LEXIKÁLNÍ ROVINA ČESKÝCH PŘEKLADŮ SOUČASNÉ RAKOUSKÉ PRÓZY

MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Český jazyk a literatura

Bc. Stanislava Kuklová

LEXIKÁLNÍ ROVINA ČESKÝCH PŘEKLADŮ SOUČASNÉ RAKOUSKÉ PRÓZY

Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: doc. PhDr. Zbyněk Fišer, Ph.D. 2012

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………

2

Na tomto místě bych chtěla poděkovat doc. PhDr. Zbyňku Fišerovi, Ph.D., za vstřícnost a cenné rady, které mi poskytl při realizaci této práce.

3

Obsah 1 ÚVOD ............................................................................................................................................................ 7 1.1 CÍL A OBSAH PRÁCE ................................................................................................................................... 7 1.2 POSTUP PRÁCE A JEJÍ STRUKTURA .............................................................................................................. 7 1.3 METODA EXCERPCE MATERIÁLU A UŢITÉ PŘÍRUČKY .................................................................................. 8 1.4 DANIEL KEHLMANN ................................................................................................................................... 9 1.4.1 Překladatel románu Sláva ....................................................................................................................................... 10 1.4.2 Sláva – vybrané příběhy ......................................................................................................................................... 10

1.5 MARTIN POLLACK.................................................................................................................................. ..11 1.5.1 Překladatel románu Mrtvý v bunkru........................................................................................................................ 12 1.5.2 Děj románu Mrtvý v bunkru.................................................................................................................................... 12

1.6 PAULUS HOCHGATTERER ......................................................................................................................... 13 1.6.1 Děj románu Sladkost ţivota .................................................................................................................................... 13

2 ANALÝZA LEXIKA PŘEKLADŮ .......................................................................................................... 14 2.1 SLÁVA – ANALÝZA .................................................................................................................................... 15 2.1.1 Sláva – jednoslovné příznakové lexémy ................................................................................................................. 15 2.1.1.1 Příznakovost z hlediska expresivity ..................................................................................................................... 15 2.1.1.2 Příznakovost z hlediska časové platnosti ............................................................................................................. 17 2.1.1.3 Příznakovost z hlediska spisovnosti .................................................................................................................... 19 2.1.1.4 Příznakovost z hlediska funkčněstylové příslušnosti ........................................................................................... 20 2.1.1.5 Vlastní jména ....................................................................................................................................................... 22 2.1.2 Sláva – frazémy ...................................................................................................................................................... 23 2.1.3 Sláva – obrazná vyjádření....................................................................................................................................... 24

2.2 MRTVÝ V BUNKRU – ANALÝZA ................................................................................................................... 29 2.2.1 Mrtvý v bunkru – jednoslovné příznakové lexémy ................................................................................................. 29 2.2.1.1 Příznakovost z hlediska expresivity ..................................................................................................................... 29 2.2.1.2 Příznakovost z hlediska časové platnosti ............................................................................................................. 30 2.2.1.3 Příznakovost z hlediska spisovnosti .................................................................................................................... 31 2.2.1.4 Příznakovost z hlediska funkčněstylové příslušnosti ........................................................................................... 31 2.2.1.5 Vlastní jména ....................................................................................................................................................... 32 2.2.2 Mrtvý v bunkru – frazémy ...................................................................................................................................... 32 2.2.3 Mrtvý v bunkru – obrazná vyjádření ....................................................................................................................... 33

2.3 SLADKOST ŢIVOTA – ANALÝZA .................................................................................................................. 35 2.3.1 Sladkost ţivota – jednoslovné příznakové lexémy .................................................................................................. 35 2.3.1.1 Příznakovost z hlediska expresivity ..................................................................................................................... 35 2.3.1.2 Příznakovost z hlediska časové platnosti ............................................................................................................. 36 2.3.1.3 Příznakovost z hlediska spisovnosti .................................................................................................................... 36 2.3.1.4 Příznakovost z hlediska funkčněstylové příslušnosti ........................................................................................... 37 2.3.1.5 Vlastní jména ....................................................................................................................................................... 37 2.3.2 Sladkost ţivota – frazémy ....................................................................................................................................... 37 2.3.3 Sladkost ţivota – obrazná vyjádření........................................................................................................................ 38

2.4 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ANALÝZ ................................................................................................................... 39

4

3 SROVNÁNÍ PŘÍZNAKOVÉHO LEXIKA PŘEKLADŮ S ORIGINÁLY ........................................... 40 3.1 TEORETICKÁ A METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA ....................................................................................... 40 3.2 SLÁVA – SROVNÁNÍ ................................................................................................................................... 42 3.2.1 Sláva – srovnání jednoslovných příznakových lexémů .......................................................................................... 42 3.2.1.1 Metoda srovnávání jednoslovných příznakových lexémů ................................................................................... 42 3.2.1.2 Příznakovost z hlediska expresivity ..................................................................................................................... 43 3.2.1.3 Příznakovost z hlediska časové platnosti ............................................................................................................. 46 3.2.1.4 Příznakovost z hlediska spisovnosti .................................................................................................................... 47 3.2.1.5 Příznakovost z hlediska funkčněstylové příslušnosti ........................................................................................... 49 3.2.1.6 Vlastní jména ....................................................................................................................................................... 50 3.2.2 Sláva – srovnání frazémů ....................................................................................................................................... 50 3.2.2.1 Metoda srovnávání frazémů ................................................................................................................................ 50 3.2.2.2 Ekvivalence frazémů ........................................................................................................................................... 51 3.2.3 Sláva – srovnání obrazných vyjádření .................................................................................................................... 52 3.2.4 Sláva – srovnání lexémů označujících proces komunikace .................................................................................... 56

3.3 MRTVÝ V BUNKRU – SROVNÁNÍ .................................................................................................................. 58 3.3.1 Mrtvý v bunkru – srovnání jednoslovných příznakových lexémů ........................................................................... 58 3.3.1.1 Příznakovost z hlediska expresivity ..................................................................................................................... 58 3.3.1.2 Příznakovost z hlediska časové platnosti ............................................................................................................. 60 3.3.1.3 Příznakovost z hlediska spisovnosti .................................................................................................................... 62 3.3.1.4 Příznakovost z hlediska funkčněstylové příslušnosti ........................................................................................... 63 3.3.1.5 Vlastní jména ....................................................................................................................................................... 64 3.3.2 Mrtvý v bunkru – srovnání frazémů ........................................................................................................................ 65 3.3.2.1 Ekvivalence frazémů ........................................................................................................................................... 65 3.3.3 Mrtvý v bunkru – srovnání obrazných vyjádření..................................................................................................... 66 3.3.4 Mrtvý v bunkru – srovnání lexémů označujících proces komunikace ..................................................................... 69

3.4 SLADKOST ŢIVOTA – SROVNÁNÍ ................................................................................................................. 70 3.4.1 Sladkost ţivota – srovnání jednoslovných příznakových lexémů ........................................................................... 70 3.4.1.1 Příznakovost z hlediska expresivity ..................................................................................................................... 70 3.4.1.2 Příznakovost z hlediska časové platnosti ............................................................................................................. 72 3.4.1.3 Příznakovost z hlediska spisovnosti .................................................................................................................... 74 3.4.1.4 Příznakovost z hlediska funkčněstylové příslušnosti ........................................................................................... 76 3.4.1.5 Vlastní jména ....................................................................................................................................................... 76 3.4.2 Sladkost ţivota – srovnání frazémů ........................................................................................................................ 76 3.4.2.1 Ekvivalence frazémů ........................................................................................................................................... 76 3.4.3 Sladkost ţivota – srovnání obrazných vyjádření ..................................................................................................... 78 3.4.4 Sladkost ţivota – srovnání lexémů označujících proces komunikace ..................................................................... 81

4 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ V KONTEXTU TRANSLATOLOGICKÝCH TEORIÍ ............................... 83 4.1 LITERÁRNÍ PŘEKLAD A TRANSLATOLOGICKÉ METODY A PŘÍSTUPY .......................................................... 83 4.2 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ SROVNÁNÍ V RÁMCI TVŮRČÍHO PŘEKLÁDÁNÍ ................................................. 85 5 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ .......................................................................................................................... 91 6 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY....................................................................................................... 92 6.1 PRIMÁRNÍ LITERATURA ............................................................................................................................ 92

5

6.2 SEKUNDÁRNÍ LITERATURA ....................................................................................................................... 92 6.2.1 Elektronické zdroje ................................................................................................................................................. 97

I PŘÍLOHA – SLÁVA ................................................................................................................................... 99 SLÁVA – JEDNOSLOVNÉ PŘÍZNAKOVÉ LEXÉMY................................................................................................ 99 SLÁVA – FRAZÉMY ........................................................................................................................................ 114 SLÁVA – OBRAZNÁ VYJÁDŘENÍ ..................................................................................................................... 117 SLÁVA – LEXÉMY OZNAČUJÍCÍ PROCES KOMUNIKACE ................................................................................... 121 II PŘÍLOHA – MRTVÝ V BUNKRU ......................................................................................................... 123 MRTVÝ V BUNKRU – JEDNOSLOVNÉ PŘÍZNAKOVÉ LEXÉMY ............................................................................ 123 MRTVÝ V BUNKRU – FRAZÉMY ....................................................................................................................... 137 MRTVÝ V BUNKRU – OBRAZNÁ VYJÁDŘENÍ .................................................................................................... 141 MRTVÝ V BUNKRU – LEXÉMY OZNAČUJÍCÍ PROCES KOMUNIKACE .................................................................. 144 III PŘÍLOHA – SLADKOST ŽIVOTA ....................................................................................................... 146 SLADKOST ŢIVOTA – JEDNOSLOVNÉ PŘÍZNAKOVÉ LEXÉMY ............................................................................ 146 SLADKOST ŢIVOTA – FRAZÉMY ...................................................................................................................... 157 SLADKOST ŢIVOTA – OBRAZNÁ VYJÁDŘENÍ.................................................................................................... 160 SLADKOST ŢIVOTA – LEXÉMY OZNAČUJÍCÍ PROCES KOMUNIKACE ................................................................. 163 IV PŘÍLOHA – INTERVIEW ................................................................................................................... 165 V PŘÍLOHA – INTERVIEW ..................................................................................................................... 166

6

1 Úvod Předmětem mojí magisterské práce bude komparativní analýza lexikální roviny českých překladů několika textů současné rakouské prózy a jejich originálů. Jedná se o romány spisovatelů Daniela Kehlmanna Sláva. Román v devíti příbězích (Ruhm. Ein Roman in neun Geschichten, 2009; překlad Tomáš Dimter, 2009), Martina Pollacka Mrtvý v bunkru. Zpráva o mém otci (Der Tote im Bunker. Bericht über meinen Vater, 2004; překlad Petr Štědroň, 2007) a Pauluse Hochgatterera Sladkost ţivota (Die Süße des Lebens, 2006; překlad Tomáš Dimter, 2010).

1.1 Cíl a obsah práce Objekt zkoumání představuje zejména příznaková vrstva lexika, tedy vše, co není neutrální, spisovné, frekventované apod. (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 170). Práce tematicky navazuje na výsledky bádání získané při realizaci bakalářské práce, jeţ poukázala na vyšší frekvenci výskytu příznakových lexikálních jednotek v překladu románu Daniela Kehlmanna Vyměřování světa (2005, přeloţeno Tomášem Dimterem 2007) oproti jeho německému originálu. Slovní zásoba byla posílena jak po stránce obrazné, tak expresivní. Magisterská práce si klade si za cíl sledovat tento jev na větším mnoţství zkoumaného materiálu a vyhodnotit míru přenesení/shody příznakové vrstvy slovní zásoby mezi cílovými a výchozími texty. Příznakové lexikum se výrazně podílí na utváření estetické funkce, která je pro literární texty dominantní. Na základě úvah o překladu jako kreativním procesu nám získané výsledky pomohou poukázat na jeden z tvůrčích postupů při překládání.

1.2 Postup práce a její struktura Práce představuje lexikologicky a stylisticky orientovaný příspěvek k teorii překladu. Nejprve budou provedeny důkladné textové analýzy v rámci mikrostylistické roviny českých překladů zaměřené na příznakové prvky a jednotky takto získané budou klasifikovány do konkrétních skupin dle charakteru svého příznaku. Výsledky tohoto zkoumání poslouţí ke srovnání, při kterém bude zjištěno, zda mohou být dané ekvivalentní 7

lexémy v německých výchozích textech rovněţ označeny jako příznakové. Daná srovnání umoţní vyvodit závěry o metodách a tendencích konkrétního překladatele na několika jeho překladech (v případě Tomáše Dimtera na třech, neboť budou zohledněny i výsledky získané bakalářskou prací) a zároveň je porovnat s postupy překladatele jiného (Petra Štědroně). Práce sestává ze čtyř hlavních částí. V této úvodní části se také stručně zmíníme o vybraných románech, jejich autorech a překladatelích těchto románů do češtiny. Tyto informace dotváří kontext naší práce v rámci literární komunikace. S ohledem na výzkumný záměr a pracovní metodu se v druhé části zabýváme textovou analýzou překladů. Teoretický popis sledovaných prvků (jednotky expresivní, stylově, dobově a jinak zabarvené a rovněţ frazémy a tropy, které značně přispívají k obraznosti) je doplněn o krátkou ukázku získaného materiálu1 a charakteristiku jeho role při naplňování literárněestetické funkce textu. Ve třetí kapitole následuje srovnání příznakových jednotek překladů získaných předchozím rozborem s jejich německými ekvivalenty z originálních textů. Při tom vyuţíváme modelu textové analýzy Christiane Nordové a metody srovnávání, kterou kontextualizujeme v rámci ekvivalenčních přístupů. Jednotlivé případy srovnání jsou doplněny zhodnocením překládaných jevů a jejich funkcí v překladu. V závěrečné části se nejprve obecně zaměřujeme na postavení literárního překladu v rámci translatologických teorií a přístupů. Zabýváme se překladatelskými teoriemi, jeţ překlad vnímají jako kreativní proces a které vyuţijeme pro charakterizaci tvůrčích postupů překladatelů. Shrnutí výsledků z třetí kapitoly vyuţijeme ke zhodnocení překladatelského postupu při překladu příznakových jednotek při zachování estetické funkce textu.

1.3 Metoda excerpce materiálu a uţité příručky Východisko pro analýzy představují literární texty – české překlady románů Sláva, Mrtvý v bunkru a Sladkost ţivota a jejich německy psané originály. Excerpce materiálu probíhala formou sond do textů (překladů). Sondy byly provedeny namátkově a v dostatečném mnoţství, aby byla zajištěna průkaznost výsledných závěrů.2 Při analýze jsme pracovali s řadou slovníků. Primárně jsme vycházeli ze Slovníku spisovné 1 2

Detailní seznamy analýz českých překladů jsou k dispozici v podobě příloh. Údaje o zpracovaném mnoţství viz Přílohy I–III.

8

češtiny (dále jen SSČ), také jsme pracovali se Slovníkem spisovného jazyka českého (dále jen SSJČ), vyuţívali jsme rovněţ Nový akademický slovník cizích slov A–Ţ (NASCS), Nová slova v češtině. Slovník neologizmů (NSČ), Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2 (NSČ2) a čtyřsvazkový Slovník české frazeologie a idiomatiky (SČFI). Pro srovnávání s německými texty jsme české lexémy náhodně vybírali z jiţ excerpovaného materiálu. Vycházeli jsem při tom předně z německého výkladového slovníku Duden – Deutsches Universalwörterbuch, dále jsme pouţívali slovníky Duden. Band 11, Redewendungen a Deutsch-tschechisches Wörterbuch der Phraseologismen und festgeprägten Wendungen. Německo-český slovník frazeologismů a ustálených spojení A–L; M–Z.3

1.4 Daniel Kehlmann Daniel Kehlmann vystudoval filozofii a germanistiku na Vídeňské univerzitě. V roce 1997 vyšel jeho debut – román Beerholmsova představa (Beerholms Vorstellung), dále následoval povídkový soubor Pod sluncem (Unter der Sonne, 1998), román Mahlerův čas (Mahlers Zeit, 1999, česky 2004) a novela Nejvzdálenější místo (Der fernste Ort, 2001). Kehlmannovy eseje a recenze najdeme v mnoha periodikách. Román Já a Kaminski (Ich und Kaminski, 2003, česky 2011) a stejně tak i autorův další román Vyměřování světa (Die Vermessung der Welt, 2005, česky 2007) byly překládány do mnoha světových jazyků a dostalo se jim také ocenění ze strany kritiky. V roce 2005 vyšel výbor z esejů o literatuře Kde je Carlos Montúfar? (Wo ist Carlos Montúfar?) a v roce 2006 přednášky o poetice Tyhle velmi váţné ţerty (Diese sehr ernsten Scherze. Poetikvorlesungen). Román Sláva. Román v devíti příbězích4 (Ruhm. Ein Roman in neun Geschichten,5 2009, česky 2009) představuje prozatím autorův poslední počin. Daniel Kehlmann obdrţel několik literárních ocenění, mezi jinými například literární cenu časopisu WELT za rok 2007 a Cenu Thomase Manna za rok 2008.6

3

Postup práce se slovníky se nachází v úvodní části příloh. Z příloh je také zřejmé, ve kterém ze slovníků byly dané lexémy nalezeny. 4 Dále jen Sláva. 5 Dále jen Ruhm. 6 Viz Daniel Kehlmann [online]. [cit. 2011-10-09]. Dostupné z: . Viz Rowohlt Verlag. Autoren. Daniel Kehlmann [online]. [cit. 2011-10-09]. Dostupné z: .

9

1.4.1 Překladatel románu Sláva Autorem českého překladu románu Sláva (2009), který představuje jeden z výchozích zdrojů materiálu této práce, je překladatel a literární kritik Tomáš Dimter, který překládá současnou německou a rakouskou prózu. V roce 2006 obdrţel Prémii Tomáše Hrácha7 za překlad románu Thomase Bernharda Vápenka (2005). Byl také nominován na Literu za překladovou knihu v rámci udílení cen Magnesia Litera 2008 za překlad románu Terézie Mory Den co den (2007).8 Z jeho četných překladů zmiňme ještě např. romány Inga Schulzeho Adam a Evelyn a Berlínské bolero (oba 2009). Tomáš Dimter je redaktorem nakladatelství Mladá fronta a vyučuje na Ústavu translatologie FF UK.

1.4.2 Sláva – vybrané příběhy Obsahová stránka zkoumaného díla do jisté míry ovlivňuje uţité lexikum, na tomto místě proto bude stručně nastíněn děj příběhů, které byly vybrány k analýze. Román Sláva tvoří devět krátkých příběhů, které na sebe velmi originálním způsobem více či méně navazují, a to prostřednictvím řady neobyčejných postav. Všem příběhům je společná otázka slávy a její ztráty, skutečnosti a klamu. Jednu z hlavních myšlenek představuje role současné komunikace v podobě mobilních telefonů, počítačů a internetu a její vliv na naše ţivoty. Kriticky je také nazíráno na lehkost, s jakou je moţné přijmout identitu někoho jiného. Jednotlivé postavy i řetězce motivů se v daných příbězích neustále vynořují a opět mizí. Jedná se o rafinovanou hru mezi různými textovými rovinami reality, která čtenáře neustále nutí klást si otázku, co je pravda a co leţ, co je reálné a co fikce (v rámci jednotlivých příběhů). „Hlasy“ a „Východisko“ První a čtvrtý příběh spojuje postava technika Eblinga, jemuţ změní koupě jeho prvního mobilního telefonu ţivot. Díky záhadné technické chybě ho začnou kontaktovat cizí lidé, kteří si myslí, ţe volají na číslo slavného herce Ralfa Tannera. Ebling vyuţije situace a převezme jeho identitu. 7

Obec překladatelů ji uděluje za nejlepší překlad roku pro překladatele do 33 let. Viz Europäisches Übersetzer-Kollegium. Translators in Residence. Tomáš Dimter [online]. [cit. 2011-10-09]. Dostupné z: . 8

10

Ve „Východisku“ je poté líčen osud onoho herce, který se díky nešťastné události stává opuštěným, dostává se do pracovních a osobních problémů. Tannerův „ţivot“ nakonec přebírá jeho vlastní dvojník. „V nebezpečí“ Neurotický a neustále ustrašený autor bestsellerů Leo Richter se vydává na cesty v doprovodu své přítelkyně, jejíţ největší obavy plynou z toho, ţe by se mohla objevit jako postava v Richterových románech. „Východ“ Maria Rubinsteinová, autorka kriminální prózy, se ztratí během pobytu ve Střední Asii, kam se vypravila jako náhradnice za Leo Richtera. „Odpověď abatyši“ Celosvětově známý úspěšný autor Miguel Auristos Blancos ztratí víru v dobro a pokusí se spáchat sebevraţdu. Konec zůstává otevřený. Zmínky o jeho knihách se objevují ve většině ostatních příběhů románu. „V nebezpečí“ (II) V posledním příběhu se opět objevují Leo Richter a jeho přítelkyně Elisabeth, kteří se účastní humanitární pomoci ve válečné oblasti. Tentokrát se ale jedná o jinou rovinu – „Leův příběh“. Elisabethina největší noční můra se naplňuje – stala se jednou z Leových románových figur.

1.5 Martin Pollack Novinář, překladatel a spisovatel Martin Pollack se proslavil především romány Obţalován z otcovraţdy. Případ Philippa Halsmanna (Anklage Vatermord. Der Fall Philipp Halsmann, 2002) a Mrtvý v bunkru. Zpráva o mém otci9 (Der Tote im Bunker. Bericht über meinen Vater,10 2004, česky 2007). Ve Vídni vystudoval slavistiku a východoevropská studia. Během studií se začal věnoval ţurnalistice a překladu. Od roku 1987 pracoval pro zpravodajský magazín Der Spiegel jako redaktor a rovněţ jako 9

Dále jen Mrtvý v bunkru. Dále jen Der Tote im Bunker.

10

11

korespondent z Vídně a Varšavy. Publikoval také řadu esejů a překladů z polštiny. Ve svých prvních literárních dílech se věnuje oblasti Haliče. Od roku 1998 je činný pouze jako autor a překladatel. Jeho literární tvorba se vyznačuje převáţně dokumentárními postupy. Za svou práci získal četná ocenění. V roce 2003 mu byla udělena Rakouská státní cena za literární překlad. V roce 2011 byl jeho poslední román Americký císař. Útěk z Haliče (Kaiser von Amerika. Flucht aus Galizien, 2011) na veletrhu v Lipsku oceněn Lipskou kniţní cenou za přínos k evropskému porozumění.11

1.5.1 Překladatel románu Mrtvý v bunkru Mrtvý v bunkru (2007) – další román, který tvoří výchozí zdroj materiálu k analýze – přeloţil Petr Štědroň, umělecký šéf divadla Reduta a dramaturg Praţského divadelního festivalu německého jazyka. Vedle své divadelní činnosti také hojně překládá z němčiny. Z divadelních her přeloţil například Podzemní blues (2011) Petra Handkeho, Zlatého draka (2010) Rolanda Schimmelpfenniga a Autodafé: vzpomínky (2005) Georga Taboriho. Je také autorem překladů románů, například Nic neţ přízraky (2005) Judith Hermannové a Chuť jablečných jadýrek (2010) od Kathariny Hageny.

1.5.2 Děj románu Mrtvý v bunkru V dokumentárním románu Mrtvý v bunkru autor pátrá, kým byl jeho vlastní otec Gerhard Bast. Jedná se o reálnou postavu válečného zločince, jehoţ mrtvé tělo bylo roku 1947 nalezeno u Brennerského průsmyku. Pollack podniká pečlivou a náročnou cestu po archivech a sbírá veškeré dokumenty. V románu líčí nejen svoje reálné pátrání, ale i vzpomínky na dětství, otce a prarodiče. V další linii odhaluje mechanismy nacistického reţimu. Zjišťuje, ţe se nelze dobrat historické pravdy, neboť některé prameny chybí nebo se vzájemně vyvracejí. V kaţdém případě se snaţí zachovat pozici badatele, který jednotlivé události, záţitky i motivy jednání dokládá historickými dokumenty. O vrahovi svého otce se nakonec dozvídá z vyprávění.

11

Viz Martin Pollack. Biographische und bibliographische Angaben [online]. [cit. 2011-10-09]. Dostupné z: .

12

1.6 Paulus Hochgatterer Od své promoce v roce 1985 působil dětský psychiatr Paulus Hochgatterer jako odborný lékař na nejrůznějších vídeňských klinikách. V roce 2007 se stal primářem na nově zaloţeném psychiatrickém oddělení pro děti a mládeţ v Tullnu v Dolním Rakousku. Psaní, ve kterém se prolínají jeho zkušenosti dětského psychiatra, se začal věnovat na počátku 80. let. Většího literárního ohlasu se dostalo aţ jeho románům Caretta Caretta (Caretta Caretta, 1999) a Krátký příběh o muškování (Eine kurze Geschichte vom Fliegenfischen, 2003). Největší úspěch zaznamenaly romány Sladkost ţivota (Die Süße des Lebens, 2006, česky 2010) a Dům s matracemi (Das Matratzenhaus, 2010, česky 2011). Získal několik literárních cen a stipendií (např. Stipendium Eliase Canettiho). V roce 2000 obdrţel Státní cenu za literaturu pro děti a mládeţ, za román Sladkost ţivota mu byla v roce 2007 udělena Cena za nejlepší německou detektivku a v roce 2009 dostal Literární cenu Evropské unie.12

1.6.1 Děj románu Sladkost ţivota Posledním románem, jehoţ text poslouţil k analýze, je Sladkost ţivota, kterou přeloţil jiţ zmiňovaný Tomáš Dimter (2010). V psychologickém kriminálním románu je do vyšetřování vraţdy staršího muţe proti své vůli vtaţen dětský psychiatr. Do jeho lékařské péče se dostane malá holčička Katharina, která našla mrtvé tělo. Hrůzným nálezem je tak otřesena, ţe přestane komunikovat s okolním světem a není jasné, zda byla přímým svědkem vraţdy. Román se vyznačuje zajímavou vypravěčskou technikou. Případ vraţdy je odhalován z perspektivy několika postav. Vedle komisaře Kovacse a psychiatra Horna se zde objevuje i podivínský farář a další výrazné postavy, díky nimţ dostáváme plastický obraz ţivota jednoho malého rakouského městečka.

12

Viz Paulus Hochgatterer [online]. [cit. 2011-10-09]. Dostupné z: .

13

2 Analýza lexika překladů Všechny jazykové prostředky mohou být stylisticky relevantní, avšak významné místo při charakterizaci stylu daného textu zaujímají stylové prvky13 roviny lexikální (Malá, 2003, s. 30). Oblast slovní zásoby bývá do různé míry zohledňována ve všech přístupech textových analýz14, ať jiţ z hlediska sémantického či stylistického (Nord, 2003, s. 127). Pro účely práce se zaměříme pouze na jednu část této mikrostylistické roviny15, a to na příznakové lexikum zkoumaných překladů. Jako neutrální (nepříznakové) vnímáme jevy paradigmatické. Nacházejí se ve středu systému, jsou v komunikaci zpravidla frekventované a v textech mají univerzální vyuţití. Za příznakové povaţujeme jevy periferní, nepravidelné, které nějakým způsobem vybočují z očekávaného paradigmatu (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 33). V centru našeho zájmu stojí část slovní zásoby se stylovým příznakem, tedy lexémy nesoucí nějaký charakteristický rys s určitým stylovým významem. Slovní zásobu lze s ohledem na stylistické účely členit z mnoha hledisek. Lexémy získávají svůj příznak na základě expresivity, spojením s některou stylovou oblastí, příslušností k jednotlivým útvarům nebo poloútvarům národního jazyka apod. (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 170). Zabývat se budeme jednoslovnými lexémy s příznakem expresivity, dobovým zabarvením, lexémy příznakovými z hlediska spisovnosti, funkčněstylové příslušnosti, okrajově zmíníme i vlastní jména. Další předmět zkoumání představují frazémy a obrazná vyjádření, jeţ se rovněţ výrazně podílí na stylové charakteristice textů (zejména literárně uměleckých).16

13

Stylové prvky představují nejmenší stylotvorné jazykové prostředky všech rovin jazykového systému (morfologické, syntaktické, lexikální, fonetické), které mohou být při vzniku textu zvoleny (Malá, 2003, s. 30). 14 Myšleny jsou textové analýzy pro účely stylistické, překladatelské a pro potřeby textové lingvistiky. 15 Rozdělení makrostylistiky a mikrostylistiky dle Malá, 2003; Sowinski, 1999. 16 Následující teoretický nástin zkoumaných skupin doprovází příklady z analýzy prvního překladu (román Sláva), ukázky a hodnocení lexika zbylých překladů budou poté uvedeny samostatně. Kompletní analýzy všech překladů se nacházejí v závěru práce v podobě příloh, doplněných o metodu zápisu daných prvků.

14

2.1 Sláva – analýza 2.1.1 Sláva – jednoslovné příznakové lexémy

2.1.1.1 Příznakovost z hlediska expresivity Expresivita vyjadřuje citový, hodnotící a volní vztah mluvčího k označované skutečnosti,17 jedná se o konotativní rys, sloţku pragmatického významu (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 37).18 Projevuje se při konkrétním uţití v kontextu nebo na formě výrazu (Čermák – Filipec, 1985, s. 237). Expresivní lexémy můţeme dále dělit na výrazy s kladným příznakem (familiární a dětská slova, hypokoristika, eufemismy a některá deminutiva) a výrazy negativně zabarvené (pejorativa, slova zhrubělá, vulgární a taktéţ prostředky ironické). Záporný citový odstín se často postupně stírá (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 171). Některá slova jsou expresivní pouze v lexikalizovaném přeneseném významu (Karlík – Nekula – Rusínová, 1995, s. 95), např. „gejzír“ jisker (přen. expr.)19. Provázanost s obraznými vyjádřeními se projeví i v části věnující se tropům,20 kde budou některé z těchto případů také uvedeny. Řada slov nese kromě expresivity i další stylové příznaky, kupř. rys hovorovosti: civět (hovor. expr.), šinout se (hovor. expr.). V textu jsou hojně zastoupena především expresiva bez dalšího zvláštního příznaku (ve slovnících označena zkratkou „expr.“ bez upřesnění povahy expresivity)21 – např.: hulákat, odšourat se, zubit se, ufňukaný, vychrtlý, tlachat, neohrabaný, umlátit; vrnící – „Kaţdý den také klusal na vrnícím běţeckém pásu…“ (Sláva, 2009, s. 84); pípnout – „Kdyţ ho za letu trefila bedna do hlavy, ani nepípnul.“ (Sláva, 2009, s. 135). Lexémy, které mají trvale expresivní charakter i bez kontextu, vyvolávají z větší části spíše negativní konotace.

17

Můţe jít o postoje emocionální, evaluativní, o projevy afektu apod. Encyklopedický slovník češtiny (2002, s. 131) uvádí jako příbuzný pojem emocionálnost, která má uţší význam neţ expresivita – obvykle se totiţ vztahuje jen k vyjádření pozitivních nebo negativních emocí. 19 Všechny příklady uvedené v rámci teorie daných příznakových skupin pocházejí z analyzovaných překladů. 20 Viz „2.1.3 Sláva – obrazná vyjádření“. 21 Pokud je výraz expresivní jen v jednom ze svých významů, uvádíme kontext (stejné pravidlo platí i pro další příznaky). 18

15

Početnější skupinu tvoří také deminutiva (zejména zdrobněliny substantiv). Zaměřujeme se na deminutiva s přídatným významovým znakem menšího rozměru a/nebo pragmatického rysu hodnocení.22 Získaná deminutiva označující pouze skutečnosti menších rozměrů (ačkoli v nás mohou v některých případech v daném kontextu vyvolávat určité expresivní asociace) – např. kabátek, ţidlička, knoflíček – nám dále poslouţí v kapitole „3 Srovnání příznakového lexika překladů s originály“. Nejzajímavější skupinu představují právě zdrobněliny nesoucí pragmatický rys hodnocení ve spojení se znakem menšího rozměru.23 V našich případech je zastoupen rys pozitivní, který v praxi běţně převaţuje. Např.: destička (zdrob.) – „Věděl, jak křehké jsou ty drobné myslící destičky [počítače]…“ (Sláva, 2009, s. 8); panáček (zdrob.) – „Té noci snil o zajících. … vypadali spíš jako špinaví otrapové neţ jako milí panáčci…“ (Sláva, 2009, s. 17); maličký24 – „Maličké letadlo se poloţilo…“ (Sláva, 2009, s. 134). Lexémy záporně expresivní se na expresivitě našeho textu podílí oproti první skupině expresiv bez dalšího zvláštního příznaku jen v malé míře, avšak o to výrazněji. Patří sem výrazy hanlivé – např.: vyţvanit; pitomost – „Co je to za pitomost, pomyslel si Ralf.“ (Sláva, 2009, s. 61); škrábat – „Vedle ní Leo vytáhl poznámkový blok a začal do něho něco škrábat.“ (Sláva, 2009, s. 137). Rovněţ jsme získali několik výrazů zhrubělých a vulgárních – např.: bordel, blbost; idiot – „… takovou, jako je ona, by nechal jen idiot.“ (Sláva, 2009, s. 9). Vlastní sféru expresivity představuje zejména oblast mluveného jazyka, běţná komunikace, a proto se expresiva vyskytují především ve spontánních mluvených projevech. Mluvčí se tím snaţí upoutat a udrţet pozornost posluchače (Zima, 1961, s. 9). V literárním díle můţe vyuţití expresiv signalizovat typ zobrazované komunikační situace,

22

Vynechána jsou deminutiva typu ručička (hodin), jeţ plní funkci specifikační (Karlík – Nekula – Rusínová, 1995, s. 125). 23 Mezi substantivem základním a deminutivem panuje dvojí vztah – kvantitativně kvalitativní. Deminutivum označuje skutečnost kvantitativně menší neţ výchozí slovo a zároveň kvalitativně změněnou (Zima, 1961, s. 26). 24 Sufix -ičký vyjadřuje zvýšenou míru vlastnosti a zároveň citové zaujetí.

16

v dialozích dochází k přiblíţení se mluvenému jazyku (důleţitou roli zde zaujímají prvky negativně zabarvené). Text působí emotivněji. Např.: „Ten je fakt všude, neuteče mu nic ani na opačné polokouli. Seznámil jsme se s ním vloni. Neuvěřitelnej vopičák!“ (Sláva, 2009, s. 27); „Ty starej kanče…“ (Sláva, 2009, s. 11). Expresivní výrazivo funguje současně jako prostředek charakterizace postav – kupř.: „Jak je, jak se máš, ty parchante?“ (Sláva, 2009, s. 7); „Já na tom makám uţ od doby…“ (Sláva, 2009, s. 59). Projevuje se zvláště tendence k uţívání slov, která mají vedle svého významu věcného další význam/y expresivní. Tento typ expresivity25 se vyskytuje ve zkoumaném textu nejčastěji, např.: „Ten večer si vyrazil se ţenou...“ (Sláva, 2009, s. 56)

2.1.1.2 Příznakovost z hlediska časové platnosti V rámci dobového příznaku se v opozici k neutrálním lexémům nacházejí výrazy zastarávající, zastaralé (archaismy)26 a historismy (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 170). Tyto skupiny lexémů byly v analyzovaném textu zastoupeny sporadicky. Slova zastarávající ustupují z běţného uţívání – v našem materiálu pouze: opáčit a ctěný. Výrazy zastaralé jiţ z uţívání vyšly a byly nahrazeny výrazy jinými – nalezeno jen: drahný (kniţ. a zast.)27. Historismy označují zanikající nebo zaniklé skutečnosti, jevy z nějakého dřívějšího historického období (např. cech, komoří), v textu jsme ţádné neidentifikovali. Na opačném konci dobové příznakovosti se nacházejí neologismy (lexémy nové). V případě našeho materiálu bylo nalezeno několik příkladů (reset, rolovací lišta, jogging ad.). Mnohdy se jedná o slova cizího původu (přejatá zejména z angličtiny), která se

25

Tzv. adherentní expresivita, při níţ se základní, věcný význam slova mění a která je jasně patrná aţ z kontextu (Zima, 1961, s. 10). 26 Je třeba rozlišovat mezi archaismy a zastaralými výrazy kvůli jejich odlišným funkčním vlastnostem. Slova zastaralá pocházejí ze starších dob jazyka, nejsou dnes obvyklá, ale někdy se jich uţívá, např. vysoké učení místo univerzita. Takovéto výrazy jsou typické zejména pro veřejné projevy slavnostního rázu (Havránek – Jedlička, 1981, s. 423–424). Zastaralé výrazy nacházející specifické vyuţití v uměleckém stylu jsou tzv. archaická slova, autor je vědomě „oţivuje“ (Havránek – Jedlička, 1981, s. 449). Archaismy se funkčně a stylisticky uţívají k archaizaci textu. V současné umělecké literatuře se prakticky nevyskytují (Karlík – Nekula – Pleskalová, 2002, s. 45). 27 Výrazy zastarávající a zastaralé mají často i průvodní kniţní příznak (Havránek – Jedlička, 1981, s. 449).

17

uţívají v nějaké oblasti odborné (počítačová technika, komunikační technologie apod.), v níţ fungují jako termíny28 – např.: link – „Uvedl také link, a kdyţ na něj Ralf klikl, dostal se na internetovou stránku…“ (Sláva, 2009, s. 61); lobby – „V lobby jakéhosi hotelu se na Tannera rozkřičela nějaká ţena…“ (Sláva, 2009, s. 29). Specifickou skupinu představují neologismy vzniklé individuálním tvořením z vlastních jazykových zdrojů. Takováto slova působí často jako prostředky kniţní nebo básnická synonyma (Havránek – Jedlička, 1981, s. 449). V našem případě pouze slovo nerozhodnutost.29 Typickým jevem je i metaforičnost, např. myš – „Dvakrát klikl myší…“ (Sláva, 2009, s. 88) Většinu získaných neologismů evidují oba díly slovníku Nová slova v češtině i Nový akademický slovník cizích slov a často je jiţ díky hojnému uţívání v rámci běţné komunikace ani jako příznakové, „nové“ nevnímáme. Pro neologismy je totiţ typická rychlá ztráta příznakovosti (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 171). Lexémy s časovým příznakem napomáhají především posílit dobové zabarvení textu. Slova zastaralá dodávají jazyku vznešeného charakteru.30 Archaismy se v současné literatuře takřka nevyskytují. Historismy nalezneme zejména v odborné nebo beletristické historické literatuře, své postavení si podrţely a lze je chápat jako specifický typ termínů (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 322). Náš materiál obsahuje jen omezené mnoţství zastarávajících nebo zastaralých výrazů, neboť se jedná o text se současnou tematikou. Jedinou výjimku představuje často se opakující zastarávající slovo opáčit, které se většinou nachází v uvozovacích větách a slouţí k ozvláštnění výraziva z oblasti komunikace. Silně jsou však zastoupeny kniţní lexémy, které mohou také plnit účel časové příznakovosti. Jazykové prostředky kniţní jsou spojeny s oblastí psaných projevů, především „vyššího“ stylu. V uţším smyslu se jedná o vyjádření neţivá, řidší. Tvoří rovněţ výrazný protiklad prostředků hovorových (Havránek – Jedlička, 1981, s. 448). Např.: loţe, záhy, otázat se, spatřit, učinit, nitro. 28

Zde působí nepříznakově. Dále viz okazionalismus, s. 22. 30 Prostředků zastarávajících, zastaralých i archaických lze stylisticky vyuţít i k dosaţení ironického nebo posměšného efektu a k poetizaci textu (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 322). 29

18

Konkrétní výpovědi díky nim působí velmi vzletně, např. „Ctihodná abatyše, není důvod chovat naději…“ (Sláva, 2009, s. 88) Častěji se vyskytující výrazy kniţní jsou součástí autorova individuálního jazyka (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 322).

