Podnikání formou živností

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Podnikání formou živností Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Jiří Tuza, Ph.D.

Eliška Trněná

Brno 2011

MÍSTO PRO ZADÁNÍ

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala panu Mgr. Jiřímu Tuzovi, Ph.D. za odborné vedení a podnětné připomínky, které mi poskytl při zpracování této bakalářské práce.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Podnikání formou živností“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne 20. prosince 2010

…………………………………… Eliška Trněná

Abstract Trněná, E., Business in the form of trades. Bachelor thesis, Brno 2011. This bachelor thesis deals with the trade business. This work is divided into a literature review and the practical part. The first part deals more closely with core elements of small businesses which correspond with national law of the Trade Act. The practical part includes artificially induced situations of first time entrepreneurs who get over obstacles in obtaining a trade license. There is also the topic of social and health insurance that the active trade operations are closely connected with. This work seeks to create a practical guide for first time entrepreneurs to help them both legally and practically enter into the trade business. Keywords Trade Act, business, form of trades, trade license, entrepreneur.

Abstrakt Trněná, E., Podnikání formou živností. Bakalářská práce, Brno 2011. Bakalářská práce se zabývá problematikou živnostenského podnikání. Práce se dělí na část literární rešerše a vlastní práci. První část blíže seznamuje se stěžejními prvky živnostenského podnikání, které korespondují s platnou právní úpravou živnostenského zákona. Vlastní práce obsahuje navozené fiktivní situace začínajících podnikatelů, kteří překonávají překážky na cestě za získáním živnostenského oprávnění. Dále se zde objevuje problematika odvodů sociálního a zdravotního pojištění, jenž s aktivním provozováním živnosti úzce souvisí. Práce se snaží vytvořit praktický návod pro začínající podnikatele, který by jim měl napomoci jak po právní, tak po praktické stránce vstoupit do živnostenského podnikání. Klíčová slova Živnostenský zákon, živnost, druhy živností, živnostenské oprávnění, podnikatel.

Použité zkratky

Použité zkratky CRM Centrální registrační místo; EU Evropská unie; JRF Jednotný registrační formulář; ObčZ Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; ObchZ Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů; OSSZ Okresní správa sociálního zabezpečení; OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná; PO Právnická osoba; Přehled Přehled o příjmech a výdajích; ŽZ Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů.

6

Obsah

7

Obsah 1

Úvod

2

Cíl práce a metodika

3

9 10

2.1

Cíl práce ...................................................................................................10

2.2

Metodika ..................................................................................................10

Literární rešerše

12

3.1

Právní úprava živnostenského podnikání ...............................................12

3.2

Živnost......................................................................................................13

3.3

Podmínky provozování živnosti ..............................................................14

3.3.1

Všeobecné podmínky provozování živnosti ....................................14

3.3.2

Zvláštní podmínky provozování živnosti.........................................15

3.4

Subjekty oprávněné provozovat živnost..................................................15

3.5

Rozdělení živností podle rozdílů v přístupovém režimu k oprávnění ....16

3.5.1

Odborná způsobilost řemeslných živností....................................... 17

3.5.2

Odborná způsobilost vázaných živností ..........................................18

3.5.3

Živnosti volné...................................................................................18

3.5.4

Živnosti koncesované.......................................................................18

3.6

Povinnosti podnikatele ............................................................................19

3.7

Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce.............. 20

3.8

Organizace živnostenské správy ..............................................................21

3.9

Živnostenský rejstřík ...............................................................................21

3.10 Živnostenská kontrola ............................................................................ 22 3.10.1

Neoprávněné podnikání ................................................................. 22

3.11 Skončení živnostenského oprávnění ...................................................... 23 3.11.1

Zánik živnostenského oprávnění .................................................... 23

3.11.2

Zrušení živnostenského oprávnění................................................. 23

3.11.3

Přerušení živnostenského oprávnění ............................................. 24

3.12 Překážky v provozování živnosti............................................................. 24 3.13 Provozovna.............................................................................................. 25

Obsah

4

8

Vlastní práce 4.1

26

Ohlášení živnosti fyzickou osobou s bydlištěm na území ČR ................ 26

4.1.1

Ohlášení živnosti volné ................................................................... 26

4.1.2

Ohlášení živnosti vázané................................................................. 29

4.1.3

Žádost o živnost koncesovanou ...................................................... 32

4.2

Rozšíření předmětu podnikání PO se sídlem na území ČR ................... 34

4.2.1 4.3

Rozšíření předmětu podnikání o živnost volnou ........................... 34

Pojistné na sociální zabezpečení..............................................................37

4.3.1

Výše vyměřovacího základu .............................................................37

4.3.2

Důchodové pojištění OSVČ............................................................. 38

4.3.3

Nemocenské pojištění OSVČ .......................................................... 39

4.3.4

Platby pojistného na sociální zabezpečení ..................................... 39

4.3.5

Zúčtování záloh pojistného na důchodové pojištění ...................... 40

4.3.6

Roční zúčtování pojistného na sociální zabezpečení u OSVČ ........ 40

4.4

Zdravotní pojištění ..................................................................................41

4.4.1

Výše měsíční zálohy OSVČ v následujícím roce podnikání............ 43

5

Diskuze

44

6

Závěr

45

7

Literatura

47

8

Přílohy

53

8.1

Seznam příloh ......................................................................................... 53

Úvod

9

1 Úvod Živnostenské podnikání bylo ovlivněno v průběhu jeho téměř stopadesátiletého vývoje politickými režimy, které měly zásadní vliv na regulaci podnikatelského prostředí a státní ekonomiky jako celku. Dlouholetá tradice živnostenského podnikání byla na našem území zcela potlačena v období mezi léty 1948 až 1989. Zásadní změny nejen v této oblasti přinesl až revoluční rok 1989, kdy spolu s pozvolným nástupem tržního hospodářství došlo k opětovnému zavedení právní úpravy soukromého podnikání do právního řádu tehdejšího Československa. Podnikatelská činnost v právním režimu živností je vítána nejen ze strany státu, ale i Evropské unie. Napomáhá snižovat nezaměstnanost a do státní pokladny přispívá v podobě daní a nemalých odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Vstup do živnostenského podnikání je zcela otevřen všem subjektům ohlašující živnost volnou, vázanou a řemeslnou po splnění všeobecných a případně zvláštních podmínek, pokud jsou zákonem ve specifických případech vyžadovány. Právní oblast živnostenského podnikání prochází neustálým vývojem, který je ovlivněn děním nejen na tuzemských, ale i zahraničních trzích. Podstatný vliv na změnu výkonu podnikatelských aktivit v rámci EU mělo přijetí tzv. euronovely živnostenského zákona, která nabyla účinnosti dnem vstupu České republiky do EU v roce 2004. Tento dokument sjednotil národní a komunitární právní úpravu týkající se mimo jiné i přístupových kritérií k živnostenskému podnikání občanů členských států Evropské unie. Oblast živnostenského podnikání se stává v posledních letech čím dál tím více zajímavou i pro běžné občany. Někteří ambiciózní jedinci považují tuto sféru za natolik perspektivní, že dokonce zvažují odchod ze svého dosavadního zaměstnání s úmyslem se aktivně zapojit do podnikatelské činnosti. Jejich největší motivací k tomuto odvážnému kroku je vidina vyššího finančního ohodnocení, realizace podnikatelského snu, touha postavit se na vlastní nohy a v neposlední řadě i tvůrčí volnost a větší pracovní flexibilita. Před vstupem do živnostenského podnikání je nutné se orientovat v právní úpravě související nejen s procesem ohlášení živnosti, ale i následně s jejím provozováním. „Podnikáni formou živností“ považuji za obsáhnou aktuální problematiku, do které bych chtěla na základě zpracování této bakalářské práce hlouběji proniknout.


10

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Hlavním cílem předkládané bakalářské práce je vytvoření praktického návodu, jenž má dovést začínající podnikatele krok po kroku k získání živnostenského oprávnění na základě znalosti právní úpravy živnostenského podnikání obsažené v literární rešerši a navozením fiktivních situací podnikatelů uvedených ve vlastní práci. Ač se může zdát vstup do živnostenského podnikání jednoduchý, není tomu tak po administrativní ani právní stránce. Tato právní oblast je značně obsáhlá a není snadné se v ní orientovat. Studium veškerých materiálů, které se k ní vztahuje, by bylo velmi časově náročné, a z tohoto důvodu se bakalářská práce snaží ušetřit čas svým čtenářům a přinést zestručnění důležitých poznatků načerpaných v její právní úpravě. Navozené fiktivní situace mají za úkol provést začínající podnikatele okolnostmi, se kterými se budou setkávat v okamžiku, kdy oni sami budou ohlašovat svoji živnost. Praktické příklady zpracovávají jednotlivé kroky, jakými musí nováčci v oblasti podnikání projít a také splnit, aby úspěšně získali živnostenské oprávnění. Bakalářská práce ve své literární rešerši i vlastní práci přináší ucelený přehled informací a postupů, které mají za úkol poučit čtenáře o legislativě vztahující se k živnostenskému podnikání a usnadnit proces získávání živnostenského oprávnění. Práce pojímá informace, které by měli mít začínající podnikatelé dokonale zažité, aby se vyvarovali chyb na cestě za zhmotněním svého podnikatelského snu. Oblast živnostenského podnikání prochází častými změnami právní úpravy, a proto je důležité sledovat její vývoj v podobě novelizací. V tomto směru budou informace obsažené v této práci užitečné nejen podnikatelům začínajícím, ale také těm, kteří svoji živnost již provozují.

2.2 Metodika Z pohledu metodiky se předkládaná bakalářská práce člení na část literární rešerše a vlastní práci. Dále obsahuje diskuzi a závěr a je ukončena seznamem použité literatury, z které bylo v průběhu jejího zpracování čerpáno. Její podstatnou součástí jsou také přílohy, jenž věcně přispívají k celistvému porozumění rozebírané problematiky. Před samotným vypracování bakalářské práce je nezbytné si zajistit a řádně prostudovat dostatečné množství odborných materiálů. Dále tyto materiály roz-


11

třídit a analyzovat a následně sloučit jejich jednotlivé vybrané části do kompaktního celku, který ve srozumitelné a stručné podobě prezentuje čtenářům danou problematiku. V rámci celého vypracování bakalářské práce se objevuje metoda analýzy a komparace. Literární rešerše obsahuje metody syntézy a interpretace. Vlastní práce při postupu řešení získávání živnostenského oprávnění začínajícími podnikateli hojně využívá metodu dedukce. V literární rešerši dochází k postupnému seznámení s teoretickými znalostmi problematiky živnostenského podnikání získanými na základě studia odborné literatury, internetových zdrojů a platných zákonů. Teoretická část objasňuje stěžejní prvky živnostenského podnikání, které korespondují s platnou právní úpravou živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů a dalšími odbornými zdroji. Jednotlivé části literární rešerše jsou uspořádány v logickém sledu a navzájem na sebe navazují. Vlastní myšlenky a názory, kterými jsem bakalářskou práci obohatila, jsou v rámci literární rešerše zvýrazněny kurzívou. Vlastní práce obsahuje navozené fiktivní situace podnikatelů, kteří usilují o získání živnostenského oprávnění a také řeší problematiku sociálního a zdravotního pojištění OSVČ. V praktické části bakalářské práce jsou uvedeny čtyři příklady podnikatelů, jenž se dostávají do uměle vytvořených situací na cestě za získáním živnostenského oprávnění. Práce popisuje jednotlivé kroky při ohlašování živnosti volné a vázané, ale také řeší případ žádosti o koncesi. Popis postupu začínajících podnikatelů při získání živnostenského oprávnění vytváří praktické vodítko, které by mělo být nápomocné při řešení obdobných situací v reálném prostředí. Příklady podnikatelů jsou zpracovány na základě poznatků získaných v literární rešerši. Dále je v praktické části popsána a osvětlena problematika zákonných odvodů na sociální a zdravotní pojištění, jenž s provozováním podnikatelské činností OSVČ úzce souvisí. Oblast živnostenského podnikání prochází častými změnami právní úpravy a předpisů s ní souvisejícími. Předkládaná bakalářská práce je z důvodu chystaných změn výše sazeb odvodů pojistného na sociální zabezpečení aktuální ve svém vypracování k 30. listopadu 2010.


12

3 Literární rešerše 3.1 Právní úprava živnostenského podnikání Živnostenské podnikání je v dnešních podmínkách považováno za samozřejmou a zcela běžnou formu podnikatelské činnosti (Průcha, 1997, s. 7). V průběhu jeho vývoje se střídala období rozvoje s obdobími naprostého útlumu či dokonce úpadku. Až revoluční rok 1989 vytvořil na našem území po více jak čtyřiceti letech předpoklady pro novou právní úpravu živnostenského podnikání, která byla v minulosti zcela potlačena (Horzinková, Kohout, 2003, s. 5). Ústavně právním východiskem dnešní živnostenskoprávní úpravy je zejména Listina základních práv a svobod (Průcha, 2005, s. 12). V těchto souvislostech jde v prvé řadě o ústavně zaručené „právo podnikat“. S tím potom dále souvisí ošetření tzv. vázanosti subjektů práva zákonem, vymezující prostor pro uplatňování práv a svobod fyzických, a stejně tak právnických, osob na straně jedné, a současně ohraničující prostor pro uplatňování státní moci na straně druhé. (Průcha, 1997, s. 19). Stěžejním zákonem v této oblasti je zákon o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jehož předmětem je úprava podmínek živnostenského podnikání a kontrola nad jejich dodržováním (Staša, Srbová, 1996, s. 133). Tento zákon má velice široký dopad, a proto je středem zájmu jak podnikatelské sféry, tak odborné právnické veřejnosti. Mimořádný význam má pro plnění úkolů státní správy. Tak všeobecně používaná právní úprava se logicky stává terčem časté kritiky. Jedni uvádějí, že klade příliš administrativních překážek podnikání, druzí naopak poukazují na nedostatečné záruky prosazování veřejného zájmu v předmětné oblasti. Volnost podnikatele nebo osoby, která se chystá podnikat, má být jistě co největší, ale za předpokladu, že úprava umožní v potřebné míře prosadit i požadavky veřejného zájmu. Veřejnoprávní úprava slouží ochraně takových zájmů, jakými jsou zejména život a zdraví, majetek, práva druhých osob, ale i veřejný pořádek nebo bezpečnost státu. Vždy představuje určité omezení práv a svobod jednotlivců. Z důvodů potřeby chránit uvedené zájmy nelze vystačit se soukromoprávní úpravou podnikatelské činnosti (Staša, Srbová, 1996, s. XII). Právní úprava živnostenského podnikání nejen u nás, ale i v dalších evropských zemích prochází častými změnami, které jsou zapříčiněny závislostí tohoto odvětví na ekonomickém vývoji a také na prosazování liberalizačních či reglementačních koncepcí úřadující vlády (Horzinková, 2002, s. 9, 23). K poslední rozsáhlé novelizaci živnostenského zákona (dále jen ŽZ) došlo v roce 2008 na základě zákona č. 130/2008 Sb. O dva roky později byla schválena jeho dosud poslední právní úprava v podobě zákona č. 155/2010 Sb., jenž pozměňuje pouze jeho šestou část. Obě novelizace se snaží o větší zpřístupnění této podnikatelské oblasti běžným občanů prostřednictvím zjednodušení vstupu do živnostenského podnikání. Usilují také o propojení živnostenských úřadů s dalšími institucemi, se kterými mají živnostenští podnikatelé úzký vztah.


