(PLO) PLATNOST TEXTOVÁ ČÁST

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. Lab., pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST (PLO)

PLATNOST 1998 - 2017

TEXTOVÁ ČÁST

HRADEC KRÁLOVÉ 1998

PLO 23 - Podkrkonoší

Obsah

OBSAH: 1. ÚVOD 2. VYHOTOVENÍ OPRL A VYMEZENÍ HRANIC ( + barevná mapa) 2.1. Organizace pověřena vyhotovením 2.2. Platnost OPRL a časový plán vyhotovení 2.3. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL 2.4. Výstupy OPRL 2.5. Vymezení hranice (PLO) a její výměra

3. ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE 3.1. Kompetence státní správy lesů v oblasti 3.2. Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti 3.3. Seznam katastrů zasahujících do oblasti podle okresů

4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI 4.1. Poměry geomorfologické a hydrografické 4.2. Poměry klimatické 4.3. Poměry geologické a pedologické 4.3.1. Geologie 4.3.2. Pedologie 4.4. Floristické poměry 4.5. Zhodnocení a typizace růstových podmínek (biogeografická diferenciace) 4.5.1. Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL 4.5.2. Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů 4.5.2.1. Lesní vegetační stupně 4.5.2.2. Soubory lesních typů 4.5.3. Zhodnocení původních lesních společenstev 4.5.4. Typologické zkusné plochy - rozbor podmínek prostředí 4.5.5. Problematika revize typologického mapování v rámci OPRL 4.5.6. Mapa, přehled a charakteristiky lesních typů (LT) 4.5.7. Převod SLT na skupiny typů geobiocénů a ukázkové přirozené porosty 4.5.8. Předpokládané změny klimatu a jejich vliv na rozšíření dřevin a na lesní prostředí 4.5.9. Antropicky podmíněné změny prostředí 4.5.10. Historicky doložené rozšíření smrku a dalších dřevin

5. ÚDAJE O STAVU LESA, HISTORICKÉM VÝVOJI, DOSAVADNÍM HOSPODAŘENÍ A MAJETKOVÝCH POMĚRECH 5.1. Historický vývoj hospodaření v oblasti 5.1.1. Vývoj lesního hospodářství 5.1.2. Vývoj hospodářské úpravy 5.1.3. Dřevinná skladba, zalesňování a původ semene 5.1.4. Diferencované způsoby hospodaření 5.2. Údaje o stavu lesa 5.2.1. Zastoupení dřevin 5.2.2. Zastoupení věkových stupňů 5.2.3. Zásoba, zakmenění, přírůsty 5.2.3.1. Porostní zásoby 5.2.3.2. Rozbor vývoje očekávaných porostních zásob na další období 5.2.3.3. Přírůstové poměry v oblasti 5.2.4. Zastoupení porostních typů 5.3. Dosavadní hospodaření v oblasti 5.4. Majetkové a organizační členění 5.4.1. Historický vývoj majetkových poměrů 5.4.2. Organizační členění LČR v oblasti 5.4.3. Organizační členění KRNAP v oblasti 5.4.4. Přehled větších vlastníků, obcí a fyzických osob 5.4.5. Celkový podíl jednotlivých skupin vlastníků na výměře

6. FUNKCE LESŮ, JEJICH PŘEKRYVY, STŘETY ZÁJMŮ A KATEGORIZACE LESŮ V OBLASTI 6.1. Rámcové stanovení funkčního potenciálu lesů 6.1.1. Funkce produkční a její výhled 6.1.1.1. Produkční potenciál stanovištní - fiktivní 6.1.1.2. Růstové poměry podle četnosti bonit (AVB) u representativních porostních typů 6.1.1.3. Produkční potenciál výhledový - aktuální 6.1.2. Funkce mimoprodukční 6.1.2.1. Funkce půdoochranná 6.1.2.2. Funkce vodní 6.1.2.3. Funkce ekologicko-stabilizační 6.1.2.4. Funkce ochrany přírody 6.1.2.5. Funkce krajinotvorná 6.1.2.6. Funkce reprodukční 6.1.2.7. Funkce zdravotně rekreační 6.1.2.8. Funkce provozování myslivosti 6.2. Přehled funkcí a veřejných zájmů deklarovaných zejména prostřednictvím kategorizace lesů a jejich výhled 6.2.1. Lesy ochranné 6.2.1.1. Kategorie lesů ochranných 6.2.2. Lesy zvláštního určení 6.2.2.1. Lesy zvláštního určení „ ze zákona“ 6.2.2.2. Lesy, které lze zařadit do lesů zvláštního určení 6.2.3. Jiné deklarované veřejné zájmy 6.2.3.1. Objekty státní pozorovací sítě Českého hydrometeorologického ústavu 6.2.3.2. Přírodní parky  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

4 5 5 5 5 5 5

7 7 8 9

10 10 11 13 13 14 15 15 15 16 16 17 18 20 29 29 36 41 42 42

44 44 44 44 45 46 48 48 50 51 51 54 55 57 59 63 63 66 67 67 68

70 70 70 70 71 71 72 72 72 74 75 75 76 82 84

85 85 85 86 86 88 102

2

Obsah


6.2.3.3. Hodnotné části lesa 6.2.3.4. Archeologická naleziště a kulturní památky 6.2.4. Souhrn členění lesů v oblasti podle kategorií lesa 6.3. Přehled překryvu funkcí a střetu zájmů 6.3.1. Překryvy účelovosti lesů 6.3.2. Prioritní funkce lesa v rámci překryvů 6.3.3. Střety zájmů na lesní půdě v oblasti

7. OCHRANA LESA 7.1. Rozbor ohrožení lesů imisemi a dalšími škodlivými činiteli 7.1.1. Imisní poškození porostů 7.1.1.1. Stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí 7.1.1.2. Ekologická charakteristika a vylišení pásem ohrožení v oblasti 7.1.1.3. Charakteristika jednotlivých stupňů poškození lesních porostů v důsledku působení imisí a ostatních negativních civilizačních faktorů 7.1.1.4. Přehled o imisním zatížení oblasti a největších imisních zdrojích 7.1.1.5. Zhodnocení poškození porostů imisemi 7.1.2. Abiotičtí činitelé (vítr, sníh, námraza, sucho) 7.1.2.1. Zhodnocení historického vývoje škodlivých činitelů 7.1.2.2. Zhodnocení vývoje škodlivých činitelů v období posledních 20 let 7.1.3. Poškození porostů zvěří 7.1.3.1. Přehled o výskytu spárkaté zvěře a porovnání NKS a skutečných stavů JKS 7.1.4. Kalamitní škůdci - podkorní a listožraví 7.1.4.1. Historický výskyt kalamitních škůdců 7.1.4.2. Výskyt škůdců v posledním období 7.1.4.3. Vliv škůdce na současný zdravotní stav lesa 7.1.5. Ostatní škodliví činitelé 7.2. Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa 7.2.1. Návrh opatření v lesích ohrožených imisemi 7.2.2. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených abiotickými činiteli 7.2.2.1. Návrh opatření proti větru 7.2.2.2. Výchova lesních porostů 7.2.2.3. Obnova porostů 7.2.3. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených kalamitními škůdci 7.2.4. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených zvěří 7.3. Vliv předpokládané změny klimatu na ohrožení porostů

8. DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA 8.1. Současné zpřístupnění 8.1.1. Dopravně nepřístupné lokality 8.2. Vymezení transportních segmentů, zpřístupnění lesa 8.2.1. Vymezení transportních segmentů 8.2.2. Návrh zpřístupnění lesa v oblasti 8.2.3. Přehled modelového, skutečného stavu a výhledu 8.3. Návrh limitujících těžebně-dopravních technologií na úrovni: transportní segment-hospodářský soubor 8.4. Soupis místních zdrojů stavebních materiálů

9. HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY, ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ A RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ 9.1. Vymezení hospodářských souborů 9.1.1. Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů 9.1.2. Zastoupení cílových hospodářských souborů 9.2. Růstové podmínky cílových hospodářských souborů 9.3. Základní hospodářská doporučení 9.4. Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS 9.5. Rámcové směrnice hospodaření pro HS 9.5.1. Principy tvorby porostních směsí 9.5.2. Modely výchovy lesních porostů podle jednotlivých dřevin 9.5.3. Modely výchovy smrkových porostů podle HS a ohrožení abiotickými činiteli 9.5.4. Hospodářská opatření pro omezení vlivu případné změny klimatu 9.5.5. Předpoklady trvale udržitelného hospodaření 9.5.6. Struktura rámcových směrnic hospodaření podle cílových HS 9.5.7. Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení podle subkategorií

10. ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI 10.1. Stanovištní podmínky 10.2. Věková skladba 10.3. Druhová porostní skladba 10.4. Porostní výchova 10.5. Opatření ochrany lesa proti bořivému větru a příprava komplexů lesních porostů k obnově 10.6. Příprava porostů k obnově a zejména k přirozené obnově 10.7. Obnova porostů 10.8. Rekapitulace hospodářskoúpravnických údajů 10.9. Základní cílová druhová skladba, prostorové rozmístění dřevin

11. TECHNICKÁ ZPRÁVA 12. PŘEHLED LITERATURY 13. PŘÍLOHY

3

102 102 103 104 104 105 105 105 106

108 108 109 109 110 110 112 116 116 116 118 118 118 120 120 120 121 121 122 122 122 122 122 123 123 124 125

128 128 129 129 129 130 131 132 134

136 136 137 137 138 142 144 146 147 147 149 150 151 153 184

196 196 196 196 197 198 199 200 201 201

203 204 205

 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ


Úvod

1. ÚVOD O b l a s t n í p l á n y r o z v o j e l e s ů ( O PR L ) j s o u m e to d i c k ý m n á s tr o j e m s tá tn í l e s n i c k é p o l i t i k y a d o p o r u č u j í z á s a d y h o s p o d a ř e n í v l e s íc h ( z á k o n č . 2 8 9 / 1 9 9 5 S b . , § 2 3 , o d s t . 1 ) . Stanoví pro přírodní lesní oblasti rámcové zásady hospodaření. Jsou podkladem p r o o b l a s t n ě d i f e r e n c o v a n é u p l a tň o v á n í s t á t n í l e s n i c k é p o l i t i k y a r á m c o v ý m d o p o r u č e n í m pro zpracování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov (vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., § 1, odst. 1). Vyhotovují se ve smyslu § 23, odst. 1-4 zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o z m ě n ě a d o p l n ě n í n ě k te r ý c h z á k o n ů ( l e s n í z á k o n ) . Podrobnosti stanoví vyhláška MZe ČR č. 83/1996 Sb. ze dne 18. 3. 1996 (uvedená ve Sbírce zákonů č. 28/1996 ze dne 19. 4. 1996 ) o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Př i t v o r b ě O P R L b y l y u p l a t n ě n y „ Z á k l a d n í p r i n c i p y s tá t n í l e s n i c k é p o l i t i k y “ schválené v usnesení vlády ČR č.249 11.5. 1994, dále zásady trvale udržitelného hospodaření v lese a konečně zásady předběžné opatrnosti z předpokládané změny klimatu. Na základě „ Rozhodnutí ministerstva zemědělství“ č. j. 2671/96-1000 ze dne 30. 12. 1996 o vymezení základního předmětu činnosti Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem (ÚHÚL), byl ÚHÚL pověřen v bodě č. 6 tohoto „Rozhodnutí“ vyhotovením oblastních plánů rozvoje lesů a jejich následnou aktualizací. Ústředí ÚHÚL vypracovalo pro postupné zpracování OPRL harmonogram na období 1996 – 2001 s tím, že zpracování OPRL bude v předstihu před vyhotovením nových lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. Jednotlivé pobočky ÚHÚL vyhotoví OPRL v obvodu své působnosti. Za zpracování každé PLO byla určena odpovědná pobočka ÚHÚL (garant za PLO).


4

Organizačně správní údaje


2. VYHOTOVENÍ OPRL PRO PLO 23 - PODKRKONOŠÍ A VYMEZENÍ HRANIC

2. 1. Organizace pověřena vyhotovením Za zpracování OPRL pro PLO 23 je odpovědná (garant) pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Hradec Králové, Veverkova 1335, 500 02 Hradec Králové 2, spolupracující pobočka na malé části PLO je pobočka ÚHÚL v Jablonci nad Nisou, Jungmannova 10, 466 01 Jablonec nad Nisou. Odpovědným pracovníkem za zpracování je Ing. Bohuslav Málek (zástupce ředitele pobočky ÚHÚL Hradec Králové)

2. 2. Platnost OPRL a časový plán vyhotovení OPRL se zpracovává na celé ploše lesů v PLO a má platnost od 1.1.1998 do 31.12.2017. ÚHÚL Brandýs n. L. vypracoval v dubnu 1996 Metodiku pro vyhotovení OPRL, která byla schválena OLH MZe. Odbor státní správy lesů a myslivosti svolal na 17. 12. 1996 základní šetření, které se konalo v budově ministerstva. Pobočka ÚHÚL Hradec Králové vypracovala k základnímu šetření zprávu, která je nedílnou součástí základního protokolu k vyhotovení OPRL, který byl sepsán dne 17. 12. 1996 a je závazným dokumentem pro zpracování OPRL pro PLO č. 23.

2. 3. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL V intencích § 1, odst. 3 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. byl ve Věstníku ministerstva zemědělství č. 2, ročník 1996 vyhlášen záměr vypracovat oblastní plán pro PLO č. 23 a byl stanoven termín, do kdy mohou dotčené právnické a fyzické osoby uplatnit své připomínky k jeho zpracování. Tento termín byl do 31. 7. 1996. Do stanoveného termínu reagoval na výzvu pouze Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Jíloviště – Strnady, který uplatnil své připomínky v průběhu zpracování OPRL. Byly řešeny otázky genových zdrojů na podkladě materiálů zpracovaných VÚLHM Jíloviště – Strnady.

2. 4. Výstupy OPRL Výstupem OPRL jsou mapy vyhotovené v analogové formě a v digitální formě s případným následným tiskem analogových výstupů. Předpokládá se šíření map v mediální podobě (disketa, streamer). Dalším výstupem jsou grafické a tabelární přehledy a tato textová část, která je sestavena v členění dle § 1. odst. 5 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.

2. 5. Vymezení hranice (PLO) a její výměra Rámcový popis hranice přírodní lesní oblasti je uveden v příloze č. 1 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. Podrobný popis: Hranice lesní oblasti probíhá od mostu přes Labe v J a r o m ě ř i jižním až jihozápadním směrem po státní silnici I. tř. přes Č e r n o ž i c e do H o l o h l a v , za nimi se stáčí na západ po místní silnici směrem k Rodovu a dále pokračuje k R a č i c í m n a d T r o t i n o u . U Račic nad Trotinou se napojuje na železniční trať Smiřice - Hněvčeves. Posléze však opět přechází na silnici k Vrchovnicím. Jižně od Vrchovnic však pokračuje severozápadním směrem po silnici d o C e r e k v i c e n a d B y s tř i c í a dále přes T ř e b o vě ti c e a J e ř i c e d o H o ř i c . Z Hořic pokračuje po silnici I. tř. severozápadním směrem n a B í l s k o , H o l o v o u s y d o O s t r o m ě ř e a d á l e p ř e s K o n e c c h l u m í d o Ú l i b i c . Po silnici směřuje na severozápad a přes Studeňany a Sedličky se stáčí do Jičína. V J i č ín ě se hranice PLO obrací k severu až severozápadu a pokračuje po silnici I. tř. přes Po d ů l š í , Kn ě ž n i c e , L i b u ň d o Ú j e z d a p o d T r o s k a m i . Zde přechází na silnici II. tř. a severovýchodním směrem pokračuje přes S e m i n o v u L h o t u n a L i š č í Ko tc e a odtud podél severozápadní hranice lesního komplexu do K ř e č o vi c a dále k severu přes zemědělskou půdu do T a to b i t. Zde se hranice otáčí k severozápadu a pokračuje po silnici na L e s t k o v , K o b e r o v y , V r a n o v é , F r ý d š t e j n , S e s t r o ň o v i c e a B e z d ě č ín . Hranice pokračuje severozápadním směrem přes B a d o ň o v i c e , přechází železniční trať Turnov - Liberec v H o d k o v i c í c h n a d M o h e l k o u a dále západně po silnici a hranici lesa na Ž ď á r e k , J a vo r n ík a pokračuje východním směrem na J e ř m a n i c e . Odtud směrem severovýchodním až východním prochází lesním komplexem po severní hranici porostů do K o k o n í n a , p ř e s M a r š o v s k ý k o p e c d o D o l n í Č e r n é S t u d n i c e . Odtud pokračuje jihovýchodním směrem po silnici na H u ť , po hranici lesního

5




porostu a posléze po silnici na Z b ytk y a dále severovýchodním směrem přes V e l k é H a m r y d o T a n v a l d u a Š u m b u r k a n a d D e s n o u a severním směrem d o Př í c h o v i c . V Příchovicích se otáčí hranice k jihovýchodu a pokračuje po silnici na R e j d i c e a dále po (hranici KRNAPu) přes Havírnu na silnici I. tř. k Hranicím. Odtud po silnici I. tř. jižním směrem na křižovatku silnic v D o l n í R o k ytn i c i a dále po silnici východním směrem přes R o k y t n i c i n a d J i z e r o u , H o r n í R o k y t n i c i d o R o k ytn a . Zde se hranice otáčí k jihu a prochází v katastrálních územích H e j l o v, H o r n í D u š n i c e , J e s tř a b í v K r k o n o š í c h , V í t k o v i c e , B e n e c k o , M r k l o v , Ž a l ý , H o ř e j š í V r c h l a b í , D o l n í D v ů r , H o r n í L á n o v , napojuje se na třetí zónu KRNAPu a pokračuje na Č e r n ý D ů l , S v o b o d u n a d Ú p o u . Ve Svobodě nad Úpou se stáčí jihovýchodně do M l a d ý c h Bu k ů po železniční trati Svoboda nad Úpou Trutnov. Z Mladých Buků se stáčí na severovýchod po silnici do Bys t ř i c e , pak východním směrem komplexem lesa do Ba b í, a dále jihovýchodně na L i b e č , V o l e t i n y a ž d o P o ř íč í na silnici Trutnov Úpice. Po této silnici hranice pokračuje jižním až jihovýchodním směrem přes B o h u s l a v i c e n a d Ú p o u , Su c h o vr š i c e d o Ú p i c e . Z Úpice vede po silnici východním až jihovýchodním směrem p ř e s B a t ň o v i c e , R t y n i v P o d k r k o n o š í , H o r n í K o s t e l e c , Z b e č n í k d o H r o n o v a , kde přechází na ř e k u M e tu j i , po ní pokračuje jižním směrem k hraničnímu přechodu v B ě l o v s i . a d á l e p o M e t u j i v N á c h o d ě z náhonu ve Starém Městě přechází na silnici I. tř. a jihozápadním směrem vede po této silnici postupně přes Vys o k o v, Českou Skalici, Dolany do Jaroměře Př e s n á h r a n i c e P L O b u d e p o d c h y c e n a v d i g i t á l n í p o d o b ě t a k , a b y b y l a z a j i š t ě n a n á v a z n o s t n a s o u s e d n í P L O . H r a n i c e P L O b y l a v e d e n a p o i d e n t i f i k o v a te l n ý c h h r a n i c í c h (katastrované cesty, parcely). P L O 2 3 - P o d k r k o n o š í m á p l o c h u : 54 834 ha p o r o s t n í p ů d y; 56 227 ha l e s n í p ů d y 9 2 % ve V č r e g i o n u , 8 % v S č r e g i o n u . V P L O 2 3 s e n e vys k yt u j í vo j e n s k é l e s y. Př i b l i ž n á k a t a s t r á l n í r o z lo h a P L O 2 3 č i n í : cca 184 580 ha Lesnatost oblasti činí:

PLO 23 sousedí: PLO PLO PLO PLO PLO PLO

21 22 24 26 17 18

cca 30 %

Jizerské hory (na severu) Krkonoše (na severu) Sudetské mezihoří (na severovýchodě) P ř e d h o ř í O r l i c k ý c h h o r ( n a vý c h o d ě ) Polabí (na jihu) Severočeská pískovcová plošina a Český ráj (na západě)


6



3. ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE 3.1. Kompetence státní správy lesů v oblasti (kvalifik. odhad) MZe MŽP (KRNAP) ÚO Hradec Králové ÚO Ústí nad Labem OkÚ Hradec Králové Jičín Náchod Semily Trutnov Jablonec nad N. Liberec

97% 3% 91,8% 8,2% 1,7% 17,4% 11,4% 24,5% 36,8% 7,8% 0,4%

I. Ministerstvo zemědělství (MZe) • • • • •

je ústředním orgánem státní správy lesů s výjimkou lesů v Národním parku Krkonoše (KRNAP) dle § 49, odst. 1. zákona č. 289/1995 Sb. kompetence jsou stanoveny § 49 odst. 2. zákona č. 289/1995 Sb. u OPRL je zadává a schvaluje u lesních hospodářských plánů (LHP) a jejich změn je schvaluje pro lesy o výměře nad 1000 ha prostřednictvím územních odborů MZe v PLO je působnost územních odborů (ÚO): a) Hradec Králové (pro většinu území PLO) b) Ústí nad Labem ( v okrese Jablonec nad Nisou a Liberec)

II. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) • • • •

je ústředním orgánem státní správy ve věcech lesního hospodářství národních parků dle § 47, odst. 3. zákona č. 289/1995 Sb. ve smyslu § 79, odst. 2, písmeno i) zákona 114/1992 Sb. vykonává vrchní státní dozor v lesním hospodářství dle § 52 zákona č. 289/1995 Sb. schvaluje LHP a jeho změny v území KRNAP a jeho ochranného pásma v PLO je působnost územních odborů (ÚO): a) pro královehradeckou oblast b) pro libereckou oblast (v okrese SM, JN a LB)

III. Česká inspekce životního prostředí • •

Působnost inspekce je určena zákonem ČNR č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa a zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. v PLO je působnost oblastních inspektorátů: a) Hradec Králové b) Liberec (SM, JN, LB)

IV. Okresní úřady (OkÚ): Do PLO zasahuje území několika okresních úřadů, které vykonávají státní správu lesů v hranicích své územní působnosti, tj. včetně lesů v národním parku a jeho ochranném pásmu. Ve Vč regionu to jsou: • OkÚ Hradec Králové (HK) 1,7 % • OkÚ Jičín (JC) 17,4 % • OkÚ Náchod (NA) 11,4 % • OkÚ Semily (SM) 24,5 % • OkÚ Trutnov (TU) 36,8 % Ve Sč regionu • OkÚ Jablonec n. N. (JN) 7,8 % • OkÚ Liberec (LB) 0,4 % Kompetence OkÚ je dána § 48 zákona č. 289/1995 Sb. Schvalují plány pro lesy o výměře do 1000 ha a povolují jejich změny a zajišťují zpracování osnov pro zařizovací obvody. 7




3.2. Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti Ministerstvo životního prostředí Správa Krnap Správa CHKO Jizerské hory Okresní úřady - okres Hradec Králové - okres Náchod - okres Jičín - okres Semily - okres Trutnov - okres Jablonec n. N. - okres Liberec

100% 15% 1% 2% 5% 23% 24% 26% 3% 1%

I. Ministerstvo životního prostředí • • •

je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody, kompetence jsou stanoveny v § 79 zákona č. 114/1992 Sb. v PLO je působnost územních odborů (ÚO): a) pro královehradeckou oblast b) pro libereckou oblast (okresy SM, JN a LB) pro OPRL je podmínkou schválení závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin (§ 23, odst.1 zákona č. 289/1995 Sb.) K této problematice dalo MŽP – odbor ochrany přírody své vyjádření. Toto vyjádření pro PLO 23 bylo rozpracováno do příslušných kapitol OPRL, zejména do rámcových směrnic hospodaření.

II. Česká inspekce životního prostředí • • •

Orgánem státní správy ochrany přírody je také Česká inspekce životního prostředí dle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., § 80. Působnost inspekce životního prostředí je určena zákonem č. 114/1992 Sb. a zákonem ČNR č.282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa. v PLO je působnost oblastních inspektorátů: a) Hradec Králové b) Liberec (SM, JN,LB)

III. Správa Krkonošského národního parku Státní správu v ochraně přírody a krajiny vykonává na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma Správa krkonošského národního parku, Dobrovského 3, 543 01 Vrchlabí 1. (SM,TU,JN) IV. Správa Chráněné Krajinné oblasti (CHKO) Jizerské hory V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jizerské hory vykonává státní správu Správa CHKO Jizerské hory se sídlem v Liberci. Správy CHKO vykonávají státní správu na úseku ochrany přírody na území CHKO a jejich ochranných pásem. (JN) V. Okresní úřady Mimo území KRNAP, CHKO a jejich ochranných pásem pro území své působnosti vykonávají státní správu v ochraně přírody okresní úřady – referáty životního prostředí (RŽP). VI. Obecní úřady Obce, které mají vymezené kompetence dle § 76 zák. ČNR č. 114/1992 Sb.


8



3.3. Seznam katastrů zasahujících do oblasti podle okresů Okres

Severočeský

Liberec

Východočeský

184 580 ha Region

Semily

Hodkovice n.M.(č.) Javorník u D.M.(č.)

Jablonec Alšovice n. Nisou Besedice (č.)

Jičín

Trutnov

Náchod

Hradec Králové

Rozloha ha 805 0,4 %

Katastrální území

Bezděčín u J. (č.) Bohdalovice Bratříkov Bzí u Žel. Brodu Dalešice u J.n.N. Držkov Benecko (č.) Benešov u Semil Bělá u St. Paky Bitouchov u Sem. Bitouchov u Ves. Bořkov Bozkov Bradlecká Lhota Bratrouchov Bukovina u Čisté Buřany Bystrá n. Jizerou Čikvásky Čistá u Horek Dol. Rokytnice(č.) Dolní Sytová Dolní Štěpanice Bezník Bělá u Pecky Bílsko u Hořic(č.) Boháňka Borek u Miletína Brdo Brtev Březovice Bukovina u Pec. Cerekvice n.Bys.(č.) Cidlina Černín u Lukavce Červ. Třemešná Česká Proseč Dílce (č.) Dobeš Dolní Javoří Arnultovice Babí (č.) Batňovice (č.) Bílá Třemešná Bílé Poličany Bohuslavicen.Ú.(č.) Bojiště u Trut. Bolkov (č.) Borovnice u St.P. Borovnička Brusnice Čermná v Krk. Černá Hora v K.(č.) Černý Důl (č.) Čistá v Krk. (č.) Debrné u Mostku Dolní Branná Dolní Brusnice Dolní Kalná Dolní Lánov Dolní Nemojov Babí u Náchoda Běloves (č.) Brod n. Labem Brzice Čáslavky (č.) Červená Hora Červ. Kostelec Čes. Skalice (č.) Dolany u Jar.(č.) Dol. Radechová Harcov Heřmanice n. L. Horní Dolce Černožice n.L.(č.) Habřina

Jeřmanice (č.) Petrašovice (č.)

Radoňovice (č.) Rašovka (č.)

Šimonovice (č.) Záskalí (č.)

Frýdštejn (č.) Haratice Hors.Kamernice Hrubá Horka Huť (č.) Chlístov u Ž. Br. Jílové u Držkova Jirkov u Žel. Br. Františkov v Kr.(č.) Háje n. Jizerou Helkovice Holenice Horka u St. Paky Horní Branná Hor. Dušnice (č.) H. Rokytnice (č.) Horní Sytová Horní Štěpanice Hořensko Hrabačov Chlum pod Táb. Chuchelna Jablonec n. Jiz. Jesenný Jestřabí v K. (č.) Dolní Nová Ves Doubrava Dřevěnice (č.) Heřmanice n.P. Holovousy (č.) Horní Javoří Horní Nová Ves Hořice v Podkr.(č.) Hřídelec Chloumek u Hoř. Chlum u Hořic Choteč u L.B. Chroustov u Mil. Chvalina (č.) Jeřice (č.) Jičín (č.) Jinolice (č.) Dolní Olešnice Dolní St. Buky Dolní St. Město Dolní Vlčkovice Dolní Žďár Doubravice u Dv.K. Dubenec Dvůr Král. n. L Fořt Hajnice Havlovice Hertvíkovice Horní Brusnice Horní Dehtov Horní Kalná Horní Lánov (č.) Horní Nemojov Horní Olešnice Horní St. Buky Horní St. Město Horní Vlčkovice Hor. Kostelec (č.) Hor. Radechová Horní Rybníky Hořenice Hořičky Hronov (č.) Hustířany Chlístov u Hořiček Chvalkovicev Čech Jaroměř (č.) Jezbiny (č.) Kleny (č.) Krabčice Holohlavy (č.) Hoříněves (č.)

Jistebsko (č.) Koberovy (č.) Kokonín (č.) Lhotka u Zl. Ol. Líšný Loužnice Maršovice u J.n.N. Mukařov u J.n.N. Jilemnice Košťálov Kotelsko Košov Kruh Křečovice p.Tr.(č.) Křižlice Kundratice Lestkov p. K. (č.) Levín. Olešnice Lhota Komárov Libštát Loktuše (č.) Lomnice n. Pop. Martinice v Krk. Mrklov (č.) Mříčná Jivany Kal Kameniceu Kon.(č.) Karlov u Roškop. Kbelnice u Jič.(č.) Kněžnice (č.) Konecchlumí (č.) Kovač (č.) Krsmol Kumbur. Újezd Lány u Lázní Běl. Lázně Bělohrad Lháň Lhota u Pecky Libuň (č.) Libonice (č.) Lukavec u Hořic Horní Žďár Hořej.Vrchlabí (č.) Hostinné Hrádeček Hřibojedy Huntířov Hvězda Chotěvice Choust. Hradiště Jánské Lázně (č.) Javorník v Krk. Kalná Voda (č.) Kašov Kladruby u Koh. Klášterská Lhota Kocbeře Kocléřov Kohoutov Komárov u Dv.Kr. Kuks Kunčice n.Lab. Kramolna Křižanov u Mezilečí Lhota za Čer. K. Lhota p. Hořičk. Lhotky Litoboř Malá Bukovina Malé Poříčí (č.) Malá Skalice (č.) Mezilečí Měst. Kramolna Miskolezy Náchod (č.) Jeřičky Lužany n.Trotinou

Pelíkovice (č.) Plavy Příchovice u K.(č.) Pulečný Radčice Rádlo (č.) Rejdice (č.) Rychnov u J.n.N. Nedaříž Nedvězí u Sem. Nová Ves n.Pop. Paseky n. J. (č.) Peřimov Ploužnice p. Táb. Podlužice Pohoří u Struž. Poniklá Příkrý Přívlaka Rokytno n.J. (č.) Roprachtice Roudnice v Kr. (č.) Rovensko p.Tr.(č.) Rovnáčov Roztoky u Jil. Lužany u Jič.(č.) Miletín Mlázovice Nová Paka Ostroměř (č.) Pecka Podh. Újezd (č.) Podůlší (č.) Prostř. Nová Ves Přibyslav u N.P. Pustá Proseč Radim u Jič. (č.) Radkyně Roškopov Rohoznice u Hoř. Sobčice (č.) Soběraz (č.) Kyje u Hajnice Lanžov Libeč (č.) Libňatov Libotov Lipnice u Dv.Kr. Litíč Maršov u Úpice Merklov (č.) Mladé Buky (č.) Mostek Nesyta Nové Lesy Nový Nemojov Oblanov Pilníkov I. Pilníkov II. Pilníkov III. Podhůří-Harta Poříčí u Trut.(č.) Prosečné Neznášov Olešnice u Č.Kost. Pavlišov Posadov Proruby Ratibořice u Č.Skal. Rožnov Rtyně Řešetova Lhota Semonice (č.) Slatina n. Úpou Slavíkov u Nách. Slotov Račice n. Trot.(č.) Rodov (č.)

.

Skuhrov u Žel.Br. Sněhov Stanový Střevelná Šumburk n.D. (č.) Velké Hamry (č.) Vlastibor u Ž. Br Vranové 1.díl (č.) Roztoky u Sem. Rváčov Rybnice Semily Sklenařice Slaná Smrčí u Semil Spálov u Semil St. Ves u Vys.n.J. Stromkovice (č.) Stružinec u L.n.J. Studenec u Horek Svojek Syřenov Škodějov Tample Tatobity (č.) Staňkov u Pecky Stará Paka Stav Studeňany (č.) Studénka u N.Paky Stupná Svatoján. Újezd Šárovcova Lhota Śtikov Tetín Těšín Třebovětice (č.) Tužín Uhliře Úbislavice Úhlejov Újezd p.Tros. (č.) Prostř. Lánov Prostř. Olešnice Prostř. St. Buky Přední Ždírnice Radeč Rtyně v Podkrk.(č.) Rudník Sedlec u Lanž. Sklenařovice (č.) Slemenov Podkrk. Souvrať Stanovice u Kuk. Starobuc.Debrné Starý Rokytník Střítež u Trut. Studenec u Trut. Suchovršice (č.) Svoboda n.Ú. (č.) Sylvárov Trotina Trutnov St.Město n.M.(č.) Starkoč u Vysokova Stolín Střeziměřice Studnice u Nách. Světlá u Hořiček Svinišťany (č.) Trtice n. Oleš. Trubějov Újezdec u Hořiček Velká Bukovina Velichovky Velké Poříčí (č.) Vrchovnice (č.) Želkovice (č.)

Vranové 2.díl (č.) Vrát Vrkoslavice (č.) Zásada (č.) Zl. Olešnice nav. Zl. Olešnice sem. Železný Brod

14 366 7,8 %

Tříč Tuháň u Stružin. Valteřice v Krk. Vesec p. K. (č.) Veselá u Semil Víchová n. Jiz. Víchovská Lhota Vítkovice v Krk.(č.) Vysoké n. Jiz. Záhoří u Semil Zálesní Lhota Žďár u Kumbur. Žďár u St. Paky Želechy Žernov (č.) Žlábek

45 273 24,5 %

Úlibice (č.) Ústí u St.Paky Valdice (č.) Valdov Vidochov Vidonice Vojice (č.) Votuz Vrchovina Vřesník u Tetína Zámezí Zboží u N. Paky Želejov Železnice

32 121 17,4 %

Třebihošť Úpice (č.) Velký Vřešťov Verdek Vestřev Vilantice Vlčice u Trut. Volanov Voletiny (č.) Vrchlabí Zadní Ždírnice Záboří u Dv. Kr. Zábřezí Zálesí u Dv. Kr. Zboží u Dv. Kr. Zdobín Zlatá Olešnice (č.) Zvičina Žíreč Městys Žíreč ves Žírecká Podstráň Vel.Třebešov (č.) Vestec u Hořiček Vestec u Jaroměře Všeliby Vysokov (č.) Zaloňov Zábrodí Zájezd u Č.Sk. (č.) Zbečník (č.) Zlíč Žernov u Č. Skal.

67 915 36,8 %

Žíželeves

20 988 11,4 %

3 112 1,7 %

Poznámka: (č.) = část katastru

9



Přírodní podmínky oblasti

4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI 4.1. Poměry geomorfologické a hydrografické Typ oblasti: heterogenní pahorkatina - vrchovina - hornatina; Členění: podle (Demek,J. a kol.: Hory a nížiny, Zeměpisný lexikon ČSR. Academia 1987) do oblasti zasahují: IV.Krkonošsko-jesenická soustava (Sudetská soustava): IVA. Krkonošská podsoustava (Západní Sudety): IVA-3.Ještědsko-kozákovský hřbet: IVA-3B.Kozákovský hřbet: IVA-3B-a.Komárovský hřbet IVA-3B-b.Holenická pahorkatina IVA-3B-c.Táborský hřbet IVA-8.Krkonošské podhůří: IVA-8A.Železnobrodská vrchovina: IVA-8A-a.Bozkovská vrchovina IVA-8A-b.Rychnovská kotlina IVA-8A-c.Vysocká hornatina IVA-8B.Podkrkonošská pahorkatina: IVA-8B-a.Lomnická vrchovina IVA-8B-b.Staropacká vrchovina IVA-8B-c.Novopacká vrchovina IVA-8B-d.Hostinská pahorkatina IVA-8B-e.Trutnovská pahorkatina IVA-8B-f. Mladobucká vrchovina IVA-8B-g.Vlčická kotlina IVA-8B-h.Rtyňská brázda IVA-8C.Zvičinský a kocléřovský hřbet: IVA-8C-a.Zvičinský hřbet IVA-8C-b.Kocléřovský hřbet (Liščí) IVB.Orlická podsoustava (Střední Sudety): IVB-3.Podorlická pahorkatina: IVB-3A.Náchodská vrchovina: IVB-3A-a.Červenokostelecká pahorkatina IVB-3A-b.Hronovská kotlina VI. Česká tabule (křídová): VIA. Severočeská tabule VIA-2. Jičínská pahorkatina: VIA-2A. Turnovská pahorkatina: VIA-2A-f. Rovenská brázda VIA-2A-g. Libuňská brázda VIA-2A-o. Jičínská kotlina VIA-2B. Bělohradská pahorkatina VIA-2B-a. Hořický hřbet VIA-2B-b. Miletínský úval VIA-2B-c. Libotovský hřbet VIA-2B-d. Královédvorská kotlina VIC. Východočeská tabule: VIC-1. Východolabská tabule: VIC-1B. Chlumecká tabule: VIC-1B-a Velichovská tabule VIC-2. Orlická tabule: VIC-2A. Úpsko-metujská tabule: VIC-2A-a. Českoskalická tabule Přírodní lesní oblast (23 - Podkrkonoší) je geomorfologicky pahorkatinou, vrchovinou až hornatinou, od severu k jihu až jihovýchodu se snižující. Zaujímá rozsáhlou sníženinu mezi Krkonošemi, Jizerskými horami, Kozákovským pásmem a Broumovskou vrchovinou (Sudetským mezihořím). Dle územního reliefu, závislého na geologické stavbě, se v Podkrkonoší rozlišují 3 části: část Železnobrodská, Lomnickotrutnovská a Jičínská (Hořická). V reliéfu Železnobrodské pahorkatiny se uplatňují denudační plošinné tvary s nepříliš velkými výškovými rozdíly, se kterými kontrastují hluboko zaříznutá pleistocenní erozní údolí Jizery, Kamenice a jejich přítoků. Kozákovský hřbet je pokračováním Ještědského hřbetu. Vlastní melafýrový Kozákov (744 m) má značně plochý povrch. K dalším významným vrcholům patří Kopanina (657 m) severně od Frýdštejna, Prachovský vrch (580 m) severozápadně od Kozákova, dále Hvězda (511 m) a Veselka (556 m) jižně od Vlastiboře. Směrem k severovýchodu přibývá nadmořské výšky. Severně od Pasek nad Jizerou se nachází  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

10



Mechovice (803 m), dále Stráž (778 m) a Sachrův hřeben (741 m) jižně od Rokytnice nad Jizerou, Petruškovy vrchy (720 m) severozápadně od Vysokého nad Jizerou, Aldrov (772 m) v prostoru Vítkovic a Vartiště (563 m) nad Horní Sytovou. Lomnicko-trutnovská pahorkatina je méně členitá s mělčím reliéfem denudačních a strukturních plošin a mírně i příkře skloněných denudačních údolních svahů. Z významných vrcholů lze jmenovat Strážník (610 m), Kozinec (561 m) západně až severozápadně od Jilemnice a Roubenku (560 m) u Studence. Jižně od Lomnice nad Popelkou se nachází Tábor (678 m) a čedičový Bradlec (542 m), západně od Nové Paky čedičový Kumburk (642 m) a severně od Nové Paky melafýrová Staropacká hůra (578 m). Postupně k východu pokračuje Stráž (630 m) u Rovnáčova, melafýrová Čistecká hůra (587 m) jižně od Čisté a Kupa (454 m) východně od Hostinného. Postupně na východ od Vrchlabí se nachází Jankův kopec (695 m), Lánovský kopec (614 m), u Černého Dolu Smrčina (686 m) a Skřivaní vrch jižně od Svobody nad Úpou. Západně až severozápadně od Trutnova je Pekelský vrch (583 m), Havran (564 m), Křížový vrch (512 m) a Kamenná (543 m). Severně od Trutnova je nejvyšším vrcholem Baba (673 m), dále Soví hory (599 m), Zámecký vrch (635 m) a těsně u Trutnova Lány (512 m). Jihovýchodně od Trutnova se nachází Poříčský hřbet (522 m), Varta (435 m) u Úpice, Kobylice (484 m) u Náchoda a Ovčácký kopec (384 m) u Starkoče. V Jičínské pahorkatině je významný Hořický hřbet (Hořický chlum) a jeho vrcholy Maxinec (450 m) a Chlum (449 m) západně od Hořic. Další významné vrcholy: Supí vrch (495 m) severně od Pecky, Valy (489 m) a Homolka (462 m) severovýchodně od Lázní Bělohradu, Zvičina (671 m) a Mezihoří (509 m) jihozápadně a jižně od Bílé Třemešné. V Kocléřovském hřbetu se nachází Pecen (520 m), Stěna (500 m), Bradlo (520 m), Srnčí kopec (503 m), Slučí kameny (511 m), Závora (548 m) - vše severozápadně od Dvora Králové nad Labem. Jihozápadně od Úpice je Liščí hora (609 m), Kopná (582 m) a Smiřická stráň (570 m). Nejvyšším bodem lesní oblasti je bezejmenná kóta 835 m u Bratrouchova. Nejnižší bod lesní oblasti Podkrkonoší je na Labi v Jaroměři cca 250 m n. m. Výškový rozdíl činí 585 m. Většinou se však nadmořské výšky pohybují mezi 350 - 600 m n. m. Celá lesní oblast Podkrkonoší patří do pomoří Severního moře. Ve východní části lesní oblasti odvádí vodstvo řeka Labe s hlavním přítokem Úpou, Olešnicí a Běluňkou; v západní části řeka Jizera s přítoky Jizerkou a Kamenicí; Jizera se vlévá do Labe mimo lesní oblast Podkrkonoší. V jižní části v křídovém obvodu prořezávají relief Hořického hřbetu říčky Bystřice a Javorka, které se mimo oblast vlévají také do Labe.

4.2. Poměry klimatické I. Podle Atlasu podnebí ČSSR (1958) podstatná část území lesní oblasti Podkrkonoší náleží do: B - mírně teplé oblasti s následujícími okrsky B3 - mírně vlhký, s mírnou zimou, pahorkatinový; (zaujímá jižní část lesní oblasti od Turnova, přes Hořice až k Velichovkám a Jaroměři). B5 - mírně vlhký, s mírnou zimou, vrchovinový; (vyskytuje se mezi Dvorem Králové nad Labem, Jaroměří a Náchodem). B6 - vlhký, s mírnou zimou, pahorkatinový a rovinný; (prostírá se v Bělohradské kotlině, na Hořických chlumech a jazykem zasahuje až k Lomnici nad Popelkou). B8 - vlhký, vrchovinový; (nachází se ve vyšších partiích oblasti od Semil, přes Lomnici nad Popelkou a Novou Paku ke Dvoru Králové nad Labem). B10 - okrsek mírně teplý, velmi vlhký, vrchovinový; (zaujímá vyšší partie v severní části oblasti od Pěčína přes Studenec, Hostinné, Pilníkov, Trutnov). C - chladná oblast: (zaujímá nejvyšší severozápadní část oblasti): C1 - okrsek mírně chladný; (vyskytuje se v nejvyšších polohách oblasti v okolí Pasek nad Jizerou, Rokytnice nad Jizerou, Vítkovic a Benecka v návaznosti na LO Krkonoše).

11




II. Podle klimatického členění Quitta, E. (Klimatické oblasti ČR, Studia geografica č 16,1971) se jedná o klimatické oblasti převážně mirně teplé (MT2 a MT7); v okrajích na severu chladné CH7; na severozápadě MT4; na jihu (JZ - JV) MT9 a MT11; a malé ostrůvky MT3; KLIMATICKÉ OBLASTI: Charakteristiky Počet letních dnů Počet dnů nad 10°C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu Prům. teplota v červenci Prům. teplota v dubnu Prům. teplota v říjnu ∅ dnů srážek nad 1 mm Úhrn srážek ve veg.době Úhrn srážek v zimě Srážky celkem Počet dnů se sněhem Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

MT2 20-30 140-160 110-130 40-50 -3--4 16-17 6-7 6-7 120-130 450-500 250-300 700-800 80-100 150-160 40-50

MT7 30-40 140-160 110-130 40-50 -2--3 16-17 6-7 7-8 100-120 400450 250-300 650-750 60-80 120-150 40-50

MT4 20-30 140-160 110-130 40-50 -2--3 16-17 6-7 6-7 110-120 350-450 250-300 600-750 60-80 150-160 40-50

CH7 10-30 120-140 140-160 50-60 -3--4 15-16 4-6 6-7 120-130 500-600 350-400 850-1000 100-120 150-160 40-50

MT9 40-50 140-160 110-130 30-40 -3--4 17-18 6-7 7-8 100-120 400-450 150-300 550-750 60-80 120-150 40-50

MT11 40-50 140-160 110-130 30-40 -2--3 17-18 7-8 7-8 90-100 350-400 200-250 550-650 50-60 120-150 40-50

R o z p ě tí k l i m a t i c k ý c h p o m ě r ů odpovídá rozlehlosti této oblasti a poloze mezi Krkonošemi a Polabím: PRŮMĚRNÉ ÚDAJE TEPLOT A SRÁŽEK: Stanice Jaroměř Bílá Třemešná Doubravice Hořice Hronov Trutnov Železný Brod Nová Paka Libštát Vysoké nad Jizerou Benecko

Nadmořská výška m n.m 260 332 382 355 378 427 290 449 450 695 886

Průměrná teplota °C roční 7,6 7,1 7,0 8,0 7,2 6,8 7,4 6,8 6,7 5,8 4,7

IV-IX 13,9 13,4 13,2 14,4 13,2 13,0 13,2 13,0 12,8 11,9 10,4

Průměrné srážky mm roční 674 686 746 700 742 778 883 774 716 1020 984

IV-IX 385 382 414 393 430 418 452 410 383 505 516

Langův faktor (oblast)

Vegetační doba

89-semihumidní 97-humidní 107-humidní 87-semihumidní 103 -humidní 114 -humidní 119 -humidní 114 -humidní 107 -humidní 176 -perhumidní 209 -perhumidní

156 151 152 164 151 146 154 148 147 138 116

/nad 10°C/

dnů

Průměrná roční teplota se pohybuje v celé oblasti od 5 do 7/8/°C, ve vegetačním období od 12 do 14 °C; Průměrné roční srážky kolísají mezi 650 - 900 (1000) mm; Délka vegetační doby mezi /130/ 140 - 160 dny. Langův dešťový faktor převládá v rozmezí: 90 - 120, což je humidní srážková oblast. Teplota i délka vegetační doby směrem k S klesá, srážky přibývají. Proudění vzduch výrazně ovlivňuje konfigurace terénu. V oblasti Semil mívají nebezpečné větry směr ze Z a V, na Trutnovsku a Jilemnicku /nejsou jednoznačně bořivé/ směr ze Z, SSZ, JZ a JJZ. I do této oblasti zasahuje SV vítr „polák“. V oblasti je vzhledem k reliéfu terénu poměrně dost inverzních poloh, porosty trpí časnými i pozdními mrazy a ve vyšších polohách (cca nad 500 - 550 m n. m.) závěsy mokrého sněhu. Klimatické podmínky v PLO lze doplnit výsledky měření stanice v Úpici (východní část PLO), odkud jsou k disposici podrobné údaje o měření teplot a srážek v období 1965 -1996, t.j. za 32 let. Průměrná roční 0 teplota činí za toto období 7,0 stupně C , nejnižší byla 5,7 v r. 1980, nejvyšší 8,4 v r.1994. Průměrné srážky činí 671 mm/rok, nejméně 492 mm v roce 1969, nejvíce 862 mm v roce 1967.


12



4.3. Poměry geologické a pedologické 4.3.1. Geologie Geologické části: a) břidličnatá pahorkatina: Železnobrodská vrchovina; Zvičínský hřbet: (fylit, metadiabas, melafyr, svor) b) permokarbonská pahorkatina: Podkrkonošská pahorkatina; Kozákovský hřbet; Červenokostelecká pahorkatina: (permokarbonské sedimenty, melafyr,čedič) c) křídový obvod: Česká tabule; Kocléřovský (Liščí) hřbet; Hronovská kotlina: (křídové pískovce, slínovce, spraš, štěrkopískové terasy) Železnobrodská pahorkatina patří do západního krystalinika soustavy Lužickoslezské. Je to fylitová vrchovina s diabasovými masívy. Vyvinula se na epizonálně přeměněných ordovických a silurských horninách. Horninově ji skládají grafitické fylity, zelené břidlice, metadiabasy, metagabra a roztroušeně grafitické kvarcity a krystalické vápence. V dolomitech u Bozkova jsou vyvinuty krasové jevy. Terciérní čediče vytvářejí proudy a příkrovy na levém břehu Jizery jižně a severozápadně od Semil. Lomnicko-trutnovská pahorkatina patří do výrazné oblasti podkrkonošského permokarbonu, typického převládajícím hnědočerveným zabarvením půd. Tento permokarbon je tvořen převážně permem, a to střední a spodní červenou jalovinou s červenými pískovci, slepenci, prachovci a slínovci. Z část mezi údolím Jizery a Labe, označována jako Lomnická vrchovina, je ve srovnání s Železnobrodskou vrchovinou místy členitější vlivem rozdílné odolnosti sedimentů a vyvřelin vůči erozi a denudaci. V prostoru košťálovskokalenském jsou vytvořeny bitumenní slínovce a vápence. Je zde i značné množství dosti velkých melafyrových těles (Čistecká a Staropacká hůra), podmiňujících vznik kuest a asymetrických údolí. Na příkrých melafyrových svazích vznikla mrazovým větráním balvanová moře. Ojediněle se vyskytují i křemité porfyry a porfyrity. Karbon je mocně vyvinut v prostoru jižně od Nové Paky (Novopacká vrchovina) a dále se nalézá v pruhu podél severní hranice oblasti (Vrchlabí, Horní Maršov). Tvoří ho slepence, arkózy, místy brekcie, prachovce a jílovce. Do oblasti starých zvrásněných sedimentů zasahuje Kozákov /744 m/. Vyzdvižená kra Kozákovského hřbetu je na Z pokračováním Ještědského hřbetu k JV, v reliéfu hřbetu se uplatňuje perm a hlavně melafyr s čedičovými proudy v severním plošším směru. Jičínská pahorkatina a křídové tabule (křídové pahorkatiny, tabule, kotliny, Hořický a Libotovský hřbet) jsou tvořeny jednak kvádrovými, křemitými, glaukonitickými, kaolinickými a jílovitými pískovci cenomanského stáří, jednak spodno a středně turonskými vápnitými, slinitými a kaolinickými pískovci, písčitými a spongilitickými slínovci a vápnitými spongility (opukami). Rozhraní mezi křídou a permokarbonem tvoří samostatný geologicky smíšený (převažují cenomanské pískovce) asymetrický Kocléřovský (Liščí) hřbet táhnoucí se od Borovnice až po Vysokov u Náchoda Geologicky samostatná je izolovaná krystalická hrásť Zvičínského hřbetu složeného z ordovických rul, fylitů, drob a arkózových pískovců. Z třetihor se se zachovaly ojedinělé charakteristické sopečné vyvýšeniny čedičů (Bradlec a Kumburk).

PRŮMĚRNÉ OBSAHY ŽIVIN V PŮDOTVORNÝCH HORNINÁCH V % (Stejskal 1964): Druh horniny CaO MgO výlevné bazické melafyry 7,00 3,61 čediče 11,32 8,29 sedimenty zpevněné pískovec permokarbonský 0,20 0,14 pískovec křídový slinitý 8,68 0,64 pískovec křídový křemitý 0,13 0,15 droby 1,28 1,16 slínovce (opuky) 13-42 0,2-0,8 metamorfika kyselá fylity 1,76 1,89 svory 0,54 1,28

13

K2O 2,00 1,25 1,73 0,89 0,09 3,02 0,9-1,4 3,30 3,68

P2O5 0,63 0,64 0,003 0,11 0,06 0,01-0,3 0,24 0,14




MINERÁLNÍ SÍLA HORNIN: Půdy minerálně velmi slabé Půdy minerálně slabé Půdy minerálně střední Půdy minerálně silné Půdy minerálně velmi silné

křemité pískovce, štěrky, váté písky, pokrývačské fylity křemité ruly, svory, křídové pískovce obecně, droby, písky, některé fylity sprašové hlíny, permokarbonské pískovce obecně, některé fylity, diluviální hlíny spraše, amfibolitické břidlice, andezity, diority melafyry, čediče vápence, slíny

výrazný nedostatek všech živin větší zásoby draslíku, nedostatek vápníku, hořčíku a fosforu dobré zásoby draslíku, menší zásoby vápníku, hořčíku a fosforu zvýšené zásoby vápníku, hořčíku, fosforu, menší nedostatek draslíku vysoké zásoby vápníku, hořčíku, fosforu, menší rezervy draslíku vysoké zásoby vápníku, hořčíku, fosforu, malé rezervy draslíku

4.3.2. Pedologie Svažité terény, na které byly lesy vytlačeny, a povaha zvětralin, především zrnitostní složení a propustnost půd, se promítají do vlastností lesních půd a jejich pedogenetického vývoje. Vzhledem k převaze středně živného podloží převládají kambizemě (hnědé půdy) oligo(mezotrofní) (na zelených břidlicích a permokarbonských pískovcích převládající). Jinak se vyskytují od nejchudších k nejbohatším jako kambizemě (hnědé půdy) podzolované, oligotrofní, arenické, ale i mezotrofní až ojediněle se vyskytující eutrofní (melafýr, čedič), na prudších svazích s větším množstvím skeletu jako kambizemě rankerové (nevyvinuté hnědé půdy) až rankery. Po stránce fyzikální jsou kambizemě (hnědé půdy) dosti hluboké, písčitohlinité, méně často hlinitopísčité, nepříliš kamenité. Na druhohorních křídových cenomanských pískovcích vznikají lehké, písčité, poměrně mělké, kamenitější, mělce výrazné podzoly, na nejchudších lokalitách pak hluboce výrazné železité podzoly. Na zbytcích sprašových překryvů nižších poloh oblasti (okolí Jaroměře, v Bělohradské a Královédvorské kotlině a v polabských tabulích) se vyvinuly luvizemě a hnědozemě, na slínovcích až slinitých vápnitých pískovcích (opukách) se objevují pararendziny (slinovatky). V plošším terénu negativních tvarů (např. jižně od Jilemnice, severně od Mostku a v lesní části Království a Harta) jsou vyvinuty poměrně hluboké těžší (písčitojílovité) půdy, střídavě zamokřené, a to nejprve luvizemě (půdy illimerizované) až kambické (hnědé) a pravé pseudogleje. Z půd trvale ovlivněných vodou jsou roztroušeně zastoupeny fluvizemě (naplavené hnědozemní půdy) a kambické (hnědé) gleje, dále typické (pravé) gleje a pseudoglejové (semigleje) a rašelinné gleje. ZASTOUPENÍ PŮDNÍCH TYPŮ I NIŽŠÍCH JEDNOTEK UVÁDÍ V PROCENTECH PŘEHLED: Půdní typ subtyp výskyt

Celkem %

REGOZEM KAMBIZEM

PODZOL LUVIZEM PARARENDZINA HNĚDOZEM FLUVIZEM PSEUDOGLEJ

typická oligotrofní typická mezotrofní eutrofní arenická (písčitá-chudá) dystrická (podzolovaná) rankerová oglejená

kambická (hnědá) pseudoglejová

typický kambický

výchozy skeletu pískovce, různé hlinitopísčité překryvy opuky, prachovce, permokarbonské pískovce melafýr, čedíč, opuky, baze svahu - deluvia křídové pískovce, štěrkopísky křídové pískovce, štěrkopísky kamenité svahy přechody k pseudoglejům křídové pískovce, štěrkopísky sprašové hlíny, jemnozrnné pískovce, prachovce slínovce, opuky spraše aluvia poklesliny, plošiny

GLEJ celkem

1,0 19,0 20,0 3,0 10,0 19,0 3,0 3,0 5,0 9,0 1,8 1,0 0,2 1,0 2,0 1,0 1,0 100

V charakteristikách lesních typů a souborů lesních typů jsou uvedeny půdní a geologické substráty podle jednotlivých lesních typů event. souborů lesních typů.


14



4.4. Floristické poměry Květena: Praesudeticum; Boreo - hercynicum (křídový obvod)(Dostál 1956) Regionálně fytogeografické členění: (Skalický, V., Slavík, B. Academia 1987) Fytogeografická oblast: mezofytikum fytogeografický obvod: ČESKOMORAVSKÉ MEZOFYTIKUM: 56. Podkrkonoší: a. Železnobrodské Podkrkonoší b. Jilemnické Podkrkonoší c. Trutnovské Podkrkonoší d. Království e. Červenokostelecké Podkrkonoší 57. Podzvičinsko a. Bělohradsko b. Zvičina c. Královédvorská kotlina Fytogeografická oblast: termofytikum fytogeografický obvod: ČESKÉ TERMOFYTIKUM: 14. Cidlinská pánev b. Hořické chlumy 15. Východní Polabí a. Jaroměřské Polabí Biogeografické členění - bioregiony (Culek,M. a kol. 1996): 1.37 Podkrkonošský bioregion (je obsažen v PLO cca celý) 1.36 Železnobrodský bioregion (je obsažen v PLO cca celý) 1.9a Cidlinský bioregion (jižní slínovcová křídová část PLO) Sosiekologické členění - sosiekoregiony (Míchal,I. a kol.: ÚSES; Terplan, MŽP 1991): 3.13 Krkonošské podhůří (cca celé) 2.10 Jičínská pahorkatina (J spodní část PLO) 3.12 Ještědsko-kozákovský hřbet (Kozákovská část PLO) 2.21 Podorlická pahorkatina (JV spodní malá část PLO) Vegetačně rekonstrukční jednotky (Mikyška,R.a kol.: Geobotanická mapa ČR 1 : 200 000, 1969): LF - Luzulo-Fagion (bikové bučiny) - většina PLO F - Eu-Fagion (květnaté bučiny) Qa - Quercion robori-petraeae (acidofilní doubravy) C - Carpinion betuli (dubo-habrové háje) AU - Alno-Padion, Alnetea glutinosae (luhy a olšiny) A - Tilio-Acerion (suťové lesy) Q - Potentillo-Quercetum (subxerofilní doubravy) PQ - Pino-Quercetum (borové doubravy) Nejnověji a nejsouhrnněji lze biotu (flóra i fauna) a geobiocenologickou typizaci pro PLO 23 vyčíst z bioregionů 1.37. a 1.36. zčásti i 1.9a. dle Culka (viz. Culek, M. a kol. 1996: Biogeografické členění ČR.):

4.5. Zhodnocení a typizace růstových podmínek (biogeografická diferenciace) 4.5.1. Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL (Plíva, Průša - ÚHÚL 1971) Komentář: Základní jednotkou diferenciace růstových podmínek je zde lesní typ (Zlatník 1956), který je charakterizován význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy, půdními vlastnostmi, výskytem v terénu a potenciální bonitou dřevin. Lesní typ je tedy část lesa zahrnující vše co se nachází na ploše jedné původní geobiocenózy, s jednotnými ekologickými či růstovými podmínkami a s určitým rozpětím potencionální produkce dřevin původních i nepůvodních. Patří sem se svým prostředím fytocenóza přírodní, přirozená, hospodařením změněná i fytocenózy věkových či vývojových stadií, včetně pasečného (Plíva 1971).

Mapovací jednotkou je příslušná varianta lesního typu v přírodní lesní oblasti, popř. degradační stadium (vyžaduje - li již změnu hospodářských opatření). Tato systematika navazuje na obě předchozí typologické systematiky: stanovištní systematiku Mezera-Mráz-Samek (používanou pro hercynskou oblast) a geobiocenologickou systematiku Zlatníka (používanou pro přirozenější karpatskou oblast a dodnes používanou na Slovensku). Srovnání používaných jednotek se Zlatníkovými (1976) skupinami typů geobiocénů (STG) uvádí tabulka v kapitole 4.5.7. 15




Pro označení lesních typů se používají symboly odvozené z jednotného systému (př.: 5B1), z něhož vychází i pojmenování lesního typu (př.: bohatá jedlová bučina mařinková), které se u oblastní varianty rozšiřuje o její význačný nebo diferenciální znak stanoviště (Plíva 1971). Vyšší typologickou jednotkou je soubor lesních typů (SLT), který spojuje lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště (př.: bohatá jedlová bučina - 5B). Pojmenování lesního společenstva (př.: jedlová bučina) se většinou shoduje se skupinou lesních typů dle Zlatníka (1956) (Plíva 1971). P o m ě r n ě z n a č n é vý š k o vé r o z p ě t í t é t o r o z l e h l é p ř e c h o d n é o b l a s t i s p o l u s e z n a č n o u r o z d í l n o s t í m e z o k l i m a t u mezi teplým Polabím ovlivněnou jižní částí, a severní částí, ovlivněnou Krkonošemi, podmiňuje i rozdílnost klimatu v jednotlivých částech oblasti, a tím i jeho význam pro růstové podmínky. Vliv mateřské horniny se projevuje v zastoupení edafických kategorií a v půdních vlastnostech. Vliv terénu (vedle rovinatého a mírně svažitého i hřbetový, prudce svažitý nebo terén úzce zaříznutých, skalnatých údolí) a expozice se promítá do vymezení lesních typů. Jen malá část stanovišť v PLO23 je ovlivňována vodou, a to spíše srážkovou při periodickém zamokřování, než trvale podzemní vodou.

4.5.2. Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů 4.5.2.1. Lesní vegetační stupně Vegetační stupňovitost je podmíněna změnou druhové skladby přírodních fytocenóz včetně edifikátorů vlivem mezo a makroklimatu ve vertikálním směru v daném území. Lesním vegetačním stupněm (lvs) je pak plošně převažující klimaxová geobiocenóza (Plíva 1971). Geografické stupně: (vyjadřující orografický a makroklimatický rámec vegetačních stupňů) (Plíva 1971): 1 . p l a n á r n í (nížinný) - listnaté dubohabrové a lužní lesy (1.lvs); 2 . k o l i n n í ( pahorkatinný) - smíšené listnaté lesy dubu zimního, habru a buku (2. a 3.lvs); 3 . s u b m o n t á n n í (podhorský) - převážně bukové lesy ( 4. Lvs); 4 . m o n t á n n í (horský) - středohorské polohy se smíšenými lesy smrku, buku a jedle (5.-6. lvs); 5 . o r e á l n í ( vysokohorský) - horské polohy se smrkem, případně bukem a jedlí (7. a 8.lvs); 6 . s u b a l p í n s k ý - vysokohorské polohy se smrkovými uvolněnými až nezapoj. porosty (8.lvs); 7 . a l p ín s k ý - polohy nad alpínskou hranicí lesa, u nás klečové porosty (9.lvs); 8 . n i v á l n í (sněžný) - polohy nad hranicí věčného ledu a sněhu ( v ČR neexistuje); Podkladem pro vymezení lesních vegetačních stupňů v ČR bylo především Zlatníkovo rozdělení, neboť klimaticky se rámec skupiny lesních typů většinou shoduje se souborem lesních typů. Doplnění a úpravu vyžadovala vegetační stupňovitost v hercynsko - sudetské oblasti podrobnějším rozdělením ve stupních přirozeného rozšíření smrku a buku, dále vyloučením přirozených borů z pravidelné stupňovitosti vzhledem k jejich specifickým půdním podmínkám, a konečně vymezení vegetačních stupňů na stanovištích ovlivněných vodou (Plíva 1971). Rozhodující váha pro určení stupně se klade na dřevinnou složku. Hlavními nositeli vegetační stupňovitosti jsou dřeviny: dub zimní, buk, jedle, smrk a kleč. Ustálení dřevin ve vegetačních stupních je výsledkem kompetičních vztahů mezi dřevinami v postglacionálním vývoji v existujících přírodních podmínkách a nemusí odpovídat ekologickým a produkčním optimům jednotlivých dřevin (Plíva 1971). Dřevinnou skladbou charakterizované lesní vegetační stupně jsou základními jednotkami pro nepřímé vyjádření výškového klimatu (vertikální stupňovitosti). Pro označení stupně je rozhodující skladba souborů živné řady, kde kromě výraznější diferenciace bohatých fytocenóz je i přímější závislost na výškovém klimatu (ostatní řady jsou více pod vlivem dalších faktorů) (Plíva 1971). K o me n t á ř : Zonalita: Normálním sledem vegetačních stupňů se rozumí posloupnost lesních vegetačních stupňů vzniklých pod vlivem makroklimatu se zvyšující se nadmořskou výškou od nížin do hor v území pozvolně se zvyšujícím, kde se neuplatňuje expoziční a inverzní mezoklima. Konstrukce používaného typologického systému ÚHÚL a parovinný charakter hercynské oblasti vytváří více méně mozaikovitý či velmi členitý charakter vegetační stupňovitosti. V koncepci vegetační stupňovitosti se totiž nevychází z nadmořské výšky, ale především ze složení vegetace a navíc druhová skladba ve vegetačním stupni není jednotná (rozdíly půdní, reliefové, mezo a mikroklimatické). K tomu je proto zapotřebí rozlišovat při interpretaci typologické mapy a mapy lesních vegetačních stupňů následující pojmy: Zonální lesní vegetační stupeň (lvs): spojitá linie snažící se generalizovat na základě převládajících zonálních společenstvev, které se vyskytují na edafických (půdních) kategoriích: S, B, K, případně D, M, I, H, N, F  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

16



Inverze lesních vegetačních stupňů (a tím i jednotlivých souborů lesních typů): uplatnění expozičního a inverzního mezoklimatu v podobě zvýšení (snížení) stupně uprostřed jiného stupně: (úzká hluboká údolí, stinné svahy, slunné svahy; Azonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se zcela pod vlivem zvláštních půdních a expozičních poměrů a vyskytujících se mozaikovitě v průřezu ostatních stupňů (lvs) a kde první číslo znamená zařazení do souboru společenstev: bory - 0; edafické (půdní) kategorie: X, R, U, L, případně Z; Intrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se pod vlivem zvláštních (inverzních) půdních, vodou ovlivněných poměrů a vyskytujících se uvnitř zonálních zpravidla o jeden stupeň (dolu) posunutých lvs: edafické kategorie: Q, P, O, T, G Extrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se zvětšiny pod vlivem zvláštních půdních a expozičních, případně jiných mezoklimatických poměrů a vyskytujících se někdy mimo normální sled vegetačních stupňů: edafické kategorie: A, C, F, Y, V, Z, M případně H, I, D, a dále jsou takto nazývány případné další odlišnosti v mapování. Přehled lesních vegetačních stupňů a jejich klimatické charakteristiky v hercynské oblasti podává tabulka: lesní vegetační stupeň nadmořská výška průměrná teplota roční srážky vegetační doba m n.m. °C mm dny nad 10°C 1. dubový >300 >8,0 <600 >165 2. bukodubový 200 - 400 7, 5 - 8, 0 600 - 650 160 - 165 3. dubobukový 250 - 500 6, 5 - 7, 5 650 - 700 150 - 160 4. bukový 350 - 600 6, 5 - 7, 5 690 - 800 140 - 150 5. jedlobukový 450 - 700 5, 5 - 6, 5 800 - 980 130 - 140 6. smrkobukový 650 - 900 4, 5 - 5, 5 900 -1050 115 - 130 7. bukosmrkový 900 - 1050 4, 0 - 4, 5 1050-1200 100 - 115 8. smrkový 1050 - 1350 2, 5 - 4, 0 1200-1500 60 - 100 9. klečový >1350 <2, 5 >1500 <60 0. bory

Langův dešťový faktor 70 -semiaridní 80-semihumidní 100 - humidní 110 - humidní 140 -perhumidní 195 -perhumidní 265 -perhumidní 433 -perhumidní 600 -perhumidní

Výskyt lesních vegetačních stupňů (lvs) v PLO 23: lvs 0 - azonální bory /1,8 %/ - především na královédvorských a hořických pískovcích lvs 1- extrazonálně dubový /0,1 %/ - ojediněle v lužních a slínovcových částech kolem vodotečí; lvs 2 - bukodubový /6,2 %/ - v jižní části /Miletínský úval, okolí Velichovek a České Skalice/; lvs 3 - dubobukový /25,2 %/ - převážně střední a jihovýchodní část oblasti; lvs 4 - bukový /30,4 %/ - převážně střední a severovýchodní část oblasti; zde chápaný jako území, kde se přirozeně střetávaly DB, SM a JD za výrazné převahy BK; lvs 5 - jedlobukový /31,3 %/ - severní části oblasti, vrcholové části uvnitř a zamokřené lokality; lvs 6 - smrkobukový /4,8 %/ - okraj oblasti navazující na Krkonoše a zamokřené lokality; lvs 7 - intrazonálně bukosmrkový / + / - výše položené zamokřené lokality Mapa lesních vegetačních stupňů Součástí OPRL PLO je mapa zonálních a extrazonálních vegetačních stupňů v duchu pojetí použitého typologického systému (Plíva, Průša, ÚHÚL). Jedná se o jakousi generalizaci v rámci mozaikovitého rozšíření společenstev v parovinných poměrech sudetské oblasti v rámci rozlišení pojmů zonality výše uvedených.

4.5.2.2. Soubory lesních typů SLT jsou základními jednotkami schváleného a používaného typologického systému (příloha č. 2 k vyhl. Mze č. 83/96 Sb.). Soubor lesních typů vzniká, nebo-li je vymezen, kombinací půdní (edafické) kategorie (př.: B-bohatá) a lesního vegetačního stupně (lvs) (př.: 5 - jedlobukový) : ( př.: 5B-bohatá jedlová bučina). Edafické kategorie na základě stanovištní příbuznosti tvoří ekologické řady (Plíva 1971). SLT se člení na cca 1-10 lesních typů (i více).

17




ZASTOUPENÍ SLT V OBLASTI V % extrémní

kyselá

živná

obohacená humusem

X

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Z

Y

M K

N

I

S

F

C

edafické kategorie B W H D A J

podmáčená

oglejená

vodou

L

U

V

O

P

Q

+ +

+

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

+

0, 2 0, 1 0, 8

1,8

0,2

0,3

1,0

+

11,1

0,4

1,9

8,4

0,6

0,1

1,0

1,1

0,9

0,5

10,5

0,4

0,6

13,2

0,6

0,4

1,5

0,6

0,1

0,5

10,8

0,8

2,7

4,4

0,2

0,3

1,2

1,4

0,5

0,2

0,4

0,7

0,2

1,1

1,9

0,8

+

0,3

0,1 0,3

0,2

Σ

+

0, 5

1,2

0,4

0,2

1, 6

35,4

0,5

1,0

0,3

0,1

0,1 0,1

0,1

+

+

+

0,1

0,1

0,8

1,8

0,6

1,1

0,3

0,2

0,6

0,6

0,2

0,1

0,6

0,1

5,9

27,7

1,4

1,0

4,8

5,0

3,0

1,3

0,5

0,7

1,3

+

+

+

0,2

+

+ 4,8 31,3

+

+

30,4

6,2 +

1,7

R Σ

+

+

%

25,2

+

2,9

G

+

0,1 1,8

T

raše linná

ekologická řada l. v. s.

2,6

+

0,1

+ 0,1

+

1,8 0,2

+

100

Ze zastoupení edafických kategorií v PLO při mírné převaze kyselé řady /především kat. K/ nad živnou řadou /převážně kat. S/ a nepatrném zastoupení ostatních řad a z převládnutí 3 -dubobukového, 4 bukového a 5 - jedlobukového lesního vegetačního stupně vyplývá i zastoupení hospodářských souborů (viz.dále). Převládajícími soubory lesních typů jsou: 4S, 5K, 3K, 4K, 5S. Vzhledem k převaze kyselé řady a oligomezotrofní kategorie "S" v PLO, a k silně pozměněné dřevinné skladbě s převahou smrkových a borových porostů, je druhová skladba poměrně jednoduchá, z velké části acidofilní. Nejčastěji udává charakter metlice křivolaká, borůvka, černýš lesní, různé jestřábníky, pod borovicí k nim přistupuje brusinka, vřes obecný, hasivka orličí. V živné řadě (převažuje kat. středně bohatá „S“) patří k základním a nejhojnějším komponentům starček Fuchsův, šťavel kyselý, maliník, ostružiník, mléčka zední, pstroček dvoulistý, papratka samice, kapraď ostnitá aj. Přirozenější dřevinná skladba se uchovala jednak v J části s dubem /2. lvs/, jednak v S části na údolních svazích navazujících na Krkonoše s bukem a jedlí /4.a 5. lvs/. Vzácnější rostlinné druhy jsou chráněny v četných rezervacích. Fytocenózy v této poměrně rozsáhlé „přechodné“oblasti zasahují od 2. lvs /resp. 0. a 1. lvs/ až do 6. lvs, na různě bohatém podloží. V této pestrosti ovšem mají celých 86 % stupně jedlobukový, bukový a dubobukový a v nich převážnou část „kyselá“ a „svěží“(středně bohatá) společenstva. Žádné z ostatních společenstev nedosahuje přes 3 % zastoupení a mají význam spíše lokální, což platí i o rozšíření lvs v oblasti PLO.

4.5.3. Zhodnocení původních lesních společenstev BORY: Mají zvláštní postavení ve vývoji a stupňovitosti vegetace. V otázce kompetičního soužití borovice s jinými dřevinami byla důležitým momentem její priorita osídlení většiny krajiny v poledových dobách. Později byla zatlačována na půdy, které ostatním dřevinám nevyhovovaly. Tak lze objasnit i autochtonní výskyt na minerálně chudých a suchých píscích. Na suchých píscích vznikaly častěji požáry, což je dalším faktorem osidlování krajiny borovicí. V PLO se nacházejí přirozené bory kromě reliktních zbytků na skalních výchozech (SLT: 0Z, 0Y), především na kvádrových křídových pískovcích a píscích na Hořickém hřbetu, Libotovském hřbetu (okolí Dehtova), Kozákovském hřbetu a Kocléřovském hřbetu (Mostek, Choustníkovo Hradiště) (SLT: 0K, 0M, 0P, 0T). Platí, že čím sušší a chudší stanoviště (mechy, lišejníky, vřes, brusinka) tím lepší přirozená obnova borovice (a více požárů v minulosti) a tím i větší její dřívější původní přirozené zastoupení. Na 0P, 0T a zčásti 0K7 přistupuje v malé míře přirozené zastoupení JD a SM. Lesní typ 0K3 je pak určitým přechodem ke kyselým dubovým bučinám. Původní zastoupení borovice v určitých procentech bylo možno dále také předpokládat obecně na edafických kategoriích: M, Q, Z, Y, R, kde pravidelně vystupovala v různých ekotypech až do 6. lvs, a dále se místy přirozeně objevovala na SLT 2K a 2I a na lesních typech: 3K3, 3K5, 3I6, 3N4, 4K6, 4N4, 5K6, 5N4. Na všech těchto stanovištích obecně dosahuje borovice zároveň nejvyššího produkčního zhodnocení stanoviště (kvalita-kvantita-přírůst) v porovnání se všemi ostatními dřevinami na těchto stanovištích použitelnými. Nejvhodnějšími melioračními dřevinami do 4. lvs je původní DB a výše pak BK,  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

18



v nejchudších místech pak i BŘ, či v malé míře DBČ. Dobrých výsledků na těchto stanovištích dosahuje také VJ. Zastoupení borů číní v oblasti 1,8 %. DOUBRAVY: Jedná se o společenstva, kde v původní přirozené dřevinné skladbě převládal především dub zimní, který se převážně vyskytoval v nížinách a pahorkatinách na půdách propustných, čerstvě vlhkých až suchých, mnohdy i mělkých a kamenitých. Vystupuje do 4. bukového lvs, někdy se ostrůvkovitě vyskytuje na slunných hřbetech i v 5. lvs. Dub letní roste v nížinách a pahorkatinách především na úrodných, hlubokých hlinitých až jílovitých čerstvě vlhkých a mokrých půdách a na zaplavovaných nivních půdách. Na oglejených a podmáčených půdách vystupuje až do 5. lvs. Společně s dubem zimním však roste i na chudších, sušších a výslunných půdách v místech s relativním dostatkem srážek. Největší zastoupení mají duby v 1. a 2. lvs, ale jejich produkční optimum se nachází v 3. lvs (příznivější vlhkostní poměry + dostatečná vegetační doba) a na zamokřovaných, oglejených stanovištích (slínovce) 1. - 4. lvs. V PLO jsou zastoupeny především bukové doubravy (2K,I,S,C,B,H,D) jinak velmi okrajově habrové doubravy (1B,D,V), a s dubem letním pak jedlové doubravy (2O,P,Q), březové doubravy (1Q) a lipové doubravy (1O). Zastoupení doubrav číní v oblasti 6,3 %. BUČINY: Jsou původně naprosto převažující klimaxová společenstva této oblasti mající zde zároveň jisté produkční optimum (dostatek srážek spolu s dostatkem vegetační doby). Buk má poměrně velmi širokou ekologickou amplitudu a v těchto podmínkách ekologického i produkčního optima tvořil často nesmíšené porosty (především na eutrofních půdách). Jinak nejrozšířenějšími společenstvy pak v PLO byly jedlobučiny (4.-6. Lvs s různým poměrem BK a JD) dost často v těchto podmínkách (pískovce) s příměsí jak dubu tak současně smrku i borovice (Samek, Nožička, Horák). V rámci používaného typologického systému jsou bučiny roztříděny v PLO takto: Dubové bučiny (3M,K,N,I,S,F,C,B,H,D,V), v nichž má největší zastoupení dub na křídových pískovcích (3M, 3K5, 3K3, 3N4 - s borovicí) a na jižních výslunných svazích, a naopak nejvíce buk na severních a stinných bohatších stanovištích, se vyskytují v PLO po revizi na 25 % rozlohy. Bučiny (4M,K,N,I,S,F,C,B,H,D,V), které byly v rámci typologického systému ÚHÚL vylišovány dodatečně (a u nichž neexistuje názorová jednota), mají z rekonstrukčního hlediska v PLO podobu generalizované mozaiky bučin v nichž výrazně převládal buk, ale vyskytovala se v nich různě zastoupená (od 0 do 30%) příměs jak dubu a jedle, tak i smrku, případně i borovice,habru, lípy, jilmu, javoru, jasanu, podle půdních a mikroklimatických podmínek. Zastoupení bučin se pohybuje v PLO po revizi 30 %. Jedlové bučiny (5M,K,N,I,S,F,C,B,H,D,V) jsou typickými vrchovinnými společenstvy hercynské oblasti s ekologickým i produkčním optimem jedle a přirozeným zastoupením příměsi smrku (Samek, Nožička,Horák), což se týká i PLO. Předpokládá se zde původní zastoupení jedle až 40 % a smrku místy až 20 %. S ohledem na příznivé vlhkostní, a stále ještě i teplotní ( vegetační doba) podmínky ve stupni jedlových bučin, má v nich produkční optimum vedle jedle i smrk. Zastoupení jedlových bučin v PLO činí po revizi 31 %. Smrkové bučiny (6K,N,I,S,F,V) jsou jakýmsi spodním stupněm pozvolného přechodu jedlových bučin do smrčin v hornatině přecházející na svahy Krkonoš se zastoupením typické hercynské směsi buku, jedle a smrku v polohách kolem nadmořské výšky 700 m n.m. Jejich zastoupení v PLO činí 5 %. JEDLINY: Jedná se o mezoklimatická společenstva vodou ovlivněných půd. Na vlhkých ekotypech s přídatnou vodou převažoval v nižších polohách dub letní s jedlí (2 - 3O,P,Q,T,G), výše pak byla směs jedle, dubu letního a smrku (4O,P,Q,T,G), a dále smrkové jedliny (5-6 O,P,Q,T,G) a smrčiny (7-8O,P,Q,T,G). Na nejchudších půdách pak přistupovala borovice (Q,T). Na všech těchto stanovištích (kromě Q,T) obecně dosahuje nejvyššího produkčního zhodnocení stanoviště (kvalita-kvantita-přírůst) v porovnání se všemi ostatními dřevinami na těchto stanovištích použitelnými smrk a jedle (na 2-4O pak dub letní). Smrk pěstovaný současným způsobem rozsáhlých nerozčleněných horizontálně monotónních monokultur nedožije zpravidla obmýtí vlivem větrných kalamit a také zde trpí hnilobami. V PLO 23 se všech těchto společenstev na vodou ovlivněných půdách nachází kolem cca 4%. SMRČINY: Zonální přirozené smrčiny 7. - 8. lvs se v PLO nevyskytují. Především se však v oblasti nacházejí ostrůvky intrazonálních smrčin na vodou ovlivněných půdách (4-7O,P,Q,T,G) a malé zbytky azonálních reliktních smrčin na rašeliništích (4-7R). Původní smrk však v minulosti v určité příměsi sestupoval z Krkonoš vlhkými údolími na severních svazích a na zamokřovaných stanovištích až do 2. lvs (Samek,Nožička,Horák). Je přirozené, že v různých ekologických a cenotických poměrech se budou více či méně lišit i biologické a sociální „projevy“ či „chování“ smrku. Jak už bylo uvedeno u nižších poloh zaujímal přirozeně smrk půdy podmáčené až zrašeliněné. Na těchto půdách (a to i ve vyšších polohách) nedosahoval mimořádných dimenzí, neboť vlivem mělkého zakořenění a po dosažení určité hmotnosti snadno podlehl náporu větru. Proto pravděpodobně v těchto polohách přirozeně převládly typy rychle rostoucí, neboť takové typy, zvláště tam, kde se vyskytovala konkurence jiných relativně rychle rostoucích dřevin, se snáze prosadily než typy pomalu rostoucí. Téměř pravidelně opakované větrné kalamity umožnily pak obnovu smrku v krátkém časovém období. Vznikaly tak porosty věkově nepřiliš difenencované; tím ovšem není řečeno, že by tyto porosty byly strukturálně homogenní (jednoduché porostní výstavby), neboť k 19




přirozenému vertikálnímu rozčlenění bezesporu při vývoji (ontogenezí) porostů docházelo. Zastoupení přirozených čistých smrčin číní v oblasti cca 1,5 %. OLŠINY: Především se jedná o azonální společenstva podmáčených pramenišť (3L2,1G), slatinišť (1G), zarůstajících tůní a úpadlin (1G,1T), potočních náplavů (3-5L) apod.. Zpravidla se u nich stávající druhová skladba blíží přirozené. Obecně je převážná většina těchto stanovišť a společenstev v zájmu pozornosti orgánů ochrany přírody a nosnými prvky ÚSES. Jejich zastoupení číní v oblasti cca 1,5 %. JASENINY: Více méně jsou to azonální sběrná společenstva okysličenou vodou i humusem a naplaveninami či půdním ronem ( kategorie D) obohacených stanovišť říčních úvalů a potočních ůžlabin na přechodu mezi olšinami (kategorie L), javořinami (kategorie J,A) a vlhkými společenstvy zonální řady (kategorie V). V PLO je v rámci používaného typologického systému použit SLT 3U a 5U. Zpravidla se u nich stávající druhová skladba blíží přirozené. Velikostí plochy se jedná o okrajovou záležitost, ale obecně je převážná část těchto stanovišť a společenstev v zájmu pozornosti orgánů ochrany přírody a nosnými prvky ÚSES. Jejich zastoupení číní v oblasti cca 2 %. L U H Y : Jsou vlastně specifickými společenstvy jasenin, topolin a lužních doubrav (1L, 1U, 2L) na aluviích nejnižších poloh. Zpravidla se u nich stávající druhová skladba blíží přirozené. Do PLO se dostaly velmi okrajově v jižní přechodové nevýrazné části na hranicích s PLO 17. Velikostí plochy se jedná o okrajovou záležitost, ale obecně je převážná většina těchto stanovišť a společenstev v zájmu pozornosti orgánů ochrany přírody a nosnými prvky ÚSES. Jejich zastoupení je pouze plusové. JAVOŘINY: Jsou to azonální společenstva humusem a půdním ronem obohacených stanovišť sutí či zahliněných sutí s nitrofilní vegetací ( kategorie J, zčásti A a U ). Zpravidla se u nich stávající druhová skladba blíží přirozené. Velikostí plochy se jedná o okrajovou záležitost, ale obecně je převážná většina těchto stanovišť ochranným lesem a zároveň opět v zájmu pozornosti orgánů ochrany přírody a nosnými prvky ÚSES. Jejich zastoupení číní v oblasti cca 2 %.

4.5.4. Typologické zkusné plochy - rozbor podmínek prostředí Součástí typologických prací je rozbor přírodních podmínek zaměřený na poznání jednotlivých činitelů, kteří vzájemným spolupůsobením vytvářejí specifické podmínky pro růst dřevin. Základem šetření byly zkusné (reprezentativní) plochy s kruhovou plochou o průměru 25 m (5 arů), které sloužily pro fytocenologický a taxačně dendrometrický zápis, a půdní sonda (80x150x100cm) ve středu plochy k rozboru půdních vlastností. Počet a rozmístění ploch odpovídalo pestrosti podmínek, v průměru se založila při prvním mapování (od roku 1956) 1 plocha na 50 ha (přes 40 tisíc v ČR), především ve vyspělých porostech, pokud možno s přirozenější skladbou. Z větší části ploch byly odebrány půdní vzorky pro podrobné laboratorní rozbory. Při následných revizích mapování byly některé typologické plochy obnovovány nebo založeny zcela nově(po roce 1989 cca 1 plocha na 1 000 ha). Pracovním obvodem byl LHC. V "Zápisníku typologické zkusné plochy" se vede číslo, lokalizace plochy, klimatické charakteristiky, relief, hornina, půda (půdní typ a druh, humusová forma, vlhkost, detailní popis horizontů, odběr vzorků, atd.), fytocenoza, dřevinná složka a její taxační charakteristiky. Syntetické zpracování těchto zápisníků spočívalo v sestavení základní a poté výsledné typologické tabulky. Výsledkem souhrnného zpracování je "Oblastní typologický elaborát". Pro PLO bude tento elaborát zpracován po digitálním zpracování a vyhodnocení všech typologických zkusných ploch a jejich určité revizi. Materiál i elaborát bude k dispozici na pobočce ÚHÚL Hradec Králové. V r á m c i PL O j e k d i s p o z i c i c e l k e m 1 2 6 5 z á p i s ů z typ o l o g i c k ý c h z k u s n ý c h p l o c h z a c h yc e n ý c h n a m a p ě a z t o h o 1 6 4 z n i c h s p ů d n í m i r o z b o r y a z t o h o j e o b n o v e n o s p r o v e d e n í m p ů d n í c h l a b o r a t o r n í c h r o z b o r ů 4 7 typ o l o g i c k ý c h z k u s n ý c h p l o c h (1991 - 1997, v tabulce uveden výběr 30 z nich):


20



TYPOLOGICKÉ ZKUSNÉ PLOCHY - VÝBĚR Lesní typ

0M5 chudý dubový bor lišejníkový

Číslo plochy

2B4 bohatá buková doubrava válečková

2D6 obohacená buková doubrava bažanková

Půdní reakce /pH H2O/

Humus %

Dusík %

CaCO3 %

Sorpční kapacita /mval/100g/

3, 54 3, 46 4, 38 4, 02 4, 50

44, 87 2, 89 0, 52 1, 65 0, 70

0, 88 0, 069 0, 019 0, 052 0, 031

-

6, 3 0, 9 0, 3 -2, 0 -1, 4

4 - 12 12 - 20 20 - 35 35 - 50 50 - 70

2O2

21

štěrkopískový terasový překryv slinitého pískovce; luvizem podzolová písčitohlinitá až písčitojílovitá

Sorpční Přístupné živiny nasycenost /mg/kg/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

6, 1 8, 0 14, 3 -

42

92

508

74

6

23

82

9

3

16

76

15

405

24

73

13

127

34

39

16

Vaccinium myrtillus 1; Fragaria vesca 1; Galium rotundifolium -2; Rubus fruticosus 1; Melampyrum nemorosum 1; Melampyrum pratense +; Hieracium lachenalii -2; Avenella flexuosa +3; Calamagrostis epigeios 1; Luzula pilosa 1; Poa nemoralis 1; Pleurozium schreberi -2

T 235011 7

Hořice 649 C5

370 m JZ

Horizonty; hloubky /cm/:


Humus %

Dusík %

CaCO3 %


Of, Oh 2 - 6 6 - 15 Al 15 - 40 Elp 40 - 75 Bt1 75 - 95 Bt2 C/D 95 - 100

5, 13 4, 47 5, 26 5, 83 5, 64 7, 31

13, 90 1, 83 1, 05 0, 74 0, 40 0, 67

0, 474 0, 041 0, 034 0, 038 0, 016 0, 042

0, 60

11, 0 1, 3 2, 8 11, 8 11, 2 49, 5

T 235012 8

Hořice 649 D14/7

365 m J



Humus %

Dusík %

CaCO3 %


0-5 Al Bvca1 5 - 20 Bvca1 20 - 55 Bvca2 55 - 110

7, 48 7, 65 7, 86 7, 47

5, 97 3, 15 1, 59 1, 33

0, 267 0, 174 0, 092 0, 094

18, 80 8, 70 16, 90 38, 40

>250, 0 >250, 0 >250, 0 >250, 0

T 235009 3

Hořice 646 D6

325 m Z

Horizonty;


Humus %

Dusík %

7, 46 7, 62

11, 85 4, 72

0, 546 0, 256

5, 40 3, 70

121, 2 >250, 0

99, 8 -

92

350

27470

39

152

33070

225

7, 93

1, 79

0, 121

8, 30

>250, 0

-

128

82

7357

96

7, 94

0, 84

34, 30

>250, 0

-

108

69

7804

69

hloubky /cm/: 1 - 10

(Bvca1)35 - 60 (Bvca2)60-110

jedlobuková doubrava válečková

Vaccinium myrtillus -2, Avenella flexuosa, Pteridium aquilinum 1, Dicranum scoparium -2, Leucobryum glaucum 1, Dicranum polysetum +2, Pleurozium schreberi +, Cetraria islandica -2

Horizonty:

(Bvca1)10 - 35

vlhká buková doubrava bršlicová

kvádrový pískovec podzol arenický (hluboce výrazný) písčitá, kamenitá

Fytocenoza

430 m JV

Al

2V3

Expozice;

Substrát; Půdní typ; Půdní druh;

Hostinné 547 B3

O Ae Ep Bs1 Bs2

2I1

odd.porost

Nadmořská výška;

T 235035 27 hloubky /cm/:

uléhavá kyselá buková doubrava s bikou chlupatou

LHC;

slinitý pískovec pararendzina kambická (pelická) jilovitohlinitá až hlinitojílovitá

slínovec pararendzina pelická hlinitojílovitá

0, 046 slínovec pararendzina pelická oglejená hlinitojílovitá

T 235010 4

Hořice 647 B9

310 m -



Humus %

Dusík %

1 - 10 Al Bvca 10 - 40 Bvca 40 - 60 60 - 95 Bm

7, 20 7, 56 7, 74 7, 88

15, 79 5, 97 3, 10 2, 24

0, 671 0, 354 0, 188 0, 143

T 235014 13

Hořice 645 B9

330 m JZ

slínovec pararendzina pelická pseudoglejová hlinitojílovitá



Humus %

Dusík %

5 - 10 Al (Bvca) 10 - 30 30 - 65 Bm Bm 65 -100

7, 04 7, 26 7, 84 7, 79

9, 90 6, 03 0, 93 0, 76

0, 445 0, 284 0, 064 0, 048


34, 3 10, 7 28, 9 73, 8 75, 2 98, 2

70

212

1507

122

16

72

114

26

13

83

473

37

15

129

1670

79

19

100

1347

54

487

103

8425

90

Mercurialis perennis +3, Asperula odorata +2, Actaea spicata +2, Lathyrus vernus 1, Pulmonaria officinalis +, Galium sylvaticum +, Brachypodium sylvaticum -2, Melica nutans 1, Poa nemoralis +, Carex sylvatica 1 Sorpční Přístupné živiny nasycenost /mg/kg/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

-

114

154

7568

130

106

70

9010

102

98

68

7952

73

78

107

9015

82

Asperula odorata +3, Galeobdolon luteum +2, Mercurialis perennis 1, Asarum europaeum -3, Actaea spicata -2, Pulmonaria officinalis 1, Stachys sylvatica -2, Rubus fruticosus +3, Rubus idaeus 1, Brachypodium sylvaticum +2, Melica nutans1 Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO 414

Mercurialis perennis -5, Stachys sylvatica -3, Geum urbanum -2, Circaea lutetiana -2, Astrantia major -2, Assarum europaeum -4, Galeobdolon luteum -2, Pulmonaria officinalis 1, Cirsium oleraceum +, Lysimachia vulgaris +, Iris pseudacorus +, Carex sylvatica 1 Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

3, 40 7, 70 10, 50 7, 60

132, 1 >250, 0 >250, 0 >250, 0

99, 2 -

84

442

36590

130

153

10026

242

134

99

8093

181

132

88

7962

349

446

Asperula odorata -3, Mercurialis perennis -3, Asarum europaeum -2, Ajuga reptans -2, Cirsium oleraceum +, Oxalis acetosella +2, Fragaria vesca -2, Pulmonaria officinalis 1, Lysimachia nummularia 1, Sanicula europaea +1, Circaea lutetiana +, Brachypodium sylvaticum -2, Melica nutans 1, Festuca gigantea +, Mnium affine -2 Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

15, 40 1, 60 34, 20 52, 60

117, 2 85, 0 >250, 0 54, 2

99, 1 99, 2 99, 6

55

163

27350

46

121

18480

143

44

52

9503

83

35

62

9097

75

197




TYPOLOGICKÉ ZKUSNÉ PLOCHY - VÝBĚR

2Q3 chudá jedlová doubrava mechová

365 m

Horizonty;


Humus %

Dusík %

CaCO3 %


5, 88 4, 19 4, 92 4, 61 4, 62 4, 50

15, 58 3, 93 0, 47 0, 66 0, 48 0, 91

0, 367 0, 085 0, 018 0, 018 0, 016 0, 019

-

27, 9 -0, 1 0, 3 -0, 2 1, 1 0, 2

T 235017 39

Hořice 624 B10

340 m JJZ

kvádrový pískovec kambizem dystrická (luvická) (hlin)písčitá silně kamenitá

Horizonty;


Humus %

Dusík %

CaCO3 %


4, 36 3, 70 3, 87 4, 33 4, 44

44, 43 13, 76 1, 03 0, 71 0, 33

1, 406 0, 407 0, 027 0, 015 0, 011

-

23, 60 2, 9 0, 3 -0, 8 -0, 2

Of Ae Ep Ep Bm Bm/D

chudá dubová bučina hasivková

1-5 5 - 20 20 - 35 35 - 45 45 - 80 80 -120

hloubky /cm/: Of Ao Bs Bv/t Bv/t/C

3K1 kyselá dubová bučina metlicová

kyselá dubová bučina borůvková

3N1 kamenitá kyselá dubová bučina s kapradí osténkatou

T 235052 10

Broumov 513 D9

450 m (J)

Horizonty;


Humus %

Dusík %

CaCO3 %


3, 57 3, 55 3, 97 4, 05

23, 71 9, 29 0, 40 0, 72

0, 798 0, 426 0, 003 0, 014

-

1, 3 0, 3 0, 0 -0, 1

T 235018 29

Hořice 493 C9

450 m JZ

permský pískovec kambizem dystrická hlinitopísčitá slabě štěrkovitá



Humus %

Dusík %

CaCO3 %


0-3 O Aoe/Bvs 3 -20 Bv1 20 - 50 50 - 70 Bv2 Bv2/C 70 -120

3, 96 4, 00 4, 67 4, 70 4, 57

28, 50 2, 22 0, 47 0, 21 0, 22

1, 016 0, 060 0, 030 0, 013 0, 010

-

7, 9 0, 1 0, 7 0, 1 0, 1

hloubky /cm/:

3I1

2-4 4-7 7 - 37 37 - 60

kvádrový pískovec kambizem oligotrofní rankerová hlinitopísčitá balvanitá

Horizonty;


Humus %

Dusík %

CaCO3 %


3, 53 3, 35 4, 01 4, 23 4, 11

30, 88 3, 54 3, 25 0, 92 0, 40

0, 66 0, 085 0, 095 0, 034 0, 025

-

2, 4 0, 2 -4, 2 -1, 0 0, 5

390 m J Humus %

kaolinický pískovec kambizem luvická (písčito)hlinitá

7, 17 3, 67

0, 282 0, 146

T 235022 51 Horizonty; hloubky /cm/: Of Al Bv Bvt1 Bvt2

2-5 5-8 8 - 20 20 - 80 80 - 110

Hořice 633 E8 Půdní reakce /pH H2O/ 4, 29 4, 33 4, 40 4, 84 5, 19

0, 64 0, 22 0, 29

Dusík %

0, 053 0, 025 0, 029


22

157

6946

60

15

78

521

18

6

42

93

9

9

60

109

9

9

77

268

10

12

75

160

12


20, 8 6, 7 6, 2 -

395

1558

250

32

181

100

305

42

5

26

43

5

45

26

53

5

21

25

54

5


3, 0 1, 4 0, 0 -

51

107

179

46

22

64

43

36

9

36

39

26

10

39

55

19


9, 3 1, 0 13, 7 3, 0 3, 0

122

151

850

80

32

34

767

16

52

41

94

5

19

32

103

4

7

38

61

6

Vaccinium myrtillus -2, Avenella flexuosa +3, Calamagrostis villosa 1, Pteridium aquilinum 1, Dryopteris carthusiana +, Polytrichum formosum -2, Dicranum scoparium 1, Leucobryum glaucum 1, Webera nutans 1

430 m V

2 - 10 10 - 25 25 - 40 40 - 60 60 -100

47

Vaccinium myrtillus +3, Avenella flexuosa 1

Hostinné 548 E2

hloubky /cm/:

62, 4 8, 6 9, 2 2, 0

Vaccinium myrtillus 1, Veronica chamaedrys +, Avenella flexuosa -2, Webera nutans 1, Carex pilulifera +, Dicranum scoparium 1, Dicranella heteromalla+

T 235034 28

O Al Bv1 Bv2 Bv2/C uléhavá kyselá dubová bučina s bikou chlupatou

2-4 4-8 8 - 25 25 - 50 50 - 70


Vaccinium myrtilus -4, Molinia arundinacea 1, Pteridium aquilinum +2, Leucobryum glaucum +2, Dicranum polysetum 1, Pleurozium schreberi -2, Webera nutans 1

permský pískovec kambizem arenická hlinitopísčitá silně kamenitá

O Ae Bv C

3K5

Vaccinium myrtillus -2, Avenella flexuosa 1, Sieglingia decumbens +, Leucobryum glaucum -3, Dicranum scoparium -2, Pleurozium schreberi +, Polytrichum formosum +, Sphagnum acutifolium 1

Hořice 652 B8

hloubky /cm/:

3M4

terasový písčitý překryv,pseudoglej podzolový hlinitopísčitý až písčitojílovitý

T 235013 10


3, 8 1, 4 9, 4

48

106

286

44

44

52

121

18

208

30

54

9

69

32

48

9

11

49

51

16

Vaccinium myrtillus +2, Rubus fruticosus -2, Senecio fuchsii +, Avenella flexuosa +2, Luzula pilosa 1, Calamagrostis epigeios 1, Carex pilulifera +, Dryopteris carthusiana + Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

-

6, 9 3, 2 1, 3 7, 3 13, 6

27, 6 20, 5 14, 0 45, 6 73, 1

119

657

98

41

65

86

414

80

55

30

79

30

91

81

551

271

59

104

1153

456




3S1 svěží dubová bučina šťavelová

chloritický fylit kambizem typická mezotrofní písčitohlinitá

Oxalis acetosella +2, Senecio fuchsii +2, Mycelis muralis +, Rubus idaeus -2, Rubus fruticosus -2, Galeopsis pubescens 1, Hieracium murorum +, Prenanthes purpurea +, Maianthemum bifolium +, Galeobdolon luteum +, Dryopteris carthusiana -2, Athyrium filix femina -2, Atrichum undulatum + Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

T 235023 41

Hořice 491B11

370 m JV

Horizonty;


Humus %

Dusík %

3, 86 3, 85

25, 00 2, 24

0, 681 0, 086

-

6, 4 2, 9

9, 2 16, 2

347

155

904

157

134

47

169

307

4, 07 4, 08 4, 22

0, 88 0, 83 1, 24

0, 039 0, 044 0, 048

-

2, 8 3, 7 5, 3

23, 7 21, 9 29, 1

324

33

339

108

133

64

149

121

202

67

297

149

hloubky /cm/: O Ao

0-7 7-

15

Bv1 15 - 30 Bv2 30 - 60 Bv2/C 60 -100

3S8 svěží dubová bučina ochuzená

3H1 hlinitá dubová bučina šťavelová

3D7 obohacená dubová bučina kapradinová

T 235007 7

Hořice 533 C7

365 m SV

permský prachovec kambizem oligotrofní (uléhavá) hlinitá



Humus %

Dusík %

0-5 O 5-8 Ao 8 - 80 Bv Bv/C 80 -120 Bv/C 120 -150

3, 95 3, 70 4, 22 4, 33 4, 55

34, 82 6, 76 0, 26 0, 19 0, 14

1, 288 0, 257 0, 039 0, 029 0, 029

T 235015 29

Hořice 370 D7

355 m



Humus %

Dusík %

0-8 Aol 8 - 35 El 35 - 70 Bt1 Bt2 70 -120 Bt2/©120-140

7, 32 5, 45 4, 87 5, 10 5, 18

4, 19 0, 88 0, 74 0, 24 0, 50

0, 222 0, 060 0, 060 0, 033 0, 045

4S6 svěží bučina ochuzená

6, 10 -

>250, 0 8, 7 9, 3 14, 6 15, 2

355 m V

Horizonty;


Humus %

Dusík %

CaCO3 %


4, 36 4, 62 5, 54 5, 01

22, 14 1, 91 0, 79 1, 95

0, 806 0, 102 0, 062 0, 065

-

12, 3 5, 4 15, 4 10, 5

1-3 3 - 20

20 - 60 60 - 100

permský pískovec glej pseudoglejový jílovitohlinitá až jílovitopísčitá štěrkovitá

T 235059 4

SLŠ Trutnov 7 A4

580 m SZ



Humus %

Dusík %

2 - 20 Alg Eng 20 - 70 70 - 80 Go Gr 80 - 100

5, 61 6, 15 5, 98 5, 29

14, 98 0, 53 0, 21 0, 47

0, 728 0, 038 0, 020 0, 048 permský pískovec kambizem typická oligotrofní hlinitopísčitá až písčitohlinitá

T 235031 31

Hostinné 616 C4

380 m SZ

Horizonty;


Humus %

Dusík %

3, 77 3, 85 5, 36 6, 50 6, 15

17, 46 2, 64 0, 59 0, 31 0, 58

0, 38 0, 12 0, 055 0, 030 0, 036

O Aol Bv1 Bv1 Bv2

1-6 6 - 25 25 - 40 40 - 80 80 -100

14, 2 7, 5 6, 0 8, 8 18, 9

166

274

1629

131

122

85

254

34

31

109

74

32

28

115

105

132

70

113

167

280

Rubus fruticosus +5, Senecio fuchsii -3, Oxalis acetosella +3, Convallaria majalis -2, Anemone nemorosa 1, Pulmonaria officinalis +, Fragaria vesca 1, Galium rotundifolium +, Melica nutans +2, Poa nemoralis -2, Luzula pilosa -2, Carex sylvatica 1, Dryopteris carthusiana 1, Atrichum undulatum 1, Polytrichum formosum -2 Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

Broumov 508 D12

hloubky /cm/:

23

15, 5 2, 3 1, 2 2, 1 4, 1

T 235050 1

O Al Bv1 Bv2

3L2

-

slínovec, kambizem mezoeutrofní (až pararendzina) jílovitohlinitá až hlinitojílovitá

hloubky /cm/:

jasanová olšina prameništní

hlinitý překryv slinitého pískovce luvizem typická hlinitá

Oxalis acetosella +2, Galeopsis pubescens +, Rubus idaeus +, Rubus fruticosus +, Avenella flexuosa 1, Luzula nemorosa -, Athyrium filix - femina 1, Dryopteris carthusiana +, Plagiothecium curvifolium -2 Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

56, 5 43, 5 60, 6 67, 0

59

105

20920

210

32

89

1318

95

40

112

1056

130

55

113

2300

181

52

116

1656

169

Rubus fruticosus -3, Rubus idaeus -2, Mercurialis perennis -2, Maianthemum bifolium -3, Calamagrostis epigeios -2, Carex sylvatica 1, Athyrium filix - femina 1, Dryopteris carthusiana 1, Polytrichum formosum -2, Webera nutans 1, Pleurozium schreberi 1 Sorpční Přístupné živiny nasycenost /mg/kg/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

19, 2 30, 3 79, 0 60, 0

41

141

1661

16

76

806

193 104

11

90

2300

159

10

82

1546

160

Impatiens noli tangere +2, Cirsium oleraceum -2, Chaerophyllum aromaticum 1, Geum urbanum -2, Urtica dioica 1, Ajuga reptans -2, Ranunculus repens +, Actaea spicata +, Filipendula ulmaria +, Mycelis muralis 1, Primula elatior +, Deschampsia caespitosa +, Dryopteris carthusiana 1,Athyrium filix femina 1,Equisetum palus. 1 Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

-

26, 2 5, 0 8, 7 7, 3

68, 4 72, 5 78, 4 68, 2

118

118

4000

861

182

71

729

214

461

98

922

356

437

95

936

274

Oxalis acetosella 1, Vaccinium myrtillus 1, Rubus idaeus 1, Rubus fruticosus +, Senecio fuchsii +, Avenella flexuosa -3, Carex pilulifera +2, Luzula pilosa 1, Dryopteris carthusiana +, Dicranum scoparium -2, Plagiothecium curvifolium +, Polytrichum formosum 1, Webera nutans + Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

-

2, 2 0, 8 5, 0 8, 0 8, 3

4, 7 6, 0 57, 5 87, 0 84, 7

37

84

528

66

17

50

119

75

16

47

607

211

66

56

814

350

86

60

737

324





4B1 bohatá bučina mařinková

T 235006 6

Hořice 423 A9

540 m SZ



Humus %

Dusík %

3-6 Of 6 - 10 Oh 10 - 22 Al 22 - 70 Bv Bv/C 70 - 105

4, 27 4, 29 4, 84 5, 92 6, 28

13, 00 6, 83 3, 14 0, 64 0, 76

0, 478 0, 317 0, 185 0, 052 0, 050

4H1 hlinitá bučina šťavelová

4D3 obohacená bučina bažanková

melafyr kambizem eutrická písčitohlinitá kamenitá

permský prachovec kambizem luvická (slabě) hlinitá

T 235001 1

Hořice 215 B8

465 m JV



Humus %

Dusík %

2-8 O 8 - 12 Al 12 - 30 Bv Bvt1 30 - 75 Bvt2 75 - 110

3, 80 3, 97 4, 41 5, 06 5, 04

29, 70 2, 52 0, 83 0, 36 0, 21

0, 908 0, 118 0, 080 0, 042 0, 027 melafyr kambizem eutrická písčitohlinitá až hlinitá

T 235046 69

Navarov 804 A4

390 m SV



Humus %

Dusík %

4 - 15 Al 5 - 30 Bv 30 - 70 Bv Bv 70 - 100 Bv/C 100 -

4, 47 5, 09 5, 63 5, 77 5, 82

5, 21 1, 64 0, 48 0, 28 0, 77

0, 50 0, 28 0, 11 0, 082 0, 11

Asperula odorata +2, Mercurialis perenis -2, Galeobdolon luteum +2, Maiathemum bifolium -2, Asarum europaeum 1, Polygonatum verticillatum -2, Galium rotundifolium -2, Oxalis acetosella 1, Mycelis muralis +, Rubus fruticosus 1, Senecio fuchsii 1, Paris quadrifolia +, Festuca gigantea +, Prenanthes purpurea 1, Dryopteris filix- mas 1, Gymnocarpium dryopteris 1 Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

-

26, 2 17, 3 20, 5 32, 9 36, 6

42, 0 36, 7 51, 6 85, 2 88, 8

1232

139

2073

427

1454

100

1752

318

1443

57

2260

239

1312

40

4090

450

1305

45

4399

567

Rubus fruticosus +4, Rubus idaeus -3, Senecio fuchsii +2, Chamerion angustifolium 1, Vaccinium myrtillus 1, Moehringia trinervia 1, Avenella flexuosa -2, Calamagrostis epigeios 1, Agrostis tenuis 1, Carex pallescens 1, Luzula pilosa +, Dryopteris carthusiana +2, Dryopteris filix - mas 1, Athyrium filix - femina -2, Plagiothecium curvifolium -2, Polytrichum formosum -2, Mnium affine -2, Atrichum undulatum + Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

-

9, 7 2, 4 2, 5 6, 5 9, 9

11, 5 10, 3 15, 7 46, 1 54, 1

197

126

983

147

252

58

156

51

203

60

164

28

224

66

766

117

268

88

1062

144

Oxalis acetosella +2, Senecio fuchsii +2, Mercurialis perennis -3, Urtica dioica +2, Impatiens noli - tangere +2, Rubus idaeus 1, Rubus fruticosus +2, Actaea spicata +, Asperula odorata 1, Galeopsis pubescens 1, Melica nutans 1, Festuca gigantea +, Athyrium filix - femina 1, Atrichum undulatum 1, Mnium affine -2, Mnium undulatum 1, Plagiothecium curvifolium 1 Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

-

17, 8 20, 0 20, 4 19, 6 25, 1

42, 1 72, 2 85, 0 87, 9 89, 0

176

39

2000

297

209

21

2732

401

354

27

2767

457

281

26

2456

440

524

35

3003

505

130

4A3 lipová bučina ochuzená

Hořice 479 C17

470 m JZ



Humus %

Dusík %

CaCO3 %


0-6 O 6 - 15 Al 15 - 25 Bv 25 - 60 Bv Bv/C 60 - 100

4, 13 3, 71 4, 58 4, 64 4, 86

45, 05 19, 31 1, 17 0, 98 0, 90

1, 698 0, 609 0, 077 0, 057 0, 047

-

33, 1 5, 2 2, 2 1, 4 1, 1

permský pískovec až prachovec luvizem kambická jílovitohlinitá

T 235003 3

Hořice 202 A7

460 m S



Humus %

Dusík %

2-8 O 8 - 12 Aol Bt1/El 12 - 30 Bt2g 30 - 70 Bt3 70 - 110

3, 85 4, 03 4, 47 4, 74 4, 93

31, 99 3, 59 0, 71 0, 40 0, 17

1, 054 0, 115 0, 056 0, 044 0, 028


24

Asperula odorata 1, Rubus fruticosus +, Mercurialis perennis +, Galeobdolon luteum +, Mycelis muralis +, Oxalis acetosella +, Geranium robertianum +, Poa nemoralis 1, Melica uniflora +, Dryopteris filix - mas -2, Polytrichum formosum +

T 235019 32

4O1 svěží dubová jedlina šťavelová

křemitý slepenec kambizem rankerová oligotrofní hlinitopísčitá kamenitá


27, 4 9, 3 18, 3 13, 3 12, 4

372

600

4124

320

118

109

731

73

198

34

166

47

115

9

179

34

119

13

123

31

Oxalis acetosella +2, Vaccinium myrtillus 1, Maianthemum bifolium 1, Senecio fuchsii 1, Rubus fruticosus -2, Hieracium murorum +, Rubus idaeus 1, Avenella flexuosa +2, Agrostis tenuis 1, Calamagrostis villosa -2, Luzula pilosa 1, Carex pilulifera 1, Equisetum silvaticum +3, Dryopteris carthusiana -2, Athyrium filix femina +, Polytrichum formosum -2, Plagiothecium curvifolium -2, Mnium affine -2, Plagiothecium undulatum 1 Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

-

5, 4 3, 1 3, 5 5, 4 11, 0

6, 2 9, 7 17, 2 27, 8 54, 5

145

137

540

122

40

65

127

93

34

71

205

61

23

85

490

126

290

94

1018

220




5K1 kyselá jedlová bučina metlicová

Navarov 813 C11

570 m J

Horizonty;


Humus %

Dusík %

CaCO3 %


3, 45 3, 70 4, 93 4, 02 3, 96

6, 91 1, 79 2, 62 0, 75 0, 98

0, 26 0, 10 0, 15 0, 13 0, 011

-

2, 6 2, 6 12, 3 1, 3 1, 9

T 235049 72

Navarov 819 G17

400 m JV

fylitická břidlice kambizem rankerová dystrická hlinitopísčitá silně kamenitá

Horizonty;


Humus %

Dusík %

CaCO3 %


3, 30 3, 35 3, 87 4, 10

51, 04 9, 61 3, 94 2, 11

1, 16 0, 28 0, 15 0, 10

-

2, 3 -1, 2 0, 2 0, 3

Ao Bv1 Bv2 Bv2 Bv3/C kamenitá kyselá jedlová bučina borůvková

5I1

5S1 svěží jedlová bučina šťavelová

5H1 hlinitá jedlová bučina šťavelová

5P1 kyselá jedlina s bikou chlupatou

25

5 - 10 10 - 30 30 - 50 50 - 70 70 - 90

hloubky /cm/: O Aoe Bvs Bv1

uléhavá kyselá jedlová bučina s bikou chlupatou

Vaccinium myrtillus 1, Rubus idaeus +2, Rubus fruticosus +, Avenella flexuosa -5, Holcus mollis +, Pteridium aquilinum 1, Webera nutans +

T 235051 74

hloubky /cm/:

5N4

fylitická břidlice kambizem oligotrofní hlinitopísčitá až písčitohlinitá kamenitá

8 - 20 20 - 25 25 - 30 30 - 60

T 235036 26

Hostinné 589 C3

520 m J

Horizonty;


Humus %

Dusík %

CaCO3 %


3, 40 3, 69 3, 91 4, 09 4, 21

11, 88 1, 63 0, 95 0, 47 0, 38

0, 38 0, 048 0, 046 0, 028 0, 020

-

0, 6 -0, 2 0, 2 0, 8 0, 5

O Al Bvs Bv Bvt

3-8 8 - 20 20 - 35 35 - 60 60 - 80

fylitická břidlice kambizem typická mezotrofní písčitohlinitá kamenitá

T 235054 77

Navarov 803 A9

540 m JJV



Humus %

Dusík %

Aol 4 - 15 Bv1 15 - 30 Bv1 30 - 50 Bv2 50 - 80 Bv3/C 80 - 130

4, 12 4, 42 4, 69 5, 21 4, 88

4, 61 1, 84 1, 34 1, 17 1, 02

0, 23 0, 13 0, 099 0, 11 0, 085

T 235055 6/(14)

SLŠ Trutnov 27 G10

430 m (JV)

permský prachovec luvizem pseudoglejová hlinitá až jílovitohlinitá



Humus %

Dusík %

O 0-5 Aol 5 - 15 El 15 - 25 Bt(g) 25 - 70 Bt/C 70 - 100

4, 55 4, 16 4, 41 5, 05 5, 12

10, 05 5, 29 0, 83 0, 78 0, 66

0, 266 0, 168 0, 057 0, 054 0, 031 křídový pískovec pseudoglej typický jílovitohlinitá

T 235029 25

Hostinné 593 C4

435 m (Z)



Humus %

Dusík %

Ol 2-5 Al 5 - 20 En 20 - 35 Bm1 35 - 80 Bm2g 80 - 100

3, 73 3, 79 4, 16 4, 60 5, 00

17, 57 4, 91 0, 39 0, 56 0, 38

0, 52 0, 16 0, 029 0, 037 0, 038

9, 2 19, 1 6, 5 15, 5 19, 0

37

17

121

23

16

86

66 14

50

17

2398

42

50

21

54

18

30

19

133

21

Vaccinium myrtillus +2, Rubus idaeus +, Melampyrum pratense 1, Avenella flexuosa -3, Calamagrostis villosa +, Calamagrostis epigeios +, Luzula nemorosa +, Dryopteris carthusiana 1, Polytrichum formosum 1, Dicranum scoparium 1, Webera nutans 1

kvádrový pískovec kambizem slabě luvická podzolovaná hlinitopísčitá (kamenitá)

hloubky /cm/:



2, 0 1, 4 3, 1

247

124

720

136

93

42

276

103

45

59

357

49

54

48

191

30

Vaccnium myrtillus 1, Avenella flexuosa -2, Luzula pilosa 1, Webera nutans 1, Dicranum scoparium -2, Polytrichum formosum +2, na okraji Calamagrostis villosa 1


1, 5 2, 5 12, 9 9, 4

24

77

219

7

34

78

39 16

10

45

68

20

11

39

35

14

12

39

77

12

Oxalis acetosella +2, Rubus fruticosus 1, Senecio fuchsii 1, Vaccinium myrtillus +, Galeobdolon luteum +2, Circaea intermedia +2, Circaea alpina 1, Lysimachia nemorum 1, Mercurialis perennis 2, Festuca altissima +, Festuca gigantea +, Carex sylvatica +, Athyrium filix - femina +2 Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

-

2, 4 2, 9 3, 3 5, 6 3, 8

13, 6 19, 9 26, 8 49, 6 38, 8

28

47

165

79

25

23

225

48

28

24

237

52

22

32

490

118

20

27

320

88

Oxalis acetosella +2, Senecio fuchsii +3, Rubus fruticosus +3, Rubus idaeus -3, Vaccnium myrtillus 1, Urtica dioica 1, Chamerion augustifolium 1, Galeopsis pubescens +, Avenella flexuosa +, Athyrium filix - femina -3, Gymnocarpium dryopteris +, Mnium affine +2, Mnium undulatum1 Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

-

4, 0 1, 3 1, 3 3, 2 4, 6

16, 2 14, 8 14, 8 3, 9 5, 6

224

106

718

80

183

86

184

46

71

78

87

22

134

112

440

76

224

126

637

138

Vaccinium myrtillus 1, Avenella flexuosa +2, Calamagrostis villosa 1, Luzula pilosa 1, Carex pilulifera +, Dryopteris carthusiana +, Polytrichum formosum 1, Plagiothecium curvifolium 1, Sphagnum acutifolium 1, Polytrichum commune 1 Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

-

2, 6 0, 1 0, 8 5, 6 10, 0

6, 7 0, 5 10, 5 37, 3 46, 9

33

87

82

60

23

24

51

33

27

46

44

8

32

83

290

186

14

90

660

388




TYPOLOGICKÉ ZKUSNÉ PLOCHY - VÝBĚR Hostinné 500 m T 235033 6P1 620 A (J) 29 3 kyselá Půdní reakce smrková Horizonty; Humus jedlina hloubky /cm/: /pH H2O/ % třtinová

O 5 - 20 (Al),En 20 - 35 Bm1 35 - 50 Bm1 50 - 70 Bm1 70 - 90 Bm2/C 90 -110

3, 82 3, 72 4, 11 4, 05 4, 38 4, 32

křídový pískovec pseudoglej typický (horský)jílovitohlinitá

51, 23 4, 34 1, 40 2, 90 0, 51 0, 34

Dusík % 1, 40 0, 11 0, 050 0, 13 0, 015 0, 029

Vaccinium myrtillus +2, Vaccinium vitis idaea 1, Trientalis europaea +, Calamagrostis villosa -5, Avenella flexuosa +2, Sphagnum acutifolium -2, Pleurozium schreberi 1 Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční kapacita nasycenost /mg/kg/ % /mval/100g/ % P2O5; K2O; CaO; MgO

-

0, 9 -0, 1 0, 3 0, 9 0, 7 1, 4

0, 9 3, 8 5, 5 8, 6 12, 2

92

300

106

80

12

52

73

31

10

33

27

8

17

50

58

14

8

50

56

55

7

60

50

41

Vysvětlivky: Půdní reakce pHH2O < 3,5 velmi silně kyselá 3,5 – 4,5 silně kyselá 4,5 – 5,5 středně kyselá 5,5 – 6,5 mírně kyselá 6,5 – 7,2 neutrální 7,2 – 8,0 mírně alkalická 8,0 – 8,5 středně alkalická 8,5 – 9,0 silně alkalická > 9,0 velmi silně alkalická

Obsah humusu < 0,5 velmi slabě humózní 0,5 – 1,0 slabě humózní 1,0 – 2,0 mírně humózní 2,0 – 3,0 středně humózní 3,0 – 5,0 humózní 5,0 – 15,0 silně humózní 15,0 – 30,0 humusová > 30 rašelinná půda

Obsah Ca CO3 % velmi slabě vápnitá

Sorpční kapacita (mval/100g) <8 velmi nízká

< 0,3

0,3 – 3,0 3,0 – 10,0 10,0 – 20,0 20,0 – 60,0 > 60,0

P2O5 < 40 40 – 80 80 – 160 160 – 250 > 250

Sorpční nasycenost % extrémě sorpčně < 10

slabě vápnitá

8 – 13

nízká

10 – 30

středně vápnitá silně vápnitá velmi silně vápnitá vápenatá půda

13 – 25 25 – 30 > 30

střední vysoká velmi vysoká

30 – 50 50 – 75 75 – 90 90 - 100

Přístupné živiny mg/kg (výluh 1% kyselinou citronovou) K2O CaO MgO zásoba < 35 < 200 < 30 velmi nízká 35 – 60 200 – 500 30 – 70 nízká 60 – 120 500 – 1000 70 – 150 střední 120 – 160 1000 – 2000 150 – 250 dobrá > 160 > 2000 > 250 vysoká


26

Celkový dusík % < 0,03 velmi chudá 0,03 – 0,06 chudá 0,06 – 0,20 střední 0,20 – 0,30 dobrá > 0,30 bohatá

nenasycená výrazně sorpčně nenasycená sorpčně nenasycená slabě sorpčně nasycená sorpčně nasycená plně sorpčně nasycená



Ukázka pylové analýzy - slatinný vrt Velichovky: Jednou z mála metod, která poskytuje více méně objektivní podklady pro rekonstrukci vegetačních poměrů určité krajiny v čase, je pylová analýza, doplňovaná podle potřeby analýzou rostliných makrozbytků. Paleobotanických a paleoekologických metod lze využít všude tam, kde jsou k dispozici vhodné sedimenty, tj. především uloženiny rašelinišť a jezer. V prostoru České republiky jsou údaje o minulosti krajiny deponovány v podobě pylu, spór i dalších mikroorganismů a makroskopických zbytků rostlin především v sedimentu rašelinišť. Pylová analýza zachytí změny vegetačního krytu za časový úsek, během něhož docházelo k sedimentaci rašeliništních nebo jezerních uloženin. V našem středoevropském prostoru lze většinou postihnout úsek o stáří 12-15 tisíc let. Je tak možno zjistit, jak se v krajině střídaly jednotlivé vegetační formace a které z nich převládaly. Často uváděná námitka, že rašeliniště a podobné mokřady jsou atypická stanoviště se specifickou dřevinnou skladbou zapomíná na fakt obrovského rozptylu pylu, který se počítá na stovky kilometrů. N a u k á z k u j e u v e d e n v ý s l e d e k d o s u d n e p u b l i k o v a n é p y l o v é a n a l ý z y (Břízová, E.: Pylová analýza karbonátové slatiny vrtu Velichovky. Rukopis ČGÚ Praha) bez podrobného paleobotanického rozboru, který zohledňuje rozdílnosti v produkci a šíření pylu jednotlivých dřevin: Karbonátové slatiny vznikají na vývěrech kalciubikarbonátových vod, které se obohatily karbonátem průchodem střednoturonskými a svrchnoturonskými křídovými slíny a slínovci v křídovém útvaru i v území mimo něj (Dohnal et. al. 1965),(Tyto slatiny jsou rozšířeny hlavně v Polabí. Někdy se označují jako tzv. polabské černavy). Slatina se v okolí Velichovek těžila např. na ložisku Habřinka pro lázeňské účely. Těžba byla prováděna v mocnosti asi 4 m s tím, že není odebírán profil v celé hloubce, která patrně může v některých místech dosahovat 6 m. Charakteristika sedimentu z vrtu Velichovky: hloubka 6, 20 m vzorek 1 - vápnitá slatina s rostlinnými zbytky, hlavně části listů „ 6, 40 m vzorek 2 - vápnitá slatina, rostlinné zbytky, hlavně semena „ 6, 50 m vzorek 3 - velmi tmavá vápnitá slatina, menší množství rostlinných makrozbytků než předchozí sedimenty „ 7, 00 m vzorek 4 - vápnitá slatina s kořínky a listy trav Sedimenty analyzované z vrtu Velichovky uchovávají v sobě pylová zrna a spory řadící je do období staršího subatlantika IX (podle Firbase 1. c.) - období let 800/500 let před n. l. až 10 stol. n. l.., kdy sestupovalSM v hercynské oblasti do nižších poloh a zároveň se začaly výrazněji projevovat zásahy člověka na šíření vegetace. Celkový pylový diagram ukazuje převahu pylových zrn dřevin ve vzorcích 1 - 3 (66, 10 - 70, 42%), což svědčí o zalesněnosti území. Dominantní postavení ve dřevinné složce vegetace má samozřejmě borovice (Pinus), která má velkou produkci pylu a daleký rozptyl (maximum 24, 47%), a její pylový vzrůst směrem do současnosti (vliv člověka). Druhou nejrozšířenější dřevinou zastoupenou v pylovém spektru je smrk (Picea), který rovněž má velkou produkci pylu a daleký rozptyl, jeho maximální hodnota je 22, 55%. Z listnatých dřevin je nejhojnější pyl lípy (Tilia) s maximem výskytu 11, 56%; její pylová zrna byla v některých případech rozlišována na T. cordata (l. srdčitá) a T. platyphyllos (l. velkolistá). Z a j íma v ý j e v ý s k y t mo d ř í n u a o ř e š á k u Skutečný počet pylových zrn a spor v jednotlivých vzorcích slatiny vrtu MS 10C Velichovky číslo vzorku hloubka v metrech

1 6, 20

2 6, 40

3 6, 50

4 7, 00

DŘEVINY: Pinus Betula Juniperus Salix Corylus Ulmus Quercus Tilia T. platyphyllos Fraxinus Acer Alnus

163 22 1 12 2 6 60 3 4 33

161 59 1 33 19 8 114 6 3 1 59

46 44 11 25 10 64 3 1 2 374

4 1 1 1 4


28



150 1 10 3 -

Picea Fagus Abies Carpinus Larix Populus - typ Juglans

169 14 1 7 -

52 71 10 29 1

1 5 -

Problematikou pylových analýz (palynologie) se zabývá vedle Geologického ústavu Praha i Botanický ústav AV ČR Brno (Jankovská, V.) (paleoekologie. paleobotanika).

4.5.5. Problematika revize typologického mapování v rámci OPRL Od roku 1970, kdy v rámci ÚHÚL vznikla jednotná typologická klasifikace (tzv. 2. etapa typologie lesů), a kdy bylo provedeno první mapování v tomto systému, byla provedena ve velmi omezené míře v průběhu obnov LHP na území oblasti jedna namátková hrubá revize nového typologického mapování. V rámci těchto revizí byl dodatečně vylišován 4. lvs na bývalých LHC Hostinné, Trutnov, Broumov, Vrchlabí a částečně na LHC Navarov a Opočno. V roce 1996 byla provedena poměrně souhrnná druhá revize spolu s vylišením 4. lvs na bývalém LHC Hořice a v roce 1997 pak byla takto pojatá druhá revize se sjednocením mapování zonálních vegetačních stupňů provedena na zbytku oblasti.

4.5.6. Mapa, přehled a charakteristiky lesních typů (LT) s plochami Stěžejním produktem OPRL je co nejlépe revidovaná digitalizovaná typologická mapa s koloritem barev podle ekologických řad, odstínů podle výškové polohy a šrafů podle exponovanosti, podmáčení a nepříznivosti stanoviště. V následujících dvou tabulkách jsou pak uvedeny počet lesních typů (LT), počet souborů lesních typů (SLT) a přehled LT a SLT v PLO s plochami z digitálního zpracování. V příloze textové části jsou pak uvedeny úplné charakteristiky lesních typů.

PLO 23 lesní vegetační stupeň

počet lesních typů počet souborů les. typů

0

1

2

3

4

5

6

7

Celkem

11 6

7 6

32 13

65 18

44 19

57 20

32 14

5 4

253 100

PŘEHLED LESNÍCH TYPŮ slt

plocha lesní p. ha

lesní typ

plocha lesní p. ha

PLO 23 - PODKRKONOŠÍ přirozená druhová skladba

cílový hospodářský soubor

BO 12-16

BO 9 BŘ 1 DB SM BK

01 – Mimořádně nepříznivá stanoviště

BO 14-18

BO 8 BŘ 1 (DB BK) 1 SM

BO 16-20 SM 14-18 BO 14-18

BO 5 BŘ 1 BK 2 SM 2 DB

borůvkový na pískovcových plošinách a svazích 23,10 lišejníkový na pískovcových plošinách a vrcholech 343,1 KYSELÝ DUBOBUKOVÝ BOR 2 borůvkový

BO 14-18

BO 8-9 BŘ 1 DB 1 BK

BO 14-18

BO 8 DB 1 BŘ 1 BK

BO 18-22

BO 6 DB 2 BK 2 BŘ

0K4

182,0 na kamenitých výrazných 3 podzolech

BO 16-22

BO 7 DB 1,5 BK 1,5 BŘ

0K7

164,3 hasivkový na pískovcových 0 plošinách

BO 20-24

BO 5 DB 2 BK 2 BŘ SM 1

0P1

29,23

BO 20-24 SM 22-26 BO 18-22

BO 5 DB 2 JD 1 BŘ 1 SM 1

název souboru lesních typů /lesního typu/

0. lesní vegetační stupeň - azonální - BORY 0Z 77,03 0Z1 28,34 RELIKTNÍ BOR skalnatý 0,1%

0Y 0M

0,39

+% 306,9 4

0Z3 0Y0

na pískovcových skaliscích 48,69 vřesový na plotnách a vrcholech 0,39

ROKLINOVÝ SMRKOVÝ BOR

0M2

249,2 CHUDÝ DUBOVÝ BOR 6 brusinkový na pískovcov. plošinách

0M3

34,58

AVB /bonita /

BO 8 DB 1 BŘ 1 BK

0,5%

0M5 0K

689,4 5

0K3

13 – Přirozená borová stanoviště

1,2%

0P 0T

29

29,23

0,1% 2,06

+%

0T3

KYSELÝ JEDLODUBOVÝ BOR borůvkový na písčitých plošinách 2,06 CHUDÝ BŘEZOVÝ BOR bezkolencový v písčit. pokleslinách

BO 6 BŘ 2 OL 1 SM 1 DB




1. lesní vegetační stupeň - v PLO 23 extrazonálně 1D 41,69 1D1 36,36 OBOHACENÁ HABROVÁ 0,1%

1L 1U 1V 1G 1T

9,34

+% 0,48

+% 1,74

+% 11,86 0,57

+%

1D3

DOUBRAVA válečková 5,33 bršlicová

1L2

9,34

1U1 1V2 1G2 1T9

JILMOVÝ LUH bršlicový 0,48 TOPOLOVÝ LUH kopřivový 1,74 VLHKÁ HABROVÁ DOUBRAVA bršlicová 11,86 VRBOVÁ OLŠINA mokřadní 0,57

SMRKOVÁ OLŠINA v úžlabinách

DB 24-28 JS 26-32 DB 22-26 JS 26-30 DB 24-30 JS 28-34 TP 24-28 OL 24-28

DB 6 LP 1 JV 1 HB 2 JS JLM DB 6 LP 1 JV 1 HB 2 JS JLM

DB 4 JL 2 JS 2 HB 1 (LP JV) 1 DB 2 TP 3 JL 1-2 JS 1-2 LP 1-2 OL 1-2 DB28 JS30 DB 5 JS 2 JL 1 LP 1 HB 1 JV LP28 JL26 OL OL 26 OL 6 VR 3 BŘ 1 OS TP OL 20 SM 24

OL 7 SM 2 BŘ 1

2. lesní vegetační stupeň - BUKODUBOVÝ - planární - nižší pahorkatinný DB 16-22 DB 7 BK 3 JŘ BO HB 2K 141,54 2K1 74,01 KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA 0,3%

2K3

2I

2S

221,84

0,4%

373,70

0,7%

2K4

0,59

kostřavová

2K5

50,25

borůvková

2I1

174,7 ULÉHAVÁ KYSELÁ BUKOVÁ 0 DOUBRAVA s bikou chlupatou

2I5

45,86

2I6

1,28

2S2

44,24

2S4

2C

85,41

0,2%

603,2 7

se třtinou rákosovitou ostružiníková /hlíny/

SVĚŽÍ BUKOVÁ DOUBRAVA biková s ostřicí prstnatou 59,92 biková s lipnicí

2S5

234,1 šťavelová 5

2S6

35,39

2C2

32,93

2C3 2B

metlicová 16,69 biková

ochuzená

VYSÝCHAVÁ BUKOVÁ DOUBRAVA lipnicová 52,48 s válečkou prapořitou

2B3

124,4 BOHATÁ BUKOVÁ DOUBRAVA 9 mařinková

2B4

478,7 válečková 8 197,3 HLINITÁ (SPRAŠOVÁ) BUKOVÁ 5 DOUBRAVA srhová

BO 16-20 DB 18-22 BO 16-20 DB 18-22 BO 16-18 BO 16-20 DB 16-20 DB 20-26 BO 18-22 DB 20-26 BO 18-22 DB 20-26 BO 18-22 DB 20-26 BO 20-24 DB 20-26 BO 20-24 DB 20-26 BO 20-24 DB 20-24 BO 20-24 DB 20-26 HB 16-20 DB 18-24 BO 20-24 DB 20-26

1063,32

1,9%

2H1 2H4 2H6 2H7 2H8

2D

464,1 8

DB 7 BK 3 LP JD HB DB 7 BK 3 LP JD HB DB 7 BK 3 LP JD HB DB 6 BK 3 HB 1 JD LP DB 6 BK 3 HB 1 JD LP DB 6 BK 3 HB 1 JD LP DB 6 BK 3 HB 1 JD LP DB 7 BK 1 HB 2 LP JV DB 7 BK 1 HB 2 LP JV DB 6 BK 3 HB 1 LP JV

2L 2V 2O

17,40

+% 36,16

0,1% 83,74

0,1% 331,0 7

DB 6 BK 3 HB 1 LP JV

DB 20-24

DB 6 BK 2 HB 2 LP DB 6 BK 3 HB 1 LP DB 6 BK 3 HB 1 LP

DB 20-24

DB 6 BK 3 HB 1 LP JV JS

171,0 s konvalinkou 0

DB 18-24 BK 22-26 DB 22-26


26,04

OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA válečková

2D2

27,60

hluchavková

2D3

231,1 bršlicová 6

2D5

DB 20-26

DB 18-24

2D1

0,65

strdivková

DB 22-26 DB 22-26 DB 22-28

2D6

178,7 bažanková 3

DB 22-28

2A1

17,40

DB 22-24

2L1

36,16

2V3

83,74

2O2

266,7 0

JAVOROBUKOVÁ DOUBRAVA bažanková POTOČNÍ LUH PAHORKATINNÝ na náplavech VLHKÁ BUKOVÁ DOUBRAVA bršlicová JEDLOBUKOVÁ DOUBRAVA válečková

2O4

64,37

šťavelová

DB 22-28

DB 24-30 JS 26-34 DB 22-28 DB 22-28

30

21 Exponovaná stanoviště nižších poloh 25 – Živná stanoviště nižších poloh

DB 6 BK 1 LP 1 JV 1 HB 1 JL JS DB 6 BK 1 LP 1 JV 1 HB 1 JL JS DB 6 BK 1 LP 1 JV 1 HB 1 JL JS DB 6 BK 1 LP 1 JV 1 HB 1 JL JS DB 6 BK 1 LP 1 JV 1 HB 1 JL JS DB 5 LP 2 BK 1 JV 1 HB 1 21 Exponovaná stanoviště nižších poloh DB 5 JS 3 JL 1 JV 1 OL HB 19 – Lužní stanoviště LP DB 5 JD 2 JS 1 JV 1 BK 1 JL 25 – Živná stanoviště OL HB SM nižších poloh DB 6 BK 1 JD 2 (LP HB) 1 OS JS SM BŘ

0,6%


23 – Kyselá stanoviště nižších poloh

DB 7 BK 2 BO 1 JŘ

DB 18-24

0,8%

2A

s ostřicí horskou

25 – Živná stanoviště nižších poloh 29 – Olšová stanoviště podmáčených půd

DB 7 BK 3 JŘ BO

559,2 šťavelová 8 98,24 ostružiníková

37,45

19 – Lužní stanoviště

DB 7 BK 3 JŘ BO

1,1%

2H

25 – Živná stanoviště nižších poloh

DB 6 BK 1 JD 2 (LP HB) 1 OS JS SM BŘ


2P 2Q

8,20

+% 21,06

+%

2P1 2Q3


8,20

KYSELÁ JEDLOVÁ DOUBRAVA s bikou chlupatou 21,06 CHUDÁ JEDLOVÁ DOUBRAVA mechová

DB24 JD22 BO24

DB 6 BK 1 JD 3 SM

DB 14-20 BO 16-20

DB 6 SM 1 JD 2 BŘ 1 BO

3. lesní vegetační stupeň - DUBOBUKOVÝ - suprakolinní - vyšší pahorkatinný BK 16 BK 4 DB 4 BŘ 1 BO 1 3Z 37,04 3Z1 14,03 ZAKRSLÁ DUBOVÁ BUČINA 0,1%

3Z3

3Y

19,81

3M

455,82

+% 0,8%

3Z8

18,01

lipnicová

3Y0

19,81

SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA

3M1

9,61

3M2

3N

6097,25

10,8%

447,3 1

263,2 borůvková 8

3M4

142,5 hasivková 3

1502,34

2,7%

3F

3C

2448,20

4,4%

122,96

0,2%

144,37

0,3%

3K3

73,23

biková na slunných svazích

3K5

1391,85

borůvková

3K6

679,6 metlicová se šťavelem 2

3K9

165,2 na prudkých svazích 5

3N1

338,5 KAMENITÁ KYSELÁ DUBOVÁ 3 BUČINA s kapradí osténkatou

31

655,84

1,2%

se třtinou rákosovitou

3N2

9,62

3N3

50,47

se šťavelem

3N4

48,69

borůvková

3I1

1221,91

215,5 s hasivkou orličí 9

3S1

960,1 SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA 3 šťavelová

3S2

35,18

se svízelem drsným

3S6

31,36

biková s mařinkou

3S8

1299,58

ochuzená

3S9


3F1

107,5 SVĚŽÍ KAMENITÁ SVAHOVÁ 6 DUBOVÁ BUČINA kapradinová

3F9

15,40

3C1

6,12

roklinová v potočních zářezech VYSÝCHAVÁ DUBOVÁ BUČINA biková

130,8 lipnicová 7

3C3

7,38

3B1

28,98

se strdivkou nící

3B2

BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA strdivková 542,1 mařinková

3B3

54,65

1

válečková

BO 14-16 BK 18, BO 16 BK 16 BO 18 BK 16-20 BO 16-20 BK 16-20 BO 16-20 BK 16-20 BO 14-18 BK 16-20 BO 14-20 BK 16-20 BO 14-20 BK 16-20 BO 14-20 BK 20-26 SM 20-26 BK 18-24 SM 18-24 BK 18-22 BO 18-22 BK 22-26 SM 22-26 BK 22-26 BO 18-22 BK 22-24 SM 22-24

BK 22-24 BO 22-24 BK 22-26 SM 22-26 BK 18-22 BO 18-22 BK 22-26 SM 22-26 BK 22-26 BO,SM24 BK 20-24 BO 22-24 BK 24-28 SM 24-28 BK 24-28 SM 24-26 BK 24-26 SM 24-28 BK 22-26 SM 22-26 BK 22-28 SM 22-28 BK 22-28 SM 22-28 BK 22-28 SM 22-28

ULÉHAVÁ KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA s bikou chlupatou 64,84 s bikou chlupat. a ostružiníkem

3I6

3C2

3B

na prudkých svazích

3787, KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA 3 metlicová

3I5

3S

0,53

3K1

0,8%

3I

CHUDÁ DUBOVÁ BUČINA mechová 39,87 brusinková

3M3

3M9 3K

borůvková 5,00 biková

DB22 BK22 BO24 DB22 BK22 BO24 DB22 BK22 BO24 BK 24-28 SM 24-28

47 –Oglejená stanoviště středních poloh


BK 5 DB 3 BŘ 1 BO 1 BK 4 DB 4 BŘ 1 BO 1 BK 4 DB 4 BŘ 1 (BO JD SM) 1 BK 4 DB 4 BŘ 1 BO 1


BK 4 DB 4 BŘ 1 BO 1 BK 4 DB 4 BŘ 1 BO 1 BK 4 DB 4 BŘ 1 BO 1 BK 4 DB 4 BŘ 1 BO 1 BK 6 DB 3 JD 1 BŘ BO HB BK 5 DB 5 JD BŘ BO

21 Exponovaná stanoviště nižších poloh 43 Kyselá stanoviště středních poloh 23 – Kyselá stanoviště nižších poloh

BK 4,5 DB 4,5 BO 1 BŘ BK 6 DB 3 JD 1 HB BK 6 DB 3 JD 1 BŘ BO BK 6 DB 3 JD 1 SM LP

43 Kyselá stanoviště středních poloh 41 – Exponovaná stanoviště středních poloh

BK 6 DB 3 JD 1 LP HB SM BK 6 DB 3 JD 1 LP JV SM BK 5 DB 4 BO 1 BŘ BK 6 DB 3 JD 1 LP HB SM

43 – Kyselá stanoviště středních poloh

BK 6 DB 3 JD 1 LP HB SM BK 6 DB 3 JD 1 SM BO BŘ BK 7 DB 3 HB JD LP

23 Kyselá stanoviště nižších poloh 45 – Živná stanoviště středních poloh

BK 7 DB 3 HB JD LP BK 7 DB 3 HB JD LP BK 7 DB 3 HB JD LP SM BK 7 DB 3 HB JD LP BK 6 DB 2 (LP SM)1 JD 1 JV BK 6 DB 2 (LP JV SM) 1 JD 1 BK 4,5 DB 4,5 LP 1 BO BK 4,5 DB 4,5 (LP HB) 1 BO

41 – Exponovaná stanoviště středních poloh

21 – Exponovaná stanoviště nižších poloh

BK 5 LP 3 DB 2 HB BO BK 6 DB 3 (HB JD JV LP) 1

BK 24-28 SM 24-28

BK 6 DB 3 HB 1 JD JV LP

BK 24-28 SM 24-28


45 – Živná stanoviště středních poloh



3B9 3H

3D

793,10

1,4%

277,91

0,5%

3H1

3J

116,07

0,2%

97,92

0,2%

3D2

23,92

288,18

0,5%

3D8

43,87

3A1

72,68

3V

342,61

3O

0,3% 0,6%

92,97

0,2%

netýkavková

BK 24-28 SM 24-28


DB24 BK24 SM26 DB24 BK24 SM24 BK 24-28 SM 28

BK 6 DB 3 (HB JD LP) 1 JS JV SM

BK 26-30 SM 28 BK 26-30 SM 28 BK 24-28 SM 26

BK 6 LP 2 DB 2 JV JD JS

BK 26-30 SM 26-30 BK 22-26 SM 22-26

3A3

LIPODUBOVÁ BUČINA bažanková 13,51 s pitulníkem

3A5

14,11

kapradinová

BK 22-26 SM 22-26

3A6

15,77

lipnicová

BK 20-24 SM 20-22

3J1

15,95

LIPOVÁ JAVOŔINA lipnicová 8,05 kapradinová

3J4

24,72

3J5

0,27

3J9

48,93

3L1

3L4 168,28

OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA hluchavková 34,56 bršlicová

3D7

3L2 3L3

3U

ostružiníková

126,1 bažanková 7 49,39 kapradinová

3J2

3L

BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA na prudkých svazích - javorová 744,1 HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA 4 šťavelová 48,96

3D6

3A

30,10

3H6

3D3


bažanková měsíčnicová

ROKLINOVÁ JAVOŘINA středních poloh 190,8 JASANOVÁ OLŠINA 5 potoční 70,13 prameništní 22,82 4,38

BK 22-28 SM 22-26

BK 22-26 LP 22-26 BK 22-26 LP 20-24 JV 26 BK 22-26 LP 22-26 JV 26 BK 22-26 LP 22-26 JV 26 BK 22-26 OL 24-28 JS 24-30


BK 6 LP 2 DB 2 JV JD JS BK 6 LP 2 DB 2 JV JD JS SM BK 6 LP 2 DB 2 JV JD JS BK 5 LP 2 DB 1 JV 1 JD 1 JS 41 – Exponovaná stanoviště středních poloh BK 5 LP 2 DB 1 JV 1 JD 1 BŘ BK 5 LP 2 DB 1 JV 1 JD 1 BŘ BK 5 LP 2 DB 1 JV 1 JD 1 BŘ BK 4 DB 1 LP 2 JV 2 (JD JL 01 – Mimořádně HB JS) 1 nepříznivá stanoviště BK 4 LP 3 JV 2 (JD DB) 1 JL JS BK 4 LP 3 JV 2 (JD DB) 1 JL JS BK 4 LP 3 JV 2 (JD DB) 1 JL JS BK 4 LP 3 JV 2 JD 1 JL JS DB OL 6 JS 3 SM 1 JD JL JV

OL 24-28

OL 7 JS 3 SM JD JL JV

OL 24-28 JS 24 -30

OL 6 JS 3 SM 1 JD JL JV

měsíčnicová

OL 24-28 JS 24-30

OL 7 JS 3 SM JD JL JV JS 4 BK 2 JD 2 JV 1 (SM DB JL OL) 1 BK 3 DB 3 JD 3 JV 1 JS OL JL SM BK 3 DB 3 JD 3 JV 1 JS OL JL SM BK 3 DB 3 JD 3 JV 1 JS OL JL SM BK 3 DB 3 JD 3 JV 1 JS SM

168,2 JAVOROVÁ JASENINA 8 bršlicová

JS 24-28 BK 24-28

3V1

102,0 VLHKÁ DUBOVÁ BUČINA 3 netýkavková

BK 24-28 SM 24-30

3V2

187,9 papratková 1

BK 24-28 SM 24-28

3V3

29,11

bršlicová

BK 26-28 SM 26-30

3V5

10,60

se šťavelem

3V9

12,96

BK 22-26 SM 24-28 BK 22-26 SM 24-28

3O2

PODMÁČENÁ DUBOVÁ BUČINA s přesličkou 3,04 JEDLODUBOVÁ BUČINA žindavová 19,19 válečková

3O6

67,50

3O8

3,24

3O1


trsnatá

3U1

DB 24-26 SM 24-26

BK 2 DB 3 JD 3 (JV JS OL JL) 2 SM BK 3 DB 3 JD 4 LP HB SM

DB 24-28 SM 24-28

BK 3 DB 3 JD 4 LP HB SM

šťavelová

DB 24-28 SM 24-28


s metlicí trsnatou

DB 24-26 SM 24-28


4. lesní vegetační stupeň - BUKOVÝ - submontánní - vrchovinný BK 16-18 6,86 ZAKRSLÁ BUČINA BK 6 DB 3 BŘ 1 LP HB 4Z 29,98 4Z1 BO 16-18

4Z8

borůvková 23,12 lipnicová

BK 16-18 BO 16-18

BK 6 DB 3 BŘ 1 LP HB

4Y0

42,71

BK 18-22 SM,BO22

BK 7 DB 2 BŘ 1 SM

4M2

2,06

BK 18-20 BO 20-22

BK 6 DB 2 JD 1 BO (BŘ) 1 JŘ BK 6 DB 2 JD 1 BO (BŘ) 1 JŘ

0,1%

4Y 4M

42,71

0,1% 51,04

0,1%

4M3

SKELETOVÁ BUČINA

CHUDÁ BUČINA brusinková 48,98 CHUDÁ BUČINA borůvková

BK 18-20 BO 20-22


32

41 – Exponovaná stanoviště středních poloh 45 – Živná stanoviště středních poloh

29 – Olšová stanoviště podmáčených půd

47 – Oglejená stanoviště středních poloh

59 - Podmáč. stanov. střed.a vyšších poloh 47 – Oglejená stanoviště středních poloh




4K

5875,41

10,5%

4I 4S

4F

250,91

0,4%

362,87

0,6% 7410,58

13,2%

343,49

0,6%

4C

207,75

4B

821,37

0,4% 1,5%

BK 20-24 SM 20-26

BK 7 JD 2 (DB SM) 1

BK 20-24 BO,SM22

BK 7 JD 2 (DB SM BO) 1

4K6

561,5 borůvková 6


4K7

1629,95

4K9

235,7 na prudkých svazích 7 175,9 KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA 8 s kapradí osténkatou

BK 18-22 BO 20-24 BK 22-26 SM 22-26 BK 20-24 SM,BO24 BK 20-24 SM 20-24 BK 22-24 SM 22-24 BK 22-26 SM 22-26 BK 20-24 BO 20-24 BK 22-26 SM 22-28

BK 7 JD 2 (DB SM) 1

BK 24-28 SM 24-28

BK 8 JD 2 LP JV DB HB

BK 24-26 SM 24-26 BK 24-26 SM 24-26 BK 24-26 SM 24-28

BK 8 JD 2 LP DB SM

BK 7 JD 2 (LP JV SM) 1 JS

4N1

363,90

0,6%

24,23

se třtinou rákosovitou

4N3

14,28

se šťavelem

4N4

36,42

borůvková

4I1

362,8 ULÉHAVÁ KYSELÁ BUČINA 7 s bikou chlupatou

4S1

2516,15

4S6

4515,75

4S9

378,6 na prudkých svazích 8 289,6 SVĚŽÍ KAMENITÁ SVAHOVÁ 4 BUČINA kapradinová

4F1

404,57

0,1%

4V

256,60

0,5%

196,67

0,3%

4P

361,46

4Q

23,67

4G

15,67

4R

33

0,2% 0,6% +% +%

0,62

+%

BK 7 JD 2 (DB SM BO) 1 BK 7 JD 2 (DB SM) 1 LP

BK 8 JD 2 JV LP DB HB BK 7 JD 2 (LP JV SM) 1

207,7 VYSÝCHAVÁ BUČINA 5 lipnicová

4B1

549,4 BOHATÁ BUČINA 8 mařinková

BK 24-28 SM 24-28

BK 8 JD 2 DB LP JV

4B4

144,1 3 127,7 6 344,0 8

BK 24-28 SM 24-28 BK 24-28 SM 24-28 BK 22-26 SM 24-28

BK 8 JD 2 DB LP JV

BK 22-26 SM 24-28 BK 26-30 SM 26-30

BK 8 JD 2 DB LP JV SM

BK 26-30 SM 26-30 BK 26-30 SM 26-30 BK 26-30 SM 26-30 BK 26-28 SM 26-28

BK 6 JV 1 LP 2 JD 1 SM

BK 26 SM 26 BK 26 SM 24 BK 24 SM 24 BK 24 SM 24 BK 28 SM 28

BK 6 JV 1 LP 2 JD 1 DB HB

4H1

roklinová (potoční)

javorová svahová javorová

HLINITÁ BUČINA šťavelová 19,82 vysokobylinná

4D3

103,7 OBOHACENÁ BUČINA 2 bažanková

4D4

75,40

4D5

158,0 netýkavková 0 67,45 bršlicová

4A1

kapradinová

118,4 LIPOVÁ BUČINA 4 bažanková

4A2

1,11

strdivková

4A3

10,52

ochuzená

4A4

38,59

lipnicová

4A5

87,94

kapradinová

4V1

91,13

VLHKÁ BUČINA netýkavková 101,8 papratková 4 3,70 PODMÁČENÁ BUČINA

4O1

129,6 6

4P1

361,4 6

4Q1

23,67

4G1

8,71

4G2

6,96

4R2

0,62

s přesličkou SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA šťavelová KYSELÁ DUBOVÁ JEDLINA s bikou chlupatou CHUDÁ DUBOVÁ JEDLINA borůvková PODMÁČENÁ DUBOVÁ JEDLINA přesličková ostřicová SVĚŽÍ RELIKTNÍ SMRČINA olšová

BK 28 SM 28 BK 28 SM 28 JD 24-28 DB24SM28


BK 7 JD 2 (DB SM) 1 JV LP

4C2

4V9 129,66

BK 7 JD 2 (DB SM) 1

BK 24-26 SM 26-30 BK 22-24 BO,SM24

4V2

4O

BK 7 JD 2 (DB SM) 1

53,85

4D6 4A

SVĚŽÍ BUČINA šťavelová ochuzená


BK 7 JD 2 (DB SM) 1

4F9

4H2 4D

metlicová se šťavelem

4N2

4B9 4H

3432,14

KYSELÁ BUČINA metlicová 15,99 biková na slunných svazích

4K1 4K3

4N


43 – Kyselá stanoviště středních poloh 45 – Živná stanoviště středních poloh 41 – Exponovaná stanoviště středních poloh

BK 6 JD 1 DB 2 (LP JV HB)1 45 – Živná stanoviště středních poloh

BK 8 JD 1 JV 1 DB LP BK 8 JD 2 DB LP JV SM

BK 6 JV 1 LP 2 JD 1 HB JS

BK 6 JV 1 LP 2 JD 1 SM JS BK 6 JV 1 LP 2 JD 1 HB JS BK 6 JV 1 LP 2 JD 1 DB HB


BK 6 JV 1 LP 2 JD 1 DB BK 6 JV 1 LP 2 JD 1 DB BK 6 JV 1 LP 2 JD 1 DB BK 4 JD 4 DBL 1 JV 1 JL JS OL SM BK 4 JD 4 DBL 1 JV 1 SM

47 – Oglejená stanoviště středních poloh

BK 2 JD 4 DBL 1 (JV JL OL JS) 3 SM BK 2 DBL 4 JD 4 OS SM

59 - Podmáč. stanoviště stř. a vyšších poloh 47 – Oglejená stanoviště středních poloh

JD 18-20 DB18SM26

BK 1 DBL 4 JD 4 (SM OS) 1

JD 18-20 DB18BO20

DB 4 JD 4 (SM BŘ) 2 OS BK

JD22 DB22 SM24

DBL 3 JD 6 OL 1 SM

JD22 DB22 SM24

DBL 3 JD 6 OL 1 SM

SM 20-24

SM 9 OL 1 JD

59 – Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh 59 -Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh




5. lesní vegetační stupeň - JEDLOBUKOVÝ - montánní - podhorský BK 16-18 BK 7 JD 1 BŘ 1 BO 1 SM 5Z 29,54 5Z1 10,82 ZAKRSLÁ JEDLOVÁ BUČINA 0,1%

5Y 5M

52,21

0,1% 135,6 6

5Z3

borůvková 2,20 metlicová

5Z8

4,12

5Z9

12,40

skeletová

5Y0

52,21

SKELETOVÁ JEDLOVÁ BUČINA

5M2

16,64

CHUDÁ JEDLOVÁ BUČINA brusinková

5M3

SM 20

BK 16-18 SM 20 BK 16-18 SM 20 BK 16-18 SM 20 BK 20-22 SM 20-22

BK 6 JD 1 BŘ 1 SM 1 BO 1

BK 18-22 SM 20-22

BK 6,5 JD 1,5 BŘ 1 BO 1

119,0 borůvková 2

BK 18-22 SM 20-22

5K1

4004, KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA 3 metlicová

BK 20-24 SM 22-28

BK 6,5 JD 1,5 BŘ 1 (BO SM) 1 JD 3,5 BK 5,5 SM 1 BŘ

5K3

50,82

živná

BK 7 JD 2 BŘ 1 JV BK 7 JD 1 BŘ 1 BO 1 SM BK 7 JD 2 (SM BŘ) 1 BO JV

0,2%

5K

5N

6256,33

11,1%

236,4 3

5K6

772,3 borůvková 8

5K7

1188,38

5K9

240,4 na prudkých svazích 5 169,6 KAMENITÁ KYSELÁ JEDLOVÁ 3 BUČINA s kapradí osténkatou

5N1

0,4%

1054,11

5I

1,9%

5S

8,4%

4748,39

27,06

s třtinou rákosovitou

5N3

10,50

se šťavelem

5N4

28,50

borůvková

5N5

0,74

5I1 5S1

5S6 5S9 324,1 9

5F1

0,6%

5C 5B

5H

5D

49,44

0,1% 559,11

1,0%

623,68

1,1%

512,72

0,9%

282,75

0,5%

biková s metlicí

1054,11

ULÉHAVÁ KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA s bikou chlupatou 1529,05 SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA šťavelová 1,40 se svízelem okrouhlolistým (drsným) 2979,11 ochuzená 238,8 na prudkých svazích 3 298,3 SVĚŽÍ KAMENITÁ SVAHOVÁ 6 JEDLOVÁ BUČINA kapradinová

5F9

25,83

5C1

49,44

roklinová

5B3

VYSÝCHAVÁ JEDLOVÁ BUČINA lipnicová 391,2 BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA 4 mařinková 43,44 s kostřavou nejvyšší

5B6

40,97

javorová

5B9

83,46

svahová - javorová

5H1

559,2 HLINITÁ JEDLOVÁ BUČINA 4 šťavelová

5H2

64,44

5D3

45,91

5B1

5D4

5A


5N2

5S2

5F

biková

vysokobylinná

OBOHACENÁ JEDLOVÁ BUČINA bažanková 161,7 kapradinová 5

5D5

283,8 netýkavková 3

5D6

21,23

5A1

222,2 KLENOVÁ BUČINA 7 bažanková

5A2

11,41

strdivková

5A3

24,39

KLENOVÁ BUČINA kapradinová

devětsilová

BK 20-24 SM,BO24 BK 18-22 BO,SM24 BK 22-26 SM 24-28

JD 3,5 BK 5,5 SM 1 BŘ BO

BK 20-24 SM 22-26 BK 22-26 SM 24-26

JD 3,5 BK 5,5 SM 1 LP BŘ

BK 20-24 SM 22-26 BK 22-26 SM 24-28 BK 18-22 BO,SM24 BK 22-26 SM 24-26 BK 22-26 SM 24-28

JD 4 BK 5 SM 1 JV LP BŘ

BK 24-26 SM 24-28

JD 4,5 BK 4,5 SM 1 JV

BK 24-26 SM 24-28

JD 4,5 BK 4,5 SM 1 JV

BK 24-26 SM 24-28 BK26 JD26 SM26 BK 24-26 SM 24-30

JD 4,5 BK 4,5 SM 1 JV

BK 24-26 SM 26-30 BK 22-24 SM 22-24

BK 5 JD 4 SM 1 JV

BK 24-28 SM 26-30

BK 6 JD 4 JV LP

BK 24-28 SM 26-30 BK 22-28 SM 26-30 BK 22-28 SM 26-30

BK 7 JD 3 JV LP

BK 22-26 SM 24-28

BK 5 JD 4 SM 1 LP JV

BK 22-26 SM 24-28


BK 24-28 SM 26-30 BK 24-28 JD,SM 28 BK 24-28 JD,SM 28 BK 24-28 SM 26-30

BK 6 JD 3 JV 1 LP JS

34

JD 3,5 BK 5,5 SM 1 BŘ BO JD 3,5 BK 5,5 SM 1 LP BŘ

JD 4 BK 5 SM 1 JV BŘ


53 – Kyselá stanoviště vyšších poloh 43 – Kyselá stanoviště středních poloh 53 – Kyselá stanoviště vyšších poloh 51 – Exponovaná stanoviště vyšších poloh

JD 4 BK 5 SM 1 JV LP BŘ JD 3 BK 5 SM 1 BŘ BO 1 BK 5-6 JD 3 SM 1-2 JV BŘ JD 4 BK 5 SM 1

JD 4,5 BK 4,5 SM 1 JV BK 5 JD 4 SM 1 JV

BK 7 JD 3 JŘ LP JV BŘ

53 – Kyselá stanoviště vyšších poloh 55 – Živná stanoviště vyšších poloh

51 – Exponovaná stanoviště vyšších poloh

41 – Exponovaná stanoviště středních poloh 55 – Živná stanoviště vyšších poloh

BK 6 JD 3 JV 1 LP BK 6 JD 3 JV 1

51 – Exponovaná stanoviště vyšších poloh 55 – Živná stanoviště vyšších poloh

BK 6 JD 3 JV 1 LP JS BK 6 JD 3 JV 1 LP JS BK 6 JD 3 JV 1 LP JS

BK, JV 26 SM 24-28

BK 5 JD 3 JV 2 JL LP JS

BK,SM26 JD 24-26 BK,SM26 JD 24-26

BK 5 JD 3 JV 2 JS LP JL



BK 5 JD 3 JV 2 JL LP

51 –Exponovaná stanoviště vyšších poloh


5J

160,0 8

PLO 23 - Podkrkonoší BK,SM26 JD 24-26 BK,SM26 JD 24-26

BK 5 JD 3 JV 2 JL LP BK 5 JD 2 JV 2 (JL LP JS) 1

51 –Exponovaná stanoviště vyšších poloh

SUŤOVÁ JILMOVÁ JAVOŘINA bažanková

BK 24-26 JV 22-24

BK 4 JD 2 JV 2 JL 1 (JS SM LP) 1


8,03

kapradinová

5J6

1,71

hřebenová s lipnicí hajní

5J9

94,66

5L5

51,80

BK 4 JD 2 JV 2 JL 1 (JS SM LP) 1 BK 4 JD 2 JV 2 JL 1 (JS SM LP) 1 BK 4 JD 2 JV 2 JL 1 (JS SM LP) 1 OLŠ 7 JS 2 SM 1 JL

5U1

558,5 2

BK 22-26 JV 22-26 BK 20-24 JV 20-24 BK 26-30 JV 24-26 OL 24-28 JS 24-30 SM 30-32 JV 26-28

5U3

13,65

5V1

396,6 VLHKÁ JEDLOVÁ BUČINA 1 netýkavková

5V2

418,6 papratková 8

5V3

103,7 devětsilová 0

5V9

68,43

5A5

3,33

s pitulníkem

5A9

21,35

vápencová

5J1

55,68

5J3

0,3%

5L 5U

5V

5O

51,80

0,1% 572,17

1,0%

987,42

1,8%

330,8 3

5O1

ROKLINOVÁ JAVOŘINA vyšších poloh MONTANNÍ (JASANOVÁ) OLŠINA vodotečí a pramenišť VLHKÁ JASANOVÁ JAVOŘINA (devětsilová) úžlabní potoční přechod ke kat. 3L

PODMÁČENÁ JEDLOVÁ BUČINA s přesličkou 329,1 SVÉŽÍ (BUKOVÁ) JEDLINA 6 šťavelová

SM 30-32 JV 26-28 JS 26-32

SM 2-4 JD 2-3 BK 1-2 JS 1-2 JV 2-3 JL 1 SM 1 JD 1 BK 1 JS 2 JV 3 OL 2 JL

BK 24-28 SM 26-30 BK 24-28 SM 26-30 BK 24-28 SM 26-30 BK 24-28 SM 26-30 JD 24-28 SM 26-30

BK 4 JD 4 JV 1 (JS JL SM OL) 1 BK 4 JD 4 JV 1 (JS JL SM OL) 1 BK 4 JD 4 JV 1 (JS JL SM OL) 1 BK 3 JD 4 JV 1 (JS JL SM OL) 2 BK 2 JD 6 SM 2 DBL OS BŘ

JD 24-28 SM 26-30 JD 28-29 SM 26-28

BK 2 JD 6 SM 2 DBL OS BŘ

JD 20-24 SM 26-28 JD 22-24 SM 24-28 JD 22-24 SM 24-28

BK 2 JD 6 SM 2 DBL BO BŘ

0,6%

5O2 5P

631,1 0

1,67

ostřicová

5P1

607,7 KYSELÁ JEDLINA 1 s bikou chlupatou

5P2

23,39

5G1

17,93

29 – Olšová stanoviště podmáčených půd 57 – Oglejená stanoviště vyšších poloh 29 – Olšová stanoviště podmáčených půd 57 – Oglejená stanoviště vyšších poloh

59 - Podmáč. stanoviště střed. a vyšších poloh 57 – Oglejená stanoviště vyšších poloh

BK 2 JD 6 SM 2 DBL BŘ

1,1%

5G

24,61

+%

5G2

borůvková

PODMÁČENÁ JEDLINA přesličková 6,68 ostřicová

JD 6 OL 2 SM 2 BK JD 6 OL 2 SM 2 BK

6. lesní vegetační stupeň - SMRKOBUKOVÝ - montánní - nižší horský 8,06 ZAKRSLÁ SMRKOVÁ BUČINA BK 21 BK 5 SM 4 JD 1 JŘ BŘ BO 6Z 23,70 6Z3 +%

6Y

18,43

+%

6Z9

metlicová 15,64 skeletová

6Y0

13,42

6Y1 6K

6N

1008,37

1,8%

111,45

0,2%

6K1

662,2 KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA 3 metlicová

6K3

15,12

borůvková

6K4

81,60

třtinová

6K5

5,33

192,55

0,3%


6N1

37,66

35

561,82

1,0%

KAMENITÁ KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA s kapradí osténkatou 0,31 se šťavelem

6N4

66,68

borůvková

6N5

6,80

metlicová

6I1 6I3

6S

s kapradí osténkatou

6K6

6N3

6I

SKELETOVÁ SMRKOVÁ BUČINA (sběrný) 5,01 borůvková

50,79

ULÉHAVÁ KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA s bikou chlupatou 141,7 třtinová 6

6S1

101,4 SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA 8 šťavelová

6S4

460,3 ochuzená 4

SM 21 SM 21 BK 21 SM 20-24 BK 18-22 SM 20 22 BK 18-20 SM 22-28 BK 22-26 JM 20-24 BK 20-24 SM 22-28 BK 22-26 SM 22-28 BK 22-26 SM 22-26 BK 22-26 SM 24-28 BK 20-24 SM 24-28 BK 22-26 SM 22-24 BK 20-24 SM 24-28 BK 20-24 SM 26-28 BK 22-26 SM 26-28 BK 22-26 SM 26-30 BK 24-28 SM 26-30 BK 24-28

59 – Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh


SM 4 BK 4 JD 1 BŘ 1 JŘ BO SM 4 BK 4 JD 1 BŘ 1 JŘ BO BK 4-5 SM 3-4 JD 2-3 JŘ BŘ SM 4 BK 4 JD 2 JŘ

53 – Kyselá stanoviště vyšších poloh

SM 4 BK 4 JD 2 JŘ BO BŘ SM 4 BK 4 JD 2 JŘ SM 4 BK 4 JD 2 JŘ SM 4 BK 4 JD 2 JŘ SM 4 BK 4 JD 2 BK 4 SM 3-4 JD 2-3 JV


SM 4 BK 4 JD 2 BO BŘ BK 4-5 SM 3 JD 2-3 JŔ JV BK 4 SM 4 JD 2

53 – Kyselá stanoviště vyšších poloh

BK 4 SM 4 JD 2 BK 4 SM 3 JD 3

55 – Živná stanoviště vyšších poloh

BK 4 SM 3 JD 3



6F 6A

6V

6O 6P

12,87

+% 30,80

0,1%

52,35

0,1%

54,58

0,1% 452,1 4


12,87

6A3

SVĚŽÍ KAMENITÁ SVAHOVÁ SMRKOVÁ BUČINA kapradinová 7,72 KLENOSMRKOVÁ BUČINA bažanková 23,08 kapradinová s mléčivcem

6V1

23,90

6F1 6A1

6V2

VLHKÁ SMRKOVÁ BUČINA papratková 18,23 devětsilová

6V9

10,22

6O1 6P1

PODMÁČENÁ SMRKOVÁ BUČINA s přesličkou 54,58 SVĚŽÍ SMRKOVÁ JEDLINA šťavelová 452,1 KYSELÁ SMRKOVÁ JEDLINA 4 třtinová

SM 26-30 BK 24-28 SM 26-30 BK 24-28 SM 26-30 BK 24-28 SM 26-32 BK 24-28 SM 26-32 BK 24-28 SM 26-32 BK 24-28 SM,BK30 JD 26-30 SM 24-28 JD 26-28

BK 5 SM 2 JD 3 JV

SM 22-26 JD 22-26 SM 22-26 JD 22-26 SM 28-32 JD 28-32

JD 5 SM 4 BK 1 BŘ

SM 28-32 JD 28-32 SM 28-32 JD 28-32 SM 28-32

SM 4 JD 4 (BK OS) 1 OL 1

BK 4 JD 2 SM 2 JV 2 JL


BK 4 JD 2 SM 1-2 JV 2 JL BK 3 JD 4 SM 3 JV JS OL BK 3 JD 4 SM 3 JV JS OL BK 2 JD 4 SM 3 (JV JS OL)1 BK 2 JD 5 SM 3 JD 5 SM 4 BK 1 BŘ

57 – Oglejená stanoviště vyšších poloh 59 - Podmáčené stanov. střed. a vyš. poloh 57 – Oglejená stanoviště vyšších poloh

0,8%

6Q

6G

76,33

0,1%

106,4 1

45,50

6Q2

CHUDÁ SMRKOVÁ JEDLINA borůvková 30,83 s rašeliníkem

6G1

38,58

6G2

0,53

6G3

67,30

6R1

0,41

6Q1

0,2%

6R

1,76

+%

PODMÁČENÁ SMRKOVÁ JEDLINA přesličková ostřicová třtinová

SVĚŽÍ RAŠELINNÁ SMRČINA šťavelová 1,35 olšová

JD 5 SM 4 BK 1 BŘ SM 4 JD 4 (BK OS) 1 OL 1

59 - Podmáčené stanoviště středních a vyšších poloh

SM 4 JD 4 (BK OS) 1 OL 1 SM 10 JD OL

SM 24-28 SM 9 JD OL 1 6R2 7. lesní vegetační stupeň - BUKOSMRKOVÝ - supramontánní - horský - v PLO 23 intrazonálně 3,61 7T1 3,61 PODMÁČENÁ CHUDÁ JEDLOVÁ SM 30-34 SM 8 JD 1 BŘ 1 JŘ 59 - Podmáčené 7T +%

7R 7O 7G

1,77

+% 3,36

+% 13,81

+%

7R1 7O1 7G1 7G3

SMRČINA rašeliníková KYSELÁ RAŠELINNÁ SMRČINA třtinová 3,36 SVĚŽÍ JEDLOVÁ SMRČINA šťavelová s kapradinami 9,15 PODMÁČENÁ JEDLOVÁ SMRČINA přesličková 4,66 třtinová 1,77

SM 26-30

SM 9 BŘ 1 JŘ

SM 26-28 JD 26-28 SM 22-26 JD 24-26

SM 7 JD 3 BK

SM 26 JD26

SM 7 JD 2 OL 1

SM 8 JD 1-2 OL 1

stanoviště středních a vyšších poloh 57 – Oglejená stanoviště vyšších poloh 59 – Podmáčené stanoviště středních a vyšších poloh

Poznámka: Uvedené plochy lesních typů a SLT jsou výsledkem digitalizace typologických map a zaplochování je provedeno nad hospodářskými mapami platných LHP ( LHC Hořice 1988-1997). Jedná se tedy o nevyrovnanou zjištěnou plochu lesní půdy (s bezlesím): 56 227,27 ha (celkem za PLO 23)

4.5.7. Převod SLT na skupiny typů geobiocénů a ukázkové přirozené porosty Z důvodů sjednocení převodů SLT na skupiny typů geobiocénů (STG), což jsou schválené typizační jednotky pro mapování ÚSES, a které se téměř vždy na lesních pozemcích vylišovaly na základě právě SLT různými zpracovateli s různou úrovní pohledu, je uvedena následující porovnávající tabulka pro PLO 23. Zároveň jsou uvedeny příklady přirozenějších porostů odpovídajících právě příslušnému stanovištnímu typu SLT.


