Plynárenství z pohledu evropského, doporučení pro odběratele
Vladimír Štěpán ENA s.r.o. Březen 2009
[email protected]
Aktuální vývoj na trhu s plynem (pozitiva) Ekonomická krize ovlivnila a urychlila vývoj na trhu s plynem: - spotřeba plynu klesá, narůstá likvidita (nabídka) - ceny plynu klesají - vyšší nabídka na trhu vede k vytváření nových nástrojů (krátkodobé smlouvy za výhodné ceny) - počet obchodníků s plynem stoupá - narůstají možnosti v obchodu s plynem, ale i rizika - pravidla trhu s plynem se upravují ve prospěch obchodníků (v diskusi i větší diferenciace cen a úprava sazeb pro krátkodobé smlouvy)
2
Aktuální vývoj na trhu s plynem (negativa - rizika) -
ekonomická krize může být delší a hlubší než se očekává bezpečnostní rizika (chybí projekty regionálního významu) krach obchodníků (riziko menší než u elektřiny) riziko předčasného uzavření smlouvy návrat k vysokým cenám energie rozdílný vývoj cen energií ve světě a v ČR oslabování koruny a vyšší spotřeba energie než v západní Evropě - nárůst cen za strukturování a dopravu plynu (přeprava a distribuce)
Narůstá volání po znovuzavedení regulace cen energie (počet států, které zavedli regulaci se rozšiřuje).
3
Bezpečnost dodávek plynu Závěry evropského parlamentu z února 2009 (4 teze týkající se zvýšení bezpečnosti): Každý stát včetně vnitrozemských má mít právo přístupu ke zkapalněnému plynu (zásadní změna proti minulosti - názor, že LNG terminály jsou drahé, je dnes již menšinový) Propoje Sever – Jih napříč střední a jihovýchodní Evropou budou finančně podporovány (tj. v ČR teoreticky i projekt plynovodu Mozart a/nebo plynovod jih – sever RWE s propoji z Rakouska až po Polsko). Rozšíření kapacity zásobníků pro krytí 90 dnů spotřeby (dotace 35 mil. Euro pro ČR). Akceptování jádra.
4
Projekty na propojení plynárenských sítí sever – jih a výstavbu LNG terminálů navržených po plynárenské krizi: -
Bezpečnost států střední a východní Evropy je nutno posílit Na rozdíl od západní Evropy ve střední a jihovýchodní Evropě není vybudován žádný LNG terminál
5
Projekty na propojení plynárenských sítí sever – jih a výstavbu LNG terminálů navržených po plynárenské krizi: -
-
Plynovod LBL z Baumgartenu do Břeclavi (IN 80 mil. Euro) Propojení maďarských a chorvatských plynovodů do poloviny roku 2011 (IN 395 mil. Euro) Propoje SR – Maďarsko, Maďarsko – Rumunsko, Bulharsko – Řecko Plynovod Mozart z Rakouska do jižních Čech
LNG terminál Polsko (80 mil. Euro z EU) LNG terminál v Rumunsku
Projekty regionálního významu cenu plynu pro odběratele nijak výrazně nezvýší. 6
Investiční náklady projektů celoevropského významu s dosahem do střední Evropy IN v mld. USD
Kapacita v mld. m3/rok
Nord Stream
9,8
55
South Stream
20
30
NABUCCO
12
30
Projekt
7
6 – 9 mld. m3 PZP
Schéma projektu plynovodů sever-jih.
8
Regionální propoje ve SEE
-
na výše uvedeném grafu jsou uvedeny dosud publikované projekty propojů plynárenských sítí regionálního významu ve směru sever - jih
-
lze předpokládat, že se objeví další projekty nejen na propojení sítí a LNG, ale i na rozšíření kapacity zásobníků
-
ČR zůstane na předním místě pokud jde o rozšiřování kapacity zásobníků
9
Rizika opakování plynárenské krize Hlavní riziko již nespočívá v obsahu smlouvy Ukrajina – Rusko na 10 roků (budoucí spory by dle smlouvy měly být řešeny mezinárodní arbitráží).