13

Přehled zákonů a právních předpisů upravujících živnostenské podnikání: • Zákon o živnostenském podnikání, zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. • Obchodní zákoník, zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. • Občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. • Zákon o státní kontrole, zákon č. 552/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. • Trestní zákon, zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů. • Zákon o přestupcích, zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. • Správní řád, zákon č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů. • Zákon o správních poplatcích, zákon č. 634/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. • Zákon o správě daní a poplatků, zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. • Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákon č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. • Zákon o daních z příjmů, zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. • Zákon o ochraně spotřebitele, zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. • Zákon o regulaci reklamy, zákon č. 40/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. • Zákon o pobytu cizinců na území České republiky, zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. • Zákon o azylu, zákon č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. • Zákon o uznávání kvalifikace, zákon č. 18/2004 Sb. • Četné právní předpisy technického charakteru podle druhu provozované živnosti (czech.cz, 2009).

3.2 Živnost Obchodní zákoník (dále jen ObchZ) v § 2 vymezuje podnikání jako soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. ŽZ k této definici doplňuje, že podnikání v živnostensko právním režimu se musí řídit podmínkami tohoto zákona. ObchZ vymezuje podnikání šířeji než ŽZ, a to z toho důvodu, že jeho právní úprava pojímá nejenom živnostenské podnikání, ale i další podnikatelské činnosti (Babšická, 1997, s. 7). Platná právní úprava ŽZ specifikuje v ustanovení § 3 a 4, které činnosti jsou vyloučeny z živnostenského podnikání (Staša, Srbová, 1996, s. 135). S ohledem na LZPS nesmí být předmětem živnosti ani činnost zákonem zakázaná. Hraniční případy mohou být přezkoumány soudem a na základě jeho rozhodnutí lze prohlásit podnikání za neplatné, jestliže je předmět podnikání nedovolený nebo odporuje veřejnému pořádku (Staša, Srbová, 1996, s. 136).


14

3.3 Podmínky provozování živnosti Je naprosto nezbytné vymezit podmínky provozování živnosti, aby byli potencionální spotřebitelé chráněni před podnikatelskou činnosti těch, jenž nejsou schopni jednotlivé předpoklady k udělení živnostenského oprávnění zcela naplnit. ŽZ dělí podmínky provozování živnosti do dvou skupin, a to na: • Podmínky všeobecné. • Podmínky zvláštní. Podmínky provozování živnosti musí být dodrženy nejen při vzniku živnostenského oprávnění, ale i po celou dobu jejího provozování (Průcha, 1997, s. 66). Rozdíl mezi těmito dvěmi skupinami podmínek spočívá v tom, že prvé jsou absolutní, tj. že budou vyžadovány vždy a bez jejich splnění nemůže oprávnění k živnostenskému podnikání vůbec vzniknout, zatímco druhé jsou relativní, a tudíž jejich splnění bude vyžadováno pouze u vybraných druhů živností (Průcha, 2005, s. 56-57). Povaha předmětných podmínek vyžaduje, aby jejich splnění bylo posuzováno vždy ve vztahu k určité konkrétní fyzické osobě. Jestliže je živnostenské podnikání vykonáváno fyzickými osobami, tak se tyto podmínky vztahují přímo k těmto osobám. V případě živnostenského podnikání právnických osob se zmíněné podmínky vztahují k osobám, plnícím funkci jejich tzv. odpovědných zástupců. Z tohoto titulu pak lze tyto podmínky označit za podmínky, mající povahu osobního charakteru příslušných subjektů (Průcha, 1997, s. 67). 3.3.1

Všeobecné podmínky provozování živnosti

ŽZ v § 6 k všeobecným podmínkám provozování živností řadí: • Dosažení věku 18 let. • Způsobilost dané osoby k právním úkonům. • Bezúhonnost. Všeobecné podmínky provozování živnosti musí splňovat všechny podnikatelské subjekty pro všechny živnosti, bez ohledu, zda jsou to živnosti ohlašovací nebo koncesované. Nesplnění některé ze všeobecných podmínek stanovených pro podnikání, je u živností ohlašovacích důvodem k vydání rozhodnutí, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo, nebo, že ohlašovatel nesplňuje podmínky pro vznik živnostenského oprávnění (§ 47 odst. 6 ŽZ). U koncesovaných živností je tato skutečnost důvodem k zamítnutí žádosti o udělení koncese (§ 53 odst. 2 ŽZ). U právnických osob je splnění všeobecných podmínek sledováno u osoby, která za tuto právnickou osobu jedná, což se týká např. podmínky bezúhonnosti. V případě, že podnikatel byl pravomocně odsouzen pro některý trest-


15

ný čin uvedený v ustanovení § 6 ŽZ, nesplňuje podmínku bezúhonnosti, což je důvodem pro zrušení živnostenského oprávnění ve smyslu § 58 odst. 1 písm. a) ŽZ (Fleischmanová, Jandová, 2003 s. 19). 3.3.2

Zvláštní podmínky provozování živnosti

Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost vyžadované ŽZ či jiným právním předpisem. Většinou jde o doklad o dosaženém vzdělání či o doklad o délce praxe v příslušném oboru. Zvláštní podmínky provozování živnosti jsou definovány pro řemeslné živnosti v § 21 a 22 ŽZ. Zvláštní podmínky provozování živnosti pro živnosti vázané jsou obsaženy v příloze č. 2 a pro živnosti koncesované v příloze č. 3 ŽZ (businessinfo.cz, 2010). K provozování živnosti volné postačí pouze splnění všeobecných podmínek provozování živnosti, splnění zvláštních podmínek se nevyžaduje (businessinfo.cz, 2010). Živnostenskoprávní úpravou nejsou předepsány zvláštní podmínky především u nejrůznějších nekvalifikovaných prací a činností, ve kterých ani žádnou oficiální kvalifikaci získat nelze. Mimo to však platná právní úprava splnění požadavku odborné způsobilosti v některých případech nepředepisuje ani u některých tradičních řemeslných profesí (např. pekařství), jakož i u některých jiných činností profesního charakteru u nichž se běžně počítá s možností získání odborné kvalifikace vyučením v učebních oborech (Průcha, 1997, s. 71).

3.4 Subjekty oprávněné provozovat živnost Realizace živnostenského podnikání je vázána na veřejnoprávní předpoklad existence kvalifikovaného oprávnění k živnostenskému podnikání (Průcha, 1997, s. 19). Stěžení zásadou právní úpravy živnostenského podnikání je princip, že živnost mohou provozovat osoby fyzické, právnické, ale i zahraniční, splní-li podmínky vymezené živnostenským zákonem. Pojem fyzické a právnické osoby specifikuje občanský zákoník (dále jen ObčZ), vztahy mezi nimi v oblasti živnostenského podnikání upravuje ŽZ (Fleischmanová, Jandová, 2003, s. 11). ObčZ vymezuje fyzickou osobu v obecné rovině v § 7 – 10. Fyzickou osobou je člověk jako přirozený nositel práv a povinností. Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením a zaniká smrtí. Avšak způsobilost k právním úkonům vzniká v plném rozsahu až zletilostí, tj. dovršením věku 18 let. Výjimkou je nabytí zletilosti před dovršením této hranice uzavřením manželství. Tato výjimka však pro oblast podnikání neplatí, protože všeobecnou podmínkou provozování živnosti je dosažení věku 18 let. Za zákonem stanovených podmínek může být způsobilost fyzické osoby k právním úkonům omezena výhradně na základě rozhodnutí soudu (sagit.cz, 2010). Právnické osoby jsou upraveny v ObčZ v § 18 – 20. Právnická osoba je způsobilá k právům a povinnostem, které nabývá v den jejího vzniku. Způsobilost právnické osoby nabývat práva a povinnosti může být omezena jen zákonem. K zřízení právnické osoby je potřebná písemná smlouva nebo zakládací listina


16

a den jejího vzniku je dán zápisem do obchodního nebo do jiného zákonem určeného rejstříku. Zvláštní zákon může stanovit podmínky založení a vzniku i jiným způsobem. Právnická osoba se vyznačuje svým názvem, sídlem a formou podnikání. Právnickými osobami podle § 18 ObčZ jsou sdružení fyzických nebo právnických osob, účelová sdružení majetku, jednotky územní samosprávy a jiné subjekty, o kterých to zákon stanoví. Problematika zahraničních osob je upravena v ObchZ v § 21–26. Zahraniční osoby mohou podnikat na území České republiky za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného. Zahraniční osobou se rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky. Zahraniční fyzická osoba, která uvažuje o provozování živnosti na našem území, má podle zvláštního zákona povinnost mít pro pobyt v České republice povolení. K ohlášení živnosti a k žádosti o koncesi musí doložit doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Tato povinnost se nevztahuje na zahraniční fyzickou osobu, která hodlá na území České republiky provozovat živnost prostřednictvím organizační složky svého podniku (business.center.cz, 2010). Oprávnění zahraničních osob podnikat na našem území vzniká ke dni zápisu této osoby, popřípadě organizační složky jejího podnikání do obchodního rejstříku (§ 21 ObchZ).

3.5 Rozdělení živností podle rozdílů v přístupovém režimu k oprávnění Nesporně základním, a v tomto smyslu výchozím, je členění živností pod zorným úhlem rozdílů v přístupovém režimu k oprávnění živnostensky podnikat, které současně zohledňuje či vyjadřuje i další rozdíly (Průcha, 1997, s. 32). Živnosti dělíme podle přístupového režimu k živnostenskému oprávnění podle § 9 ŽZ na: • Živnosti ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení. • Živnosti koncesované, které smějí být provozovány na základě koncese. Živnosti ohlašovací dělíme podle § 19 ŽZ na: • Živnosti řemeslné, u nichž je vyjádřena odborná způsobilost v § 21 a 22 ŽZ. • Živnosti vázané, u nichž je podmínkou odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2 ŽZ. • Živnosti volné, u nichž se není odborná způsobilost ze zákona stanovena. Novelizace ŽZ na základě zákona č. 130/2008 Sb. značně usnadnila vstup do živnostenského podnikání všem subjektům. Od mladých začínajících podnikatelů na základě tohoto zákona není v mnoha případech vyžadována praxe avšak zůstává povinnost splnění podmínky odborného vzdělání. Počet živností s požadavkem odborné způsobilosti se zredukoval. Díky této novele byly také


17

sníženy administrativní překážky při jednání s živnostenskými úřady. Živnostenské podnikání přináší státu mnohá pozitiva nejen ve formě snižování nezaměstnanosti, ale také v podobě zdroje příjmů státní pokladny. 3.5.1

Odborná způsobilost řemeslných živností

Odborná způsobilost je podstatným prvkem při získávání živnostenského oprávnění k řemeslným živnostem. Začínající podnikatel ji může prokázat na základě ukončeného vzdělání požadované úrovně v příslušném oboru živnosti nebo případně v oboru příbuzném, u kterého ve specifických případech může být požadována také praxe. Dle mého názoru by měla být alespoň jednoletá praxe vyžadována u každé řemeslné živnosti. Uchazeči o živnostenské oprávnění by měli mít v jejím průběhu možnost si ověřit a aplikovat svoje vědomosti v praxi a také se obeznámit s administrativními povinnostmi podnikatele při ohlašování a následném provozování živnosti. Na základě § 21 ŽZ se odborná způsobilost řemeslné živnosti prokazuje podle: • Řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příslušném oboru vzdělání. • Řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném oboru vzdělání, nebo s předměty odborné přípravy v příslušném oboru. • Řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příslušném oboru vzdělání. • Řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné oblasti studijních programů a studijních oborů. • Uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. • Ověření nebo uznání dosažené úplné kvalifikace pro příslušný obor na základě zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Doklady prokazující odbornou způsobilost podle § 21 ŽZ mohou být nahrazeny doklady o: • Řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem nebo maturitní zkouškou, vyššího odborného vzdělání, vysokoškolského vzdělání v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru (e-sro.cz, 2010). • Řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné příbuzné oblasti studijních programů a studijních oborů. • Řádném ukončení rekvalifikace pro příslušnou pracovní činnost, vydaným zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru. • Vykonání šestileté praxe v oboru (businessinfo.cz, 2010).


3.5.2

18

Odborná způsobilost vázaných živností

Uchazeči o získání živnostenského oprávnění v oblasti vázaných živnosti musí kromě všeobecných podmínek splňovat také odbornou způsobilost, která je uvedena spolu s doklady, které musí ohlašovatel tohoto druhu živnosti předložit v příloze č. 2 ŽZ (businessinfo.cz, 2010). Dle mého názoru by bylo nejpříhodnější požadovat u vázaných živností vždy kombinaci odborného vzdělání a následné praxe ve vystudovaném oboru. Nemyslím si, že pouze dosažené vzdělání je dostatečnou podmínkou pro získání živnostenského oprávnění. 3.5.3

Živnosti volné

Právní úprava živností volných prošla nejradikálnější změnou v rámci novely ŽZ v roce 2008. Touto novelou byla zavedena pouze jedna volná živnost a v jejím rámci bylo zřízeno 80 oborů. Živnosti volné jsou upraveny v příloze č. 4 ŽZ, kde jsou také uvedeny jejich přesné obsahové náplně (businessinfo.cz, 2010). Živnost volná je živnost opravňující k výkonu činností, pro jejichž provozování živnostenský zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. K získání živnostenského oprávnění pro živnost volnou však musí být splněny všeobecné podmínky provozování živnosti. Provozovat živnost ohlašovací volnou je tak nejjednodušším způsobem živnostenského podnikání, a to právě díky absenci prokazování odborné či jiné způsobilosti (businessinfo.cz, 2010). Protože je přístup k volným živnostem zcela otevřený a nejsou zákonem vyžadovány žádné konkrétní znalosti nebo dovednosti, záleží pouze na šikovnosti podnikatele, jak se mu podaří obstát v tvrdém konkurenčním boji. 3.5.4

Živnosti koncesované

U koncesovaných živností vzniká živnostenské oprávnění na základě udělení koncese, tj. státního povolení. Koncese se uděluje na činnosti, které kladou vysoké nároky na zvláštní odbornou způsobilost, resp. na zajištění jejich bezpečnosti vůči okolí. V rozhodnutí o koncesi mohou být provozovateli této živnosti být uloženy podmínky výkonu živnosti omezujícího charakteru (Janků, 2008, s. 327). Koncese je vydávána na základě správního uvážení, na jehož udělení není právní nárok (Hrozinková, 2002, s. 67-68). V případě, že osoba splňuje veškeré požadavky a koncese je jí udělena, živnostenský úřad do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese provede zápis do živnostenského rejstříku a podnikateli vydá výpis (businessinfo.cz, 2010). Aby mohla fyzická nebo právnická osoba provozovat koncesovanou živnost, musí splňovat podmínky odborné způsobilosti, jež je uvedena v příloze č. 3 ŽZ (Staša, Srbová, 1996, s. 133). Naprosto souhlasím s přísnými podmínka při udělování koncese, protože provoz živnosti se státním povolením má podstatný vliv na zdraví a bezpečnost občanů. Jestliže žadatel o udělení koncese nedisponuje odbornou způsobi-


19

lostí, má možnost ustanovit odpovědného zástupce, za jehož pomoci budou naplněny požadovaná kriteria v této oblasti.

