Sinice a řasy
Mikrophyta = mikroskopicky pozorovatelné rostliny, sinice a řasy (buněčná stavba, sinice = organismy prokaryotické a řasy = organismy eukaryotické) • žijí převážně ve vodním prostředí, fytoplanktonní, perifytonní a bentické • Nižší rostliny (Thallobionta) = stélkaté rostliny, jejichž tělo tvoří stélka, tj. thallus • Stélka může být: amébovitá (rhizopodová), bičíkatá (monadoidní), kokální (buněčná), kapsální (gloeomorfní), trichální (vláknitá), heterotrichální, pletivná (pseudoparenchymatická), sifonální (trubicovitá), sifonokladální, tj. vláknitá stélka složená z mnohojaderných buněk
Sinice Cyanophyta
Sinice = autotrofní prokaryota, s jednobuněčnou (kulovité, oválné, vejčité a paličkovité buňky) nebo vláknitou stélkou (buňky nepravidelné, soudečkovité, válcovité a velmi krátké), koloniální mají ve slizu nepravidelně či pravidelně umístěné buňky v řadách kolmých na sebe, tvoří slizový obal, u vláken slizová pochva. = gramnegativní bakterie (murein, kys. diaminopimelová) Asimilační pigmenty jsou chlorofyl-a, β-karoten, xantofyly a fykobiliny (thylakoidy), mají schopnost chromatické adaptace. Dále se v buňce vyskytuje sinicový škrob, volutin a tukové krůpěje (sulfolipidy). Heterocysty, akinety (arthrospory), pseudovakuoly shlukující se v aerotopy (vodní květ a produkce toxinů - cyanotoxinů), hormogonie, endogenně endospory a exospory, planokoky.
Rod Synechococcus
Rod Merismopedia
Rod Gomphosphaeria
Rod Woronichinia Rod Microcystis
Rod Chroococcus
Rod Snowella
Rod Chamaesiphon
Rod Cylindrospermum
Rod Anabaenopsis
Rod Pleurocapsa
Rod Aphanizomenon
Rod Anabaena
Rod Nostoc
Rod Stigonema
Rod Hapalosiphon
Rod Oscillatoria
Rod Planktothrix
Rod Fisherella
Rod Lyngbya Rod Limnothrix
Rod Phormidium
Rod Pseudanabaena
Rod Spirulina
Phormidium sp.
Lyngbya sp.
Chamaesiphon incrustans
Ruduchy Rhodophyta
Ruduchy = autotrofní eukaryotické organismy s jednobuněčnou, vláknitou či ploše listovitou stélkou, chybí bičíkatá stadia. Mořští zástupci, ze stélky se získává agar-agar, karagén Taxonomie je založena na stavbě stélky a charakteru rozmnožování (rodozměna). Asimilační pigmenty = chlorofyl-a, chlorofyl-d, karoteny, zeaxantin a lutein. Asimilační barviva (fykobiliny) jsou ve vodě rozpustná, při odumření buňky se uvolňují do vody. Zásobní látkou je florideový škrob (α-1,4-glukan) uložený v plazmě v podobě zrníček (nebarví se roztokem I-KI do fialova).
Rod Lemanea
Rod Audouinella
Rod Batrachospermum
Rod Bangia Rod Hildebrandia)*
Audouinella
Obrněnky Dinophyta
Obrněnky = se dvěma bičíky a buněčným obalem, který může být mnohovrstevný, dinokaryon, protoplast je buď nahý, obalený jemnou bezstrukturní blankou, nebo se zřetelně vytváří destičkovitý periplast, tj. théka, rozdělena ekvatoriální, nebo-li prstencovou rýhou na dvě části, tj. na horní epikon (epithéka) a dolní hypokon (hypothéka). V plazmě jsou vidět červené kapičky připomínající stigma. Asimilační pigmenty = chlorofyl-a+c2, peridinin, karoten. Zásobní látkou je škrob. Pyrenoidy jsou umístěné okolo chloroplastů do prstencovitých útvarů. Mixotrofní výživa. Jsou velmi citlivé na změny prostředí. Z konzervovaného materiálu se dají určit druhy s pancířem. Z hlediska vodárenství je hromadný výskyt skupiny nežádoucí, protože se projevují hnilobným až rybím zápachem, pachuť vody je nahořklá. Při masovém výskytu způsobují hnědé zabarvení vody.
Rod Cystodinium
Rod Woloszynskia
Rod Gymnodinium
Rod Tetradinium Rod Glenodiniopsis
Rod Peridiniopsis
Rod Peridinium
Rod Gyrodinium
Rod Ceratium
Rod Amphidinium
Rod Katodinium
Peridinium sp.
Gymnodinium sp.