36



PŘEVOD SLT NA STG SLT

Název SLT

0. BORY Reliktní bor 0Z

STG

3A1 4A1

0Y

Roklinový smrkobukový bor

5A1

0M

Chudý dubový bor

4A2b

0K

Kyselý dubobukový bor

4A2a

0P

Kyselý jedlodubový bor

4AB3b

0T

Chudý březový bor

4A6

1. lvs - DUBOVÝ Obohacená habrová 1D

2BC3b

1L

doubrava Jilmový luh

2C4

1U

Topolový luh

2CD4 2C5a

1V

Vlhká habrová doubrava

2CD4

1G

Vrbová olšina

2C5b

1Tl

Smrková olšina

5AB5b

2. lvs - BUKODUBOVÝ Kyselá buková doubrava 2K

2AB3

/1T9/

Kyselá buková doubrava borůvková

2A3

Uléhavá kyselá buková doubrava Svěží buková doubrava

2AB3

Vysýchavá buková doubrava Bohatá buková doubrava

2BD3

2B3

2A

Hlinitá sprašová buková doubrava Obohacená buková doubrava Javorobuková doubrava

2L

Potoční luh pahorkatinný

2CD4

2V

Vlhká buková doubrava

2CD4

2O

Jedlobuková doubrava

2B4

2P

Kyselá jedlová doubrava

2AB4

2Q

Chudá jedlová doubrava

3A4

2Km /2K5/

2I 2S 2C 2B 2H 2D

2B3

2BD3

2BC3 2BC3

2BC5a

3. lvs - DUBOBUKOVÝ Zakrslá dubová bučina 3Z

3AB1

3Y

Skeletová dubová bučina

3AB1

3M

Chudá dubová bučina

3A3

3Me

Chudá dubová bučina na prudkých svazích

3A3

/3M9/

37

Skupina typů geogiocénů

Ukázkové přirozené porosty /LHC;odd,;porost/

Pineta quercina -dubové bory Pineta lichenosa -lišejník. bory Pineta piceosa -smrkové bory Pineta lichenoso - muscosa arenosa bory na píscích Querceta petraeae fagina - pinea -borové bukové doubravy Abieti - querceta pini -borové jedlové doubravy Pineta sphagnosa -rašeliníkové bory

Hostinné: (malé skalní výchozy) prostor kvádrových pískovců mezi Mostkem a Nemojovem; Hořice: pod Kozákovem

Ligustri - querceta aceris- Carpini -javorohabrové doubravy Ulmi - fraxineta carpini -habrojilmové jaseniny a Fraxini - querceta roboris -jasanové doubravy Ulmi - fraxineta populi -topolojilmové jaseniny Fraxini - querceta roboris -jasanové doubravy Salici fragilis - alneta - vrbové olšiny Picei - alneta -smrkové olšiny

Opočno: 425 D (rezervace Dubno)

Fagi - querceta -bukové doubravy Querceta petraeae subfagina -bukodoubravy niž. stupeň

Hořice: 894 E

Fagi - querceta -bukové doubravy Fagi - querceta typica -typické bukové doubravy Fagi - querceta tiliae -lipové bukové doubravy Fagi - querceta tiliae -lipové bukové doubravy Fagi - querceta typica -typické bukové doubravy Fagi - querceta tiliae - aceris -lipojavorové bukové doubravy Fagi - querceta tiliae - aceris -lipojavorové bukové doubravy

Hořice: 649C5 (Byšičky) - 2I1

Fraxini - querceta roboris -jasanové doubravy a Querci roboris – fraxineta -dubové jaseniny

Hostinné: 547B3 (poblíž Souvratě) - 0M5 Hostinné: 550, 551 (prostor Čertova kamene vých. od Mostku) Trutnov: 741 C (Ferdinandov) Trutnov: 514B8Z (Rezervace) 0T3

Opočno: 410 A,B,C (Babičino údolí)

Opočno: 425 D (rezervace Dubno) Hořice: 869 F (Černožice)

Hořice: 815 C (Dubenec)

Trutnov: 760 D (Krabčice) Hořice: 649G8 (Byšičky - Vrbina) - 2C3 Hořice: 649D14/7 (Byšičky) - 2B4 Hořice: 685B12 (Lysice u Čenic) - 2H8 Hořice: 646D6 (Byšičky) - 2D6 Hořice: 657G7 (Smolný vrch) - 2D6 Trutnov: 753 B12/6 (Krabčice) Opočno: 410 A,D (Babičino údolí) Hořice: 886C7 (Vřešťovská bažantnice) - 2L1

Fraxini - querceta roboris -jasanové doubravy Querceta roboris -doubravy dubu letního Querceta roboris -doubravy dubu letního Querceta roboris - betulina -březové doubravy

Hořice: 641G10 (Soví doly) - 2D3

Querci - fageta humilia -zakrslé dubové bučiny Querci - fageta humilia -zakrslé dubové bučiny Querceta petraeae fagina -bukodoubravy vyš. stupeň Querceta petraea fagina -bukodoubravy vyš. stupeň

Navarov: 925 G9/2 (Jesenný)

Hořice: 658 B, 641 G (Soví Doly)

Navarov: 811 D,E (Veselí) Trutnov: 106 A (Vyhnánov)




3K

Kyselá dubová bučina

3AB3

3Km

Kyselá dubová bučina borůvková

3A3

Kyselá dubová bučina svahová

/3K5/

3Ke /3K9/

Kamenitá kyselá dubová bučina 3Nm Kamenitá kyselá dubová /3N4/ bučina borůvková Uléhavá kyselá dubová 3I bučina 3Im Uléhavá kyselá dubová bučina s hasivkou orličí /3I6/ Svěží dubová bučina 3S

3N

Querci - fageta -dubové bučiny Querceta petraea fagina -bukodoubravy

Hořice: 617A13 (Kobylnice - Mezihoří) - 3K6 Broumov: 514 D,E (Havlovice) 513 F

3AB3

Querci - fageta -dubové bučiny

Navarov: 811 B (Veselí)

3AB3


Hostinné: 582C6 a okolí (údolní nádrž Těšnov) 3N1 Navarov: 804 F,G (Malá Skála) 864 A


Hořice: 633E8 (SSV od Holovous) - 3I1

3A3 3AB3 3A3 3B3

Querci - fageta typica -dubové bučiny typické Querci - fageta typica -dubové bučiny typické

Hořice: 850D12 (u Betléma) - 3S8

Querci - fageta typica -dubové bučiny typické Querci - fageta typica -dubové bučiny typické

Opočno: 453 B,C (Zámecká obora) 471 C10 Opočno: 453 B,C (Zámecká obora)

Querci - fageta typica -dubové bučiny typické Querci - fageta tiliae -lipodubové bučiny Querci - fageta tiliae aceris -lipojavorové dubové bučiny

Hořice: 621A12 (Mezihoří) - 3C2 vzorový

Querci - fageta typica -dubové bučiny typické Querci - fageta aceris -javorové dubové bučiny Querci - fageta tiliae aceris -lipojavorové dubové bučiny Tili - acereta fagi -lipové javořiny s bukem Tili - acereta fagi -lipové javořiny s bukem

Hořice: 370D7 (Kamenický les) - 3H1

Svěží dubová bučina svahová

3B3

Svěží kamenitá svahová dubová bučina Roklinová dubová bučina

3B3

3C

Vysýchavá dubová bučina

3B3

3B

Bohatá dubová bučina

3BD3

3Be

Bohatá dubová bučina svahová - javorová

3BD3

/3B9/

3H

Hlinitá dubová bučina

3B3

3D

Obohacená dubová bučina

3BC3

3A

Lipodubová bučina

3BC3

3J

Lipová javořina

4C3

3Ju

Roklinová javořina nižšího stupně

4C3

/3J9/

3L

Jasanová olšina

3BC5b Fraxini - alneta

3U

Javorová jasenina

4C4

3V

Vlhká dubová bučina

3BC4

3Vg

Podmáčená dubová bučina

4BC4

Jedlobuková doubrava

4AB4

3Se /3S9/

3F 3Fu

3B3

/3F9/

/3V9/

3O

Hostinné: 545 C,E

-jasanové olšiny Fraxini - querceta roboris aceris -javorojasanové doubravy Querceta roboris - aceris -javorové doubravy Fraxini - querceta roboris aceris -javorojasanové doubravy Abieti - querceta roboris - piceae -smrkojedlové doubravy

4. lvs - BUKOVÝ (DUBOJEHLIČNATÝ) Zakrslá bučina 4Z 4AB1 Fageta humilia

-zakrslé bučiny Fageta humilia -zakrslé bučiny Fageta quercino - abietina -dubojedlové bučiny Fageta paupera -holé bučiny Fageta quercino - abietina -dubojedlové bučiny

Opočno: 405 B (Babičino údolí)

Hořice: 618C12,618B12 (V bučí - Mezihoří) - 3B2 ; Opočno: KlenovníkOpočno: 405 C (Babičino údolí)

Hořice: 272A12 (V od Holenic) - 3D8 Navarov: 826 H9 (Malá Horka) Navarov (Jilemnice): 677B12 (Hradiště) - 3J1

SLŠ Trutnov: 7A4 (poblíž Babí) - 3L2 Hořice: 489G7 (V od Dol. Javoří) - 3L1

Hořice:528C7(Jahodnice u Kumb.Újezdu) - 3V1

Hořice: 638 D (Lukavec)

Navarov: 822 E (Jirkov)

4Y

Skeletová bučina

4AB1

4M

Chudá bučina

4A3

4K

Kyselá bučina

4AB3

4Km

Kyselá bučina borůvková - přechod

4A3

/4K6/

4Ke

Kyselá bučina svahová

4AB3

Fageta paupera -holé bučiny

Navarov: 833 A,B ( Líšný)

4N

Kamenitá kyselá bučina

4AB3

4Nm

Kamenitá kyselá bučina borůvková - přechod

4A3

Hostinné: 461A2 (pod vrcholem Bradla)- 4N2; Hořice: rezervace Kamenná hůra - 4N3; Navarov: 819 K (Těpeře)

/4a4/

Fageta paupera -holé bučiny Fageta quercino - abietina -dubojedlové bučiny

4I

Uléhavá kyselá bučina

4AB3

Broumov: 502 A,B (Barchoviny)

4S

Svěží bučina

4B3

Fageta paupera -holé bučiny Fageta typica -typické bučiny

/4k9/


38

Trutnov: 305 K (Hrádeček) Navarov: 822 D (Jirkov) Trutnov: 305 L,M (Hrádeček) Navarov: 822 D (Jirkov)

LS Vrchlabí (býv. LHC Trutnov) odd.304-306



Svěží bučina šťavelová svahová

4B3

Fageta typica -typické bučiny

LS Vrchlabí (býv. LHC Trutnov) 306 F9

Svěží kamenitá svahová bučina Roklinová bučina

4B3

Fageta typica -typické bučiny Fageta typica -typické bučiny


4C

Vysýchavá bučina

4BD3

4B

Bohatá bučina

4BD3

4Be

Bohatá bučina svahová javorová

4BD3

/4B9/

Fageta tiliae -lipové bučiny Fageta tiliae aceris -lipojavorové bučiny Fageta tiliae aceris -lipojavorové bučiny

Hostinné: sporadicky 326, 426, 430 Arnultovice 4C2 Hořice: 423A9 (komplex Levína S od Nové Paky) 4B1 Hořice: 268B13 (pod vrcholem Kozlova) - 4B9 vzorový

4H

Hlinitá bučina

4B3

Hostinné: 338 C (Kunčice)

4D

Obohacená bučina

4BC3

4A

Lipová bučina

4BC3

4V

Vlhká bučina

4B4

4Vg

Podmáčená bučina

4BC4

Fageta typica -typické bučiny Fageta tiliae aceris -lipojavorové bučiny Fageta tiliae aceris -lipojavorové bučiny Querceta roboris - fagi -vlhké bukové doubravy Fraxini - querceta roboris aceris -javorojasanové doubravy

4O

Svěží dubová jedlina

4B3b

4P

Kyselá dubová jedlina

4B3b

4Q

Chudá dubová jedlina

4A4

4G

Podmáčená dubová jedlina

4AB4

4R

Svěží reliktní smrčina

5AB5b

4Se /4S9/

4F1 4Fu

4B3

/4f9/

/4V9/

5. lvs - JEDLOBUKOVÝ Zakrslá jedlová bučina 5Z

5AB1


Querci abieta -dubové jedliny Querci abieta -dubové jedliny Querci abieta piceosa -smrkové dubové jedliny Abieti - guerceta roboris - piceae -smrkové jedlové doubravy Picei - alneta -smrkové olšiny

Hostinné: 317J1,2 (Terezín) - 4D5 Hořice: 479C17 (NPR Kamenná Hůra) - 4A3 Hořice: 255C6 (poblíž Alainovy věže) - 4V1

Opočno: 401 B, 402 C (Mezilečí) Trutnov: 728 B6 Hostinné: 597 (Komárov) Opočno: 435 C (u Špinky)

Hořice: 886C10/7 (Vřešť. Bažantnice) - 4R2

Abieti - fageta humilia -zakrslé jedlové bučiny Abieti - fageta humilia -zakrslé jedlové bučiny Fageta piceoso - abietina -smrkojedlové bučiny Abieti - fageta -jedlové bučiny Fageta piceoso - abietina -smrkojedlové bučiny

Navarov: 817 H (Bratříkov)

5Y

Skeletová jedlová bučina

5AB1

5M

Chudá jedlová bučina

5A3a

5K

Kyselá jedlová bučina

5AB3

5Km

Kyselá jedlová bučina borůvková

5A3a

Kyselá jedlová bučina svahová

5AB3

Abieti - fageta -jedlové bučiny

Navarov (Jilemnice): 642G1 (mezi Stráží a Buřany) 5K9

5AB3

Abieti - fageta - jedlové bučiny Fageta piceoso - abietina -smrkojedlové bučiny

Navarov: 911 E,G (Držkov)

Abieti - fageta -jedlové bučiny Abieti - fageta typica -typické jedlové bučiny Abieti - fageta typica -typické jedlové bučiny

Navarov: 614 A

/5K6/

5Ke /5K9/

Kamenitá kyselá jedlová bučina 5Nm Kamenitá kyselá jedlová /5N4/ bučina borůvková Uléhavá kyselá jedlová 5I bučina Svěží jedlová bučina 5S

5N

5A3a 5AB3 5B3

Svěží jedlová bučina svahová

5B3

Svěží kamenitá svahová jedlová bučina Roklinová jedlová bučina

5B3

5C

Vysýchavá jedlová bučina

5B3

5B

Bohatá jedlová bučina

5BD3

5Be

Bohatá jedlová bučina svahová - javorová

5BC3

/5B9/

5H

Hlinitá jedlová bučina

5B3

5D

Obohacená jedlová bučina

5BC3

5Se /5S9/

5F 5Fu

5B3

/5F9/

39

Abieti - fageta typica -typické jedlové bučiny Abieti - fageta typica -typické jedlové bučiny Abieti - fageta typica -typické jedlové bučiny Abieti - fageta ulmi -jilmojedlové bučiny Aceri - fageta -javorové bučiny Abieti - fageta typica -typické jedlové bučiny Aceri - fageta -javorové bučiny

Trutnov: 307 E 12 (Hrádeček) Navarov: 912 D (Držkov) Navarov: 822 B6 (Jirkov) SLŠ Trutnov: 12J15 (Bělidlo) - 5K3 vzorový Navarov: 819 D,E (Jirkov)

Navarov: 819 G17 (Žernovka)

Navarov: 803A9 (Vransko) - 5S1 Trutnov: 310 D,E (Hertvíkovice) Trutnov: 408B17 (Pilníkov) - 5S9 (bk) Trutnov: 325 B Trutnov: 305 F11

Hostinné: 603C(B) (Čístecká hůra) - 5B1 Harrachov: 675 B (Bujárkovo koleno) Navarov (Jilemnice): 615C8 (Bransko) - 5H1 (jen částečně) Navarov (Jilemnice): 675K6 (pod Štěpanickým hradem) - 5D5




5A

Klenová bučina

5BC3

Aceri - fageta -javorové bučiny Aceri - fageta -javorové bučiny

Hořice: 257C5 (Tábor) - 5A1 Navarov(Jilemnice):(u Jablonce n/J)- 5A2 Vrchlabí: 516C11,B8 (Horní Kánov) - 5A9 (bk)

5Aw

Klenová bučina vápencová

5BC3

/5A9/

5J

Suťová jilmová javořina

5C3

Fagi - acereta -bukové javořiny Fagi - acereta -bukové javořiny

Hořice (bezlesí): 236 (vrchol Kumburku) - 5J1 Navarov: 926 G9 (Vlastiboř) Trutnov: 306 D5 (Hrádeček)

5Ju

Roklinová javořina v potočních zářezech

5C3

/5J9/

5L

Montanní (jasanová) olšina

5C5

Alneta -olšiny Fraxini - acereta -jasanové javořiny

Navarov (Jilemnice): 671F3 (pod Bujárkovým kolenem) - 5L5 Navarov (Jilemnice): 733C1 (poblíž Hradska) - 5U1

5U

Vlhká jasanová javořina

5CD3a

/5U3/

Vlhká jasanová javořina potoční

5C5a

Aceri - alneta glutinosae -incana -javorové olšiny

Vrchlabí (Černý Důl): 524 D

5V

Vlhká jedlová bučina

5BC4

Navarov: 742 H (Buřany)

Podmáčená jedlová bučina

5BC4

Aceri - fageta alni -javorové bučiny s olší Aceri - fageta alni -javorové bučiny s olší

5Vg 5O

Svěží (buková) jedlina

5B4

Navarov: 969 C,D (Lhotka)

5P

Kyselá jedlina

5AB4

5G

Podmáčená jedlina

5AB4

Abieti - piceeta equiseti -přesličkové jedlové smrčiny Abieti - piceeta equiseti -přesličkové jedlové smrčiny Abieti - piceeta equiseti -přesličkové jedlové smrčiny Abieti - fageta piceae humilia -zakrslé jedlosmrkové bučiny Abieti - fageta piceae humilia -zakrslé jedlosmrkové bučiny Abieti - fageta piceae -jedlové bučiny se smrkem Fageta abietino - piceosa -jedlosmrkové bučiny

Navarov: 701 E (Rokytnice n.J.)

Abieti - fageta piceae -jedlové bučiny se smrkem Fageta abietino - piceosa -jedlosmrkové bučiny

Navarov (Jilemnice): 749D20 (Horní Dušnice) - 6N4

Abieti - fageta piceae -jedlové bučiny se smrkem Abieti - fageta piceae -jedlové bučiny se smrkem Abieti - fageta piceae -jedlové bučiny se smrkem Aceri - fageta -javorové bučiny Aceri - fageta alni -javorové bučiny s olší

Navarov: 904 A,B,C

/5U1/

5Ul

/5V9/

6. lvs - SMRKOBUKOVÝ Zakrslá smrková bučina 6Z

6AB1

6Y

Skeletová smrková bučina

6AB1

6K

Kyselá smrková bučina

6AB3

6Km

Kyselá smrková bučina borůvková

6A3

/6K3/

Kamenitá kyselá smrková bučina 6Nm Kamenitá kyselá smrková /6N4/ bučina borůvková Uléhavá kyselá smrková 6I bučina Svěží smrková bučina 6S

6N

6AB3 6A3 6AB3 6B3

Vrchlabí (Černý Důl): 536 B, 535 F

Hostinné: 592, 590 Broumov: 523 B,C (Červený Kostelec)

Navarov: 748 B (Bratrouchov) Navarov: 701 B (Rokytnice n. J.) 741 F Jablonec: 626 B (Počátky) Navarov: 705 B

Jablonec: 673 F,G; 672 E (Huť)

Navarov: 712 C,D (Sklenařice)

6B3

6A

Svěží kamenitá svahová smrková bučina Klenosmrková bučina

6V

Vlhká smrková bučina

6BC4

6Vg

Podmáčená smrková bučina

6B4

Piceeta equiseti -přesličkové smrčiny

Vrchlabí (Černý Důl): 531 C9,6

/6V9/

6O

Svěží smrková jedlina

6B4

Jablonec: 744 A (Rychnov n. J.)

6P

Kyselá smrková jedlina

6AB4

6Q

Chudá smrková jedlina

6A4

6G

6B4

6R

Podmáčená smrková jedlina Svěží rašelinná smrčina

7O

Svěží jedlová smrčina

6B4

7G

Podmáčená jedlová smrčina Podmáčená chudá jedlová smrčina Kyselá rašelinná smrčina

6B4

Piceeta equiseti -přesličkové smrčiny Piceeta equiseti -přesličkové smrčiny Piceeta sphagnosa -rašeliníkové smrčiny Piceeta equiseti -přesličkové smrčiny Piceeta turfosa -rašeliništní smrčiny Piceeta equiseti -přesličkové smrčiny Piceeta equiseti -přesličkové smrčiny Piceeta sphagnosa -rašeliníkové smrčiny Piceeta turfosa -rašeliništní smrčiny

6F

7T 7R

6BC3

7A6

6A4 7A6


40

Navarov: 680 A (Vítkovice)

Navarov: 680 A (Vítkovice)

Navarov: 905 D,F (Zásada) Navarov: 906 D (Zásada) 623 A Navarov: 907 D

Jablonec: 672 E (Huť) Navarov: 905 D (Zásada)



4.5.8. Předpokládané změny klimatu a jejich vliv na rozšíření dřevin a na lesní prostředí (Šindelář 1995)

Za předpokladu, že se obal skleníkových plynů v ovzduší zdvojnásobí, je možno na základě určitých předpokladů a modelů usuzovat, že dojde ke globálnímu vzestupu teplot o 1,5 až 4 o C (Burschel, Weber 1988). Podle jiných autorů půjde o jiné hodnoty, např: 3 +- 1,5o C (Charney 1979), 1,5 až 2,0o C (Schönwiese 1988). Brouwer a Falkenberg (1989) odhadují, že změny srážkových úhrnů se budou v Evropě pohybovat v mezích +- 300 mm. Rozšíření druhů v Evropě v současnosti je výsledkem migrace dřevin v obdobích po poslední době ledové, adaptační schopnosti druhů dřevin k podmínkám prostředí, mezidruhové kompettice, resp. konkurenční schopnosti jednotlivých druhů dřevin a zejména pak zásahů člověka. Lesní společenstva ve střední Evropě nejsou v takovém složení, jak je známe dnes ze zbytků zachovalých původních lesů, patrně starší než 16 tisíc let, v horách pravděpodobně ne více než 6 až 8 tisíc let (Fanta 1992). Během dlouhodobé adaptace k podmínkám prostředí, zejména klimatickým a jiným faktorům, vznikaly v důsledku přirozeného výběru specifické regionální nebo místní populace označované jako geografické rasy, odrůdy, ekotypy. S ohledem na tyto skutečnosti existuje v současnosti značná proměnlivost, zvláště u dřevin, které osídlily rozsáhlé areály. Předpokládané oteplení má řadu aspektů, které mají souvislost s genetickou konstitucí lesních dřevin. Jde jednak o velikost předpokládaných teplotních změn a jednak o průběh těchto změn. Existují o názory, že teplotní změny 2 - 4 C se pravděpodobně vymykají možnostem adaptace většiny lesních dřevin (Fanta 1992). Tato hodnota odpovídá přibližně rozdílu mezi dnešní teplotou a nízkými teplotami během poslední doby ledové asi před 20 tisíci lety. Některé výsledky výzkumu z poslední doby (Šindelář 1993) naznačují, že některé druhy dřevin mají relativně širokou toleranci ke změnám průměrných ročních teplot a že jsou schopny za určitých podmínek prosperovat v podmínkách teplotně značně odlišných od místa původu. Je však nutno uvážit, že se tak děje v prostředí a podmínkách ovlivněných člověkem. Není ovšem zatím vůbec jasná otázka reakce těchto populací na extrémní klimatické faktory. Změny se mají uskutečňovat v odhadovaných rozmezích - podle názorů různých autorů během 50 až 100 let, podle některých předpokladů až 200 let. Ve srovnání s vývojem vegetace na zemském povrchu jde o období velmi krátké. Během tohoto období se adaptační procesy populací lesních dřevin jako důsledek přirozeného výběru a migrace budou moci uskutečnit jen ve velmi malém rozsahu nebo vůbec ne. o Tak např. smrk ztepily by při zvýšení teplot o 2 C mohl být ohrožen v těch případech, kdy současná průměrná roční teplota lokality, kde je vysazován, je dnes větší než 7o C (Thomasius 1992). Areály lesních dřevin jsou určovány klimaticky. Omezujeme-li se pouze na dva ze souboru základních klimatických charakteristik, t.j. průměrnou roční teplotu a vlhkost prostředí (tj. rozdíl úhrnu srážek a ročního výparu v mm), je např. areál přirozeného rozšíření smrku ztepilého limitován intervalem průměrných ročních teplot asi 4 až 8o C a minimální vlhkostí asi 320 - 350 mm. Ekologické koordináty přirozeného rozšíření borovice lesní představuje interval 5 až 10o C a vlhkost prostředí asi 220 aaž 330 mm (Thomasius 1992). Podobně by bylo možno charakterizovat i některé další dřeviny, např. jedli bělokorou aj. V geografickém prostředí střední Evropy představuje zvýšení průměrné teploty o 1o C posun v geografické šířce o 100 až 150 km od jihu k severu. Na bázi modelování vlivu globálních změn teplot se předpokládá v podmínkách ČR posun vegetační stupňovitosti. Zatímco v současnosti je podíl plochy lesů ve vegetačním lesním stupni dubovém pouze necelé 2 %, při posunu o 1o C by se zvýšil na 18 %, při posunu o 4o C by pak teoreticky vzrostl dokonce na 77 %. Plocha lesního vegetačního stupně jedlobukového a vyšších stupňů by z dnešních asi 32 % při zvýšení teploty o 1o C poklesla jen asi na 6 %, při zvýšení průměrných teplot o 4o C pak teoreticky na necelé 2% (Kopecká, Buček 1992). V případech, že by došlo k oteplení, mohly by se změny zřetelně projevit na kontaktech vegetačních lesních stupňů a na specifických, zejména extrémních stanovištích Stejně by mohlo dojít k výrazným změnám v lesích na chudých, suchých písčitých stanovištích (např. vznik zakrslých borů, plochy s převládajícími druhy čeledi Ericeae aj.). V důsledku klimatických změn by mělo dojít ke změnám výškové stupňovitosti vegetace lesů v podmínkách střední Evropy. V této souvislosti byly již stručně charakterizovány výsledky modelového postupu orientovaného na posuny vegetačních lesních stupňů na území ČR (Kopecká, Buček 1992). Podle Fanty (1992) by dlouhodobé oteplení asi o 4o C mohlo s určitou pravděpodobností vést k posunu vegetačních lesních stupňů asi o 300 m. Lesy hercynských pohoří (Šumava, Bavorský les, Schwarzwald, Harz aj.) by se pravděpodobně změnily v lesy podobného typu, jako jsou dnes např. Vogézy, s převahou buku a jedle ve vyšších polohách a dubu v polohách nižších. Smrk by se pravděpodobně mohl udržet pouze v nejvyšších polohách, na níže položených lokalitách jen tam, kde se vytvořily specifické podmínky místního klimatu (úzká údolí). Nutno konstatovat, že v současnosti i budoucnosti je a bude charakter lesů v rámci určitých genekologických limitů především obrazem hospodářské činnosti člověka. Tuto skutečnost bude nutno mimo jiné vzít v úvahu při představách a sledování důsledků očekávaných klimatických změn na lesy a lesní hospodářství.

41




Názory, které naznačují nebo zdůrazňují nutnost redukce zastoupení smrku v druhové skladbě lesních porostů ve středoevropských podmínkách (Prudič 1990, Šindelář 1993, Thomasius 1991), v ČR především ve vegetačních lesních stupních 1 až 4, mají proto racionální základ.

4.5.9. Antropicky podmíněné změny prostředí Antropicky podmíněné změny prostředí výraznějšího charakteru se v oblasti na lesních pozemcích kromě lomů na písek a stavební kámen nevyskytují. Poměrně velké množství maličkých lomů starého data se nachází v pásmu kvádrových pískovců (Kocléřovský a Hořický hřbet) v pásmu melafýrů a čedičů (Kozákovský a Táborský hřbet, Lomnická a Staropacká vrchovina) a hlavně v pásmu pokrývačských břidlic fylitů (Železnobrodská vrchovina), kde se vyskytuje v lesích velké množství malých, těžko zarůstajících hald - antropických regozemí s břízou a borovicí. Př e h l e d s o u č a s n ý c h o t e v ř e n ý c h vě t š í c h l o m ů : Jirkov - pokrývačská břidlice (fylit nad Železným Brodem) Frýdštejn (Bezděčín) - melafýr ( a Kumburský Újezd) Černý Důl, Horní Lánov - dva lomy na vápenec

4.5.10. Historicky doložené rozšíření smrku a dalších dřevin (Nožička, Samek 1972) V okrese jičínském areál původního smrku v severní a severovýchodní oblasti přímo navazuje na jeho podkrkonošský výskyt, ale místy zasahuje až do rovinatého povodí Cidliny i do vrchů na severozápadě. Od východu postupuje původní smrk přes chlumy na panství Cerekvice z podkrkonošské oblasti, zahrnující panství Hořice, Miletín, Holovousy, Bělohrad, Choteč, Radim-Pecka, i severní části panství Kumburk-Úlibice. Na cerekvickém panství se podle odhadu z r. 1823 vyskytoval smrk pouze v Borovém lese, kde tehdy byl jako rezerva stavebního dříví chráněn 60-120letý borosmrkový porost. Na Hořicku, kde se u Sommra k r. 1825 připomíná jen několik smrkových porostů, byl smrk podle odhadu tamějších lesů z r. 1785 zastoupen v revíru hořickém. Podle dalšího odhadu hořických lesů z r. 1801 byl v revíru Šárovcova Lhota jedlosmrkobukový Velký les, dosahující stáří 60-120 let. Kromě toho se ve zmíněním odhadu z r. 1801 připomínají 80-100leté smrkojedlové lesy Dobeš, Ouzká, Soví dol a Kolečko v revíru hořickém a 60-90letý smrkojedlový les Spáleniště v revíru Bílsko. Na panství Bělohrad v soudním odhadu z r. 1809 bylo uvedeno 8 ha 140letého smrkového lesa Vokrouhlík, dále 150letý smrkojedlobukový les Hůra a smrkodubový (s příměsí buku a borovice) les Zákop, dále 130leté lesy, a to jedlosmrkové Velké obce, Mlaka a Vrbová. Lesy kolem Úlibic, Stavu, Kumburského Újezda, Pusté Proseče a Syřenova byly r. 1714 převážně smrkojedlové nebo smrkojedlobukové. Rovněž podle odhadu kumbursko-úlibických lesů z r. 1828 v revíru Kamenickém (Kaliště, Doubí a Holub) zbyly smrkojedlodubové lesy ve stáří 106-110 let a v horských revírech Proseč a Syřenov jedlosmrkové a jedlobukové lesy ve stáří 105-125 let. Také na sousedním panství Radim-Pecka, na jehož kumburských hranicích se r. 1766 uváděly v lese Lipina jako hraniční stromy velké a staré již vyhnilé smrky, se r. 1818 v revíru soběrazském vyskytovaly 101-122leté jedlosmrkobukové i smrkobukové lesy (Uhlířská míle a Jelínka). Na panství Miličeves, jemuž r. 1785 náležely černé smrkobukojedlové lesy pod horou Tábor, u Cidliny, Doubravice, Bradlecké Lhoty a Zámezí (později přikoupené jako enkláva k lomnickému panství), se r. 1843 připomínají ještě smrkoborový Vrbický les a jedlosmrkové lesy Jedloví a Pod hruškou. Semilský okres, zahrnující část Krkonoš, horního Pojizeří, Podkrkonoší a Českého ráje, můžeme celý považovat za oblast původního smrku. Na lomnickém panství byla podle popisu jeho lesů z r. 1724 hora Tábor nad Lomnicí nad Popelkou porostlá smrky, jedlemi, duby, buky, habry, břízami a osikami. Staré jedlosmrkobukové lesy náležely tehdy rovněž lomnickému záduší a ke košovskému dvoru. Krásné stavební dříví smrkové i jedlobukové bylo r. 1724 objeveno v Kotelsku a v lese Drážka, v němž rostly též buky, duby a olše. Pro semilské panství zachovaný urbář z r. 1687 prokazuje původní výskyt smrku u Příchovic, Šumburku, Bozkova, Spálova a Roprachtic, dále v lesích u Javorníku a Žernova, které tehdy byly vesměs jedlosmrkobukové. Jedině v Příhorském lese byl smrk smíšen s borovicí. V rozsáhlých jilemnických lesích, na jejichž hranicích s Horní Brannou byl r. 1693 les Smrčí a z 69 hraničních stromů bylo 52 smrků, převládaly smrk, jedle, buk a javor. Jilemnická dílčí cedule z r. 1664 zaznamenává smrkový Kleynarovský les. Podle téhož pramene r. 1664 byla v jilemnickýcch lesích „javorového, bukového, jedlového a smrkoví veliká hojnost“. Pro statek Studenec máme o původním výskytu smrku doklady jeho odhadu v zemských deskách z r. 1703, kdy se tam připomíná jedlové, smrkové, borové a bukové dříví. Rovněž na všech panstvích i statcích trutnovského okresu je smrk autochtonní. V urbáři vrchlabského panství z r. 1676 se připomínají u Podhůří (Harty) smrkojedlové lesy a na hranici vrchlabskohornobranské se r. 1690 od Žalého k Sedmidolí uvádějí jako hraniční stromy 32 buků, 27 smrků a 2 javory. Na statcích Vlčice, Rudník a Fořt podle urbáře z r. 1683 byly borosmrkové a bukojedlosmrkové lesy u Pilníkova, Břecštejna, Janských Lázní, Rudníku, Oblanova a Hertvíkovic. V hostinských lesích hlavními dřevinami byly r. 1684 smrk, jedle a borovice, k nimž byly přimíšeny podle hraničního popisu z r. 1687 též buk a dub. V trutnovských lesích se r. 1708 jako hraniční stromy připomínají smrk s jedlí. Podle jejich popisu z r. 1767 smrk s jedlí v nich zabíraly 2/3, kdežto borovice 1/3 plochy. Krásné smrkové a jedlové dříví r. 1701  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

42



bylo na statku Staré Buky v lesních tratích Kolby, Albeřice a Červená hora, kdežto na Pískovém vršku rostly krásné borovice a smrky. V lese Království u Bukoviny a Kocléřova se v urbáři z r. 1591 uvádějí smrk, borovice, jedle a dub. Komorní lesy kolem Debrného a Kocléřova byly r. 1701 smrkojedlobukové i smrkobukojedlové, na Mostku smrkojedloborové, v nichž byl zároveň přimíšen i dub. Na panství Choustníkovo Hradiště byly r. 1831 v Opplově hospodářském plánu zaznamenány 90-180leté smrkojedlové i jedlosmrkové lesyy v revíru hradišťském a 180-200leté v revíru Bohouš. V městských lesích královédvorských podle Opplova lesozařizovacího elaborátu z r. 1826 dosahovaly smrk, jedle a borovice v lese Království až 130 let. V lesích panství Bílé Poličany r. 1801 převládaly jedle a smrk, smíšené s borovicí a dubem, kdežto žirečské lesy podle Sommra r. 1825 byly smrkoborojedlové s příměsí duubu, buku, olše, javoru, osiky, břízy a modřínu. V náchodském okrese měl smrk podle Sommra zastoupení na všech panstvích i statcích, až na malý statek Velichovky a panství Teplice, kde nebyly uvedeny dřeviny, a na nevelké (110 ha) městské lesy jaroměřské, o nichž je poznamenáno, že jsou měkké. Pro lesy na statku Velichovky máme doklad o původním zastoupení smrku v jejich odhadu z r. 1728, kdy tam zbyly řídké smrky, duby, borovice, buky, lípy a osiky. Pa l yn o l o g i c k é s tu d i e (Samek 1970) dokazují, že tyto výskyty smrku v nižších polohách jsou relikty doby atlantické až subatlantické, kdy smrk hromadně sestoupil do podhůří až nížin. Později byl jeho areál více či méně redukován konkurencí buku a jedle, přesto se však místy zachoval na vhodných ekotopech až do historické doby. Je třeba zdůraznit, že tento sestup smrku do nížin je určité specifikum České kotliny, neboť prakticky se tento jev nevyskytuje na jih od Tater, což pravděpodobně je podmíněno klimatickými rozdíly. Pokud jde o s t a n o v e n í e k o l o g i c k é h o a r e á l u s m r k u , velký podíl práce vykonaly typologické průzkumy a fytocenologická šetření. Z nich pak vyplývá, že smrk v nižších polohách se vyskytoval původně především ve vlhkých úpadech, kde zvýšená půdní vlhkost kompenzuje atmosférickou „suchost“ a kde často také teplotní inverze umožňují existenci smrku, či správněji řečeno snižují cenotický tlak jiných, konkurenčně silnějších dřevin. Tak v d u b o v é m s t u p n i , který makroklimaticky lze charakterizovat ročními srážkami nižšími než o 700 mm, průměrnou roční teplotou nad 8 C a délkou vegetační doby nad 165 dnů (Plíva a Průša 1969), se smrk přirozeně vyskytoval více méně ojediněle nebo ve skupinách v březových doubravách (1P,1Q), v jasanových olšinách (3L) a v olšinách (1T,1G); někdy se tyto výskyty souborně označují jako „reliktní smrčiny“ (4R). V p ř e c h o d n é m s t u p n i d u b u a b u k u se ojediněle vyskytoval smrk ve skeletových (dubových) bučinách (3Y,4Y), javorových jaseninách (3U), vlhkých bukových doubravách (2V), jedlobukových doubravách (3O), kyselých a borůvkových jedlových doubravách (2P,2Q), ve svěžích dubových bučinách (kapradinové typy - 3F), hlinitých dubových bučinách (3H) aj. Je třeba upozornit na to, že v těchto společenstvech mohl být smrk jen dočasnou složkou, především na styku s typy lesa, kde smrk už byl hojněji a více méně „trvale“ zastoupen, jako například ve skupině „jedlin“ (svěží a mechové dubové jedliny (4O,4P) a hlavně bezkolencové dubové jedliny (4Q). Smrk sestoupil do dubobukového (bukodubového) stupně i v olšinách, v jasanových olšinách apod. Zatímco do dubového a dubobukového (bukodubového) stupně smrk pronikal spíše v extrazonálních typech fytocenóz, v stupni jedlobukovém se smrk prosazoval přirozeně i v zonálních společenstvech, byť třeba jen jako přechodná složka. Hromadně se vyskytoval a zdá se, že trvalý podíl tvořil pak ve skupině „“jedlin“, edafická kategorie O,P,Q (o pěstební problematice této skupiny lesních typů pojednává Samek a Císař 1959). Stu p n ě b u k o s m r k o v ý , s m r k o b u k o v ý a s m r k o v ý jsou pak už vlastní doménou smrku, neboť v těchto skupinách smrk už tvořil trvalou a podstatnou, často až absolutně převládající složku lesů. Př i p o s u z o v á n í c e n o t i c k o - e k o l o g i c k é h o a r e á l u s m r k u si musíme být ovšem vědomi, že jeho přirozený výskyt, stejně jako ostatních dřevin, není jen produktem ekologické konstituce, ale do značné míry je více či méně zřetelně ovlivněn daný areál konkurenčními vztahy mezi komponenty lesa. Pokusy a umělé výsadby ukazují zcela jasně, že většina druhů má mnohem širší ekologickou amplitudu, než je jejich přirozený areál. Jinými slovy: dřeviny (a obecně rostliny) mohou prospívat i v ekologických podmínkách, kde přirozeně nerostou, jesltiže se odstraní konkurence ostatních komponentů. Konkurence vlastně „zužuje“ ekologickou amplitudu druhu, až již jde o jednotlivé ekologické faktory (např. pH, vodu, jedlotlivé živiny), nebo o souhrn všech faktorů (tj. „prostředí“ jako celek). A p r á vě d l o u h o d o b ý v l i v č l o vě k a v p o d o b ě e x p l o a t a č n í c h tě ž e b b u k u a j i n ý c h d ř e v i n a t í m r a d i k á l n í m u v o l ň o v á n í m z á p o j e , v ý r a z n ě napomáhal po celá staletí ještě dlouho před umělou obnovou samovolnému rozšiřování s m r k u d o s u d z a s t o u p e n é h o p o u z e v p ř ím ě s i n a p ř í h o d n ý c h s t a n o v i š t í c h , k t e r é m u p r á vě uvolněné plochy velmi vyhovují.

43




5. ÚDAJE O STAVU LESA, HISTORICKÉM VÝVOJI, DOSAVADNÍM HOSPODAŘENÍ A MAJETKOVÝCH POMĚRECH

5.1. Historický vývoj hospodaření v oblasti 5.1.1. Vývoj lesního hospodářství Ještě počátkem 13. století zasahoval ohromný lesní komplex pohraničního hvozdu z Krkonoš do východní části oblasti a nepochybně i ostatní části oblasti byly tehdy značně lesnaté. Podstatným zásahem do lesů a jejich rozlohy byla kolonizace (12. - 14. stol.), kdy docházelo k přeměněn lesní půdy na zemědělskou (klučení a žďáření lesů). V 16. stol. přecházely majetky od dřívějšího systému rentového k vlastnímu režijnímu hospodářství, což vedlo k značnému náporu na lesy. Těžilo se nejen pro získání potřebného dříví, ale odlesňovalo se pro zakládání obcí a pro nově budované vrchnostenské dvory a ovčíny. Na některých majetcích se i v menší míře dolovalo (železná ruda), v provozu bylo několik hamrů a hutí. Lesy na Královédvorsku (Království) byly od poloviny 16. stol. vyhrazeny pro potřeby královských měst v Polabí. D ř í v í s e o d t u d p l a v i l o p o L a b i i p r o k u t n o h o r s k é d o l y ( a ž d o r o k u 1 7 6 2 ) . Z n a č n é m n o ž s t v í d ř íví bylo vytě ž e n o p r o s t a v b u v o j e n s k é p e v n o s t i J O S E F O V v l e t e c h 1781 - 87. Po třicetileté válce (koncem 17. stol.), která postihla zejména západní část oblasti, byla značná potřeba dřeva na obnovu zpustošených obcí, panských dvorů a velkostatků, takže lesy kolem obcí a na přístupných místech byly výběrem vhodných stromů značně proředěny. Většina panství byla tehdy zaměřena na zemědělskou výrobu, pro níž představovaly lesy vhodný a nutný doplněk pro přidruženou výrobu (pivovary, palírny, cihelny, pily atd.), ale spotřeba dříví nebyla taková, aby nutně docházelo k devastaci lesů. Na většině majetků měla značný význam myslivost, pro níž byla vybudována řada zařízení, zejména bažantnic. Koncem 18. stol. se některé klášterní statky dostávají do správy státu. Na nich i na některých soukromých majetcích dochází k parcelaci dvorů, pronájmu zemědělské půdy a též k rušení rybníků. Tím vzrůstá význam lesního hospodářství, které se stává na řadě majetků hlavním a na ostatních důležitým odvětvím hospodářství.

5.1.2. Vývoj hospodářské úpravy Vývoj lesního hospodářství ve druhé polovině 18. stol. směřoval k zavedení určitého systému do využívání lesů, čili k provedení hospodářské úpravy. Z počátku se jednalo o ojedinělé pokusy vypracovat t. zv. „oceňovací elaboráty“. Koncem 18. stol. se již zařizovaly „metodou pasečného rozdělení lesa“ (lánová soustava). Počátkem 19. stol. se objevil nový směr v zařízení lesů - „staťová soustava“ a později „kombinovaná staťová soustava“. V polovině 19. stol. vznikaly prvá zařízení lesů vypracovaná „saskou metodou“. B. Judeich oprostil hospodářský systém od upjatých forem „saské metody“ a přivedl jej k porostnímu hospodářství. Postupně se přecházelo od „saské metody“ k modifikované s porostním hospodářstvím i na dalších majetcích. 1. světová válka přerušila zařizovací práce a stejně tak počátkem 20. let mnišková kalamita téměř na všech majetcích v Podkrkonoší. Po likvidaci mniškové kalamity byla převážná část LHP vypracovaná již podle návrhu instrukce pro zařízení státních lesů. Tyto LHP však do značné míry znehodnotila větrná kalamita v roce 1929. Další přerušení prací hospodářské úpravy lesů bylo vynuceno okupací Sudet a 2. světovou válkou. Nová etapa v zařizování lesů nastala po převzetí lesů státem, takže do roku 1960 měly veškeré lesy LHP. Výnosové tabulky - v 19. stol. byly používány tzv. „místní výnosové tabulky“, počátkem 20. stol. častěji Feistmantelovy a Presslovy, v novější době Schwappachovy. Těžby obnovní - první hospodářské úpravy většinou znamenaly přechod od toulavého k pasečnému hospodaření. Preferovala se přirozená obnova doplňovaná síjí. Na skutečné holosečné hospodaření se přecházelo během 19. stol. (přirozená obnova se omezovala pouze na JD) a přetrvávalo na mnoha majetcích i ve 20. stol. i když se již projevoval ústup od velkých holosečí a zaváděly se clonné a kotlíkové seče. Objevovaly se požadavky na využívání přirozeného zmlazení a v případě jeho nezdaru na podsadby. Směr postupu obnovy byl převážně od V a SV, uplatňovaly se již rozluky a odluky. Výchova porostů - začala v 1. polovině 19. stol. (čistící seče, prořezávky, probírky). Kolem poloviny 19. stol. byla nutnost provádění probírek uznávána již na řadě majetků (zásahy včas, opakované, mírné). Od počátku 20. stol. byly snahy o intenzivnější výchovu porostů (zvýšení jakosti dřeva, přírůstu, ochrana proti větru a sněhu).Veškerá výchova měla směřovat k docílení smíšených porostů.


44

Údaje o stavu lesa


Vývoj obmýtí - v následující tabulce je uveden plošný přehled vývoje obmýtí na zjistitelných majetcích v oblasti. Obmýtí Rok 1800 1825 1850 1860 1870 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950

10 - 30

40 - 60

70 - 80

0, 1 0, 0 0, 5 0, 5 0, 6 0, 9 1, 0 1, 0 0, 9 0, 4 0, 5 1, 1 0, 9

0, 1 0, 1 0, 1 0, 8 1, 1 0, 9 0, 6 0, 5 0, 8 0, 6 0, 1 0, 4

1, 9 1, 4 2, 0 3, 1 4, 7 7, 4 13, 6 15, 1 8, 7 8, 3 11, 0 15, 4 13, 7

převody 110-145 mimo systém 1 000 ha (0, 0 = méně než 100) 1, 1 1, 1 0, 0 0, 7 2, 5 2, 3 1, 5 4, 8 0, 8 1, 5 7, 5 0, 8 0, 7 8, 4 0, 0 0, 7 7, 7 0, 0 0, 7 2, 4 0, 0 2, 7 0, 1 3, 7 6, 0 0, 0 0, 1 4, 6 6, 0 0, 1 5, 3 4, 6 0, 0 4, 6 3, 1 0, 1 4, 6 5, 1 0, 1 90

100

nezařízeno

nelze zjistit

Celkem

33, 4 23, 9 18, 6 18, 2 18, 0 15, 0 13, 0 -

1, 2 8, 0 11, 6 8, 3 6, 5 6, 9 8, 4 20, 8 22, 1 20, 8 20, 1 18, 6 20, 5

38, 9 38, 9 39, 8 40, 0 40, 0 40, 0 40, 0 40, 3 42, 0 42, 0 42, 1 43, 0 45, 3

5.1.3. Dřevinná skladba, zalesňování nelesních půd a původ semene Hlavními původními dřevinami, které rostly v celé oblasti Podkrkonoší, byly JD, SM, BO, BK, DB. Ve vyšších polohách převládal SM, JD, BK v různém poměru smíšení s celou řadou vtroušených dřevin. V níže položených částech oblasti převládaly hlavně listnaté dřeviny, zejména DB, z jehličnanů BO, částečně SM a JD. Už dávno před umělou obnovou měla těžba dřeva se zaměřením na určité dřeviny výrazný dopad na změnu dřevinného složení vlivem zásahu do kompetičních vztahů mezi dřevinami a tím na rozdíly v jejich šíření a tím i zastoupení. V polovině 19. stol. docházelo postupně k nejvýraznějším změnám ve složení dřevin (holosečné hospodaření, umělá obnovy). Silně se zvýšilo zastoupení jehličnanů oproti listnáčům, ubylo smíšených a přibylo stejnorodých porostů, hlavně SM, méně BO. Nemalou úlohu zde hrály i ekonomické důvody. Směrnice pro zalesňování z konce 19. stol. předpokládaly nové zalesnění převážně sadbou SM nebo BO, jednotlivě MD a ostatní dřeviny. Počátkem 20. stol. se objevila snaha po zakládání smíšených porostů (SM s příměsí BO, JD, BK, DB; BO s příměsí DB, SM, VJ, BŘ; DB s příměsí HB, LP). Po mniškové kalamitě bylo hlavním úkolem co nejrychlejší zalesnění kalamitních holin (hlavní dřevina SM (BO) s jednotlivou nebo skupinovitou příměsí listnáčů (BŘ, DB) a MD. Nejstarším způsobem obnovy lesa byla obnova přirozená. Počátky umělé obnovy v Podkrkonoší spadají do poloviny 18. stol. (síje). Počátkem 19. stol. se vedle síje začíná uplatňovat sadba a objevují se první školky. Koncem 19. stol. se používala výlučně sadba. Pouze při likvidaci kalamitních holin po mnišce se zpočátku místy použila síje vzhledem k nedostatku vhodných sazenic. Provenience semene: Koncem 18. stol a počátkem 19. stol. byly vydány na různých majetcích instrukce, nařízení a návody o sběru a luštění semene. V polovině 19. stol. bylo semeno na jednotlivých majetcích používáno z vlastního sběru (SM, BO, JD, OL, HB, BŘ, JV, JS i DB). V případě nedostatku místního semene bylo toto nakupováno z jiných velkostatků, bližších i vzdálenějších, případně od obchodníků či překupníků. Při nákupu se dávala někdy přednost semenu z vyšších poloh (Jilemnicko, Vrchlabsko). Pravidelně bylo nakupováno semeno MD (Slezsko, Vídeň). Postupně docházelo ve větší míře k nákupům semene od obchodníků z Prahy a severní Moravy. Velká změna nastala v 60. letech, kdy se začíná objevovat semeno z alpských zemí (hlavně z tyrolského Innsbrucku), nejprve hlavně MD, později i semena dalších dřevin. Důvodem byl nedostatek vlastního semene , sběračů, především však přechod na zalesňování sadbou. Počátkem 20. stol. byla situace po provenienční stránce stále pestřejší. Kromě semen z Alp a jejich podhůří (Innsbruck, Vídeň, Vídeňské Nové Město) se kupovalo semeno z Německa (zvláště z Duryňska), exoty z Kodaně. Místní sběr se uskutečňoval jen v malé míře. Kupovaly se i sazenice. Ale již v této době se začal klást důraz na provenienci semene. Po 1. světové válce ustává příliv semene z ciziny. Nakupuje se zejména od Pošumavské luštírny České Budějovice, od firmy Hess v Zákupech, z Liptáně u Krnova., z nově budovaného semenářského podniku státních lesů a ze Slovenska.

45



Údaje o stavu lesa

Bývalé nelesní pozemky: Zalesňování nelesních pozemků začalo počátkem 19. stol. (méně úrodné zemědělské pozemky, enklávy, končil chov ovcí, upouštělo se od pastvy, rozvoj průmyslu znamenal nezájem o propachtování půdy aj.). Po roce 1945 byly navíc zalesněny nelesní půdy (t. zv. „Z“) po odsunu německého obyvatelstva zvláště na Jilemnicku a Vrchlabsku. Ú H Ú L p r o ve d l v 8 0 - t ý c h l e t e c h z j i š t ě n í b ý v a l ý c h n e l e s n í c h p ů d p o d l e i n d i k a č n í c h map stabilního katastru, vypracovaného pro území jednotlivých katastrálních obcí v roce 1841, a podchytil jejich zalesnění v období 1841 - 1982 se zakreslením do obrysových l e s n i c k ý c h m a p 1 : 1 0 0 0 0 . P o d i g i t a l i z a c i a n a p a s o v á n í na nové rozdělení lze získat přehled o těchto specifických porostech. Zastoupení této tzv. I. generace lesa činí v některých částech PLO 23 značnou rozlohu. Například při severní hranici oblasti (LHC Vrchlabí, LHC Navarov, LHC Trutnov) činí zastoupení I. generace lesa až cca 40 % plochy lesa (jsou v nich i zbytky staveb). K dalšímu zalesňování dochází po roce 1990 na základě zrentabilnění zemědělské výroby a vyčlenění tzv. zemědělsky nevyužitelné půdy k zalesnění. Tyto údaje jsou vedeny na okresních úřadech a bylo by dobré je v další etapě OPRL podchytit za celou oblast. SEZNAM VYPRACOVANÝCH ELABORÁTŮ PRŮZKUMŮ HISTORIE LESŮ V OBLASTI č. elaborát rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Historický průzkum lesů v oblasti LHC Vrchlabí I a II (Hostinné) Historický průzkum lesů LHC Harrachov (vč. celku Jilemnice) (LHC Navarov) Historický průzkum lesů LHC Lomnice n. P. (pak Kumburk) (LHC Hořice , LHC Navarov) Historický průzkum LHC Navarov (dříve Semily) Historický průzkum lesů LHC Hořice Historický průzkum lesů LHC Bradlo (dříve Dvůr Králové I) Historický průzkum lesů LHC Kuks (dříve Dvůr Králové II) Historie lesů - speciální úkoly LHC Navarov, část Jilemnice Historie lesů - speciální úkoly LHC Hostinné Historie lesů - speciální úkoly LHC Hořice Historie lesů - speciální úkoly LHC Bradlo Historie lesů - speciální úkoly - část LHC Trutnov (LZ Horní Maršov) (dříve LHC Kuks) Historie lesů - elaborát PLO 23 - Podkrkonoší (souhrn všech průzkumů v oblasti)

zpracoval

1960 1963

ing.E.Hošek CSc. ing. M. Tomandl

neud.

ing. M. Tomandl

1966 1969 1970 1970 1979 1975 1977/8 1978 1978

ing. E. Schleger prom. hist. K. Horák prom. hist. K. Horák prom. hist. K. Horák prom. hist. K. Horák prom. hist. K. Horák prom. hist. K. Horák prom. hist. K. Horák prom. hist. K. Horák

1981

prom. hist. K. Horák

5.1.4. Diferencované způsoby hospodaření Komentář: Po 2. světové válce dochází k prvním snahám o diferencované hospodaření na základě stanovištního průzkumu a jeho typizace. Rámcem je stanovena přírodní lesní oblast (dříve také vzrůstová oblast) a jednotkou stanovištní nebo lesní typ. O začátku úplného a systematického mapování pro potřeby diferenciace hospodaření se dá hovořit od roku 1956, kdy byly publikovány dvě systematiky mapování (Zlatník - geobiocenologické pojetí skupiny lesních typů) a (Mezera - Mráz - Samek - stanovištní pojetí lesního typu). Jednotný systém mapování, částečně kombinující obě pojetí lesního typu pak pro ČR platí od r. 1970 (Plíva, Průša). Na základě typologických jednotek existovaly postupně různé nadstavbové soubory pro odlišení hospodaření. Podle přírodních podmínek se rozlišoval postupně: O b h o s p o d a ř o v a c í t y p → h o s p o d á ř s k ý s o u b o r l e s n í c h t y p ů → c í l o v é h o s p o d á ř s tv í → c í l o v ý h o s p o d á ř s k ý s o u b o r (nyní). Přidáním porostního typu (převládající dřevina) se pak rozlišoval provozní typ → p r o v o z n í s o u b o r → h o s p o d á ř s k ý s o u b o r ( n y n í ) . Na tyto hospodářské jednotky se potom začaly vyhotovovat rámcové směrnice hospodaření, které vymezovaly cíle a způsoby hospodaření a hlavně tzv. základní rozhodnutí (hospodářský tvar, hospodářský způsob, obmýtí, obnovní doba) a cílovou druhovou skladbu (dříve provozní cíl, výhledový cíl, dosažitelný cíl), která se od prvopočátku diferencovaného hospodaření stanovovala zprvu jen na jednotlivé lesní typy a postupně pak na hospodářské soubory. Rámcem pro provozní hospodaření pak byly lesní hospodářské celky, které se postupně zvětšovaly až na dvojnásobek. V současných platných právních normách byla zachována podoba hospodářského souboru a dřívější složky základního rozhodnutí spolu s cílovou druhovou skladbou jsou součástí tzv. základních hospodářských doporučení. Na dokreslení kontinuity hospodářsko úpravnického plánování v oblasti jsou uvedena nejdůležitější hospodářsko úpravnická doporučení z předchozích dvou lesních hospodářských plánů (LHP) n a b ý v a l é m L e s n í m z á v o d u H o ř i c e , n y n í L e s n í s p r á v a H o ř i c e , n a n e j r o z š íř e n ě j š í c h s t a n o v i š t í c h v oblasti:


46

Údaje o stavu lesa


ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKOÚPRAVNICKÁ DOPORUČENÍ V PŘEDCHOZÍCH PLÁNECH NA LHC HOŘICE LHC Hořice - LHP 1970-1979 Provozní soubor 6 SM porosty na chudých a kyselých stanovištích 2.-3. lvs obmýtí: 100 let obnovní doba: 30 let výhledový cíl: SM (BO) 6-7, BK 1-2, MD + -1, DG + -1 Provozní soubor 5 SM porosty na středně bohatých stanovištích 2.-3. lvs obmýtí: 100 let obnovní doba: 30 let výhledový cíl: SM 6-7, BK 1-2, DB 1-2, JD 1-2, MD+-1, DG + -1 LHC Hořice - LHP 1980 - 1989 Hospodářský soubor SM a BO hospodářství kyselých stanovišť středních poloh (3 K,I) 431 obmýtí: 110 let obnovní doba: 30 let dosazitelná cilová skladba: SM 7, BK 2, MD 1 Hospodářský soubor SM a BK hospodářství živných stanovišť středních poloh (3 S,H,D,B) 451 obmýtí: 100 let obnovní doba: 30 let dosazitelná cilová skladba: SM 7, BK 2, MD 1, JD, DG

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ V NEJROZŠÍŘENĚJŠÍCH HS PLATNÝCH LHP: SM hospodářství kyselých stanovišť středních poloh 43

431

Platný LHP LHC Hostinné (1993 - 2002) LHC Navarov (1993 - 2002) LHC Trutnov (1992 - 2001) LHC Hořice * (1988 - 1997) LHC Broumov (1997 - 2006) LHC Opočno (1996 - 2005)

45 451

Platný LHP

110

40

SM 7 BK 2 MD 1 DB

110

30

SM 7 BK 2 MD 1 DB BO

-„-

110

40

SM 7 BK 2 MD 1 JD DG BO DB

-„-

110

30

SM 7 BK 2 MD 1 DB BO

-„-

110

30

SM 6 BK(DB) 2 BO 1 (MD LP) 1 JD DG

-„-

110

30

SM 7 BK 2 MD 1 JD JDO DG DB

-„-

Cílová druhová skladba

Poznámka 3 - 4 K, I bez3K5

Obmýtí

Obnovní doba

100

30

SM 7 BK 2 MD 1 JDO DG DB

3 - 4 S, B, H, D

100

30

SM 7 BK 2 MD 1 JD DB

3 - 4 S, B, H, D

100

30

SM 6 BK 2 MD 1 JD(JDO DG) 1 DB

3 - 4 S, B, H, D

100

30

SM 7 (DB BK) 2 MD 1 KL JD

3 - 4 S, B, H, D

100

30

SM 7 BK(DB) 2 (JD MD LP JV JS BO) 1 DG

3 - 4 S, B, H, D

100

30


3 - 4 S, B, H, D


Poznámka

SM hospodářství kyselých stanovišť vyšších poloh Platný LHP LHC Hostinné (1993 - 2002) LHC Navarov (1993 - 2002) LHC Trutnov (1992 - 2001) LHC Hořice* (1988 - 1997) LHC Broumov (1997 - 2006) LHC Opočno (1996 - 2005)

47

Obnovní doba

SM hospodářství živných stanovišť středních poloh

LHC Hostinné (1993 - 2002) LHC Navarov (1993 - 2002) LHC Trutnov (1992 - 2001) LHC Hořice* (1988 - 1997) LHC Broumov (1997 - 2006) LHC Opočno (1996 - 2005)

53 531

Obmýtí

Obmýtí

Obnovní doba

110

40

SM 7 BK 2 MD 1 DG

5 - 6 K, I

110

30

SM 7 BK 2 MD 1 JD KL

5 - 6 K, I

110

40

SM 7 BK 2 MD 1 JD DG KL

5 - 6 K, I

110

30

SM 7 BK 2 MD 1

5 - 6 K, I

110

40

SM 7 BK 2 (BO MD) 1 JD BŘ

5 - 6 K, I

110

30


5 - 6 K, I


Poznámka



55 551

Údaje o stavu lesa

SM hospodářství živných stanovišť vyšších poloh Platný LHP LHC Hostinné (1993 - 2002) LHC Navarov (1993 - 2002) LHC Trutnov (1992 - 2001) LHC Broumov (1997 - 2006) LHC Opočno (1996 - 2005)

Obmýtí

Obnovní doba

110

30

SM 7 BK 2 MD 1 JDO DG KL

5 S, H, D

110

30

SM 7 BK 2 MD 1 JD KL

5 - 6 S, H, D

110

30

SM 7 BK 2 MD 1 JD JDO DG KL

5 S, B, H, D

100

30

SM 7 BK 2 (JD KL LP JS MD) 1 DG JDO

5 - 6 S, B, H, D

100

30

SM 7 BK 2 JD 1 KL JDO DG


Poznámka

* nový LHP na novém LS Hořice je vyhotoven už na podkladě OPRL s dobou platnosti 1998-2007

5.2. Údaje o stavu lesa 5.2.1. Zastoupení dřevin Vývoj dřevinné skladby S o u č a s n ý s t a v p o r o s t ů je výsledkem vlivů, působících na les několik generací. Na počátku historické doby byla značná část této oblasti pokryta lesy, které byly součástí pohraničního hvozdu, táhnoucího se od Dvora Králové nad Labem až do Krkonoš. Tyto lesy sloužily potřebě komorních panství a kutnohorských dolů, kam se dříví plavilo po Labi. V 16. a 17. století a v 1. polovině 18. století se v oblasti těžilo velmi intenzívně, exploatačně. K prvním řízeným úpravám lesního hospodářství došlo pravděpodobně v 2. polovině 18. století, do kteréžto doby spadají začátky umělé obnovy. Ta přivodila i preferenci smrku na úkor jedle a listnáčů a spolu s holosečnou formou, kterou se zde hospodařilo celé minulé století, silně ovlivnila současný stav porostů. Vznikly rozsáhlé stejnorodé smrkové porosty, ohrožované větrem i jinými škodlivými vlivy. Když v letech 1920 až 1923 zničila mniška 50 - 70 % porostů, byly holiny opět zalesňovány smrkem, popř. v řádkové síji směsí smrk, borovice, modřín. SOUČASNÁ DRUHOVÁ SKLADBA (HA): porostní půda) Jehličnany SMRK JEDLE BOROVICE MODŘÍN 45 525 37 460 112 4 506 3 046 84,0 69,2 0,2 8,3 5,6 Listnáče BUK DUB JAVOR LÍPA 8 648 1 509 1 536 693 181 16,0 2,8 2,9 1,3 0,3

( 54 DOUGL. 71 0,1 JASAN 619 1,1

JDO 26 + HABR 205 0,4

VJ 250 0,5 BŘÍZA 2 328 4,3

OST. + + OLŠE 1 044 1,9

834

ha Holina

661 TOPOL

79 0,2

OST. 454 0,8

PS.: Současná druhová skladba je výsledkem zpracování popisů porostů ze současných platných LHP, přičemž je třeba upozornit, že při zjišťování taxačních údajů se zastoupení dřevin zpravidla uvažuje s přesností nad 5 %.


48


Údaje o stavu lesa

25

SM(71-90)

349

17,92

DB +90

38

1,92

290 140 128 68 44 229

14,87 7,19 6,55 3,5 2,28 20,39

SM(51-70) DB(31-50) SM(51-70) MD(11-30) DB(51-70) SM(11-30) SM(51-70)

37 28 26 17

1,88 1,41 1,31 0,89

41

SM +90 SM(71-90) DB(11-30) SM(51-70) DB(11-30) SM(31-50) DB(31-50) DB(71-90) SM +90

SM(71-90) BK(11-30)

22

1,95

SM(71-90)

204

18,12

BK(71-90)

20

1,82

SM(51-70) BK(11-30) SM(51-70) MD(11-30)

48 41

4,31 3,65

18 17

1,58 1,53

29

2,54

17

1,52

43

SM(31-50) ost.jehl.(11-30) ost. List.(11-30) SM(71-90) SM(11-30) SM(51-70) BO(11-30) SM(71-90)

SM(51-70) ost. list(30-11) SM(51-70) MD(11-30) ost jehl. (11-30) SM(71-90) ost. list. (11-30)

23 22 3202

2,03 1,99 25,21

BK(51-70) SM(11-30) SM(51-70) SM(31-50) BO(11-30) MD(11-30)

15 13 144

1,31 1,18 1,13

2697 705 669 497 472 237 234 196 176

21,24 5,55 5,26 3,91 3,72 1,86 1,84 1,54 1,39

BO+90 BO(71-90) SM(11-30) BO(51-70) SM(31-50) SM(51-70) BK(11-30) SM(51-70) BO(11-30) SM(71-90) Ost.list.(11-30) SM(51-70) Ost.list.(11-30) SM(71-90) BK(11-30) SM(51-70) DB.(11-30)

139 123 103 95 95 90 89 71 62

1,1 0,97 0,81 0,75 0,74 0,71 0,7 0,56 0,49

45

SM +90 SM(51-70) BO(11-30) SM(71-90) MD(11-30) SM(71-90) BO(11-30) SM(51-70) BO(11-30) SM(51-70) SM(31-50) BO(31-50) BO(71-90) SM(51-70) BO(11-30) MD(11-30) BO(51-70) SM+90

176 2958

1,39 33,5

SM(31-50) DB(11-30)

68

0,77

2182 279 227 187 181 142 107 102 98 89 291

24,71 3,16 2,57 2,11 2,05 1,6 1,21 1,15 1,11 1,01 26,65

SM(51-70) Ost. list.(11-30) SM(71-90) DB(11-30) SM(51-70) BO(11-30) MD(11-30) SM(31-50) BK(31-50) SM(51-70) MD(11-30) DB(11-30) SM(31-50) BO(11-30) MD(11-30) BK+90 SM(51-70) MD(31-50) BK(71-90)

67 65 56 40 39 38 37 34 31

0,76 0,73 0,63 0,45 0,44 0,43 0,42 0,38 0,35

51

SM(71-90) SM(71-90) MD(11-30) SM(51-70) MD(11-30) SM(51-70) BO(11-30) SM(51-70) DB(11-30) SM(51-70) SM(71-90) BK(11-30) SM(71-90) Ost. list. (11-30) SM(51-70) BK(11-30) SM(71-90) BO(11-30) SM+90

BK+

24

2,18

53

SM(71-90) SM(71-90) BK(11-30) SM(51-70) BK(11-30) BK(51-70) SM(11-30) SM(71-90) SM+90

257 68 42 31 68 3879

23,51 6,22 3,89 2,83 6,22 34,89

SM(71-90) Ost.list.(11-30) SM(71-90) MD(11-30) SM(31-50) BK(31-50) BK(71-90) SM(11-30) BK(71-90) SM(51-70) Ost.list.(11-30)

22 22 21 19 17 169

1,98 1,98 1,87 1,76 1,58 1,52

SM(71-90) SM(71-90) MD(11-30) SM(51-70) MD(11-30) SM(71-90) BO(11-30) SM(51-70) BO(11-30) SM(71-90) Ost. list. (11-30)

2609 585 334 327 320 213

23,47 5,26 3 2,94 2,88 1,92

SM(71-90) BK(11-30) SM(51-70) BO(11-30) MD(11-30) SM(51-70) BK(11-30) SM(51-70) SM(31-50) BO(31-50) SM(51-70) MD(31-50)

155 124 122 116 110 88

1,39 1,12 1,09 1,05 0,99 0,79

55

SM+90

3380

38,54

SM(31-50) BK(31-50)

45

0,51

57

SM(71-90) SM(71-90) MD(11-30) SM(51-70) MD(11-30) SM(51-70) Ost. list. (11-30) SM(71-90) BK(11-30) SM(71-90) Ost. list. (11-30) SM(51-70) BK(11-30) SM(51-70) SM(51-70) JS(11-30) SM(71-90) BO(11-30) SM(71-90)

1911 390 205 186 163 155 114 106 71 54 284

21,8 4,45 2,34 2,12 1,86 1,76 1,29 1,21 0,81 0,61 28,12

Listnáče +90 SM(51-70) OL(11-30) SM(31-50) MD(31-50) SM(51-70) BK(31-50) SM(71-90) OL(11-30) BK(71-90) BK+90 Listnáče(71-90) BK(51-70) SM(11-30) BK(51-70) SM(31-50) SM(71-90) MD(11-30)

44 42 40 39 37 37 37 36 30 29 20

0,5 0,48 0,45 0,45 0,42 0,42 0,42 0,41 0,34 0,33 1,93

SM+90 SM(71-90) BO(11-30) SM(51-70) BO(11-30) BO(71-90) SM(51-70) BO(31-50)

257 167 50 25 22

25,49 16,51 4,9 2,45 2,17

BO(51-70) SM(31-50) SM(31-50) BO(31-50) SM(71-90) BO(11-30) MD(11-30) SM(51-70) BO(11-30) MD(11-30)

14 13 12 9

1,37 1,24 1,22 0,89


58

Údaje o stavu lesa


5.3. Dosavadní hospodaření v oblasti VÝSLEDKY TĚŽEB V OBLASTI ROK 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 Celkem

Těžba celková v m3 b. k. Těžba nahodilá v m3 b. k. Jehličn. Listn. celkem Jehličn. Listn. celkem 167.230 19.760 186.990 40.030 1.860 41.890 158.220 12.340 170.560 73.890 1.460 75.350 166.300 13.000 179.300 120.290 2.440 122.730 187.750 18.700 206.450 59.680 1.490 61.170 219.670 11.710 231.380 140.580 3.180 143.760 207.460 14.290 221.750 119.630 4.000 123.620 222.610 12.060 234.670 168.100 4.590 172.690 215.870 14.770 230.640 148.230 4.810 153.040 157.240 18.290 175.530 72.520 5.850 78.370 147.090 12.200 159.290 73.680 4.000 77.680 137.960 13.190 151.150 58.810 3.940 62.750 144.960 12.790 157.750 51.890 3.650 55.540 160.110 14.120 174.230 52.290 2.740 55.030 2 292470 187.220 2 479 690 1179620 44.010 1 223 630 176 344 14 402 90 740 3 385 94125 190 775 3,2 0,3 1,7 0,1 1,8 3,5

TN % 22,4 44,2 68,4 29,6 62,1 55,8 73,6 66,4 44,6 48,8 41,5 35,2 31,6

49,3 ∅ na rok na 1 ha /čerpáno ze statistických výkazů L 114 hrubým poměrovým výběrem na oblasti/ Údaje za roky 1992 až 1995 mají nižší vypovídací schopnost, protože údaje za lesy drobných vlastníků nejsou úplné. Za rok 1996 a 1997 údaje nejsou k disposici. ROČNÍ VÝŠE TĚŽEB URČENÁ Z PLATNÝCH LHP V OBLASTI: Těžba Obnovní Výchovná 3 136 000 m 50 000 m3 Jehličnaté 3 9 000 m 11 000 m3 Listnaté 145 000 m3 61 000 m3 Celkem 3 na 1 ha 2, 6 m 1, 2 m3

54 834 HA Celková 186 000 m3 20 000 m3 206 000 m3 3, 8 m3

Plnění probírek bylo pouze cca 75 % P l n ě n í t ě ž b y c e l k o vé č i n í : 9 3 % Zalesňovací úkol platných LHP činí celkem: 4 431 ha - jehličnaté 78%; listnaté 22%;

59


Údaje o stavu lesa


5.4. Majetkové a organizační členění 5.4.1. Historický vývoj majetkových poměrů Po stránce majetkové skladby byly poměry v Podkrkonoší značně komplikované. Podrobnosti jsou uvedeny v „Historii lesů - Podkrkonoší“, Lesprojekt, pobočka Hradec Králové, 1981). Počátkem 20. stol. patřily lesy k 35 zemskodeskovým majetkům, z nichž pouze 3 bylo možno označit jako velké (kolem 5000 ha) - Jilemnice, Vrchlabí, Náchod - ale zasahovaly do oblasti jen svými menšími částmi. Dalších 12 majetků bylo možno označit jako střední (1000 - 4000 ha) - Debrné, Lomnice, Hořice, Hostinné, Choustníkovo Hradiště - Kuks, Lázně Bělohrad zasahovaly do oblasti celé, kdežto Jesenný, Hrubá Skála, Kumburk, Smiřice, Sadová, město Trutnov rámce oblasti přesahovaly. Zbývající majetky byly menší až malé (100 - 800 ha): Navarov, Semily, Hrubý Rohozec, Studenec, Heřmanovy Sejfy, Fořt - Čistá, Vlčice, Staré Buky, Čistá - Ždír., Bílá Třemešná, Žíreč, Bílé Poličany, Velichovky, Dvůr Králové, Jaroměř, Kumburk - Radim, Holovousy, Miletín, Lískovice, Myštěves, Obora Stříb., Jeřice. Z h r u b a p o l o v i n u v ý m ě r y l e s ů p ř e d s t a v o v a l y d r o b n é l e s y - o b c e , f a r y a k o s te l y, s e l s k é l e s y i m e n š í l e s n í m a j e tk y r ů z n ý c h p o d n i k ů . Majetky před pozemkovou reformou - rok 1919 Název objektu

Vlastník

Velkostatek ( VS) Polubný - Jesenný VS Lomnice nad Popelkou VS Český Dub - Frýdštejn VS Jilemnice VS Sadová VS Hrubá Skála VS Hrubá Skála VS Háje nad Jizerou VS Navarov VS Studenec VS Vrchlabí VS Čistá u Horek VS Hostinné - Nové Zámky VS Vlčice VS Fořt VS Heřmanovy Sejfy - Javorník VS Starobucké Debrné VS Staré Buky - Hajnův Dvůr VS Hamr v Horním Starém Městě VS Forst VS Horní Staré Město VS Waldau (Valdov) v Pilníkově VS Náchod VS Kumburk - Radim VS Lázně Bělohrad VS Velichovky VS Žíreč VS Holovousy VS Miletín VS Smiřice - Hoříněves VS Bílá Třemešná VS Bílé Poličany ML Jilemnice ML Semily ML Hostinné ML Trutnov ML Dvůr Králové Proruby ML Hořice Choustníkovo Hradiště VS Hořice

Rohan Alain Rohan Alain Rohan Alain Harrach Jan Harrach Jan Aehrenthal Jan Medinger V. Dr Gerl Alois a Ferdinand Vaníček Vilém Hiltlová Anna (Nejedlá) Czernin - Morzin Jaromír Zajíc Josef a spol. (Hamplová) Polický František a Stanislav Reimann Bedřich Rotterová Marie (Kluge Fr.) Kluge Hugo Bosch Rudolf (Lose Otto) Croy Alexander Pllnerovi Frant. a Rosalie Singularisté Horní Staré Město Rodina Kluge Steinbrecherová M. Schaumburg - Lippe Bedřich Trauttmannsdorf Karel Josef Merveldtová Helena Seisser Karel Etrich Josef Malinský Vladimír Šimáček Jan, Alfons a Josefina František Josef I - císařský rod Schindlerová Marie Orssich de Slavetič Eliška město Jilemnice město Semily město Hostinné město Trutnov město Dvůr Králové město Jaroměř město Hořice Hospital. nadace Fr. Ant. hr. Šporka Vojenská invalidní nadace Strozz.

K větším majetkovým přesunům došlo ve 20. a počátkem 30. let našeho století v souvislosti s pozemkovou reformou (záborový zákon 215/1919 Sb.). Majetky přešly na státní lesy, města a obce. Majetky v letech 1938 - 1945: Název objektu

Vlastník

VS Polubný - Jesenný VS Český Dub VS Lomnice nad Popelkou VS Jilemnice VS Hrubá Skála VS Malá Skála VS Háje nad Jizerou VS Navarov VS Studenec VS Slap - Proseč - Pelechov VS Vrchlabí, část Harta VS Čistá u Horek

Rohan Alain Rohan Alain Rohan Alain Harrach Jan Arhrenthal Jan Medinger V. Dr. Gerl Alois a Ferdinand Vaníček Vilém Hiltlová Jana Netík Julius a Božena Kluge Zajíc Josef a spol. (Hamplová)

63


PLO 23 - Podkrkonoší VS Nové Zámky - Hostinné VS Vlčice VS Debrné (Starobucké Debrné) VS Pecka VS Hamr v Horním Starém Městě VS Forst VS Horní Staré Město VS Staré Buky - Hajnův Dvůr VS Waldau (Valdov) v Pilníkově VS Chvalkovice - Náchod VS Kumburk - Úlibice - Radim VS Lázně Bělohrad VS Holovousy VS Miletín VS Kovačská bažantnice VS Bílá Třemešná VS Bílé Poličany statek Velichovky zbytkový statek Žíreč Košťálov Košťálov VS Heřmanovy Sejfy Kuchyňský les ML Jilemnice ML Lomnice nad Popelkou ML Semily ML Dvůr Králové ML Hostinné ML Trutnov Proruby ML Červený Kostelec ML Úpice ML Hořice v Podkrkonoší ML Nová Paka OL Mříčná OL Kundratice OL Libštát OL Mírová pod Koz. - Bělá u Turnova OL Dolní Olešnice OL Pilníkov OL Železnice OL Nová Ves nad Popelkou OL Pecka OL Velichovky OL Horní Brusnice OL Dubenec OL Třebihošť OL Svatojánský Újezd OL Levínská Olešnice OL Tatobity OL Studnice HLD St. Besedice PD Javorek VS Choustníkovo Hradiště - Heřmanice

Údaje o stavu lesa Zajíc Josef a spol. (Hamplová) Polický František a Stanislav Reimann Bedřich Losse Otto Wolf František a Růžena Illnerovi František a Rosalie Singularisté Horní Staré Město Rodina Kluge Steinbrecherové , Croyová H. Steinbrecherová M. Schaumburg - Lippe Bedřich Trauttmannsdorf Josef Merveldtovi Bernhard a Marie Malinský Vlad., Ladislav a Jiřina Vávrová - Malinská, Stýblová M. (Šimáček Jan) Knotek Václav Lohařová Miloslava Jirásková Emilie Seisser Karel Patzak J. Čedičové závody Košťálov Štěrkové podniky Košťálov Fa KLUGE J. a syn Měšťanský pivovar Trutnov město Jilemnice město Lomnice nad Popelkou město Semily město Dvůr Králové město Hostinné město Trutnov město Jaroměř město Červený Kostelec město Úpice město Hořice v Podkrkonoší město Nová Paka obec Mříčná obec Kundratice obec Libštát obec Mírová pod Koz. - Bělá u Turnova obec Dolní Olešnice obec Pilníkov obec Železnice obec Nová Ves nad Popelkou obec Pecka obec Velichovky obec Horní Brusnice obec Dubenec obec Třebihošť obec Svatojánský Újezd obec Levínská Olešnice obec Tatobity obec Studnice Hospodářské a lesní družstvo v Líšným Pastvinářské družstvo „Javorek“ Jilemnice Hospital. nadace Fr. Ant. hr. Šporka původní čs. stát k roku 1945

Rozšíření státní držby nastalo po roce 1945 konfiskací německého majetku podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. Další rozšíření výměry státních lesů přinesl rok 1948 na základě zákona č. 142/1947 Sb. o revizi pozemkové reformy, který postihl majetky s výměrou přes 50 ha, dále majetky církevní a nadační. Podle zákona č. 46/1948 Sb. o nové pozemkové reformě byly převzaty další lesy. Postupná konfiskace a zábory lesních majetků v letech 1945 - 1950: Název objektu

Vlastník

VS Polubný - Jesenný VS Český Dub - Frýdštejn VS Lomnice nad Popelkou VS Jilemnice VS Hrubá Skála VS Malá Skála statek Háje nad Jizerou VS Navarov VS Studenec VS Slap - Proseč - Pelechov VS Vrchlabí, část Harta VS Čistá u Horek VS Hostinné - Nové Zámky VS Vlčice VS Fořt VS Debrné (Starobucké Debrné) VS Zadní Ždírnice VS Pecka statek Hamr Horní Staré Město statek Forst statek Horní Staré Město VS Staré Buky - Hajnův Dvůr VS Waldau (Valdov) v Pilníkově

Rohan Alain Rohan Alain Rohan Alain Harrach Jan Aehrenthal Jan Medinger V. Dr. Gerl Alois a Ferdinand Vaníček Vilém Hiltlová Jana Netík Julius a Božena Kluge ? Zajíc Josef a spol. (Hamplová) Polický František a Stanislav Reimann Bedřich Rotterová Marie (Kluge Fr.) Losse Otto Oliva Jiří Ing. Wolf František a Růžena Illinerovi František a Rosalie Singularisté Horní Staré Město Rodina Kluge Steinbrecherová, Croyová H. Steinbrecherová M.


64

Údaje o stavu lesa


VS Chvalkovice - Náchod VS Kumburk - Úlibice - Radim VS Lázně Bělohrad statek Velichovky VS Holovousy VS Miletín statek Bílá Třemešná VS Bílé Poličany Košťálov Košťálov VS Heřmanovy Sejfy Kuchyňský les HLD St. Besedice PD Javorek Země Česká

Podle zákona č. 279/1949 Sb. a vlád. nařízení č. 90/1950 Sb. byly převzaty státem lesy měst a obcí, později i lesy družstevní. Zábor majetku obcí a lesních družstev 1949 - 1958 Název objektu

Vlastník

OL Malá Skála OL Mírová pod Kozákovem ML Semily OL Košťálov ML Jilemnice OL Mříčná OL Tatobity ML Lomnice nad Popelkou OL Libštát OL Kruh OL Nová Ves nad Popelkou OL Železnice OL Stará Paka OL Levínská Olešnice ML Nová Paka OL Pecka OL Prosečné ML Hostinné OL Dolní Olešnice OL Horní Brusnice OL Chotěvice OL Vlčice u Trutnova ML Dvůr Králové OL Třebihošť Proruby OL Vlčkovice v Podkrkonoší OL Studnice ML Červený Kostelec OL Svatojánský Újezd ML Lázně Bělohrad ML Hořice v Podkrkonoší OL Dubenec OL Velichovky Lesní družstvo podkrkonošských obcí Choustníkovo Hradiště - Kuks VS Hořice

Malá Skála Mírová pod Kozákovem Semily město Košťálov Jilemnice město Mříčná Tatobity Lomnice nad Popelkou Libštát Kruh Nová Ves nad Popelkou Železnice Stará Paka Levínská Olešnice Nová paka Pecka Prosečné Hostinné Dolní Olešnice Horní Brusnice Chotěvice Vlčice u Trutnova Dvůr Králové město Třebihošť Jaroměř Vlčkovice v Podkrkonoší Studnice Červený Kostelec Svatojánský Újezd Lázně Bělohrad Hořice v Podkrkonoší Dubenec Velichovky Lesní družstvo podkrkonošských obcí Sporkova hospodářská nadace Kuks Strozziho voj. inv. nadace

Po roce 1989 došlo k úpravě vlastnických vztahů a lesy České republiky postupně předávaly lesy oprávněným soukromým vlastníkům podle zákona č. 229/1991 Sb. a obcím podle zákona č. 172/1992 Sb.

65



Údaje o stavu lesa

5.4.2. Organizační členění LČR v oblasti

OI LČR k 1.7. 1998

Liberec

Nová LS k 1.4.1997

Jablonec

Vrchlabí

LHC

k platnosti LHP

Jablonec ( 2 234 ha)*

Velké Hamry

Navarov ( 9 463 ha)*

Hostinné ( 8 635 ha)*

Trutnov ( 6 772 ha)*

Choceň

Rychnov n.K

Broumov

Brandýs n. L.

Hořice

Revír (LS)

k platnosti LHP

Opočno ( 1 639 ha)* Broumov ( 2 249 ha)* Hořice

Platnost Oddělení (porost.skup.) LHP 1993 - 2002 619 C; 620 A - D, (mimo 620 D4Y) 621 - 638; 640 D; 664 - 665; 666 B,C,D; 667 C,D,E; 668 B,C,D,E; 672 E; 673 D,E,F,G,H,J,K; 674; 675 E,F,G; 676 731 C,D,E; 742 B,C,D,F,G (mimo 742 D6Z, 6Y a část D9); 743 - 751 752 A,B,C5;; 754 - 757

Rádlo

1993 - 2002

Hrabačov Jilemnice Turnov Bozkov Podhůří Hostinné Království Čistá Trutnov Vlčice Pilníkov Hradiště

1993 - 2002 705 A,B,G,H; 709 - 738 600 - 633; 686 - 699 801 - 835; 863 - 868 901 - 985 1993 - 2002 316 - 356 424 - 466; 470 - 471 545 - 553; 567 - 569; 572 - 599 601 - 644; 654 - 667 1992 - 2001 201 - 209 301 - 328 401 - 448

Ratibořice

1996 - 2005 501 - 510; 515 - 525; 526 A; 527 - 559

Trutnov Č.Kostelec Hronov Střeleč

1997 - 2006 456 - 487 501 - 516; 518 - 524 577 - 583 151E; 152 J,K,L; 153 - 156; 158 A,B,D-K; 175 J1998 - 2007

701 - 750; 751 A,B,C,F,G,H,J; 752 E,F; 753 A,B,C,G,H; 754 A,B,C,D; 755 - 757; 758 A,B; 760; 761

P

( 9 056 ha)** Lomnice n. P.

201 - 231; 251 - 272; 301 - 324; 351 - 384; 401 - 435; 451 - 490 A-E; 501 - 536; 551 -598 A-J; 652 A

Kumburk Štikov Pustá Proseč Mlázovice Dachova Lázně Bělohrad

Velký Vřešťov Kovač Hořice (15 872 ha)*

Hrubá Skála Lomnice

201 - 275

(databáze a revi-

Řáholec Lázně Bělohrad Smolník

363; 364; 365 M,N; 366-370; 401 - 535 601 - 692

Vřešťov

801 - 852; 853 A,B; 856; 857 B,C,E,F; 858-869; 871-898

dovaná typologická mapa a další odkazy se týkají právě tohoto souvislého starého členění bez rozlišení vlastníka)

1988 - 1997

105 - 111; 112 G,H,J; 113D,E; 165 - 168

Celkem LČR + ostatní vlastníci: 47 863 ha * údaje jsou z databáze platných LHP zahrnujících majetek LČR spolu s ostatními vlastníky **údaj pochází z textové části nového LHP vyhotoveného již soukromým subjektem podle zákona 289/1995 Sb. a jedná se o čistý majetek LČR


66

Údaje o stavu lesa


5.4.3. Organizační členění KRNAP v oblasti Lesní hospodářství

Harrachov ( 2 459 ha)

Vrchlabí ( 1 764 ha)

LHC (od 1993) Harrachov - 3.zóna ( 989 ha) - ochranné pásmo ( 1 470ha)

Starý LHC Navarov dodatek k Harrach. (nyní celé polesí Jizerka)

Vrchlabí Vrchlabí - ochranné pásmo

Stará LS Hrabačov Jilemnice Hrabačov Jilemnice Volský Důl Dolní Dvůr Černý Důl

Platnost Oddělení, porost; LHP* 1993 - 2002 701 - 702; 745 - 752; 755 - 757 1993 - 2002 669 A,B,C,D; 670 - 672; 675 -680 1993 - 2002 703 - 704; 705 C,D,E,F; 706 - 708; 739 - 744; 753; 759 - 766; 754; 1993 - 2002 667; 668; 669 E; 673; 674; 676 A,B,C,D; 681 - 685; 1992 - 2001 341 -346; 347 L,M; 348 1992 - 2001 441 A,B,F,G,H; 442 E,F 1992 - 2001 515 E,F; 516 - 520; 521 B,C,D,E,F; 522 - 543 1992 - 2001 1 - 5; (pronájem lesnické školy)

školní Hor.Maršov Maršov SLŠ polesí ( 240 ha) Trutnov Celkem KRNAP: 4 463,14 ha *Pozn. Od 1. 1. 1997 po změnách sjednocení platnosti LHP v celém Krnapu a jeho ochr. pásmech platí období 1992-2001.

Lesy LČR + ostatních vlastníků v pronájmu odborné školy SLŠ Trutnov ( 998 ha) 1992-2001 odd. 6 - 28;

5.4.4. Přehled větších vlastníků - obcí a fyzických osob Stav k 1. 1. 1998 název vlastník Městské lesy Jaroměř

ML Dvůr Králové n. L. ML Červený Kostelec ML Úpice ML Trutnov ML Náchod OL Košťálov OL Libštát ML Jilemnice OL Levínská Olešnice OL Mírová p. Kozákovem OL Mříčná OL Malá Skála OL Stará Paka ML Nová Paka ML Hostinné ML Hořice ML Lomnice n. P. ML Železný Brod OL Železnice OL Pecka OL Nová Ves n. P. OL Kruh u Jilemnice OL Horní Brusnice OL Dubenec OL Hřibojedy OL Třebihošť rod. Vaníčkova - statek Navarov

67

výměra v PLO 23 /ha/ 1011,68

2190,00 67,80 94,30 1166,45 177,05 59,80 cca 93 cca 211 187,17 66,78 cca 135 cca 173 59,94 144,56 199,00 76,69 659,61 cca 50,00 62,37 144,41 55,84 72,52 55,34 58,35 53,51 97,20 cca 353

lokalizace býv. LHC Trutnov odd. 101 - 113; 115 -119; 120 A,B; býv. LHC Opočno - odd.114; býv. LHC Hořice - odd. 123 - 128; býv. LHC Trutnov, Hořice; odd. 1 -43 LHC Broumov - odd. 512 G; 521 F; 522 B,C,D,E,H; 523 A,B,C,G; 524 F; 525 E; LHC Broumov - odd.478 E; 479 A,B,C; 480 A,B,H; 481 C; 482 A; 484 E,F; 486 A; 515 C; 516 F,G,H; 518 A,B,C;

1-21;38;39;40; býv. LHC Opočno - odd. 1 -10; 22; (býv. LHC Navarov, LHC Hořice) (býv. LHC Navarov) (býv. LHC Navarov) (býv. LHC Hořice) (býv. LHC Hořice) (býv. LHC Navarov) (býv. LHC Navarov) (býv. LHC Hořice) (býv. LHC Hořice) (býv. LHC Hostinné) (býv. LHC Hořice) (býv. LHC Hořice) (býv. LHC Navarov) (býv. LHC Hořice) (býv. LHC Hořice, Hostinné) (býv. LHC Hořice) (býv. LHC Navarov) (býv. LHC Hořice) (býv. LHC Hořice) (býv. LHC Hořice) (býv. LHC Hořice) (býv. LHC Navarov)

Platnost LHP

1996-2005 1998-2007 1997-2006 1997-2006 1997-2006 1996-2005 1993-2002 1993-2002 1993-2002 1998-2007 1998-2007 1993-2002 1993-2002 1998-2007 1998-2007 1993-2002 1998-2007 1998-2007 1993-2002 1998-2007 1998-2007 1998-2007 1993-2002 1998-2007 1998-2007 1998-2007 1998-2007 1993-2002



Údaje o stavu lesa

Wolf a spol. - Pecka Malinský - Holovousy Stýblová Miletín Irena Nejedlá - Studenec statek Zadní Ždírnice (CT group Praha s.r.o) Hamplová a Zajíc - Nová Paka Hamplová A., Nová Paka Des Foures Walderode Gizela Horáková Bakešová a spol. Lesní hospodářství Karla Schindlera Josef Bruna Kudrová B., Jičín Lesní družstvo Líšný ML Vrchlabí OL Chotěvice

cca 230 237,60 cca 258 cca 198 cca 130 cca 157 55,00 cca 89 cca 254,24 93,00 113,02 cca 170 cca 49 cca 51 ? ?

(býv LHC Hořice, LHC Hostinné) (býv. LHC Hořice) (býv. LHC Hořice) (býv. LHC Navarov) (býv. LHC Hostinné) (býv. LHC Hostinné) (býv. LHC Hostinné) (býv. LHC Navarov) (býv. LHC Navarov) (býv. LHC Hořice) (býv. LHC Hořice) (býv. LHC Navarov) (býv. LHC Hostinné) (býv. LHC Navarov)

1998-2007 1988-1997 1988-1997 1993-2002 1993-2002 1993-2002 1993-2002 1993-2002 1993-2002 1998-2007 1998-2007 1993-2002 1993-2002 1993-2002

(býv. LHC Hostinné, Vrchlabí) (býv. LHC Hostinné)

1993-2002 1993-2002

5.4.5. Celkový podíl jednotlivých skupin vlastníků na výměře Stav k 1.1. 1998 Vlastník Porostní plocha

%

LČR 34 856 ha 63 %

KRNAP 4 463 ha 8%

Obecní cca 7 420 ha 14 %

Soukromníci cca 8 095 ha 15 %

Údaje jsou orientační z důvodů neustálého pohybu ve vyjasňování majetkových poměrů.


68

Celkem 54 834 ha 100 %


Funkce lesa

6. FUNKCE LESŮ, JEJICH PŘEKRYVY, STŘETY ZÁJMŮ A KATEGORIZACE LESŮ

6.1 Rámcové stanovení funkčního potenciálu lesů Stanovení funkčního potenciálu lesů daného přírodními podmínkami a stavem porostů, z nichž vyplývají přirozené možnosti plnit požadované funkce. Konkrétně za oblast jsou tyto funkce řešeny v přehledu deklarovaných zájmů a kategorizace a p o t e n c i á l t ě c h t o f u n k c í v o b l a s t i j e p o d c h yc e n n a mapě potenciálních funkcí.

6.1.1. Funkce produkční a její výhled Hlavním nositelem této stále dosud převládající funkce lesa je kategorie hospodářský les (§ 9, zákona o lesích 289/1995 Sb.). Produkční funkcí lesa se rozumí využívání lesa k získávání materiálních hodnot, především dřevní suroviny, při zachování trvalosti produkce, funkční stability a co nejvyšší hospodárnosti. Lze ji hodnotit jednak podle současného zastoupení dřevin a skutečného stavu lesních porostů - produkční kapacita, jednak podle předpokladů, které jsou dány stanovištními podmínkami případně podmínkami příslušného hospodářského souboru (cílové druhové skladby, očekávané bonity cílových dřevin a celkového průměrného přírůstu pro mýtní věk, optimálního z hlediska hodnoty dřevní produkce - v období kulminace) - produkční potenciál.

6.1.1.1. Produkční potenciál stanovištní - fiktivní Produkční potenciál stanovištní vyjadřuje růstové možnosti dřevin na daném stanovišti (SLT) z hlediska dřevní produkce (odvozené z cílové druhové skladby, očekávané bonity cílových dřevin a celkového průměrného přírůstu pro mýtní věk, optimálního z hlediska hodnoty dřevní produkce). PRODUKČNÍ POTENCIÁL STANOVIŠTNÍ l v s

X Z Y M K

I

N S C F H B W D A J L U V O P Q T G R

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

1 1 1 1 1 -

2 2 3 3 3 3 -

2 1 2 2 3 3 3 2 2 -

Edafická kategorie 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

1 1 2 2 2 1 1 -

1 2 1 1 1 2 2 2 1 -

2 1 2 3 3 3 3 3 2 1

2 2 4 4 4 4 3 3 -

2 2 2 2 2 3 -

4 4 4 5 4 3 -

3 3 4 5 5 5 -

3 3 4 5 5 5 4 -

2 3 3 3 -

3 4 5 5 5 5 4 -

2 2 4 4 4 4 3 -

1 2 3 -

5 5 4 3 2 -

5 5 5 -

4 4 5 5 5 5 5 3 -

3 3 3 4 5 5 5 4 -

2 3 3 3 4 4 4 3 2 -

1 2 2 2 2 2 3 2 2 -

1 2 2 2 2 2 2 1 -

4 3 4 4 5 5 4 4 3 -

1 3 5 2 4 3 1 1

Pozn. Hodnoty produkčního potenciálu byly převzaty z publikace Randuška, Vorel et Plíva (1986), jednotlivé třídy zahrnují tyto intervaly: 1 = 0 až 50; 2 = 50 až 120; 3 = 120 až 220; 4 = 220 až 320; 5 = více než 320; (hodnoty cílové dřevní produkce v tisících korun při cenách v polovině 80. let); průměrný produkční potenciál lesů ČR má hodnotu 189. Tyto hodnoty byly doplněny a upraveny zčasti s přihlédnutím na ceny lesních pozemků a zčasti na odborném posouzení některých SLT s hlediska porovnání jejich proporcí.

nízký podprůměrný průměrný nadprůměrný vysoký

1 2 3 4 5

Výsledkem je vrstva stanovištního produkčního potenciálu na mapě produkčního potencionálu.


70


Ochrana lesa

6.1.2. Funkce mimoprodukční K o me n t á ř : Funkce mimoprodukční lze rozdělit na: a/ e k o l o g i c k é f u n k c e - ty představují užitečné působení lesa na půdu, vodu a vzduch. Patří sem především funkce půdoochranná se specifickými dílčími funkcemi (protierozní, protideflační, protisesuvnou, protilavinovou a břehoochrannou, návaznost na vodoochrannou funkci) a funkce klimatická (barierová, zmírnění klimatických extrémů, návaznost na zdravotní funkci atd.) b/ s p o l e č e n s k é f u n k c e - v uzším smyslu představují využívání lesa jako součásti životního prostředí lidskou společností, především ve prospěch lidského zdraví a na uspokojování kulturních a životních potřeb, v širším smyslu z existencionálního pojetí společného ekosystému s ostatními složkami bioty země. Patří sem funkce vodohospodářská, zdravotně-rekreační, ochrany přírody, reprodukční, krajinotvorná, provozování myslivosti atd..(V oborách a bažantnicích může jít o individuální zájem).

6.1.2.1. Funkce půdoochranná K o me n t á ř : - protierozní - ochrana půdy před destrukcí povrchovým ronem ve formě plošné a rýhové eroze, která je přímo úměrná sklonu terénu a erodovatelnosti horniny. Výsledkem pak je vymezení hledisek pro zařazení lesů do lesů ochranných (§ 7, zákona o lesích 289/1995 Sb. a příl. 4, vyhl. Mze 83/1996 Sb.) nebo do lesů zvláštního určení (odst. 2, písmena e, § 8, zákona o lesích 289/1995 Sb) viz. dále. Spolu s produkční funkcí má tato funkce velmi podstatný vliv také v exponovaných HS 21, 41, 51. - protisesuvná - mechanické zpevnění sesuvných půd a pohyblivých sutí kořenovým systémem a odčerpáváním nežádoucí vody (slíny, jíly, flyše). Lze řešit případným zařazením do lesů zvláštního určení (odst. 2, písmena e, § 8, zákona o lesích 289/1995 Sb). - břehoochranná - směřuje k využívání lesa k ochraně břehů vodních toků a nádrží především před erozí vodních toků. Břehové porosty v lese i mimo les jsou porosty dřevin včetně keřového a bylinného patra, které plní půdoochrannou funkci tím, že mechanicky zpevňují půdu spletí kořenů, zmenšují erozní účinnost proudící vody, brání vyplavování půdy a tak chrání břehy vodních toků před vymíláním, kmeny omezují škody ledních ker. - protideflační - ochrana půdy před větrnou erozí (deflací); uplatňuje se hlavně v rovinatých, popř. pahorkatinných polohách na lokalitách se sprašemi a vátými písky. Na mapě potencionálních funkcí jsou zachycena stanoviště s určitým půdoochranným potenciálem (zpravidla prudké svahy a kamenitá a suťovité svahy) a SLT spadajících do ochranných lesů dle přílohy č.4 vyhl. MZe 83/1996 Sb..

6.1.2.2. Funkce vodní Rozumí se jí usměrňování lesního hospodářství na využívání lesa pro zlepšení vodního režimu. K o me n t á ř : Účinky lesa: - retenční infiltrační účinek lesa - zadržování srážek a zvýšení infiltrace do půdy a tím zmenšení povrchového odtoku ve prospěch podzemního odtoku; - retardační účinek lesa - zpomalení odtoku vody (intercepce apod.) a tím zmenšení rozkolísanosti vodních toků ; - akumulační účinek lesa - zvýšení akumulace zimní vláhy hromaděním sněhu a oddalováním jeho tání; - kondenzační účinek lesa - zvýšení množství srážek ve vyšších polohách zadržováním vody prostřednictvím tzv. horizontálních srážek (ve výškách nad 800 m n.m. až 40 % vertikálních srážek); - samočistící filtrační (a protierozní) účinek lesa - vodoochranná funkce zabraňování před unikáním produktů eroze, organického materiálu a znečisťujících látek do toku a nádrže a ochrana zdrojů podzemních vod před znečištěním; - desukční účinek - odvádění a odčerpávání vody evapotranspirací na stanovištích ovlivněných vodou - tato stanoviště jsou rozdělena do tzv. h y d r o me l i o r a č n í c h o k r s k ů :


72

Ochrana lesa


6.1.2.2.a) Vymezení hydromelioračních okrsků na mapě potencionálních funkcí „R“ - RAŠELINY Rašelinný horizont je hlubší než 50 cm. Trvale zamokřené plochy se specifickým vodním režimem.Většinou ploché terénní deprese, v horských oblastech také vrchoviště. Rašeliny se často nacházejí v pramenných oblastech a mají vodohospodářský význam. U vrchovišť případně omezit regulaci vodního režimu jen na obvodový příkop. Při obnově dbát na vhodnou volbu dřevin a vyvýšenou sadbu. Převládající typologickou e d a f i c k o u k a t e g o r i í j e - R . „G“ - OKRSKY TRVALE ZAMOKŘENÉ Zamokření stagnující podzemní vodou, jejíž hladina je blízko povrchu. Většinou ploché terénní deprese se špatnými odtokovými poměry. Půdní typy - gleje a glejové subtypy. Potřebná opatření se řídí podle intenzity zamokření a jeho omezujícího vlivu na hospodaření, zejména na obnovu lesa. V případě využití příkopové odvodňovací sítě je nutno řešit kompexně celý hydromeliorační okrsek včetně recipientu. (Účinná hloubka odvodňovacího prvku 0,8 - 1,2 m, rozchod sběrných příkopů podle konfigurace terénu 40 - 80 m, zpravidla trvalá funkce hydromeliorační sítě.) Při obnově je důležitá vhodná volba dřevin k zalesnění a vyvýšená sadba. Převládající typologické e d a f i c k é k a t e g o r i e - G, T. „V“ - OKRSKY ZAMOKŘENÉ SVAHOVOU PROUDÍCÍ VODOU Plošné svahové a podsvahové vývěvy. Na mírných plochých svazích tvoří často mozaiku zamokřených pramenišť podle výskytu podzemních překážek, které usměrní proudící podzemní vodu k povrchu. Většinou dlouhé ploché horské svahy pramenných oblastí. Systematické odvodnění je v prameništi většinou málo účinné. Pomístnými příkopy je možno urychlit odtok z nejvlhčích míst. Při obnově využívat mikroreliéfu terénu (sázet na vyvýšená místa) a do pramenišť volit vhodné dřeviny (OL, JS). Vyloučit výsadbu SM v nejvlhčích lokalitách. Převládající typologické e d a f i c k é k a t e g o r i e - V, U. „L“ - LUHY Zamokření proudící podzemní vodou, korespondující s hladinou ve vodním toku. Intenzita zamokření se během roku mění podle kolísání průtoků v recipientu. Inundační území vodních toků s mírným spádem, nivní půdy. Hydromeliorační opatření se soustřeďují na odvedení povrchové vody po periodických záplavách, což vyžaduje permanentní údržbu vodních kanálů, které lze využít i pro umělé povodňování. Typologická e d a f i c k á k a t e g o r i e - L . „P“ - PSEUDOGLEJE Periodické zamokření povrchovou vodou vyvolávající pseudoglejový proces. Reliéf terénu tvoří zpravidla plošiny a mírné terénní deprese. Intenzita zamokření kolísá s vývojovým stádiem porostu a jeho desukční funkcí. Hydromeliorační opatření s dočasným trváním jsou zpravidla vázána na obnovu porostu (meliorační detail v rámci přípravy půdy pro zalesnění nebo přirozenou obnovu) a jeho zpřístupnění (odvodňovací prvky se vážou na technologické zpřístupnění. Typologická e d a f i c k á k a t e g o r i e - O,P,Q. Obecně je vodní funkce s o u b ě ž n o u f u n k c í v e v š e c h h o s p o d á ř s k ý c h s o u b o r e c h . Její uplatnění vyžaduje úpravy zásad hospodaření pouze v oblastech vodoochranných - pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů a ve vybraných rozsáhlejších hydromelioračních okrscích, kde se případně provádí meliorační průzkum a na základě něho meliorační projekt.

6.1.2.2.b) Změna klimatu a lesnické meliorace (Šindelář 1995) V souvislosti s očekávanými změnami klimatu je třeba podle četných hypotéz očekávat zejména v podmínkách střední Evropy i snížení ročního úhrnu srážek a případně jejich značně nerovnoměrné rozdělení během ročního období včetně povodňových dešťů. S těmito projevy změn by měla být v bezprostřední souvislosti i tendence ve směru k celkově suššímu, aridnějšímu typu podnebí s případnými nerovnoměrnými až přívalovými dešti. S tím by měly být spojeny i výkyvy v disponibilní vodě pro lesní ekosystémy. Se zřetelem na tyto předpokládané tendence by se jako prevence měla uvažovat a realizovat opatření, která by zamezovala zbytečnému ochuzování lesa a jednotlivých jeho složek o disponibilní vodu. - Zamezit jakémukoli odvodňování v lesích, ať již jde o půdy trvale či přechodně zamokřelé, bažinaté nebo dokonce bažiny; - Upustit od jakéhokoliv odvodňování rašelinišť v lesích, ať již se zřetelem na zamýšlenou těžbu rašeliny či z jiných důvodů; - Doporučuje se podle možností obecně upustit od těžby rašeliny v lesích se zřetelem na to, že rašeliniště představují významné prostředí, které váže vodu a které může v pozitivním smyslu, zvláště za předpokládaných změn klimatu, ovlivnit les a lesní prostředí. Považuje se za velmi potřebné zachovat, popřípadě o b n o v i t v e š k e r é p ů d n í n á d r ž e v l e s í c h , ať již jde o přirozené objekty akumulace vody, např. v okolí pramenišť aj., nebo umělé vodní nádrže na vodotečích, které byly zřizovány v minulosti pro účely plavení dřeva, jako rybníky pro chov ryb či jako vodní rezervoáry pro jiné účely. Doporučuje se dále uvážit možnosti zřizování dalších vodních nádrží, které by v s o u vi s l o s ti s e z m ě n a m i k l i m a t u m o h l y m í t p o z i t i v n í v l i v n a l e s n í e k o s y s t é m y , z e j m é n a n a 73



Ochrana lesa

udržování vyšší hladiny podzemní vody v okolí nádrže a zadržování povodňových vln a konečně na lesní klima. Udržování, obnova a zřizování nových vodních nádrží může být velmi významné i z hlediska ochrany přírody. Tyto objekty mohou fungovat jako vhodné biotopy pro řadu rostlin a živočichů, ať již bezobratlých (korýši, hmyz aj.) nebo obratlovců (obojživelníci, ptactvo, event. i některé druhy ryb).

6.1.2.3. Funkce ekologicko stabilizační Má-li les plnit své nezastupitelné místo v krajině, jako nositel ekologické stability, musí si uchovat přírodní charakter. A naopak jen v lesních ekosystémech s vysokou ekologickou stabilitou jsou vytvořeny podmínky pro přirozený vývoj lesních geobiocenóz a mechanismů autoregulačních procesů. Funkční požadavky se soustředí na odlišný způsob hospodaření, především ohledně opatření týkající se vhodné druhové a prostorové skladby blížící se přirozené, prodloužení obmýtí a obnovní doby a omezení některých technologií. K o me n t á ř : Hodnocení přirozenosti a tím i stability lesního porostu je obdobně jako u generelů USES rozděleno do 5 tříd a znázorněno ve vrstvě na mapě USES: 1 - plochy velmi málo ekologicky stabilní - se na lesních porostech nevyskytují; 2 - plochy málo ekologicky stabilní - jsou degradovaná společenstva zničená např. imisemi a dále jsou to porosty introdukovaných dřevin a hlavně akátu; 3 - plochy středně ekologicky stabilní - jsou kulturní společenstva smrkových a některých borových monokultur (na neborových stanovištích); 4 - plochy velmi ekologicky stabilní - jsou polopřirozená společenstva smíšených příp. etážových porostů se zastoupením dřevin přirozené dřevinné skladby a různá sukcesní vývojová stadia; 5 - plochy ekologicky nejstabilnější - jsou přírodní, přirozená či přírodě blízká společenstva s výrazným zastoupením dřevin přirozené dřevinné skladby; Územní systémy ekologické stability krajiny (ÚSES). ÚSES je účelně propojený soubor přírodních a pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu a biodiverzitu krajiny. Nosnými segmenty ÚSES jsou: a) biocentrum; b) biokoridor; c) interakční prvek Tyto segmenty jsou v ÚSES rozmístěny na základě funkčních a prostorových kriterií. Rozlišuje se systém: a) místní; b) regionální; c) nadregionální Jejich vymezení stanoví orgány ochrany přírody v plánu (generelu) ÚSES. Plán ÚSES je podkladem pro projekt ÚSES. Tyto projekty jsou souborem přírodovědecké, technické, organizační a majetkoprávní dokumentace, jsou podkladem zejména k provádění pozemkových úprav. Plán ÚSES a projekt ÚSES schvalují příslušné orgány územního plánování v územně plánovací dokumentaci nebo v územních rozhodnutích (§ 5, odst. 1 vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.). Z hlediska stávající kategorizace lesa a v návaznosti na zákon o ochraně přírody (114/92 Sb.) nejsou legislativně jasná stanoviska o zařazení stabilizačních prvků SES do kategorizace lesů. Z titulu zákona o ochraně přírody požívají stabilizační prvky ochrany, pokud pak jsou zároveň NPR nebo součástí NP náleží do kategorie lesa zvláštního určení. Pokud je biocentrum součástí schválené genové základny bývá zařazeno do kategorie lesa zvláštního určení. Současná představa o zařazení prvků SES ke kategorii lesů vychází z hierarchie SES a plnění funkce biocenotické a statické stability. Nadregionální a vyšší prvky SES by měly být lesem zvláštního určení nebo alespoň jejich jádra. Ostatní nižší, především místní prvky SES plnící především funkci statické stability a rozmístění interakčních prvků (místní biokridor v lesním komplexu) mohou být lesem hospodářským.

Hospodářská opatření v prvcích ÚSES by měla být zaměřena především na ochranu před devastací a na maximální snahu o vytvoření a zachování přírodních ekosytému, např.: - v zastoupení dřevin se více přiblížit přirozené skladbě - zákaz introdukce cizích dřevin (exot stanovištně nevhodných; výjimkou je modřín v některých oblastech) - obmýtí a obnovní dobu cílových dřevin na horní hranici modelu HS (při rekonstrukci i nižší) - formu hospodářského způsobu zjemnit, preferovat podrostní, popř. násečnou formu, omezit holoseče - výchovu (jen podle možnosti) přizpůsobit stabilizační funkci (skladba, výstavba, struktura) - v obnově uplatňovat postup přihlížející na zachování původnosti přírodního prostředí; maximálně uplatňovat clonné seče a přirozenou obnovu - omezit těžkou mechanizaci, koncentraci výroby i chemizaci. Přehled navržených prvků ÚSES v oblasti je uveden v kapitole 6.2.2.2f.


74

Ochrana lesa


6.1.2.4. Funkce ochrany přírody Cílem ochrany přírody je trvalé zachování hlavních ekologických procesů a životodárných systémů. Záchrana genetické rozmanitosti přírody při trvalém využití druhů a ekosystému a udržení vědeckých a estetických hodnot, které příroda člověku poskytuje. K o me n t á ř : Jedná se kulturní funkcí lesa, která patří k nezávažnějším společenským funkcí lesa vůbec. Směřuje k zachování a využívání lesa jako přírodního prostředí, cenného svou původností a krásou. Uplatňuje se především ochranou a rozvíjením přirozených ekosystému nebo návratem k nim a také ochranou přírodních objektů a památek významných pro vědeckovýzkumné i osvětové poznávání přírody. Cílem lesního hospodářství uplatňující ochranářskou funkci lesa je zachovat původnost lesních společenstev a pečovat o zachování nebo obnovu ekologické stability. Záchrana a uchování posledních zbytků neporušené přírody vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Podle zákona 289/1995 Sb. náleží určené lesní porosty národních parků a NPR do lesa zvláštního určení a také ostatní území chráněná podle předpisů o státní ochraně přírody (zákon 114/1992 Sb.) lze zařadit k subkategorii lesa zvláštního určení vyžadující odlišný způsob hospodaření. Přehled lokalit se zájmem ochrany přírody je uveden v kapitole 6.2.2.1c, 6.2.2.2a, 6.2.2.2h, 6.2.3.2 a 6.2.3.3.

6.1.2.5. Funkce krajinotvorná Krajinotvorná funkce směřuje k využívání lesa jako součásti krajiny, v níž se lidé zdržují, to znamená krajiny, v níž se žije, která se navštěvuje. Krajinotvorná funkce se pak zakládá na estetickém a hygienickém působení lesa na obyvatelstvo, sleduje vytvoření biologicky vyvážené a esteticky působivé krajiny. K o me n t á ř : Je společensko - ekologickou funkcí, která v současném hodnocení lesních užitků zatím stále nepatří k prvořadým a nepodmiňuje zpravidla ani vymezení lesů zvláštního určení. Ve zjednodušené (+ estetické) formě by měla být respektována (podobně jako vodohospodářská funkce) především v lesích rekreačních. Cílem lesního hospodářství z hlediska krajinotvorné funkce lesa je zvýšit atraktivnost krajiny, v níž žije a pohybuje se obyvatelstvo, jako součást péče o zkrášlení a zpřístupnění životního prostředí. Zatím však lesní hospodářství prakticky nerealizuje opatření, kterými by se zvyšovala biologická a estetická hodnota krajiny a nejsou proto ani dost známé újmy a náklady, které vyžaduje orientaci na tuto funkci. Přímo souvisí s jemnějšími způsoby hospodaření, s druhovou pestrostí a s vertikálním a horizontálním členěním. Podle praktické typizace krajinného rázu (Muranský, Nauman 1980, Míchal 1997), se člení krajina (území) na 3 krajinné typy: Typ A - krajina plně antropogenizovaná - silně pozměněná civilizačními zásahy, s dominantním až výlučním výskytem sídelních, industriálních či agroindustriálních prvků; (KES < 0,39 - viz níže) Typ B - krajina harmonická - s vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem, s mozaikovitým výskytem agrárních, sídelních, industriálních a různě zkulturnělých přírodních prvků; (KES 0,90 - 2,89) Typ C - krajina relativně přírodní - s nejméně výraznými civilizačními zásahy, s dominantním výskytem různě zkulturnělých přírodních prvků; (KES > 6,2) Každý typ se pak hodnotí třemi stupni krajinářské hodnoty: - zvýšená hodnota (+) - s dochovanými typickými cennými prvky krajinného rázu, nebo s prvky zájmu ochrany přírody či památkové péče; - průměrná (základní) - snížená (-) - devastovaná nebo nějak narušená; Celé území republiky (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR 1996) bylo po jednotlivých katastrech podle aktualizovaného stavu evidence kultur zhodnoceno podle tzv. krajinářského koeficientu ekologické stability (KES) vypočítaného podle vzorce: KES =

lesní půda + louky + pastviny + zahrady + ovocné sady + vinice + rybníky + ostatní vodní plochy

orná půda + chmelnice + zastavěné plochy

Vzorec schematicky vyjadřuje poměr ploch s trvalejšími ekosystémy k plochám zbavovaným vegetace trvale nebo v radikálních krátkodobých cyklech. Je to míra intenzity ovlivnění krajiny člověkem. V o b l a s t i v y s o c e p ř e v l á d á K E S 0 , 9 - 6 , 2 - k r a j i n n ý typ B - h a r m o n i c k ý k r a j i n n ý r á z s m o z a i k o vi tý m a p o m ě r n ě p r a v i d e l n ě r o z p tý l e n ý m vý s k yte m p r ů m ě r n é a z v ý š e n é krajinářské hodnoty. Vysoce hodnotná harmonická krajina dochovaných a víceméně typ i c k ý c h p r vk ů ( g e n i a l o c i ) s e n a c h á z í p ř e d e v š í m n a ú z e m í o k r e s u S e m i l y a J a b l o n e c n . N. a v okolí Starých Buků v okrese Trutnov.

75



Ochrana lesa

6.1.2.6. Funkce reprodukční Jedním ze základních předpokladů úspěšné obnovy lesů, zabezpečení stability lesních ekosystému, udržování a zvyšování schopnosti lesa (uchování a další zlepšování dědičné podstaty) je používání provenienčně a stanovištně vhodného reprodukčního materiálu lesních dřevin. Porosty či soubory porostů původních geneticky vhodných lesních dřevin zajišťují reprodukční materiál těchto dřevin plní funkci lesa, kterou označujeme jako funkci reprodukční. K o me n t á ř : Každý ekotyp má určitou plasticitu, která umožňuje větší či menší přizpůsobivost v daných stanovištních podmínkách. V areálu přirozeného rozšíření na vyhraněných lesních typech je odpovídající ekotyp nejstálejší formou a proto i nejodolnější. Liší se od ostatních jedním nebo více znaky či vlastnostmi, které jsou dědičné. V rámci oblasti přicházejí i zvláštní původy, tzv. “lokální ekotypy“, které existují v prostorově úzce vyhraněných rajonech. Přírodní rezervace, národní parky, chráněná území a celé areály přirozeného rozšíření lesních dřevin jsou zdrojem rezerv reprodukčního materiálu. Zdrojem reprodukčního materiálu jsou porosty po dosažení příslušného fyzického věku a zařazení, v rámci uznávacího řízení, do uznaných porostů, výběrových stromů. Souvislejší plochy těchto porostů tvoří genové základny, které již mohou být zařazeny do lesů zvláštního určení. Jednotlivé uznané porosty, mimo obvod genových základen zůstávají zpravidla hospodářským lesem, i když se hospodářská opatření přizpůsobují reprodukční funkci, podobně jako v genové základně. Cílem lesního hospodaření v uznaných porostech a genových základnách je zlepšovat hospodářskou hodnotu těchto porostů, zvyšovat jejich odolnost a vytvářet podmínky pro zvýšení produkce semen a přirozenou obnovu porostů. V zásadě to znamená zachování a využívání genofondu.

6.1.2.6.a) Uznané porosty, semenné porosty, semenné sady a klonové archívy K o me n t á ř : Uznávání porostů jako jedna z forem selekce fyzicky zralých porostů vychází z předběžného návrhu genetické klasifikace při LHP(LHO), respektuje individuální i zeměpisnou proměnlivost ekotypů, promítá výsledky provenienčních pokusů, řeší otázky plodnosti, sběru a přenosu semene a též sdružování porostů. Porosty pro tuto selekci by se měli třídit na: autochtonní, alochtonní a neznámého původu. Uznávají se všechny lesní dřeviny domácí i geograficky nepůvodní, které jsou předmětem hospodaření (výjma topolů černých, balzámových, bílých a vrb, u nichž se uznávají pouze vybraní jedinci jako stromy výběrové,). Všeobecně se lesní porosty starší 60 let (douglaska, jedle obrovská, vejmutovka – 40 let, olše, bříza, osika – 30 let) třídí podle fenotypových znaků do fenotypových kategorií: Uznané porosty: A – hospodářsky vysoce hodnotné porosty B – ostatní porosty nadprůměrné hospodářské hodnoty a dobrého zdravotního stavu C – porosty průměrné hospodářské hodnoty, vhodné pro přirozenou obnovu, nikoliv pro sběr semen D – porosty geneticky a hospodářsky nevhodné (podprůměrné porosty) určené k likvidaci (znehodnocují genofond)

PŘEHLED UZNANÝCH POROSTŮ A JEDNOTEK V PLO 23 PODLE DŘEVIN: Dřevina SM JD DG BO VJ MD DB BK KL JS

Klasifikace A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B

Počet karet 18 58 1 6 3 3 4 27 0 10 6 32 2 13 3 24 1 5 1 7


76

Výměra 37,80 1511,21 0,47 1,97 4,70 6,54 1,87 63,90 0,00 21,42 1,76 67,16 1,44 36,02 4,97 98,61 0,38 1,33 0,44 4,77

Ochrana lesa

PLO 23 - Podkrkonoší BŘ LP OL OLŠ OS

CELKEM

1 3 0 1 0 4 1 0 0 1 41 194 235

A B A B A B A B A B A B A+B

0,03 0,61 0,00 0,45 0,00 1,20 0,00 0,00 0,00 0,13 53,86 1815,32 1869,18

Seznam všech uznaných porostů v oblasti k platnosti LHP podle LHC, dřevin a evidenčních čísel k 1.1. 1998 je uveden v přílohách. Semenné sady: Jedle obrovská: LS Hořice; výměra: 2,64 ha; rok založení: 1982; kód: 66-SS/JDO/110/23/2/SE; Douglaska tisolistá: býv. LZ Luhačovice - Oroszová Věra: výměra 1,00; rok založení 1963: původ semene z býv. LS Navarov LO; kód 63-SS/DG/13/23/4/ZL; Provenienční plochy: Útvar biologie a šlechtění lesních dřevin VÚLHM Jíloviště - Strnady Plocha číslo 229

Dřevina SMx

Dřívější provenienční plocha: 285 DG 286

Druh plochy Les. správa

Lokalita

Porost

provenienční

SLŠ Trutnov

Hor.St.Město

24 F1z

Rok založení 1985

taxační

Harrachov (soukromníci)

Jesenný

932 B6 931 E5

1960 1960

Výměra v ha 0,75 2,03 4,20

Údaje o reprodukčních zdrojích jsou evidovány ve VÚLHM stanice Uherské Hradiště - Kunovice, oddělení uznávání a evidence reprodukčních zdrojů . Pověřeným pracovištěm od MZe je pak VÚLHM Jíloviště - Strnady Útvar biologie a šlechtění lesních dřevin.

6.1.2.6.b) Genové základny - stávající, navržené a potencionální - zhodnocení K o me n t á ř : Genové základny (GZ) se zřizují k zachování biologické různorodosti a k záchraně a reprodukci genofondu původních regionálních populací lesních dřevin. Jsou to souvislé komplexy převážně původních populací lesních dřevin nebo komplexy a s vysokým podílem těchto populací takové rozlohy, která postačuje k udržení biologické různorodosti populace a které jsou při vhodném způsobu hospodaření, schopny autoreprodukce. Výměra základny nemá být menší než 100 ha. Základem pro zřizování GZ jsou přírodní lesní oblasti jako rámec regionálních populací lesních dřevin, které jsou v lesním hospodářství využívány. Základním způsobem reprodukce v genových základnách je přirozená obnova. Je-li nutná obnova umělá, používá se semeno pouze s téže genové základny. Ve vylišené j á d r o v é č á s ti lze obnovovat pouze přirozenou obnovou. V oblasti PLO 23 se nachází několik souvislejších komplexů v nichž se dá hovořit o zvýšeném výskytu genotypově, ekotypově, stanovišti odpovídajících a zčásti původních populací základních hospodářských dřevin: Lokalita /číslo/ Dlouhý les 209 (TU) Hrádeček (TU) Vřešťovská bažantnice (TU)

77

Kategorizace

Vlastník a vylišení

vyhlášená GZ KRNAP ochranné pásmo -les zvl. 527A,B,C,D; 528 určení doporučená GZ VÚLHM k vyhlášení na LZU regionální populace dřevin

Dřevina Charakteristika l.v.s. SM, JD zastoupení původního podkrkonošského 5. l.v.s. smrku a jedle v 5. l.v.s

LČR LS Vrchlabí (býv.LHCTrutnov); odd. 304 - 306

původní podkrkonošský buk na přechodu BK 4. l.v.s. 4. - 5. l.v.s

LČR LS Hořice + vlastníci (staré ozn. odd. 882 E, 887 A,B,C,D,E,888, 889)

zachovaný podhorský luh s dubem letním DB 2. l.v.s. a plošina s dubovým stanovištěm a

Výměra v ha 221,54 -po redukci

105, 50 206,59

nevylišeno

možností přirozené obnovy dubu zimního v 2. l.v.s. (SLT 2H)



Byšičky (JC) Mezihoří (JC) Choustníkovo Hradiště (TU) Křížlice (SE) Bujárkovo koleno

regionální populace dřevin regionální populace dřevin regionální populace dřevin regionální populace dřevin

Ochrana lesa LS Hořice + vlastníci (zčásti rezervace)

zbytky doubrav dubu zimního na DB 2. l.v.s. slínovcích 2. l.v.s.;

nevylišeno

LS Hořice

extrazonální bučiny na severních svazích BK 3 l.v.s. průlomu Javorky v 3 l.v.s

nevylišeno

(stráně nad Mezihořím)

LSVrchlabí+vlastníci (býv. LHC Trutnov)

BO 3. l.v.s.

KRNAP 3. zóna 671;675;677;

BK, JD zachované zbytky podkrkonošského BK a 5. l.v.s. JD na stráních nad Jizerkou v 5. l.v.s.

zbytky původní chlumní podkrkonošské borovice ve 3. lvs v okolí Kocbeře na místech původních borů

nevylišeno

nevylišeno

6.1.2.6.c) Zdroje reprodukčního materiálu dle dřevin - zhodnocení (Ing. Hynek CSc., VÚLHM) Aby byla zajištěna minimálně shodná produkční schopnost a stabilita nově zakládaných lesních porostů jako je tomu u porostů stávajících, je nejvhodnější používat pro obnovu lesních porostů především místní zdroje reprodukčního materiálu. Za místní zdroje reprodukčního materiálu jsou považovány reprodukční zdroje z téže lesní správy. Není-li reprodukční materiál z místních zdrojů v dostatečném množství k dispozici, využívá se reprodukční materiál původem z PLO v tomto případě z PLO Podkrkonoší. Není-li dostatečné množství reprodukčního materiálu původem z příslušné PLO, je účelné využívat reprodukční materiál původem ze semenářské oblasti (pokud je vyhlášena nebo alespoň navržena). Není-li k dispozici dostatečné množství reprodukčního materiálu ani ze semenářské oblasti, používá se reprodukční materiál jednotlivých lesních dřevin ve smyslu platných předpisů buď z jiných oblastí ČR a nebo i z dovozu ze zahraničí. V rámci PLO. Podkrkonoší jsou vylišeny lesní vegetační stupně 2 až 6. Ze zákona o lesích (č.289/1995 Sb.) vyplývá povinnost využívat reprodukční materiál vybraných lesních dřevin (tj. smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého) pouze z uznaných zdrojů reprodukčního materiálu. Zařazení dalších dřevin mezi vybrané lesní dřeviny stanoví ministerstvo právním předpisem. V yb r a n é l e s n í d ř e vi n y: Smrk ztepilý Pro smrk ztepilý je vyhlášena semenářská oblast č. VI – západosudetská, tvořená PLO 23 Podkrkonoší, 24 - Sudetské mezihoří, 22 - Krkonoše a 21 - Jizerské hory a Ještěd. Přenos reprodukčního materiálu je možný pouze v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/1996 Sb. nebo v budoucnu dle její předpokládané novely. V Podkrkonoší se doporučuje rozlišovat a respektovat 2 klimatické ekotypy smrku: a) chlumní (1-4 lvs) b) horský (5-6 lvs) V rámci PLO 23 - Podkrkonoší, resp. semenářské oblasti č. VI - západosudetské, jsou zdroje reprodukčního materiálu smrku ztepilého dostatečné u obou klimatických ekotypů. B o r o vic e l e s n í Pro borovici lesní je vyhlášena semenářská oblast č. IV - severočeská, tvořená PLO 23 – Podkrkonoší, 24 - Sudetské mezihoří, 22 - Krkonoše a 21 - Jizerské hory a Ještěd, 20 - Lužická pahorkatina, 19 - Lužická pískovcová vrchovina, 18 - Severočeská pískovcová plošina a Český ráj a 5 - České středohoří. Přenos reprodukčního materiálu je možný pouze v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82 /1996 Sb. nebo její případné novely. V Podkrkonoší se doporučuje rozlišovat a respektovat 2 klimatické ekotypy (varianty) borovice: a) chlumní (1-4 lvs) b) náhorní (5-6 lvs) V rámci PLO 23 - Podkrkonoší, resp. semenářské oblasti č. VI - západosudetské, jsou zdroje reprodukčního materiálu borovice lesní dostatečné, zejména co se týče c h l u m n í va r i a n t y ( 1 - 4 l vs ) . M o d ř í n o p a d a vý PLO 23 - Podkrkonoší je zařazeno do semenářské oblast č. II - ostatní území ČR(mimo oblast původního rozšíření jesenického modřínu). Přenos reprodukčního materiálu je možný pouze v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/1996 Sb. nebo její případné novely. V rámci PLO 23 - Podkrkonoší, resp. semenářské oblasti č.II – ostatní území ČR, jsou zdroje reprodukčního materiálu modřínu opadavého dostatečné.  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

78

Ochrana lesa


Jedle bělokorá Pro jedli bělokorou je navržena semenářská oblast složená z PLO 23 - Podkrkonoší, 32 - Slezská nížina, 29 - Nízký Jeseník, 28 - Předhoří Hrubého Jeseníku, 27 - Hrubý Jeseník, 26 - Předhoří Orlických hor, 25 - Orlické hory, 24 - Sudetské mezihoří, 22 - Krkonoše a 21 - Jizerské hory a Ještěd. Přenos reprodukčního materiálu jedle bělokoré je možný s příslušným vertikálním posunem dle vyhlášky č. 82/1996 Sb. nebo její případné novely. V rámci PLO 23 - Podkrkonoší nejsou zdroje reprodukčního materiálu jedle bělokoré dostatečné. V rámci navržené semenářské oblasti bude možno zajistit výrazné množství uvažované potřeby reprodukčního materiálu, ne však dostatečné množství. P r o p o tř e b y z a l e s ň o v á n í v P o d k r k o n o š í b u d e p r o t o n u t n é v y u ž í v a t i o s t a t n í z d r o j e reprodukčního materiálu jedle bělokoré v rámci ČR, zejména z moravské části Karpat, případně i z dovozu (Slovensko, Polsko). Buk lesní Pro buk lesní je navržena semenářská oblast zahrnující PLO 23 - Podkrkonoší, 26 - Předhoří Orlických hor, 25 - Orlické hory, 24 - Sudetské mezihoří, 22 - Krkonoše, 21 - Jizerské hory a Ještěd, 20 Lužická pahorkatina. Přenos reprodukčního materiálu buku lesního je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/1996 Sb. nebo její případné novely. V rámci PLO 23 - Podkrkonoší ani v rámci navržené semenářské oblasti nejsou zdroje reprodukčního materiálu buku lesního dostatečné. Proto bude nutné využívat i o s t a t n í z d r o j e v r á m c i Č R vč e t n ě m o r a vs k é č á s t i K a r p a t . Dub letní a dub zimní V lesnickém provozu se dosud oba druhy dubů rozlišují jen minimálně. Běžné jsou smíšené porosty obou těchto druhů jako důsledek umělé výsadby, ale i přirozeného roznášení zvířectvem. V PLO 23 - Podkrkonoší by měl být převládajícím druhem dub zimní. Přirozeně se dub zimní vyskytuje v 1-4 lvs na sušších stanovištích ve srovnání s dubem letním. Dub letní rostoucí na území PLO je většinou uměle vysazen. Má výrazně vyšší požadavky na půdní vlhkost. Přirozeně se tento druh vyskytuje v 1-3 lvs, uměle je často vysazován až do 5 lvs, kam až se občas přirozeně šíří na stanoviště relativně suchá a chudá (zvláště okraje porostů a jižní expozice) z důvodu dostatečných srážek a nižšího výparu. Pro dub zimní je navržena semenářská oblast obsahující PLO 23 - Podkrkonoší, 29 - Nízký Jeseník, 28 - Předhoří Hrubého Jeseníku, 27 - Hrubý Jeseník, 26 - Předhoří Orlických hor, 24 - Sudetské mezihoří, 21 - Jizerské hory a Ještěd, 20 - Lužická pahorkatina, 19 - Lužická pískovcová vrchovina, 18 Severočeská pískovcová plošina a Český ráj, 5 - České středohoří a 1 - Krušné hory. Mimo zdrojů z PLO 23 - Podkrkonoší je účelné využívat zdroje reprodukčního materiálu dubu letního zejména ze sousedící PLO 17- Polabí. U obou dubů je nutno respektovat jejich stanovištní nároky. Přenos reprodukčního materiálu dubu letního a zimního je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/1996 Sb. nebo její případné novely. V rámci PLO 23 - Podkrkonoší ani v rámci navržené semenářské oblasti pro dub zimní nejsou zdroje reprodukčního materiálu dubu zimního dostatečné. Totéž platí i o dubu letním. Plodnost dubových porostů je obecně snížena vlivem tracheomykoz a o b a l e č e d u b o v é h o . P r o t o b u d e n u t n é v y u ž í v a t i o s t a t n í z d r o j e v r á m c i Č R vč e t n ě m o r a vs k é č á s t i K a r p a t s t í m , ž e j e n u t n o r o z l i š o v a t a d o d r ž o v a t s t a n o v i š t n í n á r o k y o b o u druhů dubu. Lípa malolistá (srdčitá) Pro tuto dřevinu je navržena semenářská oblast obsahující PLO 23 - Podkrkonoší, 26 - Předhoří Orlických hor, 24 - Sudetské mezihoří, 20 - Lužická pahorkatina, 19 - Lužická pískovcová vrchovina, a 18 Severočeská pískovcová plošina a Český ráj. Přenos reprodukčního materiálu lípy malolisté je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/1996 Sb. nebo její případné novely. V rámci PLO 23 - Podkrkonoší, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu lípy malolisté dostatečné. L í p a ve l k o l i s t á Pro lípu velkolistou je navržena semenářská oblast obsahující PLO 23 - Podkrkonoší, 24 - Sudetské mezihoří, 20 - Lužická pahorkatina, 19 - Lužická pískovcová vrchovina, 18 - Severočeská pískovcová plošina a Český ráj, 16 - Českomoravská vrchovina, 15 - Jihočeské pánve, 12 - Předhoří Šumavy a Novohradských hor, 11 - Český les, 10 - Středočeská pahorkatina, 9 - Rakovnicko - Kladenská pahorkatina, 8 - Křivoklátsko a Český kras, 7 - Brdská vrchovina, 6 - Západočeská pahorkatina, 5 - České středohoří, 4 Doupovské hory, 3 - Karlovarská vrchovina a 2 - Chebská a Sokolovská pánev + Mostecká a Žatecká pánev. 79



Ochrana lesa

Přenos reprodukčního materiálu lípy velkolisté je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/1996 Sb. nebo její případné novely. V rámci PLO 23 - Podkrkonoší, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu lípy velkolisté dostatečné. J a s a n z t e p i l ý , J a vo r m l é č a J a vo r k l e n Pro tyto dřeviny je navržena semenářská oblast obsahující PLO 23 - Podkrkonoší, 26 - Předhoří Orlických hor, 24 - Sudetské mezihoří, 20 - Lužická pahorkatina, 19 - Lužická pískovcová vrchovina a 18 Severočeská pískovcová plošina a Český ráj. Přenos reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/1996 Sb. nebo její případné novely. V rámci PLO 23 - Podkrkonoší, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu d o s t a t e č né .