3.6 Povinnosti podnikatele Podnikatelem podle § 2 ObchZ je: • Osoba zapsaná v obchodním rejstříku. • Osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění. • Osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů. • Fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Základní povinnosti podnikatele, které přímo souvisí s provozováním živnosti, jsou v ŽZ soustředěny do jednoho ustanovení - § 31 (Fleischmanová, Jandová, 2003, s. 32). Živnostenský podnikatel má zejména tyto povinnosti: • Podnikatel je povinen v místě podnikání, resp. v sídle, zajistit přijímání písemností. Pro tyto účely je dále povinen viditelně označit místo podnikání (pokud se liší od bydliště), resp. sídlo, označit viditelně obchodní firmou, nebo názvem, nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem (inovace.cz, 2007). • Podnikatel je povinen vydat na žádost zákazníka doklady o prodeji zboží a o poskytnutí služby. Na dokladu musí být uvedeno označení podnikatele obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením, a identifikačním číslem, datum prodeje zboží nebo poskytnutí služby, druh zboží nebo služby a cena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak (Horzinková, Kohout, 2003, s. 73). • Podnikatel je povinen zajistit, aby v provozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům byla v prodejní nebo provozní době přítomna osoba se znalostí českého jazyka (inovace.cz, 2007). • Podnikatel je povinen nejpozději ke dni ukončení činnosti v provozovně oznámit živnostenskému úřadu, na jaké adrese lze vypořádat jeho případné závazky. Podnikatel je povinen ohlásit i každou změnu adresy podle věty první po dobu 4 let ode dne ukončení činnosti v provozovně (business.center.cz, 2010). • Podnikatel, který provozuje živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, je povinen zajistit jeho účast při provozování živnosti v potřebném rozsahu (Horzinková, Kohout, 2003, s. 72). • Podnikatel a fyzické osoby provozující činnost, která je předmětem živnosti, osoby jednající jejich jménem a odpovědný zástupce jsou povinni pracovníkům živnostenského úřadu prokázat totožnost (business.center.cz, 2010).


20

3.7 Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce Podnikatel je oprávněn provozovat živnost prostřednictví odpovědného zástupce (§ 11 ŽZ), tedy fyzické osoby, kterou ustanovil, aby odpovídala za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. Pokud nejde o manžela nebo manželku podnikatele, musí být ve smluvním vztahu k podnikateli (Janků, 2008, s. 332). ŽZ neuvádí, v jakém zákoně je možné vyhledat právní úpravu smluvního vztahu mezi podnikatelem a odpovědným zástupcem a zároveň neřeší ani případnou zástupcovu odměnu. Z tohoto vyplývá, že tento smluvní vztah závisí především na domluvě zúčastněných osob. Může být použita např. smlouva mandátní nebo dohoda o provedení práce. Na základě dohody mezi oběma stranami je možné také stanovit výši odměny náležející odpovědnému zástupci. Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti (§ 6 a 7 ŽZ), musí mít bydliště na území České republiky a musí prokázat před živnostenským úřadem znalost českého nebo slovenského jazyka, nejedná-li se o občana České republiky. Funkci odpovědného zástupce není možno vykonávat pro více než čtyři podnikatele (Janků, 2008, s. 332). Odpovědného zástupce je povinen ustanovit podle § 11 ŽZ: • Podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti (§ 7 ŽZ). • Podnikatel, který je právnickou osobou, pro živnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnosti (§ 7 ŽZ). Do funkce odpovědného zástupce ustanoví česká právnická osoba osobu, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem a která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona. • Zahraniční právnická osoba ustanoví do funkce odpovědného zástupce vedoucího organizační složky podniku umístěné na území České republiky, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob. Odpovědný zástupce nesmí být členem dozorčí rady ani jiného kontrolního orgánu právnické osoby (Janků, 2008, s. 332). Domnívám se, že zákaz propojení kontrolního orgánu a odpovědného zástupce je správným krokem. Kdyby byly tyto dvě funkce propojeny, tak by nedocházelo k nezávislé kontrole a případnému odhalování vzniklých nedostatků a pochybení. Ustanovení odpovědného zástupce musí podnikatel oznámit živnostenskému úřadu, stejně jako ukončení funkce odpovědného zástupce nejpozději do 15 dnů od vzniku těchto skutečností (Janků, 2008, s. 332).


21

Jestliže odpovědný zástupce přestane vykonávat svoji funkci, má podnikatel povinnost nejpozději do 15 dnů ustanovit osobu novou. To neplatí, je-li živnostenské oprávnění pozastaveno nebo oznámí-li podnikatel živnostenskému úřadu, že provozování živnosti je dočasně přerušeno (Hrozinková, Kohout, 2003, s. 48). Podnikatel je oprávněn ustanovit odpovědného zástupce i tehdy, kdy to zákon nevyžaduje. Pokud má ustanovit odpovědného zástupce osoba, která nedosáhla plnoletosti nebo nemá plnou způsobilost k právním úkonům, může tak učinit pouze se souhlasem soudu na návrh jejího zákonného zástupce. Živnost pak ohlašuje nebo o koncesi žádá jménem zastoupeného zákonný zástupce. Odpovědný zástupce je ustanoven zákonným zástupcem se souhlasem soudu (Janků, 2008, s. 332).

3.8 Organizace živnostenské správy Mezi orgány živnostenské správy patří živnostenské úřady a dále pak ve vymezeném rozsahu i orgány příslušných hospodářských komor a živnostenských společenstev. Tyto orgány spadají na základě svojí povahy do veřejné správy a jsou nositeli právní subjektivity ve sféře veřejného práva (Průcha, 1997, s. 48). Jako orgány živnostenské státní správy vystupují Živnostenský úřad České republiky, krajské živnostenské úřady a obecní živnostenské úřady. (Průcha, 1997, s. 52). Živnostenský úřad České republiky je ústředním orgánem živnostenské správy. K jeho základním úkolům patří zpracovávat koncepce v oblasti živnostenského podnikání a vykonávat řídící, koordinační, kontrolní a metodickou činnost vůči krajským živnostenským úřadům. Dále také rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím krajského živnostenského úřadu a vede evidenci všech živnostenských podnikatelů (Průcha, 2005, s. 42-43). Krajské živnostenské úřady vedou živnostenské rejstříky v působnosti svých správních obvodů, vykonávají dohled nad obecními živnostenskými úřady a řeší případná odvolání vůči jejich rozhodnutím (Průcha, 2005, s. 43-44). Do pravomoci obecních živnostenských úřadů spadá výkon činností v rozsahu stanoveném ŽZ, který se především týká ohlašovacích živností a provádění kontroly spolu s udělováním pokut subjektům živnostenskoprávních vztahů (Průcha, 1997, s. 54).

3.9 Živnostenský rejstřík Živnostenský rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Živnostenský úřad České republiky a provozovateli jsou krajské a obecní živnostenské úřady. Živnostenský úřad České republiky do tohoto informačního systému zapisuje další údaje statistického a evidenčního charakteru související s provozováním živností. Za tím účelem mohou být sdružovány informace a údaje z jiných informačních systémů a registrů (business.center.cz, 2010).


22

Právní úprava živnostenského rejstříku je zakotvena v § 60 ŽZ. Živnostenský rejstřík je rozdělen na část veřejnou a část neveřejnou, přičemž neveřejná část rejstříku obsahuje zejména údaje o uložených pokutách a rodná čísla. Pokud chce žadatel do této části nahlédnout, musí prokázat svůj právní zájem. Veřejná část živnostenského rejstříku je každému dostupná k nahlédnutí a je dovoleno pořizovat z ní výpisy i opisy. Přístup k těmto informacím lze získat i v elektronické podobě na internetu, a to na stránkách Registru živnostenského podnikání, jehož provozovatelem je Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky (ceskepodnikani.cz, 2009). Živnostenský rejstřík zastává v současné době řadu funkcí. Na jeho základě došlo k propojení živnostenského úřadu s informačními rejstříky a databázemi, jenž s živnostenským úřadem souvisí. Dle mého názoru se živnostenský rejstřík stal efektivnějším pomocníkem pro podnikatele, protože díky němu došlo ke snížení informační povinnost vůči živnostenskému úřadu. Podnikatelům se také naskytuje příležitost prověření svých obchodních partnerů za pomoci veřejného výpisu z živnostenského rejstříku.

3.10 Živnostenská kontrola Živnostenský úřad sleduje, zda a jak jsou splněny povinnosti stanovené ŽZ, ustanoveními zvláštních zákonů, které se na živnostenské podnikání vztahují, a podmínky provozování živnosti uložené v koncesní listině. Při kontrole mohou být požadovány od podnikatele doklady o splnění povinností uložených zákonem nebo zvláštními předpisy (Janků, 2008, s. 334). Kontrolu v rámci živnostenského podnikání provádějí pracovníci živnostenského úřadu, kteří v průběhu své činnosti mohou pořizovat též zvukové a obrazové záznamy. Ke kontrole mohou být přizváni zástupci dalších orgánů a osob určených zvláštními právními předpisy. Výkon živnostenské kontroly se řídí zvláštním zákonem (Horzinková, Kohout, 2003, str. 110). Za porušení povinností může živnostenský úřad uložit peněžitou pokutu. Udělení pokuty nemá vliv na možnost trestního postihu fyzických osob, na dobu trvání následků protiprávního jednání ani na výši získaného majetkového prospěchu (Janků, 2008, s. 334 – 335). Živnostenské kontroly jsou zásadní s ohledem na ochranu spotřebitelů a veřejného zájmu. Je důležité provádět kontroly pravidelně, aby se průběžně předcházelo možným nedostatkům, a aby z živnostenského podnikání byly vyřazeni ti, kteří vykovávají svoji činnost v rozporu s platnými zákony. Jedním ze sankčních prostředků vůči podnikatelům jsou pokuty. Myslím si, že tento prostředek, který je udělován v případě odhalení podnikatelských prohřešků, je účinným nástrojem při regulaci prostředí živnostenského podnikání. 3.10.1

Neoprávněné podnikání

S termínem „neoprávněné podnikání“ se lze v českém právním řádu setkat hned v několika právních předpisech, a to jak povahy soukromoprávní tak veřejnoprávní. Neoprávněné podnikání upravuje ŽZ v § 61-64. Tento pojem je zde vy-


23

mezen jako správní delikt, jenž se vztahuje na dva zákonem stanovené případy. Prvním případem je situace, kdy fyzická či právnická osoba vykonává podnikatelskou činnost, aniž vlastní příslušné živnostenské oprávnění. Jedná se tedy o situaci, kdy činnost naplňuje veškeré znaky živnosti, ale osoba není vlastníkem živnostenského oprávnění na předmětnou živnost. Za druhou situaci neoprávněného podnikání se považuje podnikání osoby, která sice vlastní živnostenské oprávnění na určitou činnost, avšak vykonává úkony, jež jsou již nad rámec povolení, které osoba vlastní a které svými úkony náleží do jiné živnosti (epravo.cz, 2010). Živnostenský zákon upravuje zvlášť neoprávněné podnikání právnických osob a osob fyzických, také výše sankce se liší podle tohoto kritéria. Při určení výše pokuty se přihlíží zejména k rozsahu, závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání (epravo.cz, 2010).

3.11 Skončení živnostenského oprávnění Živnostenské oprávnění může skončit několika způsoby. Prvním způsobem je zánik či zrušení, jakožto skončení živnostenského oprávnění jednou pro vždy a druhým způsobem je pouhé přerušení živnostenského oprávnění (businessinfo.cz, 2010). Živnostenské oprávnění může zaniknout buď na základě skutečností uvedených v živnostenském zákoně, v tom případě se hovoří o zániku živnosti, nebo na základě rozhodnutí živnostenského úřadu, v tom případě jde o zrušení živnostenského oprávnění (businessinfo.cz, 2010). 3.11.1

Zánik živnostenského oprávnění

K zániku živnostenského oprávnění dochází na základě § 57 ŽZ v následujících případech: • Smrtí podnikatele, nepokračují-li v živnosti dědicové nebo správce dědictví nebo insolventní správce; oprávnění však zanikne nejpozději uplynutím lhůty uvedené v § 13 odst. 4. • Zánikem právnické osoby, nejde-li o případy podle § 14. • Uplynutím doby, pokud byl živnostenský list nebo koncesní listina vydána na dobu určitou. • Výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku. • Stanoví-li tak zvláštní právní předpis. • Rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění. 3.11.2

Zrušení živnostenského oprávnění

Zrušení živnostenského oprávnění se děje na základě rozhodnutí živnostenského úřadu podle § 58 ŽZ v následujících případech: • Podnikatel přestal splňovat podmínku způsobilosti k právním úkonům či podmínku bezúhonnosti. Jménem podnikatele, u nějž není splněna pod-


24

mínka způsobilosti k právním úkonům, může provozovat živnost se souhlasem soudu jeho zákonný zástupce (businessinfo.cz, 2010). • Nastanou překážky provozování živnosti podle § 8 ŽZ. • Podnikatel o to požádá (Babšická, 1997, s. 144). • Zápis do živnostenského rejstříku na základě ohlášení byl proveden v rozporu se zákonem (businessinfo.cz, 2010). 3.11.3

Přerušení živnostenského oprávnění

Oprávnění k provozování živnosti může být v případě potřeby podnikatele rovněž přerušeno. Podnikatel, žádající o přerušení provozování živnosti na dobu delší než 6 měsíců, je povinen předem písemně oznámit toto přerušení příslušnému živnostenskému úřadu. K přerušení živnosti dochází dnem doručení oznámení o přerušení provozování živnosti živnostenskému úřadu, neuvedl-li žadatel v oznámení datum pozdější (businessinfo.cz, 2010). Pokračování v provozování živnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnosti přerušeno, je podnikatel povinen předem písemně oznámit živnostenskému úřadu. V provozování živnosti je možno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování živnosti živnostenskému úřadu, nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Od přerušení provozování živnosti je třeba odlišovat pozastavení provozování živnosti. Zatímco přerušení je volním aktem podnikatele, pozastavení je sankční opatření živnostenského úřadu, který tak reaguje na nesplnění či nedodržování pravidel živnostenského podnikání (businessinfo.cz, 2010).

3.12 Překážky v provozování živnosti Se zákonnými podmínkami živnostenského oprávnění bezprostředně souvisí, a v jistém smyslu je doplňují, i tzv. překážky provozování živností, jejichž případná existence znemožní založení živnostenského oprávnění (Průcha, 1997, s. 77). ŽZ uvádí v § 8 jako překážky provozování živnosti tyto situace: • Na majetek fyzické či právnické osoby byl prohlášen konkurs; v takovém případě nemůže být živnost provozována ode dne prodeje podniku jedinou smlouvou nebo ode dne právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování podniku. • Insolvenční návrh byl zamítnut proto, že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení či proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. • Fyzické či právnické osobě byl uložen trest nebo sankce zákazu činnosti týkající se provozování živnosti v oboru. • Podnikateli bylo zrušeno živnostenské oprávnění z důvodu, že závažným způsobem porušil podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese,


25

jestliže neplní své závazky vůči státu či jestliže neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky. Pokud tyto překážky existují již v době, kdy se daná osoba uchází o založení živnostenského oprávnění, pak, nejde-li o případ, kdy za předpokladů stanovených zákonem, může živnostenský úřad překážku prominout, k založení oprávnění vůbec nedojde. Nastanou-li takové překážky až v průběhu živnostenského podnikání, potom živnostenský úřad živnostenské oprávnění zruší (Průcha, 1997, s. 77-78). Novelizace ŽZ z roku 2008 zmírnila požadavky na bezdlužnost a bezúhonnost podnikatelů při vstupu do živnostenského podnikání. Sféra živnostenského podnikání tak dává šanci i neúspěšným podnikatelům napravit finanční škody, které způsobily v průběhu předchozí podnikatelské činnosti.

