Podnikání formou živnosti

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd

Podnikání formou živnosti Bakalářská práce

Autor práce: Monika Hrochová Vedoucí práce: Mgr. Jiří Tuza 2008/2009

Zadání

Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu mé práce panu Mgr. Jiřímu Tuzovi, za spolupráci a odbornou pomoc při zpracování bakalářské. Dále děkuji paní Ing. Petře Valentové, živnostenského úřadu v Zábřehu na Moravě, za vysvětlení obecné živnostenské problematiky.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Založení živnosti vypracovala samostatně podle metodických pokynů vedoucího bakalářské práce a s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 5. ledna 2009

Abstrakt Hrochová, M. Podnikání formou živnosti. Bakalářská práce. Brno, 2009. Tato bakalářská práce se zabývá vytvořením příručky pro začínající podnikatele. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část popisuje obecné informace, které je potřebné k založení živnosti znát. Jedná se především o pojmy živnost, druhy živností, podmínky pro založení živnosti. Praktická část uvádí na třech příkladech postup vzniku živnostenského oprávnění, různých oborů živností, po novele Živnostenského zákona z roku 2008. Klíčová slova: živnost, živnostenské oprávnění, druhy živností

Abstract Hrochová, M. Business form business. The bachelor thesis. Brno, 2009 This thesis is focused on creating a manual for businessman beginners. The thesis is divided into two sections. The theoretical section describes basic facts, which are necessary to know when starting a business. This thesis deals with terms such as business, types of business, conditions for setting up a business. The practical part shows us three examples of the way to get the business permission following the Business law novel from 2008. Keywords: business, business permission, types of business

Obsah 1.

ÚVOD............................................................................................................................................... 7

2.

CÍL PRÁCE ...................................................................................................................................... 8

3.

METODIKA................................................................................................................................... 10

4.

TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE...................................................................................................... 12 4.1. Živnost................................................................................................................................... 12 4.2. 4.2.1.

Všeobecné podmínky provozování živnosti.....................................................................14

4.2.2.

Zvláštní podmínky provozování živnosti .......................................................................15

4.2.3.

Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce.........................................17

4.3.

Překážky v provozování živnosti ........................................................................................ 19

4.4.

Druhy živností ...................................................................................................................... 21

4.4.1.

Živnosti ohlašovací........................................................................................................22

4.4.2.

Živnosti koncesované ....................................................................................................24

4.5.

5.

Provozování živnosti ............................................................................................................ 13

Živnostenské oprávnění ....................................................................................................... 24

4.5.1.

Vznik a změna živnostenského oprávnění.......................................................................26

4.5.2.

Rozsah živnostenského oprávnění ..................................................................................34

4.5.3.

Práva a oprávnění podnikatelů provozujících obchodní a výrobní činnost.......................37

4.6.

Provozovny ........................................................................................................................... 38

4.7.

Živnostenský rejstřík ............................................................................................................ 40

PRAKTICKÁ ČÁST PRÁCE........................................................................................................ 41 5.1. Založení živnosti fyzickou osobou ...................................................................................... 41 5.2.

Sociální a zdravotní pojištění u OSVČ................................................................................. 54

6.

ZÁVĚR ........................................................................................................................................... 61

7.

POUŽITÁ LITERATURA............................................................................................................. 63

PŘÍLOHY ................................................................................................................................................ 65

1. Úvod Živnostenským podnikáním a všemi záležitostmi s ním souvisejícími se zabývá a upravuje Živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání). Tento zákon byl přijat roku 1991 a za dobu své platnosti byl mnohokrát novelizován. Jeho součástí je 5 příloh, které obsahují seznamy jednotlivých živností. Poslední změny, které novelizují tento zákon, platí od 1.7.2008, jako zákon č. 130/2008 Sb.. Novela má usnadnit práci především novým začínajícím podnikatelům, její nejširší oblast je věnována umožnění vstupu do podnikání bez doložení praxe, což se týká především živností volných. Nesmí být opomenuta další velká úleva, která se zabývá zmírněním administrativní spolupráce s živnostenskými úřady. Zmírnění administrativy je zaměřeno také na spolupráci podnikatelů s okresní správou sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovnou, úřady práce a dalšími institucemi a to tak, že s nimi komunikuje živnostenský úřad jménem podnikatele. Zmiňovanou výpomoc konkrétní Živnostenský úřad provádí elektronickou podobou. Další část novely se týká zúžení všeobecných podmínek pro vstup do podnikání. Jedná se o zmírnění požadavku bezúhonnosti a úplné vypuštění podmínky, jež prokazovala podnikatelovu bezdlužnost. Byl zde uveden pouze zkrácený výčet změn, které s sebou novela živnostenského zákona přinesla, další podstatné části jsou podrobně zmíněny v následujících odstavcích mé práce. Bylo vycházeno z předpokladu, že většina iniciativních

a především

podnikavých

lidí

se

pokusí,

alespoň

jednou

za svůj život, o založení živnosti. Bohužel v mnoha případech dochází v závěru

7

k tomu, že se k založení vůbec neodhodlají, buď z důvodu nedostatku informací o tom, jak začít podnikat nebo mají strach z případného neúspěchu a ztráty financí.

2. Cíl práce Cílem bakalářské práce je poukázat a charakterizovat problematiku vzniku živnostenského oprávnění. Nejdůležitějším úkolem bude snaha o vytvoření stručné příručky, díky které by se budoucí podnikatelé měli vyvarovat chyb, k nimž často dochází při zakládání živnosti. Pokusím se o její sestavení prostřednictvím modelových situací a vytvořením fiktivních podnikatelů z různých oblastí podnikatelských činností, v nichž jednotlivé kroky popíši. Obecnou část předem zevrubně nastíním v teoretické části této práce. Jedná se o to, co živnostenský zákon povoluje, nařizuje a umožňuje. Prostudování této práce budoucím podnikatelem by mělo vést k jeho větší informovanosti a rozšíření znalostí živnostenské problematiky. Mám v úmyslu především vyhovět a pomoci začínajícím podnikatelům, kteří jsou neznalí živnostenského zákona. Konkrétní pomoc spočívá v již zmíněné příručce, chcete-li postupu při zakládání živnosti, ať už se jedná o fyzické či právnické osoby. Vycházím z předpokladu, že každý „nováček“ má povědomí o tom, v jakém oboru živnosti chce podnikat. Jedinou a velkou jeho překážkou v realizaci podnikání je existence spousty zákonů, příruček a paragrafů, jež jsou nesrozumitelné, spíše bych řekla nezajímavé a zatěžující. Tato skutečnost byla nejdůležitějším důvodem mého rozhodnutí, proč psát práci právě na tohle téma. Neméně důležitým pro mne byl předpoklad, že i já sama po skončení vysokoškolského studia budu mít zájem využít tento způsob výdělečné činnosti.

8

Bude proto, myslím pro mne, tvoření návodu k založení živnosti cennou budoucí zkušeností. Tato bakalářská práce ale není určena pouze pro podnikatele na začátku jejich

kariéry,

měla

by

oslovit

i stávající

podnikatele.

Zejména

proto,

že od července roku 2008 vstoupila v platnost novela živnostenského zákona, která jej poněkud upravuje a dotýká se i současných podnikatelů. Nejedná se v tomto případě o zásadní změny, ale myslím si, že úspěšný a zkušený živnostník by měl mít zájem a povědomí o aktualitách z jeho oboru. Předpokládám, že po prostudování této práce dlouholetým podnikatelem, bude i on mít možnost porovnat podmínky začínajících podnikatelů teď a v době, kdy on sám zakládal živnost. Ve zkratce řečeno, pokusím se zde co nejstručněji a nejsrozumitelněji nastínit, jak na to, aby noví a začínající podnikatelé mohli vstoupit do podnikání v oboru jim blízkém bez problémů a zbytečných komplikací, které by se ostatně týkaly pouze nedostatečné informovanosti. Dalším, přidruženým cílem mého úsilí je ušetřit žadatelům o živnostenské oprávnění jejich čas. V případě, kdy by si totiž měl každý prostudovat živnostenský zákon a obejít potřebné instituce jenom kvůli získání informací a až na to teprve začal samotnou živnost zakládat, zabralo by mu to nejméně dvakrát tolik času, v porovnání s přečtením této práce.

9

3. Metodika Konkrétní

znalosti

právní

úpravy

živnostenského

zákona

nejsou

nijak jednoduché a rozhodně nejsou samozřejmostí pro každého člověka. V mém případě tomu nebylo jinak.Předtím, než jsem se rozhodla psát bakalářskou práci na téma Založení živnosti. Abych vůbec s vypracováváním této práce mohla začít,

bylo

nezbytné

získat

konkrétní

data

a

informace.

Postupně jsem je shromažďovala a dávala dohromady, abych byla schopna co nejlépe danou problematiku pochopit a následně popsat a vysvětlit. V konečné fázi práce se získanými teoretickými údaji jsem je všechny analyzovala. Analýza těchto

dat

se

týká

především

začínajících

podnikatelů.

Co se týče současných podnikatelů, bylo možné srovnání informací o současném způsobu založení živnosti se stavem před novelou č. 130/2008. Prioritním úkolem bylo prostřednictvím získaných informací sestavit příručku pro začínající podnikatele pravdivě a co možná nejsrozumitelněji. Stručnost měla být další důležitou vlastností této práce, stejně tak měla přinést podnikatelům úsporu času při zakládání živnosti. V první části mé práce jsem uvedla obecnou teorii, základní pojmy z oblasti živností a jejich charakteristiku. Držela jsem se především živnostenského zákona a snažila se vybrat určitý obecný popis a podklady pro založení živnosti. Samozřejmě

živnostenský

zákon

zahrnuje

spoustu

dalších

problematik,

které se týkají živností, ovšem mojí prioritou bylo pouze založení. Dalším pomocníkem při zpracovávání daného úkolu mi byl internet, díky kterému jsem mohla, pro mne méně srozumitelné věci, v živnostenském zákoně snáze pochopit.

10

Teoretická část zahrnuje tedy rozdělení živností, co vůbec slovo živnost znamená atd. Předtím, než jsem začala tvořit druhou část své práce, tedy praktickou část, navštívila jsem Živnostenský úřad v Zábřehu na Moravě. Z důvodu toho, že moje praktická část je tvořena fiktivními návrhy založení jednotlivých vybraných druhů živností fyzických osob, potřebovala jsem načerpat informace, motivaci a nápady. Návštěva tohoto úřadu proto byla pro mě velmi přínosná. Měla jsem možnost hovořit s „odborníky na živnosti“, kteří mi velice ochotně pomohli danou oblast pochopit tak, abych ji mohla interpretovat dále. Ve své práci jsem využila nejen živnostenského zákona, internetu a návštěvy živnostenského úřadu, ale také níže uvedené odborné literatury.

11

4. Teoretická část práce 4.1.

Živnost

Živnosti obecně a veškeré informace jich se týkající upravuje a popisuje živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) a zákony související s jeho změnami. Tento zákon řeší podmínky živnostenského podnikání a jeho kontrolu. Vznikem živnostenského oprávnění a obecných pojmů spojených se založením živnosti se týkají především první tři části živnostenského zákona a dále také z části hlava čtvrtá a šestá. Živnostenský zákon definuje živnost jako činnost soustavnou, provozovanou vlastním

jménem,

na vlastní

odpovědnost,

za

účelem

dosažení

zisku

a za podmínek stanovených tímto zákonem.1 Samozřejmě tento zákon myslí i na činnosti, které nejsou považovány za živnosti, jejichž přesné vymezení a definice lze najít v § 3. Tento paragraf se dále člení na 3 odstavce. První a třetí odstavec definuje činnosti, které nejsou živnostmi. Ve zkratce lze říci, že se vymezení těchto činností týká výsledků duševní činnosti, činnosti vyhrazené zákonem,

související

s autorskými

právy,

spojené

s výtvarným

uměním

a archeologickým výzkumem, dále také institucí, které zprostředkovávají převody peněžních prostředků, námořní dopravy atd.. Za zvláštní skupinu osob, u kterých nejsou za živnost považovány určité druhy činností, jsou označovány osoby fyzické, kterým je věnován druhý odstavec § 3.

