PODUNAJSKÁ PAHORKATINA Pohronská pahorkatina Podunajská rovina

MÍSTO

LEVICE

TURISTICKÉ VIZITKY:

- Léva (HUN), Lewnens (GER)

25 - SK – Levický hrad

„Město dávných Keltů“

HLAVNÍ PŘEDMĚT

TURISTICKÉ ZNÁMKY A NÁLEPKY: 183 – mesto Levice (1,6 €) 218 – Levický hrad (1,6 €).

Levický hrad a město Levice (SK)

TURISTICKÉ MINCE: Levický hrad

PODUNAJSKÁ PAHORKATINA Pohronská pahorkatina Podunajská rovina

OBLAST

GEOMORFOLOGICKÁ

Charakteristika

V katastru města Levice převládá andezit a ryolit a z půd převládá hnědozemě na sprašovém podkladu.

Podlužianka – Hron - Dunaj – Černé moře, Atlantský oceán Kraj (SR): Nitranský 6.343 km2—688.400 Obyvatel

POVODÍ ŘEKY_ŘEKA_TOK Stát

ČR Otevírací doba

Podlužianka 1 Okres: Levice

Levice – Tekovské muzeum: X.-V.: Po-Pá: 9:16, Ne: 10-16; VI.- IX.: Po-Pá: 9-18, Ne: 10-18

DOPRAVA

II. třídy:

SILNICE (třída, číslo) Vlak Železnice Pěšky (per pedes)

51 – Kalná nad Hronom – Podhájska – Šurany - Polárikovo – 44 KM - Levice 564 – Kalná nad Hronom – Polárikovo – 44 KM - Levice

Podhájska – Levice a zpět 28 + 28 ∑ 56-KM – 1,65 € jednosměrná - (full price) 150 – Nové Zámky – Podhájska – Levice - Zvolen - 129 km [51./78.]km – Levice ☼ 1914 152 – Śtůrovo - Levice - 52 km [0./52.]km – Levice ☼ 1885 Procházka městem Levice včetně návštěvy zbytků hradu a etc. ∑11,71 KM (OMRON KROKOMĚR)

Koštovaný pivovar:HEINEKEN Slovensko Místo: Hotel Bílá husa Co: Kozel 11 (EPM%) Hodnocení: 5 pivo, 9 obsluha, 9 prostředí Cena: 1,19 €

Trasa

Podhájska – Levice – POTULKA MĚSTEM A MENÁŽ – Levice - Podhájska

Datum

30.7.2014

Pořadové číslo roku

Obyvatel

36.190 (město)

Metrů nad mořem // Area

VKÚ - turistické Aktéři (turisté)

22 - 2014 163 // 60,996 km2

Oblast: č. 155 Hronská pahorkatina - Levice- 1:50.000 Roman (spisovatel), Soňa (kronikářova choť) Romča (rétorik a geograf, „kecal“), Jaromír (lokátor, logik, mechanik a poradce všeho druhu)

Vstupné : Tekovské muzeum Levice (plné/děti):2/1 za hodinu v Euru € , Bezbariérově: částečně Moto

Každý je svého štěstí strůjcem, neboť co člověk zaseje, to i sklidí. Každý se řídí svými myšlenkami.

Bruno Gröning

Bylo tu ráno a rohlíčky zavoněly do prvního patra naší turistické ubytovny a my jsme si již kráčeli k té ranní žaludeční rozcvičce. Když jsme do sebe dolili poslední mililitry jehličnaté kávy, byl vyhlášen start a my jsme ve vzorném ranním tempu doběhli na vlakové nádraží v Podhájske. Vlak nám dojel posléze. A my sedali do klasických vozů s fakt starým rodným číslem a taženi jsme byli střídavou „vosou“. Jízda to byla fantastická a my hleděli na ta úrodná pole, která byla oseta dominující kukuřicí. Hleděli jsme na zastávku za zastávkou 1

