Opční a devizové obchody a jejich využití v praxi

Bankovní institut vysoká škola Praha

Opční a devizové obchody a jejich využití v praxi Diplomová práce

Vladimír Zacharda

Srpen, 2011

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Opční a devizové obchody a jejich využití v praxi Diplomová práce

Autor:

Vladimír Zacharda Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Roman Langfellner

Srpen, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

…………………………. V Dubí, Tovární 292/64, PSČ.41702, dne………………………

Vladimír Zacharda

Anotace práce: Cílem mé diplomové práce je co nejlépe nastínit historický vývoj derivátů, zejména vývoj opcí a opčních strategií. Dále také popsat jednotlivé druhy zmíněných derivátů, kdy se vyuţívají, za jakých podmínek a z jakých důvodů. Ve třetí kapitole teoretické části bych se rád zmínil o způsobu oceňování opcí a strategie opční. V praktické části diplomové práce se mým hlavním cílem stalo pozorování vyuţití jednotlivých druhů opčních obchodů v závislosti na nabídkách jednotlivých bank. Najít vhodné nabídky a vysvětlit, proč právě tyto jsou výhodnější k vyuţití, neţli nabídky ostatních institucí, je cílem praktické části mé práce.

Annotation: The aim of my thesis is best to describe the historical development of derivatives, particularly the development of options and option strategies. We also describe the various types of these derivatives, which are used, under what conditions and for what reasons. In the third theoretical chapter I would like to mention the method of valuation of options and option strategies. The practical part of my work is my main goal to use various types of observation option contracts based on bids for individual banks. Find a suitable offer and explain why these are more convenient to use than other institutions offer them to the practical part of my work.

OBSAH: Úvod: ………………………………………………………………………………………….7 1.

Kapitola: Historický vývoj opčních a devizových obchodů ........................................... 8 1.1.

Historický vývoj derivátových burz ve světě ............................................................. 9

1.2.

Historický vývoj mimoburzovních OTC derivátů v České republice. ..................... 11

2.

Kapitola: Popis a terminologie opčních obchodů a strategie opční.............................. 13 2.1.

Opce .......................................................................................................................... 13 2.1.1.

Cap .................................................................................................................... 17

2.1.2.

Floor ................................................................................................................. 18

2.1.3.

Collar ................................................................................................................ 18

2.1.4.

Swaption ........................................................................................................... 19

2.1.5.

Zero Cost Collar ............................................................................................... 19

2.2.

Opční listy ................................................................................................................ 19

2.3.

Pouţití opčních strategií k zajišťování ..................................................................... 21

2.4.

Strategie hedgingu trţních (cenových) rizik............................................................. 21

2.5.

Strategie spread ........................................................................................................ 22

2.6.

Kombinační strategie ................................................................................................ 25 2.6.1.

3.

4.

Cylindrové strategie.......................................................................................... 29

Kapitola: Metody oceňování opcí ................................................................................ 30 3.1.

Metoda současné čisté hodnoty: ............................................................................... 30

3.2.

Binomický model pro sestavení opčních prémií ...................................................... 30

3.3.

Oceňování opcí ......................................................................................................... 31 3.3.1.

Black – Scholesův model ................................................................................. 31

3.3.2.

Binomický model ............................................................................................. 32

Kapitola: Zmapování porovnání moţností vyuţití opčních obchodů v bankovním

sektoru 32

4.1.

Komerční banka........................................................................................................ 34 4.1.1.

Měnová opce .................................................................................................... 34

4.1.2.

Úroková opce.................................................................................................... 35

4.1.2.1.

Cap .............................................................................................................. 35

4.1.2.2.

Floor ............................................................................................................ 37

4.1.2.3.

Collar ........................................................................................................... 38

4.1.3. 4.1.3.1.

Komoditní opce ................................................................................................ 39

4.1.4.

Cap a Floor .................................................................................................. 39 Bariérová měnová opce .................................................................................... 39

4.2.

ČSOB ........................................................................................................................ 44

4.3.

Česká spořitelna........................................................................................................ 51

4.4.

Unicredit bank .......................................................................................................... 52 4.4.1.

4.5.

Měnové exotické opce ...................................................................................... 52

4.4.1.1.

Měnové bariérové opce ............................................................................... 52

4.4.1.2.

Měnové digitální opce ................................................................................. 53

4.4.1.3.

Úrokové digitální opce ................................................................................ 53

Raiffeisen bank ......................................................................................................... 54 4.5.1.

Asijská opce...................................................................................................... 54

4.5.2.

Window opce .................................................................................................... 54

4.5.3.

Indexová opce ................................................................................................... 55

4.6.

Rizika opčního zajištění............................................................................................ 55

4.7.

Forwardy nabízené bankami ČSOB, Komerční bankou a Unicredit Bank .............. 56 4.7.1.

Forward ČSOB ................................................................................................. 56

4.7.2.

Forward Komerční banky ................................................................................. 61

4.7.3.

Forward Unicredit Bank ................................................................................... 61

5.

Kapitola: Závěrečné hodnocení a výběr vhodných variant vyuţití opčních obchodů

v praxi. ...................................................................................................................................... 64 Závěr: ………………………………………………………………………………...………67 Seznam pouţité literatury: ........................................................................................ Seznam www stránek: .............................................................................................. Seznam grafů, tabulek, zkratek................................................................................. Seznam grafů: ........................................................................................................... Seznam tabulek:........................................................................................................ Seznam zkratek:........................................................................................................

Úvod: Úvodem své diplomové práce bych se rád zmínil, ţe toto téma, které jsem si vybral ke zpracování, je dnes podle mého názoru vhodný způsob zajištění budoucích závazků či pohledávek různých společností a jiných bankovních i nebankovních institucí. Myslím, ţe v současné době, například po finanční krizi v USA v roce 2008, ale i nadále, současné společenské trendy a ţivotní úroveň, které neustále mají tendenci růst, mohou mít dopad na nepříznivý vývoj kurzů různých měn. A právě proto je potřeba typům zajištění uvedených v mé diplomové práci věnovat více pozornosti. Tím spíše, jedná-li se o opce, které mají niţší pořizovací cenu neţ ostatní deriváty, a nemusejí být vţdy uplatněny. Podle mého názoru je to tedy jedna z nejlepších variant vyuţití derivátů. V teoretické části bych rád zmapoval historický vývoj derivátů nejen obecně, ale hlavně vývoj opcí a strategie opční. V další části práce definuji různé druhy zmiňovaných derivátů. Poslední kapitola teoretické části mé práce popisuje vhodné způsoby oceňování derivátů. V praktické části je cílem mé práce zjistit, zda vybrané společnosti nabízejí totoţné produkty za podobných podmínek, pokud ano tak jaké produkty to jsou. Dále také je cílem mé práce najít nejvhodnější nabízené produkty pro zajištění, a vysvětlit proč a v čem jsou výhodnější neţ li ostatní. Nashromáţdil jsem informace o různých nabídkách stejného produktu, z různých bankovních institucí. Všechny tyto nabídky byly zaznamenány v jedné kapitole, včetně uvedení jejich popisu, vysvětlení a shrnutí. V poslední kapitole praktické části se nacházejí zmapované výsledky všech zaznamenaných nabídek. Po provedení jejich rozboru, uvedu, pro jaký typ zajištění jsou vhodné či nevhodné a proč. Pevně doufám, ţe tento závěrečný rozbor vhodných či nevhodných variant bude jistě přínosem při rozhodování, jakých sluţeb příslušné společnosti bude vyuţito.

7

1. Kapitola: Historický vývoj opčních a devizových obchodů Údaje o opcích jsou obsaţeny jiţ v 1Kodexu Chammurabiho z doby asi před 3800 lety. Podle paragrafu 48 v případě neúrody, kdy farmáři mají ztráty, nemusejí splácet jeden rok úroky (ve formě zrna). Přesto se vznik opcí obvykle připisuje řeckému filosofovi Thalesovi. Původ forwardových kontraktů spadá zřejmě do antického období, kdy si římští panovníci takto opatřovali dodávky egyptského obilí. Deriváty původně představovaly obchodování s komoditami. Nyní jsou podkladovými nástroji některých derivátů také komodity, nicméně většina derivátů má jiné podkladové nástroje, jako jsou úrokové nástroje, akciové nástroje či měnové nástroje. Deriváty jsou nástrojem, jehoţ součet zisků a ztrát je vţdy nulový. Má-li tedy jeden účastník transakce zisk, musí druhý být ve ztrátě a naopak. Hnacím motorem vývoje burzovních derivátů je zajištění finančních rizik a spekulace fyzických nebo právnických osob. Vývoj OTC derivátů (Over The Counter) je soustředěn na maximalizaci zisku finančních institucí, zajištění finančních rizik, spekulace a arbitráţ. Spekulace je nejjednodušším a pochopitelným motivem. Jde o deriváty spjaté s pákovým efektem (OTC deriváty nemají vţdy pákový efekt – klasický forward či swap). Ten zajišťuje rychlé a vysoké zisky, ale naopak i ztrátu. Je nutno si uvědomit, ţe deriváty jsou také nejrůznějšího typu. Jsou to deriváty, pomocí kterých můţeme řídit trţní riziko (trţní deriváty), do kterých patří úrokové, měnové, akciové a komoditní deriváty. Dále jsou to deriváty, pomocí nichţ můţeme řídit úvěrové riziko (úvěrové deriváty). Nástroj (podkladová proměnná) můţe být finanční nebo komoditní. Finanční nástroj představuje kontrakt finančního aktiva na straně jedné a finančního závazku na straně druhé. Komoditním nástrojem je komoditní kontrakt, u něhoţ platí, ţe subjekt sjednal kontrakt, kde kupuje či prodává komoditu a očekává se, ţe kontrakt bude vypořádán před splatností a s předpokladem pozitivního zisku na pozitivním vývoji trhu. Úvěrové deriváty se skládají ze dvou či více podkladových úrokových, akciových a komoditních nástrojů, jejichţ hodnota je

1

Finanční a komoditní deriváty. ISBN 80-247-0342-4

Autor textu:

Josef Jílek

str. 17

8

ovlivněna rizikovou úrokovou mírou subjektu. Trţní deriváty, tedy úrokové deriváty, se skládají ze dvou a více podkladových úrokových nástrojů, které jsou ve stejných či rozdílných měnách. Měnové deriváty naproti tomu musí být v měnách rozdílných. U obou zmiňovaných trţních derivátů reálná hodnota derivátu není ovlivněna rizikovou úrokovou mírou subjektu. Komoditní deriváty jsou nástroje, které se skládají z jednoho komoditního nástroje, nebo více úrokových nástrojů, jejichţ reálná cena není ovlivněna rizikovou úrokovou mírou subjektu.

1.1.

Historický vývoj derivátových burz ve světě

Dvě dlouhodobě největší derivátové burzy na světě byly zaloţeny jiţ v předminulém století – 2

Chicago board of trade (CBOT) v roce 1848 a Chicago mercantile exchange (CME) v roce

1874. Původně se na nich obchodovalo pouze se zemědělskými plodinami. Nyní však podíl obchodů se zemědělskými komoditami na CBOT představuje méně neţ 25% veškerých obchodů a má klesající trend v důsledku expanze finančních derivátů. Na CME činí podíl obchodů se zemědělskými produkty pouze 3 aţ 4 %. Úkolem těchto burz bylo především ustavení standardního trţního prostředí pro obchodníky s obilím a dalšími komoditami, dále pak stanovení jasných pravidel a kontrol kvality obchodovaných produktů a zvýšení informovanosti na trhu. Nejprve sice šlo především o obchody na spotovém trhu, ale brzy se objevily i první termínové kontrakty, tehdy nazývané „to arrive“. První je datován do roku 1851. V 70. letech 19. století dostalo obchodování s těmito kontrakty na CBOT základní strukturu – kontrakty byly přesně specifikovány a byl zaveden i systém marţí (z důvodu častého neplnění závazků ze strany farmářů). CBOT také zavedla pravidla zajišťující volnost obchodu a dostatečnou konkurenci. Na CBOT se zrodili také spekulanti, protoţe mohli koupit kontrakty a prodat je později nebo mohli prodat a později koupit a přitom dosahovat zisku, jestliţe správně odhadli pohyb cen. Přítomnost spekulantů byla důleţitým mezníkem ve vývoji derivátových obchodů. Spekulanti byli ochotni převzít riziko v očekávání zisku ze změny cen. Účast spekulantů na trhu je ekonomicky výhodná, protoţe zajišťovali likviditu potřebnou pro pohlcení rostoucí obchodní aktivity na derivátovém trhu. Spekulanti učinili trh

2

Finanční a komoditní deriváty. ISBN 80-247-0342-4 Autor textu:

Josef Jílek

str. 100

9

likvidnějším a sníţili cenové výkyvy. Vstup spekulantů do těchto obchodů způsobil, ţe došlo k oddělení burzovních obchodů od obchodů na spotových trzích se skutečnými komoditami. Například zemědělec nyní prodává na místním trhu za trţní ceny. Burzovního obchodu vyuţívá pouze k ochraně proti případnému poklesu trţních cen. Potom zemědělec k eventuální nízké trţní ceně přičítá zisk z burzovního obchodu s derivátovými kontrakty. Koncem 19. století také vznikl nový druh kontraktu nazývaný „privilegia“ („privileges“). Privilegia umoţňovala prodávajícímu odmítnout dodávku – činil tak v případě, ţe se cena zvýšila. Za tuto moţnost platil na počátku určitou prémii. V dnešní terminologii se jednalo o opce. Na konci 19. století a hlavně ve 20. století expandovaly deriváty do mnoha nezemědělských komodit a finančních nástrojů. Vývoj derivátů pomohl minimalizovat ztráty z trţního rizika. Derivátový trh zaţil obrovský růst a diverzifikaci se stále expandujícím seznamem obchodovaných nástrojů od drahých kovů po finanční nástroje. 3

V roce 1973 Chicago board options exchange (CBOE) začala obchodovat s opcemi.

Zpočátku se obchodovalo s kupními opcemi na šestnáct akcií. Úspěch byl udivující a v letech 1975 a 1976 měl za následek začátek obchodování s kupními opcemi na akcie na American exchange, Philadephia exchange a Pacific stock exchange. V roce 1977 se na všech těchto trzích začalo také obchodovat s prodejními opcemi. Počet akcií s opčním právem koupě nebo prodeje se stále rozšiřoval. Na rozdíl od pevných termínových kontraktů dovolují opce obchodníkům a všem, kteří řídí riziko, definovat riziko a sníţit jej na tzv. opční prémii, coţ je cena, kterou majitel opce zaplatí prodávajícímu opce (vypisovateli) za opční právo (právo volby). V 80. a 90. letech burzy zavedly obchodování s opcemi na akciové indexy, měny, dluhopisy, atd. Vznikla také nová trţní inovace – opce na future (deriváty derivátů), coţ znamenalo novou dimenzi trhu s deriváty. Kupující tedy kupuje opci od prodávajícího za opční prémii a získává tak právo koupit nebo prodat future. Vznik swapů se datuje na rok 1979. Od té doby měly z derivátů nejdynamičtější nárůst. Nejmladší deriváty jsou úvěrové deriváty, jejichţ vznik se datuje na první polovinu 90. let.