Hlavním rizikem se zdá být hospodářský kolaps Ukrajiny: - výroba klesla o cca 40% a pokles má dále pokračovat - nízké ceny energií ohrožují energetické společnosti - přesto obyvatelstvo neplatí za energie Řešením je poskytnutí půjček (dotací) Ukrajině stimulujících efektivnější využívání energie a snížení její spotřeby. Ukrajinský tranzitní systém je v lepším stavu než se předpokládalo. Přesto rekonstrukce systému si vyžádá 2,5 mld. Euro. 10
11
Rizika na straně Ruska Odklon nových tras mimo EU (riziko se stále zmenšuje, Čína není ochotna platit evropské ceny a hledá zdroje mimo Rusko) Nedostatek zdrojů plynu a prostředků na projekty: - zvýšení cen plynu pro státy SNS může přinést úsporu 100 mld. m3/rok (v letech 2007 až 2008 došlo k poklesu spotřeby plynu ve státech SNS o cca 10%, pokles se bude dále stupňovat) - hospodářská krize vede k výraznému snížení spotřeby plynu i ve státech EU, proto i Gazprom snižuje těžbu plynu - pokles příjmů za ropu a plyn může vést v dlouhodobém horizontu k nedostatku zdrojů plynu. Zde lze ale předpokládat ochotu investorů z EU profinancovat projekty na zvýšení bezpečnosti dodávek (zdroje plynu i nové trasy) 12
Rizika návratu k velmi vysokým cenám energie ve světě - prudký nárůst poptávky po energii v důsledku nárůstu HDP=? (opakování nárůstu z období 2005 až 2008 je sporné z hlediska dlouhodobého makroekonomického vývoje)
13
Vývoj HDP – předpoklady a skutečnost
14
Vývoj HDP – meziroční růst 8
změna ěna v %
6 4 15
2 0 -2 -4
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
ČR
EU
svět 15
Rizika návratu k velmi vysokým cenám energie - vysoké ceny energií v období 2007 až 2008 vedly k přijetí opatření na snížení spotřeby fosilních paliv (zejména ropy) ve všech státech EU i státech jako Čína a Indie (odbourání dotací) - i když je zřejmé, že řada projektů pro těžbu ropy a plynu byla zastavena, opatření přijatá pro úsporu energie, zvýšení efektivnosti, návrat jádra a využívání uhlí v rozvojových státech by poptávku po energii měla snížit - prudký nárůst cen energií není očekáván v roce 2009 ani v roce 2010 - nelze však očekávat návrat k cenám ropy pod 40 USD/barel, zejména z důvodu ekologicky zaměřené legislativy, podpory obnovitelných zdrojů, opatření pro zvýšení bezpečnosti a nárůstu počtu obyvatel 16
Rizika vývoje cen energií ve státech střední a jihovýchodní Evropy jsou vyšší Zkušenosti z plynárenské krize, dva základní závěry: - dopad vysokých cen energií na ekonomiku těchto států je výraznější než u států západní Evropy (nižší přidaná hodnota, nižší zisky a vyšší spotřeba energie) -
ceny paliv z lokální produkce rostou bez ohledu na pokles cen energií na světových trzích (např. uhlí v ČR)
-
oslabování lokálních měn v dobách krize (chybí finanční rezervy)
-
nižší bezpečnost dodávek 17
Makroekonomická problematika a ceny energií v roce 2009 - inflace v ČR klesne pod 2%, jedním z důvodů je i pokles cen energií - ceny ropy a dalších paliv se sníží ze 146 USD/barel na 30-40 USD/barel, přesto celosvětový nárůst HDP bude činit max. 1% za rok, v řadě států EU včetně ČR může dojít i k poklesu HDP do minusu - na rozdíl od roku 2008 v ČR již vysoké ceny energií mají závažný dopad na růst HDP a bilanci ZO - struktura průmyslu ČR je náročná na energii a na světové konjunktuře, dopad na ekonomiku ČR proto může být výraznější než v jiných státech EU - v ČR začíná diskuse o opatřeních z úrovně státu na podporu průmyslu (proexportní opatření, snadnější přístup k úvěrům, daňové úlevy) - finanční a ekonomická krize bude hluboká a může trvat i více roků 18
Prudké kolísání cen energií v letech 2004 až 2009 -
ceny ropy se v období 2004 až 2008 zvýšily 4x, podobný trend byl patrný i u ostatních komodit inflace se zvýšila na dvojnásobek
-
ceny ropy se od poloviny roku 2008 do března 2009 snížily 4x podobný trend výrazného byl patrný i u ostatních komodit a inflace, výjimkou je cena pokročilých technologií
-
otázkou je zda prudký nárůst cen energií 2004-2008 byl mimořádný výkyv nebo se bude opakovat? pokud se bude opakovat, pak kdy?
-
19
Vývoj cen energií
Dlouhodobý vývoj cen energií ve světě.
20
Dlouhodobý vývoj ceny ropy Brent v USD/barel
21
Ceny Brent USD / barel
Q1 2009
Q2 2009
2009
2010
2011
Societe Generale
38
49
56
88,5
101
Unicredit
50
50
55
75
-----
Barclays
58
66
75
104
-----
Goldman Sachs
28,5
38,5
43,5
-----
-----
ING
48
50
50
60
65
Merrill Lynch
43
45
50
70
-----
průměr
47,7
51,0
55,0
71,8
84,6
Krátkodobé prognózy vývoje cen ropy Brent – Reuters (leden 2009)
22
Ceny energií v roce 2009 - na světových trzích výrazný pokles cen všech fosilních paliv: - ropy, uhlí i plynu - nejrychleji a nejvíce klesají ceny ropy - nejpomaleji ceny plynu, ty ale mohou klesat každý měsíc až do konce roku 2009 - ceny ropy mohou klesnout až na 30 USD/barel - ceny uhlí pravděpodobně klesnou méně - klesat bude i cena elektřiny - na trhu s energiemi v ČR je patrný odlišný cenový vývoj: - ceny ropy a plynu budou sledovat světové trendy - cena lokálního hnědého i černého uhlí ale stoupne, a to poměrně výrazně - cena elektřiny stoupne, i když poptávka klesá stejně jako ceny elektřiny na burzách 23
Vývoj cen olejů a uhlí 2001 - 2009
Vývoj cen olejů a uhlí v USD v porovnání s plynem v CZK.
Prognóza cen energií v r. 2009
25
Prognóza cen energií v r. 2010
26
Vývoj ceny za plyn v ČR 2007 - 2009
Očekávaný vývoj ceny plynu pro VO v r. 2009
27
Vliv směnného kurzu Úroveň cen ropy nad 115 USD/barel (duben 2008) při kurzu 15 Kč/USD odpovídá ceně 82 USD/barel při kurzu 21 Kč/USD a 69 USD/barel při kurzu 25 Kč/USD. Vlivem zpevňování kurzu koruny byla cena plynu v prosinci 2007 vyjádřená v Kč o 30% nižší než by odpovídalo nárůstu cen ropy při stabilním kursu USD. Vlivem oslabení koruny v současné době bude pokles ceny plynu v Kč nižší o cca 25 - 30 %.
Při prognóze cen ropy je proto nutno prognózovat i vývoj kursu USD. U výpočtu ceny plynu v Kč i kurs koruny. 28
Vývoj směnného kurzu koruny v letech 2001-2009. 29
