PLO 6 Západočeská pahorkatina 1. ÚVOD 1

Ústav pro hospodáskou úpravu les Brandýs nad Labem poboka Plze

OBLASTNÍ PLÁN ROZVOJE LES

PÍRODNÍ LESNÍ OBLAST

06

Západoeská pahorkatina

TEXTOVÁ ÁST PLATNOST 2000 - 2019

PLO 6 – Západočeská pahorkatina

OBSAH

Obsah

str.

1.

ÚVOD

1

2.

VYHOTOVENÍ OPRL A VYMEZENÍ HRANIC

2

2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5.

Organizace pověřená vyhotovením Platnost OPRL a časový plán vyhotovení Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL Výstupy OPRL Vymezení hranice PLO a její výměra

2 2 2 2 2

3.

ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE

4

3.1. 3.2. 3.3.

Kompetence státní správy lesů v oblasti Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti Seznam katastrů zasahujících do oblasti podle okresů

4 4 6

4.

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI

12

4.1. 4.1.1. 4.1.2. 4.2. 4.2.1. 4.2.2. 4.2.3. 4.2.4. 4.3. 4.3.1. 4.3.2. 4.3.3. 4.4. 4.5. 4.5.1. 4.5.2. 4.5.2.1. 4.5.2.2. 4.5.3. 4.5.4. 4.5.4.1 4.5.4.2. 4.5.5. 4.5.6. 4.5.7. 4.5.8. 4.5.8.1. 4.5.9. 4.5.10. 4.6.

Poměry geomorfologické a hydrografické Geomorfologie oblasti Hydrografie oblasti Poměry klimatické Údaje podle Atlasu podnebí ČSSR (1958) a údajů Hydrometeoro. úst. (1999) Porovnání klimatických dat v pahorkatině západních a východních Čech Příklad kolísání ročních srážkových úhrnů a průměrných ročních teplot Údaje podle klimatického členění Quitta Poměry geologické a pedologické Poměry geologické Pedologie oblasti Půdní rozbory, grafy a vyhodnocení Poměry biogeografické Zhodnocení a typizace růstových podmínek Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL (ÚHÚL,1971) Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů Lesní vegetační stupně Soubory lesních typů Zastoupení původních lesních společenstev Typologické a trvalé zkusné plochy - rozbor podmínek prostředí Typologické zkusné plochy Trvalé zkusné plochy (TZP) a výzkumné plochy Problematika revize typologického mapování v rámci OPRL Typologická mapa, přehled a charakteristiky lesních typů (LT) Převod souborů lesních typů (SLT) na skupiny typů geobiocenů (STG) Předpokl. změny klimatu a jejich vliv na rozšíření dřevin a na lesní prostředí Scénář globální klimatické změny a její dopad na vývoj lesů Antropicky podmíněné změny prostředí Specifika růstových podmínek PLO 6 Závěr kapitoly

12 12 15 16 16 17 18 19 20 20 20 22 25 25 25 26 26 27 28 28 28 28 32 32 36 36 36 37 37 37

5.

ÚDAJE O STAVU LESA, HISTORICKÉM VÝVOJI, DOSAVADNÍM HOSPODAŘENÍ A MAJETKOVÝCH POMĚRECH

38

5.1. 5.1.1. 5.1.2. 5.1.3. 5.1.4. 5.2. 5.2.1. 5.2.2.

Historický vývoj hospodaření v oblasti Vývoj lesního hospodářství Vývoj hospodářské úpravy Dřevinná skladba, zalesňování a původ semene Diferencované způsoby hospodaření Údaje o stavu lesa Zastoupení dřevin Zastoupení věkových stupňů a věkových tříd

38 39 40 40 42 44 44 46

© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

Obsah

PLO 6-Západočeská pahorkatina

5.2.3. 5.2.3.1. 5.2.3.2. 5.2.3.3. 5.2.4. 5.3. 5.4. 5.4.1. 5.4.2. 5.4.3. 5.4.4.

Zásoba, zakmenění a přírůsty Porostní zásoby Rozbor vývoje očekávaných porostních zásob na další období Přírůstové poměry v oblasti Zastoupení porostních typů Dosavadní hospodaření v oblasti Majetkové a organizační členění Historický vývoj majetkových poměrů Organizační členění LČR v oblasti Přehled větších vlastníků, obcí a fyzických osob nad 50 ha Celkový podíl jednotlivých skupin typů vlastnictví na ploše

48 48 51 52 53 56 60 60 63 65 68

6.

Funkce lesů

70

6.1. 6.1.1. 6.1.1.1. 6.1.1.2. 6.1.1.2.1. 6.1.1.2.2. 6.1.1.2.3. 6.1.1.2.4. 6.1.1.2.5. 6.1.2. 6.1.2.1. 6.1.2.2. 6.1.2.2.1. 6.1.2.2.2. 6.1.2.3. 6.1.2.3.1. 6.1.2.3.2. 6.1.2.4. 6.1.2.5. 6.1.2.6. 6.1.2.6.a) 6.1.2.6.b) 6.1.2.6.c) 6.1.2.6.d) 6.1.2.7. 6.1.2.8. 6.1.3. 6.2. 6.2.1. 6.2.1.1. 6.2.1.2. 6.2.2. 6.2.2.1. 6.2.2.1.a) 6.2.2.1.b) 6.2.2.1.c) 6.2.2.2. 6.2.2.2.a) 6.2.2.2.b) 6.2.2.2.c) 6.2.2.2.d) 6.2.2.2.e) 6.2.2.2.f) 6.2.2.2.g) 6.2.2.2.h) 6.2.2.3. 6.3. 6.3.1. 6.3.2.

Rámcové stanovení funkčního potenciálu lesů Funkce produkční a její výhled Produkční potenciál fiktivní – stanovištní (výhled produkčních možností) Reálný produkční potenciál (výhled produkčních možností) Přehled a zastoupení hospodářských souborů Analýza hlavních cílových hospodářských souborů Stupeň a relativní hodnotové vyjádření produkčního potenciálu Rozbor očekávaných těžebních možností v PLO Růstové poměry cílových HS Funkce označované jako mimoprodukční Funkce půdoochranná a klimatická Funkce vodní (vodohospodářská) Vymezení hydromelioračních okrsků Změna klimatu a lesnické meliorace Funkce ekologicko - stabilizační Ekologicko – stabilizační potenciál Územní systém ekologické stability (ÚSES) Funkce ochrany přírody Funkce krajinotvorná Funkce reprodukční Uznané porosty, semenné porosty a výběrové stromy Genové základny Zdroje reprodukčního materálu Regionálně nepůvodní druhy dřevin Funkce rekreační Funkce provozování myslivosti Celospolečenské funkce Funkce deklarované veřejným zájmem a stávající kategorie lesů Ochranné lesy Lesní typy ochranného charakteru Kategorie lesů ochranných Lesy zvláštního určení Lesy zvláštního určení dle §8, odst. 1, zákona č.289/1995 Sb. Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I.stupně (PHO I) Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírod. léčivých a stolních minerálních vod Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací Lesy zvláštního určení dle §8, odst. 2, zákona č.289/1995 Sb. Lesy v I. zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírod. památkách Lesy lázeňské Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou,vodoochrannou nebo krajinotvornou Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti Lesy s deklarovanou funkcí intenzivního chovu zvěře Lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Přehled stávajících kategorií Přehled překryvů funkcí a střetů zájmů Překryvy funkcí lesů Priority funkcí lesa v rámci překryvů

70 70 71 72 72 74 79 80 81 83 84 86 87 88 89 90 94 94 95 95 96 98 98 102 105 107 108 109 109 109 109 110 110 110 111 112 112 113 113 113 114 114 115 115 116 116 117 117 117



6.3.3. 6.4.

Střety zájmů a výhledy v rámci překryvů Závěr kapitoly

7.

OCHRANA LESA

7.1. 7.1.1. 7.1.1.1. 7.1.1.2. 7.1.1.3. 7.1.2. 7.1.2.1. 7.1.2.1.a) 7.1.2.1.b) 7.1.2.1.c) 7.1.2.2. 7.1.2.2.a) 7.1.2.2.b) 7.1.2.3. 7.1.2.4. 7.1.2.4.a) 7.1.2.4.b) 7.1.3. 7.1.3.1. 7.1.3.1.1 7.1.3.2. 7.1.3.3. 7.1.3.4. 7.1.3.5. 7.1.4. 7.1.4.1. 7.1.4.1.1 7.1.4.1.2 7.1.4.2. 7.1.4.2.1 7.1.4.2.2. 7.1.4.2.3. 7.1.4.2.4. 7.1.4.2.5. 7.1.4.3. 7.1.4.3.1. 7.1.4.4. 7.1.5. 7.2 7.2.1. 7.2.2. 7.2.2.1. 7.2.2.2. 7.2.3. 7.2.3.1. 72.3.2. 7.2.3.3. 7.2.4. 7.3. 7.3.1. 7.3.1.1. 7.3.1.2. 7.3.1.3. 7.3.2. 7.3.2.1 7.3.2.2. 7.3.2.3. 7.4. 7.4.1.

Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli Přehled škodlivých činitelů v oblasti Rozbor nezdaru zalesnění Poškození starších porostů - rozbor nahodilých těžeb Ohrožení porostních typů škodlivými činiteli podle HS a věk. stupňů Poškození porostů imisemi Pásma ohrožení imisemi Stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí (dle zákona) Ekologická charakteristika a vylišení pásem ohrožení v oblasti Přehled pásem ohrožení v oblasti Poškození les. porostů v důsledku působení imisí a ost. negativ. civilizač. fak. Charakteristika jednotlivých stupňů poškození lesních porostů Přehled ploch a zásob podle ohrožení a poškození exhalacemi Přehled o imisním zatížení oblasti a největších imisních zdrojích Zhodnocení poškození porostů imisemi Vývoj a rozsah exhalačních těžeb Současný zdravotní stav porostů Abiotičtí činitelé (vítr, sníh, námraza, sucho) Poškození větrem Zhodnocení historického vývoje škod větrem Sníh a námraza Škody suchem Škody zamokřením Škody požárem Poškození biotickými činiteli Poškození porostů zvěří Přehled o výskytu zvěře v PLO Zhodnocení prováděných opatření k zabránění škod zvěří Kalamitní hmyzí škůdci - podkorní a listožraví Lýkožrout smrkový (Ips typographus) Lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) Klikoroh borový (Hylobius abietis) Bekyně mniška (Lymatria monacha) Ploskohřbetka smrková (Cephalcia abietis) Ostatní hmyzí škůdci Klíněnka kaštanová (Cameraria ohridella) Hniloby Ostatní škodliví činitelé Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa Návrh opatření v porostech ohrožených imisemi Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených abiotickými činiteli Opatření proti škodám větrem Opatření proti škodám sněhem Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených biotickými činiteli Návrh opatření v lesích poškozovaných zvěří Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených kalamitními škůdci Návrh opatření proti houbovým patogenům Vliv předpokládané změny klimatu na ohrožení porostů Ekologická stabilita lesa Systém statické stability Vnitřní prostorová úprava porostů Vnější prostorová úprava porostů Koncepce mapy dlouhodobých opatření ochrany lesa Územní systém ekologické stability Koncepce mapy územního systému ekologické stability Definice prvků ÚSES Dokumentace ÚSES Závěr Podklady pro tvorbu rámcových směrnic


Obsah

117 119

120 120 120 120 122 123 124 124 125 125 126 126 127 127 128 131 131 131 132 132 133 133 133 133 134 134 134 136 137 138 138 138 138 138 138 139 139 139 140 141 141 141 141 142 142 142 143 143 144 145 145 145 145 146 147 147 148 148 149 149

Obsah


7.4.2.

Specifika ochrany lesa v PLO

149

8.

DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA

8.1. 8.1.1. 8.1.2. 8.1.3. 8.2. 8.2.1. 8.2.2. 8.2.3. 8.3. 8.3.1. 8.3.2. 8.4.

Stav zpřístupnění Inventarizace odvozních cest Dopravně nepřístupné lokality Vymezení transportních segmentů a odvozních celků Výhledové zpřístupnění Návrh zpřístupnění lesa Přehled transportních segmentů a porovnání hustot odvozních cest Přehled modelového, skutečného stavu a výhledu Návrh limitujících těžebně-dopravních technologií Modelové těžebně-dopravní technologie Ukazatele cestní sítě Koncepce dopravní mapy

150 150 150 152 152 153 153 157 157 158 158 162 164

9.

HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY, ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ A RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ

166

9.1. 9.1.1. 9.1.2. 9.2. 9.3. 9.4. 9.5. 9.5.1. 9.5.2. 9.5.3. 9.5.4.

Vymezení hospodářských souborů Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů Zastoupení cílových hospodářských souborů Růstové podmínky cílových hospodářských souborů Základní hospodářská doporučení Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS Rámcové směrnice hospodaření pro HS Struktura rámcových směrnic hospodaření podle cílových HS Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení podle subkategorií Principy tvorby porostních směsí Hospodářská opatření pro omezení vlivu případné změny klimatu

166 166 167 168 171 172 174 174 189 202 203

10.

ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI

204

10.1. 10.2. 10.3. 10.4. 10.5.

Rekapitulace hospodářsko-úpravnických údajů Základní cílová druhová skladba, prostorové rozmístění dřevin Specifika hospodaření v oblasti Rozvoj lesů v oblasti Zásady státní lesnické politiky

11

TECHNICKÁ ZPRÁVA

208

12

PŘEHLED LITERATURY

209

13

PŘÍLOHY

211

204 204 206 206 207



Úvod

1. ÚVOD

Oblastní plány rozvoje lesů ( OPRL ) jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích ( zákon č. 289 / 1995 Sb., § 23, odst. 1 ). Stanoví pro přírodní lesní oblasti rámcové zásady hospodaření. Jsou podkladem pro oblastně diferencované uplatňování státní lesnické politiky a rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů ( LHP ) a lesních hospodářských osnov ( vyhláška MZe č. 83/1996 Sb.,§ 1, odst. 1 ). Vyhotovují se ve smyslu § 23, odst. 1-4 zákona č. 289 / 1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů ( lesní zákon ) ze dne 3.11.1995. Podrobnosti stanoví vyhláška MZe ČR č. 83 / 1996 Sb. ze dne 18.3. 1996 ( uvedená ve Sbírce zákonů č. 28 / 1996 ze dne 19.4.1996 ) o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Při tvorbě OPRL byly uplatněny „ Základní principy státní lesnické politiky “ schválené v usnesení vlády ČR č. 249 z 11.5.1994, dále zásady trvale udržitelného hospodaření v lese a konečně zásady předběžné opatrnosti z předpokládané změny klimatu. Na základě „ Rozhodnutí ministerstva zemědělství “ č.j. 2452 / 98 - 3030 ke dni 31.12.1998 o vymezení základního předmětu činnosti Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem ( ÚHÚL ), byl ÚHÚL pověřen v bodě č. 5 tohoto „ Rozhodnutí “ vyhotovením oblastních plánů rozvoje lesů a jejich následnou aktualizací. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů vypracoval harmonogram zpracování OPRL na období 1996 – 2001 s tím, že zpracování OPRL bude v předstihu před vyhotovením nových lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. Jednotlivé pobočky ÚHÚL vyhotoví OPRL v obvodu své působnosti. Za zpracování každé PLO byla určena odpovědná pobočka ( garant za PLO ).


1

Pohled na nejníže položenou část Západočeské pahorkatiny-břeh Berounky u převozu Darová (foto Lederer)

Pohled na dva nejvyšší vrcholy Západočes. pahorkatiny- Doubrava 727 a M. Doubrava 719 (foto Ing. Urban)


Vyhotovení OPRL

2. VYHOTOVENÍ OPRL PRO PLO ZÁPADOČESKÁ PAHORKATINA A VYMEZENÍ HRANIC 2.1. Organizace pověřená vyhotovením MZe ČR jako zadavatel zpracování OPRL pověřilo Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem č.j. 1056 / 1996 – 5010 ze dne 16.4.1996 zpracováním OPRL včetně metodiky. Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast Západočeská pahorkatina ( PLO – 6) zpracuje ÚHÚL – pobočka Plzeň, náměstí generála Piky 8, 301 58 Plzeň. Odpovědným pracovníkem za zpracování je ing. Josef Urban, vedoucí projektant OPRL pobočky ÚHÚL Plzeň.

2.2. Platnost OPRL a časový plán vyhotovení OPRL se zpracovává pro celou plochu lesů v PLO – 6 a má platnost od 1.1.2000 do 31.12.2019. ÚHÚL Brandýs n.L. vypracoval v dubnu 1996 Metodiku pro vyhotovení OPRL, která byla schválena OLH MZe. Odbor státní správy a myslivosti svolal 21.2.1997 základní šetření, které se konalo na Kladské. K základnímu šetření byla vypracována „Předběžná zpráva“, která je nedílnou součástí základního protokolu ze dne 21.2.1997 a který je závazným dokumentem pro zpracování OPRL pro PLO č 6.

2.3. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL Na základě § 1, odst. 3, vyhlášky MZe ČR č. 83/1996 Sb. byl ve Věstníku č.2/96 vyhlášen záměr vypracovat OPRL pro stanovené PLO a byl vyhlášen i termín do kdy mohou dotčené právnické a fyzické osoby uplatnit své připomínky. Mezi vyjmenovanými přírodními lesními oblastmi byla i PLO – 6 Západočeská pahorkatina. Své náměty a připomínky k zásadám hospodaření v uvedené PLO mohly dotčené právnické a fyzické osoby uplatnit do 31.7.1996 na odboru státní správy lesů a myslivosti Ministerstva zemědělství, Těšnov 17, 117 05 Praha 1. Do stanoveného termínu neobdržel zpracovatel žádné připomínky. Připomínky v průběhu zpracování OPRL zaslal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti ( VÚLHM) Jíloviště –Strnady a týkaly se „Doporučených přenosů reprodukčního materiálu“ pro vybrané lesní dřeviny ( SM,BO,MD ) a ostatní lesní dřeviny ( JD,BK,DB,LP,JV,JS ). Stanovisko dodala Vojenská ubytovací a stavební správa Plzeň. MŽP ČR poskytlo digitálně zpracované vrstvy ÚSES, tj. Územně technický podklad regionálních a nadregionálních ÚSES ČR a dále závazné stanovisko z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin. Ministerstvo zdravotnictví ČR poskytlo digitálně zpracované vrstvy ochranných pásem zdrojů přírodních léčivých a ostatních minerálních vod. Veškeré připomínky a poskytnutá data byla zapracována do OPRL.

2.4. Výstupy OPRL Výstupem OPRL jsou mapy vyhotovené v analogové a v digitální formě s případným následným tiskem analogových výstupů. Předpokládá se šíření map v digitální podobě ( disketa, CD disk). Další výstupy jsou grafické a tabelární přehledy a tato textová část, která je sestavená podle členění § 1, odst. 5 vyhlášky MZe ČR č. 83 / 1996 Sb.

2.5. Vymezení hranice PLO a její výměra PLO č.6 – Západočeská pahorkatina je jednou z 41 přírodních lesních oblastí vymezených v rámci rajonizace lesů ČR. Celé území se nachází v západočeském regionu. Rámcový popis průběhu hranice je uveden v příloze č.1 vyhlášky MZe ČR č.83 / 1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

2

Vyhotovení OPRL


Podrobný popis : (v úseku Valy - Buč je hranice společná s LO 3 - Karlovarská vrchovina) Valy Hamrniky - Chotěnov(Skláře) - Dolní Kramolín - Michalovy Hory - Hostíčkov - Vrbice u Bezdružic Zhořec - Řešín - Křivce - Úterý - Trhomné - Chudeč - Kamenná Hora - Krašov - Služetín - Buč - ( v úseku Buč - Kralovice je hranice společná s LO 9 - Rakovnicko-kladenská pahorkatina) - Prohoř - Zbraslav - Luková - Mezí - Újezd - Manětín - Česká Doubravice - Štíchovice - Křečov - Mladotice - Řemešín Bukovina - Mariánský Týnec - Kralovice - (v úseku Kralovice - Stupno je hranice společná s LO 8 Křivoklátsko a Český kras) - Výrov - Kopidlo - Kočín - Dolní Hradiště - Koryta - Dobříč - Jarov - Kaceřov Planá - Nynice - Kostelec - Nadryby - Sedlecko - Střapole - Všenice - Stupno -( v úseku Stupno - Dožice je hranice společná s LO 7 - Brdská vrchovina) - Březina - Osek - Volduchy - Rokycany - Kamenný Újezd Hrádek - Dobřív - Mirošov - Příkosice - Kakejcov - Mešno - Lipnice - Spálené Poříčí - Struhaře Louňová - Železný Újezd - Čížkov - Dožice - ( v úseku Dožice - Hadrava je hranice společná s LO 12 Předhoří Šumavy a Novohradských hor ) - Měrčín - Čečovice - Liškov - Víska- Čmelíny - Mohelnice Želvice - Záhoří - Maňovice - Kramolín - Soběsuky - Neurazy - Radochovy - Petrovice - Petrovičky Třebíšov - Pečetín - Kroměždice - Myslovice - Obytce - Kydliny - Hoštičky - Hoštice - Mochtín - Újezdec Vrhaveč - Horní Lhota - Javor - Klenová - Hvízdalka - Petrovice nad Úhlavou - Bystřice nad Úhlavou Hadrava - ( v úseku Hadrava - Valy je hranice společná s LO11 - Český les ) - Pocínovice - Běhařov Miletice - Dlažov - Nová Víska - Nevděk - Slavíkovice - Úsilov - Mezholezy - Němčice - Podzámčí Kdyně - Prapořiště - Starec - Kout na Šumavě - Tlumačov - Stráž - Domažlice - Havlovice - Pila Trhanov - Klenčí pod Čerchovem - Postřekov - Nový Kramolín - Vlkanov - Šitboř - Hvožďany - Hora Svatého Václava - Mutěnín - Starý Kramolín - Újezd Svatého Kříže - Bělá nad Radbuzou - Bezděkov Třemešné - Rájov - Třískolupy - malé Dvorce - Kundratice - Velké Dvorce - Mlýnec - Nové Sedliště Úšava - Maršovy Chody - Dlouhý Újezd - Studánka - Tachov(Světce) - Ctiboř - Chodský Újezd – Horní Ves – Malá Hleďsebe – Velká Hleďsebe – Valy. Přesná hranice PLO je vymezena v digitální podobě tak, aby byla zajištěna její návaznost na sousední PLO. Hranice PLO byla vedena po identifikovatelných hranicích ( hranice k.ú., katastrované cesty, vodní toky, případně hranice parcel ). PLO č. 6 – Západočeská pahorkatina má plochu porostní půdy 121071,45 ha, PUPFL 125616,95 ha 100 % je v západočeském regionu.Digitalizovaná celková rozloha PLO 6 je 398616,46 ha. Lesnatost oblasti činí cca 30,37 %. PLO 6 sousedí s :

PLO 3 - Karlovarská vrchovina ( na severozápadě ) PLO 7 - Brdská vrchovina ( na východě ) PLO 8 - Křivoklátsko ( na severovýchodě ) PLO 9 - Rakovnicko-kladenská pahorkatina ( na severu ) PLO 11 - Český les ( na jihozápadě ) PLO 12 – Předhoří Šumavy a Novohradských hor ( na jihovýchodě )

Pohled z Radyně na Západočeskou pahorkatinu (foto Bc. Bartoň) 3



Organizačně správní údaje

3. ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE 3.1. Kompetence státní správy lesů v oblasti Ministerstvo zemědělství České republiky, - Těšnov 17,

117 05

PRAHA 1

Územní odbor MZe Plzeň

- Nerudova 35,

301 27

PLZEŇ

Okresní úřad Cheb Okresní úřad Plzeň - Jih Okresní úřad Plzeň - Sever Okresní úřad Tachov Okresní úřad Domažlice Okresní úřad Klatovy Okresní úřad Rokycany Magistrát města Plzně

- Obrněné armády 30, 350 13 - Radobyčická 14, 316 04 - Americká 39, 306 06 - T.G. Masaryka 1326, 347 13 - Paroubkova 228, 344 13 - Plzeňská 90/ III., 339 13 - Bojovníků za svobodu 68/1, 337 13 - nám. Republiky 1, 306 32

CHEB PLZEŇ PLZEŇ TACHOV DOMAŽLICE KLATOVY ROKYCANY PLZEŇ

Územní odbor MZe Louny

- Česká 162,

440 57

LOUNY

Okresní úřad Karlovy Vary

- U spořitelny 2,

361 13

KARLOVY VARY

I. Ministerstvo zemědělství ( MZe ) • • • • •

je ústředním orgánem státní správy lesů dle § 49, odst.1 zákona č. 289 / 1995 Sb. jeho kompetence jsou vymezeny § 49, odst.2 zákona č. 289 / 1995 Sb. zadává a schvaluje OPRL. prostřednictvím územních odborů MZe ( § 49, odst.3, písm. g) zákona 289 / 1995 Sb.) schvaluje pro lesy o výměře nad 1000 ha lesní hospodářské plány ( LHP ) a jejich změny. v PLO 6 – Západočeská pahorkatina působí prostřednictvím územního odboru MZe Plzeň a Louny.

II. Okresní úřady ( OkÚ) Do PLO 6 zasahuje území 9 okresních úřadů, které vykonávají státní správu lesů v hranicích své územní působnosti. Kompetence OkÚ je dána § 47, zákona č. 289 / 1995 Sb. a specifikována § 48 téhož zákona. Vzhledem k tomu, že není okresní úřad okresu Plzeň-město, jeho kompetence má Magistrát města Plzně. Okresní úřady schvalují lesní hospodářské plány ( LHP ) pro lesy o výměře menší než 1000 ha a povolují jejich změny ( § 48, odst. 2, písm. c ) a zajišťují zpracování lesních hospodářských osnov ( LHO ) pro zařizovací obvody ( § 48, odst. 2, písm. b ).

V PLO – 6 jsou to : OkÚ Cheb OkÚ Karlovy Vary OkÚ Tachov OkÚ Plzeň-jih OkÚ Domažlice OkÚ Plzeň-sever OkÚ Klatovy OkÚ Rokycany Magistrát města Plzně Vojenský lesní úřad - náměstí Svobody 471, 160 01 PRAHA 6 Dejvice – v lesích v působnosti MO


4



3.2. Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti Ministerstvo životního prostředí ČR

– Vršovická 65,

100 10 PRAHA

Územní odbor MŽP : pro plzeňskou oblast pro chomutovskou oblast

– Škroupova 18, – Školní 5335,

301 36 PLZEŇ 430 01 CHOMUTOV

Česká inspekce životního prostředí ( ČIŽP ) : oblastní inspektorát (OI) Plzeň - Malá 9, Ústí n.L.- Výstupní 1644,

301 12 PLZEŇ 400 07 ÚSTÍ NAD LABEM

I. Ministerstvo životního prostředí • • • •

•

vykonává vrchní státní dozor v lesním hospodářství dle § 50, zákona č. 289 / 1995 Sb. je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody a jeho kompetence jsou stanoveny v § 79, zákona č. 114 / 1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Mimo jiné vyhlašuje chráněné krajinné oblasti ( CHKO ), národní přírodní rezervace a národní přírodní památky. je orgánem státní správy ochrany přírody v lesích v působnosti MO. v PLO – 6 je působnost územních odborů ( ÚO MŽP) : a) pro plzeňskou oblast ( okresy Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Rokycany,Tachov, Domažlice a Klatovy ) b) pro chomutovskou oblast ( okres Cheb a Karlovy Vary) pro OPRL je podmínkou schválení závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin ( § 23, odst.1 zákona č. 289 / 1995 Sb.). K této problematice dalo MŽP – odbor ochrany přírody závazné stanovisko ( č.j. OOP / 1621/ 00 ze dne 6.4.2000). Toto závazné stanovisko pro PLO – 6 bylo rozpracováno do příslušných kapitol OPRL, zejména do rámcových směrnic hospodaření.

II. Česká inspekce životního prostředí – Na břehu 267, • • • •

190 00

PRAHA-Vysočany

orgánem státní správy ochrany přírody ( její kontrolní složkou ) je také Česká inspekce životního prostředí dle zákona ČNR č. 114 / 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Její kompetence jsou dány § 80 zmíněného zákona. působnost České inspekce životního prostředí v oblasti ochrany lesa a krajiny je určena zákonem ČNR č. 282 / 1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a zákonem č. 114 / 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V PLO – 6 je působnost oblastního inspektorátu (OI) a) Plzeň – Malá 9, 301 12, Plzeň b) Ústí n.L. – Výstupní 1644, 400 07, Ústí n.L. Pro oddělení ochrany lesa OI Plzeň působí odloučené pracoviště ve Stříbře pro okresy Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov. Pro OI Ústí n.L. odloučené pracoviště v Chomutově pro okresy Karlovy Vary a Cheb.

III. Okresní úřady Na území své působnosti vykonávají státní správu v ochraně přírody okresní úřady prostřednictvím referátů životního prostředí ( RŽP ). Jejich kompetence jsou dány § 77, zákona č. 114 / 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Do jejich kompetencí patří mimo jiné vyhlašování přírodních parků, přírodních rezervací a přírodních památek.

IV. Obecní úřady Obce, jako nejnižší orgán ochrany přírody mají kompetence dány § 76, zákona č. 114 / 1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

5




3.3. Seznam katastrů zasahujících do oblasti podle okresů

Západočeský

Tab.č.3.1.: Katastry Region Okres

Katastrální území

Rozloha ( ha ) Domažlice Babice u Holubče, Křakov, Roudná u H. Týna, 68106,98 Blížejov, Křenovy, Rudoltice u Černík., z oblasti: celé Borovice u H. Týna, Kvíčovice, Sedlec u Poběžovic, 17,1 % Bořice u Domažlic, Libosváry, Sedlice u Domažlic, lesnatost: Bozdíš, Lštění nad Zubřinou, Semněvice, 24,9 % Březí u Meclova, Luženice, Semošice, Buková u Semněvic, Luženičky, Skařez, Bukovec u H.Týna, Malonice n. Zubřinou, Slatina u Hostouně, Čečín, Malý Malahov, Smolov u Domažlic, Čečovice u Bukov., Mašovice u Meclova, Spáňov, Čermná u Staňkova, Meclov, Srbice u Kolovče, Černá Hora u B.n.R. Medná, Srby u Horš. Týna, Černíkov, Mělnice, Stanětice, Černovice u Bukov., Mezholezy u H. Týna, Staňkov-Město, Dolní Kamenice u S. Milavče, Staňkov-Ves, Dolní Metelsko, Mirkovice, Starý Pařezov, Doubrava u Puclic, Mířkov, Strýčkovice, Doubravka u B. n.R. Močerady, Svinná u Štítar, Draženov, Mračnice, Svržno, Hašov, Mrchojedy, Šlovice u Bukovce, Hlohová, Nahošice, Štichov, Hlohovčice, Němčice u Třebnic, Štítary n. Radbuzou, Holubeč, Nemněnice, Tasnovice, Holýšov, Neuměř, Těšovice, Horní Kamenice u S. Nevolice, Třebnice u Domažl., Horní Metelsko, Nové Dvory u Močer. Úboč, Horoušany u Host., Ohnišťovice, Újezd u Domažlic, Horšov, Ohůčov, Úlikov, Horšovský Týn, Oplotec, Únějovice, Hostouň u H. Týna, Ostromeč, Velký Malahov, Hradiště u Domažlic Osvračín, Věvrov, Hříchovice, Otov u Nov. Kramol. Vidice, Chocomyšl, Petrovice u Domažlic, Vílov, Chotiměř u Blížejov. Poběžovice u Domaž. Vítání, Chrastavice, Pocinovice u Sem., Vránov, Chřebřany, Poděvousy, Všekary, Jeníkovice u H. T., Podrážnice, Všepadly, Jivjany, Polžice u Horš. Týna, Výrov u Milavčí, Kanice u Domažlic, Přes, Zahořany u Domaž., Kaničky, Přívozec, Zámělič, Kocourov u H. Týna, Puclice, Zíchov, Koloveč, Radonice u Milavčí, Ždánov Krchleby u Staň., část Bělá n. Radbuzou, Mezholezy u Čer., Starec, Domažlice, Mrákov, Starý Kramolín, Drahotín, Mutěnín, Stráž u Domažlic, Havlovice u Domaž., Načetín u Drahotína, Šitboř, Hora Sv.Václava, Němčice u Kdyně, Tlumačov u Domaž., Hvožďany u Poběž., Nový Kramolín, Trhanov, Chodov, Oprechtice na Šum., Újezd Sv. Kříže, Kdyně, Podzámčí, Úsilov, Klenčí p.Čerchovem Postřekov, Vlkanov u Klíčov u Mrákova, Prapořiště, Nového Kramolína Kout Na Šumavě, Slavíkovice,


6





Cheb- celé Trstěnice u Mariánských Lázní část Drmoul, Malá Hleďsebe, Horní Ves u M. L., Mariánské Lázně, Chotěnov-Skláře, Skelné Hutě, Klimentov Stanoviště u M. Lázní Klatovy Balkovy, Křenice, celé Bezděkov u Klatov, Kydliny, Bezpravovice, Lhovice, Bíluky, Lomec u Klatov, Biřkov, Luby, Borovy, Lučice u Chudenic, Buková u Klatov, Makov u Předslavi, Červené Poříčí, Malechov, Dehtín, Měčín, Dolany u Klatov, Měcholupy u Předs., Dolní Lhota u Klat., Mezihoří u Švihova, Domažličky, Mlýnec, Drslavice u Tupadel, Nedanice, Nedaničky, Dubová Lhota, Nezdice n. Úhlavou, Chlumská, Novákovice, Chudenice, Ostřetice, Ježovy, Otín u Točníku, Jíno, Poleň, Kal u Klatov, Poleňka, Kaliště u Čer. Poříčí, Předslav, Kámen u Křenic, Přetín, Kamýk u Švihova, Pušperk, Klatovy, Radkovice u Měčína, Kokšín, Rohozno, Koryta u Bezď., Řakom, Kosmáčov, Slatina u Chudenic, část Běhařov, Kroměždice, Bystřice n. Úhlavou, Malá Víska u Klatov, Dlažov, Miletice u Dlažova, Horní Lhota u Klat., Mochtín, Hoštice u Mochtína, Myslovice, Hvízdalka, Obytce, Janovice n.Úhlavou, Ondřejovice u J.n.Ú. Javor, Pečetín, Klenová, Petrovice n. Úhlavou, K. VaryProhoř, Zbraslav část

7

Úšovice, Valy u Mar. Lázní, Velká Hleďsebe Slavošovice u Klat., Sobětice u Klatov, Soustov, Spůle, Stropčice, Struhadlo, Svrčovec, Štěpánovice u Klat., Švihov u Klatov, Tajanov u Tupadel, Tetětice u Bez., Točník u Klatov, Trnčí, Třebýcina, Třebýcinka, Tupadly u Klatov, Úborsko, Újezdec u Měchol., Vacovy, Věckovice u Janovic Veselí nad Úhlavou, Vícenice u Klatov, Vosí, Vřeskovice, Zdeslav

Rozloha ( ha ) 2401,29 z oblasti: 0,6 % lesnatost: 24,8 % 35985,89 z oblasti: 9,0 % lesnatost: 22,0 %

Petrovice u Měčína, Petrovičky u Před., Srbice u Mochtína, Starý Láz, Třebíšov, Týnec u Janov.n.Ú, Újezdec u Mochtína, Vrhaveč u Klatov 233,79 z oblasti: 0,1 % lesnatost: 25,3 %



Tab.č.3.1.: Katastry R egion Okres Plzeň-jih celé

část


Katastrální území Blovice, Bolkov u Roupova, Březí u Žinkov, Buková u Merklína, Bzí, Čelákovy, Černotín u Dnešic, Čižice, Dlouhá Louka u Luž. Dnešice, Dobřany, Dolce, Dolní Lukavice, Drahkov, Dvorec, Háje u Vodokrt, Honezovice, Horní Lukavice, Horšice, Horušany, Hoříkovice u Chot., Hradec u Stoda, Hradištská Lhotka, Hradišťany, Hradiště u Blovic, Hradišťský Újezd, Chlum u Blovic, Chlumčany u Přeš., Chocenice, Chocenická Lhota, Chocenický Újezd, Chotěšov, Chouzovy, Chválenice, Jarov u Blovic, Kbel u Přeštic, Kbelnice u Letin, Klášter u Nepomuk., Klikařov, Kloušov, Knihy, Kokořov, Komorno, Kotousov, Kotovice, Krasavce, Kucíny, Čečovice, Čížkov u Blovic, Čmelíny, Dožice, Kozlovice u Nepom., Kramolín u Nepom., Lipnice u Sp. Poříčí, Liškov,

Lelov, Letiny, Letkov, Lhota u Dobřan, Lhůta u Tymákova, Libákovice, Lisov, Lišice u Dolní Lukav., Líšina, Losina, Losiná u Plzně, Lužany u Přeštic, Malinec, Mantov, Měcholupy u Blovic, Merklín u Přeštic, Milínov u Nezvěstic, Mířovice, Mokrouše, Nebílovský Borek, Nebílovy, Netunice, Nezbavětice, Nezvěstice, Nová Ves u Nepom., Nová Ves u Plzně, Novotníky, Olešná u Nezvěstic, Oplot, Osek u Vodokrt, Otěšice, Plevňov, Prádlo, Předenice Přestavlky u Dnešic, Přeštice, Příchovice u Přeštic, Ptenín, Radkovice u Přích., Robčice u Štěnovic, Roupov, Řenče, Seč u Blovic, Sedlec u Starého Plz., Sedliště nad Úslavou, Skašov, Skočice u Přeštic, Louňová, Maňovice, Měrčín, Mileč, Mohelnice u Nepom., Neurazy, Partoltice, Přešín,


Smederov, Snopoušovy, Soběkury, Srby nad Úslavou, Starý Plzenec, Stod, Střelice, Střížovice u Plzně, Svárkov, Šlovice u Plzně, Šťáhlavice, Šťáhlavy, Štěnovice, Štěnovický Borek, Štítov u Blovic, Tojice, Třebčice, Tymákov, Týnec u Chotěšova, Týniště u Horšic, Újezd u Horšic, Únětice u Blovic, Útušice, Ves Touškov, Vlčí, Vlčice u Blovic, Vlčtejn, Vlkov u Sp. Poříčí, Vodní Újezd, Vodokrty, Vojovice, Vrčeň, Vstiš, Zahrádka u Číž., Zálesí u Příchovic, Záluží, Zdemyslice, Zelené, Zemětice, Zhůř, Žákava, Žďár u Blovic, Ždírec u Blovic, Želčany, Žerovice, Žinkovy

Rozloha ( ha ) 84355,36 z oblasti: 21,2 % lesnatost: 27,6 %

Radochovy, Soběsuky u Nep., Spálené Poříčí, Struhaře, Víska, Záhoří u Milče, Železný Újezd, Želvice

8


Tab.č.3.1.: Katastry Region Okres Plzeň sever celé

část

9


Katastrální území Babina, Bdeněves, Bítov u Přehýšova, Blatnice u Nýřan, Blažim u Bezdružic, Březí u Pernarce, Březín, Bučí, Budeč u Číhané, Čbán, Čeminy, Čerňovice, Červený Újezd u Z., Česká Bříza, Čestětín, Číhaná, Dolany u Plzně, Dolany u Stříbra, Dolní Bělá, Dolní Sekyřany, Dolní Vlkýš, Doubrava u Plzně, Doubravice u Neč., Dražeň, Druztová, Dýšina, Hněvnice, Hodovíz, Horní Bělá, Horní Bříza, Horní Hradiště, Horní Sekyřany, Hrad Nečtiny, Hracholusky n. Mží, Hromnice, Hubenov u Horní B., Hunčice, Hůrky u Zahrádky, Hvozd u Manětína, Hvožďany u Úneš., Chotíkov, Chotiná, Chrančovice, Chrást u Plzně, Chrástov, Kamenný Újezd u N. Kaznějov, Kbelany, Bukovina u Mlad., Česká Doubravice, Dobříč, Dolní Hradiště, Chudeč, Jarov, Kamenná Hora, Kejšovice, Kočín u Kralovic, Kopidlo, Koryta, Kostelec u Nadryb,

Kbelany, Klenovice u Chranč., Kníje, Korýtka, Košetice u Hunčic, Kozolupy u Plzně, Krašovice u Plzně, Krsov, Krsy, Krukanice, Křelovice u Pernarce, Kunějovice, Kůští, Kyšice u Plzně, Ledce u Plzně, Lešovice, Lhotka u Nekmíře, Líně, Lípa u Únešova, Lipí u Manětína, Lipno u Hunčic, Líšťany, Líté, Lochousice, Lomnička u Plas, Loza, Luhov u Líšťan, Malesice, Málkovice u Pernarce, Město Touškov, Mostice, Mrtník, Mydlovary, Myslinka, Náklov, Nebřeziny, Nečtiny, Nekmíř, Něšov, Nevřeň, Nové Městečko u Neč Nýřany, Obora u Kaznějova, Ondřejov nad Střelou, Ostrov u Bezdružic, Pakoslav, Pernarec, Plachtín, Kralovice u Rak., Krašov, Křečov, Luková u Manětína, Manětín, Mezí, Mladotice, Nadryby, Nynice, Olešovice, Planá u Nynic, Řemešín,

Pláň, Pláně u Plas, Plasy, Plešnice, Pňovany, Podmokly u Úneš., Polínka, Popovice u Chranč., Přehýšov, Příšov, Račín u Nečtin, Radějov u Manět., Radějovice u Přeh., Radimovice u Všer., Rochlov, Rozněvice, Rybnice u Kaz., Senec u Plzně, Skupeč, Štipoklasy u Číhané, Tatiná, Těchoděly, Tlučná, Trhomné, Trnová u Plzně, Trojany u Mladotic, Třebobuz, Třemošná, Úherce u Nýřan, Újezd nade Mží, Úlice, Úněšov, Vejprnice, Vlkýš, Vochov, Vojtěšín, Vrážné, Vrhaveč, Všeruby u Plzně, Zahrádka u Všerub, Záluží u Třemošné, Zbůch, Zruč, Žebnice, Žichlice u Hromnic, Žilov

Rozloha ( ha ) 94987,33 z oblast: 23,8 % lesnatost: 40,1 %

Sedlec u Kralovic, Služetín u Bez., Světec u D.Jam., Štichovice, Újezd u Manětína, Úterý, Vladměřice, Vlkošov, Výrov u Kralovic, Zhořec u Manětína






Plzeň město celé

Bolevec, Božkov, Bručná, Bukovec, Černice, Červený Hrádek, Doubravka,

Doudlevce, Hradiště u Plzně, Koterov, Křimice, Litice u Plzně, Lobzy, Plzeň 1,

Plzeň 4 Radčice u Křimic, Radobyčice, Skvrňany, Újezd, Valcha

Rokycany – celé

Bušovice, Ejpovice, Kakejcov, Klabava, Kornatice, Březina u Rokycan, Dobřív, Hrádek u Rokycan, Kamenný Újezd u R. Mešno, Mirošov,

Litohlavy, Nevid, Raková u Rokycan,

Veselá u Rokycan, Vitinka

Nová Huť, Osek u Rokycan, Pavlovsko, Příkosice, Rokycany,

Smědčice, Střapole, Stupno, Volduchy, Všenice

část

Rozloha ( ha ) 12474,02 z oblast: 3,1 % lesnatost: 19,0 %

11730,35 z oblasti: 2,9 % lesnatost: 29,5 %

Pohled na hrad Radyně u Plzně (foto ing. Majer)


10



Tab.č.3.1.: Katastry Region

Okres Tachov – celé

část

11

Katastrální území Benešovice, Bernartice, Bezděkov u Dam., Bezdružice, Bezemín, Blahousty, Boječnice, Bonětice, Bonětičky, Bor u Tachova, Borek u Tachova, Borovany u Boru, Brod nad Tichou, Brod u Stříbra, Břetislav, Butov, Cebiv, Částkov u Tachova, Čečkovice, Čeliv, Černošín, Damnov, Darmyšl, Dehetná, Dlouhé Hradiště, Dolní Jadruž, Dolní Plezom, Dolní Víska, Doly u Boru, Domaslav, Dubec, Erpužice, Holostřevy, Holyně u Svojšína, Horní Jadruž, Horní Kozolupy, Horní Plezom, Chodová Planá, Jadruž, Jemnice u Tisové, Jezerce, Kladruby u Stříbra, Klíčov, Kočov, Kohoutov, Kokašice, Konstantinovy Láz., Bezděkov u Třemeš. Boněnov, Březí u Tachova, Ctiboř u Tachova, Dlouhý Újezd, Dolní Kramolín, Holubín, Hostíčkov, Chodský Újezd, Křivce, Kundratice u Přim., Lestkov,

Kořen, Kosov u Boru, Kostelec u Stříbra, Krásné Údolí u Čer., Krtín, Křínov, Kříženec, Kšice, Kumpolec, Kurojedy, Kyjov u Zadního Ch., Láz u Kladrub, Lažany u Černošína, Lhota u Stříbra, Lhota u Tachova, Lobzy u Ošelína, Lom u Stříbra, Lom u Tachova, Lomnička, Lomy u Domaslavi, Lšelín, Málkovice, Malovice u Erpužic, Malý Rapotín, Milevo, Milíkov u Stříbra, Nahý Újezdec, Neblažov, Nedražice, Nová Ves u Bezd., Nynkov, Očín, Okrouhlé Hradiště, Olbramov, Oldřichov u Tachova, Olešná, Ostrov u Stříbra, Ostrov u Tachova, Ostrovce, Ošelín, Otín u Plané, Otročín u Stříbra, Pavlíkov u Třemeš., Pavlovice nad Mží, Pernolec, Planá u M. Lázní, Poloučany, Lužná u Boru, Malé Dvorce, Maršovy Chody, Mchov, Michalovy Hory, Mlýnec pod Přimdou, Nové Sedliště, Polžice u Bezdružic, Řešín, Stráž u Tachova, Štokov, Tachov,

Popov u Stříbra, Potín, Pozorka u Kladrub, Prostiboř, Pytlov, Racov, Řebří, Skapce, Skviřín, Slavice u H. Kozol., Souměř, Stan u Lestkova, Staré Sedliště, Staré Sedlo u Tach., Strahov, Strachovice u Ber., Stříbro, Sulislav, Svahy, Svinná u Stříbra, Sviňomazy, Svojšín, Sytno, Těchlovice u Stříbra, Telice, Tisová u Tachova, Trnová u Tachova, Trpísty, Třebel, Tuněchody u Stříb., Týnec u Plané, Únehle, Ústí Nad Mží, Velká Ves u Dam., Víchov, Vítkov u Tachova, Vítovice u Pavlovic, Vížka, Vranov u Stříbra, Vrbice u Stříbra, Vysočany u Boru, Vysoké Sedliště, Zádub u Olbramova, Záhoří u Černošína, Záchlumí u Stříbra, Zhoř u Stříbra, Zliv nad Mží Třemešné, Třískolupy p. Přim., Úšava, Velké Dvorce, Velký Rapotín, Vrbice u Bezdružic, Vysoké Jamné, Výškov u Ch. Plané, Zadní Chodov, Zhořec u Bezdružic

Rozloha ( ha ) 88341,45 z oblasti: 22,2 % lesnatost: 32,6 %



Přírodní podmínky oblasti

4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI 4.1. Poměry geomorfologické a hydrografické 4.1.1. Geomorfologie oblasti Typ oblasti: pahorkatina s přechody do vrchoviny Členění: PLO Západočeská pahorkatina je geomorfologicky rozdělena podle tohoto schematu (Demek,J. a kol.: Hory a nížiny, Zeměpisný lexikon ČSR, Academia 1987): TAB. Č. 4.1.: POMĚRY GEOMORFOLOGICKÉ A HYDROGRAFICKÉ Podsoustava celek-podcelek Provincie Soustava Česká I Šumavská A Českoleská 2 Podčeskoleská pah. vysočina 2A Tachovská brázda 2B Chodská pahorkatina II Českomoravská A Středočeská 4 Blatenská pahorkatina pahorkatina 4B Nepomucká vrchovina III Krušnohorská

C Karlovarská vrchovina

V Poberounská

B Plzeňská pahorkatina

Poznámky leží v předhoří PLO Český les

okrajem navazuje na PLO Předhoří Šumavy 2 Tepelská vrchovina okrajem navazuje na PLO Karlovar2B Bezdružická vrchovina ská vrchovina 1 Rakovnická pahorkatina na přechodu do PLO Rakovnicko 1B Žihelská pahorkatina kladenská pahork. 1C Manětínská vrchovina 2 Plaská pahorkatina 2A Stříbrská pahorkatina 2B Kaznějovská pahorkatina tvoří jádro PLO 2C Plzeňská kotlina Západočeská 2D Kralovická pahorkatina pahorkatina 3 Švihovská vrchovina 3A Chudenická vrchovina 3B Merklínská pahorkatina 3C Klatovská kotlina 3D Radyňská vrchovina 3E Rokycanská pahorkatina

Stručná charakteristika jednotlivých celků a podcelků: Celek IA-2: PODČESKOLESKÁ PAHORKATINA Členitá pahorkatina, zaujímající pokleslé území chebsko-domažlického příkopu při V úpatí Českého lesa, střední výška 491 m. Je složena z krystalinických hornin, s granitoidními masívy a menšími tělesy amfibolitů, dioritů a gaber. Charakteristické zbytky třetihorních zarovnaných povrchů, nízké strukturní suky a hřbítky, ve střední části s četnými rybníky. Území přetínají toky Mže, Radbuzy a jejich přítoky v mělkých údolích. podcelek IA-2A Tachovská brázda Střední výška 520 m. Tvořena pozdně variskými granitoidy, méně pararulami a svory s amfibolitovými tělesy. Úzká nesouměrná sníženina s plochým dnem, charakterizovaná rozsáhlými zbytky třetihorního zarovnaného povrchu s výplní neogenních sedimentů i s tvary zvětrávání a odnosu žulových hornin, ve střední části četné rybníky. okrsky Drmoulská kotlina, Plánská pahorkatina, Borská kotlina, Bonětická pahorkatina podcelek IA-2B Chodská pahorkatina Členitá pahorkatina, střední výška 462 m, složená z dvojslídných svorů až pararul domažlického krystalinika s tělesy žul, pegmatitových žil, amfibolitů a gaber. Pahorkatina s mělkými kotlinami, hřbety, suky, zarovnané povrchy a široce rozevřená údolí vodních toků v povodí Radbuzy. Nejvyšší bod Černá hora 662 m. okrsky Hostouňská pahorkatina, Poběžovická kotlina , Domažlická pahorkatina


12



Celek IIA-4: BLATENSKÁ PAHORKATINA podcelek IIA-4B Nepomucká vrchovina okrsek Zelenohorská pahorkatina (členitá pahorkatina v povodí Úslavy na granitoidech středočeského plutonu, významný bod Zelená hora 537 m) Celek VB-1: RAKOVNICKÁ PAHORKATINA podcelek VB-1B Žihelská pahorkatina okrsek Žihelská brázda tvoří úzkou nesouměrnou strukturní sníženinu v povodí Střely, kde se nachází i CHPV Odlezelské jezero okrsek Rabštejnská pahorkatina přetíná podélně hluboké údolí Střely se zaklesnutými meandry s charakteristickými antropogenními tvary po těžbě pokrývačských břidlic u Rabštejna. podcelek VB-1C Manětínská vrchovina okrsek Manětínská kotlina (v členitější J části dominují výrazné vulkanické kuželovité suky, a zejména stolové vrchy na lávových příkrovech, nejvyšší bod Zbraslavský vrch 675 m, význačné body Doubravický vrch 659 m, Chlumská hora 651 m, Kozelka 660 m, Pekelný vrch 603 m, Špičák 597 m), okrsek Lomská vrchovina s karbonskými arkózami, slepenci, prachovci a jílovci, nejvyšší bod Lišák 677 m, význačné body Lom 657 m, Malý Špičák 611 m Celek VB-2: PLASKÁ PAHORKATINA střední výška 423 m, hydrografickou osou území je tok Mže a Berounky podcelek VB-2A Stříbrská pahorkatina členitá pahorkatina, střední výška 460 m, složená z proterozoických fylitů s denudačními zbytky karbonských a třetihorních sedimentů, méně z granitoidů kladrubského masivu mírně zvlněný denudační reliéf, s ojedinělými suky a hlubokými zářezy Mže a přítoků, na Z proti Českoleské pahorkatině omezena zlomovým svahem okrsky Pernarecká pahorkatina (nejvyšší bod Vlčí hora 704 m, z význačných bodů Hradištský kopec 632 m), Svojšínská vrchovina (nejvyšší bod Malovický vrch 586 m, význačné body Burda 482 m, Jirná 523 m), Benešovická pahorkatina (nejvyšší bod Dubina 543 m), Sedmihoří (s dominantním vnějším půlkruhovitým hřbetem na žule s výraznými vrchy - nejvyšší bod Racovský vrch 619 m, z význačných bodů Chlum 609 m, Křakovský vrch 563 m), Staňkovská pahorkatina (nejvyšší bod Šibeniční vrch 539 m u obce Zhoř, u obcí Holýšov, Černovice a Všekary stopy po těžbě zinkových a olověných rud) podcelek VB-2B Kaznějovská pahorkatina Členitá pahorkatina, stř.výška 431 m, na málo odolných permokarbonských horninách, méně proterozoických fylitech a spilitech a denudačních zbytcích miocenních sedimentů. Ploše zvlněný denudační reliéf, charakterizovaný širokými rozvodními hřbety s plošinnými zarovnanými povrchy na kaolinicky zvětralých horninách, převážně v povodí dolní Střely a Berounky, významné antropogenní tvary (lomy, haldy) okrsky Dolnobělská vrchovina ( Krmníky 598 m, Čiteř 589 m, SPR Osojno), Hornobřízká pahorkatina (Červený vrch 514 m, Krkavec 504 m, SPR Příšovská homolka 404 m , SPR Kamenný rybník, CHPP Hromnické jezírko, CHPV Malesická skála, místy antropogenní tvary po těžbě kamenečných břidlic a současné těžbě kaolinu) podcelek VB-2C Plzeňská kotlina mělká strukturně denudační sníženina, stř.výška 352 m, tvořená sedimentárními horninami a miocenními říčně jezerními uloženinami, charakterizovaná ploše pahorkatinným až plošinovým reliéfem rozsáhlých pliocenních zarovnaných povrchů, širokých, mělce až středně zahloubených údolí s říčními terasami v povodí dolní Mže, Radbuzy a Úhlavy, nejvyšší bod Hůrka 426 m v Dobřanské kotlině, místy antropogenní tvary po hlubinné těžbě černého uhlí (haldy, doly) okrsky Touškovská, Nýřanská a Dobřanská kotlina podcelek VB-2D Kralovická pahorkatina členitá pahorkatina, stř.výška 392 m, tvořena proterozoickými břidlicemi s vložkami buližníků a spilitů a s denudačními zbytky karbonských hornin a miocenních sedimentů, se zaříznutým údolím Berounky, nejvyšší bod Rovnička 502 m (u Radnic) okrsky Kožlanská plošina (zarovnané povrchy, s erozními údolími v povodí Berounky, Střely a Třemošné, jejichž toky provázejí výrazné říční terasy. SPR Háj, CHN Malochova skalka)Radnická vrchovina (plochá vrchovina na obou březích Berounky, SPR Krašov, Dubensko, Chlumská stráň, u Radnic antropogenní tvary po hlubinné i povrchové těžbě uhlí a kamenečných břidlic )

13




Celek VB-3: ŠVIHOVSKÁ VRCHOVINA Plochá vrchovina, stř.výška 460 m, charakterizovaná převážně různě odolnými horninami spilitového stupně barrandienského proterorozoika s pozdně variskými magmatity, méně horninami staršího proterozoika a ojediněle karbonskými sedimenty, vytváří strukturně denudační reliéf, na okrajích neotektonicky porušený, s rozsáhlými suky a strukturními hřbety barrandienského směru, s široce rozevřenými údolími převážně v povodí Úhlavy a Úslavy podcelek VB-3A Chudenická vrchovina členitá vrchovina, stř výška 520 m, tvořená regionálně i kontaktně přeměněnými horninami proterozoika a kdyňského bázického komplexu, charakterizovaná rozsáhlými suky a hřbety i s níže položeným kotlinným a pahorkatinným reliéfem, nejvyšší bod Koráb 773 m (mimo území PLO) okrsky Korábská vrchovina (vidlicovitý půdorys se třemi paralelními hřbety-Ulíkovský, Suchohorský a Doubravský, význačné body Běleč 712 m, Doubrava 727 m, Nový Herštejn 681 m, Rýzmberk 665 m, Stramchyně 543 m, Tuhošť 601 m, Ulikovská hora 707 m, Velký Bítov 713 m, SPR Herštýn, Běleč, Bělýšov, Netřeb, CHPV Americká zahrada), Poleňská pahorkatina (území odvodňuje Poleňka, nejvyšší bod Radlice 604 m., SPR Chudenická bažantnice, CHN Plamby ) podcelek VB-3B Merklínská pahorkatina Členitá pahorkatina, stř.výška 416 m, na proterozoických břidlicích, fylitech, granitoidech stodského masivu a karbonských sedimentárních horninách okrsky Roupovská pahorkatina (Srnčí vrch 534 m), Lišinská pahorkatina (Paní hora 484 m. V minulosti těžba stříbrných a zinkových rud ), Merklínská brázda (Hůrka 433 m) podcelek VB-3C Klatovská kotlina Úzká tektonická sníženina, stř.výška 450 m, tvořená pozdně variskými granitoidy a moldanubickými rulami, s pahorkatinným povrchem granitoidních vrchů, rulových suků, zarovnaných povrchů a mělkých široce rozevřených údolí stř.Úhlavy a přítoků okrsky Janovický úval (sníženina v údolní nivě Úhlavy ), Bolešinská kotlina (Klatovská hůrka 498 m ) podcelek VB-3D Radyňská vrchovina Plochá vrchovina, stř.výška 465 m, proterozoické břidlice a droby se spilitem, četné buližníkové vložky, strukturně denudační reliéf v povodí Úhlavy a Úslavy s výraznými suky, strukturní hřbety, široce rozevřená údolí vodních toků, nejvyšší bod Na skále 673 m (Bukovohorská vrchovina) okrsky Kamýcká vrchovina( Bezí 582 m, Kamýcká skála 538 m, Malechovská hůrka 462 m, Střížov 518 m. SPR Zlín, CHPV Tupadelské skály ), Štěnovická vrchovina ( Radyně 567 m, CHPV Andrejšky ), Blovická pahorkatina ( Lopata 437 m, Maršál 560 m, SPR Hádky, Zvoníčkovna, v minulosti drobná těžba železných rud ) Podcelek VB-3E Rokycanská pahorkatina Členitá pahorkatina v povodí Klabavy, stř.výška 410 m, tvořená ordovickými horninami, proterozoickými, méně kambrickými horninami a vzácně karbonskými sedimenty letkovské pánve, suky, zarovnané povrchy na kaolinických zvětralinách a široká údolí, nejvyšší bod Kotel 575 m okrsky Klabavská pahorkatina (Čilina 523 m, Chlum 417 m, Kokotsko 501 m, Vršíček 437 m, CHPV Pod starým hradem, v okolí klabavského údolí u Ejpovic rozsáhlé antropogenní tvary po těžbě železné rudy v 50.létech ), Rokycanská kotlina (Kamýk 420 m )

Podvečerní údolí řeky Mže pod přehradou Hracholusky (foto Ing. Urban)


14



4.1.2.Hydrografie oblasti Celá PLO 06 se nachází v povodí řeky Mže (1-10) a Berounky (1-11). Dílčí povodí tvoří tyto vodní toky: Mže (1-10-01): protéká často hlubokými údolními zářezy s lesními porosty, které plní hlavně půdoochrannou funkci, široká aluvia nad Plzní (Křimice) jsou využívána zemědělsky. U Hracholusk byla vybudována přehrada, využívaná k rekreačním účelům, částečně i k odběru vody pro průmysl. Hlavními přítoky Mže jsou Úterský a Kosí potok. Pod Plzní, od soutoku s Úslavou pokračuje Mže dále jako Berounka. Radbuza (1-10-02): protéká většinou plochým aluviálním údolím se zemědělskou půdou. V Plzni v Českém údolí byla vybudována vodní nádrž, která slouží k rekreaci. Hlavními přítoky Radbuzy jsou Zubřina a Merklínka. Úhlava (1-10-03): je zdrojem pitné vody pro Plzeň Bolevecký potok–Berounka (1-10-04): odvodňuje menší území při severním okraji Plzně, s významnou rybniční soustavou (rybníky Kamenný, Senecký, Bolevecký a další), která má spolu se sousedním rozsáhlým lesním komplexem vysokou rekreační hodnotu pro obyvatele města Úslava (1-10-05): protéká většinou zemědělskou krajinou Berounka (1-11-01) s hlavními přítoky Klabavy (před soutokem s Berounkou zaříznutá údolí, na strmých svazích půdoochranné lesy) a Třemošné (odvádí vodu hlavně z permokarbonských pánví) Střela a Berounka (1-11-02): časté údolní zářezy, lesy na skeletovitých stráních s půdoochrannou funkcí Hydrogeologicky lze propustnost horninového prostředí území, pokrytého lesy označit zčásti jako slabou až dobrou, puklinovou (permokarbonské pískovce, krystalické břidlice, žuly), zčásti je prostředí nepropustné (fylity, fylitické břidlice) Z přiložené mapky je patrné zastoupení jednotlivých povodí v PLO.

Údolí řeky Berounky u Bukovce (foto Bc. Bartoň)

15




4.2. Poměry klimatické 4.2.1. Údaje podle Atlasu podnebí ČSSR (1958) a údajů Hydrometeorologického ústavu (1999) TAB. Č. 4.2.: KLIMATICKÉ ÚDAJE Hydrometeorologický ústav údaje 1961-1990 Nadmořská výška Průměrná stanice Plzeň-Bolevec Plzeň-Líně Staňkov Stříbro Nepomuk Klatovy Domažlice Kralovice Mutěnín Konstantinovy lázně Mar.Lázně-vodárna

M

roční teplota 0C

328 360 362 412 429 430 465 468 480 522 691

7,2 7,9 7,7 7,5 7,2 8,0 7,8 7,4 7,1 6,6 5,7

Langův vegetační doba průměrný roční dešťový faktor počet dní úhrn srážek počet dní 10 0C + mm

531 524,1 538,1 505,5 618,3 599,8 688,3 491,4 659,4 586,7 823,2

73 68 70 68 84 74 88 66 93 75 144

TAB. Č. 4.3.: KLIMATICKÉ ÚDAJE Hydrometeorologický ústav údaje 1901-1950 (Atlas podnebí ČSSR 1958) Nadmořská výška Průměrná Langův průměrný roční stanice Liblín Plzeň-Doudlevce Stříbro Klatovy Domažlice Stráž Nepomuk Žlutice Chodová Planá Mariánské Lázně Krašov

globální záření průměr MJ/m2

158 154 155 151 148 155 154 150 148 147 142

3720 3720 3720 3720 3770 3780 3730 3710 3740 3670 3640

M

roční teplota 0C

úhrn srážek mm

dešťový faktor počet dní

vegetační doba počet dní 10 0C +

globální záření průměr MJ/m2

296 m 312 m 412 m 421 m 425 m 451 m 470 m 504 m 536 m 581 m 678 m

8,1 7,8 7,4 7,6 7,6 7,7 7,1 7 6,9 6,4 6

489 495 525 582 662 624 659 525 609 702 518

60 63 71 77 87 81 93 75 88 110 86

160 156 151 155 154 154 148 149 146 142 138

-


16



4.2.2. Porovnání klimatických dat v pahorkatině západních a východních Čech P o ro v n á n í p rů m ě rn ý c h ro č n íc h te p lo t p a h o rk a tin y v z á p a d n íc h a v ý c h o d n íc h Ć e c h á c h 8 ,5 C h lu m e c n a d C id lin o u

8 ,3

8 ,1

L ib lín

P lz e ň -D o u d le v c e

H ra d e c K rá lo v é

0

průměrná roční teplota - C

7 ,9

7 ,7

S trá ž u Tachova

B ě lá p .B e zd ě z e m K la to v y

J a ro m ě ř

7 ,5

D o m a ž lic e S tříb ro

7 ,3 H ro n o v L ib e re c

7 ,1

6 ,9 N o v á P a ka T ru tn o v

6 ,7

6 ,5 200

250

300

350

400

450

500

n a d m o řs k á vý š k a - m

Porovnání ročních srážkových úhrnů v pahorkatině v západních a východních Čechách 1000

Liberec

roční úhrny srážek - mm

900

800 Trutnov Chlumec n.C.

Nová Paka

Hronov

700 Jaroměř

Domažlice Stráž u T h

Bělá p.Bezdězem

600 Hradec Kr.

Klatovy Stříbro

Plzeň-Doudlevce

500 Liblín

400 200

250

300

350

400

450

500

nadmořská výška - m

Oba grafy ilustrují výrazný rozdíl mezi klimatem Západočeské pahorkatiny, která leží na závětrné straně Šumavy a Českého lesa a té části východních Čech, která se nachází na návětrné straně Krkonoš a Orlických hor. Srážkový úhrn je v Západočeské pahorkatině ve stejné nadmořské výšce v průměru asi o 150 mm nižší a průměrná roční teplota o ± 0,5 oC vyšší.

17




4.2.3. Příklad kolísání ročních srážkových úhrnů a průměrných ročních teplot PLO 06 - Roční úhrny srážek 1961-1990 STANICE: NEPOMUK, KRALOVICE

900

892 mm Nepomuk: 376 - 618 - 892 mm (rozdíl 516 mm) Kralovice: 336 - 491 - 684 mm (rozdíl 348 mm) -

850 800 750 700

684 mm

mm

650

průměr 618 mm

600 550 průměr 491 mm

500 450 400 376 mm

350 336 mm

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

1980

1979

1978

1977

1976

1975

1974

1973

1972

1971

1970

1969

1968

1967

1966

1965

1964

1963

1962

1961

1960

300

rok

stanice Kralovice: průměrný roční úhrn srážek 491 mm, výkyvy 336 mm – 684 mm, rozdíl 348 mm stanice Nepomuk: průměrný roční úhrn srážek 618 mm, výkyvy 376 mm – 892 mm, rozdíl 516 mm

PLO 06 - Průměrná roční teplota 1961-1990 STANICE: LÍNĚ, NEPOMUK

9

o

9,1 C

8,5 o

8,2 C

8 o

teplota oC

průměr 7.9 C

7,5 průměr 7,2

7 o

6,9 C

6,5 o

6

Líně: Nepomuk: )

o

o

6,9 - 7,9 - 9,1 C (rozdíl 2,2 C) o o 6,2 - 7,2 - 8,2 C (rozdíl 2 C)

poznámka: stanice Líně (1967-1969 výpadek měření)

1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991

5,5

6,2 C

rok

stanice Líně: průměrná roční teplota 7,9 0C, výkyvy 1961-1990 6,9 0C - 9,1 0C, rozdíl 2,2 0C stanice Nepomuk: průměrná roční teplota 7,2 0C, výkyvy 1961-1990 6,2 0C - 8,2 0C, rozdíl 2 0C


18



4.2.4. Údaje podle klimatického členění Quitta (Klimatické oblasti ČR, Studia geografica č.16, 1971) TAB. Č. 4.4.: KLIMATICKÉ ČLENĚNÍ PLO 06 Oblast Quitt 1971 mírně MT11 vnitřní,nejnižší a nejrozsáhlejší souvislá část PLO, kterou tvoří dolní část řeky teplá Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy a horní část řeky Berounky (převážně 2.lvs) MT10 vyšší část PLO, která přímo navazuje na MT11 a převládá v horní části řeky Radbuzy, částečně i Úhlavy (2:-3.lvs) MT4 vnější okraj PLO, tvořící přechody do sousedních vrchovin (Karlovarská vrchovina, Český les, Předhoří Šumavy a Brdy), kterému odpovídá zonálně 3., MT5 částečně i 4. lesní vegetační stupeň (lvs) MT7 MT9 TAB. Č. 4.5.: KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY klimatické charakteristiky počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou ≥10oC počet mrazových dnů počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami ≥1 mm Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

oblast mírně teplá MT4 MT5 MT7 MT9 MT10 MT11 20-30 30-40 40-50 140-160 110-130 40-50 30-40 -2 −-3oC 7 − 8oC 6 − 7oC o o 15–16 C 16-17 C 17-18 oC o 7 − 8oC 6−7 C 110-120 100-120 90-100 350-450

400-450 250-300 60-80

200-250 50-60 120-150 40-50

Klimatická stanice HMÚ Plzeň Bolevec - arboretum Sofronka (foto ing. Majer)

19




4.3. Poměry geologické a pedologické 4.3.1. Poměry geologické V PLO 06 má z hlediska regionální geologie hlavní zastoupení proterozoikum (spilitové a předspilitové algonkium), jeho specifickou součástí je i Kdyňský bázický komplex. Významné zastoupení má i permokarbon v mladším paleozoiku, zastoupený hlavně v Plzeňské a Manětínské pánvi i v dalších menších pánvích (Merklínské, Vranovské u Stříbra a Letkovské). V rámci staršího paleozoika je zastoupen i barrandienský ordovik u Rokycan. Terciér tvoří na lesní půdě pouze pomístně denudační sedimenty a bodově třetihorní bazaltoidní vulkanity (Vlčí hora, Hradištský a Polínský vrch na Stříbrsku, Špičák u Nečtin). Kvartér tvoří pomístně na plošinách sprašové hlíny, při vodotečích štěrkopískové terasy. Magmatity jsou zastoupeny v několika výrazných masívech (borský, lestkovský, kladrubský, babylonský, stodský, štěnovický, středočeský). Podél západního okraje oblasti pomístně vystupuje Český křemenný val. Z nerostných surovin mají největší význam keramické jíly, kaolin a částečně ještě i uhlí, které jsou zastoupeny v permokarbonských pánvích. TAB. Č. 4.6.: Celkový přehled zastoupených hornin v PLO 06 na lesní půdě: Období Hornina břidlice, fylitické břidlice ve V části PLO Proterozoikum fylity střední část PLO (algonkium) svory, přechody do pararul při Z okraji PLO spility Běleč, Bělýšov, Doubrava, Buková hora amfibolity,gabra,gabrodiority Svržno, Černá hora, Poběžovice, Kdyně buližníky bodové výstupy ve V části PLO

% 20 25 5 5 2 1

Paleozoikum starší (ordovik)

jílovité břidlice, křemence

St.Plzenec – Rokycany

1

Paleozoikum mladší (perm, karbon)

prachovce, pískovce, slepence, jílovce

pánve

25

štěrky, písky, jíly bazaltoidní horniny

ve střední části PLO Vlčí hora, Hradištský vrch, Kozelka, Špičák

4 +

žuly,granity,diority,porfyry granodiority amfibolické diority, gabra

Štěnovice, Stod, Babylon, Kladruby, Bor, Lestkov Nový Kramolín, Poběžovice, Planá

11

Terciér Magmatity

1

Situační zastoupení jednotlivých hornin na území PLO 06 (na lesní půdě) je přehledně znázorněno na přiložené geologické mapce.

4.3.2. Pedologie oblasti Základní jednotkou půdní systematiky je půdní typ, kde probíhají procesy látkové výměny včetně koloběhu vody přibližně stejně a která je charakterizována určitou kombinací půdních horizontů. V PLO Západočeská pahorkatina založil ÚHÚL během posledních 40 let rozsáhlou síť 1853 typologických ploch většinou s půdními sondami, jejichž hlavní diagnostické horizonty byly podrobně popsány a zařazeny do příslušného půdního typu, který pak byl významným znakem pro charakteristiku lesního typu. Z některých ploch byly odebrány půdní vzorky, které po laboratorní analýze doplnily charakteristiku půdního typu. Klasifikace půd se prováděla nejprve podle „Typologického systému ÚHÚL, Brandýs n,L., 1971, 1976 “, dnes je upravena dle „ Morfogenetické klasifikace lesních půd ÚHÚL Brandýs n.L. 1996“. Převažují půdy vodou neovlivněné, z nichž nejvýznamnější podíl zaujímá kambizem (hnědá lesní půda), luvizem (sprašové hlíny), méně podzoly, ostatní půdní typy (rankery) jsou zastoupeny jen omezeně. Půdy vodou ovlivněné charakterizují plošně hlavně pseudogleje, pouze na drobných lokalitách jsou zastoupeny gleje , organozemě (rašeliny) a fluvizemě (potoční náplavy).

Přehled a zastoupení půdních typů je uveden v následující tabulce :


20



TAB. Č. 4.7.:Zastoupení půdních typů a nižších jednotek: Půdní typ Subtyp (varieta) výskyt, charakteristika RANKER

typický kambický

LUVIZEM KAMBIZEM

typická typická oligotrofní oligomezotrofní mezotrofní podzolovaná rankerová oligotrofní mezotrofní

PODZOL

pseudoglejová luvická arenický

FLUVIZEM PSEUDOGLEJ

typický

kambický

podzolový GLEJ

typický

rašelinový zbahnělý ORGANOZEM

21

mezotrofní

skalnaté, balvanité hřbety a svahy (0-3Z) zahliněné, často i obohacené sutě (1J,3J,2-3Y) sprašové hlíny (část 2-3I, 2-3H) normální, kyselé hnědé lesní půdy (2-4K) normální svěží hnědé lesní půdy (2-4S) normální bohaté lesní půdy (2-4B,2-3D) chudé půdy většinou na žule (0K,1-3M) kyselé, kamenité půdy na svazích a hřbetech (2-4N, 1-3C) obohacené kamenité půdy na živnějším podloží (1-4A,částečně kat.C) půda částečně ovlivněná vodou (2-5O) hlinité překryvy na plošinách(2-3I,2-3H) nejchudší hnědé lesní půdy (0M, částečně 0Q) obohacené náplavy podél vodotečí (2L,3L) střídavě vlhká, kyselá, ulehlá půda na plošinách a velmi mírných svazích (2-5P) střídavě vlhká, živnější půda na plošinách a velmi mírných svazích (zčásti kat.O) plošiny s ulehlou, vodou ovlivněnou půdou na nejchudším podloží (0-5Q) trvale podmáčené půdy s vysokou hladinou spodní vody v terénních pokleslinách (4-6G) trvale podmáčené půdy smrkových olšin na rašelinných prameništích (1T) trvale podmáčené půdy vrbových olšin (1G) živnější rašeliniště s dobře rozloženou rašelinou (4R)

celkem % 1 + 7 23 9 1 12 3 2 3 16 5 1 7

3

6 1

+ + +


HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA (3H) - kambizem luvická

(FOTO ING.E.Průša CSc)



4.3.3. Půdní rozbory, grafy a vyhodnocení V následujících grafech jsou uvedeny výsledky rozborů půdních vzorků ze 69 půdních sond, odebraných na typologických plochách PLO 06 – Západočeská pahorkatina v létech 1992 - 1998. Vyhodnocení numerických výsledků půdních rozborů bylo provedeno graficky prostřednictvím programu Excel. Celý soubor byl upraven do 3 dílčích celků (stanoviště živná, kyselá a chudá), v těch pak dále podle souboru lesních typů a geologického podloží. Vyhodnocovány byly pouze podpovrchové půdní horizonty (pod horizontem A), z hodnot jednotlivých vrstev byl vždy vypočítán vážený aritmetický průměr (podle mocnosti vrstvy). Hodnocena byla půdní reakce pH H2O a zásoba přístupných živin (P2O5, K2O, CaO, MgO).

Půdní reakce pH H2O podpovrchových horizontů: půdy mírně kyselé (pH 5,5-6,5) jsou zastoupeny pouze na živných stanovištích na bázickém čedičovém podloží půdy středně kyselé (pH 4,5-5,5) převažují na živných stanovištích zčásti na bázickém podloží se spility, na živnějších žulách, na hlinitých deluviích živných i kyselých stanovišť, zčásti i na živnějších rulách půdy silně kyselé (pH 3,5-4,5) jsou zastoupeny na algonkických břidlicích a chudých žulách kyselých stanovišť, a hlavně na chudých půdách permokarbonských sedimentů

PLO 06 - ZÁPADOČESKÁ PAHORKATINA Půdní reakce PH H2O podpovrchových horizontů 6,5

mírně kyselá 6

PH H20

5,5

5

středně kyselá

4,5

4

silně kyselá

3,5

živná stanoviště


kyselá stanoviště

chudá stanoviště

22


PLO 06-Západočeská pahorkatina P L O 0 6 - Z Á P A D O Č E S K Á P A H O R K A T IN A Z á s o b a p ř ís tu p n ý c h ž iv in - K 2O p o d p o v r c h o v ý c h h o r iz o n tů

vyso ká

160

d o b rá

mg/KG

120

s tře d n í

60 n íz k á

35 ž iv n á s t a n o v iš t ě

k y s e lá s t a n o v iš t ě

c h u d á s t a n o v iš t ě

Zásoba přístupných živin: K2O zásoba dobrá až vysoká (120 mg/kg a více) jen vyjímečně, hlavně na bázickém podloží zásoba střední (60-120 mg/kg) je charakteristická pro půdy na živných a kyselých stanovištích v PLO zásoba nízká (35-60 mg/kg) je charakteristická pro chudé půdy na permokarbonských sedimentech

PLO 06 - ZÁPADOČESKÁ PAHORKATINA Zásoba přístupných živin - MgO - v podpovrchových horizontech

300

velmi dobrá 250

dobrá

mg/kg

200

150

střední 100

70 nízká

30 velmi nízká 0

živná stanoviště

kyselá stanoviště

chudá stanoviště

Zásoba přístupných živin: MgO zásoba střední až velmi dobrá (70-250 mg/kg a více) půdy na živných a kyselých stanovištích v PLO zásoba nízká až velmi nízká (do 70 mg/kg) je charakteristická pro chudá stanoviště na permokarbonských sedimentech, zčásti i na chudším podloží kyselých stanovišť

23




P L O 0 6 - Z Á P A D O Č E S K Á P A H O R K A T IN A Z Á S O B A P Ř ÍS T U P N Ý C H Ž IV IN - P 2 O 5 v p o d p o v r c h o v ýc h h o r iz o n te c h 500

450

400

350

mg/kg

300

vysoká

250

200

d o b rá

150 s tře d n í

100

80 n íz k á

50

40

v e lm i n íz k á

0 ž iv n á s ta n o v iš tě

k y s e lá s ta n o v iš tě

c h u d á s ta n o v iš tě

Zásoba přístupných živin: P2O5 Zásoba velmi nízká až nízká (do 80 mg/kg) je charakteristická pro všechna stanoviště Zásoba dobrá až vysoká ( nad 160 mg/kg) pouze na živných stanovištích s bázickým podložím

P L O 0 6 - Z Á P A D O Č E S K Á P A H O R K A T IN A Z Á S O B A P Ř ÍS T U P N Ý C H Ž IV IN - C a O - v p o d p o v r c h o v ý c h h o r iz o n te c h

vysoká

mg/kg

2000

d o b rá

1000

s tř e d n í 500

n íz k á 200

v e lm i n íz k á ž iv n á s ta n o v iš tě

k y s e lá s ta n o v iš tě

c h u d á s ta n o v iš tě

Zásoba přístupných živin: CaO Zásoba střední až vysoká (nad 500 mg/kg) na živných stanovištích většinou s podložím bázických hornin Zásoba velmi nízká až nízká (do 500 mg/kg) na kyselých a chudých stanovištích, zčásti i na stanovištích živnějších s kyselejším podložím


24



4.4. Poměry biogeografické Vegetačně rekonstrukční jednotky (Mykyška, R. a kol.: Geobotanická mapa ČR 1 : 200 000, 1969):

Qa PQ C LF F AU

P O

jednotka Quercion robori-petreae Pino-Quercetum Carpinon betuli Luzulo-Fagion Eu-Fagion Alno-Padion, Alnetea glutinosae, Saliceta purpureae Dicrano-Pinion, Erico-Pinion Potentillo-Quercetum

výskyt velkoplošně ve stř., Z a J části PLO velkoplošně v S a Z části PLO plošně hlavně při J a SV okraji Plzně maloplošně hlavně v JV části PLO

acidofilní doubravy borové doubravy dubo-habrové háje bikové bučiny květnaté bučiny luhy a olšiny

maloplošně podél hlavních vodotečí

acidofilní a reliktní bory subxerofilní doubravy

pouze bodové zastoupení

Biogeografické členění – bioregiony ( Culek,M. a kol. 1966): 1.Podprovincie hercynská 1.28 Plzeňský bioregion - tvoří cca 70% PLO, je zastoupen celý 1.27 Tachovský bioregion-tvoří cca 20% PLO, tvoří podhůří Českého lesa 1.40 Branžovský bioregion-tvoří cca 5% PLO, jeho nižší část tvoří Chudenicko 1.41 Plánický bioregion - tvoří cca 5% PLO, jeho nižší část tvoří Nepomucko Při S okraji navazuje PLO 06 na Rakovnicko-žlutický bioregion (1.16), při SV okraji na Křivoklátský bioregion (1.19). Regionálně fytogeografické členění ( Slavík, B. Academia 1987) Fytogeografická oblast: mezofyticum Fytogeografický obvod: Českomoravské mezofyticum zahrnuje následující fytogeografické okresy: 31a Plzeňská pahorkatina vlastní (hlavní část PLO) 27. Tachovská brázda (navazuje na PLO Český les) 33. Branžovský hvozd (Chudenicko) 28f Svojšínská pahorkatina 28g Sedmihoří

4.5. Zhodnocení a typizace růstových podmínek 4.5.1. Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL (ÚHÚL, 1971) Komentář: Podle vyhlášky č.83/1996 Sb. se pro typologické mapování využívá přehled souborů lesních typů České republiky podle přílohy č.2 této vyhlášky. Je to typologický systém ÚHÚL (1971). Základní jednotkou diferenciace růstových podmínek je lesní typ (LT). Lesní typ je definován (ZLATNÍK 1956) jako soubor přirozených a změněných biocenóz a jejich vývojových stadií včetně prostředí, t.j. geobiocenóz vývojově k sobě patřících. Je to jednotka s úzkým ekologickým rozpětím pro růst dřevin. Lesní typ je charakterizován význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy, půdními vlastnostmi, výskytem v terénu a potenciální bonitou dřevin. Jako jednotka jediného systému je lesní typ charakterizován svou typickou variantou. V jednotlivých lesních oblastech je lesní typ reprezentován příslušnou geografickou variantou. Mapovací jednotkou je tato geografická varianta lesního typu, popřípadě jeho degradační stadium. Vyšší typologickou jednotkou je soubor lesních typů (SLT), který spojuje lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště.

25




4.5.2. Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů 4.5.2.1. Lesní vegetační stupně Komentář: Vegetační stupňovitost je podmíněna změnou druhové skladby přírodních fytocenóz včetně edifikátorů vlivem mezo a makroklimatu ve vertikálním směru v daném území. Lesním vegetačním stupněm (lvs) je pak plošně převažující klimaxová geobiocenóza (Plíva 1971). Podkladem pro vymezení lesních vegetačních stupňů v ČR bylo především Zlatníkovo rozdělení, neboť klimaticky se rámec skupiny lesních typů většinou shoduje se souborem lesních typů. Doplnění a úpravu vyžadovala vegetační stupňovitost v hercynsko - sudetské oblasti podrobnějším rozdělením ve stupních přirozeného rozšíření smrku a buku, dále vyloučením přirozených borů z pravidelné stupňovitosti vzhledem k jejich specifickým půdním podmínkám, a konečně vymezení vegetačních stupňů na stanovištích ovlivněných vodou (Plíva 1971). Rozhodující váha pro určení stupně se klade na dřevinnou složku. Hlavními nositeli vegetační stupňovitosti jsou dřeviny: dub zimní, buk, jedle, smrk a kleč. Ustálení dřevin ve vegetačních stupních je výsledkem kompetičních vztahů mezi dřevinami v postglaciálním vývoji v existujících přírodních podmínkách a nemusí odpovídat ekologickým a produkčním optimům jednotlivých dřevin (Plíva 1971). Dřevinnou skladbou charakterizované lesní vegetační stupně jsou základními jednotkami pro nepřímé vyjádření výškového klimatu (vertikální stupňovitosti). Pro označení stupně je rozhodující skladba souborů živné řady, kde kromě výraznější diferenciace bohatých fytocenóz je i přímější závislost na výškovém klimatu (ostatní řady jsou více pod vlivem dalších faktorů) (Plíva 1971).

Geografické stupně: (vyjadřují orografický a makroklimatický rámec vegetačních stupňů v PLO 06) (Plíva 1971): geografický stupeň kolinní (pahorkatinný) - smíšené lesy dubu zimního, habru a buku (2.-3.lvs, který tvoří kostru PLO) geografický stupeň submontanní (podhorský) - 4.lvs pouze okrajově při okrajích PLO na přechodu do vrchoviny Z on a l it a: Normálním sledem vegetačních stupňů se rozumí posloupnost lesních vegetačních stupňů vzniklých pod vlivem makroklimatu se zvyšující se nadmořskou výškou od nížin do hor v území pozvolně se zvyšujícím, kde se neuplatňuje expoziční a inverzní mezoklima. Konstrukce používaného typologického systému ÚHÚL a parovinný charakter hercynské oblasti vytváří více méně mozaikovitý či velmi členitý charakter vegetační stupňovitosti. V koncepci vegetační stupňovitosti se totiž nevychází z nadmořské výšky, ale především ze složení vegetace a navíc druhová skladba ve vegetačním stupni není jednotná (rozdíly půdní, reliefové, mezo a mikroklimatické). K tomu je proto zapotřebí rozlišovat při interpretaci typologické mapy a mapy lesních vegetačních stupňů následující pojmy: Zonální lesní vegetační stupeň (lvs): spojitá linie snažící se generalizovat na základě převládajících zonálních společenstvech, které se vyskytují na edafických (půdních) kategoriích: S, B, K, případně D, M, I, H. Inverze lesních vegetačních stupňů (a tím i jednotlivých souborů lesních typů): uplatnění expozičního a inverzního mezoklimatu v podobě zvýšení (snížení) stupně uprostřed jiného stupně: úzká hluboká údolí, stinné svahy, slunné svahy. Azonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se zcela pod vlivem zvláštních půdních a expozičních poměrů, vyskytujících se mozaikovitě v průřezu ostatních stupňů (lvs). Patří sem jednak bory s označením prvního čísla 0 a dále edafické (půdní) kategorie: X, R, U, L. Intrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se pod vlivem zvláštních (inverzních) půdních, vodou ovlivněných poměrů a vyskytujících se uvnitř zonálních, zpravidla o jeden stupeň (2.lvs - 3.lvs ) posunutých lvs - edafické kategorie: Q, P, O, T, G. Extrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se většinou pod vlivem zvláštních půdních a expozičních, případně jiných mezoklimatických poměrů a vyskytujících se někdy mimo normální sled vegetačních stupňů- edafické kategorie: A, C, F, Y, Z, M případně N, D, a dále jsou takto nazývány případné i další odlišnosti v mapování.

Výskyt lesních vegetačních stupňů (lvs) v PLO: lvs 0 - bory (15%) -zastoupen v permokarbonských pánvích a na písčitých žulových půdách © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

26



lvs 1 - dubový (1%) - extrazonálně na slunných vysýchavých svazích, nebo azonálně v rámci vrbových (1G) a březových (1T) olšin lvs 2 – bukodubový (23%) – zastoupen zonálně v teplejších částech PLO kolem Berounky a dolní Radbuzy, lvs 3 – dubobukový (50%) –hlavní zonální společenstvo lvs 4 – bukový (8%) – zonálně na přechodu do vrchoviny lvs 5 – jedlobukový (3%)– pouze intrazonálně v rámci smrkových(5P,Q) a bukových(5O) jedlin lvs 6 – smrkobukový (+%) –pouze intrazonálně na přechodu do Karlovarské vrchoviny v rámci podmáčených smrkových jedlin (6G) Mapa lesních vegetačních stupňů Součástí OPRL PLO je mapa zonálních vegetačních stupňů v duchu pojetí použitého typologického systému (ÚHÚL, 1971). Jedná se o jakousi generalizaci v rámci mozaikovitého rozšíření společenstev v lesní oblasti v rámci rozlišení pojmů zonality výše uvedených .

4.5.2.2. Soubory lesních typů SLT jsou základními jednotkami schváleného a používaného typologického systému (příloha č. 2 k vyhl. MZe č. 83/96 Sb.). Soubor lesních typů je vymezen kombinací půdní (edafické) kategorie (př.: S-svěží) a lesního vegetačního stupně (lvs) (př.: 3 - dubobukový) : ( př.: 3S – svěží dubová bučina). Edafické kategorie na základě stanovištní příbuznosti tvoří ekologické řady (ÚHÚL, 1971). SLT se člení na více lesních typů. TAB. Č. 4.8.: ZASTOUPENÍ SOUBORŮ LESNÍCH TYPŮ ekologická řada l extrémní kyselá živná obohacená oglejená podmáčená V S humusem vodou Z Y M K N I S F C B H D A J L U V O P Q T G R 0,2 6 + 0,4 0,7 1,3 + 0,2 5 0,3 0,3 1,0 0,3 0,5 + 1,9 2,1 1,0 0,4 + 4 14,3 10,3 + 0,2 1,5 0,8 7,5 0,2 0,5 0,3 3,8 0,6 0,9 0,3 0,4 + 0,1 4,3 3,3 0,7 3 1,4 8,0 0,1 7,2 0,2 2,1 + 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 1,1 2,1 2 0,2 0,4 0,1 0,1 0,2 0,1 + 0,3 1 0,3 4,3 8,4 2,1 + 0,1 0 0,9

0,2

7,3

1,1

31,1

1,2

17,5

8,7

57,1

0,2

2,8

0,6

4,0

16,3

0,7

1,6

0.3

2,6

0,5

+

0,6

0,1

6,7

7,2

7,2

21,1

+

1,2

+

∑%

0,2 2,6 7,8 50,0 23,0 1,2 15,2 100

1,2

P L O Z á p a d o č e s k á p a h o rk a tin a : le s n í v e g e ta č n í s tu p n ě a e k o lo g ic k é řa d y

30

25

20

%

15

10

ř a d a k y s e lá ř a d a ž iv n á ř a d a o g le je n á řa d a e x p o n o v a n á řa d a e x tré m n í

5

0

6 .lv s

5 .lv s

4 .lv s

3 .lv s

2 .lv s

řa d a p o d m á č e n á 1 .lv s

b o ry

Z grafu je patrné, že v PLO Západočeská pahorkatina má dominantní zastoupení kyselá řada, řada živná je zastoupena pouze ve 3.lvs dubových bučin, řada oglejená je zastoupena v celé šíři lvs, významné pro PLO je zastoupení borů, význam ostatních lvs a řad je pouze okrajový.

27




4.5.3. Zastoupení původních lesních společenstev Je odvozeno ze současného stavu přírodních poměrů, tak jak byly vylišeny v rámci typologického mapování PLO: TAB. Č. 4.9.: ZASTOUPENÍ PŮVODNÍCH LESNÍCH SPOLEČENSTEV Společenstvo % Poznámka Zonální bukové doubravy 20% vodou neovlivněné v nejteplejší části PLO udává charakter PLO dubové bučiny 42% půdy bučiny bory jedlodubový bor luhy olšiny rašelinné borové smrčiny extrazonální doubravy javořiny intrazonální jedlové doubravy jedlodubová bučina dubové jedliny jedliny smrkové jedliny azonální

2% 13% 2% +% 1% +%

na přechodech do vrchoviny půdy písčité(žula), písčitojílovité(permokarbon), vodou neovlivněné půdy písčitojílovité(kaolin), vodou ovlivněné sporadický výskyt na naplavených půdách dolních částí toků společenstva v zamokřených sníženinách rašeliniště

1% +% 3% 4%

vysýchavé stráně hlavně podél Berounky bodová společenstva humusem obohacovaných kamenných sutí kyselé a chudší půdy vodou ovlivněné půdy živnější půdy

9% 3% +%

chladnější části PLO nejchladnější polohy na podmáčených půdách na přechodu do Karlovarské vrchoviny

4.5.4. Typologické a trvalé zkusné plochy – rozbor podmínek prostředí

4.5.4.1. Typologické zkusné plochy Typologické zkusné plochy slouží k základnímu typologickému průzkumu. Výsledkem syntetického zpracování zápisníků z těchto typologických zkusných ploch je sestavení základní typologické tabulky a modelových charakteristik lesních typů. Konečným výstupem je „Oblastní typologický elaborát“. Pro PLO 06 bude tento elaborát vyhotoven po digitálním zpracování a vyhodnocení všech typologických zkusných ploch a jejich příslušné aktualizaci. Materiál i elaborát bude k dispozici na pobočce ÚHÚL v Plzni. V rámci PLO bylo založeno a popsáno během posledních 40 let celkem 1841 typologických zkusných ploch. Nově bylo v uplynulém deceniu obnoveno 96 typologických ploch včetně odběru půdních vzorků a jejich laboratorních rozborů.

4.5.4.2. Trvalé zkusné plochy a výzkumné plochy Charakteristika výzkumných ploch v PLO 06 – Západočeská pahorkatina Na území ČR byly v minulosti založeny dva rozsáhlé soubory výzkumných ploch - poloprovozní výzkumné plochy (PVP) a trvalé zkusné plochy (TZP). Soustava PVP byla založena v 60. a 70. letech pro vypracování růstových tabulek pro hlavní dřeviny Československa. TZP byly zakládány převážně v 80. letech pro sledování změn, které mohou nastat v lesních půdách pod vlivem imisí. V současné době probíhá sjednocení obou systémů ploch s cílem vytvoření jednotné informační soustavy na bázi uceleného souboru výzkumných ploch vzniklého ze stávajících poloprovozních a trvalých zkusných ploch. Tento cílový soubor reprezentativních ploch bude poskytovat informace o stavu lesů pro potřeby produkčního výzkumu, odvození růstových trendů, sledování vývoje zdravotního stavu porostů, změn stanovištních podmínek a dalších jevů významných pro růst lesa. V přírodní lesní oblasti 06 existuje v současné době 54 ploch PVP a 28 ploch TZP. Nejstarší plochy, pro které existují záznamy byly založeny již v roce 1965. Všechny existující údaje o plochách jsou uloženy v počítačové databázi.


28



V letech 1994-1998 se uskutečnila revize všech existujících ploch PVP a TZP v lesní oblasti s cílem posoudit jejich aktuální stav. Při tom byly zjišťovány základní údaje o ploše a hodnotil se také rozsah poškození abiotickými a biotickými činiteli. Na ploše se pořizoval i krátký videozáznam, který zachycuje hlavní rysy plochy a je archivován v centrální databázi společně s dalšími údaji o ploše. Stěžejním úkolem při návštěvě plochy bylo zjištění geografických souřadnic a trvalá fixace polohy plochy v terénu. Na základě údajů zjištěných na ploše byla plocha klasifikována podle její vhodnosti pro další šetření. Základní informace o plochách v lesní oblasti 06 spolu s některými výsledky terénní revize jsou uvedeny v tabulce. Z celého souboru ploch v lesní oblasti budou vybrány vhodné plochy pro zařazení do cílového souboru reprezentativních ploch. Vybrané plochy budou dále doplněny o nové plochy v porostech jiných dřevin a o plochy v mladých porostech. Tyto plochy budou hodnoceny v intervalu 3-5 let. U ostatních ploch v oblasti se předpokládá hodnocení v delším časovém intervalu nebo účelové hodnocení pro zjištění některých specifických údajů. Hodnocení ploch bude probíhat podle jednotné metodiky, která zahrnuje ucelený soubor metod a postupů pro měření dendrometrických charakteristik, hodnocení zdravotního stavu stromů, popisu vegetace, hodnocení výživy porostů, hodnocení půdních podmínek a měření atmosférické depozice. Na trvalých zkusných plochách se uskutečňují dva základní typy šetření stavu stromů: (i) dendrometrické měření stromů, (ii) hodnocení zdravotního stavu. Dendrometrická měření zahrnují měření tlouštěk a výšek stromů. Sem je zahrnuto také hodnocení sociálního postavení stromu a hodnocení mechanického poškození stromu. Tyto charakteristiky se zjišťují u všech stromů na trvalé zkusné ploše. Výjimkou jsou výšky, které se měří jen u 30 - 40 stromů. Pro hodnocení zdravotního stavu stromu se v rámci trvalé zkusné plochy zřizuje kruhová plocha o poloměru 16 m (plocha 0.08 ha). Velikost a tvar plochy jsou shodné se standardními monitorovacími plochami, které se používají pro hodnocení zdravotního stavu. Velikost plochy zajišťuje, že zdravotní stav se hodnotí u 40-60 stromů, což je dostatečný počet pro charakteristiku zdravotního stavu celého porostu. Kruhová plocha se umístí do části plochy, která nejlépe charakterizuje stav porostu, ve kterém se trvalá zkusná plocha nalézá. Kruhová plocha je v rámci trvalé zkusné plochy vylišena jiným způsobem číslování. Stromy na kruhové ploše jsou číslovány bílou barvou a ze dvou stran, na zbývající části jsou stromy číslovány žlutě a čísla jsou jen z jedné strany stromu. Trvalé zkusné plochy v PLO 06 Západočeská pahorkatina založil a monitoroval Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem, pobočka v Plzni, v současné době tyto plochy převzal a další monitoring zajišťuje Ústav pro výzkum lesních ekosystémů s.r.o. IFER se sídlem v Jílovém u Prahy.

Přehled parametrů sledovaných při hodnocení zdravotního stavu a měření přírůstu na výzkumných plochách :

Skupina parametrů

Parametr

Dendrometrické parametry Tloušťka Výška Sociální postavení stromu Sociální postavení stromu Mechanická pošk. kmene Zlom Mech. pošk. obvodu kmene Zdravotní stav porostů Defoliace celé koruny Defoliace 1/3 koruny Vitalita vrcholu Výskyt suchých větví Typ barevných změn Intenzita barevných změn Výskyt sekundárních výhonů Stáří jehlic Výskyt šišek Úhel větvení Typ větvení Poškození hmyzem

29

Objekt všechny stromy 30 - 40 stromů všechny stromy všechny stromy všechny stromy kruhová plocha r=16 m kruhová plocha r=16 m kruhová plocha r=16 m kruhová plocha r=16 m kruhová plocha r=16 m kruhová plocha r=16 m 10 stromů 10 stromů 10 stromů 10 stromů 10 stromů všechny stromy




TAB Č 4.10 - Přehled ploch PVP a TZP v PLO 06 Západočeská pahorkatina PLOCHA Typ X_JTSK Y_JTSK Nadm_V Dřevina Rok_založ. Stáří_2000 Zápoj TZP -828638 -1074820 394 BO 1983 86 100 500601 TZP -826328 -1072729 383 SM 1983 89 100 500602 TZP -823522 -1063557 422 BO 1983 74 100 500603 TZP -821724 -1063970 392 BO 1983 99 100 500604 TZP -815880 -1067946 392 SM 1983 101 95 500605 TZP -811471 -1068629 434 SM 1983 96 95 500606 TZP -809785 -1068683 481 SM 1983 96 95 500607 TZP -815173 -1071044 461 SM 1983 81 100 500608 TZP -817844 -1077238 462 SM 1983 86 100 500609 TZP -817569 -1077757 517 SM 1983 106 100 500610 TZP -840493 -1060895 387 BO 1967 106 100 500611 TZP -849820 -1058621 552 BO 1968 122 100 500612 TZP -849900 -1058587 552 BO 1968 69 100 500613 TZP -852798 -1053715 554 BO 1968 118 100 500614 TZP -848578 -1077278 436 SM 1967 82 95 500615 TZP -861136 -1083315 496 BO 1973 82 95 500616 TZP -867254 -1086740 448 BO 1973 118 100 500617 TZP -863088 -1093674 454 BO 1973 98 100 500618 TZP -860208 -1050175 557 SM 1969 104 100 500619 TZP -864769 -1054352 584 SM 1969 113 100 500620 TZP -820393 -1079781 459 BO 1974 132 95 500621 TZP -819875 -1079471 445 BO 1974 63 100 500622 TZP -833536 -1051055 571 BO 1969 119 100 500623 TZP -828877 -1052426 538 BO 1969 141 95 500624 TZP -833358 -1051196 574 BO 1969 123 100 500625 TZP -864892 -1054492 578 SM 1969 131 65 500626 TZP -819528 -1064250 393 BO 1995 22 95 500627 TZP -823328 -1065371 404 BO 1995 15 100 500628 SM 1971 84 6030101 PVP 474 SM 1971 92 95 6030103 PVP -834341 -1089145 424 BO 1971 73 95 6030104 PVP -830792 -1095967 467 BO 1971 73 90 6030105 PVP -835902 -1099124 484 BO 1971 97 90 6030106 PVP -832884 -1099783 443 BO 1971 77 95 6030107 PVP -840746 -1085565 474 BO 1971 98 100 6030108 PVP -842064 -1091335 445 BO 1971 110 100 6030109 PVP -833530 -1087785 424 BO 1971 127 95 6030110 PVP -836299 -1082590 445 BO 1965 108 100 6030201 PVP -850367 -1085233 393 BO 1965 86 95 6030202 PVP -848708 -1089645 430 BO 1965 114 95 6030203 PVP -852998 -1087352 431 BO 1965 99 95 6030204 PVP -852995 -1087243 439 BO 1965 118 95 6030205 PVP -853837 -1086748 448 SM 1967 89 95 6030207 PVP -849032 -1079765 487 SM 1967 100 95 6030208 PVP -850427 -1081320 422 SM 1967 103 100 6030209 PVP -848631 -1080063 429 SM 1967 119 100 6030210 PVP -849007 -1080690 467 BO 1973 94 95 6030212 PVP -861852 -1092717 451 BO 1973 98 100 6030213 PVP -861588 -1092497 445 BO 1973 90 100 6030214 PVP -851262 -1090043


Klasif. 3 1 1 1 2 2 4 1 2 2 3 2 3 2 1 3 2 1 2 2 1 2 1 1 5 4 2 2 5 1 1 3 3 2 1 3 2 2 4 1 2 2 1 2 1 2 3 2 1

30


TAB Č 4.10 - pokračování PLOCHA Typ X_JTSK Y_JTSK Nadm_V 441 6030216 PVP -851321 -1090271 422 6030901 PVP -814801 -1057897 442 6030902 PVP -815618 -1057960 469 6030903 PVP -815989 -1057756 590 6030904 PVP -833020 -1051263 539 6030907 PVP -829390 -1045141 471 6030908 PVP -829111 -1042720 470 6030910 PVP -818586 -1058594 458 6031001 PVP -831463 -1060995 470 6031002 PVP -830589 -1060626 460 6031003 PVP -831465 -1060993 401 6031004 PVP -822953 -1063847 409 6031005 PVP -823080 -1063891 372 6031006 PVP -822671 -1065355 363 6031008 PVP -828958 -1071733 407 6031009 PVP -839204 -1059692 386 6031010 PVP -838662 -1074325 373 6031012 PVP -838915 -1073378 409 6031014 PVP -820322 -1079411 414 6031016 PVP -819898 -1079625 506 6031101 PVP -862542 -1067535 497 6031102 PVP -861983 -1067044 571 6031104 PVP -863525 -1064706 604 6031210 PVP -864673 -1050498 374 6031301 PVP -812862 -1080629 393 6031302 PVP -812436 -1080744 566 6031305 PVP -814061 -1094315 597 6031306 PVP -813334 -1094841 542 6031402 PVP -853083 -1053233 525 6031403 PVP -850029 -1058227 543 6031404 PVP -853215 -1053255 511 6031407 PVP -849715 -1052843 488 6031408 PVP -847002 -1054821


Dřevina BO SM SM SM BO BO BO BO BO BO BO BO BO BO BO BO BO BO BO BO SM SM SM SM DB DB SM BK BO BO BO BO BO

Rok_založ. Stáří_2000 Zápoj 1973 108 95 1969 91 90 1969 96 95 1969 108 100 1969 106 100 1969 95 95 1969 96 90 1969 87 95 1965 102 100 1965 94 95 1965 114 100 1965 117 95 1965 99 95 1965 143 100 1966 113 80 1967 97 95 1967 104 95 1967 109 90 1974 67 95 1974 97 95 1966 122 60 1966 108 85 1966 101 95 1969 87 100 1970 104 95 1970 102 100 1973 100 85 1973 117 95 1968 85 95 1968 102 100 1968 109 95 1968 118 95 1968 108 100

Klasif. 2 2 1 1 1 2 1 2 2 1 2 2 2 2 4 1 4 4 2 2 4 2 2 2 2 2 2 2 2 1 3 2 2

Klasifikace plochy pro další výzkumné využití: 1. Velmi vhodná ideální, přehledná, dobře stabilizovaná, přístupná 2. Vhodná kvalitní plocha s drobnými nedostatky; částečně prolámaná, mírně nepřehledná, či částečně ohrožená škodami větrem, sněhem, zvěří, na okraji porostu, hůře přístupná apod. 3. Vyhovující plocha je pro další měření použitelná jen s výhradami 4. Nevyhovující plocha je pro další měření nepoužitelná, po přečíslování lze však plochu nebo její část znovu obnovit 5. Zcela nevhodná plocha je pro další měření nepoužitelná a není možné ji obnovit (vytěžení porostu, nejasné hranice)

31


ZAKRSLÁ BUKOVÁ DOUBRAVA (2Z) – ranker typický

(FOTO Ing.E.Průša CSC



4.5.5. Problematika revize typologického mapování v rámci OPRL Na základě prvního typologického průzkumu byl v 60.létech typologicky poprvé zmapován lesní půdní fond na celém území republiky. Po vyhodnocení této etapy vznikl koncem 60.let nový jednotný typologický systém - Přehled lesních typů a jejich souborů, který se v podstatě využívá dodnes. Původní typologické mapování bylo pak v 70. létech v terénu v rámci nového systému přemapováno. V 80. létech byly pouze v malém měřítku prováděny dílčí úpravy typologických map. V 90.létech se v dílčích úpravách v rámci provozních možností ústavu pokračovalo. Na základě nových poznatků, hlavně při různých praktických aplikacích, které většinou z typologických podkladů vycházejí, vyplývá potřeba dnes i v budoucnosti typologické mapy stále aktualizovat.

4.5.6. Typologická mapa, přehled a charakteristiky lesních typů (LT) TAB. Č. 4.11.: PŘEHLED LESNÍCH TYPŮ S LT 0Z

0M

0K

ha

lesní typ

plocha ha

348 0Z0 0Z1

32 316

0M0 0M2 0M5

4760 370 101

0K1 0K3

4837

5231

10133

4165 0K5 1131 0Q

0T

0G

2493 0Q1 0Q2 0Q5

766 1200 527

0T5

11

11

97 0G0 0G1

1Z

518 1Z0 1Z1 1Z3 1Z7

1M

146 1M3 1M5

1K

121 1K3

1C

247 1C2 1C3

1A

89 1A3

1J

10 1J0 1J5

1T

19 1T1

1G

320 1G2

2Z

216 2Z0 2Z2 2Z4

název souboru lesních typů (SLT) (lesního typu) RELIKTNÍ BOR -sběrný typ -skalnatý CHUDÝ DUBOVÝ BOR -sběrný typ -brusinkový -lišejníkový KYSELÝ DUBOVÝ BOR -borůvkový KYSELÝ DUBOBUKOVÝ BOR -borůvkový KYSELÝ BUKOVÝ BOR -borůvkový CHUDÝ JEDLODUBOVÝ BOR -borůvkový -brusinkový -chudý jdBO (smBO) PODMÁČENÝ BŘEZOVÝ BOR -bezkoléncový

PODMÁČENÝ SMRKOVÝ BOR 69 -sběrný typ 28 -bezkoléncový ZAKRSLÁ DOUBRAVA 115 -sběrný typ 122 -tolitová 125 -kostřavová 156 -s válečkou prapořitou BOROVÁ DOUBRAVA 24 --borůvková 122 -druhotná KYSELÁ DOUBRAVA 121 -kostřavová s lipnicí hajní

SUCHÁ HABROVÁ DOUBRAVA 237 -lipnicová 10 -s válečkou prapořitou JAVOROVÁ HABROVÁ DOUBRAVA 89 --ptačincová HABROVÁ JAVOŘINA 3 -sběrný typ 7 -bažanková BŘEZOVÁ OLŠINA 19 - bezkoléncová VRBOVÁ OLŠINA 320 -mokřadní ZAKRSLÁ BUKOVÁ DOUBRAVA 19 -sběrný typ 89 -biková 108 -s válečkou prapořitou


AVB

přirozená druhová skladba BO 12-14 BO 9 BŘ 1 DB BK

BO 14-16 BO 8 DB 1 BŘ 1 BK DB 12-14 BŘ 16-18

cílový hospodářský soubor 01 - Mimořádně nepříznivá stanoviště 13 - Přirozená borová stanoviště

BO 18-22 BO 8 DB 1 BK 1 BŘ DB 16-18 SM

BO 12-14 BO 8 DB 1 BŘ 1 JD BŘ 12-14 SM DB 12 39 - Podmáčená chudá stanoviště (odchylkou do HS 59)

BO 14-16 BŘ 14-16

BO 8 BŘ 2 DB SM

SM 24-26 BO 24-26

BO 6 SM 3 BŘ 1

DB 12-14 BO 12-14 BŘ 14-16

DB 9 BŘ 1 BO HB

01 - Mimořádně nepříznivá stanoviště

BO 16-18 DB 16

DB 6 BO 3 BŘ 1 HB

BO 16-18 DB 16-18 BŘ 18-20

DB 9 BŘ 1 BO HB

BO 16-18 DB 14-16

DB 8 HB 1 LP 1 BŘK MK BO

13 - Přirozená borová stanoviště (odchylkou do HS 23) 23 – Kyselá stanoviště nižších poloh (odchylkou do HS 21) 21 – Exponovaná stanoviště nižších poloh

DB 16-18 BO 16-18 DB 16-18 JV 18-20 LP 18-20 OL 20-22 BŘ 18-20 SM 18-22 OL 22-24

DB 7 HB 1 LP 1 JV 1 BŘK BB TS DB 3 LP 2 JV 2 HB 2 (BŘK,BB,TŘ) 1

BO 14-16 DB 14-16 BK 14-16 BŘ 14-16

DB 7 BK 2 BŘ 1 HB BO

01 - Mimořádně nepříznivá stanoviště 29 - Olšová stanoviště OL 9 BŘ 1 DB SM na podmáčených OS BO půdách OL 7 VR 3 OS SM 01 - Mimořádně nepříznivá stanoviště

32



TAB. Č. 4.11.: PŘEHLED LESNÍCH TYPŮ S LT 2M

ha

lesní typ

1727 2M1 2M3

2K

2S

2C

2B 2H

2D

2I1 2I2

6288 2418

2S0 2S1 2S2 2S3

7 111 3 92

2C0 2C1 2C2 2C3 2C9

1042 100 55 791 537

2B1

37

2H1 2H6

136 163

213

2525

37 299

2O

2P

2Q

3Z

2L1

2O7

JEDLOVÁ (BUKOVÁ) DOUBRAVA 149 -ostřicová

156

164

149

1291 2P1

KYSELÁ JEDLOVÁ DOUBRAVA 1291 -s bikou chlupatou

2Q1

CHUDÁ JEDLOVÁ DOUBRAVA 2557 -borůvková

2557

35 3Z0 3Z2 3Z8

3Y

227 3Y0 3Y9

3M

1846 3M1 3M3

33

KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA -metlicová -biková -borůvková -svahová KAMENITÁ KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA -se třtinou rákosovitou -s borůvkou ULÉHAVÁ KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA -s bikou chlupatou -s válečkou prapořitou SVĚŽÍ BUKOVÁ DOUBRAVA -sběrný typ -s kapradinami -biková s ostřicí prstnatou -biková s mařinkou.VYSÝCHAVÁ BUKOVÁ DOUBRAVA -sběrný typ -biková teplomilná -lipnicová -teplomilná s válečkou prapořitou -kyselá BOHATÁ BUKOVÁ DOUBRAVA -lipnicová s mařinkou HLINITÁ BUKOVÁ DOUBRAVA -srhová -šťavelová

OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA 119 -válečková 9 -s ostřicí chlupatou JAVOROVÁ BUKOVÁ DOUBRAVA 143 -sběrný typ 13 -bažanková POTOČNÍ LUH 164 -pahorkatinný

128

2A0 2A1 2L

77 15

8706

2D1 2D7 2A

146 8955 328 231

92 2N1 2N3

2I

Název souboru lesních typů (SLT) (lesního typu) CHUDÁ BUKOVÁ DOUBRAVA 159 -mechová 1568 -borůvková

9660 2K1 2K3 2K5 2K9

2N

plocha ha

ZAKRSLÁ DUBOVÁ BUČINA 7 -sběrný typ 7 -borůvková 21 -lipnicová SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA 163 -sběrný typ 64 -odklizové haldy CHUDÁ DUBOVÁ BUČINA 64 -mechová 1782 -borůvková

AVB

přirozená druhová skladba DB 7 BK 2 BŘ 1 BO

cílový hospodářský soubor 23 – Kyselá stanoviště nižších poloh

DB 7 BK 3 BO JŘ HB LP

23 – Kyselá stanoviště nižších poloh

BO 18-22 DB 18-20 BK 20

DB 7 BK 3 BŘ LP BO JV

21 – Exponovaná stanoviště nižších poloh

BO 20-22 DB 18-22 BK 22

DB 7 BK 3 BO BŘ HB 23 – Kyselá LP stanoviště nižších poloh

DB 22-24 BK 24

DB 6 BK 3 HB 1 LP

25 – Živná stanoviště nižších poloh

BO 18-20 DB 18-20 BK 20

DB 7 BK 2 HB 1 LP BŘK TŘ BO

21 – Exponovaná stanoviště nižších poloh

DB 22-24 BK 24 DB24-26 BK 26 MD 24-28

DB 6 BK 3 HB 1 LP JV BŘK DB 6 BK 3 HB 1 LP JV BŘK

25 – Živná stanoviště nižších poloh

DB 24-26 BK 26

DB 6 BK 1 LP 1 JV 1 HB 1 JS JL

BO 22-24 DB 22-24 BK 24 DB 26-28 JS 28

DB 6 BK 1 LP 1 JV 1 HB 1 BB JS

DB 24-26 JD 26 BK 26 BO 22-24 DB 20-22 JD 24

DB 6 BK 2 JD 2 LP HB OS

BO 16-18 DB 16 BK 16 BŘ 16-18 BO 18-22 DB 18-20 BK 20

DB 5 JS 3 JL 1 JV 1 OS LP OL TP

DB 6 BK 1 JD 3 OS BŘ

BO 18-20 DB 16-18 JD 20 BO 12-16 DB 12-14 BK 14

DB 6 JD 2 BK 1 BŘ 1 BO 1 OS krušina

BO 18-20 BK 20 DB 18 BO 16-18 BK 16 DB 16

BK 5 DB 4 BŘ 1 BO JD SM

BK 5 DB 4 BŘ 1 BO JD

21 - Exponovaná stanoviště nižších poloh 19 - Lužní stanovišťě (odchylkou do HS 29) 25 – Živná stanoviště nižších poloh 27 – Oglejená chudá stanoviště nižších poloh


BK 5 DB 3 BO 1 BŘ 1 23 -Kyselá stanoviště JD nižších poloh


KAMENITÁ KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA (3N) –kambizem rankerová

(FOTO Ing.E.Průša CSC)

KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA (3K – kambizem oligotrofní (FOTO Ing.E.Průša CSC)



TAB. Č. 4.11.: PŘEHLED LESNÍCH TYPŮ S LT 3K

3N

ha

lesní typ

17187 158 15911 72 9 424

3K9

613 -svahová KAMENITÁ KYSELÁ DUBOVÁ 873 BUČINA 5 -se třtinou rákosovitou 128 -se šťavelem -svahová ULÉHAVÁ KYSELÁ DUBOVÁ 11218 BUČINA 13 -s bikou chlupatou 1261 -s válečkou prapořitou -černýšová SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA 6122 -šťavelová 58 -s kapradinami 2643 -se svízelem drsným

1006

12492 3I1 3I2 3I4

3S

9031 3S1 3S4 3S2 3S9

3F

256

3B

3C4

3C9 3C2

35 -kyselá 506 -lipnicová

654

363 3B1 3B2 3B3

3H

4603 3H1 3H5

3D

757 3D2 3D0

3A

1047 3A1 3A2

3J

341 3J0 3J4 3J9

3L

461 3L1 3L2

3U

37 3U0 3U1 3U3

3V

134 3V1

3O

5192 3O6 3O7

3P

208 -svahová

SVAHOVÁ DUBOVÁ BUČINA 62 -kapradinová 194 -roklinová VYSÝCHAVÁ DUBOVÁ BUČINA 113 -vápencová (čedič)

3F1 3F9 3C

název souboru lesních typů (SLT) (lesního typu) KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA -metlicová -biková -mechová -se šťavelem -borůvková

3K1 3K3 3K4 3K6 3K5

3N2 3N3 3N9 3I

plocha ha

3957 3P1

BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA 305 -strdivková 24 -mařinková 34 -válečková HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA 4296 -šťavelová 307 -oglejená OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA 45 -bažanková 712 -sběrný typ (strže) LIPODUBOVÁ BUČINA 1000 -bažanková 47 -strdivková LIPOVÁ JAVOŘINA 38 -sběrný typ 268 -bažanková 35 -roklinová JASANOVÁ OLŠINA 452 -potoční 9 -prameništní JAVOROVÁ JASENINA 5 -sběrný typ 22 -bršlicová 10 -bažanková VLHKÁ DUBOVÁ BUČINA 134 -netýkavková JEDLOVÁ DUBOVÁ BUČINA 4929 -šťavelová 263 -ostřicová (KYSELÁ DUBOVÁ JEDLINA) 3957 -s bikou chlupatou


AVB

přirozená druhová skladba BO 20-22 BK 6 DB 3 JD 1 LP BK 22-24 BO BŘ HB DB 18-20 SM 22-26

SM 22-26 BK 6 DB 3 JD 1 BO BK 22-24 BŘ LP JV JD 24

cílový hospodářský soubor 43 -Kyselá stanoviště středních poloh

23 -Kyselá stanoviště nižších poloh 41 - Exponovaná stanoviště středních poloh

SM 24-26 BO 22-24 BK 24 MD 26 JD 26 SM 28 BK 26-28 JD 26 SM 26 BK 24-26 SM 28 BK 26-28 JD 26 SM 26-30 BK 26-28

BK 5 DB 3 JD 2 BO LP BŘ

43 -Kyselá stanoviště středních poloh

BK 6 DB 2 LP 1 JD 1 HB

45 –Živná stanoviště středních poloh

BO 20-22 DB 20-22 BK 22 MD 22

BK 6 DB 3 LP 1 JV HB JV BŘK TŘ BO

31 – Vysýchavá a sušší bázická stanoviště středních poloh (odchylkou do HS 41) 21 – Exponovaná stanoviště nižších poloh

SM 28-32 BK 28-30 JD 30-32 MD 32 SM 28-30 BK 28-30 JD 30 MD 30 SM 30-32 JD 30-32 BK 30-32 SM 24-28 BK 24-26 JV 24 BK 24-26 JV 24-26 LP 26

BK 6 DB 2 JD 1 HB 1 LP

45 –Živná stanoviště středních poloh

OL 24-26 JS 28 SM 30-32 JD 32 BK 30 JS 32 SM 30-34 JD 32 BK 28-30 SM 26-30 JD 28-30 BK 26 SM 26-28 JD 24-26 DB 22-24

BK 6 DB 3 LP 1 JD HB BK 6 DB 2 LP 1 JD 1 HB

41 - Exponovaná stanoviště středních poloh

BK 6 DB 2 LP 1 JD 1 JV

BK 5 DB 3 HB 1 JD 1

BK 6 LP 2 DB 2 JV JD JS JL BK 5 DB 1 JV 1 LP 2 JD 1 JL JS

strže (odchylkou do HS 41) 41 - Exponovaná stanoviště středních poloh

BK 3 JV 3 LP 2 DB 1 JD 1 JS HB JL TS BŘK


OL 7 JS 3 SM DB JV 29 - Olšová stanov. JL na podmáčených půdách JS 4 BK 2 JD 2 JV 2 19 – Lužní stanoviště SM DB LP JL strže (odchylkou do HS 41,47) BK 3 DB 3 JD 3 JV 1 47 – Oglejená stanoviště středních JS OL poloh BK 3 DB 3 JD 4 LP OS JD 4 BK 1 DB 4 OS 1 SM OL

34



TAB. Č. 4.11.: PŘEHLED LESNÍCH TYPŮ S LT 3Q

4K

4N

4S

4B

4A

4V

4O

4P

4Q

4G

ha

lesní typ 3Q1

název souboru lesních typů (SLT) (lesního typu) (CHUDÁ DUBOVÁ JEDLINA) 836 -borůvková

4K1

KYSELÁ BUČINA 337 -metlicová

4N0 4N2 4N3 4N4

214 51 62 7

836

337

4S1

KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA -sběrný typ -se třtinou rákosovitou -se šťavelem -borůvková SVĚŽÍ BUČINA 590 -šťavelová

4S2

641 -se svízelem drsným

4B1

BOHATÁ BUČINA 299 -mařinková

4B4

117 -javorová

4A1

LIPOVÁ BUČINA 597 -bažanková

4V1

13 VLHKÁ BUČINA -netýkavková

334

1231

416

597

13

2320 4O1

SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA 2320 -šťavelová

4P1

2592 KYSELÁ DUBOVÁ JEDLINA -s bikou chlupatou

4Q1 4Q4

CHUDÁ DUBOVÁ JEDLINA 1150 -borůvková 40 -bezkoléncová

2592

1190

428

5O1

PODMÁČENÁ DUBOVÁ JEDLINA 428 -přesličková SVĚŽÍ RELIKTNÍ SMRČINA 19 -sběrný typ 10 -šťavelová VLHKÁ JEDLOVÁ BUČINA 18 -netýkavková 37 -papratková SVĚŽÍ (BUKOVÁ) JEDLINA 426 -šťavelová

5P1

KYSELÁ JEDLINA 841 -s bikou chlupatou

4G1 4R

29 4R0 4R1

5V

55 5V1 5V2

5O

5P

5Q

426

841

1598 5Q1

5T

9 5T3

5G

6G

35

plocha ha

279

CHUDÁ JEDLINA 1598 -borůvková

PODMÁČENÁ CHUDÁ (DUBOVÁ) JEDLINA 9 -přesličková

5G1

PODMÁČENÁ JEDLINA 279 přesličková

6G0 6G1

PODMÁČENÁ SMRKOVÁ JEDLINA 208 -sběrný typ 3 -přesličková

211

AVB BO 20-22 JD 22 DB 16-18 SM 24-26 BK 24-26 JD 26 MD 26 SM 22-26 BK 22-24 JD 26

SM 26-28 BK 24-28 JD 28 SM 24-26 JD 26 BK 24-26 SM 28-32 BK 28-32 JD 32 MD 32 SM 28-30 BK 28-30 JD 30 JV 28 SM 26-28 BK 26-28 JV 26

přirozená druhová skladba JD 4 DB 4 BŘ 1 BO 1 BK OS BK 7 DB 1 JD 2 LP BŘ

cílový hospodářský soubor 27 – Oglejená chudá stanoviště nižších a středních poloh 43 – Kyselá stanoviště středních poloh

BK 7 DB 1 JD 2 JV LP BO BŘ

41 – Exponovaná stanoviště středních poloh

BK 8 JD 2 DB LP JV

45 – Živná stanoviště středních poloh

BK 8 JD 2 DB LP BO

BK 8 JD 2 DB LP JV

BK 7 JD 2 JV 1 DB LP

BK 6 LP 2 JV 1 JD 1 JS JL

41 – Exponovaná stanoviště středních poloh

SM 30-34 BK 30-32 JD 32-34 SM 28-30 DB 26-28 JD 28 30 SM 26-28 JD 26-28 DB 24-26 BO 18-22 DB 16-18 JD 20-22 SM 22-24 SM 26-28 JD 28 SM 24-26

BK 4 JD 4 DB 1 JV 1 JS OL SM 7 JD 2 BK 1 JV JD 4 DB 4 BK 2 LP OS

47 – Oglejená stanoviště středních poloh

SM 30-34 BK 28-30 JD 32-34 SM 28-32 JD 28-32 BK 26-28 SM 26-28 JD 26-28 BK 24-26 BO 18-22 JD 22 BK 20 SM 22-24 SM 22-24 BO 20-22 JD 22 BŘ 22 SM 26-30 JD 28-30 OL 24

BK 5 JD 4 KL 1 JS JL SM OL

SM 28-30 JD 28-30

JD 5 SM 4 OL 1 BK

JD 4 DB 4 BK 1 OS 1 OL SM JD 4 DB 4 BK 1 BŘ 1 OS BO SM

27 – Oglejená chudá stanoviště středních poloh

JD 6 DB 3 OL 1 BK 59 – Podmáčená SM stanoviště středních a vyšších poloh SM 10 BO OL BŘ JD

57 – Oglejená stanoviště vyšších poloh

JD 7 BK 2 SM 1 OS

JD 7 BK 2 SM 1 OS BO JD 6 BK 1 BŘ 1 SM 1 27 – Oglejená BO 1 DB chudá stanoviště nižších a středních poloh JD 5 SM 1 BŘ 2 DB 1 39 –Podmáčená chudá stanoviště BO 1 OL OS (odchylkou do HS 59) JD 7 OL 1 SM 2 BK OS

59 - Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh


KYSELÁ DUBOVÁ JEDLINA 4P - pseudoglej typický CSc)

(FOTO ING.E.Průša



4.5.7. Převod souborů lesních typů (SLT) na skupiny typů geobiocenů (STG) Skupiny typů geobiocenů (STG) (Zlatník 1976) - jsou schválenými typizačními jednotkami pro mapování ÚSES. Protože na lesní půdě jsou STG zpravidla odvozovány z typologických map ÚHÚL, vyhotovených v typologickém systému ÚHÚL 1971, uvádí se zde v tabelárním přehledu orientační převod mezi oběma systémy. Tab.č.4.12.: Převod souborů lesních typů na skupiny geobiocenů 0Z 0M 0K 0Q 0T OG 1Z 1M 1K 1C 1A 1J 1T 1G 2Z 2M 2K 2N 2I 2S 2C 2B 2H 2D 2A 2L 2O 2P 2Q 3Z 3Y 3M 3K 3N 3I

SLT /ÚHÚL 1971/ Reliktní bor Chudý (dubový) bor Kyselý dubový (bukový) bor Chudý jedlodubový bor Podmáčený březový bor Podmáčený smrkový bor Zakrslá doubrava Borová doubrava Kyselá doubrava Suchá habrová doubrava Javorová habrová doubrava Habrová javořina Březová olšina Vrbová olšina Zakrslá buková doubrava Chudá buková doubrava Kyselá buková doubrava Kamenitá kyselá buková doubrava Uléhavá kyselá buková doubrava Svěží buková doubrava Vysýchavá buková doubrava Bohatá buková doubrava Hlinitá buková doubrava Obohacená buková doubrava Javorová buková doubrava Potoční luh Jedlová(buková) doubrava Kyselá jedlová doubrava Chudá jedlová doubrava Zakrslá dubová bučina Skeletová dubová bučina Chudá dubová bučina Kyselá dubová bučina Kamenitá kyselá dubová bučina Uléhavá kyselá dubová bučina

STG /ZLATNÍK 1976/ 1-4A1 1-4A1,2 1-4A2 3-4A4 4-5A5 4-5AB5 1A,AB1 2-3A2 1A2,3 1AB,B2 1BC2,3 1BC2 1-4A5 1-4AB,B6 2A,AB1 2A2,3 2A3 2A2 2A,AB3 2AB,B3 2AB1,2 2B,BC3 2AB,B3 2BC3 2BC2 2-3B,BC4 2_3AB,B4 2-3A,AB4 2-3A4 3A,AB1 3A,AB2 3A2,3 3A,AB3 3A,AB2 3A,AB3

3S 3F 3C 3B 3H 3D 3A 3J 3L 3U 3V 3O 3P 3Q 4K 4N 4S 4C 4B 4B4 4A 4V 4O 4P 4Q 4G 4R 5V 5O 5P 5Q 5T 5G 6G

SLT /ÚHÚL 1971/ Svěží dubová bučina Svahová dubová bučina Vysýchavá dubová bučina Bohatá dubová bučina Hlinitá dubová bučina Obohacená dubová bučina Lipodubová bučina Lipová javořina Jasanová olšina Javorová jasenina Vlhká dubová bučina Jedlodubová bučina Kyselá jedlodubová bučina (jedlina) Chudá jedlodubová bučina (jedlina) Kyselá bučina Kamenitá kyselá bučina Svěží bučina Vysýchavá bučina Bohatá bučina Bohatá bučina javorová Lipová bučina Vlhká bučina Svěží dubová jedlina Kyselá dubová jedlina Chudá dubová jedlina Podmáčená dubová jedlina Svěží reliktní smrčina Vlhká jedlová bučina Svěží (buková) jedlina Kyselá jedlina Chudá jedlina Podmáčená chudá jedlina Podmáčená jedlina Podmáčená smrková jedlina

STG /ZLATNÍK 1976/ 3AB,B3 3AB,B2,3 3AB,B2 3B,BC3 3B3 3BC3 3BC,C2,3 3BC,C2 2BC5 3BC4 3C4 3AB,B4 3A,AB4 4A,AB3 4A,AB2,3 4AB,B3 4BD,D2,3 4B,BC3 4BC2,3 4BC2,3,4BC3 4C4 4AB,B4 4A,AB4 4A4 4AB5, 4A,AB6 5BC,C4 5AB,B4 5A,AB4 5A4 5A5 5AB5 6AB5

4.5.8. Předpokládané změny klimatu a jejich vliv na rozšíření dřevin a na lesní prostředí 4.5.8.1. Scénář globální klimatické změny a její dopad na vývoj lesů Cílem je reagovat na úroveň současných poznatků k časovým horizontům budoucího stavu, roku 2010 a 2030 (Kalvová, 1995). Byl vypracován mapový obraz trendu posunu vegetačních stupňů na základě scénáře změn ročních průměrných teplot a srážek podle klimatického modelu GISS. V ročním průměru je k roku 2010 předpokládaná teplotní odchylka +0,98 a poměr srážek 1,038, k roku 2030 teplotní odchylka +1,96 a poměr srážek 1,075. Z uvedeného pro PLO 06 vyplývá, že odolnost v současnosti zastoupeného smrku se bude snižovat hlavně na sušších, kyselých stanovištích, relativně odolnější bude smrk z přirozené obnovy na živných a vlhčích stanovištích. Borovice bude vůči klimatickým změnám odolnější. Obecně lze říci, že ohrožení lesního ekosystému je úměrné tomu, jak se liší současná a přirozená skladba dřevin. Na tyto skutečnosti reaguje výstup typologie lesů v rámcových směrnicích hospodaření, kde se zdůrazňuje pestrá cílová skladba dřevin; hlavně podíl listnáčů a podpora přirozené obnovy všech autochtonních dřevin.