3


Josef Jílek

str. 104

10

1.2. Historický vývoj mimoburzovních OTC derivátů v České republice. Růst mimoburzovních OTC derivátů (forwardů, swapů a opcí) byl v Česku v minulých desetiletích pozoruhodný. Likvidita OTC derivátového trhu dosáhla značné úrovně a pro banky a klienty je tedy snadné na tento trh vstoupit. S burzovními deriváty jsme se v Česku mohli poprvé setkat před několika lety, kdy se začalo obchodovat na Burze cenných papírů Praha s future na akciový index PX a samostatné akcie. Téhoţ roku se začalo obchodovat na Energetické burze Praha s termínovými kontrakty future na elektřinu. Dnes také mohou čeští investoři obchodovat s deriváty, které mají oproti klasickým derivátům tu výhodu, ţe s nimi můţeme obchodovat pomocí internetových obchodních platforem, takţe mají investoři aktuální přehled o svých investicích na svém osobním počítači, přes který také mohou provádět veškeré obchody. Kromě toho mnoho subjektů sjednává se zahraničím obchodní kontrakty, přičemţ zprostředkovatel je banka nebo některé subjekty sjednávající deriváty na OTC trzích přímo se zahraničními institucemi. Burzovní deriváty jsou sjednané českými subjekty v zahraničí a OTC deriváty jsou sjednané českými subjekty mezi sebou. Pokud jde o burzovní deriváty, tak v České republice neexistuje derivátová burza. Je to v důsledku silné konkurenceschopnosti zahraničních burz neprosaditelné a zbytečné. Pokud se jedná o český bankovní sektor, Česká národní banka vypracovala první přehled roku 1995 za rok 1994, přičemţ hodnota sektoru mohla činit desítky miliard. Vznik českého derivátového trhu byl spojen s měnovými deriváty (forwardy a swapy), které tvořily většinu trhu po několik let. Postupem času se na trhu začaly více pouţívat i úrokové a měnové deriváty. Jsou to úrokové swapy, future, ale i opce nebo FRA. V letech 1996 aţ 2001 se v České republice čím dál tím více pouţívají úrokové deriváty. Jsou asi na stejné úrovni s měnovými deriváty. Podle údajů v celosvětovém měřítku představovaly úrokové deriváty v roce 2000 na OTC trhu více neţ polovinu všech derivátů. Roku 4 2001 jmenovitá hodnota derivátových obchodů na OTC trhu činila tisíce miliard. Poté nastal patrný pokles, neboť koneční uţivatelé, klienti, omezovali banky při sjednávání

4


Josef Jílek

str. 120

11

spekulačních či zajišťovacích derivátů. Téhoţ roku pevné termínové kontrakty představovaly 95% a opce 5% z celého trhu. Jakýkoli přijatý peněţní tok sniţuje reálnou hodnotu derivátu a naopak poskytnutý finanční tok reálnou hodnotu zvyšuje. Peněţními toky se rozumí například přijaté či poskytnuté opční prémie. Proto z reálných hodnot lze předpovídat ziskovost či ztrátu derivátů. Vývoj na českém měnovém derivátovém trhu od roku 1995 do roku 2001 v českém sektoru se zejména týká měnových forwardů a měnových swapů. Měnové forwardy a swapy se roku 2001 staly důleţitými produkty českého sektoru se zahraničními institucemi. Obrat českých obchodníků mezi sebou činil pouze malé procento v poměru k obratu měnových konverzí CZK/USD, USD/EUR a CZK/EUR. Průměrný denní obrat těchto měnových forwardů a swapů od roku 1995 do roku 1998 roste a od roku 1998 klesá. V říjnu

5

2001 činil pouze 0,84 mld.

amerických dolarů. Také měnové opce byly v českém bankovním sektoru pro zahraniční finanční instituce dosti výhodné, a to pro zajištění kurzů ve zmiňovaných obchodních měnových operacích. Také měnové spotové trhy zaznamenaly růst průměrného denního obratu od roku 1995 do roku 1998 (3,43 mld. amerických dolarů) a poté začaly pozvolna opět klesat a v roce 2001 činil obrat pouze 0,76 mld. amerických dolarů. Forwardové a swapové trhy dominují konverzí mezi CZK/USD a na opčním a spotovém trhu jsou rozhodující konverze mezi CK/EUR.

5


Josef Jílek

str. 129

12

2. Kapitola: Popis a terminologie opčních obchodů a strategie opční Deriváty jsou finanční instrumenty, které se dělí na pevné termínové operace a opce. Za sjednání termínové operace se neplatí, nebo je stanovena minimální částka v poměru k hodnotě instrumentu, která je odvozena od Bazického instrumentu. Tím můţe být cenný papír nebo komodita, měna, úroková sazba apod. Změny v hodnotě bazického instrumentu pak ovlivňují hodnotu derivátu. V současnosti existuje několik různých typů derivátů. Většinu z nich rozdělujeme do dvou základních skupin: nepodmíněné kontrakty (pevné), neboli také pevné termínové operace, a podmíněné kontrakty (opční), opce. V této kapitole se budeme více zabývat podmíněnými kontrakty neboli opcemi a strategií opční. Pro úplnost se krátce zmíním o kontraktech nepodmíněných. Pevný kontrakt je takový obchod, kdy je sjednáno, ţe proběhne a obě protistrany mají povinnost dostát svým závazkům. Tyto deriváty se nazývají forwardy, future a swapy. Dále známe deriváty, které jsou odvozeny od podkladových aktiv. Například od cenných papírů, úvěrů nebo komodit. Můţeme je tedy mezi sebou kombinovat, takţe vznikají samostatné jednotky - syntetické deriváty. To jsou 6například opce na future, forwardové swapy, opce na swapy, opce na opce, dohoda caption, nebo dohoda floortion.

2.1. Opce Podmíněné kontrakty opční jsou deriváty, kdy závisí na vůli jedné strany, zda bude obchod uskutečněn. Jsou to opce. Lze s nimi obchodovat jak na OTC trzích, tak i na burzách. Opce se zásadně liší od předchozích derivátů tím, ţe protistrany si nejsou rovny. Kupující opce má přednostní právo na uplatnění a prodávající musí naopak splnit stanovený závazek v téţe opci. Opce jsou ve své podstatě termínové obchody. Opce známe dvojího typu: opce na finanční instrumenty a mimoburzovní opce. Opce na finanční instrumenty se rozvíjejí od roku 71973 na opční burze. První opční burza se nazývala Chicago Board Options Exchange a její

7

Deriváty. ISBN 80-245-0634-3 Autor textu:

Petr Dvořák

str. 189

13

obrovský úspěch záhy odstartoval rozvoj celé řady opčních burz po celém světě. Vedle standardních opčních obchodů existují také mimoburzovní opce (over the counter options), které vyuţívají především banky pro speciální přání svých klientů. Například pro zajištění proti úrokovým či měnovým rizikům nebo rizikům spojených s vývojem kurzu akcií. Kupující má právo si vybrat, zda svou opci uplatní či nikoliv. Prodávající podle toho musí nebo nemusí plnění uskutečnit. Vlivem toho je na počátku opce nulová a kupující platí prodávajícímu tzv. opční prémii, jeţ je odměnou pro prodávajícího za jeho znevýhodněnou pozici. Opční prémie bývá zpravidla niţší neţ hodnota instrumentu. Opce můţe být buď kupní (call), nebo prodejní (put), coţ znamená právo prodat nebo naopak koupit. Jsou nám známy čtyři různé pozice opcí. Long call, long put: coţ znamená právo koupit nebo prodat podkladový instrument a short call, short put: neboli povinnost koupit nebo prodat podkladový instrument protistraně, pokud uplatní opci. Opce se také dělí na americké a evropské (označení je pouze historické, nyní se na obou kontinentech pouţívají oba typy). Kupující evropské opce mají právo uplatnitelnosti pouze v moment její splatnosti a kupující americké opce má právo uplatnit svou opci kdykoliv od data vystavení do data splatnosti opce.

Graf č. 1: Koupě kupní opce (long call)

Zdroj: Vlastní úprava

14

Příklad č. 1: Koupě long call opce 1. dubna byl kurz akcie 1900 Kč. Tento den kupuje pan A od pana B call opci. V opční smlouvě se pan B zavázal, ţe ve stanovený termín, a to 1. května dodá akcii ve sjednané opční ceně 2000 Korun. Pan A zaplatil za opci částku 500 Kč. Pan A se nachází ve výhodnější situaci. Předpokládá, ţe cena akcie stoupne alespoň na 2 500 Kč a tím dosáhne zisku. V případě, ţe kurs nevyskočí nad tuto hranici, nemusí akcii kupovat a riskuje jen ztrátu do výše ceny opce. Pan B naopak neočekává vzestup kursu. Při poklesu nebude pan A akcii kupovat a tak dosáhne pan B maximálního zisku 500 Kč (cena opce). Pokud však kurs stoupne, bude muset prodat akcii panu A za sjednanou cenu a můţe mít neomezeně vysokou ztrátu.

Graf č. 2: Prodej kupní opce (short call)


Příklad č. 2: Prodej short call opce Exportní firma prodává bance call opci. Objem opce 100 000 Eur a realizační cena 23,654 Eur/CZK, uzavřená 30. 6. a splatná k 30.9. Výše opční prémie je 25 000 CZK (25 haléřů CZK za 1 Eur). 1. V den splatnosti je aktuální spotový kurz 23,85 Eur/CZK, tedy vyšší neţ realizační kurz. Exportní firma musí dostát svému závazku a prodat bance 100 000 Eur s kurzem 23,65 Eur/ CZK, plus musí zaplatit bance opční prémie.

15

2. Aktuální spotový kurz je shodný s realizační cenou, 23,65 Eur/CZK. Call opce nebude vyuţita. Exportní firma musí zaplatit bance opční prémii. 3. Aktuální spotový kurz klesl na 23,30 Eur/CZK. Call opce opět nebude vyuţita a exportní firma můţe prodat 100 000 Eur/CZK na trhu s kurzem 23.30 Eur/CZK. Musí však zaplatit bance opční prémii za poskytnutou opci.

Graf č. 3: Koupě prodejní opce (long put)


Příklad č. 3: Nákup short put opce Dne 1. dubna koupil pan A od pana B put opci s právem na dodání = put option akcie v termínu 1. květen. Za tuto opci zaplatil pan A částku 500 Kč. Pan B se zavázal ke stanovenému

datu

odebrat

akcii

ve

sjednané

opční

ceně

2000

Kč.

Pan A očekává, ţe kurs klesne pod hranici 1500 Kč a tím dosáhne zisku. Zisk je však při této spekulaci omezen dolní myslitelnou hranicí kursu, a to 0 Kč. Maximální zisk pana A je tedy 1500 Kč. Pokud by však kurs stoupl, byla by jeho max. ztráta 500 Kč. Pan B naopak neočekává pokles kursu a kalkuluje s tím, ţe pan A svého práva nevyuţije. Pan B můţe tedy dosáhnout max. zisku 500 Kč (cena opce). Jestliţe kurs poklesne, bude ztrátový. Jeho max. ztráta můţe činit 1500 Kč. Pan A bude chtít uplatnit své právo a pan B má povinnost akcii odebrat za stanovenou částku a tím bude ztrátový. Jeho max. ztráta můţe činit 1500 Kč.

16

Graf č. 4: Prodej prodejní opce (short put)


Příklad č. 4: Prodej short put opce Importní firma prodává bance put opci. Objem opce 100 000 Eur a realizační cena 23,300 Eur/CZK, uzavřená 30. 6. a splatná k 30.9. Výše opční prémie je 25 000 CZK (25 haléřů CZK za 1 Eur). 1. V den splatnosti je aktuální spotový kurz 23,100 Eur/CZK, tedy niţší neţ realizační kurz. Importní firma v tomto případě musí dostát svým závazkům a koupit 100 000 Eur s kurzem 23,300 Eur/CZK. Společnost obdrţí od banky opční prémi. Výše zisku je dána rozdílem mezi inkasovanou opční prémii a ztrátou z uplatnění opce. 2. Aktuální spotový kurz je shodný s realizační cenou, 23,300 Eur/CZK. Put opce nebude vyuţita. Importní koupí 100 000 Eur na trhu. Importní společnost obdrţí od banky opční prémii. 3. Aktuální spotový kurz klesl na 23,620 Eur/CZK. Put opce opět nebude vyuţita a importní spol. bude muset koupit na trhu za 23,620Eur/CZK. Importní společnost obdrţí od banky opční prémii.

2.1.1. Cap Řetězec několika evropských kupujících opcí na nákup s různou splatností. Vyuţití je například v bankách při řízení úrokového rizika. Tomuto případu se říká cap bez kapitálu, nebo můţe být také spojen s úročenými závazky. Limituje maximální výši úrokových nákladů při vzestupu trţních úrokových nákladů. Cap můţeme definovat jako dohodu mezi kupujícím 17

cap (pozice long cap) a prodávajícím cap (pozice short cap), ţe překročí-li ve stanoveném časovém rozmezí sjednaná referenční trţní úroková sazba pevně dohodnutou maximální úrokovou cap sazbu (označovanou téţ „strike“ nebo „cap rate“), uhradí prodávající cap kupujícímu úrokový rozdíl vyplývající z těchto dvou sazeb a vztaţený na dohodnutou nominální hodnotu a stanovené úrokové období.“ 8

2.1.2. Floor Floor je vlastně protiklad cap. Floor je řetězec několika evropských prodejních opcí s různou splatností. Floor se pouţívá k zajištění pohledávek (depozit) oproti poklesu úrokových sazeb. A naopak v případě vzestupu úrokových sazeb profituje investor. Za své zajištění musí ovšem zaplatit floor prémii, coţ jeho výnos sniţuje. V obou dvou případech jde o dohodu mezi dvěma stranami o tom, ţe jestli se překročí ve stanovených dnech referenční trţní úroková sazba s pevně dohodnutou maximální cap sazbou nebo floor sazbou, uhradí prodávající kupujícímu rozdíl vyplývající s těchto dvou sazeb s ohledem na úrokové období a nominální hodnotu.

2.1.3. Collar - je kombinací cap a floor. Kupující collar obdrţí plnění, pokud referenční úroková sazba v rozhodný den vzroste na sjednanou hladinu cap a naopak poskytne plnění prodávajícímu collar, pokud klesne úroková sazba pod sjednanou floor sazbu. Mezi další instrumenty tentokrát s dlouhou historií patří opční listy, coţ je vlastně cenný papír, ke kterému je připojena opce. Opce mohou být kombinovány i s jinými deriváty. Nejznámějším takovým je na OTC trzích swaption, který představuje opci a swap. V posledních letech se na trhu začala objevovat řada nových instrumentů, které mají podobu opcí, ale řada jejich vlastností je jiná. Hlavní výhody cap, floor a collar jsou, ţe se jedná o nestandardizované instrumenty, tedy přesně šité na míru, riziko zakoupeného cap nebo floor je omezeno na výši zaplacené prémie a pro tyto instrumenty existuje likvidní trh.

