FRÝDEK - MÍSTEK 1999 (PLO) PLATNOST TEXTOVÁ ČÁST

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L., pobočka FRÝDEK - MÍSTEK

PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST (PLO)

PLATNOST 1999 - 2018

TEXTOVÁ ČÁST

FRÝDEK - MÍSTEK 1999

PLO 39 - PODBESKYDSKÁ PAHORKATINA

OBSAH

OBSAH: 1 Úvod 2 Vyhotovení OPRL a vymezení hranic 2.1 Organizace pověřena vyhotovením 2.2 Platnost OPRL a časový plán vyhotovení 2.3 Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL 2.4 Výstupy OPRL 2.5 Vymezení hranice (PLO) a její plocha 3 Organizačně správní údaje 3.1 Kompetence státní správy lesů v oblasti (kvalifikovaný odhad) 3.2 Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti 3.3 Seznam katastrů zasahujících do oblasti podle okresů 4 Přírodní podmínky oblasti 4.1 Poměry geomorfologické a hydrografické 4.1.1 Geomorfologie oblasti 4.1.2 Hydrografie oblasti 4.2 Poměry klimatické 4.3 Poměry geologické a pedologické 4.3.1 Geologie oblasti 4.3.2 Pedologie oblasti 4.4 Poměry biogeografické 4.5 Zhodnocení a typizace růstových podmínek 4.5.1 Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL (Plíva, Průša - ÚHÚL 1971) 4.5.2 Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů 4.5.2.1 Lesní vegetační stupně 4.5.2.2 Soubory lesních typů 4.5.3 Zastoupení původních lesních společenstev 4.5.4 Typologické a trvalé zkusné plochy, výzkumné plochy 4.5.4.1 Typologické plochy 4.5.4.2 Trvalé zkusné plochy (TZP), poloprovozní výzkumné plochy (PVP) a výzkumné plochy 4.5.5 Revize typologického mapování v rámci OPRL 4.5.6 Přehled a charakteristiky lesních typů (LT) 4.5.7 Převod SLT na skupiny typů geobiocénů a ukázkové přirozené porosty 4.5.8 Předpokládané změny klimatu a jejich vliv na rozšíření dřevin a na lesní prostředí (Šindelář 1995) 4.5.9 Antropicky podmíněné změny prostředí 4.5.10 Historicky doložené rozšíření smrku a dalších dřevin 5 Údaje o stavu lesa, historickém vývoji, dosavadním hospodaření a majetkových poměrech 5.1 Historický vývoj hospodaření v oblasti 5.1.1 Vývoj lesního hospodářství 5.1.2 Vývoj hospodářské úpravy 5.1.3 Dřevinná skladba, zalesňování a původ semene 5.1.4 Diferencované způsoby hospodaření 5.2 Údaje o stavu lesa 5.2.1 Zastoupení dřevin 5.2.2 Zastoupení věkových stupňů 5.2.3 Zásoba, zakmenění, přírůsty 5.2.3.1 Porostní zásoby 5.2.3.2 Rozbor vývoje očekávaných porostních zásob na další období 5.2.3.3 Přírůstové poměry v oblasti 5.2.4 Zastoupení porostních typů 5.3 Dosavadní hospodaření v oblasti 5.4 Majetkové a organizační členění 5.4.1 Historický vývoj majetkových poměrů 5.4.2 Organizační členění LČR v oblasti 5.4.3 Organizační členění - jiné státní v oblasti 5.4.4 Přehled větších vlastníků, obcí, fyzických osob 5.4.5 Celkový podíl jednotlivých skupin typů vlastnictví na ploše 6 Funkce lesů 6.1 Funkční potenciál 6.1.1 Funkce produkční 6.1.1.1 Produkční potenciál stanovištní (fiktivní)  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka FRÝDEK-MÍSTEK

OBSAH

PLO 39 – PODBESKYDSKÁ PAHORKATINA

6.1.1.2 Reálný produkční potenciál (výhled produkčních množství) 6.1.2 Funkce mimoprodukční 6.1.2.1 Funkce ekologicko - stabilizační 6.1.2.2 Funkce vodní 6.1.2.2.1 Funkce vodohospodářské 6.1.2.3 Funkce půdoochranná 6.1.2.3.1 Funkce protierozivní 6.1.2.3.2 Extrémní stanoviště 6.1.2.4 Funkce rekreační 6.2 Funkce deklarované veřejným zájmem a stávající kategorie lesů 6.2.1 Ochranné lesy 6.2.2 Vodohospodářské a vodoochranné lesy 6.2.2.1 Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů 6.2.2.2 Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod 6.2.2.3 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) 6.2.2.4 Povodí vodárenských a vodohospodářsky významných toků 6.2.3 Lesy s deklarovanými zájmy ochrany přírody a krajiny 6.2.3.1 Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací 6.2.3.2 Lesy v I. zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a přírodních památkách 6.2.3.3 Registrované významné krajinné prvky 6.2.3.4 Lesy v přírodních parcích 6.2.3.5 Archeologická a paleontologická naleziště, kulturní památky 6.2.4 Lesy s deklarovanými zájmy rekreace 6.2.4.1 Lesy lázeňské 6.2.4.2 Lesy příměstské a rekreačně využívané 6.2.5 Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce 6.2.6 Lesy deklarující funkci bariérovou 6.2.7 Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti 6.2.7.1 Uznané porosty, semenné porosty, semenné sady a klonové archivy 6.2.7.2 Genové základny - stávající 6.2.7.3 Zdroje reprodukčního materiálu 6.2.7.4 Regionálně nepůvodní druhy dřevin 6.2.7.5 Podchycení dílčích populací dřevin 6.2.8 Lesy s deklarovanou funkcí intenzívního chovu zvěře 6.2.8.1 Lesy v uznaných oborách 6.2.8.2 Lesy v samostatných, uznaných bažantnicích 6.2.9 Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření 6.2.10 Přehled stávajících kategorií 6.3 Překryvy, výhledy, priority a střety zájmů 6.3.1 Překryvy funkcí lesů 6.3.2 Priority funkcí lesa v rámci překryvů 6.3.3 Střety zájmů a výhledy funkcí lesů 6.3.3.1 Střety zájmů vyplývající z mimoprodukčních funkcí lesa 6.3.3.2 Střety zájmů vyplývající ze společenských požadavků 7 Ochrana lesa 7.1 Rozbor poškození a ohrožení lesů škodlivými činiteli 7.1.1 Rozbor škodlivých činitelů v oblasti 7.1.1.1 Rozbor nezdaru zalesnění 7.1.1.2 Poškození starších porostů - rozbor nahodilých těžeb 7.1.1.3 Ohrožení porostních typů škodlivými činiteli podle HS a věkových stupňů. 7.1.2 Poškození porostů imisemi 7.1.2.1.1 Stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí (dle zákona) 7.1.2.1.2 Ekologická charakteristika a vylišení pásem ohrožení 7.1.2.1.3 Přehled pásem ohrožení v oblasti 7.1.2.2 Poškození lesních porostů v důsledku působení imisí a ostatních negativních civilizačních faktorů 7.1.2.2.1 Charakteristika jednotlivých stupňů poškození lesních porostů 7.1.2.2.2 Plošný přehled stupňů poškození porostů v oblasti v ha 7.1.2.3 Přehled o imisním zatížení oblasti a největších imisních zdrojích 7.1.2.4 Zhodnocení poškození porostů imisemi 7.1.2.4.1 Vývoj a rozsah exhalačních těžeb 7.1.2.4.2 Současný zdravotní stav porostů  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka FRÝDEK-MÍSTEK


OBSAH

7.1.3 Abiotičtí činitelé 7.1.3.1 Poškození větrem 7.1.3.2 Poškození sněhem a námrazou 7.1.3.3 Poškození suchem 7.1.3.4 Škody vlivem zamokření 7.1.3.5 Poškození mrazem 7.1.4 Poškození biotickými činiteli 7.1.4.1 Poškození porostů zvěří 7.1.4.2 Kalamitní škůdci (podkorní a listožraví) 7.1.4.2.1 Bekyně mniška (Lymantria monacha) 7.1.4.2.2 Kůrovci na smrku 7.1.4.2.3 Kůrovci ostatních dřevin 7.1.4.2.4 Klikoroh borový (Hylobius abietis L.) 7.1.4.2.5 Pilatka smrková (Pristiophora abietina Christ.) 7.1.4.2.6 Ostatní kalamitní škůdci 7.1.4.3 Ostatní hmyzí škůdci 7.1.4.4 Hniloby 7.1.4.5 Buřeň 7.1.5 Ostatní škodliví činitelé 7.1.5.1 Činitelé způsobující nezdar zalesnění 7.1.5.2 Ostatní škody ve starších porostech 7.2 Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa 7.2.1 Návrh opatření v porostech ohrožených imisemi 7.2.2 Návrh opatření v porostech narušovaných a ohrožených abiotickými činiteli 7.2.2.1 Návrh opatření proti větru 7.2.2.2 Návrh opatření na podmáčených stanovištích 7.2.2.3 Opatření u porostů poškozovaných sněhem a námrazou. 7.2.3 Návrh opatření v lesích poškozovaných zvěří 7.2.4 Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených kalamitními škůdci. 7.2.5 Vliv předpokládané změny klimatu na ohrožení porostů 7.3 Ekologická stabilita lesa 7.3.1 Koncepce mapy dlouhodobých opatření ochrany lesa 7.3.1.1 Zákresy poškození a ohrožení škodlivými činiteli 7.3.1.2 Návrhy opatření pro zlepšení statické stability – vrstva LISP 7.3.2 Mapa územního systému ekologické stability 7.3.2.1 Definice prvků ÚSES 7.3.2.2 Dokumentace ÚSES 7.4 Závěr 7.4.1 Podklady pro tvorbu rámcových směrnic hospodaření 7.4.2 Souhrn specifik ochrany lesa 8 Dopravní zpřístupnění lesa 8.1 Současné zpřístupnění 8.1.1 Inventarizace odvozních cest 8.1.2 Dopravně nepřístupné lokality 8.1.3 Vymezení transportních segmentů 8.2 Výhledové zpřístupnění 8.2.1 Návrh na zpřístupnění lesa v oblasti 8.2.2 Přehled transportních segmentů a porovnání hustot dopravních cest 8.2.3 Přehled modelového, skutečného stavu a stavu po realizaci 8.3 Návrh limitujících těžebně - dopravních technologií 8.3.1 Modelové těžebně dopravní technologie 8.3.2 Ukazatelé cestní sítě 8.3.3 Specifické podmínky zpřístupnění lesa 8.3.4 Soupis místních zdrojů stavebních materiálů 8.4 Koncepce dopravní mapy 9 Hospodářské soubory (HS), základní hospodářská doporučení a rámcové směrnice hospodaření (§1, odst. 6, písmeno f, vyhlášky MZe č.83/1996 Sb.) 9.1 Vymezení hospodářských souborů 9.1.1 Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů 9.1.2 Zastoupení cílových hospodářských souborů 9.2 Růstové podmínky cílových hospodářských souborů 9.3 Základní hospodářská doporučení 9.4 Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS 9.5 Rámcové směrnice hospodaření pro HS  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka FRÝDEK-MÍSTEK

OBSAH


9.5.1 Struktura rámcových směrnic hospodaření podle cílových HS 9.5.2 Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení podle subkategorií 9.5.3 Principy tvorby porostních směsí (Šindelář 1997) 9.5.4 Modely výchovy lesních porostů podle jednotlivých dřevin (Šindelář 1997) 9.5.5 Modely výchovy smrkových porostů dle HS a ohrožení abiotickými činiteli 9.5.6 Hospodářská opatření pro omezení vlivu případné změny klimatu (Šindelář 1995) 9.5.7 Předpoklady trvale udržitelného hospodaření (Zatloukal 1998) 10 Základní cíle a specifika hospodaření v oblasti 10.1 Rekapitulace hospodářsko úpravnických údajů 10.2 Základní cílová druhová skladba 10.3 Specifika hospodaření v oblasti 10.3.1 Stanovištní podmínky 10.3.2 Lesnatost a druhová porostní skladba 10.3.3 Negativní civilizační faktory 10.3.4 Využití funkčního potenciálu lesa 10.3.5 Vlivy lidské činnosti 11 Technická zpráva 12 Přehled literatury 13 Příloha

 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka FRÝDEK-MÍSTEK

Panoramatický pohled na PLO 39


1

ÚVOD

ÚVOD

O blas tn í plán y r oz voje les ů (OPRL) jsou metodickým nás trojem s tátní les nick é p olitik y a do por u ču j í z ás ad y h os po dař en í v les íc h ( z áko n č . 28 9 /19 95 Sb ., § 2 3 , ods t 1). S t a no v í pro př íro dn í l es n í ob las t r ámco v é z ás ad y hosp oda řen í . J s o u p odk lad em p r o o bl as tně di f er e ncova né u p la tň o ván í s t á tn í les nick é p ol i t ik y a r á mco vý m do por u čen ím p r o z pr ac ov á n í l es n ích hosp odá řských plánů a lesn ích hosp odá řských osnov (vyhláška M Ze č .83/1996 Sb ., § 1, ods t. 1). V y h o to vu j í s e v e s m ysl u § 23 , ods t . 1 - 4 z ák o na č . 289 /1 995 Sb . o les íc h a o zm ěně a dop ln ěn í n ěk terýc h zák onů ( l esn í z ák on ) . Po drob nos ti s ta no ví vyh lášk a MZ e ČR č . 83 /199 6 Sb . z e d ne 18.3 .199 6 ( uve den á ve Sbírce z ák onů č . 2 8 /19 96 z e d ne 19 .4 .1 996 ) o z pr aco vá n í ob las tn ích plán ů roz voje lesů a o v ym ez e n í hosp odá řských s oubor ů . Př i tvorb ě O PRL byly up la tn ě ny „Zák ladní pr incipy s tátní lesnické politik y“ sch válené v usn esen í vlád y ČR č .24 9 11 . 5 .19 94 , d ál e z ás ad y tr val e ud r ž i t eln ého h os po dař en í v l es e a k onečně z ásad y př edb ěž né o pa tr nos t i z př ed pok lá dan é změ n y k li ma t u . Na zák lad ě „z řiz o vac í l i s ti n y“ MZ e ČR č. 1 . 2 45 2 /98 - 30 30 z 31 . 12 . 199 8 ve s m yslu § 31 z ák o na č .5 76 /1 99 0 Sb . , o p r a v id lec h h os po dař en í s roz počtový mi pros tře dk y ČR a o bc í v ČR zř izu je s e k 1 .l edn u 1 96 9 r oz p oč to vá org an iz ac e Ú s ta v pro h os po dářskou ú pr a v u lesů Bra ndýs na d La bem. D nem úč innos ti té to z řiz o vac í lis ti ny ko nč í pl a tn os t zř izo vac í l is tin y č .j. 18 157 /190 3/O OL /6 8 , ze dne 2 7 .12 .196 8 a roz hod nu tí č .j. 26 71 /96 1 000 z e dne 30 .1 2 .199 6 . H la vn í m pře dm ě tem či n n o s ti v t é t o zř izo vací l is tin ě je ÚHÚL Br andýs n .L . po v ěřen v bodě 5 vyh o to vo váním ob las tních plánů r oz vo je les ů a je jich n ás led nou aktu alizac í. Ús tř edí ÚHÚL Brandýs nad Labem vypr acovalo pro pos tupné z prac o vání OPRL h armono gra m na o bdo b í 199 6 - 20 01 s tím, ž e z praco ván í O PRL b ude v p ředs tih u př ed v y h o to ve n ím no vý c h l es n íc h hos pod ářských plánů a les n ích h os po dářských osnov. Je dno tlivé p obočk y ÚHÚL vyhotoví OPR L v o b vo d u s vé půs obn os ti. Z a zprac o ván í každ é PLO byla urč ena o dpo vě dná po bočka ÚHÚL (garant za PLO) .



2

2.1

VYHOTOVENÍ OPRL

VYHOTOVENÍ OPRL A VYMEZENÍ HRANIC

Organizace pověřena vyhotovením

Za zpracování OPRL pro PLO 39 Podbeskydská pahorkatina je odpovědná (garant) pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Frýdek - Místek, Nádražní 2811. 738 25 Frýdek - Místek. Odpovědným pracovníkem za zpracování je Ing. Jaroslav Holuša (zástupce ředitele pobočky ÚHÚL Frýdek - Místek).

2.2

Platnost OPRL a časový plán vyhotovení

OPRL se zpracovává na celé ploše lesů v PLO a má platnost od 1.1.1999. ÚHÚL Brandýs n.L. vypracoval v dubnu 1996 Metodiku pro vyhotovení OPRL, která byla schválena OLH MZe. Odbor státní správy lesů a myslivosti svolal na 3.7.1997 základní šetření, které se konalo na pobočce Frýdek - Místek. Pobočka vypracovala k základnímu šetření zprávu, která je nedílnou součástí základního šetření k vyhotovení OPRL, která byla sepsána dne 3.7.1997 a je závazným dokumentem pro zpracování OPRL pro PLO 39.

2.3

Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL

V intencích § 1, odst. 3 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. byl ve Věstníku ministerstva zemědělství č. 2, ročník 1996 vyhlášen záměr vypracovat oblastní plán pro PLO 39 a byl stanoven termín, do kdy mohou právnické a fyzické osoby uplatnit své připomínky k jeho zpracování. Tento termín byl do 31.7. 1996. Do stanoveného termínu reagoval na výzvu pouze Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Jíloviště - Strnady, který uplatnil své připomínky v průběhu zpracování OPRL. Byly řešeny otázky genových zdrojů na podkladě materiálů zpracovaných VÚLHM Jíloviště - Strnady.

2.4

Výstupy OPRL

Výstupem OPRL jsou mapy vyhotovené v analogové formě a digitální formě s případným následným tiskem analogových výstupů. Předpokládá se šíření map v mediální podobě (disketa, streamer). Dalším výstupem jsou grafické a tabelární přehledy a tato textová část, která je sestavena v členění dle § 1, odst. 5 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb..

2.5

Vymezení hranice (PLO) a její plocha

Rámcový popis hranice přírodní lesní oblasti je uveden v příloze č. 1. k vyhlášce č. 83/1996 Sb.. Podrobný popis: Od Starého Bohumína po soutok Odry s Olší probíhá hranice po řece Odře. Od soutoku probíhá po řece Olši, pokud je tato státní hranicí, jinak celá severní a severovýchodní hranice je totožná se státní hranicí s Polskem až po Horní Lištnou. Zde odbočuje ze státní hranice a probíhá po okraji souvislého lesa východně obce Vendryně. Přechází potok Vendryňku a obchází les pod vrcholem Prašivé až na potok Hluchová, který přechází, a mezi Bystřicí, Hrádkem n.Olší, Návsím sleduje okraj souvislého lesa. Dále obchází osadu Písečná a severně obce Písek přechází k Olši a tuto v katastru Bukovec překračuje. Jižně Písku, kol Jablunkova přechází na severní okraj Mostů u Jablunkova a odtud okrajem souvislého lesa na Bocanovice, přes Milíkov na rozcestí na Košařiska. Zde přechází říčku Kopytná a jde po lesních průsecích a lesních silničkách do Karpentné a odtud západním směrem sleduje okraj lesa do údolí Tyry. Po úseku jednoho km podél Tyrky se opět ztáčí na západ a sleduje okraj souvislého lesa nad Oldřichovicemi, nad Gutami do údolí Řeky. Překročivši tuto opět sleduje okraj souvislého lesa na Komorní Lhotku. Jižně této obce obchází hranice lužní lesy Ráztoky a Stonávky, a přechází na silničku nad Vyšními Lhotami a tuto sleduje až k silnici Vyšní Lhoty Morávka. Odtud pokračuje hranicí úvalu až k přehradě Morávka. Zde se stáčí na severozápad a na Pražmě opět schází na úval řeky Mohelnice. Zde přechází na silnici do Lubna. Z ní přechází na polní cestu do Malenovic. Z Malenovic jde okrajem souvislého lesa pod Hradovou a pod Ostrým nad široký úval Ostravice. Ten obchází až pod přehradou Šance a pod Skalkou, Horkou, Žárem přechází do údolí Čeladenky. Odtud jde okrajem souvislého lesa směrem na západ do Trojanovic a zTrojanovic jde hranice po okraji souvislého lesa k retenční nádrží pod Pindulou, odtud se stáčí na sever na osadu Bartošky, tuto obchází okrajem souvislého lesa až k Frenštátu a přechází na tok potoka Radhoštnice. Po přejezdu železniční tratě přechází na ní a před Veřovicemi přechází na okraj souvislého lesa a tímto pokračuje až na katastr Mořkova a odtud lesní silničkou až na silnici Hodslavice Valašské Meziříčí. Od Valašského Meziříčí až po Hranice sleduje okraj nivy řeky Bečvy. Z Hranic přechází poli přes  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka FRÝDEK-MÍSTEK

2

PLO 39 – PODBESKYDSKÁ PAHORKATINA OPRL

VYHOTOVENÍ

trať východně od Střítěže nad Ludinou. Odtud probíhá hranice poli přes Nejdek k Odrám, zde lemuje nivu Odry, tuto přechází kol lesa a jde opět poli přes Suchdol n.Odrou, Hladké Životice, Pustějov, západně Studénky a Jistebníku a téměř východním okrajem katastru Klimkovic, přes Porubu na západní okraj nivy řeky Opavy. Zde přeskakuje na východní okraj nivy řeky Odry.Tato hranice pak přechází silničkou přes bažantnici Šilhéřovice, přechází na státní hranici a na řeku Odru.

PLO 39 - Podbeskydská pahorkatina má plochu: 25 917 ha porostní půdy 26 893 ha pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL)

100 % v Severomoravském regionu V PLO 39 se vyskytují vojenské lesy na: 1 471 ha porostní půdy 1 515 ha PUPFL Přibližná katastrální rozloha PLO 39 činí: 179 680 ha Lesnatost oblasti činí: cca 14 %

PLO 39 sousedí:

3

PLO 32 Slezská nížina (na severu) PLO 40 Moravskoslezské Beskydy (na jihu) PLO 34 Hornomoravský úval (na jihozápadě) PLO 29 Nízký Jeseník (na západě)


ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE

3



3.1

Kompetence státní správy lesů v oblasti (kvalifikovaný odhad) Ministerstvo zemědělství ÚO Frýdek - Místek ÚO Olomouc OkÚ Frýdek - Místek OkÚ Karviná OkÚ Nový Jičín OkÚ Opava Magistrát města Ostravy OkÚ Přerov OkÚ Vsetín

I.

100 % 95,8 % 4,2 %

100 %

36,3 % 19,3 % 28,4 % 0,5 % 10,0 % 4,2 % 1,3 %

Ministerstvo zemědělství (MZe) •

je ústředním orgánem státní správy lesů dle § 49, odst. 1. zákona č. 289/1995 Sb. kompetence jsou stanoveny § 49 odst. 2. zákona č. 289/1995 Sb. OPRL zadává a schvaluje lesní hospodářské plány (LHP) a jejich změny schvaluje pro lesy o výměře nad 1 000 ha prostřednictvím územních odborů MZe • v PLO je působnost územních odborů (ÚO): a) Frýdek - Místek (pro většinu území PLO) b) Olomouc (pro okres Přerov)

• • •

II.

Okresní úřady (OkÚ):

PLO 39 zahrnuje území několika okresních úřadů, které vykonávají státní správu lesů v hranicích své územní působnosti. • • • • • • •

V Severomoravském regionu to jsou: OkÚ Frýdek - Místek (FM) 36,3 % OkÚ Karviná (KA) 19,3 % OkÚ Nový Jičín (NJ) 28,4 % OkÚ Opava (OP) 0,5 % Magistrát města Ostravy (OV) 10,0 % OkÚ Přerov (PR) 4,2 % OkÚ Vsetín (VS) 1,3 %

Na území okresů FM, NJ, KA spravuje vojenské lesy, které se zde vyskytují. Vojenský lesní úřad Praha (0,6 % plochy). Kompetence OkÚ je dána § 48 zákona 289/1995 Sb.. Schvalují plány pro lesy o výměře do 1 000 ha a povolují jejich změny a zajišťují zpracování osnov pro zařizovací obvody.

3.2

Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti Ministerstvo životního prostředí Správa CHKO Poodří Správa CHKO Beskydy Okresní úřady

Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Vsetín Magistrát města Ostravy Okresní úřad Přerov


100,0 % 4,5 % 2,1 % 34,8 % 19,3 % 23,7 % 0,5 % 1,3 % 9,6 % 4,2 %

4


I. • •

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody, kompetence jsou stanoveny v § 79, zákona č.114/1992 Sb. pro OPRL je podmínkou schválení závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin (§ 23, odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.). K této problematice dalo MŽP - odbor ochrany přírody své vyjádření. Toto vyjádření pro PLO 39 bylo rozpracováno do příslušných kapitol OPRL, zejména do rámcových směrnic hospodaření. Česká inspekce životního prostředí

II. • •

III.


Působnost inspekce je určena zákonem ČNR č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa a zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V PLO je působnost oblastních inspektorátů: a) Ostrava b) Olomouc Správy Chráněných krajinných oblastí:

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Poodří vykonává státní správu Správa CHKO Poodří se sídlem v Ostravě. V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy, která do PLO 39 zasahuje jen okrajově, vykonává státní správu Správa CHKO Beskydy se sídlem v Rožnově p.R.. Správy CHKO vykonávají státní správu na úseku ochrany přírody na území CHKO a jejich ochranných pásem. IV.

Okresní úřady (OkÚ):

Mimo území CHKO a jejich ochranných pásem pro území své působnosti vykonávají státní správu v ochraně přírody okresní úřady - referáty životního prostředí (RŽP). V.

Obecní úřady: Obce, které mají vymezené kompetence dle § 76, zákon ČNR č. 144/1992 Sb..

5



3.3

Seznam katastrů zasahujících do oblasti podle okresů

Tabulka č. 01. Region

SEZNAM KATASTRŮ ZASAHUJÍCÍCH DO OBLASTI PODLE OKRESŮ

Okres

Katastrální území

Frýdek-Místek Baška

Karviná

Severomoravský


Nový Jičín

Opava

Frýdlant n.Os.(č.)

Koňská

Místek

Prostř.Bludov.

Šenov n.Ostr.

Bocanovice (č.)

Guty (č.)

Komor.Lhotka (č.)

Mosty u Jabl.(č.)

Pstruží (č.)

Třanovice

Brušperk

Hnojník

Košatka n.Od.

Morávka (č.)

Pražmo (č.)

Třinec

Bruzovice

Hodoňovice

Košařiska (č.)

Myslík

Rakovec

Tyra (č.)

Bukovec (č.)

Horní Bludovice

Kozlovice (č.)

Návsí u Jabl (č.)

Raškovice (č.) Václavovice

Bukovice (č.)

Horní Datyně

Krásná (č.)

Nebory

Ropice

Bystřice n.Ol. (č.)

H.Domaslavice

Krmelín

Nižní Lhoty

Rychaltice

Vělopolí

Čeladná (č.)

Horní Lištná

Kunčič. u Bašky

Nošovice

Řeka (č.)

Vojkovice

Český Duncov

Horní Soběšovice

Kunčice p.On. (č.)

Nová Ves

Řepiště

Volovec

Dobrá

Horní Tošanovice

Lhotka (č.)

Oldř. u Třince (č.)

Sedliště

Vratimov

Dobratice

Hrádek n.Olší (č.)

Lubno

Ostravice (č.)

Skalice

Vyšní Lhoty

D.Domaslavice

Chlebovice

Lučina

Paskov

Sklenov

Žabeň Žermanice

Rozloha ha 65 230 36,3%

Vendryně (č.)

Dolní Lištná

Jablunkov (č.)

Lysůvky

Palkovice

Smilovice (č.)

Dolní Lomná (č.)

Janovice

Lyžbice

Pan.N. Dvory

Sará Ves n.On.

D.Soběšovice

Kaňovice

Malenovice (č.)

Pazderná

St.Město

D.Tošanovice

Karpentná (č.)

Metylovice (č.)

Písečná (č.)

Staříč

Fryčovice

Kocůrovice

Měrkovice

Písek (č.)

Střítež

Frýdek

Kojkovice

Milík. u Jabl. (č.)

Pitrov

Sviadnov

Albrech. u Č.Těš.

Dolní Suchá

Chotěbuz

Mistřovice

Ráj

Vrbice

34 616

Bludovice

Dolní Žukov

Karviná Doly

N.Bohumín

Rychvald

Záblatí

19,3%

Český Těšín

Doubrava

Karviná Město

Orlová

Skřečoň

Závada n.Ol.

Darkov

Havířov

Koňákov

Petrovice u KA

Stanislavice

Zpupná Lhota

Dětmarovice

Horní Lutyně

Kopytov

Petřvald u KA

St.Bohumín

Dolní Datyně

Horní Suchá

Koukolná

Podobora

St.Město u KA

Dolní Lutyně

Horní Těrlicko

Lázy u Orlové

Poruba u Orl.

Stonava

Dol.Marklovice

Horní Žukov

Louky n.Olší

Prostř.Suchá

Šumbark

Dolní Těrlicko

Hradiště

Mosty

Pudlov

Věřnovice

Albrechtičky

Harty

Jistebník

Mošnov

Příbor

Trojanovice (č.)

51 111

Bartošovice

Heřmanice u Polo.

Kateřinice

Mořkov (č.)

Pustějov

Vel.Albrecht. (č.)

28,4%

Bernartice n.Od.

Hladké Životice (č.) Klimkovice (č.)

Nová Horka

Rybí

Veřovice (č.)

Blahutovice

Hodslavice (č.)

Klokočov

N.J.-D.předmě.

Sedlnice

Větřkovice

Bludovice u N.J.

Hostašovice (č.)

Kojetín

N.J.-H.předmě.

Skotnice

Vlčnov

Bordovice (č.)

Horní Vražné (č.)

Kopřivnice

Nvý Jič.-Město

Starojíc. Lhota Vlčovice

Bravantice (č.)

Hrabětice n.Od.

Kujavy (č.)

Odry (č.)

Starý Jičín

Závišice

Butovice (č.)

Hukovice

Kunín

Palačov

Straník

Ženklava

Dub

Hůrka

Libhošť

Petřkov. u St.J.

Žilina

Dolní Vražné

Hynčice u Vraž. (č.) Lichnov (č.)

Petřvald

Drnholec n.Lub.

Janovice u N.J.

Loučka

Petřvaldík

Studénka n.Od. Suchd. n.Od.(č.) Štramberk

Frenštát p.R. (č.)

Jeseník n.Od.

Mankovice (č.)

Polousí

Tichá

Hájov

Jičina

Mniší

Prchalov

Trnávka

Životice u N.J.

Šilheřovice (č.)

846 0,50%

Ostrava

Přerov

Vsetín

Antošovice

Habrůvka

Lhotka (č.)

Ostrava

Proskovice

Výškovice

18 058

Bartovice

Hrušov

Mariánské hory

Petrovice (č.)

Přívoz

Zábřeh

10,0%

Dubina

Hulváky

Muglinov

Polanka n.Od.

Radvanice St.Bělá

Heřmanice

Koblov

Michálkovice

Poruba (č.)

Hošťálkovice

Kunčice u.Ostr.

N.Bělá

Poruba - Jih

Slez.Ostrava

Hrabová

Kunčičky

Nová Ves

Poruba - S (č.)

Vítkovice

Bělotín

Hranice (č.)

Kunčice

Nejdek u Hr. (č.)

Poruba n.B.(č.) Velká u Hran.(č.)

7 511

Černotín (č.)

Hranice Loučky

Lučice na Mor.

Olšovec (č.)

4,2%

Hluzov

Hustop. n.B. (č.)

Milotice (č.)

Polom

Střítěž n.Lud.(č.) Špičky (č.)

Bynina

Krásno n.Beč (č.)

Lesná (č.)

Perná

Vysoká

Jasenice

Krhová (č.)

Mštěnovice (č.)

Příluky (č.)


Vysoká u Husto.