1

Blíže: HORZINKOVÁ, E. Živnostenský zákon v praxi 2006/2007. 6. vyd. Olomouc: ANAG, 2006.

375 s. Právo. ISBN 80-7263-348-1.

12

4.2.

Provozování živnosti

Živnostenský zákon dále definuje, kdo smí na území České republiky provozovat živnost. Tomuto vymezení se věnuje pátý paragraf Živnostenského zákona (dále ŽZ). Na území České Republiky smí provozovat živnost každá fyzická nebo právnická osoba, pokud splňuje podmínky stanovené tímto zákonem. V určitých vymezených případech je nutno k provozování živnosti vlastnit státní povolení. Pokud se fyzická osoba, respektive její bydliště, nachází mimo tuzemsko, smí tato osoba provozovat v tuzemsku živnost jako každá česká osoba, za stejných podmínek. Stejně tak, pokud se jedná o osobu právnickou, která má sídlo mimo Českou republiku, tak i ta smí provozovat v ČR svoji živnost bez omezení, jestliže zákon nestanoví jinak. Termín česká osoba označuje fyzickou osobu, která má trvalé bydliště na území České republiky nebo právnickou osobu se sídlem v tuzemsku.

Státní legislativa neopomíjí ani skutečnost, že na našem území provozují živnosti i zahraniční fyzické nebo právnické osoby. Jestliže takový případ nastane, kdy má zahraniční fyzická osoba zájem provozovat živnost na území České republiky, stanovuje jí tento zákon určité povinnosti. V případě, že dotyčná osoba má povinnost vlastnit povolení pro pobyt, musí jej přiložit k žádosti o koncesi a k ohlášení živnosti. Povolením pro pobyt se rozumí doklad, který potvrzuje udělení víza na dlouhodobý pobyt nebo alespoň na pobyt delší než 90 dnů. Případ, kdy zahraniční fyzická osoba nemá povinnost vlastnit doklad prokazující udělení víza nastane tehdy, kdy zahraniční osoba má v úmyslu provozovat živnost

na

území

České

republiky

prostřednictvím

organizační

složky

13

svého podniku. Ať se hovoří o dokladu, který povoluje pobyt zahraničních fyzických osob nebo jakémkoliv jiném dokladu, který potvrzuje jisté skutečnosti, hovoří se o dokladu přeloženém do českého jazyka. Je nutné samozřejmě předložit i originální doklad v cizím jazyce, ale bez překladu provedeného tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků není platný. Navíc pravost podpisu a otisku razítka, provedené v zahraničí, musí být ověřena. Překlad dokladů do českého jazyka a ověřování pravosti se netýká státních příslušníků členských států Evropské unie nebo právnických osob se sídlem nebo hlavním místem podnikání na území členského státu Evropské unie. 4.2.1. Všeobecné podmínky provozování živnosti Živnostenský zákon řadí do všeobecných podmínek pro provozování živnosti fyzickými osobami dosažení 18-ti let věku, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost.2 Každý občan svoji bezúhonnost prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Tento výpis stejně jako Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříků trestů se předávají v elektronické podobě. Tento způsob byl zvolen především z důvodu ulehčení administrativy a zrychlení celého procesu vyřizování živnostenského oprávnění. Živnostenský úřad si může sám vyžádat výpis z evidence Rejstříků trestů, pokud tak neučiní sám žadatel o živnostenské oprávnění. Bezúhonným už ovšem není ten, kdo byl nejméně na jeden rok odsouzen k odnětí svobody nepodmíněně za spáchaný trestný čin. Tento trestný čin musel být spáchán úmyslně, buď samostatně nebo spolu s jinými trestnými činy. Uvedený případ není jediným, kterým je občan zbaven bezúhonnosti. Jako další 2

Živnostenské podnikání : podle stavu k 1.12.2007. Ostrava: Sagit, 2007. 256 s. Úplné znění. ISBN

978-80-7208-649-8.

14

případ uvádí tento zákon, kdy fyzická osoba byla odsouzena za spáchání úmyslného trestného činu, který souvisel s podnikáním. 4.2.2. Zvláštní podmínky provozování živnosti Dále Živnostenský zákon definuje podmínky, které označuje za zvláštní podmínky provozování živnosti, kterým věnuje celý § 7 ŽZ. Těmito podmínkami jsou odborná a jiná způsobilost potřebná ke získání živnostenského oprávnění. Odborná

způsobilost

je

prokazována

doklady

o

odborné

kvalifikaci.

Na jedné straně se může jednat o potvrzení bývalého zaměstnavatele, který jím potvrzuje žadatelovu potřebnou praxi. Na druhé straně se může jednat o výuční list, maturitní vysvědčení, atd. Pokud dojde ke změně nebo doplnění určitých požadavků na odbornou způsobilost, ta se netýká osob, které již konkrétní živnost provozovali před změnou ani odpovědných zástupců pro konkrétní živnost. Co je to příbuzný obor? V některých případech je v rámci odborné způsobilosti vyžadována praxe v oboru, jedná se o odborné činnosti, které do příslušného oboru náleží, mohou to být však také činnosti, které náleží do příbuzného oboru živnosti. Příbuzným oborem živnosti se myslí ty, které používají stejné nebo podobné pracovní postupy a odborné znalosti. Tyto činnosti jsou vykonávány osobou samostatně výdělečně činnou v oboru nebo příbuzném oboru na základě oprávnění k podnikatelské činnosti, osobou pověřenou vedením podniku nebo organizační složky podniku, odpovědným zástupcem, osobou bezprostředně odpovědnou za řízení činnosti, která je předmětem živnosti nebo osobou vykonávající samostatné odborné práce odpovídající oboru živnosti, v pracovněprávním vztahu,….

15

Odstavec pět ve výše zmíněném paragrafu uvádí, jak může občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie prokázat odbornou způsobilost. Jedná se též o doklady o odborné kvalifikaci, ovšem tyto prokazují, že předmětnou činnost provozoval v jiném členském státu Evropské unie. A to například po dobu šesti po sobě jdoucích let jako osoba samostatně výdělečně činná, ovšem provozování této činnosti nesmí být ukončeno více než 10 let před ohlášením živnosti. Dále pak po dobu 3 po sobě jdoucích let jako osoba samostatně

výdělečně

činná

nebo

jako

osoba

ve

vedoucím

postavení,

pokud je pravomocným držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného příslušným orgánem nebo příslušnou institucí členského státu, který také potvrzuje nejméně tříleté vzdělání a přípravu, což jej odborně připravuje pro výkon konkrétní činnosti v členském státě původu. Další konkrétní případy, vysvětlující jaké podmínky musejí být splněny pro výše zmíněný doklad o odborné

kvalifikaci,

dokazující

provozování

živnosti

v Evropské

unii

jsou uvedeny v § 7 odstavec 5 ŽZ. V některých zvláštních případech stanovených v tomto zákonu se při posuzování odborné způsobilosti používá zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterých živností se tento zákon konkrétně týká, je přesně vymezeno opět v § 7 odstavci 5. Odstavec

6

v tomto

paragrafu

je

věnován

podnikatelům,

kteří mají povinnost zajistit výkon určitých činností, které jsou uvedeny v příloze číslo pět k tomuto zákonu, pouze a jenom fyzickými osobami, které splňují požadovanou odbornou způsobilost, jež je také stanovena v této příloze. Povinnost tohoto podnikatele je také vést evidenci o těchto fyzických osobách

16

a uchovávat kopie dokladů odborné způsobilosti minimálně 3 roky od ukončení výkonu činností těmito osobami. 4.2.3. Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce Provozovat živnost lze podle Živnostenského zákona také prostřednictvím odpovědného zástupce. Tato problematika je řešena v § 11 tohoto zákona. Podnikatel si může ustanovit svého zástupce i v případech, kdy to zákon přímo nevyžaduje.

Odpovědným

zástupcem

která je ustanovená

podnikatelem,

odpovídá

musí za

být

řádný

fyzická provoz

osoba, živnosti

a za dodržování živnostenských předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Žádná fyzická osoba nemůže být ustanovena jako odpovědný zástupce pro více než čtyři podnikatele. Je samozřejmostí, že odpovědný zástupce musí splňovat všechny všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti podle výše probíraných § 7 a 6. Právnická osoba si ovšem nemůže za svého odpovědného zástupce zvolit člena své dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu. Taktéž si odpovědného zástupce nemůže ustanovit fyzická osoba, u které trvá překážka provozování živnosti. Jestliže fyzické osobě bylo zrušeno živnostenské oprávnění, a to po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění, nemůže být tato osoba odpovědným zástupcem v příslušném oboru ani v oboru příbuzném. Toto tvrzení však neplatí, pokud bylo její živnostenské oprávnění zrušeno z důvodu neprovozování živnosti po dobu delší než 4 roky. Odpovědného zástupce jsou povinny ustanovit: 

Fyzická

osoba,

která

nesplňuje

zvláštní

podmínky

pro provozování živnosti (odbornou ani jinou způsobilost)

17



Právnická osoba, a to jen pro živnosti, které vyžadují splnění zvláštních podmínek provozování živnosti.

Jedná-li se o českou právnickou osobu, ustanoví za odpovědného zástupce člena svého

statutárního

která samozřejmě

orgánu

splňuje

nebo

osobu,

podmínky

pro

jež

je

výkon

statutárním

orgánem,

odpovědného

zástupce

podle tohoto zákona. Pokud se jedná o zahraniční právnickou osobu, je do funkce odpovědného zástupce ustanoven vedoucí organizační složky podniku, umístěné na území České republiky, taktéž musí splňovat podmínky pro výkon odpovědného zástupce. V případě, kdy z nějakých důvodů dojde k tomu, že nelze ustanovit odpovědného zástupce z těchto osob, musí podnikatel ustanovit zástupce z osob jiných. Ustanovení

odpovědného

kterou provozujeme.3

Tak

zástupce

například

u

se

liší

živností

podle

druhu

ohlašovacích

živnosti,

ustanovení

i ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce je povinen podnikatel oznámit živnostenskému úřadu do 15 dnů od vzniku této skutečnosti. Je tu také možnost, že oznámení o ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce oznámí sám odpovědný

zástupce,

potom

tato

osoba

musí

prokázat,

že o tom předem písemně informovala podnikatele. V případě tohoto druhu živnosti může odpovědný zástupce vykonávat svoji funkci ode dne ustanovení, pokud ovšem splňuje podmínky dané živnostenským zákonem. Jedná-li se o živnost koncesovanou, musí podnikatel ustanovení svého odpovědného zástupce předložit ke schválení živnostenskému úřadu. Toto ustanovení nabývá 3

Blíže: HORZINKOVÁ, E. Živnostenský zákon v praxi 2006/2007. 6. vyd. Olomouc: ANAG, 2006.

375 s. Právo. ISBN 80-7263-348-1.

18

účinnosti dnem, kdy rozhodnutí o schválení nabylo právní moci. Ukončení funkce odpovědného zástupce je stejné jako u živností ohlašovacích. Jestliže dojde k tomu, že odpovědný zástupce nesplňuje podmínky nebo přestane vykonávat funkci, bez pohledu na druh živnosti, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. Možnost ustanovit odpovědného zástupce je výhodné, protože jeho prostřednictvím mohou podnikat lidé, kteří nemají potřebnou praxi a odbornou způsobilost. Ovšem tato možnost také vede k tomu, že v dnešní době může podnikat každý, ať zvolenému oboru živnosti rozumí nebo ne. V § 12 zákon také pomýšlí na případ, kdy fyzická osoba, která ještě nemá právní způsobilost, může na povolení od soudu provozovat živnost. Jedná se o fyzickou osobu, která buď nedosáhla ještě potřebného věku nebo z rozhodnutí soudu není způsobilá k právním úkonům. Tato může ohlásit živnost nebo požádat o koncesi jménem svého zákonného zástupce, který jí podle § 11 se souhlasem soudu ustanoví odpovědného zástupce. Toto ustanovení potvrzuje moji předešlou připomínku, že provozovat živnost může každý, ať vybranému oboru rozumí či ne.