Podlužianka – řeka pramení v Štianických vrcholech na západním úpatí Ostrého vrchu v nadmořské výšce 525 metů nad mořem. Řeka protéká územím města Levice, kde se křižuje s korytem Pereca a vytváří kanál z oblasti Marklyho majera. Řeka se dále dělí na dvě větve, kdy pravá větev se se po 37 km vlévá do řeky Sikenice druhá část se vlévá do řeky Hron u obce Vyšné nad Hronom. Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

1

Pro osobní potřebu rodiny Houdkovy a přátel turistické obce.

a ani jsme nevěděli, jak a už jsme zastavili v železniční stanici Levice. Já jsem se samozřejmě po zastavení začal potulovat kolejemi a pozorovat nákladní vozbu a rekonstruované stroje „Zamračené“ a zaposlouchával jsem se do překrásných zvuků a prožíval jsem malé železniční extáze. Když už jsem více nemohl a byl jsem dokonale uvolněn, opustil jsem kolejiště a vstoupili jsme do železniční budovy, kde jsme od paní pokladní získali otisk datového razítka – to bylo radosti. 

A co je to město Levice?

Dnes je to největší okresní město na Slovensku, o kterém existuje první písemná

zmínka již z roku 1156 (jako o osadě Bratka), ale víme, že archeologické nálezy existují o osídlení prostoru již z doby kamenné a té mladší. Město mělo ve své historii velmi tvrdý příběh a to především kvůli ustavičnému pobývání tureckých vojsk, která s městem několikrát nepěkně „zatočila“. Město se však přes veškeré tyto osudové smyčky, kdy bylo doslova škrceno a dušeno, vzpamatovalo a dnes je hospodářským a administrativním centrem oblasti, kterému se říká Tekov.  Dalšími kroky jsme se dostali před staniční budovu a hleděli jsme do map

a po chvíli jsme již štrádovali za svými nosy dopředu a rovně k centru města po rozlehlé městské silnici. Hleděli jsme na ty panelákové domy a hleděli jsme také na nějaké ty budovy, které tam jakoby nepatřily. Procházeli jsme okolo zajímavých přízemních náleven a hleděli jsme na lidičky, kteří měli na zádech opičí zvířátka pěkně po ránu - jajáááj. Ne, nezáviděli jsme jim tu náladu, která je pevně připoutáPopis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

2


vala k lavičkám. Procházeli jsme okolo památníku Ludovíta Štůra2 a já jsem se ujal proslovu o tomto slovenském velikánu a možná škoda, že ten památník byl v takovém stavu, ve kterém byl. Ale jako hosté jsme koňovi více na chrup nehleděli. A už jsme se blížili do centra. Dokonale nás oslovila budova bývalé mlýnice, kterou jsme pěkně a poctivě obcházeli jako hajný s flobertkou a doslova si nás uvázala okolo krku a my ve své podstatě plnili veškerá její přání. Hleděli jsme ji na hruď a na jadrné boky a vůbec jsme se nechávali zcela unášel jejími kouzly, které nás podle našeho prvotního programu nutily ke všemu, co jsme nebyli schopni ovládat. A pak nás to přešlo a kráčeli jsme uličkami plnými obchůdků a restaurací k hledanému informačnímu středisku. Jo, byla také zmrzlinka a byla prý dobrá, říkal Jaromír. A už jsme to mířili do zastíněné uličky, kde jsme nalezli vytoužené „ÍČKO“. Vytáhl jsem kešeň a

zacinkal eurákama a začal jsem nakupovat veškeré touristic equipments. Bylo to druhé vyvrcholení a po železničním tentokráte turistické a ten den mi bylo krásně a už jsem 2

Ľudovít Štúr, vlastním jménem Ludevít Velislav Štúr, (29. října 1815 Uhrovec – 12. ledna 1856 Modra) byl nejvýznamnější představitel slovenského národního života v polovině 19. století. Byl poslancem uherského sněmu za město Zvolen v letech 1848-1849, kodifikátorem současné spisovné slovenštiny založené na středoslovenských nářečích (kolem roku 1843), jedním z hlavních aktérů Slovenského povstání v letech 1848-1849, politikem, jazykovědcem, učitelem, spisovatelem a novinářem. Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