2 308 1,3%

6

Hranice okresů a katastrů v PLO39

PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST 39 - PODBESKYDSKÁ PAHORKATINA : KOMPETENCE NA ÚSEKU STÁTNÍ SPRÁVY

PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST 39 - PODBESKYDSKÁ PAHORKATINA: PŘEHLED PUVODNÍCH LESNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH CELKŮ

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI


4


4.1

Poměry geomorfologické a hydrografické

4.1.1

Geomorfologie oblasti

Typ oblasti: heterogenní nížina - pahorkatina - vrchovina; Členění: podle (Demek, J. a kol: Hory a nížiny, Zeměpisný lexikon ČSR. Academia 1987) v PLO 39 jsou: Provincie: ZÁPADNÍ KARPATY Soustava (subprovenience) VIII. Vněkarpatské sníženiny Podsoustava (oblast) Celek Podcelek Okrsky

VIIIA Západní Vněkarpatské sníženiny VIIIA - 4 Moravská Brána VIIIA - 4B Oderská Brána VIIIA - 4B - a Bělotínská pahorkatina VIIIA - 4B - b Klimkovická pahorkatina VIIIA - 4B - c Oderská niva VIIIA - 4B - d Bartošovická pahorkatina

Podsoustava (oblast) Celek Okrsky

VIIIB Severní Vněkarpatské sníženiny VIIIB - 1 Ostravská pánev VIIIB - 1 - a Antošovická rovina VIIIB - 1 - b Ostravská niva VIIIB - 1 - c Karvinská plošina VIIIB - 1 - d Havířovská plošina VIIIB - 1 - e Novobělská rovina VIIIB - 1 - g Orlovská plošina

Soustava (subprovincie) Podsoustava (oblast) Celek Podcelek Okrsky

IX. Vnější Západní Karpaty IX D Západobeskydská pahorkatina IXD - 1 Podbeskydská pahorkatina IXD - 1C Příborská pahorkatina IXD - 1C - a Hluzovská pahorkatina IXD - 1C - b Palačovská brána IXD - 1C - c Novojičínská pahorkatina IXD - 1C - d Libhošťská pahorkatina IXD - 1C - e Staříčská pahorkatina IXD - 1C - f Palkovické podhůří XID - 1C - h Helštýnská vrchovina

Podcelek Okrsky

IXD - 1D Štramberská vrchovina IXD - 1D - a Palkovické Hůrky IXD - 1D - b Metylovická pahorkatina


7



IXD - 1D - d Kozlovická kotlina IXD - 1D - e Měrkovická pahorkatina IXD - 1D - f Šostýnské vrchy IXD - 1D - g Ženklavská kotlina IXD - 1D - h Libotínské vrchy IXD - 1D - i Petřkovické vrchy Podcelek Okrsky

IXD - 1E Frenštátská brázda IXD - 1E - a Lysohorské podhůří IXD - 1E - b Radhošťské podhůří IXD - 1E - c Veřovická brázda

Podcelek Okrsky

IXD - 1F Třinecká brázda IXD - 1F - a Frýdecká pahorkatina IXD - 1F - b Ropická plošina

Podcelek Okrsky

IXD - 1G Těšínská pahorkatina IXD - 1G - a Bruzovická pahorkatina IXD - 1G - b Hornotěrlická pahorkatina IXD - 1G - c Hornožukovská pahorkatina

Celek Okrsky

IXE - 4 Jablunkovská brázda IXE - 4 - a Náveská pahorkatina IXE - 4 - b Milíkovská plošina

Přírodní lesní oblast (dále jen PLO) Podbeskydská pahorkatina (39) je samostatná lesní oblast na SV ohraničena státní hranicí s Polskem, na jihu sousedící s PLO Beskydy (40), jejíž hranice je vcelku velmi výrazná, a na západě hraničí s PLO Nízký Jeseník (29) a pouze nepatrně i s PLO Slezská nížina (32). Jejím tvarem je trojúhelník s celkovou výměrou cca 179 680 ha, s výměrou půdy porostní 25 917 ha (21.4.1999). Oblast se nachází přibližně mezi 17055´až 18047´ východní zeměpisné délky a 49032´až 49057´severní zeměpisné šířky. Hranice PLO Podbeskydské pahorkatiny se téměř shoduje s geomorfologickými celky Podbeskydské pahorkatiny a Jablunkovské brázdy (Demek 1987). Pouze její SZ hranice je u hranice lesní oblasti posunuta poněkud blíže k řece Odře. PLO Podbeskydská pahorkatina je území náležející do provincie Západních Karpat a ty jsou součástí KARPAT. PLO Podbeskydská pahorkatina se člení na 4 celky: VIIIB-1 Ostravskou pánev, VIIIA-4 Moravskou bránu, IX-D-1 Podbeskydskou pahorkatinu část celku Jablunkovská brázda IXE 4. s 5 podcelky: IXD-1C Příborská pahorkatina, IXD-1D Štramberská vrchovina, IXD-1E Frenštátská brázda, IXD-1F Třinecká brázda, IXD-1G Těšínská pahorkatina. Ostravská pánev je rovina a plochá pahorkatina o rozloze 486 km2, se střední výškou 244 m, středním sklonem 1038´. Je to různě mocné souvrství mořských sedimentů třetihorních a glacigenních, fluviatilních i eolických, spočívajících na zpevněných sedimentech karbonských, obsahujících sloje černého uhlí. Území je silně porušené radiální tektonikou třetihorní, dosud doznívající. Je to kvarterní akumulační sníženina s rozsáhlými říčními terasami, rozčleněnou akumulační plošinou glacigenní, destrukční zbytky náporové morény, zčásti zastřenými pokryvem sprašových hlín (SH). V reliéfu jsou význačné četné antropogenní tvary, haldy a poklesy. Je složena z několika okrsků. Na levém břehu Odry je to Antošovická rovina (VIIIB-1-a), tvořena čtvrtohorními sedimenty hlinitopísčitých vrstev nad mocnými štěrkopísky pleistocenními. Podél řeky Ostravice, Odry a Olše je to okrsek Ostravická niva (VIIIB-1-b), tvořený souvrstvím čtvrtohorních říčních sedimentů. Výběžek Prstné je Karvinská plošina (VIIIB-1-c), je to plochá pahorkatina, souvrství štěrků a písků ledovcovo-říčního původu, překryté vrstvou sprašových hlín. Havířovská plošina (VIIIB-1-d) v JV části Ostravské pánve je plochá pahorkatina ze souvrství sedimentů ledovcovoříčního původu, rovněž s překryvem sprašových hlín. V JZ části je to tzv. Novobělská rovina (VIIIB-1-e) s obdobnou charakteristikou. Střed Ostravské pánve vyplňuje Orlovská plošina (VIIIB-1-g), plochá pahorkatina z různě mocných vrstev štěrků, písků, hlín glacigenních v nadloží uhlonosného karbonu, překryté vrstvami sprašových hlín. 8




Z celku Moravské brány leží v PLO 39 její SV část zv. Oderská brána (VIIIA-4B). Je to plochá pahorkatina 380 km2, stř.výšky 260,9 m n.m., stř. sklonu 1046´. Převážně sedimenty pleistocenního kontinentálního zalednění. V době halštrovského a sálského zalednění kryta ledovcem. V JZ části je tzv. Bělotínská pahorkatina (VIIIA-4B-a). Je to plochá pahorkatina na badenských a pleistocenních sedimentech. Nejvyšší bod Lučická Stráž 399 m n.m.. Na západ od řeky Odry je Klimkovická pahorkatina (VIIIA-4B-b) budovaná rovněž pleistocenními sedimenty s překryvy SH. Rovina kol řeky Odry je Oderská niva (VIIIA-4B-c) složena z mladopleistocenních a holocenních sedimentů, v průměru 2,5 km široká. Jsou zde četné rybníky. Pravý břeh je Bartošovická pahorkatina (VIIIA-4B-d) rovněž budovaná pleistocenními sedimenty s překryvy SH. Vlastní celek Podbeskydské pahorkatiny (IXD-1) je členitou pahorkatinou o výměře 1 508 km2, stř.výšce 353 m a stř.sklonem 4020´. V JZ části je podcelek tzv. Příborská pahorkatina (IXD-1C), 355 km2, stř.výška 320,6 m, stř.sklon 3024´, budovaná křídovým a paleogenním flyšem ždánického podslezského a slezského příkrovu s vyvřelinami těšínitu, devonskými vápenci a miocennimi a kvarterními sedimenty. Je složena z několika okrsků. V západním výběžku je to Hluzovská pahorkatina (IXD-1C-a) oddělená Palačovskou brázdou (IXD-1C- b), vyplněnou glacilakustrinními sedimenty salského zalednění se SH od Novojičínské pahorkatiny (IXD-1C-c) z flyšovitých jílovců, jílů a pískovců, spolu s vyvřelinami těšínitů, a glacilakustrinními sedimenty salského zalednění. Dále navazuje Libhošťská pahorkatina (IXD1C-d) se stejnou charakteristikou jako předchozí, pokračuje přes Staříčskou pahorkatinu (IXD-1C-e) rovněž stejné geologické charakteristiky, a ta přechází v Palkovické podhůří (IXD1C-f) s kvartérními pokryvy v nadloží stejných flyšovitých hornin. Konečně u západního výběžku Beskyd se nalézá Helštýnská vrchovina (IXD-1C-h) opět stejné charakteristiky jako předcházející okrsky. Nejvyšší vrcholky Podbeskydské pahorkatiny zaujímá podcelek Štramberská vrchovina (IXD-1D). Je to členitá vrchovina, plocha 148 km2, stř. výška 444,3 m, stř.sklon 9040´. Je budovaná zvrásněnými flyšovitými pískovci, slepenci, jílovci s výskytem vápenců a vyvřelinami těšínitů. Skládá se z několika okrsků. V SV části jsou to Palkovické hůrky (IXD-1D-a) ze zvrásněných flyšovitých pískovců, podřadně jílovců bašských a palkovických vrstev. Významné body Kubánkov 661 m n.m., Kazničov 601 m n.m.. Ve východní části je Metylovická vrchovina (IXD-1D-b). Podloží jsou flyšové pískovce a jílovce. Vrcholy Kozlovická hora 612 m n.m., Metylovická hůrka 524 m n.m.. Okolo Kozlovic je Kozlovická kotlina (IXD-1D-d), vnitrohorská sníženina z flyšovitých jílovců a pískovců s výskytem pikritů a se čtvrtohorními překryvy. Dále na Z je Měrkovická pahorkatina (IXD-1D-e) se stejným geologickým podložím. Dále jsou na JZ Šostýnské vrchy (IXD-1-f) tvořené opět flyšovitými pískovci, jílovci a jílovitými břidlicemi palkovických a bašských vrstev s výskytem jurského vápence a vyvřelinami těšínitů. Významné body jsou Bílá hora 557 m n.m., Červený Kámen 690 m n.m, Kotouč 529 m n.m., Na peklech 606 m n.m., Štramberčík 498 m n.m.. Erozně denudační sníženina na Z od přecházející pahorkatiny je Ženklavská kotlina (IXD-1D-g) kryta zvětralinami flyšovitých jílovců a pískovců. Na Z od kotliny je členitá vrchovina zv. Libotínské vrchy (IXD1D-h) rovněž z jílovců a pískovců slezského příkrovu s vrcholy Hlásnice 558 m n.m., Libhošťská hůrka 494 m n.m.. Posledním okrskem Štramberské vrchoviny jsou Petřkovické vrchy (IXD-1D- i), z flyšových pískovců, slepenců a jílovců slezského a ždánického-podslezského příkrovu s vyvřelinami těšínitů. Okrsek Ondřejníku (IXD-1D-c) patří do PLO 40 Moravskoslezské Beskydy. Směrem na J k Beskydám se nachází Frenštátská brázda (IXD-1E), která je vnitrohorskou 2 0 sníženinou, na ploše 191 km , stř.výšky 454,5 m, stř. sklon 5 30´. Tvoří ji tři okrsky. Lysohorské podhůří (IXD-1E-a), úpatní pahorkatina z flyšovitých jílovců, břidlic a pískovců překryta SH, ve středu je Radhošťské podhůří (IXD-1E-b) stejného geologického podloží, navíc s vyvřelinami těšínitů a kvarterními sedimenty a v Z části je Veřovická brázda (IXD-1E-c) rovněž se stejným geologickým podložím. Pokračováním Frenštátské brázdy na V je Třinecká brázda (IXD-1F) 186 km2, stř.výška 360,3 m, stř.sklon 3010´. Její Z část je Frýdecká pahorkatina (IXD-1F-a), kryta flyšovými zvětralinami. Převážně akumulační reliéf spojených náplavových kuželů Ostravice a Morávky, místy s pokryvem SH. Východní část je Ropická plošina (IXD-1F-b), úpatní plošina flyšových jílů, jílovců, pískovců, kryta kvarterními sedimenty levobočných přítoků Olše a sprašovými hlínami. Na hranici s Ostravskou pánví je Těšínská pahorkatina (IXD-1G) 158 km2, stř.výška 322) m, stř.sklon 3018´. Je složena ze tří okrsků. V západní části to je Bruzovická pahorkatina (IXD-1G-a) s flyšovými zvětralinami krytými kvarterními sedimenty (štěrkopísky i SH) ze salského zalednění. Mezi přehradami Žermanice a Těrlice je Hornotěrlická pahorkatina (IXD-1Gb) dokonce i s vyvřelinami těšínitů, a ve V části je to Hornožukovská pahorkatina (IXD-1G-c), kde opět kvarterní sedimenty překrývají zvětraliny flyšovitých pískovců a jílovců, rovněž těšínity. Konečně PLO 39 zasahuje ještě do Jablunkovské brázdy (IXE-4) 74 km2, stř.výška 441,9 m, stř.sklon 5022´. Západní část je Milíkovská plošina (IXE-4-b). Plochá pahorkatina, západní křídlo příčné synklinály v godulské digitaci slezského příkrovu s výstupem podložních hornin, překryta pleistocenními nánosy obrovských říčních teras a náplavových kuželů. Východní část je Náveská pahorkatina (IXE-4-a) tvořena východním křídlem synklinály. Stopy zalednění. Do PLO 39 patří nejnižší partie této pahorkatiny. Nejnižší nadmořská výška v PLO 39 je v místě přechodu řeky Odry státní hranicí 193 m n.m., nejvyšší bod je vrchol Červeného kamene ve výšce 690 m n.m..  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka FRÝDEK-MÍSTEK

9


4.1.2


Hydrografie oblasti

Převážná část území PLO Podbeskydské pahorkatiny (39) náleží k úmoří Baltického moře a je součástí velkého povodí řeky Odry, která téměř celou oblast odvodňuje. Pouze jižní části okrsku IXD-1C-a Hluzovské pahorkatiny, jižní část Palačovské brázdy (IXD-1C-b), převážnou část Helštýnské vrchoviny (IXD-1C-h), nejnižší část Novojičínské pahorkatiny (IXD-1C-c) a jižní až západní svahy Petřkovické hory (608 m) z Petřkovických vrchů (IX.D-1D-i) patří do povodí Rožnovské Bečvy a tou do úmoří Černého moře. Podle Vlčka 1984 (Vodní toky a nádrže) patří území PLO 39 do několika hlavních povodí. Celá JZ oblast až po soutok Odry s Opavou je povodí 2-01-01 Odra po Opavu, střední oblast odvodňuje řeka Ostravice 2-03-01, malá oblast mezi soutokem Odry s Ostravicí a Odry s Olzou je malé povodí označeno 2-03-02, a celou východní část odvodňuje Olše 2-03-03. V předchozím odstavci popsaná oblast úmoří Černého moře je povodí Bečvy 4-11-01. Povodí Odry (2-01-01) až po soutok s Opavou má plochu 1 613 km2, z níž téměř 50 % leží v PLO Nízký Jeseník (29). Průměrný průtok (PPÚ) (z let 1920-1960) je 12 m3, maximum z téhož období 420m3. Prvním větším přítokem řeky Odry zprava v PLO 39 je řeka Luha. Délka toku je 29,2 km, plocha povodí 95,4 km2, z čehož velká část povodí leží v PLO 29. Průměrný průtok v ústí (PPÚ) je 0,53 m3.s-1. V Polomi a v Bělotíně je Luhou zásobeno 6 rybníků z nichž Dolní Polom má 19 ha. Před ústím Luhy do Odry jsou na Odře rybníky pod městem Odry, z nichž největší Emauzský má plochu 29 ha. Několik menších rybníků je u Jeseníku nad Odrou. Po Hůreckém potoce, který se vlévá zprava je dalším větším přítokem říčka Jičínka. Plocha povodí je 113,9 km2, délka toku 25,8 km, PPÚ je 1,21 m3. Pouze vlastní pramenná oblast její a jejích drobných přítoků leží v PLO Beskydy (40). Zleva má silný přítok v Zrzávce (32,8 km2, 9,3 km, 0,36 m3.s-1) na niž nebo jejich přítocích jsou vybudovány 3 nádrže, s rekreačním využitím. Zleva přibírá v Novém Jičíně druhý větší přítok Jičinu. Dalším přítokem zprava je Bartošovický potok (30,4 km2, 11,6 km, 0,28 m3.s-1). Na horním toku je vybudovaná protipovodňová hráz chránící obec Bartošovice, její délka vzdutí může dosáhnout až 2 km. Zadržuje přívalové srážky z lesa Roveň a z polí pod obcí Libhošť. Níže na přítocích Bartošovického potoka jsou vybudovány 3 malé nádrže. Před ústím do Odry jsou rybníky Horní Bartošovický 47 ha a Dolní Bartošovický 74 ha. Následujícím přítokem opět zprava je říčka Sedlnice. Celé její povodí leží v PLO 39. Plocha povodí je 56,7 km2, délka toku 21,8 km, PPÚ 0,53 m3.s-1. Je na ní vybudovaná vodní nádrž Štramberk, na k.ú. Příbor napájí sadu malých rybníčků. Největšími přítoky jsou Rybský a Libhošťský potok oba přitékající zleva. Větším přítokem Odry zprava je říčka Lubina. (194,1 km2, 37,1 km, 2,36m3.s-1) Jejím největším přítokem zleva je Kopřivnička, dále zprava jsou to Trnávka, Tichávka (26,4 km2, 12,7 km, 0,42 m3.s-1) Lomná s Bystrou (PPÚ 0,45 m3.s-1). Přítoky Lomná, Bystrá a některé potůčky ústící do Lubiny včetně jejich pramenů přitékají z PLO 40. Na přítoku Lubiny na k.ú. Větřkovice je vybudována sypaná hráz stejného názvu a je zde vodní plocha 21,5 ha se stálým objemem (SO) 0,06 mil.m3, zásobním objemem (ZO) 1,06 mil.m3 a celkovým objemem (CO) 1,12 mil.m3. Délka vzdutí 1 km, maximální hladina 330 m. Nádrž slouží pro průmysl a rekreaci. Posledním přítokem opět zprava je říčka Ondřejnice. Pouze 2 km od pramene leží v PLO 40 jinak celé povodí leží v PLO 39. Plocha povodí je 99,4 km2, délka toku 29,9 km, PPÚ 1,02 m3.s-1. Z velkého množství levo i pravostranných přítoků je nejvýznamější Košice. Na drobných přítocích na k.ú. Brušperk jsou vybudovány 3 menší nádrže sloužící rekreaci a chovu ryb. Na levém i pravém břehu Odry od vtoku Sedlnice až po ústí Opavy je vybudováno velké množství rybníků. U Albrechtiček je prvá soustava 4 rybníků na pravém břehu, z nichž největší je Kotvice - 55 ha s rezervací vodní květeny. U Studénky je další soustava 11 rybníků z nichž Velký Bědný rybník má 23 ha. U Jistebníku se nachází další soustava 16 rybníků plus několika dalších s malou výměrou, z nichž největší Bezruč má 76 ha. U Polanky je nevelká soustava 11 rybníčků z nichž Velký Budní má 12 ha. Do ústí Opavy je ještě několik rybníků a nádrží z nichž Nový rybník u Svinova má 21 ha. Jedním z největších přítoků řeky Odry na našem území je Ostravice (2-03-01). Její celé povodí má plochu 826,8 km2, z toho 505,0 km2 je v PLO 39, délka toku je 65,1 km, a PPÚ je 14,23 m3.s-1. Velká část povodí leží v PLO 40. Z této PLO přivádí Ostravice něco přes 3 m3.s-1.

10




Jejím dalším velkým přítokem zleva je Čeladenka, která v ústí ve Frýdlantě má průměrný přítok 1,08 m3.s-1. Prakticky celé její povodí je v PLO 40. Po několika přítocích potoků zprava jako Satina, Lubenka, Bystrý je větším přítokem Ostravice Baštice (19,9 km2, 0,5 m3.s-1). Na jejím dolním toku je vybudována nádrž Baška. Zemní hráz je 8,5 m vysoká, délka v koruně je 962 m!!. Plocha vodní je 33,5 ha, maximální hloubka 7,8 m. SO je 0,006 mil.m3, ZO 1,05 mil.m3, CO 1,127 mil.m3. Délka vzdutí 0,8 km. Zleva v Paskově ústí do Ostravice Olešná (59,3 km2, 21,4 km, PPÚ 0,88 m3.s-1). U Frýdku - Místku je na ní vybudována nádrž shodného jména s hrází vysokou 18,1 m a dlouhou 393,4 m. Vodní plocha měří 87,4 ha, maximální hloubka je 13,2 m, SO 0,3 mil.m3, ZO 3,0 mil.m3, CO 4,268 mil.m3. Délka vzdutí je 1,7 km. Plocha povodí nad přehradou je 33,6 km2, průtok 0,52 m3.s-1. Při ústí do řeky Ostravice je vybudován u Paskova systém odkalovacích nádrží dolu Paskov. Před Frýdkem - Místkem ústí do Ostravice její největší pravostranný přítok řeka Morávka (149,3 km2, 30,9 km, 3,73 m3.s-1). Její podstatná část povodí leží v PLO 40. Ve Vyššních Lhotách je na ní vybudován jez a z něj umělým kanálem je odváděna voda s vyššími průtoky do říčky Lučiny (197,1 km2, 37,3 km, PPÚ 2,39 m3.s-1). Na Lučině v katastru stejného jména je vybudována přehrada Žermanice. Tížní betonová hráz je 37,9 m vysoká, délka v koruně 314 m. Plocha vody je 248 ha, maximální hloubka 28 m. SO 0,99 mil.m3, ZO 18,5 mil.m3, CO 25,3 mil.m3. Délka vzdutí je 4,7 km. Nádrž je využita pro průmysl, energetiku, rekreaci. Plocha povodí nad nádrží je 45,4 km2, roční průtok 1,15 m3.s-1. Mezi Šenovem a Bartovicemi v povodí Lučiny je několik rybníků, rovněž před ústím do Ostravice je na k.ú. Kunčičky a Slezská Ostrava několik rybníků. V povodí potoka Sušanky ústícího do Lučiny u Havířova zprava je několik rybníčků, nádrží a taky vodou zatopených poddolovaných území na k.ú. Horní a Dolní Suchá. Mezi ústím Ostravice a řeky Olše, je malé povodí 2-03-02, které je zprava do řeky Odry reprezentované potoky Vrbická Stružka a Bohumínská Stružka. V obou dvou povodích se nalézá několik rybníků z nichž největší je Heřmanický rybník o ploše 105 ha, o maximální hloubce 4,7 m, celkový objem 2 mil.m3, další je Nový stav 57 ha, Záblaťský rybník 29 ha. Posledním velkým přítokem řeky Odry je Olše, pravostranným přítokem majícím, na území České republiky povodí 1115 km2, délku toku 83,1 km, a průměrný průtok v ústí 12,5 m3.s-1. Pramení v Polsku a velká část jejího povodí je v Polsku. Zprava ústí do Olše Petrovický potok v jehož povodí je na k.ú. Dolní Marklovice a Petrovice několik malých rybníčků. Na Karvinském potoce, ústícím také zprava je vybudována soustava 12 rybníků z nichž má Větrov největší plochu 54 ha. Zleva přitéká do Olše říčka Stonávka (131,3 km2, 33,7 km 1,47 m3.s-1). V okolí jejího ústí do Olše na k.ú. Stonava, Doly, Doubrava je spousta vodních ploch, které někdy původně byly i rybníky, ale dnes se často zvětšily na propadlých, poddolovaných a zaplavených místech. Na říčce Stonávka je na k.ú. Horní a Dolní Těrlicko vybudovaná přehrada Těrlicko. Je to sypaná hráz 30,4 m vysoká, délka v koruně 617 m. Vodní plocha je 267,6 ha, maximální hloubka 23,4 m. Stálý objem 0,65 mil. m3, zásobní objem 22 mil.m3, celkový objem 27,2 mil.m3, délka vzdutí 5,2 km, plocha povodí nádrže 81,6 km2, PPÚ 1,14 m3.s-1. Nádrže je využito pro průmysl, ochranu před velkými vodami, pro rekreaci. Na Černém potoce pravostranném přítoku Stonávky pod Hnojníkem je soustava 6 malých rybníčků. V Loukách nad Olší je postupně zanikající soustava malých rybníčků. Několik menších nádrží je v Chotěbuzi u Českého Těšína na k.ú. Český Těšín. Větším levým přítokem Olše před Českým Těšínem je říčka Ropičanka, jejíž větší část povodí je v PLO 40, a ta přivádí do Olše 0,62 m3.s-1. Dalším přítokem, opět levostranným, je Tyrka s přítokem 0,65 m3.s-1. V Jablunkovské brázdě ústí do Olše zleva Kopytná a Lomná, zprava Hluchová. V celé PLO 39 ve všech vyjmenovaných povodích řek a říček je vytvořena velmi hustá síť drobných potoků a potůčků. Charakteristikou této oblasti je, že na této síti potůčků je dále obrovské množství (řádově několik set) drobných několika „arových“ rybníčků. Pouze část je v současnosti naplněna vodou. Z hlediska hydrologie celé PLO 39 mají ohromný význam naplavené půdy. Podle poměrně přesného odhadu jich v PLO je cca 15 150 ha. Vzhledem k tomu, že jejich mocnost se pohybuje od 2 do 10 m, je jejich schopnost pojmout spodní vody o objemu 320 - 530 mil., tj. 8 - 12 x více než jsou dvě největší přehrady. Z hlediska hydrologie je charakteristický pro celou oblast průměrný odtok vody udávaný v m3 z km2. Odtoky jsou udávány čili zjištěny u některých říček. Tak např. Bartošovický potok má ∅ odtok 0,0092 m3 z km2, Sedlnice 0,0093 m3/km2, Lubina 0,0099 m3/km2, Ondřejnice asi 0,0100 m3/km2 (pouze z PLO 39), Jičínka 0,0106 m3/km2, Zrzávka 0,0109 m3/km2, Tichávka 0,0121 m3/km2, Olešná 0,0140 m3/km2 (pouze z PLO 39), Baštice asi 0,0147 m3/km2 (pouze z PLO 39), Ostravice 0,0127 m3/km2 (pouze z PLO 39), Stonávka asi 0,0112 m3/km2, Olza (bez polského území) asi 0,0096 m3/km2, Lučina 0,0120 m3/km2.  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka FRÝDEK-MÍSTEK

11


PLO 39 – PODBESKYDSKÁ PAHORKATINA 3

2

Průměrný odtok se tak pohybuje od 0,0092 m /km v západní části PLO 39, po 0,0147 m3/km2 ze střední části PLO 39. V celé PLO 39 je střední hodnota cca 0,0120 m3/km2. Průměrné srážky v PLO 39 dosahují cca 950 mm za rok. Pro srovnání průměrný odtok některých toků z oblasti sousední, a tou je PLO 40 Moravsko-slezské Beskydy je (při průměrných srážkách 1 200 mm ročně) 0,0212 m3/km2 (Ostravice), 0,0278 m3/rok (Lomňanka) a tedy průměr cca 0,0230 m3/km2. Je tedy vyšší až o 90 %, při pouze o 25 % vyšších srážek. Ukazuje to na podstatně vyšší vodohospodářský význam PLO 40 Moravskoslezské Beskydy oproti PLO 39 Podbeskydská pahorkatina. Potvrzuje to závěry uvedené v kapitole o půdách. V PLO 39 je několik vodohospodářsky významných vodních toků (Příloha č. 2 k vyhlášce č. 28/1975 Sb.), a jsou to : Sedlnice 2-01-01-109, Kopřivnička 2-01-01-138, Ondřejnice 2-01-01-147, Jičínka 2-01-01069, Baštice 2-03-01-032, Olešná 2-03-01-058, Lučina 2-03-01-062, přivaděč Morávka - Žermanice 2-0301-063, Sušanka 2-03-01-071, Petřvaldská Stružka 2-03-02-005, Orlovská Strožka 2-03-02-006, Doubravská Stružka 2-03-02-004, Bohumínská Stružka 2-03-02-012, Tyrka 2-03-03-032, Ropičanka 2-0303-040, Černý potok 2-03-03-055, Karvinský potok 2-03-03-067 a Petrůvka 2-03-03-068. Do PLO Podbeskydská pahorkatina zasahuje kol její jižní hranice společně s PLO 40 Moravskoslezské Beskydy hranice Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy (CHOPAV) a v Jablunkovské brázdě CHOPAV Jablunkovsko.

4.2

Poměry klimatické

I. Podle atlasu podnebí ČSSR (1958) celá část území přírodní lesní oblasti Pobeskydská pahorkatina náleží do: B - mírně teplé oblasti s následujícími okrsky B3 - mírně vlhký, s mírnou zimou, pahorkatinový; (zaujímá západní výběžek za čárou Odry - Valašské Meziříčí směrem k Hranicím). B6 - vlhký, s mírnou zimou, vrchovinový; (zaujímá část území PLO po čáru Podobora, Havířov, Vratimov, Petřvaldík, Libhošť). B8 - vlhký, vrchovinový; (zaujímá plochu v západní části PLO mezi Libhoští, Bernarticemi, Lesnou, Hodslavicmi). B9 - velmi vlhký pahorkatinový; (zaujímá široký střed PLO jižně B6 až po Libhošť, Příbor, Chlebovice, Pržno, Dobratice, Gúty, Karpentnou, Vendryní). B10 - velmi vlhký, vrchovinový; (zaujímá vyšší partie Štramberské vrchoviny v západní části, území Frenštátské brázdy a pruh území Třinecké brázdy navazující na PLO 40 Moravskoslezské Beskydy). II. Podle klimatického členění Quitta, E. (Klimatické oblasti ČR, Studia geografica č. 16, 1971) se rovněž jedná o klimatické oblasti mírně teplé (MT10, MT9); pouze při jižním okraji s PLO 40 se jedná o oblast MT2 a v Jablunkovské brázdě o oblast MT7;

12


PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST 39 - PODBESKYDSKÁ PAHORKATINA: HRANICE POVODÍ A ÚMOŘÍ



Tabulka č. 02.

KLIMATICKÉ OBLASTI

Charakteristiky Počet letních dnů Počet dnů nad100C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu Prům. teplota v červenci Prům.t eplota v dubnu Prům. teplota v říjnu ∅ dnů srážek nad 1 mm Úhrn srážek ve veg.době Úhrn srážek v zimě Srážky celkem Počet dnů se sněhem Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Tabulka č. 03.

MT2 20-30 140-160 110-130 40-50 -3- -4 16-17 6-7 6-7 120-130 450-500 250-300 700-800 80-100 150-160 40-50

MT9 40-50 140-160 110-130 30-40 -3- -4 17-18 6-7 7-8 100-120 400-450 250-300 650-750 60-80 120-150 40-50

MT10 40-50 140-160 110-130 30-40 -2- -3 17-18 7-8 7-8 100-120 400-450 200-250 600-700 50-60 120-150 40-50

PRŮMĚRNÉ ÚDAJE TEPLOT A SRÁŽEK

Stanice

Nadmořská výška

Ostrava Kunčice u Str. Hranice Petřvald Karviná Bělotín Suchdol n.Odr. Dolní Bludovice Nový Jičín Příbor Frýdek-Místek Odry Český Těšín Chotěbuz Oldřichovice Jablunkov Frenštát p.Radh. Ostravice

m n.m. 212 225 236 230 239 277 278 283 297 300 300 310 310 348 370 401 413 417

Tabulka č. 04.

MT7 30-40 140-160 110-130 40-50 -2- -3 16-17 6-7 7-8 100-120 400-450 250-300 650-750 60-80 120-150 40-50

Průměrná teplota roční

Průměrné srážky

IV - IX 0

C

8,6 8,5 7,8 8,8 8,4 7,8 7,9 8,2 7,9 8,0 8,2 7,8 8,5 7,7 8,1 7,4 7,4 7,2

14,6 14,5 14,5 14,3 14,5 14,0 14,5 14,2 14,0 14,1 14,3 13,3 14,2 13,7 13,2 13,1 13,3 13,0

roční

IV - IX mm 766 510 761 495 664 435 803 510 789 505 679 450 675 480 861 670 773 505 765 510 948 610 689 470 951 600 899 650 972 725 962 685 946 585 1235 780

Langůf faktor (oblast) 89- semihumidní 89- semihumidní 85- semihumidní 91- humidní 94- humidní 87- semihumidní 85- semihumidní 105- humidní 98- humidní 96- humidní 121- perhumidní 88- semihumidní 112- humidní 117- humidní 120- humidní 130- humidní 127- perhumidní 171- perhumidní

Vegetační doba /nad 100C/ dnů 173 170 163 167 168 164 165 163 159 162 162 158 163 160 152 148 144 143

ÚDAJE O SÍLE A RYCHLOSTI VĚTRU

Stanice Bezvětří Ostrava PLO 39 34 Hranice PLO 39 17,4 Lysá hora PLO 40 9,9 Všechny údaje uvedeny Beaufortovy stupnice.

Větry o síle 10B Větry o síle 2 - 40B Větry o síle ≥50B S SV V JV J JZ Z SZ S SV V JV J JZ Z SZ S SV V JV J JZ Z SZ 4 3 1 0,5 1,5 7 4 3 6 6 1 - 2 13 5 3 0,5 1 - - 1 2 1 0,5 S SV V JV J JZ Z SZ S SV V JV J JZ Z SZ S SV V JV J JZ Z SZ 2 5 2 1,5 2 5 7 2 3 12 4 2 3 9 15 5,5 - 0,5 - - - 1 1 S SV V JV J JZ Z SZ S SV V JV J JZ Z SZ S SV V JV J JZ Z SZ 3 1 1 1 3 2 6 2 8 3 3 3 10 6 13 5 1,5 0,5 1 3 7 2 4 1 v procentech výskytu za rok podle směru odkud větry přicházejí, ve stupních

Průměrná roční teplota se pohybuje od 7 - 8,8ºC, průměrná roční teplota ve vegetačním období se pohybuje od 12,7 - 14,60C. Průměrné roční srážky kolísají mezi 650 - 1 230 mm za rok Délka vegetační doby se pohybuje mezi 140 - 173 dny.  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka FRÝDEK-MÍSTEK

13



Langův dešťový faktor se pohybuje mezi 85 - 171, co je převážně humídní klima, ale v blízkosti PLO 40 - Moravskoslezské Beskydy je klima perhumidní. Makro a mezoklima Makroklimatické údaje pro celou oblast Podbeskydské pahorkatiny se v jednotlivých ukazatelích pohybují takto: Roční průměrná teplota 1961-1990

Srážkový úhrn za celý rok 1960-1990

680 - 1 100 mm

0

Srážkový úhrn za celý rok 1900-1950

650 - 1 230 mm

0

Srážkový úhrn ve vegetačním období

480 -

780 mm

0

Srážkový úhrn v zimním období

220 -

450 mm

0

Počet dnů se srážkami nad 1 mm

110 -

140 mm

7 - 8,8 C

Roční průměrná teplota 1900-1950 Průměrná teplota v lednu

- 2,3 - -4 C

Průměrná teplota v dubnu

+ 6 - 8,4 C

Průměrná teplota v červenci

+16 - 18,5 C 0

Průměrná teplota v říjnu

+ 6 - 8,5 C 0

Počet dnů tropických (t.max.≥ 30 C)

5-8

0

(t.max.≥ 25 C)

Počet dnů letních

0

7 - 8,4 C

0

Počet dnů mrazivých (t.min.≤ -0,1 C) 0

Počet dnů ledových (t.max.≤ -0,1 C)

105 - 130

Počet dnů se sněhovou pokrývkou 21-40 cm

15 - 30

Počet dnů se sněhovou pokrývkou 41 +

2-4

Počet vegetačních dnů (s prům.t. ≥ 10,0 C) 140 - 173

0

Konec období s prům.teplotou ≥ 0 C 0

21.2 - 11.3

120 - 150 50 - 60 60 - 70 (+10%)

Počet dnů s mlhou

pod 50 - 100

Trvání slunného svitu

pod 1800 - 2000

Trvání slunného svitu ve veg.období

pod 1300 – 1400

1.12 - po 16.12

Teplotní sumy ≥ 5 C

1400 - 1600

Teplotní sumy ≥ 10 C

600 - 1000

0

Průměrná oblačnost

5 - 15

260 - 295

Nástup období s prům.teplotou ≥ 0 C

0

Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

0

Počet dnů s prům.teplotou ≥ 0 C

55 - 120 50 - 70

Počet dnů se silným mrazem (t.min.≤ -10,1 C) 15 - 20

0

Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů se sněhovou pokrývkou 1-20 cm

35 - 60

Počet dnů arktických (t.max.≤ -10,1 C)

20 - 35

20 - 48

0

0

Počet dnů se srážkami nad 10 mm

Vyšší hodnoty u teplot jsou dosahovány v Moravské bráně, nižší v Jablunkovské bráně a mezi Frenštátem a Frýdlantem, nástupy teplot dřívější v Moravské bráně, konec pozdější v Moravské bráně. Vyšší srážkové úhrny jsou při jižní hranici Pobeskydské pahorkatiny. Mezoklimaticky se proti makroklimatickým údajům projevují severní svahy Štramberské vrchoviny kde plochy méně osluněné mají nižší teploty (leden -5 -15 %, duben -5 %, červenec a říjen -2 %) období s průměrnou teplotou 00C je kratší o 5 % a období s průměrnou teplotou 100C je kratší do 2 %, nástup i konec období s 00C je posunut o -2 dny. Frenštátská kotlina se mezoklimaticky projevuje tak, že lednové teploty jsou nižší o 15 - 25%, duben o 5 - 15 %, říjen nižší o 5 - 20 %. Výskyt letních dnů může být větší o 10 %, tropických o 15 %. Dnů mrazových, ledových, se silným mrazem a arktických může být více o 10 - 15 %, rovněž dnů s teplotou ≥00C. Začátek dnů s teplotou ≥00C může být častější o 2 - 5 dní, konec pozdější rovněž o 2 - 5 dní. Teplotní sumy jsou nižší u teploty ≥50C o 10 - 15 %, u ≥100C o 5 až 10 %. Trvání sněhové pokrývky může být do 20 cm delší o 10 - 15 % u 40 cm o 5 %. Konečně ještě JZ oblast Moravské brány se mezoklimaticky pohybuje oproti průměrům nižší teplotou v lednu a říjnu o 10 %, v dubnu o 5 %. Může být vyšší počet mrazových dnů o 5 %. Rovněž do 5 % je vyšší počet dnů s teplotou ≥00C. Jejich začátek bývá dřívější o 2 dny, konec pozdější o 2 dny. Sněhová pokrývka 20 cm může ležet o 5 % déle.