36



Ve scénáři pro PLO Západočeská pahorkatina je proto nutno počítat s ústupem smrku (který je již v současnosti ve 3.lesním vegetačním stupni na spodní hranici svého možného rozšíření) ve prospěch borovice a listnáčů, hlavně dubu a buku.

4.5.9. Antropicky podmíněné změny prostředí Jak z historického šetření vyplývá, k největším antropicky podmíněným změnám došlo v minulosti, kdy v důsledku potřeby dřevní hmoty nastala postupná přeměna ekologicky stabilní přirozené druhové skladby dřevin na labilnější jehličnaté monokultury. Tím došlo i k postupné degradaci většiny složek lesního ekosystému. Důsledky globální antropické činnosti, které mají za následek změny klimatu, zčásti i emisní zátěže, se v PLO Západočeská pahorkatina projeví hlavně dalším snížením zastoupeného smrku.

4.5.10. Specifika růstových podmínek PLO 06 • celá PLO se rozkládá na závětrné straně Šumavy, Českého lesa a částečně i Karlovarské vrchoviny • uvedené rozložení PLO má podstatný vliv na klimatické poměry oblasti, která se tak nachází v dešťovém stínu pohraničních hor, roční srážkové úhrny jsou velmi nízké (v průměru 500-650 mm), průměrná roční teplota kolísá mezi ± 7-8 oC, což je zřetelně patrné ve srovnání s obdobnými poměry východních Čech (viz grafy v kap.4.2.2) • významné je rovněž kolísání průměrných ročních teplot a ročních srážkových úhrnů v jednotlivých letech, které činí ± 2 oC a ± 400 mm (viz grafy v kap.4.2.2.) • geologickým poměrům zcela dominují spíše chudší kyselé půdní substráty, převažují hlinitější půdy na různých typech kyselých břidlic, významný je obvod, kde se nacházejí chudé písčitojílovité kaolinické půdy permokarbonských sedimentů a písčité půdy v několika žulových obvodech • z laboratorních půdních rozborů vyplývá, že v PLO zcela převažuje v podpovrchových půdních horizontech půdní reakce silně až středně kyselá (pH H2O ± 4 - 5,5)-na nejchudších půdách s kaolinem pouze silně kyselá (pH H2O ± 4), z přístupných živin se na kyselých půdách projevuje nizká zásoba vápníku, hořčíku a fosforu, příznivější je pouze zásoba draslíku, na nejchudších kaolinických půdách je naprostý nedostatek všech přístupných živin (viz grafy v kap.4.3.3.).

4.6. Závěr kapitoly • z uvedených specifik PLO 06 vyplývá, že poměrný nedostatek vláhy spolu s převážně chudším půdním substrátem nevytváří příznivé podmínky pro růst a produkci lesních dřevin, zvláště jejich monokultur • relativně příznivější růstové poměry se projevují pouze v závislosti na reliéfu terénu ve stinných, často i obohacených, převážně spodních částech svahů • pro lesního hospodáře z uvedeného vyplývá, že při orientaci veškerých zásahů by měl vždy dbát na úměrné zachování vláhy v lesních porostech, využívat by měl i doporučené návrhy cílové druhové skladby dřevin tak, aby se předešlo na příslušných stanovištích jejich nevhodným aplikacím a podporou pestřejší skladby různě stanovištně náročných dřevin stabilizovat v rámci daných přírodních poměrů celý lesní ekosystém.

37



Údaje o stavu lesa, histor. vývoji, dosavadním hospodaření a majet. poměrech

5. ÚDAJE O STAVU LESA, HISTORICKÉM VÝVOJI, DOSAVADNÍM HOSPODAŘENÍ A MAJETKOVÝCH POMĚRECH 5.1. Historický vývoj hospodaření v oblasti Úvod : Západočeská pahorkatina neměla jednolitý vývoj. Zatímco nižší polohy ( Plzeňská kotlina, Stříbrsko apod.) byly osídleny již dávno před příchodem slovanských kmenů už od doby bronzové poměrně hustě, odlehlejší a hornatější části byly více méně pokryty pralesem bez četnějšího obyvatelstva až do 12.století . Nejstarší mohylové hroby těchto lidí, dosti četně se tu nacházející, mají svůj původ někdy v polovině doby bronzové, t.j. uprostřed druhého tisíciletí před naším letopočtem. Byli to zemědělci, zabývající se převážně chovem dobytka, částečně lovem. Pravděpodobně jejich značná stáda zasahovala již tenkrát nemálo do tehdejších lesů, o nichž se lze domnívat, že v nižších polohách byly převážně borovodubové a ve vyšších převážně jedlovobukové. Zdá se, že v suchých nížinách byly již tenkrát lesy řídké a že tu bylo hodně odlesněných ploch, což lze předpokládat z toho, že množství mohylových hrobů, dnes nejlépe zachovalých v nynějších lesích, bylo zakládáno pravděpodobně na volných prostranstvích. Postupně sílícím tlakem na původní porosty se v nížinách vytrácel dub a jiné listnáče mimo břízu, holosečemi ve vyšších polohách pak jedle. Původní lesní porosty byly nejprve ovlivňovány zemědělskou činností resp. pastevectvím, které mělo výrazný vliv na les až do 19. století. Teprve později, kromě lesů kolem hustějšího osídlení, ovlivňovala lesní porosty také těžba surovin a jejich zpracování (především železná ruda od 16. stol. a později výroba skla se spotřebou dříví jak na vytápění pecí, tak především na výrobu potaše z popela). Les byl využíván především jako zdroj energie a stavebního materiálu. Kromě toho byl zdrojem obživy přímo ( např. lesní plody, zvěřina a med ) i nepřímo ( obchod se dřevem, dřevěné uhlí, stelivo apod.). Největší spotřeba dříví byla na výrobu dřevěného uhlí a při důlní činnosti. Nejstarší doložená železná huť byla v Dobřívi již roku 1505 a další rychle přibývaly (např.město Rokycany mělo již v roce 1533 železnou huť „pod Kozečníkem“). Dřevěné uhlí nebylo potřeba jen k výrobě, ale i k dalšímu zpracování železa. Dále pak bylo zapotřebí velkého množství dřevěného uhlí při výrobě skla (na panství Planá je doložena sklárna od roku 1697), výrobě kamence a kyseliny sírové (od roku 1813 na velkostatku Manětín) a při zpracování ostatních kovů (měděné hutě na panství Planá v 18. stol., již v pol. 16. stol. hutě na stříbro u řeky Mže na Stříbrsku). Nejprve se těžily různé rudy (železo, stříbro, olovo a měď) a později především na Plzeňsku uhlí. Nejtíže byly železářstvím ovlivněny lesy na Plzeňsku , na západním okraji oblasti pak byly lesy postiženy méně, neboť většina potřebného dříví byla odebírána z horských lesů mimo oblast. Z výše uvedených důvodů byl nápor na lesy dlouhodobě značný, a proto již v 16. století bylo v lesích prodáváno dříví „na stojato“ a porosty vytěženy až na ponechané výstavky. To společně s pastvou bylo hlavní příčinou ústupu lesa v Západočeské pahorkatině. Nárůst obyvatelstva v Západočeské pahorkatině se v konečném důsledku projevil hlavně odlesněním v souvislejších plochách tak, že v současné době je zde les převážně rozdroben do tisíců částí od arových ploch remízků, až po jediný větší komplex několika tisíc ha na LHC Plasy, přičemž les zůstal především tam, kde nepřekážel zemědělské výrobě. Tlak narůstal i v místech, kde les nemusel uvolnit prostor pro osídlení a zemědělskou výrobu tak,že postupně došlo k vyčerpání jeho přirozených možností, a tím až k jeho degradaci. K tomu přispělo i to, že v druhé polovině minulého století ekonomicky nejvýhodnější dřevinou byl smrk, který jednostranně vyčerpával půdu především na místech stanovištně málo vhodných. Není proto divu, že přes nahrazení řídkých málo hmotných porostů, které tu zastihl konec 18. stol., hustě zakládanými porosty síjí i sadbou v 19. stol. bonity půd na mnohých místech klesaly, přestože lesní hospodářství bylo již vedeno vzdělanými lesníky. Teprve v následujících letech se odborná úroveň lesníků projevila společně se skončením zemědělského využívání lesa v nárůstu bonit jednotlivých porostů resp. jejich celkové kvality. Zároveň v 19. stol. vlivem nahrazení dříví uhlím, a především úbytkem chovu ovcí, začíná doba rozšiřování ploch lesů v oblasti až po současný stav.


38



TAB.Č.5.1.: SEZNAM VYPRACOVANÝCH ELABORÁTŮ PRŮZKUMŮ HISTORIE LESŮ V OBLASTI Č. Elaborát Rok Zpracoval 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů Historický průzkum lesů

LZ Červené Poříčí LHC Kaliště a Merklín LZ Nýrsko – LHC Nýrsko II LZ Nýrsko – LHC Klatovy LZ Tachov – LHC Tachov I. II. LHC Konstantinovy Lázně I. II. LHC Stříbro I. LZ Stříbro – LHC Hradiště, Černošín a Pozorka LHC Nepomuk II. LHC Nepomuk I. a III . 1 a 2 část LHC Přimda II. LZ Plasy – LHC Plasy LZ Plasy – LHC Plasy II. LZ Plasy – LHC Kralovice LZ Plasy – LHC Plasy, Obora a Rabštejn LZ Horšovský Týn - LHC Holýšov – dodatek LZ Horšovský Týn II. LHC Nepomuk I. – velkostatky Zelená Hora LZ Spálené Poříčí – Rokycany LHC Sp. Poříčí – velkostatky Šťáhlavy a Chocenice LHC Manětín I. a II. LHC Plzeň I. a II. LHC Plzeň II – velkostatek Křimice LZ Přimda LZ Nepomuk I. Západočeská pahorkatina

1960 1970 1964 1974 1967 1968 1968 1976 1963 1972 1965 1968 1969 1971 1977 1977 1973 1959 1959 1959 1968 1962 1962 1980 1961 1971

Dr. J. Tlapák Ing. R. Stolařík Dr. J.Tlapák Ing. R. Stolařík Ing. J.Ministr Ing. J. Ministr Ing. J. Ministr Ing. R. Stolařík Ing. J. Ministr Ing. R. Stolařík Dr. J. Tlapák Ing. M. Tomandl Ing. J. Ministr Ing. R. Stolařík Ing. R. Stolařík Ing. R. Stolařík Ing. R. Stolařík Ing.Stolařík a Ing.Starec Ing. J. Ministr Dr. J. Tlapák Ing.Mojmír Tomandl Ing. J. Ministr Dr. J. Tlapák Ing. R. Stolařík Ing. J. Ministr Ing. M. Tomandl

5.1.1. Vývoj lesního hospodářství Na území Západočeské pahorkatiny se vývoj lesního hospodářství odvíjel od vlastnických vztahů společně s potřebou využití jednotlivých funkcí lesa tak, jak bylo již naznačeno v úvodu. Dá se říci, že čím větší byla potřeba a čím menší možnosti, tím lepší byla úroveň lesního hospodářství. Od původního kmenového vlastnictví se les stával vlastnictvím jak soukromým, tak i církevním a státním. Se zvyšující se potřebou využití lesa (pasení, hrabání steliva, klučení pařezů, ořez chvojí atd.) se také zvyšovala potřeba regulace, resp. potřeba pravidel užívání lesa od interních příkazů jednotlivých vlastníků, přes lesní řády, až po zákony o lese. Například již Řád poddanský z roku 1638 se podrobně zabývá lesním hospodářstvím nebo v roce 1712 byla vydána na Chudenickém majetku instrukce o vyhánění dobytka z lesa, a to zvláště koz a v roce 1727 je uveden zákaz ořezávání větví u stojících stromů na sekané stelivo apod.. Dále pak Lesní řád z let l787 a 1788 na Klatovsku atd.. Devastaci lesů však zastavil až tzv. Tereziánský lesní řád. Dochází k zaměření lesů tzv. Josefínským katastrem koncem 18. stol. a pak tzv. druhým katastrem po roce 1830. U jednotlivých majetků se postupně uplatňuje hospodářská úprava a intenzivně se využívá umělé obnovy lesa.V roce 1798 byla např. na majetku Cisterciácského kláštera v Plasích provedena první hospodářská úprava podle pasečného rozdělení, které bylo vyznačeno přímo v lese. Jak již bylo v úvodu řečeno, v 19. stol. končí období intenzivního úbytku lesa, a naopak se začíná se zalesňováním neúrodných a nevyužívaných zemědělských pozemků, což v konečném důsledku vede ke zvyšování rozlohy lesa v oblasti až po současný stav (koncem 19. stol. se např. prakticky úplně zastavilo hrabání steliva v lese). Hlavní vliv na stav lesního hospodářství však měli odborně vzdělaní lesníci na jednotlivých majetcích. Dochází k rozlišení hospodaření v lese podle jednotlivých funkcí (lesy hospodářské stavební, důlní, palivové a jiné dříví, myslivost atd. , lesy ochranné apod.). Výraznější změny v hospodaření nastávaly většinou jen při změně vlastnických poměrů, zvláště po roce 1785, 1918 , 1945 až po rok l989, od kterého se lesní hospodářství vrací k lesu blízkému přírodě.

39




5.1.2. Vývoj hospodářské úpravy Jak již bylo řečeno v předchozí kapitole, zhoršující se stav lesa nutil majitele k vydávání různých instrukcí a lesních řádů, což může být pokládáno za zárodky hospodářské úpravy lesů. Jedním z podkladů hospodářské úpravy je popis lesa s jeho zaměřením. První popis lesů, byť jen velmi jednoduchý, je např. na panství Horšovský Týn z roku 1587 v části dílčí cedule Lobkovické a další pak v exaequatoriu z roku 1730 již včetně výměry lesů a jejich upotřebení. Další částí hospodářské úpravy lesů jsou hospodářské pokyny, přičemž jedním z prvních náznaků lze považovat např. soubor instrukcí ve stati pro lesní hospodářství, které vydal v hospodářských instrukcích pro své české statky Karel kn. Lowestein. První náznaky skutečné hospodářské úpravy v dané oblasti jsou však až z konce 18. stol. vypracováním řádných osnov u větších majetků . Jedněmi z prvních byly tzv. systemizovány lesy panství Kladruby v letech 1791-92 lesmistrem Josefem Neumannem. Elaborát vypracovaný lanovou soustavou se však nezachoval. Z používaných zařizovacích metod to byla nejprve metoda lanová, vystřídaná později staťovými soustavami (nejdříve hmotnou, pak plošnou a konečně kombinovanou včetně metody saské), které se udržely do konce minulého století. Pak následovaly různé porostní soustavy, měnící se působením různých nauk (Judeich, Gayer, Wagner atd.). Porovnáme-li vývoj hospodářské úpravy lesů, jak bylo uvedeno, byla jednotlivá stádia vývoje různá. S prvou úpravou bylo započato poměrně záhy, ale pak již v prvé polovině 19 stol. došlo k nové úpravě na základě buď hmotové, nebo plochové soustavy ( Chudenice 1807, Plasy 1820, Bor 1829, Kladruby 1837 - na základě hmotové a Šťáhlavy na základě soustavy plochové ). Většinou však do poloviny 19. stol. nebylo na ustanovení těchto úprav dbáno a provádělo se kořistnické hospodářství pro zásobování železných hutí. Po snížení potřeby dříví na topení a na dřevěné uhlí a zároveň rozvrácením lesů přírodními kalamitami (způsobenými nesprávným rozčleněním porostů jednotlivými pasekami )došlo k provedení řádné úpravy hospodaření na základě staťových soustav. Po roce l870 se všeobecně zavedla saská metoda při novém zaměření a vložení rozdělovací sítě. Od té doby nastává hospodaření podle plánů, které vede k zlepšování stavu lesa. Koncem 19. stol. se přechází na porostní, později na skupinové hospodaření, které má svůj odraz i v hospodářské úpravě lesů, když se začíná hospodařit podle hospodářských plánů, které se řídí zásadou zlepšování výnosů lesa při nedotčení jeho hmotné i půdní podstaty. Úroveň hospodaření však byla na jednotlivých majetcích různá. Od zanedbávání na malých (Čemíny, Kunějovice, Ulice, Pňovany a další) i větších ( Manětín-Rabštejn a Bor v druhé polovině 19. stol.) velkostatcích až po velmi kvalitní (Chudenice, Plasy, Kladruby a především Plzeňské lesy). Až do roku l948 byly však zařízeny prakticky jen větší majetky nad 50 ha podle zákona č. 37/1928 Sb. o zatímní ochraně lesů a vládního nařízení č. 97/1930 Sb., jímž se provádí zákon o zatímní ochraně lesů. Po vydání vyhlášky Mze č. 3021/1948 Ú.I. došlo k inventarizaci lesů nad 10 ha. Teprve po vydání vyhlášky MZLH č. 75/1958 Ú.I. o hospodářské úpravě lesů se přikročilo k zařízení všech lesů bez ohledu na výměru. Závěrem je nutné se zmínit o době obmýtí, které se od počátečních až 130 let postupně snižovalo až k 80. letům konce minulého století . Ve 20. stol. pak došlo k opětnému zvýšení až po současný stav.

5.1.3. Dřevinná skladba, zalesňování a původ semene Vývoj dřevinné skladby byl v oblasti velmi rozličný vzhledem k její velké rozloze a k již dříve uvedeným skutečnostem. Lesy byly ovlivněny člověkem v podstatě již od doby bronzové, a tak lze těžko mluvit o přirozené dřevinné skladbě. Přesto lze konstatovat, že především zastoupení tvrdých dřevin ve větším rozsahu lze považovat za přirozenější, tj. především db, bk a jv, ale i zastoupení jedle bylo rozhodně výraznější. Rozhodně to byly především lesy smíšené, ať už převážně jehličnaté s příměsí bk, jv atd., nebo listnaté v nižších polohách s příměsí bo, jd a sm. Postupně vlivem lidské činnosti se skladba dřevin značně změnila a záležela na mnoha okolnostech. Z přimíšených dřevin se zde vyskytovaly oba druhy javorů, bříza, jilm, jasan, olše, topol a osika. Podstatné bylo i přimíšení keřů (bez černý i červený, trnka, hloh, svída, líska, řešetlák, klokoč, ptačí zob, brslen, kozí list) a řada drobnějších keřů včetně jalovce. Z historických výzkumů jednotlivých LHC v oblasti vyplývá, že dřevinná skladba se v nich lišila a závisela na historickém vývoji využití lesů na těchto LHC. Zastoupení jednotlivých dřevin se tak měnilo především podle potřeby dřevní suroviny, která byla v oblasti většinou značná ( viz. Předcházející kapitoly.), a dále pak úrovně lesnického obhospodařování. Postupně ubývají tvrdé listnaté dřeviny jako je buk, dub a javor. Dále pak jedle, ale i borovice ve prospěch smrku a měkkých listnáčů, jako je bříza a osika. Od přelomu 18. a 19. století se pak postupně objevují introdukované dřeviny jako je douglaska, vejmutovka, borovice černá, banksovka, sitka, jedle kavkazská a obrovská, ale například i dub červený, jasan americký, topoly vlašské i kanadské a také akát. Samostatnou kapitolu pak tvoří větší rozšíření modřínu, včetně modřínu japonského.


40



Podstatným vlivem při vývoji dřevinné skladby byla obnova vytěžených porostů. Tam, kde nedošlo k přirozené obnově lesa a vlastník měl zájem o jeho zachování, musela nastoupit umělá obnova lesa, která závisela na jeho možnostech, a to jak finančních (otázka získání osiva, vypěstování sazenic, sadby a její ochrany), tak i přírodních (na větších plochách šlo těžko uměle zalesňovat jd a bk) a informačních (lesníci se teprve postupně učili uměle pěstovat les). Z těchto důvodů dosáhl největšího rozšíření smrk na úkor především jedle, buku, ale i borovice a dubu i na stanovištích smrku nevhodných. Teprve postupně se přišlo na to, že zavádění smrku na stanoviště jemu neodpovídající bylo chybou. Červená a jádrová hniloba zničila řadu smrkových tyčovin. Také suchá léta l904 a 1905 přivodila zánik mnoha stromů především napadených houbovými chorobami. Postupně tak docházelo k opětovnému zvyšování podílu listnáčů. V této snaze se pokračuje až do současnosti, kdy se lesníci snaží vytvořit druhovou skladbu blízkou přirozené. S úrovní odborných znalostí lesníků v oblasti souvisí rovněž i zalesňování nelesních půd. Jak bylo uvedeno v předchozích kapitolách, především po zahájení těžby uhlí a zvýšení výnosů v zemědělství skončil tlak na les a řada nevyužívaných pastvin, horší orné půdy, ale také hald a výsypek po horní a průmyslové činnosti začala být znovu zalesňována. V podstatě nejprve došlo k přirozenému rozšiřování lesa náletovými dřevinami tak, jak to vidíme i dnes na okrajích lesních pozemků v případě ponechání sousedních ploch bez zásahu tj. orby, sekání apod. Vlastníci těchto pozemků brzy pochopili, že nejlepší zhodnocení takovýchto ploch je jejich zalesnění. Docházelo k různě úspěšnému zalesnění, podle toho jakými způsoby (síje nebo sadba), sazenicemi ( školkované nebo neškolkované atd.), dřevinami ( stínomilné nebo světlomilné, rychlerostoucí apod.) bylo provedeno. Např. ve zprávě z prohlídky v plzeňských lesích v roce 1820 podepsané guber. radou Ehrenthalem se mimo jiné zdůrazňuje, že stav kultur vyžaduje zvláštní ohled Plzeňského magistrátu, a aby nedostatky z minulých let byly napraveny. Ukládá se zalesnění pastvin náležejících k lesům, užívaných pachtýři z Horomyslic a Doubravky, zamezení poškozování pasek pasením. Nelze-li čekati přirozené zmlazení, plochu co nejdříve zalesniti síjí, neb sadbou atd. V tomto roce se také např. vysazovaly topolové sazenice. Naopak přehnané sázení topolů se znovu uskutečnilo v tzv. topolové mánii v 60. letech dvacátého století hned po tzv. javorové. Což jen potvrzuje, že prakticky jen v průběhu dvou decenií se přístup lesníků k zalesňování nelesních půd značně měnil, natož v průběhu několika obmýtí. Závěrem této části je možno konstatovat, že zalesňování nelesních půd neustále pokračuje a jeho výsledkem je současná rozloha lesa v oblasti, která se i nadále zvětšuje a bude zvětšovat. Údaje o nejnovějších plochách určených k zalesnění (včetně případných dotací) soustřeďují okresní úřady, od kterých by mohly být použity při aktualizaci OPRL. S výše uvedenými myšlenkami souvisí i poslední, a to je původ semene. Od okamžiku, kdy člověk začal uměle obnovovat les, vyvstal problém zajištění semene lesních dřevin, a tím i otázka jeho původu. Jakmile nestačila místní produkce, museli lesníci semeno nakupovat jinde. Nejprve samozřejmě v blízkém okolí, ale pak se semeno postupně nakupovalo až od specializovaných semenářských firem i z ciziny. Zároveň tak došlo k nákupu semene dřevin zde nepůvodních. Naopak např. na Městských lesích plzeňských se do roku 1852 cizí semeno ve větší míře nekupovalo a veškeré bylo z vlastních zdrojů - v roce 1818 žádal magistrát o uvolnění 1178 zl. na zakoupení stroje na luštění šišek, ale krajský úřad žádost odmítl s tím, že lze luštění provádět ve slunečních luštírnách. Instrukce z r. 1822 ukládá intenzivní sběr semene, za jehož dostatečné množství pro každý rok odpovídali lesní. Teprve r. 1852 bylo zakoupeno semeno modřínu od fy. Rott a Vogel z Prahy, a ani potom do roku 1870 nebyl nákup cizího semene až na vyjímky ( v roce 1855 bylo od lesního úřadu Písek koupeno 1,7 q sm semene) příliš rozsáhlý. Teprve později byla vysazována značná kvanta SM sazenic, jejichž semeno patrně pocházelo odjinud, nejspíš z Vídeňského Nového Města, tedy alpského původu. Obdobně tomu tak bylo i u ostatních velkých lesních majetků s tím, že dodavatelem byly semenářské firmy z Prahy, Č. Budějovic, ale i např. u Tachovského majetku až z Innsbruku od firmy Jenewein. To znamená, že např. SM semeno bylo nejen z našich pohraničních hvozdů, ale jako u plzeňských lesů i z Alp. Smrky tohoto původu mají červenější a hladší borku než smrky našich hor. Lépe rostou, ale jsou lákavější pro zvěř (větší škody loupáním). Závěrem lze konstatovat, že původ osiva, ze kterého byly založeny jednotlivé starší porosty se dá stoprocentně vystopovat jen vyjímečně. Podle místa (nákupy semene jednotlivých vlastníků, sousední porost u přirozené obnovy atd.) a doby založení porostu (v určitých letech byl prováděn nákup určitého semene), dřeviny (některé dřeviny nikdy nebyly nakupovány a naopak exoty se dají podle nákupu určit) a druhu obnovy (umělé nebo přirozené) je však možné s použitím historických materiálů původ semene alespoň odhadnout.

41




5.1.4. Diferencované způsoby hospodaření Způsoby hospodaření v lesní oblasti Západočeská pahorkatina ovlivňovalo v průběhu posledních staletí mnoho faktorů, počínaje geomorfologií a konče lidskou činností, viz. kapitola vývoje lesního hospodářství. Kvalitu hospodaření výrazně ovlivňovalo množství finančních prostředků z lesa získaných a vkládaných (vrácených) , zároveň s úrovní lesního personálu pracujícího v oblasti ( kvalitnější jdou tam, kde lépe platí). Vzhledem k tomu, že lesy v oblasti byly zřejmě co do výnosu vždy pod celostátním průměrem a naopak vlivem malé lesnatosti byly nákladnější, nebyla z výše uvedených důvodů úroveň lesního hospodaření v oblasti během historického vývoje na nejlepší úrovni ( vyjímka je např. lesmistr Jiří Wachtel na Chudenickém panství koncem 18. stol. apod.). Úroveň hospodaření se začala zlepšovat až od druhého pololetí 19 stol. jako důsledek vývoje uvedeného v předchozí kapitole (mezi pokrokové lesníky patřil např. Dr. Ing. Sigmond). Avšak teprve sjednocení vlastnických vztahů po roce 1948 umožnilo vytvořit prostředí pro komplexní aplikaci diferencovaných způsobů hospodaření na podkladě přírodních podmínek v rámci celé lesní oblasti. Základem bylo systematické mapování. Přestože v počátcích byla použita jak systematika Zlatníkova pro skupinu lesních typů jako geobiocenotické jednotky, tak i Mezera-Mráz-Samkova pro lesní typ jako jednotky stanovištní, došlo při opakovaných šetřeních k sjednocení typizace do kombinovaného systému platného pro celou ČR (Plíva-Průša 1970). V oblasti byly tyto typologické práce provedeny postupně pod vedením Ing. Strejce, Ing. Nejedlého, Ing. Kurce a Ing. Plívy. Tento systém umožňuje diferencovat hospodaření od vzniku porostu, až po jeho domýcení podle přírodních podmínek, druhu dřevin a eventuelně i dalších parametrů odvozených jak od hospodářských, tak i celospolečenských potřeb. Na základě typologických jednotek existovaly postupně nadstavbové soubory pro odlišení hospodaření. Podle přírodních podmínek se rozlišoval postupně: Obhospodařovací typ- hospodářský soubor lesních typů - cílové hospodářství - cílový hospodářský soubor (nyní). Přidáním porostního typu (podle převládající dřeviny) se pak rozlišoval provozní typ - provozní soubor - hospodářský soubor (nyní). Pro cíle a způsoby hospodaření a hlavně tzv. základní rozhodnutí (hospodářský tvar, hospodářský způsob, obmýtí, obnovní doba) a cílovou druhovou skladbu (dříve provozní cíl, výhledový cíl, dosažitelný cíl), která se od prvopočátku diferencovaného hospodaření stanovovala zprvu jen na jednotlivé lesní typy a postupně pak na hospodářské soubory. Rámcem pro provozní hospodaření pak byly lesní hospodářské celky, které se postupně zvětšovaly.Po navrácení majetků původním vlastníkům jsou lesní hospodářské celky prakticky limitovány minimální velikostí 50 ha, ale rámcové směrnice vycházejí z původních velkých celků. V současných platných právních normách byla zachována podoba hospodářského souboru a dřívější složky základního rozhodnutí spolu s cílovou druhovou skladbou jsou součástí tzv. základních hospodářských doporučení.

Podrost smrku a jedle, LHC Plasy odd. 254 C 4 na 4Q1 (foto Ing. Červený)


42



TAB.Č.5.2.: ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ V NEJROZŠÍŘENĚJŠÍCH HS PODLE LHP: 13 Obnovní 133 Platný LHP Obmýtí Cílová druhová skladba Poznámka doba LHC Plzeň 140 20 BO 8, DB 2, BK, DBČ (1995 – 2004) LHC Přeštice 120 30 BO 6, DB 2, BK(LP) 1, MD 1 (1993 – 2002) LHC Stříbro 130 20 BO 7, DB 2, BŘ 1, BK, MD, DBČ (1997 – 2006) LHC Plasy 140 20 BO 8, BŘ 1, DBČ 1, SM, MD (2000 – 2009) 23 Obnovní 233 Platný LHP Obmýtí Cílová druhová skladba Poznámka doba LHC Plzeň 120 20 BO 7, DB 2, MD 1, LHC Přeštice LHC Stříbro LHC Plasy 27 273

Platný LHP LHC Plzeň LHC Přeštice LHC Stříbro LHC Plasy

43 431

Platný LHP LHC Plzeň LHC Přeštice LHC Stříbro LHC Plasy

43

120

20

BO 7, DB 2, BK 1, MD

120

30

BO 7, DB 2, MD 1, BK, LP, JD

120

30

BO 8, DB 1, BŘ 1, MD

Obmýtí

Obnovní doba

110

20

BO 7, DB 3, BŘ, JD

110

20

BO 7, DB 3, SM

110

20

BO 7, DB 2, JD 1, BK, LP, OL

120

30

BO 8, BK 1, JD 1, SM, MD, BŘ, OS

Obmýtí

Obnovní doba

110

30

SM (BO) 7, BK (DB) 2, MD 1

110

30

SM 7, BK 2, MD 1

110

30

SM 7, BK 2, MD 1, JD, DB, LP

110

30

SM 7, BK 2, DB 1, BO, MD, JD

Cílová druhová skladba

Cílová druhová skladba

Poznámka

Poznámka




5.2. Údaje o stavu lesa 5.2.1. Zastoupení dřevin V ý vo j d ře vin né sk la db y Dřevinná skladba resp. druhová (skladba jednotlivých druhů dřevin ) v oblasti je výsledkem přirozeného vývoje dřevin (genetického), původně závislého na orografických, geologických resp. pedologických, klimatických a hydrologických podmínkách, ale od počátku lidského osídlení je především ovlivňována působením lidské činnosti, jak je patrné z kapitoly 5.1. Historický vývoj hospodaření v oblasti prakticky úplně změnil původní lesní porosty především pralesních doubrav na převáženě stejnověké monokultury BO a SM. Největší plochu v oblasti zaujímají v nižších polohách na sušších a chudších stanovištích čisté borové porosty, nebo borové porosty s příměsí smrku nebo modřínu. Ve vyšších polohách oblasti, na vlhčích a bohatších stanovištích převažují smrkové porosty čisté, nebo s příměsí borovice a modřínu. V nižších polohách je hojnější dub a ve vyšších pak buk. Bříza je více zastoupena v porostech do 90 let. Olše je hojná na potočních aluviích. Rovněž pak topol převážně ze sadby (nejhojnější v 5. A 6. věkovém stupni). Listnáče jsou více zastoupeny v mladších porostech ( do 7. věk. st.) a potom v porostech nejstarších ( od 17. věk. stupně výše ). Zde se jedná hlavně o dubové a bukové porosty. T A B.Č .5 .3 .: SOU Č A S N Á D R U H O V Á S K L A D BA ( H A / % ) : jehličn. smrk jedle borovice modřín dougl. jdo 106084 46762 646 54476 3870 290 30 89 39 1 46 3 + + listnáče dub buk javor lípa jasan habr 13448 6164 1393 560 454 440 195 11 5 1 1 + + +

( 121.071 ha porostní půdy) holina koso ost. 1 9 1539 + + bříza olše ost. 2217 1027 988 2 1 1

Poznámka: Současná druhová skladba je výsledkem zpracování databáze LHP, přičemž je třeba upozornit, že při zjišťování taxačních údajů ( popisu porostů ) se zastoupení dřevin zpravidla uvažuje s přesností nad 1 %.

P r o c e n t n í z a s t o u p e n í d ř e v in

JED LE 1%

B O R O V IC E 46%

SM R K 39% OLŠE 1%

B Ř ÍZ A BUK 2% 1%

DUB 5%

M O D Ř ÍN 3%

V Západočeské pahorkatině převažují smíšené borové a smrkové porosty s převahou těchto hlavních dřevin doplněné z jehličnatých dřevin modřínem a jedlí. Z listnatých dřevin pak především dubem, břízou a bukem. Z ostatních dřevin zastoupených v oblasti méně než jedním procentem, je třeba se zmínit z jehličnatých dřevin o jedli obrovské a jedli douglasce. Z listnatých pak o lípě, jasanu, javoru, ale i o topolech a osice. Za zmínku pak ještě stojí větší zastoupení habru a akátu.


44



TAB.Č.5.4.: POROVNÁNÍ DRUHOVÝCH SKLADEB POROSTŮ V PLO V % : SM

JD

JDO BO

MD

DG

Současná druhová skladba : 39 1 + 46 3 + Cílová druhová skladba : 28 4 + 35 4 + Přirozená druhová skladba : 4 8 + 24 0 0

JEH. DB

BK

JV

LP

JL

JS

OL

OS BŘ OST. LIST.

89

5

1

1

+

+

+

1

+

2

1

11

71

11

11

1

2

+

+

1

+

2

1

29

36

26

25

2

4

+

1

1

1

2

2

64

Poznámka : Cílová druhová skladba je odvozena a vypočítána jako vážený aritmetický průměr z jednotlivých hospodářských souborů obsažených v PLO. Bylo zapracováno závazné stanovisko MŽP z hlediska zavádění geograficky nepůvodních dřevin. Přirozená druhová skladba je odvozena z jednotlivých lesních typů (vážený aritmetický průměr).

PLO 06 - DRUHOVÁ SKLADBA DŘEVIN

100

90

80

70

%

60

50

40

30

20

10

listnaté

BŘ

OL

cílová

JV+JS+LP

DBZ+DBL

skutečná

BK

jehličnaté

MD

JD

BO

SM

0

přirozená

Na základě předešlé tabulky č. 5.4 a grafu je patrné, že by mělo postupně docházet k přeměně stávající druhové skladby lesních porostů. Obecně by mělo docházet k snižování podílu jehličnanů a nárůstu listnáčů. Výrazný je posun hlavně u DB a BK jako hlavních stabilizačních dřevin. Zvyšuje se též podíl jedle, jako významné původní dřeviny.

45




5.2.2. Zastoupení věkových stupňů a věkových tříd Tab. č. 5.5.: VĚKOVÁ POROSTNÍ SKLADBA, ROZLOŽENÍ VĚKOVÝCH STUPŇU Věkové Stupně Plochy věk.stup. Normální rozl. v. s. Odchylka od norm. zast. v %

HOLINA

Věkové Stupně Plochy věk.stup. Normální rozl. v. s. Odchylka od norm. zast. v %

1

2

3

4

5

6

7

8

1539

10086

8629

11187

9197

7445

9816

12326

10373

------------

10487

10487

10487

10487

10487

10487

10469

10400

------------

-3,8

+6,7

-12,3

-29,0

-17,7

-6,4

+17,7

-0,3

9

10

11

12

13

14

15

16

17+

Σ

11091

11375

7766

5176

2858

1281

529

204

193

121071

10296

9760

7989

5223

2347

931

404

207

123

121071

+7,7

+16,5

-2,8

-0,9

+21,8

+37,6

+30,9

-1,4

+56,9

-

Poznámka : Větší plocha holiny je důsledkem především větší holiny na LHC Přeštice.

Střední věk : jehličnaté - 64 let Listnaté - 50 let průměr celkem 62 let Normální paseka 1048,7 ha

Zastoupení ploch věkových stupňů / ha 14000 12000 10000 8000

Plochy věk.stup.

6000

Normální rozl. v. s.

4000 2000 0 HOL

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17+

Věkové stupně stupně v desítkách let

Z grafu je patrná poměrně značná nevyrovnanost zastoupení jednotlivých věkových stupňů. Výrazně nadnormální rozlohu vykazují 7. a 10., ale i 3. a 9. věk stupeň a pak od 13. věk. stupně výše ( kromě 16.), což ukazuje na značnou rozlohu přestárlých porostů, které tvoří především lesy ochranné a zvl. určení (od 13. věk. stupně). Vyšší rozloha 10. v. stupně upozorňuje na opožďování včasného rozpracování mýtních porostů, způsobeného také tím, že došlo ke zvýšení obmýtí, zvláště u borových porostů v oblasti. Nadnormální rozloha 7. v. stupně byla způsobena mniškovou kalamitou. Naopak výrazně podnormální rozloha 2. v. stupně je způsobena větrnými kalamitami, po kterých nevznikaly vždy produktivní holiny. Rovněž podnormální rozloha u věkových stupňů 4. a 5. je důsledkem poválečných těžeb bez vzniku produktivních holin (zákon č.206/ 1948 o zákazu holosečí).


46


PLO 06-Západočeská pahorkatina ost. list. TP LP OL BŘ JS JV BK DB DG MD BO JD SM

Zasto u p en í d řevin ve věk. stu p n ích 100% 80% 60% 40% 20% 0% 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.

věkové s tupně

Poměrné zastoupení jehličnatých a listnatých porostů podle věkových stupňů vykazuje zvýšený podíl listnáčů v mladších věkových stupních, což je zřejmě způsobeno pozitivní snahou o zvýšení podílu listnatých dřevin v dřevinné skladbě porostů v Západočeské pahorkatině. Jedná se především o DB, BK, JV, JS a LP.

Tab.č.5.6.: ROZLOŽENÍ VĚKOVÝCH TŘÍD Věkové Hol. I. II. III. třídy Plochy věkových 1539 18715 20385 17261 tříd Normální rozloha 20974 20974 20974 věk. Třídy Odchylka od -10,8 -2,8 -17,7 normál. V %

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

Celkem

22698

22466

12942

4139

733

193

121071

20869

20056

13212

3278

612

123

121071

8,8

12,0

-2,0

26,3

19,8

56,9

-

Z rozložení věkových tříd je zřejmá nevyrovnanost vyplývající ze stejných příčin jako u věkových stupňů.

R ozlože ní v ě kov ých tříd 25000 20000 15000 10000 5000 0 Hol.

I.

II.

III.

IV .

V.

V I.

V II.

V III.

IX.

V ě ková třída Ploch y věko vých tříd

47

N orm ální ro zloha věk. Třídy




Podíl ploch jehličnanů a listnáčů ve věkových stupních Tab. č.5.7.: PODÍL PLOCH JEHLIČNANŮ A LISTNÁĆŮ VE VĚKOVÝCH STUPNÍCH V HA 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Věkový stupeň Jehličnaté Listnaté Celkem Věkový stupeň Jehličnaté Listnaté Celkem

8.

8978 1108

7751 878

9428 1759

7098 2099

5783 1662

8274 1542

10735 1591

9466 907

10086

8629

11187

9197

7445

9816

12326

10373

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17+

Celkem

10498 593

10859 516

7501 265

4962 214

2771 87

1199 82

478 51

182 22

121 72

106084 13448

11091

11375

7766

5176

2858

1281

529

204

193

119532

Tab.č.5.8.: PODÍL PLOCH JEHLIČNANŮ A LISTNÁČŮ VE VĚKOVÝCH STUPNÍCH V % 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. Sa V.s. 1. Jeh 89,0 89,8 84,3 77,2 77,7 84,3 87,1 91,3 94,6 95,5 96,6 95,9 96,9 93,6 90,3 89,4 62,6 88,75 Lis. 11,0 10,2 15,7 22,8 22,3 15,7 12,9 8,7 5,4 4,5 3,4 4,1 3,1 6,4 9,7 10,6 37,4 11,25

P o d íl p lo c h j e h li č n a n ů a li s tn á č ů v e v ě k o v ý c h s tu p n íc h 100 80

%

60 40 20 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

v ě ko v é s tu p n ě

13

14

15

16

17

lis tn á č e je h lič n a n y

5.2.3. Zásoba, zakmenění a přírůsty 5.2.3.1. Porostní zásoby Tab.č.5.9. : ZÁSOBY HROUBÍ BEZ KŮRY: Dřeviny m3 Jehličnaté 22 610 609 Listnaté 1 643 046 Celkem 24 253 655


% 93,23 6,77 100,0

48



Tab.č.5.10.: PRŮMĚRNÉ ZÁSOBY A ZAKMENĚNÍ PODLE VĚKOVÝCH STUPŇŮ Věkové stupně Průměrné Zásoby na ha Průměrné zakmenění

1

2

3

4

5

0

3

57

124 173 226 262 290 311 326 319 310 301 287 277 265 249

200

9,2

9,5

9,5

9,2

9,0

8,9

6

8,9

7

8

8,8

8,9

9

8,9

10

8,9

11

9,0

12

9,0

13

14

8,9

15

8,6

16

8,4

8,0

17 Průměr

7,4

Tab.č.5.11.: PODÍL ZÁSOB JEHLIČNANŮ A LISTNÁČŮ V % PODLE VĚKOVÝCH STUPŇŮ Věkové stupně 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17+ Celkem 0,00 0,08 2,34 3,86 4,41 8,17 12,12 11,63 13,72 14,78 9,94 6,41 3,47 1,43 0,55 0,20 0,11 93,23 Jehličnany 0,00 0,01 0,30 0,84 0,90 0,99 1,17 0,75 0,52 0,50 0,26 0,20 0,08 0,08 0,05 0,03 0,09 6,77 Listnáče 0,00 0,09 2,63 4,70 5,31 9,17 13,29 12,39 14,23 15,28 10,20 6,61 3,55 1,52 0,60 0,22 0,20 100 Celkem Průměrná zásoba na 1 ha porostní plochy je poměrně nízká a činí 200 m3. Průměrné zakmenění činí: 9,0 Celková těžba na 1 ha: 4,64 m3/ha Průměrné obmýtí současných vymezených HS činí: 117 let Pro srovnání lze uvést: - průměrnou zásobu lesů celé ČR:233 m3/ha (1998) - průměrné zakmenění celé ČR: 8,77 (1998) - celková těžba v ČR: 5,31 m3/ha (1998) - průměrné obmýtí v ČR: 115,7 let (1998)

Rozložení zásob ve věkových stupních :

Podíl zásob jehličnanů a listnáčů ve věkových stupních

m3.b.k. 4000000 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

věkové stupně

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17+

Jehličnaté Listnaté

Z předcházejícího grafu je zřejmé, že největší zásoba je v 10. a 9. věk. stupni. Z optimální křivky vystupuje zásoba v 7. věk. stupni, protože jeho celková plocha je výrazně nadnormální.

49




Rozložení průměrných ha zásob ve věkových stupních 350 300 250 200 150 100

průměr

17

16

15

14

13

12

11

10

9

8

7

6

5

4

3

2

0

1

50

Z předcházejících grafů je zřejmé, že podíl zásob listnáčů z celkové zásoby je 6,77 % a v mladších věkových stupních je vyšší než průměr (do 8. věk. stupně.) Největší zásoby jsou v 9. až 12. věkovém stupni, což pramení ze skutečnosti, že v těchto věkových stupních je velké zastoupení poměrně hmotnatých smrkových a borových porostů. Ve starších věkových stupních průměrné zásoby klesají, což je důsledek kalamitního proředění porostů. V nejstarších věkových stupních zásoby klesají také vlivem většího zastoupení listnatých dřevin. Průměrné zakmenění je 9,0. Od 5. do 13. věkového stupně je vzácně vyrovnané, i když je na spodní hranici optima. Při nižším zakmenění by již hrozila ztráta na průměrném přírůstu. Nižší zakmenění u starších porostů je již přirozeným důsledkem úbytku především jedinců jehličnatých dřevin.

Podíl zásob dle dřevin v %

O TP st at .L is tn .

BŘ

LP

JS

JV

BK

B D

G D

JD

D M

BO

SM

60 50 40 30 20 10 0

Z grafu je zřejmé, že v Západočeské pahorkatině je dřevní zásoba tvořena především smrkem a borovicí a jen malým podílem ostatních dřevin.


50



Zakmenění je poměrně vyrovnané, k poklesu dochází zákonitě u nejstarších věkových stupňů.

17 . ům ěr pr

16 .

15 .

14 .

13 .

12 .

11 .

10 .

9.

8.

7.

6.

5.

4.

3.

2.

1 0 ,0 0 9 ,0 0 8 ,0 0 7 ,0 0 6 ,0 0 5 ,0 0 4 ,0 0 3 ,0 0 2 ,0 0 1 ,0 0 0 ,0 0

1.

zakmenění

Z a k m e n ě n í d le v ě k o v ý c h s t u p ň ů

v ě k . s tu p e ň

5.2.3.2. Rozbor vývoje očekávaných porostních zásob na další období Tab.č.5.12.: ZÁSOBY JSOU SLOŽENY Z TĚCHTO HLAVNÍCH DŘEVIN V %: SM BO MD JD DG jehl. BK DB BŘ JV OL JS LP OS 48,6 41,2

2,6

0,7

0,1

93,2

0,9

3,3

0,9

0,3 0,4 0,3 0,3

0,2

HB 0,1

AK 0,1

list.

Σ

6,8

100

Tab.č.5.13.: VÝVOJ OČEKÁVANÝCH POROSTNÍCH ZÁSOB VE VÝHLEDU DO ROKU 2021 Období Porostní zásoby (v 1000 m3) Průměrné zásoby na 1 ha v m3 /průřezový rok/ jehličnaté listnaté Celkem jehličnaté listnaté celkem 1991

22875

1576

24451

216

118

202

2001

22611

1643

24254

213

122

200

2011

22009

2035

24044

212

130

199

2021

22250

2490

24740

218

141

204

2031

22586

2881

25467

217

185

210

Vývoj porostních zásob 28 000 27 000 26 000 25 000 24 000 23 000 22 000 1991

2001

2011

2021

2031

Výhled vývoje porostních zásob byl odvozen na základě současného stavu lesa. Byl proveden posun zásob věkových stupňů, odečteny předpokládané modelové těžby a takto vzniklé zásoby věkových stupňů pronásobeny přírůstovými koeficienty příslušných věkových stupňů. Z předcházející tabulky je patrné, že předpokládaný vývoj porostních zásob na příští 3 decenia je vcelku velmi vyrovnaný, bez větších výkyvů. Je to hlavně důsledek poměrně vyrovnané věkové struktury současných lesních porostů. K určitému nárůstu porostních zásob dochází u listnáčů, což je způsobeno posunem mladších věkových stupňů do více přirůstavých starších věkových stupňů. Avšak vzhledem k poměrně malému zastoupení listnatých dřevin je celkový efekt nárůstu zásob zanedbatelný.

51




5.2.3.3. Přírůstové poměry v oblasti Na podkladě rozložení ploch hospodářských souborů a stanovených obmýtí, současného zakmenění porostů, zastoupení dřevin, jejich věku a bonitních stupňů byly zjištěny z databáze platných LHP hodnoty očekávaných přírůstů v současném období. Roční přírůsty na 1 ha činí: PMP - průměrný mýtní přírůst 3,2 m3 hr. b. k. CPP - celkový průměrný přirůst 5,3 m3 hr. b. k. CBP - celkový běžný přírůst 5,7 m3 hr. b. k. Průměrné obmýtí současných vymezených HS činí 117 roku Tab.č.5.14.: PŘEHLED HODNOT ROČNÍCH PŘÍRŮSTŮ v m3 na 1 ha v převládajících HS porostních typů

Cílový hospodářský soubor 13 Přirozená borová stanoviště 23 Kyselá stanoviště nižších poloh 27 Oglejená stanov. nižších a střed. Poloh 43 Kyselá stanoviště středních poloh 45 Živná stanoviště středních poloh 47 Oglejená stanoviště středních poloh

Porostní typ

PMP

CPP

CBP

133 231 233 271

borové smrkové borové smrkové

2,3 3,7 2,8 3,5

3,5 6,0 4,4 5,8

3,4 7,6 4,2 6,3

273 431 433 451 453 471 473

borové smrkové borové smrkové borové smrkové borové

2,9 3,8 3,2 4,1 3,2 4,0 3,2

4,5 6,7 5,0 7,2 4,7 7,1 5,0

4,4 8,0 5,1 8,1 4,9 6,8 4,9

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 133

231

233

271

273

PMP

431

CPP

433

451

453

471

473

CBP

Z rozborů přírůstových poměrů v PLO vyplývá, že CPP i CBP jsou poměrně vyrovnané. Nejnižší hodnotu vykazuje HS na borových stanovištích. Nejvyšší naopak smrkové HS na kyselých, živných a oglejených stanovištích vyšších poloh.


52



5.2.4. Zastoupení porostních typů Tab.č.5.15: PŘEHLED ZASTOUPENÍ POROSTNÍCH TYPŮ ZÁKLADNÍCH DŘEVIN porostní typ % porostní typ % porostní typ BO vhodné 32,1 SM vhodné 25,5 DB porosty BO vhodné s příměsí SM 12,2 SM vhodné s příměsí BO 12,1 BO vhodné s příměsí MD 0,5 SM vhodné s příměsí DB 2,1 BO vhodné s příměsí DB 1,5 SM vhodné s příměsí BK 0,3 BO nevhodné 1,1 SM nevhodné 3,9 BO nevhodné s příměsí SM 1,0 SM nevhodné s příměsí BO 6,6

% 1,1

Z tabulky 5.15, která vychází z následující tabulky 5.16 je zřejmé, že v oblasti je více než desetina nevhodných porostních typů, přičemž se jedná především o smrk.

Zastoupení porostních typů BO vhodné BO vhodné s příměsí SM BO vhodné s příměsí DB BO nevhodné BO nevhodné s příměsí SM BO vhodné s příměsí MD SM vhodné SM vhodné s příměsí BO SM nevhodné s příměsí BO SM nevhodné SM vhodné s příměsí DB SM vhodné s příměsí BK DB porosty 0

5

10

15

20

25

30

35

%

53




Tab.č 5.16.: PŘEHLED ZASTOUPENÍ POROSTNÍCH TYPŮ ZÁKLADNÍCH DŘEVIN (v převlád.cíl.HS) CHS HS Porostní typy Plocha Plocha

ha 13

17.857

ha

% 14,7

13 celkem 22.278 23

18,5

23 celkem 7.472 27

6,2

27 celkem 28.979 43

23,9

133

BO porosty BO porosty s příměsí SM BO porosty s příměsí MD 133 celkem 131→231 SM porosty SM porosty s příměsí BO 131→231 celkem 233

BO porosty BO porosty s příměsí SM BO porosty s příměsí MD BO porosty s příměsí DB 233 celkem 231 SM porosty SM porosty s příměsí BO 231 celkem 235→255 DB porosty 235 celkem 273

BO porosty BO porosty s příměsí SM BO porosty s příměsí DB 273 celkem 271 SM porosty SM porosty s příměsí BO 271 celkem 433

BO porosty BO porosty s příměsí SM BO porosty s příměsí DB 433 celkem 431 SM porosty SM porosty s příměsí BO 431 celkem 435→255 DB porosty 435 celkem

43 celkem

12.500

15.893 357 1607 1.964 17.857 10.248 4.010 223 1.114 15.595 2.451 3.787 6.238 445 445 22.278 2.615 1719 224 4.558 1345 1.569 2.914 7.472 8.694 4.057 289 13.040 8.404 7.245 15.649 290 290 28.979

% 70 17 2 89 2 9 11 100 46 18 1 5 70 11 17 28 2 2 100 35 23 3 61 18 21 39 100 30 14 1 45 29 25 54 1 1 100

Výše uvedená tabulka pokračuje na druhé straně. Uvedené porostní typy zaujímají skoro 90 % oblasti a jsou tedy dostatečným vzorkem.


54



Tab. č. 5.16.: Pokračování

CHS

HS

Plocha ha

12,7

45 celkem 14.208 47

11,7

47 celkem

Plocha ha

%

15.436

45

Porostní typy

451

SM porosty SM porosty s příměsí BO SM porosty s příměsí DB SM porosty s příměsí BK 451 celkem 453 BO porosty BO porosty s příměsí SM 453 celkem 455→255 DB porosty 455 celkem 471

SM porosty SM porosty s příměsí BO SM porosty s příměsí DB 471 celkem 473 BO porosty BO porosty s příměsí SM 473 celkem

9.107 2.624 1.235 309 13.275 617 1.081 1.698 463 463 15.436 9.519 2.984 995 13.498 568 142 710 14.208

% 59 17 8 2 86 4 7 11 3 3 100 67 21 7 95 4 1 5 100

Poznámka: plochy cílových hospodářských souborů byly odvozeny z ploch souborů lesních typů ze současně platných typologických map, plochy hlavních porostních typů z databáze LHP

HS 235, dubový porostní typ na 2K- přirozená obnova na L.s. Bolevec (foto ing. Majer)

55




5.3. Dosavadní hospodaření v oblasti Tab.č.5.17.: VÝSLEDKY TĚŽEB V ODLASTI v letech 1983-1992

Těžba celková v m3 b.k.

Rok 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 na 1 rok na 1 ha/rok

Těžba nahodilá v m3 b.k.

TN

Předmýtní

Mýtní

Mimořádná

Celkem

Předmýtní

Mýtní

Celkem

%

123327 137455 96844 86391 100941 115468 133953 147325 145341 137554 122460 1,01

345729 348435 240063 362141 334569 320239 326230 572014 466407 277649 359348 2,97

6096 3168 4381 3205 2106 3538 3838 1247 4733 2265 3458 0,03

475152 489058 341288 451737 437616 439245 464021 720586 616481 417468 485266 4,01

40156 48082 85858 36635 32372 28629 23772 124907 127532 104852 65280 0,54

81412 82062 230003 132897 126867 66094 37039 527773 466067 237520 198773 1,64

121568 130144 315861 169532 159239 94723 60811 652680 593599 342372 264053 2,18

25,6 26,6 92,5 37,5 36,4 21,6 13,1 90,6 96,3 82,0 54,4 54,4

Z tabulky jsou jasně zřejmé roky velkých kalamit, které výrazně zvyšují roční těžby. Tab. č.5.18.: VÝSLEDKY PROŘEZÁVEK A PROBÍREK V OBLASTI v letech 1983-1992 u LHP: LHC Prořezávky Probírky Plzeň Přeštice Stříbro Plasy Horšovský Týn Přimda Spálené Poříčí Celkem

LHP

Plnění

%

LHP

plnění

%

457 355 430 483 291 142 208 2366

489 351 363 463 280 112 202 2260

107,0 98,9 84,4 95,9 96,2 78,9 97,1 95,5

676 548 684 804 621 239 322 3894

539 399 411 619 378 122 247 2715

79,7 72,8 60,1 77,0 60,9 51,0 76,7 69,7

Procento plnění úkolů je zkresleno tím, že v průběhu sledovaného období byla u jednotlivých závodů různá platnost LHP, která v souvislosti s likvidací kalamit výrazně ovlivňuje jejich plnění. Tab.č.5.19.: VÝSLEDKY ZALESNĚNÍ V OBLASTI v letech 1983-1992 u vybraných LHP LHC Zalesnění v (ha) Plzeň Přeštice Stříbro Plasy Horšovský Týn Přimda Spálené Poříčí Celkem

LHP

Plnění

%

první

nezdar

%

253 224 315 324 175 124 82 1497

241 219 278 312 147 94 89 1380

95,3 97,8 88,3 96,3 84,0 75,8 108,5 92,2

165,58 153,57 184,63 167,04 113,34 61,93 63,58 909,67

72,45 62,28 93,03 143,14 32,57 27,67 22,59 453,73

43,75 40,55 50,38 85,69 28,74 44,68 35,53 49,88

Velmi vysoké % nezdaru zalesnění je důsledkem dvou velkých kalamit a srážkového deficitu během sledovaného období. Na LHC Plasy a Stříbro je pak k tomu nutno připočíst škody jelenem sika.


56



P r ů b ě h c e lk o v é a n a h o d ilé tě žb y v P L O v u p ly n u lý c h le te c h 800000 700000

3

m b.k.

600000 500000 400000 300000 200000 100000 0 1983

1984

1985

1986

1987

1988

T ě ž b a c e lk o vá

1989

1990

1991

1992

p rů m ě r

T ě ž b a n a h o d ilá

Z grafu je výrazně vidět vliv největších kalamit z podzimu l984 a jara l990 a jejich následky. Narušením stability porostů se každý silnější vítr projevil i v nejbližších letech a tak ke snížení % nahodilých těžeb dochází až po několika letech, což je výrazně vidět na roce l989.

Podíl úmyslných a nahodilých těžeb v uplynulých letech 100 90 80 70 60 % 50 40 30 20 10

Těžba nahodilá

pr ům ěr

19 92

19 91

19 90

19 89

19 88

19 87

19 86

19 85

19 84

19 83

0

Těžba úmyslná

Na tomto grafu je ještě lépe vidět vliv uvedených kalamit z roku 1984 a 1990.

57




Podíl mýtní a předmýtní nahodilé těžby 100 90 80 70 60 % 50 40 30 20 10 0 1983

1984

1985

1986

1987

1988

Těžba mýtní

1989

1990

1991

1992

Průměr

Těžba předmýtní

Z grafu je zřejmé, že výše těžby MÚ vždy převažuje nad těžbou PÚ. Zpracování PÚ se zvyšuje pouze při absenci větších kalamit.

•

V následující tabulce jsou údaje získané z L 114 u LHC, pro které se podařilo získat data jednoznačně z oblasti Západočeská pahorkatina.

Tab.č.5.20.: PODÍL TĚŽBY CELKOVÉ A NAHODILÉ V LETECH 1983-1992 U VYBRANÝCH LHC LO 6 LHC Těžba celková v m3 Těžba nahodilá v m3

b.k. Plzeň Přeštice Stříbro Plasy Hor. Týn Přimda S. Poříčí Celkem

b.k.

předmýtní

mýtní

Mimoř.

13797 22865 20454 16296 14457 5872 15708 109449

46039 62919 71780 47995 33266 28601 29109 319709

1105 219 243 1230 366 210 1 3374

celkem na 1ha předmýtní 60941 86003 92477 65521 48089 34683 44818 432532

3,20 5,03 4,69 3,06 3,41 5,09 5,15 4,05

5621 16310 9043 3958 7069 3337 12030 57368

mýtní

celkem %TN na 1ha

14966 20587 47273 63583 30619 39662 22785 26743 15620 22689 21697 25034 28077 40107 181037 238405

33,8 73,9 42,9 40,8 47,2 72,2 89,5 55,1

1,08 3,72 2,01 1,25 1,61 3,67 4,61 2,23

Na následující straně je graf zobrazující poměr těžeb celkových a nahodilých dle LHC z této tabulky.


58



6

5

m3 b.k.

4

3

2

1

0 P lzeň

P řeštice

S tříb ro

P lasy T ěžb a celková

H orš. T ýn

P řim d a

S p ál. P oříčí

P rům ěr

T ěžb a nahod ilá

Největší % nahodilých těžeb má Spálené Poříčí a Přeštice, které proto mají také nejnižší % úmyslných těžeb. Z grafu je zřejmé, že % nahodilých těžeb je velmi vysoké v celé oblasti.

Na základě rozboru databáze LHP jsou plánované roční úkoly v dané PLO následující :

Plocha dřevin holin celkem Zásoba jehličnatá listnatá celkem

119.532 ha 1.539 ha 121.071 ha 22 610.609 m3 b.k 1 643.046 m3 b.k 24 253.655 m3 b.k

Roční těžba obnovní jehličnatá listnatá celkem

409.246 m3 b.k 12.413 m3 b.k 421.659 m3 b.k

Roční těžba výchovná jehličnatá listnatá celkem

106.887 m3 b.k 11.162 m3 b.k 118.049 m3 b.k

Roční těžba celková jehličnatá listnatá celkem

516.133 m3 b.k 23.575 m3 b.k 539.708 m3 b.k

Roční úkol výchovy a prořezávek

Roční zalesňovací úkol z těžby

59

4.990 ha 2.120 ha

849 ha




5.4. Majetkové a organizační členění 5.4.1. Historický vývoj majetkových poměrů Lesní držba v oblasti Západočeské pahorkatiny se měnila na rozdíl od horských oblastí, jako je např. oblast Českého lesa, daleko výrazněji v závislosti na historickém vývoji tohoto regionu. Značný význam zde kromě lesů zeměpanských měly také majetky měst (Plzeň, Rokycany, Stříbro atd.), církve ( kláštery v Plasech, Kladrubech a Chotěšově) a větší panství a statky plošně vymezené především po třicetileté válce. K výraznější změně pak došlo po roce l785, kdy církevní majetek přešel nejprve do vlastnictví náboženského fondu, který ho postupně rozprodal (např. Metternichovi, Windisch-Gratz apod.). Dalším výrazným mezníkem ve vlastnických vztazích byl rok 1919, kdy byla uskutečněna pozemková reforma. Při této reformě se zabraly majetky nad 250 ha půdy, čímž došlo k částečnému rozdrobení mnohých velkých lesních majetků. Největší změny nastaly po roce 1945, kdy nejprve došlo ke konfiskaci německého majetku podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., na základě zákona č.142/1947 Sb. a podle zákona č.46/1948 Sb. převážná většina majetků byla zestátněna a převedena do operativní správy Západočeských státních lesů Plzeň. Tyto zde hospodařily až do nabytí účinnosti zákona č. 229/91 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. V roce 1991 začal dle citovaného zákona restituční proces, kdy začalo navracení lesních majetků fyzickým osobám, Podle zákona č.172/91 Sb., přešlo ze zákona vlastnictví k lesním pozemkům na obce a města. Při navracení lesních majetků jsou povinnou osobou Lesy České republiky n.p.

Tab. č. 5.21.: MAJETKY NAD 50 HA V LETECH 1938 - 1945

Majitel

Název

Berchem Walter, hr. Nostitz Rieneck Josef, hr. Jugl Vilém Danko Zdeněk Holich Václav Hosneer Josef Sternberk Jiří Kolowrat Krakovský Jindřich Macenauer Pavel, Ing. Pantoflíček MVDr. Mašín Josef a Marie Řebíček Karel Wopršálek Vlad. a spol. Wopršálek Vlad. a spol. Vykoukal Karel Munchová Jeny Schonbornová M. K. Metternich - Winnenburg Lowy Rudolf a Oskar Seilern-Aspang. Fr. Lažanský Prokop Lowenstein Wart. Rosenbera Lowenstein - Wartheim Hohenzollern - Sigmaringen Plavec K. a M. Škoda Emil Waldstein Karel Thurn-Taxis Albert

Velkostatek Chodová Planá Velkostatek Planá Statek Hrádek Radnice Týnec Pňovany - Úlice Harabaska Čemíny - část Líšťany - Luhov Nekmíř Čemíny část Štěnovice Újezd n. Mží Kout - Trhanov Plasy Kunějovice Manětín, Rabštejn Chýše Bezdružice Bor u Tachova Bystřice Prádlo - Zelená Hora Žinkovy Šťahlavy, Chocenice Chotěšov


výměra 1937 291 244 59 150 787 1589 993 831 630 198 793 1252 633 320 140 4505 8654 138 2685 2124 3009 2033 1307 1259 1433 3158 4240

60



Tab.č. 5.21.: pokračování

Majitel

Název

Czernin Evžen Korb - Weidenkein Třebický Jan Hais Vojtěch a Růžena Coudenhove - Kalergi Payer Rudolf Pálffy Jan Schonborn Karel, Jan Kubinski Rudolf Windischgratz Aladár Breitfeldová Ludmila, Marie Huel Fr. a Jos. Roh Josef Bulíř Karel a Lotta Feierabend Lad., Hartmann Helm Jiří Hausner Ed. a M. Kumpera Emanuel Muller - Hornsteins - Erben Roh František a Vlasta Skořepa Karel a Marie Svobodová M., Pretlová T. Veverka Ferd., Kornelie Hrdina Josef Jaksch Wartenhorst Ziegler Trauttmansdorf Josef Kotz z Dobrše Jindř. Nostiz Karel Heřman Jar. a Anežka Heřman Jaroslav a Marie Podevil - Juncker - Bigato Klikar Adolf Perger (Peyer. Rudolf) Unterrichterová Hermína Premonstrátský řád v Teplé Všeruby fara Cebív fara Metrop. Kapit. Praha Sv. Víta Semněvice fara a kostel Dýšina farní benef. Starý Plzenec kostel pany Marie Hornobřízská kaolin. Život, lid. spol. Plzeň Orthoklas Poběžovice Drmoul - obec Chodová Planá - město Horní Ves u Chodové Plané

Chudenice + Petrohrad Bezděkov - Tupadly Měcholupy Loučany, Luby Poběžovice (Ronsperk) Kanice (Kdyně) Merklín Lukavice, Malesice, Příchovice Třebel - Trpísty Kladruby Vlkýš Kozolupy Lipno Všeruby - revír Mirošov Nezdražice Žernovník Bezdružice Nahošice Líšťany Hadovka - Sukořín Myslinka Dolní Lukavice Plezom Luhov Osvračín Horšovský Týn Újezd Sv. Kříže Planá u Mar. Lázní Seč Seč Ošelín - Svojšín Hradiště u Blovic Kanice St. Sedliště Velkostatek prem. v Teplé Všeruby v Žitavě Cebív Spálené Poříčí Semněvice Dýšina - Smědčice - Chrást Tymákov - Sutice Kamenice Skašov Otov - Ždánov Lesy obce Drmoul Lesy Chodová Planá Lesy obce Hor. Ves u Ch. Plané Lesy obce Výškov Lesy obce Kříženec Lesy obce Dolní Jadruž Plzeň Plzeň, Sp. Poříčí, Zbiroh

Výškov – obec Kříženec – obec Dolní Jadruž – obec Město Plzeň Město Rokycany 61

výměra 3217 150 213 170 2448 304 1851 2518 1100 1728 114 79 339 113 198 122 260 62 114 458 345 87 265 169 204 174 3375 3197 88 75 68 683 1100 260 198 6288 58 53 4631 82 56 87 466 228 124 169 69 59 61 68 132 3759 3886




Tab.č. 5.21.: pokračování

Majitel

Název

Město Domažlice Starý Plzenec Manětín - město Klatovy - město Stříbro - město Horšovský Týn Les. dr. Kladruby - Benešovice les. dr. Skašov les. společ. Třískolupy les. společ. Bělá n. R. Hlávkova nadace

Trhanov Spálené Poříčí Plasy Nýrsko Stříbro Horšovský Týn Kladruby Skašov Třískolupy Bělá n. R. Lužany

výměra 4130 500 1181 931 1026 450 1950 71 107 181 405

Budova Městských lesů Plzeň (foto Ing. Urban)


62



5.4.2. Organizační členění LČR v oblasti Adresy: OI LČR Karlovy Vary, Hamerská 81, LS Žlutice, OI LČR Plzeň, LS Planá, LS Stříbro, LS Plasy, LS Přeštice, OI LČR Klatovy, LS Přimda, LS Horšovský Týn, LS Domažlice, LS Nýrsko, OI LČR Písek, LS Spálené Poříčí,

362 15 Smetanova 8, 364 52 Slovanská alej 36, 317 54 Dukelských hrdinů 90, 348 15 Na Vinici 1453, 349 01 čp. 8 331 01 tř. 1. máje 1050 334 01 Voříškova 259/3 339 01 Husitská 27, 347 01 Gorkého. 79, 346 01 Chodov 21, 345 33 Klatovská 289, 340 22 Roháčova 1201, 397 01 Zámecká 410, 335 61

Tab. č. 5.22.: ORGANIZAČNÍ ČLENĚNÍ LČR O.I.LČR LS LHC Žlutice Žlutice Karlovy Vary Planá u M.L. Planá Plzeň

Stříbro

Stříbro

Plasy

Plasy

Přeštice

Přeštice

Plzeň

Zbiroh 63

BŘEZOVÁ u Karlových Varů ŽLUTICE PLZEŇ PLANÁ STŘÍBRO PLASY PŘEŠTICE KLATOVY PLANÁ HORŠOVSKÝ TÝN TRHANOV NÝRSKO PÍSEK SPÁLENÉ POŘÍČÍ

Revír Buč Trstenice Caltov Karolina Dolina Tachov Těšina Blažim Obora Sulislav Kladruby Stříbro Černošín Krasíkov Svojšín Šipín Milevo Nečtiny Plachtín Špankov Lipí Rabštejn Plasy Kamenice Doubrava Olšany Zelený Důl Čečiny Hadovka Luh Roupov Běleč Merklín Vytuň Plzeň Čemíny Nová Hospoda Vysoká Pňovany Zbiroh

Platnost LHP Poznámka 1993-2002 Cca 15 % 1999-2008

Cca 10 % 5% 1997-2006

2000-2009

Cca 50 %

50 % 5% 75 % 1193-2002

1995-2004

1996-2005

Cca 5 %



Tab.č. 5.22.: pokračování O.I.LČR LS Přimda Klatovy

Horšovský Týn

Domažlice

Písek


LHC Přimda

Revír Pavlovice Tisová Bor Stráž Přimda Horšovský Týn Mělnice Sedmihoří Hradišťany Holýšov Obora Meclov Peřina Domažlice Lysá Hora Mlýneček Kdyně Loučim

Nýrsko

Nýrsko

Spálené poříčí

Sp. poříčí

Suchý kámen Klatovy Mochtín Kamýky Spálené poříčí Chejlava Posavádka Polánka Zelená Hora Obora

Platnost LHP 1998-2007

Poznámka Cca 80 %

5% 1991-2000

1995-2004

Cca 5 % 5% 10 % 5%

1997-2006

Cca 1 % 20% 5%

1992-2001 Cca 95 % 50 % 5% 50 % 20 %

Budova LČR- Lesní správa Plasy (foto Ing. Urban) © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

64



5.4.3. Přehled větších vlastníků, obcí a fyzický osob nad 50 ha Tab.č..5.23: Seznam

Název - vlastník ML Přeštice OL Buková OL Černíkov OL Dnešice ML Holýšov OL Horní Kamenice OL Hradiště OL Chudenice OL Lišiná OL Merklín OL Močerady OL Oplot OL Poděvousy OL Poleň OL Řenče OL Srbice OL Skašov OL Soběkury ML Staňkov ML Stod OL Střížovice Libor Herero ML H. Týn OL Hradec u Stoda ML Bělá n. R. OL Hlohová OL Čečovice OL Luženičky OL Puclice OL Mezholezy OL Lišiná ML Holýšov OL Bukovec OL Kvíčovice OL Neuměř OL Štíchov OL Blížejov OL Hostouň OL Otov OL Chrastavice OL Meclov OL Miřkov OL Staré Sedlo ML Staňkov OL Vidice OL Všekary OL Velký Malahov OL Osvračín OL Srby ML Poběžovice OL Milavče OL Lochousice OL Střelice ML Stod

65

Výměra - ha 179 64 90 340 135 57 54 102 140 102 70 55 71 56 187 55 84 83 210 195 74 460 880 86 65 86 45 45 118 115 84 187 67 76 36 22 243 372 108 113 313 83 177 165 146 217 106 63 213 117 32 63 47 8

Lokalizace

Platnost LHP

LHC Přeštice

1993 - 2002

LHC H. Týn

1991 - 2000




Tab.č.5.23.: pokračování

Název - vlastník

Výměra - ha

OL Semněvice OL Křenovy OL Ves Touškov OL Bezděkov OL Bolešiny OL Dolany ML Klatovy Velkostatek Obytce OL Měčín OL Mochtín OL Předslav OL Švihov OL Vrhaveč ML Plasy OL Bezvěrov OL Dobříč OL Dolní Hradiště OL Horní Bříza OL Hromnice OL Hvozd OL Jarov OL Koryta ML Kralovice OL Krsy OL Loza OL Lité ML Manětín OL Mrtník OL Obora OL Pláně OL Uněšov OL Štíchovice OL Zahrádka ML Třemošná OL Nečtiny OL Krašovice OL Česká Bříza OL Dražeň OL Horní Bělá Jar. Wopršálek Judr Vlad. Wopršálek Phdr Šolcová, Šedivcová Jiří Lowy ML Kaznějov OL Mladotice OL Výrov pí Najmanová ML Dobřany OL Nadryby OL Bušovice OL Dolní Lukavice OL Chotěšov OL Chválenice OL Lhota u Dobřan OL Nebílovy OL Netunice OL Nová Ves

63 22 62 59 33 116 971 4 9 53 8 2 38 381 11 63 59 191 181 401 153 214 17 12 56 71 406 176 308 360 88 306 396 282 154 25 42 92 116 155 156 119 117 86 30 7 62 660 123 121 101 109 56 76 112 75 73

Lokalizace

Platnost LHP

LHC Horšovský Týn

1991 - 2000

LHC obec Bezděkov Bolešiny Dolany ML Klatovy Velkostatek Obytce obec Měčín LHC obec Mochtín Předslav Švihov Vrhaveč LHC Plasy

1997 - 2006

LHC Plzeň

1995 - 2004


1997 - 2006

1990 - 1999

66




Název - vlastník OL Předenice OL Starý Plzenec Vykoukal OL Útušice ML Plzeň Vykypělovi OL Chrančovice OL Přimda OL Staré Sedlo OL Staré Sedliště OL Bor OL Stráž Jemnice Kolowratovy lesy OL Chodová Planá OL Chodský Újezd ML Planá u M.L. Ol Drmoul OL Trstěnice OL Spálené Poříčí ML Blovice OL Chocenice OL Jarov OL Kozlovice OL Lhůta OL Mešno Ol Milínov OL Měcholupy ML Nepomuk OL Neurazy OL Nezvěstice OL Prádlo OL Tojice OL Vrčeň OL Čmelíny OL Čížkov OL Žinkovy OL Žákavá OL Sedliště OL Srby OL Šťáhlavy Ludikarová Hana Růžičková Jitka ML Stříbro OL Kladruby OL Benešovice OL Vranov OL Kšice OL Kbelany OL Úlice OL Staré Sedlo OL Úterý OL Úněšov OL Krsy OL Hněvnice OL Ostrov u Bezdružic OL Pernarec

67

Výměra - ha 69 484 150 114 3876 770 147 3 41 37 268 225 67 135 79 104 281 65 15 165 283 52 96 28 86 57 101 74 164 244 54 62 57 142 95 140 133 153 68 50 221 115 59 1585 1252 319 56 208 36 74 30 70 34 151 68 49 9

Lokalizace

Platnost LHP

LHC Plzeň

1995 - 2004

LHC LM Plzně Ulice Chrančovice LHC obec Přimda Staré Sedlo Staré Sedliště Bor Stráž Jemnice Kolowratovy lesy LHC Obec Ch. Planá Chodský Újezd ML Planá u M. Lázní obec Drmoul Trstěnice LHC Spálené Poříčí

1995 - 2004

1998 - 2007

1999 - 2008

1992 - 2001

LHC LM Stříbra 1997 -2006 obec Kladruby Benešovice Vranov Kšice Kbelany Úlice Staré Sedlo Úterý Úněšov Krsy Hněvnice Ostrov u Bezd. Obec Pernarec





Název – vlastník

Výměra - ha

ML Planá OL Prostiboř MVDr. Pantoflíček ML Domažlice OL Kout na Šumavě OL Drahotín OL Újezd u Domažlic ML Poběžovice OL Záhořany ML Rokycany Zdeněk Sternberg OL Břasy OL Všenice Ing. Brázda ML Mariánské Lázně OL Lisov ML Rokycany

3 37 456 116 105 89 99 60 113 876 116 55 52 45 7 69 1787

Lokalizace

Platnost LHP

LHC Stříb. ML měs.Planá 1997 - 2006 obec Prostiboř LHC Harabaska LHC ML Domažlice 1995 – 2004 LHC Domažlice 1995 – 2004

LHC LM Rokycan Skřež Břasy

1996 - 2005

LHC Žlutice LHC ML Marián. Lázně LHC VLS Háje

1993 - 2002 2000 - 2009 1990 - 1999

5.4.4. Celkový podíl jednotlivých skupin typů vlastnictví na ploše LO 6 Údaje o vlastnických poměrech jsou k 1.1.2000 a s ohledem na nový zákon 114/2000 Sb. dojde ještě k výrazným změnám především ve prospěch měst a obcí. Tab. č.5.24: Seznam LHC

Vlastník Soukromníci 1174

LČR nebo MO 8849

Obce a města 7054

Horšovský Týn

8527

4670

830

14 027

Nýrsko

314

-

138

452

Obec Bezděkov

-

59

-

59

Obec Bolešiny

-

33

-

33

Obec Dolany

-

116

-

116

Město Klatovy

-

970

-

970

Obec Měčín

-

9

-

9

Obec Mochtín

-

53

-

53

Obec Předslav

-

8

-

8

Přeštice

Celkem ha 17 077

Obec Švihov

-

2

-

2

Obec Vrhaveč

-

38

-

38

LHO Klatovy

-

21

190

211

Velkostatek Obytce

-

-

4

4

Plasy

15265

4951

1187

21403

Plzeň

6207

5679

2337

14223

Ulice

-

770

-

770

Městské lesy Plzeň

-

3876

-

3876

Chrančovice

-

147

-

147

5898

40

-

5938

-

41

-

41

Přimda Obec Staré Sedlo Obec Přimda

-

3

.

3

Obec Staré Sedliště

-

37

.

37

Obec Bor Obec Stráž

-

268 225

. -

268 225


68



Tab.č.5.24.: pokračování LHC LČR nebo MO Jemnice LHO Tachov I Kolowrat LČR Planá 4138 Ob. Lesy Ch. Planá Ob. lesy Ch. Újezd ML. Planá u M.L. Drmoul Trstěnice LHO Tachov II LHO Cheb Spálené Poříčí 5147 Stříbro 13873 Harabaska Obec Kladruby Město Stříbro Obec Benešovice Obec Vranov Obec Sulislav Obec Kšice Obec Kbelany Obec Ulice Ob. Staré Sedlo u T. Obec Úterý Obec Cebiv Obec Uněšov Obec Krsy Obec Hněvnice Obec Ostrov u Bezdr. Obec Pernarec Obec Záchlumí Město Planá Obec Prostiboř LHO Tachov LHO Plzeň-sever Domažlice 748 ML Domažlice Zbiroh 7 Rokycany Skřež Břasy Žlutice 363 Lázeň. lesy M. Lázně VLS Háje- MO ČR 966 Celkem ha % 69

70 302 58,1

Obce a města 17 16 79 104 281 65 15 31 2525 248 1252 1583 319 56 13 208 36 74 30 70 44 34 151 68 49 9 2 3 37 43 8 645 116 876 116 107 30 7 2375

Soukromníci 67 35 135 45 2 1040 1150 456 51 14 560 75 82 385

Celkem ha 67 52 135 4154 79 104 281 65 15 76 2 8712 15271 456 1252 1583 319 56 13 208 36 74 30 70 44 34 151 68 49 9 2 3 37 94 22 1953 116 82 876 116 107 475 7 3726

40812 33,7

9957 8,2

121 071ha 100 %


PLO 06 - Západočeská pahorkatina

Funkce lesů

6. FUNKCE LESŮ Funkce lesů - účinky a úloha lesů jako souborů ekosystémů, hospodářských procesů a objektů na lesních pozemcích, odpovídající potřebám lidí a přímo nebo nepřímo využívané ve společenské praxi ( Lesnický slovník naučný 1994 ). Funkce lesa je obecně úloha, která se lesu plánovitě přisuzuje při zabezpečování materiálních a nemateriálních potřeb společnosti a kterou lesní hospodářství uplatňuje specifickým využíváním lesa a zacházením s ním. Funkce lesa se doposud rozdělují na produkční ( kap. 6.1.1 ) a mimoprodukční ( kap. 6.1.2 ) Produkční funkce : spočívá ve využívání lesa na získání materiálních hodnot, především dřevní suroviny. Mimoprodukční funkce se dělí na ekologickou ( ochrannou ) a společenskou ( environmentální ). Ekologická funkce lesa spočívá ve využívání působení lesa na okolní prostředí ( půdu, vodu, vzduch ) a zahrnuje funkci půdoochrannou , klimatickou a částečně i vodoochrannou. Společenské funkce lesa spočívají ve využívání lesa jako životního prostředí člověka a zahrnují funkce vodoochrannou, rekreační a zdravotní, ochrany přírody, krajinotvornou, reprodukční, myslivosti, výzkumu výuky a jiných důležitých zájmů společnosti. Plnění mimoprodukčních funkcí se řídí jednak přírodními podmínkami, stavem lesů a umístěním v krajině ( funkční potenciál ) a dále poptávkou společnosti ( deklarace funkcí ). V posledním období, v důsledku celospolečenkých změn a v návaznosti na EU se stále více uplatňuje názor rovnocenosti všech funkcí lesa, včetně produkce dřeva. Vzniká tak staronový pojem celospolečenské funkce lesů, nebo prostě funkce lesů. Komerční produkce dřeva byla prioritou dlouhá desetiletí a lesnictví bylo zařazeno mezi průmyslová odvětví. Empirická poznání a výsledky vědy prokázaly dominanci životodárných přírodních účinků lesů, účelově donedávna posuzovaných jako vedlejší mimoprodukční funkce lesa. Je nutné si uvědomit, že rozdělení funkcí lesa na produkční a mimoprodukční je účelovým vyjádřením priorit lidských zájmů v lesích. Vše co les umí a poskytuje je hmotnou či nehmotnou produkcí lesniho ekosystému ( Vyskot 1999 ) .

6.1. Rámcové stanovení funkčního potenciálu lesů Funkční potenciál je schopnost lesa plnit určité funkce dané jednak jeho přírodními podmínkami a stavem porostů ale i uměle vytvářenými hospodářskými procesy a objekty. Podkladem jsou výsledky šetření typologie lesů, meliorací a ochrany lesů, včetně analýz příslušných LHP. Stanovení funkčního potenciálu tedy závisí na konkrétních přírodních podmínkách a stavu porostů, z nichž pak vyplývají přirozené možnosti plnit požadované funkce. Funkční potenciál lesa možno opět dělit na dvě základní skupiny : • •

Potenciál funkcí produkčních Potenciál funkcí mimoprodukčních

V dané PLO jsou tyto funkce řešeny v přehledu deklarovaných zájmů a kategorizace. Potenciál těchto funkcí je zpracován v digitální podobě a na mapách potenciálních funkcí lesa.

6.1.1 Funkce produkční a její výhled Hlavním nositelem této dosud převládající funkce je kategorie lesa hospodářského ( § 9,zákona č.289/95 Sb. o lesích). Produkční funkce spočívá ve využívání lesa k získání materiálních, na trhu uplatnitelných hodnot, především dřevní hmoty, při zachování trvalosti produkce, funkční stability a co největší hospodárnosti. Charakterizovat a hodnotit produkční funkci lesa můžeme jednak podle předpokladů, které jsou dány stanovištními podmínkami, případně růstovými podmínkami příslušného hospodářského souboru ( cílové druhové skladby, očekávané bonity cílových dřevin a celkového průměrného přírůstu pro © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

70

Funkce lesů


mýtní věk, optimálního z hlediska hodnoty dřevní produkce t.j. v období kulminace ) - produkční potenciál fiktivní. nebo podle současného zastoupení dřevin a skutečného stavu lesních porostů - produkční potenciál reálný. Současné pojetí informací o stavu a vývoji lesa na úrovní PLO vyžaduje vazbu databáze LHP na jiné bilanční jednotky, než je tomu např. na úrovni LHC. Důvodem je jednak biogeografické pojetí PLO a jednak ekosystémový přístup. Srovnávací platformou v rámci PLO je segment typu geobiocenózy, vyjádřený v typologických jednotkách ÚHÚL Brandýs n.L. Na takto prezentovaný potenciál přírodních podmínek navazuje analýza aktuálního stavu lesa na úrovni porostního typu. Dalším krokem je pak analýza funkčního zaměření lesa, resp. vymezení funkčního potenciálu a deklarovaných funkcí lesa. Syntézy představují výstupní data, která se promítají do tvorby HS a porostních typů. Databáze musí být identifikovatelná na úroveň porostní skupiny z důvodů grafického znázornění prostřednictvím GISu TOPOL. Takto jsou vytvořeny podmínky pro propojení numerické a grafické databáze. zdroj: Lesnická práce č. 11/98- OPRL část 7 – ing. Macků

6.1.1.1. Produkční potenciál fiktivní - stanovištní ( výhled produkčních možností ) Produkční potenciál stanoviště vyjadřuje růstové možnosti dřevin na daném stanovišti (SLT) z hlediska dřevní produkce. Tento fiktivní potenciál je možno zhruba vyjádřit odvozením z cílové druhové skladby, očekávané bonity cílových dřevin a celkového průměrného přírůstu ( CPP) pro mýtní věk, optimálního z hlediska hodnoty dřevní produkce t.j.v období jeho kulminace. Vychází se zde z cílové druhové skladby příslušných SLT, tedy druhové skladby reálně dosažitelné v horizontu obmýtí, skladby jež se vzdáleně přibližuje skladbě přirozené, která je více méně teoretická a tudíž nereálná.

Tab.č.6.1.: PRODUKČNÍ POTENCIÁL STANOVIŠTNÍ l v s

X

Z

Y

M

K

I

N

S

C

F

H

B

W

D

A

J

L

U

V

O

P

Q

T

G

R

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

1 1 1 1 1 -

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

1 1 2 2 2 1 1 -

1 1 1 1 2 2 2 1 1 -

2 1 2 3 3 3 3 3 2 1

2 2 3 3 3 3 -

2 1 2 2 3 3 3 2 2 -

2 2 4 4 4 4 3 3 -

2 2 2 2 2 3 -

4 4 4 5 4 3 -

3 3 4 5 5 5 -

3 3 4 5 5 5 -

2 3 3 3 -

3 4 5 5 5 5 4 -

2 2 4 4 4 4 3 -

1 2 3 -

5 5 4 3 2 -

5 5 5 -

4 4 5 5 5 5 5 3 -

3 3 3 4 5 5 5 4 -

2 3 3 3 4 4 4 3 2 -

1 2 2 2 2 2 3 2 2 -

1 2 2 2 2 2 2 1 -

4 3 4 4 5 5 4 4 3 -

1 3 5 2 4 3 1 1

Edafická kategorie

Pozn. Hodnoty produkčního potenciálu EK převzaty z publikace Randuška, Vorel et Plíva (1986), jednotlivé třídy zahrnují tyto intervaly. 1=0 až 50; 2=50 až 120; 3=120 až 220; 4=220 až 320; 5=320 a více; (hodnoty cílové dřevní produkce v tisících korun při cenách v polovině 80. let); Průměrný produkční potenciál lesů ČR má hodnotu 189. Tyto hodnoty byly doplněny a upraveny zčásti s přihlédnutím na ceny lesních pozemků a zčásti na odborném posouzení některých SLT z hlediska porovnání jejich proporcí

Tab.č. 6.1.: SUMÁŘ

Potenciál 1. nízký 2. podprůměrný 3. průměrný 4. nadprůměrný 5. vysoký Celkem : 2,76

71

Plocha ( ha ) 12.929 40.031 36.403 26.650 5.058 121.071

% 10,7 33,1 30,0 22,0 4,2 100,0



Funkce lesů

Grafické zhodnocení produkčního fiktivního potenciálu v PLO 06

Produkční potenciál fiktivní

3 30%

2 33%

1 11%

4 22%

5 4%

Z předcházející tabulky a grafu je zřejmé, že největší zastoupení fiktivního produkčního potenciálu má stupeň 2 - podprůměrný ( 33,1 %) a stupeń 3 - průměrný( 30,0 %) . Z daného rozboru dále vyplývá, že 74 % plochy PLO má průměrný a horší fiktivní produkční potenciál. Rovněž vypočtený průměrný potenciál je (2,76), což svědčí o celkově poměrně nízké fiktivní produkčnosti dané PLO. Toto jednoznačně vyplývá z růstových podmínek PLO , kde mají velké zastoupení kyselé a chudé dubové bučiny, bukové doubravy a dubové bory.

6.1.1.2. Reálný produkční potenciál (výhled produkčních možností) Tento reálný produkční potenciál vychází z databáze LHP, je vyjádřen hodnotovým CPP jako roční přírůst vztažený k cenám dříví a je přiřazen k aktuálním porostním typům na úrovni HS a četností ABV, umožňující produkční diferenciaci porostních typů. Tabulkové přehledy stupně hodnotového CPP jsou přiřazeny cílovému HS a současným porostním typům ( Dle Macků, 1196 in PROJEKT PPŽ 620/3/96. Uvedené výsledky mají především význam jako relativní srovnávací hladina.

6.1.1.2.1 Přehled a zastoupení hospodářských souborů Tab.č. 6.2.: ZASTOUPENÍ HOSPODÁŔSKÝCH SOUBORŮ A PODSOUBORŮ V PLO : Cílový HS

Dřeviny

Holiny ha

Celkem

Zastoupení %

1a 1b 1c 1d 1f 1g 13a 13c 19a 19b 21a 21b

219,37 690,52 125,79 0,78 13,56 305,35 19205,72 73,03 102,50 5,28 333,29 2616,62

2,17 2,25 0,17 0,00 0,00 4,14 154,12 0,05 0,60 0,30 1,88 31,14

221,54 692,77 125,96 0,78 13,56 309,49 19359,84 73,08 103,10 5,58 335,17 2647,76

0,2 0,6 0,1 0,0 0,0 0,3 16,0 0,1 0,1 0,0 0,3 2,2

23 23a 23b 25a 25b 27a 27b

71,66 22655,83 232,53 365,17 98,10 163,41 10850,26

10,45 156,21 0,45 4,01 1,17 3,66 124,56

82,11 22812,04 232,98 369,18 99,27 167,07 10974,82

0,1 18,8 0,2 0,3 0,1 0,1 9,0


72

Funkce lesů


Tab.č.6.2.: pokračování 29a 29b 31a 31b 39a 39b 41a 41b 43a 45 47a

259,83 273,18 1,56 566,53 66,75 0,98 1485,44 2004,74 31087,88 14093,76 6364,03

2,63 1,83 0,00 35,14 0,00 0,00 8,45 46,16 280,52 304,66 227,52

262,46 275,01 1,56 601,67 66,75 0,98 1493,89 2050,90 31368,40 14398,42 6591,55

0,2 0,2 0,0 0,5 0,1 0,0 1,3 1,7 25,8 11,8 5,4

47b 51a 51b 53 55 57 57a 57b 59a 59b 79a

2402,79 156,16 1,11 274,26 264,21 371,20 656,79 533,98 524,44 13,82 0,57

49,32 4,64 0,00 1,23 7,61 4,93 53,94 1,91 10,85 0,00 0,00

2452,11 160,80 1,11 275,49 271,82 376,13 710,73 535,89 535,29 13,82 0,57

2,1 0,1 0,0 0,2 0,2 0,3 0,6 0,5 0,5 0,0 0,0

Celkem :

119.532,41

1.539,04

121.071,45

100,0

ZASTOUPENÍ HLAVNÍCH CÍLOVÝCH SOUBORŮ A PODSOUBORŮ V PLO : Celkem

ha 40000,00

Naplnění

% 100,0 80,0

30000,00

60,0 20000,00 40,0 10000,00

20,0

0,00

0,0 43a

23a

13a

45

27b

47a

cílový HS

Z předcházející tabulky a grafu jednoznačně vyplývá, že největší zastoupení má cílový hospodářský soubor ( podsoubor ) 43a - kyselá stanoviště středních poloh, tvořený kyselými a uléhavými dubovými bučinami. Dále se jedná o podsoubor 23a - kyselá stanoviště nižších poloh, tvořený chudými, kyselými a uléhavými bukovými doubravami. Třetí největší zastoupení má podsoubor 13a - přirozená borová stanoviště, jenž tvoří hlavně chudé a kyselé dubové bory. Tyto rozhodující podsoubory, jež jednoznačně charakterizují růstové podmínky přírodní lesní oblasti zaujímají 60 % porostní plochy.

73



Funkce lesů

6.1.1.2.2. Analýza hlavních cílových hospodářských souborů Cílový hospodářský soubor 13 - přirozená borová stanoviště : Tab.č.6.3.: SKLADBA A ZASTOUPENÍ CÍLOVÉHO HS 13 Cílový HS HS Porostní typy Plocha ha 13 133 BO porosty 12.500 133 BO porosty s příměsí SM 3.036 1.607 131(→231) SM porosty s příměsí BO 133 BO porosty s příměsí MD 357 SM porosty 357 131(→231)

Zastoupení % 70 17 9 2 2

Naplnění % 70 87 96 98 100

C ílo v ý H S 1 3 - P ř iro z e n á b o r o v á s ta n o v iš tě P lo c h a

N a p ln ě n í

14000

100 90

12000

60

ha

70

8000

50 6000

40

4000

30

%

80 10000

20 2000

10

0

0 B O p o ro s ty (1 3 3 )

B O p o ro s ty s p ř ím ě s í S M (1 3 3 )

S M p o ro s ty s p řím ě s í B O (1 3 1 )

B O p o ro s ty s p řím ě s í M D (1 3 3 )

S M p o ro s ty (1 3 1 )

Zastoupení souborů lesních typů v cílovém HS 13

12000 10000 8000 ha 6000 4000 2000 0 0K

0M

0Q

soubor lesních typů

Komentář: V cílovém hospodářském souboru 13 (zaujímá 15 % z celkové rozlohy PLO 06) zcela převažují borové porosty, zastoupené smrkové porosty nejsou na tomto chudém stanovišti vhodné a budou postupně přeměňovány na borové. Základními soubory lesních typů jsou 0K (kyselý bor s dubem nebo bukem), 0M (chudý dubový bor) a 0Q (chudý jedlodubový bor). Plocha cílového HS 13 je odvozena ze součtu výměr zastoupených SLT ( viz. kap. 9.1.2 ).


74

Funkce lesů


Cílový hospodářský soubor 23 - kyselá stanoviště nižších poloh Tab.č.6.4.: SKLADBA A ZASTOUPENÍ CÍLOVÉHO HS 23 Cílový HS HS Porostní typy Plocha Zastoupení % 23 233 BO porosty (233) 10.248 46 233 BO porosty s příměsí SM (233) 4.010 18 231 SM porosty s příměsí BO (231) 3.787 17 231 SM porosty (231) 2.451 11 233 BO porosty s příměsí DB (233) 1.114 5 445 2 235(→255) DB porosty (235) 233 BO porosty s příměsí MD (233) 223 1

Naplnění % 46 54 81 92 97 99 100

Cílový HS 23 - kyselá stanoviště nižších poloh

12000

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

10000

ha

8000 6000 4000 2000 0

%

naplnění

plocha

BO porosty BO porosty SM porosty SM porosty BO porosty DB porosty BO porosty (233) s přím ěsí s přím ěsí (231) s přím ěsí (255) s přím ěsí SM (233) BO (231) DB (233) M D (233)


10000 8000 6000 ha 4000 2000 0 2K

2I

3M

2M

SLT

Komentář: V cílovém hospodářském souboru 23 (zaujímá 18 % z celkové rozlohy PLO 06) převažují borové porosty, zastoupené smrkové porosty nejsou na těchto stanovištích s omezenými srážkovými úhrny vhodné a budou postupně přeměňovány na borové. V malém množství jsou zastoupeny i porosty dubové. Základními soubory lesních typů jsou 2K (kyselá buková doubrava), 2I (uléhavá kyselá buková doubrava), 3M (chudá dubová bučina) a 2M (chudá buková doubrava). Plocha cílového HS 23 je odvozena ze součtu výměr zastoupených SLT ( viz. kap. 9.1.2 ).

75



Funkce lesů

Cílový hospodářský soubor 43 -kyselá stanoviště středních poloh Tab.č.6.5.: SKLADBA A ZASTOUPENÍ CÍLOVÉHO HS 43 Cílový HS Porostní typy Plocha Zastoupení % HS 43 433 BO porosty 8.694 30 431 SM porosty 8.404 29 431 SM porosty s příměsí BO 7.245 25 433 BO porosty s příměsí SM 4.057 14 433 BO porosty s příměsí DB 289 1 DB porosty 290 1 (435→255)

Naplnění % 30 59 84 98 99 100

Cílový HS 43 - Kyselá stanoviště středních poloh

120 100 80 60 40 20 0

10000

ha

8000 6000 4000 2000 0

%

Naplnění %

Plocha

BO porosty SM porosty SM porosty s BO porosty s BO porosty s DB porosty (255) (433) (431) příměsí BO příměsí SM příměsí DB (433) (433) (431)

Z a s to u p e n í s o u b o rů le s n íc h ty p ů v C H S 4 3

18000 16000 14000 12000 ha

10000 8000 6000 4000 2000 0 3K

3I

4K

SLT

Komentář: V cílovém hospodářském souboru 43 (zaujímá 24 % z celkové rozlohy PLO 06) převažují smrkové a borové porosty. V malém množství jsou zastoupeny i porosty dubové. Základními soubory lesních typů jsou 3K (kyselá dubová bučina), 3I (uléhavá kyselá dubová bučina), okrajově 4K (kyselá bučina). Plocha cílového HS 43 je odvozena ze součtu výměr zastoupených SLT ( viz. kap. 9.1.2 ).


76

Funkce lesů


Cílový hospodářský soubor 45 - živná stanoviště středních poloh Tab.č.6.6.: SKLADBA Cílový HS HS 45 451 451 451 453 453 455→255 451

A ZASTOUPENÍ CÍLOVÉHO HS 45 Porostní typy Plocha SM porosty SM porosty s příměsí BO SM porosty s příměsí DB BO porosty s příměsí SM BO porosty DB porosty SM porosty s příměsí BK

Zastoupení %

Naplnění %

59 17 8 7 4 3 2

59 76 84 91 95 98 100

9.107 2.624 1.235 1.081 617 463 309

Cílový HS 45 - živná stanoviště středních poloh Naplnění

10000 8000 6000 4000 2000 0

100 80 60 40 20 0

%

ha

Plocha

SM porostySM porostySM porostyBO porostyBO porostyDB porostySM porosty s příměsí s příměsí s příměsí s příměsí BO DB SM BK

Z astoupení souborů lesních typů v cílov ém H S 45

9000 8000 7000 6000 ha

5000 4000 3000 2000 1000 0 3S

3H

4S

4B

3B

S LT

Komentář: V cílovém hospodářském souboru 45 (zaujímá 13 % z celkové rozlohy PLO 06) převažují smrkové porosty, zastoupené borové porosty jsou na těchto živnějších stanovištích často sukaté, v korunách prolamované a budou proto většinou přeměňovány na porosty smrkové. V menším množství jsou zastoupeny i porosty dubové. Základními soubory lesních typů jsou 3S (svěží dubová bučina), 3H (hlinitá dubová bučina), okrajově na přechodech do vrchoviny i 4S (svěží bučina), na bohatším podloží i 4B (bohatá bučina) a 3B (bohatá dubová bučina). Plocha cílového HS 45 je odvozena ze součtu výměr zastoupených SLT ( viz. kap. 9.1.2 ).

77



Funkce lesů

Cílový hospodářský soubor 47 – oglejená stanoviště středních poloh Tab.č.6.7.: SKLADBA A ZASTOUPENÍ CÍLOVÉHO HS 47 Cílový HS Porostní typy Plocha Zastoupení % HS 47 471 SM porosty 9.519 67 471 SM porosty s příměsí BO 2.984 21 471 SM porosty s příměsí DB 995 7 473 BO porosty 568 4 473 BO porosty s příměsí SM 142 1

Naplnění % 67 88 95 99 100

Cílový HS 47 - oglejená stanoviště středních poloh

Naplnění %

10000

100

8000

80

6000

60

4000

40

2000

20

%

ha

Plocha

0

0 SM porosty

SM porosty s příměsí BO

SM porosty s příměsí DB

BO porosty

BO porosty s příměsí SM


6000 5000 4000 ha 3000 2000 1000 0 3O

3P

4P

4O

3V

4V

SLT

Komentář: V cílovém hospodářském souboru 47 (zaujímá 12 % z celkové rozlohy PLO 06) převažují smrkové porosty, zastoupené borové porosty mají na těchto oglejených stanovištích jen velmi malé zastoupení, jsou často sukaté, v korunách prolamované a budou proto většinou přeměňovány na porosty smrkové. Borovice bude mít své zastoupení ve smrkových porostech jen v příměsi. Základními soubory lesních typů jsou 3O (jedlodubová bučina), 3P a 4P (kyselé dubové jedliny), 4O (svěží dubová jedlina). Zanedbatelné zastoupení má 3V (vlhká dubová bučina) a 4V (vlhká bučina). Plocha cílového HS 47 je odvozena ze součtu výměr zastoupených SLT ( viz. kap. 9.1.2 ).


78

Funkce lesů


6.1.1.2.3. Stupeň a relativní hodnotové vyjádření produkčního potenciálu Tab. č.6.8: PRODUKČNÍ POTENCIÁL DLE HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODSOUBORŮ Produkční potenciál HS CPP Zásoba Zastoupení Naplnění rozpětí CPP ( Kč/ha) cílový Kč/ ha m3 / ha Ha % 0 - nevyužitelný do 390 1 - velmi nízký 391 - 1170

1d

257

47

1b 1a 31a

1060 880 1071

130 166 284

2 - nízký 1171 - 1755

23a 13a 21b 21a 1c 13c 59b 1f 39b

1714 1279 1653 1510 1476 1404 1553 1414 1331

190 160 183 213 201 157 180 169 303

3 - průměrný 1756 - 2145

43a 27b 47b 41a 31b 59a 1g 29a 27a 51a 25b 23 39a

2058 1782 2139 1817 2044 2070 1771 1927 1991 1976 1957 2044 1973

223 180 208 250 174 131 191 105 179 209 162 108 214

4 - vysoký 2146 - 2730

45 47a 41b 57a 57b 57 25a 53 29b 55 23b 19a

2517 2580 2202 2438 2526 2496 2288 2297 2420 2453 2621 2388

244 207 205 192 272 215 240 272 157 232 181 180

5 - velmi vysoký 2731- 3510

19b 51b 79a

3092 2886 2738

412 52 204

Celkem PLO : 3,13

0,78 0,78 692,77 221,54 1,56 915,87 22.812,04 19.359,84 2.647,76 335,17 125,96 73,08 13,82 13,56 0,989 45.382,21 31.368,40 10.974,82 2.452,11 1.493,89 601,67 535,29 309,49 262,46 167,07 160,80 99,27 82,11 66,75 48.574,13 14.398,42 6.591,55 2.050,90 710,73 535,89 376,13 369,18 275,49 275,01 271,82 232,98 103,10 26.191,20 5,58 1,11 0,57 7,26 121.071,45

0,0 0,0 0,6 0,2 0,0 0,8 18,8 16,0 2,2 0,3 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 37,5 25,9 9,0 2,0 1,2 0,5 0,5 0,3 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 40,1 11,9 5,5 1,7 0,6 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,2 0,2 0,1 21,6 0,0 0,0 0,0 0,0 100,0

0,0 0,0 0,6

0,8

38,3

78,4

100,0

100,0

Tento reálný produkční potenciál vychází z databáze LHP, je vyjádřen hodnotovým CPP v určité cenové relaci jako roční přírůst, a je přiřazen k aktuálním porostním typům na úrovni HS a četností ABV, umožňující produkční diferenciaci porostních typů. Průměr produkčního potenciálu dle souborů oblasti je (3,13), což je mírně lepší než u produkčního potenciálu fiktivního (2,76). Tabulkové přehledy stupně hodnotového CPP jsou přiřazeny cílovému HS a současným porostním typům ( Dle Macků, 1196 in PROJEKT PPŽ 620/3/96. Uvedené výsledky mají především význam jako relativní srovnávací hladina mezi jednotlivými CHS.

79



Funkce lesů

6.1.1.2.4. Rozbor očekávaných těžebních možností v PLO Tab.č.6.9.: ROZBOR OČEKÁVANÝCH TÉŽEBNÍCH MOŽNOSTÍ V PLO Období Druh Roční výše těžby na 1 ha Decenální těžba v tisících m3 průřez.rok Těžby Jehličnatá listnatá celkem Jehlič. Listnatá Celkem 4258 129 4387 3,52 0,10 3,62 TO 1112 116 1228 0,92 0,10 1,02 TV 2001 Celkem 5370 245 5615 4,44 0,20 4,64 3683 134 3817 3,04 0,11 3,15 TO 1180 138 1318 0,98 0,11 1,09 TV 2011 Celkem 4863 272 5135 4,02 0,22 4,24 3587 146 3733 2,96 0,12 3,08 TO 1352 189 1541 1,12 0,16 1,28 TV 2021 Celkem 4939 335 5274 4,08 0,28 4,36 3538 210 3748 2,92 0,17 3,09 TO 1501 203 1704 1,24 0,17 1,41 TV 2031 Celkem 5039 413 5452 4,16 0,34 4,50

Komentář k rozboru očekávaných těžebních možností : Rozbor očekávaných těžebních možností byl proveden na základě posunů ploch a zásob ve věkových stupních s využitím konkrétních ha zásob ve věkových stupních a konkrétních těžebních % obnovních i výchovných. Z uvedeného rozboru vyplývá, že celkové těžby v PLO 6 by v následujícím deceniu v případě teoretického ( modelového ) vytěžení všech přestárlých porostů výrazně klesly a pak by postupně rostly bez větších výkyvů. U jehličnatých dřevin je trend mírně stoupající, u listnatých pak výraznější, detaily jsou patrné z tabulky č. 6.9. Celková výše roční těžby na 1 ha porostní plochy se pohybuje kolem 4,5 m3 na 1 ha. Uvedené skutečnosti vyplývají ze struktury zastoupení věkových stupňů. Posunem zásob v porostech středního věku stoupá v následných třech decenií výtěž probírek.

m3 hroubí b.k.

Výhled výše celkové těžby v tisících m3 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2001

2011

2021

2031

období


80

Funkce lesů


6.1.1.2.5 Růstové poměry cílových HS Metodicky se vychází z ekosystémových analýz databáze platných LHP. Cílovým HS jsou přiřazeny aktuální porostní typy na úrovni porostní skupiny a zjištěny četnosti příslušných AVB. Tyto jsou pak vyjádřeny v příslušných grafech a tabulkách, jež jsou součástí příloh. C....čistý PT se zastoupením >90% D ..dominantní PT se zastoupením 71-90% M...majoritní PT se zastoupením 51-70% nesourodé porosty: Z...základní PT se zastoupením 31-50% P...přimíšený PT se zastoupením 11-30%

Způsob tvorby porostních typů : monokultury smíšené porosty:

Příklad : C1 - čistý porost SM se zastoupením > 90 %, D3 - smíšený porost s dominantním zastoupením ( 71 - 90 % ) BO, Z1 Z3 - nesourodý porost SM a BO se zastoupením 31 -50 %. ( SM kód 1, BO kód 3 ). Tabulka - Tvorba porostních typů je uvedena v přílohách.

Analýza četností AVB pro SM a BO v nejvíce zastoupeném cílovém HS - 43 : Tab.č.6.10.: Četnosti a průběh AVB u hlavních SM porostních typů ( PT ) v rámci cílového HS 43 : HS PT dřev ha Skladba % max prum B14 B16 B18 B20 B22 B24 B26 B28 B30 B32 43a 43a 43a 43a 43a 43a

1 1 1 1 1 1

SM SM SM SM SM SM

3986,23 2201,01 1557,87 1185,41 611,74 503,15

C1 D1 D1 P3 M1 P3 M1 Z3 Z1 Z3

13,4 8,4 6,5 5,9 3,4 3,6

B24 B24 B24 B24 B24 B24

24 24 24 24 24 24

0,0 0,0 0,0 0,3 0,0 0,0

0,2 0,3 0,1 0,5 0,0 0,1

1,0 0,1 1,2 0,3 0,9 0,2

5,1 5,4 6,6 4,0 6,1 4,7

19,8 18,7 23,3 21,7 22,6 20,3

35,4 37,1 36,9 36,7 40,1 43,3

26,7 26,5 23,2 24,1 18,8 21,4

8,8 8,9 7,8 9,3 11,1 8,3

2,6 2,7 0,8 3,1 0,4 1,5

0,5 0,4 0,0 0,0 0,0 0,2

%

SM v cílovém HS 43a 50,0

40,0

C1 D1

30,0

D1 P3

M1 P3 M1 Z3

20,0

Z1 Z3

10,0

AVB

81

0,0 B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

B32



Funkce lesů

Tab. č. 6.11.: Četnosti a průběh AVB u hlavních BO porostních typů ( PT ) v rámci CHS 43 : HS

PT

dřev

43a 43a 43a 43a 43a 43a

3 3 3 3 3 3

BO BO BO BO BO BO

ha

skladba

4782,04 C3 1734,80 D3 1024,51 D3 P1 401,60 M1 Z3 751,05 M3 P1 499,32 Z1 Z3

%

max

prum

B14

B16 B18 B20 B22 B24 B26 B28 B30

16,0 6,6 4,2 3,4 3,7 3,6

B22 B22 B22 B22 B22 B22

22 22 23 23 22 23

0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0

0,8 0,6 0,2 0,0 0,3 0,4

7,6 3,3 1,0 0,8 2,2 2,6

28,2 20,1 13,7 10,5 18,1 15,2

43,1 47,5 39,2 36,9 41,9 42,2

17,2 23,4 38,0 36,7 29,1 31,7

2,8 4,1 6,6 14,9 7,2 6,3

0,1 0,7 1,0 0,3 1,0 1,7

0,1 0,1 0,4 0,0 0,2 0,0

%

BO v cílovém HS 43a 50,0

40,0 C3 D3

30,0

D3 P1 M1 Z3 M3 P1

20,0

Z1 Z3

10,0

AVB

0,0 B14

B16

B18

B20

B22

B24

B26

B28

B30

Komentář k průběhu četností AVB u vybraných, reprezentativních porostních typů ( PT ) hlavních cílových HS ( podsouborů ). CHS 43 SM je nejvíce zastoupen ve formě čistého SM - PT C1. Průběh četností AVB je prakticky u všech PT stejný, křivky jsou jednovrcholové, symetrické. Nejvyšší četnosti dosahuje ve všech PT AVB 24. Průměrná AVB SM je tedy 24 a je stejná ve všech PT. BO je nejvíce zastoupena opět ve formě čisté BO- PT C3. Křivky četností AVB jsou symetrické, jednovrcholové. Čisté a dominantní BO porosty, tedy PT C3 a D3 vykazují nejvyšší četnost AVB 22, kdežto ve smíšených porostech se SM ( PT D3P1 a M1Z3 ) dosahuje největší četnost AVB 23. Ze stručného rozboru průběhu četností AVB u vybraných PT v nejvíce zastoupeném cílového HS 43 vyplývá, že u SM je prakticky jedno v jakém PT se bude pěstovat, kdežto BO dosahuje lepších AVB ve směsích se SM než ve formě čisté či dominantní.


82

Funkce lesů


CHS 13a Dominantní SM porosty jsou vzrůstově horší, než čisté porosty SM. BO porosty s příměsí SM jsou lepší než dominantní a majoritní borové prosty s MD, či čisté BO porosty. CHS 23a Rozdíl v bonitě SM v PT C1 a PT D1P3 je minimální, lepších bonit dosahuje SM v PT D1. BO v PT C3 v PT D3 jsou vzrůstově horší, než v PT D3P1. CHS 27 SM v PT C1 dosahuje horších bonit, než v PT D1, BO dosahuje prakticky stejných bonit ve všech PT CHS 45 Nejlepších bonit dosahuje SM na PT C1 a D1, horších pak na PT D1P3 CHS 47a Všechny PT mají stejnou průměrnou bonitu

6.1.2.

Funkce označované jako mimoprodukční

Jak již bylo konstatováno v začátku kapitoly 6.1. funkcemi lesů rozumíme účinky a úlohu lesů odpovídající potřebám člověka a jiných živých organismů. Nutno připomenout, že všechny funkce lesů jsou veřejným zájmem. Obvykle se tedy člení na produkční a mimoprodukční. Jakékoliv členění funkcí je však relativní, neboť jednotlivé funkce se navzájem prolínají, podmiňují a doplňují. Funkce mimoprodukční Je to soubor funkčních efektů lesů mimo produkci hmotných statků, poskytující veřejný užitek při přímém nebo nepřímém využívání ve společenské praxi. Tyto funkce lesa se dělí obvykle na dvě velké skupiny: Ekologické ( ochranné ) funkce lesa – působí velmi příznivě na jednotlivé složky životního prostředí (půda, voda, vzduch). Je to soubor funkčních efektů lesů mimo produkci statků, poskytující veřejný užitek při přímém nebo nepřímém využívání ve společenské praxi. Tato funkce je velmi rozsáhlá, dělíme ji proto dále dle působení na jednotlivé složky ekosystému na funkci půdoochrannou a klimatickou. Společenské (environmentální) funkce lesa – představují využívání lesa jako součást životního prostředí společnosti za účelem odpočinku, uspokojování kulturních a životních potřeb. Jedná se tedy o využívání především ku prospěchu zlepšení zdraví. Tyto funkce jsou poměrně rozsáhlé a dělíme je proto dále dle působení na jednotlivé složky ekosystému. Hodnota plnění jednotlivých mimoprodukčních funkcí lesa závisí především na přírodních podmínkách stanoviště. Jednotlivé funkce se často vzájemně překrývají. Význam jednotlivých základních funkcí se určuje podle jejich podílů na celkovém přínosu všech funkcí pro společnost. Základní funkce s největším podílem je prvořadá a rozhoduje o funkčním zaměření daného hospodářského souboru. V rámci poměrně rozsáhlé a různorodé PLO 06 mají největší význam následující funkce lesa, rozdělené podle působnosti na jednotlivé složky lesního ekosystému : • • • • • • • • • •

funkci půdoochrannou a klimatickou funkci vodní funkci ekologicko stabilizační funkci ochrany přírody funkci krajinotvornou funkci reprodukční funkci zdravotně rekreační funkci provozování myslivosti funkci pro výzkum a školství jiný důležitý zájem

Zdroj : Funkčně integrované lesní hospodářství – funkce lesa ( Plíva, ÚHÚL 1991). Program 2000 ( LČR 1999 ). Zásady státní lesnické politiky ( Mze 1994 ).

83



Funkce lesů

6.1.2.1. Funkce půdoochranná a klimatická Funkce půdoochranná Les je považován za jeden z nejefektivnějších stabilizujících přírodních prvků proti vzniku eroze a sesuvů. Ochrana půdního horizontu a jeho vrchní humusové vrstvy především, je jedním ze základních činitelů pro existenci zdravého a plnohodnotného lesa. Tato funkce se definuje jako soubor funkčních efektů působící na ochranu lesní půdy především před různými druhy eroze a před svahovými pohyby. Uplatňují se jak uvnitř lesního ekosystému, tak i navenek v blízkém okolí, i v krajinném prostředí vůbec. Je nutné poznamenat, že tato funkce je velmi rozsáhlá a je potřeba ji detailně specifikovat. Proto se dále dělí funkce půdoochranná na dílčí funkce: −

protierozní funkce lesa – schopnost lesa odolávat přemísťování povrchu půdy vodou. Eroze mohou být jak plošné tak rýhové. Nebezpečí eroze je úměrné sklonu terénu, nepřerušené délce svahu a erodovatelnosti horniny. Výsledkem posouzení této funkce je zařazení lesa do lesa ochranného (§ 7, zákona o lesích č. 289/1995 Sb. a příloha č. 4, vyhl. Mze 83/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), nebo do lesa zvláštního určení (odst. 2, písm. e, § 8, zákona o lesích č. 289/1995 Sb.)

−

protisesuvná funkce lesa – schopnost lesa mechanicky zpevnit zejména kořenovými systémy stromů půdní povrch ohrožený sesuvem. Tato funkce je významná zejména na slínech, flyši a jílových půdách. Tyto lesní porosty se často zařazují do kategorie lesů zvláštního určení (dle odst. 2, písmene e, § 8, zákona o lesích č. 289/1995 Sb.).

−

břehoochranná funkce lesa – umožňuje využívání lesa k ochraně břehů vodních toků a nádrží před případnou erozí. Břehové porosty svými kořenovými systémy mechanicky zpevňují okolní břehy, zmenšují energii proudící vody, která by způsobila erozi, brání vyplavování a následně vymílání půdy a konečně samotné kmeny brání eroznímu účinku ker na břeh. Tyto funkce zastává nejen stromové patro, ale i keřový a v menším měřítku i bylinný podrost.

−

protideflační funkce lesa – tato funkce má velký význam zejména v lokalitách s podložím spraše a vátých písků, ale i v dalších rovinatých, popř. mírně zvlněných oblastech, ohrožených větrnou erozí.

Půdoochranný potenciál lesa je vymezen tzv. erozně uzavřenými celky. Erozně uzavřený celek (ČSN 75 0140) je souvislé území s lokálně uzavřeným erozním procesem, tj. denudací, transportem a akumulací půdy. Podle druhu ohrožení lesních půd lze vymezit modelové erozně uzavřené celky typu:

E

- lesní půdy a půdy rekultivované, výrazně náchylné k vodní erozi. Riziko vzniká zejména porušením povrchu a pokryvu půdy při použití nevhodných těžebně-dopravních technologií a následném působení vody.

T

- lesní půdy ohrožené větrnou erozí (váté písky, spraše),

S

- lesní půdy ohrožené půdními sesuvy (svážná území, splazy, mury),

Y

- lavinová území,

P

- poddolovaná území


84

Funkce lesů


Kritéria pro vymezení modelových erozně uzavřených celků jsou patrné z následující přehledové tabulky : Tab.: č. 6.12.: Charakteristika modelových erozně uzavřených celků

diagnostika model

E

S

P

cílový HS

charakteristika

01, 02, 03

-ochranné les. na mimořádně nepříznivých stanovištích, extrémní edafické

nad kritický

kategorie Z, Y, J, X

sklon:

-exponovaná stanoviště svahová edafických kategorií M, K, S, B

návrh preventivních opatření intenzita způsoby hospodaření opatření naléhavá změna technologie, případně urychlená asanační opatřeni

-preference šetrných ekologicky únosných těžebně-dopravních technologií

-omezení traktorových technologií na sezónní podmínky podle stavu půdy (sucho, zmrzlá p.) -trasování soustřeďovacích linek mimo koryta vodotečí a zamokřených lokalit -optimalizovat LSD

21, 41, 51, 71 -exponovaná stanoviště edafických ost. 40% kategorií N, F, A., D, C - ost. edafické kategorie zonální, zpravidla v terénu prokazatelně poškozené a zdůvodňující navržený kritický sklon svahu převážně -ochranné lesy s půdoochrannou funkcí 25, 45, 51, (porosty svážných území edafické 55, 57, 75 kategorie D) -mozaika SLT zpravidla svahových edafických kategorií S, B se zjevně patrnými sesuvy -nepravidelně zvlněný terén se specifickým různé vodním režimem

-nepřipouští se celoplošná příprava půdy a klučení pařezů

-hospodářský způsob N, P, V

naléhavé ochrana lesa

-minimální narušení půdního povrchu -preference šetrných, ekologicky únosných

půdoochranné zalesnění

technologií -údržba hydrografické sítě -hospodářský způsob N, P, V

ochrana lesní půdy

-omezené možnosti hospodaření

Erozně uzavřené celky typu T a Y se v PLO nevyskytují. Erozně uzavřené celky typu P - poddolovaná území jsou zakresleny v mapách funkčního potenciálu, v digitální formě pak jako vrstva PDOL. V dané PLO jsou lokality s určitým půdoochranným potenciálem. Jde většinou o bývalé lesy ochranné, které mohou být na podkladě zákona č.289/95 Sb. o lesích a vyhlášky Mze ČR č.83/1996 Sb. (příloha č.3 ) a revize typologického mapování revidovány a převáděny do kategorie lesa zvláštního určení ( § 8, odst. 2, písmeno e ). Stanoviště s určitým půdoochranným potenciálem, které lze řešit případnou kategorizací jsou zakreslena na mapě funkčního potenciálu, v digitální podobě se jedná o vrstvu POCH. Funkce klimatická : spočívá především ve zmírnění klimatu ať už se jedná o srovnání extrémů nebo vytvořením překážek.

Meliorační úprava LHC Plasy (foto garant)

85



Funkce lesů

6.1.2.2. Funkce vodní ( vodohospodářská ) Vodohospodářská funkce v ochraně zdrojů pitné vody a v ochraně pramenných oblastí patří k nejdůležitějším environmentálním funkcím lesa v kulturní krajině.Obecně se vodní funkcí rozumí využívání lesa pro zlepšení vodního hospodářství podle potřeb společnosti. Vodohospodářská funkce lesa se využívá k zlepšení odtokových poměrů a to snížením rozkolísanosti vodních toků a zvýšením vodnosti toků. Množství srážek, které za rok spadne, resp. kondenzuje na ploše povodí, se dělí na evapotranspiraci, zahrnující celkový klimatický výpar a na odtok povrchový a podzemní. V poslední době v důsledku reakcí na nedávné katastrofální záplavy a v důsledku řady hypotéz o celkové změně klimatu vzrůstá význam vodní (vodoochranné) funkce lesa. Je nutné si však uvědomit, že ani les z funkčního vodohospodářského hlediska optimálně obhospodařován nemůže zabránit povodním nebo je výrazně tlumit, jestliže extrémně vydatné srážky naplní retenční kapacitu lesů a v krátké době zasáhnou velká území. Účelně obhospodařované lesy však velmi výrazně tlumí ohrožení krajiny za běžných, byť častých přívalových srážkách. Evapotranspirace (vypařování), je proces přeměny vody z fáze kapalné do fáze plynné a to z povrchu půdy, povrchu vody a přes rostliny. Rozlišujeme evapotranspiraci aktuální (skutečná), což je skutečný celkový výpar z půdy a transpirace rostlin v přírodních podmínkách a evapotranspiraci potenciální, což je celkové množství vody , které se může vypařit z půdy a vegetačniho krytu při nasycení půdy vodou. V běžných přírodních podmínkách evapotranspirace potenciální převyšuje aktuální. Vodní (hydrický) potenciál je podkladem pro odvození hydrologické bilance na úrovni povodí n-tého řadu. Výstupem jsou následující dílčí funkční potenciály : desukční a srážkotvorný desukční, vymezený evapotranspirací lesních porostů, orientační hodnoty evapotranspirace jsou odvozeny podle AMBROSE, 1975 a aplikovány na úrovni PLO podle PT pro cílové HS. Srovnáním evapotranspirace (v mm) a srážkového ročního úhrnu lze posoudit význam lesních porostů v dané PLO pro vodní bilanci. Zvláštní význam pro hospodářsko úpravnická opatření mají stanoviště ovlivněná vodou. Tato se podle druhu zamokření dělí na tzv. hydromeliorační okrsky. srážkotvorný, s intenzivní tvorbou horizontálních srážek z mlhy v korunách stromů v polohách nad 800 m n.m. Tab.č.6.13,: EVAPOTRANSPIRACE V CÍLOVÝCH SOUBORECH A PODSOUBORECH V PLO Cílový HS

Zásoba m3/ha

ET mm/rok/ha

Dřeviny

Holiny ha

Celkem

Zastoupení %

Naplnění

43a 23a 13a 45 27b 47a

223 190 160 244 180 207

638 566 608 656 607 659

31087,88 22655,83 19205,72 1409376 10850,26 6364,03

280,52 156,21 154,12 304,66 124,56 227,52

31368,40 22812,04 19359,84 14398,42 10974,82 6591,55

25,9 18,8 16,0 11,9 9,0 5,5

25,9 44,7 60,7 72,6 81,6 87,1

21b

183

559

2616,62

31,14

2647,76

2,2

89,3

47b 41b 41a 57a 1b 31b 57b 59a 57 25a 21a 1g 53 29b

208 205 250 192 130 174 272 131 215 240 213 191 272 157

646 642 653 647 542 628 659 655 625 562 594 627 648 630

2402,79 2004,74 1485,44 656,79 690,52 566,53 533,98 524,44 371,20 365,17 333,29 305,35 274,26 273,18

49,32 46,16 8,45 53,94 2,25 35,14 1,91 10,85 4,93 4,01 1,88 4,14 1,23 1,83

2452,11 2050,90 1493,89 710,73 692,77 601,67 535,89 535,29 376,13 369,18 335,17 309,49 275,49 275,01

2,0 1,7 1,2 0,6 0,6 0,5 0,5 0,4 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2

91,3 93,0 94,2 94,8 95,4 95,9 96,4 96,8 97,1 97,4 97,7 98,0 98,2 98,4


86

Funkce lesů


Tab.č.6.13.: pokračování 55 29a 23b 1a 27a 51a 1c 19a 25b 23 13c 39a 59b 1f 19b 31a 51b 39b 1d 79a

232 105 181 166 179 209 201 180 162 108 157 214 180 169 412 284 52 303 47 204

650 584 535 613 527 662 648 556 576 552 572 643 639 521 651 693 675 669 594 536

264,21 259,83 232,53 219,37 163,41 156,16 125,79 102,50 98,10 71,66 73,03 66,75 13,82 13,56 5,28 1,56 1,11 0,98 0,78 0,57

7,61 2,63 0,45 2,17 3,66 4,64 0,17 0,60 1,17 10,45 0,05 0,00 0,00 0,00 0,30 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

271,82 262,46 232,98 221,54 167,07 160,80 125,96 103,10 99,27 82,11 73,08 66,75 13,82 13,56 5,58 1,56 1,11 0,98 0,78 0,57

0,2 0,2 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

98,6 98,8 99,0 99,2 99,3 99,4 99,5 99,6 99,7 99,8 99,9 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Porovnání hodnot srážkových úhrnů a ET lze obecně usoudit na vhodnost pěstování určité dřeviny ( SM ). Kromě již zmíněných účinků lesa na vodní režim krajiny jsou to ještě následující : • • • •

retence – zadržováním srážek se zmírňuje povrchový odtok, čímž se zvýší infiltrace vody do půdy a posílí se tak nasycenost podzemních pramenů. retardace – zpomalením odtoku povrchové vody (např. intercepcí) se snižuje jeho kolísavost a extrémy, které by mohly mít destrukční účinek na okolní krajinu. akumulace vláhy – je podmíněna základní vlastností uzavřeného lesního komplexu – snižováním teplotních rozdílů. Tato vlastnost se uplatňuje zejména na jaře, kdy se díky menším teplotním rozdílům během dne zpomaluje tání a tím les zabrání rychlému, těžko využitelného odtoku. samočisticí filtrační vliv – tato funkce velmi úzce souvisí s půdoochrannou funkcí tím, že les zabraňuje při případné erozi úniku unášených produktů eroze a zabraňuje tím znečištění zdrojů podzemních i povrchových vod.