2.1.1.3 Příznakovost z hlediska spisovnosti V této části se zaměříme na prostředky stojící mimo neutrální spisovnou slovní zásobu směrem k nespisovnosti. V textu jsou nejvíce zastoupeny hovorové lexémy, které se z hlediska spisovnosti nacházejí na pomezí (např. kantýna, ţenská, dechovka, fanoušek). Patří primárně do sféry spontánně mluvených projevů (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 172). Hovorovost (neboli kolokviálnost) je dnes vnímána jako příslušnost výrazu k běţně uţívané mluvené podobě spisovného jazyka a její hranice směrem k nespisovnosti nejsou příliš ostré (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 171–172). Hovorové výrazy našeho materiálu nesou ve většině případů také rys expresivnosti, kupř. podniknout (hovor. expr.) – „… nedávno mu říkala, ţe by ráda podnikla něco většího.“ (Sláva, 2009, s. 32) Nespisovné lexikum se v textu vyskytuje v malé míře. Největší část tvoří výrazy obecně české (jo, dneska, támhle, šminka ad.). Obecná čeština (původní český interdialekt) se uţívá v projevech běţně mluvených (dnes především v Čechách) a některé její prvky pronikají i do hovorové podoby spisovné češtiny, sbliţuje se s ní (Karlík – Nekula – Rusínová, 1995, s. 93–94). Charakter obecných slov bývá obvykle také spojený s expresivitou, např. chlápek (hovor. expr.), vyslepičit (hovor. expr.). Z regionálně vymezených lexémů (regionalismy neboli slova oblastní) se v materiálu vyskytuje pouze umolousaný (obl. expr.). Dialektismy (slova nářeční), které se omezují na malé území, zastoupeny nejsou. Mezi výrazivo sociálně příznakové patří argotismy (mluva společenské spodiny) a vrstva lexémů uţívaných v pracovních nebo zájmových skupinách – výrazy profesní a slangové31 (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 172). Materiál obsahuje jen několik 31

V případě slovní zásoby profesních mluv a pracovních slangů se jedná o výrazy, které v daném prostředí plní funkci odborné terminologie, nejsou ale jako termíny kodifikovány (Karlík – Nekula – Rusínová, 1995, s. 94).

19

slangových výrazů, zejména z oblasti techniky, např. nahodit (motor. slang.) – „Suchým zachrchláním letadlo nahodilo vrtule.“ (Sláva, 2009, s. 134) Stylový příznak „kolokviálnost“ nebo „obecnost“ se často pojí s expresivitou, v konkrétním textu krásné literatury můţe takto definovaný jazykový prostředek zvýrazňovat emotivnost textu. Slouţí také k charakterizaci postav (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 173). Obdobně jako u čistě expresivních lexémů nacházíme tedy výrazy hovorové a nespisovné především v dialozích (sféra běţné komunikace je pro lexémy nespisovné typická) a v citově zabarvených pasáţích. Např.: „Všechno v pohodě? Jasně.“ (Sláva, 2009, s. 11); „Ty ses fakt pomátl!“ (Sláva, 2009, s. 13); „Jsem strašně unavený…“ (Sláva, 2009, s. 31); „Mně je to fuk…“ (Sláva, 2009, s. 13).

2.1.1.4 Příznakovost z hlediska funkčněstylové příslušnosti Lexémy mohou být příznakové i svou příslušností k vrstvě slovní zásoby charakteristické pro určitý styl, např. odborný, publicistický, administrativní (Karlík – Nekula – Rusínová, 1995, s. 96). Termíny (odborné názvy) náleţí k odbornému funkčnímu stylu. Tyto lexémy byly záměrně vytvořeny pro pokrytí potřeb daného okruhu komunikace (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 174). Nacházejí se na periferii slovní zásoby, protoţe je v nich plně rozvinutý význam pojmový a chybí nebo je potlačena sloţka pragmatická. Jejich uţití se omezuje na oblast odborného vyjadřování jednotlivých vědních oborů. S rozvojem výzkumu ve vědě a technice dochází k prudkému tvoření termínů, při čemţ se vyuţívá domácího jazyka i přejímání cizích odborných názvů, často anglických. Jako termíny fungují nejčastěji substantiva, zejména právě cizí slova, která nejsou zatíţena různými asociacemi (Čermák – Filipec, 1985, s. 94–95). V materiálu rovněţ převaţují mezi odbornými názvy podstatná jména (nejčastěji cizího původu), často se objevují nejen jednotlivá slova, ale i terminologická sousloví. Termínů je uţito mimo jejich primární sféru působnosti (odborný funkční styl), protoţe se jedná o text beletristický, tedy o umělecký funkční styl. Téma textu není natolik specifické,

20

aby vyţadovalo vysoké zastoupení odborných názvů, termíny se zde vyskytují jen zřídka a slouţí k pojmenování různých entit v konkrétních případech. Např.: „Druhý den úmyslně poškodil tři počítače a nastavil jejich základní desku tak, aby se přesně za měsíc všechna data vymazala.“ (Sláva, 2009, s. 17); „Stroj [letadlo] začal rolovat.“ (Sláva, 2009, s. 134). Nacházíme tak výrazy z mnoha oblastí, kupř. lékařství (posttraumatický, anestezie, syndrom ad.), náboţenství (teodicea, ornát aj.), sport (klik, jogging ad.), výpočetní technika (např. reset, rolovací lišta)32 a také termíny víceoborové nebo s širší terminologickou platností (kryptický, zemina, substance ad.), ve slovnících obecně charakterizované jako odborné. Publicismy (publicistické lexémy) patří do stylové normy publicistických projevů, psaných či mluvených. Vznikly ustalováním v určitých kontextech. Vymezení publicismů je ztěţováno stálým procesem automatizace a aktualizace, který je pro tento styl typický. Většinou se jedná o víceslovné jednotky (mnoţství publicismů má i podobu frazémů), např. vyslat signál, bojovat o záchranu v lize, katastrofista (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 172). Ve zkoumané části textu nebyly publicismy přítomny. Poetismy (lexémy básnické) se uţívají převáţně v poezii a básnické próze. Vznikly přejetím nebo záměrným tvořením většinou jako slova autorská33, některá se pak dále rozšířila. Poetismy slouţí k uskutečnění základní funkce uměleckého textu (funkce esteticky sdělné) a svůj příznak si uchovávají i mimo kontext. U jednotlivých slov dochází k prolnutí s charakteristikou „kniţní“, hranice mezi poetismy a výrazy kniţními tak není ostrá (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 174).34 Jedná se o slova jako např. oř, vesna, luna. V současném uměleckém projevu by měly pravděpodobně novou – kontextovou – stylovou hodnotu, byly by zdrojem komického efektu (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 320). V našem textu jsme ţádný výraz, který by byl ve slovnících charakterizovaný jako básnický, neurčili, avšak jako poetismy jsou vnímány některé z přítomných výrazů kniţních, např. poryv, ţal, ţalost (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 320). Naopak 32

Některé z těchto názvů lze zařadit i mezi neologismy. Jedná se o příleţitostná slova vytvořená pro potřeby konkrétního díla, např. pábitelé – B. Hrabal, J. Vrchlický (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 173). 34 Některé poetismy se pociťují jako archaismy, kupř. truchlenec, hvězdojasný (Karlík – Nekula – Pleskalová, 2002, s. 45). 33

21

jsme nalezli řadu vyjádření obrazných, poetických, jejichţ příznak vyvstává aţ na základě kontextu.35 Okazionalismus je výraz utvořený pro jedinečnou situaci, vzniká příleţitostně a nezobecňuje (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 173), např. cizinština (cizí jazyk), jablkoholik (milovník jablek). Okazionalismy se vyskytují nejen v umělecké36 a esejistické sféře, ale také v publicistické a odborné (vznikají rovněţ v projevech běţně mluvených). Okazionalismus charakterizuje nápadnost, neobvyklost a vázanost na kontext, je hlavním prostředkem aktualizace (Karlík – Nekula – Pleskalová, 2002, s. 292). Analyzovaný materiál obsahoval pouze slovo nerozhodnutost, které jsme zmínili jiţ mezi neologismy. Okazionalismy (také autorské, umělecké či básnické neologismy) vznikají příleţitostně v procesu tvoření textu, od vlastních (lexikálních) neologismů se liší tím, ţe nebývají jazykovým společenstvím přijaty do uţívání, svou novost a výrazovou neotřelost si uchovávají nezávisle na době, kdy byly utvořeny.37 Indikují jazykovou kreativitu a dynamické tendence v řeči a jazyce (Karlík – Nekula – Pleskalová, 2002, s. 292–293).

2.1.1.5 Vlastní jména Vlastní jména (nomina propria) patří stejně jako termíny k mezním případům označování. Jsou to specifické lexikální jednotky, individualizující znaky mající identifikační a rozlišovací schopnost. Tvoří speciální systém vedle systému apelativ (ta na rozdíl od proprií disponují schopností charakterizační). Vlastní jména neoznačují na základě významu obecné platnosti, ale na základě individuální společensky podmíněné znakové konvence (Čermák – Filipec, 1985, s. 93). Ve zkoumané části textu jsou hojně zastoupena toponyma (jména zeměpisná), zejména názvy měst, států a světadílů (např. Benátky, Mohuč, Uzbekistán, Afrika). Ještě větší skupinu tvoří antroponyma (jména osob), a to především jména rodná, výjimečně doplněná o příjmení. Přitom převaţují jména cizojazyčná38 (Eldrich, Angela), přejatá (Diana, Nora) 35

Metafory se stále více stávají aktualizačním prostředkem poetizace (Karlík – Nekula – Pleskalová, 2002, s. 292). Obrazná vyjádření viz s. 24–28. 36 Hlavní doménou okazionalismů je poezie. 37 Tyto příleţitostné neologismy mají většinou malou moţnost včlenit se do lexikálního systému nebo ji nemají vůbec (Martincová, 1983, s. 131). 38 Jejich zvýšený výskyt je dán tím, ţe se jedná o překlad.

22

či cizí podoby jmen majících i českou variantu (Clara, Paul, Ludwig). Ve většině případů se jedná o jména fiktivních postav, vyskytuje se i několik jmen reálných (někdy historických) osobností – např. Tom Cruise, Anthony Hopkins, Aristoteles, Hemingway.

2.1.2 Sláva – frazémy Frazémy jsou jedinečné ustálené kombinace minimálně dvou prvků, z nichţ některý (nebo ţádný) nefunguje stejným způsobem v jiné kombinaci (nebo více kombinacích), případně se vyskytuje pouze ve výrazu jediném, respektive několika málo (Čermák, 2007, s. 31). Vedle termínu frazém se objevuje i pojmově blízký termín idiom. Při uţití termínu frazém se zdůrazňuje formální stránka frazeologické jednotky, název idiom akcentuje stránku významovou (Karlík – Nekula – Rusínová, 1995, s. 71). Mezi frazémy se nachází jen velmi málo neutrálních jednotek, často jsou příznakové. K typickým vlastnostem frazémů patří metaforičnost a expresivnost (např. udělat díru do světa), vyskytují se i frazémy s příznakem kniţnosti, kolokviálnosti apod. Frazémy také často uchovávají archaismy (např. *kout pikle)39 nebo se v nich objevují prvky monokolokabilní (v jazyce se mimo konkrétní frazém nevyskytují), kupř. *honit bycha (Karlík – Nekula – Rusínová, 1995, s. 71). Periferii frazeologické oblasti tvoří frazémy s neostrou hranicí, pozvolna přecházející do pravidelného jazyka. Patří sem kvazifrazémy a kvaziidiomy. Jedná se o sousloví s omezenou mírou kolokability (jít na dračku), o kombinace s abstrakty (pojmout podezření) ad. (Čermák, 2007, s. 42). Existuje mnoho hledisek, podle kterých se frazémy člení, a proto i řada klasifikací. V naší analýze zohledňujeme dělení, které se uplatňuje i ve svazcích Slovníku české frazeologie a idiomatiky (2009) – rozlišujeme frazémy větné, nevětné (slovesné, neslovesné) a ustálená přirovnání. Frazémy nevětné se zapojují do vět aţ v konkrétních kontextech a dále se v nich podle potřeby gramaticky formují. Tato skupina frazémů je velmi početná a patří k ní i volná slovní spojení, např. pomezní případy jako některé kombinace sloves s abstraktními substantivy – *získat motiv, ztratit motiv apod. (Karlík – Nekula – Rusínová, 1995, s. 71). Nejvíce jsou v textu zastoupeny frazémy slovesné (s funkcí slovesnou, obsahující sloveso), např. být na váţkách, chodit za školu, jít na dračku. Další početnou skupinu tvoří frazémy

39

Příklady označené hvězdičkou nepocházejí ze zkoumaného textu.

23

neslovesné, zejména s funkcí jména v nominativu, vzniklé kombinací adjektiva a substantiva, např. noční můra, drahná doba. K frazémům nevětným lze řadit i ustálená přirovnání, ta naznačují větnou strukturu, ale některé pozice jsou v ní obsazovány aţ v konkrétním kontextu (shodné s frazémy slovesnými). Přirovnání mají stabilní základní podobu: comparandum (libovolně zaměnitelný referent, který je přirovnáním charakterizován), relátor (komponent dávající přirovnání charakter predikátu), tertium comparationis (znak společný pro comparandum a comparatum, nemusí být vţdy formálně vyjádřen) a comparatum (zobecnělý model, k němuţ se přirovnává). Přirovnání slouţí především k charakteristice dané skutečnosti (Karlík – Nekula – Rusínová, 1995, s. 72). Ve zkoumaném materiálu jsme ţádná ustálená přirovnání neidentifikovali, našli jsme však několik aktuálních přirovnání, která zmíníme v další podkapitole. Frazémy větné se do kontextu zapojují jako celek. Mohou mít podobu věty slovesné, neslovesné, případně souvětí. V materiálu byly zastoupeny pouze varianty slovesné (Je na čase.; Vem to čert! ad.). Větné frazémy je moţno dále členit na pořekadla, pranostiky, přísloví a okřídlená slova. Patří sem však i různé typy průpovídek a situačních výroků. Specifickou skupinu představují frazémy dialogické, vztahující se k minimálně dvěma komunikantům (Karlík – Nekula – Rusínová, 1995, s. 72–73). Frazémy plní několik funkcí. K nejdůleţitějším patří funkce estetická. Té je docíleno zejména metaforičností a obrazností frazeologických vyjádření, např.: „Celý projekt je na váţkách!“ (Sláva, 2009, s. 13); „Můţete obrátit celý dům vzhůru nohama.“ (Sláva, 2009, s. 63). Významná je i evaluativní funkce, vyjadřující naše hodnocení situace, např. zveličení: „Posadila se a opřela se hlavou o zeď. Byla k smrti unavená, ale chtěla zůstat při vědomí.“ (Sláva, 2009, s. 142) Frazémy rovněţ vyhovují ekonomičnosti vyjadřování – svým rozsahem i schopností zobrazit skutečnost mnohdy lépe neţ doslovný opis (Čermák, 2007, s. 61). Např. místo delšího popisu vlastností je uţit frazém: „Leo nebyl ţádný dobrák od kosti.“ (Sláva, 2009, s. 32)

2.1.3 Sláva – obrazná vyjádření V této části se zaměříme zejména na tropy (sémantické figury). Spolu s dalšími figurami patří k stylovým figurám. Tropy jsou prostředky obrazného vyjadřování, fungují 24

na základě přenesení nebo opisu významu (Malá, 2003, s. 78–79). Příznakovost obrazných vyjádření vyplývá především aţ z kontextu. V rámci obrazných prostředků zaujímá hraniční postavení přirovnání. Zakládá se na vztahu podobnosti dvou různých entit (stejně jako metafora), na srovnání jejich vlastností. Na rozdíl od metafory, která vychází z přenesení významu, však přirovnání vedle sebe staví dva objekty z různých pojmových oblastí, akcentuje se přímý slovní význam (Malá, 2003, s. 79). Formálně ustálená přirovnání jsme popsali jiţ v rámci frazémů. Analyzovaný text však obsahuje pouze skupinu několika aktuálních přirovnání, vytvořených pro danou textovou situaci. Vyznačují se značnou originalitou a názorností, např. vypadat jako nějaký dvounohý pes, mít tvář jako ze ztuhlého těsta. Jednou z funkcí přirovnání je hodnocení jevu, kterému je něco připodobňováno. V uvedených příkladech lze hovořit o hodnocení záporném, přirovnání navíc působí expresivně. K častým efektům patří i hyperbolizace, intenzifikace vyjádření: „Kulka by projela jeho hlavou a roztříštila okno – jako by netrefila jenom sklo, ale samo univerzum, jako by se mořem, horami a nebem šířili trhliny…“ (Sláva, 2009, s. 90) Takto rozšířená srovnání, tvořená řadou vět, se objevují v textech krásné literatury často a působí velmi poeticky. Specifické kontextové stylové hodnoty vznikají tvorbou nepřímých pojmenování na základě metafor nebo metonymií a jejich jednotlivých typů (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 174). Sémantické tvoření je jedním ze způsobů obohacování slovní zásoby jazyka a projevuje se tak rovněţ jazyková ekonomie (Karlík – Nekula – Rusínová, 1995, s. 97). Metafory označují jeden jev pojmenováním jevu jiného na základě vztahu podobnosti, přenáší se význam (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 325). Metafory lze dělit na aktuální (tvořené pro určitý kontext) a uzuální (ustálené, lexikalizované). Mezi oběma druhy není ostrá hranice. Uzuální metafory jsou přenesená pojmenování, jeţ se jiţ ustálila v jazykovém systému. Patří sem lexikální metafory se základní funkcí pojmenovávací (např. noha – „součást ţidle“), metafory fungující jako expresivní synonyma (např. makovice – „hlava“) ad. (Karlík – Nekula – Rusínová, 1995, s. 97–98). Náš materiál obsahuje jen několik málo uzuálních metafor, např.: „… bez balastu vědění a tradice.“ (Sláva, 2009, s. 23); „Vím, ţe ve vašem ţivotě hraje velkou roli…“ (Sláva, 2009, s. 63). Zde je metafora součástí frazému. 25

Naopak častěji se vyskytují aktuální (příleţitostné) metafory, typické zejména pro umělecké a publicistické texty. Zdůrazňují obraznost a zprostředkovávají nové vidění skutečnosti (zejména umělecké metafory). Obohacuje se tak nejen výrazová stránka díla, ale také obsahová – do kontaktu se dostává základní a metaforický význam (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 325). Např.: vypálil světu znamení svého pohrdání; sluncem zkrápěný trávník; slunce klouzalo do moře, vyslalo poslední ţhnoucí paprsek nad vodou a vyhaslo. Napětí mezi neobvyklým kontextem a primárním významem dodává metafoře expresivní ráz (Karlík – Nekula – Rusínová, 1995, s. 98). Jako speciální druhy metafor bývá chápána personifikace, synestezie a alegorie. Tyto figury vznikají také na základě přenesení významu (Malá, 2003, s. 78). V rámci personifikace jde o přenesení vlastností ţivých bytostí na něco neţivého, abstraktního (Malá, 2003, s. 82). Personifikace se v beletristických textech objevují často, mají výraznou funkci estetizující. Některé osobité příklady z našeho materiálu: slunce si hraje na oblacích výfukových zplodin; suchým zachrchláním letadlo nahodilo vrtule; ve slunečním paprsku tančila zrnka prachu. Synestezie pojmenovává na základě přenesení z jedné smyslové oblasti do jiné. Probíhá záměna vjemů, kupř. ostrá hrana – ostrá vůně (Čermák – Filipec, 1985, s. 110). Originální příklady synestezie nacházíme především v lyrice. Alegorie (jinotaj) je nepřímé vyjádření jevů, které nemají nebo nemohou být vysloveny přímo. Dochází k personifikaci abstraktních pojmů, např. výraz smrtka pro znázornění smrti (Malá, 2003, s. 82). Synestezie ani alegorie nebyly v analyzovaném materiálu přítomny. Metonymie se zakládá na objektivně existujících věcných souvislostech reality a je stylově méně aktivní (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 326). Vzniká přenesením pojmenování na skutečnost, která je s původní skutečností spjata nějakou prostorovou, časovou, kvalitativní, funkční, příčinnou či jinou souvislostí. Stejně jako u metafor existuje metonymie aktuální a uzuální, např. nosit stříbrnou lišku. Můţe dojít k záměně autor – dílo (číst Čapka), nádoba – obsah (vypít sklenici), časté jsou i vztahy materiál – výrobek, místo – vláda, příčina – účinek, činitel – děj ad. Jsou to tzv. ustálené modely kontextové metonymie (Karlík – Nekula – Rusínová, 1995, s. 98). Synekdocha se povaţuje za zvláštní (kvantitativní) typ metonymie. Zakládá se zejména na vztahu části a celku. Pojmenování části se přenáší na celek (pars pro toto: ţít pod otcovskou střechou – „v domě“) a pojmenování celku se přenáší na část (totum pro 26

parte: obloha se třpytí – „hvězdy“). Vyuţívá se také vztahů druh – rod, neurčitý – určitý počet, plurál – singulár, konkrétum – abstraktum (Čermák – Filipec, 1985, s. 110). K metonymii se řadí také symbol – označení konkrétního předmětu, který je konvenčním znakem abstraktního pojmu, např. kříţ jako symbol křesťanství (Čermák – Filipec, 1985, s. 110). Vyjádření metonymická tvoří nepatrnou část získaného materiálu a nepřináší výrazný estetický účin, např.: „Spolykám celou krabičku!“ (Sláva, 2009, s. 16); „… a tak zopakoval svůj slavný dialog s Anthony Hopkinsem z filmu Jsem muţ na měsíci. Anthony se mu povedl, u svých replik byl nejistý.“ (Sláva, 2009, s. 57). K tropům fungujícím na základě opisu patří perifráze a také speciální kategorie jako hyperbola, litotes a eufemismus. V případě perifráze je běţný výraz opsán jinými slovy, zároveň je vyzdviţen nějaký typický znak, např. modrá planeta – „Země“. Originální perifráze se v beletrii objevují často, slouţí k obměňování výraziva a výstiţné charakterizaci (Malá, 2003, s. 84). Eufemismus je pojmenování nahrazující tabuizovaný nebo v dané situaci nevhodný výraz, jehoţ negativně vnímaný obsah se snaţí zmírnit, např. zavřít oči – „zemřít“ (Karlík – Nekula – Pleskalová, s. 130). Eufemismus ani perifráze nebyly ve zkoumané části textu zastoupeny. V rámci litotes dochází ke zmírnění vyjádření pouţitím negace jeho opaku, popřípadě dvojí negace (Karlík – Nekula – Pleskalová, 2002, s. 253). Získaný materiál obsahoval jen jedno litotes: není nejmladší. Hyperbola (nadsázka) spočívá ve zveličení. Působí v textu velmi názorně a emocionálně. Nalezli jsme pouze tyto příklady: „Elke se ho pak rozmrzele vyptávala, proč neleţí klidně, to by prý taky mohla sdílet loţe rovnou s míchačkou…“ (Sláva, 2009, s. 9); „Podívej se tam naproti, plakát Ralfa Tannera. Ten je fakt všude, neuteče mu nic ani na opačné polokouli.“ (Sláva, 2009, s. 27). Zvláštní kategorii v rámci tropů tvoří ironie. Zdánlivá chvála je ve skutečnosti hanou. Ironie má blízko k výsměchu a sarkasmu, který se někdy povaţuje za krajní formu ironie. V řeči je ironie často doprovázena odpovídající intonací (Karlík – Nekula – Pleskalová, 2002, s. 188). V textu se objevilo několik vyjádření ironických a sarkastických, např.: 27

„A proto všechna ta práce, celý ten boj a starosti, celý ten promrhaný ţivot. Aby pozvali bezduchého člověka, aby mu potřásali pravicí, aby měli lemuři o čem tlachat, neţ se pustí do jídla.“ (Sláva, 2009, s. 33) V krásné literatuře se uţívá jak přívlastku běţného typu, který upřesňuje význam vyjadřovaný substantivem, tak tzv. epitet (básnických přívlastků). Epiteta lze také řadit mezi tropy. Jejich funkce je především estetizující. Epiteton konstans (tradiční) je automatizované, opakující se spojení a novou informaci nepřináší (např. v lidové poezii oči modré, oči černé, ne však hnědé; širé pole). Dnes se však obvykle epitetem vyjadřuje nová nebo nově (často metaforicky) pojmenovaná kvalifikace pojmu vyjádřeného substantivem. Nejde vţdy ale o skutečné epiteton ornans (zdobné), protoţe není jen ozdobou textu, má také sémantické sloţky. Často je obtíţné jednotlivé typy určit (Čechová – Krčmová – Minářová, 2008, s. 326). V textu se vyskytovala řada originálních epitet, více či méně esteticky účinných. Mezi nejpůsobivější patří např.: elektrizující chvění, sterilní vytříbenost, mystický soumrak, černý háv nebe. K tradičněji působícím epitetům bychom zařadili kupř. planoucí oči nebo mléčné nebe. Tropy vykonávají v rámci textů – v našem případě beletristických – důleţité stylistické funkce. Přispívají k výrazové obměně, k názornosti, zdůraznění i hodnocení vyjádření. Většina tropů (zejména metafor) akcentuje souvislosti pojaté individuálně, otevírá široké pole konotací a má výraznou funkci estetizující.

28

2.2 Mrtvý v bunkru – analýza 2.2.1 Mrtvý v bunkru – jednoslovné příznakové lexémy

2.2.1.1 Příznakovost z hlediska expresivity V rámci expresivity tvoří nejpočetnější skupinu lexémů výrazy čistě expresivní (příp. nesoucí zároveň i další příznak vypovídající o jejich postavení v rámci spisovnosti nebo časové platnosti). Z toho převládají lexémy expresivní jen v jednom ze svých významů, vyţadující k charakterizaci kontext, např.: vraţedný – „… s naprostou váţností a vraţednou dokonalostí.“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 22); zavánět – „To zavánělo revolucí.“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 23); báchorka – „Nebo bylo jeho údajné přání uniknout ze sluţeb gestapa jenom takovou báchorkou…“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 144). Hojně se v materiálu vyskytují také deminutiva, zejména substantiva. Kromě těch s přídatným významovým znakem menšího rozměru (převaţují) se našlo i několik zdrobnělin s pragmatickým rysem hodnocení (většinou kladným), např.: dědoušek (expr. zdrob.) – „… aby znenadání vyrazili z houštiny, kdyţ se lovec přiblíţí, střemhlav na dědouška…“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 14); kaţdičký (expr.) – „… kaţdé pole, kaţdičká loučka, se musela vyvzdorovat z lesa.“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 12); přítelíček (zdrob. expr., zprav. hanl.) – „To byli zrádcové, přítelíčkové Slovanů…“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 25). V tomto případě se jedná o negativní pragmatický rys hodnocení. Nejvýraznější a nejmenší skupinu tvoří lexémy záporně expresivní. Převládají výrazy hanlivé, mnohdy navíc zastaralé: přivandrovalec, velkohubě; křečkovat – „Asi jsme tam chodili křečkovat, i kdyţ se o tom nikdy nemluvilo.“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 14); Germán (zast., dnes zprav. hanl.) – „Své oslavy zaloţení pořádali Germáni pravidelně v Cilli…“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 20).

29

Častější uţívání výrazů expresivních je pro umělecký text důleţité. Expresiva zvýrazňují emotivnost textu, mohou vytvářet kontrast mezi řečí vypravěče a řečí postav, mezi jednotlivými postavami. Kontrast můţe vznikat i v samotné řeči vypravěče, čímţ se dosáhne zvláštního účinku, např. komického: „Zvlášť mě fascinovala velká válečná hra přechovávaná v pevné krabici: z překliţky vyřezávaní vojáci…, k tomu byly plechové tanky na natahování…, auta pro přepravu vojáků, kanóny… Na letadla, která by mohla shazovat bomby, si nevzpomínám, ani na ţádné nepřátelské vojáky, Angličany, Rusy, kteří by se dali překliţkovými vojáky oddělat.“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 50)

2.2.1.2 Příznakovost z hlediska časové platnosti V materiálu jsou ve větší míře zastoupeny výrazy zastarávající (např. buršák, regiment, komandatura), zastaralé (mensura – „buršácký souboj“, městys, Vlach ad.) i historismy (kupř. švabach, místodrţící). Výskyt této vrstvy lexika je dán charakterem analyzovaného textu, který dokumentární formou pojednává o historických událostech. Lexémy s příznakem časovým se podílejí na zasazení textu do historického rámce, přibliţují dobovou atmosféru a často vykonávají funkci termínů: „Přišel se svou ţenou z maďarské ţupy Mosony/Wieselburg…“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 12); „… ţijeme v nejjiţnější německé marce [pohraniční území německé říše]…“; (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 19). Z neologismů se objevily jen dva lexémy (cizího původu), fungující jako výtvarné termíny: performance, instalace – „… jeden z těchto vyslouţilých bunkrů, který vyčlenil pro umění, performance a instalace.“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 5) Velmi početná je skupina výrazů kniţních, která se rovněţ podílí na dobové charakteristice textu (např. tamní, strůjce, vévodit). Na rozdíl od výrazů zastarávajících či zastaralých (pro mnohé čtenáře někdy neznámých) však neztěţuje porozumění.

30

2.2.1.3 Příznakovost z hlediska spisovnosti Z lexémů nacházejících se mimo neutrální spisovnou slovní zásobu převaţují hovorové podoby spisovného jazyka (fotka, bál, průmyslovka, prašan ad.). Nespisovné lexikum reprezentují zejména výrazy obecně české (např. ruksak, foxl, hučka) a několik lexémů slangových. Stejně jako expresiva se můţe výrazivo kolokviální nebo nespisovné také podílet na citové zabarvenosti textu: „Občas jsem se z toho [malování portrétu] snaţil vyzout, protoţe jsem to sezení v klidu nenáviděl…“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 145); „… jeho otec, jak vysvětloval, mu zakázal o těch událostech mluvit, ţe by se mohl ještě do něčeho namočit.“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 6). Podobně se stává i prostředkem charakterizace postav a signalizace typu zobrazované komunikační situace.

2.2.1.4 Příznakovost z hlediska funkčněstylové příslušnosti Lexikální výstavba uměleckých děl můţe být obohacena i o výrazy s příznakem jiného stylu (např. odborného nebo publicistického). Stávají se součásti řeči vypravěče i postav. Ve zkoumané části textu jsou z lexika charakteristického pro jiný neţ umělecký styl nejpočetněji zastoupeny termíny. Převládá terminologie cizího původu a nacházíme výrazy patřící do mnoha různých odborných oblastí, např. lingvistika (dialekt, ţargon), geologie (krasový, dolomitový) ad. Vyskytuje se i několik publicismů, které se uţívají ve sféře publicistiky mluvené i psané. Např.: post – „… obsadili politicky a hospodářsky důleţité posty…“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 11); nastolit – „… nastolit opět klid.“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 66).

31

2.2.1.5 Vlastní jména Stejně jako v předchozím materiálu i zde jsou hojně zastoupena nomina propria. Reálná jména posilují dokumentární charakter textu. Z toponym převaţují názvy měst a různých územních oblastí (většinou se jedná o německé podoby, pro které není vytvořen český ekvivalent). Zvláštností tohoto textu je střídavé uţívání některých názvů v originální cizojazyčné podobě s jejich českými překlady, často se obě varianty vyskytují i přímo vedle sebe, nacházíme tak např. český název slovinského hlavního města Lublaň i tuto podobu s lomítkem Laibach/Ljubljana (německy/slovinsky). Objevují se také pomístní jména (názvy hor, vod, lesů atd.), např. Friedrichštejnský les, Dunaj, Ybbs. Podobně početnou skupinu tvoří i antroponyma. Zejména jde o cizojazyčná jména, např. Peter Kaser, Georg Schönerer. Našli jsme také několik hypokoristik: Michi, Bibi, Pepi.

2.2.2 Mrtvý v bunkru – frazémy Z frazeologických vyjádření daného textu převládají frazémy nevětné slovesné. Časté jsou kombinace sloves s abstrakty, např. těšit se oblibě, uvést do chodu, navázat styky. Některá spojení se vyznačují vysokou měrou metaforičnosti. Takové typy frazémů se výrazně podílí na estetickém působení textu, kupř.: „Policie a soudy měly plné ruce práce.“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 20); „Kladu si otázku, jak vysvětlovala svou nepřítomnost doma. Nalila svému muţi… čistého vína?“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 148); „… dvě malé fotografie, nad kterými si nelámu hlavu o nic méně.“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 153). Mezi nevětnými neslovesnými frazeologickými spojeními nacházíme různé strukturní typy frazémů (např. frazémy s funkcí adverbiální, s funkcí jména v nominativu): tělem i duší, krok za krokem, v plném lesku, duševní potrava ad. Ustálená přirovnání nebyla v textu přítomna. Z větných frazémů jsme identifikovali jen několik slovesných variant těchto spojení, např.: Tekla při tom krev.; To není na závadu.

32

2.2.3 Mrtvý v bunkru – obrazná vyjádření Obrazná vyjádření se v textu objevovala jen okrajově. Ve shromáţděném materiálu převaţují pouze aktuální přirovnání a aktuální metaforická vyjádření. Nejčastější jsou přirovnání názorná a intenzifikující: „… znělo to bojovně, jako kdyţ zahřmí.“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 18); „… jizvy po soubojích k muţi patří stejně jako vousy.“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 21). Stylově velmi aktivní se jeví specifická metaforická přirovnání: „… dunění, násobené stěnami údolí, jeţ působily jako zvukovod.“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 6); „Byl jsem cosi jako ţivý svazek mezi znepřátelenými rodinami.“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 49). Vyšší měrou obraznosti disponují aktuální metaforická vyjádření: štěkající válec (pes), bujně kvetoucí krása (květiny); „Gottschee a Tüffer byla konkrétní místa v geografii mého dětství…“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 15. Uzuální metafory tvoří jen malou skupinu lexémů, např.: „… odtud nebyla cesta k národnímu němectví nikterak daleká.“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 20); „… nedopečení potomkové…“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 23). Z tropů řadících se k metaforám jsme analýzou určili pouze několik personifikací (románská věţ, která přísně ukazuje do nebes; zalesněné hřbety pohoří, jeţ dotírají na celé osídlení; vzpomínky si se mnou zahrávají; zamříţovaná okna hleděla na náš dům) a jeden příklad synestezie (bodavý pohled). Zejména uvedené personifikace vyvolávají výrazné konotace. Zbývající tropy se vyskytovaly rovněţ jen sporadicky, např. stylově méně aktivní metonymická vyjádření: „O té události si prý povídalo celé údolí…“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 6); „U Bastových v Tüfferu nevisel ve svátečním pokoji jinak všudypřítomný císař František Josef, ale Vilém…“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 25); 33

„Pod oním nerovným bratrským párem, Maxem a Mořicem [obrazy Lenina a Stalina] s knírem a pleší, bděli ruští vojáci…“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 63). Nebo originálně působící epiteta: vraţedná dokonalost, rezavý monument zkázy (stará letecká puma) a chmurný stín. Nepřímá obrazná pojmenování svou novostí obrací také pozornost k obsahu sdělení a rozvíjí aktivitu čtenáře.

34

2.3 Sladkost ţivota – analýza 2.3.1 Sladkost ţivota – jednoslovné příznakové lexémy

2.3.1.1 Příznakovost z hlediska expresivity Výrazy charakterizované jen jako expresivní představují nejpočetnější skupinu nejen z hlediska expresivity, ale také v rámci všech druhů jednoslovných příznakových lexémů tohoto textu. Znovu převládají polysémní jednotky, zejména doplněné o příznak obecně český nebo hovorový, které často vyjadřují velmi negativní hodnocení, např.: vyţraný (ob. expr.) – „… s tím svým vyţraným míšencem kolie.“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 94); zatracený (expr.) – „Roland je zatracená svině…“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 95); rozšmelcovaný (ob. expr.) – „… a přitom si představuje tu červenou rozšmelcovanou věc [hlava]…“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 55). Z deminutiv převaţují substantiva označující skutečnosti menších rozměrů, za deminutiva, která navíc nesou přídatný významový znak pragmatického rysu hodnocení, bychom označili pouze tyto lexémy: očko (zdrob. expr.) – „Ty oči…, ta drobná zlá očka…“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 28); dívenka (zdrob.) – „Kovacs se podíval na dívenku.“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 49); drouboučký (zdrob. expr.) – „… droboučký Anatolij z Gruzie…“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 149). Příklady lexémů záporně expresivních tvoří výraznou sloţku příznakového lexika tohoto textu. Jedná se většinou o velmi uráţlivé a nevhodné výrazy, vypovídající o citovém pohnutí mluvčího (slova hanlivá: zabedněnec, děvka, pakáţ ad.; zhrubělá: panděro, hovadina aj.; a vulgární: sračka, buzerantský ad.). Tato nevybíravá slova v našem případě slouţí převáţně k charakterizaci několika mladých postav a jejich vzájemné komunikace. Objevují se v dialozích a vnitřních monolozích (v kombinaci s ostatními expresivními výrazy) a dodávají jim věrohodnosti. Např. vnitřní monology postavy agresivního mladíka (příznakové lexikum doprovází i odchylky od neutrální spisovné normy z hlediska morfologie): 35

„Roland je zatracená svině, to vím od tý historky s kinem.“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 95); „Daniel říká, ţe kdyţ se člověk nebrání proti buzerantský a turecký pakáţi, je s ním amen.“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 95).

2.3.1.2 Příznakovost z hlediska časové platnosti Neboť se jedná o téma ze současnosti, text nevyţaduje velkou míru vyuţití lexémů zastaralých či historismů. Získali jsme pouze tato slova zastaralá (komoda, hospic) a zastarávající (navíc s příznakem obecné češtiny): maštal (poněk. zast. ob.), výminek (poněk. zast. ob.); pasovat (poněk. zast. ob.) – „… co mu přesně pasuje na tu jeho hlavu…“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 236). Neologismy reprezentuje několik lexémů, většinou cizího původu, např. sportovní termíny převzaté z angličtiny: outdoorový, kaňoning a raftařský. Nejvíce zastoupeny jsou prostředky kniţní, které mohou mít také podíl na dobovém zabarvení textu a tvoří z pohledu spisovnosti kontrast s výrazy hovorovými. Jako kniţní jsou hodnoceny lexémy jako např.: jasnozřivost, niterný, křáčet; chorý – „… musí jít o záštiplného a chorého pachatele.“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 143).

2.3.1.3 Příznakovost z hlediska spisovnosti Zhruba ve stejném mnoţství se vyskytují výrazy mluvené podoby spisovného jazyka (např. smrdět, obývák, nakukovat, lapálie) i výrazy nespisovné obecně české (gauner, facka, kafe, špajz, gatě ad.). Ostatní vrstvy nespisovného lexika zastupují výrazy slangové: jipka; střelit, balík – „… převezme jeho firmu on, ale jen nakrátko, a pak ji střelí a dostane za to pořádnej balík.“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 93).

36

Obě skupiny se značně podílí – stejně jako zmíněná expresiva – na řeči postav, na jejich charakteristice a na celkovém emotivním vyznění některých pasáţí textu. Dané komunikační situace díky nim v kombinaci s expresivy působí reálněji: „‚Kdyţ nevíte, jestli je vám zle, skočte do auta a seţeňte někde foťák,‘ pronesl Kovacs, ‚ať potom kolegové nedrţkují.‘“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 40)

2.3.1.4 Příznakovost z hlediska funkčněstylové příslušnosti Stejně jako v předchozích dvou textech nacházíme i v tomto materiálu v menší míře lexémy typické pro jiný funkční styl. Jedná se zejména o odbornou terminologii. Převaţují termíny (většinou cizího původu) z oblasti medicíny, anatomie, coţ je dáno i obsahem textu (jedna z postav pracuje jako lékař, při vyšetřování dochází k ohledání těla zemřelého apod.), kupř.: „Podle pitevního nálezu byly oběti proťaty jícen a krkavice nástrojem ostrým jako břitva.“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 142)

2.3.1.5 Vlastní jména Objevují se cizojazyčná i česká toponyma, převáţně názvy států, řek, nejvíce pojmenování ulic (Imhofova ulice, Grafenaustrasse, K Sídlišti, Severinova ulice ad.). Větší skupinu tvoří antroponyma, jména rodná a příjmení, aţ na výjimky všechna cizojazyčná (Anselm, Gonzales, Friedegund Mayerhoferová, Lee Wirthová, Joseph Bauer, Elfriede aj.).