4.3 4.3.1

Poměry geologické a pedologické Geologie oblasti

V popisu geomorfologie oblasti, je uvedena spousta údajů o geologickém podloží. Shrneme-li předcházející údaje, lze o geologickém podloží znovu opakovat toto: V severní části v Ostravské pánvi jsou na karbonských sedimentech uloženy jílovité sedimenty třetihorní. Postupně k Beskydám jsou v podloží flyšovité písčité, jílovité horniny křídového a paleogenního stáří ždánickopodslezského a slezského příkrovu. Hlavně ve Štramberské vrchovině tvoří podloží flyšovité vrstvy pískovců a jílovců palkovických a bašských vrstev, často provázeny vyvřelinami pikritů a těšínitů, případně výskytem vápenců, či jen vápnitých 14


PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST 39 - PODBESKYDSKÁ PAHORKATINA: GEOLOGICKÁ MAPA



pískovců, jílovců. Mnohdy jsou tyto zvětraliny překryty fluvioglacialními sedimenty (štěrky, písky) v dobách vytvořených příledovcových jezer. To vše je překryto SH risského (halštrovského) či wűrmského (sálského) zalednění. Kol potoků a říček jsou vytvořeny různě široké fluviální, převážně štěrkovité náplavy. Tabulka č. 05.

MINERÁLNÍ SÍLA HORNIN

Půdy minerálně střední

pískovce obecně, některé břidlice, sprašové dobré i střední zásoby drasla, vápníku, hlíny, diluviální hlíny, fluvioglaciální písky hořčíku i fosforu

Půdy minerálně silné

některé břidlice a jílovce, těšínity, pikrity, zvýšené zásoby vápníku, dobré zásoby vápnité jílovce a pískovce drasla, hořčíku, někdy i nízké fosforu

Půdy minerálně velmi silné

vápence, (aluvia)

4.3.2

vysoké zásoby vápníku, střední hořčíku, někdy nižší drasla a fosforu

Pedologie oblasti

Z předcházející kapitoly o geologickém podloží jsou jednoznačně determinovány poměry půdní. Přehled výskytu půdních typů, subtypů případně variet podává následující tabulka. Tabulka č. 06.

ZASTOUPENÍ PŮDNÍCH TYPŮ A JEJICH NIŽŠÍCH JEDNOTEK V PROCENTECH

Skupina

Typ

Půd illimerických LUVIZEM LUVIZOLY

Půd hnědých KAMBISOLY

KAMBIZEM

Subtyp

Varieta

Zkratka

Výskyt v%

L.pseudoglejová

Lmg

23,1

L.typická

Lmm

9,0

L.arenická

Lma

2,5

K.typická

KMm

K.arenická

KMa

K.typická

oglejená

KMg

podzolovaná

KMb

Poznám ka

34,6 %

28,0

}

2,0 -

30,0 %

Půd hydromorfních STAGNOSOLY

GLEJOSOLY

PSEUDOGLEJ

GLEJ

P.typický

PGm

P.luvický

PGl

(P.stagnoglejový)

PGs

G.typický

Glm

G.typický

zbahnělý

Glm

B

}

16,0 -

}

2,5 -

18,5 %

Půd nivních FLUVIZOLY

FLUVIZEM

F.typická

FMm

8,0

F.pseudoglejová

FMg

4,5

F.arenická

FMa

2,5

RENDZINA

R.typická

Ram

-

PARARENDZINA

P.kambická

Prk

1,5

PODZOL

P.mělce výraz-

Pzm

0,4

15 %

Půd melanických LEPTOSOLY

1,5 %

Půd podzolových PODZISOLY

ný a typický

0,4 %

Půd antropických ANTROZEM

A.haldová


Anb

-

-

Celkem

100 %

100 %

15



Nejrozšířenější skupina půd v PLO 39 je skupina půd illimerizovaných-luvizoly, z nichž se v oblasti vyskytují pouze luvizemě. Nejvíce se vyskytuje subtyp luvizem pseudoglejová, charakteristická pro lesní typ 3H5 - hlinitá dubová bučina oglejená, 4H3 - hlinitá bučina oglejená, zčásti i 3O5 - jedlo-dubová bučina s ostružiníkem chlupatým. Jsou to půdy velmi hluboké (2 - 15 m) jílovitohlinité, bez štěrku, ulehlé, vazké, těžko kopatelné, ve spodinách výrazně oglejené. Vzor půdního rozboru podává sonda 29 ze Šenova 314 e1y, 509 d1. Půda je silně kyselá 3,76 - 4,35 ph, extrémně sorpčně nenasycená, minerální část půdy má střední sorpční kapacitu. Z obsahu přijatelných živin vychází zásoba fosforu, draslíku a vápníku nízká, hořčíku střední. Podrobný rozbor tabulka č.7. Z obsahu přijatelných živin také vyplývá, že zásoba P2O5 je do hloubky 40 cm 1,2 t/ha, do 100 cm 1,8t /ha, K2O je 0,6 t/ha do 40 cm, do 100 cm 1,1 t/ha, u CaO do 40 cm je to 1,6 t/ha, ale až 9,3 t/ha do 100 cm, a u MgO do 40 cm 0,6 t/ha, ale 4,6 t/ha do 100 cm. Dalším vyskytujícím se subtypem je luvizem typická, na níž se vyskytují lesní typy 3H1 - hlinitá dubová bučina šťavelová a 4H1 - bučina šťavelová. Opět jsou to, půdy velmi hluboké, málokdy písčitohlinité, více hlinité až jílovitohlinité, bez štěrku, do spodin ulehlé, vazké, těžko kopatelné, neoglejené, nebo jen slabě oglejené, či oglejené až v hloubce větší než 1 m. Vzorem může být rozbor z plochy T 390607 z Ostravy odd. 613G14. Půda je to opět jílovitá až jíl, bez štěrku, středně kyselá, s nízkou sorpční kapacitou, pouze do 5 cm sorpčně nenasycená, dále výrazně sorpčně nenasycená. Zásoba fosforu nízká, draslíku střední, CaO a MgO nízká až střední. Podrobný rozbor tabulka č. 8. Z obsahu přijatelných živin je P2O5 do 40 cm 0,7 t/ha, do 1 m 1,3 t/ha, K2O 0,5 t/ha a 1,3 t/ha, CaO 4,0 t/ha a 8,7 t/ha a u MgO je to 0,9 t/ha do 40 cm a 3,2 t/ha do 1 m. Posledním výrazným subtypem je luvizem arenická, lépe luvizem na písku. Je to půdní subtyp, kde je 10 - 30 cm vrstva hlíny na 2 m, ale i 40 m vrstvě písku. Lesní typ zde se vyskytující je 3H6 - hlinitá dubová bučina na písku anebo 4H6 - hlinitá bučina na písku. U písku lze předpokládat, že pohyb vody v něm by mohl být rychlejší, ale nemusí, neboť vrstvy písku mohou být prosyceny jílnatými částicemi kdysi do nich spláchnutými. Skutečně lze na něm nalézt i výskyt půdních typů pseudoglejů. Pro „hospodaření“ s vodou se na těchto typech ukazuje, že pohyb vody je minimální. Těžké půdy způsobují, že srážky zasakují pozvolna, a pouze každý nadbytečný příval srážek odtéká. Kromě toho, že voda špatně zasakuje, je i její pohyb pouze ve směru zemské tíže pomalý, do boku vůbec žádný. Proto provedené meliorace odvodněním - hlubokými příkopy ve vzdálenostech 100 - 300 m odvádějí jen vodu napadanou přímo anebo zatečenou z bezprostřední blízkosti. Za nedostatku srážek půdy a vodoteče beznadějně vyschnou.

16


PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST 39 - PODBESKYDSKÁ PAHORKATINA: GEOBOTANICKÁ MAPA



Tabulka č. 07.

PŮDNÍ ROZBOR LESNÍHO TYPU 3H5

Lesní oblast: 39 - Podbeskydská pahorkatina

Lesní typ

LZ: Šenov

Půdní typ

Polesí, odd., porost: Ostrava 509d1

Půdotvorný substrát

Plocha - půdní sonda

E-39-07

V z o re k č . H lo u b k a c m

VII.

6 0 - 1

Datum průzkumu

5 2 - 3

4 3 - 8

3H5 LMg Sh 22.10.1986

3 8 - 40

2 40 - 80

1 80 - 100

S k e le t > 2 m m

Jemnozem

Zrnitostní složení - %

k a te g o r ie , m m

-

-

1 ,6

2 ,1

0 ,1

1 0 ,2

III. 0 ,0 5 - 0 ,1

-

-

6 ,9

1 9 ,6

3 0 ,0

1 ,8

II. 0 ,0 1 - 0 ,0 5

-

-

6 9 ,9

4 8 ,0

4 5 ,4

5 2 ,1

I. 0 ,0 1 - 0 ,0 0 2

-

-

1 7 ,5

2 1 ,2

1 4 ,5

2 0 ,6

I. < 0 ,0 0 2

Půdní reakce

-

-

4 ,1

9 ,1 0

1 0 ,0

1 5 ,3

p H v H 2O

4 ,2 7

3 ,7 9

3 ,8 3

4 ,3 1

4 ,6 4

4 ,9 8

pH v 1 M KC I v ým ě n n á k ys e lo s t

3 ,4 9

3 ,0 8

3 ,2 4

3 ,7 6

3 ,5 7

3 ,5 4

d o p H 7 m v a l. k g 1

4 8 ,3

8 6 ,0

6 6 ,3

4 7 ,2

5 8 ,9

3 3 ,8

0

0

0

0

0

0

Organické látky

CaC O 3 %

Dusík

Z tr á ta ž íh á n ím %

8 3 ,3

3 3 ,4

1 3 ,4

9 ,4

3 ,9

4 ,5

C ox %

2 8 ,7 5

1 1 ,9 9

4 ,6 4

0 ,7 4

0 ,2 2

0 ,1 0

Hum us %

4 9 ,5 7

2 0 ,6 7

8 ,0 0

1 ,2 8

0 ,3 8

0 ,1 7

C o x /N t / %

1 6 ,9

2 0 ,3

1 7 ,8

6 ,8

6 ,6

3 ,5

1 ,7 0

0 ,5 9

0 ,2 6

0 ,1 1

0 ,0 3 4

0 ,0 2 8

c e lk o v ý /N t / %

p řija te ln ý m g . k g 3+ m v a l. k g + V ým ě n n ý H m v a l. k g

1

1

Výluh 20 % HCI - %

CH3COONH4/

/v 1 M

kationty

1

1

C a m v a l. k g

1

M g m v a l. k g K

1

m v a l. k g

1

N a m v a l. k g 1

S m v a l. 1 0 0 g

T - S m v a l. 1 0 0 g

1

642

113

54

23

19

35

2 5 ,3

7 7 ,7

6 2 ,4

4 3 ,7

5 5 ,6

2 9 ,6

2 3 ,0

8 ,3

3 ,9

3 ,5

3 ,3

4 ,2

1 2 5 ,1

2 6 ,0 1

8 ,4 5

2 ,9 0

2 2 ,6 3

4 4 ,0 7

2 9 ,6 7

1 1 ,5 8

3 ,2 4

1 ,2 6

1 2 ,1 9

2 9 ,1 6

2 2 ,1 0

3 ,7 1

2 ,2 1

1 ,6 4

2 ,4 9

2 ,6 7

1 ,0 7

0 ,5 7

0 ,4 3

0 ,2 6

0 ,4 8

0 ,7 7

2 9 ,9

7 ,2

2 ,1

2 ,9

6 ,5

1 5 ,2

7 2 ,7

3 8 ,7

2 0 ,2

1 0 ,1

1 0 ,3

7 ,2

1 0 2 ,6

4 5 ,9

2 2 ,3

1 3 ,0

1 6 ,8

2 2 ,4

2 9 ,1

1 5 ,7

9 ,4

2 2 ,3

3 8 ,7

6 7 ,9

530

198

90

40

50

48

925

105

73

38

63

67

2400

520

186

70

415

634

452

161

72

25

172

316

S iO 2

0 ,1 0

0 ,1 2

0 ,1 7

0 ,1 6

0 ,0 7 4

0 ,0 9 2

F e 2O 3

2 ,5 1

4 ,5 5

2 ,9 8

2 ,8 3

3 ,3 4

3 ,7 7

A l2 O 3

1 ,2 2

3 ,1 0

2 ,7 7

2 ,6 3

2 ,6 7

4 ,2 2

R 2O 3

3 ,7 3

7 ,6 5

5 ,7 5

5 ,4 6

6 ,0 1

7 ,9 9

M nO

0 ,0 9 7

0 ,0 4 7

0 ,0 4 3

0 ,1 8

0 ,0 6 2

0 ,0 6 2

CaO

0 ,6 9

0 ,1 5

0 ,0 9

0 ,0 7 3

0 ,0 8 7

0 ,2 2

M gO

0 ,0 8 2

0 ,2 2

0 ,1 6

0 ,2 0

0 ,2 4

0 ,3 0

K 2O

0 ,2 6

0 ,3 2

0 ,2 2

0 ,2 4

0 ,2 5

0 ,4 8

P 2O 5

0 ,0 9 7

0 ,0 7 5

0 ,0 4 8

0 ,2 7

0 ,0 3 3

0 ,0 4 3

0 ,5 6

0 ,2 8

0 ,0 8 7

0 ,0 5 2

0 ,0 2 5

0 ,0 3

T m v a l. 1 0 0 g

1

V % P 2O 5 m g . k g 1

citronové/

/v 1 % kyselině

Přijatelné živiny

Sorpční hodnoty

Výměnné

V ým ě n n ý A l

K 2O

1

m g. kg

C aO

m g .k g

1

M gO m g. kg

S O 3 c e lk . - %

1


17


Tabulka č. 08.


PŮDNÍ ROZBOR LESNÍHO TYPU 3H1

Lesní oblast:

Podbeskydská pahorkatina

Protokol číslo: 214/95

Lesní typ:

Lesní závod:

Šenov

V Brandýse dn: 29.3.96.

****

Polesí, odd., porost:

Ostrava - 513-G14

Serie

Ploch - půdní sonda:

T390607

Datum průzkumu: 17. 8. 95.

(2163)

V Z O R E K Č ÍS L O cm

SKELET

Půdní typ:

Sh LMm

A lh

Al

B vm 1

B vm 2

Cg

0 - 8

8 - 12

12 - 35

35 - 60

60 - 90

874

H LO U BKA

: UY

3H1

5

875 10

876 25

877 50

878 75

%

ZR N . SLO ŽEN Í

%

IV .

0 - 1

-

2 - 0

* * *

7 ,1

4 ,3

1 ,9

5 ,5

III.

0 - 05

-

0 - 1

* * *

2 1 ,4

1 0 ,5

1 0 ,3

3 0 ,2

III.

0 - 01

-

0 - 05

* * *

5 6 ,8

5 5 ,0

5 7 ,4

4 9 ,1

I.

0 - 002

-

0 - 01

* * *

1 0 ,7

2 0 ,8

1 8 ,6

1 0 ,1

0 - 002

* * *

4 ,1

9 ,4

1 1 ,8

5 ,0

4 ,9 6

4 ,4 7

4 ,4 6

4 ,4 7

4 ,3 5

4 ,2 4

3 ,5 5

3 ,6 7

3 ,5 5

3 ,3 8

4 0 ,0

3 8 ,1

3 6 ,3

3 9 ,3

3 7 ,3 * * *

FJ

<

PŮDNÍ REAKCE p H /H 2 O p H /1 M

KC1

v ý m .k y s e l.m v a l/k g C aC O 3

%

* * *

* * *

* * *

* * *

Z tr á ta ž íh á n ím

%

2 4 ,3

7 ,3

3 ,1

3 ,0

6 ,4

C ox

%

9 ,2 2

2 6 ,6

0 ,2 9

0 ,1 9

1 ,4 7

H um us

%

1 5 ,9 0

3 ,9 0

0 ,5 0

0 ,3 3

2 ,5 3

1 8 ,8

1 9 ,8

7 ,6

1 1 ,2

1 8 ,6

0 ,4 9 0

0 ,1 1 4

0 ,0 3 8

0 ,0 1 7

0 ,0 7 9

C o o x /N c D u s ík c e lk .

%

D u s ík p ř . m g /k g V ý m ě n . A l m v a l/k g V ým ě n . H

m v a l/k g

39

16

5

7

21

3 3 ,5

3 4 ,9

3 3 ,8

3 6 ,7

3 4 ,5

6 ,5

3 ,2

2 ,5

2 ,6

2 ,8

V Ý M Ě N N É K A T IO N T Y C a2+

m v a l/k g

5 4 ,4

2 1 ,6 0

1 7 ,6 0

1 7 ,9

2 6 ,0 0

M g2+

m v a l/k g

6 ,3 5

6 ,0 5

4 ,4 1

6 ,0 9

1 3 ,7 5

K+

m v a l/k g

2 ,8 4

1 ,6 9

1 ,3 6

1 ,7 3

2 ,4 2

N a+

m v a l/k g

0 ,5 2

0 ,2 5

0 ,3 4

0 ,3 1

0 ,4 7

S

m v a l/1 0 0 g

1 0 ,1

3 ,3

1 ,8

3 ,4

5 ,4

T - S

m v a l/1 0 0 g

1 5 ,6

1 3 ,6

8 ,4

8 ,9

1 3 ,0

T

m v a l/1 0 0 g

SORPČNÍ HODNOTY

V

%

P Ř IJ A T - Ž IV IN Y P 2O 5

1 6 ,9

1 0 ,2

1 2 ,3

1 8 ,4

1 9 ,5

1 7 ,6

2 7 ,6

2 9 ,3 71

m g /k g

349

65

43

39

K 2O

m g /k g

137

71

56

67

81

C aO

m g /k g

1832

531

257

276

600

m g /k g

182

135

108

139

286 2 ,7 4

M gO VÝLUH VE 20 % F e 2O 3

18

2 5 ,7 3 9 ,3

HCl %

1 1 ,5 4

2 ,9 4

2 ,5 0

3 ,0 9

A l2 O 3

%

2 ,5 6

3 ,0 5

3 ,6 0

3 ,7 1

3 ,3 5

R 2O 3

%

1 4 ,1 0

5 ,9 9

6 ,1 0

6 ,8 0

6 ,0 9

M nO

%

0 ,3 7 5

0 ,0 5 4

0 ,0 8 9

0 ,0 5 2

0 ,0 4 8

C aO

%

0 ,5 0

0 ,1 9

0 ,1 2

0 ,1 3

0 ,1 8

M gO K 2O

% %

0 ,4 2 0 ,1 9 5

0 ,4 6 0 ,2 1 6

0 ,4 9 0 ,2 4 4

0 ,6 3 0 ,3 5 9

0 ,6 5 0 ,3 2 3

P 2O 5

%

0 ,1 4 1

0 ,0 5 8

0 ,0 3 9

0 ,0 4 9

0 ,0 5 7

SO3

%

0 ,4 8 2

0 ,1 1 0

0 ,0 6 1

0 ,0 4 6

0 ,0 8 2




Voda zachycená v půdním profilu může být pouze vytranspirovaná rostlinami ať už stromy, keři či bylinami (desukční funkce). Produkce všech hlavních dřevin (SM, JD, BO, MD, DB, BK) je vysoká pohybuje se mezi 1. - 3. b.st. (24-38AVB). Pro návrhy cílových hospodářských dřevin se jasně ukazuje, že obsah základních živin se kromě svrchní obohacené vrstvy humusem zvyšuje s hloubkou. Je proto vhodnější na těchto půdách pěstovat náročnější listnáče. Proto je navrženo do kategorie H hospodářství s DB, případně směsi listnáčů jako hlavní cílové dřeviny. Další nejvíce rozšířenou skupinou půd jsou půdy hnědé - kambizoly, čili kambizemě. Nejrozšířenějším subtypem vyskytujícím se v oblasti je kambizem typická. Vyskytuje se na podkladu bašských, palkovických, chlebovických vrstev. Na podkladech vyvřelin těšínitové asociace přechází až v subtyp kambizemě eutrické. Vyskytují se zde lesní typy 3. i 4. lvs kategorií S, F, B, C, D a na štěrkovitých půdách kategorie A a N. Pro kategorii D je charakterističtější její varieta kambizem typická oglejená, pro kategorii S přechod variety mezotrofní a oligotrofní. V oblasti se může vyskytovat i varieta kambizem typická podzolovaná, která je charakteristická už pro kategorii K. Kambizem typickou můžeme charakterizovat jako půdní typ velmi hlubokých, různě štěrkovitých půd, je písčitohlinitá, hlinitopísčitá až hlinitá, do spodin více štěrkovitá, zpravidla slehlejší. Jsou to půdy středně až silně kyselé. Vyjma nejsvrchnějších horizontů jsou to půdy s nízkou až střední sorpční kapacitou, extrémně sorpčně nenasycené. č. 9.

Jako příklad půdního rozboru může sloužit plocha z Hukvald E3919 odd. 472B3 typ 4B1, tabulka

Z obsahu přijatelných živin vyplývá, že P2O5 je do 40 cm 0,4 t/ha do 100 cm 0,6 t/ha, K2O je 0,4 t/ha respektive 0,6 t/ha, u CaO je to do 40 cm 2,9 t/ha do 100 cm 3,8 t/ha a u MgO je to 0,8 t/ha a 1,0 t/ha. Oproti luvizemím je hlavně ve větších hloubkách podstatné snížení zásob živin. Pro hospodaření s vodou v krajině mají zásadní význam. Voda zde prosakuje do velkých hloubek, sytí prameny a zabezpečuje stálejší zásobování vodotečí. Drobné vodoteče nevysýchají. Produkce dřevin na těchto půdách je vysoká +1. -3. b.st. (24-42AVB). Rozšířenou skupinou půd je skupina půd hydromorfních, podskupina stagnosoly, typ pseudogleje. Vyskytují se hlavně na sprašových hlínách, jedná se proto o subtyp pseudoglej luvický, anebo na výrazně hlinitých zvětralinách a tu jde o subtyp pseudoglej typický. Při nadbytku vody celoročně může jít až o subtyp stagnoglejový. Vyskytují se na něm lesní typy 3 a 4. lvs kategorie O, P. Jsou to půdy velmi hluboké jílovité až jíly, někdy jílovitohlinité, zpravidla bez štěrku, ale na zvětralinách mohou být ve spodinách štěrkovité. Pseudogleje se zcela vzácně mohou vyskytovat i na zahliněných píscích. Půdy jsou už mělce pod povrchem výrazně oglejené, slehlé, v hloubkách těžce kopatelné. Jsou silně až středně kyselé, výrazně až extrémně sorpčně nenasycené, pod 80 cm, ale už pravidelně nasycené. P2O5 je zásoba nízká, K2O střední, CaO nízká až střední, MgO střední až dobrá.


19


Tabulka č. 09.


PŮDNÍ ROZBOR LESNÍHO TYPU 4B1


Lesní typ

LZ: Frenštát pod Radhoštěm

Půdní typ

Polesí, odd., porost: Hukvaldy 472B3


4B1 KMm Pkř


Datum průzkumu

30.9.92.

3919

V zo re k č .

1148

H lo u b k a c m

2

Půdní reakce

Jemnozem


S k e le t > 2 m m k a t e g o r ie , m m IV . 0 ,1 - 2 ,0 III. 0 ,0 5 - 0 ,1

Organické látky

4 3 ,8

4 5 ,2

7 ,2

6 ,7

6 ,1

-

-

2 9 ,5

2 6 ,8

2 4 ,6

-

2 2 ,2

1 8 ,1

1 8 ,2

I. < 0 ,0 0 2

-

1 ,8

4 ,7

5 ,9

4 ,4 5

4 ,6 1

4 ,7 2

pH v 1 M KC I v ý m ě n n á k y s e lo s t d o p H 7 m v a l. k g 1

3 ,7 0

3 ,5 1

3 ,5 6

3 ,8 5

3 ,8 8

5 1 ,5

6 8 ,0

4 0 ,7

3 3 ,3

3 1 ,3

3

%

%

ox

o x / N t/

%

1 1 1

CH3COONH4/

1 1

m v a l. k g

N a m v a l. k g 1 S m v a l. 1 0 0 g T - S m v a l. 1 0 0 g

1

1

1

T m v a l. 1 0 0 g V

1

C a m v a l. k g M g m v a l. k g K

% P 2O

5

citronové/

K 2O

F e 2O A l2 O R 2O

-

0

c e lk o v ý / N t/ %

/v 1 M

3 9 ,4

-

4 ,4 0

C

/v 1 % kyselině

-

-

-

H um us %

Dusík

-

II. 0 ,0 1 - 0 ,0 5

Z trá ta ž íh á n ím %

kationty

Výměnné

1152 120

4 ,6 2

C

Sorpční hodnoty


1151 60

I. 0 ,0 1 - 0 ,0 0 2

p ř ija t e ln ý m g . k g 3+ V ým ě n n ý A l m v a l. k g + V ým ě n n ý H m v a l. k g

Výluh 20 % HCI - %

1150 20

p H v H 2O

C aC O

m g. kg1 m g. kg

C aO

m g .k g

M gO

m g. kg

3

3

1 1 1

0

0

0

0

8 1 ,7

6 5 ,0

4 ,6

2 ,2

2 ,4

3 5 ,4 9

2 6 ,9 7

1 ,6 0

0 ,3 7

0 ,3 8

6 1 ,1 8

4 6 ,5 0

2 ,7 6

0 ,6 4

0 ,6 5

2 1 ,5

1 7 ,5

1 3 ,3

7 ,2

4 ,9

1 ,6 5 0

1 ,5 4 0

0 ,1 2 0

0 ,0 5 2

0 ,0 7 7

156

137

19

17

11

3 5 ,7

5 3 ,5

3 7 ,3

3 1 ,6

2 9 ,9

1 5 ,8

1 4 ,5

3 ,4

1 ,7

1 ,4

1 1 8 ,6 0

7 0 ,3 1

1 3 ,1 0

6 ,6 5

8 ,7 5

1 4 ,3 6

7 ,7 7

2 ,5 2

0 ,6 5

0 ,7 7

8 ,7 4

5 ,2 4

1 ,2 6

1 ,0 6

1 ,3 7

0 ,2 2

0 ,2 2

0 ,1 2

0 ,0 8

0 ,0 8

3 0 ,1

1 4 ,6

2 ,8

0 ,5

1 ,3

6 8 ,9

6 6 ,6

9 ,7

6 ,2

6 ,2

9 9 ,0

8 1 ,2

1 2 ,5

6 ,7

7 ,5

3 0 ,4

1 8 ,0

2 2 ,4

7 ,5

1 7 ,3

223

158

25

14

14

219

81

25

21

34

2265

915

155

64

122

549

223

48

20

22

1 ,3 6 0

1 ,7 9 0

1 ,3 8 0

1 ,1 5 0

1 ,2 8 0

0 ,8 9 0

1 ,4 2 0

1 ,2 7 0

1 ,3 6 0

1 ,2 5 0

2 ,2 5 0

3 ,2 1 0

2 ,6 5 0

2 ,5 1 0

2 ,5 3 0

M nO

0 ,1 2 0

0 ,0 9 1

0 ,1 2 0

0 ,0 8 9

0 ,0 9 5

C aO

0 ,8 3 0

0 ,4 8 0

0 ,0 7 8

0 ,0 5 1

0 ,0 5 1

M gO

0 ,2 3 0

0 ,2 3 0

0 ,3 8 0

0 ,3 0 0

0 ,3 4 0

K 2O

0 ,2 0 0

0 ,2 1 0

0 ,1 9 0

0 ,2 1 0

0 ,2 4 0

0 ,0 7 7

0 ,0 9 5

0 ,0 2 6

0 ,0 2 6

0 ,0 1 4

0 ,5 4 0

0 ,4 8 0

0 ,4 8 1

0 ,0 1 5

0 ,0 0 7

P 2O SO

20

1149 4

3

3

5

c e lk . - %




Tabulka č. 10.

PŮDNÍ ROZBOR LESNÍHO TYPU 3O5


Lesní typ

LZ: Šenov

Půdní typ

Polesí, odd., porost: Šenov 307 E10


Plocha - půdní sonda:

Datum průzkumu

T390606

V zo re k č . H lo u b k a c m

3O5 PGm Sh 17.8.1995

889 13

890 30

91 50

92 75

IV . 0 ,1 - 2 ,0

8 ,8

1 6 ,1

8 ,8

6 ,7

III. 0 ,0 5 - 0 ,1

2 ,4

4 ,9

3 ,2

1 5 ,9

II. 0 ,0 1 - 0 ,0 5

6 8 ,8

48

5 1 ,5

4 6 ,2

I. 0 ,0 1 - 0 ,0 0 2

1 7 ,6

2 1 ,5

2 4 ,5

1 7 ,4

2 ,5

9 ,6

1 1 ,9

1 3 ,8

p H v H 2O

3 ,9 6

4 ,0 2

4 ,3 5

4 ,7


3 ,3 5

3 ,6 4

3 ,5 4

3 ,4 3

7 4 ,6

6 2 ,6

6 1 ,9

3 6 ,4

0

0

0

0

Jemnozem

%

I. < 0 ,0 0 2

Půdní reakce

Zrnitostní složení -

S k e le t > 2 m m

Dusík

Organické látky

C aC O

3

%


7 ,8

3 ,8

3 ,1

4

C

2 ,7

0 ,3

0 ,1 6

0 ,1 2

H um us %

4 ,6 5

0 ,5 2

0 ,2 8

0 ,2 1

C

2 0 ,1

6 ,2

1 1 ,4

6 ,3

0 ,1 3

0 ,0 4 8

0 ,0 1 4

0 ,0 1 9

%

ox

o x / N t/

%

c e lk o v ý / N t / % 1

p ř ij a t e ln ý m g . k g 3+ 1 m v a l. k g + 1 V ým ě n n ý H m v a l. k g

CH3COONH4/

/v 1 M

kationty

C a m v a l. k g M g m v a l. k g K

1

1

m v a l. k g

N a m v a l. k g 1

T - S m v a l. 1 0 0 g T m v a l. 1 0 0 g V

1

1

1

% P 2O

5

citronové/

K 2O

m g. kg1 m g. kg

m g. kg

1

0

5 8 ,3

3 1 ,1

6 ,3

3 ,3

3 ,6

5 ,3

8 ,6

11

1 3 ,4

4 0 ,0 0

1 ,6 9

1 ,8 8

4 ,7 8

2 6 ,4 8

1 ,3 7

1 ,5 5

2 ,0 1

3 ,1 8

0 ,2 5

0 ,3 8

0 ,4 6

0 ,6 3

0 ,9

1

2 ,1

9 ,1

2 1 ,8

1 2 ,2

1 0 ,9

9

2 0 ,9

1 3 ,2

13

1 8 ,1

***

7 ,6

1 6 ,2

5 0 ,3

28

22

12

22

63

68

73

96

15

80

418

70

118

399

2 ,2 7

2 ,8 4

3 ,1 4

4 ,3 7

2 ,7

4 ,0 9

3 ,8 9

5 ,1 6

4 ,9 7

6 ,9 3

7 ,0 3

9 ,5 3

M nO

0 ,0 3 5

0 ,1 1 1

0 ,0 4 3

0 ,4 9

C aO

0 ,0 5

0 ,0 6

0 ,0 7 0

0 ,1 8

M gO

0 ,3 5

0 ,4 8

0 ,5 7

0 ,7 5

R 2O

m g .k g

M gO

1

1 5 9 ,3

29

F e 2O

C aO

1

7 6 8 ,3

87

A l2 O

Výluh 20 % HCI - %

1

S m v a l. 1 0 0 g

/v 1 % kyselině


Sorpční hodnoty

Výměnné

V ým ě n n ý A l

3

3 3

K2O P 2O SO

3

5

c e lk . - %

1

0 ,1 4 7

0 ,2 7 8

0 ,3 2 8

0 ,5 1 9

0 ,0 3 8

0 ,0 5 6

0 ,0 4 8

0 ,0 6 4

0 ,1 2

0 ,0 8 9

0 ,0 6 6

0 ,0 3 3


21



Jako příklad půdního rozboru nám ukazuje půdní rozbor z ploch E39 - 07 Ostrava 509d1 - tabulka č. 10. Tento půdní rozbor ukazuje podobně jako u profilů typu 3H5 a 3H1 zásobu P2O5 0,5 t/ha do 40 cm, 0,9 t/ha do 100 cm, K2O 0,64 t/ha a 1,1 t/ha, CaO 1,53 t/ha a 5,3 t/ha a konečně u MgO 0,4 t/ha do 40 cm, a 2,2 t/ha do 100 cm. Produkce hlavních dřevin 1 - 3 b.st. (28 - 32 AVB). Podobně jako u luvizemí pseudoglejových, poutá jíl v pseudoglejích vodu tak, že tato se v půdě nepohybuje a z půdy se může dostat jen transpirací. Proto na luvizemích a pseudoglejích je nesmírně důležité budovat nádrže a nádržky zachycující odtékající přebytečnou vodu. Zadržená voda je zdrojem oblačnosti a místních srážek, které opět mohou sloužit vegetaci a lesům. V celé oblasti tomu tak bylo (viz. kapitola Hydrografie), ale v současnosti velké množství nejmenších rybníčků je vysušených. Značnou výměru v lesní oblasti i na lesní půdě zaujímá další skupina lesních půd a to půdy nivní fluvizoly, půdní typ fluvizem. Vyskytuje se v několika subtypech jako fluvizem typická nebo kambická, arenická (štěrková) a pseudoglejová. Důležité je z jakého materiálu vznikla. Přeplavené sprašové hlíny jsou fluvizemě typické (kambické) často i pseudoglejové, štěrkové náplavy z Beskyd původem z beskydských godulských a istebňanských pískovců jsou označené jako fluvizemě arenické. Vyskytují se 1.-3. lvs v kategoriích L (1L, 2L, 3L) a U (3U). V úžlabních javořinách (3U) se jedná často o velmi úzké náplavy pouze 2 - 5 m široké, kde je každoročně ukládaný materiál v pohybu. Jsou to půdy vesměs velmi hluboké 2 - 15 m, písčité, hlinité i jílovitopísčito hlinité, různě štěrkovité, mírně kyselé, výjimečně středně kyselé, s mullem, zásoba humusu je pouze v prohumózněných vrstvách zhruba do 20 cm hloubky dobrá, podobně jako všechny předcházející půdní typy do spodin zásoba humusu mírná až slabá. Sorpční kapacita je střední až vysoká, jinak fluvizemě jsou půdy sorpčně nasycené. Živinami je půda u CaO a MgO zásobena velmi dobře, K2O středně, pouze u P2O5 je zásoba nízká až střední. Jako příklad může posloužit půdní rozbor z plochy T39064 z Proskovic odd. 434C8 - tabulka č. 11.

22




Tabulka č. 11.

PŮDNÍ ROZBOR LESNÍHO TYPU 1L2


Lesní typ

LZ: Šenov

Půdní typ

Polesí, odd., porost: Proskovice 434C8


1L2 FMg Al


Datum průzkumu

14.8.95.

T390604

V z o re k č .