6.1.2.2.1. Vymezení hydromelioračních okrsků „G“ – TRVALE ZAMOKŘENÉ Tento okrsek je charakteristický vysokou hladinou stagnující podzemní vody. V těchto podmínkách se vyskytuje půdní typ glejový a jeho různé podtypy. Intenzitě zamokření se přizpůsobují také hospodářská opatření. Tato omezení se projevují zejména při obnově porostu. Velmi často je nutné řešit celý hydromeliorační okrsek včetně recipientu vybudováním příkopového odvodňovacího systému. Účinná hloubka příkopů se pohybuje od 0,8 do 1,2 metrů, s rozchodem sběrných příkopů 40 až 80 metrů dle konfigurace terénu. Při samotném zakládání porostů je nutné dbát dále na skladbu dřevin. V extrémních případech se musí využít k zalesnění i vyvýšená sadba. Na tomto okrsku převládají edafické kategorie – G,T.

„V“ – OKRSKY ZAMOKŘENÉ SVAHOVOU PROUDÍCÍ VODOU Jedná se o plošné svahové a podsvahové vývěry. Na mírných plochých svazích tvoří často mozaiku zamokřených pramenišť podle výskytu podzemních překážek, které usměrní proudící podzemní vodu k povrchu. Většinou jde o ploché svahy pramenných oblastí. Na takových stanovištích je i odvodnění málo účinné. Při obnově je nutné využít vyvýšenin a do lokálních depresí vysazovat vhodné dřeviny (OL,JS). V nejvlhčích lokalitách zcela vyloučit výsadbu smrku. Tento okrsek se vyskytuje na typologické edafické kategorii – V, U.

87



Funkce lesů

„L“ – LUHY Inundační území vodních toků s mírným spádem, nivní půdy. Lokality jsou zamokřené proudící podzemní vodou, která koresponduje s hladinou ve vodním toku. Intenzita zamokření se během roku mění podle kolísání průtoku v recipientu. Hydromeliorační opatření se soustřeďují na odvedení povrchové vody po periodických záplavách, což vyžaduje permanentní údržbu vodních kanálů, které lze využít i pro umělé zavodňování. Typologická edafická kategorie – L.

„P“ – PSEUDOGLEJE Narozdíl od glejů není v tomto případě zamokření charakteru trvalého, ale periodického. Tento proces probíhá většinou v terénu tvořeném plošinami a mírnými terénními depresemi. Intenzita zamokření během vývoje porostu silně kolísá. Hydromeliorační zásahy, většinou s omezenou časovou působností, jsou úzce spjaty s obnovou porostu a s jeho zpřístupněním. Do tohoto okrsku většinou zařazujeme edafické kategorie – O, P, Q. Hydromeliorační okrsky a srážkotvorný potenciál jsou v analogové i digitální podobě zakresleny v mapách funkčního potenciálu (v digitální podobě jako vrstva MELI). Vodní funkce porostu je podchycena ve všech hospodářských souborech. Podle funkčních skupin se diferencují účelová funkční opatření a omezují lesohospodářské postupy. V maximální míře se uplatňují hlediska souběhu funkce produkční s funkcí vodohospodářskou. Úpravy zásad hospodaření jsou prakticky nutné pouze v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů a ve vybraných hydromelioračních okrscích rozsáhlejšího charakteru, kde se případně provádí meliorační průzkum a na jeho základě meliorační projekt. Tab.č.6.14.: PLOCHA HYDROMELIORAĆNÍCH OKRSKŮ V PLO Druh zamokření Plocha v ha % P - střídavé ( pseudogleje) 23.337,76 98,1 G - trvalé ( gleje ) 321,74 1,4 R - trvalé ( rašeliny ) L - dle kolísání vod. toku ( luhy ) 74,17 0,3 V - trvalé – proudící svah. voda 58,41 0,2 CELKEM 19,65 % 23.792,08 100,0 Plocha hydromelioračních okrsků tvoří prakticky jednu pětinu (19,65 %) PUPFLu PLO 06.

6.1.2.2.2. Změna klimatu a lesnické meliorace (Šindelář 1995) Podle četných hypotéz lze očekávat změny klimatu směrem k aridnějšímu (suššímu) podnebí s nerovnoměrně rozloženými srážkami (přívalovými dešti). Za takových okolností vzroste vodní a následně vodoochranná funkce lesa. Je proto nutné přihlížet při každém návrhu hospodářského opatření na preventivní ochranu proti zmíněným změnám klimatu, které by ve svém důsledku mohli mít katastrofální následky nejprve na přírodní ekosystémy a v konečném důsledku i na člověka. Základním cílem těchto opatření by mělo být zabránění ochuzování lesního ekosystému a jeho složek o disponibilní vodu. Každý tvůrce těchto opatření by se měl zaměřit zejména na zamezení jakéhokoliv odvodňování v lesích, ať jde o trvale či přechodně zamokřená stanoviště. V souvislosti s předchozím bodem se doporučuje zanechat veškeré těžby rašeliny v lesích, protože rašeliniště svou strukturou a vlastnostmi významně přispívá k vázání vody v přírodě a tím může příznivě ovlivňovat les a celé lesní prostředí. Doporučuje se v rámci zvýšení retence vody v lesním ekosystému obnovovat nebo vytvářet půdní nádrže v lesích, např. v okolí pramenišť aj., nebo umělé vodní nádrže na vodotečích, které byly zřizovány v minulosti pro účely plavení dřeva, rybníky pro chov ryb či vodní rezervoáry pro jiné účely. Dále by bylo vhodné prosazovat a zřizovat další vodní nádrže, které by měly pozitivní vliv na lesní ekosystémy, zejména na udržování vyšší hladiny spodní vody v okolí nádrže a redukcí povodňových vln v případě přívalových dešťů a v konečném důsledku i na celkové lesní klima. Vytváření, udržování a obnova vodních nádrží svým významem zasahuje i do ochrany přírody, protože tato malá vodní díla mohou sloužit jako vhodné biotopy pro řadu rostlin a živočichů.


88

Funkce lesů


6.1.2.3. Funkce ekologicko- stabilizační Les mimo celé řady jiných funkcí plní své nezastupitelné místo v krajině jako rozhodující nositel ekologické stability celé krajiny. Ekologická stabilita je definována jako schopnost ekologického systému přetrvávat i za působení rušivého vlivu a reprodukovat své podstatné charakteristiky v podmínkách narušování zvenčí. Je to tedy schopnost odolávat stresovým vlivům, tlumit jejich činnost na okolí a vyrovnávat a zahlazovat vzniklé poruchy. Tato schopnost se projevuje buď minimální změnou při působení rušivého vlivu (rezistence) nebo spontánním návratem do výchozího stavu, resp. na původní vývojovou trajektorii po případné změně (resilience). Přítomnost jedné z těchto schopností stačí, aby byl ekosystém ekologicky stabilní. Má-li les plnit své nezastupitelné místo v krajině, jako hlavní nositel ekologické stability, musí mít sám vysokou ekologickou stabilitu. Tato závisí na stupni původnosti a přirozenosti lesních ekosystémů. Nejvyšší ekologickou stabilitu a tedy nejstabilnější jsou přírodní ( klimaxová, přirozená ) či přírodě blízká společenstva s výrazným zastoupením dřevin přirozené dřevinné skladby. V těchto lesních ekosystémech s vysokou ekologickou stabilitou jsou vytvořeny podmínky pro přirozený vývoj lesních geobiocenóz a mechanismus autoregulačních procesů, tzn. jsou schopné samostatné existence. Ekologicky stabilní porosty jsou v převážné míře stabilní i staticky. Tato stabilita je míněna pouze pro lesní ekosystémy, nikoliv pro stabilní náhradní ekosystémy vzniklé jako následek změněných podmínek. Dále není možné spojovat ekologickou stabilitu a statickou stabilitu (odolnost porostu proti mechanickému namáhání způsobeném abiotickými činiteli), kdy např. modřínová monokultura je staticky výrazně stabilnější než smrková, ale jejich míra ekologické stability je totožná. Funkční požadavky se soustředí na odlišný způsob hospodaření, zejména na opatření týkající se vhodné druhové a prostorové skladby odpovídající nebo se blížící přirozené, prodloužení obmýtí a obnovní doby a na omezení některých technologií. Pro základní zatřídění se používá krajinářský koeficient ekologické stability (KES), který se počítá na základě poměru ploch relativně stabilních a nestabilních. Jednotlivé typy krajin jsou podle KES následující. Typ krajiny Antropogenní Harmonická Relativně přírodní

KES do 0,7 0,7 – 2,9 nad 2,9

Hodnotu KES uvádí Dr. Culek v publikaci „ Biogeografické členění ČR “ ( 1996 ) pro bioregion 1.28 Plzeňský 1,0 , což je harmonická krajina.

Při hodnocení ekologické stability lesních porostů se používá pětistupňová stupnice : 1 – plochy velmi málo ekologicky stabilní – na lesních porostech se nevyskytují; 2 – plochy málo ekologicky stabilní – jsou degradovaná společenstva zničená např. imisemi a dále jsou to porosty introdukovaných dřevin a hlavně akátu; 3 – plochy středně ekologicky stabilní – kulturní společenstva smrkových a některých borových monokultur (na neborových stanovištích); 4 – plochy velmi ekologicky stabilní – polopřirozená společenstva smíšených příp. etážových porostů se zastoupením dřevin přirozené dřevinné skladby a různá sukcesní vývojová stádia; 5 – plochy ekologicky nejstabilnější – přírodní, přirozená či přírodě blízka společenstva s výrazným zastoupením dřevin přirozené dřevinné skladby;

89



Funkce lesů

6.1.2.3.1. Ekologicko - stabilizační potenciál Syntetické zpracování databáze LHP za PLO umožní srovnání přirozené (ve smyslu přirozené potenciální vegetace) a aktuální dřevinné skladby (odvození indexu přirozenosti porostů), resp.porostních typů ( Macků, 1996 in PROJEKT PPŽP / 620 / 3 / 96 ). Dalším krokem je posouzení druhové diverzity, vyplývající z analýzy PLO. Vlastní vyhodnocení stupně ekologické stability se musí eliminovat podmíněností danou např. loupáním, % defoliace, proveniencí, abiotickými škodami atd. Tab.č.6.15.: HODNOCENÍ EKOLOGICKO – STABILIZAĆNÍHO POTENCIÁLU Stupeň Druhová diverzita St. přirozenosti Kód hodnocení % % 0 Nevhodný C ( čistá) 10 AK 1 Velmi nízký DP (dominantní,přimíšená) 11 –30 E 2 Nízký MZ (majoritní, základní) 31 – 45 3 Průměrný MZP ( major.,zákl.,přimíš.) 46 – 55 4 Vysoký MPP ( majoritní, primíš. 2x) 56 - 70 5 Velmi vysoký ZZZ ( základní 3x ) 71 – 90 6 Mimořádný PPPP ( přimíšená 4x) 91 Tab.č.6.16.: Stupeň ekologické stability : Cílový HS

Plocha ha

Modelový typ

ES_0 %

ES_1 %

ES_2 %

ES_3 %

ES_4 %

ES_5 %

ES_6 %

43a 23a 13a 45 27b 47a

30507,49 22185,95 18828,51 14003,26 10673,63 6410,63

M6 P2 P5 M5 P6 P3 D3 P6 D6 P2 P5 M5 P2 P3 Z2 Z5 Z6

0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,0

18,3 5,0 4,9 25,3 7,1 19,5

49,1 17,6 3,8 40,4 17,2 41,4

28,3 48,5 3,6 23,2 51,2 28,5

3,5 23,8 14,1 8,1 20,8 8,3

0,7 4,8 55,0 2,9 3,8 2,3

0,0 0,2 18,6 0,0 0,0 0,1

21b 47b 41b 41a 57a 1b 31b 57b 59a 57 25a 21a 1g 53 29b 55 29a 23b 1a 27a 51a 1c 19a 25b 23 13c 39a

2647,76 2452,11 2050,90 1493,89 710,73 692,77 601,67 535,89 535,29 376,13 369,18 335,17 309,49 275,49 275,01 271,82 262,46 232,98 221,54 167,07 160,80 125,96 103,10 99,27 82,11 73,08 66,75

M5 P2 P6 Z2 Z5 P6 D6 P2 P5 M6 P2 P5 Z1 Z2 P6 D5 P3 P9 M6 Z5 P2 M2 P1 P6 M2 Z1 Z1 Z2 P6 M5 P6 P9 M5 P3 P6 M6 P1 P2 M6 P1 P2 M8 Z7 P1 M6 Z2 P1 M8 P1 P9 M5 Z6 P3 D3 P5 D5 P9x M6 P1 P2 M6 P3 P5 M5 Z7 P9 M5 P6 P9 M5 P6 P3 D5 P3 M3 P1 P5

3,4 0,0 1,0 0,1 0,0 16,3 2,9 0,0 0,0 0,1 3,9 0,9 0,2 0,0 0,0 0,2 0,0 0,0 6,1 0,0 0,0 4,9 2,7 0,0 0,0 2,6 0,0

22,2 18,1 21,7 19,8 1,9 6,8 19,0 0,3 4,9 15,6 10,6 5,8 2,1 8,7 6,9 2,4 0,5 2,6 9,8 1,7 12,2 4,3 23,5 5,3 5,0 2,8 3,2

23,5 54,4 20,3 49,4 3,5 16,1 24,6 30,9 8,7 13,0 12,6 36,0 9,3 26,2 7,4 26,3 4,8 2,3 4,1 32,9 10,9 39,5 16,0 25,9 57,8 42,8 5,8

27,7 24,5 23,9 24,6 28,7 25,3 32,2 56,9 31,2 28,3 20,6 39,8 29,8 52,2 10,9 53,2 23,6 19,9 18,4 18,2 71,8 20,6 24,5 63,8 11,0 47,1 22,4

14,5 2,4 20,5 5,7 47,0 25,6 16,8 12,0 35,7 30,3 23,2 10,9 26,2 10,3 34,0 14,1 40,4 26,5 10,3 47,0 1,1 20,8 17,6 4,4 24,2 4,3 35,3

8,6 0,6 11,5 0,5 18,8 9,4 4,6 0,0 19,4 12,8 29,2 6,3 32,0 2,5 40,2 3,8 26,3 48,7 50,1 0,2 4,0 9,9 15,2 0,5 2,1 0,3 33,3

0,2 0,0 1,2 0,0 0,0 0,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,4 0,4 0,0 0,6 0,0 4,4 0,0 1,2 0,0 0,0 0,0 0,5 0,0 0,0 0,0 0,0


90

Funkce lesů


Tab.č. 6.16.: pokračování 59b 1f 19b 31a 51b 39b 1d 79a

C1 M5 P6 P9 Z7 Z6 P2 D6 P1 P9 M6 Z2 P1 Z1 Z3 P9 Z1 P3 P6 D1 P9x

13,82 13,56 5,58 1,56 1,11 0,98 0,78 0,57

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

13,0 0,0 48,5 0,0 0,0 0,0 0,0 100,0

34,2 0,0 0,0 0,0 12,6 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 100,0 87,4 100,0 0,0 0,0

12,3 64,4 50,0 0,0 0,0 0,0 100,0 0,0

40,5 17,5 1,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 18,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Průběh ekologické stability hlavních CHS Cílový hospodářský soubor 43a Cílový HS 43a

% 50,0 40,0 30,0

49,1

20,0 10,0

28,3

18,3

3,5

0,00,1

ES_0

ES_1

ES_2

ES_3

ES_4

0,7 ES_5

0,0 ES_6

4,8

0,2 ES_6

Cílový hospodářský soubor 23a

Cílový HS23a

% 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,00,1 ES_0

48,5 5,0 ES_1

23,8

17,6 ES_2

ES_3

ES_4

ES_5

Cílový hospodářský soubor 13a %

60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,00,1 ES_0

91

Cílový HS 13a

55,0

4,9

3,8

3,6

ES_1

ES_2

ES_3

18,6

14,1 ES_4

ES_5

ES_6



Funkce lesů

Cílový hospodářský soubor 45

%

Cílový HS 45

50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,00,1 ES_0

40,4 25,3

ES_1

23,2

ES_2

ES_3

8,1

2,9

ES_4

ES_5

0,0 ES_6

3,8

0,0

ES_5

ES_6

2,3

0,1

ES_5

ES_6

Cílový hospodářský soubor 27b %

Cílový HS 27b

60,0 50,0 40,0 30,0

51,2

20,0 10,0 0,00,0

ES_0

7,1 ES_1

20,8

17,2 ES_2

ES_3

ES_4

Cílový hospodářský soubor 47a

%

Cílový HS 47a

50,0 40,0 30,0

41,4

20,0 10,0

28,5

19,5

8,3

0,00,0

ES_0

ES_1

ES_2

ES_3

ES_4

Komentář ke grafům stupňů ekologické stability hlavních cílových HS ( podsouborů ). Většina HS vykazuje nízký ( 2 ) a průměrný ( 3 ) stupeń ekologické stability. Je to způsobeno vysokým zastoupením SM a BO ve 2. a 3. LVS, kdežto v přirozené druhové skladbě se nevyskytují. Zastoupení listnáčů ( DB a BK ) je minimální. Největší stupeň ekologické stability vykazuje HS 13a - přirozená BO stanoviště, kde naopak velké zastoupení BO odpovídá přirozené druhové skladbě.


92

Funkce lesů


Tab.č.6.17.:Ekologická stabilita - celkové přehledy a grafy Stupeň ES 3 2 4 1 5 6 0 2,8

Plocha ha 35738,12 34910,69 15974,56 15783,33 14570,57 3718,10 376,08 121071,45

Zastoupení % 29,5 28,9 13,2 13,0 12,0 3,1 0,3

Naplnění % 29,5 58,4 71,6 84,6 96,6 99,7 100,0

Plocha ha 376,08 15783,33 34910,69 35738,12 15974,56 14570,57 3718,10 121071,45

Naplnění

Plocha

ha

Stupeň ES 0 1 2 3 4 5 6 2,8

Zastoupení % 0,3 13,0 28,9 29,5 13,2 12,0 3,1 100

%

40000,00

100,0

35000,00

90,0 80,0

30000,00 70,0 25000,00

60,0

20000,00

50,0

15000,00

40,0 30,0

10000,00 20,0 5000,00

10,0

0,00

0,0 3

2

4

1

5

6

0

stupeň ES

3 5 ,0 3 0 ,0 2 5 ,0 2 0 ,0 1 5 ,0 1 0 ,0 5 ,0 0 ,0 0 %

1

2

3 s tu p e ň E S

4

5

6

Ekologická stabilita PLO 6 je mírně podprůměrná, o čemž svědčí vypočtený průměr 2,8 z tab. 6.17. 93



Funkce lesů

6.1.2.3.2. Územní systém ekologické stability (ÚSES) ÚSES je podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Základní význam pro zajištění ekologické stability krajiny mají ekologicky významné segmenty krajiny (EVSK). Jsou to ekosystémy s relativně vyšší ekologickou stabilitou. Kostrou ekologické stability nazýváme soubor existujících EVSK. Vybraná soustava stávajících EVSK doplněná o další (navržené, v současnosti nefunkční) skladebné části (vše dle stanovených kritérií) tvoří ÚSES. Představa o zařazení biocenter do jiné kategorie lesů než do lesů hospodářských je taková, že většinou zůstávají v kategorii lesa hospodářského, dále mohou být zařazeny do lesů zvláštního určení v rámci vyhlášených rezervací či genových základen. Zařazování do lesů zvláštního určení pouze z titulu prvků SES není účelné.

6.1.2.4. Funkce ochrany přírody V poslední době je stále více znatelnější negativní vliv civilizace na přírodu a člověk začíná toto pociťovat na vlastním zdraví. Východiskem pro záchranu a nápravu poškozeného životního prostředí by měl být právě lesní ekosystém. Proto je nutné chránit přírodu, nejen les, protože les je úzce spjat s okolním prostředím. Cílem ochrany přírody je činnost jak na individuální, tak na mezinárodní úrovni, jež podporuje obnovu a vývoj přírodních systémů (biotických i abiotických) a dále zachovávají původní kvality biosféry. Moderní ochrana přírody vychází z principů ekologie a zabývá se i ochranou esteticky hodnotných území, atraktivních rostlin, živočichů a anorganických přírodních výtvorů. Podle zákona o lesích č. 289/1995 Sb., § 8, náleží určené lesní porosty, vyskytující se na území národních parků, národních přírodních rezervací aj. chráněných území do lesů zvláštního určení. Tomuto statutu se přizpůsobuje příslušně i hospodaření. Zaměřuje se na zachování původnosti lesních společenstev a zachování či obnovu ekologické stability. Nazýváme jej proto přírodě blízké hospodaření. Přehled lokalit se zájmem ochrany přírody je uveden v kapitole 6.2.2.1.c) a 6.2.2.2.a)

Přírodní rezervace Běleč - LHC Přeštice (foto garant)


94

Funkce lesů


6.1.2.5. Funkce krajinotvorná Les může mít v krajině jednak funkci homeostatickou (resp. stabilizační) a jednak stále nedoceněnou funkci environmentální. Bohužel, tato funkce často nepodmiňuje zařazení lesa do lesů zvláštního určení s příslušně navrženými hospodářskými opatřeními. Lesní hospodářství usiluje o vyvážení biologické a environmentální funkce lesa v krajině. Tato ekologicko-společenská funkce by měla být respektována zejména v lesích rekreačních. Lesní hospodářství tedy v rámci atraktivnosti krajiny zpřístupňuje obyvatelstvu okolní životní prostředí, což by mělo ve svém konečném důsledku vést nejen k odpočinku a relaxaci člověka, ale i k motivaci lidí les a lesní ekosystém jako takový ochraňovat a pečovat o něj. K přírodě šetrné postupy hospodaření v lesích by měly směřovat k utváření pestré horizontální, vertikální a druhové skladby porostu. Pro vysoké náklady a nedostatek finančních prostředků se však zatím žádné podobné kroky v lesním hospodářství nerealizují. Podle praktické typizace krajinného rázu (Míchal 1982) se krajina člení na následující krajinné typy: KES do 0,39 - typ A – krajina plně antropogenizovaná, s jasným porušením přírodních struktur a výskytem sídelních, industriálních či agroindustrálních prvků; KES 0,4 – 0,89 – intenzívně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním (agro)industriálních prvků, takže přichází postupně s klesající pravděpodobností krajinný typ A a se stoupající pravděpodobností krajinný typ B; KES 0,9 – 2,89 – typ B – krajina harmonická – indikuje běžnou kulturní krajinu, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem přírodních struktur; KES 2,9 – 6,2 – krajina, kde jsou technické objekty roztroušeny na malých plochách při převaze přírodních prvků; začíná převažovat krajinný typ C nad krajinným typem B; KES nad 6,2 - typ C – krajina relativně přírodní – s nejméně výraznými civilizačními zásahy a s dominantním výskytem různě kulturně ovlivněných přírodních prvků; Celé území lesní oblasti bylo v rámci jednotlivých katastrů, po aktualizaci stavu evidence kultur, zhodnoceno podle tzv. krajinářského koeficientu ekologické stability (KES) vypočítaného z výměry půdy podle vzorce: lesní půda + louky + pastviny + zahrady + ovocné sady + vinice + rybníky + ostatní vodní plochy

KES=

orná půda + chmelnice + zastavěné plochy

Vzorec schematicky vyjadřuje poměr ploch s trvalejšími ekosystémy k plochám zbavovaným vegetace trvale nebo v radikálních krátkodobých cyklech. Zachycuje tedy míru intenzity ovlivnění krajiny člověkem. Průměrný KES pro celou republiku (ČSR) vykazuje dle stavu evidence nemovitostí k 1.1.1981 hodnotu 1,144, což odpovídá krajinnému typu B - krajině harmonické.

6.1.2.6. Funkce reprodukční Jedním ze základních předpokladů úspěšné obnovy a zakládání lesů, zabezpečení stability lesních ekosystémů, udržování a zvyšování produkční schopnosti lesa (uchování a další zlepšování dědičné podstaty) je používání provenienčně a stanovištně vhodného reprodukčního materiálu lesních dřevin. Schopnost reprodukce je jednou ze základních vlastností každého živého systému. Také les je živý systém. Genetické vlastnosti sadebního materiálu se projevují v průběhu celé délky života lesa. Neznalosti tohoto problému v minulých letech způsobily nemalé problémy, jejichž výsledkem jsou dnes nestabilní lesní komplexy. Vědecké obory, které se zabývají touto problematikou jsou poměrně mladé. Díky jim dnes můžeme vylišit porosty, či soubory porostů geneticky původních dřevin v dané oblasti, které jako jediné mohou zajistit kvalitní reprodukční materiál, z něhož lze vypěstovat kvalitativně i hmotově nadprůměrný porost. Funkce takových porostů nazýváme reprodukční. Pro rozčlenění sadebního materiálu dle jeho genetické výbavy se užívá termín ekotyp.

95



Funkce lesů

Ekotyp je genetická podjednotka druhu vzniklá jako výsledek selektivního procesu v přírodním prostředí a vykazující adaptabilitu na dané prostředí. Jednotlivé ekotypy se mohou vzájemně křížit. Ekotypy vznikají selekčním tlakem, který je vlastní každému prostředí (Hynek 1994). Každý ekotyp má určitou plasticitu, která umožňuje větší či menší přizpůsobivost na dané stanoviště. V přirozeném prostředí původního areálu rozšíření má odpovídající ekotyp nejstálejší formu, a proto je i nejodolnější. Zvláštní původ mají tzv. „lokální ekotypy“, které pocházejí z prostorově velmi malé lokality, ale jejich význam je nezanedbatelný. Za účelem zachování a ochrany reprodukčního materiálu jsou zřizovány přírodní rezervace, národní parky, chráněná území apod. Pro potřeby využití porostů k získání reprodukčního materiálu musí mít dotyčný porost příslušný fyzický věk a musí být zařazen v rámci uznávacího řízení do uznaných porostů, příp. výběrových stromů. Souvislejší plochy těchto porostů tvoří genové základny, které se zařazují do kategorie lesů zvláštního určení. Porosty v okolí genových základen jsou lesy hospodářské, leč hospodaření v nich je specifické vzhledem ke kategorii lesů zvláštního určení v jejich blízkosti. Hlavním cílem hospodaření v uznaných porostech a genových základnách je zlepšovat hospodářskou hodnotu těchto porostů, zvyšovat jejich odolnost a vytvářet podmínky pro zvýšení produkce semen a přirozenou obnovu porostů. Potenciálním zdrojem reprodukčního materiálu jsou vhodné semenné porosty, které jsou po dosažení příslušného fyzického věku zařazeny v rámci uznávacího řízení do uznaných porostů. Souvislé plochy těchto porostů tvoří genové základny, které mohou patřit do kategorie lesa zvláštního určení (zákon č. 289/95 Sb., § 8, odst. 2., písmeno f ).

Semenný sad smrku - LHC Stříbro (foto Lederer)

6.1.2.6.a) Uznané porosty, semenné porosty a výběrové stromy Uznané porosty : O zařazení lesů do uznaných porostů rozhoduje státní správa lesů na základě posudku pověřené osoby. Všeobecně se lesní porosty starší 60 let (douglaska, jedle obrovská, vejmutovka – 40 let, olše+bříza+osika – 30 let) třídí do fenotypových kategorií:


96

Funkce lesů


A - hospodářsky vysoce hodnotné porosty B – ostatní porosty nadprůměrné hospodářské hodnoty a dobrého zdravotního stavu C – porosty průměrné hospodářské hodnoty, vhodné pro přirozenou obnovu, nikoliv pro sběr semen D - geneticky a hospodářsky nevhodné (podprůměrné porosty) určené k likvidaci U smíšených porostů se zařazují do fenotypových kategorií všechny zastoupené dřeviny; je-li některá dřevina uznána ke sklizni osiva, uvádí se jako výměra uznaného porostu plocha úměrná zastoupení uznané dřeviny (§ 2, vyhl. č. 82/1996 Sb.). Uznávají se všechny lesní dřeviny domácí i geograficky nepůvodní, které jsou předmětem hospodaření (kromě topolů černých, balzámových, bílých a vrb, u nichž se uznávají pouze vybraní jedinci jako stromy výběrové). Tab.č.6..19: PŘEHLED UZNANÝCH Dřevina Uznané porosty A Počet plocha SM 10 42,88 JD 0 0,00 DG 8 1,34 BO 39 102,40 BOC 0 0,00 VJ 0 0,00 MD 11 17,22 DB 5 32,25 DBZ 13 28,43 DBC 0 0,00 BK 3 15,91 HB 0 0,00 KL 0 0,00 JS 0 0,00 LP 0 0,00 OL 0 0,00 OS 0 0,00 Celkem 89 240,43

POROSTŮ V PLO DLE DŘEVIN A PLOCH Uznané porosty B Celkem A ,B počet plocha Počet plocha 808 2011,22 818 2054,10 67 62,28 67 62,28 19 2,87 27 4,21 673 1601,37 712 1703,77 3 2,39 3 2,39 6 1,24 6 1,24 216 125,37 227 142,59 32 51,37 37 83,62 82 107,60 95 136,03 1 0,20 1 0,20 40 76,19 43 92,10 1 0,90 1 0,90 3 0,52 3 0,52 11 2,86 11 2,86 7 3,58 7 3,58 10 4,83 10 4,43 3 1,10 3 1,10 1982 4055,89 2071 4296,32

Tab.č.6.20.: PŘEHLED VÝBĚROVÝCH STROMŮ V PLO Pořadové číslo 1 2 3 4 5 6

Dřevina

Vlastník

SM SM BO BO BO BO

LČR LS Přeštice LČR LS HoršovskýTýn LČR LS Plzeň " " "

Evidenční číslo výběrného stromu 11807 - 11822 11823 - 11842 2097 - 2099 2101 2104 2846

7 8 9

BO BO BO

LČR LS Plasy " "

2975 - 2999 20003 - 20005 20008 - 20012

10 11 12

BO BO BO

LČR LS Přeštice LČR LS Spálené Pořičí "

2348 - 2365 2366 - 2371 2373 - 2380

13 14

BO BO

LČR LS HoršovskýTýn "

2653 - 2654 2656 - 2659

15 16

MD LP

LČR Spálené Pořičí LČR LS Plasy

487 - 528 9461 - 9478

97

Počet VS Suma 16 Suma 20 3 1 1 1 Suma 6 25 3 5 Suma 33 Suma 18 6 8 Suma 14 2 4 Suma 6 Suma 42 Suma 18



Funkce lesů

6.1.2.6.b) Genové základny Jsou souvislé komplexy lesních porostů, ve kterém jsou zastoupeny převážně původní populace lesních dřevin nebo populace nepůvodní, které se vyznačují např. vysokou produkční schopností, odolností apod. Vhodným hospodařením jsou tyto porosty schopné autoreprodukce (Hynek 1995). Výměra základny by neměla klesnout pod 100 ha. Podkladem pro zřizování genových základen, které tvoří rámec regionálních populací lesních dřevin, jsou hranice PLO. V genových základnách se plně uplatňuje přírodě blízké hospodaření. Obnova se provádí pokud možno clonným způsobem. Pokud je třeba použít obnovu umělou, přísně se dbá na původ sadebního materiálu, který pochází vždy z téže genetické základny. V genetické základně je zvlášť vylišeno vlastní jádro, v němž se smí provádět pouze obnova přirozená. Přehled genových základen v PLO je uveden v kapitole 6.2.2.2.f)

Genová základna Bolevec - LHC ML Plzeň (foto ing. Majer)

6.1.2.6. c) Zdroje reprodukčního materiálu Genové zdroje v přírodní lesní oblasti (PLO) č. 06 – Západočeská pahorkatina ( ing. Hynek CSc.,VÚLHM ) Komentář : Aby byla zajištěna minimálně shodná produkční schopnost a stabilita nově zakládaných lesních porostů jako je tomu u porostů stávajících, je nejvhodnější používat pro obnovu lesních porostů především místní zdroje reprodukčního materiálu. Za místní zdroje reprodukčního materiálu jsou považovány reprodukční zdroje z téže lesní správy. Není-li reprodukční materiál z místních zdrojů v dostatečném množství k dispozici, využívá se reprodukční materiál původem z PLO. Není-li dostatečné množství reprodukčního materiálu původem z příslušné PLO, je účelné využívat reprodukční materiál původem ze semenářské oblasti (pokud je vyhlášena a nebo alespoň navržena). Není-li k dispozici dostatečné množství reprodukčního materiálu ani ze semenářské oblasti, používá se reprodukční materiál jednotlivých lesních dřevin ve smyslu platných předpisů buď z jiných oblastí ČR a nebo i z dovozu ze zahraničí. Pokud se v další části materiálu doporučuje respektování klimatických ekotypů lesních dřevin, znamená to, že tyto ekotypy by se měly využívat pouze v těch lesních vegetačních stupních, které tyto ekotypy také vylišují. Jedná se tedy o doporučené a tím i dobrovolné zpřísnění stávající vyhlášky č. 82/96. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

98

Funkce lesů


Ze zákona o lesích (č. 289/1995 Sb.) vyplývá povinnost využívat reprodukční materiál vybraných lesních dřevin (tj. smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého) pouze z uznaných zdrojů reprodukčního materiálu. Zařazení dalších dřevin mezi vybrané lesní dřeviny stanoví ministerstvo právním předpisem. Pro tyto dřeviny jsou vymezeny semenářské oblasti a stanovena pravidla přenosu reprodukčního materiálu. Pro ostatní dřeviny jsou jako doporučení navrženy nezávazné semenářské oblasti. Stávající legislativa se bude měnit očekávaným vstupem naší země do EU resp. při slaďování našich právních předpisů s právními předpisy EU. V případě reprodukčního materiálu lesních dřevin bude tato změna výrazná. Uváděná doporučení v následujícím textu ale nejsou s pravidly EU v rozporu. V materiálu nejsou zohledněny některé dosavadní výsledky provenienčního výzkumu, protože stávající vyhláška č. 82/96 některé přenosy reprodukčního materiálu nepovoluje. V rámci PLO č. 6 – Západočeská pahorkatina jsou vylišeny lesní vegetační stupně 1.-6. (viz Plíva a Žlábek 1986). I. Vybrané lesní dřeviny : Smrk ztepilý Pro smrk ztepilý je vyhlášena semenářská oblast č. II – středočeská, tvořená PLO č. 6 (Západočeská pahorkatina), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 7 (Brdská vrchovina), 8 (Křivoklátsko a Český Kras), 9 (Rakovnicko – Kladenská pahorkatina), 10 (Středočeská pahorkatina), 15 (Jihočeské pánve). Přenos reprodukčního materiálu je možný v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V PLO č. 6 - Západočeská pahorkatina se doporučuje rozlišovat a respektovat klimatické ekotypy smrku: a) horský (5.-6. LVS) b) chlumní (1.-4. LVS) V rámci PLO č. 6 – Západočeská pahorkatina resp. semenářské oblasti II – středočeské jsou zdroje reprodukčního materiálu pro 5.-6. LVS dostatečné. Určité problémy mohou nastat 1.-4. LVS, kde bude zapotřebí vylišit zbytky původního klimatického ekotypu pokud se zde vyskytuje.

Borovice lesní Pro borovici lesní je vyhlášena semenářská oblast č. I. západočeská, tvořená PLO č. 6 (Západočeská pahorkatina), 1 (Krušné hory), 2a (Chebská a Sokolovská pánev), 2b Mostecká a Žatecká pánev), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 7 (Brdská vrchovina), 8 (Křivoklátsko a Český Kras), 9 (Rakovnicko- Kladenská pahorkatina), 11 (Český les). ). Přenos reprodukčního materiálu je pouze možný v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V PLO č. 6 Západočeská pahorkatina se doporučuje rozlišovat a respektovat 2 klimatické ekotypy (varianty) borovice: a) chlumní (1.-4. LVS) b) náhorní (5.-6. LVS) V rámci PLO č. 6 – Západočeská pahorkatina, resp. semenářské oblasti č. I – západočeské, jsou zdroje reprodukčního materiálu borovice lesní dostatečné.

Modřín opadavý PLO č. 6 – Západočeská pahorkatina je zařazena do semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR (mimo oblast původního rozšíření jesenického modřínu). Přenos reprodukčního materiálu je možný pouze v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 6 – Západočeská pahorkatina, resp. semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR, jsou zdroje reprodukčního materiálu modřínu opadavého dostatečné. Dovoz se semenářské oblasti č. I – jesenické je povolen.

99



Funkce lesů

II. Ostatní lesní dřeviny 1. Domácí dřeviny jehličnaté: Jedle bělokorá Pro jedli bělokorou je navržena semenářská oblast složená z PLO č. 6 (Západočeská pahorkatina), 2 (Krušnohorské pánve), 3 – Karlovarská vrchovina, 4 (Doupovské hory), 7 (Brdská vrchovina), 8 (Křivoklátsko a Český Kras), 9 (Rakovnicko-Kladenská pahorkatina), 10 (Středočeská pahorkatina), 15 (Jihočeské pánve), 16 (Českomoravská pahorkatina), 30 (Drahanská vrchovina), 31 (Českomoravské středohoří), 33 (Předhoří Českomoravské vrchoviny). Přenos reprodukčního materiálu jedle bělokoré je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 6 Západočeská pahorkatina nejsou zdroje reprodukčního materiálu jedle bělokoré dostatečné. V rámci navržené semenářské oblasti bude možno zajistit výrazné množství uvažované potřeby reprodukčního materiálu, ne však dostatečné množství. Pro potřeby zalesňování v Západočeské pahorkatině bude proto nutné využívat i ostatní zdroje reprodukčního materiálu jedle bělokoré v rámci ČR, zejména z moravské části Karpat, případně i z dovozu (Slovensko, Polsko). 2. Domácí dřeviny listnaté: Buk lesní Pro buk lesní je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č. 6 (Západočeská pahorkatina), 2 (Podkrušnohorské pánve), 3 – Karlovarská vrchovina, 7 (Brdská vrchovina), 8a (Křivoklátsko), 9 (Rakovnicko-Kladenská pahorkatina). Přenos reprodukčního materiálu buku lesního je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 6 Západočeská pahorkatina ani v rámci navržené semenářské oblasti nejsou zdroje reprodukčního materiálu buku lesního dostatečné. Proto bude nutné využívat i ostatní zdroje v rámci ČR včetně moravské části Karpat.

Kvalitní buk - Běleč (foto Ing. Urban) © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

Kvalitní dub - Bolevec (foto Ing. Majer) 100

Funkce lesů


Dub letní a dub zimní V lesnickém provozu se dosud oba druhy dubů rozlišují jen minimálně. Běžné jsou smíšené porosty obou těchto druhů jako důsledek umělé výsadby. V PLO č. 6 Západočeská pahorkatina by měl být převládajícím druhem dub zimní. Přirozeně se dub zimní vyskytuje v 1.-4. LVS na sušších stanovištích ve srovnání s dubem letním . Dub letní se přirozeně vyskytuje v 1.-3. LVS, uměle je často vysazován až do 5. LVS. Má výrazně vyšší požadavky na půdní vlhkost. Pro dub zimní je navržena semenářská oblast obsahují PLO č. 6 (Západočeská pahorkatina), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 7 (Brdská vrchovina), 8 (Křivoklátsko a Český Kras), 9 (Rakovnicko-Kladenská pahorkatina), 10 (Středočeská pahorkatina), 12 (Předhoří Šumavy). U obou dubů je nutno respektovat jejich stanovištní nároky. Přenos reprodukčního materiálu dubu letního a zimního je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 6 Západočeská pahorkatina ani v rámci navržené semenářské oblasti pro dub zimní nejsou zdroje reprodukčního materiálu dubu zimního dostatečné. Totéž platí i o dubu letním. Plodnost dubových porostů je obecně snížena vlivem tracheomykoz a obaleče dubového. Proto bude nutné využívat i ostatní zdroje v rámci ČR včetně moravské části Karpat s tím, že je nutno rozlišovat a dodržovat stanovištní nároky obou druhů dubu.

Lípa malolistá Pro tuto dřevin je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č. 6 (Západočeská pahorkatina), 2 (Podkrušnohorské pánve), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 5 (České středohoří), 7 (Brdská vrchovina), 8 (Křivoklátsko a Český Kras), 9 (Rakovnicko-Kladenská pahorkatina), 11 (Český les). Přenos reprodukčního materiálu lípy malolisté je možný s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 6 Západočeská pahorkatina, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu lípy malolisté dostatečné. Lípa velkolistá Pro lípu velkolistou je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č. 6 (Západočeská pahorkatina), 2 (Podkrušnohorské pánve), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 5 (České středohoří), 7 (Brdská vrchovina), 8 (Křivoklátsko a Český Kras), 9 (Rakovnicko-Kladenská pahorkatina), 10 (Středočeská pahorkatina), 11 (Český les), 12 (Předhoří Šumavy), 15 (Jihočeské pánve), 16 (Českomoravská vrchovina), 18 (Severočeská pískovcová plošina a Český ráj), 19 (Lužická pískovcová vrchovina), 20 (Lužická pahorkatina), 23 (Podkrkonoší), 24 (Sudetské mezihoří). Přenos reprodukčního materiálu lípy velkolisté je možný s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 6 – Západočeská pahorkatina, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu lípy velkolisté dostatečné. Jasan ztepilý, javor mléč a javor klen Pro tyto tři dřeviny je navržena semenářská oblast obsahující PLO č. 6 (Západočeská pahorkatina), 3 (Karlovarská vrchovina), 7 (Brdská vrchovina), 8 (Křivoklátsko a Český Kras), 9 (Rakovnicko-Kladenská pahorkatina), 11 (Český les). Přenos reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu je možný s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 6 Západočeská pahorkatina, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu dostatečné.

101



Funkce lesů

6.1.2.6.d) Regionálně nepůvodní druhy dřevin V rámci propagace pěstování lesů na přírodě blízkém základě jsou snahy ochrany přírody omezovat prosazování introdukovaných (druhově nepůvodních) dřevin. Během vývoje druhové skladby v našem regionu nedošlo ke vzniku tak rozmanité druhové skladby jako např. na americkém kontinentu. Bylo to způsobeno zejména geomorfologickým členěním Starého kontinentu. Ústupu a následnému zpětnému osídlování při střídání dob ledových a meziledových bránily napříč směru šíření dřevin položené Alpy, Karpaty atd. Proto na Starém kontinentu máme chudší druhovou skladbu, než na jiných kontinentech. Každý kontinent však má své specifické přírodní podmínky, na které jsou domácí dřeviny adaptovány. Při zalesňování je proto vhodné maximálně prosazovat dřeviny domácí a introdukované vysazovat jen v nejnutnějších případech. Při vysazování druhově nepůvodních dřevin je nutno přihlížet k řadě kritérií. Kritéria vhodné introdukce dřevin: (Peňáz, 1994) – odolnost proti nízkým teplotám – odolnost proti jarním a podzimním mrazům – biotickým škůdcům a chorobám – dobrý růst a schopnost vytvářet tvárný kmen – plnodřevnost – dlouhověkost – schopnost reprodukce. Výpis ze závazného stanoviska odboru ochrany přírody MŽP ČR k oblastním plánům rozvoje lesů pro PLO č. 06 – Západočeská pahorkatina (č.j. OOP/1621/00) ze dne 6.4.2000: Tab č. 6.21.: MAXIMÁLNÍ PODÍL GEOGRAFICKY NEPŮVODNÍCH DRUHŮ DŘEVIN Cílový hospodářský Maximální podíl geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin zastoupených soubor v cílové druhové skladbě v % 13 MD 1 - 4 DBČ + - 1 21 MD 1 - 3 23 MD 1 - 4 DG + DBČ + - 1 25 MD 8 - 10 DG 1 - 4 27 MD 1 - 4 JDO + - 1 DBĆ + 41 MD 6 - 9 43 MD 8 - 10 DG 4 - 7 VJ + - 1 DBĆ + 45 MD 8 - 13 DG 6 - 10 JDO + - 3 57 MD 3 - 7 JDO 3 - 7 Horní hranice uvedených hodnot zastoupení geograficky nepůvodních dřevin platí pro všechny hospodářské lesy, lesy zvláštního určení a ochranné lesy s výjimkou lesů na ploše zvláště chráněných území podle zákona č. 114/92 Sb., kde se při tvorbě OPRL musí vycházet ze schválených plánů péče o ZCHÚ. Spodní hranice platí jako maximum pro skladebné součásti územních systémů ekologické stability, pokud nejsou vymezeny a schváleny v územním plánu nebo územním rozhodnutím o chráněném území podle stavebního zákona a současně dosud nejsou orgánem státní správy lesů prohlášeny za les zvláštního určení. Cílem tvorby ÚSES je dosažení nejvyšší ekologické stability na vymezených reprezentativních plochách, což přímo vylučuje používání geograficky nepůvodních druhů, druhů cizích přirozeným společenstvům domácího původu.

V souvislosti s uplatňováním přírodě blízkého hospodaření formuloval Otto (1993) podmínky pro úspěšné uplatňování cizokrajných dřevin v lesním hospodářství v těchto bodech: •

Dřevina musí být stanovištně vhodná, tj. musí být schopna adaptovat se na klimatické a půdní podmínky v oblasti, v níž má být pěstována.

•

Dřevina musí půdní poměry dlouhodobě udržovat nebo zlepšovat z hlediska optimálního koloběhu látek. To se týká jak prokořenění minerální půdy, tak také tvorby humusu a jeho přetváření.

•

Dřevina nesmí šířit žádné choroby a nesmí přispívat i jinak ke zvyšování lability lesních porostů.

•

Druh by neměl být, v místních podmínkách, kde bude pěstován, ohrožován žádnými abiotickými a biotickými riziky v míře, která by překračovala obvyklý (normální) rozsah.


102

Funkce lesů


•

Dřevina musí být schopna tvořit vhodné směsi s domácími dřevinami a musí se osvědčovat jako pozitivní prvek v lesních ekosystémech.

•

Dřevina musí být schopna se sama obnovovat přirozenou cestou, se zřetelem na uplatňované nebo zaváděné systémy hospodaření.

•

Dřevina musí být vhodná pro uplatňování ve složitých, vertikálně členěných porostních strukturách.

Uvedeným podmínkám (nepočítaje modřín) vyhovuje v plném rozsahu pouze douglaska tisolistá za předpokladu, že se budou k výsadbě používat pouze vhodné a ověřené provenience dřeviny. V omezené míře lze v evropských stanovištích počítat s výsadbou jedle obrovské. Za neperspektivní se ukazuje výsadba borovice vejmutovky a dubu červeného, protože jsou tyto náchylné k napadení parazitickými škůdci a dříví se nemůže svou kvalitou rovnat našim domácím dřevinám. Uplatňování borovice černé jako alternativy k borovici lesní na vysýchavých stanovištích lze považovat za vhodné jen ve velmi omezené míře. Při výsadbě introdukovaných dřevin se musí brát v úvahu možná změna klimatu a přírodních podmínek v souvislosti se skleníkovým efektem. I. Modřín evropský, Larix europaea, DC. Modřín je dřevina vysloveně slunná, s řídkou korunou, trpící zastíněním. Má poměrně kvalitní dřevo a každoročním opadem značně příznivě melioruje půdu. Na přírodní podmínky je nenáročný, snáší dobře i kruté mrazy, vyžaduje však dostatek světla, nesnáší hustý porost. Na přirozených stanovištích v horách roste jak na čerstvých hlubokých a zvětralých půdách, tak na mělkých suťových svazích. Proto vyskytuje-li se v monokultuře, je velmi nekvalitní. Dá se tedy tvrdit, že modřín je pionýrská dřevina. U modřínu jsou patrné rozdíly v jednotlivých ekotypech. Modřín má výrazně disjunktivní areál. Výskyty se soustřeďují jednak v oblasti alpské, jednak karpatské. Oba tyto klimatypy se vzájemně liší zejména svou morfologií. V obou oblastech je však výskyt ostrůvkovitý, netvoří souvislé čisté porosty, protože je vytlačován na extrémní stanoviště stinnějšími dřevinami (smrk). Pěstování : Při obnově se modřín dobře přirozeně zmlazuje i na zabuřenělých půdách se slabou vrstvou humusu. Daří se mu snad na všech stanovištích, kromě podmáčených. Vítaná je směs modřínu s jinými dřevinami, nejčastěji se smrkem. S úspěchem se ho využívá ke zpevnění porostů. Velmi vhodná je směs modřínu s bukem. Tyto porosty jsou však náročnější na pěstování. Nejvhodnější je přimíšení hloučkovité. II. Douglaska tisolistá, Pseudotsuga menziesii (MIRB.) FRANCO Pochází ze severní Ameriky, kde se přiměřeně vyskytuje na horských úbočí při pacifickém pobřeží a ve Skalistých horách. Je to druh světlomilný, nesnáší zástin koruny. Při sebemenším zápoji zastíněné větve zasychají. Oblast přirozeného rozšíření je bohatá na dešťové i sněhové srážky, tudíž vysýchavé půdy u nás jí nesvědčí. Douglasce se daří na kyselém geologickém podloží, na lokalitách s přímořským charakterem klimatu. Je mírně citlivá na znečištění prostředí v okolí měst. Pro lesnické účely se hodí tzv. zelená douglaska. Netrpí kalamitními škůdci a je přirůstavější, než naše domácí dřeviny. Uplatňuje se zejména ve 2. LVS na vlhčích stanovištích (HS 25), v 5. LVS v HS 55, jinak v HS 45. V omezené míře může být na HS 41.

III. Jedle obrovská, Abies grandis (DOUGLAS) LINDL. Oblast přirozeného rozšíření je taktéž severní část amerického kontinentu, konkrétně část pacifická, ale vyskytuje se přirozeně pouze do výšky cca 600 m.n.m., ojediněle až k lesní hranici. Dřevina poměrně dobře snáší zastínění, vydrží dlouho ve spodní etáži a poměrně do vysokého věku reaguje na uvolnění vytvořením často nové koruny z výmladků na kmeni. Vyhovuje jí stanoviště s dostatkem srážek a půdní vláhy. Nemá-li dostatek půdní vláhy, alespoň stále vysokou relativní vlhkost vzduchu. Grandiska se uplatňuje především v HS 47, v 5. LVS HS 57 a v HS 25. Poměrně se jí daří na stanovišti edafické kategorie H, příp. D v 5. LVS HS 55. V kyselé řadě se může uplatnit na ulehlých půdách v HS 43 a 53 (kromě 6. LVS).

103



Funkce lesů

IV. Borovice vejmutovka, Pinus strobus L. Pochází z východní části severoamerického kontinentu. Je to světlomilná dřevina rostoucí na rozmanitém podloží. Nejlépe jí vyhovuje propustný písčitý podklad často zavlažovaný. Na rozdíl od douglasky poměrně dobře snáší velkoměstské klima a exhalace. Trpí však řadou škůdců (mšice, houby). Vejmutovka také často v našich podmínkách trpí sněhovými polomy. Dřevina se uplatňuje na chudších oglejených stanovištích a podmáčených půdách HS 27, 47, 57, které jsou již nehodné pro grandisku. Dále se může bez obav vysadit na ochuzených půdách kyselé řady HS 43 a 53, které již jsou příliš extrémní pro douglasku. V mimořádných případech ji lze uplatnit na ochranném stanovišti na HS 43. V. Dub červený, Quercus rubra L. Pochází taktéž ze severní poloviny amerického kontinentu. V oblasti přirozeného rozšíření vystupuje až do výšky 1 600m.n.m. K nám se začal dovážet poč. 18. století. Je to dřevina, která zvláště v mládí nesnáší žádné zastínění. Růst koruny je velmi agresivní a již v mládí má tendence utlačovat okolní jedince spodních etáží. Na půdu je nenáročný, ale vyžaduje dostatek půdní vláhy. Nevadí mu těžké jílovitohlinité půdy, ani chudé skeletové půdy s nedostatkem živin. Nesnáší však stagnující vodu. Opadané listí se sice pomalu rozkládá, ale má silně meliorující účinky. Raší později než naše domácí druhy a snad právě proto je odolný vůči mrazu. Má však slabší výmladnost.Tvarový výběr je třeba orientovat na stromy se štíhlou korunou. Dosud však bohužel převažuje rozkladitý, metlovitý vzrůst. Dub červený se uplatňuje zejména jako meliorační dřevina na chudších nebo druhotně ochuzených půdách řady kyselé HS 23 a 43, oglejené řady pak HS 27, event. lze vysazovat i na písčité půdy přirozených borových stanovišť HS 13. Dá se zařadit mezi pionýrskou dřevinu a v imisních oblastech lze ji použít jako dřevinu náhradní. Může se vysazovat i na velmi chudých půdách, stačí jen mírně vlhkých.

Vtroušený dub červený na LHC Plasy (foto Ing. Urban)


104

Funkce lesů


6.1.2.7. Funkce rekreační Rekreační funkce lesa, která se uplatňuje na převážné části rozlohy lesů spočívá ve volném využívání lesa návštěvníky po stránce zdravotně estetické. Rekreační funkce lesa je pojem velmi široký, neboť vedle „ rekreačních lesů “ jako kategorie lesa zvláštního určení, kde se tato funkce uplatňuje jako prvořadá, je na většině našich lesů jako souběžná ( druhořadá ) s funkcí produkční. Naproti tomu souběh s ostatními společenskými i ekologickými funkcemi lesa je silně omezen. Jsou však lokality, které jsou sice obhospodařovány v kategorii lesa hospodářského, ale mají též výraznou rekreační funkci. Jedná se např. o okolí větších sídel, místa s intenzivní zástavbou rekreačních zařízení (chatové osady na PUPFL), okolí sportovních areálů. Hospodaření na těchto lokalitách je silně ovlivněno rekreační činností a je proto nutno zde do jisté míry způsob hospodaření usměrnit. Rekreační funkce lesa se uplatňuje vytvářením zdravotně a esteticky působivé lesní přírody, přizpůsobené potřebám a zájmům návštěvníků lesa. Z hlediska rekreační funkce lesa je cílem lesního hospodářství zdravý les, odolný proti živlům a škůdcům, esteticky utvářený, se starými mohutnými stromy, dlouhými lesními okraji, mozaikovitě složený, zpestřený nelesními plochami, s vyhlídkami do krajiny atd. Podle významu a uplatnění rekreační funkce vedle ostatních funkcí můžeme lesy rozdělit do pěti tříd:

I.

Lesy rekreačně nevyužitelné

Sem patří les či lesní části, v nichž je rekreace vyloučena v jakékoliv formě a vstup veřejnosti je omezen či zcela zakázán:

a) lesy v pásmu hygienické ochrany I. stupně podzemních a povrchových zdrojů vody (označeny tabulkami a oploceny) – jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí b) přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky, kde vstup je omezen nebo usměrněn po vyznačených cestách – zakresleny v mapě deklarovaných funkcí c)

myslivecké obory, lokality jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí

II. Lesy s podmíněně využitelnou rekreační funkcí Patří sem lesní části, kde převládají ostatní mimoprodukční funkce lesa a kde je vstup návštěvníkům časově i jinak regulován, nebo jsou zde možné jen některé formy rekreace:

a) lesy ochranné na sutích, příkré svahy a srázy – zakresleny v mapě deklarovaných funkcí b) lesy na vnitřním PHO II. stupně, kde je zákaz stanování, táboření, budování sportovišť; bývají označeny tabulemi a jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí c) uznané bažantnice, kde je vstup zakázán po určité období a usměrněn je i pohyb návštěvníků zpravidla jen po veřejných cestách – viz mapa deklarovaných funkcí d) lesy v ochranných pásmech zvláště chráněných území – daná území zakreslena v mapě deklarovaných funkcí e) lesy vyhlášených přírodních parků – zakresleno v mapě deklarovaných funkcí f)

III.

lesy v okolí význačných objektů turistického zájmu (rozhledny, památkové stromy, církevní stavby, pomníky apod.) archeologických a historických lokalit (mohyly, zříceniny hradů, tvrze, zámky galerie) – zakresleny v mapě deklarovaných funkcí

Lesy s převažující produkční funkcí

V lesích s touto funkcí je hospodaření zaměřeno na trvalé zajištění maximální produkce jakostní dřevní hmoty, přičemž může les zároveň plnit i funkci zdravotně rekreační. Využívány jsou převážně turisticky, pro sběr lesních plodin a hub, sportovně apod. Zpravidla se jedná o kategorii lesa hospodářského a z hlediska rekreační funkce zaujímají podstatnou výměru lesní oblasti.

105



Funkce lesů

IV. Lesy s podporovanou rekreační funkcí Do této třídy se řadí lesní části, které jsou obhospodařovány v kategorii lesa hospodářského, ale mají současně výraznou rekreační funkci. Hospodaření na těchto lokalitách je silně ovlivněno rekreační činností a je proto nutno zde do jisté míry usměrnit jeho způsob. Některé z nich mají charakter lesa zvláštního určení, ale nesplňují všechny podmínky pro vyhlášení této kategorie. Většinou se jedná o části porostu podél rekreačního nebo zdravotnického zařízení, které jsou buď na lesní půdě nebo při jejím bezprostředním okraji, lesy v blízkosti lyžařských areálů apod. •

lesy v bezprostřední blízkosti objektů individuální a hromadné rekreace

•

lesy v bezprostřední blízkosti veřejných tábořišť, koupališť a autokempů

•

lesy v intravilánu měst a obcí

•

lesy v bezprostřední blízkosti zahrádkářských kolonií

•

lesy charakteru příměstských lesů

•

lesy v blízkosti významných turistických a historických objektů

Kamenný rybník u Plzně- rekreační funkce (foto ing. Majer)

V.

Lesy se zvýrazněnou zdravotně rekreační funkcí

Do této třídy patří lesy navržené nebo schválené kategorie lesů zvláštního určení podle zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, § 8, odst. 2 b) – lesy lázeňské a odst. 2c) – lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí: lesy lázeňské – zabezpečují příznivé klimatické podmínky lázeňského místa. Zdravotně-lázeňsko-léčebná funkce lesa představuje využívání lesa jako prostředí se zdravotně účinným působením na pacienty lázní a zařízení preventivní péče. Cílem lesního hospodaření z hlediska zdravotně léčebné funkce je les biologicky vyvážený, hygienicky vysoce účinný, produkující vysoký objem fytoncidů a ozónu, les esteticky působivý a klimaticky příznivý, tvořící oblast ticha s příležitostí pro léčebný pohyb i pro oddych a meditaci. Harmonický obraz lesa vyvolává optimismus i radost ze života. lesy příměstské – zahrnují jednak lesy parkové, popř. lesy v bezprostředním okolí vycházkových objektů, lesy intenzívně navštěvované a opatřené jednoduchým vybavením. Příměstský les (bez parkového lesa) je příkladem souběhu v prvé řadě rekreační funkce s produkční funkcí a proto jsou zásady hospodaření směrovány právě k němu. U lesů parkových se hospodářská opatření týkají jen souvislejších souborů © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

106

Funkce lesů


porostů (přizpůsobují se jen hospodářská opatření: etáže, hustší zápoj, odolné dřeviny apod.), popř. lze rámcovým pokynem v LHP usměrnit jednotlivé solitéry, samostatné skupiny, rozvolněné části parku, ochranné porostní pláště a okraje porostů. Neřeší se však záhonová, křovitá a alejová úprava, ani živé ploty, volná zeleň a ostatní okrasné porostní pruhy, které se upravují projektem. rekreační lesy – lesy s intenzívní zástavbou rekreačních zařízení vyhlášené na podkladě schválené územně plánovací dokumentace a řízené statutem rekreační oblasti. Hospodaření na zastavěných plochách se omezuje na výběr souší a stromů ohrožujících bezpečnost a zdraví rekreantů, či jejich majetku. Nutná obnova se provádí v souladu se statutem na menších prvcích. Hospodaření v okolí zastavěných ploch se shoduje s příměstskými lesy. Všechny zásahy se provádějí v době nejmenší frekvence rekreantů. Lesy v okolí národních kulturních památek a také plochy s přírodními atraktivními, historickými památkami i estetická místa, vyhlídkové lokality apod. mají tvořit zdravé, neznehodnocené prostředí, v němž dochází k velké soustředěnosti jako cílových míst rekreantů. Předpokládá se vybavení rekreačními prvky podle významu a podle návštěvnosti, popř. i nutné zázemí větších rekreačních zařízení (noclehárny, kempinky. podnikové chaty, apod.). Hospodaření je obdobné jako v příměstských lesích. Lesy v oblasti s intenzívní sportovní činností mohou být vyhlášeny na podkladě schválených projektů sportovních areálů, v nichž jsou uplatněny i požadavky na odlesnění a specifický způsob hospodaření v přilehlých lesních částech. Všeobecně mají lesy v blízkosti sportovních areálů charakter příměstských lesů s obdobným režimem hospodaření.

6.1.2.8. Funkce provozování myslivosti Myslivost, tedy chov o ochrana zvěře je úzce spjata s lesem a lesním hospodářstvím obecně. Zvěř je nedílnou součástí lesních ekosystémů, a od nepaměti žila v přirozených lesích. Mezi lesem a zvěří se během dlouhého vývoje vytvořila vazba a rovnováha. Člověk však svou činností tuto rovnováhu narušil. Důsledkem tohoto výrazně poklesly stavy přirozených predátorů zejména spárkaté zvěře. Člověk si je toho vědom a proto úlohu predátorů měla převzít myslivost. Ta však mnohdy rozšířila druhovou skladbu právě spárkaté zvěře (muflon, sika apod.). Dnes jsou stavy zvěře v některých přírodních podmínkách neúnosné, což se projevuje v krajním případě až masivním poškozováním lesního porostu se všemi důsledky. Pokud budeme chtít v lese hospodařit přírodě blízkým způsobem, je nutné vzhledem k tendenci nahrazování umělé obnovy přirozenou, snížit v některých regionech stav zvěře nebo poněkud dražším způsobem pečlivě ochraňovat nálety před okusem. Les se dá ochraňovat však i nepřímo tím, že lesní hospodářství a myslivost začnou více spolupracovat.

Pohled do obory u Podrážnice (foto Ing. Urban)

107



Funkce lesů

Požadavky intenzivního chovu zvěře nejsou zcela v souladu s cíli a potřebami produkčně zaměřeného lesního hospodářství. Zařazením uznaných obor a samostatných bažantnic do kategorie lesa zvláštního určení (zákon 289/95 Sb., § 8, odst. 2, písmeno g) nadřazuje jejich společenskou funkci produkci dřevní hmoty, která i když jako druhořadá, neztrácí svůj význam. Potřeby myslivosti vyžadují značné úpravy způsobu hospodaření. Jedná se o změny základních rozhodnutí rámcových směrnic (druhové skladby, obmýtí, obnovní doby, tvaru lesa a formy hospodářského způsobu). V posledním období dochází k vážnému střetu zájmů při provozování myslivosti a provozem lesního hospodářství. Je to způsobeno velkými škodami spárkatou zvěří. Dosažení přijatelného souladu je podmíněno objektivním stanovením reálných normovaných stavů zvěře a jejich důsledným dodržováním. V rámci PLO je uznáno několik obor. Jedná se především o starou a novu oboru v Horšovském Týně ( Čertáno a Podrážnice ) pro chov zvěře dančí, černé, muflonní a jelena Dybowského. Dále pak dvě menší obory pro dančí zvěř viz. tabulka v přílohách. V PLO jsou rovněž dvě samostatné bažantnice ( H. Týn a Trstenice ) a osm uznaných bažantnic viz. tabulka v příloze. Orientačně lze vymezit následující třídy úživnosti a charakterizovat je půdními kategoriemi: Tab.č. 6.22. Úživnost Třída úživnosti Ia Ib II III IV

mimořádně úživné půdní kategorie velmi úživné půdní kategorie středně úživné méně úživné neúživné

Edafická kategorie V, U, L, D, A, J S, F, C, B, W, H, O M, K, N, I, (X, Y, Z), P G, Q, (X, Y, Z) R, T, (Q)

Norm. kmenový stav / 1 000 ha 14 NKS 12 NKS 9 NKS 6 NKS 0 – 3 NKS

6.1.4. Celospolečenské funkce Nastupující celosvětové pojetí integrovaného polyfunkčního hospodaření přijímá filosofii rovnocenosti všech funkcí lesů, včetně produkce dřeva. Vzniká proto nutnost umět vyjádřit celospolečenské funkce v hmotné, resp. hodnotové dimenzi a umožnit tak i jejich společenské a finanční ( tržní ) ohodnocení. Kvantifikace reálných potenciálů funkcí na rovnocených věcných základech eliminuje spekulativní, hypotetické či subjektivní posuzování významu lesů a jejich společenského využívání. Podává důkazy pro národohospodářské, lesopolitické i koncepční principy ve vztahu k lesům a polyfunkčnímu hospodaření. V lesnické odbornosti pak bude sloužit k objektivní kategorizaci a funkční rajonizaci, zpracování oblastních plánů rozvoje lesů, děl hospodářské úpravy i vlastnímu hospodaření. Vytváří podklady pro lesnickou legislativu. V konečné fázi bude možno finančně objektivně oceňovat funkce lesů, vyjadřovat jejich újmy, výpočty dotací, náhrad a kompenzací i pokut a sankcí ve sféře hospodaření, bez ohledu na typ vlastníků lesů. Kvantifikace reálných potenciálů funkcí lesů je výsledkem řešení státního projektu MŽP ČR " Kvantifikace a kvantitativní hodnocení celospolečenských funkcí lesů ČR jako podklad pro jejich oceňování“ ( Vyskot 1999 ).


108

Funkce lesů


6.2. Funkce deklarované veřejným zájmem a stávající kategorie lesů Deklarované veřejné zájmy se vztahují k lesním pozemkům a jsou stanoveny zákony (289/95 Sb. a 114/92 Sb.) a jejich prováděcími vyhláškami, vládními nařízeními a směrnicemi. Deklarované veřejné zájmy jsou podkladem pro kategorizaci lesů a ovlivňují nebo mohou ovlivňovat produkční funkci lesa v lesním hospodaření. V některých případech se tyto zájmy překrývají. O zařazování do kategorií lesů ochranných nebo zvláštního určení (dle § 7 a § 8, odst. 2, zákona č. 289/95 Sb.), rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka nebo z vlastního podnětu. Lesy zvláštního určení podle § 8 , odst. 1, zákona č. 289/1995 Sb. jsou zařazeny přímo. V lesích ochranných (§ 7) se musí hospodařit tak, aby byly zajištěny jejich ochranné funkce. V lesích zvláštního určení (§ 8), kde jiný oprávněný zájem je nadřazen funkci produkční, jsou vlastníci povinni strpět omezení hospodaření v nich, ale mají právo na náhradu za vzniklou újmu vůči orgánu státní správy, který o tomto rozhodnutí rozhodl. Orgán státní správy může uložit náhradu osobám, v jejichž zájmu o tomto omezení rozhodl (zákon č. 289 / 1995 Sb., § 11, odst.3 a § 36, odst. 3-6).

6.2.1. Ochranné lesy Do lesů ochranných se zařazují lokality na SLT na mimořádně nepříznivých stanovištích, vyjmenovaných v příloze č.3 vyhlášky MZe 83/1996 Sb. Na celém území PLO byla provedena revize typologického mapování a deklarované lesy ochranné jako podklad pro jejich kategorizaci jsou zakresleny podle hranic SLT v mapě deklarovaných funkcí.

6.2.1.1. Lesní typy ochranného charakteru Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č.289/95 Sb. o lesích. Tab.č.6.23.: ZASTOUPENÍ SLT NA MIMOŔÁDNÉ NEPŔÍZNIVÝCH STANOVIŠTÍCH SLT Název plocha % v PLO 0Z Reliktní bor 348 0,29 1Z Zakrslá doubrava 518 0,43 1J Habrová javořina 10 0,01 2Z Zakrslá buková doubrava 216 0,18 3Z Zakrslá dubová bučina 35 0,03 3Y Skeletová dubová bučina 227 0,19 3J Lipová javořina 341 0,28 Celkem : 1695 1,40

6.2.1.2. Kategorie lesů ochranných Zákon č. 289/1995 Sb. člení lesy ochranné na: a) Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (§7, odst. 1, písm. a) viz. lesní typy 6.2.1.1. b) Vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřbetech (§7, odst. 1, písmeno b) c) Lesy v klečovém LVS (§7, odst. 1, písmeno c) V PLO se nevyskytují kategorie b a c. Do kategorie lesů ochranných a) jsou v PLO zařazeny porosty, v kterých převládají SLT na mimořádně nepříznivých stanovištích. Údaje uvedené v tabulce č.6.24. jsou po provedené revizi typologického mapování a neodpovídají proto údajům kategorizace z databáze LHP. Z celkového přehledu vyplývá, že po ukončení nové kategorizace, by v LO 6 neměly lesy ochranné přesáhnout cca 2500 ha, což je méně než zaujímá stávající kategorie lesů ochranných viz. tabulka č. 6.25. Přehled exponovaných lesních typů je v digitální vrstvě LOCH.

109



Funkce lesů

6.2.2. Lesy zvláštního určení Lesy zvláštního určení jsou lesy se zvláštním posláním, které pramení ze specifických potřeb společnosti a jejich hospodaření je řízeno či omezováno zvláštními předpisy, vyplývajícími z oněch specifických potřeb. (dle § 8 , zákona č. 289/1995 Sb.)

6.2.2.1 Lesy zvláštního určení dle § 8, odst. 1, zákona č. 289/1995 Sb. Podle tohoto zákona se do této kategorie zařazují lesy, které nejsou lesy ochrannými a nachází se : a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod c) na území národních parků a národních přírodních rezervací

6.2.2.1.a) Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I.stupně ( PHO I ) O pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. - III. stupně všeobecně pojednává „Směrnice o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží“ (na základě § 71 odst. 2 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu - vydalo ministerstvo zemědělství ČSR - hlavní hygienik ČSR - přípisem č.j. HEM - 3 24.2. - 1.9.1978). V PLO jde převážně o bodové zdroje (vrty, prameny) nebo o plošky nepatrných výměr (jímací studně) na lesních pozemcích, kde PHO I. stupně je vymezeno třeba jen plochou 0,01 ha při výskytu více zdrojů v lokalitě i větší plochou. Tato PHO I by měla být většinou oplocená . Veřejný zájem je deklarován rozhodnutím příslušného okresního úřadu - referátu ŽP-státní správa vodního hospodářství - za účelem zajistit obyvatelstvu pravidelné a dostatečné hromadné zásobování zdravotně nezávadnou pitnou a užitkovou vodou. Tato rozhodnutí se vydávají pro každý zdroj vody samostatně. Přehled o výskytu PHO I. (včetně PHO II. a III. stupně) je uveden na mapě deklarovaných funkcí a v přílohách OPRL je úplný seznam PHO I. st. na lesní půdě včetně úplných rozhodnutí příslušného OkÚ. Z hlediska výměry je tento druh veřejného zájmu méně významný, nedosahuje ani 0,5 % výměry PLO. U některých PHO I je doba platnosti rozhodnutí o vyhlášení PHO již prošlá. Během zpracování OPRL pro PLO vyšel 7.1.1998 zákon č.14, kterým se mění a doplňuje zákon č.138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Mimo jiné tímto zákonem byla zrušena citovaná směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR - hlavního hygienika ČSR ze dne 26. července 1979 č. j. HEM 324.2 - 1.9.1978 o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží. V § 19 zákona č. 14/1998 Sb. se hovoří o ochranných pásmech jako o územích, stanovených k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů povrchových nebo podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou. Tato pásma se dělí na ochranná pásma prvého stupně (v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení a pásma druhého stupně v územích stanovených vodohospodářským orgánem tak, aby nemohlo dojít k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. Ochranná pásma stanoví, mění nebo ruší rozhodnutím vodohospodářský orgán na návrh nebo z vlastního rozhodnutí. Návrh na stanovení ochranných pásem je povinen podat ten, kdo žádá o povolení k odběru vody z vodního zdroje. Návrh na jejich změnu podává ten, kdo vlastní povolení k odběru vod z vod. zdroje. U vodárenských nádrží návrhy podává vlastník nádrže. § 19 zákona č. 14/1998 Sb., zároveň pojednává o činnostech, které jsou zakázány v ochr. pásmech vykonávat a zároveň i pojednává všeobecně o náhradách za prokázané omezení užívání nemovitostí v ochranných pásmech. V § 19, odst. 8 se říká, že ústřední vodohospodářský orgán republiky vyhláškou stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem. Do té doby platí stávající ochranná pásma. V PLO je 130 vyhlášených PHO, která zaujímají celkem 29.962,- ha. Z toho je však jen 42 ha PUPFLu v PHO I. U většiny PHO I (na lesních pozemcích) se totiž jedná o bodové zdroje (vrty, prameny), které jsou oplocené a nemají význam pro kategorizaci. Seznam PHO je uveden v tabulce v příloze. Digitálně jsou pak uvedeny ve vrstvě PHOO.


110

Funkce lesů


Studánka na LHC Plasy (foto Ing. Urban)

6.2.2.1. b) Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod Na základě vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb. o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů a na základě § 70 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu a pozdějších předpisů, zřizuje přírodní léčebné lázně ministerstvo zdravotnictví ČR na návrh Českého inspektorátu lázní a zřídel, jsou - li v místě přírodní zdroje, které byly prohlášeny za léčivé a jichž se má přímo v místě využívat k účelům lázeňské péče. Ochrana přírodních léčivých lázní se zabezpečuje lázeňskými statuty, stanovením ochranných pásem lázeňského místa a vyhlášením ochranných pásem zdrojů přírodních léčivých vod. O ochraně zdrojů přírodních minerálních vod stolních platí přiměřeně ustanovení o ochraně přírodních léčivých zdrojů. V PLO se jedná o následující lokality : 1) Konstantinovy Lázně – Usnesení 2. Plenárního zasedání Západočeského KNV z 2.9.1986. 2) Mariánské Lázně – Rozhodnutí MZ ČR č.j. ČIL – 442 z 25.2.1995 ( 1128,62 ha PUPFLu. ) Obě lokality jsou v okrese Tachov a druhá ještě v okrese Cheb, bližší údaje o vymezených pásmech včetně kopií těchto dokumentů jsou v přílohách OPRL. Celková plocha PUPFLu minerálních vod je v PLO 6 2005,67 ha. Zákresy pak jsou na mapě deklarovaných funkcí a podrobnější údaje v tabulkách. Digitálně pak ve vrstvě PALZ.

111



Funkce lesů

6.2.2.1 c) Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací 1) Národní park se v PLO nevyskytuje 2) Národní přírodní rezervace se v PLO vyskytuje pouze jedna a to NPR Chejlava o celkové výměře 26,60 ha (25,90 ha porostní). Jedná se o smíšený porost pralesovitého charakteru na LS Spálené Poříčí. Je uvedena v digitální vrstvě REZE.

NPR Chejlava na LHC Spálené Poříčí - starý bukový porost (foto Ing. Majer)

6.2.2.2

Lesy zvláštního určení dle § 8, odst. 2, zákona č. 289/1995 Sb.

Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit dle § 8, odst. 2, zákona č. 289/95 Sb. lesy, u nichž veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy dle zákona č. 289/95 Sb.,§ 8, odst. 2 , písmeno : a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, b) lázeňské, c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) v uznaných oborách a samostatných bažantnicích, h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.


112

Funkce lesů


PP Andrejšky- skalní město (foto ing. Majer)

6.2.2.2. a) Lesy v I. zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách Legislativně zakotveno v zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a vyhlášce MŽP ČR č. 395/ 1992 Sb. Pro všechny druhy zvláště chráněných území se vyhotovuje plán péče. a) Chráněné krajinné oblasti – CHKO Slavkovský les ( v LO není I. zóna ) b) Přírodní rezervace ( PR ) a přírodní památky ( PP). Jde o menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením typických ekosystémů významných pro příslušnou geografickou oblast. Lesy na těchto územích mohou být vyhlášeny lesem zvláštního určení (§ 8, odst. 2, písmena a). Přírodních rezervací je v PLO vyhlášených 20 o celkové ploše 219,62 ha a přírodních památek je 32 o ploše 181,93 ha včetně NPP Americká zahrada (vše PUPFL). Zákresy jsou v mapě deklarovaných funkcí. Digitálně ve vrstvě REZE. Jejich úplný seznam je uveden v tabulce příloh.

6.2.2.2. b) Lesy lázeňské V PLO 6 jsou tyto lesy překryty lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod (6.2.2.1.b).

6.2.2.2. c) Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí Funkcí těchto lesů je poskytovat obyvatelstvu možnost rekreace a aktivního odpočinku v příjemném a relativně zdravém prostředí. V některých lokalitách zvýšená návštěvnost těchto lesů působí na toto prostředí negativně. Oba tyto vlivy se promítají ve vytváření speciálních podmínek hospodaření v těchto lesích, a proto je lze zařadit i do lesů zvláštního určení (§ 8, odst. 2, písmeno c). V PLO jsou jako příměstské lesy schváleny na několika LHP. Uvedeny jsou v digitální vrstvě MĚST.

113



PPark Sedmihoří - LHC H. Týn (foto Ing. Urban)

Funkce lesů

Arboretum Sofronka - Plzeň Bolevec (foto ing. Majer)

6.2.2.2.d) Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce V PLO se vyskytuje pouze jedna výzkumná plocha, která je vedena jako les zvláštního určení podle § 8, odst. 2, písmeno d). Jedná se o Arboretum Sofronka v Plzni-Bolevci se sbírkou světového sortimentu odrůd borovice o ploše 3.63 ha porostní půdy. Všechny ostatní výzkumné plochy, které nejsou pro svoji velikost vyhlášeny jako les zvláštního určení jsou uvedeny bodově v digitální vrstvě VYZK.

6.2.2.2 e) Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, krajinotvornou 1. Lesy s funkcí půdoochrannou Na základě zákona č.289/1995 Sb. o lesích, vyhlášky MZe č.83/1996 Sb., příloha č.3 a na základě revize typologického mapování jsou již dříve prohlášené lesy ochranné průběžně přehodnocovány podle nových kritérií. Do lesů půdoochraných pak potenciálně patří lesní pozemky na nepříznivých stanovištích, které mají převážně SLT, které nesplňují podmínky pro vyhlášení lesů ochranných, ale jsou exponované z hlediska ohrožení erozí nebo z hlediska půdoochranného všeobecně. Za PLO jsou tyto pozemky zakresleny v mapě deklarovaných funkcí, v digitální podobě se pak jedná o vrstvu POCH.

2. Lesy s funkcí vodoochrannou Jedná se o lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů II. a III. stupně, a o lesy v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Na území PLO zasahuje CHOPAV Slavkovský les pouze – 2,23 ha PUPFL. U některých PHO I. bylo stanoveno i PHO II., někde rozlišeno na vnitřní (II.a) a vnější (IIb), řídce pak i PHO III. Na základě novely vodního zákona se tato pásma zřejmě výrazně změní. Pásma PHO I.III. i CHOPAV jsou zakreslena v mapě deklarovaných funkcí, v digitální podobě se pak jedná o vrstvu PHOO a CHOP.

3. Lesy s funkcí klimatickou nebo krajinotvornou V oblasti se jedná pouze o čtyři porosty s funkcí barierovou na LHC Přeštice vyhlášené ve stávající kategorizaci.


114

Funkce lesů


6.2.2.2.f) Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti Do této kategorie patří se řadí tyto skupiny, které mohou být vyhlášeny dle § 8, odst. 2, písmene f) za lesy zvláštního určení: I.

Genové základny a geneticky hodnotné porosty

V PLO se vyskytují tyto genové základny : 1) GZ č. 53 : Švihov-Běleč, dřevina buk, 3. a 4. LVS, LČR Přeštice, 156,31 ha porostní půdy 2) GZ č.57 : Čečiny-Doubrava, dřevina dub zimní, 2. a 3. LVS, LČR Plasy, 489,73 ha porostní půdy 3) GZ č.70-1 : Kamýky. dřevina dub zimní, 2. a 4. LVS, LČR SP. Poříčí, 229,43 ha porostní půdy 4) GZ č.74 : Sedmihoří, dřevina borovice, 4. a 0. LVS, LČR H. Týn, 487,26 ha porostní půdy 5) GZ č.78 : Bor-Valcha, dřevina borovice, 0. a 3. LVS, LČR Přimda, 379,82 ha porostní půdy 6) GZ č.80 : Bolevec, dřevina borovice, 0. a 2. LVS, ML a LČR Plzeň, 261,36 ha porostní půdy Celkem genové základny k 31.5.2000 zaujímají v oblasti plochu - 2003,91 ha porostní půdy Genové základny spolu se semennými porosty II. A jsou zobrazeny v digitální formě ve vrstvě GENO. Všechny semenné porosty t.j. II. A i II. B jsou uvedeny v příloze. II.

Založené semenné porosty a sady

Tab.č. 6.24.: SEZNAM SEMENNÝCH SADŮ Číslo semenného sadu SS/SM/108/1/6/TC SS/BO/43/6/4/PJ SS/BO/79/6/2/PS SS/BO/95/6/3/PS SS/MD/13/6/4/PJ

Výměra 2,10 2,24 6,48 5,00 4,23

Vlastník Založeno LCR LS Stříbro 1988 LČR LS Spálené Pořičí 1975 LČR LS Plasy 1980 Obec Kotovice-zal. u LS Plzeň 1985 LČR LS Spálené Pořičí 1973

Sem.oblast / LVS I / 5-7 I / 3-5 I / 2-4 I / 2-4 II / 3-5

V digitální formě jsou ve vrstvě GENO III.

Územní systém ekologické stability ( ÚSES ) a významné krajinné prvky ( VKP )

Jednotlivé nosné segmenty ÚSES (biocentra nebo biokoridory) mohou být vyhlášeny za les zvláštního určení dle § 8, odst. 2, písmeno g). Okresní úřad Cheb odbor životního prostředí zpracoval místo ÚSES rozsáhlou studii a návrhy významných krajinných prvků za celý okres, které jsou digitálně zpracovány v mapě deklarovaných funkcí. Prvky zatím mají charakter neregistrovaných VKP. Na ostatních okresech je zpracován normální ÚSES. Jeho prvky jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a v digitální podobě ve vrstvě USES.

6.2.2.2 g) Lesy s deklarovanou funkcí intenzivního chovu zvěře Tyto lesy jsou deklarovány vyhlášením podle § 5, zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, ve znění pozdějších předpisů a podle § 38, odst. 1 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších změn a doplňků. Týká se to pouze lesů v samostatných bažantnicích a oborách. Viz kapitola 6.1.2.8. Vše je v digitální vrstvě MYSL. Tabulky pak v příloze.

Obory Čertáno a Podrážnice na LHC Horšovský Týn (foto Ing. Urban) 115



Funkce lesů

6.2.2.2.h) Lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Lesy deklarované veřejným zájmem jsou deklarovány rozhodnutím příslušných institucí (VÚSS, VÚHLM, MK apod.). V oblasti se jedná především o lesy na dopadových plochách střelnic u Lažan u Černošína, Janovic n. Úhl. a u Rokycan. Dále pak o většinou oplocené plochy kolem vojenských kasáren a skladů u Holýšova, Stříbra a Šťáhlav. Dále pak o plochy poddolované, mohylová pole apod. (LHC H. Týn, Stříbro) . Tyto funkce jsou v digitálních vrstvách VOJN, PDOL a JINE.

6.2.2.3. Přehled stávajících kategorií Tab.č.6.25. : KATEGORIE A SUBKATEGORIE LESA

Kategorie a subkategorie lesa v platných LHC Kód Název 0 Lesy VLS 1

Lesy hospodářské

2 Lesy ochranné 21a - na mimořádně nepříznivých stanovištích 3 31a 31b 31c 31 32a 32b 32c 32d 32e 32f 32g 32h 32

Lesy zvláštního určení

Rozloha ha % 3,1 3726 106938 88,3 2941 2941

2,4

7466

6,2

-v pásmech hygienické ochrany I. stupně - v ochranných pásmech zdrojů přírodních a stolních minerálních vod - na území národních parků a národních rezervací

57 0,1 1076 0,9 26 0,0 1159 1,0 - v přírodních rezervacích a I. zónách 225 0,2 - lázeňské -příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí 1369 1,2 -lesnický výzkum a výuka (Sofronka) 4 0,0 - se zvýšenou fun. půdo a vodoochrannou,klimatickou nebo krajinotvornou 143 0,1 -pro zachování biologické různorodosti ( genové základny,prvky ÚSES) 1207 1,0 - v uznaných oborách 1966 1,6 - v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření 1393 1,2 6307 5,2 Lesy celkem 121071 100

Poznámka : Byly použity údaje z platných LHC. Platná kategorizace je tedy jen u LHC schválených v letech l998 a 1999 viz. přehled platnosti LHC.

Tento přehled platí k 1.1. 2000. Přehled kategorizace odpovídající zákonu č. 289/95 Sb. bude možné získat až po roce 2000 a bude se od stávajícího lišit především v lese ochranném (max. 2500 ha) a v úbytku lesa bez určení kategorie (lesy VLS) cca o 3000 ha. Rovněž v lesích zvl. určení dojde k přesunům mezi jednotlivými kategoriemi tak, že vzroste plocha lesů se zvýšenou funkcí půdoochrannou (32 e) a pro zachování biologické různorodosti (32 f) a naopak se sníží rozloha lesů v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření (32 h) a lesů příměstských (32 c). Celková plocha lesů zvláštního určení se však zřejmě výrazně nezmění.


116

Funkce lesů


6.3. Přehled překryvů funkcí a střetů zájmů Všechny významné deklarované funkce lesů jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a v příslušných digitálních vrstvách.

6.3.1 Překryvy funkcí lesů V rámci PLO dochází k především k překryvům lesa ochranného s lesy zvláštního určení (PHO I Butov – 0,13 ha, PR,PP – 103,89 ha / např. PR Hradištský vrch, PP Petrské údolí, Loupensko atd./, GZ– 48,15 ha /Bolevec a Sedmihoří/, lesy rekreační – 21,25 ha /LHC ML PLzeň/ a důležitý veřejný zájem – 13,11 ha /LHC Stříbro/). Dále pak překryv lesů zvláštního určení v PR a PP a dalších kategorií lesů zvláštního určení (genových základen - 29,22 ha / GZ Bolevec/, lesů rekreačních – 33,49 ha / ML Plzeň /) a překryv lesů zvláštního určení potřebných pro zachování biologické různorodosti ( GZ ) a lesů zvláštního určení se zvýšenou rekreační funkcí na LHC ML Plzeň, Plzeň a SP. Poříčí o celkové ploše 282,94 ha.

6.3.2 Priority funkcí lesa v rámci překryvů Prioritní funkce lesa byly stanoveny ve smyslu Směrnice MZe č. 18/1997, č.j. 361/97 – 5010 ze dne 10.3.1997 k vyhlašování kategorií lesů v OPRL: a) les ochranný bude nadřazen lesům zvláštního určení b) les zvláštního určení dle § 8, odst. 1 (ze zákona) je nadřazen lesům zvl. určení dle § 8, odst. 2. c) překryvy lesů zvl. určení dle § 8, odst. 1 mezi sebou navzájem budou řešeny následovně: - při vzájemnou překryvu písmena a,b,c, budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene c) - při vzájemném překryvu lesů dle písmene a,b, budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene b) d) při vyhlašování lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 2 bude následující pořadí priorit: 1) písmeno a) – lesy v 1. zónách CHKO,PR,PP 2) písmeno b) – lesy lázeňské 3) písmeno f) – zachování biologické různorodosti – genové základny, prvky ÚSES 4) písmeno e) – lesy se zvýšenou funkcí půdo nebo vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou 5) písmeno h) – lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření (např. střelnice, poddolovaná území atd.) 6) písmeno c) – lesy příměstské a další lesy se zvýšenou funkcí rekreační 7) písmeno d) – lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce 8) písmeno g ) – lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích

Při posuzování priorit funkcí lesa je nutno objektivně a zodpovědně přihlížet v jednotlivých případech k zájmům vlastníků, újmě vzniklé omezením hospodaření, rozdílům ve způsobech hospodaření, celospolečenským zájmům apod..

117



Funkce lesů

6.3.3 Střety zájmů a výhledy v rámci překryvů I. Lesy ochranné : Hospodaření směřuje k ochraně půdy a střety zájmů vlastníka jsou limitovány ustanoveními zákona č. 289/1995 Sb. Vlastník má právo na úhradu újmy vzniklé omezením hospodaření vůči orgánu státní správy, který o omezení rozhodl. Rozloha lesů ochranných, dle kategorizace u LHP vyhotovených do roku 1997, bude po dokončení tzv. rekategorizace nebo vyhotovení nových plánů do konce roku 2000 zcela jiná. Část lesů ochranných přejde do lesů zvláštního určení (půdoochranných) nebo se dokonce stane lesy hospodářskými a naopak část lesů hospodářských, vzhledem ke změně vlastnických poměrů, se stane lesy ochrannými (především u menších parcel). II. Lesy zvláštního určení : Pokud při vyhlášení lesů zvláštního určení dojde ke střetu zájmů nebo omezení vlastníka, má tento právo na náhradu újmy vzniklé omezením hospodaření, podpořené rozhodnutím příslušného orgánu státní správy. a) V pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně se jedná o vymezené území kolem vodárenských odběrných míst, většinou malé oplocené plochy kolem podzemních zdrojů vody, kde omezení spočívá ve využívání mechanizace, chemizace a provádění stavebních prací. b) V ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod je nutná ochrana před zhoršením jejich kvality a před snížením vydatnosti. Z toho důvodu je třeba: - soustavně zlepšovat infiltrační poměry srážkových vod při lesním hospodaření, zejména zákazem holosečného způsobu hospodaření (používat maloplošný, podrostní způsob), obnovu lesa v co nejkratší době a provádět důkladnou protierozní ochranu. c) Lesy v přírodních rezervacích, přírodních památkách jsou obhospodařovány podle schválených plánů péče a hospodaření se řídí především zájmy ochrany přírody (nepůvodní dřeviny). Projednání plánů péče s vlastníky pozemků o úhradě vzniklé újmy je podmínkou pro vyhlašování nových zvláště chráněných území a nezbytné je to dodatečně provést i pro zvláště chráněná území dříve vyhlášená. d) Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí – zdravotně rekreační využívání lesů vždy ovlivňuje lesní ekosystémy a střet narůstá s intenzitou a významem rekreačních území.V dané PLO začíná stoupat zájem o cykloturistiku. Nejvíce jsou ovlivněny lesní části v bezprostřední blízkosti objektů (sportovní zařízení, blízkost měst apod.). Ke snížení produkčního potenciálu lesních částí dochází v souvislosti s účelovou těžbou, volbou dřevin, poškozováním kmenů apod. e) Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, krajinotvornou nebo klimatickou – hospodaření v nich je podřízeno deklarované funkci a vyžaduje jemnější způsoby, ochranu půdního povrchu a omezuje stavební činnost. f) Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti – jsou to především genové základny , které mají specifický způsob hospodaření a omezení ve využívání reprodukčního materiálu. g) Uznané obory – stav zvěře ovlivňuje produkční a ekologické funkce a obnovu lesa. V PLO jsou dvě velké a několik menších obůrek a několik bažnatnic v režii různých vlastníků. h) Lesy v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření – u všech menších podchycených částí se jedná o oplocená území s objekty, do nichž je vstup značně omezen. Vstup je regulován obyčejně propustkami. U střelnic je pak vstup omezen v průběhu střelby. III. Jiné střety : V rámci překryvů mimoprodukčních funkcí nedochází k významějším střetům. Ke střetům však dochází mezi produkčním hospodařením, tedy hlavní funkcí lesů v dané PLO a některými mimoprodukčními funkcemi: a) Mezi provozem myslivosti a produkčně zaměřeným lesním hospodářstvím. Neúnosný rozsah škod zvěří je způsoben především zvýšenými stavy spárkaté zvěře. V některých případech může vést ke střetu zájmů také překryv funkce ekologické stability v prvcích ÚSES s funkcí intenzivního chovu zvěře především v oborách. b) V souvislosti s plánovanou těžbou nerostných surovin (povrchová těžba kamene, kaolínu apod.) a potřebným odlesněním. Dobývací prostory, chráněná ložisková území (CHLÚ), ložiska nerostných surovin a prognózní zdroje jsou nasnímány v digitální vrstvě ODLE. c) Plánovanou investiční výstavbou a potřebným odlesněním (výstavba dálnice D 5, rychlostního koridoru železnice Plzeň-Spolková republika Německo apod.). V současné době je stále nedořešena trasa dálnice kolem Plzně, kde se jedná především o zalesněný vrch Valík.


118

Funkce lesů


6.4. Závěr kapitoly Nároky společnosti na plnění funkcí lesa se v historii výrazně měnily. Ve středověku měly lesy velký význam vojensko strategický, kdy pohraniční komplexy lesů chránily stát před vpády cizích vojsk. Lesy byly také prakticky jediným zdrojem tepelné energie a z velké části i stavebního materiálu. Produkční funkce, hlavně s rozvojem využívání fosilních paliv, postupně ztrácela na důležitosti a do popředí zájmu společnosti se dostaly funkce označované jako mimoprodukční. Význam mimoprodukčních funkcí nepochybně poroste i v budoucnosti, ale renesanci prodělává i funkce produkční (využití dřeva jako přírodního, člověku příjemnému a blízkému materiálu, ale i využití lesní biomasy). Využití lesa jako obnovitelného zdroje surovin a energie je prospěšné pro stav našeho životního prostředí, protože snižuje využívání fosilních zdrojů a tím mimo jiné přispívá ke zpomalení znečišťování atmosféry. Produkce a využití dřeva na rozdíl od fosilních zdrojů uzavírá koloběh oxidu uhličitého v přírodě. Plnění mimoprodukčních funkcí se řídí jednak přírodními podmínkami, stavem lesů a umístěním v krajině (funkční potenciál) a dále poptávkou společnosti (dekl. funkcí). Na plnění produkční funkce působí OPRL prostřednictvím vymezení HS na podkladě zjištěných přírodních podmínek. V OPRL jsou dále soustředěny veškeré potřebné podklady o důležitých mimoprodukčních funkcích. Je to jednak funkční potenciál, jednak deklarované požadavky společnosti. V grafické části jsou obsaženy zákresy hranic, ve kterých byly tyto funkce deklarovány ( vyhlášeny ), nebo kde přírodní podmínky vytvářejí pro plnění této funkce potenciál. Na jednotlivé zákresy v digitální podobě jsou pak připojeny databáze, které obsahují základní údaje o dotyčné funkci. V textové části příloh jsou pak podrobnější údaje o jednotlivých položkách, přehledy a seznamy. Součástí OPRL je také mapa a přehled důležitých překryvů funkcí a střetů zájmů. Inventarizace mimoprodukčních funkcí je důležitá nejen jako podklad pro vyhlašování kategorií a tvorbu LHP ( LHO ), ale i jako pomůcka a podklad pro odborného lesního hospodáře. Řada požadavků na respektování mimoprodukčních funkcí totiž není obsažena v LHP a katagorizace nevystihuje dostatečně průběh hranic funkcí a jejich překryvy.

Ložisko kaolinu Kaznějov na LHC Plasy - postupné odlesňování (foto Ing. Urban)

Detail jedné z mnoha mohyl na mohylovém poli - LHC Horšovský Týn (foto Ing. Urban) 119



Ochrana lesa

7.OCHRANA LESA Předmětem kapitoly ochrany lesa v OPRL je rozbor škodlivých činitelů, ohrožení těmito činiteli a návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa. Kapitola je členěna na část rozborovou, návrhovou a část zabývající se ekologickou stabilitou lesa. Výstupem je mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa. Údaje průzkumu ochrany lesa jsou z dostupné LHE, hlášení o škodách pro VÚLHM a vlastního terénního šetření. Vzhledem k částem LHC ležících mimo PLO jsou údaje z LHE přepočteny dle skutečné porostní plochy LHC v zájmové PLO.

7.1. Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli Působení škodlivých činitelů a možnosti ochrany lesa v dané oblasti jsou podobně jako pěstování lesů do značné míry určeny přírodními podmínkami, ale také dřevinnou skladbou, členěním a údržbou lesů. Rozbor škodlivých činitelů a ohrožení těmito činiteli včetně imisí vychází ze stávajících ochranářských průzkumů v rámci decenálních obnov LHP a vlastního šetření OPRL, provedeného na jednotlivých LHC. Nejvýznamnějším škůdcem v Západočeské pahorkatině je vítr, který se přímo či nepřímo podílí na většině nahodilých těžeb. Škody větrem vzrostly vznikem smrkových monokultur. Škody námrazou, mokrým sněhem a jinovatkou se vyskytují sporadicky. Zato však značné škody působí zvěř. Jedná se převážně o jelena siku a to především na LHC Plasy a LHC Stříbro.

7.1.1. Přehled škodlivých činitelů v oblasti Lesní porosty v Západočeské pahorkatině jsou poškozovány řadou biotických a abiotických činitelů, často i v součinnosti s imisemi a dalšími antropogenními vlivy. Přehled škodlivých činitelů a výše jejich škod udávají rozbory nezdaru zalesnění a nahodilých těžeb. Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli vychází zejména z rozboru LHE a informací od revírníků LČR a odborných lesních hospodářů.

7.1.1.1. Rozbor nezdaru zalesnění Podkladem pro sestavení tabulky nezdaru zalesnění byly výsledky ochranářských průzkumů obsažených ve všeobecných částech LHC, a tyto pak porovnány s výsledky venkovních šetření a s informacemi provozních pracovníků LČR a odborných lesních hospodářů. Prvotní evidenci LČR o nezdaru zalesnění nebylo možno použít, protože třídění příčin nezdaru u LČR není shodné s tříděním nezdaru v rámci metodiky OPRL. TAB.Č 7.1.: ROZBOR NEZDARU ZALESNĚNÍ Škodlivý činitel 1995-1999 % Sadební materiál 23 Špatně provedené zalesnění 22 Zvěř 13 Sucho 15 Zamokření 2 Mráz a fyziologická sypavka 3 Buřeň 9 Houbové choroby 2 Hlodavci 2 Klikoroh 5 Ostatní hmyz 1 Jiné příčiny 3 -těžba a přibližování -požáry -průmyslové exhalace -ostatní škody(rekreace,armáda) CELKEM 100


120

Ochrana lesa


ROZBOR NEZDARU ZALESNĚNÍ

22% 13%

15%

23% 2% 3%

1% 5%

2%

2%

9%

3%

Sadební materiál

Špatně provedené zalesnění

Zvěř

Sucho

Zamokření

Mráz a fyziologická sypavka

Buřeň

Houbové choroby

Hlodavci

Klikoroh

Ostatní hmyz

Jiné příčiny

Na zdravotní stav kultur až do jejich zajištění má vliv celá řada biotických a abiotických činitelů. V případě, že nezdar zalesnění je způsoben více činiteli, dochází při určení dominantních příčin často k chybám, které ovlivňují % zastoupení jednotlivých škodlivých činitelů. Dle předešlé tabulky a grafu jsou hlavní příčiny nezdaru zalesnění následující: Sadební materiál - závisí především na způsobu pěstování ve školkách jako např. školkování, vyzvedávání sazenic a celkově bezztrátové manipulaci. Sadební materiál by neměl být různé provenience a odlišné fyziologické kvality. Stav sadebního materiálu před zalesněním ovlivňuje způsob a délka založení. Špatně provedené zalesnění - závisí z velké míry na přístupu pracovníka jako např. nedodržení bezztrátové manipulace, poškození kořenového systému, zalesňování do příliš mělkých, nebo naopak příliš hlubokých jamek apod. Zvěř - jedná se zejména o škody způsobené okusem, a to převážně v zimních měsících. V Západočeské pahorkatině jsou nejčastější škody jelenem sikou. V některých lokalitách jsou též škody srnčí zvěří, a to především vytloukáním, zejména na modřínu, douglasce a jedli. Sucho - ztráty se nejvíce projevovaly v letech 1993 - 95. Jarní přísušky poškodily hlavně pozdní jarní výsadby a větší kalamitní plochy. Zamokření - škody jsou minimální a to většinou na silně zamokřených lokalitách, kde nebyly vyřešeny terénní úpravy pro odvodnění.

121



Ochrana lesa

Buřeň - škody především na živných a vodou ovlivněných stanovištích, kde buřeň ochuzuje sazenice o vodu, živiny a světlo. V zimě buřeň sazenice přeléhá. Důležité je včas začít s ožinováním. Velmi účinné jsou aplikace herbicidů např. Roundupu v podzimním období na konci vegetační sezóny. Klikoroh - škody klikorohem mají oproti minulým letem klesající tendenci, díky chemické ochraně sazenic již ve školkách. Jak vyplývá z předešlých údajů, podílí se velkou měrou na nezdaru zalesnění lidský faktor. Vlivy ostatních škodlivých činitelů na nezdar zalesnění jsou celkově nízké.

7.1.1.2. Poškození starších porostů - rozbor nahodilých těžeb Údaje o nahodilých těžbách jsou čerpány z výkazů L - 114, Les V3 - 01 a informací dodaných dle dotazníku od majitelů lesa a venkovních pracovníků. Přesné zjištění údajů není možné, vzhledem k tomu, že PLO zahrnuje převážně jen části LHC. Proto byla výše nahodilé těžby přepočtena dle plošného podílu PLO. TAB.Č. 7.2.: ROZBOR NAHODILÝCH TĚŽEB Rok Těžba celk. Živelná Hmyzová 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 Průměr %

720 585 616 481 417 468 375 516 438 901 430 669 449 458 485 379 519 126 505 508 495 909 -

626 573 557 983 284 169 139 301 264 971 82 687 88 330 58 121 89 566 176 964 236 866 86

13 054 23 744 44 508 56 169 23 486 19 179 8 891 5 402 9 096 4 697 20 823 8

Ostatní

Celkem nah.

% nah. těžeb

13 053 11 872 13 695 25 015 30 808 19 014 16 421 16 782 16 525 11 830 17 502 6

652 680 593 599 342 372 220 485 319 265 120 880 113 642 80305 115 187 193 491 275 191 100

91 96 82 59 73 28 25 17 22 38 55 -

Rozbor nahodilých těžeb z let 1990-1999

Živelná 86%

Ostatní 6%


Hmyzová 8%

122

Ochrana lesa


Průběh nahodilých těžeb

700 000 600 000 500 000 400 000

m3

Ostatní

300 000

Hmyzová

200 000

Živelná

100 000 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999

Roky

Z předešlé tabulky a grafů vyplývá, že hlavní příčina nahodilých těžeb za poslední období je vítr, který se podílí na nahodilých těžbách z 86 %. Největší škody způsobuje bořivý vítr. Mokrý sníh, námraza nebo jinovatka v Západočeské pahorkatině mají jen malý vliv na celkovou živelnou těžbu. Jedna z největších větrných kalamit byla v roce 1990. Těžby způsobené žírem hmyzu jsou další příčinou nahodilých těžeb. Tvoří je většinou jehličnaté dřeviny napadené kůrovci a ostatním podkorním hmyzem. Mezi tyto těžby je zahrnuta i hmota kůrovcových lapáků. Nahodilé těžby exhalační jsou z celkového % nahodilých těžeb zanedbatelné. Nahodilé těžby ostatní zahrnují hmotu souší, u které nelze jednoznačně určit původce.

7.1.1.3. Ohrožení porostních typů škodlivými činiteli podle HS a věk.stupňů Ohrožením se rozumí potenciální vliv činitele, který je schopen vyvolat škody na úrovni kalamitního stavu. Následná tabulka uvádí modelové ohrožení zastoupených porostních typů. TAB.Č. 7.3.: OHROŽENÍ POROSTNÍCH TYPŮ ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ HS Porostní Věkové stupně typ 13

21

23

25

123

BO SM SM BO DB SM BO DB SM BO DB

1 1,4,8,10,13 1,4,10 1,4,10 1,4,8,10,13 1,4,8 1,4,11 1,4,8,10 1,4,6,8 1,4,11 1,4,8,10 1,4,6,8

2 2 5,11 5 2 11 5 2 11 2,5,11 2 11

3

4

5 2,11

6

7 11,12

2,3,5 2,3,11

8

9

3,7,11,12 2,3,7,11,12

10+ 3,7,12 3,7,12

2,11 9,11 2,3,5,11 2,11,12 9,11 2,3,5,11 2,11 9,11

2,3,7,11,12

2,3,7,11,12

2,3,7,12

2,3,7,12 7,11,12



Tab.č.7.3.: pokračování SM 1,4,11 BO 1,4,8,10 27 DB 1,4,6,8 OL 1,4,11 29 JS 4 SM 1,4,10 BO 1,4,8,10 41 BK 1,4,6 SM 1,4,10 BO 1,4,8,10 43 BK 1,4,6 SM 1,4,6 DB 1,4,6,8 45 BK 1,4,6 SM 1,4,11 BO 1,4,8,10 47 DB 1,4,6,8 SM 1,4,11 BO 1,4,8,10 57 BK 1,4,6 SM 1,4 59 DB 1,4,6,8

Ochrana lesa

2,5,7,11 2 9,11 9,11 5,12 5,11 2 1,4 1 5,11 2 1,4 1 5 2,11 1,4 1 2,5,7,11 2 9,11 5 2 1,4 1 1,5 9,11

2,3,5,7,11 2,11

2,3,7,11,12

2,3,11 2,11

2,3,7,11,12

2,3,7,12 7,11

3,7,12 7,11

2,3,5 2,11

2,3,5,7,11,12

2,3,5 9,11

2,3,7,11,12

3,7,12 7,11,12

2,3,5,7,11 2,11

2,3,7,12

2,3,7,11,12

2,3,5 2,11

2,3,7,11,12

2,3,5

2,3,11,12

2,3,7,12 7,11,12

2,3,7,12 7,11 2,3,7,12

Označení druhů škodlivých činitelů použitých v tabulce: 1. abiotičtí činitelé vyvolávající fyziologické poruchy (sucho,zamokření,mráz) 2. sníh,námraza 3. vítr 4. okus zvěří 5. ohryz a loupání 6. žír hlodavci 7. hniloby 8. sypavka,padlí 9. tracheomykózy 10. klikoroh 11. žír hmyzu na asimilačních orgánech 12. žír podkorních hmyzích škůdců 13. václavky

7.1.2. Poškození porostů imisemi Od druhé poloviny 80. let má znečišťování ovzduší klesající tendenci, a to zejména koncentrace oxidu siřičitého. Naopak narůstající význam bude mít pravděpodobně ozón, který je již dnes považován za nejrizikovější sloučeninu z hlediska poškozování lesů v Evropě. Poškození lesů se hodnotí dvojstupňovým klasifikačním systémem a to stupnicí klasifikace poškození jednoho stromu a stupnicí klasifikace poškození porostu. Dynamika poškozování lesních porostů imisemi je vyjádřena pomocí pásem ohrožení.

7.1.2.1. Pásma ohrožení imisemi Systém pásem ohrožení byl vytvořen koncem padesátých let ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Jíloviště - Strnady. Pásma v něm byla charakterizována především roční střední hodnotou koncentrací oxidu siřičitého a životností dospělých porostů smrku od začátku poškozování. Charakteristika pásem koncentracemi SO2 však není obecně platná pro všechny lesní oblasti, protože na poškození se podílejí i mnohé další škodliviny a vlivy. Při rozhodování o hospodaření v lese není nutné znát složení škodlivých látek, jejichž působení stejně není přesně známo a ani je hospodář nedokáže ovlivnit. Je však nutné poměrně spolehlivě odhadnout budoucí vývoj poškození. Proto je v současné době kladen hlavní důraz na životnost porostů. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

124

Ochrana lesa


Pásmo ohrožení lesů imisemi je tedy chápáno jako území, na kterém synergické působení imisí, klimatu, orografických a stanovištních podmínek (a také genetické vlastností dřevin) má za následek zkrácení životnosti dospělých porostů (smrkových).

7.1.2.1.a) Stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí (dle zákona) Ministerstvo zemědělství stanovilo s platností od 1. 1. 1997 pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí (dále jen pásma ohrožení) na podkladě družicových snímků předchozího vývoje a terénního šetření (resp. upřesnění při tvorbě OPRL). Hranice pásem ohrožení jsou zakresleny v mapách 1 : 50 000 a jsou přístupné na okresních úřadech. Charakteristika pásem ohrožení je uvedena ve vyhlášce č.78 ministerstva zemědělství ze dne 18. 3. 1996 o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí (§ 1). (1) Území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů, charakterizované stupněm poškození těchto porostů imisemi, se zařazuje do pásma ohrožení lesních porostů imisemi (dále jen"pásmo ohrožení – A, B, C, D"). (2) Stupeň poškození lesního porostu je určen podílem středně a silně poškozených jedinců v lesním porostu. Charakteristiky stupňů poškození stromu a porostu smrku jsou uvedeny v příloze vyhlášky č.78/1976 Sb. (3) Podle dynamiky zhoršování zdravotního stavu se lesy zařazují do těchto pásem ohrožení: - do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 5 let. - do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 6-10 let. - do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty s imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 11 až 15 let. - do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 16 až 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních pozemku zatím nelze přesně definovat.

7.1.2.1.b) Ekologická charakteristika a vylišení pásem ohrožení v oblasti Pásmo ohrožení A: Jde o celky s významným imisním zatížením (zatížení např. pro exponované nadmořské výšky nad 700 m) při dlouhodobé průměrné koncentraci SO2 nad 60 µg na m3. Životnost porostů do 20 let. Pásmo ohrožení B : Ve stejných imisních podmínkách se liší od pásma A příznivějšími ekologickými podmínkami. Zpravidla zahrnuje polohy vyšších nadmořských výšek, nebo při nižším imisním zatížení zahrnuje extrémní lokality vysokých poloh. Životnost 20 až 40 let. Pásmo ohrožení C : Smrkové a borové porosty v příznivějších ekologických podmínkách s nižším imisním zatížením (koncentrace SO2 nižší než 60 µg. m3). V exponovaných lokalitách je zvýšení poškození porostů odpovídající pásmu C dosaženo při hladinách koncentrací nad 20 - 30 µg. m3. Poškození dospělých smrkových porostů se v tomto pásmu zvýší o 1 stupeň průměrně za 10 – 15 let (odpovídá životnosti porostů 40 - 60 let). Pásmo ohrožení D : Jde o vysloveně chráněné údolní polohy v různých nadmořských výškách ( 20 - 40 µg. m3 SO2) a otevřené lokality s nízkou úrovní znečištění ovzduší (odpovídá zatížení do 25 µg.m3 SO2). Poškození dospělých smrkových porostů se v tomto pásmu zvýší o 1 stupeň průměrně za 15 - 20 let (odpovídá životnosti porostů 60 až 80 let). Mimoto se do tohoto pásma zahrnují i takové plochy, kde se nepředpokládá zkrácená životnost porostů, i když je vliv imisí patrný. Životnost porostů se uvažuje od počátku intenzivního působení imisí.

125



Ochrana lesa

7.1.2.1.c) Přehled pásem ohrožení v oblasti TAB.Č. 7.4.: PŘEHLED PÁSEM OHROŽENÍ Pásma ohrožení v ha A -

B 17,16

C 946,40

D 120107,89

Celkem 121071,45

Západočeská pahorkatina obsahuje tři pásma ohrožení. Pásmo ohrožení C je vylišeno na LHC Stříbro ( kolem vrcholu Vlčí Vrch 24,37 ha), LHC Plasy ( v okolí obce Lité 54,77 ha) a LHC Přeštice ( v okolí obcí Lhota, Krchleby a Čermná 867,26 ha ). Pásmo B je v rámci PLO vylišeno v okolí obce Lité na LHC Plasy ( 17,16 ha ). Zde je zdrojem lokální znečišťovatel Velkovýkrmna vepřů v Litém.

7.1.2.2. Poškození lesních porostů v důsledku působení imisí a ostatních negativních civilizačních faktorů Stav poškození lesů se hodnotí podle dvojstupňového klasifikačního systému. Skládá se ze stupnice pro klasifikaci poškození jednoho stromu a stupnice pro klasifikaci poškození porostu. Při klasifikaci poškození smrkových porostů se vychází z procentického zastoupení jedinců poškozených a odumírajících nebo souší, u borovice se vychází z procentického zastoupení jedinců odumírajících a odumřelých. Způsob poškození jednoho stromu a porostu je uveden ve vyhlášce č. 78/1996 Sb. TAB.Č. 7.5.: STUPEŇ POŠKOZENÍ POROSTU (SMRK): Stupeň poškození porostu 0 0/1

Popis poškození porostu Nepoškozený porost Porost s prvními symptomy poškození

I II III a III b

Stupeň poškození jednoho stromu 0 1 2 a větší 3 a větší Max. zastoupení v % celkového počtu stromů 100 0 0 0 99

20

Slabě poškozený porost Středně poškozený porost Silně poškozený porost Velmi silně poškozený porost Odumírající nebo odumřelý IV porost *Pro zařazení do stupně poškození postačí dosažení jedné z uvedených hodnot.

0

0

32* 84*

5* 30* 50 70 100

TAB.Č. 7.6.: STUPEŇ POŠKOZENÍ JEDNOHO STROMU (SMRK): (příloha k vyhlášce č.78/1996 Sb.): Stupeň poškození Popis poškození Defoliace koruny v % jednoho stromu 0 1 2 3 4 5

Nepoškozený strom Slabě poškozený strom Středně poškozený strom Silně poškozený strom Odumírající strom Odumřelý strom

0 1 - 25 26 - 50 51 - 75 76 – 100 100

7.1.2.2.a) Charakteristika jednotlivých stupňů poškození lesních porostů Charakteristika poškození porostů smrku a borovice 0 - porosty zdravé. Na žádném stromu nejsou patrné známky poškození imisemi. Počet ročníků jehličí je v celé koruně normální. V subalpinských smrčinách setrvává na větvích asi 9 - 12 ročníků jehlic, v bukosmrkovém stupni asi 7 - 9 ročníků, v polohách nižších 5 - 7 ročníků jehlic. V borových porostech jsou zachovány 3 ročníky, za velmi příznivých podmínek i čtvrtý ročník. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

126

Ochrana lesa


0/I - porosty s prvními příznaky poškození. Projevují se maximálně u 20 % stromů proředěním korun, hlavně u okrajových stromů. Část stromů má počet ročníků jehličí odpovídající zdravým porostům, část stromů mírně redukováno o 1 - 2 ročníky. Silně poškozené stromy se nevyskytují. I - porosty mírně poškozené. Poškozené stromy se vyskytují i uvnitř porostu v proředěnějších místech a na okrajích či kolem mezer. Většina stromů ve smrkových porostech zachovává 4 - 6 ročníků jehličí (vztahuje se v průměru na bukosmrkový stupeň, pro vyšší nebo nižší polohy je nutno poměrný počet ročníků jehličí přidat nebo ubrat). Stromy odumírají jen výjimečně, zápoj porostu se nemění. Exponované skupiny, výstavky a prořídlé skupiny stromů projevují výraznější redukci zachvojení. Mladé porosty mívají zachováno až 7 ročníků jehličí. V borových porostech jsou zachovány 2 - 3 ročníky jehličí, exponované skupiny a výstavky se zachvojením od zapojených porostů neliší. II - porosty středně poškozené. Stromy v porostních okrajích a v ředinách alespoň středně poškozené. Silně poškozené stromy mají 1 - 2 ročníky jehličí, v korunách proschlé větve. Ostatní stromy 3 - 5 ročníků jehličí převážně normálně vyvinutého. Odumírání postihuje především stromy podúrovňové. Výstavky a exponované skupiny jsou silně poškozeny, jednotlivé stromy odumírají. V mladých porostech se zachovává průměrně 5 ročníků jehličí. Silně poškozených jedinců je v těchto porostech do 5 % . V borových porostech se zachovávají v průměru 2 ročníky jehličí, vyšší mortalita postihuje především podúrovňové jedince. Výstavky a exponované skupiny jsou výrazněji poškozeny než zapojené porosty. Častější výskyt poškozených stromů v úrovni zapojeného porostu. III a - porosty silně poškozené. Slabě poškozované stromy zachovávají 2 - 4 ročníky jehličí méně vyvinutého. I v zapojených porostech odumírají jednotlivé stromy v úrovni, porosty se pomalu, ale vytrvale prořeďují. Po silném narušení se postup poškození zřetelně urychluje. Výstavky a silně exponované prořídlé porosty rychle odumírají. Mladé porosty zachovávají v průměru 4 ročníky jehlic a asi 12 – 15 % jedinců bývá silně poškozeno. Ojediněle se mohou vyskytovat i stromy dosud zdravé. V borových porostech je zachován 1 ročník, eventuelně zbytky druhého ročníku jehličí. Délka a hmotnost klesá a zkracují se letorosty i u mladých porostů. Proředěné porosty se zabuřeňují. III b - porosty velmi silně poškozené. Celkové prosychání korun i u slaběji poškozených stromů jak u smrku, tak i u borovice. Prakticky se již neobjevují zdravé ani slabě poškozené stromy. Pod porostem se na příhodných stanovištích může objevit nálet pionýrských dřevin. Po důsledném zdravotním výběru by vznikla ředina, která by nebyla schopná další existence. Při dlouhodobém působení imisí se koruny v borových porostech zplošťují. IV a - porosty odumírající. Jehličí je velmi silně redukováno, zachovávají se zbytky jehličí, koruny stromů s četnými suchými větvemi. Stromy odumírají v celých skupinách. IV b - porosty odumřelé. Cca 70 % stromů je znehodnoceno tak, že se nehodí ke zpracování konvenčními technologiemi. (Podle vyhlášky č.78/1996 Sb. se již stupně IVa a IVb nerozlišují.)

7.1.2.2. b) Přehled ploch a zásob podle poškození imisemi Tab. č. 7.7.: VYBRANÉ ÚDAJE Dřevina SM JD BO

O/I ha 729 3 155

m3 275.708 929 43.372

ha 803 3 993

Stupeň poškození I m3 ha 253.382 89 755 1 228.126 75

II m3 25.588 336 17.033

III ha 2 4

m3 341 819

Celkem ha m3 1623 555.019 7 2.020 1227 289.350

Údaje v tabulce jsou z platných dat LHP

127



Ochrana lesa

7.1.2.3. Přehled o imisním zatížení oblasti a největších imisních zdrojích Na imisním zatížení oblasti se mimo tuzemských zdrojů podílí i dálkový přenos emisí ze zahraničí. Význam má i automobilová doprava emisemi NOx. Vývoj emisí SO2 v bývalé ČSSR: Počátkem 50. let ..........cca 1 mil.tun SO2 /rok Počátkem 60. let ..........cca 2 mil.tun SO2 /rok Počátkem 70. let ..........cca 2,5 mil.tun SO2 /rok Koncem 80. let ............cca 3 mil.tun SO2 /rok Vývoj emisí SO2 v České republice : V r.1995........................1,091 mil.tun SO2 /rok V r.1996........................0,973 mil.tun SO2 /rok Přehled o měrném zatížení jednotlivých regionů hlavními druhy emisí v letech 1994 a 1995 dává následující tabulka: (údaje jsou v tunách na 1 km2) TAB.Č. 7.8.: IMISNÍ ZATÍŽENÍ REGIONŮ ČR Rozloha Tuhé SO2 NOX CO CxHy Region km2 1994 1995 1994 1995 1994 1995 1994 1995 1994 1995 Hl.m.Praha 496 22.77 14.71 61.13 49.84 15.74 15.19 54.79 49.41 13.39 12.09 Stř.Čechy 10994 4.02 2.66 13.21 12.24 2.48 2.65 5.49 4.52 1.37 1.19 Již.Čechy 11345 1.85 0.89 3.76 2.41 0.86 0.73 3.39 2.59 0.86 0.64 Záp.Čechy 10875 3.55 1.73 8.72 6.23 1.85 1.51 6.06 4.06 1.33 0.91 Sev.Čechy 7819 9.22 5.74 78.86 71.50 10.13 9.54 9.03 6.93 2.46 2.07 Vých.Čechy 11240 3.68 1.98 12.41 10.78 1.93 1.92 6.42 4.96 1.48 1.14 Již.Morava 15028 2.76 1.20 5.01 3.16 1.07 1.03 5.75 3.75 1.36 0.90 Sev.Morava 11067 6.94 3.95 11.36 9.17 4.82 4.14 28.91 26.52 2.30 1.17 78864 4.40 2.46 16.11 13.74 2.99 2.78 9.40 7.70 1.62 1.16 Celkem TAB.Č. 7.9.: PŘEHLED VÝVOJE EMISÍ ŠKODLIVIN V ČES. REP. OD R.1987 DO R.1996. (REZZO 1-4) Prach SO2 NOX CO CxH y Rok 1000 tun/rok 951 2164 816 738 139 1987 840 2066 858 737 139 1988 673 1998 920 885 228 1989 631 1876 742 1055 225 1990 592 1776 725 1102 227 1991 501 1538 698 1045 205 1992 441 1419 574 967 204 1993 344 1270 368 978 143 1994 201 1091 413 874 117 1995 187 973 440 934 180 1996 (Zdroj: ČHMÚ Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 1995, grafická ročenka) Veškeré emise škodlivých látek jsou evidovány v Registru Emisních Zdrojů Znečišťujících Ovzduší (REZZO), který se člení na REZZO 1 - 4 dle velikosti a druhů zdrojů znečištění. Tyto zdroje mohou mít buď bezprostřední vliv na imisní situaci v PLO, nebo se mohou významně podílet na dálkovém přenosu do této oblasti. Údaje za rok 1995 v České republice: REZZO 1- stacinární zdroje (výtopny a technologie) s výkonem nad 5 KW - cca 2 500 zdrojů podíl SO2, 87 %, NOx 46 % REZZO 2- stacionární zdroje s výkonem od 0,2 do 5 KW - cca 33 000 zdrojů podíl SO2 5 %, NOx 3 %, REZZO 3- drobné zdroje (zařízení pro lokální a ústřední vytápění) do 0,2 KW - cca 3 200 000 zdrojů podíl SO2 7 %, NOx 4 % REZZO 4- mobilní zdroje (letecká silniční a železniční doprava) cca 5 200 000 zdrojů podíl SO2 1 %, NOx 47 % Na základě dlouhodobého vývoje imisní zátěže lesních oblastí podle průměrných ročních koncentrací SO2 a NOx byla sestavena následující tabulka. Uvádíme v ní imisní zátěž těch lesních oblastí, © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

128

Ochrana lesa

PLO 06 - Západočeská pahorkatina 3

které s PLO 6 přímo souvisí. Veškeré koncentrace jsou v µg / m , průměrná koncentrace je vztažena k ploše všech 41 oblastí. TAB.Č. 7.10.: IMISNÍ ZÁTĚŽ Přírodní lesní oblast 3 Karlovarská vrchovina 6 Západočeská pahorkatina 7 Brdská vrchovina 8 Křivoklátsko a Český kras 9 Rakovnicko-kladenská pahorkatina 11 Český les 12 Předhoří Šumavy a Nov. hor Průměrná koncentrace

SO2

průměr

1994 17 9

1995 17 10

1996 22 14

1997 13 7

4 31

5 31

8 22

33

27

7 2 18

NOx

17 10

1994 22 19

1995 24 19

3 16

5 25

104

39

27

31

6 4

10 7

6 5

17

20

16

průměr

1996 1997 20 15 17 11

20 16

78

110

101

98

30

34

38

32

34

7 5

14 4

13 8

16 12

9 11

13 9

18

23

22

24

21

22

TAB.Č. 7.11.: NEJVĚTŠÍ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ V ČR V R. 1993 PODLE VELIKOSTI EMISÍ Pořad. Tuhé látky číslo Zdroj t.rok-1 1 Chemopetrol Litvínov MŽ 12 783 2 ČEZ a. s. Elektrárna Ledvice MŽ 10 600 3 1. SZT, a.s. Teplárna Komořany MŽ 9 600 4 ČEZ, a.s Elektrárna Počerady MŽ 6 926 5 NH Ostrava- závod 4 Elektrárna 6 642 6 ČEZ, a.s Elektrárna Tisová CHS 6 605 7 ČEZ, a.s Elektrárna Prunéřov I MŽ 6 531 8 ČEZ, a.s Elektrárna Tušimice II MŽ 6 419 9 Elektrárna Kolín 5 473 10 NH Ostrava- závod 12 Vysoké Pece 5 387 11 Energetické centrum Kladno, s.r.o. 5 364 12 Elektrárna Třebovice 4 789 13 ČEZ, a.s Elektrárna Mělník 4 667 14 Teplárna Přerov 4 001 15 ČEZ, a.s Elektrárna Tušimice I MŽ 3 887 16 ČEZ, a.s Elektrárna Prunéřov II MŽ 3 646 17 Chemopetrol, a.s. Kaučuk Kralupy 3 411 18 Třinecké železárny 3 266 19 ČEZ, a.s Elektrárna Chvaletice 3 143 20 ŽĎAS, a.s.- metalurgie a teplárna 2 989 21 Elektrárna Opatovice 2 692 22 Sokolovská uhelná, a.s. Vřesová CHS 2 519 23 Cukrovar Kojetín, a.s. 2 007 24 Vítkovice, a.s., závod Vysoké Pece 1 875

129



TAB.Č. 7.12.: ZNEČIŠTĚNÍ Pořad. SO2 číslo Zdroj 1 ČEZ, a.s Elektrárna Prunéřov II MŽ 2 ČEZ, a.s Elektrárna Tušimice II MŽ 3 ČEZ, a.s Elektrárna Počerady MŽ 4 ČEZ, a.s Elektrárna Mělník 5 ČEZ, a.s Elektrárna Prunéřov I MŽ 6 ČEZ, a.s Elektrárna Chvaletice 7 ČEZ, a.s Elektrárna Tušimice I MŽ 8 Chemopetrol Litvínov MŽ 9 ČEZ, a.s Elektrárna Ledvice MŽ 10 ČEZ, a.s Elektrárna Tisová CHS 11 Elektrárna Opatovice 12 I. STZ, a.s. Teplárna Komořany MŽ 13 ČEZ, a.s Elektrárna Dětmarovice 14 ČEZ, a.s. Elektrárna Hodonín 15 Sokolovská uhelná, a.s. Vřesová CHS 16 NH Ostrava- závod 4, Elektrárna 17 Chemopetrol, a.s. Kaučuk Kralupy 18 Teplárna Malešice 19 SEPAP Štětí, a.s. 20 ČEZ, a.s Elektrárna Poříčí 2 21 Teplárna České Budějovice 22 Teplárna Otrokovice 23 VCHZ Synthesia závod Teplárna 24 ŠKODA Energetika Plzeň, s.r.o. TAB.Č. 7.13.: ZNEČIŠTĚNÍ Pořad. Nox číslo Zdroj 1 Chemopetrol Litvínov MŽ 2 ČEZ, a.s Elektrárna Prunéřov II MŽ 3 Sokolovská uhelná, a.s. Vřesová CHS 4 ČEZ, a.s Elektrárna Počerady MŽ 5 ČEZ, a.s Elektrárna Dětmarovice 6 ČEZ, a.s Elektrárna Mělník 7 ČEZ, a.s Elektrárna Chvaletice 8 ČEZ, a.s Elektrárna Tušimice II MŽ 9 ČEZ, a.s Elektrárna Ledvice MŽ 10 Elektrárna Opatovice 11 ČEZ Elektrárna Prunéřov I 12 I. STZ, a.s. Teplárna Komořany MŽ 13 NH Ostrava- závod 4, Elektrárna 14 ČEZ, a.s Elektrárna Tisová CHS 15 ČEZ, a.s Elektrárna Tušimice I MŽ 16 Třinecké železárny, a.s. 17 Chemopetrol, a.s. Kaučuk Kralupy 18 Biocel Paskov, a.s. 19 Energetické centrum Kladno, s.r.o. 20 Spolana Neratovice, a.s. 21 ČEZ, a.s. Eektrárna Hodonín 22 Elektrárna Třebovice 23 SEPAP Štětí, a.s. 24 ŠKODA Energetika Plzeň, s.r.o. ZDROJ: ČHMÚ


Ochrana lesa

t.rok-1 146 600 98 900 95 700 89 056 66 400 62 400 45 300 36 776 35 200 32 449 31 000 30 600 27 000 16 902 11 906 10 338 10 063 9 888 9 066 8 497 7 507 6 860 6 677 6 115

t.rok-1 25 550 22 800 21 798 21 676 15 701 14 997 11 200 10 400 6 732 6 683 6 676 6 110 5 676 5 667 5 442 5 274 4 497 4 086 4 082 3 544 3 455 3 403 3 204 3 080

130

Ochrana lesa


TAB.Č. 7.14.: CELKOVÉ EMISE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK V ČR ZA ROK 1995 Kategorie zdrojů Tuhé látky SO2 NOx CO Velké zdroje (REZZO 1) Střední zdroje (REZZO 2) Malé zdroje (REZZO 3) Celkem stac. zdroje Mobilní zdroje (REZZO 4) CELKEM

t/rok 92 937 26 439 49 833 169 208 10 154 179 362

% t/rok % 52 821 087 87 15 32 492 3 28 84 178 9 94 937 757 99 6 8 421 1 100 946 178 100

t/rok 175 741 10 280 19 258 205 279 226 601 431 880

% 41 2 4 48 52 100

t/rok 264 642 48 287 281 589 594 518 261 754 856 272

CxHy % 30 5 32 67 33 100

TAB.Č. 7.15.: CELKOVÉ EMISE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK V ČR ZA ROK 1997 Kategorie zdrojů Tuhé látky SO2 NOx CO Velké zdroje (REZZO 1) Střední zdroje (REZZO 2) Malé zdroje (REZZO 3) Celkem stac. zdroje Mobilní zdroje (REZZO 4) CELKEM

t/rok 56 582 16 458 45 238 118 278 10 085 128 363

% t/rok % 44 598 014 85 13 20 869 3 35 72 038 10 92 690 921 99 8 9 581 1 100 700 502 100

t/rok 161 880 8 019 17 370 187 269 235 743 423 011

% 38 2 4 44 56 100

t/rok 256 475 31 546 241 100 529 122 348 153 877 275

t/rok 18 235 13 452 62 676 94 363 81 836 176 199

% 10 8 36 54 46 100

CxHy % 29 4 27 60 40 100

t/rok 19 735 10 647 53 695 84 076 96 455 180 532

% 11 6 30 47 53 100

Z předešlých tabulek vyplývá klesající trend zatížení znečištění ovzduší.