2.3.2 Sladkost ţivota – frazémy Oproti předcházejícím textům jsou mezi frazémy nevětnými i ustálená přirovnání: být hubený jako lunt, leţet jako přibitý, udělat něco jako na povel, mít něco jako na dlani ad. Tato připodobnění slouţí primárně k charakteristice dané skutečnosti, jejich hlavní funkcí je však zdůraznění a kladné nebo záporné hodnocení: „Dívka ječela, jako by ji na noţe brali.“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 49) Z ostatních frazémů nevětných převládají idiomy s funkcí slovesnou (trefit se někomu do noty, leţet někomu v ţaludku, jít někomu na nervy ad.). Idiomatická spojení často usnadňují porozumění, jsou mnohdy výstiţnější neţ volná spojení lexémů. Frazémů 37

neslovesných je méně a většinou jde o spojení s funkcí adverbiální nebo o kombinaci neautosémantických komponentů (např. na omak, ani za mák, tu a tam, jen tak). Větné frazeologismy se vyskytují jen zřídka, např. podoba slovesného frazému Zatmělo se mu před očima.

2.3.3 Sladkost ţivota – obrazná vyjádření Na obraznosti tohoto textu se největší měrou podílí aktuální přirovnání a uzuální a aktuální metafory. Lexikum textů krásné literatury bývá obvykle obohaceno řadou aktuálních metafor. Kromě ustáleněji se jevících spojení, se kterými se setkáváme častěji (jako např. hřát jako radiátor, vlasy jako kartáč), nacházíme i mnohá originální metaforická přirovnání (kupř. neustále na píď od země klouzat jako na vzduchovém polštáři; zářit jako koule mléčného skla; vypadá, jako by se právě setkala s ďáblem). Přirovnání mohou mít i komický účin: „Ona vlastně s mladým Grosserem flirtovala, coţ nakonec vedlo k tomu, ţe druhý den ráno vypadala jako malinový koláč.“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 142) Mezi aktuálními metaforami se objevují působivé jazykové obrazy, např.: polykat měsíční přísvit, otrávit slovy, cítil to celou silou svých třiapadesáti let; „Nad domem stálo zimní ranní slunce jako na fotce z kalendáře.“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 43). Uzuální metafory často nesou i příznak expresivnosti: vypáčit (přen. expr.) – „Mimo jiné se pokoušeli z Inge Broschekové vypáčit, jestli…“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 26); špek (přen. expr.) – „… začal si hníst špeky na břiše…“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 29); vydávit (přen. expr.) – „‚Kdo udělal něco takového?‘ vydávila ze sebe Sabine…“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 42). Text obsahuje také několik velmi osobitých personifikací, např.: „Mlha se kradla nahoru po kopci.“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 26); „Světlo automobilových reflektorů ohledává zem skrz padající sníh.“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 147); „Slunce vykrajuje chvějivé trojúhelníky do lesa.“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 245). 38

Některé ze zbývajících tropů se v materiálu nevyskytovaly vůbec, příp. byly zastoupeny jen několika málo příklady. Kupř.: metonymie: „Za dvěma okny se modravě mihotají televizory.“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 20); hyperbola: „Bunda je z hrubé, okrově hnědé látky, co vydrţí sto let.“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 12).

2.4 Shrnutí výsledků analýz Všechny tři analyzované texty jsou po stránce lexika značně příznakové. Přibliţně ve stejné míře disponují především lexémy expresivními bez dalšího zvláštního příznaku, lexémy hovorovými, kniţními, také frazémy a obraznými vyjádřeními (ovšem v různé míře zastoupení jednotlivých tropů). Zbývající skupiny příznakového lexika se vyskytují v daných textech individuálně v rozdílném mnoţství. Text románu Sláva vyniká oproti ostatním nepatrně větším počtem obrazných vyjádření a díky mnoţství postav v něm obsaţených také četností antroponym. Mezi obraznými vyjádřeními výrazně převládají originální epiteta a personifikace. Vzhledem k dokumentární povaze románu Mrtvý v bunkru, který pojednává o historických událostech, nacházíme v textu silně zastoupeny lexémy zastarávající, zastaralé i historismy. V souvislosti s tím je rovněţ zvýšen výskyt toponym. Výrazně posílena se jeví i sloţka frazeologická. Početná skupina lexémů hanlivých, zhrubělých a vulgárních, kterou doprovází výrazivo obecně české, je typická pro text románu Sladkost ţivota. Tvoří zde součást ţivých dialogů a především charakterizuje řeč mladých. Text je obohacen i o vrstvu ustálených přirovnání a mezi obraznými vyjádřeními dominují zvláště aktuální metaforické prostředky.

39

3 Srovnání příznakového lexika překladů s originály 3.1 Teoretická a metodologická východiska Pojem ekvivalence se stal významným, často diskutovaným a současně různě pojímaným fenoménem mnoha překladatelských teorií a metodologických přístupů, které si jej buď přisvojují, nebo se vůči němu jednoznačně vyhraňují. Koncepce pracující s ekvivalencí40 mají jeden společný prvek, „[…] a sice příznak shody (různě vyhraněně formulované), které má být dosaţeno na různých úrovních, u různých jednotek (obsah, forma, komunikační efekt, smysl apod.)“ (Hrdlička, 1997, s. 15). Werner Koller hovoří o překladatelské ekvivalenci, která vzniká mezi cílovým a výchozím textem. Pro určení typu ekvivalenčního vztahu rozpracoval v závislosti na zkoumaných jevech model pěti vztahových rámců. U denotační ekvivalence na lexikální rovině ustanovuje moţnosti shody, která můţe být úplná, neutrální, částečná a nulová. K dalším druhům ekvivalence řadí konotační, textově normativní, pragmatickou a formálně-estetickou (Koller, 2011, s. 230–261). Ekvivalenční teorie jsou z pohledu moderních (většinou kulturologicky zaměřených) překladatelských teorií povaţovány za překonané. Pojem ekvivalence ovšem zmiňuje ve svém teoretickém a současně didaktickém konceptu dokonce i Paul Kußmaul, který zkoumá a popisuje překladatelské jednání jako tvůrčí proces, při kterém dochází k obligatorním a fakultativním změnám vůči výchozímu textu (Kußmaul, 2007, s. 16, 20–21, 82). Kußmaul povaţuje překlad za tvůrčí, pokud byl problematický jev rozpoznán a jeho inovativní řešení je v dané době a kultuře experty akceptováno jako adekvátní (Kußmaul, 2007, s. 20). Při hodnocení adekvátního překladu sice vyuţívá srovnání, ovšem ekvivalenční vztahy nechápe v tradičním lingvistickém pojetí a nezajímá ho pouze míra jejich shody. Rozhodující je pro něj funkční hledisko. Klade si otázku, které změny jsou vzhledem k funkci textu u dané překladatelské zakázky pro určitou skupinu příjemců v cílové skupině adekvátní (Kußmaul, 2007, s. 36). V naší práci vycházíme z cílových textů. U českých překladů německy psaných románů rakouských autorů se na stylistické rovině zaměřujeme na příznakové lexikum. Tyto lexikální jednotky se na estetické funkci, která je pro literární texty dominantní, podílejí velkou měrou. Pro srovnání s výchozími texty vyuţíváme rozdělení příznakového 40

Členy ekvivalenčního vztahu se nazývají ekvivalenty.

40

lexika, jak bylo charakterizováno v předešlé kapitole. Při srovnávání budeme sledovat, zda při naplňování estetické funkce překladatel příznakovost jednotlivých lexémů zachoval (případně pozměnil) a či některé neutrální jednotky výchozího textu nahradil příznakovými. Tato metoda umoţní charakterizovat konkrétní překladatelské postupy u daných překladů a zhodnotit tak jejich tvůrčí potenciál. Při srovnání zkoumaných jevů a pro jejich pozdější vyhodnocení jsme částečně vyuţili modelu textové analýzy Christiane Nordové, i kdyţ je prvotně určena pro analýzu výchozího textu. Nordová v rámci funkcionalistického uvaţování o překladatelském jednání rozpracovala jednotlivé faktory překladatelské zakázky, které se vzájemně ovlivňují. K extratextovým náleţí autor, příjemce, médium, místo, čas a funkce textu, k intratextovým řadíme téma, obsah a jednotlivé roviny textu (Nord, 2003, s. 40–145). Analýze relevantních obsahových a formálních prvků předchází stanovení funkce textu v cílové kultuře. Jejich převedení do cílové komunikační situace a cílové kultury musí být provedeno tak, aby cílový text odpovídal výsledkům analýzy a stanovené funkci (Nord, 2003, s. 31). Pro naši práci jsme zvolili literární texty (romány) současných rakouských autorů, které vznikly v posledních osmi letech a v německy mluvících zemích okamţitě zaznamenaly úspěch, coţ iniciovalo jejich překládání do dalších světových jazyků, češtinu nevyjímaje. Překladatelská tradice německy psané literatury má u nás dlouhou a bohatou tradici. Českých překladů se ujali zkušení překladatelé, kteří se na překlad současné německy psané literatury specializují (viz úvodní biografické poznámky). Překlady vznikaly s různým časovým odstupem (od vydání v témţe roce aţ v odstupu čtyř let) a vyšly v renomovaných českých nakladatelstvích (v Mladé frontě a Hostu). Při zprostředkování literárního textu z jednoho jazykového prostředí do druhého, v našem případě z německého do českého, byla forma média v této literární (mezikulturní) komunikaci zachována. Překlady vybraných románů plní v cílové kultuře esteticky sdělnou funkci, která je pro literární texty dominantní. Cílovým příjemcem je široké čtenářské publikum. Náměty románů Sláva a Sladkost ţivota vycházejí ze současnosti. Naopak v dokumentárním románu Mrtvý v bunkru se autor vrací k historickým událostem druhé světové války a vyrovnává se se svou vlastní rodinnou historií (více viz kapitola „1 Úvod“).

41

3.2 Sláva – srovnání41

3.2.1 Sláva – srovnání jednoslovných příznakových lexémů

3.2.1.1 Metoda srovnávání jednoslovných příznakových lexémů Při následném srovnávání lexémů překladu a originálu bereme v potaz eventuální odlišné rozvrstvení příznakových prostředků němčiny, rozdílné pojmenování jejich příznaků či absenci některých lexémů. Vycházíme z cílového textu a v něm přítomných lexémů, které jsme získali předchozími analýzami (seznamy lexémů viz přílohy). Dělení lexikálních jednotek do skupin dle příznaku koresponduje s předešlou kapitolou. K českým výrazům označeným příslušným příznakem připojujeme německé lexémy, které jim odpovídají v originále, v závorce udáváme rovněţ jejich příznak (pokud moţno českou variantu názvu, jinak překlad a vysvětlení německého označení), a jestliţe je to nutné, v některých případech také doslovný překlad německého lexému. Je-li v rámci výčtů slov a spojení potřeba k jejich správnému pochopení kontext (zejména u polysémních jednotek), uvádíme stručnou citaci a pro lepší přehlednost pouze číslo strany, na které se v textu nachází.42 Výsledky srovnávání daných příznakových vrstev rozdělujeme do tří skupin (ne všechny však musí být v kaţdém jednotlivém srovnání přítomny). První skupinu tvoří dvojice lexémů cílového a výchozího textu, jeţ se v konkrétním sledovaném příznaku shodují (s přihlédnutím k drobným odlišnostem). Do druhé skupiny řadíme dvojice lexémů, ve kterých danému příznakovému lexému cílového textu odpovídá ve výchozím textu lexém s jiným příznakem, neţ je právě sledován. Poslední skupinu představují dvojice lexémů, u kterých dochází k tomu, ţe příznakovému lexému cílového textu odpovídá ve výchozím textu lexém zcela neutrální. Pokud to není v rámci některých příznakových vrstev nutné, zmíněné skupiny netvoříme a výsledky srovnávání jen zobecníme, např. u termínů nebo vlastních jmen.

41

Kaţdému srovnání v rámci dané kategorie (jednoslovné příznakové lexémy, frazémy, obrazná vyjádření a lexémy označující proces komunikace) bude předcházet popis metody práce. U dalších srovnání překladů a originálů budeme postupovat stejně (jiţ bez popisu postupu). 42 To platí pro české i německé citace. Stejný postup uplatníme i při srovnávání dalších částí (frazémy, obrazná vyjádření) a rovněţ u dalších textů.

42

Na konci všech srovnání uvádíme komentář hlavních tendencí v rámci určité příznakové skupiny a připojujeme ukázku z překladu i originálu, abychom naznačili, jak dané dvojice s odlišným příznakem v textu fungují.

3.2.1.2 Příznakovost z hlediska expresivity Shoda v příznaku expresivity: lamentovat hovor. expr. – lamentieren (hovorové, hanlivé), ufňukaný expr. – larmoyant (většinou hanlivé), šuškání expr. – s Tuscheln (často hanlivé), destička zdrob. („Věděl, jak křehké jsou ty drobné myslící destičky [počítače]…“ 8)43 – s (kleine) Scheibchen (zdrobnělé, expresivní), panáček zdrob. („Té noci snil o zajících. … vypadali spíš jako špinaví otrapové neţ jako milí panáčci…“ 17) – s (nette) Kerlchen (zdrobnělé, expresivní), pitomost ob. expr., hanl. („Co je to za pitomost, pomyslel si Ralf.“ 61) – r Blödsinn (hovorové, hanlivé), parchant (nadávka) („Jak je, jak se máš, ty parchante?“ 7) – e blöde (hovorové) Sau (zhrubělé), idiot zhrub. („… takovou, jako je ona, by nechal jen idiot.“ 9) – r Idiot (hovorové, hanlivé), kanec zhrub. („Ty starej kanče…“ 11) – s Schwein (zhrubělé, často jako nadávka), blbost zhrub. – r Blödsinn (hovorové, hanlivé). Bez příznaku expresivity ve výchozím textu: vyslepičit ob. expr. – sich verplappern (hovorové), neohrabaný expr. – ungelenk (kniţní), pekelně expr. („… jsem pekelně nervózní.“ 141) – höllisch (hovorové). Bez jakéhokoli příznaku ve výchozím textu: hulákat expr. – brüllen (neutrální), chlápek ob. expr. – r Mann (neutrální), odšourat se expr. – tappen (neutrální), 43

(Sláva, 2009); dále vţdy jen číslo strany.

43

zubit se expr. – grinsen (neutrální), šinout se hovor. expr. – vorrücken (neutrální), vláčet expr. („… amputovat nějakému muţi nohy a ztratit ho potom jen několik metrů od čekajícího vrtulníku, ke kterému ho vláčeli polem…“ 22) – schleifen (neutrální), čmárat expr. („Posadil se k malému hotelovému psacímu stolku a začal cosi rychle čmárat.“ 30) – kritzeln (neutrální), vychrtlý expr. – dürr (neutrální), tlachat expr. – plaudern (neutrální), ţenáč hovor. expr. – verheiratet (neutrální), poklábosit expr. – plaudern (neutrální), zaklimbat expr. („V časném dopoledni zaklimbala…“ 74) – einschlafen (neutrální), rachejtle ob. expr. – e Leuchtrakete (neutrální), zachrchlání expr. – s Hustgeräusch (neutrální), barbarství hanl. („… říkal chytré věci o kultuře a barbarství, o hluku, krvi a nebezpečí…“ 26) – s Barbarische (neutrální), vyţvanit hanl. – ausplaudern (neutrální), škrábat expr., hanl. („Vedle ní Leo vytáhl poznámkový blok a začal do něho něco škrábat.“ 137) – kritzeln (neutrální), narváno zhrub. („Pokaţdé tak těsno, pokaţdé narváno…“ 8) – voll (neutrální), bordel vulg. – r Müll (neutrální). Ze srovnání vyplynulo, ţe je expresivní příznak výrazových prostředků výchozího textu důsledně zachován i u lexémů textu cílového. Dochází pouze k drobnějším odchylkám hodnocení expresivity daných lexémů, např. ekvivalenty lexémů v originále charakterizovaných jako hanlivé jsou označeny pouze jako expresivní. Ovšem takové lexémy, většinou trvale expresivního charakteru, nesou rovněţ negativní konotace. Někdy je také expresivní sloţka českého ekvivalentu posílena (nahrazení výrazu hanlivého zhrubělým) apod. Expresivní příznak můţeme najít i u ekvivalentů lexémů orginálu, které expresivní nejsou, mají kupř. rys jiné příznakové vrstvy. Avšak nejpočetnější skupinu tvoří výrazy ve výchozím textu neutrální, které byly přeloţeny expresivně. Pro umělecký text je důleţité častější uţívání expresivních prostředků, které se podílí na jeho zvýšené emocionalitě. Pasáţe s citově zabarvenými výrazy se přibliţují mluvenému jazyku:

44

„… s pohledem, kterého si všiml a který naznačoval, ţe mu nevěří ani slovo a povaţuje ho za ţenáče, řekla, ţe u sebe nemá uklizeno.“ (Sláva, 2009, s. 58) „… und mit einem Blick, dem er ansah, daß sie ihm kein Wort glaubte und ihn für verheiratet hielt, sagte sie, es sei aber nicht aufgeräumt bei ihr.“ (Ruhm, 2009, s. 83). Zvláštní skupinu tvoří deminutiva cílového textu, která nenesou pragmatický rys hodnocení44, ale pouze přídatný významový znak menšího rozměru: košík zdrob. („… pod nimi staré ţeny s košíky plnými ovoce…“ 24) – r Obstkorb (není zdrobnělé), ţidlička zdrob. („V hale sedělo několik muţů a ţen v půlkruhu na skládacích ţidličkách.“ 68) – r Klappstuhl (není zdrobnělé), knoflíček zdrob. („… bavlněnou košili, rozepnutou aţ ke třetímu knoflíčku.“ 84) – r Knopf (není zdrobnělé), krabička zdrob. („… vytáhl krabičku nábojů.“ 85) – e Patronenschachtel (není zdrobnělé), perlička zdrob. („… knírem plným perliček potu…“ 88) – e Schweißperle (není zdrobnělé); (malý) stolek zdrob. („Posadil se k malému hotelovému psacímu stolku…“ 24) – r (kleine) Hotelschreibtisch (není zdrobnělá forma), (malý) domek zdrob. („… v bledém dopoledním světle se míchaly malé, krychlové domky hlavního města.“ 24) – s (kleine) Haus (není zdrobnělá forma); obláček zdrob. („… na nebi bylo jen pár obláčků…“ 137) – s Wölkchen (zdrobnělé). V originále se na místě těchto deminutiv (výjimka např. obláček – s Wölkchen) nacházejí výrazy nezdrobnělé.45 Také se objevují případy, kdy bylo spojení přívlastku klein („malý“) a nezdrobnělé formy substantiva přeloţeno jako deminutivum doplněné navíc přívlastkem malý. Tato kombinace zdůrazňující zmenšenou vlastnost deminutivem vyjádřeného jevu se v češtině vyskytuje často. Čeština také ve srovnání s němčinou disponuje větším mnoţstvím způsobů deminutivního tvoření a zdrobněliny hojně uţívá.

44 45

Deminutiva s pragmatickým rysem hodnocení jsou uvedena v rámci shody v příznaku expresivity výše. U většiny uvedených nedeminutivních německých lexémů existuje moţnost tvoření zdrobnělin.

45

3.2.1.3 Příznakovost z hlediska časové platnosti46 Bez příznaku časové platnosti ve výchozím textu: skon kniţ. – s Krepieren (zhrubělé). Bez jakéhokoli příznaku ve výchozím textu: opáčit poněk. zast. – sagen (neutrální), ctěný poněk. zast. (ctěná matko) – ehrwürdig (neutrální; oblast uţití: katolická církev), loţe kniţ. – s Bett (neutrální), přemítat kniţ. – nachdenken (neutrální), usebrat se kniţ. – sich zusammennehmen (neutrální), spočinout kniţ. („Jakási ruka jí spočinula na rameni…“ 26) – sich legen (neutrální), záhy kniţ. – bald (neutrální), poryv kniţ. – e Welle (neutrální), očividně kniţ. – offenbar (neutrální), spatřit kniţ. – sehen (neutrální), zurčet kniţ. – rauschen (neutrální), ţal kniţ. – r Kummer (neutrální), zapět kniţ. – anstimmen (neutrální), pohrouţen kniţ. („Pohrouţen v myšlenkách odloţil dopis…“ 87) – sinnend (neutrální; „Sinnend legte er den Brief weg…“ 128; „zamyšleně“), řinout se kniţ. („Zatímco se mu po čele řinul pot…“ 89) – laufen (neutrální), nitro kniţ. – s Innere (neutrální); drahný kniţ. a zast. (drahná chvíle) – daný lexém neměl v originále ekvivalent (eine Weile). Provedená srovnání poukázala na tendenci uţívat při překladu lexémy s příznakem časové platnosti místo moţných neutrálních variant. Převládá příznak kniţní, který představuje protipól výrazů kolokviálních (jeţ jsou v tomto textu frekventované). Cílené uţití kniţního lexému můţe vyvolat např. ironický, komický efekt:

46

Kvůli odlišnostem v zápisu příznaku časové platnosti v uţitých slovnících (SSČ, SSJČ a NASCS) sjednocujeme pro lepší orientaci v daných srovnáních označení tímto způsobem: poněk. zast. pro slova zastarávající, zast. pro slova zastaralá a hist. pro historismy. Stejně postupujeme i u dalších textů.

46

„Elke se ho pak rozmrzele vyptávala, proč neleţí klidně, to by prý taky mohla sdílet loţe rovnou s míchačkou…“ (Sláva, 2009, s. 9) „Dann fragte Elke ihn ärgerlich, warum er nicht ruhig liege, da könne man sein Bett ja ebensogut mit einer Betonmischmaschine teilen…“ (Ruhm, 2009, s. 10). V jednom z případů byl výraz zhrubělý nahrazen výrazem kniţním, který zde funguje jako eufemismus. Uţití slova „skon“ se jeví v daném kontextu vhodně, jedná se totiţ o pasáţ, kde jedna z hlavních postav píše dopis ctihodné abatyši: „… nepochybuji o tom, ţe můj bídný skon po něm vyţaduje tak málo soucitu jako skon mých dětí nebo jednoho…“ (Sláva, 2009, s. 88) „… habe ich keinen Zweifel daran, daß mein elendes Krepieren Ihm so wenig Mitleid abfordern wird wie das meiner Kinder oder eines…“ (Ruhm, 2009, s. 129).

3.2.1.4 Příznakovost z hlediska spisovnosti Je třeba respektovat odlišné pojetí spisovnosti a její stratifikace v němčině. Německý jazyk má v zásadě tři formy. Nejvyšší rovinu tvoří spisovný jazyk („Schriftsprache“, „Standardsprache“), který představuje jazykovou normu. Jeho protikladem jsou teritoriální dialekty (dnes se jimi hovoří většinou na venkově). A poslední – nejmladší – existenční formou jazyka se rozumí hovorová němčina („Umgangssprache“). Ta není jednotná, nýbrţ se dále diferencuje. Jedna její část se blíţí spisovné němčině a nazývá se literární hovorový jazyk („literarische Umgangssprache“, „hochdeutsche Umgangssprache“). V češtině jí částečně odpovídá hovorová vrstva jazyka. Další díl hovorové němčiny je vázán teritoriálně a její uţití se vztahuje na větší oblasti (např. jazyk Berlíňanů, jazyk Vídně a blízkého okolí) nebo na menší územní celky. Této vrstvě němčiny částečně odpovídá obecná čeština a moravské interdialekty (kupř. hanáčtina). Mezi jednotlivými formami němčiny existuje řada přechodů. Německý jazyk má i jiné národní varianty – rakouskou a švýcarskou (Malá, 2003, s. 21–23). Bez jakéhokoli příznaku ve výchozím textu: ţenská hovor. – e Frau (neutrální), tyhle hovor. – diese (neutrální), jasně hovor. („Všechno v pohodě? Jasně.“ 11) – sicher (neutrální), fakt hovor. („Ty ses fakt pomátl!“ 13) – wirklich (neutrální), 47

beztak hovor. – ohnehin (neutrální), trable hovor. expr. – Schwierigkeiten (neutrální), kloudný hovor. (nic kloudného) – nichts (neutrální), činţák hovor. – s Mietshaus (neutrální), svést hovor. („Potom všechno vysvětlila, pomalu a tak zřetelně, jak to jen svedla.“ 76) – können (neutrální), spustit hovor. („Spustila od začátku. Ještě jednou všechno přeříkala…“ 76) – beginnen (neutrální), dračka hovor. expr. (jít na dračku) – in Mode sein (neutrální), obývák hovor. – s Wohnzimmer (neutrální), civět hovor. expr. – anstarren (neutrální), zaneřáděný hovor. expr. – verdreckt (neutrální), otravný hovor. expr. („Takhle otravný dopis se mu nikdy neměl dostat na pracovní stůl.“ 87) – lästig (neutrální), hotový ob. („… tahle část země je hotové peklo…“ 25) – eigentümlich (neutrální), támhle ob. – da (neutrální), zfackovat ob. – ohrfeigen (neutrální), šminka ob. – e Schminke (neutrální), makat ob. expr. („Já na tom makám uţ od doby…“ 59) – sein (neutrální; „Ich bin seit seinem zweiten Film dabei.“ 85)47, umolousaný obl. expr. – fleckig (neutrální), trafostanice tech. slang – s Umspannwerk (neutrální), nahodit motor. slang. („Suchým zachrchláním letadlo nahodilo vrtule.“ 134) – anwerfen (neutrální), odlepit se slang. („Na konci startovací plochy se letadlo odlepilo od země…“ 136) – sich lösen (neutrální). V případě spisovnosti se rovněţ prokázala snaha překládat neutrální lexémy příznakově, zejména výrazy hovorovými nebo obecněčeskými. Lexémy s příznakem hovorovosti nebo nespisovnosti (stejně jako expresiva a často v kombinaci s nimi) přibliţují text běţně mluvenému jazyku. Objevují se v emotivních pasáţích, vzrušených dialozích, charakterizují postavy a vztahy mezi nimi. Např. blízký přátelský vztah:

47

(Ruhm, 2009); dále vţdy jen číslo strany.

48

„‚Nazdar Eblingu,‘ řekl Rogler. ‚Všechno v pohodě?‘ – ‚Jasně.‘ Ebling vypnul telefon.“ (Sláva, 2009, s. 11) „‚Hallo, Ebling,‘ sagte Rogler. ‚Alles klar?‘ – ‚Na sicher.‘ Ebling schaltete das Telefon aus.“ (Ruhm, 2009, s. 13); „‚Myslím, ţe přece jen budu mít trable. Co myslíš, opravdu mě nemůţou zaţalovat?‘“ (Sláva, 2009, s. 13) „‚Ich glaube, ich kriege doch Schwierigkeiten. Was meinst du, können die mich wirklich nicht verklagen?‘“ (Ruhm, 2009, s. 48).

3.2.1.5 Příznakovost z hlediska funkčněstylové příslušnosti Termíny se vyznačují vysokou mírou shody ve výchozím i cílovém jazyce, coţ je často dáno i cizím původem daných slov. K výraznějším odlišnostem dochází v případě, ţe je struktura některého termínu odlišně motivována – např. sousloví palubní deska v češtině a kompozitum s Armaturenbrett v němčině. Zařazení lexému výchozího jazyka do určité odborné oblasti se většinou shoduje s jeho určením v jazyce cílovém. Výjimku představují např. názvy bríza (e Brise) nebo rolovat (rollen; o letadlu), které nejsou v německých slovnících označeny jako odborné. Některé poetismy byly uvedeny jiţ v souvislosti s příznakem kniţním a byly překládány neutrálními výrazy. Za zmínku stojí také např. poetismus ţalost (kniţ.), díky němuţ daná průpověď vyznívá oproti originálu (s neutrálním r Belang) velmi vzletně: „… lidé byli v pleteni do svých ţalostí a starostí a viděli jen málo z toho, co se jim odehrávalo před očima.“ (Sláva, 2009, s. 32) „… die Leute eingesponnen waren in ihren eigenen Belange und Sorgen und nur sehr wenig von dem sahen, was vor ihren Augen geschah.“ (Ruhm, 2009, s. 45). Podobný efekt má v textu i okazionalismus nerozhodnutost, který působí oproti neutrálnímu r Schwebezustand originálně, upoutává naši pozornost: „… o němţ kdysi sepsal útlou kníţku pojednávající o přitakání stejnoměrnosti, změně v setrvalosti a pokojném stavu nerozhodnutosti…“ (Sláva, 2009, s. 84)

49

„… über das er einst ein schmales Buch verfaßt hatte, in dem es um die Bejahung des Gleichförmigen, den Wandel in der Beständigkeit und den sanften Schwebezustand … ging.“ (Ruhm, 2009, s. 123).

3.2.1.6 Vlastní jména Vlastní jména cizího původu zůstávají v češtině převáţně zachována ve své výchozí podobě. U toponym se také objevují tzv. exonyma (např. Benátky – Venedig, Somálsko – Somalia). Jedná se o domácí podoby cizích zeměpisných jmen objektů leţících mimo území vlastního domácího jazyka (Karlík – Nekula – Pleskalová, 2002, s. 131). V případě antroponym dochází jen k přechylování u ţenských příjmení: Lara Gaspardová (Lara Gaspard), Rappenzilchová (Rappenzilch).

3.2.2 Sláva – srovnání frazémů

3.2.2.1 Metoda srovnávání frazémů Při srovnávání frazémů budeme vycházet z rozdělení do čtyř ekvivalenčních typů dle Barbary Wotjak (Wotjak, 1993, s. 83). K úplné ekvivalenci je zapotřebí shoda v morfosyntaktické, lexikální a sémantické struktuře a také v obraznosti obou porovnávaných frazeologických vyjádření (např. den Teufel an die Wand malen – malovat čerta na zeď). Můţeme sem však zařadit i frazémy, které se lehce morfosyntakticky liší (v pádě, čísle, předloţce, v uţití deminutiva apod.). Částečná ekvivalence nastává, jestliţe mezi srovnávanými frazémy existují menší formální rozdíly, dochází např. k výměně nějakého komponentu při zachování významu: kupř. Beine in die Hand nehmen (doslova „vzít nohy do ruky“) – vzít nohy na ramena. O čistě sémantickou ekvivalenci se jedná v případě dvou frazémů, které se shodují ve významu, ale jejich struktura se liší, z toho vyplývá i rozdílná obraznost, např. leben wie die Made im Speck (doslova „ţít jako larva ve špeku“) – ţít si jako prase v ţitě. Pokud pro frazém výchozího jazyka neexistuje ekvivalent v cílovém jazyce, jde o nulovou ekvivalenci (kupř. für die Galerie spielen – „chovat se přehnaně“). Stejně jako v češtině se i v němčině setkáváme s různými pojetími členění frazémů. Např. Wolfgang Fleischer dělí frazémy z hlediska sémantického, syntaktického či 50

syntakticko-sémantického (Fleischer, 1982, s. 116–128). Harald Burger vyuţívá k členění frazeologických vyjádření hledisko strukturně-sémantické a na základě toho formuluje klasifikaci základní, syntaktickou a speciální třídy frazémů (Burger, 2003, s. 33–50). Při určování frazémů překladu jsme vycházeli z dělení na frazémy větné a nevětné (slovesné, neslovesné a přirovnání). V následujících srovnáních toto dělení opomíjíme a sledujeme pouze míru shody získaných frazémů cílového textu s jejich ekvivalenty v textu výchozím. Vedle kaţdého členu srovnávané dvojice uvádíme kontext, a to i v případě, ţe se ve výchozím textu frazém nevyskytoval (označeno symbolem ×).

3.2.2.2 Ekvivalence frazémů Úplná: ● hrát podle pravidel („Pokud mě chce příští rok za porotce, pak se bude hrát podle mých pravidel!“ 26) – nach den Regeln spielen („Wenn er mich nächstes Jahr als Juror will, dann spielen wir das nach meinen Regeln! 35); ● čas utíká („Čas utíká a všichni tihle lidé se promění v prach!“ 61) – Zeit läuft ab („Die Zeit läuft ab, und all diese Menschen werden zu Staub!“ 89). Částečná: ● tu a tam („Tu a tam se některý z nich skepticky podíval na Lea.“ 134) – dann und wann („Dann und wann warf einer von ihnen einen skeptischen Blick auf Leo.“ 192); ● neumět si ani zavázat tkaničky („V ţivotě ještě nebyl v nebezpečí, bez pomoci si neumí ani zavázat tkaničky…“ 30) – sich nicht einmal die Schuhe zubinden können („Er sei im Leben noch nie in Gefahr gewesen, ohne Hilfe könne er sich nicht einmal die Schuhe zubinden…“ 41). Nulová (nefrazeologická ekvivalence): ● v tu ránu („… a jako pokaţdé z něho v tu ránu spadla veškerá tíţe a sklíčenost.“ 26) – × („… und wie jedesmal fiel auch jetzt alle Schwere und Bedrücktheit von ihm ab.“ 44); ● drahná chvíle („Potom si Elisabeth drahnou chvíli stěţoval na paní Riedergottovou…“ 32) – × („Dann beklagte er sich bei Elisabeth eine Weile über Frau Riedergott…“ 44); ● dobrák od kosti („Leo nebyl ţádný dobrák od kosti.“ 32) – × („Leo war nicht gutwillig.“ 44); 51

● být na váţkách („Celý projekt je na váţkách!“ 13) – × („Das ganze Projekt wackelt!“) 16); ● rozejít se s někým ve zlém („Cizí lidé se přeli o to, zda se před lety skutečně rozešel ve zlém s bratrem…“ 55) – × („Da stritten fremde Menschen darüber, ob er sich tatsächlich vor Jahren mit seinem Bruder entzweit habe…“ 80); ● pozdravit někoho na půl pusy („Jakási tělnatá ţena ho na půl pusy pozdravila.“ 60) – × („Eine dicke Frau grüßte ihn nachlässig.“ 87); ● nehnout ani brvou („Průvodkyně se na ni podívala, aniţ hnula brvou.“ 73) – × („Die Führerin blickte sie ausdrucklos an.“ 105); ● být skoupý na slovo („Byl to mohutný, na slovo skoupý Švýcar…“ 135) – × („Er war ein großer, wortkarger Schweizer…“ 193); ● seknout s prací („Kolikrát se uţ vlastně rozhodla zůstat v Evropě a seknout s touhle prací?“ 137) – × („Wie oft hatte sie eigentlich schon entschieden, in Europa zu bleiben und diese Arbeit nicht mehr zu machen?“ 195); ● vem (to) čert („Čert vem, co říkají kritici.“ 62) – × („Egal, was die Kritiker sagten.“ 89). Ze srovnání je zřejmé, ţe autor překladu volí pro překlad frazémů originálu rovněţ vyjádření frazeologická (dochází k úplné nebo částečné ekvivalenci, ekvivalence čistě sémantická nebyla v našem případě zastoupena). Pouţívá však frazémy ve velké míře i tam, kde se v originále nacházejí vyjádření nefrazeologická. Text se tím výrazně posiluje po stránce metaforické a obrazné. Zejména idiomatická spojení jako např. pozdravit někoho na půl pusy nebo nehnout ani brvou působí mnohem názorněji neţ jejich neutrální nefrazeologické ekvivalenty.

3.2.3 Sláva – srovnání obrazných vyjádření V rámci srovnávání obrazných vyjádření sledujeme, zda je daný jev cílového textu zachován i v textu výchozím. Na základě jeho přítomnosti, resp. nepřítomnosti vytváříme dvě základní skupiny, do kterých příklady řadíme. Veškeré jevy uvádíme přímo v kontextu.

52

I. Jev je zachován Aktuální přirovnání: ● „Všimla sis, ţe ten chlap naproti vypadá jako nějaký dvounohý pes!“ 19 – „Hast du gesehen, der Mann da drüber sieht aus wie ein Hund auf zwei Beinen! 25; ● „Vlasy měla vyčesané a tvář jako ze ztuhlého těsta.“ 31 – „Ihre Haare waren hochgesteckt, und ihr Gesicht sah aus, als wäre es aus gehärtetem Teig.“ 43; ● „… ţe má v mozku bordel a ţe je hnusný jako dobytek…“ 60 – „… daß er nur Müll im Hirn habe und häßlich sei wie Vieh…“ 87; ● „Děs ji zasáhl jako šlehnutí bičem.“ 74 – „Der Schreck traf sie wie ein Peitschenschlag.“ 107. Aktuální metaforická vyjádření: ● „Na svém sluncem zkrápěném trávníku v Parati…“ 85 – „Auf seinem sonnengesprenkelten Rasen in Parati…“ 124; ● „… lodě vrhaly sáhodlouhé stíny, voda se krvavě chvěla…“ 87 – „… die Schiffe warfen überlange Schatten, das Wasser schimmerte blutig…“ 128; ● „Na konci startovací plochy se letadlo odlepilo od země … a zmizelo v ohnivém věnci slunce.“ 136 – „Am Ende der Startbahn löste sich das Flugzeug vom Boden … und verschwand im Flammenkranz der Sonne.“ 194; ● „Znovu vzplál horizont.“ 141 – „Wieder flackerte der Horizont.“ 201. Personifikace: ● „Reproduktor se odmlčel.“ 62 – „Der Lautsprecher schaltete sich ab.“ 90; ● „… ve slunečním paprsku tančila zrnka prachu.“ 74 – „… in einem Sonnenstrahl tanzten Staubkörnchen.“ 107 ; ● „Dvakrát klikl myší a tiskárna začala příst.“ 88 – „Er klickte zweimal mit der Maus, und der Drucker begann zu schnarren.“ 129.

53

Metonymická vyjádření: ● „Spolykám celou krabičku!“ 16 – „Ich schlucke die ganze Schachtel!“ 21; ● „… několik jich dokonce výstup filmovalo mobilním telefonem, a uţ ve chvíli, kdy ho Carla vší silou udeřila, věděl, ţe se tyto vteřiny objeví na internetu a předčí slávu jeho nejlepších filmů.“ 55 – „… ein paar hatten mit ihren Mobiltelefonen gefilmt, und schon in dem Moment, da Carla mit aller Kraft zugeschlagen hatte, hatte er gewußt, daß diese Sekunden ins Internet kommen und den Ruhm seiner besten Filme überstrahlen würden.“ 78–79; ● „… a tak zopakoval svůj slavný dialog s Anthony Hopkinsem z filmu ‚Jsem muţ na měsíci‘. Anthony se mu povedl, u svých replik byl nejistý.“ 57 – „… und er sprach seinen berühmten Dialog mit Anthony Hopkins aus ‚Ich bin der Mann im Mond‘ nach. Anthony gelang ihm sehr gut, bei seinen eigenen Passagen war er unsicher.“ 83. Hyperbola: ● „Podívej se tam naproti, plakát Ralfa Tannera. Ten je fakt všude, neuteče mu nic ani na opačné polokouli.“ 27 – „Sieh mal dort drüben, ein Ralf-Tanner-Plakat. Der ist wirklich überall, dem entkommt man nicht mal auf der anderen Seite der Welt.“ 37. Litotes: ● „… kdyţ uţ není nejmladší.“ 60 – „… wenn man nicht mehr der Jüngste sei.“ 86. Vyjádření ironická a sarkastická: ● „A proto všechna ta práce, celý ten boj a starosti, celý ten promrhaný ţivot. Aby pozvali bezduchého člověka, aby mu potřásali pravicí, aby měli lemuři o čem tlachat, než se pustí do jídla.“ 33 – „Und dafür all die Arbeit, all der Kampf und die Sorge, das ganze versäumte Leben. Damit einen seelenlosen Menschen einladen, damit man Hände schüttelt, damit die Lemuren etwas zu plaudern haben, bevor sie zum Essen gehen.“ 46.