3


razítkoval s mezidechem do svých štemplmíst v deníčcích a také na papírky pro zapálené turisty. Paní z informačního centra nám vyprávěla vše možné o všem možném „vnútri“ města

a také kam zajít na oběd, protože to byla jedna z podstatných částí dne. A to jsme již vycházeli ze zajímavého prostoru do budovy městské radnice, kterou jsme nejprve obdivovali z vnitřní části a poté jsme se zahleděli do jejího pláště. Kráčeli jsme do Hotelu Bílá husa, protože jej všude chválili. A byli jsme v hotelu, který byl velmi hezky interiérově zařízen. Jídlo bylo naprosto fantastické a pivo bylo jenom slovenské provedení velkopopovického kozla, ale

ono šlo nakonec také vypít. A co jsme si tam asi dali? No přeci husu a den byl krásný a možná ještě krásnější a my byli v té základní stupnici uspokojení šťastni a pan Abraham Maslow nám dokázal, že jeho teorie přeci fungují. Po O jsme vyšli před hotel a stáli jsme na rozlehlém Náměstí hrdinů a obdivovali ho ze všech koutů a četli jsme vitriny, kde Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

4


jsme se zahloubali do veškerých informací, jak šel ve městě děj. Čas nám chvátal,

ale ty obrázky byly naprosto fantastické. Jasné je, že určitá období zdobila tvář

náměstí poplatně své době a člověk tedy chvilkami zíral na ty různé podoby. Těch panelů je tam fakt hodně a člověk vlastně zjistí celý rodokmen města v krátké chvíli. Slunce nám dávalo do hlav svojí denní sluneční dávku a mě se to začalo trochu i vaPopis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

5


řit a tak jsme po relativně dlouhé době pobytu na náměstí vedly své kroky k hradu.

Náměstí jsme opustili pohledem na „Učitelský ústav“ a už jsme to proudili k židovské synagoze a už jsme obdivovali její

upravenost a už jsme to měli

našlápnuto k levickému hradu. Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

6


A my stáli před vchodem do hradu a my kráčeli do budov přiléhajícím k hradu a byli

jsme tam. A už jsme hleděli na to hradboví a přemýšleli jsme, kolikrát tento prostor byl přestavován a dobit a kolikrát se ubránil a také jsme vzpomínali na ty lidské životy,

které zde byly ukončeny v tuhých bitvách. A my své kroky vedli krásným nádvořím do štemplhausu, kterým bylo přítomné Tekovské muzeum regionu a oblasti Tekov. Prohlédli jsme si amfiteátr a už Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

7


jsme stáli u muzea a zvonili přítomné službě a po chvíli jsme byli vpuštěni dovnitř a už jsme zase platili eurákama a už jsme si prohlíželi vše možné expozice. Když jsme vše prohlédli, vydali jsme se spisovat ke stolkům získané turistické bohatství. Bylo to vážně hezké posezení. Po Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

8


chvíli jsme stáli opět na dvoře a pak jsme se vydali s Jaromírem tam, kde je

zakázáno být a trochu jsme si to tam prolezli. Já jsem si hrál na maďarského bojovníka a Jaromír zase na Turka. Nakonec jsme však

zbraně netasili a jenom jsme lezli po zpevněných částech hradboví. Když jsme se vším nabažili, vydali jsme se na zpáteční cestu. Chvíli jsme ještě prolézali parkem a pak jsme se vydali směrem k jedné velké dominantě města, a to i mezi tolika kostely, které se tam nachází. Mířili jsme ke kostelu sv. Michaela Archanděla. Ten kostel vysílá skutečně na všechna místa signál a je to opravdově nevšední zážitek na něj hledět. Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