4.3.

Překážky v provozování živnosti

Podle Živnostenského zákona nesmí být živnost provozována fyzickou nebo právnickou osobou, která se právě nachází v konkursu, respektive jejíž majetek se nachází v konkursu a to ode dne, kdy byl podnik prodán jedinou smlouvou z důvodu zpeněžení majetkové podstaty v dané lhůtě. Další možností je, že konkurs probíhá ode dne, kdy soud ukončil provozování podniku, nebo dnem uvedeným v rozhodnutí soudu jako den ukončení provozování podniku. Dále Živnostenský zákon vymezuje tyto překážky: Živnost nemůže

19

provozovat fyzická ani právnická osoba, a to po dobu 3 let od zrušení konkursu, z toho důvodu, že její majetek je nedostačující pro uspokojování věřitelů. Dále se jedná o fyzické a právnické osoby, kterým majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, a to po dobu 3 let od rozhodnutí o zamítnutí

insolvenčního

návrhu.

Živnostenský

úřad

může tyto dvě výše uvedené překážky prominout a to v případě, kdy dlužník prokáže, že je schopen plnit předpoklady pro řádné plnění povinností souvisejících s podnikáním a pro řádné plnění finančních záležitostí. Pokud soud v insolvenčním řízení ustanovil předběžné opatření, znamená to, že omezil pravomoci fyzické nebo právnické osoby, jejíž úpadek nebo blížící se úpadek se v tomto řízení řeší. Omezil je v nakládání s majetkovou podstatou natolik, že taková osoba může činit úkony související se vznikem, změnou či zánikem živnostenského

oprávnění

pouze

s písemným

souhlasem

předběžného

insolvenčního správce. Stejně tak může být v průběhu insolvenčního řízení omezena fyzická i právnická osoba, na jejíž majetek byl vyhlášen konkurs. Znamená to tedy, že také může úkony spojené se vznikem, změnou či zánikem živnostenského oprávnění učinit pouze s písemným souhlasem insolvenčního správce. Podnikatel, jemuž bylo zrušeno živnostenské oprávnění, nemůže provozovat živnost. Jedná se o zrušení podle § 58 odst. 2 až 4, kdy živnostenský úřad zruší oprávnění nebo pozastaví provozování živnosti na návrh státní správy, že podnikatel závažným způsobem porušuje podmínky stanovené pro udělení koncese. Další případ může být, kdy jej pozastaví v odpovídajícím rozsahu nebo zruší, na návrh správy sociálního zabezpečení, v případě, že podnikatel neplní závazky státu. V poslední možnosti zrušení živnostenského oprávnění

20

živnostenským úřadem, může dojít k tomu, že podnikatel neodstraní závady, které mu bylo uloženo odstranit, do 1 roku od uplynutí stanovené lhůty. Živnostenský úřad může také zrušit oprávnění, pokud podnikatel neprovozuje živnost déle jak 4 roky, pokud podnikatel neoznámil přerušení živnosti. Živnostník smí požádat o udělení koncese nebo ohlásit ohlašovanou živnost v oboru nebo oboru příbuzném po uplynutí 3 let od doby, kdy bylo vydáno rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. Požádat u udělení koncese v jiném oboru, může podnikatel po uplynutí 1 roku od zrušení původního živnostenského oprávnění. Jestliže byl fyzické osobě, soudem nebo jiným správním orgánem, uložen trest nebo sankce zákazu činnosti, které se týkaly provozování této živnosti v oboru nebo v oboru příbuzném, nesmí tato osoba po dobu zákazu živnost provozovat. V případě, že se jedná o volnou živnost, nesmí tato osoba provozovat činnost v rámci živnosti, na kterou byl trest nebo sankce uvaleny. Další živnosti zahrnuty ve volné živnosti smí tato osoba provozovat.

4.4.

Druhy živností

Živnosti podle způsobu jejich založení členíme na4: 

ohlašovací, které smějí být provozovány na základě ohlášení, při splnění stanovených podmínek



koncesované, jejichž provozování je založeno na vlastnění koncese

4

ŠTĚPÁNOVÁ, S. Zakládáme a provozujeme živnost : podnikání podle živnostenského zákona.

1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 210 s. ISBN 978-80-251-1735-4.

21

Základnímu rozdělení živností je věnován § 9 ŽZ a dalšímu konkretizovanému rozdělení těchto živností je věnována část druhá, počínaje § 19 a konče § 27. V této části

je

vysvětleno,

co

jsou

konkrétní

živnosti,

co

obsahují

a co je třeba splňovat, abychom v jejich oboru směli podnikat. 4.4.1. Živnosti ohlašovací Do ohlašovacích živností živnostenský zákon řadí tyto: a) řemeslné živnosti – podmínkou provozování živnosti je odborná způsobilost, která je níže popsána b) vázané živnosti – podmínkou provozování živnosti je odborná způsobilost, pokud není zákonem stanoveno jinak c) živnost volná – zde není jako podmínka provozování živnosti stanovena odborná způsobilost

Živnosti řemeslné a jejich odborná způsobilost Náplně živností řemeslných jsou uvedeny a charakterizovány v příloze číslo jedna Živnostenského zákona. Odborná způsobilost této živnosti, která je řešena v § 21, je prokazována nejčastěji dokladem o: a) středoškolském

vzdělání

s výučním

listem,

řádně

ukončeném,

samozřejmě v příslušném oboru vzdělání, b) vyšším odborném vzdělání, řádně ukončeném, v příslušném oboru vzdělání, c) vysokoškolském vzdělání, řádně ukončeném v příslušné oblasti studijních programů a studijních oborů, d) odborné

kvalifikaci,

vydaným

uznávacím

orgánem

podle

zákona

o uznávání odborné kvalifikace.

22

Výše uvedené doklady prokazující odbornou způsobilost mohou být nahrazeny například dokladem o: a) řádně ukončeném středním vzdělání s výučním listem v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoho roku praxe v oboru, b) řádně ukončeném vyšším odborném vzdělání v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoho roku praxe v oboru, c) řádně

ukončené

rekvalifikaci

který je vydán zařízením

pro

příslušnou

akreditovaným

podle

pracovní

činnost,

zvláštních právních

předpisů, d) výkonu šestileté praxe v oboru.

Živnosti vázané a jejich odborná způsobilost Obsah živností vázaných je uvedený v příloze č. 2 Živnostenského zákona. Tato příloha také obsahuje vymezení odborné způsobilosti pro některé druhy vázaných živností, další odborné způsobilosti mohou být upraveny zvláštními právními předpisy uvedenými v této příloze. Odbornou způsobilost potřebnou pro tyto živnosti může občan České republiky nebo jiného členského státu evropské unie prokázat dokladem o uznání odborné kvalifikace, který byl vydán uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.

Živnost volná a její odborná způsobilost Pro získání živnostenského oprávnění k provozování volné živnosti musí být pouze

splněny

všeobecné

podmínky.

Charakteristika

živnosti

volné

a všech jejich 80 oborů je vymezena v příloze č. 4 tohoto zákona. Prokazování odborné ani jiné způsobilosti u živnosti volné zákon nevyžaduje. Což je výhodou

23

především pro začínající podnikatele, studenty nebo ještě v nedávné době studenti, kteří ještě nemohli získat dostatečnou praxi, která je vyžadovaná u jiných druhů živností. 4.4.2. Živnosti koncesované Příloha č. 3 Živnostenského zákona definuje obsahy koncesovaných živností. V této příloze je u každé živnosti uvedena potřebná odborná způsobilost pro získání živnostenského oprávnění nebo jsou zde uvedeny zvláštní předpisy, které odbornou způsobilost upravují. Dokladem o uznání odborné kvalifikace, který byl vydán uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace smí občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie prokázat odbornou způsobilost. Živnostenský úřad je oprávněn stanovit nebo změnit podnikateli podmínky provozování živnosti a to, na základě tohoto zákona nebo na základě zvláštních právních předpisů.

4.5.

Živnostenské oprávnění

Co se týče živnostenského oprávnění, jeho rozsahu, vzniku nebo změny je detailně popsáno

v několika

dílčích

paragrafech

Živnostenského

zákona.

Prvním paragrafem, který se zaobírá problematikou živnostenského oprávnění jako takového je § 10. Vznik oprávnění provozovat živnost se liší podle druhů živností a také podle osob, které chtějí provozovat živnost. Právnickým osobám, které nemají povinnost se zapsat do obchodního rejstříku a fyzickým osobám vzniká živnostenské oprávnění: 

pro ohlašovací živnosti dnem, kdy bylo ohlášení podáno nebo pokud žadatel do žádosti o ohlášení zadal pozdější den vzniku oprávnění, tak tímto dnem,

24



pro koncesované živnosti je dnem vzniku den nabytí právní moci rozhodnutí udělení koncese.

Jedná-li se o právnické osoby, které mají povinnost podle zvláštního právního předpisu se zapisovat do obchodního rejstříku až po jejich vzniku, vznik jejich oprávnění je stejný jako ve dvou předešlých odrážkách. Živnostenské oprávnění musí podnikatel prokázat nejčastěji výpisem ze živnostenského rejstříku, který obsahuje potřebné a zákonem stanovené údaje. Dále potom také před vydáním výpisu, lze prokázat oprávnění stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením živnostenskému úřadu, nebo prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy nebo ještě také pravomocným rozhodnutím o udělení koncese. Zahraničním fyzickým osobám, které nejsou státními příslušníky členských států Evropské unie, zakladatelům (orgánům) nebo osobám oprávněným podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního nebo obdobného rejstříku, pokud je prokázáno, že právnická osoba byla skutečně založena,

je

živnostenský

úřad

oprávněn

potvrdit

splnění

podmínek

pro provozování živnosti a to prostřednictvím vydání výpisu. Ode dne, kdy byl doručen výpis z živnostenského rejstříku, podle obchodního zákoníku začíná podnikateli běžet lhůta pro prodání návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Nepodá-li tento podnikatel návrh na zápis do obchodního rejstříku do 90 dnů ode dne doručení výpisu nebo pokud nebylo návrhu vyhověno, živnostenský úřad vydá rozhodnutí o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik oprávnění provozovat živnost. Stanoví-li tento zákon, že živnostenské oprávnění je přeneseno na jinou osobu, může jej pak tato osoba vykonávat. Pokud tak zákon nestanoví, nemůže být oprávnění na jinou osobu přeneseno.

25

4.5.1. Vznik a změna živnostenského oprávnění Vzniku, změně či zániku živnostenského oprávnění se věnuje čtvrtá část ŽZ. Jsou zde podrobně popsány ohlašovací a koncesované živnosti, co podnikatel musí, aby mohl v jejich oborech podnikat, dále konec této části je věnován živnostenskému rejstříku.

OHLAŠOVÁNÍ ŽIVNOSTI (§ 45 ŽZ) Každá fyzická i právnická osoba, která má v úmyslu provozovat ohlašovací živnost je povinna to ohlásit živnostenskému úřadu. Fyzická osoba je povinna v ohlášení uvést jméno a příjmení (popřípadě obchodní firmu), státní občanství, bydliště, rodné číslo (pokud bylo přiděleno, jinak datum narození), místo narození a rodné příjmení.5 V případě, že bude živnost provozována prostřednictvím odpovědného zástupce, samozřejmě také platí povinnost uvést údaje jako u předešlé fyzické osoby. Zahraniční fyzická osoba uvede jméno a příjmení (popř. obchodní firmu), rodné číslo, místo bydliště mimo Českou republiku, místo pobytu v ČR, označení a umístění organizační složky podniku v ČR (název obce, její části, název ulice, číslo popisné, poštovní směrovací

číslo),

a

osobní

údaje

vedoucího

organizační

složky.