54

Básnické přívlastky: ● „Stavební jeřáby strměly do mléčného nebe.“ 68 – „Baukräne ragten in einen milchigen Himmel.“ 98; ● „… a zatímco bude dělat, co je třeba, rozprostře se jí v nitru jen otupělá hluchota.“ 137 – „… und während sie tat, was zu tun war, gäbe es in ihrem Inneren nur dumpfe Taubheit.“ 195.

II. Jev není zachován Uzuální metafory: ● rozcupovaný přen. („Nebe bylo velmi vysoko, pluly po něm dva rozcupované mraky.“ 71) – zerfasert („Der Himmel war sehr hoch, zwei zerfaserte Wölkchen hingen darin.“ 102); ● splasknout přen. („… tak přece jen splaskne kaţdý rozumný argument…“ 88) – verblassen kniţ. („… so verblaßte jedes kluge Argument doch…“ 129); ● gejzír přen. expr. („… vylétla rachejtle a nehlučně se rozprskla v gejzíru jisker.“ 89) – r Wirbel („… stieg eine Leuchtrakete auf und zerplatzte lautlos zu einem Wirbel von Funken.“ 130). Personifikace: ● „Představovala si obrazy zasněţené stepi, nad níž se proháněl ledový vítr…“ 66 – „In ihrer Phantasie hatte sie Bilder verschneiter Steppen gesehen, über die der Eiswind zog…“ 95. Míra obraznosti obou textů se více méně shoduje. Převládá řada originálních aktuálních přirovnání a metaforických vyjádření (i jejich podtypů), jeţ jsou v českém překladu rovnocenně zachována. Jen výjimečně dochází k posílení konkrétního jevu v cílovém textu, např. uţití slovesa chvět se místo třpytit se, příp. mihotat se u metafory voda se krvavě chvěla (das Wasser schimmerte blutig). Pouze u zkoumaných uzuálních metafor (a jedné personifikace) cílového textu sledujeme, ţe jsou na jejich místě v textu výchozím uţity lexémy neutrální, nepřenesené.

55

3.2.4 Sláva – srovnání lexémů označujících proces komunikace V této části se zaměříme na lexikální jednotky tvořící jedno sémantické pole. Budeme srovnávat výrazy označující proces komunikace – slovesa mluvení (verba dicendi), která jsou v cílovém textu hojně zastoupena a variována. V německém originále se nejčastěji objevovalo sloveso sagen, coţ znamená říct, říkat. V českém překladu mu odpovídaly nejen tyto ekvivalenty, ale také řada dalších výrazů (některé z nich jsou navíc příznakové), např.: doplnit, konstatovat (kniţ.), odpovědět, odtušit (kniţ.), opáčit (poněk. zast.), podotknout, pokračovat, pravit (kniţ.), prohlásit, prohodit, přitakat, zapochybovat, zareagovat. Podobnou rozmanitost při překladu pozorujeme v menší míře i u několika dalších lexémů, např.: antworten („odpovědět, odpovídat“) – v překladu: odpovědět, odpovídat, opáčit (poněk. zast.); brüllen („řvát“) – v překladu: hulákat (expr.), zakřičet; fragen („ptát se, zeptat se“) – v překladu: otázat se (kniţ.), zeptat se; rufen („volat, křičet“) – v překladu: bránit se, křičet, volat, vykřiknout, zvolat; schreien („křičet, volat“) – v překladu: křičet, vykřiknout. Ze srovnání je zřejmé, ţe je tímto procesem slovní zásoba cílového textu oproti výchozímu značně obohacena. Především při překladu slovesa sagen vzniká početná skupina (často synonymních) lexémů, které se od neutrálního německého výrazu také někdy liší svou stylistickou platností. Uţitím těchto lexémů dochází k značné konkretizaci zobrazované situace. Překladatel ji tak na základě kontextu „dokresluje“ a dělá názornější: „‚Jenţe se to stalo!‘ – Ne, opáčila ţena. To prý není moţné. – ‚A co s tím budete dělat?‘“ (Sláva, 2009, s. 8) „‚Es ist aber passiert!‘ – Nein, sagte die Frau. Das sei gar nicht möglich. – ‚Und was tun Sie jetzt?‘“ (Ruhm, 2009, s. 8); „Stückenbrock se zeptal, kde její muţ bere nápady. – ‚Kdo? Aha, vy, ne, to není můj… Ve vaně!‘ – ‚Hm!‘ odtušil Becker. – Všichni tři se předklonili. – ‚Napadají ho,‘ pokračovala, ‚vţdycky tam. Pokaţdé ve vaně.‘“ (Sláva, 2009, s. 28) 56

„Stückenbrock fragte, woher ihr Mann die Ideen nehme. – ‚Wer? Ach so, nein, er ist nicht mein… In der Badewanne.‘ – ‚Ach!‘ sagte Becker. – Alle drei beugten sich vor. – ‚Seine Ideen,‘ sagte sie, ‚hat er immer dort. Immer in der Badewanne.‘“ (Ruhm, 2009, s. 39); „‚Ten s námi nebyl,‘ bránila se. ‚Tenhle! Ten!‘ Chvějícími se prsty ukázala na jeho jméno.“ (Sláva, 2009, s. 77) „‚Er war nicht mit,‘ rief sie. ‚Der hier! Der!‘ Mit zitterndem Finger zeigte sie auf seinen Namen.“ (Ruhm, 2009, s. 111); „‚Vypadá to tak,‘ řekl Rotmann. – ‚Jeden nikdy neví,‘ zapochyboval Rebenthal.“ (Sláva, 2009, s. 139) „‚Sieht so aus,‘ sagte Rotmann. – ‚Man weiß nie,‘ sagte Rebenthal.“ (Ruhm, 2009, s. 198).

57

3.3 Mrtvý v bunkru – srovnání

3.3.1 Mrtvý v bunkru – srovnání jednoslovných příznakových lexémů

3.3.1.1 Příznakovost z hlediska expresivity Shoda v příznaku expresivity: vyřízený expr. („… jinak nám nikdo toho topiče neuvěří a budem vyřízený!“ 47)48 – aufgeschmissen („nedbalé“ slovo – v němčině „salopp“, výraz je expresivní, nese negativní konotace směrem k zhrubělosti, v rámci spisovnosti odpovídá obecné češtině), Krajinka expr. zdrob. („Od středověku byli muţové z Krajinky, jak své území láskyplně nazývali…“ 12) – s Ländchen (zdrobnělé, expresivní), dědoušek expr. zdrob. („… aby znenadání vyrazili z houštiny, kdyţ se lovec přiblíţí, střemhlav na dědouška…“ 14) – r Opsi (není zdrobnělé; hypokoristikon, expresivní), šuškat expr. – tuscheln (často hanlivé), velkohubě hanl. – großspurig (hanlivé). Bez příznaku expresivity ve výchozím textu: duchna expr. („… protoţe mě starostlivá selka zabalila do dvou obrovských duchen…“ 14) – e Tuchent (rakouský výraz), řádně expr. („… na který jsem byl řádně pyšný…“ 14) – mächtig (hovorové), vraţedný expr. („… s naprostou váţností a vraţednou dokonalostí.“ 22) – mörderisch (hovorové), zavánět expr. („To zavánělo revolucí.“ 23) – riechen (přeneseně, hovorové), vyzout se hovor. expr. („Občas jsem se z toho [malování portrétu] snaţil vyzout, protoţe jsem to sezení v klidu nenáviděl…“ 145) – sich drücken (hovorové), oddělat zhrub. („Na letadla… si nevzpomínám, ani na ţádné nepřátelské vojáky…, kteří by se dali překliţkovými vojáky oddělat.“ 50) – niedermachen (hovorové). Bez jakéhokoli příznaku ve výchozím textu: vyrukovat ob. expr. („… neţ s tou informací konečně vyrukoval.“ 6) – herausrücken (neutrální), 48

(Mrtvý v bunkru, 2007); dále vţdy jen číslo strany.

58

chlap expr. – r Mann (neutrální), štamgast hovor. expr. a poněk. zast. – r Stammgast (neutrální), pranice expr. (hospodská pranice) – e Wirtshausrauferei (neutrální), otrávit hovor. expr. („‚Celjeský školský spor‘ neměl za následek jen pád vlády, ale také natrvalo otrávil klima v Dolním Štýrsku.“ 23) – e (nachhaltige) Vergiftung (neutrální), zpuchřelý expr. („… zpuchřelý a překonaný systém…“ 44) – morsch (neutrální), scvrklý expr. („… zachránilo scvrklému Rakousku.“ 46) – geschrumpft (neutrální), zahrabat se expr. („… neţ se na tři týdny zahrabat s přáteli v odlehlé lyţařské boudě…“ 79) – sich vergraben (neutrální), kaţdičký expr. („… kaţdé pole, kaţdičká loučka, se musela vyvzdorovat z lesa.“ 12) – jeder (jede Wiese; není zdrobnělé; neutrální), přítelíček zdrob. expr., zprav. hanl. („To byli zrádcové, přítelíčkové Slovanů…“ 25) – r Freund (není zdrobnělé; neutrální), prastrýček zdrob. expr. („Údajně byla na prastrýčkovu hlavu dokonce vypsána odměna.“ 47) – r Großonkel (není zdrobnělé; neutrální), báchorka expr. („Nebo bylo jeho údajné přání uniknout ze sluţeb gestapa jenom takovou báchorkou…“ 144) – e Legende (neutrální), přivandrovalec hanl. – r Zugereiste (neutrální), křečkovat hanl. („Asi jsme tam chodili křečkovat, i kdyţ se o tom nikdy nemluvilo.“ 14) – hamstern (neutrální), prase zhrub. („Američani jsou prasata. Francouzi jsou prasata.“ 45) – s Schwein (neutrální). V rámci pozorování příznaku expresivity jsme zaznamenali výskyt všech tří sledovaných skupin dvojic lexémů. Silně zastoupena je i skupina, ve které má hovorový výraz výchozího textu v překladu jako ekvivalent výraz expresivní. Dvojice, kdy expresivnímu lexému cílového textu odpovídá v originále lexém neutrální, se vyskytují nejčastěji. Například expresivní deminutiva této skupiny vytvářejí v cílovém textu řadu zajímavých efektů. Ve srovnání s výchozím textem dochází kupř. k intenzifikaci vyjádření: „Ze samotného hospodaření na polích se lidé z daleka roztroušených vesnic jazykového ostrova nemohli uţivit, zimy v krasové hornatině bývaly dlouhé a drsné, půda chudá, kaţdé pole, kaţdičká loučka, se musela vyvzdorovat z lesa.“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 12) „Von der Landwirtschaft allein konnten die Menschen in den weit verstreuten Dörfern der Sprachinsel nicht leben, die Winter im Karsthochland waren lang und hart, die Böden 59

karg, jedes Feld, jede Wiese mußte dem Wald abgetrotzt werden.“ (Der Tote im Bunker, 2006, s. 13). Expresivní deminutivní prostředek můţe také působit sarkasticky: „… ačkoliv Paul Bast jako Porýňan k Prusům nechoval zrovna velké sympatie. Přesto větší neţ k Habsburkům. To byli zrádcové a přítelíčkové Slovanů, Čechů, Slovinců.“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 25) „… obwohl Paul Bast als Rheinländer für die Preußen sonst nicht viel übrig hatte. Aber mehr als für die Habsburger. Die waren Verräter, Freunde der Slawen, Tschechen, Slowenen.“ (Der Tote im Bunker, 2006, s. 30). Cílový text je rovněţ obohacen o řadu deminutiv s přídatným významovým znakem menšího rozměru, na jejichţ místě se v textu výchozím nacházejí výrazy nezdrobnělé: loučka zdrob. („Podél silnice byl rovný pás, bahnitá loučka…“ 6) – e Sumpfwiese (není zdrobnělé), břízka zdrob. („… mezi nimi ojediněle olše a břízky.“ 6) – e Birke (není zdrobnělé), zídka zdrob. („Přišli jsme k niţší porostlé kamenné zídce…“ 6) – e Steinmauer (není zdrobnělé), plánek zdrob. („… našli plánek bunkru…“ 7) – r Plan (není zdrobnělé), zbyteček („Skoro to vypadalo, jako by se upnula na zbyteček naděje…“ 9) – r Rest (není zdrobnělé), knírek zdrob. („… hubený mladý muţ s knírkem…“ 21) – r Schnurrbart (není zdrobnělé), hůlka zdrob. („Na jedné fotce je vyobrazen můj otec, jak jde…, v pravé ruce hůlku…“ 21) – r Stock (není zdrobnělé), kabátek („… ruští vojáci ve špinavě zelených kabátcích uniforem…“ 63) – e Uniformjacke (není zdrobnělé).

3.3.1.2 Příznakovost z hlediska časové platnosti Shoda v příznaku časové platnosti: místodrţící hist. – r Statthalter (dřívější), častovat přen. kniţ. („… kteří mě před otevřeným hrobem častovali soucitnými pohledy…“ 10) – bedenken (kniţní),

60

čítat kniţ. („… představitelé náboţenské obce čítající kolem 1 700 členů.“ 84) – zählen (kniţní), varta zast. ob. („Německé gymnázium v Cilli – německá varta na Sannu.“ 23) – e Wacht (básnický výraz, kniţní). Bez příznaku časové platnosti ve výchozím textu: váda poněk. zast. – s Gezänk (hanlivé). Bez jakéhokoli příznaku ve výchozím textu: buršácký (spolek) poněk. zast. hanl. – e Burschenschaft (neutrální), pasovat poněk. zast. ob. („To k dělníkovi nepasovalo.“ 8) – passen (neutrální), kratochvíle poněk. zast. – r Zeitvertreib (neutrální), štamgastský (stůl) hovor. expr. a poněk. zast. – r Stammtisch (neutrální), chovanec poněk. zast. – r Insasse (neutrální), výletiště poněk. zast. řidč. – s Ausflugsziel (neutrální), coby kniţ. a zast. – als (neutrální), (být k) mání zast. ob. („… tehdy barevné křídy nebyly k mání.“ 145) – bekommen (neutrální; „… weil man damals keine Farbkreiden bekam.“ 182)49, milostpán hist. („Postavěj to támhle, milostpane…“ 146) – r Herr (neutrální), umně kniţ. – kunstvoll (neutrální), láskyplně kniţ. – liebevoll (neutrální), vévodit kniţ. – beherrschen (neutrální), vzezření kniţ. – r Anstrich (neutrální), strůjce kniţ. – r Anstifter (neutrální), spatřovat kniţ. – sehen (neutrální), zápolení kniţ. („… v zápolení o jazyk, o úřady…“ 44) – r Kampf (neutrální), hrůzný kniţ. (hrůzné historky) – schaurig (neutrální), schraňovat kniţ. – verwahren (neutrální), rek kniţ. – r Held (neutrální), poskrovnu kniţ. – spärlich (neutrální);

49

(Der Tote im Bunker, 2006); dále vţdy jen číslo strany.

61

ţupa zast. („Přišel se svou ţenou z maďarské ţupy Mosony/Wieselburg…“ 12) – daný lexém neměl v originále ekvivalent („Er war mit seiner Frau aus dem ungarischen Mosony/Wieselburg… gekommen.“ 13). U dvojic v první skupině příkladů dochází k úplné shodě příznaků vyjma zastaralého slova varta, jehoţ německý ekvivalent die Wacht je vnímán jen jako kniţní. Provedená srovnání v rámci příznaku časové platnosti poukázala zejména na tendenci uţívat při překladu neutrálních lexémů lexémy s dobovou charakteristikou, coţ vyhovuje i historickému tématu textu. Převládající příznak kniţní, který představuje protiklad výrazů kolokviálních, dodává daným výpovědím poetický nádech: „V kapsičce pumpek měl kapesní nůţ, který schraňoval v pouzdře z měkké šedé kůţe.“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 63) „In einer kleinen Tasche der Knickerbocker steckte ein Taschenmesser, das er in einer Hülle aus weichem grauem Rauhleder verwahrte.“ (Der Tote im Bunker, 2006, s. 79). Ve staré nacionální básni slouţí kniţní výraz dobové stylizaci: „Všech bratrů vidím prapor vlát, A naše reky povstávat!“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 65); „Von allen Burgen sehʼich Fahnen wehʼn Und unsʼr Helden auferstehn!“ (Der Tote im Bunker, 2006, s. 82).

3.3.1.3 Příznakovost z hlediska spisovnosti Shoda v příznaku z hlediska spisovnosti: zrovna hovor. („… Slovincům ne zrovna nakloněná…“ 23) – gerade (hovorové), krám hovor. („… rezavé harampádí a další krámy.“) – r Kram (hovorové, hanlivé), basta ob. – basta (hovorové), světlo mysl. slang („Popisoval mi vlky s jejich zelenavými, zle se lesknoucími světly…“ 14) – s Licht (myslivecký slang). Bez jakéhokoli příznaku ve výchozím textu: beztak hovor. – ohnehin (neutrální), fotka hovor. – s Bild (neutrální), průmyslovka hovor. – e Fachschule (neutrální), 62

neplecha hovor. – s Unwesen (neutrální), prašan hovor. – r Pulverschnee (neutrální), podědit hovor. – vererben (neutrální), flinta hovor. – s Gewehr (neutrální), nimrod hovor. – r Jäger (neutrální), jednokolejka ob. – e Stichbahn (neutrální), ruksak ob. – r Rucksack (neutrální), (štýrská) hučka ob. – r Steierhut (neutrální), rajtky ob. 129 – e Breecheshose (neutrální), lágr ob. a slang. – s Lager (neutrální), anšlus polit. slang. – r Anschluss (neutrální), kňour mysl. slang – s Wildschwein (neutrální); toť poněk. zast. a obl. („Sláva, toť Nibelungů kraj!“ 65) – daný lexém neměl v originále ekvivalent („Heil dir, Nibelungengau!“ 82). Řada lexémů neutrálních byla přeloţena lexémy nacházejícími se mimo oblast neutrální spisovné slovní zásoby. Časté jsou univerbizace (průmyslovka, prašan, jednokolejka) a výrazy přejaté z němčiny (lágr, anšlus, ruksak). Hovorový lexém namísto neutrálního je v cílovém textu uţit např. v rámci polopřímé řeči k naznačení změny perspektivy (řeč malého chlapce): „Kdyţ pomyslím na Aloise Klabaufa, … na jeho pyšný pohled, hrdě vztyčenou bradu směrem k fotografovi, hele, skutečná flinta, má první puška!“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 150) „Wenn ich an Alois Klaubauf denke, … an seinen stolzen Blick, an das stolz dem Fotografen entgegengereckte Kinn, schau, ein richtiges Gewehr, mein erstes Gewehr!“ (Der Tote im Bunker, 2006, s. 189).

3.3.1.4 Příznakovost z hlediska funkčněstylové příslušnosti U termínů výchozího a cílového textu (zejména cizího původu) je patrná vysoká míra shody (např. indicie – s Indiz z oblasti právní). Rozdílná motivace způsobující odlišnosti ve struktuře pojmenování se projevuje v cílovém textu vyšším výskytem termínů v podobě slovních spojení, v textu výchozím jim odpovídají kompozita, jeţ jsou pro němčinu typická 63

(kupř. srdeční krajina – e Herzgegend). Výjimečně je domácí německý výraz přeloţen namísto sousloví jednoslovným cizím termínem (např. jurisdikce – e Gerichtsbarkeit). Na rozdíl od sledovaných českých termínů, kterým jsou ve slovnících přiřazeny konkrétní odborné oblasti, se v případě jejich ekvivalentů ve výchozím textu často setkáváme s chybějící odbornou charakteristikou, i kdyţ je jako termíny vnímáme. Na místě publicismů cílového textu se většinou nacházejí v textu výchozím výrazy zcela neutrální: post hovor., publ. („… obsadili politicky a hospodářsky důleţité posty…“ 11) – e Position (neutrální), nastolit publ. („… nastolit opět klid.“ 66) – wiederherstellen (neutrální).

3.3.1.5 Vlastní jména V cílovém textu jsou v rámci toponym ve stejné míře zastoupena německá jména ve své výchozí podobě (Gottschee, Amstetten, Oftering ad.) i exonyma (např. Linec – Linz, Štýrský Hradec – Graz, Porýní – Rheinland; pomístní jména Friedrichštejnský les – Friedrichsteiner Wald, Preinsbacherská ulice – Preinsbacher Straße). V originále občas nacházíme vedle sebe uvedené německé a slovinské názvy měst nebo řek oddělené lomítkem (vyplývá to z dokumentární povahy textu a snahy o zachování přesnosti). V cílovém textu je tato forma i jejich cizojazyčná podoba buď zachována, nebo dochází k přímému nahrazení českým exonymem (např. Laibach/Ljubljana – Laibach/Ljubljana, Lublaň – Laibach/Ljubljana). Antroponyma zůstávají v překladu převáţně ve své výchozí cizojazyčné podobě (Ludwig, Käthi, Josefine ad.; výjimky např. Mořic – Moritz a jména historických postav: František Josef – Franz Josef, Jidáš – Judas).

64

3.3.2 Mrtvý v bunkru – srovnání frazémů

3.3.2.1 Ekvivalence frazémů Úplná: ● delší čas („… protoţe delší čas velel lineckému gestapu.“ 8) – längere Zeit („… weil er durch längere Zeit die Linzer Gestapo geleitet hatte.“ 9); ● tělem i duší („Byla učitelkou tělem i duší…“ 11) – mit Leib und Seele („Sie war Lehrerin mit Leib und Seele…“ 12); ● duševní potrava („Kromě toho se tato bývalá učitelka starala i o duševní potravu věřících…“ 48) – geistige Nahrung („Daneben kümmerte sich die ehemalige Lehrerin auch um geistige Nahrung für die Gläubigen…“ 60); ● přijít na svět („Můj otec přišel na svět v roce 1911…“ 11) – zur Welt kommen („Mein Vater kam 1911 zur Welt…“ 12); ● mít plné ruce práce („Policie a soudy měly plné ruce práce.“ 20) – alle Hände voll zu tun haben („Polizei und Gerichte hatten alle Hände voll zu tun.“ 23); ● vjet si do vlasů („K tomu, aby si Slovinci a Němci vjeli do vlasů, postačily často maličkosti.“ 20) – sich in die Haare geraten („Oft genügten Kleinigkeiten, daß Slowenen und Deutsche sich in die Haare gerieten.“ 23). Částečná: ● přijít něčemu na kloub („Brodil se hlubokým sněhem, aby té věci přišel na kloub…“ 8) – einer Sache auf den Grund kommen („Er war durch den tiefen Schnee gestapft, um der Sache auf den Grund zu gehen…“ 8); ● šlapat někomu na krk („Slovinci nám chtějí šlapat na krk. Dolní Štýrsko coby bojiště…“ 23) – jmdm. den Fuß auf den Nacken sezten („Die Slowenen wollen uns den Fuß auf den Nacken setzen. Die Untersteiermark als Kriegsschauplatz…“ 28). Čistě sémantická: ● ukázat někomu, zač je toho loket („Germáni chtěli prokázat solidaritu s německými bratry v níţině a Slovincům ukázat, zač je toho loket.“ 21) – es jmdm. zeigen („Die Germanen wollten Solidarität beweisen mit den deutschen Brüdern im Unterland, sie wollten es den Slowenen zeigen.“ 24);

65

● (nemoct) přijít něčemu na chuť („… a on velkoměstskému ţivotu nemohl přijít na chuť.“ 43) – einer Sache nichts abgewinnen können („… und er dem großstädtischen Leben nichts abgewinnen konnte.“ 54). Nulová (nefrazeologická ekvivalence): ● stát za zmínku („Kromě aueršperského zámku … se Gottschee nemohlo vykázat ţádnými pamětihodnostmi, co by stály za zmínku…“ 12) – × („Abgesehen vom Auerspergschen Schloß … hatte Gottschee keine nennenswerten Sehenswürdigkeiten vorzuweisen…“ 14); ● dostat se do ráţe („… načeţ se do ráţe dostávali i akademikové…“ 20) – × („… hierauf hauten auch die Akademiker drein…“ 23); ● být skoupý na slovo („… byl spíše skoupý na slovo a měl v sobě cosi samotářského…“ 145) – × („… er war eher wortkarg und hatte etwas Einzelgängerisches an sich…“ 182); ● něco není na závadu („Jejich přísně německonacionální postoj tomu nebyl na závadu…“ 48) – × („Ihre stramm deutschnationale Einstellung war dabei nicht hinderlich…“ 61). Ze srovnání vyplývá, ţe je uţití frazémů ve výchozím textu zachováno i v textu cílovém (převáţně se jedná o ekvivalenci úplnou, zastoupena je ale také částečná a čistě sémantická ekvivalence). Nejdůleţitější skupinu představují frazémy cílového textu, kterým v originále odpovídají nefrazeologická vyjádření. Překlad sloţených adjektiv jako např.

nennenswert

(„pozoruhodný“),

wortkarg

(„málomluvný“)

nebo

hinderlich

(„překáţející“, „omezující“) frazémem se jeví jako vhodné řešení, které napomáhá výstiţnější charakterizaci.

3.3.3 Mrtvý v bunkru – srovnání obrazných vyjádření I. Jev je zachován Aktuální přirovnání: ● „… takže jsem se propadl jako do nějakého pytle s peřím.“ 14 – „… so daß ich versank wie in einem Sack Federn.“ 15; ● „… znělo to bojovně, jako když zahřmí.“ 18 „… das klang kämpferisch, wie Donnerhall.“ 21; 66

● „… jizvy po soubojích k muži patří stejně jako vousy.“ 21 „… Schmißnarben gehörten zu einem Mann wie der Bartwuchs.“ 24; ● „… šosy … jim odstávaly jako sukýnky balerínám…“ 63 „… deren Schöße … wegstanden wie die Röckchen von Ballerinen…“ 79. Aktuální metaforická vyjádření: ● „Vyhnuli jsme se obloukem vysokým kopřivám, temným ostrovům ve světlém zelenisku…“ 6 – „Wir machte einen Bogen um hohe Brennesseln, dunkle Inseln im hellgrünen Krautwerk…“ 6–7; ● „… takţe se z Bibiho během let stal štěkající válec…“ 50 – „… so daß Bibi im Verlauf der Jahre zu einer kläffenden Walze wurde…“ 64; ● „Tlustá, břichatá ocelová stěna [pumy] byla vyboulená a potrhaná.“ 51 – „… die bauchige dicke Stahlwand war ausgebeult und zerrisen…“ 64; ● „… v zaprášeném provinčním městečku poloţeném v úbočí holé Kalmycké stepi.“ 130 – „… eine staubige Provinzstadt, in einer Senke der baumlosen Kalmückensteppe gelegen.“ 165. Personifikace: ● „… a má románskou věž, která přísně ukazuje do nebes.“ 9 – „… und besitzt einen romanischen Turm, der streng in den Himmel zeigt.“ 11; ● „Město na Rinse obklopují zalesněné hřbety pohoří, jež dotírají na celé osídlení…“ 13 – „Die Stadt an der Rinse ist umschlossen von bewaldeten Höhenrücken, die an die Siedlung herandrängen…“ 14; ● „… věznice, jejíţ zamřížovaná okna hleděla na náš dům…“ 63 – „… Gefangenenhaus, dessen vergitterte Fenster auf unser Haus schauten…“ 79. Synestezie: ● „… Prus s bodavým pohledem…“ 25 – „… der Preuße, mit stechendem Blick…“ 30. Metonymická vyjádření: ● „O té události si prý povídalo celé údolí…“ 6 – „Das Ereignis habe seinerzeit die ganze Talschaft in Aufregug versetzt…“ 6; 67

●

„U Bastových v Tüfferu nevisel ve svátečním pokoji jinak všudypřítomný císař

František Josef, ale Vilém…“ 25 – „Bei den Bastischen in Tüffer hing nicht der sonst allgegenwärtige Kaiser Franz Josef in der guten Stube, sondern Wilhelm…“ 30; ● „Pod oním nerovným bratrským párem, Maxem a Mořicem [obrazy Lenina a Stalina] s knírem a pleší, bděli ruští vojáci….“ 63 – „Unter dem ungleichen Brüderpaar, Max und Moritz mit Schnauzbart und Glatze, wachten russische Soldaten…“ 79. Hyperbola: ● „… mezi tím plevelem zarostlá louka, která patřila psům z okolí.“ 63 – „… dazwischen war eine verkrautete Wiese, die den Hunden der Gegend gehörte.“ 79. Eufemismus: ● „Od začátku jsem si však byl naprosto jist tím, ţe jeho násilná smrt byla uzavřením života…“ 5 – „Eines glaubte ich von Anfang an zu wissen: Sein gewaltsamer Tod war der Abschluß eines Lebens…“ 5. Vyjádření ironická a sarkastická: ● „Pod oním nerovným bratrským párem, Maxem a Mořicem [obrazy Lenina a Stalina] s knírem a pleší….“ 63 – „Unter dem ungleichen Brüderpaar, Max und Moritz mit Schnauzbart und Glatze…“ 79. Básnické přívlastky: ● „Rezavý monument zkázy [stará letecká puma], který odklidili někdy za mé nepřítomnosti…“ 51 – „… ein rostiges Denkmal der Vernichtung, das irgendwann in meiner Abwesenheit weggeräumt wurde…“ 64; ● „Na místě události, na gusenské louce, na níţ dodnes spočívá chmurný stín koncentračního tábora…“ 150 – „Am Ort des Geschehens, in der Au von Gusen, über der bis heute die düsteren Schatten des Konzentrationslagers liegen…“ 189. 68

II. Jev není zachován Uzuální metafory: ● častovat přen. kniţ. („… kteří mě před otevřeným hrobem častovali soucitnými pohledy…“ 10) – bedenken kniţ. („… die mich vor dem offenen Grab mit mitleidigen Blicken bedachten…“ 11); ● monument přen. („Rezavý monument zkázy [stará letecká puma]…“ 51) – s Denkmal („… ein rostiges Denkmal der Vernichtung…“ 64); ● drát se přen. („Ve Štýrsku se národní socialisté drali k činům.“ 79) – drängen („In der Steiermark drängten die Nationalsozialisten zur Tat.“ 100). U obrazných vyjádření pozorujeme vysokou míru shody mezi cílovým a výchozím textem, neboť se převáţně jedná o aktuálně tvořené jevy, jejichţ obraznost vzniká na základě volných slovních spojení. Nacházíme jen drobnější odchylky (významový posun mezi některými částmi ekvivalenční dvojice nebo jejich formální odlišnost) – např. vousy místo r Bartwuchs („porost vousů“), singulár stín namísto plurálu die Schatten apod. Výraznější rozdíly mezi překladem a originálem sledujeme pouze u uzuálních metafor – ekvivalenty lexémů cílového textu označených jako přenesené nejsou v jazyce výchozím ustálené přenesené výrazy.

3.3.4 Mrtvý v bunkru – srovnání lexémů označujících proces komunikace Při překladu sloves označujících proces komunikace nezaznamenáváme variabilitu lexémů jako u předchozího zkoumaného překladu. Verba dicendi výchozího textu jsou překládána základními slovníkovými ekvivalenty (např. sagen – říkat, říkávat; sprechen – mluvit; fragen – ptát se apod.) a nejsou vyuţívány lexémy zpřesňující danou komunikační situaci (ani lexémy příznakové). Jednu z mála výjimek představuje překlad slovesa sagen jako pronést: „Češi jsou prasata, ti naše chudáky esesáky v Praze věšeli za nohy, pronesla babička ţalostně…“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 45) „Die Tschechen waren Schweine, die haben unsere arme SS in Prag an den Füßen aufgehängt, sagte Großmutter anklagend…“ (Mrtvý v bunkru, 2007, s. 56). 69

3.4 Sladkost ţivota – srovnání 3.4.1 Sladkost ţivota – srovnání jednoslovných příznakových lexémů 3.4.1.1 Příznakovost z hlediska expresivity Shoda v příznaku expresivity: zatracený expr. („Roland je zatracená svině…“ 95) – verlogen (hanlivé), drouboučký zdrob. expr. („… droboučký Anatolij z Gruzie…“ 149)50 – winzig (není zdrobnělé; expresivní), pitomost ob. expr., hanl. („To je pěkná pitomost…“ 40) – r Schwachsinn (hovorové, hanlivé), (polská) děvka hanl. – e Polackenhure (hanlivé, často nadávka), pitomec hanl. – r Trottel (hovorové, hanlivé), bestiální hanl. („… mimořádně bestiální zločin…“ 142) – bestialisch (hanlivé), snaţivka zprav. hanl. – e Streberin (hanlivé), nafoukaný hanl. – aufgeblasen (hovorové, hanlivé), panděro zhrub. – r Wanst („nedbalé“ slovo – v němčině „salopp“, v rámci spisovnosti odpovídá obecné češtině; hanlivé), sračka vulg. – e Kacke (zhrubělé), drţkovat ob. zhrub. („… ať potom kolem nedrţkují.“ 40) – maulen (hovorové, hanlivé), hovadina zhrub. – r Scheiß (zhrubělé), svině zhrub. („Proč musí člověk psát takové svini posudek…“ 95) – e Drecksau (zhrubělé). Bez příznaku expresivity ve výchozím textu: vrazit ob. expr. („Vraţ mu jednu, pomyslí si, prašti ho pěstí do zubů.“ 17) – knallen (hovorové), fňukající expr. – quengelig (hovorové), vypáčit přen. expr. („Mimo jiné se pokoušeli z Inge Broschekové vypáčit, jestli…“ 26) – herauskriegen (hovorové), čumět ob. expr. – schauen (zvláště jihoněmecký/rakouský/švýcarský výraz), odrovnat zhrub. – erledigen (hovorové),

50

(Sladkost ţivota, 2010); dále vţdy jen číslo strany.

70

ubalit zhrub. („Kdyţ vejdu do Danielova pokoje a řeknu mu to, jednu mi ubalí...“ 188) – knallen (hovorové). Bez jakéhokoli příznaku ve výchozím textu: strniště přen. expr. („… s třídenním strništěm, ocvočkovanými botami…“ 17) – r Dreitagesbart (neutrální), baculatý expr. – rund (neutrální), drcnout expr. – stoßen (neutrální), klábosení expr. – s Geplänkel (neutrální), špek přen. expr. („… začal si hníst špeky na břiše…“ 29) – s Bauchfett (neutrální), chlap expr. – r Mann (neutrální), křenit se expr. („usmívat se“) – grinsen (neutrální), brebtat hovor. expr. – sagen (neutrální), fňukat expr. – jammern (neutrální), barák expr. („Vsadím se, ţe lidi chodí k tomu baráku a chtějí vidět mrtvolu.“ 55) – s Haus (neutrální), mamka expr. – e Mutter (neutrální), očko zdrob. expr. („Ty oči…, ta drobná zlá očka…“) 28 – s (kleine böse) Auge (není zdrobnělá forma; neutrální), kšeftování hanl. („Uměl si poradit s … kšeftováním s drogami…“ 39) – s Drogenhandel (neutrální), parchant nadávka („Kdo udělal něco takového? … co to bylo za parchanty?!“ 42) – r Teufel (neutrální), ksicht ob. zhrub. – s Gesicht (neutrální). Srovnáními jsme získali velkou část ekvivalenčních dvojic lexémů cílového a výchozího textu, které se v příznaku expresivity shodují. Ještě početnější skupinu tvoří expresivní lexémy cílového textu, jimţ v textu výchozím odpovídají lexémy bezpříznakové. Zejména negativně zabarvené výrazy cílového textu se podstatně spolupodílí na charakterizaci některých postav románu. Důleţitou roli mají zvláště při ztvárnění psychicky narušené bratrské dvojice: „Kdyţ vejdu do Danielova pokoje a řeknu mu to, jednu mi ubalí… Říká, ţe to s tou kočkou nevadí a ţe se to hnusný angorský zvíře určitě jednou objeví v naší ulici a pak bude Gerstmann s tupým ksichtem jen čumět.“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 188) 71

„Als ich in Daniels Zimmer trete und es ihm sage, knallt er mir eine… Er sagt, das mit der Katze macht nichts und das hässliche Angoratier wird schon einmal in unsere Gasse kommen und dann wird Gerstmann schauen mit seinem dummen Gesicht.“ (Die Süße des Lebens, 2008, s. 221). Záporně expresivní lexémy se v cílovém textu objevují např. i v pohnuté řeči dalších postav a zesilují dané vyjádření: „‚Kdo udělal něco takového?‘ vydávila ze sebe Sabine Wiecková s posledními zbytky ţaludečních šťáv, ‚co to bylo za parchanty?!‘“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 42) „‚Wer macht so etwas?‘ würgte Sabine Wieck mitsamt der letzten Portion Magensaft hervor, ‚welche Teufel machen so etwas?!‘“ (Die Süße des Lebens, 2008, s. 45). Stejně jako u předcházejících textů nacházíme i v tomto překladu řadu deminutiv s přídatným významovým znakem menšího rozměru, na jejichţ místě jsou ve výchozím textu výrazy nezdrobnělé. Pokud je v originále vyjádřena zmenšená velikost pomocí přívlastku klein („malý“) a nezdrobnělého substantiva, bývá toto spojení často překládáno deminutivem, k němuţ je rovněţ připojen přívlastek malý, příp. drobný: cestička zdrob. („… přes nějţ se dostane k cestičkám severně od řeky.“ 19) – r Spazierweg (není zdrobnělé), kopeček zdrob. („Měl rád především místo na kopečku za stodolou.“ 47) – e Kuppe (není zdrobnělé), domek zdrob. („… ve tchánově domku…“ 48) – s Haus (není zdrobnělé), mostek zdrob. („Doleva na mostek pro pěší.“ 146) – e Fußgängerbrücke (není zdrobnělé); (malá) vesnička zdrob. („Pomyslel na malou vesničku…“ 16) – r (kleine) Ort (není zdrobnělá forma), (malá) pěstička zdrob. („… malé tvrdé pěstičky…“ 149) – e (harte kleine) Faust (není zdrobnělá forma).

3.4.1.2 Příznakovost z hlediska časové platnosti Shoda v příznaku časové platnosti: růţolící kniţ. – rotwangig (kniţní), vroucí kniţ. (citově vřelý; „Při refrénu je pak neuvěřitelně vroucí…“ 100) – inbrünstig (kniţní). 72

Bez jakéhokoli příznaku ve výchozím textu: maštal poněk. zast. ob. – r Pferdestall (neutrální), pasovat poněk. zast. ob. („… co mu přesně pasuje na tu jeho hlavu…“ 236) – passen (neutrální), komoda zast. – e Kommode (neutrální), nořit kniţ. – bohren (neutrální), (měsíční) přísvit kniţ. – s Mondlicht (neutrální), ţelbohu kniţ. – dummerweise (neutrální), poté kniţ. – nachdem (neutrální), v ústrety kniţ. – entgegen (neutrální), očividně kniţ. – anscheinend (neutrální), kráčet kniţ. – hergehen (neutrální), sklonek (podzimu) kniţ. – r Spätherbst (neutrální), záštiplný kniţ. – hasserfüllt (neutrální), chorý kniţ. („… musí jít o záštiplného a chorého pachatele.“ 143) – krank (neutrální), vzpírat se kniţ. („Ţena se bude nejdřív vzpírat, pak to ale udělá.“ 146) – verweigern (neutrální), zesnulý kniţ. („… neměl k zesnulému opravdu ţádný vtah…“ 193) – r Verstorbene (neutrální). I v rámci příznaku časové platnosti převládá skupina dvojic lexémů poukazující na tendenci překládat neutrální lexémy příznakově, v tomto případě především kniţně. Protoţe je příznak kniţnosti spojen s řídkým uţíváním slova, dodávají kniţní výrazy v cílovém textu daným výpovědím nádech ozvláštnění, pozměňují jejich působení: „Ani Kovacs ho nevyfasoval51, kdyţ před čtrnácti lety k policii nastupoval. Vyrazil jim několik kroků v ústrety. ‚Kořalka? Zmrzl? Nebo oboje?‘ zeptal se Töllmann.“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 42) „Kovacs selbst hatte ihn auch nicht mehr erhalten, als er vor vierzehn Jahren eingetreten war. Er ging den beiden ein paar Schritte entgegen. ‚Schnaps oder erfroren oder beides?‘ fragte Töllmann.“ (Die Süße des Lebens, 2008, s. 45);

51

V cílovém textu kniţní výraz v ústrety vytváří navíc kontrast s výrazem obecněčeským vyfasovat.