3.13 Provozovna Provozovnou je prostor, ve kterém se živnost provozuje. Za provozovnu se považuje i stánek, pojízdná prodejna, případně jiné zařízení, které slouží k prodeji nebo poskytování služeb. Živnost může být provozována v jedné nebo více provozovnách za podmínky, že k nim podnikatel má vlastnické nebo užívací právo; toto právo je povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat (Janků, 2008, s. 334). Provozovna musí být vždy trvale a zvenčí viditelně označena jménem a příjmením podnikatele (je-li podnikatel právnická osoba, pak se namísto jména a příjmení uvede obchodní firma nebo název podnikatele) a jeho identifikačním číslem. Provozuje-li podnikatel svoji živnost ve stánku či v pojízdné prodejně, musí být takový stánek nebo prodejna dále označena i údajem o sídle nebo místě podnikání podnikatele (epravo.cz, 2010). Provozovny určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb musí být také navíc označeny jménem a příjmením osoby, která je odpovědná za činnost dané provozovny, také prodejní nebo provozní dobou. V případě ubytovacích zařízení poskytujících přechodné ubytování je nutné provozovnu označit i kategorií a třídou ubytovacího zařízení. Při konečném či dočasném uzavření provozovny musíte tuto informaci předem viditelně vyznačit. Samotné označení, jakož i jeho změny, je nutné provádět zvenčí a viditelně na vhodných místech provozovny (ipodnikatel.cz, 2010).

Vlastní práce

26

4 Vlastní práce Praktická část bakalářské práce obsahuje navozené fiktivní situace podnikatelů, kteří postupně zdolávají překážky na cestě za získáním živnostenského oprávnění. Dále se zde objevuje problematika odvodů sociálního a zdravotního pojištění, jenž s aktivním provozováním živnosti úzce souvisí. Oblast živnostenského podnikání je značně komplikovaná a pro laika není snadné se v ní orientovat. Vlastní práce se snaží z praktického hlediska napomoci bezproblémovému vstupu do živnostenského podnikání, jak v oblasti živnosti ohlašovací, tak koncesované.

4.1 Ohlášení živnosti fyzickou osobou s bydlištěm na území ČR 4.1.1

Ohlášení živnosti volné

Paní Marie Nováková, bydlištěm v Brně, Koliště 16, byla v důsledku redukce počtu zaměstnanců propuštěna ze společnosti, ve které pracovala na pozici mzdové účetní posledních 20 let. Je registrovaná na Úřadě práce Brno-město po dobu téměř jednoho roku, ale doposud neměla štěstí při získávání nového zaměstnání. Obává se, že kvůli svému pokročilému věku není dostatečně perspektivní uchazečkou o zaměstnání, a proto se rozhodla vstoupit do živnostenského podnikání. Jako obsahovou náplň svých podnikatelských aktivit si zvolila poskytování služeb pro rodinu a domácnost. Plánuje se při své činnosti zaměřit na klienty s bydlištěm na území města Brna a jeho bezprostředního okolí. Aby paní Nováková získala živnostenské oprávnění musí splňovat pouze všeobecné podmínky provozování živnosti, protože se v jejím případě jedná o ohlášení živnosti volné. Podle přílohy č. 4 ŽZ je obsahovou náplní vybrané volné živnosti: poskytování služeb pro rodinu a domácnost, zejména zajišťování chodu domácnosti (vaření, úklid, praní, žehlení, péče o zahradu a podobně), individuální péče o děti nad tři roky věku v rodinách, příležitostné krátkodobé hlídání dětí (včetně dětí do tří let věku), péče o osoby vyžadující zvýšenou péči, obstarávání nákupů a jiných záležitostí souvisejících s chodem domácnosti a jiná obstaravatelská činnost. Paní Nováková musí učinit následující kroky, aby získala živnostenské oprávnění: Návštěva Centrálního registračního místa Ohlášení živnosti je možné podat osobně prostřednictvím jakéhokoliv Centrálního registračního místa (dále jen CRM), která jsou zřízena při živnostenských úřadech a umožňují vyřízení všech potřebných náležitostí pro získání živnosten-

Vlastní práce

27

ského oprávnění (podnikejme.cz, 2010). Existuje také možnost zaslání ohlášení živnostenskému úřadu poštou nebo elektronicky (se zaručeným elektronickým podpisem nebo do datové schránky tohoto úřadu). Dalším způsobem osobního podání ohlášení živnosti je návštěva kontaktního místa veřejné správy Czech POINT (businessinfo.cz, 2010). Pro paní Novákovou bude nejvýhodnější návštěva Živnostenského úřadu pobočky Brno-město, Malinovského náměstí 624/3, který se nachází v blízkosti jejího trvalého bydliště. V případě, že by využila kontaktního místa veřejné správy Czech POINT, tak by měla povinnost zaplatit navíc správní poplatek ve výši 50 Kč a lhůta pro vyřízení jejího ohlášení by se prodloužila o dobu, po kterou by trvalo předání jejího ohlášení živnostenskému úřadu. Předložení platného průkazu totožnosti Paní Nováková na živnostenském úřadě předloží svůj občanský průkaz, aby byly získány její osobní údaje. Jednotný registrační formulář Dalším krokem ohlašovatelky je vyplnění Jednotného registračního formuláře (dále jen JRF) pro fyzické osoby. Doporučovala bych paní Novákové si formulář nejprve vyhledat na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky a vyplnit doma. Dále jej zanést na Živnostenský úřad pobočky Brno-město a o případných nejasnostech se poradit se školeným personálem. JRF nahrazuje různé typy formulářů pro podání, které podnikatel musel učinit před vstupem do podnikání, ale i během podnikání, a to na živnostenském úřadě, finančním úřadě, příslušné správě sociálního pojištění, úřadu práce a zdravotní pojišťovně. Požadované náležitosti z jednotlivých úřadů se sjednotily do jednoho formuláře, zpřehlednily se pro podnikatele a současně se odstranilo opakované vyplňování totožných údajů (ipodnikatel.cz, 2007). Paní Nováková ušetří mnoho času při vyřizování veškerých dokumentů, protože CRM si vyžádá elektronicky veškeré informace včetně výpisu z evidence Rejstříku trestů bez jejího aktivního angažování. Doklad o odborné způsobilosti ŽZ neukládá paní Novákové povinnost předložit doklad o odborné způsobilosti vztahující se k předmětu jejich podnikatelských aktivit, protože zamýšlí podnikat v oblasti živnosti volné. Má ovšem povinnost splnit všeobecné podmínky provozování živnosti, které jsou jako jediné požadovány při ohlašování živnosti s vybranou obsahovou náplní. Doklad o zaplacení správního poplatku Paní Nováková musí uhradit správní poplatek vztahující se k ohlášení živnosti, který může být vyrovnán v hotovosti, bankovním převodem nebo poštovní pou-

Vlastní práce

28

kázkou. Ohlášení živnosti je zpoplatněno částkou 1000 Kč (businessinfo.cz, 2010). Ohlašovatelka obdrží při zaplacení správního poplatku doklad, na jehož základě může začít proces ověřování a dokládání všech potřebných údajů živnostenským úřadem. Z časového hlediska je výhodnější podat ohlášení živnosti prostřednictvím CRM, protože lhůta pro vyřízení začíná běžet až okamžikem, kdy jsou předány všechny potřebné dokumenty živnostenskému úřadu. Lhůta pro zápis do živnostenského rejstříku Jsou-li splněny podmínky stanovené ŽZ pro ohlášení živnosti, živnostenský úřad ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení ohlášení provede zápis do živnostenského rejstříku a vydá podnikateli jeho výpis (businessinfo.cz, 2010). Nejsou-li splněny všechny náležitosti pro ohlášení živnosti, živnostenský úřad vyzve ohlašovatele ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení ohlášení k odstranění závad. Ve výzvě dostane žadatel lhůtu k odstranění závad, jejíž délka je minimálně 15 dnů. Tato lhůta může být na žádost i opakovaně prodloužena. Odstraní-li ohlašovatel závady ve stanovené lhůtě nebo ve lhůtě prodloužené, považuje se ohlášení od počátku za bezvadné. Pokud nedojde k odstranění závad, živnostenský úřad zahájí řízení a rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo. Jestliže dojde k situaci, že podmínky byly naplněny před ukončením řízení, tak se řízení zastaví, je proveden zápis do živnostenského rejstříku a začínající podnikatel obdrží jeho výpis. Nesplňuje-li ohlašovatel podmínky stanovené ŽZ zákonem, živnostenský úřad na základě řízení rozhodně o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo (businessinfo.cz, 2010). Výpis z živnostenského rejstříku Jestliže ohlášení paní Novákové splňuje všechny požadované náležitosti, živnostenský úřad v pětidenní lhůtě provede zápis do živnostenského rejstříku a vydá ohlašovatelce jeho výpis. Na základě těchto skutečností, může začínající podnikatelka zahájit svoji činnost. Podnikatelský účet Podnikatel nemá ze zákona povinnost si založit podnikatelský účet, ale jeho otevření je výhodné z důvodu platebního styku s obchodními partnery a se státními orgány. Jestliže zakládá podnikatelský účet fyzická osoba, musí bance předložit průkaz totožnosti, doklad jej opravňující k podnikatelské činnosti a pokud je zapsána v obchodním rejstříku, tak předkládá také jeho výpis (mpo.cz, 2005). Paní Novákové bych založení podnikatelského účtu doporučovala, protože skýtá možnost bezhotovostního platebního styku jak ze strany jejich klientů, tak vůči státním orgánům a institucím.

Vlastní práce

4.1.2

29

Ohlášení živnosti vázané

Paní Anna Pavelková, bydlištěm ve Šlapanicích, Čechova 165, je na rodičovské dovolení se svým dvou a půlletým synem. Její syn v blízké době nastoupí do mateřské školy a paní Pavelková se chystá opět zapojit do pracovního procesu. Dříve pracovala na pozici recepční v brněnském wellness salonu a nyní se rozhodla otevřít vlastní masážní studio v přízemí svého domu, jehož prostory plánuje svému podnikání uzpůsobit. Paní Pavelková bohužel nedisponuje potřebnou odbornou způsobilost k provozování tohoto studia, a proto požádala svoji kamarádku Janu Veselou, aby se stala odpovědným zástupcem jejich podnikatelských aktivit. Paní Veselá má ukončené vysokoškolské vzdělání v oboru fyzioterapie, a tudíž na základě přílohy č. 2 ŽZ splňuje odbornou způsobilost pro roli odpovědného zástupce pro tento typ podnikání. Ve Šlapanicích se prozatím nevyskytuje konkurence v podnikání, které si paní Pavelková zvolila provozovat a z tohoto důvodu skýtá daná lokalita potenciál. Podle přílohy č. 2 ŽZ je obsahovou náplní této vázané živnosti: poskytování sportovních, rekondičních a regeneračních masáží (které jsou prováděné na zdravých jedincích a nenavodí léčebný proces), s vyloučením techniky reflexní masáže, a poskytování regeneračních služeb (například parafinové zábaly). Paní Pavelková musí učinit následující kroky, aby získala živnostenské oprávnění: Návštěva Centrálního registračního místa Prvním krokem paní Pavelkové je návštěva kteréhokoliv živnostenského úřadu nebo kontaktního místa veřejné správy Czech POINT. Na Městském úřadu ve Šlapanicích, adresou Masarykovo nám. 100/7, je zřízeno kontaktní místo veřejné správy, na kterém je možné vyřídit všechny náležitosti týkající se ohlášení živnosti. Paní Pavelková by si přála své ohlášení urychlit, a tak se rozhodla navštívit spolu s paní Veselou přímo Živnostenský úřad v Brně, adresou Opuštěná 9/2. Obě dámy zamýšlení na tomto úřadě vyřídit veškeré dokumenty týkající se podnikání včetně čestného prohlášení paní Veselé, ve kterém dává souhlas s ustanovením do funkce odpovědného zástupce. Předložení platného průkazu totožnosti Obě dámy musí předložit na Živnostenském úřadu v Brně svůj průkaz totožnosti, aby mohlo dojít k zaznamenání jejich osobních údajů. Jednotný registrační formulář Další povinností paní Pavelkové je vyplnění JRF pro fyzické osoby (viz Příloha A). JRF byl vypracován tak, aby byl co nejpřehlednější jak pro klienty, tak pro následnou práci ze strany pracovníků CRM. Požadované náležitosti pro založení živnosti z jednotlivých úřadů se sjednotily do jednoho formuláře, zpřehlednily se pro podnikatele a současně se odstranilo opakované vyplňování to-

Vlastní práce

30

tožných, zejména identifikačních údajů na registračních či přihlašovacích formulářích určených pro všechny dotčené orgány (business.center.cz, 2010). Doporučovala bych paní Pavelkové vyhledat JRF pro fyzické osoby na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky a vyplnit jej doma před návštěvou Živnostenského úřadu v Brně. Ohlašovatelka musí v JRF zejména sdělit údaje týkající se odpovědného zástupce, protože sama nedisponuje odbornou způsobilostí k provozování své živnosti. Nemá povinnost vyplňovat údaje ohledně provozovny, protože má v plánu svoji živnost zřídit na adrese trvalého bydliště. Čestné prohlášení odpovědného zástupce Na živnostenském úřadě musí být předloženo čestné prohlášení odpovědného zástupce, jehož obsahem je souhlas této osoby s ustanovením do funkce. Podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li tato osoba prohlášení osobně před živnostenským úřadem (2.slapanice.cz, 2010) Paní Veselá se rozhodla čestné prohlášení odpovědného zástupce (viz Příloha B) vyřídit přímo na Živnostenském úřadě v Brně, protože z časového hlediska se domnívá, že se jedná o praktickou variantu. Doklad o odborné způsobilosti Kromě čestného prohlášení odpovědného zástupce je také nutné doložit doklad o jeho odborné způsobilosti, která je u vázaných živností specificky uvedena v příloze č. 2 ŽZ. Paní Veselá má vysokoškolské vzdělání ve fyzioterapeutickém oboru, který studovala na Masarykově univerzitě v Brně. V současné době pracuje již sedm let jako vedoucí rehabilitačního střediska ve Šlapanicích, Karla Čapka 256. Paní Veselá na základě dosaženého vzdělání a mnohaleté praxe splňuje všechny požadované náležitosti pro vykonávání funkce odpovědného zástupce v masážním studiu paní Pavelkové. Svoji odbornou způsobilost doloží na Živnostenském úřadě v Brně prostřednictvím originálu diplomu z vysoké školy. Pokud by se paní Veselá rozhodla ukončit svoji činnost v roli odpovědného zástupce, tak by paní Pavelkové vyvstala povinnost ohlášení této změny nejpozději do 15 dnů od jejího vzniku na živnostenském úřadě. V případě ustanovení nové osoby do funkce odpovědného zástupce nahrazující paní Veselou, musela by paní Pavelková vyplnit na živnostenském úřadě tzv. změnový list, prostřednictvím kterého by informovala o nastalých nových skutečnostech. Jestliže by se ohlašovatelka rozhodla provozovat svoji živnost bez odpovědného zástupce, tak by se jednalo o porušení ŽZ podle § 61 a výše pokuty by se v případě kontroly z živnostenského úřadu mohla vyšplhat na částku 100 000 Kč. Paní Veselá v roli odpovědného zástupce musí splňovat všechny podmínky, jenž jsou uvedeny v § 11 ŽZ. Jestliže by byly porušeny povinnosti, které jí jako odpovědnému zástupci podle ŽZ náleží, tak by mohla být živnostenským úřadem pokutována až ve výši 50 000 Kč.