8

Finanční deriváty. ISBN 80-7079-633-2 Autor tetu:

Petr Dvořák

str. 136.

18

2.1.4. Swaption - je kombinace swapu a opce. Majitel swaption má právo na předem definovaný swap a za toto právo zaplatí protistraně opční prémii. Cílem swaptions je zajištění rizika vyplývajícího z vývoje úrokových sazeb.

2.1.5. Zero Cost Collar Zero Cost Collar je zvláštní varianta collaru. Jedná se o kombinaci cap a floor (se shodnou nominální hodnotou, dobou splatnosti, úrokovými obdobími a referenční úrokovou sazbou), kdy cap a floor sazba je volena tak, ţe cap prémie se rovná floor prémii, prémie se kompenzují. Kupující Zero Cost Collar neplatí prémii (je zřejmé, ţe oproti situaci, kdy platí collar prémii, budou v tomto případě cap a floor sazba blíţe u sebe).

2.2. Opční listy Opční listy (warrants) můţeme povaţovat za staršího předchůdce burzovních opcí. Je moţné předpokládat, ţe jsou vynálezem poslední doby, ale jejich počátky naopak sahají aţ do 19. století, kdy se poprvé objevily ve Spojených státech. Většího rozvoje však dosáhly aţ v posledních dekádách minulého století, kdy se „na trhu objevila celá řada nových opčních listů a dochází k jejich odloučení od mateřských dluhopisů a k jejich samostatnému obchodování.“ 9Opční listy, jsou „na burze obchodovatelné cenné papíry, emitované jako součást opčních dluhopisů nebo i samostatně. Drţitel opčního listu má právo nikoli však povinnost na koupi resp. prodej určitého mnoţství stanoveného cenného papíru za předem sjednanou realizační cenu.“

10

Opční právo můţeme uskutečnit v rámci sjednané doby (v

případě americké metody) nebo pouze v konkrétní den (v případě evropského způsobu). V praxi se můţeme setkat s několika druhy těchto opčních listů, např. opční listy na akcie, které opravňují majitele ke koupi či prodeji akcií za předem stanovenou realizační cenu. Dále

9

Finanční deriváty. ISBN 80-7079-633-2 Autor textu:

Petr Dvořák

str. 127 10

Deriváty: Cenné papíry III. 80-01-01732-4

Autor textu:

Jílková L

str. 53

19

pak kryté opční listy na akcie, emitované zejména bankami; opční listy na akcie s variabilní realizační cenou, košové opční listy nebo opční listy na cizí měnu. Srovnání rozdílů mezi opčními listy a burzovními opcemi je názorně vidět v následující tabulce.

Tabulka č. 1: Srovnání opčních listů a opcí Charakteristický znak

Opční list

Burzovní opce

Jeden

Více

Ohraničená, pevně

Neohraničená, denně

daná

proměnlivá

Jeden (dlouhodobý)

Více (krátkodobých)

Doba existence

Emise – splatnost

Opening – closing

Realizační cena

Jedna

Vţdy minimálně tři

Call (častěji) nebo put

Vţdy call i put současně

Promptní burza

Termínová burza

Cenný papír

Není cenným papírem

Relativně široký

Uţší

Není

Vysoká

Počet emitentů Velikost nabídky

Termín splatnosti

Typ opčního práva Obchodní místo Forma Okruh baz. instrumentů Standardizace

Zdroj: Dvořák, P.: Finanční deriváty. ISBN 80-7079-633-2 str. 128. Upraveno autorem Opce mají hned několik způsobů vyuţití. Základní vyuţití je tedy uţ zmíněné zajištění úvěrů, měnového a akciového rizika, také spekulace s cílem být úspěšný v blízké budoucnosti na trhu či arbitráţní operace, které usilují o maximalizaci zisku nabízené opce. Existuje také mnoho dalších instrumentů, které mají opční charakter, ale v některých směrech se od nich 20

liší. Cap, floor, collar, opční listy, swaption a exotické opce jsou úrokové instrumenty, které se poprvé objevily v roce 1983. Jedná se tedy o kontrakty na mimoburzovních (OTC) trzích a vyskytují se ve spojení i s jinými instrumenty, např. s proměnlivě úročenými dluhopisy nebo úvěry.“ 11Majitel cap či floor má právo uplatnit sjednané, ale nemusí. Na rozdíl od opcí toto plnění není vázáno obdobím, ale na několik po sobě jdoucích období. Je to řetězec několika opcí s po sobě jdoucí dobou splatnosti.

2.3. Použití opčních strategií k zajišťování Různorodost opčních strategií je omezená pouze vynalézavostí a zkušenostmi. I samotné opce, se kterými se obchoduje mimo burzu, mají desítky druhů. Myslím si, ţe vyuţití opcí je nejlépe zkoumat z pohledu různých rizik, jako jsou například trţní rizika (úrokové, měnové, akciové). Z toho důvodu, ţe oblast trţního rizika je dominantní v opčním hedgingu, budu v následující části práce zkoumat právě strategii hedgingu.

2.4. Strategie hedgingu tržních (cenových) rizik Cena kaţdého aktiva na trhu se můţe libovolně měnit. V důsledku této změny vzniká trţní neboli cenové riziko. Společnost je vystavena tomuto riziku ve dvou případech: kdyţ má v určitém aktivu otevřenou krátkou nebo dlouhou pozici, anebo kdyţ se teprve chystá jednu z těchto pozic otevřít. V druhém případě jde o riziko, které má neurčitý charakter a právě zde se projevují vyjímečné vlastnosti opcí jako zajišťovacích nástrojů. Například neurčitý charakter má měnové riziko spojené se zahraničním kontraktem. Kdyţ tento kontrakt není doposud uzavřen, ale plánován do budoucna. Zajištění proti stoupání ceny se nazývá dlouhé, zajištění proti poklesu se nazývá krátké. S opcemi můţeme vyuţívat obě moţnosti (viz. Graf č. 5).

11

Finanční deriváty. ISBN 80-7079-633-2

Autor textu:

Petr Dvořák

str. 135.

21

Graf 5: Dlouhé a krátké zajištění

Zdroj: Vlastní úprava Call opce mohou být vyuţívány pro zajištění krátkých prodejů. Krátký prodej znamená, ţe prodávám aktivum, které nevlastním. Nákup jednotných opcí ještě není strategie v širokém slova smyslu. Samotná opční strategie začíná otevřením jedné nebo více vzájemně propojených pozic za účelem hedgingu. V závislosti na poţadovaném rozsahu krytí rizika se mohou pouţívat různé kombinace opcí (ve většině případů burzovních) podle jejich mnoţství, druhu, uplatňovací ceny a data splatnosti. Při vytváření vlastních opčních kombinací pomocí dvou a více opcí musíme pamatovat, ţe čím více jích vyuţíváme, tím je tato strategie hůř realizovatelná na reálném trhu, protoţe velkou roli začínají hrát provize, spready kotací a navíc všechny kontrakty musejí mít vysokou likviditu na daném trhu. Opční strategie rozlišujeme podle různých druhů a tříd, jsou to strategie spread, kombinační strategie, cylindrová strategie.

2.5. Strategie spread Strategie spread - je to nákup a prodej opcí stejného druhu (call nebo put) se stejným datem splatnosti, ale s různou uplatňovací cenou. V tomto případě náklady na hedging ztráty jsou částečně nebo celkově neutralizované prémií za prodanou opci, coţ znamená, ţe zisk je omezen výší opční prémie. Strategie spread se vyuţívají pro sníţení nákladu na hedging.

22

„Spread je kombinací long a short pozice opce stejného typu (put nebo call) znějících na stejnou bazickou akcii, ale lišících se realizačními cenami nebo (a) dobou splatnosti.“ 12 Podle rozdílných charakteristik obou opcí se rozlišují tři základní varianty této strategie: Vertical spread – kontrakty se liší realizačními cenami Horizontal spread – kontrakty se liší dobou splatnosti Diagonal spread – kontrakty se liší realizačními cenami i dobou splatnosti Tyto tři základní varianty se dále dělí podle typu opce a podle očekávání vývoje budoucích kursů na strategie bull (býk) a strategii bear (medvěd). První z jmenovaných – bull, se volí při spekulování růstu cen a naopak – bear, při spekulování na niţší kurs nebo cenu. Tyto druhy dané strategie můţeme pouţít u obou typů opcí call a put.

Graf č. 6: Medvědí call spread RC = realizační cena C = cena včetně prémie CS = cena short call CL= cena long call


12

Finanční deriváty. ISBN 80-7079-633-2

Autor textu: Petr Dvořák str. 122

23

Medvědí call spread je kombinací long call s vyšší realizační cenou a short call s niţší realizační cenou. Investor očekává mírně klesající kurzy a chce profitovat na poklesu vnitřní a časové hodnoty (short call). Nechce postupovat plné riziko z případného opačného vývoje. Zvláštnost této strategie je, ţe prémie obdrţená za prodej opce je větší neţ prémie, která je zaplacena za nákup opce.

Graf č. 7: Býčí put spread RC = realizační cena C = cena včetně prémie CS = cena short call CL= cena long call PS = prémie short call PL = prémie long call

Zdroj: Vlastní úprava Vertical bull call spread je kombinací long call s niţší realizační cenou a short call s vyšší realizační cenou. Investor při této strategii očekává mírný vzestup cen a chce profitovat na vzestupu vnitřní hodnoty (long call) a poklesu časové hodnoty opce, která je out-of-themoney. Naproti tomu se býčí call spread vytváří tak, ţe nakoupíme call opci s nízkou uplatňovací cenou a prodáme call opci s vyšší uplatňovací cenou. Zvláštními druhy spreadu jsou tzv. butterfly a condor spread. Na rozdíl od obyčejných horizontálních spreadů, butterfly a kondor můţeme jak prodávat, tak i nakupovat. Toto se

24

vysvětluje komplikovanějším sloţením těchto spreadů. Ale v této práci je dál rozebírat nebudu.

2.6. Kombinační strategie Kombinační strategie představují jednosměrné pozice u obou druhů opcí (call a put) s libovolnými cenami a datem splatnosti. Tyto strategie se liší od strategie spread, protoţe nemají omezenou výši zisku ani ztráty jak u kupujícího, tak u prodávajícího. Existují čtyři základní kombinační strategie: straddle, strangle, strip a strap. „Straddle je kombinovaná pozice zahrnující prodej nebo nákup kupní a prodejní opce se stejnou realizační cenou a termínem splatnosti opce.“ 13 Long straddle, neboli koupě straddle, představuje kombinace skládající se z pozic long call a long put. O vyuţití či nevyuţití těchto opcí rozhoduje výše aktuálního promptního kurzu (PK) bazické akcie ve vztahu k realizační ceně (RC). Pokud dojde k situaci, kdy PK < RC, vyuţijeme put opci a naopak call opci necháme propadnout. V opačné situaci, kdy PK > RC, je pro nás vhodnější uplatnit call opci a nevyuţít put opci. Long straddle vyuţijeme, pokud čekáme výrazný pohyb kurzu bazické akcie, ale nejsme si jisti, kterým směrem. Pokud je spotová cena bazického instrumentu niţší neţ realizační cena (SC < RC), je výhodné vyuţít put opci a nechat propadnout call opci. Pokud je spotová cena bazického instrumentu vyšší neţ realizační cena (SC > RC), dochází k vyuţití call opce a propadnutí put opce. Zisk - pozice je zisková, pokud zisk z vyuţité opce převýší náklady (opční prémie) na zakoupení obou opcí (C + P). K zisku z vyuţití put opce ve výši RC - SC dochází za předpokladu SC < RC. Zisk z call opce je naopak dán rozdílem SC - RC (za předpokladu SC > RC). Pozice je tedy zisková, pokud spotová cena bazického instrumentu leţí mimo interval

13

Deriváty: Cenné papíry III. ISBN 80-01-01732-4

Autor textu: Jílková

L.

str. 49.

25

[RC - (C + P), RC + (C + P)]. Výše zisku je neomezená a její výše roste s poklesem (resp. růstem) spotové ceny bazického instrumentu pod (resp. nad) krajní body intervalu. Ztráta - pozice je ztrátová, pokud se spotová cena bazického instrumentu nachází v intervalu [RC - (C + P), RC + (C + P)]. Výše ztráty je omezená výší zaplacených opčních prémií (C + P). Maximální ztráta je dosaţená, pokud se spotová cena bazického instrumentu rovná realizační ceně (vyuţití obou opcí přináší nulový zisk). Investor vyuţívá tuto strategii, jestliţe očekává silný pohyb ceny bazického instrumentu, ale neví, kterým směrem

Graf č. 8: Long stradlle RC = realizační cena C = cena včetně prémie P = prémie


Příklad č. 6: Nákup long stradlle Pan A koupí 1. dubna straddle na akcii XX od pana B. Sjednaná cena činí za akcii 3.000 Kč, přičemţ datum uplatnění opčního práva je stanoveno na 1. října. To znamená, ţe pan A koupil od pana B jak call option např. za 250 Kč, tak i put option např. za 150 Kč a je tedy v obou těchto případech v long-position. Jaké situace mohou 1. října nastat: Stoupne-li cena např. na 4.000 Kč, uplatní pan A svoji call option a koupí od pana B akcii XX za 3.000 Kč. Tím dosáhne zisku 600 Kč = /4.000 - 3.000 - 250 - 150/.

26

Klesne-li k 1. říjnu kurs akcie na promptní burze např. na 2.000 Kč, uplatní pan A naopak put option a prodá panu B akcii XX za sjednanou cenu 3.000 Kč. Tím rovněţ dosáhne zisku 600 Kč (3 000 – 2 000 - 150 – 250).

Graf č. 9: Short stradlle RC = realizační cena C = cena včetně prémie P = prémie

Zdroj: Vlastní úprava Short stradlle je zrcadlovou pozicí k long straddle. Zisk - pozice je zisková, pokud spotová cena bazického instrumentu leţí v intervalu [RC - (C + P), RC + (C + P)]. Výše zisku je omezená inkasovanými opčními prémiemi. V situaci, kdy SC = RC dosahuje majitel maximálního zisku (vyuţití obou opcí je nevýhodné). Ztráta - pozice je ztrátová, pokud se spotová cena bazického instrumentu nachází mimo uvedený interval. Výše ztráty je neomezená a roste lineárně tak, jak se vzdaluje spotová cena bazického instrumentu od daného intervalu.Tuto strategii vyuţívá investor, který očekává stagnující spotové ceny na trhu. Opce s delší splatností znamenají výhodu ve vyšších inkasovaných opčních cenách, ale zároveň vyšší riziko pravděpodobnosti pohybu spotových cen bazických instrumentů. Strategie se skládá z dvou závazků a je velmi riziková.

