Podcasting. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra matematika, statistiky a informačních technologií. Bakalářská práce. Petr Mistrík

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra matematika, statistiky a informačních technologií

Podcasting Bakalářská práce

Autor:

Petr Mistrík BIVŠ ITK Informační technologie, MPIS

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Lukáš Herout

červen, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne

29.6.2012

Petr Mistrík

Poděkování Chtěl bych poděkovat vedoucímu práce Ing. Lukáši Heroutovi za připomínky v průběhu práce a za vedení během její tvorby. Rád bych touto cestou poděkoval mé přítelkyni Mileně za její neutuchající podporu a projevenou trpělivost a pochopení, díky čemuž jsem tuto bakalářskou práci mohl vypracovat.

Anotace Tato práce popisuje vývoj a funkčnost technologie podcasting a její hlavní prostředek, RSS syndikaci. Kromě průzkumu a popisu současného rozsahu využití podcastingu v České Republice a ve světě byl sestaven přehled m-Learning nástrojů vhodných pro využití pro podcasting. Následně bylo navrženo řešení umožňující realizaci webového blogu s funkcionalitou podcastingu, jehož funkčnost autor prakticky demonstroval zřízením webové stránky http://podcastpetrmistrik.ic.cz/. Poslední část práce zpracovává návrh implementace technologie podcastingu do prostředí vysoké školy a zvažuje také potenciální úspěšnost realizace s ohledem na uvažované prostředí. Klíčová slova: podcasting, podcast, RSS kanál, odběratel, MP3, m-Learning, vysoká škola Annotation This thesis describes the development and functionality of podcasting technology and its main vehicle, the RSS syndication. After the research and description of recent scope of podcasting application in the Czech Republic as well as worldwide, the overview of m-Learning tools focused on podcasting follows. Afterwards the solution providing web-blog with podcasting features was proposed and verified by means of practical demonstration when the author established the http://podcastpetrmistrik.ic.cz/ website. The final part of the thesis elaborates the podcasting implementation proposal into university environment and with regard to the environment readiness; it considers its practical suitability and success rate too. Key words: podcasting, podcast, RSS feed, subscriber, MP3, m-Learning, university

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 7 1

Základní pojmy ................................................................................................................................ 8 Podcast .................................................................................................................................. 8 Podcasting.............................................................................................................................. 8 Podcaster ............................................................................................................................... 9 Podcatcher ............................................................................................................................. 9 Přenosný přehrávač ............................................................................................................. 10 Formát MP3 ......................................................................................................................... 10 RSS kanál .............................................................................................................................. 10

2

Vývoj podcastingu ......................................................................................................................... 11 RSS............................................................................................................................................. 18 Historie RSS a Syndikace ...................................................................................................... 19 Zrod RSS ............................................................................................................................... 20 RSS dnes ............................................................................................................................... 21 Universálnější RSS ................................................................................................................ 22 Syndikace obsahu skrze RSS ................................................................................................ 23

3

Podcasting v současném světě a v ČR ........................................................................................... 26

4

m-Learningové nástroje a podcasting ........................................................................................... 32 Z pohledu konzumenta ............................................................................................................. 33 Chytrý mobilní telefon (smartphone) .................................................................................. 33 Tablet ................................................................................................................................... 34 Notebook (laptop) ............................................................................................................... 36 iPod a MP3 přehrávače ........................................................................................................ 37 iTunes................................................................................................................................... 40 iTunes University (U)............................................................................................................ 42 Z pohledu podcastera ............................................................................................................... 44 Hardware ............................................................................................................................. 44 Nahrávací software .............................................................................................................. 45 Webhosting, správa webu ................................................................................................... 46 Správa RSS............................................................................................................................ 47

5

Návrh na využití podcastingu na vysoké škole .............................................................................. 50 Možnosti využití ........................................................................................................................ 50

5

Přínosy ...................................................................................................................................... 51 Z pohledu studujících ........................................................................................................... 51 Z pohledu školy .................................................................................................................... 53 Rizika ......................................................................................................................................... 54 Připravenost a poptávka uživatelů ...................................................................................... 54 Software a náklady na software .......................................................................................... 55 Hardware a náklady na hardware........................................................................................ 57 Návrh a provoz řešení .......................................................................................................... 60 Možné dopady implementace a další poznatky ....................................................................... 64 Závěr ...................................................................................................................................................... 67 Seznam použité literatury ..................................................................................................................... 69

6

Úvod Co bylo příčinou vzniku podcastingu? Datová konektivita a její možnosti v dosud nepříliš vzdálené minulosti byly ve srovnání s dneškem značně omezené a možností dosáhnout na obsah na internetu se naskýtalo velmi úzké spektrum. A to samé platilo i o technice, s pomocí které se k světové síti bylo možné připojit. Rozhodně neexistovalo mobilní datové připojení a bezdrátové technologie s využitím pro větší přenosy dat byly v plenkách. Chytré mobilní telefony se teprve praly o místo na trhu s osobními asistenty a databankami a o placatých destičkách, které se ovládají hlavně pomocí dotykového displeje zabírajícího celou jejich plochu, se snad ani ještě neuvažovalo. Uživatel samotný však byl naprosto stejný jako ten současný. Měl stejné nároky a požadavky jako má dnes. Chtěl si přečíst si co nejvíce článků, které ho zajímají bez toho, aby se k nim musel proklikávat záplavou staršího obsahu. Chtěl sledovat audio nebo video záznamy i mimo svůj stůl s počítačem a v momentu, který si sám vybere. A hlavně, chtěl mít s obstaráváním těchto médií co nejméně práce. Jediným řešením takových požadavků bylo nalézt automatizovaný způsob, jak rozlišovat nově vytvořený obsah v jeho adresáři od toho starého a tento obsah uživateli doslova naservírovat na zlatém podnose a nechat jej samostatně si rozhodnout o tom, zdali vůbec a pokud ano, tak kdy a jak si jej prohlédne. Na přínosy takového způsobu distribuce si uživatelé rádi přivykli, a protože po internetu se všechny informace šíří velmi rychle, záhy si nové technologie všimla i média a komerční i nekomerční organizace, které v zájmu zachování a případně i rozšíření řad svých příznivců a zákazníků neváhala a svoje produkty a služby začala ve velkém právě touto automatizovanou cestou dávat k dispozici, nebo je k jejímu využití přizpůsobovat. Cílem bakalářské práce je seznámení čtenáře s problematikou podcastingu a jeho současnou podobou. Praktická část se zaměří na návrh a realizování využití technologie podcastingu v prostředí VŠ. Jelikož podcasting a jeho okolí se neustále rozvíjí a mění a je často velice komplikované jednotlivé stavy zachytit v krátkém okamžiku jejich aktuálnosti jinak než pomocí online publikací, byly údaje a informace využité v této práci získávány nejen z tištěné literatury, ale v převážné většině právě z online zdrojů. Součástí této práce je i webová stránka http://podcastpetrmistrik.ic.cz/.

7

1 Základní pojmy Podcasting a dění okolo této technologie definují zejména tyto následující termíny:

Podcast Jedná se veskrze o soubor obsahující buď hudbu, nebo mluvené slovo v digitálním formátu. Podcast se může vyskytovat též ve variantě s obrazovou složkou (videocast, vodcast). Podcast je zpřístupněn na internetu, zpravidla na veřejně dostupném webserveru, kde je připraven pro automatické stažení na základě přihlášení k odběru. Stažení podcastu probíhá pomocí podcatcheru, speciálně pro tuto činnost vyvinutého programu. Spektrum formátů podcast souborů je poměrně široké, ale mezi nejpoužívanější patří zejména MP3 pro audio soubory a MP4 (MPEG-4) pro video soubory. Podcastem může být ale i jakýkoliv další formát, například PDF, obrázek, či prostý text. Podcast si lze poslechnout přímo v PC anebo použít přenosný přehrávač, či chytrý telefon a přehrát si obsah souboru v něm. Dnes již existuje možnost propojit MP3 přehrávače, telefony a přenosné paměti prostřednictvím různých rozhraní se zábavními systémy našich domácností, ale i automobilů a přehrávat si tak obsah těchto nosičů komfortně a ve vysoké kvalitě. Kromě těchto pozitiv je nemalým plusem podcastů je také možnost "skippingu", tedy pokud se posluchačovi nějaká část podcastu nezamlouvá nebo ji již slyšel, jednoduše lze danou pasáž přeskočit a pokračovat dále.

Podcasting Příprava samotného podcastu a kroky pro jeho následné distribuování na zdrojové umístění. Distribuce podcastu se děje metodou push přes internet za použití RSS syndikace a k tomuto účelu určenému software uživatelům, kteří se přihlásili k danému RSS kanálu. Obecně se má za to, že první doložený výskyt slova podcasting se datuje do roku 2004. Již v roce 2005 byl výraz podcasting vybrán editory New Oxford American Dictionary jako "slovo roku" [8], a tím byl podcasting také poprvé definován jakožto "digitální záznam radiového pořadu z vysílání či podobného programu, následně zpřístupněný na internetu pro stažení do přenosného přehrávače". Původu slova podcasting se lze dopátrat jeho rozdělením na část "pod" (odvozeno od tehdy nejrozšířenějšího hudebního přehrávače iPod společnosti Apple) a "broadcasting", což je anglický termín pro vysílání. Ani podcasting ani poslech podcastů ale nevyžaduje pouze a jen přehrávač iPod nebo jiný přenosný přehrávač. Obě činnosti jsou možné například i s pomocí osobního počítače. Spojení termínu s výrobkem společnosti Apple bylo čistě náhodné a 8

vycházelo z faktu, že v počátcích podcastingu byl iPod nejlépe prodávaným přenosným digitálním audio přehrávačem na světě. Používala ho proto v praxi převážná většina tehdejších prvních uživatelů, a protože bylo nutné pro novou technologii nalézt odpovídající pojmenování, odvozenina z názvu iPodu se vzhledem k dané realitě sama nabízela. Stejně tak není k podcastingu a k poslechu podcastu třeba vzduchem šířené vysílání. A tato vlastnost je právě tím, čím se podcasting odlišuje od "tradičního" rádiového vysílání například v podobě pořadu nějaké rádiové stanice. Podcasty, tedy jednotlivé epizody, se nekonzumují v době jejich vydání, tedy vysílání, kdy posluchač musí mít čas a možnost být na příjmu, ale jsou vystaveny zpravidla na webový server a stahují se z něj přes internet pomocí speciálních programů nazývaných podcatchery. Uživateli posluchačovi stačí pouze uložit si takzvaný RSS kanál do podcatcheru. Podcatcher se následně za uživatele postará o pravidelné sledování aktualizací na cílové adrese pořadu. Jakmile je dostupný další díl zvoleného podcastu, podcatcher jej při automaticky stáhne na pevný disk a záleží jen na uživateli, jak požaduje, aby s tímto souborem dále bylo naloženo.

Podcaster Jednotlivec, skupina nebo organizace, kteří vytvářejí a nabízejí své podcasty třetí straně, tedy uživatelům, prostřednictvím RSS kanálů, ke kterým se tito uživatelé mohou dobrovolně přihlásit a stát se tak odběrateli jednotlivých podcastů.

Podcatcher RSS agregátor – speciální software, fungující na základě technologie RSS. Úkolem tohoto software je v nastavených intervalech skrze RSS kanál pravidelně kontrolovat zadanou cílovou adresu (v praxi až desítky adres, proto agreguje a proto agregátor) a nový obsah stahovat na disk uživatelova počítače, případně s ním dále nakládat a pracovat s ním v různých aplikacích. V případě podcastingu tento nový obsah, většinou audio a video soubory, podcatcher po stažení umístí do předem určené složky na disku a tuto složku se staženými soubory v uživatelově stanici pokaždé, když je k počítači připojen přehrávač médií, synchronizuje se složkou v přehrávači medií, kde jsou stažené soubory následně připraveny k přehrání. V současnosti je k dispozici široké spektrum podcatcherů, a to pro jakýkoliv dnes běžně používaný operační systém. V tomto automatizovaném procesu spočívá největší výhoda celého podcastingu – uživatel, který navštěvuje a konzumuje větší množství obsahu webu, si sám určuje, jaký obsah z jakého zdroje a zejména kdy a kde chce poslouchat, či sledovat a nemusí se zatěžovat jeho získáváním.

9

Přenosný přehrávač Elektronické přenosné zařízení zkonstruované pro ukládání a přehrávání digitálních medií. Zejména se jedná o zvukové nahrávky, obrázky, video a textové dokumenty. V současnosti jsou tato data převážně uložena na vnitřní paměti ve formě flash paměti o kapacitě několika gigabytů. Často bývají tato zařízení označována jako MP3 přehrávače, ačkoli podporují i další formáty. V posledních pár letech lze do této kategorie zařízení řadit i mobilní telefony a momentálně tolik oblíbené tablety, díky který se jednoúčelové přenosné přehrávače dostávají na pokraj zájmu uživatelů.

Formát MP3 Formát MP3, jinak MPEG-1 Audio Layer-3, je formát pro uložení zvukového souboru ve formě dat. Díky použité ztrátové kompresi je datový objem MP3 souborů redukován zhruba na desetinu oproti objemu nekomprimovaného souboru WAV. Kvalita souborů ve formátu MP3 se považuje za zvukově shodnou s originálem při datovém toku (bitrate) 128 kbit/s. To samozřejmě závisí na charakteru komprimovaného zvuku. Například pro klasickou hudbu je mnohými uživateli považován za dostatečný až datový tok 160 kbit/s nebo 192 kbit/s. Právě možnost zachování relativní kvality při nesrovnatelně menším objemu je důvodem, proč se formát MP3 tak úspěšně prosadil.

RSS kanál Nazývaný také RSS feed. Jedná se o aktualizovaný soubor v xml formátu umístěný na webovém serveru a obsahující adresu vedoucí na obsah tohoto serveru. Po přečtení kanálu RSS čtečka – RSS agregátor provede porovnání s posledním stavem a postará se o doručení obsahu, který od posledního dotazu na serveru přibyl do cílové složky v osobním počítači, ve kterém je RSS čtečka používána. Případně, podle varianty čtečky a typu souboru, je se souborem možné automatizovaně vykonávat další činnost. RSS kanál se obvykle označuje oranžovou charakteristickou ikonou nebo zkratkou RSS.

10

2 Vývoj podcastingu V 80. letech dvacátého století, ještě před nástupem internetu, byla jedinou cestou jak realizovat elektronickou distribuci hudby a mluveného slova v digitální podobě pomocí formátu MIDI takzvaná. multicast backbone (zkráceně Mbone) síť [9]. Tato síť byla provozována na tehdejších základech internetu a byla využívána zejména výzkumnými a vzdělávacími ústavy. V kontrastu s tímto seriózním využitím se může jevit zajímavě informace o úspěšném přenosu koncertu skupiny Rolling Stones z Dallaského Cotton Bowl stadionu v roce 1994, který byl realizován právě skrze Mbone síť. Nástup TCP protokolu v roce 1984 umožnil zjednodušení digitálního přenosu audio souborů po internetu a následně, v roce 1999, s příchodem rychlejšího internetu a vhodnějšího programového a hardwarového vybavení, bylo najednou o mnoho snadnější nahrávat a stahovat zvukové soubory z internetu. Již v polovině devadesátých let minulého století mnoho webových stránek poskytovalo systémy pro třídění a výběr hudebních nebo jiných audio souborů, které byly volně převoditelné do různých digitálních formátů. Existovalo dokonce i několik webových stránek, které poskytovaly služby odběru zvukových nahrávek. Roku 1993, na počátku věku internetových rádií, zahájil Carl Malamud, americký technolog, autor a obhájce volného díla, provoz vůbec prvního po internetu vysílaného radia nazývajícího se Internet Talk Radio v rámci kterého produkoval pořad, ve kterém každý týden diskutoval s počítačovými experty na různá témata. Jednotlivé epizody této talk show byly poskytovány k dispozici v podobě audio souborů, které si posluchači mohli libovolně stahovat samostatně jeden po druhém a v náhodném pořadí. Veliký přelom pro vývoj stahování hudby znamenalo v roce 1999 spuštění služby Napster. Služba fungovala na principu peer-to-peer sítě a její uživatelé mohli od sebe navzájem stahovat hudbu. Do roka od svého spuštění měl Napster již více než pět milionů uživatelů! V té době ale přišla žaloba od americké asociace nahrávacího průmyslu RIAA, která Napster obvinila z porušení autorských práv nahrávek a Napster následný soudní spor prohrál. Opatření, která byla Napsteru uložena, byla záměrně jeho majiteli ignorována a služba tak musela ve své původní podobě zaniknout. Neslavný konec tohoto, ve své době přelomového a veleúspěšného projektu, připomíná dnes velmi aktuální omezování, blokování a vypínání serverů se sdíleným obsahem. Ač se v případě Napsteru jednalo velmi úspěšný systém sdílení

11

hudby, který v době jeho největší slávy využivalo přes 26 milionů uživatelů, ani tato služba neumožňovala automatický odběr nově dostupného obsahu (například nové písně od jednotlivých oblíbených autorů), kterými se vyznačuje právě podcasting a také některé videoblogy. Nezávisle na vývoji distribuce podcastingu skrze RSS byl již koncem 90. let společností Compaq Research vyvinut a na trh uveden přenosný MP3 přehrávač s názvem Personal Jukebox disponující pevným diskem a pro něj určeným systémem pro stahování hudby, nazývajícím se PocketDJ. V září roku 2000 spatřila světlo světa první služba z dílen jednoho z průkopníků ve výrobě MP3 přehrávačů, společnosti i2Go. Na adrese myaudio2go.com si mohli uživatelé vybírat a následně automaticky stahovat a ukládat epizodní zvukové soboury z rozsáhlé nabídky zpráv, sportovního zpravodajství, zábavy, předpovědí počasí a hudby. Služba byla primárně určena pro majitele MP3 přehrávače eGo, který vyráběla právě i2Go, ale samozřejmě přístup měli i majitelé přehrávačů jiných značek a soubory bylo nakonec možné přehrávat i v PC. Vhodným nastavením software i2GoMediaManager a aplikace eGo sloužící k přenosu souborů bylo možné docílit automatické kontroly a případného stahování nově dostupného obsahu zvolené kategorie v audio formátu pro poslech v uživatelově zařízení. Služba fungovala o trochu déle než jeden rok a bohužel byla ukončena poté, co během splasknutí internetové bubliny [10] společnosti i2Go došel kapitál. V říjnu roku 2000 uvádí americký softwarový vývojář a spisovatel Dave Winer [11] prostřednictvím své společnosti UserLand Software do praxe změny specifikace RSS, které vycházejí zejména z návrhů francouzského podnikatele, autora a blogera žijícího v USA, Tristana Louise a společnost UserLand Software publikuje RSS ve verzi 0.92, ze které se následně odvíjí i dnes masivně rozšířené a podporované RSS 2.0 [12]. Z hlediska podcastingu se jedná zejména o implementaci volitelného elementu <enclosure> ve verzi 0.92, pomocí jehož tří atributů lze skrze do RSS kanálů zahrnovat informaci o mediálním souboru a umožnit tak distribuci, respektive stažení tohoto souboru skrze RSS kanál a podcatcher do počítačů a dalších koncových zařízení uživatelů. Na začátku roku 2001 Dave Winer demonstroval tuto novou vlastnost připojením písně skupiny Grateful Dead na svém weblogu Scripting News. Během prvních dvou let kdy se nabízela možnost takto do RSS kanálu připojit odkaz na umístění media souboru a dát jej k dispozici, bylo ale tohoto rozšíření používáno jen zřídka a mnoho vývojářů se mu vyhýbalo. Winerův UserLand Software ale implementoval jak