7.1.2.4. Zhodnocení poškození porostů imisemi 7.1.2.4.a) Vývoj a rozsah exhalačních těžeb Exhalační těžby v Západočeské pahorkatině nebyly v současném ani posledním deceniu plánovány. Vykazované exhalační těžby nebyly soustředěné. Zpravidla bývaly vykazovány jako podíl z ostatních souší.

7.1.2.4.b) Současný zdravotní stav porostů Zdravotní stav se do roku 1996 zjišťoval každoročně aktualizací poškození imisemi. V současné době tyto aktualizace nejsou vyžadovány. Předpokládaný trend vývoje imisí má sestupnou tendenci a lze předpokládat postupné zlepšování stavu lesních porostů. Jak je patrné z následující tabulky,jsou škody imisemi relativně malé. Známky poškození imisemi se vyskytují jen ve vrcholových partiích na návětrných stranách u proředěných zbytků starších smrkových porostů.

131



Ochrana lesa

TAB.Č. 7.16.: PŘEHLED STUPŇŮ POŠKOZENÍ POROSTŮ V LETECH 1988-1996 Stupeň poškození v ha Rok

0

1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996

jehl. 108 336 106 902 104 327 103 560 103 538 103 626 103 408 103 441 103 429

list. 10 657 10 680 10 710 10 723 10 701 10 691 10 675 10 715 10 683

0/I jehl. 1 625 3 108 4 559 5 185 5 246 5 075 5 265 5 246 5 222

I list. 0 0 1 12 12 12 12 12 12

jehl. 431 336 1 365 1 482 1 502 1 562 1 523 1 497 1 578

II list. 0 0 0 0 0 0 0 0 0

jehl. 22 45 109 109 72 105 188 160 147

list. 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Celkem jehl. list. 110 414 10 657 110 391 10 680 110 360 10 711 110 336 10 735 110 358 10 713 110 368 10 703 110 384 10 687 110 344 10 727 110 376 10 695

Zastoupení stupňů poškození 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1988

1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

rok

jehl. 0

list. 0

jehl. 0/I

jehl. I

jehl. II

7.1.3. Abiotičtí činitelé Nejvýznačnějším abiotickým škodlivým činitelem v Západočeské pahorkatině je vítr, který dosahuje podílu na nahodilých těžbách v průměru 86 %. Poškození sněhem a námrazou je v této oblasti malé.

7.1.3.1. Poškození větrem Škody větrem se převážně objevují v rozsáhlých stejnověkých smrkových monokulturách, zejména na vodou ovlivněných stanovištích (SLT: O,P,Q,G), kde způsobují rozsáhlé kalamity. Takto oslabené porosty mají omezenou schopnost odolávat i podstatně slabším náporům větru. Převládající směr bořivých větrů je od západu, ale může se stočit na určitých lokalitách (údolí apod.) zcela opačným směrem. Největší větrné kalamity za poslední období byly v letech 1984, 1990, 1999.


132

Ochrana lesa


Defoliace jako důsledek působení větru s kroupami na LHC Plasy v roce 1999 (foto Ing. Urban)

7.1.3.1.1. Provedená opatření proti škodám větrem Základním opatřením proti škodám větrem je především vhodná druhová skladba se zastoupením zpevňujících dřevin. V nestabilních stejnověkých porostech se ke zvýšení stability přistupuje formou odluk, rozluk, závor a především obnovou za použití předsunutých prvků. K obnově je třeba přistupovat obezřetně proti směru převládajících větrů a správným rozčlenění porostů. Na podmáčených lokalitách je dobré věnovat pozornost obnově a údržbě meliorační sítě, která má nesporný vliv na stabilitu porostů.

7.1.3.2. Sníh a námraza V oblasti se škody mokrým sněhem,námrazou a jinovatkou objevují minimálně a nepravidelně. Ke škodám dochází pouze ve vyšších nadmořských výškách na porostech čisté borovice a smrku. V některých případech se poškození objevuje i na dubových porostech oslabených např. tracheomykózou.

7.1.3.3. Škody suchem Škody suchem v PLO nejsou nikterak významné. Na nahodilých těžbách se přísušky podílejí minimálně. Jedná se tedy o škody způsobené na zalesněných kulturách na vodou neovlivněných lokalitách. Sucho se výrazněji projevilo v letech 1994 a 1995.

7.1.3.4. Škody zamokřením Na nahodilých těžbách se zamokření podílí spíše na snížení stability porostů a následné rozvrácení větrem. Malou měrou se podílí na nezdaru zalesnění. V zájmu zvýšení stability porostů je výsadba melioračních dřevin a vytvoření odvodňovací sítě.

133



Ochrana lesa

7.1.3.5. Škody požárem Jedná se především o malé lokální požáry v blízkosti obcí, tábořišť, nebo při zanedbání prevence při pálení klestu, a to zejména na chudých borových stanovištích na cílovém HS 13, 23.

Lokální požár na HS 23 odd. 261 B 13 na LHC Plasy (foto ing. Červený)

7.1.4. Poškození biotickými činiteli 7.1.4.1. Poškození porostů zvěří V Západočeské pahorkatině je nejvýznačnějším škůdcem jelen sika. První lokalitou v oblasti, kde byl jelen sika v roce 1897 vysazen byla obora Lipí u Manětína. Této zvěři se zde velmi dobře dařilo, značně se rozmnožila a začala silně poškozovat lesní porosty. Ve 40. letech obora zanikla a zvěř pronikla do okolních honiteb. Stejná situace byla i u ostatních obor. Zvěř jelena siky postupně zdomácněla a působila značné škody okusem a loupáním. Hlavní dvě centra výskytu byla oblast bývalého LZ Manětín (LHC Plasy) a bývalého LZ Konst. Lázně (LHC Stříbro). Začínal se projevovat negativní jev osidlování nových území zvěří jelena siky téměř v celé oblasti. Od roku 1962 se datuje snaha o řízení chovu jelena siky s tím, že řešením mělo být vytvoření chovatelské oblasti jelena siky. V Západočeské pahorkatině byla tato oblast pro chov jelena siky zřízena v roce 1975. Oblast se v celé své výměře 30.270 ha (z toho 16.055 ha lesa) rozkládala na okrese Plzeň - sever. Do oblasti byly začleněny tyto honitby: Číhaná, Hvozd, Křelovice, Lipí, Liška, Líšťany, Pernarec, Šipín, Město Touškov, Úněšov, Úterý, Žižkův Mlýn a část honitby Manětín. Normovaný stav zvěře jelena siky činil 400 ks. Cílem vytvořené oblasti bylo dosažení normovaných stavů v oblasti při současném udržení vysoké chovatelské hodnoty trofejí a zabránění rozšiřování jelena siky mimo hranice chovatelské oblasti. Později byla oblast znovu zrušena. Od roku 1986 dochází k postupnému nárůstu jarních kmenových stavů v honitbách, které do původní chovatelské oblasti vůbec nepatřily. Dá se tedy konstatovat, že v době existence chovatelské oblasti došlo k výraznému zvýšení stavů zvěře oproti stavům normovaným. Bohužel se ani nepodařilo zamezit pronikání této zvěře do lokalit mimo původní výskyt. Současný stav je výsledkem mnoha příčin z nichž je možné uvést např.: Odolnost této zvěře vůči klimatickým podmínkám, její nebojácnost, nenáročnost na potravu. Nezdařené pokusy udržet normované stavy jelena siky jen pomocí lovu. Snaha o určitou regulaci je patrná od roku 1985, kdy dochází k výraznému navýšení lovu na okrese Plzeň - sever. V důsledku intenzivního lovu jelena siky v původním centru jeho výskytu dochází k postupnému přechodu populace zvěře jelena siky do širokého okolí. Pokud zde nejsou přijata odpovídající opatření, vytváří se tak nová centra výskytu. Jenže intenzivní lov je prakticky jediným účinným způsobem snižování počtu kusů zvěře v konkrétní lokalitě.


134

Ochrana lesa


Další skutečností bylo ověření faktu, že po započetí intenzivního lovu zvěře jelena siky (platí to při lovu zvěře obecně) se zvěř snadno přeorientuje takříkajíc na "noční život" a velmi těžko se potom loví. V některých honitbách, kam se zvěř jelena siky nově rozšířila, se projevuje někdy i snaha o zatajování skutečných stavů zvěře ze strany uživatelů honiteb z obavy, že se nepodaří ulovit naplánované počty kusů a argumentuje se pak tím, že se jedná o zvěř migrující. Závěrem je třeba poukázat na to, že snaha dosáhnout únosných stavů jelena siky pouze v určité lokalitě jeho výskytu má za následek pouze vytlačení této zvěře do nových teritorií.

Loupání zvěří sika na LHC Plasy (foto Ing. Červený 1996) Okus zvěří na LHC Stříbro (foto Ing. Urban) Zvěř dančí je dalším škůdcem v oblasti. Ve větší míře se vyskytuje pouze v západní části oblasti na LHC Domažlice a LHC Nýrsko. Škodí zejména okusem. Z celkového hlediska jsou škody dančí zvěří minimální. Škody další vysokou zvěří (jelen evr., muflon) v Západočeské pahorkatině jsou zanedbatelné a není nutné se o nich rozepisovat. Škody srnčí zvěří se objevují po celé oblasti. Škodí zejména v kulturách okusem a někdy vytloukáním na modřínu a vtroušených dřevinách. K největším škodám dochází při zanedbání ochrany (údržba oplocenek, nátěr).

Důsledek vytloukání srnčí zvěře na modřínu na odd. 121 B 1 (foto Ing. Červený) Zajíc a králík škodili okusem a ohryzem sazenic zhruba do šedesátých let tohoto století. V současné době vzhledem k jejich stavu nejsou škody téměř žádné. 135



Ochrana lesa

7.1.4.1.1. Přehled o výskytu zvěře v PLO TAB.Č. 7.17.: OKRES PLZEŇ-JIH Rok srnčí zvěř jelení zvěř 1995 1996 1997 1998 1999

JKS 2944 2932 2910 2890 2940

NS 2110 2110 2110 2110 2110

LOV 1535 1526 1541 1512 1532

1995 1996 1997 1998 1999

NS 2540 2540 2540 2540 2540

LOV 1813 1761 1820 1801 1823

JKS NS LOV 241 - 285 233 - 291 268 - 278 253 - 301 248 - 289

TAB.Č. 7.19.: OKRES PLZEŇ-MĚSTO Rok srnčí zvěř jelení zvěř 1995 1996 1997 1998 1999

JKS 185 183 188 196 195

1995 1996 1997 1998 1999

NS 195 195 195 195 195

JKS 1781 1790 1765 1779 1785

JKS 34 32 35 31 29

dančí zvěř

NS LOV JKS NS LOV JKS NS LOV 85 46 501 761 2329 4082 2 85 42 497 782 2331 4082 3 85 39 480 821 2325 4082 2 85 49 503 765 2305 4082 1 85 44 493 799 2318 4082 2

mufloní zvěř

NS LOV JKS 30 - 193 30 - 185 30 - 179 30 - 184 30 - 171

zajíc

černá zvěř

zajíc


mufloní zvěř

černá zvěř

zajíc

NS 1521 1521 1521 1521 1521

dančí zvěř

mufloní zvěř

černá zvěř

zajíc

LOV JKS NS LOV JKS NS LOV JKS NS LOV JKS NS LOV JKS NS LOV 120 26 1 16 3 61 19 474 624 84 116 14 18 2 56 54 473 624 14 117 3 11 3 92 44 311 624 124 2 13 4 56 95 296 624 146 14 5 77 83 273 624 -

TAB.Č. 7.21.: OKRES DOMAŽLICE Rok srnčí zvěř jelení zvěř 1995 1996 1997 1998 1999

dančí zvěř

černá zvěř

NS LOV JKS NS LOV JKS NS LOV JKS NS LOV JKS NS LOV JKS NS LOV 162 65 8 8 450 516 30 162 54 12 7 438 516 69 162 69 7 13 443 454 10 162 72 1 8 458 594 33 162 81 9 10 543 594 45

TAB.Č. 7.20.: OKRES ROKYCANY Rok srnčí zvěř jelení zvěř JKS 318 299 328 320 339

mufloní zvěř

JKS NS LOV JKS NS LOV JKS 124 63 256 249 20 142 120 67 260 249 18 128 125 40 271 249 25 145 130 68 259 249 21 131 132 73 268 249 16 142

TAB.Č. 7.18.: OKRES PLZEŇ-SEVER Rok srnčí zvěř jelení zvěř JKS 3652 3631 3645 3625 3612

dančí zvěř

LOV 885 873 869 891 878

JKS 128 137 135 129 131

NS 28 28 28 28 28

LOV 128 145 139 141 135

dančí zvěř JKS 152 151 161 149 157

NS 105 105 105 105 105


LOV 125 118 125 122 130

mufloní zvěř JKS 135 129 131 145 137

černá zvěř

zajíc


136

Ochrana lesa


TAB.Č. 7.22.: OKRES KLATOVY Rok srnčí zvěř jelení zvěř 1995 1996 1997 1998 1999

JKS 1641 1523 1466 1565 1641

NS 1147 1147 1147 1147 1147

LOV JKS NS LOV JKS 899 4 28 803 24 726 1 28 725 40 905 35

TAB.Č. 7.23.: OKRES TACHOV Rok srnčí zvěř jelení zvěř 1995 1996 1997 1998 1999

JKS 2680 2604 2648 2785 2932

NS 1996 1996 1996 1996 1996

dančí zvěř

LOV 1389 1267 1216 1205 1385

JKS NS LOV 318 - 569 349 - 543 360 - 526 444 - 682 548 - 701

mufloní zvěř

NS LOV JKS 7 62 14 5 65 14 11 76 14 13 67 14 12 68

dančí zvěř

zajíc

NS LOV JKS NS LOV JKS NS LOV 30 9 241 161 1544 2120 83 30 13 173 165 1191 2120 7 30 26 222 279 1091 2120 30 23 259 395 1110 2120 30 36 259 445 1053 2120 -

mufloní zvěř

JKS NS LOV JKS 36 7 3 138 27 7 2 134 36 7 2 145 12 7 4 160 10 7 3 196

černá zvěř

černá zvěř

zajíc

NS LOV JKS NS LOV JKS NS 68 90 448 178 760 2333 2998 68 81 530 178 746 1993 2998 68 57 559 178 907 1886 2998 68 76 672 178 1227 1919 2998 68 97 707 178 1544 1692 2998

LOV 181 94 2 4 34

Kromě okresu Domažlice se pod jelení zvěří jedná prakticky jen o zvěř sika.

7.1.4.1.2. Zhodnocení prováděných opatření k zabránění škod zvěří Jako nejúčinnější ochrana proti škodám zvěří se jeví stavba oplocenek a jejich kvalitní údržba. Dalším prostředkem je ochranný nátěr repelenty. Co je nutno rozlišit, je možnost použití repelentů v letním období (Aversol, Sanatex VS, Lentacol, Stop Z) a aplikaci v zimním období, které je specifické působením klimatickýckh jevů, jakými jsou sněhová pokrývka, nízké teploty a pod. (Aversol,Cervacol extra, Morsuvin, Nivus, Stop Z). Významné opatření je také snižovaní stavů zvěře.

Způsob individuální ochrany dubu ze sojčí síje v odd. 269 D 12 na LHC Plasy (foto Ing. Červený)

137



Ochrana lesa

7.1.4.2. Kalamitní hmyzí škůdci - podkorní a listožraví Podle vyhlášky MZe ČR č. 101/96 Sb. jsou kalamitními škůdci bekyně mniška, lýkožrout smrkový, lýkožrout lesklý, klikoroh borový, obaleč modřínový a ploskohřbetky. Podle citované vyhlášky se tito kalamitní škůdci vyskytují v základním, zvýšeném nebo kalamitním stavu. Pokud kalamitní škůdce dosáhne zvýšeného nebo kalamitního stavu, je vlastník lesa povinen vést evidenci tohoto kalamitního škůdce, a to podle porostů. Evidence obsahuje tyto údaje: druh kalamitního škůdce, lokalizace výskytu, rozsah škod, datum zjištění škod, datum a druh obranného zásahu proti škůdci.

7.1.4.2.1. Lýkožrout smrkový (Ips typographus) Mezi nejdůležitější hmyzí škůdce v oblasti již delší dobu náleží lýkožrout smrkový. Je to 4 - 5,5 mm velký černohnědý lesklý brouk. Lýkožrout smrkový je typický sekundární škůdce, který napadá vytěžené smrkové dříví, dříví po kalamitách a fyziologicky oslabené stojící stromy (imisemi, suchem apod.). Při přemnožení, kdy nenalézá dostatek vhodného materiálu, napadá i zdravé smrkové stromy. Škodí jak larvy, tak i dospělí jedinci vyžíráním chodbiček v lýku v porostech nad 60 let a výše. Zpravidla má dvě generace do roka. Jarní rojení začíná na přelomu dubna a května. Letní rojení probíhá zhruba od poloviny června do počátku srpna. Při příznivém průběhu počasí (teplo) může mít o jednu generaci více. Jeho zvýšený výskyt se vždy projevuje jako důsledek větších větrných kalamit. V současné době se zdá být stav lýkožrouta smrkového v Západočeské pahorkatině stabilizovaný.

7.1.4.2.2. Lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) Hnědočerný silně lesklý 1,6 - 2,8 mm velký brouk škodí zejména v mladších porostech, ale poslední dobou se rozšiřuje i v porostech starších ve vrcholových partiích. Bionomii má podobnou jako lýkožrout smrkový a většinou ho i doprovází.

7.1.4.2.3. Klikoroh borový (Hylobius abietis) Tmavě hnědý brouk bez lesku, na krovkách má 2 - 3 žluté příčné pruhy a skvrny, středně dlouhý silný nosec. Vyskytuje se všude v jehličnatých lesích. Samička klade vajíčka od jara do podzimu do kůry čerstvých borových a smrkových pařezů. Larvy hlodají pod kůrou podélné chodby. V červenci nebo v srpnu následného roku se larva mění v kuklu, ze které se po 2 - 3 týdnech líhne brouk. Napadá borové a smrkové sazenice, okusuje jejich kůru a především lýko kmínku zvláště nad kořenovým krčkem. Žije až 3 roky a přezimuje v půdní pokrývce. V současné době má výskyt klikoroha borového klesající trend především díky ochraně máčením jehličnatých sazenic před výsadbou v insekticidech (Marshal suSCon).

7.1.4.2.4. Bekyně mniška (Lymantria monacha) Motýli se rojí ve večerních hodinách měsíce července a srpna. Samička klade vajíčka po skupinkách mezi šupiny a trhliny kůry. Po osmi měsících v dubnu a květnu příštího roku se líhnou housenky. Housenky okusují nejraději jehlice smrku a borovice, ale nepohrdnou ani listnatými dřevinami. Po dvouměsíčním žíru se housenky kuklí. Za dva až tři týdny se líhne motýl. Mniškové kalamity ukončuje po několika letech bez lidského přispění polyedrické onemocnění housenek. Housenky lezou do vrcholu stromu, přestávají přijímat potravu a hynou. Vyšší výskyt v PLO byl pouze ve východní části oblasti na LHC Zbiroh a částečně na LHC Plasy v roce 1994.

7.1.4.2.5. Ploskohřbetka smrková (Cephalcia abietis) Ploskohřbetka smrková vyhledává hlavně 60 až 120-leté smrkové porosty vyšších poloh. Z toho vyplývá výskyt v západní části oblasti na LHC Domažlice, kde se zvyšuje nadmořská výška přechodem do Českého lesa. Rojí se v květnu až červnu za teplých dnů. Samička klade vajíčka do korun po malých skupinkách. Po dvou až čtyřech týdnech se líhnou housenice, které okusují loňské smrkové jehlice. Od srpna padají housenice k zemi a v hloubce 10 – 30 cm přeleží dva až tři roky. Kdy se budou kuklit poznáme podle toho, že se housenicím vytvoří pupální (kukelné) oko. Po zakuklení se za dva až tři týdny líhne dospělá ploskohřbetka. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

138

Ochrana lesa


7.1.4.3. Ostatní hmyzí škůdci 7.1.4.3.1. Klíněnka kaštanová ( Cameraria ohridella ) Od druhé poloviny 80.let se k nám z oblasti Makedonie a Srbska rozšířila klíněnka kaštanová, jejíž larvy napadají jírovec maďal. Poškození se projevuje na listech,na nichž se objevují skvrny,které žloutnou, hnědnou,listy se zkrucují a předčasně opadávají. Samička klade vajíčka na horní stranu listů,kde larva později zničí až 90 % asimilační plochy. Dolní strana listů zůstává poškozena málo, takže může asimilovat a umožňuje jírovci přežít. Ostatní hmyzí škůdci, kteří se v oblasti vyskytují, nejsou v takovém stavu, aby byly schopni výrazněji poškodit lesní porosty.

7.1.4.4. Hniloby Poškození hnilobami je poměrně velké a to zejména na starších porostech. Stromy poškozené hnilobami mají kromě vlastního poškození i sníženou stabilitu a jsou více ohrožovány abiotickými činiteli. Nejvíce je poškozován smrk, kde jednoznačně nejčastějším houbovým parazitem je václavka smrková (Armillaria mellea). Tato saproparazitická dřevokazná houba je parazitem živých stromů a napadá všechny dřeviny. V suchých obdobích, kdy vzrůstá intenzita poškození kořínků, vniká podhoubí do kořenového systému. Po infekci se houba rozšiřuje do oddenkové části. Další primární hnilobou je kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosum) známý jako "červená hniloba". Nejvíce ohrožuje smrk pěstovaný mimo jeho přirozený areál, zejména v prvé generaci. V místech poranění stromů po těžbě, přibližování a především loupáním se objevují sekundární hniloby. Na smrku je nejčastějším druhem pevník krvavějící (Stereum sanguinolentum). Tato saprofytická houba napadá stromy v místě poranění, odkud se podhoubí velmi rychle rozšiřuje dovnitř kmene, takže pevník je schopen během několika let strom zahubit. Vývoj těchto hnilob je chronický a tedy dlouhodobý. Jen stěží lze usuzovat, jedná-li se o klesající či stoupající trend.

Důsledek napadení václavkou ( foto Ing. Křístek )

139



Ochrana lesa

7.1.5. Ostatní škodliví činitelé Jmelí (Viscum album)

- jeho výskyt je poměrně běžný. Jedná se o patogena, který však nezpůsobuje významné škody. Napadá zejména jedli, lípu a borovici.

Ochmet (Loranthus europaeus) - v oblasti se vyskytuje poměrně málo a to především na starších porostech. Společně s tracheomykózou způsobuje menší odolnost napadených jedinců. Buřeň

- se podílí především na nezdaru zalesnění. Mezi nejvýznamnější druhy patří ostřice, ostružiník,metlice a třtina. Důležitá je ochrana kultur ožínáním a postřik chemickými přípravky ( Roundup, Fusilade, Gasoron ).

Zabuřenělá kultura na LHC Stříbro (foto Ing. Urban)


140

Ochrana lesa


7.2. Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa Základní doporučení pro obnovu a výchovu labilních smrkových porostů jsou: Pro obnovu - urychlení obnovy porostů poškozených různými činiteli, zabuřenělých ředin a zbytků porostů, ve kterých je přirozená obnova nedosažitelná. Obnovu realizovat od stabilizovaných návětrných stran navazujících porostů. Volit co nejmenší možný počet východisek obnovy. V předstihu dávat meliorační a zpevňující dřeviny do náseků a předsunutých prvků (kotlíků). V rámci obnov je důležité zajistit funkčnost stávající meliorační sítě. Pro výchovu - k dosažení stability je důležité u mladých smrkových porostů dosáhnout alespoň u 50 % jedinců (vnitřní kostra porostu) štíhlostního koeficientu pod hranicí 0,90. Cílem je dosáhnout této hodnoty do 30 let, nejpozději do 40 let stáří porostu. Je to údobí kulminace maxima výškového přírůstu, po kterém stromy s nedostatečným kořenovým systémem nejsou pro další uvolnění stabilizovány. Překračuje-li hodnota štíhlostního koeficientu středního kmene porostu 1,00 je nutno v rámci decenia uvažovat se dvěma výchovnými zásahy. Modely hustoty smrkových porostů navrhované VÚLHM je nutno aplikovat především u lokalit, kde se působení škodlivých činitelů kumuluje. Modely hustoty smrkových porostů zaváděné dle „Provozních systémů“ je v porostech menších výměr (do 3 ha) vhodné uplatnit celoplošně. Podstatou úspěchu výchovy je začít s redukcemi na uvedené počty už při prořezávkách a nevynechat žádný následný zásah.

7.2.1. Návrh opatření v porostech ohrožených imisemi V Západočeské pahorkatině jsou lesní porosty imisemi ohroženy relativně málo. Vzhledem ke klesajícímu trendu znečištění ovzduší, by se tento stav neměl nikterak zhoršovat. Přesto je v zájmu nadále využívat výsledků šetření zdravotního stavu lesa a vlivu imisí mezinárodní monitorovací sítě od VÚLHM. V pásmu ohrožení D je výchova a obnova lesních porostů prováděná podle běžných zásad hospodaření s přihlédnutím na vliv ostatních škodlivých činitelů. Výchovu a obnovu porostů pod vlivem imisí je třeba zaměřit na zvýšení odolnosti a prodloužení životnosti porostů. S výchovou je třeba začít ve fázi mlazin při horní porostní výšce 3 - 5 metrů silným zásahem záporného výběru, při kterém se odstraní poškozené stromy ve všech úrovních. Cílem je vytvořit velké koruny aniž by se porušil zápoj (zamezení přístupu imisí do porostu). Další výchovné zásahy jsou slabší s ohledem na možné poškození větrem a na stupeň poškození porostu. Při obnově je zapotřebí zajistit vytvoření odolného porostního pláště a zpevněných okrajů, podporovat příměs dřevin odolnějších vůči vlivům imisí, nenarušovat okraje porostů a tím neodkrývat nepřipravené stromy z důvodů pronikání imisí do porostu.

7.2.2. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených abiotickými činiteli Jednoznačně nejvýznamnějším abiotickým škodlivým činitelem je bořivý vítr. Škody větrem se objevují plošně v celé oblasti,nejvíce však na rovinatých terénech, plochých hřbetech a velkých stejnověkých porostech. Nejvíce ohrožené jsou smrkové porosty na vodou ovlivněných stanovištích, kde se po prvním narušení třeba jinými činiteli nebo nevhodně umístěnou těžbou objevují vývraty zcela pravidelně. Typ poškození větrem je závislý především na podmínkách prostředí. Na vodou ovlivněných stanovištích, zvláště v porostech s vyvinutými korunami převládají vývraty, zatímco u porostů s vyvinutými kořenovými systémy na kyselých nebo živných stanovištích převládají polomy.

7.2.2.1. Opatření proti škodám větrem Vzhledem k zákonem stanovenému limitu výměry holé seče do 1 ha a požadavku uplatnit při obnově porostu stanovený podíl melioračních a zpevňujících dřevin lze tvrdit, že tyto dvě podmínky pro budoucnost eliminují současné problémy stability lesních porostů. Vylučují opakování homogenních stejnověkých smrkových porostů na větších výměrách. Již vzniklé smrkové mlaziny je třeba včas vychovávat intenzivními prořezávkami, za účelem snížení štíhlostního koeficientu, z důvodů zvýšení stability jedinců. Vnášení listnatých dřevin je nejvhodnější a provádí se dlouhodobě ve skupinách. Přednostně se nabízí jejich využití v návrhu prvků ekologické stability lesa. Tento návrh je vyhotoven ve zbytcích stejnověkých smrkových kmenovin, jejichž výměra přesahuje rozlohu mýtního článku (cca 5 ha). Budování kostry vnější a vnitřní stability lesa je dlouhodobá záležitost. Ke zpevnění okrajů komplexů a celků větších porostů slouží porostní pláště a odluky. Velmi vhodnou dřevinou pro 141



Ochrana lesa

budování porostních plášťů je dub vzhledem ke své stabilitě dané kořenovým systémem, vysoké mechanické pevnosti, nejnižšímu koeficientu prodouvavosti, vysoké odolnosti proti hnilobám a dlouhověkosti. Vnitřní zpevnění pomocí rozluk,závor a žeber je uplatňováno v rámci porostních skupin. Okrajové zpevňující pásy na návětrných okrajích porostů se zakládají při obnově v pruhu 30 až 50 m z dřevin odolných větru. Vyžadují intenzivní výchovu. Při okraji lesa se pro vytvoření porostního pláště uplatňují i keře. Zásadně se ochranný porostní plášť těží až po obnově vnitřních částí porostů. Odluky se zakládají na závětrném okraji starších porostů k ochraně mladších sousedících porostů, které nemají více než 40 let. Účelem je osamostatnění a včasné zapláštění. V návaznosti na odluku je vhodné uplatnit předsunuté kotlíky klimaxových dřevin a při následném proředění dosáhnout přirozené obnovy. Rozluky musí být založeny v mladých smrkových porostech nejpozději do 35 let. Jsou to průseky 4 - 6 m široké zakládané kolmo na směr bořivého větru v odstupech 15 - 200 m. V pozdějším věku se rozluky využijí jako východisko obnovy. Nejvhodnější pro jejich založení je využití přibližovacích linií. Systém rozluk a odluk se plně osvědčil v rovinách a mírných svazích. V pahorkatinách a horských terénech není příliš účinný. Současné přibližovací linie mají dostatečnou hustotu a svými šířkami splňují požadované parametry pro rozluky. Závory jsou zpevňující prvky zakládané v nejranějším věku porostu intenzivní výchovou. Ideální je využít stabilnějších hřebenových či hřbetních partií v plošinách podmáčených lokalit. Zakládají se na 1 - 2 výšky porostu, proředění by nemělo snížit zakmenění pod 0,7. Pokud nedojde k přirozené obnově, je vhodné alespoň 10 let před zahájením obnovy porostu závoru podsadit. Zpevňující žebra jsou užší náseky (15 - 20m), kterými se zahajuje obnova smrkového komplexu, ve kterém nebyly založeny žádné stabilizační prvky. Je vhodné je zakládat ve stáří 10 let od počátku obnovní doby.

7.2.2.2. Opatření proti škodám sněhem Škodlivé působení sněhu a námrazy se projevuje především v borových porostech. Dochází nejčastěji k vrcholovým zlomům. Poškození celých porostů jsou výjimečná. Základním ochranným doporučením pro dosažení vyšší odolnosti je zajištění vyšší stability včasnou a dostatečnou výchovou, zejména u borových porostů dbát na udržení plného zápoje, aby nedošlo k rozkošatění korun a následnému rozlámání sněhem. Také ve smrkových porostech lze odolnost zvýšit intenzivními výchovnými zásahy v mladém věku do 30 let tak, abychom docílili snížení štíhlostního koeficientu.

7.2.3. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených biotickými činiteli 7.2.3.1. Návrh opatření v lesích poškozovaných zvěří Jak bylo naznačeno v kapitole 7.1.4.1. je v Západočeské pahorkatině největším škůdcem introdukovaná zvěř (jelen sika). Je třeba zajistit, aby zvěř neohrožovala obnovu lesa a zamezit dalšímu poškozování. Ochrana proti škodám zvěří předpokládá tyto okruhy opatření: - Snížení stavu zvěře na únosné stavy a přitom dbát o rovnoměrné zastoupení věkových tříd a pohlaví v populaci. - Zamezit lokální koncentraci zvěře. Koncentraci je možné připustit v lokalitách, kde bude shoda mezi vlastníkem lesa a nájemcem honitby a kde budou realizována další opatření k omezení vzniku škod. - Únosné stavy zvěře odvozovat od kontrolních a srovnávacích ploch (KSP). Údaje o nasčítaných stavech nemusí být spolehlivé (viz metodika - prof. Mrkva, vyhláška MZe č. 110/96 Sb., metodický pokyn MZe OLH č. 14/96). - Realizovat přímá ochranná opatření (individuální, skupinová, velkoplošná - oplocenky). - Zvyšovat úživnost lesa políčky, rekultivacemi luk, výsadbou plodonosných dřevin, zimním přikrmováním, kácením okusových dřevin v předjaří. - Využití nových repelentů ( Lavanol ). - Využívat přezimovací obůrky.


142

Ochrana lesa


Zásady výchovy v porostech poškozených zvěří: Výchovu poškozených porostů je třeba zaměřit na podporu zdravých jedinců a to i v podúrovni. Odstraňují se nejhůře poškození jedinci. V silněji poškozených porostech (do 70%) je nutné brát ohled na stabilitu porostu a ponechávat relativně stabilní, byť poškozené jedince. V porostech poškozených nad 70 % závisí rozhodnutí o případné předčasné obnově na postupu šíření hnilob.

7.2.3.2. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených kalamitními škůdci Lýkožrout smrkový a lýkožrout lesklý V současné době nejsou s lýkožrouty v oblasti výraznější problémy. Přesto je nutné preventivně z porostů přednostně odstraňovat nahodilou těžbu, vývraty, polomy a likvidovat těžební zbytky. Pokud se lýkožrouti vyskytují ve zvýšeném stavu, používají se stromové lapáky nebo feromonové lapače v porostech starších 60 let. Mohou být použity i otrávené lapáky nebo feromonové odparníky (EcolurelT). Napadené zpracované dříví je nutno z lesa ihned odvézt nebo jej asanovat. Rozhodující pro zamezení šíření kůrovce bude nepochybně přechod čistých smrkových porostů k porostům smíšeným. Klikoroh borový I přes klesající trend škod, nelze klikoroha nikterak podceňovat. Před výsadbou jehličnatých sazenic je nezbytně nutné aplikovat máčení či nástřik vhodnými insekticidy (Marshal suSCon). Na místech se zvýšeným výskytem pokládat pasti a postřikem ošetřovat jednotlivé sazenice. V lokalitách, kde je to možné, lze zalesnění odložit na druhý rok po těžbě (pasečný klid). Čistota paseky (spálený klest a těžební zbytky) může napomoci výskyt klikoroha omezit. Bekyně mniška Základním úkolem v porostech ohrožených bekyní mniškou je kontrola stavu mnišky. Přitom se nelze spokojit pouze s kontrolou pomocí feromonových lapacích terčů, ale je nutno tuto metodu při každém náznaku zvýšeného stavu doplňovat metodou pochůzkovou, Wellensteinovou, případně trusníkovou. V případě hrozby přemnožení lze proti mnišce zasáhnout leteckou aplikací insekticidů. Na prvním místě se však jako preventivní ochrana před mniškou jeví pěstování smíšených porostů, ve kterých je riziko rozsáhlého přemnožení daleko menší. Ploskohřbetka smrková Na rozdíl od lýkožroutů, klikoroha a bekyně je možnost prevence omezena. V úvahu připadá podpora hnízdění hmyzožravého ptactva a udržování stavů černé zvěře. Základem je opět kontrola 2 výskytu. Zjišťují se počty housenic na 1m půdy a ten se porovnává s kritickým množstvím. Počty housenic se zjišťují na podzim, kde se ploskohřbetka v posledních čtyřech letech přemnožila.

7.2.3.3. Návrh opatření proti houbovým patogenům Dřevokazné houby patří k významným škodlivým činitelům. Sekundární parazité napadají stromy v místech poranění kůry. Primárních parazitů, kteří napadají zdravé stromy, je malý počet. Základním opatřením proti dřevokazným houbám je : - Minimální poškození stromů při těžbě a přibližování dříví. - Poškozená místa natírat ochrannými nátěry - Včasné a důsledné odstraňování napadených stromů z důvodů zamezení infekce. - Ve značně poškozených porostech snížit dobu obmýtí.

143



Ochrana lesa

7.2.4.Vliv předpokládané změny klimatu na ohrožení porostů Šindelář 1995 - výňatky Výrazné a zejména náhlé změny prostředí mají téměř vždy za následek určitou destabilizaci existujících ekosystémů. Adaptace na změněné podmínky je vždy spojena s oslabením a zvýšenou mortalitou organismu v lesních ekosystémech, které se dostaly do stresových situací. Na straně druhé mohou změny do určité míry dřevinám vyhovovat a vyvolat i zvýšenou konkurenční schopnost ve vztahu k ostatním dřevinám a společenstvům. S těmito situacemi je možno počítat i při předpokládaných změnách klimatu. Je obecně známo, že v případech, kdy se jedná o déletrvající nebo dlouhodobé změny prostředí, mají krátce žijící organismy s rychlou posloupností generací vždy v konkurenčních vztazích s dlouhodobě žijícími organismy s pomalou generací určité přednosti. Krátce žijící organismy s větším počtem generací v určitém časovém období se mohou na změny prostředí ve srovnání s organismy ostatními rychleji adaptovat. Z toho důvodu je třeba počítat s většími problémy v ochraně lesů, ať již jde o škodlivý hmyz nebo houbové choroby (Thomasius 1991). Zvláště silně budou ohroženy ty druhy dřevin a ty ekosystémy, které se v průběhu klimatických změn mohou přiblížit až k hranici své ekologické tolerance. V podmínkách České republiky, může tato situace vzniknout především u smrku ztepilého resp. smrkových porostů v nižších polohách, a to i v hraničních oblastech původního rozšíření, při průměrných ročních teplotách mezi 8 - 9 stupni Celsia a srážkách pod 300 mm. Tendence změny charakteru podnebí ve směru od humidity k ariditě, častější frekvence přísušků během roku by měly být doprovázeny více méně výraznými škodami na lesích, tak jak je známe z minulosti i současnosti. Konkrétním důsledkem změn může být oslabení lesních porostů doprovázené především výskytem většího podílu souší v lesních porostech. Může docházet k tendencím určitého zřeďování porostů v důsledku vyšší konkurence mezi jedinci téhož druhu i různých druhů zejména o disponibilní vodu v půdě. Oslabení jedinci mohou být ve zvýšené míře napadáni hmyzími škůdci, např. smrk ztepilý různými druhy kůrovců, borovice lesní, lýkohuby rodu Mielophillus aj. Může docházet k redukci kořenových systémů usycháním sacích kořínků. Důsledkem může být rozšiřování škodlivých hub na kořenech, zejména václavky Armillaria mellea, jak je známo zejména z období po extrémním suchu v r. 1947. Důsledkem oslabení dřevin listnatých zejména nedostatkem vláhy, může být ve spojení s případnými dalšími příčinami silnější rozšíření houbových onemocnění zejména rodu Ophiostoma aj. Nepřímá podpora rozšíření těchto hub může vyplývat i z toho, že oslabené stromy mohou vytvářet předpoklady pro intenzivní uplatňování vektorů těchto houbových chorob (druhy rodu Scolytus aj.). Vyšší teploty, nižší úhrny ročních srážek mohou vést ke snížení regenerační schopnosti lesních dřevin, zvláště mladých vývojových stádií. Mohou vznikat ještě výraznější problémy s přirozenou obnovou lesních porostů lesních dřevin než je tomu doposud. Vyšší frekvence přísušků může být spojená s většími ztrátami na kulturách. Regenerační schopnost sazenic v kulturách a mladých jedinců v náletech a nárostech, poškozených okusem zvěře, může být snížena. Bude-li docházet k předpokládaným změnám klimatickým, bude třeba věnovat zvýšenou pozornost i ochraně lesů před požáry s ohledem na to, že nebezpečí požáru se může zvyšovat. K omezení možných škod přicházejí v úvahu prioritně opatření preventivní. Tato opatření jsou především pěstebního charakteru a je třeba je orientovat tak, aby se vytvářely v lesních ekosystémech podmínky pro nejšetrnější a nejefektivnější hospodaření s vodou. K těmto opatření patří zejména: omezení až vyloučení holých sečí, udržování vhodného porostního zápoje, v rámci obnovního procesu, kdy je třeba porosty zvláště pro přirozenou obnovu vhodně uvolňovat, postupovat tak, aby nálety a nárosty se dostavily včas a kryly půdu v uvolněných mateřských porostech. Tam, kde jsou příznivé stanovištní podmínky, je vhodné orientovat se na tvorbu dvou, případně vícepatrových porostů udržujících vhodně porostní klima. K dalším opatřením pěstebního charakteru patří i již zmíněné vytváření vhodných lesních a porostních okrajů a pěstební péče o ně. Do souboru opatření vytvářejících podmínky pro minimalizaci škod na lesní půdě patří především úprava druhové skladby. Lze předpokládat, že změny klimatu v našich podmínkách, především oteplení, může vést k ovlivnění zdravotního stavu lesních ekosystémů, a to vesměs v negativním smyslu. Zvýšení teplot, spojené s eventuelním snížením úhrnu ročních srážek, může mít za následek chřadnutí citlivějších druhů lesních dřevin.


144

Ochrana lesa


7.3. Ekologická stabilita lesa Ekologickou stabilitou lesů rozumíme schopnost odolávat stresovým vlivům, tlumit jejich činnost na okolí a vyrovnávat a zahlazovat vzniklé poruchy. Ekologicky stabilní porosty jsou v převážné míře stabilní i staticky. Tato stabilita je míněna pouze pro lesní ekosystémy, nikoliv pro stabilní náhradní ekosystémy vzniklé jako následek změněných podmínek (porosty třtiny v místech imisemi zničených horských smrčin). Dále není možné ztotožňovat ekologickou (biocenologickou) stabilitu a statickou stabilitu / odolnost porostu proti mechanickému namáhání způsobeném abiotickými činiteli), kdy například modřínová monokultura je staticky stabilnější než smrková, ale jejich míra ekologické stability je totožná. V rámci ekologického systému je nutné od sebe izolovat jednotlivé ekologicky labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů tak, aby byla trvale zajištěna možnost využívání všech produkčních i mimoprodukčních funkcí a nedocházelo k nevratnému narušení funkčních potenciálů. Obnova ekologické stability se zabývá dvěma okruhy: a) Systémem statické stability - týká se prostorové úpravy lesa. Prostorová úprava lesa se mimo jiné zabývá hospodářsko úpravnickým rozdělením lesa za účelem zabezpečení vůči škodlivým činitelům. Podle objektů, kterých se týká ji rozdělujeme na úpravu vnější a vnitřní. b) Územním systémem ekologické stability (ÚSES) - týká se biocenter a biokoridorů různých úrovní z hlediska přirozených společenstev, původních klimaxových porostů. Biocentra propojená biokoridory tvoří kostru ekologické stability.

7.3.1. Systém statické stability Systém statické stability porostů je základním způsobem ochrany proti působení abiotických činitelů. Statická stabilita porostů se týká odolnosti porostů a v konečném důsledku jednotlivých stromů vůči působení větru, sněhu a námrazy. Je ovlivněna druhem dřeviny, lesním typem, kořenovým systémem, štíhlostním koeficientem, velikostí a tvarem koruny, koeficientem prodouvavosti, mechanickou pevností apod. Nástroji statické stability je vnější a vnitřní prostorová úprava. Vnější a vnitřní prostorová úprava (mimo jiné) vytváří v lese systém statické stability, který je součástí ekologické stability lesa spolu s ÚSES, který řeší biocenologickou stabilitu lesa. Tyto dva systémy mohou spolu souviset (např. listnatá část biocentra zároveň tvoří zpevnění nebo biokoridor je veden porostním pláštěm).

7.3.1.1. Vnitřní prostorová úprava porostů Vnitřní prostorová úprava se týká druhového složení a výstavby porostu. Jejím úkolem je mimo jiné dosažení co nejvyšší odolnosti vůči škodlivým činitelům. Provádí se porostní výchovou (zpravidla do 40 let), případně vylepšováním zpevňujícími dřevinami v nejmladších věkových stádiích.

7.3.1.2. Vnější prostorová úprava porostů Vnější prostorová úprava má za hlavní úkol rozdělit les na takové jednotky, které umožňují přehled, orientaci a provozně-technické zvládnutí hospodaření. V konečném důsledku však má vést k co nejmenšímu tlaku větru na porostní stěny a k co nejvyšší odolnosti nejvíce zatěžovaných částí porostu. Vnější prostorová úprava se zabývá soustavou statického zpevnění porostů ve smyslu jejich vzájemného krytí až po úroveň mýtního článku. Využívá se systému liniových stabilizačních prvků – odluk, rozluk, zpevňovacích pruhů odolných dřevin, závor. Základem pro vnější prostorovou úpravu je teorie mýtních článků. Byla vytvořena pro smrkové porosty, ale lze ji uplatnit i v ostatních porostech. Mýtním článkem se chápe seskupení porostních skupin uspořádaných podle mýtního pořadí (s narůstajícím věkem), vzájemně na sebe organicky navazujících ve směru nebezpečného větru, chráněných postupným vzájemným krytí, doplněných ze stran porostním pláštěm a dále soustavou stabilizujících prvků. Mýtní článek je základní jednotkou pro rozmístění prvků statické stability lesa, která má dlouhodobou funkci. Velikost mýtního článku je v podstatě dána obnovní dobou a neměla by přesáhnout 5 ha. V současné době se její význam zdánlivě ztrácí vzhledem k odklonu

145



Ochrana lesa

od holosečného způsobu hospodaření, uplatňováním podrostního hospodaření často s cílem (a někdy i důsledkem) větší výškové a prostorové diferenciace. Systém stabilizačních prvků v rámci vnější prostorové úpravy lesa je nejúčinnější v rovinatých terénech a mírných svazích do 50 m převýšení. Liniové prvky mají účinnost až do vzdálenosti 150 - 200 m. Vytvoření systému stabilizačních prvků je nejnaléhavější na lokalitách oglejených a podmáčených a v lokalitách, kde došlo k narušení porostů větrnými polomy. V mapě dlouhodobých opatření OPRL se v nezbytné míře používají liniové stabilizační prvky založené obnovou (např. rozluky, odluky, zpevňující listnatá žebra) a závory. Jinak je vnější prostorová úprava řešena stávající rozdělovací sítí.

7.3.1.3. Koncepce mapy dlouhodobých opatření ochrany lesa Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa v měřítku 1:25 000 se zabývá poškozením a ohrožením škodlivými činiteli a návrhy opatření pro obnovu statické stability porostů. Slouží jako podklad pro zařizovatele při navrhování decenálních opatření v konkrétních porostech. Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa zahrnuje tyto vrstvy: Vrstva podmáčených lokalit PODM Zobrazuje lokality, kde jsou lesní porosty více ohroženy větrem v důsledku nejproblematičtějších lesních typů ovlivněných vodou v dané lesní oblasti. K tomu je třeba přihlédnout při návrhu obnovního postupu a volbě cílové druhové skladby dřevin. U porostů obnovených na těchto lokalitách je třeba dbát na zpevňování jak v rámci vnější, tak i vnitřní prostorové úpravy. Mimo to jde o lokality potenciálně ohrožené hnilobami. Lokality v této vrstvě nejsou vhodné pro pěstování smrkových porostů z důvodu jejich lability. Vrstva větrných polomů VEPO Upozorňuje na místa, kde došlo k větrným kalamitám. Navíc je zde šipkami naznačen směr bořivých větrů. Opět je nutné uvažovat s tímto nebezpečím při obnově lesa. Mimo to je vhodné využít prvků vnější prostorové úpravy lesa. Vrstva lokalit poškozených sněhem a námrazou SNNA Zobrazuje území, kde porosty výrazně trpí vrškovými zlomy a rozlámáním větrem. Vrstva zahrnuje i lokality zvláště ohrožené sněhem a námrazou. Tato vrstva se v PLO 6 vyskytuje jen ojediněle. Potenciálně označuje porosty, u kterých je třeba výchovou snížit štíhlostní koeficient. Vrstva ZVER Označuje lokality silně poškozené zvěří nebo lokality se zvýšenou koncentrací zvěře. V Západočeské pahorkatině má tato vrstva zvláštní význam. Jedná se o lokality poškozené loupáním a v důsledku sekundární hniloby potenciálně ohrožené větrem a sněhem, a dále lokality poškozené okusem. Vrstva pásem ohrožení imisemi POIM Zobrazuje jaká pásma ohrožení imisemi se v oblasti nachází. Jsou převzata z celorepublikového vyhodnocení a upravena terénním šetřením. Nerespektují rozdělení lesa a pro zatřídění porostů do příslušného pásma platí, že porost je v pásmu, pokud je v pásmu více jak polovina výměry. Vrstva liniových stabilizačních prvků LISP Liniové stabilizační prvky jsou umístěny přímo do porostů tam, kde jejich založení má význam pro ochranu větších ploch labilních porostů. Zahrnuje liniové zpevňující prvky založené výchovou (např. závory) a obnovou (odluky, rozluky, listnatá zpevňující žebra).


146

Ochrana lesa


7.3.2. Územní systém ekologické stability Využít publikace MŽP Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability (ČÚOP 1995), Návod na používání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR (min.pro místní rozvoj 1998), USES (Löw a kol.), vyhláška č 131/1998 Sb, zákon č.114/1992 Sb, vyhláška č. 395/1992 Sb, článek les. práce 6/98 USES a LHP (ing Kubů) a další. Pro zajištění ekologické stability krajiny a tedy i lesa je vytvořen Územní systém ekologické stability (ÚSES) jako nepravidelná síť ekologicky významných segmentů krajiny (lesa), které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových kritérií. Těmito kritérii jsou : - Rozmanitost potenciálních přírodních ekosystémů v území. - Jejich prostorové vazby. - Nezbytné prostorové parametry. - Aktuální stav krajiny. - Společenské limity a záměry. Územní systém ekologické stability tvoří biocentra a biokoridory. Vytváří síť (kostru) ekologické stability. Tato kostra může navazovat na síť statické stability (zpevňovací prvky). Rozlišujeme lokální systém ekologické stability, která musí být tvořena především porosty staticky stabilními, hospodářsky samostatnými, jejichž dřevinná skladba je blízká přirozené. Regionální a vyšší SES musí splňovat především podmínku trvalosti, tedy uchování a umožnění rozvoje lesního společenstva ve všech aspektech.

7.3.2.1. Koncepce mapy územního systému ekologické stability V mapách ÚSES v měřítku 1:25 000 jsou zahrnuty navržené i vymezené generely místních, regionálních a nadregionálních ÚSES. Vrstva ÚSES Tato vrstva zobrazuje biocentra na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) s jejich názvy, a to jak vymezené, tak i navržené. Biocentra doplněná plošným šrafem jsou schválena k výše uvedenému datu. V digitální verzi je u biocenter připojena databáze. Hospodaření v biocentrech řeší odchylky pro ÚSES v rámcových směrnicích hospodaření. Vrstva MSES Z vrstev ÚTP byly do jednoho bloku převzaty bloky nadregionálních a regionálních biocenter (dále NRBC a RBC) a koridorů (dále NRBK a RBK). Tvary NRBC, RBC, NRBK a RBK byly převzaty beze změn z ÚTP, databáze byly beze změn atributů pouze přizpůsobeny na plochové tabulky programu Topol. V biocentrech je třeba hospodařit tak, aby byla zachována (případně se ještě rozvinula směrem ke klimaxovým dřevinám) současná dřevinná skladba. Přichází tedy v úvahu jemnější formy hospodaření (podrostní s výhledem přechodu na výběrný způsob). Obnova by však měla zohledňovat možnosti dosažení přirozené druhové skladby. Pro dosažení nejvhodnějšího hospodářského způsobu je třeba zhodnotit dřevinnou skladbu a možnosti výškové a prostorové diferenciace (např. volit postupný přechod přes víceetážové porosty).

7.3.2.2. Definice prvků ÚSES ÚSES - je podle zákona č. 114/1992 Sb. vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišujeme místní, regionální a nadregionální úroveň ÚSES. Bioregion - jednotka geomorfologického členění ČR,používaná pro ochranářské účely a jako vztažný rámec pro posuzování společenstev. Biochora - typologická ekologicky heterogenní prostorová jednotka, tvořená typickou prostorovou kombinací skupin typů geobiocénů. Je významnou účelovou pomocnou územní jednotkou pro projektování ÚSES. Skupiny typů geobiocénů(STG) - sdružují ekologicky podobné přírodní suchozemské ekosystémy. Jsou charakterizovány vegetačním stupněm a hydrickou řadou. Biocentrum - Krajinný segment, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou (co možná trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin (v lese přirozenou druhovou skladbu) a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů. Jsou tvořena ekologicky významnými částmi lesních geobiocenóz, které svou velikostí a stavem ekologických

147



Ochrana lesa

podmínek umožňují trvalou existenci druhů společenstev přirozeného genofondu při zachování účelného hospodaření v lese (obnova a výchova porostů). Biocentra se dále mohou dělit podle rozmanitosti ekotypů a biocenóz, geoekologických vazeb, biogeografické polohy, typu formace, vzniku, vývoje a reprezentativnosti. Pro účely OPRL biocentra členíme na vymezená (v mapě zelená) a k vymezení (v mapě červená). Biokoridor - krajinný segment, který propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím migraci organismů, když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční podmínky. Jsou to stabilizační prvky liniového charakteru, které svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňují migraci organismů mezi biocentry.

7.3.2.3. Dokumentace ÚSES Rozlišujeme tři úrovně ÚSES a to nadregionální (bioregion), regionální (biochora) a lokální (skupiny typů geobiocénů). V roce 1996 bylo vytvořeno zcela nové nadregionální členění republiky a nový nadregionální systém ÚSES. Dokumentace ÚSES má dvě úrovně. Jednak generely ÚSES, kdy prvky nejsou přesně vázány na terénní umístění a respektují pouze určitá kritéria tvorby ÚSES a pro vlastníka jsou orientační a dále jako plány ÚSES zahrnuté v územních plánech sídelních celků (územní plány obcí či sídelních útvarů, zón a velkých územních celků). Zde jsou prvky ÚSES vázány na dané porosty a parcely a jsou závazné pro vlastníka. Generel ÚSES - odvětvový generel závazný pro orgány ochrany přírody. Slouží jako podklad pro tvorbu plánů ÚSES. V označování generelů panuje nejednotnost. Zejména v počátcích tvorby generelů byly označovány jako plány ÚSES, nebo návrhy plánů ÚSES. Až po zapracování do ÚPD (územně plánovací dokumentace) se z odvětvových generelů mohou stát obecně závazné plány ÚSES. Územně technický podklad (ÚTP) - podklad který slouží pro zpracování územně plánovací dokumentace. Pro tvorbu OPRL je využíván ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR. Jde o mapové dílo, doplněné textovou a tabulkovou částí, vydané Společností pro životní prostředí, spol.s.r.o. v r. 1996. V OPRL může být tento ÚTP součástí mapy ÚSES jako tzv. vrstva MSES s příslušnou databází. Lze ji zobrazit společně s vrstvou USES, do map se však zpravidla tiskne samostatně pro zachování přehlednosti. Plán ÚSES - obsahuje zákres existujících a navržených biocenter a biokoridorů a návrh rámcových opatření. Pro účely lesnické praxe se rozlišují na vymezené a schválené. Vymezení USES provádí orgány ochrany přírody (u nadregionálních USES MŽP, u regionálních okresní úřady, správy NP nebo CHKO a místní pověřené obecní úřady s okresními úřady). Vymezením USES se míní označení existujících částí USES (např. biocenter), neboť v tomto případě se nenavrhuje tvorba nových, ale zachování původních struktur krajiny. Za vymezené se tedy považují ty části USES, které jsou v plánu USES označeny jako existující. Části USES, označené v plánu USES jako navržené, se považují v OPRL rovněž za navržené. Za schválené plány USES se považují: 1) Plány vyhlášené obecně závazným právním předpisem, např. územní plány velkých územních celků (schvaluje ministerstvo pro místní rozvoj), územní plány obcí(sídelních útvarů), zón a v regulačních plánech. Územní plány jsou součástí ÚPD. 2) Plány schválené pravomocným rozhodnutím - v územním řízení (např. schválení ve stavebním řízení pravomocným územním rozhodnutím stavebního úřadu). 3) Plány schválené pravomocným rozhodnutím v řízení o pozemkových úpravách. Projekt ÚSES - slouží pro realizaci nefunkčních nebo existujících částí ÚSES.


148

Ochrana lesa


7.4. Závěr kapitoly 7.4.1. Podklady pro tvorbu rámcových směrnic V předcházejících kapitolách byly prezentovány výsledky šetření ochrany lesů a návrhy obecných zásad ochranářských opatření, jakož i ekologické stability lesa. Tyto zásady je třeba promítnout do tvorby rámcových směrnic hospodaření. Konkrétně se doporučuje uplatnění těchto připomínek: • • • • • • • • • • • •

Při obnově plošně rozsáhlých smrkových a borových porostů důsledně postupovat proti směru převládajícího větru. V imisním pásmu ohrožení podporovat příměs všech odolnějších dřevin, výchovou vypěstovat co největší koruny, budovat porostní plášť. Na vodou ovlivněných stanovištích zvyšovat statickou stabilitu porostů (úprava vodního režimu, vhodná druhová skladba, vnitřní a vnější prostorová úprava.) Pro statické zpevnění porostů přednostně využívat tvorbu zpevňujících prvků z autochtonních listnatých dřevin. Na sušších (exponovaných) lokalitách dodržet technologické (agrotechnické) zásady výsadby. Důsledná ochrana proti zvěři (okus i loupání). U loupaných porostů nevylišovat samostatný HS, ale rozhodovat o potřebě případné předčasné obnovy (rekonstrukce) diferencovaně u každé skupiny podle stability. K zalesňování používat pouze kvalitní, insekticidy ošetřené sazenice. Včasně a kvalitně provádět výchovu a rozčlenění porostů. Dbát na čistotu lesa, nevytvářet podmínky pro kalamitní přemnožení biotických škůdců. V navržených prvcích ÚSES realizovat diferencované hospodaření dle konkrétních porostních poměrů. Výběr ve výchovných zásazích v prvcích ÚSES pro jednotlivé dřeviny řídit dvěma zásadami v následném pořadí: 1) udržení podílu dřeviny v porostu, v případě velmi malého zastoupení ponechat i ty jedince, kteří nesplňují kritéria produkce. 2) klasický výběr v dřevině splňující kritéria dlouhodobé produkce kvalitní dřevní hmoty, tedy upřednostnění v rámci dřeviny kvality nad kvantitou.

7.4.2. Souhrn specifik ochrany lesa v PLO. Příznivým specifikem dané PLO je nízké imisní zatížení, které umožňuje pěstování klimaxových dřevin bez většího omezení. Do budoucna by se imisní situace za předpokladu normálního vývoje neměla nikterak zhoršovat. Dalším určitým specifikem PLO je také poměrně pestrá druhová skladba s podílem dřevin přirozené druhové skladby, které se zachovaly především na exponovaných, obtížně přístupných stanovištích. Z dřevin jednoznačně převažují jehličnaté z 89 %, což souvisí s větším ohrožením biotickými škůdci. Vysoké stavy zvěře nejsou na území ČR až tak specifické, ale je třeba vzít v úvahu, že vzhledem k silné myslivecké tradici a zájmům vlastníků nelze pravděpodobně do budoucna počítat s výrazným snižováním stavů zvěře v oblasti, kromě zvěře sika. Podrobněji je o škodách zvěří pojednáno v části 7.1.4.1. Vzhledem ke škodám zvěří sika doporučujeme při snižování počtu jedinců této zvěře sjednotit postup na všech OÚ v oblasti s tím, že je i nadále nutné nenormovat její stavy v honitbách. Závěrem je tedy možno konstatovat, že cílem budoucího lesního hospodaření je sladění všech funkcí lesa, upřednostnění produkce vysoce kvalitní dřevní hmoty před produkcí pouze kvantitativní a omezení negativních vlivů škodlivých činitelů. Tomuto cíli nejvíce odpovídají smíšené porosty s podílem tvrdých listnáčů, které mají největší potenciál vyrovnávat se s působením škodlivých činitelů.

149



Dopravní zpřístupnění lesa

8. DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA Dopravní šetření bylo provedeno za účelem dopravního zpřístupnění LO, zjištěním skutečného stavu lesní odvozní cestní sítě a návrhy na její doplnění pro optimální hustotu cestní sítě v LO. Součástí šetření je optimalizace těžebně – dopravních technologií, z nichž lze odvodit modelové vyjádření přímých nákladů na hospodaření v lesích. Dopravní šetření bylo postupně prováděno po bývalých LHC pro potřeby lesních hospodářských plánů. Tato již provedená „Dopravní šetření“ byla přetransformována a doplněna pro potřeby OPRL. Rovněž síť cest 1L, 2L byla doplněna o provedenou výstavbu cest 1L, 2L. Zařazení cestní sítě bylo provedeno podle ČSN 73 6108 v návaznosti na metodiku zpřístupnění lesa ÚHÚL – Brandýs nad Labem. Dopravní šetření je provedeno komplexně pro celou PLO – 6 po LS – LČR. V PLO- 6 převládají lesy LČR, na které navazují různě velké lesní majetky městské, obecní, soukromé a VLS.

8.1. Současné zpřístupnění Kostru odvozní cestní sítě tvoří veřejné státní silnice se živičným povrchem, které spojují jednotlivé obce. Na tyto silnice navazují v lesních částech lesní cesty 1L a 2L. V dřívější době majitelé lesa prováděli výstavbu zpevněných odvozních cest typu 2L. V posledních 30 ti letech byla prováděna výstavba odvozních cest 1L se živičným povrchem pro použití větších a těžších odvozních souprav. Dále byly stavěny svážnice, které byly postupně zpevňovány. Větší lesní části, kterými procházejí veřejné silnice jsou dobře dopravně zpřístupněny. Pouze malé odtržené lesní části mezi zemědělskou půdou jsou téměř dopravně nepřístupné. V posledních letech je zanedbávána údržba cestní sítě a odvozní cesty 1L a 2L jsou místy ve špatném až dezolátním stavu.Celá PLO je poměrně dobře dopravně přístupná až na část v povodí řeky Mže – Berounky a výše zmíněné částí mezi zemědělskou půdou.

8.1.1. Inventarizace odvozních cest Inventarizace cestní sítě byla provedena v návaznosti na ČSN – 736108 s klasifikací odvozních cest do tříd 1L, 2L1, 2L2. 1L – odvozní cesty s celoročním provozem, povrch vozovky živičný, betonový, panelový, kalený. 2L1 – odvozní cesty se sezónním až celoročním provozem, opatřeny zpevněným prašným povrchem. 2L2 – odvozní cesty se sezónním provozem částečně zpevněné na únosných podložích. Soupis odvozních lesních cest 1L, 2L1, 2L2 je v tabulce S1 v příloze OPRL.

2L2

m

%

4,0

10-12

15

Bezprašná vozovka živičná, betonová, kalená)

3,5

10-12

15

Jednoduchá vozovka s prašným povrchem nebo provozní zpevnění

3,5

8-10

účel a použití

poznámka

m

15

Na únosných podložích zemní, bez provozního zpevnění


Celoroční provoz při odvozu návrhovým vozidlem dle ČSN 73 61 08 Sezónní odvoz dříví pro návrhové vozidlo dle ČSN 73 61 08 Sezónní odvoz dříví

Tech. Vybavenost dle ČSN 73 61 08

označen í v mapě

Veřejné

min. R

max. spád

Min. šířka koruny

provozní způsobilost trvalá

druh povrchu

lesní

2L1

Sezónn í až trvalá

pdvozní cesty

1L

Sezónní

třída

druh

Tab. č. 8.1.: Charakteristiky lesních cest

T5

T2

T8

T1 0

-„Nezbytná technická vybavenost

T15

150



3L

4L

Sezónní

přibližovací cesty a linky

Tab. č. 8.1.: Charakteristiky lesních cest - pokračování 3,0

8-10

1,5

15

-

Zemní, může být i částečné provozní zpevnění

Přibližování traktory vyvážení vyvážecími soupravami

Omezená technická vybavenost

Zemní, bez odhumusování

Přibližování traktory, koněm

Bez technické vybavenosti

Kódy druhu a stavu cest : Formát kódu: číslice, velké písmeno, malé písmeno Číslice a velké písmeno označují třídu cesty podle sl. 2 tab. č. 1, malé písmeno vyjadřuje druh a stav povrchu cesty podle následujícího klíče: a = živičná vozovka p = panelová vozovka ( betonová ) k = kalená vozovka ( 2vrstvá vozovka, skládající se z podkladu a krytu, tvořeného zakaleným nebo zapískovaným štěrkem z = dostatečně zpevněný povrch ( tzv. provozní zpevnění, které nemá povahu vozovky ve smyslu normy ) n = nedostatečně zpevněný povrch ( vyžaduje zpevnění ) t = nezpevněný povrch, který ani nevyžaduje zpevnění příklad : 1 La = cesta s vozovkou z penetračního makadamu 2 Ln = odvozní cesta, z části zpevněná, ale vyžadující další místní zpevnění Kód typu funkce S = sběrná funkce – velký provoz s minimem přibližování, skládky mimo, pouze veřejné cesty tech. = technologická funkce a spojovací – částečně sběrná, skládky lok. = technologická lokální – cesta slouží i k technologickým operacím – přibližování, manipulace, nenavrhovat penetraci Provedení inventarizace lesních odvozních cest v návaznosti na ČSN 73 62 08. Inventarizaci podléhají všechny cesty procházející lesem nebo se ho dotýkající, a cesty mimo les, pokud jsou alespoň občas využívány lesním hospodářstvím. Dělí se na cesty lesní a veřejné. Inventarizace je spojena s klasifikací, tj. zatříděním odvozních cest do tříd 1L, 2L, případně 2L1 a 2L2 – pokud je lze odlišit. 1L – odvozní cesty s celoročním provozem a s tomu odpovídající vozovkou, obvykle složenou z několika vrstev, řazeny do jiných pozemků. 2L1 – odvozní cesty se sezónním až trvalým provozem, jsou opatřeny jednoduchou vozovkou s prašným povrchem, případně provozním zpevněním. Jsou řazeny do jiných pozemků. 2L2 – odvozní cesty se sezónním provozem, nezpevněné. Vyskytují se pouze na únosných podložích a jsou řazeny do bezlesí. Odvozní cestní síť využívá dřívější cestní sítě, která byla rekonstruována pro potřeby moderních a těžších odvozních souprav. Tato cestní síť byla postupně doplňována výstavbou nových cest. Soupis odvozních lesních cest 1L, 2L1, 2L2 je v tabulce S1 v příloze OPRL.

151




Ukázka uspořádání tabulek S1 a S2 SOUPIS CEST Číslo cesty

Název Třída

poř.č. evid.č.

Délka v km Návrh km

les

celkem

Vozovka a+p

k z

n

Funkce t

Sběrná

Jiný List Cesty L.O.C. Lesní Ost. vlastník Poznámka tech. lok. mapy

PŘEHLED SOUČASNÝCH ODVOZNÍCH CEST PODLE ODVOZNÍCH CELKŮ A LESNÍCH MAJETKŮ L.S. nebo

cesty lesní ( km )

L.O.C

les.majetek

L1L

L2L1

L2L2

cesty ostatní ( km ) Suma

V1L

cesty celkem ( km )

V2L1 Suma L1L+V1L L2L1+V2L1

L2L2

Suma

Tab. č. 8.2.: Přehled odvozních cest

Přehled současných odvozních cest po lesních majetcích PLO : Lesní majetek Stříbro S. Poříčí H. Týn Nýrsko Domažlice Přeštice Přimda Planá Plzeň a Zbiroh Žlutice Plasy Celkem

Západočeská pahorkatina

6

lesní cesty (km) L1L 40,2 45,0 40,3 2,0 5,4 28,9 9,0 11,0 33,6 2,2 49,0 266,6

veřejné cesty (km)

L2L1 L2L2 Suma V1L V2L1 101,3 46,9 188,4 93,3 8,4 54,7 14,9 114,6 44,0 14,5 50,6 42,1 133,0 72,4 0,0 7,8 4,6 14,4 11,6 0,7 5,4 3,2 14,0 7,8 3,6 116,1 133,4 278,4 92,0 36,6 55,4 0,0 64,4 36,4 2,2 48,6 0,0 59,6 17,5 5,6 117,7 65,0 216,3 114,2 38,2 0,5 0,0 2,7 5,1 0,4 179,8 0,0 228,8 88,5 17,6 737,8 310,1 1314,5 582,8 127,8

S2 Sumář 1

Cesty celkem (km)

Suma L1L+V1L L2L1+V2L1 L2L2 101,7 133,5 109,7 46,9 58,5 89,0 69,2 14,9 72,4 112,7 50,6 42,1 12,3 13,6 8,5 4,6 11,4 13,2 9,0 3,2 128,6 120,9 152,7 133,4 38,6 45,4 57,6 0,0 23,1 28,5 54,2 0,0 152,4 147,8 155,9 65,0 5,5 7,3 0,9 0,0 106,1 137,4 197,4 0,0 710,6 849,3 865,7 310,1

Suma 290,1 173,1 205,4 26,7 25,4 407,0 103,0 82,7 368,7 8,1 334,8 2025,1

8.1.2. Dopravně nepřístupné lokality Celá PLO se nalézá na plošině až pahorkatině a po dopravní stránce je dobře přístupná až na tyto výjimky: LS Stříbro, LS Plzeň – příkré stráně povodí řeky Mže – Berounky. LS Plasy - stráně nad řekou Střelou.

8.1.3. Vymezení transportních segmentů a odvozních celků Vymezení transportních segmentů a odvozních celků bylo provedeno dle metodiky ÚHÚL – Brandýs nad Labem . Přirozenými hranicemi transportních segmentů a odvozních celků jsou hřebeny, vodoteče odvozní cesty, železnice, okraje lesa atd. Hranice odvozních celků a segmentů jsou totožné. Charakteristiky pro zařazování do typu transportních segmentů – viz. příloha. Transportní segment je soubor porostů, které gravitují na jednu hlavní odvozní cestu. Dříví se soustřeďuje k jednomu nebo více odvozním místům. Transportní segment má mít přirozené hranice na gravitačních předělech (hřebenech, vodotečích, okrajích lesa) nebo umělé (odvozní cesty, železniční tratě, rozdělovací síť). Odvozní celek je soubor transportních segmentů, pro výpočet dopravní optimalizace lesní dopravní sítě. Má mít jednotný směr odvozu z lesa na manipulační sklad, k železniční vlečce případně k odběrateli. Velikost


152



se stanoví podle konkrétních podmínek, nejméně transportní segment. Hranice jsou totožné s hranicemi transportních segmentů a respektují hranice významných vlastníků. Modelové typy transportních segmentů : Typ 0: Oblast bez odvozních cest procházejících lesem, dříví gravituje k cestám jdoucím mimo les. Tyto cesty se do modelové hustoty nezapočítávají i když slouží lesnímu provozu a jsou i vlastní. Morfologie terénu není rozhodující; h0 = 0 m . ha –1 Typ A: Roviny a náhorní plošiny s minimem omezujících vnějších vlivů; hA≥15 m . ha –1 Typ B: Odvozní síť vyšších horských poloh, hřebenové a etážové cesty; převažuje antigravitační přibližování ln. hB ≥ 17,5 m . ha –1 Typ C:Odvozní síť v pahorkatinách a nižších horských polohách s cestní sítí po hřebenech a v údolních polohách; jednostranně i oboustranně gravitující hmota hC ≥ 22,5 Typ D:Odvozní síť v luhu, v inundačních oblastech, v terénech s krátkými svahy a zaříznutou údolnicí; značné vnější omezení, relativně malá gravitační území. hD = 25 m . ha –1 Typ E:Odvozní síť v pahorkatinách a horách s členitými a dlouhými svahy s kombinací etážových a údolních cest; obtížné limitující vnější i vnitřní podmínky. hE > 27,5 m . ha-1

8.2. Výhledové zpřístupnění 8.2.1. Návrh zpřístupnění lesa Vychází se z transportních segmentů jako ze systémové jednotky globálního zpřístupnění lesa, které poskytují informace o aktuálním a cílovém stavu lesní dopravní sítě.Hustota sítě odvozních cest je daná hospodárnou přibližovací vzdáleností, tedy v podstatě rozestupem odvozních cest v souvislosti s gravitačním přibližovacím rozhraním buď jednostranným nebo oboustranným. Jednostranné přibližování se uplatňuje v členitých terénech, když délka svahu se rovná rozestupu cest nebo jeho celým násobkům. V každém případě musí být údolí zpřístupněno cestou. Svahy se podle délky člení etážovými cestami. Oboustranné přibližování: a) cesta údolní a cesty etážové b) cesta hřebenová a cesty etážové Varianty řešení cestní sítě : Na rovinách a pahorkatinách se řeší cestní síť přednostně z biologického hlediska a přizpůsobuje se, případně ztotožňuje s rozdělovací sítí hospodářské úpravy lesů. V horských terénech se cestní síť dá použít pro účely rozdělení lesů jen v omezené míře a podřizuje se možnostem dopravy dřeva. Při dodržování těchto zásad možno použít tyto varianty: - cestní síť tvoří jen údolní cesty, - cestní síť tvoří údolní, etážové, případně hřebenové cesty. S cestní sítí, složenou jen z údolních, případně hřebenových cest vystačíme pouze při malých délkách svahů (250-300 m), které se vyskytují většinou v pahorkatinách. V horských oblastech jsou svahy většinou značně dlouhé, takže při řešení cestní sítě je třeba navrhovat také cesty etážové, případně hřebenové. Navrhování hřebenových cest předpokládá lanovkové přibližování. Při zpřístupňování pahorkatin, které mají vytvořeny náhorní plošiny a příkré svahy nade dnem údolí, se etážové cesty vedou na 153




rozhraní uvedených terénních tvarů za předpokladu soustřeďování dříví traktory z náhorních plošin a lanovými systémy z příkrých svahů nad údolním dnem. Konkrétní umístění tras odvozních cest se provádí podle výše uvedených zásad v rámci venkovního šetření. Předpokládá se určení všech kardinálních bodů tras v terénu a jejich zakreslení do mapy. Mezi kardinální body náleží: začátek a konec trasy, místa přechodů přes svahové nebo údolní vodoteče a rokle, případně místa křížení s podzemními nebo nadzemními liniovými vedeními, vhodná místa pro skládky a lesní sklady (OM), stanoviště lanovek, umístění toček a další místa, jimiž trasa z nějakého důvodu musí procházet nebo naopak kterým se musí vyhnout (skály, studny, atd.). Návrh cílového zpřístupnění je nutno projednat se zástupcem příslušné lesní správy nebo majetku. Při projednávání by mělo být obhájeno optimální modelové řešení odvozní sítě jako komplexu. Bezprostřední krátkodobé zájmy lesního provozu na vedení jednotlivých tras mohou být akceptovány jen do té míry, pokud nenaruší celkové řešení cestní sítě. Součástí projednávání je určení naléhavosti realizace jednotlivých akcí. Na rozdíl od požadavků na vlastní vedení tras se v tomto případě argumenty lesního provozu v maximální míře respektují. Rozlišují se následující stupně naléhavosti: 1. stupeň: neodkladná výstavby – za neodkladné se považují trasy, odstraňující ohrožení veřejné dopravy, cizího majetku, vodních zdrojů a dalších společenských zájmů, přibližování přes cizí pozemky, dále trasy, odstraňující rizikovost vlastního lesnického provozu z hlediska bezpečnosti práce, nebezpečí významných ztrát na produkci nebo množství a kvalitě těženého dříví, např. rozsáhlé imisní těžby a kalamity. Konečně náleží do této kategorie i trasy, podmiňující výstavbu cest výše uvedeného významu. 2. stupeň: naléhavá výstavba – za naléhavou se považuje výstavba, přinášející významné snížení nákladů na přibližování, odvoz, těžbu a manipulaci dříví a ostatní dopravu již bezprostředně po realizaci, zatímco faktory uvažované při 1. stupni naléhavosti mají jen okrajový význam. Např. trasy, zpřístupňující transportní segmenty s výskytem mýtních porostů a porostů s maximálními probírkami (věk, dřevina). 3. stupeň: odsunutelná výstavba – vztahuje se k akcím, které přinesou ekonomický efekt až s odstupem delším (např. zpřístupnění transportních segmentů s převážně mladými porosty), kde nepůsobí faktory uváděné u neodkladné výstavby.

O návrhu zpřístupnění včetně pořadí naléhavosti je nutno sepsat zápis s odpovědným lesním hospodářem. Po dopravní stránce je LO dobře přístupná, s poměrně dobře vyřešenou sítí odvozních cest, což je patrné z připojených tabulek o délce a hustotě cestní sítě. Hustota cestní sítě LO:

teoretická

- 15,6 m/1 ha

skutečná

- 16,0 m/1 ha

s návrhy

- 16,5 m /1 ha

Celá PLO se nalézá na plošině až pahorkatině a po dopravní stránce je dobře přístupná až na tyto výjimky: LS Stříbro, LS Plzeň – příkré stráně povodí řeky Mže – Berounky. LS Plasy - stráně nad řekou Střelou.


154



Tab. č. 8.3.: Sumář návrhů výstavby dle lesních odvozních celků a lesních majetků – S 3.

Sum ář návrhů výstavby cest v LOC podle naléhavosti PLO :

Lesní Délka návrhů m ajetek a v km LO C

S 3

Stupeň naléhavosti 1

2

3

Lesní Délka návrhů m ajetek a v km LO C

DO 15

0,0

PT16

0,0

DO 16

0,0

PT17

0,0

DO 17

0,0

PT2

1,1

DO 18

0,0

PT3

0,0

HT11

0,0

PT4

0,0

HT12

2,3

PT5

0,0

HT13

0,0

PT6

0,0

HT14

0,0

PT7

0,0

HT15

0,0

PT8

0,0

HT16

0,0

PT9

5,3

HT17

0,0

SP1

0,0

HT18

0,0

SP2

0,0

HT19

4,9

SP3

0,0

HT20

0,0

SP4

0,0

HT21

0,0

SP5

3,2

HT22

0,0

SP6

0,0

HT23

1,5

SP7

0,0

HT24

0,0

SP8

0,0

HT25

0,0

SP9

0,0

HT26

0,0

ST1

0,0

HT27

0,0

ST10

0,0

HT28

0,0

ST11

0,0

HT29

0,0

ST12

0,0

NÝ11

0,0

ST13

0,0

NÝ12

0,0

ST14

0,0

NÝ13

0,0

ST15

0,0

NÝ14

0,0

ST16

0,0

PL21

0,0

ST2

0,0

PL22

0,0

ST3

0,0

PL23

0,0

ST4

0,0

PL24

0,6

ST5

0,0

PL25

0,0

ST6

0,0

PL26

0,0

ST7

0,0

PL27

0,0

ST8

0,0

PL28

0,0

PL29

0,0

PŘ 21

0,0

PŘ 22

0,0

PŘ 23

0,0

PŘ 24

0,0

155

List č. 1


6

2,3

4,9

1,5

0,6


2

3

1,1

5,3

3,2

ST9

0,0

PS10

2,7

2,7

PS11

12,2

12,2

PS13

0,0

PS14

0,0

PS15

0,0




Tab. č. 8.3.: pokračování PŘ25

0,0

PS16

0,0

PŘ26

0,0

PS17

0,0

PŘ27

0,0

PS18

2,7

PŘ28

3,5

3,5

PS19

0,0

PŘ29

1,1

1,1

PS20

0,0

PŘ30

2,2

2,2

PS21

0,0 0,0

2,7

PŘ31

0,0

PS22

PT1

0,0

PS23

0,0

PT10

0,0

PS24

0,0

PT11

0,0

PS25

0,0

PT12

0,0

PS6

0,0

PT13

0,0

PS7

11,3

11,3

PT14

0,0

PS8

4,6

4,6

PT15

0,0

PS9

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Tab. č. 8.3.: pokračování

Sum ář návrhů výstavby cest v LO C podle naléhavosti PL O :

S 3

Z ápadočeská pahorkatina

6 List č. 2

L esn í D élka návrhů m ajetek a v km LOC P Z1 0,0

S um ář S tupeň naléhavosti 1

2

3

L esní D élka návrhů m ajetek a v km LO C

S tupeň naléhavosti 1

2

3

D om ažlice

0,0

0,0

0,0

0,0

H . Týn

8,7

0,0

0,0

8,7

P Z 10

0,0

P Z 11

0,0

N ýrsko

0,0

0,0

0,0

0,0

P Z 12

0,0

P laná

0,6

0,0

0,0

0,6

P Z 13

0,0

P řim da

6,8

0,0

0,0

6,8

P Z 15

0,0

P lasy

33,5

0,0

0,0

33,5

P Z 16

0,0

P řeštice

6,4

5,3

0,0

1,1

P Z 17

0,0

P lzeň a Z b.

0,0

0,0

0,0

0,0

P Z 18

0,0

S . P oříčí

3,2

0,0

0,0

3,2

P Z 19

0,0

S tříbro

0,0

0,0

0,0

0,0

P Z2

0,0

Žlutice

0,0

0,0

0,0

0,0

P Z 20

0,0

C elkem

59.2

5,3

0,0

53,9

P Z 21

0,0

P Z 22

0,0

P Z 23

0,0

P Z 24

0,0

P Z 25

0,0

P Z3

0,0

P Z4

0,0

P Z5

0,0

P Z6

0,0

P Z7

0,0

P Z8

0,0

P Z9

0,0

Ž L4

0,0

C elkem

59.2

5,3

0,0

53,9


156



8.2.2. Přehled transportních segmentů a porovnání hustot odvozních cest Tab. č. 8.4.: veškeré údaje za LOC, LS, LO Porovnání hustot odvozních cest PLO :

6

a

Současná délka v km

Sumář 1


Plocha ha Lesní majetek LOC

S4

Model : typ transportního segmentu

0

A

B

C

D

S. Poříčí

H. Týn

Nýrsko

Domažlice

Přeštice

Přimda

Planá

Plasy Plzeň a Zbiroh Žlutice

20 825 290,1

2 585

7 880

0

10 360

0

0

100,0

304,8

0,0

400,8

0,0

0,0

290,1

0

5,7

0,0

11,2

0,0

0,0

9 931 173,1

2 476

7 455

0

0

0

0

24,9

75,1

0,0

0,0

0,0

0,0

176,3

0

11,3

0,0

0,0

0,0

0,0

15 187 204,8

4 597

3 314

0

7 276

0

0

30,3

21,8

0,0

47,9

0,0

0,0

213,5

0

3,3

0,0

10,8

0,0

0,0

2 140 27,2

1 633

0

0

507

0

0

76,3

0,0

0,0

23,7

0,0

0,0

27,2

0

0,0

0,0

5,3

0,0

0,0

2 125 15,4

1 126

0

0

999

0

0

53,0

0,0

0,0

47,0

0,0

0,0

15,4

0

0,0

0,0

10,6

0,0

0,0

18 106 407,0

709

7 146

0

10 251

0

0

3,9

39,5

0,0

56,6

0,0

0,0

413,4

0

5,9

0,0

12,7

0,0

0,0

6 951 103,0

1 291

3 426

0

2 234

0

0

18,6

49,3

0,0

32,1

0,0

0,0

109,8

0

7,4

0,0

7,2

0,0

0,0

5 065 82,7

1 400

974

0

2 691

0

0

27,6

19,2

0,0

53,1

0,0

0,0

83,3

0

2,9

0,0

12,0

0,0

0,0

22 577 338,2

1 594

14 889

1 360

4 435

299

0

7,1

65,9

6,0

19,6

1,3

0,0

371,7

0

9,9

1,1

4,4

0,3

0,0

22 684 368,7

2 741

10 029

0

9 914

0

0

12,1

44,2

0,0

43,7

0,0

0,0

368,7

0

6,6

0,0

9,8

0,0

0,0

498 8,1

0

375

123

0

0

0

0,0

75,3

24,7

0,0

0,0

0,0

8,1

0

11,3

4,3

0,0

0,0

0,0

126 089

Celkem

Současná hustota

Rozdíl

Po realizaci návrhů

16,2

15,5

-0,7

15,5

11,3

17,4

6,2

17,8

14,1

13,5

-0,6

14,1

5,3

12,7

7,4

12,7

10,6

7,2

-3,3

7,2

18,7

22,5

3,8

22,8

14,6

14,8

0,2

15,8

14,8

16,3

1,5

16,4

15,7

15,0

-0,7

16,5

16,5

16,3

-0,2

16,3

15,6

16,3

0,7

16,3

15,6

16,0

0,5

16,5

m/ha

s návrhy km

Stříbro

Modelová hustota

E

%

20 152

55 488

1 483

48 667

299

0

2 018,4

16,0

44,0

1,2

38,6

0,2

0,0

2 077,6

0,0

6,6

0,2

8,7

0,1

0,0

8.2.3. Přehled modelového, skutečného stavu a výhledu Tyto přehledy za LOC, LS, LO jsou uvedeny v tabulkách S4, které jsou součástí příloh.

157




8.3. Návrh limitující těžebně dopravní technologii 8.3.1. Modelově těžebně - dopravní technologie Modelové těžebně – dopravní technologie dle Technologické typizace Macků – Popelka – Simanov). Tab. č. 8.5.: TERÉNNÍ A TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE

Podloží únosné

Sklon svahu %

trvale podmíněně nerovnosti terénu # 12 13 F

# ≤10 11-20

21- 33

34 - 50

11

31 39 41

F

Překážky

15

16

23

25

26

22

29

E

32

33

U 21

neúnosné

S

F

L

35

36

E 42

K

43

45

L

46

49 51 - 70 ≥ 71

59 69

E

Vysvětlivky: - Únosnost podloží je schopnost půdy odolávat účinkům vnějších sil, které v ní způsobují přechodné nebo trvalé deformace. Únosné podloží je charakterizováno odoláváním měrnému tlaku ve stopě 200 KPa (hloubka koleje do 5 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard, tj. LKT 80 s obvyklou výbavou), a to i při změnách vlhkosti půdy. Neúnosné podloží je charakterizováno odoláváním měrnému tlaku ve stopě 50 KPa. (Hloubka koleje 20 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard). Únosnost podmíněná je charakterizována proměnlivou únosností půdy v rozmezí 50 až 200 KPa v závislosti na změnách podmínek (zejména okamžité vlhkosti), které ji ovlivňují. - Překážkami jsou nerovnosti terénu 0.5 m a užší než trojnásobek jejich hloubky, při jejich vzájemném rozestupu 5 m. Nerovnosti terénu: 0,3 ≤ 0.5 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro speciální lesní kolový traktor), # ≤ 0.3 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro universální kolový traktor s lesnickou výbavou - UKT Profesional).

Termínem UKT Profesional se rozumí universální kolový traktor s profesionální kompletací pro soustřeďování dříví - tzv. lesnickou výbavou (naviják, čelní rampovač, ochranná vana atd.), která z něj vytváří specializovaný lesní stroj, nepoužitelný bez zpětné přestavby pro zemědělské práce. S parametry pro tzv. farmářské kompletace se při klasifikaci terénu neuvažuje, protože se jedná o zemědělské traktory vybavené jen navijáky pro soustřeďování dříví, ale bez ochrany strojového spodku, a proto je jejich pohyb možný jen po linkách, ale nikoliv neupraveným terénem. Pod termínem UKT - Horal se v technologické typizaci rozumí universální kolový traktor ve firemním provedení Horal, tj. s širším rozchodem kol (a tím větší příčnou stabilitou), širšími pneumatikami (tj. nižším měrným tlakem ve stopě) a jiným rozložením zatížení náprav než standardní UKT (ovlivňujícím příznivě jeho zatížitelnost nákladem a jízdní vlastnosti na podélném sklonu terénu).

Přínosem návrhu terénní klasifikace je zakotvení kriteria kritického sklonu svahu, jako údaje signalizujícího míru rizika poškození lesní půdy těžebně-dopravní erozí. V návrhu klasifikace se jedná o všechny terénní typy označené v číselném kódu devítkou na posledním místě. Vlastní spektrum kombinací sklonu svahu, únosnosti terénu a terénních překážek je omezeno na skutečně existující kombinace podmínek v České republice. Účelem takové redukce je získání technicko© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

158



ekonomických podkladů pro rámcový přehled potenciálně možných těžebně-dopravních technologií při maximální přehlednosti terénní klasifikace. Na druhé straně to však znamená, že návrh těžebně - dopravní klasifikace terénu je otevřeným systémem, schopným vytváření dalších terénních typů (např. zatím chybějících terénních typů 14, 24, 34, 44, - odštěpením od současných typů 13 až 43); budou-li se v praxi reálně vyskytovat, nebo bude-li to vhodné s ohledem na kompatibilitu s mezinárodními klasifikačními systémy. Od navržené terénní klasifikace MACKŮ-POPELKA-SIMANOV, 1992 je odvozena modelová technologická typizace, ve které je použití koní uvažováno především pro vyklizování a přípravu nasvazkovaného dříví pro přibližování jiným prostředkem. Jako modelové je přibližování koňmi uvažováno jen v úzkém technologickém rozpětí, a v ostatních případech je uvažováno jako variantní řešení podmíněné především ekonomickými hledisky. MODELOVÁ TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE Vysvětlivky: U ... UKT se standardním vybavením S ... LKT se standardním vybavením K ... kůň L ... lanové dopravní zařízení F ... UKT - Horal vybavený lesnickou kompletací, LKT s nízkotlakými (flotačními) pneumatikami E ... erozní ohrožení (přípustné prostředky: F, K, L a jejich kombinace)

Technologické typy F,E,L, vyskytující se ve více sklonových kategoriích jsou v tomto případě indexovány pro okulární zvýraznění vlivu a významu sklonu terénu. Toto řešení však má jen omezený význam, a to jen u písemného vyjádření technologických typů, protože u map technologických typů lze použít barevného odlišení, a pro veškeré kapacitní a ekonomické kalkulace je lépe používat terénní typy (jako přesnější). Výběr konkrétních druhů prostředků pro soustřeďování dříví lze také vztáhnout k ročnímu období, resp. k nasycení půdních horizontů vodou, a k edafickým kategoriím, které jsou v relativně úzkém vztahu k terénním a půdním podmínkám, včetně vodního režimu. Tento vztah demonstruje následující tabulka:

Tab. č. 8.6.: Použitelnost technologií ve vztahu k podmínkám ovlivňujícím únosnost podloží

edafická kategorie I H O P Q D D svážné L V

zmrzlá zemina nebo sucho

1 -

Podmínky ovlivňující únosnost podloží srážky - tání sněhu podzemní voda nasycení půdních horizontů povrchové podpovrchové povrchové podpovrchové 4 2 5 6 4 (5) 3 4 6 6 4 7 2 5 (6) 7

Vysvětlivky: 1 - LKT-81 (měrný tlak ve stopě 200 kPa), LKT-81T (měrný tlak ve stopě 220 kPa), těžební stroje na speciálních kolových podvozcích 2 - LKT-81 pneu 23.1-26 (měrný tlak ve stopě 100 kPa), LKT 90 3 - LKT-81 s flotačními pneumatikami (měrný tlak ve stopě 70 kPa), těžební stroje na speciál. podvozcích s polopásem 4 - UKT (měrný tlak ve stopě 160 kPa) 5 - UKT - Horal (měrný tlak ve stopě 100 kPa) 6 - Kůň (měrný tlak ve stopě 140 kPa) 7 - Speciální pásové podvozky typu Ratrac (měrný tlak ve stopě 35 - 50 kPa)

159




Tab. č. 8.7.: Vazba transportního segmentu (TS) a technologického typu (TT) TS TT U F S K E 0U 0 AU AS A BF BS BK BE B CU CS CK CE C DF DE D EE E

Tab. č. 8.8.:Modelové zastoupení TS a TT v HS HS TS + TT HS TS + TT AU 35 AU AS 13 DF 39 DE DF 19 CK CE CL 41 CK CE CL 21 AU 43, 45 CU 23, 25 AU AS 47 CU CS 27 DE DF 51 CK BE BL 29 CK CE CL 53, 55 CU 31

HS 57 59 71 73 75 77 79

L

BL CL DL EL

TS + TT CS BE DE DL BE EE EL BS BS BS BE DE DL BE

Tab. č. 8.9.: Modelové parametry TS

model -1

H (m .ha ) 10 000 dt =  m 4H dsm = dt √ 2 m (I ≤ 15 %)

I dsm =dt  √2 15 ( I ≥ 15 %)

A 15

B 17,5

TS C 22,5

D 25

E 27,5

166,6

142,8

111,1

100

90,9

U 245 S 313

SF 306 K 565 E 619 L 337

U 182 S 209 K 440 E 482 L 262

FL 188 E 207

E 428 L 360

Vysvětlivky H.....hustota odvozních cest na ha dt.....teoretická přibližovací vzdálenost v m dsm...modelová skutečná přibližovací vzdálenost Transportní segment 0 orientačně přebírá parametry AU ( dsm = 245 m)


160



Tab. č. 8.10.: Modelové těžebně-dopravní technologie

HS SLT 13 19 21 23 25 27 29 31 35 39 41 43 45 47

51 53 55 57 59 71 73 75 77 79

O1

O2 O3 161

0M 1M 0C 0N 0Q 0P 0O 1-2L 1U ( 3L 5L ) 3U 1-2N 1-2C (3C) 3-4N 1-2A EXP.2-4M 2K 2S 2B 2D 1-3K 1-3I 2-4M (1-2S 1-3C 5M) 1-2H 1B 1-2D 1-2S 1-2W (1-2V 1-2O) 1-3P 1-5Q (0P 0Q 0O) 1T 1G 3L 5L 3-5C (3-5A 3-5W) 3-5W 0T 2T 5T (6T) 0G 3R 5R 3-4N 3-4A EXP.3-4K 3-4S 3-4B 3-4D 3-4F 3-5K 5M 3-4I (3-4S) 3-4S 3-4B 3-4D 3-4H 3-4V 4P 4O 5-6N 5-6A EXP.5-6M 5-6K 5-6S5-6B 5-6D 56F 5U 5-6K 5-6I 5-6S 5-6B 5--6D 5-6H 5-6V 5-6O 5-6P 5-6Q 0G 2-5G 4R (3R 5-6R) 3-6V 6G 7N 7A (8N 8A) EXP.7M 7K 7S(8M 8K 8S) 7-(8)F 7M 7K (8M 8K) 7-(8)S 7B 7-8V 7-(8)O 7-(8)P 7Q (6)-8T 7-8G 8Q 8R (6G) 7-8V 0X 0Z 0Y 0N 0Q 0C 0M 1-4X 1-7Z 3-8Y 1-5J 6L 0R 8-9R 8M 8K 8S 8N 8F 8A 9K 9Z

Typizace terénní 11 21 12 22 (16 26) 13 13 ( 15 ) 29 (11 21 31 41)12 22 32 39 39 41 42 49 59 11 21 (31) 11 21 (13) 13 23 (11 21) 15 25 13 15 11 21 31 39 49 (22 32 42) 11 21 (31) 15 25 (21 31 41)12 22 32 42 39 49 59 41 39 49 59 11 21 31 (39) 11 21 (31) 13 23 29 (33) 13 23 (21 31 41)22 32 39 49 59 (31)41 49 59

technologická U S(L) F F(L) E (U) S F E K KE U (F) U (F) F (U) L (F) F(L) USFE U (F) L (F) (U)S K E SKE U F (E) U (F) F (E) F (U)S F K E (F) E K

13 15 F (L) 11 21 31 (39) U F (E) 11 21 31 U 13 23 29(33) F (E) 13 23 F 15 (25) L (F) 15 25 (29) F (E) (21 31 41)12 22 32 39 (U) S E (31) 39 41 49 59 FEK 11 21 31 (39) U F (E) 11 21 31 (39) U F (E) 13 23 29 33 FE 15 (25) L (F) 15 25 (29) LE 16 26 36 39 46 49 59 69 EL 13 F (11) 12 16 US 12 22 32 39 42 49 59 69 16 26 36 46 S E K L 15 25 29 L 15 L 11 21 31 (39) U (F E) 12 22 32 39 42 49 SKE 11 21 31 39 UFE © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň



8.3.2. Ukazatelé cestní sítě Tab. č. 8.11.: Porovnání za LOC, LS, LO

Ukazatelé cestní sítě PLO : Lesní majetek Stříbro S. Poříčí H. Týn Nýrsko Domažlice Přeštice Přimda Planá Plasy Plzeň a Zb. Žlutice Celkem


6 Délka cest ( km ) Plocha ( ha )

S5

Sumář

Ukazatelé sítě cest Hustota (m/ha) současná s návrhy

290,1 20 825 173,1 9 931 204,8 15 187 27,2 2 140 15,4 2 125 407,0 18 106 103,0 6 951 82,7 5 065 338,2 22 577 368,7 22 684 8,1 498 2018,4 126 089

D Hustota cest: H = ------P

Teoretická vzdálenost při přibližování

Rozestup (m) současný s návrhy

jednostranném ( m ) současná s návrhy

oboustranném ( m ) současná s návrhy

15,5

15,5

645

645

323

323

161

161

17,4

17,8

574

563

287

282

143

141

13,5

14,1

742

711

371

356

185

178

12,7

12,7

787

787

393

393

197

197

7,2

7,2

1 380

1 380

690

690

345

345

22,5

22,8

445

438

222

219

111

109

14,8

15,8

675

633

337

317

169

158

16,3

16,4

612

608

306

304

153

152

15,0

16,5

668

607

334

304

167

152

16,3

16,3

615

615

308

308

154

154

16,3

16,3

612

612

306

306

153

153

16,0

16,5

625

606

313

303

156

152

(m . ha –1)

D = celková délka odvozních cest v uvažované oblasti v m P = plocha uvažované oblasti v ha

10.000 Rozestup cest: R = ----------H

(m)


162



Teoretická přibližovací vzdálenost dt jednostranné přibližování : R dt = -------(m) 2

oboustranné přibližování : R dt = ------- (m) 4 Skutečná přibližovací vzdálenost průměrná, modelová tg α t dsm = dt --------------tg α c

(m)

αt: průměrný sklon terénu αc: průměrný spád přibližovací cesty Ukazatelé cestní dopravní sítě se počítqjí pro hustotu modelovou, skutečnou a výhledovou.

Tab. č. 8.12.: Přibližovací vzdálenosti podle TS Model TS A B H ( m . ha –1 ) 15 17,5 10.000 R= ---------- (m) H 667 572 Jednostranné přibližování R dt = ------- (m) 334 286 2 It = 20 % 572 Ic = 10 % dsm (m) It = 25 % 715 Ic = 10 % dsm (m) It = 33 % 944 Ic = 10 % dsm (m) It = 40 % 1144 Ic = 10 % dsm (m) It = 20 % 477 Ic = 12 % dsm (m) It = 25 % 596 Ic = 12 % dsm (m) It = 33 % 786 Ic = 12 % dsm (m) It = 40 % 953 Ic = 12 % dsm (m) It = 20 % 381 Ic = 15 % dsm (m) It = 25 % 477 Ic = 15 % dsm (m) It = 33 % 629 Ic = 15 % dsm (m) It = 40 % 763 Ic = 15 % dsm (m) 163

C 22,5

D 25

E 27,5

444

400

364

222

200

182

444

-

364

555

-

455

733

-

601

888

-

728

370

-

303

462

-

379

610

-

500

740

-

607

296

-

243

370

-

303

488

-

400

592

-

485



Tab. č. 8.12.: pokračování model Oboustranné přibližování R Dt = ---- (m) 4 It = 20 % Ic = 5 % dsm (m) It = 25 % Ic = 5 % dsm (m) It = 33 % Ic = 5 % dsm (m) It = 40 % Ic = 5 % dsm (m) It = 20% Ic = 8 % dsm (m) It = 25 % Ic = 8 % dsm (m) It = 33 % Ic = 8 % dsm (m) It = 40 % Ic = 8 % dsm (m)

Tab. č. 8.13.: Přibližování LKT 80 Spád 25 % 20 % 33 % 10 % 8% 5%


TS A

B

C

D

E

167

143

111

100

91

572

444

364

715

555

455

944

733

601

1144

888

728

358

278

228

447

347

284

590

458

375

715

555

455

-

přibližování proti svahu m3 1,24 1,88 0,44 3,65 4,12 4,92

přibližování po svahu m3

12,36 10,74 8,94

Ekonomická efektivnost investice při sporných návrzích výstavby odvozních cest se vyhodnocuje zpravidla při akcích většího rozsahu. Vychází z porovnání jednorázových nákladů na výstavbu s ročními ekonomickými účinky. K rozdílu dopravních nákladů před výstavbou a po výstavbě se připojují další roční ekonomické účinky z lepšího dopravního zpřístupnění lesa ( zvýšení tržeb ze zlepšené sortimentace, snadnější přístup mechanizace, snížení opotřebení přibližovacích cest apod. ). Pokud není gravitačni oblast navrhované cesty dost velká ( větší objem dopravované dřevní hmoty, menší současná hustota), výpočet efektivnosti vzhledem k vysokým stavebním nákladům nevychází příznivě. Oficiální životnosti lesní odvozní cesty ( tj. doba návratnosti 77 let ) odpovídá koeficient efektivnosti 1,3 %. Od hodnoty 1 % je ekonomická efektivnost poměrně dobrá.

8.4. Koncepce dopravní mapy Dopravní mapa za LO je vyhotovena po bývalých LHC (LS). Obsahuje barevný zákres odvozních cest 1L, 2L s rozlišením na cesty veřejné a lesní. Lesní cesty mají svoje pořadové číslo s návazností na přiložené číslo s návazností na přiloženou tabulku S1 v příloze OPRL. Dopravní segmenty a lesní odvozní celky s označením jsou zakresleny dle barevného kódu. Hranice LOC a LS jsou totožné. Veškeré zákresy v dopravní mapě mají návaznost na přiložené tabulky S1 – S4. Dopravní mapa se zhotovuje v měřítku 1 : 25 000. Obsahuje : lesní dopravní síť – číslování s předsunutým dvoupísmenkovým kódem v rámci LS, případně jiného majetku. Návrh výstavby - číslování v rámci LS nebo jiného majetku. Transportní segmenty a odvozní celky – v posledních výstupech označené TS jen typem. Použité značky ve smluvených barvách jsou v přiložené legendě k dopravní mapě.


164



Svážnice u Klenovic na LHC Plasy (foto Ing. Červený)

Opravená svážnice ve Smutném koutě na LHC Plzeň (foto Ing. Urban)

165



Hospodářské soubory

9. HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY, ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ A RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ 9.1. Vymezení hospodářských souborů 9.1.1. Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů TAB. Č. 9.1.: ZAŘAZENÍ DO HOSPODÁŔSKÝCH SOUBORŮ Stanovišt ní řada: Edafická kategorie

Soubory lesních typů

Základní Hospod. dřevina

Extrémní

Exponovaná

Kyselá

Živná

Oglejená

Podmáčená

Lužní

Z Y J R

N A C U F (K9, S9)

M K I

S B H D

V O P Q

G R T

L (1T,1G)

0Z 1Z 1J 2Z 2Y

3Z 3Y 3J

SM BO DB

SM BO DB BK

Cílový HS

01

POROST NÍ TYP smrkové borové dubové bukové ost.listn.: os,bř,ak ak

LES

1C 1A 2K9 2N 2C 2A 3C2 3C9

3N 3F 3A 4N 4A

3K9 3S9

1K

3D 3C4

3U

BO DB

SM BO DB BK

SM BO DB BK

21

0M 0K 0Q

soubory lesních typů reprezentativní 2M 3K 2S 3S 4S 2P 3V 2K 3I 2B 3B 4B 2Q 3O 2I 4K 2H 3H 3Q 3P 3M 2D 4Q 4V 3K5 2O 5Q 4O 4P

5V 5O 5P

4R

4G

6G 5G

soubory lesních typů okrajové (přiřadit do uvedených HS s odchylkou) 1M 0T 0G 5T

41

BO SM

13

BO SM DB BK 23

SM BO BK DB 43

SM BO BK DB 25

SM BO BK DB

SM BO BK DB 45

SM BK

SM BO

SM BO

27

47

57

271 471 273

571

SM

SM

SM

3L

1T 1G

2L

OL JS

59

OL

29

kategorie lesa LES HOSPODÁŘSKÝ

OCHRANNÝ

011 013 015 016

211 213

411 413

231 133 233

431 433

251 253

451 453

591 473

255 456

017

297

kategorie lesa zvláštního určení (nebo souběh s funkcí lesa hospodářského) DEKLAROVANÉ FUNKCE 31 a: pásma ochrany vodních zdrojů I.stupně 31 b: ochranná pásma zdrojů přírod. léčivých a stolních miner. vod 31 c: na území národních přírodních rezervací 32 a: přírodní rezervace a přírodní památky 32 b: lázeňské lesy 32 c: příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí 32 d: lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce 32 e: zvýšená funkce půdo- a vodoochranná, klimatická, krajinotvorná 32 f: biologická různorodost (génové základny, semenné sady, ÚSES) 32 g: uznané obory a samostatné bažantnice 32 h: veřejný zájem (vojenské a policejní střelnice)

předčíslí 1 2 3 4 5 6 0 7 8 9 0

označení HS čtyřčíslím trojčíslí dle základního HS (př.HS 431) les zvláštního určení: 2. číslo sudé (př.HS 1421) dle základního HS (př. HS 431) les zvláštního určení: 2. číslo sudé (př.4421) v souběhu s lesem hospodářským: 2.číslo liché (př.6431)

Odchylky v zařazení SLT do CíHS oproti příloze č.4 k vyhlášce č.83/1996 Sb.: -pro nepatrné zastoupení byly v tabulce uvedené okrajové lesní typy zařazeny do příbuzných HS -pro dubové a bukové porosty pro malé zastoupení byly vytvořeny sběrné HS 255 a HS 456 -porostní typ „ostatní listnaté“ se zkráceným obmýtím byl zařazen do sběrného HS 297 Deklarované funkce: konkrétní lokality jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí lesa a zapsány v přiložených seznamech (§ 2 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.)


166



Komentář: Při zpracování OPRL se v rámci PLO vymezují hospodářské soubory (HS), jako jednotky diferenciace hospodaření v lesích. Při vymezení HS se vychází: a/ z rámcového vymezení cílových hospodářských souborů, charakterizovaných přírodními podmínkami - soubory lesních typů -SLT a lesními typy (příloha č. 4 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.); b/ z funkčního zaměření lesa na základě veřejných zájmů, deklarovaných prostřednictvím kategorizace lesů (oddíl 2 zákona č. 289/1995 Sb.); c/ ze stavu lesních porostů definovaného porostními typy v oblasti, pro kterou se plán zpracovává (příloha č. 3 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.); V číselném označení souborů je dvojčíslím označeno cílové hospodářství (udáním výškové polohy a ekologické řady), posledním číslem je označen porostní typ, předčíslím příslušná deklarovaná funkce. U lesů zvláštního určení se v označení cílového hospodářství druhá lichá číslice mění na nejbližší nižší číslici sudou.