73

„Leţí tady jako někdo, kdo dělá ve sněhu anděla, ruce rozpaţené jako křídla. Polyká měsíční přísvit.“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 12) „Es liegt da wie jemand, der im Schnee den Adler macht, die Arme breit wie Flügel. Es schluckt das Mondlicht.“ (Die Süße des Lebens, 2008, s. 11).

3.4.1.3 Příznakovost z hlediska spisovnosti Shoda v příznaku z hlediska spisovnosti: vedení hovor. expr. („V první chvíli jsem nevěděl, co tím myslí. Pak mě praštil. … To uvolní vedení.“ 54) – e Leitung (hovorové), gauner ob. – r Gauner (hovorové, hanlivé), fuk ob. expr. („To je fuk.“ 22) – egal (hovorové), šáhnout ob. – angreifen (oblastní), kaput ob. – kaputt (hovorové), drţkovat ob. zhrub. („… ať potom kolem nedrţkují.“ 40) – maulen (hovorové, hanlivé), (příšerný hovor. expr.) rambajs ob. expr. – r Höllenlärm (hovorové, expresivní), načapat ob. expr. – erwischen (hovorové), bulet (bulit) nář. – heulen (hovorové), balík slang. („… a dostane za to pořádnej balík.“ 93) – s Schweinegeld („nedbalé“ slovo – v němčině „salopp“, výraz je expresivní, nese negativní konotace směrem k zhrubělosti, v rámci spisovnosti odpovídá obecné češtině). Bez jakéhokoli příznaku ve výchozím textu: zaregistrovat hovor. („… které zaregistroval jen koutkem oka.“ 27) – wahrnehmen (neutrální), ţenská hovor. – e Frau (neutrální), shánět se hovor. – fragen (fragen nach; neutrální), zničehonic hovor. expr. – plötzlich (neutrální), fakt hovor. („A kromě toho jí uniforma fakt nesluší.“ 45) – wirklich (neutrální), (lihový) fix hovor. – r Filzstift (neutrální), táta hovor. – r Vater (neutrální), obývák hovor. – s Wohnzimmer (neutrální), lapálie hovor. – e Bagatelle (neutrální), 74

mlít hovor. expr. (pořád mluvit; „… ustavičně mele, domácí úkoly a…“ 236) – reden (neutrální), kafe ob. – r Kaffee (neutrální), cukrovkář ob. – r Diabetiker (neutrální; oblast uţití: lékařství), vyfasovat ob. – erhalten (neutrální), špajz ob. – e Speisekammer (neutrální), benzínka ob. – e Tankstelle (neutrální), gatě ob. („… okamţitě spustíš gatě…“ 143) – e Hose (neutrální), levačka ob. („Natáhnu levačku…“ 190) – r linke Arm (neutrální), jipka slang. – e Intensivstation (neutrální; oblast uţití: lékařství), střelit slang. („… převezme jeho firmu on, ale jen nakrátko, a pak ji střelí…“ 93) – verkaufen (neutrální); fandit hovor. („Občas spolu chodívali fandit na stadion.“ 50) – daný lexém neměl v originále ekvivalent („Sie gingen manchmal gemeinsam ins Stadion.“ 56)52. V rámci skupiny lexémů cílového a výchozího textu, které se shodují ve svém postavení mimo neutrální spisovnou slovní zásobu, nacházíme v překladu především výrazy obecněčeské, kterým v originále ve většině případů odpovídají výrazy hovorové. Nejsilněji zastoupenou skupinu tvoří opět neutrální lexémy výchozího textu a jejich příznakové ekvivalenty cílového textu. Mezi nimi často nacházíme výrazy vzniklé univerbizací (např. hovorové obývák, obecněčeské benzínka a levačka). Lexémy příznakové z hlediska spisovnosti se v cílovém textu často objevují v kombinaci s expresivy a přibliţují dané výpovědi mluvenému jazyku, navozují dojem ţivelnosti a reálnosti zobrazované komunikace. Např. pohyb příznaku lexémů cílového textu při překladu na ose směrem od neutrálnosti k hovorovosti aţ slangovosti: „Daniel říká, ţe kdyţ náš táta umře, převezme jeho firmu on, ale jen nakrátko, a pak ji střelí a dostane za to pořádnej balík.“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 93) „Daniel sagt, wenn unser Vater stirbt, wird er den Laden übernehmen, aber nur ganz kurz, und dann wird er ihn verkaufen und ein Schweinegeld dafür kriegen.“ (Die Süße des Lebens, 2008, s. 107). V uvedené ukázce se jedná o vnitřní monolog malého chlapce, jedné z hlavních postav románu, kterému je velkým vzorem jeho psychopatický starší bratr, který má za sebou jiţ

52

(Die Süße des Lebens, 2008); dále vţdy jen číslo strany.

75

zkušenost z vězení. Je patrné, ţe malý chlapec přebírá nejen bratrovy názory, ale v konkrétních jazykových vyjádřeních také dané výrazivo.

3.4.1.4 Příznakovost z hlediska funkčněstylové příslušnosti U termínů cílového a výchozího textu pozorujeme vysokou míru shody, coţ vyplývá i ze samotného charakteru odborných názvů, jeţ patří k mezním případům označování. Rovněţ zařazení lexémů výchozího jazyka do určité odborné oblasti většinou odpovídá jejich charakteristice v jazyce cílovém. V případě přejatých cizojazyčných názvů, které se shodně uţívají v češtině i v němčině, dochází k úplné ekvivalenci (např. hospitant – r Hospitant, katarakt – r Katarakt).

3.4.1.5 Vlastní jména Většinu německých i poněmčených cizojazyčných toponym výchozího textu nahrazují v překladu česká exonyma. Výjimku představují např. některá hydronyma výchozího textu, pro která existuje český název, ale v textu cílovém je uţita jejich cizí podoba (kupř. Enns namísto Enţe, Salzach namísto Salice). Příčinou můţe být snaha o uvedení rozšířenějších – tedy i známějších – názvů. Antroponyma zůstávají v překladu převáţně ve své výchozí podobě, uplatňuje se pouze přechylování u ţenských příjmení (např. Joseph Bauer, Caroline Weberová, Luise Maywaldová).

3.4.2 Sladkost ţivota – srovnání frazémů

3.4.2.1 Ekvivalence frazémů Úplná: ● tu a tam („Tu a tam se z nějakého komína kouřilo.“ 22) – da und dort („Da und dort rauchte ein Schornstein.“ 21); ● tak jako tak („Tak jako tak bych si ji vzal jako poslední…“ 27) – so oder so („Ich hätte sie so oder so als Letzte drangenommen…“ 28); 76

● kříţem kráţem („Po parkovišti jezdí kříţem kráţem Gerstmann…“ 53) – kreuz und quer („Auf dem Parkplatz fährt Gerstman … kreuz und quer…“ 58); ● široko daleko („Náš táta je největší prodejce aut široko daleko…“ 93) – weit und breit („Unser Vater ist der größte Autohändler weit und breit…“ 107); ● jít někomu na nervy („… jde jí celé to střílení a bouchání dost na nervy…“ 100) – jmdm. auf die Nerven gehen („… gehe ihr die ganze Knallerei besonders auf die Nerven…“ 114); ● nevydat ani hlásku („Nevydávají ani hlásku.“ 147) – keinen Laut von sich geben („Sie geben dabei keinen Laut von sich.“ 171); ● zatmělo se jí před očima („Tam se jí zatmělo před očima, ţe si musela sednout do sněhu.“ 49) – jmdm. wird schwarz vor den Augen („Ihr sei dort augenblicklich schwarz vor den Augen geworden und sie habe sich in den Schnee setzen müssen.“ 54). Čistě sémantická: ● být na dně („… jsem na dně! … Na konci. Zničený.“ 28) – am Ende sein („… ich bin am Ende! … Am Ende. Zerstört.“ 28); ● ječí, jako by ji na noţe brali („Dívka ječela, jako by ji na noţe brali.“ 49) – sich die Seele aus dem Leib schreien („Das Mädchen schrie sich die Seele aus dem Leib.“ 55); ● být v tahu („Ten pocit nemá nic společného s vánočním klidem, který tím byl jednoznačně v tahu…“ 40) – beim Teufel sein („Das hatte gar nichts zu tun mit dem Weihnachtssfrieden, der damit wohl eindeutig beim Teufel war…“ 42). Nulová (nefrazeologická ekvivalence): ● být hubený jako lunt („Nedávno dvacetiletý Lipp byl hubený jako lunt…“ 40) – × („Lipp war knapp zwanzig, dünn wie nur was…“ 43); ● mít něco jako na dlani („Kdyţ se podívá na stranu, má celé město jako na dlani.“ 244) – × („Wenn er sich zur Seite wendet, überblickt er die ganze Stadt.“ 288); ● co nevidět („… která co nevidět půjde do penze…“ 17) – × („… die als Kindergartenleiterin demnächst in Pension gehen wird…“ 15); ● vyjeté koleje („… ani Irene se nepodařilo vystoupit z vyjetých kolejí rodinných hádek.“ 22) – × („… auch Irene gelang es nicht, aus dem alten Schema auszusteigen.“ 21); ● co chvíli („Töllmann se co chvíli zastavoval…“ 42) – × („Töllmann blieb immer wieder stehen…“ 45);

77

● jen tak („Někdy si vezme auto jen tak…“ 53) – × („Manchmal nimmt er sich einfach ein Auto…“ 58); ● být pro smích („Zima byla doteď pro smích…“ 17) – × („Der Winter war bis jetzt eine Lachnummer…“ 16); ● (ne)být na škodu („Reflektor by nebyl na škodu.“ 41) – × („… ein Scheinwerfer wäre auch nicht schlecht.“ 44); ● podívat se na někoho po očku („Kovacs se po očku podíval na Sabine Wieckovou.“ 45) – × („Kovacs machte einen Seitenblick zu Sabine Wieck.“ 50); ● (jakých je) dvanáct do tuctu („… starý chlap, jakých je dvanáct do tuctu.“ 42) – × („… ein alter Mann wie hundert andere auch.“ 46). Převládá ekvivalence úplná a nulová. Uţití frazémů v cílovém textu na místech, kde jsou ve výchozím textu vyjádření nefrazeologická, s sebou přináší vyšší míru obraznosti. Přirovnání jako např. být hubený jako lunt nebo mít něco jako na dlani intenzifikují a hyperbolizují danou výpověď. Idiom podívat se na někoho po očku dokresluje zobrazovanou situaci.

3.4.3 Sladkost ţivota – srovnání obrazných vyjádření I. Jev je zachován Aktuální přirovnání: ● „… kaštan, který vpředu trčí do vzduchu jako špička psího čenichu.“ 12 – „… die Kastanie, die als Schnauzenspitze vorne drauf hockt.“ 11; ● „Leţí tady jako někdo, kdo dělá ve sněhu anděla, ruce rozpažené jako křídla.“ 12 – „Er liegt da wie jemand, der im Schnee den Adler macht, die Arme breit wie Flügel.“ 11; ● „Leží tady jako nějaký ukřižovaný…“ 40 – „Er liegt da wie ein Gekreuzigter…“ 44; ● „Kostelní loď se před ním prostírá čirá jako sklo. Jako blok ledu.“ 193 – „Das Kirchenschiff steht glasklar vor ihm. Wie ein Eisblock.“ 227.

78

Uzuální metafory: ● sálat přen. („… a i jinak z ní sálala sváteční radost.“ 27) – verströmen přen. („Sie … verströmte auch sonst Festtagsfreude.“ 27). Aktuální metaforická vyjádření: ● „… cítil to celou silou svých třiapadesáti let.“ 40 – „… das spürte er mit der ganzen Kraft seiner dreiundfünfzig Jahre.“ 42; ● „Casanova je otráven slovy…“ 147 – „Casanova wird mit Worten vergiftet…“ 171; ● „V místnosti visí husté předivo z kartografických čar.“ 241 – „Im Raum hängt ein dichtes Gespinst aus Gitternetzlinien.“ 284. Personifikace: ● „Mlha si sedá na město…“ 23 – „Der Nebel legt sich über die Stadt…“ 22; ● „Mlha se kradla nahoru po kopci.“ 26 – „Der Nebel kroch den Hügel hoch.“ 27; ● „Světlo automobilových reflektorů ohledává zem skrz padající sníh.“ 147 – „Das Scheinwerferlicht der Autos tastet sich den Boden entlang durch den Schneefall.“ 171; ● „Slunce vykrajuje chvějivé trojúhelníky do lesa.“ 245 – „Die Sonne schneidet flirrende Dreiecke in den Wald.“ 288. Hyperbola: ● „Bunda je z hrubé, okrově hnědé látky, co vydrží sto let.“ 12 – „Die Jacke aus dem groben hellbraunen Stoff, der hundert Jahre lang hält.“ 11; ● „Proč jsem se sem vlastně přistěhoval? Pochopitelně v průběhu oněch let našel sto nejrůznějších odpovědí…“ 22 – „Warum bin ich hierher gezogen? Natürlich hatte er inzwischen hundert vrschiedene Antworten gefunden…“ 20. Vyjádření ironická a sarkastická: ● „… a řekl, ţe bych se měl laskavě drţet zadaných úkolů.“ 237 – „… und hat gesagt, ich soll mich gefälligst an meine Aufträge halten.“ 280. 79

Básnické přívlastky: ● „Od spánků se mu pomalu přesouvá ta divoká jasnozřivost před oči.“ 16 – „Von den Schläfen her schiebt sich diese wilde Klarsichtigkeit vor seine Augen.“ 13–14.

II. Jev není zachován Aktuální přirovnání: ● „Tmavé vlasy jako kartáč, poněkud urostlejší…“ 22 – „Dunkles, borstiges Kurzhaar, ein wenig grobknochig…“ 21. Uzuální metafory: ● spektrum přen. („Široké spektrum pracovních moţností?“ 22) – s Spektrum („Das breitere Spektrum im Beruf?“ 21); ● vypáčit přen. expr. („Mimo jiné se pokoušeli z Inge Broschekové vypáčit, jestli…“ 26) – herauskriegen („Unter anderem versuchte man aus Inge Broschek herauszukriegen, ob…“ 26); ● fald přen. ob. („… faldy na břiše…“ 47) – r Speck hovor., ţert. („… Speck um die Mitte…“ 52); ● horizont přen. („Zkušenost, která rozšiřuje horizont…“ 146) – r Horizont („Eine Erfahrung, die den Horizont erweitert.“ 171). Metonymická vyjádření: ● „Za dvěma okny se modravě mihotají televizory.“ 20 – „Hinter zwei Fenstern ist das blaue Flimmern von Fernsehapparaten zu sehen.“ 19. Vyjádření ironická a sarkastická: ● „… vytáhne ho na rampu a naaranţuje ho – pěkná blbost.“ (pěkný iron. SSČ) 41 – × „… zieht ihn die Rampe hoch und drapiert ihn dorthin – so ein Schwachsinn.“ 45. Většina sledovaných obrazných jevů je v textu cílovém i výchozím zachována. Na rozdíl od předešlých zkoumaných textů zde nacházíme také větší počet obrazných vyjádření, která se objevují pouze v textu cílovém. Např. aktuální přirovnání vlasy jako kartáč namísto pouhého substantiva s přívlastkem borstiges Kurzhaar („krátké jeţaté 80

vlasy“) se jeví jako lepší charakteristika dané skutečnosti. Metonymické vyjádření televizory se modravě mihotají vyvolává efekt ozvláštnění. Většina ekvivalentů uzuálních metafor cílového textu není vnímána jako ustáleně přenesená.

3.4.4 Sladkost ţivota – srovnání lexémů označujících proces komunikace Slovesné výrazy výchozího textu označující proces mluvení jsou při překladu v cílovém textu obměňovány v menší míře neţ u prvního ze zkoumaných překladů. Nejvíce je variováno ve výchozím textu často se vyskytující sloveso sagen. Kromě základních ekvivalentů jako říct, říkat, říkávat je dále překládáno řadou rozmanitých výrazů, z nichţ některé nesou i příznak: brebtat (hovor. expr.), dodat, líčit, odpovědět, odvětit (kniţ.), opravit, prohlásit, pronést, vysvětlovat. Podobně jsou překládána i některá další verba dicendi: ätzen („říct něco jízlivě“; „salopp“ – výraz je expresivní, v rámci spisovnosti odpovídá zhruba obecné češtině) – v překladu: vzdychnout, popichovat (expr.); erzählen („vyprávět“) – v překladu: vyprávět, vykládat, pokračovat; fragen („ptát se, zeptat se“) – v překladu: zeptat se, otázat se (kniţ.), vyptávat se; sich fragen („klást si otázku“) – v překladu: zauvaţovat, přemýšlet, ptát se sám sebe; reden („říct, mluvit“) – v překladu: mlít (hovor. expr.; pořád mluvit). Při uţití řady takovýchto lexémů pro překlad uvedených sloves se dané komunikační situace výchozího textu v textu cílovém zpřesňují, stávají se názornějšími a zobrazované jednání můţe v důsledku toho působit i zveličele a expresivně (např. překlad slovesa reden slovesem mlít): „‚Dcera byla včera večer u dědečka jako ostatně kaţdý den,‘ vyprávěla Luise Maywaldová, ‚děti měly s dědečkem vyslověně dobrý vztah. Jak si to člověk dokáţe představit – procházky, vyprávění pohádek, hraní Černého Petra.‘ ‚Člověče, nezlob se,‘ opravila starší dcera.“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 45) „‚Ihre Tochter sei am Vorabend drüben gewesen wie zuletzt jeden Tag,‘ erzählte Luise Maywald, ‚überhaupt hätten alle drei Kinder eine ausgesprochen gute Beziehung zum Großvater

gehabt.

Wie

man

sich

das

halt

so

vorstelle

–

Spazierengehen,

Geschichtenerzählen, Schwarzer Peter-Spielen.‘ ‚Mensch, ärgere dich nicht,‘ sagte das ältere Mädchen.“ (Die Süße des Lebens, 2008, s. 49); 81

„Čuník sedí v řadě hned za řidičem, vedle něho Markus. Markus není problém. Čuník ustavičně mele, domácí úkoly, a Kdo chce být milionářem a Need for Speed Underground, prostě jako vţdycky.“ (Sladkost ţivota, 2010, s. 236) „Das Schweinchen sitzt in der Reihe gleich hinter dem Fahrer, neben ihm Markus. Markus ist kein Problem, der spricht nie etwas. Das Schweinchen redet ununterbrochen, Hausaufgabe und Millionenshow und Need for Speed Underground, das Übliche halt.“ (Die Süße des Lebens, 2008, s. 280).

82

4 Shrnutí výsledků v kontextu translatologických teorií 4.1 Literární překlad a translatologické metody a přístupy Translatologie se jako nová vědní disciplina začala formovat v průběhu 60. let 20. století. Její mezioborový charakter podpořil vznik vzájemně se vymezujících či na sebe navazujících překladových teorií a nejrůznějších metodologických přístupů. Pojednání o literárním překladu se v nich většinou vyskytuje nevyrovnaně, buď jej zcela vypouštějí, nebo

se

jím

zabývají

okrajově.

Translatologie

postupně

procházela

fázemi

osamostatňování se od kontrastivní lingvistiky nebo srovnávací literární vědy, posunula se od normativního konceptu překládání aţ k nejmodernějším mezikulturním a kulturologicky orientovaným konceptům. Zpočátku převaţující lingvistické přístupy, pro které se středem zájmu stává ekvivalence (chápaná ovšem z rozdílných hledisek), se vůči literárnímu překladu vymezovaly. Například Lipská škola (Die Leipziger Schule) literární překlad jako předmět zkoumání ze svého komunikačněteoretického modelu vyloučila, neboť v něm nebylo moţné vytvářet jednoduché ekvivalenční vztahy (Prunč, 2011, s. 50–57; Stolze, 2005, s. 50–52). Ačkoli jsou ekvivalenční teorie postupně povaţovány za zastaralé, mnozí badatelé je nadále zastávají, jako například v předcházející kapitole zmíněný Werner Koller. V modelu překladatelsky orientované textové typologie rozpracovaném Katharinou Reißovou jsou literární texty řazeny k expresivnímu typu. Tento přístup sice lingvistické pole bádání rozšiřuje na celý text, ale v rámci překladatelských metod je jeho přínos povaţován za omezený (Stolze, 2005, s. 115; Prunč, 2011, s. 202). Českou překladatelskou tradici reprezentuje Umění překladu (1. vyd. 1963) Jiřího Levého. Teoreticky a prakticky se zabývá překladem literárních textů různých ţánrů a zavádí pojem iluzionistického překladu (Levý, 1998, s. 40–43). Na formální rovině vymezuje charakteristické znaky literárních textů a navrhuje třífázový model překladatelského procesu: pochopení, interpretace a přestylizování předlohy (Levý, 1998, s. 44–68). Od poloviny 70. let 20. století se formovala v Belgii a Nizozemí (paralelně také v Izraeli) literárně orientovaná translatologie chápající literární překlad jako součást literární a kulturní vědy a historie. Etablovala se pod názvem Descriptive Translation Studies (DTS). Její stoupenci zcela odmítají lingvistické ekvivalenční přístupy a soustřeďují se pouze na cílový text a jeho působení v cílové kultuře. Mezi nejvýznamnější 83

zástupce této badatelské větve patří Even-Zohar, Toury, Lambert, van de Broeck, Lefevere (Prunč, 2011, s. 220; Stolze, 2005, s. 139–149). Novým směrem se metodologické nazírání na překladatelský proces ubírá v obecné teorii překladu, kterou vypracovali Katharina Reißová a Hans J. Vermeer.53 Za rozhodující faktor v překladatelském procesu povaţují tzv. skopos, tedy účel, funkci překladu v cílové komunikační situaci. Pro kaţdou překladatelskou zakázku je nejdůleţitější stanovení skoposu, který určuje překladatelské strategie (Stolze, 2005, s. 173–177). Mnozí teoretici literárního překladu se tomuto přístupu brání. Mezi ně se řadí i český badatel Milan Hrdlička. Ve své antiadaptační koncepci uměleckého překladu jako komunikačního aktu usiluje „[…] o optimální reprodukčně-kreativní přetlumočení předlohy do nového recepčního prostředí (při respektování identity a kvalit výchozího textu i charakteristik nového receptora)“ (Hrdlička, 1997, s. 3). Hovoří o adekvátním překladu (Hrdlička, 1997, str. 15–22). Dále se kriticky k teorii skoposu vyjadřuje Lew N. Zybatow z Translatologického institutu v Innsbrucku, jenţ se intenzivně věnuje praktickým otázkám překládání literárních textů a jeho začlenění do translatologického vzdělání. Moderně orientovaným překladatelským teoriím vytýká odklon od překladu jako empirického fenoménu. Zformuloval tři okruhy otázek, které by měla umět zodpovědět kaţdá teorie překladu, tedy i

překladu

literárního

teoreticko-metodologický

(Zybatow, předpoklad

2009,

s.

navazuje

237–267). Alena

Na

tento

Petrova.

Zybatowův Její

model

lingvisticko-sémantické analýzy by měl umoţnit zodpovědět první ze Zybatowových otázek, která se zabývá tím, jak překladatel chápe a interpretuje výchozí text (Petrova, 2009, s. 269–315). Naopak k funkcionalistické koncepci se ve svém didakticky pojatém překladatelském modelu zpracování překladatelské zakázky přiklání jiţ v předcházející kapitole zmíněná Christiane Nordová. Důleţitým přínosem je její systematizace překladatelských problémů (Stolze, 2005, s. 194–198). Nordová označuje literární překlady za instrumentální a staví je do opozice k překladům dokumentárním (Nord, 2003, s. 35). Z funkcionalistického hlediska na překladatelský proces také nahlíţí Paul Kußmaul. Při popisu kreativního překládání a kreativních myšlenkových pochodů vychází z modelů a pojmů kognitivní lingvistiky a psychologie (Kußmaul, 2007, s. 82). K překladu jako kreativnímu procesu se ve stejnojmenné publikaci přiklání i Zbyněk Fišer. Rovněţ pro něj je rozhodující 53

Reiß, Katharina – Vermeer, Hans J.: Grundlegung einer allgemeinen Translationstheorie. 1. Aufl. Tübingen, Niemeyer 1984. 245 s. ISBN 3-484-30147-3.

84

komunikační funkce translátu. Jeho práce je inovativní návrhem didaktického modelu překládání vyuţívajícího kognitivní sémantiku a metody tvůrčího psaní (Fišer, 2009, s. 11–13).

4.2 Vyhodnocení výsledků srovnání v rámci tvůrčího překládání Zde se zaměříme na vyhodnocení a popis kreativních postupů u vybraných překladů. Nejedná se však o kritiku překladu. Na pozadí zkoumaných textů je sledováno to, jak daní překladatelé pracují s příznakovým lexikem a jaké literárněestetické funkce toto lexikum v rámci sledované stylové roviny můţe plnit a plní. Teoreticky vycházíme z prací Paula Kußmaula a Zbyňka Fišera, kteří překladatelský proces charakterizují jako kreativní. Pro kreativní činnost překladatele je rozhodující skopos. „Tvořivost má být v sluţbách cíle, očekávané funkce překladového textu. Předpokládaná komunikační situace v cílové kultuře klade poţadavky na funkci, potaţmo ţánr cílového textu, a pokud překladatel svými kreativními řešeními překročí hranice poţadavku […], nesplní zakázku správně, nerealizuje správně skopos překladu.“ (Fišer, 2009, s. 139) Podobně se k tomu vyjadřuje i Kußmaul (Kußmaul, 2007, s. 42). Kußmaul se také detailně zabývá modely kognitivního myšlení, jeţ podněcují kreativní postupy při překládání (Kußmaul, 2007, s. 81–149). Jako relevantní a komplexní hodnotí především prototypový model scény a rámce54 (Kußmaul, 2007, s. 144). Vzhledem k sledované problematice – příznakovost překládaného lexika – se i pro naši práci tento přístup jeví jako přínosný. Sémantika prototypu pracuje s hypotézou, ţe při procesech vnímání a tvoření vycházíme z kategorií daných jednotlivými prototypy, které reprezentují daný pojem a jsou souborem charakteristických znaků pro tuto kategorii typických. Prototypy jsou podmíněny zkušenostmi a kulturním kontextem (Snell-Hornby a kol., 2003, s. 50). Z této teorie vychází model scén a rámců, který je díky vázanosti na komunikační situaci a kontext vnímán jako dynamický (Snell-Hornby a kol., 2003, 50–51). Scéna je definována jako mentální představa, zatímco rámec je jejím vyjádřením (u překladu většinou verbálním) v dané konkrétní komunikační situaci (Fišer, 2007, s. 206–207). V předcházející kapitole jsme prováděli srovnání příznakového lexika cílových a výchozích textů. Ekvivalenční metoda nám poslouţila jako nástroj k získání rozsáhlého a 54

Teorii scenes-and-frames-semantics vypracoval Charles J. Fillmore v roce 1977.

85

detailního souboru dat, jehoţ nejpodstatnější část představují skupiny zachycující kontrast v rámci příznakovosti mezi výchozími a cílovými texty. V úvodních analýzách (viz s. 15–39) jsou zpracovány moţnosti působení zkoumaných příznakových prostředků a jejich potenciální vyuţití při realizaci estetické funkce uměleckých textů. Samotná srovnání v kapitole 3 vţdy doprovází textové ukázky nejvýraznějších případů, v nichţ je neutrálnost

výrazových

prostředků

výchozího

textu

nahrazena

v textu

cílovém

příznakovostí. Na těchto příkladech je jiţ demonstrováno a popsáno konkrétní estetické působení sledované příznakové jednotky v dané komunikační situaci. Náš retrospektivně-kontrastivní přístup (vycházející směrem od překladů k výchozím textům) je opodstatněn právě v případě, ţe máme neustále na paměti funkci textů v cílové komunikační situaci (Kußmaul, 2007, s. 42). V našem případě se jedná o literární texty (romány), u kterých převaţuje esteticky sdělná funkce, jeţ, jak prokázala srovnání, byla v cílových textech zachována. Výsledky navíc poukazují na to, ţe byla prostřednictvím sledovaných jevů posílena její estetická sloţka (konkrétním příkladům se budeme věnovat dále). S funkcí cílových textů úzce souvisí jejich tzv. působení, které je jedním z faktorů jiţ zmiňovaného modelu výchozí textové analýzy Christiane Nordové. Nordová charakterizuje působení („Wirkung“) jako kategorii, kterou vymezují jak extratextové a intratextové prvky (viz s. 41), tak i jejich určité kombinace. V zásadě se na celkovém působení textu mohou podílet všechny extratextové i intratextové faktory. Působení je třeba pozorovat se zřetelem k recipientovi. Dojem, kterým text na příjemce působí, vyplývá ze vztahu intratextové charakteristiky textu a extratextově vytvořených očekávání příjemce. Působení představuje značně subjektivně vnímanou kategorii, která na jedné straně překračuje hranice textu, na druhé straně hranice komunikační textové situace, a tím vytváří spojitost mezi extratextovými i intratextovými faktory (Nord, 2003, s. 149–150). V této práci sledujeme pouze určitou část jednoho z intratextových faktorů daných textů (příznakovou vrstvu jejich lexika), nemůţeme proto postihnout celkové působení textů, k jehoţ charakterizaci by byla zapotřebí rozsáhlá analýza všech zmiňovaných textových elementů, které se na jeho vytváření spolupodílejí. Vzhledem k povaze práce a rozsahu analyzovaného materiálu se omezujeme na popis estetického působení příznakového lexika – na popis jeho stylově relevantních hodnot v daných komunikačních situacích.

86

Na základě výsledků všech srovnání jsme u zkoumaných překladů vypozorovali tyto společné tendence: Je-li ve výchozím textu uţita příznaková lexikální jednotka, v textu cílovém jí ve většině případů odpovídá rovněţ lexikální jednotka se stejným příznakem.55 Tato situace nastává, pokud cílový jazyk nabízí pro překlad vhodné prostředky s odpovídajícím příznakem a pokud překladatel tyto prostředky rozpozná a s ohledem na stanovenou funkci textu adekvátně vyuţije. K tomuto jevu dochází u všech tří textů, ovšem v rámci excerpovaného materiálu se neprojevil rovnoměrně u všech vrstev příznakového lexika. Příznaková shoda se projevuje výrazně např. u negativně expresivních lexémů v textu Sladkost ţivota. Velkou míru shody můţeme pozorovat rovněţ při překladu aktuálních obrazných vyjádření ve všech výchozích textech, kdy je ve většině případů zachována forma i obraznost. Ke stejnému výsledku jsme došli i v magisterské oborové práci56, ve které jsme obrazná vyjádření pozorovali z opačného směru, vycházeli jsme tedy z originálu a zkoumali překlad daných vyjádření do češtiny. Dále dochází k tomu, ţe je ve výchozím textu oproti textu cílovému lexém s jinou stylovou charakteristikou nebo lexém bezpříznakový (neutrální). Jak je ze srovnání patrné, změny v cílovém textu závisí na moţnostech cílového jazyka57 a vyplývají z cílové kultury a komunikační situace. Tyto faktory ovlivňují rozhodnutí překladatele stejně jako předem stanovená funkce textu. Procesy vedoucí k realizaci těchto změn lze osvětlit prototypovým modelem scén a rámců, který jsme zmínili výše. Můţe například dojít ke konkretizaci zobrazované situace a změně stylového příznaku mezi různými stylovými rovinami. „Novosti“ cílového textu můţeme v dané komunikační situaci hodnotit jako přiměřené, neboť je zachována sémantická kontinuita mezi výchozím a cílovým textem. Jak je patrné na vybraných příkladech v rámci srovnání v kapitole 3, k posunům dochází pouze na 55

U sledovaných překladů tak nedochází v rámci výběru lexikálních prostředků k stylistickému ochuzování slovníku, např. k uţití stylisticky neutrálního slova místo citově zabarveného, jeţ Levý povaţuje za jednu z chyb, ke kterým svádí překladatelská práce (Levý, 1998, s. 138–145). 56 Kuklová, Stanislava: Phraseologismen und Tropen im Roman Ruhm von Daniel Kehlmann im Vergleich mit der tschechischen Übersetzung. Magisterská oborová práce. Brno, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky 2011. 65 s. Vedoucí oborové práce PhDr. Jiřina Malá, CSc. 57 V daných případech, kdy čeština disponuje vhodným příznakovým materiálem a kontext to dovoluje, dochází k nahrazení neutrálního lexému lexémem příznakovým. Náhrada příznakového lexému výchozího textu lexémem nesoucím jiný přídatný rys nastává spíše okrajově. Děje se tak například na základě rozdílného vnímání stylových charakteristik v rámci lexika obou jazyků, a i příznaky nanejvýš si odpovídajících lexémů se tedy mohou lišit (např. pekelně expr. za höllisch hovor. nebo vraţedný expr. za mörderisch hovor.). Jazykový stav můţe být rovněţ přizpůsoben (např. zesílením stylové charakteristiky lexému) výslednému estetickému záměru, vyznění konkrétní komunikační situace v cílovém textu (kupř. skon kniţ. místo s Krepieren zhrub., váda poněk. zast. místo s Gezänk hanl. nebo odrovnat zhrub. místo erledigen hovor.) apod.

87

rovině pragmatické sloţky lexikálního významu, která vyjadřuje emocionální, evaluativní a další postoje, jeţ uţivatel k danému výrazu zaujímá. Široké moţnosti českého jazyka v oblasti příznakovosti lexika jsou vyuţívány vhodně na základě kontextu.58 Takto vzniklé změny se nejvíce podílejí na estetickém působení textu a s ohledem na jiţ zmíněné Kußmaulovy poţadavky na překlad je povaţujeme za kreativní řešení. Nejvíce jsou zastoupeny případy, kdy je neutrální lexém výchozího jazyka přeloţen příznakově. Tento jev se v rámci skupiny jednoslovných příznakových lexémů vyskytuje u všech tří textů nejčastěji. Nejvýrazněji se projevuje u expresivních, hovorových a kniţních výrazů a ovlivňuje estetické působení konkrétní výpovědi. Například pohyb příznaku lexémů cílového textu při překladu na ose směrem od neutrálnosti k hovorovosti aţ slangovosti se promítá v řeči jednotlivých postav, a tím lépe dotváří jejich celkovou charakteristiku. Obraznost cílových textů posilují frazémy, které se nacházejí i na místech, kde ve výchozích textech stojí vyjádření nefrazeologická. Detailnější náhled na stylové hodnoty zkoumaného lexika, které se spolupodílí na estetické funkci textu, nabízejí jednotlivá srovnání (viz s. 42–82). Jsou doplněna nejen o vyhodnocení, ale zejména o nejnápadnější příklady, na kterých je znázorněno, jak dané příznakové lexémy v dané komunikační situaci cílového textu oproti textu výchozímu působí, dále je naznačena literárněestetická funkce a konkrétní přínosnost těchto řešení. Ze zmiňovaných příkladů vyplývá, ţe zobrazovaná komunikační situace cílových textů bývá prostřednictvím příznakového lexika často zveličena, konkretizována, nabývá komického (např. uţití lexému loţe kniţ. místo s Bett neutr., s. 46–47) nebo ironického účinu, získává dobový nádech či dochází k intenzifikaci její emocionální sloţky (většinou ve snaze přiblíţit se mluvenému jazyku, zvláště při charakterizaci postav, kupř. s. 44–45, s. 71–72 ad.), k efektu ozvláštnění apod. Nejvýrazněji se vyuţití širokých moţností příznakové vrstvy slovní zásoby projevuje při vytváření kontrastu mezi řečí vypravěče a řečí postav, mezi jednotlivými postavami (např. v souvislosti s jejich sociálním zařazením) a při posilování autenticity daných situací. Do této skupiny (neutrální lexém výchozího textu je v textu cílovém přeloţen příznakově) náleţí i situace, kdy je lexém cílového textu přejatým slovem z jazyka výchozího (v našem případě z němčiny). Dochází tak často k rozdílné charakteristice obou lexémů. Lexém výchozího textu je za těchto okolností většinou neutrální, zatímco výraz v cílovém jazyce nese příznak a posouvá se nejčastěji mimo spisovný rámec, např.: 58

Levý říká, ţe překladatelské umění začíná tam, kde musí překladatel podle potřeb kontextu volit mezi více stylistickými moţnostmi, které má k dispozici. To také určuje povahu jeho tvůrčí práce (Levý, 1998, s. 80).

88

štamgast hovor. expr. a poněk. zast. – r Stammgast (neutrální), komoda zast. – e Kommode (neutrální), ruksak ob. – r Rucksack (neutrální), lágr ob. a slang. – s Lager (neutrální). Tento vliv jazyka originálu na jazyk cílového textu se vyskytuje ve větší míře v překladu dokumentárního románu Mrtvý v bunkru. Přejaté výrazy se objevují často v retrospektivním vyprávění hlavní postavy a podílejí se na zprostředkování a přiblíţení koloritu kulturního a jazykového prostředí výchozího textu. Výrazně se překladatelská kreativita projevuje u překladů sloves označujících proces komunikace. V románech přeloţených Tomášem Dimterem se setkáváme s četnými variantami překladu slovesa sagen, mezi kterými se objevují nejen lexémy příznakové (resp. nepříznakové) odpovídající významově výchozímu neutrálnímu lexému, ale výjimečně také jednotky mající jiný význam. Překladatel při tom vychází z komunikační situace a v cílovém textu ji konkretizuje. Daná řešení jsou názornější. Oproti textu výchozímu se rozšiřuje spektrum vyuţívaného lexika.59 Tento překladatelský postup vyznačující se značným tvůrčím potenciálem vnímáme na základě našich zkoumání jako individuální (závislý na osobě překladatele), neboť u překladu dalšího překladatele (Petra Štědroně) nebyl pozorován. Na základě provedených analýz, srovnání a vyhodnocení se potvrdila naše hypotéza předpokládající posílení příznakovosti a obraznosti lexika u vybraných překladů. Obzvláště je to patrné u překladů Tomáše Dimtera. Díky výsledkům bakalářské diplomové práce,60 která se věnovala překladu románu Vyměřování světa, můţeme tento jev sledovat dokonce u tří jeho překladů. Jak jsme jiţ uvedli výše, uţití příznakového lexika ve zmíněných případech posiluje a/nebo jinak pozitivně mění (na úrovni stylové) estetické působení jednotlivých komunikačních situací v cílových textech. Dochází k maximálnímu vyuţití bohatých stylistických moţností češtiny v rámci příznakovosti, které je pro umělecké texty typické. Vzhledem k tomu, ţe je estetická sloţka textů bez výrazných sémantických posunů zachována, můţeme tato řešení povaţovat za adekvátní. 59

Překladatel by si měl být vědom rozdílných konvencí výchozího i cílového jazyka a literatury. Nedostatečné vyuţívání (vhodných) synonym k obměňování výrazu tam, kde je ho na základě zvyklostí daného jazyka nutno rozrůznit, by představovalo další z chyb, kterých by se mohl dopustit. Zvláště je to patrné např. u zmiňované specifické skupiny sloves mluvení, která se často objevují v uvozovacích větách a bývají v češtině namnoze variována (Levý, 1998, s. 144–145). 60 Kuklová, Stanislava: Analýza lexikální roviny románu Vyměřování světa. Bakalářská diplomová práce. Brno, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka 2009. 86 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Lucie Rychnovská.

89

Rozhovory s oběma překladateli, Tomášem Dimterem a Petrem Štědroněm,61 dokládají, ţe si jsou vědomi zvýšeného výskytu příznakových výrazů ve svých překladech oproti textům výchozím. Snaţí se vyuţívat širších moţností např. mluvené češtiny a jednotky volí v závislosti na kontextu. Svůj překladatelský postup při práci s příznakovým lexikem hodnotí jako intuitivní. S ohledem na to, ţe jsou oba povaţováni za zkušené překladatele (viz biografické údaje v úvodu), jim zadavatel do realizace zakázky nezasahuje.