12

<enclosure> element, tak i agregátor do svého weblogového produktu, programu Radio Userland, který si oblíbila známá osobnost světa internetu a důležitý propagátor podcastingu, Adam Curry [13], ale i mnoho dalších řadových uživatelů. Program měl zabudovanou RSS čtečku a poskytoval komponentu "send" a "receive", která byla později pojmenována na audioblogging, tedy zvukový blog. Pro dosažení dokonalosti myšlenky podcastingu tedy zbývalo nalézt způsob, jak automaticky přesouvat audio soubory z adresáře se staženými soubory programu Radio Userland do přehrávače, ať už softwarového v počítači, či hardwarového v přenosné podobě. V roce 2001 společnost Applian Technologies z kalifornského San Franciska představuje Replay Radio. Jedná se o nahrávací software pro internetová rádia, později přejmenovaný na Replay AV. Kromě nahrávání zvuku byl jednou z charakteristických vlastností programu tzv. Direct Download link, který pravidelně skenoval stránku vybraného vydavatele a případně z ní kopíroval nové soubory na hard disk posluchačova PC. První pořad, který tímto způsobem publikoval svůj obsah, byla WebTalkGuys World Radio Show, produkovaná manželi Robem a Danou Greenleeovými. 13. ledna 2012 se Rob na základě přání mnoha posluchačů rozhodl show obnovit a to včetně opětovného zpřístupnění starších dílů. Kanadský komentátor veřejného dění a designér Stephen Downes v červnu 2003 demonstroval ve své aplikaci Ed Radio agregaci a syndikaci audio souborů. Aplikace skenovala RSS kanály, vyhledávala MP3 soubory a tyto následně sbírala a agregovala do společného kanálu. Výsledek byl poskytován jako audio kanály SMIL [14] a Webjay [15]. V září roku 2003 Dave Winer vytvořil pro svého kolegu Christophera Lydona na Berkmanově centru při Hardvardské univerzitě speciální RSS kanál s přílohami. Kanál byl vytvořen pro Lydonův weblog, na kterém do té chvíle fungovalo RSS pouze v textové podobě. Dříve toho roku pro Lydona, který měl za sebou kariéru reportéra New York Times, moderátora zpravodajské relace v Boston TV a moderátora a zároveň tvůrce úspěšné talkshow The Connection v National Public Radio [16], vyvinul americký vědec a vynálezce Bob Doyl přenosné náhrávací studio, díky kterému Lydon nahrál několik desítek interview. Lydon následně popsal zrod svého nového blogu takto: "Winer říká, že první podcasty v lidské historii byly interview, které jsem s ním v červenci 2003 náhrál a umístil na server Boba Doyla na skyBuilders.com. Jednalo se o sérii na sebe navazujících rozhovorů na mém blogu, které skrze RSS kanály skončily v iPodu Adama Curryho v Evropě a zažehly fascinaci, kterou spustil iPodder." [17]. Winer také propagoval tento kanál na svém weblogu a podněcoval tak

13

ostatní vývojáře zabývající se agregací k podpoře a rozvíjení této nové formy poskytování příloh. Odezva na sebe nenechala dlouho čekat. V reakci na Winerovu výzvu byla vydána úprava pro Amphetadesk agregátor, která programu umožnila zobrazování příloh v jednotlivých kanálech. Doug Kaye, americký zakladatel webové stránky ITConversations, na které od června 2003 publikuje MP3 nahrávky svých rozhovorů a která je dosud funkčním a tedy nejdéle běžícím podcastem1, vytvořil na této webové stránce RSS kanál s přílohami. Říjen 2003 byl termínem konání prvního ročníku konference weblogerů Bloggercon, která se konala ve výše zmíněném Berkmanově Centru a byla organizována Davem Winerem a jeho přáteli. Jako důkaz, jak kvalitní MP3 obsah může být poskytovaný skrze přílohy RSS kanálu, zde byly distribuované CD nosiče s Lydonovými interview. Bob Doyle demonstroval přenosné nahrávací studio, které pro Lydona vyvinul a došlo ke shrnutí dosavadní historie audiobloggingu včetně počáteční role Adama Curryho. Kevin Marks, taktéž významná postava podcastingu, seznámil komunitu se skriptem, který stahuje RSS přílohy a předává je aplikaci iTunes k nahrání do iPodu. To zaujalo Curryho, který se s Marksem dohodl na spolupráci a již těsně po konferenci nabízel čtenářům svého blogu tzv. RSS-iPod skript, který uměl přesouvat MP3 soubory z Userland Radio do iTunes. Curry také pobízel vývojářskou obec k dalšímu rozvíjení této myšlenky. Píše se listopad 2003, když společnost AudioFeast, později přejmenovaná na PodBridge a následně na VoloMedia, podává žádost o patentovou ochranu metody poskytování takzvaných občasných médií, která byla založená na službě AudioFeast, spuštěné v září 2004. Tato služba se netvářila jako podcasting a ani nebyla založena na RSS. Poskytovala ale svým uživatelům možnost stahování nepravidelně aktualizovaného audio obsahu skrze počítačový program a jejich poslech pomocí přenosných přehrávačů. Principem se podobala své o čtyři roky starší obdobě MyAudio2Go.com a stejně jako zmíněná MyAudio2Go, i AudioFeast skončila zejména kvůli nedostatku financí, a to v polovině roku 2005, kdy musela být kvůli neochotě zákazníků platit roční členský poplatek ve výši necelých padesáti dolarů vypnuta. Druhou příčinou jejího konce byl příchod bezplatných RSS podcastových klientů a neschopnost vymezení se vůči nim a tedy ztráta konkurenceschopnosti.

1

Dříve založený Lydonův blog se přeměnil na webové stránky Radio Open Source.

14

12. února 2004 bylo slovo podcasting jedním z navrhovaných termínů pro "přenosný poslech" audioblogů, který v deníku The Guardian uvedl s odkazem na Lydonovy rozhovory britský internetový technolog, novinář a reportér Ben Hammersley. Koncem roku 2004 se myšlenkou medií v RSS kanálech začalo zabývat několik vývojářských skupin. Mnoho prvních pokusů zůstávalo v rovině příkazového řádku, ale nakonec se objevil úplně první podcastingový klient s grafickým uživatelským rozhraním. Nesl jméno iPodderX, později ale musel být po problémech s ochrannou známkou, kterou si nárokovala společnost Apple, přejmenován na Transistr. Nejprve jej jeho autoři August Trometer a Ray Slakinski uvolnili ve verzi pro Mac platformu a teprve poté pro na trhu dominující PC. Krátce nato další skupina vývojářů přejmenovala svůj software na iPodder a dala jej uživatelům k dispozici zdarma pod GPL licencí. I tento projekt ale musel být na čas přerušený kvůli intervenci společnosti Apple a jejího nároku na práva na označení iPodder. Následně ale ožil pod názvy Juice2 a CastPodder. Ve stejné době použil Dannie Gregoire, zakladatel populárního webového portálu podcast.net, termín podcasting k tomu, aby popsal automatické stahování a synchronizování zvukového obsahu. Současně si zaregistroval několik s podcastem spojených domén, například již zmíněný podcast.net. Použití slova podcasting Danniem bylo zaznamenáno podcastingovými nadšenci, mezi jinými i Winerem a Currym a postupně se začalo běžně používat. 28. září 2004 začal americký masově oblíbený bloger a sloupkař David Searls sledovat počet odkazů, které Google nalezne pro slovo podcast. První dotaz přinesl pouhých 24 výsledků. 1. října šlo již o 2.750 odkazů a toto číslo se dvojnásobně zvětšovalo každých pár dní. Pouze pro srovnání, dnes, tj. 21. ledna 2012, mi na dotaz mířící na slovo podcast vrátil Google přibližně 365 milionů výsledků. V říjnu 2004 bylo stále celkem složité zachytávat spíše první vlaštovky podcastů než počítat Google odkazy, ale již před koncem měsíce přinesl The New York Times reportáž o podcastingu šířícím se Spojenými státy, Kanadou, Austrálií a Švédskem a pokrývajícím témata od technologií po veganismus [18]. Další americký deník USA Today svým čtenářům podcasting a několik podcasterů představil v únoru následujícího roku a zároveň přinesl návod, jak s podcastingem začít [19]. Taktéž sestavil žebříček deseti nejlepších podcastů z jednoho z právě vznikajících katalogů [20]. Těchto deset vybraných podcastů poskytlo přehled o nejrozšířenějších tématech: čtyři se týkaly technologií (sem spadal i Curryho Daily 2

Stále dostupný z http://juicereceiver.sourceforge.net/

15

Source Code obsahující také hudbu a chat), tři podcasty byly hudebně zaměřené, jeden pojednával o filmech a jeden o politice. Tehdejší nejúspěšnější kanál s 9000 staženími se jmenoval The Dawn and Drew Show. Tento podcast produkovali manželé Dawn Mitcheli a Drew Domkusová a tématem celého pořadu bylo žertování mezi těmito dvěma. Nešlo ale o žádnou novinku. Dle USA Today byl podobný formát pořadů populární v klasickém rádiovém vysílání už ve 40. letech minulého století a technologie pocastingu pouze přinesla oživení a dala tomuto typu pořadu nový název – couplecast, který se ale mezi veřejností neuchytil. Z dnešního pohledu a kontextu se jeví nestandardně tehdejší postoj společnosti Apple. S více než deseti miliony prodaných iPodů ovládla společnost Apple téměř celý trh MP3 přehrávačů s pevnými disky. V té době byl představen i první, na tehdejší dobu levný počítač Mac mini, který taktéž uměl poskytnout základní úroveň nahrávání a mixování hudby a zvuku v podobě software GarageBand, užívaného mnohými podcastery při jejich produkci. Ačkoli se společnost Apple nacházela v takto výhodné pozici a měla na dosah potenciální možnost přispět ke zjednodušení podcastingu a tím jej učinit ještě rozšířenějším a získat tak další uživatele svých produktů, na podněty od Adama Curryho, který nabízel v této věci spolupráci, tehdy společnost Apple vůbec nereagovala. Rostoucí popularitu podcastů potvrzovaly i první články s tutoriály na téma podcastingu, které se začaly na internetu objevovat koncem roku 2004. V listopadu toho roku byla společností Liberated Syndication spuštěna zřejmě první služba nabízející úložný prostor pro podcasty spolu s určitým objemem přenesených dat umožnujícím jejich distribuci a nástroji pro tvorbu RSS kanálů známa pod jménem Lybsyn. Dnes se jedná o největší podcastingovou síť s více než patnácti tisíci podcastů, na kterou přistupuje přes 18 miliónů uživatelů měsíčně. Slovo podcasting získává svůj první zápis na Wikipedii a přichází první vlna podcastingových sítí, které se většinou propojují jedna s druhou prostřednictvím podcasterových programů. Z těch známějších se jednalo o The Podcast Network, Tech Podcast Network, PodTech.net a Association of Music Podcasting. V únoru 2005 se několika cenami oceněný pořad The World, patřící do portfolia rozhlasové stanice Public Radio International, stává vůbec prvním veřejným zpravodajským pořadem, který je dostupný skrze denně aktualizovaný podcast. Apple konečně v červnu 2005 prozře a přichází podcastingu na chuť. Uvedením aplikace iTunes ve verzi 4.9, která je označována jako vše, co uživatel potřebuje k objevování, správě a poslechu podcastů, si ukusuje svůj díl koláče z trhu podcastingu. Kromě toho, Apple vytváří 16

adresář podcastů známý jako iTunes Music Store. Nové iTunes se umí přihlásit k odběru a stahovat a organizovat podcasty, čímž samostatné agregátory pro mnoho uživatelů pozbývají smyslu. Apple také propaguje možnost tvorby podcastů pomocí svých produktů GarageBand a QuickTime Pro a protěžuje formát MPEG 4 Audio před v té době již zavedeným MP3. V červenci téhož roku se americký prezident George W. Bush stává prvním podcasterem svého druhu. Bílý dům totiž doplnil všechny dosavadní týdenní prezidentovy projevy o RSS kanál specifikace RSS verze 2.0. To, že se podcasting úspěšně etabloval ve světě internetu, a že posluchači si k němu našli cestu, se potvrdilo v listopadu 2005, kdy se uskutečnila první výstava nazvaná Portable Media Expo a konference Podcasting Conference v Kalifornském Ontariu. V roce 2006 také proběhl první ročník vyhlášení nejlepších podcastů zvolených veřejností, Podcast Awards. Přes tři sta tisíc hlasujících vybíralo nejlepší podcasty z nominovaných rozdělených do 22 kategorií a samotného ceremoniálu vyhlášení se zúčastnilo téměř tisíc hostů. Za zajímavost lze považovat skutečnost, že pouze jeden z výherců Podcast Awards v roce 2006 patřil do první stovky nejpopulárnějších podcastů na iTunes. Když londýnská rádiová stanice LBC v únoru 2006 úspěšně spustila první prémiovou podcastingovou platformu LBC Plus, bylo již všeobecně jasné, že podcasting má značný komerční potenciál. Známý britský komik Ricky Gervais odstartoval novou sérii svého populárního podcastu The Ricky Gervais Show, která byla distribuována skrze největšího poskytovatele audio obsahu ve Velké Británii, portál audible.co.uk a stala se prvním velkým podcastem, který byl zpoplatněný. Za stažení jedné epizody trvající půl hodiny se platilo 95 pencí. První série show, kterou zdarma distribuoval Positive Internet a propagoval deník The Guardian na svém webu, se dle Guinessovy knihy rekordů stala dodnes světově nejúspěšnějším podcastem s průměrnými 295 tisíci staženími na epizodu. I ve svém novém formátu a v placené podobě je The Ricky Gervais Show s přehledem nejstahovanějším podcastem na iTunes a v roce 2010 byl dokonce na základě jednotlivých podcastů této show vytvořen animovaný seriál pro televizní kanál HBO, který má v současnosti již tři série. V březnu 2006 se kanadský ministerský předseda Stephen Harper stal prvním vedoucím představitelem vlády, který vydával pocasty (Prime Minister of Canada´s Podcast). V červenci 2009 získala již zmíněná americká společnost VoloMedia Inc. patent na metodu poskytování občasného mediálního obsahu, tedy podcastingu. To vyvolalo mnoho diskuzí a věc okomentoval i samotný průkopník celé technologie Dave Winer, který na svém blogu 17

trefně uvedl, že jeho myšlenka a její převedení do praxe ve spolupráci s Adanem Currym předběhla udělení patentu o 6 let. S nástupem fenoménu Web 2.0 a nové generace internetových služeb a aplikací, kdy se začali na tvorbě obsahu na internetu podílet i sami uživatelé, kteří doposud obsah jen konzumovali, se i podcasting jako jedna z forem Web 2.0 dostal ještě více do popředí pozornosti a zaujal pevnou pozici mezi sociálními sítěmi a dalšími novými formami komunikace.

RSS Jak již bylo v úvodu zmíněno, RSS, čili Really Simple Syndication, je technologie, která umožňuje syndikaci a odběr obsahu na internetu – tedy to, díky čemu podcasting funguje. Bez RSS bychom stále byli nuceni své oblíbené pořady pracně vyhledávat a hlídat vydávání jejich nových epizod. Případně bychom převážnou část staženého obsahu z internetu poslouchali ve svých počítačích a četli jej prostřednictvím internetových prohlížečů. Podcasting bez RSS není nic víc, než internetové rádio, či televize. Online rádio existuje již přibližně deset let a vyžaduje od posluchače být připoután k počítači a zejména být připojený k internetu. Audio obsah je posluchačovi poskytovaný v reálném čase a stejně jako s pozemním vysíláním, není možné si obsah převinout zpět a poslechnout si nějakou část opakovaně nebo naopak převinutím dopředu přeskočit pasáž, která není zajímavá. Jde o jednosměrný vztah, kde je posluchač vlastně vydán na milost radiové stanici. RSS dramaticky změnilo dodávání online obsahu, zejména co se týče audia a videa. S RSS může být veškerý obsah v jednom okamžiku dodaný a poté, kdykoliv ve chvíli, kdy se to uživateli zamlouvá, přehrán off-line. Stejně, jako digitální videorekordér sloužící k nahrání oblíbeného pořadu v televizi a jeho pozdější přehrání, RSS spolu s vhodným programovým vybavením umožňuje uživateli se přihlásit a poté automaticky stahovat nový obsah pokaždé, když je publikován. Kdy se tento obsah bude přehrávat, je čistě na uživateli. Než se dostaneme do hloubky k popisu, jak RSS funguje a jak je využíváno pro podcasting, popíšeme si jeho vývoj a zejména část vývoje, která je pro podcasting důležitá, jelikož umožnila dodávku audio souborů.

18

Historie RSS a Syndikace Navzdory veškerému úspěchu, kterého RSS dosahuje během posledních pár let, měla tato technologie komplikovanou a roztříštěnou historii. Politika technologie, konkurenční obchodní zájmy a samozřejmě i lidské měly vliv na přeměnu RSS ve výkonnou technologii dodávky obsahu tak, jak je jí dnes. Myšlenka, kterou RSS skrývá, nebyla nijak přehnaně revoluční. Původní záměr dodávat obsah přímo koncovému uživateli byl ale během pár let vycizelován. První náznak syndikace pocházel od společnosti PointCast, jednoho z největších produktů takzvaného dot-com boomu na přelomu století. Modelem PointCastu bylo doručování přehledu titulků ze zpravodajství, sportu a počasí metodou push na uživatelův desktop, čímž se eliminovala potřeba surfování po webu. Služba byla spuštěna v roce 1996 a uživatel ji mohl využívat buď jako spořič obrazovky, který aktualizoval data pouze při uživatelově nečinnosti, nebo byla dostupná v podobě samostatné aplikace. Projekt ale neměl dlouhého trvání. Aplikace požadovala velké objemy dat, což přetěžovalo firemní sítě závislé na dial-up připojení a v mnoho společnostech byla proto zakázána. Navíc obsah, který byl uživatelům doručován, měl vysoký podíl reklamy, která je obtěžovala.

Obrázek 1 - spořič obrazovky PointCast

V polovině roku 1997 Microsoft a Netscape přišly s formáty Channel Definition Format CDF and Meta Content Framework MCF, které používaly XML jazyk. Jednalo se o důležitý počin,

19

protože téhož roku již zmíněný Dave Winer, vyvinul předchůdce RSS, syndikační formát scriptingNews – podobný CDF od Microsoftu. Winerův scriptingNews taktéž využíval XML.