27

Strangle se od straddle liší pouze tím, ţe uplatňované ceny koupených nebo prodaných opcí nejsou stejné. Strategie strip a strap se skládají z více neţ dvou opcí. 14Pouţití této strategie je vhodné, kdyţ se očekává větší kolísaní cen na trhu, přičemţ celkové sníţení cen je více pravděpodobné neţ jejich nárůst.

Graf č. 10: Long strangle RC = realizační cena RCP = realizační cena put RCC = realizační cena call P = prémie

Zdroj: Vlastní úprava Výsledky analýzy jsou podobné strategii long straddle. Rozdíl je v tom, ţe obě opce není výhodné vyuţít, kdyţ spotová cena bazického instrumentu leţí mezi realizačními cenami obou opcí (RCP < SC < RCC). Zisk - pozice je zisková, pokud spotová cena bazického instrumentu leţí mimo interval [RCP - (C + P), RCC + (C + P)]. Výše zisku není omezená a roste s poklesem (resp. růstem) spotové ceny bazického instrumentu pod (resp. nad) krajní body intervalu.

14

Opce, swapy, futures – deriváty finančního trhu. ISBN 80-85603-78-0

Autoři textu:

Sid Blaha, I. Jindřichovská

28

Ztráta - pozice je ztrátová, pokud se spotová cena bazického instrumentu nachází ve výše uvedeném intervalu. Výše ztráty je omezená zaplacenými opčními prémiemi (C + P). Maximální ztráta je dosaţená, pokud spotová cena bazického instrumentu leţí mezi oběma realizačními cenami, tedy v intervalu (RCP, RCC), kdy vyuţití ani jedné z opcí nepřináší zisk.

Graf č. 11: Short strangle

Zdroj: Vlastní úprava Short strangle je zrcadlová strategie k long strangle. Zisk - pozice je zisková, pokud spotová cena bazického instrumentu leţí v intervalu [RCP (C + P), RCC + (C + P)]. Výše zisku je omezená inkasovanými opčními prémiemi. Maximálního zisku je dosaţeno, pokud spotová cena bazického instrumentu leţí mezi oběma realizačními cenami, takţe vyuţití obou opcí není výhodné. Ztráta - pozice je ztrátová, pokud se spotová cena bazického instrumentu nachází mimo uvedený interval. Výše ztráty není omezená a roste lineárně tak, jak se vzdaluje spotová cena bazického instrumentu od daného intervalu.

2.6.1. Cylindrové strategie Cylindrové strategie jsou posledním druhem opčních strategií. Obchodník obsazuje opačné pozice v různých druzích opcí, coţ mu otevírá zajímavé moţnosti. Proto, ţe tyto strategie jsou 29

nejvíce vhodné pro zajištění, uvádím dále pojmy cylindrový nákup a prodej a opačný medvědí a býčí spread. Horizontální cylindrová strategie je cylindrový nákup aktiva, tj. nákup callu a prodej putu se stejnými cenami uplatnění a datem splatností. Vyuţívání této strategie je v případě bouřlivého růstu ceny na trhu k zajišťování proti ztrátě z krátké pozice v podkladovém aktivu. Vertikální cylindrová strategie je opačný býčí a medvědí spread. Spready mají pouze zajišťovací charakter. Opačný medvědí spread se pouţívá pro krátké zajištění pomocí prodeje call opce s vyšší uplatňovací cenou a nákup put opce s niţší uplatňovací cenou, přičemţ obě opce jsou out-ofthe-money (vymykají se opčním hranicím).

3. Kapitola: Metody oceňování opcí Základními metodami oceňování opcí je metoda současné hodnoty, binomicky model a Black – Scholesův model. V této kapitole bych se rád tyto postupy oceňování aktiv vysvětlil a uvedl konkrétní případ.

3.1.Metoda současné čisté hodnoty: Jedním z postupů oceňování aktiv je metoda současné čisté hodnoty. Tento postup spočívá v předpovědi očekávaných hotovostních toků (cash flow), které je nutno diskontovat úrokovou mírou. Nalézt správnou úrokovou míru pro opce je velmi obtíţné, dokonce takřka nemoţné, protoţe riziko se mění v čase se změnou ceny aktiva (ale i beze změny aktiva). Při koupi call opce získáváme právo na aktivum, na které je opce vystavena. Toto právo je za podstatně méně peněz, neţ kdybychom si tyto akcie koupili přímo. Za opci platíme pouze prémii, která činí pouhé procento z ceny akcie. Proto jsou opce jak call, tak put rizikovější neţ akcie. Růst ceny akcie zvyšuje cenu call opce (sniţuje cenu put opce) a sniţuje riziko call opce (zvyšuje riziko u put opce)

3.2. Binomický model pro sestavení opčních prémií Není li moţné ohodnotit opce pomocí hotovostních toků, je moţné vytvořit situaci, kde budeme odráţet hodnotu opčních ekvivalentů. Takovou to situaci je moţné sestavit kombinací půjčky a investice do akcie. Vysvětlíme si to na jednoduchém příkladě: 30

Příklad č. 7: Kombinace půjčky a investice do akcie Jedná se o call opci vystavenou na firmu na jeden rok s cenou 10 000 Kč. Předpokládejme, ţe během roku akcie buď stoupne na 12 500 Kč, nebo klesne na 9 000 Kč. Nezapomeňme přihlédnout ke spojitému úrokování, v tomto případě jednoroční úrokovou míru 10%. Z toho vyplývá, ţe pokud cena akcie stoupne na 12 500 Kč, bude hodnota opce 1 500. Rozdíl mezi trţní cenou akcie (12 500 Kč) a realizační cenou s úroky (11 000 Kč). Pokud cena akcií bude 9 000 Kč., bude call opce bezcenná. Proč uplatňovat call opci s realizační cenou 11 000 Kč., kdyţ akcii je moţné koupit na kapitálovém trhu za 9 000Kč?

3.3. Oceňování opcí Pro oceňování opcí se ve světě nejčastěji pouţívají dvě metody, a to Black – Scholesův model a Binomický model. Obě tyto metody byly vyvinuty v sedmdesátých letech minulého století. Vzhledem k rozsahu práce se nebudu zabývat konkrétními rovnicemi a jejich eventuálním odvozením, ale pouze nastíním výhody či nevýhody jednotlivých metod.

3.3.1. Black – Scholesův model Jak název modelu napovídá, byl odvozen od jmen předních finančních ekonomů, jeţ jej vyvinuli, tedy Fischera Blacka a Myrona Scholese. „Podle jejich modelu lze stanovit cenu jak call tak put opce pomocí parciální diferenciální rovnice parabolického typu, která byla jimi odvozena.“ 15 Není však všestranný, lze jej pouţít pro evropské opce call i put a pro americké call, které neplatí dividendu. „Pro americké opce put a pro americké opce call platící dividendu, je nutno pouţít binomického modelu.“ 16

15


Autor textu:

Jílková L.

str. 54. 16

SOJKA, Z. Komoditní a finanční deriváty. ISBN 80-214-3253-5

Autor textu: Sojka

Z.

str. 68.

31

3.3.2. Binomický model Tento model byl vytvořený finančními ekonomy a matematiky J.C. Coxem, S.A. Rossem a M. Rubinsteinem. Metoda staví na podobných principech jako předchozí Black – Scholesův model, tj.“na pravděpodobnostním rozdělení očekávaných cen předmětného aktiva.“ 17 Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, výhodou binomického modelu je, ţe můţe být aplikován při ocenění amerických opcí, zejména opce put. Hodnota opce se vypočítává pomocí vzorce na určení pravděpodobnosti pohybu budoucí ceny. Stanovení hodnoty je v případě binomického modelu o něco jednodušší, neţ v případě Black – Scholesova modelu. A další výhodou je libovolné nastavení intervalů, pomocí kterých lze pozorovat, zdali je opce v určitém okamţiku nadhodnocená nebo podhodnocená. Obě metody tedy slouţí k určení hodnoty opcí a velmi usnadňují obchodníkům rozhodování, jaké pozice na trhu zaujmou. V případě špatného rozhodnutí můţe dojít ke zbytečné ztrátě investic, které mohly být kladně zhodnoceny.

4. Kapitola: Zmapování porovnání možností využití opčních obchodů v bankovním sektoru Cílem praktické části mé diplomové práce je zmapování nabídek jednotlivých bank. Konkrétně se jedná o banky: ČSOB, Komerční banka, Česká spořitelna, Raiffeisen bank a Unicredit bank. Ve všech těchto bankách bylo mým hlavním cílem získat nabídky pro klienty, jako moţnost zajištění před úrokovým, měnovým či jiným rizikem. Tedy moţnost zajištění deriváty, a to konkrétně opcemi a strategií opční. V první kapitole praktické části bych rád nastínil jednotlivé druhy opcí nabízené různými bankami, podrobně vysvětlil na jednoduchých příkladech, jakým způsobem fungují, jaké jsou jejich výhody a nevýhody a jaké přináší riziko. Chtěl bych také upozornit na některé nekonkrétní informace u jednotlivých nabídek bank, neboť ne vţdy bylo zcela jednoduché získat od určité banky ucelené informace a jak sami některé banky tvrdí: „vytváříme individuální nabídky pro

17


Autor textu:

Jílková L.

str. 56.

32

individuální klienty a snaţíme se je maximálně přizpůsobit potřebám klienta.“ A proto mohou být některé informace zkreslené, ale myslím si, ţe i tak se výsledek určitě dostaví. V poslední kapitole praktické části bych rád zmapované nabídky porovnal a popsal odlišnosti v jednotlivých nabídkách, jednotlivých bank. Popřípadě pokud to bude jednoznačné, rád bych na závěr doporučil nejvhodnější nabídku (podle mého názoru) a naopak nedoporučil tu nejméně vhodnou. Nyní bych rád ještě před samotnými nabídkami stručně charakterizoval opce z důvodu dodrţení úplnosti informací. Opce můţeme charakterizovat jako právo (nikoli povinnost) drţitele opce nakoupit (call opce) od banky, nebo prodat (put opce) bance určité mnoţství cizí měny za předem stanovený kurz (realizační cenu) a prémii. Prodávající je vystaven moţnému budoucímu závazku prodat nebo odkoupit příslušnou částku v cizí měně, pokud majitel uplatní svou opci. Pokud není opce v den splatnosti uplatněna, stává se bezcennou. Jiţ zmiňovaná prémie je cena, kterou musí zaplatit kupující za poskytnutou opci. Výše prémie je ovlivněna vnitřní hodnotou prémie a časovou hodnotou prémie. Vnitřní hodnota opce je rozdíl mezi podkladovou měnou a realizační cenou. Rozdílem je výnos, který by majitel opce získal uplatněním opce. Časová hodnota je předpoklad, ţe kurz v den splatnosti vzroste v případě call opce, nebo klesne v případě put opce. Časová hodnota je ovlivněna mnoha faktory. Prémie je vyjádřena jako mnoţství korun připadajících na jednotku cizí měny, k níţ se váţe příslušný kontrakt. Měnové opce poskytují zajištění proti kurzovním rizikům. Zajišťují se proti nepříznivému pohybu a profitují z příznivého pohybu směnečných kurzů. Měnové opce obchodují mimo organizované trhy, coţ umoţňuje sestavit mnoho opčních strategií, jejichţ cílem je minimalizovat náklady na pořízení samotné opce. Více opční strategie. Úroková opce umoţňuje kupujícímu zajistit si svou pozici při nárůstu či poklesu úrokových měr. Kupující opce si chce zajistit své pohledávky, případně závazky proti očekávanému pohybu úrokových sazeb. Pokud však je vývoj úrokových sazeb opačný, na tomto vývoji profituje. Jedná se o jednostranný obchod, platby ze strany kupujícího jsou omezeny o platbu 33

za prémii (prodávající nemá spojeno s kupujícím ţádné úvěrové riziko – po inkasu prémie; kupujícím můţe být i méně bonitní subjekt).

4.1. Komerční banka Komerční banka byla mou první navštívenou institucí a mohu říci, ţe jsem se setkal s opravdu vřelým přijetím a kladným přístupem k mému dotazu. Také na internetových stránkách byly tyto nabídky velice podrobně a přehledně prezentovány, a tudíţ si myslím, ţe by bylo vhodné právě touto institucí začít. Komerční banka nabízí pro své klienty jako moţnost zajištění nejen opce, ale i jiné druhy derivátů, jako například forward, nebo swap. My se ovšem budeme zabývat zatím pouze opcemi. Tato instituce nabízí pro své klienty měnové, úrokové, komoditní, bariérové měnové a binární měnové call, nebo put opce. Nyní bych rád jednotlivé druhy charakterizoval.

4.1.1. Měnová opce Měnová opce je produkt zajišťující měnové riziko. Měnovou opci lze sjednat ve všech měnách uvedených na kurzovním lístku Komerční banky, a.s. U opcí stojí proti sobě dvě strany: kupující a prodávající. Kupující call opce má právo, nikoliv povinnost, se rozhodnout, zda chce nakoupit instrument a prodávající má poté povinnost tento instrument prodat, a to v den expirace + 2 pracovní dny. A naopak. Kupující opce platí prodávajícímu opční prémii. Obchod je uzavírán telefonicky s dealerem Klientských obchodů. Klient obdrţí ke kontrole konfirmaci uzavřeného obchodu obsahující sjednané parametry obchodu (to platí pro všechny nabízené opce Komerční bankou). Potenciál pro zisk nebo ztrátu z obchodů denominovaných v cizí měně je ovlivněn pohybem směnných kurzů. Maximální ztráta při nákupu opce je omezena uhrazenou opční prémií. Při prodeji opce je riziko významně vyšší, ztráta prodávajícího opce můţe významně převyšovat obdrţenou opční prémii, riziko je neomezené. Pokud je tedy opce uplatněna, prodávající se ocitá v situaci, kdy aktuální trţní cena jím prodávaného podkladového aktiva můţe být i výrazně vyšší, neţ je cena realizační, nebo naopak aktuální trţní cena jím kupovaného podkladového aktiva můţe být i výrazně niţší, neţ je cena realizační (k jejíţ úhradě se zavázal).

34

Příklad č. 8: Nákup měnové call opce Klient koupil od banky měnovou opci na nákup 1 mil. EUR/prodej CZK, vypořádání obchodu za 1 měsíc. Sjednaný kurz 24,565, klient platí bance opční prémii 4300 EUR. V den splatnosti opce je aktuální spotový kurz 23,465. Klient opci nevyuţije. Jeho ztráta z uzavřeného obchodu je omezena zaplacenou prémií 4300 EUR.