Vlastní práce

31

Dohoda o spolupráci mezi podnikatelem a odpovědným zástupcem Dalším krokem paní Pavelkové je uzavření dohody o spolupráci s paní Veselou, která vykonává funkci odpovědného zástupce v masážním studiu. Jejich dohoda musí mít písemnou formu s uvedením základních údajů obou stran a musí obsahovat vymezení jejich spolupráce. Nemusí zahrnovat ujednání o odměně, jenž náleží odpovědnému zástupci. Dohoda zůstává založena u podnikatele pro případ kontroly z živnostenského úřadu (ipodnikatel.cz, 2010). Paní Pavelkové se rozhodla právní vztah s paní Veselou ošetřit dohodou o provedení práce (viz Příloha C). Výpis z rejstříku trestů Jedním z dalších dokumentů, které je nutné na živnostenském úřadě předložit je výpis z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce. Obě dámy v poslední době navštívily kontaktního místo veřejné správy Czech POINT zřízené při Městském úřadu ve Šlapanicích a po zaplacení správního poplatku ve požadované dokumenty obdržely. Živnostenský úřad tedy už nemusí žádat o výpisy obou dam elektronickou cestou. Doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor Paní Pavelková nemusí předložit doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž umístila místo svého podnikání. Tato situace nastala z toho důvodu, že místo podnikání se shoduje s adresou jejího trvalého bydliště. Doklad o zaplacení správního poplatku Ohlašovatelka je povinná zaplatit při ohlašování své živnosti správní poplatek ve výši 1 000 Kč. Tento poplatek by se navýšil o dalších 50 Kč, kdyby využila služeb kontaktního místa veřejné správy Czech Point zřízeného při Městském úřadu ve Šlapanicích. U ohlašovací živnosti není ustanovení odpovědného zástupce zpoplatněno na rozdíl od živnosti koncesované. Při platbě správního poplatku, který je splatný v den ohlášení živnosti, dostane paní Pavelková doklad na jehož základě pracovníci CRM zahájí proces dohledávání všech náležitostí k získání podnikatelského oprávnění. Lhůta pro zápis do živnostenského rejstříku Lhůty pro vyřízení živnostenského oprávnění živnostenským úřadem jsou totožné u všech ohlašovacích živností. Splní-li ohlašovatel veškeré podmínky stanovené zákonem, provede živnostenský úřad zápis do živnostenského rejstříku do 5 dnů ode dne doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis. Nemá-li ohlášení zákonem stanovené záležitosti, živnostenský úřad vyzve ohlašovatele k odstranění závad do 5 dnů a ve výzvě stanoví přiměřenou lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro provedení zápisu do živnostenského rejstříku a vydání výpisu (2.slapanice.cz, 2010).

Vlastní práce

32

Výpis z živnostenského rejstříku Jestliže ohlášení splňuje všechny zákonné náležitosti, živnostenský úřad vydá v pětidenní lhůtě výpis z živnostenského rejstříku a paní Pavelková může po jeho obdržení začít svoji podnikatelskou dráhu. Podnikatelský účet Paní Pavelková má možnost si založit podnikatelský účet. Tento krok by byl pro ni jednoznačně výhodný, protože by se na jeho základě usnadnil platební styk vůči klientům jejího masážního salonu a také státním institucím. 4.1.3

Žádost o živnost koncesovanou

Pan Antonín Jánský, bydlištěm v Brně, Šeránkova 125, pracoval 8 let ve společnosti, která se zabývala nákupem a prodejem pyrotechniky a také tvorbou ohňostrojů. Byl zaměstnán na pozici odpalovače ohňostrojů, ale bohužel byl propuštěn, protože se společnost dostala do značných finančních potíží a byla nucena snížit stav svých pracovníků. Pan Jánský se po odchodu ze svého zaměstnání rozhodl začít podnikat v oblasti sestavování profesionálních ohňostrojů na míru zákazníků. Chtěl by se především zaměřit na sestavování ohňostrojů s hudebním doprovodem, které jsou určeny pro narozeninové párty, firemní večírky, otevírací a výroční akce. Svoji provozovnu zamýšlí zřídit v pronajatých prostorách v blízkosti svého trvalého bydliště, adresou v Brně, Jelínkova 74. Pan Jánský musí učinit následující kroky, aby získal koncesi pro svoji podnikatelskou činnost: Návštěva Centrálního registračního místa Prvotním krokem je návštěva jakéhokoliv živnostenského úřadu nebo kontaktního místa veřejné správy Czech POINT, kde je možné vyřídit vše potřebné pro podání žádosti o udělení koncese. Pan Jánský se rozhodl navštívit Živnostenský úřad pobočky Brno-město, Malinovského nám. 624/3. Předložení platného průkazu totožnosti Pan Jánský na živnostenském úřadě předloží svůj průkaz občanský průkaz, na základě kterého budou získány jeho osobní údaje. Jednotný registrační formulář Pan Jánský má povinnost předložit vyplněný JRF pro fyzické osoby, který je možné získat na jakémkoliv živnostenském úřadě nebo si jej vyhledat na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Prostřednictvím tohoto formuláře se mu naskýtá možnost učinit podání i k dalším úřadům a institucím. Tento krok bych mu doporučovala, protože skýtá úsporu času, který by musel vynaložit při osobním vyřizování registrace u dalších institucí.

Vlastní práce

33

Doklad o odborné způsobilosti Obsahová náplň koncesované živnosti, které by se chtěl pan Jánský věnovat se zabývá prováděním trhacích a ohňostrojných prací. K tomuto druhu podnikatelské činnosti je zapotřebí disponovat odbornou způsobilostí. Začínající podnikatel vlastní průkaz odpalovače ohňostrojů, jenž mu byl vydán Obvodním báňským úřadem v Brně v roce 2002. Tento průkaz musí předložit při své žádosti o koncesovanou živnost na Živnostenském úřadě v Brně. Výpis z rejstříku trestů Žadatel o udělení koncese před časem navštívil kontaktní místo veřejné správy Czech POINT a po zaplacení správního poplatku ve výši 50 Kč obdržel výpis z evidence Rejstříku trestů. Tento výpis není starší jak 3 měsíce, takže jej může použít jako doklad o své bezúhonnosti pro potřeby žádosti o koncesovanou živnost. Živnostenský úřad na základě této skutečnosti již nemusí o výpis elektronickou cestou žádat. Doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor Protože se trvalé bydliště začínajícího podnikatele neshoduje s prostorem, do něhož umístil místo svého podnikání, má povinnost předložit doklad prokazující právní důvod pro užívání těchto prostor. Pan Jánský jako tento doklad předloží písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, který s umístěním místa podnikání do prostor jeho nemovitosti souhlasí. Doklad o zaplacení správního poplatku Na podání žádosti o koncesi při vstupu do živnostenského podnikání se vztahuje správní poplatek ve výši 1 000 Kč. Při jeho platbě obdrží pan Jánský doklad, na jehož základě může být započat proces rozhodování o udělení koncese (podnikejme.cz, 2010). Lhůta pro vyřízení žádosti o koncesi Má-li žádost o koncesi všechny zákonem stanovené náležitosti , splňuje-li podnikatel podmínky provozování živnosti, netrvá-li u něj překážka provozování živnosti a souhlasí-li s udělením koncese příslušný orgán státní správy (je-li tento souhlas zákonem vyžadován), živnostenský úřad rozhodne o udělení koncese bez zbytečných průtahů a do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese, provede zápis do živnostenského rejstříku a podnikateli vydá výpis. Nemá-li žádost zákonem stanovené náležitosti, živnostenský úřad vyzve žadatele ve lhůtě 30 dnů od doručení žádosti k odstranění závad a ve výzvě stanoví přiměřenou lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro vydání rozhodnutí o udělení koncese. Rozhodne-li živnostenský úřad o udělení koncese, vydá podnikateli výpis (mestokladno.cz, 2010).

Vlastní práce

34

Udělení koncese Na základě udělení státního povolení může pan Jánský začít provozovat svoji koncesovanou živnost. Podnikatelský účet Posledním krokem pro pana Jánského je možnost založení podnikatelského účtu. Tento krok bych mu doporučovala, protože skýtá možnost oddělení podnikatelských příjmů a výdajů od těch osobního charakteru. Je také výhodný při bezhotovostním platebním styku s jeho zákazníky a také se státními orgány a institucemi.

4.2 Rozšíření předmětu podnikání PO se sídlem na území ČR 4.2.1

Rozšíření předmětu podnikání o živnost volnou

Panové Krejčí, Pospíšil, Navrátil a Procházka založili před pěti lety obchodní společnost s názvem Svět klenot, s.r.o. sídlící v ulici Bratří Čapků 132 v Brně. Svět klenot s.r.o. podniká především v oblasti nákupu, prodeje a výroby šperků. Společníci se rozhodli rozšířit své podnikání o další živnost, jenž se bude zabývat broušením šperkového kamene. Pan Navrátil má středoškolské vzdělání s výučním listem v tomto oboru a rád by se této činnosti věnoval. Podle ŽZ není třeba k této živnosti žádná odborná způsobilost, jelikož se jedná o živnost volnou. Pan Navrátil plánuje brousit šperkové kameny v dílně, jenž se nachází v sídle společnosti. Podle přílohy č. 4 ŽZ je obsahovou náplní volné živnosti, o kterou by společnost Svět klenot, s.r.o. chtěla svoji činnost rozšířit: broušení technického a šperkového kamene, zejména štípání, řezání, broušení a leštění přírodních a syntetických šperkových a technických kamenů. Broušení speciálních výbrusů podle výkresu nebo prototypu. Společnost Svět klenot, s.r.o. musí učinit následující kroky, aby došlo k rozšíření jejího předmětu podnikání: Svolání valné hromady Prvotním krokem rozšíření podnikání o živnost volnou zabývající se broušením šperkového kamene je svolání valné hromady společnosti Svět klenot, s.r.o., které se zúčastní všichni společníci. Přijetí návrhu na rozšíření předmětu podnikání Rozšíření podnikání společnosti bylo dlouhodobě plánováno všemi zúčastněnými, a proto byl návrh o připojení živnosti volné jednomyslně přijat, protože

Vlastní práce

35

skýtá mnohá pozitiva v podobě konkurenční výhody pro stávající podnikatelskou činnost. Vyhotovení nového znění společenské smlouvy Po odsouhlasení změn týkajících se rozšíření předmětu podnikání společnosti Svět klenot, s.r.o. následuje vyhotovení nového znění společenské smlouvy (§ 141 ObchZ). Nová verze společenské smlouvy je součástí přílohy (Příloha D). Notářský zápis Dalším krokem je notářský zápis o rozhodnutí valné hromady související se změnou společenské smlouvy. Návštěva Centrálního registračního místa Pan Krejčí ve funkci jednatele společnosti má za úkol navštívit jakýkoliv živnostenský úřad nebo kontaktního místo veřejné správy Czech POINT, aby podal ohlášení nové živnosti. Rozhodl se osobně vyřídit ohlášení na Živnostenském úřadě pobočky Brno-město, Malinovského náměstí 624/3. Předložení platného průkazu totožnosti Pan Krejčí má povinnost předložit na Živnostenském úřadě v Brně průkaz totožnosti. Jednotný registrační formulář Dalším krokem je vyplnění JFR pro právnické osoby. Pan Krejčí má možnost obdržet tento formulář přímo na živnostenském úřadě nebo si jen vyhledat na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Doporučovala bych panu Krejčímu zvolit druhou variantu a o případných nejasnostech, které mohou vzniknout při vyplňování formuláře, se poradit se školenými pracovníky živnostenského úřadu. Doklad o zřízení či založení PO Jedním z dokumentů, které je nutné na živnostenském úřadě předložit, je doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud zápis do obchodního či obdobného rejstříku nebyl ještě proveden, anebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do příslušného rejstříku, s výjimkou obchodního rejstříku, pokud již byl zápis proveden. Výpis z rejstříku nesmí být starší 3 měsíců (businessinfo.cz, 2010). Na základě těchto skutečností nemusí pan Krejčí předkládat tento dokument, protože společnost Svět klenot, s.r.o. byla založena a zapsána do obchodního rejstříku již v roce 2005.

Vlastní práce

36

Doklad o odborné způsobilosti Pro provozování živnosti, jejíž obsahovou náplní broušení technického a šperkového kamene není třeba disponovat odbornou způsobilostí, protože se jedná o živnost volnou. Doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor Doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor pan Krejčí v roli jednatele společnosti předkládat nemusí, protože sídlo společnosti Svět klenot, s.r.o. je zapsáno v obchodním rejstříku od roku 2005 a tato skutečnost neprošla prozatím žádnými změnami. Dalším důvodem je, že budova, v níž je umístěno sídlo společnosti, patří do jejího vlastnictví. Doklad o zaplacení správního poplatku Pan Krejčí v roli jednatele společnosti má povinnost zaplatit správní poplatek ohlášení živnosti ve výši 500 Kč. Nejedná se o poplatek ve výši 1 000 Kč, jak tomu bylo u předchozích narozených fiktivních situací začínajících podnikatelů, protože společnost Svět klenot, s.r.o. již jednu živnost provozuje a novým ohlášením pouze svoji stávající podnikatelskou činnost plánuje rozšířit. Při platbě správního poplatku splatného v den ohlášení živnosti, obdrží pan Krejčí doklad, na jehož základě může začít proces dohledávání všech náležitostí k získání podnikatelského oprávnění pro živnost volnou. Lhůta pro zápis do živnostenského rejstříku Živnostenský úřad je povinen provést zápis do živnostenského rejstříku do 5 dnů ode dne doručení ohlášení a vydat společnosti Svět klenot, s.r.o. výpis, splní-li ohlašovatel podmínky stanovené zákonem (businessinfo.cz, 2010). Návrh na změny zápisu do obchodního rejstříku Jednatel společnosti musí také vyplnit formulář Návrh na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku, který je možné získat jak v listinné, tak v elektronické podobě na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti České republiky (businessinfo.cz, 2010). Pan Krejčí musí v souladu s ObchZ doložit k vyplněnému formuláři také listiny o skutečnostech, které se do obchodního rejstříku zapisují, a listiny, které se zakládají do sbírky listin. Vyplněný Návrh na změnu zápisu společnosti do obchodního rejstříku podá jednatel společnosti spolu s novým vyhotovením společenské smlouvy na Rejstříkovém soudu v Brně, Husova 15 a zaplatí správní poplatek za provedení změny zápisu v obchodním rejstříku ve výši 1 000 Kč (portal.justice.cz, 2010). Zahájení podnikatelské činnosti Společnost Svět klenot, s.r.o. na základě udělení živnostenského oprávnění spolu s provedením změny zápisu v obchodním rejstříku může zahájit svoji podnikatelskou činnost v oblasti živnosti volné.