Zrod RSS První verze RSS, tedy 0.90, byla vyvinuta v roce 1999 společností Netscape pro portál my.netscape.com. Portál umožnoval stahovat titulky ze zpravodajství pro upravené homepage uživatelů.O pár měsíců později, ve snaze o zlepšení RSS, Dave Winer vypustil novou verzi 2.0b1 svého scriptingNews formátu. Tímto krokem chtěl Winer upozornit na problémy s verzí 0.90 od Netscape, která omezovala obsah pouze na přehledy. Nová verze od scriptingNews obsahovala všechny vlastnosti RSS 0.90 od Netscape plus schopnost syndikace širšího obsahu než jen titulků. Ve snaze standardizovat RSS, Netscape uvedl další verzi a ta již obsahovala většinu vlastností z Winerova sriptingNews. Tuto verzi přejala společnost UserLand, v té době největší zastánce RSS. Krátce poté proběhla akvizice Netscape společností AOL a Netscape byl donucen zcela ukončit podporu RSS. Následovalo rozvětvení ve vývoji RSS. Skupina RSS-DEV uvolnila vlastní verzi RSS pojmenovanou RSS 1.0 a mezitím, Dave Winer a UserLand pokračují ve vývoji své verze a vydávají update 0.92. Propukají vášnivé online diskuze na téma, která verze je ta lepší. RSS 0.92 od UserLand byla pro RSS důležitým milníkem a je přímo napojená na podcasting. Přidala totiž element "enclosure", tedy "příloha", který v RSS feedu dovoloval odkazovat na soubor (v případě podcastingu na MP3 soubor). RSS bylo tedy připraveno stát se mechanismem doručování v pozadí podcastingu. Souhrnný přehled jednotlivých verzí zobrazuje tabuka číslo 1 na stránce 21. Enclosure element se stal tzv. payload daty3 v RSS kanálu – způsobem, jak připojit media soubory do RSS kanálu. Sestává se ze tří částí – atributů. Atribut "url" identifikuje URL souboru. Atribut "length" indikuje velikost souboru v bajtech. Atribut "type" identifikuje MIME type media souboru. Zápis celého elementu "enclosure" vypadá následovně: <enclosure url="http://example.com/file.MP3" length="123456789" type="audio/mpeg" />

3

Uživatelská data v paketu.

20

Soubory nejsou součástí kanálu, v enclosure je ale specifikováno URL, které k těmto souborům umístěným na veřejném webovém serveru směřuje. Software, který obdrží kanál, přečte v enclosure URL a poté stáhne soubor do uživatelova počítače. Spolu s vhodným softwarem se tato procedura zautomatizuje a nevyžaduje žádnou aktivitu ze strany uživatele. První experiment s automatizací stahování media souborů za použití enclosure v RSS kanálu byl proveden na počátku roku 2001 již zmíněnými Adamem Currym a Davem Winerem, kteří hledali alternativu ke sledování videa online, s čímž měli tehdejší uživatelé špatné zkušenosti. Verze RSS

Datum uvedení

Autor

0.90

březen 1999

Netscape

Význam První verze RSS Integrované vlastnosti

0.91

červenec 1999

Netscape

z UserLand scriptingNews formátu 2.0b1

1.0

srpen 2000

RSS-Dev

První větev RSS Zahrnuty volitelné elementy, např.

0.92

prosinec 2000

UserLand

"enclosure", který vydláždil cestu podcastingu

2.0

červenec 2003

Dave Winer

Podobná jako 0.92, ale s volitelnými elementy

Tabulka 1 - verze RSS

RSS dnes Celá historie, větvení vývoje a různé verze RSS jsou výsledkem velkého zájmu a nadchnutí se pro tvorbu formátu syndikace obsahu, který by byl flexibilní a schopný poskytnout mnoho odlišných druhů obsahu. Ačkoli se nabízí sedm variací RSS, doporučuje se používat tu poslední, RSS 2.0. Většina software pro podcasting a syndikaci využívá tuto verzi. Jak popularita blogů rostla, narůstala i obliba RSS a syndikace obsahu. To se projevilo i mimo oblast blogování a RSS nyní používají k syndikaci i významná média, vládní agentury a v neposlední řadě korporace. Na počátku roku 2007 existovalo více než 60 milonů blogů a odhadem 20 milionů podcastů. Když dnes zavítáte na jakýkoliv web nějakého významného média, určitě narazíte na RSS kanál, který můžete použít k přihlášení k odběru různého typu obsahu. Většina médií má dostupné rozličně členěné kanály, například pro syndikaci hlavních zpráv a událostí dle tématu (politika, počasí, technologie atd.).

21

Například, webové stránky Hospodářských novin mají speciální sekci rss.ihned.cz, ve které se nabízí čtenářům přes třicet, tématicky roztříděných kanálů. Americký gigant USA Today dává k dispozici téměř 100 kanálů a posledním příkladem je web vlády České Republiky, který dává možnost odběru vydaných zpráv v českém nebo anglickém jazyce. Korporátní sféra využívá RSS jako způsob, jak svému okolí sdělovat firemní novinky, informace o nových produktech a dalších tématech z oblasti public relations, která je dnes nedílnou součástí budování povědomí o značce. Dnes tedy RSS umožňuje uživatelům přijímat informace, které potřebují tak, jak si přejí. RSS kanály umožní přizpůsobení a tvarování obsahu do různých druhů zobrazení. Například všechny hlavní webové prohlížeče pro platformu Windows a Mac OS X mají integrovanou podporu RSS, což uživateli umožňuje přihlášení k odběru přímo v prohlížeči, který následně obsah i zobrazuje. Prohlížeče Google Chrome, Microsoft Explorer od verze 7 výše, Mozilla Firefox (pro Mac i Windows) a Safari od Apple podporují i funkci "auto discovery", která uživatele upozorní na přítomnost RSS kanálu na stránce, kterou právě prohlíží. Stejně tak lze přijímat obsah do poštovních klientů. Například Mozilla Thunderbird s obsahem RSS pracuje jako s dalším poštovním účtem. Uživatel si tak jednoduše může rozbalit strom s jednotlivými kanály a v případě, že ho některá informace zaujme více, kliknutím na její předmět, který skrývá odkaz na daný článek, se automaticky otevře webový prohlížeč s daným článkem. Díky této masivní integraci RSS do webových browserů, poštovních klientů a někdy i přímo do operačních systémů (vždyť i Windows 7 disponuje tzv. miniaplikací pro příjem RSS), se syndikace obsahu s pomocí RSS dostala do povědomí širších mas a nejen technologických nadšenců.

Universálnější RSS Jelikož označení technologie zkratkou RSS nevycházelo z podstaty této technologie, mohlo docházet ke zmatení běžných uživatelů. Ve snaze o nápravu této situace se udály dvě hlavní změny. První z nich byla změna ikony služby. RSS ikona vždy obsahovala buď zkratku RSS nebo XML. Pro nezasvěcené ale byly tyto zkratky nicneříkající a netušili, co od kliknutí na tyto ikony mohou čekat. Když se ikony RSS začaly na internetu objevovat, uživatelé se kliknutím na ně přihlásili k odběru specifického obsahu. Nejčastější zkušenost uživatelů ale byla, že kliknutí na tuto ikonu je přesměrovalo na stránku s XML kódem. To byla velice matoucí a odrazující zkušenost a neznalí uživatelé se dostali do bodu, ve kterém netušili, jak mají dále postupovat.

22

Aby přijala technologii RSS (nikoli ale její označení), vytvořila organizace Mozilla ikonu znázorňující vysílané vlny zobrazenou na obrázku číslo 2 a implementovala ji do svého prohlížeče Firefox.

Obrázek 2 - RSS Feed ikona

Tato nová ikona používala jednoduše rozeznatelné logo. Online komunita si ikonu z Firefoxu přisvojila a co bylo důležitější, nová ikona byla přijata a implementována i Microsoftem do Internet Exploreru. Ve skutečnosti týmy Firefoxu a Microsoft Exploreru pracovaly společně, aby se obě strany ujistily, že implementují všeobecně přijímanou ikonu. Druhá ze dvou avizovaných změn se týkala změny označení technologie. Napříč své uživatelské nepřívětivosti má označení RSS v terminologii stále své místo a je nadále vcelku intenzivně využíván. Pohnutkou vedoucí ke změně bylo nalézt méně technologický a více universální a lidštější termín. Sousloví označující RSS kanál v angličtině "RSS Feed" bylo zkráceno na jednoduché "feed", případně "Web feed" (nebo pro užití v podcastingu "podcast feed") což přineslo okamžitou odezvu ve formě obrovského nárůstu užívání slova v online komunitě. S tímto upraveným názvem a novou ikonou bylo RSS připraveno na vstup do širšího světa mezi uživatele různých technických úrovní.

Syndikace obsahu skrze RSS Je jasné, jak se RSS stala technologií, která pomohla na svět podcastingu. Proč je ale RSS a syndikace považována za tak velkou věc? Porovnejme starý způsob doručování obsahu na internetu s cestou využívající RSS. Před RSS bylo pro přístup k obsahu na webu nutné otevřít prohlížeč, obsah někdy v záplavě dalších informací nalézt, využít a zase prohlížeč zavřít. To se dělo kontrolováním jednotlivých webových stránek, které uživatele zajímaly a jejich obsahu, zdali se něco nezměnilo nebo nepřibylo. Takový postup se dá stěží nazývat efektivní metodou, ať už pro tvůrce obsahu nebo jeho konzumenta. Scházel mechanizmus, který by na nový obsah upozornil a zároveň jej oddělil od nepotřebných informací a doručil přímo ke čtenáři. S RSS syndikací ale stačí otevřít si webový prohlížeč, nalézt obsah, který hodláme konzumovat, tedy číst, poslouchat, či sledovat a poté se přihlásit a být automaticky upozorněni pokaždé, když se

23

vybraný obsah zaktualizuje. Podle typu zdrojové stránky může toto upozornění obsahovat pouze výtah z obsahu nebo obsah celý. Například v případě nově dostupného podcastu bude aktualizace obsahovat přímo nový audio soubor s podcastem. Celý proces RSS syndikace v oblasti podcastingu se dá celkem dobře přirovnat k předplatnému časopisu. Čtenář si předplatí časopis, který jej zajímá. Vydavatel časopisu dokončí aktuální vydání a pošle jej předplatitelům poštou. Předplatitelé časopis obdrží, ale přečtou si jej až tehdy, když to budou považovat za vhodné. Proces předplatného na časopis vyžaduje akci na straně odběratele (zaslání požadavku na odběr a uhrazení platby), takže je jasné, že si daný odběr zvolil. Přihlášení k RSS kanálu podcastu a následně získávání aktuálního obsahu je podobné. Lidé se přihlašují k podcastu tím, že jeho RSS kanál přidají do svých podcatcherů, například do Apple iTunes. Přihlášením ke kanálu vyjádřil odběratel vůli získávat veškeré aktualizace, které jsou daným kanálem posílány. Pokud si v určitém bodě odběratel nepřeje dále podcasty odebírat, jednoduše se z kanálu odhlásí tak, že jej odstraní ze svého podcatcheru. Jde v podstatě opět o stejný postup, jako v případě předplatného časopisu. Můžeme jej zrušit, ačkoli u RSS feedů je efekt okamžitý a vše je daleko jednodušší. RSS syndikace probíhá ve čtyřech velmi jednoduchých krocích. Autor webové stránky nebo redakční systém4 vytvoří a nahraje XML soubor na veřejný webový server. Tento soubor obsahuje data o RSS kanálu, kterými obvykle jsou: 

Titulek podcastu, např. "Janovo pojednání o iTunes"



Obecný popis podcastu ve formě jedné až tří krátkých vět. Slouží k upoutání potencionálních odběratelů, proto je třeba jej jasně vystihnout.



Autor podcastu. Každý podcast má svého autora. Jde-li o komerční podcast, je autorem společnost, např. "Oddělení PR společnosti XY". Může samozřejmě jít i o samostatnou fyzickou osobu.



URL podcastu. Je vhodné mít v rámci svého webu dedikovanou webovou stránku pouze pro vlastní podcasty. Odběratelé tak mají možnost se o podcasterovi

4

CMS systém pro tvorbu a správu webového obsahu, často ve formě webové aplikace, např. Drupal, WordPress a další.

24

prostřednictvím jeho webu dozvědět více. Příkladem může být zpravodajský televizní kanál CNN a jeho web pro podcasting [21]. 

Titulek epizody, který je unikátní pro každý podcast. Běžný formát je "Jméno podcastu, Epizoda č.".



Popis epizody, který stručně identifikuje tématické zaměření dané epizody.

Uživatelský pohled na tento proces je poté následovný: 

Uživatelé se přihlásí k RSS kanálu tím, že přidají URL kanálu do svého podcatcheru. Jakmile jsou přihlášeni, podcatcher bude kontrolovat v přednastavených intervalech RSS kanál, zdali neobsahuje odkaz na nově přidaný obsah.



Na webovou stránku je přidán nový obsah a autor stránky, nebo redakční systém aktualizují soubor RSS kanálu, aby zahrnoval nový obsah.



Odběratelův podcatcher se připojí k RSS kanálu a zaregistruje jeho aktualizovanou verzi. Následuje stažení aktualizovaného obsahu, který je označen jako nový stejně, jako je tomu v poštovním klientovi v případě nově příchozích zpráv.

Tyto čtyři kroky vyjma pár malých odlišností platí i pro podcastové RSS kanály. Ve třetím kroku, když je do kanálu přidaný nový obsah, nahraje tvůrce obsahu také audio soubor – epizodu. Na ten v kanálu odkazuje právě několikrát zmíněný enclosure element. Podcatcher poté soubor díky tomuto elementu může rovnou stáhnout, nebo na něj odkázat. Vzor RSS kanálu zobrazuje obrázek číslo 3.

Obrázek 3 - ukázka XML souboru RSS feedu

25

3 Podcasting v současném světě a v ČR Díky rozšířenosti mobilních technologií má podcasting v současném světě potenciál využití téměř ve všech sférách, počínaje zábavou, přes vzdělávání a náboženství, až po uplatnění ve firemním prostředí. Zábavné podcasty mají pro své publikum připraveno nespočetně témat a námětů. Oblíbeností a objemem jsou bezesporu největší hybnou silou podcastingu. Uživatelé si chtějí do svých zařízení stahovat hudbu a zábavné pořady téměř neustále. Zpravidla se jedná o tvorbu pracující s komediální tématikou, provázející novinkami ze světa filmu, propagující hudební tvorbu všech žánrů, dále mohou zábavné podcasty oživovat formát klasických pořadů z dob začátků rádiového vysílání, ale i přednášet poezii nebo se snažit přijít spolu se svými posluchači na kloub paranormálním jevům a řešit mnoho dalších téměř nepředstavitelných podnětů. Vše závisí jen na koníčcích a zájmech jejich tvůrců a jejich schopnosti a často i štěstí při volbě tématu, kterým se dokáží trefit do vkusu potenciálního publika a udržet si jej. Na pomezí zábavy a vzdělání je možné zařadit podcasty, které přinášejí zábavnou formou například recenze technologických novinek ze všech možných oborů, populárně naučné historické programy a podcasty, které svým odběratelům dodávají například obsah různých publikací a knih rozdělený na jednotlivé epizody, které si posluchači mohou po jedné poslechnout například před spaním. Vzdělávání je pro podcasting taktéž velice zajímavou cílovou oblastí ať už v podobě eLearningu, či m-Learningu. Studující bezpochyby uvítají, pokud je jim k dispozici podpůrný materiál k jejich studiu v podobě zvukového či audiovizuálního záznamu a nemusí se potřebnou problematikou probírat pouze v podobě psaných podkladů a podobně vyučující možná zase raději skrze RSS kanál stáhnou ze studentských blogu a následně shlédnou a vyhodnotí seminární práce svých studentů zaznamenané do podoby video reportáží trvajících pár minut, než aby tyto práce sáhodlouze pročítali v tištěné podobě. Mnoho universit v západním světě na tento fakt přišlo již před několika lety a zejména americké university a střední školy podcasting úspěšně začlenily do svých výukových plánů. Stejně tak objevily potenciál trhu vzdělávání na dálku i společnosti vyvíjející různý software a uvedly na trh několik systémů určených k podpoře učení pomocí například mobilních přístrojů [22]. Vzdělávání a informování svých zaměstnanců a svého okolí pomocí

26

audiovizuálních materiálů ve formě podcastů nemohou podceňovat v dnešním konkurenčním a rychle se měnícím prostředí kladoucím důraz na rychlou a stálou dostupnost informací ani dnešní firmy. Ve firemním prostředí lze podcastingu úspěšně využívat pro vnitřní i vnější vztahy s veřejností. Termín "vztahy s veřejností" je dnes známý spíše pod výrazem "public relations" a ve zkratce bývá značen jako "PR". Jedná se o jeden z firemních procesů, pro který se podcasting zdá být přímo předurčen. Nejrozšířenější definicí public relations, a to mezi praktiky i teoretiky, je dodnes formulace Institutu Public Relations (IPR) již z roku 19785: "PR činnost je záměrné, plánované a dlouhodobé úsilí vytvářet a podporovat vzájemné pochopení a soulad mezi organizacemi a jejich veřejností" [23]. Public relations lze chápat jako jeden z marketingových nástrojů, s jejichž pomocí lze dosáhnout ovlivnění veřejnosti organizace směrem k žádoucímu chování. Každý podnik má svou veřejnost, se kterou spolupracuje, případně chce spolupracovat a se kterou je důležité mít dobré vztahy. Jedině tak může podnik být úspěšný a prosperovat. Z úhlu pohledu dovnitř podniku jsou touto veřejností zaměstnanci podniku, kteří pokud nemají aktuální a správné informace, nejsou schopni odvádět kvalitní výkon pro svoji firmu. Mnoho interních sdělení, například týkajících se uvedení a parametrů nových produktů a služeb před jejich zveřejněním je možné presentovat svým zaměstnancům pomocí podcastů umístěných na firemním intranetu, ke kterému mohou následně zaměstnanci přistupovat v případě potřeby i z vnějšího světa například skrze VPN, čímž se vlastně tyto materiály stávají prostředky m-Learningu. Zaměstnancům je tak poskytnuta důležitá podpora dostupná kdekoliv a kdykoliv a ti se tak mohou plně soustředit na výkon své práce a odvádět ji pro podnik v optimální kvalitě. V případě pohledu z podniku směrem ven lze podcasting využívat pro komunikaci s veřejností v podobě zákazníků, akcionářů nebo investorů. Příkladem může být uvedení novinek z produkce podniku nebo různé pravidelné ekonomické přehledy a zprávy. Například společnost IBM prostřednictvím podcastů zveřejňuje své kvartální příjmy a další údaje [24]. Jak je patrné z výše uvedeného a jak tomu u většiny úspěchů bývá, z původně nekomerčního distribučního kanálu pro převážně privátní konzumenty se stal podcasting vítaným nástrojem a pomůckou pro profesionály a korporátní sféru. V současnosti, která je ovlivňována aktuálním nepříznivým vývojem převážné většiny světových ekonomik, se společnosti snaží 5

Co je PR. London School of Public Relations [online]. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.lspr.cz/cz/index.php?page=o-public-relations/co-je-pr

27

využít jakýkoliv nástroj umožňující těsnější propojení s trhem. Jakýkoliv další distribuční kanál, který vede k naslouchajícímu konzumentovi, což o odběratelích podcastů platí beze zbytku, je proto velice vítaný a proto podcasting získal v posledních letech na důležitosti i tomto směru. To vše se děje i přesto, že podcasting byl čistým a nezávislým médiem bez potřeby reklamy a bez záměru vydělávat na jejím prodeji. Nic na této přeměně nezmění ani skutečnost, že příznivci podcastingu byli a jsou posluchači, kteří jsou zaměřeni na úzce specifikovaný obsah a velice citlivě vnímají pronikání komercializace do svých oblíbených pořadů. Snaha prodat si ale nakonec našla cestu a tak podcasty mají běžně své sponzory, jejichž jméno alespoň každých pár minut zazní ve znělce, či předělu mezi jednotlivými částmi pořadu a někdy se stává dokonce i součástí jejich názvů. Na druhou stranu je třeba zmínit, že často bývá příjem z prodeje reklamního prostoru vítanou finanční injekcí pro podcastera, který mu napříč skutečnosti, že původní úmysl vedoucí k tvorbě podcastů s generováním sebemenšího příjmu vůbec nepočítal, pomáhá pořad dále provozovat a v ideálním případě zlepšovat jeho kvalitu. Hlavními důvody, proč se inzerenti zaměřují na podcasty jsou: 

Menší konkurence – trh s podcasty je stále relativně nový a malý ve srovnání s dalšími médii a konkurence v inzerci nevýznamná. Ačkoliv jsou podcasty hlavně v západních zemích mezi lidmi oblíbené, inzerenti je zdaleka nevyužívají tak, jak by mohli, což z tohoto trhu dělá velmi dobrou perspektivu.