Pokud je odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky zahraniční fyzické osoby osoba, která nemá na území České republiky bydliště, uvede místo pobytu v ČR, jestliže jí byl povolen pobyt. Dále musí FO uvést místo podnikání, předmět podnikání a jeho vymezení, pokud bylo přiděleno, tak také identifikační číslo,

provozovnu

(s výjimkou

mobilních

provozoven

a

automatů),

Blíže: Živnostenské podnikání : podle stavu k 1.12.2007. Ostrava: Sagit, 2007. 256 s. Úplné znění. ISBN 978-80-7208-649-8. 5

26

datum zahájení provozování živnosti, datum ukončení provozování živnosti, pokud bude živnost zakládána na dobu určitou (osoba, která má na území ČR jen omezený

povolený

pobytu,

může

ohlásit

živnost

pouze

na

dobu

tohoto pobytu), pokud je datum vzniku pozdější něž ohlášení, tak jej musí fyzická osoba také uvést. Právnická osoba v ohlášení živnosti, tedy v Jednotném registračním formuláři (viz příloha č. 2), musí uvést obchodní firmu nebo název, sídlo, jméno a příjmení, státní občanství, rodné číslo (pokud nebylo přiděleno, tak datum narození), bydliště nebo adresu pobytu na území ČR, jestliže byl povolen, osob, které jsou jejím statutárním orgánem

(viz příloha č. 6)

nebo členy.6

Pokud provozuje živnost prostřednictvím odpovědného zástupce,musí uvést stejné údaje jako tomu bylo u fyzické osoby. Dalším povinným údajem je označení a umístění organizační složky podniku v České republice (pokud jde o zahraniční právnickou osobu), identifikační číslo, předmět podnikání s jeho vymezením, provozovnu, kde bude živnost provozována, datum zahájení provozování, datum ukončení provozování živnosti, pokud je živnost zamýšlena na dobu určitou, pokud je datum vzniku pozdější něž ohlášení, tak jej musí právnická osoba také uvést. Ať už se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu, českou nebo zahraniční, je brána jako ohlašovatel a ten je povinen dostatečně a jednoznačně vymezit předmět svého podnikání uvedený v ohlášení. U volné živnosti musí být přesně uvedeny

všechny

obory,

které

chce

ohlašovatel

vykonávat

v rámci

svého podnikání, předmět této živnosti totiž musí být ohlášen v souladu s názvem oboru činnosti, které jsou uvedeny v příloze č. 4 ŽZ. V souladu s přílohami č. 1 a 2

6

Blíže: www.jakpodnikat.cz

27

musí být vymezeny předměty podnikání živnosti řemeslné a vázané. Všechny údaje, které jsou výše uvedené a týkají se jak právnických, tak fyzických osob, nemusí být uváděny v případě, že už jsou k dispozici v živnostenském rejstříku.Výjimku tvoří pouze identifikační údaje. Na živnostenském úřadu může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi fyzická osoba: a) podat přihlášku k daňové registraci b) oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti c) podat přihlášku k nemocenskému a důchodovému pojištění d) oznámit vznik nebo obsazení volného pracovního místa e) podat oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění Právnická osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi oproti fyzické osobě pouze podat přihlášku k daňové registraci a oznámit vznik nebo obsazení volného pracovního místa. Žádat o koncesi nebo ohlašovat živnost jde pouze vyplněním tiskopisu vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu. Živnostenský úřad předkládá do 5 pracovních dnů registrace k daním, jak fyzických tak právnických osob, příslušnému správci daně, který vykonává správu daně z příjmů. Na příslušný úřad správy sociálního zabezpečení je živnostenským úřadem zasláno oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti, přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění. Úřad práce obdrží oznámení

o

vzniku

nebo

obsazení

volného

pracovního

místa

také od živnostenského úřadu. A jako poslední živnostenský úřad posílá oznámení o veřejném zdravotním pojištění příslušné zdravotní pojišťovně. Lhůta 5 pracovních dnů platí pro zasílání všem institucím, nejenom správci daně z příjmu, ale také úřadu práce, zdravotní pojišťovně, správě sociálního zabezpečení,…. Tato lhůta začíná plynout ode dne vzniku živnostenského

28

oprávnění nebo od toho dne, kdy byly odstraněny chyby v ohlášení nebo naopak ohlášeny změny. Není podmínkou, aby tyto údaje byly předávány v tištěné podobě, mohou být předávány také elektronicky, způsobem umožňujícím dálkový přístup. V § 46 státní legislativa pomýšlí na zahraniční fyzické a právnické osoby, které chtějí v ČR ohlásit živnost, především pomýšlí na to, co všechno tyto osoby musí předkládat k ohlášení. Jedná-li se o fyzickou osobu, tak musí k ohlášení připojit: a) výpis z Rejstříku trestů nebo nějaký jiný doklad, stejného charakteru vydaný příslušným správním nebo soudním orgánem státu, kde je fyzická osoba občanem nebo

členského

státu posledního

pobytu,

pokud

je tato fyzická osoba občanem jiného členského státu EU. Pokud tento stát nevydá ani výpis z Rejstříku trestů ani jiný doklad, musí fyzická osoba předložit čestné prohlášení o bezúhonnosti, které je ověřeno notářem nebo orgánem členského státu, jehož je občanem nebo orgánem členského státu posledního pobytu. Tento výpis nebo ověření nesmí být starší než 3 měsíce, b) pokud je občanem jiného státu než je uveden v a), tak také výpis z evidence trestů nebo doklad obdobného charakteru, pokud tento stát ovšem takové potvrzení

nevydává,

tak

notářsky

ověřené

čestné

prohlášení

o bezúhonnosti. Toto prohlášení může být také ověřeno orgánem státu, jehož je občanem nebo orgánem státu, kde měl poslední pobyt. Samozřejmě také platí, že nesmí být starší než 3 měsíce, c) pokud je živnost provozována prostřednictvím odpovědného zástupce a ten je státním příslušníkem členského státu Evropské unie, musí tentopředložit doklady podle písmene a),

29

d) v případě, kdy zákon vyžaduje předložení odborné způsobilosti, musí fyzická osoba doklad prokazující odbornou způsobilost předložit, stejně tak v případě odpovědného zástupce, e) pokud se jedná o zahraniční fyzickou osobu, tak předkládá doklad o existenci podniku mimo Českou republiku a doklad o jeho provozování (tento doklad nemusí dokládat státní příslušník členského státu Evropské unie), f) doklad, který prokazuje právní důvod užívání prostor, ve kterých je místo podnikání a liší se od bydliště, jako tento doklad postačí písemný souhlas vlastníka

konkrétní

nemovitosti

nebo

nebytového

prostoru.

Jestliže má fyzická osoba nahlášeno bydliště na obecním úřadu, pak je třeba svolení obce, že může být místo podnikání v jejím sídle., g) doklad o zaplacení správního poplatku, h) potvrzení, písemné prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce. Právnická osoba musí přiložit k ohlášení živnosti tyto doklady: a) v případě ustanovení odpovědného zástupce, který je státním příslušníkem EU, stejný doklad jako u FO v bodě a), b) doložení odborné způsobilosti odpovědného zástupce c) potvrzení o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, nebo doklad o zápisu do obchodního rejstříku. Zahraniční právnická osoba doklad o zápisu do obchodního rejstříku vedeného ve státě sídla a potvrzení o zápisu její organizační složky do obchodního rejstříku v ČR a ještě doklad o provozování podniku v zahraničí,

30

d) doklad, který potvrzuje právní užívání prostor, kde má PO sídlo, opět postačí písemný souhlas vlastníka prostor, e) písemný souhlas odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce, f) doklad o zaplacení správního poplatku. Může nastat situace, kdy ohlášení podává zákonný zástupce osoby, která nemá způsobilost k právním úkonům, ta potom musí ještě doložit souhlas příslušného soudu. Pokud chceme předkládat doklady o vzdělání, které byly vydané v zahraničí je třeba, aby byly opatřeny nostrifikační doložkou, u dokladů o vysokoškolském vzdělání je nutné osvědčení o uznání.7 To se týká jen dokladů vydaných mimo Evropskou unii. Postačí, když je bude předkládat osoba z členského státu a tyto doklady nejsou potřeba. Jestliže ohlašovatel splnil všechny podmínky, které jsou zákonem stanoveny, živnostenský úřad jej do 5-ti dnů zapíše do živnostenského rejstříku a vydá podnikateli výpis. Tento výpis u fyzických osob obsahuje jméno, příjmení, rodné číslo, bydliště, u zahraniční osoby-označení a umístění organizační složky (pokud byla zřízena), obchodní firmu, předmět podnikání v konkrétním vymezení, místo podnikání, doba trvání živnostenského oprávnění, pokud je na dobu určitou, den vzniku oprávnění, datum a místo vydání výpisu. Výpis vydaný právnické osobě obsahuje obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, předmět podnikání ve vymezeném rozsahu, dobu trvání živnostenského oprávnění (pokud je ohlášení na dobu určitou), den vzniku oprávnění, datum a místo vydání výpisu.

7

Blíže: www.ipodnikatel.cz

31

ŘÍZENÍ O KONCESI ( § 50 ŽZ) Osoba, která chce provozovat koncesovanou živnost, musí podat žádost o vydání koncese u živnostenského úřadu. Náležitosti žádosti o koncesi jsou již uvedeny výše, a to konkrétně u ohlašování živností. Vyžaduje-li to obor živnosti, musí být k žádosti o koncesi přiloženy doklady potvrzující odbornou nebo jinou způsobilost konkrétní fyzické osoby nebo odpovědného zástupce. V případě právnických osob je to doložení odborné způsobilosti nebo jiné způsobilosti odpovědného zástupce. Osoba, která žádá o koncesi, je povinna uvést údaje podle zvláštních právních předpisů a ty doložit prostřednictvím dokladů, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska příslušného orgánu státní správy. Jestliže živnostenský úřad zjistí, že v žádosti o koncesi nejsou splněny všechny zákonem dané podmínky, vyzve žadatele do 30 dnů od doručení žádosti, aby odstranil závady. Většinou je na odstranění závad lhůta 15 dnů, živnostenský úřad však může lhůtu opakovaně prodloužit na písemnou žádost žadatele ze závažných důvodů. Po dny, které jsou uvedeny ve výzvě, se řízení o koncesi přerušuje. Když žadatel ve stanovené lhůtě závady odstraní, dojde k projednání žádosti.Pokud tak neučiní, živnostenský úřad řízení zastaví. Je-li ze zákona nutné k provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů oprávnění, souhlas, povolení nebo vyjádření orgánu státní správy, živnostenský úřad tomuto orgánu předá žádost o koncesi a další nezbytné doklady, které žadatel předložil, akteré jsou nutné k zaujetí stanoviska. Toto stanovisko má být zaujato nejpozději do

30

dnů

od

přesto jej nevyžaduje

doručení

žádosti.