Ceratium hirundinella
Skrytěnky Cryptophyta
Skrytěnky = autotrofní i heterotrofní bičíkovci s dorzoventrálně stavěnou buňkou (na dorzální straně jsou vyklenuté, na ventrální ploché či vyduté) a bočně umístěnou dvojicí bičíků, z nichž je jeden kratší a druhý delší. Priplast, útvar vakovitého tvaru, tzv. jícen, trichocysty, chloroplasty s pyrenoidem. Asimilační pigmenty = chlorofyl-a+c, karoteny. Zásobní látkou je škrob. V přírodě se vyskytují ve volné vodě zejména zjara a na podzim (pobřežní vody, přehrady, rybníky), kde tvoří maxima objemové biomasy za tvorby hnědého vegetačního zbarvení vody. Jsou důležitou potravou zooplanktonu. Pro vodárenství má význam jejich hromadný výskyt s doprovázejícím fialkovým až rybím zápachem a pachutí vody, která je nasládlá.
Rod Chilomonas
Rod Rhodomonas
Rod Chroomonas Rod Cryptomonas
Zlativky Chrysophyceae
Zlativky = jednobuněčné organismy, vyžadují organické zdroje dusíku a uhlíku, popř. i vitamíny (tj. příklad mixotrofního způsobu výživy), jeden nebo více chloroplastů hnědé barvy, u bičíkovců je přítomné červené stigma. Buňky bičíkovců jsou převážně kryty periplastem nebo jsou uložené ve schránce, tj. lorice, tvořené celulózními vlákny. Některé druhy mají buňky pokryté křemitými šupinami. Nadměrná spotřeba fosforečnanů. Endogenně vytvářejí křemité cysty. Asimilační pigmenty = chlorofyl-a+c1c2 a fukoxantin. Zbarvení chloroplastů je zlatožluté, žlutohnědé, hnědé až olivově zlaté. Škrob chybí, což je podstatné při taxonomickém určování.
Rod Hydrurus
Rod Dinobryon
Rod Chrysosphaera
Rod Kephyrion Rod Mallomonas
Rod Synura
Rod Epipyxis
Rod Chrysococcus
Rod Bitrichia
Rozsivky Bacillariophyceae
Rozsivky = jednobuněčné řasy, které žijí samostatně nebo v koloniích. Buňka je uzavřená v dvoudílné buněčné stěně, která má tvar krabičky, tzv. frustuly. Křemitá frustula - epithéka a hypothéka. Na každé misce se rozlišuje plocha, tj. valva a pásek přirůstající k okrajům plochy, tj. pleura. Tvar krabičky může být kruhový s radiální souměrností (centrické rozsivky) nebo podlouhlý s bilaterální souměrností (penátní rozsivky). Ve stěně schránky – areolae, septa směřující do vnitřku buněk, raphe, nodulus centralis, noduli terminales. Asimilační pigmenty = chlorofyl-a+c, fukoxantin. Zásobní látkou je chrysolaminaran (β-1,3-glukan) a olej polyfosfátové granule volutinu (jsou produktem fotosyntézy, hromadí se v plazmě v podobě kapek).
A
a
B
r
p
ep hp p
t
Schéma penátní rozsivky: rozsivky A) valvální pohled: a … antapikální osa, t … transapikální osa, p … perválvální osa, r … raphe. B) pleurální pohled: ep … epipleura, hp … hypopleura, p … pervalvální osa
Rod Coscinodiscus Rod Melosira
Rod Stephanodiscus
Rod Cyclotella
Rod Aulacoseira
Rod Tetracyclus
Rod Diatoma
Rod Meridion
Rod Fragilaria Rod Tabellaria Rod Asterionella
Rod Ceratoneis
Rod Synedra
Rod Cocconeis
Rod Achnanthes
Rod Rhoicosphaenia
Rod Epithemia Rod Amphiprora
Rod Eunotia
Rod Attheya
Rod Chaetoceros Rod Cymatopleura Rod Surirella
Rod Rhizosolenia
Rod Nitzschia
Rod Hantzschia
Rod Amphipleura
Rod Frustulia Rod Diatomella
Rod Cymbella
Rod Rod Navicula Gomphonema Rod Gyrosigma Rod Pinnularia
Cyclotella
Navicula
Asterionella
Eunotia sp.
Nitzschia paleacea
Cocconeis pediculus
Různobrvky Xanthophyceae
Různobrvky = podobné skupině zlativek, chloroplasty žlutozelené, hnědý fukoxantin chybí. Různé stélky. Většinou se pasivně vznášejí, aktivně pohyblivé druhy mají dva nestejně dlouhé bičíky (× zelené řasy). Asimilační pigmenty = chlorofyl-a,e, β-karoten a xantofyly, výsledná barva chromatoforů je zelená (× zelené řasy mají jiný poměr asimilačních barviv, různobrvkám chybí chlorofyl-b). V plazmě mají přítomná světlolomná tělíska, krystaly a produkty fotosyntetické asimilace, tj. olej, chrysolaminaran (nikdy ne škrob). Buněčná stěna je celulózního typu (reaguje na pektin, bývá prostoupena oxidem křemičitým či uhličitanem vápenatým), u některých druhů se skládá ze dvou částí.