Jasně vymezené cílové publikum – mnoho inzerentů věří, že obecenstvo věnuje pozornost všemu, co vidí a čemu naslouchá v televizním a rádiovém vysílání. Je všeobecně známé, že běží-li reklamní blok, navíc se zvýšenou hlasitostí, většina posluchačů a diváků přepíná kanál, případně přestává věnovat sdělení pozornost. Oproti tomu uživatelé, kteří se přihlásí k odběru podcastu, jej zpravidla pečlivě poslouchají, protože je svým zaměřením zajímá a protože naslouchat chtějí. Tím se nabízí vcelku přesné cílení sdělení, jelikož bude-li inzerent používat čas zakoupený v podcastu pojednávajícím o produktech společnosti AB k inzerci produktů pocházejících od společnosti AB, je veliká pravděpodobnost, že posluchači budou inzerci přístupní a nesníží pozornost ani v jejím průběhu. Takové publikum je pro inzerentovy potřeby k nezaplacení.

28



Přenosné přístroje se osvědčily coby populární prostředky pro konzumaci médií – s nástupem přenosných zařízení s možností připojení k internetu jako jsou chytré telefony, tablety, notebooky, ale i přenosné herní konzole, mají uživatelé možnost konzumovat média kdekoliv a kdykoliv. Inzerenti tak skrze tato zařízení mají mnohem jednodušší a přímější cestu ke svým cílovým skupinám. Jednoduše řečeno, v případě podcastu není třeba pro příjem sdělení zastavit na místě a naslouchat.

Komplikací, se kterou se jak inzerenti, tak i podcasteři při vzájemných jednáních setkávají, je způsob jak měřit atraktivitu podcastu a získat relevantní data která mohou být správným podkladem pro ocenění úspěšnosti a ceny reklamního času. Na rozdíl od konvenčních médií, jako jsou televize, rádio a internetové stránky, které mají jasně dané metriky pro měření sledovatelnosti, respektive návštěvnosti vycházející z počtu konzumentů daného informačního kanálu, je u podcastu třeba sledovat spíše než návštěvnost zdrojové stránky a počet přihlášených odběratelů zejména údaje o geografickém rozložení publika, způsob a čas kdy dochází ke konzumaci staženého obsahu spolu s mírou konverze v podobě počtu stažení jednotlivých epizod. Zde se totiž ukazuje, kdy, kolik a jakých odběratelů opravdu učinilo krok směřující k přehrání nabízeného podcastu a podle toho se následně pokusit formulovat a cílit reklamní sdělení. Dále je nutné brát i ohled na skutečnost, že nikoliv všechna stažení znamenají, že stažený soubor byl opravdu přehrán. Tento údaj o podílu skutečně přehraných vůči počtu celkem stažených podcastů ale nelze zatím nijak získat. Stejně tak není možné získat informaci, kolikrát byla jedna epizoda jedním unikátním odběratelem přehrána a do jaké míry byla oblíbená ve srovnání s ostatními epizodami. Toto by byl velice užitečný údaj, na jehož základě by podcaster mohl do budoucna upravovat podobu své tvorby. V České Republice není na poli podcastingu zdaleka tak rozvinutá aktivita jako v západní Evropě a zejména v Severní Americe. Česká podcastingová scéna sestává zejména ze záznamů pořadů různých rozhlasových stanic, případně z videocastů několika málo zájmových webů. Namátkou lze jmenovat Český Rozhlas, z komerčních stanic pražské rádio Expres, z oblasti ICT například server zaměřený na počítačové hry hrej.cz patřící k tištěnému médiu - časopisu Level, geekweb Digit.cz s nejsledovanějším českým podcastem dostupným i v podobě videocastu a v neposlední řadě server Živě.cz s pořadem Týden Živě nabízející týdenní přehledy událostí z oboru ICT. Velice smutná zkušenost vypovídající o neutěšeném stavu soukromého podcastingu v naší republice je i ta, že českých blogů obsahujících funkční

29

autorský podcast nebo videocast jsem přes přibližně půlhodinovou snahu a několik dotazů v různých diskuzních fórech nalezl sotva pět. Za zmínku stojí určitě počin pana Luboše Pavla vyprávějícího autorské pohádky, nazvaný Pohádkář [25]. Při mém hledání jsem se setkával dokonce i s dotazy, co to podcasting vlastně je. Na pomezí soukromého a firemního podcastingu se nachází videoblog Byznyspark, který přináší formou podcastů i videocastů přestavení zajímavých nápadů, osobností a firem a sdílet jejich zkušenosti. Můj názor je, že se jedná o opravdu dobře zpracovaný a velice zajímavý projekt, který se na podcastingovou scénu snaží přinést něco nového a to se mu vcelku úspěšně daří. V rámci ČR se Byznys park v oblasti podcastingu pohybuje společně s produkcí Digit.cz a Živě.cz bezesporu na nejvyšších příčkách. Oblast vyloženě chudého korporátního podcastingu v ČR zastupuje pouze pár subjektů. Zmínil bych podcast poradenské firmy H1 a odborný lékarenský podcast skupiny APATYKÁŘ.NET. Další firemní web s funkcionalitou podcastingu se mi nepodařilo nalézt. Situace v západním světě a zejména na již zmíněném severoamerickém kontinentu je podstatně jiná. Nejenom že zde byl podcasting vyvinut a sídlí tu i významní hráči v této oblasti, jako je společnost Apple, či několik předních universit, které podcasting intenzivně využívají pro svoje aktivity, ale je zde nepřeberné množství rozhlasových a televizních stanic, které považují za naprosto přirozené nabízet svoji produkci prostřednictvím podcastů a videocastů. Za všechny lze jako příklad jmenovat známé Cable News Network a BBC. Spojené státy americké a Kanada jsou také domovem převážné většiny světové podcastingové komunity, tedy podcasterů i podcatcherů. Tyto skutečnosti se pozitivně odrážejí na šíři a kvalitě nabídky podcastů. Negativním atributem této rozsáhlosti je komplikované vyhledávání konkrétní produkce a alespoň zpočátku nižší úspěšnost ve snaze rozlišit kvalitní tvorbu od té podřadné. Proto v případech, kdy hledáme nové podcasty, je výhodnější namísto jinak užitečného Google využít některý ze specializovaných portály obsahující adresáře a žebříčky sestavované na základě hodnocení ostatních, stejně zaměřených uživatelů.

30

Mezi nejznámější takové služby patří: 

iTunes



Zune, která je alternativou iTunes od Microsoftu určená uživatelům Windows.



Libsyn.com nabízející přes 15000 podcastů.



iPodder.org



podcast.com



Podcast Alley



Podcast Pickle



Learn Our Loud

Zajímavou alternativou k těmto jednoúčelovým adresářům může být webový portál Squidoo, který poskytuje volně využitelnou platformu, pomocí které její uživatelé mohou sestavovat a organizovat své zájmy, oblíbené weby a témata rozdělené do 25 kmenových oblastí a následně tyto sdílet s ostatními návštěvníky. Jeden takový žebříček plný kvalitních podcastů [26] vytvořil i uživatel vystupující pod nickem Timewarp.

31

4 m-Learningové nástroje a podcasting Mobilní zařízení je zdaleka nejrychleji přijímaná technologie v historii. Dnes se jedná o světově nejpopulárnější a široce rozšířenou technologii. Alespoň jedno mobilní zařízení lze nalézt v ruce obyvatel snad všech světadílů napříč sociálními skupinami. Do roku 2015 mobilní průmysl očekává nárůst svého objemu na 1,9 bilionu amerických dolarů ze současných 1,5 bilionu dolarů. Uživatelská základna naroste na počet 4,6 bilionu, přičemž počet mobilních spojení má v roce 2012 dosahovat hodnoty 9,1 bilionu [27]. Je tedy zcela jasné, že se jedná o důležitý a úspěšný obor. Možná ještě důležitější než samotný úspěch je vliv, který má mobilní průmysl na ostatní oblasti, jako je vzdělávání, zdravotní péče, platby a transakce a v neposlední řadě doprava a veřejné služby. Mobilní přístroje umožňují odkudkoliv přístup k informacím, sociálním sítím, vzdělávacím nástrojům, nástrojům umožňujícím zvýšení produktivity a mnoha dalším zdrojům. Celý obor prochází neustálým vývojem, ale je to zejména zjednodušení přístupu k dostupným a spolehlivým sítím, co tuto technologii nyní pohání dále. Mobilní zařízení jsou schopná výpočetní zařízení a stávají se ve stále větší míře první volbou uživatelů pro jejich připojení k internetu. Společnost Ericsson odhaduje, že do roku 2015 bude 80 % uživatelů využívajících internet k připojení k webu využívat právě nějaké mobilní zařízení. m-Learning je proces získávání a učení se novým poznatkům, ke kterému dochází tehdy, nemusí-li osoba přijímající nové poznatky a informace být v předem definovaném místě, nebo využívá-li tato osoba výhod studijních možností nabízených mobilními technologiemi. mLearning díky mobilitě přenosných zařízení snižuje omezení spočívající v setrvání v určité lokaci. Mobilní technologie označuje jakékoliv mobilní zařízení, které je určeno k poskytování přístupu k informacím bez ohledu na místo a čas. Dalo by se s nadsázkou tvrdit že m-Learning není zase tak převratná a nová technologie. Americká společnost Linguage Group totiž již v první dekádě dvacátého století prodávala voskové válce s kurzy cizích jazyků, které se přehrávaly pomocí Edisonova Fonografu. Společnost působí na trhu nepřetržitě od svého založení, což je více než 100 let a tudíž bychom ji mohli, opět s určitou mírou nadsázky, označit za nejstarší subjekt působící v oblasti m-Learningu. Podobně tak nepříliš v minulosti zapomenuté a odložené walkmany byly zajisté významně využívané i k poslechu jiného obsahu než pouze hudby a běžného mluveného slova, taktéž bez ohledu na místo a čas.

32

Stejně jako dnes již běžně využívaný e-Learning, tak ani dosud se rozvíjející m-Learning zcela jistě nemá a nikdy nebude mít možnost omezit, či zcela nahradit tradiční metody vyučování a tréninku. Naprosto shodně jako e-Learning se zřejmě stane významnou pomůckou pro zavedené formy vzdělávání jak v podnikové sféře, tak i ve školním a universitním prostředí. V oblasti sebevzdělávání a samostudia ale s dalším rozšiřováním mobilních technologií a konektivity dojde k jeho většímu uplatnění zejména proto, že dovoluje čerpání nových znalostí a zkušeností právě ve chvíli, kdy jsou tyto znalosti a zkušenosti potřeba. Lze tak velice efektivně využívat volných chvílí při každodenním čekání na hromadnou dopravu cestou do zaměstnání či studia, během náhle vzniklého prostoje například z důvodu opožděné obchodní schůzky, přednášky a podobně. Míra vhodnosti využití daného nástroje pro m-learning, eventuálně podcasting se odvíjí nejen od fyzických proporcí daného zařízení, ale i způsobu jeho fungování.

Z pohledu konzumenta Chytrý mobilní telefon (smartphone) Jedná se o zařízení vybavené operačním systémem, který umožňuje další využití než pouze uskutečňování hlasových hovorů a psaní krátkých textových zpráv. V současné době se jedná o asi nejvyužívanější zařízení pro m-learning i podcasting. Důvodem je pohodlná přenositelnost zařízení a jeho nepostradatelnost v dnešní době, což zaručuje, že je svému uživateli k dispozici prakticky neustále. Kromě toho je převážná většina nejen chytrých telefonů dodávána se sluchátky, což umožňuje konzumovat podcasty jejich prostřednictvím diskrétně a bez obtěžování okolí opravdu kdekoliv. Za první chytré telefony lze považovat produkty kanadské společnosti Research In Motion Limited (RIM), známé pod značkou BlackBerry, které se díky specifickým vlastnostem a doplňkovým službám prosadily zejména v korporátní sféře a telefony s operačním systémem Symbian, vyráběné finskou společností Nokia, která ještě do pololetí roku 2011 držela více než 40% podíl trhu v prodejích smartphonů. Bohužel, oba tito bývalí lídři se v současnosti potýkají s propady prodejů a v případě RIM jde dokonce o existenční potíže. Příčinou je zřejmě produkt, který stojí za boomem chytrých telefonů v posledních letech – výrobek iPhone patřící do portfolia společnosti Apple. Spolu s ním se o nárůst prodejů v posledních letech stará OS Android od společnosti Google. Byl to ale iPhone, který je momentálně na trhu již ve své čtvrté generaci a jehož jednoduché uživatelské rozhraní systému iOS umožnilo

33

využívat potenciálu chytrého telefonu opravdu každému. To potvrzuje i fakt, že v současné době se dle údajů za první kvartál roku 2012, zveřejněných společností Gartner [53] trh chytrých telefonů z pohledu operačního systému dělí zejména mezi tyto 2 platformy. Více viz tabulka číslo 2. Operační systém Android iOS Symbian Research In Motion Bada Microsoft Ostatní Celkem

1Q12 kusů 81,067.4 33,120.5 12,466.9 9,939.3 3,842.2 2,712.5 1,242.9 144,391.7

1Q12 tržní podíl ( %) 56.1 22.9 8.6 6.9 2.7 1.9 0.9 100.0

1Q11 kusů 36,350.1 16,883.2 27,598.5 13,004.0 1,862.2 2,582.1 1,495.0 99,775.0

1Q11 tržní podíl ( %) 36.4 16.9 27.7 13.0 1.9 2.6 1.5 100.0

Tabulka 2 - celosvětové prodeje chytrých telefonů konečným zákazníkům dle OS v 1.Q 2012 v tis. kusů

Zdroj: Gartner (květen 2012) [28]

Výhodou chytrých telefonů z pohledu m-Learningu a podcastingu je skutečnost, že není nutné další zařízení, které by plnilo funkci podcatcheru. Díky vlastnímu operačnímu systému a poměrně komfortnímu ovládání lze realizovat celý proces od přihlášení k odběru přes stahování nových podcastů až po jejich poslech prostřednictvím jednoho zařízení. I přes vcelku velikou energetickou náročnost dnešních smartphonů se jejich výdrž pohybuje v řádu desítek hodin, tedy uživatel není omezen na pohyb v dosahu nabíjecího adaptéru.

Tablet Zařízení, které se vyvinulo z nepříliš úspěšných tablet PC a které se i přes svůj úspěch stále nemůže zbavit nálepky nepotřebného kusu hardwaru. Svými rozměry se nachází přesně mezi přenosnými počítači, tedy notebooky a netbooky na jedné straně a chytrými telefony na straně druhé. Výbavou jsou dnešní tablety bližší spíše architektuře chytrých telefonů, tedy disponují dotykovým displejem, samozřejmě se znatelně větší úhlopříčkou, než jakou mají chytré telefony - zpravidla mezi sedmi až deseti palci, dále polohovacím zařízením, bezdrátovým připojením WiFi a bluetooth a různými dalšími porty, které se liší dle výrobce. Tabletům schází možnost telefonovat a posílat krátké textové zprávy v síti GSM. Mohou být sice vybavené slotem pro SIM kartu GSM, avšak ta zde slouží pouze pro datové přenosy, které umožňují prohlížení internetu, práci s elektronickou poštou a dalšími aplikacemi a také stahovat podcasty v případech, kdy není možnost využívat sítě WiFi. Telefonické hovory lze realizovat pouze pomocí datového připojení a speciálních aplikací, jako jsou celosvětově známé produkty Skype nebo Viber.

34

Stejně jako u chytrých telefonů, si trh tabletů rozdělily mezi sebe dvě platformy a ostatní pouze paběrkují na okraji zájmu spotřebitelů. I zde jsou hlavními hráči společnost Google se svým Androidem, který pro využití v tabletech doznal určitých úprav v GUI a je používán různými výrobci, kteří jej doplňují o své customizované nástavby a společnost Apple, která stejně jako s chytrými telefony iPhone zvládla fakticky vytvořit nový trh pro tablety a ten vzápětí více než úspěšně ovládla a kde v současnosti stále drží pevně ve svých rukou vedoucí postavení prostřednictvím již třetí generace tabletu iPad a operačního systému iOS. Stejně tak vypadá situace z pohledu zastoupení značek. Zde si trh rozdělily Apple s iPady a Samsung se svým Galaxy Tab 10.1. V případě tabletů již ale není převaha Apple tak jednoznačná, což dokazují různé spory o patenty, které Apple iniciuje a které například jeho nejúspěšnějšímu konkurentovi, společnosti Samsung, v současné době znemožňují výše zmíněný table prodávat na německém trhu. Pokud bychom srovnali míru vhodnosti využívání tabletů pro m-Learning s notebooky a chytrými telefony, právě díky svým větším, ale přitom stále akceptovatelným rozměrům pro neustálé přenášení, dokáží tablety uživatelům nabídnout o třídu větší pohodlí při čtení a práci s textem a grafikou, než jinak vcelku srovnatelné chytré telefony. Rychlý start z režimu spánku a okamžitá dostupnost dat a kvalitnější displeje při nižší váze jsou zase devizy, které posouvají tablety vpřed ve srovnání s notebooky. Jsou to tablety, pro které je v současné době určen největší počet aplikací pro m-Learning. Z těchto aplikací pro m-Learning má jasné prvenství aplikace iTunes U, která je spíše jakýmsi mostem mezi iPadem a materiály mLearningu. Obecně tablety umožňují zřejmě nejlepší míru využití pro podcasting, kde díky kvalitnějším a větším displejům bude mít větší podíl na konzumovaném obsahu i video složka. Kapacita akumulátoru se pohybuje okolo deseti hodin, což je doba, během které se rozhodně lze dostat ke zdroji elektrické energie a zařízení dobít. Lze říci, že jde o zařízení, které opravdu má potenciál nalézt využití v m-Learningu a podcastingu u uživatelů od předškoláků po seniory. Dobrým příkladem budiž nákup jedenácti tisíc iPadů pro piloty United Airlines. Až desítky kilogramů manuálů, map, seznamů a deníků (pilotův batoh obsahuje na dvanáct tisíc listů) bylo nahrazeno něco přes půl kilogramu vážícím zařízením a dovolilo tak aerolinkám ušetřit šestnáct milionů listů papíru a tři sta dvacet šest tisíc galonů leteckého paliva ročně, viz tisková zpráva komentující tento krok [29].