61

Viz Příloha IV, V.

90

5 Závěrečné shrnutí V této práci, která představuje lexikologicky a stylisticky orientovaný příspěvek k teorii překladu, jsme se zaměřili na zkoumání lexikální roviny českých překladů tří textů současné rakouské prózy a jejich originálů. Jednalo se o romány spisovatelů Daniela Kehlmanna Sláva. Román v devíti příbězích (překlad Tomáš Dimter, 2009), Martina Pollacka Mrtvý v bunkru. Zpráva o mém otci (překlad Petr Štědroň, 2007) a Pauluse Hochgatterera Sladkost ţivota (překlad Tomáš Dimter, 2010). Zabývali jsme se hypotézou, která vycházela z poznatků získaných při realizaci bakalářské práce a jeţ poukázala na vyšší frekvenci výskytu příznakových lexikálních jednotek v cílovém textu oproti textu výchozímu. Vyuţitím vlastní metody, při které postupujeme z cílového textu k výchozímu, jsme tento jev sledovali na větším mnoţství materiálu. Výsledky textové analýzy mikrostylistické roviny českých překladů zaměřené na příznakové prvky, tedy jednotky, které nejsou neutrální, spisovné či frekventované, a popis jejich literárněestetické funkce poslouţily ke srovnáním, která ukázala, zda dané ekvivalentní lexémy v německých výchozích textech mohou být rovněţ označeny jako příznakové. V této fázi jsme částečně vyuţili modelu textové analýzy Christiane Nordové a retrospektivně-kontrastivní metodu srovnávání vycházející z funkcionalistických překladatelských teorií jsme zasadili do kontextu ekvivalenčních přístupů. Hodnocení zkoumaného příznakového lexika, které se velkou měrou spolupodílí na estetické sloţce literárních textů, doprovázela charakteristika jeho funkce v cílovém textu. Podrobná srovnání umoţnila v závěrečné části zhodnotit a charakterizovat metody a postupy jednotlivých překladatelů na pozadí teoretických úvah o literárním překladu. Stěţejní pro nás byly především ty, které na překlad v rámci funkcionalistického překládání nahlíţejí jako na kreativní proces a pro popis tvůrčích řešení vyuţívají modelu scén a rámců, jenţ vychází ze sémantiky prototypu.

91

6 Seznam pouţité literatury

6.1 Primární literatura Hochgatterer, Paulus: Die Süße des Lebens. 1. Aufl. München, Deutscher Taschenbuch Verlag 2008. 304 s. ISBN 978-3-423-21094-2. Hochgatterer, Paulus: Sladkost ţivota. Překlad Tomáš Dimter. 1. vyd. Brno, Host 2010. 256 s. ISBN 978–80–7294–273-2. Kehlmann, Daniel: Ruhm. Ein Roman in neuen Geschichten. 1. Aufl. Reinbek bei Hamburg, Rowohlt Verlag 2009. 208 s. ISBN 978-3-498-03543-3. Kehlmann, Daniel: Sláva. Román v devíti příbězích. Překlad Tomáš Dimter. 1. vyd. Praha, Mladá fronta 2009. 152 s. ISBN 978-80-204-2060-2. Pollack, Martin: Der Tote im Bunker. Bericht über meinen Vater. 1. Aufl. München, Deutscher Taschenbuch Verlag 2006. 256 s. ISBN 978-3-423-13528-3. Pollack, Martin: Mrtvý v bunkru. Zpráva o mém otci. Překlad Petr Štědroň. 1. vyd. Brno, Host 2007. 200 s. ISBN 978-80-7294-246-6.

6.2 Sekundární literatura Burger, Harald: Phraseologie. Eine Einführung am Beispiel des Deutschen. 2., überarb. Aufl. Berlin, Erich Schmidt Verlag 2003. 224 s. ISBN 3-503-06170-3. Čechová, M. – Krčmová, M. – Minářová, E.: Současná stylistika. 1. vyd. Praha, Lidové noviny 2008. 381 s. ISBN 978-80-7106-961-4. Čejka, Mirek: Česká lexikologie a lexikografie. 1. vyd. Brno, Masarykova univerzita 1992. 53 s. ISBN 80-2100393-6.

92

Čermák, František: Frazeologie a idiomatika česká a obecná. 1. vyd. Praha, Karolinum 2007. 718 s. ISBN 978-80-246-1371-0. Čermák, František a kol.: Slovník české frazeologie a idiomatiky. Přirovnání. 2., přeprac. a dopl. vyd., v nakl. Leda vyd. 1. Praha, Leda 2009. 512 s. ISBN 978-80-7335-216-5. Čermák, František a kol.: Slovník české frazeologie a idiomatiky. Výrazy neslovesné. 2., přeprac. a dopl. vyd., v nakl. Leda vyd. 1. Praha, Leda 2009. 552 s. ISBN 978-80-7335-217-2. Čermák, František a kol.: Slovník české frazeologie a idiomatiky. Výrazy slovesné. 2., přeprac. a dopl. vyd., v nakl. Leda vyd. 1. Praha, Leda 2009. 1248 s. ISBN 978-80-7335-218-9. Čermák, František a kol.: Slovník české frazeologie a idiomatiky. Výrazy větné. 1. vyd. Praha, Leda 2009. 1272 s. ISBN 978-80-7335-219-6. Česko-německý frazeologický & idiomatický slovník. Zpracoval kolektiv autorů. 1. vyd. Olomouc, FIN Publishing 1999. 603 s. ISBN 80-86002-58-6. Filipec, J. – Čermák, F.: Česká lexikologie. 1. vyd. Praha, Academia 1985. 281 s. Filipec, Josef a kol.: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 3., opravené vyd. Praha, Academia 2006. 647 s. ISBN 80-200-1080-7. Fišer, Zbyněk: Překlad jako kreativní proces. Teorie a praxe funkcionalistického překládání. 1. vyd. Brno, Host 2009. 320 s. ISBN 978-80-7294-343-2. Fleischer, Wolfgang: Phraseologie der deutschen Gegenwartssprache. 1. Aufl. Leipzig, VEB Bibliographisches Institut 1982. 250 s. Friedrich, Wolf: Moderne deutsche Idiomatik. Alphabetisches Wörterbuch mit Definitionen und Beispielen. 5. Aufl. Ismaning, Max Hueber Verlag 1995. 565 s. ISBN 3-19-001017-X.

93

Havránek, B. – Jedlička, A.: Česká mluvnice. 6. vyd. Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1988. 568 s. Havránek, Bohuslav a kol.: Slovník spisovného jazyka českého. I, A–M. 1. vyd. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1960. 1311 s. Havránek, Bohuslav a kol.: Slovník spisovného jazyka českého. II, N–Q. 1. vyd. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1964. 1196 s. Havránek, Bohuslav a kol.: Slovník spisovného jazyka českého. III, R–U. 1. vyd. Praha, Academia 1966. 1079 s. Havránek, Bohuslav a kol.: Slovník spisovného jazyka českého. IV, V–Ţ. Doplňky a opravy. 1. vyd. Praha, Academia 1971. 1011 s. Heřman, K. – Blaţejová, M. – Goldhahn, H. a kol.: Deutsch-tschechisches Wörterbuch der Phraseologismen und festgeprägten Wendungen. Německo-český slovník frazeologismů a ustálených spojení A–L. 1. vyd. Praha, C. H. Beck 2010. 1313 s. ISBN 978-80-7400-175-8. Heřman, K. – Blaţejová, M. – Goldhahn, H. a kol.: Deutsch-tschechisches Wörterbuch der Phraseologismen und festgeprägten Wendungen. Německo-český slovník frazeologismů a ustálených spojení M–Z. 1. vyd. Praha, C. H. Beck 2010. 1315–2612 s. ISBN 978-80-7400-175-8. Hrdlička, Milan: Literární překlad a komunikace. K problematice zaměření uměleckého překladu na čtenáře. 1. vyd. Praha, Univerzita Karlova 1997. 91 s. ISBN 80-85899-22-1. Karlík, P. – Nekula, M. – Pleskalová, J. (eds.): Encyklopedický slovník češtiny. 1. vyd. Praha, Lidové noviny 2002. 604 s. ISBN 987-80-7106-484-8. Karlík, P. – Nekula, M. – Rusínová, Z. (eds.): Příruční mluvnice češtiny. 1. vyd. Praha, Lidové noviny 1995. 800 s. ISBN 80-7106-134-4.

94

Koller, Werner: Einführung in die Übersetzungswissenschaft. 8., neubearb. Aufl. Tübingen, A. Francke Verlag 2011. 349 s. ISBN 978-3-7720-8395-2. Kraif, Ursula (Hrsg.): Duden – Das Fremdwörterbuch. 9., aktualisierte Aufl. Mannheim, Dudenverlag 2007. 1104 s. ISBN 978-3-411-04059-9. Kraus, Jiří a kol.: Nový akademický slovník cizích slov A–Ţ. 1. vyd. Praha, Academia 2009. 879 s. ISBN 978-80-200-1415-3. Kuklová, Stanislava: Analýza lexikální roviny románu Vyměřování světa. Bakalářská diplomová práce. Brno, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka 2009. 86 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Lucie Rychnovská. Kuklová, Stanislava: Phraseologismen und Tropen im Roman Ruhm von Daniel Kehlmann im Vergleich mit der tschechischen Übersetzung. Magisterská oborová práce. Brno, Masarykova

univerzita,

Filozofická

fakulta,

Ústav

germanistiky,

nordistiky

a

nederlandistiky 2011. 65 s. Vedoucí oborové práce PhDr. Jiřina Malá, CSc. Kunkel-Razum, Kathrin (Hrsg.): Duden – Deutsches Universalwörterbuch. 6., überarb. und erw. Aufl. Mannheim, Dudenverlag 2007. 2016 s. ISBN 978-3-411-05506-7. Kußmaul, Paul: Kreatives Übersetzen. 2. Aufl. Tübingen, Stauffenburg Verlag 2007. 215 s. ISBN 978-3-86057-249-8. Levý, Jiří: Umění překladu. Vyd. 3., uprav. a rozš. verze 2. Praha, Ivo Ţelezný 1998. 386 s. ISBN 80-237-3539-X. Malá, Jiřina: Einführung in die deutsche Stilistik. 2., rozš. vyd. Brno, Masarykova univerzita 2003. 155 s. ISBN 80-210-3267-7. Martincová, Olga a kol.: Nová slova v češtině. Slovník neologizmů. 1. vyd. Praha, Academia 1998. 356 s. ISBN 80-200-0640-0.

95

Martincová, Olga a kol.: Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2. 1. vyd. Praha, Academia 2004. 568 s. ISBN 80-200-1168-4. Martincová, Olga: Problematika neologismů v současné spisovné češtině. 1. vyd. Praha, Univerzita Karlova 1983. 160 s. Nord, Christiane: Textanalyse und Übersetzen. Theoretische Grundlagen, Methode und didaktische Anwendung einer übersetzungsrelevanten Textanalyse. 3. Aufl. Tübingen, Julius Groos Verlag 2003. 284 s. ISBN 3-87276-649-X. Petrova, Alena: Linguistisch-semiotisches Analyseverfahren für literarische Ausgangstexte in der Übersetzerausbildung. In: Zybatow, Lew. N. (Hrsg.): Translation: Neue Entwicklungen

in

Theorie

und

Praxis.

SummerTrans-Lektionen

zur

Translationswissenschaft. IATI-Beiträge I. 1. Aufl. Frankfurt am Main, Peter Lang Verlag 2009. 316 s. ISBN 978-3-631-57289-4, s. 269–315. Prunč, Erich: Entwicklungslinien der Translationswissenschaft. Von den Asymmetrien der Sprachen zu den Asymmetrien der Macht. 2., durchges. Aufl. Berlin, Frank & Timme 2011. 438 s. ISBN 978-3-86596-146-4. Quasthoff, Uwe (Hrsg.): Deutsches Neologismenwörterbuch: Neue Wörter und Wortbedeutungen in der Gegenwartssprache. 1. Aufl. Berlin, De Gruyter Verlag 2007. 690 s. ISBN 978-3-11-018869-1. Snell-Hornby a kol. (Hrsg.): Handbuch Translation. 2., verbess. Aufl. Tübingen, Stauffenburg Verlag 2003. 434 s. ISBN 3-86057-992-4. Sowinski, Bernhard: Stilistik. Stiltheorien und Stilanalysen. 2., überarb. und aktualisierte Aufl. Stuttgart, Verlag J. B. Metzler 1999. 248 s. ISBN 3-476-12272-7. Stolze, Radegundis: Übersetzungstheorien. Eine Einführung. 4., überarb. Aufl. Tübingen, Gunter Narr Verlag 2005. 269 s. ISBN 3-8233-6197-X.

96

Uhrová, Eva: Grundlagen der deutschen Lexikologie. 2. vyd. Brno, Masarykova univerzita 2002. 136 s. ISBN 80-210-2794-0. Wermke, Matthias a kol. (Hrsg.): Duden. Band 11, Redewendungen. Wörterbuch der deutschen Idiomatik. 2., neubearb. und aktualisierte Aufl. Mannheim, Dudenverlag 2002. 955 s. ISBN 3-411-04112-9. Wotjak, B. – Richter, M.: Sage und schreibe. Deutsche Phraseologismen in Theorie und Praxis. 2., durchges. Aufl. Leipzig, Langenscheidt 1993. 150 s. ISBN 3-324-00304-0. Zima, Jaroslav: Expresivita slova v současné češtině. Studie lexikologická a stylistická. 1. vyd. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1961. 139 s. Zybatow, Lew N.: Zu den translationswissenschaftlichen Grundlagen des literarischen Übersetzens. In: Zybatow, Lew. N. (Hrsg.): Translation: Neue Entwicklungen in Theorie und Praxis. SummerTrans-Lektionen zur Translationswissenschaft. IATI-Beiträge I. 1. Aufl. Frankfurt am Main, Peter Lang Verlag 2009. 316 s. ISBN 978-3-631-57289-4, s. 237–267.

6.2.1 Elektronické zdroje Daniel Kehlmann [online]. [cit. 2011-10-09]. Dostupné z: . Europäisches Übersetzer-Kollegium. Translators in Residence. Tomáš Dimter [online]. [cit. 2011-10-09]. Dostupné z: . Havránek, Bohuslav a kol.: Slovník spisovného jazyka českého [online]. [cit. 2011-11-30]. Dostupné z: .

97

Martin Pollack. Biographische und bibliographische Angaben [online]. [cit. 2011-10-09]. Dostupné z: . Paulus Hochgatterer [online]. [cit. 2011-10-09]. Dostupné z: . Rowohlt Verlag. Autoren. Daniel Kehlmann [online]. [cit. 2011-10-09]. Dostupné z: .

98

I Příloha – Sláva

Sláva – jednoslovné příznakové lexémy62 Při analýze překladů jsme v rámci vyhledávání příznakových jednoslovných lexémů uţívali v první řadě Slovník spisovné češtiny (dále jen SSČ). Pokud nebyl daný lexém nalezen v tomto slovníku, hledali jsme ve Slovníku spisovného jazyka českého (dále jen SSJČ). V takovém případě je vedle lexému poznámka „SSJČ“. Za lexémem následuje příznak, který je uveden v konkrétním slovníku a podle nějţ je lexém přiřazen k určité skupině (rozdělení viz kapitola „2 Analýza lexika překladů“). Některé výrazy nesou více příznaků, a proto jsou zařazeny do několika skupin. U polysémních lexémů uvádíme kontext. Poté připojujeme stranu, na které se sledovaný lexém v textu vyskytuje. Nachází-li se na více místech, za středníkem jsou přidány další strany výskytu. V případě termínů jsme pracovali rovněţ s Novým akademickým slovníkem cizích slov A–Ţ (dále jen NASCS). K termínům přidáváme informaci o odborné oblasti, v níţ se uţívají, a také údaj, ze kterého slovníku čerpáme. Při identifikaci neologizmů uţíváme Nová slova v češtině. Slovník neologizmů (NSČ) a Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2 (NSČ2) a za lexémy uvádíme, ve kterém z těchto slovníků jsme je nalezli. Výrazy, které nebyly nalezeny v ţádném ze zmíněných slovníků a které povaţujeme za příznakové či za termíny, řadíme do příslušných skupin bez poznámky o příznaku či uţitém slovníku. Vlastní jména jsou uvedena v podobě, v jaké se v textu nacházejí, a to jako celá jména nebo pouze jako rodná jména či příjmení. Výrazy za sebou následují v pořadí, v němţ se vyskytovaly ve zkoumaných částech textu.

62

Excerpovaný materiál jsme získali důkladnými sondami do textu (zpracovali jsme 71 stran ze 142). Postup práce s lexikem uvedený u kaţdé z hlavních částí (jednoslovné příznakové lexémy, frazémy, obrazná vyjádření a lexémy označující proces komunikace) analýzy tohoto překladu bude uplatněn i u následujících překladů.

99

Příznakovost z hlediska expresivity Výrazy expresivní bez dalšího zvláštního příznaku: hulákat expr. 7 chlápek ob. expr. SSJČ 8 bídně expr. („… a ţe tak bídně vaří.“) 8 tucet expr. („On a tucty kolegů pod lampami…“) 8 prapodivný expr. 9 odšourat se expr. SSJČ 13 fuk ob. expr. („Mně je to fuk…“) 13 táhnout expr. SSJČ („Uţ to … zase … táhnete spolu?“) 13 uboţák expr. („Ebling vypnul telefon, pro případ, ţe by ten uboţák ještě zavolal.“) 17 civět hovor. expr. 18; 65 chlap expr. („Všimla sis, ţe ten chlap naproti vypadá jako…“) 19 zubit se expr. 19 šourat se expr. („Pár lidí se zvedlo, chopilo se zavazadel a pomalu se šouralo…“) 20 šinout se hovor. expr. 21 zničehonic hovor. expr. SSJČ 22 vláčet expr. („… amputovat nějakému muţi nohy a ztratit ho potom jen několik metrů od čekajícího vrtulníku, ke kterému ho vláčeli polem…“) 22; 75 lamentovat hovor. expr. 24 rázovat ob. expr. SSJČ („… rázoval po pokoji sem a tam…“) 24 vyslepičit ob. expr. SSJČ 25 vítězoslavně expr. 25 trčet hovor. expr. („Co se s nimi děje právě teď, v jaké místnosti bez světla trčí…“) 26; 55 slévat se expr. kniţ. („… nedopatřením se zapletla do rozhovoru se čtyřmi policisty, kteří se nějak slévali v jednu osobu…“) 26 ohavný expr. („… uvězněni sami v sobě, osudem zavlečeni na ohavné místo vzdálené od jejich ohavné domoviny.“) 28 ufňukaný expr. 30 čmárat expr. („Posadil se k malému hotelovému psacímu stolku a začal cosi rychle čmárat.“) 30 strašně hovor. expr. („Jsem strašně unavený…“) 31 podniknout hovor. expr. („… nedávno mu říkala, ţe by ráda podnikla něco většího.“) 32 100

vychrtlý expr. 33 tlachat expr. 33 jedinkrát expr. 35; 55 trable hovor. expr. 35 tlachání expr. 56 vyrazit si expr. SSJČ („Ten večer si vyrazil se ţenou...“) 56 šuškání expr. 56 civění hovor. expr. 56 řvát expr. („… ale lidé řvali radostí.“) 57 ţenáč hovor. expr. 58 zírat hovor. expr. („Pronajímatel na něho uţasle zíral…“) 58 makat ob. expr. („Já na tom makám uţ od doby…“) 59 poklábosit expr. SSJČ 63 praţit expr. („… slunce praţilo.“) 66 kout expr. („Jenţe byla zvědavá na tenhle odlehlý kout planety…“) 66 baculatý expr. 66 neohrabaný expr. 67 umolousaný obl. expr. SSJČ 67 celý expr. („Nakonec se celá udýchaná a upocená dostala na pokoj.“) 73 zaklimbat expr. („V časném dopoledni zaklimbala…“) 74 zaneřáděný hovor. expr. 77 rozletět se hovor. expr. („Najednou se rozletěly dveře…“) 77 umlátit expr. 78 vrnící expr. SSJČ („Kaţdý den také klusal na vrnícím běţeckém pásu…“) 84 otravný hovor. expr. („Takhle otravný dopis se mu nikdy neměl dostat na pracovní stůl.“) 87 sáhodlouhý expr. SSJČ 87 bídný expr. („… můj bídný skon po něm vyţaduje tak málo soucitu…“) 88 výheň expr. („… zamţoural do sluneční výhně…“) 88 gejzír přen. expr. („… z jedné lodi vylétla rachejtle a nehlučně se rozprskla v gejzíru jisker.“) 89 rachejtle ob. expr. 89 zachrchlání expr. SSJČ 134 pípnout expr. („Kdyţ ho za letu trefila bedna do hlavy, ani nepípnul.“) 135 101

scvrkávat se expr. („Na konci startovací plochy se letadlo odlepilo od země, stoupalo, scvrkávalo se…“) 136 něco expr. („To by bylo něco.“) 136 dračka hovor. expr. 136 namačkaný expr. („Potom seděli namačkaní v dţípu…“) 136 pokroucený expr. („Dávná obava, ţe ji včlení do nějakého příběhu a vytvoří její pokroucenou… kopii.“) 137 zamotaný expr. („To je dlouhý příběh. Dost zamotaný.“) 140 pekelně expr. („… jsem pekelně nervózní.“) 141 Deminutiva s přídatným významovým znakem menšího rozměru a/nebo pragmatického rysu hodnocení: destička zdrob. („Věděl, jak křehké jsou ty drobné myslící destičky [počítače]…“) 8 panáček zdrob. („Té noci snil o zajících. … vypadali spíš jako špinaví otrapové neţ jako milí panáčci…“) 17 kabátek zdrob. („Dáma z kulturního institutu … měla vlněný kabátek a předkus.“) 24 domek zdrob. („… v bledém dopoledním světle se míchaly malé, krychlové domky hlavního města.“) 24 košík zdrob. („… pod nimi staré ţeny s košíky plnými ovoce…“) 24 stolek zdrob. („Posadil se k malému hotelovému psacímu stolku…“) 30; 89 korýtko zdrob. („… uprostřed fontána, jejíţ proud byl sveden do korýtka.“) 68 ţidlička zdrob. („V hale sedělo několik muţů a ţen v půlkruhu na skládacích ţidličkách.“) 68 hranička zdrob. SSJČ („… úhledně vyrovnaná hranička nového rukopisu…“) 83 knoflíček zdrob. („… bavlněnou košili, rozepnutou aţ ke třetímu knoflíčku.“) 84 koneček zdrob. („… odstraňoval konečky prstů květinové semínko z rukávu…“) 85 semínko zdrob. („… odstraňoval konečky prstů květinové semínko z rukávu…“) 85 krabička zdrob. („… vytáhl krabičku nábojů.“) 85 perlička zdrob. („… knírem plným perliček potu…“) 88 hromádka zdrob. („… vzal malou hromádku papírů a četl.“) 88 maličký („Maličké letadlo se poloţilo…“) 134 obláček zdrob. („… na nebi bylo jen pár obláčků…“) 137

102

Výrazy hanlivé (záporně expresivní): barbarství hanl. („… říkal chytré věci o kultuře a barbarství, o hluku, krvi a nebezpečí…“) 26 vopičák hanl. (opičák) („Ten je fakt všude, neuteče mu nic ani na opačné polokouli. Seznámil jsme se s ním vloni. Neuvěřitelnej vopičák!“) 27 bezduchý hanl. („Aby pozvali bezduchého člověka, aby mu potřásali pravicí…“) 33 pitomost ob. expr., hanl. SSJČ („Co je to za pitomost, pomyslel si Ralf.“) 61; 138 vyţvanit hanl. 135 škrábat expr., hanl. („Vedle ní Leo vytáhl poznámkový blok a začal do něho něco škrábat.“) 137 Výrazy zhrubělé a vulgární (záporně expresivní): parchant nadávka SSJČ („Jak je, jak se máš, ty parchante?“) 7 narváno zhrub. SSJČ („Pokaţdé tak těsno, pokaţdé narváno…“) 8 idiot zhrub. („… takovou, jako je ona, by nechal jen idiot.“) 9 kanec zhrub. SSJČ („Ty starej kanče…“) 11 blbost zhrub. 15 bordel vulg. SSJČ 60

Příznakovost z hlediska časové platnosti Výrazy zastarávající: opáčit poněk. zast. SSJČ 8; 9; 31; 70; 72; 138; 141 ctěný poněk. zast. SSJČ (ctěná matko) 88 Výrazy zastaralé: drahný kniţ. a zast. SSJČ 32 Neologismy: reset NSČ, výp. tech. NASCS 11 pizzerie NSČ (SSČ jen pizza) 24 lobby NSČ2 jen lobby bar, prostor ve vestibulu hotelu („V lobby jakéhosi hotelu se na Tannera rozkřičela nějaká ţena…“) 29; 55; 56; 69 103

rolovací lišta („Začal několikrát za den zadávat své jméno do vyhledávače Google, na Wikipedii opravil o sobě článek…, kontroloval rolovací lišty ve všemoţných databázích…“) 55 vyhledávač poč. NSČ2 („Začal několikrát za den zadávat své jméno do vyhledávače Google, na Wikipedii opravil o sobě článek…, kontroloval rolovací lišty ve všemoţných databázích…“) 55 link poč. NSČ2 („Uvedl také link, a kdyţ na něj Ralf klikl, dostal se na internetovou stránku…“) 61 kliknout poč. (v profesní mluvě) NSČ („Uvedl také link, a kdyţ na něj Ralf klikl, dostal se na internetovou stránku…“) 61; 88 nabíječka v SSČ ve stejném významu jen nabíječ 69 textová zpráva NSČ2 69 nerozhodnutost („… kdysi sepsal útlou kníţku pojednávající o … pokojném stavu nerozhodnutosti…“) 84 jogging NSČ, sport. NASCS 84 úderník („Zasunul patronu do hlavně, potom natáhl úderník dozadu…“) 85 myš poč. NSČ („Dvakrát klikl myší…“) 88 Výrazy kniţní: loţe kniţ. 9 podmanivý kniţ. 10 univerzum řidč. kniţ. SSJČ 12; 90 kéţ kniţ. 14 přemítat kniţ. 14; 76 euforie kniţ. 14 pojmout kniţ. 14; 23 prchavý kniţ. („… na několik prchavých chvil…“) 15 indicie kniţ. SSJČ 15 truchlivý kniţ. 16 protagonista kniţ. („Kompozice, spojovací prvky, oblouk, ale ţádný protagonista, ţádný hrdina procházející dějem.“) 19 konstatovat kniţ. 19; 33 usebrat se kniţ. SSJČ 21 skrovně kniţ. 22 104

vzpírat se kniţ. („… a vzpíraly se vzpomínce.“) 23 sporý kniţ. („… sporé popisy jejího zevnějšku…“) 23 proslovit kniţ. 23 spoře kniţ. („… ve spoře osvětleném sále…“) 24 laudátor (správně laudator) kniţ. NASCS 25 slévat se expr. kniţ. („… nedopatřením se zapletla do rozhovoru se čtyřmi policisty, kteří se nějak slévali v jednu osobu…“) 26 spočinout kniţ. 26; 67 tamní kniţ. 27 záhy kniţ. 27 poryv kniţ. 28; 134 odtušit kniţ. SSJČ 28; 33 otázat se kniţ. 29; 70; 139 očividně kniţ. 30; 35; 57; 61; 83 ţalost kniţ. 32 drahný kniţ. a zast. SSJČ 32 spatřit kniţ. 34 zurčet kniţ. 36 ţal kniţ. 55 téměř kniţ. 56 směsice kniţ. 56 vadnout kniţ. („… jeho síla vadne a zlost ustupuje.“) 59 zpoza kniţ. a nářeč. SSJČ 62 přemítavě kniţ. 64 opatřen kniţ. („Průvodní dopis, psaný špatnou angličtinou byl opatřen zlatou pečetí…“) 66 strmět (se) kniţ. 68 země nikoho kniţ. 70 zapět kniţ. 70 zářivý kniţ. („… přednášel o zářivých perspektivách země…“) 70 plout kniţ. („Nebe bylo velmi vysoko, pluly po něm dva rozcupované mraky.“) 71 brva kniţ. 73 setrvat kniţ. 74; 88 zapřísahat kniţ. 77 105

učinit kniţ. 86 pohrouţen kniţ. 87 skon kniţ. 88 substance odb. a kniţ. 88 háv kniţ. 88 chovat kniţ. („Ctihodná abatyše, není důvod chovat naději…“) 88 uctívač kniţ. SSJČ 89 velikán kniţ. 89 řinout se kniţ. 89 nitro kniţ. 137 zírat kniţ. („… a ona nemohla neţ mu dál zírat do bloku.“) 137 panovat kniţ. („Důvěrnost nevyţadující slov spočívala v dokonalém vzájemném porozumění, jaké panuje jen mezi lidmi, kteří se znají do posledního detailu.“) 139 vzplát kniţ. 141 pohnat kniţ. 142

Příznakovost z hlediska spisovnosti Výrazy hovorové: kantýna hovor. 10; 11 ţenská hovor. 10; 20 tyhhle hovor. 10 jasně hovor. („Všechno v pohodě? Jasně.“) 11; 13; 16; 34; 137 prostě hovor. („… nic z toho ho dnes prostě nezajímalo.“) 11; 16; 30; 34; 72; 89; 136 fakt hovor. („Ty ses fakt pomátl!“) 13; 17; 27; 141 kolikrát hovor. („Je to s tebou kolikrát … těţký.“) 14 zamlouvat se hovor. 14 beztak hovor. 15 dechovka hovor. 16 civět hovor. expr. 18; 65 šinout se hovor. expr. 21 zničehonic hovor. expr. SSJČ 22 lamentovat hovor. expr. 24 106

pusa hovor. („Elisabeth otevřela a zavřela pusu…“) 28 strašně hovor. expr. („Jsem strašně unavený…“) 31 podniknout hovor. expr. („… nedávno mu říkala, ţe by ráda podnikla něco většího.“) 32 trable hovor. expr. 35 trčet hovor. expr. („Co se s nimi děje právě teď, v jaké místnosti bez světla trčí…“) 26; 55 pokukování hovor. 56 civění hovor. expr. 56 ţenáč hovor. expr. 58 zírat hovor expr. („Pronajímatel na něho uţasle zíral…“) 58 kloudný hovor. 60 pochopitelně hovor. („Pochopitelně to můţeme udělat.“) 63; 84 sebrat se hovor. 64 fanoušek hovor. 64 činţák hovor. 66 kufr hovor. NASCS (kufr automobilu) 67 smrdět hovor. 71 zkolabovat hovor. NASCS 71 koukat hovor. 72 svést hovor. („Potom všechno vysvětlila, pomalu a tak zřetelně, jak to jen svedla.“) 76 spustit hovor. („Spustila od začátku. Ještě jednou všechno přeříkala…“) 76 zaneřáděný hovor. expr. 77 rozletět se hovor. expr. („Najednou se rozletěly dveře…“) 77 dojít hovor. („Pomalu jí to docházelo: policisté nevěděli, co si s ní počít…“) 78 vyťukávat hovor. („… jak na mihotající se bílé ploše monitoru přibývá řádek za řádkem, jeţ vyťukávají jeho prsty…“) 83 otravný hovor. expr. („Takhle otravný dopis se mu nikdy neměl dostat na pracovní stůl.“) 87 přetaţený hovor. expr. 87 opravdický hovor. 135 no hovor. 135 obývák hovor. 137

107

Výrazy nespisovné: Obecně české: dneska ob. SSJČ 8 chlápek ob. expr. SSJČ 8 fuk ob. expr. („Mně je to fuk…“) 13 lidi ob. 14 jo ob. 15; 36; 71; 135 otrapa ob. SSJČ 17 rázovat ob. expr. SSJČ („… rázoval po pokoji sem a tam…“) 24 hotový ob. SSJČ („… tahle část země je hotové peklo…“) 25 vyslepičit ob. expr. SSJČ 25 támhle ob. SSJČ 27 jako ob. SSJČ („… jestli je to jako všechno.“) 29 zfackovat ob. SSJČ 29 spoleh ob. SSJČ 31 šminka ob. SSJČ 57 makat ob. expr. („Já na tom makám uţ od doby…“) 59 pitomost ob. expr., hanl. SSJČ („Co je to za pitomost, pomyslel si Ralf.“) 61; 138 rachejtle ob. expr. 89 Oblastní: umolousaný obl. expr. SSJČ 67 Slangové: trafostanice tech. slang NASCS 70 nahodit motor. slang. SSJČ („Suchým zachrchláním letadlo nahodilo vrtule.“) 134 odlepit se slang. SSJČ („Na konci startovací plochy se letadlo odlepilo od země…“) 136

Příznakovost z hlediska funkčněstylové příslušnosti Termíny: kryptický odb. NASCS („… které obchodníci popisovali v kryptických hlášeních…“) 11 reset výp. tech. NASCS, NSČ 11 108

základní deska („Druhý den úmyslně poškodil tři počítače a nastavil jejich základní desku tak, aby se přesně za měsíc všechna data vymazala.“) 17 anestezie lék. SSČ 22 metafyzický filoz. SSČ 25 protisvětlo fot. SSJČ 26 posttraumatický med. NASCS 30 syndrom lék. SSČ 30 rolovací lišta („Začal několikrát za den zadávat své jméno do vyhledávače Google, na Wikipedii opravil o sobě článek…, kontroloval rolovací lišty ve všemoţných databázích…“) 55 vyhledávač poč. NSČ2 („Začal několikrát za den zadávat své jméno do vyhledávače Google, na Wikipedii opravil o sobě článek…, kontroloval rolovací lišty ve všemoţných databázích…“) 55 předávkovat se odb. SSJČ 60 klik těl. SSČ („Jeho osobní trenér ho jako kaţdou středu nechal dělat kliky…“) 60 link poč. NSČ2 („Uvedl také link, a kdyţ na něj Ralf klikl, dostal se na internetovou stránku…“) 61 froté text. SSJČ 61 step geogr., bot. NASCS 66 jak zool. NASCS 66 terminál dopr. NASCS („Teď tady stojí … po nekonečném letu nocí. … Prohlíţela si svůj zrcadlový obraz v upatlané skleněné stěně terminálu.“) 66 palubní deska tech. SSČ 68 mramor geol. NASCS 68 elektrický proud fyz. SSČ 70 zemina odb. SSČ 72 akné med. SSJČ 72 safír miner. SSJČ 84 prostata anat. SSČ 84 jogging sport. NASCS 84 rozpaţit těl. SSČ 84 bríza meteor. NASCS 84 lukostřelba sport. SSČ 85 kóan 86 109

abatyše círk. NASCS 87 teodicea náb. NASCS 87 ornát círk. SSJČ („Čtvrtý dopis byl od sestry Angely João, abatyše kláštera karmelitek … staré ţeny v ornátu ho naplňovaly směsí respektu a čirého děsu.“) 88 substance odb. a kniţ. SSČ 88 myš poč. NSČ („Dvakrát klikl myší…“) 88 savana geogr., ekol. NASCS 134 rolovat let. NASCS („Stroj [letadlo] začal rolovat.“) 134 frakce polit. SSJČ („… jak mu říct, ţe prostě jedné z momentálně méně vraţedných frakcí nebo nějaké, kterou za takovou pokládají, a v případě nouze prostě jakékoli frakci platí za to, aby jim poskytla nocleh a chránila je?“) 136 hyena zool. NASCS 137 aura odb. NASCS („Obklopovala ji aura inteligence a tajemství.“) 138 pulz med. NASCS („Elisabeth cítila, jak se jí zrychluje puls.“) 139 rešerše odb. SSJČ 141 paperback knih., polygr. NASCS 142 Poetismy: poryv kniţ. 28; 134 ţalost kniţ. 32 ţal kniţ. 55 Okazionalismy: nerozhodnutost („… kdysi sepsal útlou kníţku pojednávající o … pokojném stavu nerozhodnutosti…“) 84

Vlastní jména Toponyma: Švédsko 10 Minneapolis 10 Locarno 10 Benátky 11 110

Andalusie 14 Evropa 19; 137 Mohuč 23 Střední Amerika 23 Afrika 24; 77; 136 Ţeneva 24 Somálsko 26 Bebra 28; 33 Dortmund 28 Střední Asie 29 Turkmenistán 29 Uzbekistán 29 Berlín 33 Mnichov 33 Wuppertal 33 Hannover 33 Bayreuth 33 Düsseldorf 33 Halle an der Saale 33 Heidelberg 36 Asie 55 Valparaiso 57 Blízký východ 60 Los Angeles 61 Čína 61; 72 Německo 77 Anglie 77 Francie 77 Amerika 77; 140 Rio de Janeiro 83 Parati 84 São Paulo 85 Lyon 86 Teneriffe 86 111

Belo Horizonte 87 Kongo 135 Jugoslávie 139 Antroponyma: Ebling 7 Ralf Tanner 7 Elke 9 Lohmann 10 Clara 11 Rogler 11 Malzacher 13 Morgenheim 13 Katja 15 Carla 15 Miguel Auristos Blancos 16 Elisabeth 19 Leo Richter 19 Lara Gaspardová 22 Rappenzilchová 24 Moritz 24 Röbrich 25 Eldrich 25 Renek 25 Möhrsam 25 Carl 26 Henri 26 Paul 26 Stückenbrock 28 Becker 28 Seifert 28 Klara Riedergottová 31 Marie Rubinsteinová 32 Riet 33 112

Hennig 33 Tom Cruise 57 Arnold Schwarzenegger 57 Lady Diana 57 Anthony Hopkins 57 Nora 57 Mathias Wagner 58 Ludwig 59 Mogroll 60 Brankner 60 Aristoteles 75 Gustav Monti 84 Camier 86 Aurelia 86 Luis 86 Laura 86 Angela João 87 Müllner 134 Robenthal 134 Hemingway 135 André Malraux 137 Rotmann 138

113

Sláva – frazémy Pro zpracování frazémů jsme vyuţívali zejména čtyřdílný Slovník české frazeologie a idiomatiky (SČFI). Jestliţe sledovaný frazém v daném slovníku nebyl, hledali jsme mezi frazeologickými spojeními v heslových statích SSČ a SSJČ. Nejprve uvádíme frazém, který jsme v textu určili (jeho formu se snaţíme přizpůsobit slovníkové podobě), dále následuje v závorce kontex, údaj o uţitém slovníku a forma frazému v něm nalezená,63 za závorkou je strana, na které se frazém v textu nachází. Frazémy dělíme na slovesné, neslovesné, větné a přirovnání. Jednotlivé frazémy řazené do těchto skupin uvádíme v pořadí, ve kterém se vyskytovaly v textu.

Výrazy neslovesné: v pohodě („‚Nazdar Eblingu,‘“ řekl Rogler. „‚Všechno v pohodě?‘“; SČFI v pohodě) 11 bílé místo („… při zpátečním letu si všimla, ţe se jí z paměti vytratily kusy posledních dnů, ţe se objevovala bílá místa…“) 23 noční můra („Uţ jsem zjistil, ţe míváš noční můry.“; SČFI noční můra) 26; 33 v tu ránu („… a jako pokaţdé z něho v tu ránu spadla veškerá tíţe a sklíčenost.“; SČFI v tu ránu) 26 drahná doba („Potom si Elisabeth drahnou chvíli stěţoval na paní Riedergottovou…“; SČFI drahná doba) 32 dobrák od kosti („Leo nebyl ţádný dobrák od kosti.“; SČFI dobrák od kosti) 32 kamenný výraz (ve tváři) („… řekl průvodce s kamenným výrazem ve tváři.“; SČFI jen kamenná tvář) 36 země nikoho („Zavezli je do jakési čističky, k vrtné věţi těţící ropu v baţinaté zemi nikoho…“; SČFI země nikoho) 70 poloviční hra („Co bylo doposud poloviční hrou, se najednou změnilo v naprostou váţnost. Kdyby doopravdy stiskl spoušť, udělal by díru do světa.“) 89 tu a tam („Tu a tam se některý z nich skepticky podíval na Lea.“; SČFI tu a/i tam) 134

63

Pakliţe některé slovní spojení nebylo v ţádném ze slovníků a za frazém je povaţujeme, tyto dvě informace chybí.