6.1.2.6.d) Regionálně nepůvodní druhy dřevin Výpis ze závazného stanoviska odboru ekologie krajiny MŽP pro PLO 23 - Podkrkonoší č. j. 548/OEK/98 ze dne 20.10.1998: (celé znění je uvedeno v příloze č. 10) Maximální povolené zastoupení regionálně nepůvodních dřevin podle cílových hospodářských souborů v oblasti: (neplatí na území KRNAP a jeho ochranném pásmu, které se řídí plánem péče a zonací) Cílový hospodářský soubor

13 21 23 25 41 43 45 47 51 53 55 57

Dřeviny v %

MD 1-4, VJ +-2, DBĆ+-0,1 MD 1-3 MD 1-4, DG +-1 MD 8-10, DG 1-4, JDO 1-2 MD 5-10, DG +-1 MD 5-10, DG 3-5 MD 5-10, DG 3-5, JDO+-3 MD 5-10, DG +-2 MD 4-7, DG +-1 MD 3-7, DG 1-3 MD 5-10, DG 3-5, JDO +.2 MD 3-7, JDO 3-5

Komentář: Podmínky pro úspěšné uplatňování cizokrajných dřevin v lesním hospodářství střední Evropy, navíc mimo jiné se zřetelem na současné reálné tendence uplatňovat systémy „ekologicky“ orientovaného (přírodě blízkého) pěstování lesů,formuloval Otto (1993) v těchto bodech: - Dřevina musí být stanovištně vhodná, tj. musí být schopna adaptovat se na klimatické a půdní podmínky oblasti, v níž má být pěstována. - Dřevina musí půdní poměry dlouhodobě udržovat nebo zlepšovat z hlediska optimálního koloběhu látek. To se týká jak prokořenění minerální půdy, tak také tvorby humusu a jeho přetváření. - Dřevina nesmí šiřit žádné choroby a nesmí přispívat i jinak ke zvyšování lability lesních porostů. - Druh by neměl být, v místních podmínkách, kde bude pěstován, ohrožován žádnými abiotickými a biotickými riziky v míře, která by překračovala obvyklý (normální) rozsah. - Dřevina musí být schopna tvořit vhodné směsi s domácími dřevinami a musí se osvědčovat jako pozitivní prvek v lesních ekosystémech. - Dřevina musí být schopna, se zřetelem na uplatňované nebo zaváděné systémy hospodaření, se sama obnovovat přirozenou cestou. - Dřevina musí být vhodná pro uplatňování ve složitých, vertikálně členěných porostních strukturách. Uvedeným podmínkám (nepočítaje modřín) vyhovuje v plném rozsahu pouze douglaska tisolistá za předpokladu, že se budou v lesnické praxi uplatňovat pouze vhodné, osvědčené provenience této dřeviny. V určitém menším rozsahu lze, podle názoru autora (Otto 1993), ve středoevropských podmínkách počítat s jedlí obrovskou. Za neperspektivní se považuje pěstování borovice vejmutovky a dubu červeného se zřetelem na ohrožení parazitickými škůdci i pro méně kvalitní dříví i přes problematické důvody v nahrazování či doplňování domácích dřevin právě těmito dřevinami jako jsou dobrá obnova a růst na chudých stanovištích. Uplatňování borovice černé jako alternativy k borovici lesní na vysýchavých stanovištích lze považovat za přicházející v úvahu jen ve velmi omezené míře.  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

80

Ochrana lesa


K o me n t á ř k j e d n o t l i v ý m d ř e v i n á m: Modřín opadavý Jeho zařazení mezi regionálně nepůvodní dřeviny je spíše dáno obavou z přílišné mánie z jeho skutečně hrozícího přehnaného hromadného zavádění z důvodů jeho prvotního rychlého odrůstání na stále nejčastějších holosečích a z používaní jako stabilizační dřeviny ve smrku na úkor listnáčů. Z lesnickopěstebního hlediska je modřín vyloženě dřevinou přimíšenou, nevhodnou pro čisté skupiny a vyžadující naprosto volnou korunu. Na našem území se používal dříve jak slezský tak ve velké míře alpský modřín, se kterým byly horší zkušenosti (křivý, šavlovitý růst, náchylnost k parazitickému napadení, menší tolerance k zastínění). Modřín má výrazně disjunktní areál ve střední Evropě, omezený především na alpskou a karpatskou oblast s dalšími menšími arellami v pahorkatině jižního Polska a v Nízkém Jeseníku. Jinde v Evropě není modřín opadavý pravděpodobně původní dřevinou, i když jak prozrazují pylové analýzy např. z Krkonoš a v neposlední řadě i pylová analýza z Velichovek, zřejmě se v poledových dobách modřín vyskytoval i v Krkonoších. Alpský, karpatský, polský a jesenický modřín se od sebe liší morfologicky i ekologicky a představují samostatné geografické rasy: Alpský modřín: Větší zastoupení má v těch částech, kde se projevují kontinentální rysy klimatu. Dřevina s těžištěm rozšíření kolem horní hranice lesa ve výškách 1.500 - 1.900 m. Alpský modřín má pomalejší růst, horší kmen, větší větevnatost a širší běl. Karpatský modřín: Jádrem je oblast tatranská a transylvánská. Jeho rozšíření je soustředěno v dosahu horní hranice lesa mezi 1.200 1.500 m. a v rozervaných vápencových terénech. Karpatský modřín je morfologicky jednotnější než alpský modřín. Polský modřín: Roste v v rozpětí nadm. výšek od 200 - 600 m. Jde tedy o ekotyp nižších poloh, schopný snášet mírné zastínění ve směsi s jinými dřevinami, zejména s bukem, jedlí, borovicí a výjimečně i s dubem. Slezský modřín: Vyskytuje se na západní části Nízkého Jeseníku.Těžištěm jeho rozšíření je okolí Bruntálu, kde roste na skalnatém a suťovém čedičovém podkladu osamělých sopečných kup. Výškové rozpětí se pohybuje v rozmezí 350 - 750 m. Ekologie: Modřín je dřevina vysloveně světlomilná, značně trpící zastíněním, porosty modřínu jsou vždy řídké, s velkým rozestupem stromů. Modřín potřebuje mnoho světla, nemá-li krnět. V porostech je proto třeba vždy pečovat o jeho přirůstavost, aby měl volnou korunu. Slezský modřín roste častěji ve směsi s jinými dřevinami, neboť přece jen snáší slabé zastínění. Snad ještě větší schopnost snášet jisté zastínění lze pozorovat u polského modřínu. Modřín má střední nároky na vláhu jak v půdě, tak v ovzduší. Nevyhovují mu vysychavé půdy a vyhýbá se oblastem s nižšími srážkami. V horách, kde je srážkové vláhy dostatek nebo i nadbytek však často roste na skalách a obsazuje místa v deštném stínu s kontrastním klimatem. Odolnější k suchu je polský modřín.Modřín roste nejčastěji na čerstvých, hlubokých, zvětralých půdách, ale také na mělčích půdách suťových svahů s dostatkem vláhy. Vyžaduje pohyblivý vzduch; nesnáší stagnující ovzduší. Je citlivý na znečištěné ovzduší. Kořenový systém modřínu je zpočátku kulovitý. Později se hlavní kořen silně větví a vzniká všestranně rozvinutý, srdčitý kořenový systém dobře zakotvený v půdě a schopný čerpat živiny ve velkém obvodu. Zmlazuje se snadno na minerální půdě.. Nálet modřínu je podporován lidskou činností obnažováním půdy.

Upotřebení: Lze prakticky použít na všech stanovištích (kromě podmáčených). Na zabuřenělých půdách bez vrstvy surového humusu se modřín dobře přirozeně zmlazuje. Na pasece je vhodné ponechat výstavky. Kvalitní modříny se ponechávají na pasečných stěnách. Pokud se nálet modřínu dostaví i pod proředěným porostem, je nutno ho rychle uvolnit. Je potřebná směs modřínu s jinými dřevinami. Nesmíšené porosty a velké skupiny modřínu trpí mnoha škůdci (mlaziny jsou poškozovány především třásněnkou modřínovou a pouzdrovníčkem modřínovým. Velmi vhodné jsou směsi modřínu s bukem. Nejčastější jsou směsi modřínu se smrkem. Vyžadují však stálou pěstební péči, zvláště tam, kde je modřín přerůstán nebo bočně utlačován smrkem. Vhodnější než jednotlivé nebo řadové přímíšení bývá hloučkovité přimíšení modřínu. Pěstebně méně náročné jsou směsi modřínu s borovicí, zvláště na úrodnějších, čerstvě vlhkých půdách. Modřín tu bývá trvale předrůstavou dřevinou.

Douglaska tisolistá Douglaska je severoamerická dřevina, rozšířená v horách při pacifickém pobřeží a v horských skupinách Skalistých hor. Ekologie: Je to druh světlomilný. Kořenový systém je srdčitého typu s mnoha kořeny směřujícími šikmo do hloubky. Koruny nesnášejí zástin a přistíněné větve s postupujícím zápojem zasychají. Zelená douglaska roste v oblastech s velmi vysokými srážkami a vysokou sněhovou pokrývkou. Nesnáší vysychavé půdy. Geologické podloží v areálu zelené douglasky je tvořeno kyselými, dobře propustnými horninami. Klimatické podmínky se u zelené douglasky vyznačují přímořským vlivem. Znečištěné prostředí velkých měst a průmyslových oblastí douglasce nevyhovuje.

Upotřebení: Pro lesnické účely se hodí jen „zelená douglaska“. Růstovými výkony předčí ostatní hospodářské jehličnany a netrpí kalamitními škůdci. Uplatňuje se především v HS 45 a v 5. LVS HS 55. Ve 2. LVS se uplatňuje na vlhčích stanovištích, především v HS 25. Omezeně se uplatňuje v exponované řadě v HS 41 a 51 (jen v 5. LVS). V kyselé řadě uspokojivě roste v HS 43 a 53 (jen v 5. LVS). V HS 23 se uplatňuje jen velmi omezeně.

Jedle obrovská (grandiska) Severoamerický druh, rozšířený v pacifické části kontinentu. Grandiska roste od hladiny moře do výšky asi 600 m, místy až k lesní hranici, max. na 2.200 m. Ekologie: Grandiska snáší zastínění a vydrží dlouho v druhé etáži. Po uvolnění vytváří často novou část koruny z výmladků na kmeni. Její stanoviště jsou nejčastěji v oblastech s dostatkem srážek a půdní vláhy. V místech s trvalou vysokou relativní vlhkostí vzduchu roste i na sušších podkladech. Nejlepší stanoviště však jsou na hlubších propustných údolních aluviích. Kořenový systém je bohatě rozvinut do hloubky a dobře zakotvuje dřevinu v půdě. Grandiska tvoří snadno výmladky na kmeni po uvolnění ze zápoje. Snáší extrémní klimatické podmínky. Do Evropy byla dovezena r. 1831 D. Douglasem.

Upotřebení: Uplatňuje se především v řadě oglejené v HS 47, v 5. LVS HS 57 a v HS 25. Z živné řady je vhodná na ulehlejších půdách kategorie H, případně D v HS a v 5. LVS HS 55. V kyselé řadě se může uplatnit na ulehlých půdách kategorie I v HS 43 a 53 (kromě 6. LVS).

81



Ochrana lesa

Borovice vejmutovka Severoamerická dřevina s areálem na východě kontinentu. Ekologie: Je to světlomilná dřevina, snášející jen slabý boční zástin. Roste na rozmanitých podkladech. Nejlépe se vejmutovce daří na dobře zavlažovaných a propustných písčitých podkladech. Vejmutovka poměrně dobře snáší velkoměstské klima a exhalace.Vejmutovka trpí řadou škůdců, z nichž zejména mšice a houby bývají na dřevině kalamitně rozmnoženy. Trpí také sněhovými polomy. Kořenová soustava se vyznačuje několika silnými hlavními kořeny.

Upotřebení: Uplatňuje se na chudších oglejených a podmáčených půdách HS 27, 47, 57 (5. LVS) a 39, které už většinou nevyhovují jedli obrovské (písčité, rašelinné půdy apod.). Dále se uplatňuje na chudších, nebo druhotně ochuzených půdách kyselé řady v HS 43 a 53 (5. LVS), které už méně vyhovují douglasce. Roste i na písčitých půdách různých typů v HS 13.

Dub červený Severoamerická dřevina s areálem ve východní části kontinentu. Vystupuje tam až do 1600 m n. m. Introdukce se datuje počátkem 18. stol. Ekologie: Je to dřevina světlomilná. V mládí snese jenom slabé přistínění. Koruna má již od mládí tendenci zaujímat co největší plochu, což vede k potlačování okolních dřevin a druhů ve spodních etážích a k rozpínání do stran. Vyžaduje relativně dostatek vláhy. Jinak je na půdu nenáročný. Roste i na chudých skeletových půdách s nedostatkem živin. Ani těžké jílovitohlinité půdy mu nevadí. Nesnáší však stagnující vodu. Opad listí příznivě působí na svrchní vrstvy půdy, i když se listí pomalu rozkládá. Je zcela odolný vůči mrazu. Raší později než naše duby. Má plošně rozvinutý kořenový systém sahající daleko od kmene a dobře kotvící. Výmladnost je slabší než u domácích druhů. Tvarový výběr je třeba orientovat na stromy se štíhlou korunou. T y p i c k ý r o zk l a d i t ý m e t l o v i t ý r ů s t d o s u d i n t r o d u k o v a n é h o m a t e r i á l u b o h u že l p ř e v a žu j e

Upotřebení: Uplatňuje se hlavně jako meliorační dřevina na stanovištích chudších nebo druhotně ochuzených řady kyselé v HS 23 a 43 a řady oglejené v HS 27. V některých oblastech i na písčitých půdách přirozených stanovišť borů v HS 13. Je dřevinou pionýrskou, v imisních oblastech dřevinou náhradní. Lze ho použít i na velmi chudých půdách, musejí však být mírně vlhké.

6.1.2.7. Funkce zdravotně rekreační Rekreační funkce lesa je pojmem velmi širokým , neboť vedle „rekreačních lesů“, kde se uplatňuje jako prvořadá, vystupuje i na velké ploše našich hospodářských lesů jako souběžná (druhotná) s funkcí produkční. Naproti tomu souběh s ostatními společenskými funkcemi i ekologickými funkcemi lesa je silně omezen. K o me n t á ř : Rekreační funkce lesa se uplatňuje vytvářením zdravotně a esteticky působivé lesní přírody, přizpůsobené potřebám a zájmům návštěvníků lesa. Z hlediska rekreační funkce lesa je cílem lesního hospodářství zdravý les, odolný proti živlům a škůdcům, esteticky utvářený, se starými mohutnými stromy, dlouhými lesními okraji, mozaikovitě složený, zpestřený nelesními plochami, se zvýšeným přístupem vzduchu a slunečního záření a s vyhlídkami do krajiny. Má umožnit rekreační aktivitu a nemá být rušený hlukem, motorovými vozidly, znečištěný odpadky a chemickými přípravky a má mít i časově přizpůsobenou těžbu dřeva. Na převážné části rozlohy lesů se uskutečňuje rekreace v lesní přírodě ve formě volného užitku lesa. Ale v oblasti příměstské rekreace, v místech s intenzivní zástavbou rekreačních zařízení či intenzivní sportovní činnosti, kde se musí lesní hospodářství přizpůsobit požadavkům rekreace a cílevědomě vytvářet podmínky pro rekreační využití lesa je rekreační funkce prvořadá a porosty se mohou zařadit k lesům zvláštního určení. Podle převládajících rekreačních aktivit, vkusu a nároků návštěvníků lesa se mění i charakter rekreačních služeb, poskytovaných lesním hospodářstvím, od oblastí ticha a oblastí bez známek civilizace až po sportovní areály a parkové úpravy s intenzivním náporem a s restauračním zařízením. Rekreační využití území lesní oblasti vyhledávají občané z blízkého i vzdáleného okolí k aktivnímu odpočinku, procházkám, turistice, pobytové a léčebné rekreaci i sportování. Po stránce turistického a sportovního využívání je tato oblast nástupní a přístupovou cestu do Krkonoš, Českého ráje, východní části Jizerských hor, ale i oblíbenou chalupářskou oblastí. Podle významu a uplatnění rekreační funkce vedle ostatních funkcí můžeme lesy rozdělit do 5 tříd: I. Lesy rekreačně nevyužitelné Do této třídy se řadí lesní části, v nichž je rekreace vyloučena v jakékoliv formě a kam je pro veřejnost zakázán , nebo značně omezen vstup. a) lesy v pásmu hygienické ochrany I stupně podzemních a povrchových zdrojů vody, (označeny tabulkami a oploceny) – jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a soupis v kapitole 6.2.2.1a b) přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky, kde vstup je omezen nebo usměrněn po vyznačených cestách -–jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a soupis v kapitole 6.2.2.2a a 6.2.2.2h c) obora Holovousy, oplocená – zakreslena v mapě deklarovaných funkcí II. Lesy s podmíněně využitelnou rekreační funkcí Patří sem lesní části, kde převládají ostatní mimoprodukční funkce lesa a kde je vstup návštěvníkům časově i jinak regulován, nebo jsou zde možné jen některé formy rekreace:  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

82

Ochrana lesa


a) lesy ochranné na sutích, příkré svahy a srázy - zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a soupis v kapitole 6.2.1. b) lesy na vnitřním PHO II. stupně, kde je zákaz stanování, táboření, budování sportovišť, bývají označeny tabulemi - jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a soupis v kapitole 6.2.2.2e c) uznané bažantnice, kde je vstup zakázán po určité období a usměrněn je i pohyb návštěvníků zpravidla jen po veřejných cestách - jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a soupis v kapitole 6.2.2.2g d) lesy vyčleněné pro zajišťování jiných důležitých potřeb společnosti s omezeným vstupem v době střeleb v ochranném pásmu kolem střelnice Bradlecká Lhota (SM) - zakreslena v mapě deklarovaných funkcí a uvedena v kapitole 6.2.2.2h e) lesy v ochranných pásmech zvláště chráněných území - území zakreslena v mapě deklarovaných funkcí a soupis v kapitole 6.2.2.2a a 6.2.2.2h f) lesy vyhlášených přírodních parků – zákres v mapě deklarovaných funkcí a soupis v kapitole 6.2.3.2. g) lesy v okolí význačných objektů turistického zájmu (rozhledny, památkové stromy, církevní stavby, pomníky a pod.) archeologických a historických lokalit (mohyly, zříceniny hradů, tvrze, zámky galerie – skalní Betlém Kuks a pod.), zakresleny v mapě deklarovaných funkcí III. Lesy s převažující produkční funkcí V lesích s převažující produkční funkcí je hospodaření zaměřeno na trvalé zajištění maximální produkce jakostní dřevní hmoty, přičemž mohou plnit i zdravotně rekreační funkci. Využívány jsou převážně turisticky, při sběru lesních plodin a hub, sportovně, apod.. Zpravidla se jedná o kategorii lesa hospodářského a z hlediska rekreační funkce zaujímají podstatnou výměru lesní oblasti. IV. Lesy s podporovanou rekreační funkcí Do této třídy se řadí lesní části, které jsou obhospodařovány v kategorii lesa hospodářského, ale mají současně výraznou rekreační funkci. Hospodaření na těchto lokalitách je silně ovlivněno rekreační činností a je proto nutno zde do jisté míry usměrnit jeho způsob. Některé z nich mají charakter lesa zvláštního určení, ale nesplňují podmínky pro vyhlášení kategorií. Většinou se jedná o části porostů podél rekreačního nebo zdravotnického zařízení, které jsou buď na lesní půdě nebo při jejím bezprostředním okraji, lesy v blízkosti lyžařských areálů apod.. a) lesy v bezprostřední blízkosti objektů individuální i hromadné rekreace, zdravotnických zařízení, letních a sportovních táborů např. lokality: r y b n í k y u O s t r u ž n a , P e c k a , M i l e t í n – l á z n ě , Ka l s k é ú d o l í , L a n ž o v , L á z n ě Z v i č i n a , B o r e k , M e z i h o ř í , Ž e l e z n i c e , D ř e vě n i c e , N o v é Z á m k y . b) lesy v bezprostřední blízkosti veřejných tábořišť, koupališť a autokempů např. lokality: J i n o l i c k é r y b n í k y ( J C ) , T r u t n o v – D o l c e a P e k l o , V e l k ý Vř e š ť o v ( T U ) , B í l á T ř e m e š n á – D u b i n a (TU), Hořice – Dachova (JC), Malá Skála (JN), Mostek (TU). c) lesy v intravilánu měst a obcí např. lokality: L o m n i c e n a d P o p e l k o u ( S M ) , S e m i l y , Železný Brod (JN), Malá Skála (JN), Hostinné (TU), Trutnov, Hořice, Červený Kostelec (NA). d) lesy v bezprostřední blízkosti zahrádkářských kolonií např. lokality: H o s t i n n é ( T U ) , T r u t n o v Peklo, Dolce, Dvůr Králové (TU). e) lesy charakteru příměstských lesů např. lokality: L o m n i c e n a d P o p e l k o u ( S M ) , H o ř i c e – Dachova (JC), Trutnov – Dolce a Peklo. f) lesy v blízkosti významných turistických a historických objektů např. lokality: Ko z á k o v ( SM ) , Tábor (SM), Kumburk (SM), Bradlec (SM), Bradlo (TU), Vala (JC), Břecštejn (Hrádeček) (TU), Braunův Betlém u Kuksu (TU), údolí Jizery (SM, JN), údolí Vošmendy (SM), Zvičina (TU), Přehrada Těšnov (TU). g) lesy v blízkost sportovních areálů např. lokality – lyžařský: L o m n i c e n a d P o p e l k o u ( S M ) , Zvičina (TU), Staropacko (JC). Lokality lesů s podporovanou rekreační funkcí jsou zakresleny v mapě Potenciálu vodního, půdoochranného a zdravotně rekreačniho. V. Lesy se zvýrazněnou zdravotně rekreační funkcí. Do této třídy dle rekreačního významu se zařazují lesní části vyhlášené nebo navržené jako lesy zvláštního určení podle zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, § 8, odst. 2 b) - lesy lázeňské a 2c) - lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí: a) lesy lázeňské - zabezpečují příznivé klimatické podmínky lázeňského místa. Z d r a vo tn ě l á z e ň s k o - l é č e b n á f u n k c e lesa představuje využívání lesa jako prostředí se zdravotně účinným působením na pacienty lázní a zařízení preventivní léčebné péče. Cílem lesního hospodářství z hlediska zdravotně léčebné funkce je les biologicky vyvážený, hygienicky vysoce účinný, produkující vysoký objem fytoncidů a ozónu, les esteticky působivý a klimaticky příznivý, tvořící oblast ticha s příležitostí pro léčebný pohyb i pro oddych a meditaci. Harmonický obraz lesa vyvolává optimismus i radost ze života. - L á z e ň s k ý l e s Ve l i c h o vk y ( N A) - hospodaření podle zásad uvedených v rozhodnutí o schválení a rámcových zásad hospodaření pro lesy lázeňské. b) lesy příměstské - zahrnují jednak lesy parkové, jednak ostatní lesy příměstské, popř. lesy v bezprostředním okolí vycházkových objektů, lesy intenzivně navštěvované a opatřené jednoduchým 83



Ochrana lesa

vybavením. Příměstský les (bez parkového lesa) je příkladem souběhu rekreační funkce jako prvořadé s produkční funkcí a proto jsou zásady hospodaření směrovány právě k němu. U lesů parkových se hospodářská opatření týkají jen souvislejších souborů porostů, (přizpůsobují se jen hospodářská opatření: etáže, hustší zápoj, odolné dřeviny apod.), popř. lze rámcovým pokynem v LHP usměrnit jednotlivé solitéry, samostatné skupiny, rozvolněné části parku a ochranné porostní pláště a okraje porostů. Neřeší se však záhonová, křovitá a alejová úprava, ani živé ploty, volná zeleň a ostatní okrasné porostní pruhy, které se upravují projektem. V y h l á š e n é p ř ím ě s t s k é l e s y : L e s y a p a r k y T r u t n o v , M ě s to D vů r K r á l o v é ( T U ) , Č e r v e n ý K o s t e l e c ( N A ) a n á v r h M ě s to Ž e l e z n ý Br o d ( J N ) - hospodaření podle zásad uvedených ve zpracované dokumentaci pro vyhlášení a rámcových směrnicích hospodaření pro lesy příměstské. c) rekreační lesy - l e s y s i n t e n z i v n í z á s t a v b o u r e k r e a č n íc h z a ř íz e n í vyhlášené na podkladě schválené územně plánovací dokumentace a řízené statutem rekreační oblasti. Hospodaření na zastavěných plochách se omezí na výběr souší a stromů ohrožujících rekreanty. Nutná obnova se provádí na menších prvcích v souladu se statutem. Hospodaření v okolí zastavěných ploch se shoduje s příměstskými lesy. Všechny zásahy se provádějí v době nejmenší frekvence rekreantů. L e s y v o k o l í n á r o d n í c h k u l t u r n í c h p a m á t e k a také plochy s přírodními atraktivními, historickými památkami i estetická místa, vyhlídkové lokality apod. mají tvořit zdravé, neznehodnocené prostředí, v němž dochází k velké soustředěnosti jako cílových míst rekreantů. Předpokládá se vybavení rekreačními prvky podle významu a podle návštěvnosti, popř. i nutné zázemí větších rekreačních zařízení (noclehárny, kempinky, podnikové chaty, apod.). Hospodaření je obdobné jako v příměstských lesích. L e s y v o b l a s t i s i n t e n z i v n í s p o r t o v n í č i n n o s t í mohou být vyhlášené na podkladě schválených projektů sportovních areálů, v nichž jsou uplatněny i požadavky na odlesnění a specifický způsob hospodaření v přilehlých lesních částech. Všeobecně mají lesy v blízkosti sportovních areálů charakter příměstských lesů s obdobným způsobem hospodaření.

6.1.2.8. Funkce provozování myslivosti Komentář: Les vytváří životní prostředí pro zvěř, která se stala jeho součástí a zpětně jej ovlivňuje. Ke střetu zájmů provozování myslivosti a lesního hospodářství dochází při zvýšených stavech spárkaté zvěře, kdy dochází k poškozování lesů. Při nedostatku přirozených predátorů spárkaté zvěře a zejména jelení zvěře, neprováděním potřebných odstřelů, vysazováním nepůvodní zvěře mufloní došlo k přemnožení určitých druhů zvěře a jejich stavy již neodpovídají přírodním podmínkám. Nejrozšířenější je zvěř srnčí, která se vyskytuje na celém území PLO a její početní stavy místy působí i větší škody okusem. Jelení zvěř je v oblasti jen přebíhavá, k větší koncentraci dochází podél severní hranice v obdobích vyšších stavů sněhu v přilehlých horách a zde dochází i k větším škodám ohryzem. Zvěř dančí se vyskytuje jako stálá v prostoru Jaroměř (TU), Hořice v P. (JC) a Dvůr Králové (TU), odsud migruje směrem na Nechanicko (HK) a škody okusem jsou v místech koncentrace i většího rozsahu. Největší koncentrace a škody vykazuje zvěř mufloní v oblasti Jilemnice (SM), Lomnice n. P. (SM) a Nová Paka (JC), dále v prostoru kolem Choustníkova Hradiště (TU), Pilníkova (TU) a Mlázovic (JC). Míra poškození lesů ohryzem na kmenech i kořenových nábězích a okusem na kulturách je odvislá na početních stavech a je lokálně značná. Jelenec viržinský, vyskytující se v prostoru Hořického chlumu u Holovous (JC), les téměř nepoškozuje. Zvěř černá, která se v současné době vyskytuje v celé oblasti, působí převážně ve prospěch lesa. Požadavky intenzivního chovu zvěře nejsou zcela v souladu s cíli a potřebami produkčně zaměřeného hospodářství, zejména v oborách a bažantnicích. V PLO je uznaná obora Holovousy (JC) s chovem mufloní zvěře a samostatná bažantnice Vřešťov (TU). Myslivecké hospodaření v těchto lesích zvláštního určení musí směřovat k vyváženému soužití zvěře s lesem. Při přeměně převažujících jehličnatých lesních porostů k přírodě blízkým lesním ekosystémům budou ú n o s n é p o č e t n í s t a v y z vě ř e v m n o h a p ř í p a d e c h k r i t e r i e m ú s p ě š n o s t i o b n o v y l e s a .

Orientačně lze vymezit následující třídy úživnosti a charakterizovat je půdními kategoriemi: Třída úživnosti Edafická kategorie Ia mimořádně úživné půdní kategorie.: V, U, L, D, A, J Ib velmi úživné půdní kat.: S, F, C, B, W, H, O II středně úživné půdní kat.: K, N, P , (Y) III méně úživné půdní kat.: M, G, Q (X), 0K IV neúživné půdní kat.: R, T, 0M, Z, (Q) Údaje o normovaných a skutečných stavech a o škodách zvěře jsou uvedeny v kapitole Ochrana lesů.


84

Ochrana lesa


6.2. Přehled funkcí a veřejných zájmů deklarovaných zejména prostřednictvím kategorizace lesů a výhled jejich vývoje Komentář: Deklarované veřejné zájmy, které se vztahují k lesním pozemkům, jsou vyjádřeny ustanovením zákonů (např. lesní zákon, vodní zákon, zákon o ochraně přírody ap.) a jejich prováděcích vyhlášek, vládních nařízení, směrnicemi a rozhodnutími příslušných orgánů státní správy, schválenými směrnými územními plány (SÚS) včetně územního systému ekologické stability (ÚSES). Deklarované veřejné zájmy jsou podkladem pro kategorizaci lesů. Veřejné zájmy společnosti svým způsobem ovlivňují nebo mohou ovlivňovat základní, t.j. produkční funkci lesa v lesním hospodářství tak, že buď některá území téměř vyloučí z normálního hospodaření nebo toto hospodaření usměrňuje natolik, že se výrazně odlišuje od běžného standardního hospodaření v lesích hospodářských, t.zn., že mimo produkční funkce lesa jsou nadřazovány funkci produkční nebo ji omezují. V některých případech se veřejné zájmy mohou územně vzájemně překrývat. Veřejné zájmy zde uvedené jsou nebo mohou být podkladem pro eventuální zatřídění lesů do kategorií a subkategorií lesů jiných než do kategorie lesů hospodářských. O zařazování lesů do kategorií a subkategorií jiných než lesů hospodářských rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka nebo z vlastního podnětu (u § 7a § 8 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb.) Do kategorie lesů zvl. určení podle § 8 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. jsou lesy zařazeny přímo ze zákona, podle § 8 odst. 2 lze zařadit lesy do lesů zvl. určení, ale i nemusí. V l e s í c h o c h r a n n ý c h ( § 7 ) s e mu s í h o s p o d a ř i t t a k , a b y b y l y z a j i š tě n y p ř e d e v š í m jejich ochranné funkce. V l e s íc h z v l . u r č e n í ( § 8 , o d s t . 1 a 2 ) j i n ý o p r á v n ě n ý z á j e m, n e b o z á j e m n a z l e p š e n í a o c h r a n ě ž i v o t n í h o p r o s tř e d í n a p l n ě n í mi mo p r o d u k č n íc h fu n k c í lesa je n a d ř a z e n f u n k c i p r o d u k č ní . V tě c h t o l e s í c h j s o u v l a s t n í c i p o v i n n i s t r p ě t o me z e n í p ř i h o s p o d a ř e n í v n i c h , a v š a k ma j í p r á v o n a n á h r a d u z a ú j mu v z n i k l o u v d ů s l e d k u o me z e n í h o s p o d a ř e n í v l e s e v ů č i o r g á n u s t á t n í s p r á v y , k t e r ý o t o mto o me z e n í r o z h o d l . O r g á n s tá tn í s p r á v y mů ž e u l o ž i t n á h r a d u o s o b á m, v j e j i c h ž z á j mu o t o mto o me z e n í r o z h o d l ( v i z § 11, odst. 3 a § 36, odst. 3 - 6). Přehled veřejných zájmů pro PLO 23 je členěn podle § 7 a 8 zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, lokality deklarovaných funkcí jsou uváděny podle okresů a jednotlivé funkce jsou zakresleny v Mapě deklarovaných funkcí. Opisy úředních rozhodnutí, kterými jsou veřejné zájmy deklarovány, tvoří rovněž podle okresů přílohu OPRL.

6.2.1. Lesy ochranné Do lesů ochranných se zařazují lokality na SLT na mimořádně nepříznivých stanovištích, vyjmenovaných v příloze č. 3 vyhlášky MZe 83/1996 Sb.. Na celém území PLO byla provedena revize typologického mapování a deklarované lesy ochranné jsou podle SLT zakresleny v mapě potencionálních funkcí.

6.2.1.1. Kategorie lesů ochranných Do kategorie lesů ochranných v PLO jsou zařazeny lesy, kde převládají SLT na mimořádně nepříznivých stanovištích nebo se k nim výjimečně mohou přiřazovat SLT exponovaných stanovišť na exponovaných svazích a sutích. Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích: V rámci PLO se vyskytují jen lesy podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb. o lesích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky a pod.). J e j i c h vý s k yt j e l o k a l i z o vá n p ř e d e v š í m d o p o v o d í K a m e n i c e , J i z e r y a J i z e r k y ( S M ) , v m e n š í m í ř e d o p o v o d í L a b e u H o s t i n n é h o a T ě š n o vs k é p ř e h r a d y ( T U ) , d á l e d o povodí Úpy v oblasti NPP Babiččino údolí (NA).

85



Ochrana lesa

PŘEHLED KATEGORIE LESŮ OCHRANNÝCH K 1.1. 1998 LHC platného LHP

Lokalizace (okres a rozdělení lesa)

LHC Hostinné (1993-2002) okres TU: 460 E,F,G; 461 A; 546 A,B,C; 548 D,E,F,G; 578 A,B,C,D,E; LHC Navarov (1993-2002)

- návrh překategorizace 1997 podle zákona 289/1995 Sb.:

581 A,B,D,E,F; 582 A,C; okres SM: 627 E; 693 G; 723 B,C,D,J; 724 G; 725 B; 726 D,E; 728 E; 828 E,F; 866 D; 924 C; 925 C,G; 937 C; 938 C; 953 A,E; 959 M; 960 H,K,L; 961 E; 963 A; 973 A,C,F; okres JN: 804 E-G; 810 E; 811 E,G; 812 G; 817 J; 819 G; 826 A; 827 B; 834 A,B,E; 835 E; 911 J; 912 C,D,F,H; 913 M; 923 C,D,E; 926 D,F; 934 D,E,F; 935 G; okres SM: 627 Eč; 723 B,Cč,D,Jč; 724 G; 725 Bč; 726 Dč,Eč; 728 Eč; 828 E,Fč; 866 D; 924 C; 925 C,G; 937 C; 938 Cč; 953 A,E; 959 M; 960 Hč,Kč,L; 963 A; 973 Cč,Fč; okres JN: 804 E,Gč; 810 Eč; 811 Eč,Gč; 812 Gč; 817 Jč; 819 Gč; 827 Bč; 834 B; 835 E; 911 J; 912 Cč,Dč,F,Hč; 923 Cč,D,E; 926 F; 934 D,Eč,F; 935 G;

KRNAP (1992-2001) LHC Harrachov

okres SM: - 3.zona: 669 D; 677 B; 678 A; 680 A; 701 D,E,F; 702 D; - ochr. pásmo:703 C; 707 G,J; 708 K; 739 B; 753 A,B,C,D,F; 761 B,C;

LHC Hořice (1998-2007)

okres SM: 227 B; okres TU: 557 B; okres JC : 507 E; 518 M; 532 D;

(kategorizace dle z. 289/1995 Sb.)

Výměra ha 232,43 179,00

238,23

cca 134

cca 176

80,79 86,99 0,59 0,41 3,93

Okres Semily 347,37 Okres Trutnov 232,84 Okres Jablonec n.N. 238,23 Okres Jičín 3,93 CELKEM 822,37 Upozornění : Při obnovách LHP a LHO a při uvedení kategorií do souladu se zákonem č. 289/1995 Sb., § 59, odst. 6 dojde v kategorizaci lesů ochranných ke změnám.

6.2.2. Lesy zvláštního určení Lesy zvláštního určení jsou lesy se zvláštním posláním, vyplývajícím ze specifických potřeb, kterými se řídí způsob hospodaření v těchto lesích.

6.2.2.1. Lesy zvláštního určení „ze zákona“ Podle § 8 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. o lesích se do této kategorie zařazují lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se: a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, c) na území národních parků a národních přírodních rezervací.

6.2.2.1a) Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně (dále jen PHO I) O pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. -III. stupně všeobecně pojednává „Směrnice o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží (na základě § 71 odst. 2 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu - vydalo ministerstvo zemědělství ČSR - hlavní hygienik ČSR - přípisem č.j. HEM - 3 24.2. - 1.9.1978). V PLO jde převážně o bodové zdroje (vrty, prameny) nebo o plošky nepatrných výměr (jímací studně) na lesních pozemcích, kde PHO I. stupně je vymezeno třeba jen plochou 0,01 ha při výskytu více zdrojů v lokalitě i větší plochou. Tato PHO I by měla být většinou oplocená a uvnitř oplocení bez porostu. Veřejný zájem je deklarován rozhodnutím příslušného okresního úřadu - referátu ŽP-státní správa vodního hospodářství - za účelem zajistit obyvatelstvu pravidelné a dostatečné hromadné zásobování zdravotně nezávadnou pitnou a užitkovou vodou. Tato rozhodnutí se vydávají pro každý zdroj vody samostatně. Přehled o výskytu PHO I. (včetně PHO II. a III. stupně) je uveden na mapě deklarovaných funkcí a v přílohách OPRL je úplný seznam PHO I. st. na lesní půdě včetně úplných rozhodnutí příslušného OkÚ. Z hlediska výměry je tento druh veřejného zájmu méně významný, nedosahuje ani 0,5 % výměry PLO. U některých PHO I je doba platnosti rozhodnutí o vyhlášení PHO již prošlá.


86

Ochrana lesa


Během platnosti OPRL pro PLO vyšel 7.1.1998 zákon č.14, kterým se mění a doplňuje zákon č.138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento nový zákon nabyl účinnosti třícátým dnem po dni jeho vydání. Mimo jiné tímto zákonem byla zrušena citovaná směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR - hlavního hygienika ČSR ze dne 26. července 1979 č. j. HEM 324.2 1.9.1978 o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží, registrované v částce 20/1979 Sb. V § 19 zákona č. 14/1998 Sb. se hovoří o ochranných pásmech jako o územích, stanovených k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů povrchových nebo podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou. Tato pásma se dělí na ochranná pásma prvého stupně (v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení a pásma druhého stupně v územích stanovených vodohospodářským orgánem tak, aby nemohlo dojít k ohoržení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. Ochranná pásma stanoví, mění nebo ruší rozhodnutím vodohospodářský orgán na návrh nebo z vlastního rozhodnutí. Návrh na stanovení ochranných pásem je povinen podat ten, kdo žádá o povolení k odběru vody z vodního zdroje. Návrh na jejich změnu podává ten, kdo vlastní povolení k odběru vod z vod. zdroje. U vodárenských nádrží návrhy podává vlastník nádrže. § 19 zákona č. 14/1998 Sb., zároveň pojednává o činnostech, které jsou zakázány v ochr. pásmech vykonávat a zároveň i pojednává všeobecně o náhradách za prokázané omezení užívání nemovitostí v ochranných pásmech. V § 19, odst. 8 se říká, že ústřední vodohospodářský orgán republiky vyhláškou stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem. Do té doby platí stávající ochranná pásma.

6.2.2.1b) Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod Na základě vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb. o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů a na základě § 70 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu a pozdějších předpisů, zřizuje přírodní léčebné lázně ministerstvo zdravotnictví ČR na návrh Českého inspektorátu lázní a zřídel, jsou - li v místě přírodní zdroje, které byly prohlášeny za léčivé a jichž se má přímo v místě využívat k účelům lázeňské péče. Ochrana přírodních léčivých lázní se zabezpečuje lázeňskými statuty, stanovením ochranných pásem lázeňského místa a vyhlášením ochranných pásem zdrojů přírodních léčivých vod. O ochraně zdrojů přírodních minerálních vod stolních platí přiměřeně ustanovení o ochraně přírodních léčivých zdrojů. I. Za lázeňská místa jsou v PLO vyhlášena: lázně Běloves (NA) -mají lázeňský statut vydaný VčKNV Hradec Králové usnesením č.252/8.11.1978 Lázně Bělohrad (JC) -mají lázeňský statut vydaný VčKNV Hradec Králové usnesením č.287/23.12. 1963 lázně Velichovky (NA) -mají lázeňský statut vydaný VčKNV Hradec Králové usnesením č.308/29.10.1961 lázně Železnice (JC) - u lázní Železnice je vyhlášeno ložisko peloidů mimo les. Podnět k prohlášení přírodního zdroje za léčivý nebo k prohlášení přírodních minerálních vod stolních může dát obecní úřad v jehož obvodu je zdroj, nebo organizace, která hodlá zdroj využívat a podává jej Českému inspektorátu lázní a zřídel (dále jen ČILZ). Vlastní prohlášení vydává na návrh ČILZ ministerstvo zdravotnictví. Na základě přípisu ministerstva zdravotnictví ČR č.j. ČIL-62-433-7.11.1996/4746 ze dne 10.12.1996 se v rámci PLO nacházejí zdroje léčivých a stolních minerálních vod: II. Přírodní zdroje léčivých vod: Pro všechny přírodní léčivé zdroje jsou v přílohách OPRL kopie těchto dokumentů: BĚLOVES: - ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa stanovená Radou VčKNV Hradec Králové, usnesením č. 252 z 8.11.1978 - upřesnění rozsahu ochranného pásma III. stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Běloves usnesením Rady Vč KNV Hradec Králové č. 82 z 30.4.1986 - vyhlášena jsou ochranná pásma I. - III. stupně LÁZNĚ BĚLOHRAD: - prozatímní ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů slatinné a zřídelní oblasti lázeňského místa Lázně Bělohrad, stanovené výnosem ministra zdravotnictví č.j. LZ/3-268431.3.1960 ze dne 12.4.1960 - vyhlášeno užší a širší ochranné pásmo lesa bez dalšího členění VELICHOVKY: - prozatímní ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů peloidů lázeňského místa Velichovky stanovená výnosem ministerstva zdravotnictví č.j. LZ/3-2884-1.4.60 z 21.4.1960 - vyhlášeno užší a širší ochranné pásmo lesa bez dalšího členění. Součástí je také ložisko peloidu v lokalitě Vřešťovská bažantnice (TU). 87



Ochrana lesa

III. Přírodní zdroj minerálních vod stolních: kyselka HRONOV: - prozatímní ochranné pásmo pro zdroje hronovské kyselky stanovené ministerstvem zdravotnictví ČR rozhodnutím č.j. ČIL-441-14.12.1992 z 15.12.1992. - ochranné pásmo nemá další členění Posláním lesů v ochranných pásmech léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod stolních je zejména ochrana těchto zdrojů před zhoršením kvality vody a před snížením její vydatnosti právě pro její mimořádné a jedinečné vlastnosti a ochrana peloidů. Z hlediska plošného zastoupení je tato subkategorie v celé PLO zastoupena 1, 6% plochy. Ministerstvo zdravotnictví připravuje revizi všech ochranných pásem. Lze předpokládat, že v budoucnu dojde k jejich upřesnění a zmenšení.

6.2.2.1c) Lesy na územích národních parků a národních přírodních rezervací I. Národní parky: V rámci PLO je část Krkonošského národního parku (dále jen KRNAP), který byl zřízen vládním nařízením č. 41/1963 Sb. ze dne 17.5.1963. Nařízením vlády ČR č. 165/1991 Sb. ze dne 20.3.1991 byl zřízen KRNAP v nových podmínkách i se stanovením nových podmínek jeho ochrany. Podle tohoto vládního nařízení jsou vymezeny hranice KRNAP a hranice jeho ochranného pásma. Zároveň byly stanoveny hranice a podmínky ochrany pro zóny ochrany přírody (I., II., III.) na území národního parku. Pro tyto zóny byly při tvorbě nového LHP s platností 1992 - 2001 ve spolupráci se Správou KRNAP vypracovány zásady hospodaření, které tehdy nahradily plán péče o národní park (na základě ochranářských plánů zpracovaných KRNAP). Plán péče o KRNAP, kterým se řídí hospodaření v lesích, byl schválen ministerstvem životního prostředí č.j. OOP/5436/94 ze dne 12.12.1994. Rozhodnutím UNESCO (bez č.j.) ze dne 17.2. 1993 bylo celé území Krkonošského národního parku včetně ochranného pásma vyhlášeno „Biosférickou rezervací Krkonoše“. KRNAP, který se rozprostírá S-SV od PLO, zasahuje do přírodní lesní oblasti třemi jazyky na severozápadě. V nejzápadnější části jde o území severně od Pasek nad Jizerou a západně od Rokytnice nad Jizerou, ve střední části jde o území v okolí Bratrouchova, ohraničeném obcemi Františkov, Buřany, Vojtěšice, údolím Jizery a obcí Jestřabí v Krkonoších. Poslední částí je území v oblasti vymezené obcemi Vítkovice, Roudnice, Křížlice, Dolní Štěpanice, Štěpanická Lhota západně okolo Benecka. Rozloha KRNAP v PLO činí cca 1100 ha, t.j. 2%. Výhledově se nepředpokládá změna hranice KRNAP. II. Národní přírodní rezervace se v PLO nevyskytují.

6.2.2.2. Lesy, které lze zařadit do lesů zvláštního určení Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit dle § 8 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb. lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy - § 8, odstavec 2, písmeno: a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, b) lázeňské, c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) v uznaných oborách a samostatných bažantnicích, h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.

6.2.2.2a) Lesy v I. zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách Legislativní oporu nutno hledat v zákonu č. 114/1992 Sb. a prováděcí vyhlášce ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Pro všechny druhy zvláště chráněných území se vyhotovuje plán péče.


88

Ochrana lesa


I. Chráněné krajinné oblasti (CHKO): Jde o rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání se provádí podle zón odstupňované ochrany (I. - IV.) tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav. CHKO Jizerské hory - III. zóna: Do PLO zasahuje svým JV výběžkem v prostoru Paseky nad Jizerou a Zlatá Olešnice (SM). CHKO Jizerské hory byla vyhlášena v roce 1967, výnos MK ČSR č.j. 13.853/67-II/2 ze dne 8.12. 1967. CHKO Český ráj do PLO nezasahuje, ale uvažuje se rozšíření do oblasti v prostoru Kozákov. (SM) II. Přírodní rezervace (PR): Jde o menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Okresní úřad J i č í n : Název


Zřízeno

Výměra

Kamenná hůra

Horní Nová Ves

MK č.j. 75101 /54; 14.1.1956 přehlášeno výnosem MK ČSR č.j. 14200/88 z 29. 11. 1988 MK č.j. 78368/54; 4.7.1954 přehlášeno výnosem MK ČSR č.j. 14200/88; z 29. 11. 1988

Dle KN: 11,16 ha; 11,16 ha les dle LHP: 11,36 ha; 11,36 ha les PUPFL: 11,45 ha Dle KN: 30,50 ha; 27,50 ha les 3,00 ha ost. dle LHP: 30,74 ha; 30,74 ha les

Výměra 86,19 ha

(les zvláštního určení)

Miletínská bažantnice

Miletín


Okresní úřad N á ch o d : Název


Zřízeno

Dubno

Česká Skalice Kleny, Zlič

MK Č.j. 55761/55; 17. 2. 1956 přehlášeno výnosem MK ČSR č.j. 14200/88; z 29. 11. 1988

Název


Zřízeno

Výměra

Údolí Jizery

Chuchelná Bítouchov

MŠVU; Č.j. 94458/51 –IV/5 2. 6. 1951 přehlášeno výnosem MK ČSR č.j. 14200/88; z 29. 11. 1988

Dle KN: 69, 88 ha 30,60 ha les 39,28 ha ost.


Okresní úřad S e m i l y : (les zvláštního určení)

Okresní úřad T r u t n o v : Název


Vřešťovská bažantnice Velký Vřešťov (les zvláštního určení)

Čertovy hrady

Lipnice

Zřízeno

Výměra

MŠVU č.j. 111.322/49 19. 9. 1949 přehlášeno výnosem MK ČSR č.j. 14200/88; z 29. 11. 1988 MŠVU č.j. 171.094/49 19. 11. 1949

Dle KN: 10,42 ha; 10,42 ha les dle LHP: 11,29 ha; 11,29 ha les

Dle KN: 3,92 ha

Vý m ě r a p ř í r o d n í c h r e z e r v a c í z a u j í m á c c a 0 , 3 % vý m ě r y P L O . IV. Přírodní památky (PP): Přírodní památky jsou přírodní útvary menší rozlohy (geologické a geomorfologické útvary se zbytky původních lesních porostů, naleziště minerálů, paleontologická naleziště, výskyt chráněných druhů rostlin a živočichů a pod. Okresní úřad J a b l o n e c n a d N i s o u : Název


Rádlo nad koupalištěm Rádlo Zásada pod školou

89

Zásada

Zřízeno

Výměra

ONV Jablonec n. N. Bez č.j.; 13. 10. 1989 ONV Jablonec n. N. Bez č.j.; Z roku 1988

Dle KN a LHP: 3,51 ha 1,71 ha les; 1,80 ha ost. 2,41 ha



Ochrana lesa

Okresní úřad J i č í n : Název


Zřízeno

Výměra

Cidlinský hřeben

Cidlina, Kněžice

Stav

Stav

Kozinec

Vidochov

Sýkornice

Vidochov Stupka

Kalské údolí

Dle LHP: 129,41 ha 129,41 ha les Dle KN: 1,98 ha; 1,91 ha les 0,07 ha ost. Bez výměry Část p.č.639/1 Bez výměry Části p.č. 1102, 844/1, 877 Bez výměry

Homolka

Bezník, Kal, Vidonice, Vřesník Bezník

ONV Jičín; Bez č.j. 26. 9. 1990 ONV Jičín; Č.j.158/80; 26. 6. 1980 ONV Jičín Č.j. 158/80 ; 26. 6. 1980 ONV Jičín Č.j. 158/80 26. 6. 1980 ONV Jičín Bez č.j.; 26. 9. 1990

Dle KN: 2,04 ha les; 1,63 ha ost.

Strž ve Stupné

Stupná

Byšičky

Brtev Lukavec u Hořic Červená Třemešná

ONV Jičín Bez č.j.; 26. 9. 1990 ONV Jičín Bez č.j.; 26. 9. 1990 ONV Jičín Bez č.j.; 26. 9. 1990 ONV Jičín Bez č.j. 26. 9. 1990

Dle KN: 29,27 ha; 29,27 ha les dle LHP: 27,78 ha ; 27,78 ha les

Červená Třemešná Doubrava, Rohoznice Hořice v Podkrkonoší

ONV Jičín Bez č.j. 26. 9. 1990

Dle KN: 17,80 ha 2,84 ha les; 14,96 ha ost.

Název


Zřízeno

Výměra

Galerie

Bitouchov

Jezírko pod Táborem Kovářův mlýn

Chlum KošŤálov

ONV Semily Č.j. 132/1990 ONV Semily

Dle KN: 6,34 ha; 6,14 ha les; 0,20 ha ost. Dle KN: 0,29 ha; 0,29 ha les

Nístějka

Vysoké nad Jizerou

ONV Semily Č.j. 132/1990; 1. 11. 1990 ONV Semily Č.j. 9/1996; 10. 10. 1996

Dle KN: 0,23 ha; 0,21 ha les 0,02 ha ost. Dle KN a LHP: 2,67 ha 2,63 ha les; 0,04 ha ost.


Smolník – Farářova louka Údolí Bystřice

Dle LHP: 3,04 ha; 3,04 ha les Dle KN: 109,72 ha; 70,37 ha les 39,35 ha ost.; (LZU 59,86 ha)

Okresní úřad S e m i l y :

Za lesy zvláštního jsou vyhlášeny PP: Byšička část (JC)

6.2.2.2b) Lesy lázeňské Posláním lesů lázeňských a lesů v okolí zařízení léčebně preventivní péče je především vytvářet vhodné lázeňské prostředí a příznivě ovlivňovat léčebné procesy využíváním zejména klimatických, fytocidních, estetických a jiných účinků lesa, resp. vytvářením vhodných podmínek pro rehabilitační léčbu v terénu (terénní rehabilitační léčba). Jsou-li tyto lesy vyhlášeny v oblastech zdrojů léčivých vod (přírodních léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod stolních), plní současně s léčebnou funkcí i ochrannou funkci těchto vod. Do lesů zvláštního určení je vyhlášen pouze lázeňský les Velichovky o výměře 16 ha, t. j. 0, 3% výměry PLO. Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů - peloidů jsou mimo lázeňský les. Funkci lázeňských lesů v Lázních Bělohrad zajišťuje velký lesopark v lužním lese, který není v lesních pozemcích. U této subkategorie se nepředpokládá vyhlášení nových lázeňských lesů.

6.2.2.2c) Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí Funkcí těchto lesů je poskytovat obyvatelstvu možnost rekreace a aktivního odpočinku v příjemném a relativně zdravějším prostředí lesa. Zvýšená návštěvnost těchto lesů opačně působí negativně na les. Oba vlivy se promítají ve vytvoření speciálních podmínek hospodaření v těchto lesích, a proto je lze zařadit i do lesů zvl. určení. V rámci PLO jsou vyhlášeny příměstské lesy: Město Dvůr Králové nad Labem (TU) v lesní části zvané Království (S od města), severní svah nad tratí ČD (Žírečská podstráň, Betlém) a část v okolí Čertových hradů mezi Horním Dehtovem a Zálesím oboje J od města o celkové výměře 541 ha. (studie příměstských lesů města Dvůr Králové nad Labem je ze září 1997) Lesy a parky Trutnov (TU)¨ - JV od města o výměře 139 ha. Pro městské lesy Trutnov byly v květnu 1987 vyhotoveny zásady hospodaření na období 1987 - 1996 na výměře 47 ha lesní půdy, nová studie příměstského lesa vyhotovena zatím není.  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

90

Ochrana lesa


Město Červený Kostelec (NA) o výměře 61 ha (není zhotovena studie). Město Železný Brod (JN) Jedná se o část městských lesů o výměře 25,62 ha. Pro městské lesy Železný Brod bude zpracována studie v roce 1998. Ač byla všechna města a obce v PLO vyzvána ke sdělení zájmu na vyhlášení subkategorie lesů příměstských a ostatních lesů se zvýšenou rekreační funkcí, další města ani obce požadavek nevznesla. Celková výměra činí cca 778 ha, což představuje cca 1,4 % výměry PLO .

6.2.2.2d) Lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce I. Lesy sloužící lesnickému výzkumu Na území PLO jsou založeny trvalé výzkumné plochy Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště - Strnady. Podle přehledu a dokumentace (viz Přílohy - Evidenční listy výzkumných ploch) se jedná o 10 výzkumných ploch v okrese Trutnov, o 2 výzkumné plochy v okrese Jablonec nad Nisou a o 1 v okrese Náchod. Rozlohy těchto ploch se pohybují od 0,3 ha do 0,7 ha, jejich celková výměra nepřesahuje 5 ha, t.j. 0,01 % výměry PLO. Jelikož tyto plochy na sebe nenavazují, jsou malé a roztroušené, VÚLHM nepožaduje jejich zařazení do lesů zvláštního určení. Zákres ploch je uveden na mapě deklarovaných funkcí lesa. II. Lesy sloužící lesnické výuce Tyto lesy se nachází v areálu Školního polesí SLŠ Trutnov. Výjimka ke správě lesního národního majetku podle § 11, odst. 3 zákona č. 61/1977 Sb., byla povolena tehdejším MLVH ČSR rozhodnutím č.j. 12218/268/033/78/92 ze dne 10.11.1978 s platností od 1.1.1979. Výměra těchto lesů činila 1238 ha porostní a 1258 ha lesní půdy. Nařízením vlády ČR č. 165/1991Sb. ze dne 20.3.1991 byl zřízen Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo v nových podmínkách. Správa KRNAP je zřízená ministerstvem životního prostředí ČR a má sídlo ve Vrchlabí. Na základě uplatnění § 22 zákona č. 114/1992 Sb., došlo k převodu části lesního majetku z působnosti ministerstva školství (odd 1-5 býv. LHC SLŠ Trutnov) do působnosti ministerstva životního prostředí ČR pod Správu KRNAP (zvětšena výměra o 240 ha býv. LHC Maršov, polesí Rýchory). Stalo se tak na základě rozhodnutí MŽP ČR č.j. OOLP/191a//96 - ing. Chlud ze dne 20.5.1996 o úpravě hranic mezi LHC Maršov a LHC SLŠ Trutnov. Mezitím nabyl účinnosti nový zákon o lesích č. 289/1995 Sb., který od 1.1.1996 zrušil výjimku ke správě lesního národního majetku z roku 1978 i na zbývající části Školního polesí LHC SLŠ Trutnov. Aby však výuka budoucích lesnických pracovníků mohla pokračovat, uzavřely Lesy České republiky, s.p. Hradec Králové s vedením SLŠ Trutnov smlouvu o převodu práva hospodaření na původním kmenovém majetku čs. státu (560 ha), na základě předběžného souhlasu MZe č. j. 2353/96 - 5040/A ze dne 29. 7. 1996 s účinností od 1. 1. 1996 Na zbývající části cca 458 ha není dokončena restituce a proto na ní zatím nemohly LČR převést právo hospodaření.

6.2.2.2e) Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, krajinotvornou nebo klimatickou I. Lesy s funkcí půdoochrannou Na základě zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, vyhl. MZe ČR č. 83/1996 Sb. (příloha č. 3) a na základě revize typologického mapování jsou již dříve prohlášené lesy ochranné průběžně přehodnocovány podle nových kritérií. Do lesů půdoochranných potencionálně patří pozemky na nepříznivých stanovištích, které mají převážné zastoupení SLT, které nesplňují podmínky pro vyhlášení lesů ochranných, ale jsou exponované z hlediska ohrožení erozí. Na LHC Hořice při obnově LHP s platností od 1.1.1998, na základě požadavku LČR, s.p. Hradec Králové byly zařazeny do l e s ů z v l á š t n í h o u r č e n í tyto porosty:

91



Ochrana lesa

SUBKATEGORIE LESŮ PŮDOOCHRANNÝCH Okres Semily Jičín Trutnov CELKEM

Lokalizace: LHC Hořice (1998-2007) 204 A; 219 Cč; 227 Cč; 256 B,C,L; 258 J; 219 Cč; 227 Cč; 272 C; 322 H,F; 359 G; 366 A; 369 A; 525 E; 527 J; 557 A,C,F;

Výměra v ha 18,63 28,18 4,67 51,48

Na zbylých bývalých LHC v PLO po dokončení revize zatřídění lesních pozemků do lesů ochranných a půdoochranných lze předpokládat jejich potencionální výskyt na prudkých svazích v zářezech řek Kamenice, Jizera, Jizerka (SM), Labe u Hostinného a v oblasti přehrady Těšnov (TU) a řeky Úpy přerušovaně od Trutnova až po ústí do Labe (TU, NA). I když potencionální výměra je dosti značná, lze očekávat, že jejich výměra se může poté pohybovat okolo 1 % výměry PLO. II. Lesy vodoochranné - PHO II. a III. stupně Mají plnit ochrannou funkci vodních zdrojů mimo PHO I. stupně. U většiny vyhlášených PHO I. st. bylo stanoveno PHO II. stupně, někde rozlišeno na vnitřní (II.a) a vnější (II.b) a dále byla vytvořena PHO III. stupně. Na základě Směrnice MZe č. 18/1997-- 5010 z 10.3.1997 lze v některých mimořádných případech do lesů zvl. určení zařadit lesy v PHO II.a vnitřní, pokud se vyžaduje odlišný způsob hospodaření, ale ze strany státní správy vodního hospodářství nebyly vzneseny požadavky. PHO II.b a III. st. jsou rozsáhlá a někde se vzájemně překrývají. O rozlehlosti např. PHO III. st. vodního zdroje „KÁRANÝ“ (severně od Brandýsa nad Labem) svědčí to, že toto PHO zasahuje až do PLO v okrese Liberec. Rovněž povodí vodárenského toku Jizera (PLO) je pomístně shodné s PHO III. st. zdroje Káraný. (Obdoba PHO III. st. u význačného vodního toku Cidlina - Javorka). - vodárenské toky a jejich povodí Vodárenské toky jsou úseky vodních toků, určené jako zdroj vody k hromadnému zásobování obyvatelstva vodou. Jejich povodím je území, ze kterého povrchové vody přirozeně stékají do vodního toku, k profilu vynucujícímu ukončení vodárenského toku. V PLO je dle vyhlášky MLVH ČSR č. 28/1975 Sb. zastoupen vodárenský tok Jizera (JN, SM) a to od vtoku na území PLO nad Dolní Rokytnicí (SM), až po Vranov (JN) v místě opuštění PLO i s celým svým povodím. - vodohospodářsky významné toky jsou takové toky, které jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky MLVH ČSR č. 28/1975 Sb.. Mezi tyto toky patří se svými povodími řeky Cidlina a Javorka od pramenů po hranici PLO, t. zn. u Cidliny po Jičín (SM a JC) a u Javorky po Ostroměř (JC). Poznámka : Ve Sbírce zákonů částka 4/1998 byl publikován dne 4. 2. 1998 (v době platnosti OPRL) zákon č. 14, kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/1973 Sb, o vodách (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon nabyl účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení. Vodní zákon mění a doplňuje některá ustanovení o pásmech hygienické ochrany zdrojů pitné vody. Především je to ustanovení § 19 tohoto zákona, kde se mluví už jen o pásmu ochrany I. a II. stupně. Do vydání nové vyhlášky ústředním vodohospodářským orgánem, která stanoví nové zásady pro stanovení a změny ochranných pásem, stále platí stávající údaje (§ 19, odst. 8). Seznam vodárenských nádrží (§ 19, odst. 8) a seznam vodních toků vodohospodářsky významných a hraničních vodních toků bude rovněž stanoven novou vyhláškou ústředního vodohospodářského orgánu.

- chráněné oblasti přírodní akumulace vod (CHOPAV) CHOPAV Jizerské hory - její J - JV hranice je totožná s CHKO Jizerské hory v oblasti Příšovic, Sklenařic a Rokytnice nad Jizerou. Byla vyhlášena nařízením vlády ČSR č. 40/1978 Sb. ze dne 19. 4. 1978. CHOPAV Severočeská křída zasahuje do PLO v SZ části od Žďárku, Jeřmanic (LB) po Dolní Černou Studnici, Dalešice, Železný Brod (JN), Dlouhý, Záhoří a Tatobity (SM) a další její části u Rovenska pod Troskami, Košova (SM), Libuně (JC) a v oblasti Podůlší (JC). Byla vyhlášena nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb. ze dne 24. 6. 1981. CHOPAV Východočeská křída zasahuje do oblasti mezi obcemi Úlibice, Valdov, Bukovina u Pecky, Staňkov (vše JC), Borovnička, na hřeben mezi Mostkem a Olešnicí, Debrné, Kocléřov, Brusnice, Kyje (vše TU), Chvalkovice, Česká Skalice (vše NA) - od této linie na jih. Jižní hranici tvoří spojnice obcí Semonice u Jaroměře, Neznášov (vše NA), Hořice v Podkrkonoší, Podhorní Újezd, Konecchlumí a Úlibice (vše JC). Byla vyhlášena nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb. ze dne 24. 6. 1981. Na základě novely vodního zákona a zatím nevznesení požadavků státní správy vod. hospodářství na vylišení lesů zvl. určení, se očekává, že rozloha těchto lesů se výrazně změní.  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

92

Ochrana lesa


III. Lesy s funkcí krajinotvornou a klimatickou Krkonošský národní park i se svým ochranným pásmem (OP) je biosférickou rezervací. Lesy v jeho ochranném pásmu jsou částečně zařazeny do lesů zvl. určení krajinotvorných a klimatických. Ochranné pásmo v PLO se nachází v několika částech. Nejzápadnější část leží v oblasti obcí Sklenařice, Jablonec nad Jizerou, Rokytnice nad Jizerou a Františkov. Dále se OP vyskytuje v oblasti obcí Jestřábí v Krkonoších, Poniklá, Roudnice, Víchovská Lhota, Víchová, Hrabačov, Valteřice, Dolní Štěpanice, Štěpanická Lhota, Vítkovice, Benecko, Mrklov (vše SM), Hořejší Vrchlabí a Vrchlabí (TU). Z Hoř. Vrchlabí severní hranice probíhá směrem do Strážného a po hranici PLO do Svobody nad Úpou, Mladých Buků, Bystřice a Babí a odtud jižní hranici tvoří silnice Babí - Kalná Voda - Mladé Buky a po silnici na Herbortice, Javorník, Rudník, Čistá, Prostřední Lánov a Vrchlabí (vše TU) I když potencionální výměra je dosti značná, lze očekávat, že jejich výměra se může poté pohybovat okolo 3 % výměry PLO.

6.2.2.2f) Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti Do této skupiny lesů patří: I. genové základny II. geneticky hodnotné porosty III. územní systémy ekologické stability krajiny (ÚSES) I. Genové základny Genové základny jsou komplexy převážně původních porostů nebo komplexy lesních porostů s významným podílem původních lesních dřevin, takové rozlohy (minimálně 100 ha), která postačuje k udržení biologické různorodosti populace a které jsou při vhodném způsobu hospodaření, schopny autoreprodukce (viz vyhl. MZe č. 82/1996 Sb.). Dlouhý les: genová základna smrku a jedle (5. l.v.s) v areálu ochr. pásma KRNAP na bývalém LHC Vrchlabí na polesí Černý Důl v odd. 526-C, 527, 528, 529 D-G o celkové rozloze 222 ha. Je vyhlášena jako les zvl. určení při obnově LHP pro období 1992 - 2001. Hrádeček: genová základna buku (4. l.v.s.) na LS Vrchlabí (bývalý LHC Trutnov) odd. 304-306 o celkové výměře 204,59 ha. Je doporučena dne 11.2.1998 v rámci vyhotovení OPRL za přítomnosti zástupce VÚLHM na zařazení do lesa zvl. určení pro řízení o kategorizaci lesů. (Cílová skladba: BK 40, SM 40, /JD,BO,MD,KL,BŘ/ 20; obmýtí BK:150 let; obnovní doba BK: 50 let). Zápis je v přílohách. II. Geneticky hodnotné porosty Tyto porosty by měly tvořit jakousi základnu, z které by byl odebírán reprodukční materiál a zajišťována přirozená obnova pro zlepšování kvality budoucích lesů po stránce genetické. Tyto lesy jsou deklarovány jako lesy zvl. určení v ochranném pásmu KRNAP. Ve zbývající části PLO jsou zastoupeny jako uznané porosty ke sběru osiva kategorie A a B. Jejich zastoupení v PLO činí cca 8% výměry PLO. Více je uvedeno v kapitole funkčního potenciálu - reprodukční funkce. III. Územní systémy ekologické stability krajiny Jsou nebo budou zpracovány postupně pro celou ČR. a) ÚTP Nadregionální a regionální systém ekologické stability České republiky(1996) - je mapové dílo doplněné textovou a tabulkovou částí: „ Nadregionální a regionální ÚSES ČR ( územně technický podklad)“, zpracovala Společnost pro životní prostředí, spol. s.r.o. a firma ARC Data v Brně v roce 1996 na základě objednávky MMR ve spolupráci s MŽP. Mapové podklady jsou k dispozici na okresních úřadech, referátech životního prostředí, ref. regionál. rozvoje, správ CHKO a NP, ÚO MŽP a ÚO MMR a Agentury OP ČR v Praze. Tento materiál se v mnoha případech nekryje s dosud zpracovanými generely místních ÚSES (které vycházely z krajského generelu Urbaplánu 1991), a proto jsou uvedeny obojí podklady, neboť dosud nedošlo ke slaďení.

93



Ochrana lesa

03-32 03-41

44-.

Katastr Držkov, Lhotka, Jílové u Držkova,Vlastiboř, Jirkov, Střevelná, Horská Kamenice, Železný Brod, Plavy, Chuchelna, Bítouchov, Semily, Bozkov,Jesenný, Spálov, Záhoří u Semil Borovnička, Prostřední Olešnice,Dolní Olešnice, Mostek,Debrné,Souvrať, Kocléřov,Dolní Nemojov, Chotěvice Vesec pod Kozákovem, Záhoří u Semil, Lhota, Chuchelná, Loktuše, Lestkov pod Kozákovem Bzí, Chlístov, Vrát, Líšný Frýdštejn, Sněhov Pelíkovice Huť Besedice,Vrát, Koberovy Dolní Lánov Horní Branná Benešov u Semil,Bořkov, Čikvásky, Bystrá n. Jiz. Křížlice, Víchová n. Jiz., Horní Štěpanice, Dolní Štěpanice Horní Tříč, Vysoké nad Jizerou, Přívlaka Šumburk, Bohdalovice

JN

Liščí Kopec, Podhůří, Dolní Branná Horní Branná, Vrchlabí, Hořejší Vrchlabí

03-44

45-

03-32

1245-

03-32 03-32 03-32 03-32 03-32 03-41 03-41 03-41

1250125112521665 1666 121712181219-

03-41

1220

03-41

1221-

03-41 03-23 03-41

1224-

03-41

1657

03-41 03-41

1658 1659

03-41 03-42 03-42

1660 12081209-

03-42 03-42 03-43 03-44 03-43

1652 1653 3891199-

03-43 03-43 03-43

120112021203-

03-43

1204-

Levínská Olešnice Vidochov

03-43

1205-

03-43 03-43 03-43 03-44

1206 12071917 1192-

03-44

1194-

03-44

1195-

03-44 03-44 03-44

119611971644

03-44

1645

Syřenov, Bradlecká Lhota Chlum Libštát Stará Paka Lipnice, Nové Lesy, Horní Dehtov Hostinné, Dolní Olešnice, Vestřev Pilníkov I, Dolní Žďár, Záboří u Dvora Králové Choustníkovo Hradiště Nesytá, Kohoutov Žíreč, Žírecká Podstráň, Dvůr Králové nad Labem, Zboží Bílá Třemešná, Verdek, Nové Lesy

1656

Správní jednotka /okres/

Číslo mapy 1:50000

Republiková čísla

NADREGIONÁLNÍ A REGIONÁLNÍ BIOCENTRA (dle Společnosti pro životní prostředí, spol. s.r.o. - 1996)

Jablonec nad Jizerou Přívlaka, Horní Sytová, Víchová nad Jizerou Kundratice, Peřimov Rudník Čistá, Prostřední Lánov, Horní Lánov, Černý Důl Bolkov Prosečné Miletín, Červená Třemešná Mlázovice, Šárovcova Lhota, Ostroměř Lužany Horní Nová Ves Borovnice, Pecka, Lhota u Pecky, Staňkov

Názvy skladebných částí

Funkční typ

Způsob vymezení

Výměra v ha

Údolí Kamenice a nadreg. BC Jizery

MB-2,VO,MT, LO, BU, AT,

k upřesnění

1000 1550,03

TU

Les Království

nadreg. BC

MB, B-2, VO, LO, SU

k upřesnění

1000 1832,18

SM

Kozákov

reg. BC

BU

vymezit

30

JN JN JN JN JN TU SM SM

Údolí Jizery Malá Skála Jestřebí Huť Suché skály Podhůří Bransko Pod Mošnou

reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC

L2-SM, BK, SU L2-BO L3-SM L2- SM, BK L2-SM, BO, S BU BU KU,MT, LO

vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit

35 20 20 25 20 40 30 30

SM

Řečiště Jizerky

reg. BC

VO, MT,KU

vymezit

30

SM

Hradsko

reg. BC

VO,BU, SU

vymezeno

60

JN

Kamenné mlýny

reg. BC

L1-BK, BU, OL

vymezit

50

TU

Bělá

reg. BC

LO, NI,KU

vymezit

15

SM TU SM SM

Výsplachy

reg. BC

KU,NI

vymezit

25

Zadní Blansko Víchová

reg. BC reg. BC

KU KU, MT, LO

doplnit doplnit

25 30

SM TU TU

Strážník Dlouhý les Černý důl

reg. BC reg. BC reg. BC

KU BU BU, AT

doplnit vymezit vymezit

25 40 50

TU TU JC

Smrčina Lázně Miletínská bažantnice Mezihoří


KU,MT KU VO,MT, DH, XT

doplnit doplnit vymezit

30 20 50

reg. BC

VO, LO, MT, BU

vymezit

30

Na zámkách Hůra Jelínka


AD, AT AD KU

vymezit vymezit vymezit

30 20 30

SM

JC JC JC TU JC SM JC SM

Kozinec

reg. BC

BU, AT

vymezit

30

Bradlec

reg. BC

BU, AT

vymezit

20

SM SM JC TU

Obora Kavkazsko Za horami Čertovy hrady

reg. BC reg. BC reg. BC reg. BC

KU, BU BU, AT KU BU, AD

vymezit vymezit doplnit vymezit

20 50 30 40

TU

Vestřev

reg. BC

MT, LO, AD

založit

20

TU

Liškárna

reg. BC

AD, AT

vymezit

40

TU TU TU

Polesí Hradiště Nesytá Žíreč


AD, AT VO,MT, LO, AD VO, LO, NI, MT

vymezit vymezit vymezit

40 40 15

TU

Pod hrází

reg. BC

KU, LO

vymezit

25


94

Vegetační typ /fyziotyp/

Ochrana lesa

PLO 23 - Podkrkonoší Prosečné, Klášterská Lhota, Horní Olešnice, Slemeno, Hostinné Horní Brusnice, Zvičina, Dolní Brusnice Bojiště, Starý Rokytník Čermná, Vlčice Hořice, Červená Třemešná Velký Vřešťov Jeřičky

03-44

1646

03-44

1647

03-44 03-44 13-21

1648 1649 988-

13-22

984-

13-22 03-44 13-22 13-22 04-33

987-

Hřibojedy, Kašov, Stanovice

1639 1776 525-

04-33

526-

04-33 04-31 04-33 04-33

5821635 1636

TU

Prosečné

reg. BC

KU,LO,MT, NI

vymezit

25

TU

Zvičina

reg. BC

KU

doplnit

25

TU TU JC

Houska Lesní domky Smolník


KU KU MT,AD,XT


20 20 40

TU HK TU

Vřešťovská bažantnice Kašov

reg. BC

DH,SD,VO,LO, MT

vymezit

50

reg. BC

DH, XT, AD

vymezit

30

Heřmanice Račice nad Trotinou Olešnice, Zábrodí, Horní Rybníky Česká Skalice, Žernov, Malá Skalice, Ratibořice, Zlíč, Světlá, Slatina nad Úpou Česká Skalice, Kleny

NA HK NA

Heřmanice Údolí Trotiny Špinka


NI, LO LO, DH VO,MT, LO


10 30 60

NA

Babiččino údolí

reg. BC

VO,MT, LO, DH

vymezit

60, /436/

NA

Dubno

reg. BC

VO,LO, MT, DH

vymezeno

250

Pavlišov, Velké Poříčí Havlovice, Lhota za Červeným Kostelcem

NA TU NA

Pavlišov Náchodec

reg. BC reg. BC

KU KU

doplnit doplnit

20 20

b) Přehled o zpracovaných územních systémech ekologické stability (ÚSES) k 1.1.1998 PŘEHLED O POČTECH A PLOCHÁCH ZPRACOVANÝCH ÚSES V RÁMCI PLO 23 Okres LB JN HK NA SM TU JC Celkem:

Počet zpracovaných generelů místních ÚSES 2 19 3 7 18 18 12 79

Procentické zastoupení v PLO: (celkem 184 580 ha a les 54 834 ha)

lokální 35 470 65 310 845 1 470 350 3 545 2 % (6 %)

Výměra biocenter (ha) regionální nadregionální 565 951) 70 530 385 170 + (1000)2) 470 (cca 1000)3) 85 1 575 795 1 % (3 %)

0,5 % (1,5 %)

celkem 35 1 130 65 910 400 2 940 435 5 915 3,5 % (10,5 %)

Poznámka: Procentické zastoupení biocenter je vztaženo k celkové ploše pozemků PLO, údaj v závorce je vztažen k porostní půdě. 1) NRBC Hradešín (část v PLO 21); 2) NRBC Údolí Jizery a Kamenice - nevylišeno; 3) NRBC Království - nevylišeno

NADREGIONÁLNÍ BIOCENTRA: Převzato ze zpracovaných místních ÚSES k 1.1. 1998 Náchod

Okres

Název biocentra Babiččino údolí a Dubno

Semily

Kozákov

Katastrální území Česká Skalice, Žernov, Ratibořice, Vestec, Slatina; Kleny; Vesec, Loktuše, Lestkov, Mírová, Radostná;

Plocha 436 ha + 86 ha 170 ha

REGIONÁLNÍ BIOCENTRA: Převzato ze zpracovaných místních ÚSES k 1.1. 1998. Okres Jablonec nad Nisou

Název biocentra Jestřebí Nad Bezděčínem (Bezděčínské skály) Frýdštejn hrad - Pantheon Kamenice, Navarov Jizera, Podspálov Údolí pod Kamennými mlýny Údolní niva Jizery

Náchod

95

Žernovník Suché skály Hamštejn Špinka


Plocha 110,00 ha 24,7 ha (část v PLO 18) Frýdštejn, Sněhov, vranové 40,46 ha (část v PLO 18) Vlastiboř, Jesenný, Lhotka u Zl. 81,2 ha Pelíkovice Pelíkovice, (Bezděčín)

Olešnice Horská Kamenice Bohdalovice, Šumburk nad Desnou Líšný, Vrát, Chlístov u Tepeře, Bzí Chlístov u Tepeře, Jirkov Besedice, Vrát Koberovy Zábrodí

35,3 ha 46,37 ha 56,53 45,30 ha 22,67 ha 42,00 ha 69,90 ha


PLO 23 - Podkrkonoší Semily

Ochrana lesa Horní Branná Libštát Chlum Bradlecká Lhota, Syřenov Syřenov Bítouchov, Spálov, (Chuchelna) Jesenný Záhoří u Semil

Horka Kavkazsko Tábor – Prameny Bradlec Kumburk Galerie (údolí Jizery) Kamenice – Jesenný Mlýnský potok Hradsko Jizerka (Řečiště Jizerky)

Trutnov

RBC 35 RBC 48 Chaloupky, Zátlucký rybník Hradiště U Studny Soutok Bělé a Labe RBC 8 RBC 28 Porost 340 C-F, 339 C, D. Zámecký vrch

Jičín

Mezihoří Miletínská bažantnice NPR Hůra

Přívlaka, Vysoké nad Jizerou, Tříč Víchová nad Jizerou, (Křížlice, Horní Štěpanice, Dolní Štěpanice, Víchovská Lhota) Horní Lánov Rudník Horní Dechtov Choustníkovo Hradiště Horní Brusnice Podhůří – Harta, Dolní Branná Chotěvice Dolní Žďár, Pilníkov l Dolní Lánov Horní Staré Město, Libeč Šárovcova Lhota Miletín Horní Nová Ves

47,20 ha 46,17 ha 22,80 ha 38,70 ha 22,00 ha 125,00 ha 46,50 ha 28,00 ha (zasahuje do okresu Jablonec n. N.) 60,00 ha 18,00 ha (30,00 ha)

52,70 ha 85,81 ha 40,00 ha 40,00 ha 23,00 ha (21 ha) 33,88 ha 37,49 ha 63,30 ha 69,56 ha 22,12 ha (část) 34,34 ha 23,93 ha

Zařazení do této subkategorie lesů zvláštního určení lze ve smyslu vyhl. MŽP č. 395/1992 Sb. jen pro ty ÚSES, které jsou schváleny územním plánem nebo územním rozhodnutím. Těchto schválených ÚSES je zatím nepatrná výměra, ale do budoucna lze předpokládat jejich rozšíření. Poznámka: Bráno z dosažitelných dokladů. Převážná většina ÚSES místního významu nebyla doposud schválena orgány územního plánování nebo územním rozhodnutím.

c) Přehled zpracovaných generelů ÚSES dle k. ú., zpracovatelů a roku zpracování LOKÁLNÍ BIOCENTRA A BIOKORIDORY A INTERAKČNÍ PRVKY: Okresní úřad L i b e r e c Název ÚSES Generel místního ÚSES Generel místního ÚSES


Zpracovatel

HODKOVICE N. MOH., ZÁSKALÍ, Petrašovice Minkovice, Dlouhý Most, Šimonovice, Javorník u Dlouhého Mostu, Rádlo, ZÁSKALÍ, Jeřmanice

Jaroslav Mráz

Rok zpracování 1995

Havlíková, Višňák

1993

Zpracovatel

Rok zpracování 12/1992

Okresní úřad J a b l o n e c n a d N i s o u : Název ÚSES Katastrální území KOBEROVY, BESEDICE, Generel ÚSES Dílčí generel ÚSES obec Pěnčín Generel ÚSES Dílčí generel ÚSES území Železný Brod Generel ÚSES Dílčí generel ÚSES

Atelier TEKTON: Ing. arch. A. Šícha VRÁT ÚHÚL Hradec Králové: Ing. Pavel Pavliš Atelier TEKTON: Ing. arch. A. Šícha HUŤ, BRATŘÍKOV, ÚHÚL Hradec Králové: Ing. Zbyněk JISTEBSKO, ALŠOVICE, Nop PĚNČÍN ÚHÚL Jablonec n. Nisou: Ing. Jan Kunc Loužnice ÚHUL Hradec Králové: Ing. Jiří Fišera Železný Brod, Bzí, Hrubá Ing. arch. Miroslav Ulmann RNDr. Alois Hysek Horka, Chlístov u Tepeře, ÚHÚL Hradec Králové: Ing. L. Frieb Jirkov, Střevelná Radčice ÚHÚL Hradec Králové: Ing. Jiří Fišera Kokonín, RÁDLO Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha 6, odbor zeměděl. poradenství oblastní stanice Liberec Vedoucí OS: Ing. Josef Kolín, Ing. Vladimír Valeš, Ing. Jaroslav Čadílek


96

1993

1993 10/1992 1993 12/1992

Ochrana lesa

PLO 23 - Podkrkonoší REJDICE, PŘÍCHOVICE, POLUBNÝ Pelíkovice, Pulečný, Rychnov u Jablonce n. N. PLAVY, HARATICE

ÚHÚL Hradec Králové: Ing. Martin 9/1993 Pašek AGRAL spol s. r. o. Liberec 10/1992 Ing. Josef Skřivánek ÚHÚL Jablonec nad Nisou 1993 Ing. Jan Kunc

Generel místního ÚSES

Držkov, Stanový, Lhotka u Zlaté Olešnice

ÚHÚL Jablonec nad Nisou Ing. Jiří Smejkal

Dílčí generel ÚSES

ÚHÚL Jablonec n. Nisou Vlastiboř, Ing. Libor Pěnička Horská Kamenice, Jílové u Držkova ÚHÚL Jablonec nad Nisou VELKÉ HAMRY, Ing. Libor Pěnička BOHDALOVICE, ŠUMBURK NAD DESNOU č. Sněhov, Mukařov, Líšný, Ing. Vratislav Urban CSc Vranové l, Vranové II Ing. arch. Kateřina Chrenková Mapoval Ing. Zbyněk Nop Zlatá Olešnice ÚHÚL Jablonec nad Nisou Navarovská a Semilská Ing. Jiří Smejkal Skuhrov Ing. Josef Skřivánek; Průzkumné práce Frýdlant ÚHÚL Hradec Králové: Ing. Zbyněk Nop Dalešice Ing. Josef Skřivánek; Průzkumné práce Frýdlant

Generel ÚSES Dílčí generel ÚSES Generel místního ÚSES


ÚSES Malá Skála Generel místního ÚSES Dílčí generel ÚSES

Dílčí generel ÚSES Dílčí generel ÚSES

ZÁSADA


FRÝDŠTEJN, BEZDĚČÍN, ONDŘÍKOVICE


MARŠOVICE

Ing. Vladimír Čadílek

HOLOHLAVY, Habřina, Jeřičky, Lužany, Račice nad Trotinou, Rodov, Želkovice, Žiželeves, Benátky Rodov

Benátky, Habřina, Lužany, Holohlavy, Hoříněves, Jeřičky, Máslojedy, Račice nad Trotinou, Sendražice, Vrchovnice, Žiželeves

Okresní úřad N á c h o d : Název ÚSES Katastrální území

ÚSES

97

1993

11/1992 10/1993 10/1993

10/1993

Ing.

Jaroslav 9/1993

Rok zpracování

Autorský kolektiv. Ing. arch. Tomáš 12/1993 Jirásek, Ing. Marie Bludská, Ing. Josef Javůrek Ekoprospekt spol. s r.o. Dvůr Králové 1/1993 nad Labem: Ing. Milena Šádková RNDr Ondřej Huml, Ing. Jiří Petra Ing. Josef Toman

Generel ÚSES Hoříněves Vrchovnice, Sendražice, Hoříněves, Máslojedy, a okolí

ÚSES pro k.ú. Horní Rybníky, Kramolna, Lhotky, Městská Kramolná Olešnice, Trubějov, Vysokov Dolní Radechová, Zábrodí ÚSES

Valeš;

Zpracovatel

HOLOHLAVY

Lokální ÚSES

1992

Ing. arch. Miroslav Ulmann 9/1993 ÚHÚL Jablonec nad Nisou Ing. Jiří Smejkal ÚHÚL Hradec Králové Ing. Zbyněk Nop Ing. Ivan Mrňák 11/1992 ÚHÚL Hradec Králové: Ing. Jiří Fišera

Okresní úřad H r a d e c K r á l o v é Název ÚSES Katastrální území SMIŘICE, ČERNOŽICE, Generel místních SES


1992

Povodí Labe HK: Ing. Bohumila Vavrdová; Ing. Z. Baladová AGROPROJEKCE spol. s r. o., Na Lánech 81, 570 01 Litomyšl, pracoviště Vysoké Mýto, Ing. Trávníček

1993 11/1995

Zpracovatel

Rok zpracování

Horní Rybníky, Kramolna, Lhotky, Městská Kramolna, Olešnice, Trubějov, Vysokov, Dolní Radechová, Zábrodí

ÚHÚL Hradec Králové Ing Květoslav Havlíček Ing Miroslav Mikeska

9,10 / 1996

Žernov, Ratibořice, Zlíč, Studnice u Náchoda, Třtice nad Olešnicí, Řešetova Lhota, Všeliby, Starkoč u Vysokova Žernov, Vestec, Slatina nad Úpou, Červená Hora, Stolín, Lhota za Červeným Kostelcem, Červený Kostelec, Hořičky, Litoboř, Světlá u Hořiček, Lhota pod Hořičkami, Chvalkovice, Miskolezy, Česká Skalice, Říkov, Velký Třebešov

SMS RK Hradec Králové

SMS RK Hradec Králové

1993


PLO 23 - Podkrkonoší ÚSES Jaroměřsko – Českoskalicko

Lokální ÚSES „Velichovky“

Ochrana lesa Brod nad Labem, Slotov, Horní Dolce, Jaroměř, Josefov, Heřmanice nad Labem, Čáslavky, Dolany u Jaroměře, Rychnovek, Zvole, Krabčice, Velká Bukovina, Střeziměřice, Doubravice u České Skalice, Česká Skalice, Svinišťany, Říkov, Velký Třebešov, Kleny, Šonov, Bražec, Slavětín nad Metují, Nový Ples, Městec u Nahořan, Velká Jesenice, Šeřeč, Spyta, Provodov, Spy, Černčice, Nahořany, Vlkov, Krčín, Dolsko, Rasošky Velichovky, Hustířany, Neznášov, Rtyně, Vestec, Zaloňov, Rožnov, Hořenice

ÚSES Hořičky

Harcov, Brzice

Generel místních SES „Hořičky“ pro k.ú.

Proruby, Mezilečí, Brzice (Harcov), Malá Bukovina, Chvalkovice, Velká Bukovina, Střeziměřice, Hořičky, Újezdec

Okresní úřad S e m i l y Název ÚSES Dílčí generel ÚSES pro k.ú.:

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.:

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Dílčí generl ÚSES pro k.ú.:

Generel ÚSES pro k.ú.: Generel místniho ÚSES pro k.ú.

Generel místního ÚSES pro k.ú.:

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Dílčí generel ÚSES pro k.ú.:

Generel ÚSES pro k.ú.: Generel místního ÚSES pro k.ú.:

Generel ÚSES pro k.ú.:

AGROPROJEKT Pardubice a. s. ÚHÚL Hradec Králové Ing. Květoslav Havlíček Ing. Miroslav Mikeska

9/1995

AGROPROJEKCE s. r. o. Litomyšl Pracoviště Vysoké Mýto: Ing J.Rukavička ÚHÚL Hradec Králové: Ing. Květoslav Havlíček, Ing. Miroslav Mikeska ÚHÚL Hradec Králové: Ing. Oldřich Stejskal URBAPLAN, Jižní 870, Hradec Králové 500 72 Ing. Eva Šimůnková, Ing. Pavel Pavliš, Ing. Michaela Šobová

10/1996

12/1993


Zpracovatel

Rok zpracování

Žďár u Staré Paky, Levínská Olešnice, Čistá u Horek, BUKOVINA U ČISTÉ, Nedaříž, Horka u Staré Paky, (Dolní Kalná, Vidochov) Roztoky u Jilemnice, Kruh, MARTINICE V KRK., STUDENEC U HOREK, (Mříčná, ZÁLESNÍ LHOTA, Horní Branná) Horní Branná, ZÁLESNÍ LHOTA, (Vrchlabí, Martinice) Malý Rohozec, Rakousy, Bukovina, Bělá, Loučky, Klokočí, Vesec, Loktuše, Sekerovy Loučky Lestkov, Tatobity, Žlábek, Žernov, Václaví, (Kotelsko) Stružinec u Lomnice nad Pop., Pohoří u Stružince, LOMNICE NAD POP., ŽELECHY, Nová Ves n. Pop. Tuháň u Stružince, Kotelsko, Veselá u Semil, Křečovice pod Troskami, Holenice, Bítouchov u Veselé, (RVÁČOV) Libštát, Bělá u Staré Paky, Tample, Svojek RVÁČOV, KOŠOV, CHLUM POD TÁBOREM, Syřenov, PLOUŽNICE, Žďár u Kumb., Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou, Čikvásky, Košťálov, Kundratice SEMILY, Roztoky u Semil, BENEŠOV U SEMIL, Helkovice, Škodějov, Příkrý, BOZKOV, Jesenný, BÍTOUCHOV U SEMIL, Spálov u Semil Smrčí u Semil, Nedvězí, Záhoří u Semil, Chuchelná, Lhota, Komárov, Hořensko, Bořkov, Slaná, (Vesec pod Kozákovem)

ÚHÚL Hradec Králové Ing. Oldřich Stejskal

11/1994

ÚHÚL Hradec Králové Ing. Oldřich Stejskal

11/1993

ÚHÚL Hradec Králové Ing. Oldřich Stejskal ÚHÚL Hradec Králové Ing. Zbyněk Nop

11/1992 1994

Ing. M. Mařanová Ing. J. Konopáč AKE spol. s r.o. Atelier krajinné ekologie, Liberec, Ing. Věra Hromková

AKE spol. s r.o. Atelier ekologie Liberec, Ing. Věra Hromková

ÚHÚL Hradec Králové Ing. Martin Pašek ÚHÚL Hradec Králové Ing. Martin Pašek

11/1994 1994

krajinné 1994

4-9/1993 4-9/1993

ÚHÚL Hradec Králové 4-9/1994 Ing. Martin Pašek AKE spol s r. o., Atelier krajinné 1993 ekologie, Liberec, Ing. Věra Hromková

Ing. Naďa Mařanová Ing. Jiří Konopáč


98

9/1995

9/1993

Ochrana lesa Dílčí generel ÚSES pro k.ú.:

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Generel místního ÚSES pro k.ú. Dílčí generel ÚSES pro k.ú. Generel místního ÚSES pro k.ú.: Generel místních SES pro k.ú.:

PLO 23 - Podkrkonoší Stará Ves, Vysoké nad Jizerou, Tříč, PŘÍVLAKA, PONIKLÁ, Roprachtice, Sklenařice Horní Sytová, Dolní Sytová, Rybnice, Háje nad Jizerou, HRABAČOV, JILEMNICE, Mříčná, Peřimov Víchová nad Jizerou, Víchovská Lhota, (Křížlice) Karlovice, Hnanice, Štěpánovice, Volavec, Rovensko pod Troskami Valteřice, Jestrábí v Krkonoších, Roudnice v Krkonoších, Křížlice

Okresní úřad T r u t n o v : Název Katatrální území Generel ÚSES Třebihošť Zdobín, Horní Dehtov,

Generel ÚSES Doubravice

Generel ÚSES Dubenec

ÚSES

Generel místních SES

Generel ÚSES Dvůr Králové nad labem

ÚSES Dolní Branná

Generel ÚSES Vrchlabí

ÚSES Hostinné Generel ÚSES Batňovice

ÚSES ÚSES Vlčice, Pilníkov

99

Třebihošť, Zvíčina, Horní Brusnice, Miletín, Dolní Brusnice, Bílá Třemešná, (Kal, Pecka - okres Jičín) Trotina, Horní Dehtov, Dvůr Králové nad Labem, Bílé Poličany, Kuks, Hřibojedy, Dubenec, Libotov, Lanžov, Doubravice, Litíč Velký Vřešťov, Hustířany, Dubenec, Velichovky, Sedlec, Nouzov, Litíč, Lhotka, Bílé Poličany, Vilantice Dolní Olešnice, Vestřev, Prostřední Olešnice, Klášterská Lhota, Horní Kalná,DOLNÍ BRANNÁ, KUNČICE, NAD L., Podhůří – Harta, Dolní Kalná, Zadní Ždírnice, Slemeno, Horní Olešnice Choustníkovo Hradiště, Dolní Vlčkovice, Kuks, Horní Vlčkovice, Žíreč, Stanovice u Kuksu, Kašov Horní Brusnice, Mostek, Dolní Brusnice, Souvrať, Bílá Třemešná, Nové Lesy, Dvůr Králové nad Labem, Verdek, Lipnice Horní Branná, Vrchlabí, Podhůří – Harta, Zálesní Lhota,DOLNÍ BRANNÁ, Horní Kalná,KUNČICE NAD LABEM Horní Branná, VRCHLABÍ, Podhůří – Harta, DOLNÍ BRANNÁ, Hořejší Vrchlabí, Strážné, Prostřední Lánov, Valteřice Hostinné Velké Svatoňovice, Úpice, Batňovice, Odolov, Rtyně v Podkrkonoší, Havlovice, Bohuslavice nad Úpou, Petrovice, Strážkovice, Radvanice, Suchovršice, Dolní Vernéřovice, Malé Svatoňovice, (Lhota za Čer. Kostelcem - okres NA) Souvrať, Debrné, Borovnička, Mostek,Borovnice u St. Paky Chotěvice, Pilníkov l,Pilníkov II, Pilníkov lll, Vlčice, Hertvíkovice, HRÁDEČEK, Kalná Voda, MLADÉ BUKY, (Kocléřov, Dolní Žďár)

Studio S, Praha 6: Ing. Zuzana Šulcová ACER, Praha 4: Ing. Helena Buršíková

9/1994

ÚHÚL Hradec Králové Ing. Zbyněk Nop Studio S, Praha 6, Ing. Zuzana Šulcová ACER. Praha 4, Ing. Helena Buršíková ÚHÚL Hradec Králové Ing. Zbyněk Nop Terraprojekt Liberec: Ing. Věra Hromková; ÚHÚL Hradec Králové: Ing. Martin Pašek Atelier sadové a krajinné tvorby Pardubice - Baladová – Kulová

1993 9/1993 1994 11/1992

11/1997

Zpracovatel

Rok Zpracování

EKOPROSPEKT s. r. o. Dvůr Králové nad Labem RNDr. Ondřej HUml, Ing. Jiří Petera, Ing. Oldřich Stejskal

11/1993

EKOPROSPEKT s. r. o. Dvůr Králové nad Labem RNDr. Ondřej HUml, Ing. Jiří Petera, Ing. Oldřich Stejskal

6/1993

Ing. Němeček Jan Hradec Králové Přemyslova 1106

3/1994

Baladová – Kulová Palackého 292 Pardubice

2/1997


9/1994

EKOPROSPEKT s. r. o. Dvůr Králové nad Labem RNDr. Ondřej Huml, Ing. Jiří Petera, Ing. Oldřich Stejskal

11/1993

Státní meliorační správa HK

1996

EKOPROSPEKT s. r. o. Dvůr Králové nad Labem RNDr. Ondřej Huml, INg. Jiří Petera, Ing. Oldřich Stejskal

12/1994

BOSA s.r.o. Hradec Králové EKOPROSPEKT s. r. o. Dvůr Králové nad Labem RNDr. Ondřej Huml, INg. Jiří Petera

4/1997 8/1994

Help forest s. r. o.

1996


1995


PLO 23 - Podkrkonoší ÚSES Arnultovice Rudník

ÚSES Trutnov

Generel ÚSES Generel ÚSES ÚSES ÚSES

Okresní úřad J i č í n : Název ÚSES Generel místního SES Ekoregion VI – Jičín Generel místního SES Ekoregion VII – Jičín Generel místního SES Šárovcova Lhota Lokální ÚSES Ekoregion IV – Jičín Generel místního SES Vřesník Generel místního SES k.ú. Generel lokálního SES k. ú. Generel místního SES Nová Paka Generel místního SES Ekoregion V – Jičín

Generel místního SES k. ú. Generel místního ÚSES Újezd pod Troskami

Ochrana lesa Help forest s. r. o.

1996


10/1995

EKOPROSPEKT s. r. o. Dvůr Králové nad Labem Baladová – Kulová Palackého 292 Pardubice Help forest s. r. o.

11/1993


1996


Zpracovatel

Choteč, Hřídelec, Dolní Nová Ves, Černín, Prostřední Nová Ves, Svatojánský Újezd, Lázně Bělohrad, Lány Holovousy, Hořice, Doubrava, Chloumek

Státní meliorační správa Jičín Ing. Jan Sutner

Rok zpracování 12/1993

URBAPLAN s.r.o. Hradec Králové Ing. Petr Novotný

11/1992

Šárovcova Lhota

Atelier sadové a krajinné tvorby Pardubice, Baladová – Kulová

12/1996

Březovice, Jeřice, Cerekvice

AGROPROJEKT a.s. Pardubice František Voříšek

11/1992

Vřesník

URBAPLAN s. r. o. Hradec Králové Ing. M. Sobová a spol.

12/1995

Kněžnice, Libuň, Jivany, Březka, Libunec - PLO 18

KADLEC K. K. NUSLE s. r. o. Praha 10 1/1996

Jinolice - PLO 18, (Cidlina)

KADLEC K. K. NUSLE s. r. o. Praha 10 12/1996

NOVÁ PAKA, Stará Paka


1/1995

Cidlina, Zámezí, Těšín, Dílce, Valdice, ŽELEZNICE, Soběraz, JIČÍN, Kbelnice, Podůlší, (Pekloves), /Podhradí, Březina, Ohaveč, HOLÍN - PLO 18/ Rohoznice, MILETÍN

Výzkumný ústav okrasného zahradnictví Průhonice, Ing. Pavel Uhlíř CSc.

11/1992


1994

Specializovaný ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů a. s. , Atelier 30, ČSA 219, Hradec Králové, Ing. Příkaský Atelier sadové a krajinné tvorby Pardubice, Baladová - Kulová

11/1995

Prosečné, KUNČICE NAD LABEM, DOLNÍ LÁNOV, PROSTŘEDNÍ LÁNOV, Arnultovice, RUDNÍK, Čistá v Krkonoších, Fořt, Čermná v Krkonoších Babí, Zlatá Olešnice, Libeč, Horní Staré Město, Trutnov, Dolní Staré Město, Volanov, Voletiny, Starý Rokytník, Poříčí u Trutnova, Střítež, Lhota u Trutnova, Studenec u Trutnova, Bohuslavice n. Ú, Bojiště u Trutnova, Oblanov Miletín Úpice, Radeč, Hajnice - Kyje, Rtyně v Podkrkonoší, Suchovršice Hertvíkovice, MLADÉ BUKY, Javorník, Kalná Voda HORNÍ LÁNOV, RUDNÍK, Bolkov, Čistá v Krkonoších, DOLNÍ DVŮR, ČERNÝ DŮL, PROSTŘEDNÍ LÁNOV, DOLNÍ LÁNOV

Újezd pod Troskami, Čimyšl, Semínova Lhota, /Hrdoňovice - PLO 18/

6/1996 1995

Horní Nová Ves Generel místního ÚSES 12/1997 Horní Nová Ves Poznámka: Velkými písmeny v kolonce katastrální území jsou vyznačena ta k. ú., u nichž je schválen územní plán sídelního útvaru (ÚPSÚ), jejichž závazná část obsahuje místní systémy ekologické stability.

6.2.2.2g) Lesy v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích Do této skupiny lesů patří: I. uznané obory II. samostatné bažantnice III. uznané bažantnice


100

Ochrana lesa


I. Lesy v uznaných oborách V rámci PLO se vyskytuje pouze jediná obora Holovousy. I když byla oborou již delší dobu, po restituci se dostala do vlastnictví původních vlastníků rodiny Malínských a tak byla po změněných podmínkách znovu schválena rozhodnutím OkÚ Jičín - referát ŽP pod č.j. RŽP - Mysl. 896/95/206/1/Hy-A/5 ze dne 14.3.1996. Jde o oboru s celkovou výměrou 29 ha souvislých honebních pozemků (z toho 28 ha lesních a 1 ha zemědělské půdy). V oboře je dlouhodobě chována zvěř mufloní. II. Lesy v samostatných bažantnicích V rámci PLO se nachází jediná samostatná bažantnice „Bažantnice Velký Vřešťov“ (TU) o celkové výměře 289 ha (z toho lesní půda 172 ha). Subkategorie lesů zvláštního určení byla k 1.1.1998 zrušena. Provoz bažantnice bude útlumový. Do budoucna lze předpokládat změny počtu samostatných bažantnic. III. Lesy v uznaných bažantnicích Dle směrnice MZe ČR č. 18/1997 o uvedení kategorií lesa vyhlášených podle předchozích předpisů do souladu s ustanoveními § 7 a § 8 zákona č. 289/95 Sb. pod č.j. 361/97-5010 ze dne 10.3.1997 do subkategorie lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 2g lze zařadit i uznané bažantnice, pokud trvá potřeba odlišného způsobu hospodaření. PŘEHLED UZNANÝCH BAŽANTNIC Název „Habřina“ „Mlaka“ „Horka“ - Mlázovice „Vrše“ „Jahodnice“ Mírová pod Kozákovem Veselka - Rovensko pod Troskami Staré Buky Trutnov - Starý Rokytník Barchovan - (Havlovice) Dvůr Králové nad Labem

Okres HK JC

SM

TU

Celkem

Výměra les. půdy (ha) 25 26 34 39 53 72 73

Výměra celková (ha) 169 189 312 160 125 269 450

30 25 46 27

350 98 166 84

450

2372

6.2.2.2h) Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Do této subkategorie lze zařadit lesy, kde je obecný zájem obrany státu a zvl. chráněné území v druhu Národní přírodní památka (NPP). I. Lesy důležité z hlediska vojenského Jde o pěchotní střelnici „Bradlecká Lhota“ v okrese Semily. V době zpracování OPRL byla řešena revize ochranného pásma střelnice a nebyl vznesen požadavek na zařazení do lesů zvl. určení. Výměra ochranného pásma střelnice činí 196 ha. II. Národní přírodní památky (NPP) Do této subkategorie jsou zařazeny NPP na základě směrnice MZe ČR č. 18/1997 z 10.3.1997, protože v zákoně č. 289/1995 Sb. § 8, odst. 2a není tato kategorie zvl. chráněného území uvedena. Okresní úřad J a b l o n e c n a d N i s o u Název Katastrální území

Suché skály Okresní úřad S e m i l y : Název

Kozákov Strážník

101 KRÁLOVÉ

Zřízeno

Výměra

Besedice

ONV Jablonec n.N. Č.j. 166/65; 1.10. 1965

26,97 ha 26,97 ha les


Zřízeno

Výměra

Vesec, Loktuše Lestkov Peřimov

ONV Semily Č.j. 227/1995; 13. 6. 1985

Dle KN: 163.86 ha 139,08 ha les; 24,78 ha ost.

MŠK; Č.j. 35702/63-V/2 24. 8. 1963 přehlášeno výnosem MK ČSR č.j. 17094/87; z 21. 12. 1987

Dle KN: 1,51 ha 1,51 ha les

 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC

PLO 23 - Podkrkonoší Okresní úřad N á c h o d : Název

Ochrana lesa Katastrální území

Zřízeno

Výnos MŠVU Ratibořice, Žernov Č.j. 35789/52; 29.6. 1952 Česká Skalice přehlášeno výnosem MK ČSR Slatina n. Úpou, Zlič, č.j. 14200/88; z 29. 11. 1988 Výměra 475 ha činí 0, 9% z plochy PLO. Nepředpokládá se rozšíření NPP.

Babiččino údolí

Výměra 307,32 ha

6.2.3. Jiné deklarované veřejné zájmy. Mimo deklarované funkce dříve uvedené se vyskytují další veřejné zájmy, které mají nebo mohou mít vliv na způsob hospodaření, ale nebudou podnětem k zařazení lesů do kategorií lesů zvl. určení. Jde o přírodní útvary menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým vědeckým či estetickým významem a to i takový, který vedle přírody formoval člověk svou činností. Zároveň s vyhlášením je stanoven i bližší ochranný režim.

6.2.3.1. Objekty státní pozorovací sítě Českého hydrometerologického ústavu Jde o bodové prvky (vrty, zdroje, místa), kde se provádí kontrola a měření vydatnosti, složení, teploty aj. vod povrchových i podzemních. Celkem těchto objektů je 21, z toho v okrese: JC 7, NA 3, SM 1, TU 10. Přehled objektů pozorovací sítě včetně rozhodnutí příslušných okresních orgánů státní správy vodního hospodářství jsou v příloze č. 5 OPRL

6.2.3.2. Přírodní parky (před účinností zákona č. 114/1992 Sb. oblasti klidu) Posláním přírodních parků je zachovat a chránit ráz krajiny s významnými přírodními a estetickými hodnotami (lesními porosty, dřevinami rostoucími mimo les, vodními toky a charakteristickou strukturou zemědělských kultur) při umožnění únosného turistického využití a rekreace i únosné urbanizace pro stabilizaci života a hospodaření v obcích a pro dosažení obnovy dnes narušených ekosystémů. Př í r o d n í p a r k „ J E Š T Ě D “ Byl zřízen nařízením okresního úřadu v Liberci č. j. 1/95 ze dne 3.4.1995. Do přírodní lesní oblasti 23 –Podkrkonoší zasahuje v její severozápadní části jen okrajově v k.ú. Hodkovice nad Mohelkou, Záskalí a Jeřmanice svou jihovýchodní částí.Posláním přírodního parku „Ještěd“ je zachovat a chránit ráz krajiny s významnými přírodními a estetickými hodnotami, zejména lesními porosty, dřevinami rostoucími mimo les, vodními toky a charakteristickou strukturou zemědělských kultur při umožnění únosného turistického využití a rekreace i únosné urbanizace pro stabilizaci života a hospodaření v obcích a pro dosažení obnovy dnes narušených ekosystémů. Př í r o d n í p a r k „ H R Á D E Č E K “ Byl zřízen rozhodnutím Městského úřadu v Trutnově – odbor výstavby a životního prostředí č. j. 1836/91/Ga ze dne 18. 9. 1991 jako oblast klidu Hrádeček. Dne 24. 10. 1991 bylo vydáno rozhodnutí o stavební uzávěře č. j. 2454/91/Ga. Současně byly stanoveny podmínky pro způsob těžby dřeva, obnovu lesa, výchovu porostů a ochranu lesa. Př í r o d n í p a r k „ S Ý K O R N I C E „ ONV Jičín svým usnesením ze dne 31.5. 1984 (vyhláška č. 6/84) zřídil oblast klidu „ Sýkornice“ na k.ú. Nová Paka, Vidochov, a Pecka. Posláním oblasti je zachovat v přirozeném stavu část území okresu pro jeho biologickou, krajinnou a estetickou hodnotu. Vyhláška stanovuje úkoly státní správy, usměrňuje výstavbu, ochranu přírody a krajiny a pohyb v oblasti. Př í r o d n í p a r k „ M A L O S K A L S K O „ Byl zřízen nařízením Okresního úřadu v Jablonci nad Nisou č. j. 1/1997 ze dne 3. února 1997. Do lesní přírodní oblasti 23 – Podkrkonoší zasahuje svou severní částí od linie Frýdštejn – Malá Skála, Suché skály a Koberovy na sever k Mukařovu, Želči, Alšovicím, Radčicím, Železnému Brodu a Koberovům. Posláním přírodního parku je zachovat ráz krajiny s výraznými přírodními a estetickými hodnotami, s bohatě zarostlými svahy smíšených lesů se skalními výtvory, pískovcová skalní města, návrší s dalekými rozhledy do kraje i do širokého údolí řeky Jizery. Zároveň byly stanoveny podmínky pro územně plánovací činnost, výstavbu, ochranu přírody a krajiny. Ve smyslu § 12, odst. 3, zákona č. 114/1992 Sb. může orgán ochrany přírody stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území., omezení se týká především výstavby. Do budoucna lze očekávat nárůst výměry přírodních parků. Dokumentace je v přílohách.  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

102

Ochrana lesa


6.2.3.3. Hodnotné části lesa (evidované významné krajinné prvky - VKP) Dle zákona č. 114/1992 Sb. jsou všechny lesy významným krajinným prvkem. Pro tento široký pojem byly v některých okresech státní správou ochrany přírody vytypovány hodnotné části lesa (HČL). V rámci okresu Jablonec nad Nisou bylo těchto HČL vytypováno 22 a v okrese Semily 3. Lze předpokládat nárůst výměry. V přírodní lesní oblasti jsou „hodnotné části lesa“ v současné době vylišeny pouze na okrese Jablonec nad Nisou a Semily. EVIDOVANÉ HODNOTNÉ ČÁSTI LESA: Okres J a b l o n e c n a d N i s o u Číslo 1

Název Pelíkovické mokřiny

Katastrální území Rychnov

Výměra 4,78 ha

2

Bezděčínské skály

Bezděčín, Pelíkovice

18,39

3

Na Vápenci

7,80 ha

4

Lhotecký Zlatník

Vrát Železná Brod Lhotka

5 6

Pelíkovická lipová alej Plchovský potok

7

Niva potoka Zlatník

8

Průrubí

9

Plchov

5,43 ha

Rychnov Loužnice Zásada Lhotka, Stanový, Zlatá Olešnice Semilská, Zlatá Olešnice Navarovská Zásada Držkov

0,17 ha 11,03 ha

Poznámka Č.j. 1578/95; Zalesněné prameniště a zamokřené louky – bledule jarní Č.j. 1579/95; morfologicky výrazný hřeben tvořený skupinami pískovcových bloků Č. j. 2443/95 Smíšený les, stráň, na vápenci Č.j. 1581/95 Pobřežní olšiny a přilehlé lužní nivy Č. j. 1582/95 Č. j. 1583/95 Rozsáhlá populace bledule jarní

30,17 ha

Č.j. 1584/95; pobřežní lem olšin - vzácná květena

7,03 ha

Č.j. 1585/95 Podmáčené louky, prameniště, bukosmrkový les, vzácná květena Č. j. 1586/95; Podmáčené olšiny a lesní rašeliniště, slatinná louka

Zásada Držkov Lipová alej Rychnov – Rychnov Košovy Pulečný V bahništích Stanovy, Zlatá Olešnice Semilská

5,41 ha

12

Dračí a Mlýnský potok

Zlatá Olešnice Semilská

17,63 ha

13

Za kravínem

Držkov

15,58 ha

16

Líska - Košovy

Rychnov, Pulečný

18,00 ha

17

Zbytky

7,71 ha

21 23

Louky Rysovice 4 lípy malolisté u sochy sv. Aloise Zámecký park Malá Skála Vápencový kopeček Rydvaltice Louka nad koupalištěm Dvě lípy malolisté na Popluží Lípy malolisté ve Sněhově

Velké Hamry Zásada Zásada Sněhov

0,85 ha 0,01 ha

Č, j, ŽP/3243/95; Vzácná květena Č.j. ŽP/3264/95 Významný krajinný prvek

Sněhov

6,30 ha

Č. j. 100/96

Pelíkovice

2,20 ha

Č. j. 2286/95; Loučka stepního charakteru přecházející v suťový les, vzácná květena

Rychnov

0,90 ha

Č.j. 2287/95; Druhově pestrá louka

Železný Brod

-

Č.j. 1454/95; vrchol Poplužského kopce

Sněhov

0,01 ha

Č. j. 1452/95; LP u sochy J. Nepomuckého

Katastrální území Syřenov Syřenov Semily

Výměra

Poznámka

10 11

24 76 78 81 82

2,54 ha

Č.j. 1587/95

7,01 ha

Č.j. 1588/95 Koryto potoka s přilehlými svahy, vzácná květena Č.j. 1589/95; Olšiny na svahových prameništích, vzácná květena Č.j. 1590/95 Lesní společenstva, vzácná květena Č. j. ŽP/2682/95 Svahová prameniště, bledule jarní Č. j. ŽP/ 3239/95 Les, mokrá louka, vzácná květena

Okres S e m i l y Číslo 26 38 55

103 KRÁLOVÉ

Název Bradlec Kumburk Sady v Semilech

vrcholová bučina u zříceniny na sopce vrcholová bučina u zříceniny na sopce



Ochrana lesa

6.2.3.4. Archeologická naleziště a kulturní památky V materiálech OPRL jsou uvedeny v přílohách seznamy archeologických nalezišť a kulturních památek dle jednotlivých okresů s tím, aby při zahájení, zejména zemních nebo demoličních prací nedošlo ke zničení nebo poškození archeologických a historickokulturních památek. Proto k zahájení jakéhokoliv stavebního řízení musí být předem vydán souhlas odborem kultury příslušného okresního úřadu. Přehled archeolog. nalezišť a kulturních památek dle okresů v PLO Okres JN HK JC NA SM TU Sa

Počet 1 5 26 8 17 25 82

6.2.4. Souhrn členění lesů v oblasti podle kategorií lesa

Kategorie a subkategorie lesa podle zák. 289/1995 Sb. Kód Název 10 LESY HOSPODÁŘSKÉ 21a LESY OCHRANNÉ - lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, rašeliniště 31a LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ v pásmech hygienické ochrany I. stupně b v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod c na území národních parků a národních přírodních rezervací (III. zóna) 32a v přírodních rezervacích a přírodních památkách b lázeňské c příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí d sloužící lesnické výuce (SLŠ Trutnov) e se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou f potřebnou pro zachování biologické různorodosti g v uznaných oborách h v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Celkem lesy zvláštního určení Úhrnem lesy v oblasti


104

Rozloha ha % 45 095

82,3

822

1,5

4

-

965

1, 8

1.011

1, 9

138 16 772 1.238

0, 2 + 1, 4 2, 3

1.073

2, 0

3.672 28

6, 6 +

-

-

8.917 54.834

16, 2 100, 0

Ochrana lesa


6.3. Přehled překryvu funkcí a střetu zájmů Všechny významné deklarované funkce lesů jsou zakresleny v Mapě deklarovaných funkcí a očíslovány.

6.3.1. Překryvy účelovosti lesů I. Lesy ochranné Ve vyhlášených lesích ochranných dochází k překryvům účelovosti s vyhlášenými lesy zvláštního určení v lokalitách: Lokalita Překryv subkategorie lesů zvláštního určení Suché skály Národní přírodní památka (3 - JN) Údolí Jizery Přírodní rezervace, část (1 - SM) Galerie Přírodní památka, část (2 - SM)

II. Lesy zvláštního určení Vyhlášené lesy zvláštního určení se překrývají navzájem a zároveň i s jinými významnými funkcemi v lokalitách: Lokalita Kozákov(SM) Lázeňské místo Lázně Bělohrad (JC) Vřešťovská bažantnice (TU)

Čertovy hrady (TU) Hrádeček (TU)

Prioritní subkategorie PHO 1, Ochranné pásmo přír. léčivých zdrojů (peloidů) zdroj peloidů lázeňského místa Velichovky Přírodní rezervace

Přírodní rezervace

Kamenná hůra

Překryv subkategorií Národní Přírodní přírodní památka památka Kozákov Byšičky, část -

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Přírodní rezervace

Překryv funkcí Lesy příměstské

Bažantnice

Genová základna

bažantnice Mlaka

-

bažantnice

regionální populace dřevin regionální populace dřevin

bažantnice

Město Trutnov

-

Přírodní park

-

schválená - část

Hrádeček

6.3.2. Prioritní funkce lesa v rámci překryvů Prioritní funkce lesa byly stanoveny ve smyslu Směrnice MZe č. 18/1997, č. j. 361/97 - 5010 ze dne 10.3.1997 k vyhlašování kategorií lesů v OPRL: a) les ochranný bude nadřazen lesům zvláštního určení b ) l e s z v l á š t n í h o u r č e n í dle § 8, odst. 1 (ze zákona) je nadřazen lesům zvl. určení dle § 8, odst. 2 c) překryvy lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 1 mezi sebou navzájem budou řešeny následovně: - při vzájemném překryvu písmena a), b) i c) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene c) - při vzájemném překryvu lesů dle písmene a) b) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene b) d) při vyhlašování lesů zvláštního určení d l e § 8 , o d s t . 2 bude následující pořadí priorit subkategorií: 1) písmeno a - lesy v 1. zónách CHKO. PR, PP 2) písmeno b - lesy lázeňské 3) písmeno f - zachování biologické různorodosti - genové základny, prvky ÚSES 4) písmeno e - zvýšená funkce půdoochranná, vodoochranná, klimatická a krajinotvorná 5) písmeno h - jiný důležitý veřejný zájem (např. střelnice) 6) písmeno c - příměstské 7) písmeno d - lesnický výzkum a výuka 8) písmeno g - uznané obory a bažantnice

105 KRÁLOVÉ



Ochrana lesa

6.3.3. Střety zájmů na lesní půdě v oblasti I. Lesy ochranné Hospodaření musí směřovat k ochraně proti erozi půdy, střety zájmů pro vlastníka lesa jsou dány také ustanoveními lesního zákona, ale vlastník má právo na náhradu újmy vzniklé omezením hospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o omezení rozhodl. II. Lesy zvláštního určení Pokud při vyhlášení lesů zvláštního určení dojde ke střetu zájmů nebo omezení u vlastníka lesa, má tento právo na náhradu újmy vzniklé omezením hospodaření dané rozhodnutím. a) V pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně - jedná se převážně o velmi malé plochy (oplocené) kolem podzemních zdrojů vody, kde je omezení v těžební činnosti při využívání mechanizace, používání chemizace a provádění stavebních prací. b) V ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a ostatních minerálních vod - v ochranných nebo prozatímních ochranných pásmech je omezení v odvodňování a zakázáno znečišťování vod a léčivých zdrojů. c) Území národního parku - hospodaření se řídí Plánem péče, je podřízeno ochraně přírody a krajiny, což může být v rozporu se zájmy vlastníků lesa v lesích (volba dřevinné skladby při obnově, omezení v botanických lokalitách apod.) mimo správu KRNAP. d) Lesy v přírodních rezervacích a národních přírodních rezervacích - hospodaření je podřízeno ochraně přírody, řídí se schváleným Plánem péče nebo omezeními stanovenými v rozhodnutí o prohlášení a ke střetům zájmů s vlastníky lesa často dochází (zákaz hospodaření). e) Les lázeňský Velichovky - hospodaření se řídí požadavky na udržování funkce tohoto specificky účelového lesa a střet zájmů se správcem lesů LČR je zejména v omezení produkčních schopností lesa. f ) Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí - zdravotně rekreační využívání lesů vždy ovlivňuje lesní ekosystémy a střet narůstá s intenzitou a významem rekreační funkce lokality nebo území. Nejvíce jsou ovlivněny lesní části v bezprostřední blízkosti objektů se zvýrazněnou zdravotně rekreační funkcí, t.j. lesy příměstské, lesy s intenzívní zástavbou rekreačních a sportovních zařízení, v okolí národních kulturních památek a pod.. Ke snížení produkčního potenciálu lesních částí dochází v souvislosti s účelovou těžbou, volbou dřevin ke splnění funkčních a estetických potřeb, poškozováním kmenů stromů, snižováním stability porostů a pod.. Převážná část příměstských lesů je ve vlastnictví měst a vzniklé ztráty jdou k jejich tíži jako provozovatelů. g) Lesy sloužící lesnické výuce - hospodaření sleduje uplatňování zásad přírodě blízkých a není v rozporu s cíli správců lesa Správy KRNAP a LČR. h) Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, krajinotvornou nebo klimatickou - hospodaření je podřízeno deklarované účelovosti a vyžaduje jemnější způsoby hospodaření, ochranu půdního povrchu a omezuje stavební činnost. V lesích krajinotvorných a klimatických jsou omezení platná pro ochranné pásmo KRNAP, stanovená Plánem péče. i ) Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti - jsou vyhlášeny v ochranném pásmu KRNAP, hospodaření se řídí Plánem péče. Genové základny mají specifický způsob hospodaření, omezení v používání reprodukčního materiálu a ÚSES mají zvýšené požadavky na tvorbu smíšených, převážně listnatých porostů nebo skupin. j ) Uznaná obora Holovousy - stavy mufloní zvěře jsou v rozporu s produkčními a ekologickými funkcemi lesa a obnova porostů při dalším provozu bude vyžadovat výrazně zvýšené náklady vlastníka. k) Lesy v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření - střelnice Bradlecká Lhota má provozní řád omezující vstup do její blízkosti, národní přírodní památky omezují stavební činnost, usměrňují pohyb osob. III. Jiné střety a) Na veškeré výměře lesů dochází ke střetu zájmů lesního hospodářství a myslivosti, které jsou způsobeny zvýšenými stavy zvěře spárkaté. Současný rozsah poškozování lesních porostů zvěří okusem, ohryzem a loupáním je stále příliš vysoký a jejich omezení vyžaduje výdej značných nákladů a znemožňuje plnění cílů - zejména při obnově lesa a zavádění cílových listnáčů. Řešením je dosažení únosných stavů zvěře a jejich udržování (zejména zvěře srnčí a lokálně zvěří mufloní, jelení a dančí). Největší škody a neúměrné zvyšování nákladů působí nepůvodní mufloní zvěř i v malém počtu. b) V některých lokalitách se nachází archeologická naleziště a kulturní památky, kde je omezen pohyb osob a jsou vyloučeny jakékoliv zásahy do terénu. c) Př e d p o k l á d a n é z á m ě r y i n ve s t i č n í v ý s t a v b y v o b l a s t i : I. Po k r a č o v á n í d á l n i c e D 1 1 - v trase Poděbrady - Hradec Králové - Trutnov - Polsko Tento investiční záměr je ve stadiu výběru vhodných tras, které jsou navrženy v sedmi alternativách. V území přírodní lesní oblasti jsou předpokládané trasy v úseku Sm i ř i c e - J a r o m ě ř - T r u t n o v a pokračování směrem do Polska. Všechny alternativy v ose Smiřice - Holohlavy - Jaroměř probíhají téměř shodně nebo souběžně, lesem neprocházejí.  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

106

Ochrana lesa


Z á p a d n í a l t e r n a t i v a odbočuje směrem na Kuks, Choustníkovo Hradiště, přibližuje se k východní části Dvora Králové n. L. a obchází obloukem východní část Kocbeře. Odtud přes Výšinku, Střítež, Nový Rokytník směřuje do míst mezi Trutnovem a Poříčím u Trutnova a směrem na Voletiny a Libeč opouští území PLO. V této trase bude trasa dálnice protínat lesní porosty - omezeně v oblasti Kuksu, značně mezi Choustníkovým Hradištěm, Kocbeřemi a Výšinkou, omezeně u N. Rokytníku. V ý c h o d n í a l t e r n a t i v a se odděluje od Jaroměře směrem na Heřmanice, Beluň, Miškolezy, Chvalkovice, Hořičky, Libňatov, přibližuje se k Z části Úpice a ve směru na Markoušovice opouští území PLO. Tato trasa protíná lesy zejména u Libňatova a nad Úpicí. Mezi oběma uvedenými trasami je ještě dalších 6 alternativ, převážně jen částečných, které mezi sebou alternativy doplňují nebo je propojují. Rovněž tyto alternativní trasy protínají lesní porosty. V koridoru všech tras jsou pouze lesy hospodářské. Pomístně jsou zastoupena pásma hygienické ochrany vodních zdrojů 2. - 3. stupně. Prokácením tras pro výstavbu může dojít k poškozování převážně smrkových porostů, kde dojde k náhlému vytvoření nepřipravených porostních stěn. Největší škody mohou nastat větrem převážně západních SZ směrů.Na obnažených stěnách bude působit u SM korní spála, podél trasy se projeví vliv výsušných větrů a zvýšení teploty, projeví se defoliace jehličí v korunách vlivem imisí SO2, při provozu aut navíc NOx a těžkých kovů. Podél terénních zářezů bude půdní profil vystaven vysoušení vlivem tepla a větru. Tyto nepříznivé vlivy mohou mít značný dopad i na nadměrný nárůst poškození podkorním hmyzem, zejména lýkožroutem smrkovým. II. Vybudování rychlostní silnice R 35 - Hradec Králové - Turnov Navržené alternativy tras (4) jsou téměř souběžné, probíhají v hustě osídlené krajině při hranici přírodní lesní oblasti v úseku Úlibice - Valdice - Podůlší - Jinolice - Kněžnice - Újezd p. Troskami. V uvedeném koridoru nejsou téměř žádné lesní porosty. d) Menší zábory lesní půdy v oblasti se předpokládají převážně k rozšíření již provozovaných lomů a písníků v oblasti, např. v lokalitách: - Železný Brod (JN) vápencový lom (návrh) - Ostroměř (JC) těžba kvádrových pískovců - Kocbeře (TU) těžba kvádrových pískovců - Košťálov (SE) těžba kamene (melafýr)

107 KRÁLOVÉ



Ochrana lesa

7. OCHRANA LESA 7.1. Rozbor ohrožení lesů imisemi a dalšími škodlivými činiteli Výskyt škodlivých činitelů v PLO dle významu : Vítr , l ý k o ž r o u t s m r k o vý , s n íh , b e k yn ě m n i š k a , š k o d y z vě ř í , i m i s e , o s t a t n í š k ů d c i a choroby. PŘEHLED OHROŽENÍ POROSTNÍCH TYPŮ ŠKODLIVÝMI ČINITELI DLE HS A VĚKOVÝCH STUPŇŮ H S

Por typ.

BO SM DB 19 TP JS 21 SM BO

1 1, 4, 8,10, 13 1, 4, 10, 13 1, 4, 8 1, 11 1, 4 1, 4, 10, 13 1,4, 8, 10, 13

DB SM BO DB SM BO DB OL JS SM BO BK SM BO BK DB SM DB BK BO SM BO DB

1, 4, 8 1, 4, 10, 13 1, 4, 8, 10, 13 1, 4, 8 1, 4, 10, 13 1, 4, 8, 10 1, 4, 6, 8 11 1, 4 1, 4, 10, 13 1, 4, 8, 10 1, 4, 6, 11 1, 4, 10,13 1,4, 8,10, 13 1, 4, 6 1, 4, 6, 8, 11 1, 4 1, 4, 6, 8, 11 1, 4 , 6 1, 4, 8, 10, 13 1, 4, 10 1, 4, 8, 10 1, 4, 6, 8

13

23

25 29 41

43

45

47

SM BK SM 53 BK SM 55 BK SM 57 BO BK SM 59 DB SM 01 BO 51

BK

1, 4, 10 1, 4, 6 1, 4, 10 1, 4, 6 1, 4, 10 1, 4, 6, 8 1, 4, 11 1, 4, 8, 10 1, 4, 6 1, 4

2

Věkový stupeň 4 5

3 2, 5 5, 11 11 11

4, 5

2, 5, 12 5, 11 2

11 2, 5, 11 2 11 2, 5, 11 2 11

5, 11 2 1, 4 5, 11 2 1, 4 11 5, 11 11 1, 4 2 2, 5, 11 2 5, 11

6 7 8 9 9+ 2, 5, 11, 11, 12 2, 3, 5, 11 3, 7, 11, 12 3,7,12 9, 11, 12 3, 7, 11 2, 12 2, 3, 11 2, 3, 7, 11, 12 2, 11 2,11,12

2, 9, 11, 12 2, 3, 7,11 2, 3, 7, 11, 12 2, 3, 7, 12 2, 11 11, 12 9, 11 2, 3, 5, 11 2, 3, 7, 11, 12 3, 7, 11, 12 2, 11 7, 11, 12 9, 11, 12 9, 11 5 12 2, 5, 11 2, 3, 7, 11, 12 3, 7, 11, 12 2, 11 7, 11,12 2, 11 2, 3, 5, 11 2, 3, 7, 11 3, 7, 11, 12 2, 11 11, 12 11 9, 11 2, 5, 11 2, 3, 7, 11, 12 9, 11 11 2, 11 11, 12 2, 3, 5, 7, 11 2, 3, 7, 11, 12 2, 11 7, 11 9, 11 2, 3,5, 11

2, 3, 7, 11, 12

1, 4

3, 7,11, 12

11 5, 11

2,5,11

2, 3, 7, 11

1, 4

2, 3, 7, 11, 12 11

5, 11

2,5,11

2, 3, 7, 11

1, 4

2, 3, 7, 11, 12 11

5, 11 2

2,5,11

2, 3, 7,11 2, 11

5, 11

2,5,11

2, 3,7, 11

1, 4

2, 3, 7, 12 7, 11 11

1, 4, 6, 8 1, 4, 10, 13

1, 5, 11

1,4, 8, 10,13

1, 2, 11

2, 3, 7, 12

11 2, 3, 5,11,14

1, 4, 6, 11

3, 11, 12 2, 5, 11

11, 12

11

Ohrožením se rozumí potenciální vliv škodlivých činitelů na úrovni kalamitního stavu. Typy škodlivých činitelů: 1) abiotičtí činitelé vyvolávající fyziologické poruchy (sucho, zamokření mráz), 2) sníh, námraza, 3) vítr, 4) okus zvěří, 5) ohryz a loupání zvěří, 6) žír hlodavci, 7) hniloby, 8) sypavka, padlí, 9) tracheomykózy,10) klikoroh, 11) žír hmyzu na asimilačních orgánech, 12) žír podkorních hmyzích škůdců, 13) václavka, 14) žloutnutí smrku s tracheomykózními příznaky  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

108

Ochrana lesa


7.1.1. Imisní poškození porostů 7.1.1.1. Stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí Ministerstvo zemědělství stanovilo s platností od 1. 1. 1997 pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí (dále jen pásma ohrožení). Hranice pásem ohrožení jsou zakresleny v mapách 1 : 50 000 a jsou přístupné na okresních úřadech. Hranice pásem ohrožení byly překresleny do lesních map 1 : 20 000, které jsou součástí OPRL a jsou rovněž veřejně přístupné na okresních úřadech a u zpracovatele OPRL. Komentář: C h a r a k t e r i s t i k a p á s e m o h r o že n í j e u v e d e n a v e v y h l á š c e č . 7 8 m i n i s t e r s t v a ze m ě d ě l s t v í ze d n e 1 8 . b ř e zn a 1 9 9 6 o s t a n o v e n í p á s e m o h r o že n í l e s ů p o d v l i v e m i m i s í . ( § 1 ) . (1) Území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů, charakterizované stupněm poškození těchto porostů imisemi se zařazuje do pásma ohrožení lesních porostů imisemi (dále jen "pásmo ohrožení"). (2) Stupeň poškození lesního porostu je určen podílem středně a silně poškozených stromů v lesním porostu. Charakteristiky stupňů poškození stromu a porostu smrku jsou uvedeny v příloze vyhlášky č.78/1976Sb. (3) Podle dynamiky zhoršování zdravotního stavu se lesy zařazují do těchto pásem ohrožení: - do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 5 let. - do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením v příznivějších podmínkách, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 6 až 10 let. - do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty s imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 11 až 15 let. - do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 16 až 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat. (4) V oblastech, kde se v okruhu 2 km smrkové porosty nevyskytují, se tyto lesy zařazují do pásem ohrožení podle rychlosti rozpadu borových porostů nebo listnatých porostů, přičemž : - do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře více než 20% původního počtu stromů. - do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 10 až 20% původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 5 až 20% původního počtu stromů. - do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 2 až 10% původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 2 až 5% stromů. - do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře do 2% původního počtu stromů. Dospělým porostem je porost po ukončení výchovy.

Nejvyššími pásmy ohrožení (§ 10 odstavce 2 lesního zákona 289/1995 Sb.) jsou pásma A, B. Stupeň poškození jednoho stromu (smrk): (příloha k vyhlášce č.78/1996 Sb.): Stupeň poškození Popis poškození Defoliace koruny v % jednoho stromu 0 1 2 3 4 5

Nepoškozený strom Slabě poškozený strom Středně poškozený strom Silně poškozený strom Odumírající strom Odumřelý strom

0 1 - 25 26 - 50 51 - 75 76 – 100 100

Stupeň poškození porostu (smrk): Stupeň poškození porostu

Stupeň poškození jednoho stromu Popis poškození porostu

0

1

2 a větší

3 a větší

0

Nepoškozený porost

100

0

0

0

0/1

Porost s prvními symptomy poškození

99

20

0

0

I

Slabě poškozený porost

0

0

32*

5*

II

Středně poškozený porost

0

0

84*

30*

III a

Silně poškozený porost

0

0

0

50

III b

Velmi silně poškozený porost

0

0

0

70

Odumírající nebo odumřelý porost

0

0

0

100

IV

*Pro zařazení do stupně poškození postačí dosažení jedné z uvedených hodnot(I,II). Tolik znění vyhlášky č. 78 109 KRÁLOVÉ



Ochrana lesa

7.1.1.2. Ekologická charakteristika a vylišení pásem ohrožení v oblasti Komentář: Pásmo ohrožení A: Jde o celky s významným imisním zatížením (zatížení na př pro exponované nadmořské výšky nad 700m při dlouhodobé průměrné koncentraci SO2 nad 60 µg/-3. Životnost porostů do 20 let. Pásmo ohrožení B: Ve stejných imisních podmínkách se liší od pásma A příznivějšími ekologickými podmínkami. Zpravidla zahrnuje polohy vyšších nadmořských výšek, nebo při nižším imisním zatížení zahrnuje extrémní lokality vysokých poloh. Životnost porostů 20 až 40 let. Pásmo ohrožení C: Smrkové a borové porosty v příznivějších ekologických podmínkách s nižším imisním zatížením (koncentrace SO2 nižší než 60 µg.m-3). V exponovaných lokalitách je zvýšení poškození porostů odpovídající pásmu C dosaženo při hladinách koncentrací nad 20-30 µg SO2 na m-3.Poškození dospělých smrkových porostů se v tomto pásmu zvýší o 1 stupeň průměrně za 10 - 15 let (odpovídá životnosti porostů 40 - 60 let) Pásmo ohrožení D: Jde o vysloveně chráněné údolní polohy v různých nadmořských výškách (20 - 40 µg.m-3 SO2) a otevřené lokality s nízkou úrovní znečištění ovzduší (odpovídá zatížení do 25 µg.m-3 SO2). Poškození dospělých smrkových porostů se v tomto pásmu zvýší o 1 stupeň průměrně za 15 - 20 let (odpovídá životnosti porostů 60 až 80 let). Mimoto se do tohoto pásma zahrnují i takové plochy, kde se nepředpokládá zkrácená životnost porostů, i když je vliv imisí patrný. Životnost porostů se uvažuje od počátku intenzivního působení imisí. PŘEHLED PÁSEM OHROŽENÍ K 31. 12. 1996 V OBLASTI DLE ÚDAJŮ LHP : Původní Pásma ohrožení v ha LHC : A B C D Hořice 15.630 Opočno 1.876 Broumov 200 500 2.347 Navarov 2.927 9.300 Hostinné 8.837 SLŠ Trutnov 1.258 Trutnov 7.683 Vrchlabí 1.873 Jablonec n/N 400 2.003 Celkem:

-

200 ha

3.827 ha

50.807

Celkem: 15.630 1.876 3.047 12.227 8.837 1.258 7.683 1.873 2.403 54.834

K 1. 1. 1997 došlo k novému vylišení pásem ohrožení. Oproti výše uvedenému přehledu došlo k mírnému rozšíření pásma C a to v LHC Navarov (lokalita Kozákov) (JC, SM), dále na většině LHC SLŠ Trutnov a na části LHC Trutnov (v oblasti Kocbeře, Hajnice, Staré Buky) (TU). Rozsah pásma B zůstal zachován v nejbližším okolí elektrárny Poříčí u Trutnova (LHC Broumov ) Pásmo D zaujímalo cca 94%, pásmo C cca 6% a pásmo B necelé 0,4% lesních ploch v PLO. Dle stavu k 1.1.1997 došlo ke zvýšení v pásmu C na cca 10%.

7.1.1.3. Charakteristika jednotlivých stupňů poškození lesních porostů v důsledku působení imisí a ostatních negativních civilizačních faktorů: Komentář: Při klasifikaci poškození smrkových porostů se vychází z procentického zastoupení jedinců poškozených a odumírajících nebo souší, u borovice se vychází z procentického zastoupení jedinců odumírajících a odumřelých. Způsob hodnocení poškození jednoho stromu a porostu je uveden výše, viz citaci z vyhlášky č.78/1996 Sb. (Zkráceno z "Klasifikace poškození lesů „ antropogenním znečištěním ovzduší „ÚHÚL, Brandýs nad Labem 1991 ing Henžlík) :

Charakteristika poškození porostů smrku a borovice: 0 - porosty zdravé, na žádném stromu nejsou patrné známky poškození imisemi. Počet ročníků jehličí je v celé koruně normální. V subalpinských smrčinách setrvává na větvích asi 9-12 ročníků jehlic, v bukosmrkovém stupni asi 7-9  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

110

Ochrana lesa


ročníků, v polohách nižších 5-7 ročníků jehlic. V borových porostech jsou zachovány 3 ročníky, za velmi příznivých podmínek i čtvrtý ročník (alespoň částečně). 0/1 - porosty s prvními příznaky poškození. Projevují se maximálně u 20% stromů proředěním korun, hlavně u okrajových stromů Část stromů má počet ročníků jehličí odpovídající zdravým porostům, část stromů mírně redukována o 1 - 2 ročníky. Silně poškozené stromy se nevyskytují. I - porosty mírně poškozené. Poškozené stromy se vyskytují i uvnitř porostu v proředěnějších místech a na okrajích či kolem mezer. Většina stromů ve smrkových porostech zachovává 4 - 6 ročníků jehličí (vztahuje se v průměru na bukosmrkový stupeň, pro vyšší nebo nižší polohy je nutno poměrný počet ročníků jehličí přidat nebo ubrat). Stromy odumírají jen výjimečně, zápoj porostu se nemění. Exponované skupiny, výstavky a prořídlé skupiny stromů projevují výraznější redukci zachvojení. Mladé porosty mívají zachováno až 7 ročníků jehličí. V borových porostech jsou zachovány 2 - 3 ročníky jehličí, exponované skupiny a výstavky se zachvojením od zapojených porostů neliší. II - stromy v porostních okrajích a v ředinách alespoň středně poškozené. Silně poškozené stromy mají 1 - 2 ročníky jehličí, v korunách proschlé větve. Ostatní stromy 3 - 5 ročníků jehličí, převážně normálně vyvinutého. Odumírání postihuje především stromy podúrovňové. Výstavky a exponované skupiny jsou silně poškozeny, jednotlivé stromy odumírají. V mladých porostech se zachovává průměrně 5 ročníků jehličí. Silně poškozených jedinců je v těchto porostech do 5%. V borových porostech se zachovávají v průměru 2 ročníky jehličí, vyšší mortalita postihuje především podúrovňové jedince. Výstavky a exponované skupiny jsou výrazněji poškozeny než zapojené porosty. Častější výskyt poškozených stromů v úrovni zapojeného porostu. IIIa - porosty silně poškozené. Slabě poškozené stromy zachovávají 2 - 4 ročníky jehličí, méně vyvinutého. I v zapojených porostech odumírají jednotlivé stromy v úrovni, porosty se pomalu, ale vytrvale prořeďují. Po silném narušení se postup poškození zřetelně urychluje. Výstavky, silně exponované skupiny, silně prořídlé porosty rychle odumírají. Mladé porosty zachovávají v průměru 4 ročníky jehlic a asi 12 - 15% jedinců bývá silně poškozeno. Ojediněle se mohou vyskytovat i stromy dosud zdravé. V borových porostech je zachován 1 ročník , eventuelně zbytky druhého ročníku jehličí, délka a hmotnost jehlic klesá a zkracují se letorosty i u mladých porostů. Proředěné porosty zabuřeňují. IIIb - porosty velmi silně poškozené. Celkové prosýchání korun i u slaběji poškozených stromů jak u smrku, tak v borovici.Prakticky se již neobjevují zdravé ani slabě poškozené stromy. Pod porostem se na příhodných stanovištích může objevit nálet pionýrských dřevin. Po důsledném zdravotním výběru by vznikla ředina, která by byla neschopná další delší existence. Při dlouhodobém působení imisí se koruny v borových porostech zplošťují (piniový tvar). IVa - porosty odumírající. Jehličí je velmi silně redukováno, zachovávají se zbytky jehličí, koruny stromů s četnými suchými větvemi. Stromy odumírají v celých skupinách, to platí pro smrk i pro borovici. IVb - porosty odumřelé - cca 70% stromů je znehodnoceno tak, že se nehodí ke zpracování konvenčními technologiemi. Dle vyhlášky č.78/1996Sb. se již stupně IVa a IVb nerozlišují.

Charakteristika poškození buku (poškození stromů) 0 - strom zdravý. Normální vzrůst. Koruna má kompaktní charakter, žádný opad zelených listů - normální vybarvení a velikost asimilačních orgánů. I - strom mírně poškozený. Větvení koruny se zjednodušuje - postranní větve se zkracují- pomístné shluky listů - ztráta olistění do 30% - normální vybarvení i velikost listů - listy předčasně neopadávají. II - strom středně poškozený. Olistění sníženo v důsledku zjednodušeného větvení až o 50%. Na listech se pomístně vyskytují chlorotické změny - listy se zmenšují - v koruně se ojediněle vyskytují suché větve - pomístně se vyskytují shluky listů vytvořené z adventivních pupenů. III - strom silně poškozený. Větvení v koruně má metlovitý charakter - četnější výskyt suchých větví - olistění sníženo až o cca 70% - listy výrazně chlorotické, ve větší míře zakrnělé - během vegetační doby listy předčasně opadávají - pomístně se vytvářejí shluky adventivních pupenů. IVa - strom odumírající. Koruna převážně proschlá - zbytky chlorotických listů - redukce olistění mezi 70 - 100% - jde převážně o listy ze shluků adventivních pupenů. IVb - strom odumřelý.

Charakteristika poškození dubu : (poškození stromů) 0 - strom zdravý, bez příznaků poškození. I - strom mírně poškozený. Terminální výhonky bez listů, a to buď ojediněle, nebo po celém obvodu koruny koruny jsou proředěné - na jednotlivých větvích se mění barva listů (žlutohnědé) - tyto znaky se mohou vyskytovat jednotlivě nebo v kombinacích. II - strom středně poškozený. Terminální výhonky jako u I.stupně, ale 2-3 roční větve jsou bez listů - v koruně se často vyskytuje zmnožení listů a větví. Za suchého a teplého počasí se objevuje charakteristické žlutohnědé zbarvení listů, a to na jednotlivých větvích až na celých částech koruny. III - strom silně poškozený. V koruně jsou odlistěné některé hlavní větve, ostatní mohou mít příznaky I. a II. stupně poškození, ale jsou pokryty různě hustými trsy listů - ojediněle může z odlistěných větví odpadávat kůra. IVa - strom odumírající. Odumřelý strom, ale může mít dosud ještě čerstvé lýko. IVb - strom odumřelý

Kategorie IVa a IVb se již nerozlišují.

111 KRÁLOVÉ



Ochrana lesa

PLOŠNÝ PŘEHLED STUPŇŮ POŠKOZENÍ V OBLASTI V HA : (DLE LHP) LHC 0 I II IIIA

Celkem:

Hořice

10.388

5.461

486

23

16.358

Opočno

1.075

685

93

-

1.853

Broumov

1.309

1.219

387

59

2.974

Navarov

9.776

2.068

66

-

11.910

Hostinné

7.349

1.250

36

-

8.635

808

418

12

-

1.238

Trutnov

5.419

2.137

34

-

7.590

Vrchlabí

1.500

300

73

-

1.873

Jablonec n/N.