Příklad č. 9: Prodej měnové put opce Klient prodal bance měnovou opci na prodej 1 mil. EUR/nákup CZK, vypořádání obchodu za 1 měsíc. Sjednaný kurz 24,565, banka platí klientovi opční prémii 4100 EUR. V den splatnosti opce je aktuální spotový kurz 23,465. Banka opci vyuţije. Klient sice obdrţel od banky prémii 4100 EUR, ale jeho ztráta 1 mil. CZK výši prémie výrazně převyšuje.

4.1.2. Úroková opce Produktem se v případě úrokové opce rozumí směna plateb ze sjednané pevné sazby za platby z určené referenční úrokové sazby. Úroková opce umoţňuje kupujícímu zajistit si svou pozici při vzestupu či poklesu úrokových měr. Plnění není obvykle vázáno na jedno období, nýbrţ na několik po sobě se opakujících období Splatnost obchodu bývá nejčastěji 1 rok aţ 5 let. Úrokové období bývá nejčastěji 3 měsíční. Můţe však být i měsíční či pololetní.

4.1.2.1.

Cap

Jedním z typů úrokové opce je tzv. cap. Cap je tvořen řadou kupních opcí na úrokovou míru evropského typu. Kupující si zajišťuje svou pozici vůči zvýšení sazeb (má-li např. úvěr). Pro výši plnění je rozhodující, v jaké pozici se nachází referenční úroková sazba v rozhodných dnech, kterými jsou začátky úrokových období. K plnění dochází, vzroste-li referenční úroková sazba v rozhodný den nad sjednanou cap sazbu. Plnění probíhá aţ zpětně po úrokovém období, k němuţ se vztahuje.

35

Graf č. 12: Zajištění úrokovou opcí typu cap

Zdroj: Vlastní úprava K plnění cap dochází tehdy, pokud v rozhodných dnech překročí referenční úroková sazba sjednanou cap sazbu. Pokud se tak nestane, k ţádnému plnění v daném úrokovém období nedojde. Rozhodnými dny jsou vţdy začátky jednotlivých úrokových období. Další pohyb trţní referenční sazby během daného úrokového období jiţ nemá na výši plnění z cap ţádný vliv. Výjimku ovšem tvoří první období, které začíná bezprostředně po uzavření dohody o cap, kde se ţádné plnění neposkytuje, a to ani v případě, ţe by referenční sazba byla na počátku tohoto období vyšší neţ cap sazba, protoţe skutečná (trţní referenční) úroková sazba je známa, z čehoţ vyplývá, ţe neexistuje ţádné úrokové riziko, které by bylo nutno zajišťovat. Princip cap a plnění, které z něho v závislosti na vývoji trţní referenční úrokové sazby vyplývá, popisuje graf č. 12. Výši plnění, kterou obdrţí kupující cap v jednotlivých úrokových obdobích, je moţno matematicky zapsat takto:

UR

NH

t CAP

max 0, p REF 360 100

UR

- výše plnění z CAP

pREF

- referenční sazba v rozhodný den (v %)

pCAP

- dohodnutá úroková CAP sazba (v %)

tCAP

- délka úrokového období (ve dnech)

NH

- sjednaná nominální hodnota CAP 36

p CAP

Příklad č. 10: Nákup Cap Předpokládejme, ţe chceme zajistit proměnlivý úročený úvěr s půlročním přizpůsobováním úrokové sazby podle šestiměsíční sazby LIBOR, přičemţ výše úrokové sazby je stanovena jako LIBOR + 1%, doba splatnosti jednorázově za dva roky. Zakoupením cap na stejnou nominální hodnotu jakou má dohodnutý úvěr, který je vázaný na LIBOR a téţ shodnými úrokovými obdobími, získáme nárok na plnění tehdy, kdy bude v rozhodných dnech LIBOR vyšší neţ sjednaná cap sazba. Pokud bude v rozhodných dnech LIBOR roven sjednané cap sazbě, nebo niţší, ţádné plnění ani neplatíme, ani nedostaneme. Za zakoupení cap ovšem zaplatíme prémii

4.1.2.2.

Floor

Dalším typem úrokové opce je floor. Floor je tvořen řadou prodejních opcí na úrokovou míru. Kupující si zajišťuje svou pozici vůči sníţení sazeb (má-li např. depozitum). Jedná se o protiklad k cap. Pro výši plnění je rozhodující, kde leţí referenční úroková sazba v rozhodných dnech, kterými jsou vţdy začátky úrokových období. K plnění dochází, klesneli referenční úroková sazba v rozhodný den pod sjednanou floor sazbu.

Graf č. 13: Zajištění úrokovou opcí floor

37

Zdroj: Vlastní úprava Princip floor a plnění, které z něho v závislosti na vývoji trţní referenční úrokové sazby vyplývá, ukazuje graf č. 13. Toto plnění obdrţí kupující floor automaticky na konci úrokového období, ke kterému se vztahuje.

4.1.2.3.

Collar

Úroková opce typu collar umoţňuje být v pozici kupujícího cap a současně prodávajícího floor. Sazba cap je vyšší neţ sazba floor (kdyby se obě sazby rovnaly, vznikl by úrokový swap). Tento typ opce by se dal také přirovnat k opční strategii. Kupující collar obdrţí plnění, pokud referenční úroková sazba v rozhodný den vystoupí nad cap sazbu, nebo klesne pod floor sazbu. Kupující collar zajišťuje své úročené závazky, stejně jako kupující cap. Kupující collar platí menší prémii, protoţe platí cap prémii, ale dostává floor prémii. Prodávající collar zajišťuje své úročené pohledávky, stejně jako kupující floor; prodávající collar platí menší prémii, protoţe platí floor prémii, ale dostává cap prémii.

Graf č. 14: Zajištění úrokovou opcí Collar

Zdroj. Vlastní úprava Collar jsou kombinací caps a floors. Kupující collar (drţitel long collar) je v pozici kupujícího cap a současně prodávajícího floor, přičemţ cap sazba je vyšší neţ floor sazba. 38

Kupující collar tedy obdrţí plnění, pokud referenční úroková sazba v rozhodný den vystoupí nad sjednanou cap sazbu. Naopak, pokud úroková sazba v rozhodný den poklesne pod sjednanou floor sazbu, musí plnění poskytnout on. Situaci znázorňuje graf č. 14.

4.1.3. Komoditní opce Komoditní opce jsou produkty zajišťující komoditní riziko a zároveň umoţňující participovat na vývoji opačném, neţ je ten, proti kterému je kupující opce zajišťován. Jedná se tedy o směnu plateb ze sjednané pevné ceny komodity za platby odvislé od aktuální ceny či průměru cen referenční komodity. Kupující opce si zajistí své pohledávky/závazky proti očekávanému pohybu ceny komodity, pokud však je vývoj ceny opačný, na tomto vývoji profituje

4.1.3.1.

Cap a Floor

Pomocí cap, kupující zajišťuje svou pozici vůči zvýšení ceny komodity. K plnění (ze strany prodávajícího) dochází, překročí-li cena či průměr cen referenční komodity v den konce referenčního období sjednanou pevnou cap cenu. Pomocí floor kupující si zajišťuje svou pozici vůči sníţení ceny komodity. K plnění dochází, klesne-li cena či průměr cen referenční komodity v den konce referenčního období sjednanou pevnou floor cenu. Vypořádání se obvykle provádí v průběhu dvou (aţ pěti) pracovních dnů po skončení referenčních období, na základě uzavírací ceny uveřejňované v datech sjednaných při sjednání obchodu (obvykle konce referenčních období).

4.1.4. Bariérová měnová opce Bariérová měnová opce umoţňuje kupujícímu zajistit si svou pozici vůči neţádoucímu vývoji kurzu měn. Je-li vývoj kurzu daného měnového páru příznivý, kupující profituje. Prodávající bariérové měnové opce získává finanční výnos (prémii). Jedná se o jednostranný obchod. Kupující zaplatí pouze prémii a prodávající po jejím inkasování nemá s kupujícím spojeno ţádné úvěrové riziko. Kupující nese určitou míru rizika, které vyplývá z níţe popsaného charakteru bariérových měnových opcí: Bariérové měnové opce se dělí na typ „knock in“ a typ „knock out“. 39

Opce typu knock in se chovají stejně jako měnové (nákupní či prodejní) opce, jsou-li během své existence aktivovány. Opce knock out se chovají jako měnové (nákupní či prodejní) opce, nejsou-li během své existence deaktivovány (pak zanikají). Bariérou je úroveň kurzu, při níţ dochází ke vzniku účinnosti opce (aktivace) nebo k zániku účinnosti opce (deaktivace). 18

Typy bariér dle aktivace:

knock in – aktivační bariéra knock out – deaktivační bariéra knock down (up) & in – k aktivaci opce dochází při dosaţení od spotové ceny níţe (výše) poloţené bariéry knock down (up) & out – k deaktivaci opce dochází při dosaţení od spotové ceny níţe (výše) poloţené bariéry Typy bariér dle času kontroly protnutí bariéry: americký (one-touch) – k protnutí bariéry můţe dojít kdykoliv od data uzavření opce do dne a okamţiku její expirace evropský (end-touch) – protnutí bariéry se posuzuje pouze v okamţiku expirace opce; bariérová měnová opce s evropským (end-touch) typem bariéry je de-facto jedna plain vanilla měnová opce a jedna binární opce Odhlédneme-li od existence bariéry jsou základní charakteristiky bariérové měnové opce shodné s měnovou opcí. Window: standardně je sledování protnutí bariéry prováděno po celé období mezi dnem valuty a dnem expirace opce; u Window bariérové opce je období sledování dáno definovaným počátečním a konečným dnem, které se nachází mezi dnem valuty a dnem expirace opce Double Window: kupující Double window bariérové opce má právo opci uplatnit aţ na základě splnění dvou podmínek spojených s vývojem referenčního FX kurzu. Splnění podmínek (spočívající v porovnání aktuální hodnoty referenčního FX kurzu s hodnotou

18

http://www.kb.cz/

40

bariéry při zohlednění typu bariéry) je ověřováno v rámci definovaných časových obdobích, tzv. windows, které mohou být pro kaţdou z podmínek odlišné.

Graf č. 15: Prodej short put (prodejní) bariérové opce down & in

Zdroj: Vlastní úprava Poznámka: RC – realizační cena (strike) K aktivaci opce dochází při protnutí spodní bariéry

Graf č. 16: Nákup long put (prodejní) bariérové opce down & in

Zdroj: Vlastní úprava Poznámka: K aktivaci opce dochází při protnutí spodní bariéry

41

Příklad č. 11: Nákup long put (prodejní) bariérové opce down & in Předpokládejme, ţe investor očekává v příštích třech měsících výrazný nárůst cen akcií firmy XX, jejichţ současná spotová cena je 100 jednotek. Zakoupí proto u pand in call bariérovou opci na tyto akcie s realizační cenou 100 jednotek a s bariérou 108 j. Pokud se potvrdí jeho předpoklady a během doby exspirace opce spotová cena prolomí bariéru, získá investor standardní call opci, přičemţ jím zaplacená opční prémie je menší neţ v případě zakoupení standardní call opce. Navíc zakoupená bariérová opce lépe postihuje investorovy předpoklady o budoucím vývoji cen akcií firmy.

Graf č. 17: Prodej short call (nákupní) bariérové opce up & in

Zdroj: vlastní úprava Poznámka: K aktivaci opce dochází při protnutí horní bariéry

Graf č. 18: Prodej bariérové put opce down &out

Zdroj: Vlastní úprava 42

Příklad č. 12: Prodej bariérové put opce down & out Klient prodal bance měnovou bariérovou opci Down & Out na prodej 1 mil. EUR/nákup CZK, vypořádání obchodu za 1 měsíc. Sjednaný kurz 23,200. Hodnota bariéry 23,000; typ bariéry Americká – její dosaţení je sledováno od data valuty (standardně 2 pracovní dny po datu sjednání) do data expirace opce. Banka platí klientovi opční prémii 2200 EUR. V den sjednání byl kurz 23,300. Do data splatnosti se spotový EUR/CZK kurz nedostal pod hodnotou deaktivační bariéry, opce tedy nezanikla. V den splatnosti opce je aktuální spotový kurz 23,050. Banka opci vyuţije. Klient sice obdrţel od banky prémii 2200 EUR, ale jeho ztráta 150.000 CZK výši prémie převyšuje.

Graf č. 19: Nákup long put bariérové opce down & out

Zdroj: Vlastní úprava Poznámka: K deaktivaci opce dochází při protnutí spodní bariéry

Příklad č. 13: Nákup bariérové put opce down & out Klient koupil od banky měnovou bariérovou opci Down & Out na prodej 1 mil. EUR/nákup CZK, vypořádání obchodu za 1 měsíc. Sjednaný kurz 23,200. Hodnota bariéry 23,000; typ bariéry Americká – její dosaţení je sledováno od data valuty (standardně 2 pracovní dny po datu sjednání) do data expirace opce. Klient platí bance opční prémii 2300 EUR, které je niţší, neţ by bylo u nákupu opce bez bariéry. V den sjednání byl kurz 23,300. Do data splatnosti se spotový EUR/CZK kurz dostal pod hodnotou deaktivační bariéry, opce zanikla a s ní i právo klienta na prodej 1 mil. EUR za sjednaný kurz. Ztráta klienta z uzavřeného obchodu je omezena zaplacenou prémií 2300 EUR. 43

Graf č. 20: Nákup long call bariérové opce up & out

Zdroj: Vlastní úprava Poznámka: K deaktivaci opce dochází při protnutí horní bariéry

4.2. ČSOB Další banka, která nabízí derivátové zajištění, je ČSOB. Kromě forwardů a swapů ČSOB nabízí svým klientům moţnosti zajištění také opceni a Risk Reversal (opční strategií). Pomocí všech zmíněných nástrojů se mohou společnosti, ale i samotné bankovní instituce zajistit proti riziku. 19

Customer Desk nabízí v rámci dealingu ČSOB svým klientům obchodování s cizími

měnami, pro ošetření kurzového, úrokového nebo komoditního rizika, kterému jsou subjekty v otevřené trţní ekonomice vystaveny. Customer Desk nabízí své sluţby klientům, kteří chtějí disponovat s volně směnitelnou měnou za zvýhodněný kurz, chtějí se zajistit proti riziku (jakéhokoliv typu), mají dostatečně nadbytečnou likviditu, chtějí profitovat na vývoji směných kurzů, chtějí se zajistit proti budoucím výkyvům úrokových sazeb, či výkyvům cen surovin. To vše tvoří poptávku po těchto produktech - měnová opce, úroková opce (cap, floor, Interest - Rate Guarantee), Risk Reversal. Poté co je toto riziko lokalizováno, je potřeba určit také jeho rozsah. Je potřeba si uvědomit, ţe hlavním faktorem rozsahu rizika je čas. Čím delší časové období, tím je větší nejistota v oblasti kurzovních výkyvů.