114

Výrazy slovesné: nemít o něčem ani páru („Vím, ţe se na vás ustavičně obracejí lidé, co o ničem nemají ani páru.“; SČFI nemít o něčem ani páru) 10 být mimo („Celé odpoledne byl mimo. To, která součástka byla v počítači rozbitá a jak mohlo dojít k chybám…, nic z toho ho dnes prostě nezajímalo.“; SČFI být mimo) 11 být ve hře („Víš, co je ve hře!“; SČFI být ve hře) 13 být na váţkách („Celý projekt je na váţkách!“; SČFI být na váţkách) 13 pojmout podezření („… jakmile by chtěl něco vědět, lidi by okamţitě pojali podezření.“; SČFI pojmout podezření) 14 hrát podle pravidel („Pokud mě chce příští rok za porotce, pak se bude hrát podle mých pravidel!“; SČFI jen podle všech pravidel hry) 26 postavit se něčemu čelem („Člověk musí vidět svět. Postavit se mu čelem.“; SČFI postavit se čelem něčemu/někomu) 30 neumět si ani zavázat tkaničky („V ţivotě ještě nebyl v nebezpečí, bez pomoci si neumí ani zavázat tkaničky…“) 30 být v nejlepších rukou („U vás jsem v nejlepších rukách.“; SČFI jen být v dobrých rukou, SSČ je v nejlepších rukou) 33 chodit za školu („Ty jsi nikdy nechodil za školu.“; SČFI chodit za školu) 34 rozejít se s někým ve zlém („Cizí lidé se přeli o to, zda se před lety skutečně rozešel ve zlém s bratrem…“; SČFI rozejít se (s někým/spolu) ve zlém) 55 mít v mozku bordel („… kdyţ se v jednom příspěvku dočetl, ţe má v mozku bordel…“) 60 pozdravit někoho na půl pusy („Jakási tělnatá ţena ho na půl pusy pozdravila.“; SČFI jen mluvit/odpovídat na půl huby/úst) 60 proměnit se v prach („Čas utíká a všichni tihle lidé se promění v prach!“; SČFI jen Prach jsi a v prach se obrátíš!) 61 obrátit něco vzhůru nohama („Můţete obrátit celý dům vzhůru nohama.“; SČFI obrátit něco vzhůru nohama) 63 (ne)být na místě („V takovém případě není ţádná tolerance na místě.“; SČFI být na místě) 63 hrát velkou roli v něčem („Vím, ţe ve vašem ţivotě hraje velkou roli…“; SČFI hrát velkou roli v něčem) 63 nepřipadat v úvahu („To není moţné, opáčila průvodkyně. Něco takového nepřipadá v úvahu.“; SČFI nepadat/nepřicházet v úvahu) 72

115

nehnout ani brvou („Průvodkyně se na ni podívala, aniţ hnula brvou.“; SČFI nehnout ani brvou) 73 nemoct popadnout dech („Brečela, a nemohla popadnout dech.“; SČFI nemoct popadnout dech) 77 udělat díru do světa („Co bylo doposud poloviční hrou, se najednou změnilo v naprostou váţnost. Kdyby doopravdy stiskl spoušť, udělal by díru do světa. Všichni ti ctnostní lidé, všichni ti lidé plní naděje a poţehnání země…, kteří mají jeho knihy na policích a jeho příklad v srdci…, jak by mohl odolat pokušení zasadit jim ránu!“; SČFI udělat díru do světa) 89 zasadit někomu ránu („Co bylo doposud poloviční hrou, se najednou změnilo v naprostou váţnost. Kdyby doopravdy stiskl spoušť, udělal by díru do světa. Všichni ti ctnostní lidé, všichni ti lidé plní naděje a poţehnání země…, kteří mají jeho knihy na policích a jeho příklad v srdci…, jak by mohl odolat pokušení zasadit jim ránu!“; SČFI zasadit někomu ránu) 89 být skoupý na slovo („Byl to mohutný, na slovo skoupý Švýcar…“; SČFI být skoupý na slovo) 135 jít na dračku („Co se před rokem ztratila Maria Rubinsteinová, jdou její kníţky na dračku.“; SČFI jít na dračku) 136 seknout s prací („Kolikrát se uţ vlastně rozhodla zůstat v Evropě a seknout s touhle prací?“; SČFI seknout s tím, SSČ seknout s prací) 137 být k smrti unavený („Posadila se a opřela se hlavou o zeď. Byla k smrti unavená, ale chtěla zůstat při vědomí.“; SČFI být k smrti unavený) 142

Výrazy větné: je na čase („Ale je na čase!“; SČFI Je na čase.) 11 čas utíká („Čas utíká a všichni tihle lidé se promění v prach!“; SČFI jen Čas běţí.) 61 není divu („Moţná potřeboval peníze, odpověděl někdo jiný, není divu, při takové ţivotní změně.“; SČFI Není divu, ţe …) 61 vem (to) čert („Čert vem, co říkají kritici.“; SČFI Vem to čert!) 62 být někomu jedno („Kam ji chce spánek poslat? Najednou jí to bylo jedno.“; SČFI Je mi to jedno. n. To je mi jedno.) 142

116

Sláva – obrazná vyjádření Obrazná vyjádření dělíme do skupin dle teoretického zpracování v kapitole „2 Analýza lexika překladů“. Uzuální jevy zapisujeme stejným způsobem jako jednoslovné příznakové lexémy (viz s. 99), aktuální obrazná vyjádření (zejména aktuální přirovnání), u kterých není zapotřebí kontext, vypisujeme samostatně, ostatní vyjádření zachycujeme přímo v kontextu podtrţením (pokud je samotným vyjádřením celá citace – bez podtrţení). Stejně jako u předchozích zkoumaných kategorií uvádíme na závěr stranu výskytu a vyjádření zapisujeme v pořadí, v němţ se vyskytovaly v textu.

Aktuální přirovnání: vypadat jako nějaký dvounohý pes 19 „Zdálo se, jako by z něho sálala zničující síla v mohutných poryvech…“ 28 „Všichni tři mlčky postávali kolem ní: strnulí, jakoby vnitřně svázaní…“ 28 „Připadala si, jako by se musela bavit s pračkami, s hydranty nebo roboty…“ 28 mít tvář jako ze ztuhlého těsta 31 být hnusný jako dobytek 60 „Děs ji zasáhl jako šlehnutí bičem.“ 74 „… zatímco se vzduch plnil temnotou jako nějakou jemnou substancí…“ 88 „Kulka by projela jeho hlavou a roztříštila okno – jako by netrefila jenom sklo, ale samo univerzum, jako by se mořem, horami a nebem šířily trhliny…“ 90 „Uţ byl všude a za věcmi a nad nebem a pod zemí jako bůh druhé kategorie…“ 142

Uzuální metafory: balast přen. („… bez balastu vědění a tradice.“) 23 role přen. SSČ hrát významnou roli („Vím, ţe ve vašem ţivotě hraje velkou roli…“) 63 charisma přen. SSČ osobní charizma („Jaká důstojnost, jaké charisma.“) 64 zapotřebí přen. („Měla opravdu zapotřebí takové cesty?“) 67 rozcupovaný přen. SSJČ („Nebe bylo velmi vysoko, pluly po něm dva rozcupované mraky.“) 71 splasknout přen. SSJČ („… tak přece jen splaskne kaţdý rozumný argument…“) 88 kreslit přen. („… letadlo blikotavě kreslilo oblouk…“) 89 117

gejzír přen. expr. („… vylétla rachejtle a nehlučně se rozprskla v gejzíru jisker.“) 89

Aktuální metaforická vyjádření: zmítat se odporem 24 cítit se prázdný strachy 24 uvězněni sami v sobě 28 „Aby pozvali bezduchého člověka, aby mu potřásali pravicí, aby měli lemuři o čem tlachat, neţ se pustí do jídla.“ 33 slunce propálilo díru do mraků 36 lidé byli vpleteni do svých ţalostí a starostí 32 plameny lačně se valící po mořské hladině 61 sluncem zkrápěný trávník 85 rudé plameny se rozplývaly na vodě 86 voda se krvavě chvěla 87 slunce klouzalo do moře, vyslalo poslední ţhnoucí paprsek nad vodou a vyhaslo 88 vzduch se plnil temnotou 88 vypálil světu znamení svého pohrdání 90 ohnivý věnec slunce 136 horizont vzplál 141

Personifikace: drobné myslící destičky (počítače) 8 telefon zmlkne 15 telefon byl němý 17 jeho nervy to nevydrţí 26 slunce si hraje na oblacích výfukových zplodin 26 reproduktor se odmlčel 62 jeho vrásčitý obličej hleděl zpoza kovových tyčí 62 obrazy zasněţené stepi, nad níţ se proháněl ledový vítr 66 ve slunečním paprsku tančila zrnka prachu 74 voda se krvavě chvěla 87 tiskárna začala příst 88 118

dokud se přístroj zajíkavě nerozběhl 87 letadlo se poloţilo se skřípením na větrný poryv 134 suchým zachrchláním letadlo nahodilo vrtule 134

Metonymická vyjádření: „Spolykám celou krabičku!“ 16 „… několik jich dokonce výstup filmovalo mobilním telefonem, a uţ ve chvíli, kdy ho Carla vší silou udeřila, věděl, ţe se tyto vteřiny objeví na internetu a předčí slávu jeho nejlepších filmů.“ 55 „… a tak zopakoval svůj slavný dialog s Anthony Hopkinsem z filmu Jsem muţ na měsíci. Anthony se mu povedl, u svých replik byl nejistý.“ 57

Hyperbola: „Elke se ho pak rozmrzele vyptávala, proč neleţí klidně, to by prý taky mohla sdílet loţe rovnou s míchačkou…“ 9 „Podívej se tam naproti, plakát Ralfa Tannera. Ten je fakt všude, neuteče mu nic ani na opačné polokouli.“ 27

Litotes: není nejmladší 60

Vyjádření ironická a sarkastická: „Elke se ho pak rozmrzele vyptávala, proč neleţí klidně, to by prý taky mohla sdílet loţe rovnou s míchačkou…“ 9 „A proto všechna ta práce, celý ten boj a starosti, celý ten promrhaný ţivot. Aby pozvali bezduchého člověka, aby mu potřásali pravicí, aby měli lemuři o čem tlachat, neţ se pustí do jídla.“ 33 „Můj milý, dám ti jednu radu, jen tak mezi námi.“ 63

119

Básnické přívlastky: elektrizující chvění 12 stísněný hlas 13 planoucí oči 17 sterilní vytříbenost 22 mystický soumrak 23 tupá pýcha 32 mléčné nebe 68 černý háv nebe 88 otupělá hluchota 137 zasněné soustředění 142

120

Sláva – lexémy označující proces komunikace Nejprve jsou uváděny německé lexémy, jejichţ výskyt v originále64 udává číslo nalevo. Po pomlčce následují výrazy, které daným lexémům odpovídají v českém překladu, a strany, na nichţ se objevují. Německé lexémy jsou řazeny abecedně, místa jejich výskytu dle pořadí v textu, stejně tak i místa výskytu českých výrazů. U příznakových lexémů je doplněna charakteristika.

antworten: 9, 43 – opáčit poněk. zast. SSJČ 9, 31 brüllen: 8 – hulákat expr. 7 195 – zakřičet 136 fragen: 39, 101, 199 – otázat se kniţ. 29, 70, 139 92, 193, 197, 199 – zeptat se 64, 135, 138, 139 rufen: 110 – křičet 77 111 – bránit se 77 112, 194, 198 – vykřiknout 78, 136, 138 195 – zvolat 136 sagen: 8, 101, 104, 197, 201 – opáčit poněk. zast. SSJČ 8, 70, 72, 138, 141 11 – prohodit 11 13, 28 – podotknout 11, 21 23, 44 – přitakat 18, 32 25, 45 – konstatovat kniţ. 19, 33 64

Kehlmann, Daniel: Ruhm. Ein Roman in neuen Geschichten. 1. Aufl. Reinbek bei Hamburg, Rowohlt Verlag 2009. 208 s. ISBN 978-3-498-03543-3.

121

39, 90, 198 – říct 28, 63, 139 38, 197 – odpovědět 28, 138 39 – pokračovat 28 39, 45 – odtušit kniţ. SSJČ 28, 33 40 – pravit kniţ. 29 40 – prohlásit 29 45 – zareagovat 33 198 – zapochybovat 139 193 – doplnit 135 schreien: 109 – vykřiknout 75

122

II Příloha – Mrtvý v bunkru65

Mrtvý v bunkru – jednoslovné příznakové lexémy

Příznakovost z hlediska expresivity Výrazy expresivní bez dalšího zvláštního příznaku: namočit ob. expr. SSJČ („… jeho otec, jak vysvětloval, mu zakázal o těch událostech mluvit, ţe by se mohl ještě do něčeho namočit.“) 6 vyrukovat ob. expr. SSJČ („… neţ s tou informací konečně vyrukoval.“) 6 hnízdo expr. („Na rozdíl od Lublaně bylo město Gottschee provinčním hnízdem, velkou vesnicí.“) 12 Krajinka expr. zdrob. („Od středověku byli muţové z Krajinky, jak své území láskyplně nazývali…“) 12 kaţdičký expr. („… kaţdé pole, kaţdičká loučka, se musela vyvzdorovat z lesa.“) 12 duchna expr. („… protoţe mě starostlivá selka zabalila do dvou obrovských duchen…“) 14 řádně expr. („… na který jsem byl řádně pyšný…“) 14 chlap expr. 14; 50 střemhlav expr. („… aby znenadání vyrazili z houštiny, kdyţ se lovec přiblíţí, střemhlav na dědouška…“) 14 dědoušek expr. zdrob. SSJČ („… aby znenadání vyrazili z houštiny, kdyţ se lovec přiblíţí, střemhlav na dědouška…“) 14 podsaditý řidč. expr. SSJČ („… naproti podsaditému hlavnímu farnímu kostelu…“) 16 štamgastský hovor. expr. a poněk. zast. SSJČ 17 kout expr. („… a obchodníků ze všech koutů monarchie.“) 17 mašírovat expr. („Na jedné fotce je vyobrazen můj otec, jak jde, ne, mašíruje…“) 21 mladičký zdrob. expr. („… přitom na té fotce působí mladičce…“) 21 bavit se expr. („… kdyţ se ve svém jazyku bavili v nějakém německém hostinci…“) 22 štamgast hovor. expr. a poněk. zast. SSJČ 22 pranice expr. 22 vraţedný expr. („… s naprostou váţností a vraţednou dokonalostí.“) 22 65

Excerpovaný materiál jsme získali rozborem 64 stran ze 193 stran.

123

nedopečený přen. hovor. expr. SSJČ („… nedopečení potomkové…“) 23 zavánět expr. („To zavánělo revolucí.“) 23 otrávit hovor. expr. („‚Celjeský školský spor‘ neměl za následek jen pád vlády, ale také natrvalo otrávil klima v Dolním Štýrsku.“) 23 zpuchřelý expr. SSJČ („… zpuchřelý a překonaný systém…“) 44 scvrklý expr. („… zachránilo scvrklému Rakousku.“) 46 prastrýček expr. zdrob. („Údajně byla na prastrýčkovu hlavu dokonce vypsána odměna.“) 47 vyřízený expr. („… jinak nám nikdo toho topiče neuvěří a budem vyřízený!“) 47 zuřivý expr. („Manhert byl zuřivým německým nacionálem…“) 48 rozletět se hovor. expr („… nerozletěla se ovšem na střepiny…“) 51 podat si expr. SSJČ („Celý národ zrádce si pak podá!“) 65 zahrabat se expr. („… neţ se na tři týdny zahrabat s přáteli v odlehlé lyţařské boudě…“) 79 ohromně hovor. expr. („… šly ohromně na dračku…“) 80 plundrovat expr. 84 báchorka expr. („Nebo bylo jeho údajné přání uniknout ze sluţeb gestapa jenom takovou báchorkou…“) 144 vyzout se hovor. expr. („Občas jsem se z toho [malování portrétu] snaţil vyzout, protoţe jsem to sezení v klidu nenáviděl…“) 145 nesmírně expr. („Jinak byl nesmírně skromný…“) 145 šuškat expr. 148 dřít expr. („… v němţ dřeli a umírali vězňové…“) 151 putovat expr. („Můj otec do vězení neputoval.“) 151 Deminutiva s přídatným významovým znakem menšího rozměru a/nebo pragmatického rysu hodnocení: loučka zdrob. SSJČ („Podél silnice byl rovný pás, bahnitá loučka…“) 6; 12 břízka zdrob. SSJČ („… mezi nimi ojediněle olše a břízky.“) 6 malinký („… mraky malinkých komárů.“) 6 zídka zdrob. („Přišli jsme k niţší porostlé kamenné zídce…“) 6 plánek zdrob. („… našli plánek bunkru…“) 7 zbyteček („Skoro to vypadalo, jako by se upnula na zbyteček naděje…“) 9 hrbek zdrob. („Úzký hrbek lemovaný neopracovanými kameny s bílým náhrobkem…“) 9 124

městečko zdrob. („… obchodního městečka v Dolním Štýrsku…“) 11 Krajinka expr. zdrob. („Od středověku byli muţové z Krajinky, jak své území láskyplně nazývali…“) 12 kaţdičký expr. („… kaţdé pole, kaţdičká loučka, se musela vyvzdorovat z lesa.“) 12 říčka zdrob. („… nemohlo se vykázat ţádnými pamětihodnostmi … maximálně ještě říčkou Rinse…“) 12 dědoušek expr. zdrob. SSJČ („… aby znenadání vyrazili z houštiny, kdyţ se lovec přiblíţí, střemhlav na dědouška…“) 14 hůlka zdrob. („Na jedné fotce je vyobrazen můj otec, jak jde…, v pravé ruce hůlku…“) 21 knírek zdrob. („… hubený mladý muţ s knírkem…“) 21 mladičký zdrob. expr. („… přitom na té fotce působí mladičce…“) 21 přítelíček zdrob. expr., zprav. hanl. („To byli zrádcové, přítelíčkové Slovanů…“) 25 hrstka přen., zdrob. („… z hrstky Čechů a Slováků…“) 44 prastrýček expr. zdrob. („Údajně byla na prastrýčkovu hlavu dokonce vypsána odměna.“) 47 domek zdrob. („… a v jeho malém venkovském domku na Dunaji…“) 49 maličký („… takţe se z Bibiho během let stal štěkající válec, s maličkou hlavičkou a na tenkých noţkách.“) 50 hlavička zdrob. („… takţe se z Bibiho během let stal štěkající válec, s maličkou hlavičkou a na tenkých noţkách.“) 50 noţka zdrob. („… takţe se z Bibiho během let stal štěkající válec, s maličkou hlavičkou a na tenkých noţkách.“) 50 věţička zdrob. („Dům … byl dvoupatrovou stavbou ve stylu ‚Gründerzeit‘ s věţičkou na střeše…“) 62 sloupek zdrob. („… jeţ vévodila počátečnímu sloupku schodiště.“) 62 vestička zdrob. („… lodenovou vestičku, pumpky…“) 63 botka zdrob. („… tlusté vlněné kamaše, krojové botky…“) 63 kapsička zdrob. („V kapsičce pumpek…“) 63 kabátek („… ruští vojáci ve špinavě zelených kabátcích uniforem…“) 63 sukýnka zdrob. („… jejichţ šosy … jim odstávaly jako sukýnky balerínám…“) 63 mráček zdrob. („… na nebi ani mráček.“) 130 Výrazy hanlivé (záporně expresivní): buršácký hanl. SSJČ, zast. hanl. NASCS (buršácký spolek) 8; 21 125

přivandrovalec hanl. 11; 12; 16 díra přen. hanl. („Babička nebyla v Gottschee nikdy doma. Ošklivá díra a basta, říkala…“) 13 křečkovat hanl. SSJČ („Asi jsme tam chodili křečkovat, i kdyţ se o tom nikdy nemluvilo.“) 14 Germán zast., dnes zprav. hanl. SSJČ („Své oslavy zaloţení pořádali Germáni pravidelně v Cilli…“) 20; 21 Germánie zast., dnes zprav. hanl. SSJČ („Sláva naší pramatce Germánii!“) 21 buršák hanl. SSJČ, zast. hanl. NASCS 21 velkohubě hanl. SSJČ 22 páterský někdy hanl. SSJČ („… na kaţdé volné místo dosadila ‚slovinského páterského štváče‘.“) 24 přítelíček zdrob. expr., zprav. hanl. („To byli zrádcové, přítelíčkové Slovanů…“) 25 rudý řidč., hanl. SSJČ („Bez viny, říkala, jenom, ţe je někdo udal, komunisti, rudí.“) 63 Výrazy zhrubělé a vulgární (záporně expresivní): prase zhrub. SSJČ („Američani jsou prasata. Francouzi jsou prasata.“) 45 oddělat zhrub. SSJČ („Na letadla … si nevzpomínám, ani na ţádné nepřátelské vojáky…, kteří by se dali překliţkovými vojáky oddělat.“) 50

Příznakovost z hlediska časové platnosti Výrazy zastarávající: pasovat poněk. zast. ob. SSJČ („To k dělníkovi nepasovalo.“) 8 buršácký hanl. SSJČ, zast. hanl. NASCS (buršácký spolek) 8; 21 kratochvíle poněk. zast. SSJČ 13 štamgastský hovor. expr. a poněk. zast. SSJČ 17 bicyklista zast. 19 buršák hanl. SSJČ, zast. hanl. NASCS 21 štamgast hovor. expr. a poněk. zast. SSJČ 22 váda zast. 22 regiment zast. 45 garnizona zast. voj. NASCS 46 126

menaţerie poněk. zast. SSJČ („V pokoji … to bylo na stěně nad postelí samé vycpané zvíře, celá menaţerie…“) 50 komandatura zast. NASCS 63 toť poněk. zast. a obl. SSJČ („Sláva, toť Nibelungů kraj!“) 65 národovecký poněk. zast. SSJČ 66 chovanec zast. 129 výletiště poněk. zast. řidč. SSJČ 153 Výrazy zastaralé: coby kniţ. a zast. SSJČ 5; 8; 11; 13; 23 mensura zast. SSJČ (buršácký souboj; „… jednalo se o rány z mensury.“) 9; 21 ţupa dř. („Přišel se svou ţenou z maďarské ţupy Mosony/Wieselburg…“) 12 výměnek dř. 15 městys dř. 16 Vlach zast. SSJČ 20 Germán zast., dnes zprav. hanl. SSJČ („Své oslavy zaloţení pořádali Germáni pravidelně v Cilli…“) 20; 21 Germánie zast., dnes zprav. hanl. SSJČ („Sláva naší pramatce Germánii!“) 21 varta zast. ob. SSJČ („Německé gymnázium v Cilli – německá varta na Sannu.“) 23 nacionál zast. SSJČ 24 exekuce zast. SSJČ („… exekuce zastřelením byla prý pro obě strany čestnější.“) 128 mání zast. ob. SSJČ („… tehdy barevné křídy nebyly k mání.“) 145 Historismy: kurent hist. NASCS 9 marka hist. („… ţijeme v nejjiţnější německé marce…“; pohraniční území německé říše) 19 ţelezný kancléř (Bismarck) hist., dějep. SSJČ 25 velkoněmecký hist. SSJČ („… navázal styky s velkoněmeckými kruhy…“) 44 švabach hist. NASCS 127 místodrţící hist. 144 milostpán dř. SSJČ („Postavěj to támhle, milostpane…“) 146

127

Neologismy: performance NSČ, uměl. NASCS („… jeden z těchto vyslouţilých bunkrů, který vyčlenil pro umění, performance a instalace.“) 5 instalace výtv. NSČ, výtv. NASCS („… jeden z těchto vyslouţilých bunkrů, který vyčlenil pro umění, performance a instalace.“) 5 Výrazy kniţní: coby kniţ. a zast. SSJČ 5; 8; 11; 13 umně kniţ. 6 konstatovat kniţ. 8; 64; 150 identita kniţ. a odb. NASCS („… je prý potřeba k objasnění identity jedné oběti vraţdy.“) 8 indicie kniţ., práv. SSJČ 9 oproti kniţ. 9; 43 precizní kniţ. 9 častovat přen. kniţ. SSJČ („… kteří mě před otevřeným hrobem častovali soucitnými pohledy…“) 10 láskyplně kniţ. 12; 49 tamní kniţ. 14 precizně kniţ. 14 vévodit kniţ. 17 vzezření kniţ. 17 velebit kniţ. 18; 26 výdobytek kniţ. 19 znít kniţ. („‚… srdci Němce tak prospíváš,‘ zněl výrok…“) 19 nezřídka kniţ. 19 strůjce kniţ. 20 spatřovat kniţ. 20 duelantský kniţ. SSJČ 20 pramatka kniţ. SSJČ 21 vyobrazený kniţ. 21 tkvět kniţ. 22 vznést kniţ. 23 navzdory kniţ. („… navzdory šovinistickým heslům…“) 23 pospolitost kniţ. 24 128

kráčet kniţ. 24 chovat kniţ. („… k Prusům nechoval zrovna velké sympatie.“) 25 strachovat se kniţ. 25 kout kniţ. („… jak stojí u kovadliny a kuje meč Germánie…“) 25 ubírat se kniţ. 26 zvaný kniţ. („… obřad zvaný také jako…“) 26; 50; 62 nasnadě kniţ. 43 ţivit kniţ. („Nacionální obavy byly ţiveny prostřednictvím…“) 44 báze kniţ. 44 druh kniţ. („… přivítaly jako zdatného spolkového druha.“) 44 zápolení kniţ. („… v zápolení o jazyk, o úřady…“) 44 rovněţ kniţ. („Ţidové rovněţ tak.“) 45, 48 úhona kniţ. 45 panovat kniţ. („V chaosu končící války … panovala nejistota…“) 46 zvaţovat kniţ. („Vojenské velitelství … zvaţovalo vojenskou akci…“) 46 zemdlený kniţ. 46 příslušet kniţ. 46 hrůzný kniţ. 47 zvát kniţ. („… kterého Slovinci zvali národním hrdinou…“) 47 činit se kniţ. („Dědeček se činil v evangelické obci…“) 48; 146 zpěvy kniţ. (sborové zpěvy) 48 touţebně kniţ. 49 bázeň kniţ. 50 relikt kniţ. a odb. SSJČ 51 vévodit kniţ. 62 schraňovat kniţ. 63 monumentální kniţ. 63 jakoţ kniţ. 64 patos kniţ. 64 teskně kniţ. 65 otčina kniţ. 65 vzkypět kniţ. („Tu vzkypí jiţ německá krev!“) 65 rek kniţ. 65 panensky kniţ. („… na panensky zasněţených svazích…“) 79 129

čítat kniţ. („… představitelé náboţenské obce čítající kolem 1 700 členů.“) 84 poskrovnu kniţ. 84 tribunál kniţ. 132 emocionalita kniţ. SSJČ, lingv. NASCS 144 chmurný kniţ. („… chmurný stín koncentračního tábora…“) 150 setrvat kniţ. 152 zpravení kniţ. 152 emoce odb. a kniţ. SSČ 153

Příznakovost z hlediska spisovnosti Výrazy hovorové: beztak hovor. 5; 132 jestli hovor. („Procházeli jsme okolním lesem, jestli bychom třeba do bunkru nenašli druhý přístup.“) 7 fotka hovor. 9 stát hovor. („Na náhrobcích a ţelezných kříţích stojí většinou německá jména, tu a tam pár italských.“) 9; 150 bál hovor. 11 post hovor., publ. NASCS („… obsadili politicky a hospodářsky důleţité posty…“) 11 artikl hovor. 12 průmyslovka hovor. 12 neplecha hovor. 14 štamgastský hovor. expr. a poněk. zast. SSJČ 17 ráţe hovor. („… načeţ se do ráţe dostávali i akademikové…“) 20 štamgast hovor. expr. a poněk. zast. SSJČ 22 nedopečený přen. hovor. expr. SSJČ („… nedopečení potomkové…“) 23 zrovna hovor. („… Slovincům ne zrovna nakloněná…“) 23; 25 otrávit hovor. expr. („‚Celjeský školský spor‘ neměl za následek jen pád vlády, ale také natrvalo otrávil klima v Dolním Štýrsku.“) 23 výšlap hovor. SSJČ 25 rozletět se hovor. expr („… nerozletěla se ovšem na střepiny…“) 51 ilegál hovor. a publ. NASCS 67 130

prašan hovor. 79 ohromně hovor. expr. („… šly ohromně na dračku…“) 80 salutovat hovor. 81 asociál hovor. 127 vyzout se hovor. expr. („Občas jsem se z toho [malování portrétu] snaţil vyzout, protoţe jsem to sezení v klidu nenáviděl…“) 145 extravagance hovor. expr. 145 štrúdl hovor. 145 krám hovor. („… rezavé harampádí a další krámy.“) 146 podědit hovor. 146 flinta hovor. 150 nimrod hovor. 151 Výrazy nespisovné: Obecně české: namočit se ob. expr. SSJČ („… jeho otec, jak vysvětloval, mu zakázal o těch událostech mluvit, ţe by se mohl ještě do něčeho namočit.“) 6 vyrukovat ob. expr. SSJČ („… neţ s tou informací konečně vyrukoval.“) 6 pasovat poněk. zast. ob. SSJČ („To k dělníkovi nepasovalo.“) 8 jednokolejka ob. SSJČ 12 basta ob. 13 ruksak ob. SSJČ 14 varta zast. ob. SSJČ („Německé gymnázium v Cilli – německá varta na Sannu.“) 23 cvikr ob. SSJČ 47 foxl ob. SSJČ 50 hučka ob. SSJČ 63 lágr ob. a slang. SSJČ 63 partaj ob. 64 rajtky ob. 129 mání zast. ob. SSJČ („… tehdy barevné křídy nebyly k mání.“) 145 Oblastní: toť poněk. zast. a obl. SSJČ („Sláva, toť Nibelungů kraj!“) 65

131

Slangové: lágr ob. a slang. SSJČ 63 dělbuch voj. slang. SSJČ 66 anšlus polit. slang. SSJČ 67

Příznakovost z hlediska funkčněstylové příslušnosti Termíny: performance uměl. NASCS, NSČ („… jeden z těchto vyslouţilých bunkrů, který vyčlenil pro umění, performance a instalace.“) 5 instalace výtv. NASCS, výtv. NSČ („… jeden z těchto vyslouţilých bunkrů, který vyčlenil pro umění, performance a instalace.“) 5 sklolaminát tech. NASCS 6 protitankový voj. SSČ 7 sečná rána med. SSJČ 8 identita kniţ. a odb. NASCS („… je prý potřeba k objasnění identity jedné oběti vraţdy.“) 8 indicie kniţ., práv. SSJČ 9 exhumovat odb. NASCS 9 románský archit., výtv. NASCS („…románská věţ, která přísně ukazuje do nebes.“) 9 krasový geol. SSJČ 12, 12 hornatina zeměp. SSJČ 12 kňour mysl. SSJČ 14 světlo mysl. SSJČ („Popisoval mi vlky s jejich zelenavými, zle se lesknoucími světly…“) 14 dialekt lingv. NASCS 14 termální (pramen) odb. SSČ 17 dolomitový geol. NASCS 17 ţargon lingv. NASCS 21 štulpna sport. SSJČ 21 imatrikulace škol. NASCS 21 brokovnice mysl. NASCS 22 kozlice mysl. SSJČ 22 kurátor círk. NASCS (kurátor evangelické farní obce) 25 ţelezný kancléř (Bismarck) hist., dějep. SSJČ 25 132

infarkt lék. SSČ 26 divizní voj. SSJČ 45 relikt kniţ. a odb. SSJČ 51 loden text. SSJČ 63 etnikum etn. NASCS 127 fraktura polygr. NASCS („… vytištěno frakturou…“) 127 emocionalita kniţ. SSJČ, lingv. NASCS 144 jurisdikce práv. SSČ 149 srdeční krajina SSČ 150 emoce odb. a kniţ. SSČ 153 Publicismy: post hovor., publ. NASCS („… obsadili politicky a hospodářsky důleţité posty…“) 11 klima přen. SSČ, publ. SSJČ („‚Celjeský školský spor‘ neměl za následek jen pád vlády, ale také natrvalo otrávil klima v Dolním Štýrsku.“) 23 nastolit publ. („… nastolit opět klid.“) 66 ilegál hovor. a publ. NASCS 67 rekrutovat se zprav. publ. SSJČ 81

Vlastní jména Toponyma: Jiţní Tyrolsko 5; Jiţní Tyroly 5 Brenner 5 Gossensass 5 Rakousko 5; Dolní Rakousko 8 Německo 5 Brennerský průsmyk 6 Albergo Al Lupo 7 Krško 8, Gurkfeld 8 Gottschee 8 Jugoslávie 8 Amstetten 8 133

Linec 8 Oftering 8 Salcburk 9 Kočevje 11 Kraňsko 11; Dolní Kraňsko 11 Tüffer 11 Dolní Štýrsko 11 Štýrský Hradec 11 Lublaň 11; Laibach/Ljubljana 11 Rinse 12 Hornwald 13; Kočevski Rog 13 Friedrichštejnský les 13 Trauenviertel 13 Mostviertel 13 Sann 14; 16 Cilli 16; Cilli/Celje 19 Štajerska 16 Markt Tüffer 16; Laško 16 Porýní 16 Ţikovec 16 Hum 17 Tüchern 20 Windische Bühel (Slovenske Gorice) 20 Maribor 21; Marburg 22 Eckhel 26 Krenbichel 43 Ybbs 43 Windischgraz 47; Slovenj Gradec 47 Dunaj 49 Preinsbacherská ulice 62 Wachau 64 Bruck an der Leitha 66 Korutany 67 Bukovina 126 134

Besarábie 126 Antroponyma: Peter Kaser 5 Mussolini 5 Franz Geyer 8 Dr. Gerhard Bast 8 Valentin 9 Josef Lehner 12 Magdalena 12 Paul Bast 16, Bastovští 17 Juliane Renierová 16 František Josef 17 Theodor Gunkel 17 Vetterovi von der Lilie 17 Ludwig 17 Käthi 17 Josefine, zvaná Pepi 17 Engelbert Pernerstorfer 19 Rudolf Bast 21 Bismarck 23 Windischgrätz 23 Georg Schönerer 24 Jidáš 24 Luther 24 Vilém 25 Julie Horiaková 25 Anna 26 Wilhelm Edler 26 Rudolf Majster 46 Ernst 47 Ludwig Mahnert 48 Michi 49 Bibi 50 135

Mořic 63 Horst Wessel 64 Josef Plakolm 150 Franc 154

136

Mrtvý v bunkru – frazémy

Výrazy neslovesné: svého času („… svého času se o tom hodně mluvilo.“; SČFI svého času) 5; 132 delší čas („… delší čas velel lineckému gestapu.“; SČFI delší čas) 8 tu a tam („Na náhrobcích a ţelezných kříţích stojí většinou německá jména, tu a tam pár italských.“; SČFI tu a tam) 9 tělem i duší („Byla učitelkou tělem i duší…“; SČFI tělem i duší) 11 krok za krokem („… vidíme výdobytky naší prastaré kultury krok za krokem ohroţovány…“; SČFI krok za krokem) 19 v plném lesku („Na jiném, starším obrázku je hubený mladý muţ s knírkem v plném lesku…“; SČFI v plném lesku) 21 aţ do poslední kapky krve („… na němţ se Němci musí bránit aţ do poslední kapky krve.“; SČFI aţ do poslední kapky krve) 23 duševní potrava („Kromě toho se tato bývalá učitelka starala i o duševní potravu věřících…“; SČFI duševní potrava) 48 toho času („… toho času pobýval v Jugoslávii.“; SČFI toho času) 67 bez mrknutí oka („… očekával, ţe budou bez mrknutí oka vraţdit nevinné…“; SČFI bez mrknutí oka) 151

Výrazy slovesné: sehrát důleţitou roli v něčem („… jeho násilná smrt byla uzavřením ţivota, v němţ násilí sehrálo důleţitou roli.“; SČFI sehrát důleţitou roli v něčem) 5 (ne)sehrát ţádnou roli („… vojensky tato zařízení samozřejmě nikdy nesehrála ţádnou roli.“; SČFI sehrát roli) 5 nasadit (poťouchlý) úsměv („Při těchto slovech nasadil poťouchlý úsměv…“; SČFI nasadit úsměv) 6 přešlapovat na místě („Při těchto slovech nasadil poťouchlý úsměv, jako nějaké dítě, kterému dělá radost, ţe můţe ostatní zdrţovat a nechat je přešlapovat na místě, neţ s tou informací konečně vyrukoval.“; SČFI přešlapovat na místě) 6 vyhnout se něčemu obloukem („Vyhnuli jsme se obloukem vysokým kopřivám…“; SČFI jen vyhnout se někomu obloukem) 6 137

přijít něčemu na kloub („Brodil se hlubokým sněhem, aby té věci přišel na kloub…“; SČFI přijít něčemu na kloub) 8 vyjít najevo („Z dotazů u rakouských policejních orgánů vyšlo najevo, ţe průkaz…“; SČFI vyjít najevo) 8 přijít na svět („Můj otec přišel na svět v roce 1911…“; SČFI přijít na svět) 11; 45 udrţovat si odstup („… mluvili v staletém nářečí, kterým si automaticky udrţovali odstup k cizincům…“; SČFI udrţovat si odstup /od někoho/) 11 vypustit něco z úst („… název Ljubljana nikdy nevypustila z úst…“; SČFI vypustit něco z úst) 12 být ve styku (s někým) („Se Slovinci jsme byli ve styku, to ano, ale ti všichni mluvili německy.“; SČFI být ve styku /s někým/) 12 stát za zmínku („Kromě aueršperského zámku … se Gottschee nemohlo vykázat ţádnými pamětihodnostmi, co by stály za zmínku…“; SČFI stát za zmínku) 12 najít útočiště („Prarodiče našli útočiště v Ofteringu…“; SČFI najít útočiště) 15 uvedený v ţivot („… Německý školský spolek, uvedený v ţivot roku 1880…“; SČFI uvést něco v ţivot) 19 poţívat (veliké) váţnosti u někoho („Čechové poţívali u Slovinců veliké váţnosti…“; SČFI poţívat váţnosti u někoho) 19 vjet si do vlasů („K tomu, aby si Slovinci a Němci vjeli do vlasů, postačily často maličkosti.“; SČFI vjet si do vlasů) 20 dostat se do ráţe („… načeţ se do ráţe dostávali i akademikové…“; SČFI dostat se do ráţe) 20 mít plné ruce práce („Policie a soudy měly plné ruce práce.“; SČFI mít plné ruce práce) 20 šlapat někomu na krk („Slovinci nám chtějí šlapat na krk. Dolní Štýrsko coby bojiště…“; SČFI šlápnout někomu na krk) 23 mít něco pevně v rukách („… ti měli obchody pevně v rukách.“; SČFI drţet něco pevně v rukách) 23 chovat sympatie k někomu („… k Prusům nechoval zrovna velké sympatie.“; SČFI chovat sympatie k někomu) 25 sehrát svou roli („… zřejmě tu svou roli sehrála i skutečnost, ţe…“; SČFI sehrát svou roli) 43 přijít něčemu na chuť („… a on velkoměstskému ţivotu nemohl přijít na chuť.“; SČFI přijít něčemu na chuť) 43 138

navázat styky („V Amstettenu dědeček brzy navázal styky s velkoněmeckými kruhy…“; SČFI navázat styk) 44 vejít do historie něčeho („‚Mariborský krvavý den‘ vešel do historie útrap dolnoštýrských Němců…“; SČFI vstoupit do historie něčeho) 46 nahánět někomu strach („… třeba jsem byl ale tenkrát ještě moc malý a on mi nechtěl nahánět strach…“; SČFI nahánět někomu strach) 47 usilovat někomu o ţivot („… o krveţíznivých vlcích…, co mu v dolinách Hornwaldu usilovali o ţivot.“; SČFI jen ukládat někomu o ţivot) 47 vyhlásit pátrání („… aby po něm bylo nakonec vyhlášeno pátrání.“; SČFI vyhlásit pátrání) 47 vypsat odměnu na hlavu někoho („Údajně byla na prastrýčkovu hlavu dokonce vypsána odměna.“; SČFI vypsat odměnu na hlavu někoho) 47 udělat si jméno („Společná kancelář v domě hostince … byla malá, ale dařilo se jí, bratři si udělali jméno.“; SČFI udělat si jméno) 48 činit si nároky na někoho („… také si na mě [rodina] činila nároky.“; SČFI činit si nároky na něco) 49 mít něco v krvi („I já jsem byl fascinován zbraněmi, měli jsme to v krvi?“; SČFI mít něco v krvi) 49 být si něčeho vědom („Uţ jako dítě jsem si byl vědom toho, ţe…“; SČFI být si něčeho vědom) 50 těšit se oblibě („Mimořádné oblibě se v Amstettenu … těšila píseň…“; SČFI těšit se oblibě) 64 mít co do činění s něčím („… nápisy, s nimiţ třeba neměli vůbec co dočinění.“; SČFI mít co do činění s něčím) 66 jít na dračku („… Hitlerovy podobizny, které šly ohromně na dračku…“; SČFI jít na dračku) 80 klesnout na mysli („Při představě týdny trvajícího přebývání po archivech jsem klesl na mysli.“; SČFI klesnout na mysli) 132 mít (uţ) něčeho dost („Prý uţ měl sluţby u gestapa dost…“; SČFI mít /uţ/ něčeho dost) 144 být skoupý na slovo („… byl spíše skoupý na slovo a měl v sobě cosi samotářského…“; SČFI být skoupý na slovo) 145 připadat do úvahy („… jako by tam byl ještě někdo jiný, kdo by na tuto práci připadal do úvahy…“; SČFI padat/přicházet v úvahu) 146 139

nalít někomu čistého vína („Kladu si otázku, jak vysvětlovala svou nepřítomnost doma. Nalila svému muţi … čistého vína?“; SČFI nalít někomu čistého vína) 148 uvést do chodu („… aby bylo Jerscheho propuštění uvedeno do chodu.“; SČFI uvést do chodu) 152 (ne)lámat si hlavu nad něčím („… dvě malé fotografie, nad kterými si nelámu hlavu o nic méně.“; SČFI lámat si hlavu nad něčím) 153

