozmnožování: rozpadem kolonií Vnitřní struktury viditelné svět. mikr.: aerotopy

Určování Microcystis - molekulárně jsou všechny „druhy“ rodu Microcystis jeden cluster - V PRAXI je lze ale dobře definovat morfologicky

 MORFOTOPY – souvisí s nimi toxicita ! Komplikace při určování:

!

-

prokaryotní velmi staré organismy chybí pohlavní rozmnožování mimořádně adaptabilní – některé znaky velice variabilní různé fáze ŽC !!! 1. Velikost b. NUTNÉ URČOVAT 2. Tvar (forma) kolonií KOMBINACÍ 3. Struktura slizu VÍCE ZNAKŮ 4. Nahuštění b. v kolonii

Microcystis M. aeruginosa

M. viridis

M. wesenbergii

M. ichtyoblabe

Kombinace znaků při určování morfotypů Microcystis Vel. b.(um) Tvar kolonií A

B

C

D

2 – 3,2

Nahuštění b. Morfotyp/toxicita pravidelně nepravidelně rozplývavý, rovnoměrně, SILNĚ TOXICKÝ nezřetelný zprvu velice sférické hustě  M. ichtyoblabe

4–7

krychlovité

4–6

laločnaté, otvory

Sliz

kopíruje okraje skupin b.

nepravidelně TOXICKÝ Balíčkovité shluky  M. viridis

rozplývavý

pravidelně rovnoměrně

TOXICKÝ

 M. aeruginosa 5–9

laločnaté, otvory

zřetelně náhodně hraničený, rozmístěné b. NETOXICKÝ oddálen od b.  M. wesenbergii

Microcystis ichtyoblabe

Microcystis aeruginosa

Microcystis viridis

Microcystis wesenbergii

Různé fáze životního cyklu = různá morfologie u stejného morfotypu (druhu)

Microcystis

Microcystis – Studium faktorů pro přezimování a reinvazi v mikrokosmech – GAČR - Aerační technologie pro redukci klidových stádií sinic a biodostupnosti živin v sedimentech nádrží - projekt NAZVa QH81012

Microcystis dlouhodobá kultura – ztráta GV, rozpad do jednotlivých buněk

Woronichinia naegeliana slizové stopky

Microcystis

vs.

Woronichinia

Forma slizu

Tvar buněk

Uspořádání buněk

„tradiční“ Anabaena A. flos-aquae

A. planctonica

A. sigmoidea

A. smithii

ROD ANABAENA Bory ex Bornet et Flahault 1888 • Recentní taxonomické revize v tradičním rodě Anabaena:

ANABAENA

DOLICHOSPERMUM (WACKLIN ET AL. 2009) SPHAEROSPERMOPSIS (ZAPOMĚLOVÁ ET AL. 2009) CHRYSOSPORUM (ANABAENA BERGII + APHANIZOMENON OVALISPO (STÜKEN ET AL. 2009, BALLOT ET AL. 2011; ZAPOMĚLOVÁ ET AL. 2012)

ANABAENA

planktonní - aerotopy bentické, perifytické, půdní – bez aerotopů

Zapomělová E. (2012)


Dolichospermum


Dolichospermum

„velké morfotypy“ Dolichospermum

ML tree 16S rRNA gene 1414 bp ML/NJ bootstraps (Zapomělová et al. in prep.)


D. planctonicum vs. D. viguieri Šířka vlákna (7.7) 8-15 m

Šířka vlákna (4.6) 5-7 (9) m

Akinety 15-37 x 9-21 m

Akinety 13.5-30 x 11-16 m

D. viguieri D. planctonicum

( Komárek 1958, Kiselev in Kondraťeva 1968, M. Watanabe 1992)

( Denis, Frémy in Geitler 1932, Nygaard 1949, Komárek 1958, M. Watanabe 1992)


D. planctonicum vs. D. viguieri D. viguieri

Lipno reservoir, Czech Republic

Mařka fishpond, Czech Republic

D. planctonicum

Nechranice reservoir, Czech Republic

Mařka fishpond, Czech Republic


D. flos-aquae vs. D. spiroides D. flos-aquae

( Komárek 1958, Kondraťeva 1968)