1.800

500

103

Celkem ha :

39.125

13.739

1.290

82

54.834

72, 29

25, 19

2, 37

0, 15

100, 00

SLŠ Trutnov

%:

2.403

7.1.1.4. Přehled o imisním zatížení oblasti a největších imisních zdrojích : Na celkové úrovni imisního zatížení oblasti se především podílí dálkový přenos emisí ze zahraničních (Polsko,bývalá NDR) a tuzemských zdrojů (severní Čechy a elektrárna Mělník) a dále místní zdroje nacházející se přímo v oblasti. (ČEZ – elektrárna Poříčí, teplárny Náchod a Dvůr Králové a mnoho dalších menších zdrojů). Vývoj emisí SO2 v bývalé ČSSR: Počátkem 50.let .....................cca 1 mil. tun SO2/rok Počátkem 60.let .....................cca 2 mil. tun SO2/rok Počátkem 70.let ................…cca 2,5 mil tun SO2/rok Koncem 80. let ........................cca 3 mil tun SO2/rok V r.1995 - Česká republika 1,091 mil tun SO2/rok V r.1996 - Česká republika 0,973 mil tun SO2/rok Přehled vývoje emisí škodlivin v České republice od r.1987 do r.1996. (REZZO 1-4) (Zdroj: ČHMÚ Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 1995, grafická ročenka) Rok

Prach

SO2

NOX

CO

CxH y

1987

951

2164

816

738

139

1988

840

2066

858

737

139

1989

673

1998

920

885

228

1990

631

1876

742

1055

225

1991

592

1776

725

1102

227

1992

501

1538

698

1045

205

1993

441

1419

574

967

204

1994

344

1270

368

978

143

1995

201

1091

413

874

117

1996

187

973

440

934

180

Údaje o emisích jsou uvedeny v 1000 tun/rok V dalším přehledu uvádíme největší zdroje emisí SO2 z ročenky ČHMÚ 1994, která obsahuje údaje REZZO 1 za rok 1993. Všechny tyto zdroje mají buď bezprostřední vliv na imisní situaci v PLO, nebo se významně podílejí na dálkovém přenosu do této oblasti Zdroj: el. Prunéřov II el. Počerady el. Prunéřov I el. Tušimice I el. Ledvice el. Komořany

tun SO2 146,600 95,700 66,400 45,300 35,200 30,600

zdroj el. Tušimice II el. Mělník el. Chvaletice Chemopetrol Litvínov el. Opatovice nad Labem el. Poříčí u Trutnova


112

tun SO2 98,900 89,056 62,400 36,776 31,000 8,497

Ochrana lesa


Těchto 12 zdrojů emitovalo v roce 1993 dohromady 746.429 tun SO2, což představovalo všech emisí SO2 v České republice za tento rok. Veškeré emise škodlivých látek jsou evidovány v Registru Emisních Zdrojů (REZZO), který se člení na REZZO 1 - 4 dle velikosti a druhů zdrojů znečištění. Údaje za rok 1995 v České republice : REZZO 1 : Výtopny a technologie, stacionární zdroje s výkonem nad 5 KW - cca 2.500 zdrojů, podíl REZZO 2: " od 0,2 - 5 KW - cca 33.000 " , " REZZO 3: drobné zdroje do 0,2 KW - cca 3.200,000 " , " REZZO 4: Mobilní zdroje (letecká,silniční a železniční doprava) cca 5.200.000 " , “

prakticky 50%

Znečišťujících Ovzduší

SO2 87%, NOX 46 % " 5%, " 3% " 7%, " 4% “

1 %,

"

47 %

Přenos imisí souvisí se směry a četnosti větrů. Četnost a síla větrů byla měřena na nejbližších stanicích v Přelouči , Liberci a v České Lípě. Četnost větrů je vyjádřena v procentech v příslušném směru, z toho vítr o rychlosti nad 7,5m/sec rovněž v %. Tyto údaje jsou za rok 1995 z ročenky ČHMÚ: "Znečištění ovzduší a chemické složení srážek na území ČR včetně doprovodných meteor.dat." Přelouč : S SV JV V J JZ Z SZ bezvětří celkem Sa vítr 13,30 7,90 11,51 10,67 6,02 5,01 39,20 5,98 0,41 100 % z toho nad 7,5m/sec 0,15 0,20 0,35 Liberec 12,60 4,89 2,57 7,80 41,77 5,10 7,30 17,94 0,03 100 z toho nad 7,5m/sec 0,54 0,54 Č. Lípa 12,15 9,03 2,36 12,68 5,96 6,04 12,81 18,95 0,01 100 z toho +7,5m/sec 0,70 0,18 0,88 Přehled o měrném zatížení jednotlivých regionů hlavními druhy emisí v letech 1994 tabulka: (údaje jsou v tunách za rok na 1 km2) Rozloha Tuhé SO2 NOX CO Region km2 1994 1995 1994 1995 1994 1995 1994 Hl.m.Praha 496 22.77 14.71 61.13 49.84 15.74 15.19 54.79 Stř.Čechy 10994 4.02 2.66 13.21 12.24 2.48 2.65 5.49 Již.Čechy 11345 1.85 0.89 3.76 2.41 0.86 0.73 3.39 Záp.Čechy 10875 3.55 1.73 8.72 6.23 1.85 1.51 6.06 Sev.Čechy 7819 9.22 5.74 78.86 71.50 10.13 9.54 9.03 Vých.Čechy 11240 3.68 1.98 12.41 10.78 1.93 1.92 6.42 Již.Morava 15028 2.76 1.20 5.01 3.16 1.07 1.03 5.75 Sev.Morava 11067 6.94 3.95 11.36 9.17 4.82 4.14 28.91 Celkem : 78864 4.40 2.46 16.11 13.74 2.99 2.78 9.40

a 1995 dává následující

1995 49.41 4.52 2.59 4.06 6.93 4.96 3.75 26.52 7.70

CxHy 1994 13.39 1.37 0.86 1.33 2.46 1.48 1.36 2.30 1.62

1995 12.09 1.19 0.64 0.91 2.07 1.14 0.90 1.17 1.16

Z tohoto přehledu je zřejmá výše imisního zatížení východních Čech, které jsou za extrémně znečištěnými severními Čechami a jen těsně za středními Čechami a před severní Moravou. Situace je mnohem horší o dálkový přenos ze severních Čech a z Polska a bývalé NDR, které směřují právě a jen do východních Čech. Dle Moldana činil dálkový přenos v r.1987 z býv. NDR 258 tis. tun SO2, 61 tis t NOX, z Polska 194 tis t SO2 a 51 tis t NOx. V dnešní době emise z bývalé NDR pravděpodobně silně poklesly, (zrušení, případně odsíření tepelných elektráren), chybí však informace o skutečné výši emisí z těchto zdrojů. Imise přicházející z Polska se pravděpodobně příliš nesnížily. Přenos ze severních Čech se má významně snížit až od r.1998, do kdy mají být odsířeny všechny tepelné elektrárny v této oblasti, nebo neodsířené bloky zrušeny (bude-li tento předpoklad splněn). U tuzemských zdrojů je při porovnání emisí SO2 za rok 1995 s emisemi za rok 1987 patrný pokles (cca na polovinu -viz tabulka). Tento pokles se však nemůže ihned významně projevit zlepšením zdravotního stavu lesních porostů, protože vliv imisí se dlouhodobým působením kumuluje (poškození půdy, kořenů, asimilačních částí dřevin). Rovněž se toto celkové snížení emisí v rámci celé republiky nepromítlo úměrně do snížení imisí, majících vliv na lesy v severní části východních Čech, t.j. ve sledované oblasti PLO (na příklad dálkový přenos emisí z Polska). Lze však očekávat, že se dosavadní postup zhoršování zdravotního stavu lesních porostů i v této oblasti alespoň zpomalí. Ke zlepšení zdravotního stavu lesních porostů bude zatím docházet spíše vlivem případného zlepšení klimatických podmínek v jednotlivých letech.

113 KRÁLOVÉ



Ochrana lesa

ÚDAJE O NĚKTERÝCH VĚTŠÍCH ZDROJÍCH východočeského regionu (čerpány z Ekologického projektu ovzduší CVEJN 1991 - REZZO 1988 v tunách za rok ) u SO2 srovnání s rokem 1993 (REZZO 1993). Zdroj: Čez elektrárna Chvaletice Čez elektrárna Opatovice Čez el.Poříčí Tepl.Dvůr Král. VCHZ Pardubice KRPA Hostinné AZNP Vrchlabí VUD Žacléř Juta Úpice Cutisin Jilemnice Kolora Semily Elitex Lomnice Technolen Lomn. Kolora Libštát

organ. sloučen.

SO2 1993

SO2 1988

prach 1988

NOx 1988

CO 1988

uhlovodíky 1988

62.400

58.200

6.045

24.648

1.368

411

7,4

31.000

53.100

2.339

18.889

1.049

315

5,3

8.497 3.571 6.634 999 222 54 60 0.052 14 13 102 16

8.130 5.681 13.029 1.952 382 450 51 391 192 82 140 47

1.263 1.719 5.719 2.120 132 4.172 1.026 195 9 142 7 11

6.775 1.352 6.056 681 172 191 70 133 32 16 25 13

367 75 337 86 21 25 9 18 2 173 1 2

113 23 101 43 10 13 9 1 5 1 1

1,9 0,4 1,7 1,1 0,1 0,1 -

1988

Největší zdroj znečištění ovzduší v PLO je elektrárna Poříčí u Trutnova. Její vliv se mimo sledovanou oblast projevuje ještě i v PLO 24 - Sudetské mezihoří. Elektrárna ( EPO II) byla uvedena do provozu v dubnu 1957. Má tři bloky po dvou kotlích. Původně se počítalo se spalováním černého uhlí z místního revíru (Svatoňovice- Žacléř). Třetí blok byl upraven na spalování hnědého uhlí (do r.1979,kdy byl rovněž upraven na černé uhlí). Od r. 1979 do r. 1985 byly v provozu trvale jen dva bloky. Při maximální výrobě se spálí ročně 1.200.000 tun. Počítá se s výraznou sezónností provozu. V letním období budou provozovány jen 2 kotle, na jaře a na podzim 4 a pouze v zimní špičce bude v provozu všech 6 kotlů. Spalování místního uhlí přinášelo značné problémy . Obsah popelovin činil cca 50% a též byl vysoký obsah síry. Původně instalované cyklonové odlučovače popílku typu Hartman měly účinnost pouze cca 60% a proto byl úlet prachových částic až 150tis. tun ročně. Proto byly postaveny (jako II.stupeň) elektrostatické odlučovače ZVUZ Milevsko (v letech 1959-1961).Situace se zlepšila, ale zařízení nedosahovalo projektové účinnosti a bylo poruchové. Úlet prachu činil ročně cca 25-30 tis.tun/rok. Teprve po zavedení licenčních elektroodlučovačů dle fy Lurgi došlo od roku 1984 k výraznému zlepšení. Úlet z kotle se snížil z dosavadních 800kg/hod na 40kg/hod. Celkový roční úlet od této doby činí cca 1000 tun/rok. Významný vliv má vývoj emisí SO2. Původně spalované místní uhlí mělo vyšší obsah síry a tak roční emise SO2 dosahovaly cca 25 tis.t/rok. Přechodem na černé uhlí o obsahu 0,7% síry došlo ke snížení emisí SO2 na dnešních cca 10 tis.t/rok. K dalšímu snížení emisí SO2 dochází od r.1994 (cca 5,5-6,5tis. t/r) snižováním množství spalovaného uhlí. Ke krátkodobým maximům bude docházet v zimním období při maximální výrobě. V EPO bylo též úspěšně poloprovozně zkoušeno odsiřování spalin mokrou čpavkovou metodou. I když záchyt SO2 byl velmi dobrý, metoda nebyla nadále používána pro vysoké nároky na technologii i na materiál zařízení. Brzy po uvedení elektrárny EPO do provozu se začalo silně projevovat imisní poškození zasažených lesních porostů . Proto byl zřízen na lesním závodě Broumov demonstrační objekt (DO) sledování vlivů imisí na lesní porosty a pro ověřování nových způsobů hospodaření v takto změněných podmínkách. Garanci a provádění výzkumu nepřetržitě zajišťuje VÚLHM , výzkumná stanice Opočno. Více než třicet let soustavné práce přineslo nejen velké množství vědeckých prací, ale i řadu konkrétních provozních poznatků a úspěchů při velkoplošných obnovách imisemi poškozených a zničených porostů a při ověřování vhodnosti používání různých náhradních dřevin a jejich odolnosti k působení imisí. Veliký podíl na úspěchu celého projektu má dlouholetý pracovník bývalého lesního závodu Broumov pan Jaromír Nehyba. Podrobná zpráva o demonstračním objektu je zpracována ve specielní textové části LHP pro LHC Broumov s dobou platnosti LHP 1987-1996. (ÚHÚL, pobočka Hradec Králové) a v dalších materiálech. V roce 1998 má být provedeno další vyhodnocení k platnosti nového LHP pro LHC Broumov. Součástí výzkumné aktivity na DO Broumov bylo od roku 1978 též zřízení a provozování pěti měřících stanic pro zjišťování obsahu SO2 v ovzduší (později dvě stanice měřily i obsah fluoru). Z těchto stanic byly tři v lesní oblasti Podkrkonoší, zbývající dvě v oblasti 24 Sudetské mezihoří. V následujícím přehledu uvádíme naměřené průměrné roční koncentrace SO2 v ug/m-3 ze stanic Lanovka, Nový Rokytník a Úpice (TU) a průměrné hodnoty množství SO2 za vegetační období. Tyto stanice leží ve východní části PLO a dobře charakterizují imisní situaci v této oblasti. Zde jsou ovlivněny hlavně elektrárnou Poříčí, zatím co v západní části PLO více převažují vlivy dálkového přenosu ze severních Čech, z Polska a bývalého NDR a z elektrárny Mělník.


114

Ochrana lesa


VÝSLEDKY MĚŘENÍ KONCENTRACÍ SO2 v ovzduší na měřících stanicích VS Opočno. Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého v µg/m3 SO2 Rok Lanovka Nový Rokytník 1978 58 36 1979 56 51 1980 53 30 1981 36 35 1982 58 31 1983 58 35 1984 57 34 1985 66 50 1986 76 48 1987 70 18 1988 54 18 1989 47 33 1990 48 24 1991 53 38 1992 63 29 1993 46 33 1994 15 22 1995 13 18 1996 14 -

Úpice 28 27 29 21 35 36 50 40 42 38 39 30 37 24 24 14 14 23

Průměrné koncentrace SO2 ve veget. období v µg/m3 SO2 Lanovka Nový Rokytník Úpice 49 28 18 17 32 12 30 18 12 29 17 9 43 21 7 49 26 31 45 21 16 29 17 15 63 22 17 37 7 19 37 9 17 33 25 16 33 19 19 29 20 17 59 22 11 28 19 10 13 17 9 11 13 7 13 17

Hygienická norma (1992) koncentrací SO2 : denní 150 µg/m-3, roční 60 µg/m-3 Stanice Nový Rokytník byla v roce 1996 zrušena. Výsledky měření na všech stanicích za celé období prokazují značný vliv imisí v této oblasti. Škodlivé důsledky na lesní porosty jsou již při hodnotách okolo 15-20 µg /m3 SO2. Pokles naměřených průměrných hodnot pod tuto mez je až od roku 1994 . Značný vliv na vznik poškození mají však krátkodobá maxima, která výrazně překračují tuto mez. Několikrát bylo pozorováno po naměření vysokých koncentrací SO2 během několika málo dní (vždy v měsíci červnu) na měřící stanici Lanovka (cca 5 km JV od elektrárny Poříčí u Trutnova, (hodnoty okolo 300 µg/m-3 SO2) následné poškození asimilačních orgánů, hlavně na letošních výhonech sledovaných pokusných dřevin (na př. sm, smp, smo, boč, vj, bk). Nutno dodat, že výsledky měření obsahu škodlivin v ovzduší jsou sice velmi cenné, ale že nevypovídají o stejné intensitě jeho škodlivého působení na lesní dřeviny, které je ovlivněno současně řadou dalších negativních faktorů (na př. směr a rychlost větru, roční a denní doba, sluneční záření,teplota vzduchu, vlhkost, mlha, inverse, tlak vzduchu, konfigurace terénu, stav výživy dřevin, úrodnost půdy, individuelní odolnost dřevin a pod). Lesnicky důležité informace o intensitě imisního zatížení lesních porostů na základě zjišťování depozice síry ve dvouletém jehličí smrku ve sledovaných porostech celého východočeského regionu byly zjišťovány opakovaně v letech 1988,1990,1992. (Biologický monitoring v lesích východních Čech (Balcar, Dušek, Lesnická Práce 1990, 1992). Odběr smrkových větví ze vzorníků byl prováděn opakovaně ze cca 300 trvalých odběrných míst v celém východočeském kraji a dalších čtyřech okolních LZ (v roce 1992 již ze 366 odběrních míst (v rámci PLO z 37míst). OBSAH SÍRY ve dvouletém smrkovém jehličí byl hodnocen v % z váhy sušiny takto: obsah S v % do 0,120 0,121 - 0,160 0,161 - 0,200 0,201 - 0,240 0,241 - +

stupeň 1 2 3 4 5

slovní hodnocení normální slabě zvýšený zřetelně zvýšený vysoký velmi vysoký

Na přiložených mapách jsou uvedeny průměrné hodnoty dle jednotlivých LZ a roku odběru Vysoký a velmi vysoký stav ( stupeň 4-5) byl opakovaně zjišťován v oblasti Podkrkonoší v SZ části (LHC Navarov a Harrachov), dále v okolí elektrárny Poříčí ( LHC Broumov ) a v okolí teplárny Dvůr Králové (LHC Trutnov). Je škoda, že další pokračování monitoringu bylo zastaveno (tehdy nedořešená snaha o sjednocení všech monitorovacích iniciativ ) a že tudíž nejsou objektivní údaje o skutečném snižování imisní zátěže v posledních letech na základě konkrétního zjištění sníženého obsahu síry ve smrkovém jehličí. Odběr vzorků smrkového jehličí v době vegetačního klidu v roce 1992 (leden- únor) byl současně využit i k provedení rozborů na obsah základních živin (dusík, fosfor, vápník, hořčík, draslík) dle jednotné metodiky (ing Materna 1973 - upřesněno 1988 Tesař po dvou větvích ze 4.přeslenu maximálně ze 3.-6. přeslenu) z pěti stromů z každé lokality z porostů 2. až 3. věkového stupně, t.j. stáří 15-30 let z 366 lokalit rozsáhlého území, které je pod značným imisním vlivem. KRITERIA HODNOCENÍ STAVU VÝŽIVY podle výsledků laboratorních analýz prvního ročníku jehličí smrku ztepilého jsou v následující tabulce : 115 KRÁLOVÉ



Stav výživy: vyšší stupeň nižší stupeň nedostatek

Ochrana lesa

Dusík N 1,45 + 1,35 - 1,44 - 1,34

Obsah základních živin v % sušiny smrkového jehličí Fosfor P Vápník Ca Hořčík Mg 0,130 + 0,400 + 0,110 + 0,110 - 0,129 0,200 - 0,399 0,070 - 0,109 - 0,109 - 0,199 - 0,069

Draslík K 0,450 + 0,350 - 0,449 - 0,349

Podrobné zhodnocení je provedeno v obsáhlé závěrečné zprávě výzkumného úkolu : Bioindikace stavu výživy lesních porostů ve východních Čechách.(Opočno 1994 řešitel ing Balcar, CSc.). Doslovně citujeme část této práce, týkající se lesní oblasti Podkrkonoší: " Oblast Podkrkonoší je zastoupena 37 lokalitami z nadmořských výšek od 293 do 610 m (průměr 465 m n. m.) Téměř polovina lokalit (43%) vykazovala dobrou výživu dusíkem, slabou výživu 22%, deficit 35% lokalit. Závislost stupně výživy dusíkem na zeměpisné poloze porostů či na geologickém podloží nebyla patrná. Ve vzájemném poměru k fosforu se nedostatek dusíku projevil na většině lokalit (65%), nadbytek potom pouze na 16% lokalit. V poměru N/K zůstaly v mezích harmonické výživy všechny porosty a v poměru N/Ca téměř všechny porosty (95%). V relaci k hořčíku dusík deficitní nebyl. Fosforem byla většina porostů (86%) zásobena dobře, ve zbývajících porostech (14%) byla výživa slabá (nižší stupeň). Porosty se slabou výživou leží ve východní části Podkrkonoší v okolí Trutnova. Poměrně dobrá výživa vápníkem byla zjištěna zhruba na polovině lokalit (49%), stejně tak i výživa slabá, nedostatek byl zjištěn na 2% lokalit. Vztah mezi hladinou Ca v jehličí a polohou porostu nebo geologickým podložím patrný nebyl. Poměr K/Ca se ve většině případů (83%) nachází v mezích harmonické výživy. Dobrou výživu hořčíkem vykazovalo pouze 5% porostů, slabou 73% a nedostatečnou 22%. Většina lokalit s kritickým deficitem Mg se nachází ve východní části Podkrkonoší. Nedostatek hořčíku narušuje harmonickou výživu ve vztahu k dusíku v 73 % případů, k draslíku v 84 % a ve vztahu k vápníku ve 35 %. Výsledky analýz druhého ročníku jehličí svědčí o poměrně silném imisním zatížení sirnými sloučeninami v dané oblasti. Velmi vysokou hladinu síry vykazují zvláště vzorky v blízkosti měst se silnými emisními zdroji (Trutnov, Náchod, Dvůr Králové, Jičín). Korelační vztah mezi obsahem jednotlivých prvků v jehličí prokázán nebyl."

7.1.1.5. Zhodnocení poškození porostů imisemi a) vývoj a rozsah exhalačních těžeb: Exhalační těžby nebyly v posledním deceniu v PLO v LHP plánovány. Vykázáno bylo postupně v letech 1984, 1986, 1987, 1992 na LHC Hostinné celkem 608 m3 exhalačních těžeb. Jednalo se zřejmě jen o jednotlivé souše nebo skupiny poškozených stromů. Pokud byly prováděny nahodilé těžby jako možný důsledek imisí, byly vykazovány u jiných převládajících činitelů. b) současný zdravotní stav porostů : Lesy v PLO jsou i přes značné imisní zatížení dosud relativně málo poškozené imisemi. Současný zdravotní stav porostů je vyjádřen rozsahem stanoveného stupně poškození. Podíl porostů mírně poškozených je 25, 2%, středně poškozených jen 2, 4% a silně poškozených do 0, 2%. V současné době nedochází ke zhoršování zdravotního stavu porostů a do budoucnosti lze očekávat postupné zlepšování. Větší poškození imisemi se vyskytuje na SZ a SV okrajích PLO na LHC Harrachov a Navarov a na LHC Broumov a Trutnov. Menší příznaky poškození jsou ještě na J a Z okrajích LHC Hořice.

7.1.2. Abiotičtí činitelé (vítr, sníh, námraza, sucho) 7.1.2.1 Zhodnocení historického vývoje škodlivých činitelů: a) Vítr: Nejvážnější škodlivý činitel v celé oblasti je bořivý vítr. Největší škody působí převážně vítr západních směrů - Z, SZ, méně JZ. V severovýchodní části PLO (okresy Náchod a Trutnov) škodí i vítr S a za velmi nebezpečný je považován vítr od SV, tzv.“Polák“, zejména v zimě a z jara. Nejstarší zpráva je z r.1739 (velkostatek Náchod) - prodej dříví z polomů je vykazován každoročně. Další údaje : 1767 - velký vítr zbořil mnoho budov a poškodil střechy.1786 (4.-7. XI.) vichřice od Z, která postihla celé severovýchodní Čechy, nejvíce bylo postiženo Trutnovsko (cca 38.000 m3), východní část Hořicka (14.000 m3) a Jilemnicko. Další polomy v letech 1797,1813,1815,1833-34,1839. Orkán z 7.12.1868 (Z-SZ) postihl rovněž celé severovýchodní Čechy, hlavně západní Podkrkonoší ( Jilemnicko, Kumbursko, (32.000 m3). Další polomy většího rozsahu v letech : 1870, 1889, cca 30.000 m3), Náchod 1.7.1891(vichřice, směr neudán hlavně na Navarovsku -28.000 m3, ale i v revíru Harta na Vrchlabsku) 1892, (S vítr na Trutnovsku), 1904, 1907, rovněž větry na Jilemnicku a na Trutnovsku, 1919, 1917, 23.7.1922 JZ  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

116

Ochrana lesa

PLO 23 - Podkrkonoší 3

vítr na Trutnovsku (cca 7.000 m ), méně i na Hořicku.11.-12.VIII, 12.XI. 1925 smršť na Jilemnicku od V, na Trutnovsku způsobil značné škody v prořídlých a mezernatých porostech po mniškové kalamitě. Největší polom byl zaznamenán dne 4.7.1929 v celých severovýchodních Čechách (JZ vítr - hlavně porosty narušené mniškovou kalamitou). V těchto porostech se škody větrem většího rozsahu vyskytovaly i v dalších letech :20.X.1930 (na Trutnovsku cca 18.000 m3), 23.-24.XII.1931 na Jilemnicku, 4.-5.XI.1940 SZ vítr na Jilemnicku (cca 13.000m3), 7.4.1941 SV vítr na Trutnovsku (cca 17.000 m3) a na Hořicku (cca 12.000m3), 1941, JZ vítr bez bližšího data na Jilemnicku (cca 14.000 m3). 22.VII.1945 vichřice v okolí Dvora Králové (cca 5.000 m3). Tyto údaje jsou značně neúplné, neboť záznamy o nich jsou vedeny za každý majetek zvlášť a mnohé nejsou k disposici. Nicméně však dostatečně vypovídají o tom, že škody větrem jsou v této oblasti rozhodujícím činitelem, který zásadně ovlivňuje úspěšnost lesnického hospodaření. Škody větrem se vyskytují prakticky každoročně, zaznamenávají se pouze kalamity většího rozsahu. Výši škod větrem ovlivňují terénní podmínky, zamokření, hniloby, druhová skladba a uspořádání porostů a úroveň jejich výchovy, neodborné těžební zásahy nebo jejich narušení kalamitou. To se projevilo katastrofálně po mniškové kalamitě ve 20. letech, kdy narušené porosty likvidoval vítr různých směrů a často i nižší intenzity. Velice negativní roli zde hraje kůrovec, který se vždy po živelné kalamitě přemnoží a významně se podílí na dalším narušení porostních stěn a jejich otevření proti větru, nehledě na značné škody, které sám způsobuje. Na ochranu proti větru se měly zakládat protivětrné pláště, pěstovat smíšené porosty jehličnanů s příměsí listnáčů a rozsáhlé smrčiny přerušit vhodně listnatým stromovím, aby se v budoucnu zabránilo pohromám živelným i hmyzovým. Paseky se měly vést proti směru převládajícího větru. Jak je vidět, zásady správného hospodaření jsou lesníkům známy již dlouho, oč těžší je se jimi vždy řídit a dodržovat je. Po každé větší kalamitě je snaha zalesnit vzniklé holiny co nejdříve ( i co nejlevněji) a tak opět vznikají stejnorodé jehličnaté (vesměs smrkové) kultury s minimální příměsí zpevňujícíh dřevin a s nedokonale vytvořeným systémem zpevňujících pásů. Během dalších cca 60 ti let zdánlivě nehrozí bezprostřední nebezpečí a tak dochází k chybám a nedůslednosti při výchově a při nevčasném rozčleňování a vnitřním zpevňování porostů. Chybí často i důslednost při provádění obrany proti kůrovcům, zvláště když se zdá, že jsou v základním stavu, a že tedy nebezpečí nehrozí. Každé zaváhání a i dočasné přemnožení kůrovců potom znamená narušení pracně budovaného systému ochrany proti větru, pokud již nejde v porostech s nevytvořeným systémem ochrany o začátek příští kalamity. b) Sníh a námraza : Škody sněhem (někdy i námrazou) se vyskytují v oblasti méně často než škody větrem. Až na výjimky se četněji vyskytují ve vyšších polohách oblasti, především na Lomnicku, Navarovsku a na Trutnovsku. Více bývají poškozovány mladé porosty (II.-III. věková třída), ale hlavně porosty neprobírané, nebo probírané opožděně. 3 1863 - sníh na Kumbursku (cca 5.000 m ) 1894 - sníh a značné škody v jižních oblastech Trutnovska 1897 - (8.-11.XII.) nejvíce postiženo sněhem Trutnovsko (Debrné). 1904 - (jaro) sníh na Jilemnicku (jednotlivě nebo menší kotlíky) škody vyrovnány probírkami 1904 - (1.-6.XII.) sníh a ledovka na Trutnovsku (Debrné 13.000 m3), Kumburk ( 11.000 m3), Hořicko ( cca 6.000 m3 - většinou II. a III. věková třída), na Navarovsku poškodil sněhový polom většinu porostů všech věkových tříd ( nejvíce porosty neprobírané). 1913 -1914 (XII.-I.) sníh ničil mladší porosty na Jilemnicku 1930 - (27.-28.X.) - sněhová vichřice se S - SZ větrem, větší škody byly na Jilemnicku a na Trutnovsku (Vlčice, Jaroměř). 1966/1967 rozsáhlý sněhový polom (více než 1 mil.m3) v celé oblasti (převážně mladé porosty) 1969-(XI.) mokrý sníh v nižších polohách (Hořice, část i v PLO 17 - Polabí Pozdní mrazy - uvádějí se škody pozdními mrazy na rozsáhlých pomniškových kulturách na začátku 30.let. c) Sucho : Škody hlavně v letech chudých na vodní srážky (1873-5, 1904, 1911, 1917, 1921, 1925, 1935, 1947). Velké sucho v roce 1904 poškodilo na Hořicku až desetileté kultury. Po suchém roce 1911 uschly na Navarovsku i staré jedle (spíše spoluúčast kůrovců z rodu Pityokteines). Sucho v letech 1917 - 1921 mělo též vliv na přemnožení bekyně mnišky. V roce 1925 škody na síjích na holinách po mnišce. Na Královédvorsku byly největší škody suchem v roce 1947 (nejen tam), kdy některé kultury byly poškozeny až na 70% a vznikla soušová ohniska i ve smrkových tyčovinách s následnou kalamitou kůrovce.

117 KRÁLOVÉ



Ochrana lesa

7.1.2.2. Zhodnocení vývoje škodlivých činitelů v období posledních 20 let: Přesné zjištění údajů o nahodilých těžbách v rámci celé PLO není možné, protože oblast zahrnuje převážně jen části následujících LHC : Hořice, Hostinné, Trutnov, SLŠ Trutnov, Opočno, Broumov, Navarov, Harrachov, Vrchlabí a Jablonec n/N.. Mimo LHC Hostinné a SLŠ Trutnov zasahují ostatní LHC do sousedních lesních oblastí a podoblastí a proto bylo nutno jejich údaje z hospodářské evidence za LHC kvalifikovaně rozdělit na část týkající se PLO a zbytek. Všechny tyto LHC neměly stejnou platnost LHP. Údaje za roky 1992 až 1995 mají nižší vypovídací schopnost, protože údaje za lesy drobných vlastníků nejsou úplné. Za rok 1996 údaje nejsou k disposici. Přesto shromážděné údaje s dostatečnou přesností charakterizují vliv škodlivých činitelů v PLO na výši nahodilých těžeb. Podíl nahodilých těžeb za toto období je vysoký a činí v průměru 49,3% (nejvíce v roce 1989 73,6%, nejméně v roce 1983 22,4%). ÚDAJE O SLOŽENÍ NAHODILÝCH TĚŽEB dle jednotlivých škodlivých činitelů za vybrané LHC v m obsahuje za roky 1983-1992 následující tabulka: LHC živelná hmyzová exhalační ostatní celkem Hořice 178.403 8.088 25.438 211.929 Hostinné 258.289 6.328 608 47.115 312.340 Trutnov 127.506 6.421 3.292 137.219 SLŠ Trutnov 4.451 254 1.563 6.268 Broumov 39.400 8.300 15.900 63.600 Navarov (+ Harachov) 146.513 15.168 8.744 170.425 Celkem: 754.562 44.559 608 102.052 901.781 % 83,68 4,94 0,06 11,32 100,00

3

Zjištěná procenta podílů jednotlivých škodlivých činitelů vypovídají o jejich vlivu na lesní hospodářství v celé oblasti. Jednoznačně převažuje vliv větru ( z celkové živelné kalamity činí vítr cca 90%, sníh cca 10 %). Zdánlivě nízký podíl hmyzové kalamity (kůrovcové) nelze podceňovat, protože od roku 1992 dochází každoročně k jeho nárůstu až o 100% a současný každoroční vysoký podíl živelné kalamity jednak zkresluje jeho skutečný výskyt, pokud není při zpracování polomů a vývratů důsledně evidována nalétnutá hmota z vývratů jako kůrovcová a jednak umožňuje kůrovcům rychlou gradaci. Tato situace je ještě nebezpečnější o skutečnost, že u mnoha drobných majitelů není zajištěna obrana proti kůrovcům na potřebné úrovni. V celé oblasti nebyly plánovány ani prováděny exhalační těžby,vykázané množství 0,06% představuje jednotlivé souše, u kterých při zpracování lesní provoz uvedl příčinu exhalace. Praktická opatření proti větru (odluky, rozluky, předčasné zahájení obnovy ve stejnověkých labilních porostech v nejvíce ohrožených lokalitách , především v pomniškových porostech byla již zahájena v posledních dvou deceniích. Nejvíce bylo vykonáno v minulém deceniu na ohrožených lokalitách na LHC Hostinné (revír Království), na LHC Trutnov (revír Choustníkovo Hradiště), na LHC Hořice (revír Dachová) a na LHC Navarov (revír Jilemnice).

7.1.3. Poškození porostů zvěří : 7.1.3.1. Přehled o výskytu spárkaté zvěře a porovnání NKS (normované kmenové stavy) a skutečných stavů JKS (jarní kmenové stavy - sčítané). ÚDAJE O NKS, JKS A PROVEDENÉM LOVU (včetně úhynu) byly převzaty z podkladů OKÚ za rok 1995: srnčí zvěř okres výměra sa: z toho les JKS lov úhyn Sa: NS Semily 37.313 ha 12.376 ha 1.605 ks 1.666 ks 681 ks 146 ks 827 ks Jičín 26.718 ha 7.236 ha 1.222 ks 1.370 ks 609 ks 156 ks 765 ks Trutnov 54.467 ha 20.806 ha 2.414 ks 2.737 ks 1.293 ks 179 ks 1.472 ks Náchod 20.455 ha 5.419 ha 778 ks 860 ks 326 ks 139 ks 465 ks Hr.Králové 1.560 ha 135 ha 58 ks 67 ks 28 ks 28 ks Celkem: 140.513 ha 45.972 ha 6.077 ks 6.700 ks 2.937 ks 620 ks 3.557 ks


118

Ochrana lesa


jelení zvěř mufloní zvěř dančí zvěř jelenec virž. NS JKS Lov NS JKS Lov NS JKS lov NS JKS lov Semily 10 18 45 74 56 Jičín 4 3 31 61 31 8 12 2 45 59 17 Trutnov 33 94 86 171 134 55 22 38 10 Náchod 8 13 2 12 Hr. Král. Celkem 108 107 255 282 144 30 50 24 45 59 17 Obora Holovousy 25 11 3 okres

NS 1438 1633 3336 1363 220 7990 -

zaječí zvěř JKS Lov 1446 733 1970 860 3032 846 1273 354 226 7947 2793 -

liška Lov 306 178 91x 202 777 -

V celé LO 23 Podkrkonoší se vyskytuje zvěř srnčí. V severní části se vyskytuje i zvěř jelení, např. v sev.částech Trutnovska, na Lomnicku a Navarovsku. SLŠ Trutnov je součástí jelení oblasti Krkonoše. Největší škody působila jelení zvěř, migrující v zimním období z Krkonoš. Na Hořickém chlumu, na Lomnicku, Hradišti a na Semilsku je chována i zvěř mufloní. Na Hořickém chlumu je dosud v menším rozsahu v několika honitbách chován jelenec viržinský (NS 45 ks). Stavy zajíců v posledních letech silně klesají, i když v některých honitbách jsou dosud vykazovány normované, nebo dokonce i vyšší stavy. O skutečném poklesu stavů zajíců však vypovídají dosažené, velmi nízké úlovky za rok 1995 (včetně vykázaného úhynu a odchytu). Rovněž zajímavý je údaj o vysokém počtu ulovených lišek z okresů Semily, Jičín a Náchod. U okresu Trutnov je uveden údaj o lovu lišek, týkající se jen LHC Hořice. Stavy lišek se v posledních letech výrazně zvyšují především vlivem úspěšně prováděné vakcinaci proti vzteklině a mohou mít též značný podíl na klesajících stavech drobné zvěře. Z mysliveckých zařízení je v oblasti obora Holovousy (Hořice) 30 ha (mufloní zvěř). Dále bažantnice Velký Vřešťov a Úlibická bažantnice. Zdravotní stav zvěře je dobrý, místy se však vyskytuje střečkovitost (srnčí zvěř - nosní střečci, jelenec viržinský - podkožní střečci). U srnčí zvěře jsou vykazovány značně vysoké úhyny též v souvislosti s pěstováním řepky olejné, která je srnčí zvěří velmi vyhledávaná a přitom její konsumace má toxické následky. Otravy končící často úhynem bývají pozorovány hlavně v předjaří. Značný podíl na zjištěných úhynech má též silniční doprava. Jednotlivé úhyny srnčí zvěře v porostech bývají zjišťovány jen ojediněle, neboť padliny likviduje černá zvěř, která se vyskytuje v celé oblasti (NS 147ks, JKS 343 ks, lov 497 ks). Pro lesní hospodářství je však přítomnost černé zvěře převážně prospěšná. (škody působí v zemědělství). Zhodnocení poškození porostů zvěří: V historické době se uvádí jednotlivý výskyt jelení zvěře do roku 1819 na LHC Opočno. Potom se jelení zvěř objevuje až od roku 1859. V roce 1879 se již prováděly ochranné nátěry proti loupání. Kolem roku 1900 již jelení zvěř působí značné škody, proto byl její stav silně redukován, takže od r. 1915 byly loveny opět jen jednotlivé kusy. Ve větším množství se jelení zvěř opět objevuje až ve 30. letech s maximálním nárůstem stavů i škod po II.světové válce. Během minulých dvou decenií se rozsah škod zvěří výrazně zvyšoval. Na př. na LHC Hořice došlo od šetření v roce 1978, kdy zde bylo poškozeno loupáním a ohryzem cca 7 ha k nárůstu poškození na 130 ha. Zde ovšem měla na vzniku těchto škod největší podíl přemnožená zvěř mufloní. V současné době dochází ke snižování stavů zvěře a tudíž by mělo dojít i k poklesu nových škod zvěří. Staré poškození porostů loupáním a ohryzem zvěře má však za následek napadení poškozených stromů hnilobami a tím znehodnocení kvality produkce dřevní hmoty a výrazné snížení odolnosti porostů proti větru a sněhu. Silně poškozené porosty, kde nebude možné většinu poškozených stromů odstranit při výchově, bude nutné předčasně obnovit, nebo provést jejich rekonstrukci. Rozsah těchto rekonstrukcí bude nutno určovat při venkovních popisech porostů při obnově jednotlivých LHP v oblasti ve spolupráci s místním hospodářem nebo majitelem lesa. Rozsah lze dnes odhadnout v desítkách ha v celé oblasti. Okus zvěře na listnáčích prakticky znemožňuje jejich pěstování bez soustavné a nákladné ochrany (hlavně oplocování). Zhodnocení prováděných opatření k zabránění škod zvěří: Proti loupání a ohryzu jsou prováděny ochranné nátěry (Recervin, Cervidol). Rozsah ošetření nemůže postihnout všechny ohrožené porosty a proto v posledních letech došlo ke značnému rozsahu poškození. Účinné opatření spočívá především ve snížení stavů zvěře a ochraně jen nejvíce ohrožených porostů. Chránit jen cca 500 vybraných jedinců na 1 ha. Celoplošná ochrana je zbytečně drahá a přenese škody do dalších neochráněných porostů. Proti okusu se provádějí především nátěry pro zimní období (osvědčený Morsuvin, Nivus a další novější přípravky). Na listnáčích je však citelný opakovaný letní okus, kterým stačí zvěř tyto dřeviny prakticky likvidovat. Proto musí být dosud většina ohrožených kultur (především listnatých) chráněna velice nákladným oplocováním. Používají se s výhodou lehké drátěné oplocenky s různou šíří ok - při zemi husté proti zajícům, výše s většími oky. Místy se dosud používají dřevěné oplocenky, využívající místní materiál. Účinnost oplocení je závislá na velikosti oplocenek, na jejich pravidelné kontrole a údržbě. Dosud málo je využívána ochrana jednotlivých cenných sazenic (listnáčů nebo modřínu) pomocí rozsoch, chrániče z umělých hmot nebo jiných prostředků. Začínají se používat kontrolní oplocenky pro objektivní zjišťování 119 KRÁLOVÉ



Ochrana lesa

vlivu zvěře na odrůstání lesních kultur. Sleduje se vývoj kultury v oplocené části a vývoj stejné kultury mimo oplocení. Výsledek bude jednak podkladem pro uplatňování zjištěných škod zvěří od uživatele honitby, jednak podkladem pro případný požadavek na další snižování normovaných stavů zvěře.

7.1.4. Kalamitní škůdci - podkorní a listožraví Z kalamitních hmyzích škůdců se vyskytují : lýkožrout smrkový, bekyně mniška, klikoroh borový, méně ploskohřbetka a obaleč modřínový ( viz též kapitolu ostatní škůdci).

7.1.4.1. Historický výskyt kalamitních škůdců Prakticky celá oblast Podkrkonoší byla ve 20.letech postižena rozsáhlou mniškovou kalamitou. Kalamitní výskyt bekyně mnišky byl pozorován již na počátku tohoto století. Na příklad již v roce 1908 se uvádí v revíru Havlovice (velkostatek Náchod), že bylo v roce 1907 sebráno cca 7mil. ks housenek, kukel a samiček bekyně mnišky. Na ploše 120 ha bylo souvisle lepováno. Přes tato opatření stejně došlo v letech 1917-1923 k rozsáhlé kalamitě. Lýkožrout smrkový se dočasně přemnožoval vždy po větších větrných kalamitách, jeho vyšší stav byl vždy brzy lesním provozem zvládnut.K přemnožení kůrovců došlo též po mniškových těžbách. Na rozsáhlých kulturách po mnišce se též dočasně přemnožil klikoroh borový.

7.1.4.2. Výskyt škůdců v posledním období: (používané kontrolní metody populační hustoty škůdců a prováděná opatření k redukci škůdců) B e k yn ě m n i š k a Kontrola populační hustoty je prováděna každoročně (již 15 let) pomocí odchytů samečků na lepové desky opatřené feromonem (Disparlure). Jsou zjišťovány zvýšené stavy, kolísající v jednotlivých letech. (Odchyty v jednom roce na jednu past cca 200-1.000 ks samečků). Za normální stav je považován odchyt do 800 ks. V letech 1992 - 95 byl v ČR zjištěn na několika místech kalamitní výskyt bekyně mnišky s lokálními holožíry (Hořovice, Zbiroh, Rájec u Brna, Náměšť, Pelhřimov, Rožmitál ). Proto byly podrobně propracovány další kontrolní metody, z nichž se pro provoz nejlépe osvědčuje kontrola trusinek pod napadenými porosty s následnou kontrolou rojení motýlů bekyně mnišky.(metody pochůzková a Wellensteinova). Tak bylo v PLO Podkrkonoší v roce 1995 zjištěno v katastrech obcí Hajnice, Kohoutov, Vyhnánov, Kocbeře a Vítězná (lesní závod Horní Maršov) a ML Trutnov ohnisko značného rozsahu se silným až kalamitním stavem bekyně mnišky. Místy byl zaznamenán až velmi silný žír. Letecký postřik celé lokality (1.150 ha) byl proveden 31.5.1996. Nutno doplnit, že pouhou kontrolou odchytu samečků na lepové desky se toto ohnisko nepodařilo zjistit. Proto je nutno vedle této orientační metody používat i kontrolu trusinek a kontrolu rojení. Letecký postřik (přípravkem TREBON) proti housenkám II. instaru (tj. po prvém svlékání) šetří hlavní predátory bekyně mnišky (mouchy kuklice z rodu Tachina), kteří se rojí později a proto je velmi účinný. Při tomto způsobu ošetření vlastní zásah vyhubí cca 70-80% housenek a zbytek dokončí ušetření predátoři. Ani úspěšný zásah v jedné lokalitě však nevylučuje možnost vzniku nového ohniska jinde. Jelikož Podkrkonoší bylo v minulosti téměř celé silně poškozeno mniškovou kalamitou, je třeba toto nebezpečí nepodceňovat a věnovat výskytu mnišky každoročně maximální pozornost. Signálem pro zvýšené nebezpečí gradace bekyně mnišky je suché a teplé počasí během jara. L ý k o ž r o u t s m r k o vý Jako v minulosti, tak i nyní zde dochází k přemnožování kůrovců v obdobích sucha a během živelných kalamit a hlavně po nich. Celá oblast je výrazně ovlivněna mniškovou kalamitou z 20.let. Zcela převažují věkové stupně 7.a 8. Tyto porosty byly doposud bez obnovních těžeb i bez větších kalamit vcelku zapojené a tudíž pro kůrovce méně atraktivní. Za poslední dvě decenia se však rychle zvyšuje podíl škod větrem a v opakujících se polomech a vývratech nachází kůrovec vhodné podmínky pro svůj vývoj. Tím současně dochází k vytváření nových porostních stěn, nátrží a proředěných míst, kam se nálet kůrovců soustřeďuje. Zvyšující se stav kůrovců tomuto schematu odpovídá. Zvýšený výskyt kůrovců (lýkožrouta smrkového) rovněž kopíruje oblasti, které jsou více pod vlivem imisí - t.j. Navarovsko, Broumovsko, Trutnov a jižní části Hořic (Velký Vřešťov). Kontrola výskytu se dosud provádí převážně pomocí feromonových lapačů, v poslední době se zvyšuje též používání klasických lapáků. Rozsah těchto opatření dosud odpovídá spíše kontrole než vlastní obraně, neboť zde přetrvává nesprávný názor, že je zde kůrovec pod kontrolou. Situaci podstatně zhoršuje skutečnost, že mnozí drobní vlasníci lesa neprovádějí opatření proti kůrovcům buď vůbec, nebo ne včas a ne v potřebné kvalitě. Vlastní asanace napadeného dříví spočívá buď jen v odvozu, nebo v chemickém ošetření, jen výjimečně též v odkornění, kterému by se za všech okolností mělo dávat přednost. K l i k o r o h b o r o vý Výskyt na většině lokalit není zvýšený, protože doposud nebyly ve větším rozsahu prováděny úmyslné nebo soustředěné nahodilé těžby. Škody na vysazovaných jehličnatých sazenicích nejsou proto dosud velké. Jako účinná obrana se provádí důsledné máčení všech jehličnatých sazenic před výsadbou do roztoku insekticidu (používají se pyrethroidy). Toto ošetření ochrání sazenici v prvním roce výsadby. V případě  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

120

Ochrana lesa


ohrožení sazenice v příštím roce a výskytu větších škod by měla být provedena další ochrana postřikem jednotlivých sazenic na pasece. P l o s k o h ř b e t k a s m r k o vá Opakovaně se přemnožuje v posledních 20.ti letech na několika lokalitách v Krkonoších (KRNAP) severně od LO 23. V Podkrkonoší se však v posledních letech kalamitní výskyt ploskohřbetky neobjevil, i když v menším množství se objevuje v řadě lokalit i zde. O b a l e č mod ř í n o vý Škůdce horských smrkových lesů, který se kalamitně přemnožil na přelomu 70. -80. let v celé oblasti Krkonoš. Jeho rozšíření zasahovalo tehdy i do severních částí LO 23 Podkrkonoší - oblast Navarovska a na Trutnovsko. Jeho výskyt je každoročně monitorován pomocí specielních feromonových pastí, dosud je však v základním stavu.

7.1.4.3. Vliv škůdce na současný zdravotní stav lesa. Bekyně mniška : I přes lokální přemnožení bekyně mnišky v r. 1995 v katastru obce Hajnice dosud není vliv bekyně mnišky na zdravotní stav lesa v celé oblasti významný. Reálné nebezpečí vzniku podobných ohnisek však trvá a proto musí být tento škůdce neustále pod kontrolou. Lýkožrout smrkový: V posledních dvou deceniích dochází ke zřetelnému zvyšování počtů stromů, napadených tímto škůdcem prakticky v celé oblasti. K rychlejší gradaci dochází vždy po obdobích sucha - na př. v letech 1982-1983 a v letech 1992-1994. V r. 1996 byl zvýšený výskyt lýkožrouta smrkového na revíru Velký Vřešťov (LHC Hořice).

7.1.5. Ostatní škodliví činitelé (hniloby, ost.hmyzí škůdci, požáry, škody rekreací, těžebně - dopravními technologiemi apod.) Hniloby Poškození porostů a dřevní zásoby hnilobami je poměrně značné. Je závislé především na stanovišti a věku porostu a na druhu dřeviny (nejvíce smrk). Nejvíce jsou poškozeny porosty I. generace lesa. Intensita poškození porostů hnilobami se zvyšuje mechanickým poškozením, na př. loupáním a ohryzem jelení a mufloní zvěří a poškozením při těžbě a přibližování. Z hub má největší zastoupení václavka, dále kořenovník vrstevnatý, troudnatec pásovaný, pevník krvavějící, na borovici místy ohňovec borový. Rozsah poškození byl ještě v minulém LHP sledován při venkovních popisech a dosahoval cca 10% v ploše i ve hmotě. Ostatní hmyzí škůdci : Na s m r k u , zpravidla napadeném václavkou v zapojených porostech se hojně vyskytuje kůrovec lýkohub matný (Polygraphus polygraphus). Nemá však charakter kalamitního škůdce, protože napadá pouze odumírající smrky se zaschlým lýkem. Pouze při přemnožení a následném suchém období může napadat relativně zdravé smrky, dočasně oslabené suchem. Porosty poškozované sněhem nejsou pro lýkožrouta smrkového tak atraktivní, jako větrné polomy. Ulomené vršky napadá převážně jen lýkožrout lesklý a jen v silnějším dříví může být i lýkožrout smrkový. Stojící zlomy napadá dřevokaz čárkovaný a některé další, prakticky neškodné druhy kůrovců ( na př. lýkohub obecný a kůrovec pařezový - Hylurgops palliatus a Dryocoetes autographus). V oblasti se často pomístně přemnožuje pilatka smrková, hlavně na mlazinách smrku I. až II. věkového stupně, výjimečně i na starších porostech. Tento škůdce však nemá velký hospodářský význam a bezprostředně neohrožuje existenci porostů. Pouze v případě chronického výskytu, kdy dochází k opakovaným žírům na letorostech a tím k oslabování napadených stromů, lze provést místní ošetření (zpravidla pozemní). Rovněž je vhodné situaci řešit dočasným hájením černé zvěře v lokalitě přemnožení pilatek a přilákáním této zvěře vhodným krmením. Černá zvěř důsledným přerýváním ohnisek přemnožení škůdce likviduje. Na b o r o vi c i byli zjištěni ve více lokalitách (Hořice) ve zvýšeném stavu krasec borový (Phaenops cyanea) a lýkohubi sosnový a menší (Tomicus piniperda a T. minor ). Tito neprávem opomíjení škůdci způsobují v borových porostech každoročně poměrně značné počty souší a tím tyto porosty prořeďují. Často jsou borové porosty ještě před začátkem obnovy tak proředěné a zabuřeněné, že dochází ke značným ztrátám jak na produkci, tak i ke zvýšeným nákladům na obnovu. Dosud nebyl v oblasti zjištěn výskyt lýkožrouta vrcholkového ( Ips acuminatus), ač jeho výskyt zde není vyloučen. Je totiž znám z oblasti kolem Chlumce nad Cidlinou a i z okolí města Hradce Králové ( LO17 Polabí). Jeho přítomnost by znamenala pro borové hospodářství větší nebezpečí než dosud zjištění škůdci, protože se svými dvěma generacemi do roka způsobuje mnohem rychlejší nárůst borových souší v napadených porostech. Na d u b e c h (Hořice, Opočno, Trutnov) dochází občas vlivem přemnožení obaleče dubového a píďalek k silným žírům, které mají za následek především ztrátu úrody žaludů v tomto roce a při 121 KRÁLOVÉ



Ochrana lesa

opakovaných žírech takové oslabování dubů, že v případě kumulace dalších stresových faktorů (sucho, podkorní škůdci) , může docházet k aktivizaci hub, které způsobují tracheomykózní hynutí dubů (Ophiostomy).

7.2. Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa ( k o n c e p c e ř e š e n í) : 7.2.1. Návrh opatření v lesích ohrožených imisemi : Doporučuje se obnovit monitoring imisního zatížení celé oblasti ( rozbory dvouletého smrkového jehličí na obsah síry, případně i rozbor jednoletého jehličí na stav výživy porostů) a sledovat dlouhodobě jejich vývoj. Tím získat exaktní podklady o skutečné intensitě působení imisí majících vliv na zdravotní stav lesních porostů v konkrétních lokalitách a tím potvrdit, případně korigovat představy o míře imisního zatížení nejen na základě pouhých údajů z evidence REZZO. Toto šetření lze provádět i jednorázově po uplynutí delšího období a porovnat nové výsledky s minulým zjištěním. Důležité je dodržet shodnou metodiku (dobu, místa a způsob odběru vzorků a jejich rozbor). Současně využívat výsledků šetření zdravotního stavu lesních porostů a vlivu imisí mezinárodní monitorovací sítě (8x8 km) od VÚLHM. Opticky sledovat poškození porostů imisemi (též pravidelné hodnocení zdravotního stavu porostů při venkovním šetření při obnovách LHP) a v případě zjištění významného zhoršení zdravotního stavu zajistit ve spolupráci s LČR a VÚLHM odběr a vyhodnocení vzorků jehličí a vzorků půdy a navržení potřebných opatření (těžebních, případně hnojení kapalnými hnojivy , nebo vápnění). Potřeba provádění souvislých exhalačních těžeb se nepředpokládá. U jednotlivých, silně poškozených porostů urychlit jejich obnovu za dodržení normálního těžebního postupu, tj. proti směru větru (imisí). I v porostech poškozovaných imisemi musí být prováděna ochrana proti kůrovcům se vší důsledností. Při obnově a při výchově zajistit vytvoření odolného porostního pláště a zpevněných okrajů. Neodkacovat poškozené okraje porostů a tím neodkrývat pro působení imisí další, nepřipravené stromy. Toto souvisí i s ochranou proti větru, protože hlavní směr imisí je totožný.

7.2.2. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených abiotickými činiteli 7.2.2.1. Návrh opatření proti větru : - při obnově zajistit dostatečný podíl zpevňujících a melioračních dřevin a jejich vhodné rozmístění po ploše a následná ochrana (buřeň, zvěř) a nepřetržitá péče během výchovy. Na oglejených a podmáčených stanovištích vytvořit při obnově z hlubokokořenících dřevin ochranné pruhy, vedené kolmo na směr nebezpečných větrů. Šířka těchto pruhů má být cca 25-40m, vzdálenost mezi pruhy 150- 250m podle exponovanosti a labilnosti stanovišť. Mezi pruhy mohou být ještě příčná žebra, pokud to situace vyžaduje. - stabilizace okrajů lesa - především na návětrných stranách Z,SZ,JZ. Omezit obnovu těchto okrajů do doby, než budou obnoveny porosty v závětří, kterým poskytují ochranu. Tyto porostní pláště pěstovat již od mládí jako mírně rozvolněné, s hlubokými korunami a s podporou všech hlubokokořenných a odolných dřevin do hloubky nejméně 30-40m. 7.2.2.2. Výchova lesních porostů : - prořezávky jsou základním nejdůležitějším pěstebním úkonem, neboť rozhodují o dalším vývoji a osudu porostů, zvláště v oblastech ohrožených větrem, sněhem nebo imisemi. Sledují postupnou redukcí počtu jedinců vytváření pravidelných a dobře vyvinutých korun, zamezení předčasného usychání spodních větví a tím prodlužování zelených korun, úpravu druhové skladby ve prospěch hlubokokořenných dřevin odolným proti větru (md, dg, bo, db, bk, dbč, jv, js, ol). Prořezávky je nutno provádět včas. - probírky pokračují v cílech výchovy, tj. redukce počtu jedinců s důsledným uvolňováním cílových a odolných dřevin. Je nutné důsledně a intensivněji probírat návětrné okraje porostů a žebra (závory) uvnitř porostů. Intensitu volit vždy tak, aby porost příznivě reagoval zvýšením přírůstu a rychle se opět zapojil. Probírky ve starších porostech je třeba diferencovat s ohledem na dřeviny, věk porostu, stanoviště a konfiguraci terénu. Nikdy by nemělo dojít k negativní reakci a k prořeďování porostů. Podíl břízy a osiky by měl být v porostech přiměřeně nízký, protože tyto dřeviny v mládí silně omezují růst kvalitních a dlouhověkých dřevin a po svém přirozeném ústupu potom zanechávají v porostech nežádoucí mezery.Pokud se s příměsí těchto dřevin (cca do 5%) počítá, měli by být ponecháváni nejkvalitnější jedinci, nikoliv až výmladky po provedeném výseku! 7.2.2.3. Obnova porostů: - včas zahajovat obnovu smrkových porostů, zajišťovat plynulost a dynamiku jejich obnovy a zamezit neodůvodněné tvorbě přestárlých porostů, často značně poškozených hnilobami, které jsou zpravidla nejvíce ohroženy větrem , imisemi i hmyzími škůdci.  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

122

Ochrana lesa


Obnovní záměry a postupy realizovat v rámci promyšleného řazení porostů do mýtních článků s tím záměrem, aby obnova byla řešena prostorově i časově, započata od pokud možno zpevněných návětrných stěn sousedních porostů a počet východisek byl omezen na nejmenší možnou míru. Rozpracování porostů zevnitř omezit na nutné případy vnášení bk v předstihu do předsunutých náseků. Včas provádět potřebné odluky za účelem včasného a účinného zpevnění návětrných okrajů mladších porostů. Porostní zbytky urychleně domycovat. Do obnovy zařadit a urychleně obnovovat porosty nebo jejich části poškozené silně hnilobou (I. nebo II. generace lesa a porosty silně poškozené zvěří (loupáním a ohryzem). Dále porosty prolámané sněhem nebo zbytky po větrných nebo hmyzových kalamitách, které již neplní své funkce a jsou dalšími východisky škod větrem a imisemi nebo kůrovcem. V mladších smrkových porostech, které jsou ještě převážně předmětem výchovy je nutné uskutečnit tato opatření : - návětrné okraje porostů nebo budoucích mýtních článků zpevňovat včas intensivní výchovou a důsledným uvolňováním md a zpevňujících listnáčů. Totéž provádět v pruzích uvnitř větších porostů, kolmo na směr větrů a vytvořit tak odolnější kostru z těchto dřevin, pokud jsou v porostech zastoupeny. - velké komplexy pomniškovin rozdělit na mýtní články a v nezbytných případech pokračovat v plánování rozluk. Rozluky provádět vždy jen podél alespoň trochu zpevněných porostních stěn nebo podél průseků,cest, nebo žeber, tvořených z příměsi modřínu nebo hlubokokořenných listnáčů. Na labilních stanovištích rozluky zásadně nezakládat. Je třeba využít možnosti vytvoření závor s postupnou clonnou obnovou. Tyto zpevňovací prvky by měly sloužit po uplynutí doby 20-30 let jako základní východiska obnovy a snižovat tak budoucí rizika vzniku škod větrem. Ve všech případech je zcela nezbytná důsledná ochrana proti lýkožroutu smrkovému, neboť jeho přemnožení a následné napadeni porostních stěn může zcela narušit pracně budovaný systém obnovy a otevřít tak cestu bořivým větrům. - při zalesňování vytvářet prvky z odolných dřevin proti větru.

7.2.3. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených kalamitními škůdci Lýkožrout smrkový - představuje v celé oblasti největší nebezpečí pro smrkové porosty narušené větrem a pro dospívající rozsáhlé labilní porosty s převahou smrku po mniškové kalamitě. V posledních letech se v celé oblasti zvyšují škody větrem a v těchto polomech dochází i ke zvyšování stavu tohoto škůdce. Na jeho vzestupu od roku 1992 se rovněž podílelo suché a teplé počasí a pokles kvality a objemu práce v ochraně lesa u nových majitelů lesa včetně teprve se tvořící legislativy. Proti lýkožroutu smrkovému musí být prováděna všechna opatření velmi důsledně a v odpovídajícím rozsahu: - čistota lesa, - včasné zpracování nahodilé těžby - včasný odvoz vytěženého dříví ze zimní těžby a minimalizace letních těžeb - včasná a účinná asanace napadeného dříví ( přednost dávat vždy odkornění) - dostatek lapáků a lapačů (nejméně v rozsahu vypočteném z kalamitního základu), jejich funkčnost, kontroly, výměny, včasné pokládání dalších serií dle potřeby, včasná asanace - osvěta , pomoc i tlak na ostatní majitele lesa - spolupráce se státní správou. Bez rychlého zvládnutí současné gradace kůrovců a bez trvalého udržení kůrovců v základním stavu je úspěšná obnova rozsáhlých mniškovin v příštích deceniích vážně ohrožena, neboť hrozí rozvrácení systému obnovy kůrovcovými těžbami a následně větrem! Bekyně mniška - představuje rovněž vážné nebezpečí pro jehličnaté porosty v celé oblasti pro případ, že by její přemnožení nebylo včas zjištěno a nebyla včas provedena potřebná obrana. Bekyně mniška je na většině území v oblasti v základním až ve zvýšeném stavu, ale za příznivých podmínek (hlavně suché a teplé jaro) může rychle dojít v konkrétní lokalitě k prudkému zvýšení stavu a k bezprostřednímu ohrožení porostů holožírem. Opatření spočívají v důsledné a pečlivě prováděné každoroční kontrole početních stavů bekyně mnišky ve všech ohrožených jehličnatých porostech a v následném ošetření zjištěných ohnisek přemnožení. Doporučuje se řídit interními pokyny LČR (vypracovanými ve spolupráci s VÚLHM) , které podrobně ukládají povinnosti při ochraně lesa proti bekyni mnišce. Způsoby kontroly výskytu bekyně mnišky : a) Orientační kontrola populační hustoty bekyně mnišky pomocí odchytu samečků na lepové desky opatřené feromonem Disparlure. Používá se 1 past cca na 1.000 ha lesa v dob od 10.7-31.8. b) Početnost housenek mnišky se zjišťuje pomocí kontroly trusinek. Kontroluje se na ploškách 2 velikosti 1dm nejvyšší hustota trusinek v období od 20.6. - cca do 31.7. Kontroly provést v co největším počtu ve všech ohrožených porostech v nezabuřeněných částech na hrabance. Zjištěním vysokého množství trusinek ( nad 5 ks/dm2) lze přesně určit lokalizaci a velikost ohniska přemnožení mnišky. c) Kontrola rojení bekyně mnišky. Provádí se v době největšího rojení (cca od 20.7.-10.8.) p o c h ů z k o v o u m e t o d o u - v místech zjištěného zvýšeného stavu a W e l l e n s te i n o vo u m e t o d o u - v 123 KRÁLOVÉ



Ochrana lesa

místech zjištěného kalamitního stavu. V případě zjištění kalamitního výskytu je nutné zjistit rozsah ohniska a předběžně počítat pro jaro příštího roku s leteckým ošetřením. (Konsultace s VÚLHM, LČR, OÚ). d) Na jaře příštího roku ( od 20.4.-15.5.)provést v lokalitách, určených předběžně pro letecké ošetření,kontrolní lepování za účelem zjištění doby líhnutí housenek a jejich početnosti. Na základě výsledků se rozhodne o rozsahu a termínu případného ošetření. Výsledek ošetření se kontroluje na trusnících, umístěných do porostů před ošetřením. Klikoroh borový - Jeho význam se bude s očekávaným nárůstem obnovních i kalamitních (vítr) těžeb zvyšovat.. Opatření : Zvyšovat podíl přirozené obnovy, podíl vysazovaných listnáčů. Jehličnaté sazenice před výsadbou důsledně ošetřovat máčením nadzemní části ve vhodném insekticidu. Pouze při zjištění silného žíru na vysázených sazenicích (zpravidla v následujícím roce nebo na náletu), provést ošetření jednotlivých sazenic postřikem na pasece. Není přípustné ošetřovat napadené kultury celoplošným postřikem. Ostatní škodliví činitelé: - Podkorní škůdci na borovicích - (lýkohub sosnový a menší, krasec borový) Běžně dbát na čistotu lesa, včas zpracovávat souše a asanovat napadené stromy. V lokalitách, kde je zvýšený stav lýkohubů používat obranné lapáky - pokládají se do konce února a musí se zpracovat do konce května. Je vhodné používat bo lapáky neodvětvené pro případné zachycení i lýkohuba menšího. - Ploskohřbetka smrková a pilatky na smrku: Případná ohniska přemnožení, kde se pilatka vyskytuje chronicky, lze chemicky ošetřit v době žíru housenic, nejlépe pozemně. Zjištěná ohniska ploskohřbetky pravidelně sledovat (počty zimujících housenic a prognoza rojení). Hlavně se doporučuje v těchto lokalitách na čas zahájit černou zvěř a udržet ji zde pomocí vhodného krmení. Černá zvěř dokáže bezpečně likvidovat ohniska ploskohřbetky i pilatek, má-li k tomu dostatečný klid (především vyloučení naháněk ) a čas. - U ostatních škůdců sledovat jejich výskyt a v případě zjištění zvýšení stavu nebo výskytu nových škůdců konsultovat použití vhodných opatření s VÚLHM nebo se specialistou LČR pro ochranu lesa. V úvahu zde přichází výskyt lýkožrouta vrcholkového (Ips acuminatus) na borovici, bělokaze březového (Scolytus ratzeburgi), lýkožrouta modřínového (Ips cembrae), případně dalších škůdců. Dlouhodobým opatřením by mělo být zvyšování přirozené odolnosti lesních porostů podporou hmyzích predátorů ( omezováním až vyloučením používání insekticidů a ochranou mravenišť) a trvalou péčí o hmyzožravé ptactvo a sovy vyvěšováním a údržbou dostatečného množství ptačích budek.

7.2.4. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených zvěří : Ochrana kultur proti okusu zvěři: Zajištění příměsi melioračních a zpevňujících dřevin (MZD)v každém porostu přináší povinnost zajistit jejich přiměřenou a účinnou ochranu proti okusu zvěře. Zde nebude možné vždy použít oplocení, ale bude nutné více využívat individuální ochranu jednotlivých sazenic (rozsochy, různé folie, nátěry a pod.). Rozšířit počty kontrolních oplocenek a pravidelně vyhodnocovat jejich výsledky (porovnání vývoje kultury v oplocence a mimo ni) a na jejich základě jednak uplatňovat škody zvěří, případně požadovat snížení stavů zvěře. Ochrana lesa proti ohryzu a loupání zvěří: Při obnově LHP na LHC Hořice posoudit podrobně stav porostů silně poškozených ohryzem a loupáním zvěře (hlavně z minulého období) a navrhnout nejvíce poškozené porosty k předčasné obnově a určit porosty, kde postačí k nápravě výchova. Toto se týká hlavně revírů Lomnice nad Popelkou a Kumburk . Zde již byla část poškozených porostů schválena k obnově v minulém deceniu, celý rozsah však nebyl proveden. V ostatních revírech v PLO, pokud v nich bude zachován chov mufloní zvěře, provádět přiměřenou a účinnou ochranu kvalitních porostů 2.-3. věkového stupně proti ohryzu a loupání. Dbát na dodržování normovaných stavů mufloní zvěře a na důslednou redukci neplánované jelení zvěře. V případě vzniku dalších neúměrných škod zvěří na porostech i přes tato opatření požadovat další snižování stavů mufloní zvěře, případně až zrušení chovu této zvěře. Schválené předčasné obnovy provádět v souladu s těžebním postupem v okolních porostech s přihlédnutím k jejich předpokládané životnosti.


124

Ochrana lesa


7.3. Vliv předpokládané změny klimatu na ohrožení porostů ( Š i n d e l á ř 1995) Výrazné a zejména náhlé změny prostředí mají téměř vždy za následek určitou destabilizaci existujících ekosystémů. Adaptace na změněné podmínky je vždy spojena s oslabením a zvýšenou mortalitou organismu v lesních ekosystémech, které se dostaly do stresových situací. Na straně druhé mohou změny do určité míry dřevinám vyhovovat a vyvolat i zvýšenou konkurenční schopnost ve vztahu k ostatním dřevinám a společenstvům. S těmito situacemi je možno počítat i při předpokládaných změnách klimatu. Je obecně známo, že v případech, kdy se jedná o déle trvající nebo dlouhodobé změny prostředí, mají krátce žijící organismy s rychlou posloupností generací vždy v konkurenčních vztazích s dlouhodobě žijícími organismy s pomalou posloupností generací určité přednosti. Krátce žijící organismy s větším počtem generací v určitém časovém období se mohou na změny prostředí ve srovnání s organismy ostatními rychleji adaptovat. Z toho důvodu je třeba počítat s většími problémy v ochraně lesů, ať již jde o škodlivý hmyz nebo houbové choroby (Thomasius 1991). Zvláště silně budou ohroženy ty druhy dřevin a ty ekosystémy, které se v průběhu klimatických změn mohou přiblížit až k hranici své ekologické tolerance. V podmínkách České republiky, může tato situace vzniknout především u smrku ztepilého resp. smrkových porostů v nižších polohách, kde byla tato dřevina uplatňována v prostředích, kde není původní. Se zvýšeným ohrožením jedle lze uvažovat rovněž zejména v nižších polohách, a to i v hraničních oblastech o původního rozšíření, při průměrných ročních teplotách mezi 8 - 9 C a srážkách pod 300 mm. Tendence změny charakteru podnebí ve směru od humidity k ariditě, častější frekvence přísušků během roku by měly být doprovázeny více méně výraznými škodami na lesích, tak jak je známe z minulosti i současnosti. Konkrétním důsledkem změn může být oslabení lesních porostů doprovázené především výskytem většího podílu souší v lesních porostech. Může docházet k tendencím určitého zřeďování porostů v důsledku vyšší konkurence mezi jedinci téhož druhu i různých druhů zejména o disponibilní vodu v půdě. Oslabení jedinci mohou být ve zvýšené míře napadáni hmyzími škůdci, např. smrk ztepilý, různými druhy kůrovců, borovice lesní lýkohuby rodu Mielophillus aj. Může docházet k redukci kořenových systému usýcháním sacích kořínků. Důsledkem může být rozšiřování škodlivých hub na kořenech, zejména václavky Armillaria mellea, jak je známo zejména z období po extrémním suchu v r. 1947. Důsledkem oslabení dřevin listnatých zejména nedostatkem vláhy, může být ve spojení s případnými dalšími příčinami silnější rozšíření houbových onemocnění zejména z rodu Ophiostoma aj. Nepřímá podpora rozšíření těchto hub může vyplývat i z toho, že oslabené stromy mohou vytvářet předpoklady pro intenzívní uplatňování vektorů těchto houbovýcho chorob (druhy rodu Scolytus aj.). V y š š í t e p l o t y , n i ž š í ú h r n y r oč n í c h s r á ž e k m o h o u v é s t k e s n í ž e n í r e g e n e r a č n í s c h o p n o s t i l e s n í c h d ř e v i n , z v l á š tě m l a d ý c h v ý v o j o v ý c h s t á d i í . M o h o u v z n i k a t j e š t ě vý r a z n ě j š í p r o b l é m y s p ř i r o z e n o u o b n o v o u lesních porostů lesních dřevin než je tomu dosud. Vyšší frekvence přísušků může být spojená s většími ztrátami na kulturách. Regenerační schopnost sazenic v kulturách a mladých jedinců v náletech a nárostech, poškozených okusem zvěře, může být snížena. Bude-li docházet k předpokládaným změnám klimatickým, bude třeba věnovat zvýšenou pozornost i ochraně lesů před požáry s ohledem na to, že nebezpečí požáru se může zvyšovat. K omezení možných škod přicházejí v úvahu prioritně opatření preventivní. Tato opatření jsou především pěstebního charakteru a je třeba je orientovat tak, aby se vytvářely v lesních ekosystémech podmínky pro nejšetrnější a nejefektivnější hospodaření s vodou. K tě m t o o p a tř e n í m p a tř í z e j m é n a : o m e z e n í a ž v y l o u č e n í h o l ý c h s e č í , u d r ž o v á n í v h o d n é h o p o r o s t n í h o z á p o j e , v r á m c i o b n o v n í h o p r o c e s u , k d y j e t ř e b a p o r o s t y z v l á š tě pro přirozenou obnovu vhodně uvolňovat, postupovat tak, aby nálety a nárosty se d o s t a v i l y vč a s a k r y l y p ů d u v u v o l n ě n ý c h m a te ř s k ý c h p o r o s te c h . T a m , k d e j s o u p ř í z n i v é s t a n o v i š t n í p o d m í n k y , j e v h o d n é o r i e n t o v a t s e n a t v o r b u d v o u - př í p a d n ě v í c e p a t r o v ý c h p o r o s tů u d r ž u j í c í c h v h o d n ě p o r o s t n í k l i m a . K d a l š í m o p a t ř e n í m p ě s t e b n í h o c h a r a k t e r u p a tř í i j i ž z m í n ě n é v y t v á ř e n í v h o d n ý c h l e s n í c h a p o r o s t n í c h o k r a j ů a p ě s t e b n í p é č e o n ě . D o s o u b o r u o p a t ř ení vytvá ř e j í c í c h p o d m í n k y p r o m i n i m a l i z a c i š k o d n a l e s n í p ů d ě p a tř í především úprava druhové skladby Lze předpokládat, že změny klimatu v našich podmínkách, p ř e d e v š í m o t e p l e n í , může vést k ovlivnění zdravotního stavu lesních ekosystémů, a to vesměs v negativním smyslu. Zvýšení teplot, spojené s event. snížením úhrnu ročních srážek, může mít za následek chřadnutí citlivějších druhů lesních dřevin zvláště na limitních a extrémních stanovištích. Periody sucha, které by měly se změnami klimatu pravděpodobně narůstat co do frekvence a intenzity, by měly mít za následek silnou korozi ekologické stability a mohly by stimulovat proces rozpadu lesních porostů vlivem dalších škodlivých faktorů (Mrkva 1993). Současné zkušenosti naznačují možný průběh tohoto procesu. Již dnes po přísušcích dochází v kompaktních smrkových a borových porostech ke vzniku roztroušených souší, často napadených kůrovci nebo lýkohuby. Uvolněné porosty jsou po vytěžení souší vystaveny ve větší míře dalším vlivům jako je sníh, vítr a možnému napadení dalšími druhy hmyzu. 125 KRÁLOVÉ



Ochrana lesa

Předpokládá se, že klimatické změny budou spojeny s vyšší četností period sucha, a s výskytem bořivých větrů a smrští ve větší frekvenci a intenzitě (Bruenig 1990, Thomasius 1991). Z těchto předpokladů vyplývá možné zvýšené nebezpečí kalamit. Oteplení klimatu by mohlo nepochybně zvýšit nebezpečí lesních požárů se značnými materiálními škodami. Častější výskyt lesních požárů by mohl mít vážné ekonomické následky pro lesní hospodářství a v extrémních případech i pro bezpečnost obyvatelstva. Fanta (1992) předpokládá, že v teplých oblastech ČR by se při častých frekvencích požárů mohla vyvinout i lesní společenstva submediteránního typu se zastoupením pyrofytů. Jehličnaté dřeviny změnami klimatu oslabené by se staly patrně náchylnější k některým bakteriálním a houbovým onemocněním, k napadení řadou sekundárních hmyzích škůdců. Není vyloučena ani invaze některých druhů hmyzu dnes žijících v jižní Evropě. Celkově lze konstatovat, že změny klimatu charakterizované oteplením a patrně i doprovodným nižším úhrnem srážek, by vedlo k oslabení a pravděpodobnému zhoršení zdravotního stavu lesů současného druhového a ostatního složení, ke zvýšení některých již zmíněných škod abiotických a biotických (hmyzí kalamity, epidemické šíření některých parazitických hub).


126


Dopravní zpřístupnění lesa

8. DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA Pro zpracování této kapitoly byly použity dopravní elaboráty z jednotlivých bývalých LHC, které se nacházejí v této oblasti. V jarním období r. 1997 byla provedena aktualizace současného stavu lesních odvozních komunikací, dokončené a provedené akce byly fyzicky prověřeny. Lesní cesty byly dle kriterií zatříděny do příslušných kategorií. Lesní cesty celoročně provozuschopné byly zatříděny do kategorie 1L, sezónně provozuschopné do kategorie 2L. Tato kategorie cest typu 2L se rozdělila na dvě třídy - třída 2L1 inventarizované odvozní cesty a třída 2L2 - dnes inventarizované a nově dle normy ČSN 736108 zatříděné odvozní cesty, které byly v předchozích obdobích zhotoveny z neinvestičních prostředků a byly vedeny jako odvozní svážnice typu 1S. Tímto způsobem jsou rovněž vedeny i tabulky soupisů cest, návrhů a dalších příloh v příslušné lesní oblasti, členěné dle bývalých LHC.

8.1. Současné zpřístupnění Z celkového pohledu lze konstatovat, že lesní dopravní síť v zájmové oblasti byla a je i v současnosti budována postupně a podle potřeby. Podstatnějšího zpřístupnění bylo dosaženo po 20. letech tohoto století, kdy bylo třeba asanovat rozsáhlé oblasti zasažené žírem mnišky, v této době byla k dopravě využívána kromě nově vybudovaných cest i lesní železnice. Tyto komplexy lesa i dnes vykazují podstatně příznivější stupeň zpřístupnění, než ty části lesů, které postižené žírem nebyly. Současná lesní dopravní síť využívá nejen dopravní síť historickou, ve značné míře přebudovanou na současné, odvozní cesty, ale i poměrně dobře rozvinutou veřejnou síť silnic a ostatních účelových komunikací. PŘEHLED CEST PODLE BÝVALÝCH LHC A BÝVALÝCH LS V KM LHC Vrchlabí

Navarov

Hostinné

Trutnov

SLŠ Trutnov

Hořice

Nisa (Jablonec)

Broumov

Opočno CELKEM

LS

1L

cesty (LČR, KRNAP) 2L1 2L2 Σ

1L

cesty (ost. vl.) 2L1 2L2

Σ

1L

cesty celkem 2L1 2L2

0,6 0,6 6,2 1,1 0,6 7,9 1,6 0,9 6,5 9,0 3,7 7,2 8,6

0,8 6,4 7,2 11,9 7,8 1,0 2,3 23,0 3,7 12,4 37,2 24,8 78,1 3,3 2,7 50,0

1,7 1,3 1,8 4,8 1,4 4,8 21,1 19,7 47,0 13,3 2,2 12,1

0,8 7,0 7,8 19,8 10,2 1,0 4,7 35,7 5,1 18,8 59,2 51,0 134,1 20,3 12,1 70,7

2,0 1,8 3,8 17,6 21,8 19,0 31,7 90,1 4,7 10,8 12,5 6,3 34,3 2,6 9,9 20,2

2,1 2,1 0,7 4,4 1,2 3,5 9,8 0,2 0,3 0,7 2,6 3,8 1,1 7,1

0,2 0,7 0,4 1,3 0,7

2,0 3,9 5,9 18,3 26,2 20,2 35,2 99,96 5,1 11,8 13,2 9,3 39,4 3,7 9,9 28,0

2,0 2,4 4,4 23,8 22,9 19,0 32,3 98,0 4,7 12,4 13,4 12,8 43,3 6,3 17,1 28,8

0,8 8,5 9,3 12,6 12,2 2,2 5,8 32,8 3,9 12,7 37,9 27,4 81,9 4,4 2,7 57,1

1,7 1,3 1,8 4,8 1,6 5,5 21,1 20,1 48,3 13,3 2,2 12,8

2,0 0,8 10,9 13,7 38,1 36,4 21,2 39,9 135,6 10,2 30,6 72,4 60,3 173,5 24,0 22,0 98,7

19,5 14,4

56,0 12,8

27,6 3,0

103,1 30,2

32,7 4,6

8,2 0,8

0,7 0,2

41,6 5,6

52,2 19,0

64,2 13,6

28,3 3,2

144,7 35,8

Hrubá Skála Lomnice Řáholec Bělohrad Smolník Vřešťov CELKEM Velké Hamry Rádlo CELKEM Trutnov Hronov

3,7 6,2 4,2 14,1 -

3,7 31,5 2,4 37,2 51,8 30,9 157,5 1,1 2,7 3,8 4,3 20,9

3,6 1,3

3,7 35,2 2,4 37,2 58,0 35,1 171,6 1,1 2,7 3,8 7,9 22,2

1,8 18,4 27,1 20,6 17,6 85,5 8,4 9,6

0,2 8,7 0,7 10,8 3,0 3,4 26,8 1,9 1,0 2,9 6,2 6,4

-

2,0 27,1 0,7 37,9 23,6 21,0 112,3 1,9 1,0 2,9 14,6 16,0

1,8 22,1 27,1 26,8 21,8 99,6 8,4 9,6

3,9 40,2 3,1 48,0 54,8 34,3 184,3 3,0 3,7 6,7 10,5 27,3

3,6 1,3

5,7 62,3 3,1 75,1 81,6 56,1 283,9 3,0 3,7 6,7 22,5 38,2

CELKEM Náchod

1,3 66,8

25,2 18,0 381,6

4,9 87,3

30,1 19,3 535,7

18,0 12,7 281,7

12,6 67,0

2,2

30,6 12,7 350,9

18,0 14,0 348,5

37,8 18,0 448,6

4,9 89,5

60,7 32,0 886,6

podíl komunikací - lesních cest (LČR, KRNAP) činí 60,42 % podíl odvozních komunikací - cest vedoucích lesem (ost. vl.) činí 39,58 %  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

128

Σ

Volský Důl Dolní Dvůr Černý Důl CELKEM Jilemnice Hrabačov Turnov Bozkov CELKEM Podhůří Hostinné Království Čistá CELKEM Vlčice Pilníkov Hradiště + Městské lesy CELKEM Školní polesí



Vzhledem ke značné rozloze oblasti PLO je i v rámci jednotlivých bývalých LHC (LS) situace dosti rozdílná. Vliv na současné dopravní zpřístupnění má řada činitelů (žír mnišky ve 20 letech, geomorfologie terénu, odsun ze Sudet, v současnosti i majetkoprávní vztahy, odbyt dřeva, nákladovost výstavby atd.). Za dobře zpřístupněný jako celek lze uvést LHC Hostinné, LHC Trutnov, ukázkově je zpřístupněn LHC SLŠ Trutnov, úměrně zpřístupněn je LHC Hořice, část LHC Broumov, málo a nedostatečně část LHC Vrchlabí, LHC Navarov, LHC Nisa. Všeobecně lze říci, že komplexy lesa v historii dobře obhospodařované, vykazují podstatně vyšší stupeň zpřístupnění, než ty části lesa, kde se hospodařilo sporadicky, ať byl důvod jakýkoliv.

8.1.1. Dopravně nepřístupné lokality Oblast PLO je tvořena pahorkatinou, vedle plošin či rovin jsou zde i svahové partie, které často přecházejí do hlubokých zářezů vodních toků (Labe, Jizera, Kamenice, Jizerka, Úpa atd.). Za dopravně nepřístupné či málo přístupné lze v rámci PLO uvést tyto partie, které charakterizuje i zatřídění do transportního segmentu „D“ s vysokou modelovou hustotou, která činí 25 m/ha. Jsou to území v terénech s krátkými, často velmi prudkými svahy a zaříznutou údolnicí, se značným vnějším omezením. Zpřístupnění těchto lokalit je i dnes velice problematické, neboť se zde střetávají i ostatní veřejné zájmy (veřejná silniční síť, železnice, chráněná území, plánovaná vodní díla apod.), nehledě na vysoké náklady technické i finanční, nezbytné pro výstavbu lesních komunikací v těchto partiích. Tyto dodnes dopravně nepřístupné, či málo přístupné lokality zaujímají zhruba 4 700 ha lesní půdy, což činí necelých 8,5 % plochy této lesní oblasti.

8.2. Vymezení transportních segmentů, zpřístupnění lesa 8.2.1. Vymezení transportních segmentů Vymezení transportních segmentů bylo provedeno dle metodiky ÚHÚL - Brandýs nad Labem. Příslušná LO je zpracována dle bývalých LHC (LS) v přehledové tabulce. Transportní segment je ucelenou územní a gravitační jednotkou s relativně s a m o s ta tn ý m to k e m dříví, materiálu, pracovníků atd. Př i r o z e n ý m i hranicemi t r a n s p o r t n í c h s e g m e n tů j s o u h ř e b e n y , s v a h o v é a ú d o l n í v o d o t e č e , o d v o z n í c e s t y , h r a n i c e r o z d ě l e n í l e s a , o k r a j e l e s a a t d . Charakteristiky pro zařazování do typu transportního segmentu - viz příloha. ZASTOUPENÍ TYPU TRANSPORTNÍCH SEGMENTŮ dle bývalých LHC a bývalých LS LHC Vrchlabí

Navarov

Hostinné

Trutnov

SLŠ Trutnov Hořice

Nisa

129 KRÁLOVÉ

LS Volský Důl Dolní Dvůr Černý Důl CELKEM Jilemnice Hrabačov Turnov Bozkov CELKEM Podhůří Hostinné Království Čistá CELKEM Vlčice Pilníkov Hradiště+ML CELKEM Školní polesí Hrubá Skála Lomnice Řáholec L.Bělohrad Smolník Vřešťov CELKEM Velké Hamry Rádlo CELKEM

porostní plocha - ha 252 36 1 585 1 873 3 354 2 829 2 196 3 848 12 227 1 816 2 023 2 053 2 945 8 837 1 482 1 918 4 283 7 683 1 258 569 3 917 323 4 617 3 560 3 406 16 392 1 200 1 203 2 403

O 252 36 590 878 423 298 230 1 179 2 130 711 492 377 1 580 21 472 208 731 97 61 455 93 427 100 217 1 353 339 502 841

plocha dopravních segmentů typu A B C D 1 723 572 337 779 3 411 616 502 1 838 1 392 4 348 122 124 3 690 3 936 174 742 230 1 726 1 910 1 681 6 463 80 80

60 60 111 111 86 164 164

995 995 930 1 762 772 744 4 208 489 1 029 1 176 2 694 1 198 1 322 2 520 1 075 334 2 567 2 382 1 528 1 432 8 250 697 621 1 318

278 197 857 1 146 2 478 155 155 385 385 153 82 15 76 326 -

E -


PLO 23 - Podkrkonoší Broumov Opočno Celkem PLO % zastoupení

Dopravní zpřístupnění lesa Trutnov Hronov CELKEM Náchod

1 590 1 457 3 047 1 876

105 105 21

43 43 349

-

1 485 1 126 2 611 471

288 288 1 035

-

54 834 100,0

7 736 13,9

18 630 33,5

421 0,8

24 142 43,4

4 667 8,4

-

8.2.2. Návrh zpřístupnění lesa v oblasti V rámci šetření LDS na bývalých LHC bylo pro zlepšení stávajícího stavu odvozní sítě navrženo k výstavbě celkem 163,8 km odvozních komunikací. Přehled návrhů výstavby členěný dle bývalých LHC (LS) v tabulce. Podrobnější členění je v tabulkové části jednotlivých původních LHC. Nová výstavba je směrována do míst, jenž dopravní zpřístupnění postrádají, či do míst, kde novou výstavbou dojde k podstatnému zlepšení parametrů odvozní sítě. Graficky jsou tyto návrhy uvedeny v mapové části přerušovanou linií, s číselným označením návrhu. Realizací těchto návrhů v LO by mělo dojít k podstatnému zlepšení stavu odvozní sítě jako celku. SUMÁŘ NÁVRHŮ VÝSTAVBY dle bývalých LHC a bývalých LS v km LHC Vrchlabí

Navarov

Hostinné

Trutnov

SLŠ Trutnov Hořice

Nisa Broumov Opočno Celkem PLO % zastoupení

LS Volský Důl Dolní Dvůr Černý Důl CELKEM Jilemnice Hrabačov Turnov Bozkov CELKEM Podhůří Hostinné Království Čistá CELKEM Vlčice Pilníkov Hradiště+ML CELKEM Školní polesí Hrubá Skála Lomnice Řáholec L.Bělohrad Smolník Vřešťov CELKEM Velké Hamry Rádlo CELKEM Trutnov Hronov CELKEM Náchod

1L

2L1

Σ

Stupeň naléhavosti 1. st. 2. st. 3. st.

2,6 2,6 0,9 0,9 1,1 1,2 2,3 4,6 0,7 0,7 0,8 0,5 0,5 8,4 8,4 0,3

13,0 13,0 2,6 4,4 7,0 7,6 5,4 13,0 2,5 2,5 6,0 1,8 10,3 0,8 4,6 11,6 11,4 40,5 5,8 6,1 11,9 0,4 0,4 1,2

2,8 4,2 7,0 3,5 1,3 1,8 1,3 7,9 3,6 11,8 17,1 32,5 2,1 -

15,6 15,6 6,3 4,2 4,4 14,9 3,5 10,0 3,0 9,0 25,5 3,6 12,5 19,6 35,7 8,9 1,8 10,8 0,8 4,6 11,6 11,4 41,0 5,8 6,1 11,9 8,8 8,8 1,5

2,7 2,7 2,8 1,6 0,7 5,1 3,5 4,0 1,3 8,8 2,0 2,8 3,5 8,3 5,2 5,5 0,5 5,9 4,9 16,8 8,4 8,4 1,5

7,9 7,9 3,5 2,6 3,7 9,8 3,0 1,2 3,4 7,6 1,6 7,4 12,1 21,1 3,7 1,8 5,3 3,2 4,7 4,2 19,2 3,2 1,3 4,5 0,4 0,4 -

5,0 5,0 3,0 1,8 4,3 9,1 2,3 4,0 6,3 0,8 0,9 1,0 2,3 5,0 2,6 4,8 7,4 -

18,8 11,5

95,5 58,3

49,5 30,2

163,8 100,0

56,8 34,7

74,2 45,3

32,8 20,0


130

2L2



8.2.3. Přehled modelového, skutečného stavu a výhledu SUMÁŘ MODELOVÉHO, SKUTEČNÉHO A VÝHLEDOVÉHO ZPŘÍSTUPNĚNÍ s ukazateli hustoty odvozních cest v m/ha (dle bývalých LHC a bývalých LS) LHC

Vrchlabí

Navarov

Hostinné

Trutnov

SLŠ Trutnov

Hořice

Jablonec Broumov Opočno Celkem PLO

porostní plocha (ha)

LS Volský Důl Dolní Dvůr Černý Důl CELKEM Jilemnice Hrabačov Turnov Bozkov CELKEM Podhůří Hostinné Království Čistá CELKEM Vlčice Pilníkov Hradiště+ML CELKEM Školní polesí Hrubá Skála Lomnice Řáholec L.Bělohrad Smolník Vřešťov CELKEM Velké Hamry Rádlo CELKEM Trutnov Hronov CELKEM Náchod

m o d e l o vá d é l k a o d vo z n í s í t ě s k u t e č n á d é l k a o d vo z n í s í t ě vý h l e d o vá d é l k a o d vo z n í s í t ě

optimální hustota

skutečná hustota

výhledová hustota

poznámka

252 36 1 585 1 873 3 354 2 829 2 196 3 848 12 227 1 816 2 023 2 053 2 945 8 837 1 482 1 918 4 283 7 683 1 258 569 3 917 323 4 617 3 560 3 406 16 393 1 200 1 203 2 403 1 590 1 457 3 047 1 876

15,7 13,3 16,0 18,8 20,0 14,8 17,0 11,1 15,2 15,8 16,1 14,8 20,7 16,4 15,2 16,6 20,4 17,8 18,6 10,7 17,7 17,9 17,4 17,7 15,5 12,6 14,0 21,0 22,8 21,9 22,2

6,9 7,3 11,4 12,9 9,6 10,4 11,1 5,7 15,5 36,1 20,8 20,1 16,4 11,6 23,3 18,8 28,9 10,0 15,9 9,6 16,3 22,9 16,5 17,3 2,5 3,1 2,8 14,2 26,2 19,9 17,1

16,7 15,6 13,2 vč.dodatku 14,4 vč.dodatku 11,7 10,4 12,3 7,7 20,6 37,6 23,9 23,0 18,9 18,2 28,0 23,5 36,1 13,2 18,6 12,1 17,3 26,2 19,8 19,8 7,3 8,1 7,7 14,2 32,2 22,8 17,9

54 834

17,0

15,9

18,9

946,7 km 886,6 km 1 050,4 km

PŘEHLED MODELOVÝCH HUSTOT ODVOZNÍCH CEST PLO 23 zastoupení 55 596 ha model 946, 688 km skuteč. 886,600 km výhled 1 050,400 km

optimální hustota Ht

typy transportních segmentů v ha O 0xpt 7 736 -

A 15 x pt 18 630 279 450

B 17,5xpt 421 7 368

C 22,5xpt 24 142 543 195

D 25xpt 4 667 116 675

E 27,5xpt -

skutečná po hustota výstavbě

m/ha

m/ha

m/ha

17,0

15,9

18,9

pt = zastoupení typů transportních segmentů v ha ht = modelové hustoty jednotlivých typů/15-27,5 m/ha

131 KRÁLOVÉ




8.3. Návrh limitujících těžebně-dopravních technologií na úrovni: transportní segment - hospodářský soubor Limitující těžebně - dopravní technologie jsou ty, které minimálně poškozuji lesní ekosystém a ekonomicky splňují předpoklady efektivního způsobu hospodaření. Vymezené transportní segmenty ve vazbě na hospodářský soubor předurčují způsob zpracování dřevní hmoty příslušným technologickým postupem, s využitím příslušného technického prostředku, či jeho variant. VAZBA TRANSPORTNÍHO SEGMENTU (TS) A TECHNOLOGICKÉHO TYPU (TT) TT TS U F S K OU O AU AS A BF BS BK B CU CS CK C DF D E

E

L

BE CE DE EE

BL CL DL EL

Vysvětlivky: U ... UKT se standardním vybavením S ... LKT se standardním vybavením K ... kůň L ... lanová dopravní zařízení F ... UKT - Horal vybavený lesnickou kompletací, LKT s nízkotlakými (flotačními) pneumatikami E ... erozní ohrožení (přípustné prostředky: F, K, L a jejich kombinace) Technologické typy F, E, L, vyskytující se ve více sklonových kategoriích, jsou v tomto případě indexovány pro okulární zvýraznění vlivu a významu sklonu terénu. MODELOVÉ ZASTOUPENÍ TS A TT V HS HS TS+TT HS 13 AU 35 19 DF 39 21 CK CE CL 41 23,25 AU 43,45 27 AU AS 47 29 DE DF 51 31 CK CE CL 53,55

TS+TT AU ASD DE DF CK CE CL CU CU CS CK BE BL CU

HS 57 59 71 73 75 77 79

TS+TT CS BE DE DL BE EE EL BS BS BS BE DE DL BE

PŘEHLED TYPŮ TRANSPORTNÍCH SEGMENTŮ V HA A % ROZLOHY PLO S DOPORUČENÝMI TĚŽEBNĚ - DOPRAVNÍMI TECHNOLOGIEMI Transport rozloha % Těžebně - dopravní segment ha technologie omezeně izolované, drobné, roztroušené části lesa bez dopravního O 7 736 13,9 U (K,L,E) zpřístupnění (dřevo gravituje na cesty mimo les) A 18 630 33,5 U rozvinutá, vybavená síť vlastních odvozních cest dosud málo zpřístupněné, převaha antigravitačního B 421 0,8 S,K,L,E přibližování varianty dosud průměrně, místy omezeně, dopravně zpřístupněné, C 24 142 43,4 U,S,K,L,E oboustranná gravitace hmoty velmi málo, nedostatečně dopravně zpřístupněné, D 4 667 8,4 L,E (F) využití veřejné cestní sítě E nezastoupen CELKEM 55 596 100,0 -


132



MODELOVÉ TĚŽEBNĚ-DOPRAVNÍ TECHNOLOGIE PODLE HS A SLT HS

Soubory lesních typů

typizace terénní

13

19 21 23 25 27 29 31 35 39 41 43 45 47 51

53 55 57 59 71 73 75 77 79 01

02 03

0M 1M 0C 0N 0Q 0P 0O 1-2L 1U (3L 5L) 3U 1-2N 1-2C (3C) 3-4N 1-2A EXP 2-4M 2K 2S 2B 2D 1-3K 1-3I 2-4M (1-2S 1-3C 5M) 1-2H 1B 1-2D 1-2S 1-2W (1-2V 1-2O) 1-3P 1-5Q (0O 0Q 0O) 1T 1G 3L 5L 3-5C (3-5A 3-5W) 3-5W 0T 2T 5T (6T) 0G 3R 5R 3-4N 3-4A EXP 3-4K 3-4S 3-4B 3-4D 3-4F 3-5K 5M 3-4I (3-4S) 3-4S 3-4B 3-4D 3-4H 3-4V 4P 4O 5-6N 5-6A EXP.5-6M 5-6K 5-6S 5-6B 5-6D 5-6F 5U 5-6K 5-6I 5-6S 5-6B 5-6D 5-6H 5-6V 5-6O 5-6P 5-6Q 0G 2-5G 4R (3R 5-6R) 3-6V 6G 7N 7A (8N 8A) EXP.7M 7K 7S (8M 8K 8S) 7-(8)F 7M 7K (8M 8K) 7-(8)S 7B 7-8V 7-(8)O 7-(8)P 7Q (6)-8T 7-8G 8Q 8R (6G6 7-8V 0X 0Z 0Y 0N 0Q 0C 0M 1-4X 1-7Z 3-8Y 1-5J 6L 0R 8-9R 8M 8K 8S 8N 8F 8A 9K 9Z

133 KRÁLOVÉ

11 21 12 22 (16 26) 13 13 (15) 29 (11 21 31 41) 12 22 32 39 39 41 42 49 59 11 21 (31) 11 21 (13) 13 23 (11 21) 15 25 13 15 11 21 31 39 49 (22 32 42) 11 21 (31) 15 25 (21 31 41) 12 22 32 42 39 49 59 41 39 49 59 11 21 31 (39) 11 21 (31) 13 23 29 (33) 13 23 (21 31 41) 22 32 39 49 59 (31) 41 49 59 13 15 11 21 31 (39) 11 21 31 13 23 29 (33) 13 23 15 (25) 15 25 (29) (21 31 41) 12 22 32 39 (31) 39 41 49 59 11 21 31 (39) 11 21 31 (39) 13 23 29 33 15 (25) 15 25 (29) 16 26 36 39 46 49 59 69 13 (11) 12 16 12 22 32 39 42 49 59 69 16 26 36 46 15 25 29 15 11 21 31 (39) 12 22 32 39 42 49 11 21 31 39

technologická U S (L) F F (L) E (U) S F E K KE U (F) U (F) F (U) L (F) F (L) USFE U (F) L (F) (U) S K E SKE U F (E) U (F) F (E) F (U)S F K E (F) E K F (L) U F (E) U F (E) F L (F) F (E) (U) S E FEK U F (E) U F (E) FE L (F) LE EL F US SEKL L L U (F E) SKE UFE




8.4. Soupis místních zdrojů stavebních materiálů K výstavbě, opravám či rekonstrukcím je využíváno především materiálů z přebytků zemních prací, pokud je jej nedostatek, je potřebný materiál nakupován od cizích subjektů. V současnosti je řada bývalých zemníků vyčerpána, uzavřena či vrácena v rámci restitucí. LHC Vrchlabí - pouze část LHC, zdroje mimo zájmovou oblast LHC Navarov - část LHC, vlastní zdroje uzavřeny, restituce, materiál pro potřebu nakupován od cizích subjektů (Velkolomy Frýdštejn atd.) LHC Hostinné - řada drobných zemníků dnes uzavřena, restituce, řešeno nákupem LHC Trutnov - místní drobné zemníky (štěrkopísky) sezónně využívány, řada jich je vyčerpána, uzavřena, vrácena SLŠ Trutnov řešeno nákupem LHC Hořice řada lokalit uzavřena, vlastní zdroje - LS Smolník 606 F - štěrkopísky 658 D - štěrkopísky 640 C - štěrkopísky - LS Vřešťov 807 - suť, kamenivo LHC Nisa část LHC, vlastní zdroje mimo zájmovou oblast, řešeno převážně nákupem LHC Broumov - část LHC, vlastní zdroje mimo zájmovou oblast, řešeno nákupem LHC Opočno - část LHC, vlastní zdroje mimo zájmovou oblast, potřebný materiál nakupován


134


Hospodářské soubory

9. HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY (HS), ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ A RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ ( § 1, odst.6, písmeno f, vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb. ) 9.1. Vymezení hospodářských souborů (§ 2 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.) Při zpracování OPRL se v rámci LO vymezují hospodářské soubory (HS), jako jednotky diferenciace hospodaření v lesích. Při vymezení HS se vychází: a/ z rámcového vymezení cílových hospodářských souborů, charakterizovaných přírodními podmínkami - lesními typy a jejich soubory - SLT (příloha č. 4 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.); b/ z funkčního zaměření lesa na základě veřejných zájmů, deklarovaných prostřednictvím kategorizace lesů (oddíl 2 zákona č. 289/1995 Sb.); c/ ze stavu lesních porostů definovaného porostními typy v oblasti, pro kterou se plán zpracovává (příloha č. 3 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.); V číselném označení souborů je dvojčíslím označeno cílové hospodářství (udáním výškové polohy a ekologické řady), dalšími čísly je označen porostní typ, případně další charakteristiky. U lesů zvláštního určení se v označení cílového hospodářství druhá lichá číslice mění na nejbližší nižší číslici sudou: Tvorba číselného označení HS: Kategorie lesů hospodářských

zvláštního určení

ochranných

Hospodářský soubor 1. číslice 2. číslice Cílový hospodářský soubor Výšková poloha Ekologická řada 2,3,4,5,7 1 - exponovaná 1,2,4,5,7 3 - kyselá 2,3,4,5,7 5 - živná 2,4,5,7 7 - oglejená 1,2,3,5,7 9 - podmáčená 2,3,4,5,7 0 - exponovaná 1,2,4,5,7 2 - kyselá 2,3,4,5,7 4 - živná 2,4,5,7 6 - oglejená 1,2,3,5,7 8 - podmáčená 1 - mimořádně nepříznivá 0 stanoviště

doplňkové HS

0 0 8

2 - vysokohorské lesy 3 - klečový stupeň např. rezonanční


136

3. číslice Porostní typ Typ současného porostu 1 - smrkové 2 - jedlové 3 - borové 4 - ostatní jehl. 5 - dubové 6 - bukové 7 - ostatní list. 8 - topolové 9 - nízký les 0 - nezařazeno



9.1.1. Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů ( příloha č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. )

PLO 23 - Podkrkonoší Stanovištní řada: Edafická kategorie:

Exponovaná

Kyselá

J X Y Z

C N A F (W)

M KI

0Z 3Z 4Z

soubor lesních typů: /lesní typ/

Základní hospodářská dřevina: Cílový HS: Porostní typy: smrkové borové dubové bukové /smíšené/ listnaté ostatní /ol,js,bř,hb,os,ak/ topolové

54 834 ha

Extrémní

3J 5J

2C 3C 3M 9

5Z 6Z 0Y 3Y 4Y 5Y 6Y

2A

BO SM

BK JV

BO DB

Živná S B H D (W)

3N 3A 4N 4A 3K9 3F

5N 6N 5K9

0M 0K 0P

2M 3M 4M

3K 4K 3I

4K9 4F 3S9 4S9 3B9 4B9 4C 5C

6K9 5A 6A 5F 6F 5S9 6S9 5B9 6B9 SM BK

/0T/

2K 2I 2S

4I 6I 5K3 5K6 5M

BK BO SM

SM BK

3K3 3K5

Oglejená

5K 6K 5I

1D 1V 2H

3S 4S 3H

5S 6S 5H

4P 4O 4Q

2B 2D 2V 2O

4H 3B 4B 3D 4D

6H 5B 5D

(2P) (2Q)

3V 4V 3O

Lužní

T G R

L U

5O 6O 7O

4G 5G 6G

4R 6R 7R

5V 6V 5P 6P 6Q

3V9 4V9 5V9 6V9

7T 7G

SM DB

SM

1L 1U 2L

1T 3U 5U3

BO

BO DB

BO SM BK

SM BK

DB

SM BK DB

SM BK

21

41

51

13

23

43

53 25

45

55

011 013 015 016

211 213 215 216 217

411 413 415 416 417

511 513

131 133 135 136 137

231 233 235 236 237

431 433 435 436 437

531 251 533 253 255 536 256 537 257

451 453 455 456 457

551 553 556 557

SM BO DB

SM BK DB

47 471 473 475 476 477

SM BK

DB TP

59

571 573

19 29

591 593 595

195

597

197 297

576 577

258

198 298

9.1.2. Zastoupení cílových hospodářských souborů 54 834 ha

PLO 23 – Podkrkonoší CÍLOVÝ HOSPOD.. SOUBOR

13

19

21

23

25

29

41

43

45

47

51

53

55

57

59

01

Plocha ha

1 520

127

65

1 030

2 310

225

2 340

13 159

8 980

680

2 020

11 452

8 830

1 640

165

290

Zastoupení %

2,8

0,2

0,1

1,9

4,3

0,4

4,3

24,0

16,4

1,2

3,7

20,9

16,1

3,0

0,3

0,5

KRÁLOVÉ

OL JS

BO

57

Rozdíly v zařazení SLT do CHS oproti příloze č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb.: pro nepatrné zastoupení a nereprezentativnost byly zařazeny do příbuzných CHS tyto SLT: 2P, 2Q, 1Q, 7G, 7T, 7R, 4C, 5C, 0T; pro charakter byly rozděleny 5U1 do CHS 57 a 5U3 spolu s 3U do CHS 29;

137

1G 3L 5L

5U1

3I6

01

516 517

VO P Q

Podmáčená




9.2. Růstové podmínky cílových hospodářských souborů RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ PLO 23 - PODKRKONOŠÍ Přirozená borová stanoviště:

Cílový hospodářský soubor:

13 Plocha porostní: 1 520 ha

Soubory lesních typů (lesní typy): 0 K,M; 0P, (0T) Zastoupení v %: 2,8

Cílová druhová skladba /základní/: BO 9, (DB,BK,BŘ) 1, SM, MD, DBČ, VJ

Soubor písčitých chudých (bory) stanovišť středních poloh. Převládá SLT 0K . Bonita je podprůměrná – (u BO je z ostatních hospodářských dřevin relativně na těchto stanovištích nejlepší) Relief terénu: svahy až plošiny - převážně dlouhé táhlé svahy, různě zvlněné. Nadmořská výška: 320 - 600 m n. m. Geologické podloží: chudší části, cenomanských, triasových, křídových kvádrových i permokarbonských pískovců Půdní typ: podzoly; arenické, oligotrofní až podzolované kambizemě; Půdní druh: suché až mírně vlhké, lehké, písčité, kamenité, drolivé; Minerální síla půdy: slabá; velmi silně kyselá půda - pH /H2O/ 3. 5 - 4. 0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 5 % - DB,BK,BŘ,JŘ,JD,DBČ; 0T - DB,JD,BŘ,OS Cílový hospodářský soubor:

19 Plocha porostní: 127 ha

Lužní stanoviště: Soubory lesních typů (lesní typy): 1 - 2L, 1U Zastoupení v %: 0,2

Cílová druhová skladba /základní/: DB 7, JS 2, (LP,JV,OLL,TP,HB, JL,BB) 1, SM

Soubor zahrnující aluviální stanoviště ve čtvrtohorních dolních úvalech řek a potoků. V LO 23 okrajově. Velmi buřenící stanoviště. Bonita jje nadprůměrná. Relief terénu: úžlabiny vodotečí, sníženiny. Nadmořská výška: 200 - 300 m n. m. Geologické podloží: nivní náplav; Půdní typ: fluvizemě, glejové kambizemě až gleje,. Půdní druh: písčitohlinité až hlinitojílovité, vlhké až mokré, hluboké. Minerální síla půdy: vysoká; mírně kyselá až neutrální půda - pH /H2O/ 4. 0 - 7. 0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 15 % - DB,LP,JL,JV,HB,BB,břek; 1U + OL,VR,OS Cílový hospodářský soubor:


Exponovaná stanoviště nižších poloh: Soubory lesních typů (lesní typy): 2C, 3C, 2A; (3M9); Zastoupení v %: 0,1

Cílová druhová skladba /základní/: BO 6, DB(BK) 3, (LP,HB,JV,JS) 1, MD, SM

Soubor stanovišť vysýchavých, kamenitých, prudkých, exponovaných svahů se zhoršenou dostupností a místy erozně ohrožené. Převládá SLT 3C%;. Bonita je průměrná. Relief terénu: hřbítky anebo prudké svahy. Nadmořská výška: 250 - 400 m n. m. Geologický podklad: cenomanské, triasové, permokarbonské sedimenty, slínovce, opuky; Půdní typ: podle podloží oligotrofní či podzolované kambizemě až podzoly, nebo eutrofní rankerové kambizemě až pararendziny; Půdní druh: hlinitopísčité až písčitohlinité, středně těžké, kamenité i balvanité, vysychavé až mírně vlhké, různě hluboké; Minerální síla půdy: různá; silně až mírně kyselé půdy - pH /H2O/ 3. 5 - 6. 0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 30 % - DB,BK,LP,HB,BŘ,JD Cílový hospodářský soubor:


Kyselá stanoviště nižších poloh: Soubory lesních typů (lesní typy): 2 K,I,M,S; 3 - 4M; 3K5, 3I6, 3K3 Zastoupení v %: 1,9

Cílová druhová skladba /základní/: BO 7, DB 2, (BK,LP,HB,SM) 1, MD, BŘ

Soubor normálních kyselých a písčitých chudých (bory) stanovišť středních poloh. Převládá LT 3K5; Bonita je podprůměrná, místy průměrná. Relief terénu: svahy až plošiny - převážně dlouhé táhlé svahy, různě zvlněné. Nadmořská výška: 250 - 550 m n. m. Geologické podloží: chudší části permokarbonských, cenomanských, triasových a křídových pískovců a štěrkopískové překryvy; Půdní typ: arenické, oligotrofní až podzolované kambizemě až podzoly, luvizemě; Půdní druh: lehké, hlinitopísčité, vysýchavé až mírně vlhké, štěrkovité, kamenité, drolivé; Minerální síla půdy: slabá; silně kyselá půda - pH /H2O/ 3. 5 - 4. 0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - DB,BK,LP,BŘ,HB,DG,JD


138



RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ PLO 23 - PODKRKONOŠÍ Živná stanoviště nižších poloh:



Soubory lesních typů (lesní typy): 1 - 2 H,B,D,O,V Zastoupení v %: 4,2

Cílová druhová skladba /základní/: DB 8, (LP,BK,HB,JV,JS,JD) 2, OL, SM, BO, MD, JDO, JL

Soubor živných stanovišť nižších poloh. Převládá SLT 2H. Buřenící stanoviště. Bonita je průměrná, místy nadprůměrná. Relief terénu: svahy až plošiny - převážně dlouhé táhlé svahy, různě zvlněné. Nadmořská výška: 200 - 400 m n. m. Geologické podloží: slinité pískovce, slínovce, vápnité pískovce, sprašové a hlinité překryvy; Půdní typ: luvizemě, luvické, mezotrofní až eutrofní kambizemě, pararendziny; Půdní druh: středně těžké až těžké, písčitohlinité až jílovité, hluboké, vazké, čerstvě vlhké, místy vysýchavé; Minerální síla půdy: střední až vysoká; mírně kyselá až mírně alkalická půda - pH /H2O/ 5.0 – 7.5 Meliorační a zpevňující dřeviny: 20 % - DB,BK,LP,HB,JV,JS,JL,JD JDO,TŘ,břek,BB Cílový hospodářský soubor:


Olšová stanoviště podmáčených půd Soubory lesních typů (lesní typy): 3L, 5L, 1G, 3U, 5U3 Zastoupení v %: 0,4

Cílová druhová skladba /základní/: OL 6, JS 2, (SM,JV) 2, DB, BŘ, LP, OS, VR

Soubor zahrnující podmáčená přirozená olšová stanoviště aluviální v úžlabinách potoků a na prameništích. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Relief terénu: úžlabiny vodotečí, sníženiny. Nadmořská výška: 360 - 600 m n. m. Geologické podloží: úzký nivní náplav nebo prameniště na různém podloží; Půdní typ: fluvizemě, glejové kambizemě až gleje,. Půdní druh: písčitohlinité až hlinitojílovité, vlhké až mokré, hluboké. Minerální síla půdy: střední; mírně kyselá půda - pH /H2O/ 4. 0 - 6. 0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 70% -1G- OL,VR; 1T-OL,BŘ; 3L,5L -OL,JV; 30% -5U3 - BK,LP,JV,JD,JL; 15% - 3U + BK,JD,LP,JL; Cílový hospodářský soubor:


Exponovaná stanoviště středních poloh: Soubory lesních typů (lesní typy): a/ kyselá: 3 - 4 N,K9; b/ živná: 3 - 4 A,F,S9,B9; (4C, 5C)

Zastoupení v %: 4,3

Cílová druhová skladba /základní/: a)SM(BO) 6, (BK,DB,LP) 3, (MD,JD,BŘ) 1 b)SM 6, (BK,DB,LP,JV) 3, (MD,JS,JD,BO,HB)1

Soubor stanovišť kamenitých, prudkých, exponovaných svahů se zhoršenou dostupností a místy erozně ohrožené, ve středních polohách. Bonita je průměrná. Relief terénu: kamenité anebo prudké svahy. Nadmořská výška: 350 - 600 m n. m. Geologický podklad: cenomanské, triasové, permokarbonské pískovce, slínovce, opuky; čedič, melafýr; Půdní typ: podle podloží a) oligotrofní či podzolované kambizemě až podzoly, nebo b) eutrofní rankerové kambizemě až pararendziny Půdní druh: hlinitopísčité až písčitohlinité, středně těžké, kamenité i balvanité, čerstvě vlhké, různě hluboké; Minerální síla půdy: různá; silně až mírně kyselé půdy - pH /H2O/ 3. 5 - 6. 0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 30% - BK,LP,JD,DB,DG; /3-4A,F,S9,B9 / + JV,JS,JL,HB Cílový hospodářský soubor:


Kyselá stanoviště středních poloh: Soubory lesních typů (lesní typy): 3 - 4 K,I; 5M, 5K3, 5K6 Zastoupení v %: 24,0

Cílová druhová skladba /základní/: SM(BO) 7, BK(DB) 2, (LP,JD,MD) 1, BŘ, DG

Soubor normálních kyselých až písčitých stanovišť středních poloh. Převládá SLT 3K a SLT 4K. Bonita je podprůměrná, místy průměrná Relief terénu: svahy až plošiny - převážně dlouhé táhlé svahy, různě zvlněné. Nadmořská výška: 300 - 600 m n. m. Geologické podloží: chudší části permokarbonských, cenomanských, triasových a křídových pískovců, fylity; Půdní typ: arenické, oligotrofní až podzolované kambizemě až podzoly, luvizemě; Půdní druh: lehké, hlinitopísčité, mírně vlhké, místy kamenité, drolivé; Minerální síla půdy: slabá; silně kyselá půda - pH /H2O/ 3. 5 - 4. 0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % -DB,BK,LP,JD,HB,DG

139 KRÁLOVÉ




RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ PLO 23 - PODKRKONOŠÍ Živná stanoviště středních poloh:



Soubory lesních typů (lesní typy): 3 - 4 S,H,B,D Zastoupení v %: 16,4

Cílová druhová skladba /základní/: SM 7, BK(DB) 2, (LP,JV,JS,JD,MD) 1, BO,DG

Soubor normálních středně bohatých až bohatých stanovišť středních poloh. Převládá SLT 3S a 4S. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Relief terénu: svahy až plošiny; Nadmořská výška: 300 - 600 m n. m. Geologické podloží: křídové a permokarbonské zahliněné pískovce, prachovce až slínovce, opuky, fylity, melafýr, čedič; Půdní typ: oligomezotrofní až eutrofní kambizemě případně pararendziny; Půdní druh: hlinitopísčité až jílovitohlinité, slabě kamenité, čerstvě vlhké, středně hluboké; Minerální síla půdy: střední; silně kyselá až neutrální půda - pH /H2O/ 3. 5 - 7. 0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK,DB,LP,JV,JD,JS,JL,HB,TŘ,JDO Cílový hospodářský soubor:


Oglejená stanoviště středních poloh: Soubory lesních typů (lesní typy): 4 P,O,Q; 3O; 3 - 4V; (2P, 2Q); Zastoupení v %: 1,2

Cílová druhová skladba /základní/: SM 7, (JD,BK,DB) 2, (LP,JS,OL,JV,BŘ,BO,MD) 1

Soubor zahrnující zamokřovaná stanoviště na plošinách a úžlabinách. Převládá SLT 4O. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Relief terénu: půdně mozaikovité úžlabiny vodotečí, sníženiny, plošiny. Nadmořská výška: 250 - 550 m n. m. Geologické podloží: zahliněný pískovec různého typu; Půdní typ: pseudoglejové kambizemě až pseudogleje, glejové kambizemě až gleje, případně fluvizemě. Půdní druh: písčitohlinité až jílovitohlinité, čerstvé až vlhké, hluboké. Minerální síla půdy: slabá až střední; silně až mírně kyselá půda - pH /H2O/ 3. 5 - 5. 5 Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - 3V,4V,3O - JD,BK,DB,JV,JS,JDO,LP,JL,HB - 4O,4P,4Q -JD,BK,DB,JDo,LP,OS,BŘ -2O,2Q - DB,BŘ,BK,JD,OS Cílový hospodářský soubor:


Exponovaná stanoviště vyšších poloh: Soubory lesních typů (lesní typy): a/ kyselá: 5 - 6 N,K9; Zastoupení v %: 3,7

b/ živná: 5 - 6 A,F,S9,B9

Cílová druhová skladba /základní/: SM 6, BK 2, (JV,JD,LP,JS) 1, (MD,BO) 1, JL

Soubor stanovišť kamenitých, prudkých, exponovaných svahů vyšších poloh se zhoršenou dostupností a místy erozně ohrožené. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Relief terénu: kamenité anebo prudké svahy. Nadmořská výška: 450 - 800 m n. m. Geologický podklad: křídové cenomanské kvádrové, triasové, permokarbonské pískovce, fylity; čedič, melafýr; Půdní typ: podle podloží oligotrofní či podzolované rankerové kambizemě až podzoly, až eutrofní rankerové kambizemě Půdní druh: hlinitopísčité až písčitohlinité, středně těžké, kamenité i balvanité, čerstvě vlhké, různě hluboké, drolivé; Minerální síla půdy: různá; silně až mírně kyselé půdy - pH /H2O/ 3. 5 - 6. 0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 30 % - BK,JD,JV,LP,DG; 5-6 A,F,S9,B9 + JS,JL Cílový hospodářský soubor:


Kyselá stanoviště vyšších poloh: Soubory lesních typů (lesní typy): 5 - 6 K,I; Zastoupení v %: 20,9

Cílová druhová skladba /základní/: SM 7, BK 2, (BO,MD,LP,JD) 1, JV, DB, DG

Soubor normálních kyselých stanovišť vyšších poloh. Převládá LT 5K1. Bonita je průměrná, místy nadprůměrná. Relief terénu: svahy až plošiny - převážně dlouhé táhlé svahy, různě zvlněné. Nadmořská výška: 450 - 800 m n. m. Geologické podloží: chudší části permokarbonských, cenomanských, triasových a křídových pískovců, fylity; Půdní typ: oligotrofní až podzolované kambizemě, luvizemě; Půdní druh: hlinitopísčité až hlinité, mírně vlhké, různě hluboké, různě kamenité, drolivé; Minerální síla půdy: slabá; silně kyselá půda - pH /H2O/ 3. 5 - 4. 0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK,JD,LP,DG


140



RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ PLO 23 - PODKRKONOŠÍ Živná stanoviště vyšších poloh:



Soubory lesních typů (lesní typy): 5 - 6 S, H, B, D, Zastoupení v %: 16,1

Cílová druhová skladba /základní/: SM 7, (BK,JV) 2, (JD,LP,JS,MD) 1, DB, DG

Soubor normálních středně bohatých až bohatých stanovišť vyšších poloh. Převládá SLT 5S. Bonita je nadprůměrná, místy průměrná. Relief terénu: svahy až plošiny. Nadmořská výška: 400 - 800 m n. m. Geologické podloží: zahliněné křídové a permokarbonské pískovce místy vápnité, čedič, melafýr, fylity; Půdní typ: oligomezotrofní až eutrofní kambizemě, luvizemě; Půdní druh: hlinitopísčité až jílovitohlinité, čerstvě vlhké, středně hluboké, slabě kamenité; Minerální síla půdy: střední; silně až mírně kyselá půda - pH /H2O/ 3. 5 - 6. 0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK,JD,LP,JS,JV,JL,JDo,TŘ Cílový hospodářský soubor:


Oglejená stanoviště vyšších poloh: Soubory lesních typů (lesní typy): 5 - 6 P,O,Q,V; (7O); ( 5U1) Zastoupení v %: 3,0

Cílová druhová skladba /základní/: SM 7, (JD,BK,JV,JS,LP) 2, (BŘ,OL,MD) 1, DB

Soubor zahrnující zamokřovaná stanoviště na plošinách a úžlabinách. Převládá SLT 5P, 6P. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Relief terénu: sníženiny, plošiny, úžlabiny vodotečí. Nadmořská výška: 360 - 700 m n. m. Geologické podloží: zahliněné sedimenty různého typu; Půdní typ: pseudoglejové kambizemě až pseudogleje, glejové kambizemě, případně fluvizemě. Půdní druh: písčitohlinité až jílovitohlinité, čerstvé až vlhké, hluboké. Minerální síla půdy: slabá až střední; silně až mírně kyselá půda - pH /H2O/ 3. 5 - 5. 5 Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - 5V,6V,5U1 - JD,BK,JV,JS,JDO,LP,JL - 5-6O,P,Q, 7O - JD,BK,BŘ,OS,JDO Cílový hospodářský soubor:


Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh: Soubory lesních typů (lesní typy): 4 - 7G; 3 - 6V9; 4R, 6R; (7R, 7T); Zastoupení v %: 0,3

Cílová druhová skladba /základní/: SM 8, JD 1, (DB,LP,OL,JS,JV,OS,BŘ,BK)1,BO

Soubor zahrnující podmáčená stanoviště na plošinách a úžlabinách. Bonita je nadprůměrná, místy průměrná Relief terénu: úžlabiny vodotečí, sníženiny, plošiny. Nadmořská výška: 360 - 700 m n. m. Geologické podloží: zahliněný pískovec různého typu; Půdní typ: pseudoglejové kambizemě až pseudogleje, glejové kambizemě až gleje, případně fluvizemě. Půdní druh: písčitohlinité až jílovitohlinité, čerstvé až vlhké, hluboké. Minerální síla půdy: slabá až střední; silně až mírně kyselá půda - pH /H2O/ 3. 5 - 5. 5 Meliorační a zpevňující dřeviny: 20%- 4G,3-6V9/ - JD,OL,JV,OS,BK; 3-4lvs + LP,DB; 15% -5-6 G - JD,BK,JV,OL,OS; 5%- 4-7R, 7G,7T - BŘ,JD Cílový hospodářský soubor:


Mimořádně nepříznivá stanoviště: Soubory lesních typů (lesní typy): 0Z, 0Y; 3 - 6Z,Y; 3J, 5J; Zastoupení v %: 0,5

Cílová druhová skladba /základní/:

podle SLT

Soubor zahrnující ochranné lesy především na sutích v zařízlých údolích řek Kamenice Jizery a Jizerky, a dále mozaiky skalnatých výchozů různého podloží. Jedná se o pestrou mozaiku skeletnatých a suťovitých stanovišť. Bonita je pak velmi rozdílná, od velmi nízké 0Z až po nadprůměrnou v úžlabinách 5J9 (vzhledem k velkému podílu dešťových srážek). Relief terénu: skalnatý až balvanitý; roklinový; suťovitý; Nadmořská výška: 250 - 800 m n.m. Geologický podklad: různý Půdní typ: podzoly, litozemě, regozemě, rankery, pararendziny Půdní druh: písčité, lehké, suché až mokré; případně písčitohlinité, středně těžké, kamanité, skeletnaté; Minerální síla půdy: velmi slabá až vysoká; velmi silně kyselé půdy až neutrální; Meliorační a zpevňující dřeviny: podle SLT 5-90 %

141 KRÁLOVÉ




9.3. Základní hospodářská doporučení Základní hospodářská doporučení pro hospodářské soubory (dále jen základní hospodářská doporučení) jsou naplněním ustanovení lesního zákona č. 289/1995 Sb., který v § 23 odst. 1 říká „ O b l a s t n í p l á n y d o p o r u č u j í z á s a d y h o s p o d a ř e n í v l e s íc h .“ S ohledem na význam této části „oblastního plánu“ (uvedené v § 1 odstavec 5 písmeno f, vyhlášky č. 83/1996 Sb. ) podrobněji specifikuje obsah této části ještě odstavec 7. Základní hospodářská doporučení jsou syntézou poznatků získaných v průběhu zpracování „oblastního plánu“ a úzce váží na vymezení hospodářských souborů (§ 2 této vyhlášky). Zpracovávají se do podoby rámcových směrnic hospodaření pro hospodářské soubory (dále jen „rámcových směrnic“). Základní hospodářská doporučení jsou koncipována s ohledem na konkretní podmínky prostředí a porostu tak, aby při jejich praktickém naplňování byl výsledek blízký optimu a ani při použití mezních doporučených hodnot nebylo v podmínkách hospodářského souboru chybné. Základní hospodářská doporučení uvedená v“oblastních plánech“ jsou podkladem pro „rámcové směrnice“ zpracovávané pro hospodářské soubory „plánů“ a „osnov“. Pod písmeny a) až f) jsou uvedena jednotlivá základní hospodářská doporučení a je upřesněn jejich obsah. a) Cílová druhová skladba V rámci cílového hospodářského souboru představuje ekonomicky, biologicky i funkčně o p t i m a l i z o va n é z a s t o u p e n í d ř e vi n v m ý t n é m vě k u p o r o s t u , k t e r é o d p o ví d á p ř í r o d n í m podmínkám souboru. Nebere ohled na současný stav lesa. Pro současné základní porostní typy je v hospodářském souboru doporučena upravená cílová skladba, která je dosažitelná ve změněných podmínkách těchto typů porostů. V momentě dosažení základní cílové druhové skladby daného cílového hospodářského souboru na úrovni porostu nebo porostní skupiny takovýto porost pak prakticky plní téměř všechny sledované a požadované funkce lesa a dokonce splňuje i požadavek předběžné opatrnosti z očekávané změny klimatu k zajištění stability lesa v době obmýtí uvedených dřevin.

b) Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů Udává nezbytně potřebný minimální procentický podíl těchto dřevin v rámci cílového hospodářského souboru dle přílohy č.3 vyhlášky 83/1996 Sb. pro odvození závazných ustanovení lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov (v nichž se stanoví závazně jejich podíl na dobu platnosti plánu pro nejnižší jednotky rozdělení lesa - § 10 vyhlášky č. 84/1996 Sb.). Výčet melioračních a zpevňujících dřevin pro základní porostní typy h o s p o d á ř s k ý c h s o u b o r ů j e u v e d e n v p ř í l o ze č . 4 k v y h l á š c e č . 8 3 / 1 9 9 6 S b . V ý c h o v o u m l a d ý c h p o r o s t ů j e m o ž n o j e š t ě d r u h o v o u s k l a d b u p o d l e p o t ř e b y u p r a v i t t a k , a b y b yl a d o s a ž e n a p l á n o v a n á c í l o v á s k l a d b a p o r o s t u . V p o r o s t e c h p o š k o z e n ý c h i m i s e m i s e z v yš u j e p o d í l melioračních a přípravných dřevin. Přiměřeně se podíl MZD snižuje na větších pokalamitních plochách. M Z D j s o u d ř e vi n y p ř i r o z e n é d r u h o vé s k l a d b y n a d a n é m s t a n o vi š t i (kromě JDO, DG).

c) Hospodářské způsoby I. PODROSTNÍ: Nový porost vzniká pod ochranou těženého porostu. Uplatňuje se obnova clonná. Clonná seč se může členit na fázi přípravnou, semennou, prosvětlovací a domýtnou. PP – velkoplošná clonná seč - je širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu P – maloplošná clonná seč - nesmí být širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. 1. Okrajová seč clonná. Porost se obnovuje postupně od okraje clonnými pruhy. 2. Pruhová seč clonná. Porost se obnovuje na pruhu, který se zakládá uvnitř porostu. Pokud se pruhy rozšiřují v jednom směru, přechází v postupnou seč clonnou. 3. Skupinová seč clonná. Uvnitř porostu se zakládají clonné skupiny zpravidla eliptického nebo obdélníkovitého tvaru. II. NÁSEČNÝ: Nový porost vzniká v blízkosti porostní stěny jak na holé ploše, tak pod ochranou přilehlého porostu. Uplatňuje se obnova okrajová. Vnější okraj je tvořen holou plochou, jejíž šíře nepřekročuje průměrnou výšku těženého porostu. Při zahájení obnovy porostu se vnější okraj vytváří násekem. Vnitřní okraj je tvořen pruhem těženého porostu podél porostní stěny. Jeho šířka je omezena s účinným dosahem přímého bočního světla. V rozvolněných porostech může činit až dvojnásobek porostní výšky. N - okrajová seč - podle počtu těžebních zásahů, kterými se přesouvá porostní stěna ve směru postupu obnovy a vnitřní okraj se tak mění na vnější, se odlišuje: 1. Prostá okrajová seč - porostní stěna se přesouvá jedním zásahem charakteru úzké holé seče - násekem. 2. Dvoufázová nebo třífázová okrajová seč - vnitřní okraj se napřed jedním, výjimečně dvěma těžebními zásahy uvolní, čímž se rozšíří zóna vnitřního okraje. Podle směru postupu obnovy se odlišuje: a) Odrubná seč - přímočará, zvlněná nebo stupňovitá porostní stěna se odsouvá jednosměrně. b) Obrubná seč - skupiny založené uvnitř porostu se rozšiřují excentricky několika směry.  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

142



III. HOLOSEČNÝ: Nový porost vzniká na souvisle vytěžené ploše, která je širší než průměrná výška těženého porostu. Používá se obnovy holosečné. HH – velkoplošná holá seč - je širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu - pouze povolené vyjímky dle § 31, odst. 2, zák. č. 289/1995 Sb. H – maloplošná holá seč - svoji šířkou přesahuje výšku těženého porostu. 1. Pruhová seč holá - mívá zpravidla obdélníkovitý tvar. Přiřazuje se v jednom směru od výchozí linie, většinou od okraje porostu. 2. Kulisová seč holá - má tvar pruhu, který se vkládá dovnitř porostu. Kulisy tvoří zachovaná část těženého porostu. Mají být nejméně trojnásobně širší než založená paseka. 3. Skupinová seč holá (kotlíková seč) - uvnitř porostu se zakládají holé skupiny zpravidla eliptického nebo obdélníkovitého tvaru. Jejich šíře je menší než dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. 4. Obnova semennými výstavky - na pasece se ponechává určitý počet výstavků převážně slunných dřevin. Výstavky se většinou odstraňují po vzniku žádoucího náletu. IV. VÝBĚRNÝ: Těžba za účelem výchovy a obnovy porostů se časově a prostorově nerozlišuje. Uskutečňuje se výběrem jednotlivých stromů nebo jejich skupin, které jsou nežádoucí nebo mýtně zralé. Obnova porostů probíhá plynule a nepřetržitě. Těžbou se uvolňuje prostor pro nastupující generaci. Používá se výběrná seč. V – výběrná seč 1. Jednotlivě výběrná seč - při obnově se těží převážně jednotlivé stromy. 2. Skupinovitě výběrná seč - při obnově se těží převážně skupiny stromů. Vzniká skupinovitá obnova. KOMBINOVANÉ OBNOVNÍ POSTUPY: Při obnově porostů se většinou používá současně dvou, někdy i tří základních obnovních sečí, které se vhodně prostorově a časově kombinují. 1. Skupinovitá seč clonná (Gayerova – bavorská seč) - je kombinací skupinové clonné seče, kterou se zahajuje obnova, s okrajovou obrubnou sečí, kterou se obnova rozšiřuje. 2. Skupinovitá seč holá - je kombinací skupinové seče holé (kotlíkové) s okrajovou obrubnou sečí, kterou se skupina rozšiřuje. 3. Bavorská kombinovaná seč - je kombinací skupinovité clonné seče s okrajovou odrubnou sečí. Předsunuté skupiny, založené většinou v předstihu uvnitř porostu, se rozšiřují okrajovou sečí obrubnou ještě dříve, než se k nim přesune porostní stěna okrajové seče odrubné. 4. Wagnerova clonně - okrajová seč - je kombinací okrajové nebo pruhové clonné seče s okrajovou odrubnou. Často se ještě uplatňuje skupinová nebo skupinovitá clonná seč uvnitř porostu. Clonná seč se zakládá pokud možno při severním okraji porostu a uskuteční se v ní přípravná a semenná seč. Místo prosvětlovací seče se porosty postupně uvolňují okrajovou sečí odrubnou. Současně se v dalším pruhu obnovovaného porostu uskutečňuje přípravná seč. Předsunuté skupiny nebo úzké pruhy: Založené většinou v předstihu uvnitř porostu mají charakter: P – clonný ( pruhová clonná seč, clonná skupina) N – násečný ( násek, holá skupina – kotlík)

Jsou uvedeny jen základní obnovní seče a jejich kombinace s předsunutými obnovními sečemi. U okrajových sečí se předpokládá možnost jejich následné kombinace s clonnou sečí, tedy přechod k okrajové seči clonné nebo ke skupinovité seči clonné. d) Obmýtní doba Je stanoveno jako rámcová produkční doba pro porosty zařazené do hospodářského souboru. Je uvedeno věkovým rozpětím zaokrouhleným na desítky let. Tato doba se blíží kulminaci hodnotového celkového průměrného přírůstu (CPP). Rozmezí obmýtí, uvedené v závorce, svými okrajovými hodnotami již nerespektuje optimální využití produkce. Přitom ale ještě nejsou významněji ohroženy ekologické funkce lesa a jeho reprodukce. Obmýtí se snižuje u jehličnatých porostů ohrožených imisemi v pásmu ohrožení B a C (u porostů ohrožených imisemi v pásmu ohrožení B a C u porostů bukových se naopak zvyšuje) a u porostů rozvrácených kalamitami. Snižuje se také u porostů poškozených hnilobami, především v důsledku loupání porostů a na prvních generacích lesa. V lesích ochranných se mohou některé stromy nechat dožít do přirozeného mýtního věku ( f – fyzického věku).

e) Obnovní doba Je plánovaná průměrná doba, která uplyne od zahájení do ukončení úmyslné obnovy lesního porostu, zařazeného do hospodářského souboru udaná počtem let, zaokrouhleným na desítky. Je závislá na stavu, skladbě a způsobu obnovy současného porostu a na cíli druhové skladby, kterého má být dosaženo v době zajištění kultury. V lesích ochranných, obhospodařovaných výběrným způsobem, je obnovní doba nepřetržitá.

f) Hospodářský tvar lesa Je výsledkem způsobu vzniku lesních porostů a způsobu hospodaření. I . vy s o k ý ( v y s o k o k m e n n ý ) , v z n i k l ý z e s e m e n n e b o s a z e n i c II. nízký (pařezina), vzniklý výmladností III. střední (sdružený), vzniklý jako kombinace výmladkové složky a jedinců semenného původu

143 KRÁLOVÉ




9.4. Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS 54 834 ha

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ PLO 23 - PODKRKONOŠÍ ZÁKLADNí DOPORUČENÍ

HS POROSTNÍ TYP

1

(současné porosty)

13

2

3

Přirozená borová stanoviště:

4

111 91 131 121 61

Exponovaná stanoviště nižších poloh: /hřbítky, kamenité svahy; mělčí ohrožená půda/ 213 borové /smíšené/ P,N 120 110-140 20 211 smrkové /nevhodné/ N 100 80-110 30 215 dubové P,N 140 110-150 30 216 bukové P,N 140 110-150 30 217 listnaté ost. /ak,bř,js/ N 70 50-90 20

Kyselá stanoviště nižších poloh:

BO 9, (DB,BK,BŘ) 1, SM, MD, DBČ, VJ /0K/: DB 2-6, BO 4-8, SM BK 2-6, BO 4-8, DB, SM

DB 7, JS 2, (LP,JV,OLL,TP,HB, JL,BB) 1, SM

5%DB,BK,BŘ,JŘ,JD,DBČ 0T - DB,JD,BŘ,OS

md 1-4 vj +-2 dbč 0,1

15 % DB,LP,JL,JV,HB,BB,břek - 1U + OL,VR,OS

2C, 3C, 2A; (3M9) 111 81 121 121 61

BO 6, DB(BK) 3, (LP,HB,JV,JS) 1, MD, SM /3C/: SM 2-3, BO 4-5, (DB,BK,LP,HB,JS,JV) 3 DB 4-10, BO 0-5, (BK,LP,HB,JV,JS) 0-5, SM BK 4-10, BO 0-5, (DB,LP,HB,JV,JS) 0-5, SM

65 ha 0,1% 30 % DB,BK,LP,HB,BŘ,JD

2 K,I,M,S; 3 - 4M; 3K5, 3I6, 3K3

25 % DB,BK,LP,BŘ,HB,DG,JD

Živná stanoviště nižších poloh: 1 - 2 H,B,D,O,V

255 251 253 256 257 258

/slínovce, sprašové překryvy; pararendzina, luvizem, kambizem, pseudoglej/ dubové /průměr/ H,N,P 150 130-200 30 131 DB 8, (LP,BK,HB,JV,JS,JD) 2, SM,BO,MD,OL 20 % /2H/: SM 2-4, DB 4-6, (LP,BK,HB,JV,JS) 2, MD,JD DB,BK,LP,HB,JV,JS, smrkové /nevhodné/ H,N 90 80-90 20 81 /2H/: BO 2-4, DB 4-6, (LP,BK,HB,JV,JS) 2, MD,JD JL,JD JDO,TŘ,břek,BB borové H,N 110 80-120 20 101 BK 4-10, (BO,SM) 0-3, (DB,LP,HB) 0-3, MD,JD bukové P,N 140 120-160 40 121 listnaté ostatní H,N 70 50-90 20 61 topolové H 40 20-40 10 31

29

Olšová stanoviště podmáčených půd: 1 G,T; 3 - 5L; (3U,5U3) OL 7-10, SM 0-3, (BŘ,JV,VR) 0-3; TP 10 /3U,5U3/: JS 3-6, JV 3-6, (OL,DB,BK,JL,LP,SM) 2

31

md 1-4 dg +-1

2 310 ha 4,2%

/potoční aluvia, prameniště; glejové a naplavené půdy/ 297 olšové /jasanové/ P,N 90 80-100 20 81 OL 6, JS 2, (SM,JV) 2, DB, BŘ, LP, OS, VR 10

md 1-3

1 030 ha 1,9%

25

20-40

----

/1U/: TP 10

/chudé překryvy, pískovce, křemenec; kambizem, luvizem, podzol / 233 borové /smíšené/ P,N,H 120 90-130 20 111 BO 7, DB 2, (BK,LP,HB,SM) 1, MD, BŘ /2S,2I /: SM 2-3, BO 4-6, /BK,LP,HB/ 3-4, BŘ 231 smrkové H,N 100 80-110 30 81 DB 4-10, BO 0-6, (BK,LP,HB,SM) 0-5, BŘ 235 dubové P,N 140 110-150 30 121 BK 4-10, BO 0-6, (DB,LP,HB,SM) 0-5, BŘ 236 bukové P,N 140 120-150 40 121 237 listnaté ostatní /bř/ H,N 70 60-90 20 61

40

dřeviny %

127 ha 0,2%

21

H

Geografic. nepůvodní

1 520 ha 2,8%

Lužní stanoviště: 1 - 2L, 1U

/aluvia nížin a pahorkatin, naplavená - glejová půda / 195 dubové H,N,P 160 130-200 30 141 191 smrkové /nevhod./ H 100 80-110 20 91 197 listnaté /js, ol / N 90 80-120 20 81 198 topolové H 40 20-40 10 31

23

(Příl. č.4 k vyhl.č.83/96)

0 K,M; 0P, (0T)

/kvádrové pískovce; písčité, podzolové půdy/ 133 borové P,N,H 120 110-150 20 131 smrkové /nevhod./ H,N 100 80-110 20 135 dubové P,N 140 110-150 20 136 bukové P,N 140 120-150 30 137 listnaté ost. /bř,ak/ N,H 70 40-80 20

19

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA - alternativy (desítky % )

5

MELIORAČNÍ A ZPEVŇUjÍCÍ DŘEVINY

jdo 1-2 dg 1-4

225 ha 0,4% 70%-1G-OL,VR; 1T-OL,BŘ; 70%-3L,5L -OL,JV 30%-5U3 - BK,LP,JV,JD,JL 15%-3U+BK,JD,LP,JL;

298

topolové

41

Exponovaná stanoviště středních poloh: a/ kyselá: 3 - 4 N,K9; b/ živná: 3 - 4 A,F,S9,B9; (4C,5C)

/prudké či kamenité svahy; oligotrofní - rankerová kambizem/ 411 smrkové P,N 110 100-130 30 91 a)SM(BO) 6, (BK,DB,LP) 3, (MD,JD,BŘ) 1 b)SM 6, (BK,DB,LP,JV)3, (MD,JS,JD,BO,HB)1 /3-4N4,K9/: BO 6, (BK,LP,DB) 3, (SM,MD) 1, BŘ 413 borové P,N 120 110-140 30 101 /4C,3N,K9/: DB 4-10, (SM,BO) 0-6, (BK,HB,LP) 0415 dubové P,N 140 120-140 30 121

md 8-10

----

2 340 ha 4,3%

30% - BK,LP,JD,DB,DG /3-4A,F,S9,B9 / + JV,JS,JL,HB

md 5-10

dg +-1

2

P,N N

140 80

130-160

416 417

bukové listnaté ostatní /bř/

43

Kyselá stanoviště středních poloh: 3 - 4 K,I; 5M, 5K3, 5K6

70-90

40 20

121 71

BK 4-10, (SM,BO) 0-6, (LP,JD,JS) 0-2, JD, BŘ

/jemnozrnné pískovce, fylit, břidlice; oligotrofní kambizem - podzol, luvizem/ 431 smrkové P,N,H 110 100-130 40 91 SM(BO) 7, BK(DB) 2, (LP,JD,MD) 1, BŘ, DG /3K,5M,4-5K3,6/: BO 7, DB(BK) 2, (LP,SM,BŘ) 1 433 borové P,N,H 120 100-130 30 101 /3-4K,I /: DB 4-10, BO 0-6, (BK,LP,SM) 0-2, BŘ, JD 435 dubové P,N 140 110-140 30 121 BK 4-10, (SM,BO) 0-6, (LP,DB) 0-2, JD, BŘ 436 bukové P,N 140 120-150 40 121 437 listnaté ostatní /bř/ N,H 70 60-80 20 61

45

Živná stanoviště středních poloh: 3 - 4 S,H,B,D

/jemnozrnné pískovce, melafýr, fylit, svor, čedič; kambizem, luvizem/ 451 smrkové P,N,H 100 100-120 40 81 SM 7, BK(DB) 2, (LP,JV,JS,JD,MD) 1, BO,DG /3S8,4S6/: BO 1-5, SM 1-5, (BK,DB,LP) 3, JD 453 borové P,N,H 110 90-120 20 101 DB 4-10, BO 0-5, (BK,JV,LP,SM) 0-2, JD 455 dubové P,N 140 110-180 30 121 BK 4-10, SM 0-5, (DB,LP,BO) 0-2, JD 456 bukové P,N 140 120-150 40 121 457 listnaté ostatní/bř,ol/ N,H 70 50-90 20 61


144

13 159 ha 24,0% 25 % DB,BK,LP,JD,HB,DG

md 5-10

dg 3-5

8 980 ha 16,4% 25 % BK,DB,LP,JV,JD,JS,JL, HB,TŘ,JDO

md 5-10

dg 3-5 jdo +-3


47


Oglejená stanoviště středních poloh: 4 P,O,Q; 3O; 3 - 4V; (1Q, 2P, 2Q)

/plošiny občas zamokřované; oglejené půdy, pseudoglej/ 471 smrkové P,N,H 110 110-130 30 91 SM 7, (JD,BK,DB,LP) 2, (JS,OL,JV,BŘ,BO,MD) 1 /2P,2Q,4Q,4P/: BO 2-5, SM 2-5, (DB,JD) 2-4 473 borové P,N,H 110 100-130 30 91 DB 3-10, (BO,SM) 0-6, (JD,LP,BK) 0-2 475 dubové P,N 140 110-180 30 121 BK 3-10, SM 0-5, (DB,LP,BO,JD) 0-1, BŘ 476 bukové P,N 140 120-150 40 121 OL 1-6, (BO,SM) 3-5, (DB,LP,OS) 2-4 477 listnaté /olšové +bř/ N,H 70 60-80 20 61

51

Kyselá stanoviště vyšších poloh: 5 - 6 K,I

Živná stanoviště vyšších poloh: 5 - 6 S,H,B,D

2 020 ha 3,7% 30 % - BK,JD,JV,LP,DG /5-6 A,F,S9,B9/ + JS,JL

md 4-7 dg +-1

25 % - BK,JD,LP,DG

md 3-7 dg 1-3

8 830 ha 16,1%

/různé podloží a deluvia; mezotrofní - eutrofní kambizemě/ 551 smrkové P,N,H 100 100-130 40 81 SM 7, (BK,JV) 2, (JD,LP,JS,MD) 1, DB, DG /5-6S,H/: BO 2-5/ekotyp/, SM 3-7, (BK,JD) 2, MD 1 553 borové N,H 110 90-120 30 91 BK 4-10, SM 0-6, (JV,JD,LP,JS,JL) 0-6, BŘ 556 bukové P,N 140 120-150 40 121 557 listnaté ostatní /bř/ N,H 70 60-80 20 61

57

md 5-10

dg +-2

11 452 ha 20,9%

/různé pískovce,fylit; oligotrofní kambizem - podzolovaná, ilimerizovaná / 531 smrkové P,N,H 110 100-130 40 91 SM 7, BK 2, (BO,MD,LP,JD) 1, JV, DB, DG BO 2-5/ekotyp/, SM 3-7, BK 2, MD 1, BŘ 533 borové H,N,P 120 100-130 30 101 BK 4-10, SM 0-6, (LP,BO) 0-6, JD, MD, BŘ 536 bukové P,N 140 120-150 40 121 537 listnaté ostatní /bř/ H 70 60-80 20 61

55

25 % -/3V,4V,3O/- JD,BK DB,JV,JS,JDO,LP,JL,HB -/4O,4P,4Q/ - JD,BK, DB,JDo,LP,OS,BŘ -/2O,2Q/- DB,BŘ,BK,JD,OS

Exponovaná stanoviště vyšších poloh: a/ kyselá: 5 - 6 N,K9; b/ živná: 5 - 6 A,F,S9,B9

/prudké či kamenité svahy, sutě; kambizem - rankerová/ 511 smrkové P,N 120 110-130 40 101 SM 6, BK 2, (JV,JD,LP,JS) 1, (MD,BO) 1, JL /5N,K9/: BO 3-4/ekotyp/,SM 2-4, (BK,LP,JV) 3, JD 513 borové P,N 120 110-130 30 101 BK 4-10, SM 0-6, (JV,LP,JS,JL) 0-6, BO, JD 516 bukové P,N 140 120-150 40 121 517 listnaté ostatní /bř/ N 70 60-+80 20 61

53

680 ha 1,2%

25 % BK,JD,LP,JS,JV,JL,JDO, TŘ

Oglejená stanoviště vyšších poloh: 5 - 6 P,O,Q,V; (7O); ( 5U1)

/plošiny občas zamokřované; oglejené půdy, pseudoglej/ 571 smrkové P,N,H 110 100-130 40 91 SM 7, (JD,BK,JV,JS) 2, (LP,BŘ,OL,MD) 1, DB /5-6O,P,Q/: BO 3-4/ekotyp/, SM 4, (BK,LP,BŘ)2, MD 573 borové P,N,H 110 100-130 30 91

md 5-10

dg 3-5 jdo +-2

1 640 ha 3,0% 25 % - /5V,6V,5U1/ JD,BK,JV,JS,JDO,LP,JL

md 3-7 jdo 3-5

1

576 bukové 577 listnaté /olšové +bř/

59

P,N N,H

140 70

120-150 60-90

40 20

121 61

BK 4-10, SM 0-6, (JV,JD,LP,JS,JL) 0-6 OL 2-5, SM 3-6, (JS,BŘ,OS) 2

- /5-6O,P,Q, 7O/ JD,BK,BŘ,OS,JDO

Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh: 4 - 7G; 3 - 6V9; 4R, 6R; (7R, 7T)

/poklesliny se stagnující vodou; gleje, rašelinná půda/ 591 smrkové P,N 100 90-120 40 81

SM 8, JD1, (DB,LP,OL,JS,JV,OS,BŘ,BK)1,BO

165 ha 0,3% 20%- /4G, 3-6V9/ -

----

JD,OL,JV,

593

borové

N

120

100-130

30

101

/4G,3V9/: BO 1-4/ekotyp/, SM 4-7, (JD,DB,OL,OS)

OS,BK; 3-4lvs + LP,DB

/3-4V9,4G/: DB 3-10, (BO,SM) 0-7, (JD,OL,OS) 0-3

15%-/5-6G/JD,BK,JV,OL,OS 5%- /4-7R, 7G,7T/ - BŘ,JD

2

150

130-200

30

131

60-90

20

71

595

dubové

P,N

597

listnaté /olšové +bř/

N,(H)

01

Mimořádně nepříznivá stanoviště: 0Z, 0Y; 3 - 6Z,Y; 3J, 5J;

80

OL 2-10, SM 0-8, (JS,OS,BŘ) 0-2

/srázy, skalnaté svahy, sutě, hřbety s mělkou půdou; litozem, ranker, rendzina, regozem/ 011 smrkové P,N 120 120-150 40+ 101 podle stanoviště - přeměna 013 borové /smíšené/ V,P,N 150 150< 40+ 131 /0Z,Y; 3-4Z,Y/: BO 6, DB 2, BK 1, SM 1, BŘ,LP 015 dubové/smíšené/ V,P,N 150 150< 40+ 131 DB 5, (BK,JV,LP,BŘ,HB) 3, (SM,BO) 2 016 bukové/smíšené/ V,P,N 150 150< 40+ 131 BK 5, (JV,LP,JS,JL,DB,HB) 3, (SM,BO) 2

290 ha 0,5% 5-90 % - podle SLT 5-30 % 30-90 % - podle SLT 30-90 % - podle SLT

VYSVĚTLIVKY: - porostní typ: zařazení dle současných porostních skupin podle převládající dřeviny; porosty s převahou MD,JD,JDO,DG se zařazují do sm; porosty s převahou VJ, BOČ do borových; porosty LP,JV,KL,JL do bukových; DBČ do dubových; ostatní listnáče do porostního typu listnaté ostatní; - základní doporučení:

1- hospodářský způsob: H - holosečný, P- podrostní, N - násečný, V - výběrný 2- doporučené obmýtí /detaily, odchylky a další doporučení jsou uvedeny v jednotlivých HS/ 3- rozsah přípustného obmýtí 4- obnovní doba 5- počátek obnovy

-cílová druhová skladba + alternativy: ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku, které odpovídá přírodním podmínkám souboru. Neodpovídá současnému stavu lesů. Je uvedena v desítkách procent. Jsou uvedeny všechny skladby podle základních dřevin cílového souboru. a zároveň poukazují na možnost čistých porostů v případě bk a db. Porosty db a bk by se měly z celospolečenského hlediska obnovovat opět na db a bk. Alternativy pak ukazují další přípustné možnosti volby skladby dřevin v jednotlivých hospodářských souborech v návaznosti na porostní typy. -meliorační a zpevňující dřeviny: uvedeny minimální podíly dle přílohy vyhlášky MZe č.83/1996 Sb. pro jednotlivé cílové HS -geograficky nepůvodní dřeviny: uvedeny v % maximální přípustné podíly introdukovaných dřevin dle požadavku odboru ekologie krajiny MŽP (č.j.548/OEK/98 ze dne 15.7.1998) pro PLO 23 (spodní hranice platí pro prvkyÚSES) Poznámka: Jedná se o souhrnný modelový přehled celé oblasti. Odchylky a další detailní doporučení včetně funkcí jsou rozvedeny ve vlastních rámcových směrnicích hospodaření dle jednotlivých hospodářských souborů. Uvedené výměry cílových HS jsou podle současných platných LHP (k roku 1997) v dané oblasti.