35

Notebook (laptop) Asi nejznámější a přes drtivý nástup tabletů stále nejrozšířenější přenosné zařízení v oblasti IT. Vznik přenosných počítačů v podobě alespoň vzdáleně podobné notebookům tak, jak je známe dnes, se datuje do druhé poloviny osmdesátých let minulého století. Ač v 80. letech minulého století určovala směrování trhu společnost IBM, v roce 1988 přišla společnost Compaq s na obrázku číslo 4 zobrazeným modelem SLT/286, který byl prvním výrobkem podobným notebookům, jak je známe dnes. O rok později vstoupil na trh přenosných počítačů další velký hráč, společnost Apple Computer se svým notebookem Mac Portable, běžícím na operačním systému MacOS.

Obrázek 4- Compaq SLT/286

Opět, převažují zejména 2 platformy. Operační systém Windows od společnosti Microsoft ve svých různých verzích od XP po verzi 7, kterou má v dohledné době nahradit Windows 8 a systém MacOS, respektive jeho aktuální verze OS X Lion, jenž má chystaného nástupce pod názvem OS X Mountain Lion. V oblasti laptopů má drtivě navrch Microsoft, který i přes klesající podíl pomalu odcházejících Windows XP stále drží cca 80 % trhu. Apple ovládá přibližně 18 %, ovšem jeho podíl pomalu roste. Pro m-Learning a podcasting jsou notebooky stále vhodný nástroj, ale ve srovnání s dalšími možnosti, které se dnes uživatelům nabízejí v podobě chytrých telefonů a tabletů, se jejich pozice spíše z tohoto úhlu pohledu spíše oslabuje. Pozitivem notebooků je velký výběr s podcastingem spojených aplikací, kterých se nabízí, zejména pro notebooky vybavené

36

operačními systémy Windows opravdu velké množství. Další výhodou je kvalitní displej a hardwarová klávesnice, která nezabírá plochu displeje a větší úložná kapacita, bohužel to vše je ale provázeno zpravidla vyšší hmotností oproti tabletům. Kromě těchto vlastností se jako problematický jeví i způsob, jakým notebooky fungují. Většinou je nutné jejich operační systém startovat a i přes dnešní rychlé komponenty si start systému vyžádá dobu, která je rozhodně delší, než probuzení telefonu, či tabletu z režimu stand-by a může být pro uživatele, který vyžaduje okamžitý přístup k informacím značně na obtíž. Někteří výrobci proto vybavují své notebooky možností rychlého startu, kdy naběhne pouze okleštěná verze systému s možností spustit poštovního klienta, instant messaging, případně webový prohlížeč, ovšem pro potřeby podcastingu tato varianta není vhodná. Lze namítnout, že stand-by režim lze využít i u notebooku, zde je ovšem spojen s vyšší spotřebou energie, než je tomu u tabletů a chytrých telefonů, které jsou připraveny doslova okamžitě, zejména díky rychlých flash úložištím, které využívají. U notebooků se jejich udržování v stand-by režimu neobejde bez významně zkráceného operačního času, respektive je nutné zohlednit případnou potřebu dobít akumulátor, a to mobilitu uživatele rozhodně omezí. Vezmeme-li v úvahu chytré telefony a srovnáme-li je s notebooky z pohledu využití pouze pro m-Learning a podcasting, dojdeme i zde k výsledku příznivějšímu spíše pro chytré telefony. V současnosti je jejich vybavenost již dostatečně na výši a o jejich hmotnostní výhodě snad není třeba ani pochybovat.

iPod a MP3 přehrávače Náhradou tolik rozšířených kazetových walkmanů a přehrávačů různých formátů optických disků (miniDisc, CD) se v průběhu devadesátých let minulého století staly úspěšně přehrávače MP3, které ke své funkci nepotřebovaly optické, ani magnetické médium. První přehrávač MPMan F10, z dnešního pohledu archaický přístroj, spatřil světlo komerčního světa před dlouhými dvanácti lety. Měl 32 MB flashové paměti dobrých pro velmi omezený počet písniček a zoufale pomalé připojení k počítači pomocí paralelního portu. Také s ním korejský výrobce Saehan Information System díru do světa neudělal. O necelý rok později následoval mnohem známější přístroj PMP300 firmy americké firmy Diamond Rio - a přehrávače zahájily vítěznou cestu světem. Rio a její přehrávač se do historie dostaly poněkud jinak – krátce po jeho představení se objevila žaloba asociace nahrávacích studií RIAA, které se nelíbila možnost přehrávat

37

písničky pochybného původu a spolupráce s právě vzniklou webovou stránkou MP3.com. RIAA nakonec žalobu stáhla, Rio recipročně žalovalo RIAA, odpovědí byla další žaloba RIAA a nakonec vítězství Rio. Soud rozhodl o tom, že přehrávač není záznamovým zařízením. To už ale firmu Rio znal kdekdo, protože už naplno fungovalo stahování z internetu pomocí peer-to-peer sítí.

Obrázek 5 - MPMAN F10 a RIO PMP300

Dnes si pod pojmem MP3 přehrávač vzpomeneme nejspíš na iPod, všechny ostatní jen paběrkují na zbytky trhu. Apple zvládl sladit design, jednoduché ovládání, šikovný marketing a hlavně nabídnul bonus v podobě portálu iTunes. iPod ale nebyl prvním přehrávačem vybaveným pevným diskem. Toto prvenství náleží společnosti Compaq. Její první dílo mělo netradiční název Hango/Remote Solutions Personal Jukebox PJB-100, ale pyšnilo se na tu dobu neuvěřitelnou kapacitou paměti 6GB. Bohužel ani tento start s náskokem v parametru tak důležitém pro MP3 přehrávače nezajistil firmě Compaq úspěch a ani ona, ani další producenti do teritoria iPodu již příliš nezasáhli. V dnešní době je na trhu několik rozdílných modelů hudebního přehrávače iPod od společnosti Apple. Úplně první iPod spatřil světlo světa 23. října 2001. Nabízel kapacitu 5GB, což v té době bylo něco, co i přes průkopnický počin výše zmíněného Compaq, který mezitím upadl v zapomnění, tehdejší konkurence ani zdaleka nemohla ohrozit. Nejdražší verze tohoto iPodu za 499 dolarů měla kapacitu 10 GB a výdrž baterie při poslouchání hudby byla 10 hodin.

38

Na tu dobu to byla revoluce. Tento model komunikoval pouze s počítači Mac. Proto o rok později vyšla nová verze, která již bez potíží komunikovala i s počítači s operačním systémem Windows. Tento iPod jako první začal Apple vyrábět i v limitovaných edicích (No Doubt, Madonna, Tony Hawk, Beck). Tento model iPodu byl v následujících letech neustále vylepšován a měnilo se i jeho jméno. Nejprve na iPod video a následně na iPod classic, což je název, který se užívá dodnes. Druhým vydaným typem iPodu byl v roce 2004 iPod mini, kapacitou 4 GB a dobou výdrže baterie při poslechu hudby 8 hodin. Z iPodu mini se rok poté stal iPod nano 1. generace a ten se postupně vyvíjel až do dnešní současné podoby dotykového iPodu nano 6. generace. V roce 2005 společnost Apple přišla s prvním iPod Shuffle. Nabízel 12 hodin hudby z kapacity 1 GB. Do dnešního dne řada shuffle prošla čtyřmi generacemi, kdy se měnily její tvary i specifikace. Nejmladším modelem iPodu je typ iPod touch. Ten konstrukčně vychází ze sesterského produktu, telefonu iPhone, s nímž v průběhu jeho evoluce sdílí vzhled i některé funkce. Lze se pomocí WiFi připojit k internetu, využívat polohový sensor, hrát hry atd. Tento iPod byl uveden na trh v roce 2007, společně se zmíněným iPhonem. Jedná se o variantu, která navzdory nepříliš dobrým vyhlídkám MP3 přehrávačů obecně nabývá na popularitě. V poslední době se z tohoto iPodu stává plnohodnotná herní konzole, na kterou si lze nahrát z App Store více než tři sta tisíc herních aplikací. Nyní, v roce 2012, je na trhu již 4. generace tohoto iPodu a do loňského roku dosáhly prodeje bez rozlišení modelu 304 milionů přehrávačů s nakousnutým jablkem ve znaku. Přehled generací iPodu si lze prohlédnout na další straně na obrázku číslo 6. Bližší data týkající se jednotlivých modelů a generací iPodu ale shrnuje přehledná grafika [30].

39

Obrázek 6 - přehled modelů iPod

MP3 přehrávač je coby m-Learningový nástroj velice vhodné zařízení. Zpravidla se jedná o miniaturní přístroj, který lze nosit všude sebou a jehož akumulátor má dostatečnou kapacitu na poskytnutí nepřetržitého poslechu v délce několika hodin. iPod spolu s iTunes dovedl mLearning ještě dále, zmíněná aplikace totiž představuje i podcatcher a agregátor v jednom a od roku 2007 se část pojmenovaná iTunes University postará i o přenos zvukových a video záznamů přednášek pro studenty jednotlivých universit, středních a základních škol. Zde je asi hlavní deviza MP3 přehrávače do budoucna, i když i v tomto směru jej lze vcelku jednoduše nahradit chytrým mobilním telefonem, který v případě iPodu a iPhonu opravdu převezme veškerou funkcionalitu bez jediného klopýtnutí.

iTunes V roce 1999 naprogramovali Jeff Robbin, Bill Kincaid, a Dave Heller pro Casady & Greene přehrávač SoundJam MP, velice povedený software, vzhledově se podobající tehdejšímu přehrávači QuickTime. SoundJam MP byl jedním z velice omezeného portfolia přehrávačů vhodných pro uživatele počítačů Mac. V polovině roku 2000 společnost Apple hledala vhodného kandidáta pro akvizici v podobě softwarového MP3 přehrávače. Byly osloveny firmy Panic a Casady & Greene. Panic ale již o prodeji svého díla Audicon jednal se společností AOL a tak veškeré síly Apple nasměroval k Casady & Greene, se kterou se také zakrátko obchod podařilo dohodnout a tak práva k programu přešly na Apple.

40

Obrázek 7 - SoundJam MP

Spolu se softwarem přešli pod křídla Apple také jeho tři vývojáři a pokračovali ve vývoji svého software pro Apple. Program dostal nové uživatelské rozhraní a přibyla možnost vypalování CD disků. Naopak, odstraněna byla funkce nahrávání a podpora změny vzhledu programu - skiny. V lednu 2001 byl výsledek presentován veřejnosti na výstavě MacWorld v San Franciscu jako aplikace iTunes 1.0 pro operační systém Mac OS 9. Již v březnu Apple vydal verzi 1.1, která byla určena pro Mac OS X. Tyto první verze byly dodávány na samostatném CD. Opět velice zakrátko, o pouhých devět měsíců později, Apple vydává verzi 2.0 pro Mac OS X, která již obsahuje podporu pro MP3 přehrávač iPod. iTunes 3.0 přinesly chytré seznamy skladeb (Smart playlists), podporu audio knih, hodnocení písniček a zejména částečnou kompatibilitu s operačními systémy Windows. V dubnu 2003 byla představena verze 4 s možností sdílet hudbu a plnou kompatibilitou s Windows. iTunes Music Store se otevřelo koupěchtivým zákazníkům a nabídlo prvních dvě stě tisíc skladeb, povětšinou s DRM ochranou, za 99 centů. Tento krok lze označit jako mezník v prodeji a distribuci hudby. Objevují se první videoklipy, které jsou zdarma. Podcasting přišel na scénu coby atraktivní novinka ve verzi 4.9. Tato verze iTunes, tedy "čtyřka", na počítačích kralovala předlouhých 28 měsíců. iTunes 5 přinesly nové vyhledávání a nabídku dvou milionů skladeb, ale Apple nezahálel a po necelých dvou měsících přišel s v pořadí již šestou verzí. Ta umožnila recenzovat skladby,

41

doporučovat je nebo darovat. V nabídce se nacházelo na dva tisíce hudebních klipů a krátkých filmů od společnosti Pixar, naformátovaných pro 2,5 palcové displeje iPodů, za 1,99 amerických dolarů. Vzniká sekce TV Store s možností zakoupení epizod seriálů známých z televize. Za tři týdny je staženo přes jeden milion videí. Verze s pořadovým číslem 7 představená v roce 2007 je razantně přepracovaná a transformuje se v digitální hub. iTunes se vrací ke svým kořenům hudebního přehrávače s novým uživatelským rozhraním, debutuje Cover Flow. iTunes Plus nabízí vyšší kvalitu skladeb – 256 kB/s a bez DRM ochrany. Příznivci pohyblivých obrázků si mohou nově zakoupit nebo pronajmout filmy v kvalitě blízké DVD. Bezplatná sekce iTunes University nabízí zdarma přednášky prestižních univerzit v podobě videí, e-knih (po příchodu iPad), a hlavně podcastů a videocastů. Zrodilo se App Store – vývojáři třetích stran nabízejí při jeho spuštění prvních 500 aplikací pro iPhone a iPod touch. S iTunes 8 přibyla funkce Genius, která vytvoří automaticky playlist ze skladeb, které se k sobě hodí a možnost zapůjčení si HD filmů. Novinkou verze 9, uvedené v roce 2010, bylo nové uživatelské rozhraní v iTunes store a příchod iTunes LP, rozšíření nabízeného obsahu o multimediální prvky – klipy, fotografie, texty. Formát iTunes Extras je určen pro filmy. Přidává interaktivní nabídky, bonusový obsah, navigaci mezi kapitolami v podobě, v jaké jej známe z DVD nebo Blu-ray. K vytvoření multimediálního obsahu postačí znalost web standardů HTML, JavaScriptu. Toho roku přišel na trh také tablet iPad a obsah iTunes s rozšířil také o digitální knihy iBooks. iTunes 10, což je v současnosti aktuální verze, přišla s kompletně novým logem. Byla představena sociální síť Ping, na hudbu zaměřená sociální síť, založená na sledování přátel a sledování o čem a o jaké hudbě se kdo baví. Doplněny byly zápůjčky televizních seriálů v HD kvalitě za 99 centů na epizodu a zprovozněna byla funkce bezdrátového přehrávání hudby Airplay.

iTunes University (U) Aplikace iTunes U je dle mého názoru v současnosti počin, který je na poli m-Learningu nejdále a umí nabídnout i podcasting. Jedná se o část desktopové aplikace iTunes a samostatnou aplikaci pro iPad, iPhone a iPod Touch. iTunes U podporuje video, audio a PDF, takže v desktopové verzi vše funguje i na PC s aplikací iTunes a kurzy ve formátech MP3 a MP4 lze přehrát na v podstatě libovolném chytrém telefonu nebo MP3 přehrávači či tabletech

42

s operačním systémem Windows 7. V rámci výukových kurzů jsou jednotlivé lekce samostatné soubory, takže není nutné stahovat látku pro celý předmět najednou. Těmito způsoby tedy zpřístupnili různí producenti obsahu a zejména nejlepší světové univerzity bezplatně své výukové kurzy všem zájemcům z řad nejen studentů, ale i široké veřejnosti. Uživatelé, pro které je tato aplikace primárně určena, tedy vyučující a studenti, mohou kromě funkcí dostupných i veřejnosti využívat také vzájemnou komunikaci při řešení různých projektů, či domácích úkolů. Učitelé mají pro administraci kurzů, testů a dalších studijních materiálů k dispozici webovou aplikaci, prostřednictvím které mohou také studentům distribuovat vlastní dokumenty, či knihy, které vytvořili v aplikaci iBooks Author. Přímo v zařízeních tak lze listovat nabídkou materiálů a kurzů, která je opravdu bohatá. Od biologie, zeměpisu a robotiky, přes vesmír, design a umění až například k programování a architektuře mikropočítačů. Nemusí jít vždy o pouhé příručky. Mnoho kurzů je přednášeno pomocí namluveného audia nebo prostřednictvím videozáznamů z přednášek na amerických univerzitách, kde názornost sehrává důležitou roli pro pochopení látky. Například European Council of International School nabízí video výuku jazyků a dalších středoškolských předmětů od nejnižší úrovně. V knihovně lze nalézt i různou volnočasovou literaturu — různé cestopisy nebo knihy o hudbě nebo umění.

Obrázek 8 - iTunes U GUI v iPad a iPhone

GUI aplikace vypadá po instalaci podobně jako novinový Kiosek, viz obrázek číslo 8. A její obsah je i podobně zorganizovaný. Z knihovny se uživatel přepne do katalogu, kde může

43

vyhledávat v rozsáhlé databázi. Všechny tituly jsou opatřeny dostatečnými popisy a nápovědou. Jediné mínus kromě částečně omezené dostupnosti aplikace pouze pro Apple zařízení může z určitého úhlu pohledu být i to, že v iTunes U nenalezneme žádné materiály v češtině.

Z pohledu podcastera Podíváme-li se na podcasting z druhé strany, z pohledu podcastera, tedy tvůrce podcastů, je třeba projít několika kroky, než náš podcast budeme moci umístit na web a nechat jej stahovat posluchači, kteří se skrze námi vytvořený RSS kanál přihlásí k jeho odběru. Pokusím se zde popsat postup vycházející ze zdrojů, které jsou dostupné zdarma, či s minimálními náklady. Případný zájemce si tak může podcasting vyzkoušet a přitom není nucen provádět nijak velké výdaje.

Hardware Vycházejme z předpokladu, že téměř každý uživatel počítače, který se zajímá o podcasting, má své internetové připojení. Stejně tak je tomuto uživateli k dispozici alespoň stolní počítač, který je vybavený zvukovou kartou se vstupem a výstupem. Pro tvorbu podcastingu z pohledu hardware není třeba příliš dalších výdajů. Dostačuje výše uvedený desktop, v lepším případě laptop. Laptopy dnes již zpravidla disponují vestavěnými reproduktory a mikrofonem a zde jsou tedy náklady nulové, nepočítáme-li pořízení samotného laptopu, kde je naopak cena ve srovnání s desktopovým počítačem obvykle vyšší. U desktopu je z pohledu potřeby počítač dovybavit situace mírně odlišná, k této variantě je obvykle nutné dokoupit mikrofon a reproduktory. Mikrofon je nejdůležitější část pro nahrávání zvukové stopy. Je to vstupní bod a nedosahuje-li alespoň ucházející kvality, bude těžké se zvukovou stopou dále jakkoliv i třeba jen trochu pracovat. Na druhou stranu, i velmi levné a v laptopech vestavěné mikrofony dokáží v současnosti podat zvuk až s překvapivou kvalitou. Pro tento návod bych za vyhovující z vlastní zkušenosti označil mikrofon Trust Starzz 16973 od společnosti Trust Internatonal BV. Reproduktory postačí opravdu jakékoliv a není vůbec na škodu je nahradit sluchátky, ve kterých je neskonale lepší další práce s nahrávkou.