9.1.2. Zastoupení cílových hospodářských souborů Tab. č. 9.2.: PLO 06 – zastoupení cílových HS Cílový HS 01 13 21 23 25 27 Plocha ha Zastoupení %

1695 1,4 1

17857 14,7 15

4002 3,4 3

22278 18,5 18

826 0,7 1

7472 6,2 6

29

41

43

45

47

57

59

964 0,8 1

4968 4,0 4

28979 23,9 24

15436 12,7 13

14208 11,7 12

1322 1,1 1

1064 0,9 1

121071 100 100

PLO 06 Zastoupení cílových HS % 30

25

20

15

10

5

0 HS 01

167

HS 13

HS 21

HS 23

HS 25

HS 27

HS 29

HS 41

HS 43

HS 45 HS 47

HS 57

HS 59




9.2. Růstové podmínky cílových hospodářských souborů TAB. Č. 9.3.: Cílové hospodářské soubory Cílový hospodářský Mimořádně nepříznivá stanoviště soubor:

01 porostní půda 1695 ha

Soubory lesních typů: 0Z(3487ha),1Z(518ha),1J(10ha),2Z(216ha), ,3Z(35ha), 3Y(227ha),3J(341ha) Zastoupení Cílová druhová skladba: 1% blízká přirozené

Celková charakteristika: lokality na skal. hřbetech a kamenitých prud. svazích (sutě) s podložím různých hornin Bonita: rozdílná podle stanoviště, většinou podprůměrná Půdní typ: ranker, kambizem rankerová Půdní druh: půda silně kamenitá, balvanitá až skeletová Význačný činitel: extrémní půdní poměry (skelet),ohrožení erozí, vysýcháním Funkce lesa: půdoochranná-protierozní Cílový hospodářský soubor:

13 porostní půda 17 857 ha

Přirozená borová stanoviště Soubory lesních typů: 0M(5231ha), 0K(10133ha), 0Q(2493ha), Zastoupení 15 %

Cílová druhová skladba: BO 8, DB 1, BŘ 1,DBČ, BK, JD, SM, MD, OS, JŘ

Celková charakteristika: lokality na písčitojílovitých půdách často s kaolinem na permokarbonu, nebo na písčiřých půdách na žule, na velmi mírných svazích a zvlněných plošinách Bonita: podprůměrná, na OK až průměrná Půdní typ: kambizem podzolovaná až podzol (0K, 0M), podzol pseudoglejový (0Q) půdní druh: střídavě středně těžké až těžké půdy na permokarbonu, na žule lehké - písčité Význačný činitel: půdy přirozeně chudé, s příměsí kaolinu až velmi chudé,většinou velmi vhodné podmínky pro přirozenou obnovu borovice - zastoupení od 2. do 4.lvs Funkce lesa: infiltrační, zčásti i desukční (0Q) Cílový hospodářský soubor:


Exponovaná stanoviště nižších poloh Soubory lesních typů: 1C(247ha), 1A(89ha),), 2K9(231ha), 2N(92ha), 2C(2525ha), 2A(156ha ), 3C2,9(541ha) SLT přiřazené: 1K(121ha) Zastoupení Cílová druhová skladba: 3% BO 6, DB 2, BK(LP) 1, MD 1, HB, JV, BŘ, BŘK, BB, TS, JD

Celková charakteristika: kamenité, většinou vysýchavé svahy a hřebeny, někdy až na přechodu do lesa ochran. Bonita: průměrná až podprůměrná Půdní typ: kambizem (hnědá půda) rankerová půdní druh: půdy kamenitější, lehké až středně těžké Význačný činitel: vysýchavos, ohrožení půdní erozí Funkce lesa: půdoochranná Cílový hospodářský soubor:

23 porostní půda 22 278ha

Kyselá stanoviště nižších poloh Soubory lesních typů: 2M(1727ha), 2K(9429ha-bez 2K9), 2I(8706ha), 3M(1846ha), 3K5(424ha) SLT přiřazené: 1M(146ha) Zastoupení Cílová druhová skladba: 18 % BO 6-7, DB 2, BK(LP) 1-2, MD +-1, HB, JD, BŘ, DG, DBČ

Celková charakteristika: mírné svahy v nižší, teplejší části pahorkatiny s vyvinutou, vodou neovliv. Kyselejší p. Bonita: průměrná až podprůměrná Půdní typ: kambizem (hnědá půda) oligotrofní, ± podzolovaná (kat.M) půdní druh: lehké až středně těžké půdy Význačný činitel: občasné přísušky (kat M, K), sklon k uléhání (2I) náchylnost k degradaci půd pod jehličnatými monokulturami, zvláště pod smrkem Funkce lesa: infiltrační Cílový hospodářský soubor:


Živná stanoviště nižších poloh Soubory lesních typů: 2S(213ha), 2B(37ha), 2H(299ha), 2D(128ha), 2O(149ha), Zastoupení 1%

Cílová druhová skladba: DB 6-7, BK(LP) 1-2, MD 1-2, HB, JV, JS, JL, BŘK, TŘ, BO, JD

Celková charakteristika: hlubší, živné, většinou hlinité, vodou neovlivněné půdy (mimo 2O), na plošinách a velmi mírných svazích v nižších, teplejších částech pahorkatiny Bonita: průměrná až nadprůměrná Půdní typ: kambizem (hnědá půda) mezotrofní, luvizem (hlíny) půdní druh: středně těžké půdy Význačný činitel: sucho – hniloba sm způsobuje časté prořeďování por., obnovu por. ohrožuje s.výskyt buřeně Funkce lesa: infiltrační © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

168



Tab. č. 9.3.: cílové hospodářské soubory - pokračování Cílový hospodářský Oglejená stanoviště nižších poloh soubor:


Soubory lesních typů: 2Q(2557ha), 2P(1291ha), 3Q(836ha), 4Q(1190ha), 5Q(1598ha) Zastoupení Cílová druhová skladba: 6% BO 6-8, DB 1-2-, JD 1, SM +-1, BK, OS, MD, BŘ,

Celková charakteristika: kyselé a chudé oglejené půdy na plošinách v nižší části pahorkatiny Bonita: průměrná až podprůměrná Půdní typ: kambizem (hnědá půda) pseudoglejová (podzolovaná kat.Q) až pseudoglej (podzolový kat Q) půdní druh: těžké půdy Význačný činitel: střídavé zamokření půd (jaro) a vysýchání (léto) smrk ohrožen větrem a hnilobou náchylnost půd k degradaci pod jehličnatými, hlavně smrkovými porosty Funkce lesa: desukční Cílový hospodářský soubor:


Olšová stanoviště na podmáčených půdách Soubory lesních typů: 3L(461ha), 1T(19ha), 1G(320ha), SLT přiřazené: 2L(164ha) Zastoupení Cílová druhová skladba: 1% OL 7, JS 3, JV, SM (3L); OL 7-8, (VR, BŘ, SM) 2-3 OS (1G,1T)

Celková charakteristika: potoční náplavy a prameniště (3L), podmáčené poklesliny, lesní močály a tůně (1G, 1T) lokality vodou pouze částečně ovlivněné na hlinitých aluviích širších vodotečí (2L) Bonita: průměrná až nadprůměrná (2L) Půdní typ: glej, fluvizem (naplavená půda) půdní druh: středně těžké a těžké půdy Význačný činitel: trvalé zamokření půdy (1G, 1T) obohacování stanovišť periodickým přeplavováním (3L) hluboká úrodná půda (2L) inverzní polohy - sklon k vymrzání vysoká buřeň Funkce lesa: břehoochranná (břehové porosty), desukční Cílový hospodářský soubor:


Exponovaná stanoviště středních poloh Soubory lesních typů: 3N(1006ha),3F(256ha),), 3A(1047ha), 4N(334ha), 4A(597ha), 3K9(613ha), 3S9(208ha) SLT přiřazené: 3D(757ha), 3U(37ha), 3C4(113ha) Zastoupení Cílová druhová skladba: 4,0 % SM 6, BK 2, MD +-1, JD +-1, JV +-1, LP, DB (na 3C4 místo smrku buková varianta)

Celková charakteristika: většinou stinné, kamenité svahy (kat N, F, A), strže a rokle (kat.U, D), velmi příkré svahy (3S9, K9), vysýchavé na čedičovém podloží (3C4), někdy až na přechodu do lesa ochranného Bonita: průměrná až mírně nadprůměrná Půdní typ: kambizem (hnědá půda) rankerová půdní druh: půdy lehké až středně těžké, silně kamenité Význačný činitel: silné ohrožení půdní erozí smrkové porosty na bázickém podloží ohroženy hnilobou vzhledem k exponovanému terénu i omezené zpřístupnění lokalit Funkce lesa: půdoochranná-protierozní Cílový hospodářský soubor:

43 porostní půda 28 979 ha

Kyselá stanoviště středních poloh Soubory lesních typů: 3K(16150ha bez 3K5,9), 4K(337ha), 3I(12492ha), Zastoupení 24 %

Cílová druhová skladba: SM(BO) 6-7, BK 2, MD 1 JD +-1, DB, HB, LP, BŘ, DG

Celková charakteristika: lokality na mírných svazích s vyvinutou, vodou neovlivněnou půdou na kyselém podloží Bonita: průměrná Půdní typ: kambizem oligotrofní půdní druh: půdy lehké až středně těžké Význačný činitel: náchylnost k degradaci půdy spodní hranice možného pěstování smrku Funkce lesa: infiltrační

169




Tab.č.9.3.: Cílové hospodářské tabulky - pokračování Cílový hospodářský Živná stanoviště středních poloh soubor:


Soubory lesních typů: 3S(8823ha bez 3S9), 3H(4603ha), 4S(1231ha ), 3B(363ha), 4B(416ha) Zastoupení Cílová druhová skladba: 13 % SM 6-7, BK 2, JD 1 MD 1, JV, JS, LP, JL, TŘ, DG, JDO

Celková charakteristika: lokality na mírných, většinou stinných svazích s vyvinutou, živnější, vodou neovlivněnou půdou Bonita: nadprůměrná Půdní typ: kambizem oligo-mezotrofní půdní druh: půdy lehké-středně těžké Význačný činitel: příznivé vláhové poměry, půdy dostatečně zásobeny živinami sklon k zabuřenění – ztížená obnova, hlavně přirozená Funkce lesa: infiltrační Cílový hospodářský soubor:

47 porostní půda 14 208ha

Oglejená stanoviště středních poloh Soubory lesních typů: 3V(134ha), 3O(5192ha), 3P(3957ha), 4V(13ha)4O(2320ha),4P(2592ha) Zastoupení Cílová druhová skladba: 12 % SM 6-7, JD 1-2, BK 1-2 DB 1-2, JV, JS, JL, LP, OS, JDO, OL, MD

Celková charakteristika: mírně zvlněné plošiny s půdou střídavě ovlivňovanou vodou Bonita“ : mírně nadprůměrná Půdní typ: kambizem (hnědá půda) pseudoglejová až pseudoglej půdní druh: půda středně těžká až těžká Význačný činitel: střídavé zamokřování půdy (jaro) a vysýchání (léto) labilita smrkových porostů (vítr) ztížená obnova porostů (buřeň, půdní poměry – uléhavost, mráz) na kalamitních holinách často potřebná úprava vodního režimu před zalesněním Funkce lesa: desukční Cílový hospodářský soubor:


Oglejená stanoviště vyšších poloh Soubory lesních typů: 5O(426ha), 5P(841ha), 5V(55ha), Zastoupení 1%

Cílová druhová skladba: SM 6-7, JD 2 BK 1-2, KL, JS, JL, LP, BŘ, OS, JDO, MD

Celková charakteristika: plošiny a velmi mírné svahy, periodicky zamokřované Bonita: průměrná až nadprůměrná Půdní typ: pseudoglej, kambizem pseudoglejová půdní druh: půdy středně těžké a těžké Význačný činitel: kolísavá vlhkost a uléhavost půd labilní stanoviště - ohrožení větrem, buření, mrazem na kalamitních holinách potřebná úprava vodního režimu před zalesněním Funkce lesa: desukční Cílový hospodářský soubor:


Podmáčená stanoviště vyšších poloh Soubory lesních typů: 5G(279ha), 6G(211ha),4G(428ha),4R(29ha) SLT přiřazené: 0T(11ha), 0G(97ha, 5T(9ha) Zastoupení Cílová druhová skladba: 1% SM 8-9,JD 1-2, BO, DBL, OL, BŘ

Celková charakteristika: trvale zamokřené a rašelinné půdy na plošinách a v úpadlinách přiřazené slt 0T a 0G tvoří na permokarbonu většinou menší plošky) (4R, 0T na přechodu do lesa ochranného) Bonita: průměrná až mírně nadprůměrná, na přiřazených SLT podprůměrná Půdní typ: glej, rašelinný glej, slt 4T-rašelina (organozem), 0T, 0G - podzol glejový půdní druh: půdy středně těžké a těžké, rašeliny Význačný činitel: extrémní poměry mikroklimatické (mráz) a půdní (trvalé zamokření) labilní stanoviště - ohrožení větrem, buření, mrazem na kalamitních holinách potřebná úprava vodního režimu před zalesněním Funkce lesa: desukční


170



9.3. Základní hospodářská doporučení Komentář: Základní hospodářská doporučení pro hospodářské soubory) jsou naplněním ustanovení lesního zákona č. 289/1995 Sb. v § 23 odst. 1. Základní hospodářská doporučení jsou koncipována s ohledem na konkrétní podmínky prostředí a porostu. Při jejich praktickém naplňování má být výsledek blízký optimu i při použití mezních doporučených hodnot. Základní hospodářská doporučení uvedená v OPRL jsou podkladem pro rámcové směrnice hospodaření zpracovávané pro hospodářské soubory v rámci LHP a LHO. Základní hospodářská doporučení jsou: a) Cílová druhová skladba: doporučené zastoupení dřevin v mýtním věku, vyjádřené v procentech, které je z hlediska zabezpečení produkčních i mimoprodukčních funkcí lesů v dané PLO optimální. Cílová druhová skladba základní: zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, které odpovídá přírodním podmínkám souboru, zabezpečuje všechny funkce lesa, ale nebere ohled na jeho současný stav. Cílová druhová skladba alternativní: jako předešlá, ale odpovídá současnému porostnímu typu. b) Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů Udává nezbytně potřebný minimální procentický podíl těchto dřevin v rámci cílového hospodářského souboru dle přílohy č.3 vyhlášky 83/1996 Sb. pro odvození závazných ustanovení lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov (v nichž se stanoví závazně jejich podíl na dobu platnosti plánu pro nejnižší jednotky rozdělení lesa - § 10 vyhlášky č. 84/1996 Sb.). Přiměřeně se podíl MZD snižuje pro větší kalamitní holiny. c) Hospodářské způsoby podrostní – při němž obnova lesních porostů probíhá pod ochranou těženého porostu násečný – při němž obnova lesních porostů probíhá na souvislé vytěžené ploše, jejíž šíře nepřekročí průměrnou výšku průměrnou výšku těženého porostu holosečný – při němž obnova lesních porostů probíhá na souvisle vytěžené ploše, širší než je průměrná výška těženého porostu výběrný – při němž těžba za účelem obnovy a výchovy lesních porostů není časově a prostorově rozlišena a uskutečňuje se výběrem jednotlivých stromů nebo skupin stromů na ploše porostu d) Obmýtní doba (obmýtí) je stanovena jako plánovaná rámcová produkční doba lesních porostů, zařazených do hospodářských souborů, udaná počtem let, zaokrouhlených na desítky. Rozmezí obmýtí, uvedené v závorce, svými okrajovými hodnotami již nerespektuje optimální využití produkce. Přitom ale ještě nejsou významněji ohroženy ekologické funkce lesa a jeho reprodukce. e) Obnovní doba je plánovaná průměrná doba, která uplyne od zahájení do ukončení úmyslné obnovy lesního porostu, zařazeného do hospodářského souboru udaná počtem let, zaokrouhleným na desítky. f) Hospodářský tvar lesa je výsledkem způsobu vzniku lesních porostů a způsobu hospodaření. rozlišuje se les vysoký (vysokokmenný), vzniklý ze semen nebo sazenic les nízký (pařezina), vzniklý výmladností les střední (sdružený), vzniklý jako kombinace výmladkové složky a jedinců semenného původu

171




9.4. Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS TAB. Č. 9.4.: PLO 06 – KATEGORIE LESŮ HOSPODÁŘSKÝCH HS

13 133

21 211 213

23 231

POROSTNÍ TYP

ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ

271 273

29 297

41 411

413

MELIORAČNÍ A ZPEVŇUJÍCÍ DŘEVINY

1 2 3 4 5 Přirozená borová stanoviště: 13c:0M, 0K, 13d:0Q permokarbonské sedimenty většinou s kaolinem a na žule, půdy podzolové, písčitojílovité, na žulách písčité 5% 13c:BO 8-9 (DB,BK,BŘ) 1-2 borové P(N,H) 140 120 20 131 BK,DB ,JŘ,JD,DBČ,BŘ SM MD DBČ (=0K) 13d: BO 8-9 (SM BŘ DB) 1-2 91 H 100 nebo bez 20 borové netvárné JD DBČ OS MD zásahu (genetika “D“) smrkové→231 Exponovaná stanoviště nižších poloh: 21a: 2N, 2K9 (přiřazené 1K) 21c: 1A, 2A 21d:1C, 2C, 3C2,9 (exponované svahy a hřbety většinou skeletovité, ohrožené půdní erozí) 30 % smrkové nevhodné N 100 90-110 20 91 21a,d: BO 7 DB 2 (BK,LP,HB,MD)1 BK, DB, LP, HB, JD, JV, 21c: BO 3-4 DB 2-4 (BK JV MD) 1-2 borové N(P) 120 110-130 20 111 JS,JL, BŘ, BŘK, BB,TS (HB LP BŘ BŘK BB TS)+-1 DB 7-10 BK 0-2 (BO,LP,HB)1 BŘK dubové →255 Kyselá stanoviště nižších poloh: 2M, 2K, 2I, 3M, 3K5 (přiřazené 1M) (průměrné polohy, půdy vodou neovlivněné) 25 % smrkové nevhodné N(H) 100 (110) 20 91 BO 7 DB 2 (BK,LP,HB,SM) 1 DB BK LP HB JD BŘ DG MD JD BŘ DG DBČ

233 borové N(P,H) 120 (130) 20 111 dubové →255 25 Živná stanoviště nižších poloh: 2S, 2H, 2B, 2D 2O (průměrné sušší a teplejší polohy) 251 smrkové N(H,P) 100 90-110 20 91 (nevhodné) 253 borové N(H) 110 80-120 30 91 (± nevhodné) 255 dubové P(N) 150 110-150 30 131

27

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

Geogr. nepův. dřeviny

MD 1-4 DBČ +-1

MD 1-3

MD 1-4 DG+-1 DBČ+-1

DB 7-10 BK 0-2 (BO,LP,HB)1

MD 8 -10 20 % DB 6-7 SM +-2 (LP,BK, JV) 1-2 DG 1 -4 DB BK LP HB JD JV JS JL JD MD DG BB BŘK TŘ DB 5-6 BO +-3 (BK,LP,HB,JV) 1-2 MD DB 6-10(BK,LP,JS,HB) 0-4 MD JD JV JL BŘK TŘ Oglejená chudá stanoviště nižších a středních poloh: 2P, 2Q, 3Q, 4Q, 5Q (kyselé a chudé oglejené půdy na plošinách v nižší části pahorkatiny) 20 % smrkové N(H) 100 (110) 20 91 BO 6-8 SM+-2 (DB,BK,JD,BŘ,OS) 2 MD MD 1-4 DB BK LP HB JD BŘ OS (nevhodné) JDO DBČ JDO +-1 borové P(N,H) 120 100-130 20 111 BO 6-8 DB 1-3 JD+-1 SM BK BŘ OS MD DBČ + DBČ DB 7-10 BK 0-2 (BO,MD,BK,BŘ)1 dubové →255 Olšová stanoviště na podmáčených půdách: 3L, 1T, 1G, slt přiřazené: 2L (potoční aluvia (3L,5L), podmáčené poklesliny (1G,1T9), údolní nivy větších toků (2L - pro malou rozlohu přiřazeno z HS 19) olšové (N) 80 70-90 20 71 OL 10 JS OS SM 90%(1G) - OL,VR 3L: OL 7 JS 3 JV SM (olšové s jasanem) (N) 90 80-100 20 81 70%(3L) - OL, JV 1T:OL 7 SM 2 BŘ 1 DB BO JŘ 15)%(2L)-DB, LP,JV,JL 1G: OL 9 VR 1 OS SM HB vrbové (N) 40 30-50 1031 2L:DB 6 JS 3 LP 1 JV OS SM OL JL TP 65%(1T) -DB,BŘ, OL 20 listnaté N 70 50-90 20 61 obnovní cíl dle příslušného dle příslušného HS (AK,BŘ,OS) HS Exponovaná stanoviště středních poloh: 41a-3N, 3K9,4N 41b-3C4, 3S9, 3F, 3A ,4A, 3D, 3U (exponované svahy a hřbety většinou skeletovité, ohrožené půdní erozí) MD 630 % smrkové P(N) 110 (100) 30 91 41a:SM(BO) 6-7,(BK,DB,LP)-3, BK,DB,JD,LP,DG,JV,JS 9 (MD,JD,JV)-1 JL,LP,HB 41b: SM 6-7,(BK,DB,LP,JV)-3, (MD,JS,JD,HB)1,JL,TŘ borové (N)P 120 110-130 30 101 41a:BO(SM) 6-7,(BK,DB,LP)-3, (MD,JD,JV)-1 41b:SM 6-7,(BK,DB,LP,JV)-3 (MD,JS,JD,HB)1,JL, 41a:BK 7-10 DB +-2 (MD,LP)+-1 SM bukové→456 41b: BK 7-10 (JV JS JL) +-2 (DB,LP)+-1 MD SM


172



TAB. Č. 9.4.: PLO 06 – KATEGORIE LESŮ HOSPODÁŘSKÝCH HS

POROSTNÍ TYP

ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

1 2 3 4 5 Kyselá stanoviště středních poloh: 3K, 3I, 4K (mírné svahy, půdy vodou neovlivněné) 431 smrkové P(N,H) 110 100-120 30 91 SM (BO)7, BK 2, (DB,LP,JD,HB) 1, MD,BŘ,DG 433 borové P(N,H) 120 110-130 20(30) 111 BO (SM) 7, DB 2,(BK,LP,JD,HB) 1 MD,BŘ,VJ



43

BK 7-10 DB +-2 (BO,LP,HB)+-1 SM bukové→456 Živná stanoviště středních poloh: 3S, 4S, 3B, 4B, 3H (mírně zvlněné svahy a ološiny, půdy živnější, vodou neovlivněné) 451 smrkové N(P,H) 100 90-110 30 81 SM 7,(BK,LP) 2, (JD, DB,HB,JV,JS,JL) -1 JDO,TŘ,BO,MD,DG

25% BK,JD,LP,DB,HB,DG

MD 8-10 DG 4-7 VJ +-1

45

453 borové

N(H)

110

100-120

30

91

sukatá BO=přeměna na SM (451) kvalitní BO=obnova opět na BO(433) 456 bukové P(N) 140 130-150 40 121 sběrný HS BK 7-10 DB +-2 (BO,LP,HB)+-1 SM DB 6-10(BK,LP,JS,HB) 0-4 MD JD JV JL dubové →255 47 Oglejená stanoviště středních poloh: 41a:3O, 3V, 4O, 4V, 41c:4P, 3P, (mírně zvlněné plošiny a poklesliny , půdy střídavě vlhké většinou s pseudoglejem) 471 smrkové N(P,H) 110 100-120 30 91 SM 7, (JD, BK, DB) 2, (LP, JS, OL, MD, BO, JV) 1, JL, JDO 473 borové N(H,P) 110 100-120 30 91 41a: jako u SM por. typu (471) 41b:kvalitní BO → BO (473) sukatá BO → SM (471) BO(SM) 7, (JD, BK,DB) 2, (LP, OL, MD) 1 DB 6-10(BK,LP)0-4 MD JD SM dubové→255

25 % BK,JD,LP,JV,JL,DB, HB TŘ,JDO,JS

MD 8-13 DG 6-10 JDO +-3

25 % BK, DB, JD, LP, JV, JS, JL,JDO

MD 3-7 JDO 3-7

Oglejená stanoviště vyšších poloh: 5O, 5P, 5V (mírně zvlněné plošiny, půdy střídavě vlhké s pseudoglejem v polohách na přechodu do vrchoviny) 571 smrkové N(P,H) 110 100-120 30 91 SM 7, (JD, BK, DB) 2,(OL,MD,BO,)1 25 % JL, KL, LP, JS, JDO BK, JD, LP, KL, JS, JL,JDO

57

Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh: 4G, 5G, 6G, 0G, 4R, (slt přiřazené 0T, 0G, 5T) (trvale zamokřené půdy v terénních pokleslinách a plochých úžlabinách) 5G,6G=15% 591 smrkové P(N) 120 100-130 30(40) 101 SM 8, (JD, BK, DB)1- 2, 4G=20% (JV,LP,BŘ,OL)+- 1, BO,OS,JL,JDO BK,JD,KL,LP, OL OS 0G:SM 6 BO 4 BŘ JD DB OS OL 0G,0T,4R=5% 0T:BO 8 BŘ 2 DB SM BŘ,OL, 5T:BO 6,SM 2,JD 2,OL,OS,BŘ OS 4R: SM 10 BŘ JD BO OL 5T=10%BŘ,JD,OL,O S. DB

MD 3-7 JDO 3-7

59

-

TAB. Č. 9.5.: PLO 6 - KATEGORIE LESŮ OCHRANNÝCH HS

01 011 013 015 016

POROSTNÍ ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ CÍLOVÁ DRUHOVÁ TYP SKLADBA (současné 1 2 3 4 5 porosty) Mimořádně nepříznivá stanoviště: 0Z, 1Z, 2Z, 3Z, 1J, 3J, , 3Y (skalnaté hřbety a suťovité svahy v rámci kategorie lesa ochranného) (V,P) (150) fyz.věk (50) (121) 0Z: BO 8-9 DB +-1 BŘ -1 BK smrkové nepřetrž. borové 1Z: DB 7-9 BO+-1 HB-1 LP-1 dubové BŘ-1 BŘK MK bukové 2Z: DB 3-5 BO+-3 BK+-3 BŘ+-1 HB LP 3Z: BK 4-5 BO 3-5 DB 1-2 BŘ+-1 3Y: BK 4-7 DB 1-3 BO-4 JD BŘ 1J: DB 3 HB 2 JV 3 LP 2 BB TS TŘ BŘK 3J: BK 2-4 JV 2-4 JL-2 LP-1 JD -3 DB HB JS SM



0Z: 5% (BK,BŘ DB) 1Z: 70% (DB,HB,LP, BŘ,BŘK,MK) 2Z: 60%(BK,DB,LP,BŘ, HB) 3Z: 30%(BK,DB,JD,BŘ) 3Y:30%(BK,DB,JD,BŘ) 1J –95%(DB,HB,JV,LP, BŘK,BB,TS,TŘ) 3J: 90%(BK,JV,LP,DB, JD,HB,JS,JL

-

základní doporučení: 1- hospodářský způsob: H - holosečný, P- podrostní, N - násečný, V – výběrný 2- doporučené obmýtí 3- rozsah přípustného obmýtí 4- obnovní doba 5- počátek obnov geograficky nepůvodní dřeviny: je doplněno dle závazného stanoviska k návrhu OPRL pro PLO 06Západočeská pahorkatina, č.j. OOP/1621/00 ze dne 6.4 2000, celé znění tohoto stanoviska se nachází v příloze 173




9.5. Rámcové směrnice hospodaření pro HS 9.5.1. Struktura rámcových směrnic hospodaření podle cílových HS TAB. Č. 9.6.: Struktura rámcových směrnic hospodaření podle cílových HS Číselné označení cílového hosp.souboru

13 Soubory lesních typů : (lesní typy)

CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR:

Výměra

PŘIROZENÁ BOROVÁ STANOVIŠTĚ Základní dřeviny

13c: 0M, 0K, 13d: 0Q

BO(základní) Geograficky SM(nevhodný) nepůvodní dřeviny maximální %

ha 17 857 MD 1 4 DBČ +-1

Základní CÍLOVÁ 13c:BO 8-9 (DB,BK,BŘ) 1-2 MD DBČ (SM pouze ze zmlazení) DRUHOVÁ SKLADBA: 13d: BO 8-9 (SM BŘ DB) 1-2 JD DBČ OS MD (SM pouze ze zmlazení) ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb. ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 sb) Maxim. velikost Povolená maximální Doba zajištění kultury Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: holé seče: šířka holé seče: od vzniku holiny a zpevňujících dřevin (MZD:) 1 ha 2x prům. výška 2 + 5 let 5% BK, DB, JŘ, JD, DBČ, BŘ při vyjímce 2 ha bez omezení MZD 2 + 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokoř.sadeb. materiálu v tis. ks/ha Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: BO DB BK MD DBČ les vysoký P-N-H 9 8 8 3 6 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb: Porostní typ ZÁKLADNÍ hospodářská DOPORUČENÍ vyhl.č.83/1996 sb. alternativní cíl. druh. skladba Hodnocení porostů (AVB) Možnosti přiroz. obnovy Obnovní postup

VÝCHOVA -zaměření -mladé porosty (prořezávky)

-dospívající porosty (probírky)

Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: MELIORACE FUNK. POTENCIÁL: -produkční -půdoochranný -vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES ODCHYLKY od modelu

Doporuč. výrobní technologie:

133 - BO Obmýtí. 140 Počátek obnovy 131

Obn. doba 20 (30) Hosp.způsob P (N,H)

BO netvárná (genetika „D“) Obmýtí 100 Počátek obnovy 91

-

SM (viz→231)

Obn. doba 20 (10) Hosp.způsob H

dtto základní

dtto základní

AVB 14-16 (18-22= 0K)

AVB 12

většinou dobré, vhodná příprava půdy kombinace P-podrostního a N-násečného způsobu, obnovní postup s ohledem na vláhové poměry, ponechávat kvalitní výstavky BO,MD kvalita - kvantita

% 14,7

BO 4-7,SM 0-2, (DB, BK)2, (BK,LP) 1

(smrk pouze z přirozené obnovy )

nevhodné, umělá obnova kvalitním sadebním materiálem H - holosečný

kvantita (kvalita)

do 20 let-interval zásahů 5let, do 20 let-odstranit nejhorší jedince úrovňové zásahy s negativním výběrem nekvalitních předrostů, podpora kvalitních a MZD od 21 let-interval zásahů v od 21 let-udržet zápoj a podporovat mladších tyčkovinách 10 let, ve kvalitní jedince starších 15 let, šetřit podúroveň a podporovat kvalitní kultury a nálety ohroženy suchem, BO mlaziny v polohách kolem 600 m sněhem, obnovní postup s ohledem na zachování přiměřené vláhy, zpevnění porostů včasnou výchovou, přeměna nevhodných SM porostů na BO, nevhodné sukaté BO porosty obnovit uměle geneticky vhodným sadebním materiálem biologická zajištěním příměsi MZD produkce podprůměrná (palivo) produkce podprůměrná (0K až průměrná) průměrný průměrný infiltrační infiltrační průměrná podprůměrná zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekologické stability navrženého prvku. slt OK-obmýtí 120 let přeměnu nevhodných porostů možno

P-okrajová clonná seč dle úvahy realizovat postupně, část (kvalitní porosty, obn.doba 30 let, proto ponechat bez zásahu začátek obnovy 121 let ) N-náseky s výstavky BO, MD H-domýcení porostních zbytků SM - případná příměs v obnovním cíli pouze z přirozené obnovy použití UKT se standartním vybavením


174



Tab.č.9.6.: pokračování Číselné označení cílového hosp.souboru

21


Výměra ha 4002 MD 1-3

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

Soubory lesních typů : (lesní typy)

% 3,4

Základní dřeviny BO(základní) Geograficky 21a: 2N, 2K9 (přiřazené 1K) SM (nevhodný) nepůvodní dřeviny 21c: 1A, 2A DB(alternativa) maximální % 21d:1C, 2C, 3C2,9 Základní CÍLOVÁ 21a,d: BO 7 DB 2 (BK,LP,HB,MD)1 DRUHOVÁ SKLADBA: 21c: BO 3-4 DB 2-4 (BK JV MD) 1-2 (JD HB LP BŘ BŘK BB TS)+-1 ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb. ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 sb) Maxim. velikost Povolená maximální Doba zajištění kultury Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: holé seče: šířka holé seče: od vzniku holiny a zpevňujících dřevin (MZD:) 1 ha 1x prům. výška 2 + 5 let 30 % BK, DB, LP, HB, JD, JV, JS,JL, BŘ, BŘK, MZD 2 + 7 let BB,TS DOPORUČENÉ POČTY prostokoř.sadeb. materiálu v tis. ks/ha Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: BO DB BK LP HB JV MD les vysoký P-N 9 8 8 6 8 6 3 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb: 20 % Porostní typ 213 - BO 211 – SM (nevhodné) DB (viz→255) ZÁKLADNÍ hospodářská DOPORUČENÍ vyhl.č.83/1996 sb. alternativní cíl. druh. skladba Hodnocení porostů (AVB) Možnosti přiroz. obnovy Obnovní postup

VÝCHOVA -zaměření -mladé porosty (prořezávky) -dospívající porosty (probírky)

Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: MELIORACE FUNKČNÍ POTENCIÁL: -produkční -půdoochranný -vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES ODCHYLKY od modelu


175

Obmýtí. 120 (110-130) Počátek obnovy 111

Obn. doba 20 (30) Hosp.způsob N (P)

dtto základní

Obmýtí 100 (90-110) Počátek obnovy 91

Obn. doba 20 Hosp.způsob N

Dtto základní Příměs SM pouze ze zmlazení

AVB 18-20

Obmýtí

Obn. doba

Počátek obnovy

Hosp.způsob

DB 7-10 BK 0-2 (BO,LP,HB)1 BŘK

AVB 20-22

průměrné

SM omezené (nevhodné), umělá obnova kvalitním sadebním materiálem kombinace N (násečného), P(podN - násečný způsob, obnovní postup rostního) způsobu, obnovní postup po po svahu, ohled na vláhové poměry svahu s ohledem na vláhové poměry (slunné od S,SV), na náseku (slunné od S,SV),ponechat kvalitní ponechávat dle možnosti výstavky výstavky BO,MD, MZD skupinovitě, MD, BO stinné do předsunutých prvků MZD vysazovat skupinovitě, stinné do předsazených prvků kvalita - kvantita kvantita do 20 let-interval zásahů 5-10 let, do do 25 let-interval zásahů 5-10 let, úrovně i podúrovně, výběr netvárných, prvními zásahy úprava hustoty, podpora MZD uvolnění korun od 21 let-interval zásahů v mladších od 26 let-interval zásahů 10 let, tyčkovinách 10 let, ve starších 15 let, převážně podúrovňové zásahy, podúrovňové zásahy, výběr slabých a redukce slabých a potlačených potlačených exponované svahy ohroženy erozí, slunné suchem, aplikovat šetrné technologie, na slunných svazích šetřit vláhu hniloba SM porostů (sucho) biologická zajištěním příměsi MZD (hlavně BK) Produkce podprůměrná produkce průměrná

produkce průměrná

protierozní infiltrační průměrná

protierozní infiltrační nadprůměrná

Protierozní Infiltrační Průměrná

Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekologické stability navrženého prvku. N - na násecích v porostech s příměsí BO P-v kvalitních BO porostech, ponechávat dle možnosti výstavky BO, (MD) obnovní doba 30 let obmýtí 130 let AVB 24-26-obmýtí 110 let N-náseky s výstavky BO, MD H-domýcení porostních zbytků do 2v a 1ha SM - příměs v obnovním cíli pouze z přirozené obnovy obm.110 let-nekvalitní sukaté BO Trvale porušený zápoj-obmýtí 90 let

omezená použitelnost pojízdných technologií(eroze), využívat koňských potahů, lanové dopravní zařízení v kombinaci s UKT




Tab. č. 9.6.: pokračování Číselné označení cílového hosp.souboru

23


Výměra

KYSELÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH


2M, 2K, 2I, 3M, 3K5 (přiřazené 1M)

Základní dřeviny

BO(základní) SM (nevhodný) DB(alternativa)

Geograficky nepůvodní dřeviny maximální %

ha 22 278 MD 1-4 DG +-1 DBČ +- 1

% 18,5

Základní CÍLOVÁ BO 7 DB 2 (BK,LP,HB,SM) 1 MD JD BŘ DG DBČ DRUHOVÁ SKLADBA: ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb. ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 sb) Maxim. velikost Povolená maximální Doba zajištění kultury Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: holé seče: šířka holé seče: od vzniku holiny a zpevňujících dřevin (MZD:) 1 ha 2 x prům.výška 2 + 5 let 25% DB, BK, LP, HB, JD, BŘ, DG MZD 2 + 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokoř.sadeb. materiálu v tis. ks/ha Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: BO DB BK SM DBč JD DG LP HB MD les vysoký P (N) 9 8 8 4 6 5 3 6 6 3 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb: 20 % Porostní typ 233 -BO 231 – SM (nevhodný) DB (viz→255) ZÁKLADNÍ hospodářská DOPORUČENÍ vyhl.č.83/1996 sb. Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů (AVB) Možnosti přiroz. obnovy Obnovní postup VÝCHOVA -zaměření -mladé porosty (prořezávky) -dospívající porosty (probírky)

Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: MELIORACE FUNKČNÍ POTENCIÁL: -produkční -půdoochranný -vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES

Obmýtí. Obn..doba 120 (110-130) 20 (30) Počátek obnovy Hosp.způsob 111 N (P,H) BO 7 DB 2 (BK,LP,HB,SM) 1 MD JD BŘ DG DBČ (SM z přir.obnovy)

Obmýtí Obn..doba 100 (90-110) 20 Počátek obnovy Hosp.způsob 91 N (H) BO 7 DB 2 (BK,LP,HB,SM) 1 MD JD BŘ DG DBČ

Obmýtí

Obn..doba

Počátek obnovy

Hosp.způsob

DB 7-10 BK 0-2 (BO,LP,HB)1

(smrk pouze z přirozené obnovy ) AVB 18 - 22

AVB 22 - 24

dobré

průměrné (dobré)

náseky s kvalitními výstavky BO a MD v kombinaci s okrajovou clonnou sečí a přirozenou obnovou kvalita

náseky dle možnosti s výstavky MD, BO, předsazené prvky v případě umělé obnovy BK kvantita

do 20 let-interval 5-10let,zásahy v do 25 let-interval 5-10 let, prvními úrovni i podúrovni, výběr zásahy úprava hustoty a uvolnění nekvalitních, podpora MZD korun, podpora dřevin MZD od 21 let-inerval v tyčkovinách 10 od 26 let-interval 10 let, podúrovňové let, v tyčovinách 15 let, zásahy, mírně uvolňovat zápoj podúrovňové zásahy, redukce slabých a potlačených kultury a dospělé SM porosty jsou ohroženy hlavně suchem při zakládání obnovních prvků vytvářet podmínky pro udržení přiměřené vláhy, včas uvolňovat BO i DB nárosty (světlo) produkce průměrná (2M - až podprůměrná)

biologická zajištěním příměsi MZD podprůměrná (až průměrná)

infiltrační průměrná

infiltrační podprůměrná

Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekologické stability navrženého prvku.

ODCHYLKY od modelu

P-kvalitní porosty s dobrou přirozenou obnovou H-domýcení porostních zbytků obmýtí 130/20-málo přirůstavé tvárné BO porosty dobré kvality 110/20-porosty nekvalitní, sukaté


UKT

obm. 110/30 přirůstavé porosty AVB 24-26 H-domýcení porostních zbytků, nepřirůstavé SM porosty AVB 22 a horší (obmýtí až 90 let)


176




25


Výměra


2S, 2H, 2B, 2D, 2O

Základní dřeviny

DB (základní) Geograficky nepůvodní dřeviny SM (nevhodný) BO (±nevhodná) maximální % DB 6-10 (BK,LP,JS,HB) 0-4 MD JD SM JV JL BŘK JDO DG TŘ

Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb. Maxim. velikost Povolená maximální Doba zajištění kultury holé seče: od vzniku holiny šířka holé seče: 1 ha 2 x prům.výška 2 + 6 let MZD 2 + 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokoř.sadeb. materiálu v tis. ks/ha DB BK LP BO MD JD JS JV DG 6 6 10 9 9 3 5 6 3 Porostní typ 251 – SM

Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: les vysoký P, N Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb:

253 - BO

Obmýtí. Obn..doba 100 (90-110) 20 Počátek obnovy Hosp.způsob 91 N (H, P) DB 6-7 SM +-2 (LP,BK, JV) 1-2 JD MD DG (SM pouze z přirozené obnovy)


kvantita (stabilita)

kvantita, kvalita

do20 let-podúrovňové zásahy, šetřit zápoj, podpora kvalitních a MZD od 21 let-podúrovňové zásahy, výběr ustupujících, podpora MZD

průměrná produkce

do 20 let-interval 5-10let,zásahy v úrovni i podúrovni, výběr nekvalitních, udržovat zápoj, podpora MZD od 21 let-interval v tyčkovinách 10 let, v tyčovinách 15 let, podúrovňové zásahy, redukce slabých a potlačených, udržovat zápoj BO ohrožena mokrým sněhem, časté lámání a sukatost, kultury omezovány buření stabilizace obnovou příměsi MZD zajišťují dostatečně MZD průměrná, nižší kvalita

infiltrační u SM monokultur podprůměrná

infiltrační průměrná až podprůměrná



177

Obmýtí Obn..doba 20(30) 110 Počátek obnovy Hosp.způsob N(H) 101 DB 5-6 BO +-3 (BK,LP,HB,JV) 1-2 MD (BO hlavně z přirozené obnovy)

Obmýtí Obn..doba 150 (140) 30 (40) Počátek obnovy Hosp.způsob 121 P (N) DB 6-10 (BK,LP,JS,HB) 0-4 MD JD JV JL BB BŘK TŘ

AVB 26 – 28

AVB 22-24

AVB 18 - 22

(BO sukatá) průměrná

dobré

náseky od JV,V, postup proti větru, náseky od JV,V, ponechat výstavky pro stinné listnáče předsazené prvky + BO a MD, pro stinné listnáče předsazené prvky

-

15 %

255 - DB

(SM znehodnocen hnilobou) podprůměrná

SM silně ohrožen suchem,hnilobou a větrem, kultury velmi silně buření udržet zápoj, přeměna dřevinné skladby, obnovit MZD

% 0,7

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 sb) Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (MZD:) 20 % DB BK LP HB JD JV JS JL BB BŘK TŘ

ZÁKLADNÍ hospodářská DOPORUČENÍ vyhl.č.83/1996 sb. Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů (AVB) Možnosti přiroz. obnovy Obnovní postup


ha 826 MD 8-10 DG 1-4

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

clonná seč, kombinace seče celoplošné při bohatém semenném roce a seče maloplošné při slabší úrodě, obnovní prvky oplotit kvantita, kvalita do 25 let-interval 5-10 let, tvarový výběr, mírně uvolnit koruny, podpora kvalitních a podrostu od 26 let-interval 10-15 let, zásahy úrovňové, podpora perspektivních, šetřit podrost přirozená obnova DB většinou likvidována okusem zvěře, nutná zvýšená ochrana (oplocenky) průměrná infiltrační nadprůměrná

Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES,diferencovaně dle stupně ekolog. stability navrženého prvku. P-vhodná u zapojených porostů s H-domýcení porostních zbytků N-náseky při absenci přirozené obnovy přir. zmlaz.,obmýtí 110 let DB H-domýcení porostních zbytků obmýtí 90 let-porosty s trvale proředěným zápojem LKT






Výměra

OGLEJENÁ CHUDÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH A STŘEDNÍCH POLOH


2P, 2Q, 3Q, 4Q, 5Q

Základní dřeviny

BO(základní) SM (nevhodný) DB(alternativa)


ha 7472 MD 1 4 JDO +-1 DBČ +

Základní CÍLOVÁ BO 6-8 DB 1-3 JD+-1 SM BK BŘ OS MD DBČ DRUHOVÁ SKLADBA: ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb. ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 sb) Maxim. velikost Povolená maximální Doba zajištění kultury Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: holé seče: šířka holé seče: od vzniku holiny a zpevňujících dřevin (MZD:) 1 ha 2 x prům.výška 2 + 5 let 20% BK, DB, BŘ, JD, OS MZD 2 + 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokoř.sadeb. materiálu v tis. ks/ha Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: BO DB SM JD BŘ OS MD VJ les vysoký P, N 8 8 4 5 6 4 3 5 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb: Porostní typ DB (viz→235) 273 - BO 271 - SM ZÁKLADNÍ hospodářská DOPORUČENÍ vyhl.č.83/1996 sb. Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů (AVB) Možnosti přiroz. obnovy Obnovní postup

VÝCHOVA -zaměření -mladé porosty (prořezávky) -dospívající porosty (probírky)

Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa MELIORACE FUNKČNÍ POTENCIÁL -produkční -půdoochranný -vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES ODCHYLKY od modelu

Doporuč. výrobní technologie

Obmýtí. Obn..doba 120(100-130) 20 Počátek obnovy Hosp.způsob 111 P(N,H) dtto základní

Obmýtí Obn..doba 100 (90-110) 20 Počátek obnovy Hosp.způsob 91 N (H) BO 6-8 SM+-2 (DB,BK,JD,BŘ,OS) 2 MD JDO DBČ (SM pouze z přirozené obnovy)

AVB 16 - 20

AVB 20 - 24

dobré

průměrné

okrajová clonná seč v kombinaci s náseky na závětrné straně, ponechávat kvalitní výstavky BO a MD kvalita, stabilita

% 6,2

15 %

Obmýtí

Obn..doba

Počátek obnovy

Hosp.způsob

DB 7-10 BK 0-2 (BO,MD,BK,BŘ)1

náseky z návětrné strany, přeměna SM na BO, příměsi MZD skupinovitě, ponechat výstavky BO a MD i přirozené zmlazení SM stabilita

do 20 let-interval 5-10 let, do 25 let-interval 10 let,podúrovňové redukce netvárných, podpora MZD zásahy, výběr potlačených, volnější a kvalitních zápoj, hlubší zavětvení od 21 let- interval 10-15 let, od 26 let-interval 15 let, podúrovňové podúrovňové zásahy, redukce zásahy, podpora předrůstavých a slabých a potlačených, podpora úrovňových kvalitních obnova ohrožována periodickým hlavně jarním zamokřením, SM porosty ohroženy větrem používat vyvýšenou sadbu a vhodný obnovní postup (hlavně u SM) mělké brázdy v rámci přípravy půdy pro odvedení jarní a dešťové vody nízký nízký -

-

desukční průměrná

desukční podprůměrná

Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekolog. stability navrženého prvku. P-kvalitní porosty s přiroz. obnovou H-domýcení porostních zbytků obmýtí 130 let AVB 24 - obmýtí 110 let H-domýcení porostních zbytků obmýtí 90 let –trvale narušené řediny BO netvárná-obmýtí 100 let UKT, LKT


178



Tab.č.9.6.: pokračování Číselné označení cílového hosp. souboru

29


Výměra ha 964

OLŠOVÁ STANOVIŠTĚ NA PODMÁČENÝCH PŮDÁCH


% 0,8

OL(základní) Geograficky nepůvodní dřeviny BŘ,OS AK (přeměny) maximální % Základní CÍLOVÁ 3L: OL 7 JS 3 JV SM 1T:OL 7 SM 2 BŘ 1 DB BO JŘ 1G: OL 9 VR 1 OS SM DRUHOVÁ SKLADBA: 2L:DB 6 JS 3 LP 1 JV OS SM OL JL TP ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č..289/1995 Sb. ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 sb) Maxim. velikost Povolená maximální Doba zajištění kultury Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: holé seče: šířka holé seče: od vzniku holiny a zpevňujících dřevin (MZD:) 1 ha 2 x prům.výška 2 + 7 let 70%(3L), 90%(1G), 65%(1T) (1G) - OL,VR,, (3L) - OL, JV 15%(2L) (2L)-DB, LP,JV,JL,HB, (1T) -DB,BŘ, OL DOPORUČENÉ POČTY prostokoř. sadeb. materiálu v tis. ks/ha Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: OL JS TP JV les vysoký P, N 4 6 0,4 4 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb: Porostní typ ostatní listnaté - (BŘ, OS, AK) 297 - OL ZÁKLADNÍ hospodářská DOPORUČENÍ vyhl.č.83/1996 sb. Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů (AVB) Možnosti přiroz. obnovy Obnovní postup VÝCHOVA -zaměření -mladé porosty (prořezávky) -dospívající porosty (probírky) Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: MELIORACE

FUNKČNÍ POTENCIÁL: -produkční -půdoochranný -vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES ODCHYLKY od modelu


179

3L, 1T, 1G, slt přiřazené: 2L

Obmýtí. Obn..doba 80 (90) 20 Počátek obnovy Hosp.způsob 71 N 3L: OL 7 JS 3 JV SM 1T:OL 7 SM 2 BŘ 1 DB BO JŘ 1G: OL 9 VR 1 OS SM 2L:DB 6 JS 3 LP 1 JV OS SM OL JL TP alternativa 2L: TP 100

AVB 20 - 24 podprůměrné(využívat i pařezových výmladků) jednotlivý výběr nebo kombinace pruhové a skupinovité seče kvalita do 25 let- podpora vitálních a příměsí JS, VR od 26 let - podpora nejkvalitnějších a cílových příměsí ohroženo trvalým zamokřením, buření a erozí

Základní dřeviny

Obmýtí Obn..doba 70 20 Počátek obnovy Hosp.způsob 61 H(N) obnovní cíl dle příslušného HS

Obmýtí

Obn..doba

Počátek obnovy

Hosp.způsob

AVB BŘ 18-22, OS 20-24,AK 16-18

dobré přeměna náseky i holosečí kvantita úprava hustoty ohroženo hlavně sněhem(prolamování)

úpravy vodního režimu pouze podle schválené projektové dokumentace velmi nízký velmi nízký břehoochranný desukční nadprůměrná

dle HS podprůměrná

Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekolog. stability navrženého prvku. břehové porosty-možná obnova přeměna dle odpovídajícího HS pařezovými výmladky DB (slt 2L)- dle HS 235 porosty OL+JS = obmýtí 90 let porosty VR = obmýtí 40 let podmáčená stanoviště - kůň, LKT s nízkotlakými pneumatikami ostatní - dle odpovídajícího HS






Výměra

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH


41a-3N, 3K9,4N 41b-3C4,3S9,3F,3A,4A,3D, 3U

Základní dřeviny

SM (základní) BK (alternativa) BO (±nevhodná)


ha 4968 MD 6-9

% 4,0

Základní CÍLOVÁ 41a:SM(BO) 6-7,(BK,DB,LP)-3,(MD,JD,JV)-1 DRUHOVÁ SKLADBA: 41b: SM 6-7,(BK,DB,LP,JV)-3, (MD,JS,JD,HB)1,JL,TŘ ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb. ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 sb) Maxim. velikost Povolená maximální Doba zajištění kultury Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: holé seče: šířka holé seče: od vzniku holiny a zpevňujících dřevin (MZD:) 1 ha 1x prům.výška 2 + 5 let 30% BK,DB,JD,LP,DG,JV,JS JL,LP,HB MZD 2 + 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokoř.sadeb. materiálu v tis. ks/ha Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: SM BO BK DB LP JD MD DG les vysoký P, N 4 8 8 8 6 5 3 3 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb: 20 % orostní typ DB (viz→456) 413 - BO 411 - SM ZÁKLADNÍ hospodářská DOPORUČENÍ vyhl.č.83/1996 sb. Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů (AVB) Možnosti přiroz. obnovy Obnovní postup

VÝCHOVA -zaměření -mladé porosty (prořezávky) -dospívající porosty (probírky) Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: MELIORACE FUNKČNÍ POTENCIÁL: -produkční -půdoochranný -vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES ODCHYLKY od modelu Doporuč. výrobní technologie:

Obmýtí. Obn..doba 120 (110-130) 30 Počátek obnovy Hosp.způsob 101 N (P) 41a:BO(SM) 6-7,(BK,DB,LP)-3, (MD,JD,JV)-1 41b:SM 6-7,(BK,DB,LP,JV)-3 (MD,JS,JD,HB)1,JL,

Obmýtí Obn..doba 110 (100) 30 Počátek obnovy Hosp.způsob 91 P (N) 41a:SM(BO) 6-7,(BK,DB,LP)-3, (MD,JD,JV)-1 41b: SM 6-7,(BK,DB,LP,JV)-3, (MD,JS,JD,HB)1,JL,TŘ

AVB 20 - 24

AVB 24 - 28

průměrná, na živné slabá

průměrná, na živné slabá

náseky po svahu, kombinovat s okraj.clon.sečí,předsadit obnovní prvky pro stinné MZD, výstavky BO, MD, na slunných expozicích postup s ohledem na vláhu kvantita, stabilita

okrajová clonná seč v kombinaci s náseky po svahu, předsadit obnovní prvky pro stinné dřeviny, výstavky MD (BO)

Obmýtí

Obn..doba

Počátek obnovy

Hosp.způsob

41a:BK 7-10 DB +-2 (MD,LP)+-1 SM 41b: BK 7-10 (JV JS JL) +-2 (DB,LP)+-1 MD SM

do 20 let-interval 5-10 let, zásahy v do 25 let-interval 5-10 let, zásahy podúrovni tvarový výběr, podpora kombinované v úrovni i podúrovni, MZD podpora MZD od 21 let-interval 10-15 let,mírné od 26 let-interval 10 let, redukce zásahy, podpora kvalitních BO, potlačených a slabých, podpora příměsí MZD i podrostu příměsí MZD i kvalitních SM stanoviště na prudkých svazích ohrožena erozí, na slunných expozicích vysýchavá, na živných půdách silně buřeň a hniloba SM používat pouze šetrné technologie s ohledem na ochranu půdního povrchu biologická příměsí MZD produkce průměrná protierozní infiltrační průměrná

produkce průměrná, na živných až nadprůměrná protierozní infiltrační průměrná

Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekolog. stability navrženého prvku P-v kvalitní BO s přiroz. zmlaz. N-náseky při absenci přirozené obnovy trvale poruš. zápoj-obmýtí 100 let obmýtí 130/30 110/30-při přeměně BO na SM kůň, UKT, lanovka


180





Výměra ha 28 979 MD 8-10 DG 4-7 VJ +-1

KYSELÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH


3K, 3I, 4K

Základní dřeviny

BO(základní) SM(základní) DB(alternativní)


Základní CÍLOVÁ SM (BO) 7, BK 2, (DB, LP, JD, MD) 1, BŘ, DG, VJ DRUHOVÁ SKLADBA: ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb. ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 sb) Maxim. velikost Povolená maximální Doba zajištění kultury Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: holé seče: šířka holé seče: od vzniku holiny a zpevňujících dřevin (MZD:) 1 ha 2x prům.výška 2 + 5 let 25% BK, JD, LP, DB, DG MZD 2 + 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokoř.sadeb. materiálu v tis. ks/ha Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: SM BO BK DB LP JD MD DG les vysoký P, N 4 8 8 8 6 5 3 3 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb: Porostní typ 431 - SM 433 - BO BK (→456) ZÁKLADNÍ hospodářská DOPORUČENÍ vyhl.č.83/1996 sb. Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů (AVB) Možnosti přiroz. obnovy Obnovní postup VÝCHOVA -zaměření -mladé porosty (prořezávky) -dospívající porosty (probírky) Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: MELIORACE FUNKČNÍ POTENCIÁL: -produkční -půdoochranný -vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES ODCHYLKY od modelu


181

Obmýtí. Obn..doba 110 (100-120) 30 Počátek obnovy Hosp.způsob 91 P (N,H) SM (BO)7, BK 2, (DB,LP,JD,MD) 1, BŘ,DG,VJ

Obmýtí Obn..doba 120 (110-130) 20 Počátek obnovy Hosp.způsob 111 P (N) BO (SM) 7, DB 2,(BK,LP,JD) 1 MD,BŘ,VJ

AVB 24-26

AVB 22-24

dobré

dobré

okrajová clonná seč v kombi-naci s násekem, uvolňovat nárosty, výstavky MD (BO) kvantita

náseky s kvalitními výstavky BO a MD v kombinaci s okrajovou clonnou sečí a přirozenou obnovou kvalita

% 23,9

15 %

Obmýtí

Obn..doba

Počátek obnovy

Hosp.způsob

BK 7-10 DB +-2 (BO,LP,HB)+-1 SM

do 20 let-interval 5-10let, výběr do 20 let-interval 5-10let,zásahy v méně tvárných v úrovni i podúrovni i podúrovni, výběr nekvalitních, úrovni, podpora kvalitních a MZD podpora MZD od 21 let-interval 10let, redukce od 21 let-inerval v tyčkovinách 10 let, v slabých v podúrovni, podpora tyčovinách 15 let, podúrovňové zásahy, příměsí MZD a MD redukce slabých a potlačených středně stabilní porosty, v jehličnatých monokulturách ohrožení půdy degradacízajistit příměs MZD produkce průměrná infiltrační podprůměrná

biologická (příměsí MZD) produkce průměrná infiltrační průměrná

-

Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekolog. stability navrženého prvku N-při absenci přirozené obnovy P-kvalitní porosty s dobrou H-domýc. porost. zbytků,100/30 přirozenou obnovou, obmýtí až 130 let P-kval. por.se zmlaz.120/30 110/20-porosty nekvalitní, sukaté, přeměna BO na SM H-domýcení porostních zbytků UKT






Výměra ha 15436 MD 8-13 DG 6-10 JDO +-3

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH


3S, 4S, 3B, 4B, 3H

Základní dřeviny

SM (základní) BO (±přeměna) BK(alternativní) DB(alternativní)


% 12,7

Základní CÍLOVÁ SM 7,(BK,LP) 2,(JD, DB,HB,JV,JS,JL) -1 JDO,TŘ,BO,MD,DG DRUHOVÁ SKLADBA: ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb. ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 sb) Maxim. velikost Povolená maximální Doba zajištění kultury Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: holé seče: šířka holé seče: od vzniku holiny a zpevňujících dřevin (MZD:) 1 ha 2x prům. výška 2 + 5 let 25% BK, DB, JD, LP, JV, JS, JL, HB ,JDO,TŘ MZD 2 + 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokoř.sadeb. materiálu v tis. ks/ha Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: SM BK JV JS LP JD JDO MD DG BO les vysoký N, P, H 4 9 6 6 6 5 2 3 3 9 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb: 15 % Porostní typ 451 - SM 453 - BO 456 – BK (DB→255) ZÁKLADNÍ hospodářská DOPORUČENÍ vyhl.č.83/1996 sb. Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů (AVB) Možnosti přiroz. obnovy Obnovní postup

VÝCHOVA -zaměření -mladé porosty (prořezávky) -dospívající porosty (probírky) Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: MELIORACE FUNKČNÍ POTENCIÁL: -produkční -půdoochranný -vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES ODCHYLKY od modelu


Obmýtí. Obn..doba 100 (90-110) 30 Počátek obnovy Hosp.způsob 81 N (P,H) SM 7,(BK,LP) 2,(JD, DB,HB,JV,JS,JL) 1 JDO,TŘ,BO,MD,DG

Obmýtí Obn..doba 110 (100-120) 30 Počátek obnovy Hosp.způsob 91 N (H) BO (SM) 7(6) DB 2 (BK,LP,JD,HB)1(2) MD,BŘ sukatá BO=přeměna na SM (451) kvalitní BO=obnova opět na BO

Obmýtí Obn..doba 140 (130-150) 40 Počátek obnovy Hosp.způsob 121 P(N) BK 7-10 DB +-2 (BO,LP,HB)+-1 SM (pro dubové porosty: DB 6-10(BK,LP,JS,HB) 0-4 MD JD JV JL ostatní dle HS 255)

AVB 26 - 28

AVB 22 - 24

AVB 26-28

průměrné až podprůměrné

podprůměrné

průměrné

náseky ze závětrné strany v kombinaci s okrajovou clonnou sečí, předsazené obn. prvky pro stinné MZD, výstavky MD kvalita

přeměna BO na SM, náseky ze závětrné strany, předsazené obnovní prvky pro stinné MZD, výstavky MD, BO kvalita, kvantita

okrajová clonná seč v semenném roce, obnovní postup od stinného okraje

do 20 let-interval 5-10 let, zásahy do úrovně i podúrovně, podpora kvalitních a příměsí MZD od 21 let-interval 10 let, podúrovňové zásahy,redukce slabých, podpora kvalitních zhoršená stabilita,vitální buřeň, zpevnění rozsáhlejších porostů systémem odluk a rozluk a vhodným rozmístěním MZD -

do 20 let-interval 5-10 let, redukce obrostlíků i předrostlíků, udržovat zápoj, podpora MZD od 21 let-interval 10-15 let, podúrovňové zásahy, udržet plný zápoj

do 30-let-interval 5let,odstraňovat předrosty a netvárné v úrovni, výběr individuelní

BO ohrožena sněhem, sukatá ke zlepšení kvality a stability udržovat zápoj

porosty stabilní, nutné oplocení náletů BK a dalších MZD proti okusu zvěří

-

kvantita, kvalita

od 31 let-interval 10let, zásahy úrovňové, podpora perspektivních, šetřit podrost

-

průměrný nadprůměrný průměrný infiltrační infiltrační infiltrační nadprůměrná ve SM monokulturách podprůměrná podprůměrná až průměrná Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekolog. stability navrženého prvku. N-v porostech s absencí přirozené P-v kvalitních por. s přirozenou H-domýcení porost.zbytků, sukatá a obnovy prolámaná BO obm.100/30 obnovou, obmýtí až 110/30 H-domýcení por.zbytků a 120/30-vyjímečně v kvalit.por.se zmlaz. poškoz.porostů obmýtí 90/30 110/30-porosty nekvalitní, sukaté, přeměna BO na SM UKT


182





Výměra

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH


SM (základní) BO (±přeměna) DB(alternativa) SM 7, (JD, BK, DB) 2, (LP, JS, OL, MD, BO, JV) 1, OS, JL, JDO 41a:3O, 3V, 4O, 4V 41c:4P, 3P

Základní dřeviny

Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb. Maxim. velikost Povolená maximální Doba zajištění kultury holé seče: šířka holé seče: od vzniku holiny 1 ha 2x prům. výška 2 + 6 let MZD 2 + 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokoř.sadeb. materiálu v tis. ks/ha SM JD BK DB LP JS OL JDO MD BO 4 5 9 8 6 6 4 2 3 8 Porostní typ 471 - SM ZÁKLADNÍ hospodářská DOPORUČENÍ vyhl.č.83/1996 sb. Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

Hodnocení porostů (AVB) Možnosti přiroz. obnovy Obnovní postup



Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: MELIORACE FUNKČNÍ POTENCIÁL:í -produkčn -půdoochranný -vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES

Obmýtí. Obn..doba 110 (100-120) 30 Počátek obnovy Hosp.způsob 91 N (P,H) SM 7, (JD, BK, DB) 2, (LP,JS,OL,MD,BO,JV) 1,JL, JDO,OS

% 11,7

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 sb) Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (MZD:) 25% BK, DB, JD, LP, JV, JS, JL,JDO,OS Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: les vysoký N, P, H Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb:

473 - BO

Obmýtí Obn..doba 110(100-120) 30 Počátek obnovy Hosp.způsob 91 N (H,P) 41a: SM 7, (JD, BK, DB) 2, (LP,JS,OL,MD,BO,JV) 1,JL, JDO,OS

15 %

DB (→255) Obmýtí

Obn..doba

Počátek obnovy

Hosp.způsob

DB 6-10(BK,LP)0-4 MD JD SM

(příměs BO ze zmlazení)

AVB 26 - 28

41b:kvalitní BO → BO sukatá BO → SM BO(SM) 7, (JD, BK,DB) 2, (LP, OL, MD) 1 AVB 22 - 24

průměrné až podprůměrné

podprůměrné

náseky v kombinaci s okrajovou clonnou sečí ze závětrné strany, předsunuté prvky pro stinné MZD, výstavky MD, (BO) stabilita

náseky ze závětrné strany, ponechat výstavky BO, MD, předsunuté prvky pro JD a BK stabilita, kvantita

do 20 let-interval 5-10 let, zásahy do 20 let-interval 5-10 let, neutrální komb. v úrovni i pod-úrovni, volnější zásahy do úrovně a podúrovně, výřez zápoj, redukce slabých, podpora netvárných, podpora MZD kval. a MZD od 21 let-interval 10 let, od 21 let-interval 10 -15 let, podúrovňové zásahy, redukce podúrovňové zásahy, redukce slabých slabých, podpora kvalitních, volnější a potlačených zápoj silné ohrožení větrem a periodickým zamokřením příprava půdy za účelem úpravy vodního režimu, včasné výchovné zásahy a rozčlenění rozsáhlých mono-kultur odlukami a a rozlukami, vhodné rozmístění MZD, udržovat volnější zápoj a hluboko zavětvené porostní stěny na zamokř. pasekách před zalesněním upravit vodní režim systémem mělkých brázd v rámci přípravy půdy průměrný až nadprůměrný desukční podprůměrná

průměrný desukční podprůměrná

Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekolog. stability navrženého prvku.

ODCHYLKY od modelu

H-domýcení porost.zbytků,prořed. a rozprac. porosty 100/ 30 P-v zapojených porostech s možnou přiroz. obnovou, obm.až 120/30


UKT, LKT, kůň

183


ha 14 208 MD 3-7 JDO 3-7

H-domýcení porostních zbytků a rozpracovaných porostů 100/30 P-okrajová clonná seč v zapojených kvalitních BO, 120/30





57


Výměra ha %

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH


57cd: 5O, 5P, 57b: 5V

Základní dřeviny

Základní CÍLOVÁ 57c,d: SM 7, JD 2 BK 1 MD BŘ OS JDO DRUHOVÁ SKLADBA: 57b: SM 7 (JD,BK) 2 KL,JS, JL LP)1 JDO ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb. Maxim. velikost Povolená maximální Doba zajištění kultury holé seče: šířka holé seče: od vzniku holiny 1 ha 2x prům. výška 2 + 6 let MZD 2 + 7 let DOPORUČENÉ MINIMÁLNÍ POČTY prostokoř.sadeb. materiálu v tis. ks/ha SM JD BK LP JS OL JD0 MD BO 3,5 5 8 6 6 4 2 3 8 Porostní typ 571 - SM ZÁKLADNÍ hospodářská DOPORUČENÍ vyhl.č.83/1996 . Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů (AVB) Možnosti přiroz. obnovy Obnovní postup VÝCHOVA -zaměření -mladé porosty (prořezávky) -dospívající porosty (probírky) Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: MELIORACE FUNKČNÍ POTENCIÁL:í -produkčn -půdoochranný -vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES ODCHYLKY od modelu Doporuč. výrobní technologie:

Obmýtí. 110 (100-120) Počátek obnovy 91 jako základní

1322 SM (základní) BO(± nevhodná)


1,1

MD 3-7

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 sb) Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (MZD:) 25% BK,JD,LP,KL,JL,JDO,JS,OS,BŘ Hospodářský tvar:

Hospodářský způsob:

les vysoký N, P, H Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb:

15 %

BO (→473)

Obn..doba 30 Hosp.způsob N (P,H)

AVB 28 - 34 průměrné až podprůměrné náseky v kombinaci s okrajovou clonnou sečí ze závětrné strany, předsunuté prvky pro stinné MZD stabilita do 20 let-interval 5-10 let, zásahy komb. v úrovni i pod-úrovni, volnější zápoj, redukce slabých, podpora kval. a MZD od 21 let-interval 10 let, podúrovňové zásahy, redukce slabých, podpora kvalitních, volnější zápoj silné ohrožení větrem a periodickým zamokřením, příprava půdy za účelem úpravy vodního režimu, včasné výchovné zásahy a rozčlenění rozsáhlých mono-kultur odlukami a a rozlukami, vhodné rozmístění MZD, udržovat volnější zápoj a hluboko zavětvené porostní stěny

průměrný až nadprůměrný desukční podprůměrná Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekolog. stability navrženého prvku. H-domýceníporost.zbytků prořed. a rozprac.porosty 100/30 P-v zapojených porostech s možnou přiroz.obnovou, obm.až 120 UKT, LKT, kůň


184





Výměra


4G, 5G, 6G, 0G, 4R, (slt přiřazené 0T, 0G, 5T)

Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

5G,6G: SM 8, (JD, BK, DB)1- 2, (JV,LP,BŘ,OL)+- 1, BO,OS,JL,JDO 0G: SM 6 BO 4 BŘ JD DB OS OL 0T: BO 8 BŘ 2 DB SM 5T: BO 6, SM 2, JD 2,OL,OS,BŘ 4R: SM 10 BŘ JD BO OL

ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb. Maxim. velikost Povolená maximální Doba zajištění kultury holé seče: šířka holé seče: od vzniku holiny 1 ha 2x prům. výška 2 +7 let MZD 2 + 8 let DOPORUČENÉ POČTY prostokoř.sadeb. materiálu v tis. ks/ha SM JD BK DB LP BO OL JDO MD 4 5 9 8 6 86 4 2 3 orostní typ 591 - SM ZÁKLADNÍ Obmýtí. Obn..doba hospodářská 120(100-130) 40(30) DOPORUČENÍ Počátek obnovy Hosp.způsob vyhl.č.83/1996 sb. 101 P (N) Alternativní SM 8, (JD, BK, DB)1- 2, (JV,LP,BŘ,OL)+- 1, CÍLOVÁ DRUHOVÁ BO,OS,JL,JDO SKLADBA Hodnocení AVB 26-28 porostů (AVB) Možnosti přiroz. průměrné obnovy Obnovní v zapojených porostech okrajová postup clonná seč ze závětrné strany, VÝCHOVA -zaměření -mladé porosty (prořezávky)




185

ha 1064

PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOH

59

Základní dřeviny

SM


% 0,9 -

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 sb) Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (MZD:) BK, DB, JD, LP, KL, LP, OS, OL, BŘ, DB 5G,6G=15% 4G=20% BK,JD,KL,LP,OL OS 0G,0T,4R=5% BŘ,OL,OS 5T=10%BŘ,JD,OL,OS,DB Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: les vysoký N, P, H Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb: 15 % Obmýtí

Obn..doba

Obmýtí

Obn..doba

Počátek obnovy

Hosp.způsob

Počátek obnovy

Hosp.způsob

předsunuté prvky pro JD stabilita, kvantita do 20 let-interval 5-10 let, podúrovňové zásahy,redukce slabých,udržovat volnější zápoj, podpora MZD od 21 let-podúrovňové zásahy, redukce slabých, podpora vybraných v úrovni i nadúrovni, volnější zápoj jako u HS 471

jako u HS 471, případné odvodnění pouze podle schválené projektové dokumentace průměrný (až nadprůměrný) desukční průměrná Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekolog. stability navrženého prvku. N-proředěné a rozpracované porosty bez přirozeného zmlazení, obmýtí 100-110/30 obmýtí 130/30-40-když převažuje fce vodohospodářská kůň, specielně vybavený UKT nebo LKT, (omezeně i lanové systémy)






Výměra ha 1695

MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ


0Z, 1Z, 2Z, 3Z, 1J, 3J, 3Y

Základní dřeviny

Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

0Z: BO 8-9, DB+ -1, BŘ+ -1, BK 1Z: DB 7-9, BO+-1, HB+-1, LP+-1, BŘ+-1 BŘK MK 2Z: DB 5-7, BO+ 3, BK 1-3, HB, LP, BŘ

% 1,4

BO, SM, DB,BK

Geograficky nepůvodní dřeviny maximální % 3Y: BK 4-7, DB 1-3, BO+ -4, JD, BŘ 3J: BK 2-4, JV 2-4, JL+ -2, LP +-1, JD+ -3, DB,HB,JS SM 1J: DB 3 HB 2 JV 3 LP 2 BB TS TŘ BŘK

SM ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 sb.) Minimální podíl meliorač. Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevň. dřevin (MZD:) 0Z: BK,DB,BŘ 0Z - 5%, 3J - 90 % 3Y: BK,DB,JD,BŘ 1Z - 70%, 1J – 95% 1Z: DB,HB,LP, 3J: BK,JV,LP,DB, 2Z - 60%, BŘ,BŘK,MK JD,HB,JS,JL 3Z – 30% 2Z: BK,DB,LP,BŘ,HB 1J: DB,HB,JV,LP, 3Y - 30% 3Z: BK,DB,JD,BŘ BŘK,BB,TS,TŘ DOPORUČENÉ POČTY prostokoř.sadeb. materiálu v tis. ks/ha Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: BO BK DB LP JV HB les vysoký (V,P) 8 9 8 6 6 8 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb: Porostní typ 011 - SM 013 - BO 015 - DB ZÁKLADNÍ Obmýtí. Obn..doba Obmýtí Obn..doba Obmýtí Obn..doba hospodářská 150(fyzický věk) 50(nepřetržitá) 150(fyzický věk) 50(nepřetržitá) 150(fyzický věk) 50(nepřetržitá) DOPORUČENÍ Počátek obnovy Hosp.způsob Počátek obnovy Hosp.způsob Počátek obnovy Hosp.způsob vyhl.č.83/1996 sb. (121) (V,P ) (121) (V,P) (121) (V,P) 3Y,2Z : BO 4-7, MZD 3-6(dle porostAlternativní 3Y,J: SM 4-7, MZD 3-6(dle porostního typu) CÍLOVÁ niho typu) DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení AVB 16-22 AVB 14-18 AVB 14-20 porostů (AVB) Možnosti přiroz. podprůměrné až průměrné podprůměrné až průměrné podprůměrné až průměrné obnovy žádná na SLT 2Z ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb. Maxim. velikost Povolená maximální Doba zajištění kultury holé seče: šířka holé seče: od vzniku holiny 1 ha 1x prům. výška 2 +9 let MZD 2 + 10 let

Obnovní postup VÝCHOVA -zaměření -mladé porosty (prořezávky) -dospívající porosty (probírky) Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: MELIORACE FUNKČNÍ POTENCIÁL: -produkční -půdoochranný -vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES ODCHYLKY od modelu Doporuč. výrobní technologie:

skalnaté a balvanité sutě bez zásahu, pouze asanační výběr, v příznivějších poměrech podrostní, u listnáčů až jednotlivě výběrný způsob s přir.obnovou ekologická stabilita do 20 let- dle potřeby pouze do 20 let- dle potřeby pouze neutrální podúrovňové zásahy nebo bez zásahy nebo bez zásahu, podpora zásahu, podpora MZD MZD od 21 let-bez zásahu, nebo jen podúrovňové zásahy, podpora MZD

do 25 let- dle potřeby pouze neutrální zásahy nebo bez zásahu, podpora MZD od 26 let-bez zásahu, nebo jen neutrální zásahy, podpora MZD

ohroženo silně erozí, slunné svahy suchem, aplikovat šetrné technologie, nebo ponechat přirozené sukcesi u SM včasná asanace kůrovce -

podprůměrný protierozní

podprůměrný infiltrační

podprůměrná

průměrná až podprůměrná

podprůměrný

průměrná až nadprůměrná

Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekolog. stability navrženého prvku. na přiřazených stanovištích mimo extrémní řadu postupovat dle příslušných SLT a HS kůň


186





Výměra ha 1695

MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ


% 1,4

BK Geograficky ostatní listnaté nepůvodní dřeviny (AK,BŘ,OS) maximální % 3Y: BK 4-7, DB 1-3, BO+ -4, JD, BŘ Základní CÍLOVÁ 0Z: BO 8-9, DB+ -1, BŘ+ -1, BK 3J: BK 2-4, JV 2-4, JL+ -2, LP +-1, JD+ -3, DB,HB,JS SM DRUHOVÁ SKLADBA: 1Z: DB 7-9, BO+-1, HB+-1, LP+-1, BŘ+-1 BŘK MK 1J: DB 3 HB 2 JV 3 LP 2 BB TS TŘ BŘK SM 2Z: DB 5-7, BO+ 3, BK 1-3, HB, LP, BŘ ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č.289/1995 Sb. ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/1996 sb) Maxim. velikost Povolená maximální Doba zajištění kultury Minimální podíl meliorač. Meliorační a zpevňující dřeviny: holé seče: šířka holé seče: od vzniku holiny a zpevň. dřevin (MZD:) 3Y:BK,DB,JD,BŘ 1 ha 1x prům. výška 2 +9 let 30% 0Z: BK,DB,BŘ MZD 2 + 10 let 1Z,2Z:DB,HB,LP 3J:BK,JV,LP,DB, BŘ JD,HB,JL DOPORUČENÉ POČTY prostokoř.sadeb. materiálu v tis. ks/ha Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: BO BK DB LP JV HB Les vysoký V(P,) 8 9 8 6 6 8 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb: 15 % Porostní typ 016 - BK 017 – AK,BŘ,OS ZÁKLADNÍ Obmýtí. Obn..doba Obmýtí Obn..doba Obmýtí Obn..doba hospodářská 150(fyzický věk) 50(nepřetržitá) 110(fyzický věk) 50(nepřetržitá) DOPORUČENÍ Počátek obnovy Hosp.způsob Počátek obnovy Hosp.způsob Počátek obnovy Hosp.způsob vyhl.č.83/1996 sb. (121) V(P) (81) V(N) Alternativní postupné přeměny dle příslušných CÍLOVÁ SLT, nebo ponechat přirozené sukcesi DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení AVB 20-26 porostů (AVB) Možnosti přiroz. podprůměrná až průměrná na obnovy Obnovní postup VÝCHOVA -zaměření -mladé porosty (prořezávky) -dospívající porosty (probírky) Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: MELIORACE FUNKČNÍ POTENCIÁL: -produkční -půdoochranný -vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES ODCHYLKY od modelu Doporuč. výrobní technologie:

187

Základní dřeviny

0Z, 1Z, 2Z, 3Z, 1J, 3J, 3Y

skalnaté a balvanité sutě bez zásahu, pouze asanační výběr, v příznivějších poměrech podrostní způsob s přir.obnovou ekologická stabilita do 30 let- dle potřeby pouze přirozená sukcese, pouze případná neutrální zásahy nebo bez zásahu, podpora cílových dřevin podpora MZD od 31 let-bez zásahu, nebo jen neutrální zásahy, podpora MZD ohroženo silně erozí, slunné svahy suchem, aplikovat šetrné technologie, nebo ponechat přirozené sukcesi u SM včasná asanace kůrovce Podprůměrný Protierozní Infiltrační průměrná až podprůměrná Zásahy dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, diferencovaně dle stupně ekolog. stability navrženého prvku. na přiřazených stanovištích mimo extrémní řadu postupovat dle příslušných SLT a HS kůň




ZASTOUPENÍ POROSTNÍCH TYPů

BO vhodné BO vhodné s přím ě s í SM BO vhodné s přím ě s í DB BO ne vhodné BO ne vhodné s přím ě s í SM BO vhodné s přím ě s í M D SM vhodné SM vhodné s přím ě s í BO SM ne vhodné s přím ě s í BO SM ne vhodné SM vhodné s přím ě s í DB SM vhodné s přím ě s í BK DB poros ty 0

5

10

15

20

25

30

35

%

Z grafu je zřejmé, že plošné zastoupení borových a smrkových souborů je v oblasti je prakticky rovné, přičemž největší má soubor 133.


188



9.5.2. Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení podle subkategorií (lesy zvláštního určení - zákon 289/95. §8, odst. 1, písm. a-c, odst. 2, písm. a-h) TAB. Č. 9.7.: Zásady hospodaření v lesích zvl. určení - PHO I. SUBKATEGORIE: §8 odst. 1, písm. a) – Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. Stupně FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ:

Vodoochranná a infiltrační

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

-dle příslušného SLT -do 50 m od okraje vodního zdroje mají převažovat jehličnany (kromě MD) -do 25 m od zdroje jímání podzemních vod jsou listnáče vyloučeny -podél vodních toků jsou listnáče preferovány (porosty břehoochranné) Les vysoký Dle odpovídajících HS

HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB OBNOVNÍ POSTUP ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA POROSTŮ

mladé porosty

dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE

OPATŘENÍ OCHRANY LESA OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ A TĚŽEBNÍ ČINNOSTI:

OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH

MELIORACE CESTNÍ SÍŤ

PRVKY ÚSES POZNÁMKA

189

Dle přiloženého seznamu Ekologická stabilita a hygienická ochrana vodního zdroje

Dle odpovídajících HS Podrostní, násečný, do 50 m od vodního zdroje pouze podrostní -od okraje vodního zdroje -přednostně přirozená obnova -při umělé obnově horní hranice možného počtu sazenic -mech. Příprava do 50 m od zdroje pouze jamková, nebo plošková,ve větší vzdálenosti pruhová po vrstevnici Stabilita Dle odpovídajících HS Dle odpovídajících HS Ohrožení odpovídá příslušnému HS Dle odpovídajících HS -ochrana kultur mechanická, ošlapováním, vyžínání jen když se biomasa nedostane do vodního zdroje -nepoužívat pesticidy, repelenty, vyjímečně používat po dohodě s přísluš. orgány -vytěžená biomasa včetně zbytků se vyklízí mimo PHO -přibližování koňským potahem nebo lanovým systémem -neklučit pařezy, nebudovat stavby, sklady, skládky, školky, nezpevněné cesty -zakázáno čištění a opravy mechanizmů, doplňování pohonných hmot, zakládat skládky, těžit zemní hmoty, parkovat, skladovat chemikálie včetně obalů -zákaz vstupu neoprávněných osob -úprava erozních rýh po konzultaci s vodohospodáři -nepoužívat minerální hnojiva kromě vápence a bazických hornin -cesty včetně přibližovacích linek zabezpečit proti erozi a povrchovému odtoku do zdroje -nepotřebné cesty a linky zalesnit -toky přejíždět jen zpevněným brodem, přibližování dřeva smykem jen po technické úpravě břehu a koryta Dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES •Zásady odpovídají „Směrnici č.51 o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží“ Ministerstva zdravotnictví ČSR č.j. HEM324.2-1.9.1978 z 28.července 1979, registrováno v částce č.20/1979 Sb a „Instrukci č.13 k hospodaření na lesních pozemcích v ochranných pásmech vodních zdrojů“ vydanou Ministerstvem lesního a vodního hospodářství ČSR č.j. 20081/ORLH/81/ODV/82 ze dne 22.června 1982. •Zákresy pásem a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí.




TAB. Č. 9.8.: Zásady hospodaření v lesích zvl. určení - minerálních vod SUBKATEGORIE: §8, odst. 1, písm. b) – Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod FUNKCE: LOKALIZACE:

Vodoochranná a inffiltrační

CÍL HOSPODAŘENÍ:

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: Obnovní doba HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA POROSTŮ

mladé porosty

dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE

OPATŘENÍ OCHRANY LESA OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI:

OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH MELIORACE CESTNÍ SÍŤ PRVKY ÚSES

POZNÁMKA

Dle přiloženého seznamu Ekologická i statická stabilita stávajících i následných porostů, pěstování smíšených porostů, které budou plnit funkci ochrany vydatnosti a čistoty přírodních léčivých vod, zajistit trvalý kryt půdy Dle odpovídajícího HS a souboru lesních typů, skupinovitě smíšený les vhodně vertikálně členěný les vysoký Dle odpovídajícího HS, u smíšených porostů cílových dřevin prodlužovat Dle odpovídajícího HS, u smíšených porostů cílových dřevin prodlužovat Dle odpovídajícího HS s preferencí podrostního způsobu Dle odpovídajícího HS s převahou okrajových clonných sečí, ve SM monokulturách předsazovat prvky pro umělou obnovu stinných příměsí cílových dřevin Přednostně přirozená obnova, uměle do skupin v monokulturních porostech příměsi cílových dřevin, hlavně JD a BK Ekologická i statická stabilita Dle odpovídajícího HS Dle odpovídajícího HS Ohrožení porostů rozdílné dle odpovídajícího HS Diferencovaně dle odpovídajícího HS, dodržovat stanovená ochranná opatření ve vymezených ochranných pásmech Omezovat chemickou ochranu a ošetření kultur, hnojení (kromě vápence a mouček bazických hornin), používání chemických prostředků jen ze seznamu schváleného MZd Těžbu provádět v zimních měsících, zamezit vzniku erozních rýh při přibližován. Všechna závazná ustanovení, zákazy nebo omezení některých činností podle stanovených ochranných pásem jsou podrobně stanovena podle jednotlivých vymezených lokalit. Dodržovat zákazy a omezení v rámci vymezených ochranných pásem, stanovené konkrétně pro jednotlivé lokality Pouze dle potřeby povrchové úpravy při obnově porostů v lokalitách, ovlivněných vodou, za podmínek, které jsou v pásmech ochrany přípustné Zabránit erozi a soustředěnému odtoku okamžitým odstraňováním rýh po těžbě a dopravě dřeva Dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES, jemnější způsoby obnovy porostů, podpora vertikální výstavby, maximální podpora dřevin přirozené skladby Zákon č.20/1966 Sb. „O péči a zdraví lidu“, vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č.26/1972 „O ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů“ Zákresy jednotlivých pásem, lokalit a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí.


190



TAB. Č. 9.9.: Zásady hospodaření v lesích zvl. určení - na území NPP a NPR SUBKATEGORIE: §8, odst. 1, písm. c) – Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ:

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: Obnovní doba HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA POROSTŮ

mladé porosty dospívající porosty:

BEZPEČNOST PRODUKCE OPATŘENÍ OCHRANY LESA OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ A TĚŽEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH MELIORACE CESTNÍ SÍŤ PRVKY ÚSES POZNÁMKA

191

Krajinotvorná, ekologická stabilita

Dle přiloženého seznamu Ochrana výskytu vzácných rostlinných společenstev a druhů živočichů, zachování přirozeného stavu ekotopu, veškeré zásahy dle příslušného plánu péče Zajistit a uchovat zastoupení dřevin blízké přirozenému stavu, vyloučit nepůvodní dřeviny, skladbu dřevin přizpůsobit plánu péče les vysoký Dle stávajících SLT a přiřazených HS, prodloužit až do doby snižování plodnosti V porostech s přirozenou obnovou a k tvorbě vertikálního zápoje dle porostního typu prodlužovat výběrný, podrostní, bez zásahu, při rekonstrukcích i násečný Maximálně přizpůsobit přirozené obnově, maloplošné a skupinové clonné seče, účelový výběr dřevin, přirozené ekosystémy ponechat bez zásahu vlastnímu autoregulačnímu procesu, rekonstrukce nevhodných dřevin náseky, diferencovaná výstavba věková i prostorová Dosáhnout maximálního podílu přirozené obnovy dřevin cílové druhové skladby, při umělé obnově používat provenienčně vhodný materiál, malé výtrže ponechávat přirozené sukcesi Přiblížit celý ekosystém původnímu přirozenému stavu Podpora různověkosti, úprava skladby, při čistce ponechat výřez na ploše, dále jen regulace, přirozené ekosystémy bez zásahu, při rekonstrukci podpora cílové skladby, struktury a výstavby Přirozený ekosystém je stabilní pouze v labilních, nepůvodních částech vymezeného ekosystému Omezení chemické ochrany kultur, nehnojit Těžit dle možnosti v zimě, šetřit půdní povrch, přibližovat hlavně koňským potahem, ( šetrnými mechanizmy) Zakládání staveb (cest, skladů), používání těžkých mechanizmů a chemizace se nepovoluje Odvodňování se nepovoluje Stavba cest v ochranném pásmu chráněných území pouze se svolením orgánů ochrany přírody Podřízeny plánu péče příslušného chráněného území Zákresy jednotlivých lokalit a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí.




TAB. Č. 9.10.: Zásady hospodaření v lesích zvl. určení - na území PR a PP SUBKATEGORIE: §8, odst. 2, písm. a) –Přírodní rezervace a přírodní památky FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ:

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: Obnovní doba HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:




Krajinotvorná, ekologická stabilita

Dle přiloženého seznamu Ochrana výskytu vzácných rostlinných společenstev a druhů živočichů, zachování přirozeného stavu ekotypu, veškeré zásahy dle příslušného plánu péče Zajistit a uchovat zastoupení dřevin blízké přirozenému stavu, vyloučit nepůvodní dřeviny, skladbu dřevin přizpůsobit plánu péče les vysoký Dle stávajících SLT a přiřazených HS, prodloužit až do doby snižování plodnosti V porostech s přirozenou obnovou a k tvorbě vertikálního zápoje dle porostního typu prodlužovat výběrný, podrostní, bez zásahu, při rekonstrukcích i násečný Maximálně přizpůsobit přirozené obnově, maloplošné a skupinové clonné seče, účelový výběr dřevin, přirozené ekosystémy ponechat bez zásahu vlastnímu autoregulačnímu procesu, rekonstrukce nevhodných dřevin náseky, diferencovaná výstavba věková i prostorová Dosáhnout maximálního podílu přirozené obnovy dřevin cílové druhové skladby, při umělé obnově používat provenienčně vhodný materiál, malé výtrže ponechávat přirozené sukcesi Přiblížit celý ekosystém původnímu přirozenému stavu Podpora různověkosti, úprava skladby, při čistce ponechat výřez na ploše, dále jen regulace, přirozené ekosystémy bez zásahu, při rekonstrukci podpora cílové skladby, struktury a výstavby Přirozený ekosystém je stabilní pouze v labilních, nepůvodních částech vymezeného ekosystému Omezení chemické ochrany kultur, nehnojit Těžit dle možnosti v zimě, šetřit půdní povrch, přibližovat hlavně koňským potahem, ( šetrnými mechanizmy) Zakládání staveb (cest, skladů), používání těžkých mechanizmů a chemizace se nepovoluje Odvodňování se nepovoluje Stavba cest v ochranném pásmu chráněných území pouze se svolením orgánů ochrany přírody Podřízeny plánu péče příslušného chráněného území Zákresy jednotlivých lokalit a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí.


192



TAB. Č. 9.11.: Zásady hospodaření v lesích zvl. určení - lázeňských SUBKATEGORIE: §8, odst. 2, písm. b) – Lázeňské lesy FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ:

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: Obnovní doba HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA POROSTŮ

mladé porosty dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE

OPATŘENÍ OCHRANY LESA OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ A TĚŽEBNÍ ČINNOSTI:

OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH

MELIORACE

CESTNÍ SÍŤ PRVKY ÚSES POZNÁMKA

193

Rekreační

Dle přiloženého seznamu Věková i druhová diverzita dřevin, prostorová diferenciace, keřové patro, nezalesněné enklávy, estetická hodnota, zajistit dle potřeby i ochranu čistoty přírodních léčivých vod Smíšené porosty s uplatněním domácích, stanovištně vhodných dřevin dle odpovídajících HS a lesních typů, v kombinaci s okrasnou funkcí introdukovaných dřevin Les vysoký Dle odpovídajících HS a hlavně u porostů smíšených obmýtí zvyšovat V souvislosti s hospodářským způsobem podrostním a účelově výběrným spíše prodlužovat , při účelových rekonstrukcích zkracovat Podrostní a účelově výběrný, při účelových rekonstrukcích násečný Převážně okrajové i celoplošné clonné seče, vhodnou příměsí dřevin vytvářet podél cest estetická lesní zákoutí, uvolňovat jednotlivé tvarově zajímavé stromy, ponechávat solitery Využívat hlavně přirozenou obnovu, uměle vysazovat dosud nezastoupené dřeviny většinou v nepravidelném sponu, vytvářet podél cest aleje, okrasné dřeviny a keře ve skupinách Estetika, kvalita Podpora druhové, prostorové i věkové diverzity, postupně rozvolňovat zápoj a podporovat vybrané stromy Porosty a hlavně jejich obnova ohroženy zvýšenou antropickou zátěží Porosty obnovovat hlavně přirozeně, umělé obnovní prvky nutno alespoň zpočátku chránit mechanicky omezit chemické ochranné prostředky(kromě vápence a mouček bazických hornin), zbytky po těžbě ihned odklízet, zajistit bezprostřední údržbu poškozených cest a chodníků, v blízkosti zdrojů léčivých vod používat chemických prostředků jen ze seznamu schváleného MZd Podle projektu vyznačovat rekreační i naučné stezky a vybavit je lavičkami, přístřešky a altány, na vhodných místech vytvořit jednoduchá sportovní zařízení nebo dětské koutky, okolí vodních ploch upravit buď pro plnění funkce sportovní nebo pouze esteticky podpořit přirozenou funkci vodotečí, asanace erozních rýh, v blízkosti zdrojů léčivých vod jen za podmínek, které jsou v pásmech ochrany přípustné Zajistit dopravní zpřístupnění a dostupná parkoviště Dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES Zákresy jednotlivých lokalit a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí. Zákon č.20/1966 Sb. „O péči a zdraví lidu“, vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č.26/1972 „O ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů“




TAB. č. 9.12.: Zásady hospodaření v lesích zvl. určení – lesy příměstské SUBKATEGORIE: §8, odst. 2, písm. c) – Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: Obnovní doba HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA POROSTŮ


OPATŘENÍ OCHRANY LESA OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ A TĚŽEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH

MELIORACE CESTNÍ SÍŤ PRVKY ÚSES POZNÁMKA

Rekreační

Dle přiloženého seznamu Věková i druhová diverzita dřevin, prostorová diferenciace, keřové patro, nezalesněné enklávy, estetická hodnota Smíšené porosty s uplatněním domácích, stanovištně vhodných dřevin dle odpovídajících HS a lesních typů, v kombinaci s okrasnou funkcí introdukovaných dřevin Les vysoký Dle odpovídajících HS a hlavně u porostů smíšených obmýtí zvyšovat V souvislosti s hospodářským způsobem podrostním a účelově výběrným spíše prodlužovat , při účelových rekonstrukcích zkracovat Podrostní a účelově výběrný, při účelových rekonstrukcích násečný Převážně okrajové i celoplošné clonné seče, vhodnou příměsí dřevin vytvářet podél cest estetická lesní zákoutí, uvolňovat jednotlivé tvarově zajímavé stromy, ponechávat solitery Využívat hlavně přirozenou obnovu, uměle vysazovat dosud nezastoupené dřeviny většinou v nepravidelném sponu, vytvářet podél cest aleje, okrasné dřeviny a keře ve skupinách Estetika, kvalita Podpora druhové, prostorové i věkové diverzity, postupně rozvolňovat zápoj a podporovat vybrané stromy Porosty a hlavně jejich obnova ohroženy zvýšenou antropickou zátěží Porosty obnovovat hlavně přirozeně, umělé obnovní prvky nutno alespoň zpočátku chránit mechanicky omezit chemické ochranné prostředky, zbytky po těžbě ihned odklízet, zajistit bezprostřední údržbu poškozených cest a chodníků Podle projektu vyznačovat rekreační i naučné stezky a vybavit je lavičkami, přístřešky a altány, na vhodných místech vytvořit jednoduchá sportovní zařízení nebo dětské koutky, okolí vodních ploch upravit buď pro plnění funkce sportovní nebo pouze esteticky podpořit přirozenou funkci vodotečí, asanace erozních rýh, Zajistit dopravní zpřístupnění a dostupná parkoviště Dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES Zákresy jednotlivých lokalit a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí.


194



TAB. Č. 9.13.: Zásady hospodaření v lesích zvl. určení – lesnický výzkum SUBKATEGORIE: §8, odst. 2, písm. d) – Lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: Obnovní doba HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty POROSTŮ dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE OPATŘENÍ OCHRANY LESA OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH MELIORACE CESTNÍ SÍŤ PRVKY ÚSES POZNÁMKA

195

Veřejný zájem

Dle přiloženého seznamu Vychází z příslušného HS,, respektuje předepsaná omezení a v případě výzkumu i specifický záměr Odpovídá vylišenému souboru lesních typů Les vysoký Diferencovaně dle příslušných HS Podrostní, násečný, (holosečný), případně i bez zásahu Okrajové clonné seče, náseky (bez zásahu) Přirozená i umělá Diferencovaně dle příslušných HS, nebo dle jiného specifického záměru

V objektech spojených s lesnickou výukou dle příslušných HS, ve výzkumných objektech v závislosti na specifickém záměru Dle příslušných HS, nebo specifických výzkumných záměrů Vychází z doporučení příslušného HS a z konkrétního uplatňování specifického záměru

Dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES Hospodaření v lesních porostech vychází vždy z doporučení v rámcových směrnicích hospodaření a respektuje omezení specifických záměrů. Zákresy jednotlivých lokalit a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí.




TAB. Č. 9.14.: Zásady hospodaření v lesích zvl. určení - půdoochranné SUBKATEGORIE: §8, odst. 2, písm. e) – Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou a krajinotvornou FUNKCE: LOKALIZACE:

Půdoochranná (protierozní), vodoochranná a krajinotvorná

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: Obnovní doba HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA:

zaměření: VÝCHOVA POROSTŮ


OPATŘENÍ OCHRANY LESA OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ A TĚŽEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH MELIORACE CESTNÍ SÍŤ PRVKY ÚSES POZNÁMKA

Dle seznamu a zákresu v mapě deklarovaných funkcí, porosty na příkrých kamenitých svazích,kde převažuje HS 21 nebo HS 41 s částečným překryvem HS 01 (dříve řazené do kategorie lesa ochranného) Stabilizací současných i následných porostů zajistit půdoochrannou a vodoochrannou funkci lesa Dle příslušného souboru lesních typů Les vysoký Zvyšovat na úroveň HS 01 Prodlužovat na úroveň HS 01 Podrostní, výběrný (pouze asanační výběry) Na příkrých kamenitých svazích a podmáčených rašelinách pouze asanační výběr, v částech porostů s příznivějšími půdními poměry uvolňovat clonně přirozené nálety Převažuje přirozená obnova, extrémně zatížené části porostů ponechat přirozené sukcesi, v příznivějších půdních poměrech uměle dle možnosti zajišťovat skupinovitě další, v současnosti nezastoupenou příměs cílových dřevin Vnitřní i vnější stabilita porostů autoregulací i aktivními zásahy Omezeně v částech porostů s příznivějšími půdními poměry, Porosty omezeně přístupné, částečné ohrožení větrem a biotickými škůdci, půda na svazích ohrožena erozí, na rašeliništích podmáčením Včasná asanace stromů napadených biotitickými škůdci V nepřístupných místech ponechávat biomasu na místě, v příznivějších částech porostů vyklízet pouze biomasu zužitkovatelnou, vyklízet šetrnými prostředky (koňské potahy, lanové systémy) Veškeré ostatní činnosti vyloučit nebo omezit Asanace erozních rýh Zachování staré sítě, porosty dále nezpřístupňovat Dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES Zákresy jednotlivých lokalit a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí.


196



TAB. Č. 9.15.: Zásady hospodaření v lesích zvl. určení – biocentra atd. SUBKATEGORIE: §8, odst. 2, písm. f) – Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti (genové základny SM) FUNKCE: LOKALIZACE:

Zachování genofondu

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: Obnovní doba HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA POROSTŮ


OPATŘENÍ OCHRANY LESA OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ A TĚŽEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH MELIORACE CESTNÍ SÍŤ PRVKY ÚSES POZNÁMKA

197

Dle seznamu a zákresu v mapě deklarovaných funkcí Zachovat a obnovit geneticky nejhodnotnější porosty se zastoupením smrku v oblasti Diferencovaně podle současného zastoupení cílových příměsí a vylišeného souboru lesních typů Les vysoký Porosty SM-JD-BK až 150 let, SM monokultury 120 let 30-40 let Podrostní Jednotlivým výběrem uvolňovat koruny nejhodnotnějších stromů, okrajovou clonnou sečí a předsazenými prvky uvolňovat buď přirozené zmlazení, nebo uměle zakládat skupiny cílových příměsí clonných dřevin, Převažuje přirozená obnova, při umělé obnově používat pouze místní, geneticky vhodný sadební materiál Uvolňovat koruny a vytvářet tak podmínky pro fruktifikaci, podpora dalších cílových příměsí Převládají podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem (odstraňování netvárných, podpora geneticky nejhodnotnějších) Listnaté příměsi silně ohroženy okusem zvěře, SM porosty loupáním, na vodou ovlivněných půdách i větrem Obnovní prvky v porostech oplocovat, opatření proti škodám větrem dle HS 471, 571 Zajistit bezeškodné vyklízení dřevní hmoty Biologická zajištěním příměsí melioračních dřevin, údržba původní odvodňovací sítě na vodou ovlivněných půdách Zajistit dobré zpřístupnění porostů genové základny, stálá údržba stávající cestní sítě Dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES Zákresy jednotlivých lokalit a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí.




TAB. Č. 9.16.: Zásady hospodaření v lesích zvl. určení – genové základny (BK) atd. SUBKATEGORIE: §8, odst. 2, písm. f) – Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti (genové základny BK) FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: Obnovní doba HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA POROSTŮ


BEZPEČNOST PRODUKCE OPATŘENÍ OCHRANY LESA OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH MELIORACE CESTNÍ SÍŤ PRVKY ÚSES POZNÁMKA


Dle seznamu a zákresu v mapě deklarovaných funkcí Zachovat a obnovit geneticky nejhodnotnější porosty se zastoupením buku v oblasti BK alternativa blízká skladbě přirozené, zastoupení dalších cílových příměsí s přihlédnutím k současnému stavu a k vylišenému souboru lesních typů Les vysoký 150 let 40 let Podrostní Jednotlivým výběrem uvolňovat koruny nejhodnotnějších stromů, okrajovou, v případě semenného roku i celoplošnou clonnou sečí uvolňovat přirozené nálety BK a dalších příměsí cílových dřevin, Převažuje přirozená obnova, při umělé obnově vedlejších příměsí používat pouze místní, geneticky vhodný sadební materiál Uvolňovat koruny a vytvářet tak podmínky pro fruktifikaci, podpora vedlejších cílových příměsí odstraňovat předrosty a tvarově nevhodné stromy v úrovni, individuální výběr Úrovňové zásahy s pozitivním výběrem-podpora geneticky nejhodnotnějších jedinců BK nálety silně ohroženy okusem zvěře Obnovní prvky v porostech oplocovat proti okusu zvěře Zajistit bezeškodné vyklízení dřevní hmoty -

Zajistit dobré zpřístupnění porostů genové základny, stálá údržba stávající cestní sítě Dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES Zákresy jednotlivých lokalit a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí.


198



TAB. Č. 9.17.: Zásady hospodaření v lesích zvl. určení – genové základny (BO) atd. SUBKATEGORIE: §8, odst. 2, písm. f) – Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti ( genové základny BO ) FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: Obnovní doba HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA POROSTŮ

mladé porosty

dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE OPATŘENÍ OCHRANY LESA OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ A TĚŽEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH MELIORACE

CESTNÍ SÍŤ PRVKY ÚSES POZNÁMKA

199


Dle seznamu a zákresu v mapě deklarovaných funkcí Zachovat a obnovit geneticky nejhodnotnější porosty se zastoupením příslušného pahorkatinného ekotypu borovice v oblasti Borová varianta dle odpovídajících souborů lesních typů Les vysoký 150 let 30 let Podrostní Okrajová clonná seč, dřeviny MZD skupinovitě do obnovních prvků, výběrové stromy ponechávat jako výstavky Využívat přirozené obnovy BO, při umělé obnově používat pouze místní, geneticky ověřený sadební materiál Uvolňovat koruny a vytvářet tak podmínky pro fruktifikaci, podpora vitálních geneticky hodnotných borovic a vedlejších cílových příměsí Úrovňové a neutrální zásahy se záporným výběrem – včasný výřez netvárných jedinců, podpora tvárných a vitálních předrostů Podúrovňové zásahy se záporným výběrem netvárných stromů Ohroženo hlavně okusem zvěře Obnovní prvky v porostech oplocovat proti okusu zvěře Zajistit bezeškodné vyklízení dřevní hmoty -

na méně zamokřených holých plochách před zalesněním upravit vodní režim pomocí mělkých brázd v rámci přípravy půdy, na trvale zamokřených lokalitách provádět úpravy i v dospělých porostech údržbou starých odvodňovacích příkopů, nové úpravy pouze podle schválených projektů Zajistit dobré zpřístupnění porostů genové základny, stálá údržba stávající cestní sítě Dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES Zákresy jednotlivých lokalit a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí.




TAB. Č. 9.18.: Zásady hospodaření v lesích zvl. určení – genové základny (DB) atd. SUBKATEGORIE: §8, odst. 2, písm. f) – Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti (genové základny DB) FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: Obnovní doba HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:


mladé porosty

dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE OPATŘENÍ OCHRANY LESA OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH MELIORACE CESTNÍ SÍŤ PRVKY ÚSES POZNÁMKA


Dle seznamu a zákresu v mapě deklarovaných funkcí Zachovat a obnovit geneticky nejhodnotnější porosty se zastoupením dubu v oblasti DB alternativa blízká skladbě přirozené, zastoupení dalších cílových příměsí s přihlédnutím k současnému stavu a k vylišenému souboru lesních typů Les vysoký 150 let 40 let Podrostní Jednotlivým výběrem uvolňovat koruny nejhodnotnějších stromů, okrajovou, v případě semenného roku i celoplošnou clonnou sečí uvolňovat přirozené nálety DB a dalších příměsí cílových dřevin obnovní prvky oplotit Převažuje přirozená obnova, při umělé obnově vedlejších příměsí používat pouze místní, geneticky vhodný sadební materiál Uvolňovat koruny a vytvářet tak podmínky pro fruktifikaci, podpora vedlejších cílových příměsí tvarový výběr, mírně uvolňovat koruny, podpora kvalitních jedinců a podrostu zásahy úrovňové, podpora perspektivních jedinců, šetřit podrost DB nálety silně ohroženy okusem zvěře Obnovní prvky v porostech oplocovat proti okusu zvěře Zajistit bezeškodné vyklízení dřevní hmoty -

Zajistit dobré zpřístupnění porostů genové základny, stálá údržba stávající cestní sítě Dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES Zákresy jednotlivých lokalit a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí.


200



TAB. Č. 9.19.: Zásady hospodaření v lesích zvl. určení – obory a samost. bažantnice SUBKATEGORIE: §8, odst. 2, písm. g) – Lesy v uznaných oborách a bažantnicích FUNKCE: LOKALIZACE:

Provoz myslivvosti, chov zvěře

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: Obnovní doba HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA POROSTŮ



201

Dle přiloženého seznamu Chov zvěře a myslivecký provoz sladit s plněním základních funkcí lesa Podle vymezených HS a příslušných SLT, počítat se zvýšeným podílem plodonosných listnatých dřevin cílové druhové skladby a dalších dřevin (jírovec, ovocná pláňata, keře) Les vysoký Dle příslušného HS Dle příslušného HS Násečný, holosečný, (podrostní) Dle příslušného HS, intenzivnějším prosvětlováním zvyšovat úživnost stanovišť, ponechávat listnaté solitery, z listnáčů vytvářet aleje, porostní okraje a skupiny Převládá umělá obnova, přirozená obnova omezeně, všechny obnovní prvky nutno důsledně chránit oplocením Stabilita porostů, volnějším zápojem zvyšovat úživnost Podpora plodonosných listnáčů a ohryzových dřevin (OS, JŘ, VR, keře) volnější zápoj Uvolňovat koruny listnáčů, udržovat volnější zápoj, stínáním zmlazovat ohryzové dřeviny Trvalé ohrožení porostů ohryzem a okusem, SM druhotně hnilobou Důsledná ochrana obnovních prvků proti zvěři Zakládat okusové a ohryzové plochy, těžební činnost provádět v zimním období, nezužitkovatelnou biomasu nechávat v porostech k ohryzu Zakládat a udržovat loučky a políčka Udržovat stávající vodoteče, zakládat rybníčky a napajedla Údržba Dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES Návrh opatření a obnovy lesních porostů v jednotlivých mysliveckých zařízeních provádět na základě mysliveckého průzkumu a konkrétní projektové dokumentace Zákresy jednotlivých lokalit a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí.




TAB. Č. 9.20.: Zásady hospodaření v lesích zvl. určení v nichž jiný zájem vyžaduje odlišný zp. hosp. SUBKATEGORIE: §8, odst. 2, písm. h) – Lesy v nichž důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ:

Veřejný zájem – vojsko

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

Odpovídá vylišenému souboru lesních typů

HOSPODÁŘSKÝ TVAR:

Les vysoký Diferencovaně dle příslušných HS

OBMÝTÍ: Obnovní doba HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty POROSTŮ dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE OPATŘENÍ OCHRANY LESA OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH MELIORACE CESTNÍ SÍŤ PRVKY ÚSES POZNÁMKA

Dle přiloženého seznamu Vychází z příslušného HS,, respektuje předepsaná omezení

Podrostní, násečný, (holosečný) Okrajové clonné seče, náseky Přirozená i umělá Diferencovaně dle příslušných HS

Porosty ohroženy střelbou Části porostů, poškozené střelbou, ponechávat jako ochrannou bariéru bez zásahu Vychází z doporučení příslušného HS a z konkrétního uplatňování veřejného zájmu

Dle návrhu opatření ve schválené dokumentaci ÚSES Hospodaření v lesních porostech vychází vždy z doporučení v rámcových směrnicích hospodaření a respektuje omezení ze strany veřejného zájmu Zákresy jednotlivých lokalit a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou doloženy v příloze č. 9 a v mapě deklarovaných funkcí.

9.5.3. Principy tvorby porostních směsí v PLO 06 Západočeská pahorkatina • při obnově porostů maximálně využívat přirozené obnovy všech hlavních dřevin • ve smrkových a borových monokulturách kombinovat stávající přirozenou obnovu obou dřevin se skupinovitou umělou obnovou hlavních MZD-melioračních a zpevňujících dřevin (BK, DB, LP, JD) • v porostech, kde se hlavní MZD objevují jen vtroušeně, podpořit jejich zastoupení individuelně jednak výchovou a dále i jejich přirozenou obnovu, neboť i při tomto minimálním zastoupení je možno dosáhnout jejich předepsaného minimálního podílu • v porostech, kde tyto MZD tvoří příměs, zajistit jejich přirozenou obnovu nejlépe velkoplošným oplocením porostních částí, poměr zastoupení jednotlivých dřevin pak regulovat podle podle funkčního zaměření porostu • jako optimální se jeví při umělé obnově příměs MZD ve skupinách, neboť umožňuje i v dalších fázích vývoje větší statickou stabilitu ve skupině, i větší ekologickou stabilitu v celém obnoveném porostu • hlavním omezujícím faktorem tvorby porostních směsí je zvěř, která svým působením optimální formu obnovy silně ekonomicky zatěžuje


202



9.5.4. Hospodářská opatření pro omezení vlivu případné změny klimatu a předpoklady trvale udržitelného hospodaření Následujících šest kriterií upřesňují obecná chápání zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích: • udržení a přiměřené zvyšování potenciálu lesních zdrojů a tím i jejich příspěvku ke globálnímu koloběhu uhlíku • zachování zdraví a životaschopnosti lesních ekosystémů • zachování a podpora produkčních funkcí lesů (produkce dřeva a ostatních produktů) • zachování, ochrana a vhodné rozšíření biologické diverzity lesních ekosystémů • udržování a vhodné zvyšování ochranných funkcí v lesním hospodářství (zejména pokud jde o půdu a vodu) • zachování dalších společensko-hospodářských funkcí a podmínek . V rámci přírodních poměrů v PLO Západočeská pahorkatina bude nutné pro udržení současné i budoucí stability lesních porostů respektovat některé důležité zásady: • v rámci možností využívat vysokého potenciálu přirozené obnovy lesních dřevin, který vytváří předpoklady pro úspěšné zajištění druhové, věkové i prostorové diverzity a tím i současné a hlavně budoucí stability lesních porostů v celé oblasti • takovouto vysokou odolnost porostů je v současné době možno nejracionálněji zajistit různými formami podrostního způsobu obnovy • bude vhodné rozšiřovat i druhové spektrum lesních dřevin o další, stanovištně vhodné dřeviny, většinou v rámci cílové druhové skladby, která je uvedena v rámcových směrnicích hospodaření • v geneticky nejhodnotnějších, hlavně smíšených porostech, které jsou hlavními nositeli předpokladů pro zajištění biologické různorodosti v oblasti, je bezpodmínečně nutné dodržovat přírodě blízké, jemné způsoby obnovy a zcela zde preferovat podrostní hospodářský způsob. • v uvedených nejhodnotnějších porostech bude nutné pro zajištění biologické různorodosti rovněž prodlužovat v závislosti na porostní typu dobu obmýtní i dobu obnovní • s ohledem na prognózu budoucích klimatických změn bude nutné brát maximální ohled hlavně při obnově porostů na zachování vláhy v půdě (nevytvářet holiny úmyslnou těžbou), připravit tak předpoklady pro zvyšování hladiny spodních vod a podpořit i v současnosti nezastupitelný vodohospodářský význam lesních porostů • při vzniku holin z nahodilých-kalamitních těžeb, které vznikají zejména na vodou ovlivněných půdách (HS 27, 47 a částečně i 57) upravovat vodní režim pro umělou obnovu dle možnosti jen mírně, pouze v rámci přípravy půdy (obnovu zajišťovat na vyvýšených částech reliéfu) Všechny shora uvedené zásady jsou v souladu s návrhem rámcových směrnic hospodaření, které jsou uvedeny v kap. 9.5. Na základě kriterií pro trvale udržitelný rozvoj lesa je v současné době založena i certifikace lesních majetků.

Prospěchem, který z toho vyplývá pro producenty a zpracovatele je jednodušší realizace dřevní hmoty na trzích, které tuto certifikaci vyžadují, a zvyšuje význam dřeva jako ekologické a obnovitelné suroviny. V současné době působí na území ČR Národní certifikační středisko (NCS), jako instituce pověřená Mze ČR k provádění certifikace trvale udržitelného hospodaření. NCS bylo založeno k 1.9.1998 jako organizační jednotka ÚHÚL v Brandýse nad Labem. Při zajišťování předmětu své činnosti spolupracuje s orgány státní správy, Informačním a datovým centrem ÚHÚL, popřípadě i jinými organizacemi zúčastněnými v certifikačním řízení.

203



Základní cíle a specifika hospodaření v oblasti

10. ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI 10.1. Rekapitulace hospodářsko-úpravnických údajů REKAPITULACE ZA PLO 6 – ZÁPADOČESKÁ PAHORKATINA Průměrná roční těžba v období 1983-1992 Průměrná roční těžba plánovaná v platných LHP (průřezový rok 1999) Průměrný mýtní přírůst - PMP (odvozený z HS platných LHP) Celkový průměrný přírůst - CPP (odvozený z HS platných LHP) Průměrné obmýtí (odvozené z HS platných LHP) Holina Normální paseka (odvozená z HS platných LHP) Střední věk (průřezový rok 1999) Průměrné zakmenění (průřezový rok 1999) Průměrná zásoba (průřezový rok 1999) Podíl nahodilých těžeb v období 1983 – 1999

VÝHLEDY V PLO 6 – ZÁPADOČESKÁ PAHORKATINA Průřezový rok Vývoj zásob m3/ha Vývoj těžebních možností (dle těžebních procent) m3/ha

2001 200m3/ha 4,6m3/ha

4,1m3/ha 3,7m3/ha 3,2m3/ha 5,3m3/ha 117 let 1539 ha 1049 ha 62 let 9,0 200m3/ha 47 %

2011 199m3/ha 4,2m3/ha

2021 204m3/ha 4,4m3/ha

10.2. Základní cílová druhová skladba a prostorové rozmístění dřevin Cílová druhová skladba je uvedena k jednotlivým k jednotlivým lesním typům v kapitole 4.5.6. „Charakteristiky lesních typů“. Opakovaně se uvádí v kapitole 9.2. „Růstové podmínky cílových hospodářských souborů“, kde je uvedena pro cílový hospodářský soubor, případně za uskupení příbuzných souborů lesních typů (+- pro „ hospodářský podsoubor“). V této podobě, s přihlédnutím k výchozímu porostnímu typu, nebo specifickým požadavkům v lesích zvláštního určení, je cílová druhová skladba uvedena v rámcových směrnicích hospodaření v kapitole 9.5.1. Dodržení podílu cílových listnáčů a MZD podle HS v porostech při jejich obnově je důležitým počinem k postupné změně druhové skladby v lesních porostech, které je možno dosáhnout účinně pouze při obnově porostů. Aby bylo dosaženo žádoucích cílů, je třeba v každém porostu dodržovat základní požadavky na rozmístění cílových listnáčů a melioračních a zpevňujících dřevin tak, aby byly maximálně splněny cíle – co nejvíce posílit stabilitu porostů a ekologickou stabilitu lesního prostředí, jako předpoklad trvale udržitelného rozvoje. Rovněž je zde uplatněn požadavek MŽP formulovaný v závazném stanovisku k maximálnímu podílu geograficky nepůvodních dřevin. Rozmístění dřevin musí vycházet z ekologických požadavků jednotlivých druhů (světlomilné-stinné, hlubokokořenné-mělkokořenné, suchomilné-vlhkomilné, rozdíly v trofnosti a fyzikálních vlastnostech půd, tolerance k imisím aj. polutantům respektive ke klimatickým extrémům), z jejich vzájemných kompetičních vztahů i potřeb zvyšování stability současných porostů (druhová, věková, a prostorová diversita, etáže apod.). Při posuzování rozmístění dřevin v každé konkrétní porostní skupině musí být postupováno individuálně, i když existují obecně užívaná schémata a možnosti alternace základních dřevin. Hlubokokořenné dřeviny zvyšující mechanickou stabilitu porostů (DB,BK,BO aj.) by měly tvořit alespoň návětrné okrajové pláště, a ve větších komplexech prvky situované kolmo proti převládajícímu nebezpečnému větru (hloučky, skupiny, pruhy, žebra aj.). Jako stabilizační prvky se dobře uplatňují i alejová stromořadí podél trvalých lesních cest a veřejných komunikací tvořená odolnými dřevinami – často vytvářejí i vhodnou barieru proti prachu, solím a toxickým zplodinám produkovaným dopravními prostředky (k nejodolnějším v tomto ohledu patří duby, jilmy, některé topoly a vrby, zčásti i olše, javory, modřín a borovice). K zajištění minimálního podílu MZD je optimální volit formu kontrolovaných skupin a hloučků (možnost účinnější ochrany proti zvěři) situovaných do stabilizačních prvků. Víceetážové porosty je možno uplatnit na specifických stanovištích s vyšší trofností (luhy, svahová deluvia, basaltoidní podloží apod.), eventuelně v porostech světlomilných dřevin s krycí etáží, umožňující produkci kvalitních sortimentů (např. SM v podúrovni BO, OL v podúrovni JS apod.). V nižších LVS by měl být na basaltoidním podloží SM postupně vyloučen a nahrazen listnatými dřevinami. Vrcholy, hřbety a svahy slunných expozic v nižších LVS na chudém podloží zpravidla osídluje BO (s DB), zatímco SM (s BK) bývá situován na stinných svazích, v terénních zářezech a na lokalitách © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

204



ovlivněných vodou. Vhodná druhová skladba, včetně prostorového rozmístění příměsí, je nezbytným předpokladem trvale udržitelného rozvoje lesů. Z důvodů zvýšení mechanické i ekologické stability a druhové diverzity lesních porostů bude vhodné zachovávat následující doporučení: - stávající kvalitní porosty DB, BK eventuelně i dalších vhodných listnáčů obnovovat opět na DB atd. - zvyšovat druhovou pestrost kvalitními listnáči přirozené druhové skladby (MZD) např. JV,KL,LP,JL a další alespoň formou jednotlivě vtroušených jedinců (eventuelně včetně individuální ochrany). - podporovat vertikální členitost porostů (intensivní výchova v pruzích proti větru – tvorba vnitřních okrajů, hluboké koruny atd.). - preferovat dlouhověké dřeviny na úkor dřevin s nižším obmýtím (BŘ,OS apod.). - vyloučit vznik čistých porostů JS a MD bez krycích melioračních dřevin (negativní vliv na půdu atd.). - striktně dodržovat zásady přenosu genetického materiálu mezi LO a LVS. Tab.č.10.1: ZÁKLADNÍ CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Cílový hospodářský soubor

01 13 21 23 25 27 29 41 43 45 47 57 59 CELKEM CÍLOVÉ zastoupení % Současné zastoupení %

Jehličnaté dřeviny

Porost. plocha ha

1695 17857 4002 22278 826 7472 964 4968 28979 15436 14208 1322 1064 121071

SM

JD

BO

MD

DG

JDo

Jehličnaté celkem

ha 3 179 224 29 2979 9997 10019 8525 859 851 33665

88 179 111 8 524 348 1159 926 1421 198 138 5100

474 13317 2401 13757 8 4855 7245 11 42068

714 120 667 66 299 199 1449 773 426 15 4728

55 145 399 599

309 72 13 394

565 14389 2521 14590 82 5902 29 3526 19995 12426 10444 1085 1000 86554

100

27,81

4,21

34,75

3,90

0,49

0,33

71,49

100

39

1

46

3

+

+

89

Pozn. : v listnatých ostatních jsou BŘK, MK,VR a TR. Cílový hospodářský soubor

01 13 21 23 25 27 29 41 43 45 47 57 59

Listnaté dřeviny

BK

DB

DBČ

JV

LP

JL

JS

OL

OS

BŘ

HB

ostat.

Listnaté cel.

ha 263 179 220 1563 117 224 747 5796 2315 1563 159 13146

564 1951 801 4234 537 1121 199 2028 1420 11 12866

267 333 600

89 80 25 10 248 155 142 13 762

42 200 1114 33 248 580 154 142 13 2526

51 8 154 142 13 368

3 8 269 155 142 13 590

626 71 42 739

75 10 142 13 240

73 1071 40 222 150 10 290 13 11 1880

35 120 222 8 290 675

10 20 8 10 77 125

1130 3468 1481 7688 744 1570 935 1442 8984 3010 3764 237 64 34517

CÍLOVÉ zastoupení %

10,86

10,63

0,49

0,63

2,09

0,30

0,49

0,61

0,20

1,55

0,56

0,10

28,51

Současné zastoupení %

1

5

+

1

+

+

+

1

+

2

+

1

11

CELK.

V tabulce jsou uvedeny výměry jednotlivých dřevin dle cílových HS tak, aby představovaly vážený průměr základních cílových skladeb všech zastoupených souborů LT s ohledem na diferencované minimální podíly MZD a maximální zastoupení nepůvodních dřevin. Základní cílová druhová skladba jako produkčně, biologicky i funkčně optimalizovaná porostní druhová skladba dřevin, která nebere ohled na současné porostní poměry v PLO je jakýmsi výhledem, který daleko převyšuje rámec jednoho obmýtí. Svoji podstatou se velmi blíží přírodním poměrům v oblasti. Jako porovnání s cílovým zastoupením dřevin je uvedeno současné zastoupení analyzované na podkladě 205




databází LHP. Nejpodstatnější změnou je změna poměru listnáčů a jehličnanů z nynějších 11 a 89 % na cílových 29 a 71 %. Důsledným uplatňováním MZD, zejména DB (BK) v současných BO (SM) monokulturách je možno tuto změnu v přírodních podmínkách oblasti úspěšně zahájit. Introdukované dřeviny v rámci požadavku odboru ochrany přírody MŽP ČR jsou uvedeny na úrovni průměru příslušných podílů v jednotlivých cílových HS.

10.3. Specifika hospodaření v oblasti Z charakteristik přírodních poměrů vyplývají následující zvláštnosti, které udávají ráz oblasti: • • • • • • • • • •

vzhledem k tomu, že v Západočeské pahorkatině je hlavní dřevinou borovice, je většina výnosových ukazatelů nižších než republikový průměr v oblasti dominují kyselé půdní substráty a proto,jsou zde poměrně dobré podmínky pro přirozenou obnovu lesních dřevin nejrozsáhlejší chov siky východní je naopak omezujícím (na Manětínsku limitujícím) činitelem přirozené obnovy lesa dešťový stín Českého lesa způsobující srážkový deficit v oblasti nebezpečí bořivého větru výrazně zvyšující % nahodilých těžeb nedostatečný úhrn srážek a vyšší teploty způsobují nižší životaschopnost smrku výskyt kvalitních dubových porostů, dobře se zmlazujících z celkového rázu oblasti se vymyká spilitový výběžek Branžovského hvozdu s hojným zastoupením buku vzhledem k většinou střední a menší velikosti lesních komplexů v oblasti, je zajímavostí výrazně větší komplex manětínských lesů na karbonských slepencích s málo kvalitní borovicí na nejchudších kaolinických půdách je naprostý nedostak všech přístupných živin

10.4. Rozvoj lesů v oblasti Na naší pobočce jsou k dispozici potřebné materiály vztahující se k této problematice. Přesto několik bodů: • • • • • • •

v rámci možností využívat vysokého potenciálu přirozené obnovy lesních dřevin, který vytváří předpoklady pro úspěšné zajištění druhové, věkové i prostorové diverzity a tím i současné a hlavně budoucí stability lesních porostů v celé oblasti takovouto vysokou odolnost porostů je v současné době možno nejracionálněji zajistit různými formami podrostního způsobu obnovy bude vhodné rozšiřovat i druhové spektrum lesních dřevin o další, stanovištně vhodné dřeviny, v rámci cílové druhové skladby, která je uvedena v rámcových směrnicích hospodaření v geneticky nejhodnotnějších, hlavně smíšených porostech, které jsou hlavními nositeli předpokladů pro zajištění biologické různorodosti v oblasti, je bezpodmínečně nutné dodržovat přírodě blízké, jemné způsoby obnovy a vyloučit holosečný hospodářský způsob v uvedených nejhodnotnějších porostech bude nutné pro zajištění biologické různorodosti rovněž prodlužovat v závislosti na porostním typu dobu obmýtní i dobu obnovní s ohledem na prognózu budoucích klimatických změn bude nutné brát maximální ohled hlavně při obnově porostů na zachování vláhy v půdě (nevytvářet holiny úmyslnou těžbou), připravit tak předpoklady pro dobré hospodaření se spodní vodou při vzniku holin z nahodilých-kalamitních těžeb, které vznikají zejména na vodou ovlivněných půdách (HS 27 a 47 ) upravovat vodní režim pro umělou obnovu dle možnosti mírně, pouze v rámci přípravy půdy (obnovu zajišťovat na vyvýšených částech reliéfu)


206



10.5. Zásady státní lesnické politiky Lesnická politika sleduje trvalé zachování lesa pro budoucí generace. Les poskytuje nejen trvalou produkci dřeva, ale má i veřejné prospěšné funkce. Stát má zájem na trvalém a vyrovnaném využívání tohoto obnovitelného přírodního zdroje a využívání veřejnoprospěšných funkcí lesa ve veřejném zájmu.

Hlavní dlouhodobé zásady lesního hospodářství : Obnovit a udržet stabilní lesní ekosystémy. Zvýšit druhovou diverzitu lesních dřevin a přiblížit se k přirozené skladbě dřevin s přiměřeným uplatněním produkčně vhodných druhů. Dosáhnout výrazného snížení imisního zatížení lesních porostů. Zachovat a ozdravit lesní porosty v imisně poškozených oblastech. Udržet a rozvíjet genofond lesních dřevin. Hlavní krátkodobé prostředky : Dokončit obnovu vlastnických práv k lesům. Dosáhnout stabilizované organizační struktury státních lesů Udržet vysokou úroveň hospodářské úpravy lesů. Výrazně omezit škody působené na lese spárkatou zvěří, dosažením únosných stavů a jejich trvalým dodržováním. Napomáhat zvyšování úrovně hospodaření v lesích, zejména drobných vlastníků

Veřejný zájem v lesích : Les představuje objekt veřejného zájmu. Les plní zejména tyto veřejně prospěšné funkce : a) Vodohospodářskou b) Půdoochrannou c) Klimatickou d) Produkce kyslíku a imisního filtru e) Rekreační f) Krajinotvornou g) Uchování jedinečnosti a druhové pestrosti přírody Stát má zájem na zabezpečování těchto funkcí pro všechny občany. Základním předpokladem je zajištění trvalé existence zdravého lesa jako nositele těchto funkcí. Veřejný zájem bude stát zabezpečovat ve všech formách vlastnictví lesů. ( Usnesení vlády ČR č.249 z 11.5.1994 )

10.5. Vyjádření zpracovatele OPRL k připomínkám obdrženým po 1. Použití geograficky nepůvodních dřevin stanoví závazné stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody ( MŽP Č.j. OOP/1621/00 z 6.4.2000). OPRL toto stanovisko plně respektuje. 2.

207

Vojenská ubytovací a stavební správa Plzeň dopisem č.j. 230-UP/1999 z 24.2.99 předala svoje požadavky v LO 6, které OPRL plně respektuje.



Technická zpráva

11.TECHNICKÁ ZPRÁVA Vlastní práce na OPRL pro PLO 6 – Západočeská pahorkatina byly provedeny v letech 1999 – 2000. Digitální zpracování bylo započato v roce 1999 a dokončeno v roce 2000. Celé dílo zhotovila pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Plzeň. Při zpracování se vycházelo z platných právních předpisů, z metodiky OPRL a ze závěrů porad specialistů, které bylo ještě nutno zapracovat, vzhledem k rozpracovanosti díla.

Personální obsazení prací : Koordinátor prací :

Ing. Jan Sychrava – ředitel pobočky Plzeň

Garant :

Ing. Josef Urban

Přírodní podmínky a typologické šetření

Ing. Jan Majer, Bc. Radim Bartoň, Ing. Josef Prchal

Ochrana lesa

Ing. Jiří Bouše, Jan Lehečka, Vladimír Mutínský Ing. Jitka Urbanová

Funkce lesa

Ing. Josef Urban, Ing. Jiří Bouše, Ing. Svatava Machtová, Ing. Neklan Vrba , Božena Sochorová

Lesní dopravní síť

Jan Veselý, ing. Arnošt Čechlovský

Historické údaje

Ing. Josef Urban, Ing. Jan Majer

Rozbory a analýzy z databáze LHP

Mgr. Jaroslava Kalinová – pobočka Brno , Ing. Jan Klasna

Rámcové směrnice hospodaření

Ing. Jan Majer, Ing. Josef Prchal

Digitalizace výstupů OPRL

Alexandr Kmínek (vedení), Jan Lehner, Dušan Derco, Ing. Lenka Šubrtová, Ing. Jitka Urbanová, Miroslava Krocová, Zdenka Čechová, Eva Bezpalcová

Zpracování, grafická úprava, čistopisy

Ing. Josef Urban, Pavel Janouškovec, Ing. Neklan Vrba, Jana Mithoferová, Iveta Zviklová Milena Rusňáková, Ladislava Bednářová

Vypracoval : Ing. Josef Urban


Ing. Jan Sychrava ředitel pobočky Plzeň

208


Přehled literatury

12. PŘEHLED LITERATURY Ambros Z.: Charakteristiky skupin geobiocénů ČSFR, VŠZ Brno 1991 Culek M. a kol. Biogeografické členění ČR, Enigma, Praha 1996 Chroust L.: Ekologie výchovy lesních porostů, VÚLHM Opočno 97 Demek J. a kol.: Geomorfologie Českých zemí, Nakladatelsví ČSAV Praha Demek J. a kol.: Hory a nížiny, Zeměpisný lexikon ČSR, Academia Praha Dostál J.: Klíč k úplné květeně ČSR, ČSAV Praha 1954 Dostál J.: Nová květena ČSSR, Academia 1989 Hejný S. Slavík B.: Květena České republiky, Academia Praha Hejný S. Slavík B.: Regionálně fytogeografické členění ČSR, Květena ČSR I. díl Horný R. a kol.: Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1:200 000, Praha Kol.: Územní zabezpečování ekologické stability, teorie a praxe, MŽP Praha 1991 Kol.: Skladebné prvky systému ekologické stability v lesích, Ústav pro živ. prostředí Brno 1992 Kopecký L. a kol.: Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1: 200 000 Machů J. a kol.: Pracovní postupy typologie lesů, ÚHÚL Brandýs n. Labem 1980 Macků J. -ÚHÚL: Rajonizace hlavních funkcí lesů včetně hospodářských opatření ČSAV Brno 92 Míchal I.: Ekologická stabilita, Veronica Brno 1992 Míchal I. a kol,: Vymezování a navrhování ÚSES v lesích, MŽP, Mze Praha 1994 Míchal I. a kol.: Obnova ekologické stability lesů, Academia Praha 1992 Míchal I. a kol.: Územní zabezpečování ekologické stability, teorie a praxe, skripta MŽP ČR 91 Nožička J.: Přehled vývoje našich lesů, SZN Praha Petránek J.: Malá encyklopedie geologie, nakladatelství JIH, Č.B. Plíva K.: Diferencované způsoby hospodaření v lesích, SZN Praha 1980 Plíva K.: Typologický klasifikace lesů ČSR, Lesprojekt Brandýs n L. Plíva K. Funkčně integrované lesní hospodářství, 1. Přír. podmínky v les. plán. ÚHÚL B.n.L.1991 Plíva K.: Funkčně integrované lesní hospodářství, 2. Funkce lesa. ÚHÚL B.n.L.1991 Plíva K.: Funkčně integrované lesní hospodářství, 3. Modely hospodář. opatření. ÚHÚL 1991 Plíva K., Žlábek I.: Přírodní lesní oblasti ČSR, SZN Praha 1986 Plíva K., Žlábek I.: Provozní systémy v lesním plánování, SZN Praha 1989 Plíva K. Průša E.: Typologické podklady pěstování lesů, SZN Praha Plíva K., Žlábek I.: Provozní systémy v lesním plánování, SZN Praha 1989 Průša E. Přirozené lesy Quitt E.: Klimatické oblasti ČSR, Studie Geographica 16. ČSAV Brno 1971 Randuška D.a kol.: Fytocenologie a lesnická typologie, SZN Praha Sofron J.: Zprávy Čes. bot. společ. Praha 1996 Sofron J.: Klimatické údaje, ČHÚ 1990 Slodičák.: Stabilizace lesních porostů výchovou Stejskal a Pelíšek: Lesnická geologie, Státní zem. nakladatelství Praha Svoboda P.: Lesní dřeviny a jejich porosty 1.a 2. díl SZN Praha 53 Šindelář J.: Zakládání porostních směsí, časopis Les. práce 6/97 Šindelář : Předpokládané změny klimatu – úkoly LH, Lesnický průvodce 1/95 Vokoun J.: Ekologické skupiny rostlin, ÚHÚL Brandýs n L. 1996 Vokoun J.: Klasifikač. systém les. půd uplatňující Morfogenetický klas. systém půd ÚHÚL B.n l. Vokoun J.: Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů a podsouborů MZe ČR Vokoun a Macků : Klasifikace lesních půd ÚHÚL Brandýs n L. 1992 Tlapák J Historický průzkum lesů LZ Červené Poříčí., ÚHÚL Brandýs n.L. 1960 Stolařík R.: Historický průzkum lesů LHC Kaliště a Merklín ÚHÚL Brandýs n.L 1970 Tlapák J Historický průzkum lesů LZ Nýrsko – LHC Nýrsko II ÚHÚL Brandýs n.L 1964 Stolařík R.: Historický průzkum lesů LZ Nýrsko – LHC Klatovy, ÚHÚL Brandýs n.L 1974 Ministr. J.: Historický průzkum lesů LZ Tachov – LHC Tachov I. II., ÚHÚL Brandýs n.L 1967 Ministr. J.: Historický průzkum lesů LHC Konstantinovy Lázně I. II., ÚHÚL Brandýs n.L 1968 Ministr. J.: Historický průzkum lesů LHC Stříbro I. , ÚHÚL Brandýs n.L 1968 Stolařík R.: His. průzkum lesů LZ Stříbro – LHC Hradiště, Černošín a Pozorka, ÚHÚL B. n.L 1976 Ministr. J.: Historický průzkum lesů LHC Nepomuk II. , ÚHÚL Brandýs n.L 1963 Stolařík R.: Historický průzkum lesů LHC Nepomuk I. a III . 1 a 2 část, ÚHÚL Brandýs n.L 1972 Tlapák J.: Historický průzkum lesů LHC Přimda II. , ÚHÚL Brandýs n.L 1965 Tomandl. M.: Historický průzkum lesů LZ Plasy – LHC Plasy, ÚHÚL Brandýs n.L 1968 Ministr. J.: Historický průzkum lesů LZ Plasy – LHC Plasy II. , ÚHÚL Brandýs n.L 1969 Stolařík R.: Historický průzkum lesů LZ Plasy – LHC Kralovice, ÚHÚL Brandýs n.L 1971 Stolařík R.: His. průz. lesů LZ Plasy – LHC Plasy, Obora a Rabštejn, ÚHÚL Brandýs n.L 1977 Stolařík R.: Historický průzkum lesů LZ Hor.Týn-LHC Holýšov – dodatek, ÚHÚL B n.L 1977 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Plzeň

209

Přehled literatury


Historický průzkum lesů LZ Horšovský Týn II. , ÚHÚL Brandýs n.L 1973 Stolařík R.: His. průz. lesů LHC Nepomuk I. – velkostatky Zelená Hora, ÚHÚL B. n.L 1959 Stolařík R.: Ministr. J.: Historický průzkum lesů LZ Spálené Poříčí – Rokycany, ÚHÚL Brandýs n.L 1959 Tlapák J His. průz. l. LHC Sp. Poříčí – velkost. Šťáhlavy a Chocenice, ÚHÚL B. n.L 1959 Tomandl a Mojmír: Historický průzkum lesů LHC Manětín I. a II. , ÚHÚL Brandýs n.L 1968 Ministr. J.: Historický průzkum lesů LHC Plzeň I. a II. , ÚHÚL Brandýs n.L 1962 Tlapák J Historický průzkum lesů LHC Plzeň II – velkos. Křimice, ÚHÚL Brandýs n.L 1962 Historický průzkum lesů LZ Přimda, ÚHÚL Brandýs n.L 1980 Stolařík R.: Ministr. J.: Historický průzkum lesů LZ Nepomuk I., ÚHÚL Brandýs n.L 1961 Tomandl. M.: Historický průzkum lesů Západočeská pahorkatina, ÚHÚL Brandýs n.L 1971 Atlas podnebí ČSSR:Ústřední správa geodézie a kartografie Praha 1958 Švestka, Hochmut, Jančařík : Praktické metody v ochraně lesa Ekologie lesů- metodiky, Lesprojekt 1985 Geologická mapa ČSR 1:200 000 ÚÚG Praha 1964 Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů a podsouborů. Příloha Les. práce 1/97 Hydrometeorologický ústav v Praze: Hydrologické poměry ČSSR, Úst. správa geodézie a kartog. Praha Hydrometeorologický ústav v Praze: Atlas podnebí ČSSR , Ústřední správa geodézie a kartografie Praha Hydrometeorologický ústav v Praze: Podnebí ČSSR, Tabulky, Hydrometeorologický ústav Praha Lesnické práce (výtisky 1997-2000) Lesní dopravní síť ČSN 73 61 08 1996 Lesnický naučný slovník (Mze 1994,1995) Modely hospodaření, Lesprojekt Brandýs n L., 1985 Oblastní plán rozvoje lesů, metodika, ÚHÚL Brandýs n L. 1999 Tabulky podnebí ČSSR, ČHÚ 1961 Typologický systém, ÚHÚL 1971 Typologická klasifikace lesů ČSR ÚHÚL 1984 ÚHÚL Brandýs n L.: Zpráva o stavu lesního hospodářství ČR, MZe ČR Praha 1994 – 98 ÚHÚL Brandýs n.L.1994: Možnost uplatnění introdukovaných dřevin v lesích ČR ÚHÚL Brandýs n.L. l999: Oblastní plán rozvoje lesů D-OPRL technologie dig. zprac. Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSR 1: 200 000, ČSAV 1963 Vývoj hospodářské úpravy lesů ČSSR, ÚHÚL Brandýs 1974 Základní principy státní lesnické politiky, MZe ČR 1994 Zpravodaj ochrany lesa VÚLHM 1994, 1995, 1996, 1997, 1998 Zpráva o stavu les. hospodářství ČR 1995, 1996, 1997, 1998, 1999 Všeobecné části LHP všech LHC, které zasahují do LO 6 – Západočeská pahorkatina

210



Přílohy

13. PŘÍLOHY 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Seznam použitých zkratek Základní údaje o stavu lesa Charakteristiky lesních typů Zastoupení skladby porostních typů podle cílových HS a růstové poměry podle četnosti AVB a vybraných reprezentativních skladeb porostních typů cílových HS doplněné grafy Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa Soupis cest v PLO 6 Předběžná zpráva OPRL PLO 6 Závazné stanovisko MŽP Protokol ze závěrečného šetření Skladba standardních map OPRL Klíče a vysvětlivky k mapám OPRL

 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. – pobočka Plzeň

211


Příloha č. 1 Seznam použitých zkratek


Přílohy


Přílohy

Seznam použitých zkratek: AV - akademie věd AVB - absolutní výšková bonita CBP - celkový běžný přírůst CHS - cílový hospodářský soubor CPP - celkový průměrný přírůst ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav ČIL - česká inspekce lázní ET - evapotranspirace = souhrn výparu z půdního povrchu a transpirace rostlinami GZ - genová základna HČL - hodnotná část lesa HS - hospodářský soubor CHKO - chráněná krajinná oblast CHOPAV - chráněná oblast přirozené akumulace vod JKS - jarní kmenové stavy zvěře KES - koeficient ekologické stability K.ú. - katastrální území LČR - lesy České republiky LDS - lesní dopravní síť LH - lesní hospodářství LHC - lesní hospodářský celek LHO - lesní hospodářská osnova LHP - lesní hospodářský plán LKT - lesní kolový traktor LS - lesní správa LT - lesní typ lvs - lesní vegetační stupeň LZ - lesní závod MěÚ - městský úřad MK - ministerstvo kultury ML - městské lesy MNO - ministerstvo národní obrany MZ - ministerstvo zdravotnictví MZD - meliorační a zpevňující dřeviny MZe - ministerstvo zemědělství MŽP - ministerstvo životního prostředí NKS - normované kmenové stavy zvěře NP - národní park NPP - národní přírodní památka NPR - národní přírodní reservace odd - oddělení OI - oblastní inspektorát OkÚ - okresní úřad CH – Cheb KV – Karlovy Vary TC – Tachov DO – Domažlice KT – Klatovy RO – Rokycany PS – Plzeň-sever PJ – Plzeň-jih MMP – Magistrát města Plzně Vojenský lesní úřad Praha OL - obecní lesy OLH MZe - odbor lesního hospodářství MZe OPRL - oblastní plán rozvoje lesů PHO - pásmo hygienické ochrany PCHP - přechodná chráněná plocha PLO - přírodní lesní oblast PMP - průměrný mýtní přírůst PP - přírodní památka PR - přírodní rezervace PT - porostní typ PUPFL - pozemky určené k plnění funkcí lesa RE - registr emisních zdrojů znečisťujících ovzduší RVKP - registrovaný VKP RŽP OkÚ - referát životního prostředí okresního úřadu SLT - soubor lesních typů; při vymezení cílových hospodářských souborů a pro případ použití pouze SLT byly využity tyto edafické subkategorie: Me, Ke, Se, Be – svahové: sklon svahu je většinou vyšší než 40% Nm, Km, Im – chudší: přechod k chudé kategorii M Aw – kamenité acerózní na vápenci UI – přechod do kategorie L GI, TI – zbahněné – stanoviště vrbových, smrkových a březových olšin Lr – prameništní zbahnělá zrašelinělá olšina



Ju, Fu – roklinové varianty Vg – podmáčené, zbahnělé – prameniště, úpady SSLH - státní správa lesního hospodářství STG - skupiny typů geobiocenů UKT - univerzální kolový traktor UNESCO - Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu ÚHÚL - Ústav pro hospodářskou úpravu lesů ÚPNVÚC - územní plán velkého územního celku ÚO - územní odbor ÚSES - územní systém ekologické stability VKP - významný krajinný prvek VS - výzkumná stanice VÚLHM - Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti


Přílohy


Příloha č. 2 Základní údaje o stavu lesa


Přílohy

LHC

Plana u M. Lazni

VOJ.LESY Prestice Horsovsky Tyn Nyrsko obec Bezdekov obec Bolesiny obec Dolany obec Klatovy obec Mecin obec Mochtin obec Predslav obec Svihov obec Vrhavec osnovy okres Klatovy soukr. lesy Ferus Plasy Plzen Ulice mesto Plzen Chrancovice Primda

GOPZ01 C1

134 301000 302000 308000 308401 308402 308404 308410 308411 308412 308418 308419 308421 308701 308712 309000 310000 310005 310006 310007 311000 311400 311401 311402 311403 311405 311701 311801 311901 312000 312402 312403 312404 312407 312408 312801 312802

dřeviny ha 3693,4 16651,4 13826,4 447,4 58,1 32,8 111,6 956,1 9,1 51,4 7,3 1,9 38,1 203,7 4,5 21131,1 14099,4 751,8 3856,4 145,3 5925,0 40,6 2,9 36,9 266,6 223,2 67,1 50,3 133,6 4135,9 78,5 103,3 276,6 64,6 15,0 73,4 1,5

plocha holiny ha 32,9 425,8 200,2 4,7 0,4 0,5 4,1 14,6 0,0 1,2 0,3 0,0 0,3 7,7 0,0 271,6 123,5 18,6 19,8 1,8 13,4 0,3 0,0 0,1 1,6 1,5 0,1 1,5 1,2 17,8 0,7 1,1 4,6 0,0 0,0 2,5 0,0 Celkem ha 3726,3 17077,2 14026,6 452,1 58,5 33,2 115,7 970,7 9,1 52,6 7,6 1,9 38,4 211,3 4,5 21402,6 14222,9 770,4 3876,2 147,1 5938,4 40,9 2,9 37,0 268,2 224,6 67,2 51,8 134,8 4153,7 79,2 104,4 281,2 64,6 15,0 75,9 1,5

jehl tis. m3 877,6 3005,7 2733,6 89,0 8,3 5,7 23,5 183,4 2,3 13,1 2,4 0,5 8,8 35,4 0,9 3441,1 2480,1 142,0 543,0 32,3 1202,0 7,9 0,7 7,2 45,9 46,2 14,9 6,3 24,9 1041,4 23,0 23,7 72,9 13,5 3,0 14,8 0,3

zásoba list Celkem tis. m3 tis. m3 64,9 942,5 417,1 3422,8 123,9 2857,6 18,4 107,4 0,5 8,8 0,2 5,9 1,3 24,8 24,3 207,7 0,0 2,3 0,4 13,5 0,0 2,4 0,0 0,5 0,3 9,0 4,4 39,8 0,0 0,9 146,2 3587,3 197,4 2677,5 6,0 147,9 120,8 663,7 0,4 32,7 35,7 1237,8 0,1 8,0 0,0 0,7 0,4 7,6 1,1 47,0 1,2 47,4 1,6 16,4 0,4 6,7 5,7 30,7 43,3 1084,7 1,0 24,1 1,3 25,0 3,4 76,3 0,1 13,6 0,3 3,3 0,9 15,7 0,0 0,3 Stránka 1 z 2

sob po LHC

umístěná těžba obnovní jehlič list celkem tis. m3 tis. m3 tis. m3 153,7 3,9 157,6 423,3 11,4 434,8 396,0 2,7 398,8 15,8 0,4 16,1 1,6 0,0 1,7 0,5 0,0 0,5 6,9 0,0 6,9 38,2 0,5 38,7 0,6 0,0 0,6 1,9 0,0 1,9 0,6 0,0 0,6 0,2 0,0 0,2 1,5 0,1 1,6 4,9 0,4 5,4 0,5 0,0 0,5 505,7 10,7 516,4 333,2 5,0 338,2 28,3 0,0 28,3 65,7 5,1 70,8 4,4 0,0 4,4 148,9 0,6 149,5 1,4 0,0 1,4 0,3 0,0 0,3 2,1 0,0 2,2 7,8 0,0 7,8 7,0 0,0 7,0 3,2 0,0 3,2 0,7 0,0 0,7 3,1 0,1 3,2 137,9 0,6 138,5 4,9 0,1 5,0 5,0 0,1 5,1 12,6 0,4 13,0 0,9 0,0 0,9 0,2 0,0 0,2 2,3 0,0 2,3 0,1 0,0 0,1

umístěná těžba výchovná jehlič list celkem tis. m3 tis. m3 tis. m3 1,4 0,1 1,5 114,6 30,3 144,9 86,2 6,2 92,4 2,4 1,1 3,5 0,5 0,1 0,5 0,2 0,0 0,2 0,8 0,1 0,9 6,7 1,5 8,2 0,1 0,0 0,1 0,5 0,0 0,5 0,1 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,3 1,4 0,2 1,5 0,0 0,0 0,0 119,2 7,1 126,2 84,8 14,9 99,8 3,8 0,5 4,3 23,7 6,2 29,9 1,2 0,0 1,2 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,5 0,1 1,5 2,0 0,1 2,0 0,1 0,0 0,1 0,3 0,0 0,4 0,6 0,3 0,8 0,2 0,0 0,2 0,6 0,1 0,7 0,7 0,2 0,8 1,7 0,1 1,9 0,6 0,0 0,6 0,1 0,0 0,1 0,5 0,1 0,5 0,0 0,0 0,0

roční úkol prob prořez ha ha 45,8 597,2 8420,9 2412,0 5301,4 2372,4 182,7 42,1 24,7 27,8 7,9 11,7 47,0 13,4 420,9 219,7 4,4 1,5 28,3 8,5 2,4 0,0 0,0 0,0 13,9 6,3 66,6 35,2 0,2 0,0 8506,8 4206,4 5953,9 2554,9 259,3 136,8 1872,1 735,6 71,3 18,6 2496,4 1105,6 16,1 9,2 0,3 0,0 2,3 4,5 140,4 53,3 125,6 26,1 15,9 10,3 23,2 18,7 43,8 13,2 1893,8 612,5 32,4 7,9 47,5 17,2 119,4 35,1 37,1 7,1 5,6 2,7 46,7 10,5 0,8 0,5

Arial CE,obyčejné\ 13.6.2007

119532,4 1539,0 121071,4

8711,8 15270,5 456,1 1251,6 1583,4 319,3 55,6 13,4 208,2 35,7 73,9 30,4 69,9 43,5 33,8 150,9 68,2 49,2 9,1 2,1 3,1 36,7 93,6 21,7 1953,3 116,3 82,3 876,4 116,1 106,9 475,3 6,9

CELKEM

214,1 64,2 2,5 5,4 32,3 4,0 0,5 0,2 1,6 0,0 0,3 0,0 0,2 0,2 0,1 1,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 2,0 0,1 27,4 0,4 0,8 4,7 1,8 0,1 0,7 0,0

3693,4 32,9 3726,3 115839,0 1506,1 117345,1

8497,8 15206,3 453,6 1246,1 1551,1 315,3 55,1 13,2 206,6 35,7 73,6 30,4 69,7 43,3 33,7 149,8 68,2 49,2 9,1 2,1 3,1 36,6 91,7 21,6 1925,9 115,8 81,5 871,7 114,3 106,8 474,6 6,9

CELKEM VL CELKEM SL

Spalene Porici 313000 Stribro 314000 Harabaska 314001 obec Kladruby 314400 mesto Stribro 314401 obec Benesovice 314402 obec Vranov 314403 obec Sulislav 314404 obec Ksice 314405 obec Kbelany 314406 obec Ulice 314407 obec Stare Sedlo 314408 obec Utery 314409 obec Cebif 314410 obec Unesov 314411 obec Krsy 314413 obec Hnevnice 314414 obec Ostrov u Bezdruzice 314415 obec Pernarec 314416 obec Zachlumi 314417 mesto Plana 314418 obec Prostibor 314419 LHO - okres Tachov 314701 LHO - okres Plzen sever 314702 Domazlice 316000 mesto Domazlice 316002 Zbiroh 317001 Rokycany 317003 Skrez 317004 Brasy 317005 Zlutice 326000 lazenske lesy M. L. 332000

GOPZ01 C1

22610,5

877,6 21732,9

1925,1 3009,9 96,1 220,1 268,1 47,6 11,0 0,5 37,1 6,3 11,7 5,7 21,7 10,3 7,1 32,8 14,1 10,2 3,3 0,4 0,7 6,4 14,3 3,6 345,7 32,6 15,5 137,0 29,2 17,9 88,9 2,4

24253,4

942,5 23310,9

2147,6 3113,7 104,0 224,3 279,9 48,0 11,4 0,5 37,9 6,8 12,2 5,7 22,2 10,6 7,3 33,9 14,6 10,7 3,3 0,4 0,7 6,5 15,4 4,1 383,7 34,7 17,6 153,0 29,5 19,1 91,4 2,4

Stránka 2 z 2

1642,9

64,9 1578,0

222,5 103,8 7,9 4,2 11,8 0,5 0,3 0,0 0,8 0,6 0,5 0,0 0,6 0,3 0,1 1,1 0,4 0,5 0,0 0,0 0,0 0,1 1,1 0,4 38,0 2,1 2,0 16,0 0,3 1,2 2,5 0,0

sob po LHC

3350,6

153,7 3196,8

239,8 567,7 17,2 32,5 53,1 3,8 2,7 0,1 11,1 1,0 1,2 0,5 3,2 0,4 0,4 3,6 1,9 0,6 1,0 0,0 0,1 0,6 2,7 1,3 40,4 0,9 3,2 17,2 4,4 2,2 13,3 0,1

58,6

3,9 54,7

9,4 3,2 0,3 0,3 0,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,4 0,0 0,3 1,3 0,0 0,2 0,0 0,0

3409,2

157,6 3251,6

249,2 570,9 17,5 32,9 53,7 3,8 2,7 0,1 11,1 1,0 1,3 0,5 3,2 0,4 0,5 3,6 1,9 0,6 1,0 0,0 0,1 0,6 2,9 1,3 40,7 0,9 3,5 18,5 4,4 2,4 13,3 0,1

685,4

1,4 684,0

66,4 105,7 3,6 11,2 9,5 2,2 0,2 0,1 1,0 0,2 0,5 0,3 0,6 0,5 0,5 1,2 0,5 0,5 0,0 0,0 0,0 0,4 0,3 0,1 11,8 0,5 0,3 5,2 1,0 1,8 2,4 0,0

94,6

0,1 94,4

9,4 9,8 0,6 0,4 0,7 0,1 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,5 0,0 0,1 1,1 0,0 0,1 0,3 0,0

3794,9 6355,4 203,6 594,7 587,3 188,9 11,5 3,1 67,9 22,5 34,0 18,8 37,3 30,1 18,8 55,8 30,2 23,2 0,5 0,0 1,7 22,5 21,1 8,4 835,8 27,2 19,3 324,7 51,6 71,9 163,8 0,0

1102,7 3159,9 63,9 238,9 318,4 66,4 7,2 8,9 53,8 3,7 13,7 3,6 4,0 2,6 11,8 16,5 9,5 1,3 0,8 1,0 0,3 6,3 11,4 2,5 306,0 18,1 16,7 287,6 10,7 16,8 97,7 0,2

780,0 49878,1 21182,2

1,5 45,8 597,2 778,5 49832,3 20585,0

75,9 115,4 4,3 11,6 10,2 2,3 0,2 0,1 1,1 0,3 0,5 0,3 0,6 0,6 0,5 1,3 0,5 0,5 0,0 0,0 0,0 0,5 0,3 0,2 14,3 0,5 0,4 6,3 1,0 1,9 2,8 0,0


LESY OCHRANNÉ Mimořádně nepříznivá stanoviště

LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ

2 21a

3 31 31a 31b 31c 32 32a 32c 32d 32e 32f 32g 32h

CELKEM

Prvni zóna CHKO, reservace, památky Příměstské a rekreační Lesnický výzkum a výuka Zvýšená funkce ochranná,klimatická Pro zachováni různorodosti Uznané obory a bažantnice Důležitý veřejný zájem

Hygienická ochrana vod. zdrojů Zdroje přírodních léčivých vod Národní parky a přírodní reservace

LESY HOSPODÁŘSKÉ

0 1

Kategorie

GOPZ02 C2

121071,4

7466,4 1159,1 57,1 1076,1 25,9 6307,3 225,3 1369,0 3,6 143,0 1207,1 1966,0 1393,3

2940,5 2940,5

3726,3 106938,3

plocha ha

24253,4

1592,5 358,7 10,0 296,4 7,0 1279,1 45,7 282,8 0,5 41,3 243,7 402,2 262,9

534,8 534,8

942,5 21183,6

zásoba 1000 m3 b.k.