19

http://www.csob.cz/

44

Po definování kurzovních rizik se určuje strategie a její řízení. Jde především o rozsah, jakým je společnost ochotna se zajistit a kolik je ochotna za toto zajištění zaplatit. Důleţitým faktorem je také posouzení vhodnosti pouţití určitého typu zajištění v souvislosti s finančním plánováním. Z těchto důvodů je potřeba k zajištění postupovat zodpovědně. Váţit míru rizika a náklady spojené se zajištěním. Měnové opce poskytují zajištění proti kurzovním rizikům. Zajišťují se proti nepříznivému pohybu a profitují z příznivého pohybu směnečných kurzů. Měnové opce obchodují mimo organizované trhy, coţ umoţňuje sestavit mnoho opčních strategií, jejichţ cílem je minimalizovat náklady na pořízení samotné opce. Více opční strategie. Podmínky poskytnutí měnové opce bankou ČSOB jsou následující. Klient musí mít vedený běţný účet u této banky. Dále je nutné uzavřít rámcovou smlouvu, a to ve všech zmiňovaných případech. Pokud opci budete prodávat, je potřeba nastavit limit. Banka si za poskytnutou opci účtuje opční prémii. Výše opční prémie je ovlivněna vnitřní hodnotou prémie a časovou hodnotou prémie. Vnitřní hodnota opce je rozdíl mezi podkladovou měnou a realizační cenou. Rozdílem je výnos, který by majitel opce získal uplatněním opce. Časová hodnota je předpoklad, ţe kurz v den splatnosti vzroste v případě call opce, nebo klesne v případě put opce. Časová hodnota je ovlivněna mnoha faktory.

Tabulka č. 2: Minimální objemy pro uzavření transakce s ČSOB Forward

100 000 EUR

Average Rate Forward

250 000 EUR po jedno období

Call opce, Put opce

50 000 EUR

Opční strategie (Risk Rversal)

500 000 EUR

Zdroj: Pobočka ČSOB Teplice

Úroková opce je operace určená klientům, kteří potřebují zajistit své finanční prostředky proti úrokovému riziku. Podmínky poskytnutí banka konstruuje podle konkrétních potřeb svého klienta. Dalším nástrojem zajištění, který ČSOB nabízí svým klientům je Risk Reversal 45

(opční strategie). Jde o kombinací koupené a prodané opce. Prémie za obě opce se vzájemně eliminují v závislosti na zvolených realizačních měnách. Opce typu cap přináší investorovi jištění proti nárůstu úrokových sazeb. Výše jednotlivých úhrad je plovoucí a závisí na aktuální úrokové sazbě (typicky šestiměsíčním PRIBORU). Přesáhne-li (6M PRIBOR) předem dohodnutou hranici, uhradí ČSOB klientovi částku, která tento přesah vyrovnává, je-li však (6M PRIBOR) pod dohodnutou hranicí, k opačné platbě nedochází. Opce typu floor bývá vyuţívána zejména finanční institucionální klientelou. Nefinanční klientela jej vyuţívá ke sníţení nákladů na pořízení capu. Pokud klient zakoupil cap, můţe náklady na jeho pořízení sníţit prodejem flooru. Jedná se o zajištění opční strategií typu collar. Je-li výše zaplacené prémie za cap je rovna obdrţené prémii za floor, jde o tzv. zero cost strategii. Dalším z uvedených instrumentů, které ČSOB nabízí je IRG (Interest -Rate Guarantee). Jedná se o zajištění kupujícímu jednorázově stanovené budoucí úrokové sazbě (obdoba FRA operace). Typicky jde opět o zajištění proti zvýšení sazeb IRG call (lze nabídnout i IRG put):jedná se vlastně o jednu odnoţ capu, neboli kaţdý cap se skládá ze série IRG.

Příklad č. 14: Nákup put opce Firma exportovala 30. 6. zahraničnímu odběrateli vybavení v hodnotě 100 000 EUR. Faktura je splatná k 30.9. Firma se chce zajistit proti poklesu kurzu a tím ochránit svůj očekávaný výnos. Exportní firma chce směnit 100 000 EUR nejhůře za 23,30 EUR/CZK. 30. 6. je spotový kurz 23,52 EUR/CZK. 30. 6. Exportní firma kupuje put opci (právo prodat) od banky s objemem 100 000 EUR za realizační kurz 23,30 EUR/CZK s vypořádáním 30.9. Realizační cena je 2 330 000 CZK. Prémie s poskytnutou opcí činí 25 haléřů CZK za 1 EUR. To je 25 000 CZK. V den splatnosti mohou nastat tyto tři varianty: 1. Kurz klesne na 22,90 EUR/CZK. 46

Exportní firma vyuţije opci a obdrţí za 100 000 EUR částku ve výši 2 330 000 CZK. Odečteme-li prémii kurz činí 23,05 EUR/CZK. 2. Spotový kurz se rovná realizačnímu kurzu - 23,30 EUR/CZK. Exportní firma opci neuplatní a můţe prodat EUR na trhu a obdrţí 2 330 000 CZK. Po odečtení prémie bude kurz totoţný jako v předchozím případě. 3. Kurz stoupne na 23,69 EUR/CZK. Exportér opět opci neuplatní a prodá EUR na trhu za 2 369 000 CZK. Po odečtení prémie bude realizovaný kurz 23,44 EUR/CZK.

Graf č. 21: Exportér. Nákup put opce EUR/CZK.

Zdroj: Vlastní úprava Exportér se nákupem put opce zajistil fixním kurzem, aby předešel ztrátě zisku při nepříznivém vývoji pohybu směnečných kurzů. Po odečtení prémie 28,17 EUR/CZK.

47

Příklad č. 15: Prodej call opce Místo nákupu call opce můţe exportní firma prodat put opci bance. Objem opce je tedy 100 000 EUR, realizační kurz 23,65 EUR/CZK, uzavřenou 30. 6. a splatnou k 30.9. Prémie s poskytnutou opcí činí 25 haléřů CZK za 1 EUR. To je 25 000 CZK. V den splatnosti mohou nastat tyto tři varianty: 1. Aktuální spotový kurz je 23,85 EUR/CZK, tedy vyšší neţ realizační kurz. Exportní firma musí dostát svému závazku a prodat bance 100 000 EUR s kurzem 23,65 EUR/CZK plus prémie. Kurz pro směnu bude tedy 24,10 EUR/CZK. 2. Aktuální kurz shodný s realizačním, tedy 23,65 EUR/CZK. Call opce nebude vyuţita, exportní firma můţe prodat 100 000 EU na trhu s tímto kurzem plus prémii za poskytnutou opci bance. 3. Aktuální kurz klesl na 23,30 EUR/CZK. Call opce nebude vyuţita a firma můţe opět směnit 100 000 EUR na trhu s kurzem 23,30 EUR/CZK plus přidanou prémii.

Graf č. 22: Exportér. Prodej call opce (bance) EUR/CZK.


Prodejem call opce se firma, která exportovala, nezajišťuje proti poklesu kurzu, protoţe není stanoven limit. Přijatá prémie pak celý kurz a následně i zisk vylepšuje. Exportér však můţe s neomezeným růstem kurzu nad realizační cenu call opce zvýšit svůj očekávaný výnos. Opční strategie efektivně slouţí k zajištění proti měnovému riziku. Na rozdíl od devizových opcí jsou opční strategie tvořeny ze dvou a více opcí, jejichţ kombinací lze vytvořit zajištění proti pohybu kurzů a současně předejít placení prémií, které bývají u devizových opcí překáţkou ve formě nákladu se zajišťováním. Risk Reversal je kombinací koupené a prodané opce. Prémie za obě opce se vzájemně eliminují v závislosti na zvolených realizačních měnách.

Příklad č. 16: Importér. Risk Reversal (opční strategie) EUR/CZK Firma importovala 30. 6. za zahraničí vybavení v hodnotě 100 000 EUR. Faktura je splatná k 30.9. Firma se chce zajistit proti poklesu kurzu a tím zaplatit za přijaté vybavení co nejméně. V den nákupu vybavení uzavře firma s banku Risk Reversal.¨ Importní firma nechce zaplatit více jak 23,65 EUR/CZK. Objemem opce 100 000 EUR. 30. 6. je spotový kurz 23,52 EUR/CZK. Importní firma kupuje od banky call opci (právo koupit) s objemem 100 000 EUR za realizační kurz 28,65 EUR/CZK splatnou k 30.9. Realizační cena je 2 365 000 CZK. .

A současně firma prodává bance put opci (povinnost prodat) s objemem 100 000 EUR

za realizační kurz 23,35 EUR/CZK splatnou k 30.9. Prémie z poskytnuté opce činí 25 haléřů CZK za 1 EUR. To je 25 000 CZK V den splatnosti mohou nastat tři situace: 1. Aktuální kurz se nachází nad realizační cenou call opce, například 23,90 EUR/CZK. Importní společnost uplatní tedy svou call opci a koupí 100 000 EUR za realizační kurz 23,65 EUR/CZK . Kurz je tedy 23,65 EUR/CZK. Naproti tomu put opce uplatněna nebude. 2. Obě opce nebudou vyuţity, neboť CZK posiluje a importní společnost má moţnost nakoupit EUR na trhu za výhodnější kurz 23,50 EUR/ CZK. 49

3. Aktuální kurz se nachází pod realizační cenou put opce 23,05 EUR/CZK. Call opce nebude vyuţita, ale put opce ano. Firma musí dostát svým závazkům s bankou uplatněné put opce. Importní firma nakupuje od banky 100 000 Eur za realizační cenu put opce 23,30 EUR/CZK.

Graf č. 23: Importér. Risk Reversal EUR/CZK

Zdroj: Vlastní úprava U exportní společnosti to funguje přesně naopak. Exportér kupuje od banky put opci (právo prodat bance) a podává call opci (banka má právo odkoupit od exportéra). Prostřednictvím Risk Reversal se můţe společnost zajistit v předem stanoveném pásmu. Společnost tak zamezuje případnému riziku ztráty, ale také je omezený moţný kurzovní zisk. Šířku pásma můţe společnost ovlivnit: importér stanovením realizační ceny call opce, exportér stanovením realizační ceny put opce. Banka potom odpočítá realizační cenu u importéra put opce a u exportéra call opce tak, aby se prémie obou dvou opcí vzájemně eliminovaly.

50

4.3. Česká spořitelna Česká spořitelna je bohuţel institucí, která na svých www stránkách nemá téměř ţádnou nabídku a bliţší informace týkající se probíraného tématu. Bohuţel ani po kontaktování hlavní pobočky v Praze jsem na toto téma neobdrţel ţádné informace z kapacitních důvodů České spořitelny. Dále jsem také osobně navštívil pobočku České spořitelny v Teplicích se ţádostí o zaloţení měnové opce se splatností 3 měsíce. Bohuţel i přes ochotný přístup pracovníka České spořitelny mi nebylo umoţněno opci zaloţit. Bylo to podle mého názoru z velké části i proto, ţe osoby pověřené konzultacemi s klienty nemají dostatečné informace týkající se tohoto typu obchodování (zajištění). Z výše uvedených důvodů nebylo moţné opci sjednat, neboť se ve zmíněné společnosti nenašla pověřená osoba, která by mi byla schopna vyhovět. Jediným instrumentem, který banka nabízí na svých webových stránkách, je měnová opce. Údaje uvedené na webových stránkách mají pouze informativní charakter typu „je moţné toto sjednat“, ale konkrétní údaje není moţné od této bankovní společnosti získat, pokud je nepoţaduje korporátní klient, ale občan – klient banky. Měnová opce je určena fyzickým osobám (podnikatelům), právnickým osobám (včetně měst, obcí a neziskových organizací). Podmínkou pro koupi opce: mít zaloţený běţný účet pro zaplacení (obdrţení) prémie u České spořitelny, smluvní ujednání o sjednávání obchodů s úsekem

20

Treasury České spořitelny. I

přes veškerou snahu získat bliţší informace o měnové opci v této konkrétní instituci, dostalo se mi pouze informací všeobecných, které jsem popsal výše.

20

http://www.csas.cz/

51

4.4. Unicredit bank Společnost Unicredit bank má ve své nabídce poměrně značné mnoţství opčních variant. Mino jiné i ty základní varianty, jako jsou měnové, komoditní, úrokové (cap, floor) opce. Dále také tato společnost nabízí k zajištění i opce bariérové, podobně jako Komerční banka a opce digitální (cap, floor), které bych rád podrobněji popsal a vysvětlil jejich pouţití.

Tabulka č. 3: Minimální objemy pro uzavření transakce s ČSOB Forward

15 000 EUR

Úroková opce

1 000 000 EUR

Měnová opce

100 000 EUR

Komoditní opce

Ropné deriváty 250 metrických tun Průmyslové kovy 125 metrických tun

Měnová bariérová opce

100 000 EUR

Měnová digitální opce

100 000 EUR

Zdroj: www.unicreditbank.cz

4.4.1. Měnové exotické opce Jednotlivé opce lze skládat a vytvářet mnoţství finančních zajišťovacích strategií, které přesněji vyhovují individuálním potřebám kaţdého klienta. Nákup jedné opce můţe být jednoduše financován prodejem jiné opce. Exotické opce jsou typicky levnější v porovnání s plain vanilla opcemi => uplatnění v cenově atraktivních opčních strategiích. Bariérové opce (knock-in x knock-out; americká x evropská bariéra)Moţnost dosaţení lepších parametrů pomocí „pákování“. Kombinace klientem koupené plain vanilla opce a prodané bariérové opce typu European knock-in

4.4.1.1.

Měnové bariérové opce

Měnové bariérové opce jsou transakce, kde prodávající uděluje kupujícímu právo, nikoliv však povinnost, koupit (call opce) nebo prodat (put opce) určitou částku jedné měny proti platbě dohodnuté částky v jiné měně s vypořádáním obou ve stanovené pozdější lhůtě. Ovšem 52

pouze je-li opce aktivována (knock-in) nebo není deaktivována (knock-out). Za toto právo platí kupující opce opční prémii. Tyto bariéry byly vysvětleny v podkapitole Komerční banky.

4.4.1.2.

Měnové digitální opce

Měnové digitální opce´umoţňují transakci, kde prodávající uděluje kupujícímu právo, získat v předem dohodnutém čase, tzv. payout, pokud nebude dosaţen dohodnutý kurz. Za toto právo platí kupující opce opční prémii. Měnové digitální opce se pouţívají spíše jako součást opčních strategií, resp. jiných typů kombinovaných produktů. Evropské sledování - dosaţení dohodnutého kurzu se sleduje pouze v jeden daný den (den expirace), Americké sledování dosaţení dohodnutého kurzu se sleduje průběţně v kaţdý okamţik ode dne sjednání obchodu do dne exspirace. No touch - sleduje se dosaţení pouze jednoho dohodnutého kurzu. Double no touch - sleduje se dosaţení 2 dohodnutých kurzů, které tvoří fluktuační pásmo.21

4.4.1.3.