v případě,

Živnostenský

úřad

kdy orgán státní správy

je

jím

vázán,

udělil souhlas

s podnikáním podle zvláštního právního předpisu. Pokud má živnostenský úřad

32

pochybnosti nebo žádá-li si to povaha živnosti je živnostenský úřad oprávněn vyžádat si vyjádření dalších orgánů. Rozhodování o koncesi je řešeno v § 53 ŽZ. Předtím než živnostenský úřad vydá rozhodnutí o koncesi, zjišťuje, zda jsou splněny všechny všeobecné i zvláštní podmínky a zda netrvá překážka v provozování živnosti. Jestliže s žádostí nesouhlasí příslušný orgán státní správy nebo nejsou-li splněny všechny podmínky, dojde k zamítnutí žádosti. Pokud má žadatel zájem o provozování koncesované živnosti pomocí odpovědného zástupce a je si tohoto vědom už při žádání o udělení koncese, může oznámit obě skutečnosti současně a tím pádem živnostenský úřad rozhodne o ustanovení odpovědného zástupce v rozhodnutí o udělení koncese. Zahraniční fyzické osobě může být udělena koncese stejně jako ohlašovací živnost pouze na dobu jejího povoleného pobytu. Konkrétní náležitosti rozhodnutí o udělení koncese jsou obdobné s náležitostmi výpisu

ze

živnostenského

rejstříku

v případě

ohlašovacích

živností,

což je výše uvedeno. Do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku a vydá podnikateli výpis. Živnostenský úřad má také povinnost příslušnému orgánu státní správy, který vydával stanovisko, zaslat stejnopis rozhodnutí o udělení koncese, jeho změny, zrušení, přerušení nebo pozastavení živnosti, výpis nebo jiným způsobem sdělit nastalé údaje o koncesi.8 Pokud nastanou nějaké změny, které se týkají údajů a dokladů stanovených jako náležitosti, podnikatel je povinen je do 15 dnů od jejich vzniku nahlásit a doložit doklady živnostenskému úřadu. Na základě tohoto oznámení živnostenský úřad provede prověření vzniklých skutečností a na tomto základě pak provede rozhodnutí.Buď provede zápis změn

8

Blíže: www.webtrh.cz

33

do živnostenského rejstříku nebo rozhodne o pozastavení živnosti nebo zruší živnostenské oprávnění. V každém případě o svém rozhodnutí informuje podnikatele. Změnu rozhodnutí o udělení koncese z vlastního nebo jiného podnětu, provede živnostenský úřad změny týkající se rozsahu předmětu podnikání a podmínek provozování živnosti. 4.5.2. Rozsah živnostenského oprávnění Rozsah oprávnění se liší podle předmětu podnikání, který je uveden ve výpisu. Výjimku tvoří posuzování rozsahu oprávnění u živnosti volné, tady jedno živnostenské oprávnění povoluje výkon všech živností uvedených v příloze č. 4 tohoto zákona. Pokud provozování řemeslné a vázané živnosti je vázáno na doklad vydaný zvláštním orgánem podle zvláštního právního předpisu, rozsah vymezení oprávnění je dán právě tímto dokladem. V případě, že podnikatel má pochybnosti o rozsahu svého oprávnění, může požádat o přesné vymezení živnostenský úřad.

§ 31 ŽZ definuje povinnosti podnikatele, které jsou například: 1) Při

provozování

(formulář,

který

živnosti je

prostřednictvím

potřebný

k ustanovení

odpovědného

zástupce

odpovědného

zástupce

je v příloze č. 5) je podnikatel povinen zajistit jeho účast při provozování živnosti v potřebném rozsahu. 2) Pokud podnikatel provozuje živnost v objektu, který se liší od místa bydliště a zahraniční osoba organizační složku podniku (pokud ji zřizuje), je povinen viditelně označit tento objekt obchodní firmou nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem. Má povinnost také na žádost živnostenského úřadu dokázat vlastnické nebo užívací nebo jiné právo

34

k objektu nebo prostorám na území České republiky, v nichž provozuje živnost, pokud se liší od bydliště a zahraniční fyzická osoba organizační složku podniku. 3) V případě, kdy je živnost provozována prostřednictvím provozovny (příloha č. 4), ve které je prodáváno zboží nebo poskytovány služby, je podnikatel povinen na žádost kontrolního orgánu předložit ve lhůtě jím stanovené doklady prokazující způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu

užívaného

k poskytování

služeb.

Tato

provozovna

není v místě podnikání, sídle nebo v místě organizační složky podniku zahraniční osoby. 4) Podnikatel nesmí zboží koupit, přijmout do zástavy ani zprostředkovat jeho nákup, jestliže účastník smluvního vztahu odmítne daný předmět podrobit identifikaci nebo pokud jej není možné identifikovat. 5) Povinností podnikatele, jež provozuje živnost prostřednictvím provozovny, která je určená k prodeji zboží nebo poskytování služeb je, aby v prodejní či provozní době byla přítomna osoba česky nebo slovensky mluvící. Tato osoba musí splňovat podmínky znalosti českého nebo slovenského jazyka. V případě, že má živnostenský úřad pochybnosti o splnění těchto podmínek, může ověřit jejich splnění pohovorem, kterým bude zjišťovat, zda je osoba schopna plynně reagovat na otázky a situace běžného denního života, podnikání a jestli chápe obsah toho, co si přečte. 6) Zaměstnanci musí prokázat svoji bezúhonnost, pokud tak vyžaduje zákon nebo zvláštní předpisy a podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci prokázali splnění této podmínky.

35

7) Pokud chce podnikatel přerušit živnost na dobu delší než 6 měsíců je povinen toto oznámit živnostenskému úřadu, a to předem a písemně. V takovém

případě

je přerušení

živnosti

započato

dnem

doručení

oznámení, ovšem v případě, kdy podnikatel uvede v oznámení pozdější datum, tak až tímto. 8) Živnostenský úřad na základě oznámení o přerušení provozování živnosti a o pokračování živnosti, provede zápis do živnostenského rejstříku a o tomto zápisu je povinen informovat podnikatele. Jakoukoli změnu provede pomocí formuláře, který je přílohou č. 3 této práce. 9) Na žádost zákazníka je podnikatel povinen předložit doklady o prodeji zboží a o poskytnutí služby. Tento doklad musí obsahovat označení podnikatele obchodní firmou nebo jménem a příjmením, identifikačním číslem, datum prodeje zboží nebo poskytnutí služby, druh zboží nebo služby a cena. Může se stát, že zvláštní právní předpis stanoví jinak. 10) Podnikatel je odpovědný za svoje zaměstnance a to konkrétně za to, že splňují způsobilost pro výkon povolání, která je stanovena zvláštními právními přepisy. Dále také, že splňují znalost bezpečnostních předpisů a předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví. Odpovídá i za to, že se zaměstnanec pravidelně účastní prohlídek podle zvláštních právních předpisů, pokud to charakter práce vyžaduje. 11) Lékařem, který zkoumá zdravotní způsobilost je pro účely tohoto zákona praktický lékař dané fyzické osoby, která je u něj registrovaná k léčebné péči. Tento lékař vystavuje také posudek o zdravotní způsobilosti na základě

výsledku lékařské prohlídky, psychologického

vyšetření

a dalších potřebných vyšetření.

36

4.5.3. Práva a oprávnění podnikatelů provozujících obchodní a výrobní činnost V případě, kdy podnikatel provozuje živnost, která spočívá v obchodní činnosti, zůstane-li povaha živnosti zachována, je ze zákona též oprávněn: 

pronajímat zboží,



v některých případech být zprostředkovatelem koupě a prodeje zboží,



pokud to nevyžaduje odborné znalosti, montovat zboží dodané zákazníkovi,

Jestliže podnikatel provede servis dodaného zboží, je k tomu oprávněn, ale pouze prostřednictvím odborně způsobilých osob.9 Pokud tyto činnosti vyžadují koncesi, je podnikatel oprávněn provozovat tuto činnost pouze za předpokladu, že koncesi vlastní. Zároveň má podnikatel také právo přijímat objednávky na zhotovení, zpracování a rovněž úpravy zboží, které on sám může pouze prodávat. K provedení výše uvedených činností předá zboží odbornému a specializovanému výrobci. Provozuje-li podnikatel živnost, která spočívá ve výrobní činnosti, má právo v rámci svého živnostenského oprávnění vyrábět, prodávat a upravovat výrobky, zůstane-li zachována povaha živnosti. Tento je dále oprávněn k: 

nákupu výrobků za účelem dalšího prodeje, prodeji výrobků a příslušenství od jiných výrobců, pouze za předpokladu, že to jsou výrobky stejného druhu jako ty vlastní, v některých případech také k prodeji cizích výrobků a příslušenství,

9

Blíže: www.ipodnikatel.cz

37



výrobě a prodeji etiket, potisků a jiných prostředků, které umožňují prodej vlastních výrobků,



pronájmu

vlastních

to lze také od jiných

výrobků

výrobců,

a

příslušenství,

pokud

jsou

výrobky

a příslušenství stejného charakteru, 

montáži, seřízení a údržbě výrobků.

Prodej, pronájem, zprostředkování prodeje může být prováděno pouze v takovém rozsahu, aby nebyl překročen rámec výrobní živnosti. Výše uvedená práva podnikatele

provozujícího

výrobní

činnost

se

vztahují

na

podnikatele,

kteří poskytují opravy nebo údržbu věcí, přepravu osob (věcí), ubytování, hostinskou činnost, zastavárenskou činnost a jinou činnost k uspokojování dalších potřeb,

pokud

zůstane

zachována

povaha

živnosti.

Ten

podnikatel,

který je oprávněný k přepravě osob a zboží je zároveň oprávněn vykonávat činnosti se zajištěním bezpečnosti a pohodlí cestujících, překládat, skladovat a balit zásilky, provozovat úschovu a poskytovat pohostinství v dopravních prostředcích.

4.6.

Provozovny

Provozovna

je

Živnostenským

zákonem

charakterizována

jako

prostor,

v němž je živnost provozována. Je za ni považován i automat nebo jemu podobné zařízení nebo mobilní provozovna, které slouží k prodeji zboží a poskytování služeb. Mobilní provozovna je definovaná jako provozovna, která je přemístitelná a

není

umístěna

na

jednom

místě

po dobu

delší

než

tři

měsíce.

Pokud má podnikatel vlastnické nebo užívací právo k více provozovnám, může podnikatelskou činnost provozovat ve všech. Je ovšem toto právo povinen

38

na žádost živnostenského úřadu prokázat. Výjimku tvoří mobilní provozovny a automaty. V případě mobilních provozoven je podnikatel povinen prokázat oprávněnost umístění provozovny. Pokud se provozovna nachází v bytě, který není vlastnictvím podnikatele, je třeba předložit písemný souhlas vlastníka bytu. Další povinností podnikatele je oznámit zahájení a ukončení provozovny předem živnostenskému úřadu. Provozovna musí být způsobilá pro provozování živnosti, musí být řádně označena a stanovena odpovědná osoba za činnost provozovny,

toto

je

povinen zajistit

podnikatel.

Oznámení

o

zahájení

nebo ukončení provozovny musí mít tyto náležitosti: obchodní firmu nebo jméno a příjmení, identifikační číslo (pokud bylo přiděleno), sídlo nebo trvalý pobyt, adresu provozovny a předmět podnikání, datum zahájení (ukončení) živnosti.10 Provozovna musí být trvale viditelně označená a to, obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem. Automat a mobilní provozovna musí být navíc označeny sídlem nebo místem podnikání nebo adresou, na které se nachází organizační složka podniku zahraniční osoby. Druh provozovny, která je určena pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům musí být navíc označen jménem a příjmením odpovědné osoby, prodejní nebo provozní dobou, kategorií a třídou pokud se jedná o ubytovací zařízení, které poskytuje přechodné ubytování. Pokud dojde k uzavření této provozovny, je podnikatel povinen, dovolují-li mu to okolnosti, označit dobu od kdy do kdy bude provozovna uzavřena.

10

Blíže: www.business.center.cz

39

4.7.