145 KRÁLOVÉ


----



9.5. Rámcové směrnice hospodaření pro HS Rámcové směrnice hospodaření pro LO 23 - Podkrkonoší byly vypracovány ve smyslu Vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb. na základě podrobného průzkumu stanovištních poměrů, zastoupených porostních typů a současně schválených kategorií lesa. Celkem bylo vylišeno 16 cílových hospodářských souborů, z toho jeden pro lesy ochranné. V rámci cílových HS byly vylišeny hospodářské soubory pro vyskytující se porostní typy. Celkem bylo vylišeno 69 hospodářských souborů. V kategorii lesů zvláštního určení jsou pro jednotlivé subkategorie uvedeny zásady hospodaření pro jednotlivě vyhlášené subjekty a specifikace hospodaření podle dokumentace k jejich vyhlášení (studie, plány péče a pod.) Na území se vyskytují ve smyslu §8 zákona č. 289/1995 Sb. tyto subkategorie lesů zvláštního určení: 1a) v PHO vodních zdrojů I. stupně 1b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod 1c) na území národních parků a národních přírodních rezervací 2a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách 2b) lázeňské 2c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí 2d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce 2e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou 2f) potřebné pro zachování biologické různorodosti 2g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích 2h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření V rámcových směrnicích hospodaření jsou číselně a slovně uvedeny zásady obhospodařování lesů podle porostních typů. Některá nutná opatření pro řádné hospodaření v lesích oblasti platí pro více HS nebo porostních typů v různých HS: Obecné zásady pro PLO 23: 1/ Obnova pomniškových smrkových a smíšených porostů větších výměr, které vyžadují rozčlenění a přípravu k započetí obnovy. Současné porosty jsou v 6. a 7. věkovém stupni se zastoupením 34, 1% z celkové rozlohy oblasti. Pokud v nich nebyly provedeny potřebné rozluky (odluky), je nutné tyto (s využitím zkušeností z již dříve provedeného rozčlenění) realizovat okamžitě i v rozporu s §33, odst. 4 zákona o lesích č. 289/1995 Sb. na základě povolené výjimky státní správou. Pokud byly již rozluky (odluky) provedeny násečně dříve, je třeba, podle stáří a výšky nových kultur až mlazin, přiřadit další pruh clonně nebo násečně s cílem dosažení postupného krytí obnovovaných porostů. Chybějící rozluky (odluky) by měly být realizovány ještě před začátkem systematické obnovy rozsáhlých porostů, aby byly vytvořeny podmínky pro časové zvládnutí v rámci obnovní doby a nebyla ohrožena stabilita smrkových porostů. Podle stanovištních podmínek lze volit pruhové clonné seče nebo náseky. (Podle zkušeností náseky neovlivňují stabilitu smrkových porostů proti větru.) V konečné fázi obnovy na rozlukách musí být zajištěn vyšší podíl MZD a modřínu s maximálním využitím přirozené obnovy. Základním požadavkem přirozené obnovy pomniškových porostů je zkvalitnění zásoby a péče o koruny. Zkvalitnění zásob předpokládá vytěžení nekvalitních jedinců v úrovni včetně modřínu. Péče o korunu vyžaduje jejich uvolňování pro vytváření velkých korun k podpoře fruktifikace, přitom protěžovat žádoucí přimíšené dřeviny. Pokud je vtroušen buk, uvolňování jeho korun provádět intenzívněji (mírné obkácení), aby došlo k vytvoření dobrých podmínek pro nasemenění i růst náletů. Realizaci uvedených opatření vyžadují, až na výjimky, všechny porosty před započetím řádné obnovy v rámci těžby výchovné (poslední probírka). 2/ Obnovu smrkových porostů poškozených zvěří ohryzem bude nutno při vysokém stupni napadení hnilobou urychlit ve zkráceném obmýtí i obnovní době. 3/ Obnovu smrkových porostů I. generace lesa, které se nejčastěji vyskytují na bohatších stanovištích, započít ve zkráceném obmýtí se zkrácenou obnovní dobou. 4/ Semenné seče v dubových porostech na bohatých stanovištích (HS 19, 25) provádět jen v semenném roce při současném odstranění podúrovně a keřového patra. 5/ V dubových porostech výmladkového původu a horší kvality snížit přiměřeně dobu obmýtí. 6/ Pro zvýšení možností přirozené obnovy provést na zabuřenělých plochách přípravu půdy (ručně, mechanizačně) v semenném roce. 7/ Při obnově vytvářet dostatečně široké porostní pláště okrajů lesa z hlubokokořenících dřevin (listnáče, borovice, modřín) . Při výchově zvyšovat jejich účinnost vertikálním členěním včetně využití keřového patra. Při zakládání porostů vysazovat zpevňovací prvky, aleje, řady podél cest a průseků. Tabulky rámcových směrnic hospodaření jednotlivých cílových hospodářských souborů a jednotlivých hospodářských souborů podle porostních typů jsou uvedeny v kap. 9.5.5. textové části.  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

146



9.5.1. Principy tvorby porostních směsí (Šindelář 1997) Lesní dřeviny by měly být v podmínkách oblasti, především z důvodů stability a zlepšení zdravotního stavu, pěstovány vesměs, až na výjimky, ve formě smíšených porostů. Ve vyhlášce MZe č.83/1996 Sb. je druhová skladba porostů charakterizována dřevinami z á k l a d n í m i , m e l i o r a č n í m i a z p e vň u j í c í m i a d r u h y p ř i m íš e n ý m i a vtr o u š e n ý m i . V našich podmínkách se jako druhy základní (hlavní, hospodářské) uvažují smrk ztepilý, borovice lesní, buk, duby (domácí), na specifických stanovištích pak i olše, jasan, javor a topol. Meliorační a zpevňující dřeviny jsou dřeviny přirozené původní skladby daného stanoviště (kromě DG a JDO) sloužící ke zvýšení stability, biodiverzity a zdravotního stavu. Přimíšené a vtroušené dřeviny pak jsou dřeviny, které by na daném stanovišti a daném porostním typu neměly tvořit významější zastoupení. Z á k l a d n í m c í l e m p ř i z a k l á d á n í l e s n í c h p o r o s t ů j e v p ř e v á ž n é vě t š i n ě t v o r b a s mě s í a s o u č a s n ě i v h o d n ý c h z p ů s o b ů m íš e n í. Spektrum dřevin, které mají být ve smíšených porostech zastoupeny, je uvedeno v cílových druhových skladbách u jednotlivých hospodářských souborů. V rámcových směrnicích hospodaření pak jsou i zmínky o míšení dřevin. N e j č a s tě j i u v á d ě n é m í š e n í s k u p i n o vi t é a h l o uč k o vit é m á v s o u č a s n ý c h p o d m í n k á c h s t a v u n a š i c h l e s ů a ekonomiky provozu oproti jednotlivému míšení velkou řadu výhod: - Obnovní cíl a cílová druhová skladba mohou být přibližně shodné, jestliže se lesní porosty zakládají ve formě skupinových směsí. - Zakládají-li se lesní porosty v menších skupinách, hloučcích a především v jednotlivém míšení. uplatňuje se ve větší míře konkurence a prosazují se dřeviny na daném stanovišti lépe adaptované. V těchto případech mohou existovat větší diference mezi cílovou a obnovní skladbou. Záměrnou pěstební technikou, vhodnou výchovou, lze druhové i prostorové složení lesních porostů do určité míry regulovat a upravovat ve prospěch žádaných druhů. - Směsi jednotlivé jsou však z hlediska pěstební péče náročnější a pěstební zásahy bývají často složitější a nákladnější, mnohdy je nutno volit v rámci výchovy kratší intervaly. - Možnosti tvorby porostních směsí jsou do značné míry závislé na sociabilitě, kompetičních a konkurenčních vztazích mezi dřevinami. Těmto podmínkám do značné míry nejvíce vyhovují směsi plošné, tj. skupinovité a hloučkovité. - Je žádoucí aby se u cenných melioračních a zpevňujících dřevin (BK, LP, JV, JS, OL, JD, DB) nepovažovala otázka produkce a jakosti za druhořadou. Tomuto cíli opět lépe vyhovují do značné míry směsi plošné, tj. skupinovité a hloučkovité, s ohledem na rozdílné růstové a pěstebně genetické vlastnosti jednotlivých dřevin. - Významným kritériem při volbě dřevin a typů porostních směsí je náročnost a nákladnost vlastního zalesnění, ošetřování a ochrany kultur. V podmínkách stavu našich lesů, převážně smrkových monokultur, kdy se při obnově jedná stále převážně o obnovu umělou nebo nálet smrku, a kdy je třeba se vypořádat se zaváděním MZD, hlavně buku, při vysokých stavech zvěře, ukazuje se téměř jedinou schůdnou cestou skupinovité míšení se zaváděním MZD ve větších oplocených skupinách s vytvářením předsunutých prvků (pruhy, kotlíky). Tvar skupin se volí podle podmínek terénních a porostních. Velikost hloučku činí kolem 0,01 ha (cca 5-25 ks), velikost malé skupiny činí kolem 0,03 ha, za velkou skupinu lze pak považovat výsadbu kolem 0,10 ha.

9.5.2. Modely výchovy lesních porostů podle jednotlivých dřevin (Šindelář 1997) S m r k o vé p o r o s t y Smrk ztepilý je a do budoucna zůstane nejdůležitější hospodářskou dřevinou. Pěstuje se téměř ve všech stanovištních podmínkách, od lužních lesů po 8. lvs. Rozmanitost přírodních podmínek však vyžaduje diferenciaci pěstebních postupů i hospodářských cílů. Mezi nejdůležitější vlastnosti významné z hlediska porostní výchovy patří dobrá růstová reakce na uvolnění v průběhu téměř celé doby obmýtní, což lze využít k produkci silných sortimentů. Mimo zápoj si udržuje přímý vzrůst a souměrnou korunu. V uměle založených smrkových porostech převládá tzv. pionýrská strategie růstu, tj. tendence k velmi rychlému růstu v mládí s kulminací tloušťkového přírůstu již ve věku 10 - 15 let a výškového přírůstu ve věku 20 - 35 let. V tomto období vyžaduje smrk dostatek růstového prostoru k vytvoření souměrného stabilního kmene, koruny a mohutného kořenového systému. Ke splnění tohoto cíle je potřebná co největší hmota asimilačních orgánů vyvinutá koruna. Po odeznění „přírůstové vlny“, v našich poměrech ve věku 30 - 40 let, je potřebné naopak koruny zkrátit zejména s ohledem na překročení kritické výšky 15 - 20 m, kdy se objevují škody větrem. Velká, zejména dlouhá koruna sice snižuje těžiště, ale znamená současně větší záchytnou plochu pro vítr. Snížením intenzity výchovy, popř. jejím vynecháním v druhé polovině doby obmýtní se docílí hustšího zápoje, a tím i přirozeného zkrácení korun. Navíc se zlepší i systém vzájemné podpory jedinců.

147 KRÁLOVÉ




B o r o vé p o r o s t y Borovice lesní je přizpůsobivá stanovištním podmínkám a na živiny a vodu nenáročná. Výchova borových porostů je ve srovnání s výchovou smrkových porostů odlišná, zejména pro biologické vlastnosti borovice (odlišná stavba korun, slunné jehličí atd.). Reakce na výchovné zásahy je pomalejší než u smrku a celkově méně výrazná. Při zásazích velké intenzity může dojít k dlouhodobějšímu poklesu přírůstu i k určité celkové ztrátě objemové produkce. Cílem výchovy porostů borovice je proto především zvýšení jejich kvality, což znamená především tvorbu kmenů v dolní části bez velkých suků. První výchovný zásah je zaměřen nikoliv na redukci hustoty, ale na odstranění minimálního počtu nežádoucích jedinců, jejichž ponechání by mělo nepříznivý vliv na kvalitativní vývoj porostů. Jedná se o tzv. „předrostlíky a obrostlíky“, tj. formy, které se svým abnormálním růstem odlišují od ostatních stromků. Doba tohoto zásahu je vymezena úsekem, kdy lze tyto stromy rozpoznat (věk 7 - 9 let, na bohatších stanovištích dříve, na chudších později). Pro proces vývoje slunné borovice je příznačná přirozená mortalita podúrovňových stromů. Při dalších výchovných zásazích se přechází při výběru do podúrovně a stromy předrůstavé se odstraňují pouze výjimečně. B u k o vé p o r o s t y Buk je typická stinná dřevina s pozdějším vyvrcholením přírůstu, tj. s klimaxovou růstovou strategií. Nepodléhá příliš škodám způsobovaných abiotickými činiteli. Z kladných pěstebních vlastností je důležitá schopnost reagovat zvýšeným přírůstem na uvolnění v druhé polovině doby obmýtí, aniž by vytvářel kmenové výstřelky a má schopnost udržovat vhodnou strukturu porostu přirozeným prořeďováním. Mezi negativní vlastnosti patří náchylnost k rozrůstání korun do šířky po silnějším uvolnění. Nevhodnou vlastností je též sklon k vytváření neprůběžné osy a vidlice. První výchovné zásahy v bukových porostech nesmí být zaměřeny na redukci počtu stromů v mládí. Hlavním cílem je zvyšování kvality, tj. včasné odstranění hospodářsky nevhodné složky z porostu. Lze využít přirozené mortality nejslabších jedinců. Opakování zásahu a délka pěstební periody záleží na přírodních podmínkách, hospodářském cíli, porostní struktuře a síle zásahu. Zásah musí být dostatečně silný, aby podstatně zlepšil jakostní složení hlavního porostu a současně neohrozil porostní strukturu. Nejvýraznější dopad na kvalitu bukových porostů mají první výchovné zásahy zaměřené na odstranění nekvalitních předrostlíků a obrostlíků. Stabilita bukových porostů je výchovou ovlivnitelná v menší míře, protože v období, kdy škodí sníh je buk zpravidla bez listí a vůči větru je dobrou ochranou hluboký kořenový systém. Pečlivou výchovou s využitím světlostního přírůstu v závěru doby obmýtní lze v bukových porostech získat dodatečnou produkci vysoké kvality. D u b o vé p o r o s t y Dub je světlomilnou dřevinou. Výškový přírůst kulminuje velmi brzo (podobně jako u borovice) pokles přírůstu je však pomalejší. Při uvolnění má podobně jako borovice tendenci ke košatění, vzniká nebezpečí vytváření vlků. Obecně je velmi odolný proti škodám větrem. V posledních letech je poškozován tracheomykózou. Výše uvedené vlastnosti dubu určují způsob výchovy. Doba prvního zásahu v nárostech nebo mlazinách záleží zejména na množství a vývoji přimíšených dřevin. Co nejdříve (do věku 10 let) je potřebné redukovat rychleji rostoucí příměsi břízy, javoru, olše a jasanu, které předrůstají dubovou kulturu. V čistých dubových mlazinách s e z a č í n á s v ý c h o v o u v e vě k u 2 0 l e t ( h o r n í p o r o s tn í vý š k a 7 m ) , kdy lze rozpoznat tvarové a růstové vlastnosti stromků. V mládí je výběr negativní, odstraňují se předrostlíky a obrostlíky, později, při horní porostní výšce 15 m, se přechází na pozitivní výběr, tj. pěstování jednotlivých stromů. Výchovné zásahy se v čistých dubových porostech opakují v intervalech zhruba 10 let, v kvalitních porostech mohou být i delší. Síla zásahu závisí na množství nežádoucích přimíšených druhů a na počtu netvárných předrostlíků. Zásahy jsou slabší, nesmí se při nich porušit zápoj. Lze využít přirozené mortality nejslabších jedinců. Hustota porostu by ve stadiu mlazin neměla klesnou pod 6 tisíc na 1 ha. Ve věku 30 - 40 let se vyberou v porostu růstově i kvalitativně nejvhodnější jedinci a další výchova se zaměřuje na jejich podporu. Je velmi žádoucí podporovat vývoj spodního patra (etáže), složené z jádrových i výmladkových jedinců LP a HB z důvodů krycí a čistící funkce. Výchovné programy jsou v dubových porostech komplikovanější a nelze je vyjádřit podobně jako u smrku a borovice vývojem počtu stromů. S péčí o porosty se počítá téměř po celou dobu obmýtí, která je u dubu delší než u porostů smrkových a borových. Z uvedených poznatků je tudíž zřejmé, že zanedbání výchovy má zásadní vliv na kvalitu produkce dubových porostů. Vliv výchovy na stabilitu je v případě dubových porostů druhořadý. Koncepce pěstování cílových stromů v dubových porostech je v posledních letech místy zpochybněna výskytem tracheomykózy, napadající stejnou měrou také dominantní stromy, na které je soustředěna pěstební péče.


148



9.5.3. Modely výchovy smrkových porostů dle HS a ohrožení abiotickými činiteli (Slodičák 1996) P o r o s t y ve l m i s i l n ě o h r o ž e n é ( HS 471, 571, 591) Smrkové porosty na oglejených stanovištích HS 47, 57 a stanovištích podmáčených HS 59 patří mezi nejvíce ohrožené, zejména větrem. Výchovu zaměřit na stabilitu porostů. Výchova porostů, založených hustotou kolem 3 tis. sazenic na 1 ha, se zahajuje nejpozději ve věku 15 let. Podúrovňovým zásahem s negativním výběrem se udržuje od mlazin volný zápoj a pěstují pravidelné a dlouhé koruny (počet jedinců se sníží na cca 1 500 na 1 ha). Další dva výchovné zásahy následují po pěstební periodě 5-10 let a ve středním věku 10-15 let. Podpora úrovňových stromů. Ve druhé polovině doby obmýtní, kdy je porušení zápoje nejvíce rizikové, se pěstební zásahy omezují pouze na nahodilou těžbu. P o r o s t y s i l n ě o h r o ž e n é ( HS 451, 551) Ve smrkových porostech na živných stanovištích HS 45 a 55 je cílem zajistit stabilitu a kvalitu porostů. Výchovu se doporučuje zahájit (při výchozí hustotě kolem 4 tis. sazenic na 1 ha) ve věku 15 - 17 let podúrovňovým zásahem, po němž by mělo v porostu zůstat asi 2 tis. nejkvalitnějších jedinců v rovnoměrných rozestupech. Při vyšší výchozí hustotě lze první výchovný zásah provést schematicky, popřípadě jej kombinovat s výběrem individuálním. Další výchovné zásahy jsou již slabší s klesající intenzitou zásahu a prodlužující se pěstební periodou (7, 10, 15 a 20 let). Při druhém, popřípadě třetím zásahu ve věku kolem 50 let lze podúrovňové zásahy a negativní výběr kombinovat s pozitivním výběrem v úrovni, při kterém se vybere a vyznačí 300 - 400 kvalitních cílových stromů zpravidla předrůstavých a úrovňových v pravidelných rozestupech a uvolní se od konkurujících jedinců. Cílové stromy je vhodné vyvětvit do výšky 4 - 5 m oklestem suchých větví. Ve smrkových porostech vychovávaných podle tohoto modelu je vytvořen dostatečný prostor pro vývoj korun a kořenových systémů v mladém věku a pro vytvoření spádného kmene odolného proti zlomení sněhem, který je hlavním škodlivým činitelem v těchto porostech v první polovině doby obmýtní. Cílem nižší intenzity výchovy ve druhé polovině doby obmýtní je udržení plného zápoje a kombinace vnitřního a vnějšího zpevnění porostu jako ochrany proti škodám větrem, který na těchto bohatých stanovištích snižuje hospodářskou jistotu. Uvedený model respektuje rovněž požadavky produkce dřeva. Produkční ztráty po prvním velmi silném zásahu se rychle vyrovnávají zvýšeným přírůstem ponechaných jedinců a kvalita produkce je zajišťována jednak výběrem cílových stromů a jejich vyvětvením a jednak vývojem v plném zápoji ve druhé polovině doby obmýtní. P o r o s t y s t ř e d n ě o h r o ž e n é ( HS 431, 531) Jedná se o porosty na kyselých stanovištích vysokých horských poloh a na kyselých stanovištích středních a vyšších poloh HS 43 a HS 53. Modely výchovy předpokládají vyšší výchozí hustotu kolem 4 tis. sazenic na 1 ha a silný první výchovný zásah ve věku 15 až 20 let s redukcí na ca 2 tis. jedinců. Tyto první výchovné zásahy jsou podúrovňové s negativním výběrem. V porostech HS 43 a HS 53 se druhý zásah opakuje po deseti letech a další zásahy v patnáctiletých intervalech (podúrovňové s negativním výběrem, popřípadě kombinované s pozitivním výběrem v úrovni). Cíle výchovy smrkových porostů na kyselých stanovištích jsou podobné jako u modelů pro nejvíce ohrožené porosty na stanovištích živných a ovlivněných vodou, tj. vývojem ve volném zápoji v mládí maximálně stabilizovat jednotlivé stromy a v pozdějším věku zesílit získanou individuální stabilitu vzájemnou podporou jedinců v plně zapojeném porostu. Vzhledem k pomalejšímu růstu a vývoji porostů na chudších kyselých stanovištích však mohou být počty stromů vyšší, čímž se lépe využije produkčního potenciálu stanoviště. Menší ohrožení větrem umožňuje pokračovat ve výchovných zásazích i v druhé polovině doby obmýtní. Porosty slabě ohrožené (HS 131, 231, 251) Jedná se o smrkové porosty v nižších polohách na kyselých stanovištích HS 13 a HS 23 a živných stanovištích HS 25.Tyto porosty zpravidla nejsou ohroženy sněhem ani větrem, mohou však být poškozovány suchem. V porostech se provede první výchovný zásah negativním výběrem v podúrovni ve věku ca 20 let u nárostů i dříve. Další výchovné zásahy se opakují v desetiletých intervalech. Ve druhé polovině doby obmýtní je možné interval prodloužit na 15 let. V porostech na živných stanovištích je vhodné první zásah provést již ve věku 15 let a další zásahy opakovat zpočátku v pěti a potom v desetiletých intervalech. Od věku 30 až 40 let lze negativní výběr v podúrovni kombinovat s pozitivním výběrem v úrovni. Cílem navržených modelů je snížit ohrožení suchem v mladším věku (menší intercepční ztráty, nižší transpirace), maximalizovat kvantitu i kvalitu produkce a poměrně intenzivní výchovou i ve druhé polovině doby obmýtní vytvořit předpoklady k obnově lesa s větší druhovou i věkovou diverzitou. P o r o s t y s e z a n e d b a n o u vý c h o vo u Smrkové porosty, ve kterých se neuskutečnily silné výchovné zásahy ve fázi zapojování korun, zpravidla ve věku do 20 let, popř. byla intenzita zásahu nedostatečná a počet ponechaných stromů převyšuje o 20 % a více modelové hustoty již nelze vychovávat podle doporučovaných modelů. V takových pěstebně 149 KRÁLOVÉ




zanedbaných porostech se již zkracují koruny stromů a probíhá výrazná výšková i tloušťková diferenciace provázená poklesem tloušťkového přírůstu všech stromů, zejména však stromů podúrovňových a následně zhoršování jejich statické stability (zvyšování jejich štíhlostního koeficientu). Na stanovištích silně a středně ohrožovaných abiotickými škodlivými činiteli se v pěstebně zanedbaných porostech objevují škody sněhem, projevující se hlavně vrcholovými zlomy, a postupně eliminují nejlabilnější podúrovňovou složku, popř. i méně stabilní stromy úrovňové.V klimaticky extrémních situacích (velké množství vlhkého sněhu) mohou škody dosáhnout kalamitních rozměrů. Výchova pěstebně zanedbaných smrkových porostů silně a středně ohrožovaných abiotickými škodlivými činiteli se proto zaměřuje na postupné odstraňování labilní podúrovňové složky. Síla zásahu by neměla překročit 10 % výčetní kruhové základny sdruženého porostu. Silnější zásahy vedoucí k rozvolnění zápoje významně zvyšují riziko poškození větrem. Pěstební perioda je zpočátku pětiletá a později, když se hustota porostu přiblíží modelové, lze přejít na periodu desetiletou. Statickou stabilitu pěstebně zanedbaných porostů již nebude možné plně obnovit. Cílem výchovy zůstává proto včasné odstranění labilních jedinců a tím snížení rizika poškození porostu sněhem. Ochranou proti škodám větrem může být v pěstebně zanedbaných porostech pouze neporušený zápoj. Vynechání výchovných zásahů však způsobuje postupný rozpad porostu. Zpočátku je pomístně prolomen hustý zápoj sněhem a vzniklé mezery jsou postupně rozšiřovány větrem. V podstatě se jedná o nastartování procesů druhotné sukcese, při které se přirozeným způsobem mění nestabilní struktura stejnověkého nesmíšeného lesa ve strukturu stabilnější, tj. nestejnověký smíšený les. Ponechání lesa samovolnému vývoji je však spojeno se značnými hospodářskými ztrátami. Jedná se zejména o snížení množství a kvality produkce, vyšší riziko přemnožení kalamitních škůdců a snížení celkové funkčnosti zanedbaných porostů. Z těchto důvodů je potřebné i v rozpadajících se porostech pečovat o relativně stabilní porostní složky postupným uvolňováním nejkvalitnějších stromů. Vznikající mezery je vhodné podsadit stinnými dřevinami (např. bukem, popř. klenem) tak, aby nově vzniklá porostní struktura co nejlépe odpovídala potřebám nepřetržitého a trvalého plnění všech funkcí lesa. Na stanovištích slabě ohrožovaných abiotickými činiteli jsou přehoustlé pěstebně zanedbané porosty nejvíce ohroženy suchem. I zde však vzhledem k nepříznivým statickým vlastnostem stromů (přeštíhlené kmeny, vysoko nasazené koruny) mohou intenzivnější výchovné zásahy zvýšit riziko poškození větrem, proto je potřebné postupovat opatrně, zejména v případech, kdy je výchova zahájena až v porostech středního věku.

9.5.4. Hospodářská opatření pro omezení vlivu případné změny klimatu (Šindelář 1995) a) Vhodná úprava druhové skladby lesů s cílem udržet a zlepšit existenci, stabilitu a produkci lesů, pozitivní vliv lesů na životní prostředí a žádoucích funkcí ve prospěch společnosti. Základním principem řešení je snížení stupně hemerobie, tj. výraznější uplatnění původních druhů dřevin v lesních ekosystémech. b) Zabezpečit vyšší druhovou, věkovou a prostorovou diverzitu v lesních ekosystémech jako významný nástroj stability. Jde zejména o udržování a zakládání smíšených podle podmínek a možností věkově i prostorově členěných porostů na všech stanovištích, kde jsou pro takovéto porostní úpravy vhodné podmínky. c) Zajišťovat vhodnou genetickou skladbu populací lesních dřevin, volbu vhodných proveniencí lesních dřevin z dostatečnou, geneticky podmíněnou diverzitou jako důležitého předpokladu pro možnou adaptaci dřevin na změněné podmínky prostředí. Udržovat a dále doplňovat soubory genových zdrojů lesních dřevin jako základ pro zabezpečování dostatečného množství reprodukčnío materiálu. d) Na základě výsledků výzkumu a praktických zkušeností začleňovat do druhové skladby lesních porostů i vhodné, osvědčené dřeviny cizokrajné, které mohou přispět k uchování existence lesa, jeho stability a funkci. e) Volit vhodné hospodářské způsoby a formy, které umožní vhodně využívat přírodních sil a procesů při obnově, organizaci a stabilizaci lesních ekosystémů. S tím souvisí i požadavek minimalizace přídatných energií a s tím spojených vkladů materiálu, práce a finančních nákladů. Tomuto požadavku vyhovuje v našich podmínkách v souvislosti s řadou dalších úkolů (rekonstrukce lesních porostů, přeměny aj.) převážně hospodářský způsob pasečný maloplošný s formou podrostní nebo násečnou, podle potřeby v kombinaci, a to podle situací i s malými holými sečemi, zejména jako nástroje úprav druhové a ostatní skladby lesních porostů. Ve vhodných podmínkách je žádoucí využívat podle možností i hospodářského způsobu výběrného, zejména skupinovitě výběrného. Velkoplošné holoseče se doporučuje zcela vyloučit. f) Z hlediska problematiky uhlíku je třeba dávat přednost takovým pěstebním systémům, které akumulují značné množství biomasy. Tomuto požadavku vyhovují především lesy obhospodařované při delších dobách obmítních, lesy dvou - a vícepatrové, případně útvary charakteru lesa výběrného. g) S ohledem na současný stav lesů v ČR a žádoucí úpravy druhové skladby je vhodné obnovu lesních porostů realizovat podle možností a účelnosti kombinacemi obnovy přirozené a umělé; tam, kde jsou vhodné podmínky, pak převážně cestou přirozené obnovy.  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

150



Holoseče malé rozlohy se jeví jako vhodné spíše jen ve výjimečných případech, mimo jiné se zřetelem na omezení urychleného rozkladu nekromasy, převážně humusu a s tím spojeného uvolňování CO2 do atmosféry. h) Pestěbní péči, specifickou výchovu lesních porostů s navazujícími postupy obnovy a přípravu obnov je třeba orientovat tak, aby byla podle možnosti zajištěna žádoucí stabilita porostu. Tento cíl je dosažitelný nejen vhodnou druhovou skladbou porostu, ale i vhodným zakládáním porostu (při umělé obnově vhodné volnější spony a rozestupy sazenic), vhodnou výchovou, především intenzivními zásahy v mladém a středním věku porostu s plynulými přechody do fáze obnovy. Plně na místě je i pěstební péče spojená s vytvářením a udržováním vhodných lesních a porostních okrajů. ch) Pokud vzniknou holiny, ať již kalamitní, nebo z úmyslných těžeb, nedoporučuje se odstraňování klestu pálením. Pokud nelze plochu oset nebo osázet, aniž by bylo nutno klest odstranit, a není možno z technických a ekonomických důvodů odpady po těžbě a klest zpracovat na štěpky a po ploše rozptýlit, pak je třeba uvažovat o vhodném shnování klestu tak, aby obnova holiny byla možná. i) Se zřetelem na nebezpečné tendence vývoje k suššímu, aridnějšímu typu podnebí, je třeba využívat veškerých možností k zachování vody v lesích. K opatřením patří zejména vyloučení jakéhokoli odvodňování v lesích. Dále jde o zachování, obnovu, případně zřizování nových vodních nádrží v lesích. V souvislosti s hospodařením s vodou v lesích je třeba realizovat možná opatření k udržování a zlepšování vhodného porostního klimatu (péče o podrosty, lesní a porostní okraje aj.).

9.5.5. Předpoklady trvale udržitelného hospodaření v lese (Zatloukal 1998) Př e s z d á n l i v o u p r o t i c h ů d n o s t p ř í s t u p ů l e s n í h o h o s p o d á ř s t v í o r i e n t o v a n é h o prioritně na produkci dřeva a přístupu ochrany přírody orientované na ochranu ekosystémů, nebo ve vrcholné podobě na ochranu procesů, leží společné řešení v přírodě blízkém hospodaření! Trvale vysoké a bezpečné produkce nelze dosáhnout v lesních porostech, založených a obhospodařovaných v rozporu s přírodou! Trvale udržitelné hospodářství není možné docílit bez důsledného respektování přírodních zákonitostí uplatňovaného pomocí ekosystémových přístupů. V tomto pojetí je trvale udržitelné hospodaření reálné pouze jako hospodaření přírodě blízké. Tím dochází zároveň ke sjednocení obou principů, kdy p ř í r o d ě b l í z k é h o s p o d a ř e n í j e p r o s t ř e d k e m k d o s a ž e n í t r va l é u d r ž i t e l n o s t i h o s p o d a ř e n í. Dílčí rozdíly deklarované zastánci jednoho či druhého pojetí jsou z tohoto hlediska zcela nepodstatné! K o me n t á ř : Masové zavádění jehličnanů (nejprve zejména borovice, později smrku) od poloviny 18. století, znamenalo nahrazení středoevropských, převážně listnatých nebo smíšených lesů, lesy severského typu. Se zavedením jehličnatých monokultur nastal rozmach holosečných způsobů hospodaření. Uplatnění středoevropských stinných listnáčů a jedle v holosečném způsobu je omezeno jednak obtížemi s dosažením jejich dostatečného zastoupení na holé seči, jednak jejich nepřirozeným vývojem na holé ploše, vedoucím ke zkrácení jejich životnosti (Backmanův zákon). Všeobecně bývá pozitivně vnímána úloha hlubokokořenných listnáčů a jedle pro zvýšení mechanické stability lesa. Nedoceněn je však již význam pestré skladby dřevin pro bezporuchový koloběh živin a pro zpomalení procesu acidifikace půd, kdy hlubokokořenné dřeviny fungují jako „pumpy“, v r a c e j íc í d o o b ě h u ž i v i n y v y p l a v e n é d o h l u b š í c h v r s te v p ů d y mi mo d o s a h m ě l c e k o ř e n í c í h o s mr k u . Holosečné hospodářství způsobuje: - poruchy přirozeného vývojového cyklu středoevropských lesů a tím snížení jejich ekologické stability, porosty jsou holosečí uvrženy vždy zpět na počátek vývojového cyklu - ochuzení druhové skladby a prostorové výstavby a tím pokles mechanické i ekologické stability lesa. Rozsáhlé stejnověké a stejnorodé porosty jsou předisponovány obdobným rizikům (škůdcům, abiotickým faktorům). Proto jim hrozí destrukce na velkých plochách. Toto riziko vzrůstá s věkem porostu a přirozeným poklesem jejich vitality. - erozi genofondu smrku ztepilého jako druhu. Jedinci s výrazně „klimaxovými“ vlohami jsou znevýhodňováni v podmínkách holé plochy a následně při výchově uplatňováním podúrovňových zásahů. Pokračující holosečné hospodářství a globální antropická zátěž dále destabilizují lesní ekosystémy. Znemožňují tak jejich návrat do rovnovážného stavu. Vysvětlení a klíč k řešení spočívá v poznání a respektování zákonitostí cykličnosti vývoje lesních ekosystémů. Malý vývojový cyklus, ve kterém se přirozeně vyvíjejí středoevropské lesy - s určitými odchylkami v lesích horských. - (Míchal 1992; Hladík, Korpel, Lukáč, Tesař 1993) ve svých zralostních stádiích nevede zpravidla k plošné destrukci horních stromových pater. Je ekologicky velmi stabilní. Velkoplošný rozpad porostů je naopak běžný ve velkém cyklu vývoje severských lesů, jejichž vývoj ke stadiu optima (cyklicky uzavřenému) je klimaticky blokován. 151 KRÁLOVÉ




Za jednoduchost holosečného způsobu hospodaření platíme vysokým podílem kalamit a nahodilých těžeb. Základní rozpor spočívá v nesouladu mezi stavem lesa (jehličnatou monokulturou) a prostředím střední Evropy. Tento rozpor je dále prohlouben skutečností, že systém holosečného hospodaření nepřevzal (z krátkodobých ekonomických důvodů) z tzv. velkého cyklu vývoje severských lesů fázi přípravného a přechodného lesa s účastí listnatých pionýrských dřevin, nezbytnou pro regeneraci stanoviště. Podstatný rozdíl je však v tom, že ve středoevropských přírodních lesích, normální vývoj takto neprobíhá, zatímco v severských lesích ano. Proto je i aplikovatelnost „severských“ metod hospodaření ve střední Evropě omezená. Z poznatků o přirozeném vývoji středoevropských lesů jednoznačně vyplývá, že holosečný způsob hospodaření a zakládání monokultur je v rozporu se zákonitostmi vývoje v našich podmínkách. Př í r o d ě n e j b l i ž š í m z p ů s o b e m h o s p o d a ř e n í p r o n a p r o s t o u v ě t š i n u l e s ů v Č R j e m a l o p l o š n á f o r m a p o d r o s t n í h o h o s p o d ář s k é h o z p ů s o b u , e v e n t . s p o n e c h á n í m výstavků do příštího obmýtí. Př e d p o k l a d y t r va l e u d r ž i t e l n é h o r o z vo j e l e s ů v o b l a s t i : ( v nichž je obsažen i motiv předběžné opatrnosti ze změny klimatu): a ) d o s a ž e n í n a vr ž e n ý c h s t a n o vi š t n ě d i f e r e n c o va n ý c h c í l o vý c h d r u h o vý c h s k l a d e b v ideální linii: h o s p o d á ř s k ý s o u b o r < s o u b o r l e s n í c h t yp ů < p o r o s t < p o r o s t n í s k u p i n a ; b) podrostní a násečný hospodářský způsob c ) vyt vo ř e n í vě k o vé , d r u h o vé a ve r t i k á l n í p r o s t o r o vé d i f e r e n c i a c e ; d ) c o n e j vě t š í p ř i b l í ž e n í s e n o r m á l n í r o z lo z e vě k o vý c h s t u p ň ů a n e b o e t á ž o vý m p o r o s t ů m p r o d o s a ž e n í d l o u h o d o b é vyr o vn a n o s t i t ě ž e b ; e ) u p l a t n ě n í z á s a d p ř í r o d ě b l í z k é h o h o s p o d a ř e n í p ř i o b n o vě a vý c h o vě ;


152



9.5.6. Struktura rámcových směrnic hospodaření podle cílových HS Číselné označení cílového hosp. souboru

CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR:

Plocha

PŘIROZENÁ BOROVÁ STANOVIŠTĚ

13

(kvádrové pískovce; písčité, podzolové půdy)

Soubory lesních typů : (lesní typy)

0K,M; 0P; (0T)

Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

BO 9 (DB,BK,BŘ) 1, SM, MD, DBČ, VJ

Základní dřeviny:

Geograficky nepůvodní dřev.(max.%)

BO

ha

%

1 520

2,8

MD 1 - 4, VJ +- 2, DBČ +- 0,1

ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.)

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):

Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )

Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % :

Povolená maximální šířka holé seče :

Doba zajištění kultur od vzniku holiny do: ( §31,odst.6 )

( §31,odst.2 )

u BO-2 ha (výjimka) ostatní - 1 ha

bez omezení 2x prům. výška

7 let

DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny:

DB

BK

MD

DBČ

VJ

SM

10

8

4

3

4

5

3

POROSTNÍ TYP:

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ

DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb.

(Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

0K, P, M: DB, BK, BŘ, DBČ 0T: DB, JD, BŘ, OS

5

BK, DB 7+1 let

DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha :

BO

Meliorační a zpevňující dřeviny :


Hospodářský tvar:

Hospodářský způsob:

les vysoký

P-N–H

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: --

133 - BOROVÉ

131 – SMRKOVÉ (nevhodné)

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

120

20

100

20

130

20

Počátek obnovy

Hospodářský způsob

Počátek obnovy


Počátek obnovy


111

P–N-H

91

H-N

121

P–N

Alternativní

OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:

VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty

FUNKČNÍ

Přeměna druhové skladby

DB 4-6, BO 4-8

22

22

24 Velmi dobré; maximální využití ve všech kvalitních porostech borovice; vhodná příprava půdy naoráním, ponechat výstavky BO Okrajové clonné seče od SV - V - JV, v případě nepoužití přirozené obnovy (genetika, buřeň) obnova náseky nebo holosečí, příměs MZD do skupin i jednotlivě, kultivace DBČ do pruhů nebo skupin, DB a DBČ do porostních plášťů, ponechat výstavky BO Kvalita a stabilita porostů

Negativní výběr v úrovni, včasné odstranění netvárných obrostlíků a předrostlíků, MZD protěžovat i v podúrovni -dospívající Negativní výběr v úrovni, uvolňovat porosty tvárné jedince, podpora MZD, neprořeďovat, šetřit podúroveň, včetně SM podrostů Bezpečnost Kultury trpí suchem, pláště komplexů produkce budovat příměsí DB, DBČ, BK a MD a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

Obnovní doba

U porostů dubových /0K/:

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB)

Možnosti přirozené obnovy:

135 – DUBOVÉ

Obmýtí

u SM využít pouze k ochraně půdy v podrostu pod BO

Podprůměrné

Rychlejší způsob obnovy pomocí náseků i holosečí, od V nebo po spádnici, příměs MZD i jednotlivě, kultivace DBČ do pruhů nebo skupin, DB a DBČ do porostních plášťů, ponechat výstavky BO

Pro přirozenou obnovu pruhové a skupinové clonné seče, v případě nezdaru náseky, míšení dřevin do skupin, MD jednotlivě

Stabilita porostů

Zvýšení ekologické stability

Podúrovňové zásahy, negativní výběr, podpora MZD

Výběr netvárných předrostlíků a obrostlíků, protěžování příměsi MZD i v podúrovni

Zdravotní zásahy, podpora MZD

Negativní výběr v úrovni, péče o kvalitní jedince, spodní etáž ponechat

Porosty SM a kultury trpí suchem

Kultury trpí suchem

Na extrémně chudých a kyselých stanovištích vhodné přihnojování dolomitickým vápencem nebo bazickými moučkami, příměs DBČ Podprůměrný Podprůměrný Podprůměrný

POTENCIÁL:

- produkční - půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:

153 KRÁLOVÉ

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Průměrná

Podprůměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. Nekvalitní a nepřírůstavé SM porosty obnovovat o 10 - 20 let dříve Použití UKT se standardním vybavením




S T R U K T U R A R Á M C O V Ý C H S M Ě R N I C H O S P O D AŘ E N Í Číselné označení cílového hosp. souboru


Plocha

PŘIROZENÁ BOROVÁ STANOVIŠTĚ

13

(kvádrové pískovce; písčité, podzolové půdy)


0K,M; 0P; (0T)


BO 9 (DB,BK,BŘ) 1, SM, MD, DBČ, VJ



BO

ha

%

1 520

2,8

MD 1 - 4, VJ +-2, DBČ +- 0, 1






Doba zajištění kultur od vzniku holiny : ( §31,odst.6 )

( §31,odst.2 )

u BO-2 ha (výjimka) ostatní - 1 ha

bez omezení 2x prům. výška

7 let


DB

BK

MD

DBČ

VJ

SM

10

8

4

3

4

5

3

POROSTNÍ TYP: ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ


DB, BK 7+1 let

Obnovní doba

Obmýtí

140

30

70



P-N

FUNKČNÍ

20 Hospodářský způsob

Počátek obnovy

61

N-H

BK 2 - 6, BO 4 - 8 24

22

U buku průměrné, nutno využít

U BŘ jen omezeně, u AK nežádoucí

Okrajové clonné seče, případně kombinace náseku a clonné seče od S V, při neúspěchu obnova náseky, míšení skupinovité, MD i jednotlivě

Obnova náseky, využít možnosti k podsadbě BK do skupin, míšení skupinovité, MD a VJ i jednotlivě


Dosažení užitkových sortimentů

Negativní výběr v úrovni i nadúrovni, výsek obrostlíků, do podúrovně nezasahovat, -dospívající Uvolňování kvalitních jedinců v úrovni, porosty záporný výběr, péče o tvorbu korun k přirozené obnově Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

Obnovní doba

U porostů bukových /0K/:

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:

Hospodářský způsob: P-N–H

137- LISTNATÉ (ostat.BŘ,AK)

Obmýtí

121 Alternativní

Hospodářský tvar: les vysoký

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb:

136 – BUKOVÉ

Počátek obnovy


0K, P, M: DB, BK, BŘ, DBČ 0T: DB, JD, BŘ, OS

5

DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis . ks./ ha :

BO



Kultury trpí suchem

Včasné zásahy, negativní výběr, protěžovat základní dřeviny a MZD Negativní výběr, protěžovat základní dřeviny a MZD Kultury trpí suchem

Na extrémně chudých a kyselých stanovištích vhodné přihnojování dolomitickým vápencem nebo bazickými moučkami, příměs DBČ Průměrný Podprůměrný

POTENCIÁL:

- produkční - půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES:

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Podprůměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby.

Odchylky od modelu: Doporučené Výrobní technologie:

Použití UKT se standartním vybavením


154

-





Plocha

LUŽNÍ STANOVIŠTĚ

19

(aluvia nížin a pahorkatin, naplavené až glejové půdy)


1 - 2L, 1U;


DB 7, JS 2, (LP,JV,HB,OLL,TP,JL,BB) 1, OS, VR, SM, břek



DB, TP

ha

%

127

0,2

---







( §31,odst.2 )

2 ha(výjimka

bez omezení

7 let



DB

JS

LP

JV

JL

OLL

TP

HB

VR

břek

11

6

4

4

4

3

0,4

4

1,1

3

ZÁKLADNÍ

195 - DUBOVÉ


DB, LP, HB, JL, JV, BB, břek 1U : +OLL, OS, VR

15

7+3 let


POROSTNÍ TYP:




les vysoký

P-N-H

Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: -

191 - SMRKOVÉ (nevhodné)

197 - LISTNATÉ ostatní

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

DOPORUČENÍ

160

30

100

20

90

20

Vyhl.č.83/96 Sb.

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


141

P-N-H

91

H

81

N

HOSPODÁŘSKÁ

Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti Přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:


Přeměna druhové skladby

28

FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita Prvky ÚSES:

22

22

U DB průměrná, u JS a HB U SM nežádoucí nadprůměrné; často nutná příprava půdy

Podprůměrná u DB, u JS nadprůměrná, nutná příprava půdy

Pro přirozenou obnovu skupinová nebo pruhová clonná seč po odstranění spodního keřového patra, v případě nezdaru obnova násekem případně holou sečí, při intenzivní buřeni výsadba do naoraných pruhů, míšení do skupin, přimíšené dřeviny i jednotlivě, spodní patro budovat i z výmladků, vyvýšená sadba Kvalita a vysoký podíl cenných sortimentů

Přeměna porostů, obnova holosečí, míšení dřevin do skupin, vyvýšená sadba

Obnova násekem, míšení dřevin do skupin, vyvýšená sadba



Negativní výběr, včasná podpora všech přimíšených dřevin

Negativní výběr, včasná podpora kvalitních cílových dřevin

Negativní výběr, podpora přimíšených dřevin

Negativní výběr, podpora cílových dřevin

SM trpí vývraty a hnilobou, mrazové polohy

Mrazové polohy, vysoká buřeň

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, odstranit obrostlíky, netvárné předrostlíky a tvarově nevhodné jedince, redukce přílišné příměsi HB a JS -dospívající Kladný výběr v úrovni, záporný výběr porosty v podúrovni, MZD protěžovat i v podúrovni, šetřit spodní patro Bezpečnost Mrazové polohy, vysoká buřeň Produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

Obnovní doba

V nutných případech odvodnění při obnově Nadprůměrný

Průměrný

Podprůměrný

Desukční a vodoochranný



Nadprůměrná

Podprůměrná

Průměrná


Odchylky od Modelu Doporučené výrobní technologie:

155 KRÁLOVÉ

Kůň, UKT - vybavený lesnickou kompletací nebo LKT s nízkotlakými pneumatikami






Plocha

LUŽNÍ STANOVIŠTĚ

19

(aluvia nížin a pahorkatin, naplavené až glejové půdy)


1 - 2L, 1U;


DB 7, JS 2, (LP,JV,HB,OLL,TP,JL,BB) 1, OS, VR, SM, břek



DB, TP

ha

%

127

0,2

---







( §31,odst.2 )

2 ha(výjimka)

bez omezení

7 let


15

7+3 let


DB

JS

LP

JV

JL

OLL

TP

HB

VR

břek

11

6

4

4

4

3

0,4

4

1,1

3


Obmýtí


DB, LP, HB, JL, JV, BB, břek Hospodářský způsob:

P-N–H Přiměřeně snížený podíl meliorah a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: -

Obnovní doba

40

10

Počátek obnovy


36

H

Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy:

Na SLT 1U:


Obnova holou sečí

VÝCHOVA POROSTŮ : - zaměření - mladé porosty

Kvalita

- dospívající porosty

Kladný výběr v úrovni

Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: MELIORACE:

Vysoká buřeň, mrazové polohy

FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita Prvky ÚSES:


198 - TOPOLOVÉ

DOPORUČENÍ

vyhl.č.83/96 Sb.



TP 10 28 Žádné

Záporný výběr

V nutných případech odvodnění při obnově Průměrný až nadprůměrný

Desukční a vodoochranný Průměrná Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby.

Odchylky od modelu:

Doporučené výrobní technologie:

Kůň, UKT - vybavený lesnickou kompletací nebo LKT s nízkotlakými pneumatikami


156





Plocha

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

21

(hřbítky, kamenité svahy; mělčí ohrožené půdy)


2 - 3C, 2A, (3M9)


BO 6, DB(BK) 3, (LP,HB,JV,JS) 1, MD, SM, JD, BŘ



BO, DB

ha

%

65

0,1

MD 1 - 3







( §31,odst.2 )

1 ha

1 x prům. výška

7 let


30

BK, DB 7+1


BO

DB

BK

LP

HB

JD

JV

MD

SM

10

9

8

4

4

3

4

3

3,5


DOPORUČENÍ

vyhl.č.83/96 Sb.

213 – BOROVÉ

Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)


DB, BK, LP, HB, JD, BŘ



les vysoký

P-N-H



215 - DUBOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

120

20

100

30

140

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


111

P-N

81

N

121

P–N

Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

Na SLT 3C: SM 2-3, BO 4-5,(DB,BK,LP,HB,JV,JS)3 Na ostatních SLT přeměna druhové sklady

Obnovní doba

DB 4-10, BO 0-5, (BK,LP,HB,JV,JS)0-5

Hodnocení porostů: ( AVB)

24


U BO a DB průměrné, maximální využití přirozené obnovy

U SM a ostatních dřevin průměrné, maximální využití přirozené obnovy

U DB a BO průměrné, maximální využití přirozené obnovy


Pro přirozenou obnovu okrajová clonná seč, při nezdaru náseky, na svahu po spádnici, míšení dřevin do skupin i jednotlivě, ponechat výstavky BO

Pro přirozenou obnovu okrajová a skupinová seč clonná nebo v kombinaci s náseky na svahu, postup od V nebo S, míšení skupinovité i jednotlivě

Pro přirozenou obnovu clonná seč, při nezdaru náseky, na svahu po spádnici, míšení dřevin do skupin i jednotlivě, žádoucí spodní patro z LP a HB

VÝCHOVA POROSTŮ : - zaměření -mladé porosty

Stabilita porostů

Stabilita porostů

Zlepšení ekologické stability

Negativní výběr v úrovni, odstranění obrostlíků, předrostlíků, netvárných a poškozených jedinců, protěžovat MZD

Podúrovňový negativní výběr, podpora všech přimíšených cenných listnáčů

Negativní výběr v úrovni, odstranění obrostlíků, předrostlíků a nekvalitních jedinců

-dospívající porosty

Negativní výběr v úrovni, příliš neporušovat zápoj, šetřit listnaté spodní patro i z výmladků

Negativní výběr, uvolňovat všechny přimíšené dřeviny, uvolňovat koruny kvalitních stromů

Negativní výběr, šetřit listnaté spodní patro i z výmladků

Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

Neporušovat zápoj (sucho), na příkrých svazích ohrožení půdní erozí

Porosty trpí suchem, na příkrých svazích Porosty trpí suchem, na příkrých erozí svazích erozí

FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční

Průměrný

Podprůměrný

Podprůměrný

- půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES:

Protierozní

Protierozní

Protierozní

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Průměrná

Podprůměrná

Nadprůměrná

22

22


Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:

157 KRÁLOVÉ

Kůň, UKT, lanové dopravní zařízení






Plocha

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

21

(hřbítky, kamenité svahy; mělčí ohrožené půdy)


2 - 3C, 2A, (3M9)


BO 6, DB(BK) 3, (LP,HB,JV,JS) 1, MD, SM, JD, BŘ



BO, DB

ha

%

65

0,1

MD 1 – 3







( §31,odst.2 )

1 ha

1 x prům. výška

7 let


30

BK, DB 7+1


BO

DB

BK

LP

HB

JD

JV

MD

SM

10

9

8

4

4

3

4

3

3,5


DOPORUČENÍ

Vyhl.č.83/96 Sb.

216 - BUKOVÉ


( Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

DB, BK, LP, HB, JD, BŘ



les vysoký

P-N–H


217-LISTNATÉ ost.(AK,BŘ,JS)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

140

30

70

Obnovní doba

20

Počátek obnovy


Počátek obnovy


121

P-N

61

N


U porostů bukových: BK 4-10, BO 0-5, (DB,LP,HB,JV,JS)0-5

U BK průměrná

U BŘ využít jen omezeně, u AK nepřípustná


Pro přirozenou obnovu okrajová a skupinovitá seč clonná nebo v kombinaci s násekem, na svahu po spádnici, míšení dřevin skupinovité

Obnova násekem po spádnici, míšení dřevin skupinovité i jednotlivě




Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, odstranění netvárných, poškozených, předrostlíků a obrostlíků

Negativní výběr, likvidace AK, protěžovat základní dřeviny a MZD


Uvolňovat kvalitní jedince v úrovni s cílem tvorby korun pro přirozenou obnovu,

Negativní výběr, uvolňovat koruny dřevin vhodných k nasemenění


Porosty trpí suchem, na příkrých svazích erozí

Porosty trpí suchem, na příkrých svazích erozí

FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita

Průměrný

Podprůměrný

Protierozní

Protierozní

Infiltrační

Inflitrační

Nadprůměrná

Průměrná

Prvky ÚSES:


24

22

Odchylky od modelu:



158





Plocha

KYSELÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

23

(chudé překryvy, pískovce, křemence; kambizem, luvizem, podzoly)


2 K,I,M,S; 3-4 M; 3K5, 3I6, 3K3


BO 7, DB 2, (BK,LP,HB,SM) 1, MD, JD, BŘ, DG, DBČ



BO, DB

ha

%

1 030

1,9

MD 1 - 4, DG +-1







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let


25

DB, BK 7+1


DB

BK

SM

JD

MD

DG

LP

HB

BŘ

10

5

9

3

3

3

3

4

4

3

POROSTNÍ TYP: ZÁKLADNÍ

P-N–H


233 - BOROVÉ

231 - SMRKOVÉ

235 - DUBOVÉ

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

120

20

100

30

140

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


111

P-N-H

81

H-N

121

P-N

DOPORUČENÍ



les vysoký

Obmýtí

HOSPODÁŘSKÁ

Vyhl.č.83/96 Sb.


DB, BK, LP, HB, JD, BŘ, DG, JD


BO



Obnovní doba

Na SLT 2S,2I:

SM 2-3, BO 4-6, (BK,LP HB) 3-4

DB 4-10, BO 0-6, (BK,LP,HB,SM) 0-5

Na ostat. SLT přeměna druhové skladby

24

24

24

Průměrné u BO, SM, DB, BK i MD, maximálně využít; příprava půdy naoráním Pro přirozenou obnovu okrajová clonná seč, při zabuřenění půdy použít násek, příp. holoseč, postup od S - V, míšení skupinovité, MD i DG jednotlivě, ponechat výstavky BO

Průměrné u BO, DB, BK i MD, maximálně využít, u SM jen na SLT 2S,2I Proti směru převládajících větrů, pro přirozenou obnovu okrajová seč clonná od S - SV, při zabuřenění použít násek, případně holoseč, míšení skupinovité, MD i DG jednotlivě, ponechat výstavky BO

U DB průměrné, u ostatních dřevin podprůměrné


Kvalita a stabilita porostů


Kvalita a zvýšení ekologické stability

Negativní v úrovni, včasný výběr nekvalitních obrostlíků a předrostlíků, protěžovat MZD

Intenzívní, negativní podúrovňové zásahy, protěžovat MZD

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, výběr předrostlíků a obrostlíků, šetřit spodní etáž


Negativní výběr, příliš neporušovat zápoj, MZD i v podúrovni šetřit

Negativní výběr, uvolňovat koruny kvalitních jedinců a MZD

Negativní výběr v úrovni, péče o kvalitní jedince, spodní etáž z LP a HB ponechat


Ohrožení suchem, porostní pláště a okraje obnovit zvýšeným podílem MZD

Ohrožení suchem, porostní pláště a okraje obnovit zvýšeným podílem MZD

Ohrožení mladých porostů suchem


Průměrný

Podprůměrný

Průměrný

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Průměrná

Podprůměrná

Nadprůměrná

Prvky ÚSES:



UKT


159 KRÁLOVÉ

Pro přirozenou obnovu clonná pruhová nebo skupinovitá seč, při zabuřenění obnova umělá náseky případně holá seč, míšení skupinovité, MD a DG i jednotlivě






Plocha

KYSELÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

23

(chudé překryvy, pískovce, křemence; kambizem, luvizem, podzoly)


2 K,I,M,S; 3-4 M; 3K5, 3I6, 3K3


BO 7, DB 2, (BK,LP,HB,SM) 1, MD, JD, BŘ, DG, DBČ



BO, DB

ha

%

1 030

1,9

MD 1 - 4, DG +-1







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška


7 let DB, BK 7+1

25


DB

BK

SM

JD

MD

DG

LP

HB

BŘ

10

5

9

3

3

3

3

4

4

3


236 - BUKOVÉ

P-N-H


237 - listnaté ost. (BŘ)

Obnovní doba

Obmýtí

140

40

70

20

Počátek obnovy


Počátek obnovy


121

P-N

61

H–N

DOPORUČENÍ

Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: (AVB) Možnosti přirozené obnovy:


les vysoký

Obmýtí

HOSPODÁŘSKÁ

vyhl.č.83/96 Sb.


DB, BK, LP, HB, JD, BŘ, DG, JD


BO



Obnovní doba

U porostů bukových: BK 4-10, BO 0-6, (DB,LP,HB,SM) 0-5 24

24

U BK průměrná, u ostatních dřevin podprůměrná, maximálně využít

U BŘ jen omezené využití


Okrajová seč clonná, příp. v kombinaci s násekem, postup od V - S, na svazích po spádnici, JD a LP do předsunutých prvků, míšení dřevin skupinovité, MD a DG i jednotlivě

Obnova násekem nebo holosečí, využít i podsadbu BK, JD a LP do skupin, skupinové smíšení, MD a DG i jednotlivě


Kvalita, zvýšení ekologické stability


Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, výsek obrostlíků a netvárných jedinců,

Včasné a intenzivní zásahy s negativním výběrem, protěžovat základní dřeviny a MZD


Uvolňování kvalitních jedinců v úrovni, péče o tvorbu korun k přirozené obnově

Negativní výběr, udržovat zápoj





Podprůměrný

Podprůměrný

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Průměrná

Prvky ÚSES:



UKT


160





Plocha

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

25

(slínovce,sprašové překryvy; pararendzina, luvizem, kambizem, pseudogleje)


1 - 2 H,B,D,O,V


DB 8, (LP,BK,HB,JV,JS,JD) 2, OL, SM, BO, MD, JL, JDO, BB, TŘ, břek, OS


Geograficky nepůvodní dřev.(max.%):

DB

ha

%

2 310

4,2

MD 8 - 10, DG 1 - 4, JDO 1 - 2







( §31,odst.2 )

2 x prům. výška

1 ha

7 let 7+3




BK

LP

HB

JV

JS

JD

MD

SM

BO

11

9

6

4

4

4

3

3

4

9


DOPORUČENÍ

Vyhl.č.83/96 Sb. Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti Přirozené obnovy:

255 - DUBOVÉ


DB, BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, BB, břek, TŘ, JDO,

20

DB




les vysoký

P-N-H



253 - BOROVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

150

30

90

20

110

20

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


131

H-N-P

81

H-N

101

H-N

Na SLT 2H: SM 2-4, DB 4-6,(LP,BK,HB,JV,JS)2,MD Na ostat. SLT přeměna druhové skladby

26

Obnovní doba

Na SLT 2H: BO 2-3, DB 4-6, LP,BK,HB,JV,JS)2,JD, MD

26

26

U DB, HB a LP průměrné, odvisí od zabuřenění půdy, případně příprava půdy, nutno využít Pro přirozenou obnovu clonné pruhové, okrajové i skupinové seče, v semenném roce nutno odstranit spodní patro a keře, při neúspěchu náseky i holé seče, tvorba DB porostu se spodní etáží LP a HB, ostatní MZD do skupin

U SM žádoucí na SLT 2H, u ostatních dřevin podprůměrná

Kvalita, cenné sortimenty, zvýšení ekologické stability



Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, odstranění obrostlíků a předrostlíků, protěžovat kvalitní jedince MZD, šetřit podúroveň i z výmladků Negativní výběr v úrovni, péče o kvalitní jedince, spodní etáž LP a HB ponechat

Intenzivní podúrovňový zásah s negativním výběrem, podpora MZD a kvalitních cílových dřevin

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, včasné odstranění předrostlíků a obrostlíků, podpora cílových dřevin a MZD Negativní výběr, podpora MZD, neporušovat příliš zápoj

Bezpečnost Produkce a opatření ochrany lesa: MELIORACE:

Půdy silně buření

Smrk trpí suchem a hnilobou, půdy silně buření



Nadprůměrný

Průměrný

Průměrný

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Podprůměrná

Podprůměrná

Prvky ÚSES:

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. Nekvalitní porosty a nepravé kmenoviny, Nekvalitní porosty BO obnovovat se z výmladků obnovovat se sníženým sníženým obmýtím obmýtím LKT

OBNOVNÍ POSTUP A míšení Dřevin:



Odchylky od modelu:


161 KRÁLOVÉ

U BO podprůměrná, využít jen u vhodných kvalitních porostů na SLT 2H Proti směru nebezpečného větru, obnova Proti převládajícímu větru náseky nebo náseky nebo i holou sečí, u smrkové holou sečí, tvorba DB porostu s etáží alternativy clonná a okrajová seč, tvorba LP a HB, ostatní MZD do skupin, MD, DB porostu se spodní etáží LP a HB, SM DG a JDo i jednotlivě, v případě a ostatní MZD do skupin, MD, DG a JDO i borové alternativy BO kultivovat do jednotlivě větších skupin na lehčí půdy, ponechat výstavky BO

Negativní výběr v podúrovni i v úrovni, podpora DB a MZD






Plocha

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

25

(slínovce,sprašové překryvy; pararendzina, luvizem, kambizem, pseudogleje)


1 - 2 H,B,D,O,V


DB 8, (LP,BK,HB,JV,JS,JD) 2, OL, SM, BO, MD, JL, JDO, BB, TŘ, břek, OS


Geograficky nepůvodní dřev.(max.%):

DB

ha

%

2 310

4,2

MD 8 - 10, DG 1 - 4, JDO 1 - 2







( §31,odst.2 )

2 x prům. výška

1 ha

7 let 7+3




BK

LP

HB

JV

JS

JD

MD

SM

BO

11

9

6

4

4

4

3

3

4

9


256 - BUKOVÉ

P-N-H


257 - LISTNATÉ ostatní nekv.

258 - TOPOLOVÉ

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

140

40

70

20

40

10

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


121

P-N

61

H-N

36

H

DOPORUČENÍ



les vysoký

Obmýtí

HOSPODÁŘSKÁ

vyhl.č.83/96 Sb.


DB, BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, BB, břek, TŘ, JDO,

20

DB



Obnovní doba

BK 4-10, (BO,SM) 0 -3, (DB,LP,HB)0 -3

28

24

28

U BK průměrné, u ostatních dřevin podprůměrné

Většinou jen mizivé

Žádné


Okrajové a pruhové seče clonné, na svazích po spádnici, při zabuřenění půdy obnova náseky, při bukové alternativě míšení cílových dřevin do větších skupin, MD, DG a JDO i jednotlivě

Obnova náseky nebo holou sečí, míšení dřevin, kultivace dubu s jednotlivou příměsí LP a HB, ostatní dřeviny i jednotlivě

Obnova holou sečí, míšení dřevin - viz porosty dubové


Kvalita, zvýšení ekologické stability


Kvalita

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, odstraňovat netvárné a poškozené jedince, šetřit podúroveň

Včasné zásáhy, negativní výběr, protěžovat základní dřeviny a MZD

Negativní výběr


Kladný výběr v úrovni, podpora kvalitních jedinců a cílových dřevin

Negativní výběr

Negativní výběr





Průměrný až nadprůměrný

Podprůměrný

Průměrný

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Průměrná

Průměrná

Prvky ÚSES:



LKT


162





Plocha

OLŠOVÁ STANOVIŠTĚ NA PODMÁČENÝCH PŮDÁCH

29

(potoční aluvia, prameniště; glejové a naplavené půdy)


1 G,T; 3L, 5L; (3U, 5U3)


OL 6, JS 2, (JV,SM) 2, DB, JL, LP, JD, BŘ, OS, VR, TP


OL; OL s JS; JS s DB; JV s JS


ha

%

225

0,4

---







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let


-“-


OL

JS

DB

SM

TP

JV

BŘ

OS

4

6

10

4

0,4

4

3

3


DOPORUČENÍ Vyhl.č.83/96 Sb.

Podle SLT: 70%: 1T, G, 3L, 5L 30%: 5U3 15%: 3U

1T - DB,OL,BŘ; 1G - OL,VR; 3L,5L - OL,JS,JV; 5U3 - BK,JL,LP,JV,JD 3U - DB,BK,JV,JL,LP,JD,OL



N-H


298 - TOPOLOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

90

20

40

10

Počátek obnovy


Počátek obnovy


81

P–N

36

H

Alternativy na 3U,5U3: JS 3-6, JV 3-6, (OL,DB,BK,JL,LP,SM)2

Obnovní doba

Alternativy: TP 10 nebo

OL 7-10, SM 0-3 (JV,BŘ) 0-3

24

24

Podprůměrné, využití přirozeného zmlazení OLL, JS a SM

Žádné

Náseky, míšení dřevin skupinovité

Zpravidla holoseč, míšení dřevin skupinovité, SM na příznivá místa




Negativní výběr, včasná podpora kvalitních cílových dřevin

Negativní výběr


Negativní výběr, delší interval

Uvolňovat kvalitní jedince


Silné zamokření a zabuřenění půdy, mrazové polohy

Silné zamokření a zabuřenění půdy, mrazové polohy

Prvky ÚSES:


les vysoký

297 - OLŠOVÉ (jasanové)

Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:




Provádět jen nutné odvodnění mimo prameniště, neodvodňovat slepá ramena potočin a tůně Podprůměrný až průměrný Průměrný Břehoochranný

Břehoochranný

Desukční

Desukční

Nadprůměrná

Průměrná



163 KRÁLOVÉ

Kůň, LKT s nízkotlakými pneumatikami






Plocha

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

41

(prudké či kamenité svahy; rankerová až oligotrofní kambizem)


Základní a) kyselá : 3 - 4 N,K9 BO,SM,BK b) živná : 3 - 4 A,F,S9,B9; 4 - 5C dřeviny: a) SM(BO) 6, (BK,DB,LP) 3, (MD,JD,BŘ) 1, DG b) SM 6, (BK,DB,LP,JV) 3, (MD,JS,JD,BO,HB) 1, JL, BŘ, DG



ha

%

2 340

4,3

MD 5 - 10, DG +-1







( §31,odst.2 )

1x prům. výška

1 ha

7 let BK, DB 7+1



SM

BO

BK

DB

JD

JV

LP

JS

JL

HB

4

9

9

8

3

4

4

4

4

4

POROSTNÍ TYP:


DOPORUČENÍ

vyhl.č.83/96 Sb.



BK, JD, LP, DB, DG na 3-4A, F, S9; B9 : + JV, JS, JL, HB 4 - 5C: + břek, TŘ

30 DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny:




les vysoký

P-N


411 – SMRKOVÉ

413 - BOROVÉ

415 - DUBOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

110

30

120

30

140

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


91

P–N

101

P-N

121

P-N

Na SLT 3-4N4, K9: BO 6, (DB,BK,LP) 3, (SM,MD) 1, BŘ,JD

a/24 b/28

Obnovní doba

U porostů dubových: DB4-10, (SM,BO)0-6, (BK,HB,LP)0-2

a/24 b/26

a/24 b/26

U SM nadprůměrné, u BK a MD velmi dobré, potřeba maximálního využití

U BO průměrné, SM, BK a MD velmi dobré, potřeba maximálního využití

U DB podprůměrné, maximálně využít


Proti převládajícím větrům, na svazích po spádnici, okrajové a pruhové clonné seče, při nutnosti umělé obnovy náseky, JD a BK do předsunutých prvků, míšení skupinovité i jednotlivé, DB do teplejších poloh

Ve vhodných porostech volit clonné seče, při nezdaru nebo nemožnosti přirozené obnovy náseky, míšení skupinovité i jednotlivě, ponechat výstavky BO

Pro přirozenou obnovu okrajová a pruhová clonná seč, v případě neúspěchu náseky, míšení dřevin do skupin i jednotlivě





Podúrovňové negativní zásahy, intenzivní podpora MZD a všech přimíšených dřevin

Negativní výběr, odstranění netvárných, obrostlíků a předrostlíků, podpora MZD

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, odstranění předrostlíků, obrostlíků a netvárných jedinců


Pokračovat negativním výběrem, uvolňovat MZD, péče o tvorbu korun pro přirozenou obnovu, šetřit spodní patro Na prudších svazích ohrožení erozí

Negativní výběr, podpora MZD

Negativní výběr v úrovni, péče o koruny, šetřit spodní patro i z výmladků


Průměrný

Průměrný

Protierozní

Protierozní

Protierozní

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Průměrná

Průměrná

Nadprůměrná



Prvky ÚSES:



Kůň, UKT, lanové dopravní zařízení


164





Plocha

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

41

(prudké či kamenité svahy; rankerová až oligotrofní kambizem)


Základní a) kyselá : 3 - 4 N,K9 BO,SM,BK b) živná : 3 - 4 A,F,S9,B9; 4 - 5C dřeviny: a) SM(BO) 6, (BK,DB,LP) 3, (MD,JD,BŘ) 1, DG b) SM 6, (BK,DB,LP,JV) 3, (MD,JS,JD,BO,HB) 1, JL, BŘ, DG



ha

%

2 340

4,3

MD 5 - 10, DG +-1







( §31,odst.2 )

1x prům. výška

1 ha

7 let BK, DB 7+1



SM

BO

BK

DB

JD

JV

LP

JS

JL

HB

4

9

9

8

3

4

4

4

4

4


DOPORUČENÍ

vyhl.č.83/96 Sb. Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy:

416 - BUKOVÉ


BK, JD, LP, DB, DG na 3-4A, F, S9; B9 : + JV, JS, JL, HB 4 - 5C: + břek, TŘ

30 DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny:




les vysoký

P-A


417 - LISTNATÉ ostatní (BŘ)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

140

40

80

Obnovní doba

20

Počátek obnovy


Počátek obnovy


121

P–N

71

N

BK 4-10, (SM,BO) 0-6, (LP,JS) 0-2,JD

a/26 b/28

22

U BK nadprůměrné, potřeba maximálního využití

U BŘ využít jen v malé míře


Okrajová a pruhová clonná seč, při nezdaru přirozené obnovy náseky po spádnici, JD do předsunutých prvků, míšení skupinovité, MD a DG i jednotlivě

Obnova náseky, na svazích po spádnici, využít možnosti podsadeb JD a BK, míšení do skupin, přimíšené dřeviny i jednotlivě


Kvalita a zlepšení ekologické stability


Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, odstranění nekvalitních předrostlíků a obrostlíků, protěžovat cílové dřeviny

Včasné zásahy, negativní výběr, protěžovat základní dřeviny a MZD


Uvolňovat kvalitní jedince v úrovni, péče o kvalitní koruny, podpora kvalitních jedinců

Negativní výběr


Půdy na prudkých svazích ohroženy erozí


Průměrný

Podprůměrný

Protierozní

Protierozní

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Průměrná

Prvky ÚSES:


Odchylky od Modelu: Doporučené Výrobní technologie:

165 KRÁLOVÉ






Plocha ha 13 159

KYSELÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

43

(jemnozrnné pískovce, křemenec, břidlice, rula, žula; oligotrofní kambizem až podzolová luvizem)


3 - 4 K,I; 5M; 5K3,K6


SM(BO) 7, BK(DB) 2, (LP,JD,MD) 1, BŘ, DG, HB, VJ


BO, SM, BK


% 24,0

MD 5 - 10, DG 3 - 5







( §31,odst.2 )

2x prům. výška

1ha


7 let BK, DB 7+1

25


SM

BO

BK

DB

JD

LP

MD

DG

HB

4

9

9

9

3

4

3

3

4


DOPORUČENÍ




BK, DB, LP, HB, JD, DG



les vysoký

P-N-H

Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb:20%

431 - SMRKOVÉ

433 - BOROVÉ

435 - DUBOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

110

40

120

30

140

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


91

P-N-H

101

P-N-H

121

P-N

na SLT: 3K, 5M, 4-5K3, K6:

BO 7, DB(BK) 2, (LP,SM,BŘ) 1 26

Obnovní doba

/ 3-4 K,I /: u porostů dubových:

DB 4-10, BO 0-6, (BK,LP) 0-2, BŘ

24

24

Nadprůměrné u SM a MD, průměrné u BK, DB a BO, maximálně využít

U všech dřevin průměrné, u BO možno jen u kvalitních porostů

U DB, SM i BO průměrné


Řazení sečí proti převládajícím větrům, na svazích po spádnici, pro přirozenou obnovu okrajové a pruhové clonné seče, případně v kombinaci s náseky, při neúspěchu holá seč, BK a JD do předsunutých prvků v předstihu, míšení skupinovité, MD a DG i jednotlivě, ponechat výstavky BO a MD

Pro přirozenou obnovu okrajové clonné seče, u nekvalitních porostů náseky nebo holé seče, BK a LP vnášet do předsunutých prvků, MD, DB a DG i jednotlivě, míšení skupinovité, ponechat výstavky BO

Pro přirozenou obnovu clonné okrajové, pruhové nebo skupinové seče, na obnovovaných plochách je nutno v semenném roce odstranit spodní etáž, při umělé obnově (buřeň) obnova náseky nebo i holé seče, míšení dřevin skupinovité, MD a DG i jednotlivě

VÝCHOVA POROSTŮ : - zaměření - mladé porosty:




Intenzivní podúrovňové zásahy s negativním výběrem, podpora MZD a kvalitních cílových dřevin

Negativní výběr, včasné odstranění obrostlíků a předrostlíků a netvárných jedinců, protěžování příměsi MZD

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, výběr obrostlíků, předrostlíků a netvárných jedinců


Pokračovat negativním výběrem, uvolňovat kvalitní jedince a jejich koruny jako přípravu k přirozené obnově

Negativní výběr, neporušovat příliš zápoj, podpora MZD

Negativní výběr v úrovni, redukce BŘ, péče o kvalitní jedince, uvolňování jejich korun, spodní etáž LP a HB ponechat i z výmladků

Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa:

Silné ohrožení větrem, dbát na včasné zpevnění porostů - rozluky, odluky, závory, porostní pláště a okraje zabezpečit DB, BK a MD

Zabezpečovat tvorbu odolných porostních plášťů příměsí MD a listnáčů


Průměrný

Průměrný

Průměrný

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Průměrná

Nadprůměrná

Prvky ÚSES:

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. V rozsáhlých komplexech stejnověkých Prořídlé, prolámané a nekvalitmí BO pokalamitních porostů včas provádět porosty obnovovat s nižším obmýtím rozčlenění (odluky, rozluky, závory) před započetím s obnovou UKT

MELIORACE:

Odchylky od Modelu:

Doporučené Výrobní technologie:


166





Plocha ha 13 159

KYSELÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

43

(jemnozrnné pískovce, křemenec, břidlice, rula, žula; oligotrofní kambizem až podzolová luvizem)


3 - 4 K,I; 5M; 5K3,K6


SM(BO) 7, BK(DB) 2, (LP,JD,MD) 1, BŘ, DG, HB, VJ


BO, SM, BK


% 24,0

MD 5 - 10, DG 3 - 5







( §31,odst.2 )

2x prům. výška

1ha


7 let BK, DB 7+1

BO

BK

DB

JD

LP

MD

DG

HB

4

9

9

9

3

4

3

3

4

POROSTNÍ TYP:

ZÁKLADNÍ

436 - BUKOVÉ Obmýtí


25


SM



BK, DB, LP, HB, JD, DG



les vysoký

P-N-H


437 - LISTNATÉ ostat. /BŘ/

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

HOSPODÁŘSKÁ

DOPORUČENÍ

Vyhl.č.83/96 Sb.


140

40

70

20

Počátek obnovy


Počátek obnovy


121

P-N

61

N-H

BK4-10, (SM,BO)0-6, (LP,DB)0-2,JD,BŘ

24

22

U BK průměrné až nadprůměrné, u ostatních dřevin podprůměrné

U BŘ nežádoucí

Okrajové a pruhové clonné seče nebo kombinace náseku a clonné seče od S V, na svazích po spádnici, v případě neúspěchu obnova náseky, JD a LP do předsunutých prvků, míšení dřevin skupinovité, MD a DG i jednotlivě

Obnova násekem i holou sečí, případně využít možnosti k podsadbě BK, JD, LP, míšení do skupin




Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, výběr obrostlíků, předrostlíků a netvárných jedinců



Kladný výběr v úrovni, péče o tvorbu korun kvalitních jedinců jako příprava k přirozené obnově

Negativní výběr v úrovni

Průměrný

Průměrný

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Průměrná



Prvky ÚSES:



S T R U K T U R A R Á M C O V Ý C H S M Ě R N I C H O S P O D AŘ E N Í 167  Ústav pro hospodářskou KRÁLOVÉ

úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC

PLO 23 - Podkrkonoší Číselné označení cílového hosp. souboru



Plocha

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

45

(jemnozrnné pískovce, melafýr, fylit, svor, čedič, kambizem, luvizem)


3 - 4 S,H,B,D


SM 7, BK(DB) 2, (LP,JV,JS,JD,MD) 1, BO, DG, JDO, OS, JL, HB, TŘ


SM, BK, DB


ha

%

8 980

16,4

MD 5 - 10, DG 3- 5, JDO +-3







( §31,odst.2 )

2x prům. výška

1 ha

7 let BK, DB 7+1




BK

DB

JD

MD

JV

JS

BO

DG

LP

4

10

10

4

3

4

4

7

3

4

POROSTNÍ TYP:


DOPORUČENÍ

vyhl.č.83/96 Sb.


VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty:


Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa:


BK, DB, LP, JD, JV, JS, JL, HB, TŘ, JDO

25

SM




les vysoký

P-N-H


451 - SMRKOVÉ

453 – BOROVÉ

455 - DUBOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

100

40

110

20

140

Obnovní doba

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


81

P-N-H

101

H-N

121

P-N-H

Kvalitní borové por. na LT 3S8 a 4S6:

BO 1-5, SM 1-5, (BK,DB,LP) 3,JD

DB 4-10, BO 0-5,(BK,JV,LP,SM) 0-2

24

24

28 U SM, MD i BK podprůměrné až průměrné (buřenící stanoviště)

U BO podprůměrné, jen u vhodných porostů

U DB průměrné

Postup proti převládajícím větrům; na svazích po spádnici; pro přirozenou obnovu clonné seče, v případě nezdaru obnova náseky i holosečí, do náseků v předstihu vnášet JD a BK, do okrajů více DB a MD, míšení skupinovité, MD DG a JDO i jednotlivě Kvalita a stabilita porostů

Okrajové náseky i holoseče; pro obnovu BO využít přirozenou okrajovou clonnou seč, BK, JD a LP vnášet v předstihu do pruhů nebo skupin; míšení skupinovité, DB a MD i jednotlivě, ponechat BO výstavky

Pro přirozenou obnovu clonné pruhové nebo skupinové seče, při zabuřenění násečné nebo holé seče, míšení skupinovité, MD a DG i jednotlivě, BK, JD a LP do předsunutých prvků



Intenzivní podúrovňové zásahy s negativním výběrem, protěžovat kvalitní cílové dřeviny a MZD

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, včasné odstranění obrostlíků a předrostlíků, nekvalitních a poškozených jedinců; protěžování MZD a cílových dřevin Negativní výběr, příliš neporušovat zápoj

Negativní výběr v úrovni i nadúrovni, výběr předrostlíků a obrostlíků

Negativní výběr v podúrovni; v úrovni kladný výběr s uvolňováním korun jako příprava k přirozené obnově; udržovat přiměřený zápoj Silné ohrožení větrem a sněhem, včasné zpevnění - odluky, rozluky a závory, zabezpečení okrajů BK, DB a MD

Negativní výběr v úrovni, ponechat spodní etáž LP a HB

Okraje porostů zabezpečit příměsí BK, DB a MD

MELIORACE: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita

Nadprůměrný

Průměrný

Průměrný

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Průměrná

Průměrná

Průměrná až nadprůměrná

Prvky ÚSES:

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. V rozsáhlých komplexech stejnověkých Prořídlé, prolámané a nekvalitmí BO pokalamitních porostů provádět před porosty obnovovat s nižším obmýtím započetím obnovy rozčlenění (odluky, rozluky a závory) UKT

Odchylky od modelu:


S T R U K T U R A R Á M C O V Ý C H S M Ě R N I C H O S P O D AŘ E N Í  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

168

Hospodářské soubory Číselné označení cílového hosp. souboru



Plocha

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

45

(jemnozrnné pískovce, melafýr, fylit, svor, čedič, kambizem, luvizem)


3 - 4 S,H,B,D


SM 7, BK(DB) 2, (LP,JV,JS,JD,MD) 1, BO, DG, JDO, OS, JL, HB, TŘ


SM, BK, DB


ha

%

8 980

16,4

MD 5 - 10, DG 3- 5, JDO +- 3







( §31,odst.2 )

2x prům. výška

1 ha


7 let BK, DB 7+1



BK

DB

JD

MD

JV

JS

BO

DG

LP

4

10

10

4

3

4

4

7

3

4

POROSTNÍ TYP:

456 - BUKOVÉ

ZÁKLADNÍ


BK, DB, LP, JD, JV, JS, JL, HB, TŘ, JDO

25

SM




les vysoký

P-N-H


457 - LISTNATÉ ostat. (BŘ,OL)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

140

40

70

Obnovní doba

20

Počátek obnovy


Počátek obnovy


121

P-N

61

N-H

HOSPODÁŘSKÁ

DOPORUČENÍ

Vyhl.č.83/96 Sb.


VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty:

BK 4-10, SM 0-5, (DB, LP,BO) 0-2 28

24

U BK průměrné až nadprůměrné

U BŘ nežádoucí

Pro přirozenou obnovu okrajové, u větších porostů i pruhové seče clonné zevnitř, při nezdaru nebo při zabuřenění stanoviště obnova náseky, obnovu ostatních dřevin řešit současně s obnovou BK, míšení do skupin, MD DG a JDO i jednotlivě

Obnova násekem nebo holosečí, využít též možností podsadby BK, JD a LP, míšení dřevin do skupin, MD, DG a JDO i jednotlivě



Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, výběr obrostlíků, předrostlíků a netvárných jedinců -dospívající Uvolňování kvalitních jedinců kladným porosty: výběrem v úrovni, péče o tvorbu korun pro přirozenou obnovu

Včasné zásahy, negativní výběr, protěžovat základní dřeviny a MZD Negativní výběr

Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita


Průměrný

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Průměrná

Prvky ÚSES:


Odchylky od modelu:


UKT

S T R U K T U R A R Á M C O V Ý C H S M Ě R N I C H O S P O D AŘ E N Í 169 KRÁLOVÉ





Plocha

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

47

(plošiny občas zamokřované, potočiny; oglejené půdy, pseudogleje)



4 P,O; 3O, 3 - 4V; (2P,2Q; 4Q)



SM, BO, DB, BK

ha

%

680

1,2

MD 5 - 10, DG +-2

SM 7, (JD,BK,DB) 2, (LP,JS,OL,JV,BŘ,MD,BO) 1, OS, JL, HB, JDO, DG







( §31,odst.2 )

2x prům. výška

1 ha

7 let


BK,JD,DB 7+2


SM

JD

BK

DB

LP

BO

MD

JS

JV

JL

3,5

5

9

9

4

7

3

4

4

4


DOPORUČENÍ




Podle SLT: 25% - 3 - 4O, V, 4P 20% - 2P, Q, 4Q

2P, Q, 4Q 3O, 3-4V - JD,BK,DB,JV,JS,LP,JL,HB, JDO 4O, 3-4P – JD, BK, DB, LP, OS, BŘ, JDO



les vysoký

P-N-H


471 - SMRKOVÉ

473 - BOROVÉ

475 - DUBOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

100

30

110

30

140

Obnovní doba

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


81

P-N-H

91

P-N-H

121

P-N

Na SLT : 2P, Q; 4P, Q

BO 2-5, SM 2-5, (DB,JD) 2-4

DB 3-10, (BO,SM) 0-6, (JD,LP,BK) 0-2

26

26

26

Průměrná u SM, DB, podprůměrná u BO U BO podprůměrná, u SM průměrná

U DB a SM průměrná, u BO podprůměrná


Proti převládajícím větrům, pro přirozenou obnovu okrajové clonné seče; JD, BK, LP do předsunutých skupinovitých prvků, při zabuřenění násek i holoseč, míšení skupinovité, vyvýšená sadba

Proti převládajícím větrům, u kvalitních porostů clonná i násečná seč, řediny a zabuřeněné porosty i holosečí, JD, BK do předsunutých skupin, míšení skupinovité, ponechat výstavky BO, vyvýšená sadba

Pro přirozenou obnovu pruhová nebo skupinovitá clonná seč, při zabuřenění náseky i holoseč, JD, BK a LP do předsunutých prvků; míšení skupinovité, vtroušené dřeviny i jednotlivě; vyvýšená sadba


Stabilita a kvalita porostů



Negativní, intenzivní zásahy v podúrovni, volnější zápoj, protěžovat MZD, včasné rozčlenění a zpevnění Negativní , intenzivní výběr, uvolňovat koruny v úrovni, protěžovat MZD

Negativní výběr v úrovni, včasné odstranění předrostlíků a obrostlíků, protěžovat MZD Negativní výběr, protěžovat MZD, neporušovat příliš zápoj

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni; včasné odstranění netvárných jedinců; protěžovat MZD i v podúrovni Negativní výběr v úrovni, udržovat zápoj, LP a HB v podúrovni ponechat

- dospívající porosty:


Ohrožení střídavým zamokřením, silně Ohrožení střídavým zamokřením, větrem, hnilobou, mrazové polohy, mrazové polohy, vytvářet odolné zpevnění - odluky, rozluky, vytvářet porostní pláště odolné porostní pláště Silně zamokřelé lokality odvodňovat při obnově

Mrazové polohy


V kategorii V a O nadprůměrný, ostatní průměrný

Průměrný

Odvodňovat jen velmi silně zamokřelé lokality při obnově Průměrný až nadprůměrný

Desukční

Desukční

Desukční

Podprůměrná

Průměrná

Nadprůměrná

Prvky ÚSES:

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. V případě silného výskytu hniloby u SM možno snížit obmýtí a urychlit obnovu u porostu UKT, LKT, kůň

Odchylky od modelu:



170





Plocha

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

47

(plošiny občas zamokřované, potočiny; oglejené půdy, pseudogleje)



4 P,O; 3O, 3 - 4V; (2P,2Q; 4Q)



SM, BO, DB, BK

ha

%

680

1,2

MD 5 - 10, DG +-2

SM 7, (JD,BK,DB) 2, (LP,JS,OL,JV,BŘ,MD,BO) 1, OS, JL, HB, JDO, DG







( §31,odst.2 )

2x prům. výška

1 ha

7 let


BK,JD,DB 7+2


SM

JD

BK

DB

LP

BO

MD

JS

JV

JL

3,5

5

9

9

4

7

3

4

4

4


DOPORUČENÍ

vyhl.č.83/96 Sb.


476 - BUKOVÉ



Podle SLT: 25% - 3 - 4O, V, 4P 20% - 2P, Q, 4Q

2P, Q, 4Q 3O, 3-4V - JD,BK,DB,JV,JS,LP,JL,HB, JDO 4O, 3-4P – JD, BK, DB, LP, OS, BŘ, JDO



les vysoký

P-N-H


477 - LISTNATÉ (olšové, BŘ)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

140

40

70

20

Počátek obnovy


Počátek obnovy


121

P-N

61

N-H

Na SLT: 3O, 3-4V,4O,P u porostů bukových:

Obnovní doba

U olšových porostů: OL 2-6, (BO,SM) 3-5, (DB,LP,OS)2-4

BK 3-10, SM 0-5, (DB,LP,BO) 0-1 22

26 U BK podprůměrná až průměrná

Podprůměrná, zabuřenění stanovišť


Pro přirozenou obnovu okrajové nebo pruhové clonné seče; při zabuřenění obnovovat násekem hlavní dřeviny do skupin, vtroušené dřeviny i jednotlivě; vyvýšená sadba

Obnova násekem, případně holosečí, JD, BK a LP do předsunutých skupin, míšení dřevin skupinovité, MD, DG, JDO i jednotlivě; vyvýšená sadba




Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, výběr předrostlíků, obrostlíků a netvárných jedinců;

Negativní výběr; protěžovat základní dřeviny a MZD

- dospívající porosty:

Kladný výběr v úrovni, uvolňovat kvalitní jedince a základní dřeviny

Negativní výběr, protěžovat základní dřeviny a MZD


Ohrožení zamokřením, mrazové polohy



Průměrný

Podprůměrný

Desukční

Desukční

Nadprůměrná

Průměrná

Prvky ÚSES:


Silně zamokřelé lokality odvodnit při obnově


171 KRÁLOVÉ

UKT, LKT






Plocha ha 2 020

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

51

(prudké či kamenité svahy, sutě; kambizem - rankerová)


a) kyselá: 5 - 6 N,K9,M9; b) živná: 5 - 6 A,F,S9,B9


SM 6, BK 2, (JV,JD,LP,JS) 1, (MD,BO) 1, JL, DG, BŘ



SM, BK

% 3,7

MD 4 - 7, DG +- 1







( §31,odst.2 )

1 ha

1x prům. výška

7 let



BK

JD

JV

LP

JS

JL

MO

BO

4

8

3

4

4

4

4

3

7


DOPORUČENÍ

Vyhl.č.83/96 Sb. Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy:


BK,JD, JV, LP, DG na 5 - 6 A, F, S9, B9: + JS, JL

30

BK 7+1

SM





les vysoký

P-N


511 - SMRKOVÉ

513 - BOROVÉ

516 - BUKOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

120

40

120

30

140

Obnovní doba

40

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


101

P-N

101

P-N

121

P-N

Na SLT 5N,M9,K9, (chlumní BO):

BO 3-4, SM 2-4, (BK,JV,LP) 3, JD 26

BK 4-10, SM 0-6, (JV, LP,JS,JL)0-6,JD

26

26

U SM nadprůměrné, u BK a MD velmi dobré, potřeba maximálního využití

U BO průměrná, u SM, BK, MD velmi dobrá, potřeba maximálního využití

u BK i SM nadprůměrná, potřeba maximálního využití


Proti převládajícím větrům, na svazích po spádnici clonnými okrajovými a pruhovými sečemi, při nemožnosti uplatnění přirozené obnovy náseky, JD a BK do předsunutých prvků, míšení do skupin i jednotlivě

Ve vhodných porostech clonná seč, při nezdaru a nemožnosti přirozené obnovy náseky od V a JV, na svahu po spádnici; míšení skupinové i jednotlivé, ponechat výstavky BO

Pro přirozenou obnovu clonná okrajová a pruhová seč, v případě neúspěchu náseky na svahu po spádnici, JD do předsunutých prvků, míšení do skupin i jednotlivě




Kvalita a zlepšení ekologické stability

Podúrovňové zásahy s negativním výběrem, podpora MZD a přimíšených dřevin

Negativní výběr, odstranit obrostlíky, předrostlíky a netvárné jedince; podpora MZD

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, výběr předrostlíků, obrostlíků a netvárných jedinců;


Negativní výběr v podúrovni, v úrovni pozitivní výběr, podporovat tvorbu korun a MZD

Negativní výběr v úrovni, příliš neporušovat zápoj, podpora MZD

Uvolňování kvalitních jedinců v úrovni, péče o tvorbu korun pro přirozenou obnovu


Včasné rozčlenění (rozluky a odluky), půdy na prudkých svazích ohroženy erozí



FUNKČNÍ

Průměrný

Průměrný

Průměrný

Protierozní

Protierozní

Protierozní

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Průměrná

Průměrná

Nadprůměrná

POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita

Prvky ÚSES: Odchylky od Modelu:


Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. Ve větších komplexech stejnověkých porostů včasné rozčlenění před obnovou Kůň, UKT, lanové dopravní zařízení


172





Plocha ha 2 020

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

51

(prudké či kamenité svahy, sutě; kambizem - rankerová)


a) kyselá: 5 - 6 N,K9,M9; b) živná: 5 - 6 A,F,S9,B9


SM 6, BK 2, (JV,JD,LP,JS) 1, (MD,BO) 1, JL, DG, BŘ


SM, BK


% 3,7

MD 4 - 7, DG +- 1







( §31,odst.2 )

1 ha

1x prům. výška

7 let


BK 7+1


SM

BK

JD

JV

LP

JS

JL

MO

BO

4

8

3

4

4

4

4

3

7

POROSTNÍ TYP:

ZÁKLADNÍ



30 Hospodářský tvar:

les vysoký

BK,JD, JV, LP, DG na 5 - 6 A, F, S9, B9: + JS, JL Hospodářský způsob:

P-N


517 - listnaté ostatní (BŘ) Obmýtí

Obnovní doba

HOSPODÁŘSKÁ

DOPORUČENÍ

Vyhl.č.83/96 Sb.


70

20

Počátek obnovy


61

N

24 U BŘ nežádoucí


Obnova náseky, na svazích po spádnici, využít možnosti podsadby JD a BK, míšení skupinovité i jednotlivě




Negativní výběr




Podprůměrný

Prvky ÚSES:



Protierozní Infiltrační Průměrná


173 KRÁLOVÉ






Plocha ha 11 452

KYSELÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

53

(různé pískovce, oligotrofní kambizem- podzolovaná, llimerizovaná)



5 - 6 K, I



SM , BK

% 20,9

MD 3 - 7, DG 1 - 3

SM 7, BK 2, (BO,MD,JD,LP) 1, JV, DB, DG







( §31,odst.2 )

2x prům. výška

1 ha

7 let


25

BK 7+1


SM

JD

BO

MD

BK

LP

DG

JV

4

3

9

3

8

4

3

4

POROSTNÍ TYP:



BK, JD, LP, DG


Hospodářský způsob: P-N-H

les vysoký


531 - SMRKOVÉ

533 -BOROVÉ

536 - BUKOVÉ

ZÁKLADNÍ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

HOSPODÁŘSKÁ

110

40

120

30

140

40

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


91

P-N-H

101

P-N-H

121

P-N

DOPORUČENÍ

vyhl.č.83/96 Sb.


VÝCHOVA POROSTŮ : -zaměření - mladé porosty -dospívající porosty

Bezpečnos t produkce a opatření

Obnovní doba

U kvalitních BO porostů (chlumní ekotyp):

BO 2-5, SM 3-7, BK 2, MD 1, BŘ 26

BK 4-10, SM 0-6, (BO,LP) 0-6, JD

24

26

Nadprůměrné u SM a MD, u BK průměrné, maximálně využít

Průměrné, u BO využít jen u vhodných porostů

U BK průměrné až nadprůměrné, maximálně využít

Řazení sečí proti převládajícím větrům, na svazích po spádnici, pro přirozenou obnovu okrajové a pruhové clonné seče, případně v kombinaci s náseky, při neúspěchu holá seč, BK a JD do předsunutých prvků v předstihu, míšení skupinovité, MD a DG i jednotlivě, ponechat výstavky BO a MD Kvalita a stabilita porostů

Okrajové a pruhové clonné seče od V JV nebo po spádnici, v případě nezdaru náseky nebo i holé seče, BK a JD do předsunutých skupin, míšení skupinovité, MD a DG i jednotlivě, ponechat kvalitní BO výstavky

Pro přirozenou obnovu okrajové, pruhové a skupinové clonné seče, ostatní cílové dřeviny obnovit uměle, v případě nezdaru přirozené obnovy obnova náseky, na svazích po spádnici, míšení dřevin skupinovité



Intenzivní podúrovňové zásahy, protěžovat kvalitní cílové dřeviny

Včasný výběr v úrovni obrostlíků, předrostlíků a nekvalitních jedinců, protěžování MZD Negativní výběr, příliš neporušovat zápoj

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, odstranění obrostlíků, předrostlíků a netvárných jedinců Kladný výběr v úrovni, uvolňování kvalitních jedinců a jejich korun k přirozené obnově

Průměrný

Průměrný

Průměrný

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Průměrná

Nadprůměrná

Podúrovňové zásahy s negativním výběrem, v úrovni kladný výběr, uvolňování korun jako příprava k přirozené obnově Včasné rozčlenění porostů, (odluky, Zabezpečovat tvorbu odolných okrajů rozluky, závory), porostní pláště a okraje lesa a porostních plášťů příměsí listnáčů zabezpečit zvýšeným podílem BK a MD a MD

OCHRANY LESA: MELIORACE:

FUNKČNÍ POTENCIÁL:

- produkční - půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu:


Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. Včasné rozčlenění porostů před Prořídlé, prolámané a nekvalitmí BO obnovou (odluky, rozluky, závory), v porosty obnovovat s nižším obmýtím porostech, vhodných pro pěstování rezonančního dřeva, zvýšit obmýtí a prodloužit obnovní dobu UKT


174





Plocha ha 11 452

KYSELÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

53

(různé pískovce, oligotrofní kambizem- podzolovaná, llimerizovaná)



5 - 6 K, I


SM , BK


% 20,9

MD 3 - 7, DG 1 - 3

SM 7, BK 2, (BO,MD,JD,LP) 1, JV, DB, DG







( §31,odst.2 )

2x prům. výška

1 ha

7 let


BK 7+1


SM

JD

BO

MD

BK

LP

DG

JV

4

3

9

3

8

4

3

4


DOPORUČENÍ

vyhl.č.83/96 Sb.





les vysoký

BK, JD, LP, DG Hospodářský způsob: P-N-H


537 - LISTNATÉ ostat. (BŘ) Obmýtí

Obnovní doba

70

20

Počátek obnovy


61

N-H

22 U BŘ nežádoucí


Obnova násekem nebo holosečí, možnost podsadby JD a BK, míšení skupinovité, u MD a DG i jednotlivě




Negativní výběr

Včasné zásahy, negativní výběr, protěžovat MZD a základní dřeviny


FUNKČNÍ

Průměrný

POTENCIÁL:

- produkční - půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES:

Infiltrační Průměrná Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby.


S T R U K T U R A R Á M C O V Ý C H S M Ě R N I C H O S P O D AŘ E N Í 175  Ústav pro hospodářskou KRÁLOVÉ

úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC




Plocha

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

55

(různé podloží; mezotrofní - eutrofní kambizemě)


5 - 6 S,H,B,D


SM 7, (BK,JV) 2, (JD,LP,JS,MD) 1, DB, DG, JDO, JL



SM, BK

ha

%

8 830

16,1

MD 5 - 10, DG 3- 5, JDO +- 2







( §31,odst.2 )

2x prům. výška

1 ha


7 let BK, JD 7+1

25


SM

BK

JV

JD

MD

LP

JS

JL

JDO

4

10

6

4

3

4

4

4

2


DOPORUČENÍ




BK, JD, JV, JL, LP, JS, JDO, TŘ



les vysoký

P-N-H


551 - SMRKOVÉ

553- BOROVÉ

556- BUKOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

100

40

110

30

140

Obnovní doba

40

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


81

P-N-H

91

N-H

121

P-N

Na SLT 5 - 6 S, H:

BO 2-5, SM 3-7, (BK,JD) 2, MD 1 28

BK4-10, SM 0-6, (JV,JD,LP,JS,JL) 0-6

24

28

U SM a BK podprůměrné, u MD nadprůměrné (buřenící stanoviště)

U BO podprůměrné, u SM a BK průměrné

U BK a MD průměrné, u SM podprůměrné


Proti převládajícím větrům, na svazích po spádnici, pro přirozenou obnovu clonné okrajové a pruhové seče, v případě zabuřenělých stanovišť náseky nebo i holé seče, BK a JD vnášet do předsunutých prvků v předstihu, míšení do skupin, JDO, DG a MD i jednotlivě

Okrajové náseky a holé seče, BK a JD vnášet v předstihu do skupinek, míšení skupinovité, DG a MD i jednotlivě, ponechat kvalitní BO výstavky

Pro přirozenou obnovu okrajové clonné seče, u větších porostů clonné pruhové seče zevnitř, při neúspěchu nebo zabuřenělém stanovišti obnova náseky, obnovu ostatních dřevin řešit současně s BK; míšení do skupin, MD, DG a JDO i jednotlivě




Kvalita a zvýšení ekologické stabilty

Intenzivní podúrovňové zásahy, negativní výběr, protěžovat MZD a kvalitní jedince cílové skladby

Negativní výběr v úrovni, odstranění obrostlíků, předrostlíků a nekvalitních jedinců, protěžování cílových dřevin a MZD Negativní výběr v úrovni, neporušovat příliš zápoj

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, výběr obrostlíků, předrostlíků a netvárných jedinců, protěžovat kvalitní cílové dřeviny Uvolňování kvalitních jedinců kladným výběrem v úrovni, včetně jejich korun k přirozené obnově


Negativní výběr v podúrovni, v úrovni kladným výběrem uvolnit kvalitní jedince a jejich koruny

Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA:

Silné ohrožení sněhem i větrem, včasné rozčlenění a zpevnění porostů - odluky, rozluky, závory, zpevnění porostních plášťů zvýšeným podílem BK a MD

Silné ohrožení sněhem i větrem, včasné zpevnění porostů - odluky, rozluky, zpevnění porostních plášťů se zvýšeným podílem BK a MD


Nadprůměrný

Průměrný


Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Průměrná

Průměrná

Nadprůměrná

Prvky ÚSES:

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. V komplexech stejnověkých porostů Prořídlé, prolámané a nekvalitní BO včasné rozčlenění před obnovou porosty obnovovat s nižším obmýtím (odluky, rozluky, závory) UKT

MELIORACE:

Odchylky od modelu:



176




Plocha

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

55

(různé podloží; mezotrofní - eutrofní kambizemě)


5 - 6 S,H,B,D


SM 7, (BK,JV) 2, (JD,LP,JS,MD) 1, DB, DG, JDO, JL


SM, BK


ha

%

8 830

16,1

MD 5 - 10, DG 3- 5, JDO +- 2







( §31,odst.2 )

2x prům. výška

1 ha


7 let BK, JD 7+1


SM

BK

JV

JD

MD

LP

JS

JL

JDO

4

10

6

4

3

4

4

4

2


Obmýtí


les vysoký

BK, JD, JV, JL, LP, JS, JDO, TŘ Hospodářský způsob:

P-N-H


Obnovní doba

70

20

Počátek obnovy


61

N-H

DOPORUČENÍ



557 - LISTNATÉ ostatní (BŘ)

HOSPODÁŘSKÁ

vyhl.č.83/96 Sb.



U BŘ nežádoucí


Obnova násekem nebo holosečí, možnost provedení obnovy podsadbou JD a BK, míšení skupinovité, MD a DG i jednotlivě




Negativní výběr


Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: MELIORACE: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita

Průměrný

Prvky ÚSES:


Infiltrační Průměrná


177 KRÁLOVÉ

UKT






Plocha

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

57

(plošiny občas zamokřované, oglejené půdy, pseudoglej)


5 - 6 P,O,Q,V; (7O); (5U1)


SM 7, (JD,BK) 2, (JV,JS,LP,BŘ,OL,MD) 1, DB, BO, JL, OS, JDO



SM, BK, SM s BO

ha

%

1 640

3,0

MD 3 - 7, JDO 3 - 5







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let


JD, BK 7+2 Hospodářský tvar:

SM

BK

JD

BO

LP

JS

JV

OS

JL

JDO

3,5

9

5

8

4

4

4

3

4

2

POROSTNÍ TYP:


DOPORUČENÍ

vyhl.č.83/96 Sb.




5-6V, 5U1: BK,JD,JV,JS,JL,LP,JDO; 5-6O,P,Q: BK,JD,BŘ,OS,JDO; 7O : BK,JD,JV, BŘ

25





les vysoký

P-N-H


571 - SMRKOVÉ

573- BOROVÉ

576- BUKOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

100

40

110

30

140

Obnovní doba

40

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


81

P-N-H

91

P-N-H

121

P-N

Na SLT 5 - 6 P,Q; ekotyp BO:

BO 3-4, SM 4, (BK,LP,BŘ) 2, MD1

BK 4-10, SM 0-6, (JV,JD,LP,JS,JL) 0-6

24

28

28 Průměrné u SM, KL a JS, podprůměrné u BO a BK

U BO podprůměrné, u SM průměrné

U BK podprůměrné až průměrné

Proti převládajícím větrům okrajovými a pruhovými clonnými sečemi, při zabuřenění půdy náseky, JD, BK a LP do předsunutých skupin, u JD dosáhnout dostatečné zastoupení, míšení dřevin skupinovité i jednotlivě, vyvýšená sadba Stabilita a kvalita porostů

Proti převládajícím větrům, u kvalitních porostů pro přirozenou obnovu okrajové a pruhové clonné seče, při zabuřenění a řediny násekem i holosečí, míšení skupinovité, BK a LP do předsunutých prvků, ponechat výstavky BO, vyvýšená sadba Stabilita a kvalita porostů

Pro přirozenou obnovu okrajové a pruhové clonné seče, při větším zabuřenění násek, JD a LP kultivovat v předstihu i podsadbou, míšení skupinovité, vyvýšená sadba

Negativní výběr v úrovni, včasné odstranění předrostlíků, obrostlíků a netvárných jedinců, protěžovat MZD

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, včasné odstranění netvárných, poškozených jedinců, předrostlíků a obrostlíků Kladným výběrem v úrovni uvolňovat kvalitní jedince

Podúrovňové intenzivní zásahy s negativním výběrem, vytvářet volnější zápoj, podpora MZD, včasné rozčlenění porostů -dospívající Pokračovat v negativním a intenzivním porosty výběru v podúrovni, uvolňování korun v úrovni, podpora MZD, dosáhnout vertikální diferenciace Bezpečnost Silné ohrožení zamokřením, větrem i produkce a sněhem, mrazové polohy, poškození opatření hnilobou, budovat odolné porostní pláště OCHRANY

Pokračovat negativním výběrem, protěžovat MZD, příliš neporušovat zápoj Silné ohrožení zamokřením a sněhem, mrazové polohy, budovat odolné porostní pláště

Zvýšení ekologické stabilty


LESA: MELIORACE:

Při silném zamokření odvodňovat při obnově, mimo prameniště

Odvodňovat jen silně zamokřelé lokality

FUNKČNÍ


Průměrný


Desukční

Desukční

Desukční

Podprůměrná

Průměrná

Nadprůměrná


Prvky ÚSES: Odchylky od modelu:

Doporučené Výrobní Technologie:

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. Hnilobami silně poškozené porosty Nekvalitní porosty BO obnovovat obnovovat s nižším obmýtím a se s nižším obmýtím a se zkrácenou zkrácenou obnovní dobou obnovní dobou LKT, kůň, lanové dopravní zařízení, upravený LKT


178





Plocha

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

57

(plošiny občas zamokřované, oglejené půdy, pseudoglej)


5 - 6 P,O,Q,V; (7O); (5U1)


SM 7, (JD,BK) 2, (JV,JS,LP,BŘ,OL,MD) 1, DB, BO, JL, OS, JDO


SM, BK, SM s BO


ha

%

1 640

3,0

MD 3 - 7, JDO 3 - 5







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let


25

JD, BK 7+2



SM

BK

JD

BO

LP

JS

JV

OS

JL

JDO

3,5

9

5

8

4

4

4

3

4

2


DOPORUČENÍ

vyhl.č.83/96 Sb.


Obmýtí

20

Počátek obnovy



P-N-H


61

N-H

U porostů olšových:

OL 2-5, SM 3-6, (BŘ,JS,OS) 2 24 Podprůměrné Obnova násekem případně holosečí, JD, BK a LP kultivovat do předsunutých skupin, ostatní dřeviny mísit do skupin, MD a JDO i jednotlivě, vyvýšená sadba


Kladný výběr v úrovni, uvolňovat kvalitní jedince


Ohrožení zamokřením, sněhem, mrazové polohy

Prvky ÚSES:

les vysoký

5-6V, 5U1: BK,JD,JV,JS,JL,LP,JDO; 5-6O,P,Q: BK,JD,BŘ,OS,JDO; 7O : BK,JD,JV, BŘ

Obnovní doba

70




577 - LISTNATÉ (olšové + BŘ)


FUNKČNÍ



Negativní výběr, včasná podpora základních dřevin a MZD

Silně zamokřelé lokality odvodnit při obnově, mimo prameniště Podprůměrný

Desukční Průměrná Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby.







Plocha

PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOH

59

(poklesliny se stagnující vodou; gleje, rašelinné půdy)


4 - 7G; 3-6V9; 4R,6R; (7R,7T)


SM 8, JD 1, (DB,LP,OL,JS,JV,OS,BŘ,BK) 1, BO



SM, DB

ha

%

165

0,3

---







( §31,odst.2 )

2x prům. výška

1 ha

7 let


JD, DB 7+3


SM

JD

BO

DB

OL

OS

LP

JS

JV

BŘ

3,5

5

9

9

4

4

4

4

4

3


DOPORUČENÍ

vyhl.č.83/96 Sb.


20% - 4G, 3-4 V9 15% - 5-6 G, 5V9 5% - 4-7R, 7T, 7G

4G, 3-4 V9 : DB,BK,JD,JV,LP,OL,OS 5-6 G, 5V9 : BK,JD,JV,OL,OS 4-7 R; 7T, 7G : JD, BŘ, JŘ



les vysoký

P-N-H


591 - SMRKOVÉ

593 – BOROVÉ

595 - DUBOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

100

40

120

30

140

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


81

P- N

101

N(P) - H

121

P-N




Na SLT 4G, 3V9; ekotyp BO:

BO 1-4, SM 4-7,(JD,DB,OL,OS) 2 28

Obnovní doba

Na SLT 4G, 3-4V9: DB 3-10, (BO,SM) 0-7, (JD,OL,OS) 0-3

26

26

U SM, JS a KL průměrné, nutno využít

U BO podprůměrné, u SM průměrné, nutno využít

U DB podprůměrné až průměrné


Proti převládajícím větrům, skupinovitými, okrajovými i pruhovými clonnými sečemi, při nezdaru a při silně zabuřenělé půdě náseky, míšení dřevin do skupin, JD a BK s LP v předstihu; Vyvýšená sadba !

Pro přirozenou obnovu skupinové nebo okrajové clonné seče, v případě neúspěchu a při zabuřenělé půdě obnova náseky, míšení dřevin do skupin, Vyvýšená sadba !



Proti převládajícím větrům, u vhodných porostů BO (ekotyp) clonná i násečná obnova; řediny, nekvalitní a zabuřenělé porosty holosečí, JD a BK do předsunutých prvků, míšení skupinovité, ponechat kvalitní výstavky BO; Vyvýšená sadba ! Stabilita a kvalita porostů

Zásahy podúrovňové, intenzivní negativní výběr, vytvářet včas volnější zápoj, podpora MZD, včasné rozčlenění -dospívající Intenzivnější zásahy, uvolnění porosty vybraných stromů v korunách, volnější zápoj, podpora MZD, dosáhnout vertikální diferenciace Bezpečnos Zamokření půdy - silné ohrožení větrem, t sněhem, mrazové polohy, hniloby, nutné produkce a vnitřní zpevnění, budovat odolné opatření porostní pláště

Negativní výběr v úrovni, včas odstranit obrostlíky a netvárné předrostlíky, protěžovat MZD Negativní výběr, podpora MZD

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, odstranění netvárných jedinců, podpora MZD i v podúrovni Negativní výběr v úrovni, podpora kvalitních jedinců, šetřit podúroveň

Zamokření půdy - silné ohrožení větrem, sněhem,,hniloba, mrazové polohy, dbát na vnitřní zpevnění, budovat odolné porostní pláště

Mrazové polohy

MELIORACE:

Nutné odvodnění jen při obnově porostů a mimo rašeliniště a prameniště Průměrný

Nutné odvodnění jen při obnově porostů a mimo rašeliniště a prameniště Průměrný

Povrchové odvodnění jen při obnově porostů Průměrný až nadprůměrný

Desukční

Desukční

Desukční

Podprůměrná

Průměrná

Nadprůměrná

OCHRANY LESA:

FUNKČNÍ


POTENCIÁL:


Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. Hnilobami silně poškozené porosty, Nekvalitní porosty obnovovat s nižším obnovovat s nižším obmýtím a se obmýtím a se zkrácenou obnovní dobou zkrácenou obnovní dobou Kůň; UKT - vybavený lesnickou kompletací nebo LKT s nízkotlakými pneumatikami


180





Plocha

PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOH

59

(poklesliny se stagnující vodou; gleje, rašelinné půdy)


4 - 7G; 3-6V9; 4R,6R; (7R,7T)


SM 8, JD 1, (DB,LP,OL,JS,JV,OS,BŘ,BK) 1, BO



SM, DB

ha

%

165

0,3

---







( §31,odst.2 )

2x prům. výška

1 ha

7 let


JD, DB 7+3


SM

JD

BO

DB

OL

OS

LP

JS

JV

BŘ

3,5

5

9

9

4

4

4

4

4

3


DOPORUČENÍ


Obmýtí

20% - 4G, 3-4 V9 15% - 5-6 G, 5V9 5% - 4-7R, 7T, 7G

4G, 3-4 V9 : DB,BK,JD,JV,LP,OL,OS 5-6 G, 5V9 : BK,JD,JV,OL,OS 4-7 R; 7T, 7G : JD, BŘ, JŘ



les vysoký

P-N-H


Obnovní doba

80

20

Počátek obnovy


91

N (H)

OL 2-10, SM 0-8, (OS,JS,BŘ) 0-2

Podprůměrné

Obnova náseky, v případě nekvalitních porostů i holoseče, míšení dřevin do skupin, JD a BK v předstihu; Vyvýšená sadba!

VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření


- mladé porosty

Negativní výběr, včasná podpora kvalitních jedinců základních dřevin a MZD


Kladný výběr v úrovni, uvolňovat kvalitní jedince a MZD


Zamokřelé půdy, ohrožení větrem, sněhem, mrazové polohy

Prvky ÚSES:


597 - LISTNATÉ (olšové-BŘ)





Silně zamokřelé půdy, odvodňovat při obnově s výjimkou rašelinišť a pramenišť Podprůměrný

Desukční Průměrná Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby.

Odchylky od modelu: Doporučené Výrobní technologie:

Kůň; UKT - vybavený lesnickou kompletací nebo LKT s nízkotlakými pneumatikami






Plocha ha 290

MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ

01 Soubory lesních typů : (lesní typy)

(srázy, skalnaté svahy, sutě, hřbety s mělkou půdou; litozem, ranker) Základní BO, DB, BK, 0Z; 3- 6 Z,Y; 3- 5J dřeviny: JV, SM


Diferencovaná podle zastoupených SLT


% 0,5

---







( §31,odst.2 )

1x prům. výška



BK, DB 7+3

Podle SLT: 5%: 0Z 30%: 3-4 Z,Y 30%: 5-6 Z,Y 60%: 5J 90%: 3J

0Z: BK,DB,JD,BŘ; 3-4 Z,Y : BK,JD,DB, BŘ; 5-6 Z,Y : BK,JD,BŘ,JV,JŘ; 3J : BK,JV,LP,DB,HR,JS,JL,břek,muk,tis 5J : BK,JV,JD,JL,LP,JS




1 ha

7 let


SM

JD

BO

BK

DB

JV

LP

JL

JS

3

3

8

8

8

4

4

4

4


DOPORUČENÍ

vyhl.č.83/96 Sb.

Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

011 - SMRKOVÉ

013 - BOROVÉ

015 - DUBOVÉ

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

130

40

150 - f

50 - ∞

150 - f

50 - ∞

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


111

P-N

-

V (P,N)

-

V (P,N)

Převážně na SLT 0Z, 3-4Z,Y:

Na SLT 5-6 Z,Y:

SM 6, (BK,JV) 4, JD, BŘ, BO, JŘ

BO 6, DB 2, BK 1, SM 1, LP, BŘ

Obnovní doba

Převážně na SLT 3Z: DB 5, (BK,JV,LP,BŘ,HB) 3, (SM,BO) 2

Na ostatních SLT přeměna

24


U SM průměrné, využít zejména na SLT 5-6 Z,Y, u ostatních dřevin podprůměrné, nutno vždy využít! Na SLT 5-6 Z,Y podporovat přirozenou obnovu clonným způsobem, při neúspěchu umělou obnovou do skupin případně náseky, míšení skupinové, u SM porostů na ostatních SLT uplatnit změnu druhové skladby podle příslušných SLT Zvýšení ekologické stability


V(P,N)


Obmýtí

Hodnocení porostů: ( AVB)


les vysoký

20

20

U BO průměrné, u ostatních dřevin podprůměrné, nutno využít

U DB a BO průměrné, u ostatních dřevin podprůměrné, nutno využít

Uplatnění výběrných principů k tvorbě různověkého smíšeného lesa, skupinovitá obnova, v případě přirozené obnovy clonnou sečí, při neúspěchu obnova umělá, skupinovitá, míšení převážně skupinovité

Uplatnění výběrných principů k tvorbě skupinovitě různověkého smíšeného lesa, pro přirozenou obnovu clonná seč skupinovitá, v případě neúspěchu umělá skupinovitá obnova, míšení převážně skupinovité



U SM zásahy podúrovňové, negativní Negativní výběr, výsek obrostlíků a Negativní výběr, odstranění obrostlíků a výběr, podpora všech přimíšených netvárných jedinců, úprava druhové netvárných jedinců, úprava druhové cílových dřevin a MZD, pěstování skladby, protěžovat MZD skladby, ponechat přízemní listnaté hlubokých korun patro -dospívající Výběr nekvalitních jedinců, podpora Výběr nekvalitních jedinců, úprava Výběr nekvalitních jedinců, úprava porosty tvorby přirozeného zápoje, u SM druhové skladby, podpora vertikálního druhové skladby, podpora vertikálního hlubokých korun, podpora vertikálního členění skupin a etáží členění etáží a skupin členění skupin a etáží Bezpečnost Na prudkých svazích půda ohrožena půdní erozí; udržovat vhodný zápoj a kryt půdy, ponechat spodní listnaté patro produkce a opatření ochrany lesa: MELIORACE: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita

Podprůměrný

Podprůměrný

Podprůměrný

Protierozní

Protierozní

Protierozní

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Průměrná

Nadprůměrná

Prvky ÚSES:

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. Pokud se v porostech vylišených lesů ochranných nalézají z důvodu arondace jiné SLT, které nepatří do extrémní řady, hospodaření se provádí odlišně podle příslušných SLT a HS. Kůň, lanové dopravní zařízení



182




Plocha ha 290

MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ

01 Soubory lesních typů : (lesní typy)

(srázy, skalnaté svahy, sutě, hřbety s mělkou půdou; litozem, ranker) Základní BO, DB, BK, 0Z; 3- 6 Z,Y; 3- 5J dřeviny: JV, SM


Diferencovaná podle zastoupených SLT


% 0,5

---







( §31,odst.2 )

1x prům. výška



BK, DB 7+3

Podle SLT: 5%: 0Z 30%: 3-4 Z,Y 30%: 5-6 Z,Y 60%: 5J 90%: 3J

0Z: BK,DB,JD,BŘ; 3-4 Z,Y : BK,JD,DB, BŘ; 5-6 Z,Y : BK,JD,BŘ,JV,JŘ; 3J : BK,JV,LP,DB,HR,JS,JL,břek,muk,tis 5J : BK,JV,JD,JL,LP,JS




1 ha

7 let


SM

JD

BO

BK

DB

JV

LP

JL

JS

3

3

8

8

8

4

4

4

4



Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: (AVB) Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:


les vysoký

V(P,N)


016 - BUKOVÉ Obmýtí

Obnovní doba

150 - f

50 - ∞

Počátek obnovy


-

V (P,N)

Převážně na SLT 3 - 5J; 3 - 5Z,Y: BK 5, (JV,LP,JS,JL,DB,HB) 3, (SM,BO) 2

24 U BK průměrné, u ostatních dřevin podprůměrné až průměrné, nutno využít Uplatňování výběrných principů při tvorbě skupinovitě uspořádaného různověkého lesa s vertikálním zápojem, clonná přirozená obnova ve skupinkách či skupinách, výběr přestárlých a nezdravých jedinců, pomalá postupná obnova, při neúspěchu přirozené obnovy obnova umělá ve skupinách Zlepšení ekologické stability

Negativní výběr obrostlíků a nekvalitních jedinců, úprava druhové skladby, -dospívající Výběr nekvalitních jedinců, podpora porosty vertikálního členění různověkých etáží, úprava druhové skladby Bezpečnost Na prudkých svazích půda ohrožena půdní erozí; udržovat vhodný zápoj a kryt půdy, ponechat spodní listnaté patro Produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

FUNKČNÍ

Průměrný

POTENCIÁL:


183 KRÁLOVÉ

Protierozní Infiltrační Nadprůměrná Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. Pokud se v porostech vylišených lesů ochranných nalézají z důvodu arondace jiné SLT, které nepatří do extrémní řady, hospodaření se provádí odlišně podle příslušných SLT a HS Kůň, lanové dopravní zařízení




9.5.7. Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení podle subkategorií (lesy zvláštního určení - zákon 289/95. §8 odst. 1 písm. a-c, odst. 2 písm. a-h)

ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE: FUNKCE:

31a) - Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů PHO 1

LOKALIZACE:

Seznam jednotlivých lokalit uveden v příloze č. 5 textové části

CÍL HOSPODAŘENÍ:

BEZPEČNOST PRODUKCE:

Stabilní porosty odolné proti větrům, stálé osazení ploch lesním porostem, vertikální diferenciace U podzemních odběrů zastoupení především odolných dřevin, u povrchových odběrů omezit listnáče a MD, podél toků pěstovat hlubokokořenící listnáče (DB,OL, JS,JV) Les vysoký Dle zastoupených SLT a vytvořených HS, u porostů z cílových dřevin mírně prodloužit, při přeměnách zkrátit Dle zastoupených SLT a vytvořených HS, při převaze clonných sečí poněkud prodloužit Dle HS - účelový výběr, podrostní a násečný Proti převládajícím větrům, započít u vodního zdroje a po zajištění postupovat proti svahu, pro maximální využití přirozené obnovy clonné okrajové a skupinovité seče, při nezdaru nebo zabuřenění násek, míšení dřevin skupinovité, v okrajích vyšší zastoupení listnáčů, prostorová výstavba mírně až výrazně diferencovaná Používat vyšší hektarové počty než stanovené minimální, využívat přípravu půdy pro zalesnění i přirozenou obnovu, nálety a nárosty doplňovat hlubokokořenícími dřevinami Stabilita porostů, prostorová diferenciace Včasnou a intenzívní výchovou vytvářet předpoklady pro tvorbu uvolněných korun, protěžovat hlubokokořenící dřeviny Udržovat mírně uvolněný zápoj, protěžovat kvalitní jedince a pečovat o rozvoj jejich korun, uvolňovat hlubokokořenící dřeviny, zachovávat spodní etáž Porosty často ohroženy větrem a hnilobou, mrazové polohy

OPATŘENÍ OCHRANY LESA:

Nutné vnitřní zpevnění, vytvářet odolné porostní pláště a okraje

OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :

Použít omezeně kombinovaných hnojiv, chemická ochrana porostů jen se souhlasem vodohospodářského (hygienického) orgánu, vyloučit pesticidy Zabránit možnosti znečištění kolem povrchových odběrných míst těžebním odpadem, těžbu a přibližování provádět zásadně v zimě na sněhu nebo po zmrzlé půdě, neporušovat povrch půdy, břehů, koryt a neznečišťovat vodu, přibližování lanovými systémy a koňmi, bezpečná a kontrolovatelná manipulace s palivy a mazovými hmotami, do PHO 1 je zakázáno vjíždět mechanizačními prostředky Neprovádět stavební činnost, pokud přímo nesouvisí s vodárenským využitím

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty:

OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :

OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:

VODOOCHRANNÁ

Zajistit volný odtok srážkových vod mimo odběrné místo, provádět nutná protierozní opatření, u povrchových odběrů neodvodňovat Okamžitě odstraňovat rýhy po těžbě a dopravě dřeva, zabránit erozi Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby.


184



ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE: 31b) Ochranná pásma zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod FUNKCE:

VODOOCHRANNÁ

LOKALIZACE:

HOSPODÁŘSKÝ TVAR:

Lázeňské místo Běloves - ochranná pásma I. - III. stupně Lázeňské místo Lázně Bělohrad - užší a širší prozatímní ochranné pásmo - 464 ha Lázně Velichovky - užší a širší prozatímní ochranné pásmo - 20 ha Hronov – Hronovská kyselka - prozatímní ochranné pásmo - 262 ha Pěstování smíšených a zdravých porostů, které budou plnit funkci ochrany vydatnosti a čistoty přírodních léčivých vod a ochrana peloidů Skupinovitě smíšený les s vhodným vertikálním členěním a se zastoupením dřevin cílové skladby podle SLT a HS Les vysoký

OBMÝTÍ:

Podle zastoupených SLT a vytvořených HS

OBNOVNÍ DOBA:

Podle zastoupených SLT a vytvořených HS, při přirozené obnově prodloužená Podle HS - podrostní, násečný až holosečný Obnovu uskutečňovat především přirozenou cestou – clonnými okrajovými nebo pruhovými sečemi, při neúspěchu umělá obnova náseky nebo holosečemi, na svahu po spádnici. Míšení dřevin skupinovité, u MD a DG i jednotlivě, u BO a MD ponechat výstavky. Podpora vertikálního členění, zajištění vhodného krytu půdy Přirozenou obnovu plánovitě rozvíjet ve všech případech zejména u SM, BO, BK, DB a JV

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP Míšení dřevin A prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :

Stabilita a kvalita porostu, pečovat o vhodný zápoj Negativní výběry, odstraňovat netvárné jedince, obrostlíky a předrostlíky, podpora přimíšených cílových dřevin a MZD Negativní výběry, v úrovni uvolňovat kladným výběrem kvalitní jedince cílové druhové skladby a MZD Ohrožení větrem, podle terénu, zejména na vodou ovlivněných stanovištích u SM, dále hniloby, mrazové polohy Dodržovat stanovená ochranná opatření ve vymezených ochranných pásmech Omezovat chemickou ochranu a ošetření kultur


Na vodou ovlivněných půdách a na prudších svazích provádět těžbu převážně v zimních měsících, přibližování dřeva LKT a koňmi, případně lanovými systémy

OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH :

Závazná ustanovení, zákazy nebo omezení některých činností podle stanovených ochranných pásem jsou podrobně stanoveny podle jednotlivých vymezených lokalit. Zákresy pásem a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou podrobně doloženy v kapitole: příloha č. 5 textové části a mapě deklarovaných funkcí Úpravy vodního režimu v lesních půdách, pokud je to nutné, lze provádět pouze povrchovým odvodněním při obnově porostů a za podmínek, které jsou v pásmech ohrožení přípustné Okamžitě odstranit rýhy po těžbě a dopravě dřeva, zabránit erozi

MELIORACE:

CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:

185 KRÁLOVÉ






31c) Lesy v národních parcích

LOKALIZACE:

Správa KRNAP - LHC Harrachov - lesní hospodářství KRNAP Harrachov lesy v oblasti NP Krkonoše vymezeny nařízením vlády ČR č. 165/1991 Sb., ze dne 20. 3. 1991, kterým byl zřízen Krkonošský národní park Hospodaření podle plánu péče KRNAP a diferencovaného hospodaření podle rámcových směrnic hospodaření pro HS v oblasti NP Krkonoše (HS 8501, 8506, 8521, 8541, 8701, 8721, 8781) Diferencovaná podle rámcových směrnic hospodaření podle SLT a hospodářských souborů se zajištěním žádoucího podílu JD, BK, KL, JS, OL a dalších MZD. Zákaz kultivace geograficky nepůvodních dřevin, omezení výsadby MD Les vysoký

CÍL HOSPODAŘENÍ:

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP Míšení dřevin A prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA:

OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:

POZNÁMKA:

LESY V OBLASTI NÁRODNÍHO PARKU KRKONOŠE - III. ZÓNA

Podle rámcových směrnic hospodaření , HS a porostních typů Podle rámcových směrnic hospodaření , HS a porostních typů Upřednostňovat podrostní způsob s maximálním využitím přirozené obnovy, v ostatních případech násečný i holosečný Proti směru nebezpečného větru, pro přirozenou obnovu clonné seče okrajové, pruhové i skupinové, v případě neúspěchu obnova násečná i holosečná, na svazích po spádnici. Míšení dřevin do skupin, MD jednotlivě, JD a BK v předstihu do předsunutých prvků Používat schválené diferencované počty sazenic při výsadbě na 1 ha, na oglejených a podmáčených stanovištích sadba vyvýšená Nadprůměrná u SM a JS, průměrná u BK a KL, nutno vždy využít Zvýšení stability a kvality porostů, zvýšení ekologické stability porostů, zvýšení druhové různorodosti Negativní výběry, odstranění netvárných jedinců a předrostlíků, obrostlíků a škodící BŘ, podpora cílových listnáčů a ostatních MZD, ve SM porostech podúrovňové zásahy se snížením počtu jedinců Negativní výběry, ve smíšených a listnatých porostech kladný výběr v úrovni s podporou cílových dřevin a MZD, ve SM porostech podúrovňové probírky s uvolňováním kvalitních jedinců v úrovni Porosty jsou ohrožení větrem, mokrým sněhem, smrkové porosty ohryzem jelení zvěře, na svěžích stanovištích hnilobami, kultury okusem Včasné rozčlenění porostů (rozluky, odluky), návětrné okraje porostů a okraje komplexů lesa zabezpečovat odolnými hlubokokořenícími dřevinami, udržovat nižší stavy vysoké zvěře, důsledně provádět ochranu porostů proti škodám zvěří Postupné zvyšování druhové diverzity zaváděním a podporou melioračních a zpevňovacích dřevin a podpora věkové diferenciace v lesních porostech Při uvolňování nárostů a přirozené obnovy používat směrové kácení a zabezpečovat šetrné vyklizování dřevní hmoty (kůň, LKT, lanové systémy) Podporovat dílčí vodohospodářské funkce, zejména protierozní, infiltrační, desukční a vodoochrannou Odvodňování provádět pouze v nutných případech silně podmáčených a oglejených půd při obnově porostů, neodvodňovat rašeliniště a prameniště Udržovat v dobrém stavu, pečovat o dobrou funkci příkopů a svodnic, srážkovou vodu vhodně rozptýlit do porostů nebo svést do potoků Celé území je součástí přírodní biosférické rezervace Krkonoše. Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. Kategorizace lesů schválena již podle zákona 289/1995 Sb. Platný LHP vyhotoven pro období 1992 - 2001.


186




32a) – lesy v přírodních rezervacích, přírodních památkách

LOKALIZACE:

Národní přírodní památky - Suché skály, Babiččino údolí, Kozákov, Strážník Přírodní rezervace - Dubno, Údolí Jizery, Kamenná hůra, Miletínská bažantnice, Čertovy hrady, Vřešťovská bažantnice Přírodní památky - Rádlo nad koupalištěm, Zásada pod školou, Galerie, Nístějka, Kovářův mlýn, Jezírko pod Táborem, Cidlinský hřeben, Stav, Kozinec, Sýkornice, Strž ve Stupně, Kalské údolí, Homolka, Byšičky, Smolník - farářova louka, Údolí Bystřice Celkem: 138 ha Ochrana výskytu vzácných rostlinných společenstev a druhů živočichů, zachování a nenarušení přírodních výtvorů Hospodaření podle plánu péče Zajistit a uchovat zastoupení dřevin blízké přirozenému nebo původnímu, vyloučit geograficky nepůvodní dřeviny, dle plánu péče Les vysoký

CÍL HOSPODAŘENÍ:

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR:

O C H R AN Y P Ř Í R O D Y A K R AJ I N Y

OBMÝTÍ:

Dle stávajících SLT a vytvořených HS, prodloužit až do doby snižování plodnosti, vhodné hlubokořenné solitéry (DB, LP) ponechat do fyzického stáří

OBNOVNÍ DOBA:


Dle stávajících SLT a vytvořených HS, prodloužit, v porostech s přirozenou obnovou k tvorbě vertikálního zápoje Účelový výběr, podrostní, násečný Maximálně přizpůsobit přirozené obnově, maloplošné a skupinovité clonné seče, účelový výběr dřevin, rekonstrukce a při nezdaru přirozené obnovy náseky, míšení dřevin skupinovité i jednotlivě, diferencovaná výstavba i věkově Důsledné dodržování provenience, menší plošky ponechat k sukcesi Dosáhnout maximální podíl přirozené obnovy vhodných dřevin Dosažení zastoupení přirozených nebo původních dřevin, vytvářet podmínky k růstu chráněných rostlin Způsob provedení zásahu a intenzita závisí na dřevině, protěžovat cílové dřeviny, redukce nežádoucích Protěžovat dřeviny cílové skladby, uvolňovat koruny dřevin vhodných pro přirozenou obnovu, neporušení zápoje – dle ochranných požadavků Ohrožení větrem, hniloby


Dle plánu péče

OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :

Omezení chemické ochrany kultur, není dovoleno přihnojování


Těžit v zimním období, maximálně šetřit půdní povrch, přibližování jen šetrnými mechanizmy a koněm


Zakládaní staveb a technických děl není dovoleno

MELIORACE:

Odvodnění není dovoleno

CESTNÍ SÍŤ:

Stavba cest v blízkosti a v chráněných územích pouze se svolením orgánů ochrany přírody Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby.

HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty:

PRVKY ÚSES:

187 KRÁLOVÉ





32b) - Lázeňské lesy

LOKALIZACE:

Lázeňské místo Velichovky

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ:

ZDRAVOTNÍ

Rozloha: 16 ha Lesy jsou lokalizovány v bezprostřední blízkosti lázeňského místa, mají význam klimatický, hygienický a oddechově rekreační Skupinovitě smíšený les s vhodným vertikálním členěním skupin, u starších porostů s ponecháním esteticky působících výstavků a skupin BO, BK a DB, omezit nebo i vyloučit BŘ (alergeny), postupovat dle SLT a HS Les vysoký

OBNOVNÍ DOBA:

Podle zastoupených SLT a vytvořených HS, předržení některých skupin a výstavků Podle zastoupených SLT a vytvořených HS

HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB:

Podrostní až násečný

OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:

Clonnými okrajovými nebo pruhovými sečemi, při nezdaru přirozené obnovy náseky, na svazích po spádnici, účelový výběr, míšení dřevin skupinovité, MD a DG i jednotlivě Podporovat přirozenou obnovu u BK, DB, JV i JS

zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA:

OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :


Kvalita, podpora esteticky působících dřevin a jejich hloučků či skupin, odstraňování břízy Negativní výběry, podpora přimíšených dřevin, odstraňování BŘ

Negativní výběry, podpora přimíšených a esteticky působících dřevin a skupin, v listnatých skupinách ponechat spodní listnaté patro i z výmladků, volný zápoj U hustých skupin SM nebezpečí škod mokrým sněhem, u SM hniloby Provádět včasnou asanaci kůrovců, nutné vnitřní zpevnění, vzhledem k protáhlému tvaru menšího komplexu lesa je nutné zabezpečit okraje komplexu lesa odolnými dřevinami (BK, DB, JV, MD) Omezit používání chemických prostředků k ochraně lesa

Těžbu provádět v době menší návštěvnosti lázní a lázeňského lesa - v zimním období, vyloučit používání těžkých mechanizmů, zajistit včasné odstranění klestu a těžebního odpadu kolem cest a pěšin, uložení do hromad mimo trasy nebo spálení, pro přibližování používat šetrné mechanizmy a koně Budování a údržba prvků a staveb v lázeňském lese podle zpracovaného projektu

MELIORACE:

Asanace erozních rýh, údržba odvodňovací sítě

CESTNÍ SÍŤ:

Odstraňovat rýhy po těžbě a dopravě

PRVKY ÚSES:



188




32c) - Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí

LOKALIZACE:

Město Jičín – Libosad - 6 ha, Lesy a parky Trutnova - 139 ha, Město Dvůr Králové - 541 ha, Město Železný Brod - 31 ha, Červený Kostelec - 61 ha

CÍL HOSPODAŘENÍ:

Zvyšování věkové a druhové diverzity, prostorové a vertikální diferenciace, střídání dřevin, keřů i nezalesněných ploch Smíšené porosty, uplatňovat estetické, okrasné i introdukované dřeviny nebo cílová druhová skladba podle HS


REKREAČNÍ


Les vysoký

OBMÝTÍ:

Dle SLT a vytvořených HS - mírně zvýšit, u kvalitních a zdravých více

OBNOVNÍ DOBA:

Dle SLT a vytvořených HS - mírně prodloužit


Podle HS - účelový výběr, podrostní násečný až holosečný

OBNOVNÍ POSTUP Míšení dřevin a prostorová výstavba:

Převážně jemnější postupy, kombinace clonných způsobů pro přirozenou obnovu, při nezdaru násek, ojediněle holoseč, holoseč vyloučit podél cest a potoků, tvořit zvlněné okraje a malé porosty, míšení skupinovité i jednotlivě, prostorová výsadba co nejvíce diferencovaná, účelový výběr Širší, nepravidelný spon, zakládat aleje, vysazovat ozdobné keře Využít u vhodných dřevin přirozené obnovy

ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty:

Tvorba estetických prvků, stabilita porostů Intenzivní zásahy, podpora předrostů a vtroušených dřevin ve skupinách i jednotlivě, volný zápoj Intenzivní zásahy, dále uvolňovat vybrané stromy, rozvolnit zápoj


Místy ohrožení větrem a hnilobou


Zapláštit okraje porostů, souvislejší porosty včas rozčlenit, rozluky a odluky využít ke zvýšení estetického účinku Vyloučit používání páchnoucích chemických prostředků při ochraně a ošetřování kultur


Těžit mimo rekreační sezónu, na frekventovanějších místech odstranit těžební odpad, pro přibližování používat šetrné mechanizmy a koně


Výstavba rekreačních prvků a staveb

MELIORACE:

Asanace erozních rýh, udržovat odvodňovací síť

CESTNÍ SÍŤ:

Zpřístupnění atraktivních částí lesa, budovat odstavné plochy pro motorová vozidla, odstraňovat rýhy po těžbě a dopravě Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby.

PRVKY ÚSES:

189 KRÁLOVÉ





32d) - Lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce

OBMÝTÍ:

OCHRANNÉ PÁSMO NÁRODNÍHO PARKU, VÝUKA ŽÁKŮ SLŠ Správa KRNAP - LHC Maršov - Lesní hospodářství KRNAP Horní Maršov Polesí Rýchory – oddělení 1. – 5. (Rozloha 239, 71 ha, porostní půdy) Ochranné pásmo vymezeno nařízením vlády ČR č. 165/1991 Sb., ze dne 20. 3. 1991, kterým byl zřízen Krkonošský národní park Hospodaření podle plánu péče KRNAP a diferencovaného hospodaření podle rámcových směrnic hospodaření pro HS 501, 506, 521, 541, 561 Podle rámcových směrnic hospodaření podle SLT a hospod. souborů se zajištěním podílu JD, BK, KL a dalších MZD Les vysoký Podle rámcových směrnic hospodaření, HS a porostních typů

OBNOVNÍ DOBA:

Podle rámcových směrnic hospodaření, HS a porostních typů


Upřednostňovat přirozenou obnovu a podrostní způsob hospodaření, při nezdaru používat násečný, v případě nutnosti holosečný způsob Obnovní postupy, míšení dřevin a prostorová výstavba jsou podrobně rozvedeny v rámcových směrnicích hospodaření pro HS v ochranném pásmu Krnap. Předpokládá se převážně obnova clonnými sečemi, v případě neúspěchu uplatnění náseků a holosečí proti větru, na svazích po spádnici. Míšení dřevin skupinovité, u DG a MD i jednotlivě Při zalesňování používat schválené počty na 1 ha podle RSH U SM a MD nadprůměrná, u BK a JV průměrná, převážně však na kyselých a nebuřenících stanovištích. Nutno využít! Zvýšení stability a kvality porostů, podpora cílových listnáčů a MZD

LOKALIZACE:

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR:


ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: Dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA:


Negativní výběry, odstranění netvárných, obrostlíků a předrostlíků, podporovat cílové dřeviny a ostatní MZD Negativní výběry, v úrovni kladným výběrem uvolňovat kvalitní jedince, uvolňování v korunách za účelem budoucí přirozené obnovy, uvolňovat cílové listnáče, JD a MZD Smrkové porosty jsou ohroženy větrem, mokrým sněhem, na vlhčích a bohatých stanovištích hnilobami Urychleně obnovovat smrkové porostní skupiny, silně poškozené ohryzem zvěří a hnilobami. Udržovat normované stavy zvěře a dbát důsledně na ochranu porostů proti okusu a ohryzu Okraje komplexů lesa zabezpečit hlubokokořennými dřevinami Dosahovat zvýšeného podílu MZD Při uvolňování náletů a nárostů používat směrové kácení a šetrné vyklizování dřevní hmoty v kombinaci kůň - LKT, dbát na asanaci vzniklých půdních rýh k omezení erozních procesů na svazích


Tato část lesa je aktivně využívána k praktickým cvičením a k výuce praktické činnosti v pěstění, ochraně a těžbě lesa žáky SLŠ Trutnov

MELIORACE:

Odvodňování provádět pouze v nutných případech při obnově porostů povrchovým odvodněním, mimo prameniště Udržovat v dobrém stavu včetně svodnic jako opatření proti erozi půdy Celé území je součástí přírodní biosférické rezervace KRKONOŠE. Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. Kategorizace lesů schválena podle zákona č. 289/1995 Sb. – Platný LHP pro období 1992 – 2001


POZNÁMKY:


190




32d) – Lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce

LOKALIZACE:

SLŠ Trutnov ve správě LČR, převod práva hospodaření na SLŠ Trutnov

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

VÝUKA ŽÁKŮ SLŠ, PŘÍMĚSTSKÁ REKREACE

Rozloha: 998 ha Uplatňování principů trvale udržitelného hospodaření v lesích, vzorové demonstrační objekty Podle rámcových směrnic hospodaření, SLT a HS, dosažení zvýšeného podílu MZD


Les vysoký

OBMÝTÍ:


OBNOVNÍ DOBA:



Upřednostňovat podrostní, násečný, výjimečně holosečný


Proti převládajícímu větru, na svahu po spádnici, preferovat clonné seče, při nezdaru násek, výjimečně holoseč, míšení skupinovité, MD, DG i jednotlivě, prostorová výstavba diferenciovaná

ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:

Chybějící listnáče kultivovat jako poloodrostky s ochranou proti zvěři, přirozená obnova u SM a MD nadprůměrná, u BK a JV průměrná, nutno využít

Zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: Dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :

Stabilita a kvalita porostů, u BK zvýšení ekologické stability Negativní zásahy, odstranění předrostlíků, obrostlíků a netvárných jedinců, podpora MZD Kladný výběr v úrovni, uvolňování korun jako příprava pro přirozenou obnovu, podpora MZD SM porosty ohroženy větrem, sněhem, na bohatých a vlhčích stanovištích hnilobou, poškození ohryzem Přednostně obnovovat porosty silně poškozené ohryzem, ochrana proti škodám zvěří, okraje porostů zpevňovat listnáči a MD Zvyšování podílu BK a JD, prosadba odrostky s individuální ochranou


Soustřeďování dříví lanovými systémy, kombinace kůň a LKT


Provádět protierozní opatření na svazích

MELIORACE:

Jen omezeně a při obnově porostů, neodvodňovat prameniště

CESTNÍ SÍŤ:

Urychleně odstranit rýhy po vyklizování dříví, údržba svodnic

PRVKY ÚSES:


191 KRÁLOVÉ




ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE:

32e) - Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou

FUNKCE:

OCHRANNÉ PÁSMO NP KRKONOŠE Správa KRNAP – LHC Harrachov, LHC Vrchlabí, LHC Maršov - rozloha 1 073 ha Ochranné pásmo bylo vymezeno nařízením vlády ČR č. 165/1991 Sb., ze dne 20. 3. 1991, kterým byl zřízen Krkonošský národní park + LČR Hořice Hospodaření podle plánu péče pro ochranné pásmo NP Krkonoše a diferencovaného hospodaření podle rámcových směrnic hospodaření pro HS 501, 506, 521, 541, 561, 701, 721 a 781 Diferencovaná cílová druhová skladba podle SLT a hosp. souborů se zvýšeným podílem JD, BK a KL. Podél vodotečí zabezpečit podíl olše i JS. Pečovat o krajinotvornou funkci drobných lesíků s podílem BŘ, KL, BK a JŘ Les vysoký Podle SLT a vytvořených HS; obsažených v rámcových směrnicích hospodaření Podle SLT a vytvořených HS; obsažených v rámcových směrnicích hospodaření

LOKALIZACE:

CÍL HOSPODAŘENÍ:

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP Míšení dřevin A prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: Dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA:


OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:

POZNÁMKA:

Upřednostňovat podrostní způsob hospodaření s přirozenou obnovou, v ostatních případech násečný i holosečný Pro přirozenou obnovu clonné okrajové, pruhové i skupinové seče, v případě nemožnosti uplatnění nebo neúspěchu násečná nebo i holosečná obnova proti nebezpečnému větru, na svazích po spádnici Míšení dřevin skupinovité, MD a DG i jednotlivě Používat schválené diferencované počty na 1 ha, na zamokřelých stanovištích vyvýšená sadba Nadprůměrná u SM a MD, průměrná u BK a KL, nutno využít Zvýšení kvality a stability porostů, podpora JD, BK a KL i ostatních MZD Negativní výběry, výsek netvárných, obrostlíků a předrostlíků, podporovat cílové listnáče a ostatní MZD, intenzivní redukce škodící BŘ u SM porostů podúrovňové zásahy, snížit počet jedinců Negativní výběry, u SM probírky podúrovňové s uvolňováním kvalitních jedinců v korunách, ve smíšených a listnatých porostech kladný výběr v úrovni s podporou všech cílových dřevin a MZD Porosty jsou ohroženy větrem, mokrým sněhem, smrkové porosty hnilobami a ohryzem zvěří Včasné provádění odluk, rozluk, návětrné okraje porostů a okraje komplexů lesa zabezpečovat hlubokokořennými odolnými dřevinami. Udržovat nižší stavy vysoké zvěře a provádět důsledně ochranu proti škodám zvěří Postupné zvyšování druhové diverzity a věkové diferenciace v lesních porostech Při uvolňování nárostů z přirozené obnovy používat směrové kácení a zabezpečit šetrné vyklizování dřevní hmoty v kombinaci kůň – UKT, dbát na asanaci případně vzniklých erozních rýh a na omezení erozních procesů na svazích Podporovat půdoochrannou, krajinotvornou, klimatickou a vodoochrannou funkci lesů, lesní části dále plní dílčí vodohospodářskou funkci infiltrační případně desukční Odvodňování provádět pouze v nutných případech při obnově porostů, neodvodňovat prameniště a okolí tůní Udržovat v dobrém stavu, pečovat o dobrou funkci svodnic a příkopů. Srážkovou vodu vhodně rozptýlit do porostů Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. Celé území je součástí přírodní biosférické rezervace KRKONOŠE. Kategorizace lesů vyhotovena již podle zák. č. 289/1995 Sb.- Platný LHP pro období 1992 – 2001


192




32f) - Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti, genové základny OCHRANNÉ PÁSMO NP KRKONOŠE

LOKALIZACE:


Správa KRNAP – LHC Harrachov, LHC Vrchlabí, LHC Maršov - rozloha 3 672 ha Ochranné pásmo vymezeno nařízením vlády ČR č. 165/1995 Sb., ze dne 20. 3. 1991, kterým byl zřízen Krkonošský národní park Uplatňování principů přírodě blízkého hospodaření v lesích, podporování biologické různorodosti ve vymezených vhodných lokalitách, podporování věkové diferenciace a vertikálního členění podle plánu péče KRNAP. Hospodaření podle rámcových směrnic hospodaření pro HS 501, 506, 521, 541, 561, 701, 721 a 781 Diferencovaná cílová druhová skladba podle SLT a hospodářských souborů se zvýšeným podílem JD, BK, KL, DB, JS a OL a ostatních MZD Les vysoký

OBMÝTÍ:

Podle SLT a vytvořených HS, případné zvýšení u genových základen

OBNOVNÍ DOBA:

Podle SLT a vytvořených HS, případné prodloužení u genových základen


Upřednostňovat podrostní způsob s přirozenou obnovou, v ostatních případech násečný i holosečný Proti směru nebezpečného větru, pro přirozenou obnovu clonné okrajové, pruhové i skupinové seče, v případě nemožnosti nebo neúspěchu obnova násečná i holosečná, na svazích po spádnici. Míšení dřevin do skupin, MD a DG i jednotlivě, JD a BK vysazovat v předstihu do předsunutých prvků Používat schválené diferencované počty sazenic dřevin na 1 ha, na zamokřelých stanovištích sadba vyvýšená Nadprůměrná u SM, MD a JS, průměrná u BK a KL, nutno vždy využít Zvýšení druhové různorodosti, stability a kvality porostu, zvýšení ekologické stability Negativní výběry, odstranit obrostlíky, netvárné jedince a předrostlíky, intenzivní redukce škodící BŘ. Podporovat cílové listnáče a ostatní MZD. Ve smrkových porostech podúrovňové zásahy se snížením počtu jedinců Negativní výběry, ve SM porostech podúrovňové probírky s uvolňováním kvalitních jedinců v korunách, ve smíšených a listnatých porostech kladný výběr v úrovni s podporou cílových dřevin a MZD Porosty jsou ohroženy větrem, mokrým sněhem, smrkové porosty hnilobami a ohryzem vysoké, kultury okusem zvěří Včasné provádění odluk a rozluk, návětrné okraje porostů a okraje komplexů lesa zabezpečovat odolnými hlubokokořennými dřevinami, udržovat nižší stavy vysoké zvěře a provádět důsledně ochranu porostu proti škodám zvěří Postupné zvyšování druhové diverzity podporou všech melioračních a zpevňovacích dřevin a podporou věkové diferenciace v lesních porostech

CÍL HOSPODAŘENÍ:


OBNOVNÍ POSTUP Míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: Dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA:


Při uvolňování nárostů z přirozené obnovy používat směrové kácení a zabezpečovat šetrné vyklizování dřevní hmoty v kombinaci kůň, UKT nebo i s lanovými systémy


Podporovat dílčí vodohospodářské funkce, zejména vodoochrannou kolem vodotečí, desukční a infiltrační

MELIORACE:

Odvodňování provádět pouze v nutných případech silně podmáčených a oglejených půd při obnově porostu. Neodvodňovat prameniště a okolí tůní. Udržovat v dobrém stavu, pečovat o dobrou funkci příkopů a svodnic. Srážkovou vodu vhodně rozptýlit do porostů Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. Celé území je součástí biosférické rezervace KRKONOŠE. Kategorizace lesů schválena již podle zák. č. 289/1995 Sb. – Platný LHP pro období 1992 – 2001


POZNÁMKA:

193 KRÁLOVÉ




ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE: FUNKCE: LOKALIZACE:

32g) - Uznané obory a samostatné bažantnice PROVOZOVÁNÍ MYSLIVOSTI Uznaná obora Holovousy - chov mufloní zvěře

CÍL HOSPODAŘENÍ:

Sladit záměr chovu zvěře se zachováním současných lesních porstů a se zabezpečením jejich obnovy


Podle HS (SLT) zvýšit podíl plodonosných dřevin - db, jírovec, bk, hb, jř, ovocných pláňat


Les vysoký Podle SLT a vytvořených HS, u BK porostů zvýšení Podle SLT a vytvoření HS, u BK porostů mírné prodloužení Násečný i holosečný Obnova pomocí skupin a náseků, u nekvalitních a poškozených částí porostů i holosečí, obnovovat jen přestárlé a poškozené části. DB a BK porosty pěstovat v uvolněném zápoji k zajištění maximální plodivosti

OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření:

Převážně umělá obnova v trvalém a účinném oplocení, DB a kaštan ve sponu 10 x 10 m do individuelních oplůtků, zakládat okusové plochy Přirozená obnova není téměř uskutečnitelná Zvýšení úživnosti a stabilita porostů

mladé porosty :

Podpora plodonosných dřevin, udržovat volnější zápoj

dospívající porosty:


Podpora vytváření velkých korun u plodonosných dřevin, šetřit ohryzové dřeviny DB, HB, OS, JŘ, VR i keře, stínáním je zmlazovat, prořeďováním zvyšovat úživnost Jen při důsledné ochraně porostů proti okusu a ohryzu, ohrožení hnilobou


Zvýšená ochrana proti škodám zvěří


Důsledná ochrana proti zvěři, zakládat okusové a ohryzové plochy

VÝCHOVA POROSTŮ:


Těžbu provádět zásadně v zimním období, klest a těžební odpad po zimní těžbě ponechat zvěři k ohryzu, přibližování LKT a koněm

MELIORACE:

Zabránit soustřeďování zvěře na místech ohrožených erozí, zimní údržba luk a políček, zpřístupnění pro zvěř, prevence proti motolicím a plicní červivosti Údržba vodní sítě a rybníků

CESTNÍ SÍŤ:

Urychlené odstranění rýh po přibližování a dopravě dřeva

PRVKY ÚSES:



194


Základní cíle a specifika

10. ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI Lesy v přírodní lesní oblasti 23 - Podkrkonoší tvoří významnou složku krajiny. Nacházejí se převážně v místech, která historicky nebyla vhodná k zemědělskému využití, k zástavbě obcí a měst. Jsou rozloženy na hřbetech, hřbítcích, terénních vyvýšeninách, podél vodotečí a na přilehlých svazích, dále v terénních pokleslinách a na kamenitých i zamokřených stanovištích.