Úrokové digitální opce

Digi Cap Digi cap je transakce, kdy prodávající opce zaplatí, jednorázově nebo ve splátkách, pevné částky ve stanovené měně vypočtené z nominální částky v takové měně a předem definovaného payoutu, je-li rozdíl mezi pohyblivou sazbou a limitní sazbou kladná hodnota nebo nula, tj. pohyblivá sazba pro dané úrokové období je vyšší nebo rovna limitní sazbě. Kupující opce zaplatí za toto úrokové zajištění opční prémii. Payout je vyjádřen jako % z nominální částky pro danou úrokovou periodu. Digi Floor Digi floor je transakce, kdy prodávající opce zaplatí, jednorázově nebo ve splátkách, pevné částky ve stanovené měně vypočtené z nominální částky v takové měně a předem definovaného payoutu, je-li rozdíl mezi pohyblivou sazbou a limitní sazbou záporná hodnota nebo nula, tj. pohyblivá sazba pro dané úrokové období je niţší nebo rovna limitní sazbě. Kupující opce zaplatí za toto úrokové zajištění opční prémii. Payout je vyjádřen jako % z nominální částky pro danou úrokovou periodu.

21

http://www.unicreditbank.cz/

53

4.5. Raiffeisen bank Další a poslední zmíněnou institucí, která nabízí derivátové zajištění je Raiffeisen bank. Mimo těch základních typů opcí, jako jsou opce měnové, úrokové, banka nabízí také opce asijské, window opce a opce indexové. Jelikoţ jsem v předchozích kapitolách zmínil definice a pouţití základních typů opcí, které nabízí skoro všechny zmíněné instituce, zaměřil jsem se tedy dále jen na ty produkty, které jsou specifické pro tuto banku.

4.5.1. Asijská opce 22

Opce, kde se strike opce porovnává s aritmetickým průměrem hodnot podkladového aktiva.

Odlišnost od klasických opcí je v tom, ţe u klasických opcí se porovnává hodnota strike opce s aktuální hodnotou podkladového aktiva a u asijských opcí se porovnává hodnota strike opce s předem definovaným průměrem hodnot podkladového aktiva. Podkladovým aktivem můţe být, měnový kurs, cena akcie, hodnota akciového indexu, hodnota komodity.

Příklad č. 12: Nákup asijské opce Klasická opce - klient má právo si koupit EUR za CZK za 1 měsíc kurzem 24.000. Kdyţ bude kurz za 1 měsíc vyšší neţ 24.000, klient opci vyuţije. Asijská opce - klient má právo si koupit EUR za CZK za 1 měsíc kurzem 24.000 s denním průměrováním. Kdyţ bude aritmetický průměr z denních hodnot kurzu EUR/CZK v následujícím měsíci vyšší neţ 24.000, klient opci vyuţije. U komodit je aritmeticky průměrována cena spotových kurzů komodity po sledované období

4.5.2. Window opce Měnová opce s americkou bariérou, kde se sledování opce omezí na předem určený časový interval (Window). Základní odlišnost od klasických bariérových opcí je v tom, ţe u Window opcí se bariéra sleduje jenom v předem určeném časovém období

22

http://www.rb.cz/

54

Klient má právo na provedení měnové konverze jenom v den expirace v případě, ţe se kurz alespoň jednou mezi začátkem období sledování bariér (začátek Window) a koncem období sledování (konec Window) nachází nad bariérou (Up In) nebo pod bariérou (Down In).

4.5.3. Indexová opce Opce, která drţiteli umoţní zabezpečit se proti růstu cen akciových indexů/akcií.

23

Základní

odlišnost od klasických opcí je v tom, ţe u klasických opcí se porovnává hodnota strike opce s aktuální hodnotou podkladového aktiva a u asijských opcí se porovnává hodnota strike opce s předem definovaným průměrem hodnot podkladového aktiva. Podkladovým aktivem je akcie/akciový index.

4.6. Rizika opčního zajištění Rizika úrokové opce. Zisk nebo ztráta z úrokových transakcí, se výrazně ovlivňuje s pohybem úrokových sazeb. Riziko spojené s komoditní opcí představuje zisk nebo ztrátu z komoditních transakcí. To je ovlivněno pohybem ceny dané komodity. Rizika spojená s binárními měnovými opcemi také představují zisk nebo ztrátu z obchodů v cizí měně. Tento stav je ovlivněn pohybem směnných kurzů. Obdobnému riziku také čelí poslední typ opce ze strany nabídky Komerční banky - bariérová opce. Všeobecně je při prodeji opce riziko významně vyšší neţ při jejím nákupu. Ztráta prodávajícího opce můţe významně převyšovat obdrţenou prémii. Prodávající opce přijímá závazek k nákupu nebo prodeji podkladového aktiva, je-li opce uplatněna, a kdy uţ můţe být trţní cena vzdálena ceně realizační. Vlastní-li klient jiţ pokladové aktivum, k jehoţ prodeji se zavázal, riziko je niţší. Tolik k nastínění a vysvětlení na konkrétních případech nabídku Komerční banky, jako moţnost zajištění proti měnovému, úrokovému a komoditnímu riziku. Myslím, ţe moţnosti vyuţití opcí prostřednictvím Komerční banky je opravdu mnoho. Více v poslední kapitole praktické části práce.

23

http://www.rb.cz/

55

4.7. Forwardy nabízené bankami ČSOB, Komerční

bankou a Unicredit Bank 4.7.1.

Forward ČSOB

Forward je smlouva o nákupu či prodeji určitého mnoţství cizí měny za určitý kurz. Standardně se pouţívají forwardy na období jeden rok. Výhodou operace je, ţe klient můţe ve vhodný okamţik ve spolupráci s bankou zajistit budoucí operaci závazným kurzem, který je pro klienta optimální. S tímto kurzem pak můţe kalkulovat svoje finanční plánování. Klient, který se zajistil forwardem, má jistotu, ţe dosáhne svého předpokládaného výnosu i přes kolísavý pohyb směnečných kurzů. Pokud zajištěný forwardový kurz pro dané období bude vyšší, něţ jeho spotový protějšek, pak je zajištěná měna nositelem prémie. Pokud by tomu bylo naopak, pak je tato měna nositelem diskontu. Zda bude forwardový kurz vyšší či niţší neţ spotový kurz závisí na úrokovém diferenciálu mezi referenční a základní měnou.

Příklad č. 17: Zajištění forwardem Exportní společnost prodala zahraničnímu odběrateli 30. 6. zboţí za 100 000 EUR. Faktura je splatná za tři měsíce, tj. 30.9. Exportér tedy 30. 6. prodá bance 100 000 EUR s vypořádáním dne 30. 9., 30. 6. banka prodá 100 000 EUR na mezibankovním trhu valut spot za aktuální kurz 23,52 EUR/CZK. Tím se banka zajistí proti devizovému riziku a uloţí získané CZK na tři měsíce pro vypořádání forwardu s exportní společností za aktuální trţní sazbu 1,98%. Prodaná eura si však banka musí na tři měsíce půjčit za aktuální trţní sazbu 2,53%. Tato půjčka bude vypořádána ve stejný den jako forward. Bude zaplacena obdrţenými eury od exportní firmy.

56

Tabulka č. 4: Mezibankovní úrokové sazby platné k 30. 6. 2010 CZK

EUR

1 milión

1,96 - 2,02 2,35 - 2,38

2 milióny

1,97 - 2,03 2,41 - 2,46

3 milióny

1,98 - 2,04 2,48 - 2,53

6 miliónů

2,02 - 2,08 2,62 - 2,67

Zdroj: Pobočka ČSOB Teplice Ztráta, kterou banka má rozdílem výpůjční a ukládací sazby se odráţí ve výsledném kurzu jako záporné forwardové body. (1,98 2,53) * 92 * 23,52 360 *100

0,033

Výsledný kurz tedy 23,52 - 0,033= 23,487 EUR/CZK. Podrobnosti k vzorci k výpočtu záporných forwardových bodů v 2. kapitole. Definice derivát

Graf č 24: Exportér. Zajištění forwardem prodej cizí měny EUR/CZK


Příklad č. 18: Prodloužení termínové operace Můţe také nastat situace, kdy se exportní firma dozví, ţe příchozí platba se opozdí o jeden měsíc. Firma si dohodne s banku prodlouţení splatnosti o jeden měsíc. Původní forward splatný k 30. 9. bude vypořádán a exportér musí dodat 10 000 EUR, které kvůli zpoţdění nemá. Musí nakoupit 100 000 k vypořádání původního forwardu a současně prodá 100 000 EUR se splatností jeden měsíc. Forwardový kurz se bude rovnat spotovému, plus s forwardovými body. Je-li 30. 9. aktuální kurz 23,45 EUR/CZK, nový forwardový kurz bude:

(1,98 2,53) * 30 * 23,45 360 *100

0,0107

Forwardový kurz je 28,44 EUR/CZK Inkasovaný zisk exportní společnosti k 30. 9. je sníţen o náklad banky na prodlouţení splatnosti forwardu. V tomto případě banka prodala exportu eura k 30. 9. a současně je koupila zpět s valutou 30.10. Jde tedy o devizový swap. Další případ je, kdyţ exportní společnost obdrţí platbu dříve, 30.8. Forward můţe být částečně nebo úplně vypořádán pouţitím devizového swapu. Forward je také moţné úplně zrušit uzavřením protioperace na stejnou částku a se stejnou valutou. Forward s variabilní splatností je klasickým forwardem, který je opatřen patřičným kurzem, ale jeho splatnost není vázána na konkrétní datum. Společnost, která se forwardem zajišťuje, stanoví tzv. rozpětí splatnosti. V tomto rozpětí můţe společnost uplatnit splatnost forwardu v kterýkoli den, avšak nejpozději do posledního dne tohoto rozpětí musí být forward vypořádán.

Příklad č. 19: Předčasné vypořádání termínové operace Exportér prodal zahraničnímu odběrateli 30. 6. zboţí za 100 000 EUR. Platba má být provedena za tři měsíce, ale firma nezná přesné datum a současně se chce zajistit proti kurzovnímu riziku. 58

30.6. exportní firma uzavře forward a prodá bance 100 000 Eur s variabilní splatností od 30. 8. do 30. 9. za domluvený kurz 30.6. Situace 30.6.: Aktuální kurz 23,52 EUR/CZK Forwardový kurz k 30. 9. je 23,479 EUR/CZK. Kurz s variabilní splatností je 23,469 EUR/CZK. Exportní firma si zajistila pevný kurz 23,469 EUR/CZK pro vyplacení svého inkasa a zároveň můţe stanovit den vypořádání v období od 30. 8. do 30.9. Poslední případ, který si blíţe vysvětlíme, je průměrný forwardový kurz (Average Rate Forward), který je vhodný v případě pravidelných částečných platbách, kdy je problém stanovit přesně splatnost a objem jednotlivých transakcí. Vývoj devizového kurzu se odvíjí od kurzu stanoveného centrální bankou z kaţdého pracovního dne dohodnutého období. Na konci období se aritmetickým průměrem všech kurzů stanoví trţní kurz, za který se v tomto období obchodovalo. Rozdíl mezi pevným kurzem a fixním kurzem je předmětem vypořádání na konci zajištěného období.

Příklad č. 20: Average Rate Forward Exportér prodává zboţí zahraničnímu odběrateli. Hodnota zboţí, které exportér během následujících třech měsíců dodá, je odhadnuta 50 000 EUR. Platby za zboţí přicházejí průběţně, exportní firma není schopna stanovit výši jednotlivých inkas a současně nechce být vystavena měnovému riziku. 30. 6. firma uzavře Average Rate Forward na prodej EUR za CZK v hodnotě 50 000 EUR pro období od 1. 7. do 30.9. Situace 30.6.: Aktuální spotový kurz je 23,52 EUR/CZK. Zajištěný kurz k 30. 9. je 23,439 EUR/CZK. Společnost převáděla inkasa po referenční období aţ do výše 50 000 EUR.

59

V den splatnosti mohou nastat tyto tři varianty: 1. Aritmetickým průměrem byl vypočítán průměrný kurz za referenční období: 23,25EUR/CZK, tedy niţší neţ zajištěný kurz 23,439. Koruna v daném období posílila. Exportní firma realizovala prodej jednotlivých inkas průměrně za niţší cenu neţ při zajištěném kurzu. Rozdíl mezi kurzy platí banka firmě. 2. Průměrný kurz EUR/CZK se rovná zajištěnému kurzu. Nedojde tak k ţádnému vypořádání mezi exportní společností a bankou. 3. Průměrný kurz za referenční období je 23,65 EUR/CZK a je tedy vyšší neţ zajištěný kurz. Koruna v daném období oslabila. Exportní firma realizovala prodej jednotlivých inkas průměrně za vyšší cenu neţ při zajištěném kurzu. Rozdíl mezi kurzy platí firma bance. Hlavní výhodou Average Rate Forward je flexibilita zajištění. Výše transakce a datum realizace je moţné přizpůsobit aktuálním potřebám. Odpadají tak náklady spojené se změnou dne splatnosti prostřednictvím swapové operace

Graf č. 25: Exportér. Average Rate Forward


4.7.2.

Forward Komerční banky

Měnový forward je určen fyzickým a právnickým osobám, kteří poţadují zajištění měnového rizika vyplývající z moţného, pro klienta negativního, vývoje konkrétního měnového páru. Měnový forward lze sjednat ve všech měnách uvedených na kurzovním lístku Komerční banky, a.s. Měnový forward lze téţ sjednat v kombinaci s hladkou platbou vyšlo, dokumentárním inkasem či dokumentárním akreditivem. Obchod je vţdy uzavírán telefonicky s dealerem Klientských obchodů. Klient obdrţí ke kontrole konfirmaci uzavřeného obchodu obsahující sjednané parametry obchodu.

Příklad č. 21:Zajištění forwardem. Prodej EUR/CZK Klient prodává 1 mil. EUR, kupuje CZK. Vypořádání obchodu je za 1. měsíc. Sjednaný kurz je 23,950. V den splatnosti je aktuální kurz 24,000. Jestliţe byl obchod sjednán jako spekulativní, klient utrpěl ztrátu 50 000 CZK. Jestliţe byl obchod sjednán jako zajišťovací, klient tuto ztrátu chápe jako náklad za zajištění. Zajištění chrání klienta před natolik výraznou změnou kurzu, ţe by způsobila klientovi váţné finanční problémy.

4.7.3.