9


Zpáteční cesta byla opět zajímavá a šli jsme zase jinými uličkami a úmyslně jsem volil toulavý styl a poznávali jsme tak zákoutí centra. Známou hlavní třídou jsme se

dostali k vlakovému nádraží a očekávali jsme příjezdu našeho vlaku do Podhájske. Zpáteční cesta byla romantická. Hovořil jsem nejprve s jedním pánem, který mi začal vyprávět, co vše se okolo trati kdy přihodilo. Vyprávěl mi také o vykolejení vlaku s cisternovými vozy a veškerá ta nebezpečí, ale vyprávěl také o druhé světové

válce a hovořil také o přítomnosti různých vojsk v roce 1968. Když tento pán vystoupil, ve stejné stanici nastoupil jiný pán, který nám též vyprávěl v podobném ranku. Byli to naši kouzelní cestovní dědečkové, kteří nás oslovovali ne náhodou. A my cestou také hleděli k chladícím věžím Jaderné elektrárny Mochovce, protože jsme ve své podstatě ani netušili, že jsme tomuto jadernému nebezpečí tak blízko. Příjezdem do Podhájske jsme tento trip ukončili. Zažili jsme velmi zajímavé chvíle v relativně netradičních místech našeho poznání a byli jsme obohaceni a fajně. Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

10


Hlavní odkazy a kontakty PAVUČINA:

www.levice.sk, www.regiontekov.sk, www.r65.sk, www.apartmanysulamit.sk,

www.muzeumlevice.sk, www.heinekenslovensko.sk E-DRÁT.:

[email protected] (IC Levice) [email protected] (město Levice)

TEL.:

+421.366.312.112 (Tekovské muzeum v Leviciach),

ADRESA:

Město Levice, Náměstí hrdinů 1, Levice (ostatní kontakty a odkazy se nachází v obsahu dokumentu)

Seznam využitých zdrojů (tištěné dokumenty): 1. 2. 3. 4.

DAVID, P., SOUKUP, V. Velká turistická encyklopedie – Slovensko. Praha: Knižní klub, 2009, vydání první. ISBN 978-80-242-2454-1. SŽDC, s.o., Vlakový JÍZDNÍ ŘÁD 2014. Praha: SŽDC.s.o. 2013. DIESTLER, R. Pivopedie. Praha: Euromedia Group k.s. – Knižní klub 2014. ISBN 978-80-242-4486-0. VAŠKOVÁ, Podkájska a okolie – mapa turistických atrakcí a miest, ktoré sa oplatí navštíviť [1:300.000]. Bánská Bystrica: BB-MAPY, 2014.

Seznam využitých zdrojů (elektronické dokumenty) 1. 2. 3. 4. 5.

WIKIPEDIA: http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_německých_názvů_obcí_na Slovensku WIKIPEDIA: http://cs.wikipedia.org/wiki/Levice WIKIPEDIA: : http://cs.wikipedia.org/wiki/Podlužianka WIKIPEDIA: http://cs.wikipedia.org/wiki/železničí 150, 152 PLÁNOVAČ TRAS (SILNICE III. A IV. TŘÍDY): http://www.skoda-auto.cz

6. 7.

TURISTICKÝ DENÍK: http://www.turisticky-denik.cz TURISTICKÉ ZNÁMKY: http://www.turisticke-znamky.cz

Využitá osobní fota: Ing. Roman Houdek – Houdini - H, Roman Houdek – Romča - R, Jaromír Houdek J DOKUMENT BYL VYTVOŘEN PRO OSOBNÍ POTŘEBU RODINY HOUDKOVY Z REÁLNĚ PROVEDENÝCH CEST. JE POSTOUPEN K ELEKTRONICKÉ PROHLÍDCE PRO INSPIRACI VŠEM ZAPÁLENÝM TURISTŮM.

Použité fotografie zpravidla vlastní, ostatní použity s udělenými souhlasy a sdílenými právy. Kontakt:[email protected] (Czech, English, Russian)

Theodor Waker HOUDINI

JÁRA - Jerome

ROMAN - William Tell

Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

11

SOŇA - Sonnia


PODUNAJSKÁ PAHORKATINA Pohronská pahorkatina Podunajská rovina

Recommend Documents