D. spiroides

( Komárek 1958)

Šířka vlákna 4-7 (8.3) m

Šířka vlákna 6-8 (9) m

Akinety (12)15-24 (35) x (5) 7- 12.8 (14) m

Akinety 15-22 x 9-14 m


D. flos-aquae vs. D. spiroides

D. spiroides D. flos-aquae

Opatovický fishpond, Czech Republic

Byňov fishpond, Czech Republic Svět fishpond, Czech Republic

Vajgar fishpond, Czech Republic

Dehtář fishpond, Czech Republic

Švarcenberk fishpond, Czech Republic

Římov reservoir, Czech Republic

Aphanizomenon

Cylindrospermopsis


Fylogeneze Chrysosporum (Zapomělová et al. in prep.)

Dolichospermum spp. + Aphanizomenon spp. ML tree 16S rRNA gene 1414 bp ML/NJ bootstraps

Cuspidothrix issatschenkoi Sphaerospermopsis spp.


Aphanizomenon „pravý“ • svazečky vláken

• diferencované koncové buňky: - protáhlé

- hyalinní - někdy zúžené

Aphanizomenon flos-aquae Šířka vlákna 4.4-8 m Akinety 40-220 x 6-10.8 m

Novohradské Mts., Czech Republic photo by P. Znachor

Rod fishpond, Czech Republic

(Komárek 1958)

Planktothrix

Monitoring vodních květů sinic v ČR

Organizace MVKS - historie Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny – BU AV ČR Brno 1. Odběr r. 1994 – Prof. Ing. B.Maršálek, CSc. – Determinace: J.+J. Komárkovi – Finanční zázemí: Sdružení flos-aquae 2. Odběr r. 1999 – Rozšíření počtu lokalit (125) a vzorků (189) – Navíc analýzy Mcyst 3. Od 2004 každoroční monitoring

Česká republika 2006 - frekvence výskytu jednotlivých skupin fytoplanktonu

hnědé řasy

64,4%

zelené řasy

77,5%

sinice

96,8%

Anabaena

42,8%

Aphanisomenon Cylindrospermopsis

46,8% 2,3% 67,1%

Microcystis Planktothrix Woronichinia

27,9% 43,7% frekvence výskytu = v kolika % vzorků byly jednotlivé skupiny nalezeny

Metody stanovení cyanotoxinů 1. HPLC – kapalinová chromatografie (obr.) 2. ELISA – imunochemická metoda 3. MALDI-TOF – hmotnostní spektrometrie

BU AV ČR Brno, www.sinice.cz

3.Ekotoxikologické biotesty 

Ekotoxikologie – interdisciplinární vědní obor kombinující poznatky: ekosystémy a interakce chemických látek

Ekologie Toxikologie Děkuji za pozornost Cíl: poznání interakcí mezi živými organismy a chemickými/toxickými látkami v prostředí na všech úrovních (molekula – populace) Botanický ústav Akademie věd Č R Mikrobiologický ústav Akademie O ddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie



Koncept ekotoxikologie Interakce TOXICKÁ L./ŽIVÝ SYSTÉM -

Vstupuje do prostředí Specifická distribuce (voda x vzduch x půda x organismy) Specifický osud (reaktivita x transformace x (bio)degrace – vznik nových látek)

INTERAKCE ŽIVÝ SYSTÉM - ne všechny l. jsou organismům dostupné – vazby na složky v prostředí, nerozpustnost - některé l. se mohou v org. kumulovat

Expozice = míra kontaktu LÁTKA/ŽIVÝ ORG. (dávka, délka, doba – jednorázová, opakovaná, dlouhodobá)

Koncept ekotoxikologie Interakce TOXICKÁ L./ŽIVÝ SYSTÉM

Chem.l. – studium toxicity 1) In vitro – biochemické studie, univerzální pro všechny organismy (př. mutagen) 2) Testy toxicity s jednotlivými organismy - poznání efektů na různých trofických úrovních - akutní toxicita - chronická toxicita: reprodukční toxicita, imunotoxicita 3) Ekotoxikologie populací, společenstev