Forward Unicredit Bank

Jedná se o promptní devizovou operaci. Lze obchodovat se všemi měnami na kurzovním lístku. Nejvíce obchodované jsou EUR/CZK, USD/CZK a EUR/USD . Forward je moţno uzavřít prostřednictvím bankovního poradce nebo přímo s Treasury oddělením. Společnost Unicredit Bank nabízí devizové operace aktuálně ve 29 obchodovaných měnových párech. Forwardová operace je dohoda mezi bankou a klientem v přítomné době o konverzi měn, v daném objemu, v budoucím předem stanoveném termínu, za předem stanovený kurz. Devizová operace se uskutečňuje při tzv. forwardovém kurzu. Odchylka tohoto kurzu od kurzu spot odpovídá rozdílu v úrokových sazbách mezi obchodovanými měnami (tzv. swapové body) Forwardový kurz se skládá ze spotového kurzu + swapových bodů: 61

FR = SR * (1 + IRd * D/360 ) / (1 + IRz * D/360),

Tabulka č. 5: FX forward. Možné rozvržení zajištění spol. Unicredit Bank První datum splatnosti

Poslední datum splatnosti

EUR offer (% p.a.)

CZK bid (% p.a.)

1. 11. 2010 1. 12. 2010 3. 1. 2011 1. 2. 2011 1. 3. 2011 1. 4. 2011 2. 5. 2011 1. 6. 2011 1. 7. 2011 1. 8. 2011 1. 9. 2011 1. 10. 2011

30. 11. 2011 31. 12. 2010 31. 1. 2011 28. 2. 2011 31. 3. 2011 29. 4. 2011 31. 5. 2011 30. 6. 2011 31. 7. 2011 31. 8. 2011 30. 9. 2011 31. 10. 2011

0.84 0.84 0.97 1,09

0.61 0.75 0.78 0.88

1.12 1.22 1.30 1.34 1.40 1.44 1.48 1.54

0.99 1.11 1.19 1.23 1.25 1.28 1.32 1.36

Forwardový Částka Eur kurz 100 000 100 000 100 000 100 000 100 000 100 000 100 000 100 000 100 000 100 000 100 000 100 000

24.498 24.497 24.491 24.485 24.488 24.488 24.485 24.484 24.475 24.470 24.465 24.458

Průměr: 24,482 Zdroj: Pobočka Unicredit Bank Upraveno autorem FR: forwardový kurz

SR: okamţitý kurz

IRd: domácí úroková sazba

IRz: úroková sazba na zahraniční

Výhody: S uzavřením obchodu nejsou spojeny ţádné náklady. Je předem znání budoucí kurz. Moţnost zvolit si splatnost v rámci časového intervalu Nevýhody: Ţádná moţnost participovat na příznivém vývoji na trhu

Forward Extra s evropskou bariérou Unicredit bank nabízí podobně jako Komerční banka také bariérové opce. Bariérová opce je kombinace klientem koupené opce a prodané bariérové opce typu European knock-in Výhodami je 100% zajištění proti nepříznivému vývoji trhu, předem známý nejhorší moţný budoucí kurz (pro rozpočtové účely), moţnost podílet se do určité míry na příznivém vývoji trhu, beznákladová strategie. Nevýhodou je, ţe při dosaţení bariéry proběhne konverze za strike bariérové opce 62

Tabulka č. 6: Forward Extra s evropskou bariérou. Možné rozvržení zajištění spol. Unicredit Bank Zdroj: Pobočka Unicredit Bank Teplice Rozhodné datum 26.11.2010 29.12.2010 27.1.2011 24.2.2011 29.3.2011 27.4.2011 27.5.2011 28.6.2011 27.7.2011 29.8.2011 28.9.2011 27.10.2011 Upraveno autorem

Datum splatnosti 30.11.2010 31.12.2010 31.1.2011 28.2.2011 31.3,.2011 29.4.2011 31.5.2011 30.6.2011 29.7.2011 31.8.2011 30.9.2011 31.10.2011

Částka (EUR) 100 000 100 000 100 000 100 000 100 000 100 000 100 000 100 000 100 000 100 000 100 000 100 000

Bariéra Strike put Strike EKI (k EKI call opce call opce opci) 24,25 24,25 25.00 24,25 24,25 25,00 24,25 24,25 25,00 24,25 24,25 25,00 24,25 24,25 25,00 24,25 24,25 25,00 24,25 24,25 25,00 24,25 24,25 25,00 24,25 24,25 25,00 24,25 24,25 25,00 24,25 24,25 25,00 24,25 24,25 25,00

Opční prémie (CZK) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Graf č. 26: Forward s evropskou extra bariérou nabízený spol. Unicredit Bank

Zdroj: Pobočka Unicredit Bank Upraveno autorem 63

5. Kapitola: Závěrečné hodnocení a výběr vhodných variant využití opčních obchodů v praxi. V poslední kapitole své práce bych rád čtenáře seznámil s výsledky praktické části. Mým hlavním cílem bylo zmapování nabídky zajištění opcemi, ale i ostatními devizovými obchody různých bank. Podařilo se mi zmapovat nabídky Komerční banky, České spořitelny, ČSOB, Unicredit bank a Raiffeisen bank. Všechny tyto instituce nabízejí pro své klienty úrokové a měnové opce a kromě České spořitelny i komoditní opce. Podobnost těchto produktů od různých bank je samozřejmostí, neboť se jedná o základní typy zajišťovacích prostředků. Jak jsem sám zjistil, pokud by klient chtěl vyuţít tohoto typu zajištění a je klientem některé ze zmíněných bank, bude pro něj mnohem snazší si toto zajištění zajistit u své domácí banky, neţ li u banky cizí. Zajištění deriváty je převáţně určeno pro korporátní klienty a u ostatních klientů banka vyţaduje výkaz z podnikání, aby byla schopna nastavit na míru maximální výši transakce a například výši opční prémie pro konkrétního klienta. Chtěl jsem si ve všech jmenovaných bankách zaloţit měnovou opci na 100 000 EUR/CZK s dobou splatností tři měsíce. Výsledky byly následující. V případě České spořitelny jsem byl překvapen neznalostí pracovníků této banky o tomto oboru zajištění. V celé pobočce jsem nenašel osobu, která by mi byla schopna vyhovět a nastavit určité podmínky pro můj poţadavek na zajištění. Myslím si, ţe jsem spíše pracovníky poučil o způsobu obchodování, který doposud neznali. Dále také na webových stránkách České spořitelny sem se nedozvěděl o nabídce na zajištění deriváty skoro nic. Podle mých získaných zkušeností bych se rozhodně obrátil na jinou bankovní instituci. Podobné výsledky jsem zaznamenal i ve společnosti Raiffeisen bank. Opět jediné informace, které jsem obdrţel od této společnosti, byly prostřednictvím webových stránek. Při pokusu sjednat si opci přímo na pobočce v Teplicích byl výsledek stejný jako v případě České spořitelny. Společnost Unicredit Bank, Komerční banka a ČSOB mne naopak překvapily znalostí probíraného tématu a okamţitým jednáním o samotném kontraktu. Okamţitě jsem byl spojen s pracovníky dealingového centra a jednal jsem s osobou, která se tímto tématem přímo zabývá. Velmi mile jsem byl překvapen ve společnosti Unicredit Bank. Na Teplické pobočce se o můj problém okamţitě začala zajímat osoba znalá v tématu, poskytla mi základní informace a předala mne osobám v dealinovém centru v Praze, které se mnou okamţitě spojily a jednaly se mnou o konkrétních podmínkách kontraktu. Společnosti ČSOB 64

a Komerční banka měly naopak velice dobře připraveny stručný přehled nabízených derivátů jak v elektronické podobě, tak i ve formě určitého letáčku, kde si kaţdý mohl vybrat sám, co by bylo nejvhodnější pro konkrétní zajištění. Stručný přehled nabízených produktů je uvedený v tabulce č. 6, viz níţe.

Tabulka č. 7: Nabízené produkty od vybraných institucí Vybrané bankovní instituce

ČSOB

Česká spořitelna Raiffeisen bank

Unicredit Bank

Komerční Banka

Nabízené produkty Forward Average Rate Forward F. R. A. Risk Reversal Úroková opce Měnová opce Měnové opce Úroková opce Window (měnová) opce Asijská opce Indexová opce Forward Forward s extra evropskou bariérou Úrokové opce Měnové opce Komoditní opce Měnové bariérové opce Měnové digitální opce Forward Úroková opce Měnová opce Měnové bariérové opce


Z této tabulky můţeme vyvodit, ţe banky nabízejí pro své klienty shodné produkty - měnové opce, úrokové opce, opce bariérové (Window opce) a dále také forward. Dalšími produkty, které nemají banky stejné jsou například Average Rate nebo Risk Reverrsal (opční strategie), či forward s evropskou bariérou. Jak uţ bylo řečeno, pro budoucí zajištění bych nejprve zkusil 65

navštívit banku, ve které jsem klientem, neboť si myslím, ţe právě tam by měly být podmínky pro budoucí kontrakt nejideálnější. Navzdory tomu, pokud jste klient České spořitelny a Raiffeisen bank, obrátil bych se raději na instituci Unicredit Bank, ČSOB nebo Komerční banku. Dále pokud klient vyhledává netradiční způsoby zajištění jako například Risk Reversal nebo opci bariérovou či F.R.A., obrátil bych se na společnost, která má v tomto ohledu více zkušeností a myslím si, ţe právě tyto tři zmiňované společnosti (Komerční banka, ČSOB a Unicredit Bank) jsou z mé studie nejvhodnější. Bohuţel nejsem schopen ze své studie říci, která z bank je nejlepší v této činnosti, neboť mi nebyly poskytnuty od všech bank výsledky v číselných hodnotách (výše referenčních sazeb a opčních prémií) a tudíš nemohu příliš porovnávat. Jen pro příklad, v případě banky ČSOB je výše opční prémie stanovena 25 haléři CZK za 1 Euro. Myslím si, ţe obsah mé studie poukazuje především na různorodost, ale také v některých případech podobnost, nabídek opčních obchodů konkrétních institucí na Teplicku. Čtenář by z této práce měl získat ucelené informace o konkrétních nabídkách produktů

konkrétních

bank,

aby

byl

schopen

si

a zprostředkovatele, který mu umoţní tuto transakci provést.

66

sám

vybrat

způsob

zajištění

Závěr: Závěrem bych se chtěl zamyslet, zda jsem dosáhl všech cílů stanovených v úvodu. V teoretické části práce jsem popsal historický vývoj derivátů, především opcí, a vývoj derivátových trhů. Dále jsem definoval základní kombinace opčních obchodů, způsob jejich pouţití a oceňování. V praktické části se mi úspěšně podařilo zmapovat, popsat a vysvětlit konkrétní nabízené moţnosti od různých bankovních institucí. Dále jsem zmapoval shodné produkty, které nabízejí různé banky pro své klienty, ale i takové produkty, které nemají u ostatních bankovních institucí konkurenci. Jsou tedy svojí nabídkou produktů jedineční? Na základě poznatků, které jsem získal studií jednotlivých nabídek bank, moje práce odpovídá na otázky, jaká banka poskytuje jaké sluţby v oblasti zajištění budoucích závazků či pohledávek, jak jednotlivé produkty přesně fungují a také jsem zjistil, jaké ze zmíněných institucí bych si vybral pro uzavření obchodu a proč.(viz 5. kapitola)

67

Seznam použité literatury: Bibliografie:

[1] BLAHA, Zdeněk, S., JINDŘICHOVSKÁ, Irena. Opce, swapy, futures – deriváty finančního trhu. ISBN 80-85603-78-0 [2] DVOŘÁK, Petr. Deriváty. ISBN: 80-245-0634-3 [3] DVOŘÁK, Petr. Finanční deriváty. ISBN: 80-7079-633-2 [4] JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. ISBN 80-247-0342-4 [5] KODERA, Jan., MARKOVÁ, Jana. Devizové obchody. ISBN 80-7265-046-7 [6] JÍLKOVÁ, L. Deriváty: Cenné papíry III. ISBN 80-01-01752-4 [7] SOJKA, Z. Komoditní a finanční deriváty. ISBN 80-214-3253-5 [8] MÁLEK, J. Opce a futures. Praha: Oeconomica. 2003. 133 s. ISBN 80-245-0488-X

Seznam www stránek: Text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License. Stránka byla naposledy editována 16. 4. 2011. Dostupný z WWW: http://www.rb.cz/search_results/?query=opce&newpage=0&root=search_results http://www.unicreditbank.cz/cz/vyhledavani.html?search=opce&dv=Rychl%C3%A9+hled% C3%A1n%C3%AD http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/PRODUCT_CS_PI01_026163.XML http://www.csob.cz/cz/firmy/podnikatele/financni-a-kapitalove-trhy/nastroje-zajisteni-rizikapohybu-urokovych-mer/stranky/urokova-opce.aspx http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/barierova-menova-opce.shtml

Seznam grafů, tabulek, zkratek Seznam grafů: Graf č. 1: Koupě kupní opce (long call) Graf č. 2: Prodej kupní opce (short call) Graf č. 3: Koupě prodejní opce (long put) Graf č. 4: Prodej prodejní opce (short put) Graf č. 5: Dlouhé a krátké zajištění Graf č. 6: Medvědí call spread Graf č. 7: Býčí put spread Graf č. 8: Long stradlle Graf č. 9: Short stradlle Graf č. 10: Long strangle Graf č. 11: Short strangle Graf č. 12: Zajištění úrokovou opcí cap Graf č. 13: Zajištění úrokovou opcí flloor Graf č. 14: Zajištění úrokovou opcí collar Graf č. 15: Prodej short put bariérové opce down & in Graf č. 16: Nákup long put bariérové opce down & in Graf č. 17: Prodej short call bariérové opce up & in Graf č. 18: Prodej bariérové opce down & out Graf č. 19: Nákup long put bariérové opce down & out Graf č. 20: Nákup long call bariérové opce up & out Graf č. 21: Nákup put opce EUR/CZK Graf č. 22. Prodej call opce EUR/CZK Graf č. 23: Importér. Risk Reversal EUR/CZK Graf č. 24: Exportér. Zajištění forwardem. Prodej cizí měny EUR/CZK Graf č. 25: Exportér. Average Rate Forward Graf č. 26: Forward s evropskou extra bariérou nabízený spol. Unicredit

Seznam tabulek:

Tabulka č. 1: Srovnání opčních listů a opcí Tabulka č. 2: Minimální objemy pro uzavření transakce s ČSOB Tabulka č. 3: Minimální objemy pro uzavření transakce s unicredit Bank Tabulka č. 4: Mezinárodní úrokové sazby platné k 30.6 2010 Tabulka č. 5: FX forward. Moţné rozvrţení zajištění spol. Unicredit Bank Tabulka č. 6: Forward Extra s evropskou bariérou. Moţné rozvrţení zajištění spol. Unicredit Bank

Tabulka č. 7: Nabízené produkty od vybraných institucí

Seznam zkratek:

OTC – Over the counter CBOT – Chicago board of trade CME – Chicago mercatile exchange CBOE – Chicago board options exchange FRA – Forvard Rate Agreement PK – Promptní kurz RC – Realizační cena SC – Spotová cena ČSOB – Československá obchodní bank

Opční a devizové obchody a jejich využití v praxi

Recommend Documents