10.1. Stanovištní podmínky Nejmenší podíl lesů je rozložen v teplotně příznivějších a srážkově chudších nižších polohách 2. lesního vegetačního stupně a dosahuje cca 10%. N e j vyš š í p o d í l l e s ů ( 4 6 % ) j e z a s t o u p e n v e s tř e d n í c h , s r á ž k o v ě p o m ě r n ě p ř í z n i v ý c h p o l o h á c h 3 . - 4 . l v s . Lesy ve vyšších, chladnějších a srážkově příznivých polohách 5 (6). LVS zaujímají rovněž významný podíl ve výši 44%. Významné je členění lesů podle trofnosti, exponovanosti a míry ovlivnění stanovišť vodou. Nejvyššího zastoupení dosahují k ys e l á s t a n o v i š tě , která spolu s menším podílem chudých stanovišť dosahují téměř 50%. Významný je i podíl živných stanovišť, který dosahuje 37%. Exponovaná, převážně chudší stanoviště na prudkých či kamenitých svazích jsou zastoupena cca 8%. Poměrně málo jsou zastoupena vodou ovlivněná stanoviště - oglejená s podílem cca 4% a podmáčené půdy cca 1%. Specifikou oblasti je rozsáhlá plocha permokarbonských sedimentů, které mají za současných příznivých srážkových poměrů velmi dobré fyzikální vlastnosti a víceméně oligomezotrofní charakter a zároveň jsou na nich velmi málo buřenící hluboké půdy. Tato skutečnost je velmi příznivá jak pro růst (bonitu) buku, smrku a jedle, tak i pro přirozenou obnovu těchto hlavních dřevin a tím i pro přirozené způsoby hospodaření. Druhým základním substrátem jsou křídové pískovce a křídové slínovce, které vytvářejí velmi rozdílné a často naprosto extrémně odlišné půdní podmínky od suchých, mělkých, písčitých až po těžké, mokré, jílovité. Na plošinách jsou na nich zamokřované půdy a na kvádrových pískovcích chudé a suché bory. Rovněž tím, že celkový reliéf oblasti je velmi pozvolný pahorkatinný a vrchovinný se zanedbatelným podílem prudkých a nepříznivých stanovišť umožňuje poměrně rentabilní lesnické hospodaření.

10.2. Věková skladba Je u současných porostů výrazně nevyrovnaná a je dlouhodobě odvislá od vývoje a působení škodlivých činitelů v území koncem minulého století a v první třetině tohoto století. Výrazné škody byly způsobeny bořivými větry převážně Z a SZ směrů, v období na přelomu století. R o z s á h l ý h o l o ž ír b e k y n ě m n i š k y n a p ř e l o m u 2 0 . l e t t o h o t o s t o l e t í z p ů s o b i l z ř e j m ě n e j vě t š í p l o š n o u d e s t r u k c i l e s n í c h p o r o s tů v t é t o o b l a s t i . R o z v r á c e n é p o r o s t y a p o r o s t n í z b y t k y p o odeznění mniškové kalamity byly dále destruovány větrem a lýkožroutem smrkovým, z e j m é n a n a p ř e l o m u 3 0 . l e t . Mýtní úmyslné těžby po odeznění mniškové kalamity značně poklesly, poněvadž se značně snížily těžební možnosti a prováděly se převážně jen nutné nahodilé těžby. - Vlivem uvedených rozsáhlých kalamit a následným zalesněním kalamitních holin došlo k výrazné změně ve věkovém složení ploch věkových stupňů. - Značně nadnormální je zastoupení 6. věkového stupně s plochou 8 203 ha (15, 0%), nejvíce zastoupený je 7. věkový stupeň s plochou 10 487 ha (19, 1%). Tyto dva věkové stupně dosahují téměř dvojnásobek normální rozlohy věkové třídy a jsou převážně důsledkem mniškové kalamity. - Zvýšená rozloha (o 23%) se projevuje i u 8. a 9. věkového stupně, která byla zřejmě způsobena větrnými kalamitami z přelomu století. - Naprosto nedostatečná rozloha se projevuje zejména u starších porostů 11.-12.(13.) věkového stupně. - Snížené rozlohy 1.-5. věkového stupně v průměru o 39%, jsou důsledkem omezených možností mýtních těžeb za posledních 60 let z důvodu dlouhodobého nedostatku mýtných porostů. - Velký vliv na věkovou skladbu v oblasti má výsoký podíl tzv. I. generace lesa v severních částech oblasti v bývalých Sudetech;


196



10.3. Druhová porostní skladba Odpovídá vývoji současných porostů od doby jejich vzniku při obnově nebo zalesňování po kalamitách (vítr, bekyně mniška). Převládajícím původním rekonstrukčním společenstvem byly pahorkatinné bučiny s určitým podílem jedle, dubu, ale i smrku. Tyto bučiny byly od pravěku ovlivňovány zasahováním člověka do přirozeného vývoje, což nejvíce pomáhalo šíření smrku, jedle i dubu, takže už před etapou holosečí a umělé obnovy převládala jedle a smrk byl na roveň zastoupení buku. Plošné zastoupení v PLO 23: - jehličnany celkem - listnáče celkem

84% 16%

-

SM 69, BO 8, MD 6, (JD, JDO, DG, VJ, BOČ) 1 BŘ 4, DB 3, BK 3, OLL 2, JV 1, JS 1, LP 1, ost. list. 1

Druhové zastoupení je sice pestré, JD a cenné listnáče jsou však zastoupeny v mizivém množství. Nejvíce zastoupenou dřevinou je smrk, který je rozšířen v celé oblasti mimo nejnižší polohy a mimo některých lokalit písčitých půd kvádrových pískovců, převážně v podobě monokultur nebo jen s malou příměsí ostatních dřevin. Borovice je rozšířena zejména na chudých písčitých půdách 2.-3. lvs, a na lokalitách kvádrových pískovců, kde tvoří borové skupiny nebo je v příměsi s ostatními dřevinami, zejména se smrkem. MD je přimíšen téměř v celé oblasti, spíše v hloučcích nebo jednotlivě. Jedle je zastoupena jen omezeně, spíše v mlazinách a porostech středního věku. Bříza je současně nejvíce zastoupenou listnatou dřevinou, největší zastoupení je v porostech středního věku v pomniškovinách a v I. věkové třídě, jako důsledek nedostatečné a nesprávné výchovy. Dub je nejvíce zastoupen v porostech středního věku v pokalamitních porostech, na bohatých stanovištích tvoří samostatné skupiny, žebra nebo příměs s ostatními dřevinami, převážně v nižších a středních polohách 2.-3. lvs. Buk tvoří samostatné skupiny zejména ve starších a starých porostech, převaha zastoupení je od 6.15. věkového stupně, často v menších skupinách, hloučcích i jednotlivě, zejména ve 4. a 5. lvs. Zastoupení DB a BK v oblasti je naprosto nedostatečné a je výsledkem velkoplošné destrukce porostů, způsobené rozsáhlými kalamitami, nedostatečnou kultivací a ochranou proti zvěři. Zastoupení ostatních listnatých dřevin - JS, JV, LP a OL je jen omezené v příhodných svěžích a vlhkých lokalitách.

10.4. Porostní výchova Z provedených analýz vyplývá, že porostní výchova je v oblasti převažující a důležitou lesnickou činností v porostech, které vznikly po zalesnění rozsáhlých kalamitních ploch (vítr, mniška) a je uskutečňována na rozloze cca 42 000 ha, t. j. 77% celkové rozlohy PLO. I. Prořezávky Jsou uskutečňovány v odrůstajících kulturách, mlazinách a tyčkovinách 1.-3. věkového stupně v rozsahu cca 8 000 ha manipulační plochy za decenium. P r o ř e z á v k y m u s í z a b e z p e č o v a t t y t o c íl e : - postupné, ale razantní snížení počtu jedinců v mlazinách a tyčkovinách - úpravu druhové skladby ve prospěch melioračních a zpevňujících dřevin, zejména JD, DB, BK, JV, JS, JL, OL, HB a přimíšených dřevin (MD, DG, JDO apod.) - odstranění veškeré škodící BŘ, která je v mladých porostech plevelně rozšířena - odstranění nekvalitních, netvárných a nezdravých jedinců, obrostlíků a nežádoucích předrostlíků, zejména u BO a DB. II. Probírky a) Výchova mladých porostů probíhá v plošně nedostatečně zastoupené II. věkové třídě do věku 40 let, převážně ve stadiu smrkových starších tyčkovin a v tyčkovinách, jen z části borových (do 10%) či smíšených. Příměs cílových listnáčů (MZD) je velmi nízká, převážně hloučkovitá či jednotlivá, nejvyšší příměs vykazuje převážně nežádoucí BŘ. V ý c h o v a u tě c h t o p o r o s t ů p l y n u l e n a v a z u j e n a p r o v e d e n é p r o ř e z á v k y a m u s í s l e d o v a t t y t o h l a v n í c íl e : - zmenšení počtu jedinců zejména ve smrkových porostech za účelem snížení výškového přírůstu, podpory tloušťkového přírůstu zesílením kmenů a pěstování hlubších a rovnoměrně vyvinutých korun. Tato opatření sledují zejména posílení odolnosti vůči škodám mokrým sněhem a vlivu imisí. 197 KRÁLOVÉ




- úpravu druhové skladby ve prospěch všech melioračních a zpevňujících dřevin, t. j. JD a listnáčů (MZD) - odstranění veškeré škodící BŘ a OS. Tyto dřeviny je nutno razantně redukovat a ponechat pouze na místech, kde neškodí hlavním dřevinám, t. j. ve větších porostních mezerách.Obě dřeviny postupně dospívají a tvoří často i cenné sortimenty, jejich další ponechání v porostech zpravidla snižuje jejich užitkovost. - je třeba provádět důsledný zdravotní výběr a odstraňování nekvalitních a nežádoucích jedinců všech dřevin, podporovat kvalitní jedince. - podle potřeby provádět při výchovných zásazích obseky (bez zalesnění) mladších skupin za účelem jejich nutného uvolnění - v nutných případech realizovat v mýtném sledu proti větru potřebné úzké odluky a rozluky se zalesněním. b) Výchova v porostech středního stáří a v porostech dospívajících S p e c i f i k o u t é t o o b l a s t i j e e n o r m n í r o z s a h p l o c h t ě c h t o p o r o s t ů , vz n i k l ý c h p o d ř ívě j š í c h k a l a m i t á c h - c c a 3 0 . 0 0 0 h a - 5 5 % z c el k o v é r o z l o h y P L O . T y t o p o r o s t y j s o u n a v í c s o u s tř e d ě n y d o r o z s á h l ý c h k o m p l e x ů m o n o k u l t u r S M s jednotlivou, hloučkovitou či skupinkovitou příměsí ostatních dřevin - BO, MD, BK, DB, OL, JV, JS, HB, LP, OS a místy ještě s větší příměsí BŘ. Vývoj těchto porostů byl poplatný jejich založení. Velkoplošné odumření po mnišce mělo vliv na vzestup hladiny spodní vody, takže značná část dříve nezamokřelých půd byla povrchově odvodňována. Je ke cti tehdejším lesníkům, že některé z okrajů komplexů byly zalesňovány dubem, případně směsí listnáčů. Bohaté vlhčí slinovatkové půdy byly rovněž vysázeny dubem s příměsí LP, JV a HB. V některých částech byla z listnáčů založena žebra nebo i systém žeber kolmo na směr nebezpečných větrů (DB, BK). Podél cest a průseků jsou místy dodnes znatelné aleje tvořené MD, DG, VJ, DB, DBČ, BK, JV, KL, LP. V úžlabí a podél potoků jsou bohatší společenstva - OL, JS, JV. V SV části PLO se nacházejí smíšené porosty s bukem nebo i porosty bukové na stanovištích s bohatšími matečnými horninami - melafýr, čedič, vápenec a slínovce. Nutno konstatovat, že po zalesnění těchto pokalamitních ploch došlo k masivnímu náletu břízy, na bohatších stanovištích i osiky, takže v mlazinách a v tyčkovinách byly často BŘ i OS dominantními dřevinami v horní úrovni a v nadúrovni, rychle předrůstaly a potlačovaly smrk i ostatní přimíšené dřeviny. S tímto stavem se lesníci vyrovnávali dalších 20 let a podíl vytěžené BŘ a OS v probírkách značně převyšoval výtěž ostatních dřevin. Je pochopitelné, že stav současných porostů je tímto ovlivněn dodnes, zejména nepravidelným zakmeněním, rozdílnou kvalitou a horší kvalitou přimíšených cílových listnáčů. Určitý podíl BŘ je v porostech patrný dodnes, zůstala zejména v porostních mezerách, odkud vytlačila cílové dřeviny a nebo tvoří skupiny na výsušných skeletových a balvanitých lokalitách. Přimíšená BO v těchto porostech je z velké části geneticky nekvalitní, netvárná, sukatá. Je nutno konstatovat, že rozsáhlý výchovný program uskutečněný v těchto porostech přinesl značný úspěch. Porosty byly během období rozčleněny vyklizovacími linkami a opakovaně probírány, byly uvolněny přimíšené cílové dřeviny a stav je převážně téměř uspokojivý. V p o r o s t e c h I I I . vě k o vé tř íd y nutno počítat se 2 - 3 výchovnými zásahy: - u SM zejména podúrovňové negativní výběry, v úrovni podpora kvalitních jedinců tvořících kostru porostu, dbát na vývoj hlubších a rovnoměrných korun - uvolňovat kvalitní jedince cílových dřevin a MZD, zejména JD, DB, BK, JV, KL, JL, JS, OL, LP, HB, MD, DG - odstraňovat geneticky nekvalitní jedince BO. V p o r o s t e c h I V . v ě k o vé tř íd y nutno provádět 1 - 2 zásahy: - v porostech, zejména v 8. věkovém stupni, které byly v minulosti soustavně a dobře vychovávány postačí jeden a to poslední zásah před započetím obnovy - v porostech mladších a tam, kde výchovný program byl opožděn nebo je neuspokojivý, nutno provést před započetím obnovy ještě 2 zásahy - v porostech provést kombinovaný výběr, ve SM podúrovňový, zejména zdravotní výběr, dále kladný výběr v úrovni za účelem podpory tvorby hlubších rovnoměrných korun. Ve smíšených porostech nebo částech uvolnění cílových dřevin a MZD, odstranění nekvalitních BO a MD, odstranění veškeré škodící a přebytečné BŘ a OS. Při posledním zásahu by měl zásah splňovat všechny úkoly, spojené s přípravou porostů k obnově.

10.5. Opatření ochrany lesa proti bořivému větru a příprava komplexů lesních porostů k obnově Smrkové porosty, vzniklé po mniškové a následujících větrných kalamitách, se nacházejí v rozsáhlých komplexech v oblasti Hořic, Nové Paky, Lomnice nad Popelkou, Hostinného, Trutnova, Dvora Králové nad Labem a Jaroměře, převážně ve věku kolem 70 let. Poněvadž se nalézají převahou na kyselých a svěžích stanovištích, škody větrem se vyskytly jen v omezené míře, na přelomu 70 let byly tyto porosty poškozeny sněhovými polomy (Lomnicko, Novopacko, Hostinné).  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka HRADEC KRÁLOVÉ

198



Poněkud větší škody větrnými polomy a výlomy byly hlavně na stanovištích ovlivněných vodou (oglejených a podmáčených), které zaujímají cca 5% z celkové rozlohy PLO.Některé výlomy byly dodatečně způsobeny též po vykácení koridorů pro budování melioračních kanálů. Důležitým hospodářsko úpravnickým opatřením v lesních hospodářských plánech v o b d o b í p o r o c e 1 9 7 2 b y l o k o m p l e x n í r o z č l e n ě n í s t e j n o vě k ý c h p o r o s tů , v y b u d o v á n í m systému rozluk, odluk a závor jako účinného dlouhodobého opatření proti škodám vě t r e m a k z a b e z p e č e n í p l y n u l é h o r o z v i n u t í o b n o v y l e s a b e z v ě t š í h o o h r o ž e n í v ě t r e m . R o z l u k y byly plánovány a postupně uskutečněny jako úzké náseky v šíři cca 20 m, situovány přibližně proti směru předpokládaného bořivého větru. Umístěny byly pokud možno podél cest a průseků a tím byly opřeny o alespoň částečně zpevněné porostní stěny, dále přiřazením ke stěnám hlubokokořenných jehličnanů (BO, MD) nebo o stěny listnatých skupin nebo pruhů. Rozluky, založené v počáteční fázi byly považovány za hlavní v systému a byly převážně kultivovány rychleji rostoucími jehličnany (SM, MD, DG) místy s menší příměsí DB, BK, JV i BO. MD se převážně zmladil přirozeně. Účelem bylo rychlé odrůstání založeného porostu na rozluce, aby mohl být brzy přiřazen další 20 m násek a vytvořilo se střechovité zaclonění návětrné stěny chráněného porostu. V současné fázi byly již tyto záměry téměř splněny a v oblasti se nachází několik set takto založených rozluk. Hlavní systém rozluk by měl zahrnovat 2 - 3 násečné pruhy, vytvořené následně jako ochrana návětrné strany chráněného porostu postupným krytím, což je úkolem do doby vlastního počátku zahájení obnovy od takto vzniklých východisek. Často lze využít postupných clonných okrajových sečí. Pokud tento systém nebo stabilní východisko obnovy v terénu chybí, je nutné ho účelně urychleně doplnit. Důležité je zjištění, že po realizaci rozluk téměř nedošlo k vážnějšímu poškození větrem. M i m o h l a v n í s y s t é m r o z l u k j e t ř e b a p o s t u p n ě z a l o ž i t d o p l ň k o v é r o z l u k y u v n i t ř vě t š í c h p o r o s t ů . Zmenší se tím šířka budoucích pracovních polí a jsou zároveň vhodné k časovému předstihu ke kultivaci zejména JD a BK, případně javoru. Mohou být realizovány násečným pruhem, systémem skupin (kotlíků) v pruhu nebo i clonným pruhem. Po zajištění stinných dřevin se počítá s přirozenou okolní obnovou clonné seče nebo okrajovou clonnou sečí na SM a MD. Tento systém postupně splyne do systému pravidelných obnov. O d l u k y je rovněž třeba včas i nadále realizovat jako důležité opatření ochrany lesa proti budoucímu ohrožení větrem. Časově je třeba realizovat odluky tehdy, abychom návětrnou stěnu mladšího porostu udrželi zapláštěnou bočními větvemi a postupně ji přivykali náporům větru. Odluky je třeba provádět v šíři, která zaručuje odrůstání následného porostu a není zbytečně široká, tedy násečným způsobem. K zalesnění jsou vhodné i dřeviny pomaleji rostoucí a stinné, (JD + BK, BK, na slunných expozicích i DB), aby nebylo třeba dále rychle postupovat. Vytvořený pruh může do budoucna sloužit jako pruhové zpevnění MZD. Takto pojatý plán odluk byl již v minutých obdobích realizován, je třeba jen pokračovat. O b s e k y je nutno chápat jako pěstební opatření, zpravidla prováděná již při výchovných zásazích, výtěž se zahrne do výchovné těžby. Vlivem minulých obnov a zejména zalesněním kalamitních výlomů jsou v předmýtních porostech menší skupinky nebo skupiny, často i s dobře založenými mladými porosty, směsí SM, JD, BK, DB, MD. V zájmu druhové, věkové i vertikální rozrůzněnosti je třeba se těmito skupinami zabývat a v rámci probírky je dostatečně uvolnit clonně nebo odsunutím stěny - úzkým obsekem bez zalesnění. Často jsou tyto okraje i clonně nalétlé a nebo se postupně zmladí. Takto řádně uvolněná skupina může být i budoucím východiskem další obnovy v porostu. Poněvadž realizace rozluk a odluk se provádí ve věku do 80 let, je třeba požádat orgány státní správy lesů o výjimku (zákon 289/1995 Sb. § 33, odst. 4).

10.6. Příprava porostů k obnově a zejména k přirozené obnově V oblasti se nacházejí převážně stanoviště, kde je nutné při obnově porostů využít možnosti přirozené obnovy lesních dřevin. Nejedná se pouze o stanoviště kyselá a chudá, ale i o svěží stanoviště na oligotrofních a mezotrofních půdách s podložím pískovců a permských pískovců. M o ž n o p ř e d p o k l á d a t , ž e n a 8 0 % p l o c h l z e z a p ř í h o d n ý c h p o d m í n e k p ř i r o z e n o u o b n o v u ú č e l n ě využ ít. K možnosti širokého uplatnění přirozené obnovy v těchto převážně větších porostech či mýtních článcích byla navržena prodloužená obnovní doba na 40 let. Delší obnovní doba umožní zároveň rozprostření vyrovnaných těžeb na období, ve kterém je nebo bude mýtních porostů nedostatek. Nadprůměrné využití lze očekávat u SM, MD a JS, s průměrným lze počítat u DB, BK, JV. Přirozenou obnovu u borovice lesní možno uplatnit pouze u starých porostů vhodného ekotypu chlumní borovice. V pokalamitních porostech středního věku je nutné až na výjimky borovici z přirozené obnovy vyloučit pro její nevhodný genetický původ. (Značná křivost a neforemnost kmenů, silné a hluboké zavětvení, špatně se čistící kmeny.) U správně vychovávaných porostů je předpoklad i jejich připravenosti k obnově, která se završí při posledním výchovném zásahu. Pokud se tak nestane a porost věkem přejde do obnovní fáze, je nutno tento úkol provést již v rámci mýtné těžby - jednotlivým výběrem. Př í p r a v a p o r o s t ů k o b n o v ě z a h r n u j e : - úpravu počtu jedinců a rozestupů stromů k podpoře vývoje hlavního porostu a žádoucích humifikačních procesů 199 KRÁLOVÉ




- úpravu druhové skladby ve prospěch uvolnění vhodných druhů dřevin, kvalitních stromů a korun k podpoře fruktifikace - odstranění nežádoucích druhů dřevin a netvárných jedinců (nekvalitní BO, nežádoucí BŘ,OS atd.) - uvolňování i pomístně zastoupených BK, JV a DB (JD, LP) v korunách za účelem fruktifikace a možnosti jejich pomístné obnovy.

10.7. Obnova porostů Obnova porostů bude převážně uskutečňována těmito hospodářskými způsoby: - Podrostním způsobem - okrajovými, pruhovými a skupinovými clonnými sečemi - Násečným způsobem - Holosečným způsobem a) Podrostní způsob hospodaření Zde se nejvíce uplatňují přirozené principy hospodaření, které jsou příznivé biologicky, geneticky i ekonomicky. Nový porost vzniká pod přímou ochranou mateřského porostu clonnými sečemi s fází přípravnou, semennou, uvolňovací a domýtnou. Poslední 2 fáze mohou i splynout. Předpokladem úspěchu a plynulosti clonné obnovy je dodržování fází clonných sečí a souběžná činnost na všech 3 pruzích. Nejlépe v semenném roce může probíhat uvolňovací seč na 1. pruhu, semenná seč na 2. pruhu a přípravná seč na nejzazším 3. pruhu. Předpokládá se ovšem okamžité odstranění dřeva a klestu z náletů, nárostů a z obnovovaných ploch a bezeškodné vyklizování dřeva po vyklizovacích linkách. Tento dynamický třífázový postup zaručuje plynulost a úspěšnost přirozené obnovy většiny dřevin, zejména SM a BK (MD). Podrostní způsob hospodaření by měl být uplatněn na všech stanovištích, kde lze dosáhnout úspěchu. Vhodný je zejména pro SM, BO, MD, BK, DB, JV - z přirozené obnovy je nutno vyloučit BO v porostech ve stáří 40 - 90 let. Clonné seče možno realizovat: 1. Okrajovou sečí clonnou, clonnými pruhy (fázemi) od okraje porostu nebo od uměle vytvořeného nového okraje uvnitř porostu (násekem, rozlukou, sečí) vhodné zejména pro SM, BO, BK, DB, MD. 2. Pruhovou sečí clonnou, založenou uvnitř porostu. Vhodné pro obnovu stinných a polostinných dřevin (JD, BK, SM). 3. Skupinovou sečí clonnou, zakládáním clonných skupin eliptických nebo obdélníkových tvarů, případně řazených do pruhů. Vhodné pro stinné dřeviny (JD, BK, po rozšíření či spojení SM). b) Násečný a holosečný způsob obnovy je možno použít tam, kde není naděje na uplatnění podrostního způsobu hospodaření, při neúspěchu přirozené obnovy, při obnově porostů nevhodných pro přirozenou obnovu a při obnově silně zabuřenělých, prořídlých a poškozených porostů. Návrh na upřednostnění a použití hospodářských způsobů je uveden v rámcových směrnicích hospodaření podle HS. Systém obnovy porostů v rozsáhlých stejnověkých, téměř monokulturních porostech byl promyšlen s ohledem na převládající větry, terénní, spádové poměry a rozložení současných porostů. Na základě těchto dřívějších úvah byl rozpracován v oblasti systém rozmístění rozluk a odluk, který víceméně předurčuje do dalšího období i systém a obnovní postupy v převážné části území.


200



10.8. Rekapitulace hospodářskoúpravnických údajů REKAPITULACE ZA PLO 23 Průměrná roční těžba v období 1983-1995 Průměrná roční těžba plánovaná v platných LHP (průřezový rok 1993) Průměrný mýtní přírůst - PMP (odvozený z HS platných LHP) Celkový průměrný přírůst - CPP (odvozený z těžebních procent HS platných LHP) Průměrné obmýtí (odvozené z HS platných LHP) Holina Normální paseka (odvozená z HS platných LHP) Rozbor těžebních možností podle hmotnatostí m3 (průřezový rok 1993): do 0,19 0,20 - 0,49 0,50 - 0,99 1,00 + Střední věk (průřezový rok 1993) Průměrné zakmenění (průřezový rok 1993) Průměrná zásoba (průřezový rok 1993) Podíl nahodilých těžeb v období 1983 - 1995 VÝHLEDY V PLO 23 Průřezový rok Vývoj zásob m3/ha Vývoj těžebních možností (dle těžebních procent) m3/ha

2001 294 4,6

2011 295 4,9

3,2 m3/ha 3,8 m3/ha 3,5 m3/ha 6,2 m3/ha 109 let 660 ha 503 ha 14,2 % 37,0 % 40,4 % 8,4 % 62 let 8,7 274 m3 /ha 49,3 %

2021 291 5,5

10.9. Základní cílová druhová skladba, prostorové rozmístění dřevin Je stanovena podle hospodářských souborů včetně doporučených melioračních a zpevňujících dřevin. Rozbor cílového zastoupení jednotlivých dřevin v ha v cílových HS a celkem je uveden v kap.: 9.6.. D o d r ž e n í p o d í lů c íl o vý c h l i s tn áč ů a M Z D p o d l e H S v p o r o s t e c h p ř i j e j i c h o b n o v ě j e d ů l e ž i t ý m p o č i n e m k p o s t u p n é z mě n ě d r u h o v é s k l a d b y v l e s n í c h p o r o s t e c h , k t e r é j e m o ž n é d o s á h n o u t ú č i n n ě p o u z e p ř i o b n o v ě p o r o s tů . A b y b y l o d o s a ž e n o ž á d o u c í c h c í l ů , j e tř e b a v k a ž d é m p o r o s t u d o d r ž o v a t z á k l a d n í p o ž a d a v k y n a r o z m í s t ě n í c íl o vý c h l i s tn á č ů a m e l i o r a č n í c h a z p e vň u j í c í c h d ř e v i n t a k , a b y b y l y m a x i m á l n ě s p l n ě n y c íl e - c o n e j víc e p o s í l i t s t a b i l i t u p o r o s t ů a e k o l o g i c k o u s t a b i l i t u l e s n í h o p r o s tř e d í , j a k o p ř e d p o k l a d t r v a l e udržitelného rozvoje. Jedná se o tyto dílčí požadavky na prostorové rozmístění MZD: - okraje lesních komplexů v šíři do 100 m zabezpečit dostatečnou příměsí hlubokokořenných dřevin: v nižších polohách a na J expozicích DB, BO, MD ve vyšších polohách BK, KL, MD, na J expozicích s příměsí DB a BO - návětrné okraje porostů, exponované porosty na hřbetech zabezpečit diferencovaně podle stanovišť a expozic zvýšeným podílem DB, BK, BO, MD - podél cest i oboustranně a podél průseků budovat jednořadové i více řadové aleje z hlubokokořenných dřevin, diferencovaně podle stanovišť a expozice pomocí DB, DBČ, BK, KL, MD, DG - při obnově porostů pomocí náseků nebo sečí, rozmístěných kolmo na směr nebezpečných větrů nebo po spádnici a na vzdálenost mýtních článků (200 - 250 m), je účelné zakládat zpevňovací pruhy z odolných dřevin na náseky nebo seče. (V nižších polohách a na J expozicích DB, DB s BO, s příměsí MD, ve vyšších polohách a na S expozicích BK, BK+ KL, s příměsí MD. Śířka těchto stabilizačních pruhů v rozmezí 25 - 50 m. - prosadby SM kultur: zvýšení podílu BK, JV a LP v již vysazených kulturách SM lze dosáhnout prosadbou poloodrostků v hloučcích do plastikových ochran v počtu 200 - 250 ks/ha.

201 KRÁLOVÉ


202


851

60

20

975

6398

5990

438

1180

8212

6130

1120

130

81

30 780

2 310

225

2 340

13 159

8 980

680

2 020

11 452

8 830

1 640

165

290

54 834

100

100

25

29

41

43

45

47

51

53

55

57

59

01

Celkem

CÍLOVÉ zastoupení %

Současné zastoupení %

69,2

56,1

1

30

1 030

23

0,2

1,6

15

100

300

100

25

40

120

100

30

0

0

65

21

20

1

127

19

JD

15

SM

1 520

Porost. plocha celkem ha

13

Cílový hospodář. soubor

8,3

10,8

5922

45

2

20

20

300

110

20

5,6

3,8

2077

1

1

50

400

400

110

20

250

600

2712

200

200

0

20

10

0

0

15

MD

400

0

10

730

38

0

1315

BO ha

0,1

0,6

320

0

0

10

100

20

10

5

80

80

0

0

15

DG

0,1

0,5

290

0

0

40

100

20

0

5

80

30

0

0

15

JDo

Jehličnaté dřeviny

0,5

0,3

165

-

-

-

-

-

-

-

-

150

-

-

-

+

-

-

15

VJ

84,0

73,7

40 405

128

148

1340

7050

9052

1435

528

6720

10070

1605

20

140

770

38

1

1360

Celkem jehličn.

10

1200

2,8

12,1

6638

98

0

2,8

8,6

4700

30

1

20

10

2300

20

10

40

400

10

900

1320

1320

900

250

1,3

1,7

941

20

2

70

400

20

80

20

150

10

70

25

70

1692

3

0

2

2

JV

200

15

89

110

DB

240

0

85

30

5

0

30

BK

0,3

1,4

787

5

0

10

50

50

40

15

150

300

60

3

80

20

2

2

LP

1,1

1,0

524

5

3

60

100

0

40

20

100

0

45

45

80

0

1

25

JS

1,9

0,4

244

0

6

60

0

0

0

20

10

0

0

111

35

0

0

2

ha

OL

4,3

0,5

252

1

3

40

10

10

5

15

10

100

20

3

10

5

0

0

20

BŘ

Listnaté dřeviny

0,4

0,3

155

1

0

0

0

0

0

1

20

20

30

0

75

5

2

1

HB

0,2

+

12

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

5

3

-

-

3

-

TP

0,8

0,3

176

2

2

20

10

10

10

10

20

20

20

10

40

0

0

2

Ost list.

16,0

26,3

14 429

162

17

300

1780

2400

585

152

2260

3090

735

205

2170

260

27

126

160

Celkem listnaté

PLO 23 - Podkrkonoší Základní cíle a specifika

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA V OBLASTI V následující tabulce je rozpracována cílová druhová skladba podle výměr jednotlivých cílových hospodářských souborů do ploch jednotlivých dřevin jak v cílových HS tak celkem za PLO 23 a porovnána se současným zastoupením dřevin. (dle vyhlášky MZe 84/1996 Sb.)

Technická zpráva


11. TECHNICKÁ ZPRÁVA Vlastní práce na OPRL PLO 23 Podkrkonoší byly provedeny v letech 1996-1997, digitální zpracování bylo započato v roce 1997 a dokončeno v roce 1998, tj. v období stanoveném harmonogramem prací. Práci zhotovila pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Hradci Králové, na menší části (LHC Nisa v Sč. regionu) spolupracovala pobočka ÚHÚL v Jablonci nad Nisou. Při zpracování se vycházelo z platných právních předpisů na tomto úseku, metodiky OPRL, ustanovení základního protokolu a závěrů z porad pracovníků na úseku OPRL. Protože se jedná o jedno z prvních děl OPRL byly postupy během zpracování upřesňovány na základě praktických poznatků.

Personální obsazení prací: Koordinátor prací na pobočce Hradec Králové: Ing. Bohuslav Málek, zástupce ředitele pobočky. Zpracoval, grafická úprava a foto: Ing. Miroslav Mikeska. Přírodní podmínky a typologické šetření: Ing. Mikeska Zpřesnění typologického mapování: Ing. M. Mikeska, RNDr. Jan Gregor, Ing. Jiří Smejkal Šetření ochrany lesa: Ing. Miloš Dušek Funkce lesa: Ing. Vítězslav Krystýn, Ing. M. Mikeska, Ing. Jiří Haniš Šetření lesní dopravní sítě: Ing. Zbyněk Nop Rozbory a analýzy z databáze LHP: Ing. M. Mikeska, Ing. J. Haniš, (Ing. Jaromír Macků). Rámcové směrnice hospodaření: Ing. M. Mikeska, Ing. J. Haniš, Ing. Alois Minx. Digitalizace výstupu OPRL: Ing. Miroslav Válek.

203 KRÁLOVÉ



Přehled literatury

12. PŘEHLED LITERATURY Plíva, K.: Průša, E.: Typologická klasifikace lesů ČSR. ÚHÚL Brandýs n. L. 1991 Plíva, K.: Funkčně integrované lesní hospodářství 1.-3. Díl. ÚHÚL Brandýs n. L. 1984 Plíva, K. - Žlábek, I. a kol.: Přírodní lesní oblasti ČSR. SZN Praha 1986 Plíva, K. - Žlábek, I.: Provozní systémy v lesním plánování. SZN Praha 1989 Plíva. K.: Diferencované způsoby hospodaření v lesích ČSR. SZN Praha 1980 Demek, J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. Academia Praha 1987 Quit, E.: Klimatické oblasti ČSR. Studia Geographica 16. ČSAV Brno 1971 Culek, M. a kol.: Biogeografické členění ČR. Enigma Praha 1996 Nožička, J.: Původní výskyt smrku v českých zemích. Lesnické aktuality 21. SZN Praha 1972 Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů a podsouborů. Příloha Lesnické práce 1/97 Mikyška, R. a kol.: Geobotanická mapa ČSR. Soubor map 1 : 200 000. Praha 1968-1971 Zlatník, A.: Přehled skupin typů geobiocénů původně lesních a křovinných ČSSR. Zprávy GÚ ČSAV 13 (3/4): 55 - 64 + tab. v příloze. Brno 1976 Dostál, J.: Nová květena ČSSR. Academia Praha 1989 Löw, J. a kol.: Rukověť projektanta ÚSES. MŽP ČR Brno 1995 Kolektiv: Geologická mapa ČSSR 1 : 200 000. Soubor map Geologického ústavu Praha 1960 - 1961 Kolektiv: Geologická mapa ČR 1 : 50 000. Soubor map Geologického ústavu Praha Míchal, I. a kol.: Územní zabezpečování ekologické stability. Teorie a praxe. Skripta. MŽP ČR 1991 Vinš, B. a kol.: Dopady možné změny klimatu na lesy v ČR.Národní klimatický program sv.19. ČHÚ 1996 Atlas podnebí ČSSR (1958) a Tabulky podnebí ČSSR (1961) ČHÚ Chroust, L.: Ekologie výchovy lesních porostů. VÚLHM Opočno 1997 Plíva,K., Průša,E.: Typologické podklady pěstování lesů. SZN Praha 1969 Šindelář, J.: Zakládání porostních směsí. Časopis Lesnická práce 6/1997 str. 208 a 7/1997 str. 248. Macků, J. ÚHÚL: Rajonizace hlavních funkcí lesů včetně hospodářských opatření. ČSAV Brno 1992 Šindelář, J.: Předpokládané změny klimatu - úkoly LH. Lesnický průvodce 1/1995. VÚLHM Jíloviště. Slodičák, M.: Stabilizace lesních porostů výchovou. Lesnický průvodce 1996. VÚLHM Jíloviště Horák, K.: Elaborát historického průzkumu LO 23 Podkrkonoší. ÚHÚL Brandýs n. L. 1981 Míchal, I.: Praktické rámce hodnocení krajinného rázu. Časopis Ochrana přírody 1/97, 2/97 Břízová, E.: Pylová analýza karbonátové slatiny vrtu Velichovky. (1984) Rukopis ČGÚ Praha Jankovská, V.: Možnosti využití pylové analýzy. Časopis Lesnická práce č.10/97 Jankovská, V.: Vývoj vegetace střední Evropy. Časopis Lesnická práce č. 11/97 Randuška, D. a kol.: Fytocenologie a lesnická typologie. SZN Praha Svoboda, P.: Lesní dřeviny a jejich porosty I.a II. díl. SZN Praha 1953 Hofman, J.: Pěstování douglasky. SZN Praha 1964 Lesní hospodářský plán LHC Hořice 1970-79. Všeobecná část. ÚHÚL Hradec Králové Lesní hospodářský plán LHC Hořice 1979-88. Všeobecná část. ÚHÚL Hradec Králové Lesní hospodářský plán LHC Hořice 1988-97. Všeobecná část. ÚHÚL Hradec Králové Lesní hospodářský plán LHC Hořice 1998-2007. Textová část. Lesprojekt východní Čechy s.r.o. Lesní hospodářský plán LHC Hostinné 1993-2002. Všeobecná část. ÚHÚL Hradec Králové Lesní hospodářský plán LHC Navarov 1993-2002. Všeobecná část. ÚHÚL Hradec Králové Lesní hospodářský plán LHC Trutnov 1992-2001. Všeobecná část. ÚHÚL Hradec Králové Lesní hospodářský plán LHC SLŠ Trutnov 1992-2001. Všeobecná část. ÚHÚL Hradec Králové Lesní hospodářský plán LHC Vrchlabí 1992-2001. Všeobecná část. ÚHÚL Hradec Králové Lesní hospodářský plán LHC Broumov 1997-2006. Všeobecná část. ÚHÚL Hradec Králové Lesní hospodářský plán LHC Opočno 1996-2005. Všeobecná část. ÚHÚL Hradec Králové Základní principy státní lesnické politiky (MZe 1994) Oblastní plán rozvoje lesů - Metodika - ÚHÚL duben 1996 Oblastní plán rozvoje lesů D - OPRL technologie dig. zprac. ÚHÚL 29. 4. 1998 Možnosti uplatnění introdukovaných dřevin v lesích ČR; ÚHÚL 1994, Studie


204

Příloha č. 1a: Seznam použitých zkratek: AV AVB CBP CHS CPP ČHMÚ ET Fyziotypy:

- akademie věd - absolutní výšková bonita v metrech ve 100 letech - celkový běžný přírůst - cílový hospodářský soubor - celkový průměrný přírůst - Český hydrometeorologický ústav - evapotranspirace = souhrn výparu z půdního povrchu a transpirace rostlinami - MT - společenstva luk a pastvin na mokrých, vlhkých nebo středně vlhkých stanovištích; společenstva slanisk a slaných luk - XT - suchomilná a teplomilná travinobylinná společenstva (stepní stráně, teplomilné trávníky); bylinné lemy teplomilných a mezofilních listnatých lesů - AT - společenstva nehnojených , krátkostébelných luk a pastvin případně s keříky (vřes, kručinka, brusinka) na kyselých podkladech - SK - společenstva kosodřeviny nad horní hranicí lesa; společenstva křovin, vrb a bříz na lavinových drahách nad horní hranicí lesa - SA - subalpínská a alpínská společenstva nad horní hranicí lesa, kamenných sutí a skal, vyfoukávaných nechráněných holí (horských hřebenů), sněžných políček; společenstva vysokostébelných niv a trávníků (podmáčených půd podél potoků) - KR - křoviny a křovinné lesní pláště v teplých a mírně teplých oblastech - SD - šípákové doubravy a teplomilné dubové háje v teplých oblastech - DH - dubohabrové a dubolipové háje vlhčích poloh (případně svahů) v nížině až pahorkatině - AD - doubravy, březové a borové doubravy na kyselých podkladech mírně teplých oblastí - BO - reliktní bory a bory kyselých podkladů skal, písků a rašelin, reliktní bory vápnitých podkladů - SU - suťové a roklinové listnaté lesy od pahorkatiny po horní hranici lesa včetně klenových horských bučin - BU - chudé kyselé bučiny; květnaté bohaté bučiny; lipové bučiny; jedlobučiny; květnaté jedliny; květ.bučiny na vápnitém podkladu - SM - přirozené klimaticky i podmáčením podmíněné smrčiny včetně kapradinových horských smrčin - KU - společenstva pasek a holin, ruderalizovaných stanovišť intravilánu; nitrofilní bylinné lemy vysokostébelné na březích toků v podhůří a horách; nitrofilní vysokobylinná společenstva v lužních lesích a na zaplavovaných březích teplých oblastí, kulticenózy, společenstva akátin a dalších dřevin vysazených na stanovištích jiných společenstev - SP - společenstva skalních štěrbin; společenstva skalních stepí teplých oblastí; pionýrská bylinná společenstva chudých písčitých a mělkých skalních půd; společenstva vátých písků (a říčních teras) - VO - společenstva vodních plovoucích a vzplývavých rostlin (kořenících do vody, kořenících do dna), stojatých vod; společenstva vodních rostlin pomalu a prudčeji tekoucích vod; společenstva rákosin a vysokých ostřic stojatých vod; společenstva rákosin a lemů tekoucích vod; společenstva mělkých pobřeží a obnažených den vodních nádrží; společenstva bublinatek rašelinných tůní - PR - společenstva pramenišť a horských potoků; ostřicovomechová společenstva rašelinišť vyšších poloh; společenstva vrchovišť a rašelinných lad; společenstva slatin a slatinných luk s dostatkem vápníku - LO - společenstva křovitých vrb na náplavech v nižších i vyšších polohách; luhy měkké, tvrdé (nížiny); lužní lesy údolí vyšších poloh; společenstva bažinných olšin a vrbin; rašelinné březiny - SE - eutrofní až oligotrofní společenstva jednoletých rostlin na kypřených půdách, rumištních půdách a v okopaninách; polní plevelná společenstva teplých až chladnějších oblastí - RU - ruderální, nitrofilní společenstva dvouletých až vytrvalých bylin na antropicky ovlivněných stanovištích; na periodicky vysýchavých minerálních půdách mimo ruderální plochy; společenstva jednoletých i vytrvalých rostlin na sešlapávaných půdách; společenstva jednoletých bylin na mokrých obnažených půdách s přebytkem N.

GZ HČL HS CHKO CHOPAV JKS KES KRNAP K. ú. LČR LH LHC LHO LHP LKT LS LT lvs LZ ML

- genová základna - hodnotná část lesa - hospodářský soubor - chráněná krajinná oblast - chráněná oblast přirozené akumulace vod - jarní kmenové stavy zvěře - koeficient ekologické stability - Krkonošský národní park - katastrální území - Lesy české republiky - lesní hospodářství - lesní hospodářský celek - lesní hospodářská osnova - lesní hospodářský plán - lesní kolový traktor - lesní správa - lesní typ - lesní vegetační stupeň - lesní závod - městské lesy

MNO MZD MZe MŽP NKS NP NPP odd. OKÚ

OL OLH MZe OPRL PHO PLO PMP PP PR REZZO RŽP SLŠ SLT

STG UKT UNESCO ÚHÚL ÚO ÚSES VKP VS VÚLHM

- ministerstvo národní obrany - meliorační a zpevňující dřeviny - ministerstvo zemědělství - ministerstvo životního prostředí - normované kmenové stavy zvěře - národní park - národní přírodní památka - oddělení - okresní úřad HK - Hradec Králové JC - Jičín NA - Náchod SM - Semily TU - Trutnov JN - Jablonec n. N. LB - Liberec - obecní lesy - odbor lesního hospodářství MZe - oblastní plán rozvoje lesů - pásmo hygienické ochrany - přírodní lesní oblast - průměrný mýtní přírůst - přírodní památka - přírodní rezervace - Registr emisních zdrojů znečišťujících ovzduší - referát životního prostředí okresního úřadu - střední lesnická škola - soubor lesních typů; při vymezení cílových hospodářských souborů a pro případ použití pouze SLT byly využity tyto edafické subkategorie: Me,Ke,Se,Be - svahové: sklon svahu je většinou vyšší než 40 %; Nm,Km,Im - chudší: přechod k chudé kategorii M; Aw - kamenité acerózní na vápenci; Ul - přechod do kategorie L Gl,Tl - zbahnělé - stanoviště vrbových, smrkových a březových olšin; Lr - prameništní zbahnělá zrašelinělá olšina Ju,Fu - roklinové varianty Vg - podmáčené, zbahnělé - prameniště, úpady - skupiny typů geobiocenů - univerzální kolový traktor - Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu - Ústav pro hospodářskou úpravu lesů - územní odbor - územní systém ekologické stability - významný krajinný prvek - výzkumná stanice - Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

Příloha č.: 1b PLO 23 - Podkrkonoší (54 834 ha)

ÚDAJE O DŘEVINÁCH % zastoupení Dřevina* smrk ztepilý smrk pichlavý smrk omorika smrky ostatní jedle bělokorá jedle obrovská douglaska tisolistá borovice lesní borovice černá borovice banksovka borovice vejmutovka modřín evropský ostatní jehličnaté celkem jehličnaté dub (letní) nerozlišeno (dub zimní) ? dub červený buk lesní habr obecný javor mléč javor klen javor babyka jasan ztepilý jilm habrolistý jilm drsný jilm vaz trnovník akát bříza bradavičnatá jeřáb ptačí ořešák černý platan javorolistý třešeň ptačí hrušeň ostatní listnaté tvrdé lípa srdčitá olše lepkavá olše šedá olše zelená topol osika topol linda topol černý ost. topoly nešlecht. topoly šlechtěné jíva vrby ostatní jírovec maďal ostat. listnaté měkké keře celkem listnaté celkem skutečná holina úhrnem

prům. zásoba

plochy

zásoby

m3 b.k./ha

68,32 0,04 + + 0,20 0,05 0,13 8,22 0, 4 0,02 0,46 5,55 83,02 2,80 + 0,13 2,75 0,37 0,06 1,20 + 1,13 0,01 + + 0,03 4,25 0,23 + + 0,01 + + 0,33 1,87 0,03 + 0,34 0,10 0,02 0,02 0,03 0,03 0,01 + + 0,01 15,77 98,80 1,20 100,00

77,01 + + + 0,21 + 0,10 6,58 0, 03 0,01 0,42 5,54 89,91 1,99 + + 2,55 0,22 0,05 0,87 + 0,72 0,01 + + 0,01 2,24 0,03 + + + + + 0,21 0,87 0,01 + 0,12 0,07 0,02 0,01 0,01 + + + + 10,09 100.00

309,13 21,33 25,68 337,69 284,31 19,55 222,07 219,47 217,54 210,81 251,36 273,58 297 194,41 39,13 121,46 254,34 163,18 202,32 198,47 172,47 173,65 197,87 + 250 111,15 144,67 39,31 33,33 280 105,26 33,33 33,33 177,52 128,17 102,51 + 99,58 176,04 170,42 201,03 159,04 29,25 54,61 238,50 + 1,18 175,37 278

podíl na střední předpisu věk (roků) TC %

Poznámka: Údaje jsou agregovány z databáze z platných LHP * exoty jsou psány kurzívou

62 10 10 44 63 10 44 63 66 81 60 60 62 63 19 40 83 77 70 61 85 56 71 24 75 55 52 33 24 43 53 45 45 51 47 38 8 44 35 35 36 34 27 36 122 13 19 60 62

76,76 0,23 0,07 8,17 0,03 0,02 0,39 4,54 90,21 1,23 0,03 1,71 0,11 0,04 0,41 0,35 0,01 4,66 0,08 0,11 0,60 0,01 0,33 0,04 0,02 0,01 0,02 0,01 9,79 100,00

% z celkového předpisu zalesnění 56,27 1,15 0,14 1,21 6,10 0,01 0,08 13,11 78,07 4,67 0,22 13,33 0,32 0,03 1,77 0,65 0,01 0,01 0,50 0,41 21,93 100,00

lesní typ

plocha les.poz.

název SLT a lesního typu fytocenosa /bonita /

AVB

PLO 23 - PODKRKONOŠÍ typ

půdní druh

0,39

+%

2,06

0,1%

29,23

1,2%

689,45

0,5%

306,94

+%

0T3

0P1

0K7

0K4

0K3

0M5

0M3

0M2

0Y0

0Z3

srázný slunná

400-500 BO 9 BŘ 1 DB SM BK

BO 14-18

PZa (LI)

p kam

Pkv

balvany hřbítky skalky slunná

400-550 BO 8 BŘ 1 (DB BK) 1 SM

mělký mör; velmi silně kyselá Calluna vulgaris, Vaccinium vitis-idaea, Vaccinium myrtillus, Pteridium aquilinum, Dicranum polysetum, Leucobrum glaucum, Cetraria islandica, Cladonia sylvatica skalnaté srázný 400-550 p Pkv BO 5 BŘ 1 BK 2 SM 2 DB ROKLINOVÝ SMRKOBUKOVÝ BOR BO 16-20 Llm,PZa rokliny mělký mör; velmi silně kyselá stinná SM 14-20 kam Dicranum undulatum, Leucobrum glaucum,Cetraria islandica, Cladonia silvatica

vřesový na plotnách a vrcholech

mělká, suchá, sypká

v průrvách, ochranný les


balvany, ochranný les


ochranný les

hloubka půdy, půdní vlhkost, konzistence

poznámky k lesnímu typu

56 227 ha (lesní pozemky)

JS 26-32

PRg

roviny úvaly

mírný

250-300

DB 6 HB 2 (LP JV JS) 2 JL

1

pravý mull; neutrální-mírně alkalická hluboká, mírně vlhká, vazká s rovnoměrným zastoupením bylin a travin, ráz fytocenóze udává Brachypodium sylvaticum; druhy dominantní a stálé: Aegopodium podagraria, Pulmonaria officinalis, Asarum europaeum, Sanicula europaea (Asperula odorata), Viola riviniana, Mercurialis perennis, Paris quadrifolia, Lathyrus vernus, Polygonatum multiflorum, Campanula trachelium, Carex sylvatica, Primula veris

DOUBRAVA válečková

 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad L. - pobočka Hradec Králové: Ing Miroslav Mikeska, RNDr Jan Gregor 1998

0,1%

skály

humusová forma; acidita půdy

přirozená druhová skladba

249,2 CHUDÝ DUBOVÝ BOR BO 14-18 PZa p Pkv plošiny mírný 300-600 BO 8 DB 1 BŘ 1 BK mělká, suchá, sypká 6 brusinkový - pískovcových plošin mělký mör; velmi silně kyselá kam slunná Vaccinium vitis-idaea, Vaccinium myrtillus, Calluna vulgaris, Dicranum polysetum, Dicranum scoparium,Cladonia sylvatica, Pleurozium schreberi 34,58 borůvkový na pískovcových BO 16-20 PZa p Pkv plošiny mírný 350-600 BO 8-9 BŘ 1 DB 1 BK mělká, suchá, sypká mělký mör; velmi silně kyselá kam svahy slunná plošinách a svazích Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea, Calluna vulgaris, Dicranum polysetum, Dicranum scoparium, Leucobryum glaucum, Cetraria islandica, Cladonia sylvatica 23,10 lišejníkový na pískovcových BO 14-18 PZa p Pkv plošiny mírný 350-600 BO 8 DB 1 BŘ 1 BK mělká, suchá, sypká mělký mör; velmi silně kyselá kam slunná plošinách a vrcholech s převahou lišejníků a mechů: Cladonia sp., Cetraria islandica, Dicranum polysetum, Pleurozium schreberi, Vaccinium vitis-idaea, Calluna vulgaris, Vaccinium myrtillus 343,1 KYSELÝ DUBOBUKOVÝ BOR přechod k 3K5 (3M3) BO 20-24 PZa,m p Pkv plošiny mírný 300-500 BO 6 DB 2 BK 2 BŘ SM 2 borůvkový středně hluboká, suchá, sypká mělký mör; velmi silně kyselá kam Vaccinium myrtillus, Pleurozium schreberi, Polytrichum formosum, Carex pilulifera, (Vaccinium vitis-idaea, Calluna vulgaris, Dicranum polysetum, Dicranum scoparium, Pteridium aquilinum) 182,0 na kamenitých výrazných místy skalnatý, balvanitý BO 16-22 PZa p Pkv plošiny mírný - 300-550 BO 7 DB 1,5 BK 1,5 BŘ 3 podzolech středně hluboká, suchá, sypká mělký mör- moder; velmi silně kam svahy příkrý kyselá Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea, Calluna vulgaris, Pleurozium schreberi, Dicranum polysetum, Dicranum scoparium, Pteridium aquilinum, Melampyrum pratense, Leucobryum glaucum, Cladonia sp. s 164,3 hasivkový na pískovcových p Pkv plošiny mírný 350-550 přechod k 3I6 - místy oglejený BO 22-24 PZa,m BO 5 DB 2 BK 2 SM 1 BŘ 0 plošinách hluboká, mírně vlhká, drolivá mör; velmi silně kyselá kam svahy SM 20-24 s převahou hasivky a keříčků: Pteridium aquilium, Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea, Pleurozium schreberi, Polytrichum commune, Calamagrostis villosa, Molinia arundinacea 29,23 KYSELÝ JEDLODUBOVÝ BOR BO 22-24 PGo-PGz p-pj Pkv plošiny plochý 350-500 BO 5 DB 2 JD 1 BŘ 1 SM 1 hluboká, vlhká, rozpadavá sfagnový raš. mör; velmi silně SM 22-24 borůvkový na písčitých plošinách kyselá s překryvem travin, kapraďorostů a mechů: Vaccinium myrtillus, Molinia arundinacea, Calamagrostis villosa, Pteridium aquilinum, Sphagnum palustre, Sphagnum acutifolium, Pleurozium schreberi, Dicranum scoparium, Leucobryum glaucum, Polytrichum commune, Avenella flexuosa 2,06 CHUDÝ BŘEZOVÝ BOR Pkv pokles- plochý 350-500 BO 18-22 PZG-GLo p BO 6 BŘ 2 OL 1 SM 1 DB středně hluboká, mokrá, drolivá sfagnový raš. mör; velmi silně liny SM 20-22 bezkolencový v písčit. pokleslinách kyselá s převahou keříčků a mechů: Vaccinium myrtillus, Molinia arundinacea, Vaccinium vitis-idaea, Calluna vulgaris, Sphagnum palustre, Sphagnum acutifolium, Dicranum polysetum, Leucobryum glaucum, Polytrichum commune, (Eriophorum vaginatum, Trientalis europaea), Avenella flexuosa

0,39

48,69

Pkv

relief

nadmoř. výška

mělký mör; velmi silně kyselá s převahou keříčků: Vaccinium vitis-idaea, Vaccinium myrtillus, Calluna vulgaris, Dicranum scoparium, Polytrichum juniperium, Cladonia sp.,

skalnatý na pískovcových skaliscích

1. DUBOVÝ lesní vegetační stupeň - nížinný - planární - v PLO23 okrajový EXTRAZONÁLNÍ výskyt DB 24-28 PRmjh- hj Sn 1D 41,69 1D1 36,36 OBOHACENÁ HABROVÁ

0T

0P

0K

0M

0Y

0,1%

substrát

sklon expoz.

Charakteristiky lesních typů

0. BORY - azonální lesní vegetační stupeň - chudá podzolová písčitá a skalnatá stanoviště q p BO 12-16 LI 0Z 77,03 0Z1 28,34 RELIKTNÍ BOR

SLT

plocha SLT-ha

Přírodní lesní oblast:

Příloha č.: 2

9,34

+%

0,57

+%

11,86

+%

1,74

+%

0,48

+%

1T9 /1Tl/

1G2

1V2

1U1

1L2

PRk

DB 24-28 JS 26-30

půdní

hj

druh Sn

substrát

plošiny deluvia

relief mírný

sklon expoz. 230-300

nadmoř. výška DB 6 HB 2 (LP JV JS) 2 JL






JILMOVÝ LUH bršlicový v inundaci vodotečí

DB 28-30 JS 28-34

FMk-PRk

h- jh

Sn Al

roviny

plochý

230-310 DB 4 JL 2 JS 2 HB 1 (LP JV )1

pravý mull; neutrální-mírně alkalická velmi hluboká, vlhká, soudržná se značnou převahou bylin nad travinami, mechy téměř chybějí; char. (především nitrofilní) druh. kombinace: Aegopodium podagraria,Urtica dioica, Pulmonaria officinalis, Geum urbanum, Stachys sylvatica, Circaea lutetiana, Ficaria verna, Stellaria holostea, Brachypodium sylvaticum, Festuca gigantea, Galeobdolon luteum, Viola mirabilis, Impatiens noli - tangere DB 2 TP 3 JL 2 JS 2 (LP OL VR)1 0,48 TOPOLOVÝ LUH TP 26-28 GLk jh Sn roviny plochý 250-300 netypický mull; neutr.-mírně kyselá hluboká, mokrá, vazká OL 24-28 kopřivový v zabahnělých rovinách s převahou bylin a travin, tyto převažují char. druh. kombinace: Carex gracilis, Baldingera arundinacea, Urtica dioica, Caltha palustris, Cirsium oleraceum, Iris pseudacorus, Solanum dulcamara, Lycopus europaeus, Filipendula ulmaria, Lysimachia vulgaris, Symphytum officinale DB 28-30 DB 5 JS 2 JL 1 LP 1 HB 1 JV OL 1,74 VLHKÁ HABROVÁ DOUBRAVA PRg jh- hj Sn svahy mírný 230-300 přechod k tvrdému luhu LP28 JS30 pravý mull; mírně alkalická hluboká, vlhká, vazká bršlicová v okolí vodotečí s převahou nitrofilních bylin; char. druh. kombinace: Aegopodium podagraria, Pulmonaris officinalis, Geum urbanum, Asarum europaeum, Stachys sylvatica, Urtica dioica, Circaea lutetiana, Filipendula ulmaria, Impatiens noli - tangere, Festuca gigantea, Deschampsia caespitosa, Carex sylvatica, Mnium undulatum, Eurhynchium striatum, Carex remota 11,86 VRBOVÁ OLŠINA slatiny, prameniště, tůně OL 26 GLo-GLg (h)-j Sn roviny plochý 210-300 OL 6 VR 3 BŘ 1 OS TP hluboká, mokrá, velmi vazká mull; neutrální plošiny mokřadní zbahnělé plochy velmi vysoká pokryvnost (90 - 100%) se značnou účastí bylin a travin; char. druhová kombinace: Solanum dulcamara, Lycopus europaeus, Caltha palustris, Iris pseudacorus, Lysimachia vulgaris, Scutellaria galericulata, Aegopodium podagraria, Impatiens noli - tangere, Filipendula ulmaria, Cirsium oleraceum, Urtica dioica, Baldingera arundinacea, Deschampsia caespitosa, Carex acutiformis úžlabiny plochý 0,57 SMRKOVÁ OLŠINA různá chudé podloží, tůně OL 20-22 GLo jp-pj B FS OL 7 SM 2 BŘ 1 sfagnový raš. mör; velmi silně kyselá hluboká, mokrá, vazká SM 22-26 v úžlabinách vysoká pokryvnost (80 - 90%) s převahou travin: Deschampsia caespitosa, Scirpus sylvaticus, Calamagrostis canescens, Carex gracilis, Carex acutiformis, Crepis paludosa, Lysimachia vulgaris, Thysselinum palustre, Equisetum sylvaticum, Sphagnum sp. div

9,34

OBOHACENÁ HABROVÁ DOUBRAVA bršlicová

5,33

1D3

typ

/bonita /

AVB

hluboká, čerstvě vlhká, vazká pravý mull-mullový moder; mír. alkal. s převahou bylin (nitrofilních) nad travinami a mechy téměř chybějí; stálé: Aegopodium podagraria, Pulmonaria officinalis, Primula veris, Geranium robertianum, Geum urbanum,Lathyrus vernus, Sanicula europaea, Brachypodium sylvaticum, Carex sylvatica, Stellaria holostea, Anemone nemorosa, Ficaria verna, Circaea lutetiana, Astrantia major, Convallaria majalis

název SLT a lesního typu fytocenosa

PLO 23 - PODKRKONOŠÍ

plocha les.poz.

lesní typ


0,4%

221,84

50,25

2K5

2I1

DB 18-22 BO 18-22

o

KMa p KMm

p

Št Sn

svahy

různý slunná

250-350

DB 7 BK 3 BŘ BO

vysýchavé svahy

DB 18-22 BO 18-22

KMm

p

jh-hp š

Sn (Št)

plošiny

mírný

250-350

DB 7 BK 3 BŘ BO

LMz

DB 20-24 BO 22-24

o

KMa ,d P KMm

BO 18-22 DB 16-20

p-hpjp š

Št (Sn)

plošiny

plochý

250-400

DB 7 BK 2 BO 1 BŘ

přechod k 2M; borový typ

Št (Sn)

plošiny

plochý

300-400

DB 7 BK 3 LP JD HB

hluboká, mírně vlhká, drobivá surový moder; silně kyselá s vyrovnaným pokryvem bylin a travin, stálé: Vaccinium myrtillus, Melampyrum pratense, Rubus fruticosus, Fragaria vesca, Hieracium murorum, Avenella flexuosa, Calamagrostis epigeios, Luzula pilosa, Polytrichum formosum, Pleurozium schreberi; přídatné: Maiantheum bifolium, Galium rotundifolium, Potentilla erecta, Poa nemoralis, Melica nutans

ph- pj (š)

moder-sur. moder; velmi silně kyselá středně hluboká, suchá, drolivá s menší převahou borůvky a bylin nad travinami; stálé: Vaccinium myrtillus, Melampyrum pratense, Convallaria majalis, Avenella flexuosa, Luzula nemorosa, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Leucobryum glaucum; přídatné: Hieracium murorum, Veronica officinalis, Caluna vulgaris, Carex pilulifera, Pleurozium schreberi

borůvková na terasových plošinách

hluboká, suchá, soudržná až drobivá typický moder; silně kyselá s menší převahou travin nad bylinami a keříčky; char. druhová kombinace: Festuca ovina, Luzula nemorosa, Avenella flexuosa, Carex pilulifera, Vaccinium myrtillus, Hieracium murorum, Melampyrum sylvaticum, Veronica officinalis, Dicranum scoparium, Leucobryum glaucum, Pleurozium schreberi

kostřavová

středně hluboká, suchá, drolivá surový moder; silně kyselá s převahou travin; Luzula nemorosa, Avenella flexuosa, Festuca ovina, Carex pilulifera, Vaccinium myrtillus, Hieracium murorum, Melampyrum pratense, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Leucobryum glaucum


174,7 ULÉHAVÁ KYSELÁ BUKOVÁ 0 DOUBRAVA s bikou chlupatou

0,59

2K4

/2Km/

16,69

2K3

2

středně hluboká, suchá, drolivá surový moder; silně kyselá BO 20-22 KMm š Št svahy s převahou travin: Avenella flexuosa, Luzula nemorosa, Carex pilulifera, nad bylinami a mechy: Hieracium murorum, Melampyrum pratense, Vaccinium myrtillus, Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, Pleurozium schreberi

metlicová


2I

0,3%

2. BUKODUBOVÝ lesní veg. stupeň - pahorkatinný nižší - kolinní - /vegetační doba 165 dní, průměrná teplota 7,5°-8°C, roční srážky 600 - 650 mm, Langův dešťový faktor 81 - semihumidní oblast/ o základní DB 18-22 KMa hp-ph P plošiny mírný 250-380 DB 7 BK 3 BŘ BO HB 2K 141,54 2K1 74,01 KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA p

1+ T

1G

1V

1U

1L

SLT

plocha SLT-ha


Příloha č.: 2

1,9%

1063,32

1,1%

603,2 7

0,2%

85,41

0,7%

373,7 0

biková s lipnicí na slunných svazích

59,92

234,1 šťavelová 5 na stinných svazích

2S5

plochý

250-400 DB 7 BK 3 LP JD HB






DB 20-24 BO 20-24

LMm

g

ph-pj (š)

Št (Sn)

plošiny

plochý

250-400 DB 7 BK 3 LP JD HB

DB 20-24 BO 22-24

KMm

o

hp-ph Št Sn

svahy

mírný slunná

260-380 DB 6 BK 3 HB 1 JD LP

DB 20-24 BO 22-24

KMm

o-b

hp-ph Št š Sn

svahy

mírný slunná

250-350

DB 6 BK 3 HB 1 JD LP

vysýchavý

DB 20-26 BO 24-26 SM 22-26

KMm

o-b

hp- jh š

Št Sn

svahy

mírný stinná

260-380

nejbohatší z 2S hluboká, mírně vlhká, drolivá

DB 6 BK 3 HB 1 JD LP typický moder; středně kyselá

DB 20-24 BO 22-24

KMm

o-b

ph š

P

svahy

mírný

230-400


nejchudší z 2S

PRk

DB 20-24 BO 20-24

52,48

b

ph-h

Op (Sn)

svahy hřbítky

příkrý slunná

250-350

DB 7 BK 1 HB 1 LP 1 JV JS

exponovaný typ

jh- hj

Sn svahy (Op Sp) hřbítky

různý slunná

280-380

DB 7 BK 1 HB 1 LP 1 JV JS

478,7 válečková 8

2B4

PRk

h- jh

Sp Sn

svahy

mírný

300-400


PRk

hj

Sp Sn

svahy

mírný

280-380


DB 24-26 BK 22-24

PRk, PRg hj HMl (š)

Sp (Sn)

plošiny

plochý

280-380

DB 6 BK 2 HB 1 LP 1

nejbohatší z 2H, místy oglejená

hluboká, mírně vlhká, velmi vazká mullový moder; neutrální dosti vysoká pokryvnost (80%) s menší převahou travin nad bylinami; stálé druhy: Dactylis glomerata, Brachypodium sylvaticum, Melica nutans, Carex digitata, Carex sylvatica, Fragaria moschata, Rubus fruticosus, Oxalis acetosella, Pulmonaria officinalis, Asarum europaeum, Hepatica nobilis, Fragaria vesca; druhy přídatné: Mycelis muralis, Convallaria majalis, Melampyrum nemorosum, Carex montana

197,3 HLINITÁ (SPRAŠOVÁ) BUKOVÁ 5 DOUBRAVA srhová na plošinách

hluboká, mírně vlhká, vazká typický-mullový moder; neutrální dosti vysoká pokryvnost (80%) s převahou bylin char. druhová kombinace: Oxalis acetosella, Asarum europaeum, Senecio fuchsii, Mycelis muralis, , Fragaria vesca, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Viola sylvatica, Hepatica nobilis, Pulmonaria officinalis, Paris quadrifolia, Maianthemum bifolium, Galium sylvaticum, Galeobdolon luteum, Convallaria majalis, Brachypodium sylvaticum, Melica nutans

DB 24-26 BK 22-24

hluboká, mírně vlhká, vazká mullový moder-mull; neutr.-mír. alkal. dosti vysoká pokryvnost (80%) s převahou bylin; stálé: Asperula odorata, Oxalis acetosella, Viola sylvatica, Fragaria vesca, Circaea lutetiana, Lathyrus vernus, Sanicula europaea, Actaea spicata, Geranium robertianum, Poa nemoralis, Melica nutans, Carex digitata, Carex sylvatica, Dryopteris filix - mas, přídatné: Rubus fruticosus, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Mycelis muralis, Galeobdolon luteum

DB 24-26 BK 22-26

středně hluboká, suchá, vazká drnový moder; mírně alkalická s převahou travin; char. druhová kombinace: Brachypodium pinnatum, Dactylis glomerata, Poa nemoralis, Melica nutans, Brachypodium sylvaticum, Festuca heterophylla, Fragaria moschata, Astragallus glycyphyllos, Calamintha clinopodium, Melampyrum nemorosum, Coronilla varia, Inula salicina, Rubus caesius, Sanguisorba minor, Cirsium acaule

s válečkou prapořitou na slunných svazích

3

typický moder; neutrální-mír. kyselá středně hluboká, suchá, drobivá zhruba střední pokryvnost (40 - 60%) byliny převažují nad lipnicí; char. druhová kombinace: Poa nemoralis, Galium sylvaticum, Stellaria holostea, Alliaria officinalis, Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Hedera helix, Campanula trachelium, Hieracium sp. div.; mechy chybějí

KMm KMv

VYSÝCHAVÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 20-22 BO 20-24 lipnicová

32,93

hluboká, mírně vlhká, kyprá typický moder; středně kyselá mísí se druhy chudší: Avenella flexuosa, Luzula nemorosa, Vaccinium myrtillus, Hieracium murorum s druhy středně bohatými: Rubus fruticosus, Rubus idaeus, Senecio fuchsii, Fragaria vesca, Viola sylvatica

ochuzená

dosti vysoká pokryvnost (70 - 80%) s nevelkou převahou bylin nad travinami; druhy stálé: Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Senecio fuchsii, Mycelis muralis, Maianthemum bifolium, Hieracium murorum, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Calamagrostis epigeios, Luzula nemorosa, Poa nemoralis

124,4 BOHATÁ BUKOVÁ DOUBRAVA 9 mařinková

2H1

plošiny

relief

nadmoř. výška

hluboká, mírně vlhká, drolivá moder; středně kyselá s převahou bylin na terasovitých plošinách ještě doznívaní teplomilnějších druhů; Luzula nemorosa, Poa nemoralis, Avenella flexuosa, Rubus fruticosus, Vaccinium myrtillus, Hieracium murorum, Mycelis muralis, Rubus idaeus, Oxalis acetosella, Polytrichum formosum

2B3

2C3

2C2

35,39

substrát

hp-ph Št (š) (Sn)

druh

sklon expoz.

hluboká, suchá až mírně vlhká, drolivá typický moder; středně kyselá s převahou travin nad bylinami, mechy chybějí; druhy stálé: Luzula nemorosa, Calamagrostis arundinacea, Poa nemoralis, Avenella flexuosa, Carex digitata, Vaccinium myrtillus, Melamphyrum pratense,; druhy přídatné: Rubus fruticosus, Mycelis muralis, Convallaria majalis, Stellaria holostea, Oxalis acetosela

2S4

2S6

LMz

DB 20-24 BO 20-24

půdní

hluboká, mírně vlhká, soudržná surový moder; silně kyselá s převahou bylin nad travinami: Rubus fruticosus, Rubus idaeus, Vaccinium myrtillus, Maianthemum bifolium, Hieracium murorum, Convallaria majalis, Avenella flexuosa, Carex pilulifera, Dryopteris carthusiana, Polytrichum formosum, Atrichum undulatum

ostružiníková na hlínách

SVĚŽÍ BUKOVÁ DOUBRAVA biková s ostřicí prstnatou

1,28

2I6

typ

/bonita /

AVB

hluboká, mírně vlhká, drobivá typický moder; silně kyselá s nevelkou převahou travin nad bylinami; stálé: Calamagrostis arundinacea, Festuca heterophylla, Luzula nemorosa, Vaccinium myrtillus, Convallaria majalis, Melampyrum pratense; přídatné. Rubus fruticosus, Maianthemum bifolium, Hieracium murorum, Stellaria holostea, Avenella flexuosa, Poa nemoralis, Carex pilulifera, Polytrichum formosum

ULÉHAVÁ KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA se třtinou rákosovitou



44,24

45,86

2I5

2S2

plocha les.poz.

lesní typ



2H

2B

2C

2S

SLT

plocha SLT-ha


Příloha č.: 2

0,1%

36,16

+%

17,40

0,8%

464,1 8

559,2 šťavelová 8 na plošinách

2H6

171,0 s konvalinkou 0 na plošinách a svazích

2H8

2L1

2A1

2D6

2D5

2D3

2D2

Sp (Sn)

svahy

relief mírný

300-380 DB 6 BK 3 (HB LP) 1






h-jh (š)

Sp Sn

plošiny

plochý

280-380

mírná degradace pod SM hluboká, čerstvě vlhká, soudržná

DB 6 BK 3 (HB LP) 1 typický-mull. moder; neutr.-mír.alkal.

DB 24-26 BK 24-26 SM 24-28

LMm LMg

h- jh (š)

Sp Sn

plošiny svahy

plochý

250-320

místy oglejená hluboká, čerstvě vlhká, soudržná

DB 6 BK 3 (HB LP) 1 JV JS moder; mírně kyselá

LMm KMl

h (š)

Sp Sn

plošiny svahy

plochý

250-320

vysýchavý typ velmi hluboká, mírně vlhká, soudržná

DB 6 BK 3 (HB LP) 1 JV JS moder; mírně kyselá-neutrální

SM 24-26

značně vysoká pokryvnost (90 i více %) s rovnoměrným zast. bylin i travin; ráz fytocenóze udává Brachypodium sylvaticum, druhy dominantní a stálé: Aegopodium podagraria, Mercurialis perennis, Asarum europaeum, Actaea spicata, Pulmonaria officinalis, Galeobdolon luteum, Hepatica nobilis, Stachys sylvatica, Festuca gigantea, Carex sylvatica; přídatné: Rubus fruticosus, Viola riviniana, Ajuga reptans DB 22-28 DB 6 BK 1 LP 1 JV 1 HB 1 JL JS PRk jh Op svahy mírný 270-350 hluchavková LP 26-28 mullový moder; neutrální hluboká, čerstvě vlhká, soudržná HMl Sn deluvia na podsvahových deluviích

SM 24-28

vyšší pokryvnost (60%) s převahou bylin: Stellaria holostea, Convallaria majalis, Galeobdolon luteum, Viola riviniana, Anemone nemorosa, Galium sylvaticum, Maianthemum bifolium, Hieracium murorum, Rubus fruticosus, Fragaria vesca, Ajuga reptans, Vinca minor, Brachypodium sylvaticum, Melica nutans, Poa nemoralis DB 26-30 DB 6 BK 1 LP 1 JV 1 HB 1 JL JS PRm jh- hj Sn svahy mírný 260-350 OBOHACENÁ BUKOVÁ LP 26-28 mullový moder; neutrální hluboká, čerstvě vlhká, vazká HMl deluvia DOUBRAVA válečková

DB 20-24 BK 20-24 SM 20-24

SM 24-28

4

dosti vysoká pokryvnost (70 - 80%) se značnou převahou bylin; od před. 3 typů je tento odlišen především hojnou účastí Melica nutans; druhy (dominantní) a stálé: Asperula odorata, Polygonatum multiflorum,Asarum europaeum, Viola riviniana, Urtica dioica, Fragaria moschata, Hepatica nobilis, Geum urbanum; druhy přídatné. Moehringia trinervia, Maianthemum bifolium, Mycelis muralis, Rubus idaeus DB 26-30 DB 6 BK 1 LP 1 JV 1 HB 1 JL JS 178,7 bažanková PRk hj- jh Sp svahy mírný - 280-400 LP 26-28 mullový moder-mull; neutr.3 na svazích hluboká, mírně vlhká, vazká KMv Sn deluvia střední SM 24-28 mír.alkal. vysoká pokryvnost (80 - 90%) s převahou bylin; Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Actaea spicata, Impatiens noli - tangere, Lathyrus vernus, Oxalis acetosella, Viola riviniana, Asarum europaeum, Mycelis muralis, Aegopodium podagraria, Stachys sylvatica, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Senecio fuchsii, Melica nutans, Mnium affine, Eurhynchium striatum 17,40 JAVOROBUKOVÁ DOUBRAVA exponovaný typ DB 22-24 KMv,PRk jh Sn svahy příkrý 250-350 DB 5 LP 2 BK 1 JV 1 HB 1 JS a mullový moder-mull; neutr.-mír.alkal. středně hluboká, mírně vlhká, drobivá JV 22-24 KMy b- sk bažanková na zahliněných sutích střední až vyšší pokryvnost (50 - 70%); charakteristická druhová kombinace: Mercurialis perennis, Stellaria holostea, Galium sylvaticum, Lathyrus vernus, Alliaria officinalis, Convallaria majalis, Hepatica nobilis, Campanula trachelium, Melica nutans, (Melica uniflora), Poa nemoralis, Carex digitata DB 5 JS 3 JL 1 JV 1 OL HB LP 36,16 POTOČNÍ LUH PAHORKATINNÝ jasanová doubrava DB 26-30 FMg,PRg ph- jh Al aluvia plochý 250-300 pravý mull; neutrální hluboká, vlhká, drobivá až soudržná JS 26-34 GLk š Sn na náplavech vodotečí značně vysoká pokryvnost (90 - 100%) s převahou bylin; char. druhová kombinace: Aegopodium podagraria, Brachypodium sylvaticum, Stachys sylvatica, Urtica dioica, Impatiens noli - tangere, většinou dominují , dále Petasites officinalis, Stellaria nemorum, Galeobdolon luteum, Glechoma hederacea, Ajuga reptans, Lysimachia nummularia, Anemone nemorosa, Deschampsia caespitosa, Carex sylvatica

0,65

vysoká pokryvnost (80 -90%) se značnou převahou nitrofilní druh. kombinace: Aegopodium podagraria, Asperula odorata, Asarum europaeum, Omphalodes scorpioides, Adoxa moschatellina, Lathyrus vernus, Lamium maculatum, Pulmonaria officinalis, Stellaria holostea, Chaerophyllum aromaticum, Lilium martagon, Actaea spicata, Urtica dioica, Geranium robertianum, Convallaria majalis, Milium effusum DB 26-28 DB 6 BK 1 LP 1 JV 1 HB 1 JL JS KMv h- jh Sp plošiny mírný 270-350 strdivková LP 26-28 mullový moder; neutrální hluboká, čerstvě vlhká, soudržná HMl Sn deluvia na podsvahových deluviích

SM 24-28

vysoká pokryvnost (80 - 100%) s převahou bylin, ráz fytocenóze udává Galeobdolon luteum, příp. Lamium maculatum; char. druhová kombinace: Geranium robertianum, Stachys sylvatica, Urtica dioica, Impatiens noli - tangere, Circaea lutetiana, Aegopodium podagraria, Geum urbanum, Carex sylvatica; druhy přídatné: Oxalis acetosella, Ajuga reptans, Anemone nemorosa, Convallaria majalis DB 26-30 DB 6 BK 1 LP 1 JV 1 HB 1 JL JS 231,1 bršlicová PRm jh- hj Sp svahy mírný 250-350 LP 26-28 pravý mull-mull.moder;neutr.-mír.alk. hluboká, čerstvě vlhká, soudržná 6 na podsvahových deluviích KMv Sn deluvia

27,60

LMm

DB 24-26 BK 24-26 SM 24-28

hj š

substrát

nadmoř. výška

dosti vysoká pokryvnost (80%) se značnou převahou bylin, mechy téměř chybějí; druhy stálé: Rubus fruticosus, Convallaria majalis, Viola sylvatica, Anemone nemorosa, Melica nutans; druhy přídatné. Rubus idaeus, Hieracium murorum, Senecio fuchsii, Maianthemum bifolium, Vaccinium myrtillus, Calamagrostis epigeios, Calamagrostis arundinacea, Moehringia trinervia

ostružiníková na plošinách

98,24

26,04

PRk HMl

DB 22-26 BK 22-24

druh

sklon expoz.

vysoká pokryvnost (80%) se značnou převahou bylin, druhy stálé: Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Mycelis muralis, Viola sylvatica, Mnium affine; druhy přídatné: Moehringia trinervia, Impatiens noli - tangere, Circaea lut., Galeobdolon luteum, Geranium robertianum, Viola riviniana, Lysimachia nummularia, Glechoma hederacea, Melica nutans, Dactylis glomerata

2H7

2D1

typ

půdní

/bonita /

AVB

mullový moder; neutr.-mír. alkalická hluboká, mírně vlhká, vazká vysoká pokryvnost (90%) s vyrovnaným pokryvem bylin a travin; char. druhová kombinace: Melampyrum nemorosum, Fragaria moschata, Campanula trachelium, Pulmonaria officinalis, Rubus fruticosus, Hepatica nobilis, Betonica officinalis, Viola riviniana, Hieracium racemosum, Chrysanthemum corymbosum, Carex montana, Brachypodium sylvaticum, Dactylis glomerata, Heracleum sphondylium

HLINITÁ (SPRAŠOVÁ) BUKOVÁ DOUBRAVA s ostřicí horskou

37,45

2H4



plocha les.poz.

lesní typ



2L

2A

2D

SLT

plocha SLT-ha


Příloha č.: 2

+%

21,06

+%

8,20

0,6%

331,0 7

2Q3

2P1

2O4

2O2

2V3

83,74

0,1%

VLHKÁ BUKOVÁ DOUBRAVA bršlicová v okolí vodotečí

název SLT a lesního typu fytocenosa typ PRg KMG

DB 26-30 JS 28-30 SM 26-28

půdní

/bonita /

AVB


hj- jh

druh Sp Sn (P)

substrát

úžlabiny

roviny

relief plochý


nadmoř. výška DB 5 JD 1 JS 2 JV 1 BK 1 JL OL HB SM; pravý mull; neutrální



hluboká, čerstvě vlhká, vazká




21,06

DB 18-22 JD 18-20 BO SM 22

PGz

hpjp (š)

Št Sn (P)

plošiny

plochý

280-400

DB 5 SM 1 JD 2 BŘ 1 BO 1

střídavě zamokřené; borový typ

hluboká, střídavě mírně vlhká, drobivá surový moder-drťový mör; stř. kyselá s různorodou účastí bylin a travin, pomístně převládnou mechy; nepříliš velký počet druhů: Leucobryum glaucum, Pleurozium schreberi, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Vaccinium myrtillus, Calluna vulgaris, Vaccinium vitis - idaea, Melampyrum pratense, Rubus fruticosus, Avenella flexuosa, Molinia arundinacea, Calamagrostis villosa, Nardus stricta, Luzula pilosa

CHUDÁ JEDLOVÁ DOUBRAVA mechová na pseudoglejích

nízká až střední pokryvnost (30 - 50%) s vyrovnaným pokryvem bylin a travin; char. druhová kombinace: Convallaria majalis, Maianthemum bifolium, Vaccinium myrtillus, Hieracium murorum, Melampyrum pratense, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Luzula pilosa, Luzula nemorosa, Polytrichum formosum, Pleurozium schreberi

BO SM 24

vysoká pokryvnost (90%) s převahou bylin; stálé: Aegopodium podagraria, Lycopus europaeus, Urtica dioica, Crepis paludosa, Cirsium oleraceum, Filipendula ulmaria, Myosotis palustris, Anemone nemorosa, Geum urbanum, Astrantia major, Deschampsia caespitosa, Carex sylvatica, Mnium undulatum, Ranunculus repens, Oxalis acetosella, Pulmonaria officinalis, Carex remota DB 26-28 DB 6 BK 1 JD 2 (LP HB) 1 OS JS 266,7 JEDLOBUKOVÁ DOUBRAVA PRg hj Sp plošiny plochý 280-380 střídavě zamokřené JD 24-28 SM BŘ;mull.moder-mull;neut.0 válečková na oglejených plošinách hluboká, střídavě vlhká, velmi vazká Sn SM 26-28 mír.al. vysoká pokryvnost (80 - 90%) s překryvem travin a bylin; mírně převažují; char. druhová kombinace: Oxalis acetosella, Asarum europaeum, Fragaria vesca, Ajuga reptans, Stachys sylvatica, Pulmonaria officinalis, Sanicula eutopaea, Asperula odorata, Lysimachia nummularia, Ranunculus repens, Aegopodium podagraria, Brachypodium sylvaticum, Melica nutans, Festuca gigantea, Carex sylvatica DB 24-26 DB 6 BK 1 JD 2 (LP HB) 1 OS JS 64,37 šťavelová na oglejených plošinách KMg jh- hj Sp plošiny plochý 280-380 střídavě zamokřené JD 24-26 SM BŘ;mull-mull.mod.;mír.kys.hluboká, střídavě čerstvě vlhká, vazká PGk Sn SM 26-28 neut. vysoká pokryvnost (80 - 70%) se značnou převahou bylin: Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Lysimachia vulgaris, Fragaria vesca, Viola sylvatica, Galeobdolon luteum, Geranium robertianum, Melica nutans, Equisetum sylvaticum, Mnium affine; druhy přídatné: Maianthemum bifolium, Rubus idaeus, Senecio fuchsii, Ajuga reptans, Urtica dioica, Brachypodium sylvaticum DB 22-24 8,20 KYSELÁ JEDLOVÁ DOUBRAVA PGk jh- hj Sn plošiny plochý 280-380 střídavě zamokřené; borový typ DB 6 JD 3 (SM BK BŘ) 1 JD 20-24 hluboká, střídavě mírně vlhká, vazká typický moder; mírně kyselá KMg (š) s bikou chlupatou na pseudoglejích

83,74

plocha les.poz.


0,8%

455,8 2

+%

19,81

3M2

3M1

39,87

9,61

19,81

18,01

3Z8

3Y0

5,00

3Z3

ph b- sk

hp kam

hp kam

BK DB 18 RMm BO 18-22 RML

BK DB 20 RMl BO SM 22 RNk

BK DB 18 PZs BO 18-22

PM Č

hřbety

mírný příkrý

300-550

BK 4 DB 4 BŘ 1 BO 1

P Kř BM

skaliska

mírný příkrý

300-500

BK 4 DB 4 BŘ 1 (BO JD SM) 1

ochranný les;mozaika typů

mělká, suchá, drobivá

ochranný les

P

svahy

mírný příkrý

320-450


borový typ

BK DB 18 PZs BO 18-22 KMd

p hp š

P

svahy

mírný

300-500


borový typ

středně hluboká, suchá mělký mör; velmi silně kyselá s převahou keříčků: Vaccinium vitis - idaea, Vaccinium myrtillus, Calluna vulgaris, Avenella flexuosa, Festuca heterophylla;hojně i mechy: Pleurozium schreberi, Dicranum polysetum, Dicranum scoparium, Leucobryum glaucum, Hypnum cupressiforme, Melampyrum pratense, Cladonia sp. div.

brusinková

5

středně hluboká, mírně vlhká, drobivá sur. moder-mör; velmi silně kyselá nízká pokryvnost (20 - 40%) s význačným a dominantním druhem: Leucobryum glaucum; další druhy jsou jen přídatné: Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis - idaea, Avenella flexuosa, Carex pilulifera, Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, Hypnum cupressiforme

CHUDÁ DUBOVÁ BUČINA mechová

LP HB; surový moder; středně kyselá mělká, mírně vlhká až suchá, drolivá nízká pokryvnost (30 - 50%) bez výrazné druhové dominance; Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Rubus fruticosus, Dryopteris carthusiana, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Polytrichum juniperinum, Cladonia rangiferina, Cetraria islandica

SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA sběrný typ na skaliscích

moder; silně kyselá nízká pokryvnost (do 30%): Poa nemoralis, Veronica chamaedrys, Hieracium murorum, Euphorbia cyparissias, Avenella flexuosa, Luzula nemorosa, Melica nutans

lipnicová na slunných hřbetech

mělká, suchá až mírně vlhká, kyprá mör; silně kyselá BO 18-20 RMm š příkrý nízká pokryvnost (do 30%); char. druhová kombinace: Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Calluna vulgaris, Dicranum scoparium, Pleurozium schreberi, Leucobryum glaucum, Luzula nemorosa, Calamagrostis arundinacea o hřebeny různý hp-ph B F ochranný les BK DB 18 KMy 300-500 biková na hřbetech BK 5 DB 3 BŘ 1 BO 1 svahy mělká, suchá až mírně vlhká, kyprá surový moder; silně kyselá kam S BO 18-20 RNz slunná nízká pokryvnost (do 30%); char. druhová kombinace: Luzula nemorosa, Avenella flexuosa, Carex pilulifera, Vaccinium myrtillus, Hieracium murorum, (Calamagrostis arundinacea), Polytrichum juniperinum, Dicranum scoparium

borůvková na hřbetech


3M

3Y

0,1%

3. DUBOBUKOVÝ lesní veg. stupeň - pahorkatinný vyšší - suprakolinní - /vegetační doba 160 dní, průměrná teplota 6,5o-7,5oC, roční srážky 650 - 700 mm, Langův dešťový faktor 101- humidní oblast/ ochranný les BK DB 16 RNz hp B hřbety mírný300-500 BK 4 DB 4 BŘ 1 BO 1 3Z 37,04 3Z1 14,03 ZAKRSLÁ DUBOVÁ BUČINA

2Q

2P

2O

2V

SLT

lesní typ

plocha SLT-ha


Příloha č.: 2

6097,25

0,8%

447,3 1

10,8%

typ

půdní

hp kam

druh P Pkv Kř

substrát

svahy

relief mírný


nadmoř. výška BK 4 DB 4 BŘ 1 BO 1



borový typ




50,47

hp kam

P Pkv B

svahy

příkrý slunná

280-400

BK 5 DB 5 JD BŘ BO

vysých.slunné svahy - borový typ

DB BK 18 KMa,d BO 20-24 PZm

hp-ph P Pkv (kam) B Kř

svahy

mírný

300-500

BK 4,5 DB 4,5 BO 1 BŘ

borový typ

KMm

o

hp-ph P Pkv kam Sn Kř

svahy

mírný

280-500

nejbohatší z 3K hluboká, mírně vlhká, drobivá

BK 6 DB 3 JD 1 HB typický moder-sur.moder; stř. kyselá

o

hp-ph P kam F

svahy

příkrý

300-500

BK 6 DB 4 JD BŘ BO

exponovaný typ

o

KMy

p- ph kam

P Pkv B (Kř)

svahy

mírný příkrý

300-500

exponovaný typ středně hluboká, mírně vlhká, drolivá

BK 6 DB 4 JD SM LP typický-sur. moder; středně kyselá

BK DB 22 RNk o SM BO 22 KMy

hp b

P PKv

svahy

příkrý

300-500

BK 6 DB 4 JD LP HB SM

exponovaný typ

BK 22-24 DB 22-24 SM 22-26

o

KMy KMm

hp-ph P b Pkv

svahy

mírný příkrý

300-500

BK 6 DB 3 JD 1 LP JV SM typický moder; mírně kyselá

exponovaný typ;přechod k 3F, 3A

6

středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá s převahou bylin: Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Viola sylvatica, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa,Calamagrostis arundinacea, Dryopteris carthusiana, Athyrium filix femina, Polytrichum formosum

se šťavelem

mělká, mírně vlhká až suchá, drolivá typický-sur. moder; mír.-střed. kyselá vyšší pokryvnost (do 70%) spíše s převahou travin: Calamagrostis arundinacea, Avenella flexuosa, Poa nemoralis, Vaccinium myrtillus, Melampyrum pratense, Oxalis acetosella, Hieracium murorum, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Dryopteris carthusiana, Dryopteris filix - mas.

se třtinou rákosovitou na slunných svazích

různá pokryvnost (40 - 70%) s převahou travin a kapradin; stálé: Dryopteris carthusiana, Vaccinium myrtillus, Hieracium murorum, Avenella flexuosa, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Pohlia nutans, přídatné: Calamagrostis arundinacea, Luzula nemorosa, Carex pilulifera, Plagiothecium curvifolium

BK 20-24 DB 20-22 SM 20-26

hluboká, mírně vlhká, drobivá surový moder; silně kyselá s převahou borůvky; Vaccinium myrtillus, Hieracium murorum, Maianthemum bifolium, Avenella flexuosa, Carex pilulifera, Polytrichum formosum, Dicranum scopatium, Plagiothecium curvifolium

BK DB 22 KMa ,m SM BO 22

o

spíše s převahou travin: Avenella flexuosa, Calamagrostis epigeios, Carex pilulifera, Dryopteris carthusiana, Vaccinium myrtillus, Melampyrum sylvaticum, Maianthemum bifolium, ve směsi s Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Mycelis muralis, Senecio fuchsii

BK 22-26 DB 22-24 SM 22-26

sur. moder-mör; velmi silně kyselá

stř. hluboká, mírně vlhká-suchá, drolivá s převahou keříčků, pomístně mechů: Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis - idaea, Calluna vulgaris, Melampyrum pratense, Avenella flexuosa, Leucobryum glaucum, Pleurozium schreberi, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Dicranum polysetum

borůvková

338,5 KAMENITÁ KYSELÁ DUBOVÁ 3 BUČINA s kapradí osténkatou

3N3

op

BK DB 22 KMm ,a BO SM 22

středně hluboká, suchá, drolivá surový moder; silně kyselá s převahou travin; nepříliš velký počet druhů: Luzula nemorosa, Avenella flexuosa, Carex pilulifera, Vaccinium myrtillus, Hieracium murorum, Veronica officinalis, Maianthemum bifolium, Prenanthes purpurea, Polytrichum formosum



9,62

SM 20-26

s celkem vyrovnaným pokryvem travin a bylin; stálé. Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Rubus fruticosus, Carex pilulifera, Dryopteris carthusiana, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium; přídatné: Maianthemum bifolium, Hieracium murorum, Melampyrum sylvaticum, Luzula pilosa, Pleurozium schreberi


1391,85

73,23

3N2

3N1

/3Ke/

3K9

3K6

/3Km/

3K5

/3Km/

3K3

3K1

/3Me/

3M9

hluboká, suchá, drolivá sur. moder-mör; velmi silně kyselá s převahou keříčků, dosti i mechy: Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis - idaea, Calluna vulgaris, Avenella flexuosa, Pleurozium schreberi, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Leucobryum glaucum, Hypnum cupressiforme, Melampyrum pratense, Cladonia sylvatica

142,5 hasivková borový typ;přechod k 0K7, 3I6 BK DB 20 PZs hp P plošiny mírný 350-500 BK 4 DB 4 BŘ 1 BO 1 3 na pískovcových plošinách hluboká, suchá až mírně vlhká,drolivá mör; velmi silně kyselá BO 20-22 PZh kam Kř vysoká pokryvnost (80%) s převahou hasivky; char. druhová kombinace. Pteridium aquilinum, Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis - idaea, Dicranum polysetum, Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, Leucobryum glaucum, Cladonia sp. div. p 0,53 na prudkých svazích hp P Pkv svahy příkrý 320-500 exponovaný typ; borový typ BK DB 18 KMm BK 4 DB 4 BŘ 1 BO 1 hluboká, suchá, drolivá mör; velmi silně kyselá kam Kř slunná BO 18-22 KMd s převahou keříčků: Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis - idaea, Calluna vulgaris, Avenella flexuosa, Carex pilulifera, Leucobryum glaucum, Pleurozium schreberi, Dicranum polysetum, Melampyrum pratense, Cladonia sp. div. o BK 20-24 3787, KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA KMm ,a hp-ph P Pkv svahy mírný 280-500 BK 6 DB 4 JD BŘ BO HB DB 20-22 3 metlicová typic. moder-surový moder; sil. kys. hluboká, mírně vlhká, drolivá kam Kŕ F

BK DB 18 PZs BO 18-22 KMd

/bonita /

AVB

3M4



263,2 CHUDÁ DUBOVÁ BUČINA 8 borůvková

plocha les.poz.

3M3

lesní typ



3N

3K

SLT

plocha SLT-ha


Příloha č.: 2

0,2%

122,9 6

4,4%

2448,20

2,7%

1502,34

typ o

půdní

DB BK 18 KMy BO 18-22 RNz

/bonita /

AVB

hp b kam

druh Pkv (P)

substrát

svahy

relief mírný příkrý


nadmoř. výška BK 5 DB 4 BO 1 BŘ



borový typ; exponovaný typ




BK 22-24 DB 22-24 SM 22-26

LMm KMl

ph- jh

H (Sp) P

svahy plošiny

plochý

300-500 BK 6 DB 3 JD 1 LP HB SM typický-surový moder; silně kyselá

hluboká, čerstvě vlhká, drobivá

ph- jh

H (Sp) P

svahy plošiny

plochý

300-520 BK 6 DB 3 JD 1 LP HB SM

hluboká, čerstvě vlhká, soudržná

31,36

1299,58


3S6

3S8

3S9

BK 22-28 DB 22-26 SM 24-28

hp- h (š)

PF MB

svahy

mírný

300-500

bohatší hluboká, čerstvě vlhká, drobivá

BK 6 DB 3 (JD HB LP) 1 typický moder; středně kyselá

BK 22-28 DB 22-26 SM 24-28

KMm

b

ph PBM (kam)

svahy

mírný příkrý

300-500

bohatší hluboká, mírně vlhká, drobivá

BK 6 DB 3 (JD HB LP) 1 typický moder; mírně kyselá

BK 22-26 DB 22-24 SM 24-26

KMm

o-b

hp-ph (M F) š P Pkv

svahy

mírný

280-500

nejchudší z 3S hluboká, čerstvě vlhká, drobivá

BK 6 DB 3 (JD HB LP) 1 SM typický moder; středně kyselá

KMm

o-b

hp-ph P kam (M F)

svahy

příkrý

300-500

hluboká, mírně vlhká, drolivá až drob.

BK 22-28 DB 22-26 SM 24-28

15,40

3F9

b

KMy

hp-ph P Pkv F

svahy

příkrý srázný

250-500

BK 6 DB 2 (LP SM) 1 JD 1 JV

stinné svahy; exponovaný typ

b

KMy

hp-ph P Pkv F

zářezy potoků

příkrý srázný

250-450

BK 6 DB 2 (LP JV SM) 1 JD 1 typický-mullový moder; mírně kyselá

stinné svahy ; exponovaný typ

středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá char. druhová kombinace: Athyrium filix - femina, Dryopteris carthusiana, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Mycelis muralis, Senecio fuchsii, Urtica dioica, Atrychum undulatum, Mnium affine

roklinová v potočních zářezech

typický-mullový moder; mírně kyselá

středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá s převahou kapradin a bylin; char. druhová kombinace: Athyrium filix - femina, Dryopteris carthusiana, Gymnocarpium dryopteris, Dryopteris filix - mas, Oxalis acetosella, Rubus fruticosus, Rubus idaeus, Mycelis muralis, Urtica dioica, Senecio fuchsii, Galeobdolon luteum, Mercurialis perennis, Atrichum undulatum, Mnium affine

BK 22-28 DB 22-26 SM 24-28

107,5 SVĚŽÍ KAMENITÁ SVAHOVÁ 6 DUBOVÁ BUČINA kapradinová

7

exponovaný typ BK 6 DB 3 (JD HB LP) 1 typický moder; středně kyselá

s malou převahou bylin; stálé: Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Senecio fuchsii, Galium rotundifolium, Fragaria vesca, Mycelis muralis, Poa nemoralis, Atrichum undulatum; přídatné: Moehringia trinervia, Euphorbia cyparissias, Veronica officinalis, Asperula odorata, Calamagrostis epigeios

BK 22-26 DB 22-24 SM 24-26

s převahou bylin: Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Senecio fuchsii, Mycelis muralis, Maianthemum bifolium, Athyrium filix - femina, Luzula pilosa ve směsi s Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Calamagrostis epigeios, Dryopteris carthusiana, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium

ochuzená

střední pokryvnost (50 - 70%), char. druhová kombinace: Luzula nemorosa, Poa nemoralis, Calamagrostis arundinacea, Asperula odorata, Mycelis muralis,Senecio fuchsii, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Viola sylvatica

biková s mařinkou

3F1

/3Fu/

o

KMm b KMm

vyšší pokryvnost (60-70%) s převahou bylin; char. druhová kombinace: Galium rotundifolium, Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Hieracium murorum, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Moehringia trinervia, Viola sylvatica, (Luzula nemorosa), Maianthemum bifolium, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Athyrium filix - femina, Atrichum undulatum, Mnium affine

se svízelem (drsným) okrouhlolistým

35,18

/3Se/

SM 24-28

dosti vysoká pokryvnost (70 - 80%) se značnou převahou bylin, stálé: Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Mycelis muralis, Fragaria vesca, Moehringia trinervia, Viola sylvatica, Luzula pilosa, Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Mnium affine, přídatné: Maianthemum bifolium, Vaccinium myrtillus, Calamagrostis epigeios, Avenella flexuosa, Atrichum undulatum

3S2

3S1

/3Im/

vyšší pokryvnost (60 - 70%): Rubus fruticosus, Rubus idaeus, Luzula pilosa, Avenella flexuosa, Melampyrum pratense, Hieracium murorum, Hieracium sabaudum, Galium scabrum, Viola sylvatica, Senecio fuchsii

surový moder; středně kyselá

215,5 s hasivkou orličí borový typ - přechod k 0K7, 3M4 BK DB 22 LMm hp P svahy plochý 300-500 BK 6 DB 3 JD 1 SM BO BŘ 9 na pískovcových plošinách hluboká, čerstvě vlhká, drobivá surový moder; velmi silně kyselá BO 22-24 LMg (š) Pkv plošiny vysoká pokryvnost (80 - 90%) se značnou účastí keříčků (bylin) i travin; char, druhová kombinace: Pteridium aquilium, Dryopteris carthusiana, Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis - idaea, Rubus fruticosus, Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa o BK 22-28 960,1 SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA KMm základní typ hp- h P F svahy mírný 280-500 BK 6 DB 3 (JD HB LP) 1 DB 22-26 b 3 šťavelová hluboká, čerstvě vlhká, drobivá typický moder; středně kyselá KMm (š) MB

LMm

3I6

BK 22-24 DB 22-24 SM 22-26

64,84

s bikou chlupatou a ostružiníkem na hlínách

jen střední až vyšší pokryvnost (50 - 70%) s vyrovnaným pokryvem bylin a travin; Vaccinium myrtillus, Rubus fruticosus, Maianthemum bifolium, Rubus idaeus, Avenella flexuosa, Calamagrostis epigeios, Luzula pilosa, Carex pilulifera, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Pohlia nutans

ULÉHAVÁ KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA s bikou chlupatou

mělká, suchá, drolivá surový moder; silně kyselá s převahou borůvky: Vaccinium myrtillus, další jako přídatné: Calluna vulgaris, Avenella flexuosa, Carex pilulifera, Pleurozium schreberi, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium

KAMENITÁ KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA borůvková na slunných sv.



3I5

3I1

1221,91

48,69

3N4

/3Nm/

plocha les.poz.

lesní typ



3F

3S

3I

SLT

plocha SLT-ha


Příloha č.: 2

0,5%

277,9 1

1,4%

793,1 0

1,2%

655,8 4

0,3%

VYSÝCHAVÁ DUBOVÁ BUČINA biková na slunných svazích

typ

půdní

DB22 BK22 KMmo-b BO24 SM22

/bonita /

AVB

SM 26-28

KMm

BK 24-28 DB 24-28 SM 26-28

54,65

30,10

3B3

3B9

3D3

3D2

3H6

hřbety


300-500 BK 4,5 DB 4,5 LP 1 HB BO



exponovaný typ




b

ph- h

PF M (Kř)

svahy

mírný příkrý

280-500

BK 6 DB 3 (HB JD JV LP) 1

b

ph- h kam

PM Č (Sn)

svahy

mírný

300-500

typický-mullový moder; neutrální

BK 6 DB 3 (HB JD JV LP) 1 hluboká, mírně vlhká, soudržná

BK 24-28 DB 24-28 SM 26-28

KMm KMe

b

ph-hp P M F kam Č (Sn)

svahy

příkrý

300-500

exponovaný typ hluboká, mírně vlhká, soudržná

BK 6 DB 3 (HB JD JV LP) 1 typický-mullový moder; neutrální

34,56

BK 26-30 DB 26-28 SM 26-30

KMm KMe

b

ph

PM (H)

deluvia

mírný

320-500

BK 6 LP 1 DB 2 (JV JD JS) 1

hluboká, čerstvě vlhká, drobivá mull.moder-mull; mír. kyseláneutrál. vysoká pokryvnost (80 - 90%) s převahou nitrofilních bylin: Aegopodium podagraria, Galeobdolon luteum, Pulmonaria officinalis, Urtica dioica, Lathyrus vernus, Asarum europaeum, Geum urbanum, Alliaria officinalis, Mercurialis perennis, Daphne mezereum, Geranium robertianum, pomístně značné zastoupení travin: Melica nutans, Poa nemoralis, Festuca gigantea

bršlicová na bázích svahů

vysoká pokryvnost (90 - 100%) výrazné dominanty: Galeobdolon luteum, Oxalis acetosella; stálé nitrofilní druhy: Aegopodium podagraria, Lamium maculatum, Stachys sylvatica, Impatiens noli - tangere, Geranium robertianum, Urtica dioica; další druhy: Ranunculus lanuginosus, Ficaria verna, Maianthemum bifolium, Mycelis muralis, Viola sylvatica, Asarum europaeum, Brachypodium sylvaticum

SM 26-30

8

vysoká pokryvnost (80%); char. druhová kombinace: Asperula odorata, Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Galeobdolon luteum, Mercurialis perennis, Asarum europaeum, Viola sylvatica, Rubus idaeus, Mycelis muralis, Actaea spicata, Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Melica nutans, Poa nemoralis, Brachypodium sylvaticum, Mnium affine BK 24-28 BK 6 DB 3 (HB JD LP) 1 SM 744,1 HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA základní typ KMl ph- jh H P plošiny mírný 280-500 DB 24-28 typický moder; mírně kyselá 4 šťavelová na plošinách hluboká, středně čerst. vlhká, LMm Pkv (F) SM 26-28 soudržná dosti vysoká pokryvnost (70 - 80%) s převahou bylin, stálé: Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Senecio fuchsii, Luzula pilosa, Dryopteris carthusiana, Polytrichum formosum, přídatné: Vaccinium myrtillus, Maianthemum bifolium, Avenella flexuosa, Carex pilulifera, Athyrium filix - femina, Mnium affine, Plagiothecium curvifolium, Equisetum sylvaticum, Impatiens noli - tangere, Fragaria vesca BK 24-28 BK 6 DB 3 (HB JD LP) 1 SM 48,96 ostružiníková KMl h- jh Sp P plošiny plochý 280-500 DB 24-28 mullový moder; mírně kyseláhluboká, mírně vlhká, soudržná LMm (H) svahy na plošinách SM 26-28 neutrál. vysoká pokryvnost (do 80%) ráz fytocenóze udávají dominanty Rubus fruticosus, Brachypodium sylvaticum; další význačné druhy: Fragaria moschata, Primula veris, Rubus caesius, Viola sylvatica, Oxalis acetosella, Melica nutans, Dactylis glomerata, druhy přídatné: Rubus idaeus, Polygonatum multiflorum, Moehringia trinervia, Mycelis muralis, Anemone nemorosa, Senecio fuchsii b BK 26-30 23,92 OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA KMm ph- h Op deluvia mírný 320-450 BK 6 LP 1 DB 2 (JV JD JS) 1 DB 26-28 mullový moder; mír. kyselá-neutrální hluboká, čerstvě vlhká, drobivá KMe hluchavková na bázích svahů

na prudkých svazích - javorová

vysoká pokryvnost (80%) s převahou bylin nad travinami; char. druhová kombinace: Brachypodium sylvaticum, Asperula odorata, Asarum europaeum, Hepatica nobilis, Oxalis acetosella, Astragalus glycyphyllos, Euphorbia cyparisias, Viola sylvatica, Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Urtica dioica, Chrysanthemum corymbosum, Melica nutans, Poa nemoralis, Polytrichum formosum, Mnium affine

válečková

hluboká, čerstvě vlhká, drobivá typic.-mull.moder; mír. kys.neutrální vysoká pokryvnost (70 - 80%) s převahou bylin nad travinami; char. druhová kombinace: Asperula odorata, Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Rubus fruticosus, Rubus idaeus, Viola sylvatica, Mycelis muralis, Galium rotundifolium, Galeobdolon luteum, Pulmonaria officinalis, Geranium robertianum, Poa nemoralis, Melica nutans, Carex sylvatica, Dryopteris filix - mas, Brachypodium sylvaticum

KMm KMe

BK 24-28 DB 24-28 SM 26-28

3H1

PM B

substrát

nadmoř. výška

poměrně vys. pokryvnost (90 i více %); z travin se účastní dominantně jen Melica nutans, char. druh. kombinace dominant a stálých druhů: Galeobdolon luteum, Galium sylvaticum, Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Mycelis muralis, Stachys sylvatica, Athyrium filix-femina, Phegopteris dryopteris, přídatné: Viola silvatica, Campanula trachelium, Actaea spicata, Asperula odorata

542,1 mařinková 1

/3Be/

ph š

druh

sklon expoz.

středně hluboká, mírně vlhká, drobivá typický moder; středně kyselá s převahou travin; char. druhová kombinace: Luzula nemorosa, Poa nemoralis, Avenella flexuosa, Brachypodium pinnatum, Hieracium murorum, Hieracium sabaudum, Euphorbia cyparissias, Veronica chamaedrys, Campanula persicifolia, Hypericum perforatum DB22 BK22 KMmo-b 130,8 lipnicová hp-ph P M svahy příkrý 280-400 exponovaný typ BK 4,5 DB 4,5 (LP HB) 1 BO BO24 SM22 7 na slunných svazích středně hluboká, mírně vlhká, drolivá typický moder; středně kyselá (kam) (B) hřbety slunná s malou převahou travin; char. druhová kombinace: Poa nemoralis, Melica nutans, Avenella flexuosa, Luzula nemorosa, Prenanthes purpurea, Hieracium murorum, Rubus fruticosus, Galeobdolon luteum, Convallaria majalis, Stellaria holostea, Fragaria vesca, Asarum europaeum, Polytrichum formosum DB22 BK22 KMmb 7,38 se strdivkou nící příkrý 360-500 ph P svahy bohatší, exponovaný typ BK 5 DB 3 LP 2 HB BO BO24 SM22 středně hluboká, mírně vlhká, drolivá typický moder; mírně kyselá slunná kam hřbety na slunných svazích s převahou strdivky nící a teplomilných druhů: Melica nutans, Galium sylvaticum, Asarum europaeum, Astragalus glycyphyllos, Campanula persicifolia, Convallaria majalis, Mercurialis perennis, Poa nemoralis, Brachypodium sylvaticum, Mnium affine b BK 24-28 28,98 BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA KMm hp- jh P svahy příkrý 300-450 BK 6 DB 3 (HB JD JV LP) 1 DB 24-28 hluboká, mírně vlhká, soudržná typický moder; kyselá-neutrální kam Op strdivková

6,12



3B2

3B1

3C3

3C2

3C1

144,3 7

plocha les.poz.



3D

3H

3B

3C

SLT

lesní typ

plocha SLT-ha


Příloha č.: 2

0,2%

97,92

0,2%

116,0 7

s pitulníkem na zahliněných sutích

kapradinová na zahliněných sutích

14,11

15,77

3A5

3A6

3J5

3J4

3J2

deluvia

mírný

280-500 mullový moder-mull; mírně kyselá

BK 6 LP 1 DB 2 (JV JD JS) 1






BK 26-28 DB 24-26 SM 26-30

KMm

b

ph- h

P Pkv

deluvia

mírný

320 - 500

nejchudší z 3D, přechod k S hluboká, čerstvě vlhká, drobivá

BK 6 LP 1 DB 2 (JV JD JS) 1 mullový moder; mírně kyselá

BK 26-30 DB 26-28 SM 26-30

KMe bg KMm ph- h

P Op Sp

deluvia

mírný

300-500

BK 6 LP 1 DB 2 (JV JD JS) 1 mullový moder; mírně kyselá

hluboká, čerstvě vlhká, soudržná

BK LP 24-26 DB 24-26 SM 24-26

b

KMm a KMy

ph kam

P Op F

svahy

příkrý srázný

250-500

BK 5 LP 2 DB 1 JV 1 JD 1 JS

exponovaný typ

KMe KMy

BK LP 24-26 DB 24-26 SM 24-26

ph š

P (Sp) (Op)

svahy

příkrý srázný

300-400


exponovaný typ

P F

svahy

příkrý srázný

300-500

nejchudší z 3A; exponovaný typ mělká, čerstvě vlhká, drobivá

BK 5 LP 2 DB 1 JV 1 JD 1 BŘ mullový moder; mírně kyselá

BK LP 24-26 DB 24-26 SM 24-26

KMe KMy

ph kam

PM (F)

svahy

příkrý srázný

300-520

vysýchavý typ, exponovaný typ mělká, mírně vlhká, drobivá

BK 5 LP 2 DB 1 JV 1 JD 1 BŘ mullový moder; mírně kyselá

JV 26

střední až vyšší pokryvnost (50 - 70%); oproti dvěma předcházejícím typům se zde vyskytují teplomilné druhy, z nichž převládá: Poa nemoralis, pomístně i Melica nutans; char. druhové kombinace: Campanula trachelium, Fragraria moschata, Euphorbia cyparissias, Geum urbanum, Geranium robertianum, Aegopodium podagraria, Pulmonaria officinalis, Anthriscus sylvestris, Festuca heterophylla BK 22-24 BK 4 DB 1 LP 2 JV 2 (JD JL HB LIm,RAk ph- h V sutě srázný 360-550 ochranný les; vysýchavý typ LIPOVÁ JAVOŔINA LP JV 22-24 JS) 1; typický moder; mírně kyselá mírně vlhká, drobivá RNk kam ČP slunný lipnicová na výslunných skaliscích nejvýše střední pokryvnost (40 - 50%) s vyrovnaným pokryvem bylin a travin; char. druhová kombinace: Poa nemoralis, Melica nutans, Carex digitata, Prenanthes purpurea, Daphne mezereum, Fragaria vesca, Geum urbanum, Chelidonium majus, Galeopsis pubescens, Heracleum sphondylium, Hepatica nobilis, Alliaria officinalis BK 22-26 BK 4 LP 3 JV 2 (JD DB) 1 JL JS RNk ph M sutě srázný 250-500 ochranný les; nejchudší z 3J kapradinová LP 20-24 mullový moder; mírně kyselá mělká, mírně vlhká, drobivá kam

lipnicová na slunných zahliněných sutích

vysoká pokryvnost (do 80%) s převahou kapradin: Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Phegopteris dryopteris, méně Dryopteris carthusiana, Polypodium vulgare; druhy nitrofilní : Galeobdolon luteum, Mercurialis perennis, Geranium robertianum, poněkud ustupují na úkor jen středně bohatých: Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Senecio fuchsii, Mycelis muralis, Viola sylvatica, Brachypodium sylvaticum

ph kam

mělká, čerstvě vlhká, drobivá mullový moder; mírně kyseláneutrál. vyšší pokryvnost (70%), převládá Galeobdolon luteum, jinak se ve význačné druhové kombinaci střídají druhy přev. nitrofilní s kapradinami: Aegopodium podagraria, Impatiens parviflora, Impatiens noli tangere, Lamium maculatum, Mercurialis perennis, Oxalis acetosella, Dryopteris filix - mas, Dryopteris carthusiana, Petasites albus, Phegopteris dryopteris, Athyrium filix - femina

KMe a KMy

BK LP 24-26 DB 24-26 SM 24-26

9

různě vysoká pokryvnost (70 - 80%) s převahou bylin; char. druhová kombinace: Dryopteris filix - mas, Athyrium filix - femina, Gymnocarpium dryopteris, Polypodium vulgare; další stálé druhy: Asperula odorata, Galeobdolon luteum, Mercurialis perennis, Urtica dioica, Impatiens noli - tangere, Geranium robertianum, Oxalis acetosella, Poa nemoralis BK 22-26 BK 4 LP 3 JV 2 (JD DB) 1 JL JS 24,72 bažanková RAk h- jh F sutě srázný 280-450 ochranný les LP JV 22-26 mulový moder; neutrál.-mírně kyselá mělká, čerstě vlhká, drobivá RNk kam Op vysoká pokryvnost (70 - 80%) s převahou bylin; char. druhová kombinace: Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Actaea spicata, Stachys sylvatica, Petasites albus, Geranium robertianum, Urtica dioica, Impatiens noli - tangere, Galium sylvaticum, Senecio fuchsii, Mycelis muralis, Rubus idaeus, Brachypodium sylvaticum, Melica nutans, Dryopteris filix - mas, Gymnocarpium dryopteris BK 24-26 BK 4 LP 3 JV 2 (JD DB) 1 JL JS 0,27 měsíčnicová na stinných sutích RNk jh Op sutě srázný 280-400 ochranný les; stinné polohy LP JV 24-26 mull; mírně alkalická mělká, čerstvě vlhká, soudržná kam stinná značně vysoká pokryvnost (90 - 100%) Lunaria rediviva je význačným, nikoliv však vysoce dominantním druhem, v char. druhové kombinaci tvoří většinu opět druhy nitrofilní, tedy: Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Geranium robertianum, Stachys sylvatica, Alliaria officinalis, Pulmonaria officinalis, Oxalis acetosella, Stellaria nemorum, Petasites albus, Festuca gigantea, Athyrium filix - femina

8,05

P OP MF

relief


středně hluboká, čerstvě vlhká, mullový moder; mírně kyseládrobivá neutrál. vysoká pokryvnost (60 - 80%) s převahou bylin, stálé: Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Geranium robertianum, Asarum europaeum, Asperula odorata, Melica nutans, Dryopteris filix - mas; přídatné: Senecio fuchsii, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Impatiens noli - tangere, Urtica dioica, Fragaria vesca, Rubus fruticosus, Poa nemoralis

13,51

15,95

ph- h

substrát

nadmoř. výška

vysoká pokryvnost (80 - 90%) opět se značnou převahou bylin; char. druhová kombinace, především nitrofily: Impatiens noli - tangere, Urtica dioica, Aegopodium podagraria, Galeobdolon luteum, Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Geum urbanum, Melica nutans, Equisetum sylvaticum, Athyrium filix - femina, Mnium affine, Atrichum undulatum

netýkavková na bázích svahů

3A3

3J1

KMe bg KMm

BK 26-30 DB 26-28 SM 26-30

druh

sklon expoz.

vysoká pokryvnost (70 - 80%) s převahou kapradin: Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Dryopteris carthusiana, Galeobdolon luteum, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Senecio fuchsii, Mycelis muralis, Actaea spicata, Luzula pilosa, Atrichum undulatum, Carex sylvatica

kapradinová na bázích svahů

LIPODUBOVÁ BUČINA bažanková na zahliněných sutích

43,87

3D8

typ

půdní

/bonita /

AVB

vysoká pokryvnost (70 - 80%) se značnou převahou bylin; char. druhová kombinace především nitrofily: Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Aegopodium podagraria, Stachys sylvatica, Urtica dioica, Pulmonaria officinalis, Circaea lutetiana, Oxalis acetosella, Viola sylvatica, Geranium robertianum, Daphne mezereum, Melica nutans, Festuca gigantea, Carex sylvatica

72,68

49,39

3A1



126,1 OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA 7 bažanková na bázích svahů

plocha les.poz.

3D7

3D6

lesní typ



3J

3A

SLT

plocha SLT-ha


Příloha č.: 2

0,6%

342,6 1

0,3%

168,2 8

0,5%

288,1 8

/3Vg/

3V9

3V5

3V3

3V2

3V1

3U1

3L4

3L3

3L2

3L1

ROKLINOVÁ JAVOŘINA v potočních zářezech střed. poloh

název SLT a lesního typu fytocenosa typ RNk n KMy

BK 24-26 LP JV 24-26

půdní

/bonita /

AVB

PLO 23 - PODKRKONOŠÍ substrát

hp-ph P F kam Kř Op

druh terénní zářezy

relief příkrý srázný


nadmoř. výška BK 4 LP 3 JV 2 JD 1 JL JS DB



ochranný les




10

hluboká, čerstvě vlhká, drobivá mullový moder; mírně kyselá vyšší pokryvnost (60 - 70%) s převahou bylin: Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Mycelis muralis, Galeobdolon luteum, Petasites albus, Mercurialis perennis, Dryopteris spinulosa, Dryopteris filix - mas, Athyrium filix - femina, Mnium affine, Atrichum undulatum, (Aruncus vulgaris) úžlabiny plochý 190,8 JASANOVÁ OLŠINA ph- h Al (P) 250-450 OL 24-28 FMG,k OL 6 JS 3 SM 1 JD JL JV DB JS SM 24-30 5 potoční na náplavech hluboká, sp. voda 80-100 cm, drolivá pravý mull; mírně kyselá štěrk (Kř) velmi vysoká pokryvnost (90 - 100%) se značnou převahou bylin ; stálé: Chaerophyllum hirsutum, Impatiens noli - tangere, Urtica dioica, Stachys sylvatica, Stellaria nemorum, Aegopodium podagraria, Chrysosplenium alternifolium, Galeobdolon luteum, Petasites albus, Athyrium filix - femina, Mnium undulatum; přídatné: Senecio fuchsii, Oxalis acetosella, Cirsium oleraceum, Filipendula ulmaria,Carex silvatica, Carex remota, Cardamine amara 70,13 prameništní - zbahnělá jh P Pkv poklesli mírný 270-450 očka pramenišť OL 22-26 GLm OL 8 JS 2 SM JD JL JV JS SM 24-26 GLk hluboká,mokrá,voda 30-50 cm, soudrž. pravý mull; mírně kyselá Kř ny v okolí pramenišť vysoká pokryvnost (90 - 100%) s převahou bylin; char. druhová kombinace: Lysimachia vulgaris, Myosotis palustris, Crepis paludosa, Chaerophyllum hirsutum, Stachys sylvatica, Aegopodium podagraria, Deschampsia caespitosa, Baldingera arundinacea, Carex remota, Equisetum sylvaticum, Equisetum arvense, Mnium undulatum, Brachypodium rivulare, Cirsium oleraceum, Filipendula ulmaria 22,82 trsnatá h AL (P) aluvia plochý 280-500 OL 26-28 GLm OL 6 JS 3 SM 1 JD JL JV DB JS SM 26-30 hluboká, vlhká až mokrá, soudržná mullový moder-mull; neutrální (Op) na těžších náplavech vysoká pokryvnost (100%, patrovitá), především travin; dominantní: Deschampsia caespitosa, Carex brizoides, Carex gracilis, méně: Scirpus sylvaticus, Baldingera arundinacea; další stálé druhy: Chaerophyllum hirsutum, Crepis paludosa, Filipendula ulmaria, Cirsium oleraceum, Lysimachia vulgaris, Petasites hybridus, Equisetum arvense 4,38 měsíčnicová hpAl aluvia plochý 280-350 OL 26-28 FMG,k OL 7 JS 3 SM JD JL JV DB JS SM 28-32 hluboká, vlhká, drobivá mull; mírně kyselá ph na náplavech velmi vysoká pokryvnost (100%) ale především bylin: zvl. druhová kombinace; druhy dominantní: Lunaria rediviva, v pokleslinách Carex brizoides; druhy stálé: Rubus fruticosus, Galeobdolon luteum, Anemone nemorosa, Oxalis acetosella, Stachys sylvatica, Stellaria nemorum, Urtica dioica, Aegopodium podagraria, Baldingera arundinacea, Mnium undulatum a další jako přídatné, např. Mattencia struthiopteris, Luzula sylvatica 168,2 JAVOROVÁ JASENINA JS JV 30 KMg ph- h P Pkv vodoplochý - 250-500 JS 4 BK 2 JD 1 JV2 (SM DB JL OL)1 mullový moder-mull; mír. kys. 8 bršlicová v potočních úžlabinách hluboká, vlhká, voda 100 cm, drobivá BK 26-28 KMG, FM (kam) Op F M teče příkrý vysoká pokryvnost (70 - 80%) s převahou bylin; stálé: Aegopodium podagraria, Oxalis acetosella, Impatiens noli - tangere, Galeobdolon luteum, Urtica dioica, Stachys sylvatica, Petasites albus, Circaea lutetiana, Geranium robertianum, Festuca gigantea, Carex sylvatica, Athyrium filix - femina, Mnium undulatum JS JV BK 28 KMg BK 3 DB 3 JD 3 JV 1 JS OL JL SM 102,0 VLHKÁ DUBOVÁ BUČINA ph- jh P Pkv F úžlabiny různý 250-450 SM 28-30 mullový moder; mírně kyselá 3 netýkavková v okolí vodotečí hluboká, vlhká, voda 100 cm, drobivá M Kř vysoká pokryvnost (70 - 80%) s převahou bylin; stálé: Impatiens noli - tangere, Oxalis acetosella, Stellaria nemorum, Urtica dioica, Geranium robertianum, Stachys sylvatica, Circaea lutetiana, Chrysosplenium alternifolium, Lamium galeobdolon, Ajuga reptans, Fragaria vesca, Rubus idaeus, Senecio fuchsii, Carex sylvatica, Luzula pilosa, Athyrium filix - femina, Mnium affine úžlabiny různý BK 3 DB 3 JD 3 JV 1 JS OL JL SM nejchudší z 3V 187,9 papratková JS JV BK 26 KMg 280-500 ph- h P Pkv typický mullový moder; mírně kyselá hluboká, vlhká, voda 100 cm, soudržná 1 v okolí vodotečí SM 28-30 (kam) F Sp vyšší pokryvnost (do 70%) s převahou bylin a kapradin; Athyrium filix - femina, Phegopteris dryopteris, Dryopteris spinulosa, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Senecio fuchsii, Galeobdolon luteum, Prenanthes purpurea, Stellaria nemorum, Petasites albus, Ajuga reptans, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Luzula pilosa, Equisetum sylvaticum, Mnium affine JS JV BK 28 KMG úžlabiny různý BK 3 DB 3 JD 3 JV 1 JS OL JL SM 29,11 bršlicová ph- jh P Op 280-400 SM 28-30 mull. moder-mull; mír. kys.-neutrální hluboká, vlhká, drobivá až soudržná štěrk (Al) v okolí vodotečí značně vysoká pokryvnost (90 i více %), význačná druhová kombinace s převahou bylin: Aegopodium podagraria, Stachys sylvatica, Galeobdolon luteum, Urtica dioica, Anemone nemorosa, Ficaria verna, Pulmonaria officinalis, Asarum europaeum, Sanicula europaea, Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Viola sylvatica, Petasites albus, Circaea lutetiana, Festuca gigantea, Carex sylvatica, Athyrium filix - femina plošiny 10,60 se šťavelem ph- jh P Op plochý 300-500 BK 3 DB 3 JD 3 JV 1 JS SM JS JV BK 26 KMg svahy stř.hluboká-hl.,suchá, sypkámullový moder; mírně kyselá štěrk (Al) v okolí vodotečí SM 28-30 rozpadavá vysoká pokryvnost (80 - 90%) s menší převahou bylin; char. druh. kombinace: Oxalis acetosella, (Vaccinium myrtillus), Stellaria nemorum, Chrysosplenium alternifolium, Lamium galeobdolon, Rubus idaeus, Viola silvatica, Lysimachia nemorum, Avenella flexuosa, Festuca gigantea, Luzula pilosa, Carex remota, Carex brizoides, Equisetum silvaticum, Athyrium filix - femina, Dryopteris spinulosa BK 2 DB 3 JD 3 (JV JS OL JL) 2 12,96 PODMÁČENÁ DUBOVÁ BUČINA prameniště JS JV 30 KMg ph- h P Pkv pokles- plochý 300-500 SM mullový moder; mírně kyselá mělká, vlhká, sp.voda 50 cm, soudržná SM 28-30 GLk kam Op liny s přesličkou poměrně vysoká pokryvnost (80 - 90%) se značnou převahou bylin; char. druhová kombinace: Petasites albus, Oxalis acetosella, Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Stachys sylvatica, Senecio fuchsii, Impatiens noli - tangere, Chrysosplenium alternifolium, Luzula pilosa, Equisetum sylvaticum, Athyrium filix - femina, Dryopteris carthusiana, Mnium punctatum, Mnium undulatum, Chaerophyllum hirsutum

48,93

3J9

/3Ju/

plocha les.poz.

lesní typ



3V

3U

3L

SLT

plocha SLT-ha


Příloha č.: 2

19,19

67,50

3,24

3O6

3O8

3,04

3O2

3O1

92,97

0,2%

plocha les.poz.

typ PGk KMg

DB 24-26 SM 24-28 JD 24-26

půdní

/bonita /

AVB

jh

druh P Op

substrát

plošiny

relief plochý


nadmoř. výška

mullový moder; mír. kyselá-neutrální

BK 2 DB 3 JD 4 LP1 HB SM



hluboká, střídavě vlhká, soudržná

střídavě zamokřené

DB 24-26 SM 24-28 JD 24-26

PGk g LMm

ph- jh kam

P (Sn)

plošiny

plochý

300-400

střídavě zamokřené hluboká, střídavě vlhká, soudržná

BK 2 DB 3 JD 4 LP1 HB SM mullový moder-mull; mírně kyselá

DB 24-26 SM 24-28 JD 24-26

PGk g LMm h- jh

P (Sn)

plošiny

plochý

280-500

střídavě zamokřené hluboká, střídavě vlhká, vazká

BK 2 DB 3 JD 4 LP1 HB SM mullový moder; mírně kyselá

DB 24-26 SM 24-28 JD 24-26

PGk

h-jh

P (Op)

plošiny

plochý

280-400

střídavě zamokřené hluboká, střídavě vlhká, vazká

BK 2 DB 3 JD 4 LP1 HB SM mullový moder; mírně kyselá

vyšší pokryvnost (70% + ) s vyrovnaným pokryvem travin a bylin; char. druhová kombinace: Deschampsia caespitosa, Dactylis glomerata, Poa nemoralis, Luzula pilosa, Melica nutans, Rubus fruticosus, Rubus idaeus, Mycelis muralis, Impatiens parviflora, Lysimachia vulgaris, Crepis paludosa, Ajuga reptans, Fragaria vesca, Athyrium filix - femina, Mnium affine

s metlicí trstnatou

poměrně vysoká pokryvnost (80 - 90%) se značnou převahou bylin; stálé: Oxalis acetosella, Rubus fruticosus, Rubus idaeus, Galeobdolon luteum, Circaea lutetiana, Geranium robertianum, Impatiens noli tangere, Urtica dioica, Stachys sylvatica, Lysimachia vulgaris, Viola sylvatica, Mycelis muralis, Vaccinium myrtillus, Ajuga reptans, Deschampsia caespitosa, Carex sylvatica, Equisetum sylvaticum, Luzula pilosa

šťavelová na oglejených plošinách

vysoká pokryvnost (80 - 90%) s převahou bylin; char. druhová kombinace: Rubus fruticosus, Oxalis acetosella, Viola sylvatica, Galeobdolon luteum, Impatiens noli - tangere, Urtica dioica, Stachys sylvatica, Geranium robertianum, Ajuga reptans, Senecio fuchsii, Brachypodium sylvaticum, Poa nemoralis, Melica nutans, Equisetum sylvaticum, Dryopteris filix - mas, Athyrium filix - femina

válečková na oglejených plošinách

29,98

10,5%

5875,41

0,1%

51,04

0,1%

42,71

0,1%

/4Km/

4K3

4K1

4M3

4M2

4Y0

4Z8

4Z1 RNm, RM hp b KMy kam

BK 16-18 BO 18-22

hp kam

RNk, RM LIm

BK 16-18 BO 18-20

B S

hřbety výspy

mírný příkrý

350-550

BK 6 DB 3 BŘ 1 BO

ochranný les

PFB

hřbety skály

příkrý slunná

350-550

BK 6 DB 3 BŘ 1 BO LP HB

ochranný les; bohatší - melafýry

BK 18-20 BO 20-22

PZh

p- hp štěrk

P Pkv

svahy plošiny

mírný

400-550

BK 6 DB 2 JD 1 (BO BŘ) 1 JŘ

borový typ

BK 18-20 BO 20-24

PZk KMd

p- hp štěrk

P Pkv

plošiny svahy

mírný

400-550

BK 6 DB 2 JD 1 (BO BŘ)1 JŘ

borový typ


15,99

BK 22-26 KMm SM 24-26

o

hp-ph P Pkv F svahy kam Kř B

mírný

350-550

BK 7 JD 2 (DB SM) 1

základní typ

o

KMm p KMm

p-hp

P

svahy

příkrý slunná

350-500


vysýchavé svahy - borový typ

středně hluboká, suchá, drolivá surový moder; silně kyselá s převahou travin: Luzula nemorosa, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Carex pilulifera; další druhy: Vaccinium myrtillus, Hieracium murorum, Prenanthes purpurea, Veronica officinalis, Maianthemum bifolium, Moehringia trinervia, Ajuga reptans, Dryopteris carthusiana, Polytrichum formosum

BK 20-22 BO,SM 22-24

hluboká, mírně vlhká, drobivá surový moder; silně kyselá s vyrovnaným pokryvem bylin a travin: Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Rubus fruticosus, Hieracium murorum, Maianthemum bifolium, Melampyrum sylvaticum, Carex pilulifera, Luzula nemorosa, Agrostis tenuis; mechy: Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Pohlia nutans; dále: Dryopteris carthusiana

KYSELÁ BUČINA metlicová

středně hluboká, suchá, drolivá mör; velmi silně kyselá s převahou keříčků, dosti i mechy: Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis - idaea, Avenella flexuosa, Hieracium murorum, Melampyrum pratense, Pleurozium schreberi, Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, Leucobryum glaucum, Cladonia silvatica

borůvková

hluboká, mírně vlhká, drolivá mör; velmi silně kyselá s převahou keříčků: Vaccinium myrtillus, Calluna vulgaris, Avenella flexuosa, Festuca heterophylla, Melampyrum pratense, Genista germanica; hojně i mechy: Pleurozium schreberi, Dicranum polysetum, Leucobryum glaucum, Hypnum cupressisforme, Cladonia sp.

CHUDÁ BUČINA S BO brusinková

mělká, suchá, kyprá mör; velmi silně kyselá nízká pokryvnost (30%): Poa nemoralis, Hieracium murorum, Prenanthes purpurea, Veronica officinalis, Melica nutans, Avenella flexuosa, Luzula nemorosa, Bryum sp. skaliska příkrý 350-550 ochranný les BK 18-22 Llm hp P Kř BK 7 DB 2 (BŘ SM BO) 1 SKELETOVÁ BUČINA mělká, mírně vlhká, drolivá surový moder; středně kyselá SM,BO22 RML kam B sběrný typ na skaliscích nízká pokryvnost (30%) bez výrazné druhové kombinace: Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Veronica officinalis, Hieracium murorum, Mycelis muralis, Rubus idaeus, Dryopteris carthusiana, Luzula nemorosa, Dicranum scoparium, Polytrichum formosum

lipnicová na hřebenech

mělká, suchá, kyprá mör; velmi silně kyselá nízká pokryvnost (30%): Vaccinium myrtillus, Calluna vulgaris, Hieracium sylvaticum, Avenella flexuosa, Carex pilulifera, Polytrichum juniperinum, Dicranum scoparium, Calamagrostis arundinacea

ZAKRSLÁ BUČINA borůvková na hřebenech

3432,14

48,98

2,06

42,71

23,12

6,86


4K

4M

4Y

4Z

11




poměrně vysoká pokryvnost (80%) s převahou bylin; Sanicula europaea, je stálým ne dominantním druhem, dominuje Oxalis acetosella; druhy stálé: Mycelis muralis, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Viola sylvatica, Moehringia trinervia, Hepatica nobilis, Asarum europaeum, Galeobdolon luteum, Brachypodium sylvaticum, Melica nutans, Carex sylvatica, Carex digitata, Mnium affine; kapradiny jsou v minimu

JEDLODUBOVÁ BUČINA žindavová na oglejených plošinách




4. BUKOVÝ /DUBOJEHLIČNATÝ/ lesní veg. stupeň - vrchovinný - submontánní - /vegetač.doba 150 dní, prům.teplota 6,0o- 6,5oC, roč.srážky 700-800 mm, Langův dešť.faktor 120, humidní oblast/

3O

SLT

lesní typ

plocha SLT-ha


Příloha č.: 2

13,2%

7410,58

0,6%

362,8 7

0,4%

250,9 1



4K9

se třtinou rákosovitou na slunných svazích

se šťavelem

24,23

14,28

36,42

4N2

4N3

4N4

/4Se/

4S9

4S6

4S1

P

plošiny svahy

mírný

350-550

borový typ - přechod k 4M středně hluboká, mírně vlhká, drolivá

mělový mör; silně kyselá






BK 24-26 KMm SM 24-28

o

hp-ph P Pkv (kam) F B

svahy plošiny

mírný

350-550 BK 7 JD 2 (DB SM) 1

přechod k 4S

BK 20-24 SM,BO 22-24

KMm

o

hp-ph P kam

svahy

příkrý

350-550 BK 7 JD 2 (DB SM) 1

exponovaný typ

o

BK 22-24 KMy o SM 22-24 KMm

hp-ph P (kam)

svahy

mírný příkrý

350-550

BK 7 JD 2 (DB SM) 1 BŘ

exponovaný typ

ph (bal)


svahy

příkrý slunná

400-550

BK 7 JD 2 (DB SM) 1 BŘ

exponovaný typ

svahy

mírný příkrý

350-550


BK 20-22 BO 22-24 SM 20-22

o

KMy RNz

hp Pkř (kam)

svahy

mírný příkrý

350-550

exponovaný typ; borový typ mělká, suchá, drolivá

BK 7 JD 2 (DB SM BŘ BO) 1 surový moder - mör; silně kyselá

BK 24-26 LMm SM 24-28 KMl

ph- jh

P Pkv H

plošiny svahy

plochý

350-550

BK 7 JD 2 (DB SM) 1 LP

ochuzená

4515,75

o

BK 24-28 KMm b SM 26-28 KMm

ph- h kam

PFM Pkv B

svahy

mírný

320-550


základní typ

ph kam


plošiny svahy

mírný

320-550

BK 8 JD 2 LP DB SM

přechod k 4K

o

FS PM

svahy

příkrý

320-550

BK 8 JD 2 JV LP DB HB

exponovaný typ

hluboká, čerstvě vlhká, drobivá typický - surový moder; střed. kyselá vyšší pokryvnost (60 - 80%) s převahou bylin; druhy stálé: Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Prenanthes purpurea, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Mycelis muralis, Maianthemum bifolium, Dryopteris carthusiana; druhy přídatné. Moehringia trinervia, (Veronica officinalis), Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Vaccinium myrtillus, Calamagrostis arundinacea, Polytrichum formosum


hluboká, čerstvě vlhká, drobivá typický moder; středně kyselá s převahou bylin; druhy svěží, jako Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Mycelis muralis, Maiathemum bifolium a Athyrium filix - femina se mísí s druhy chudšími: Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Calamagrostis epigeios, Dryopteris carthusiana, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Pohlia nutans

hp-ph P Pkv š MBF


o

hluboká, čerstvě vlhká, drobivá typický moder; středně kyselá dosti vysoká pokryvnost (70 - 80%) se značnou převahou bylin: Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Senecio fuchsii, Fragaria vesca, Viola sylvatica, (Galium rotundifolium), Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Moehringia trinervia, Maiathemum bifolium; dále: Luzula pilosa, (Avenella flexuosa), Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Atrichum undulatum, Mnium affine, Pohlia nutans

SVĚŽÍ BUČINA šťavelová

2516,15

hluboká, střídavě vlhká, soudržná surový moder; silně kyselá střední až vyšší pokryvnost (50 - 70%) s vyrovnaným pokryvem travin a bylin: Luzula pilosa, Calamagrostis epigeios,Carex pilulifera, Carex pallescens, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Rubus fruticosus, Rubus idaeus, Maianthemum bifolium, Hieracium murorum, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Pohlia nutans, Atrichum undulatum

362,8 ULÉHAVÁ KYSELÁ BUČINA 7 s bikou chlupatou

střední pokryvnost (kolem 50%) s převahou borůvky: Vaccinium myrtillus; další druhy přídatné: Hieracium murorum, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Carex pilulifera, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Pleurozium schreberi

borůvková na pískovcích na slunných svazích

12

exponovaný typ; přechod k 4F,4A

středně hluboká, mírně vlhká, drolivá typický moder; mírně kyselá střední pokryvnost (50 - 60%); char. druhová kombinace: Oxalis acetosella, Rubus fruticosus, Rubus idaeus, Senecio fuchsii, Viola sylvatica, (Prenanthes purpurea), Dryopteris carthusiana, Athyrium filix femina, (Gymnocarpium dryopteris), Calamagrostis arundinacea, Avenella flexuosa, Carex pilulifera, Plagiothecium curvifolium

P

středně hluboká, mírně vlhká, drolivá moder; středně kyselá vyšší pokryvnost (70%) s převahou travin: Calamagrostis arundinacea, Calamagrostis epigeios, Avenella flexuosa, (Poa nemoralis), Carex pilulifera, Luzula nemorosa; další druhy: Vaccinium myrtillus, Melampyrum sylvaticum, Hieracium murorum, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Dryopteris carthusiana, Polytrichum formosum

hp-ph P (bal)


o

středně hluboká, mírně vlhká, drobivá moder; středně kyselá proměnlivá pokryvnost (40 - 70%) s převahou kapradí: Dryopteris carthusiana, Vaccinium myrtillus, Hieracium murorum, Veronica officinalis, Maianthemum bifolium, Avenella flexuosa, Luzula nemorosa, Carex pilulifera, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Plagiothecium curvifolium

175,9 KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA 8 s kapradí osténkatou

4I1

p-hp

relief


hluboká, mírně vlhká, drobivá typický moder; silně kyselá s převahou borůvky: Vaccinium myrtillus, Hieracium murorum, Maianthemum bifolium, Dryopteris carthusiana, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Carex pilulifera, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Plagiothecium curvifolium, Dryopteris carthusiana

4N1

/4Nm/

p

substrát

nadmoř. výška

hluboká, mírně vlhká typický moder; silně kyselá druhy chudší, jako: Avenella flexuosa, Calamagrostis epigeios, Carex pilulifera, Dryopteris carthusiana, Vaccinium myrtillus a Hieracium murorum se mísí s druhy svěžími: Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Mycelis muralis, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Athyrium filix - femina, Atrichum undulatum


1629,95

/4Ke/

KMm

BK 20-22 BO 22-24 SM 20-22

druh

sklon expoz.

s převahou borůvky a mechů: Vaccinium myrtillus, (Vaccinium vitis idaea), Calluna vulgaris, Melampyrum pratense, Avenella flexuosa, Carex pilulifera, Leucobryum glaucum, Pleurozium schreberi, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Dicranum polysetum

typ

půdní

/bonita /

AVB


561,5 KYSELÁ BUČINA 6 borůvková

plocha les.poz.

4K7

/4Km/

4K6

lesní typ



4S

4I

4N

SLT

plocha SLT-ha


Příloha č.: 2

0,1%

404,5 7

0,6%

363,9 0

1,5%

821,3 7

0,4%

207,7 5

144,1 javorová na kamenitých svazích 3

127,7 na prudkých svazích - javorová 6

4B9

350-550 BK 7 JD 2 (LP JV SM) 1 DB

exponovaný typ



b

BK 24-28 KMy SM 26-30

hp-ph P Pkv kam MFS

zářezy potoků

příkrý stinná

320-500 BK 7 JD 2 (LP JV SM) 1 JS

exponovaný typ

BK 22-24 KMm BO,SM24

b

ph- h P (kam) M

svahy

příkrý slunná

400-550

BK 6 JD 1 DB 2 (LP HB) 1 JV

exponovaný typ

BK 26-30 KMm SM 26-30 KMe

b

ph- h F M (kam) P

svahy plošiny

mírný

350-550

BK 8 JD 2 DB LP JV JS

BK 26-30 KMm SM 26-30 KMe

b

ph kam

M F

svahy

prudší

350-500

BK 8 JD 2 DB LP JV JS

přechod k 4A

n

BK 26-28 KMy SM 26-30 KMe

hp kam

M F

svahy

příkrý

350-500

BK 8 JD 1 JV 1 DB LP

exponovaný typ

19,82

4H2

ph- jh

H Pkv MBP

plošiny

plochý

350-550


základní typ

BK 24-28 KMl SM 24-28 LMm

ph- jh

P (H)

ploché svahy

plochý

350-550


13

103,7 OBOHACENÁ BUČINA BK 28-30 KMe ph- h P F deluvia mírný 350-550 BK 6 LP 1 (JV JS) 2 JD 1 HB 2 bažanková na bázích svahů mull.moder-mull;mír.kyselá-neutrální hluboká, čerstvě vlhká, drobivá SM 28-30 kam Op vysoká pokryvnost (80 - 90%) se značnou převahou bylin: Mercurialis perennis, Asperula odorata, Oxalis acetosella, Galeobdolon luteum, Geranium robertianum, Aegopodium podagraria, Pulmonaria officinalis, Alliaria officinalis, Actaea spicata, Stachys sylvatica, Senecio fuchsii, Dentaria bulbifera, Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Festuca gigantea, Carex digitata, Mnium affine 75,40 kapradinová nejchudší z 4D BK 26-30 KMe ph- jh P F B deluvia mírný 350-550 BK 7 LP 1 JV 1 JD 1 DB JS typický-mullový moder; mírně kyselá hluboká, čerstvě vlhká, drobivá SM 26-30 na bázích svahů vysoká pokryvnost (70 - 90%) s převahou kapradin a bylin: Athyrium filix - femina, Dryopteris carthusiana, Dryopteris filix - mas, Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, (Galeobdolon luteum, Mercurialis perennis), Mnium affine; pomístně i Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa a Polytrichum formosum 158,0 netýkavková BK 28-30 KMe ph- jh P deluvia mírný 350-550 BK 6 LP 1 (JV JS) 2 JD 1 SM 0 na bázích svahů více hluboká, čerstvě vlhká, drobivá mullový-typic.moder;mír.kys.SM 28-30 neutrál. značně vysoká pokryvnost (90-100%); char. bylinná nitrofilní skladba: Impatiens noli-tangere, Urtica dioica, Aegopodium podagraria, Actaea spicata, Circaea lutetiana, Pulmonaria officinalis, Stachys sylvatica, Geranium robertianum; další druhy: Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Asperula odorata, Athyrium filix - femina, Festuca gigantea, (Equisetum sylvaticum), Mnium punctatum

mullový moder; mír. kyselá-neutrální hluboká, střídavě vlhká, soudržná vysoká pokryvnost (90%+) s převahou bylin; char. druhová kombinace: Oxalis acetosella, Urtica dioica, Impatiens noli - tangere, Mycelis muralis, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Senecio fuchsii, Actaea spicata, Geranium robertianum, Aegopodium podagraria, Polygonatum verticillatum, Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Carex sylvatica, Equisetum sylvaticum, Mnium affine, Atrichum undulatum

vysokobylinná na uléhavých plošinách

hluboká, střídavě vlhká, soudržná typický mullový mder; středně kyselá dosti vysoká pokryvnost (70 - 80%) s převahou bylin; char. druhová kombinace: Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Senecio fuchsii, Urtica dioica, Viola sylvatica, (Vaccinium myrtillus), Luzula pilosa, Carex pallescens, Carex sylvatica, Equisetum sylvaticum, Mnium affine, Atrichum undulatum, (Athyrium filix - femina)

BK 24-26 KMe b SM 26-28 KMm

hluboká, mírně vlhká, drobivá typický-mull.moder;mír.kys.neutrální dosti vysoká pokryvnost (80%) s převahou bylin nad travinami a kapradinami: Asperula odorata, Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Prenanthes purpurea, Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Actaea spicata, Rubus idaeus, Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Dryopteris carthusiana, Calamagrostis arundinacea, Carex sylvatica, (Polytrichum formosum), Atrichum undulatum

344,0 HLINITÁ BUČINA 8 šťavelová na uléhavých plošinách

4D5

příkrý stinná



hluboká, mírně vlhká, drobivá mullový moder; mírně kyselá střední pokryvnost (30 - 50%), vlastně téměř jen byliny: Mercurialis perennis, Asperula odorata, Oxalis acetosella, Galeobdolon luteum, Geranium robertianum, Mycelis muralis, Viola sylvatica, Senecio fuchsii, Poa nemoralis, Dryopteris filix - mas, Festuca altissima

4H1

4D4

svahy

relief


hluboká, čerstvě vlhká, drobivá mullový moder; mírně kyseláneutrál. dosti vysoká pokryvnost (70 - 90%) se značnou převahou bylin: Asperula odorata, Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Prenanthes purpurea, Mycelis muralis, Sanicula europaea, Galium rotundifolium, Actaea spicata; dále: Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Melica nutans, (Melica uniflora), Carex sylvatica, (Carex digitata), Mnium affine, Plagiothecium curvifolium

4B4

4D3

hp-ph P Pkv kam MFS

substrát

nadmoř. výška

středně hluboká, mírně vlhká, drobivá typický moder; mírně kyselá s nevelkou převahou travin, char. druhová kombinace: Poa nemoralis, Melica nutans, Avenella flexuosa, Luzula nemorosa; dále: Prenanthes purpurea, Hieracium murorum, Fragaria vesca, Asarum europaeum, Campanula rotundifolia, Polytrichum formosum, Bryum sp.