Živnostenský rejstřík

Správcem živnostenského rejstříku je Živnostenský úřad České republiky a jednotlivými

provozovateli

jsou

obecní

živnostenské

úřady

a krajské živnostenské úřady.11 Živnostenský úřad České republiky pomocí tohoto informačního

systému

sdružuje

statistické

a evidenční

informace,

které souvisejí s provozováním živností. Díky němu mohou být také využívány údaje z jiných informačních systémů a registrů. Je vedený v elektronické podobě a má charakter veřejného seznamu, s výjimkou přehledu o uložených pokutách uložených jinými správními orgány v souvislosti s podnikáním a rodných čísel. Živnostenský úřad výpis z rejstříku trestů vydává v listinné nebo elektronické podobě na požádání podnikateli, když splňuje všechny podmínky.

11

Blíže: www.resjtrik-zivnostensky.cz

40

5. Praktická část práce 5.1.

Založení živnosti fyzickou osobou

5.1.1. Vázaná živnost Příklad č. 1 Pan Emil Kadeřávek, bydlištěm v Šumperku, Temenice 116, v důsledku celosvětové ekonomické krize obdržel nedávno výpověď ze svého pracovního poměru. Obrátil se proto na příslušný Úřad práce, kterým v jeho případě je úřad práce v Šumperku, kde ovšem zatím neuspěl. Rozhodl se proto, že začne podnikat. Již dříve byl zaměstnán v autoškole svého kamaráda jako učitel a jeho rodina vlastní dva osobní automobily. Pan Kadeřávek má totiž v úmyslu podnikat

v oboru

provozování

autoškoly,

využije

tedy

pro

podnikání

jeden ze svých osobních vozů. Jako učebnu si bude pronajímat jedinou místnost v domě přes ulici.

Obsahovou náplní této vázané živnosti (provozování autoškoly) je: poskytovat výuku předpisů o provozu vozidel, ovládání a údržbě vozidel, vysvětlit teorii řízení a zásad bezpečné jízdy a výuky zdravotnické přípravy, cvičit řízení vozidla, objasnit praktickou údržbu vozidla a zdravotnickou přípravu a to všechno tak, aby výsledkem bylo získání řidičského oprávnění. Obsahuje také základy školení žadatelů o profesní

osvědčení

a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů.

41

Kroky, které musí pan Emil Kadeřávek učinit pro získání živnostenského oprávnění: 1. krok Pan Kadeřávek musí navštívit příslušný krajský úřad, v Olomouci, který mu vydá profesní osvědčení, pokud už jej nevlastní. 2. krok Pak

navštíví

kterýkoli

živnostenský

pro něj však nejvýhodnější bude

úřad

v České

republice,

navštívit Živnostenský úřad v Šumperku.

Zde musí provést následující výčet činností, které představují následující kroky. 3. krok Ohlásit založení živnosti a to tak, že vyplní jednotný registrační formulář = JRF (viz příloha č.1). Tento formulář má možnost vytisknout si doma nebo jej obdrží na živnostenském úřadu. Má povinnost uvést nové náležitosti ohlášení a to, uvedení místa narození a rodné příjmení. Tyto informace jsou nezbytné, pokud budoucí podnikatel bude žádat živnostenský úřad o vyžádání výpisu z Rejstříku trestů elektronickou podobou. 4. krok Musí tady také nahlásit svoji provozovnu, pro pana Emila to znamená místo, kde bude probíhat teoretická výuka, psaní testů, atd.. Ohlásí ji vyplněním kolonky provozovna v JRF (viz příloha č. 1). Samozřejmě musí podle § 17 Živnostenského zákona, v tomto oznámení uvést: jméno a příjmení nebo obchodní firmu nebo název, identifikační číslo nebo datum narození, sídlo nebo trvalý pobyt(popřípadě místo podnikání), umístění provozovny

42

(adresu), předmět podnikání (u živnosti volné číslo oboru), datum zahájení provozování živnosti v provozovně, odpověď jestli provozovna podléhá kolaudaci. V tom případě, kdyby podnikatel měl více provozoven, využil by formuláře s názvem provozovna

(

viz příloha

č. 4),

kde

by

vyplnil

výše

uvedené

náležitosti

ke všemprovozovnám a přiložil k JRF. Musel by ještě doložit k těmto vlastnické nebo užívací právo. 5. krok Jeho povinností je také předložit profesní osvědčení, vydané krajským úřadem. 6. krok Jeho další povinností je doložit rok praxe v oboru. Tento může být doložen písemným potvrzením od předcházejícího zaměstnavatele nebo zápočtovým listem.

Předložit občanský průkaz. Díky CRM si ŽÚ sám vyžádá výpis z Rejstříku trestů. Odpadá ovšem povinnost potvrzení o tom, že na svém účtu nemá daňové nedoplatky a nedoplatky na platbách sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku nezaměstnanosti. Ruší se prohlášení o případném zákazu činnosti nebo o jiných překážkách v provozování živnosti podnikatele. Pokud o to požádá na živnostenském úřadu při ohlašování živnosti, odpadá mu také oznamování založení živnosti na Úřadu práce, Správě sociálního zabezpečení, Zdravotní pojišťovně, Finančnímu úřadu. Toto vyřídí živnostenský úřad za něj.

43

Předložit nájemní smlouvu. Protože se místo podnikání liší od místa bydliště podnikatele, musí doložit právní vztah k místu podnikání, v tomto případě nájemní smlouvu. Doložení právního vztahu k podnikání může mít také formu prohlášení, výpisu z katastru nemovitostí. U mobilních provozoven musí podnikatel prokázat oprávněnost umístění provozovny.

Zaplatit správní poplatek. V tomto případě se jedná o 1000 Kč. Další sazby při zakládání živnosti jsou uvedeny v příloze č. 8. Kdyby pan Kadeřávek podal

žádost

prostřednictvím

kontaktního

místa,

zaplatil

by

ještě

50

Kč,

kromě výše uvedeného správního poplatku. Na pobočkách České pošty jsou zřízena kontaktní místa Czech POINT, na kterých jsou vydávány výpisy z trestního rejstříku. Díky JRF lze ohlásit živnost či změnu nebo požádat o koncesi kromě živnostenského úřadu právě také přes pobočky České pošty. Právě Česká pošta mohla zatím vydávat pouze výpisy z obchodního a živnostenského rejstříku a z katastru nemovitostí. Dosavadní zákonná úprava poště neumožňovala poskytovat výpis z Rejstříků trestů, jelikož je neveřejným registrem

ve smyslu

zákona

o

informačních

systémech

veřejné

správy.

Založení nebo ohlášení změny živnosti jde dvojím způsobem. V případě první možnosti vyplníte

na portále

Hospodářské

komory

ČR

jednotný

registrační

formulář,

pojeho odeslání obdržíte číslo podání – tzv. číslo tiketu, které následně sdělíte pracovníkovi kontaktního místa Czech POINT. Druhým způsobem je donést na kontaktní místo jednotný registrační formulář v listinné podobě. Přikládají se k podání originální nebo zákonem ověřené kopie požadovaných příloh (např. výuční list, doklad o rekvalifikaci apod.). Tento poplatek je příjmem živnostenského úřadu.

44

7. krok V případě, že pan Kadeřávek splňuje všechny náležitosti, živnostenský úřad provede do 5-ti dnů od podání žádosti zápis do Živnostenského rejstříku. 8. krok Do

15-ti

dnů

vydá

Živnostenský

úřad

v Zábřehu

na

Moravě

výpis

ze Živnostenského rejstříku panu Kadeřávkovi. 9. krok Založení nového účtu, podnikatelského. 5.1.2. Řemeslná živnost Příklad č. 2 Pan Petr Nekuš se rozhodl založit živnost. Chce se stát podnikatelem, protože jeho finanční situace v současném zaměstnání není příliš příznivá a také v důsledku ekonomické krize dochází na jeho pracovišti v poslední době k markantnímu propouštění zaměstnanců. Rozhodl se proto odejít dříve, než bude propuštěn. Je vyučen v oboru automechanik, diagnostik a celý život pracoval jako automechanik ve firmě PAS a.s.Zábřeh, prováděl také technické kontroly STK. U svého rodinného domu má postavenou autodílnu, kde hodlá opravovat především nákladní vozidla.

Obsahovou náplní této živnosti (opravy silničních vozidel) je především oprava vozidel, renovace systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků vozidel. Jedná setaké o opravy, údržbu a servis mopedů, motocyklů, čtyřkolek, autobusů, traktorů,

45

přípojných vozidel, tahačů, nákladních automobilů,…. Řadíme sem také výměnu pneumatik, vyvažování kol, použití antikorozivních prostředků, montáž autoalarmů, měření emisí, plamenové nebo obloukové svařování. Kroky, které musí pan Petr Nekuš provést pro získání živnostenského oprávnění: 1.krok Pan Petr musí navštívit kterýkoli živnostenský úřad v České republice, pro něj však

bude

nejvýhodnější

navštívit

Živnostenský

úřad

v Zábřehu

na Moravě. 2.krok Na tomto ŽÚ musí ohlásit založení živnosti a to tak, že vyplní jednotný registrační formulář = JRF (viz příloha č.1). Tento formulář má možnost vytisknout si doma nebo jej obdrží na živnostenském úřadu. Má povinnost uvést nové náležitosti ohlášení a to, uvedení místa narození a rodné příjmení. Tyto informace jsou nezbytné, pokud budoucí podnikatel bude žádat živnostenský úřad o výpis z Rejstříku trestů elektronickou podobou. 3.krok Měl by zde současně s ohlášením živnosti provést ohlášení provozovny. Uvádím zde „měl by“, protože to není povinností budoucího podnikatele, jde spíše o úsporu jeho času. Kdyby ji přišel podnikatel ohlásit o týden později, vyřizování živnostenského oprávnění by se tím časově zdrželo. Samozřejmě musí podle § 17 Živnostenského zákona, v tomto oznámení uvést: jméno a příjmení nebo obchodní firmu nebo název, identifikační číslo nebo datum narození, sídlo nebo trvalý pobyt (popřípadě místo podnikání), umístění provozovny (adresu), předmět podnikání (u živnosti volné číslo

46

oboru), datum zahájení provozování živnosti v provozovně, odpověď jestli provozovna podléhá kolaudaci. V tom případě, kdy by podnikatel měl více provozoven, využil by formuláře s názvem provozovna ( viz příloha č. 4), kde by vyplnil výše uvedené náležitosti ke všem provozovnám a přiložil k JRF. Musel by ještě doložit k těmto vlastnické nebo užívací právo. 4.krok Dále je jeho povinností doložit odbornou způsobilost výučním listem v oboru, v tomto případě nemusí dokládat praxi. Pokud by nebyl vyučen v oboru živnosti, v takovém případě by musel doložit šestiletou praxi v oboru. Tato může být doložena například písemným potvrzením od předcházejícího zaměstnavatele.

Předložit občanský průkaz. Díky CRM si ŽÚ sám vyžádá výpis z Rejstříku trestů. Odpadá ovšem povinnost potvrzení o tom, že na svém účtu nemá daňové nedoplatky a nedoplatky na platbách sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku nezaměstnanosti. Ruší se prohlášení o případném zákazu činnosti nebo o jiných překážkách v provozování živnosti podnikatele. Pokud o to požádá na živnostenském úřadu při ohlašování živnosti, odpadá mu také oznamování založení živnosti na Úřadu práce, Správě sociálního zabezpečení, Zdravotní pojišťovně, Finančnímu úřadu. Toto vyřídí živnostenský úřad za něj. Protože se místo podnikání neliší od místa bydliště podnikatele, nemusí doložit právní vztah k místu podnikání.