Vlastní práce

37

4.3 Pojistné na sociální zabezpečení Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (cssz.cz, 2010). Mezi plátce tohoto druhu pojistného se řadí zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ) a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění (ipodnikatel.cz, 2010). Podnikatel jako OSVČ má dvě možnosti registrace na Okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ). První možností je vyplnění specifické části JRF při vstupu do živnostenského podnikání a druhou možností je doložení veškeré požadované dokumentace přímo na OSSZ (ipodnikatel.cz, 2010). Začínajícím podnikatelům uvedeným v této bakalářské práci bych doporučovala registraci k OSSZ prostřednictvím JRF pro fyzické osoby, který mají povinnost vyplnit při vstupu do živnostenského podnikání. Tato varianta je dle mého názoru pro nováčka v oblasti podnikání administrativně jednodušší. 4.3.1

Výše vyměřovacího základu

Výše pojistného na sociální zabezpečení se liší s ohledem na to, jestli je samostatná výdělečná činnost provozovaná podnikatelem, klasifikována jako činnost hlavní nebo činnost vedlejší (ipodnikatel.cz, 2010). Fyzické osoby v roli začínajících podnikatelů uvedené v této bakalářské práci plánují svoje podnikatelské aktivity převážně vykonávat jako činnost hlavní. Podnikání jako hlavní činnost bude vykonávat paní Nováková, která ohlašuje živnost volnou a pan Jánský, jenž se chystá podnikat v oblasti živnosti koncesované. Obě tyto osoby mají povinnost se registrovat na OSSZ a odvádět pojistné na důchodové pojištění. Paní Pavelková vzhledem k tomu, že má nárok na rodičovský příspěvek, bude svoje podnikání prozatím vykonávat jako činnost vedlejší. Má ovšem možnost se registrovat na OSSZ dobrovolně. Při vykonávání vedlejší činnost je také rozhodující příjem, který z tohoto podnikání plyne, vzhledem k případné povinnosti registrace k OSSZ. Vyměřovacím základem pro pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si OSVČ určí, ne však méně než 50 % daňového základu. Za daňový základ se v tomto případě považuje příjem po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti(ipodnikatel.cz, 2010). U odvodů pojistného na sociální zabezpečení existuje tzv. minimální a maximální vyměřovací základ. OSVČ je povinna odvést pojistné z dosaženého vyměřovacího základu, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Je-li dosažený vyměřovací základ nižší, než minimální vyměřovací základ, je OSVČ povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu (ipodnikatel.cz, 2010). Maximální i minimální vyměřovací základ se odvíjí od průměrné mzdy v národním hospodářství, která činí 23 709 Kč v roce 2010 (vzp.cz, 2010).

Vlastní práce

38

Minimální vyměřovací základ Pro hlavní výdělečnou činnost činí minimální měsíční vyměřovací základ 25 % (tedy 5 928 Kč v roce 2010) a pro vedlejší výdělečnou činnost 10 % průměrné mzdy (tedy 2 371 Kč v roce 2010) (finance.cz, 2010). Minimální roční vyměřovací základ získáme tak, že minimální měsíční vyměřovací základ pro hlavní/vedlejší činnost vynásobíme počtem kalendářních měsíců výkonu hlavní/vedlejší samostatné výdělečné činnosti (finance.cz, 2010). Vedlejší samostatnou výdělečnou činnost vykonává OSVČ v kalendářním roce, pokud: • Vykonávala zaměstnání, které se doloží potvrzením od zaměstnavatele, žádný příjem se přitom nedokládá. • Měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod. • Měla nárok na rodičovský příspěvek nebo osobně pečovala o osobu ve stupni I-IV stupni závislosti. • Vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo civilní službu. • Byla nezaopatřeným dítětem. • Byla ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody déle než tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí (ipodnikatel.cz, 2010). Maximální vyměřovací základ Maximálním vyměřovacím základem v roce 2010 je částka 1 707 048 Kč. OSVČ, která se v daném roce účastní důchodového pojištění také jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhne maximálního vyměřovacího základu, nebude povinna platit zálohy od kalendářního měsíce, ve kterém tuto skutečnost oznámí a doloží příslušné OSSZ (finance.cz, 2010). 4.3.2

Důchodové pojištění OSVČ

Ze základního důchodového pojištění se vyplácejí důchody starobní, invalidní, vdovské a vdovecké a sirotčí (mpsv.cz, 2010). Hlavní činnost OSVČ OSVČ je povinna se účastnit důchodového pojištění v podobě měsíčních záloh po dobu, po kterou vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost, a to bez ohledu na výši dosaženého příjmu, či ztráty (ipodnikatel.cz, 2010).. Minimální výše zálohy na pojistné se stanoví z měsíčního vyměřovacího základu, který činí nejméně 25 % průměrné mzdy. Z tohoto základu se vypočítá pojistné, které činí 29,2 % a výsledná částka se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. Nejnižší záloha pojistného na důchodové pojištění OSVČ vykonávající hlavní samostatně výdělečnou činnost v roce 2010 činí 1 731 Kč (ipodnikatel.cz, 2010).

Vlastní práce

39

Vedlejší činnost OSVČ Účast na důchodovém pojištění po dobu, po kterou je vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost, je závislá na dosaženém příjmu po odpočtu vynaložených výdajů z této činnosti (ipodnikatel.cz, 2010). Minimální výše zálohy na pojistné se stanoví z měsíčního vyměřovacího základu OSVČ, která se pro účely placení záloh na pojistné považuje za OSVČ vykonávající vedlejší SVČ činí nejméně 10 % průměrné mzdy. Z tohoto základu se vypočítá pojistné, které činí 29,2 % a výsledná částka se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. Nejnižší záloha na pojistné na důchodové pojištění OSVČ vykonávající vedlejší SVČ v roce 2010 činí 693 Kč (ipodnikatel.cz, 2010). 4.3.3

Nemocenské pojištění OSVČ

Účast na nemocenském pojištění OSVČ je dobrovolná, vzniká na základě přihlášky a není podmíněna účastí na důchodovém pojištění. Z nemocenského pojištění se vyplácejí dávky nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství (mpsv.cz, 2010). Sazba nemocenského pojištění pro OSVČ pro hlavní i vedlejší podnikatelskou činnost činí 1,4 % z měsíčního vyměřovacího základu v roce 2010 (jakpodnikat.cz, 2010). Minimální pojistné v roce 2010 dosahuje částky 56 Kč měsíčně. Je možné platit i vyšší než minimální částku pojistného, a to zejména před plánovanou delší pracovní neschopností nebo v případě odchodu na mateřskou dovolenou (jakpodnikat.cz, 2010). OSVČ, která se neúčastní nemocenského pojištění, nemá nárok na výplatu dávek po celou dobu své pracovní neschopnosti (ipodnikatel.cz, 2010). Začínajícím podnikatelům uvedených v této bakalářské práci bych doporučovala investovat do nemocenského pojištění, protože jeho výše pro OSVČ představuje minimální sumu peněz. 4.3.4

Platby pojistného na sociální zabezpečení

Zálohy na pojistné důchodového pojištění a pojistné na nemocenské pojištění OSVČ se platí měsíčně, ale každé samostatnou platbou na jiný účet. Jsou splatné v české měně od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce (ipodnikate.cz, 2010). Způsob placení záloh na pojistného na sociálního zabezpečení: • Bezhotovostním převodem z účtu pojištěnce na účet OSSZ. • V hotovosti prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence. • V hotovosti na pokladně OSSZ (ipodnikatel.cz, 2010). Za den platby se považuje den, kdy OSSZ obdrží příslušnou částku na účet nebo v hotovosti. Nejvýhodnější způsob platby vidím ve zřízení trvalého příkazu na podnikatelském účtu. Banka každý měsíc odvede příslušnou sumu peněz,

Vlastní práce

40

takže se nemůže stát, že by podnikateli vznikl dluh z nezaplacení zákonného pojištění. 4.3.5

Zúčtování záloh pojistného na důchodové pojištění

Každá OSVČ, která vykonávala alespoň po část roku samostatnou výdělečnou činnost, má povinnost podat na příslušné OSSZ Přehled o příjmech a výdajích (dále jen Přehled). Na základě Přehledu je provedeno roční zúčtování odvedených záloh pojistného (ipodnikatel.cz, 2010). Po vyúčtování uhrazených záloh na pojistném důchodového pojištění vzniká • Doplatek pojistného, který je OSVČ povinna doplatit do osmi dnů ode dne, kdy podala nebo měla podat Přehled. • Přeplatek pojistného, který je OSSZ povinna vrátit OSVČ do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila, pokud neexistují vůči OSSZ splatné závazky (ipodnikatel.cz, 2010). Na žádost OSVČ použije příslušná OSSZ přeplatek na pojistném vyplývající z Přehledu na úhradu záloh na pojistném do budoucna, nejdéle však do konce kalendářního roku. Za den zaplacení záloh na pojistném se přitom považuje den, kdy OSVČ podala Přehled spolu s příslušnou žádostí (ipodnikate.cz, 2010). Pro OSVČ je výhodné v případě přeplatku na pojistném zvolit variantu uhrazení budoucích záloh namísto jejich vrácení. Nemůže se tak stát, že by podnikatel zapomněl zaplatit odvod pojistného v případě, že by preferoval jeho platbu osobně v hotovosti ať už prostřednictvím pokladny OSSZ, nebo za pomoci držitele poštovní licence. 4.3.6

Roční zúčtování pojistného na sociální zabezpečení u OSVČ

Paní Anna Fialová, bydlištěm v Brně, Křenová 74, má řádně ukončené vyšší odborné vzdělání v oboru diplomovaný oční technik. Rozhodla se začít podnikat ve vystudovaném oboru a otevřít si vlastní oční optiku v přízemí svého domu. Získala živnostenské oprávnění na provozování této vázané živnosti k 1. lednu 2010. Svoje podnikatelské aktivity provozovala po celý rok 2010 jako hlavní samostatně výdělečnou činnost. Paní Fialová je registrovaná na OSSZ a platí měsíční zálohy pojistného na sociální zabezpečení. Její příjmy ze samostatně výdělečné činnosti dosáhly v roce 2010 výše 600 000 Kč a výdaje činily 350 000 Kč. Platila měsíční zálohy pojistného v minimální výši 1 731 Kč a nevyužívala možnost registrace k nemocenskému pojištění, jehož platba je pro OSVČ dobrovolná. Příjmy po odpočtu výdajů Příjmy po odpočtu výdajů na podnikání paní Fialové činí 250 000 Kč. Suma příjmů by byla nižší, kdyby podnikatelka neměla k dispozici vlastní prostory provozovny a byla nucena si prostory pro podnikání pronajmout.

Vlastní práce

41

Měsíční průměrný příjem Průměrný měsíční příjem paní Fialové činí po zaokrouhlení 20 834 Kč. Tato částka vznikne po vydělení 250 000 Kč počtem kalendářních měsíců, kdy byla vykonávání hlavní samostatně výdělečná činnost. Paní Fialová provozovala svoje podnikání po celý rok 2010. Výše vyměřovacího základu na pojistného na sociální zabezpečení Minimální vyměřovací základ pro výpočet pojistného by měl činit alespoň 50 % daňového základu paní Fialové. Podnikatelka se rozhodla si určit vyměřovací základ ve výši 55 % svého daňového základu. Výše vyměřovacího základu se vypočítá jako 55 % z 250 0000 Kč, částka tedy bude činit 137 500 Kč. Výše pojistného vypočítaná z vyměřovacího základu Pojistné na sociální zabezpečení se vypočítá jako 29,2 % z vyměřovacího základu. Částka pojistného paní Fialové tedy bude činit 40 150 Kč. Výše pojistného odvedená měsíčními zálohami Paní Fialová odvedla měsíčními zálohami pojistného na sociální zabezpečení částku 20 772 Kč. Tato částka se vypočítá vynásobením měsíčního odvodu pojistného s počtem kalendářních měsíců, v nichž vykonávala samostatně výdělečnou činnost. Doplatek pojistného Paní Fialová musí doplatit rozdíl mezi vypočítanou výší pojistného na sociální zabezpečení a součtem jeho pravidelných měsíčních odvodů za rok 2010. Částka, kterou musí doplatit činní 19 378 Kč. Paní Fialová musí svůj Přehled o příjmech a výdajích podat na OSSZ nejpozději do 30. dubna 2011. Protože tento termín připadá na víkend, tak se lhůta prodlouží až do 2. května 2011. Povinnost OSVČ doplatit případný dluh vůči OSSZ vzniká do osmi dnů ode dne, kdy podala nebo měla podat Přehled.

4.4 Zdravotní pojištění Veřejné zdravotní pojištění je druh zákonného pojištění, na jehož základě je hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci (ipodnikatel.cz, 2010). Plátci pojistného na zdravotní pojištění • • • • •

Zaměstnanci. Zaměstnavatelé. Osoby samostatně výdělečně činné. Osoby bez zdanitelných příjmů. Stát (ipodnikatel.cz, 2010).

Vlastní práce

42

OSVČ mají možnost se registrovat na zdravotní pojišťovnu osobně nebo za pomoci CRM, jenž jsou zřízeny při živnostenských úřadech. Pro OSVČ, které zahajují svoji činnost v roce 2010 je minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění 1 601 Kč a maximální měsíční záloha činí 19 205 Kč. Při zahájení samostatné výdělečné činnosti v prvním roce podnikání, v případě hlavního zdroje příjmů, se platí zálohy na pojistné v minimální výši 13,5 % z vyměřovacího základu. Ten činí 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok. Suma odvodu za zdravotního pojištění se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru (ipodnikatel.cz, 2010). Výše zálohy v následujícím roce podnikání se vypočítá z vyměřovacího základu dosaženého v roce předchozím (firemnifinance.cz, 2010). Pokud vykonává OSVČ svoje podnikatelské aktivity jako vedlejší činnost souběžně se svým zaměstnáním není povinen platit zálohy na zdravotní pojištění. Pojistné vypočtené z Přehledu příjmů a výdajů v případě nedoplatku vyrovná do 8 dnů od podání daňového přiznání (ipodnikatel.cz, 2010). Platba pojistného na zdravotní pojištění se může uskutečnit • Bezhotovostním převodem z účtu plátce vedeného u banky na účet příslušné zdravotní pojišťovny. • V hotovosti poštovní poukázkou (vyplata.cz, 2010). Za den platby se podle zákona považuje • U bezhotovostních převodů den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného. • U plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta nebo jiná oprávněná osoba hotovost převzala (vyplata.cz, 2010). Pojistné se platí formou záloh, jejichž splatnost je nejpozději do osmého dne následujícího měsíce. Splatné závazky je plátce pojistného povinen uhrazovat v pořadí • Pokuty. • Penále. • Nejstarší nedoplatky pojistného (vyplata.cz, 2010). Po ukončení rozhodného období se provádí zúčtování záloh prostřednictvím formuláře o Přehledu o příjmech a výdajích se vypočítá roční povinnost pojistného, a to na základě dosažených příjmů a výdajů. Odečtou se zaplacené zálohy a výsledkem je případný nedoplatek/přeplatek (ipodnikatel.cz, 2010).