44

Nahrávací software Ačkoliv mají operační systémy zabudovaný většinou program na zaznamenávání zvuku, je nutné pořídit poněkud obsáhlejší aplikaci, která umožní alespoň základní práci se zvukovou nahrávkou. Takovou aplikací může být například software Audacity. Jedná se o produkt obsahující zvukový rekordér a editor, který je dostupný zdarma pod licencí GPL6. Jelikož jde o takzvanou cross-platform aplikaci, je Audacity kompatibilní s operačními systémy Windows, Linux a Mac OS X. Nejen proto jde o vcelku populární volbu v komunitě podcasterů. Dalším parametrem, který tuto aplikaci zvýhodňuje při výběru nahrávacího software je bezesporu i jeho dostupnost zdarma. Prostřednictvím Audacity lze provádět veškeré základní procesy, které jsou potřeba pro nahrávání a editaci audio obsahu. Program má vcelku jednoduché uživatelské rozhraní, takže nezkušený uživatel nebude potřebovat příliš času k zorientování se a pochopení základních funkcí. Jediným omezením může být nutnost instalace dodatečného software LAME MP3, který umožní v Audacity ukládat soubory s podcasty ve formátu MP3. I tento krok je ale relativně jednoduchý. Program umožňuje vytvářet více zvukových stop, následně různě je míchat a zkombinovat do jedné stereo, či mono stopy. Jako příklad uvedu hudební podkres hrající po celou délku podcastu. Ten si lze stáhnout (samozřejmě s ohledem na autorská práva) z internetu a doplnit jím například recenzi výrobku, či interview. Výslednou stopu je poté program schopen exportovat do formátu MP3, ovšem je třeba mít nainstalovaný výše zmíněný doplněk LAME. Audio stopy lze vylepšovat a měnit s pomocí základních efektů, které jsou k v programu k dispozici. Pro začátek si lze vystačit například s efektem nazvaným kompresor. Funkcí tohoto efektu je vyrovnání špiček a propadů v úrovni hlasitosti nahrávky. Úroveň, s jakou má kompresor do původní nahrávky zasáhnout, lze nastavit skrze vlastnosti tohoto efektu. Jedná se o naprosto základní efekt, bez kterého se neobejde žádný tvůrce podcastů. Vyrovnáním úrovně hlasitosti se totiž každý podcast stane neskonale příjemnějším na poslech, jelikož není třeba stále laborovat s ovladačem hlasitosti a to posluchači ocení. Nepřebernou studnicí informací s množstvím návodů pro uživatelskou práci s programem Audacity, ale i pro vývojáře lze nalézt na Wiki Audacity.

6

"General Public License", což se dá do češtiny přeložit jako "Všeobecná veřejná licence".

45

Webhosting, správa webu Nejdříve je třeba mít zřízený web, který je zpřístupněn okolnímu světu. Zpravidla se tak děje prostřednictvím webhostingu. Detaily těchto kroků zde nejsou popsány, předpokladem je, že zájemce o podcasting je již do určité míry zkušený a svůj web má zřízený. Upozorním ale na nezpoplatněnou

variantu,

realizovatelnou

prostřednictvím

Internet

Centra

Nodus

Technologies s.r.o. na adrese http://wwwic.cz a CMS WordPressu. K jejich zřízení a instalaci se na stránkách české podpory WordPressu nachází výborně zpracovaný návod včetně popisu instalace a dalších nastavení [31]. Po přečtění návodu by uživatel měl mít úspěšně zřízený webhosting, založený web a nainstalovaný CMS, což mu umožní spravovat obsah svého webu. WordPress od verze 1.5 podporuje sám o sobě podcasting, Stačí přidat URL audio souboru do příspěvku a ten bude automaticky v podobě enclosure odeslán do RSS kanálu. WordPress systém sice generuje obsah pro RSS kanál automaticky a umožňuje odběr nejen příspěvků, ale i komentářů, ale tento způsob je ale relativně nevhodný a nepřehledný, jelikož odkazy RSS kanálů nemají typickou ikonku pro RSS kanál a nezkušení uživatelé je mohou přehlédnout. Kromě toho, v této formě není umožněno návštěvníkům webu připojené soubory přehrát přímo na webu, což se může ukázat jako bariéra při lákání nových potencionálních odběratelů, kteří si chtějí ověřit obsah podcastu pomocí několika namátkou vybraných epizod. Jakmile budou tito zatím nerozhodnutí uživatelé nuceni soubor nejdříve stáhnout a teprve poté jim bude umožněno si jej přehrát, z velké části si svůj záměr rozmyslí a web opustí. V případě jednoduchého integrovaného přehrávače je situace naprosto jiná a o dost jednodušší, čímž se zvyšuje pravděpodobnost zisku nových odběratelů. Integrovaný přehrávač audia a videa je většinou součástí většiny z velkého množství pluginů zaměřených na podcasting, které se pro WordPress nabízejí. Tyto pluginy jsou taktéž zdarma. Jeden z nejjednodušších a výborně fungujících, je Podcasting Plugin by TSG, který je třeba dle návodu na webu pluginu nainstalovat do WordPressu a následně skrze Dashboard provést jeho aktivaci. Vše je srozumitelně popsáno na domovském webu pluginu a plugin ani po své instalaci nevyžaduje žádná složitá nastavení. V administraci příspěvků se ve spodní části pouze objeví nové okno nazvané "Podcasting", ve kterém se nachází pole "File URL", kam se vloží adresa souboru, jenž může být ve formátu FLV, H.264, MP4, MP3 a AAC. Podcasting Plugin by TSG umožňuje vybrat zvukový, či video soubor v jednom z uvedených formátů buď kdekoliv na internetu a pouze přidat jeho URL do příspěvku, nebo vložit do

46

příspěvku soubor, respektive jeho URL vedoucí do uživatelovy lokální knihovny médií spravované ve WordPress. Následně je odkaz na soubor zahrnut do RSS kanálu k danému příspěvku a současně jej lze pomocí integrovaného přehrávače v příspěvku dát k dispozici návštěvníkům webu k okamžitému přehrání. Odkaz, který je pluginem vkládán do příspěvku, má tuto podobu: [podcast]http://adresawebu.cz/wp-content/uploads/nazev_souboru.MP3[/podcast] Jak na webu poté příspěvek s přehrávačem vypadá, nám ukazuje obrázek číslo 9.

Obrázek 9 – integrovaný přehrávač Podcasting Plugin by TSG

Od tohoto momentu jsou již automaticky generována upozornění odběratelů na nový obsah, eventuálně může být každá novinka automaticky stažena do zvoleného zařízení.

Správa RSS Pro správu RSS kanálu, získávání informací vyplývajících z odebírání obsahu jeho prostřednictvím a v neposlední řadě pro zvýraznění dostupnosti této funkcionality na webu lze využít například službu FeedBurner. FeedBurner byl spuštěn v roce 2004 a v roce 2007 byl svými zakladateli odprodán společnosti Google, která následně velkou většinu funkcí, do té doby zpoplatněných, zpřístupnila bezplatně. Jednalo se zejména o statistiky, které samozřejmě zajímají každého podcastera a mohou významně napomoci při případném prodeji reklamního času sponzorovi apod. Coby základní statistika je k dispozici uživateli zobrazující přehled počtu stažení RSS kanálu unikátními odběrateli. Využití zdroje je další statistika, která udává, kolikrát byl stažen

47

konkrétní odkaz na článek vůči počtu kliknutí na tento odkaz. Tím se uživatel dozví, jaký je skutečný poměr atraktivity jeho podcastů distribuovaných přes RSS a vykrývá se tak doposud slepé místo běžných statistik, které nebyly schopné kvalitně ověřovat, kolik lidí na blog přišlo přes RSS čtečku. Poslední zajímavou statistikou je takzvané "Neobvyklé použití". Tato statistika reflektuje nápadné rozdíly mezi počtem stažení a počtem prokliků na uživatelův web, plus dalších nápadných problémů, které mohou ukazovat, že tudy je obsah dále šířen a re-syndikován. Většinou to nemusí vadit, prostě to jen značí, že například Seznam stahuje pro svoji webovou RSS čtečku zdroj jen jednou pro všechny své uživatele a nikoliv pro každého z nich odděleně. Tento přehled je dobré mít, aby si uživatel mohl ověřit a eventuálně nalézt nové RSS agregátory, které lidi používají a byl schopen je integrovat je do svého webu pro snadné přidání zdroje a tím i získání dalších odběratelů. FeedBurner je tedy velice užitečná služba, která poskytuje uživatelům podcasterům různé nástroje pro úpravu RSS kanálů, jejich nastavení, sledování a řízení. Po registraci a přihlášení může uživatel postupovat dle přehledné nápovědy, určené přímo pro nastavení služby v prostředí WordPressu. Po vložení URL webu, na němž si uživatel přeje prostřednictvím FeedBurneru řídit RSS kanál, ověření správného formátu URL a po dalších krocích, upravujících různá nastavení, vše přehledně popsáno v nápovědě, je možné vložit na web blogu volitelnou ikonu RSS kanálu a nahradit s ní nevýrazné hypertextové odkazy, které nabízí WordPress jako standartní a které mohou být pro potenciální odběratele snadno přehlédnutelné. Pro srovnání, levá část obrázku číslo 10, vloženého na další straně, zobrazuje standartní přihlašovací odkazy, zatím co jeho pravá část obsahuje URL RSS kanálu s ikonou FeedBurner.

48

Obrázek 10 - porovnání vzhledu funkce přihlášení k RSS kanálu

Pro demonstraci výsledku v této podkapitole navržených postupů při využití popsaných řešení jsem

založil

čistě

ilustrační

webový

blog,

který

lze

nalézt

na

adrese

http://podcastpetrmistrik.ic.cz/. Tolik tedy ve zkratce ke tvorbě podcastu z pohledu jeho tvůrce – podcastera. Při vhodně zvolené kombinaci všech tří vstupních elementů, tedy hardware, software a hostingu lze s podcastingem začít opravdu nejen s minimálními náklady, ale i téměř bez zkušeností. Veškeré nastavení, zřizování služeb a další postupy jsou bohatě popsány v běžně na internetu dostupných materiálech a po jejich zvládnutí by jedinou starostí úspěšného podcastera mělo být vhodně zvolené téma, které udrží zájem těch stávajících a bude neustále přivádět nové odběratele.

49

5 Návrh na využití podcastingu na vysoké škole Jako je tomu i v jiných oborech, pokrok v oblasti informačních a komunikačních technologií znamená zejména v poslední dekádě postupné a radikální změny i v oblasti vzdělávání a podcasting a m-Learning mezi tyto změny nesporně patří. Problematika implementace a výukové využití je to hlavní, co v souvislosti s využitím podcastingu v prostředí vysoké školy popisuje tato část práce. Podcasting, jeho komponenty a postupy byly definovány v teoretické části této práce. Pro ověření různých předpokladů s ohledem na smysluplnost možného využití technologie podcastingu na vysoké škole jsem využil možnost vytvořit pomocí webové dotazníkové služby Vyplňto.cz [32] jednoduchý dotazník který zodpovědělo 112 respondentů. Veškeré procentuální údaje uvedené dále v textu v této části práce vycházejí právě z tohoto dotazníku. Neuvádím zde žádné vyčíslení nákladů na hardware, jelikož bez konkrétních vstupních údajů jako je předpokládaný počet uživatelů, objem dat a parametry přístupů k nim, by nemohly ani být nijak relevantní.

Možnosti využití V zásadě lze rozlišovat dva přístupy k využití podcastingu na vzdělávacích institucích obecně. Prvním způsobem je realizace osobního podcastu, či shrnutí významné přednášky přednášejícím nebo příspěvek vytvořený jinou osobou z prostředí vzdělávací instituce, například vedoucím katedry, či přímo rektorem vysoké školy. Druhým způsobem uplatnění podcastingu je vlastní tvorba studujících, kdy mohou studenti vytvářet různé dotazníky, rozhovory sestavené ze záznamu otázek a záznamu odpovědí na ně. V prvním případě může přednášející, či jiný kompetentní pracovník školy tímto způsobem předávat studentům zvukové záznamy mající vztah k dění na půdě konkrétní vysoké školy, obsahu konkrétního předmětu nebo se může jednat přímo o záznam jednotlivých přednášek, respektive jejich nejdůležitějších fragmentů, ať už v podobě zvukové nebo audiovizuální nahrávky. V úvahu přicházejí také vlastní záznamy přednášejícího, jako jsou jeho komentáře k probírané látce, zadávání úkolů nebo sdělování námětů pro mimoškolní činnost studentů. Stejně tak rozhovory či prezentace zajímavých osobností z oblasti odborného zaměření konkrétního předmětu nebo specializace školy, konané přímo v prostorách vysoké školy,

50

mimo ně a pomocí různých komunikačních kanálů, jako například telefon, mohou být vhodnou náplní podcastu. Přínosem tohoto postupu je bezesporu možnost udržování kontaktů mezi vysokou školou, přednášejícími a studenty i mimo vyučování probíhající v budově školy. Studující si příspěvek stáhnou z internetu a s pomocí svého MP3 přehrávače, chytrého telefonu nebo tabletu si jej mohou poslechnout například ráno během jejich cesty do školy nebo do zaměstnání. Možnost přehrát si například zmeškanou přednášku je velmi užitečná pro studenty, kteří se z vážných příčin nemohli přednášky zúčastnit osobně a museli by se jinak spoléhat na nastudování probírané problematiky pouze svépomocí. Zde se ale skrývá jedno z potenciálních rizik, a to potenciální snížení docházky na přednášky u všech studentů. Analýze rizik vyplývajících z této formy využití podcastingu se věnuje kapitola Rizika. Druhým způsobem využití podcastingu na vysoké škole je vlastní aktivita studujících. Celou řadu výsledků práce studentů lze publikovat formou zvukových záznamů. Je možné založit třídní nebo předmětový blog a nechat studenty namísto písemných prací vytvářet zvukové reporty na téma studované problematiky. Přitom se uplatňuje a rozvíjí týmový způsob práce, získávají zkušenosti s interview a řízením dialogů, nahrává se hudba, je možné vydávat zvukové zpravodajství apod. Je předpoklad, že u takto koncipované výukové činnosti lze očekávat mnohem vyšší zájem o kvalitu vytvořených výstupů ze strany studentů než při pasivním studiu zápisků, knih a příruček. Sledovat tyto studentské výstupy totiž nebudou jen spolužáci a učitel, ale potencionálně k nim dle volby školy může získat přístup celý svět. Je celá řada dalších výukových činností, u nichž se podcasting může uplatnit jako doplňková aktivita.

Přínosy Z pohledu studujících Na základě diskuze problematiky zavedení podcastingu do prostředí vysoké školy s kolegy v mé třídě 3BKIT došlo ke stanovení základních očekávaných přínosů z pohledu studujících. Těmito přínosy jsou: 1. Efektivnost, tedy doba strávená studiem pro dosažení určité míry poznání. 2. Vnímavost, tedy očekávaná míra přijatých informací z určitého objemu materiálu.

51

3. Dostupnost, tedy možnost materiály získat a pracovat s nimi kdekoliv a kdykoliv. Ke stanovení těchto přínosů vedly následující argumenty: 1. Studenti věří, že je účinnější si látku zopakovat prostřednictvím podcastu, který obsahuje nahrávku konkrétní lekce, než pomocí psaných poznámek, případně učebnice, která neposkytne informace v takovém podání, jako přednášející, či nemá propojení na příklady z praxe, které bývají na přednáškách přednášejícími často uvedeny. Několik kolegů z kombinovaného studia dále zmínilo případy, kdy látce úplně neporozuměli na přednášce ani po studiu podkladů doma a rozhodli se, pokud to bylo možné, zúčastnit se přednášky na dané téma konané pro jinou skupinou studentů ještě jednou. Z takto opakované přednášky si většinou odnesli chybějící informace, které jim umožnily látku pochopit. 2. Studenti věří, že opakování si probrané látky pomocí podcastu je efektivnější než čtení psaných poznámek a učebnic. V tomto případě se při diskuzi vycházelo ze skutečnosti, že učebnice a skripta mohou být často zejména v oboru informačních technologií navzdory veškeré snaze vydavatelů neaktuální a nedotýkají se látky do hloubky, ale jen heslovitě. Naopak, přednášející často zmíní i aktuální poznatky a zdroje, které jinde nelze dohledat, nebo by jejich vyhledání zabralo delší čas. Studenti v diskuzi také přiznali, že často chybují při určování důležitosti jednotlivých informací a formě jejich zapisování. Později se stává, že jim tyto informace mohou scházet, případně se ukazují být nesprávně interpretovány. Podcast je ale obsahuje všechny a v původní formě. 3. Studenti věří, že je snadnější poslechnout si přednášku prostřednictvím přenosného zařízení třeba několikrát, než se soustředit na čtení psaných poznámek a učebnice. Jak již bylo uvedeno v definici m-Learningu, je nespornou výhodou možnost poslechnout si podcast téměř kdekoliv, například i při řízení automobilu, ač je v takovém případě efektivita příjmu informací s ohledem na nutnost posluchače soustředit se na řízení diskutabilní. I přesto je ale tato forma opakování si látky lepší, než psané poznámky, které si při řízení vozu rozhodně student přečíst nemůže a míra jejich využitelnosti je tedy v porovnání s podcastem nulová. Možná jednou z nejdůležitějších pedagogických rysů nabízených podcastingem je možnost studia pomocí poslechu. Pro mnoho studujících je totiž poslech atraktivnější a méně únavný

52

než četba. Je známo, že lidé obecně používají poslech jako primární metodu učení se. Možnost studovat poslechem může být tedy zajímavou alternativou a motivací pro mnoho studentů, kteří neholdují četbě.