47

Musí zaplatit správní poplatek, 1000 Kč. Další sazby při zakládání živnosti jsou uvedeny v příloze č. 8. Kdyby pan Petr Nekuš podal

žádost

prostřednictvím

kontaktního

místa,

zaplatil

by

ještě

50

Kč,

kromě výše uvedeného správního poplatku. Na pobočkách České pošty jsou zřízena kontaktní místa Czech POINT, na kterých jsou vydávány výpisy z trestního rejstříku. Díky JRF lze ohlásit živnost či změnu nebo požádat o koncesi kromě živnostenského úřadu právě také přes pobočky České pošty. Právě Česká pošta mohla zatím vydávat pouze výpisy z obchodního a živnostenského rejstříku a z katastru nemovitostí. Dosavadní zákonná úprava Poště neumožňovala poskytovat výpis z Rejstříků trestů, jelikož je neveřejným registrem

ve

smyslu

zákona

o

informačních

systémech

veřejné

správy.

Založení nebo ohlášení změny živnosti jde dvojím způsobem. V případě první možnosti vyplníte

na

portále

Hospodářské

komory

ČR

jednotný

registrační

formulář,

po jeho odeslání obdržíte číslo podání – tzv. číslo tiketu, které následně sdělíte pracovníkovi kontaktního místa Czech POINT. Druhým způsobem je donést na kontaktní místo jednotný registrační formulář v listinné podobě. Přikládají se k podání originální nebo zákonem ověřené kopie požadovaných příloh (např. výuční list, doklad o rekvalifikaci apod.). Tento poplatek je příjmem živnostenského úřadu. 5.krok V případě, že pan Nekuš splňuje všechny náležitosti, živnostenský úřad provede do 5-ti dnů od podání žádosti zápis do Živnostenského rejstříku. 6.krok Do 15-ti dnů vydá panu Petrovi Živnostenský úřad v Zábřehu na Moravě výpis ze Živnostenského rejstříku.

48

7.krok Založení nového účtu, podnikatelského. 5.1.3. Volná živnost 3. příklad Paní Zdenka Studená byla nezaměstnaná, ale teď posledních pět let pracovala jako asistentka fotografa. Práce s fotkami se jí zalíbila natolik, že se rozhodla v této oblasti začít sama podnikat. Na provoz prodejny a ateliéru si pronajala přízemí v obchodním domě.

Náplň této činnosti tvoří zpracování, úprava a pořizování jakýchkoliv fotografií (analogových i digitálních). Retuše, kopírování snímků, zmenšování, zvětšování pozitivů, dělání puzzle z fotografií, vyvolávání filmů a jejich úprava, příprava roztoků k fotografování. Samozřejmě také práce v ateliérech, exteriérech, interiérech na všech druzích fotografických materiálů. Práce s pozitivními i diapozitivními snímky a filmy jako: praní, čištění, sušení, leštění, stříhání, montáž a další.

1.krok Paní Zdenka může navštívit kterýkoli živnostenský úřad v České republice, samozřejmě pro ni bude nejvýhodnější její místně příslušný. 2.krok Na tomto ŽÚ musí ohlásit založení živnosti a to tak, že vyplní jednotný registrační formulář = JRF (viz příloha č.1).

49

Tento formulář má možnost vytisknout si doma nebo jej obdrží na živnostenském úřadu. Má povinnost uvést nové náležitosti ohlášení a to, uvedení místa narození a rodné příjmení. Tyto informace jsou nezbytné, pokud budoucí podnikatel bude žádat živnostenský úřad o vyžádání výpisu z Rejstříku trestů elektronickou podobou. 3.krok Měla by zde současně s ohlášením živnosti provést ohlášení provozovny. Uvádím zde „měl by“, protože to není povinností budoucího podnikatele, jde spíš o úsporu jejího času. Kdyby ji přišel podnikatel ohlásit o týden později, vyřizování živnostenského oprávnění by se tím časově zdrželo. Samozřejmě musí podle § 17 Živnostenského zákona, v tomto oznámení uvést: jméno a příjmení nebo obchodní firmu nebo název, identifikační číslo nebo datum narození, sídlo nebo trvalý pobyt (popřípadě místo podnikání), umístění provozovny (adresu), předmět podnikání (u živnosti volné číslo oboru), datum zahájení provozování živnosti v provozovně, odpověď jestli provozovna podléhá kolaudaci. V tom případě, kdy by podnikatel měl více provozoven využil by formuláře s názvem provozovna ( viz příloha č. 4), kde by vyplnil výše uvedené náležitosti ke všem provozovnám a přiložil k JRF. Musel by ještě doložit k těmto vlastnické nebo užívací právo. Protože se jedná volnou živnost, nemusí paní Zdenka prokazovat žádnou odbornou způsobilost.

Musí ale předložit občanský průkaz. Díky CRM si ŽÚ sám vyžádá výpis z Rejstříku trestů. Odpadá ovšem povinnost potvrzení o tom, že na svém účtu nemá daňové nedoplatky a nedoplatky na platbách

50

sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku nezaměstnanosti. Ruší se prohlášení o případném zákazu činnosti nebo o jiných překážkách v provozování živnosti podnikatele. Pokud o to požádá na živnostenském úřadu při ohlašování živnosti, odpadá mu také oznamování založení živnosti na Úřadu práce, Správě sociálního zabezpečení, Zdravotní pojišťovně, Finančnímu úřadu. Toto vyřídí živnostenský úřad za něj.

Její povinností je také předložit doklad o nájmu, tedy platnou nájemní smlouvu.

Musí zaplatit správní poplatek, 1000 Kč. Další sazby při zakládání živnosti jsou uvedeny v příloze č. 8. Kdyby paní Zdenka Studená podala žádost prostřednictvím kontaktního místa, zaplatil by ještě 50 Kč, kromě výše uvedeného správního poplatku. Na pobočkách České pošty jsou zřízena kontaktní místa Czech POINT, na kterých jsou vydávány výpisy z trestního rejstříku. Díky JRF lze ohlásit živnost či změnu nebo požádat o koncesi kromě živnostenského úřadu právě také přes pobočky České pošty. Právě Česká pošta mohla zatím vydávat pouze výpisy z obchodního a živnostenského rejstříku a z katastru nemovitostí. Dosavadní zákonná úprava Poště neumožňovala poskytovat výpis z Rejstříků trestů, jelikož je neveřejným registrem

ve

smyslu

zákona

o

informačních

systémech

veřejné

správy.

Založení nebo ohlášení změny živnosti jde dvojím způsobem. V případě první možnosti vyplníte

na

portále

Hospodářské

komory

ČR

jednotný

registrační

formulář,

po jeho odeslání obdržíte číslo podání – tzv. číslo tiketu, které následně sdělíte pracovníkovi kontaktního místa Czech POINT. Druhým způsobem je donést na kontaktní místo jednotný registrační formulář v listinné podobě. Přikládají se k podání originální

51

nebo zákonem ověřené kopie požadovaných příloh (např. výuční list, doklad o rekvalifikaci apod.). Tento poplatek je příjmem živnostenského úřadu. 7.krok V případě, že paní Zdenka splňuje všechny náležitosti, živnostenský úřad provede do 5-ti dnů od podání žádosti zápis do Živnostenského rejstříku. 8.krok Do 15-ti dnů jí vydá Živnostenský úřad v Zábřehu na Moravě výpis ze Živnostenského rejstříku. 9.krok Založení nového účtu, podnikatelského.

Pokud by budoucí podnikatel nechtěl, aby za něj Živnostenský úřad vyřizoval oznámení zahájení jeho činnosti finančnímu úřadu, OSSZ a úřadu práce, musel by sám splnit následující povinnosti. 1. Oznamovací povinnost vůči finančnímu úřadu Podnikatel je povinen přihlásit se prostřednictvím Přihlášky k registraci, a to nejpozději do 30 dnů ode dne vzniku živnostenského oprávnění. U právnické osoby je tato povinnost do 30 dnů ode dne zápisu do Obchodního rejstříku. K tomuto přihlášení musí FO předložit občanský průkaz kopii výpisu z živnostenského rejstříku nebo koncesní listinu. PO k přihlášení předloží pouze kopii výpisu z ŽR nebo KS. Jestliže podnikatel zřizuje podnikatelský účet, tak musí také předložit smlouvu o jeho zřízení. Pokud má více provozoven, tak ty musí doložit na přílohách. Musí si zvolit druh daně (silniční, DPH, z příjmů

52

– vždy, jiné – podle podmínek podnikání). Dostane přidělené daňové číslo. V případě, že by zaměstnával pracovníky, musí se dohodnout na odvodu daně ze závislé činnosti nebo daně vybírané zvláštní sazbou. Poslední povinností podnikatele je oznámit ukončení či přerušení podnikání a každou jinou změnu do 15 dnů ode dne, kdy nastaly (formulář viz příloha č. 3). Úprava registrační povinnosti podnikatele u finančních úřadů je upravena zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 2. Oznamovací povinnost vůči OSSZ Podnikatelovou povinností je přihlásit se do 8 dnů následujícího měsíce, kdy podnikatelskou činnost zahájil (pro započítání odpracované doby, přiznání důchodu, výplatu nemocenských dávek. Povinnost zaplatit zálohy na důchodové i nemocenské pojištění je od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Tuto povinnost upravuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992. 3. Oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně Osoba samostatně výdělečně činná má povinnost přihlásit se do 8 dnů od počátku podnikání. Minimální měsíční záloha od 1.1.2009 je ve výši 1590 Kč(v případě, kdy je tato činnost hlavním zdrojem příjmů). Oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně se řídí zákonem č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4. Oznamovací povinnost vůči úřadu práce Povinností zaměstnavatele je oznámit do 10 kalendářních dnů příslušnému úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku, a to zejména druh

53

a místo výkonu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro její výkon, informace o pracovních a mzdových podmínkách, nejpozději do 10 kalendářních dnů, oznámit obsazení těchto míst. Tato oznamovací povinnost podnikatele je dána zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Jde o povinnost vyplývající z § 35 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy povinným subjektem je zaměstnavatel.

5.2.

Sociální a zdravotní pojištění u OSVČ

Dále se budu zabývat tím, jaké pojištění je OSVČ povinna ze zákona hradit, uvedu také způsob výpočtu, kolik procent z vyměřovacího základu tvoří a další věci s tím související. Provedu také porovnání let 2008 a 2009. 5.2.1. Sociální pojištění Sociální pojištění sestává ze tří částí. Všechny tři složky slouží k úhradě výdajů státního rozpočtu a to dávek důchodového pojištění, podpory v nezaměstnanosti a dávek nemocenského pojištění.12 Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí Správě sociálního zabezpečení. Je placeno formou záloh, a to podle toho, zda jde o činnost hlavní nebo vedlejší. OSVČ byly v roce 2008 povinny platit zálohy

na

toto

za které se pojištění

pojištění

do

odvádí.

8. Od

dne

následujícího 1.1.2009

je

měsíce

po

měsíci,

povinnost

platit

do 20. dne následujícího měsíce po měsíci, za které se pojištění odvádí. Za hlavní samostatnou výdělečnou činnost je považována činnost, která se neprokáže jako vedlejší.

12

Blíže: www.jakpodnikat.cz

54

Pro sociální pojištění je činnost brána jako vedlejší, pokud je včas doloženo splnění alespoň jedné z podmínek, které jsou například: -

předešlé zaměstnání (posuzuje se měsíčně: v roce 2008 jsme museli mít v zaměstnání aspoň minimální mzdu 8 000 Kč za měsíc, v roce 2009 stačí zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců),

-

nárok na rodičovský příspěvek,

-

nárok na mateřskou nebo nemocenskou kvůli těhotenství a porodu z nemocenského pojištění zaměstnanců,

-

nárok na příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu,

-

výkon vojenské či civilní služby v ozbrojených silách ČR, pokud nejsme voják z povolání .