Producenti – sinice, řasy, VR Konzumenti Destruenti

Účinky na fotoautotrofní organismy 

studium interakcí s cizorodými látkami, citlivosti druhů

Zelené řasy (Chlorophyta) Rozsivky (Chromophyta)

Skrytěnky (Cryptophyta)

Vyšší rostliny

Sinice (Cyanophyta)

Organismy používané pro ekotoxikologické biotesty - konzumenti Daphnia magna – Hrotnatka velká Potamopyrgus antipodarum – Písečník novozélandský Pakomáři rodu Chironomus

  

Tubifex tubifex – Nitěnka obecná Artemia salina Thamnocephalus platyurus

Test s vajíčky obojživelníků

(drápatky)

Spolupráce s VFU a MZLU - experimenty s rybami Spolupráce s VFU - experimenty s ptáky

Lethal dose (LD) LD50 -dávka látky, která způsobí úhyn 50 % testovaných org. do 24 hodin od expozice. Udává se v mg/kg živé hmotnosti

Účinky na obratlovce 

Hromadné úhyny ptáků v různých částech světa spojovány s masovými rozvoji sinic – nejednoznačné důkazy Většinou souhrn více faktorů – paraziti, UV, sinice, patogeny – oslabení populací 



Úhyny ryb spojené především se snížením obsahu kyslíku

Bioakumulace microcystinu-LR v rybí tkáni

Bioakumulace

Babica P. (2005)

MICROCYSTINU

Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, MU Brno, http://recetox.muni.cz/

4. Řasy a sinice jako bioindikátory Princip bioindikace - sledování kvality (druhové složení, diverzita), kvantity, deformací, fyziologických, biochemických změn bioty – jedinec, populace: 

 

Fytoplankton Fytobentos Makrofyta

Zooplankton Zoobentos Ryby

Děkuji za pozornost Výhody bioindikace (x chemicko-fyzikální parametry) - odraz dlouhodobějšího stavu lokality (365dní, 24h denně) - záznam impaktů interakcí faktorů ( např. polutantů)




Bioindikace PovVod v ČR a EU dnes 

Rámcová směrnice WFD EU 2000 (Water Framework Directive) – cíl: dosažení dobrého ekologického stavu všech vodních útvarů (3 markery sledování: biologické, hydromorfologické, chemicko-fyzikální parametry)



ČR projekt ARROW - „Akční plán MŽP“ - implementace WFD – Výzkumný a vodohospodářský ústav (VUV) vytvoření metodik: odběrů a zpracování dat výběr referenčních lokalit sledování a hodnocení stavu Tradice makroozoobentos (VUV) Fytoplankton, fytobentos - pracná implementace v ČR (RNDr. Petr Marvan) (determinace - zkušenosti)

Fytoplankton, fytobentos - implemetace WFD v ČR Metodiky Marvan, Kozáková (2006): Metodika odběru a zpracování fytobentosu stojatých vod. VUV, TGM. Marvan, Heteša (2006): Metodika odběru a zpracování fytobentosu stojatých vod. VUV, TGM. Komárková (2006): Metodika odběru a zpracování fytoplanktonu stojatých vod. VUV, TGM. Marvan, Heteša (2006): Metodika odběru a zpracování fytoplanktonu tekoucích vod. VUV, TGM. Výběr a charakterizace referenčních lokalit Revize indikačních seznamů (synonymika úú) Podklad saprobitní index - Sládečkovi 1996, 1997 Situační monitoring – Povodí, VUV Hodnocení: software Omnidia (Francie) ? – různé indexy trofie, saprobity, salinity, kyslíku, pH, diverzity (ČR: SLA, ± ROTTův index Tr. Sap. – Rakousko) !!! Typologie toků … (podloží, n.m.v.)