200,3

213,3 270,4 174,4 275,4 270,3 202,8 202,8 206,6 150,1 288,9 210,0 204,6 188,7

181,9 181,9

235,5 198,1

3409,2

174,4 46,7 0,8 45,9 0,0 127,7 1,9 27,1 0,0 2,8 17,3 60,3 18,3

21,4 21,4

157,6 3055,8

m3/ha obnovni

A Arial CE,tučné\LO 06

780,0

43,7 2,2 0,4 1,8 0,0 41,5 0,9 16,1 0,1 0,1 6,0 11,0 12,7

10,3 10,3

výchov 1,5 724,5

4189,2

218,1 48,9 1,2 47,7 0,0 169,2 2,8 43,2 1,0 2,9 17,9 71,3 31,0

31,6 31,6

celkem 159,1 3780,3

těžba umístěná tis m3

35,4

29,2 42,2 21,3 44,3 0,0 26,8 12,4 31,6 27,8 20,3 14,8 36,3 22,2

10,8 10,8

49903,9

3238,8 511,6 26,0 485,6 0,0 2727,2 88,0 660,3 1,1 75,4 740,9 502,5 659,0

717,2 717,2

21197,1

1056,1 155,8 10,8 145,0 0,0 900,3 32,4 241,2 1,0 5,4 193,6 190,4 236,3

191,9 191,9

m3/ha probírky prořez 164,7 45,8 597,2 35,4 45902,1 19351,9

roční úkol

GOPZ03 C5

ZÁPADOČESKÁ PAHORKATINA Hospodářské soubory

kategorie

HS

plocha jehličnaté

zásoba listnaté 1000 m3 b.k.

celkem

36,6 4,5 81,3 14,3 0,9 240,7 184,1 18,1 297,1 1304,3 399,2 105,7 93,6 1605,5 6132,2 41,2 66,5 83,1 300,0 1072,5 37,8 417,2 3532,2 38,8 2371,3 23,9 46,3 24,1 342,6 71,6 136,1 9,1 49,6 105,2 55,6 19,7 1383,5 2,3 4,3 2,6 4,7 77,2 367,1 0,2 13,6

3,0 0,1 5,4 0,2 0,1 9,7 17,4 1,9 27,1 14,5 15,6 3,3 3,9 41,7 155,6 81,0 8,7 190,9 7,9 28,5 139,9 17,4 95,2 0,6 128,2 1,5 99,3 82,3 12,4 1,5 8,2 16,6 0,6 4,5 1,4 58,4 80,2 0,4 0,1 0,3 1,1 8,5 63,6 0,1 4,4

39,6 4,6 86,7 14,5 1,0 250,4 201,5 20,0 324,2 1318,7 414,8 108,9 97,5 1647,2 6287,8 122,2 75,2 274,0 307,9 1101,1 177,7 434,6 3627,4 39,4 2499,5 25,3 145,6 106,4 354,9 73,1 144,3 25,7 50,2 109,7 57,0 78,1 1463,7 2,6 4,3 2,9 5,8 85,7 430,7 0,3 18,1

ha 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2

41 223 233 421 423 431 433 561 571 133 213 221 223 231 233 235 251 255 271 273 297 411 431 433 451 453 455 456 471 473 511 516 531 533 551 556 571 573 591 791 811 11 13 15 16

LO 06 22.11.2000

284,61 17,10 320,04 55,64 15,26 940,09 987,46 54,80 1051,33 9187,04 2340,19 434,20 700,78 6801,42 34657,53 1104,04 332,17 1677,99 1547,55 6629,16 1508,58 1841,51 14591,47 183,47 10039,21 152,48 853,91 631,70 1798,58 349,21 715,79 132,68 161,47 438,67 188,16 482,82 7395,21 41,93 43,18 15,15 13,37 374,08 2481,76 1,84 84,22

Stránka 1

GOPZ03 C5

ZÁPADOČESKÁ PAHORKATINA Hospodářské soubory

kategorie

HS

plocha jehličnaté

zásoba listnaté 1000 m3 b.k.

celkem

117,4 6,0 5,2 127,6 443,0 0,0 207,4 0,5 18,3 2,9 69,0 57,7 1,8 2,0 5,5 4,1 39,5 28,0 6,3 16,5 30,2 20,4 182,0 0,1 1,1 19882,1 458,2 1392,7 877,6 22610,6

17,3 1,1 3,8 5,6 48,0 0,4 38,0 2,7 2,0 15,6 4,4 14,2 0,0 9,5 22,4 1,6 0,8 1,3 0,0 0,1 4,9 2,6 3,0 0,2 0,4 1301,5 76,7 199,9 64,9 1642,9

134,7 7,1 9,0 133,3 491,0 0,4 245,5 3,2 20,3 18,5 73,4 71,9 1,8 11,6 27,9 5,7 40,4 29,3 6,3 16,6 35,1 22,9 185,0 0,3 1,5 21183,6 534,8 1592,5 942,5 24253,4

ha 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 1 2 3 X

123 203 205 221 223 225 263 287 401 406 421 441 443 445 446 461 463 501 521 523 541 546 561 581 781

Celkem

727,40 27,05 60,77 460,92 2442,44 3,87 1372,33 21,28 80,90 68,26 447,35 263,66 8,02 46,73 124,93 23,79 172,15 101,81 42,31 70,77 132,47 119,64 641,86 1,75 7,63 106938,28 2940,49 7466,36 3726,30 121071,40

LO 06 22.11.2000

Stránka 2

GOPZ04 C7

ha

0%

20%

40%

60%

80%

100%

2

0

2000

4000

6000

8000

10000

12000

věkový stupeň

1

10086 8629 11187 9198 7445 9816 12325 10373 11091 11375 7766 5176 2858 1281 529 204 90 40 29 23 4 7 119532 100

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 ha %

14000

CELKEM

Stupeň

3

1

4

2

3

5

8976 7749 9421 7100 5795 8310 10727 9453 10490 10856 7499 4962 2766 1199 478 182 65 24 12 15 1 4 106084 89

C_JEHL

5

6

48 52 62 22 19 71 119 93 56 41 13 11 6 11 5 5 2 1 3 5 0 1 646 1

JEDLE

BOR

4349 4405 5017 3578 2972 3415 4550 4115 4788 5375 4649 3524 2170 955 378 145 51 21 7 8 1 3 54476 46

7

8

9

6

7

8

9

0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0

KOSO

80 57 84 41 3 3 4 5 6 6 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 290 0

DOUG

věkový stupeň

10

11

12

13

14

15

16

17

C_JEHL

18

19

20

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

484 390 675 462 213 222 326 206 231 281 183 103 52 22 7 7 6 0 0 0 0 0 3870 3

MODRIN

Poměrné zastoupení jehlečnatých a listnatých porostů

4

3998 2830 3578 2996 2588 4598 5727 5034 5409 5153 2654 1323 538 211 88 25 6 2 2 2 0 0 46762 39

SMRK

Plochy podle věkových stupňů

1110 880 1766 2098 1650 1507 1597 920 601 519 267 214 92 82 51 22 25 17 17 8 3 2 13448 11

C_LIST

22 C_LIST

21

15 11 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 30 0

JD_O

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 ha %

Stupeň

Stránka 1

2 4 1 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9 0

sm ex

Aevin a věkových stupňů

631 466 812 786 498 540 744 430 320 371 187 166 66 62 38 12 10 12 3 7 2 1 6164 5

DUB

2 3 15 27 9 27 36 29 16 11 7 9 1 1 1 0 0 0 0 0 0 1 195 0

HABR

MODRIN 3%

BOR 46%

197 80 195 119 94 182 176 144 79 30 26 9 11 8 8 7 9 4 14 1 0 0 1393 1

BUK

9 8 29 109 104 70 51 33 14 7 3 2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 440 0

JASAN

0 0 2 3 2 3 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 12 0

JILM

1 1 3 6 11 34 53 46 60 19 8 4 1 2 0 0 0 0 0 0 0 0 249 0

AKAT

154 199 299 311 345 323 324 139 61 35 14 7 4 1 1 0 0 0 0 0 0 0 2217 2

BRIZA

JAVOR BUK 0% 1%

TP_N LIPA 0% 0%

Procentní zastoupení dřevin

46 16 69 179 123 58 25 11 8 9 5 3 3 3 0 1 1 0 0 0 0 0 560 0

JAVOR

JEDLE 1%

36 50 146 206 258 123 88 47 27 18 11 8 3 2 2 1 1 0 0 0 0 0 1027 1

OLSE

6 12 107 157 65 44 24 8 7 11 5 5 2 3 1 1 4 1 0 0 1 0 464 0

LIPA

SMRK 39%

13 20 49 157 118 91 68 29 8 8 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 563 0

TP_N

1 4 9 11 7 4 2 2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 41 0

VRBA

14 21 31 27 16 8 5 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 123 0

OST_L


GOPZ04 C7

BOR 46%

MODRIN 3%

DUB 5%

BUK BRIZA 1% 2%

Stránka 4

OLSE 1%

Procentní zastoupení dřevin

ZÁPADOČESKÁ PAHORKATINA Zastoupení podle dřevin a věkových stupňů

JEDLE 1%

SMRK 39%

LO 06 2.11.2000

Tvorba hospodářských souborů pořad Cílové . hos číslo podářství

SLT

1 13a

0M 0K 0Q 0C 0O 0P

2

b

0N

3

c

pořad Cílové SLT . hos číslo podářstv í 31 53 5-6K 5-6I 6M 32 55

5-6S 5-6B 5-6H 5-6D

1M

33 57a

5-6V 5-6O

4 19a

1L 2L 1U

34

5-6P 6Q

5

3U

35 59a

2-6G 3-6V9

6 21a

1-2N 2M9 2K9

36

4R 6R

7

1-2A 1-2C 2S9 2B9

37 71a

7N 7K9 7M9

8 23a

1-2K 1-2I 2-4M

38

7A 7F 7S9

9

1-2S

39 73

7K 7I 7M

10 25a

1-2B 1-2H 1-2D 1-2W

40 75

7S 7B

11

1-2V 1-2O

41 77

7V 7O 7P 7Q 8P * 8O *

12 27a

1P 1Q

42 79a

6-8T 7-8G 7V9 8V 8Q

13 b 14 29a

2-3P 2-5Q 1G 1T

43 b 44 1a

7R 0X 0Z

15

b

3L 5L

45 b

1-2X 1-2Z 2Y**

16 31a

3-5A9

46 c

3-4X 3-4Z 3-4Y

17

3-5C

47 d

5-6Z 0Y 5-6Y

18 35

3-5W

48 e

7Z 7-8Y

19 39a

0T 0G 2-5T

49 f

1J

20

3R 5R

50 g

3-5J

21 41a

3-4N 3-4K9 5M9

51 h

6L

22

3-4A 3-4F 3-4S9 3-4B9

52 i

0R

23 43a

3-4K 3-4I

53 j

8R

24

b b b b

b

b b

b b b

5M

54 k

9R

25 45

3-4S 3-4B 3-4H 3-4D

55 2a

8N 8M 8K 8S 8F 8A

26 47a

3-4V 3-4O

56 b

8Z

27

4P

57 3

9Z 9K

b

b

28 51a

5-6N 5-6K9 6M9

29

b

5-6A 5-6F 5-6S9 5-6B9

30

c

5U

Rámcové vymezení cílových hospodářských souborů vychází z vyhl. MZe ČR č.83/96 Sb. Uskupení SLT bylo přizpůsobeno vypovídací schopnosti databáze LHP, tj. některé SLT musely být přiřazeny jednoznačně danému HS i když ve skutečnosti se mohou vyskytovat i v jiných HS. To se týká i exponovaných SLT. Tyto částečné nepřesnosti však výrazně neovlivní diferenciaci přírodních podmínek pro tyto účely. Exponované svahové typy nesou označení “9”. * na LHC Vimperk ** na výsypkách

poř. číslo 1 2

Porostní typ ozn. kód SM 1 SME 1e

3 4

JD 2 JDE 2e

5 6

BO 3 BOE 3e

7

MD 4

8

KOS 4k

9

JX 4x

10

DB 5

Tvorba porostních typů (PT) dřevina poř. Porostní typ číslo kód číslo ozn. kód SM 1 11 DBE 5e SMP 2 SMC 3 SMS 4 SMO 5 SME 6 12 BK 6 SMX 9 JD 10 JDO 11 JDJ 12 13 JS 7 JDK 13 JDV 14 14 AK 7e JDX 16 15 OL 8 DG 18 BO 20 BOC 21 16 TP 9 BKS 22 VJ 23 LMB 24 BOP 25 BOX 27 MD 30 17 LI 9x MDX 31 KOS 28 BL 29 TS 33 JAL 35 JX 39 DB 40 DBZ 42 DBP 44 DBB 45 CER 48 JL 60 JLH 61 JLV 62 18 LIE 9e LP 80 LPV 81 LPS 82

dřevina ozn. kód DBS 41 DBC 43 DBX 47 OR 70 ORC 71 BK 50 JV 52 KL 53 TR 74 JS 57 JSU 59 AK 63 OL 83 OLS 84 OLZ 85 OS 86 TP 87 TPC 88 TPX 89 TPS 90 VR 92 HB 51 BB 54 BR 64 BRP 65 JR 66 BRK 67 MK 68 STR 75 HR 76 JB 77 LTX 79 JIV 91 LMX 97 KR 98 JVJ 55 JVX 56 JSA 58 PL 72 KS 93 KJ 94 PJ 95

Kvantifikace PT: monokultury C...čistý PT se zastoupením >90% smíšené porosty: D ...dominantní PT se zast. 71-90% M...majoritní PT se zastoupením 51-70% nesourodé porosty: Z....základní PT se zastoupením 31-50% P... přimíšený PT se zastoupením 11-30% Příklady : C1...čistý porost smrkového PT, D6...smíšený porost s dominantním podílem PT buku a vtroušenými dřevinami, M1Z6 P9x...smíšený porost PT smrkového s PT bukovým a přimíšeným PT ost. listnáčů, Z5 Z6 P3 P4...nesourodý porost PT dubového a bukového s přimíšenými PT borovým a modřínem

ha

45 148,79 669,12 53 247,19 4 156,39 1 393,18 5 874,08 6 180,16 116 668,91

-4

11 237 809,00 153 696,00 9 708 683,00 662 255,00 209 137,00 788 628,00 645 193,00 23 405 401,00

0 m3

10487

10487

ha

7

11187

8629

-18

3

2

729,31 3,25 154,62 0,00 0,00 0,43 0,00 887,62

-12

5 12325

7

ha

-6

0

10400

10373

8

8

10296

11091

9

17

9760

11375

10

-3

7989

7766

11

803,17 2,50 995,76 3,30 0,00 0,00 0,00 1 804,72

253 382,00 755,00 228 868,00 1 006,00 0,00 0,00 0,00 484 011,00

88,50 1,20 75,33 0,00 0,00 0,00 0,00 165,04

ha

-1

5223

5176

12

25 558,00 336,00 17 033,00 0,00 0,00 0,00 0,00 42 927,00

Stupeň poškození imisemi I II m3 ha m3

18

10487 10469

9816

6

275 708,00 929,00 43 372,00 0,00 0,00 88,00 0,00 320 097,00

-29

10487

7445

0/I m3

10487

9198

4

Rozložení věkových stupňů

38

931

1281

14

31

404

529

15

341,00 0,00 819,00 59,00 0,00 0,00 0,00 1 219,00

III m3 1,53 0,00 4,29 0,31 0,00 0,00 0,00 6,13

22

2347

2858

13

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

ha

121071

121071

Součet

IVb ha m3

57

123

193

17+

IVa ha m3

-2

207

204

16

Pozn: Do skupiny smrk jsou zahrnuty všechny druhy smrku, do jedle všechny druhy jedlí, do borovice všechny druhy borovic

SM JD BO ost. jehl. BK DB ost. list. Celkem

Dřevina

Odchylka od norm. zast. v %

Věkové Hol 1 stupně Plochy 1539 10086 věk. Stupňů Normální rozl. 10487 v. s.

VĚKOVÁ POROSTNÍ SKLADBA

46 771,31 676,07 54 477,18 4 160,00 1 393,18 5 874,52 6 180,16 119 532,41

11 792 798,00 155 716,00 9 998 775,00 663 320,00 209 137,00 788 716,00 645 193,00 24 253 655,00

m3

Celkem

VĚKOVÁ POROSTNÍ SKLADBA Rozložení věkových tříd Věkové třídy Plochy věk. tříd

Hol

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

Součet

1539

18715

20385

17261

22698

22466

12942

4139

733

193

121071

Normální rozloha věk. třídy

20974

20974

20974

20869

20056

13212

3278

611

123

121071

Odchylka od normál. v %

-11

-3

-18

9

12

-2

26

20

57

PRŮMĚRNÉ ZÁSOBY A ZAKMENĚNÍ PODLE VĚKOVÝCH STUPŇŮ 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17+ Průměr Věkové stupně 1 Průměrné 0 3 57 124 173 226 262 290 311 326 319 310 301 287 277 265 249 200 zásoby na ha Průměrné 92 95 95 92 89 89 88 89 89 89 90 90 89 86 84 80 74 90 zakmenění

ZÁSOBY HROUBÍ BEZ KŮRY: Dřeviny Jehličnaté Listnaté Celkem

m3 22 610 609 1 643 046 24 253 655

% 93,23 6,77 100,00

PODÍLY ZÁSOB JEHLIČNANŮ A LISTNÁČŮ VE VĚKOVÝCH STUPNÍCH 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17+ Celkem Věkové stupně 1 46,43 91,44 88,78 82,15 83,00 89,15 91,22 93,91 96,37 96,73 97,45 96,97 97,61 94,64 91,21 88,64 53,44 93,23 jehličnany 53,57 8,56 11,22 17,85 17,00 10,85 8,78 6,09 3,63 3,27 2,55 3,03 2,39 5,36 8,79 11,36 46,56 6,77 listnáče 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 celkem

PODÍL ZÁSOB JEHLIČNANŮ A LISTNÁČŮ V % PODLE VĚKOVÝCH STUPŇŮ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17+ Celkem Věkové stupně 0,00 0,08 2,34 3,86 4,41 8,17 12,12 11,63 13,72 14,78 9,94 6,41 3,47 1,43 0,55 0,20 0,11 93,23 jehličnany 0,00 0,01 0,30 0,84 0,90 0,99 1,17 0,75 0,52 0,50 0,26 0,20 0,08 0,08 0,05 0,03 0,09 6,77 listnáče 0,00 0,09 2,63 4,70 5,31 9,17 13,29 12,39 14,23 15,28 10,20 6,61 3,55 1,52 0,60 0,22 0,20 celkem

Celkový běžný přírůst podle věkových stupňů na 1 ha hosp.soubor věkový stupeň 1 2 3 4 5 6 11 0,0 0,0 4,5 10,2 7,8 10,4 13 0,0 0,1 3,5 6,3 5,9 6,4 15 16 0,0 0,0 10,0 5,6 1,0 8,8 41 0,0 0,0 1,7 10,6 5,1 10,0 133 0,0 0,1 4,2 8,4 6,9 5,8 213 0,0 0,0 3,9 7,2 6,6 5,9 215 0,0 0,0 3,4 8,7 6,0 8,0 231 0,0 0,0 5,1 13,3 11,7 10,4 233 0,0 0,1 5,3 8,7 8,4 7,2 235 0,0 0,3 3,4 7,1 8,3 6,6 251 0,0 0,0 1,5 7,4 12,2 12,0 255 0,0 0,0 3,7 8,9 8,6 7,3 271 0,0 0,0 3,2 11,5 10,6 10,0 273 0,0 0,1 4,3 7,8 8,5 7,6 297 0,0 0,1 1,4 3,6 7,6 6,3 411 0,0 0,1 5,7 11,4 11,7 10,5 416 0,0 0,0 0,0 7,8 7,4 9,3 431 0,0 0,1 8,2 13,6 13,4 11,6 433 0,0 0,9 7,3 9,0 9,0 8,0 451 0,0 0,0 11,0 14,3 13,4 12,8 453 0,0 0,0 3,3 7,8 8,1 7,0 455 0,0 0,1 5,3 7,9 8,5 7,6 456 0,0 0,0 3,9 7,0 10,3 9,9 471 0,0 0,1 10,6 13,8 13,7 12,0 473 0,0 0,0 8,0 9,4 7,8 8,0 511 0,0 0,0 8,0 12,0 12,1 10,6 516 0,0 0,3 1,9 7,6 8,1 9,5 531 0,0 0,0 10,2 15,6 11,6 11,7 533 0,0 0,0 6,1 10,1 8,7 7,7 551 0,0 0,0 10,5 13,2 10,3 10,1 556 0,0 0,0 3,4 8,6 9,8 8,4 571 0,0 0,3 9,4 13,7 13,4 12,3 573 0,0 0,0 0,9 9,9 11,6 4,5 591 0,0 0,0 9,4 14,1 16,1 10,9 791 0,0 0,0 0,0 11,0 10,3 811 7,5

6,0 8,2 3,3 3,6 4,5 7,0 4,5 5,6 7,2 5,2 7,1 4,6 3,6 6,8 8,2 8,0 5,3 8,3 3,9 4,6 6,9 8,4 5,0 7,4 3,6 9,4 5,4 8,3 6,3 8,2 2,8 9,0

8,6 7,5 4,0 4,0 7,6 8,0 5,1 4,6 7,7 5,5 8,0 5,5 4,1 8,2 5,7 8,8 6,1 9,1 4,3 6,2 7,2 8,8 5,2 8,3 17,3 9,5 6,6 9,9 6,7 9,3 3,8 8,4

11,9 10,0

6,3 4,4

6,1 5,9

8,1 6,0 3,8 6,1 7,9 4,7 5,3 7,0 9,1 6,3 5,5 9,7 6,6 9,1 6,1 4,8 9,1 9,6 10,1 6,9 10,5 7,0 6,2 8,0 9,8 7,3 8,7 6,5 10,5 7,6 9,2 7,6 10,5

9

8

7

8,9 7,8

6,3 3,7 4,5 6,6 4,5 6,3 3,9 3,3 6,4 4,7 7,0 3,9 7,4 2,9 4,9 5,3 7,2 3,9 6,0 3,9 7,5 4,4 8,1 4,7 7,6 3,5

5,1 4,3 4,8 2,9 3,7 2,9 3,5

10

6,4

2,4 4,1 3,0 3,9 2,6

2,8 6,3 2,3 4,9 3,2 5,6 4,3

4,8 2,5 5,7 3,1 3,7 3,7 5,1 3,1 4,6 4,0

3,3 2,8 2,1 3,0 3,9 6,9 4,1 2,0 4,7 2,4 4,0 3,6 4,8 2,6 3,3

3,8 4,1 2,7 3,1 4,3

4,3 5,3 3,3 3,4 5,7 2,4 6,2 3,4 6,8 2,9 4,4 5,0 6,7 3,2 5,5 1,7 7,7 3,9 6,2 5,5 6,4 6,9 5,6

3,6 2,2 3,1

2,4 1,7 2,1

1,6 2,0

13

3,5 4,0 2,0 2,4 3,5 4,2 2,7 3,3

3,9 2,9

12

4,9 2,9 2,6 3,1 3,3 5,5 3,2 3,8

3,6 3,4

11

2,6 3,8 4,6 3,4

3,3 2,8 3,4 1,8 3,6 1,5 3,4 2,4 5,1 2,1 2,8

2,6 1,8 2,7 1,3 3,1 1,8 1,7

0,8 1,4 1,7

1,7 1,4

14

1,3 2,4 4,4 1,6

1,5 3,2

1,5 1,3 1,1 1,1 2,1 1,4 2,8 1,0 2,8 1,6 1,0 2,0 2,2 3,1 2,0 1,5 2,8 2,1 2,2 2,4

1,1 1,1

15

3,7 2,1

1,0

1,3 1,7

2,1 0,4 0,5 2,4 2,3 3,3 0,8 1,8 2,0

1,1 0,9

0,8 0,7 0,5

1,0 0,8

16

17+ Celkem 4,4 0,1 3,8 0,1 4,2 6,2 5,5 3,4 0,2 3,3 0,3 4,1 0,2 7,6 4,2 0,4 4,7 0,8 6,3 5,9 0,4 6,3 4,4 0,7 4,8 6,7 1,0 4,4 0,7 8,0 0,4 5,1 3,4 8,1 1,5 4,9 6,0 0,3 6,9 0,4 6,8 0,2 4,9 0,0 7,1 8,1 0,0 9,0 4,8 7,3 6,3 0,0 7,7 3,2 2,1 4,5 8,2 7,5

Podrobné zastoupení dřevin Název dřeviny smrk ztepilý smrk pichlavý smrk sivý smrk omorika jedle bělokorá jedle obrovská jedle kavkazská jedle ostatní douglaska tisolistá borovice lesní borovice černá banksovka vejmutovka borovice ostatní kosodřevina blatka modřín evropský ostatní jehličnaté jehličnaté celkem dub letní dub červený dub bahenní duby ostatní buk lesní habr obecný javor mléč javor klen javor jasanolistý jasan ztepilý jilm habrolistý vaz akát bříza bradavičnatá jeřáb ptačí třešeň ptačí jabloň ostatní listnaté tvrdé lípa srdčitá lípa velkolistá olše lepkavá olše šedá osika topol bílý topol černý ostatní topoly nešlechtěné jíva vrba bílá, v. křehká jírovec maďal ostatní listnaté měkké keře listnaté celkem Celkem

Plocha ha 46 762,50 8,52 0,12 0,16 644,77 30,23 0,53 0,55 289,73 54 177,41 140,69 73,74 82,35 2,42 0,46 0,12 3 870,19 0,07 106 084,55 5 874,52 288,08 0,31 0,67 1 393,18 195,18 45,42 514,39 0,40 439,52 11,41 0,16 249,47 2 217,03 62,95 12,66 0,11 0,13 464,20 0,17 1 017,67 8,91 417,61 116,92 26,75 1,58 11,32 30,04 2,05 0,47 44,60 13 447,86 119 532,41

Plocha % Zásoba v m3 b. k. Zásoba v % 39,12 11 792 282 48,62 0,01 425 0,00 0,00 91 0,00 0,00 0 0,00 0,54 155 395 0,64 0,03 258 0,00 0,00 0 0,00 0,00 63 0,00 0,24 29 417 0,12 45,32 9 939 814 40,98 0,12 28 854 0,12 0,06 13 025 0,05 0,07 16 857 0,07 0,00 194 0,00 0,00 0 0,00 0,00 31 0,00 3,24 633 903 2,61 0,00 0 0,00 88,75 22 610 609 93,23 4,91 788 716 3,25 0,24 13 107 0,05 0,00 65 0,00 0,00 57 0,00 1,17 209 137 0,86 0,16 22 226 0,09 0,04 6 256 0,03 0,43 67 603 0,28 0,00 28 0,00 0,37 59 823 0,25 0,01 1 460 0,01 0,00 25 0,00 0,21 22 692 0,09 1,85 214 299 0,88 0,05 2 185 0,01 0,01 996 0,00 0,00 0 0,00 0,00 1 0,00 0,39 61 008 0,25 0,00 0 0,00 0,85 105 939 0,44 0,01 977 0,00 0,35 42 920 0,18 0,10 17 875 0,07 0,02 3 642 0,02 0,00 86 0,00 0,01 241 0,00 0,03 1 646 0,01 0,00 26 0,00 0,00 0 0,00 0,04 10 0,00 11,25 1 643 046 6,77 100,00 24 253 655 100,00

3,2 5,3 5,7 117 let

PMP - průměrný mýtní přírůst (v m3 hr.b.k.) CPP - celkový průměrný přírůst (v m3 hr.b.k.)CBP - celkový běžný přírůst (v m3 hr.b.k.) -

Průměrné obmytí

3 PŘEHLED HODNOT ROČNÍCH PŘÍRŮSTŮ v m na 1 ha v převládajících HS porostních typů Cílový hospodářský soubor Porostní typ PMP CPP 01 Mimořádně nepříznivá stanoviště 11 smrkové 2,1 3,8 13 borové 1,8 3,3 15 dubové 2,0 3,9 16 bukové 2,5 4,8 13 Přirozená borová stanoviště 133 borové 2,3 3,5 21 Exponovaná stanoviště nižších poloh 213 borové 2,4 3,6 215 dubové 2,2 3,8 23 Kyselá stanoviště nižších poloh 231 smrkové 3,7 6,0 233 borové 2,8 4,4 235 dubové 2,7 4,3 25 Živná stanoviště nižších poloh 251 smrkové 3,9 6,3 255 dubové 2,7 4,4 27 Oglejená stanov. nižších a středních poloh 271 smrkové 3,5 5,8 273 borové 2,9 4,5 29 Olšová stanov. na podmáčených půdách 297 ostatní listnaté 1,8 2,6 41 Exponovaná stanoviště středních poloh 411 smrkové 3,4 5,8 416 bukové 2,6 4,5 43 Kyselá stanoviště středních poloh 431 smrkové 3,8 6,7 433 borové 3,2 5,0 45 Živná stanoviště středních poloh 451 smrkové 4,1 7,2 453 borové 3,2 4,7 455 dubové 2,7 4,2 456 bukové 3,1 5,2 47 Oglejená stanoviště středních poloh 471 smrkové 4,0 7,1 473 borové 3,2 5,0 59 Podmáčená stanoviště středních a vyšších 591 smrkové 4,2 7,7

CBP 4,4 3,8 4,2 6,2 3,4 3,3 4,1 7,6 4,2 4,7 6,3 5,9 6,3 4,4 4,8 6,7 4,4 8,0 5,1 8,1 4,9 6,0 6,9 6,8 4,9 4,5


Příloha č. 3 Charakteristiky lesních typů


Přílohy

plocha ha

348

5231

10133

2493

11

97

SLT

0Z

0M

0K

0Q

0T

0G

1131

0K5

0G0 0G1

0T5

69 28

11

766 1200 527

4165

0K3

0Q1 0Q2 0Q5

4837

4760 370 101

podloží, nadm.výška relief,expozice,sklon

půdní typ humus, acidita

fytocenóza BO 12-14 chudé i kyselé podloží ranker, 330-650 m mor skalnaté hřebeny, hřbety

AVB /bonita/

Charakteristiky lesních typů půdní druh skelet, hloubka, vlhkost, konzistence

přirozená druhová skladba cílová druhová skladba

121071 ha (porostní půda)

balvany, skalky BO 9 BŘ 1 DB SM BK s pomístnou hlinitopísčitou výplní, velmi mělká, BO 9 BŘ 1 DB SM BK suchá až vyprahlá pokryvnost nízká, převládají mechy, lišejníky, keříčky: Dicranum scop., Cladonia sp.d., Avenella flexuosa, Vaccinium myrtyllus CHUDÝ DUBOVÝ BOR BO 14-16 permokarbonské BO 8 DB 1 BŘ 1 BK písčitá až jílovitopodzol (± kaolinický) -sběrný typ DB 12-14 sedimenty ± kaolin,žula kambizem podzolovaná písčitá, drolinovitá až BŘ 16-18 350-650 m štěrkovitá, -brusinková mor až morový moder, mělká až stř.hluboká, -lišejníkový v. mírné svahy, zvlněné velmi silně kyselá suchá, sypká až ulehlá BO 8 DB 1 BŘ 1 BK MD DBČ plošiny,často slunné pokryvnost nízká až střední, převažují lišejníky, keříčky, mechy: Cladonia sp.d., Vacc.myrrt., Calluna vulg., Vaccinium vitis ideae, Dicranum scop., Cetraria sp.d., Avenella flex. KYSELÝ DUBOVÝ BOR BO 18-22 permokarbonské písčitá až hlinitopísčitá, BO 8 DB 1 BK 1 BŘ kambizem podzolov., -borůvkový DB 16-18 sedimenty,žula drolinovitá až štěrkovitá podzol 350-450 m (0K1) stř.hluboká, KYSELÝ DUBOBUKOVÝ BOR mor až morový moder, 450-650 m (0K3) mírně vlhká, -borůvkový silně kyselá 550-650 m (0K5) KYSELÝ BUKOVÝ BOR sypká v. mírné svahy, zvlněné BO 9 DB 1 BK BŘ SM -borůvkový KYSELÝ BUKOVÝ BOR plošiny -borůvkový BO 9 BK 1 DB BŘ SM MD pokryvnost nízká až střední, převažují keříčky, mechy, trávy: Vacc.myrt., Avenella flex., Dicranum scop. CHUDÝ JEDLODUBOVÝ BOR BO 7 DB 1 BŘ 1 JD 1 SM OS BO 12-14 permokarbonské písčitojílovitá podzol pseudoglejový -borůvkový BŘ 12-14 sedimenty s kaolinem slabě skeletovitá ± kaolinický 350-550 m (0Q1,2) stř.hluboká -brusinkový mor 550-650 m (0Q5) ulehlá, vazká -chudý jdBO (smBO) velmi silně kyselá v. mírné svahy, zvlněné plošiny BO 8 BŘ 1 JD 1 SM DB DBČ pokryvnost střední, převládají keříčky, mechy, lišejník: Vaccinium.myrt.ylus, Calluna vulgaris, Vacc.vitis ideae, Dicranum scoparium, Leucobryum glaucum, Cladonia sp.d. BO 8 BŘ 2 DB SM glej podzolový písčitohlinitojílovitá PODMÁČENÝ BŘEZOVÝ BOR BO 14-16 permokarbonské mor -bezkoléncový BŘ 14-16 sedimenty s kaolinem středně hluboká silně kyselá 400-600 m BO 8 BŘ 2 DB SM mokrá, vespod vazká zamokřené úžlabiny, poklesliny pokryvnost vysoká, převažují keříčky, trávy a rašeliníky:Molinia coerulea, Vaccinium vit.id., Calluna vulg., Sphagnum sp.d., Vacc. uliginosum, Oxycoccus quadripetalus PODMÁČENÝ SMRKOVÝ BOR glej (rašelinný) BO 6 SM 3 BŘ 1 SM 24-26 permokarbonské písčitojílovitá, mor rašelinný BO 24-26 sedimenty, žula -sběrný typ slabě drolinovitá velmi silně kyselá 450-650 m stř.hluboká -bezkoléncový poklesliny plošin mokrá, soudržná, vazká terénní zlomy SM 6 BO 4 BŘ pokryvnost vysoká, převažují mechy, keříčky, trávy: Sphagnum sp.d., Vacc.vit.id., Calluna vulg., Calamagrostis villosa, Juncus eff. Nardus stricta“

název souboru lesních typů název lesních typů

RELIKTNÍ BOR 32 -sběrný typ 316 -skalnatý

plocha ha

0K1

0M0 0M2 0M5

0Z0 0Z1

LT

Přírodní lesní oblast: PLO 06 – ZÁPADOČESKÁ PAHORKATINA

plocha ha

518

146

121

247

89

10

19

SLT

1Z

1M

1K

1C

1A

1J

1T

1T2

1T9

1J0 1J5

1A3

1C2 1C3

1K3

1M3 1M5

1Z0 1Z1 1Z3 1Z7

LT

+

19

3 7

89

237 10

121

24 122

115 122 125 156

Plocha ha

AVB /bonita/






fytocenóza ZAKRSLÁ DOUBRAVA DB 9 BŘ 1 BO HB DB 12-14 kyselé i živnější podloží ranker, balvanitá -sběrný typ mor, morový moder BO 12-14 450-550 m s hlinitopísčitou výplní, silně kyselá BŘ 14-16 slunné mělká, -tolitová balvanité sutě -kostřavová suchá, DB 6 BO 3 BŘ 1 HB -s válečkou prapořitou pokryvnost střední až vysoká, převládají trávy a byliny: Cynanchum vicentoxicum, Festuca ovina, Brachypodium pinatum, Euphorbia cyp., Pimpinella saxifraga DB 6 BO 3 BŘ 1 HB půda hlinitopísčitá BOROVÁ DOUBRAVA BO 18-20 chudé podloží kambizem ± podzol., --borůvková silně drolinovitá, DB 16-18 320-500 m rankerová -druhotná ploché hřbety a horní mělká až stř.hluboká morový moder BO 8 DB 2 DBČ BŘ části slunných svahů suchá, sypká velmi silně kyselá pokryvnost střední, převládají trávy, keříčky: Vacc.myrtyllus, Avenella flexuosa, Brachypodium pinnatum, Cytizus nigricans, Euphorbia cyparisias kambizem hlinitopísčitá, DB 9 BŘ 1 BO HB KYSELÁ DOUBRAVA BO 16-18 kyselé podloží morový moder až mor štěrkovitá -kostřavová s lipnicí hajní DB 16-18 300-400 m silně kyselá BO 6 DB 3 BŘ 1 DBČ MD HB BŘ 18-20 slunné svahy, ±příkré mělká, suchá pokryvnost střední, převažují trávy, byliny: Festuca ovina, Cytizus nigricans, Brachypodium pinatum, Euphorbia cyparisias DB 8 HB 1 LP 1 BŘK MK BO SUCHÁ HABROVÁ DOUBRAVA BO 16-18 živnější i kyselé podloží kambizem ± rankerová hlinitopísčitá kamenitá, -lipnicová DB 14-16 300-450 m moder -s válečkou prapořitou slunné svahy, hřbety středně až silně kyselá mělká až stř. hluboká o do 25 suchá BO 5 DB 3 HB 1 LP 1 MD pokryvnost střední, převládají trávy, byliny: Poa nemoralis, Brachypodium pinatum, Campanula persicifolia JAVOROVÁ HABROVÁ DOUBRAVA DB 7 HB 1 LP 1 JV 1 DB 16-18 živnější podloží kambizem ± rankerová Píssčitohlinitá, --ptačincová kamenitá, BŘK BB TS BO 16-18 300-450 m mull - mullový moder úžlabní svahy mělká až stř.hluboká mírně - středně kyselá o různá exp.do 30 mírně vlhká DB 4 BO 3 (HB LP JV) 3 pokryvnost střední až vysoká, převládají byliny a trávy: Stellaria holostea, Poa nemoralis, Galaebdolon luteum, Melica nutans DB 3 LP 2 JV 2 HB 2 ranker HABROVÁ JAVOŘINA balvanitá s .hlinitou DB 16-18 živnější podloží (BŘK,BB,TŘ) 1 mull až mullový mode -sběrný typ výplní JV 18-20 300-450 m mírně kyselá suťové svahy mělká, -bažanková LP 18-20 o suchá až mírně vlhká, DB 3 JV 3 LP 2 HB 2 ±slunné do 25 pokryvnost vysoká, převažují byliny: Mercurialis perenis, Geranium rob., Alliara oficinalis, Urtica dioica, Galaebdolon luteum, Dryopteris filix-mas glej rašelinný písčitojílovitá se slabší SMRKOVÁ OLŠINA OL 20-22 hlinité překryvy na OL 8 SM 1 BŘ 1 OS JŘ krušina, sfágnový rašelinný mor, vrstvou rašeliny -sběrný typ kalina, vrby BŘ 18-20 chudých permokarbonských sedimentech velmi silně kyselá OL 7 SM 2 BŘ 1 OS středně hluboká 350-550 m mokrá až zbahnělá, OL 9 BŘ 1 DB SM OS BO BŘEZOVÁ OLŠINA ploché poklesliny mazlavá -bezkoléncová OL 7 SM 1 BŘ 2 OS pokryvnost vysoká, převaha trav a bylin:Molinia coerula, Carex(Vignea) brizoides, Baldiingera arundinacea, Lysimmachia vulg., Sphagnum sp.div., Cardamine amara



plocha ha

320

216

+

1727

9660

92

8706

SLT

1G

2Z

2Y

2M

2K

2N

2I

2I1 2I2

2N1 2N3

2K1 2K3 2K5 2K9

2M1 2M3

2Y9

2Z0 2Z2 2Z4

1G2

LT

6288 2418

77 15

146 8955 328 231

159 1568

+

19 89 108

AVB /bonita/






OL 22-24

fytocenóza OL 7 VR 3 OS SM glej zbahnělý, aluvium, deluviální jílovitohlinitá, mullový moder až hlíny středně hluboká 350-600 m rašelinný mull mokrá až zbahnělá, lesní močály, tůně, pod vazká hrázemi rybníků OL 8 VR 1 (SM JS OS) 1 pokryvnost vysoká, převaha trav a bylin: Lysmachia vulg.,Baldingera (Phalaroides) arund.,Caltha pal.,Filipendula ulm.,Equisetum silvaticum Carex (Vignea) brizoides ZAKRSLÁ BUKOVÁ DOUBRAVA BO 14-16 chudé i živnější podloží ranker balvanitá s písčitoDB 7 BK 2 BŘ 1 HB BO -sběrný typ DB 14-16 450-550 m moder hlinitou výplní BK 14-16 balvanité hřbety, příkré mělká, -biková BŘ 14-16 suťovité svahy, -s válečkou prapořitou vysýchavá slunné expozice BO 3 DB 3 BK 3 BŘ 1 HB pokryvnost střední, převládají trávy, byliny: Brachypodium pinatum, Festuca ovina, Euphorbia cyparisias, Pimpinella saxifraga, Luzula nemorosa SKELETOVÁ BUKOVÁ DOUBRAVA BO 14-16 rekultivované pozemky kultizem -odklizové haldy po těžbě nerostů BO 9 BŘ 1 DB MD CHUDÁ BUKOVÁ DOUBRAVA BO 16-18 chudé podloží kambizem podzolovaná půdy hlinitopísčité, DB 7 BK 2 BŘ 1 BO -mechová 400-550 m DB 16 mor ±štěrkovité -borůvková vypouklé části mírných, velmi silně kyselá BK 16 středně hluboké BŘ 16-18 většinou slunných vysýchavé svahů BO 6 DB 2 BK 1 BŘ 1 MD sypké až kypré pokryvnost střední, převládají keříčky, lišejníky: Vaccinium myrtylus, Calluna vulgaris, Cladonia sp.d., Vaccinium vit.id., Dicranum scoparium KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA kambizem půdy písčitohlinité BO 18-20 kyselé podloží DB 7 BK 3 BO JŘ HB LP -metlicová morový moder DB 18-20 400-550 m ±štěrkovité -biková mírné svahy, silně kyselá BK 20 středně hluboké -borůvková (2K9 svahy přílré) suché až mírně vlhké často slunné -svahová BO 6 DB 2 BK 2 LP MD DBČ BŘ kypré pokryvnost střední, převládají trávy, keříčky: Avenela flexuosa, Luzula nemorosa, Festuca ovina, Genista germanica, Hieratium murorum, Vaccinium myrt. DB 7 BK 3 BŘ LP BO JV KAMENITÁ KYSELÁ BUKOVÁ BO 18-22 kyselé podloží půdy hlinitopísčité, kambizem rankerová DOUBRAVA DB 18-20 400-500 m kamenité, moder BK 20 mělké až stř. hluboké -se třtinou rákosovitou kamenité ±příkré svahy, silně kyselá BO 5 DB 2 BK 1 LP 1 MD 1 -se šťavelem suché až mírně vlhké, často slunné pokryvnost střední, převládají trávy: Calamagrostis arundinacea, Luzula nemorosa, Avenella flexuosa, Chamaenerion angustifolium, (Oxalis acetosella) DB 7 BK 3 BO BŘ HB LP BO 20-22 hlinité překryvy ULÉHAVÁ KYSELÁ BUKOVÁ luvizem (hlína) hlinitá DB 18-22 400-500 m DOUBRAVA moder hluboká BK 22 -s bikou chlupatou plošiny silně kyselá mírně až čerstvě vlhká -s válečkou prapořitou BO 5 DB 2 BK 2 MD 1 LP ulehavá pokryvnost střední, převládají trávy: Luzula pilosa, Brachypodium pinatum, Festuca ovina, Vaccinium myrtyllus


VRBOVÁ OLŠINA 320 -mokřadní

plocha ha


plocha ha

213

2525

37

299

128

156

SLT

2S

2C

2B

2H

2D

2A

2A0 2A1 2A3

2D1 2D7

2H1 2H6

2B1

2C0 2C1 2C2 2C3 2C9

2S0 2S1 2S2 2S3

LT

143 13 +

119 9

136 163

37

1042 100 55 791 537

7 111 3 92

Plocha ha

AVB /bonita/






fytocenóza SVĚŽÍ BUKOVÁ DOUBRAVA písčitohlinitá DB 6 BK 3 HB 1 LP DB 22-24 kyselé i živnější podloží kambizem moder slabě štěrkovitá -sběrný typ BK 24 350-450m středně kyselá velmi mírné svahy -s kapradinami stř.hluboká až hluboká často slunné -biková s ostřicí prst. mírně vlhká DB 6 BK 2 MD 2 SM BO HB LP -biková s mařinkou kyprá pokryvnost vyšší, převládají byliny, trávy: Luzula nemorosa, Carex digitata, Stellaria nemorum, Galium scabrum, Brachypodium pinatum, , Senecio nemorensis, Oxalis acetosella, Campanula persicifolia, (Galium odoratum) VYSÝCHAVÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 7 BK 2 HB 1 LP BŘK TŘ BO BO 18-20 živnější i kyselé podloží kambizem ±rankerová půda hlinitopísčitá, -sběrný typ DB 18-20 350-550 m, kamenitější, mullový moder BK 20 -biková teplomilná vypouklé části slunných mírně až středně kyselá mělká až stř.hluboká -lipnicová svahů BO 5 DB 2 BK 2 MD1 HB LP vysýchavá -teplomilná s válečkou prapořitou -kyselá pokryvnost střední až vysoká, převládají trávy a byliny: Brachypodium pinnatum, Poa nemoralis, Digitalis ambigua, Pyrethrum (Chrysanthemum) corymbosum, Campanula persicifolia, Tithymalus(Euphorbia) cyparissias, Festuca ovina, Avenella flexuosa, Pimpinella saxifraga kambizem mezotrofní půda písčitohlinitá DB 6 BK 3 HB 1 LP JV BŘK BOHATÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 22-24 živnější podloží, mullový moder -lipnicová s mařinkou 300-400 m středně hluboká BK 24 středně kyselá velmi mírné mírně vlhká DB 6 (BK LP) 2 MD 2 HB JV SM svahy,zvlněné plošiny kyprá BO pokryvnost vysoká, převládají byliny, trávy: Poa nemoralis, Hepatica nobilis, Lathyrus vernus, Viola sylvatica, Galium odoratum, Galeobdelon luteum hlinitá, DB 6 BK 3 HB 1 LP JV BŘK HLINITÁ BUKOVÁ DOUBRAVA luvizem (hlína) DB24-26 hlinité překryvy bez skeletu -srhová 300-400 m mullový moder BK 26 hluboká, -šťavelová středně kyselá MD 24-28 plošiny mírně vlhká, ulehává DB 6 (BK LP) 2 MD 2 HB SM BO pokryvnost střední až vysoká, převládají byliny, trávy: Oxalis acetosella, Dactylis glomerata, Anemone nemorosa, Convalaria majalis, Mycelis muralis, Fragaria vesca OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 24-26 hlinité překryvy různého kambizem mezotrofní hlinitá, humózní, DB 6 BK 1 LP 1 JV 1 HB 1 JS JL mullový moder -válečková podloží BK 26 hluboká mírně kyselá 300-400 m -s ostřicí chlupatou mírně vlhká spodní části svahů DB 7 BK 1 LP 1 JV 1 JL HB pokryvnost vysoká, převládají byliny, trávy: Brachypodium sylvaticum, Carex pilosa, Aegopodium podagraria, Urtica dioica, Mercurialis perennis, Galium odoratum JAVOROVÁ BUKOVÁ DOUBRAVA kambizem rankerová BO 22-24 živnější podloží kamenitá, písčitohlinitá DB 6 BK 1 LP 1 JV 1 HB 1 BB JS -sběrný typ mullový moder DB 22-24 300-400 m mělká až stř.hluboká mírně kyselá BK 24 kamenité svahy -bažanková mírně vlhká, kyprá -lipnicová BO 4 DB 2 (LP BK) 2 JV 1 MD 1 Pokryvnost střední až vysoká, převládají byliny a trávy: Mercuriali perennis, Poa nemoralis, Galeobdolon luteum, Geranium robertianum, Melica nutans



plocha ha

164

149

1291

2557

35

227

1846

SLT

2L

2O

2P

2Q

3Z

3Y

3M

3M1 3M3

3Y0 3Y9

3Z0 3Z2 3Z8

2Q1

2P1

2O7

2L1

LT

64 1782

163 64

7 7 21

2557

1291

149

AVB /bonita/






DB 26-28 JS 28

fytocenóza fluvizem(naplav.půda), hlinitá, hluboká, aluvium, DB 5 JS 3 JL 1 JV1 OS LP TP OL mull, 300-400 m čerstvě vlhká až vlhká, mírně kyselá náplavy podél širších kyprá vodotečí pokryvnost střední až vysoká, převládají byliny: Aegopodium podagraria, Festuca gigantea, Urtica dioica, Oxalis acet., Impatiens n.t., Lamium (Galaebdolon) luteum, Geranium robertianum, Stachys sylvatica, Ficaria vrna, Alliaria officinalis (petiolata), Geum urbanum kambizem pseudogleDB 6 BK 2 JD 2 LP HB OS hlinitá, stř.hluboká JEDLOVÁ (BUKOVÁ) DOUBRAVA DB 24-26 hlinité překryvy na jová čerstvě vlhká až vlhká, DB 6 JD 1 BK 2 LP 1 HB MD SM -ostřicová různém podloží JD 26 mullový moder 300-400 m BK 26 kyprá BO středně až mírně kyselá plošiny pokryvnost střední až vysoká, převládají trávy, byliny: Oxalis acetosella, Carex(Vignea) brizoides, Deschampsia caespitosa, Calamagrostis epigeios, Potentilla erecta pseudoglej DB 6 BK 1 JD 3 OS BŘ KYSELÁ JEDLOVÁ DOUBRAVA BO 22-24 hlinité překryvy na hlinitá až jílovitohlinitá moder -s bikou chlupatou DB 20-22 kyselém podloží BO 6 DB 3 JD 1 BK OS středně hluboká silně až středně kyselá střídavě vlhká JD 24 300-400 m plošiny ulehavá pokryvnost střední, převládají trávy, byliny: Luzula pilosa, Potentilla erecta, Calamagrostis epigeios DB 6 JD 2 BK 1 BŘ 1 BO 1 OS CHUDÁ JEDLOVÁ DOUBRAVA jíloviohlinitá až jílovitá BO 18-20 chudé podloží pseudoglej podzolový -borůvková krušina středně hluboká DB 16-18 300-400 m morový moder až mor JD 20 plošiny silně kyselá střídavě vlhká BO 6 DB 3 JD 1 BK BŘ OS uléhlá Pokryvnost nízká až střední, převládají keříčky: Vaccinium myrtyllus, Calluna vulgaris, Vaccinium vit.ideae, Leucobryum glaucum, Luzula pilosa, Nardus stricta ZAKRSLÁ DUBOVÁ BUČINA BO 12-16 kyselé i živné podloží ranker balvanitá s částečnou BK 5 DB 4 BŘ 1 BO JD DB 12-14 550-650 m mor až morový moder písč.hlinitou výplní, -sběrný typ BK 14 balvanité svahy a mělká, -borůvková BK 4 BO 3 DB 2 BŘ 1 hřbety -lipnicová pokryvnost střední, převládají byliny, trávy:Poa nemoralis, Brachipodium pinatum, Campanula persicifolia, Clinopodium vulgare (Calamintha clinopodium), Pimpinella saxifraga, Melica nutans,Tithymalus (Euphorbia) cyparissias ranker balvanitá. s četnou BO 18-20 kyselé podloží SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA BK 5 DB 4 BŘ 1BO JD SM mor až morový moder písč.hlinitou výplní, BK 20 500-650 m -sběrný typ (3Y9-kultizem) mělká, pomístně až -odklizové haldy DB 18 balvanité hřbety a BO 5 BK 3 DB 2 BŘ JD svahy, sutě středně hluboká (3Y9-odklizové haldy) (3Y9-různorodá půda) pokryvnost nízká, převládají mechy, trávy, keříčky: Dicranum scop., Hypnum cupr., Calamagrostis arund., Avenella flexuosa, Luzula nem., Vaccinium myrtyllus BO 16-18 chudé podloží CHUDÁ DUBOVÁ BUČINA kambizem podzolovaná hlin.písč.,drolinovitá až BK 5 DB 3 BO 1 BŘ 1 JD BK 16 500-600m -mechová štěrkovitá, mor,morový moder DB 16 vypouklé části mír. borůvková mělká až stř.hluboká, BO 6 BK 2 DB 1 BŘ 1 MD silně až velmi silně svahů, ploché hřbety, kyselá sušší ± slunné pokryvnost střední, převládají keříčky,lišejníky, mechy:Vaccinium myrtyllus, Vaccinium vit.id., Calluna vulg., Cladonia sp.d., Cetraria sp., Dicranum scop.


POTOČNÍ LUH 164 -pahorkatinný

plocha ha


plocha ha

17187

1006

12492

9031

256

SLT

3K

3N

3I

3S

3F

62 194

2643

3S2

3F1 3F9

6122 58 298

11218 13 1261

873 5 128

158 15911 72 9 424 613

plocha ha

3S1 3S4 3S9

3I1 3I2 3I4

3N2 3N3 3N9

3K1 3K3 3K4 3K6 3K5 3K9

LT

AVB /bonita/






fytocenóza BO 20-22 kyselé podloží KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA BK 6 DB 3 JD 1 LP BO BŘ HB kambizem oligotrofní písč.hlinitá, drolinovitá BK 22-24 500-600m, -metlicová morový moder středně hluboká, DB 18-20 mírné svahy -biková silně kyselá mírně vlhká SM 22-26 -mechová -se šťavelem -borůvková BO 6 DB 1 BK 2 MD 1 LP JD -svahová příkré svahy SM(BO) 6 DB 1 BK 2 MD 1 LP JD pokryvnost střední,převládají trávy, keříčky: Avenella flexuosa, Luzula nemorosa, Vaccinium myrt., Entodon Schr., Dicranum scop. KAMENITÁ KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA SM 22-26 kyselé podloží kambizem rankerová, Kamenitá, hlinitopísčitá BK 6 DB 3 JD 1 BŘ LP JV BK 22-24 500-600 m, morový moder -se třtinou rákosovitou mělká až stř.hluboká, JD 24 kamenité svahy silně kyselá -se šťavelem mír.vlhká,kyprá -svahová SM 6 BK 2 JD 1 LP 1 JV MD BO pokryvnost střední, převládají trávy, byliny: Calamagrostis arud., Avenella flex., Luzula nem., Hieratium sylv.(murorum), Mycelis muralis, Senecio nemorensis (ovatus) ULÉHAVÁ KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA luvizem SM 24-26 hlinité překryvy na BK 5 DB 3 JD 2 BO LP BŘ hlinitá morový moder BO 22-24 kyselém podloží -s bikou chlupatou hluboká bez skeletu silně až středně kyselá vespod ulehlá BK 24 -s válečkou prapořitou (LHC Plasy) 500-600 m MD 26 plošiny -černýšová (LHC Plzeň) mírně vlhká SM(BO) 6 JD 1 BK 2 MD 1 DB JD 26 pokryvnost střední, převládají trávy, keříčky : Luzula pilosa, Avenella flexuosa, Luzula nemorosa, Melampyrum pratense, Brachypodium pinatum, Vaccinium myrtyllus kyselé podloží SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA SM 28 písčitohlinitá BK 6 DB 2 LP 1 JD 1 JV SM kambizem BK 26-28 500-600 m slabě drolinovitá, -šťavelová oligomezotrofní, (přechody do pahorkatiny) mírné svahy, mírně JD 26 středně hluboká, -s kapradinami moder, -svahová středně kyselá čerstvě vlhká,kyprá vyduté, ± stinné (3S9 – příkré svahy) pokryvnost střední, převládají byliny, trávy: Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Viola sylvatica, Avenella flex., Senecio fuchsii(ovatus), Rubus id., Athyrium f.f. písčitohlinitá drolinovitá, BK 6 DB 3 LP 1 JD BO HB -se svízelem drsným SM 26 horní části mírných kambizem středně hluboká BK 24-26 svahů oligomezotrofní, (přechody do pahorkatiny) moder, suchá až mírně vlhká, středně kyselá kyprá pokryvnost střední, převládají byliny, trávy: Gallium scabrum, Mycelis muralis, Avenella flex., Senecio fuchsii, Hieracium sylv., Poa nemoralis kambizem rankerová BK 6 DB 2 LP 1 JD 1 JV JL SVAHOVÁ DUBOVÁ BUČINA SM 26-30 kyselé podloží kamenitá, písč.hlinitá, moder -kapradinová BK 26-28 400-550 m středně hluboká, středně kyselá -roklinová JD 28 příkré svahy, strže, čerstvě vlhká stinné kyprá SM 6 JD 1 BK 2 JV 1 LP MD pokryvnost vysoká,převládají kapradiny: Athyrium filix femina, Dryopteris spinulosa et filix mas, Senecio fuchsii, Oxalis acetosella



plocha Ha

654

363

4603

757

1047

341

SLT

3C

3B

3H

3D

3A

3J

3J0 3J4 3J9

3A1 3A2

3D0 3D2

3H1 3H5

38 268 35

1000 47

712 45

4296 307

305 24 34

113

3C4

3B1 3B2 3B3

AVB /bonita/






BO 20-22 DB 20-22 BK 22 MD 22

fytocenóza středně bohaté až kambizem rankerová, kamenitá, písčitohlinitá, BK 6 DB 3 LP 1 JV HB JV BŘK TŘ mullový moder, mull BO bohaté podloží mělká až stř.hluboká, mírně kyselá 500-650 m, vysýchavá, BO 4 (BK LP) 3 MD 2 DB 1 HB mírné kamenitější svahy, slunné (BK LP) 4 BO 3 MD 2 DB 1 HB -vápencová pokryvnost střední až nízká, převaha bylin a trav: Poa nemoralis,, Campanula pers., Calamintha clin.(Clinopodium vulgare),Digitalis grandifl., Melica nutans, Carex(Vignea) muricata, Galium scab., Senecio fuchsi(ovatus) kambizem mezotrofní, BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA SM 28-32 živné položí BK 6 DB 2 JD 1 LP 1 HB písčitohlinitá, mullový moder, mull -strdivková BK 28-30 500-600m slabě štěrkovitá středně kyselá -mařinková JD 30-32 mírné svahy stř.hluboká až hluboká MD 32 -válečková čerstvě vlhká kyprá SM 6 BK 2 JD 1 MD 1 DB LP pokryvnost vysoká, převládají byliny a trávy: Melica nutans, Poa nemoralis, Bracgypodium silvaticum, Carex dihitata, Mercurialis perennis, Senecio fuchsii HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA luvizem (hlína) SM 28-30 hlinité překryvy hlinitá bez skeletu BK 5 DB 3 HB 1 JD 1 -šťavelová mullový moder BK 28-30 400-550 m hluboká, čerstvě vlhká, plošiny středně kyselá -oglejená JD 30 ulehavá SM 6 BK 2 JD 1 MD1 DB MD 30 pokryvnost střední až vysoká, převládají byliny a trávy: Oxalis acetosella, Galium sylvaticum, Mycelis muralis, Luzula pilosa, Rubus idaeus, Potentilla erecta, Senecio nem. OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA kambizem mezotrofní SM 30-32 humózní hlinité BK 6 LP 2 DB 2 JV JD JS JL hlinitá bez skeletu mullový moder až mull JD 30-32 překryvy hluboká, čerstvě vlhká -sběrný typ středně kyselá BK 30-32 400-550 m -bažanková kyprá báze úžlabin a strží stinné SM 6 JD 1 BK 2 (JV JS JL) 1 LP DB pokryvnost vysoká, převládají byliny: Mercurialis perennis, Urtica dioica, Impatiens noli tangere, Oxalis acet., Viola silv., Senecio nemorensis, Festuca gigantea kambizem rankerová LIPODUBOVÁ BUČINA SM 24-28 živná podloží BK 5 DB 1 LP 2 JV 1 JD 1 JL JS kamenitá s humózní mullový moder až mull BK 24-26 450-650 m, -bažanková písčitohlinitou výplní, mírně kyselá kamenité svahy, JV 24 -strdivková mělká až stř. hluboká stinné SM 5 BK 2 JV 1 LP 1 MD 1 JD čerstvě vlhká pokryvnost vysoká, převládají byliny: Mercurialis per.,Geranium rob.,Lamium galebdolon(Galebdolon luteum),Melica nut.,Carex mur.,Digitalis grandiflora, Calamintha clin.(Clinopodium vulgare),Campanula pers.,Asperula(Galium) odoratum, Dryopteris fil.mas,Senecio f.(ovatus) LIPOVÁ JAVOŘINA BK 24-26 živné podloží BK 3 JV 3 LP 2 DB 1 JD 1 JS HB JL ranker balvanitá s humózní JV 24-26 450-650m, -sběrný typ TS BŘK mull až mullový moder písč.hlin. výplní, LP 26 humózní balvanité -bažanková mělká-středně hluboká mírně kyselá svahy a sutě -roklinová čerstvě vlhká BK 4 JV 2 LP 2 DB 1 JD 1 JS HB JL stinné pokryvnost vysoká, převládají byliny: Mercuris perennis, Asperula odorata, Melica nutans, Urtica dioica, Galeobdolon luteum, Geranium robertianum, Actea spicata


3C2 3C9

plocha ha

VYSÝCHAVÁ DUBOVÁ BUČINA 506 -lipnicová 35 -kyselá

LT


plocha ha

461

37

134

5192

3957

836

337

SLT

3L

3U

3V

3O

3P

3Q

4K

4K1

3Q1

3P1

3O6 3O7

3V1

3U0 3U1 3U3

3L1 3L2

LT

337

836

3957

4929 263

134

5 22 10

AVB /bonita/






OL 24-26 JS 28

fytocenóza aluvium, OL 7 JS 3 SM DB JV JL fluvizem(náplav), glej písčitohlinitá až jílovitá 500-650 m mull středně hluboká, náplavy podél potoků mírně. kyselá mokrá, kyprá až soudržná OL 7 JS 3 SM a pramenišť pokryvnost vysoká, převaha bylin: Cardamine amara, Carex(Vignea) remota, Chaerophyllum hirs.,Myosotis pal., Impatiens noli tangere, Poa remota, Stachys silvatica, Urtica d., Athyrium f.f. JAVOROVÁ JASENINA JS 4 BK 2 JD 2 JV 2 SM DB LP JL SM 30-32 různé podloží, aluvium kambizem(±rankerová) hlinitá, ±kamenitá -sběrný typ JD 32 500-600 m fluvizem (úzký náplav) mělká až stř. hluboká BK 30 -bršlicová strže s úzkou vodotečí mírně kyselá SM 4-6 JD 1-2 JS 1-2 BK 1 JV 1 LP čerstvě vlhká,(mokrá) JS 32 -bažanková JL pokryvnost vysoká, převládají byliny: Aegepodium podagraria, Impatiens noli tangere, Urtica dioica, Galeobdolon luteum, Stachys sylvatica, Mercurialis perennis BK 3 DB 3 JD 3 JV 1 JS OL glej hlinitá VLHKÁ DUBOVÁ BUČINA SM 30-34 hlinité deluvium 400-600 m mull prohumózněná -netýkavková JD 32 BK 28-30 prameniště svahová a mírně kyselá hluboká mokrá podsvahová SM 7 JD 2 BK 1 JV DB pokryvnost vysoká, převládají byliny: Impatiens noli tangere, Asperula odorata, Galeobdolon luteum, Stellaria nemorum, Geranium robertianum, Urtica dioica kambizem písčitohlinitá, vespod BK 3 DB 3 JD 4 LP OS JEDLOVÁ DUBOVÁ BUČINA SM 26-30 hlinité překryvy na pseudoglejová jílovitohlinitá -šťavelová JD 28-30 různém podloží mullový moder -ostřicová 400-550 m hluboká BK 26 středně kyselá plošiny střídavě vlhká SM 7 JD 2 BK 1 MD DB LP pokryvnost střední až vysoká, převládají byliny, trávy: Oxalis acet., Senecio nemorensis, Carex brizoides, Potentilla erecta, Deschampsia caespitosa pseudoglej písčitohlinitá, vespod JD 4 BK 1 DB 4 OS 1 SM OL (KYSELÁ DUBOVÁ JEDLINA) SM 26-28 hlinité překryvy na moder jílovitohlinitá -s bikou chlupatou JD 24-26 kyselém podloží silně kyselá DB 22-24 400-550 m hluboká plošiny střídavě vlhká, uléhava SM 6 JD 2 DB 2 BK OS BO pokryvnost střední až vysoká, převládají trávy, byliny: Luzula pilosa, Deschampsia caespitosa, Potentilla erecta, (Vaccinium myrtyllus) pseudoglej podzolový písčitohlinitá až (CHUDÁ DUBOVÁ JEDLINA) JD 4 DB 4 BŘ 1 BO 1 BK OS BO 20-22 hlinité překryvy na morový moder až mor hlinitojílovitá -borůvková chudém podloží JD 22 silně až velmi silně hluboká DB 16-18 400-550 m plošiny střídavě vlhká, uléhavá BO 6 JD 2 DB 2 SM BK BŘ OS kyselá pokryvnost střední, převládají keříčky a mechy: Vaccinium myrt., Vaccinium vit. Id., Calluna vulgaris, Leucobryum glaucum, Luzula pilosa, Dicranum scoparium, Nardus str. kambizemSM 24-26 kyselé podloží hlinitopísčitá KYSELÁ BUČINA BK 7 DB 1 JD 2 LP BŘ sur.moder BK 24-26 550-650 m, štěrkovitá, -metlicová středně až silně kyselá stř.hluboká, mír.svahy JD 26 MD 26 mírně-čerstvě vlhká, SM 5 BK 2 JD 1 MD1 BO 1 LP kyprá pokryvnost střední, převládají trávy, byliny i keříčky: Avenella flexuosa, Luzula nemorosa (luzuloides), Carex(Vignea) piluliffera, Hieratium sylv.(murorum), Vaccinium myrt., Dicranum scop., Entodon Schr., (v BO porostech dominuje Vacc.myrt.)


JASANOVÁ OLŠINA 452 -potoční 9 -prameništní

plocha ha


plocha ha

334

1231

416

597

SLT

4N

4S

4B

4A

597

117

4B4

4A1

299

641

4S2

4B1

590

214 51 62 7

Plocha ha

4S1

4N0 4N2 4N3 4N4

LT

AVB /bonita/






fytocenóza KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA kambizem rankerová BK 7 DB 1 JD 2 JV LP BO BŘ SM 22-26 kyselé podloží kamenitá, hlin.písčitá morový moder, -sběrný typ BK 22-24 550-650m mělká až stř.hluboká středně až silně kyselá mírně vlhká, JD 26 kamenité svahy a -se třtinou rákosovitou hřbety -se šťavelem -borůvková SM 6 BK 2 JD 1 (MD BO)1 pokryvnost nízká až střední, převládají trávy a mechy: Calamagrostis arundinacea,Avenella flex.,Vaccinium myrt.,Dryopteris spin.,(Oxalis ac.), kyselé mechy kambizem hlinitopísčitá SM 26-28 kyselé i živnější BK 8 JD 2 DB LP JV SVĚŽÍ BUČINA oligomezotrofní slabě štěrkovitá BK 24-28 podloží -šťavelová moder, JD 28 550-650 m středně hluboká, mírně až středně kyselá mírně až čerstvě vlhká SM 6 BK 2 JD 1 MD 1 mírné svahy kambizem hlinitopísčitá BK 8 JD 2 DB LP BO -se svízelem drsným SM 24-26 kyselé i živnější oligomezotrofní slabě štěrkovitá JD 26 podloží moder, BK 24-26 550-650 m středně hluboká, mírně až středně kyselá suchá až mírně vlhká horní části svahů SM 6 BK 2 MD 2 JD BO pokryvnost střední, převaha bylin: Galium scabrum, Oxalis acet., Senecio f.(ovatus), Mycelis mur., Viola sylv.(reichenbachiana),Campanula pers.,Poa nemor., Carex(Vignea) mur.,Carex dig.,Luzula pilosa kambizem mezotrofní, BOHATÁ BUČINA písčitohlinitá, ojediněle BK 8 JD 2 DB LP JV SM 28-32 živnější podloží mullový moder až mull -mařinková skelet, hluboká,čerstvě BK 28-32 550-6ř0 m, mírně kyselá vyduté části mírných vlhká, kyprá JD 32 MD 32 svahů SM 6 BK 2 JD 1 MD 1 DB LP pokryvnost vysoká, převaha bylin: Asperula odorata(Galium odoratum),Actea spic.,Athyrium f.f.,Dryopteris f.m.,Hordelymus eur.,Daphne mez.,Dentaria bulb., Mercurialis per.,Oxalis ac.,Senecio f.(ovatus),Paris quadrofolium,Melica nut.,Carex(Vignea) brizoides,(holina Senecio f.(ovatus),Carex (Vignea)briz.,Sambucus rac.) kambizem mezotrofní -javorová SM 28-30 živnější podloží BK 7 JD 2 JV 1 DB LP hlinitopísčitá, mullový moder až mull BK 28-30 550-650 m kamenitá, stř.hluboká, mírně kyselá JD 30 mírné kamenitější čerstvě vlhká,kyprá JV 28 SM 6 BK 2 JD 1 JV 1 MD DB LP svahy pokryvnost vysoká, převaha bylin: Galeobdolon luteum(Lamium galeobdolon),Mercurialis per.,Impatiens n.t.,Urtica d.,Athyrium f.f.,Paris qudr.,AsperulaGalium) odor., Actea spic.,Oxalis ac.,Senecio f.(ovatus),Mycelis muralis, (pod SM domin.Oxalis ac.,ústup nitrofilních, holina Sen.f.(ovatus),Rubus id.,Sambucus rac.) BK 6 LP 2 JV 1 JD 1 JL JS kambizem rankerová kamenitá písčitohlinitá LIPOVÁ BUČINA SM 26-28 živné podloží mezotrofní, -bažanková BK 26-28 550-650 m, mělká až stř.hluboká, kamenité svahy, mullový moder až mull JV 26 čerstvě vlhká,kyprá hřbety, kupy mírně kyselá SM 5 BK 2 LP 2 JV 1 MD JD pokryvnost vysoká, převládají byliny: Asperula ododrata, Mercurialis perennis Senecio ovatus (nemorensis), Dryopteris fil.mas, Geranium robertianum, Lamium (Galaebdolon) luteum, Rubus ideus



plocha ha

13

2320

2592

1190

428

29

55

SLT

4V

4O

4P

4Q

4G

4R

5V

5V1 5V2

4R0 4R1

4G1

4Q1 4Q4

4P1

4O1

4V1

LT

18 37

19 10

428

1150 40

2592

2320

AVB /bonita/






SM 30-34 BK 30-32 JD 32-34

fytocenóza JD 4 BK 4 DB 1 JV 1 JS OL kambizem písčitohliinitá hlinitá deluvia na pseudoglejová, glej až jílovitohlinitá různém podloží mullovýmoder, hluboká, 450-600 m mírně až středně kyselá vlhká ploché úžlabiny a svahová prameniště SM 7 JD 2 BK 1 JV pokryvnost střední, převládají trávy a byliny: Oxalis acetosella, Vignea (Carex) brizoides, Avenella flexuosa, Luzula pilosa, Deschampsia caespitosa, Senecio fuchsii kambizem písčitohliinitá SM 28-30 různé podloží JD 4 DB 4 BK 2 LP OS SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA vespod jílovitohlinitá DB 26-28 s hlinitým překryvem pseudoglejová, -šťavelová moder, hluboká, JD 28 30 500-600 m středně kyselá střídavě vlhká, uléhavá SM 6 JD 2 DB 2 BK LP plošiny pokryvnost střední, převládají trávy a byliny: Oxalis acetosella, Vignea (Carex) brizoides, Avenella flexuosa, Luzula pilosa, Deschampsia caespitosa, Senecio fuchsii pseudoglej KYSELÁ DUBOVÁ JEDLINA SM 26-28 kyselé podloží JD 4 DB 4 BK 1 OS 1 OL SM písčitohlinitá morový moder -s bikou chlupatou JD 26-28 s hlinitým překryvem vespod hlinitojílovitá středně až silně kyselá hluboká, DB 24-26 500-600 m plošiny střídavě vlhká, uléhavá SM 6 JD 2 DB 2 BK OS BO pokryvnost střední, převládají keříčky, trávy, mechy: Luzula pilosa,, Vaccinium myrt., Avenella flexuosa, Deschampsia caespitosa, Dicranum scoparium, Potentilla erecta, Sieglingia decumbens pseudoglej podzolový BO 18-22 chudé podloží CHUDÁ DUBOVÁ JEDLINA písčitohlinitá, JD 4 DB 4 BK 1 BŘ 1 BO OS SM DB 16-18 s hlinitým překryvem mor -borůvková vespod hlinitojílovitá, velmi silně kyselá -bezkoléncová JD 20-22 500-600 m stř.hluboká až hluboká SM 22-24 plošiny střídavě vlhká, BO 5 JD 2 DB 2 SM 1 BK BŘ OS ulehlá pokryvnost vysoká, převládají keříčky, trávy, mechy:, Vaccinium myrt., Vaccinium vitis idea, Avenella flexuosa, Molinia coerulea, Nardus stricta, mechy, lišejníky glej JD 6 DB 3 OL 1 BK PODMÁČENÁ DUBOVÁ JEDLINA SM 26-28 různé podloží hlinitá až jílovitohlinitá -přesličková s hlinitým překryvem morový moder SM JD 28 hluboká silně kyselá 500-600 m mokrá až zbahnělá územní poklesliny SM 7 JD 3 DB OL BK BO vazká pokryvnost střední až vysoká, převládají byliny trávy: Equisetum silvaticum, Luzula pilosa, Lysimachia vulgaris, Deschampsia caespitosa, Carex brizoides SM 10 BO OL BŘ JD organozem (rašelina SVĚŽÍ RELIKTNÍ SMRČINA rašelina, hluboká, SM 26-28 rašelina přechodná), vlhká až mokrá, 500-600 m -sběrný typ mazlavá plochá údolní dna -šťavelová morový moder, SM 10 OL BŘ BO silně kyselá pokryvnost střední: Calamagrostis villosa, Vignea brizoides, Equisetum silvaticum, Oxalis acetosella, Impatiens noli tangere, Deschampsia caespitosa,Vaccinium myrtillus Sphagnum sp.d. BK 5 JD 4 KL 1 JS JL SM OL VLHKÁ JEDLOVÁ BUČINA SM 30-34 různá podloží glej (svahový) hlinitá, -netýkavková BK 28-30 550-650 m mullový moder až mull hluboká, -papratková JD 32-34 svahová prameniště, mírně až středně kyselá vlhká až mokrá, hlinitá deluvia SM 7 JD 2 BK 1 KL JS spodních částí svahů pokryvnost vysoká, převaha bylin:Impatiens n.tang., Festuca gig.,Petasites alb.,Lamium galeobd(Galeobdolon lut.).,Stachys sylv.,Urtica d., Geranium rob.,Mercurialis per., Oxalis acet. (kalamit. holiny Sen.f.(ovatus),Equisetum s.,Carex br.,Petasites alb. a j.)


VLHKÁ BUČINA 13 -netýkavková

plocha ha


plocha ha

426

841

1598

9

279

211

SLT

5O

5P

5Q

5T

5G

6G

6G0 6G1

5G1

5T3

5Q1

5P1

5O1

LT

208 3

279

9

1598

841

AVB /bonita/






SM 28-32 JD 28-32 BK 26-28

hlinité překryvy na různém podloží 550-650m, plošiny,

fytocenóza kambizem JD 7 BK 2 SM 1 DB LP OS hlinitá,vespod pseudoglejová jílovithlinitá moder až mullový hluboká, SM 6 JD 3 BK 1 moder střídavě vlhká, středně kyselá vespod uléhavá pokryvnost vysoká, převaha bylin: Oxalis acet., Senecio f.(ovatus)., Mycelis mur., Athyrium fil.fem., Luzula pil., Carex pal., Deschampsia caesp.,Festuca gig., (holiny Sen.f.(ovatus), Desch.caesp. Rubus id. a j., pod BO Vacc.myrt. pseudoglej JD 7 BK 2 SM 1 OS BO hlinitá, vespod KYSELÁ JEDLINA SM 26-28 hlinité překryvy na morový moder hlinitojílovitá, -s bikou chlupatou JD 26-28 kyselém podloží středně až silně kyselá hluboká, BK 24-26 550-650m plošiny střídavě vlhká, vespod uléhlá SM 6 JD 3 BK 1 OS BO pokryvnost střední, převaha mechů a trav: Luzula pilosa, Carex(Vignea) leporina, Carex pal., Deschampsia caesp. Polytrichum form., Entodon Schr., Vacc.myrt. (holina Desch.caesp., Luzula pil., Epilobium ang.) pseudoglej podzolový JD 6 BK 1 BŘ 1 SM 1 BO 1 DB BO 18-22 chudé podloží CHUDÁ JEDLINA jílovitohlinitá s hlinitými překryvy mor JD 22 -borůvková středně hluboká silně kyselá BK 20 střídavě vlhká 550-650 m SM 22-24 plošiny BO 5 SM 3 JD 1 BK 1 BŘ vespod ulehlá pokryvnost střední až vysoká, převažují keříčky, mechy a trávy: Vaccinium myrtyllus, Sphagnum sp.d., Luzula pilosa, Vaccinium vit.ideae, Leucobryum glaucum, Calluna vulgaris, Calamagrostis villosa, glej rašelinný JD 5 SM 1 BŘ 2 DB 1 BO 1 OL OS PODMÁČENÁ CHUDÁ (DUBOVÁ) SM 22-24 chudší podloží jílovitohlinitá mor JEDLINA BO 20-22 s hlinitými překryvy středně hluboká silně kyselá -přesličková 550-650 m JD 22 mokrá až zbahnělá poklesliny plošin BŘ 22 BO 4 SM 3 JD 2 BŘ 1 DB OS OL vazká pokryvnost střední až vysoká, převaha keříčků a mechů: Equisetum silvaticum, Vaccinium myrtyllus, Sphagnum sp.d., Molinia coerulea, Polytrychum formosum JD 7 OL 1 SM 2 BK OS hlinitá až hlinitojílovitá SM 26-30 hlinité překryvy na PODMÁČENÁ JEDLINA glej, středně hluboká, JD 28-30 různém podloží -přesličková morový moder OL 24 550-650 m, mokrá, (rašelinný) ploché úžlabiny, vazká silně kyselá poklesliny SM 7 JD 2 OL 1 BO BK OS pokryvnost vysoká, převaha bylin a trav: Equisetum silv., Lysimachia vulg., Caltha pal., Sphagnum sp.d., Lysimachia nem., Deschampsia caesp.,Oxalis acet., Vignea(Carex) brizoides glej rašelinný JD 5 SM 4 OL 1 BK PODMÁČENÁ SMRKOVÁ JEDLINA SM 28-30 hlinitý překryv na hlinitá až hlinitojílovitá rašelinný mor -sběrný typ JD 28-30 různém podloží středně hluboká, silně kyselá 600-700m, -přesličková mokrá, ploché úžlabiny vazká poklesliny SM 7 JD 3 BO OL BK pokryvnost vysoká, převaha bylin, kapradiny, trávy: Equisetum silv., Athyrium fil.f.em, Oxalis acet, Dryopteris spin., Carex(Vignea) brizoides, Sphagnum sp.d., Calamagrostis vil., (holina Calamagrostis vil., Equisetum sylv., Sphagnum sp.d. a j.)


SVĚŽÍ (BUKOVÁ) JEDLINA 426 -šťavelová

Plocha ha



Příloha č. 4 Zastoupení skladby porostních typů podle cílových HS a růstové poměry podle četnosti AVB a vybraných reprezentativních skladeb porostních typů cílových HS doplněné grafy


Přílohy

GOPN03 F13

ZÁPADOČESKÁ PAHORKATINA Ekologická stabilita - celkové přehledy

Stupeň ES 3 2 4 1 5 6 0

Plocha Zastoupení Naplnění ha % % 35738,12 29,5 29,5 34910,69 28,9 58,4 15974,56 13,2 71,6 15783,33 13,0 84,6 14570,57 12,0 96,6 3718,10 3,1 99,7 376,08 0,3 100,0

Plocha

ha

LO 06 23.11.2000

Stupeň ES 0 1 2 3 4 5 6

Plocha Zastoupení ha % 376,08 0,3 15783,33 13,0 34910,69 28,9 35738,12 29,5 15974,56 13,2 14570,57 12,0 3718,10 3,1

Naplnění

%

40000,00

100,0

35000,00

90,0 80,0

30000,00 70,0 25000,00

60,0

20000,00

50,0

15000,00

40,0 30,0

10000,00 20,0 5000,00

10,0 0,0

0,00 3

2

4

1

5

6

0

stupeň ES

35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 1 %

2

3

4 stupeň ES

5

6

GOPN01 F14 Cílový HS 43a 23a 13a 45 27b 47a 21b 47b 41b 41a 57a 1b 31b 57b 59a 57 25a 21a 1g 53 29b 55 29a 23b 1a 27a 51a 1c 19a 25b 23 13c 39a 59b 1f 19b 31a 51b 39b 1d 79a

Zásoba m3/ha 223 190 160 244 180 207 183 208 205 250 192 130 174 272 131 215 240 213 191 272 157 232 105 181 166 179 209 169 201 180 162 108 157 214 180 169 412 284 52 303 47 204

ZÁPADOČESKÁ PAHORKATINA Zastoupení cílových HS podle ploch RP Kč/ha Stupeň 2058 3 1714 2 1279 2 2517 4 1782 3 2580 4 1653 2 2139 3 2202 4 1817 3 2438 4 1061 1 2044 3 2526 4 2070 3 2496 4 2288 4 1510 2 1771 3 2297 4 2420 4 2453 4 1927 3 2621 4 880 1 1991 3 1976 3 2120 3 1476 2 2388 4 1957 3 2044 3 1404 2 1973 3 1553 2 1414 2 3092 5 1071 1 2886 5 1331 2 257 0 2738 5

ET mm/rok/ha 638 566 608 656 607 659 559 646 642 653 647 542 628 659 655 625 562 594 627 648 630 650 584 535 613 527 662 0 648 556 576 552 572 643 639 521 651 693 675 669 594 536

Dřeviny 30226,97 22029,74 18674,39 13698,60 10549,07 6183,11 2616,62 2402,79 2004,74 1485,44 656,79 690,52 566,53 533,98 524,44 371,20 365,17 333,29 305,35 274,26 273,18 264,21 259,83 232,53 219,37 163,41 156,16 134,84 125,79 102,50 98,10 71,66 73,03 66,75 13,82 13,56 5,28 1,56 1,11 0,98 0,78 0,57

Celkem

ha 40000,00

Holiny ha 280,52 156,21 154,12 304,66 124,56 227,52 31,14 49,32 46,16 8,45 53,94 2,25 35,14 1,91 10,85 4,93 4,01 1,88 4,14 1,23 1,83 7,61 2,63 0,45 2,17 3,66 4,64 0,37 0,17 0,60 1,17 10,45 0,05 0,00 0,00 0,00 0,30 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

LO 06 23.11.2000 Celkem Zastoupení % 30507,49 25,8 22185,95 18,8 18828,51 15,9 14003,26 11,8 10673,63 9,0 6410,63 5,4 2647,76 2,2 2452,11 2,1 2050,90 1,7 1493,89 1,3 710,73 0,6 692,77 0,6 601,67 0,5 535,89 0,5 535,29 0,5 376,13 0,3 369,18 0,3 335,17 0,3 309,49 0,3 275,49 0,2 275,01 0,2 271,82 0,2 262,46 0,2 232,98 0,2 221,54 0,2 167,07 0,1 160,80 0,1 135,21 0,1 125,96 0,1 103,10 0,1 99,27 0,1 82,11 0,1 73,08 0,1 66,75 0,1 13,82 0,0 13,56 0,0 5,58 0,0 1,56 0,0 1,11 0,0 0,98 0,0 0,78 0,0 0,57 0,0

Naplnění

Naplnění 25,8 44,5 60,5 72,3 81,3 86,7 89,0 91,0 92,8 94,0 94,6 95,2 95,7 96,2 96,6 97,0 97,3 97,6 97,8 98,0 98,3 98,5 98,7 98,9 99,1 99,3 99,4 99,5 99,6 99,7 99,8 99,9 99,9 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

% 100,0 80,0

30000,00

60,0 20000,00 40,0 10000,00

20,0

0,00

0,0 43a

23a

13a

45 cílový HS

27b

47a

GOPN02 F14 Cílový HS 43a 23a 13a 45 27b 47a 21b 47b 41b 41a 57a 1b 31b 57b 59a 57 25a 21a 1g 53 29b 55 29a 23b 1a 27a 51a 1c 19a 25b 23 13c 39a 59b 1f 19b 31a 51b 39b 1d 79a

ZÁPADOČESKÁ PAHORKATINA Ekologická stabilita

Plocha ha 30507,49 22185,95 18828,51 14003,26 10673,63 6410,63 2647,76 2452,11 2050,90 1493,89 710,73 692,77 601,67 535,89 535,29 376,13 369,18 335,17 309,49 275,49 275,01 271,82 262,46 232,98 221,54 167,07 160,80 135,21 125,96 103,10 99,27 82,11 73,08 66,75 13,82 13,56 5,58 1,56 1,11 0,98 0,78 0,57

Modelový typ M6 P2 P5 M5 P6 P3 D3 P6 D6 P2 P5 M5 P2 P3 Z2 Z5 Z6 M5 P2 P6 Z2 Z5 P6 D6 P2 P5 M6 P2 P5 Z1 Z2 P6 D5 P3 P9 M6 Z5 P2 M2 P1 P6 M2 Z1 Z1 Z2 P6 M5 P6 P9 M5 P3 P6 M6 P1 P2 M6 P1 P2 M8 Z7 P1 M6 Z2 P1 M8 P1 P9 M5 Z6 P3 D3 P5 D5 P9x M6 P1 P2

ES_0 % 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,0 3,4 0,0 1,0 0,1 0,0 16,3 2,9 0,0 0,0 0,1 3,9 0,9 0,2 0,0 0,0 0,2 0,0 0,0 6,1 0,0 0,0 0,0 4,9 2,7 0,0 0,0 2,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

M6 P3 P5 M5 Z7 P9 M5 P6 P9 M5 P6 P3 D5 P3 M3 P1 P5 C1 M5 P6 P9 Z7 Z6 P2 D6 P1 P9 M6 Z2 P1 Z1 Z3 P9 Z1 P3 P6 D1 P9x

ES_1 % 18,3 5,0 4,9 25,3 7,1 19,5 22,2 18,1 21,7 19,8 1,9 6,8 19,0 0,3 4,9 15,6 10,6 5,8 2,1 8,7 6,9 2,4 0,5 2,6 9,8 1,7 12,2 0,0 4,3 23,5 5,3 5,0 2,8 3,2 13,0 0,0 48,5 0,0 0,0 0,0 0,0 100,0

LO 6 23.11.2006

ES_2 % 49,1 17,6 3,8 40,4 17,2 41,4 23,5 54,4 20,3 49,4 3,5 16,1 24,6 30,9 8,7 13,0 12,6 36,0 9,3 26,2 7,4 26,3 4,8 2,3 4,1 32,9 10,9 0,0 39,5 16,0 25,9 57,8 42,8 5,8 34,2 0,0 0,0 0,0 12,6 0,0 0,0 0,0

ES_3 % 28,3 48,5 3,6 23,2 51,2 28,5 27,7 24,5 23,9 24,6 28,7 25,3 32,2 56,9 31,2 28,3 20,6 39,8 29,8 52,2 10,9 53,2 23,6 19,9 18,4 18,2 71,8 0,0 20,6 24,5 63,8 11,0 47,1 22,4 0,0 0,0 0,0 100,0 87,4 100,0 0,0 0,0

ES_4 % 3,5 23,8 14,1 8,1 20,8 8,3 14,5 2,4 20,5 5,7 47,0 25,6 16,8 12,0 35,7 30,3 23,2 10,9 26,2 10,3 34,0 14,1 40,4 26,5 10,3 47,0 1,1 0,0 20,8 17,6 4,4 24,2 4,3 35,3 12,3 64,4 50,0 0,0 0,0 0,0 100,0 0,0

ES_5 % 0,7 4,8 55,0 2,9 3,8 2,3 8,6 0,6 11,5 0,5 18,8 9,4 4,6 0,0 19,4 12,8 29,2 6,3 32,0 2,5 40,2 3,8 26,3 48,7 50,1 0,2 4,0 0,0 9,9 15,2 0,5 2,1 0,3 33,3 40,5 17,5 1,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

ES_6 % 0,0 0,2 18,6 0,0 0,0 0,1 0,2 0,0 1,2 0,0 0,0 0,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,4 0,4 0,0 0,6 0,0 4,4 0,0 1,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 18,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Cílový HS 43a

% 50,0 40,0 30,0

49,1

20,0 10,0

28,3

18,3

0,00,1

ES_0

ES_1

ES_2

ES_3

Stránka 1

3,5

0,7

ES_4

ES_5

0,0 ES_6

GOPN02 F14

ZÁPADOČESKÁ PAHORKATINA Ekologická stabilita

LO 6 23.11.2006

Cílový HS 23a

% 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 0,1 ES_0

48,5 5,0 ES_1

23,8

17,6 ES_2

%

4,8 ES_3

ES_4

ES_5

0,2 ES_6

Cílový HS 13a

60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 0,1 ES_0

55,0

4,9

3,8

3,6

ES_1

ES_2

ES_3

%

18,6

14,1 ES_4

ES_5

ES_6

8,1

2,9

0,0

ES_4

ES_5

ES_6

Cílový HS 45

50,0 40,0 30,0

40,4

20,0 10,0

25,3

23,2

0,0 0,1

ES_0

ES_1

ES_2

%

ES_3

Cílový HS 27b

60,0 50,0 40,0 30,0

51,2

20,0 10,0 0,00,0

ES_0

7,1 ES_1

20,8

17,2

3,8 ES_2

%

ES_3

ES_4

ES_5

0,0 ES_6

Cílový HS 47a

50,0 40,0 30,0

41,4

20,0 10,0

28,5

19,5

0,00,0

ES_0

ES_1

ES_2

ES_3

Stránka 2

8,3

2,3

ES_4

ES_5

0,1 ES_6

GOPN05 S2

Cílový HS

Skladby dřevinných typů

1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1a 1b 1b 1b 1b 1b

C3 Z1 Z3 D3 M3 P7e D3 P1 D1 P3 Z3 P9x D7e C1 P1 P2 P3 P5 D1 M3 P1 Z3 Z7eP1 M3 P5 Z3 P1 P2 M9xP3 D5 P3 Z3 P1 P4 D3 P5 M1 P3 M3 P9x M3 Z1 M3 Z5 Z7eP1 P3 M3 P7eP9x D3 P9 M4 P3 Z3 P9 P9x D3 P4 M9xZ3 M9xP6 M1 Z3 Z3 P1 P5 Z7eP9x Z3 Z9 P9x Z1 P3 P8 Z1 P2 P3 Z1 P5 P9x Z3 P9 D4 Z3 Z4 P1 M8 P3 M5 P3 Z3 P1 P9 C9x Z3 P4 P7e M3 P8 Z1 Z5 Z3 Z4 C3 D3 Z7eP3e Z1 P3 P9x M3 P1

ZÁPADOČESKÁ PAHORKATINA Zastoupení skladby dřevinných typů v lese ochranném

Plocha Zastoupení Naplnění ha % %

60,48 22,98 16,01 12,02 9,54 8,71 8,16 7,39 6,61 6,35 5,64 4,73 4,21 3,79 3,52 3,22 2,80 2,58 2,36 2,14 1,89 1,89 1,84 1,76 1,76 1,51 1,33 1,26 1,25 1,18 1,05 1,00 0,98 0,98 0,92 0,69 0,63 0,61 0,56 0,51 0,43 0,43 0,40 0,28 0,28 0,23 0,23 0,13 0,12 121,29 45,98 18,91 17,41 16,61

27,6 10,5 7,3 5,5 4,4 4,0 3,7 3,4 3,0 2,9 2,6 2,2 1,9 1,7 1,6 1,5 1,3 1,2 1,1 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,8 0,7 0,6 0,6 0,6 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,4 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 17,6 6,7 2,7 2,5 2,4

27,6 38,1 45,3 50,8 55,2 59,1 62,9 66,2 69,2 72,1 74,7 76,9 78,8 80,5 82,1 83,6 84,9 86,0 87,1 88,1 89,0 89,8 90,7 91,5 92,3 92,9 93,6 94,1 94,7 95,2 95,7 96,2 96,6 97,1 97,5 97,8 98,1 98,4 98,6 98,9 99,0 99,2 99,4 99,6 99,7 99,8 99,9 100,0 100,0 17,6 24,2 27,0 29,5 31,9

LO 06 24.11.2000

Cílový HS



1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b

C7e Z1 Z3 M3 P2 M3 P1 P2 D5 P1 D3 P1 M9xP3 P1 P3 P4 P9x M9xP5 D7e M3 P9x C9x D7eP3e Z9xP3 C1 D3 P9x M1 P3 Z1 P3 P5 Z3 P4 P5 C5 Z3 P3eP5 P7e M7eP9x D3 P2 D1 M3 P1 P3 P5 P9x Z3 Z9xP1 Z5 P3 P9x Z5 Z9xP7e M3eP3 Z1 P4 P7e M5 Z7e Z3 P8 P9x M7eP1 P3e M5 P3 M9xP5 P6 Z7eP3 Z9xP1 P3 Z3 P1 P5 M7eP5 Z9xP3 P5 P7e M3 P3eP9x M3 Z5 M9x Z3 P1 Z3 Z9x Z3 P9 P9x Z1 P5 P6 D9x M5 P1 P3 M3 P5 Z3 P4 P7e D3 P5 Z7eP5

16,51 16,24 15,85 15,34 13,50 13,42 13,33 13,04 12,31 11,61 11,34 10,54 9,32 8,92 8,83 8,58 8,57 8,24 8,19 8,18 7,88 7,65 7,57 6,68 6,64 6,64 6,48 6,26 6,13 5,92 5,89 5,78 5,49 5,39 5,15 5,10 4,92 4,92 4,59 4,24 4,16 3,82 3,65 3,63 3,54 3,48 3,43 3,40 3,24 3,23 3,21 3,18 2,83 2,82

Stránka 1

2,4 2,4 2,3 2,2 2,0 1,9 1,9 1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,3 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,1 1,1 1,1 1,0 1,0 1,0 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 0,8 0,8 0,8 0,8 0,7 0,7 0,7 0,7 0,6 0,6 0,6 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,4 0,4

34,3 36,6 38,9 41,2 43,1 45,1 47,0 48,9 50,7 52,3 54,0 55,5 56,9 58,1 59,4 60,7 61,9 63,1 64,3 65,5 66,6 67,7 68,8 69,8 70,7 71,7 72,6 73,6 74,4 75,3 76,2 77,0 77,8 78,6 79,3 80,0 80,8 81,5 82,1 82,8 83,4 83,9 84,4 85,0 85,5 86,0 86,5 87,0 87,4 87,9 88,4 88,8 89,2 89,6

GOPN05 S2

Cílový HS


1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b

D5 P9x M9xP7e M7eP3e M3eP7e Z3 P3eP5 M1 Z3 M9xP6 M3 Z2 Z2 P1 P3 P3 P5 P7eP9x Z3 P9x C3e C4 D9xP3 M3 Z3e M9xZ3 M7eP5 P9x C5e P5 P8 P9 M7eP3 P5 M3 Z1 M3 Z7e D7eP5 Z1 P3 P7e D5 D7eP3 Z1 Z3 P4 D9xP6 D4 Z9 P5eP9x M3 P7e Z3 P1 P8 P9x M3eP5 Z3 P2 P9x Z6 P3 P8 Z1 Z3 P9x Z3 P4 P9 P9x M7eP1 P3 Z3 P9 Z4 P3 M1 P5 Z5 Z6 Z1 P3 P3e P1 P3 P9 P9x M7e Z9 P3 P5 P9x Z3 P2 P4 D5 P8 Z5 P1 P2 M1 P7eP9x M5 Z1 P5 P9x Z3 P5 P9 P9x D7eP4



2,80 2,77 2,64 2,55 2,24 2,23 2,19 2,16 2,07 2,01 1,96 1,88 1,84 1,77 1,71 1,65 1,64 1,63 1,55 1,51 1,50 1,48 1,41 1,40 1,38 1,35 1,13 1,10 1,06 1,00 0,91 0,87 0,85 0,84 0,82 0,78 0,78 0,78 0,76 0,74 0,73 0,70 0,65 0,62 0,60 0,59 0,56 0,54 0,50 0,45 0,39 0,30 0,30 0,29

0,4 0,4 0,4 0,4 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0

90,1 90,5 90,8 91,2 91,5 91,9 92,2 92,5 92,8 93,1 93,4 93,6 93,9 94,2 94,4 94,6 94,9 95,1 95,3 95,6 95,8 96,0 96,2 96,4 96,6 96,8 97,0 97,1 97,3 97,4 97,5 97,7 97,8 97,9 98,0 98,1 98,3 98,4 98,5 98,6 98,7 98,8 98,9 99,0 99,1 99,2 99,2 99,3 99,4 99,4 99,5 99,5 99,6 99,6

Cílový HS


1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1d 1f 1f 1f

D1 P4 M3 P9 D7 P8 M3 P9 P9x D4 P3 M3 P1 P9 D5 P3 M3e Z8 Z9xP6 M7 P8 Z3 P1 P6 M3 P3eP5 Z1 P3eP7e C6 P1 P3 P5 P9 M3 Z4 M9xP7 D1 D3 D1 P3 C1 M3 P1 Z1 Z6 P3 M9xP3 D9xP7e Z6 P1 P5 P7 Z9xP1 P5 D3 P1 M6 Z1 P1 P5 P6 P7 M3 P9x C3 Z1 P5 P7 Z9xP6 P7 D7e M3 Z1 P1 P7 P8 Z3 P1 P6 D3 P4 Z1 Z3 D1 P6 Z7eP1 P4 D4 P1 M1 P3 Z5 Z9x Z1 Z5 P1 P2 P5 P6 D1 P8 C9 M3 P5 P6 M3 P1 M9xP5 Z5 Z9xP1 Z5 P7 P9x

Stránka 2

LO 06 24.11.2000


0,27 0,27 0,23 0,22 0,20 0,19 0,19 0,17 0,17 0,15 0,11 0,10 0,08 0,08 0,05 0,04 0,04 36,36 15,25 10,77 9,30 7,22 4,91 4,10 4,00 3,98 3,71 3,41 2,77 2,61 1,93 1,82 1,81 1,79 1,61 1,29 1,19 0,90 0,84 0,82 0,56 0,53 0,53 0,49 0,30 0,29 0,22 0,21 0,15 0,12 0,78 8,73 2,37 1,23

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 28,9 12,1 8,6 7,4 5,7 3,9 3,3 3,2 3,2 3,0 2,7 2,2 2,1 1,5 1,5 1,4 1,4 1,3 1,0 1,0 0,7 0,7 0,7 0,5 0,4 0,4 0,4 0,2 0,2 0,2 0,2 0,1 0,1 100,0 64,4 17,5 9,1

99,7 99,7 99,7 99,8 99,8 99,8 99,9 99,9 99,9 99,9 99,9 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 28,9 41,0 49,6 57,0 62,7 66,6 69,9 73,1 76,2 79,2 81,9 84,1 86,2 87,7 89,2 90,6 92,0 93,3 94,3 95,3 96,0 96,7 97,3 97,7 98,2 98,6 99,0 99,2 99,4 99,6 99,8 99,9 100,0 100,0 64,4 81,9 90,9

GOPN05 S2


Cílový HS


1f 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g

M5 P6 C1 P2 P3 P5 Z1 Z3 M1 Z3 D1 Z1 P4 P6 P7 Z1 Z7 Z1 P4 P5 Z1 P6 P7 D9xP6 D7 Z5 P6 P9x D6 Z1 P2 P3 P5 M2 P1 P3 M3 P1 M1 P3 Z6 P4 P5 D9xP1 D1 P3 M3 P5 C3 Z1 Z2 P3 D5 P9x D3 M1 P6 Z9xP6 M9xP1 M6 P1 Z1 Z2 M6 P5 Z7 P5 P6 D5 P6 C5 D3 P5 D3 P1 M1 P2 P3 D5 M1 P9x M5 P6 M7 P5 Z1 P9x Z5 Z7eP6 D6 P5 M1 Z6 M1 Z2 D9x C6 Z5 Z6 D5 P2 M1 P5 M1 Z4 D6 P7


1,23 20,87 17,17 15,93 13,74 11,75 11,70 10,68 9,60 9,24 8,80 8,74 8,60 8,51 8,43 7,78 6,58 5,92 5,15 5,10 4,61 4,51 4,18 4,16 4,11 4,11 3,94 3,71 3,47 3,40 3,35 3,32 2,94 2,91 2,78 2,77 2,67 2,54 2,37 2,28 2,08 2,07 2,02 1,92 1,90 1,88 1,85 1,80 1,74 1,49 1,47 1,47 1,42 1,40

9,1 6,8 5,6 5,2 4,5 3,9 3,8 3,5 3,1 3,0 2,9 2,9 2,8 2,8 2,8 2,6 2,2 1,9 1,7 1,7 1,5 1,5 1,4 1,4 1,4 1,4 1,3 1,2 1,1 1,1 1,1 1,1 1,0 1,0 0,9 0,9 0,9 0,8 0,8 0,8 0,7 0,7 0,7 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

100,0 6,8 12,5 17,7 22,2 26,0 29,9 33,4 36,5 39,5 42,4 45,3 48,1 50,9 53,6 56,2 58,3 60,3 62,0 63,6 65,1 66,6 68,0 69,4 70,7 72,0 73,3 74,5 75,7 76,8 77,9 79,0 79,9 80,9 81,8 82,7 83,6 84,4 85,2 85,9 86,6 87,3 88,0 88,6 89,2 89,8 90,4 91,0 91,6 92,1 92,6 93,0 93,5 94,0

Cílový HS


1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g 1g

M1 P3 P6 M6 P7 M3 Z5 M6 Z5 M7 P6 D5 P1 D1 P6 Z1 P6 M5 P3 M1 P5 P9x Z1 Z5 M1 P2e M7 P5 P6 M6 P5 P7 Z5 P6 P7 Z1 Z9xP9 C8 M3 Z1 Z1 Z6 M1 P3 P4 M9xZ3 M5 Z3 D7e M5 Z1 M6 P9x Z6 Z7 M5 P9x M5 P1 M6 P3 C7

Stránka 3

LO 06 24.11.2000


1,25 1,18 1,05 1,02 0,92 0,92 0,91 0,90 0,76 0,70 0,70 0,68 0,64 0,59 0,56 0,56 0,55 0,50 0,49 0,46 0,46 0,45 0,45 0,40 0,40 0,37 0,20 0,14 0,13 0,08

0,4 0,4 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,0

94,4 94,8 95,1 95,4 95,7 96,0 96,3 96,6 96,9 97,1 97,3 97,6 97,8 98,0 98,2 98,3 98,5 98,7 98,8 99,0 99,1 99,3 99,4 99,6 99,7 99,8 99,9 99,9 100,0 100,0

GOPN06 F9

ZÁPADOČESKÁ PAHORKATINA Zastoupení skladby porostních typů v největších cílových HS

Výběr

Cílový HS 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a

* * * * * * * * * * *

ha


C3 D3 D3 P1 M3 P1 M3 Z1 D1 P3 M3 P4 Z1 Z3 D3 P4 M1 Z3 C1 M1 P3 D1 M3 P5 D3 P5 D3 P9x M3 P9x M3 M3 P1 P4 D3 P3e Z3 P1 P4 M3 P5e Z3 Z4 D3 P5e Z1 Z3 P4 M3 P4 P5

Plocha ha 7515,30 2712,39 1151,19 787,54 472,39 429,45 406,52 401,81 392,46 377,75 358,10 309,94 287,47 214,02 200,18 179,51 142,68 105,23 95,41 90,64 72,00 60,84 56,65 54,70 50,96 50,77

Zastoupení Naplnění % % 40,2 40,2 14,5 54,8 6,2 60,9 4,2 65,2 2,5 67,7 2,3 70,0 2,2 72,2 2,2 74,3 2,1 76,4 2,0 78,4 1,9 80,4 1,7 82,0 1,5 83,6 1,2 84,7 1,1 85,8 1,0 86,7 0,8 87,5 0,6 88,1 0,5 88,6 0,5 89,1 0,4 89,4 0,3 89,8 0,3 90,1 0,3 90,4 0,3 90,6 0,3 90,9

Plocha

Cílový HS 13a

LO 06 24.11.2000

Naplnění %

8000,00

100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0

6000,00 4000,00 2000,00 0,00 C3

Výběr * * * * * * * * * * *

D3

D3 P1 M3 P1 M3 Z1 D1 P3 M3 P4 Z1 Z3 D3 P4 M1 Z3

Cílový HS 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a


C3 D3 M3 P1 D3 P1 C1 Z1 Z3 M3 Z1 D1 M1 P3 D1 P3 M1 Z3 M3 P5 M3 P4

Plocha ha 5447,68 2244,29 1247,85 1153,75 1071,88 902,09 872,62 831,74 776,39 724,05 593,55 418,87 344,51

Stránka 1

C1

Zastoupení Naplnění % % 24,7 24,7 10,2 34,9 5,7 40,6 5,2 45,8 4,9 50,7 4,1 54,8 4,0 58,7 3,8 62,5 3,5 66,0 3,3 69,3 2,7 72,0 1,9 73,9 1,6 75,5

GOPN06 F9


Výběr

ha

Cílový HS 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a

Plocha ha 261,00 205,16 161,22 156,98 146,83 136,21 121,64 118,63 113,76 111,29 103,12 102,72 98,21 96,45 96,29 92,52 87,22 83,70 71,09 69,81 69,24 65,32 60,87 60,81 58,61 54,49 50,64


D3 P4 D3 P5 D5 M3 Z3 P1 P5 M3 P1 P4 Z3 Z5 M3 P1 P5 C5 Z3 P1 P4 M1 P3 P5 Z1 P3 P5 M3 P9x M3 P4 P5 Z1 Z3 P5 Z3 P4 P5 Z1 Z3 P4 M1 P5 D3 P9x M1 P3 P4 M5 P3 M3 Z5 Z3 P1 Z3 Z4 Z1 P3 P4 D1 P4 Z5 P1 P3

Cílový HS 23a

LO 06 24.11.2000

Zastoupení Naplnění % % 1,2 76,7 0,9 77,6 0,7 78,3 0,7 79,1 0,7 79,7 0,6 80,3 0,6 80,9 0,5 81,4 0,5 81,9 0,5 82,4 0,5 82,9 0,5 83,4 0,5 83,8 0,4 84,3 0,4 84,7 0,4 85,1 0,4 85,5 0,4 85,9 0,3 86,2 0,3 86,5 0,3 86,9 0,3 87,1 0,3 87,4 0,3 87,7 0,3 88,0 0,3 88,2 0,2 88,4

Plocha

Naplnění

% 80,0

6000,00 5000,00 4000,00 3000,00 2000,00 1000,00 0,00

60,0 40,0 20,0 0,0 C3

Výběr * * * * * * * * * *

D3

M3 P1 D3 P1

Cílový HS 27b 27b 27b 27b 27b 27b 27b 27b 27b 27b 27b 27b

C1

Z1 Z3 M3 Z1


C3 D3 C1 M3 P1 D3 P1 M1 P3 D1 D1 P3 M3 Z1 M1 Z3 Z1 Z3 M3 P4

Plocha ha 1717,30 1038,79 851,97 670,41 651,56 589,87 574,82 532,61 506,32 440,47 419,26 129,77

Stránka 2

D1

M1 P3 D1 P3 M1 Z3

Zastoupení Naplnění % % 16,3 16,3 9,9 26,1 8,1 34,2 6,4 40,6 6,2 46,7 5,6 52,3 5,5 57,8 5,1 62,8 4,8 67,6 4,2 71,8 4,0 75,8 1,2 77,0

GOPN06 F9


Výběr

* * * * * * * * * *

Cílový HS 27b 27b 27b 27b 27b 27b 27b 27b 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a


M3 P5 D3 P5 D3 P4 M3 M3 P9x M1 P3 P5 M1 P3 P4 Z3 P1 P5 C3 C1 D1 D3 D1 P3 M1 P3 D3 P1 M3 P1 Z1 Z3 M1 Z3 M3 Z1 D1 P4 M1 P3 P4 M3 P5 M1 P4 D3 P4 M3 P4 M1 P5 Z1 P3 P5 Z1 P3 D3 P5 Z3 P1 P4 Z3 P1 P5 M1 M1 P3 P5 Z1 P3 P4 Z1 Z3 P5 Z1 Z3 P4 D1 P5 C5 M3 P9x M3 M1 P6 Z3 P1 M3 P1 P4 Z1 P3 P9x D3 P9x Z3 Z5 D5 Z5 P1 P3 M3 P1 P5 Z1 Z5 P3

Plocha ha 108,63 95,09 88,63 74,80 61,93 54,98 51,00 50,09 4839,62 4057,75 2547,09 1989,60 1957,94 1781,45 1282,77 1121,08 1096,10 1033,55 871,31 279,53 259,63 258,80 214,93 192,97 185,37 184,53 183,97 168,27 157,38 151,13 140,20 133,73 120,12 117,53 110,75 110,55 101,49 100,52 97,45 95,93 85,81 83,78 82,66 70,95 59,07 57,42 53,68 52,64 52,42 50,43

Stránka 3

Zastoupení Naplnění % % 1,0 78,0 0,9 78,9 0,8 79,8 0,7 80,5 0,6 81,1 0,5 81,6 0,5 82,1 0,5 82,6 16,0 16,0 13,4 29,4 8,4 37,9 6,6 44,4 6,5 50,9 5,9 56,8 4,2 61,1 3,7 64,8 3,6 68,4 3,4 71,8 2,9 74,7 0,9 75,6 0,9 76,5 0,9 77,3 0,7 78,1 0,6 78,7 0,6 79,3 0,6 79,9 0,6 80,5 0,6 81,1 0,5 81,6 0,5 82,1 0,5 82,6 0,4 83,0 0,4 83,4 0,4 83,8 0,4 84,2 0,4 84,5 0,3 84,9 0,3 85,2 0,3 85,5 0,3 85,8 0,3 86,1 0,3 86,4 0,3 86,7 0,2 86,9 0,2 87,1 0,2 87,3 0,2 87,5 0,2 87,6 0,2 87,8 0,2 88,0

LO 06 24.11.2000

GOPN06 F9


Plocha

Cílový HS 43a

ha

LO 06 24.11.2000

Naplnění %

6000,00 5000,00 4000,00 3000,00 2000,00 1000,00 0,00

80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 C3

Výběr * * * *

* * * *

C1

Cílový HS 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a

D1

D3

D1 P3


C1 D1 D1 P3 M1 P3 C3 M1 P5 M1 Z3 D1 P4 M3 Z1 D1 P5 Z1 Z3 D3 P1 D3 M3 P1 M1 P4 M1 P6 C5 M1 Z1 Z5 D1 P6 Z1 P3 P5 M5 P1 M1 P9x M1 P3 P5 M1 P3 P4 D5 D1 P9x Z1 P3 P4 D1 P2 Z1 P3 C1 D1 M1 P3 D1 P3 M1 P5 M1 Z3 M1 D1 P5 C3 Z1 Z3 D3 M3 Z1

M1 P3

D3 P1

Plocha ha 3498,32 2132,49 604,55 515,03 287,92 261,54 242,01 227,75 198,91 197,49 197,18 196,44 194,53 187,10 175,96 171,86 129,52 128,99 111,95 109,04 93,50 83,12 77,72 77,23 72,14 65,58 64,62 62,78 56,82 55,17 1725,04 977,59 350,04 277,19 159,89 125,08 113,15 107,01 98,59 93,67 83,41 74,95

Stránka 4

M3 P1

Z1 Z3

M1 Z3

Zastoupení Naplnění % % 25,5 25,5 15,6 41,1 4,4 45,5 3,8 49,3 2,1 51,4 1,9 53,3 1,8 55,1 1,7 56,7 1,5 58,2 1,4 59,6 1,4 61,1 1,4 62,5 1,4 63,9 1,4 65,3 1,3 66,6 1,3 67,8 1,0 68,8 0,9 69,7 0,8 70,5 0,8 71,3 0,7 72,0 0,6 72,6 0,6 73,2 0,6 73,7 0,5 74,3 0,5 74,7 0,5 75,2 0,5 75,7 0,4 76,1 0,4 76,5 27,9 27,9 15,8 43,7 5,7 49,4 4,5 53,9 2,6 56,4 2,0 58,5 1,8 60,3 1,7 62,0 1,6 63,6 1,5 65,1 1,4 66,5 1,2 67,7

AVB

HS 13a 13a 13a 13a 13a

dřev SM SM SM SM SM

0,0 B14

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

%

PT 1 1 1 1 1

GOPN07 F6

B16

ha 353,65 340,70 226,05 186,47 186,92

skladba C1 D1 P3 M1 Z3 M3 Z1 Z1 Z3

B18

% 1,9 2,3 2,0 2,5 2,2

B20

max B22 B20 B22 B22 B22

prum 22 21 22 22 22

B16 2,2 2,2 0,9 3,2 1,7

B18 8,2 16,4 12,9 12,9 6,9

B22

Stránka 1

B24

B26

SM v cílovém HS 13a

B14 0,1 0,0 0,0 0,3 1,5

B20 21,7 28,1 25,3 21,7 24,2

ZÁPADOČESKÁ PAHORKATINA Růstové poměry dle četností AVB

B28

B22 27,1 26,0 27,0 27,0 35,0

B30

B24 25,7 20,6 20,2 19,7 20,3

B32

B26 10,8 4,8 11,8 12,2 6,6

B28 3,4 1,2 1,9 2,1 1,3

B34

B30 0,6 0,0 0,0 0,8 1,3

Z1 Z3

M3 Z1

M1 Z3

D1 P3

C1

B32 0,3 0,6 0,0 0,1 0,8

LO 06 29.5.2000 B34 0,0 0,0 0,0 0,0 0,3

AVB

PT 3 3 3 3 3 3 3 3 3

AVB

HS 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a

0,0 B12

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

%

dřev BO BO BO BO BO BO BO BO BO

GOPN07 F6

0,0 B12

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

%

ha 7442,84 2356,17 914,01 312,54 146,02 520,16 269,91 279,13 186,88

B14

B14

skladba C3 D3 D3 P1 D3 P4 M1 Z3 M3 P1 M3 P4 M3 Z1 Z1 Z3

B16

% 40,2 14,5 6,2 2,1 2,0 4,2 2,2 2,5 2,2

prum 19 20 21 19 21 21 19 21 21

B12 0,9 0,4 0,0 1,5 0,7 0,0 0,8 0,0 0,0

B14 4,3 4,0 0,6 1,3 0,0 0,1 9,5 0,0 0,4

B16 15,7 11,2 3,2 21,9 2,6 2,8 15,1 1,3 1,9

B18 27,8 23,6 15,0 26,6 8,9 17,6 37,1 8,4 11,1

B18

B20

B22

B18

Stránka 2

B20

B22

BO majoritní a základní v cílovém HS 13a

B16

BO čistá a dominantní v cílovém HS 13a

max B20 B20 B20 B18 B22 B20 B18 B20 B20


B24

B24

B20 30,6 32,5 42,8 24,2 21,5 36,4 19,5 38,9 46,4

B22 16,6 21,2 29,4 21,1 42,5 30,5 10,8 27,2 29,1

B26

B26

B24 3,4 6,0 6,8 3,2 22,8 10,3 4,8 21,0 8,9

B28

B26 0,6 1,0 2,2 0,3 1,0 2,5 1,5 3,3 1,6

B28

B28 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,8 0,0 0,8

Z1 Z3

M3 Z1

M3 P4

M3 P1

M1 Z3

D3 P4

D3 P1

D3

C3

LO 06 29.5.2000

AVB

AVB

HS 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a

PT 1 1 1 1 1 1 1

0,0 B14

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

%

0,0 B14

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

%

dřev SM SM SM SM SM SM SM

GOPN07 F6

ha 1054,07 724,60 575,40 509,66 349,21 343,91 414,22

B16

B16

skladba C1 D1 D1 P3 M1 P3 M1 Z3 M3 Z1 Z1 Z3

B18

B18

% 4,9 3,8 3,3 3,5 2,7 4,0 4,1

prum 22 23 22 23 22 23 23

B14 0,4 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0

B16 0,5 0,0 0,8 0,1 0,0 0,0 0,5

B18 5,1 4,4 4,9 1,8 8,9 2,7 2,0

B20 17,8 17,3 20,6 21,3 22,7 18,7 14,9

B22

B24

B26

B20

B22

Stránka 3

B24

B26

SM majoritní a základní v cílovém HS 23a

B20

SM čistý a dominantní v cílovém HS 23a

max B22 B24 B22 B22 B22 B24 B22

ZÁPADOČESKÁ PAHORKATINA Růstové poměry dle četností AVB B22 40,4 27,5 38,7 35,7 29,5 24,4 35,3