207,7 VYSÝCHAVÁ BUČINA 5 lipnicová na slunných svazích

549,4 BOHATÁ BUČINA 8 mařinková

/4Be/

b

druh

sklon expoz.

hluboká, čerstvě vlhká, drobivá typický moder; mírně kyselá s převahou kapradin: Athyrium filix - femina, Dryopteris carthusiana, Dryopteris filix - mas, dále. Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Prenanthes purpurea, (Aruncus vulgaris), Pohlia nutans, Mnium affine, Atrichum undulatum


4B1

4C2

/4Fu/

53,85

4F9

0,6%

typ

půdní

BK 24-28 KMm SM 26-28

/bonita /

AVB

hluboká, čerstvě vlhká, drobivá typický moder; mírně kyselá s převahou kapradin a vysokých bylin: Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Gymnocarpium dryopteris, Dryopteris carthusiana, Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Prenanthes purpurea, Mycelis muralis; pomístně: Galeobdolon luteum, Mercurialis perennis; traviny a borůvka jsou v minimu

289,6 SVĚŽÍ (KAMENITÁ) SVAHOVÁ 4 BUČINA kapradinová

4F1

343,4 9





4D

4H

4B

4C

4F

SLT

plocha les.poz.

lesní typ

plocha SLT-ha


Příloha č.: 2

0,6%

361,4 6

0,2%

129,6 6

0,3%

196,6 7

0,5%

256,6 0

lipnicová na slunných sutích

kapradinová

10,52

38,59

87,94

4A3

4A4

4A5

4P1

4O1

/4Vg/

4V9

4V2

ph- h

druh MP (H)

substrát

deluvia

relief mírný


nadmoř. výška BK 6 LP 1 (JV JS) 1 JD 1 DB






SM 26

BK,JV,LP 26

RNk KMy

ph kam

M Op

svahy

příkrý srázný

300-500

BK 6 JV 1 LP 2 JD 1 DB HB JS exponovaný typ

RNk KMy

KMm KMy

KMm KMy

KMm KMy

BK,JV,LP 24

BK,JV,LP 24

BK,JV,LP 24

SM 26

BK,JV,LP 26

ph kam

M Op

svahy

příkrý srázný

300-500

BK 6 JV 1 LP 2 JD 1 DB HB JS exponovaný typ

SM 24-26

o

hp kam

Kř

svahy

příkrý srázný

400-500

BK 6 JV 1 LP 2 JD 1 DB

exponovaný typ

b

ph kam

PM F

svahy

příkrý srázný

350-500


vysýchavý typ; exponovaný typ

b

ph kam

PF M

svahy

příkrý srázný

350-500


exponovaný typ

361,4 6

129,6 6

3,70

14

vysoká pokryvnost (90 - 100%) char. druhová kombinace: Equisetum sylvaticum, Stachys sylvatica, Impatiens noli - tangere, Cirsium oleraceum, Geum urbanum, Chaerophyllum hirsutum, Urtica dioica, Viola sylvatica, Ajuga reptans, Athyrium filix - femina, Festuca gigantea, Carex brizoides, (Carex remota), Mnium undulatum, Brachythecium rivulare JD 24-28 PGm ph- jh Op P M plošiny plochý 300-500 střídavě zamokřené BK 2 DBL 3 JD 5 OS SM SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA DB 24 SM 28 KMg typický-mullový moder; mírně kyselá hluboká, střídavě vlhká, soudržná BF šťavelová na oglejených plošinách střední až vyšší pokryvnost (50 - 70%) s nevelkou převahou bylin nad travinami: Oxalis acetosella, Ajuga reptans, Vaccinium myrtillus, Ranunculus repens, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Mycelis muralis, Deschampsia caespitosa, Luzula pilosa, Equisetum sylvaticum, Athyrium filix - femina, Atrichum undulatum, Polytrichum formosum JD 22-24 PGm,z h-jh P plošiny plochý 300-500 střídavě zamokřené BK 1 DBL 3 JD 5 (SM OS) 1 KYSELÁ DUBOVÁ JEDLINA surový moder; středně - silně kyselá hluboká, střídavě vlhká, soudržná Pkv s bikou chlupatou na pseudoglejích DB 22 SM 26 střední pokryvnost (50% + ) s malou převahou travin; stálé: Luzula pilosa, Molinia arundinacea, Calamagrostis villosa, Equisetum sylvaticum, (Pteridium aquilinum), Vaccinium myrtillus, Rubus fruticosus, Vaccinium vitis - idaea, Polytrichum formosum, Leucobryum glaucum, Pleurozium schreberi, Sphagnum sp. div., Avenella flexuosa

JD 26-28

dosti vysoká pokryvnost (70 - 90%) s převahou bylin; char. druhová kombinace: Athyrium filix - femina, (Dryopteris filix - mas), Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Senecio fuchsii, Mycelis muralis, Galeobdolon luteum, Stellaria nemorum, Ajuga reptans, Glechoma hederacea, Luzula pilosa, Equisetum sylvaticum, Mnium affine; druhy přídatné: Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa BK 28-30 BK 2 JD 4 DBL 1 (JV JL OL JS) 3 mokrý typ; prameniště KMG ph- jh P poklesli plochý 350-550 PODMÁČENÁ BUČINA s DB SM 28-30 SM mull; mírně kyselá-neutrální hluboká, mokrá, soudržná GLk (kam) ny s přesličkou v okolí vodotečí

JD 26-28

typický-mullový moder; mírně kyselá středně hluboká, mírně vlhká, drolivá střední až vyšší pokryvnost (50 - 70%) s převahou kapradin: Dryopteris filix - mas, Athyrium filix - femina, Polypodium vulgare; dále: Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Mycelis muralis, (Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Geranium robertianum), Melica nutans, Milium effusum, Atrichum undulatum, (Plagiothecium curvifolium) BK 28-30 úžlabiny mírný BK 4 JD 4 DBL 1 JV 1 JL JS 91,13 VLHKÁ BUČINA KMg,G ph- jh P F 320-550 SM 28-30 OLSM hluboká, vlhká, drobivá až soudržná (GLk) M netýkavková v okolí vodotečí JD 26-28 mull; mírně kyselá - neutrální dosti vysoká pokryvnost (70 - 90%) s převahou bylin; char. druhová kombinace: Impatiens noli - tangere, Urtica dioica, Stellaria nemorum, Geranium robertianum, Stachys sylvatica, Actaea spicata, Rubus idaeus, Senecio fuchsii, Festuca gigantea, Carex sylvatica, Luzula pilosa, Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Mnium affine, Mnium undulatum BK 28-30 úžlabiny mírný 101,8 papratková v okolí vototečí KMg,G ph- jh P F 320-550 BK 4 JD 4 DBL 1 JV 1 SM SM 28-30 4 typický-mullový moder; mírně kyselá hluboká, vlhká, drobivá až soudržná (GLk) M

SM 24-26

typický-mullový moder; mírně kyselá středně hluboká, mírně vlhká, drolivá nepříliš vysoká pokryvnost (40 - 50%); Poa nemoralis, Melica nutans, Brachypodium sylvaticum, Carex digitata, Asperula odorata, (Galeobdolon luteum), Oxalis acetosella, Campanula persicifolia, Veronica officinalis, Euphorbia cyparissias, Clinopodium vulgare

SM 24-26

typický-mullový moder; mírně kyselá středně hluboká, mírně vlhká, drolivá jen nízká pokryvnost (30 - 40%) s nevelkou převahou bylin nad travinami; char. druhová kombinace: Asperula odorata, Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Oxalis acetosella, Vaccinium myrtillus, Hieracium murorum, Rubus fruticosus, Poa nemoralis, Melica uniflora, Avenella flexuosa, Dryopteris spinulosa, Dryopteris filix - mas, Polytrichum formosum

ochuzená

mělká, mírně vlhká, drobivá mullový moder; mírně alkalická nepříliš vysoká pokryvnost (40 - 50%); Melica nutans, Brachypodium sylvaticum, Asperula odorata, (Galeobdolon luteum), Oxalis acetosella, Campanula persicifolia, Veronica officinalis, Euphorbia cyparissias, Clinopodium vulgare

strdivková na slunných sutích

1,11

4V1

BK 28-30 KMe SM 28-30

typ

půdní

mělká, mírně vlhká, drobivá mull-mull. moder; mír.kyseláneutrál. poměrně nízká pokryvnost (30%) s převahou bylin; char. druhová kombinace: Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Asperula odorata, Geranium robertianum, Mycelis muralis, Senecio fuchsii, Poa nemoralis, Melica nutans, Dryopteris filix - mas, Atrichum undulatum

118,4 LIPOVÁ BUČINA 4 bažanková na zahliněných sutích

4A2

4A1

OBOHACENÁ BUČINA bršlicová na bázích svahů

67,45

4D6

/bonita /

AVB

hluboká, čerstvě vlhká, soudržná semimull; neutrální značně vysoká pokryvnost (90 - 100%); char. bylinná nitrofilní skladba: Aegopodium podagraria, Stachys sylvatica, Urtica dioica, Geum urbanum, Impatiens noli - tangere, Pulmonaria officinalis, Symphytum officinale, Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Lathyrus vernus, Circaea intermedia; další druhy: Oxalis acetosella, Viola sylvatica, Rubus idaeus, Senecio fuchsii, Asperula odorata, Athyrium filix femina, Festuca gigantea, Carex sylvatica, Mnium undulatum



plocha les.poz.

lesní typ



4P

4O

4V

4A

SLT

plocha SLT-ha


Příloha č.: 2

+%

0,62

+%

15,67

4R2

4G2

4G1

4Q1

+%

23,67

0,62

6,96

8,71

23,67

plocha les.poz.

52,21

0,2%

135,6 6

0,1%

5M3

5M2

5Y0

5Z9

5Z8

5Z3

h-jh

druh P Pkv

substrát

plošiny

relief plochý


nadmoř. výška DB 4 JD 4 (SM BO BŘ) 2 OS







15

s převahou borůvky; char. druhová kombinace: Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis - idaea, Calluna vulgaris, Avenella flexuosa, Leucobryum glaucum, Dicranum scoparium, Dicranum polysetum, Polytrichum formosum

BO 22-24

s převahou keříčků ale i mechů; stálé: Vaccinium vitis - idaea, Vaccinium myrtillus, Calluna vulgaris, Melampyrum pratense, Avenella flexuosa, Pleurozium schreberi, Dicranum polysetum, Leucobryum glaucum, Cetraria islandica, Cladonia sylvatica BK 18-22 BK 5,5 JD 2,5 BŘ 1 (BO SM) 1 DB borový typ 119,0 borůvková PZk,m hp B hřbety mírný 300-600 SM JD 20-22 mör; velmi silně kyselá 2 středně hluboká, suchá, drolivá KMd kam (P)

BO 22-24

s převahou borůvky; char. druhová kombinace: Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis - idaea, Calluna vulgaris, Avenella flexuosa, Carex pilulifera, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Pohlia nutans, Cladonia sp. div. hřebeny různý 2,20 metlicová 400-600 BK18-20 RNz, RM hp-ph B F ochranný les BK 6 JD 1 BŘ 1 SM 1 BO 1 mělká, suchá až mírně vlhká, kyprá surový moder; silně kyselá slunná SM 20-22 KMy kam S na hřbetech s převahou metličky: Avenella flexuosa, Carex pilulifera, Poa nemoralis, Vaccinium myrtillus, Hieracium murorum, Solidago virgaurea, Prenanthes purpurea, Dryopteris carthusiana, Polytrichum formosum hřebeny mírný 4,12 živná ochranný les BK18-20 RNk ph M 400-700 BK 6 JD 2 BŘ 1 SM 1 JV DB výspy mělká, suchá až mírně vlhká, kyprá mullový moder; mírně kyselá SM 20-22 kam příkrý na hřbetech char. druhová kombinace: Poa nemoralis, Hieracium murorum, Solidago virgaurea, Silene nutans, Veronica chamaedrys, Euphorbia cyparissias, Campanula rapunculoides, Avenella flexuosa, Melica nutans, Prenanthes purpurea 12,40 skeletová ochranný les BK18-20 RNk, RM ph M hřbítky mírný - 400-600 BK 6 JD 1 BŘ 1 BO 1 SM 1 mělká, mírně vlhká, kyprá surový moder; silně kyselá SM 20-22 Llm kam B příkrý na hřbetech nízká pokryvnost (kolem 30%); char. druhová kombinace: Calamagrostis arundinacea, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Luzula nemorosa, Carex pilulifera, Euphorbia cyparissias, Hieracium murorum, Dryopteris carthusiana, Polypodium vulgare, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium skaliska mírný 52,21 SKELETOVÁ JEDLOVÁ BUČINA 480-600 ochranný les BK 20-22 Llm hp P Pkv BK 6 JD 2 (SM BŘ) 2 BO JV mělká, mírně vlhká, drolivá surový moder; středně kyselá příkrý SM 20-24 RM kam BM sběrný typ na skaliscích nízká pokryvnost (30 - 40%) bez výrazné druhové dominance: Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Dryopteris carthusiana, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium; přídatné: Rubus fruticosus, Rubus idaeus, Hieracium murorum, Vaccinium vitis - idaea, Leucobryum glaucum BK 18-22 BK 5,5 JD 1,5 BŘ 1 BO 1 SM 1 DB borový typ 16,64 CHUDÁ JEDLOVÁ BUČINA PZk,m hp Pkv svahy mírný 480-580 SM JD 20-22 mělký mör; velmi silně kyselá hluboká, mírně vlhká, drolivá KMd š Kř plošiny brusinková

borůvková hřbetech

o

- /vegetační doba 140 dní, průměrná teplota 5,5 - 6,0 C, roční srážky 800 - 900 mm, Langův dešťový faktor 149, perhumidní oblast/ ochranný les BK18-20 RNk, RM hp B hřbítky mírný - 400-600 BK 6 JD 1 BŘ 1 BO 1 SM 1 mělká, suchá, kyprá mör; velmi silně kyselá SM 20-22 Llm kam výspy příkrý

o

velmi vysoká pokryvnost (90 - 100%) s převahou travin; char. druhová kombinace: Phragmites communis, Deschampsia caespitosa, Brachypodium sylvaticum, Molinia arundinacea, Carex brizoides, Carex gracilis, Scirpus sylvaticus, Solanum dulcamara, Rubus fruticosus, Lycopus europaeus, Cirsium oleraceum, Lysimachia vulgaris, Urtica dioica, (Eupatorium cannabinum), Mnium undulatum, Sphagnum sp. div., Equisetum sylvaticum


5M

5Y

0,1%

typ

půdní

JD,SM18-20 PGz DB18 BO20 PZG

/bonita /

AVB


střídavě čerstvě vlhká, soudržná mör; velmi silně kyselá vysoká pokryvnost (70 - 80%) s poměrně vyrovnaným pokryvem bylin a travin; stálé: Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Molinia arundinacea, Dicranum scoparium, Leucobryum glaucum, Pleurozium schreberi, (Sphagnum sp. div.); přídatné: Calluna vulgaris, Melampyrum pratense, Rubus fruticosus, Calamagrostis epigeios, Luzula nemorosa, Sieglingia decumbens SM,JD 26 GLm hj P pokles- plochý 350-500 stagnující voda DBL 3 JD 5 OL 1 SM 1 PODMÁČENÁ DUBOVÁ JEDLINA DB 24 raš. sur. moder-raš.mull; mír. kyselá hlub.,mokrá, sp. voda 20-40 cm, vazká PGt liny přesličková na glejích velmi vysoká pokryvnost (100%) s překryvem bylin a travin; char. druhová kombinace: Equisetum sylvaticum, Crepis paludosa, Chaerophyllum hirsutum, Lycopus europaeus, Lysimachia vulgaris, Filipendula ulmaria, Viola palustris, Iris pseudacorus, Caltha palustris, Anemone nemorosa, Ranunculus repens, Valeriana dioica, Mentha aquatica, Carex canescens, Carex elongata, Carex gracilis SM,JD 26 PGg,t ph Pkv pokles- plochý 350-500 stagnující voda DBL 3 JD 5 OL 1 SM 1 ostřicová DB 24 hlub.,mokrá, sp. voda 20-40 cm, vazká typický moder; mírně kyselá GLm (H) liny na glejích velmi vysoká pokryvnost (100%) s překryvem bylin i travin; char. druhová kombinace: Carex brizoides, Oxalis acetosella, Galeobdolon luteum, Stachys sylvatica, Stellaria nemorum, Urtica dioica, Chaerophyllum hirsutum, Impatiens noli - tangere, Senecio fuchsii, Festuca gigantea, Deschampsia caespitosa, Equisetum sylvaticum, Athyrium filix - femina, Brachythecium velutinum, Rhodobryum roseum, Mnium undulatum mb rašelinná smrčina slatinná nižš. poloh or Sn roviny plochý 250-300 SM 22-26 OMm SM 9 OL 1 JD SVĚŽÍ RELIKTNÍ SMRČINA hluboká, mokrá, spod. voda 30-50 cm rašelinný mör; silně kyselá olšová na rašelinách

CHUDÁ DUBOVÁ JEDLINA borůvková na pseudoglejích



5. JEDLOBUKOVÝ lesní veg. stupeň - podhorský - montánní 5Z 29,54 5Z1 10,82 ZAKRSLÁ JEDLOVÁ BUČINA

4R

4G

4Q

SLT

lesní typ

plocha SLT-ha


Příloha č.: 2

1,9%

1054,11

0,4%

236,4 3

5I1

5N5

1054,11

0,74

28,50

hp-ph kam

P Pkv FB

svahy

relief mírný

330-700

základní typ hluboká, mírně vlhká, drolivá

typický-surový moder; silně kyselá




JD 3,5 BK 5,5 SM 1 BŘ



BK 22-26 SM,BO 22-24 JD 22-24

KMm

o

hp kam

P B

svahy

příkrý slunná

420-600

borový typ hluboká, suchá, drolivá

JD 3,5 BK 5,5 SM 1 BŘ BO typický moder; silně kyselá

BK,JD 20-22 SM,BO 22-24

KMm

p

hp kam

P Pkv FB

svahy

mírný

450-700

JD 3,5 BK 5,5 (SM BŘ BO) 1

borový typ - přechod k 5M

BK 24-26 SM 26-28 JD 24-26

KMm

o-b

ph P Pkv (kam) F B

plošiny svahy

mírný

480-700

typický-surový moder; stř. kyselá

JD 3,5 BK 5,5 SM 1 LP hluboká, mírně vlhká

KMm

o

hp-ph kam

P Pkv FB

plošiny svahy

příkrý

450-700

JD 3,5 BK 5,5 SM 1 LP BŘ

exponovaný typ

o

KMy o KMm hp-ph kam

B Pkv FSP

svahy

mírný příkrý

400-700

exponovaný typ; základní typ hluboká, mírně vlhká, drolivá

JD 4 BK 5 SM 1 JV BŘ moder; středně kyselá

BK 22-26 SM 24-26 JD 22-24

o

KMy o KMm hp-ph kam

PF S

hřebínky

příkrý slunná

450-700

exponovaný typ středně hluboká, mírně vlhká, drolivá

JD 4 BK 5 SM 1 JV LP BŘ moder; středně kyselá

BK 24-26 SM 26-28 JD 24-26

o

KMy b KMm hp kam

P Pkv

svahy

mírný příkrý

480-610

mělká, mírně vlhká, drolivá typický moder; mírně kyselá

BK,JD 20-22 SM,BO 22-24

o

KMy o KMm

hp kam

B S

svahy

příkrý

300-700

JD 3 BK 5 SM 1 (BŘ BO) 1

borový typ; exponovaný typ

BK 22-26 SM 24-26 JD 22-24

KMy

hp-ph kam

BF S

svahy

příkrý

450-700

pouze na LS Jablonec středně hluboká, mírně vlhká, drolivá

BK 5-6 JD 3 SM 1-2 JV BŘ typický-surový moder; silně kyselá

BK 24-26 SM 26-28 JD 26-28

LMm

h-jh

P Pkv H B

plošiny

plochý

300-600

JD 4 BK 5 SM 1 LP DB surový moder; silně kyselá

hluboká, střídavě vlhká, soudržná

střední až vyšší pokryvnost (do 60%) s převahou travin; stálé: Avenella flexuosa, Luzula pilosa, Vaccinium myrtillus, Melampyrum sylvaticum, Hieracium murorum, Maianthemum bifolium; přídatné: Rubus idaeus, Senecio fuchsii, Agrostis tennuis, Carex pallescens, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Pleurozium schreberi

ULÉHAVÁ KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA s bikou chlupatou

střední až vyšší pokryvnost (50 - 70%); Luzula nemorosa, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, (Calamagrostis epigeios), Agrostis tenuis, Vaccinium myrtillus, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Pleurozium schreberi

biková s metlicí

mělká, suchá, drolivá surový moder-mör; silně kyselá střední pokryvnost (kolem 50%) s převahou borůvky: Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Dryopteris carthusiana, Luzula nemorosa, Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, Pleurozium schreberi, Leucobryum glaucum

borůvková na chudém podloží

16

exponovaný typ; nejbohatší z 5N JD 4 BK 5 SM 1 JV LP

střední pokryvnost (50%); char. druhová kombinace: Oxalis acetosella, Vaccinium myrtillus, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Maianthemum bifolium, Avenella flexuosa, Calamagrostis epigeios, Dryopteris carthusiana, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Plagiothecium curvifolium

se šťavelem

jen střední pokryvnost (50 - 60%); převládá Calamagrostis arundinacea, z travin jí doplňuje Avenella flexuosa, resp. Luzula nemorosa, přídatné byliny a mechy: Vaccinium myrtillus, Hieracium murorum, Dryopteris carthusiana, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium

s třtinou rákosovitou na slunných svazích

jen střední pokryvnost (50%) s převahou spíše mechů: Dryopteris carthusiana, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Hieracium murorum, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Pohlia nutans, přídatné: Carex pilulifera, Rubus fruticosus

BK 22-26 SM 24-26 JD 22-24

hluboká, mírně vlhká, drolivá mocný surový moder; středně kyselá s vyrovnaným zastoupením keříčků, travin a mechů: Vaccinium myrtillus, Hieracium murorum, Avenella flexuosa, Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, Dryopteris carthusiana, Carex pilulifera

BK 22-26 SM 24-26 JD 22-24

s převahou travin: Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Calamagrostis epigeios, Dryopteris carthusiana, Polytrichum formosum, Pohlia nutans, ve směsi s Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Mycelis muralis, Senecio fuchsii, Athyrium filix - femina, Atrichum undulatum

169,6 KAMENITÁ KYSELÁ JEDLOVÁ 3 BUČINA s kapradí osténkatou

5N4

o

substrát

nadmoř. výška

sur. moder-mělový mör; silně kyselá středně hluboká, mírně vlhká, drolivá druhy dominantní: Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa; druhy stálé: Vaccinium vitis - idaea, Melampyrum pratense, Dicranum scoparium, Pleurozium schreberi; druhy přídatné: Hieracium murorum, Calluna vulgaris, Hypericum perforatum, Luzula nemorosa, Leucobryum glaucum


10,50

KMm

BK 22-26 SM 24-26 JD 22-24

druh

sklon expoz.

především travin, spolu s Luzula nemorosa dominuje ještě Avenella flexuosa; další druhy jsou přídatné: Vaccinium myrtillus, Hieracium murorum, Melampyrum sylvaticum, Maianthemum bifolium, Prenanthes purpurea, Dryopteris carthusiana, Polytrichum formosum


1188,4 metlicová se šťavelem

5N3

typ

půdní

/bonita /

AVB

s převahou metlice a borůvky: Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Hieracium murorum, Maianthemum bifolium, Rubus fruticosus, Agrostis tenuis, Calamagrostis epigeios, Carex pilulifera, Dryopteris carthusiana, Pleurozium schreberi, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium

772,3 borůvková 8

50,82

27,06

/5Nm/



4004, KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA 3 metlicová

5N2

5N1

/5Ke/

5K9

5K7

/5Km/

5K6

/5Km/

5K3

5K1

11,1%

6256,33

plocha les.poz.



5I

5N

5K

SLT

lesní typ

plocha SLT-ha


Příloha č.: 2

1,0%

559,1 1

0,1%

49,44

0,6%

324,1 9

2979,11


5S9

BK 24-28 SM 26-30 JD 24-28

BK 24-26 SM 26-28 JD 24-26

BK 24-28 SM 26-30 JD 24-28

25,83

5F9

43,44

40,97

5B6

400-700

základní typ hluboká, čerstvě vlhká, drobivá

JD 4,5 BK 5 SM 0,5 JV typický moder; středně kyselá



o

KMm b KMm hp-ph P (kam) (V)

plošiny svahy

mírný

420-700

bohatší - přechod k 5B hluboká, čerstvě vlhká, drobivá

JD 4,5 BK 5 SM 0,5 JV typický moder; mírně kyselá

o

KMm b KMm hp-ph M B P (kam) Pkv F

plošiny svahy

mírný

480-700

přechod k 5K hluboká, čerstvě vlhká, drobivá

JD 4,5 BK 4,5 SM 1 JV typický moder; středně kyselá

o

KMm b KMm ph kam

FS (P)

svahy

příkrý

450-700

exponovaný typ hluboká, čerstvě vlhká, drobivá

JD 4,5 BK 4,5 SM 1 JV typický-surový moder; střed. kyselá

KMm

b

ph-hp P F b SM

svahy

příkrý srázný

450-700

BK 5 JD 4 (SM JV) 1 LP

KMm

b

ph-hp P F b SM

zářezy potoků

příkrý stinná

450-700

BK 5 JD 4 (SM JV JS) 1

typický moder; mírně kyselá

exponovaný typ

exponovaný typ

JD 24-26

KMm KMe

b

ph- h F M (kam) P

svahy

mírný

450-700

BK 6 JD 4 JV LP mullový moder; mír. kyselá-neutrální


BK 26-28 SM 28-30 JD 26-28

KMm KMe

b

hp-ph F kam

svahy

příkrý

450 - 600

kamenitý typ hluboká, mírně vlhká, drolivá

BK 7 JD 3 JV LP typický-mullový moder; mírně kyselá

BK 26-28 SM 28-30 JD 26-28

KMm KMe

b

ph kam

PM B

svahy

mírný

450-700

BK 6 JD 3 JV 1 LP

kamenitý typ - přechod k 5A

17

středně hluboká, mírně vlhká, drobivá typický-mull.moder; mír. kys.neutrál. různorodá pokryvnost (30 - 80%) s převahou bylin; char. druhová kombinace: Asperula odorata, Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Prenanthes purpurea, Oxalis acetosella, Milium effusum, Poa nemoralis, Melica nutans, Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Dryopteris carthusiana, Dentaria bulbifera, Dentaria enneaphyllos, Carex sylvatica

javorová na středně kamenitých svazích

dosti vysoká pokryvnost (80%) s převahou bylin nad travinami a kapradinami; char. druhová kombinace: Festuca altissima, Asperula odorata, Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Prenanthes purpurea, Polygonatum verticillatum, Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas

s kostřavou nejvyšší na středně kamenitých svazích

dosti vysoká pokryvnost (70 - 90%) se značnou převahou bylin; char. druhová kombinace: Asperula odorata, Asarum europaeum, Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Actaea spicata, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Senecio fuchsii, Viola sylvatica, Prenanthes purpurea, Mycelis muralis, Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Carex sylvatica, Melica nutans, Melica uniflora

BK 26-28 SM 28-32 JD 26-28

char. druhová kombinace: Poa nemoralis, Fragaria vesca, Euphorbia cyparissias, Melica nutans, Asperula odorata, Astragalus glycyphyllos, Hieracium murorum, Veronica officinalis, Mercurialis perennis, Carex digitata

typický moder; mírně kyselá

středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá s převahou kapradin: Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Dryopteris carthusiana, (Polystichum aculeatum), Oxalis acetosella, Urtica dioica, Actaea spicata, Prenanthes purpurea, Rubus idaeus, (Galeobdolon luteum), Vaccinium myrtillus b BK 24-26 hřebeny příkrý KMm exponovaný typ 400-650 ph- h M BK 7 JD 3 LP JV BŘ VYSÝCHAVÁ JEDLOVÁ BUČINA SM 24-26 o svahy středně hluboká, mírně vlhká, kyprá typický moder; mírně kyselá KMm slunná (kam) P lipnicová na slunných svazích


391,2 BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA 4 mařinková

5B3

5B1

mírný příkrý



středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá s převahou kapradin a vysokých bylin (jsou to druhy stálé, povětšině domin.): Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Gymnocarpium dryopteris, Polystichum aculeatum, méně Dryopteris carthusiana, dále Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Urtica dioica, Prenanthes purpurea, Mycelis muralis, pomístně i bohaté druhy: Galeobdolon luteum, Mercurialis perennis, Vaccinium myrtillus

BK 24-28 SM 26-30 JD 24-28

49,44

plošiny svahy

relief


vyšší pokryvnost (60 - 80%) s převahou bylin; druhy stálé: Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Senecio fuchsii, Prenanthes purpurea, Mycelis muralis, Maianthemum bifolium, Dryopteris carthusiana; druhy přídatné: Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Polytrichum formosum

BK 24-28 SM 24-28 JD 24-28

298,3 SVĚŽÍ KAMENITÁ SVAHOVÁ 6 JEDLOVÁ BUČINA kapradinová

5C1

HBP F (Pkv)

substrát

nadmoř. výška

jen střední a vyšší pokryvnost (50 - 70%) s převahou bylin: Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Senecio fuchsii, Mycelis muralis, Athyrium filix - femina; ve směsi s Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Dryopteris carthusiana, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium

ochuzená

5F1

/5Fu/

ph kam

druh

sklon expoz.

vysoká pokryvnost (90 - 95%) s převahou bylin; char. druhová kombinace je mírně teplomilná; domin.: Galium rotundifolium, Rubus fruticosus, Melampyrum sylvaticum, Fragaria moschata, Veronica chamaedrys, Oxalis acetosella; přídatné: Galium mollugo, Senecio fuchsii, Hieracium murorum, Avenella flexuosa, Poa nemoralis, Brachypodium sylvaticum, Luzula pilosa, Polytrichum formosum

se svízelem okrouhlolistým (drsným)

5S6

/5Se/

KMm o KMm

BK 24-28 SM 26-30 JD 24-28

b

typ

půdní

/bonita /

AVB

střední až vysoká pokryvnost (50 - 90%) s převahou bylin; stálé: Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Mycelis muralis, Viola sylvatica; přídatné: Galium rotundifolium, Galeobdolon luteum, Geranium robertianum, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Melica nutans, Luzula pilosa, Dryopteris filix - mas, Mnium affine

SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA šťavelová

1,40

1529,05



5S2

5S1

8,4%

4748,39

plocha les.poz.



5B

5C

5F

5S

SLT

lesní typ

plocha SLT-ha


Příloha č.: 2

282,75

5A

83,46

5B9 BK,JD 24-28 SM 26-30

/bonita /

AVB

KMm KMe

typ b

půdní

KMl LMg LMmKMg

BK 26-28 SM 26-30 JD 26-30

64,44

BK,JD 26-30 SM 28-32

BK,JD 26-30 SM 28-32

161,7 kapradinová 5 na bázích svahů

283,8 netýkavková 3 na bázích svahů

21,23

5D5

5D6

BK,JD 26-30 SM 28-32

5D4

5A5

přikrý

450-700 BK 6 JD 3,5 JV 0,5


exponovaný typ




h

PB MH

plošiny svahy

plochý

400-650 BK 5 JD 4,5 SM 0,5 LP JV

h- jh

P

svahy

plochý

400-600

BK 5 JD 4,5 SM 0,5 LP JV

typický-mullový moder; stř. kyselá

základní typ

přechod k 5O

ph- h P F (kam) S

ph- h

KMe

KMe

PM F

ph kam

KMe

svahy

mírný

300-600

BK 6 JD 3 JV 1 LP JS SM JL

mírný

450-700


svahy

mírný

400- 600


BK,JD 26-30 SM 28-32

KMe KMg

jh

M P

baze svahů

mírný

400-600


18

n 222,2 KLENOVÁ BUČINA exponovaný typ ph- h P F svahy příkrý - 450-700 BK,JV,JD 28 KMy BK 5 JD 3 JV 2 JL LP JS SM 7 bažanková na zahliněných sutích SM 26-30 mullový moder; mír. kyselá-neutrální středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá RNk kam MV srázný střední až vyšší pokryvnost (50 - 80%); Mercurialis perennis, Asperula odorata, Dryopteris filix - mas, Geranium robertianum, Galeobdolon luteum, Senecio fuchsii, Actaea spicata, Urtica dioica, Carex sylvatica, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Athyrium filix - femina n 11,41 strdivková BK,JV,JD 28 KMy exponovaný typ ph FM svahy příkrý - 450-600 BK 5 JD 3 JV 2 JS LP JL SM SM 26-30 středně hluboká, mírně vlhká, drobivá typický moder; mírně alkalická RNk kam V srázný na zahliněných sutích střední až vyšší pokryvnost (40 - 60%); kromě vůdčího druhu Melica nutans, přicházejí v druhové garnituře některé teplomilné prvky: Epipactis latifolia, Fragaria moschata, Hieracium bifidum, Rubus saxatilis, Aquilegia vulgaris, Euphorbia cyparissias, Calamintha clinopodium, Convallaria majalis, další druhy: Mercurialis perennis, Prenanthes purpurea, Orthilia secunda, Polygonatum verticillatum, Carex digitata 24,39 kapradinová KMy,e ph PM svahy příkrý - 450-700 exponovaný typ BK 5 JD 3 JV 2 JL LP SM BK,JV,JD 26 středně hluboká, čerstvě vlhká, mullový moder; mírně kyselá kam F srázný na zahliněných sutích SM 26-28 drobivá značně vysoká pokryvnost (90 - 100%) s pomíst. převahou kapradin: Dryopteris filix - mas, Athyrium filix - femina, Gymnocarpium dryopteris, Polystichum aculeatum, char. druhová kombinace s převahou nitrofilů: Urtica dioica, Aegopodium podagraria, Asarum europaeum, Galeobdolon luteum, Geranium robertianum, Senecio fuchsii, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Prenanthes purpurea, Viola sylvatica, Fragaria vesca, Mnium affine 3,33 s pitulníkem BK,JV,JD 26 KMy,e hp P hřbítky příkrý - 450-650 v exponovaný typ; vysýchavý typ BK 5 JD 3 JV 2 JL LP SM SM 24-28 typický-mullový moder; mírně kyselá středně hluboká, mírně vlhká, drolivá kam svahy srázný na slunných svazích vyšší pokryvnost (kolem 60%) s převahou bylin: Galeobdolon luteum, Mercurialis perennis, Geranium robertianum, Asarum europaeum, Asperula odorata, Paris quadrifolia, Oxalis acetosella, Rubus fruticosus, Rubus idaeus, Viola sylvatica; dále kapradiny, traviny a mechy: Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Gymnocarpium dryopteris, Poa nemoralis, Melica nutans, Atrichum undulatum

hluboká, čerstvě vlhká, soudržná semimull; neutrální vysoká pokryvnost (80 - 90%); char. druhová kombinace: Petasites albus, Impatiens noli - tangere, Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Actaea spicata, Urtica dioica, Stachys sylvatica, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Senecio fuchsii, Carex sylvatica, Athyrium filix - femina, Festuca gigantea, Mnium affine, Mnium undulatum; Asperula odorata jen okrajově

devětsilová na dnech údolí

mullový-typic.moder;mír.kys.-neutrál. více hluboká, čerstvě vlhká, drobivá značně vysoká pokryvnost (90 - 100%); char. bylinná nitrofilní druhová skladba s převahou netýkavky, tedy: Impatiens noli - tangere, Urtica dioica, Aegopodium podagraria, Geranium robertianum, Actaea spicata, Circaea lutetiana, Pulmonaria officinalis; další druhy: Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Senecio fuchsii, Rubus fruticosus, Festuca gigantea, Athyrium filix - femina, Equisetum sylvaticum

PFM BČ

typický-mullový moder; mírně kyselá hluboká, čerstvě vlhká, drobivá vysoká pokryvnost (70 - 90%) s převahou kapradin a bylin; stálé: Athyrium filix - femina, Dryopteris carthusiana, Dryopteris filix - mas, Galeobdolon luteum, Mercurialis perennis, Urtica dioica, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Senecio fuchsii, Mnium affine, Atrichum undulatum; pomístně i Vaccinium myrtillus a Avenella flexuosa

svahy

mull.moder-mull; mír. kyselá-neutrál. hluboká, čerstvě vlhká, drobivá vysoká pokryvnost (80 - 90%) se značnou převahou bylin, char. nitrofilní druhová kombinace: Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Urtica dioica, Aegopodium podagraria, Pulmonaria officinalis, Impatiens noli - tangere, Stachys sylvatica, Geranium robertianum, Senecio fuchsii, Oxalis acetosella, Actaea spicata, Asperula odorata, Festuca gigantea, Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas

OBOHACENÁ JEDLOVÁ BUČINA bažanková na bázích svahů

45,91

5A3

svahy

relief


mullový moder; mír. kyselá-neutrální hluboká, střídavě čers. vlhká, soudrzná vysoká pokryvnost (90 i více %); ve srovnání s předchozím typem se zde účastní více bohatých (i nitrofilních příbuz. ke kat. D) druhů a kapradin, tedy: Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Athyrium filix - femina, Polygonatum verticillatum, Rubus fruticosus, Actaea spicata, Urtica dioica, Impatiens noli - tangere, Geranium robertianum, Aegopodium podagraria, Bromus benekenii, Mnium affine

vysokobylinná na uléhavých plošinách

5D3

5A2

PM BF

substrát

nadmoř. výška

hluboká, střídavě čers. vlhká, soudržná dosti vysoká pokryvnost (70 - 80%) s převahou bylin: Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Mycelis muralis, Vaccinium myrtillus, Viola sylvatica, Avenella flexuosa, Luzula pilosa, Equisetum sylvaticum, Mnium affine, Atrichum undulatum

5H2

b

KMm KMl

BK 24-28 SM 26-30 JD 26-28

559,2 HLINITÁ JEDLOVÁ BUČINA 4 šťavelová na uléhavých plošinách

5A1

ph kam

druh

sklon expoz.

středně hluboká, mírně vlhká, drobivá typický-mull.moder; mír. kys.neutrál. poměrně vysoká pokryvnost (80 - 90%) s převahou bylin, dosti i kapradiny: Asperula odorata, Actaea spicata, (Asarum europaeum), Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Polystichum aculeatum, Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Festuca altissima, Calamagrstis arundinacea, Prenanthes purpurea, Mycelis muralis, Melica nutans, Mnium affine

BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA na prudkých svazích



5H1

/5Be/

plocha les.poz.

lesní typ



0,5%

512,72 0,9%

1,1%

623,68

5D

5H

SLT

plocha SLT-ha


Příloha č.: 2

1,8%

987,4 2

1,0%

572,1 7

0,1%

51,80

0,3%

160,0 8

94,66

5J9

5V3

5V2

5V1

/5Ul/

5U3

5U1

5L5

BK,JV 26 SM,JD 24-26

/bonita /

AVB druh ph kam

typ RAk KMe-y

půdní

V

substrát

svahy

relief příkrý srázný


nadmoř. výška BK 7 JD 1 JV 1 (JL LP JS) 1



vysýchavý typ na vápenci




MONTANNÍ (JASANOVÁ) OLŠINA v okolí vodotečí a pramenišť

OL 24-26 FMg SM 26-30 GLm

p- jh

PF Al

aluvia

plochý

400-700

OLS 8 JS 1 SM 1 JV JL

středně hluboká, mírně vlhká, drobivá typický moder; mírně alkalická jen střední pokryvnost (50 - 60%); vyhraněná kombinace stálých, ne však dominantních druhů: Asperula odorata, Actaea spicata, Sanicula europaea, Fragaria vesca, Polygonatum verticillatum, Galium rotundifolium, Oxalis acetosella, Mercurialis perennis, Daphne mezereum, Hieracium bifidum, Prenanthes purpurea, Corallorhiza trifida, Convallaria majalis, Epipactis latifolia BK 4 JD 2 JV 2 JL 1 (JS SM LP) 1 ochranný les BK 24-28 RAk ph PM sutě srázný 400-600 SUŤOVÁ JILMOVÁ JAVOŘINA mullový moder; mírně kyselámělká, čerstvě vlhká, kyprá JV 24-28 RNk suť FV bažanková neutrál. střední až vysoká pokryvnost (50 - 100%): Mercurialis perennis, Asperula odorata, Galeobdolon luteum, Geranium robertianum, Actaea spicata, Dentaria enneaphyllos, Impatiens noli - tangere, Senecio fuchsii, Oxalis acetosella, Prenanthes purpurea, (Poa nemoralis), Dryopteris filix - mas, Athyrium filix - femina, Polystichum aculeatum BK 4 JD 2 JV 2 JL 1 (JS SM LP) 1 ochranný les BK 24-28 RNk ph MB sutě srázný 300-700 kapradinová semimull; neutrální-mírně kyselá mělká, čerstvě vlhká, drobivá JV 24-28 suť P vyšší pokryvnost (70 - 80%) s převahou kapradin a nitrofilních bylin: Dryopteris filix - mas, Athyrium filix - femina, Gymnocarpium dryopteris, Polystichum aculeatum, Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Urtica dioica, Asperula odorata, Geranium robertianum, Actaea spicata, Oxalis acetosella, Prenanthes purpurea, Melica nutans, Poa nemoralis BK 4 JD 2 JV 2 JL 1 (JS SM LP) 1 ochranný les; vysýchavý typ BK 24-28 RNk ph H sutě srázný 480-600 hřebenová s lipnicí hajní mullový moder; mírně kyselá středně hluboká, mírně vlhká, kyprá JV 24-28 kam P nižší pokryvnost (30 - 40%); Poa nemoralis, Galeobdolon luteum, Viola sylvatica, Asperula odorata, Mercurialis perennis, Melica nutans, Melica uniflora, Senecio fuchsii, Dryopteris filix - mas, Dryopteris carthusiana, Calamagrostis arundinacea BK 4 JD 2 JV 2 JL 1 (JS SM LP) 1 ochranný les JS 26-30 KMy ph PF terénní srázný 350-600 ROKLINOVÁ JAVOŘINA mullový moder; mírně kyselá hluboká, čerstvě vlhká, drobivá JV 26-28 kam M zářezy v potočních zářezech vyšších pol. vyšší pokryvnost (70 - 80%) s převahou vysokých bylin; char. druhovou kombinaci tvoří: Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Oxalis acetosella, Aruncus vulgaris, Petasites albus, Urtica dioica, Impatiens noli - tangere, Galeobdolon luteum, Actaea spicata, Prenanthes purpurea, Athyrium filix - femina, Gymnocarpium dryopteris, Mnium affine

KLENOVÁ BUČINA vápencová



vysoká pokryvnost (80 - 100%) s převahou bylin; char. druhová kombinace: Petasites albus, Stellaria nemorum, Stachys sylvatica, Chrysosplenium oppositifolium, Impatiens noli - tangere, Chaerophyllum hirsutum, Urtica dioica, Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Asarum europaeum, Aegopodium podagraria, Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Mnium undulatum

JS 26-30

19

dosti vysoká pokryvnost (80%) s převahou bylin, char. druhová kombinace: Athyrium filix - femina, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Oxalis acetosella, Galeobdolon luteum, Mycelis muralis, Stellaria nemorum, Luzula pilosa, Equisetum sylvaticum, Mnium affine; okrajově se i zde vyskytuje Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa SM 30-32 BK 4 JD 4 JV 1 (JS JL SM OL) 1 103,7 devětsilová KMg ph- jh F S pokles - mírný 400-600 JV,BK 26-28 mullový moder-mull; mír. kys.-neutr. hluboká, vlhká, soudržná 0 v okolí vodotečí GLk kam P liny

JS 26-28

dosti vysoká pokryvnost (70 - 80%) s převahou bylin; char. druhová kombinace: Impatiens noli - tangere, Oxalis acetosella, Urtica dioica, Stellaria nemorum, Geranium robertianum, Stachys silvatica, Actaea spicata, Rubus idaeus, Senecio fuchsii, Festuca gigantea, Carex sylvatica, Luzula pilosa, Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Mnium affine SM 28-30 úžlabiny mírný BK 4 JD 4 JV 1 (JS JL SM OL) 1 418,6 papratková KMg ph- jh P F 400-600 nejchudší a nejsušší z 5V JV,BK 24-28 typický-mullový moder; mírně kyselá hluboká, vlhká, drobivá až soudržná 8 v okolí vodotečí GLk (kam) S (M)

JS 26-30

značně vysoká pokryvnost (90 - 100%) s převahou vlhkomilných bylin: Stellaria nemorum, Petasites albus, Stachys sylvatica, Crepis paludosa, Filipendula ulmaria, Valeriana officinalis, Chaerophyllum hirsutum, Carex sylvatica, další druhy: Aegopodium podagraria, Geum urbanum, Impatiens noli - tangere, Galeobdolon luteum, Primula elatior, Urtica dioica, Ranunculus lanuginosus, Oxalis acetosella, Mnium sp. div. SM 30-32 úžlabiny mírný BK 4 JD 4 JV 1 (JS JL SM OL) 1 396,6 VLHKÁ JEDLOVÁ BUČINA KMg ph- h P F 450-700 základní typ JV,BK 26-28 mullový moder; mírně kys.-neutrální hluboká, vlhká, drobivá až soudržná 1 netýkavková v okolí vodotečí GLk M

JS 28-32

značně vysoká pokryvnost (80 - 100%) s převahou bylin; Petasites albus, Stachys sylvatica, Urtica dioica, Stellaria nemorum, Impatiens noli - tangere, Galeobdolon luteum, Aegopodium podagraria, Senecio fuchsii, Mercurialis perennis, Carex sylvatica, Dryopteris filix - mas, Athyrium filix - femina, Mnium undulatum SM 30-32 SM 1 JD 1 BK 1 JS 2 JV 3 OL 2 JL přechod k 3L1 13,65 lužní (potoční) FMm hp-hj P F úvaly plochý 450-600 JV 26-28 mull; mírně kyselá-neutrální hluboká, vlhká až mokrá, drolivá GLm,k (š) (Al) aluvia v širších úžlabinách

JS 28-32

hl.,mokrá, sp.voda 80-100 cm, soudrž. mull; mírně kyselá-neutrální vysoká pokryvnost (90 - 100%) především bylin; částečně příbuzné typu (3) L2; často převládá Petasites albus, další dominantní a stálé: Chaerophyllum hirsutum, Stellaria nemorum, Filipendula ulmaria, Crepis paludosa, Lysimachium vulgaris, Geum urbanum, Veratrum album, Deschampsia caespitosa, Carex remota, Mnium undulatum, Brachythecium sp. SM 30-32 SM 1 JD 1 BK 2 JS 2 JV 3 JL 1 558,5 VLHKÁ JASANOVÁ JAVOŘINA KMg,G ph- jh P F úvaly mírný - 350-600 přechod mezi 5V a 5J9 JV,BK 26-28 mull; mírně kyselá-neutrální 2 úžlabní (devětsilová) hluboká, vlhká, drobivá (š) M zářezy příkrý

51,80

1,71

5J6

/5Ju/

8,03

5J3

5J1

55,68

21,35

5A9

/5Aw/

plocha les.poz.

lesní typ



5V

5U

5L

5J

SLT

plocha SLT-ha


Příloha č.: 2

+%

24,61

1,1%

631,1 0

0,6%

330,8 3

5G2

5G1

5P2

5P1

5O2

5O1

pokles - plochý liny

relief


nadmoř. výška BK 3 JD 4 JV 1 (JS SM OL) 2 mull; mírně kyselá-neutrální



hluboká, mokrá, soudržná

prameniště




ph- jh

PM B F

baze svahů

plochý

400-600 BK 2 JD 6 SM 2 DBL OS BŘ


JD 26-30 PGk SM 26-30 KMg

h- jh

P

plošiny

plochý

450-650

BK 2 JD 6 SM 2 DBL OS BŘ


hlub., střídavě čers. vlhká, soudržná typický moder; mírně kyselá vyšší pokryvnost (70 - 80%) s převahou travin: Carex brizoides, Deschampsia caespitosa, Calamagrostis arundinacea, Luzula pilosa, Luzula nemorosa; byliny: Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Mycelis muralis, Maianthemum bifolium, Convallaria majalis; mechy: Mnium affine, Polytrichum formosum

ostřicová na oglejených plošinách

typický-mullový moder; mírně kyselá hluboká, střídavě vlhká, soudržná vysoká pokryvnost (80% + ) s převahou bylin; stálé: Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Mycelis muralis, Viola sylvatica, Rubus idaeus, Ajuga reptans, Luzula pilosa, Mnium affine; přídatné: Rubus fruticosus, Maianthemum bifolium, Deschampsia caespitosa, Athyrium filix - femina, Eurhynchium striatum, Dryopteris carthusiana

JD 26-30 PGk SM 26-30 KMg

+%

18,43

6Y1

6Y0

6Z9

5,01

13,42

15,64

F S

GDŽ R

hp kam ph b

SM 20-24 LIm, RM BK 18-22 RNm

SM 20-22 RNz o BK 18-22 KMy

F S

hp kam

BK 16-18 RNz SM 18-22 LIm

svahy

příkrý srázný

650-800

SM 4 BK 4 JD 1 BŘP 1 JŘ BO

ochranný les

nakupeniny

mírný příkrý

650-870

SM 4 BK 4 JD 1 BŘ 1 JŘ BO

ochranný les

svahy srázy

příkrý srázný

650-870

BK 4-5 SM 3-4 JD 2-3 JŘ BŘ

ochranný les; na LS Jablonec

mělká, mírně vlhká až suchá, drolivá surový moder; silně kyselá nižší pokryvnost (40%) bez výrazné druhové dominance: Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis - idaea, Calamagrostis arundinacea, Avenella flexuosa, Hieracium murorum, Polypodium vulgare, Dryopteris carthusiana, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Pleurozium schreberi

borůvková na chudých skaliscích

surový moder; mírně-středně kyselá mělká, mírně vlhká až suchá, drolivá nízká pokryvnost (do 30%) bez výrazné druhové dominance; Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Dryopteris carthusiana, Hieracium murorum, Calamagrostis arundinacea, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Leucobryum glaucum

SKELETOVÁ SMRKOVÁ BUČINA sběrný typ na skaliscích

suchý raš. mör; středně-silně kyselá mělká, mírně vlhká až suchá, drolivá s převahou keříčků a mechorostů: Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis - idaea, Avenella flexuosa, Dicranum polysetum, Leucobryum glaucum, Plagiothecium undulatum, Sphagnum girgensohnii, Bazzania trilobata, Lepidozia reptans

skeletová na hřbetech

mělká, mírně vlhká až suchá, drolivá mělký mör; silně kyselá SM 18-22 RM,RNz kam S slunná střední pokryvnost (50 - 70%) s převahou travin: Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Carex pilulifera; dále: Vaccinium myrtillus, Hieracium murorum, Rubus idaeus, Prenanthes purpurea, Dryopteris carthusiana, Polytrichum formosum

metlicová na hřbetech


6Y

+%

20

607,7 KYSELÁ JEDLINA střídavě zamokřené JD 24-28 PGk,m ph- h Pkv P F plošiny plochý 400-600 BK 1 JD 7 SM 2 DBL BŘ OL 1 s bikou chlupatou na pseudoglejích hlub., střídavě čers. vlhká, soudržná surový moder; středně-silně kyselá SM 26-28 (kam) B (Al) střední až vysoká pokryvnost (50 - 90%); s převahou travin; Luzula pilosa, Vaccinium myrtillus, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Hieracium murorum, Avenella flexuosa, Calamagrostis epigeios, Sieglingia decumbens, Equisetum sylvaticum, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Plagiothecium curvifolium 23,39 borůvková střídavě zamokřené JD 22-24 PGz jp Pkv plošiny plochý 400 - 600 BK 1 JD 7 SM 2 DBL BO BŘ hluboká, střídavě vlhká, soudržná surový moder; silně kyselá SM 22-26 kam P svahy na chudších pseudoglejích s převahou borůvky a mechů; typ počtem druhů chudý: Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Dryopteris carthusiana, Leucobryum glaucum, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium 17,93 PODMÁČENÁ JEDLINA stagnující voda JD 26-30 GLo h- jh PB pokles - plochý 400-550 JD 6 OL 2 SM 2 BK BŘ OS raš. sur. moder-raš. mull; mírně kys. hlub., vlhká, voda 60-70 cm, soudržná SM 26-30 GLm M liny přesličková na glejích vyšší až velmi vysoká pokryvnost (70 - 90%): Equisetum sylvaticum, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Senecio fuchsii, Ajuga reptans, Mycelis muralis, Lysimachia nemorum, Maianthemum bifolium, Luzula pilosa, Carex brizoides, Dryopteris carthusiana, Calamagrostis villosa 6,68 ostřicová stagnující voda JD 26-30 GLo jh P pokles - plochý 400-600 JD 6 OL 2 SM 2 BK BŘ OS hlub., vlhká, voda 40-80 cm, soudržná typický moder; mírně kyselá SM 26-30 GLm liny na glejích dosti vysoká pokryvnost (80% + ) s převahou travin, char. druhová kombinace: Carex brizoides, Deschampsia caespitosa, Calamagrostis arundinacea, Luzula pilosa, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Senecio fuchsii, Maianthemum bifolium, Lysimachia vulgaris, Dryopteris carthusiana, Equisetum sylvaticum, Mnium undulatum

1,67

KMg h- jh FP GLk PGm (kam)

substrát

SM 30-32 JV 26-28 JS 26-30

druh

typ

půdní

/bonita /

AVB

velmi vysoká pokryvnost (100%, část. patrovité); dominantní druhy: Cirsium oleraceum, Geum urbanum, Stachys sylvatica, Impatiens noli - tangere, Mercurialis perennis, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Aegopodium podagraria; stálé druhy: Equisetum sylvaticum, Oxalis acetosella, Asperula odorata, Viola sylvatica, Ajuga reptans, Chaerophyllum hirsutum, Petasites albus, Carex sylvatica, Mnium sp. div.

PODMÁČENÁ JEDLOVÁ BUČINA s přesličkou



329,1 SVÉŽÍ (BUKOVÁ) JEDLINA 6 šťavelová na oglejených plošinách

68,43

5V9

/5Vg/

plocha les.poz.

lesní typ


6. SMRKOBUKOVÝ lesní veg. stupeň - horský nižší - montánní - / vegetační doba 120 dní, průměrná teplota 4,5o - 5,5oC, roční srážky 900 - 1050 mm, Langův dešťový faktor 195, perhumidní oblast/ o 8,06 ZAKRSLÁ SMRKOVÁ BUČINA BK 16-18 KMy hp-ph B F svahy různý 650-800 BK 4 SM 4 JD 1 BŘP 1 BO JŘ ochranný les 6Z 23,70 6Z3

5G

5P

5O

SLT

plocha SLT-ha


Příloha č.: 2

0,3%

192,5 5

0,2%

111,4 5

6I3

6I1

6N5

substrát

hp-ph F S kam B

druh svahy



nadmoř. výška základní typ

hluboká, mírně vlhká, drobivá

surový moder; silně kyselá




SM 4 BK 4 JD 2 JŘ



PZk o KPm

p

BK 20-22 SM 22-24 JD 20-22

BK 22-24 SM 24-26 JD 22-24

hp-ph F S kam B

svahy

mírný

650-870 SM 5 BK 4 JD 1 JŘ BO BŘ

borový typ - přechod k 6M

KMm o PZk KP hp-ph F kam (S)

plošiny

mírný

680-800 surový moder; silně kyselá

SM 4 BK 4 JD 2 JŘ hluboká, mírně vlhká, drobivá

s kapradí osténkatou

BK 22-24 SM 24-26 JD 22-24

KMm o KPm

p

hp-ph F kam (S)

svahy

mírný

600-870

surový moder-mör; silně kyselá

SM 4 BK 4 JD 2 JŘ středně hluboká, mírně vlhká, drobivá

se značnou převahou travin, dominantní: Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa; ostatní druhy jsou jen přídatné: Vaccinium myrtillus, Maianthemum bifolium, Hieracium murorum, Carex pilulifera, Calamagrostis epigeios, Dryopteris carthusiana, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium

třtinová

středně hluboká, mírně vlhká, drolivá mocný sur. moder; velmi silně kyselá s převahou keříčků; Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis - idaea, Melampyrum pratense, Hieracium murorum, Avenella flexuosa, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Leucobryum glaucum

borůvková

JD 24-26

BK 22-24 SM 24-26 JD 22-24

p

KMm o KPm hp-ph F kam S

svahy

příkrý

600-800

exponovaný typ; základní typ střědně hluboká, mírně vlhká, drolivá

SM 4 BK 4 JD 2 JV BŘ surový moder-mör; silně kyselá

BK 24-26 SM 26-28 JD 24-26

p

KMm ,y o KPm,y ph kam

BF S

svahy

mírný příkrý

600-800

exponovaný typ;přechod k 6A, 6F středně hluboká, mírně vlhká, drolivá

BK 4 SM 4 JD 2 JV surový moder-mör; silně kyselá

BK 20-22 SM 22-24 JD 20-22

p

KMm ,y o KPm,y hp kam

F B

svahy

příkrý

650-800

borový typ; exponovaný typ středně hluboká, mírně vlhká, drobivá

SM 4 BK 4 JD 2 BO BŘ surový moder-mör; silně kyselá

BK 22-24 SM 24-26 JD 22-24

p

KMm -y o KPm,y hp kam

BF S

svahy

příkrý

650-800

pouze LS Jablonec středně hluboká, mírně vlhká, drolivá

BK 4-5 SM 3 JD 2-3 JŔ JV surový moder; středně kyselá

BK 24-26 SM 26-28 JD 26-28

g

KPm o KMl,m ph

B

plošiny

plochý

500-600

BK 4 SM 3 JD 3 surový moder; silně kyselá

hlub., střídavě čerstvě vlhká, drobivá

KPm KMl

g

h-jh

P Pkv (H)

plošiny

plochý

400-600

hlub., střídavě čerstvě vlhká, soudržná surový moder; silně kyselá

21

přechod k 6P, 5P BK 4 SM 3 JD 3

(střední ) až vyšší pokryvnost (60 - 70%) s převahou travin: Calamagrostis villosa (dosud ne tak spontánně jako u typu 6P1), Avenella flexuosa, Calamagrostis epigeios, Luzula pilosa, Vaccinium myrtillus, Rubus fruticosus, Oxalis acetosella, Maiathemum bifolium, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Leucobryum glaucum, (Sphagnum girgensohnii)

BK 24-26 SM 26-28 JD 26-28

zhruba jen střední pokryvnost (50%); char. druhová kombinace: Luzula pilosa, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Calamagrostis epigeios, Vaccinium myrtillus, Maianthemum bifolium, Rubus fruticosus, Polytrichum formosum, Plagiothecium curvifolium

ULÉHAVÁ KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA s bikou chlupatou

střední až vyšší pokryvnost (50 - 70%); Avenella flexuosa, Hieracium murorum, Vaccinium myrtillus, (Calamagrostis villosa), Polytrichum formosum, Dicranum scoparium

metlicová

poměrně nízká pokryvnost (40%) s převahou borůvky; Vaccinium myrtillus, (Vaccinium vitis - idaea), Melampyrum pratense, Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Pohlia nutans

borůvková na chudých podkladech

střední až vyšší pokryvnost (60%); smíšená druhová kombinace: Oxalis acetosella, Vaccinium myrtillus, Maianthemum bifolium, Hieracium murorum, Senecio fuchsii, Rubus fruticosus, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Plagiothecium undulatum

se šťavelem

střední pokryvnost (do 60%); Dryopteris carthusiana není sice dominantní, ale má char. částečně difer. druhu, další (přídatné) druhy: Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Rubus idaeus, Maianthemum bifolium, Polytrichum formosum, Pleurozium schreberi, Plagiothecium undulatum

KAMENITÁ KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA s kapradí osténkatou

ve fytocenóze se mísí ještě převládající chudé druhy: Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Carex pilulifera, Dicranum scoparium; s druhy středně bohatými: Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Senecio fuchsii, Maianthemum bifolium, (Mycelis muralis)

141,7 třtinová 6

50,79

6,80

66,68

6N4

/6Nm/

0,31

37,66

6N3

6N1

p

KMm o KPm

typ

půdní

s převahou travin; dominantní: Avenella flexuosa za spoluúčasti Vaccinium myrtillus; stálé, ne již dominantní: Calamagrostis villosa, Carex pilulifera, Melampyrum sylvaticum, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium; přídatné: Melampyrum pratense, Potentilla erecta, Hieracium murorum, Agrostis tenuis, Pohlia nutans

BK 22-24 SM 24-26 JD 22-24

/bonita /

AVB

char. a mírně dominantní jsou Dryopteris carthusiana, Vaccinium myrtillus; jen přídatné druhy: Avenella flexuosa, Galium saxatile, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Maianthemum bifolium p BK 24-26 244,0 metlicová se šťavelem KMm přechod k 6S hp-ph F svahy mírný - 650-870 SM 4 BK 4 JD 2 JŘ SM 26-28 o 9 hluboká, mírně vlhká, drobivá surový moder; středně kyselá KPm kam S příkrý

5,33

6K5

15,12

81,60

6K6



662,2 KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA 3 metlicová

6K4

/6Km/

6K3

6K1

1008,37

1,8%

plocha les.poz.



6I

6N

6K

SLT

lesní typ

plocha SLT-ha


Příloha č.: 2

0,1%

76,33

0,8%

452,1 4

0,1%

53,35

0,1%

52,35

0,1%

30,80

+%

12,87

1,0%

6Q1

6P1

6O1

45,50

KMg-m o KPm

SM 26-30 BK 24-28 JD 24-26

o

substrát

ph F S (kam)

druh svahy

relief mírný střední


nadmoř. výška základní typ


BK 4 SM 3 JD 3 JV




typický moder; středně kyselá



BK 24-26 SM 26-28 JD 24-26

o

KMm o KPm

hp-ph F S (kam)

svahy mírný střední

650-800 BK 4 SM 3 JD 3 JV typický moder; středně kyselá

hluboká, mírně vlhká, drobivá

SM 26-30 BK 24-28 JD 24-26

b

KMm-y b KPy ph-hp F S kam

svahy příkrý

550-700 BK 5 SM 2 JD 3 JV typický moder; středně kyselá

exponovaný typ hluboká, čerstvě vlhká, drobivá

BK,JV 24-26 SM 26-28 JD 24-26

KMe RNk

hp-ph F kam S

svahy

příkrý srázný

550-700

BK 5 JD 2 SM 2 JV 1 JL typický-mullový moder; mírně kyselá

exponovaný typ středně hluboká, čerst. vlhká, drobivá

BK,JV 24-26 SM 26-28 JD 24-26

KMe

ph kam

RB F GDi

svahy

příkrý srázný

480-800

exponovaný typ středně hluboká, čerst. vlhká, drobivá

BK 5 JD 2 SM 2 JV 1 JL typický-mullový moder; mírně kyselá

BK,JV 26-28 SM 28-32 JD 26-28

KMg KPg GLg ph- jh F (kam) Pkv

vodoteče

mírný

480-800

typický-mullový moder; mírně kyselá

BK 3 JD 4 SM 3 JV JS OL hluboká, vlhká, soudržná

BK,JV 26-28 SM 28-32 JD 26-28

KMg KPg GLg

ph- jh F (kam) S

svahy úžlabiny

mírný

550-750

BK 3 JD 3 SM 3 (JV JS OL) 1 mullový moder; mírně kyselá

hluboká, vlhká, soudržná

JV 26-28 SM 28-32 JD 26-28

GLm KPg h- jh F KMg (kam) S

poklesliny

plochý

600-800

BK 1 JD 4 SM 4 (JV JS OL) 1

prameniště

P (H)

P Pkv (H)

SM,BK 30 PGm KPg jh- h JD 26-30

SM 24-28 PGm,z JD 24-28 KPg

roviny úvaly

plochý

450-600

BK 1 JD 6 SM 3


plošiny

plochý

400-600

JD SM 4 BK 1 BŘ


SM 22-24 PZG-PGz JD 22-24

jh-hj

B P Pkv(H)

plošiny

plochý

400-600

JD 5 SM 4 (BŘ BO) 1 raš. sur. moder; velmi silně kyselá


hluboká, střídavě čerstvě vlhká, vazká vysoká pokryvnost (80 - 90%) s převahou keříčků a mechů: Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis - idaea, Calluna vulgaris, Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Dicranum polysetum, Leucobryum glaucum, Pleurozium schreberi

CHUDÁ SMRKOVÁ JEDLINA borůvková na pseudoglejích

hluboká, střídavě vlhká, soudržná raš. surový moder; silně kyselá vyšší pokryvnost (70%) s převahou travin; stálé: Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Sphagnum acutifolium; přídatné: Rubus fruticosus, Ajuga reptans, Senecio fuchsii, Molinia arundinacea, Luzula pilosa, Equisetum sylvaticum, Dryopteris carthusiana, Pleurozium schreberi, Pohlia nutans

h- jh

typický-mullový moder; mírně kyselá hluboká, střídavě vlhká, vazká vysoká pokryvnost (80%) s převahou bylin, hojné i mechy: Oxalis acetosella, Calamagrostis villosa, Impatiens noli - tangere, Urtica dioica, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Mycelis muralis, Ajuga reptans, Vaccinium myrtillus, Deschampsia caespitosa, Luzula pilosa, Equisetum sylvaticum, Dryopteris carthusiana, Atrichum undulatum, Mnium sp. div.

SVĚŽÍ SMRKOVÁ JEDLINA šťavelová na pseudoglejích

mullový moder-mull; mírně kyselá

22

hluboká,mokrá,voda4060cm,soudržná vysoká pokryvnost (80 - 100%); stálé (a dominantní) druhy: Equisetum sylvaticum, Petasites albus, Athyrium filix - femina, Chrysosplenium alternifolium, Crepis paludosa, Lysimachia vulgaris, Ajuga reptans, Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Vetratrum album, Pulmonaria officinalis, Galeobdolon luteum, Mercurialis perennis, Festuca gigantea, Mnium sp. div.

PODMÁČENÁ SMRKOVÁ BUČINA s přesličkou v okolí vodotečí

vysoká pokryvnost (90%) s převahou bylin; char. druhová kombinace: Petasites albus, Stachys sylvatica, Urtica dioica, Galeobdolon luteum, Impatiens noli - tangere, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Senecio fuchsii, Mycelis muralis, Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Carex sylvatica, Carex remota, Mnium undulatum

devětsilová v okolí vodotečí

vysoká pokryvnost (80%) s převahou bylin a papratky; char. druhová kombinace: Athyrium filix - femina, Dryopteris carthusiana, Petasites albus, Senecio fuchsii, Mycelis muralis, Rubus idaeus, Oxalis acetosella, Urtica dioica, Stellaria nemorum, Luzula pilosa, Mnium affine, Equisetum sylvaticum

VLHKÁ SMRKOVÁ BUČINA papratková v okolí vodotečí

dosti vysoká pokryvnost (80%) s převahou kapradin: Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Phegopteris connectilis, Mulgedium alpinum, Senecio fuchsii, Prenanthes purpurea, Rubus idaeus, (Homogyne alpina), Oxalis acetosella, Polygonatum verticillatum

kapradinová s mléčivcem na zahliněných sutích

vyšší pokryvnost (do 70%) s převahou bylin; druhy stálé: Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Actaea spicata, Polygonatum verticillatum, Asarum europaeum, Prenanthes purpurea, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Festuca altissima, Dryopteris filix - mas, Dryopteris carthusiana, Athyrium filix - femina

KLENOSMRKOVÁ BUČINA bažanková na zahliněných sutích

vysoká pokryvnost (80 - 90%) s převahou kapradin, char. druhová kombinace: Athyrium filix - femina, Dryopteris filix - mas, Dryopteris carthusiana, Gymnocarpium dryopteris, Prenanthes purpurea, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Senecio fuchsii, Polygonatum verticillatum, Galeobdolon luteum, Mercurialis perennis, Calamagrostis arundinacea, Mnium affine

SVĚŽÍ KAMENITÁ SVAHOVÁ SMRKOVÁ BUČINA kapradinová

vyšší pokryvnost (70 - 80%) s převahou bylin; ve stejné míře se zde mísí (stálé) druhy středně bohaté: Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Mycelis muralis, Viola sylvatica, Polygonatum verticillatum s druhy chudými: Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Carex pilulifera, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium

452,1 KYSELÁ SMRKOVÁ JEDLINA 4 třtinová na pseudoglejích

53,35

10,22

6V9

23,90

23,08

7,72

12,87

typ

půdní

/bonita /

AVB

vysoká pokryvnost (70 - 90%) s převahou bylin; druhy stálé: Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Senecio fuchsii, Prenanthes purpurea, Maianthemum bifolium, Polygonatum verticillatum, Athyrium filiix - femina, Polytrichum formosum; druhy přídatné: Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Carex pilulifera, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium

460,3 ochuzená 4

18,23

/6Fu/



101,4 SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA 8 šťavelová

6V2

6V1

6A3

6A1

6F1

6S4

6S1

561,8 2

plocha les.poz.



6Q

6P

6O

6V

6A

6F

6S

SLT

lesní typ

plocha SLT-ha


Příloha č.: 2

+%

1,76

0,2%

106,41

PKv

substrát

plošiny

relief plochý

400-550

nadmoř. výška JD 5 SM 4 (BŘ BO) 1



SM 28-32 GLm JD 28-32 GLo

hj

P Pkv

poklesliny

plochý

třtinová na glejích

67,30

6G3

SM 26-32 GLm JD 28-32 PGt

jh- hj

P

poklesliny

plochý

400-700 SM 4 JD 4 OL 2 BŘ OS

400-700 SM 4 JD 4 OL 2 BŘ OS

olšová v úpadech

1,35

hj

P

poklesliny

plochý

400-700

SM 4 JD 4 OL 2 BŘ OS

SM 28-32 GLo OMm

hj- jh

Pkv (P)

poklesliny

plochý

450-600

SM 10 JD OL

SM 24-28 OMm OL 22-24

org

F

poklesliny

plochý

500-750

SM 9 JD OL 1 raš. surový moder; středně kyselá

3,36

+%

13,81

7G3

7G1

7O1

stagnující voda; inverzní typ

jh- hj

Pkv

poklesliny

plochý

400-550

SM 9 BŘ 1 JŘ

inverzní typ

ph RŽ (kam) GDi

jp- jh

SM 26-30 KPg JD 26-28 PGk

SM 24-28 GLo JD 22-26

poklesliny

plochý stinná

500-700

SM 7 JD 3 BK JV

střídavě zamokřené; inverzní typ

třtinová na glejích

4,66

RŽ GDi

poklesliny

plochý

500-700

SM 8 JD 1-2 OL 1

stagnující voda; inverzní typ

jp

BF S

poklesliny

plochý

500-700

SM 7 JD 2 OL 1

stagnující voda;inverzní typ

23

hluboká, mokrá, voda 30-50 cm, vazká sfagnový raš. mör; středně kyselá vysoká pokryvnost (90%) s převahou třtiny chloupkaté; Calamagrostis villosa, Oxalis acetosella, Lysimachia vulgaris, Trientalis europaea, Juncus conglomeratus, Carex canescens, Deschampsia caespitosa, Dryopteris carthusiana, Sphagnum sp. div., Polytrichum commune, (Atrichum undulatum)

SM 24-28 GLo JD 22-26

hluboká, mokrá, voda 30-50 cm, vazká sfagnový raš. mör; středně kyselá vysoká pokryvnost (80 - 90%); char. druhová kombinace: Equisetum sylvaticum, Calamagrostis villosa, Oxalis acetosella, Trientalis europaea, Lysimachia vulgaris, Deschampsia caespitosa, Sphagnum sp. div., Polytrichum commune, Mnium undulatum

PODMÁČENÁ JEDLOVÁ SMRČINA přesličková na glejích

hluboká, čersvě vlhká, vazká typický moder; středně kyselá vysoká pokryvnost (80%) s převahou kapradin: Oxalis acetosella, Athyrium filix - femina, Dryopteris carthusiana, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Deschampsia caespitosa, Maiathemum bifolium, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, (Vaccinium myrtillus), Atrichum undulatum

SVĚŽÍ JEDLOVÁ SMRČINA šťavelová s kapradinami

9,15

3,36

SM 24-26 GLo OMG

JD 20-24

sfagnový rašelinný mör; silně kyselá hluboká, mokrá, voda 20-40 cm, vazká vyšší pokryvnost (70%) s převahou travin: Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Carex canescens, Vaccinium myrtillus, Trientalis europaea, Vaccinium vitis - idaea, Equisetum sylvaticum, Dryopteris carthusiana, Sphagnum palustre, Polytrichum commune, Plagiothecium sp., Sphagnum acutifolium

KYSELÁ RAŠELINNÁ SMRČINA třtinová v úpadech

+%

přechodová rašelina

hluboká, mokrá, voda 30-50 cm, vazká rašelinný mör; velmi silně kyselá nizká až střední pokryvnost (30 - 50%) s převahou mechů: Sphagnum acutifolium, Sphagnum girgensohnii, Sphagnum palustre, Polytrichum commune, Dicranum scoparium; další druhy: Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Maianthemum bifolium, Equisetum sylvaticum

1,77

1,77

stagnující voda

hluboká,mokrá,voda2040cm,soudržná jen střední až vyšší pokryvnost (50 - 70%); stálé druhy: Ajuga reptans, Senecio fuchsii, Angelica silvestris, Cirsium palustre, Juncus conglomeratus, Equisetum sylvaticum, Caltha palustris, Crepis paludosa, Athyrium filix - femina, Deschampsia caespitosa, Carex remota, Mnium sp. div.

SMRČINA rašeliníková

7R1

stagnující voda

mokrý rašelinný mör; středně kyselá hluboká,mokrá,voda20-40cm,soudržná vysoká pokryvnost (70 - 80%) s vyrovnaným pokryvem bylin i travin: Oxalis acetosella, Lysimachia vulgaris, Chaerophyllum hirsutum, Trientalis europaea, Circaea alpina, Urtica dioica, Calamagrostis villosa, venella flexuosa, Deschampsia caespitosa, Carex remota, Carex canescens, Equisetum sylvaticum, Dryopteris carthusiana, Sphagnum sp. div., Polytrichum commune, Mnium undulatum, Lophocolea sp.

SVĚŽÍ RAŠELINNÁ SMRČINA šťavelová v úpadech

0,41

+%

+%

stagnující voda

hluboká, vlhká, voda 30-50 cm, vazká sfagnový raš. mör; středně kyselá poměrně vysoká pokryvnost (80 - 100%) s převahou travin; char. druhová kombinace: Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Deschampsia caespitosa, Carex brizoides, Carex canescens, Juncus conglomeratus, Lysimachia vulgaris, Trientalis europaea, Vaccinium myrtillus, Dryopteris carthusiana, Polytrichum commune, Sphagnum acutifolium, Sphagnum girgensohnii, (Leucobryum glaucum)

SM 26-32 GLm JD 28-32 GLo


7G

7O

7R





hluboká, vlhká, voda 40 cm, soudržná mull. moder-raš. mull; mírně kyselá vysoká pokryvnost (80 - 100%) se značnou převahou travin: Carex brizoides, Calamagrostis villosa, Deschampsia caespitosa, Avenella flexuosa, Luzula pilosa, (Carex remota); další druhy: Equisetum sylvaticum, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Senecio fuchsii, Athyrium filix - femina, Dryopteris carthusiana, Mnium affine, Mnium undulatum

ostřicová na glejích

6R2

jh- hj

druh

sklon expoz.

hluboká, mokrá, voda 30-50 cm, vazká sfagnový raš. mör; středně kyselá vysoká pokryvnost (80 - 90%) s celkem vyrovnaným zastoupením bylin a travin (mechů méně): Equisetum sylvaticum, Vaccinium myrtillus, Oxalis acetosella, Lysimachia vulgaris, Trientalis europaea, Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Deschampsia caespitosa, Calamagrostis epigeios, Athyrium filix - femina, Dryopteris carthusiana, Sphagnum acutifolium, Polytrichum commune, Mnium undulatum

PODMÁČENÁ SMRKOVÁ JEDLINA přesličková na glejích

0,53

6R1

typ

půdní

SM 22-24 PGm JD 22-24 PGo

/bonita /

AVB

hluboká, střídavě vlhká, vazká suchý raš. mör; velmi silně kyselá vysoká pokryvnost (70 - 80%) s převahou keříčků a mechů v této kombinaci: Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis - idaea, Calluna vulgaris, Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Sphagnum acutifolium, Sphagnum recurvum, Polytrichum communa, Pleurozium schreberi, Leucobryum glaucum, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Pohlia nutans

CHUDÁ SMRKOVÁ JEDLINA s rašeliníkem na pseudoglejích



6G2

38,58

30,83

6Q2

6G1

plocha les.poz.

lesní typ


7. BUKOSMRKOVÝ lesní veg. stupeň - horský - supramontánní - v PLO 23 pouze okrajový INTRAZONÁLNÍ výskyt mokrých stanovišť 3,61 7T1 3,61 PODMÁČENÁ CHUDÁ JEDLOVÁ SM 24-26 GLo jp B plošiny plochý 500-600 SM 8 JD 1 BŘ 1 JŘ 7T

6R

6G

SLT

plocha SLT-ha


Příloha č.: 2

půdní typ - písčitá - hlinitopísčitá - písčitohlinitá - hlinitá - jílovitopísčitá - písčitojílovitá - jílovitohlinitá - hlinitojílovitá - jílovitá - kamenitá - balvanitá - skeletnatá - štěrkovitá - organozemní (rašelinná)


p hp ph h jp pj jh hj j kam bal skelet štěrk or

půdní druh


LMm - luvizem typická g LMm - luvizem typická oglejená LMz - luvizem podzolová LMg - luvizem pseudoglejová f OMm - organozem fibrická (rašelina vrchovištní) mb OM - organozem mezotrofní (rašelina přechodná) FMm - fluvizem typická FMk - fluvizem kambická (hnědá) FMG - fluvizem glejová FMf - fluvizem psefitická FMg - fluvizem pseudoglejová o KPm - kryptopodzol oligotrofní b KPm - kryptopodzol mezotrofní KPy - kryptopodzol rankerový KPg - kryptopodzol pseudoglejový KPG - kryptopodzol glejový e KPm - kryptopodzol erodovaný PGm - pseudoglej typický PGz - pseudoglej podzolový PGt - pseudoglej stagnoglejový PGk - pseudoglej kambický (hnědý) PGo - pseudoglej rašelinový GLm - glej typický GLk - glej kambický (hnědý) GLg - glej pseudoglejový B GLm - glej zbahnělý w OM - organozem saprická (slatinná) OMG - organozem glejová


Llm - litozem typická RMm - regozem typická RMf - regozem psefitická RMa - regozem arenická RML - regozem litická RNk - ranker kambický (hnědý) RNm - ranker typický RNz - ranker podzolový RAm - rendzina typická RAk - rendzina kambická (hnědá) RAs - rendzina suťová p KMm - kambizem typická podzolovaná o KMm - kambizem typická oligotrofní b KMm - kambizem typická mezotrofní g KMm - kambizem typická oglejená o KMa - kambizem arenická oligotrofní KMv - kambizem rendzinová KMe - kambizem eutrická (eutrofní) g KMe - kambizem eutrická oglejená KMl - kambizem luvická KMg - kambizem pseudoglejová KMG - kambizem glejová o KMy - kambizem rankerová oligotrofní b KMy - kambizem rankerová mezotrofní KMd - kambizem dystrická (podzolová) n KMy - kambizem rankerová nasycená PZm - podzol typický PZa - podzol arenický (písčitý) PZk - podzol kambický (hnědý) PZh - podzol humusový PZG - podzol glejový s PZm - podzol typický středně výrazný m PZm - podzol typický mělce výrazný PRm - pararendzina typická PRk - pararendzina kambická (hnědá) v PRm - pararendzina typická vyluhovaná PRg - pararendzina pseudoglejová HMl - hnědozem luvická

VYSVĚTLIVKY :


Příloha č.: 2

P Pkř Pkv Sn Sp S M F V Al H Op B Št Kř Č Ž GD R

- permské sedimenty obecně - křídové pískovce obecně - kvádrový křídový pískovec - vápnité, slinité pískovce (opuky) - spraše - svor - melafyry (andezity) - grafitické fylity - krystalické vápence - aluviální náplavy - překryvy hlín - opuky - břidlice - štěrk - křemence - čedič - žula - granodiorit - rula

substrát


24



Přírodní lesní oblast: PLO 23 - PODKRKONOŠÍ 56 227 ha (lesní pozemky) Poznámka: Uvedené plochy lesních typů a SLT jsou výsledkem digitalizace typologických map a zaplochování je provedeno nad hospodářskými mapami platných LHP (LHC Hořice 1988-1997). Jedná se o nevyrovnanou plochu lesních pozemků: celkem za PLO 23: 56 227,27 ha

Příloha č.: 2

25

127 LUŽNÍ STANOVIŠTĚ 0,2%

65 EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ 0,1% NIŽŠÍCH POLOH

19

21

BO 18-22

DB 24-30 JS 26-34 TP 24-28 OL 24-28 DB 24-30 JS 26-34

DB 18-26 HB 16-20 BO 20-24 DB 22-24

BK 16-20 BO 14-20

BK 22 BO 24 DB 22

JILMOVÝ LUH

TOPOLOVÝ LUH POTOČNÍ LUH PAHORKATINNÝ

VYSÝCHAVÁ BUKOVÁ DOUBRAVA JAVOROBUKOVÁ DOUBRAVA CHUDÁ DUBOVÁ BUČINA na prudkých svazích VYSÝCHAVÁ DUBOVÁ BUČINA

0T

1L

1U

2L

2C

2A

3Me

3C

/3M9/


DB 5 LP 2 BK 1 JV 1 HB 1


v nižších polohách na slunných vypuklých hřbítcích a svazích, na bohatších substrátech; písčitohlinitá hlinitojílovitá mezotrofní - rendzinová kambizem pararendzina, mírně kyselá - neutrální, středně hluboká, vysýchavá; zahliněné sutě, kamenité, typické na svazích, často i na hřebenech; písčitohlinitá, silně kamenitá, rankerová (eutrická) kambizem, silně kamenitá; mírně kyselá, středně hluboká, mírně vlhká; vysychavá; na chudém podloží na prudkých svazích ve středních polohách na příkrých slunných svazích; hlinitopísčitý místy kamenitý střední podzol-podzolová kambizem, velmi silně kyselé, mělké, mírně vlhkévysýchavé; zvlněné svahy pozitivních tvarů terénu, slunné expozice; písčitohlinitá, oligotrofní kambizem; mírně kyselá, středně hluboká až mělká, suchá, drolivá až drobivá;

BK 4,5 DB 4,5 (LP HB) 1 BO

DB 5 JS 3 JL 1 JV 1 OL HB LP

DB 2 TP 3 JL 1-2 JS 1-2 LP 1-2 OL 1-2

DB 4 JL 2 JS 2 HB 1 (LP JV) 1

BO 6 BŘ 2 OL 1 SM 1 DB

v údolních nivách řek a větších potoků, v pahorkatině; písčitohlinitá - jílovitohlinitá fluvizem - glej; neutrální, hluboké, vlhké až mokré, soudržné; místy štěrkovité;

dříve občasně zaplavených, mírně vyvýšených částech úvalů řek v teplých oblastech; půda písčitohinitá. až hlinitojílovitá fluvizem, čerstvě vlhká, alkalická - neutrální, hluboká; dříve každoročně zaplavované úvaly řek; půda je hlinitojílovitý glej, neutrální, hluboký, trvale vlhký až mokrý, vazký;

vá; velmi silně kyselá, chudá, středně hluboká, vlhká; v plochých pokleslinách na kvádrových pískovcích s nepříznivými odtokovými poměry; půda je dospod těžká, písčitý-jílovitopísčitý glejový podzol, velmi silně kyselá, mokrá;

BO 5 DB 2 JD 1 BŘ 1 SM 1

BO 20-24 zamokřované negativní plošiny na kvádrových písSM 22-26 kovcích; půda je písčitá-jílovitopísčitá, pseudoglejo-

CHUDÝ BŘEZOVÝ BOR

0P

BO 16-24

KYSELÝ DUBOBUKOVÝ BOR KYSELÝ JEDLODUBOVÝ BOR

0K

BO 7 DB 1,5 BK 1,5 BŘ SM

BO 12-18

na kvádrových pískovcích; půda je písčitá, kamenitá, výrazný podzol, velmi silně kyselá, chudá, mělká, mírně vlhká, vysýchavá, lehká, sypká;


BO 8 DB 1 BŘ 1 BK

charater ekotopu

vyvýšeniny na kvádrových pískovcích; půda je písčitá, kamenitá, výrazný podzol, velmi silně kyselá, chudá, mělká, suchá, lehká, sypká;

/bonita /

CHUDÝ DUBOVÝ BOR

název SLT

0M

SLT

AVB


1 520 PŘIROZENÁ BOROVÁ 2,8% STANOVIŠTĚ

název cílového hospodářského souboru

13

HS

plocha por. p.

Příloha č.: 3 Růstové podmínky hospodářských souborů podle SLT Přírodní lesní oblast : PLO 23 - PODKRKONOŠÍ

54 834 ha (porostní půda)

30% - DB,BK,LP,HB,BŘ,JD

1

BO 6 BK (LP HB) 2 DB 1 MD 1


BO 8 (BK DB) 2 BŘ

30% - BK,DB,LP,JV,HB,JS,JL,JD, BB,TS,břek

DB 5 LP 2 BK 1 JV 1 HB 1


BO 7 DB 2 (BK LP HB) 1

15% - DB,LP,JL,JV,HB,BB,břek

DB 7 JS 2 (LP JV JL OLL TP HB BB) 1 OS SM

15% - DB,LP,JL,JV,HB,BB, břek,OL,VR,OS

DB 2 TP 3 (JL JS) 2 LP 1 OL 2

15% - DB,LP,JL,JV,HB,BB,břek

DB 7 JS 2 (LP JV JL OLL TP HB BB) 1 OS SM

5% - DB,JD,BŘ,OS

BO 7 BŘ 1 SM 2 DB

5% - BK,BŘ,DB,JD,JŘ,DBČ

BO 7 (DB BŘ) 1 SM 2 JD

5 % - BK,BŘ,DB,JD,JŘ,DBČ

BO 9 (DB BK ) 1 BŘ SM

5 % - BK,BŘ,DB,JD,JŘ,DBČ

BO 9 (DB BŘ) 1

cílová druhová skladba min. podíl mel. a zpev. dřev.

2 310 ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH 4,2% POLOH

25

na plošinách a úpatích mírných svahů na chudých BK 5 DB 3 JD 1 (BO SM BŘ) 1 pískovcích; písčitohlinitá luvizem - luvická kambizem, velmi silně kyselé, hluboké, čerstvě vlhké, místy oglejené a kamenité;

BK 7 DB 1 JD 1 BO(BŘ) 1 JŘ

DB 6 LP 1 JV 1 HB 2 JS JL

DB 5 JS 2 JL 1 LP 1 HB 1 JV OL DB 6 JS 2 (LP HB JV OL JL) 2



chudé stanoviště středních poloh; hlinitopísčitý podzol kambický až typický; silně kyselý, hluboký, drolivý; plochá deluvia v nejnižších polohách na slínovcích, někdy s překryvy spraše; jílovitohlinitá-hlinitojílovitá pararendzina-hnědozem, neutrální, hluboké, mírně až čerstvě vlhké, vazké; v plochých úžlabinách nejnižších poloh, většinou v blízkosti vodních toků; hlinitojílovitá pseudoglejová pararendzina-hnědozem, mírně alkalické, hluboké, vlhké až mokré, vazké; v nižších polohách na bohatých substrátech; hlinitá hlinitojílovitá kambická pararendzina, neutrální, mírně alkalická, hluboká, mírně vlhká (občas vysýchavá), vazká; bez skeletu; na sprašových a hlinitých překryvech nižších poloh; hlinitá - hlinitojílovitá luvizem - pararendzina - hnědozem, neutrální, hluboké, mírně vlhké, vazké;

BK 18-24 BO 18-24 SM 18-20

ULÉHAVÁ KYSELÁ BK 20-24 DUB. BUČINA BO 22-24 chudší (s hasivkou SM 20-22 orličí) BK 18-20 BO 20-22 DB 22-28 JS 26-32 DB 24-28

DB 20-26

DB 18-24 BK 22-26

KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA chudší s BO

CHUDÁ BUČINA

OBOHACENÁ HABROVÁ DOUBRAVA VLHKÁ HABROVÁ DOUBRAVA BOHATÁ BUKOVÁ DOUBRAVA

HLINITÁ (SPRAŠOVÁ) DOUBRAVA

3Km

3Im

4M

1D

1V

2B

2H

/3I6/

/3K5/ /3K3/

BK 16-20 BO 14-20

CHUDÁ DUBOVÁ BUČINA

3M


BK 4,5 DB 4,5 BO 1 BŘ

na chudém podloží ve středních polohách; hlinitopísčitý místy kamenitý střední podzol-podzolová kambizem, velmi silně kyselá, mělká, mírně vlhkávysýchavá; na silně kyselém podloží ve středních polohách; hlinitopísčitá místy kamenitá podzolová - arenická kambizem - střední podzol, velmi silně kyselé, středně hluboké, mírně vlhké-vysýchavé;

boká, mírně vlhká, drolivá; místy štěrk;


2S

hluboká, střídavě mírně vlhká, drobivá až soudržná; místy štěrk a kameny;

2

20% - DB,BK,LP,HB,JV,JS,JLJD, JDO,TŘ,břek,BB

DB 8 LP (BK HB JV JS JD) 2 SM


DB 8 LP (BK HB JV JS JD) 2 SM



DB 7 LP (HB JV JS) 3

25% - DB,BK,LP,BŘ,HB, DG,JD

BO 7 BK 2 (DB SM MD BŘ) 1

25% - DB,BK,LP,BŘ,HB,DG,JD

BO(SM) 7 DB 2 (BK MD BŘ) 1


BO 7 DB 2 (MD BŘ SM) 1


BO 8 (BK DB) 2 BŘ


BO 7 DB 2 (BK BŘ SM LP HB) 1


BO 7 DB 2 (BK BŘ SM LP HB) 1


DB 20-26 v nižších polohách na mírně obohacených kyselých BO 20-24 písčitých substrátech; hlinitopísčitá - písčitohlinitá SM 18-24 oligotrofní kambizem, středně kyselá, středně hlu-

BO 7 DB 2 (BK BŘ SM) 1

SVĚŽÍ BUKOVÁ DOUBRAVA

DB 7 BK 3 JŘ BO HB


2I

v nižších polohách na kyselých substrátech (píscích); písčitá - písčitohlinitá,oligotrofní - podzolovaná - arenická kambizem, silně kyselá, mělce až středně hluboká, suchá - mírně vlhká, drolivá; místy štěrk a kameny;

charater ekotopu

ULÉHAVÁ KYSELÁ DB 20-26 v nižších polohách na zvlněných plošinách, na kyse- DB 7 BK 3 LP JD HB BUKOVÁ BO 18-22 lých zahliněných překryvech; písčitohlinitá - jílovitoDOUBRAVA SM 18-20 písčitá, podzolovaná luvizem, silně kyselá, středně

DB 16-22 BO 16-20

/bonita /

KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA

název SLT

54 834 ha (porostní půda) cílová druhová skladba min. podíl mel. a zpev. dřev.

2K

SLT

AVB


1 030 KYSELÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH 1,9% POLOH


23

HS

plocha por. p.


225 OLŠOVÁ STANOVIŠTĚ NA 0,4% PODMÁČENÝCH PŮDÁCH

2 340 EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ 4,3% STŘEDNÍCH POLOH

29

41

/3K9/

3Ke

KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA na prud.svazích

(přechod k 3L)

ká, čerstvě až mírně vlhká;

BK 22-24 na kyselém podloží ve středních polohách na příkBO 20-24 rých svazích; písčitohlinitá místy kamenitá oligotrofSM 20-24 ní - arenická kambizem, silně kyselá, středně hlubo-

ké, vlhké až mokré, drobivé, mírně kyselé;

5Ul

/5U3/

SM 30-32 širší potoční úžlabiny; glej pseudoglejový (až fluviJV 26-28 zem pseudoglejová); písčitohlinité až jílovitohlinité, JS 26-32 skelet ojediněle, (resp. štěrkovité), (středně) hlubo-

VLHKÁ JASANOVÁ JAVOŘINA lužní

BK 6 DB 3 JD 1 BŘ BO HB

SM 1 JD 1 BK 1 JS 2 JV 3 OL 2 JL

OLŠ 7 JS 2 SM 1 JL

mírně zbahňující plochy potočních aluvií a pramenišť vyšších poloh; fluvizem pseudoglejová - glej; (písčité), hlinité až jílovitohlinité, téměř bez skeletu, hluboké, mokré až zbahnělé, spodní voda v 80-100 cm, soudržné až vazké, mírně kyselé;

OL 24-28 JS 24-30

MONTANNÍ (JASANOVÁ) OLŠINA (olše šedá)

JS 4 BK 2 JD 2 JV 1 (SM DB JL OL) 1

potoční úvaly nižších poloh; písčitohlinitá až hlinitá, oglejená kambizem až kambický glej; mírně kyselé, hluboké, vlhké, soudržné; přechod mezi 3V - 3L

JS 24-28 BK 24-28

5L

3U

/3L2/

OL 8 JS 2 SM JD JL JV

prameniště; jílovitohlinitý, humozní až rašelinný glej typický; neutrální, hluboký, mokrý, vazký, soudržný;

OL 24-28

JASANOVÁ OLŠINA prameništní JAVOROVÁ JASENINA

3Lr

OL 6 JS 3 SM 1 JD JL JV

potoční aluvia od pahorkatin až po vrchoviny; hlinitopísčitá, fluvizem kambická - glej; mírně kyselé až neutrální, hluboké, mokré, drolivé;

OL 24-28 JS 24-30

JASANOVÁ OLŠINA

3L

/1T9/

1Tl

OL 7 SM 2 BŘ 1

poklesliny, úžlabiny, často poblíž potoků a pramenišť na chudých substrátech (pískovce); jilovitopísčitý - písčitojílovitý rašeliný glej, silně kyselý, hluboký, mokrý - zbahnělý, velmi vazký;

OL 20 SM 24

SMRKOVÁ OLŠINA

OL 6 VR 3 BŘ 1 TP OS

v trvale zamokřených pokleslinách v nivní rovině, poblíž rybníků a vodních toků, prameniště a slatiny (zarůstající ramena řek a tůně); hlinitojílovitý, rašeliný - zbahnělý glej, neutrální pH,hluboký, mokrý zbahnělý, vazký;

OL 20-24

VRBOVÁ OLŠINA

1G

DB 6 BK 1 JD 2 (LP HB) 1 OS JS BŘ SM

zvlněné plošiny na bohatších substrátech v nižších polohách; jílovitohlinitá - jílovitá pseudoglejová pararendzina - pseudoglej; neutrální, hluboké, střídavě čerstvě vlhké - vlhké, vazké;

DB 22-28

JEDLOBUKOVÁ DOUBRAVA

2O


30% - BK,LP,JD,DB,DG

3

SM(BO) 7 DB 2 (BK MD) 1 JD

30% - BK,LP,JV,JD,JL

JV 3 JS 2 SM(JD) 1 OL 4

70% - OL,JV

OL 7 JS 1 SM 2

15% - BK,JD,LP,JL

JS 3 JV 3 OL 1 SM 2 DB(JD) 1

70% - OL,JV

OL 8 JS 2 SM

70% - OL,JV

OL 7 JS 2 SM 1 JV

70% - OL,BŘ

OL 7 (SM BŘ) 3

70% - OL,VR

OL 8 JS 1 VR 1 TP OS BŘ


DB 8 LP (HB JV JS JD) 2 OL SM


DB 7 JS (LP HB JV JD OL) 3


DB 6 BK 1 LP 1 JV 1 HB 1 JL JS DB 8 LP (BK HB JV JS JD) 2 SM


DB 5 JD 2 JS 1 JV 1 BK 1 JL OL HB SM

DB 22-28

VLHKÁ BUKOVÁ DOUBRAVA

2V

svahová a podsvahová deluvia až plošiny v nižších polohách na obohacených substrátech; hlinitá - hlinitojílovitá pararendzina - rendzinová kambizem hnědozem; neutrální - mírně alkalické, hluboké, čerstvě vlhké, soudržné, vazké;

charater ekotopu

v okolí vodotečí v nižších polohách; jílovitohlinitá jílovitá pseudoglejová pararendzina - glejová kambizem; neutrální, hluboké, čerstvě vlhké až mokré, vazké;

DB 22-28

/bonita /

OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA

název SLT

2D

SLT

AVB


2 310 ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH 4,2% POLOH


25

HS

plocha por. p.




BK 22-28 na příznivém kyselém podloží ve středních polohách BK 7 DB 3 HB JD LP SM 22-28 na příkrých svazích; hlinitopísčitá - hlinitá, místy

BK 22-28 svěží stinné kamenité příkré svahy středních poloh, SM 22-28 na živném podloží; hlinitopísčitá - písčitohlinitá ka-

BK 6 DB 2 (LP JV SM) 1 JD 1 BK 22-28 rokliny a zářezy středních poloh, stinné expozice, SM 22-28 uzavřené údolí; hlinitopísčitá - písčitohlinitá, kameni-

BK 24-28 příkré svahy na bohatých substrátech; písčitohlinitá SM 24-28 až hlinitá, kamenitá, mezotrofní až eutrická kambi-

BK 20-28 zahliněné sutě, kamenité, typické na prudkých svaSM 20-26 zích, často i na hřebenech; písčitohlintá, silně ka-

BK 20-24 acidofilní společenstva na kyselém podloží na příkSM,BO24 rých svazích; hlinitopísčitá, oligotrofní typická kamBK 20-26 SM 20-26 BK 20-24 BO 20-24

SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA na prudkých svazích SVĚŽÍ SVAHOVÁ KAMENITÁ DUBOVÁ BUČINA SVĚŽÍ SVAHOVÁ KAMENITÁ DUBOVÁ BUČINA roklinová BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA na prudkých svazích LIPODUBOVÁ BUČINA KYSELÁ BUČINA na prudkých svazích KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA chudší s BO (borůvková)

3Se

3F

3Fu

3Be

3A

4Ke

4N

4Nm

/4N4/

/4K9/

/3B9/

/3F9/

/3S9/

/3N4/

kamenité až balvanité svahy, chudší; hlinitopísčité, nevyvinuté půdy, kambizem rankerová dystrická; velmi silně kyselá, čerstvě vlhká, drolivá;

bizem; štěrkovitá, silně kyselá, mělká, suchá, drolivá; kamenité až balvanité svahy; hlinitopísčité, kambizem rankerová; silně kyselá, čerstvě vlhká, drolivá;

menitá, rankerová (eutrická) kambizem, silně kamenitá; mírně kyselá, středně hluboká, mírně vlhká;

zem; mírně kyselá až neutrální, středně hluboká až mělká, mírně až čerstvě vlhká, drobivá;

tá, mezotrofní kambizem; mírně kyselá, středně hluboká až mělká, čerstvě vlhká, drobivá;

menitá rankerová mezotrofní kambizem; mírně kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, drolivá;

kamenitá oligotrofní - mezotrofní kambizem, silně až mírně kyselá, hluboká, čerstvě až mírně vlhká;



BK 7 JD 2 (DB SM) 1


BK 6 DB 3 (HB JV LP) 1 JD

BK 6 DB 2 (LP SM) 1 JD 1 JV

BK 5 DB 4 BO 1 BŘ

na slunných kamenitých svazích a hřebenech, na chudém podloží; kamenitá až balvanitá hlinitopísčitá oligotrofní rankerová kambizem - podzolový ranker, silně kyselé, mělké, mírně vlhké - vysýchavé, náchylné k erozi;

BK 18-22 BO 18-22

KAMENITÁ KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA chudší s BO (borůvková)

lé, mělké - středně hluboké, převážně čerstvě vlhké, náchylné k erozi;

BK 6 DB 3 JD 1 LP HB JV SM


3Nm

charater ekotopu

BK 22-26 na velmi kamenitých stanovištích, na kyselém podSM 22-26 loží; kamenitá až balvanitá písčitohlinitá oligotrofní BO 22-24 rankerová kambizem - podzolový ranker, silně kyse-

/bonita /

KAMENITÁ KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA

název SLT

3N

SLT

AVB


41

HS

plocha por. p.




4

BO(SM) 7 BK 2 (DB MD JD) 1 BŘ


SM 7 BK 2 (DB JV LP) 1 (MD BO) 1 BŘ


SM 6 BK 2 (DB JD LP) 1 (MD BO) 1 BŘ

30% - BK,LP,JD,DB,DG,JV,JS,JL, HB

BK 5 LP(DB) 2 JV 1 SM 2 JL

30% - BK,JD,JV,LP,DG,JS,JL

SM 6 BK(LP JV) 2 DB 1 MD (JD) 1 DG


SM 6 BK 2 JV 1 (DB JD MD) 1


SM 6 BK 2 JV 1 (DB JD MD) 1


SM(BO) 6 BK 2 DB 1 MD 1 LP JV DG


BO(SM) 6 DB 2 (BK BŘ) 1 MD 1


(BO SM) 6 BK 2 DB 1 MD 1 LP


13 KYSELÁ STANOVIŠTĚ 159 STŘEDNÍCH POLOH 24,0%



BK 6 JV 1 LP 2 JD 1 DB HB BK 7 JD 3 JŘ LP JV BŘ

BK 22-28 kamenité sutě; kambizem mezotrofní ( rankerová); SM 24-26 mírně kyselá, středně hluboká, drolivá; BK 22-24 hřebeny a slunné svahy; kambizem (oligo)mezotrofSM 22-24 ní; písčitohlinitá (až hlinitá), příměs skeletu, středně BK 20-26 na kyselém podloží ve středních polohách; písčitohSM 20-26 linitá místy kamenitá oligotrofní - arenická kambi-

LIPOVÁ BUČINA VYSÝCHAVÁ JEDLOVÁ BUČINA KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA

ULÉHAVÁ KYSELÁ BK 22-26 na plošinách a úpatích mírných svahů s překryvy DUBOVÁ BUČINA SM 22-26 sprašových a svahových hlín; písčitohlinitá - hlinitá luvizem - luvická kambizem, silně kyselé, hluboké, BO 26

4A

5C

3K

3I

4I

livá; plošiny s chudšími hlínami; písčitá, uléhající, luvizem typická až kambizem luvická; hluboké, střídavě vlhké, drobivé, silně kyselé;

BK 7 JD 2 DB 1 LP

ULÉHAVÁ KYSELÁ BK 22-26 SM 22-28 BUČINA

4Km

/4K6/

BK 18-22 acidofilní společenstva na chudém podloží středních BK 7 JD 2 (DB SM BO) 1 BO 20-24 poloh; hlinitopísčitá, oligotrofní kambizem podzoloSM 20-22 vá; velmi silně kyselá, středně hluboká, suchá, dro-

KYSELÁ BUČINA chudší s BO (borůvková)

fní; silně kyselá, středně hluboká, suchá až mírně vlhká, drolivá;

BK 22-26 acidofilní společenstva na kyselých půdách středBK 7 JD 2 (DB SM BO) 1 SM 22-26 ních poloh; hlinitopísčitá, kambizem typická oligotro-

KYSELÁ BUČINA


BK 6 DB 3 JD 1 BŘ BO HB

4K

čerstvě vlhké;

zem, silně kyselá, středně hluboká, čerstvě až mírně vlhká;

hluboká, mírně vlhká až suchá, (kyprá), středně kyselá;

středně hluboké, mírně až čerstvě vlhké, drolivé;

BK 8 JD 1 JV 1 DB LP

BK 6 JD 1 DB 2 (LP JV HB) 1

BK 7 JD 2 (LP JV SM) 1 JS

BK 7 JD 2 (LP JV SM) 1

BK 24-30 příkré zvlněné bohaté svahy; mezotrofní až eutrická SM 24-30 kambizem; štěrkovité, mírně kyselé až neutrální,

drolivá, vysýchavá;

středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá;

BK 24-26 rokliny a zářezy potoků; písčitohlinitá, mezotrofní SM 26-30 kambizem rankerová; štěrkovitá, mírně kyselá,

čerstvě vlhká, drolivá;

čerstvě vlhká, drolivá;

BOHATÁ BUČINA svahová

/4B9/

4Be

4C

/4F9/

4Fu

4F

/4S9/

4Se

BK 22-24 slunné svahy a hřebeny; písčitohlinitá, oligotrofní BO,SM24 kambizem; mírně kyselá, mělká, mírně vlhká, kyprá,


BK 24-26 prudké kamenité stinné svahy; písčitohlinité; mezotSM 24-28 rofní kambizem; kamenitá, mírně kyselá, hluboká,

charater ekotopu

SVĚŽÍ SVAHOVÁ KAMENITÁ BUČINA SVĚŽÍ KAMENITÁ BUČINA roklinová VYSÝCHAVÁ BUČINA

/bonita /

BK 24-26 svěží příkré svahy; písčitohlinité - hlinitopísčité, me- BK 8 JD 2 JV LP DB HB SM 24-26 zotrofní kambizem; středně kyselá, středně hluboká,

název SLT

SVĚŽÍ BUČINA na prudkých svazích

SLT

AVB


43

41

HS

plocha por. p.



25% - DB,BK,LP,JD,HB,DG

5

SM 7 BK 2 (DB MD JD LP) 1


BO(SM) 7 BK 2 DB 1 MD


SM 7 BK 2 (DB MD JD) 1 BŘ


SM 6 BK 2 (DB JD) 1 (MD BO) 1 LP


SM(BO) 7 DB 2 (BK MD) 1 JD

30% - BK,LP,JD,DB,HB,JV,Břk,TŘ

SM(BO) 5 BK 3 LP 1 MD 1


BK 5 SM 3 (JV LP) 2 JD JS


SM 5 BK 4 JD 1 LP JV JS

30% - BK,LP,JD,DB,HB,JV,Břk,TŘ

BO(SM) 5 BK 3 LP(DB) 1 (JV HB MD) 1


SM 6 BK 3 (JV JS JD) 1


SM 6 BK 3 (LP JV JD) 1


SM 6 BK 2 (LP JV DB JD) 1 (MD BO) 1


8 980 ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ 16,4% STŘEDNÍCH POLOH

680 OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ 1,2% STŘEDNÍCH POLOH

45

47

DB 22-28 hlinité překryvy na plošinách a mírných svazích; BK 22-26 luvizem až kambizem luvická; hlinité, písčitohlinité, SM 24-26 jílovitohlinité, uléhavé půdy se sklonem k degradaci, BK 22-30 humusem obohacená deluvia, vodou + ovlivněná; SM 26-30 hlinitá až jílovitohlinitá, mezotrofní až eutrická kamDB 26-28 bizem; mírně kyselá až neutrální, hluboká, čerstvě BK 24-28 středně bohaté půdy středních poloh; písčitohlinité SM 24-28 hlinitopísčité, oligotrofní až mezotrofní kambizem; BK 24-28 bohaté podloží středních poloh; mezotrofní až eutSM 24-28 rická kambizem; štěrkovitá, mírně kyselá až neutBK 22-26 SM 24-28

BK 26-30 deluvia a spodní části svahů; písčitohlinitá - hlinitá, SM 26-30 slabě štěrkovitá, + oglejená, eutrická kambizem;

HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA

OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA

SVĚŽÍ BUČINA

BOHATÁ BUČINA

HLINITÁ BUČINA

OBOHACENÁ BUČINA

3B

3H

3D

4S

4B

4H

4D

2P

DB 24 JD 22 BO 24

BK 24-28 bohaté substráty středních poloh; písčitohlinitá až BK 6 DB 3 (HB JD JV LP) 1 SM 24-28 hlinitá, mezotrofní až eutrická kambizem; mírně kyDB 24-28 selá až neutrální, hluboká, štěrkovitá, mírně až čers-

BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA

3S

KYSELÁ JEDLOVÁ DOUBRAVA

BK 22-28 na středně bohatém a příznivém kyselém podloží ve BK 7 DB 3 HB JD LP SM 22-28 středních polohách; hlinitopísčitá - hlinitá, místy kaDB 22-24 menitá oligotrofní - mezotrofní kambizem, silně až

SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA

/5K6/ /5K3/

5Km

zvlněné plošiny na kyselejších substrátech v nižších polohách; jílovitohlinitý - hlinitojílovitý kambický pseudoglej; středně kyselý, hluboký, střídavě mírně až čerstvě vlhký, vazký;

mírně kyselá až neutrální, hluboká, čerstvě vlhká, soudržná;

rální, středně hluboká, mírně až čerstvě vlhká, drolivá; plošiny a mírné svahy; uléhající hlíny; + oglejená, hlinitá, luvizem typická až kambizem luvická; mírně kyselé až neutrální, hluboké, čerstvě vlhké, drobivé;

mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá;

vlhká, drobivá až soudržná;

luvizem; hluboké, čerstvě vlhké až střídavě vlhké, drobivé až soudržné;

tvě vlhká, drobivá až soudržná;

mírně kyselá, hluboká, čerstvě až mírně vlhká;

menitá, středně hluboká, mírně vlhká až suchá, drolivá, velmi silně kyselá;

DB 6 BK 1 JD 3 SM

BK 6 JV 1 LP 2 JD 1 HB JS


BK 8 JD 2 DB LP JV




JD 3,5 BK 5,5 SM 1 BŘ BO

BK 18-22 kyselá podloží podhorských poloh; kambizem podBO,SM24 zolová; hlinitopísčitá (ojediněle písčitohlinitá), ka-

velmi silně kyselé;

BK 6,5 JD 1,5 BŘ 1 (BO SM) 1


KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA chudší (přechod ke kat. M)

charater ekotopu

BK 18-22 chudá podloží podhorských poloh; podzol kambický SM 20-22 až typický; hlinitopísčité, štěrkovité až kamenité, BO 22-24 středně hluboké, suché až mírně vlhké, drolivé,

/bonita /

CHUDÁ JEDLOVÁ BUČINA s BO

název SLT

5M

SLT

AVB


13 KYSELÁ STANOVIŠTĚ 159 STŘEDNÍCH POLOH 24,0%


43

HS

plocha por. p.



20% - DB,BŘ,BK,JD,OS

BO 6 DB 2 SM 2 JD BŘ

6

25% - BK,DB,LP,JV,JD,JS,JL,HB, TŘ,JDO

SM 6 BK 2 (JD LP KL JS) 2


SM 6 BK 2 (JD LP DB) 2 JS JV


SM 6 BK 3 JD 1 LP JV JS


SM 7 BK 2 (LP JV MD JD) 1


SM 6 BK(JV) 2 DB 1 LP(JD) 1 MD DG JS


SM 6 BK(LP) 2 DB 1 JD(MD) 1 DG


SM 6 BK(LP JV) 2 DB 1 MD (JD) 1 DG


SM 6 BK 2 (DB JD LP) 1 MD 1 DG


BO(SM) 7 BK 2 MD 1


BO 7 BK 2 (SM BŘ DB MD) 1


2 020 EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ 3,7% VYŠŠÍCH POLOH

680 OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ 1,2% STŘEDNÍCH POLOH


JD 24-28 plošiny, středně bohaté podloží, hlíny; hlinitý - jíloviDB 24-26 tohlinitý, pseudoglej kambický; mírně kyselý, hluboSM 24-28 ký, střídavě vlhký, soudržný; JD 18-20 DB 16-20 SM 20-22 JD 18-20 DB 16-20 BO 20-22

BK 20-24 příkré svahy vyšších poloh; kambizem typická oliJD 3,5 BK 5,5 SM 1 LP BŘ BO SM 22-26 gotrofní; hlinitopísčitá až písčitohlinitá, dosti kameniBK 20-26 balvanitá stanoviště; kambizem oligotrofní až rankeSM 22-28 rová; hlinitopísčitá (až písčitohlinitá), silně kamenitá,

BK 18-22 chudé balvanité svahy; kambizem rankerová oligot- JD 3 BK 5 SM 1 BŘ BO 1 BO,SM24 rofní; silně kamenitá až balvanitá, hlinitopísčitá, měl-

SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA KYSELÁ DUBOVÁ JEDLINA CHUDÁ DUBOVÁ JEDLINA KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA na prud. svazích KAMENITÁ KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA KAMENITÁ KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA chudší (borůvková) SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA na prud. svazích SVĚŽÍ SVAHOVÁ KAMENITÁ JEDLOVÁ BUČINA

4O

4P

4Q

5N

5Nm

5F

/5S9/

5Se

/5N4/

/5K9/

BK 26 JD 26 SM 26 BK 24-26 SM 24-30

v blízkosti vodotečí; písčitohlinité - jílovitohlinité, slabě štěrkovitá, glejová až oglejená kambizem; mírně kyselá, hluboká, vlhká, soudržná;

BK 24-28 SM 28

VLHKÁ BUČINA

4V

5Ke

SM 5 DB 2 JD 1 (LP BK) 1 MD 1 DG BO

DB 24-28 střídavě zamokřené půdy na plošinách; jílovitohliniSM 24-28 tý, pseudoglej kambický; mírně kyselý až neutrální, BK 24-28 hluboký, vlhký, soudržný;

JEDLODUBOVÁ BUČINA

3O

prudké kamenité stinné svahy; kambizem mezotrofní; písčitohlinitá, kamenitá, hluboká, místy jen střed. hluboká, čerstvě vlhká, mírně kyselá;

prudké svahy vyšších poloh; kambizem (oligo)mezotrofní; písčitohlinitá, kamenitá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá, mírně kyselá;

ká,suchá, drolivá, silně kyselá;

středně hluboká, mírně až čerstvě vlhká, drolivá, silně kyselá;

tá, (středně) hluboká, mírně vlhká, drobivá, silně až středně kyselá;

BK 6 JD 3 (SM JV) 1

JD 4,5 BK 4,5 SM 1 JVL

JD 4 BK 5 SM 1 JV LP BŘ

7


SM 7 BK 2 JV 1 JD


SM 7 BK 2 JD(JV) 1 MD

30% - BK,JD,JV,LP,DG

BO(SM) 7 BK 2 (BŘ MD) 1 DB


SM(BO) 7 BK 2 (MD JV LP) 1


BO(SM) 7 BK 2 MD 1


25% - JD,BK,DB,JDO,LP,OS,BŘ

DB 3 JD 4 (SM BŘ) 3 BO OS BK BO 7 (JD DB) 1 (SM BŘ) 2

plošiny, chudší hlíny; hlinitý - jílovitohlinitý, pseudoglej podzolový; velmi silně kyselý, hluboký, středně vlhký, soudržný;

SM 7 JD 2 DB(LP) 1 DG JDO BK OS MD

BK 1 DBL 3 JD 4 (SM OS) 2

25% - JD,BK,DB,JDO,LP,OS,BŘ

SM 7 JD 1 (DB LP BK) 2 DG JDO BK MD

25% - JD,BK,DB,JV,JS,JDO,LP,JL, HB

SM 6 BK 2 (JD LP JV JS) 2 OL


SM 6 BK(JD) 2 JS(OL JV) 2

plošiny, chudší hlíny; hlinitý - jílovitohlinitý, pseudoglej typický; silně kyselá, hluboký, středně vlhký, soudržný;

BK 2 DBL 3 JD 4 SM 1 OS

BK 4 JD 4 DBL 1 JV 1 JL JS OL SM



něných vodou od glejů až po oglejené kambizemě; mírně kyselé, hluboké, vlhké až mokré, soudržné;

3V


BK 3 DB 3 JD 3 JV 1 JS OL JL SM

boký, střídavě mírně až čerstvě vlhký, drobivý;

BK 24-28 okysličenou vodou obohacené půdy v blízkosti voSM 24-30 dotečí; písčitohlinité, mozaikou půdních typů ovliv-

BO 6 (DB BŘ) 2 SM 2 JD

VLHKÁ DUBOVÁ BUČINA


DB 6 SM 1 JD 2 BŘ 1 BO

charater ekotopu

DB 14-20 zvlněné plošiny na chudých písčitých substrátech v BO 16-20 nižších polohách; hlinitopísčitý - jílovitopísčitý typicSM 18-20 ký - podzolový pseudoglej; velmi silně kyselý, hlu-

/bonita /

CHUDÁ JEDLOVÁ DOUBRAVA

název SLT


2Q

SLT

AVB


51

47

HS

plocha por. p.


11 KYSELÁ STANOVIŠTĚ 452 VYŠŠÍCH POLOH 20,9%

2 020 EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ 3,7% VYŠŠÍCH POLOH

název cílového hospodářského souboru charater ekotopu

KLENOSMRKOVÁ BUČINA

6A

BK 5 SM 2 JD 3 JV

6K

KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA

velmi silně kyselý;

SM 4 BK 4 JD 2 JŘ SM 22-26 kyselá stanoviště horských poloh; kryptopodzol oliBK 22-26 gotrofní; hlinitopísčitý, hluboký, mírně vlhký, drobivý,

kamenitá, hluboká, střídavě čerstvě vlhká, soudržná, velmi silně kyselá;

ULÉHAVÁ KYSELÁ BK 22-26 plošiny a velmi mírné svahy; luvizem typická; hlinitá JD 4 BK 5 SM 1 JEDLOVÁ BUČINA SM 24-26 (až jílovitohlinitá), uléhající, skelet ojediněle až slabě

JD 3,5 BK 5,5 SM 1 LP BŘ BO

5I

BK 20-26 SM 22-26 BO 24

KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA

kyselá stanoviště podhorských poloh; kambizem typická oligotrofní; hlinitopísčitá (až písčitohlinitá), štěrkovitá až kamenitá, hluboká, mírně vlhká, drobivá, velmi silně kyselá;

kamenité, středně hluboké, čerstvě vlhké, drobivé, mírně kyselé;

SM 24-30 suťové svahy; kambizem mezotrofní rankerová až BK 4 JD 2 SM 2 JV 2 JL BK 24-28 ranker kambický; hlinitopísčité až písčitohlinité, silně

tohlinitá, kamenitá až silně kamenitá, (středně hluboká), čerstvě vlhká, drobivá, středně kyselá;

SM 26-28 stinné prudké, pomístně kamenité svahy; kambizem BK 22-26 mezotrofní, případně rankerová mezotrofní; písči-

středně hluboké, mírně vlhké, drobivé, velmi silně kyselé;

SM 20-24 chudé kamenité svahy; kryptopodzol rankerový až BK 20-24 ranker podzolový; silně kamenité, hlinitopísčité,

5K

6F

/6N4/

KAMENITÁ KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA chudší (borůvková) SVĚŽÍ SVAHOVÁ KAMENITÁ SMRKOVÁ BUČINA

6Nm

SM 4 BK 4 JD 2 BO BŘ

KAMENITÁ KYSELÁ SM 20-26 střední i prudké balvanité svahy, kambizem oligotro- SM 4 BK 4 JD 2 SMRKOVÁ BK 20-24 fní podzolovaná až kryptopodzol rankerový, silně kamenité, hlinitopísčité, středně hluboké, mírně vlhBUČINA

6N ké, drolivé, silně kyselé;

BK 5 JD 2 JV 2 (JL LP JS) 1

hřebeny, suťovité svahy (na vápenci); rendzina kambická; silně kamenitá, písčitohlinitá, (středně hluboká), jen mírně vlhká, drobivá, mírně alkalická;

KLENOVÁ BUČINA BK 20-24 vápencová

5Aw

/5A9/

BK 6 JD 2 JV 2 JL LP JS

BK 6 JD 3 JV 1

BK 6 JD 3 (SM JV) 1


hřebínky a suťovité svahy; kambizem mezotrofní rankerová; písčitohlinitá, kamenitá, středně hluboká, mírně až čerstvě vlhká, drobivá, kyprá, mírně kyselá až neutrální;

ká, čerstvě vlhká, drobivá, mírně kyselá až neutrální;

BK 24-30 bohaté prudké svahy vyšších poloh; kambizem meSM 26-30 zotrofní až eutrická; písčitohlinitá, kamenitá, hlubo-

čerstvě vlhká, mírně kyselá;

BK 24-26 rokliny a zářezy potoků; kambizem mezotrofní ranSM 26-30 kerová; písčitohlinitá, kamenitá, středně hluboká,

/bonita /

KLENOVÁ BUČINA BK 22-28 JV 24-28 JD 24-26

SVĚŽÍ KAMENITÁ JEDLOVÁ BUČINA roklinová BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA na prudkých svazích

název SLT

5A

/5B9/

5Be

/5F9/

5Fu

SLT

AVB


53

51

HS

plocha por. p.



5% - BK,JD,LP,DG

SM 7 BK 2 MD 1 JŘ

25% - BK,JD,LP,DG

8

SM 6 BK 2 (JD LP) 1 MD(DG) 1

25% - BK,JD,LP,DG

SM 7 BK 2 (JD BO MD) 1 DG


SM 6 BK 2 JD 1 JV 1


SM 7 BK 2 (JD JV) 1 JS


SM 6 BK 2 MD 1 BO 1 BŘ


SM 7 BK 2 MD 1 BO BŘ


SM 5 BK 4 JV 1 LP JS JL


SM 5 BK 3 JV 2 LP JS JL


SM 6 BK 3 JV 1 JD LP DG JS


SM 7 BK 2 JV 1 JD


57

charater ekotopu

SM 30-32 úzké úžlabiny a poklesliny podél vodotečí; kambiKL 26-28 zem glejová; písčitohlinitá (až jílovitohlinitá), skelet JS 26-32 ojediněle, hluboká, vlhká, drobivá, mírně kyselá až

BK 26-30 mírné a střední zvlněné svahy podél vodotečí; ogle- BK 4 JD 4 JV 1 (JS JL SM OL)1 SM 26-30 jená až glejová kambizem mezotrofní až eutrická; JD 24-28 plošiny negativních tvarů a ploché úpady; pseudoBK 2 JD 6 SM 2 DBL OS BŘ SM 26-30 glej kambický až kambizem pseudoglejová; písčitoh-

BK 2 JD 6 SM 2 DBL BŘ BO

SM 24-28 středně bohatá podloží horských poloh; (kambizem BK 24-28 oligomezotrofní) kryptopodzol oligotrofní; hlinitopís-

SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA VLHKÁ JASANOVÁ JAVOŘINA úžlabní VLHKÁ JEDLOVÁ BUČINA SVÉŽÍ (BUKOVÁ) JEDLINA

KYSELÁ JEDLINA

6S

5V

5O

5P

/5U1/

JD 24-28 SM 26-28

BK 24-30 spodní části svahů a svahová deluvia; kambizem BK 6 JD 3 JV 1 LP JS JD 24-30 eutrická (občasně ve spodině oglejená); písčitohliniSM 26-30 tá až hlinitá, slabě kamenitá, hluboká, čerstvě vlhká,

OBOHACENÁ JEDLOVÁ BUČINA

5D

5U

BK 22-26 plošiny (často negat. tvarů) a velmi mírné svahy; SM 24-28 kambizem luvická až luvizem typická; hlinité až jílo-

HLINITÁ JEDLOVÁ BUČINA

5H

linité až jílovitohlinité, téměř bez skeletu, hluboké, střídavě čerstvě vlhké až vlhké, soudržné, mírně kyselé; plošiny negativních tvarů; pseudoglej typický, méně často pseudoglej kambický; písčitohlinitý až jílovitohlinitý, slabě kamenitý, střídavě čerstvě vlhký, soudržný, středně kyselý;

písčitohlinitá až jílovitohlinitá, nepříliš kamenitá, hluboká, vlhká, drobivá až soudržná, mírně kyselá;

neutrální;

čitý až písčitohlinitý, kamenitý, hluboký, mírně až čerstvě vlhký, drobivý, silně kyselý;

drobivá až soudržná, mírně kyselá až neutrální;

vitohlinité, uléhající, téměř bez skeketu, (velmi) hluboké, střídavě čerstvě vlhké, soudržné až vazké, mírně kyselé;

SM 2-4 JD 2-3 BK 1-2 JS 1-2 JV 2-3 JL 1

BK 4 SM 3 JD 3


BK 6 JD 4 JV LP JS

BK 22-28 SM 26-30

BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA

JD 4,5 BK 4,5 SM 1 JV

BK 4 SM 4 JD 2

SM 4 BK 4 JD 2 JŘ BO BŘ


5B

bohatá podloží podhorských poloh; kambizem eutrická, méně často mezotrofní; písčitohlinitá, nepříliš kamenitá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá, mírně kyselá až neutrální;

nitá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá (až soudržná), silně kyselá;

BK 24-26 středně bohatá stanoviště podhorských poloh; kamSM 24-28 bizem (oligo)mezotrofní; písčitohlinitá, slaběji kame-

SM 24-26 BK 22-26

mírně zvlněné plošiny a přilehlé mírné svahy; kambizem pseudoglejová až kambizem luvická; písčitohlinitá až jílovitohlinitá, téměř bez skeletu, hluboká, střídavě čerstvě vlhká, drobivá až soudržná, silně kyselá;

hluboké, mírně vlhké až suché, drolivé až drobivé, velmi silně kyselé;

SM 20-24 chudá stanoviště horských poloh; podzol kambický BK 18-22 až kryptopodzol oligotrofní; hlinitopísčité, středně

/bonita /

SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA

KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA chudší (borůvková) ULÉHAVÁ KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA

název SLT

5S

6I

/6K3/

6Km

SLT

AVB


1 640 OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ 3,0% VYŠŠÍCH POLOH

55

11 KYSELÁ STANOVIŠTĚ 452 VYŠŠÍCH POLOH 20,9%


8 830 ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH 96,1% POLOH

53

HS

plocha por. p.



25% - JD,BK,BŘ,OS,JDO

9

SM 6 JD 2 (BK MD DG BO JDO) 2 DB


SM 6 JD 2 BK(LP) 2 MD DG JDO OS DB

25% - JD,BK,JV,JS,JDO,LP,JL

SM 6 BK 2 JD 1 JV(JS OL) 1

30 % - BK,JD,JL,LP,JV

JV 5 JS 2 SM(JD) 2 OL 1

25% - BK,JD,LP,JS,JV,JL,JDO,TŘ

SM 7 BK 2 JD 1 MD


SM 7 JD 1 (BK JV JS) 2 DG


SM 7 BK 2 JD 1 MD JS LP JV


SM 7 BK 2 JD 1 DG JV LP JS


SM 7 BK 2 (JD LP JV DG) 1 MD

25% - BK,JD,LP,DG

SM 7 BK 2 JD 1 MD

25% - BK,JD,LP,DG

SM 7 BK 2 (BO MD) 1 BŘ


165 PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ 0,3% STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOH

1 640 OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ 3,0% VYŠŠÍCH POLOH


SM 24-28 plošiny negativních tvarů; převážně pseudoglej tyJD 26-28 pický (horský), méně kryptopodzol pseudoglejový;

CHUDÁ SMRKOVÁ SM 18-26 plošiny na chudém podloží; pseudoglej typický až JEDLINA JD 22-26 kryptopodzol pseudoglejový i podzol glejový (místy

SM 26-28 menší plošiny a úvaly v inverzních úpadech; kryptoJD 26-28 podzol pseudoglejový; jílovitohlinitý, bez skeletu, BK 22-26 vodou obohacené půdy v blízkosti pramenišť na SM 24-28 svazích i rovinách; písčitohlinitý kambický glej; mírBK 24-28 SM 28 JD 18-20 DB 16-20

SM 20-24 slatinná rašelina; organozem mezotrofní, organická,

BK 26-28 svahová prameniště; kambický glej až glej pseudoSM 26-30 glejový;hlinitý až jílovitohlinitý, slabě kamenitý, mok-

JD 22-24 mokré terénní poklesliny a úpady; glej typický a orSM 24-28 ganozemní; hlinitý až jílovitohlinitý, téměř zcela bez SM 26-30 prameniště; glej typický a kryptopodzol pseudogleBK 24-28 jový; hlinité až jílovitohlinité, slabě kamenité, hlubo-

KYSELÁ SMRKOVÁ JEDLINA

SVĚŽÍ JEDLOVÁ SMRČINA PODMÁČENÁ DUBOVÁ BUČINA PODMÁČENÁ BUČINA PODMÁČENÁ DUBOVÁ JEDLINA SVĚŽÍ RELIKTNÍ SMRČINA PODMÁČENÁ JEDLOVÁ BUČINA

PODMÁČENÁ JEDLINA PODMÁČENÁ SMRKOVÁ BUČINA

6P

6Q

7O

4G

4R

5Vg

5G

6Vg

/6V9/

/5V9/

/4V9/

4Vg

/3V9/

3Vg

SM 26-30 JD 26-30

SVĚŽÍ SMRKOVÁ JEDLINA

ké, mokré až zbahnělé, spodní voda 40-60 cm, soudržné až vazké, mírně kyselé;

skeletu, hluboký, vlhký až mokrý, spodní voda ve 40-80 cm, soudržný až vazký, mírně kyselý;

rý až zbahnělý, soudržný (až vazký), mírně kyselý;

bez skeletu; hluboká, mokrá až zbahnělá, spod. voda 30 -40 cm, neutrální až mírně kyselá;

mokré pokleslé plošiny, úpadliny; hlinitý - jílovitohlinitý, glej typický; mírně kyselý, hluboký, mokrý až zbahnělý, vazký;

ně kyselý, mělký, vlhký až mokrý, soudržný; v blízkosti vodotečí, pramenišť; svahový, hlinitý až jílovitohlinitý, glej kambický; mírně kyselý, mokrý, zbahnělý, vazký, soudržný;

hluboký, střídavě vlhký, soudržný až vazký, mírně kyselý;

zrašelinělý), jílovitohlinité až hlinitojílovité, skelet ojediněle, hluboké, střídavě vlhké (až mokré), vazké, silně kyselé;

hlinité až hlinitjílovité, téměř bez skeletu, střídavě čerstvě vlhké, soudržné až vazké, středně kyselé;

až jílovitohlinité, slabě kamenité, hluboké, vlhké, soudržné, mírně kyselé; plošiny, roviny a úvaly; pseudoglej typický (horský) až kambizem pseudoglejová; jílovitohlinité až hlinitojílovité, téměř bez skeletu, hluboké, střídavě čerstvě vlhké, vazké, mírně kyselé;

6O

charater ekotopu

SM 24-30 zvlněné plochy kolem svahových vodotečí; kambiBK 24-28 zem oglejená až glej pseudoglejový; písčitohlinité

/bonita /

VLHKÁ SMRKOVÁ BUČINA

název SLT

6V

SLT

AVB


59

57

HS

plocha por. p.

BK 2 JD 4 SM 3 (JV JS OL) 1

JD 6 OL 2 SM 2 BK

BK 3 JD 4 JV 1 (JS JL SM OL)2

SM 9 OL 1 JD

DBL 3 JD 6 OL 1 SM

BK 2 JD 4 DBL 1 (JV JL OL JS) 3 SM

BK 2 DB 3 JD 3 (JV JS OL JL) 2 SM

SM 7 JD 3 BK

JD 5 SM 4 BK 1 BŘ

JD 5 SM 4 BK 1 BŘ

BK 2 JD 5 SM 3

BK 3 JD 4 SM 3 JV JS OL




20% - JD,OL,JV,OS,BK

SM 8 JD 1 (OL JV) 1

15% - JD,BK,JV,OL,OS

SM 6 OL 2 JD 2 DG OS

20% - JD,OL,JV,OS,BK

10

SM 6 (BK JD) 2 (JS OL JV) 2

5% - BŘ,JD

SM 9 OL 1 JD BR

20% - JD,OL,JV,OS,BK,LP,DB

SM 6 JD 2 OL(DB) 2 OS





5-10% - JD,BK,BŘ,JV,JŘ

SM 9 JD 1


SM 8 JD 1 (BŘ BO) 1


SM 8 JD 2 BK BO


SM 8 JD 2 BK

25% - JD,BK,JV,JS,JDO,LP,JL

SM 6 BK 2 JD 1 JV 1 OL


290 MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ 0,5% STANOVIŠTĚ

01

charater ekotopu

SM 26-30

BO 12-18

BO 16-20 v průrvách mezi skalami a balvany; nejčastěji na SM 14-18 kvádrových pískovcích; písčitá litozem a podzol,

BK 16-18 BO 16-18

BK 18-22 výchozy podloží, balvanité sutě, kamenité moře; hliSM,BO22 nitopísčité, typická litozem; kyselá, velmi mělká, su-

KYSELÁ RAŠELINNÁ SMRČINA RELIKTNÍ BOR

ROKLINOVÝ SMRKOBUKOVÝ BOR ZAKRSLÁ DUBOVÁ BUČINA SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA ZAKRSLÁ BUČINA

SKELETOVÁ BUČINA

7R

0Z

0Y

3Y

4Z

4Y

slunné kamenité výspy, hřbety na chudých substrátech středních poloh; hlinitopísčitá - písčitohlinitá kamenitá regozem - podzolový ranker; velmi silně kyselé, mělké, suché, drolivé;

velmi silně kyselé, chudé, mělké, mírně vlhké půdy;

na skalách a balvanech a hřbetech; nejčastěji na kvádrových pískovcích; písčitá litozem a podzol, velmi silně kyselé, chudé, mělké suché půdy;

rý až zbahnělý, spodní voda ve 30-50 cm,soudržný, mírně až středně kyselý; mokré chudé terénní poklesliny; glej organozemní; jílovitopísčitý, bez skeletu, hluboký, mokrý až zbahnělý, spodní voda ve 30-50 cm, (vazký), silně kyselý; nevelké terénní poklesliny, rašeliniště; organozem glejová až glej organozemní; organické, případně jílovitohlinité až hlinitojílovité, bez skeletu, hluboké, mokré až zbahnělé, spodní voda ve 20-40 cm, soudržné (až vazké), středně kyselé;


BO 5 BŘ 1 BK 2 SM 2 DB

BO 9 BŘ 1 DB SM BK

SM 9 BŘ 1 JŘ

SM 8 JD 1 BŘ 1 JŘ

SM 7 JD 2 OL 1

SM 10 JD OL

SM 4 JD 4 (BK OS) 1 OL 1


chá, drolivá;

extrémní stanoviště s ochranným charakterem lesa a podprůměrnou bonitou dřevin; hlinitopísčitá - písčitohlinitá, kamenitá regozem typická - ranker typický; silně kyselé, velmi mělké, suché, drolivé;

kyselé, mělké, mírně vlhké, náchylné k erozi;

BK 7 DB 2 BŘ 1 SM

BK 6 DB 3 BŘ 1 LP HB

BK 16-20 na výchozech skeletu - balvanitých až suťových BK 4 DB 4 BŘ 1 (BO JD SM) 1 BO 16-20 svazích středních poloh; hlinitopísčitá kamenitá litoSM 18-20 zem-regozem-rankerová kambizem, silně až středně

BK 16-18 BO 14-18

SM 30-34

PODMÁČENÁ CHUDÁ JEDLOVÁ SMRČINA

7T

3Z

SM 22-26 mokré terénní poklesliny a úpady; glej organozemJD 24-26 ní(horský); jílovitohlinitý, bez skeletu, hluboký, mok-

PODMÁČENÁ JEDLOVÁ SMRČINA

7G

lovitohlinité, zcela bez skeletu, (hluboké), mokré až zbahnělé, spodní voda 20-40 cm, (soudržné), mírně až středně kyselé;

SVĚŽÍ RAŠELINNÁ SM 24-32 terénní poklesliny úžlabiny, rašeliniště; organozem mezotrofní až glej organozemní; organické, příp. jíSMRČINA

6R

nitojílovité, téměř bez skeletu, hluboké, vlhké až mokré, spodní voda 30-50 cm, soudržné ,častěji vazké, mírně (až středně) kyselé;

SM 26-32 mokré terénní poklesliny a úpady; glej typický až orJD 28-32 ganozemní, glej pseudoglejový; jílovitohlinité až hli-

/bonita /

PODMÁČENÁ SMRKOVÁ JEDLINA

název SLT

6G

SLT

AVB


165 PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ 0,3% STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOH


59

HS

plocha por. p.



30% - BK,DB,JD,BŘ

11

SM 4 BK 3 DB 1 (BŘ BO) 1

30% - BK,DB,JD,BŘ

(SM BO) 5 BK 3 DB 2 BŘ MD

30% - BK,DB,JD,BŘ

BO 3 DB 3 BŘ 1 BK 3

30% - BK,DB,JD,BŘ

BO 5 BK 2 DB 2 BŘ 1

5% - BK,BŘ,DB,JD

BO 5 SM 3 BŘ 1 BK 1 DB JD

5% - BK,BŘ,DB,JD

BO 9 BŘ 1 DB SM BK

5% - BŘ,JD

SM 9 BŘ 1 JŘ

5% - BŘ,JD

SM 9 BŘ 1 JŘ

5% - BŘ,JD

SM 9 (BŘ OL JD) 1

5% - BŘ,JD

SM 10 JD

15% - JD,BK,JV,OL,OS

SM 8 JD 2 OLŠ


290 MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ 0,5% STANOVIŠTĚ


BK 20-26 LP 20-26 JV 26 BK 22-26 suťová kamenitá půda v roklinách s nitrofilní vegeSM 22-26 tací; písčitohlinitá rankerová kambizem až kambický

BK 20-26 příkré až srázné suťovité (skalnaté) svahy podhorJV 20-26 ských poloh; rendzina kambická a ranker kambický; SM 24-26 silně kamenité až balvanité, mělké až středně hluBK 26-30 suťové zářezy potoků a nitrofilní rokliny vyšších poJV 24-26 loh; kambizem rankerová (mezotrofní až eutrická), SM 24-26 (ranker); písčitohlinitá, skelet jen ojediněle, hluboká,

LIPOVÁ JAVOŔINA

ROKLINOVÁ JAVOŘINA v potočních zářezech střed. poloh SUŤOVÁ JILMOVÁ JAVOŘINA

ROKLINOVÁ JAVOŘINA v potočních zářezech vyšších poloh

6Y

3J

3Ju

5J

5Ju

/5J9/

/3J9/

SM 20-24 vrcholové i svahové skalní nakupeniny; litozem tyBK 18-22 pická - ranker podzolový; silně kamenité až balvani-

SKELETOVÁ SMRKOVÁ BUČINA

6Z

čerstvě vlhká, drobivá, mírně kyselá až neutrální;

boké, (mírně) až čerstvě vlhké, drobivé až kypré, mírně kyselé až mírně alkalické;

ranker; mírně kyselé, mělké, čerstvě vlhké, soudržné;

suťové kamenité půdy s nitrofilní vegetací na příkrých svazích; hlinitý až jílovitohlinitý, kambický ranker až kambická rendzina; mírně kyselé, mělké, čerstvě vlhké, soudržné;

té, (hlinitopísčité), mělké, mírně vlhké až suché, drolivé, mírně až středně kyselé;

prudké balvanité svahy a hřebínky; ranker kambický - litozem typická; silně kamenité, hlinitopísčité, mělké, mírně vlhké až suché, drolivé, soudržné, mírně až silně kyselé;



BK 4 LP 3 JV 2 JD 1 JL

BK 4 DB 1 LP 2 JV 2 (JD JL HB JS) 1

SM 4 BK 4 JD 1 BŘ 1 JŘ BO

BK 5 SM 4 JD 1 JŘ BŘ BO

BK 20 SM 20

ZAKRSLÁ SMRKOVÁ BUČINA

5Y balvanitá, (hlinitopísčitá), mělká, mírně vlhká až suchá, drolivá, mírně až středně kyselá;

BK 20-22 nakupeniny balvanů a skal na vrcholcích a přilehBK 7 JD 2 (SM BŘ) 1 BO JV SM 20-22 lých svazích; litozem typická, silně kamenitá až silně

BK 7 JD 1 BŘ 1 BO 1 SM


SKELETOVÁ JEDLOVÁ BUČINA

hřebeny, výspy a příkré skalnaté svahy; ranker podzolový až kambický; silně kamenitý až silně štěrkovitý, hlinitopísčitý, mělký, suchý až mírně vlhký, kyprý, středně kyselý;

charater ekotopu

BK 16-20 SM 20

/bonita /

ZAKRSLÁ JEDLOVÁ BUČINA

název SLT

5Z

SLT

AVB


01

HS

plocha por. p.