865

H lo u b k a c m

10

Jemnozem


S k e le t > 2 m m k a t e g o r ie , m m IV . 0 ,1 - 2 ,0

Půdní reakce

Organické látky

3

Dusík

1 7 ,4

1 2 ,1

4 ,6

0 ,4

4 8 ,6

4 8 ,9

4 0 ,1

3 4 ,3

I. 0 ,0 1 - 0 ,0 0 2

1 6 ,1

2 2 ,1

2 4 ,9

3 0 ,6

3 2 ,2

2

O

2 ,0

5 ,5

7 ,3

9 ,0

1 7 ,8

5 ,6 2

5 ,7 2

5 ,6 6

5 ,7 1

5 ,6 7

4 ,5 1

4 ,2 8

4 ,2 2

4 ,2 8

4 ,1 4

4 ,8

%

0

4 ,1 0

3 ,9 0

3 ,8 0

5 ,1 0

9 ,1

5 ,9

4 ,8

7 ,6

5 ,9

1 ,1 1

0 ,7 6

0 ,9 4

0 ,5 7

H um us %

4 ,3 3

1 ,9 1

1 ,3 1

1 ,6 2

0 ,9 8

C

1 1 ,9

9 ,0

8 ,3

7 ,6

7 ,5

0 ,2 1 1

0 ,1 2 3

0 ,0 9 2

0 ,1 2 3

0 ,0 7 6

%

ox

o x / N t/

%

1

1

1

1

C a m v a l. k g

CH3COONH4/

/v 1 M

1 5 ,2

2 0 ,9

c e lk o v ý / N t/ %

M g m v a l. k g K

1

1

m v a l. k g


1

1

72

17

9

10

14

3 ,0

3 ,3

3 ,4

3 ,0

4 ,2

1 ,3

0 ,8

0 ,5

0 ,8

0 ,9

1 3 1 ,8 0

1 2 2 ,5 0

1 0 7 ,8 0

1 5 2 ,6 0

1 1 4 ,7 0

2 9 ,1 8

2 ,7 5

2 2 ,0 7

2 7 ,7 1

2 2 ,8 5 2 ,9 6

2 ,7 6

2 ,2 0

1 ,8 9

2 ,9 9

0 ,7 9

0 ,4 8

0 ,5 4

0 ,7 5

0 ,7 9

2 1 ,4

1 9 ,9

1 7 ,0

1 9 ,0

1 6 ,7

7 ,3

5 ,6

4 ,4

5 ,7

4 ,7

2 8 ,7

2 5 ,5

2 1 ,4

2 4 ,7

2 1 ,4

7 4 ,6

7 8 ,0

7 9 ,4

7 6 ,9

7 8 ,0

131

81

65

70

113

101

82

71

85

86

2543

2303

2130

2539

2050

432

442

366

347

282

4 ,5 6

4 ,3 3

4 ,0 5

5 ,2 2

4 ,8 4

4 ,5 7

4 ,6 6

4 ,4 3

6 ,7 3

6 ,1 3

9 ,1 3

8 ,9 9

8 ,4 8

1 1 ,9 5

1 0 ,9 7

M nO

0 ,1 1 4

0 ,1 0 6

0 ,1 0 2

0 ,1 5 4

0 ,1 1 2

C aO

0 ,5 2

0 ,4 5

0 ,4 1

0 ,5 5

0 ,4 5

M gO

0 ,7 5

0 ,8 2

0 ,7 9

0 ,9 7

0 ,8 1

0 ,4 6 3

0 ,4 5 6

0 ,5 1 8

0 ,6 9 8

0 ,7 1 6

0 ,1 1 8

0 ,0 8 7

0 ,9 1

0 ,1 2 0

0 ,1 3 8

0 ,1 0 3

0 ,0 5 3

0 ,0 4 0

0 ,0 4 5

0 ,0 3 0

T m v a l. 1 0 0 g V

P 2O

5

K 2O

F e 2O A l2 O R

1

%

citronové/

/v 1 % kyselině

1 5 ,6

2 ,5 1

C

kationty

Výměnné

6 ,9

4 8 ,0


Sorpční hodnoty Přijatelné živiny

6 ,3

869 110

II. 0 ,0 1 - 0 ,0 5

p ř ija t e ln ý m g . k g 3+ V ým ě n n ý A l m v a l. k g + V ým ě n n ý H m v a l. k g

Výluh 20 % HCI - %

868 80

III. 0 ,0 5 - 0 ,1

pH v 1 M KC I v ý m ě n n á k y s e lo s t d o p H 7 m v a l. k g 1 C aC O

867 50

1 3 ,1

I. < 0 ,0 0 2 pH v H

866 30

2

O

m g. kg1 m g. kg

C aO

m g .k g

M gO

m g. kg

3

3 3

K 2O P 2O SO

3

5

c e lk . - %

1 1 1


23



Z rozboru přijatelných živin vyplývá, že do 40 cm má půda 0,7 t/ha P2O5, 0,46 t/ha K2O, 17,2 t/ha CaO! 3,1 t/ta MgO! a do 1 m je zásoba 1,44 t/ha P2O5, 1,5 t/ha K2O, 42,5 t/ha CaO !!!, a 7,0 t/ha MgO!!!. Naplavené půdy mají obrovský význam pro „hospodaření“ s podzemní vodou celé lesní oblasti. Zásobní prostor pro vodu (počítáno 0,2 - 0,3 m3 na 1 m3 zeminy) se v celé PLO pohybuje nejméně kol hodnoty 320 - 530 miliónů m3. Pro srovnání dvě největší přehrady Žermanická a Těrlická mají dohromady celkový objem 52,5 mil. m3. Ostatní skupiny půd jsou nepříliš rozšířené. Zaujímají 2,5 % plochy. Nejvíce z toho zaujímají půdy patřící do skupiny půd melanických - leptosoly. Vyskytují se půdní typy rankry, subtyp ranker typický na lesních typech 3J, anebo rendziny jako subtyp rendzina typická na lesních typech 3W - vápencová dubová bučina anebo 4W - vápencová bučina, a konečně lesní typ pararendzina se subtypy pararendzina typická nebo kambická, rovněž na lesních typech 3W, 4W. Rendziny a pararendziny se vyskytují na 1,5 % plochy. Jsou to půdy středně hluboké až hluboké humózní, hlinité, až jílovitohlinité z vápnitých pískovců i písčitohlinité, různě štěrkovité, kyselost je výjimečně slabě kyselá jinak neutrální, mírně až středně alkalická. Kromě vápníku, kterého je nadbytek mají menší obsah ostatních živin. Rankry by měly být půdy na sutích s humusem, bez zvětralin, anebo pouze s nepatrnou příměsí. Poslední skupinou půd, vyskytujících se v PLO 39 je skupina půd podzolových - podzisoly s půdním typem podzol. Vyskytuje se i v několika subtypech jako podzol typický, arenický, kambický, s varietami mělce nebo středně výrazný. Vyskytuje se na dvou různých typech podloží. Prvým jsou písky čtvrtohorního příledovcového jezera, anebo na písčitých zvětralinách bašských vrstev. Vyskytují se zde pouze typy 3K, 4K - kyselé dubové bučiny a kyselé bučiny. Podzoly jsou půdní typy zde velmi hluboké, půda je písčitá až písek, převážně málo štěrkovitá nebo bez štěrku, písek je do spodin ulehlý. Půda je silně kyselá se surovým humusem. Zásoba humusu kromě vrstvy surového humusu a prohumóznění je slabá. Celková sorpční kapacita je do 8 cm vysoká, zbytek nízká, půda je extrémně sorpčně nenasycená. Jako příklad půdního rozboru je uvedena půdní sonda 16 z revíru Dobrá z LS Frýdek-Místek odd. 540E6 - tabulka č. 12.

24




Tabulka č. 12.

PŮDNÍ ROZBOR LESNÍHO TYPU 3K5

Lesní oblast: 40 - Moravskoslezské Beskydy

Lesní typ

LZ: Frýdek - Místek

Půdní typ

Polesí, odd., porost: Dobrá 540E6


Plocha – půdní sonda:

16

V zo re k č . H lo u b k a c m

XVI.

3K5 PZm Pkř

Datum průzkumu

22.10.1986

1

2

3

4

5

6

0 - 2

2 - 3

3 - 8

8 - 40

40 - 80

80 - 100

50

85

4 5 ,3

5 4 ,6

S k e le t > 2 m m

Jemnozem


k a t e g o r ie , m m IV . 0 ,1 - 2 ,0

-

-

-

III. 0 ,0 5 - 0 ,1

-

-

-

6 ,5

8 ,2

8 ,2

II. 0 ,0 1 - 0 ,0 5

-

-

-

2 6 ,9

2 6 ,8

2 3 ,4

I. 0 ,0 1 - 0 ,0 0 2

-

-

-

9 ,7

1 1 ,8

6 ,8

Půdní reakce

I. < 0 ,0 0 2

-

-

-

6 ,8

7 ,9

7 ,0

p H v H 2O

4 ,1 2

3 ,9 9

4 ,2 4

4 ,2 1

4 ,3 1

4 ,4 5


3 ,3 5

3 ,0 1

3 ,1 0

3 ,4 3

3 ,9 3

3 ,7 8

2 0 6 ,5

2 6 0 ,1

1 4 9 ,3

5 9 ,0

4 4 ,1

5 9 ,6

0

0

0

0

0

0

3 2 ,0 1

3 1 ,2 7

1 2 ,0 4

0 ,9 0

0 ,5 6

0 ,2 4

5 5 ,1 9

5 3 ,9 1

2 0 ,7 5

1 ,5 5

0 ,9 6

0 ,4 1

2 8 ,3

2 6 ,5

2 2 ,7

1 0 ,1

1 0 ,2

4 ,6

1 ,1 3

1 ,1 8

0 ,5 3

0 ,1 2

0 ,0 5 5

0 ,0 5 2

8 ,1

4 ,9

2 ,6

0 ,1

-0 ,6

1 ,0

C aC O

Organické látky

5 0 ,1

3

%

Z trá ta ž íh á n ím % C

%

ox

H um us %

Dusík

C

o x / N t/

%

c e lk o v ý / N t / % 1

p ř ij a t e ln ý m g . k g 3+ 1 m v a l. k g + 1 V ým ě n n ý H m v a l. k g C a m v a l. k g

CH3COONH4/

/v 1 M

kationty

M g m v a l. k g K


V

1 1

1

1

%

citronové/

P 2O

5

A l2 O R 2O

m g. kg1

K 2O

m g. kg

C aO

m g .k g

M gO

F e 2O

Výluh 20 % HCI - %

1 1

m v a l. k g

T m v a l. 1 0 0 g

/v 1 % kyselině


Sorpční hodnoty

Výměnné

V ým ě n n ý A l

m g. kg

1 1 1

5 3 ,2

7 3 ,3

4 3 ,2

1 0 ,4

6 ,7

9 ,3

6 1 ,3

7 8 ,2

4 5 ,8

1 0 ,5

-

1 0 ,3

1 3 ,2

6 ,3

5 ,7

1 ,0

-

9 ,7

217

104

38

7

8

5

630

377

206

43

44

85

2054

674

362

91

70

62

198

124

106

25

15

16

3

3 3

M nO C aO M gO K 2O P 2O SO

5

3


25



Z rozboru přijatelných živin vyplývá, že zásoba P2O5 je do 40 cm 0,16 t/ha do 100 cm 0,22 t/ha, K2O je 0,6 t/ha a 1,5 t/ha, CaO je do 40 cm 2,9 t/ha a 3,6 t/ha do 100 cm, a MgO je 0,22 t/ha do 40 cm a 0,4 t/ha do 100 cm. U téměř všech půdních typů jsou uvedeny zásoby hlavních živin zjištěné výluhem 1 % kyseliny citrónové. Jsou to živiny, které jsou běžně přístupné dřevinám v daném okamžiku. Zdaleka to nejsou všechny živiny v půdě (většinou nepřístupné, nebo přístupné po dalším vnitropůdním zvětrávání). Pro srovnání uvádíme celkovou spotřebu živin za 100 let pro některé dřeviny a bonity (Technická příručka1963). Tabulka č. 13.

dřevina

b.st.

CaO

K2O

P2O5

poznámka

SM

1

1,3

0,5

0,8

v tunách za 100 let

3

1,0

0,48

1,0

1

0,7 t

0,19

0,057

3

0,5 t

0,18

0,049

1

0,9 - 2,5

0,6 - 0,7

0,8 - 1,2

3

0,8

0,6 7

1,0

1

3,3 - 4,8

0,66 - 1,0

0,15 - 0,3

3

0,66

0,38

0,04

BO

BK

DB

4.4

CELKOVÁ SPOTŘEBA ŽIVIN ZA 100 LET PRO NĚKTERÉ DŘEVINY A BONITY




Poměry biogeografické

Regionálně fytogeografické členění: (Skalický V. 1987: Mapa Regionálně Fytogeografické členění ČSR. Academia, Praha) Fytogeografická oblast: mezofytikum Fytogeografický obvod: KARPATSKÉ MEZOFYTIKUM: 76. Moravská brána: a. Moravská brána vlastní 83. Ostravská pánev 84. Podbeskydská pahorkatina: a. Beskydské podhůří Biologické členění - bioregiony (Culek M. a kol., 1996: Biogeografické členění České republiky. Enigma. Praha) 2.3 Ostravský bioregion 2.4 Pooderský bioregion 3.5 Podbeskydský bioregion Sosiekologické členění - sosiekoregiony (Míchal I. 1991: ÚSES. Terplan, MŽP) 2.25 Podbeskydská pahorkatina 2.5 Ostravská pánev 2.6 Moravská brána Vegetačně rekonstrukční jednotky (Mikyška R. a kol. 1969: Geobotanická mapa ČR 1 : 200 000) F - Eu-Fagion (květnaté bučiny) - většina PLO C - Carpinion betuli (dubohabrové háje) CQ - Carici Quercetum (podmáčené dubové bučiny) AU - Alno-Padion (luhy a olšiny) Qa - Quercion robori-petraeae (acidofilní doubravy) LF - Luzulo-Fagion (bikové bučiny) A - Tilio-Acerion (suťové lesy)

26




K mapování jednotek Carpinion betuli a Carici Quercetum lze s jistotou tvrdit, že byly vylišeny a mapovány podle druhotných lesíků dubohabrových a dubových. Ve skutečnosti se u celé oblasti, s výjimkou luhů a suťových lesů, vyskytovaly lesy svazu Eu-Fagion (květnaté bučiny). Obdobně svaz Quercion roboripetraeae v mapovaných místech nemá oprávnění existovat. Skutečně zde existuje svaz Luzulo-Fagion. Nová geobiocenologická typizace pro PLO 39 je podána v bioregionech (Culek M. a kol. 1996: Biogeografické členění ČR).

4.5

Zhodnocení a typizace růstových podmínek

4.5.1

Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL (Plíva, Průša - ÚHÚL 1971) Komentář:

Základní jednotkou diferenciace růstových podmínek je zde lesní typ (Zlatník 1956). Tento je charakterizován určitým segmentem terénu, půdními a klimatickými vlastnostmi prostředí a význačnou kombinací druhů příslušné fytocenosy, případně výskytem některých význačných diferenciačních druhů. Charakteristická je potencionální bonita dřevin či rozpětí více bonit. Lesní typ je jeden typ geobiocenózy, posledního klimaxového stádia, s jednotnými přírodními podmínkami s určitým rozpětím potenciální produkce dřevin původních (klimaxových) ale i jiných. Fytocenóza tu může být přirozená, přírodní, hospodařením změněná (zemědělství) anebo fytocenóza všech vývojových či věkových stádií hospodářského lesa včetně stádií pod různými dřevinami či stádií světlostních či pasečných. Mapovací jednotkou je příslušná varianta lesního typu. Systém používaný v současnosti vznikl v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v roce 1971 z původního systému Mezera - Mráz - Samek, používaného v Čechách a Zlatníkova systému používaného pro Karpatskou oblast, přesněji pro oblast zpracovávanou pobočkou Frýdek-Místek (tj. včetně Nízkého Jeseníku a Slezské nížiny) Srovnání používaných současných jednotek se Zlatníkovými (z r. 1976) skupinami typů geobiocénů (STG) udává tabulka v kapitole 4.5.7. Pro označení lesních typů se používá kódu číslo - velké písmeno - číslo (např. 3H1), které určuje přesný název lesního typu (hlinitá (H) dubová bučina (3) šťavelová (1)), které se u oblastní varianty rozšiřuje o její význačný znak - zde na sprašové hlíně. Vyšší typologickou jednotkou je soubor lesních typů (SLT), spojující škálu lesních typů vyjádřených příbuzností na stejném stanovišti (např.: hlinitá dubová bučina - 3H). Název lesního společenstva se většinou shoduje se skupinou lesních typů dle Zlatníka (1956). V tomto případě profesor Zlatník skupinu hlinitá dubová bučina neměl a nemá. Diference lesních typů je v PLO 39 Podbeskydská pahorkatina je podmíněna podložím, tj. mateční horninou, zde je to sprašová hlína, glacilacustrinní písky a štěrky, aluvia řek a potoků, anebo ve Štramberské vrchovině flyšové bašské či palkovické vrstvy, či vyvřeliny (pikrit, těšínit), anebo vápence. Rovněž velký vliv na diferenciaci lesních typů má ovlivnění vodou, podmíněné terénem (sklonem svahů). Typy jsou diferencovány na neovlivněné vodou či středně anebo silně ovlivněné srážkovou anebo tekoucí podzemní vodou. Vliv klimatu je pouze nepatrný, anebo žádný. 4.5.2

Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů

4.5.2.1

Lesní vegetační stupně

Komentář: Vegetační stupňovitost je podmíněna změnou druhové skladby přírodních fytocenóz včetně edifikátorů vlivem mezo a mikroklimatu ve vertikálním směru v daném území. Lesním vegetačním stupněm (lvs) je pak plošně převažující klimaxová geobiocenóza (Plíva 1971). Podkladem pro vymezení lesních vegetačních stupňů v ČR bylo především Zlatníkovo rozdělení, neboť klimaticky se rámec skupiny lesních typů většinou shoduje se souborem lesních typů. Doplnění a úprava vyžadovala vegetační stupňovitost v hercynsko - sudetské oblasti podrobnějším rozdělením ve  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka FRÝDEK-MÍSTEK

27



stupních přirozeného rozšíření smrku a buku, dále vyloučením přirozených borů z pravidelné stupňovitosti vzhledem k jejich specifickým půdním podmínkám, a konečně vymezení vegetačních stupňů na stanovištích ovlivněných vodou (Plíva 1971). Rozhodující váha pro určení stupně se klade na dřevinnou složku. Hlavními nositeli vegetační stupňovitosti jsou dřeviny: dub zimní, buk, jedle, smrk a kleč. Ustálení dřevin ve vegetačních stupních je výsledkem kompetičních vztahů mezi dřevinami v postglacionálním vývoji v existujících přírodních podmínkách a nemusí odpovídat ekologickým a produkčním optimům jednotlivých dřevin (Plíva 1971). Dřevinnou skladbou charakterizované lesní vegetační stupně jsou základními jednotkami pro nepřímé vyjádření výškového klimatu (vertikální stupňovitosti). Pro označení stupně je rozhodující skladba živné řady, kde kromě výraznější diferenciace bohatých fytocenóz je i přímější závislost na výškovém klimatu (ostatní řady jsou více pod vlivem dalších faktorů) (Plíva 1971). Vegetační lesní stupně jsou v PLO 39 podmíněny postupnou změnou původní dřevinné skladby přírodních fytocenóz včetně edifikátorů vlivem mezo a makroklimatu ve vertikálním směru v daném území. Lesním vegetačním stupněm (lvs) je pak plošně převažující klimaxová geobiocenóza (Plíva 1971). V PLO 39 se vyskytují tyto geografické stupně: (vyjadřují orografický a makroklimatický rámec vegetačních stupňů): 1. planární (nížinný) - lužní lesy (1.lvs); 2. kolinní (pahorkatinný) - smíšené listnaté lesy dubů (z. a l.) buku, habru, lípy; (2.a 3.lvs) 3. submontánní (podhorský) - bukové lesy s JD, LP, HB, DB. (4.lvs) Vymezené lesní vegetační stupně jsou lužní 1.lvs a 2.lvs, dubobukový 3.lvs a bukový 4.lvs stupeň totožný s týmiž Zlatníka. 1.a 2.lvs lužní jsou azonálními stupni lužních naplavených půd ovlivněných proudící vodou na které navazuje přímo 3.lvs anebo dokonce i 4.lvs. Rozdíl v zastoupení původních determinačních dřevin 3. a 4.lvs (DB, BK, JD, LP, HB) a jejich postavení v původních, ale i v současných porostech, odlišuje navzájem tyto vegetační lesní stupně. Ve 3.lvs DB i BK dosahují výškové úrovně ve všech věkových stádiích, HB se přirozeně vyskytoval do 10 %, v současné době může s db tvořit tzv. dubohabrové háje, JD se přirozeně nevyskytovala, či jen ojediněle (myslí se živná stanoviště, ne kyselá a ovlivněná vodou). LP byla a může být součástí dosahující úrovně porostních skupin. Ve 4.lvs bk výrazně přerůstá BK (BK (44 m) > DB (34 m)) a zastoupení DB je ojedinělé, JD se přirozeně vyskytovala a i v současných porostech se vyskytuje (20 - 30 %). Habr je silně podúrovňový, jeho zmlazování není tak intenzivní, LP měla v přirozených porostech výrazné zastoupení, dosahuje výšek BK. Zonalita Normálním sledem vegetačních stupňů se rozumí postupnost lesních vegetačních stupňů vzniklých pod vlivem makroklimatu se zvyšující se nadmořskou výškou od nížin do hor v území pozvolně se zvyšujícím, kde se neuplatňuje expoziční a inverzní mezoklima. Konstrukce používaného typologického systému ÚHÚL a rovinný charakter přírodní lesní oblasti vytváří členitý charakter vegetační stupňovitosti. V koncepci vegetační stupňovitosti se totiž nevychází z nadmořské výšky, ale především ze složení vegetace a navíc druhová skladba ve vegetačním stupni není jednotná (rozdíly půdní, reliéfové, mezo a mikroklimatické). K tomu je proto zapotřebí rozlišovat při interpretaci typologické mapy a mapy lesních vegetačních stupňů následující pojmy: Zonální lesní vegetační stupeň (lvs): spojitá linie snažící se generalizovat na základě převládajících zonálních společenstev, které se vyskytují na edafických (půdních) kategoriích: S, B, K, případně D, M, I, H, N, F Inverze lesních vegetačních stupňů (s tím i jednotlivých souborů lesních typů): uplatnění expozičního a inverzního mezoklimatu v podobě zvýšení (snížení) stupně uprostřed jiného stupně: úzká hluboká údolí, stinné svahy, slunné svahy; Azonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se zcela pod vlivem zvláštních půdních a expozičních poměrů a vyskytujících se mozaikovitě v průřezu ostatních stupňů (lvs) a kde první číslo znamená zařazení do souboru společenstev: bory - 0; azonální edafické (půdní) kategorie jsou: X, R, U, L, případně Z; Intrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se pod vlivem zvláštních (inverzních) půdních, vodou ovlivněných poměrů a vyskytujících se uvnitř zonálních zpravidla o jeden stupeň (dolů) posunutých lvs: edafické kategorie: Q, P, O, T, G

28




Extrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se z většiny pod vlivem zvláštních půdních a expozičních, případně jiných mezoklimatických poměrů a vyskytujících se někdy mimo normální sled vegetačních stupňů: edafické kategorie: A, C, Y, Z, M a dále jsou takto nazývány případné další odlišnosti v mapování. Tabulka č. 14.

PŘEHLED LVS A JEJICH KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY V PLO 39 nadmořská výška m n.m. 193 - 380 205 - 430 210 - 380 340 - 690 350 - 450

Lesní vegetační stupeň 1. lužní (dubový) 2. lužní (bukodubový) 3. dubobukový 4. bukový 5. lužní (jedlobukový)

průměrná teplota 0 C 7,0 - 8,5 6,3 - 8,3 7,4 - 8,3 6,2 - 7,6 7,0 - 7,6

roční srážky mm 700 - 1 000 700 - 1 200 700 - 1 100 950 - 1 200 950 - 1 000

vegetační doba dny nad 100C 155 - 173 150 - 170 155 - 170 130 - 150 150 - 160

Langův dešťový faktor 80 - 140 85 - 190 85 - 150 125 - 190 130 - 150

Výměra ha 1711 1011 14132 8967 16

Výskyt lesních vegetačních stupňů (lvs) v PLO 39: lvs 1 - azonální společenstva - luhy - široká aluvia velkých řek po Frýdlant (Ostravice), Odry (Odra), Jablunkov (Olše ), Vyšní Lhoty (Morávka); lvs 2 - bukodubový a azonální společenstva luhů - ojediněle nad luhem Odry u Šilhéřovic a Lutyňský Borek u Skřečoně a dále aluvia říček a potoků až po hranici PLO 39 (Čeladná, Ostravice, Mohelnice, Morávka, Jičínka, Olše, Lomná a pod.); lvs 3 - dubobukový - sprašové hlíny od cca 200 m n.m. po cca 340-380 m n.m. v celé oblasti; lvs 4 - bukový - vrcholky kopců Štramberské vrchoviny mezi 340-690 m n.m. a pruh území se sousední PLO 40 lvs 5 - azonální společenstva - luhy - aluvia podhorských říček na k. ú. Frýdlant n./Ostravicí (Satina), Ostravice (Ostravice), Čeladná (Čeladenka). Mapa lesních vegetačních stupňů Součástí OPRL je mapa zonálních a azonálních vegetačních stupňů v duchu pojetí použitého typologického systému (Plíva, Průša).

4.5.2.2

Soubory lesních typů

Tabulka č. 15.

ZASTOUPENÍ SOUBORŮ LESNÍCH TYPŮ V PLO 39 V % ekologická řada

l. v. extrémní s.

kyselá

obohacená humusem

X Z Y M K N 5 4 3 2 1 ∑

živná

I

S F C

edafické kategorie B W H D A J

oglejená

podmá raš. čená

L U V O P Q T G

R

0,1 − −

−

0,2 0,1 −

0,4

−

3,6 0,8

−

19,0 0,7

0,6 0,6

+

2,7

2,4

3,2 0,9

0,9 22,6 9,6 0,1 0,2

0,4

−

0,2 0,1

4,2 1,4

+

∑ 0,1

0,3

3,3

0,1

2,2 3,3 1,3

9,8

0,1

2,7

1,2

+

+ −

21,7 1,6 25,0 12,8 1,0 0,2 11,2 3,9 1,6 14,3 0,2

0,1

34,6 −

54,5 3,9

6,2 0,6 −

%

vodou

−

+

0,1

+

0,2

6,9 −

100,0

Ze zastoupení edafických kategorií je zřejmé, že v PLO 39 naprosto převládá výskyt živné řady, z níž jsou nejvíce zastoupeny edafické kategorie H a edafické kategorie B, edafické kategorie S se vyskytuje velmi málo. Výrazně je zastoupena ekologická řada obohacená vodou, řada oglejená a řada obohacená humusem. Ostatní řady a kategorie mají nepatrný výskyt. Převládá výskyt řad a kategorií třetího LVS - dubobukového nad čtvrtým LVS - bukovým. Převládajícími soubory lesních typů jsou : 3H, 4B, 3O, 3D, 1L. Vzhledem k převaze živné řady „mezotrofních“ kategorií H, B, D, L, oligomezotrofních kategorií O, S a vzhledem k převaze výskytu smrkových dubových a borových porostů je druhová skladba fytocenóz porostů  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka FRÝDEK-MÍSTEK

29



jednoduchá, hlavně s výskytem ostružiníků (Rubus hirtus, Rubus idaeus, Rubus fruticosus), třtin (Calamagrostis epigeios i Calamagrostis calar), ostřice třeslicovité, borůvky. V listnatých porostech je to šťavel kyselý, starček Fuchsův, kapradiny. Bohatší druhy se vyskytují pouze v bukových a lípových porostech. Přirozená dřevinná skladba se uchovala jednak ve 4 LVS v nadregionálním biocentru Hůrky a v CHKO Poodří. V PLO 39 se objevují i vzácnější rostlinné druhy, (rosnatka okrouhlolistá, hořec tolitovitý, len žlutý, vstavače, kosatec žlutý a pod.). 4.5.3

Zastoupení původních lesních společenstev

BUČINY: Jedná se o původní společenstva zaujímající největší plochu oblasti. Buk zde měl a má optimální podmínky pro svou existenci (7-8,50C, 850-1100 mm srážek); dosahoval zde a dosahuje největších dimenzí v České republice (ve 140 letech 45 m výšky a více než 130 cm tloušťky). Obsazoval širokou škálu stanovišť od vysychavých, nebo chudých písčitých půd až po půdy ovlivněné vodou pseudogleje. Tvořil zde smíšené porosty s dubem, s dubem a jedlí anebo porosty bukové s přimíšenou jedlí a listnáči (lp, jv, hb, db, js). Dubové bučiny (3K,S,F,B,H,D,V). Duby mají zde v současnosti největší zastoupení ve zbytcích pařezin, středního lesa, anebo ve směsích s habrem, lípou. Pokud se objeví porosty bukové, tak se vždy jedná o čisté bučiny, s příměsí DB, HB, LP. Původní přirozená společenstva byla tvořena dubem letním, dub zimní se mohl vyskytovat v SLT 3K,S. Jeho současné zastoupení je lesnicky neznámé. Dubové bučiny v PLO 39 se nacházejí na 39 %. Bučiny (4M,K,N,S,F,B,H,D,V) se vyskytují v oblasti od nadmořské výšky cca 380 m. Je to jednak oblast Štramberské vrchoviny a dále oblast při hranici s PLO 40 Moravskoslezské Beskydy. Původně se vyskytoval v silné dominaci buk, silné zastoupení měla jedle (± 20 %). Pouze v příměsi a ojediněle se vyskytoval dub a habr, v lipodubových bučinách a lípových bučinách měly až 20 % zastoupení lípy, dále javor mléč, klen a jilm horský. Zastoupení bučin je cca 27 %. JEDLINY: Jedná se o společenstva vodou ovlivněných půd. V přirozených porostech to byly směsi dubu letního, buku a jedle. Jedle převažovala anebo měla stejnou účast jako dub, buku ve 3.lvs bylo zastoupení 30 %, ve 4.lvs pouze 20 %. Vesměs všechny dřeviny zde dosahují vysokého přírůstku i kvality. Stabilita těchto porostů je ohrožena, hlavně v současných převážně se vyskytujících smrčinách. SM se v současnosti nedožívá vysokého věku, je větrem rozvrácen a navíc trpí hnilobami. V PLO 39 se tato společenstva nachází na nezanedbatelných 18 % plochy. LUHY: Jsou specializovaná azonální společenstva aluvií toků, na které navazují hned společenstva 3.lvs respektive 4.lvs. Zastoupení dřevin v luzích je zčásti přirozené např. porosty dubu letního s jasanem v Poodří, na velké ploše je však tvořeno druhotnými porosty topolů, olší, vrb. Zaujímají plochu 7 %. Těmito společenstvy procházejí biokoridory ÚSESu. JASENINY: Úzké pruhy naplavenin kolem potoků jsou tvořeny zčásti azonálními společenstvy úžlabních jasenin. Tyto často přecházejí do jasanových olšin. Tato společenstva jsou převážně neporostotvorná, podobně jako předcházející luh jsou prvky ÚSESu. OLŠINY: Jedná se hlavně o společenstva potočních náplavů (3-5L), v nepatrné míře i o společenstvo slatinišť, zarůstajících tůní a úpadlin (1G, 1T). Jsou to azonální společenstva navazující na SLT 1L či 2L a zaujímající potoční náplavy ve 3. a 4.lvs. 5L je montánní olšina potoka Satiny, Ostravice pod Lysou horou a Čeladenky pod Smrkem. I tato stanoviště jsou v zájmu orgánů ochrany přírody prvky ÚSESu. JAVOŘINY: Na velmi malé ploše zahliněných sutí anebo více v roklinách se v PLO 39 vyskytují javořiny. Ty plynule přecházejí ve společenstva lipodubových bučin a lípových bučin (3A, 4A). Zpravidla se zde vyskytuje vysoké zastoupení původních dřevin (javory, lípy, jilmy). V oblasti se jedná o okrajovou záležitost, tato společenstva nedosahují ani 1 % výměry.

30



4.5.4

4.5.4.1


Typologické a trvalé zkusné plochy, výzkumné plochy

Typologické plochy

Součástí typologických prací je rozbor přírodních podmínek zaměřený na poznání jednotlivých činitelů, kteří vzájemným spolupůsobením vytvářejí specifické podmínky pro růst dřevin. Základem šetření byly zkusné (reprezentativní) plochy, s plochou o průměru cca 25 m (5 arů), které sloužily pro fytocenologický a taxačně dendrometrický zápis a půdní sonda (80 x 150 x 100 cm) ve středu plochy k rozboru půdních vlastností. Počet a rozmístění ploch odpovídalo pestrosti přírodních podmínek, v průměru se založila při prvém mapování (od r. 1956) 1 plocha na 50 - 100 ha, především ve starších porostech, s pokud možno přirozenou skladbou. Z některých ploch byly odebrány půdní vzorky pro laboratorní rozbory. V pozdějších letech (1976, 1996) byly prováděny revize, po roce 1989 1 plocha na 1 000 ha. V „Zápisníku typologické zkusné plochy“ se vede číslo, lokalizace plochy v odd., klimatické charakteristiky, reliéf, hornina, půda (půdní druh a půdní typ, humusová forma, vlhkost, detailní popis horizontů, odběr vzorků, a pod.), fytocenóza, dřevinná složka a její taxační charakteristiky. Výsledkem souhrnného zpracování je Oblastní elaborát ze 70-tých let, jehož autorem je Ing. M. Satora. Bylo by zapotřebí ve druhé etapě tvorby OPRL digitálně zpracovat co největší počet starých ovšem, ale revidovaných ploch, doplněných o nové zápisy. Materiál a elaborát PLO Podbeskydská pahorkatina je k dispozici na pobočce Frýdek-Místek. V rámci PLO je vykopáno a založeno 242 typologických zkusných ploch, doplněných ještě dnes blíže nezjistitelným množstvím typologických zákopků. Z těchto ploch byly v období let 1991 - 1998 odebírány na 14 plochách vzorky a na 23 plochách byly vyhotoveny kontrolní zápisy.