B28

B28

B24 24,8 35,2 25,7 26,1 22,5 34,0 31,0

B30

B30

B26 8,0 11,6 7,7 12,6 10,4 13,5 13,6

B28 2,0 2,6 1,4 2,1 4,2 4,9 2,4

B32

B32

B30 0,8 1,3 0,2 0,3 1,8 0,2 0,1

Z1 Z3

M3 Z1

M1 Z3

M1 P3

D1 P3

D1

C1

B32 0,1 0,2 0,0 0,1 0,0 1,7 0,2

LO 06 29.5.2000

AVB

AVB

HS 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a

PT 3 3 3 3 3 3 3

prum 21 21 22 22 22 22 22

B14 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

B16 3,1 0,7 1,4 0,6 0,3 0,1 0,9

B18 19,0 8,4 7,0 3,4 6,7 4,4 7,1

B20 36,2 37,1 26,0 26,0 32,0 17,3 21,8

B22

B24

B26

B20

B22

B24

B26

BO základní a majoritní v cílovém HS 23a

B20

BO čistá a dominantní v cílovém HS 23a

max B20 B22 B22 B22 B22 B22 B22

B22 31,6 39,0 40,6 36,1 40,6 45,3 36,0

B28

B28

B24 8,4 12,7 23,1 25,4 16,0 27,4 28,6

B30

B30

B26 1,2 2,0 1,9 8,5 4,0 5,4 5,7

B28 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0

B32

B32

B30 0,0 0,0 0,0 0,0 0,4 0,0 0,0

M1 Z3

D3 P1

D3

C3

B32 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 B14

10,0

Stránka 4

Z1 Z3

M3 Z1

B18

B18

% 24,7 10,2 5,2 2,7 5,7 4,0 4,1

20,0

B16

B16

skladba C3 D3 D3 P1 M1 Z3 M3 P1 M3 Z1 Z1 Z3

LO 06 29.5.2000

M3 P1

ha 5383,68 1939,69 918,51 231,45 826,40 515,56 415,64


30,0

40,0

50,0

%

0,0 B14

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

%

dřev BO BO BO BO BO BO BO

GOPN07 F6

AVB

HS 27b 27b 27b 27b 27b 27b

dřev SM SM SM SM SM SM

0,0 B14

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

%

PT 1 1 1 1 1 1

GOPN07 F6

ha 837,69 501,78 422,74 393,97 262,30 196,20

B16

skladba C1 D1 D1 P3 M1 P3 M1 Z3 M3 Z1

B18

% 8,1 5,5 5,1 5,6 4,2 4,8

max B22 B24 B24 B22 B22 B24

B20

prum 23 24 23 23 23 23

B16 1,1 1,3 0,0 0,1 0,1 0,6

B18 2,6 1,1 6,7 2,7 4,7 6,9

B22

Stránka 5

B24

SM v cílovém HS 27b

B14 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0

B26

B20 10,1 10,5 14,4 15,9 25,7 20,7

ZÁPADOČESKÁ PAHORKATINA Růstové poměry dle četností AVB B22 32,3 22,7 25,8 32,0 28,8 27,5

B28

B24 27,1 34,6 31,2 25,6 18,0 33,2

B30

B26 19,7 21,2 14,2 18,5 15,3 6,9

B28 6,0 6,1 6,0 2,4 3,6 2,5

B32

B30 1,0 2,2 1,3 2,8 3,5 0,2

M3 Z1

M1 Z3

M1 P3

D1 P3

D1

C1

B32 0,1 0,2 0,5 0,0 0,3 1,3

LO 06 29.5.2000

AVB

HS 27b 27b 27b 27b 27b 27b

dřev BO BO BO BO BO BO

0,0 B12

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

%

PT 3 3 3 3 3 3

GOPN07 F6

ha 1693,98 894,80 513,78 154,59 170,67 302,06

B14

skladba C3 D3 D3 P1 M1 P3 M1 Z3 M3 Z1

B16

% 16,3 9,9 6,2 5,6 4,2 4,8

max B22 B22 B22 B22 B22 B22

B18

prum 21 21 21 23 23 22

B12 0,1 0,6 0,0 0,0 0,0 0,0

B14 0,3 0,5 0,2 0,1 0,8 0,0

B20

Stránka 6

B22

BO v cílovém HS 27b

B00 1,54 0 0 0 0 0

B24

B16 2,2 2,9 1,1 1,5 0,2 0,6


B26

B20 30,4 30,8 37,5 14,3 15,2 25,4

B28

B22 36,9 41,2 38,0 41,5 44,0 38,9

B24 10,9 10,2 13,9 24,6 23,9 26,9

B30

B26 2,2 2,2 3,7 12,4 9,2 2,4

M3 Z1

M1 Z3

M1 P3

D3 P1

D3

C3

B28 0,1 0,3 0,5 2,1 0,8 1,4

LO 06 29.5.2000 B30 0,0 0,0 0,0 0,2 2,8 0,0

AVB

HS 43a 43a 43a 43a 43a 43a

dřev SM SM SM SM SM SM

0,0 B14

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

%

PT 1 1 1 1 1 1

GOPN07 F6

ha 3986,23 2201,01 1557,87 1185,41 611,74 503,15

B16

skladba C1 D1 D1 P3 M1 P3 M1 Z3 Z1 Z3

B18

% 13,4 8,4 6,5 5,9 3,4 3,6

max B24 B24 B24 B24 B24 B24

B20

prum 24 24 24 24 24 24

B16 0,2 0,3 0,1 0,5 0,0 0,1

B18 1,0 0,1 1,2 0,3 0,9 0,2

B22

Stránka 7

B24


B14 0,0 0,0 0,0 0,3 0,0 0,0

B26

B20 5,1 5,4 6,6 4,0 6,1 4,7


B28

B24 35,4 37,1 36,9 36,7 40,1 43,3

B30

B26 26,7 26,5 23,2 24,1 18,8 21,4

B28 8,8 8,9 7,8 9,3 11,1 8,3

B32

B30 2,6 2,7 0,8 3,1 0,4 1,5

Z1 Z3

M1 Z3

M1 P3

D1 P3

D1

C1

B32 0,5 0,4 0,0 0,0 0,0 0,2

LO 06 29.5.2000

AVB

HS 43a 43a 43a 43a 43a 43a

dřev BO BO BO BO BO BO

0,0 B14

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

%

PT 3 3 3 3 3 3

GOPN07 F6

ha 4782,04 1734,80 1024,51 401,60 751,05 499,32

B16

skladba C3 D3 D3 P1 M1 Z3 M3 P1 Z1 Z3

B18

% 16,0 6,6 4,2 3,4 3,7 3,6

max B22 B22 B22 B22 B22 B22

B14 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0

B16 0,8 0,6 0,2 0,0 0,3 0,4

B18 7,6 3,3 1,0 0,8 2,2 2,6

Stránka 8

B22

BO v cílovém HS 43a

B20

prum 22 22 23 23 22 23

B24

B20 28,2 20,1 13,7 10,5 18,1 15,2


B26

B22 43,1 47,5 39,2 36,9 41,9 42,2

B24 17,2 23,4 38,0 36,7 29,1 31,7

B28

B26 2,8 4,1 6,6 14,9 7,2 6,3

B28 0,1 0,7 1,0 0,3 1,0 1,7

B30

B30 0,1 0,1 0,4 0,0 0,2 0,0

Z1 Z3

M3 P1

M1 Z3

D3 P1

D3

C3

LO 06 29.5.2000

AVB

AVB

HS 45 45 45 45 47a 47a 47a 47a

dřev SM SM SM SM SM SM SM SM

60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 B18

%

0,0 B18

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

%

PT 1 1 1 1 1 1 1 1

GOPN07 F6

B20

B20

ha 3451,25 1841,07 479,63 343,99 1699,96 844,27 218,82 229,52

skladba C1 D1 D1 P3 M1 P3 C1 D1 D1 P3 M1 P3

B22

B22

% 25,5 15,6 4,4 3,8 27,9 15,8 4,5 5,7

max B26 B26 B24 B26 B26 B26 B26 B26

B24

B24

prum 26 26 25 25 26 26 26 26

B20 0,7 1,0 1,9 2,9 0,2 1,1 0,4 0,8

B22 6,5 7,2 10,4 8,5 1,8 2,2 2,0 3,1

B28

B26

Stránka 9

B28


B26

SM v cílovém HS 45

B18 0,2 0,2 1,1 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0

B30

B30

B24 24,6 24,9 37,6 32,8 21,7 22,5 26,3 23,4

ZÁPADOČESKÁ PAHORKATINA Růstové poměry dle četností AVB B26 36,4 40,1 26,7 35,2 44,8 43,6 39,4 54,1

B32

B32

B28 20,5 17,2 14,7 15,3 21,6 21,0 29,6 13,2

B34

B34

B30 8,7 6,3 5,7 4,3 8,2 6,1 2,3 5,4

B32 2,1 3,0 1,8 0,7 1,6 3,2 0,0 0,1

B36

B36

B34 0,3 0,0 0,1 0,0 0,1 0,1 0,0 0,0

M1 P3

D1 P3

D1

C1

M1 P3

D1 P3

D1

C1

B36 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,0

LO 06 29.5.2000

GOPN04 F22

ZÁPADOČESKÁ PAHORKATINA Spektrum lesních typů

Cílový HS

Lesní typ

1a 1a 1a 1a 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1b 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1c 1d 1f 1f 1g 1g 1g 1g 1g 1g 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a

0Z1 0Z0 0Z2 0Z3 1Z7 1Z1 1Z3 2Z2 1Z0 2Y9 2Z4 2Z3 2Z0 1Z5 2Z9 1Z9 2Z1 3Y0 3Y9 3Z8 3Y1 3Z0 3Z2 3Z1 5Y0 1J0 1J5 3J4 3J0 3J9 3J1 5J1 3J3 0K1 0M0 0K3 0Q1 0Q2 0Q5 0K5 0M2 0Q0 0M5 0M3 0K0 0O9 0M1 0K9 0K2 0M6 0K7

Plocha ha 135,21 181,76 25,80 13,00 0,98 178,44 144,13 127,61 64,53 63,20 48,35 47,37 7,88 3,40 3,01 2,82 1,51 0,52 77,76 27,01 11,32 4,91 2,41 1,69 0,86 0,78 11,10 2,46 260,62 29,87 8,37 7,00 2,54 1,09 5200,44 4614,37 4412,43 1608,86 1204,66 863,60 659,20 167,72 34,21 30,24 9,60 8,91 6,46 3,97 1,50 0,99 0,67 0,38

Cílový HS 13a 13c 13c 13c 19a 19a 19b 19b 21a 21a 21a 21a 21a 21b 21b 21b 21b 21b 21b 21b 21b 21b 21b 21b 21b 21b 21b 21b 21b 21b 21b 21b 23 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a 23a

Lesní typ 0Q3 1M5 1M3 1M1 2L1 1L2 3U1 3U0 2K9 2N1 2N3 2N2 2M9 2C0 2C3 2C9 1C2 2A0 1A3 2C2 2C1 1C3 2A1 1C1 2A3 2A6 1A1 2C7 1A2 2C4 1C9 2A2 2K3 2I1 2I2 3M3 2M3 2K5 2K1 2M1 1K3 1I2 3M1 1I1 2K2 3M0 3M4 1I4 2K4 2M0 2I3 Stránka 1

Plocha ha 0,30 38,55 33,78 0,75 101,83 1,27 2,86 2,72 250,80 43,58 21,72 17,00 2,07 932,87 732,93 494,25 231,31 118,14 61,23 42,72 10,98 4,91 4,78 4,32 3,77 1,69 0,93 0,82 0,81 0,64 0,38 0,28 82,11 9327,33 6067,03 2698,37 1575,59 1440,12 363,02 288,61 147,81 121,84 90,66 39,10 13,27 7,27 3,19 1,06 0,98 0,37 0,16 0,12

LO 06 23.11.2000 Cílový HS 23a 23b 23b 23b 23b 23b 23b 23b 25a 25a 25a 25a 25a 25a 25b 25b 25b 25b 27a 27a 27a 27b 27b 27b 27b 27b 27b 27b 27b 27b 27b 27b 27b 27b 27b 27b 27b 29a 29a 29a 29a 29b 29b 29b 29b 31a 31b 31b 31b 31b 31b 31b

Lesní typ 2M2 2S3 2S0 2S2 2S1 2SO 1S1 1S2 2H1 2H6 2D1 2B2 2D0 2D2 1O6 2O7 2O1 1O1 1Q1 1Q6 1Q2 3P1 2Q1 5Q1 4Q1 2P1 3Q1 4Q4 2Q2 3P2 4Q0 3Q0 3P9 2Q7 3P3 2Q6 2Q3 1G2 1G1 1T1 1G0 3L1 3L2 5L5 3L3 3A9 3C2 3C4 3C9 3C3 3C0 3C1

Plocha ha 0,05 98,68 83,35 26,89 15,66 7,71 0,47 0,22 167,79 84,97 65,27 48,27 2,49 0,39 50,94 38,12 9,78 0,43 148,24 14,54 4,29 3460,38 2206,80 1743,96 1459,61 1163,07 603,17 21,14 8,79 2,68 1,43 0,83 0,68 0,42 0,35 0,22 0,10 229,54 19,25 10,92 2,75 271,13 2,56 1,08 0,24 1,56 467,07 104,64 26,75 1,31 1,24 0,66

GOPN04 F22 Cílový HS 39a 39a 39a 39a 39a 39a 39a 39b 41a 41a 41a 41a 41a 41a 41a 41a 41a 41a 41a 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 45 45 45 45 45

ZÁPADOČESKÁ PAHORKATINA Spektrum lesních typů Lesní typ 0G0 3T1 0G5 0G1 5T3 0T5 3T3 5R1 3N2 3K9 3N9 4N2 3N0 3N1 4N1 3N5 4N9 3N3 4N3 3A1 4A1 3S9 3F9 3A2 3F1 3A3 4S9 3A0 3F0 3A4 3F3 3F4 3F5 3I1 3K3 3I4 3K0 3K1 3K6 3I0 3K5 3K4 4K1 3I2 3K2 4K3 4I1 3S1 3H1 3S2 4S2 4S1

Plocha ha 26,88 22,62 6,27 4,91 3,17 2,80 0,10 0,98 712,60 500,23 145,75 72,34 34,58 13,69 11,75 1,00 0,77 0,60 0,58 1020,14 627,00 161,03 102,80 64,82 26,34 17,75 17,65 5,12 3,27 1,83 1,66 0,85 0,64 11177,57 16292,57 1404,91 373,08 335,67 278,60 222,14 149,86 133,04 84,24 35,70 15,17 2,60 1,99 0,35 5297,37 3784,35 2741,45 524,33 425,72

Cílový HS 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47a 47b 47b 51a 51a 51a 51b 51b 53 53 53 55 55 55 55 55 55 55 57 57a 57a 57a

Lesní typ 4B1 3H5 3D0 3B1 4B4 3S4 3B2 3S3 3B3 3S0 3S5 3H3 3H6 3BO 4S7 3D1 3B4 3H 3H2 4B2 3O6 4O1 3O7 3O1 3V1 3O2 3O5 4O2 4O6 3O9 3V2 3O4 4P1 4P3 5N0 5N3 5N4 5A1 5S9 5K1 5K3 5I1 5S1 5B6 5D4 5S2 5H2 5S7 5D1 5O1 5V1 5V2 Stránka 2

Plocha ha 275,34 261,49 242,51 210,23 88,70 52,64 29,48 19,31 14,37 11,45 7,11 6,40 4,35 1,45 1,24 1,02 0,93 0,87 0,67 0,48 3957,03 2139,64 184,70 45,19 44,68 12,43 8,79 7,25 5,36 4,21 0,78 0,57 2451,97 0,14 82,57 74,73 3,50 0,97 0,14 256,09 17,92 1,48 223,29 19,06 13,26 8,35 3,69 2,92 1,25 376,13 648,30 30,05 23,35

LO 06 23.11.2000 Cílový HS 57a 57a 57b 57b 57b 59a 59a 59a 59a 59a 59a 59a 59a 59a 59b 59b 79a

Lesní typ 5V0 5O6 5P1 6P2 6P1 4G1 6G0 5G1 6G1 2G3 6G6 4G2 3G1 5G2 4R0 4R1 7G2

Plocha ha 5,41 3,62 528,52 6,92 0,45 201,77 179,07 140,44 6,65 3,22 2,28 1,47 0,32 0,07 10,80 3,02 0,57


Příloha č. 5 Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa


Přílohy

Poř. Čís. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ

okr

LO:06

V PYTLI ČERNOBLATA 340601101/98 V OLŠINÁCH 340602705/35 340602201/99 340602701/43 340602701/44 340602701/67 340602801/5 NAD RYBNÍKEM SEMENNY SAD 340603401/39 340604001/1 340609002/8 340604501/20 NEBÍLOVSKÝ BOREK 340605301/12 340605301/13 340605301/14 340605301/15 340605301/16 340605601/14 340608602/18 340606001/72 VYSOKÁ NA KOCANDĚ 340608301/62 340608601/27 340608701/21 340608701/23

Název BOŽKOV DOBŘANY DOBŘANY HOŘÍKOVICE U CHOTĚŠOVA HOŘÍKOVICE U CHOTĚŠOVA CHLUMČANY U PŘEŠTIC CHOTĚŠOV CHOTĚŠOV CHOTĚŠOV CHVÁLENICE KOTOVICE KOTOVICE KOTOVICE LETKOV LHŮTA U TYMÁKOVA LOSINÁ U PLZNĚ NEBÍLOVSKÝ BOREK NEBÍLOVY NEBÍLOVY NEBÍLOVY NEBÍLOVY NEBÍLOVY NETUNICE NEZBAVĚTICE NOVÁ VES U PLZNĚ ROBČICE U ŠTĚNOVIC STARÝ PLZENEC STOD ŠŤÁHLAVY ŠTĚNOVICE ŠTĚNOVICE


číslo BC 6503 8 98 34 35 99 43 44 67 5 33 37 39 1 8 20 19 12 13 14 15 16 14 18 72 6 3 62 27 21 23 schv. UP ANO NE ANO NE NE ANO ANO ANO NE ANO ANO NE NE ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE NE ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES PLZEN 6-5 STRIBRO 0-9 PRESTICE 0-1 STRIBRO 5-6 STRIBRO 4-7 PRESTICE 0-0 STRIBRO 4-8 STRIBRO 3-8 STRIBRO 3-9 BLOVICE 7-0 STRIBRO 5-7 STRIBRO 5-8 STRIBRO 5-8 PLZEN 6-6 PLZEN 5-7 PLZEN 7-9 BLOVICE 7-0 BLOVICE 8-1 BLOVICE 7-1 BLOVICE 7-1 BLOVICE 8-0 BLOVICE 8-0 BLOVICE 8-1 PLZEN 6-9 STRIBRO 2-7 PLZEN 9-9 PLZEN 6-7 STRIBRO 4-9 PLZEN 6-9 PLZEN 8-9 PLZEN 8-8

SMO

Plocha Poznámka PUPFL 10,98 PLZEŇ 26,16 18,37 8,55 15,94 6,27 16 11,67 13,01 24,72 7,97 5,16 23,94 11,87 26,32 11,89 14,34 6,52 19,32 4,95 13,07 11,16 3,49 15 22,77 40,6 13,9 13,01 3,66 19,68 4,65

mapa ÚSES

Poř. Čís. 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62

PJ PJ PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM

okr

LO:06

340609001/9 TÝNECKÉ BŘÍKY U BORKU 340500101/8201 340500101/8202 340500101/8203 340500101/8306 HRÁDECKÁ HODSPODA JIH POD HÁJOVNOU BUKOVÁ U ODKALIŠTĚ 340500403/7201 340500403/7301 340500403/7302 OUHELE SEVER OUHELE JIH POD SILNICÍ NAD SILNICÍ VLKOVA JÁMA 340500407/26 ZÁBĚLÁ 340500407/6502 U HRÁDECKÉ MYSLIVNY HÁJE BRADAVA 340500208/7702 ČERTŮV LES FARSKÁ HORA LETNÁ 340500102/8305 V ZÁMEČKU

Název TYMÁKOV TÝNEC U CHOTĚŠOVA BOLEVEC BOLEVEC BOLEVEC BOLEVEC BOLEVEC BOŽKOV BOŽKOV BOŽKOV BOŽKOV BUKOVEC BUKOVEC BUKOVEC ČERNICE ČERNICE ČERNICE ČERNICE ČERNICE ČERVENÝ HRÁDEK U PLZNĚ ČERVENÝ HRÁDEK U PLZNĚ ČERVENÝ HRÁDEK U PLZNĚ ČERVENÝ HRÁDEK U PLZNĚ KOTEROV KOTEROV KOTEROV LITICE LITICE LOBZY PLZEŇ 1 PLZEŇ 1


číslo BC 9 36 11 8201 8202 8203 8306 6501 6504 7606 7607 7201 7301 7302 7703 7801 8703 8706 8801 26 6405 6502 7506 7608 7701 7702 704 801 7501 8305 9406 schv. UP NE NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES PLZEN 5-7 STRIBRO 4-7 PLZEN 7-2 PLZEN 8-2 PLZEN 8-2 PLZEN 8-1 PLZEN 7-3 PLZEN 6-5 PLZEN 6-5 PLZEN 7-6 PLZEN 7-6 PLZEN 7-3 PLZEN 7-3 PLZEN 7-3 PLZEN 7-7 PLZEN 7-8 PLZEN 8-7 PLZEN 8-8 PLZEN 8-8 PLZEN 6-5 PLZEN 6-4 PLZEN 6-5 PLZEN 6-5 PLZEN 7-6 PLZEN 7-7 PLZEN 7-7 STRIBRO 0-7 STRIBRO 0-8 PLZEN 7-5 PLZEN 8-3 PLZEN 9-3

SMO

Plocha Poznámka PUPFL 7,14 8,62 9,83 9,7 22,54 15,85 11,26 10,3 12,94 5,43 10,42 5,88 1,89 5,45 14,05 12,44 2,11 5,7 0,51 11,65 3,81 9,68 16,51 6,84 9,03 2,3 17,56 14,28 1,64 1,36 15,62

mapa ÚSES

Poř. Čís. 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93

PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM PM PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS

okr

LO:06

HLINIŠTĚ VEJPRNICKÝ POTOK STŘED VEJPRNICKÝ POTOK ZÁPAD 340500303/0603 NOVÁ HOSPODA JIH NOVÁ HOSPODA SEVER 340608201/16 NA SULKOVĚ 340500305/9602 340500305/9603 340500301/9701 340500301/9703 340500301/9704 U BÍLÉ HORY SMOLNÝ POD HOROU U KAPLIČKY ČEMÍNY - LUH K LUHOVU HRACHOLUSKY JZ OD OBCE BŘÍZSKÝ MLÝN BERDOVKA NA ŠIBENICI KOMBERK U KOKOTSKÝCH RYBNÍKŮ HRADIŠTĚ HUNČICE OBORA FRUMŠTEJN NA SEKYŘE BAŽANTNICE ŽELEZNIČNÍ MOST

Název RADČICE SKVRŇANY SKVRŇANY SKVRŇANY SKVRŇANY SKVRŇANY STARÝ PLZENEC VALCHA VALCHA VALCHA VALCHA VALCHA VALCHA BUKOVEC ČEMINY ČEMINY ČEMINY ČEMINY ČERŇOVICE ČERŇOVICE ČESKÁ BŘÍZA DOLANY U PLZNĚ DOLANY U PLZNĚ DOLNÍ VLKÝŠ DÝŠINA DÝŠINA HUNČICE HUNČICE CHRANČOVICE CHRÁST U PLZNĚ CHRÁST U PLZNĚ


číslo BC 304 403 501 603 1501 1502 16 1601 9602 9603 9701 9703 9704 7305 1 2 4 5 5 26 2 9 10 13 17 23 3 20 1 2 4 schv. UP ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO ANO NE NE NE NE NE Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES PLZEN 9-3 STRIBRO 0-5 STRIBRO 0-5 STRIBRO 0-6 STRIBRO 1-5 STRIBRO 1-5 PLZEN 7-8 STRIBRO 1-6 PLZEN 9-6 PLZEN 9-6 PLZEN 9-7 PLZEN 9-7 PLZEN 9-7 PLZEN 7-3 STRIBRO 2-0 STRIBRO 1-0 STRIBRO 2-0 STRIBRO 2-1 MANETIN 5-9 STRIBRO 5-0 PLZEN 7-0 PLZEN 6-1 PLZEN 5-1 STRIBRO 1-2 PLZEN 4-4 PLZEN 5-4 MANETIN 3-9 MANETIN 3-9 MANETIN 4-7 PLZEN 4-2 PLZEN 4-2

SMO


mapa ÚSES

Poř. Čís. 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124

PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS

okr

LO:06

U DOLANSKÉHO MOSTU POD DOLANSKÝM MOSTEM NAD DOLANSKÝM MOSTEM KOUŘIM DOLNÍ HÁJ U CHRÁSTOVA CHLUM POD ŽEL. STANICÍ VĚŽKA U ČERVENÉ PUNČOCHY SMOLNÝ U KAMENOLOMU U HÁJOVNY U OBRÁZKU V HOŘE U KŮŠTÍ POD BRADAVSKOU SKALOU POHODNICE TYMÁKOVSKÁ JÁMA 340705201/2 340705201/3 340705201/5 340705201/7 PEKLO NA CÍSAŘSKÉ V ZÁTOCE NAD FARSKOU LOUKOU U REMÍZKU HŮRKA NOVÝ MLÝN ČELÍN

Název CHRÁST U PLZNĚ CHRÁST U PLZNĚ CHRÁST U PLZNĚ CHRÁST U PLZNĚ CHRÁST U PLZNĚ CHRÁST U PLZNĚ CHRÁST U PLZNĚ CHRÁST U PLZNĚ CHRÁST U PLZNĚ KOŠETICE U HUNČIC KOŠETICE U HUNČIC KOŠETICE U HUNČIC KOŠETICE U HUNČIC KOŠETICE U HUNČIC KŮŠTÍ KŮŠTÍ KYŠICE U PLZNĚ KYŠICE U PLZNĚ KYŠICE U PLZNĚ LÍNĚ LÍNĚ LÍNĚ LÍNĚ LIPNO U HUNČIC LIPNO U HUNČIC LIPNO U HUNČIC LÍŠŤANY LÍŠŤANY LÍŠŤANY LUHOV U LÍŠŤAN LUHOV U LÍŠŤAN


číslo BC 5 6 8 9 10 11 12 13 16 21 22 23 30 31 3 12 27 28 29 2 3 5 7 18 25 29 2 16 19 6 7 schv. UP NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES PLZEN 6-2 PLZEN 5-2 PLZEN 6-2 PLZEN 4-3 PLZEN 6-3 MANETIN 4-9 PLZEN 5-3 PLZEN 5-3 PLZEN 6-2 MANETIN 2-9 STRIBRO 2-0 STRIBRO 2-0 STRIBRO 3-0 STRIBRO 2-1 STRIBRO 1-0 STRIBRO 1-1 PLZEN 6-5 PLZEN 5-5 PLZEN 5-6 STRIBRO 2-7 STRIBRO 1-7 STRIBRO 2-6 STRIBRO 2-6 STRIBRO 3-0 STRIBRO 3-0 STRIBRO 4-1 MANETIN 4-8 MANETIN 4-9 MANETIN 3-9 STRIBRO 5-0 STRIBRO 4-0

SMO


mapa ÚSES

Poř. Čís. 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155

Název

HRACHOLUSKY U DOLAN KYJOVSKÝ LES DOLNÍ KYJOVSKÝ LES NA MŽI U MALÉHO PŘÍT. J OD MALOVIC U ÚSTÍ MALOVICKÉHO P. DO MŽE NA ŠIBENICI 340706601/1 340706601/19 340706601/21 340706601/22 340706601/23 340706601/24 340706601/30 340707501/29 MEZI LESY 340707501/32 U ČERTOVA MLÝNA LUČNÍ POTOK LUHOVÁ 340710701/8 340710701/9 BŘÍZKY 340710701/16 340710701/18 U KŘÍŽKU TOUŠKOVSKÝ LES NA LEŽÁKU 340710201/42 POD KRKAVCEM POD HŮRKOU CHOCHOLKA

okr


LO:06 LUHOV U LÍŠŤAN MALESICE MALESICE MALOVICE U ERPUŽIC MALOVICE U ERPUŽIC MĚSTO TOUŠKOV NÝŘANY NÝŘANY NÝŘANY NÝŘANY NÝŘANY NÝŘANY NÝŘANY PŘEHÝŠOV PŘEHÝŠOV PŘEHÝŠOV SENEC U PLZNĚ TĚCHODĚLY TŘEMOŠNÁ ÚHERCE U NÝŘAN ÚHERCE U NÝŘAN ÚHERCE U NÝŘAN ÚHERCE U NÝŘAN ÚHERCE U NÝŘAN ÚJEZD NADE MŽÍ ÚJEZD NADE MŽÍ VYSOKÁ LIBYNĚ ZBŮCH ZRUČ ZRUČ ZRUČ



Přehled biocenter ÚSES STRIBRO 5-0 STRIBRO 0-2 STRIBRO 0-2 STRIBRO 7-1 STRIBRO 7-1 STRIBRO 2-2 STRIBRO 3-4 STRIBRO 3-5 STRIBRO 3-6 STRIBRO 4-6 STRIBRO 3-4 STRIBRO 4-5 STRIBRO 5-5 STRIBRO 4-6 STRIBRO 5-6 STRIBRO 5-5 PLZEN 7-2 STRIBRO 4-1 PLZEN 7-0 STRIBRO 4-6 STRIBRO 4-6 STRIBRO 4-7 STRIBRO 3-6 STRIBRO 3-6 STRIBRO 3-1 STRIBRO 3-1 PLZEN 6-0 STRIBRO 3-7 PLZEN 9-1 PLZEN 9-1 PLZEN 6-1

SMO


mapa ÚSES

Poř. Čís. 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186

PS PS RO RO RO RO RO RO RO RO RO TC TC TC TC TC KT KT KT KT PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ

okr

LO:06

DRAHOTÍNSKÝ RYBNÍK K DOLANŮM DUBOVÝ VRCH POD TELÍNEM U MLÝNA DOBŘÍSKO U SMĚDČIC CHRÁSTECKÝ VRCH K PASTVIŠTI I. K PASTVIŠTI II. VELKÝ VRCH NA TELETÍNĚ U PEKELSKÉHO P. POD TRATÍ NAD PEKELSKÝM P. Z OD BLAHOÚST U MŽE J OD ŽEL. ZAS. BLAHOUSTY U ÚSTÍ POTOKA Z MALOVIC DO MŽE NA ÚTERSKÉM P. POD PSÍM VRCHEM 340406205/11486 340406205/11488 340406206/9 340406206/11481 340603904/5 340600903/97 340600203/11 340602403/2 340602403/4 340603906/53 340602404/6 340603301/56 340610703/11 340807101/3 340609002/33

Název ZRUČ ŽICHLICE U HROMNIC BUŠOVICE CHRÁST U PLZNĚ CHRÁST U PLZNĚ SMĚDČICE SMĚDČICE STŘAPOLE STŘAPOLE STŘAPOLE STŘAPOLE ERPUŽICE MALOVICE U ERPUŽIC MALOVICE U ERPUŽIC MALOVICE U ERPUŽIC TRPÍSTY PETROVICE U MĚČÍNA PETROVICE U MĚČÍNA RADKOVICE U MĚČÍNA RADKOVICE U MĚČÍNA BZÍ ČEČOVICE HRADIŠŤSKÝ ÚJEZD CHOCENICKÁ LHOTA CHOCENICKÁ LHOTA CHOCENICKÝ ÚJEZD JAROV U BLOVICE KLÁŠTER U NEPOMUKA KOKOŘOV KORNATICE LHŮTA U TYMÁKOVA


číslo BC 8 4 15 3 7 2 20 16 17 18 19 6 13 26 171 12 1486 1488 9 1481 5 97 11 2 4 53 6 56 11 3 33 schv. UP NE NE ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO NE NE NE NE NE ANO NE NE NE Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES PLZEN 6-1 PLZEN 5-0 PLZEN 4-3 PLZEN 4-2 PLZEN 5-2 PLZEN 4-2 PLZEN 4-3 PLZEN 3-2 PLZEN 3-2 PLZEN 3-2 PLZEN 3-3 MANETIN 7-9 MANETIN 7-9 STRIBRO 7-0 STRIBRO 7-0 MANETIN 6-9 NEPOMUK 9-0 NEPOMUK 9-0 NEPOMUK 8-0 NEPOMUK 8-0 BLOVICE 7-6 BLOVICE 1-8 BLOVICE 4-5 BLOVICE 6-5 BLOVICE 6-5 BLOVICE 7-5 BLOVICE 7-7 BLOVICE 4-8 BLOVICE 7-8 BLOVICE 3-0 PLZEN 4-8

SMO

Plocha Poznámka PUPFL 7,37 12,85 13,97 5,95 3,98 6,83 11,88 10,52 5,8 13,72 15,33 9,45 13,08 10,9 24,76 12,09 8,39 SP.POŘÍČÍ 3,37 0,53 2,76 15,99 4,82 1,05 7,06 15,87 1,98 12,93 2,42 13,12 10,64 14,11

mapa ÚSES

Poř. Čís. 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217


okr

LO:06

340600904/86 340600904/98 340604601/17 340604901/15 340604901/60 340604901/61 340605902/6 340605902/7 340605902/8 340605501/49 340605901/3 340605901/43 340605903/2 340605704/24 340606801/53 340600908/18 340607601/1 340608202/28 340608202/32 340607701/89 340607701/90 340607701/92 340605706/21 340605706/44 340605706/45 340608001/59 340608001/65 340608001/66 340608102/6 340608102/20 340603903/7

Název LIŠKOV LIŠKOV LOUŇOVÁ MĚCHOLUPY U BLOVIC MĚCHOLUPY U BLOVIC MĚCHOLUPY U BLOVIC MILÍNOV MILÍNOV MILÍNOV NEPOMUK NEZVĚSTICE NEZVĚSTICE OLEŠNÁ U NEZVĚSTIC PARTOLTICE PRÁDLO PŘEŠÍN SEČ U BLOVIC SEDLEC U ST. PLZENCE SEDLEC U ST. PLZENCE SEDLIŠTĚ NAD ÚSLAVOU SEDLIŠTĚ NAD ÚSLAVOU SEDLIŠTĚ NAD ÚSLAVOU SOBĚSUKY U NEPOMUKA SOBĚSUKY U NEPOMUKA SOBĚSUKY U NEPOMUKA SRBY NAD ÚSLAVOU SRBY NAD ÚSLAVOU SRBY NAD ÚSLAVOU STRUHAŘE STRUHAŘE SVÁRKOV


číslo BC 86 98 17 15 60 61 6 7 8 49 3 43 2 24 53 18 1 28 32 89 90 92 21 44 45 59 65 66 6 20 7 schv. UP NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO ANO ANO ANO NE NE NE NE ANO ANO NE NE NE NE NE ANO NE NE NE NE NE NE Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES BLOVICE 2-9 BLOVICE 2-9 BLOVICE 3-6 BLOVICE 5-7 BLOVICE 5-8 BLOVICE 5-7 BLOVICE 4-1 BLOVICE 4-1 BLOVICE 3-1 NEPOMUK 4-0 BLOVICE 6-1 BLOVICE 5-1 BLOVICE 6-1 NEPOMUK 8-0 BLOVICE 5-9 BLOVICE 2-6 BLOVICE 6-4 PLZEN 5-8 PLZEN 5-8 BLOVICE 3-8 BLOVICE 3-7 BLOVICE 3-7 NEPOMUK 5-0 NEPOMUK 5-1 NEPOMUK 6-1 BLOVICE 4-8 BLOVICE 4-7 BLOVICE 4-8 BLOVICE 4-4 BLOVICE 3-4 BLOVICE 7-8

SMO


mapa ÚSES

Poř. Čís. 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248

PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ RO RO RO RO RO RO RO RO PS

okr

LO:06

340608603/2 340608603/5 340608603/39 340608601/1 340608601/29 340608601/30 340608601/31 340608601/35 340608601/37 340600205/14 340600205/15 340600206/14 340609501/6 340609501/7 340609901/88 340600902/19 340610201/13 340610201/16 340602405/12 340610701/7 340610701/18 340610701/19 340807001/11 340807001/12 340802601/13 340802701/14 340802701/15 340803101/9 340803801/16 340804101/8 HŮRKA

Název ŠŤÁHLAVICE ŠŤÁHLAVICE ŠŤÁHLAVICE ŠŤÁHLAVY ŠŤÁHLAVY ŠŤÁHLAVY ŠŤÁHLAVY ŠŤÁHLAVY ŠŤÁHLAVY ŠTÍTOV U BLOVIC ŠTÍTOV U BLOVIC VLČICE U BLOVIC VLČTEJN VLČTEJN VRČEŇ ZAHRÁDKA U ČÍŽKOVA ZDEMYSLICE ZDEMYSLICE ZHŮŘ ŽINKOVY ŽINKOVY ŽINKOVY KAKEJCOV KAKEJCOV MEŠNO MIROŠOV MIROŠOV NEVID PŘÍKOSICE RAKOVÁ U ROKYCAN BLAŽIM U BEZDRUŽIC


číslo BC 2 5 39 1 29 30 31 35 37 14 15 14 6 7 88 19 13 16 12 7 18 19 11 12 13 14 15 9 16 8 1 schv. UP NE NE NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE NE NE NE ANO ANO NE ANO ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES PLZEN 4-9 BLOVICE 4-0 BLOVICE 4-0 PLZEN 3-9 PLZEN 5-8 PLZEN 5-9 PLZEN 5-9 PLZEN 4-9 PLZEN 4-9 BLOVICE 4-3 BLOVICE 4-3 BLOVICE 5-6 BLOVICE 6-2 BLOVICE 6-3 BLOVICE 3-8 BLOVICE 2-7 BLOVICE 5-3 BLOVICE 5-3 BLOVICE 6-7 NEPOMUK 8-0 NEPOMUK 6-0 NEPOMUK 6-0 BLOVICE 2-0 BLOVICE 2-0 BLOVICE 2-1 PLZEN 2-9 PLZEN 1-9 PLZEN 3-9 BLOVICE 2-0 PLZEN 3-9 MANETIN 7-4

SMO

Plocha Poznámka PUPFL 22,95 37,63 82,45 8,84 7,23 10,65 3,91 10,65 10,56 14,32 19,34 22,64 19,85 4,61 3,33 12,37 14,86 11,21 6,37 11,04 3,62 2,69 19,78 11,01 15,81 13,88 7,38 4,95 24,93 9,62 11,43 STŘÍBRO

mapa ÚSES

Poř. Čís. 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279

Název

U BLAŽIMSKÉHO MLÝNA LESÍK U BUDČE RYBNÍČEK U OSTROVA JZ OD KRSOVA POD OSTROVEM U RYBNÍČKU RUSKÁ DO ROCHLOVA PROTI ÚSTÍ KOZOLUPSKÉHO POTOKA JZ OD MYDLOVAR ÚDOLÍ ÚTERSKÉHO POTOKA POD ROZNĚVICKOU HÁJOVNOU MEZI BLAŽIMÍ A PLÁNÍ POD PLÁNÍ JZ OD ROZNĚVIC ÚSTÍ KOZOLUP. P. DO ÚTERSKÉHO P. V ÚDOLÍ POD OLEŠOVICEMI U POTOKA LUH V OD KŘIVCŮ ÚTERSKÝ P. U ÚSTÍ NEZDICKÉHO P. U D5 J OD BENEŠOVIC ÚSTÍ BJ.LSTR.PŘÍTOKU BJ. LSTR. PŘÍTOK VÝROVSKÉHO P. LESNÍ RYBNÍČEK S OD LOK. U VĚŽE LES BRUSINA J OD RYB.VEL. HOLOS. LES VŘESOVÍ J OD BENEŠOVICE VRCH ŠPIČÁK A NEZDICKÝ P. RYBNÍČKY POD BENZIN. PUMPOU U K.567 V OD BEZDRUŽIC Z OD BEZEMÍNA SLOVANSKÉ HRADIŠTĚ U ŠIPÍNA

okr

PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC

LO:06 BLAŽIM U BEZDRUŽIC BUDEČ U ČÍHANÉ KRSOV KRSOV KRSOV KRSY MYDLOVARY MYDLOVARY MYDLOVARY MYDLOVARY OLEŠOVICE PAKOSLAV PLÁŇ PLÁŇ ROZNĚVICE SVIŇOMAZY ÚTERÝ ÚTERÝ ÚTERÝ ÚTERÝ BENEŠOVICE BENEŠOVICE BENEŠOVICE BENEŠOVICE BENEŠOVICE BENEŠOVICE BEZDRUŽICE BEZDRUŽICE BEZDRUŽICE BEZEMÍN BEZEMÍN


číslo BC 3.1. 5 17 7 8 3 15 311 312 314 1.1 12 6 9 291 1 1.4 1.6. 20 23 172 178 179 81 82 83 18 24 25 23 23 schv. UP NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES MANETIN 7-3 MANETIN 6-4 MANETIN 7-4 MANETIN 7-5 MANETIN 7-5 MANETIN 6-3 MANETIN 7-7 MANETIN 8-7 MANETIN 7-7 MANETIN 8-7 MANETIN 8-4 MANETIN 7-6 MANETIN 6-4 MANETIN 6-4 MANETIN 7-7 MANETIN 7-8 MANETIN 8-3 MANETIN 8-2 MANETIN 8-2 MANETIN 8-3 PRIMDA 2-3 PRIMDA 2-4 PRIMDA 2-4 PRIMDA 3-4 PRIMDA 3-3 PRIMDA 2-4 MANETIN 9-3 MANETIN 9-4 MANETIN 8-3 MANETIN 8-7 MANETIN 8-7

SMO


mapa ÚSES

Poř. Čís. 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310

Název

LESNÍ CEL. U POSEDU Z OD BEZEMÍNA S OD TUNĚCHOD VÝROVSKÝ P. ASI O,5 KM NAD ÚSTÍM ÚSTÍ BJ.LSTR.PŘÍT. DO VÝROVSKÉHO VÝROVSKÝ P. POD VÝROVSKÝM RYB. J OD LOK. U HÁJOVNY U SILNICE SV SVAH VRCHU ZÁŘEČÍ U SIL. U SILNICE CEBIV- ZÁCHLUMÍ U CESTY ČELIV-STARÉ LÁZNĚ NA ČELIVSKÉM POTOCE NAD ČELIVÍ U K. 574 S OD SILNICE LHOTECKÉ RYBNÍČKY U ČERNOŠÍNA NA ČERNOŠÍNSKÉM POTOCE TŘEŠŇOVKA U LUČNÍHO P. U SILNICE POLOUČANY - O. HRADIŠTĚ ÚTERSKÝ POTOK U MRÁZOVA MLÝNA S OD OSADY DLOUHÉ HRADIŠTĚ U DOLNÍHO PLEZOMU U DOLNÍ VÍSKY J OD SILNICE LESTKOV - DOMASLAV NA JZ OKRAJI DOMASLAVI VRCH CHLUM SZ OD ERPUŽIC NA VÝROVSKÉM P. NAD ÚSTÍM HOL.P. HOLOSTŘEVSKÝ VELKÝ RYBNÍK U SAMOTY HOLYNĚ LESNÍ LOK. VYSOKÝ LES Z OD SLAVIC LES V OD VLČKOVA U VESKÉHO P. POD K.581 HORNÍ LES S OD HORNÍHO PLEZOMU NA MŽI NAPROTI SAMOTĚ HOLYNĚ U ÚHLAVKY POD KŘÍŽENÍM SILNICE

okr

TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC

LO:06 BEZEMÍN BROD U STŘÍBRA BROD U STŘÍBRA BROD U STŘÍBRA BROD U STŘÍBRA BROD U STŘÍBRA CEBIV CEBIV ČELIV ČELIV ČERNOŠÍN ČERNOŠÍN ČERNOŠÍN ČERNOŠÍN DLOUHÉ HRADIŠTĚ DLOUHÉ HRADIŠTĚ DLOUHÉ HRADIŠTĚ DOLNÍ PLEZOM DOLNÍ VÍSKA DOMASLAV DOMASLAV ERPUŽICE HOLOSTŘEVY HOLOSTŘEVY HOLYNĚ U SVOJŠÍNA HORNÍ KOZOLUPY HORNÍ KOZOLUPY HORNÍ PLEZOM HORNÍ PLEZOM JEZERCE KLADRUBY U STŘÍBRA


číslo BC 24 115 116 178 78 94 22 26 13 15 1 3 5A 6 19 25 4 35 5 47 52 7 69 80 43 a 29 30 31 33 26 a 123 schv. UP NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES MANETIN 8-7 PRIMDA 2-5 PRIMDA 1-5 PRIMDA 2-4 PRIMDA 3-4 PRIMDA 2-4 MANETIN 9-7 MANETIN 9-8 MANETIN 9-4 TACHOV 0-4 TACHOV 3-7 TACHOV 1-7 TACHOV 2-7 TACHOV 1-8 MANETIN 8-6 MANETIN 7-6 MANETIN 8-5 PRIMDA 4-1 TACHOV 2-5 TACHOV 1-5 TACHOV 1-5 MANETIN 8-9 PRIMDA 4-3 PRIMDA 3-3 PRIMDA 2-1 TACHOV 1-8 TACHOV 1-7 PRIMDA 4-0 PRIMDA 4-0 PRIMDA 1-1 PRIMDA 1-5

SMO


mapa ÚSES

Poř. Čís. 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341

Název

ÚHLAVKA V OSTRÉM OHYBU LÁZSKÝ POTOK POD LÁZEM K.444 J OD D5 MEZI S.Z KLADRUB ÚHLAVKA POD KLADRUBY BRODSKÝ LES, U POLNÍ TRATI U HADOVKY Z OD KOHOUTOVA Z OD KOHOUTOVA ÚDOLÍ HADOVKY JV OD KRASÍKOVA NA ČELIVSKÉM POTOCE J OD OVČÍHO VRCHU NAD SILNICÍ U STARÝCH LÁZNÍ LOK. V JALOVČÍ V SENĚTICKÉM LESE LES SZ OD KOSTELCE LESÍK POD POLNÍ TRATÍ NA SIBIŘI S OD KŘIVCŮ J POD KŘIVCI U PETRSKÉHO P. V OD POLNÍ TRATI KŘÍŽENÍ PETRSKÉHO P. SE SILNICÍ U LESA JZ OD ÚNEHLE (V KŘÍDLECH) SV OD VRCHU STELKA Z OD KŠIC ÚDOLÍ P. Z OD VRCHOLU KŠICKÉHO V. LES S OD LÁZU LES MASTNÍK S OD D5 LES NAD ZÁHOŘÍM U MŽE U ŽEL. ZASTÁVKY OŠELÍN BJ. PSTR. PŘÍTOK PODHÁJSKÉHO P. SOUTOK P.PODHÁJ.S P.OD LESTKOVA PODHÁJSKÝ P. POD VRBICEMI. LES V OD PEKELSKÉHO VRCHU. ÚHLAVKA U LESA JIRNÁ(VÚ) LES U POLNÍ TRATI K SULISLAVI

okr


LO:06 KLADRUBY U STŘÍBRA KLADRUBY U STŘÍBRA KLADRUBY U STŘÍBRA KLADRUBY U STŘÍBRA KLADRUBY U STŘÍBRA KOHOUTOV KOHOUTOV KOKAŠICE KOKAŠICE KOKAŠICE KONSTANTINOVY LÁZNĚ KOSTELEC U STŘÍBRA KOSTELEC U STŘÍBRA KOSTELEC U STŘÍBRA KŘIVCE KŘIVCE KŠICE KŠICE KŠICE KŠICE KŠICE LÁZ U KLADRUB LÁZ U KLADRUB LAŽANY U ČERNOŠÍNA LAŽANY U ČERNOŠÍNA LESTKOV LESTKOV LESTKOV LHOTA U STŘÍBRA LHOTA U STŘÍBRA LHOTA U STŘÍBRA


číslo BC 50 88 89 90 93 8 9 12 14 17 12 133 134 135 19 21 16 21 21 a 3 8 91 92 14 20 46 48 49 103 61 71 schv. UP NE ANO ANO ANO NE NE NE NE NE NE ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO NE NE Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES PRIMDA 0-3 PRIMDA 0-3 PRIMDA 1-4 PRIMDA 0-4 PRIMDA 2-4 TACHOV 1-3 TACHOV 1-3 TACHOV 0-5 MANETIN 9-5 TACHOV 0-4 MANETIN 9-4 STRIBRO 9-6 PRIMDA 0-6 STRIBRO 9-6 MANETIN 9-2 MANETIN 9-3 PRIMDA 0-0 STRIBRO 9-1 STRIBRO 9-0 MANETIN 9-9 MANETIN 9-9 PRIMDA 1-3 PRIMDA 1-4 TACHOV 3-9 TACHOV 3-9 TACHOV 2-4 TACHOV 1-4 TACHOV 2-4 STRIBRO 9-4 STRIBRO 9-3 STRIBRO 7-3

SMO


mapa ÚSES

Poř. Čís. 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372

Název

KAMENNÝ VRŠEK JV OD LHOTY U ÚHLAVKY POD PEKELSKÝM ML. Z OD SAMOTY U POHODNICE LOMSKÝ POTOK POD CESTOU Z OD BENEŠOVIC NA Z OKRAJI TRATI LES U ZASTÁVKY LOM U STŘÍBRA NA BJ.PSTR.PŘÍT.LOMSKÉHO P. SOUTOK LOMSKÉHO P. S BJ. P. LES KLANKA Z OD BENEŠOVIC Z OD LOMNIČKY ZÁDUBSKÝ POTOK POD LOMY SOUTOK HADOVKY SE ZÁDUBSKÝM P. NAD SZ OKRAJEM OSADY LOMY ÚHLAVKA U MILEVSKÉHO LOMU J OD KOČOVSKÉ HÁJENKY RYBNÍČKY ZSZ NAD LŠELÍNEM U ÚSTÍ MALOVICKÉHO P. DO MŽE NA MŽI U MALÉHO P. J OD MALOVIC NA MILEVSKÉM POTOCE NA PRAMENIŠTI Z OD MILEVA Z OD KOČOVSKÉ HÁJENKY VE SVAHU NAD ÚHLAVKOU LESÍK POD POLNÍ TRATÍ NA SIBIŘI S OD VRBICE U STŘÍBRA U OTROČÍNSKÉHO P. NAD SILNICÍ U STARÉ MILÍKOVSKÉ SILNICE J OD SILNICE MILÍKOV- BENEŠOVICE V POLÍCH S OD NOVÉ VSI J OD NYNKOVA NAD ŽEL.TRATÍ U HRADU GUTŠTEJNA ÚTERSKÝ POTOK U MRÁZOVA MLÝNA

okr


LO:06 LHOTA U STŘÍBRA LHOTA U STŘÍBRA LOBZY U OŠELÍNA LOM U STŘÍBRA LOM U STŘÍBRA LOM U STŘÍBRA LOM U STŘÍBRA LOM U STŘÍBRA LOM U STŘÍBRA LOMNIČKA LOMY U DOMASLAVI LOMY U DOMASLAVI LOMY U DOMASLAVI LŠELÍN LŠELÍN LŠELÍN MALOVICE U ERPUŽIC MALOVICE U ERPUŽIC MILEVO MILEVO MILEVO MILEVO MILÍKOV U STŘÍBRA MILÍKOV U STŘÍBRA MILÍKOV U STŘÍBRA MILÍKOV U STŘÍBRA MILÍKOV U STŘÍBRA NOVÁ VES U BEZDRUŽIC NYNKOV OKROUHLÉ HRADIŠTĚ OKROUHLÉ HRADIŠTĚ


číslo BC 97 98 42 174 31 32 33 37 86 9 10 11 13 124 130 132 170 27 102 119 125 127 135 43 45 48 49 27 43 22 25 schv. UP NE ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO NE NE NE NE NE NE ANO NE NE NE Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES STRIBRO 8-4 STRIBRO 9-3 PRIMDA 3-2 PRIMDA 2-2 PRIMDA 3-2 PRIMDA 3-2 PRIMDA 2-2 PRIMDA 2-2 PRIMDA 3-3 MANETIN 9-8 TACHOV 0-6 TACHOV 0-6 TACHOV 0-6 PRIMDA 0-5 PRIMDA 0-6 PRIMDA 0-7 STRIBRO 7-1 STRIBRO 7-1 PRIMDA 0-6 PRIMDA 1-6 PRIMDA 0-5 PRIMDA 1-6 PRIMDA 1-2 PRIMDA 1-3 PRIMDA 1-2 PRIMDA 1-2 PRIMDA 1-3 MANETIN 8-4 PRIMDA 2-1 MANETIN 8-7 MANETIN 7-6

SMO


mapa ÚSES

Poř. Čís. 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403

Název

KOSÍ POTOK U ÚSTÍ TÝNECKÉHO P. POD POLNÍ TRATÍ NAD P. Z OD OSTR. LES POD POLNÍ TRATÍ NA SEKYŘE. MŽE U ŠTURANCKÉHO MLÝNA ČERNOŠÍNSKÝ P. J OD KRÁS. ÚDOLÍ LESÍK "KE SVOJŠÍNU" J OD LAŽAN V STRANA OŠELÍNA NA OTROČÍNSKÉM POTOCE Z OD STŘÍBRSKÉHO VOJ. CVIČIŠTĚ J OKRAJ OSADY POPOV BJ.PSTR.PŘÍTOK HADOVKY NAD ÚSTÍM KLADRUBSKÁ OBORA LES. POROST U OBRÁZKU Z OD ŽĎÁRU NIVA ÚHLAVKY NAD KOPCEM BEZEJMENNÝ RYBNÍČEK U LESA NA ÚHLAVCE U KEČOVSKÉHO MLÝNA SVOJŠÍNSKÉ ČIHADLO J OD PYTLOVA MŽE MEZI ŠTURAN. A VALEČK. ML. ŠÁRKA POD SILNICÍ VRCH PLÁŇ U ŘEBŘÍ LESNÍ CELEK U OBRÁZKU V OD STARÉHO SEDLA NAD SILNICÍ J OD RYBNÍKA BOROVANSKÝ OČÍNSKÁ VÝŠINA Z OD STRAHOVA JV OD OSADY STRAHOV NA ŠPITÁLU POD VOJ. PRASEČÁKEM OKOLÍ PR PETRSKÉ ÚDOLÍ U SILNICE PETRSKÉ ÚDOLÍ - VRANOV KŘIŽOVATKA SIL. MALOVICE-VRANOV K.457 NA VOJ.CVIČIŠTI POD SILNICÍ NA MŽI POD VRBICKOU LÁVKOU

okr


LO:06 OLBRAMOV OSTROVCE OSTROVCE OSTROVCE OSTROVCE OSTROVCE OŠELÍN OTROČÍN U STŘÍBRA OTROČÍN U STŘÍBRA POPOV U STŘÍBRA POTÍN POZORKA U KLADRUB POZORKA U KLADRUB PROSTIBOŘ PROSTIBOŘ PROSTIBOŘ PYTLOV ŘEBŘÍ ŘEBŘÍ ŘEBŘÍ SLAVICE U HOR. KOZOLUP STARÉ SEDLO U TACHOVA STARÉ SEDLO U TACHOVA STRAHOV STRAHOV STŘÍBRO STŘÍBRO STŘÍBRO STŘÍBRO STŘÍBRO STŘÍBRO


číslo BC 25 15 16 22 9 9a 34 35 44 139 6 101 105 141 145 147 11 23 36 40 27 60 a 60 b 19 20 180 186 22 23 38 39 schv. UP NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO NE NE NE ANO ANO Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES TACHOV 3-6 TACHOV 3-9 PRIMDA 2-0 PRIMDA 3-0 TACHOV 2-9 TACHOV 2-9 PRIMDA 3-0 PRIMDA 1-1 PRIMDA 0-1 STRIBRO 8-5 MANETIN 8-4 STRIBRO 9-5 STRIBRO 9-4 PRIMDA 2-6 PRIMDA 3-7 PRIMDA 3-7 PRIMDA 1-0 PRIMDA 2-0 PRIMDA 3-0 PRIMDA 3-1 TACHOV 1-8 PRIMDA 3-6 PRIMDA 3-6 TACHOV 0-6 TACHOV 0-6 PRIMDA 0-2 STRIBRO 9-1 STRIBRO 8-1 STRIBRO 8-1 PRIMDA 0-2 PRIMDA 0-2

SMO

Plocha Poznámka PUPFL 1,65 8,86 18,23 4,7 3,56 1,14 2,4 11,17 14,55 2,06 20,67 8,22 15,55 3,67 2,94 5 14 6,36 1,32 9,98 8,15 15,08 10,6 14,55 13,15 9,23 17,05 12,16 10,11 3,02 6,84

mapa ÚSES

Poř. Čís. 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434

Název

U SILNICE STŘÍBRO - O. U STŘ., K.487 KŘÍŽOVÝ VRCH U STŘÍBRA JANSKÉ RYBNÍČKY OKRAJ LESA S OD SULISLAVI V LESE S OD SULISLAVI LES HARAPASKA VRCH EVANGELISTA Z OD SYTENSKÉHO RYBNÍKA ÚSTÍ KOZOLUP. P. DO ÚTERSKÉHO P. S ÚPATÍ ZADNÍHO KOPCE U SVIŇOMAZ ÚDOLI NA V OD SVIŇOMAZ ÚSTÍ DOLSKÉHO POTOKA NAD KOUPALIŠTĚM PRAMENIŠTĚ BJ. LSTR.P. ČERNOŠ. P. LES U POD BÝV.ŠACHTOU KAZIMÍR LESÍK POD POLNÍ TRATÍ NA SIBIŘI ZA BÝVALÝM DOLEM NOVÉ ŠTĚSTÍ LES NA VRCHU HŮRKA J OD VÍCHOVA LES VALUŠKA KOSÍ POTOK ASI 1 KM NAD ÚSTÍM LOM NA SV ÚBOČÍ VLČÍ HORY TUNĚCHODSKÝ RYBNÍK U SILNICE Z TUNĚCHOD DO PROSTIB. ÚHLAVKA U ÚSTÍ BJ.LSTR.PŘÍTOKU ÚHLAVKA NAD TUNĚCHODY ÚHLAVKA U ÚSTÍ ŠTIPKY ÚSTÍ BJ. LSTR.PŘÍT.OD ČERV.LESA U VSTUPU MALOVICKÉHO P. DO LESA U SOUTOKU VESKÝ POTOK V OD NOVÉ VSI LES U ŠKOLKY S OD VÍCHOVA

okr


LO:06 STŘÍBRO STŘÍBRO SULISLAV SULISLAV SULISLAV SULISLAV SVINNÁ U STŘÍBRA SVINNÁ U STŘÍBRA SVIŇOMAZY SVIŇOMAZY SVIŇOMAZY SVOJŠÍN SVOJŠÍN SVOJŠÍN SYTNO SYTNO SYTNO TĚCHLOVICE U STŘÍBRA TELICE TŘEBEL TŘEBEL TUNĚCHODY U STŘÍBRA TUNĚCHODY U STŘÍBRA TUNĚCHODY U STŘÍBRA TUNĚCHODY U STŘÍBRA TUNĚCHODY U STŘÍBRA ÚNEHLE ÚNEHLE ÚTERÝ VELKÁ VES U DAMNOVA VÍCHOV


číslo BC 54 60 58 62 63 64 57 59 1 10 181 24 25 26 a 104 135 56 15 153 38 2 109 112 121 126 148 17 24 1.2 32 10 schv. UP ANO ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES STRIBRO 9-3 STRIBRO 9-2 STRIBRO 8-2 STRIBRO 7-2 STRIBRO 7-2 STRIBRO 6-3 STRIBRO 8-2 STRIBRO 8-2 MANETIN 7-8 MANETIN 8-8 MANETIN 7-8 PRIMDA 2-0 PRIMDA 2-0 PRIMDA 1-0 STRIBRO 8-3 STRIBRO 8-3 STRIBRO 8-3 PRIMDA 0-0 PRIMDA 2-7 TACHOV 3-8 TACHOV 3-8 PRIMDA 2-6 PRIMDA 2-6 PRIMDA 2-6 PRIMDA 2-6 PRIMDA 2-6 STRIBRO 8-0 STRIBRO 8-0 MANETIN 8-3 PRIMDA 4-0 TACHOV 1-9

SMO


mapa ÚSES

Poř. Čís. 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465

TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS

okr

LO:06

SV OD KRÁSNÉHO ÚDOLÍ JIHOZÁPADNĚ OD VÍŽKY KOSÍ POTOK POD ZÁHOŘÍM KŘÍŽENÍ HADOVKY A SILNICE PODHÁJSKÝ P. POD VRBICEMI MEZI SILNICÍ VRBICE-STŘÍBRO A Ž. T. U SAMOTY HÁJENKA DRAHOVICE LES U POLNI TRATI K VLČKOVU LES U POLNÍ TRATI NA LISTĚ KOSÍ POTOK POD ZÁHOŘÍM U MŽE J OD ZÁHOŘÍ U SILNICE SLAVICE - ZÁCHLUMÍ ÚHLAVKA U ÚSTÍ BJ.LSTR.PŘÍTOKU NA PRAMENIŠTI POTOKA STINKA NA POTOCE ŠTIPKA POD SILNICÍ U POTOKA ŠTIPKA NAD SILNICÍ KŘÍŽENÍ HADOVKY A SILNICE NAD ŘEKOU NAD OSTROHEM U BÍLÉHO POTOKA VADIVKA U KOLOMAZNÉ PECI NA OBECNÍ NA STRÁŽNÝM KAMENOHORSKÝ LES U LOMU U KABINY NA DOLNÍCH LUKÁCH BŘEZÍNSKÝ POTOK KAMENOHORSKÝ LES-ZÁPAD ZÁMECKÝ RYBNÍK

Název VÍCHOV VÍŽKA VÍŽKA VRBICE U BEZDRUŽIC VRBICE U BEZDRUŽIC VRBICE U STŘÍBRA ZÁDUB U OLBRAMOVA ZÁDUB U OLBRAMOVA ZÁDUB U OLBRAMOVA ZÁHOŘÍ U ČERNOŠÍNA ZÁHOŘÍ U ČERNOŠÍNA ZÁCHLUMÍ U STŘÍBRA ZHOŘ U STŘÍBRA ZHOŘ U STŘÍBRA ZHOŘ U STŘÍBRA ZHOŘ U STŘÍBRA ZHOŘEC U BEZDRUŽIC BABINA BABINA BABINA BABINA BABINA BABINA BABINA BŘEZÍN BŘEZÍN BŘEZÍN BUČÍ ČESTĚTÍN ČESTĚTÍN DOLNÍ BĚLÁ


číslo BC 8 33 39 27 49 47 31 32 7 39 19 25 121 128 154 155 27 61 63 64 65 67 68 69 102 106 107 23 101 88 19 schv. UP NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES TACHOV 1-9 TACHOV 4-7 TACHOV 3-8 TACHOV 1-3 TACHOV 2-4 PRIMDA 0-3 TACHOV 1-7 TACHOV 1-6 TACHOV 2-6 TACHOV 3-8 TACHOV 4-9 TACHOV 0-9 PRIMDA 2-6 PRIMDA 1-6 PRIMDA 2-7 PRIMDA 1-7 TACHOV 1-3 KRALOVICE 6-5 KRALOVICE 6-5 KRALOVICE 6-5 KRALOVICE 5-5 KRALOVICE 5-5 KRALOVICE 5-6 KRALOVICE 5-6 MANETIN 4-1 MANETIN 4-2 MANETIN 4-2 MANETIN 0-7 MANETIN 5-1 MANETIN 5-0 MANETIN 0-5

SMO

Plocha Poznámka PUPFL 8,35 13,37 1,77 0,38 1,55 18,85 12,87 15,15 10,14 4,24 3,45 21,74 5,63 8,49 7,31 7,77 0,07 7,75 PLASY 3,99 3,35 6,07 5,11 10,79 7,52 12,24 16,76 7,31 1,59 3,44 7,02 1,08

mapa ÚSES

Poř. Čís. 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496


okr

LO:06

NA SUCHÝCH DOUBRAVICKÝ VRCH NA SKALCE ALŽBĚTINO ÚDOLÍ BAŽANTNICKÝ RYBNÍK ČITEŘ JIŽNI SVAH V BUCÍCH V NOVINĚ HODOVÍZSKÉ RYBNÍKY ZÁPADNÍ SVAH KOPCE ČITEŘ ZA RYBNÍKEM HRADIŠTĚ VRTBA POD DUBINAMI STARÁ OBEC NA RYBNÍCE POD HUBENOVEM VELKÉ JÁMY ZADNÍ FLEKY U POTOKA V HORÁCH BŘEZÍNSKÝ POTOK K BABÍ HOŘE POD KAMENNOU HOROU LEOPOLDOV ČEKAL U VISECKÝCH TŘÍ MEZNÍKŮ U SV.ANNY BOR KORÝTKA-VRÁŽNÉ PRAMENIŠTĚ KRSY

Název DOLNÍ HRADIŠTĚ DOUBRAVICE U NEČTIN DRAŽEŇ DRAŽEŇ DRAŽEŇ DRAŽEŇ DRAŽEŇ HODOVÍZ HODOVÍZ HODOVÍZ HORNÍ BĚLÁ HORNÍ BŘÍZA HORNÍ BŘÍZA HORNÍ HRADIŠTĚ HORNÍ HRADIŠTĚ HRAD NEČTINY HUBENOV U HORNÍ BĚLÉ HUBENOV U HORNÍ BĚLÉ HUBENOV U HORNÍ BĚLÉ HUBENOV U HORNÍ BĚLÉ HUBENOV U HORNÍ BĚLÉ CHUDEČ JAROV KAMENNÁ HORA KAMENNÁ HORA KAZNĚJOV KAZNĚJOV KORYTA KORÝTKA KORÝTKA KRSY



Přehled biocenter ÚSES KRALOVICE 4-6 MANETIN 3-0 MANETIN 0-4 MANETIN 0-4 MANETIN 0-3 MANETIN 0-3 MANETIN 0-3 MANETIN 0-2 MANETIN 0-2 MANETIN 0-3 MANETIN 1-5 MANETIN 1-6 MANETIN 1-6 KRALOVICE 8-2 KRALOVICE 7-2 MANETIN 4-2 MANETIN 2-6 MANETIN 2-4 MANETIN 2-4 MANETIN 2-4 MANETIN 2-4 MANETIN 5-1 KRALOVICE 4-9 MANETIN 4-0 MANETIN 4-0 KRALOVICE 9-7 KRALOVICE 8-7 KRALOVICE 5-7 KRALOVICE 8-3 KRALOVICE 9-3 MANETIN 6-3

SMO


mapa ÚSES

Poř. Čís. 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527


okr

LO:06

V KLENOTECH ŠPIČÁK HAMERSKÝ MLÝN 340706207/99 NA POTOCE DUBINA SPANKOV KOSTELÍK SPÁLENÝ MLÝN ZELENÉ JEZÍRKA DLOUHÁ MYŤ SPANKOVSKÝ RYBNÍK K ŠPÁNKOVU NA DOUBÍ NAD RYBNÍKEM-LOMANSKÝ RYBNÍK PODHAŤ 340711201/15 NOVÝ RYBNÍK POD KNĚŽÍ HOROU 340705901/32 TROJANSKÝ P. NA SOUTOKU PRAM. STARÁ MYŤ U FRANTIŠKA SUKOVÝ KŘÍŽ U PANHOLCE KAMENOHORSKÝ LES-VÝCHOD.ČÁST VYSOKÝ VRCH PLACHTÍNSKÁ STRÁŇ BABA-HRAD POD KŘIVÍM POD SOUTOKEM U HÁJOVNY PAVLÍNOV

Název LEŠOVICE LEŠOVICE LEŠOVICE LEŠOVICE LIPÍ U MANĚTÍNA LÍTÉ LÍTÉ LÍTÉ LÍTÉ LÍTÉ LÍTÉ LÍTÉ LOMNIČKA U PLAS LOMNIČKA U PLAS LOMNIČKA U PLAS LOZA LOZA MANĚTÍN MLADOTICE MLADOTICE MRTNÍK MUSTICE NEBŘEZINY NEBŘEZINY NEČTINY NEČTINY NOVÉ MĚSTEČKO U NEČTIN NOVÉ MĚSTEČKO U NEČTIN OBORA U KAZNĚJOVA OBORA U KAZNĚJOVA OBORA U KAZNĚJOVA



Přehled biocenter ÚSES MANETIN 2-1 MANETIN 3-0 MANETIN 2-0 MANETIN 2-1 MANETIN 1-1 MANETIN 2-4 MANETIN 2-5 MANETIN 1-5 MANETIN 0-5 MANETIN 1-4 MANETIN 2-5 MANETIN 1-5 KRALOVICE 9-4 KRALOVICE 8-4 KRALOVICE 9-6 MANETIN 0-5 MANETIN 0-5 MANETIN 1-1 KRALOVICE 7-2 KRALOVICE 7-2 KRALOVICE 9-6 MANETIN 2-5 KRALOVICE 7-6 KRALOVICE 7-5 MANETIN 4-1 MANETIN 3-1 MANETIN 3-2 MANETIN 3-1 KRALOVICE 6-7 KRALOVICE 6-6 KRALOVICE 6-6

SMO


mapa ÚSES

Poř. Čís. 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558


okr

LO:06

ČERNÝ POTOK OSOJENSKÝ POTOK CHLADNÁ BOR U MOZOLÍNSKÉHO MLÝNA POD MNICHOVÝM DOLEM POD ŠPITÁLEM U RAČÍNA OBRÁZEK NA BÁBĚ ÚŽLABY POD ČIHADLY BORY TRHOMNÉ JEDVANINY OVČÍ LOUKY ŠEBÍKOV LUŽINY U SV.JÁNA RYBNÍK OBORÁK MANĚTÍNSKÝ POTOK 340705514/9 340705507/19 RYBNÍK NAD SECHUTICEMI LEJŠKY ČERTŮV MLÝN NA PÍSKÁCH U BUČE HOLUBÍ MLÝN PSTRUHOVÝ POTOK ZÁPAD NAD PÍSKOVNOU

Název PLACHTÍN PLÁNĚ U PLAS PLÁNĚ U PLAS PLASY PLASY PLASY PLASY RAČÍN U NEČTIN RADĚJOV U MANĚTÍNA RADĚJOV U MANĚTÍNA RADĚJOV U MANĚTÍNA ŘEMEŠÍN ŠTICHOVICE TRHOMNÉ TRHOMNÉ TROJANY U MLADOTIC TROJANY U MLADOTIC TROJANY U MLADOTIC TROJANY U MLADOTIC TROJANY U MLADOTIC ÚJEZD U MANĚTÍNA ÚJEZD U MANĚTÍNA VLADMĚŘICE VÝROV U KRALOVIC ZAHRÁDKA U VŠERUB ŽEBNICE ŽEBNICE BUČ DOUBRAVICE U NEČTIN POTOK VLKOŠOV



Přehled biocenter ÚSES MANETIN 3-4 KRALOVICE 9-3 KRALOVICE 8-2 KRALOVICE 7-4 KRALOVICE 8-4 KRALOVICE 6-4 KRALOVICE 7-5 MANETIN 5-1 MANETIN 1-4 MANETIN 2-3 MANETIN 1-3 KRALOVICE 6-1 KRALOVICE 9-2 MANETIN 5-2 MANETIN 5-2 KRALOVICE 5-1 KRALOVICE 6-2 KRALOVICE 6-2 KRALOVICE 6-3 KRALOVICE 5-2 MANETIN 2-0 MANETIN 2-0 MANETIN 0-2 KRALOVICE 5-2 MANETIN 2-6 KRALOVICE 7-3 KRALOVICE 6-3 ZLUTICE 5-8 MANETIN 3-0 ZLUTICE 4-9 ZLUTICE 4-8

SMO

Plocha Poznámka PUPFL 13,82 7,18 15,66 6,22 7,35 7,61 2,89 9,44 10 10,92 4,2 12,38 7,9 10,02 8,31 9,96 7,88 7,84 8,35 12,33 0,37 0,08 17,05 0,33 8,59 5,37 1,82 17,01 ŽLUTICE 9,21 4,8 8,64

mapa ÚSES

Poř. Čís. 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589

Název

U VLKOŠOVA PSTRUHOVÝ POTOK KŘÍŽENÍ HUTNÍHO P. SE SILNICÍ J OD SAMOTY BŘEZÍ NAD BŘEZSKÝM RYBNÍKEM S BŘEH SLATINNÉHO POTOKA SLATINNÝ P. U ÚSTÍ P. Z RYB. JADRUŽ RYBNÍK SÍTINA U CIHELNY J OD DOLNÍHO KRAMOLÍNA MNIŠSKÝ RYBNÍK A OKOLÍ RYBNÍČKY A LESÍK S OD NEBLAŽOVA KŘÍŽENÍ SLATINSKÉHO P. SE SILNICÍ J POD HOSTIČKOVEM J OD HOSTIČKOVA NA MEZIVESKÉM P. RYB. CHODOVOPLÁN. A KLUKOVSKÝ OKOLÍ PODHÁJSKÉHO RYBNÍKA POD RYB. VŘESK U HAMERSKÉHO P. MEZI KOČOVEM A ÚSTÍM LES.CELKY NA VÝŠKÁCH A U OBR. U KOŘENSKÉHO P. Z OD KOŘENE U SOUTOKU KOSÍHO A KOŘEN. P. KOSÍ P. U ÚSTÍ TÝNECKÉHO POTOKA SOUTOK TÝNEC. A OTÍN. P. NA S OKRAJI KŘÍŽENCE POD PÍSEČNÝM VRCHEM HAMERSKÝ POTOK U K. 522. NA MŽI NAD KLÍČOVEM RYBNÍČKY NA POTOCE NAD RYB. BILETÍNSKÝ RYBNÍČEK ZADNÍ ČÁST RYBNÍKU HORNÍ Z OD RYBNÍKA TOVÁRNÍ

okr

PS PS TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC

LO:06 VLKOŠOV ZHOŘEC U MANĚTÍNA BONĚNOV BŘEZÍ U TACHOVA CTIBOŘ DOLNÍ JADRUŽ DOLNÍ JADRUŽ DOLNÍ JADRUŽ DOLNÍ KRAMOLÍN HOLUBÍN HORNÍ JADRUŽ HORNÍ JADRUŽ HOSTÍČKOV HOSTÍČKOV CHODOVÁ PLANÁ CHODOVÁ PLANÁ KOČOV KOČOV KOČOV KOŘEN KOŘEN KŘÍNOV KŘÍNOV KŘÍŽENEC KŘÍŽENEC KYJOV U ZAD. CHODOVA LOM U TACHOVA LOM U TACHOVA LOM U TACHOVA LOM U TACHOVA NAHÝ ÚJEZDEC


číslo BC 90 95 33 37 7 21 27 28 27 2 16 36 34 35 4 6 26 28 32 4 6 25 21 6 8 12 25 31 34 35 24 schv. UP NE NE NE NE NE NE ANO NE NE NE NE NE NE NE ANO ANO ANO ANO ANO NE NE NE NE NE NE NE ANO ANO NE NE NE Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES ZLUTICE 4-9 ZLUTICE 3-9 TACHOV 4-3 TACHOV 9-5 TACHOV 9-6 TACHOV 7-5 TACHOV 7-5 TACHOV 7-5 TACHOV 5-2 TACHOV 6-1 TACHOV 8-4 TACHOV 9-5 TACHOV 3-3 TACHOV 3-4 TACHOV 7-2 TACHOV 7-2 TACHOV 6-7 TACHOV 6-7 TACHOV 7-7 TACHOV 3-6 TACHOV 3-6 TACHOV 3-6 TACHOV 4-6 TACHOV 5-4 TACHOV 4-3 TACHOV 8-3 TACHOV 7-7 TACHOV 7-7 TACHOV 8-7 TACHOV 8-6 TACHOV 8-5

SMO

Plocha Poznámka PUPFL 1,6 1,45 1,24 PLANÁ 3,02 0,32 15,43 3,8 2,26 3,68 20,3 1,38 1,45 0,3 0,43 11,11 14,29 10,55 2,32 38,1 0,81 15,4 0,61 3,01 2,39 6,04 4,26 3,05 2,32 8,71 0,89 21,7

mapa ÚSES

Poř. Čís. 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620

Název

U SAMOTY OVČÍNY BOHUŠŮV VRCH TÝNECKÝ P. U SILNICE PLANÁ - OTÍN CIHLÁŘSKÝ RYBNÍK LOKALITA ZA MĚSTEM S OD PLANÉ V POLI JV OD V.JAMNÉHO KAMENNÝ VRCH V OD STANU V OD SVAHŮ NA MŽI POD OLDŘICHOVSKÝM ML. NA MŽI POD ŠMATLAVÝM RYBNÍKEM RYBNÍČKY KYVADLA S OD TÝNCE RYBNÍKY HORNÍ A DOLNÍ OTÍN VÍTKOVSKÝ P. POD KŘÍŽENÍM TRATI VEL. BŘEZSKÝ (PÍRKOVSKÝ) RYBNÍK U KOSÍHO POTOKA NAD ČESKÝM ML. PRAMENIŠTĚ MEZIVESKÉHO POTOKA. PRAMENIŠTĚ JZ OD V. JAMNÉHO RYBNÍKY TÝNECKÝ A POZDRAV POD DOLNÍM SEDLIŠTĚM PŘÍR.REZERVACE PAVLOVICKÁ STRÁŇ U SILNICE VÝŠKOV - CHODOVÁ PLANÁ U KALVÁRIE U SAMOTY JANOV BEZEJM. RYBNÍČEK U SILNICE U POTOKA SUCHÁ Z OD BEZDĚKOVA OKRAJ LESA SV OD BOJEČNICE J BŘEH RYBNÍKU PRÁDLO NA BOJEČNICKÉM POT. V OD SIL. NA BOJEČNICKÉM P. POD KŘÍŽ. SIL. RYBNÍČKY VOJTĚCH A ALOIS

okr


LO:06 OTÍN U PLANÉ PLANÁ U MAR. LÁZNÍ PLANÁ U MAR. LÁZNÍ PLANÁ U MAR. LÁZNÍ PLANÁ U MAR. LÁZNÍ STAN U LESTKOVA STAN U LESTKOVA SVAHY TACHOV TACHOV TACHOV TÝNEC U PLANÉ TÝNEC U PLANÉ VÍTKOV U TACHOVA VÍTKOV U TACHOVA VYSOKÉ JAMNÉ VYSOKÉ JAMNÉ VYSOKÉ JAMNÉ VYSOKÉ SEDLIŠTĚ VYSOKÉ SEDLIŠTĚ VYSOKÉ SEDLIŠTĚ VÝŠKOV U CHOD. PLANÉ ZADNÍ CHODOV BEZDĚKOV U DAMNOVA BEZDĚKOV U DAMNOVA BEZDĚKOV U DAMNOVA BOJEČNICE BOJEČNICE BONĚTICE BONĚTICE BONĚTICE


číslo BC 7 11 12 4 18 38 56 43 23 24 9 15 16 22 8 24 37 39 18 27 28 28 8 11 17 20 100 101 52 53 54 schv. UP NE ANO NE ANO ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES TACHOV 4-4 TACHOV 5-4 TACHOV 5-5 TACHOV 5-4 TACHOV 6-3 TACHOV 3-4 TACHOV 2-5 TACHOV 4-7 TACHOV 8-8 TACHOV 8-7 TACHOV 9-7 TACHOV 5-5 TACHOV 5-5 TACHOV 8-7 TACHOV 9-6 TACHOV 4-5 TACHOV 3-4 TACHOV 3-4 TACHOV 5-6 TACHOV 5-7 TACHOV 5-7 TACHOV 5-3 TACHOV 8-3 TACHOV 6-8 TACHOV 6-9 TACHOV 6-9 PRIMDA 5-4 PRIMDA 5-4 PRIMDA 5-5 PRIMDA 5-5 PRIMDA 5-5

SMO

Plocha Poznámka PUPFL 0,37 1,29 2,37 1,83 3,56 1,9 12,71 2,03 0,84 0,45 2,11 0,31 4,79 1,27 1,05 2,24 9,41 0,29 1,1 8,07 15,1 2,5 3,27 4,63 PŘIMDA 1,33 33,56 14,22 6,43 1,98 0,68 12,22

mapa ÚSES

Poř. Čís. 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651

Název

LES Z OD HAMERSKÉHO VRCHU T.ZV. "MĚSTSKÝ PARK" U BORU LESNÍ KOMPLEX OBORA BÝVALÁ OSADA BOREČEK MEZI RYB. OBORA A NOVODVORSKÝ BAŽANTÍ RYBNÍK A OKOLÍ LES NA SKALÁCH A PŘILEHLÝ ÚSEK S OD BOROVAN PYTLÁCKÝ RYBNÍK BOROVANSKÝ RYBNÍK V LESE S OD STARÉHO SEDLA NA SZ OKRAJI ČÁSTKOVA V LESE Z OD MALOVIC RYBNÍČEK ZA LESEM J ÚPATÍ MALOVICKÉHO VRCHU U MŽE MEZI PAVLOVICI A ÚSTÍM U BŘÍZ ZJZ OD JANOVA LESNÍ CELEK NAD CIHELNOU POLNÍ TRAŤ U TRIANGLU U SIL. VRCH PEKLO Z OD VELKÉ VSI SOUTOK VESKÉHO P.S P.Z DAMNOVA U SILNICE DOLY - BOR NAD HRÁZÍ RYBNÍKA ŽENSKÝ DOLSKÝ LES S OD LUŽNÉ L. NA Z BŘ.RYB.CHOBOT(SYCHERÁK) POLNÍ TRAŤ U RYBNÍKA V OD DUBCE NA VÝROV.P.NAD ÚS. HOLOSTŘEV.P. NAD HRÁZÍ RYB. BŘEZOVÝ U JEMNICE SUCHÝ LES JV OD LHOTKY KOMÁŘÍ (KOZÍ) RYB. S OD JEMNICE NA P. SUCHÁ POD KOMÁŘÍMI RYBNÍKY

okr


LO:06 BONĚTICE BOR U TACHOVA BOR U TACHOVA BOR U TACHOVA BOR U TACHOVA BOR U TACHOVA BOREK U TACHOVA BOROVANY U BORU BOROVANY U BORU BOROVANY U BORU BOROVANY U BORU ČÁSTKOV U TACHOVA ČEČKOVICE ČEČKOVICE ČEČKOVICE DAMNOV DAMNOV DAMNOV DAMNOV DAMNOV DAMNOV DOLY U BORU DOLY U BORU DOLY U BORU DUBEC DUBEC HOLOSTŘEVY JEMNICE U TISOVÉ JEMNICE U TISOVÉ JEMNICE U TISOVÉ JEMNICE U TISOVÉ


číslo BC 61 106 21 22 23 9a 38 106 109 110 113 27 118 55 74 17 18 27 27 a 28 30 108 5 8 39 40 69 119 119 14 15 schv. UP NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES PRIMDA 5-6 PRIMDA 6-3 PRIMDA 6-5 PRIMDA 6-4 PRIMDA 6-4 PRIMDA 7-3 PRIMDA 7-7 PRIMDA 3-4 PRIMDA 3-5 PRIMDA 3-5 PRIMDA 4-5 PRIMDA 9-0 PRIMDA 5-1 PRIMDA 4-5 PRIMDA 5-2 TACHOV 4-8 TACHOV 5-9 TACHOV 4-9 TACHOV 4-8 PRIMDA 5-0 TACHOV 4-9 PRIMDA 6-2 PRIMDA 7-2 PRIMDA 7-2 PRIMDA 7-7 PRIMDA 8-7 PRIMDA 4-3 PRIMDA 6-0 TACHOV 7-9 TACHOV 6-9 TACHOV 6-9

SMO


mapa ÚSES

Poř. Čís. 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682

Název

U VÝROV. POT. U DOLSKÉHO MLÝNA POD HRÁZÍ KUMPOLECKÉ PŘEHRADY U LETIŠTĚ PRO MALÁ LETADLA LES ZA ROZHLEDNOU J OD D 5 LES S OD KUROJED RYBNÍK SUCHÝ LHOTECKÝ LOK. POD LOBATÍNEM SZ OD A.HOSP. J OD LUŽNÉ NAD VÝROVSKÝM POT. KŘÍŽENÍ ČANKOVSKÉHO POTOKA U SILNICE MÁLKOVICE - MALOVICE RYBNÍK JIRSKÝ LESÍK Z OD SILNICE MCHOV-ST.SEDL. NAD POLNÍ TRATÍ K OLDŘICHOVU NA POTOCE OLEŠNÁ V OD OLEŠNÉ U SAMOTY HAMR KOLEM ČANKOV. P. VRCH HOMOLKA U ČANKOVSKÉHO MLÝNA J BŘEH RYBNÍKA MODRÝ NAD MŽÍ NA P BŘ.NAD Ž.ST.PAVLOVICE V OD PAVLOVIC MŽE U ÚSTÍ BJ. PSTR.P. OD PAVLOVIC U OKRAJE LESA S OD PAVLOVIC KRAJ LESA Z OD PAVLOVIC NA BRTNÉM P. POD VR. KŘEMENEC SEDLIŠT. P. NA V OKRAJI PERNOLCE VÝROVSKÝ P. 1 KM POD SKVIŘÍNEM U VSTUPU SILNICE OD BORU U SILNICE SKVIŘÍN-KADRNOŽKA. S OD SKVIŘÍNA U KRAJE LESA RYBNÍK DLOUHÁ HRÁZ

okr


LO:06 KOSOV U BORU KUMPOLEC KUMPOLEC KUROJEDY KUROJEDY LHOTA U TACHOVA LHOTA U TACHOVA LUŽNÁ U BORU MALÉ DVORCE MÁLKOVICE MALÝ RAPOTÍN MCHOV OLDŘICHOV U TACHOVA OLEŠNÁ OLEŠNÁ OLEŠNÁ OLEŠNÁ OLEŠNÁ OSTROV U TACHOVA PAVLOVICE NAD MŽÍ PAVLOVICE NAD MŽÍ PAVLOVICE NAD MŽÍ PAVLOVICE NAD MŽÍ PAVLOVICE NAD MŽÍ PERNOLEC PERNOLEC SKVIŘÍN SKVIŘÍN SKVIŘÍN SKVIŘÍN SOUMĚŘ


číslo BC 73 6 6a 37 38 a 117 120 9 36 41 1 2 5a 63 66 88 89 90 114 20 36 37 41 42 2 3 68 70 72 74 20 a schv. UP NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES PRIMDA 4-3 TACHOV 7-8 TACHOV 7-8 PRIMDA 5-1 PRIMDA 4-0 PRIMDA 5-0 PRIMDA 5-0 PRIMDA 7-3 PRIMDA 8-6 PRIMDA 4-2 TACHOV 8-8 PRIMDA 8-2 TACHOV 8-8 PRIMDA 5-7 PRIMDA 5-7 PRIMDA 6-6 PRIMDA 5-6 PRIMDA 6-6 PRIMDA 7-1 TACHOV 5-7 TACHOV 5-8 TACHOV 4-8 TACHOV 5-7 TACHOV 5-8 TACHOV 9-9 TACHOV 8-9 PRIMDA 4-3 PRIMDA 5-4 PRIMDA 4-3 PRIMDA 4-2 PRIMDA 6-4

SMO


mapa ÚSES

Poř. Čís. 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713

TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC DO DO DO DO DO DO DO DO

okr

LO:06

J OD SOUMĚŘE NA BRTNÉM P. Z OD ANDĚL. LUK NA SEDLIŠT. P. J OD ST. SEDLIŠTĚ NA J OKRAJI OBCE STARÉ SEDLIŠTĚ RYBNÍČEK V OD NOVÉHO SEDLIŠTĚ RYBNÍK MYŠÍ RYB. V LESE SV OD STARÉHO SEDLA U KŘIŽOVATKY SILNIC LES NA J SVAHU VRCHU ČIHADLO LES POD LOKALITOU NA SKALCE LESNÍ ÚSEK U JADRUŽE DĚKANSKÉ RYBNÍČKY RYB. POD VRCHEM NAD VALCHOU VRCH U VALCHY NA MŽI POD OLDŘICHOVSKÝM ML. NA MŽI POD ŠMATLAVÝM RYBNÍKEM NA SEDLIŠTSKÉM P. POD TRNOVOU V POLI S OD SIL. TRNOVÁ - TISOVÁ RYBNÍČKY POD VELKOU VSÍ VESKÝ POTOK V OD NOVÉ VSI VRCH NA HOMOLI. ČERNÝ LES V OD SILNICE NOVOMLÝNSKÝ LES POD KOUŘIMEM U LINHARTA KŘOVATKY 340101501/168 340101501/169 340101501/170 340101601/11 340101601/3

Název SOUMĚŘ STARÉ SEDLIŠTĚ STARÉ SEDLIŠTĚ STARÉ SEDLIŠTĚ STARÉ SEDLIŠTĚ STARÉ SEDLO U TACHOVA STARÉ SEDLO U TACHOVA STRACHOVICE STRÁŽ U TACHOVA STRÁŽ U TACHOVA STRÁŽ U TACHOVA STRÁŽ U TACHOVA STRÁŽ U TACHOVA STRÁŽ U TACHOVA TACHOV TACHOV TRNOVÁ U TACHOVA TRNOVÁ U TACHOVA VELKÁ VES U DAMNOVA VELKÁ VES U DAMNOVA VYSOČANY U BORU VYSOČANY U BORU VYSOČANY U BORU ČERNÍKOV ČERNÍKOV ČERNÍKOV HOLÝŠOV HOLÝŠOV HOLÝŠOV HORNÍ KAMENICE U STAŇK. HORNÍ KAMENICE U STAŇK.


číslo BC 24 a 25 29 36 37 59 60 64 24 25 41 49 84 85 23 24 4 7 122 32 10 14 19 262 6 633 168 169 170 11 3 schv. UP NE NE ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO ANO Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES PRIMDA 7-5 PRIMDA 8-0 PRIMDA 8-0 PRIMDA 8-1 PRIMDA 8-1 PRIMDA 4-6 PRIMDA 3-6 PRIMDA 5-7 PRIMDA 7-5 PRIMDA 7-5 PRIMDA 7-6 PRIMDA 6-5 PRIMDA 7-6 PRIMDA 6-6 TACHOV 8-8 TACHOV 8-7 TACHOV 8-9 TACHOV 7-9 PRIMDA 5-0 PRIMDA 4-0 PRIMDA 7-3 PRIMDA 8-4 PRIMDA 7-4 KLATOVY 8-0 KLATOVY 9-0 KLATOVY 7-0 PRESTICE 6-3 PRESTICE 6-3 PRESTICE 6-2 PRESTICE 8-3 PRESTICE 8-3

SMO

Plocha Poznámka PUPFL 3,19 7,16 0,35 0,94 0,96 0,67 2,16 1,16 9,6 16,42 7,93 11,99 3,51 10,43 0,88 0,51 7,24 1,35 0,28 9,01 6,95 20,41 13,83 5,7 PŘEŠTICE 9,38 13,95 19,05 16,74 19,78 19,18 6,27

mapa ÚSES

Poř. Čís. 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744

DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT

okr

LO:06

340101601/6 V HÁJKU KVAPILOVA JEZÍRKA NA SKÁLE VELKÁ PASTVINA ZA CIHELNOU BUKOVÁ HORA HÁJE KVĚTKOVICE NA ZÁMKU 340105503/12 340107101/164 KNIHOVÝ VRCH 340108201/17 NA KAPLANSTVÍ 340108601/1 340108601/2 340108601/6 V ZAHRADÁCH 340400501/138 340400501/156 340400501/157 RYBNÍK POD KNĚŽHOROU BOROVSKÁ HORA MIŠKOVEC NA HŘEBENU U ŠKOLKY KRAMOLY SEVERNÍ KRAMOLY JIŽNÍ U VILY 340404301/87

Název HORNÍ KAMENICE U STAŇK. CHOCOMYŠL CHOCOMYŠL CHOCOMYŠL KOLOVEČ KOLOVEČ KOLOVEČ KOLOVEČ KOLOVEČ OSVRAČÍN KRCHLEBY U STAŇKOVA PODĚVOUSY VŠEPADLY HLOHOVČICE KANIČKY MOČERADY MOČERADY MOČERADY DRSLAVICE U TUPADEL BIŘKOV BIŘKOV BIŘKOV BIŘKOV BOROVY CHUDENICE CHUDENICE CHUDENICE CHUDENICE CHUDENICE CHUDENICE CHUDENICE


číslo BC 6 18 19 572 22 24 25 261 27 4 12 164 14 17 21 1 2 6 39 138 156 157 73 32 77 79 81 82 83 86 87 schv. UP ANO NE NE NE NE NE NE NE NE ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO ANO ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES PRESTICE 8-3 PRESTICE 7-9 PRESTICE 7-9 PRESTICE 7-9 PRESTICE 7-8 PRESTICE 8-7 PRESTICE 7-7 PRESTICE 8-7 PRESTICE 9-7 PRESTICE 9-6 PRESTICE 8-4 PRESTICE 7-5 PRESTICE 8-9 PRESTICE 8-6 PRESTICE 7-8 PRESTICE 8-7 PRESTICE 9-6 PRESTICE 9-5 KLATOVY 5-2 PRESTICE 4-5 PRESTICE 5-6 PRESTICE 4-6 PRESTICE 4-7 PRESTICE 2-6 PRESTICE 5-8 PRESTICE 5-8 PRESTICE 5-8 PRESTICE 6-9 PRESTICE 6-9 PRESTICE 6-8 PRESTICE 6-7

SMO


mapa ÚSES

Poř. Čís. 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775

KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT

okr

LO:06

NA SEVEROVÝCHODNÍM CÍPU SV. WOLFGANG NA MLÁZÍ NA SPLÁVKÁCH POD BOREM VE ŽDÁRECH NA VRŠÍCH U TEPLÉHO HŘBET U KALIŠTĚ POD ČIHADLEM 340406201/27 V HŮRKÁCH 340406206/3 340406206/648 TŘEBÝCINSKÁ PLANÁ HORA U PLANÉ HORY POD SKALKOU VELKÝ LES U STROPČIC POD RYBNÍKEM V HÁJÍCH V MOKŘINÁCH V PLANTÍCH POD BOREM POD LYSINOU POD KOKŠÍNSKÝM VRCHEM POD HRÁZÍ V BŘEZINKÁCH U MÝTEK BABÍ VRCH POD ŠVÁBÍM

Název CHUDENICE CHUDENICE CHUDENICE BEZPRAVOVICE LUČICE U CHUDENIC LUČICE U CHUDENIC JEŽOVY KALIŠTĚ U Č. POŘÍČÍ KALIŠTĚ U Č. POŘÍČÍ KALIŠTĚ U Č. POŘÍČÍ MĚČÍN NEDANIČKY RADKOVICE U MĚČÍNA RADKOVICE U MĚČÍNA TŘEBÝCINA TŘEBÝCINA NEZDICE NAD ÚHLAVOU NEZDICE NAD ÚHLAVOU NEZDICE NAD ÚHLAVOU NEZDICE NAD ÚHLAVOU POLEŇ POLEŇ POLEŇ POLEŇKA ŠVIHOV U KLATOV ŠVIHOV U KLATOV KAMÝK U ŠVIHOVA KAMÝK U ŠVIHOVA KAMÝK U ŠVIHOVA KAMÝK U ŠVIHOVA KOKŠÍN


číslo BC 88 89 90 57 56 61 75 6 7 8 27 498 3 648 10 12 2 3 4 5 40 43 43A 55 45 51 11 14 49 50 57 schv. UP ANO ANO ANO NE NE NE ANO NE NE NE ANO NE NE NE ANO ANO NE NE NE NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE NE ANO ANO NE Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES PRESTICE 6-8 PRESTICE 6-9 PRESTICE 6-9 KLATOVY 7-0 KLATOVY 6-0 PRESTICE 7-9 PRESTICE 4-7 PRESTICE 2-8 PRESTICE 1-8 PRESTICE 1-8 PRESTICE 0-8 KLATOVY 1-0 BLOVICE 9-9 BLOVICE 8-8 PRESTICE 1-9 PRESTICE 1-9 PRESTICE 2-6 PRESTICE 1-7 PRESTICE 1-7 PRESTICE 1-7 KLATOVY 6-1 KLATOVY 7-2 KLATOVY 6-2 KLATOVY 6-0 PRESTICE 2-8 PRESTICE 3-9 PRESTICE 2-9 PRESTICE 2-9 PRESTICE 2-9 PRESTICE 2-9 KLATOVY 3-0

SMO


mapa ÚSES

Poř. Čís. 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806

KT KT KT KT PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ

okr

LO:06

POD TUHOŠTĚM TUHOŠŤ BABÍ VRCH POD STŘÍBRNICÍ 340601001/87 340601002/75 340601002/76 340601002/84 340601002/85 340601002/86 340601002/92 340601002/93 340601004/145 340601004/146 340601201/103 340601203/4 340601204/8 340601205/10 340601205/101 340601301/56 340601301/7 340601301/8 340601401/55 340601601/11 340601601/13 340601601/61 340601601/62 340601604/12 340602101/11 340602101/12 340602701/65

Název LHOVICE LHOVICE TŘEBÝCINKA VŘESKOVICE DNEŠICE ČERNOTÍN U DNEŠIC ČERNOTÍN U DNEŠIC ČERNOTÍN U DNEŠIC ČERNOTÍN U DNEŠIC ČERNOTÍN U DNEŠIC ČERNOTÍN U DNEŠIC ČERNOTÍN U DNEŠIC PŘEDSTAVKY U DNEŠIC PŘEDSTAVKY U DNEŠIC DOLNÍ LUKAVICE KRASAVCE LIŠICE SNOPOUŠOVY SNOPOUŠOVY DOLCE DOLCE DOLCE DRAHKOV HORŠICE HORŠICE HORŠICE HORŠICE ÚJEZD U HORŠIC CHLUM U BLOVIC CHLUM U BLOVIC CHOTĚŠOV


číslo BC 40 41 9 42 87 75 76 84 85 86 92 93 145 146 103 4 8 10 101 56 7 8 55 11 13 61 62 12 11 12 65 schv. UP NE NE ANO ANO NE NE NE NE NE NE NE NE ANO ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO NE ANO ANO NE Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES PRESTICE 3-7 PRESTICE 4-8 PRESTICE 2-9 PRESTICE 3-6 PRESTICE 3-1 PRESTICE 3-0 PRESTICE 3-0 PRESTICE 4-1 PRESTICE 4-1 PRESTICE 4-1 PRESTICE 3-0 PRESTICE 3-0 PRESTICE 4-2 PRESTICE 4-2 PRESTICE 0-2 BLOVICE 9-2 PRESTICE 0-2 BLOVICE 8-2 PRESTICE 0-2 BLOVICE 8-5 BLOVICE 9-5 BLOVICE 9-5 BLOVICE 7-5 BLOVICE 9-6 PRESTICE 0-7 BLOVICE 9-6 BLOVICE 8-7 BLOVICE 9-7 BLOVICE 7-3 BLOVICE 6-3 STRIBRO 4-9

SMO


mapa ÚSES

Poř. Čís. 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837


okr

LO:06

340602701/79 340602702/77 340602702/78 340603901/58 340603902/57 340604301/149 340604301/150 340604703/19 340604801/141 340604801/167 340604802/166 340605601/15 340606401/126 340606401/127 340606401/130 340606501/153 340606901/112 340606901/113 340606901/2 340606902/125 340607001/120 340607001/4 TICHOLOVEC 340607004/20 340607004/6 340607101/158 340607101/159 BOROVSKÁ HORA 340607401/134 340607401/135 340607401/136

Název CHOTĚŠOV LOSINA LOSINA LETINY KBELNICE U LETIN LÍŠINA LÍŠINA ZELENÉ MERKLÍN U PŘEŠTIC MERKLÍN U PŘEŠTIC KLOUŠOV NETUNICE OPLOT OPLOT OPLOT OTĚŠICE PŘEŠTICE PŘEŠTICE PŘEŠTICE SKOČICE U PŘEŠTIC PŘÍCHOVICE U PŘEŠTIC PŘÍCHOVICE U PŘEŠTIC KUCÍNY ZÁLESÍ U PŘÍCHOVIC ZÁLESÍ U PŘÍCHOVIC PTENÍN PTENÍN RADKOVICE U PŘÍCHOVIC ROUPOV ROUPOV ROUPOV


číslo BC 79 77 78 58 57 149 150 19 141 167 166 15 126 127 130 153 112 113 2 125 120 4 3 20 6 158 159 5 134 135 136 schv. UP ANO NE NE ANO NE ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO NE ANO ANO NE ANO NE NE NE ANO NE NE NE Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES PRESTICE 4-0 PRESTICE 4-0 PRESTICE 4-0 BLOVICE 8-6 BLOVICE 8-5 PRESTICE 5-2 PRESTICE 5-2 PRESTICE 1-6 PRESTICE 4-4 PRESTICE 7-3 PRESTICE 6-4 BLOVICE 8-2 PRESTICE 3-4 PRESTICE 3-3 PRESTICE 3-4 PRESTICE 5-5 PRESTICE 1-3 PRESTICE 0-3 PRESTICE 0-4 PRESTICE 3-4 PRESTICE 1-5 PRESTICE 1-5 PRESTICE 0-4 PRESTICE 0-7 PRESTICE 1-6 PRESTICE 6-6 PRESTICE 6-5 PRESTICE 0-5 PRESTICE 3-5 PRESTICE 3-5 PRESTICE 3-6

SMO

Plocha Poznámka PUPFL 7,1 16,47 25,63 14,91 15,36 5,46 5,95 1,79 27,02 18,36 25,13 1,35 12,51 18,44 18,36 0,37 1 11,33 22,67 8,4 0,17 9,47 18,08 14,66 13,37 15,9 4,47 12,75 9,27 12,05 13

mapa ÚSES

Poř. Čís. 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868


okr

LO:06

340607401/137 340607501/17 340607501/18 340607501/20 340607501/22 340607502/52 340607504/1 340607507/16 340607601/48 340607801/15 340607801/16 340607901/142 340607901/143 340607902/131 340607902/132 340608301/61 340608301/80 340608301/81 340608301/82 340608301/83 340608302/57 340609101/21 340609401/33 340610001/94 340610301/147 340610702/1 340610702/649 340610901/162 340610901/163 340610901/165 340611301/50

Název ROUPOV ŘENČE ŘENČE ŘENČE ŘENČE LIBÁKOVICE VODOKRTY OSEK U VODOKRT SEČ U BLOVIC SKAŠOV SKAŠOV SOBĚKURY SOBĚKURY HORUŠANY HORUŠANY STOD STOD STOD STOD STOD LELOV TÝNIŠTĚ U HORŠIC VLČÍ VSTIŠ ZEMĚTICE BŘEZÍ U ŽINKOV BŘEZÍ U ŽINKOV BUKOVÁ U MERKLÍNA BUKOVÁ U MERKLÍNA BUKOVÁ U MERKLÍNA ÚNĚTICE U BLOVIC


číslo BC 137 17 18 20 22 52 1 16 48 15 16 142 143 131 132 61 80 81 82 83 57 21 33 94 147 1 649 162 163 165 50 schv. UP NE ANO ANO ANO ANO NE NE NE NE ANO ANO ANO ANO NE NE ANO ANO ANO NE NE NE NE NE NE ANO NE NE NE NE NE NE Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES PRESTICE 4-6 BLOVICE 7-3 BLOVICE 8-4 BLOVICE 9-4 BLOVICE 7-4 BLOVICE 8-5 BLOVICE 9-3 BLOVICE 8-3 BLOVICE 6-4 BLOVICE 9-7 BLOVICE 8-7 PRESTICE 4-3 PRESTICE 4-3 PRESTICE 3-4 PRESTICE 3-4 STRIBRO 5-9 PRESTICE 5-0 PRESTICE 5-1 PRESTICE 5-1 PRESTICE 4-1 PRESTICE 5-1 PRESTICE 0-8 PRESTICE 0-8 PRESTICE 2-1 PRESTICE 5-2 BLOVICE 8-8 BLOVICE 8-9 PRESTICE 6-5 PRESTICE 7-5 PRESTICE 6-4 BLOVICE 7-4

SMO

Plocha Poznámka PUPFL 10,52 20,44 31 14,66 29,85 12,51 2,35 7,46 6,41 22,13 19,12 11,92 9,12 5,71 6,92 1,19 13,03 7,51 16,42 8,62 7,07 19,6 18,58 11,89 2,74 10,17 2,3 14,91 18,81 8,72 16,76

mapa ÚSES

Poř. Čís. 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899

PJ DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT

okr

LO:06

340611301/51 NA DÍLECH SMOLOVSKÝ RYBNÍK DRAŽENOVSKÝ LES V HÁJI DLOUHÝ MLÝN PŘEDNÍ RYBNÍČEK U KOLAŘÍKA NOVODVORSKÝ RYBNÍK U BÍLÉHO KAMENE RÝZMBERK NOVÝ HAMR KŘÍŽENOVEC KŘÍŽENOVEC NA VRŠÍCH NAD BRODEM U ČINOVCE U HŘEBENU POD TÝNCEM RYBNÍKY KLATOVSKÝ BOR KLATOVSKÁ HŮRKA POD ZAJEČÍM VRCHEM V KLEPANČICÍCH U SKLENĚNÉHO VRCHU VÝHOŘIČKA VÝHOŘICE PTÍN DOUBÍ NAD MYSLOVICEMI HAŠKOVEC

Název ÚNĚTICE U BLOVIC BOŘICE U DOMAŽLIC BOŘICE U DOMAŽLIC DRAŽENOV DRAŽENOV KLENČÍ POD ČERCHOVEM KLÍČOV U MRÁKOVA KOUT NA ŠUMAVĚ KOUT NA ŠUMAVĚ KOUT NA ŠUMAVĚ PODZÁMČÍ TRHANOV ÚJEZD U DOMAŽLIC ÚJEZD U DOMAŽLIC BOLEŠINY BOLEŠINY BOLEŠINY DEHTÍN JANOVICE NAD ÚHLAVOU JANOVICE NAD ÚHLAVOU KLATOVY KLATOVY KLATOVY KORYTA U BEZDĚKOVA KORYTA U BEZDĚKOVA LUBY LUBY MĚCHOLUPY U PŘEDSLAVI MOCHTÍN MYSLOVICE NEDANICE


číslo BC 51 3 4 1 6 25 7 10 7 9 10 2 3 4 25 27 28 67 17 685 1 2 4 30 37 7 91 13 86 35 14 schv. UP NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO NE NE ANO ANO NE ANO NE NE Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES BLOVICE 7-4 KDYNE 2-0 KDYNE 3-0 DOMAZLICE 6-8 DOMAZLICE 5-8 DOMAZLICE 6-8 KDYNE 3-2 KDYNE 2-1 KDYNE 1-1 KDYNE 1-1 KDYNE 1-1 DOMAZLICE 6-9 DOMAZLICE 6-9 DOMAZLICE 5-9 KLATOVY 1-3 KLATOVY 2-3 KLATOVY 2-4 KLATOVY 4-1 KLATOVY 5-6 KLATOVY 6-6 KLATOVY 4-2 KLATOVY 4-3 KLATOVY 3-4 KLATOVY 6-3 KLATOVY 5-3 KLATOVY 4-5 KLATOVY 3-5 KLATOVY 0-0 KLATOVY 2-5 KLATOVY 1-3 KLATOVY 0-0

SMO

Plocha Poznámka PUPFL 9,79 3,63 0,12 9,56 5,13 0,46 1,39 9,25 4,19 2,27 29,55 0,21 13,08 11,68 6,07 NÝRSKO 2,8 0,51 25,13 20,87 4,61 13,89 18,99 1,15 9,52 15,82 2,31 15,84 22,67 8,48 1,41 5,77

mapa ÚSES

Poř. Čís. 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930

KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT KT DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO

okr

LO:06

MÝŤ POD MÝŤÍ VE DŽBÁNECH NA HLÍNĚ VE CHVOJÍ NA VYPICHU POD SMRČÍ V POHODNICI NA POKRÝVADLECH NAD VOSÍM POTOKEM ZA OTÍNEM NA SKÁLE NA MARIÁNSKÉM VRCHU BŮRKY POD VRCHEM HOLÍNKA U LORETY ŠKVAŘÍM ÚJEZDECKÁ HORA 340100401/20 340100401/6 340108101/9 V OBOŘE HORŠOV HUBENÝ 340100401/1 340101701/2 V POTOCÍCH 340101801/1 340101801/2 340101801/4 340100402/8

Název

číslo BC OSTŘETICE 20 OSTŘETICE 20A OTÍN U TOČNÍKU 17 PŘEDSLAV 18 SOBĚTICE U KLATOV 87 SOBĚTICE U KLATOV 88 ŠTĚPÁNOVICE U KLATOV 68 ŠTĚPÁNOVICE U KLATOV 69 TOČNÍK 66 TOČNÍK U KLATOV 60 TOČNÍK U KLATOV 61 TOČNÍK U KLATOV 63 TOČNÍK U KLATOV 64 TOČNÍK U KLATOV 70 TUPADLY U KLATOV 38 TÝNEC U JANOVIC NAD ÚHL. 18 TÝNEC U JANOVIC NAD ÚHL. 19 ÚJEZDEC U MĚCHOLUP 23 ÚJEZDEC U MĚCHOLUP 33 BLÍŽEJOV 20 BLÍŽEJOV 6 ČERNOVICE U BUKOVCE 9 HORŠOV 4 HORŠOVSKÝ TÝN 1 HORŠOVSKÝ TÝN 1 HORŠOVSKÝ TÝN 2 HORŠOVSKÝ TÝN 6 HOSTOUŇ U H. TÝNA 1 HOSTOUŇ U H. TÝNA 2 HOSTOUŇ U H. TÝNA 4 CHOTIMĚŘ U BLÍŽEJOVA 8 Katastrální území

schv. UP ANO ANO NE ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO ANO NE NE NE NE NE NE ANO ANO ANO ANO NE NE NE NE Význam L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES KLATOVY 2-2 KLATOVY 1-2 KLATOVY 2-0 KLATOVY 1-0 KLATOVY 2-4 KLATOVY 2-5 KLATOVY 4-1 KLATOVY 4-2 KLATOVY 3-1 KLATOVY 2-1 KLATOVY 2-1 KLATOVY 2-1 KLATOVY 3-1 KLATOVY 2-2 KLATOVY 5-3 KLATOVY 4-6 KLATOVY 4-5 KLATOVY 1-2 KLATOVY 1-2 DOMAZLICE 1-5 DOMAZLICE 1-5 PRIMDA 0-9 DOMAZLICE 3-3 DOMAZLICE 2-3 DOMAZLICE 2-5 DOMAZLICE 2-3 DOMAZLICE 2-5 DOMAZLICE 6-2 DOMAZLICE 7-2 DOMAZLICE 7-1 DOMAZLICE 0-5

SMO

Plocha Poznámka PUPFL 7,11 14,25 8,18 27,47 9,49 9,56 11,75 4,78 13,32 8,68 9,82 9,59 8,26 9,15 15,59 24,42 12,38 15,52 12,15 11,94 H. TÝN 16,08 4,34 12,54 10,84 15,2 11,11 3,98 8,43 2,08 5,23 6,64

mapa ÚSES

Poř. Čís. 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961

DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ

okr

LO:06

340100404/14 340100404/17 340100405/13 340100405/15 340101808/14 340101808/15 340101808/16 340103701/17 340103701/18 340103701/20 340103413/3 340100406/12 340104301/1 340104401/9 ZÁMĚLÍČ 340100403/7 SLATINSKÝ VRCH 340106501/9 340107601/10 340107601/11 340107601/12 340100407/2 340100407/4 340601501/8 340608302/52 340604301/171 340604301/53 340609302/16 340608401/51 340609301/28 340609301/29

Název LŠTĚNÍ NAD ZUBŘINOU LŠTĚNÍ NAD ZUBŘINOU MALONICE NAD ZUBŘINOU MALONICE NAD ZUBŘINOU MĚLNICE MĚLNICE MĚLNICE MÍŘKOV MÍŘKOV MÍŘKOV MRCHOJEDY NAHOŠICE NOVÝ KRAMOLÍN OSVRAČÍN POBĚŽOVICE U DOMAŽLIC PŘÍVOZEC SEDLEC U POBĚŽOVIC VIDICE VŠEKARY VŠEKARY VŠEKARY VÝROV U MILAVČÍ VÝROV U MILAVČÍ HONEZOVICE LELOV LÍŠINA LÍŠINA MÍŘOVICE STŘELICE VES TOUŠKOV VES TOUŠKOV



Přehled biocenter ÚSES DOMAZLICE 1-7 DOMAZLICE 0-8 DOMAZLICE 1-7 DOMAZLICE 1-7 PRIMDA 5-9 PRIMDA 5-9 DOMAZLICE 5-0 PRIMDA 3-9 PRIMDA 3-9 DOMAZLICE 4-1 DOMAZLICE 2-6 DOMAZLICE 1-7 DOMAZLICE 6-6 DOMAZLICE 0-6 DOMAZLICE 6-4 DOMAZLICE 1-6 DOMAZLICE 6-2 PRIMDA 5-8 PRESTICE 9-0 PRESTICE 9-0 STRIBRO 9-9 DOMAZLICE 2-6 DOMAZLICE 2-7 STRIBRO 9-9 PRESTICE 6-0 PRESTICE 6-2 PRESTICE 6-1 STRIBRO 8-8 PRESTICE 6-0 STRIBRO 7-8 STRIBRO 6-8

SMO


mapa ÚSES

Poř. Čís. 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975

TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC

okr

LO:06

U SILNICE 341005008/TB94 VRCH U KŘÍŽKU 340601501/5 340601502/4 FARSKÝ LES KRTÍNSKÝ VRCH 341002602/PP159 341002605/PP161 VRCH V BŘEZINCE RYBNÍČEK U SILNICE

Název

číslo BC BERNARTICE TB97 DEHETNÁ TB94 DEHETNÁ TB96 HONEZOVICE 5 HRADIŠŤANY 4 KOSTELEC U STŘÍBRA P137 KRTÍN P163 LŠELÍN P159 NEDRAŽICE P161 STRACHOVICE U BERNARTIC TB78 ZHOŘ U STŘÍBRA P150 Katastrální území

schv. UP NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE Význam L L L L L L L L L L L

Přehled biocenter ÚSES PRIMDA 6-8 PRIMDA 7-8 PRIMDA 7-8 STRIBRO 9-8 STRIBRO 9-8 STRIBRO 9-6 PRIMDA 0-8 PRIMDA 0-7 STRIBRO 9-8 PRIMDA 5-8 PRIMDA 1-8

SMO

Plocha Poznámka PUPFL 6,84 1,2 5,95 3,78 3,7 10,71 9,93 4,12 3,51 4,4 0,93

mapa ÚSES

Poř. číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO

okr

LO:06

Louka v trati Mokřad v Holubím koutě Ejpovice Remíz v lukách Osek Osek Osek Osek Remíz u drůbežárny Vitinka Vitinka Mokřad pod sv. Jakubem Kotelská cesta Starý hřbitov Remíz

Název Hrádek Mirošov Ejpovice Bušovice Osek Osek Osek Osek Osek Vitinka Vitinka Nová Huť Rokycany Rokycany Volduchy 340803 340803

340803 340803 340803 340803

340800


číslo schv. Registr. SMO prvku UP č.p.13/1 22/51996 Plzeň 1-8 č.p.25/1 20/8 1999 Plzeň 2-9 801/1 1/4 1994 Plzeň 4-5 č.p.18/1 7/5 1997 Plzeň 4-3 301/1 30/6 1994 Plzeň 2-4 301/2 30/6 1994 Plzeň 2-4 301/4 30/6 1994 Plzeň 2-4 301/5 ANO 30/6 1994 Plzeň 3-4 č.p.5/6 30/4 1997 Plzeň 2-4 302/1 14/3 1994 Plzeň 2-3 302/2 ANO 14/3 1994 Plzeň 3-3 č.p.22/1 7/9 1998 Plzeň 1-8 č.p.9/1 22/11 1995Plzeň 2-6 č.p.9/4 17/1 1996Plzeň 2-6 č.p.12/2 10/6 1996 Plzeň 2-5

Přehled VKP Výměra ha

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL 0 0 0 0 0 0 0 0,18 0 0 1,14 0 0 0 0

Poř. číslo 1 2 3 4 5 6

PS PS DO RO RO RO

okr

LO:06

SKELNÁ HUŤ BÝKOV MECLOV MD MD JDO

Název 138 E 5 938 A 2 MPP 325 C 5 325 C 5 18 A 5

evid. č. 326 34 238 134B 134A 275

Založení KRALOVICE 5-8 KRALOVICE 5-8 DOMAZLICE 1-4 PLZEN 3-5 PLZEN 3-5 PLZEN 3-5

SMO

Výměra ha

Přehled výzkumných ploch

0,54 3,42

Plocha PUPFL Poznámka

mapa deklarovaných funkcí

1.část

74-1 BO

DO Roudnice

57 DBZ

74 BO

3.část

PS Doubrava

57 DBZ

5 DO Sedmihoří

2.část

57 DBZ

4 PS Čečiny

PS Doubrava

70-1 DBZ

Dřevina

3 PJ Kamýky

53 BK

2 KT Beleč

č. 80 BO

Název

Poř. okr číslo 1 PM Bolevec

LO:06 lvs Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Přeštice Přeštice Přeštice Plzeň Plzeň Blovice Blovice Plzeň Kralovice Kralovice Kralovice Kralovice Kralovice Kralovice Kralovice Kralovice Kralovice Kralovice Přimda Přimda Přimda Přimda Přimda Přimda Přimda Přimda

SMO 9-2 9-1 9-1 9-2 8-2 4-9 4-9 4-8 4-9 4-9 4-0 4-0 4-9 5-5 6-5 5-5 5-5 7-6 7-6 6-6 6-6 6-6 6-6 4-9 4-9 4-9 4-8 8-7 7-7 7-7 8-8 LM Plzeň 104 A,B,C,E,D,F,J LM Plzeň 105 C LM Plzeň 110 F LM Plzeň 111 A,B,C,D,E,F LM Plzeň 116 B,C,D,E,J LHC Přeštice 134 B,C,H LHC Přeštice 135 A,B,C,D,F,G LHC Přeštice 136 C,D,E,F,J,K LHC Sp.Poříčí 309 F LHC Sp.Poříčí 310 E,F LHC Sp.Poříčí 312 B,C,D,E,F,G LHC Sp.Poříčí 314 A,B,C,D LHC Sp.Poříčí 324 A,D LHC Plasy 806 B,C,D LHC Plasy 807 B,C,D,E,F,G LHC Plasy 808 A,C,D,E,F,H,J LHC Plasy 809 B,C,D,E,F,G LHC Plasy 903 B,C,D,E,F LHC Plasy 904 B,C,D,E,F LHC Plasy 908 C,D,E,F,H LHC Plasy 909 A,B,C,D,E,F,H LHC Plasy 911 C,D LHC Plasy 912 A,B,C,D,E,F LHC H.Týn 420 N LHC H.Týn 427 B,E LHC H.Týn 428 A,B,C,D LHC H.Týn 429 C,D,J LHC H.Týn 236 A,B,C,D,E,F,G LHC H.Týn 237 A,B,C,D,E LHC H.Týn 238 A,B,C,D,E LHC H.Týn 239 A,B,C,D

Lokalizace

Přehled genových základen 72,55 7,38 23,35 83,26 74,82 271,67 31,41 68,84 56,06 142,41 15,27 32,90 99,07 52,03 30,16 251,14 22,56 64,60 76,15 58,20 40,03 36,75 43,5 70,47 21,67 51,80 celk.501,11 6,94 28,04 51,85 114,84 26,04 65,62 52,63 65,68 51,64

Výměra ha

112,87

497,78

229,43

156,31

261,36

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL

6 TC Valcha

Poř. okr číslo

LO:06

Název

78 BO

č. Dřevina

lvs Přimda Přimda Přimda Přimda Přimda Přimda Přimda Přimda Přimda Přimda Přimda

SMO 7-8 6-8 7-8 6-8 6-6 6-6 5-6 6-7 6-7 6-7 6-7 LHC H.Týn 401 B,D LHC H.Týn 408 A,B,C,D,E,F,G,H,J LHC H.Týn 409 A,F LHC H.Týn 410 A,D LHC H.Týn 348 celé LHC H.Týn 349 celé LHC H.Týn 350 celé LHC H.Týn 352 celé LHC H.Týn 353 celé LHC H.Týn 354 celé LHC H.Týn 355 celé

Lokalizace

Přehled genových základen 20,83 69,41 27,21 21,37 69,47 42,82 42,42 78,28 48,04 67,95 30,84

Výměra ha

388,01

385,73

379,82

374,39

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL

Poř. číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS DO DO DO DO DO DO

okr

LO:06

VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA

Kateg.

SM SM SM DG BO BO BO BO BO BO DBZ DBZ DBZ DBZ DBZ DBZ DBZ DBZ DBZ DBZ DBZ DBZ DBZ DBZ DBZ SM SM SM BO BO BO

Dřevina

201 201 601 511 204 503 503 503 504 504 805 805 805 810 810 810 915 915 915 915 915 915 916 916 916 6 7 8 1 9 10

evid. č. 4 4 3 3 3 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 7 3 3 3 3 3 3 3 3 2 2 2 3 3 3

lvs Manětín 3-4 Manětín 4-5 Kralovice 6-2 Kralovice 8-4 Manětín 1-4 Kralovice 8-4 Kralovice 8-4 Kralovice 8-4 Kralovice 8-4 Kralovice 8-4 Kralovice 7-6 Kralovice 7-6 Kralovice 7-6 Kralovice 6-5 Kralovice 5-5 Kralovice 5-5 Kralovice 7-6 Kralovice 7-6 Kralovice 7-6 Kralovice 6-6 Kralovice 6-5 Kralovice 5-6 Kralovice 6-6 Kralovice 4-4 Kralovice 6-6 Domažlice 0-3 Domažlice 0-3 Domažlice 0-4 Přeštice 9-0 Domažlice 7-3 Přimda 4-8

SMO 205 206 638 519 261 519 519 519 504 504 903 903 904 807 808 809 903 903 904 908 908 909 909 911 912 325 325 326 633 502 434

B J A C E B C E D H B C B C C D B C B F 4 D E D A G F E B D L

3 3 1 4 5 5 5 8 7 7 5 4 4 8 4 7 5 4 4 4 6 6 5 2 2 12 13 12 12Z 12 17

Lokalizace

Výměra ha 6,56 7,28 5,94 0,52 1,69 2,5 1,39 1,34 1,16 1,05 0,41 0,37 1,09 0,76 2,34 0,96 3,65 1,4 3,05 1,57 0,7 2,26 1,66 4,99 3,39 0,61 0,76 1,17 2,3 8,64 1,09 Věk 94 100 85 99 145 119 114 119 124 144 139 139 144 155 135 145 139 139 144 90 85 60 142 102 102 120 121 120 120 120 165

Přehled zdrojů reprodukčního materiálu Poznámka


Poř. číslo 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62

PJ KT KT KT KT KT KT PJ KT KT KT KT KT KT PJ PJ KT KT KT PJ PJ KT KT KT PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ

okr

LO:06

VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA

Kateg.

SM DG DG DG DG DG DG DG BO BO BO BO BO BO BO BO MD MD MD MD MD DBZ BK BK SM SM SM BO MD MD MD

Dřevina

30 701 702 703 704 705 706 70 103 104 105 106 107 108 10 101 503 504 505 50 501 202 403 404 34 35 36 10 50 51 52

evid. č. 3 3 3 3 3 3 3 3 3 2 2 2 3 3 2 2 3 3 3 2 3 3 3 4 3 3 3 4 4 3 3

lvs Blovice 9-7 Klatovy 9-1 Klatovy 8-0 Klatovy 8-0 Přeštice 1-7 Přeštice 2-8 Přeštice 2-8 Přeštice 6-3 Přeštice 1-8 Přeštice 7-7 Přeštice 2-9 Přeštice 2-9 Přeštice 1-7 Přeštice 1-7 Přeštice 1-7 Přeštice 1-7 Klatovy 7-0 Klatovy 8-1 Klatovy 6-0 Přeštice 6-4 Přeštice 7-3 Klatovy 6-0 Přeštice 5-9 Přeštice 4-8 Nepomuk 7-0 Nepomuk 7-0 Nepomuk 7-0 Blovice 4-8 Blovice 5-7 Blovice 4-7 Blovice 4-7

SMO 226 G 25 347 B 7 348 B 11 349 E 10 111 D 5 116 D 3 116 D 6 459 D 6 113 B 6 311 C 5 129 B 22 127 C 7 113 F 27 117 D 24 447 A 7 467 A 7 346 A 2 347 L 4 353 A 5 447 A 7 462 C 7 353 A 5 323 E 5 136 J 4 512 A 11 512 B 10 515 D 13 26 B 16 15 A 17 28 B 14 30 C 16

Lokalizace

Výměra ha 2,23 0,06 0,02 0,08 0,06 0,32 0,23 0,05 0,85 1,14 4,49 1,47 1,18 3,84 5,9 4 3,6 0,34 0,38 1,18 2,6 1,7 7,02 7,45 10,82 2,48 5,03 1,49 4,26 0,27 1,05 Věk 117 108 115 125 84 90 100 118 144 169 66 97 69 107 133 113 135 135 160 133 132 160 83 76 103 95 125 151 165 133 154

Přehled zdrojů reprodukčního materiálu Poznámka


Poř. číslo 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92

PJ PJ PJ PJ PJ PS PJ PJ PS PS PS PS PS PM PM PM PM PM PM PM PS PS PS PS PS PS PJ PJ PJ PS

okr

LO:06

VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA VPA SS SS SS

Kateg.