Z pohledu školy Budou-li podcasty z přednášek alespoň zčásti dostupné nejen studujícím dané školy, ale i široké veřejnosti, může mít tato forma šíření obsahu i nesporný marketingový přínos. Stejně jako v případě ostatních podcasterů, i zde se prostřednictvím vzorku přednášek v podobě audio, či video záznamů mohou rekrutovat z řad posluchačů potencionální studenti a podcastů lze využít i pro demonstrování průběhu, kvality a aktuálnosti forem výuky na dané vysoké škole, což je v dnešním konkurenčním prostředí v oblasti vysokých škol zajisté výhoda. Stejně tak vybrané materiály vytvořené studenty dané školy mohou vhodně doplnit informaci o profilu studentů konkrétního ústavu. Zejména studenti středních škol zvažující studium vysoké školy a jejich rodiče si touto cestou budou moci ověřit, jaký je režim přednášek a jejich kvalita na dalším stupni a nahlédnou tak do předmětů, které se nacházejí v uvažované specializaci. Budoucí vysokoškoláci nebudou následně vstupovat do naprosto neznámého prostředí, získají obecné povědomí a orientaci ve vysokoškolském studiu a těchto zkušeností budou moci následně využít k lepším výsledkům studia v počátcích prvního ročníku. Škola může formou podcastů nahradit i svá tištěná skripta. Pokud by v takto řešených elektronických skriptech byly uvedené odkazy na doplňkové zdroje, jako jsou elektronické presentace, či by skripta obsahovala i zvukovou a obrazovou složku, bylo by vcelku jednoduché do nich zahrnout i různá schémata, diagramy a jiné grafické prvky, které jsou často pro pochopení a aplikování látky bezpodmínečně nutné. V případě změn či vývoje v dané problematice bude díky možnosti editace již nahraných souborů přednášek podstatně jednodušší a levnější provést změnu pouze v dotčených oblastech, než stará papírová skripta stahovat z knihovny, likvidovat jejich neprodané exempláře a následně zadávat tisk nových. Pomocí RSS kanálu by navíc škola měla jistotu, že se nové materiály dostanou ke všem zúčastněným. V budoucnu je možné očekávat, že stejně jako u dalších aplikací z dílen Apple dojde také k zpřístupnění služby iTunes U i pro české školy. Tím se ústavům, které již budou mít podcasting ve svém provozu implementovaný naskytne možnost šířit své materiály mezi

53

velmi širokou skupinu uživatelů a zařadit se po bok těm nejprestižnějším organizacím a universitám z celého světa. Bude ale vhodné alespoň některé materiály publikovat v nějakém ze světových jazyků, aby si k nim našli cestu právě uživatelé z ostatních zemí, než jen ze Slovenské a České Republiky.

Rizika Při zvažování implementace je třeba pojmenovat a minimalizovat všechna rizika vyplývající z eventuální realizace řešení. V našem případě je třeba najít odpovědi na následující otázky: 

Jsou uživatelé připraveni na technologii podcastingu technicky a znalostně?



Jaký je stav hardware a software a případné kroky k pořízení a uzpůsobení?

Připravenost a poptávka uživatelů Mobilní technologie jsou v podobě chytrých telefonů a přehrávačů MP3 mezi studenty vysokých škol vcelku rozšířené a jejich použití u této skupiny uživatelů stále roste. Teoreticky by tak měli studenti být schopni potenciál těchto zařízení využít a na používání těchto přístrojů pro podcasting být připraveni. V ideálním případě by dokonce měli chytré telefony a MP3 přehrávače tímto způsobem již dávno využívat. Neuvažujeme zde náklady na mobilní datové připojení, které je v případě MP3 přehrávačů irelevantní (z MP3 přehrávačů pouze iPod disponuje WiFi připojením) a u chytrých mobilních telefonů, kde je přístup k datům podmínkou pro jejich plnou funkčnost již tarifní poplatky spadly na relativně únosnou úroveň a neměly by tedy být překážkou pro stahování souborů a využívání podcastingových služeb obecně. Přes tuto vcelku příznivou výchozí situaci však v otazníku pouze 41 % z alespoň středoškolsky vzdělaných respondentů a tedy možných studentů vysoké školy odpovědělo, že se již setkalo s pojmem podcasting a necelých 56 % z těchto pozitivně odpovídajících uvedlo, že zná i význam termínu podcasting, tedy by měla mít jakýsi přehled o jeho možnostech. Ovšem následující nepovinnou otázku, která se tázala na definici pojmu podcastingu vlastními slovy, dokázalo správně zodpovědět pouze necelých 16 % z respondentů, kteří se ji pokusili zodpovědět! Mírně pozitivně se následně může jevit informace, že z respondentů, kteří se domnívali, že vědí, co to podcasting je, by více než 65 % uvítalo možnost výuky prostřednictvím této

54

odnože m-Learningu. V celkovém kontextu jde ale o velice malou skupinu. Pro lepší názornost si převeďme výsledky výzkumu na počet studujících na Bankovním institutu vysoké škole a.s., který dle aktuálně dostupných údajů Českého Statistického Úřadu z roku 2010 dosahoval počtu 5.230 studentů v jednom akademickém roce [33]. Při aplikaci výše uvedených procentuálních výsledků dojdeme k číslu přibližně 750 jedinců z více než pěti tisíc studentů, kteří by uvítali rozšíření služeb školy, respektive výuky o podcasting. V procentuálním vyjádření se jedná o 14,3 % z celkového počtu studentů BIVŠ a.s. Ze stejných údajů lze vycházet i v případě vyučujících. V tomto případě by ale zejména v technických oborech měl být o něco vyšší i podíl těch, kteří o podcastingu mají povědomí a chtějí jej využívat a cítí se pro tuto technologii připraveni. Jedním z důvodů může být i výše v textu zmíněná možnost efektivnějšího řízení času, kdy mohou některé aktivity být přesunuty z výuky do soukromí studentů a přednášející by se nově zabýval pouze jejich hodnocením. Dalším podmětem k pozitivnímu přístupu k podcastingu často bývá i snaha držet krok s vývojem a být připraven pro diskuzi na aktuální témata se svými studenty. Příčinou negativního vlivu na postoj přednášejících k této oblasti m-Learningu může být jejich obava ze ztráty soukromí vyplývající z využívání různých komunikačních kanálů, například instant messengerů, pomocí kterých jsou vlastně vyučující dostupní pro své studenty doslova v režimu 24/7. Dalším faktorem nepříznivě ovlivňujícím postoj k této technologii může být i pocit, že zakomponování podcastingu do chodu školy a do výuky bude spojeno s dalšími povinnostmi vyučujících. Je zde tedy riziko, že uživatelé uvažovaného řešení nebudou dostatečně připraveni po technické stránce nebo jejich znalosti nedosahují potřebné úrovně a nejsou si proto vědomi potřeby a přínosů, které by realizace přinesla. V návaznosti na tuto skutečnost neuvidí tito potenciální uživatelé důvod nabízené řešení využívat. Tomuto riziku se lze pokusit předejít seznámením studentů a vyučujících s vlastnostmi a přínosy řešení a následně provést průzkum, ve kterém se tito uživatelé již kvalifikovaně mohli vyjádřit, zdali by systém využívali, či nikoliv a jaké vidí další překážky bránící jeho realizaci a využití.

Software a náklady na software Jak již bylo v jedné z přechozích kapitol uvedeno, zřídit a provozovat blog pro podcasting lze i s naprosto minimálními výdaji na software a to i v případě provozování podcastingu organizací, jakou je vysoká škola.

55



Pro pořizování audio nahrávek lze využít již uvedené Audacity.



Chce-li škola pořizovat a dále pracovat také s audiovizuálními záznamy, nabízí se produkt AVS Video Recorder, jehož kompatibilita je bohužel omezena pouze na operační systémy Windows. Produkt je zdarma, nabízí široké možnosti nastavení, a pokud se uživatel nerozhodne si dobrovolně zakoupit licenci, přidává se do výstupních video soborů automaticky vodoznak.



Pro správu obsahu blogu se nabízí taktéž uvedený a popsaný CMS WordPress s využitím některého z rozsáhlé nabídky pluginů pro podcasting, případně lze blog ve pojmou pouze jako adresář(e) a ten spravovat pomocí FTP klienta.



DBMS systém lze využít Open Source produkt PostreSQL.



Stejně tak jako využití CMS WordPress, může být na zvážení, zdali do tvorby podcastů, respektive správy RSS kanálu nasadit službu FeedBurner. Osobně se pro tuto volbu přikláním zejména v případech, jde-li první počin uživatele na poli podcastingu.



Server může být i ve své virtuální podobě provozován pomocí unixového operačního systému FreeBSD, jenž je dostupný zdarma pod GNU licencí.

Jediné náklady zde tedy mohou vzniknout pouze v podobě specialisty, který bude mít na starost administraci DBMS a OS serveru. Přirozeně mohou být dostupné i varianty řešení s vhodnějšími parametry, ovšem je zde předpoklad, že se bude jednat o produkty dostupné pouze v placené podobě, což je v rozporu s cílem zatížit rozpočet uvažovaného projektu a školy co nejméně je to možné. Riziko v tomto úhlu pohledu spočívá ve správném nastavení týmu administrátorů systému a odhadnutí jeho vytíženosti v ostrém provozu tak, aby byl schopen pokrýt všechny požadavky a potřeby, které se mohou vyskytnout. Dále by mělo být zřejmé, pro přístroje s jakými operační systémy se celé řešení uvažuje. Uživatelé sice budou k podcastům přistupovat buď skrze webový prohlížeč, či je stahovat pomocí RSS kanálu, což nečiní mezi platformami rozdíly, avšak samotný formát některých souborů může představovat problém pro jeden nebo druhý operační systém. Průzkum pomocí dotazníku ukázal, že nějakou verzi operačního systému Windows používá nejčastěji pro přístup na internet více než 85 % středoškolsky vzdělaných respondentů a 56

přibližně dalších 7 % z dotázaných uživatelů se připojuje pomocí Mac OS X. Pro oba majoritní systémy a zařízení pod těmito systémy by žádný z předpokládaných formátů neměl představovat problém s kompatibilitou.

Graf 1 - podíl OS využívaných uživateli pro přístup na internet

Hardware a náklady na hardware Studenti vysokých škol jsou většinou alespoň částečně ekonomicky aktivní jedinci bez větších závazků a díky tomu je výskyt mobilních technologií v této skupině obyvatelstva velmi vysoký. Právě díky masívnímu výskytu MP3 přehrávačů, které jsou součástí 83 % všech, tedy i nechytrých telefonů a chytrých mobilních telefonů, které mezi vysokoškoláky používá přes 52 % uživatelů, je z pohledu vysoké školy podcasting teoreticky okamžitě využitelný potenciál. V budoucnu, kdy budou moderní technologie ještě dostupnější, by tak mělo dojít k dalšímu nárůstu podílu smartphonů a tím i k postupnému vytlačení jejich "neinteligentních" předchůdců a potenciál pro využití podcastingu by tak měl dále růst. Nabízí se i otázka, jaká je technická připravenost a požadavky na vybavení na straně školy samotné a vyučujících. Zde je ale třeba podotknout, že pro vyučující není vybavenost mobilními technologiemi nutností, ovšem vždy je ideální, aby obě strany mohly využívat stejné technologie a vzájemně si poskytovat odpovídající podporu. Pokud toto řešení není například z finančních důvodů realizovatelné, veškerá agenda a administrace spojená s poskytováním m-Learningu od vyučujících směrem k jejich studentům může být řešena i s pomocí běžné výpočetní techniky, jako jsou desktopy a přenosné počítače s možností připojení na internet a se základní multimediální výbavou v podobě mikrofonu, reproduktorů, sluchátek a webkamery. 57

Za hlavní nákladovou položku lze tedy v tomto případě považovat nákup hardware v podobě vybavení učeben pro záznam přednášek do audio a video souborů a zejména zajištění serverové a diskové kapacity pro provoz školního blogu a databáze jemu určené a dále náklady na údržbu tohoto hardware a software. V pilotní fázi provozu je možné využívat základního vybavení v podobě vestavěných web kamer a mikrofonů v laptopech, pokud se však bude škola chtít svým vyprodukovaným obsahem presentovat například na svých webových stránkách, bude třeba sáhnout po kvalitnějším hardware, který by měl být dostupný alespoň ve vybraných posluchárnách. 

Kamera by měla být ve vybraných učebnách pevně zabudována a nastavena tak, aby zabírala celou plochu projektoru a stanoviště přednášejícího bez stínění studenty a zároveň musí být dostupná pro vyměňování paměťových nosičů, ideálně v podobě SD karet. Případně lze mít k dispozici její přenosnou variantu, která bude obsluhována technikem k tomu určeným. Tento technik se postará i o následné postprodukční práce se záznamem.



Mikrofon by měl být v bezdrátové klopové podobě, aby přednášejícího neomezoval v pohybu po katedře v učebně s jednotkou připevnitelnou například na opasek. Viz obrázek číslo 11 na další stránce.

V případě serveru by se mohlo nabízet ověřit aktuální vytížení již pořízeného stroje, na kterém škola provozuje například svůj informační systém a na tomto serveru eventuálně nasadit virtualizaci. Otázkou ale je, zbývá-li severu dostatečná kapacita pro zajištění provozu více virtuálních strojů, případně jaké náklady by byly spojeny s upgradem hardware (procesory, RAM, disková kapacita) a také má-li škola k dispozici administrátory, kteří v oblasti virtualizace disponují dostatečnými zkušenostmi a znalostmi, aby nedošlo k chybnému nastavení a ohrožení nebo omezení provozu dalších systémů. Pokud by některá z těchto položených otázek neměla vhodné řešení, stále se nejlepší cestou jeví zůstat u myšlenky virtualizace a virtuální stroj pořídit formou outsourcingu.

58

Obrázek 11 - sada bezdrátového mikrofonu Samson Stage 55

Pořízením virtuálního stroje pomocí obchodního modelu IaaS lze tedy docílit žádaného technického řešení na míru při nesrovnatelně nižších nákladech ve srovnání s pořízením vlastního serveru. Po určité době ostrého provozu celého systému podcastingu bych doporučil provést revizi nákladů a nový propočet pro stanovení, zdali se již nevyplatí investice do vlastního serveru a jeho administrace. Diskové pole je taktéž nemalou investicí. Pro vytvoření diskového pole nízké cenové hladiny, které bude dostatečně výkonné a vhodné pro podporu virtualizačních řešení, je možné využít i některých vhodně koncipovaných serverů (hodně pozic na disky a kvalitní diskový řadič) spolu se softwarem pro obsluhu diskového prostoru. Tato softwarová řešení existují i v open source verzi. Díky tomu mohou i organizace s omezeným rozpočtem uvažovat o přechodu na virtualizaci s centrálním diskovým polem. Samozřejmě takové softwarové řešení má i řadu nevýhod chybí dualita některých částí systému. Je-li vysoká škola dostatečně finančně zajištěná, může zvážit i nákup mobilních zařízení pro své studenty. Buď se může jednat o levnější variantu v podobě MP3 přehrávačů, nebo o finančně náročnější, ale potenciálně efektivněji využitelné tablety. Studentům je následně lze poskytnou buď formou zápůjčky na dobu studia, což by znamenalo nákup většího počtu přístrojů, nebo je dávat k dispozici pouze při studiu v prostorách školy, což přináší omezení v možnostech využití mimo školní budovu a částečně popírá myšlenku m-Learningu.

59

Domnívám se, že až na opravdu několik výjimek ani jedna z těchto variant v současném českém školství bohužel přes možnou snahu vyučujících nepřipadá v potaz. Hlavní riziko z pohledu hardware spočívá ve výdajích na jeho pořízení, zejména v návaznosti na rozhodnutí o způsobu pořízení. V případě využití vlastních prostředků je nutné dobře zvážit jejich uvažované použití a z něj plynoucí zátěž a provozní náklady ve srovnání s variantou outsourcingu.

Návrh a provoz řešení Jelikož každá vysoká škola v dnešní době již více či méně úspěšně používá svůj informační systém (dále IS), skrze který je řízena převážná většina agendy a komunikace s jejími studenty a pedagogy, nabízí se jako nejméně pracná a nejoptimálnější varianta rozšíření tohoto IS o nové funkce a uživatelské role potřebné pro zprovoznění podcastingu a jeho zpřístupnění i pro běžné návštěvníky webových stránek vysoké školy. Vycházet budu dále v textu z IS, který používá Bankovní institut vysoká škola a.s. Jde o IS poskytovaný od 27.září 2007 Fakultou informatiky Masarykovy university. IS disponuje dokumentovým serverem, který slouží pro ukládání různých manuálů a studijních podkladů, které jsou přístupné studentům i přednášejícím, kterým jsou přidělena různá oprávnění pro nakládání s těmito soubory. Přístup k jednotlivým aplikacím a operacím IS je řízen systémem přístupových práv. Nastavení pravomocí obhospodařují správci IS. Tyto osoby také řeší technické problémy a zajišťují koordinaci zavádění IS BIVŠ. Po nasazení hardware pro provoz a řízení úložného prostoru pro ukládání a práci se soubory podcastů bude tento úložný prostor propojen s dosavadní architekturou IS a zpřístupněn skrze hlavní obrazovku grafického rozhraní IS pomocí tlačítka s hyperlinkovým odkazem. Přístup na tento prostor budou mít všechny dosavadní uživatelské role IS, které také budou moci pracovat s veškerým obsahem daného prostoru. Soubory s audio a video podcasty budou rozděleny bez ohledu na jejich možný formát, jehož varianty jsou MP3 nebo MP4, do adresářů a podadresářů kopírujících rozdělení jednotlivých studijních oborů a předměty, které k nim v jednotlivých ročnících přísluší. Do stejně strukturovaných adresářů, avšak pod jiným kořenovým adresářem budou ukládány i další studijní materiály v podobě jiných než multimediálních souborů, které budou mezi sebou sdílet studenti a přednášející.

60

Pro uživatele, který soubory s podcasty pomocí správce souborů do IS, respektive na FTP server nahraje, bude povinností ihned po nahrání tyto soubory označit atributem "veřejný" nebo je nechat bez označení. Pokud nebude

soubor označen atributem "veřejný", bude

automaticky považován za neveřejný. Tímto bude zajištěno správné zpracování souborů v jejich databázi a bude zamezeno jejich nechtěnému zpřístupnění neautorizovaným uživatelům. Nastavení atributu souboru je zaznamenáno v logu uživatelského účtu pro případné pozdější dohledání. K nastavení atributu souboru "veřejný" jiným uživatelem než tím uživatelem, který soubor do IS vložil, je nutné potvrzení uživatele, který soubor do IS vložil, případně potvrzení uživatele s rolí "technik" a vyšší. Pomocí dotazu na databázi, který IS vygeneruje automaticky při vstupu uživatele do správce souborů úložného prostoru, dojde k požadavku na vyfiltrování souborů dle konkrétní uživatelské role. To znamená, že budou buď zobrazeny pouze soubory s atributem "veřejný", nebo soubory s atributem "veřejný" a soubory bez atributu. Z tohoto základního schématu odvislého od uživatelské role budou vycházet i další dotazy na databázi, například požadavky na filtrování dle určitého klíče. Do IS je třeba nastavit nové uživatelské role nazvané "návštěvník", "registrovaný uživatel" a "registrovaný uživatel – technický pracovník". Jejich práva znázorňuje use case diagram, který jsem vytvořil a vložil do této práce pomocí obrázku číslo 12, umístěném na následující stránce. 

Role návštěvník má oprávnění přístupu do IS, kde je automaticky přesměrována přímo do úložného prostoru a smí prohlížet a prohledávat zde uložené soubory s atributem "veřejný". Ostatní volby grafického rozhraní IS zůstávají skryté. Soubory ovšem nemá tato role oprávnění otevírat, stahovat, ani jí není zobrazena volba přihlášení se k odběru prostřednictví RSS kanálu v daném předmětu.