31



Ukázka typologické zkusné plochy s půdní sondou : 3H5 - HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA OGLEJENÁ Půdní typ : LUVIZEM pseudoglejová Přírodní lesní oblast : 39 LS/lokalita : Dobrá SV od Frýdku-Místku (Frýdecký les) Nadmořská výška : 342 m n.m. Reliéf terénu : nakloněná plošina Expozice : SZ Sklon : 2° Prům. roční teplota : 7,8 °C Prům.noční srážky : 950 mm Geologický podklad : sprašová hlína na fluvioglaciálním písku

CHARAKTERISTIKA PROFILU jílovitá luvizem pseudoglejová, bez skeletu, uléhavá, hrudovitá, čerstvě vlhká až mokrá, silné prokořenění do 30 cm. Humusová forma : surový moder cm Horizonty :

Ol (0 - 4) Of (4 - 7) Oh (7 - 10) Ah (10 - 18) El (18 - 70) Btg (70 - 100)

: BK opadanka, kyprá, suchá : drť, (trouch), z listí a větviček : kyprá, černá, čerstvě vlhká měl : černošedý, jhl, čerstvě vlhký mydát : jh, ulehlá, okrová, čerstvě vlhká, bez skeletu : jh, ulehlá, mokrá, šedomramorovaná, bez skeletu zemina Bcd (100 - 130) : jh, ulehlá, č. vlhká, bez skeletu, okrová zemina

Bylinná vegetace : celkový kryt 40 %, RUBUS hirtus +3, okrajově : Oxalis acetosella + Luzula pilosa + Athyrium filix mas + Stromové patro : Kvalitní buková kmenovina (90 %) s příměsí smrku (5 %) a modřínu (5 %) BK AVB 28, Md AVB 30

32




4.5.4.2

Trvalé zkusné plochy (TZP), poloprovozní výzkumné plochy (PVP) a výzkumné plochy

Trvalé zkusné plochy a poloprovozní výzkumné plochy Trvalé zkusné plochy a poloprovozní výzkumné plochy na území ČR byly v minulosti založeny dva rozsáhlé soubory výzkumných ploch. Jsou to trvalé zkusné plochy (TZP) a poloprovozní výzkumné plochy (PVP). Soustava PVP byla založena v 60. a 70. letech pro vypracování růstových tabulek pro hlavní dřeviny Československa. TZP byly zakládány převážně v 80.letech pro sledování změn, které mohou nastat v lesních půdách pod vlivem imisí. V současné době probíhá sjednocení obou systémů ploch s cílem vytvoření jednotné informační soustavy na bázi uceleného souboru výzkumných ploch vzniklého ze stávajících poloprovozních a trvalých zkusných ploch. Tento cílový soubor reprezentativních ploch souboru bude poskytovat informace o stavu lesů pro potřeby produkčního výzkumu, odvození růstových trendů, sledování vývoje zdravotního stavu porostů, změn stanovištních podmínek a dalších jevů významných pro růst lesa. V PLO 39 existuje v současné době 1 plocha PVP a 9 ploch TZP. Nejstarší plocha, pro kterou existují záznamy, byla založena již v roce 1974. V letech 1994 - 1998 se uskutečnila revize všech existujících ploch PVP a TZP v lesní oblasti s cílem posoudit jejich aktuální stav. Při tom byly zjišťovány základní údaje o ploše a hodnotil se také rozsah poškození abiotickými a biotickými činiteli. Na ploše se pořizoval i krátký videozáznam, který zachycuje hlavní rysy plochy a je archivován v centrální databázi společně s dalšími údaji o ploše. Stěžejním úkolem při návštěvě plochy bylo zjištění geografických souřadnic a trvalá fixace plochy v terénu. Na základě údajů zjištěných na ploše byla plocha klasifikována podle její vhodnosti pro další šetření. Základní informace o plochách v přírodní lesní oblasti 39 jsou uvedeny v tabulce č. 16. Tabulka č. 16.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PLOCHÁCH TZP A PVP V PLO 39 (STAV V ROCE 1999)

Plocha

Typ

X - JTSK

Y - JTSK

3901 3902 3903 3904 3907 3910 3914 3919 3920 70304

TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP PVP

-463378.2 -476620.5 -475551.7 -452134.5 -462840.6 -446858.1 -482747.9 -482458.3 -482373.2 -473864.4

-1110030.0 -1111436.0 -1111456.3 -1120577.6 -1106077.6 -1120881.7 -1129112.4 -1129936.3 -1130003.5 -1121605.0

Nadmořská výška (m) 310 272 283 356 288 339 501 583 460 402

Dřevina SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM

Rok Stáří porostu založení (let) 1981 94 1981 97 1981 86 1981 101 1974 104 1974 119 1974 90 1982 106 1982 95 1974 58

Zápoj (%) 80 90 95 100 70 80 90 100 90 100

Klasifikace* 3 2 1 2 4 3 2 1 2 3

*Klasifikace plochy podle její kvality: 1. Velmi vhodná 2. Vhodná

ideální, přehledná, dobře stabilizovaná, přístupná. kvalitní plocha s drobnými nedostatky; částečně prolámaná, méně přehledná, ohrožená škodami větrem, sněhem, zvěří, na okraji porostu, hůře přístupná, apod. 3. Vyhovující plocha je pro další měření použitelná jen s výhradami. 4. Nevyhovující plocha je pro další měření nepoužitelná, po přečíslování lze však plochu, nebo její část znovu obnovit. 5. Zcela nevhodná plocha je pro další měření nepoužitelná a není možné ji obnovit (vytěžení porostu, nejasné hranice). Z celého souboru ploch v lesní oblasti budou dále vybrány vhodné plochy pro zařazení do cílového souboru reprezentativních ploch. Vybrané plochy budou doplněny o nové plochy v porostech jiných dřevin a o plochy v mladých porostech. Plochy budou hodnoceny v intervalu 3 - 5 let. U ostatních ploch v oblasti se předpokládá hodnocení v delším časovém intervalu a nebo účelové hodnocení pro zjištění některých specifických údajů. Hodnocení ploch bude probíhat podle jednotné metodiky, která zahrnuje ucelený soubor metod a postupů pro měření dendrometrických charakteristik, hodnocení zdravotního stavu stromů, popisu vegetace, hodnocení výživy porostů, hodnocení půdních podmínek a měření atmosférické depozice. Přehled parametrů sledovaných na plochách je uveden v tabulce č. 17.


33



Tabulka č. 17.

PŘEHLED PARAMETRŮ SLEDOVANÝCH PŘI HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU A MĚŘENÍ PŘÍRŮSTU NA VÝZKUMNÝCH PLOCHÁCH

Skupina parametrů Dendrometrické charakteristiky Sociální postavení stromu Mechanická poškození kmene: Zdravotní stav porostů:

Parametr tloušťka; výška sociální postavení stromu Zlom mech. pošk. obvodu kmene defoliace celé koruny defoliace 1/3 koruny vitalita vrcholu výskyt suchých větví typ barevných změn intenzita barevných změn výskyt sekundárních výhonů stáří jehlic výskyt šišek úhel větvení typ větvení poškození hmyzem

Objekt všechny stromy; 40 stromů všechny stromy všechny stromy všechny stromy stromy na kruhové ploše r = 16 m stromy na kruhové ploše r = 16 m stromy na kruhové ploše r = 16 m stromy na kruhové ploše r = 16 m stromy na kruhové ploše r = 16 m stromy na kruhové ploše r = 16 m 10 stromů 10 stromů 10 stromů 10 stromů 10 stromů všechny stromy

Na trvalých zkusných plochách se uskutečňují dva základní typy šetření stavu stromů: dendrometrické měření stromů a hodnocení zdravotního stavu. Dendrometrická měření zahrnují měření tlouštěk a výšek stromů. Sem je zahrnuto také hodnocení sociálního postavení stromu a hodnocení mechanického poškození stromu. Tyto charakteristiky se zjišťují u všech stromů na trvalé zkusné ploše. Výjimkou jsou výšky, které se měří jen u 40 stromů. Pro hodnocení zdravotního stavu stromu se v rámci zkusné plochy zřizuje kruhová plocha o poloměru 16 m (plocha 0,08 ha). Velikost plochy zajišťuje, že zdravotní stav se hodnotí u 40-60-ti stromů, což je dostatečný počet pro zachycení zdravotního stavu porostu. Kruhová plocha se umístí do části plochy, která nejlépe charakterizuje stav porostu. Kruhová plocha je v rámci trvalé zkusné plochy vylišena jiným způsobem číslování. Stromy na kruhové ploše jsou číslovány bílou barvou a ze dvou stran, na zbývající části jsou stromy číslovány žlutě a čísla jsou jen na jedné straně stromu. Kromě hodnocení stavu porostu se na plochách TZP provádí také odběr půdních vzorků. Údaje o půdním chemismu jsou využívány pro hodnocení růstových podmínek na jednotlivých plochách. Všechny existující údaje o plochách jsou uloženy v počítačové databázi. Správu souboru TZP a PVP a jejich přebudování do cílového systému výzkumných ploch zajišťuje Ústav pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) ve spolupráci s ÚHÚL. Kapitolu připravil: IFER, Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, Jílové u Prahy Výzkumné plochy Výzkumné plochy v PLO 39 byl z iniciativy 9. konference IUFRO v letech 1936 založen rozsáhlý provenienční pokus se smrkem ztepilým. Součástí tohoto pokusu jsou 2 plochy založené v ČR. Jedna je založena v Dobré u Frýdku-Místku v odd. 515D6 v nadm.v. 340 m, druhá v sousední PLO 40. Na ploše jsou vysázeny skupinky SM z Finska (2), Norska (3), Švédska (1), Lotyšska (1), Polska (2), Běloruska (1), Francie (1), Švýcarsky (1), Itálie (2), ČR (4), Rakouska (3), z Bosny a Hercegoviny (1), Rumunska (2), Bulharska (1). Podobné plochy těchže populací byly založeny v Rakousku, Belgii, Finsku, Francii, V.Británii, Norsku, Polsku, Švédsku, Švýcarsku, Rumunsku a USA. Zprávu o posledním měření podal Beran F. (1994) v Práci VÚLHM 79. Výsledky měření ukazují, že tři plochy beskydského smrku jsou podle zásoby, střední výšky stromů, průměrné tloušťky a v počtu stromů v tomto pořadí: Tabulka č. 18.

VÝSLEDKY PLOCH IUFRO Plochy

SM - 1. plocha SM - 2. plocha SM - 3. plocha 34

pořadí v zásobě

pořadí v střední výšce stromů

pořadí v průměrné tloušťce

pořadí v počtu stromů

7 14 1

3 15 9

4 7 20

14 15 1




K uvedenému pojmu beskydský smrk je nutno uvést, že jeho původ je uváděn z Beskyd z nadmořské výšky 650 m. V této výšce se ovšem původní beskydský smrk nevyskytoval. Lokalita je uvedena pouze zeměpisnými souřadnicemi a nachází se v masivu Lysé hory. Pravděpodobně se jednalo o porost, o kterém lze říci, že je pouze z 20-ti % pravděpodobnosti původu z Beskyd nebo Jeseníků. Naprostá většina kvalitních „beskydských“ porostů byla založena ze semene dovezeného z Insbrucku (alpský smrk). Na LHC Šenov je na K.ú. Petřvald v odd. 537 A1,2,3 (1999 - 519 A4/3) založena plocha pro MD označená 136 sloužící k testování semenných sadů na ploše 0,14 ha s počtem článků 38. 4.5.5

Revize typologického mapování v rámci OPRL

Od r. 1971 platí jednotná klasifikace ÚHÚL (2. etapa typologie lesů). Od tohoto roku byly zmapovány všechny LHC. Revize typologického mapování byla provedena povšechně v rámci typologického průzkumu v decenniu 1981 - 1990. V decenniu od roku 1991 prakticky na většině plochy byla provedena první důkladná revize. Touto revizí byl vymapován 4.lvs na LHC Jablunkov. Revize byla dokončená na LHC Frýdek v r. 1998. Tímto bylo ukončeno jednotné zpracování celé PLO 39. Celá oblast bude mít jednotné zpracování lesních vegetačních stupňů, zpracování řad, zpracování kategorií a souborů. Pro lesnickou praxi zařazování porostních skupin do hospodářských souborů je tento stav prací naprosto dostačující. Pro detailní poznání diferencovaných lesních typů by bylo ještě vhodné poznat a dopracovat v rámci elaborátu zcela podrobnou charakteristiku lesních typů a charakterizovat rozdílnosti od sousedních lesních oblastí. 4.5.6

Přehled a charakteristiky lesních typů (LT)

Stěžejním produktem OPRL je co nejlépe revidovaná digitalizovaná typologická mapa s koloritem barev podle ekologických řad, odstínů podle výškové polohy a šrafů podle exponovanosti, podmáčení a přirozenosti stanoviště. V následujících dvou tabulkách jsou pak uvedeny počet lesních typů (LT), počet souborů lesních typů (SLT) a přehled LT a SLT v PLO s plochami z digitálního zpracování. V příloze textové části jsou pak uvedeny úplné charakteristiky lesních typů. Tabulka č. 19.

POČET LESNÍCH TYPŮ A SOUBORŮ LESNÍCH TYPŮ V LESNÍCH VEGETAČNÍCH STUPNÍCH PLO 39

lesní vegetační stupeň počet lesních typů počet souborů les. Typů

1 8 4

2 4 3

3 57 21


4 47 16

5 1 1

Celkem 117 45

35


Tabulka č. 20. SLT

plocha lesní p. ha


PŘEHLED LESNÍCH TYPŮ lesní typ

plocha lesní p. ha


název lesního typu

AVB

(souboru lesních typů)

/BONITA/

přirozená druhová skladba

1. LESNÍ VEGETAČNÍ STUPEŇ - v PLO 39 jen azonální společenstva luhů 1593,61 DB 24-34 DB3-4 (JLH,JLV)2 JS2 HB1 1L 1L2 703,0 JILMOVÝ LUH 6,2%

1U 1G

1T

158,55

0,6% 38,25

0,1%

0,33

+%

2

bršlicový ostřicový

JS 26-32 DB 28-32 JS 26-32 DB 24-34 JS 26-32 DB 30 JS 26-32 OL 16-18

LP1 JV1 BB STR DB3-4 (JLH,JLV)2 JS2 HB1 LP1 JV1 BB STR DB3-4 (JLH,JLV)1-2 JS2 HB1 LP1 JV1 TPC VR STR DB3 TP3 (JLH,JLV)2 JS2 VR OLL OLS OLL6 (VRB,VRK)3 TPC1 OS

1L3

308,7 9

1L7

581,8 0

štěrkovitý

1U1

158,5 5

1G1

34,11

1G2 1G4 1T3

2,24

TOPOLOVÝ LUH kopřivový VRBOVÁ OLŠINA lužní mokřadní

1,90

přechodná na naplaveninách

OL 16-18

OLL6 (VRB,VRK)3 TPC1 OS

0,33

BŘEZOVÁ OLŠINA slatinná

BR 12

(OLL,OLS)8 BR1 (OS VR SM)1

cílový hospodářský soubor

19 - Lužní stanoviště

29 - Olšová stanoviště podmáčených půd


2. LESNÍ VEGETAČNÍ STUPEŇ - v PLO 39 jen azonální společenstva luhů a stanovišť ovlivněných vodou 706,73 DB 30 DB4 JS2 (JLH,JLV)1 (JV,KL)1 19 – Lužní stanoviště 2L 2L1 543,7 POTOČNÍ LUH 2,7% 0

2O 2V

298,77

1,2% 5,34

-%

2L2

163,0 3

2O5

298,7 7

2V9

5,34

pahorkatinný s válečkou lesní podhorský JEDLOBUKOVÁ DOUBRAVA ostřicová PODMÁČENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA

3. LESNÍ VEGETAČNÍ STUPEŇ – DUBOBUKOVÝ 2,42 3Z 3Z2 2,42 ZAKRSLÁ DUBOVÁ +% 3Y

106,11

3K

3,03

3N 3S

0,4%

+%

1,34

+% 151,29

0,6%

3F

160,35

3C

10,24

3B

698,11

36

0,6%

+%

2,7%

BUČINA borůvková SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA na výsypkách s překryvem na výsypkách

SM 34-36 SM 32 JS 30-34 DB 28

LP2 OLL OLS VRB VRK DB4 JS2 (JLH,JLV)1 (JV,KL)1 LP2 OLL OLS VRB VRK DB6 BK2 JD2 LP HB

DB 26 OL 24

DB5 JD2 JS1 JV1 BK1 JLH

DB 12-14

BK5 DB4 BŘ1 BO

DB 12-14

BK5 DB4 BŘ1 BO

DB 12-14

BK5 DB4 BŘ1 BO

BK 24 BO 22 BO 24 SM 28 DB 24

BK6 DB3 JD1 BO (LP)

BK6 DB3 JD1 LP (BO)

SM 28-32

BK6 DB3 LP1 JD HB

SM 26-30 BK 28 SM 28

BK6 DB3 LP1 JD HB

3Y1

95,33

3Y9 3K3

10,78

3K5

1,70

3N1

1,34

3S1

61,78

3S2

74,26

KAMENITÁ KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA s kapradí osténkatou SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA šťavelová se svízelem drsným

3S6 3S9

3,24

biková s mařinkou

12,01

šťavelová na příkrých svazích SM 26-30

BK6 DB2 LP1 JD1 HB

3F1

160,3 5

SM 26-30

BK6 DB2 LP1 JD1 JV

3C2

4,66

SVAHOVÁ DUBOVÁ BUČINA kapradinová VYSÝCHAVÁ DUBOVÁ BUČINA lipnicová

BO 22-24

BK6 DB3 LP1

3C9 3B1

5,58

lipnicová na přík.svazích

BO 22-24

BK6 DB3 LP1 HB

94,14

SM 26-34

BK6 DB3 HB1 JD LP

3B2

431,0 0

BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA strdivková mařinková

BK6 DB3 HB1 JD LP

3B3 3B6

43,24

válečková

SM 26-34 BK 26-28 SM 30

32,23

javorová

3B7 3B9

28,66

s ostružiníkem chlupatým

68,84

na svazích

1,33

KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA biková borůvková

SM 26-34 BK 26-28 SM 26-32 SM 26-32 BK 26-38

25 – Živná stanoviště nižších poloh

01 - Mimořádně nepříznivá stanoviště

43 - Kyselá stanoviště středních poloh

BK6 DB3 JD1 BO (LP) 41 - Exponovaná stanoviště středních poloh 45 - Živná stanoviště středních poloh

BK6 DB3 LP1 JD HB 41 - Exponovaná stanoviště středních poloh

31 - Vysýchavá, acerózní a bazická stanoviště středních poloh 45 - Živná stanoviště středních poloh

BK6 DB3 HB1 JD LP BK6 DB3 HB1 JD LP BK6 DB3 HB1 JD LP BK6 DB3 HB1 JD LP

41 - Exponovaná stanoviště středních poloh




Tabulka č. 21. SLT

3W

3H

3D

3A

3J

3L

3U

3V

plocha lesní p. ha 222,04

0,9%

5836,30

22,6%

2490,24

9,6%

28,39

0,1%

46,52

0,2%

561,92

2,2%

857,85

3,3%

346,30

1,3%

PŘEHLED LESNÍCH TYPŮ


lesní typ

plocha lesní p. ha

3W1

33,71

3W2

6,58

3W3

152,4 2

válečková

3W9

29,33

na svazích

3H1

1113,03

3H5

4053,57

HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA šťavelová oglejená

3H6

669,7 0

na pískoštěrkovitých morénách

3D1

444,4 3

3D2

930,6 5

OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA válečková hluchavková

3D3

1,83

bršlicová

3D5

28,62

s ostřicí chlupatou

3D6

279,7 6

bažanková

3D7

6,82

kapradinová

3D8

336,8 8

netýkavková

3D9

461,2 5

svahová

3A1

12,09

3A2

1,51

LÍPODUBOVÁ BUČINA bažanková strdivková

3A9

14,79

vápencová

3J2

4,14

3J6

6,74

LÍPOVÁ JAVOŘINA kapradinová vápencová s tolitou lékařskou

KL 20

3J9

35,64

3L1

535,5 4

ROKLINOVÁ JAVOŘINA nižšího st. JASANOVÁ OLŠINA potoční

KL 30 SM 30-34 OL 24-30 SM 30-32

3L2

26,38

prameništní

3U1

504,9 2

3U3

162,0 6

JAVOROVÁ JASENINA bršlicová bažanková na nevyvinutém aluviu

3U4

24,17

ostřicová

3U5

166,4 0

širších úvalů s ostřicemi

OL 18-24 SM 34 SM 28-34 DB 26-32 SM 28-36 KL 28-36 JS 26-34 SM 28-32 JS 26-30 SM 30-32 JS 26-30

3V1

306,6 4

3V3 3V5

2,71

VLHKÁ DUBOVÁ BUČINA netýkavková bršlicová

36,95

s válečkou lesní


AVB


/BONITA/

VÁPENCOVÁ DUBOVÁ BUČINA strdivková mařinková


BK 28-34 MD 28-34 KL 28-30 SM 30-34 KL 28-34 SM 28-34 KL 28-34 BK 26-30 MD 30-34 KL 28-32

BK6 DB3 LP1 HB JV JD JS LP

SM 32-34 BK 30-34 SM 32-34 BK 30 DB 28-30 DB 28-30 BK 30 SM 30-34 SM 30-36 LP 30-34 KL 30-36 SM 30-36 BK 30-34 SM 30-36 BK 30-34 SM 30-36 BK 30-34 SM 30-36 BK 30-34 SM 30-36 BK 30-34 SM 30-36 BK 30-34 SM 30-36 LP 30-34 SM 26-30 LP 26-30 SM 26-30 LP 26-30 SM 28-34 BK 28-30

BK6 DB3 HB1 JS

KL 28

cílový hospodářský soubor 35 - Živná bazická stanoviště středních poloh

BK6 DB3 LP1 HB JV JD JS LP BK6 DB3 LP1 HB JV JD JS LP BK6 DB3 LP1 HB JV JD JS LP

31 - vysýchavá, acerózní a bazická stanoviště středních poloh 45 - Živná stanoviště středních poloh

BK6 DB3 HB1 JS

BK6 DB3 HB1 JS

BK6 LP2 DB2 JV JD

BK6 LP2 DB2 JV JD BK6 LP2 DB2 JV JD BK6 LP2 DB2 JV JD BK6 LP2 DB2 JV JD BK6 LP2 DB2 JV JD BK6 LP2 DB2 JV JD BK6 LP2 DB1 JV1 JD1 BK5 LP2 DB1 JV1 JD1


BK5 LP2 DB1 JV1 JD1 BK5 LP2 DB1 JV1 JD1

BK4 LP3 (JV,KL)2 JD1 JLH JS DB HB BK4 LP3 (JV,KL)2 JD1 JLH JS DB HB BK4 LP3 (JV,KL)2 JD1 JLH JS DB HB (OLL,OLS)7 JS3 TPC OS

31 - vysýchavá, acerózní a bazická stanoviště středních poloh 01 - Mimořádně nepříznivá stanoviště

29 - Olšová stanoviště na podmáčených půdách

(OLL,OLS)7 JS3 TPC OS JS4 BK3 JD2-1 (JV,KL)1-2 LP DB JS4 BK3 JD2-1 (JV,KL)1-2 LP DB

19 - Lužní stanoviště

JS4 BK3 JD2-1 (JV,KL)1-2 LP DB JS4 BK3 JD2-1 (JV,KL)1-2 LP DB

SM 34-38

BK3 DB3 JD3 JV1

SM 34-38

BK3 DB3 JD3 JV1

SM 34-38 DB 30

BK3 DB3 JD3 JV1


47 - Oglejená stanoviště středních poloh

37


Tabulka č. 22. SLT

3O

3P 3Q 3G

3R


9,8%

32,75

0,1% 0,42

-% 18,85

0,1%

0,09

-%


PŘEHLED LESNÍCH TYPŮ lesní typ

plocha lesní p. ha

3O1


AVB


/BONITA/

10,23

JEDLODUBOVÁ BUČINA žindavová

BK3 DB3 JD4 LP

3O5

1380,56


3O7

1149,24

ostřicová

3P1

32,75

3Q2

0,42

3G1

13,81

DB 26-30

DB5 JD4 OLL1 BK

3G2 3R1

5,04

KYSELÁ JEDLODUBOVÁ BUČINA s bikou chlupatou CHUDÁ JEDLODUBOVÁ BUČINA bezkolencová PODMÁČENÁ JEDLOVÁ DOUBRAVA přesličková ostřicová

SM 30 DB 28-30 BK 28-30 SM 30 DB 28-30 BK 28-30 SM 28-30 DB 28-30 BK 26-28 BO 28-32 DB 22-26 DBČ 30

DB 30

DB5 JD4 OLL1 BK

KYSELÁ RELIKTNÍ SMRČINA

OL 18 BR 14

SM6 BO2 BR2

01 - MImořádně nepříznivá stanoviště

DB 12-14

BK6 DB2 JD1 (BR BO)1

CHUDÁ BUČINA mechová svahová

BO 20 BK 20 BO 20 BK 20

BK6 DB2 JD1 BR1 JR

SM 22-28 BK 22-28 SM 22-28

BK7 JD2 DB1

01 - MImořádně nepříznivá stanoviště 43 - Kyselá stanoviště středních poloh 41 - Exponovaná stanoviště středních poloh 43 - Kyselá stanoviště středních poloh

0,09

4. LESNÍ VEGETAČNÍ STUPEŇ – BUKOVÝ 0,26 0,26 SKELETOVÁ BUČINA 4Y 4Y -% 4M

4K

4N

4S

7,97

-%

62,29

0,2%

12,11

-%

931,19

3,6%

4F

209,32

4B

4920,24

38

0,8%

19,0%

PLO 39 – PODBESKYDSKÁ PAHORKATINA přirozená druhová skladba

BK3 DB3 JD4 LP

DB5 JD3 BK1 OS1 DB5 JD3 BK1 BŘ1 OS

7,63

4M9

0,34

4K1

47,27

4K3 4K9

8,88

KYSELÁ BUČINA metlicová biková

6,14

svahová

SM 22-26 BK 22-26

BK7 JD2 DB1

4N1

4,19

SM 24-28

BK7 JD2 DB1

4N2 4N4 4S1

6,64

KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA s kapradí osténkatou se třtinou rákosovitou

SM 24-28

BK7 JD2 DB1

1,28

borůvková

SM 24-28

BK7 JD2 DB1

716,4 7 3,10

SM 26-34 BK 24-32 SM 26-34

BK8 JD2

4S2 4S3 4S4 4S8

SVĚŽÍ BUČINA šťavelová se svízelem drsným

1,11

s ostřicí prsnatou

SM 26-34

BK8 JD2

43,21

biková s mařinkou

SM 26-34

BK8 JD2

106,9 6

holá bučina

SM 26-32

BK8 JD2

s mařinkou svahová

SM 26-32

BK8 JD2

SM 30-34

BK7 JD2 LP1

SM 32-36

BK7 JD2 LP1

SM 26-36 BK 26-32 SM 26-36 BK 26-32 SM 26-36 BK 26-32 SM 26-34 BK 26-32 SM 26-34 BK 26-32

BK8 JD2 DB LP

60,34

4F1

200,0 4

4F2 4B1

9,28

4B2

334,5 2

4B3

239,4 5

válečková

4B4

1383,60

javorová

4B9

409,7 9

svahová

2552,88

SVAHOVÁ BUČINA kapradinová kapradinová bohatší BOHATÁ BUČINA mařinková s ostružiníkem chlupatým

47 - Oglejená stanoviště středních poloh

BK3 DB3 JD4 LP

4M1

4S9


BK6 DB2 JD1 BŘ1 JŘ

59 – Podmáčená stanoviště středních poloh

BK7 JD2 DB1 41 - Exponovaná stanoviště středních poloh

45 - Živná stanoviště středních poloh

BK8 JD2



BK8 JD2 DB LP BK8 JD2 DB LP BK8 JD2 DB LP BK7 JD2 (LP,JV)1 DB





Tabulka č. 23. SLT

4W

4C 4H

4D

4A

4V 4O

4P 4G


0,7%

3,91

-% 624,23

2,4%

833,59

3,2%

242,28

0,9%

82,12

0,3% 853,56

3,3%

7,99

-% 11,36

0,1%

PŘEHLED LESNÍCH TYPŮ


lesní typ

plocha lesní p. ha

4W1

104,2 9

VÁPENCOVÁ BUČINA strdivková

BK (LP) 26- BK9 JD1 LP KL JS DB 34

4W3

41,58

válečková

BK9 JD1 LP KL JS DB

4W4

4,87

javorová

SM 26-30 BK 26 BK (KL) 26

4W9

28,83

svahová

SM 28 BK 26

BK9 JD1 LP KL JS DB

4C2

3,91

BO 22-24

BK7 JD1 DB2 LP

4H1

145,1 5

VYSÝCHAVÁ BUČINA lipnicová HLINITÁ BUČINA šťavelová

4H3

462,7 5

4H6

16,33

4D1

310,3 7

4D2

87,76

4D3

74,10

4D5

157,7 2

4D6

111,7 9

4D7

16,44

4D8

57,52

4D9

17,89

4A1

131,4 1

4A3

79,90

4A9

30,97

4V1

64,28

4V3 4O1

20,84

VLHKÁ BUČINA netýkavková devětsilová

821,8 7

SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA šťavelová

4O5

31,69

4P1

7,99

4G2

11,36


AVB


/BONITA/

SM 26-32 BK 26-32 DB 26-32 oglejená SM 26-34 BK 26-30 DB 26-30 na štěrkopískových morénách SM 26-30 BK 26-30 OBOHACENÁ BUČINA SM 30-34 mařinková BK 30-34 LP 30-34 strdivková SM 30-34 BK 30-34 LP 30-34 bažanková SM 30-34 BK 30-34 LP 30-34 netýkavková SM 30-34 BK 30-34 LP 30-34 devětsilová SM 30-34 BK 30-34 MD 30-34 česneková SM 30-34 BK 30-34 MD 30-34 měsíčnicová SM 30-34 BK 30-34 LP 30-34 svahová SM 30-34 BK 30-34 LP 30-34 LÍPOVÁ BUČINA BK 26-32 bažanková LP 28 kapradinová BK 28 LP 28 vápencová BK 26-30 LP 28


35 - Živná bazická stanoviště středních poloh

BK9 JD1 LP KL JS DB

BK8 JD2 DB LP

31 - Vysýchavá, acerózní a bazická stanoviště středních poloh


BK8 JD2 DB LP

BK8 JD2 DB LP BK6 LP2 (JV,KL)1 JD1

BK6 LP2 (JV,KL)1 JD1








BK6 LP2 (JV,KL)1 JD1 JLH BK6 LP2 (JV,KL)1 JD1 JLH BK6 LP2 (JV,KL)1 JD1 JLH

SM 28-34

BK4 JD4 DB1 JV1

SM 30-36

BK4 JD4 DB1 JV1

SM 26-34 JD 26-32 BO 30-32 s ostružiníkem chlupatým SM 26-34 JD 26-32 KYSELÁ DUBOVÁ JEDLINA SM 30 s bikou chlupatou JD 24 DB 38 PODMÁČENÁ DUBOVÁ DB 30 JEDLINA přesličková SM 30-34

DB4 JD4 BK2 OS

31 - Vysýchavá, acerózní a bazická stanoviště středních poloh 47 - Oglejená stanoviště středních poloh

DB4 JD4 BK2 OS DB4 JD4 BK1 OS1

JD6 DB3 OLL1 BK

5. LESNÍ VEGETAČNÍ STUPEŇ - v PLO 39 jen azonální společenstva luhů 16,23 DB 24-28 OLS4 OLL2 JS2 SM1 JD1 5L 5L1 16,23 MONTÁNNÍ (JS) OLŠINA 0,1% potoční


OL 16-24


29 – Olšová stanoviště na podmáčených půdách

39


4.5.7


Převod SLT na skupiny typů geobiocénů a ukázkové přirozené porosty

Z důvodů sjednocení převodů SLT na skupiny typů geobiocénů (STG), což jsou schválené typizační jednotky pro mapování ÚSES, které se na lesních pozemcích vylišovaly na základě SLT různými zpracovateli a různou úrovní pohledu, je v následující tabulce uveden převod SLT na STG pro PLO 39. Zároveň jsou uvedeny příklady přirozenějších porostů odpovídajících danému stanovišti.

Tabulka č. 24.