MD MD DB DB BK BO BO BO BO BO BO BO MD BO BO BO BO BO BO BO BO BO BO BO DB DB DB BO MD BO

Dřevina

53 54 20 21 40 100 10 10 28 31 32 30 34 1 2 3 4 5 6 7 63 64 65 66 83 84 85 43/6/4 13/6/4 95/6/3

evid. č. 4 4 3 3 3 2 3 3 3 2 2 2 3 1 1 1 2 1 1 2 2 1 1 1 1 1 1

lvs Blovice 3-7 Blovice 5-7 Plzeň 5-9 Blovice 5-0 Blovice 4-7 Stříbro 7-4 Plzeň 8-9 Plzeň 8-9 Manětín 1-9 Stříbro 5-6 Stříbro 4-6 Stříbro 5-6 Manětín 1-9 Plzeň 9-2 Plzeň 9-2 Plzeň 9-2 Plzeň 9-2 Plzeň 9-1 Plzeň 9-1 Plzeň 8-2 Plzeň 5-1 Plzeň 7-3 Plzeň 7-3 Plzeň 7-3 Plzeň 7-3 Plzeň 7-3 Plzeň 7-3 Nepomuk 6-0 Nepomuk 6-0 Stříbro 5-8

SMO 39 B 15 23 B 11 311 D 11 314 A 10 28 B 14 355 C 11 430 D 51 430 F 53 260 E 52 324 B 26 326 B 8 326 E 4 260 E 52 104 A 25 104 J 27 104 J 31 105 C 24 110 F 26 110 F 29 113 B 23 130 D 24 134 M 25 135 G 23 135 L 24 134 M 25 135 G 23 135 L 24 505 J,Č.BEZLESÍ 322 505 J,Č.BEZLESÍ 322 322 C,Č, BEZLESÍ 101

Lokalizace

Výměra ha 0,51 0,44 0,3 12,48 1,44 1,6 0,5 0,65 8,99 0,67 0,95 4,05 2,59 1,77 1,01 2,31 4,96 2,28 0,69 7,31 3,78 3,76 5,92 3,81 5,16 7,23 7,08 7,24 4,23 5,00 Věk 147 105 104 91 133 120 9 12 102 80 110 98 102 146 145 166 97 101 137 92 131 141 115 119 141 115 119

Poznámka


ML Plzeň ML Plzeň ML Plzeň ML Plzeň ML Plzeň ML Plzeň ML Plzeň ML Plzeň ML Plzeň ML Plzeň ML Plzeň ML Plzeň ML Plzeň ML Plzeň rok založení 1975 (od roku 2001 355B) rok založení 1975 (od roku 2001 355B) obec Kotovice (založeno v LS Plzeň r. 1985)

Přehled zdrojů reprodukčního materiálu

Poř. číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

Název

SLAVKOVSKÝ LES BRDY BUKOVÁ HORA - CHÝLAVA ČESKÝ LES ČESKÝ LES HADOVKA HORNÍ BEROUNKA KORNATICKÝ POTOK KOSÍ POTOK MANĚTÍNSKO OBLAST KLIDU KAMÍNKY PLÁNICKÝ HŘEBEN-KAKOV POD ŠTĚDRÝM SEDMIHOŘÍ ÚTERSKÝ POTOK VALCHA

okr

CH PJ PJ TC TC TC PS RO TC PS RO PJ PJ TC TC TC

LO:06 Kateg. CHKO PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP

Vyhlášení MK ČSR Č.J.7657/74 Z 3.5.1974 VYHL. ONV PLZEŇ - JIH Z 1.3.1985 VYHL. ONV PLZEŇ - JIH Z 1.3.1985 OÚ TACHOV 4/94 Z 20.4.1994 VYHLÁŠKA OÚ TACHOV Z 20.4.1994 OÚ TACHOV 4/95 Z 2.11.1995 NAŘ.OÚ RO24/12,OÚ PS 30/11,PM 21/12 1995 VYHL. ONV ROKYCANY Z R. 1987 NAŘÍZENÍ OÚ TACHOV Z 3.3 1995 VYHL. ONV PLZEŇ - SEVER ZE 7.4.1975 ONV ROKYCANY 26/3 1979 VYHL. ONV PLZEŇ - JIH Z 1.1.1982 VYHL. ONV PLZEŇ - JIH Z R.1979 VYHLÁŠKA OÚ TACHOV Č.5/94 - 27.7.1994 OÚ TACHOV, NAŘ. Č. 2/97 ZE 4.2.1997 OÚ TACHOV, NAŘ. Č. 4/95 z 2.11.1995

Výměra ha

Přehled velkoplošných chráněných území 6,5496 14,7008 1455,9507 7,6447 83,8469 682,3651 1045,9303 2206,3536 2202,88 8098,3202 722,5912 6,6319 344,6701 1684,2103 1067,3534 715,27

Plocha PUPFL

Poznámka


Poř. číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

Název

Vyhlášení

Kateg. ZCHÚ KT AMERICKÁ ZAHRADA MK ČSR Č.J.13-369/69-II/2 Z 28.12.69 NPP PJ CHEJLAVA MŠK, Č.J.17510/55 NPR PJ ANDREJŠKY OÚ PLZEŇ-JIH, NAŘ.Č.4/96 13/6 1996 PP PJ BOUŘIDLA OÚ PLZEŇ JIH,Č.1/96 22/2 1996 PP PJ ČERNÁ STRÁŇ OÚ PLZEŇ-JIH, NAŘ.Č.3/99 , 29/3 1999 PP TC ČERNOŠÍNSKÝ BOR OÚ TACHOV 15/8 1996 PP PM ČERTOVA KAZATELNA PLZEŇ-MĚSTO,Č.50/1998, 25/6 1998 PP DO ČERVENÝ VRCH ONV DOMAŽLICE-VYHLÁŠKA ZE DNE 25.9.90 PP PM DOUBÍ PLZEŇ-MĚSTO,Č.49/1998, 4/6 1998 PP PS EJPOVICKÉ ÚTESY OÚ ROKYCANY Č.10/5 1995 PP PS HROMNICKÉ JEZÍRKO ONV PLZEŇ - SEVER Z 7.3.1975, Č.J. 62/4 PP PS HŮRKY MK Č.J. 14200/88 Z 29.11.1988 PP KT CHUDENICKÁ BAŽANTNICE MŠ Č.J.143-547/33 ZE 31.12.1933 PP TC JADRUŽSKÝ SMRK ONV TACHOV PP PM KOPECKÉHO PRAMEN PLZEŇ-MĚSTO,Č.29/1997, 3/7 1997 PP CH KOSATCOVÁ LOUKA ONV CHEB 30/8/1990 PP TC KRASÍKOV ONV TACHOV 1/97 27/1 1997 PP KT LORETA ONV KLATOVY PLEN.ZAS. Z 6/12 1984 PP KT LOUPENSKO ONV KLATOVY 16/5 1976 PP PJ LUŽANY OÚ,PLZEŇ-JIH,NAŘÍZ.Č.5/96 13/6 1996 PP PS MALESICKÁ SKÁLA OÚ PLZEŇ-SEV., ŽP/2437/92/HA, 7/12 1992 PP PS MALOCHOVA SKALKA OÚ PLZEŇ-SEVER, ŽP 2443/92/HA, 4/12 1992 PP PS OSOJNO MK ČSR Č.J. 12608/68 Z 10.9.1968 PP PM PETROVKA ZČKNV, VYHL. 3/3 1988 PP PJ POD SMUTNÝM KOUTEM ONV PLZEŇ-JIH, NAŘ. Č. 2/98 1/7 1998 PP RO POD STARÝM HRADEM OÚ ROKYCANY Č.3/95 31/51995 PP TC POD ŠIPÍNEM MŠK 34699/65 13/8 1965 PP PS PŘÍŠOVSKÁ HOMOLKA OV PLZEŇ-SEVER ŽP 2439/92/HA,7/12 1992 PP TC RACOVSKÉ RYBNÍČKY NAŘÍZENÍ OÚ TACHOV č.13 ZE 16.8.96 PP PJ SEDLECKÁ ROKLE ONV PLZEŇ-JIH, VYHL. 15/11 1990 PP PP PJ SUTICE OÚ PLZEŇ-JIH, VYHL. 15/11 1990

okr

LO:06

PRESTICE 7-9 BLOVICE 5-7 PLZEN 7-8 NEPOMUK 2-0 PLZEN 6-7 TACHOV 2-8 PLZEN 9-4 DOMAZLICE 5-6 PLZEN 8-2 PLZEN 4-5 KRALOVICE 6-9 MANETIN 3-5 KLATOVY 6-0 PRIMDA 7-6 PLZEN 9-3 TACHOV 6-1 TACHOV 0-5 KLATOVY 4-5 PRESTICE 1-6 PRESTICE 1-5 STRIBRO 0-2 PLZEN 7-3 MANETIN 0-3 PLZEN 9-2 BLOVICE 9-0 PLZEN 4-5 MANETIN 8-6 STRIBRO 0-0 PRIMDA 4-8 PLZEN 5-8 PLZEN 5-7

SMO

Katastr. území CHUDENICE MĚCHOLUPY STARÝ PLZENEC ČMELÍNY STARÝ PLZENEC ČERNOŠÍN RADČICE OTOV BOLEVEC EJPOVICE HROMNICE HURKY LUČICE,POLEŇKA JADRUŽ PLZEŇ TRSTENICE U M.L. KOKAŠICE TÝNEC NEZDICE N.ÚHL. LUŽANY MALESICE DRUZTOVÁ DRAŽEŇ BOLEVEC,CHOTÍKOV ROBČICE KLABAVA OKROUHLÉ HRADIŠTĚ PŘÍŠOV RAČOV LHUTA TYMÁKOV

Přehled zvláště chráněných území 1,67 26,8 3,7 21,6 8,5 2,26 0,98 1,18 28,68 0,58 11,18 5,54 18,24 0,11 0,57 3,41 11,55 8,77 6,36 4,53 0,1 2,47 3,43 27,45 9,7 0,32 5,45 0,51 0,32 0,33 2,58

Plocha PUPFL


32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62

Název

KT TUPADELSKÉ SKÁLY TC VALCHA PS BAŽANTNICE KT BĚLEČ KT BĚLÝŠOV DO DRAHOTÍNSKÝ LES PJ HÁDKY PS HÁJ TC HRADIŠTSKÝ VRCH PM KAMENNÝ RYBNÍK PS KOZELKA PJ LOPATA TC MĚLKÝ RYBNÍK DO NETŘEB TC PAVLOVICKÁ STRÁŇ TC PETRSKÉ ÚDOLÍ TC POD VOLFŠTEJNEM PJ STARÝ RYBNÍK TC TISOVSKÉ RYBNÍKY PM ZÁBĚLÁ PJ ZLÍN RO ZVONÍČKOVNA KT LUNÁKY TC U RYBNÍČKU PL-JNOVOVESKÁ DRAHA PL-JVOJOVICKA DRAHA RO VOSEK RO JAVOR V PLYNÁRNÁCH RO JINAN ROKYCANSKÝ KT STARÁ ÚHLAVA RO HRÁDECKÁ BAHNA

Poř. číslo okr

LO:06

ONV KLATOVY ŠKOL. A KULT.K. 11/11967 ONV TACHOV Z 21/ 9 1990 OV PLZEŇ-SEVER Č.1/1998 1/12 1998 MK ČSR,Č.J.14200/88-SÚOP29/11 1988 MK ČSR Č.J.14200/88-SÚOP 29/11 1988 ONV DOMAŽLICE 22/10 1987 MŠK, Č.J.17509/55 OÚ PLZEŇ-SEVER, ŽP 2449/92/HA, 4/12 1992 OÚ TACHOV 15/8 1996 PLZEŇ-MĚSTO,Č.31/1997, 28/8 1997 ONV PLZEŇ - SEVER z 13.10.1972, 272/10 MŠK, Č.J.17508/55 ONV TACHOV Z 14/9 1984 MK 68734/55 12/4 1955 ONV TACHOV 7/10/1988 MK ČSR 18714/72 29/12 1972 OÚ TACHOV 13/3 1996 MŠO B-183856/48 14/10 1948 ONV TACHOV Z 21/ 9 1990 PLZEŇ-MĚSTO, Č.46/1998, 21/5 1998 OÚ,PLZEŇ-JIH,NAŘÍZ. 2000 MŠK, Č.J.17506/55-A/6 4/71956 OÚ KLATOVY 17/11 1992 ONV TACHOV 21/9 1990 ONV PLZEŇ-JIH 15/11 1990 ONV PLZEŇ-JIH 15/11 1990 ONV ROKYCANY 5/9 1989 MÚ ROKYCANY 8/3 1995 ONV ROKYCANY 5/12 1985 ONV KLATOVY VYHL. 21/4 1988 ONV ROKYCANY 5/9 1989

Vyhlášení

Kateg. ZCHÚ PP PP PR PR PR PR PP PR PR PR PR PR PR PR PR PP PR PP PR PR PR PR PR PR PP PP PP PP PR PP PP KLATOVY 5-3 PRIMDA 6-6 MANETIN 1-7 PRESTICE 4-9 KLATOVY 5-0 DOMAZLICE 7-4 BLOVICE 3-0 PLZEN 6-3 MANETIN 9-5 PLZEN 8-2 MANETIN 3-0 BLOVICE 4-0 PRIMDA 7-1 PRESTICE 9-8 TACHOV 5-7 STRIBRO 9-1 TACHOV 3-8 PLZEN 6-8 PRIMDA 7-0 PLZEN 6-3 PRESTICE 0-2 BLOVICE 3-0 KLATOVY 5 - 4 TACHOV 2-5 NEPOMUK 6-1 NEPOMUK 6-1 PLZEŇ 2-5 PLZEŇ 2-6 PLZEŇ 2-6 PŘEŠTICE 3-9 PLZEŇ 1-8

SMO

Katastr. území

0,5

0,81 0,78 23,18 12,83 11,56 13,36 5,88 11,39 8,41 9,53 32,43 6,65 1,71 13,00 11,08 4,88 4,64 4,09 3,32 4,91 17,75 8,05 26,56 7,96 4,93 6,93

Plocha PUPFL


TUPADLY BERNARTICE NEKMÍŘ MALECHOV SLATINA DRAHOTÍN,HVOŽĎANY,POBĚŽOVICE MILÍNOV DRUZTOVÁ OKROUHLÉ HRADIŠTĚ BOLEVEC DOUBRAVICE,MEZí ÚJEZD MILÍNOV STARÉ SEDLIŠTĚ KANICE U DOMAŽLIC VYSOKÉ SEDLIŠTĚ STŘÍBRO LAŽANY U ČERNOŠÍNA SEDLEC U ST.PLZENCE JEMNICE,ST,SEDLIŠTĚ,TISOVÁ BUKOVEC KRASAVCE,LIŠICE,SNOPOUŠOVY KORNATICE DOLNÍ LHOTA,NOVÁKOVICE LESTKOV NOVÁ VES U NEPOMUKA VOJOVICE VOLDUCHY ROKYCANY ROKYCANY KOKŠÍN HRÁDEK

Přehled zvláště chráněných území

Poř. číslo 63 64 65 66

Název

U HŘBITOVA DUB NAD ROZCESTÍ POSTŘEKOVSKÉ RYBNIKY KLABAVSKÝ DUB

okr

RO RO DO RO

LO:06

ONV ROKYCANY 5/9 1989 ONV ROKYCANY 5/12 1985 ONV DOMAŽLICE 25/9 1990 ONV ROKYCANY 5/12 1985

Vyhlášení

Kateg. ZCHÚ PP PP PR PP PLZEŇ 3-5 PLZEŇ 2-2 DOMAŽLICE 6-8 PLZEŇ 4-5

SMO

Katastr. území

146,39

Plocha PUPFL


ROKYCANY BŘEZINA POSTŘEKOV,KLENČÍ,ŽDÁNOV KLABAVA

Přehled zvláště chráněných území

Poř. Název číslo okr 1 CH SLAVKOVSKÝ LES

LO:06 SMO TACHOV 6-1

Vyhlášení NAŘ.VL.ČSR Č.85,ČÁSTKA 22-2.9.1981

Výměra ha

Plocha PUPFL

Přehled chráněných oblastí přirozené akumulace vod Poznámka


BEZ Č.J.23/1/1984 VLHZ 1537/82/2062/18/2/1983

15 PS ONDŘEJOV

VLHZ 1446/1986/2082/19/12/1986

9 PS MLADOTICE

14 PS HVOZD

ONV PLZEŇ-SEVER VLHZ 213/1983/G2061

8 PS ŠTICHOVICE

VLHZ 1689/1983/21/12/1983 VLHZ 1689/1983/21/12/1983

VLHZ 476/77/8/6/1977

7 PS VLADMĚŘICE

12 PS ŠTIPOKLASY 13 PS VOJTĚŠÍN

BEZ Č.J.

6 PS BŘEZÍN

VLHZ 212/1983/2060/16/2/1983

VLHZ 1347/87/2057/8/12/1987

5 PS NEČTINY

11 PS KRSY

BEZ Č.J.

4 PS NEČTINY

VLHZ 986/86/2065/11/9/1986

VLHZ 183/72/1986

3 PS POLÍNKA

10 PS HADAČKA-VÝROV

BEZ Č.J.

BEZ Č.J.

Vyhlášení (Č.j.)

2 PS MANĚTÍN

Poř. Název číslo okr 1 PS KAMENNÁ HORA

LO:06

PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2a PHO1 PHO2 PHO1 PHO2a PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2

Stupeň MANETIN 4-0 MANETIN 4-0 MANETIN 1-0 MANETIN 1-0 MANETIN 6-2 MANETIN 6-2 MANETIN 3-1 MANETIN 3-1 MANETIN 3-1 MANETIN 3-1 MANETIN 4-1 MANETIN 4-1 MANETIN 0-2 MANETIN 0-2 MANETIN 0-1 MANETIN 0-1 KRALOVICE 7-2 KRALOVICE 7-2 KRALOVICE 6-2 KRALOVICE 5-2 KRALOVICE 5-2 MANETIN 6-3 MANETIN 6-3 MANETIN 5-3 MANETIN 5-3 MANETIN 5-3 MANETIN 1-3 MANETIN 1-3 KRALOVICE 9-3 KRALOVICE 9-3

SMO

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL 0,00 0,00 0,00 1,16 0,25 8,56 0,00 0,00 1,57 12,78 0,00 0,00 0,12 3,09 0,00 0,00 0,13 79,04 417,16 0,00 0,75 1,35 2,62 6,68 0,00 1,82 0,06 0,46 0,00 1,64

Přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO)

VLHZ 106/89/2034/7/2/1989

BEZ Č.J. POUZE MAPA BEZ Č.J. POUZE MAPA

ŽP 1161/94/9/11/1994

ŽP 623/90/9/9/1991

VLHZ/198/84/5/6/1984 ONV PLZEŇ - SEVER, VLHZ 127/G2001/81 VLHZ 318/88/2083/22/4/1988 BEZ Č.J. POUZE MAPA VLHZ 631/88/2031/1/8/1988

BEZ Č.J POUZE MAPA

17 PS LOMNIČKA

18 PS BABINÁ

19 PS KOČÍN

20 PS HUBENOV-HORNÍ BĚLÁ

21 PS KAZNĚJOV

22 PS KAZNĚJOV

23 PS RYBNICE

24 PS DOLNÍ HRADIŠTĚ

25 PS VŠERUBY

26 PS HORNÍ BŘÍZA

27 PS BÝKOV

Vyhlášení (Č.j.) VLHZ 1441/86/2034/10/11/1986

Název

16 PS PLASY

Poř. číslo okr

LO:06

PHO1 PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b

Stupeň KRALOVICE 9-5 KRALOVICE 8-4 KRALOVICE 8-4 KRALOVICE 8-4 KRALOVICE 8-4 KRALOVICE 6-4 KRALOVICE 6-4 KRALOVICE 5-5 KRALOVICE 5-5 KRALOVICE 5-5 MANETIN 2-5 MANETIN 1-5 MANETIN 2-6 KRALOVICE 8-6 KRALOVICE 8-7 KRALOVICE 8-7 KRALOVICE 8-6 KRALOVICE 8-6 KRALOVICE 8-6 KRALOVICE 8-6 KRALOVICE 5-5 KRALOVICE 5-5 MANETIN 3-8 MANETIN 3-8 KRALOVICE 9-9 KRALOVICE 9-9 KRALOVICE 9-8 KRALOVICE 6-9 KRALOVICE 7-8 KRALOVICE 7-8

SMO

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL 2,67 16,12 0,00 1,23 99,36 0,00 4,15 0,00 0,00 0,99 12,31 2,50 213,33 0,00 1,94 519,06 0,00 0,90 0,00 0,00 0,15 2,68 0,00 6,57 0,00 4,39 1,71 0,00 0,00 5,44


VLHZ 462887/2001/25/5/1987

BEZ Č.J. POUZE MAPA ONV-VLHZ 1221,1421/84-234/3

OÚ TACHOV ŽP 153/92

OÚ TACHOV ŽP 1154/93-231/2

ONV DOMAŽLICE VLHZ-814/87-235

ONV DOMAŽLICE VLHZ-90/84 ONV DOMAŽLICE VLHZ-762/86

ONV DOMAŽLICE VLHZ-324/85 OÚ DOMAŽLICE ŽP-930/92-235 OU DOMAŽLICE ŽP-16724/97

29 PS OBORA TŘEBEKOV

30 PS OBORA - ROZVODÍ

31 TC DARMYŠL-OBEC

32 TC RACOV-OBEC

33 TC ZÁLEZLY

34 DO HOLÝŠOV

35 DO HOSTOUŇ

36 DO MECLOV-DŮL

37 DO MECLOV-JÁMA-SRBY

38 DO ZD MEZHOLEZY

39 DO PAŘEZOV-OBEC

Vyhlášení (Č.j.) VLHZ 1938/903/11/11/1983

Název

28 PS OBORA JAROV, STARÉ PRAMENIŠTĚ

Poř. číslo okr

LO:06

PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO3 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b

Stupeň KRALOVICE 7-8 KRALOVICE 6-7 KRALOVICE 6-7 KRALOVICE 6-8 KRALOVICE 6-8 KRALOVICE 6-7 KRALOVICE 6-7 KRALOVICE 6-7 PRIMDA 4-7 PRIMDA 4-7 PRIMDA 4-8 PRIMDA 4-7 PRIMDA 4-7 PRIMDA 5-8 PRIMDA 0-7 PRIMDA 0-7 PRIMDA 1-8 PŘEŠTICE 8-1 PRESTICE 7-1 PRESTICE 7-1 DOMAZLICE 8-1 DOMAZLICE 8-1 DOMAZLICE 4-5 DOMAZLICE 4-5 DOMAZLICE 4-5 DOMAZLICE 5-4 DOMAZLICE 5-4 PRIMDA 3-9 PRIMDA 3-9 DOMAZLICE 6-7 DOMAZLICE 6-7 DOMAZLICE 6-7

SMO

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL 0,00 0,61 0,00 1,15 73,08 458,13 0,00 0,00 0,00 0,00 197,40 0,00 0,00 10,01 0,00 0,00 19,81 0,00 4,67 208,60 0,00 0,00 0,00 1,25 6,43 0,00 0,00 0,00 0,02 0,00 0,00 0,00


ONV DOMAŽLICE VLHZ-86/84 OÚ DOMAŽLICE ŽP-/086/92-235 ONV DOMAŽLICE VLHZ-700/89-235

ONV DOMAŽLICE VLHZ 91/84 OÚ DOMAŽLICE ŽP-582/17 OÚ DOMAŽLICE ŽP-630/91-235 ONV KLATOVY VLHZ 2056/86-235

40 DO TŘEBNICE-OBEC

41 DO ÚJEZD SV.KŘÍŽE 42 DO TASNOVICE-OBEC

43 DO STAŇKOV-OBEC 44 DO KRCHLEBY-OBEC

45 DO KOLOVEČ-OBEC

46 KT BEZDĚKOV-TETĚTICEVODOVOD 47 KT BEZPRAVOVICE-JZD CHUDENICE 48 KT DRSLAVICE-VODOVOD

ONV KLATOVY-ŽP 1301/92-231-2P

ONV KLATOVY VLHZ-673/25-85 ONV KLATOVY-VLHZ-673/16-85

ONV KLATOVY, VLHZ-673/51-85 OÚ KLATOVY-ŽP-113/94-235

ONV KLATOVY-VLHZ-2040/87-235

51 KT MEZIHOŘÍ-VODOVOD 52 KT NEDANIČKY-VODOVOD

53 KT NEZDICE 54 KT POLEŇ-OBEC

55 KT POLEŇKA-JZD CHUDENICE

ONV KLATOVY VLHZ-2038/87-235

49 KT JZD CHUDENICEVODNÍ ZDROJ 50 KT MALECHOV-STUDNA




Název

Poř. číslo okr

LO:06

PHO1 PHO2 PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PH02 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO1 PHO2a PH02b PHO1

Stupeň DOMAZLICE 3-7 DOMAZLICE 3-7 DOMAZLICE 8-1 DOMAZLICE 5-1 DOMAZLICE 5-1 DOMAZLICE 5-1 DOMAZLICE 0-3 PRESTICE 7-4 PRESTICE 7-4 PRESTICE 7-7 PRESTICE 7-7 KLATOVY 6-2 KLATOVY 6-2 KLATOVY 7-0 KLATOVY 7-0 KLATOVY 5-2 KLATOVY 5-2 PRESTICE 6-9 PŘEŠTICE 6-9 PRESTICE 4-9 PRESTICE 4-9 PRESTICE 4-9 PRESTICE 4-8 KLATOVY 0-0 KLATOVY 0-0 KLATOVY 0-0 PRESTICE 2-6 PRESTICE 7-1 PRESTICE 7-1 PRESTICE 7-1 KLATOVY 6-0

SMO

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL 0,00 0,05 0,99 0,00 0,00 0,12 23,71 0,00 4,40 0,00 2,31 0,00 0,44 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,25 2,15 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00


ONV PLZEŇ-JIH ZVLH/1455/85

DNEŠICE

ŽEROVICE

HORUŠANY SOBĚKURY

ZÁLESÍ

PŘEŠTICE-LUŽANY

CHLUMČANY

BLOVICE - ÚPRAVNA VODY

NEPOMUK - PŘIPOJENÍ VRTŮ OÚ PLZEŇ-JIH-ŽP/583/96

NEPOMUK - VODOVOD

NEZVĚSTICE-BRADOV

59 PJ

60 PJ

61 PJ 62 PJ

63 PJ

64 PJ

65 PJ

66 PJ

67 PJ

68 PJ

69 PJ

ONV PLZEŇ-JIH-ZVLH/67/75

OÚ PLZEŇ-JIH-ŽP/186/92


OÚ PLZEŇ-JIH Č.J.ŽP/595/98

OÚ PLZEŇ-JIH,ŽP/1983/93

OÚ PLZEŇ-JIH,ŽP/1146/91

ONV PLZEŇ-JIH, ZVLH/1106/75 ONV PLZEŇ-JIH,ZVLH/63/88

ONV PLZEŇ-JIH, 8416/3301


58 KT ZDESLAV-JZD CHUDENICE

Vyhlášení (Č.j.) ONV KLATOVY-VLHZ-673/32-85 ONV KLATOVY-VLHZ-673/18-85

Název

56 KT ŘAKOM-VODOVOD 57 KT ŠVIHOV-VODOVOD

Poř. číslo okr

LO:06 SMO KLATOVY 6-0 KLATOVY 5-1 PRESTICE 3-9 PRESTICE 3-9 PRESTICE 3-9 PRESTICE 7-1 PRESTICE 7-1 PRESTICE 3-1 PRESTICE 3-1 PRESTICE 2-2 PRESTICE 2-2 PRESTICE 3-4 PRESTICE 4-3 PRESTICE 4-3 PRESTICE 4-3 PRESTICE 1-6 PRESTICE 1-6 PRESTICE 1-5 PRESTICE 1-5 PRESTICE 1-5 PRESTICE 2-1 PRESTICE 2-1 BLOVICE 5-5 BLOVICE 5-5 BLOVICE 5-5 NEPOMUK 6-0 NEPOMUK 6-0 NEPOMUK 5-0 NEPOMUK 5-0 NEPOMUK 5-0 BLOVICE 5-1

Stupeň PH02 PHO1 PHO1 PH02a PH02b PHO1 PHO2 PHO1 PH02 PHO1 PHO2 PHO2 PHO1 PH02a PHO2b PHO1 PHO2 PHO1 PH02a PHO2b PHO1 PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO1 PHO2a PHO2b PHO1



OÚ PLZEŇ-JIH-ŽP/296/212.2/92

73 PJ

OÚ KLATOVY ŽP 1509/92-235



ONV KLATOVY VLHZ-673/85 - 235

ONV KLATOVY VLHZ-673/19 - 85

OÚ KLATOVY ŽP 2732/95-231-2

74 KT BOLEŠINY

75 KT JANOVICE-JAVOR

76 KT MALÁ VÍSKA

77 KT MALÁ VÍSKA

78 KT MĚCHOLUPY

79 KT PŘEDSLAV

ŽDÍREC

ONV ROKYCANY,ZVLH-1398/83

72 RO JANOV



OÚ ROKYCANY ŽP 922/95

VRČEŇ - STUDNY ŠTĚDRÝ

Název

71 RO ZOD PŘÍKOSICE

70 PJ

Poř. číslo okr

LO:06

PH02a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PH02a PHO2b PHO1 PH02a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PH02a PH02b PHO1 PH02a PHO2b PHO1 PH02a PH02b PHO1 PH02a PHO2b PHO1 PHO2a PH02b PHO1 PH02a

Stupeň BLOVICE 5-2 BLOVICE 4-2 BLOVICE 3-9 BLOVICE 3-9 BLOVICE 2-9 PLZEN 3-8 PLZEN 3-8 PLZEN 3-8 BLOVIE 1-0 BLOVICE 1-0 BLOVICE 1-0 BLOVICE 5-7 BLOVICE 5-7 BLOVICE 5-7 KLATOVY 1-3 KLATOVY 1-3 KLATOVY 1-3 KLATOVY 6-6 KLATOVY 6-6 KLATOVY 6-6 KLATOVY 4-6 KLATOVY 4-6 KLATOVY 4-6 KLATOVY 4-6 KLATOVY 4-6 KLATOVY 4-6 KLATOVY 0-1 KLATOVY 0-1 KLATOVY 0-1 KLATOVY 1-1 KLATOVY 1-1

SMO



ONV KLATOVY VLHZ - 673/40-85


ONV KLATOVY,VLHZ 120/88 - 235


ONV DOMAŽLICE VLHZ 1687/82

ONV DOMAŽLICE VLHZ 84/84 ONV DOMAŽLICE VLHZ 87/84 OÚ DOMAŽLICE ŽP 6630/99 ONV DOMAŽLICE VLHZ 187/90 - 235 ONV DOMAŽLICE VLHZ 803/85

ONV DOMAŽLICE VLHZ 34/90

81 KT ŠTĚPÁNOVICE

82 KT TAJANOV

83 KT TUPADLY

84 KT ÚJEZDEC

85 DO POBĚŽOVICE

86 DO KOUT NA ŠUMAVĚ

87 DO MRÁKOV

88 DO HRADIŠTĚ

89 DO STRÁŽ

90 DO SMOLOV

91 DO ÚJEZD

Vyhlášení (Č.j.) ONV KLATOVY VLHZ-507/83-235

Název

80 KT SOBĚTICE

Poř. číslo okr

LO:06 SMO KLATOVY 1-1 KLATOVY 3-5 KLATOVY 3-5 KLATOVY 3-1 KLATOVY 3-1 KLATOVY 3-1 KLATOVY 4-3 KLATOVY 4-3 KLATOVY 4-3 KLATOVY 5-2 KLATOVY 5-2 KLATOVY 5-2 KLATOVY 5-2 KLATOVY 5-2 KLATOVY 5-2 DOMAZLICE 7-4 DOMAŽLICE 7-4 DOMAZLICE 8-4 KDYNE 2-2 KDYNE 2-2 KDYNE 3-2 KDYNE 3-1 DOMAZLICE 0-9 DOMAŽLICE 0-9 KYDNĚ 4-0 KDYNE 4-0 KDYNE 3-0 KDYNE 3-0 KDYNE 4-1 DOMAZLICE 5-8 DOMAZLICE 5-8

Stupeň PHO2b PHO1 PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PH02a PH02b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PH02a PH02b PHO1 PH02a PHO2b PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PH02 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO3 PHO1 PH02



VLHZ 88/84 13.1.1984

94 DO TRHANOV

ONV TACHOV VLHZ 1528/87-234/3

OÚ TACHOV ŽP 2059/96-231/2


102 TC STARÉ SEDLO

103 TC VYSOČANY

OÚ TACHOV ŽP 93/231/2

99 TC KUROJEDY

101 TC PAVLOVICE

OÚ TACHOV ŽP 539/93-231/2-P

98 TC HOLOSTŘEVY


OÚ TACHOV ŽP 13763/97-231/2

97 TC DAMNOV

100 TC OSTROV U TACHOVA

ONV-VLHZ 994/88-233/2

96 TC BONĚTICE

95 DO KDYNĚ

ONV KLATOVY VLHZ 673/44-85

93 KT BĚHAŘOV

Vyhlášení (Č.j.) OÚ DOMAŽLICE ŽP 531/91-235

Název

92 DO RUDOLTICE-ČERNÍKOV

Poř. číslo okr

LO:06

PHO1 PHO2a PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a

Stupeň KLATOVY 8-2 KLATOVY 8-2 KLATOVY 8-5 KLATOVY 8-5 KLATOVY 8-5 DOMAZLICE 6-9 DOMAZLICE 6-9 KDYNE 1-2 KDYNE 1-2 PRIMDA 5-6 PRIMDA 5-6 PRIMDA 5-6 TACHOV 5-9 TACHOV 5-9 TACHOV 5-9 PRIMDA 4-2 PRIMDA 4-2 PRIMDA 4-2 PRIMDA 4-0 PRIMDA 4-0 PRIMDA 5-0 PRIMDA 6-0 PRIMDA 6-0 TACHOV 5-8 TACHOV 5-8 TACHOV 5-8 PRIMDA 4-6 PRIMDA 4-6 PRIMDA 4-6 PRIMDA 8-4 PRIMDA 8-4

SMO



ONV-VLHZ 564/87-234/3 OÚ CHEB ŽP 3651/96 OÚ TACHOV, VLHZ 751,832,834/87 OV TACHOV, ŽP 1882/96

ONV TACHOV, VLHZ 1910/85-234/3

OÚ TACHOV, ŽP 146/92-233/3

ONV TACHOV,VLHZ-1550/87-234/3

ONV TACHOV,VLHZ 1508/87-234/3

OÚ TACHOV,&ŹP 893/91-234/3

ŽP 933/1193/93-231/Z-P


105 TC DOLNÍ KRAMOLÍN

106 CH CHODOVAR

107 TC KŘÍNOV-OBEC

108 TC OTÍN

109 TC PLANÁ-VRTY

110 TC SVAHY-1 ETAPA

111 TC VYSOKÉ JAMNÉ-OBEC

112 TC VYSOKÉ SEDLIŠTĚ

113 TC MICHALOVY HORY

114 TC BENEŠOVICE-OSTROV

115 TC BENEŠOVICE-PRAŽKA

Vyhlášení (Č.j.) ONV-VLHZ 1864/85-234/3

Název

104 TC BROD NAD TICHOU

Poř. číslo okr

LO:06

PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1

Stupeň TACHOV 6-6 TACHOV 5-6 TACHOV 5-6 TACHOV 5-2 TACHOV 5-2 TACHOV 6-1 TACHOV 6-1 TACHOV 4-5 TACHOV 4-5 TACHOV 4-5 TACHOV 4-5 TACHOV 4-5 TACHOV 6-5 TACHOV 6-5 TACHOV 6-5 TACHOV 4-7 TACHOV 4-7 TACHOV 4-7 TACHOV 3-4 TACHOV 3-4 TACHOV 3-4 TACHOV 5-7 TACHOV 5-7 TACHOV 5-7 TACHOV 5-3 TACHOV 5-3 TACHOV 5-3 STRIBRO 9-4 STRIBRO 9-5 STRIBRO 9-5 PRIMDA 2-2

SMO



OÚ TACHOV ŽP 616/92-234

ONV-VLHZ 1189/88-234/3

OÚ TACHOV ŽP301/93-231/2-P ONV-VLHZ 19/88-234/3




ONV TACHOV VLHZ A ŽP 467/90


117 TC BUTOV-AUTOKEMP

118 TC BUTOV-PT ŠKODA

119 TC ČELIV-VODOVOD

120 TC CEBIV

121 TC ČERNOŠÍN-VRTY

122 TC ČERNOŠÍN-OLBRAMOV

123 TC ERPUŽICE

124 TC KOSTELEC-OBEC

125 TC KRASNE UDOLI - OBEC



Název

116 TC BROD U STŘÍBRA

Poř. číslo okr

LO:06

PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b

Stupeň PRIMDA 2-2 PRIMDA 2-3 PRIMDA 2-5 PRIMDA 2-5 PRIMDA 1-4 STRIBRO8-1 STRIBRO 8-1 STRIBRO 8-1 STRIBRO 7-1 STRIBRO 7-1 STRIBRO 7-1 TACHOV 0-4 TACHOV 0-4 MANETIN 9-8 MANETIN 9-8 TACHOV 0-8 TACHOV 2-7 TACHOV 2-7 TACHOV 2-7 TACHOV 2-8 TACHOV 2-8 TACHOV 2-7 MANETIN 8-9 MANETIN 8-9 MANETIN 8-9 PRIMDA 0-7 PRIMDA 0-7 PRIMDA 0-7 TACHOV 1-9 TACHOV 1-9 TACHOV 1-9

SMO



ONV TACHOV VLHZ 37/89-234/3 OÚ TACHOV ŽP 893/91-234/3







OÚ TACHOV ŽP 94-231/2-P

127 TC LOMY U KOKASIC

128 TC MILÍKOV

129 TC OSTROV U STRIBRA

130 TC OSTROVCE

131 TC OŠELÍN-OBEC

132 TC OŠELÍN-VRT

133 TC ÚTERSKÝ POTOK

134 TC SULISLAV

135 TC SVOJŠÍN-OBEC

Vyhlášení (Č.j.) ONV TACHOV VLHZ 1924/85-234/3

Název

126 TC LOM U STŘÍBRA

Poř. číslo okr

LO:06

PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b PHO3 PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO3 PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b

Stupeň PRIMDA 2-2 PRIMDA 2-2 PRIMDA 2-2 TACHOV 1-6 TACHOV 1-6 PRIMDA 1-2 PRIMDA 1-2 PRIMDA 1-2 TACHOV 3-4 STRIBRO 8-5 STRIBRO 8-5 STRIBRO 8-5 TACHOV 2-9 TACHOV 2-9 TACHOV 2-9 PRIMDA 3-1 PRIMDA 3-1 PRIMDA 3-1 PRIMDA 3-0 PRIMDA 3-0 PRIMDA 4-0 MANETIN 8-3 MANETIN 8-3 MANETIN 8-3 MANETIN 8-2 STRIBRO 7-3 STRIBRO 7-3 STRIBRO 7-3 PRIMDA 2-0 PRIMDA 2-0 PRIMDA 2-0

SMO



Název

151 PS PERNATEC

150 PS LÍNĚ

149 PS PŇOVANY

148 PS TOUŠKOV

146 PS PŇOVANY-RADOST 147 PS KOZOLUPY - VOCHOV

145 PS LÍŠŤANY

143 PS KRSY

142 PS OLEŠOVICE

141 PS ÚTERÝ

140 PL-SKEJSOVICE

139 TC ZHOR

137 TC VRANOV-AUTOKEMP 138 TC ZÁCHLUMÍ

136 TC TRPISTY - OBEC

Poř. číslo okr

LO:06 Stupeň

PHO1 PHO 2a PHO2b OÚ TACHOV,ŽP 524/92-234 PHO1 ONV TACHOV VLHZ 1346/82-234/3 PHO1 PHO2a PHO2b OÚ TACHOV,ŽP/94-231/2 PHO1 PHO2a PHO2b ONV PLZEN-SEVER,VLHZ 1372/82/9,2030 PHO1 PHO2 ONV PLZEŇ-SEVER VLHZ/1088/83,20/10 1983 PHO1 PHO2 ONV PLZEŇ-SEV.VLHZ/1324/83/G 2065/20/10 PHO1 PHO2 PLZEŇ-SEVER VLHZ/212/1983/G 2060 16/2 83 PHO1 PHO2 OÚ PLZEŇ-SEV., ŽP 950/1993 PHO1 PHO2a PHO2b ONV PLZEŇ-SEV., VLHZ 1218/1982/G 2056 PHO1 OÚ PLZEŇ-SEV., ŽP 1117/93 PHO1 PHO2 ONV PLZEŇ-SEV., VLHZ 88/82/G 2048 PHO1 PHO2 ONV PLZEŇ-SEV., VLHZ 279/1984 PHO1 PHO2 OÚ PLZEŇ-SEV., VLHZ 7/82/G 2045 PHO1 PHO2 PHO1 ONV PLZEŇ-SEV., VLHZ/15/1978

ONV TACHOV,VLHZ 1547/87-234/3

Vyhlášení (Č.j.) MANETIN7-9 MANETIN 7-9 MANETIN 7-9 STRIBRO 7-2 TACHOV 0-9 TACHOV 0-9 TACHOV 0-9 PRIMDA 1-7 PRIMDA 1-7 PRIMDA 1-7 MANETIN 6-1 MANETIN 6-1 MANETIN 7-1 MANETIN 7-1 MANETIN 6-1 MANETIN 6-1 MANETIN 6-3 MANETIN 6-3 MANETIN 4-8 MANETIN 4-8 MANETIN 3-8 STRIBRO 5-1 STRIBRO 2-3 STRIBRO 2-3 STRIBRO 2-2 STRIBRO 2-2 STRIBRO 5-1 STRIBRO 5-1 STRIBRO 2-7 STRIBRO 2-7 MANETIN 5-8

SMO



PLZEŇ HOMOLKA

Název

154 RO LITOHLAVY - JZD OSEK 155 RO VITINKA 156 RO LITOHLAVY - OBEC

152 PJ

Poř. číslo okr

LO:06

ONV ROKYCANY, ZVLH, 547/88 ONV ROKYCANY, ZVLH, 547/88 ONV ROKYCANY, ZVLH, 518/88

VLHZ/1838/83-233 27/11 1985


SMO MANETIN 5-8 PLZEN 8-6 PLZEN 8-6 PRESTICE 0-1 KLATOVY 7-3 PLZEN 3-4 PLZEN 2-3 PLZEN 3-4

Stupeň PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b PHO3 PHO1 PHO1 PHO1

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL 2,44 0,51 164,51 566,77 11582,28 0,00 0,00 0,00


Poř. číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

Název

"LŠTĚNÍ"-TVRZ "NA ZÁMKU"-HRADIŠTĚ 10 MOHYL-"PODHÁJÍ" 11 MOHYL V LESÍKU 14 MOHYL-TRAŤ"STARÁ OBORA" 25 MOHYL-"LES U CESTY HAŠOV" 4 MOHYLY-TRAŤ "REMÍZ" 46 MOHYL-TRAŤ"U SV.JIŘÍ" 60-70 MOHYL,TRAŤ "AM ESEL" 84 MOHYL-TRAŤ"KOCOUROVSKÝ LES" AREÁL KOSTELA VŠECH SVATÝCH AREÁL TVRZE Čp. 1 BUKOVEC-50 MOHYL CCA 20 MOHYL ČEČOVICE- 14 MOHYL HOLUBEČ,ČÁST MĚLNICE 18-2 MOHYL CHRASTAVICE-SKUPINA MOHYL KAPLE SV.PETRA KAPLIČKY NEJSV. TROJICE NA BALDOVĚ KULTOVNÍ OBJEKTY a MOHYLY LŠTĚNÍ - 25 MOHYL MECLOV - 7 MOHYL MOHYLOVÉ POHŘEBIŠTĚ Č.582 OSVRAČÍN-HRADIŠTĚ POUTNÍ KAPLE SV. BARBORY SKUPINA 42 MOHYL TRAŤ"NOVÁ OBORA" SKUPINA MOHYL-"DUBOVÝ VRCH" SKUPINA MOHYL-11 MOHYL SKUPINA MOHYL-TRAŤ"AM KAASPLOTTEN" TRAŤ "MOHYLY" A "V LUKÁCH" VIDICE,ČÁST OPLOTEC-7 MOHYL

okr

DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO

LO:06 KULTURNÍ PAMÁTKA Č. 2137 KULT. PAMÁTKY DLE ZÁKONA Č. 22/1958 MOH.POH.ZÁK.Č.22/1958 O KUL.PAM.R.Č.4030 MOH.POH.ZÁK.Č.22/1958 O KUL.PAM.R.Č.4030 MOH.POH.ZÁK.Č.22/1958 O KUL.PAM.R.Č.4030 MOH.POH.ZÁK.Č.22/1958 O KUL.PAM.R.Č.4030 MOH.POH.ZÁK.Č.22/1958 O KUL.PAM.R.Č.4030 MOH. POHŘEBIŠTĚ-ZÁK.Č.22/1958 KULTURNÍ PAMÁTKA Č. 4031 MOH.POH.ZÁK.Č.22/1958 O KUL.PAM.R.Č.4030 KULT. PAMÁTKA Č. 2193 KULTURNÍ PAMÁTKA Č.2193 MOHYL.POHŘEBIŠTĚ ZÁK.Č.22/1958 MOH.POH.ZÁK.Č.22/1958 O KUL.PAM.R.Č.4030 MOH. POHŘEBIŠTĚ-ZÁK.Č.22/1958 ZÁKON Č.22/1958 KULT.PAMÁTKA Č.4033 KULTURNÍ PAMÁTKA Č.2209 KULTURNÍ PAMÁTKA Č. 2030 MOH.POH.ZÁK.Č.22/1958 O KUL.PAM.R.Č.4030 ZÁKON Č. 22/1958 MOHYLOVÉ POHŘEBIŠTĚ-ZÁKON Č.22/1958 ZÁKON Č. 22/1958 KULT.PAMÁTKA Č.4032,4819,4820 KULT.PAMÁTKA Č. 4028 MOH.POH.ZÁK.Č.22/1958 O KUL.PAM.R.Č.4030 MOH.POH.ZÁK.Č.22/1958 O KUL.PAM.R.Č.4030 MOH.POH.ZÁK.Č.22/1958 O KUL.PAM.R.Č.4030 MOH.POH.ZÁK.Č.22/1958 O KUL.PAM.R.Č.4030 MOH.POH.ZÁK.Č.22/1958 O KUL.PAM.R.Č.4030 MOHYL. POHŘEBIŠTĚ-ZÁKON Č.22/1958

Vyhlášení KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM.

Kateg.

DOMAZLICE 0-7 DOMAZLICE 2-3 DOMAZLICE 3-5 DOMAZLICE 3-6 DOMAZLICE 1-2 DOMAZLICE 4-1 DOMAZLICE 4-2 DOMAZLICE 7-3 PŘIMDA 5-9 DOMAZLICE 3-2 DOMAZLICE 3-3 DOMAZLICE 0-3 DOMAZLICE 0-1 DOMAZLICE 7-3 PRESTICE 9-2 DOMAZLICE 6-0 DOMAZLICE 2-7 DOMAZLICE 6-3 DOMAZLICE 4-7 DOMAZLICE 4-1 DOMAZLICE 1-7 DOMAZLICE 4-6 PŘIMDA 5-9 DOMAZLICE 0-5 PRESTICE 9-0 DOMAZLICE 2-2 DOMAZLICE 1-3 DOMAZLICE 3-1 DOMAZLICE 5-5 DOMAZLICE 0-5 DOMAZLICE 5-0

SMO


Přehled archeologických nalezišť a kulturních památek

32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60

PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ RO TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC

Poř. číslo okr

LO:06

HRAD VLČTEJN HRADIŠTĚ VELKÝ KÁMEN HŮRKA KAPLE SV. VOJTĚCHA MOHYLOVÉ POHŘEBIŠTĚ MOHYLOVÉ POHŘEBIŠTĚ OBROVO HRADISKO POTŠTEJN RADYNĚ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV TVRZIŠTĚ STŘAPOLE HRADIŠTĚ SLOVANSKÉ "ALFRÉDOV" POHŘEBIŠTĚ MOHYLOVÉ VOLFŠTEJN - HRAD TVRZ CALTOV TVRZIŠTĚ ŘEŠANOV SLOV. HRADIŠTĚ TVRZIŠTĚ SL. HRADIŠŤĚ MILKOVSKÉ ČÍHADLO HRADIŠŤSKÝ VRCH HRADIŠTĚ FALKENSTEIN HRADIŠTĚ NAD SOUT. HADOVKY A ÚT. P. HRAD GUTŠTEJN MOHYLOVÉ POHŘ. LHOTA U Č. SCHONTAL - HRADIŠTĚ MOH. POHŘ. STELKA A ČERT. KÁMEN TVRZIŠTĚ HRÁDEK HRAD ŠVAMBERK TVRZIŠTĚ VÍŽKA

Název POŘ.Č. 522 POŘ.Č. 459 POŘ.Č. 460 POŘ.Č. 524 POŘ.Č. 4082 POŘ.Č. 4090 POŘ.Č. 539 POŘ.Č. 538 POŘ.Č. 461 POŘ.Č. 235 KULTURNÍ PAMÁTKA Č. 4161 KULTURNÍ PAMÁTKA ČR REG.Č.1990 KULTURNÍ PAMÁTKA ČR REG.Č.4065 KULTURNÍ PAMÁTKA Č. 1730 KULTURNÍ PAMÁTKA Č. 1997 KULTURNÍ PAMÁTKA Č. 1998 KULTURNÍ PAMÁTKA Č. 1717 KULTURNÍ PAMÁTKA Č. 4289 KULTURNÍ PAMÁTKA Č.3792 NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA Č.1824 KULTURNÍ PAMÁTKA Č.1994 NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA Č.1985 KULTURNÍ PAMÁTKA Č.1822 KULTURNÍ PAMÁTKA Č.1987 KULTURNÍ PAMÁTKA Č.1731 KULTURNÍ PAMÁTKA Č.1991 KULTURNÍ PAMÁTKA Č.1957 KULTURNÍ PAMÁTKA Č. 1781 KULTURNÍ PAMÁTKA Č. 1986

Vyhlášení KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM. KUL.PAM.

Kateg.

BLOVICE 6-2 BLOVICE 4-7 PLZEN 6-7 BLOVICE 3-9 PRESTICE 1-7 BLOVICE 4-7 BLOVICE 7-0 BLOVICE 6-0 PLZEN 6-8 BLOVICE 5-4 PLZEN 4-2 STRIBRO 9-7 STRIBRO 9-6 TACHOV 3-8 TACHOV 4-4 TACHOV 4-7 TACHOV 6-6 PRIMDA 9-2 TACHOV 0-4 MANETIN 9-5 MANETIN 8-5 MANETIN 8-6 MANETIN 8-7 TACHOV 1-7 TACHOV 2-9 MANETIN 9-9 PRIMDA 0-1 TACHOV 0-5 TACHOV 2-8

SMO


Přehled archeologických nalezišť a kulturních památek

Poř. číslo 1 2 3 4 5

PM PM PM PM TC

okr

LO:06

BOLEVECKÉ RYBNÍKY ČESKÉ ÚDOLÍ HOMOLKA KOŠUTECKÉ JEZÍRKO KONSTANTINOVY LÁZNĚ

Název

Kateg. PŘÍMĚST. PŘÍMĚST. PŘÍMĚST. PŘÍMĚST. LÁZEŇ.

Vyhlášení PLZEŇ-MĚSTO, VYHL.Č.33/1997,11/9 1997 PLZEŇ-MĚSTO, VYHL.Č.33/1997,11/9 1997 PLZEŇ-MĚSTO, VYHL.Č.33/1997,11/9 1997 PLZEŇ-MĚSTO, VYHL.Č.33/1997,11/9 1997 ROZ. MZ ČR Č. J. ČIL - 442 Z 25. 2.1995 PLZEN 8-2 STRIBRO 0-6 PLZEN 8-6 PLZEN 9-3 MANETIN 9-5

SMO

mapa deklarovaných funkcí Plocha Katastr. území PUPFL PLZEŇ 922,21 PLZEŇ 71,48 PLZEŇ 0,32 PLZEŇ 0 KONSTANTINOVY LÁZNĚ 59,73

Přehled lázeňských, příměstských a rekreačních lesů

Poř. okr Název číslo 1 CH MARIÁNSKÉ LÁZNĚ 2 TC KONSTANTINOVY LÁZNĚ

LO:06 Stupeň

SMO

VLÁDNÍ USNESENÍ Č.943 Z 13.11.1959 PALZ_III TACHOV 6-1 VYHL. ZPČKNV SCHV.2.PLEN.ZAS.2.9.1986 PALZ_I MANETIN 9-5 PALZ_II MANETIN 9-4 PALZ_III MANETIN 8-5

Vyhlášení (Č.j)

Plocha PUPFL 1128,62 20,43 48,86 807,76

Poznámka


Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a minerál. vod stolních

Poř. číslo okr 1 PJ 2 DO 3 DO 4 PJ 5 DO 6 PJ 7 TC 8 PJ 9 PS 10 PJ 11 PJ 12 PJ 13 PJ 14 RO

LO:06

BLOVICE ČERTÁNO HORŠOVSKÝ TÝN PODHRADÍ PODRÁŽNICE PŘEŠTICE TRSTENICE TYMÁKOV ÚNĚŠOV VYSOKÁ ZAHRÁDKA ZEMĚTICE NEZVĚSTICE ROKYCANY

Název

ONV PLZEŇ-JIH,VLHZ-879/81-C OÚ DOMAŽLICE-ŽP-353/1993-209/1 OÚ DOMAŽLICE-ŽP-351/1993-209/1 ONV PLZEŇ-JIH,ZVLH-11/82 OÚ DOMAŽLICE-ŽP-352/1993-209/1 OÚ PLZEŇ-JIH,ŽP/662/99 OÚ CHEB,K 1201/ZP/93-209 OÚ PLZEŇ-JIH VLHZ/381/86 OÚ PLZEŇ-SEV. ŽP/2300/99 OÚ PLZEŇ-JIH,VLHZ-907/81 OÚ PLZEŇ-JIH,ŽP/1242/99 ONV PLZEŇ-JIH,VLHZ-879/81 OÚ PLZEŇ-JIH,ŽP-/1253/96 OÚ ROKYCANY,ŽP 1089/93 21/7 1993

Vyhlášení

mapa deklarovaných funkcí Plocha Kateg. SMO Katastr. území Výměra ha PUPFL BLOVICE 236,00 BAŽ. UZ. BLOVICE 5-4 25,2 546,00 OBORA DOMAZLICE 1-2 BOROVICE,PODRAŽNICE,BUKOVEC 557,83 1185,00 154,89 BAŽ.SAM. DOMAZLICE 3-3 KOCOUROV,H.TÝN,HORŠOV,POLŽICE ZDEMYSLICE 230,00 BAŽ. UZ. BLOVICE 6-2 67,6 184,00 184,99 OBORA DOMAZLICE 1-3 PODRAŽNICE 86,00 11,33 BAŽ. UZ. PRESTICE 0-3 PŘEŠTICE-DOLNÍ LUKAVICE TRSTENICE 461,00 BAŽ.SAM. TACHOV 7-2 442,84 60,00 TYMÁKOV 32,94 BAŽ. UZ. PLZEN 5-7 127,00 HVOŽĎANY 392,72 BAŽ. UZ. MANETIN 4-5 173,00 18,78 BAŽ. UZ. PRESTICE 0-1 LIŠICE 39,99 PŘEŠÍN,ČÍŽKOV,ZAHRÁDKA 35,72 OBORA BLOVICE 2-7 167,31 19,29 BAŽ. UZ. PRESTICE 5-2 ZEMETICE,ČELÁKOVY OBORA BLOVICE 5-2 NEZVĚSTICE 35,31 BAŽ.UZ. PLZEN 3-5 ROKYCANY 218,00

Přehled uznaných obor, samostatných a uznaných bažantnic

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

PJ PJ KT KT PS KT TC TC TC TC TC PJ DO

Poř. číslo okr

LO:06

ŠŤÁHLAVY ŠŤÁHLAVY SKLAD SKLAD LÍNĚ POLEŇ CVIČIŠTĚ STŘELNICE SKLAD SKLAD SKLAD DNEŠICE HOLÝŠOV

Název

03-32-16 03-32-17 CE - 03-19-23 CE - 03-19-24 CE 03-24-02 CE-03-10-09 CE-03-38-02 CE-03-38-11 CE-03-38-14 CE-03-38-24 CE-03-38-26

Vyhlášení PLZEN 4-9 PLZEN 4-9 KLATOVY 4-5 KLATOVY 4-5 STRIBRO 2-7 KLATOVY 7-2 PRIMDA 0-2 TACHOV 3-8 STRIBRO 9-3 PRIMDA 0-1 PRIMDA 0-1 PRESTICE 1-2 PRESTICE 8-0

SMO

Katastr. území

Výměra ha 68,39 0,11 5,95 5,68 85,04 223,09 2,53 337,34 32,08 6,54 17,97 9,83 108,80

Plocha PUPFL

Přehled jiných důležitých veřejných zájmů Poznámka


3 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 36

Poddolovaná území-pořadí

LO:06

PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS TC TC TC TC TC

okr MANETIN 3-1 MANETIN 1-7 MANETIN 0-5 MANETIN 1-6 MANETIN 0-2 KRALOVICE 9-4 KRALOVICE 9-7 KRALOVICE 8-3 KRALOVICE 8-6 KRALOVICE 8-6 KRALOVICE 7-7 KRALOVICE 7-4 KRALOVICE 6-3 KRALOVICE 6-7 KRALOVICE 6-7 KRALOVICE 5-5 KRALOVICE 5-7 KRALOVICE 7-8 KRALOVICE 6-9 PLZEN 8-0 KRALOVICE 9-9 KRALOVICE 9-8 PLZEN 9-0 PLZEN 9-0 PLZEN 8-1 MANETIN 6-4 MANETIN 9-4 MANETIN 8-4 MANETIN 8-4 MANETIN 8-4 TACHOV 0-4

SMO 0,8764 1,8495 7,6293 4,3804 214,1551 26,9651 155,0367 6,4882 14,7359 109,3328 385,31 6,0146 1,2209 31,9469 176,094 99,313 2,9622 32,1897 8,0553 120,6855 1,5262 76,0551 1,3528 2,6206 328,4063 2,4177 20,4029 2,9511 0,6416 2,1862 3,4841

Plocha PUPFL 3 45 24 47 5 32 18 16 47 33 50 98 101 95 90 96 94 77 84 61 60 20 65 79 291 9 3 2 4 7 12

č. území

Přehled poddolovaných lesů Poznámka


37 38 40 41 42 43 47 48 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72


LO:06

TC TC TC TC TC PS TC TC TC TC TC TC TC TC TC PS PS TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC

okr TACHOV 0-4 TACHOV 0-4 TACHOV 0-5 MANETIN 8-6 MANETIN 8-6 MANETIN 7-7 PRIMDA 1-0 PRIMDA 1-1 STRIBRO 7-1 STRIBRO 8-2 STRIBRO 8-1 STRIBRO 9-1 STRIBRO 9-2 STRIBRO 6-0 STRIBRO 6-0 MANETIN 6-9 STRIBRO 6-0 STRIBRO 9-2 STRIBRO 9-3 STRIBRO 9-3 STRIBRO 9-2 PRIMDA 0-4 PRIMDA 0-3 PRIMDA 0-3 PRIMDA 0-3 PRIMDA 0-3 PRIMDA 0-2 PRIMDA 0-3 PRIMDA 1-3 PRIMDA 0-2 PRIMDA 3-2

SMO 2,4712 2,2029 2,2795 0,4741 2,6364 7,8653 20,0298 4,555 35,215 1,754 13,2335 0,7139 43,6835 2,604 0,1102 5,9225 13,0189 68,1246 234,7819 24,4606 0,6689 7,4401 15,3296 3,6546 2,7975 18,3002 20,4798 3,5483 6,1386 2,1601 4,033

Plocha PUPFL 14 16 17 21 19 23 28 149 36 38 42 44 46 4 6 1 9 57 76 81 74 121 153 115 114 102 88 98 111 106 125

č. území



73 74 75 76 77 78 79 80 81 83 84 85 86 87 88 90 91 92 93 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106


LO:06

TC TC PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PS PN PS PJ PJ PJ PN PS PS PS PS PN PN PN PJ PJ PS PS

okr STRIBRO 9-5 STRIBRO 8-5 STRIBRO 8-4 MANETIN 0-8 STRIBRO 2-0 MANETIN 3-8 STRIBRO 0-0 STRIBRO 0-0 STRIBRO 1-1 STRIBRO 3-2 STRIBRO 2-3 STRIBRO 4-4 STRIBRO 4-6 STRIBRO 1-5 STRIBRO 1-6 STRIBRO 3-7 STRIBRO 4-9 STRIBRO 4-9 STRIBRO 1-8 PLZEN 8-8 PLZEN 9-2 PLZEN 9-1 PLZEN 9-1 PLZEN 8-1 PLZEN 7-2 PLZEN 8-3 PLZEN 7-6 PLZEN 6-7 PLZEN 6-6 PLZEN 5-6 PLZEN 5-5

SMO 2,0474 41,8376 42,4334 204,3932 461,4232 0,95 24,4295 2,4756 311,4557 1,5086 19,5152 510,6597 220,1925 174,8819 499,5352 58,899 122,6843 10,5599 151,9485 6,0235 45,9954 47,9228 14,5646 4,2008 100,9396 104,2985 2,9861 50,4218 20,5985 21,9487 6,9142

Plocha PUPFL 128 131 133 36 20 15 76 70 100 124 123 161 183 212 226 245 34 35 272 287 97 94 85 96 325 336 393 386 383 380 379

č. území



109 110 111 113 115 118 123 124 125 126 127 129 130 132 133 134 135 138 140 141 142 143 146 147 151 152 153 154 155 157 159


LO:06

PS PS PS PS RO RO PJ PJ PJ PJ PJ PJ DO DO DO PJ PJ PJ TC DO PJ DO DO DO DO DO DO DO DO DO DO

okr PLZEN 5-4 PLZEN 4-4 PLZEN 4-4 PLZEN 4-4 PLZEN 3-4 PLZEN 3-5 PLZEN 4-8 BLOVICE 7-9 BLOVICE 7-8 BLOVICE 6-9 BLOVICE 5-9 PRESTICE 4-6 PRESTICE 7-7 PRESTICE 7-3 PRESTICE 7-4 PRESTICE 5-4 PRESTICE 3-3 STRIBRO 6-8 PRIMDA 0-7 DOMAZLICE 0-0 PRESTICE 9-0 PRESTICE 9-0 DOMAZLICE 1-0 PRIMDA 5-9 DOMAZLICE 4-5 DOMAZLICE 5-5 DOMAZLICE 5-6 DOMAZLICE 6-6 DOMAZLICE 6-5 DOMAZLICE 7-0 DOMAZLICE 8-4

SMO 40,4999 12,4747 11,7194 16,603 12,6487 0,1915 414,6271 3,4545 9,1038 26,5715 10,0063 21,0157 39,7524 244,932 597,5669 6,3146 10,1209 50,5344 0,806 12,7747 22,4467 25,8743 15,9279 33,7554 1,396 22,009 9,903 7,6644 3,4252 0,8316 0,3249

Plocha PUPFL 364 354 360 353 355 373 1 16 2 14 11 2 5 14 17 25 29 4 1 6 13 18 22 26 38 42 43 44 35 29 7

č. území



160 163 164 165 166 169 170 171 172 173 174 175 177 178 179 181 182 183 184 185 187 189 190 191 192 194 195 197 198 199 200


LO:06

DO KT KT KT KT TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC TC CH TC TC TC TC TC

okr DOMAZLICE 7-4 KLATOVY 6-3 KLATOVY 4-5 KLATOVY 2-5 KLATOVY 2-5 PRIMDA 6-3 PRIMDA 6-4 PRIMDA 6-1 PRIMDA 6-1 PRIMDA 6-1 PRIMDA 5-1 TACHOV 9-9 TACHOV 8-9 TACHOV 8-8 TACHOV 8-7 TACHOV 6-7 TACHOV 5-8 TACHOV 5-7 TACHOV 5-7 TACHOV 6-4 TACHOV 5-4 TACHOV 5-3 TACHOV 5-3 TACHOV 5-3 TACHOV 5-2 TACHOV 6-1 TACHOV 4-3 TACHOV 4-4 TACHOV 4-3 TACHOV 4-4 TACHOV 4-4

SMO 51,7448 2,3953 0,5029 9,8604 6,667 0,3709 6,7706 15,328 11,134 24,487 3,0276 10,7978 0,5144 31,6016 38,4094 9,1853 0,0232 0,2253 2,5819 0,8386 1,8512 0,2604 2,2059 21,835 3,7127 11,4962 2,7801 0,0419 2,3916 3,391 2,057

Plocha PUPFL

č. území 9 41 7 4 5 57 59 43 38 34 32 15 12 22 58 59 30 69 29 64 31 10 28 12 23 2 38 40 39 55 42



201 202 203 205


LO:06

TC TC TC TC

okr TACHOV 4-4 TACHOV 3-4 TACHOV 3-4 TACHOV 1-7

SMO 12,871 2,1259 3,6266 5,4856

Plocha PUPFL

č. území 47 48 49 24



10-KAZNĚJOV 101-ZÍCHOV 102-ZÍCHOV 10-KŘENICE 106-JEŽOVY 107-TRNČÍ 108-ČERV.POŘÍČÍ 1- ŽEBNICE 110-KALIŠTĚ 111-KOKŠÍN 112-POLEŇ 12 DOBŘÍČ 120-SRBY,MECLOV 121-ZÁMĚLIČ 122-OTOV-ČERVENÝ VRCH 124-OTOV 125-ZÁMĚLIČ 127-OHNIŠŤOVICE 14-OSTROV 44-HORNÍ BŘÍZA 59-SVRŽNO 6-BŘEZÍN 60-ČERNÁ HORA 61-ŠTÍTARY-MĚLNICE 63-KRTÍN 64-STOD 67-HORNÍ KAMENICE 68-LHOTA(MERKLÍN) 7-ZAHRÁDKA 70-ROUPOV 71-BOROVY 74-CHLUMČICE 75-DOLNÍ LUKAVICE

Název ložiska-ložisk. ochrana

LO:06

PS DO DO PJ KT KT KT PS KT KT KT PS DO DO DO DO DO DO TC PS DO PS DO DO TC PJ DO PJ PS PJ PJ PJ PJ

okr KRALOVICE 8-7 PRESTICE 7-8 PRESTICE 7-7 PRESTICE 5-6 PRESTICE 4-7 PRESTICE 5-9 PRESTICE 3-7 KRALOVICE 7-3 PRESTICE 2-8 KLATOVY 3-0 KLATOVY 6-2 KRALOVICE 5-7 DOMAZLICE 5-5 DOMAZLICE 6-4 DOMAZLICE 5-6 DOMAZLICE 5-5 DOMAZLICE 6-5 DOMAZLICE 6-5 PRIMDA 6-0 KRALOVICE 8-9 DOMAZLICE 7-1 MANETIN 4-2 PRIMDA 7-9 DOMAZLICE 6-1 STRIBRO 9-7 STRIBRO 6-9 PRESTICE 7-3 PRESTICE 6-4 MANETIN 3-6 PRESTICE 4-6 PRESTICE 1-6 PRESTICE 2-1 PRESTICE 1-2

SMO 785,2062 6,1889 39,6578 14,2938 32,2425 7,2973 45,8565 18,7722 14,872 22,7718 40,364 12,2125 2,5419 7,8249 12,288 0,1941 0,8303 0,5034 10,6437 52,9046 36,4735 0,3253 72,3424 21,1653 2,7211 1,139 70,6748 7,3197 18,4485 32,4174 30,6418 29,4863 11,15

PUPFL

Přehled ložisek nerostů 20 36 35 34 7 11 17 10 26 28 31 11 33 28 21 23 24 27 1 15 4 7 1 64 59 56 66 62 13 37 39 48 60

Č. ložiska Poznámka


79-TÝNEC 85-KBELNICE 89-MAŠOVICE 90-MECLOV 92-MECLOV-ZÁPAD 93-MRAČNICE 94-LUŽENICE 95-LUŽENIČKY 96-BLÍŽEJOV BUKOVEC ČERNICE ČERNOVICE ČESKÁ BŘÍZA DLAŽOVSKÁ HŮRKA DOBŘANY DOLNÍ SEDLIŠTĚ EJPOVICE EJPOVICE - ANTON CHODOVÁ PLANÁ CHOTÍKOV CHOTÍKOV, KUŠTÍ, NEVŘEŇ JIRNÁ KLADRUBY U STŘÍBRA KOTEROV KOUT KOZOLUPY KŘIMICE - RADČICE KŮŠTÍ ŽILOV KYŠICE LAŽANY LEDCE - ŽILOV LHOTA U DOBŘAN


LO:06

PJ PJ DO DO DO DO DO DO DO PN PN PS PS KT PJ TC PS RO TC PS PS TC TC PN DO PS PN PS PS TC PS PJ

okr STRIBRO 4-9 BLOVICE 8-6 DOMAZLICE 4-5 DOMAZLICE 4-5 DOMAZLICE 5-5 DOMAZLICE 4-6 DOMAZLICE 5-6 DOMAZLICE 4-7 DOMAZLICE 2-6 PLZEN 7-3 PLZEN 7-8 MANETIN 5-9 PLZEN 7-1 KLATOVY 7-3 STRIBRO 2-8 TACHOV 5-7 PLZEN 5-5 PLZEN 4-5 TACHOV 5-3 STRIBRO 1-1 STRIBRO 1-1 STRIBRO 9-4 PRIMDA 0-5 PLZEN 7-6 KDYNE 1-0 STRIBRO 1-3 STRIBRO 1-4 MANETIN 1-7 PLZEN 5-5 TACHOV 3-8 STRIBRO 0-0 STRIBRO 1-7

SMO 0,4376 1,928 2,3102 0,803 5,5057 2,7562 17,3096 4,3885 0,4605 32,8282 5,251 2,366 5,9715 18,3301 138,8134 30,9664 32,7974 3,9917 0,6897 203,9064 70,1511 19,2231 12,8169 9,0256 55,9009 51,4123 1,3941 2,1589 15,0475 10,783 12,685 12,1323

PUPFL

Přehled ložisek nerostů 46 1 47 43 36 41 12 10 51 197 188 11 200 5 173 5 210 206 1 56 53 16 13 221 3 74 87 22 220 24 39 169



LÍNĚ - SULKOV LITICE LITOHLAVY MĚCHOLUPY MILEVO MOCHTÍN MYSLINKA NEBÍLOVSKÝ BOREK NEKMÍŘ NEVŘEŇ NOVÁ HOSPODA NÝŘANY OKROUHLÉ HRADIŠTĚ PERNAREC - OKOLÍ PLZEŇ - J, RADNICKÁ PÁNEV PŇOVANY - ULICE POLÍNKA RADČICE STÝSKALY - TATINÁ SVRČOVEC ŠTĚNOVICE TLUČNÁ TLUČNÁ - NOVĚ TLUČNÁ - SEVER TUPADLY TÝNEC VEJPRNICE ZÁLUŽÍ U TŘEMOŠNÉ ZBŮH ZHOŘEC


LO:06

PS PN RO PJ TC KT PS PJ PS PS PN PS TC PS PS PS PS PN PS KT PJ PS PS PS KT PJ PS PS PS TC

okr STRIBRO 2-6 STRIBRO 0-8 PLZEN 3-5 BLOVICE 5-7 PRIMDA 1-5 KLATOVY 2-5 STRIBRO 3-4 BLOVICE 7-0 MANETIN 1-7 MANETIN 0-9 STRIBRO 0-5 STRIBRO 3-5 MANETIN 9-5 MANETIN 7-8 STRIBRO 1-5 STRIBRO 5-2 MANETIN 7-2 STRIBRO 0-3 MANETIN 0-9 KLATOVY 4-1 PLZEN 8-9 STRIBRO 2-6 STRIBRO 2-4 STRIBRO 2-4 KLATOVY 5-2 STRIBRO 3-8 STRIBRO 1-5 PLZEN 9-1 STRIBRO 3-6 TACHOV 1-3

SMO 20,6641 23,8106 13,0972 78,5384 6,0843 0,5555 20,0403 0,1238 91,6369 40,6354 21,4562 0,7097 8,7378 33,0148 71,2779 50,0748 33,6971 2,1763 2,5431 8,7264 3,8761 36,7982 6,8793 16,972 17,9549 83,1897 207,1073 20,1452 101,6998 1,0469

PUPFL

Přehled ložisek nerostů 118 182 205 2 20 9 136 225 16 31 107 139 29 36 109 45 1 89 27 6 185 122 128 132 4 156 95 192 143 27



1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

Poř. číslo

okr

TC,PS,PM TC TC TC TC TC PS TC PS DO,PJ,PM DO DO DO,PJ PS KT KT KT PM,PS PJ PJ PJ PS PS PS PS PS

LO:06

MŽE SEDLIŠTSKÝ P. HAMERSKÝ P. KOSOVÝ P. ÚHLAVKA VÝROVSKÝ P. ÚTERSKÝ P. HADOVKA VEJPRNICKÝ P. RADBUZA ČERNÝ P. ZUBŘINA MERKLÍNSKÝ P. LUČNÍ P. ÚHLAVA JELENKA DRNOVÝ P. BEROUNKA ÚSLAVA MYSLÍVSKÝ P. BRADAVA KLABAVA TŘEMOŠNÁ BĚLÁ STŘELA KAZNĚJOVSKÝ

Název 1-10-01-001 1-10-01-019 1-10-01-029 1-10-01-059 1-10-01-089 1-10-01-110 1-10-01-141 1-10-01-152 1-10-01-187 1-10-02-001 1-10-02-024 1-10-02-044 1-10-02-087 1-10-02-103 1-10-03-001 1-10-03-029 1-10-03-047 1-10-04-002 1-10-05-011 1-10-05-022 1-10-05-048 1-11-01-010 1-11-01-047 1-11-01-052 1-11-02-001 1-11-02-070

Číslo povodí PLZEN 7-4 PRIMDA 9-2 PRIMDA 9-2 TACHOV 7-0 PRIMDA 7-4 PRIMDA 7-3 MANETIN 8-2 TACHOV 1-4 STRIBRO 7-6 PLZEN 8-4 DOMAZLICE 5-6 PŘEŠTICE 9-4 PRESTICE 6-6 STRIBRO 4-6 PLZEN 8-6 KLATOVY 6-6 KLATOVY 3-6 PLZEN 8-3 BLOVICE 6-8 NEPOMUK 4-1 BLOVICE 5-1 PLZEN 5-2 MANETIN 4-5 MANETIN 2-4 ZLUTICE 8-6 KRALOVICE 8-7

SMO 1224,221 65,2067 69,033 225,497 296,809 97,578 333,411 89,69 77,287 547,378 170,333 213,744 157,31 69,835 915,115 622,312 94,466 389,2449 756,507 140,597 103,148 214,379 249,131 86,047 252,1705 25,27

Výměra ha

Přehled vodárenských toků

část LO 3,8 a 9

část LO 8 část LO 12 část LO 1O a 12 část LO 7 část LO 7

část LO 12,13 část LO 12

část LO 11 část LO 11

část LO 11

Poznámka



Příloha č. 6 Soupis cest v PLO 6


Přílohy

DO15 DO16 DO17 DO18 HT11 HT12 HT13 HT14 HT15 HT16 HT17 HT18 HT19 HT20 HT21 HT22 HT23 HT24 HT25 HT26 HT27 HT28 HT29 NÝ11 NÝ12 NÝ13 NÝ14

L. majetek a LOC

PLO :

L1L 0,0 0,0 0,0 5,4 5,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,1 0,8 12,4 0,0 3,1 2,8 0,0 0,0 7,0 3,6 0,0 0,0 2,8 0,0 0,0 0,0 2,0

6

L2L1 1,3 0,0 1,9 2,2 1,3 1,6 0,0 0,0 0,0 0,6 0,0 0,4 6,1 0,0 15,8 1,1 0,0 2,5 6,7 4,1 3,2 0,0 7,2 0,4 1,2 4,3 1,9

L2L2 0,7 0,0 1,3 1,2 0,0 3,4 0,0 0,4 8,2 2,3 0,0 0,0 3,8 0,0 6,5 1,4 3,2 2,1 4,1 2,7 2,0 2,0 0,0 0,5 0,4 1,7 2,0

lesní cesty (km) Suma 2,0 0,0 3,2 8,8 7,0 5,0 0,0 0,4 8,2 2,9 2,1 1,2 22,3 0,0 25,4 5,3 3,2 4,6 17,8 10,4 5,2 2,0 10,0 0,9 1,6 6,0 5,9

V1L 1,4 2,2 4,2 0,0 0,0 2,1 5,9 4,9 2,6 5,4 1,6 4,4 6,6 1,9 12,2 1,8 8,6 1,6 4,8 1,0 2,8 3,6 0,6 0,0 0,0 0,0 11,6

V2L1 0,0 0,0 1,3 2,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,7 0,7 0,0 1,3 1,2 0,0 3,4 0,0 0,4 8,2 2,3 0,0 0,0 3,8 0,0 6,5 1,4 3,2 2,1 4,1 2,7 2,0 2,0 0,0 0,5 0,4 1,7 2,0

L2L2

Cesty celkem (km)

Suma L1L+V1L L2L1+V2L1 1,4 1,4 1,3 2,2 2,2 0,0 5,5 4,2 3,2 2,3 5,4 4,5 0,0 5,7 1,3 2,1 2,1 1,6 5,9 5,9 0,0 4,9 4,9 0,0 2,6 2,6 0,0 5,4 5,4 0,6 1,6 3,7 0,0 4,4 5,2 0,4 6,6 19,0 6,1 1,9 1,9 0,0 12,2 15,3 15,8 1,8 4,6 1,1 8,6 8,6 0,0 1,6 1,6 2,5 4,8 11,8 6,7 1,0 4,6 4,1 2,8 2,8 3,2 3,6 3,6 0,0 0,6 3,4 7,2 0,0 0,0 0,4 0,0 0,0 1,2 0,0 0,0 4,3 12,3 13,6 2,6



Přehled současných odvozních cest po LOC a lesních majetcích Suma 3,4 2,2 8,7 11,1 7,0 7,1 5,9 5,3 10,8 8,3 3,7 5,6 28,9 1,9 37,6 7,1 11,8 6,2 22,6 11,4 8,0 5,6 10,6 0,9 1,6 6,0 18,2

S2 List č. 1

PL21 PL22 PL23 PL24 PL25 PL26 PL27 PL28 PL29 PŘ21 PŘ22 PŘ23 PŘ24 PŘ25 PŘ26 PŘ27 PŘ28 PŘ29 PŘ30 PŘ31 PT1 PT10 PT11 PT12 PT13 PT14 PT15

L. majetek a LOC

PLO :

L1L 6,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 4,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,3 0,6 0,0 1,5 5,6 0,0 0,0 0,0 6,2 0,9 5,0 0,0 13,7

6

L2L1 7,2 5,1 0,0 9,7 0,0 8,8 5,9 6,0 5,9 1,7 3,8 1,9 12,8 0,0 7,5 3,6 5,9 5,4 2,6 10,2 2,9 2,2 3,7 6,2 5,1 9,0 6,0

L2L2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,7 7,6 5,4 6,1 1,1 6,6 5,4


V1L 3,1 3,6 2,3 1,7 1,0 0,0 2,3 3,4 0,1 7,7 2,9 4,1 3,2 0,0 6,7 2,4 4,6 3,0 1,0 0,8 0,0 4,6 6,7 6,3 2,6 7,6 2,6

V2L1 0,6 0,5 0,0 2,1 0,0 0,0 1,3 0,0 1,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,4 1,1 0,3 0,1 0,0 0,3 6,1 2,0 2,1 2,9 1,7 5,2 0,1

L2L2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,7 7,6 5,4 6,1 1,1 6,6 5,4

Cesty celkem (km)

Suma L1L+V1L L2L1+V2L1 3,7 9,4 7,8 4,1 3,6 5,6 2,3 2,3 0,0 3,8 1,7 11,8 1,0 1,0 0,0 0,0 0,0 8,8 3,6 2,3 7,2 3,4 8,1 6,0 1,2 0,1 7,0 7,7 7,7 1,7 2,9 2,9 3,8 4,1 4,1 1,9 3,2 3,2 12,8 0,0 0,0 0,0 7,1 8,0 7,9 3,5 3,0 4,7 4,9 4,6 6,2 3,1 4,5 5,5 1,0 6,6 2,6 1,1 0,8 10,5 6,1 0,0 9,0 6,6 4,6 4,2 8,8 12,9 5,8 9,2 7,2 9,1 4,3 7,6 6,8 12,8 7,6 14,2 2,7 16,3 6,1




List č. 2

S2

PLO :

PT16 PT17 PT2 PT3 PT4 PT5 PT6 PT7 PT8 PT9 SP1 SP2 SP3 SP4 SP5 SP6 SP7 SP8 SP9 ST1 ST10 ST11 ST12 ST13 ST14 ST15 ST16

L. majetek a LOC

L1L 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,0 0,3 0,0 0,0 1,8 20,4 4,4 0,0 1,9 9,8 6,4 0,0 2,1 0,0 2,1 1,2 0,0 0,7 0,0 2,2 3,1 4,1

6

L2L1 0,3 6,3 11,4 14,3 5,9 13,3 11,5 0,9 7,0 10,1 17,0 7,9 0,7 5,8 6,5 7,7 0,9 4,8 3,4 9,1 8,9 0,0 10,0 3,1 0,5 8,8 7,2

L2L2 0,0 0,0 14,4 13,4 9,8 11,3 4,1 0,2 29,5 15,8 2,8 1,1 0,0 0,0 3,6 4,5 0,0 2,9 0,0 2,3 1,6 1,3 0,0 1,2 1,8 8,2 0,0


V1L 0,0 5,9 13,3 10,0 2,1 7,2 9,7 4,6 5,7 3,1 14,0 3,3 2,4 1,3 3,1 2,2 8,5 7,1 2,1 7,3 2,6 6,4 6,7 0,0 5,2 10,1 7,9

V2L1 0,0 0,0 3,3 1,2 2,3 1,6 1,0 3,5 1,4 2,2 3,5 1,3 0,0 2,7 1,7 2,1 1,0 0,5 1,7 0,5 0,4 0,0 0,8 0,0 0,0 0,0 1,3

L2L2 0,0 0,0 14,4 13,4 9,8 11,3 4,1 0,2 29,5 15,8 2,8 1,1 0,0 0,0 3,6 4,5 0,0 2,9 0,0 2,3 1,6 1,3 0,0 1,2 1,8 8,2 0,0

Cesty celkem (km)

Suma L1L+V1L L2L1+V2L1 0,0 0,0 0,3 5,9 5,9 6,3 16,6 13,3 14,7 11,2 10,0 15,5 4,4 2,1 8,2 8,8 8,2 14,9 10,7 10,0 12,5 8,1 4,6 4,4 7,1 5,7 8,4 5,3 4,9 12,3 17,5 34,4 20,5 4,6 7,7 9,2 2,4 2,4 0,7 4,0 3,2 8,5 4,8 12,9 8,2 4,3 8,6 9,8 9,5 8,5 1,9 7,6 9,2 5,3 3,8 2,1 5,1 7,8 9,4 9,6 3,0 3,8 9,3 6,4 6,4 0,0 7,5 7,4 10,8 0,0 0,0 3,1 5,2 7,4 0,5 10,1 13,2 8,8 9,2 12,0 8,5




List č. 3

S2

ST2 ST3 ST4 ST5 ST6 ST7 ST8 ST9 PS10 PS11 PS13 PS14 PS15 PS16 PS17 PS18 PS19 PS20 PS21 PS22 PS23 PS24 PS25 PS6 PS7 PS8 PS9

L. majetek a LOC

PLO :

L1L 4,1 4,6 0,0 4,5 0,0 10,3 0,0 3,3 5,4 9,3 8,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,1 0,0 0,0 2,9 0,0 7,7 0,0 9,1 0,0 4,7

6

L2L1 4,8 6,7 0,4 12,9 0,7 9,5 0,0 18,7 11,6 3,8 26,4 0,9 7,5 1,9 0,0 13,3 15,0 19,2 13,3 7,0 8,8 1,1 9,3 3,1 12,4 4,6 20,6

L2L2 1,9 1,3 0,0 2,1 2,0 10,9 2,1 10,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0


V1L 3,4 6,7 6,5 6,6 1,4 9,0 10,5 3,0 3,8 4,6 0,0 6,8 9,5 2,1 2,7 3,6 2,2 5,5 4,6 3,2 7,3 0,0 1,4 6,9 17,6 6,7 0,0

V2L1 0,9 0,5 0,0 0,2 0,8 2,1 0,0 0,9 2,5 1,0 0,0 2,9 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 3,5 4,9 0,0 0,2 0,0 0,0 0,3 1,9 0,3 0,0

L2L2 1,9 1,3 0,0 2,1 2,0 10,9 2,1 10,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Cesty celkem (km)

Suma L1L+V1L L2L1+V2L1 4,3 7,5 5,7 7,2 11,3 7,2 6,5 6,5 0,4 6,8 11,1 13,1 2,2 1,4 1,5 11,1 19,3 11,6 10,5 10,5 0,0 3,9 6,3 19,6 6,3 9,2 14,1 5,6 13,9 4,8 0,0 8,8 26,4 9,7 6,8 3,8 9,7 9,5 7,7 2,1 2,1 1,9 2,7 2,7 0,0 3,6 3,6 13,3 2,2 2,2 15,0 9,0 6,6 22,7 9,5 4,6 18,2 3,2 3,2 7,0 7,5 10,2 9,0 0,0 0,0 1,1 1,4 9,1 9,3 7,2 6,9 3,4 19,4 26,7 14,2 7,0 6,7 4,9 0,0 4,7 20,6




List č. 4

S2

Celkem

PZ1 PZ10 PZ11 PZ12 PZ13 PZ15 PZ16 PZ17 PZ18 PZ19 PZ2 PZ20 PZ21 PZ22 PZ23 PZ24 PZ25 PZ3 PZ4 PZ5 PZ6 PZ7 PZ8 PZ9 ŽL4

L. majetek a LOC

PLO :

L1L 0,0 0,0 0,0 7,1 0,0 2,6 0,3 2,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 12,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,8 0,3 7,8 0,1 0,0 0,0 2,2 0,0 266,6

6

L2L1 2,3 4,2 4,8 5,6 4,4 8,8 2,8 3,8 4,5 1,9 1,5 0,7 2,5 16,1 6,5 8,6 12,7 6,7 0,0 3,6 1,7 8,4 0,0 5,6 0,5 0,0 737,8

L2L2 0,3 0,0 3,1 6,0 0,0 5,3 9,7 2,7 1,9 3,5 4,1 0,0 2,3 0,0 6,8 0,8 1,2 2,8 0,4 6,6 2,9 1,8 0,1 2,7 0,0 0,0 310,1


V1L 0,0 0,8 6,4 12,4 2,1 5,7 0,0 5,0 0,0 2,8 8,0 2,1 5,4 6,0 1,6 5,1 3,2 3,5 4,1 6,1 14,4 10,9 0,5 8,1 5,1 0,0 582,8

V2L1 0,3 1,6 2,3 1,1 1,7 7,5 0,7 0,0 0,7 1,6 2,0 2,1 0,8 0,5 5,2 1,8 0,0 0,4 0,0 1,5 0,9 3,3 0,0 2,2 0,4 0,0 127,8

L2L2 0,3 0,0 3,1 6,0 0,0 5,3 9,7 2,7 1,9 3,5 4,1 0,0 2,3 0,0 6,8 0,8 1,2 2,8 0,4 6,6 2,9 1,8 0,1 2,7 0,0 0,0 310,1

Cesty celkem (km)

Suma L1L+V1L L2L1+V2L1 0,3 0,0 2,6 2,4 0,8 5,8 8,7 6,4 7,1 13,5 19,5 6,7 3,8 2,1 6,1 13,2 8,3 16,3 0,7 0,3 3,5 5,0 7,2 3,8 0,7 0,0 5,2 4,4 2,8 3,5 10,0 8,0 3,5 4,2 2,1 2,8 6,2 5,4 3,3 6,5 18,4 16,6 6,8 1,6 11,7 6,9 5,1 10,4 3,2 3,2 12,7 3,9 3,5 7,1 4,1 4,9 0,0 7,6 6,4 5,1 15,3 22,2 2,6 14,2 11,0 11,7 0,5 0,5 0,0 10,3 8,1 7,8 5,5 7,3 0,9 0,0 0,0 0,0 710,6 849,3 865,7




List č. 5

S2

Lesní majetek ST SP HT NÝ DO PT PŘ PL PZ ŽL PS Celkem

PLO :

L1L 40,2 45,0 40,3 2,0 5,4 28,9 9,0 11,0 33,6 2,2 49,0 266,6

6

L2L1 101,3 54,7 50,6 7,8 5,4 116,1 55,4 48,6 117,7 0,5 179,8 737,8

L2L2 46,9 14,9 42,1 4,6 3,2 133,4 0,0 0,0 65,0 0,0 0,0 310,1

lesní cesty (km) Suma 188,4 114,6 133,0 14,4 14,0 278,4 64,4 59,6 216,3 2,7 228,8 1314,5

V1L 93,3 44,0 72,4 11,6 7,8 92,0 36,4 17,5 114,2 5,1 88,5 582,8

V2L1 8,4 14,5 0,0 0,7 3,6 36,6 2,2 5,6 38,2 0,4 17,6 127,8

L2L2 46,9 14,9 42,1 4,6 3,2 133,4 0,0 0,0 65,0 0,0 0,0 310,1

Cesty celkem (km)

Suma L1L+V1L L2L1+V2L1 101,7 133,5 109,7 58,5 89,0 69,2 72,4 112,7 50,6 12,3 13,6 8,5 11,4 13,2 9,0 128,6 120,9 152,7 38,6 45,4 57,6 23,1 28,5 54,2 152,4 147,8 155,9 5,5 7,3 0,9 106,1 137,4 197,4 710,6 849,3 865,7



Přehled současných odvozních cest po lesních majetcích

Suma 290,1 173,1 205,4 26,7 25,4 407,0 103,0 82,7 368,7 8,1 334,8 2025,1

Sumář 1

S2

Sumář návrhů výstavby cest v LOC podle naléhavosti PLO :

List č. 1


6

Lesní Délka návrhů majetek a v km LOC 0,0 DO15 DO16 0,0 0,0 DO17 DO18 0,0 HT11 0,0 HT12 2,3 HT13 0,0 HT14 0,0 HT15 0,0 HT16 0,0 HT17 0,0 HT18 0,0 HT19 4,9 0,0 HT20 HT21 0,0 HT22 0,0 HT23 1,5 HT24 0,0 0,0 HT25 HT26 0,0 HT27 0,0 HT28 0,0 HT29 0,0 NÝ11 0,0 0,0 NÝ12 NÝ13 0,0 NÝ14 0,0 PL21 0,0 PL22 0,0 PL23 0,0 PL24 0,6 PL25 0,0 PL26 0,0 PL27 0,0 PL28 0,0 PL29 0,0 PŘ21 0,0 PŘ22 0,0 PŘ23 0,0 PŘ24 0,0 PŘ25 0,0 0,0 PŘ26 PŘ27 0,0 PŘ28 3,5 PŘ29 1,1 PŘ30 2,2 PŘ31 0,0 PT1 0,0 PT10 0,0 PT11 0,0 PT12 0,0 PT13 0,0 PT14 0,0 PT15 0,0

S3


2

3

2,3

4,9

1,5

0,6

3,5 1,1 2,2

Lesní Délka návrhů majetek a v km LOC PT16 0,0 PT17 0,0 PT2 1,1 PT3 0,0 PT4 0,0 PT5 0,0 PT6 0,0 PT7 0,0 PT8 0,0 PT9 5,3 SP1 0,0 SP2 0,0 SP3 0,0 SP4 0,0 SP5 3,2 SP6 0,0 SP7 0,0 SP8 0,0 SP9 0,0 ST1 0,0 ST10 0,0 ST11 0,0 ST12 0,0 ST13 0,0 ST14 0,0 ST15 0,0 ST16 0,0 ST2 0,0 ST3 0,0 ST4 0,0 ST5 0,0 ST6 0,0 ST7 0,0 ST8 0,0 ST9 0,0 PS10 2,7 PS11 12,2 PS13 0,0 PS14 0,0 PS15 0,0 PS16 0,0 PS17 0,0 PS18 2,7 PS19 0,0 PS20 0,0 PS21 0,0 PS22 0,0 PS23 0,0 PS24 0,0 PS25 0,0 PS6 0,0 PS7 11,3 PS8 4,6 PS9 0,0


2

3

1,1

5,3

3,2

2,7 12,2

2,7

11,3 4,6

Sumář návrhů výstavby cest v LOC podle naléhavosti PLO :

S3


6 List č. 2

Lesní majetek a LOC

Délka návrhů v km

PZ1 PZ10 PZ11 PZ12 PZ13 PZ15 PZ16 PZ17 PZ18 PZ19 PZ2 PZ20 PZ21 PZ22 PZ23 PZ24 PZ25 PZ3 PZ4 PZ5 PZ6 PZ7 PZ8 PZ9 ŽL4 Celkem

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 59.2

Sumář Stupeň naléhavosti 1

5,3

2

0,0

3

53,9


Délka návrhů v km

DO HT NÝ PL PŘ PS PT PZ SP ST ŽL Celkem

0,0 8,7 0,0 0,6 6,8 33,5 6,4 0,0 3,2 0,0 0,0 59.2

Stupeň naléhavosti 1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,3 0,0 0,0 0,0 0,0 5,3

2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

3 0,0 8,7 0,0 0,6 6,8 33,5 1,1 0,0 3,2 0,0 0,0 53,9

PLO :

Porovnání hustot odvozních cest

S4


Sumář 1

6 Plocha ha




0

A

B

C

D

E

%

20 825 290,1

2 585

7 880

0

10 360

0

0

12,4

37,8

0,0

49,7

0,0

0,0 0,0

290,1

0

5,7

0,0

11,2

0,0

2 476

7 455

0

0

0

0

SP

9 931 173,1

24,9

75,1

0,0

0,0

0,0

0,0

176,3

0

11,3

0,0

0,0

0,0

0,0

4 597

3 314

0

7 276

0

0

HT

15 187 204,8

30,3

21,8

0,0

47,9

0,0

0,0

213,5

0

3,3

0,0

10,8

0,0

0,0

2 140 27,2

1 633

0

0

507

0

0

76,3

0,0

0,0

23,7

0,0

0,0

27,2

0

0,0

0,0

5,3

0,0

0,0

2 125 15,4

1 126

0

0

999

0

0

53,0

0,0

0,0

47,0

0,0

0,0

15,4

0

0,0

0,0

10,6

0,0

0,0

18 106 407,0

709

7 146

0

10 251

0

0

3,9

39,5

0,0

56,6

0,0

0,0

413,4

0

5,9

0,0

12,7

0,0

0,0

6 951 103,0

1 291

3 426

0

2 234

0

0

18,6

49,3

0,0

32,1

0,0

0,0

109,8

0

7,4

0,0

7,2

0,0

0,0

5 065 82,7

1 400

974

0

2 691

0

0

27,6

19,2

0,0

53,1

0,0

0,0

83,3

0

2,9

0,0

12,0

0,0

0,0

22 577 338,2

1 594

14 889

1 360

4 435

299

0

7,1

65,9

6,0

19,6

1,3

0,0

371,7

0

9,9

1,1

4,4

0,3

0,0

22 684 368,7

2 741

10 029

0

9 914

0

0

12,1

44,2

0,0

43,7

0,0

0,0

368,7

0

6,6

0,0

9,8

0,0

0,0

NÝ

DO

PT

PŘ

PL

PS

PZ

ŽL

498 8,1

0

375

123

0

0

0

0,0

75,3

24,7

0,0

0,0

0,0

8,1

0

11,3

4,3

0,0

0,0

0,0

0 0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0 0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0 0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0 0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0 126 089

Celkem

Současná hustota

Rozdíl


16,2

15,5

-0,7

15,5

11,3

17,4

6,2

17,8

14,1

13,5

-0,6

14,1

5,3

12,7

7,4

12,7

10,6

7,2

-3,3

7,2

18,7

22,5

3,8

22,8

14,6

14,8

0,2

15,8

14,8

16,3

1,5

16,4

15,7

15,0

-0,7

16,5

16,5

16,3

-0,2

16,3

15,6

16,3

0,7

16,3

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

15,6

16,0

0,5

16,5

m/ha

s návrhy km

ST

Modelová hustota

0 20 152

0,0 55 488

0,0 1 483

0,0 48 667

0,0 299

0,0 0

2 018,4

16,0

44,0

1,2

38,6

0,2

0,0

2 077,6

0,0

6,6

0,2

8,7

0,1

0,0

Porovnání hustot odvozních cest PLO :


6 Plocha ha

Lesní Současná majetek a délka v km LOC s návrhy km

DO15

244 3,4

DO16

0,0 628 3,2

DO17

DO18

HT11

HT12

HT13

HT14

HT15

HT16

HT17

HT18

HT19

HT20

HT21

HT22

S4 List :


0

A

B

C

D

E

%

1

Modelová hustota

Současná hustota

Rozdíl


0,0

13,9

13,9

13,9

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

5,1

5,1

5,1

22,5

8,8

-13,7

8,8

15,0

13,6

-1,4

13,6

22,5

10,3

-12,2

13,7

0,0

10,9

10,9

10,9

0,0

16,8

16,8

16,8

22,5

16,5

-6,0

16,5

0,0

13,6

13,6

13,6

0,0

7,9

7,9

7,9

0,0

10,6

10,6

10,6

22,5

12,9

-9,6

15,1

0,0

5,7

5,7

5,7

22,5

19,7

-2,8

19,7

0,0

13,7

13,7

13,7

m/ha 244 100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

3,4

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

254 0,0

254 100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

3,2

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

999 8,8

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

8,8

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

513 7,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

7,0

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

688 7,1

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

9,4

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

540 5,9

540 100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

5,9

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

315 5,3

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

5,3

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

656 10,8

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

10,8

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

612 8,3

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

8,3

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

470 3,7

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

3,7

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

526 5,6

526 100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

5,6

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

2 240 28,9

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

33,8

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

334 1,9

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,9

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1 878 37,0

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

37,0

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

519 7,1

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

7,1

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

628

999

513

688

315

656

612

470

2 240

334

1 878

519



6 Plocha ha


HT23

HT24

HT25

HT26

HT27

HT28

HT29

NÝ11

NÝ12

NÝ13

PL21

PL22

PL23

PL24

PL25

List :


0

A

B

C

D

E

%

2

Modelová hustota

Současná hustota

Rozdíl


22,5

13,7

-8,8

15,4

15,0

11,9

-3,1

11,9

15,0

14,6

-0,4

14,6

22,5

12,0

-10,5

12,0

0,0

11,5

11,5

11,5

0,0

9,6

9,6

9,6

15,0

14,6

-0,4

14,6

0,0

3,6

3,6

3,6

0,0

4,5

4,5

4,5

22,5

11,8

-10,7

11,8

0,0

18,2

18,2

18,2

15,0

17,7

2,7

17,7

0,0

10,7

10,7

10,7

0,0

6,6

6,6

6,6

22,5

15,9

-6,6

16,6

0,0

5,2

5,2

5,2

m/ha

864 11,8

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

13,3

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

521 6,2

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

6,2

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

864

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

521

1 553 22,6

0,0

100,0

0,0

22,6

1 553 0

15,0

0,0

950 11,4

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

11,4

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

697 8,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

8,0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

584 5,6

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

5,6

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

727 10,6

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

10,6

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

247 0,9

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,9

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

356 1,6

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,6

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

507 6,0

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

6,0

NÝ14

S4

950

697

584

727

247

356

507

1 030 18,7

1 030 100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

18,7

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

974 17,2

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

17,2

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

861 9,2

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

9,2

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

346 2,3

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

2,3

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

847 13,5

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

14,1

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

193 1,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

974

861

346

847

193



6 Plocha ha


PL26

S4 List :


0

A

B

C

D

E

%

253 8,8

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

8,8

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

9,5

0

0,0

0,0

PL28

383 14,1

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

14,1

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

PL29

667 7,1

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

7,1

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

486

PŘ21

486 9,4

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

9,4

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

368 6,7

368 100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

6,7

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

6,0

0

15,0

0,0

PŘ24

841 16,0

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

16,0

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

60

PŘ25

60 0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

PŘ26

1 100 15,9

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

15,9

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

377 7,7

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

7,7

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

892 10,8

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

14,3

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

PŘ31

PT1

22,5

34,8

12,3

34,8

22,5

17,6

-4,9

17,6

22,5

36,8

14,3

36,8

22,5

10,6

-11,9

10,6

0,0

19,3

19,3

19,3

0,0

18,2

18,2

18,2

15,0

8,3

-6,7

8,3

22,5

19,0

-3,5

19,0

0,0

0,0

0,0

0,0

15,0

14,5

-0,5

14,5

0,0

20,4

20,4

20,4

15,0

12,1

-2,9

16,0

22,5

11,0

-11,5

12,2

15,0

12,9

-2,1

15,9

22,5

23,4

0,9

23,4

22,5

12,4

-10,1

12,4

667

0,0

PŘ30


383

719 6,0

PŘ29

Rozdíl

541

PŘ23

PŘ28

Současná hustota

253

541 9,5

PŘ27

Modelová hustota

m/ha

PL27

PŘ22

3

719

841

1 100

377

892

910 10,0

910 0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

11,1

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

715 9,2

715 0,0

100,0

0,0

11,4

0

15,0

0,0

483 11,3

483 0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

11,3

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

944 11,7

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

11,7

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

944



6 Plocha ha


A

16,4

0

PT11

1 324 24,1

0,0

24,1

0

PT15

PT16

C

D

E

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

22,4

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

761 15,5

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

15,5

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

1 165 28,4

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

28,4

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

27,8

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

89 0,3

89 100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,3

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

PT2

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

43,5

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1 613 38,9

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

38,9

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

PT8

PT9

24,7

2,2

24,7

15,0

18,2

3,2

18,2

22,5

22,2

-0,3

22,2

22,5

20,4

-2,1

20,4

22,5

24,4

1,9

24,4

15,0

24,0

9,0

24,0

0,0

3,4

3,4

3,4

15,0

19,0

4,0

19,0

15,0

17,6

2,6

18,1

15,0

24,1

9,1

24,1

22,5

22,7

0,2

22,7

22,5

22,0

-0,5

22,0

22,5

25,6

3,1

25,6

0,0

14,8

14,8

14,8

22,5

40,5

18,0

40,5

22,5

28,8

6,3

33,4

1 159

12,2

PT7

22,5

1 165

2 407 42,4

PT6


761

0,0

PT5

Rozdíl

1 010

643 12,2

PT4

Současná hustota

1 324

PT17

PT3

Modelová hustota

665 0,0

1 010 22,4

1 159 27,8

4

m/ha

0,0

PT14

B %

665 16,4

PT13

List :


0

PT10

PT12

S4

643

2 407

1 613

884 20,1

884 0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

20,1

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

1 561 34,4

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

34,4

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

1 040 26,6

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

26,6

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

620 9,2

620 100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

9,2

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1 076 43,6

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

43,6

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

1 561

1 040

1 076

1 145 33,0

1 145 0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

38,3

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0



6 Plocha ha


SP1

SP2

SP3

SP4

A

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

57,7

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

943 18,0

0,0

100,0

ST13

ST14

0,0

0,0

0,0

0,0

18,0

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

137 3,1

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

3,1

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

933 11,7

933 100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

11,7

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

ST15


15,0

17,4

2,4

17,4

15,0

19,1

4,1

19,1

0,0

22,6

22,6

22,6

0,0

12,5

12,5

12,5

15,0

16,6

1,6

18,8

15,0

19,5

4,5

19,5

0,0

19,9

19,9

19,9

0,0

19,7

19,7

19,7

15,0

13,6

-1,4

13,6

22,5

17,4

-5,1

17,4

0,0

10,4

10,4

10,4

15,0

13,6

-1,4

13,6

22,5

16,3

-6,2

16,3

15,0

7,3

-7,7

7,3

22,5

8,0

-14,5

8,0

15,0

11,5

-3,5

11,5

1 485

1 176 100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

22,9

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

522 10,4

522 100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

10,4

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

884 17,4

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

17,4

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

530 7,2

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

7,2

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1 225 21,3

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

21,3

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

1 413 14,7

1 413 100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

14,7

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

566 7,7

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

7,7

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1 119 18,2

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

18,2

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

591 4,3

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

4,3

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

9,7

Rozdíl

137

0,0

1 211 9,7

Současná hustota

943

SP6

ST12

Modelová hustota

3 321

0

ST11

E

0,0

27,9

ST10

D

3 321 57,7

1 176 22,9

ST1

C

5

m/ha

0,0

SP9

B %

SP5

SP8

List :


0

1 485 24,7

SP7

S4

884

530

1 225

566

1 119

591

1 211 0

2 633 30,2

2 633 0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

30,2

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0



6 Plocha ha



PS11

PS13

PS14

PS15

List :


0

A

B

C

D

Modelová Současná hustota hustota

E

%

686 23,3

446

240

0,0

65,0

35,0

0,0

0,0

0,0

26,0

0,0

9,8

6,1

0,0

0,0

0,0

1 063 18,6

517

254

0,0

48,6

23,9

27,5

0,0

0,0

30,8

0

7,3

4,2

6,2

0,0

0,0

2 410 35,2

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

35,2

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

676 10,6

676 100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

10,6

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

713 17,2

0,0

0,0

0,0

17,2

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

579

PS16

579 4,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

4,0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

PS17

398 2,7

0,0

2,7

0

PS18

1 316 19,4

0,0

22,1

0

PS19

1 666 17,2

0,0

17,2

0

PS20

2 165 29,3

0,0

29,3

0

PS21

1 281 22,9

0,0

22,9

0

PS22

1 026 10,2

0,0

10,2

0

1 383 19,2

0,0

19,2

0

299 1,1 1,1

PS6

15,9

34,0

18,1

37,9

17,7

17,5

-0,1

29,0

15,0

14,6

-0,4

14,6

0,0

15,7

15,7

15,7

15,0

24,1

9,1

24,1

0,0

6,9

6,9

6,9

22,5

6,8

-15,7

6,8

15,0

14,7

-0,3

16,8

22,5

10,3

-12,2

10,3

15,0

13,5

-1,5

13,5

22,5

17,9

-4,6

17,9

15,0

9,9

-5,1

9,9

15,0

13,9

-1,1

13,9

25,0

3,7

-21,3

3,7

15,0

14,0

-1,0

14,0

11,3

13,8

2,5

13,8

713 0,0

PS25


2 410

100,0

PS24

Rozdíl

292

0,0

PS23

6

m/ha

s návrhy km

PS10

S4

398 0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1 316

1 666 0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

2 165

1 281 0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0

0,0

0,0

0,0

25,0

0,0

1 026

1 383

299

1 314 18,4

0,0

1 314 100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

18,4

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

811 11,2

201

610

24,8

75,2

0,0

0,0

0,0

0,0

11,2

0

11,3

0,0

0,0

0,0

0,0



6 Plocha ha



PS7

PS8

PS9

PZ1

PZ10

PZ11

PZ12

A

B

C

D

E

%

PZ15

74,5

0,0

19,3

0,0

0,0

11,2

0,0

4,3

0,0

0,0

868 11,6

291

202

0,0

33,5

23,3

43,2

0,0

0,0

16,2

0

5,0

4,1

9,7

0,0

0,0

1 063

664

61,6

38,4

0,0

0,0

0,0

25,3

0

9,2

6,7

0,0

0,0

0,0

622 2,9

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

2,9

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

6,6

PZ17

PZ18

PZ19

PZ2

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

16,6

0

PZ20

PZ21

15,5

18,6

3,1

23,8

18,8

13,4

-5,5

18,7

16,0

14,7

-1,3

14,7

22,5

4,7

-17,8

4,7

15,0

9,2

-5,8

9,2

15,0

20,7

5,7

20,7

15,0

19,3

4,3

19,3

22,5

14,0

-8,5

14,0

22,5

18,9

-3,6

18,9

22,5

13,3

-9,2

13,3

15,0

21,0

6,0

21,0

22,5

13,5

-9,0

13,5

22,5

17,9

-4,6

17,9

22,5

10,2

-12,3

10,2

0,0

11,1

11,1

11,1

22,5

12,8

-9,7

12,8

802

1 671 0,0

100,0

0,0

0

15,0

0,0

585 8,2

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

8,2

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

13,5

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

651 13,7

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

13,7

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

527 7,1

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

7,1

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

547 9,8

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

9,8

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

15,6

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

443 4,9

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

4,9

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1 531 15,6


714

802 16,6

1 012 13,5

Rozdíl

622

714 6,6

1 580 29,9

Současná hustota

375

0,0

1 671 32,2

Modelová hustota

423

0

29,9

PZ16

1 635

6,3

1 727 25,3

7

m/ha 138

52,2

32,2

PZ13

List :


0

s návrhy km 2 196 40,9

S4

585

1 580

1 012

651

527

547

1 531

443

858 11,0

858 0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

11,0

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0



6 Plocha ha



1 389 35,0 35,0

PZ23

PZ24

PZ25

PZ3

PZ4

A

B

C

D

E

%

0,0

0,0

0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

561 16,3

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

16,3

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

390 17,1

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

17,1

0

0,0

0,0

22,5

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

695 5,3

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

5,3

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

27,7 1 385 24,5

0 0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

218 0,6

218

PZ8

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,6

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

PZ9

1 475 18,6

23,0

0,5

23,0

15,0

29,1

14,1

29,1

22,5

43,8

21,3

43,8

15,0

13,9

-1,1

13,9

0,0

7,6

7,6

7,6

15,0

14,2

-0,8

14,2

15,0

14,5

-0,5

14,5

0,0

17,7

17,7

17,7

0,0

2,8

2,8

2,8

15,0

12,6

-2,4

12,6

15,6

16,3

0,7

16,3

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

15,6

16,0

0,5

16,5

1 475 0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

18,6

0

15,0

0,0

0,0

0,0

0,0

498 8,1

375

123

0,0

75,3

24,7

0,0

0,0

0,0

8,1

0

11,3

4,3

0,0

0,0

0,0

0 0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0 0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0 0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

126 089

22,5

1 385 0,0

Celkem

25,2

1 915

0,0

0

2,7

1 277 0,0

0

0

25,2

695

100,0

0

22,5

963

24,5

ŽL4


390

0,0

PZ6

Rozdíl

561

13,4

18,1

Současná hustota

873

963 13,4

1 915 27,7

Modelová hustota

1 389 0,0

20,1

1 277 18,1

8

m/ha

873 20,1

PZ5

PZ7

List :


0

s návrhy km

PZ22

S4

20 152

55 488

1 483

48 667

299

0

2 018,4

16,0

44,0

1,2

38,6

0,2

0,0

2 077,6

0,0

6,6

0,2

8,7

0,1

0,0

Ukazatelé cestní sítě PLO : Lesní majetek a LOC DO15 DO16 DO17 DO18 HT11 HT12 HT13 HT14 HT15 HT16 HT17 HT18 HT19 HT20 HT21 HT22 HT23 HT24 HT25 HT26 HT27 HT28 HT29 NÝ11 NÝ12 NÝ13

S5

6


Délka cest ( km )

Ukazatelé sítě cest

Plocha ( ha )

3,4 244 0,0 254 3,2 628 8,8 999 7,0 513 7,1 688 5,9 540 5,3 315 10,8 656 8,3 612 3,7 470 5,6 526 28,9 2 240 1,9 334 37,0 1 878 7,1 519 11,8 864 6,2 521 22,6 1 553 11,4 950 8,0 697 5,6 584 10,6 727 0,9 247 1,6 356 6,0 507

Hustota (m/ha)

List 1 Teoretická vzdálenost přibližování

Rozestup (m)

jednostranném ( m )

oboustranném ( m )

současná

s návrhy

současný

s návrhy

současná

s návrhy

současná

s návrhy

13,9

13,9

718

718

359

359

179

179

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

5,1

5,1

1 963

1 963

981

981

491

491

8,8

8,8

1 135

1 135

568

568

284

284

13,6

13,6

733

733

366

366

183

183

10,3

13,7

969

732

485

366

242

183

10,9

10,9

915

915

458

458

229

229

16,8

16,8

594

594

297

297

149

149

16,5

16,5

607

607

304

304

152

152

13,6

13,6

737

737

369

369

184

184

7,9

7,9

1 270

1 270

635

635

318

318

10,6

10,6

939

939

470

470

235

235

12,9

15,1

775

663

388

331

194

166

5,7

5,7

1 758

1 758

879

879

439

439

19,7

19,7

508

508

254

254

127

127

13,7

13,7

731

731

365

365

183

183

13,7

15,4

732

650

366

325

183

162

11,9

11,9

840

840

420

420

210

210

14,6

14,6

687

687

344

344

172

172

12,0

12,0

833

833

417

417

208

208

11,5

11,5

871

871

436

436

218

218

9,6

9,6

1 043

1 043

521

521

261

261

14,6

14,6

686

686

343

343

171

171

3,6

3,6

2 744

2 744

1 372

1 372

686

686

4,5

4,5

2 225

2 225

1 113

1 113

556

556

11,8

11,8

845

845

423

423

211

211

Ukazatelé cestní sítě PLO : Lesní majetek a LOC NÝ14 PL21 PL22 PL23 PL24 PL25 PL26 PL27 PL28 PL29 PŘ21 PŘ22 PŘ23 PŘ24 PŘ25 PŘ26 PŘ27 PŘ28 PŘ29 PŘ30 PŘ31 PT1 PT10 PT11 PT12 PT13

S5



18,7 1 030 17,2 974 9,2 861 2,3 346 13,5 847 1,0 193 8,8 253 9,5 541 14,1 383 7,1 667 9,4 486 6,7 368 6,0 719 16,0 841 0,0 60 15,9 1 100 7,7 377 10,8 892 10,0 910 9,2 715 11,3 483 11,7 944 16,4 665 24,1 1 324 22,4 1 010 15,5 761

List 2

Ukazatelé sítě cest Hustota (m/ha)

Teoretická vzdálenost přibližování

Rozestup (m)


oboustranném ( m )

současná

s návrhy

současný

s návrhy

současná

s návrhy

současná

s návrhy

18,2

18,2

551

551

275

275

138

138

17,7

17,7

566

566

283

283

142

142

10,7

10,7

936

936

468

468

234

234

6,6

6,6

1 504

1 504

752

752

376

376

15,9

16,6

627

601

314

300

157

150

5,2

5,2

1 930

1 930

965

965

483

483

34,8

34,8

288

288

144

144

72

72

17,6

17,6

569

569

285

285

142

142

36,8

36,8

272

272

136

136

68

68

10,6

10,6

939

939

470

470

235

235

19,3

19,3

517

517

259

259

129

129

18,2

18,2

549

549

275

275

137

137

8,3

8,3

1 198

1 198

599

599

300

300

19,0

19,0

526

526

263

263

131

131

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

14,5

14,5

692

692

346

346

173

173

20,4

20,4

490

490

245

245

122

122

12,1

16,0

826

624

413

312

206

156

11,0

12,2

910

820

455

410

228

205

12,9

15,9

777

627

389

314

194

157

23,4

23,4

427

427

214

214

107

107

12,4

12,4

807

807

403

403

202

202

24,7

24,7

405

405

203

203

101

101

18,2

18,2

549

549

275

275

137

137

22,2

22,2

451

451

225

225

113

113

20,4

20,4

491

491

245

245

123

123

Ukazatelé cestní sítě PLO : Lesní majetek a LOC PT14 PT15 PT16 PT17 PT2 PT3 PT4 PT5 PT6 PT7 PT8 PT9 SP1 SP2 SP3 SP4 SP5 SP6 SP7 SP8 SP9 ST1 ST10 ST11 ST12 ST13

S5

6


Délka cest ( km )


Plocha ( ha )

28,4 1 165 27,8 1 159 0,3 89 12,2 643 42,4 2 407 38,9 1 613 20,1 884 34,4 1 561 26,6 1 040 9,2 620 43,6 1 076 33,0 1 145 57,7 3 321 18,0 943 3,1 137 11,7 933 24,7 1 485 22,9 1 176 10,4 522 17,4 884 7,2 530 21,3 1 225 14,7 1 413 7,7 566 18,2 1 119 4,3 591

Hustota (m/ha)


Rozestup (m)


oboustranném ( m )

současná

s návrhy

současný

s návrhy

současná

s návrhy

současná

s návrhy

24,4

24,4

410

410

205

205

103

103

24,0

24,0

417

417

208

208

104

104

3,4

3,4

2 967

2 967

1 483

1 483

742

742

19,0

19,0

527

527

264

264

132

132

17,6

18,1

568

553

284

277

142

138

24,1

24,1

415

415

207

207

104

104

22,7

22,7

440

440

220

220

110

110

22,0

22,0

454

454

227

227

113

113

25,6

25,6

391

391

195

195

98

98

14,8

14,8

674

674

337

337

168

168

40,5

40,5

247

247

123

123

62

62

28,8

33,4

347

299

173

149

87

75

17,4

17,4

576

576

288

288

144

144

19,1

19,1

524

524

262

262

131

131

22,6

22,6

442

442

221

221

110

110

12,5

12,5

797

797

399

399

199

199

16,6

18,8

601

532

301

266

150

133

19,5

19,5

514

514

257

257

128

128

19,9

19,9

502

502

251

251

125

125

19,7

19,7

508

508

254

254

127

127

13,6

13,6

736

736

368

368

184

184

17,4

17,4

575

575

288

288

144

144

10,4

10,4

961

961

481

481

240

240

13,6

13,6

735

735

368

368

184

184

16,3

16,3

615

615

307

307

154

154

7,3

7,3

1 374

1 374

687

687

344

344

Ukazatelé cestní sítě PLO : Lesní majetek a LOC ST14 ST15 ST16 ST2 ST3 ST4 ST5 ST6 ST7 ST8 ST9 PS10 PS11 PS13 PS14 PS15 PS16 PS17 PS18 PS19 PS20 PS21 PS22 PS23 PS24 PS25

S5

6


Délka cest ( km )


Plocha ( ha )

9,7 1 211 30,2 2 633 20,5 1 346 15,1 1 129 19,8 1 615 6,9 570 26,3 1 466 4,9 602 41,8 2 458 12,6 776 36,1 2 105 23,3 686 18,6 1 063 35,2 2 410 10,6 676 17,2 713 4,0 579 2,7 398 19,4 1 316 17,2 1 666 29,3 2 165 22,9 1 281 10,2 1 026 19,2 1 383 1,1 299 18,4 1 314

Hustota (m/ha)


Rozestup (m)


oboustranném ( m )

současná

s návrhy

současný

s návrhy

současná

s návrhy

současná

s návrhy

8,0

8,0

1 248

1 248

624

624

312

312

11,5

11,5

872

872

436

436

218

218

15,2

15,2

657

657

328

328

164

164

13,4

13,4

748

748

374

374

187

187

12,3

12,3

816

816

408

408

204

204

12,1

12,1

826

826

413

413

207

207

17,9

17,9

557

557

279

279

139

139

8,1

8,1

1 229

1 229

614

614

307

307

17,0

17,0

588

588

294

294

147

147

16,2

16,2

616

616

308

308

154

154

17,1

17,1

583

583

292

292

146

146

34,0

37,9

294

264

147

132

74

66

17,5

29,0

571

345

285

172

143

86

14,6

14,6

685

685

342

342

171

171

15,7

15,7

638

638

319

319

159

159

24,1

24,1

415

415

207

207

104

104

6,9

6,9

1 448

1 448

724

724

362

362

6,8

6,8

1 474

1 474

737

737

369

369

14,7

16,8

680

597

340

298

170

149

10,3

10,3

969

969

484

484

242

242

13,5

13,5

739

739

370

370

185

185

17,9

17,9

560

560

280

280

140

140

9,9

9,9

1 011

1 011

505

505

253

253

13,9

13,9

720

720

360

360

180

180

3,7

3,7

2 718

2 718

1 359

1 359

680

680

14,0

14,0

714

714

357

357

178

178

Ukazatelé cestní sítě PLO : Lesní majetek a LOC PS6 PS7 PS8 PS9 PZ1 PZ10 PZ11 PZ12 PZ13 PZ15 PZ16 PZ17 PZ18 PZ19 PZ2 PZ20 PZ21 PZ22 PZ23 PZ24 PZ25 PZ3 PZ4 PZ5 PZ6 PZ7

S5



11,2 811 40,9 2 196 11,6 868 25,3 1 727 2,9 622 6,6 714 16,6 802 32,2 1 671 8,2 585 29,9 1 580 13,5 1 012 13,7 651 7,1 527 9,8 547 15,6 1 531 4,9 443 11,0 858 35,0 1 389 20,1 873 16,3 561 17,1 390 13,4 963 5,3 695 18,1 1 277 27,7 1 915 24,5 1 385

List 5



Rozestup (m)


oboustranném ( m )

současná

s návrhy

současný

s návrhy

současná

s návrhy

současná

s návrhy

13,8

13,8

725

725

362

362

181

181

18,6

23,8

537

421

269

210

134

105

13,4

18,7

748

536

374

268

187

134

14,7

14,7

682

682

341

341

170

170

4,7

4,7

2 145

2 145

1 072

1 072

536

536

9,2

9,2

1 082

1 082

541

541

270

270

20,7

20,7

483

483

242

242

121

121

19,3

19,3

519

519

259

259

130

130

14,0

14,0

713

713

357

357

178

178

18,9

18,9

528

528

264

264

132

132

13,3

13,3

750

750

375

375

187

187

21,0

21,0

475

475

238

238

119

119

13,5

13,5

742

742

371

371

186

186

17,9

17,9

558

558

279

279

140

140

10,2

10,2

981

981

491

491

245

245

11,1

11,1

904

904

452

452

226

226

12,8

12,8

780

780

390

390

195

195

25,2

25,2

397

397

198

198

99

99

23,0

23,0

434

434

217

217

109

109

29,1

29,1

344

344

172

172

86

86

43,8

43,8

228

228

114

114

57

57

13,9

13,9

719

719

359

359

180

180

7,6

7,6

1 311

1 311

656

656

328

328

14,2

14,2

706

706

353

353

176

176

14,5

14,5

691

691

346

346

173

173

17,7

17,7

565

565

283

283

141

141

Ukazatelé cestní sítě PLO : Lesní majetek a LOC PZ8 PZ9 ŽL4

Celkem



0,6 218 18,6 1 475 8,1 498 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 2018,4 126 089

S5 List 6



Rozestup (m)


oboustranném ( m )

současná

s návrhy

současný

s návrhy

současná

s návrhy

současná

s návrhy

2,8

2,8

3 633

3 633

1 817

1 817

908

908

12,6

12,6

793

793

397

397

198

198

16,3

16,3

612

612

306

306

153

153

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

0,0

0,0

0

0

0

0

0

0

16,0

16,5

625

606

313

303

156

152

Ukazatelé cestní sítě PLO : Lesní majetek ST SP HT NÝ DO PT PŘ PL PS PZ ŽL Celkem



290,1 20 825 173,1 9 931 204,8 15 187 27,2 2 140 15,4 2 125 407,0 18 106 103,0 6 951 82,7 5 065 338,2 22 577 368,7 22 684 8,1 498 2018,4 126 089

S5

Sumář


Teoretická vzdálenost při přibližování

Rozestup (m)


oboustranném ( m )

současná

s návrhy

současný

s návrhy

současná

s návrhy

současná

s návrhy

15,5

15,5

645

645

323

323

161

161

17,4

17,8

574

563

287

282

143

141

13,5

14,1

742

711

371

356

185

178

12,7

12,7

787

787

393

393

197

197

7,2

7,2

1 380

1 380

690

690

345

345

22,5

22,8

445

438

222

219

111

109

14,8

15,8

675

633

337

317

169

158

16,3

16,4

612

608

306

304

153

152

15,0

16,5

668

607

334

304

167

152

16,3

16,3

615

615

308

308

154

154

16,3

16,3

612

612

306

306

153

153

16,0

16,5

625

606

313

303

156

152


Příloha č. 7 Předběžná zpráva OPRL PLO 6


Přílohy


Příloha č. 8 Závazné stanovisko MŽP


Přílohy


Příloha č. 9 Protokol ze závěrečného šetření


Přílohy


Příloha č. 10 Skladba standardních map OPRL


Přílohy


Přílohy

Skladba standartních map OPRL Vrstva Popis Mapa přehledová M 1:50 000 MĚSTA Vrstvy převzaté z Atlasu ČSR OBCE HLOB Vrstva hranic PLO a PLO část.,PUPFLu OKRS Hranice okresů, název, působnost ÚO MZe a MŽP Mapa typologická M 1:10 000 VRS Linie vrstevnic OKRS Hranice okresů TYP Vrstva typologických linií a ploch včetně sond IMIS Degradace půdy imisemi (hranice imisních pásem) BULD Vrstva buldozerové přípravy půdy Mapa lesních vegetačních stupňů M 1:50 000 LVSA Vrstva hranic lesních vegetačních stupňů Mapa cílového hospodaření M 1:25 000 CIHO Vrstva barevného vyjádření cílového hospodářství Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa M 1:25 000 VEPO Vrstva území historicky poškozovaného větrnými kalamitami PODM Území potenciálních větrných kalamit na podmáčených stanovištích SNNA Lokality ohrožené sněhem a námrazou ZVER Lokality poškozené zvěří POIM Pásmo ohrožení imisemi ZELC Hranice rozšíření náhradních dřevin a hranice použitelnosti MD LISP Liniové stabilizační prvky Mapa ÚSES M 1:25 000 USES Územní systém ekologické stability dle metodiky ÚSES MSES Vrstva NR – R USES z ministerstva Mapa deklarovaných funkcí M 1:25 000 VKPR Významné krajinné prvky PHOO Pásma hygienické ochrany vodních zdrojů PALZ Ochranná pásma léčivých zdrojů CHOP Chráněná oblast přirozené akumulace vod POVO Povodí vodárenských toků CHKO Chráněné krajinné oblasti, národní parky a přírodní parky včetně zón REZE Maloplošná zvláště chráněná území LAZN Lesy lázeňské SKOL Lesy školní VOJN Lesy vojenské VYZK Lesy výzkumné MEST Lesy příměstské a rekreační MYSL Obory a bažantnice GENO Genové základny, semenné porosty POPU Dílčí populace dřevin LOCH Lesy na nepříznivých stanovištích LBAR Lesy bariérové – větrolamy, břehové a dálniční ODLE Vrstva ploch plánovaného odlesnění Mapa funkčního potenciálu M 1:25 000 MELI Hydrický potenciál – meliorační okrsky, srážkotvorný potenciál POCH Lesy půdoochranné a antropické půdy SSUV Svážná území SVAH Lesy s kritickým sklonem svahu PDOL Poddolovaná území REKR Rekreační potenciál Dopravní mapa M 1:25 000 TSEG Transportní segmenty DOPR Vrstva dopravní klasifikace



Příloha č. 11 Klíče a vysvětlivky k mapám OPRL


Přílohy

PLO 6 Západočeská pahorkatina 1. ÚVOD 1

Recommend Documents