Role registrovaný uživatel má oprávnění přístupu do IS, kde je automaticky přesměrována přímo do úložného prostoru a smí prohlížet a prohledávat zde uložené soubory s atributem "veřejný". Ostatní volby grafického rozhraní IS zůstávají skryté. Tato role má oprávnění soubory otevírat, tedy je přehrát pomocí vestavěného přehrávače médií, dále smí soubory stahovat na disk svého počítače a je jí zobrazena volba přihlášení se k odběru prostřednictví RSS kanálu v daném předmětu.

61



Role registrovaný uživatel-technický pracovník má oprávnění shodná jako již zřejmě existující uživatelské role technického charakteru, ovšem nižšího stupně než je správce IS. Jsou jí tedy dostupné veškeré volby uživatelského rozhraní IS. Jsou jí dostupné i veškeré uložené soubory s podcasty a smí vkládat nové soubory a stahovat soubory. Nad rámec oprávnění výše zmíněných rolí a rolí student a přednášející smí tato role editovat, tedy upravovat a mazat veškeré soubory v úložném prostoru pro podcasty a měnit jejich atributy, případně je archivovat.

Obrázek 12 - Use case diagram části IS pro podcasting

Přístup do systému zůstává pro dosavadní uživatelské role beze změny, uživatelské rozhraní je pouze rozšířeno o volbu Podcasty, která vede do správce souborů úložného prostoru pro soubory s podcasty. Soubory s podcasty jsou dostupné po dobu jednoho roku od jejich vložení. Následně jsou rolí technický pracovník tyto soubory archivovány do geograficky odlišné lokace, která je běžným uživatelům nepřístupná. Mají-li studenti, nebo přednášející zájem o tyto soubory po jejich archivaci, je možné je za poplatek poskytnout vypálené na DVD nosiči, či flash paměti. Soubory obsahující podcasty z přednášek jsou umístěné do úložného prostoru do 24 hodin po skončení zdrojové přednášky.

62

Tvorba audiovizuálních souborů z přednášek je možná dvěma způsoby. Buď bude vytvořen záznam pomocí v učebně pevně namontované kamery, nebo v učebnách, které nejsou pevnou kamerou vybaveny, záznam zhotoví pomocí přenosné kamery technik, který se přednášky zúčastní na základě objednání od přednášejícího. Přednášející musí technika objednat alespoň týden před konáním dané přednášky. Záznam pomocí napevno upevněné kamery se ukládá na paměťové SD kartě v kameře a vyučující je povinen po skončení přednášky záznam z SD karty přenést do svého laptopu a kartu vrátit zpět do kamery, aby tato byla připravena na další záznam. Následně vyučující do 24 hodin od skončení přednášky záznam umístí do úložného prostoru IS, nebo záznam předá technikovi, který tuto činnost může vykonávat také, zejména v případech, kdy je nutné záznam jakkoli před zpřístupněním jakkoli upravit. Stejný postup a časové limity platí i v případě zhotovení audiovizuálního záznamu technikem. V obou případech je nutno zajistit propojení zvukového vstupu kamery s přijímací jednotkou přenosného mikrofonu. Záznamy obsahující pouze zvukovou stopu jsou zhotoveny pomocí přenosného mikrofonu, jehož přijímací jednotka je propojena se zvukovým vstupem laptopu přednášejícího a záznam je prováděn pomocí software Audacity. Stejně jako v případě audiovizuálního záznamu je vyučující, případně za pomoci technika povinen umístit soubor se záznamem do úložného prostoru IS. Po vyučujících nejsou pro vykonávání těchto činností vyžadované žádné nestandartní zkušenosti s ovládáním software a hardware. Vystačí si se znalostmi jak ovládat webovou, či externí kameru, Následná práce se získaným materiálem by obnášela pouze základní úpravu záznamu v podobě odstranění případných prostojů před samotným výkladem látky a po jeho skončení. Tuto práci může ale pro přednášející zajišťovat technik, jehož pracovní náplní by kromě pořizování záznamů v učebnách bez fixně osazené kamery byly i tyto postprodukční práce a kompletní správa audiovizuálního zařízení školy. Po úpravě záznamu již následuje jeho nahrání na FTP server, což není nijak složitý proces, viz jeho výše uvedený popis a lze jej zahrnout do pracovní náplně záznamového technika, nebo pokud vyučující ovládá informační systém školy, což se předpokládá, bude i tato nová činnost pro něj bezproblémová, jelikož vkládání záznamů může probíhat stejně jako nahrávání ostatních dokumentů na FTP server IS školy.

63

Jak by takový audiovizuální záznam přednášky realizovaný pomocí navrhovaného řešení ve variantě pořízení záznamu technikem mohl vypadat, je možné si prohlédnout si na videu, pořízeném na úvodní přednášce z Ekonomie, vedené panem doktorem Deanem Baimem [34] na University of California, Los Angeles dne 2.4.20127 [35].

Možné dopady implementace a další poznatky Je třeba zvážit, zdali neumožnit přednášejícím omezit dostupnost záznamů z přednášek pouze pro studenty, které jsou na daný předmět přihlášeni. Ne vždy je žádoucí, aby například přednáška renomovaného vyučujícího, který je školou draze placen byla zdarma dostupná široké veřejnosti, či studentům, kteří se na daný předmět nezapsali a ani jej nenavštěvují. Problémem implementace podcastingu může být i skutečnost, že dostupnost přednášek na dálku určená zejména studujícím, kteří se z vážných důvodů přednášky nemohli zúčastnit, snižuje motivaci k pravidelné docházce jaksi u všech studentů. Často se pak přednášející zlobí, že má posluchárnu poloprázdnou a publikování zvukových záznamů přednášek chce přerušit. Tento problém se v celé své velikosti ukázal například již během podzimu 2005 na University of California, Berkeley během předmětu úvod do IT, kde již v té době byly využívány poslední novinky ve vzdělávání. Na dvě stovky přihlášených studentů si mohly z předmětového webu stahovat audio záznamy, či přímo prohlížet digitální videa přednášek a získávat zde další detailní poznámky přednášejícího daného předmětu, případně se účastnit online diskuzí. Problémem ale byl dopad, který tento revoluční krok měl na docházku studentů na přednášky. Mnoho z nich si tak zvyklo na tuto formu studia z domova, že na přednášky docházelo v určité době pouze 20 studujících. V mém průzkumu téměř 59 % dotazovaných uvádí, že by možnost výuky pomocí podcastingu jejich docházku nijak negativně neovlivnila. I tak je zde ale zřejmé, že přes 40 % studentů by raději zvolilo poslech přednášky ze záznamu, jen aby do školy nemuseli, viz graf číslo 2. Dobrý pedagog by však měl mít při přednáškách nachystané různé doplňkové prostředky a nástroje, které mu studenty k účasti ve škole pomohou přesvědčit. Může jít například o bonusové otázky, jejichž zodpovězením do konce přednášky získají přítomní studenti určité zvýhodnění vůči studentům, kteří nejsou na přednášce přítomni, různé praktické pokusy 7

Záznam bude dostupný po dobu jednoho roku od data přednášky, pak je archivován a nedostupný.

64

napomáhající porozumění látce nebo změna místa konání přednášky a její přesun ven z budovy, umožňuje-li to povaha předmětu a počasí.

Graf 2 - vliv pocastingu ve výýuce na docházku

Pokud škola implementací podcastingu sleduje i přání studentů o modernější formu domácího studia a záznamy mají do určité míry nahradit textovou podobu podkladů, ale i presentovat školu navenek, je nutné se zaměřit i na další aspekty než je "pouhá" kvalita záznamu. Velice důležitým detailem se může ukázat správně zvolená délka a strukturu záznamu. Při diskuzi s kolegy ve třídě jsme se shodli, že dlouho trvající záznam může vyústit ve ztrátu pozornosti při poslechu či sledování. Kromě toho i v dnešní době mohou dlouhé podcasty způsobovat problémy u přehrávačů s nižší kapacitou pamětí a tím jejich majitele odrazovat o využívání. Na druhou stranu, nepopíratelné je i konstatování, že dlouhé podcasty mají i své plusy spočívající v přednesu svého obsahu najednou a vcelku. Své opodstatnění má i reorganizace a segmentace obsahu a jeho opětovné sestavení. Například delší proslov může být rozdělen do menších, na sobě zdánlivě nezávislých částí podle témat a zkombinovaný s hudebními proklady a tak získat na atraktivnosti. Poslech takto zmixovaného obsahu může být o mnoho poutavější než dlouhotrvající jednotvárné mluvené slovo či čtení textu na dané téma. Takový obsah dokáže jistě být atraktivnější a více motivující prostředek ke studiu.

65

Stejně tak by měla za účelem zachování posluchačovy pozornosti být brána v potaz i hloubka probírané problematiky či komplexnost každé části sdělení. Sdělení umístěné zpočátku záznamu by mělo být delší ale obsahovat méně zahuštěné informace a nastartovat a udržet tak tak posluchačův zájem. Obvykle je totiž posluchačova pozornost a zájem vyšší na počátku lekce důsledkem čehož je snadnější pochopení problematiky a proto je efektivnější gradovat složitost směrem ke konci sdělení, kdy sice již není možné dosáhnout takové pozornosti, ten ale díky pochopení a dojmu nabytému na počátku věří, že se nejedná o tak složitý problém a celé sdělení lépe pochopí. Nastavení takto uzpůsobené struktury přednášek může přinést další zvýšení uživatelské spokojenosti s využitím podcastingu a jeho oblíbenosti při studiu vysoké školy a pomoci tak ke kvalitnějšímu předávání informací a vzdělávání a tím povýšení jména školy.

66

Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo seznámit čtenáře s problematikou podcastingu a provést návrh realizace využití technologie podcastingu v prostředí VŠ. Při tvorbě materiálů o historii a vývoji podcastingu jsem vycházel z poznatků získaných studiem a vyhledáváním různých informačních zdrojů na tuto problematiku zaměřených. Přes pořízení několika tištěných cizojazyčných publikací pojednávajících o podcastingu se nakonec jako nejvhodnější zdroj projevily různé oborově zaměřené internetové portály a publikované dokumenty. Knihy v tištěné podobě byly spíše zaměřené na samotné provozování podcastingu a jeho hardwarové nároky, což bylo zčásti přínosné při tvorbě návrhu implementace do vysokoškolského prostředí. Obecně je ale problematika podcastingu popsána velmi mělce a často bylo problematické si jednotlivé poznatky ověřit z více zdrojů. Přihlédnu-li k údajům o povědomí veřejnosti o technologii podcasting získaným z průzkumu, který jsem na téma této práce provedl a vezmu-li v úvahu názory, se kterými jsem se setkal během shromažďování podkladů pro tuto práci, nejeví se vysokoškolské prostředí v současné době pro nasazení a zejména využívání této technologie vůbec jako připravené a veškeré náklady na implementaci by s velkou pravděpodobností v tomto momentu byly neúčelně vynaloženy. Celý systém by měl velkou šanci stát se takzvaným shelfware 8. Proto bych navrhoval spíše než pouštět se v tomto stavu připravenosti cílového prostředí do realizace nasazení podcastingu na vysoké škole raději zvážit všechny v úvahu připadající způsoby provedení osvěty mezi potenciálními uživateli, tedy zejména oslovit studenty a přednášející. Přínosné by mohlo být sestavení například sto členné testovací skupiny uživatelů skládající se z 75 % studujících a z 25 % z přednášejících. Tato skupina by dočasně byla vybavena zapůjčenými netbooky9, které by obsahovaly předinstalovaný podcatcher s několika předem nastavenými odběry různých RSS kanálů a možností doplnění dalších odběrů dle vkusu a zájmu každého uživatele. Skupina by měla po určitou dobu tyto netbooky využívat pro poslech podcastů z oblasti odborného zaměření nebo zájmů jednotlivých členů skupiny. Získané zkušenosti a poznatky by poté mohly být vhodným zdrojem poznání, jak se uživatelé chovají a funkcionalitu podcastingu využívají a mohly by se stát i výchozím bodem jak uživatele dále vhodně nasměrovat a nastínit jim potenciál a přínos podcastingu a tím se v nich 8 9

Software, který nebyl nikdy využit a tak skončí odložený na polici. Přenosné PC malé velikosti, s omezenou pamětí a výkonem, ovšem lehké a snadno přenositelné.

67

vzbudit touhu po intenzivnějším využívání této technologie nejen při jejich práci a studiu vysoké školy. Dle mého názoru jsem splnil zadání práce a prokázal znalost problematiky podcastingu na konkrétním praktickém příkladu v podobě webových stránek http://podcastpetrmistrik.ic.cz/.

68

Seznam použité literatury [1]

COCHRANE, Todd. Podcasting: the do-it-yourself guide. Indianapolis, Ind.: Wiley Pub., c2005, xxiii, 281 p. ISBN 07-645-9778-7.

[2]

COLOMBO, George W a Curtis FRANKLIN. Absolute beginner's guide to podcasting. Indianapolis: Que, 2006, 240 p. ISBN 07-897-3455-9.

[3]

GEOGHEGAN, Michael W. Podcast academy: the business podcasting book : launching, marketing, and measuring your Podcast. Boston: Focal Press, Elsevier, c2008, xxvi, 420 p. ISBN 02-408-0967-X.

[4]

HOLZNER, Steven. Secrets of RSS. Berkeley, Calif.: Peachpit Press, c2006, xiv, 330 p. ISBN 03-214-2622-3.

[5]

KLASS, Michael W. Geoghegan and Dan. Podcast solutions: the complete guide to audio and video podcasting. 2nd ed. Berkeley, CA: Friends of Ed, 2007. ISBN 978159-0599-051.

[6]

MACK, Steve a Mitch RATCLIFFE. Podcasting bible. Indianapolis, Ind.: Wiley Publishing, c2007, xxv, 570 p. ISBN 04-700-4352-0.

[7]

MORRIS, Tee, Chuck TOMASI a Evo TERRA. Podcasting for dummies. 2nd ed. Hoboken, N.J.: Wiley, 2008, xviii, 366 p. ISBN 04-703-9743-8.

[8]

"Podcast" is the Word of the Year. In: "Podcast" is the Word of the Year [online]. 2005 [cit. 2012-06-27]. Dostupné z: http://www.us.oup.com/us/brochure/NOAD_podcast/

[9]

[10]

[11]

[12]

[13] [14]

[15]

The New York times [online]. 1995 [cit. 2012-06-27]. ISSN 0362-4331. Dostupné z: http://www.nytimes.com/1995/02/08/business/business-technology-peering-out-areal-time-window.html The jobs letter [online]. 2000 [cit. 2012-06-27]. ISSN 1172-6695. Dostupné z: http://www.jobsletter.org.nz/jbl12310.htm Dave Winer bio. In: Scripting News [online]. 2007 [cit. 2012-06-27]. Dostupné z: http://scripting.com/stories/2007/02/21/daveWinerBio.html RSS 2.0 Specification. RSS 2.0 at Harvard Law: Internet technology hosted by Berkman Center [online]. 2003 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z: http://cyber.law.harvard.edu/rss/index.html Adam Curry [online]. 2012 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z: http://curry.com/ SMIL - jazyk pro multimediální prezentace. Interval.cz [online]. 2004, č. 6 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z: http://interval.cz/clanky/smil-jazyk-pro-multimedialniprezentace/ Webjay. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-06-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Webjay

69

[16]

[17]

[18]

About NPR. NPR: National Public Radio [online]. 2012 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z: http://www.npr.org/about/aboutnpr/ The First Podcast. EContent [online]. 2005, roč. 2005, č. 9 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z: http://www.econtentmag.com/Articles/ArticleReader.aspx?ArticleID=13515 The New York times [online]. 2004 [cit. 2012-06-28]. ISSN 0362-4331. Dostupné z: http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=990CE3D6153DF93BA15753C1 A9629C8B63&sec=&spon=&pagewanted=all

[19]

Radio to the MP3 degree: Podcasting. USA TODAY [online]. 2005, - [cit. 2012-0628]. Dostupné z: http://www.usatoday.com/money/media/2005-02-09-podcastingusat-money-cover_x.htm

[20]

Podcasting: It's all over the dial. USA TODAY [online]. 2005, - [cit. 2012-06-28]. Dostupné z: http://www.usatoday.com/money/media/2005-02-08podcasting_x.htm

[21]

AUDIO & VIDEO PODCASTS. CNN.com: Podcasting [online]. 2012 [cit. 201206-28]. Dostupné z: http://edition.cnn.com/services/podcasting/

[22]

[23]

[24]

[25]

Learncast: Mobile Learning Platform [online]. 2012 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z: http://www.learncast.com/ Co je PR. In: London Scholl of Public Relations [online]. 2012 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z: http://www.lspr.cz/cz/index.php?page=o-public-relations/co-je-pr IBM. IBM - Investor Relations: Financial Podcast. 2012. Dostupné z: http://www.ibm.com/investor/ibm_ir_financials_podcast.xml Pohádkář: By Luboš Pavel. In: ITunes: Podcasts [online]. 2011 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z: http://itunes.apple.com/cz/podcast/pohadkar/id472923649

[26]

Squidoo.com: The Best Free Podcasts. Squidoo [online]. 2012 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z: www.squidoo.com/best-podcasts

[27]

Global mobile industry to grow to $1.9 trillion by 2015. The Economics Times [online]. 2012, - [cit. 2012-06-28]. Dostupné z: http://articles.economictimes.indiatimes.com/2012-0227/news/31104598_1_mobile-operators-number-of-mobile-connections-gsma

[28]

Gartner Says Worldwide Sales of Mobile Phones Declined 2 Percent in First Quarter of 2012, Previous Year-over-Year Decline Occurred in Second Quarter of 2009. In: Gartner.com [online]. Egham, 2012 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z: http://www.gartner.com/it/page.jsp?id=2017015

[29]

United Airlines Launches Paperless Flight Deck With iPad. In: United Continental Holding [online]. 2011 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z: http://ir.unitedcontinentalholdings.com/phoenix.zhtml?c=83680&p=irolnewsArticle&ID=1599253&highlight=

70

[30]

[31]

[32]

[33]

The history of Apple´s iPod: An Infographic. Digitalsurgeons [online]. 2010 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z: http://www.digitalsurgeons.com/ipod-timelineinfographic/ Instalace WordPress na IC.cz – Internet centrum. In: WORDPRESS: ČESKÁ PODPORA [online]. 2009 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z: http://www.cwordpress.cz/navody/instalace-wordpress-na-ic-cz-internetcentrum.html MISTRÍK, Petr. Podcasting. Vyplňto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/podcasting/ Tab. 32 Vysoké školy soukromé - studenti, absolventi; rok 2010. In: Tab. 32 Vysoké školy soukromé - studenti, absolventi; rok 2010 [online]. 2011, s. 2 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/F5002A1B98/$File/33011132.pdf

[34]

Dean Baim. In: Pepperdine University: Meet the Faculty [online]. 2012 [cit. 201206-28]. Dostupné z: http://seaver.pepperdine.edu/academics/faculty/member.htm?facid=dean_baim

[35]

Economics 1 - Lec 1 - Principles of Microeconomics: Lec 1 - Dean Baim. In: OID: UCLA Office of Instructional Development [online]. 2012 [cit. 2012-06-28]. Dostupné z: http://bcasts.oid.ucla.edu/bcmedia/courses/2011-2012/2012s/econ11/econ1-1-20120402/default.html

71