SLT

PŘEVOD SLT NA STG Název SLT

STG

Skupina typů geobiocénů

Ukázkové přirozené porosty (LHC; odd; porost)

1. LVS – DUBOVÝ (v PLO 39 jen azonální společenstva luhů) Ulmi-fraxineta carpini 1L Jilmový luh 2C4 2CD4 1U

Topolový luh

2C5a

1G

Vrbová olšina

2C5b

1T

Březová olšina

3AB5b

2. LVS – BUKODUBOVÝ 2L Potoční luh pahorkatinný

2CD4 2BC5a 3BC4 4BC4

2O

Jedlobuková doubrava

2B4 2BD4

2V

Podmáčená buková doubrava

3. LVS – DUBOBUKOVÝ 3Z Zakrslá dubová bučina

2BC4 3AB1

3Y

Skeletová dubová bučina

3K

Kyselá dubová bučina

3AB3a

3N

Kamenitá kyselá dubová bučina Svěží dubová bučina

3AB3a

3S 3S9 3B 3B9 3W

3W9

3AB1

3B3a

Svěží dubová bučina svahová Bohatá dubová bučina

3B3a

Bohatá dubová bučina svahová Vápencová dubová bučina

3B3a

Vápencová dubová bučina svahová

3B3a

3BD3a

3BD3a

3F

Svahová dubová bučina

3B3a

3C

Vysýchavá dubová bučina

3B3b

40

- habrojilmové jaseniny Fraxini-querceta roboris - jasanové doubravy Ulmi-fraxineta populi - topolojilmové jaseniny Salici fragilis-alneta - vrbové olšiny Betuli pubescentis-alneta sup. - březové olšiny Fraxini-querceta roboris - jasanové doubravy Querci roboris-fraxineta - dubové jaseniny Querceta roboris-aceris sup. - javorové doubravy Fraxini querceta roboris-aceris - javorové jaseniny Querceta roboris - doubravy dubu letního Tilia querceta roboris-fagi - lípové doubravy s bukem Querceta roboris aceris - javorová doubrava

LS Frýdek Místek Dobrá 528 E3 LS Frýdek – Místek Dobrá 537 A11/5/3

Querci-fageta humilia - zakrslé dubové bučiny Querci-fageta humilia - zakrslé dubové bučiny Querci-fageta - dubové bučiny Querci-fageta - dubové bučiny Querci-fageta typica - dubové bučiny typické Querci-fageta typica - dubové bučiny typické Querci-fageta typica - dubové bučiny Querci-fageta typica - dubové bučiny Querci fageta tiliae - lípodubové bučiny Querci-fageta tiliae aceris - lípojavorové dubové bučiny Querci fageta tiliae - lípodubové bučiny Querci-fageta tiliae aceris - lípojavorové dubové bučiny Querci-fageta typica - dubové bučiny typické Carpini-querceta - habrové doubravy  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka FRÝDEK-MÍSTEK



SLT

Název SLT

STG

3H

Hlinitá dubová bučina

3B3a

3D

3BC3a

3A

Obohacená dubová bučina Obohace ná dubová bučina Lípodubová bučina

3A9

Lípodubová bučina

3BC3a

3J

Lípová javořina

4C3a

3L

Jasanová olšina

3BC5b

3U

Javorová jasenina

3V

Vlhká dubová bučina

3O

Jedlobuková doubrava

3P

Kyselá jedlodubová bučina Chudá jedlodubová bučina

3AB4

Podmáčená jedlová doubrava Kyselá reliktní smrčina

3AB4

3D9

3Q 3G 3R

4. LVS – BUKOVÝ 4Y Skeletová bučina

3BC3a 3BC3a

4C4 3BC4 3B4

3A4

5A6 4AB1

4M

Chudá bučina

4A3a

4K

Kyselá bučina

4AB3a

4Km

Kyselá bučina borůvková

4A3a

4N

Kamenitá kyselá bučina

4AB3a

4S 4S9 4B

Svěží bučina

4B3a

Bohatá bučina

4B3a

4B9

Bohatá bučina svahová

4B3a

4W

Bohatá bazická bučina

4BD3a

4W9

4BD3a

4F

Bohatá bazická bučina svahová Svahová bučina

4C

Vysýchavá bučina

4B3b

4H

Hlinitá bučina

4B3a

4D

Obohacená bučina

4BC3a

4A

Lípová bučina

4BC3a

4B3a

4C3a

Skupina typů geobiocénů


Querci-fageta typica - dubové bučiny typické Querci-fageta aceris - javorové dubové bučiny Querci-fageta aceris - javorové dubové bučiny Querci-fageta tiliae aceris lípojavorové dubové bučiny Querci-fageta tiliae aceris lípojavorové dubové bučiny Tilia-acereta fagi - lípové javořiny s bukem

LS Frýdek – Místek Dobrá 568 A15/5 LS Frýdek – Místek Dobrá 568 A15/5

Fraxini-alneta - jasanové olšiny Fraxini-querceta roboris aceris - javorové jaseniny Querceta roboris-aceris - javorové doubravy Querceta roboris-fagi - bukové doubravy Querceta roboris sup. - bukové doubravy Querceta roboris betulina - březobukové doubravy Querceta roboris sup. - bukové doubravy Piceeta turfosa - rašelinné smrčiny

LS Frenštát p/Radhoštěm Hukvaldy 547 A60/20

Fageta humilia - zakrslé bučiny Fageta quercino-abietina - dubojedlové bučiny Fageta paupera - holé bučiny Fageta quercino-abietina - dubojedlové bučiny Fageta paupera - holé bučiny Fageta typica - typické bučiny Fageta typica - typické bučiny Fageta typica - typické bučiny Fageta tiliae - bučiny Fageta tiliae - bučiny Fageta typica - typické bučiny Carpini querceta - habrové doubravy Fageta typica - typické bučiny Fageta tiliae-aceris - lípojavorové bučiny Fageta tiliae-aceris - lípojavorové bučiny Tili-acereta fagi - bukové javořiny




LS Frenštát p/Radhoštěm Nový Jičín 424 A61/30



41


SLT 4A9

Název SLT Lípová bučina vápencová


STG 4BC3a 4C3a

4V

Vlhká bučina

4B3b 4BC4

4O

Svěží dubová jedlina

4B3b

4P

Kyselá dubová jedlina

4AB4

4G

Podmáčená dubová jedlina

4AB4

Skupina typů geobiocénů Fageta tiliae-aceris - lípojavorové bučiny Tili-acereta fagi - bukové javořiny Querci-abieta - dubové jedliny Fraxini querceta roboris aceris - javorové jaseniny Querci-abieta - dubové jedliny Abieti-querceta roboris-piceae - kyselé dubové jedliny Abieti-querceta roboris-piceae - kyselé dubové jedliny


LS Frenštát p/Radhoštěm Nový Jičín 424 A61/30

5. LVS – JEDLOBUKOVÝ (v PLO 39 jen azonální společenstva luhů) 5L Montánní jasanová olšina 5C5b Alneta sup. - olšiny

4.5.8

Předpokládané změny klimatu a jejich vliv na rozšíření dřevin a na lesní prostředí (Šindelář 1995)

Za předpokladu, že se obal skleníkových plynů v ovzduší zdvojnásobí, je možno na základě určitých předpokladů a modelů usuzovat, že dojde ke globálnímu vzestupu teplot o 1,5 až 40C (Burschl, Weber 1988). Podle jiných autorů půjde o jiné hodnoty, např.: 3 +. 1,50C (Charney 1979), 1,5 až 2,00C (Schönwiese 1988). Brouwer a Falkenberg (1989) odhadují, že změny srážkových úhrnů se budou v Evropě pohybovat v mezích +- 300 mm. Rozšíření druhů v Evropě v současnosti je výsledkem migrace dřevin v obdobích po poslední době ledové, adaptační schopnosti druhů dřevin k podmínkám prostředí, mezidruhové kompetice, resp. konkurenční schopnosti jednotlivých druhů dřevin a zejména pak zásahů člověka. Lesní společenstva ve střední Evropě nejsou v takovém složení, jak je známe dnes za zbytků zachovalých původních lesů, patrně starší než 16 tisíc let, v horách pravděpodobně ne více než 6 až 8 tisíc let (Fanta 1992). Během dlouhodobé adaptace k podmínkám prostředí, zejména klimatickým a jiným faktorům, vznikaly v důsledku přirozeného výběru specifické regionální nebo místní populace označované jako geografické rasy, odrůdy, ekotypy. S ohledem na tyto skutečnosti existuje v současnosti značná proměnlivost, zvláště u dřevin, které osídlily rozsáhlé areály. Předpokládané oteplení má řadu aspektů, které mají souvislost s genetickou konstitucí lesních dřevin. Jde jednak o velikost předpokládaných teplotních změn a jednak o průběh těchto změn. Existují názory, že 0 teplotní změny 2 - 4 C se pravděpodobně vymykají možnostem adaptace většiny lesních dřevin (Fanta 1992). Tato hodnota odpovídá přibližně rozdílu mezi dnešní teplotu a nízkými teplotami během poslední doby ledové asi před 20 tisíci lety. Některé výsledky výzkumu z poslední doby (Šindelář 1993) naznačují, že některé druhy dřevin mají relativně širokou toleranci ke změnám průměrných ročních teplot a že jsou schopny za určitých podmínek prosperovat v podmínkách teplotně značně odlišných od místa původu. Je však nutno uvážit, že se tak děje v prostředí a podmínkách ovlivněných člověkem. Není ovšem zatím vůbec jasná otázka reakce těchto populací na extrémní klimatické faktory. Změny se mají uskutečňovat v odhadovaných rozmezích - podle názorů různých autorů během 50 až 100 let, podle některých předpokladů až 200 let. Ve srovnání s vývojem vegetace na zemském povrchu jde o období velmi krátké. Během tohoto období se adaptační procesy populací lesních dřevin jako důsledek přirozeného výběru a migrace budou moci uskutečnit jen ve velmi malém rozsahu nebo vůbec ne. 0 Tak např.smrk ztepilý by při zvýšení teplot o 2 C mohl být ohrožen v těch případech, kdy současná průměrná roční teplota lokalit, kde je vysazován, je dnes větší než 70C (Thomasius 1992).

Areály lesních dřevin jsou určovány klimaticky. Omezujeme-li se pouze na dva ze souboru základních klimatických charakteristik, tj. průměrnou roční teplotu a vlhkost prostředí (tj. rozdíl úhrnu srážek a ročního výparu v mm), je např.areál přirozeného rozšíření smrku ztepilého limitován intervalem průměrných ročních teplot asi 4 až 80C a minimální vlhkost asi 320 - 350 mm. Ekologické koordináty přirozeného rozšíření borovice lesní představuje interval 5 až 100C a vlhkost prostředí asi 220 až 330 mm (Thomasius 1992). Podobně by bylo možno charakterizovat i některé další dřeviny, např.jedli bělokorou aj.. V geografickém prostředí střední Evropy představuje zvýšení průměrné teploty o 10C posun v geografické šířce o 100 až 150 km od jihu k severu. 42




Na bázi modelování vlivu globálních změn teplot se předpokládá v podmínkách ČR posun vegetační stupňovitosti. Zatímco v současnosti je podíl plochy lesů ve vegetačním lesním stupni dubovém pouze necelé 2 %, při posunu o 10C by se zvýšil na 18 %, při posunu o 40C by pak teoreticky vzrostl dokonce na 77 %. Plocha lesního vegetačního stupně jedlobukového a vyšších stupňů by z dnešních asi 32 % při zvýšení teploty o 10C poklesla jen asi na 6 %, při zvýšení průměrných teplot o 40C pak teoreticky na necelé 2 % (Kopecká, Buček 1992). V případech, že by došlo k oteplení, mohly by se změny zřetelně projevit na kontaktech vegetačních lesních stupňů a na specifických, zejména extrémních stanovištích. Stejně by mohlo dojít k výrazným změnám v lesích na chudých, suchých písčitých stanovištích (např.vznik zakrslých borů, plochy s převládajícími druhy čeledi Ericeae aj.). V d ůs le dku k l i mat ick ýc h z měn b y mě l o doj í t k e z mě ná m vý ško vé s tu pňo vi t o st i ve g e t ac e le sů v p o dm í n kác h st ře dn í E vr o p y. V této souvislosti byly již stručně charakterizovány výsledky modelového postupu orientovaného na posuny vegetačních lesních stupňů na území ČR (Kopecká, Buček 1992). Podle Fanty (1992) by dlouhodobé oteplení asi o 40C mohlo s určitou pravděpodobností vést k posunu vegetačních lesních stupňů asi o 300 m. Lesy hercynských pohoří (Šumava, Brdský les, Schwarzwald, Harz aj.) by se pravděpodobně změnily v lesy podobného typu, jako jsou dnes např. Vogézy, s převahou buku a jedle ve vyšších polohách a dubu v polohách nižších. Smrk by se pravděpodobně mohl udržet pouze v nejvyšších polohách, na níže položených lokalitách jen tam, kde se vytvořily specifické podmínky místního klimatu (úzká údolí). Nutno konstatovat, že v současnosti i budoucnosti je a bude charakter lesů v rámci určitých genekologických limitů především obrazem hospodářské činnosti člověka. Tuto skutečnost bude nutno mimo jiné vzít v úvahu při představkách a sledování důsledků očekávaných změn na lesy a lesní hospodářství. Názory, které naznačují nebo zdůrazňují nutnost redukce zastoupení smrku v druhové skladbě lesních porostů ve středoevropských podmínkách (Prudič 1990, Šindelář 1993, Thomasius 1991), v ČR především ve vegetačních lesních stupních 1 až 4 mají proto racionální základ. K příspěvku Ing. Šindeláře je třeba dodat asi toto. V období atlantika (6000 až 4000 př.nl.) bylo p od ne b í mn oh e m vlh č í a t ep l e jš í n ež d nes . (Srážky byly o 300 až 500 mm vyšší, teplota byla 0 0 vyšší o 3 C). T e p lot a b yl a v ú z e m í dn ešní P L O 3 9 10 až 1 1 ,5 C , sr ážk y d os ah o va l y 1 50 0 m m. Přesto existovaly v přírodní lesní oblasti 39 smíšené lesy dub os mrko vé s borovicí a v luzích dubové smíšené s ostatními listnáči. V následující oblasti epiatlantika ( 4000 až 1250 př.nl. ) bylo také tepleji než dnes o 1 až 20C, to znamená 8 až 10,50C a všude se vyskytovaly smíšené lesy DB, BK, JD spolu se silnou účastí SM a BO, samozřejmě, že i v nejnižších polohách nad 230 m n.m.. M us í me pro t o pře dpo k lá dat pos un ve g etačn ích st up ňů ?! 4.5.9

Antropicky podmíněné změny prostředí

Antropicky podmíněné změny prostředí se v PLO 39 na lesních pozemcích objevují na značných plochách. V oblasti Karviná - Orlová došlo v důsledku poddolování ke zmýcení značné výměry lesa. Poddolováním byly zničeny a následně rekultivovány, anebo poddolováním byly poškozeny půdy v oblasti Orlová - Horní Suchá; Orlová - Karviná Doly - Darkov - Stonava; Slezská Ostrava - Radvanice - Bartovice Petřvald - Rychvald. Poddolovaná jsou také území Ostrava - Vítkovice - Mariánské hory, anebo nově Paskov - Staříč - Řepiště - Frýdek - Místek, ale škody se zatím neprojevují. Na druhé straně se po rekultivacích v porostní půdě objevují zalesněné haldy anebo rekultivovaná území ať bývalé lesní půdy anebo půdy zemědělské. V oblasti výskytu vápenců došlo u Štramberka k odtěžení poloviny kopce Kotouč, v oblasti Hranic n.Moravě je velký lom u rezervací Velká a Malá Kobylanka. U Skalice (Frýdek-Místek) se v lese nacházejí drobné zarůstající lůmky po těžbě kalových vápenců, na Jahodné u Třince opět drobné zarůstající lůmky vápnitých pískovců. Protože celá oblast je kryta různě mocnými vrstvami sprašových hlín, byla a do současnosti je možnost těžby cihlářských hlín od Návsí u Jablunkova k Českému Těšínu, od Ostravy k Paskovu, Frýdku Místku kde se i v lesích nacházejí drobné hliníky. V současnosti poslední pracující cihelny jsou v Bašce a v Místku. Jejich hliníky ovšem zabírají zemědělskou půdu. Kromě cihlářské hlíny je v celé oblasti výskyt písku. Mimo velkého množství drobných pískoven, byly anebo jsou větší pískovny ve Frýdeckém lesa u Frýdku - Místku, v Zábřehu u Ostravy, Skalice u Příbora.


43



Široká aluvia řek Olše, Ostravice, Morávky jsou zdrojem štěrku. Největší vytěžené plochy štěrku jsou mezi Vrbicemi a Bohumínem a v Antošovicích. Drobné těžby štěrku v korytech řek se prováděly v řečištích, Ostravice, Olše a také v jejich aluviích. V současnosti se otevírá štěrkovna u Frýdlantu nad Ostravicí. 4.5.10 Historicky doložené rozšíření smrku a dalších dřevin Od období atlantika (6 000 - 4 000 let před naším letopočtem) započal ústup smrku na území PLO 39. S objevením jedle a buku v atlantiku docházelo postupně ke změně dřevinné skladby tak, že v období subboreálu až staršího subatlantika už převažovalo zastoupení jedle a buku. Někdy v období 1 500 př.n.l. podle pylové analýzy V.Kneblové - Vodičkové (Kvartér Ostravska a Moravské brány ČSAV 1965) na lokalitách Nová huť - Kunčice a v aluviu řeky Odry, bylo nalezeno maximum pylu jedle a buku spolu se silným zastoupením pylu LP, DB, HB, OL, st řed ně b yla z ast ou pe na B O a s la bě SM , ojediněle BŘ, VR, JL, JV. V období subatlantica (750 l.př.n.l.) z ačí n á o pět př i bý va t z as t ou pe n í pyl u BO a SM tzn., že oproti běžným předpokladům vymizení BO a SM z oblastí, které spolu s DB, LP, HB, JV postupně obsadil BK a JD (v historickém období doby železné a existence Keltů respektive Germánů v tomto území), na s ta nov iš t íc h v od ou ovl iv něnýc h se j eš tě s tále vysky tovala borov ice a s mrk spolu se všemi ostatními dřevinami vyskytujícími se i v současnosti, (s výjimkou modřínu). V následujícím období údaje o dřevinách nejsou k dispozici. Až J.Nožička (1956) uvádí pro BO a SM: V paskovském hospodářském lesním plánu z r. 1829 se uvádí borovice smíšená se smrkem, jedlí, bukem, habrem, dubem, lípou, osikou, břízou a olší. V roce 1722 se v Karlově katastru připomíná u Koňské les Borek (Těšínsko), a na panství Karviná a Šenov se rovněž v Karlově katastru uvádí borovice smíšená se smrkem a jedlí. V historickém průzkumu Šenova Žaloudík uvádí, že v urbáři Bohumína se objevuje v r. 1624 údaj o SM, v urbáři Slezské Ostravy je to údaj o SM z r. 1670. Údaje o SM či BO ze 17.-19. století mohou být zkresleny, protože semeno SM či BO ve střední Evropě se ne sice běžně, ale pro zalesňování ojediněle objevuje už v 16. století . Vzhledem k tomu, že na lesní půdě v současnosti se přirozené společenstvo se SM či BO n e vys k yt u j e (3R, 4R) nepovažuje se výskyt SM či BO ještě v 18.-19. století za pravděpodobný.

44



Kvalitní porostní směs bk, kl, md, sm a bo, zčásti se přirozeně zmlazuje. LS Šenov, porost 932B11




Kvalitní směs původního bukového porostu s pří měsí vj a md. LS Šenov, porost 803K13b



CHKO Poodří “Blücherův les” - jarní aspekt. LS Šenov, porost 320C11




Kvalitní bukový porost s jednotlivou příměsí sm, jd, jl. LS Frenštát p.R, porost 547A60/20



5

ÚDAJE O STAVU LESA

ÚDAJE O STAVU LESA, HISTORICKÉM VÝVOJI, DOSAVADNÍM HOSPODAŘENÍ A MAJETKOVÝCH POMĚRECH

5.1

Historický vývoj hospodaření v oblasti

5.1.1

Vývoj lesního hospodářství

Počátky ovlivňování lesních porostů člověkem spadají do období prvního osídlení oblasti. V té době docházelo k odlesňování, v lesních porostech bylo dřevo těženo toulavou těžbou, kterou bylo sníženo zakmenění na 0,3 - 0,5. Část lesních porostů byla obhospodařovaná jako pařeziny (les nízký) (OL, TP, VR, ale i DB a BK), byly využívány jako zdroj výhonků, které byly zpracovány do otýpek. Z počátku bylo pro zalesnění využívána přirozená obnova, která byla později doplňována síji, která do roku 1840 úplně převládala. V polovině minulého století (1850 - 1860) kdy jsou hromadně zalesněny SM porosty, začíná převládat holosečné hospodářství s umělou obnovou. Paseky jsou zalesňovány sazenicemi SM a BO, méně MD s příměsí JV, JS, OL (původ z Beskyd, Jeseníků, i zahraničí, ale často neznámý). U dosavadních porostů JD a BK je využívána obnova přirozená s umělým doplňováním SM. Ke konci 18. století byly na lesních porostech patrné škody způsobené osekáváním pro milíře a na krmný klest. V minulém století a ještě na počátku 20. století (až do 40-tých let) se běžně prováděl sběr hrabanky, ale také kosení lesní trávy, což způsobovalo celkové ochuzení stanoviště. V druhé polovině 19. století jsou sdružené lesy převáděny na les vysoký, pařeziny však mají vysoké zastoupení. Během 20. století byly pařeziny a zbytky sdruženého lesa převedeny na les vysoký. 5.1.2

Vývoj hospodářské úpravy

Ze počátku se na některých panstvích začínalo hospodařit jen podle jednoduchých taxačních odhadů a elaborátů. První známky hospodářské úpravy lesů se objevují ke konci 18. století (1792) a na počátku 19. století, kdy na jednotlivých panstvích jsou lesy zařízeny podle soustavy ročního pasečného rozdělení nebo lánovou soustavou s obmýtím 80-100 let, v polovině 19. století (1837-45) se přechází na staťovou soustavu (první plán) s obmýtím 100 let, v druhé polovině (1867-88) pak na saskou soustavu s obmýtím 60-80 let. Některá panství měla obnovovány lesní hospodářské plány po 10 letech. Při některých LHP byly vypracovány místní výnosové tabulky. Na panství Těšínská komora měly LHP, které byly vypracovány pod vedením tzv. těšínské školy, vysokou odbornou úroveň. Vzhledem ke stavu porostů se probírky začaly plánovat až v druhé polovině 19. století, cca 40-50 let po vysazení. V polovině 19. století se v průmyslových oblastech objevují první známky exhalačního poškození porostů - kouřové škody. Škody se dále zvyšovaly (zakmenění porostů bylo sníženo na 0,5), proto na počátku století se v průmyslových oblastech přecházelo na pěstování listnatých dřevin. Výrazné kouřové poškození je udáváno ve 30. letech. Ke konci 19. století se také objevuje ve SM porostech červená hniloba, toto poškození si vyžádalo snížení obmýtí na 60 let. Za druhé světové války se přechází na maloplošné pasečně clonné hospodářství s přeměnou na listnaté nebo smíšené porosty s obmýtím 80 let. Na počátku 20. století se na Ostravsku objevují první důsledky důlní činnosti - poddolování a následné propadání území a zatopení některých míst. 5.1.3

Dřevinná skladba, zalesňování a původ semene

V době posledního kontinentálního zalednění měla vegetace v oblasti Podbeskydské pahorkatiny charakter severské tundry s jednotlivými zástupci vegetačního pásu modřínolimbového (Larix - Pinus cembra) - modřím, limba, kleč, místy se vyskytovala borovice a bříza. Po ústupu kontinentálního ledovce se v období boreálu od východu do vyšších poloh rozšířil hlavní představitel vegetačního pásu smrkového (Picea) - smrk. Do borové tajgy se v nižších polohách rozšířila líska (zástupce vegetačního pásu smíšeného listnatého lesa (Quercus - Tilia - Acer). V období atlantika došlo k hlavní invazi vegetačního pásu (Quercus Tilia - Acer), kdy byly nižší polohy obsazeny duby, jilmy, lípami a javory. Z horských poloh se více rozšířil smrk, tím se ve středních polohách a na zamokřených místech vytvořil dubo-smrkový vegetační stupeň. V dalším období epiatlantiku došlo k mohutné invazi vegetačního pásu bukojedlového (Fagus Abies), který se vklínil mezi vegetační pás Quercus - Tilia - Acer a vegetační pás Picea. Byla vytvořena přibližně stejná vegetační stupňovitost, jakou známe v současnosti. V této době se v oblasti objevil jasan a většího rozšíření dosáhl habr. V období subboreálu dochází v nejnižších polohách již k ovlivňování


45

ÚDAJE O STAVU LESA


člověkem. Vegetační pás Fagus - Abies se ještě více rozšířil v příznivém klimatu subatlantiku. V subrecentu docházelo pouze už k rozsáhlému ovlivnění lesních porostů člověkem. V oblasti Podbeskydské pahorkatiny (v současnosti LHC Frenštát pod Radhoštěm: bývalá panství velkostatek Hukvaldy, Nový Jičín, Starý Jičín, Hrabětice, statek Kateřinice - Nová Horka, LHC Frýdek Místek: velkostatek Frýdek, lesy města Frýdku, panství Těšínská komora, LHC Šenov: bývalá panství Těšínská Komora, velkostatek Slezská Ostrava, Karviná - Fryšták, Šenov, Paskov, Kunčice n/Ostravicí, statek Hnojník, Dolní Tošanovice, Stará Bělá, Domaslavice, Horní Soběšovice, lesy města Ostravy, Staré Vsi, Frýdku, Brušperku) původní porosty (tj. porosty před výrazným ovlivněním člověkem) tvořily dubové bučiny a bučiny. Se vzrůstajícím osídlením v této oblasti došlo k postupné změně dřevinné skladby místních lesů. Lesní porosty se už v 15. - 16. století vyskytovaly jen v nepřístupných nebo jen stěží přístupných polohách anebo v místech nevhodných pro zemědělskou činnost v zářezech kolem vodotečí, v nivních oblastech velkých řek a na podmáčených místech - rašeliništních. V nížinách zůstalo jen málo lesních porostů, souvislejší lesy byly až na svazích hor. V polovině 17. století (1636 - 1641) v tehdejších lesních porostech převažovala v nejnižších polohách (polohy okolo 200 m n.m.) JD s příměsí DB, silně rozšířený byl BK a DB a v menší míře se zde vyskytovaly ostatní listnáče (OL, TP, VR, LP, HB, BR, OS). V některých oblastech byly časté pařeziny DB, HB, nebo JD porosty a pařezinou DB a BK. V porostech se vyskytoval i přimíšený původní nížinný(?) SM (v nížině okolo Bohumína (podle urbáře 1624), Karviné a Paskova). Z této doby pocházejí první zprávy o výskytu BO (i když některé prameny připouštějí možnost reliktního výskytu na nepříznivých stanovištích). V první polovině 18. století má ještě výhradní postavení JD (až 80 - 90 %), s příměsí DB, BK a ostatními listnáči, ale dochází již ke zvýšení zastoupení SM, místy se objevuje uměle zavedený modřín. V polovině 19. století vzrostlo zastoupení SM (v některých oblastech nad 50 %), mírně se zvýšilo zastoupení BO, naopak pokleslo zastoupení JD, DB, BK a listnáčů. Po roce 1900 již v porostní skladbě dominuje SM, jedle byla zastoupena cca od 10 do 30 %. Ke konci 19. století (1880) byly pokusně zaváděny i cizí dřeviny - smrk sitka, modřín japonský, borovice černá a borovice vejmutovka. V polovině 20. století vzrůstá zastoupení SM na úkor JD. V posledních 50 letech zastoupení JD se dále snížilo, ale po neúspěšném SM hospodářství došlo ke zvýšení zastoupení listnáčů. Provenience semene Až na zmínku o zalesňování SM, že šlo o sazenice původu z Beskyd, Jeseníku a ze zahraničí, lze konstatovat toto. Přirozený výskyt SM v sousední PLO 40 Moravskoslezské Beskydy byl velmi malý. Zastoupení 7.a 8.lvs je nepatrné cca 650 ha, s původním SM 70 %, a cca 4 750 ha se zastoupení SM 30 %. To znamená, že zastoupení SM přirozeně dosahovalo sotva 1 900 ha. Vzhledem k tomu, že SM se zde vyskytoval v nejvyšších polohách hor s vysokou sněhovou pokrývkou, býval cílem sběru šišek jen vyjímečně a nikdy semene nebyl dostatek ani pro horské polohy Beskyd. Proto bylo pro potřeby zalesňování v PLO 39 zpočátku dováženo semeno jesenického SM z Liptáně. To bylo pouze ke konci 19. století. Jinak je možno většinou počítat se SM původu alpského, kdy jak vévoda Bedřich (velkostatek Frýdek), tak arcibiskup olomoucký (velkostatek Hukvaldy), dováželi SM semeno z alpských zemí, konkrétně z Innsbrucku. U BO a MD se netuší jakého mohou být původu, BO rozhodně nepochází z populace borovice heraltické, MD může být původu sudetského. Ostatní dřeviny jsou z velké části původu autochtonního. JD jako dominantní dřevina feudálních lesů a lesů z počátku kapitalismu je přirozeného původu. Ve 3.lvs téměř vymizela, zachovala se ve 4.lvs (Štramberská vrchovina). BK se zachoval na značných plochách všude a alespoň starší porosty jsou prokazatelně autochtonní. Platí to i pro ostatní listnaté dřeviny (JV, JL, LP, HB, OS, BŘ, JS, TŘ, OL). Problematický je původ dubů. Dub letní se vyskytuje i mimo své původní rozšíření ve LVS a SLT, o dubu zimním se ví velice málo. Bývalé nelesní pozemky Už počátkem 19. století byly postupně zalesňovány pozemky neúrodné, pozemky vzdálené, zpravidla na hranicích katastrů, pozemky po opuštění pastvy, pozemky opuštěné po rozvoji průmyslu. Odlesněné byly velké plochy Slezské Ostravy, Horních Bludovic, Karviné, Staré Vsi, Bělského lesa, k.ú. Nová Bělá, plochy kolem řeky Ostravice mezi Ostravou a Vratimovem, Řepiště, Kunčice při výstavbě Nové huti, Důlňák, Kozlovice, Frýdlant, Trojanovice, plochy kol přehrady Olešná, kol místeckého lesa, rovněž území kol Ostravice mezi Frýdkem a Frýdlantem, dále území u Vojkovického lesa, Bruzovice. Naopak zalesněná byla řečiště kol Ostravice a Morávky, kol Baštice a přivaděč na Žermanice, území kol Čupku u Frýdlantu, Kunčice p. Ondřejníkem, Trojanovice, Bartovice, kol řeky Ostravice mezi Ostravou a Vratimovem, kol Olše v Dolní Lutyni. Území jižně a jihovýchodně od Havířova až po Český Těšín byla jak odlesnění tak zalesnění na jednotlivých katastrech nevelká.

46



Tabulka č. 25.

Historie lesů Historie lesů Historie lesů

5.1.4

ÚDAJE O STAVU LESA

SEZNAM VYPRACOVANÝCH ELABORÁTŮ PRŮZKUMŮ HISTORIE LESŮ V OBLASTI Elaborát II. a III. cyklus LHC Šenov II. a III. cyklus LHC Frenštát, Hukvaldy II. cyklus LHC Frýdek - Dobrá

Rok 1965, 1975 1966, 1976 1981

Zpracoval Václav Žaloudík Václav Žaloudík Václav Žaloudík

Diferencované způsoby hospodaření Komentář:

Po 2. světové válce dochází k prvním snahám o diferencované hospodaření na základě stanovištního průzkumu a jeho typizace. Rámcem je stanovena přírodní lesní oblast (dříve také vzrůstová oblast) a jednotkou stanovištní nebo lesní typ. O začátku úplného systematického mapování pro potřeby diferenciace hospodaření se dá hovořit od roku 1956, kdy byly publikovány dvě systematiky mapování (Zlatník geobiocenologické pojetí skupiny lesních typů) a (Mezera - Mráz - Samek - stanovištní pojetí lesního typu). Jednotný systém mapování, částečně kombinující obě pojetí lesního typu pak pro ČR platí od r. 1971 (Plíva, Průša). Na základě typologických jednotek existovaly postupně různé nadstavbové soubory pro odlišení hospodaření. Podle přírodních podmínek se rozšiřoval postupně: O bh os po dař ovac í ty p ¤ h os po dářský s oub or lesn íc h typů ¤ c ílov é h osp od ářstv í ¤ c íl ov ý hosp od ářský s oub or ( nyn í) . Př idá n í m por ost n í ho typ u ( přev lád ajíc í d řev ina ) se pak rozš iřov al provoz n í typ ¤ p rovoz n í so ubo r ¤ hos pod ářský soubor (nyní) . Na tyto hospodářské jednotky se potom začaly vyhotovovat rámcové směrnice hospodaření, které vymezovaly cíle a způsoby hospodaření a hlavně tzv. základní rozhodnutí (hospodářský tvar, hospodářský způsob, obmýtí, obnovní doba) a cílovou druhovou skladbu (dříve provozní cíl, výhledový cíl, dosažitelný cíl), která se od prvopočátku diferencovaného hospodaření stanovovala zprvu jen na jednotlivé lesní typy a postupně pak na hospodářské soubory. Rámcem pro provozní hospodaření pak byly lesní hospodářské celky, které se postupně zvětšovaly až na dvojnásobek. V současných platných normách byla zachována podoba hospodářského souboru a dřívější složky základního rozhodnutí spolu s cílovou druhovou skladbou jsou součástí tzv. základních hospodářských doporučení. Na dokreslení kontinuity hospodářskoúpravnického plánování jsou uvedena úpravnická doporučení předchozího a současného lesního hospodářského plánu (LHP) na dvou LHC mající v PLO 39 největší výměru lesa. Tabulka č. 26.

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKOÚPRAVNICKÁ DOPORUČENÍ V PŘEDCHOZÍCH PLÁNECH

LHC HUKVALDY (FRENŠTÁT p.Radh.) 195 255 LHP 1985 - 1994 451 456 571 195 255 LHP 1994 - 2003 451 456 571

150 160 100 120 100 140 160 100 130 100

20 30 30 30 30 20 30 30 30 30


DB6, JS3, LP1, JL DB6, MD2, LP2 SM7, BK2, MD1, LP, DB SM6, BK3, MD1, LP, DB SM7, BK2, MD1 DB6-7, JS3-2, JL1-0, LP0-1, JV DB6, JD1, BK2, MD1 SM6, BK2, JD1, MD1 SM3, BK5-6, MD1, JD+-1 SM6, JD2, BK+, DB1, MD1

47

ÚDAJE O STAVU LESA

Tabulka č. 27.


ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKOÚPRAVNICKÁ DOPORUČENÍ V PŘEDCHOZÍCH PLÁNECH

LHC Šenov

LHP 1988 - 1997

LHP 1998 - 2007

Tabulka č. 28.

8187 9187 8441 9441 8445 9445 8446 9446 8447 9447 8561 9561 197 1451 2451 455 456 457 471

100 100 100 90 160 160 130 130 90 90 100 90 90 90 100 160 130 80 90

20 20 30 20 20 20 30 30 20 20 30 20 30 30 30 30 30 30 30

DB6, JS3, LP1, JL, OL, KL BD5-6, JS3, LP+-1, KL+-1, JS, OL SM4, BK4, MD1, BD1 SM2, BK6, MD1, DB1 SM2, DB6, LP1, MD1 DB7, LP1-2, MD2-1 SM3, BK6, MD1 BK8, MD2 SM5, BK2, LP1, MD2 SM2, BK6, MD1, DB1 SM4, BK2, DB2, MD2 SM2, BK2, DB4, MD2, OS DB6, JS2, JV1, LP1, JL, HB SM1-0, BK3-2, DB2-4, JD1-0, MD1, LP1, KL1 SM4-6, JD0-1, MD1, BK2-5, LP1-0, KL, DB, DG SM0-2, DB4-6, BK2-4, MD1, JV1, LP1-0 SM, BK6, DB2, MD1, JV(KL)1, LP, HB, JD SM0-1, DB5-6, BK1-2, MD1, LP1, HB1, JD1-0 SM0-1, DB6-4, JD0-3, BK1-0, MD1-0,JV(KL)0-1

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ V NEJROZŠÍŘENĚJŠÍCH HS PLATNÝCH

LHP 19

Hospodářství lužních stanovišť

197 Platný LHP

45

Obmýtí

Obnovní doba

Cílová druhová skladba

Poznámka

LHC Ostravice (1995 - 2004)

80

20

DB5, JS3, JL1, JV1, OL, LP

2L

LHC Šenov (1998 - 2007)

90

30

DB6, JS2, JV1, LP1, JL, HB

1,2L

SM hospodářství živných stanovišť - středních poloh

451 Platný LHP

Obmýtí

Obnovní doba


Poznámka

LHC Frýdek (8441) (1994 - 2003)

100

30

SM4, BK4, MD1, DB1

3.,4.lvs živ.stan.

LHC Hukvaldy (Frenštát) (1994 - 2003)

100

30

SM6, JD1, BK2, MD1

3.,4.lvs živ.stan.

LHC Ostravice (1995 - 2004)

100

30

SM6, JD1, MD1, BK2

3.,4.lvs živ.stan.

LHC Šenov (1998 - 2007)

90 100

30 30

SM1-0,BK3-2,DB2-4,JD1-0,MD1,LP1,KL1 SM4-6,JD0-1,MD1,BK2-5,LP1-0,KL,DB,DG

3.,4.lvs živ.stan.

(1991 - 2000 )

160

20

DB6, SM2, MD4, LP1

3.,4.lvs živ.stan.

LHC Hukvaldy (255) (1997 - 2003)

160

30

DB6, JD1, BK2, MD1

3.,4.lvs živ.stan.

LHC Šenov (1998 - 2007)

160

30

DB4-6,BK2-4,SM0-2,MD1,JV1,LP1-0

3.lvs živ.stan.

130

30

SM3, BK5-6, MD1, JD+-1

130

30

BK6,DB2,MD1,JV(KL)1,LP,HB,JD,SM

3.,4.lvs živ.stan. 3.lvs živ.stan.

455 LHC Frýdek (8445)

456 LHC Hukvaldy (Frenštát) LHC Šenov

48



47

ÚDAJE O STAVU LESA

SM hospodářství podmáčených stanovišť

471 Platný LHP

Obmýtí


Poznámka

LHC Frýdek (8561) (1991 - 2000)

100

30

SM4, BK2, DB2, MD2, BO

3. - 4,lvs

LHC Hukvaldy (Frenštát) (1994 - 2003)

100

30

SM6, JD2, BK+, DB1, MD1

3. - 6.lvs

90

30

DB6-4,SM0-1,JD0-3,BK1-0,MD1-0,JV(KL)0-1

3.lvs

LHC Šenov (1998 - 2007)

5.2

Obnovní doba

Údaje o stavu lesa

5.2.1

Zastoupení dřevin Vývoj dřevinné skladby

Celá PLO 39 Podbeskydská pahorkatina byla až do poloviny 13. století porostlá původními přirozenými lesy. Byl to pohraniční hvozd mezi českým a polským královstvím. Pouze ojediněle mezi dnešní Ostravou a Českým Těšínem a v širším okolí Nového Jičína existovalo několik vsí původních slovanských obyvatel. Ve 13. století za biskupa Brunona, kdy celou oblast vlastnilo olomoucké arcibiskupství došlo k silné kolonizaci českými i německými osadníky (Ostrava, Frýdek r. 1267, Místek r. 1333). Tehdy došlo k silnému odlesnění a k postupným změnám dřevinné skladby. Uvádí se, že v 17. století byl ještě zastoupen původní chlumní SM a BO. Možné je však, že chlumní SM se zde mohl za polských Piastovců, kteří oblast z velké části vlastnili, dostávat z Polska uměle. K prvým úpravám lesních majetků docházelo až ke konci 18. století a od té doby docházelo k prvým umělým zalesněním. V té době byla už silně rozšířena JD, které feudální „hospodaření“ vyhovovalo a silně se začalo zvedat zastoupení SM i BO. Na preferovaných jehličnanech se však s postupným rozvojem průmyslu od 1.pol. 19. století začaly projevovat kouřové škody. Původní JD zcela ustoupila, u SM a BO se až do současnosti projevují vyšší škody. Kromě abiotických činitelů jsou to i činitelé biotičtí (kůrovec, pilatky, hniloby). Tabulka č. 29.