60% - BK,JV,JD,JL,LP,JS

12

BK 3 JD 1 SM 2 JV 2 (JL LP) 2 JS

60% - BK,JV,JD,JL,LP,JS

BK 3 SM 2 JV 3 (JL JS LP) 2

90% - BK,JV,LP,DB,JD,HB,JS,JL, BŘK,MK,TS

BK 4 LP 2 JV 3 DB 1 JL HB JS

90% - BK,JV,LP,DB,JD,HB,JS,JL, BŘK,MK,TS

BK 4 LP 2 JV 3 DB 1 JL HB JS

30% - BK,JD,BŘ,JŘ,JV

SM 6 BK 2 BO(JD) 1 BŘ 1 JŘ


SM(BO) 6 BK 3 BŘ 1


SM 6 BK 3 (BO BŘ MD) 1


BO(SM) 6 BK 3 BŘ 1


AVB

%

CIL_H 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a 13a

-10

0 B18

10

20

30

40

50

60

70

M1 P3

B20

B22

Zastoupení četností AVB

B24

B26

B30

Z1 Z3

B28

B32

AVB

%

-10 C3

0 B16

10

20

30

40

50

60

B18

D3

B20

B26

D3 P1

B24

Strana 1

B22

B28

3 BO čistá a dominantní v HS 13a

SKLAD_PSZAST_PPLOCHA ZAST_MM_BOZAST_LL_BOS_BOP_BOB14 B16 M1 P3 2,48 23,82 60,87 B26 90,88 B24 B26 B28 0 0 Z1 Z3 2,85 18,91 56,27 B24 83,87 B24 B26 B28 0 0 C3 21,41 309,21 33,5 B24 80,72 B20 B22 B24 0 0,12 D3 23,74 297,03 39,34 B22 85,36 B22 B24 B26 0 1,45 D3 P1 4,3 49,82 52,35 B24 92,13 B22 B24 B26 0 0 D3 P4 3,84 45,01 44,86 B22 82,72 B20 B22 B24 0 0 M3 P1 4,3 40,57 50,83 B24 92,44 B22 B24 B26 0 0 M3 P4 3,53 33,47 44,7 B24 97,73 B22 B24 B26 0 0 Z1 Z3 2,85 20,09 61,37 B24 95,06 B22 B24 B26 0 0

1 SM v HS 13a

KOD_POROST 1 SM 1 SM +BO 3 BO 3 BO 3 BO 3 BO 3 BO 3 BO 3 SM +BO

Příloha 4

AVB

%

B20 B22 8,82 0,29 0 3,97 16,7 30,6 7,88 39,3 7,87 28,3 28,5 44,9 4,09 33,4 2,27 40,5 3,24 23,7

B32

D3 P4

B30

B18 0 0 6,14 1,82 0 0 1,36 0 0

-10

0 B18

10

20

30

40

50

60

70

M3 P1

B20

B22

M3 P4

B24

B26

Z1 Z3

B28

B30

B28 B30 B32 B34 B36 B38 11,5 0 0 0 0 0 4,81 12,2 0 0 0 0 1,73 0 0 0 0 0 1,6 1,89 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1,96 0 0 0 0 0 2,12 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1,69 0 0 0 0 0

3 BO majoritní a základní v HS 13a

B24 B26 18,5 60,9 56,3 22,8 33,5 11,3 30,6 15,4 52,4 11,5 9,33 15,3 50,8 8,21 44,7 12,5 61,4 10


CIL_H 23 23 23 23 23 23 23

AVB

%

B24

B26

M1 P3

B28

Strana 2

B30

B32

AVB

C1

-10

D1

D1 P5

M1 P5

-10 C3

0 B16

10

10

0 B18

20

40

50

60

20

B22

%

B28 47,5 28,6 37,8 56,6 49,9 0 2,92

B18

B20


B22

B24

D3

B26

B28

B30

B30 B32 B34 B36 B38 3,67 1,1 0 0 0 11,9 0 0 0 0 8,93 0 0 0 0 0 0 0 0 0 13,7 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

3 BO v HS 23

B20 B22 B24 B26 4,38 4,08 15,9 23,4 1,33 5,56 8,27 44,3 0 0 2,5 50,8 0 0 18,9 24,5 0 0 17,7 18,8 30,7 32,6 32,9 0,22 3,54 20 50,8 12,5

30

B20

1 SM v HS 23

SKLAD_PSZAST_PPLOCHA ZAST_MM_BOZAST_LL_BOS_BOP_BOB14 B16 B18 C1 9,24 88,18 47,52 B28 86,74 B24 B26 B28 0 0 0 D1 14,25 119,07 44,28 B26 84,84 B26 B28 B30 0 0 0 D1 P5 7,41 55,66 50,81 B26 97,51 B26 B28 B30 0 0 0 M1 P3 4,23 27,62 56,63 B28 100 B24 B26 B28 0 0 0 M1 P5 6,08 37,21 49,91 B28 86,35 B24 B26 B28 0 0 0 C3 5,2 50,3 32,86 B24 96,2 B20 B22 B24 0 1,39 2,19 D3 4,33 37,32 50,8 B24 83,3 B22 B24 B26 0 0 10,2


30

40

50

60

KOD_POROST 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 3 BO 3 BO

Příloha 4

%

C1

D1

D1 P5

0 B20 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34

10

20

30

40

50

60


AVB

%

B26

B28

B30

B32

B34

AVB

Strana 3

Z1 Z5

C5

0 B18 -10

0 B22 -10

M1 Z5

10

10

M1 P5

20

30

30 20

40

40

60

60

50

70

70

50

80

%

B28 41,3 39,2 50 58,9 29,3 74,1 0 2,27 13 0

D5

B20

B22

M1 Z5

B24

B26

B30

Z1 Z5

B28

B30 B32 B34 B36 B38 20,5 1,9 0,08 0 0 17,9 3,4 0 0 0 15,2 3,6 0 0 0 15 1,9 0 0 0 16,7 15 0 0 0 0,89 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,24 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


5 DB v HS 25

B20 B22 B24 B26 0 0,96 3,99 31,3 0 0,96 4,2 34,4 0 1,77 2,34 27,1 0 1,11 1,11 22 0 0 13,6 25,2 0 0 7,53 17,5 12,2 22,9 57,3 7,67 5,29 17,8 64,1 10,1 0,64 7,69 54,7 24 0 12,7 68,4 18,9

80

B24

1 SM majoritní a základní

SKLAD_PSZAST_PPLOCHA ZAST_MM_BOZAST_LL_BOS_BOP_BOB14 B16 B18 C1 15,88 340,3 41,29 B28 93,13 B26 B28 B30 0 0 0 D1 17,21 319,19 39,15 B28 91,41 B26 B28 B30 0 0 0 D1 P5 7,14 128,03 49,98 B28 92,29 B26 B28 B30 0 0 0 M1 P5 6,46 96,19 58,91 B28 95,86 B26 B28 B30 0 0 0 M1 Z5 2,22 28,23 29,3 B28 71,24 B26 B28 B30 0 0 0 Z1 Z5 3,12 29,2 74,08 B28 99,11 B24 B26 B28 0 0 0 C5 1,87 40,7 57,32 B24 92,33 B20 B22 B24 0 0 0 D5 2,19 41,38 64,09 B24 91,93 B22 B24 B26 0 0 0,27 M1 Z5 2,22 17,16 54,66 B24 91,67 B24 B26 B28 0 0 0 Z1 Z5 3,12 31,4 68,44 B24 100 B22 B24 B26 0 0 0

1 SM čistý a dominantní v HS 25

KOD_POROST 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM +DB 1 SM +DB 5 DB 5 DB 5 SM +DB 5 SM +DB

AVB

CIL_H 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25

Příloha 4

%

-10

C1

0 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34

10

20

30

40

50

60


AVB

%

0 B18 -5

5

10

15

20

25

30

35

40

45

C8

B20

B22

B24

D8

B28

Strana 4

B26

8 OL v HS 29b

B30

B32 AVB

%

C1

-10

0 B20

10

20

30

40

50

60

70

80

SKLAD_PSZAST_PPLOCHA ZAST_MM_BOZAST_LL_BOS_BOP_BOB14 B16 B18 B20 B22 C1 5,49 11,19 49,06 B28 83,02 B26 B28 B30 0 0 0 0 0,71 C8 24,68 49,74 39,26 B24 86,51 B24 B26 B28 0 0 0 3,54 7,24 D8 8,83 15,66 38,25 B26 91,25 B24 B26 B28 0 0 0 1,53 7,22 C1 8,19 25,98 28,98 B26 70,67 B22 B24 B26 0 0 0 0 26,8 D1 16,25 44,24 40,78 B26 88,93 B24 B26 B28 0 0 0 0 6,89 M1 P4 5,81 12,4 72,1 B26 100 B22 B24 B26 0 0 0 0 1,53

1 SM v HS 29b

KOD_POROST 1 SM 8 OL 8 OL 1 SM 1 SM 1 SM

AVB

CIL_H 29b 29b 29b 31b 31b 31b

Příloha 4

B22

B28 49,1 14,7 16 10,7 33,4 0

B24

D1

B26

B28

B30

M1 P4

B32

B34

B30 B32 B34 B36 B38 20,7 1,6 0,27 0 0 2,71 0 0 0 0 0 0 0 0 0 17,4 1,2 0 0 0 2,08 2,1 0 0 0 0 0 0 0 0

1 SM v HS 31b

B24 B26 14,4 13,2 39,3 32,6 37 38,3 14,9 29 14,7 40,8 26,4 72,1


%

B34

C1

D1

D1 P3

D1 P4

M1

0 B22 -10

0 B18 -10 B32

10

10

B30

20

20

B28

30

30

B26

40

40

B24

50

50

B22

60

60

AVB

70

70

B26

Strana 5

B24

B30

M1 P3

B28

1 SM majoritní v HS 41a 80

%

80

B20


B32

SKLAD_PSZAST_PPLOCHA ZAST_MM_BOZAST_LL_BOS_BOP_BOB14 B16 B18 C1 17,99 147,29 38,95 B26 85,63 B26 B28 B30 0 0 0 D1 40,47 286,96 39,31 B28 91,11 B26 B28 B30 0 0 0 D1 P3 4,52 29,59 42,08 B28 96,49 B24 B26 B28 0 0 0 D1 P4 2,88 19,03 71,31 B26 76,57 B22 B24 B26 0 0 0 M1 2,39 13,99 75,27 B28 100 B24 B26 B28 0 0 0 M1 P3 3,78 20,43 59,42 B28 97,45 B24 B26 B28 0 0 0 C1 19,82 198,39 44,43 B28 85,5 B26 B28 B30 0 0 0 D1 18,77 163,04 50,62 B28 86,7 B26 B28 B30 0,1 0 0 M1 P4 3,87 24,64 42,41 B30 92,98 B26 B28 B30 0 0 0 M1 P6 5,66 38,61 39,63 B28 97,1 B26 B28 B30 0 0 0

1 SM čistý a dominantní v HS 41a

KOD_POROST 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM

AVB

CIL_H 41a 41a 41a 41a 41a 41a 41b 41b 41b 41b

Příloha 4

AVB

%

C1

-10

0 B18

10

20

30

40

50

60

B22

D1

B20

B24

M1 P4

B26

1 SM v HS 41b

B28

B30

M1 P6

B32

B34

B20 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34 B36 B38 0,18 0,67 8,5 39 35,1 11,6 3,8 1,23 0 0 0,14 0,05 5,16 31,5 39,3 20,4 3,5 0 0 0 0 0,71 28,2 26,2 42,1 2,81 0 0 0 0 0 4,89 0,37 71,3 1,42 0 22 0 0 0 0 0 24,7 0 75,3 0 0 0 0 0 0 0 16,8 21,2 59,4 2,55 0 0 0 0 0,16 0,24 7,67 24 44,4 17 6,4 0 0 0 1,63 1,64 6,78 26 50,6 10,1 3,2 0 0 0 0 0 7,02 33,2 17,4 42,4 0 0 0 0 0 1,84 1,06 31,9 39,6 25,5 0 0 0 0


CIL_H 43a 43a 43a 43a 43a 43a

AVB

%

C1

-10

0 B16

10

20

30

40

50

60

KOD_POROST 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM

Příloha 4

B18

B20

D1

B22

B24

D1 P3

B26


B28

B32

D1 P4

Strana 6

B30

B34

SKLAD_PSZAST_PPLOCHA ZAST_MM_BOZAST_LL_BOS_BOP_BOB14 B16 B18 C1 21,92 2620,56 45,17 B28 89,54 B26 B28 B30 0 0,02 0,1 D1 25 2615,48 44,8 B28 90,14 B26 B28 B30 0 0 0 D1 P3 3,99 387,4 48,29 B26 88,06 B24 B26 B28 0 0 0 D1 P4 5,46 529,52 49,24 B28 93,04 B24 B26 B28 0 0 0 M1 P3 5,32 418,22 39,19 B26 86,79 B24 B26 B28 0 0 0,04 M1 P4 3,81 309,2 43,72 B28 89,54 B26 B28 B30 0 0 0


AVB

%

B28 45,2 44,8 25,9 49,2 35,1 43,7

M1 P3

B22

B24

B26

B28

M1 P4

B30

B32

B34

B30 B32 B34 B36 B38 10,6 1,4 0,11 0 0,01 13,5 0,8 0,09 0 0,2 7,26 0 0,36 0 0 6,55 0,1 0 0 0 7,1 2,5 0,39 0 0 15,2 2,8 0 0 0

1 SM majoritní v HS 43a

B24 B26 7,58 33,8 7,4 31,8 13,9 48,3 14,1 29,7 12,5 39,2 6,6 30,6

0 B20

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

B20 B22 0,19 1,03 0,25 1,08 0,96 3,36 0,07 0,26 0,42 2,74 0,16 0,95


CIL_H 45 45 45 45 45 45

AVB

%

-10

C1

0 B20

10

20

30

40

50


Příloha 4

B22

B24

D1

B26

B28

B30


B34

D1 P4

B32

B36

Strana 7

AVB

%

-10 M1 P3

0 B20

10

20

30

40

50

60

B28 43,7 44,6 37,8 33,3 56,5 35,8

B24

M1 P4

B26

B28

1 SM majoritní v HS 45

B20 B22 B24 B26 0,14 0,33 2,97 14 0,03 0,34 2,96 19,4 0 0,07 1,55 15,2 0,07 1,12 8,58 28,6 0,54 0 0,72 11,8 0 0 2,13 21,9

B22

SKLAD_PSZAST_PPLOCHA ZAST_MM_BOZAST_LL_BOS_BOP_BOB14 B16 B18 C1 33,07 3031,43 43,7 B28 90,93 B26 B28 B30 0 0 0 D1 24,85 1986,42 44,64 B28 93,27 B26 B28 B30 0,1 0 0 D1 P4 3,04 225,45 44,87 B30 97,83 B26 B28 B30 0 0 0 M1 P3 2,05 126,18 33,3 B28 86,94 B26 B28 B30 0 0 0 M1 P4 2,6 163,58 56,49 B28 90,51 B26 B28 B30 0 0 0 M1 P5 2,06 120,02 35,8 B28 80,42 B26 B28 B30 0 0 0


B30

M1 P5

B32

B34

B30 B32 B34 B36 B38 33,3 4,7 0,85 0,1 0,02 29,2 3 0,26 0 0 44,9 0,4 0,12 0 0 25 3,3 0 0 0 22,3 7,8 0 0 0,41 22,7 17 0 0 0


CIL_H 47 47 47 47 47 47

AVB

%

C1

-20

0 B20

20

40

60

80

100


Příloha 4

B22

B24

D1

B26

B28


B30

D1 P4

B32

B34

Strana 8

AVB

%

M1 P3

0 B24 -10

10

20

30

40

50

60

70

80

90

B26

M1 P4

B28

B30

B28 57,2 49,8 1,49 63,5 80,9 0

1 SM majoritní v HS 47

SKLAD_PSZAST_PPLOCHA ZAST_MM_BOZAST_LL_BOS_BOP_BOB14 B16 B18 B20 B22 B24 B26 C1 18,96 120,48 57,23 B28 94,88 B26 B28 B30 0 0 0 0,12 0,07 2,72 22 D1 31,79 173,97 49,82 B28 92,41 B26 B28 B30 0 0 0 0 0 4,93 22,3 D1 P4 4,82 24,21 89,14 B26 100 B26 B28 B30 0 0 0 0 0 0 89,1 M1 P3 9,61 40,85 63,5 B28 90,99 B28 B30 B32 0 0 0 0 0 0 9,01 M1 P4 3,84 17,06 80,89 B28 100 B24 B26 B28 0 0 0 0 0 0 19,1 11,4 75,88 B30 100 B26 B28 B30 0 0 0 0 0 0 24,1 M1 P4 P9x 2,84


M1 P4 P9x

B32

B34

B30 B32 B34 B36 B38 15,7 2,2 0 0 0 20,3 2,5 0,14 0 0 9,38 0 0 0 0 0 27 0 0 0 0 0 0 0 0 75,9 0 0 0 0


%

C1

0 B14 -10

10

20

30

40

50

60

B18


D1

B22

B26

B34

D1 P6

B30

AVB

%

M1 P4

0 B20 -20

20

40

60

80

100

120

B22

Strana 9

M1 P6

B24

B26

B28

1 SM majoritní v HS 51a

B30

B18 0,97 0,13 0 0 0 0 0,02 0 0 0

M1 Z4

SKLAD_PSZAST_PPLOCHA ZAST_MM_BOZAST_LL_BOS_BOP_BOB14 B16 C1 27,58 208,91 32,17 B28 73,98 B26 B28 B30 0 0,04 D1 24,23 158,54 47,26 B26 83,33 B26 B28 B30 0,1 0 D1 P6 7,43 46,04 52,78 B26 92,16 B26 B28 B30 0 0 M1 P4 4,16 20,34 73,5 B28 97,83 B26 B28 B30 0 0 M1 P6 3,48 17,79 33,56 B30 63,12 B26 B28 B30 0 0 M1 Z4 3,54 15,4 100 B26 100 B22 B24 B26 0 0 C1 27,07 286,86 43,55 B28 89,13 B26 B28 B30 0 0 D1 23,66 223,2 33,51 B28 89,51 B26 B28 B30 0 0 D1 P6 6,46 55,09 39,54 B28 84,36 B26 B28 B30 0 0 M1 P6 3,59 25,81 34,48 B28 90,27 B26 B28 B30 0 0


KOD_POROST 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM

AVB

CIL_H 51a 51a 51a 51a 51a 51a 51b 51b 51b 51b

Příloha 4

B32

C1

AVB

%

B30 B32 B34 B36 B38 16,9 4,5 0,84 0,7 0 7,69 5,9 0 0 0 14,3 0,8 3 0 0 23,4 0 0 0 0 33,6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 26,9 3,1 1,45 0 0 24,1 5,7 0,18 0,5 0 26,2 2,2 4,16 0 0 28,3 8,1 1,67 0 0

D1

D1 P6

M1 P6

0 -5B20 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34 B36

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

B28 32,2 28,4 25,1 73,5 4,55 0 43,6 33,5 39,5 34,5 1 SM v HS 51b

B20 B22 B24 B26 0,04 2,55 16,4 24,9 0,29 5,35 4,91 47,3 0 0 4,06 52,8 0 0 2,16 0,98 0 30 6,91 25 0 0 0 100 0 2,12 4,13 18,7 0,19 0,32 3,63 31,9 0 0 9,28 18,7 0 0 0 27,5


CIL_H 53 53 53 53 53 53

AVB

%

-10

0 B16

10

20

30

40

50

60


Příloha 4

B18

B20

B22

B24

Strana 10

B26

1 SM v HS 53

B18 0,21 0,06 0,05 0 0 0

B28

SKLAD_PSZAST_PPLOCHA ZAST_MM_BOZAST_LL_BOS_BOP_BOB14 B16 C1 34,83 3800,28 43,49 B28 84,33 B26 B28 B30 0 0,04 D1 23,44 2267,74 43,57 B28 85,91 B26 B28 B30 0 0,07 D1 P3 2,81 249,49 47,79 B28 87,05 B26 B28 B30 0 0 D1 P4 6,08 543,05 51,99 B28 94,66 B26 B28 B30 0 0 M1 P3 2,83 211,45 38,12 B28 82,62 B24 B26 B28 0 0,37 M1 P4 3,59 267,24 45,24 B28 90,85 B26 B28 B30 0 0


B30

B20 B22 0,46 2,01 0,29 0,78 0,14 0,33 0,06 0,55 0 4,93 0 0,12

B32

B24 B26 8,83 27,7 10,5 27,8 7,32 28,1 2,85 29,4 11,8 32,7 4,94 31,9

B28 43,5 43,6 47,8 52 38,1 45,2

B34

M1 P4

M1 P3

D1 P4

D1 P3

D1

C1

B30 B32 B34 B36 B38 13,1 3,5 0,52 0,1 0,02 14,5 1,8 0,43 0,1 0,02 11,2 4,9 0,26 0 0 13,3 1,4 0,15 0,4 0 11,1 1 0 0 0 13,7 3,8 0,28 0 0


CIL_H 55 55 55 55 55

AVB

%

-5

0 B16

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

KOD_POROST 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM

Příloha 4

B18

B20

B22

B24

Strana 11

B26

1 SM v HS 55

B28

B30

SKLAD_PSZAST_PPLOCHA ZAST_MM_BOZAST_LL_BOS_BOP_BOB14 B16 B18 C1 37,78 3338,65 37,81 B28 87 B26 B28 B30 0 0,06 0,03 D1 21,5 1676,16 37,72 B28 87,11 B26 B28 B30 0 0 0,05 D1 P4 4,45 320,4 38,69 B28 85,53 B26 B28 B30 0 0 0 M1 P4 2,48 150,56 37,02 B28 83,4 B26 B28 B30 0 0 0 M1 P9x 2,21 130,37 44,86 B28 85,53 B24 B26 B28 0 0 0


B28 37,8 37,7 38,7 37 44,9

B34

B24 B26 4,76 21,3 4,54 23 6,77 16,1 10 14,2 11,3 29,4

B32

B20 B22 0,03 0,65 0,14 0,82 0 0,22 0,05 0,93 0,12 1,26

B36

M1 P9x

M1 P4

D1 P4

D1

C1

B30 B32 B34 B36 B38 27,9 5,8 1,1 0,4 0,11 26,4 6 1,16 0,2 0,02 30,7 6,8 0,71 0 0 32,2 5,2 0,38 0 0 9,21 3,8 0,08 0 0


AVB

%

CIL_H 57a 57a 57a 57a 57b 57b 57b 57b

-10

0 B18

10

20

30

40

50

C1

B20


B24

D1

B26

B28

1 SM v HS 57a

M1

B30

B32

B34

M1 P8

B36

AVB

-10

0 B20

10

20

30

40

50

60

Strana 12

B38

%

C1

B22

D1

B24

B26

1 SM v HS 57b

SKLAD_PSZAST_PPLOCHA ZAST_MM_BOZAST_LL_BOS_BOP_BOB14 B16 B18 B20 B22 B24 B26 C1 25,1 150,2 38,63 B30 86,46 B26 B28 B30 0 0 0 0 0,83 1,39 15,3 D1 15,8 83,16 32,34 B26 87,15 B26 B28 B30 0 0 0,66 0,9 0,26 8,01 32,3 M1 4,44 18,86 45,23 B30 77,04 B26 B28 B30 0 0 0 0 0 13,2 12,5 M1 P8 6,17 25,03 44,07 B28 96,92 B28 B30 B32 0 0 0 0 0 0,16 0,68 C1 25,52 259,5 41,72 B28 82,78 B26 B28 B30 0 0 0 0 5,18 11,1 27,1 D1 29,4 260,34 50,72 B28 89,86 B26 B28 B30 0 0 0 0,48 1,66 7,99 28,1 D1 P3 15,88 128,14 40,57 B26 89,84 B24 B26 B28 0 0 0 0 1,03 15,9 40,6 M1 P3 4,65 30,86 35,74 B26 88,52 B26 B28 B30 0 0 0 0 2,75 8,36 35,7

B22

KOD_POROST 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM

Příloha 4

D1 P3

B30

M1 P3

B32

B30 B32 B34 B36 B38 38,6 7,3 3,94 0,1 0 27,9 3 0 0,1 0 45,2 0 0 9,8 0 29,7 23 2,24 0 0 13,9 0,9 0 0 0 11,1 0 0 0 0 9,13 0 0 0 0 22,3 0,4 0 0 0

B28

B28 32,5 27 19,4 44,1 41,7 50,7 33,4 30,5


Název PHO

Vod. 2703/90/91135/ing.Sv/Ka Výst.1-1272/75-154/24

Č.j.:

) Stromeček a tučné písmo u PHO I. stupně značí, že PHO je na lesní půdě.

x

vodní zdroj Záskalí

vodní zdroj Záskalí

PLO – 23 Podrkonoší

11. 8. 1975

14. 2. 1991

Datum Vydání

1

Záskalí Záskalí

♣1., 2. st.

Kat. území PHO I.

♣1. st.

Ukončení Druh pásma x platnosti )

(prameniště č. 1, 2, 3, 4, 5, sběrné jímky č. 1, 2, 4)

Poznámka

Okres: Liberec (LB) mapa deklarovaných funkcí

Přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO)

Název PHO

5. 6. 1991 23. 10. 1989 8. 5. 1991 17. 6. 1991 14. 12. 1990 17. 8. 1992 5. 5. 1989 22. 9. 1968 19. 9. 1966 4. 7. 1989

ŽP 700/1991/235.1 Vod. 2114/89/235.1 ŽP 212/1991/235.1 Vod. 701/1991/235.1 ŽP 273/1990 ŽP 1674/1991/235.1 Vod. 1264/89/235.1 Vod. 493/67-Z Vod. 997/1966 Vod. 2112/88/89/235.1

14. 10. 1968

7. 12. 1994

ŽP 3252/1994/235.1

Vod. 796/67

26. 4. 1995

8. 3. 1971 17. 10. 1989

Datum Vydání

ŽP 4048/1994/235.1

Vod. 353/1971-405 Vod. 2049/89/235.1

Č.j.:


x

prameniště Hampejs vodní zdroj „Bohdalovice“ veřejného vodovodu města Velké Hamry vodní zdroj „Příchovice - Hvězda“ veřejného vodovodu obce Kořenov vodní zdroj Rychnov – Košovy veřejného vodovodu města Rychnov u Jablonce nad Nisou vodní zdroj Jenišovice – Kozlence veřejného vodovodu obce Jenišovice vodní zdroj Mukařov – zářez veřejného vodovodu obce Malá Skála vodní zdroj Sněhov – Bobov veřejného vodovodu obce Malá Skála vodní zdroj Skuhrov – Polsko veřejného vodovodu obce Skuhrov vodní zdroj „Huntířov – V točkách“ veřejného vodovodu obce Skuhrova vodní zdroj „Huntířov – Halamovská stráň“ veřejného vodovodu obce Skuhrov veřejný vodovod ve Bzí doplňkový vodovod Chlístov - Těpeře vodní zdroj „Třešňový sad“ a „V lese“ veřejného vodovodu obce Držkov veřejný vodovod Lhotka

vodovod Rychnov u Jablonce nad Nisou vodní zdroj prameniště Zásada veřejného vodovodu obce Zásada


1

Kat. území PHO I.

Pelíkovice, Rychnov Bezděčín

♣1., 2. st. ♣1., 2. st.

Huntířov

♣1. st.

Lhotka

Bzí ♣1. st. Chlístov ♣1., 2. st. ♣1., 2.a, 2.b st. Držkov, Zásada

♣1., 2.a, 2.b st. Bzí, Skuhrov

♣1., 2. st.

♣1., 2.a, 2.b st. Skuhrov

♣1., 2.a, 2.b st. Sněhov

♣1., 2.a, 2.b st. Mukařov

1., 2. st.

Plavy Navarovská, Bohdalovice Příchovice

♣1. st. ♣1., 2. st.

Rádlo ♣1., 2. st. ♣1., 2.a, 2.b st. Zásada, Velké Hamry


(prameniště) (rozšíření PHO 2.b – rozhodnutí č.j.: ŽP 569/1991/235.1 ze dne 20. 2. 1992) (je pouze zákres)

Poznámka

Okres: Jablonec nad Nisou (JN) mapa deklarovaných funkcí


20. 12. 1971

Vod. 1341/2662/1971405


x

27. 11. 1991

28. 8. 1968

Vod. 1439/66 ŽP 1224/1991/235.1

23. 6. 1986 24. 5. 1989

Vod. 1160/1986/235.1 Vod. 1489/89/235.1

vodovod Malá Skála (čerpací stanice u vrtu) vodní zdroj Malá Skála – Teplice veřejného vodovodu obce Malá Skála doplňkový vodovod Vrát (Koberovy) vodní zdroj Chloudov vodní zdroj Koberovy veřejného vodovodu obce Koberovy veřejný vodovod města Železný Brod – prameniště Dlouhý a Popluží

Datum Vydání

Č.j.:

Název PHO


2

Vranové I. Vranové I. Vrát Koberovy Vesec Smrčí

♣1. st. ♣1. st. 1., 2.a, 2.b st. ♣1. st.

Kat. území PHO I.

1., 2. st. 1., 2.a, 2.b st.


(je pouze zákres)

(PHO I. v PLO 18), (vrt L4-J)

Poznámka




x

vodní zdroj Háje nad Jizerou vodní zdroj „Tarabova rokle“ – Benešov u Semil Košťálov - vrt I a II vodní zdroj „štola Valdice“ Košťálov Košťálov (vrt)-vodní zdroj „Kolora“ vodní zdroj „zářezy Martinice“- Studenec

Vod/1336/85 ŽP/1488/95/VH - 231/2 - R412 Vod/1282/1985 Vod/1062 - 1984 Vod/1314/85 Vod/1313/1985 Vod/667/85 Vod/100/1985

12. 1. 1984 12. 1. 1984 12. 1. 1984 21. 3. 1988 29. 12. 1985

Vod/51/1983 Vod/51/1983 Vod/50/1983 Vod/1529/87 Vod/101/1985

Semily - prameniště Jílovce vodní zdroj „Vošmenda“

22. 11. 1985 5. 12. 1985

1308/1985 Vod/668/85

vodní zdroj „Lhota Štěpanická“- Benecko vodní zdroj “Batovka“- Benecko - Lhota Štěpanická vodní zdroj Vesec - vrt VK - 1 vodní zdroj Vesec - „Proskálí“ vodní zdroj Lestkov - „Radostná“ vodní zdroj „Slávka - štola“a „Hať - Zářezy“ vodní zdroj „Chuchelna“ vodní zdroj „Hodoval“ pro vodovod Chuchelna

18. 11. 1985 12. 11. 1985 9. 12. 1985 22. 11. 1985 22. 11. 1985 9. 12. 1985

29. 11. 1985 10. 10. 1995

5. 11. 1984 28. 11. 1985

Vod/901/1984 49/1985

29. 12. 1985 29. 12. 1985 17. 6. 1975 4. 4. 1986 29. 12. 1985

Datum Vydání

vodní zdroj „Hradsko“ vodní zdroj „Poniklá“

Č.j.:

Vod/893/1985 Vod/669/85 III-403/1-1951/75 Vod/1342/85/86 Vod/1350/85

Název PHO

vodní zdroj „Pod Stanovým“ - Jesenný vodní zdroj Jesenný - „Na Buči“ prameniště „U Prouskova pole“ vodní zdroj „vrt“ Jesenný vodní zdroj „Farský potok“ Vysoké nad Jizerou


1

31. 12. 1995 ♣1., 2.a st. 31. 12. 1995 ♣1., 2.a, 2.b st. 31. 12. 1995 1., 2. st. ♣1., 2.a, 2.b st. 31. 12. 1995 1., 2.a, 2.b st. 31. 12. 1995 1., 2.a, 2.b st.

31. 12. 1995 31. 12. 1999

31. 12. 1995 30. 12. 1990

31. 12. 1995 31. 12. 1995

31. 12. 1995

Kat. území PHO I.

Poznámka

Roprachtice Benešov u Semil Košťálov Košťálov Košťálov Martinice

Zlatá Olešnice - Stanový (okres Jablonec nad Nisou) Roztoky u Semil Jesenný (dočasné využití) Jesenný Roprachtice, Vysoké nad Jizerou ♣1., 2.a, 2.b st. Tříč Poniklá (prameniště „Koubkův palouk“, ♣1., 2. St. objekt HD-1, HD-2) 1., 2.a, 2.b st. Horní Štěpanice 2.a, 2.b st. (k.ú. Benecko, Mrklov) - část v PLO 22 1., 2.a st. Vesec Loktuše ♣1., 2.a st. Vesec, Lestkov ♣1., 2.a st. ♣1., 2.a, 2.b st. Tatobity 1., 2.a, 2.b st. Chuchelna 2.a, 2.b st. (k.ú. Semily), je pouze zápis z ter. šetření ze dne 17. 5. 1989 ♣1., 2.a, 2.b st. Semily Příkrý, Bozkov ♣1., 2., 3. st.

31. 12. 1995 ♣1., 2.a st. 31. 12. 1990 1., 2.a st. 1. st. 31. 12. 1995 1., 2.a, 2.b st. ♣1., 2., 3. st


Okres: Semily (SM) mapa deklarovaných funkcí


Název PHO


x

Vod/1304/1985 507/91

18. 11. 1985 18. 11. 1985 12. 12. 1994

Vod/1297/1985 Vod/1299/1985 ŽP/1499/94/VH - 231/2 - R 616 Vod/510/1985 512/85 Vod/1373/85ŽP/1890/94/VH - 231/2 R 552 ŽP/79/96/VH - 231/2 R 64 Vod/874/1984

vodní zdroj „U lesní chaty“ – Benešov u Semil vodní zdroj Sovinec - veřejný vodovod Horní Branná - Valteřice

27. 11. 1985 27. 11. 1985

Vod/1310/1985 Vod/1309/85

708/89 - 235 790/90 - 235

29. 12. 1985

Vod/1471/1985

♣1., 2.a st. 1., 2. st. ♣1., 2.a, 2.b st. 1., 2.a, 2.b st.

Syřenov

Bělá u Libštátu Studenec Studenec Levínská Olešnice

Chlum pod Táborem Lomnice n./Popel. Nová Ves n./Popel.

20. 11. 1985 12. 9. 1991

2

31. 12. 1995 ♣1., 2. st. Benešov u Semil 31. 12. 1995 ♣1., 2.a, 2.b st. Valteřice, Mrklov (Vrchlabí - okr. TU)

Prameniště I., II., III., IV., V. (zasahuje do okresu Trutnov)

(platnost je do doby vybudování nového vodovodu-viz rozhod.)

(je pouze výpis uživatelů pozemků v PHO)

(k.ú. Lomnice nad Popelkou, Chlum pod Táborem)

Poznámka


Martinice Želechy-Lomnice nad Popelkou Želechy-Lomnice nad Popelkou Lomnice n./Popel.

Kat. území PHO I.

Krmol ♣1., 2.a st. ♣1., 2.a, 2.b st. Horka u Staré Paky

31. 12. 2006 1., 2.a, 2.b st.

31. 12. 1995 31. 12. 1995 31. 12. 1995 31. 12. 2004

31. 12. 1995 1., 2.a st. 31. 12. 1995 1 st. 1., 2.a, 2.b st.

♣1., 2.a st. 2.a st.

1., 2.a, 2.b st.

1., 2.a, 2.b st. 31. 12. 1995 ♣1., 2.a st.


9. 11. 1989 31. 12. 1999 1., 2.a, 2.b st. Čistá u Horek 30. 10. 1990 viz poznámka ♣1., 2.a, 2.b st. Bozkov

15. 1. 1985

20. 2. 1996

28. 11. 1985 29. 11. 1985 5. 12. 1985 28. 11. 1994

14. 3. 1989 29. 12. 1985

Datum Vydání

127/89 Vod/724/1985

Č.j.:

vodní zdroj ČI - 1 v Čisté u Horek vodní zdroj Bozkov

vodní zdroj Krsmol vodní zdroj „Stará studna“ Horka u Staré Paky

vodní zdroj Syřenov vrt HS1

Studenec - Martinice „vrt Ma-1 Martinice“ vodní zdroj „Želechy“ - stará studna Lomnice nad Popelkou vodní zdroj „vrt LZ - 1 Želechy“ Lomnice nad Popelkou vodní zdroj „Obora – vrt“ Lomnice nad Popelkou vodní zdroj „Obora – zářezy“ Lomnice nad Popelkou vodní zdroj „Zajíc“ Lomnice nad Popelkou vodní zdroj „vrt Žižkov“ Lomnice nad Popelkou vodní zdroj „HNV-1, HNV-2“ Nová Ves nad Popelkou vodní zdroj Bělá u Libštátu vodní zdroj Studenec I - vrt MNV vodní zdroj Studenec - vrt II. Levínská Olešnice vrt LO - 2



1

1. 10. 1985 1. 7. 1985 1. 7. 1985

*) Stromeček a tučné písmo u PHO I. stupně značí, že PHO je na lesní půdě.

vodní zdroj vodovodu Dvůr Králové – Janská Studánka vodní zdroj vodovodu Dvůr Král. – Starý pramen vodní zdroj vodovodu Třebihošť vodní zdroj vodovodu Dolní Brusnice

14. 9. 1984 14. 9. 1984 14. 9. 1984 14. 9. 1984 16. 1. 1984 17. 6. 1985 4. 7. 1985 4. 10. 1985

19. 1. 1994

Vod 235/2279/85 – Km Vod 235/1570/85 – Km Vod 235/1571/85 – Km

ŽP/536a/91/93 – Ti/ Vod 235 Vod 235/2108/84 – Km Vod 235/2113/84 – Km Vod 235/2106/84 – Km Vod 235/2110/84 – Km Vod 235/133/84 – Km Vod 235/1446/85 – Km Vod 235/1611/85 – Km Vod 235/2280/85 – Km

Rudník HV – 1, HV – 2

14. 9. 1984 19.12. 1989 14. 9. 1984 14. 9. 1984 18. 8. 1992

1. 10. 1985

Vod 235/1057/84 – Km Vod 235/3156/89 – Km Vod 235/2107/84 – Km Vod 235/2106/84 – Km ŽP/201a/92 – Ti

vodní zdroj vodovodu Vrchlabí vodní zdroj ZZN sušárna Kunčice n. L. vodní zdroj vodovodu Lánov vodní zdroj vodovodu Hostinné Lánov – mlékárna

14. 8. 1984 5. 9. 1985

12. 9. 1991

Datum Vydání

Vod 235/2278/85 – Km

Vod 235/2102/84 - Km Vod 235/1968/85 – Km

vodní zdroj vodovodu Vrchlabí vodní zdroj sodovkárny Vrchlabí

vodní zdroj vodovodu Rudník – Bolkov vodní zdroj vodovodu Rudník Arnultovice vodní zdroj vodovodu Rudník vodní zdroj vodovodu Vlčice vodní zdroj vodovodu Voletiny vodní zdroj vodovodu Horní Kalná vodní zdroj vodovodu Dolní Olešnice vodní zdroj vodovodu Dvůr Králové nad Labem

507/91

Č.j.:

vodní zdroj „Sovinec“ Valteřice – Horní Branná

Název PHO

PLO – 23 Podkrkonoší Kat. území PHO I.

(PZO-pásma zvýš. ohrožení) (prameniště) (vodní zdroj gravitace-zářezy)

♣1., 2.a, 2.b st. Dvůr Králové n/L. 1., 2.a, 2.b st. Třebihošť 1., 2.a, 2.b st. Dolní Brusnice

(vrt škola) (Dolní Lánov vrt pro Hostinné) (vrt HJ-11, HJ-12, HJ-13, HV-2, HV-4) (vrty)

(prodlouženo rozhodnutím č.j. vod 235/3176/89-Km ze dne 14. 12. 1989) (vrt Lánovská)

(prameniště Bolkov) (vrt) (zářez – Leopoldov) (štola, prameniště, vrt) (2. zářezy) (prameniště Horní Kalná) (vrt DO-1) (vrt HV-1, HV-2, HV-3), [PZOpásma zvýšeného ohrožení] (prameniště)

Vrchlabí Kunčice nad Labem Dolní Lánov Dolní Lánov Dolní Lánov, Prostřední Lánov Rudník

(Valteřice, Mrklov) Vrchlabí Hořejší Vrchlabí

(prameniště I., II., III., IV., V.) (zasahuje do okresu Semily) - (okres Semily)

Poznámka

Bolkov Arnultovice Rudník Vlčice Voletiny Horní Kalná Dolní Olešnice Dvůr Králové n. Labem, Žírečská Podstráň ♣1., 2.a, 2.b st. Kocbeře, Záboří

♣1., 2.a, 2.b st. 1., 2.a, 2.b st. ♣1., 2.a, 2.b st. ♣1., 2.a, 2.b st. ♣1., 2.a, 2.b st. 1., 2.a, 2.b st. 1., 2.a, 2.b st. 1., 2.b st.

1., 2.b st.

1., 2.a, 2.b st. 1., 2.a, 2.b st. 1., 2.a, 2.b st. 1., 2.a, 2.b st. ♣1., 2.a, 2.b st.

1., 2.a, 2.b st. 1.,2.a, 2.b st.

31. 12. 1995 ♣1., 2.a ,2.b st. Vrchlabí


Okres: Trutnov (TU) mapa deklarovaných funkcí


Vod 235/1373/86 – Km 1344/93 ŽP – 1/Ti Vod 235/2283/85 – Km Vod 235/2284/85 – Km Vod 235/1575/85 – Km Vod 235/1578/85 – Km Vod 235/1577/85 – Km Vod 235/2215/88 – Km Vod 235/1568/85 – Km

vodní zdroj vodovodu v Havlovicích Rtyně v Podkrkonoší zdroj HV – 3 vodní zdroj vodovodu Rtyně – Končiny vodní zdroj vodovodu Rtyně v Podkrkonoší vodní zdroj vodovodu Horní Dehtov vodní zdroj vodovodu Trotina – Zábřezí – Řečice vodní zdroj vodovodu Trotina - Zdobín vodní zdroj vodovodu v Dubenci vodní zdroj vodovodu Bílá Třemešná

*) Stromeček a tučné písmo u PHO I. stupně značí, že PHO je na lesní půdě.

13. 9. 1990 16. 1. 1984 28. 9. 1988 1. 7. 1985 23.12. 1985 3. 12. 1985

ŽP/VH – 41/90 - Čí Vod 235/134/84 – Km Vod 235/2216/88 – Km Vod 235/1574/85 – Km Vod 235/2285/85 – Km Vod 235/2287/85 – Km

vodní zdroj vodovodu v Hajnici – Horní Žďár vodní zdroj vodovod Oblanov – Dolce vodní zdroj vodovodu Hajnice vodní zdroj vodovodu Kocbeře vodní zdroj vodovodu Radeč vodní zdroj vodovodu Úpice 26. 6. 1986 30.11. 1993 23.12. 1985 23.12. 1985 1. 7. 1985 1. 7. 1985 1. 7. 1985 29. 9. 1988 1. 7. 1985

14. 9. 1984 1. 7. 1985 1. 7. 1985 17.11. 1989 14. 9. 1984

Datum Vydání

Vod 235/2111/84 – Km Vod 235/1573/85 – Km Vod 235/1576/85 – Km Vod 235/2865/89 – Km Vod 235/2105/84 – Km

Č.j.:

vodní zdroj vodovodu Hostinné vodní zdroj vodovodu Horní Debrné vodní zdroj vodovodu Nemojov vodní zdroj vodovodu v Kocléřově vodní zdroj vodovodu Pilnlíkov

Název PHO

PLO – 23 Podkrkonoší

2

Kat. území PHO I.

1., 2.a, 2.b st. 2.a st. ♣1., 2.a, 2.b st. 1., 2.a, 2.b st. 1., 2.a, 2.b st. 1., 2.a, 2.b st. 1., 2.a = 2.b st. 1., 2.a, 2.b st. ♣1., 2.a, 2.b st.

Rtyně, Havlovice Rtyně, Č. Kostelec Horní Dehtov Zábřezí Zdobín Dubenec, Vilantice Bílá Třemešná

Havlovice

Souvrať Kocléřov Kocléřov Kocléřov Prostřední Staré Buky, Pilníkov 1., 2.a, 2.b st. Horní Žďár ♣1., 2.a, 2.b st. Volanov 1., 2.a, 2.b st. Kyje Kocbeře ♣1., 2.a st. 1., 2.a, 2.b st. Radeč ♣1., 2.a, 2.b st. Radeč, Úpice

♣1., 2.a, 2.b st. ♣1., 2.a, 2.b st. 1., 2.a, 2.b st. 1., 2.a, 2.b st. ♣1., 2.a, 2.b st.


(čerpací stanice, vrt RU-1) (vrt Marxova, vrt Podrač, prameniště Mostolínka) (zasahuje do okresu Náchod) (k.ú. Rtyně v Podkrkonoší) (zářezy) (vrty) (čerpací stanice – studna) (studna) (vrt Vánoční ozdoby) (vrt D-2) [ÚV Bílá Třemešná (Dubina) a vrt Pekárna]

(vrt HA-1)

(prameniště Debrné) (pramenní jímka) (studny Starobucké Debrné) (vrty HJ-1, HJ-2) (prameniště)

Poznámka



11. 7. 1968 8. 7. 1987

Vod. 605/67-Z (1425/87/Vod-Kš)

x)

Kat. území PHO I.

1., 2.a, 2.b st.

26. 6. 1986

1

1., 2. st. 31. 12. 2000 1., 2.a, 2.b st.

Havlovice

Hustířany, Velichovky Česká Skalice

Chlístov

(rozhodnutí vydáno v Trutnově zasahuje do okresu Trutnov)

(2.bu – PHO 2. st. vnější část se zpřísněným režimem) -(zrušení odběru podzemní vody) (vrt MS-10C) (zasahuje do PLO 17 a PLO 26)

31. 12. 2000 ♣1., 2.bu, 2.b (9. 8. 1993) st.

19. 2. 1990 9. 8. 1993 8. 7. 1992 21. 11. 1988

(p.č. 305, 299)

Malá Bukovina ♣1., 2. st. 31. 12. 2000 ♣1., 2.a, 2.b st. Proruby, Mezilečí

22. 5. 1970 21. 11. 1988

Chvalkovice

31. 12. 2000 1., 2.b st.

- (prameniště II.) - (ruší PHO I. stupně u prameniště I.)

21. 11. 1988

Babí (okres Náchod)

p.č. 178/2 p.č. 187/2,188,894,897,898,900 p.č. 628/3, 1633 p.č. 661/36 p.č. 941/1 (PHO 3. st. – povrchových vod) (zasahuje i do okresu Trutnov) (zasahuje do PLO 17 a PLO 26)

Poznámka

31. 12. 2000 ♣1., 2.a, 2.b st. Velká Bukovina

1. st.

31. 12. 1996 ♣1. st., (2.b st.) -Stolín -Červený Kostelec 31. 12. 1996 1. st., (2.b st.) Červený Kostelec 31. 12. 1996 1. st., (2.b st.) Červený Kostelec 31. 12. 1996 1. st., (2.b st.) Červený Kostelec 2.b, 3. st.

2.b st.


Okres: Náchod (NA) mapa deklarovaných funkcí

21. 11. 1988

Stromeček a tučné písmo u PHO I. stupně značí, že PHO je na lesní půdě.

2764/86-Vod-Ing. KšPHO/44 vodní zdroj č.43 Chvalkovice - studna 2771/86-Vod-Ing. KšPHO/43 vodovod Malá Bukovina Vod./Hl 277/70-Z vodní zdroj č.46 Proruby 2760/86-Vod- Ing. KšPHO/46 vodní zdroj č.37 Mezilečí - zářez 320/90-Vod- Ing. KšPHO/37 (3522/93/4/Vod-Za) vodovod Velichovky-Hustířany I-III etapa Vod/2986/92-Z vodní zdroj č. 39 Česká Skalice - Říkovská studna 2756a/88-vod-Ing. Kš – PHO/39 vodní zdroj vodovod v Havlovicích Vod 235/1373/86-Km

vodní zdroj Velká Bukovina - č.44 Bokouš

15. 11. 1993 15. 11. 1993 15. 11. 1993 23. 2. 1993

Vod/5967/93-Z Vod/5967/93-Z Vod/5967/93-Z Vod/5293/92-Z

objekt č. 26 – Vyšehrad – V poli - vrt objekt č. 50 – Borek – vrt objekt č. 61 – Větrník – Regnerovo pole - vrt Východočeská křída – ochr. pásma 2. st. vnější podzemních vod pro zásobování vodou Jaroměřska, Českoskalicka, Novoměstska a prameniště Litá pro Hradec Králové vodovod Babí

15. 11. 1993

Vod/5967/93-Z

objekt č. 25 – studny I., II.

22. 10. 1990

Datum Vydání

2827/90/Vod-Z

Č.j.:

Ochranné pásmo 2. stupně – vnější podzemních vod pro oblast Červeného Kostelce

Název PHO



Vod. 843-1/2354-10211/91-Kř

Č.j.:


x

Vodárenské odběry z řeky Cidliny a Javorky

Název PHO


17. 1. 1992

Datum vydání

1

31. 1. 2002 3. st.


Kat. území PHO I.

zasahuje do PLO 17 a 18 (PHO 2. st. – PLO 17)

Poznámka

Okres: Hradec Králové (HK) mapa deklarovaných funkcí


Název PHO

10. 10. 1990 11. 10. 1990 5. 11. 1988 24. 7. 1990 18. 12. 1989 10. 10. 1990

Vod.200/90-293/Bl Vod.200/88-330/Bl Vod.200/90-205/Bl Vod.200/89-398/Bl Vod.200/90-291/Bl

Datum vydání

Vod.200/90-292/Bl

Č.j.:


x

vodní zdroj vodovodu pro město Nová Paka prameniště „Na drahách“ vodní zdroj vodovodu pro město Nová Paka prameniště „Stupná“ vodní zdroj Pecka - studna „U lázní“ vodní zdroj - Bukovina vodní zdroj prameniště Březovice vodní zdroj skupinového vodovodu Boháňka – Jeřice – Chloumek – Cerekvice – Třebovětice prameniště „Na bahně“


1

Stupná Pecka Bukovina Březovice Třebnouševes

♣1, 2a, 2b st. ♣1, 2a, 2b st. 1, 2a st. 1, 2a, 2b st.

Vrchovina

Kat. území PHO I.

1, 2a, 2b st.

♣1, 2a, 2b st.


(zdroj P-1, P-2) (vrt B 2 a B 3) (PHO 2.b bude vyhlášeno)

(pramen „V jeskyni“)

Poznámka

Okres: Jičín(JC) mapa deklarovaných funkcí


Název



usnesení VčKNV Hradec Králové č. 308

Č.j.: Katastrální území

1

29. 10. 1961 Velký Vřešťov

Datum vyhlášení

Poznámka


Přehled ochranných pásem zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod

Název


Lázeňské místo Běloves

Hronovská kyselka


usnesení VčKNV Hradec Králové č. 308

MZ ČR usnesení Rady VčKNV ČIL - 441 - 14. 12. 1992 usnesení Rady VčKNV v Hradci Králové č. 252

Č.j.: Katastrální území

1

29. 10. 1961 Rožnov, Rtyně, Horní Dolce, Velichovky, Dolní Dolce

8. 11.1978 Velké Poříčí, Malé Poříčí, Babí, Běloves, Náchod, Pavlišov

15. 12. 1992 Hronov, Velké Poříčí, Zbečník

Datum vyhlášení

(ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Běloves)

Poznámka



Název

Lázeňské místo Lázně Bělohrad


Usnesení Rady VčKNV v Hradci Králové č. 287

Č.j.:

1

23. 12. 1963

Datum vyhlášení Uhlíře, Dolní Javoří, Horní Nová Ves, Lány, Hřídelec, Svatojánský Újezd, Prostřední Nová Ves, Lázně Bělohrad, Brtev, Bukovina u Pecky, Dolní Nová Ves, Tetín, Vřesník


Poznámka

Okres: Jičín (JC) mapa deklarovaných funkcí


Název

Krkonošský národní park


1

20. 3. 1991 Paseky nad Jizerou, Františkov, Bratrouchov, Buřany, Stromkovice, Horní Dušnice, Jestřábí v Krkonoších, Poniklá, Roudnice, Vítkovice, Benecko, Křížlice, Horní Štěpanice, Mrklov, Dolní Štěpanice, Víchovská Lhota

Nařízením vlády ČR č. 165/1991 Sb.


17. 5. 1963

ze dne

zřízen vládním nařízením č. 41/1963 Sb.

č. j.

zřízen v nových podmínkách i se stanovením nových podmínek jeho ochrany (zóny ochrany přírody I., II., III.) (hranice ochranného pásma)

Poznámka


Přehled lesů na území národních parků a národních přírodních rezervací

Název

CHKO Jizerské hory


MK ČR 13.853/67 – II./2

č. j. Katastrální území

1

8. 12. 1967 Šumburk, Příchovice, Rejdice, Zlatá Olešnice

datum vyhlášení

Přehled chráněných krajinných oblastí

ve východní části je překryv s KRNAP

Poznámka


Název

CHKO Jizerské hory


MK ČR 13.853/67 – II./2


1

8. 12. 1967 Sklenařice, Paseky nad Jizerou

datum vyhlášení

Přehled chráněných krajinných oblastí

ve východní části je překryv s KRNAP

Poznámka


Název

„Suché skály“ „Rádlo nad koupalištěm“ „Zásada pod školou“


Rada ONV č.j. 166/65 vyhláška ONV vyhláška ONV

Č.j.:

1

1. 10. 1965 13. 10. 1989 1988

Datum vyhlášení NPP PP PP

Kategorie ZCHÚ Besedice Rádlo Zásada

Přehled zvláště chráněných území

Kat. území

(7. 6. 1995)

Poznámka


Výnos MŠK 35.702/63-V/2 Výnos Rady ONV č. 132 Nařízení OkÚ č. 9/1996 Výnos Rady ONV č. 132 Nařízení OkÚ č. 8/1996

„Kozákov“

„Strážník“ „Galerie“ „Nístějka“ „Kovářův mlýn“ „Jezírko pod Táborem“

Č.j.:

Výnos MŠVU č. 94.458/51IV/5 Výnos Rady ONV č. 227

Název

„Údolí Jizery u Semil a Bítouchova“


1

24. 8. 1963 1. 11. 1990 10. 10. 1996 1. 11. 1990 10. 10. 1996

13. 6. 1985

2. 6. 1951

Datum vyhlášení

NPP PP PP PP PP

NPP

PR

Kategorie ZCHÚ

Kat. území

Peřimov Bítouchov Vysoké nad Jizerou Košťálov Chlum

Lestkov, Vesec, Loktuše

Chuchelná, Bítouchov


(změna kategorie ZCHÚ – č.j. ŽP/32/94/OP-246/1 ze dne 6. 1. 1994)

Poznámka


Název

„Čertovy hrady“ „Vřešťovská bažantnice“


výnos MŠVU č. 171.094/49 vyhl. MŠVU č. 111322/49-IV

Č.j.:

1

19. 11. 1949 13. 9. 1949

Datum vyhlášení PR PR

Kategorie ZCHÚ

Kat. území

Lipnice Velký Vřešťov


Poznámka


1

4. 7. 1956

výnos MŠK č. 55.761/55

„Dubno“

Datum vyhlášení 9. 6. 1952

Č.j.:

výnos MŠVU č. 35.789/52-V-VII/5

Název

„Babiččino údolí“


PR

NPP

Kategorie ZCHÚ

Kat. území

Česká Skalice, Žernov, Červená Hora, Zlič, Slatina nad Úpou, Ratibořice Kleny, Č. Skalice, Zlič


(přehlášeno výnosem MK ČR č.j. 14.200/88 z 29. 11. 1988)

(přehlášeno výnosem MK ČR č.j. 14.200/88 z 29. 11. 1988)

Poznámka


Název

„Kamenná hůra“ „Miletínská bažantnice“ „Cidlinský hřeben“ „Stav“ „Kozinec“ „Sýkornice“ „Strž ve Stupné“ „Kalské údolí“ „Homolka“ „Byšičky“ „Smolník - Farářova louka“ „Údolí Bystřice“


Výnos MK č. 75101/54 Výnos MŠK č. 78.368/1954 nařízení ONV Usnesení Rady ONV č. 158/80 Usnesení Rady ONV č. 158/80 Usnesení Rady ONV č. 158/80 nařízení ONV nařízení ONV nařízení ONV nařízení ONV nařízení ONV nařízení ONV

Č.j.:

1

14. 1. 1956 4. 7. 1954 26. 9. 1990 26. 6. 1980 26. 6. 1980 26. 6. 1980 26. 9. 1990 26. 9. 1990 26. 9. 1990 26. 9. 1990 26. 9. 1990 26. 9. 1990

Datum vyhlášení PR PR PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP

Kategorie ZCHÚ

Kat. území

Horní Nová Ves Miletín Cidlina, Kněžnice Stav Vidochov Stupná, Vidochov Stupná Bezník, Vidonice, Vřesník, Kal Bezník Brtev, Lukavec u Hořic Hořice, Červená Třemešná Červená Třemešná, Hořice, Doubrava, Rohoznice


Poznámka


Název

Lázeňské lesy lázní Velichovky


1

Usn. VčKNV Hradec Králové č. 308

č. j.



29. 10. 1961 Velichovky, Rožnov

datum vyhlášení

Přehled lesů lázeňských

Název

Městské lesy Železný Brod


-

č. j.

1

-

datum vyhlášení

Katastrální území Železný Brod

Přehled příměstských lesů

výměra 25,62 ha

Poznámka


1

15. 4. 1996 Trutnov, Starý Rokytník, Bojiště

Vyhlášení kategorií lesa na LHC Městské lesy Trutnov

Příměstské lesy (lesy rekreační) rozšířeny od roku 1996 bez zpracované studie příměstských lesů na 132,28 ha porostní půdy

rekreační prostor „Betlém“ (153,14 ha)

Lipnice, Žirečská Podstráň, Stanovice, Žirečská Ves, Sylvárov, Libotov květen 1987

rekreační prostor „Zátluky“ (116,41 ha)

rekreační prostor „Harta“ (272,29 ha)

Poznámka


Horní Dehtov, Lipnice

Zásady hospodaření na období 1987 – 1996


23. 9. 1997 Dvůr Králové n. L.

ze dne

Městské lesy Trutnov

č. j.

Studie příměstských lesů města Dvůr Králové nad Labem, zakázka č. 18/96

Název

Město Dvůr Králové n/L



Název

Městské lesy Červený Kostelec


Rozhodnutí MZe ČR ÚO Hradec Králové o kategorizaci lesů č.j. 36/98-LHP

č. j.

1


30. 3. 1998 Červený Kostelec

datum vyhlášení


Výměra 60,7955 ha

Poznámka


Název

VP taxační , šlechtitelská VP taxační , šlechtitelská


Vlastiboř Vlastiboř

Kat. území

1

1960 1960

Rok založení

Přehled výzkumných ploch

Ev. č. VÚLHM – 242 – Š – 60, Ev. č. útvaru – 285 (DG) Ev. č. VÚLHM – 243 – Š – 60, Ev. č. útvaru – 286 (DG)

Poznámka


Nad pěti buky U pěti buků U příkopu U odvozní cesty Lanovka (D-24) Poříčí (D-25) Rokytník (D-23) Studenec (D-22) Mostek VP provenienční


Název

Horní Staré Město Horní Staré Město Horní Staré Město Horní Staré Město Poříčí u Trutnova Trutnov Starý Rokytník Maršov u Úpice Mostek Horní Staré Město

Kat. území

1

1995 1994 1993 1990 1978 1964 1978 1978 1958 1985

Rok založení


LHP 1992 – 23D9 LHP 1992 – 23D9 LHP 1992 – 23D10 LHP 1992 – 23C1y LHP 1987 – 456F2 LHP 1987 – 456F5 LHP 1987 – 461C2 LHP 1987 – 484A1y LHP 1993 – 627C1 , 3 plochy LHP 1992 – 24F1z , Ev. č. VÚLHM – 415 – Š –96 Ev. č. útvaru – 229 (SMX), obdélník – 0,75 ha

Poznámka

okres: Trutnov (TU) mapa deklarovaných funkcí

Dubno


Název

Kleny

Kat. území

1

1967

Rok založení


6 ploch, LHP 1986 – 425 C,D,E

Poznámka

okres: Náchod (Na) mapa deklarovaných funkcí

Název

Ev. č. SS/BO/78/17/2/TU 66-SS/JDO/110/23/2/SE 63-SS/DG/13/23/4/ZL


Velký Vřešťov (LS Hořice) (LS Luhačovice)

Kat. území

1

1980 1982 1963

Rok založení

Přehled semenných sadů

9,93 2,64 1,00

Výměra (ha)

uznaný sad (borovice lesníú semenný sad (jedle obrovská) semenný sad (douglaska tisolistá - z bývalého LZ Navarov - Věra Droszová)

Poznámka

okres: Trutnov(TU) mapa deklarovaných funkcí

Název

Školní polesí SLŠ Trutnov


Smlouva o převodu práva hospodaření (AD 14/1996)

Řešení převzetí práva hospodaření

1


Poznámka


14. 11. 1996 Trutnov, Dolní Staré Město, Horní Staré Město, Poříčí, Babí, Libeč, Voletiny

ze dne

Přehled lesů sloužících lesnické výuce

Katastr. území

Hodkovice nad Mohelkou, Záskalí Hodkovice nad Mohelkou, Záskalí Hodkovice nad Mohelkou, Záskalí Hodkovice nad Mohelkou Hodkovice nad Mohelkou Hodkovice nad Mohelkou

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum

Biogeografický význam

Generel místního SES pro k.ú.: Hodkovice nad Mohelkou, Záskalí, Petrašovice. 1

Pod Javorníkem Nad Záskalím Buršín U silnice Skalní útvary v městském lese

Zpracoval: Jaroslav Mráz, OÚ v Liberci Datum zpracování: Duben 1995

Název biocentra


4,25 3,25 6,15 6,15 4,60 8,50

Plocha (ha)

list - 03 - 32 - 07 list - 03 - 32 - 07 list - 03 - 32 - 07 list - 03 - 32 - 07 list - 03 - 32 - 07 list - 03 - 32 - 07

Poznámka (základní mapa)

Okres: Liberec(LB) mapa deklarovaných funkcí

Přehled územních systémů ekologické stability (biocentra)

Jeřmanice, Rádlo Jeřmanice Javorník u Dlouhého Mostu Záskalí, Jeřmanice

Katastr. území

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


list - 03 - 32 - 02 list - 03 - 32 - 07 list - 03 - 32 - 07

4,00


3,50 3,00

Plocha (ha)

Okres: Liberec(LB) mapa deklarovaných funkcí

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Minkovice, Dlouhý Most, Šimonovice, Javorník u Dlouhého mostu, Rádlo, Záskalí, Jeřmanice. 2

Na Hraničním potoce Pod Javorníkem U Mohelky

Zpracoval: Havlíková, Višňák Datum zpracování: 1993

Název biocentra



Katastr. území

Maršovice

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Maršovice

Mohelnice

Zpracoval: Ing. Vladimír Valeš, Ing. Jaroslav Čadílek Datum zpracování: Září 1993

Název biocentra


1

lokální biocentrum


4,5

Plocha

Poznámka

Okres: Jablonec n. N. (JN) mapa deklarovaných funkcí


Katastr. území


Rejdice

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Polubný, Příchovice, Rejdice.

Kamenné moře

2


Zpracoval: ÚHÚL Hradec Králové, Veverkova 1335 - Ing. Martin Pašek Datum zpracování: Září 1993

Název biocentra


3,3

Plocha

Poznámka



Katastr. území


Plocha

Skuhrov, (Bzí)

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Skuhrov, (Bzí).

U Splzova

3


2,0 + (11,0)

Zpracoval: Průzkumné práce, Frýdlant - Ing. Skřivánek Josef + ÚHÚL pob. Hradec Králové – Ing. Nop Datum zpracování: Ŕíjen 1993

Název biocentra

PLO – 23 Podkrkonoší Poznámka



Katastr. území

Dalešice (Kokonín)

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Dalešice, (Kokonín).

Dalešický kopec Dolina

Zpracoval: Průzkumné práce, Frýdlant - Ing. Skřivánek Josef Datum zpracování: Říjen 1993

Název biocentra


4

lokální biocentrum lokální biocentrum


9,74 11,0

Plocha

Poznámka



Katastr. území


Plocha

Poznámka


Zásada, (Velké Hamry) Zásada, (Držkov) Zásada, (Držkov) Zásada

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Zásada, (Velké Hamry, Držkov).

Zadní Zbytky Prorubský potok Plchov Rybníky Zásada

5


2 + (2,18) 1 + (6,60) 1 + (6,20) 4,50

Zpracoval: ÚHÚL pob. Hradec Králové – Ing. Nop, ÚHÚL pob. Jablonec – Ing. Smejkal, Ing. arch. M. Ulman, RNDr. A. Hynek Datum zpracování: Září 1993

Název biocentra



Katastr. území

Frýdštejn, (Sněhov, Vranové)

Bezděčín Frýdštejn

Frýdštejn hrad – Pantheon

Anděl Strážce Pod Barborkou


regionální biocentrum



Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Frýdštejn, Bezděčín, (Sněhov, Vranové), Ondříkovice (PLO 18). 6

Bezděčín, (Pelíkovice)

Bezděčínské skály

Zpracoval: Ing. Ivan Mrňák, Ing. Jiří Fišera Datum zpracování: Listopad 1992

Název biocentra


14,74 + (10) 19,76 + (20,7) 3,40 3,00

Plocha

p.č. 353/1, 354

Část PLO 18

Část PLO 18

Poznámka



Katastr. území

Zlatá Olešnice Semilská Zlatá Olešnice Semilská Zlatá Olešnice Navarovská

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Zlatá Olešnice Semilská, Zlatá Olešnice Navarovská. 7

Javorník Počátka Pod kravínem

Zpracoval: ÚHÚL pob. Jablonec - Ing. Jiří Smejkal Datum zpracování: Říjen 1993

Název biocentra


10,11 8,72 4,86

Plocha

Poznámka



Katastr. území


Vlastiboř, (Jesenný, Lhotka) Horská Kamenice Horská Kamenice, Jílové u Držkova Horská Kamenice

regionální biocentrum regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum

81,2 35,3 16,2 10,7

Plocha

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Vlastiboř, Horská Kamenice, Jílové u Držkova, (Jesenný, Lhotka). 8

Kamenice, Navarov Jizera, Podspálov Soutok Střevelné a Jílového potoka Horská Kamenice - Dolenec

Zpracoval: ÚHÚL pob. Jablonec nad Nisou - Ing. Pěnička Libor Datum zpracování: 1992

Název biocentra




Katastr. území

Bohdalovice, Šumburk nad Desnou Šumburk nad Desnou Bohdalovice Velké Hamry, (Zásada)

regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Bohdalovice, Šumburk nad Desnou – část, Velké Hamry. 9

Údolí pod Kamennými mlýny Popelnice Ježkrabec Zadní zbytky

Zpracoval: ÚHÚL pob. Jablonec - Ing. Pěnička Libor Datum zpracování: 1993

Název biocentra


46,37 4,05 5,65 2,18 + (2,0)

Plocha

Poznámka



Katastr. území

Držkov Lhotka u Zlaté Olešnice Stanový Držkov Stanový Lhotka u Zlaté Olešnice Držkov, (Zásada) Držkov, (Zásada)

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Lhotka u Zlaté Olešnice, Stanový, Držkov. 10

Kamenice, Držkov Zlatník U Šimonů Skalice V Bahništích Kamenice, Navarov Prorůbí, (Prorubský potok) Plchov

Zpracoval: ÚHÚL pob. Jablonec - Ing. Jiří Smejkal Datum zpracování: 1992

Název biocentra


6,9 7,1 5,1 8,4 4,0 25,3 6,60 + (1,0) 6,60 + (1,0)

Plocha

Poznámka



Katastr. území

Plavy Haratice Haratice Haratice

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Haratice, Plavy.

V Zalamáně Rychetská skála Nad Haraticemi Na kopcích

Zpracoval: ÚHÚL pob. Jablonec - Ing. Jan Kunc Datum zpracování: 1993

Název biocentra


11



3,80 3,60 3,70 7,35

Plocha

Poznámka



Katastr. území

Pulečný, Frýdštejn Pelíkovice Pulečný Rychnov u Jablonce nad Nisou Pelíkovice Pulečný, Rychnov u Jablonce nad Nisou Pulečný Rychnov u Jablonce nad Nisou, Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou, Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou, Rádlo, Pelíkovice Pelíkovice, (Bezděčín) regionální biocentrum

lokální biocentrum regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


Poznámka


4,0 110,0 10,0 20,0 6,0 5,0 6,0 18,0 14,0 50,0 (les 18,0) 10 + (14,7) (část v PLO 18)

Plocha

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Pulečný, Pelíkovice, Rychnov u Jablonce nad Nisou, (Rádlo, Frýdštejn). 12

Nad Bezděčínem (Bezděčínské skály)

Kopanina Jestřebí Košovy V blanech – Zálesí Pelíkovice Dolní Kokonín Pulečný Dolní Dobrá Voda Dolní Rychnov Údolní niva Mohelky

Zpracoval: AGRAL spol. s.r.o., Liberec 2 - Ing. J. Skřivánek Datum zpracování: Říjen 1992

Název biocentra



Katastr. území


Plocha

Poznámka


Rádlo Rádlo Kokonín Kokonín, Rádlo Kokonín Rádlo Rádlo, Kokonín Rádlo, Kokonín, (Rychnov u Jablonce) Rádlo, Kokonín, (Rychnov u Jablonce) Kokonín

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Rádlo, Kokonín.

Hraničník Cikánská zátočina Ve skaličkách U Hradešína Dolní Kokonín U Horáka Hradešín Dolní Rychnov Dolní Dobrá Voda Dolina

13

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum nadregionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum

6,0 6,0 4,0 3,25 9,75 11,25 95,0 14,0 18,0 11,0

(část v PLO 21)

Zpracoval: Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha 6, odbor zemědělského poradenství, oblastní stanice Liberec – Ing. J. Kolín, Ing. Vladimír Valeš, Ing. Jaroslav Čadílek. Datum zpracování: Prosinec 1992

Název biocentra



Katastr. území


Sněhov, Vranové II., (Frýdštejn)

Frýdštejn hrad - Pantheon


lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Lišný, Sněhov, Mukařov, Vranové I., Vranové II., (Vrát). 14

Mukařov Mukařov Sněhov Lišný, (Vrát, Chlístov, Bzí)

U Mukařova Nad Bobovem Skalsko Údolní niva Jizery

Zpracoval: Ing. Vratislav Urban,CSc., Ing. arch. Kateřina Chřenková, Ing. Z. Nop Datum zpracování: Listopad 1992

Název biocentra


4,0 5,0 4,0 36,0 + (20,53) 20,70 + (19,76)

Plocha

Poznámka



Katastr. území

Loužnice Bratříkov

Kostrovec

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Loužnice, (Huť, Bratříkov).

Loužnice, (Huť)

Končiny (Kopanina)

Zpracoval: ÚHÚL pob. Hradec Králové - Ing. Jiří Fišera Datum zpracování: 1993

Název biocentra


15




1,34 + (1,66) 1,25 + (1,75)

Plocha

(1,64 – ZPF, 0,11 – les)

Poznámka



Katastr. území


Plocha

Bzí, (Skuhrov)

U Splzova


regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum

45,30 5,6 2,7 3,0 3,5 3,0 5,0 20,53 + (36,0) 11,0 + (2,0)

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Chlístov u Tepeře, Železný Brod, Jirkov, Bzí, Hrubá Horka, Střevelná, (Pelechov). 16

Chlístov u Tepeře, Jirkov Železný Brod, (Pelechov) Železný Brod Železný Brod Železný Brod Jirkov Chlístov u Tepeře Chlístov u Tepeře, Bzí, (Lišný, Vrát)

Žernovník Pelechov Propastný Železný Brod – Pikorovsko Železný Brod U Jirkovské borovice Chlístov - lomy Údolní niva Jizery

Zpracoval: ÚHÚL pob. Hradec Králové - Ing. Ladislav Frieb/ Ing. arch. M. Ulmann, RNDr. A. Hysek Datum zpracování: Říjen 1992

Název biocentra




Katastr. území


Plocha

Besedice, Vrat Koberovy Vrát, (Lišný, Chlístov u Tepeře, Bzí)

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Besedice, Vrát, Koberovy.

Suché skály Hamštejn Údolní niva Jizery

17

regionální biocentrum regionální biocentrum regionální biocentrum

29,67 42,00 (56,53)

Zpracoval: ÚHÚL pob. Hradec Králové - Ing. Pavel Pavliš / atelier TEKTON – Ing. arch. Antonín Šícha Datum zpracování: Prosinec 1992

Název biocentra




Katastr. území


Plocha

Bratříkov Huť Bratříkov (Loužnice) Huť (Loužnice) lokální biocentrum


Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Bratříkov, Huť, Jistebsko, Alšovice, Pěnčín. 18

Kopanina, (Končiny)

Údolní U Staré hájovny Kostrovec

3,0 5,0 1,75 (1,25) 1,66 (1,34)

(1,64 ha – ZPF, 0,11 – les)

Poznámka


Zpracoval: ÚHÚL pob. Hradec Králové - Ing. Zbyněk Nop, ÚHÚL pob. Jablonec n. Nisou - Ing. Jan Kunc atelier TEKTON – Ing. arch. Antonín Šícha Datum zpracování: 1993

Název biocentra



Katastr. území


Žďár u Staré Paky Levínská Olešnice Levínská Olešnice Levínská Olešnice Levínská Olešnice Levínská Olešnice Čistá u Horek, Bukovina u Čisté Horka u Staré Paky, (Vidochov) Čistá u Horek Čistá u Horek, (Dolní Kalná) Čistá u Horek Čistá u Horek, Bukovina u Čisté

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum

3,0 3,0 4,0 3,0 3,0 3,0 3,5 3,0 4,0 4,0 3,0 3,0

Plocha (ha)


Okres: Semily(SM) mapa deklarovaných funkcí

Kalná).

1

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Bukovina u Čisté, Čistá u Horek, Horka u Staré Paky, Levínská Olešnice, Nedaříž, Źďár u Staré Paky, (Vidochov, Dolní

Slavíkův kopec Pod Zákopanicemi Voleška Levín Pod Levínem U Kozince Martinkův háj Pod tratí Čistecká hůra Pod rovněmi Černá stráň U Rudolfova kříže

Zpracoval: ÚHÚL Hradec Králové, Veverkova 1335 - Ing. Stejskal Oldřich Datum zpracování: Listopad 1994

Název biocentra



Katastr. území


Roztoky Roztoky, (Mříčná) Roztoky Roztoky Roztoky Kruh Kruh, (Mříčná) Kruh Roztoky Martinice, (Zálesní Lhota, Horní Branná) Roztoky Roztoky Roztoky, Studenec Studenec Studenec

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum

3,0 3,0 3,2 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 4,0 3,0

Plocha (ha)



Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Roztoky u Jilem., Kruh, Martinice v Krkonoších, Studenec u Horek, (Mříčná, Zálesní Lhota, Horní Branná). 2

Hnátovsko Pod Hnátovskem V Maňásovsku Zasádecko Na přítoku Jilemky V oboře Na Červené hlíně Tuláčkův háj Bukovský potok Lom u Rovnáčova Krupkova rokle Zádušní les Bukovec Hradisko U kapličky


Název biocentra



Katastr. území


Horní Branná, (Vrchlabí) Horní Branná Horní Branná Horní Branná Horní Branná Horní Branná Horní Branná Horní Branná Horní Branná Horní Branná, (Martinice) Zálesní Lhota Zálesní Lhota Zálesní Lhota Zálesní Lhota Horní Branná

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Horní Branná, Zálesní Lhota, (Vrchlabí, Martinice). 3

Čertův mlýn Vejsplacha Pod Kozincem Rybník Pod Veselým vrchem Veselý vrch Kamenný kříž U Holubího vrchu Od končin U Zákřežníka Pod sv. Prokopem Na močidle Na Fléglově Čevený kopec Horka


Název biocentra


4,0 3,0 3,0 4,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 4,5 3,0 5,0 3,0 3,0 47,2

Plocha (ha)

Sa 6 ha




Katastr. území


Vesec Vesec, Loktuše, (Lestkov, Mírová, Radostná)

lokální biocentrum nadregionál. biocentrum

3,0 154,0 (169,0)

Plocha (ha)

porost 863 M oddělení 866, 867



Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Vesec, Loktuše, Malý Rohozec, Rakousy, Bukovina, Bělá, Loučky, Klokočí, Sekerkovy Loučky. 4

Smrčí Kozákov

Zpracoval: ÚHÚL Hradec Králové, Veverkova 1335 - Ing. Nop Zbyněk Datum zpracování: 1994

Název biocentra



Katastr. území

Lestkov pod Kozákovem Tatobity Lestkov pod Kozákovem Žlábek Žernov, (Kotelsko)

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Lestkov pod Kozákovem, Tatobity, Žlábek, Václaví, Žernov, (Kotelsko). 5

Bačov Varta Krtina Na Pískách Pod hrází

Zpracoval: Ing. N. Mařanová, Ing. J. Konopáč Datum zpracování: Listopad 1994

Název biocentra


3,0 – 4,0 0,71 3,96 4,95 4,0 - 5,0

Plocha (ha)

cílová 3 ha




Katastr. území


Plocha (ha)

Stružinec Stružinec, Pohoří Stružinec Lomnice, Želechy Lomnice, Nová Ves Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Nová Ves nad Popelkou Nová Ves nad Popelkou Nová Ves nad Popelkou Nová Ves nad Popelkou Nová Ves nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou


3,05 7,01 3,88 4,71 4,83 8,84 7,43 6,03 4,63 6,62 4,38 12,82 3,93 11,08 4,52



Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Lomnice nad Popelkou, Nová Ves nad Popelkou, Pohoří u Stružince, Stružinec u Lomnice nad Popelkou, Želechy. 6

V kotli Pavlenka Královsko Ve stoličkách Pod Krupkou Rybníčky V Popelkách Bryndov – jih Rybníky Nová Ves Pod Žďárem Nová Ves – jih Pod drůbežárnou Pod Žižkovem Lán Horní Lomnice – jih

Zpracoval: AKE s.r.o. Ateliér krajinné ekologie, Ruprechtická 30, Liberec 1 - Ing. Věra Hromková Datum zpracování: 1994

Název biocentra



Katastr. území


Plocha (ha)

Tuháň u Stružince Tuháň u Stružince, Veselá u Semil Tuháň u Stružince Křečovice pod Troskami, Veselá Křečovice pod Troskami, Veselá Holenice, Veselá, Bítouchov u Veselé Holenice, (Rváčov) Holenice Holenice

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum

5,40 7,45 7,48 5,76 7,15 5,35 5,95 6,80 7,25

(Dráčov – Boučnice)

1,1 ha



Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Bítouchov u Veselé, Holenice, Kotelsko, Křečovice pod Troskami, Tuháň u Stružince, Veselá u Semil, (Rváčov). 7

Zelený háj Bezděčín – SZ Chotice Veselka – Pod hrází Jeřabovka Bítouchov – V Holenice – V Holenice - nad Rovinou Ředice

Zpracoval: AKE s.r.o. Ateliér krajinné ekologie, Ruprechtická 30, Liberec 1 - Ing. Věra Hromková Datum zpracování: 1994

Název biocentra



Katastr. území


Libštát Libštát Libštát Bělá Bělá Bělá Bělá, Tample Tample Libštát Bělá Bělá Bělá Bělá Svojek Tample Tample

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Libštát, Svojek, Bělá u Staré Paky, Tample. 8

Doly Končiny Kavkazsko Nad Svojkem V Bácích Pod Jívou Jíva Nad Roskopovem Bryndov Pod Strání Pod hájem Bělá – západ Bělá – východ Kamenec Tample – sever Tample – jih

lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum

Zpracoval: ÚHÚL Hradec Králové, Veverkova 1335 - Ing. Pašek Martin Datum zpracování: Duben – Září 1993

Název biocentra


3,60 3,50 46,17 4,16 4,80 3,40 4,48 3,40 5,00 3,80 3,92 2,20 4,00 3,60 3,20 3,60

Plocha (ha)




Katastr. území


Rváčov Rváčov Rváčov Rváčov Košov Košov Košov Chlum Chlum Ploužnice Bradlecká Lhota Bradlecká Lhota Bradlecká Lhota, Syřenov Syřenov Syřenov Syřenov

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum

4,50 4,58 3,68 7,68 4,60 5,20 5,80 22,80 3,38 3,50 4,00 5,80 38,70 3,10 4,10 2,70

Plocha (ha)

pouze v k.ú.



Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Rváčov, Košov, Chlum pod Táborem, Ploužnice, Žďár u Kumburku, Bradlecká Lhota, Syřenov. 9

Černá rokle Vranovsko Tikov Dráčov – Černá Popelky Ředice Kozlov Tábor – Prameny Tábor – Vrchol Ploužnice Kyje – Ploužnice Bradlecká Lhota Bradlec Pod Kumburkem Krsmol Kumburk


Název biocentra



Katastr. území


Bystrá nad Jizerou Bystrá nad Jizerou Čikvásky Bystrá nad Jizerou, Košťálov Košťálov Košťálov Kundratice Kundratice Bystrá nad Jizerou Košťálov, (Nedvězí, Bořkov) Košťálov Košťálov Košťálov Košťálov

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Bystrá nad Jizerou, Čikvásky, Košťálov, Kundratice. 10

U Jizery pod Bystrou U Jizery – Rybnice Pod čikvásky Na Podkamínkách Nad Valdicemi Pod Valdicemi Kundratice Panské pole Bystrá v obci Oleška Oleška n. Struženického p. K Podkamínkám Košťálov u lomu Za lomem


Název biocentra


3,66 3,86 9,00 4,12 3,68 4,64 3,08 4,72 3,16 3,80 3,41 3,20 3,96 3,40

Plocha (ha)

(Ing. Mařanová – BC 12)




Katastr. území


Plocha (ha)

Semily Semily Benešov Benešov Příkrý Škodějov Helkovice Roztoky Roztoky Roztoky Roztoky Roztoky Bozkov Bozkov Příkrý Semily Jesenný Semily Semily Bítouchov, Spálov, (Chuchelna) Bítouchov Spálov

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum

3,52 5,00 3,00 4,12 5,32 3,40 4,32 5,88 5,60 8,00 6,15 6,40 5,60 4,20 4,10 4,22 7,30 7,20 6,40 40,50 5,90 5,31

125 ha (Údolí Jizery – Ing. Mařanová)

(Skalí I. – Ing. Mařanová – BC 8)



Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Semily, Benešov u Semil, Helkovice, Škodějov, Příkrý, Bozkov, Jesenný, Bítouchov u Semil, Spálov u Semil, Roztoky u Semil. 11

Semily JZ Semily Vrata Benešov jih Babí BC 5 Škodějov Na Závrší Roztoky – sever Vošmenda – Trojánky Vošmenda Roztoky – sever Vošmenda Roztoky – jih Vošmenda Jeskyně Vošmenda u Příkrého Stráň do Podbozkova Příkrý – Strž Nouzov Stanovský potok Machovy lomy Semily – V Okres. Úřadu Galerie Bítouchov Podbozkov

Zpracoval: AKE s.r.o. Ateliér krajinné ekologie, Na Žižkově 808, Liberec 1 - Ing. Věra Hromková Datum zpracování: 1993

Název biocentra



Katastr. území


Plocha (ha)

Spálov Spálov Bozkov Bozkov Bozkov Jesenný Bozkov

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum lokální biocentrum

4,68 3,56 4,50 4,33 7,40 46,50 4,40



Semil

12

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Semily, Benešov u Semil, Helkovice, Škodějov, Příkrý, Bozkov, Jesenný, Bítouchov u Semil, Spálov u Semil, Roztoky u

Vošmenda před Kamenicí Soutok Kamenice a Jizery Kamenice před sout. s Vošmendou Kamenice – Bozkov – sever Bozkov jeskyně Kamenice – Jesenný Nádraží – Jesenný

Zpracoval: AKE s.r.o. Ateliér krajinné ekologie, Na Žižkově 808, Liberec 1 - Ing. Věra Hromková Datum zpracování: 1993

Název biocentra



Katastr. území

Smrčí u Semil, (Vesec pod Kozákovem) Záhoří u Semil, (Vesec pod Kozákovem) Chuchelna Chuchelna, Lhota Komárov Lhota,Komárov Hořensko Bořkov Slaná Bořkov Slaná Záhoří u Semil

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum


3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 28,00

Plocha (ha)

zasahuje do okresu Jablonec nad Nisou



Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Smrčí u Semil, Záhoří u Semil, Chuchelna, Lhota Komárov, Hořensko, Slaná, Bořkov, Nedvězí. 13

Hamštejnský vrch Prackovský vrch U lomů Palučiny Pod Komárovem Potoky Skalí II. Na Chřibech Bořkov Vrchy Mlýnský potok

Zpracoval: Ing. N. Mařanová, Ing. J. Konopáč Datum zpracování: Září 1993

Název biocentra



Katastr. území


Plocha (ha)



Stará Ves Vysoké n. Jiz. Vysoké n. Jiz Tříč Přívlaka, Vysoké n. Jiz., Tříč Přívlaka Přívlaka Přívlaka Přívlaka Poniklá Přívlaka Přívlaka Poniklá Poniklá Roprachtice Roprachtice Roprachtice,Vysoké n. Jiz. Roprachtice Roprachtice Sklenařice

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum

3,00 3,00 3,00 3,50 60,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,90 3,00 3,00 3,50

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Vysoké nad Jizerou, Stará Ves, Tříč, Sklenařice, Roprachtice, Přívlaka, Poniklá. 14

Kalifornie Nad Kalifornií V Šachtách Šachty Hradsko Jilem Nad Bučí Na zlaté hoře Bučí Jeskyně Poniklá Chlumek V končinách Kozel Pod Vrchy Kopanina U příčnice Na Farských mlýnech Jírovo koleno V palučinách Pod Javorníkem

Zpracoval: Acer :Ing. Helena Buršíková , Donovalská 1759, Praha 4 + Studio S, Ing. Zuzana Šulcová, Tylišovská 5, 160 00 Praha 6 Datum zpracování: Září 1994

Název biocentra



Katastr. území

Horní Sytová Dolní Sytová Dolní Sytová Dolní Sytová, Rybnice Dolní Sytová Rybnice Háje nad Jizerou Háje nad Jizerou

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Horní Sytová, Dolní Sytová, Rybnice, Háje nad Jizerou. 15

Horní Sytová Dolní Sytová Dolní Sytová Hradecký potok - jih Hradecký potok – sever Rybnice Háje – západ Háje - východ

Zpracoval: ÚHÚL pobočka Hradec Králové, Ing. Zbyněk Nop Datum zpracování: 1993

Název biocentra


3,00 3,00 3,00 3,50 3,00 3,00 3,00 3,00

Plocha (ha)

porost 725 G, F porost 725 B porost 724 D porost 720 H porost 720 B porost 723 C, D porost 692 C




Katastr. území


Plocha (ha)



Hrabačov Hrabačov Hrabačov (Víchová nad Jizerou) Hrabačov Jilemnice Jilemnice Mříčná Jilemnice Peřimov Peřimov Mříčná Mříčná Mříčná Mříčná


Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Jilemnice, Hrabačov, Peřimov, Mříčná, (Víchová nad Jizerou). 16

Bubeníkovy vrchy- údolí Jizerky Chmelnice – údolí Jizerky Hrabačov Víchová - louka Žlábek Hatě Javorek Pod Hrubým kopcem Kozinec Honcova stráň Strážník Buranka V záduší Kamenec Pod Chocholkou

3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 1,90 3,00 3,00 3,50

(3,8 ha)

Zpracoval: Studio S, Ing. Zuzana Šulcová, Tylišovská 5, Praha 6 / Acer: Ing. Helena Buršíková, Donovalská 1759, Praha 4 Datum zpracování: září 1993

Název biocentra



Katastr. území

Víchová nad Jizerou Víchová nad Jizerou Víchová nad Jizerou Víchovská Lhota, (Křížlice) Víchová nad Jizerou, Víchovská Lhota Víchová nad Jizerou Víchová nad Jizerou

lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Víchová nad Jizerou, Víchovská Lhota, (Křížlice). 17

U lipky Víchová – les Jizerka (Řečiště Jizerky) Prameny Víchovského potoka Habřina Popluží Víchová - louka

Zpracoval: ÚHÚL pobočka Hradec Králové, Ing. Zbyněk Nop Datum zpracování: 1994

Název biocentra


5,00 3,50 18,00 3,00 3,50 3,00 3,80

Plocha (ha)




Katastr. území


Plocha (ha)

Rovensko p. Troskami Rovensko p. Troskami


Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Karlovice, Hnanice, Štěpánovice, Volavce, Rovensko pod Troskami 18

U vrchu Kamene SZ od Holenic

5,76 4,53



Zpracoval: Terraprojekt Liberec, Ing. Věra Hromková / ÚHÚL pobočka Hradec Králové, Ing. Martin Pašek Datum zpracování: listopad 1992

Název biocentra



Katastr. území


Plocha (ha)

Valteřice, (Hořejší Vrchlabí) Valteřice, (Horní Branná) Jestřabí v Krkonoších Jestřabí v Krkonoších Roudnice v Krkonoších Křížlice Křížlice Křížlice, (H. a D. Štěpanice, Víchovská Lhota) Křížlice, (Víchovská Lhota)

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum lokální biocentrum

5,0 5,0 3,0 4,0 3,0 3,0 6,0 30,0 3,0

porost 671 E, F



Vrchlabí, Horní Branná).

19

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Valteřice, Jestřabí v Krkonoších, Roudnice v Krkonoších, Křížlice, (Horní a Dolní Štěpanice, Víchovská Lhota, Hořejší

Malý Sovinec Rybníčky na Bohdanečském potoce Pod Kobylou Jestřábí Roudnické Paseky Křižlice Machovsko Řečiště Jizerky Prameny Víchovského potoka

Zpracoval: Atelier sadové a krajinné tvorby, Ing. Baladová – Kulová, Palackého 292, Pardubice Datum zpracování: listopad 1997

Název biocentra



Katastr. území


Plocha (ha)



Zdobín Zdobín Horní Dehtov, Třebihošť Třebihošť Třebihošť Třebihošť, Zvíčina Horní Brusnice Horní Brusnice Horní Brusnice, Kal Horní Brusnice Horní Brusnice Horní Brusnice, Zvíčina Horní Brusnice Dolní Brusnice,Třebihošť Dolní Brusnice Bílá Třemešná, Horní Dehtov Třebihošť Horní Dehtov Horní Dehtov Bílá Třemešná Horní Dehtov Horní Brusnice Horní Brusnice, Pecka

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum

3,00 3,00 3,00 4,00 4,00 3,00 3,00 3,00 3,50 3,00 3,50 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,50 3,00

list - 03 - 44 - 21 list - 03 - 44 - 21 list - 03 - 44 - 16 list - 03 - 44 - 16 list - 03 - 44 - 16 list - 03 - 44 - 16 list - 03 - 44 - 16 list - 03 - 43 - 20 list - 03 - 43 – 15 (Kal – okres Jičín) list - 03 - 44 - 11 list - 03 - 44 - 11 list - 03 - 44 - 11 list - 03 - 44 - 16 list - 03 - 44 - 16 list - 03 - 44 - 16 list - 03 - 44 – 16 list - 03 - 44 - 16 list - 03 - 44 - 17 list - 03 - 44 - 17 list - 03 - 44 - 17 list - 03 - 44 - 17 list - 03 - 43 - 15 list - 03 - 43 – 15 (Pecka – okres Jičín)

Generel ÚSES Třebihošť pro k.ú.: Zdobín, Horní Dehtov, Třebihošť, Zvíčina, Horní Brusnice, Dolní Brusnice, Bílá Třemešná (Pecka, Kal–okr. JC) 1

Zdobín Čeperka Bystrý Hoření Mlýn Nad Úhlejovem V dolech Za háji U Bystrého mlýna Pod strání Zvíčina Horní Brusnice U sjezdovky U vodárny V sedle Lázně pod Zvíčinou Pod Kozlem Panský les Netřeba Mezihoří Zlatý poklad Nad Horním Dehtovem Mokřady rybník s přilehlými stromovými porosty u Vidonického mlýna

Zpracoval: EKOPROSPEKT s. r. o., Fibichova 2675, Dvůr Králové, 544 01, RNDr. Ondřej Huml, Ing. Jiří Petera, Ing. Oldřich Stejskal Datum zpracování: Listopad 1993

Název biocentra



Katastr. území


Miletín

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Miletín

Smýšený les při Trotince

2


Zpracoval: EKOPROSPEKT s.r.o., Fibichova 2675, Dvůr Králové, 544 01 Datum zpracování: Listopad 1993

Název biocentra


3,0

Plocha (ha)

list 03 – 44 - 16




Katastr. území


Plocha (ha)



Trotina Horní Dehtov, Trotina Horní Dehtov Dvůr Králové n. L Bílé Poličany – Trotina Dvůr Králové n. L Dvůr Králové n. L Dvůr Králové n. L Dvůr Králové n. L Dvůr Králové n. L, Kuks Kuks Hřibojedy Dubenec Hřibojedy, Libotov Libotov, Dubenec Dubenec, Doubravice Lanžov, Doubravice Doubravice Bílé Poličany Bílé Poličany

lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum

3,00 3,50 40,0 4,00 3,50 4,00 4,00 3,50 4,00 3,50 6,00 4,00 3,50 3,50 5,00 4,50 3,50 4,00 6,66 2,50

list – 03 – 44 – 17 list – 03 – 44 – 21 list – 03 – 44 – 22 list – 03 – 44 – 22 list – 03 – 44 - 23 list – 03 – 44 – 23 list – 03 – 44 - 23 list – 03 – 44 – 24 list – 13 – 22 – 23 list – 13 – 22 – 03 list – 03- -44 - 23 list – 03- -44 - 23 list – 03 – 44 - 22 list – 03 – 44 – 22 list – 03 – 44 – 22 list – 03 – 44 – 22 list – 03 – 44 - 22

list – 03 – 44 – 21 list – 03 – 44 – 22

Doubravice, Litíč.

3

Generel ÚSES Doubravice pro k.ú.: Trotina, Horní Dehtov, Dvůr Králové nad Labem, Bílé Poličany, Kuks, Hřibojedy, Dubenec, Libotov, Lanžov,

Čeperka Žďár Chaloupky, Zátlucký rybník Čertovy hrady Trotina Pod Zálesím Nad Sylvárovem Stráň U spálené paseky U Betléma Nad Pacákem U Hřibojed Hvězda Černý les Pod Malým Libotovem Lomy Nebesa (Ve džbánech) U hřbitova U zámeckého parku Malý rybník (sádka)

Zpracoval: EKOPROSPEKT s.r.o., Fibichova 2675, Dvůr Králové, 544 01, RNDr. Ondřej Huml, Ing. Jiří Petera, Ing. Oldřich Stejskal Datum zpracování: Červen 1993

Název biocentra



Katastr. území

Velký Vřešťov Velký Vřešťov Velký Vřešťov Hustířany Dubenec Dubenec Dubenec, Velichovky Nouzov Nouzov Nouzov Litič Lhotka Bílé Poličany Sedlec Bílé Poličany Velký Vřešťov Dubenec Vilantice Dubenec Dubenec

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


3,00 3,00 3,00 6,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 6,00 11,0 3,00 3,00 6,00 3,00 3,00

Plocha (ha)



Generel ÚSES Dubenec pro k.ú.: Velký Vřešťov, Hustířany, Dubenec, Velichovky, Nouzov, Litič, Lhotka, Bílé Poličany, Sedlec, Vilantice. 4

Pod skalkami V Jedlině Mršník Zádušní lesy Zámecký vrch Nad Vápenkou Velichovský rybník Chloumek Za Kostelem Za Kostelem v sev. části Nová Amerika V borovém Vinice Mladkovec Budínský rybník Kóta Vysoká Jedlina Zájezd Horní tok Končického potoka Skalnatá strž

Zpracoval: Ing. Němeček, Přemyslova 1106, Hradec Králové 6 Datum zpracování: Březen 1994

Název biocentra



Katastr. Území

Dolní Olešnice Vestřev Vestřev Prostřední Olešnice Klášterská Lhota Klášterská Lhota Klášterská Lhota Horní Kalná Horní Kalná, Dolní Branná Kunčice n. L., Podhůří – Harta Kunčice nad Labem Dolní Olešnice Dolní Olešnice Dolní Olešnice Zadní Ždírnice Vestřev Horní Kalná Horní Kalná Klášterská Lhota Dolní Kalná Dolní Kalná Slemeno

nadregionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


10,0 5,00 3,00 4,00 4,00 3,50 4,00 8,00 10,0 7,00 6,00 3,50 4,00 5,00 4,00 3,00 3,00 6,00 3,00 3,00 5,00

Plocha (ha)

list – 03 – 44 – 07 list – 03 – 44 – 07 list – 03 – 44 – 07 list – 03 – 44 - 01 list – 03 – 44 – 01 list – 03 – 44 – 01 list – 03 – 41 - 25 list – 03 – 41 – 25 list – 03 – 41 – 25 list – 03 – 41 – 25 list – 03 – 41 – 25 list – 03 – 44 - 06 list – 03 – 44 – 06 list – 03 – 44 – 06 list – 03 – 43 – 05 list – 03 – 44 – 07 list – 03 – 43 – 05 list – 03 – 43 – 05 list – 03 – 43 – 05 list – 03 – 43 – 05 list – 03 – 43 – 05 list – 03 – 44 – 01



5

Slemeno, Podhůří – Harta, Dolní Kalná, Horní Kalná, Zadní Ždírnice.

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Dolní Olešnice, Prostřední Olešnice, Horní Olešnice, Vestřev, Klášterská Lhota, Dolní Branná, Kunčice n. Labem,

Království Por. skup. 462 F7,5 , F6,E4, Zám. park Porostní skupina 452 C7 Porostní skupina 454 D4,6,7,8,9 Porostní skupina 348 F2 Porostní skupina 348 C1,2,3, AD2 Porostní skupina 347 D3, E1,2,3, 348 D2 Porost 346 B (část) Porost 346A Porostní skupina 338A4, A2, D3, D5 Porostní skupina 336 B3 Porostní skupina 458D3 Veskkova rokle – porost 622 E, F Pecen – porostní skupina 621 G5,6 Porostní skupina 611 C1, C5 Vestřev Mokřadní louky u Lhotského potoka Pod Kravínem Mastoví Pod Autokempem D. Kalná Soutok I. Slemeno

Zpracoval: Baladová – Kulová, Palackého 292, Pardubice, 530 02 Datum zpracování: Únor 1997

Název biocentra



Katastr. území

Horní a Prostřední Olešnice Dolní Olešnice Prostřední Olešnice



3,00 3,00 4,50

Plocha (ha)

list – 03 – 44 – 01 list – 03 – 44 – 06 list – 03 – 44 - 01



6

Slemeno, Podhůří – Harta, Dolní Kalná, Horní Kalná, Zadní Ždírnice.

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Dolní Olešnice, Prostřední Olešnice, Horní Olešnice, Vestřev, Klášterská Lhota, Dolní Branná, Kunčice n. Labem,

Soutok II. Soutok III. Rokle

Zpracoval: Baladová – Kulová, Palackého 292, Pardubice, 530 02 Datum zpracování: Únor 1997

Název biocentra



Katastr. Území


Plocha (ha)



Choustníkovo Hradiště Choustníkovo Hradiště Choustníkovo Hradiště Dolní Vlčkovice Dolní Vlčkovice Horní Vlčkovice Horní Vlčkovice Horní Vlčkovice Horní Vlčkovice Dolní Vlčkovice Dolní Vlčkovice Choustníkovo Hradiště, Kuks Choustníkovo Hradiště Choustníkovo Hradiště Dolní Vlčkovice Choustníkovo Hradiště, Žíreč Stanovice u Kuksu Kuks Stanovice u Kuksu Kašov Kašov Kašov

regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum

40,00 3,50 3,40 3,00 3,50 3,00 7,00 8,00 4,40 3,00 5,50 4,00 5,00 12,00 3,50 10,00 7,00 4,00 3,00 3,50 9,00 3,50

list – 03 – 44 - 19 list – 03 – 44 – 19 list – 03 – 44 – 19 list – 03 – 44 – 19 list – 03 – 44 – 19 list – 03 – 44 – 19 list – 03 – 44 - 19 list – 03 – 44 – 25 list – 03 – 44 – 25 list – 03 – 44 – 19 list – 03 – 44 – 19 list – 03 – 44 – 19 list – 03 – 44 – 19 list – 03 – 44 – 23 list – 03 – 44 – 24 list – 03 – 44 – 24 list – 03 – 44 – 24 list – 03 – 44 – 24 list – 03 – 44 – 23 list – 03 – 44 – 23 list – 13 – 22 – 03 list – 13 – 22 – 03

Generel místních SES pro k.ú.: Kašov, Stanovice u Kuksu, Choustníkovo Hradiště, Žíreč, Dolní Vlčkovice, Horní Vlčkovice, Kuks. 7

Hradiště U kamenné cesty Na soutoku Kašparova hora Pod Kašparovou horou Pod Macháňovým polem Na Drahyni U Starého mlýna Úvozy U křížku U Kuksovského mlýna Pod Velkou Rýchorkou Hradiště Ježkův a Stachatův rybník Vlčkovický rybník Meandr Labe Lom Pod Kuksem U Betléma Nad studánkou Pod Hřibojedskou cestou U Ameriky

Zpracoval: Ateliér sadové a krajinné tvorby, Baladová – Kulová, Palackého 292, Pardubice, 530 02, Ing. Z. Baladová,V. Kulová, Ing. P. Novotný Datum zpracování: Září 1994

Název biocentra



Katastr. území


Plocha (ha)



Horní Brusnice Horní Brusnice, Mostek Horní Brusnice Horní Brusnice Dolní Brusnice Dolní Brusnice, Souvrať Dolní Brusnice Dolní Brusnice, Bílá Třemešná Bílá Třemešná Nové Lesy Nové Lesy Nové Lesy, Dvůr Králové n. Labem Verdek Verdek Verdek Dvůr Králové nad Labem Dvůr Králové nad Labem Dvůr Králové nad Labem Dvůr Králové nad Labem Dvůr Králové nad Labem Dvůr Králové nad Labem Dvůr Králové nad Labem Dvůr Králové nad Labem

regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum

23,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 4,00 3,00 3,00 3,00 4,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 7,00 3,00 5,00

list – 03 – 44 – 11 list – 03 – 44 – 11 list – 03 – 44 – 11 list – 03 – 44 – 11 list – 03 – 44 – 12 list – 03 – 44 – 12 list – 03 – 44 – 12 list – 03 – 44 – 17 list – 03 – 44 – 17 list – 03 – 44 – 17 list – 03 – 44 – 17 list – 03 – 44 – 17 list – 03 – 44 – 17 list – 03 – 44 – 12 list – 03 – 44 – 13 list – 03 – 44 – 13 list – 03 – 44 – 13 list – 03 – 44 – 13 list – 03 – 44 – 18 list – 03 – 44 – 18 list – 03 – 44 – 18 list – 03 – 44 – 18 list – 03 – 44 – 18

nad Labem, Lipnice.

8

Generel ÚSES Dvůr Králové n. L. pro k.ú.: Horní Brusnice, Dolní Brusnice, Mostek, Souvrať, Bílá Třemešná, Nové Lesy, Verdek, Dvůr Králové

U Studny U Šrenku Nad Hřbitovem Zelená louka Nad Borovnickým potokem Zátoka Na Kamenici Sýkorník Těšnov Druhák Zahájí U Filířovic Pod hájem Komora U háje Dvorský les U sedmidomí Harta U Felčarského buku U Landů U pohodnice Pod Novou Vsí mokřiny u Dvora Králové

Zpracoval: EKOPROSPEKT s.r.o., Fibichova 2675, Dvůr Králové, 544 01, RNDr. Ondřej Huml, Ing. Jiří Petera, Ing. Oldřich Stejskal Datum zpracování: Listopad 1993

Název biocentra



Katastr. území


Plocha (ha)

Úpice Radeč Radeč Hajnice – Kyje, Úpice Radeč Suchovršice, Úpice Úpice Úpice, Rtyně v Podkrkonoší

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Úpice, Radeč, Hajnice – Kyje, Suchovršice, Rtyně v Podkrkonoší. 9

Nad Úpou Olšina nad Radčí Nad Dlouhou vodou Červená hlína Mostalinka Nad Suchovršicemi Ve Rtyňce Na Krákorce

3,00 4,00 4,00 3,00 3,00 4,00 3,00 3,00

Zpracoval: Ateliér sadové a krajinné tvorby, Baladová – Kulová, Palackého 292, Pardubice, 53 002 Datum zpracování: Červen 1996

Název biocentra


list – 04 – 33 – 06 list – 04 – 33 – 06 list – 04 – 33 – 06 list – 03 – 44 – 10 list – 03 – 44 – 10 list – 03 – 44 – 10 list – 04 – 33 – 06 list – 04 – 33 – 06




Horní Branná, Vrchlabí Podhůří – Harta Podhůří – Harta, Dolní Branná D. Branná, H. Kalná, Kunčice n. Labem Horní Kalná, Kunčice n. L. Dolní Branná Dolní Branná Zálesní Lhota Dolní Branná Dolní Branná Dolní Branná Zálesní Lhota Horní Branná Horní Branná Dolní Branná Dolní Branná

Katastr. území

lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


3,00 3,00 3,00 6,50 3,00 3,00 3,00 3,00 4,00 3,40 3,45 3,00 3,00 3,70 3,00 3,00

Plocha (ha)

list – 03 – 44 – 20 list – 03 – 44 – 20 list – 03 – 44 – 25 list – 03 – 44 – 25 list – 03 – 44 – 25 list – 03 – 44 – 25 list – 03 – 44 – 25 list – 03 – 44 – 25 list – 03 – 44 – 24 list – 03 – 44 – 24 list – 03 – 44 – 24



Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Horní a Dolní Branná, Vrchlabí, Podhůří – Harta, Kunčice nad Labem, Zálesní Lhota, Horní Kalná. 10

Bělá – Vejsplachy Bělá – U rybníka Soutok Bělé a Labe Soutok Labe se Sovinkou U Labe U kříže Kostelní les Na Močidle Bohouš – část lesa V Končinách Hliniště Od sv. Prokopa Od končin U Principálku Nad campem Doubrava

Zpracoval: Státní meliorační správa HK Datum zpracování: 1996

Název biocentra



Katastr. Území


Plocha (ha)



Horní Branná, Vrchlabí Podhůří – Harta Podhůří – Harta, Dolní Branná Hořejší Vrchlabí Vrchlabí, Prostřední Lánov Vrchlabí, Valteřice Vrchlabí Hořejší Vrchlabí Hořejší Vrchlabí Vrchlabí

lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum

3,0 3,0 3,0 3,4 2,92 4,5 3,0 4,0 3,0 3,0

list – 03 – 41 – 20 list – 03 – 41 – 19 list – 03 – 41 – 14 list – 03 – 41 – 14 list – 03 – 41 – 14 list – 03 – 41 – 15

(Sa: 21 ha)

Generel ÚSES Vrchlabí pro k.ú.: Strážné, Vrchlabí, Hořejší Vrchlabí, Valteřice, Prostřední Lánov, Dolní a Horní Branná, Podhůří – Harta. 11

Vejsplacha Bělá Soutok Bělé a Labe Hořejší Vrchlabí Vrchlabský rybník Na samotě Kněžice V lučním Přední Žalý Pod Jankovým kopcem

Zpracoval: EKOPROSPEKT s.r.o., Dvůr Králové nad Labem, RNDr. Ondřej Huml, Ing. Jiří Petera, Ing. Oldřich Stejskal Datum zpracování: Prosinec 1994

Název biocentra



Katastr. Území


Úpice Úpice, Rtyně v Podkrkonoší Rtyně v Podkrkonoší Rtyně v Podkrkonoší Havlovice Havlovice Havlovice, Lhota za Č. Kostelcem

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum

list – 04 – 33 – 06 list – 04 – 33 – 06 list – 04 – 33 – 06 list – 04 – 33 – 06 list – 04 – 33 - 11 list – 04 – 33 – 11 list – 04 – 33 – 11, (Lhota za Červeným Kostelcem – okres Náchod)



12

Dolní Vernéřovice, Radvanice, Malé Svatoňovice, Odolov, Bohuslavice nad Úpou, (Lhota za Červeným Kostelcem).

Generel ÚSES Batňovice pro k.ú.: Velké Svatoňovice, Suchovršice, Batňovice, Úpice, Rtyně v Podkrkonoší, Havlovice, Petrovice, Strážkovice,

Ve Rtyně Na Krákorce Husí Krk Záduší Prašivý Kopec Tmavý Důl Pod Vízmburkem

3,0 3,0 3,0 3,0 4,00 3,0 4,5

Plocha (ha)

Zpracoval: EKOPROSPEKT s.r.o., Dvůr Králové nad Labem, RNDr. Ondřej Huml, Ing. Jiří Petera Datum zpracování: Srpen 1994

Název biocentra



1 2 3 4 11 5 6 7 8 9 10 12 13 14

Souvrať, Debrné Borovnička Souvrať Borovnička Borovnička Mostek Borovnička Borovnice u St. Paky, Borovnička Borovnice u Staré Paky Borovnice u Staré Paky Borovnice u St. Paky Borovnička, Mostek Mostek Souvrať

Katastr. území

nadregionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Souvrať, Debrné, Borovnička, Mostek, Borovnice u Staré Paky. 13

Království Porost 619 C Porost. skupina 626 B4, B1 Porost 627 F Porost. skupina 615 D 1,2,4 Porost. skupina 627 C1 – část Porost 629 E Porost. skupina 607 B 2,3 Borovnický potok Borovnický potok Borovnický potok

Zpracoval: Help forest s. r. o. Datum zpracování: 1996

Název biocentra


8,70 4,35 10,94 4,81 5,87 11,99 5,70 3,28 9,70 4,48 4,09 3,54 1,83

Plocha (ha)

list – 03 – 44 – 12 list – 03 – 44 – 06 list – 03 – 44 – 06 list – 03 – 44 – 06 list – 03 – 44 – 06 list – 03 – 44 – 11 list – 03 – 44 – 11 list – 03 – 44 - 10 list – 03 – 44 – 10 list – 03 – 44 – 10 list – 03 – 44 - 10 list – 03 – 44 – 06 list – 03 – 44 - 11 list – 03 – 44 - 11




Chotěvice Chotěvice Chotěvice Chotěvice Pilníkov II. Pilníkov II. Chotěvice Chotěvice Vlčice Vlčice Vlčice Vlčice Vlčice, Hertvíkovice Hertvíkovice Hertvíkovice, Hrádeček Kalná Voda, Hrádeček, Hertvíkovice Mladé Buky Hrádeček Vlčice Vlčice Pilníkov III. Pilníkov I. Pilníkov III.

Katastr. Území

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


10,53 7,23 7,42 16,09 4,28 8,53 3,49 33,88 5,13 4,71 5,75 4,06 46,64 7,19 4,52 21,08 5,80 3,68 5,32 2,69 2,69 2,46 3,42

Plocha (ha)

list – 03 – 44 - 07 list – 03 – 44 - 07 list – 03 – 44 - 07 list – 03 – 44 - 08 list – 03 – 44 - 08 list – 03 – 44 - 08 list – 03 – 44 - 08 list – 03 – 44 - 02 list – 03 – 44 - 02 list – 03 – 42 - 22 list – 03 – 42 - 22 list – 03 – 42 - 22 list – 03 – 42 - 23 list – 03 – 42 – 23 list – 03 – 42 - 23 list – 03 – 44 - 23 list – 03 – 42 - 23 list – 03 – 42 - 23 list – 03 – 42 - 23 list – 03 – 44 - 03 list – 03 – 44 - 03 list – 03 – 44 - 03 list – 03 – 44 - 03



ÚSES Vlčice, Pilníkov pro k.ú.: Chotěvice, Pilníkov I., II., III., Vlčice, Hertvíkovice, Hrádeček, Mladé Buky, Kalná Voda. 14

BC 1. BC 2. BC 3. BC 4. BC 5. BC 6. BC 7. RBC 8. BC 9. BC 10. BC 11. BC 12. BC 13. BC 14. BC 15. BC 16. BC 17. BC 18. BC 19. BC 20. BC 21. BC 22. BC 23.


Název biocentra



Vlčice Vlčice Pilníkov III. Pilníkov I. (Kocléřov) Pilníkov I., (Dolní Žďár) Mladé Buky, Kalná Voda

Katastr. Území

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum lokální biocentrum


2,22 6,93 4,46 8,74 37,49 4,40

Plocha (ha)

list – 03 – 42 – 23 list – 03 – 42 – 23 list – 03 – 44 – 03 list – 03 – 44 – 08 list – 03 – 44 – 08 list – 03 – 42 – 18



ÚSES Vlčice, Pilníkov pro k.ú.: Chotěvice, Pilníkov I., II., III., Vlčice, Hertvíkovice, Hrádeček, Mladé Buky, Kalná Voda. 15

BC 24. BC 25. BC 26. BC 27. RBC 28. BC 29.


Název biocentra



Prosečné Prosečné Prosečné Kunčice n. Labem Dolní Lánov Dolní Lánov Prosečné Prosečné Dolní Lánov Dolní Lánov Prostřední Lánov Prostřední Lánov Prostřední Lánov Dolní Lánov Dolní Lánov Prosečné Arnultovice Arnultovice Arnultovice Rudník Procečné Prosečné Dolní Lánov

Katastr. Území

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


5,21 4,60 7,08 6,53 4,03 63,30 11,72 9,19 4,76 10,14 6,50 9,54 7,60 6,32 4,48 3,76 3,48 4,58 4,57 9,53 20,81 5,47 2,62

Plocha (ha)

list – 03 – 41 - 25 list – 03 – 41 – 25 list – 03 – 44 – 01 list – 03 – 42 – 21 list – 03 – 42 – 21 list – 03 – 41 – 25 list – 03 – 41 - 20 list – 03 – 41 – 20 list – 03 – 41 - 20 list – 03 – 41 – 20 list – 03 – 41 – 20 list – 03 – 42 - 21 list – 03 – 42 – 21 list – 03 – 42 – 21 list – 03 – 42 – 21 list – 03 – 42 – 21 list – 03 – 42 – 21 list – 03 – 42 – 21 list – 03 – 42 - 21

list – 03 – 44 – 01 list – 03 – 44 – 01 list – 03 – 42 – 01



Čermná.

16

ÚSES Arnultovice, Rudník pro k.ú.: Prosečné, Kunčice nad Labem, Dolní Lánov, Prostřední Lánov, Arnultovice, Rudník, Čistá v Krkonoších, Fořt,

Por. sk. 334 C 2, C3 Por. sk. 334 D1 Por. sk. 336 D1 Por. sk. 336 B3 Por. sk. 337 A2,3,4,5 Porost 340 C,D,E,F, 339 C,D Soutok Such. pot. a M. Labe Por. sk. 341 F 3,5,8, 340 C 3 Por. sk. 342 D 1,4 Vrchlabský rybník Malé Labe Lesík u Statku Porost 329 F 104 Por. skupina 327 B1 Por. sk. 326 C7, B 1,,A 2 Porost 324 B, C, D Por. sk. 323 A 2,3,6 Por. sk. 322 D 3, 4, 5, 6

Zpracoval: Help forest s.r.o. Datum zpracování: 1996

Název biocentra



Dolní Lánov Čistá v Krkonoších Rudník Fořt Rudník Fořt, Dolní Lánov Fořt Čistá v Krkonoších, Fořt Rudník Čermná v Krkonoších Rudník Arnultovice Arnultovice Čermná v Krkonoších Dolní Lánov

Katastr. Území



5,19 9,02 3,73 5,37 5,98 7,15 4,09 4,16 3,73 12,85 4,52 3,08 4,86 2,66 3,05

Plocha (ha)

list – 03 – 42 – 16 list – 03 – 42 – 16 list – 03 – 42 – 21 list – 03 – 42 – 16 list – 03 – 42 – 21 list – 03 – 42 – 21 list – 03 – 42 – 16 list – 03 – 42 – 16 list – 03 – 42 – 22 list – 03 – 42 – 22 list – 03 – 42 – 22 list – 03 – 44 – 02 list – 03 – 44 – 02 list – 03 – 42 – 22 list – 03 – 42 – 21



Čermná.

17

ÚSES Arnultovice, Rudník pro k.ú.: Prosečné, Kunčice nad Labem, Dolní Lánov, Prostřední Lánov, Arnultovice, Rudník, Čistá v Krkonoších, Fořt,

Por. sk. 321 F 3, 4, 5 Por. sk. 321 B 1, 2, 3 Por. sk. 318 A4, A5 Por. sk. 319 C2 Louky pod Lázněmi Por. sk. 320 A1, A2, 322 E1 Čistá Čistá Luční potok Porost 424 E Por. sk. 424 A6, 425 E3 Porost 430 D1 Por. sk. 433 F2 Por. sk. 429 A1, 4, 5 Por. sk. 322 A1, 2

Zpracoval: Help forest s.r.o. Datum zpracování: 1996

Název biocentra



Katastr. Území

Libeč Libeč Horní Staré Město Horní Staré Město Horní Staré Město Babí Libeč Horní St. Město, Libeč Horní Staré Město Horní Staré Město Horní Staré Město Horní Staré Město Horní Staré Město Horní Staré Město Dolní Staré Město Dolní Staré Město Trutnov Trutnov Poříčí Trutnov Bohuslavice nad Úpou Bojiště u Trutnova, Starý Rokytník

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


8,78 5,00 4,00 3,00 3,00 7,26 4,00 7,80 5,90 3,00 7,50 3,00 3,00

2,54 3,00 5,83 4,00 6,00 4,98 6,54 69,56

Plocha (ha)

list – 03 – 42 – 25 list – 03 – 42 – 25 list – 03 – 42 – 25 list – 03 – 42 – 25 list – 03 – 44 - 05 list – 03 – 44 – 05

list – 03 – 42 – 20 list – 03 – 42 – 20 list – 03 – 42 – 19 list – 03 – 42 – 19 list – 03 – 42 – 19 list – 03 – 42 – 19 list – 03 – 42 – 19 list – 03 – 42 – 19 list – 03 – 42 – 19 list – 03 – 42 – 19 list – 03 – 42 – 19 list – 03 – 42 – 24 list – 03 – 42 – 24 list – 03 – 42 - 24 list – 03 – 42 – 24



18

Libeč, Oblanov, Poříčí u Trutnova, Voletiny, Starý Rokytník, Střítež u Trutnova, Studenec u Trutnova, Volanov.

ÚSES Trutnov pro k.ú.: Babí, Bohuslavice nad Úpou, Bojiště u Trutnova, Horní Staré Město, Dolní Staré Město, Trutnov, Lhota u Trutnova,

U Studánek Libeč Pod Soví horou Nad Babským potokem U jeřabiny Baba Milíře Zámecký vrch U sedmi buků Za bělidlem Nad Úpou První příkop U pekla Pod Modřínovou cestou Zelený vrch Nad Splavem Dubina Sluneční stráň Na Skalce Nad Plovárnou Červený les U hůrky

Zpracoval: Baladová – Kulová, Palackého 292, Pardubice, 530 02 Datum zpracování: Říjen 1995

Název biocentra



Katastr. Území

Starý Rokytník Starý Rokytník Bohuslavice nad Úpou Bohuslavice nad Úpou Starý Rokytník Starý Rokytník Starý rokytník Studenec u Trutnova Studenec Střítěž Střítěž Bojiště u Trutnova Bojiště u Trutnova, Starý Rokytník Bojiště u Trutnova Volanov Volanov

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


3,00 3,00 3,00 3,80 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 4,00 3,00 3,00 3,00 4,00 4,00

Plocha (ha)

list – 03 – 44 – 05 list – 03 – 44 – 05 list – 03 – 44 – 05 list – 03 – 44 – 05 list – 03 – 44 - 05 list - 03 – 44 – 05 list - 03 – 44 – 05 list – 03 – 44 – 10 list – 03 – 44 – 10 list – 03 – 44 – 09 list – 03 – 44 – 09 list – 03 – 44 – 04 list – 03 – 44 – 04 list – 03 – 44 – 04 list – 03 – 44 – 04 list – 03 – 44 – 04



19

Libeč, Oblanov, Poříčí u Trutnova, Voletiny, Starý Rokytník, Střítež u Trutnova, Studenec u Trutnova, Volanov.

ÚSES Trutnov pro k.ú.: Babí, Bohuslavice nad Úpou, Bojiště u Trutnova, Horní Staré Město, Dolní Staré Město, Trutnov, Lhota u Trutnova,

V roklích V dolinách Německé Hřiště Adamovo údolí Adamov Rybník na Mlýnském potoce Chovný rybník na Mlýn. Potoce Chlumy Niva Běluňky - Studenec Rybníček pod kravínem Střítěž Nový Rokytník Prostřední vrch Houska Údolnice nad Volanovským potokem Remíz nad Volanovským potokem

Zpracoval: Baladová – Kulová, Palackého 292, Pardubice, 530 02 Datum zpracování: Říjen 1995

Název biocentra



Katastr. Území

Hostinné Hostinné Hostinné Hostinné Hostinné Hostinné Hostinné Hostinné Hostinné Hostinné Hostinné Hostinné

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Hostinné

Pod Slemenským kopcem Dobrá Mysl Pod Poštou U Labe Pod starou cestou K Olešnici U Dlouhé louky Podháj Východní potok K červené výšině Hrnčířský vrch Prosečná

Zpracoval: BOSA s. r. o., Gočárova 846, Hradec Králové Datum zpracování: Duben 1997

Název biocentra


20

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 2,85 3,00

Plocha (ha)




Hertvíkovice, Mladé Buky Mladé Buky Mladé Buky Javorník Javorník Javorník Hertvíkovice

Katastr. území



Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Hertvíkovice, Mladé Buky, Javorník, Kalná Voda. 21

BC 1 BC 2 BC 3 BC 4 BC 5 BC 6 BC 7

Zpracoval: Help forest spol. s.r.o. Datum zpracování: 1995

Název biocentra


6,82 6,27 2,96 8,62 3,00 3,00 3,00

Plocha (ha)

535 F 7, 15, 536 B 10 541 A 9 542 E

539 B 10 538 E 10,13




Horní Lánov Horní Lánov Horní Lánov Horní Lánov Horní Lánov Horní Lánov Rudník Rudník Rudník Rudník Rudník Rudník Rudník Bolkov Bolkov Bolkov Čistá v Krkonoších Čistá v Krkonoších Čistá v Krkonoších Horní Lánov

Katastr. území

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


13,67 4,58 7,02 52,70 2,21 3,51 14,24 85,81 10,41 2,81 4,17 3,28 3,01 3,35 5,19 2,12 4,57 11,71 10,17 6,32

Plocha (ha)

530 C 13, 532 524 H 10 524 J 7, K 7 523 A 7 523 A 5, A 15 519 C, F

532 D 9 533 B 11 (533 D 13)

441 H 526 C, D 528 B, C, D, E, F

Část v PLO 22 516 A, B, C, F

347 L, M, F



Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Horní Lánov, Rudník, Bolkov, Čistá v Krkonoších, Dolní Dvůr, Černý Důl, Prostřední Lánov, Dolní Lánov. 22

U Lomu Starý lom V končinách RBC 35 Pekelský potok BC 36 BC 47 RBC 48 Janovický potok BC 49 Na ztraceném BC 52 BC 50 BC 54 BC 55 BC 57 BC 56 BC 34 Rybník v Čisté Pod Serpentinou

Zpracoval: Help forest spol. s.r.o. Datum zpracování: 1996

Název biocentra



Katastr. území


Zábrodí Olešnice Olešnice Trubějov Horní Rybníky Horní Rybníky Dolní Radechová Dolní Radechová Dolní Radechová Vysokov Trubějov Trubějov Dolní Radechová

regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum

69,90 4,60 6,10 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 6,0 3,0 3,0 4,5

Plocha (ha)

list 04 - 33 - 17 list 04 - 33 - 12 list 04 - 33 - 17, odd. 433 list 04 - 33 - 17, odd. 446 list 04 - 33 - 18, odd. 445 list 04 - 33 - 18, odd. 441 list 04 - 33 - 18 list 04 - 33 - 18 list 04 - 33 - 18 list 04 - 33 - 22, odd. 429 list 04 - 33 - 17, odd. 432C list 04 - 33 - 17, odd. 438E list 04 - 33 - 18


okres: Náchod (NA) mapa deklarovaných funkcí

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Zábrodí, Olešnice, Trubějov, Horní Rybníky, Dolní Radechová, Vysokov, Kramolna, Lhotky, Městská Kramolna. 1

Špinka Klikarův důl, Nové Město Bakovský luh Picolominský rybník Chalupiště Při hranici katastru oddělení 457 Obecní, oddělení 456 Kořenice Pod Klenovníkem Lískovec Buková hora Velký rybník

Zpracoval: ÚHÚL, Ing. Květoslav Havlíček, Veverkova 1335, Hradec Králové 2, 500 02 Datum zpracování: Září - Říjen 1996

Název biocentra

PLO - 23 Podkrkonoší


Žernov, Ratibořice, Zlíč Zlíč Studnice u Náchoda Studnice u Náchoda, Zlíč Zlíč Zlíč, Třtice nad Olešnicí Zlíč Studnice u Náchoda, Řešetova Lhota Řešetova Lhota Všeliby Starkoč u Vysokova Starkoč u Vysokova

Katastr. území

regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


Plocha (ha)

list 04 - 33 - 16 list 04 - 33 - 22 list 04 - 33 - 22 list 04 - 33 - 22 list 04 - 33 - 22 list 04 - 33 - 17 list 04 - 33 - 17 list 04 - 33 - 22 list 04 - 33 - 17 list 04 - 33 - 17 list 04 - 33 - 22 list 04 - 33 - 22



Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Žernov, Ratibořice, Zlíč, Studnice u Náchoda, Třtice nad Olešnicí, Řešetova Lhota, Všeliby, Starkoč u Vysokova. 2

Babiččino údolí Těžký U Březiny Olešnice nad Zličí Pod vepřínem U soutoku Pod vepřínem Pod skálou Pod soutokem Olešnice se Špinkou Popluží Pod Starkočí U pramene Rovenského potoka

Zpracoval: SMS RK Hradec Králové Datum zpracování:

Název biocentra



Žernov, Vestec u Hořiček, Slatina n/Úpou Slatina nad Úpou, Červená Hora Slatina nad Úpou, Červená Hora, Stolín Slatina nad Úpou, Lhota za Č. Kostelcem Slatina nad Úpou, Č. Kostelec – Stolín Slatina nad Úpou, Červený Kostelec Slatina nad Úpou Slatina nad Úpou Slatina nad Úpou Hořičky, Litoboř Hořičky - Světlá u Hořiček Hořičky, Lhota pod Hořičkami Lhota pod Hořičkami, Vestec u Hořiček Vestec u Hořiček Chvalkovice, Miskolezy

Katastr. území

regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


Plocha (ha)

list 04 - 33 - 16 list 04 - 33 - 16 list 04 - 33 - 16 list 04 - 33 - 11 list 04 - 33 - 11 list 04 - 33 - 11 list 04 - 33 - 11 list 04 - 33 - 11 list 04 - 33 - 11 list 04 - 33 - 11 list 04 - 33 - 16 list 04 - 33 - 16 list 04 - 33 - 21 list 04 - 33 - 21 list 04 - 33 - 21



3

Hořičky, Litoboř, Hořičky - Světlá u Hořiček, Lhota pod Hořičkami, Chvalkovice, Miskolezy, Česká Skalice, Říkov, Velký Třebešov.

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Žernov, Vestec u Hořiček, Slatina nad Úpou, Červená Hora, Stolín, Lhota za Červeným Kostelcem, Červený Kostelec,

Babiččino údolí BC 2 BC 3 BC 4 BC 5 BC 6 BC 7 BC 8 BC 9 BC 10 BC 11 BC 12 BC 13 BC 14 BC 15

Zpracoval: SMS RK Hradec Králové Datum zpracování: 1993

Název biocentra



Brod nad Labem Slotov Brod nad Labem Brod nad Labem Horní Dolce Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř Heřmanice nad Labem Heřmanice nad Labem, Jaroměř Heřmanice nad Labem Krabčice Krabčice Velká Bukovina Velká Bukovina Střeziměřice Dolany u Jaroměře, Střeziměřice

Katastr. území

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


2,95 3,0 3,0 3,0 3,0 3,5 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0

Plocha (ha)

list 03 - 44 - 24 list 03 - 44 - 24 list 03 - 44 - 24 list 13 - 22 - 04 list 13 - 22 - 04 list 13 - 22 - 04 list 13 - 22 - 04 list 13 - 22 - 04 list 13 - 22 - 04 list 13 - 22 - 04 list 13 - 22 - 05 list 13 - 22 - 05 list 03 - 44 - 25 list 03 - 44 - 25 list 03 - 44 - 25 list 03 - 44 - 25 list 03 - 44 - 25 list 03 - 44 - 25



4

Krabčice, Heřmanice nad Labem, Jaroměř, Rychnovek, Zvole, Brod nad Labem, Slotov, Horní Dolce, Jaroměř, Čáslavky, Říkov, Česká Skalice, Velký Třebešov, Kleny, Šonov, Bražec, Velká Jesenice, Spyta, Šeřeč, Provodov, Černčice, Náhořany, Dolsko, Městec u Náhořan, Slavětín nad Metují, Josefov, Nový Ples, Vlkov, Rasošky, Krčín.

ÚSES Jaroměřsko – Českoskalicko pro k.ú.: Doubravice u České Skalice, Svinišťany, Dolany u Jaroměře, Střeziměřice, Velká Bukovina,

Za Křížkem Slotov - nad tratí Nadační les Brod - pod tratí Horní Dolce Jaroměř - Jakubské náměstí V Labi Hořenický Budín Pod trojicí Na soutoku Velká louka Běluň Krabčice Pod mlýnem V Bukovinském březí Kopaniny Německý Dubenec U zaječí

Zpracoval: AGROPROJEKT Pardubice a.s. Datum zpracování: Září 1995

Název biocentra



Česká Skalice Česká Skalice, Kleny Jaroměř

Katastr. území

nadregionální biocentrum nadregionální biocentrum lokální biocentrum


436,0 86,0 4,0

Plocha (ha)

list 04 - 33 - 22 list 13 - 22 - 09



5

Krabčice, Heřmanice nad Labem, Jaroměř, Rychnovek, Zvole, Brod nad Labem, Slotov, Horní Dolce, Jaroměř, Čáslavky, Říkov, Česká Skalice, Velký Třebešov, Kleny, Šonov, Bražec, Velká Jesenice, Spyta, Šeřeč, Provodov, Černčice, Náhořany, Dolsko, Městec u Náhořan, Slavětín nad Metují, Josefov, Nový Ples, Vlkov, Rasošky, Krčín.

ÚSES Jaroměřsko – Českoskalicko pro k.ú.: Doubravice u České Skalice, Svinišťany, Dolany u Jaroměře, Střeziměřice, Velká Bukovina,

Babiččino údolí Dubno Dolecký rybník

Zpracoval: AGROPROJEKT Pardubice a.s. Datum zpracování: Září 1995

Název biocentra



Katastr. území


Plocha (ha)


okres: Náchod (NA) map a deklarovaných funkcí

Velichovky Hustířany Hustířany Neznášov Velichovky Rtyně Rtyně Vestec Zaloňov Zaloňov Vestec Rtyně Velichovky, Rožnov Rožnov Rožnov Hustířany Hořenice Hořenice

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum

3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 2,5 3,91 3,0 3,0 3,0 6,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0

list 13 - 22 – 03, (část okresu TU) list 13 - 22 - 08 list 13 - 22 - 08 list 13 - 22 - 08 list 13 - 22 - 08 list 13 - 22 - 03 list 13 - 22 - 03 (část okresu TU) list 13 - 22 - 04 list 13 - 22 - 04 list 13 - 22 - 04 list 13 - 22 - 04 list 13 - 22 - 09 list 13 - 22 - 09 list 13 - 22 - 08 list 13 - 22 - 08 list 13 - 22 - 04 list 13 - 22 - 04

Lokální ÚSES „Velichovky“ pro k.ú.: Velichovky, Hustířany, Rtyně, Vestec, Zaloňov, Rožnov, Hořenice, Neznášov. 6

Vápenka Vysoká rampa Provázek Císařský les Za Kostelem Cikánka Litičský les Na stráních Nad Zaloňovem Pod Strání Vestec Pod Kamencem Rašelina Rožnov Skořipka Hustířany Na Špalíčku Na láni

Zpracoval: AGROPROJEKCE s.r.o. Litomyšl, pracoviště Vysoké Mýto – Ing. Jiří Rukavička, ÚHÚL pobočka HK - Ing. Havlíček Datum zpracování: Říjen 1996

Název biocentra



Katastr. Území


Plocha (ha)



Brzice (Harcov) Brzice (Harcov) Brzice (Harcov) Brzice (Harcov) Brzice, Malá Bukovina Malá Bukovina, Chvalkovice M. Bukovina, V. Bukovina, Chvalkovice Chvalkovice, (Střeziměřice) Chvalkovice, (Střeziměřice) Brzice Mezilečí Mezilečí Brzice, Hořičky Chvalkovice, Újezdec Újezdec, (Lhota pod Hořičkami)

Pod sedlem Pod Harcovem K Harcovu Horní Žlíbek Pod Žlíbečkem Nad Ricem Německý dubenec U zaječí -

U stavu Mezilečí Úlehliny


lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


7,5 3,0 3,0 3,0 3,0

3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0

3,0 3,0 3,0

list 03 - 44 – 15, odd. 110 list 03 - 44 – 15, odd. 112 list 03 - 44 – 15, (část okres TU) (105 A7, 709A, č. E) list 03 - 44 – 20, (104B, 726A) list 03 - 44 – 20, (726D7, 715E11) list 03 - 44 – 20, (727C7,4, 725A10) list 03 - 44 – 20, (725B10, 729Ač. 112) list 03 - 44 – 20, (724B7,10) list 03 - 44 – 25, (730C6, D2,4,6,12,12Z) list 03 - 44 – 25 (754E4,6,8,12) (754F7) list 03 - 44 – 20, (716A12,8,3, C12,2,3, (32,34)) list 04 - 33 – 15 list 03 - 44 – 20, (718E) list 03 - 44 – 20, (720B, C) list 03 - 44 – 25, (722C6,8,7,23, F9) list 04 - 33 – 21, (755B7,2, C6)

Hořičky, Újezdec.

7

Generel místních SES „Hořičky“ pro k.ú.: Proruby, Mezilečí, Brzice (Harcov), Malá Bukovina, Chvalkovice, Velká Bukovina, Střeziměřice,

Proruby, Mezilečí Mezilečí Brzice (Kohoutov)

U Buku Smiřická stráň -

Zpracoval: URBAPLAN, Jižní 870, Hradec Králové, 500 72, Ing. Eva Šimůnková, Ing. Pavel Pavliš, Ing. Michaela Šobová Datum zpracování: Prosinec 1993

Název biocentra



Katastr. Území

Harcov, Brzice Harcov, Brzice Harcov, Brzice Harcov, Brzice

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Harcov, Brzice.

Pod Sedlem Harcov K Harcovu Horní Žlíbek

Zpracoval: ÚHÚL pob. Hradec Králové, Ing. Stejskal Datum zpracování: Září 1995

Název biocentra


8



3,0 3,0 3,0 3,0

Plocha (ha)

list 03 - 44 – 20 list 03 - 44 – 20 list 03 - 44 - 20 list 03 - 44 - 20




Katastr. území


Plocha (ha)



Lužany Lužany Jeřičky Vrchovnice, Želkovice Vrchovnice Račice nad Trotinou Žíželeves Žíželeves, Velký Vřešťov Račice nad Trotinou Habřina Habřina Habřina Lužany

Lužany (BC 7) Březina (BC 8) Jeřičky (BC 9) Mlakovská svodnice (BC 18) Vrchovnice (BC 19) Bažantnice pod Frantovem (BC 20) Žíželeves – u hřiště (BC 21) Lysice (BC 22) V hustých (BC 23) Habřina (BC 24) Nad Habřinskou strání (BC 25) Prašivka (BC 26) Deštný (BC 27)

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


13 – 22 – 07 13 – 22 – 07 13 – 22 – 07 13 – 22 – 07 13 – 22 – 07 13 – 22 – 07 13 – 22 – 07 13 – 22 – 07 13 – 22 – 08 13 – 22 – 08 13 – 22 – 08 13 – 22 – 08

3,0 3,0 3,0 3,0 4,7 3,0 4,8 4,0 3,5

13 – 22 – 13 13 – 22 – 08 13 – 22 – 08 13 – 22 – 08

3,0 4,8 3,0

3,0 3,0 3,0 3,0

874 B7

885 E8, 5 884 G

883 C5

873 B7, 9, 5, 10 874 G8, 10, 14 č. 874 G2, 3

Žiželeves.

1

Lokální ÚSES pro k.ú.: Benátky, Habřina, Holohlavy, Hoříněves, Jeřičky, Lužany, Máslojedy, Račice nad Trotinou, Sendražice, Vrchovnice,

Račice nad Trotinou Račice nad Trotinou Habřina Lužany

Na záhumení ( BC 3) Hustířanka (BC 4) Za řekami (BC 5) Provázek (BC 6)

Zpracoval: AGROPROJEKCE spol. s. r. o., Na Lánech 81, 570 01 Litomyšl, pracoviště Vysoké Mýto, Ing. Trávníček Datum zpracování: Listopad 1995

Název biocentra



Katastr. území


Holohlavy Holohlavy, Rodov

Generel místních SES pro k.ú.: Smiřice, Černožice, Holohlavy.

Jordán pod Chloumkem Na Malé Straně

2


3,0 3,0

Plocha (ha)

Zpracoval: Autorský kolektiv: Ing. arch. Tomáš Jirásek, Ing. Marie Bludská, Ing. Josef Javůrek Datum zpracování: 1993

Název biocentra





Katastr. území


Holohlavy

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Rodov.

Na Rodovském potoce (BC 1)

3


Zpracoval: Povodí Labe HK, Ing. Bohumila Vavrdová, Ing. Zuzana Baladová Datum zpracování: 1993

Název biocentra


3,0

Plocha (ha)




Katastr. Území


Plocha (ha)

Choteč Choteč Choteč, Hřídelec Hřídelec Hřídelec Choteč Svatojánský Újezd Svatojánský Újezd Lázně Bělohrad Lázně Bělohrad Lány Svatojánský Újezd Dolní Nová Ves Lázně Bělohrad

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum

3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 -


okres: Jičín (JC) mapa deklarovaných funkcí

1

Prostřední Nová Ves.

Generel místního SES Ekoregion VI.–Jičín - pro k.ú.: Choteč, Hřídelec, Svatojánský Újezd, Lázně Bělohrad, Lány, Dolní Nová Ves, Černín,

BC 1 BC 2 BC 3 BC 4 BC 5 BC 6 BC 7 BC 8 BC 9 BC 10 BC 11 BC 12 BC 13 BC 14

Zpracoval: Státní meliorační správa, Územní pracoviště Jičín - Jarošovská 103, 506 01, Ing. Jan Sutner Datum zpracování: Prosinec 1993

Název biocentra



Katastr. Území


Holovousy Holovousy Holovousy Holovousy Hořice Hořice, Doubrava Hořice Doubrava Chloumek

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum

Generel místního SES Ekoregion VII.–Jičín - pro k.ú.: Holovousy, Hořice, Doubrava, Chloumek. 2

BC 161 BC 162 BC 163 BC 164 Údolí Bystřice (BC 169) Údolí Bystřice (BC 171) BC 173 BC 175 BC 177

Zpracoval: URBAPLAN, Hradec Králové - Jižní 870, 500 72, Ing. Petr Novotný a spol. Datum zpracování: Listopad 1992

Název biocentra


3,50 3,00 7,20 7,90 3,50 3,00 4,00 3,20 8,30

Plocha (ha)




Katastr. území


Plocha (ha)

Šárovcova Lhota Šárovcova Lhota Šárovcova Lhota Šárovcova Lhota Šárovcova Lhota Šárovcova Lhota, (Dolní Nová Ves) Šárovcova Lhota

Generel místních SES Šárovcova Lhota - pro k.ú.: Šárovcova Lhota. 3

Mezihoří (BC 1) Nad Libínem (BC 2) Dubinka (BC 3) Chlum (BC 4) Bertoldka (BC 6) Soutok (BC 8) Rybník (BC 9)

regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum

22,12 6,5 6,0 6,6 5,9 4,0 3,0

Zpracoval: Ateliér sadové a krajinné tvorby, Baladová - Kulová, Palackého 292, Pardubice, 530 02 Datum zpracování: Prosinec 1996

Název biocentra


(část)




Katastr. území


Březovice Jeřice Cerekvice nad Bystřicí Cerekvice nad Bystřicí Březovice Jeřice


Lokální ÚSES Ekoregion IV. Jičín - pro k.ú.: Cerekvice nad Bystřicí, Jeřice, Březovice. 4

Chloumek (BC 1) Blatěvka (BC 2) Čtyřicítka (BC 3) Lysický les (BC 4) Březovice (BC 5) BC 6

Zpracoval: Agroprojekt Pardubice a.s., Jana Palacha1552, 532 35 – Fr. Voříšek Datum zpracování: Listopad 1992

Název biocentra


3,00 4,38 3,00 7,38 3,10 3,00

Plocha (ha)




Katastr. území


Plocha (ha)

Vřesník Vřesník Vřesník Vřesník Vřesník

Generel místních SES Vřesník - pro k.ú.: Vřesník.

Pod Hradištěm (BC 4) Na soutoku (BC 5) Na Bystřici (BC 6) Skalky (BC 7) Dubovec (BC 8)

5


4,2 4,0 5,0 15,0 8,79

Zpracoval: URBAPLAN spol. s.r.o., Jižní 870, Hradec Králové 3, 500 72 – Ing. M. Šobová a spol. Datum zpracování: Prosinec 1995

Název biocentra





Katastr. území


Jivany, Libuň Jivany Libuň Kněžnice Kněžnice Kněžnice


Generel místního ÚSES pro k.ú.: Jivany, Libuň, Kněžnice, Libunec, Březka. 6

Jivany – jih (B) V klínu (C) Svatý Petr – východ (D) Paseky (E) Kněžice – západ (J) Nový Svět (F)

Zpracoval: Kadlec KK Nusle spol. s.r.o., Madridská 26, Praha 10, 10 100 Datum zpracování: Leden 1996

Název biocentra


6,0 5,0 6,0 3,0 4,0 5,0

Plocha (ha)




Katastr. území


Cidlina

Generel lokálního ÚSES pro k.ú.: Jinolice.

Sever (LBC 2) – (vně území)

7


Zpracoval: Kadlec KK Nusle spol. s.r.o., Madridská 26, Praha 10, 10 100 Datum zpracování: Prosinec 1996

Název biocentra


4,0

Plocha (ha)

(vně řešeného území)




Katastr. území


Plocha (ha)

Nová Paka, Stará Paka Nová Paka, Stará Paka Nová Paka Nová Paka Nová Paka Nová Paka Nová Paka

Generel místních SES Nová Paka - pro k.ú.: Nová Paka, Stará Paka. 8

U pramene (BC 1) Nad soutokem (BC 2) Rybník pod Strání (BC 3) Zlámaniny (BC 4) Bakelovská (BC 5) Husák (BC 6) Nad stadionem (BC 11)


4,0 3,0 3,0 3,0 4,0 3,0 3,0

Zpracoval: Ateliér sadové a krajinné tvorby, Baladová - Kulová, Palackého 292, Pardubice, 530 02 Datum zpracování: Leden 1995

Název biocentra





Katastr. území


Jičín Dílce, Těšín Dílce Železnice Zámezí Cidlina Cidlina Peklovec Cidlina Cidlina Soběraz Železnice Jičín Dílce Jičín


3,0 3,2 3,0 8,0 3,0 3,0 3,0 6,5 4,3 4,5 3,7 4,2 3,0 4,2 1,8

Plocha (ha)



9

(Peklovec), [Podhradí, Březina, Ohaveč, Holín – PLO 18].

Generel místního ÚSES Jičín – Ekoregion V - pro k.ú.: Kbelnice, Cidlina, Zámezí, Dílce, Železnice, Soběraz, Jičín, Podůlší, Těšín, Valdice,

Cidlina nad Jičínem (BC 18) Pod hůrou u prostředního mlýna (BC 20) Námira (BC 22) Rybník Valcha (BC 24) Cidlina nad Zámezím (BC 26) Stráň u Březky (BC 29) Na vrších u Cidliny (BC 30) Cidlinská hůra (BC 34) Čihadla (BC 36) Habřina (BC 38) Velká lipina (BC 41) Železný (BC 43) Pod Zebínem (BC 45) Na horce (BC 50) Zebín (BC 52)

Zpracoval: Výzkumný ústav okrasných zahrad Průhonice - projektant Ing. Pavel Uhlíř CSc. Datum zpracování: Listopad 1992

Název biocentra



Katastr. území

Miletín, (Vidoň) Miletín Miletín Miletín Miletín Miletín Miletín Miletín Miletín Rohoznice Miletín Miletín Miletín Rohoznice Rohoznice Rohoznice

Dílčí generel ÚSES pro k.ú.: Rohoznice, Miletín, (Vidoň).

Zářez Bistřice u Vidoně Nad Vidoní Podhájí Pod Chroustovem Miletinské lázně Úhlejov Nad Trotinkou Pod Trotinkou Miletínská bažantnice U Borového Kačerov U cihelny Pod hřbitovem U statku Remíz nad mostem v Rohoznici Polšť

Zpracoval: Baladová – Kulová, Palackého 292, Pardubice Datum zpracování: 1994

Název biocentra


10

lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum


3,5 3,0 3,5 3,0 3,0 4,0 3,0 4,0 34,34 3,0 4,0 5,0 3,0 3,0 2,5 3,0

Plocha (ha)




Katastr. Území


Plocha (ha)



Újezd pod Troskami Újezd pod Troskami


-

Generel místního ÚSES Újezd pod Troskami - pro k.ú.: Újezd pod Troskami, Čímyšl, Semínova Lhota, (Hrdoňovice – PLO 18). 11

BC 8 BC 9

Zpracoval: Specializovaný ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů a.s. Ateliér 30, ČSA 219 Hradec Králové Datum zpracování: Listopad 1995

Název biocentra



Katastr. Území


Plocha (ha)



Horní Nová Ves Horní Nová Ves Horní Nová Ves Horní Nová Ves Horní Nová Ves

Generel místního SES Horní Nová Ves - pro k.ú.: Horní Nová Ves. 12

NPR Hůra (BC 2) Bělohradsko (BC 3) Na pustých (BC 4) Údolí Javorky (BC 5) Nad Brtví (BC 6)

regionální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum lokální biocentrum

23,93 3,0 3,0 4,0 3,0

(z toho NPR 11,65 ha)

Zpracoval: Ateliér sadové a krajinné tvorby Baladová – Kulová, Palackého 292, Pardubice, 530 02, Ing. Z. Baladová, V. Kulová Datum zpracování: Prosinec 1997

Název biocentra



Název

Uznaná bažantnice honitba MS Mírová pod Kozákovem Uznaná bažantnice honitba MS Veselka - Rovensko pod Troskami


1

25. 4. 1986 Žernov, Rovensko pod Troskami, Křečovice

451/1986 – 209-Brych


19. 8. 1988 Vesec

Datum vydání

1084/1988-209-Brych

Č.j.:

(zasahuje do PLO 18)

(zasahuje do PLO 18)

Poznámka


Přehled uznaných obor, samostatných a uznaných bažantnic

Název

Uznaná bažantnice – honitba MS Staré Buky Uznaná bažantnice – honitba MS Trutnov – Starý Rokytník Uznaná bažantnice – honitba MS Barchovan Uznaná bažantnice – honitba MS Dvůr Králové n/L Samostatná bažantnice – honitba „Bažantnice Velký Vřešťov“


1

14. 1. 1980 Havlovice, Libňatov 22. 11. 1982 Dvůr Králové nad Labem, Zboží 19. 2. 1993 Velký Vřešťov, Chotěborky, (Jeřičky, Žiželeves – okres HK)

Les.209/59/80-D Les.209/2159/82-D ŽP/729b/92/93-Na/2061


21. 2. 1980 Dolní Staré Buky, Prostřední Staré Buky, Oblanov 24. 5. 1982 Starý Rokytník

Datum vydání

Les.209/344/80-D Les.209-952/82-D

Č.j.:

Poznámka



Č.j.:

ZP3/958/206-1/95-Nas

Název

Uznaná bažantnice „Habřina“


1


30. 6. 1995 Holohlavy, Habřina

Datum vydání

Poznámka



VLHZ Mysl.209/1-A/10-Bk/83 VLHZ Mysl.209/1-A/10-Bk/89 RŽP-Mysl.896/95/206/1/Hy-A/5

Uznaná bažantnice „Mlaka“ honitba Bělohradsko Uznaná bažantnice „Vrše“ honitba Třebnouševes Obora Holovousy

Č.j.:

VLHZ 532/89 –Mysl 209/1-A/10-Bk VLHZ Mysl. 209/1-A/10-Bk/81

Název

Uznaná bažantnice „Jahodnice“ honitba Úbislavice Uznaná bažantnice „Horka“ Mlázovice


1


15. 11. 1989 Kumburský Újezd, Česká Proseč, Úbislavice 27. 10. 1981 Choteč, Mlázovice, Šárovcova Lhota, Svatojánský Újezd 8. 12. 1983 Brtev, Horní Nová Ves, Vřesník 21. 12. 1989 Jeřice, Březovice 14. 3. 1996 Holovousy

Datum vydání

Poznámka



PP 155

Pořad. číslo

Název pramenu

Alainův pramen


40/79-233/1

č. j.

1

9. 1. 1979

datum vyhlášení

Chlum

katastrální území

p.č. 406/1

Poznámka


Přehled objektů základní pozorovací sítě hydrologické služby českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Praha

U Černého potoka Pod Widachem Kaiserova studánka Rachotova studánka Dobrý Trotina U lípy U pomníku U Kirschů

Kohoutov

VP 7021

Název pramenu

PP 26 PP 27 PP 28 PP 29 PP 671 PP 23 PP 30 PP 24 PP 25

Pořad. číslo


-

Vod. 277/148/75-Mm Vod. 277/148/75-Mm Vod. 235/1929/80/Km Vod. 235/1929/80/Km Vod. 235/1929/80/Km Vod. 277/148/75-Mm Vod. 277/148/75-Mm Vod. 235/1929/80/Km Vod. 235/1929/80/Km

č. j.

1

-

17. 4. 1975 17. 4. 1975 27. 11. 1980 27. 11. 1980 27. 11. 1980 17. 4. 1975 17. 4. 1975 27. 11. 1980 27. 11. 1980

datum vyhlášení

Kohoutov

Dolní Nemojov Kocléřov Bílá Třemešná Bílá Třemešná Horní Staré Buky Trotina Lipnice Velký Vřešťov Dubenec


Hlubinný vrt

p. č. 56/6, 56/1 p. č. 2006 p. č. 923/2 p. č. 973 p. č. 613/1 p. č. 312/1 p. č. (43), 429 p. č. 260/1 p. č. 1701

Poznámka



PP 5 PP 34 PP 32 PP 35

Pořad. číslo

Název pramenu

Devět Křížů V končinách I. Nad Trkačem U kapličky


Vod/487/77-Z Vod/487/77-Z Vod/487/77-Z

č. j.

1

29. 7. 1977 29. 7. 1977 29. 7. 1977

datum vyhlášení Č. Kostelec- Lhota Brzice Žernov - Rýzmburk Lhota pod Hořič. – Větrník


p. č. 161/1

rozhodnutí se nepodařilo sehnat p. č. 118

Poznámka



V záduší U svěcené studánky U Horáčků Bukovka Hlásek Na bahnech

U Panského mlýna

V 398

Název pramenu

PP 156 PP 159 PP 157 PP 161 PP 160 PP 163

Pořad. číslo


Vod. 3240/65

Vod. 405//76-309/Bl-472 Vod. 405//76-309/Bl-472 Vod. 405//76-309/Bl-472 Vod. 405//76-309/Bl-472 Vod. 405//76-309/Bl-472

č. j.

1

17. 8. 1965

23. 9. 1976 23. 9. 1976 23. 9. 1976 23. 9. 1976 23. 9. 1976

datum vyhlášení

Hořice

Úbyslavice Choteč Vidochov Konecchlumí Ostroměř Boháňka


rozhodnutí se nepodařilo sehnat p. č. 909 p. č. 172 p. č. 47 p. č. 884 p.č. 305

Poznámka



Název

Pěchotní střelnice „Bradlecká Lhota“


Bradlecká Lhota, Syřenov


1

Výst. 027/63-0314/63

č. j.

Přehled jiných důležitých veřejných zájmů

10. 12. 1963

ze dne

Poznámka


přírodní park „Ještěd“


Název

Nařízení č.j. 1/95


Okres: Liberec (LB) mapa deklarovaných funkcí

(Andělská Hora, Bílý Kostel, Dolní Chrastava, Hluboká, Horní Hanychov, Horní Suchá u Liberce, Chrastava II., Javorník u Č. Dubu, Jitrava, Kryštofovo údolí, Křížany, Machnín, Minkovice, Modlibohov, Novina, Ostašov, Panenská Hůrka, Pilínkov, Proseč pod Ještědem, Rozstání, Světlá pod Ještědem, Vlčetín, Zdislava, Žibřidice – mimo PLO 23)

3. 4. 1995 Hodkovice nad Mohelkou, Jeřmanice, Petrašovice, Rašovka, Javorník u Dlouhého Mostu, Šimonovice, Záskalí,

datum vyhlášení

Přehled přírodních parků

Název

přírodní park „Maloskalsko“


Nařízení č. 1/1997

č. j.

1



(Ondříkovice – PLO 18)

3. 2. 1997 Frýdštejn, Sněhov, Vranové I., Vranové II., Bezděčín, Vrát, Pulečný, Líšný, Železný Brod, Chlístov, Koberovy, Besedice, Mukařov, Bzí, Bratříkov,

datum vyhlášení


1

Název

přírodní park „Hrádeček“


1836/91/Ga (2454/91/Ga)

č. j.

1



18. 9. 1991 Vlčice, Hertvíkovice, Hrádeček (24. 10. 1991) (Rozhodnutí o stavební uzávěře)

datum vyhlášení


Název

přírodní park „Sýkornice“


Vyhl. č. 6/1984

č. j.

1



31. 5. 1984 Štikov, Radkyně, Stupná, Bělá u Pecky, Vrchovina

datum vyhlášení


ŽP/3243/95 1581/95 1582/95 1583/95 1584/95 1585/95 1586/95 1587/95 1588/95 1589/95 1590/95 2682/95 ŽP/3264/95 ŽP/3239/95 1578/95 1579/95 2443/95 100/96 2286/1995 2287/1995 1454/95 1452/95

(VKP č. 8) (VKP č. 9) (VKP č. 10) (VKP č. 11) (VKP č. 12) (VKP č. 13) (VKP č. 16) (VKP č. 23) (VKP č. 17) (VKP č. 1) (VKP č. 2)

(VKP č. 3) (VKP č. 24) (VKP č. 76) (VKP č. 78) (VKP č. 81) (VKP č. 82)

Průrubí Plchov Lipová alej Rychnov – Košovy V bahništích Dračí a Mlýnský potok Za kravínem Líska – Košovy 4 lípy malolisté u sochy sv. Aloise Zbytky Pelíkovické mokřiny Bezděčínské skály

Na Vápenici Zámecký park Malá Skála Vápencový kopeček Rydvaltice Louka nad koupalištěm Dvě lípy malolisté na Popluží Lípy malolisté ve Sněhově

Č.j.:

(VKP č. 21) (VKP č. 4) (VKP č. 5) (VKP č. 6) (VKP č. 7)

Název

Louky Rysovice Lhotecký Zlatník Pelíkovická lipová alej Plchovský potok Niva potoka Zlatník


1

18. 9. 1995 15. 1. 1996 31. 8. 1995 31. 8. 1995 24. 5. 1995 24. 5. 1995

19. 6. 1995 19. 6. 1995 20. 6. 1995 19. 6. 1995 19. 6. 1995 19. 6. 1995 10. 10. 1995 13. 12. 1995 6. 12. 1995 19. 6. 1995 19. 6. 1995

8. 12. 1995 19. 6. 1995 19. 6. 1995 19. 6. 1995 19. 6. 1995

Datum vyhlášení

Kat. území

Vrát, Železný Brod Sněhov Pelíkovice Rychnov u Jablonce n/N. Železný Brod Sněhov

cca 7,03 ha cca 5,41 ha cca 2,54 ha cca 7,01 ha cca 17,63 ha cca 15,58 ha cca 18,00 ha cca 0,01 ha cca 7,71 ha cca 4,78 ha cca 18,39 ha (zasahuje do PLO 18) cca 7,80 ha cca 6,30 ha cca 2,20 ha cca 0,90 ha cca 0,01 ha

cca 0,85 ha cca 5,43 ha cca 0,17 ha cca 11,03 ha cca 30,17 ha

Poznámka


Zásada Lhotka Rychnov u Jablonce nad Nisou Loužnice, Zásada Lhotka, Zlatá Olešnice Semilská, Stanový, Zlatá Olešnice Navarov. Zásada, Držkov Zásada, Držkov Pulečný, Rychnov u Jablonce n/N. Zlatá Olešnice Semilská, Stanový Zlatá Olešnice Semilská Držkov Pulečný, Rychnov u Jablonce n/N. Sněhov Velké Hamry, Zásada Rychnov u Jablonce n/N. Bezděčín, Pelíkovice

Přehled hodnotných částí lesa

Název

Bradlec Kumburk Palackého sady v Semilech


(VKP č. 26) (VKP č. 38) (VKP č. 55)

Č.j.:

1

Datum vyhlášení Syřenov Syřenov Semily

Přehled hodnotných částí lesa

Kat. území

hrad hrad

Poznámka



Hrad Vranov

Název

Sněhov


1

registr. číslo muzea Poznámka


Přehled archeologických nalezišť a kulturních památek

Název

Nístějka - hrad Košťálov - hrad Tvrziště Kundratice Tvrziště Smiřično Štěpanice - hrad Bradlec - hrad Kumburk - hrad Levín - hrad Hradiště u Žďáru hrad - hradiště Purklín - Masné krámy Babí pec (Zemanova pec) Honzův klobouk Kudrnáčova pec Drábovna ZSO Martinice Hradiště hrádek Kozlov


Loktuše Loktuše Vesec Vesec Martinice Studenec Košov, Kněžnice (JC)

Vysoké nad Jizerou Košťálov Kundratice Mříčná Dolní Štěpanice Syřenov Syřenov Levínská Olešnice Žďár Horní Štěpanice


1

registr. číslo muzea

Okres: Semily (SM) mapa deklarovaných funkcí Poznámka

k.ú. Košov p.č. 527/1

středověká tvrz místní název Rychlov, Hradišťata (13. stol.) zaniklé městečko pískovcové lavice – Kozákov jeskyně jeskyně jeskyně + hrádek

vedle koupaliště (mimo les)


Název

Zámek čp. 115 Zděný hostinec čp. 92 Bradlo – zbytky hradu Vodní dílo Těšnov Pískovcový kříž Obelisk Gablenzův Malý památník Gablenzův Kaple sv. Jana Křtitele Mezní kříž u čp. 160 Hraniční kameny Kříž v lese Památník 1866 Zvonice Kříž „U zabitého“ Hrad Vízmburk hřbitov zřícenina hradu Grunt Památková rezervace Kuks - Betlém ZSO, Tvrz Zátluky hrad Zámecký vrch Bílý kopec Na zámku Velký Vřešťov, Na hradě hrad Rachenburk zřícenina Břečštejn hrádek u Vlčic hrad Purkhýbl


Horní Dehtov Dubenec Velký Vřešťov Velký Vřešťov Velký Vřešťov Libeč Hrádeček Vlčice Ćerný Důl

Trutnov Kocbeře Kocbeře Trutnov Trutnov Suchovršice Úpice Havlovice Dvůr Králové Choustníkovo Hradiště

Mostek Bílá Třemešná Trutnov Trutnov

Horní Olešnice


1

3460 3465 4939 3435 3419 3407 3408 3405 4576 4943 4571 3675 3687 3699 3517 3484 3554


Obléhací tábor, p.č. 221 p.č. 243/1 p.č. 264 (Zámecký vrch)

Ochranné pásmo

34 kusů


Poznámka


Název

Les „Dubno“ Dubenský dvůr zřícenina hradu „Rýzmburk“ zřícenina hradu „Červená Hora“ poutní kostel Tvrz „Turyně“ Vrch „Homolka“ Pravěké hradiště


Česká Skalice, Kleny Česká Skalice, Kleny Žernov Červená Hora Slatina nad Úpou Litoboř Náchod Jaroměř


1

p.č. 387/1-2

p.č. 181/3



(zaniklá středověká plužina, středověké doly)

(pomístné nálezy v celém lese) (vypálená vesnice)


hrad osada Prašivka tvrz osada


Název

Habřina Holohlavy Habřina Habřina Rodov


1


(mimo les)

Poznámka



Název

hradiště Konecchlumí II. mohylník ZSO Maňovice ZSO Bukovina ZSO Wisča

hrádek Kozlov hradiště Konecchlumí I. hrádek Mokřice zaniklá ves tvrziště Zlámaniny hradiště Ostroměř hradiště Třebovětice hrádek Úhlejov mohylník Votůz hrádek Vřesník hradiště Železný I. Čerovka smírčí kříž Tvrziště a mohylník zaniklá vesnice ZSO Bělušice hrad Šárovcova Lhota

hrádek Bezník hrádek Doubrava trvziště Heřmanice hradiště Holovousy hradiště Vala


Hořice

Mlázovice Vřesník Šárovcova Lhota Lázně Bělohrad Konecchlumí Konecchlumí

Borek Doubrava Heřmanice u Nové Paky Holovousy Kal Vřesník Kněžnice, Košov (SM) Konecchlumí Lužany Mlázovice Nová Paka Ostroměř Třebovětice Úhlejov Votůz Vřesník Železnice Jičín


1

4801

4800

4799 4798



p.č. 307 p.č. 843, 844 p.č. 194/4

v 15. stol. vypálena fořtovna

návrh ÚSNP

trigonometrický bod - věž

návrh ÚSNP, p.č. 192/2 – 0,3 ha návrh ÚSNP, p.č. 228, 234, 242/2 – 1,0 ha návrh ÚSNP, p.č. 3343/1, 3343/2 – 0,1 ha p.č. 421, 423, 426 – 13,0 ha p.č. 509 p.č. 211/1, 211/2 – 0,8 ha návrh ÚSNP, p.č. 596 – k.ú. Kněžnice návrh ÚSNP, p.č. 227 – 2,75 ha návrh ÚSNP, p.č. 1015/1 – 2,0 ha návrh ÚSNP, p.č. 1184 návrh ÚSNP, p.č. 3683/21 – 0,5 ha SV hran. objektu, p.č. 702/1, 756/3, 737/15, 737/9, 737/2 – 4,5 ha návrh ÚSNP, p.č. 405/3 – 0,15 ha p.č. 325/3 – les 0,1 ha návrh ÚSNP, p.č. 81/1 – 2,5 ha návrh ÚSNP, p.č. 306 – 0,1 ha návrh ÚSNP, p.č. 1179 – 3,0 ha vyhlídka


(PLO) PLATNOST TEXTOVÁ ČÁST

Recommend Documents