Vlastní práce

4.4.1

43

Výše měsíční zálohy OSVČ v následujícím roce podnikání

Paní Jaroslava Moravcová, bydlištěm Nádražní 18, 664 51 Šlapanice, má řádně ukončené vyšší odborné vzdělání v oboru všeobecná zdravotní sestra. Od 1. ledna 2010 provozuje na základě živnostenského oprávnění solární studio, které zřídila na adrese svého trvalého bydliště. V prvním roce svých podnikatelských aktivit, které provozuje jako svoji hlavní činnost, měla příjmy ve výši 260 000 Kč a výdaje činily 80 000 Kč. Paní Morancová se zajímá, jakou výši měsíčních záloh na zdravotním pojištění má očekávat v následujícím roce 2011. Příjmy po odpočtu výdajů Příjmy po odpočtu výdajů vzniklých v průběhu podnikání činí 180 000 Kč. Paní Moravcová musela značnou část finančních prostředků investovat do pronájmu provozovny a také provozu a údržby samotného zařízení. Průměrný měsíční příjem Průměrný měsíční příjem paní Moravcové v roce 2010 činí 15 000 Kč. Podnikatelka v příštím roce očekává zvýšení svého zisku, protože má v úmyslu přemístit svoje solární studio do atraktivnější lokality. Výše vyměřovacího základu na zdravotní pojištění Výše zálohy na zdravotní pojištění v roce 2011 se počítá z vyměřovacího základu v roce 2010. Výše vyměřovacího základu se vypočítá jako 50 % z částky příjmů po odečtení výdajů dosažených v uplynulém roce. Vyměřovací základ tedy činí 90 000 Kč. Výše pojistného vypočítaná z vyměřovacího základu Zdravotní pojištění se vypočítá jako 13,5 % z vyměřovacího základu. Tato částka se následně vydělí 12, aby byla získána přesná měsíční výše odvodu zdravotního pojištění. Výše měsíčního pojistného dosáhla v případě paní Moravcové částky 1 013 Kč. Pro rok 2011 činí minimální částka pojistného na zdravotního pojištění 1 670 Kč. Tuto částku bude nucena paní Moravcová každý měsíc odvést, přestože původně vyšla na základě výpočtu pojistného z vyměřovacího základu částka mnohem nižší.

Diskuze

44

5 Diskuze Dlouholetá tradice provozování živnostenského podnikání byla na našem území v minulosti v období mezi léty 1948 až 1989 přerušena. Až s příchodem roku 1989 došlo k přelomovým změnám, které spočívaly v znovuobnovení právní oblasti soukromého podnikání spolu s nově nastoleným tržním hospodářstvím. V průběhu devadesátých let zaznamenalo živnostenské podnikání vysoký nárůst nově přistupujících podnikatelů. Tento stav byl zapříčiněn právním uvolněním oblasti soukromého podnikání po více jak čtyřiceti letech naprostého útlumu. Oblast živnostenského podnikání se stala vyhledávanou zejména drobnými podnikateli. Tyto subjekty vstupují do živnostenského podnikání s nadějí vyhlídky na lepší pracovní postavení a získání vyššího finančního ohodnocení za provedenou práci než by bylo možné obdržet v běžném zaměstnání. Provozování živnostenského podnikání je z mého pohledu prestižní záležitostí. Uspět v konkurenčně silném prostřední není vůbec snadné. Být úspěšným podnikatelem znamená vybudovat si dobré jméno a stabilní pozici na trhu, nabízet svým zákazníkům kvalitní a atraktivní produkty, vybírat si vhodné spolupracovníky a obchodní partnery a v neposlední řadě procházet na základě získaných zkušeností osobním růstem spolu s profesním zráním. Stěžejní právní úprava živnostenského podnikání je obsažena v živnostenském zákoně, který upravuje podmínky provozování živnosti a následně kontrolu nad jejich dodržováním. Tento zákon prochází na základě novelizací častými změnami právní úpravy. Na jejich podkladě v mnohých případech zmizela podmínka nutnosti praxe v oboru před vstupem do podnikání. S tímto krokem spočívajícím v zliberalizování podmínek při vstupu do podnikatelského světa nemohu zcela souhlasit. Domnívám se, že pro začínající podnikatele by bylo v mnoha směrech prospěšné si vyzkoušet své znalosti a dovednosti nejprve v reálném podnikatelském prostředí v roli zaměstnanců alespoň po dobu jednoho roku. Toto prostředí by jim pomohlo načerpat cenné zkušenosti související s procesem ohlašování a následně provozování živnosti, v jejíž oblasti by se jednou také rádi podnikatelsky realizovali sami. Před vstupem do živnostenského podnikání je nutné vytvořit podnikatelský plán a zmapovat konkurenční prostřední trhu, na kterém se nováčci v oblasti podnikání mají v úmyslu aktivně pohybovat. Jestliže by vstoupili do podnikání bez jakékoliv teoretické přípravy nebo podnikatelského plánu, tak by mohli být po krátké době ohroženi konkurenčním prostředím a mohla by jim vzniknout bolestná finanční ztráta. V průběhu podnikatelské činnosti je důležité průběžně sledovat novelizace živnostenského zákona a také předpisů s ním souvisejícími, protože se v nich mohou objevit změny pozměňující nejenom proces ohlášení živnosti, ale i průběh jejího provozování.

Závěr

45

6 Závěr V předkládané bakalářské práci jsem se zaměřila na téma živnostenského podnikání. Před jejím zpracováním jsem si na začátku vymezila jasný cíl, jímž bylo vytvoření praktického návodu, který má dovést začínající podnikatele krok po kroku k získání živnostenského oprávnění. Tento cíl byl postupně řešen jak v literární rešerši, tak vlastní práci. Práce se svou obsahovou náplní zaměřuje především na ty subjekty, kteří uvažují nebo se již rozhodli pro vstup do živnostenského podnikání. Literární rešerše obsahuje seznámení s právní úpravou živnostenského zákona a předpisů s ním souvisejícími. Pro laickou veřejnost není jistě snadné se v její rozsáhlé oblasti orientovat, a proto teoretická část bakalářské práce přináší stručné a srozumitelné shrnutí jejich stěžejních bodů. Tato část provází čtenáře právní úpravou týkající se nejen ohlašování živnosti, ale i následným procesem jejího aktivního provozování. Právní úprava živnostenského podnikání je oblastí dynamickou, jenž prochází častými změnami na základě novelizací živnostenského zákona a předpisů s ním souvisejícími. Poslední významné novelizace živnostenského zákona se uskutečnily v letech 2008 a 2010. Na základě těchto právních úprav došlo mimo jiné k zliberalizování přístupových podmínek k získání živnostenského oprávnění. V současné době je živnostenské podnikání nejrozšířenější formou podnikání na našem území. Je zejména preferováno ze strany drobných podnikatelů, kteří si volí ve většině případů podnikání v oblasti živností ohlašovacích. Vlastní práce obsahuje praktický návod pro začínající podnikatele, kteří jsou na jeho základě krok po kroku vedeni k získání živnostenského oprávnění v oblasti živnosti volné, vázané a koncesované. Tato část bakalářské práce se také zabývá problematikou sociálního a zdravotního pojištění OSVČ, jenž úzce souvisí s aktivním provozováním živnosti. Nepřehlédnutelnou výhodou při vyřizování ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi je existence CRM, prostřednictví kterých lze na jednom místě zařídit nejen všechny potřebné náležitosti vedoucí k získání živnostenského oprávnění, ale také učinit ohlášení vůči úřadům a institucím, které souvisejí s provozováním živnosti. Jako zásadní se v práci potvrdila funkce odpovědného zástupce, který nabývá na důležitosti v případě, že podnikatel nedisponuje požadovanou odbornou způsobilostí. S odpovědným zástupcem jsou spojeny ohlašovací povinnosti k živnostenskému úřadu a také smluvní vztah vůči podnikateli. Odpovědný zástupce je v dnešní době zcela běžnou a často využívanou součástí živnostenského podnikání. Ve vlastní práci je také řešena problematika sociálního a zdravotního pojištění OSVČ, se kterou se budou muset fiktivní podnikatelé v rámci provozování svých živností vypořádat. Výše sazeb pojistného se často mění, takže podnikatelé musí průběžně sledovat její aktuální výši, protože jejich odvod představuje po-

Závěr

46

měrně výraznou část jejich příjmů. Praktická část obsahuje taktéž příklad ročního zúčtování pojistného na sociální zabezpečení a výpočet výše měsíční zálohy zdravotního pojištění v následujícím roce podnikání. Živnostenský zákon jako stěžejní prvek právní úpravy živnostenského podnikání provází nováčky v oblasti podnikání na cestě za získáním živnostenského oprávnění a dále pak také v průběhu samotného provozování živnosti. Zabývá se také kontrolou dodržování podmínek v průběhu živnostenského podnikání. V jeho kompetenci se také řeší udělování pokut podnikatelům v případě porušení živnostenského zákona. Živnostenský zákon je podle mého názoru v některých případech značně liberální v rámci přístupových podmínek k získání živnostenského oprávnění. V této skutečnosti mohou spatřovat příležitost ti, kteří plánují provozovat živnostenské podnikání po ukončení svého studia, které je v některých případech dostatečným kritériem pro vstup do podnikatelského světa. Protože živnostenské podnikání je oblastí dynamickou, domnívám se, že se jeho právní úprava bude i nadále v budoucnu měnit a vyvíjet. Vzhledem k uvedeným skutečnostem a obsahu práce bylo vymezeného cíle bakalářské práce dosaženo.

Literatura

47

7 Literatura [1.] BABŠICKÁ, Věra. Zákon o živnostenském podnikání a zákon o živnostenských úřadech ve znění platném k 1.1. 1997 s komentářem včetně předpisů souvisejících a vzorů podání. 3. aktualiz. vyd. Praha : Polygon, 1997. 286 s. ISBN 8085967545. [2.] FLEISCHMANOVÁ, Irena; JANDOVÁ Venuše. Živnostenské podnikání v otázkách a odpovědích. 1. vyd. Praha : ASPI, 2003. 87 s. ISBN 8086395790. [3.] HORZINKOVÁ, Eva. Koncesní systém v živnostenském podnikání. 1. vyd. Olomouc : ANAG, 2002. 135 s. ISBN 8072631152. [4.] HORZINKOVÁ, Eva; KOHOUT, Alexej . Živnostenský zákon a předpisy související. Praha : Linde a.s., 2003. 477 s. ISBN 80-7201-398-X. [5.] JANKŮ, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 3. přepracované a doplněné vydání, Praha : C.H. Beck, 2008. 517 s. ISBN 978-807400-078-2. [6.] PRŮCHA, Petr. Živnostenské oprávnění. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1997. 256 s. ISBN 8021016566. [7.] PRŮCHA, Petr. Živnostenské právo. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2005. 163 s. ISBN 8021037784. [8.] STAŠA, Josef; SRBOVÁ, Irena. Zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) a předpisy související : komentář. 4. dopl. a přeprac. vyd. Praha : C.H. Beck, 2005. 538 s. ISBN 8071799254. Právní předpisy Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Internetové odkazy [1.] Businesss.center.cz [online]. c1998-2010 [cit. 2010-09-18]. Druhy živností. Dostupné z WWW: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/cast2.aspx

Literatura

48

[2.] Businesss.center.cz [online]. c2010 [cit. 2010-12-31]. Čestné prohlášení OZ pro Centrální registrační místo. Dostupné z WWW: http://business.center.cz/business/sablony/s58-cestne-prohlaseniodpovedneho-zastupce.aspx [3.] Businesss.center.cz [online]. c2010 [cit. 2010-11-19]. Jednotný registrační formulář. Dostupné z WWW: http://business.center.cz/business/sablony/s113crm-jednotny-registracni-formular.aspx [4.] Businesss.center.cz [online]. c2010 [cit. 2010-09-21]. Odpovědný zástupce. Dostupné z WWW: http://business.center.cz/business/pravo/zivnost/odpzastupce.asp [5.] Businesss.center.cz [online]. c2010 [cit. 2010-11-19]. Koncesované živnosti. Dostupné z WWW: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/priloha3.aspx [6.] Businesss.center.cz [online]. c2010 [cit. 2010-09-19]. Rozsah živnostenského oprávnění. Dostupné z WWW: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/cast3.aspx [7.] Businesss.center.cz [online]. c2010 [cit. 2010-09-19]. Všeobecná ustanovení. Dostupné z WWW: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/cast1.aspx#par11 [8.] Businesss.center.cz [online]. c2010 [cit. 2010-09-19]. Vznik, změna a zánik živnostenského oprávnění, živnostenský rejstřík. Dostupné z WWW: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/cast4.aspx [9.] Bad-bull.com [online]. 2010 [cit. 2010-12-28]. Smlouva o založení s.r.o. Dostupné z WWW: http://www.badbull.com/files/smlouvy/smlouva_o_zalozeni_sro.pdf [10.] Businessinfo.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-16]. Jednotný registrační formulář pro FO. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/formulare/jednotny-registracni-formular-profo/43/ [11.] Businessinfo.cz [online]. 2008 [cit. 2010-11-16]. Zápis do obchodního rejstříku. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pruvodcipodnikatele/zapis-do-obchodniho-rejstriku/1000164/8610/#sro [12.] Businessinfo.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-16]. Živnost koncesovaná pro fyzické osoby s bydlištěm na území ČR. Dostupné z WWW:

Literatura

49

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zivnosti-koncesovane/koncese-fobydliste-uzemi-cr/1001900/55906/ [13.] Businessinfo.cz [online]. 2010 [cit. 2010-09-16]. Živnosti. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnichukonech/nekala-soutez-opu/1000818/49059/#b1 [14.] Businessinfo.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-16]. Živnost volná pro fyzické osoby s bydlištěm na území ČR. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zivnosti-volne/zivnost-volna-fobydliste-uzemi-cr/1001897/55882/#b3 [15.] Businessinfo.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-16]. Živnost volná pro právnické osoby se sídlem na území ČR. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zivnosti-volne/zivnost-volna-po-sidlouzemi-cr/1001897/55908/ [16.] Ceskepodnikani.cz [online]. c2009 [cit. 2010-09-16]. Živnostenský rejstřík. Dostupné z WWW: http://www.ceskepodnikani.cz/2010/10/23/zivnostenskyrejstrik/ [17.] Cssz.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-27]. Pojistné na sociální zabezpečení. Dostupné z WWW: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/ [18.] Czech.cz [online]. 2009 [cit. 2010-10-16]. Živnostenské podnikání. Dostupné z WWW: http://www.czech.cz/cz/62148-zivnostenske-podnikani [19.] Epravo.cz [online]. c2010 [cit. 2010-09-17]. Neoprávněné podnikání. Dostupné z WWW: http://www.epravo.cz/top/clanky/neopravnene-podnikani7764.html [20.] Epravo.cz [online]. c2010 [cit. 2010-09-13]. Označení provozovny. Dostupné z WWW: http://www.epravo.cz/top/clanky/oznaceni-provozovny43309.html [21.] E-sro.cz [online]. 2010 [cit. 2010-09-25]. Řemeslné živnosti. Dostupné z WWW: http://www.e-sro.cz/remeslne-zivnosti.htm [22.] Finance.cz [online]. c2010 [cit. 2010-10-20]. Výše pojistného na sociální zabezpečení. Dostupné z WWW: http://www.ipodnikatel.cz/vyse-pojistnehona-socialni-zabezpeceni.html [23.] Finance.cz [online]. c2010 [cit. 2010-10-25]. Základ a sazby pojistného na sociální pojištění OSVČ. Dostupné z WWW: http://www.finance.cz/dane-amzda/informace/socialni-pojisteni-osvc/sazby/