SOUČASNÁ DRUHOVÁ SKLADBA (HA):

Jehličnany 11 316

SM 9 379

JD 286

BO 902

MD 700

DG. 4

OST. 45

Listnáče 14 461

BK 1 828

DB 3 196

HB 722

JV 1 031

JS 1 520

JL 16


(25 917 HA POROSTNÍ PŮDA) Holina 140 BŘ 1 211

OL 1 779

LP 2 547

TP 327

VR 241

49

ÚDAJE O STAVU LESA


JD 1,1%

BO 3,5%

MD Ost. jeh 0,2% 2,7%

SM 36,3%

DB 12,4%

BK 7,1% VR TPn 1,1% 1,5%

LP 9,8%

BR 4,7%

OL 6,9%

Graf č. 01.

Tabulka č. 30.

16

JS 5,9%

JL 0,1%

SOUČASNÁ DRUHOVÁ SKLADBA

POROVNÁNÍ DRUHOVÝCH SKLADEB:

SM JD BO MD DG Ost Jehl BK Přirozená druhová skladba -

HB 2,8% JV 4,0%

-

-

-

DB

HB

JV

JS

JL

BŘ

OL

LP

TP

VR

List

-

16

48

18

3

3

6

1

+

2

3

+

+

84

0,2

43,9

7,1

12,4

2,8

4,0

5,9

0,1

4,7

6,9

9,6

1,5

1,1

56,1

1,5

32,5

20,0

29,0

0,5

6,5

3,5

0,5

-

1,5

6,0

-

-

67,5

Současná druhová skladba 36,4

1,1

3,5

2,7

-

Cílová druhová skladba 16,5

6,0

-

8,5

-

PS.: Přirozená druhová skladba je odvozena podle jednotlivých typů (aritmetický vážený průměr). Cílová druhová skladba je odvozena jako vážený aritmetický průměr střední hodnoty doporučovaných zastoupení dřevin, neovlivněných skutečnými porostními typy.

Porovnání druhové skladby

% 90 80 70 60 50 40 30 20

Přirozená druhová skladba Cílová druhová skladba

10 VR

List

TP

LP

OL

JL

BŘ

JS

JV

HB

DB

Jehl

DG

Ost.

MD

JD

BO

SM

BK

Současná druhová skladba

0

Graf č. 02.

50

POROVNÁNÍ DRUHOVÉ SKLADBY



5.2.2

ÚDAJE O STAVU LESA

Zastoupení věkových stupňů Věková porostní skladba

Věková skladba současných porostů je výrazně nevyrovnaná. Zatímco u porostů do 60 let jsou výměry výrazně nižší než normální, u porostů nad 81 let skutečná výměra výrazně převažuje normalitu. A to i přesto, že normalita je spočítaná na obmýtí 90 a 100 let ve smrkových porostech i když ve skutečnosti by v případě poškozených porostů bylo použito obmýtí nižší. Tabulka č. 31.

ROZLOŽENÍ VĚKOVÝCH STUPŇŮ Rozložení věkových stupňů

Věkové stupně Plochy věk.stup. Normální rozl.v.s.

Hol.

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16+

∑

140

2060

2179

2298

2664

1688

2256

2564

2817

2613

1913

1105

705

564

158

51

142

25917

282

2987

2987

2975

2959

2946

2915

2808

2302

1368

625

337

224

138

64

-

-

+22,4

+91,0

+206,0

+227,9

+214,7

+309,0

+147

+∞

+∞

Odchylka od norm. zast. v %

-31,0

-27,0

-23,0

-10,0

Střední věk: jehličnaté - 59 let; listnaté - 55 let; Normální paseka: 282 ha

-43,0

-22,6

-8,7

průměr celkem – 57 let;

Zastoupení ploch věkových stupňů

ha 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Hol.

1

2

3

4

5 6 7 8 9 10 11 věkové stupně v desítkách let

Plochy věkových stupňů

12

13

14

15

16+

Normální rozloha věkových stupňů

Graf č. 03.

ZASTOUPENÍ PODLE VĚKOVÝCH STUPŇŮ


51

ÚDAJE O STAVU LESA


Podíl ploch jehličnanů a listnáčů dle věkových stupňů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

věkové stupně v desítkách let

jehličnany

Graf č. 04.

Tabulka č. 32.

Celkem

16

15

14

13

12

11

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

0%

listnáče

PODÍL PLOCH JEHLIČNANŮ A LISTNÁČŮ DLE VĚKOVÝCH STUPŇŮ

ROZLOŽENÍ VĚKOVÝCH TŘÍD Rozložení věkových tříd

Věkové třídy Plochy věk. tříd Normální rozl.v.t. Odchylka od norm. zast. v %

Hol.

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

∑

140

4239

4962

3944

5381

4526

1810

722

193

25917

282

5974

5934

5861

5110

1993

561

202

-

+5,3

+127,1

+222,6

+257,4

-29,0

-16,4

-22,7

Stále je nedostatečná výměra nově zakládaných porostů. I poslední výměra holin je nedostatečná. Nedostatek nově zakládaných porostů se prohlubuje. Dospívající (7. a 8. Věkový stupeň) porosty mají normální výměru. Porosty (9. a 10. věkový stupeň) jsou nadnormální o 127 %; porosty starší jsou ve výměře a zásobách výrazně nadnormální (+ 222,6 % respektive + 257,4 %). I přesto, že v oblasti jsou imisní pásma ohrožení, a porosty jsou relativně poškozovány, na zásobách mýtných porostů se to neprojevuje a jejich výměra je silně nadnormální.

52



5.2.3

ÚDAJE O STAVU LESA

Zásoba, zakmenění, přírůsty

5.2.3.1

Porostní zásoby

Z provedených rozborů současného stavu lesa v oblasti byly zjištěny Tabulka č. 33.

ZÁSOBY HROUBÍ BEZ KŮRY:

m3 3 177 300 2 469 900 5 647 200

Dřeviny jehličnaté listnaté celkem

% 56,3 43,7 100,0

Průměrná zásoba na 1 ha porostní plochy činí: 219 m3. Průměrná těžba činí: 2,8 m3/ha Průměrné obmytí současných vymezených HS činí: 91 let Skutečné průměrné obmytí současných porostů je mezi 102 - 107 lety. Pro srov nán í lze uvést:

Tabulka č. 34.

- prů měr nou záso bu lesů celé ČR : 229 m3/ha (1995 bez lesů MNO) 230 m3/ha (1995 s lesy MNO) 231 m3/ha (1996 bez lesů MNO) 3 - ce lkov á těž b a v ČR : 4 ,01 m /h a (1995 bez lesů MNO) 4,04 m3/ha (1995 s lesy MNO) 4 , 06 m 3 /ha (1996 bez lesů MNO) - p rů měr n é ob mý t í v ČR: 1 14 le t (1996 i 1995)

ZASTOUPENÍ HLAVNÍCH DŘEVIN TVOŘÍCÍCH ZÁSOBY V %

SM

JD

BO

MD

Ost

Jehl

BK

DB

HB

BŘ

KL(JV)

OL

LP

JS

TP

VR

Ost

List

Σ

47,0

2,8

4,3

3,9

0,1

58,1

6,7

11,0

2,0

2,4

3,3

4,0

6,6

3,6

1,0

0,9

0,4

41,9

100

Podíl zásob dřeva % 100 90 80 70 60 50 40 30 20

Graf č. 05.


List.

VR

TP

JS

LP

OL

JV(KL)

BŘ

HB

DB

BK

Jehl.

Ost.

MD

BO

SM

0

JD

10

PODÍL ZÁSOB DŘEVA 53

ÚDAJE O STAVU LESA

5.2.3.2


Rozbor vývoje očekávaných porostních zásob na další období

Rozbor byl proveden na základě dat plánů vyhotovených k r. 1992, k 1.1.1999, navržených mýtních těžeb, předpokládaného posunu a předpokládaných těžeb. Tabulka č. 35.

Období /průřezový rok/

Porostní zásoby (v 1000 m3) jehličnaté listnaté celkem

Průměrné zásoby na 1 ha v m3 jehličnaté listnaté celkem

1992

3268

2357

5625

273

169

217

1999

3176

2470

5646

280

170

219

2009

3433

2954

6387

303

204

247

2019

3245

2642

5887

285

182

227

5.2.3.3

Přírůstové poměry v oblasti

Na podkladě rozložení ploch hospodářských sozuborů a stanovených obmytí, současného zakmenění porostů, zastoupení dřevin, jejich věku a bonitních stupňů byly zjištěny z databáze platných LHP hodnoty očekávaných přírůstů v současném období. Roční přírůsty na 1 ha činí: PMP – průměrný mýtní přírůst 4,0 m3 hr.b.k. /průměr obmytí současných vymezených HS činí: 97 let/ CPP – celkový průměrný přírůst 7,9 m3 hr.b.k. CBP – celkový běžný přírůst 8,4 m3 hr.b.k. PŘEHLED HODNOT ROČNÍCH PŘÍRŮSTŮ V M3 NA 1 HA V PŘEVLÁDAJÍCÍCH HS POROSTNÍCH TYPŮ

Tabulka č. 36.

Cílový hospodářský soubor 19 – Lužní stanoviště

Porostní typ 195 – dubové 197 – listnaté 198 – topolové 25 – Živná stanoviště nižších poloh 255 – dubové 41 – Exponovaná stanoviště středních poloh 417 – listnaté 45 – Živná stanoviště středních poloh 451 – smrkové 455 – dubové 456 – bukové 457 – listnaté 47 – Oglejená stanoviště středních poloh 471 – smrkové 477 – listnaté

54

PMP 2,6 3,6 2,5 2,6 3,8 4,8 2,6 3,1 3,8 4,5 4,3

CPP 3,9 4,5 3,8 4,1 6,0 8,0 4,3 5,4 5,4 7,4 5,9

CBP 3,5 5,3 4,2 6,3 7,8 8,8 4,4 6,7 6,6 8,0 3,8



ÚDAJE O STAVU LESA

Hodnoty ročních přírůstů dle HS 16 14 12

m3/ha

10 8 6 4 2

Graf č. 06.

5.2.4

CBP

477

471

457

456

455

CPP

Průměr

PMP

451

417

255

198

197

195

0

HODNOTY ROČNÍCH PŘÍRUSTKŮ DLE HS

Zastoupení porostních typů

V porostních typech asi převazují smrkové (rozbor je proveden na výměry HS od 40 do 100 %, např. HS 45 jen 43 %) v HS 01, 35, 41, 43, 45, 47, dubové v HS 19, 25, bukové v HS 41 a výrazně i v HS 45. V PLO 39 se však na značné ploše vyskytují směsi statisticky nevyhodnotitelné (v HS 45 cca 8000 ha) Tabulka č. 37.

PŘEHLED ZASTOUPENÍ POROSTNÍCH TYPŮ ZÁKLADNÍCH DŘEVIN ( v převládajících cílových HS)

Porostní směs Smrkové porosty dominantní 71 - 90 Smrkové porosty čisté 91 + Smrkové porosty majoritní 51 - 70 Dubové porosty majoritní 51 - 70 Dubové porosty dominantní 71 - 90 Dubové porosty čisté 91 + Bukové porosty majoritní 51 - 70 Bukové porosty čisté 91 + Bukové porosty dominantní 71 - 90 Olšové porosty čisté 91 +


Plocha v ha 2 542,1 2 212,8 1 285,8 565,0 450,3 229,8 177,8 165,3 130,7 114,0

zastoupení 11,9 10,3 6,0 2,0 2,1 1,1 0,8 0,7 0,6 0,5

55

ÚDAJE O STAVU LESA


Tabulka č. 38.

ZASTOUPENÍ JEDNOTLIVÝCH POROSTNÍCH SKLADEB (v převládajících cílových hosp.souborech)

Cíl HS 01

19

25

29

35

41

43

45

47

Porostní skladba (zastoupení v %)

Plocha Zast. v ha v CHS % SM(91+) 150,1 26,7 DB(91+) 34,1 6,1 SM(71-90) 33,5 6,0 BO(31-50) DB(31-50) MD(11-30) 23,4 4,2 DB(31-50) JS(31-50) 92,1 5,2 TP(91+) 83,2 4,7 TP(71-90) OL(11-30) 61,2 3,5 D5(71-90) JS(11-30) 55,6 3,1 OL(91+) 55,4 3,1 DB(71-90) 20,3 5,5 HB,BK(71-90) DB(11-30) 17,6 4,8 DB(51-70) 11,6 3,2

Porostní skladba (zastoupení v %)

Plocha v ha 20,0 16,9 16,9 14,1 47,9 41,7 41,1 38,1 19,5 11,5 11,5 9,9

2,7

OL(91+) DB(31-50) OL(31-50) DB(31-50) DBČ(11-30) JV(11-) 30) OL(11-30) SM(91+) SM(71-90) SM(31-50) DB(11-30) SM(51-70) JS(11-30) SM(31-50) DB(11-30) JS(11-30) SM(71-90) SM(91+) SM(71-90) BK(11-30) BK(91+) SM(91+) SM(71-90) BO(51-70) SM(11-30) SM(71-90) BO(11.30) SM(91+) SM(71-90) SM(51-70) DB(11-30) SM(71-90) DB(11-30) DB(71-90) DB(91+) SM(31-50) DB(31-50) SM(51-70) BO(11-30) BK(51-70) DB(11-30) DB(31-50) SM(11-30) BK(11-30) SM(11+) SM(71-90) SM(71-70) DB(11-30) SM(51-90) DB(11-30) SM(31-50) DB(31-50)

SM(71-90) BO(11-30) HB(30-50) SM(11-30) OL(11-30) JS(30-50) JV(11-30) HB(11-30) DB51-70) SM(11-30) DB(71-90) JS(71-90) DB(11-30) DB(51-70) OL(11-30) DB(51-70) JS(11-30) OL(91+) DB(91+) DB(31-50) BK(11-30) JS(11-30) HB HB(30-50) DB(11-30) OL(11-30) JV(11-30) OL(71-90) SM(51-70) BO(11-30) MD(1130) DB(71-90) DB(51-70) HB(11-30) DB(71-90) MD(31-50) BK(31-50) DB(51-70) JS(11-30) SM(51-70) DB(11-30) JS(11-30) BK(71-90) SM(31-50) DB(11-30) BK(11-30) SM(31-50) BK(31-50) DB(11-30) BK(51-70) SM(11-30) SM(51-70) MD(11-30) SM(31-50) BO(11-30) SM(51-70) MD(31-50) SM(51-70) BO(11-30) DB(51-70) SM(11-30) BK(91+) SM(31-50) DB(11-30) BK(11-30) DB(51-70) BK(11-30) SM(71-90) MD(11-30) DB(31-50) BK(31-50) DB(51-70) HB(11-30) SM(51-70) BK(11-31) SM(71-90) BB(11-30) DB(31-50) BK(11-30) JS(11-30) DB(71-90) SM(71-90 DB(11-30) BK(31-50) DB(11-30) DB(91+) SM(71-90) BO(11-30)

Zast. v CHS % 3,6 3,0 3,0 2,5 1,7 2,4 2,3 2,2 1,1 3,2 3,1

17,1 14,0

4,8 3,9

9,9 14,5 13,2 12,7 10,2 8,4 42,5 27,4 23,8 21,9 6,7 4,5 4,5 4,3 137,6 122,6 118,0 117,9 116,9 112,7 112,6 105,4 102,8 98,1 35,0 29,0 22,0 19,8 19,8

2,8 3,8 3,5 3,3 2,7 2,2 4,1 2,7 2,3 2,1 4,7 3,2 3,2 3,0 1,1 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 0,8 0,8 0,8 1,2 1,0 0,7 0,7 0,7

56

47,4 28,7 20,2

13,3 8,1 5,7

47,6 47,1 23,6 17,7 15,3 107,6 78,5 47,4 42,7 61,5 21,8 13,2 9,0 1445,0 1332,0 293,7 260,2 186,9 154,8 149,8 148,2 145,9 137,8 429,7 321,1 130,5 93,8 38,5

12,4 12,3 6,2 4,6 4,0 10,4 7,6 4,6 4,1 43,5 15,4 9,3 6,4 11,0 10,2 2,2 2,0 1,4 1,2 1,1 1,1 1,1 1,1 14,6 10,9 4,4 3,2 1,3



5.3

ÚDAJE O STAVU LESA

Dosavadní hospodaření v oblasti

Tabulka č. 39.

VÝSLEDKY TĚŽEB V OBLASTI

Rok 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 Celkem Celkem na rok na 1 ha Tabulka č. 40.

Těžba celková 85.000 92.000 91.600 89.500 94.300 95.800 93.000 85.600 88.600 99.000 80.700 64.300 65.500 145.200 146.400 102.900 97.300 97.500 1 714.200 95.200 3,7

TÚ 48.100 53.200 52.400 45.700 37.400 32.900 36.500 43.100 51.100 51.100 36.100 29.600 17.700 6.800 12.100 18.800 17.200 28.600 618.200 34.400 1,4

Těžba nahodilá 36.900 38.800 39.200 43.800 56.900 62.900 56.500 42.500 37.500 47.900 44.600 34.700 47.800 138.400 134.300 84.100 80.100 68.900 1 095.800 60.800 2,3

ROČNÍ VÝŠE TĚŽEB URČENÁ Z PLATNÝCH LHP V OBLASTI

Těžba Jehličnaté Listnaté Celkem na 1 ha

Obnovní 52.240 m 3 17.900 m3 70.140 m3 2,7 m3

Výchovná 10.420 m3 8.960 m3 19.380 m3 0,7 m

TN % 43,4 42,2 42,8 48,9 60,0 65,6 60,7 49,6 42,3 48,4 55,3 54,0 73,0 95,3 91,9 81,7 82,3 70,7 63,9

25 917 HA Celkem 62.660 m3 26.860 m3 89.520 m3 3,4 m3

Plnění probírek bylo pouze cca 41 % Plnění těžby celkové: 106 % Zalesňovací úkol platných LHP činí: 2 670 ha - jehličnaté 62%; listnaté 38%;


57

ÚDAJE O STAVU LESA


Průběh úmyslných a nahodilých těžeb v uplynulých letech 200000 180000 160000 140000 m3 b.k.

120000 100000 80000 60000 40000 20000

Těžba celková

Graf č. 07.

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

1980

0

Těžba nahodilá

PRŮBĚH ÚMYSLNÝCH A NAHODILÝCH TĚŽEB V UPLYNULÝCH LETECH

P o d íl u m ý s ln ý c h a n a h o d ilý c h tě ž e b v u p ly n u lý c h le te c h 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

T ě ž b a n a h o d ilá

Graf č. 08.

58

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

19 92

19 91

19 90

19 89

19 88

19 87

19 86

19 85

19 84

19 83

19 82

19 81

19 80

0%

T ě ž b a ú m y s ln á

PODÍL ÚMYSLNÝCH A NAHODILÝCH TĚŽEB V UPLYNULÝCH LETECH



ÚDAJE O STAVU LESA

Majetkové a organizační členění

5.4 5.4.1

Historický vývoj majetkových poměrů

Po stránce majetkové držby byly poměry v dnešním PLO Podbeskydská pahorkatina velmi složité a neustále se měnící. Podle dostupných pramenů je jejich vývoj popsán v Historickém průzkumu jednotlivých LHC zasahujících do PLO 39 (LHC Hranice, LHC Frenštát - Hukvaldy, LHC Frýdek - Dobrá, LHC Šenov, LHC Ostrý). Začátkem 20.století patřily lesy jednak k několika velkým velkostatkům (>1 000 ha) z nichž největší byl velkostatek velkovévody Bedřich Habsburka (70 000 ha - Těšínská komora), zasahující do PLO 39 jen okrajově, ale mající zde výměru větší než 1 000 ha. Další velké majetky nad 1 000 ha byly VS Karviná Fryšták - Ráj hraběte Larische, VS Hranice - hrabě Althan Hotzfeld a VS Šilheřovice - hrabě Rotschild (oba zasahují do PLO 39 jen částečně), VS Hukvaldy patřící arcibiskupství Olomouckému a VS Nový Jičín patřící studijní nadaci Vídeňské akademie. Další velkostatky, které dosahovaly výměry mezi 200 - 1 000 ha byly VS Starý Jičín - maj. B.Deym, VS Slezská Ostrava - Radvanice hrabě Wilczek, VS Krásno - Hostašovice maj. Seilern Aspang (Kinský), VS Šenov - rodina Larisch-Mőnichů, VS Poruba - Dobroslavice - hrabě Wilczek - jen část v PLO 39. Ostatní statky měly vesměs výměry do 200 ha, uvádí je následující tabulka. Zhruba polovinu výměry tehdejších lesů představovaly drobní vlastníci jako selské lesy, fary, obce. Tabulka č. 41.

MAJETKY PŘED POZEMKOVOU REFORMOU - ROK 1919

Název objektu

Vlastník

VS Hranice VS Nový Jičín VS Starý Jičín VS Trnávka – Kateřinice VS Hukvaldy Těšínská komora VS Dobratice VS Hnojník VS Malé Kunčice VS Hradiště VS Koňstá – Ropice VS Horní Soběšovice VS Dolní Bludovice VS Slezská ostrava – Radvanice VS Ropive VS Rychvald VS Paskov VS Kunčice n. Ostravicí VS Šumbark VS Krásno - Hostašovice VS Lešná VS Klimkovice, Poruba, Dobroslavice VS Karviná - Fryšták - Ráj VS Šenov VS Šilheřovice Kapitula Olomouc Spojené statky Orlová, Poruba, Prostř.a Horní Suchá ML Frýdek - Místek ML Brušperk ML Ostrava

hrabě Althan Hotzfeld studijní nadace Vídeňská akademie Dr. B.Deym Vetter von der Lilie arcibiskupství Olomoucké vévoda Bedřich Habsburk Chlumský Bess Folwarczny Goch Grohmann Chadraba Rohrmann hrabě Wilczek Spens Boden Starembergová Stolberg Moravská spořitelna Brno Vítek Seilern Aspang (Kinský) Kinský hrabě Wilczek Larisch Larisch-Mőnichů hrabě Rotschild Kapitula Olomouc akc.spol. Vítkovice horní a hutní těžířstvo město Frýdek, město Místek město Brušperk město Ostrava


59

ÚDAJE O STAVU LESA


K větším majetkovým přesunům došlo až od r. 1918 (Těšínská komora) a hlavně v letech 1925 1932. Majetky přešly na státní lesy, města a obce. Tabulka č. 42.

MAJETKY V LETECH 1920 - 1947

Název objektu

Vlastník

VS Hranice

hrabě Afthan Hotzfeld

(1931 zmenšen), 12/45 konfiskace VS Nový Jičín Nadační velkostatek ministerstva školství VS Starý Jičín Kastová (Deymová) od r. 1929 VS Trnávka, Kateřinice de. Veffer von der Lillie (do r. 1947) VS Hukvaldy arcibiskupství olomoucké (do r. 1947) obec Kopřivnice (část) les.družstvo Hurčanského (část) VS Slezská Ostrava hrabě Wilczek (do r. 1945) VS Karviná - Fryšták - Ráj + VS Rychvald hrabě Larisch (do r. 1945) VS Šenov Larisch-Mőnichů (od r. 1945) VS Paskov hrabě Stolberg (do r. 1945) VS Hnojník Bess (do r. 1945) Moravská spořitelna Brno (VS Kunčice) Spořitelna Brno (do r. 1926) VS Šilhéřovice hrabě Rotschild (do r. 1948) VS Dobratice dr. Chlumský (do r. 1947) VS Klimkovice - Poruba - Dobroslavice hrabě Wilczek (do r. 1945) VS Malé Kunčice Folwarczny (do r. 1947) VS Hradiště Goch (do r. 1947) VS Koňská Ropice Grohmann (do r. 1947) VS Horní Stěbořice Chadraba (do r. 1947) VS Dolní Bludovice Rohmann (do r. 1947) VS Šumbark Vítek (do r. 1947) VS Krásno Hostašovice Seilern Aspang (do r. 1945) VS Lešná Kinský (do r. 1945) Kapitula Olomouc město Ostrava (od r. 1930) obec Stará Ves a Proskovice (část) Spojené statky Orlová, Poruba, Prostř.a Horní Suchá Vítkovice horní a hutní těžířstvo a.s. ML Frýdek - Místek ML Frýdek - Místek ML Brušperk ML Brušperk Rozšíření státní držby po r. 1945 konfiskací německého majetku podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb.. Další rozšíření výměry státních lesů přinesl rok 1948 na základě zákona č. 142/1947 SB. o revizi pozemkové reformy, který postihl majetky s výměrou přes 50 ha, dále majetky církevní a nadační. Podle zákona č. 46/1948 Sb. o nové pozemkové reformě byly převzaty další lesy. Tabulka č. 43.

POSTUPNÁ KONFISKACE A ZÁBORY LESNÍCH MAJETKŮ V LETECH 1947 - 1955

Název objektu

Vlastník

VS Nový Jičín VS Starý Jičín OL Loučka OL Starý jičín OL Hůrka OL Starojická Lhota OL Janovice VS Trnávka Kateřinice OL Kateřinice (část) VS Hukvaldy OL Kopřivnice družstvo Hurčanského OL Kunčice OL Řepiště VS Dobratice Město Ostrava Vítkovice horní a hutní těžařstvo a.s. OL Stará Ves a Proskovice ML Frýdek - Místek

Nadační velkostatek ministerstva stát 1948 obec Loučka 1945 (část stát) OL Starý jičín 1953 stát OL Hůrka 1953 stát OL Starojická Lhota 1953 stát OL Janovice 1953 stát

60

obec Kateřinice

1953 stát

obec Kopřivnice družstvo Hurčanského obec Kunčice J.Sedlařík dr.CHlumský Město Ostrava OKD Ostrava

1953 stát 1953 stát 1947 stát 1947 stát 1947 stát 1950 stát 1946 stát 1950 stát 1950 stát



ÚDAJE O STAVU LESA

ML Brušperk

1950 stát

Podle zákona č. 279/1949 Sb. a vládního nařízení č. 90/1950 SB. byly převzaty státem lesy měst a obcí, později i lesy družstevní. 5.4.2

Organizační členění LČR v oblasti

Tabulka č. 44.

Oi LČR k 1.1.1999 Frýdek-Místek

ORGANIZAČNÍ ČLENĚNÍ LČR V OBLASTI LHC

Revír (LS)

k platnosti LHP

k platnosti LHP

Šenov 7 228,00 ha 253,57 ha (ost. pl.)

Frýdek-Místek 2 583,00 ha 628,97 ha (ost.pl.) Ostravice 206,00 ha 3,59 ha (ost.pl.) Jablunkov 1 051,00 ha 76,55 ha (ost.pl.) Rožnov p.R. 335,00 ha 13,07 ha (ost.pl.) Frenštát p.R.

7 736,00 ha 534,14 ha (ost.pl.)

Šilheřovice Čávysov Poodří Šenov Pežgovský les Borek Louky Albrechtice Třinec Komorní Lhotka Pražmo Mohelnice Dobrá Malenovice Hutě Čeladná

Nýdek

Platnost LHP 1998-2007

Oddělení (porost.skup) 116 B-G; 117 A-F; 115, 118, 119, 122A; 127, 216 C; 212A,B,C; 218 C,D 316 - 325 401 - 426 501 - 529 601 - 629 701 - 729 801 - 833 901 - 935

1991-2000

101, 102, 104A; 110, 127, 128F; 129, 147G,F; 148; 163A 201, 202A; 284-290 401, 402; 473C,E, 477A - J,K10,L; 478 -479 501 - 542, 543A-F,H; 544-571

1195-2004

101A,B,C,F; 102A-H; 103A-D; 117H 521 E 501A-F; 502A-G; 503A-E; 504A-D; 505B; 508A-D; 509A-E

1999-2008

101A,B,K,L,M,N; 102F7, 105C5,7,6,D,J; 120, 121A; 112A,B,C 21A,K; 205, 206A; 207, 235-237, 255F

Písek Dolní Lomná Košařiska

413, 414E 601-603, 608A-D; 609-613A,E; 620D,F; 621-626, 627F,G,H; 628E9,10,F,G

Zašová

1997 - 2006

101, 102, 103, 104, 105, 106C,M; 107

Ondřejník

1994 - 2003

101-110, 112, 113A,B; 115a-J,L; 118, 142B-M; 143-144, 145G,J; 152N,O,P,Q,R,S, T,U,V

Trojanovice

201D-F; 202K,L,M; 204A-C; 217, 241, 240L, M; 242A,D,E

Mořkov

301-303, 304D-F; 311D; 312A-G; 320, 336-361

Nový Jičín

404A-E,G-L; 405, 406, 411K-P; 412D-M; 416-417, 418F; 419-463

Hukvaldy

507A-C,E-N; 508, 510A-C,E,F; 511-512, 513B-S; 514-564

Jindřichov Ústí

640, 641


801B-G; 802A-J; 803-807, 808A-D; 809, 815-819, 820A-F;822, 823A-H,K,L

61

ÚDAJE O STAVU LESA


Organizační členění - jiné státní v oblasti

5.4.3

Tabulka č. 45.

ORGANIZAČNÍ ČLENĚNÍ - JINÉ STÁTNÍ V OBLASTI

Lesní hospodářství Vojenský lesní úřad PRAHA

5.4.4

LHC Bruntál

Revír Nový Jičín 1 471,00 ha 23,36 ha (ost.pl.)

Platnost LHP Lesnické úseky 1999 - 2008 Černý les, Bahno Černá Studna (Hostašovice) 489,51 ha

Přehled větších vlastníků, obcí, fyzických osob

Tabulka č. 46.

PŘEHLED VĚTŠÍCH VLASTNÍKŮ, OBCÍ, FYZICKÝCH OSOB - STAV K 1.1.1999 Výměra v PLO 39 (ha)

Název

Vlastník ML Brušperk ML Frýdek-Místek ML Ostrava ML Vratimov ML Kopřivnice OKD Ostrava a.s. OL Dobroslavice OL Třanovice OL Příbor OL Fryčovice OL Hukvaldy OL Kozlovice OL Kunčice p. Ondř. OL Nový Jičín OL Palkovice Ryšavý Karel Vávra Lev Volný Václav 5.4.5

59,90 62,10 1060,47 123,38 161,50 161,73 58,97 60,91 150,84 76,08 31,49 45,22 45,70 28,88 79,37 83,67 122,90 107,58

Platnost LHP

Lokalizace

1998-2007 1994-2003 1998-2007 1998-2007 1994-2003 1998-2007 1998-2007 1998-2007 1994-2003 1994-2003 1994-2003 1994-2003 1994-2003 1994-2003 1994-2003 1998-2007 1998-2007 1998-2007

býv. LHC ÚLZ Šenov LHC Frenštát býv. LHC ÚLZ Šenov býv. LHC ÚLZ Šenov LHC Frenštát býv. LHC ÚLZ Šenov býv. LHC ÚLZ Šenov býv. LHC ÚLZ Šenov LHC Frenštát LHC Frenštát LHC Frenštát LHC Frenštát LHC Frenštát LHC Frenštát LHC Frenštát býv. LHC ÚLZ Šenov býv. LHC ÚLZ Šenov býv. LHC ÚLZ Šenov

Celkový podíl jednotlivých skupin typů vlastníctví na ploše

Tabulka č. 47.

CELKOVÝ PODÍL JEDNOTLIVÝCH SKUPIN TYPŮ VLASTNÍCTVÍ NA PLOŠE - STAV K

1.1.1999 Vlastník

LČR

Vojenské lesy

Porostní plocha %

19 404 ha

1471

Obce, fyz. a práv. osoby cca 2520

75

5

10

Soukromníci

Celkem

cca 2522

25917

10

100

Údaje jsou pouze orientační z důvodu neustálého pohybu ve vyjasňování majetkových poměrů.

62



Postupná maloplošná obnova smrkových porostů v príměstském lese „Bělský les“ u Ostravy Ostravské měststké lesy


ÚDAJE O STAVU LESA


Drobná stavba rekreačního vybavení v příměstských lesích Ostravské městské lesy



6

FUNKCE LESA

FUNKCE LESŮ

6.1

Funkční potenciál

Funkční potenciál je stanoven danými přírodními podmínkami a stavem porostů, z nichž vyplývají přirozené možnosti plnit požadované funkce. Konkrétně za oblast jsou tyto funkce řešeny v přehledu deklarovaných zájmů a kategorizace a potenciál t ěch t o f u nk c í v ob l ast i j e p od ch yc en na m a pě p ot en c iá l n ích f u nk c í . 6.1.1

Funkce produkční

Hlavním nositelem této stále dosud převládající funkce lesa je kategorie hospodářský les (§ 9, zákona o lesích 289/1995 Sb.). Produkční funkcí lesa se rozumí využívání lesa k získávání materiálních hodnot, především dřevní suroviny, při zachování trvalosti produkce, funkční stability a co nejvyšší hospodárnosti. Lze ji hodnotit jednak podle současného zastoupení dřevin a skutečného stavu lesních porostů - produkční kapacita, jednak podle předpokladů, které jsou dány stanovištními podmínkami případně podmínkami příslušného souboru (cílové druhové skladby, očekávané bonity cílových dřevin a celkového průměrného přírůstu pro mýtní věk, optimálního z hlediska hodnoty dřevní produkce - v období kulminace) - produkční potenciál. 6.1.1.1

Produkční potenciál stanovištní (fiktivní)

Produkční potenciál stanovištní vyjadřuje růstové možnosti dřevin na daném stanovišti (SLT) z hlediska dřevní produkce (odvozené z cílové druhové skladby, očekávané bonity cílových dřevin a celkového průměrného přírůstu pro mýtní věk, optimálního z hlediska hodnoty dřevní produkce). Tabulka č. 01.

l v

PRODUKČNÍ POTENCIÁL STANOVIŠTNÍ Edafická kategorie

X

Z

Y

M K

I

N

S

C

F

H

B W D

A

J

L

U

V

O

P

Q

T

G

R

1 1 1 1 1 -

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

1 1 2 2 2 1 1 -

1 2 1 1 1 2 2 2 1 -

2 2 3 3 3 3 -

2 1 2 2 3 3 3 2 2 -

2 2 4 4 4 4 3 3 -

2 2 2 2 2 3 -

4 4 4 5 4 3 -

3 3 4 5 5 5 -

3 3 4 5 5 5 4

2 2 4 4 4 4 3 -

1 2 3 -

5 5 4 3 2 -

5 5 5 -

4 4 5 5 5 5 5 3 -

3 3 3 4 5 5 5 4 -

2 3 3 3 4 4 4 3 2 -

1 2 2 2 2 2 3 2 2 -

1 2 2 2 2 2 2 1 -

4 3 4 4 5 5 4 4 3 -

1 3 5 2 4 3 1 1

s

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

2 1 2 3 3 3 3 3 2 1

-

2 3 3 3 -

3 4 5 5 5 5 4 -

Pozn.: Hodnoty produkčního potenciálu byly převzaty z publikace Randuška, Vorel et Plíva (1986), jednotliví třídy zahrnují tyto intervaly: 1 = 0 až 50; 2 = 50 až 120; 3 = 120 až 220; 4 = 220 až 320; 5 = více než 320; (hodnoty cílové dřevní produkce v tisících korun při cenách v polovině 80 let); průměrný produkční potenciál lesů ČR má hodnotu 189. Tyto hodnoty byly doplněny a upraveny zčásti s přihlédnutím na ceny lesních pozemků a zčásti na odborném posouzení některých SLT s hlediska porovnání jejich proporcí.