IPS IBD

TDI

IDG MDIAT

CEE

Rottovy indexy

Geriš R. (2013)

Bioindikace - fytoplankton 

Tekoucí vody - omezení: pouze dolní toky řek s omezeným uplatněním fytobentosu a ve výjimečných případech (ovlivnění toku stojatými vodami)



Stojaté vody - kvalitativní a kvantitativní rozbor

Bioindikace - fytobentos 

Tekoucí voda - větší výpovědní hodnota než fytoplankton

Stojaté vody – kombinace s fytoplanktonem - využití při algicidních zásazích k hodnocení změn ekologického stavu nádrže (Mgr. Rodan Geriš, Povodí Moravy s.p. Brno [email protected] 

Chladící věže elektráren - biofilmy

Zelené vláknité řasy (Cladophora, Microspora) přirůstající na podklad, tvoří velké biomasy, na povrchu stélek epifytické rozsivky rodů Cocconeis, Fragilaria, Rhoicosphaenia, Gophonema

Bioindikace fytobentos - rozbory – hodnocení

Pleurosira laevis – indikace zvýšené salinity

Program Omnidia – hodnocení kvality vody rozsivky

Lokalita se zvýšenou trofií a saprobitou - hodnocení Omnidia

povlaky sinic ř. Chroococcales, Oscillatoriales

Navicula goepertiana – indikátor zvýšené trofie i saprobity

Van Dam 1994

pH 1 2 3 4 5 6

Catégories acidobiontic acidophilic neutrophile alkaliphilous alkalibiontic indifférent

Salinity 1 2 3 4

fresh fresh brackish brackish fresh brckish

Saprobity 1 2 3 4 5

oligosaprobous ß-mésosaprobous alpha-mésosaprobous alpha-méso - polysaprobous polysaprobous

Trophic state

pH requirements pH optimum <5,5 pH optimum 5,57 exclusively occurring at pH >7 No apparent optimum Cl- (mgl-1)

Salinity(‰)

<100 <500 500 - 1000 1000 - 5000

<0,2 <0,9 0,9 - 1,8 1,8 - 9,0

Oxyg. sat.(%) >85 70 - 85 25 - 70 10 - 25 <10

BOD5 (mgl-1) <2 2- 4 4 - 13 13 - 22 >22

1 2 3 4 5 6 7

oligotroaphentic oligo-mésotraphentic mésotraphentic méso - eutroaphentic eutraphentic hypereutraphentic indifférent

Oxygen requirements 1 2 3 4 5

N-Hétérotrophy ([N] orga.) 1 2 3 4

Sensitive N-autotrophic Tolerant N-heterotrophic Facultative N-heterotrophic Obligately N-heterotrophic

continuously high (100% sat.) fairly high (>75% sat.) moderate (>50% sat.) Low (above 30% sat.) very low (about 10% sat.)

MOISTURE 1 2 3 4 5

Strictly aquatic mainly occurring in water bodies regularly on wet and moist places moist or temporarely dry places exclusively outside water bodies

Classification proposée par Van Dam & al 1994

Van DAM , H., A. M ERTENS & J. SINKELDAM (1994 A coded checklist and ecological indicator values of freshwate diatoms from the Netherlands. Netherl. J.Aquat. Ecol. 28(1):117-133

Index trofie ROTTův (st.0,3-3,9) – oblast v grafu 2,8 – 3,3 eutrofie Trofie ROTTtr. 3,4 3,3

Index trofie

3,2 3,1 3 2,9 2,8 2,7 1

2

směr hypertrofie

3

4

5

6

7

8

9

vzorky

10

11

12

13

14

15

16

Saprobní index - Sládečkův (0-4) a ROTTův (1-3,8) Saprobita

saprobní index

červená linie – hranice α-meso-poly-saprobie (Van Dam) 3 2,8 2,6 2,4 2,2 2 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0

1 SLA - index ROTTsp - index

2

3

4

5

6

7

8

vzorky

9

10

11

12

13

14

15

16

Index kyslíku a salinity – Van Dam (1994) Indexy kyslíku



5

index kyslíku

4

3



pH Catégories

1 fairly hight 75%sat.