Výrazy větné: opak je pravdou („… jako by se upnula na zbyteček naděje, ţe by se ta osudná událost ještě mohla vysvětlit jako tragický omyl, třebaţe moc dobře věděla, ţe opak je pravdou.“; SČFI jen Pravý opak je pravdou.) 9 někomu při tom běhá mráz po zádech („Ještě dnes jej slyším, jak napodobuje vytí vlků, při tom mi běhal mráz po zádech.“; SČFI Běhá mu při tom mráz po zádech.) 14 tekla při tom krev („… docházelo ke střetům…, při nichţ nezřídka tekla krev.“; SČFI Tekla při tom krev.) 19 ukázat někomu, zač je toho loket („Germáni chtěli prokázat solidaritu … a Slovincům ukázat, zač je toho loket.“; SČFI Já mu ukáţu, zač je toho loket!) 21 něco není na závadu („Jejich přísně německonacionální postoj tomu nebyl na závadu…“; SČFI To není na závadu.) 48

140

Mrtvý v bunkru – obrazná vyjádření

Aktuální přirovnání: „Při těchto slovech nasadil poťouchlý úsměv, jako nějaké dítě, kterému dělá radost, ţe můţe ostatní zdrţovat…“ 6 „… dunění, násobené stěnami údolí, jeţ působily jako zvukovod.“ 6 „… rezavý ostnatý drát, který schovaný pod masitými listy bolševníku a pcháče působil jako součást bujné vegetace.“ 6 „To celé působilo jako vchod do nějaké staromódní strašidelné dráhy…“ 7 „Skoro to vypadalo, jako by se upnula na zbyteček naděje…“ 9 „… to by jí připadalo jako zrada…“ 12 „… takţe jsem se propadl jako do nějakého pytle s peřím.“ 14 „… o plších, co pod střechou tropili své hlučné neplechy jako nějací malí, huňatí skřítkové…“ 14 „… znělo to bojovně, jako kdyţ zahřmí.“ 18 „V domě mého pradědečka se tyto dvakrát týdně vycházející noviny četly jako bible.“ 19 „… jizvy po soubojích k muţi patří stejně jako vousy.“ 21 „… tkvěly v paměti jako drazí zesnulí [zbraně].“ 22 „Byl jsem cosi jako ţivý svazek mezi znepřátelenými rodinami.“ 49 „… šosy … jim odstávaly jako sukýnky balerínám…“ 63 „… její členové na sebe nahlíţeli jako na elitu uvnitř elity…“ 83

Uzuální metafory: častovat přen. kniţ. SSJČ („… kteří mě před otevřeným hrobem častovali soucitnými pohledy…“) 10 díra přen. hanl. („Babička nebyla v Gottschee nikdy doma. Ošklivá díra a basta, říkala…“) 13 cesta přen. („… odtud nebyla cesta k národnímu němectví nikterak daleká.“) 20 nedopečený přen. hovor. expr. SSJČ („… nedopečení potomkové…“) 23 klima přen. SSČ, publ. SSJČ („‚Celjeský školský spor‘ neměl za následek jen pád vlády, ale také natrvalo otrávil klima v Dolním Štýrsku.“) 23 hrstka přen., zdrob. („… z hrstky Čechů a Slováků…“) 44 141

sehnout hlavu přen. SSJČ („Všechno to teď bylo slovinské, pány byli Slovinci … Němci museli sehnout hlavu.“) 46 monument přen. SSJČ („Rezavý monument zkázy [stará letecká puma]…“) 51 drát se přen. („Ve Štýrsku se národní socialisté drali k činům.“) 79

Aktuální metaforická vyjádření: „Vyhnuli jsme se obloukem vysokým kopřivám, temným ostrovům ve světlém zelenisku…“ 6 hnilobný pach, který navzdory zimnímu chladu visel ve vzduchu 8 „Popisoval mi vlky s jejich zelenavými, zle se lesknoucími světly…“ 14 „Gottschee a Tüffer byla konkrétní místa v geografii mého dětství…“ 15 „… snad ţe jsem, v důsledku války a poválečných zmatků, prošel na útěku a při evakuaci mnoha stanicemi ţivota…“ 15 „Na podporu němectví ve štýrské níţině byly k ţivotu povolány nejrůznější svazy a spolky…“ 20 štěkající válec (pes) 50 břichatá ocelová stěna (pumy) 51 bujně kvetoucí krása (květiny) 62 „… právník s koňským obličejem…“ 67 zaprášené provinční městečko 130

Personifikace: románská věţ, která přísně ukazuje do nebes 9 zalesněné hřbety pohoří, jeţ dotírají na celé osídlení 13 vzpomínky si se mnou zahrávají 50 zamříţovaná okna hleděla na náš dům 63

Synestezie: „… Prus s bodavým pohledem…“ 25

142

Metonymická vyjádření „O té události si prý povídalo celé údolí…“ 6 „U Bastových v Tüfferu nevisel ve svátečním pokoji jinak všudypřítomný císař František Josef, ale Vilém…“ 25 „Pod oním nerovným bratrským párem, Maxem a Mořicem [obrazy Lenina a Stalina] s knírem a pleší, bděli ruští vojáci….“ 63

Hyperbola: „… plevelem zarostlá louka, která patřila psům z okolí.“ 63

Eufemismus: „Od začátku jsem si však byl naprosto jist tím, ţe jeho násilná smrt byla uzavřením ţivota, v němţ…“ 5

Vyjádření ironická a sarkastická: „Pod oním nerovným bratrským párem, Maxem a Mořicem [obrazy Lenina a Stalina] s knírem a pleší….“ 63

Básnické přívlastky: vraţedná dokonalost 22 rezavý monument zkázy (stará letecká puma) 51 chmurný stín 150

143

Mrtvý v bunkru – lexémy označující proces komunikace

auffordern: 1066 – vyzvat 10 erklären: 6, 7 – vysvětlovat 6, 7 erzählen: 6, 59, 80 – vykládat 6, 47, 63 56, 181 – vyprávět 45, 144 fragen: 9 – ptát se 8 hinzufügen: 80 – dodávat 63 nennen: 182 – říkávat 145 predigen: 26 – hlásat 22 reden: 6, 181 – mluvit 5, 144 sagen: 6, 6, 6, 14, 56 – říkat 5, 6, 6, 13, 45 13, 14 – říkávat 12, 13 56 – pronést 45 66

Pollack, Martin: Der Tote im Bunker. Bericht über meinen Vater. 1. Aufl. München, Deutscher Taschenbuch Verlag 2006. 256 s. ISBN 978-3-423-13528-3.

144

sprechen: 6, 56 – mluvit 6, 45

145

III Příloha – Sladkost života67

Sladkost ţivota – jednoslovné příznakové lexémy

Příznakovost z hlediska expresivity Výrazy expresivní bez dalšího zvláštního příznaku: prcek hovor. expr. 9 kradoucí se expr. („Moţná liška kradoucí se přes dvůr.“) 15 peklo expr. („Teď se za ním ţene peklo.“) 16 strniště přen. expr. („… s třídenním strništěm…“) 17 vrazit ob. expr. SSJČ („Vraţ mu jednu, pomyslí si, prašti ho pěstí do zubů.“) 17 mlátit expr. („Úřední autority … mají být pravidelně mláceny…“) 18 vrhnout se expr. („… vrhnou se mu přímo do náruče.“) 19 prolétnout expr. („… prolétl křovím a zřítil se do řeky.“) 19 přihnat se expr. 20 fuk ob. expr. („To je fuk.“) 22; 49 baculatý expr. 23; 47 fňukající expr. 23 drcnout expr. 25 klábosení expr. 26 vypáčit přen. expr. („Mimo jiné se pokoušeli z Inge Broschekové vypáčit, jestli…“) 26 krást se expr. („Mlha se kradla nahoru po kopci.“) 26 brečet expr. 27 popichovat expr. 27 zničený expr. („… jsem na dně! … Zničený. Kaput. Naprosto vyřízený.“) 28; 142 vyřízený expr. („… jsem na dně! … Zničený. Kaput. Naprosto vyřízený.“) 28 putovat expr. („… rty, přes které neustále putuje špička jazyka.“) 28 schytat expr. („Kdo to tentokrát schytal?“ /ránu/) 29 špek přen. expr. („… začal si hníst špeky na břiše…“) 29 skočit expr. („Kdyţ nevíte, jestli je vám zle, skočte do auta a seţeňte někde foťák…“) 40 67

Excerpovaný materiál jsme získali analýzou 81 stran z 243.

146

chlap expr. 42; 54 vydávit přen. expr. („‚Kdo udělal něco takového?‘ vydávila ze sebe Sabine…“) 42 křenit se expr. SSJČ (usmívat se) 43 fanda hovor. expr. 44 zničehonic hovor. expr. 45 pořádný expr. („… venku je poslední dobou pořádná zima.“) 45; 93 brebtat hovor. expr. 45 fňukat expr. 46 báječný hovor. expr. („Báječná starší sestra…“) 47 vedení hovor. expr. („V první chvíli jsem nevěděl, co tím myslí. Pak mě praštil. … To uvolní vedení.“) 54 barák expr. („Vsadím se, ţe lidi chodí k tomu baráku a chtějí vidět mrtvolu.“) 55 rozšmelcovaný ob. expr. SSJČ („… a přitom si představuje tu červenou rozšmelcovanou věc [hlava]…“) 55 beznadějný hovor. expr. („Jsem beznadějný pravák…“) 56 příšerný hovor. expr. („… asi jsem dělal příšerný rambajs.“) 56 rambajs ob. expr. 56 mamka expr. 93 načapat ob. expr. SSJČ 93 kšeft ob. expr. SSJČ („Byl to prý nejlepší kšeft jeho ţivota…“) 93 vyţraný ob. expr. SSJČ („… s tím svým vyţraným míšencem kolie.“) 94 zatracený expr. („Roland je zatracená svině…“) 95 huba ob. expr. („… tak mu máš buď hned dát po hubě…“) 95 amen hovor. expr. („… je s ním amen.“) 95 chundelatý expr. 96 drát se expr. („… se derou ke světlu…“) 99 vyčuhovat expr. 146 vytrubovat přen. hovor. expr. („… jak o sobě vytrubují.“) 146 otrávit hovor. expr. („Casanova je otráven slovy…“) 147 pekelný expr. („Stroj dělá pekelný rámus.“) 147 umlátit ob. expr. 148 čumět ob. expr. 188 vypasený expr. 190 přiblble expr. 190 147

pohádkově expr. („… a pan Lovrek je pohádkově bohatý muţ.“) 195 mlít hovor. expr. (pořád mluvit; „… ustavičně mele, domácí úkoly a…“) 236 Deminutiva s přídatným významovým znakem menšího rozměru a/nebo pragmatického rysu hodnocení: koneček zdrob. („… přejíţdí ukazováčkem po horním okraji hrnku, aţ konečkem prstu narazí na nepatrný hrbolek.“) 9 hrbolek zdrob. („… přejíţdí ukazováčkem po horním okraji hrnku, aţ konečkem prstu narazí na nepatrný hrbolek.“) 9 hrneček zdrob. („… prst oddaluje, opatrně jej vede po vnější straně hrnečku…“) 9 rodinka zdrob. SSJČ („… k Vánocům dostalo spoustu nových věcí, lego, kníţky, zvířecí rodinku…“) 9 domeček zdrob. („Ţlutý prcek [hrací figurka] teď čeká těsně před domečkem.“) 10 maličký („… v maličké zadní místnosti trafiky…“) 10 okýnko zdrob. („… sněhová jeskyně, vpředu s okýnkem…“) 11 vesnička zdrob. SSJČ („Pomyslel na malou vesničku…“) 16 cestička zdrob. („… přes nějţ se dostane k cestičkám severně od řeky.“) 19 lesík zdrob. („… a nad borovicovým lesíkem…“) 21 hromádka zdrob. („… na sekretariátu leţela malá hromádka listů…“) 26 očko zdrob. expr. („Ty oči…, ta drobná zlá očka…“) 28; 45 kopeček zdrob. („Měl rád především místo na kopečku za stodolou.“) 47 domek zdrob. („… ve tchánově domku…“) 48 dívenka zdrob. („Kovacs se podíval na dívenku.“) 49 chvilka zdrob. („… jenom na chvilku.“) 49 zadeček zdrob. („Je šedivé s tmavě hnědým zadečkem [morče].“) 96 mostek zdrob. SSJČ („Doleva na mostek pro pěší.“) 146 drouboučký zdrob. expr. („… droboučký Anatolij z Gruzie…“) 149 pěstička zdrob. („… malé tvrdé pěstičky…“) 149 Výrazy hanlivé (záporně expresivní): zabedněnec hanl. 23 superkýčovitý SSČ kýčovitý hanl. 27 kšeftování hanl. SSJČ („Uměl si poradit s … kšeftováním s drogami…“) 39 pitomost ob. expr., hanl. SSJČ („To je pěkná pitomost…“) 40 148

děvka hanl. SSJČ 53 pitomec hanl. 95 pakáţ hanl. 95 bestiální hanl. („… mimořádně bestiální zločin…“) 142 snaţivka zprav. hanl. 148 nafoukaný hanl. 188 Výrazy zhrubělé a vulgární (záporně expresivní): panděro zhrub. SSJČ 17; 54 ubalit zhrub. SSJČ („Jednou mu ji ubalí…, facku…“) 18; 56 sračka vulg. SSJČ 28 svině zhrub. SSJČ („Proč musí člověk psát takové svini posudek…“) 29; 95 drţkovat ob. zhrub. („… ať potom kolem nedrţkují.“) 40 blbost zhrub. 41 parchant nadávka SSJČ („Kdo udělal něco takového? … co to bylo za parchanty?!“) 42 hovadina zhrub. SSJČ 55 nasraný vulg. SSJČ („Ten naprosto nasraný obličej…“) 94 buzerantský vulg. SSJČ 95 ksicht ob., zhrub. SSJČ 98, 188 rajcovat vulg. SSJČ 148 odrovnat zhrub. SSJČ 236 hajzl vulg. SSJČ 236

Příznakovost z hlediska časové platnosti Výrazy zastarávající: maštal poněk. zast. ob. SSJČ 42 výminek poněk. zast. ob. SSJČ 42 pasovat poněk. zast. ob. SSJČ („… co mu přesně pasuje na tu jeho hlavu…“) 236 Výrazy zastaralé: komoda zast. SSJČ 10 hospic zast. SSJČ 26 149

Neologismy: raftařský (kemp) NSČ raft 19 secondhand NSČ, hovor. NASCS 20 superkýčovitý NSČ super- 27 outdoorový sport. NSČ2, sport. NASCS 146 kaňoning sport. NSČ2, NASCS kaňonynk sport. a horol. 146 Výrazy kniţní: nořit kniţ. 12; 17 přísvit kniţ. 12 jasnozřivost kniţ. 16 znít kniţ. („Zní to sice jako mimořádně nebezpečný druh cholesterolu…“) 17 esoterika kniţ. NASCS 20 malovat kniţ. („… pro které si člověk maloval lepší moţnosti…“) 22 ţelbohu kniţ. 23 růţolící kniţ. 23 niterný kniţ. 24 matérie kniţ. SSJČ („… psýché je mimořádně absurdní organizační forma matérie.“) 25 psýché kniţ. SSJČ 25 očividně kniţ. 26; 42 poté kniţ. 28; 28 kráčet kniţ. 39; 43 v ústrety kniţ. 42 zanořit se kniţ. 43 odvětit kniţ. 44 otázat se kniţ. 44 zjevit se kniţ. („Mladší dcera se prý zničehonic zjevila v předsíni…“) 45 záď kniţ. 55 optimálně kniţ. 94 pateticky kniţ. 98 panovat kniţ. („… protoţe panují obavy…“) 99 vroucí kniţ. (citově vřelý; „Při refrénu je pak neuvěřitelně vroucí…“) 100 sklonek kniţ. 141 záštiplný kniţ. 143 150

chorý kniţ. („… musí jít o záštiplného a chorého pachatele.“) 143 katarakt kniţ. SSJČ, geogr. NASCS („Zespodu sem tlumeně doléhá hučení kataraktu…“) 145 hrdlo kniţ. („… kde lidem podřezávají hrdla.“) 146 vzpírat se kniţ. („Ţena se bude nejdřív vzpírat, pak to ale udělá.“) 146 zesnulý kniţ. („… neměl k zesnulému opravdu ţádný vtah…“) 193 ţal kniţ. 193 eskapáda kniţ. 196

Příznakovost z hlediska spisovnosti Výrazy hovorové: smrdět hovor. 12 prostě hovor. („Jednou mu ji ubalí, prostě jen tak…“) 18; 42 vzít hovor. („… vezme to podchodem…“) 20 secondhand NSČ2, hovor. NASCS 20 interna hovor. NASCS 24 no hovor. („No, pár ještě určitě.“) 25 zaregistrovat hovor. („… které zaregistroval jen koutkem oka.“) 27 zrovna hovor. („… zrovna v dané chvíli…“) 29 vyfotit hovor. 40 foťák hovor. 40 ţenská hovor. 41; 142 vypolstrovaný hovor. NASCS 41 shánět se hovor. 42 fanda hovor. expr. 44 vysloveně hovor. 45 zničehonic hovor. expr. 45 fakt hovor. („A kromě toho jí uniforma fakt nesluší.“) 45; 95 brebtat hovor. expr. 45 báječný hovor. expr. („Báječná starší sestra…“) 47 dojít hovor. („Proto nám to hned nedošlo…“; něj. poznatek) 47 fandit hovor. 50 151

prakticky hovor. („… ţe je v ní tolik tuku, ţe se nemůţe prakticky zkazit.“) 54 fix hovor. NASCS 54 vedení hovor. expr. („V první chvíli jsem nevěděl, co tím myslí. Pak mě praštil. … To uvolní vedení.“) 54 beznadějný hovor. expr. („Jsem beznadějný pravák…“) 56 příšerný hovor. expr. („… asi jsem dělal příšerný rambajs.“) 56 táta hovor. 93 mladý hovor. („Nedávno prodal mladému Stuchlikovi…“) 93 obývák hovor. 93 amen hovor. expr. („… je s ním amen.“) 95 vytrubovat přen. hovor. expr. („… jak o sobě vytrubují.“) 146 otrávit hovor. expr. („Casanova je otráven slovy…“) 147 nakukovat hovor. 148 lapálie hovor. 236 mlít hovor. expr. (pořád mluvit; „… ustavičně mele, domácí úkoly a…“) 236 Výrazy nespisovné: Obecně české: gauner ob. SSJČ 17 vrazit ob. expr. SSJČ („Vraţ mu jednu, pomyslí si, prašti ho pěstí do zubů.“) 17 facka ob. 18 fuk ob. expr. („To je fuk.“) 22; 49 kafe ob. 24 cukrovkář ob. SSJČ 24 šáhnout ob. SSJČ 27 kaput ob. SSJČ 28 pitomost ob. expr., hanl. SSJČ („To je pěkná pitomost…“) 40 drţkovat ob. zhrub. („… ať potom kolem nedrţkují.“) 40 vyfasovat ob. SSJČ 42 maštal poněk. zast. ob. SSJČ 42 výminek poněk. zast. ob. SSJČ 42 fald přen. ob. SSJČ („… faldy na břiše…“) 47 rozšmelcovaný ob. expr. SSJČ („… a přitom si představuje tu červenou rozšmelcovanou věc [hlava]…“) 55 152

rambajs ob. expr. 56 načapat ob. expr. SSJČ 93 kšeft ob. expr. SSJČ („Byl to prý nejlepší kšeft jeho ţivota…“) 93 špajz ob. SSJČ 94 ruksak ob. SSJČ 94 vyţraný ob. expr. SSJČ („… s tím svým vyţraným míšencem kolie.“) 94 huba ob. expr. („… tak mu máš buď hned dát po hubě…“) 95 benzínka ob. SSJČ 97 ksicht ob., zhrub. SSJČ 98 gatě ob. SSJČ („… okamţitě spustíš gatě…“) 143 flek ob. („… na černé pláštěnce nejsou ţádný fleky vidět.“) 144 umlátit ob. expr. 148 čumět ob. expr. 188 ksicht ob., zhrub. SSJČ 188 levačka ob. SSJČ („Natáhnu levačku…“) 190 pasovat poněk. zast. ob. SSJČ („… co mu přesně pasuje na tu jeho hlavu…“) 236 Nářeční: bulet SSJČ bulit nář. 193 Slangové: jipka 24 střelit slang. („… převezme jeho firmu on, ale jen nakrátko, a pak ji střelí…“) 93 balík slang. SČFI („… a dostane za to pořádnej balík.“) 93

Příznakovost z hlediska funkčněstylové příslušnosti Termíny: izometricky odb. NASCS 15 hospitant odb. NASCS 16 čidlo tech. SSČ 17 akrylátový chem. SSJČ 17 lodenový text. SSJČ 17 153

sedlová střecha stav. SSJČ 19 déjà vu psych. NASCS 21 přilnavost fyz. SSČ 21 hypoglykemie med. NASCS 24 infarkt lék. SSČ 24 edém med. SSJČ 25 laktační med., biol. SSJČ 25 psychóza med. SSJČ (laktační psychóza) 21 hypertonie med. SSJČ 25 loden text. SSJČ 41 Vykupitel náb. 100 nález odb. SSČ (pitevní nález) 142 jícen anat. SSJČ 142 krkavice anat. SSČ 142 řasa anat. SSJČ (koţní řasa) 143 katarakt kniţ. SSJČ, geogr. NASCS („Zespodu sem tlumeně doléhá hučení kataraktu…“) 145 kaňoning NASCS kaňonynk sport. a horol., sport. NSČ2 146 outdoorový sport. NASCS, sport. NSČ2 146 ocaska tech. SSJČ (pila) 190 Poetismy: ţal kniţ. 193

Vlastní jména Toponyma: Mühlau 11 Salzach 16 Nigérie 16 Imhofova ulice 19 Grafenaustrasse 20 Sibiř 20 154

Aljaška 20 K Sídlišti (ulice) 22 Kampa 23 Enns 23 Steyr 23 Ache 23 Keňa 40 Klášterní ulice 97 Radniční náměstí 97 Severinova ulice 97 U Oranţerie (ulice) 147 Antroponyma: Anselm 10 Emmy 10 Gonzales 10 Irma 16 Ngobu 16 Friedegund Mayerhoferová 17 Lee Wirthová 17 Clemens 18 Weinstabel 19 Marlene Hankeová 20 Joseph Bauer 20 Martin Schwarz 21 Horn 21 Irene 22 Frege 22 Tobias 22 Michael 22 Gabriela 22 Elfriede 23 Inge Broscheková 24 Cejpek 24 155

Caroline Weberová 25 Kovacs 39 Clemens Weitbauer 40 Bitterleová 40 Demski 40 Lipp 40 Luise Maywaldová 43 Ursula 45 Lora 53 Gerstmann 53 Stuchlik 93 Reithbauerová 94

156

Sladkost ţivota – frazémy

Přirovnání: (je tam) tma jako v pytli („Venku je tma jako v pytli.“; SČFI /je tam/ tma jako v pytli) 16 být hubený jako lunt („Nedávno dvacetiletý Lipp byl hubený jako lunt…“; SČFI být hubený jako lunt) 40 leţet jako přibitý („… jenţe ten [pes] leţel jako přibitý…“; SČFI zůstat/stát/sedět jako přibitý) 47 udělat něco jako na povel („Ve chvíli … se jako na povel rozkřičela.“; SČFI udělat něco jako na povel) 49 ječí, jako by ji na noţe brali („Dívka ječela, jako by ji na noţe brali.“; SČFI křičí/řve jako by ho na noţe brali) 49 něco ostré jako břitva („… nástrojem ostrým jako břitva.“; SČFI něco ostré jako břitva) 142 mít něco jako na dlani („Kdyţ se podívá na stranu, má celé město jako na dlani.“; SČFI mít něco /před sebou/ jako na dlani) 244

Výrazy neslovesné: na omak („To stříbřité je na omak vlhké…“; SČFI na omak) 13 co nevidět („… která co nevidět půjde do penze…“; SČFI co nevidět) 17 tu a tam („Tu a tam se z nějakého komína kouřilo.“; SČFI tu a tam) 22; 23; 40 vyjeté koleje („… ani Irene se nepodařilo vystoupit z vyjetých kolejí rodinných hádek.“; SČFI vyjeté koleje) 22 svého času („… vyprávěl, ţe svého času patřil k frakci…“; SČFI svého času) 24 sem tam („Zbytek bylo jen klábosení. Vánoční menu sem, děti tam.“; SČFI sem tam) 26 tak jako tak („Tak jako tak bych si ji vzal jako poslední…“; SČFI tak jako tak) 27 co chvíli („Töllmann se co chvíli zastavoval…“; SČFI co chvíli) 42 ani za mák („… s těmi východoasijskými záleţitostmi neměl ani za mák společného.“; SČFI ani za mák) 43 na první pohled („… na první pohled to vypadalo normálně…“; SČFI na první pohled) 45 kříţem kráţem („Po parkovišti jezdí kříţem kráţem…“; SČFI kříţem kráţem) 53 jen tak („Někdy si vezme auto jen tak…“; SČFI jen tak) 53 157

a tak („Potom tvrdí, ţe se auto musí zajet a tak.“; SČFI a tak) 53 široko daleko („Náš táta je největší prodejce aut široko daleko…“; SČFI široko daleko) 93 v pohodě („Je v pohodě.“; SČFI v pohodě) 236

Výrazy slovesné: nemít o něčem ponětí („Nemá ponětí o šestce nebo osmičce.“; SČFI nemít o něčem /ani/ ponětí) 10 uvést ve skutek („Uveď ve skutek.“; SČFI uvést něco ve skutek) 15 nahánět někomu strach („Věci, které člověku nahánějí strach…“; SČFI nahánět někomu strach) 16 být pro smích („Zima byla doteď pro smích…“; SČFI být někomu pro smích) 17 udrţovat někoho při ţivotě („Klíčové pravidlo, které … kaţdého udrţuje při ţivotě.“; SČFI udrţovat někoho při ţivotě) 19 vyrazit po svých („Horn vyrazil ven po svých.“; SČFI jen jít/chodit po svých) 21 trefit se někomu do noty („… a pořád ho překvapovalo, jak se mu přesně trefila do noty.“; SČFI trefit se někomu do noty) 22 povytáhnout obočí („… nakonec musí člověk udělat pro sebe něco dobrého. Linda povytáhla obočí.“; SČFI povytáhnout /nad něčím/ obočí) 27 být na dně („… jsem na dně! … Na konci. Zničený.“; SČFI být na dně) 28 sprovodit něco ze světa („… aby celou událost… sprovodil ze světa.“; SČFI sprovodit něco ze světa) 39 být v tahu („Ten pocit nemá nic společného s vánočním klidem, který tím byl jednoznačně v tahu…“; SČFI být v tahu) 40 (ne)být na škodu („Reflektor by nebyl na škodu.“; SČFI být na škodu) 41 poslechnout na slovo („Pes poslechl na slovo.“; SČFI poslechnout /někoho/ na slovo) 44 podívat se na někoho po očku („Kovacs se po očku podíval na Sabine Wieckovou.“; SČFI dívat se na někoho po očku) 45 třeštit oči („Dcera třeštila oči a křičela…“; SČFI třeštit oči) 47 dívat se do prázdna („Dívka se dívala do prázdna a ani nehlesla.“; SČFI dívat se do prázdna) 49 být na místě mrtvý („Upadl a byl na místě mrtvý…“; SČFI být na místě mrtev) 49

158

leţet někomu v ţaludku („Kuře na rozmarýnu … mu leţí v ţaludku.“; SČFI leţet někomu v ţaludku) 98 jít někomu na nervy („… jde jí celé to střílení a bouchání dost na nervy…“; SČFI jít někomu na nervy) 100 nevydat ani hlásku („Nevydávají ani hlásku.“; SČFI nevydat ani hlásku) 147 nemít páru („Moje matka nemá páru, kdo je Luke…“; SČFI nemít o něčem ani páru) 10

Výrazy větné: (jakých je) dvanáct do tuctu („… starý chlap, jakých je dvanáct do tuctu.“; SČFI Takových je dvanáct do tuctu.) 42 zatmělo se jí před očima („Tam se jí zatmělo před očima, ţe si musela sednout…“; SČFI Zatmělo se mu před očima.) 49

159

Sladkost ţivota – obrazná vyjádření

Aktuální přirovnání: zářit jako koule mléčného skla 11 hřát jako radiátor 12 „… kaštan, který vpředu trčí do vzduchu jako špička psího čenichu.“ 12 ruce rozpaţené jako křídla 12 neustále na píď od země klouzat jako na vzduchovém polštáři 18 vlasy jako kartáč 22 „Ty oči…, ta drobná zlá očka, která se protáčejí jako dvě červeně mramorované skleněnky.“ 28 „Leţí tady jako nějaký ukřiţovaný.“ 40 prohnout se jako kopí 43 „Nad domem stálo zimní ranní slunce jako na fotce z kalendáře.“ 43 kopec, co vypadá jako ten špičatý konec citrónu 93 vypadá, jako by se právě setkala s ďáblem 101 vypadala jako malinový koláč 142 čirý jako sklo, jako blok ledu 193

Uzuální metafory: strniště přen. expr. („… s třídenním strništěm…“) 17 spektrum přen. („Široké spektrum pracovních moţností?“) 22 vypáčit přen. expr. („Mimo jiné se pokoušeli z Inge Broschekové vypáčit, jestli…“) 26 sálat přen. („… a i jinak z ní sálala sváteční radost.“) 27 špek přen. expr. („… začal si hníst špeky na břiše…“) 29 vydávit přen. expr. („‚Kdo udělal něco takového?‘ vydávila ze sebe Sabine…“) 42 fald přen. ob. SSJČ („… faldy na břiše…“) 47 náprsenka přen. SSJČ („Dvanáct králíků … jeden černý s bílou náprsenkou…“) 96 vytrubovat přen. hovor. expr. („… jak o sobě vytrubují.“) 146 horizont přen. („Zkušenost, která rozšiřuje horizont…“) 146 zhroutit se přen. („Z toho se svět nezhroutí…“) 188 přihlásit se přen. („Teď stojím na hřbitově … a [zraněná] ruka se zase přihlásila.“) 191 160

Aktuální metaforická vyjádření: „Dědečkovy prsty jsou sukovité.“ 10 polykat měsíční přísvit 12 „Teď se za ním ţene peklo.“ 16 „Existují lidé, kteří nemají vůbec ţádný kontakt se zemí. Například Clemens je takový nepřetrţitý vzduchoplavec.“ 18 „Existují lidé, kteří nemají vůbec ţádný kontakt se zemí. Například Clemens je takový nepřetrţitý vzduchoplavec.“ 18 občasné jednání se svalovým důrazem (facka) 18 zářivka nervózně blikala 23 nemá smysl tu věc oţivovat (vzpomínku) 24 praporečník váţnosti 26 červeně ţilkované skleněnky (oči) 29 cítil to celou silou svých třiapadesáti let 40 „Zatím si to vyfotím očima a uloţím v hlavě.“ 40 „Tenký mlţný závoj se snášel na vrcholek kopce za budovami.“ 41 „Nad domem stálo zimní ranní slunce…“ 43 otrávit slovy 147 „V místnosti visí husté předivo z kartografických čar.“ 241 „Někdy se ţivot skládá z vláken a vyrovnaných hromádek.“ 242 „Slunce vykrajuje chvějivé trojúhelníky do lesa.“ 245

Personifikace: „Ţlutý prcek [hrací figurka] teď čeká těsně před domečkem.“ 10 „Mlha si sedá na město…“ 23 „Mlha se kradla nahoru po kopci.“ 26 „Světlo automobilových reflektorů ohledává zem skrz padající sníh.“ 147 „Slunce vykrajuje chvějivé trojúhelníky do lesa.“ 245

Metonymická vyjádření: „Za dvěma okny se modravě mihotají televizory.“ 20

161

Hyperbola: „Bunda je z hrubé, okrově hnědé látky, co vydrţí sto let.“ 12 „Proč jsem se sem vlastně přistěhoval? Pochopitelně v průběhu oněch let našel sto nejrůznějších odpovědí…“ 22 „V zahradě několik antických soch … z nějakého materiálu, který přečká i atomovou válku.“ 189

Vyjádření ironická a sarkastická: „… vytáhne ho na rampu a naaranţuje ho – pěkná blbost.“ (pěkný iron. SSČ) 41 „… a řekl, ţe bych se měl laskavě drţet zadaných úkolů.“ 237

Básnické přívlastky: divoká jasnozřivost 16

162

Sladkost ţivota – lexémy označující proces komunikace

ätzen („salopp“ – expr., odpovídá zhruba obecné češtině): 2668 – vzdychnout 26 28 – popichovat expr. 27 erzählen: 25, 50 – vyprávět 26, 45 46 – vykládat 42 52 – pokračovat 47 fragen: 45, 56, 114 – zeptat se 42, 50, 100 48 – otázat se kniţ. 44 54 – vyptávat se 49 sich fragen: 45 – zauvaţovat 42 56 – přemýšlet 50 reden: 280 – mlít hovor. expr. (pořád mluvit; „… ustavičně mele, domácí úkoly a…“) 236 sagen: 25, 50, 53, 54, 56 – odpovědět 25, 46, 48, 48, 50 26, 45, 48 – říct 26, 42, 44 43, 55, 56 – pronést 40, 49, 50 48 – odvětit kniţ. 44 49 – opravit 45 50 – brebtat hovor. expr. 45 52 – dodat 47 68

Hochgatterer, Paulus: Die Süße des Lebens. 1. Aufl. München, Deutscher Taschenbuch Verlag 2008. 304 s. ISBN 978-3-423-21094-2.

163

53 – líčit 48 55 – vysvětlovat 49 57 – hlesnout 51 59 – říkávat 54 60 – prohlásit 54 stammeln: 25 – zajíkat se 25 43, 45 – koktat 40, 42

164

IV Příloha – interview Rozhovor s Tomášem Dimterem Uvědomujete si vyšší obsah příznakových jednotek ve Vašem překladu oproti originálu? Ano, uvědomuji. Čeština je v pouţívání příznakových výrazů mnohem barvitější neţ němčina, čehoţ rád vyuţívám. Proč té pestrosti nevyuţít? Můţeme se samozřejmě přít u konkrétních výrazů, jestli to není „trochu moc“…

Vnímáte při překládání příznakovost jednotlivých lexémů výchozího textu a do jaké míry se na ni soustředíte? Snaţíte se ji dle moţností vědomě zachovat – převést do překladu? Ano, samozřejmě vţdy vycházím (nebo se snaţím vycházet) z jejich znalosti, zároveň si uvědomuji širší moţnosti zejména mluvené češtiny. V některých případech němčina nedisponuje tolika vrstvami jako čeština.

Drţíte se v rámci překladu (zejména těchto příznakových jednotek) nějaké konkrétní teorie, či pracujete zcela intuitivně? Především je nutné poznat, v čem spočívají specifika překládaného stylu, tzn. pochopit autorův styl. Snaţím se vnímat příznakové jednotky v kontextu, tzn. jsem schopen překládat stejné výrazy v závislosti na jejich výskytu odlišně. Vcítění do textu, kontextu a četné konzultace s autorem (kdyţ si nejsem jist stylem, konzultuji s autorem, a to i problematiku příznakovosti) pomáhají při překladu.

Ovlivnila podle Vás nějak výslednou příznakovost daných překladů samotná zakázka nakladatelství? Nikdy. Vţdy se opírám o text a jeho pochopení (nebo nepochopení). Nakladatelství mi nikdy do textu nezasahovala a neovlivňovala mě ve volbě příznakových výrazů. Plně se spolehla na mě a redaktora/y, kteří se mnou na překladech spolupracují. 165

V Příloha – interview Rozhovor s Petrem Štědroněm Uvědomujete si vyšší obsah příznakových jednotek ve Vašem překladu oproti originálu? Jistě, to připouštím. Většinou se snaţím příznaková slova převést tak, aby odpovídala originálu, ale často to nejde, protoţe musím vzít v potaz další okolnosti: moţnosti češtiny, úzus atd. Korektoři mi v těchto případech mnohdy zasahují do textu.

Vnímáte při překládání příznakovost jednotlivých lexémů výchozího textu a do jaké míry se na ni soustředíte? Snaţíte se ji dle moţností vědomě zachovat – převést do překladu? Tento jev vnímán. Snaţím se ji zachovávat. Problematické bývají idiomy, mnohdy je nelze přeloţit tím samým idiomem do češtiny, v daném kontextu pak hledám nová řešení.

Drţíte se v rámci překladu (zejména těchto příznakových jednotek) nějaké konkrétní teorie, či pracujete zcela intuitivně? Pracuju intuitivně. Při kaţdém problému se zamýšlím nad tím, jak by to mohlo v češtině nejlépe fungovat. Hledám adekvátní výraz, aby daná věta fungovala stejně jako v originálním textu.

Ovlivnila podle Vás nějak výslednou příznakovost daných překladů samotná zakázka nakladatelství? Ne, s tím jsem se nesetkal. Občas se o něčem přeme s redaktorem, naposled to bylo přechylování jmen do češtiny. Jinak mi nikdo nic necenzuruje, nic nedoporučuje. Předpokládají, ţe to přeloţím podle nejlepšího svědomí.

166