Literatura

50

[24.] Firemnifinance.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-21]. Odvod a placení zdravotního pojištění u OSVČ. Dostupné z WWW: http://www.firemnifinance.cz/dane-a-ucetnictvi/informace/zdravotnipojisteni/odvod-a-placeni/ [25.] Inovace.cz [online]. c2007 [cit. 2010-09-18]. Jaké jsou povinnosti podnikatele. Dostupné z WWW: http://www.inovace.cz/pro-podnikatele/zacinatepodnikat/pruvodce/krok-za-krokem/jake-jsou-povinnosti-podnikatele/ [26.] Ipodnikatel.cz [online]. 2007 [cit. 2010-10-20]. Centrální registrační místa (CRM) a Jednotný registrační formulář (JRF). Dostupné z WWW: http://www.ipodnikatel.cz/centralni-registracni-mista-crm-a-jednotnyregistracni-formular-jrf.html [27.] Ipodnikatel.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-20]. Odpovědný zástupce pro živnost. Dostupné z WWW: http://www.ipodnikatel.cz/odpovedny-zastupcepro-zivnost.html [28.] Ipodnikatel.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-28]. Pojištění na sociální zabezpečení. Dostupné z WWW: http://www.ipodnikatel.cz/pojisteni-na-socialnizabezpeceni.html [29.] Ipodnikatel.cz [online]. 2010 [cit. 2010-09-20]. Plátci pojistného na sociální zabezpečení. Dostupné z WWW: http://www.ipodnikatel.cz/platcipojistneho-na-socialni-zabezpeceni.html [30.] Ipodnikatel.cz [online]. 2008 [cit. 2010-10-20]. Provozovna po novelizaci živnostenského zákona 2008. Dostupné z WWW: http://www.ipodnikatel.cz/provozovna-po-novelizaci-zivnostenskeho-zakona2008.html [31.] Ipodnikatel.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-28]. Výše pojistného na sociální zabezpečení. Dostupné z WWW: http://www.ipodnikatel.cz/vyse-pojistnehona-socialni-zabezpeceni.html [32.] Ipodnikatel.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-21]. Zdravotní pojištění podnikatelů (OSVČ). Dostupné z WWW: http://www.ipodnikatel.cz/zdravotnipojisteni-podnikatelu-osvc.html [33.] Jakpodnikat.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-08]. Nemocenské pojištění OSVČ pro rok 2011. Dostupné z WWW: http://www.jakpodnikat.cz/nemocenske-pojisteni.php

Literatura

51

[34.] Mestokladno.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-08]. Žádost FO o živnost koncesovanou. Dostupné z WWW: http://www.mestokladno.cz/zadost-fo-ozivnost-koncesovanou/d-1174654 [35.] Mpo.cz [online]. c2005 [cit. 2010-11-15]. Rádce (nejen pro začínající) podnikatele. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/dokument78460.html#odstavec23 [36.] Mpsv.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-22]. Důchodové pojištění. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/3#ps [37.] Mpsv.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-08]. Nemocenské pojištění v roce 2010. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/7#zvd [38.] Podnikatel.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-22]. Společenská smlouva o založení společnosti s ručením omezeným. Dostupné z WWW: http://www.podnikatel.cz/smlouvy/spolecenska-smlouva-o-zalozeni-sro/ [39.] Podnikejme.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-22]. Založení volné živnosti. Dostupné z WWW: http://www.podnikejme.cz/2010/04/07/zalozeni-volnezivnosti/ [40.] Poradna.prace.cz [online]. c2010 [cit. 2010-12-31]. Právní rádce: Dohoda o provedení práce (vzor). Dostupné z WWW: http://poradna.prace.cz/pravniradce/detail/article/dohoda-o-provedeni-prace-vzor/ [41.] Portal.justice.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-16]. Formuláře pro zápis do obchodního rejstříku. Dostupné z WWW: http://portal.justice.cz/justice2/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=2299&d=47038 [42.] Sagit.cz [online]. c1999-2010 [cit. 2010-09-18]. Fyzická osoba. Dostupné z WWW:http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=152&typ=r&levelid= ob_052.htm [43.] Slapanice.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-20]. Obecní živnostenský úřad. Dostupné z WWW: http://www2.slapanice.cz/mambo/index.php?option=com_content&task=view &id=238&Itemid=24#oz [44.] Vyplata.cz [online]. c2010 [cit. 2010-10-21]. Platba pojistného na zdravotní pojištění. Dostupné z WWW: http://www.vyplata.cz/osvc/platbapojistneho-na-zdravotni-pojisteni.php [45.] Vzp.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-20]. Maximální a minimální vyměřovací základ. Dostupné z WWW:

Literatura

http://www.vzp.cz/cms/internet/cz/Platci/OSVC/Vymerovaci_zaklad/maxmin-zaklad

52

Přílohy

8 Přílohy 8.1 Seznam příloh Příloha A: Jednotný registrační formulář pro fyzické osoby. Příloha B: Čestné prohlášení odpovědného zástupce. Příloha C: Dohoda o provedení práce. Příloha D: Společenská smlouva.

53

Příloha A: Jednotný registrační formulář pro fyzické osoby

Zdroj: businessinfo.cz, 2010 (upraveno autorem)

Příloha B: Čestné prohlášení odpovědného zástupce

Zdroj: business.center.cz, 2010 (upraveno autorem)

Příloha C: Dohoda o provedení práce

Dohoda o provedení práce uzavřená v souladu s § 75 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Paní Anna Pavelková, rodné číslo 805223/1234, bydlištěm Čechova 165, 664 51 Šlapanice (dále jen „podnikatel“) a paní Mgr. Jana Veselá, rodné číslo 755101/4321, bydlištěm Brněnská 234, 664 51 Šlapanice (dále jen „odpovědný zástupce“) spolu uzavírají tuto dohodu o provedení práce: I. Paní Mgr. Jana Veselá se touto dohodou zavazuje provést pro podnikatele práci spočívající ve výkonu funkce odpovědného zástupce pro Masážní studio Anna, dále jen „práce“. II. Místem výkonu práce je Masážní studio Anna, adresou Čechova 165, 664 51 Šlapanice. III. Odpovědný zástupce práci vykoná v nepravidelné pracovní době. Práci bude vykonávat do 15. září 2011. Rozsah výkonu práce podle této dohody nepřekročí 150 hodin za kalendářní rok v souladu se zákoníkem práce. IV. Za vykonanou práci náleží odpovědnému zástupci odměna ve výši 12 000 Kč, (slovy: dvanáct tisíc Kč). Odměna je splatná do 16. září 2011. Z odměny provede zaměstnavatel srážky podle příslušných právních předpisů. V. Podnikatel je povinen vytvořit pracovní podmínky zajišťující řádný a bezpečný výkon práce a dodržovat sjednané podmínky.

VI. Odpovědný zástupce je povinen podle pokynů podnikatele osobně vykonat, svědomitě a řádně práci, přidělenou podle této dohody, řídit se pokyny podnikatele a příslušnými předpisy. VII. Ostatní práva a povinnosti, touto dohodou neupravené, se řídí příslušnými ustanoveními zákoníku práce a dalšími pracovně právními předpisy. VIII. Jakékoliv změny či doplňky této dohody je možné činit jen po vzájemné dohodě smluvních stran, a to pouze písemně. Tato dohoda se uzavírá ve dvou vyhotoveních. Každá smluvní strana obdrží jedno vyhotovení. IX. Smluvní strany výslovně prohlašují, že obsahu této dohody porozuměly a že tato byla sepsána na základě jejich pravé a svobodné vůle. Na důkaz toho připojují svoje vlastnoruční podpisy.

V Brně dne 15. září 2010

………..............…………………. Podnikatel

………..............…………………. Odpovědný zástupce

Zdroj: poradna.prace.cz, 2010 (upraveno autorem)

Příloha D: Společenská smlouva

Spo leč enská smlo uva s p o l e č n o s t i s r u č e n ím om e ze n ý m I. Společníci

Jméno a příjmení: Jan Krejčí Rodné číslo: 680112/1235 Trvalé bydliště: Brněnská 110, 664 51 Šlapanice Jméno a příjmení: Jaromír Navrátil Rodné číslo: 771213/1678 Trvalé bydliště: Jiráskova 112, 620 00 Brno Jméno a příjmení: Adam Pospíšil Rodné číslo: 690815/8976 Trvalé bydliště: Koliště 15, 621 00 Brno Jméno a příjmení: Vladimír Procházka Rodné číslo: 791224/1298 Trvalé bydliště: Čechova 100, 66451 Šlapanice II. Obchodní firma a sídlo Obchodní firma: Sídlo společnosti:

Svět klenot, s.r.o. Bratří Čapků 132, 620 00 Brno III. Předmět podnikání

Předmětem podnikání společnosti je: 1. Zlatnictví a klenotnictví. 2. Broušení technického a šperkového kamene. IV. Doba trvání Společnost se ustavuje na dobu neurčitou.

VI. Základní jmění 1. Hodnota základního jmění společnosti je 2 500 000 Kč (slovy dva a půl milionu korun českých). 2. Vklady společníků: Vklad Jana Krejčího v podobě nemovitosti činí: Peněžitý vklad Jaromíra Navrátila činí: Peněžitý vklad Adama Pospíšila činí: Peněžitý vklad Vladimíra Procházky činí:

1 800 000 Kč 250 000 Kč 250 000 Kč 200 000 Kč

3. Základní kapitál byl splacen v plném rozsahu všemi společníky. V. Obchodní podíl 1. Obchodní podíl představuje účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti. Jeho výše je určena podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti. 2. Se souhlasem valné hromady může společník smlouvou převést svůj obchodní podíl na jiného společníka nebo jinou osobu. 3. K obchodnímu podílu společníka, který hodlá převést svůj obchodní podíl, mají předkupní právo zbývající společníci v poměru jejich obchodních podílů. Neuplatní-li k nabídnutému obchodnímu podílu či jeho části žádný ze společníků předkupní právo nejpozději do jednoho měsíce od doručení nabídky na odkoupení obchodního podílu, může společník se souhlasem valné hromady převést obchodní podíl na třetí osobu. 4. Smlouva o převodu obchodního podílu musí mít písemnou formu a nabyvatel, který není společníkem, v ní musí prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě případně též ke stanovám. Převodce ručí za závazky, které přešly převodem obchodního podílu. 5. Účinky převodu obchodního podílu nastávající vůči společnosti dnem doručení účinné smlouvy o převodu. 6. Jestliže společník nedosáhne souhlasu valné hromady s převodem svého obchodního podílu, nemůže ze společnosti jednostranně vystoupit, ale nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval, může se domáhat zrušení své účasti ve společnosti návrhem u soudu. 7. V případě smrti společníka se obchodní podíl dědí.

VI. Hospodaření společnosti Vždy k 31. prosinci běžného roku provede společnost účetní závěrku, podléhající schválení valnou hromadou. Součástí rádné účetní závěrky je návrh na rozdělení zisku. VII. Podíl na zisku a ztrátě 1. Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých obchodních podílů. 2. K výplatě zisku nelze použít základního kapitálu, rezervního fondu ani ostatních kapitálových fondů ani prostředků, které podle obchodního zákoníku, společenské smlouvy nebo stanov mají být použity k doplnění těchto fondů. 3. K výplatě zisku dochází až v okamžiku, kdy je splněna předepsaná daňová povinnost a je doplněn rezervní fond. VIII. Rezervní fond 1. Společnost je povinna vytvořit rezervní fond z čistého zisku vykázaného v rádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé čistý zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 10 % z čistého zisku, ne však více než 5 % hodnoty základního kapitálu. Tento fond je společnost povinna ročně doplňovat o částku ve výši 5 % z čistého zisku až do dosažení úrovně 20 % základního kapitálu. 2. Použití rezervního fondu rozhoduje jednatel, nejde-li o případy, kdy zákon svěřuje toto rozhodnutí valné hromadě. IX. Odpovědný zástupce Do funkce odpovědného zástupce byl ustanoven pan Jan Krejčí, bydlištěm Brněnská 110, 664 00 Šlapanice. X. Orgány společnosti Valná hromada 1. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, která je tvořena všemi společníky společnosti.

2. Valná hromada jmenuje jednoho nebo více jednatelů, přičemž jim upraví způsob jednání a jejich pravomoci. Jednatelem společnosti je Jan Krejčí, bytem Brněnská 110, 664 51 Šlapanice, narozen 12. ledna 1968. 3. Valná hromada zasedá podle potřeb, minimálně však 1x ročně. 4. Do působnosti valné hromady přísluší vše podle ustanovení obchodního zákoníku. 5. Valná hromada si může vyhradit právo rozhodovat o otázkách, které jinak náleží do pravomoci jiných orgánů společnosti. 6. Každému společníkovi náleží jeden hlas za každých 1 000 Kč vkladu. 7. Valnou hromadu svolává písemnou pozvánkou s uvedením pořadu jednání jednatel a to tak, aby pozvánka byla doručena alespoň 15 dnů předem. 8. Usnesení valné hromady může být ve výjimečných případech nahrazeno písemným prohlášením všech společníků, že se zamýšleným rozhodnutím souhlasí. Takovéto rozhodnutí musí být pojato do zápisu na nejbližší valné hromadě. Tento režim se nevztahuje pro rozhodnutí valné hromady, pro které je zapotřebí souhlasu alespoň dvoutřetinové většiny všech hlasů společníků. 9. Valná hromada může rozhodnout o vytvoření dalších orgánů. Jednatel 1. Rozhoduje o konkrétních záměrech společnosti, navrhuje koncepci rozvoje a zásady hospodaření společnosti, včetně tvorby a využití fondů společnosti 2. Zabezpečuje vypracování roční účetní závěrky a navrhuje rozdělení zisku nebo ztráty 3. Zajišťuje řádné vedení účetnictví a obchodních knih, svolávání řádných a mimořádných zasedání valné hromady. Mimořádnou schůzi valné hromady jsou povinni svolat, jestliže zjistí, že společnost ztratila jednu třetinu základního jmění, je-li společnost platebně neschopna po dobu delší než tři měsíce nebo požádají-li o to písemně společníci, jejichž obchodní podíl tvoří nejméně 10% základního jmění společnosti. 4. Jednatele jmenuje valná hromada a stanovuje jeho pole působnosti, pravomoci a odpovědnost.

5. Jednatel je řídící a statutární orgán společnosti, jenž zajišťuje provádění podnikatelské činnosti, organizuje práci společnosti a vykonává zaměstnavatelská práva. 6. Jednatel zabezpečuje a kontroluje plnění usnesení valné hromady, pravidelně jí podává zprávy o činnosti společnosti a odpovídá za tuto činnost. Jednatel je oprávněn rozhodovat o všech věcech, které touto smlouvou nebo obecně závazným předpisem nejsou vyhrazeny jiným orgánům. XI. Zrušení a zánik společnosti Zrušení a zánik společnosti se řídí platnou úpravou obchodního zákoníku. XII. Závěrečná ustanovení 1. Pro právní poměry společenskou smlouvou výslovně neupravené sjednávají si společníci použití právní úpravy obsažené v platném znění obchodního zákoníku. 2. Tato společenská smlouva se vyhotovuje v 8 vyhotoveních.

V Brně dne 30. listopadu 2010

………………………………………… Jan Krejčí

…………………………………………… Jaromír Navrátil

………………………………………… Adam Pospíšil

…………………………………………… Vladimír Procházka

Zdroje: podnikatel.cz, 2010 (upraveno autorem), bad-bull.com, 2010 (upraveno autorem)

Podnikání formou živností

Recommend Documents