2

1 0

1

2

low 30% sat.

3

2 3 4 54 6

acidobiontic acidophilic neutrophile alkaliphilous alkalibiontic 5 6 7 indifférent

Salinity

Index salinity

1 2 3 4

fresh fresh brackish brackish fresh brckish

Saprobity

moderate 50% sat.

8 vzorky

9

pH requirements

pH optimum <5,5 pH optimum 5,57 exclusively occurring at15pH >716 10 11 12 13 14 No apparent optimum



Cl- (mgl-1)

Salinity(‰)

<100 <500 500 - 1000 1000 - 5000

<0,2 <0,9 0,9 - 1,8 1,8 - 9,0

Oxyg. sat.(%)

BOD5 (mgl-1)

Odborníci v1oboru využití rozsivek pro bioindikaci v ČR:<2 oligosaprobous >85 RNDr. Petr Marvan, 2Mgr.ß-mésosaprobous Jana Veselá Ph.D., Mgr. Markéta Kozáková, Ph.D. 70 - 85 2- 4

1 2 3 4 5 6 7

oli oli mé mé eut hy ind

N-Hé 1 2 3 4

Sen Tol Fac Ob

Cl

5. Sinice a řasy v potravě člověka





Porphyra (Rhodophyta) stélka tvořená jedinou vrstvou buněk

Mnoho druhů rodu Porphyra má široké využití ve východoasijské kuchyni. Sušené stélky se pod japonským jménem „nori“ prodávají jako polotovar na výrobu suši.

praktika UK

Výskyt: na libovolném substrátu v přílivové zóně (litorálu).

Gigartina

Gelidium Výskyt: v litorálu a sublitorálu, zejména na místech se silným vlnobitím, hojně rozšířené.

Využití: z polysacharidů buněčné stěny se prů-myslově extrahuje AGAR rody Gelidium a Gracilaria - potra-vinářství, mikrobiologie. KARAGEN rody Gigartina a Chondrus - potravinářství.

praktika UK

6. Biotechnologie se zaměřením na zelenou řasu Chlorella

Sluneční laboratoř 1960





1960s – golden age of algal biotechnology in Třeboň

1959

1000 m2

1970s – political pressure, stagnation Plans for mass production factory abandoned Units operating in Bulgaria, Cuba, Greece

1978 Interkosmos - Salyut 6 The first algal experiments in space growth of Chlorella cultures in microgravity

Thin-layer, sloping cascades - one of the most efficient systems for production of microalgal biomass about 1.5 metric tons of high-quality biomass per year – mostly used as human and animal food supplement

Excellent experimental system Microalgae grow in thin layer on smooth surface (~ 6 mm) High productivity (per area & per volume) Surface/volume ratio >100 m-1 Current applications – several units operating using waste flue gas (biogas, municipal waste, ethanol producers)

Photo-optimized cultures – maximum performance & productivity

zelená řasa Chlorella – MBU AV ČR Třeboň - autotrofní a heterotrofní kultivace v tis.L, desintegrace b.st., sprejové sušení





Tubular photobioreactors based on Fresnel lens solar concentrators Low-irradiance vertical unit High-irradiance exposure in high-irradiance roof unit - up to 6,000 micromol photon m-2s1

contact: Dr.Jiri Masojidek [email protected]

Determinační semináře a kurzy 

Determinační semináře – Vědecké čtvrtky v Opatovickém mlýně na MBU ve Třeboni http://www.alga.cz/cs/ctvrtky.html



Determinační kurzy - fytobentos, fytoplankton SZU Praha – Mgr. Petr Pumann, přes Českou algologickou společnost

Děkuji Vám za pozornost

RNDr. Lenka Šejnohová, Ph.D. Laboratoř řasové biotechnologie Sektor fototrofních mikroorganismů Mikrobiologický ústav AV ČR Novohradská 237 379 81 Třeboň - Opatovický mlýn www.alga.cz [email protected]

Řasy a sinice v praxi

Recommend Documents