Při

hlavní činnosti platíme

zálohy,

které

vyšly

v posledním Přehledu,

ne však méně než minimální zálohy při hlavní činnosti. Po podání Přehledu doplatíme podle skutečného zisku. Musíme platit zálohy i v případě, že s podnikáním začínáme nebo jsme předešlý rok měli jen nízký zisk nebo ztrátu. Každá samostatně výdělečná činnost je pro účely sociálního pojištění posuzována samostatně. Pokud existuje u podnikatele více příjmů, je tzv. vícenásobným plátcem. OSVČ odvádějí 29,2 % z ročního vyměřovacího základu (dobrovolně nemocenské pojištění 1,4 %). Vyměřovací základ je určován OSVČ samotnou, nesmí být však menší než 50% příjmů po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení. Zároveň nesmí být menší než součin počtu kalendářních měsíců, po které byla samostatně výdělečná činnost vykonávána a měsíčního vyměřovacího základu.

55

Tabulka 1: Minimální měsíční zálohy na sociální pojištění OSVČ (v Kč)

minimální zálohy při

po podání Přehledu za do podání rok 2008 nebo při Přehledu za rok zahájení činnosti v roce 2008 2009

vedlejší činnosti (důchodové pojištění) 688

639

hlavní činnosti (DP)

1596

1720

vedlejší činnost (nemocenské pojištění) 56

95

hlavní činnost (NP)

238

56

Tabulka 2: Pojistné na sociální zabezpečení pro rok 2009 (2008)

Pojistné na sociální zabezpečení

Zaměstnanec OSVČ

Podíl z měsíčního vyměřovacího základu na důchodové 6,50 % pojištění státní politiku zaměstnanosti

0%

nemocenské pojištění

0%

29,20 % (29,6 %)

1,40 %

Maximální vyměřovací základ (48násobek průměrné 1 130 640 Kč mzdy)

Pokud je výdělečná činnost brána jako vedlejší, je vypuštěna povinnost platit zálohy (máme-li nízký zisk). Zálohy se nemusí platit také v případě, kdy jsme současně v zaměstnaneckém poměru. Podmínkou je, že ze zaměstnaneckého poměru je hrazeno pojištění z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance. Při podání celkového ročního přehledu proto musí OSVČ předložit místně příslušné okresní nebo české správě sociálního zabezpečení doklad o dosažení minimálního vyměřovacího základu v příslušném měsíci v rámci zaměstnání.

56

5.2.2. Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění hradí pojištění zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné. Já se v této práci budu zabývat pouze OSVČ. Placení zdravotního pojištění neznamená následné vyplácení nemocenské v případě nemoci, nýbrž nemocenské pojištění je součástí sociálního pojištění, což znamená, že se jedná o hrazení léků, nezbytných lékařských úkonů a zdravotnických materiálů.13 Tedy jinými slovy je určeno k úhradě nákladů zdravotní péče. Zdravotní pojištění neplatí například nezaopatřené děti nevýdělečně činné do 26 let, poživatelé důchodu, ženy na mateřské dovolené, osoby ve vazbě nebo výkonu trestu, atd. Při stanovení minimálních záloh se vychází z Nařízení vlády č. 365/2008 Sb. ze dne 22. září 2008, kde byla výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2007 stanovena na 21 527 Kč a výše přepočítacího koeficientu činí 1,0942. Od 1. 1. 2009 je minimální měsíční vyměřovací základ 11 777,50 Kč. Tabulka 3: Sazby zdravotního pojištění pro rok 2009

Zdravotní pojištění

Výše pojistného z vyměřovacího Minimální základu pojistné

Zaměstnanec

4,5 %

0 Kč

Zaměstnavatel

8%

0 Kč

OSVČ

13,5 %

1590 Kč

Osoby bez 13,5 % zdanitelných příjmů

1080 Kč

měsíční

Pokud máte na území České republiky trvalý pobyt, není za vás plátcem stát a neodvádíte pojistné jako OSVČ, stanete se tzv. OBZP, osobou bez zdanitelných

13

Blíže: www.financecr.cz

57

příjmů. Při stanovení pojistného pro OBZP se vychází z minimální mzdy. Ta je v současné době 8 000 Kč. Z toho vyplývá minimální pojistné 1 080 Kč. Pro zdravotní pojištění platí od roku 2008 strop. Maximální vyměřovací základ v roce 2009 činí 1 130 640 Kč. Tento strop je stejný pro zaměstnance i OSVČ. Zdravotní pojištění jsme povinni platit soukromým zdravotním pojišťovnám. Jsme povinni těmto institucím oznamovat plátce pojištění (zaměstnavatel, stát, pojištěnec,…),

také

změnu

pojišťovny,

tu

však

můžeme

provést

jednou za 12 měsíců. 5.2.3. Nemocenské pojištění Nemocenské pojištění respektive výplata jeho dávek prošla zásadní změnou, nově byly zavedeny tři redukční hranice, které byly zároveň navýšeny.14 Teď může i muž častěji než dříve pobírat peněžitou pomoc v mateřství. Má také možnost střídat se s matkou dítěte v péči o něj. Podporu při ošetřování člena rodiny nahradilo ošetřovné, u něhož je také nově možné se v péči o ošetřovanou osobu vystřídat. Když patříme mezi OSVČ, které si dobrovolně platí nemocenské pojištění, máme nárok pouze na dvě dávky: nemocenskou a peněžitou pomoc v mateřství. Od 1. ledna 2009 se nemocenská vyplácí až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti

a stejně

jako

doposud

se

poskytuje

za

kalendářní

dny.

Je poskytována až do ukončení pracovní neschopnosti, maximálně však po dobu 380 kalendářních dnů.

14

Blíže: www.business.center.cz

58

Nemocenská za kalendářní den se podle § 17 odst. 2 písm. a) zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. stanoví jako: - 60 % denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti, - 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne pracovní neschopnosti do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti, - 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Zjištěná částka denního vyměřovacího základu z rozhodného období se redukuje tak, že do částky 786 Kč se počítá 90 %, z částky nad 786 Kč do 1 178 Kč se počítá 60 %, z částky nad 1 178 Kč do 2 356 Kč se počítá 30 % a k částce nad 2 356 Kč se nepřihlíží. Peněžitou pomoc v mateřství definuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, konkrétně část třetí, hlava čtvrtá. Peněžitá pomoc v mateřství náleží matce dítěte po dobu 28 týdnů. V případě, kdy žena porodí dvě nebo více dětí, prodlužuje se podpůrčí doba na 37 týdnů. PPM však náleží po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby jen tehdy, pokud matka dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí. PPM bude vyplácena po dobu 22 týdnů pojištěnci, který převzal jedno dítě. Jestliže převzal 2 nebo více dětí a stará se alespoň o 2 z těchto dětí, je podpůrčí doba 31 týdnů. Nově od ledna 2009 se matka dítěte a její manžel nebo otec dítěte mohou střídat v péči o dítě, a to po uplynutí 6 týdnů po porodu. Matce se v tomto případě přestane poskytovat peněžitá pomoc v mateřství

59

a to ode dne, kdy muž převzal dítě do péče. Poté může muž požádat svého zaměstnavatele o poskytování PPM ze svého nemocenského pojištění. Peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí od prvního dne nástupu na mateřskou dovolenou.

Výše

PPM

může

maximálně

dosahovat

28 890 Kč

měsíčně

(v roce 2008 to bylo 14 370 Kč). Od ledna 2009 její výše vzrostla z původních 69 % na současných 70 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Od ledna 2009 vyplácí všechny dávky nemocenského pojištění okresní správa sociálního zabezpečení.

60

6. Závěr V současné době prošlo živnostenské podnikání řadou změn. Z mého pohledu byla zásadní novela č. 214/2006 Sb., přeměna živnostenských úřadů na Centrální registrační místa (CRM). Přináší výraznou pozitivní změnu pro živnostníky, která jim ušetří spoustu času a papírování. Díky tomu, že principem CRM je zefektivnění výkonu státní správy v souvislosti se získáním živnostenského oprávnění a také zrychlení samotného vystavení živnostenského oprávnění. Nejzásadnější změny ovšem přineslo novelizované znění Živnostenského zákona č. 130/2008 Sb.. Tato novela znamenala konec živnostenských listů jako takových

a

nahradila

Spolu s ní také odpadla

je

výpisem

budoucímu

ze

živnostenského

podnikateli

povinnost

rejstříku. prokazovat

jeho bezdlužnost a u některých druhů živností také odbornou způsobilost. Zrušení povinnosti podnikatele dokládat bezdlužnost, se u některých kritiků potýká

s nesouhlasem.

Tato

nevole

se

týká

především

podnikatelů,

kteří již někdy podnikali a mají vůči státu markantní daňové nedoplatky. Díky této

novele

teď

mohou

dále

podnikat

v jiném

oboru

živnosti

aniž by jim jejich dluhy byly překážkou. Ani volná živnost nezůstala nedotčená touto novelou, její obory byly shromážděny do jedné, která nyní obsahuje 80 oborů živností. Tato bakalářská práce byla především zaměřena na vytvoření postupu při založení živnosti, respektive při získání živnostenského oprávnění a to, pomocí analyzovaných dat a informací. Toto představení postupů, jak být úspěšný při získání výpisu ze živnostenského rejstříku, je určeno hlavně pro začínající podnikatele,

kteří

v oblasti

živnostenského

podnikání

nemají

61

doposud žádné zkušenosti. a markantního

propouštění

Hlavně

z důvodu

současné

lidí

ze zaměstnání,

bez

finanční ohledu

na

krize kraj,

se dá předpokládat zvýšení zájmu žadatelů o toto oprávnění. Celkově lze tedy říci, že novela živnostenského zákona č.130/2008 Sb. byla přínosem pro zlepšení podnikatelského prostředí v České republice. Doufám, že

se

mi

novelizované

znění

Živnostenského

zákona

podařilo

správně pochopit a předložit v této práci. Zároveň také věřím, že jsem budoucím podnikatelům prostřednictvím mé práce

usnadnila vstup do podnikání

a stávajícím podnikatelům poskytla možnost srovnání přístupu státní legislativy k začínajícím podnikatelům.

62

7. Použitá literatura 1. ŠTĚPÁNOVÁ, S. Zakládáme a provozujeme živnost : podnikání podle živnostenského zákona. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 210 s. ISBN 978-80251-1735-4. 2. Živnostenské podnikání : podle stavu k 1.12.2007. Ostrava: Sagit, 2007. 256 s. Úplné znění. ISBN 978-80-7208-649-8. 3. HORZINKOVÁ, E. Živnostenský zákon v praxi 2006/2007. 6. vyd. Olomouc: ANAG, 2006. 375 s. Právo. ISBN 80-7263-348-1. 4. Zákon č. 130/2008, novela živnostenského zákona ve znění pozdějších předpisů 5. Zákon č. 592/1992, o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ve znění pozdějších předpisů 6. Zákon č. 155/1995, o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů 7. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů 8. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů 9. Zákon č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců ve znění zákona č. 261/2007 Sb. Internetové zdroje: [1] Businesscenter. Živnostenské právo. [on-line]. [cit. 2009-01-13]. Dostupné z: [2] Finance ČR [on-line]. [cit. 2009-01-14]. Dostupné z:

63

[3]

Jak

podnikat.

[on-line].

[cit.

2009-01-15].

Dostupné

z:

http://www.jakpodnikat.cz/zivnostensky-list-ziskat.php [4]

Zahájení

podnikání.

[on-line].

[cit.

2009-02-16].

Dostupné

z:

2009-02-20].

Dostupné

z:

2009-02-21].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.ipodnikatel.cz/ [5]

Založení

živnosti.

[on-line].

[cit.

http://navolnenoze.cz/zpravy/zalozeni-zivnosti/ [6]

Založení

živnosti.

[on-line].

[cit.

http://webtrh.cz/11223-zalozeni-zivnosti-infonovacky?s=55ba65bb41ea3529d6c11643e3c2b0ad& [7]

Založení

živnosti.

[on-line].

[cit.

2009-02-25].

http://finance.dobryweblog.cz/653/zalozeni-zivnosti/ [8] Živnostenský rejstřík. [on-line]. [cit. 2009-03-02]. Dostupné z: www.rejstrikzivnostensky.cz

64