Rod Vaucheria
Rod Tribonema
Rod Goniochloris Rod Botryochloris Rod Mischococcus
Rod Characiopsis
Rod Botrydium
Krásnoočka Euglenophyta
Krásnoočka = jednobuněční volně žijící bičíkovci, kteří mají jeden nebo dva bičíky, z nichž jeden slouží k pohybu a druhý je vlečný. Stigma, pelikula, hnědě zbarvená lorika. Asimilační pigmenty = chlorofyl-a+b, karoteny a xantofyly. Zásobní látkou je paramylon, který je chemicky podobný chrysolaminaranu. Apochloróza, apoplastidie. V přírodě se vyskytují v brakických vodách, rašeliništích, v planktonu, menších eutrofizovaných nádržích, v odpadních vodách. Důležitou úlohu hrají při samočisticích procesech. Při masovém výskytu způsobují zelené vegetační zbarvení vody či zelenohnědou neustonickou blanku. Projevují se rybím zápachem, pachuť vody je nasládlá.
Rod Colacium
Rod Phacus
Rod Strombomonas
Rod Trachelomonas
Rod Euglena
Rod Eutreptia
Euglena sp.
Trachelomonas sp.
Phacus
Euglena
Phacus
Chlorokokální řasy
Výrazné zelené zbarvení, způsobené přítomností asimilačních pigmentů ve skladbě: chlorofyl-a+b, α a β-karoteny a xantofyly. V chloroplastu je přítomen pyrenoid, tj. bílkovinné tělísko pokryté škrobovými zrny. Zásobní látkou je α-1,4-glukan a polyfosfátové granule volutinu. Povrch buňky je tvořen polysacharidy (sporopolenin), hemicelulózou, pektinem, slizem (pokud je vylučován póry, umožňuje pomalý pohyb) či glykoproteinovou chlamys u Chlamydophyceae. U bičíkatých zástupců je přítomno i stigma.
Chlamydomonády = jednotlivě žijící či cenobiální bičíkovci s kapsální a kokální stélkou. Pohyb zajišťují 2-4 bičíky s jemným vlášením na povrchu. Dále lze pozorovat nepohyblivé bičíky, tzv. pseudocilie. Buněčná stěna = chlamys tvoří na apikálním konci ztlustlinu, tzv. papilu, kterou prostupují bičíky.
Rod Ankyra
Rod Eudorina
Rod Volvox
Rod Chlorococcum
Rod Pandorina
Rod Tetraspora
Rod Gonium
Rod Chlamydomonas
Rod Chloromonas
Rod Phacotus Rod Pteromonas
Rod Lobomonas Rod Haematococcus Rod Chlorogonium
Rod Carteria
Gonium sp. Dictyosphaerium
Haematococcus pluv.
Zelenivky = řasy s jednobuněčnou (bičíkaté, kokální) nebo mnohobuněčnou stélkou (vláknitá, heterotrichální), žijí jednotlivě nebo tvoří kolonie či cenobia. Buněčná stěna je pevná, polysacharidová (× chlamydomonády), často vícevrstevnatá a tvořená sporopoleninem (tj. oxidativní polymer vznikající polymerací sekundárních karotenoidů). Chloroplast obsahuje pyrenoid.
Rod Actinastrum
Rod Scenedesmus
Rod Coelastrum
Rod Micractinium
Rod Dictyosphaerium
Rod Tetrastrum Rod Lagerheimia
Rod Crucigeniella
Rod Crucigenia
Rod Radiococcus
Rod Kirchneriella
Rod Tetraedron
Rod Ankistrodesmus Rod Chlorella
Rod Hydrodictyon
Rod Pediastrum Rod Monoraphidium
Rod Oocystis
Actinastrum hantzschii, Dictyosphaerium sp.
Coelastrum sp. Micractinium pusillum
Scenedesmus quadricauda
Scenedesmus obliquus Oocystis marssonii
Pediastrum duplex
Pediastrum tetras
Hydrodictyon sp.
Botryococcus sp.
řadovka
Rod Microthamnion
Rod Stigeoclonium
Rod Bulbochaete
Rod Oedogonium
Rod Microspora
Rod Draparnaldia
Rod Chaetophora
Chaetophora elegans
Vláknité zelené řasy Ulvophyceae
Rod Cladophora
Rod Geminela
Rod Rhizoclonium
Rod Klebsormidium
Rod Ulothrix
Cladophora sp.
Klebsormidium sp.
Spájivé řasy Zygnematophyceae
Spájivé řasy = jednobuněčné nebo vláknité zelené řasy. Spájivky jařmatkovité = vláknité, nevětvené se stejnocennými buňkami Spájivky dvojčatkovité, tzv. krásivky = jednobuněčné jednotlivě žijící, nebo tvoří kolonie připomínající vlákna. Spájivky žijí pouze ve sladkých vodách, hojné jsou v rašelinných tůních s nízkým pH. Při hromadném výskytu ve vodách se projevují travnatým zápachem.
Rod Netrium
Rod Mougeotia
Rod Zygnema
Rod Spirogyra
Rod Closterium
Rod Micrasterias
Rod Staurastrum Rod Cosmarium
Rod Euastrum
Rod Xantidium