63

FUNKCE LESA


Pro PLO 39 jsou hodnoty produkčního potenciálu lokálně vyšší Tabulka č. 02.

l v

HODNOTY PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU PRO PLO 39 Edafická kategorie

X

Z

Y

M K

I

N

S

C

F

H

B W D

A

J

L

U

V

O

P

Q

T

G

R

-

-

3 -

2 3

-

3 4

5 5

3 3

5 5

5 5

5 5

4 4

4 -

4 -

5 -

5 5

5 5

4 4

-

-

-

-

s

3 4

nízký podprůměrný -

3 4

1 2

průměrný nadprůměrný -

3 4

4 5

5 5

vysoký -

5

Výsledkem je vrstva stanovištního produkčního potenciálu na mapě produkčního potenciálu. 6.1.1.2

Reálný produkční potenciál (výhled produkčních množství)

Zpracováním databáze ze současně platných LHP jsou v grafické podobě vyjádřeny průběhy absolutních výškových bonit (AVB) podle různých porostních typů a směsí dřevin v současných porostech dle hospodářských souborů. Tyto grafické výstupy jsou uvedeny v příloze č. 4. 6.1.2

Funkce mimoprodukční Komentář: Funkce mimoprodukční lze rozšířit na:

a. Ekologické funkce - ty představují užitečné působení lesa na půdu, vodu a vzduch. Patří sem především funkce půdoochranná se specifickými dílčími funkcemi (protierozní, protidefilační, protisesuvnou a břehoochrannou, návaznost na vodoochrannou funkci) a funkce klimatická (barierová, zmírnění klimatických extrémů, návaznost na zdravotní funkci a jiné). b. Společenské funkce - v uzším smyslu představují využití lesa jako součásti životního prostředí lidskou společností, především ve prospěch lidského zdraví a na uspokojování kulturních a životních potřeb, v širším smyslu z existencionálního pojetí společného ekosystému s ostatními složkami bioty země. Patří sem funkce vodohospodářská, zdravotně-rekreační, ochrany přírody, reprodukční, krajinotvorná, provozování myslivosti atd.. (V oborách a bažantnicích může jít o individuální zájem). 6.1.2.1

Funkce ekologicko - stabilizační

Na les se současná společnost dívá, jako na biom, který v dnešní krajině má relativně vysokou ekologicko stabilizační funkci. Les má funkci nejvyšší tehdy, když si uchová původní přírodní charakter. Lesní ekosystémy s vysokou ekologickou stabilitou jsou takové, jejichž dřevinná skladba odpovídá klimaxu dané oblasti. Funkční požadavky na takový les je nutno zaměřit na udržení přirozené skladby, prostorovou výstavbu uspořádat tak, aby se stav stále udržoval, obmýtí prodlužovat a omezit některé výrobní technologie. Komentář: Hodnocení přirozenosti a tím i stability lesního porostu je obdobně jako u generelů ÚSES rozděleno do 5 tříd. ÚSES je znázorněn ve vrstvě ÚSES na mapách. 1 - plochy velmi málo ekologicky stabilní - se v lesních porostech nevyskytují 2 - plochy málo ekologicky stabilní - jsou degradovaná společenstva zničená např.imisemi se v PLO v současnosti nevyskytují 3 - plochy středně ekologicky stabilní - jsou kulturní společenstva smrkových a borových monokultur (na neborových stanovištích) 4 - plochy velmi ekologicky stabilní - jsou polopřirozená společenstva smíšených porostů se zastoupením dřevin přirozené dřevinné skladby a různá sukcesní vývojová stadia 5 - plochy ekologicky nejstabilnější - jsou přírodní, přirozená či přírodě blízká společenstva s výrazným zastoupením dřevin přirozené dřevinné skladby. 64



FUNKCE LESA

Porostní skupiny PLO 39 mají stupeň ekologické stability 3 - 5. Nebylo provedeno podrobné šetření, které by každou porostní skupinu přesně zařadilo do tzv. stupně ekologické stability (II.etapa). Zatím se nabízí zařazení tak, že nepůvodní směsi SM, BO, exoty se zastoupením původních dřevin - BK, DB, JD do 30 % mají ekologickou stabilitu stupně 3. Náležely by zde i porostní skupiny se 25 - 30-ti % zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin (podle vyhlášky č. 83/1996 Sb.). Porostní skupiny mají však zastoupení dalších melioračních dřevin (LP, JV, KL, HB, TŘ) často podstatně vyšší než bylo jejich přirozené zastoupení v původních klimaxivých porostech. Zde se jeví hodnocení jejich ekologicko stabilizační funkce jako velmi problematické. Stupeň ekologické stability 3 mají porostní skupiny zařazené do HS 451 (SM), 453(BO), 457(OL, BŘ), 458(TP). Problematické je posouzení porostních skupin zařazených do HS 457(LP, HB, JS); 455(DB) v nelužních SLT. Ekologickou stabilitu - 4 by měly dosahovat porostní skupiny se zastoupením původních klimaxových dřevin (hlavně DB, BK, JD) uvedených v charakteristikách lesních typů s jejich přirozenou skladbou, která by se v současných porostech měla pohybovat mezi 35 - 70 %. V porostních skupinách s ekologickou stabilitou 4 se jeví ještě více problematické hodnocení ostatních listnatých dřevin - LP, HB, JV, KL, TŘ, přirozeně se vyskytujících ve 3.a 4.lvs (vyhláška č. 83/1998 Sb. je uvádí jako meliorační dřeviny). Do ekologické stability 4 spadají porostní skupiny označené HS 451(SM), 453(BO) s vyšším zastoupením listnáčů BK, DB a JD od 35 - 50 %. Dále by zde byly zařazeny hospodářské soubory 457 a 297 (OL, BŘ, ale i JS, LP, HB), 456(BK), 455, 195(DB). Zastoupení porostních typů, při ekologické diferenciaci mnoho neřeší neboť i porostní typy v šíři od SM 69, BK 31; SM 30, BK 70 až BK 10 by byly vlastně zařazeny všechny do ekologické stability 4. Pokud bude vyjádření ekologické stability potřebné, bude jej nutno vyřešit ve II. etapě prací na OPRL. Ekologickou stabilitu - 5 plochy ekologicky stabilní jsou porostní skupiny s původní přirozenou, klimaxovou skladbou dřevin, uvedenou v charakteristikách lesních typů s přirozenou skladbou (příloha 2.a 3.). Přísně vzato ani nejcennější části lesa v přírodních rezervacích takových skladeb nedosahují. Zdá se, že ani označení porostních skupin jako C - čisté (dřevina nad 91 %) a D - dominantní (podíl dřeviny 71 - 90 %) hlavní dřeviny BK, DB nemají 5. stupeň ekologické stability. Územní systémy ekologické stability krajiny (ÚSES). ÚSES je účelně propojený soubor přírodních a pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu a biodiverzitu krajiny. Nosnými segmenty ÚSES jsou: biocentrum; biokoridor; interakační prvek Tyto systémy jsou v ÚSES rozmístěny na základě funkčních a porostových kriterií. Rozlišuje se systém: lokální; regionální; nadregionální Jejich vymezení stanoví orgány ochrany přírody v plánu (generelu) ÚSES. Plán ÚSES je podkladem pro projekt ÚSES. Tyto projekty jsou souborem přírodovědecké, technické, organizační a majetkoprávní dokumentace, jsou podkladem zejména k provádění pozemkových úprav. Plán ÚSES a projekt ÚSES schvalují příslušné orgány územního plánování v územně plánovací dokumentaci nebo v územních rozhodnutích (§ 5, odst. 1 vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.). Z hlediska stávající kategorizace lesa a v návaznosti na zákon o ochraně přírody (114/92 Sb.) nejsou legislativně jasná stanoviska o zařazení stabilizačních prvků SES do kategorizace lesů. Z titulu zákona o ochraně přírody požívají stabilizační prvky ochrany, pokud pak jsou zároveň NPR nebo náleží do kategorie lesa zvláštního určení. Pokud je biocentrum součástí schválené genové základny bývá zařazeno do kategorie lesa zvláštního určení. Současná představa o zařazení prvků SES ke kategorii lesů vychází z hierarchie SES a plnění funkce biocenotické a statické stability. Nadregionální a vyšší prvky SES by měly být lesem zvláštního určení nebo alespoň jejich jádra. Ostatní nižší, především místní prvky SES plnící především funkci statické stability a rozmístění interakčních prvků (místní biokoridor v lesním komplexu) mohou být lesem hospodářským.


65

FUNKCE LESA


Hospodářská opatření v prvcích ÚSES by měla být zaměřena především na ochranu před devastací a na maximální snahu o vytvoření a zachování přírodních ekosystémů, např.: - v zastoupení dřevin se více přiblížit přirozené skladbě - zákaz introdukce cizích dřevin (exot stanoviště nevhodných; výjimkou je modřín v původních oblastech) - obmýtí a obnovní dobu cílových dřevin na horní hranici modelu HS (při rekonstrukci i nižší) - formu hospodářského způsobu zjemnit, preferovat podrostní, popř.násečnou formu, omezit holoseče - výchovu (jen podle možnosti) přizpůsobit stabilizační funkci (skladba, výsadba, struktura) - v obnově uplatňovat postup přihlížející na zachování původnosti přírodního prostředí; maximálně uplatňovat clonné seče a přirozenou obnovu - omezit těžkou mechanizaci, koncentraci výroby i chemizaci. Přehled navržených prvků ÚSES v oblasti je uveden v Přílohách. 6.1.2.2

Funkce vodní

Rozumí se usměrňování lesního hospodářství na využívání lesa pro zlepšení vodního režimu. Komentář: Účinky lesa - retenční infiltrační účinky lesa - zadržování srážek a zvýšení infiltrace do půdy a tím zmenšení povrchového odtoku ve prospěch podzemního odtoku; - retardační účinek lesa - zpomalení odtoku vody (intercepce apod.) a tím zmenšení rozkolísanosti vodních toků; - akumulační účinek lesa - zvýšení akumulace zimní vláhy hromaděním sněhu a oddalováním jeho tání; - kondenzační účinek lesa - zvýšení množství srážek ve vyšších polohách zadržováním vody prostřednictvím tzv. horizontálních srážek (ve výškách nad 800 m n.m. až 40 % vertikálních srážek); - samočistící filtrační (a protierozivní) účinek lesa - vodoochranná funkce zabraňování před unikáním produktů eroze, organického materiálu a znečisťujících látek do toku a nádrže a ochrana zdrojů podzemních vod před znečištěním; - desukční účinek - odvádění a odčerpávání vody evapotranspirací na stanovištích ovlivněných vodou tato stanoviště jsou rozdělena do tzv. hydromelioračních okrsků: 6.1.2.2.1

Funkce vodohospodářské

Funkce lesů vodohospodářské jsou řízené mimoprodukční funkce se soubory funkčních efektů, dosahovaných cílenou lesnickou činností k podpoře, posílení i k vytváření hydrických a půdoochranných účinků pro vodohospodářsky potřebnou ochranu jakosti vody, účelné ovlivňování vodního režimu a vodní bilance (Krečmer). Protierozivní funkce lesů v PLO 39 jsou dostatečně popsány v kap. 6.1.2.3.1. Hlavní funkcí lesů celé PLO 39 je funkce infiltrační. Protože půdním typem lesních půd jsou luvizemě, je účinek vsakovací podstatně nižší. Nadbytečná voda rychle odtéká (viz kap.hydrologie). Malý význam lesů v PLO 39 je srážkotvorný. Lesy leží v nadmořských výškách do 650 m n.m., takže účinek srážkotvorný se výjimečně objevuje za výskytu hustých mlh anebo průchodu klimatických front s velmi nízkou oblačností. Dosti značný význam mají lesy se svou funkcí desukční, (odsávací). Jako takové se projevují půdy kategorií uvedené v následující kapitole. 6.1.2.2.2.a)

Vymezení hydromelioračních okrsků na mapě potencionálních funkcí

„R“ - RAŠELINY Rašelinný horizont je hlubší než 50 cm. Trvale zamokřené plochy se specifickým vodním režimem. Většinou ploché terénní deprese. Rašeliny se často nacházejí v pramenných oblastech. U vrchovišť případně omezit regulaci vodního režimu jen na obvodový příkop. Při obnově dbát na vhodnou volbu dřevin a vyvýšenou sadbu. Převládající typologickou edafickou kategorií je - R.

66



FUNKCE LESA

„G“ - OKRSKY TRVALE ZAMOKŘENÉ Zamokření stagnující podzemní vodou, jejiž hladina je blízko povrchu. Většinou ploché terénní deprese se špatnými odtokovými poměry. Půdní typy - gleje a glejové subtypy. Potřebná opatření se řídí podle intenzity zamokření a jeho omezujícího vlivu na hospodaření, zejména na obnovu lesa. V případě využití příkopové odvodňovací sítě je nutno řešit komplexně celý hydromeliorační okrsek včetně recipientu. (Účinná hloubka odvodňovacího prvku 0,8 - 1,2 m, rozchod sběrných příkopů podle konfigurace terénu 40 - 80 m, zpravidla trvalá funkce hydromeliorační sítě.) Při obnově je důležitá vhodná volba dřevin k zalesnění a vyvýšená sadba. Převládající typologické eda fické ka tego rie – G . „V“ - OKRSKY ZAMOKŘENÉ SVAHOVOU PROUDÍCÍ VODOU Plošné svahové a podsvahové vývěry. Na mírných plochých svazích tvoří často mozaiku zamokřených pramenišť podle výskytu podzemních překážek, které usměrní proudící podzemní vodu k povrchu. Většinou drobné zářezy pramenišť. Systematické odvodnění je v prameništi většinou málo účinné a není v PLO 39 vhodné. Při obnově využívat mikroreliéfu terénu (sázet na vyvýšená místa) a do pramenišť volit vhodné dřeviny (OL, JS). Vyloučit výsadbu SM v nejvlhčích lokalitách. Převládající typologické ed a fick é ka te gor ie - V, U. „L“ - LUHY Zamokření proudící podzemní vodou, korenspondující s hladinou ve vodním toku. Intenzita zamokření se během roku mění podle kolísání průtoků v recipientu. Inundační území vodních toků s mírným spádem, nivní půdy. Hydromeliorační opatření není třeba provádět. Štěrkovité luhy trpí za letního nedostatku srážek suchem. Typologická e da fická ka tego ri e - L. „P“ - PSEUDOGLEJE Periodické zamokření povrchu vodou vyvolávající pseudoglejový proces. Reliéf terénu tvoří zpravidla plošiny a mírné terénní deprese. Intenzita zamokření kolísá s vývojovým stádiem porostu a jeho desukční funkcí. Hydromeliorační opatření s dočasným trváním jsou zpravidla vázána na obnovu porostu (meliorační detail v rámci přípravy půdy pro zalesnění nebo přirozenou obnovu) a jeho zpřístupnění (odvodňovací prvky se vážou na technologické zpřístupnění). Typologická e da fická ka tego ri e - O, P, Q. Obecně je vodní funkce souběžnou funkcí ve všech hospodářských souborech. Její uplatnění vyžaduje úpravy zásad hospodaření pouze v oblastech vodoochranných - pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů a ve vybraných rozsáhlejších hydromelioračních okrscích, kde se případně provádí meliorační průzkum a na základě něho meliorační projekt.


67

FUNKCE LESA

6 . 1 .2 .2 . b)


Orientační hodnoty evapotranspirace Orientační hodnoty evapotranspirace pro SM (zpracováno podle AMBROSE 1975)

Tabulka č. 03.

ORIENTAČNÍ HODNOTY EVAPOTRANSPIRACE PRO SM (PT SM, JD) cílový HS 13a b c 19a b 21a b 23a b 25a b 27a b 29a b 31a b 35 39a b 41a b 43a b 45 47a b 51a b c

evapotranspirace LO 1-31,33 LO 32, 34-41 698 751 696 752 692 741 692 741 992 751 698 741 692 741 692 741 692 741 692 741 692 741 692 741 692 741 692 741 692 761 704 761 704 761 704 761 704 761 689 744 698 751 698 751 698 751 698 744 698 751 698 751 704 761 683 732 683 732 689 744

cílový HS 53 55 57a b 59a b 71a b 73 75 77 79a b 1a b c d e f g h i j k 2a b 3

evapotranspirace LO 1-31,33 LO 32, 34-41 683 732 683 732 683 732 683 732 704 761 689 744 677 721 677 721 677 721 677 721 677 721 585 612 585 612 704 761 692 741 698 751 683 733 585 612 692 741 704 761 677 721 683 723 585 612 585 612 585 612 585 612 585 612

STUPNICE PRO VYHODNOCENÍ EVAPOTRANSPIRACE (mm/rok)

Stupeň LO 1-31,33 LO 32, 34-41 448 492 0 449-473 493-520 1 474-525 521-573 2 526-576 574-627 3 577-627 628-680 4 628-678 681-734 5 679 735 6

68



FUNKCE LESA

Orientační hodnoty evapotranspirace pro PT BO (zpracováno podle AMBROSE 1975)

Tabulka č. 04.

ORIENTAČNÍ HODNOTY EVAPOTRANSPIRACE PRO PT BO (PT BO, BOE, MD,

KOS,JX) cílový HS 13a b c 19a b 21a b 23a b 25a b 27a b 29a b 31a b 35 39a b 41a b 43a b 45 47a b 51a b c



evapotranspirace LO 1-31,33 LO 32, 34-41 590 641 590 641 590 641 590 641 590 641 590 641 590 641 590 641 590 641 590 641 590 641 590 641 590 641 590 641 527 617 595 645 590 641 590 641 527 631 590 641 590 641 590 641 590 641 590 641 590 641 590 641 590 641


Stupeň LO 1-31,33 LO 32, 34-41 448 492 0 449-473 493-520 1 474-525 521-573 2 526-576 574-627 3 577-627 628-680 4 628-678 681-734 5 679 735 6


69

FUNKCE LESA


Orientační hodnoty evapotranspirace pro BK (zpracováno podle AMBROSE 1975)

Tabulka č. 05.

ORIENTAČNÍ HODNOTY EVAPOTRANSPIRACE PRO BK (PT BK, JS, AK, OL, TP, LI,

LIE) cílový HS 13a b c 19a b 21a b 23a b 25a b 27a b 29a b 31a b 35 39a b 41a b 43a b 45 47a b 51a b c



evapotranspirace LO 1-31,33 LO 32, 34-41 546 594 546 594 546 594 546 594 617 669 524 524 524 524 524 524 524 617 528 619 551 524 528 617 524 552

562 562 562 562 562 562 562 669 632 668 594 562 632 669 562 594

524 524 521

562 562 562


Stupeň LO 1-31,33 LO 32, 34-41 448 492 0 449-473 493-520 1 474-525 521-573 2 526-576 574-627 3 577-627 628-680 4 628-678 681-734 5 679 735 6

70



FUNKCE LESA

Orientační hodnoty evapotranspirace pro DB (zpracováno podle AMBROSE 1975)

Tabulka č. 06.

ORIENTAČNÍ HODNOTY EVAPOTRANSPIRACE PRO DB (PT DB, DBE) cílový HS 13a b c 19a b 21a b 23a b 25a b 27a b 29a b 31a b 35 39a b 41a b 43a b 45 47a b 51a b c

evapotranspirace LO 1-31,33 LO 32, 34-41 485 519 483 519 467 520 447 505 485 519 447 505 447 505 447 505 447 505 447 505 447 565 447 491 467 520 467 520 483 519 483 519 483 519 483 519 483 519 483 483 483 483 483 483 483 483 483 483

519 519 519 519 519 519 519 519 519 519


evapotranspirace LO 1-31,33 LO 32, 34-41 483 519 483 519 483 519 483 519 483 519 483 519

483 447 485 483

519 505 519 519

447 483

520 519


Stupeň LO 1-31,33 LO 32, 34-41 448 492 0 449-473 493-520 1 474-525 521-573 2 526-576 574-627 3 577-627 628-680 4 628-678 681-734 5 679 735 6


71

FUNKCE LESA


6.1.2.2.c)

Změna klimatu a lesnické meliorace (Šindelář 1995)

V souvislosti s očekávanými změnami klimatu je třeba podle četných hypotéz očekávat zejména v podmínkách střední Evropy i snížení ročního úhrnu srážek a případně jejich značně nerovnoměrné rozdělení během ročního období včetně povodňových dešťů. S těmito projevy změn by měla být v bezprostřední souvislosti i tendence ve směru k celkově suššímu, aridnějšímu typu podnebí s případnými nerovnoměrnými až přívalovými dešti. S tím by měly být spojeny i výkyvy v disponibilní vodě pro lesní ekosystémy. Se zřetelem na tyto předpokládané tendence by se jako prevence měla uvažovat a realizovat opatření, která by zamezovala zbytečnému ochuzování lesa a jednotlivých jeho složek o disponibilní vodu. Zamezit jakémukoli odvodňování v lesích, ať již jde o půdy trvale či přechodně zamokřelé, bažinaté nebo dokonce bažiny; Upustit od jakéhokoliv odvodňování rašelinišť v lesích, ať již se zřetelem na zamýšlenou těžbu rašeliny či z jiných důvodů; Doporučuje se podle možností obecně upustit od těžby rašeliny v lesích se zřetelem na to, že rašeliniště představují významné prostředí, které váže vodu a které může v pozitivním smyslu, zvláště za předpokládaných změn klimatu, ovlivnit les a lesní prostředí. Považuje se za velmi potřebné zachovat, popřípadě o bno vit veške ré vodní n á drže v les ích , ať již jde o přirozené objekty akumulace vody, např. v okolí pramenišť aj., nebo umělé vodní nádrže na vodotečích, které byly zřizovány v minulosti pro účely plavení dřeva, jako rybníky pro chov ryb či jako vodní rezervoáry pro jiné účely. Doporučuje se dále uvážit možnost zřizování dalších vodních nádrží, které by v současnosti se změnami klimatu mohly mít pozitivní vliv na lesní ekosystémy, zejména na udržování vyšší hladiny podzemní vody v okolí nádrže a zadržování povodňových vln a také na lesní mikroklima. Udržování, obnova a zřizování nových nádrží může být velmi významné i z hlediska ochrany přírody. Tyto objekty mohou fungovat jako vhodné biotopy pro řadu rostlin a živočichů, ať už bezobratlých nebo obratlovců. 6.1.2.3

Funkce půdoochranná

Komentář: - protierozní - ochrana půdy před destrukcí povrchovým ronem ve formě plošné a rýhové eroze, která je přímo úměrná sklonu terénu a erodovatelnosti horniny. Výsledkem pak je vymezení hledisek pro zařazení do lesů ochranných (§ 7, zákona o lesích 289/1995 Sb. a příl. 4, vyhl. MZe 83/1996 Sb.) nebo do lesů zvláštního určení (§ 8 odst. 2, písmena e, zákona o lesích 289/1995 Sb.) viz.dále. Spolu s produkční funkcí má tato funkce velmi podstatný vliv v exponovaných HS 31, 41. - protisesuvná - mechanické zpevnění sesuvných půd a pohyblivých sutí kořenovým systémem a odčerpáváním nežádoucí vody (slíny, jíly, flyše). Lze řešit případným zařazením do lesů zvláštního určení (§ 8, odst. 2, písmene e, zákona o lesích 289/1995 Sb.). - břehoochranná - směřuje k využívání lesa k ochraně břehů vodních toků a nádrží především před erozí vodních toků. Břehové porosty v lese i mimo les jsou porosty dřevin včetně keřového a bylinného patra, které plní půdoochrannou funkci tím, že mechanicky zpevňují půdu spletí kořenů, zmenšují erozní účinnost proudící vody, brání vyplavování půdy a tak chrání břehy vodních toků před vymíláním, kmeny omezují škody ledních ker. - protideflační - ochrana půdy před větrnou erozí (deflací); uplatňuje se hlavně v rovinatých, popřípadě pahorkatinných polohách na lokalitách se sprašemi a vátými písky. Na mapě potencionálních funkcí jsou zachycena stanoviště s určitým půdoochranným potenciálem (zpravidla prudké svahy a kamenité a suťové svahy) a SLT spadajících do ochrany lesů dle přílohy č. 4 vyhl. MZe 83/1996 Sb.. 6.1.2.3.1

Funkce protierozivní

Na mapě půdoochranných funkcí jsou vyznačena území, která mohou být postižená erozí. Jako introskeletová eroze se označuje eroze humusu a jemných půdních částic na sutích, kdy po těžbě porostů dojde k proplachu do spodin sutí. Takové plochy v PLO 39 nejsou. Větrná eroze se v PLO 39 samozřejmě projevuje na zemědělských půdách, kdy nestabilizovaný půdní povrch po podzimní orbě, je za holomrazů vyfukován. Lesy, ale i trvalé zemědělské kultury uvolněnou zeminu zachycují. Lavinové svahy v PLO 39 nejsou. 72



Průmyslová krajina ostravsko-karvinska. Neobhospodařované plochy náletového původu (bříza, topol, osika, vrba) u Nové huti Ostrava. Plochy tvoří i protihlukové a protiprašné pásmo.


FUNKCE LESA


Rekultivované plochy po důlní činnosti. Upravované a ozelenělé důlní odvaly.



Neobhospodařované plochy na bývalém odkališti u Nové huti Ostrava, z části na PUPFL.



FUNKCE LESA

Svážná území se v PLO 39 vyskytují často, i na velkých plochách. Charakteristický je výskyt v povodí Morávky (Skalický kopec), Ostravice (pravý břeh od Frýdku - Místku po Vratimov) i jinde. Jako extrémní svahy jsou označena území, která za předpokladu spadnutí erozně účinného deště (např. 100 mm za 5 hod), poškození přízemní vegetace a stržení humusu, mohou být poškozena erozí. Mohou to být území od sklonu 10 - 120 (t.zv. kritický sklon), na různých expozicích, různém půdním druhu a půdním typu. Teprve výskyt konkrétní lokality jako je svážné území, nebo je extrémní svah anebo kombinace obojího, by měl být důvodem k tomu, aby byla lokalita navržena do lesů zvláštního určení podle zákona 289/1995 § 8, odst. 2 e. Kritický sklon svahu je úhel sklonu za kterého v případě erozně účinného deště, konkrétního tvaru terénu, podle půdního krytu vyjádřeného SLT, dle diferenciovanosti podle hloubky půdy a podle erodovatelnosti závislé na půdotvorném substrátu, dojde k erozivním projevům na povrchu půdy, ať už jako eroze rýhová, nebo eroze plošná. 6.1.2.3.2

Extrémní stanoviště

Poddolovaná území, výsypky, odvaly. Severovýchodní část PLO 39, Karvinsko je poddolovaným územím, se silnými poklesy půdy. Nejvíce postižená oblast je mezi Stonavou, Karvinou, Orlovou, Horní Suchou. (Viz vrstva poddolovaná území). Pokleslá území jsou zavezená hlušinou, rekultivována, ale jsou i další území s výsypkami a odvaly. Zčásti jsou tato území převedena do pozemků sloužících funkci lesa (PUPFL). Velké výsypky a odvaly jsou mezi Slezskou Ostravou a Kunčicemi, mezi Hrabovou, Hrabůvkou a Vítkovicemi. Zčásti jsou území zalesněna. Největší výsypky a odvaly se nově objevily mezi Hrabovou, Paskovem a Řepištěmi a u Staříče. Poddolovaná území jsou i zde, bez projevů propadů terénu. Jedinými přirozenými extrémními stanovišti v PLO 39 je SLT roklinová javořina nižšího stupně. 3J9 na krátkých prudkých svazích hornin vycházejících na povrch mezi čtvrtohorními překryvy, anebo na fluvioglaciálních terasách různého stáří, a SLT zakrslá dubová bučina 3Z. 6.1.2.4

Funkce rekreační

Rekreační funkce lesů se uplatňuje souborem účinků bioklimatických a estetických působících na osvěžení a zotavení člověka. Funkci rekreační mají téměř všechny veřejně přístupné lesy. Na převážné části rozlohy lesů se uskutečňuje rekreace v lesní přírodě ve formě volného užitku lesa. V oblasti příměstské rekreace, v místech s intenzivní zástavbou rekreačních zařízení či intenzivní sportovní činnosti, kde se musí lesní hospodářství přizpůsobit požadavkům rekreace a cílevědomě vytvářet podmínky pro rekreační využití lesa, je rekreační funkce prvořadá a porosty se mohou zařadit do lesů zvláštního určení dle §8 odst. 2 písmena c) zákona č. 289/1995 Sb. Z hlediska rekreační funkce lesa je cílem lesního hospodářství zdravý les, odolný proti přírodním živlům a škůdcům, esteticky utvářený, se starými mohutnými stromy, se zapláštěnými okraji, mozaikovitě složený, zpestřený nelesními plochami, se zvýšeným přístupem vzduchu a slunečního záření a s vyhlídkami do krajiny. Má umožnit rekreační aktivitu a nemá být rušený hlukem, motorovými vozidly, znečištěný odpadky a chemickými přípravky a má mít i časově přizpůsobenou těžbu dřeva. Podle převládajících rekreačních aktivit, vkusu a nároků návštěvníků lesa se mění i charakter rekreačních služeb poskytovaných lesním hospodářstvím od oblastí bez známek civilizace až po sportovní areály a parkové úpravy s intenzivní návštěvností a s restauračním zařízením. Rekreační potenciál lesů přírodní lesní oblasti Podbeskydská pahorkatina je dán existencí městských aglomerací na severu území a potřebou rekreace obyvatel těchto měst. Jedná se především o rekreaci jednodenní, krátkodobou k aktivnímu odpočinku, sportování, turistice. Dále jsou lesy této přírodní lesní oblasti využívány i k dlouhodobějším rekreačním pobytům, především formou individuální rekreace – rekreační chaty. Podle významu a uplatnění rekreační funkce můžeme lesy rozdělit do 5 tříd: 1. Lesy rekreačně nevyužitelné Do této třídy se řadí lesní části, v nichž je rekreace vyloučena v jakékoliv formě a kam je pro veřejnost zakázán , nebo značně omezen vstup.


73

FUNKCE LESA

a)

b)

c)

d)


Lesy v pásmu hygienické ochrany I.stupně podzemních a povrchových zdrojů vody, (označeny tabulkami a oploceny) - jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí (popis jednotlivých funkcí v kapitole 6.2.2.1., soupis funkcí v Přílohách) Národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky, kde vstup je omezen nebo usměrněn po vyznačených cestách - jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a soupis v kapitole 6.2.3.1. a 6.2.3.2. Lesy na půdách poddolovaných podpovrchovou těžbou - jedná se o lesy v oblasti ostravska a karvinska, poddolované v důsledku těžby černého uhlí. Na mapě deklarovaných funkcí jsou zakreslena místa, kde v důsledku poddolování hrozí pokles půdy nejméně o 30 cm. Tyto lesy nejsou vhodné pro rekreační využití, protože je zde ohrožena bezpečnost návštěvníků lesa. Lesní části, vyčleněné pro zajišťování jiných důležitých potřeb společnosti – jedná se o vojenské lesy, kde je omezen nebo zamezen vstup veřejnosti. V PLO 39 se nacházejí vojenské lesy LVS LHC Bruntál, dále o nich pojednává kapitola 6.2.9 a zákres je proveden v mapě deklarovaných funkcí.

2. Lesy s podmíněně využitelnou rekreační funkcí Patří sem lesní části, kde převládají ostatní mimoprodukční funkce lesa a kde je vstup návštěvníkům časově i jinak regulován, nebo jsou zde možné jen některé formy rekreace: a) b) c)

d)

e) f) g)

Lesy ochranné - zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a soupis v kapitole 6.2.1. Lesy na vnitřním PHO II. stupně, kde je zákaz stanování, táboření, budování sportovišť, bývají označeny tabulemi - jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a soupis v kapitole 6.2.2. Lesy v ochranných pásmech zvláště chráněných území - jedná se o maloplošná chráněná území, které mají vymezené ochranné pásmo zřizovací vyhláškou. V PLO 39 to je přírodní památka Turkov (OV), její území je zakresleno v mapě deklarovaných funkcí a další popis v kapitole 6.2.3. Lesy v oborách a bažantnicích,kde je vstup zakázán po určité období a je usměrněn pohyb návštěvníků– obora Kunín (NJ), obora Sovinec (FM), samostatná bažantnice Poodří (NJ), obora Hukvaldy (FM) (Jedná se o jižní část obory, kde je zamezen vstup veřejnosti), jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a soupis je uveden v kapitole 6.2.8 Lesy vyhlášených přírodních parků – zákres v mapě deklarovaných funkcí a soupis v kapitole 6.2.3. Genové základny - tvořené souvislými porosty původních geneticky vhodných dřevin – genová základna Polanecký les (OV), genová základna Hukvaldy (FM) Lesy v okolí archeologických a historických lokalit (mohyly, hradiště, pomníky a pod.), zakresleny v mapě deklarovaných funkcí

3. Lesy s převažující produkční funkcí V lesích s převažující produkční funkcí je hospodaření zaměřeno na trvalé zajištění maximální produkce jakostní dřevní hmoty, přičemž mohou plnit i zdravotně rekreační funkci. Využívány jsou převážně turisticky, při sběru lesních plodin a hub, sportovně, apod.. Zpravidla se jedná o kategorii lesa hospodářského. 4. Lesy s podporovanou rekreační funkcí Do této třídy se řadí lesní části, které jsou obhospodařovány v kategorii lesa hospodářského, ale mají současně výraznou rekreační funkci. Hospodaření na těchto lokalitách je ovlivněno rekreační činností a je proto nutno zde do jisté míry usměrnit jeho způsob. Některé z nich mají charakter lesa zvláštního určení, ale nesplňují podmínky pro vyhlášení kategorií. Většinou se jedná o části porostů podél rekreačního nebo zdravotnického zařízení, které jsou buď na lesní půdě nebo při jejím bezprostředním okraji, lesy v blízkosti lyžařských areálů apod.. a)

b)

c)

d)

74

Lesy v bezprostřední blízkosti objektů individuální i hromadné rekreace, zdravotnických zařízení, letních a sportovních táborů např. lokality: U Štandlu (okres FM), Rovňa (FM), Pod Javorníkem (NJ), Kunčice p. Ondřejníkem (FM), Ostravice (FM), Čeladná (FM) Lesy v bezprostřední blízkosti veřejných tábořišť, koupališť a autokempů např.: okolí vodních nádrží Žermanice (FM), Těrlicko (KA), Olešná (FM), Baška (FM), Větřkovice (NJ), Čertův rybník (NJ), Pržno – rekreační areál (FM), Frýdlant n. O. (FM), Rovňa (FM), koupaliště Dolní Lutyně (KA) Lesy v intravilánu měst a obcí např.: Frýdku-Místku (FM), Frýdlantu n. O.(FM), Čeladné (FM), Ostravice (FM), Pržna (FM), Návsí u Jablunkova (FM), Orlové (KA), Slezské Ostravy (OV), Petřvaldu (KA), Havířova(KA), Bludovic (KA) Lesy v bezprostřední blízkosti zahrádkářských kolonií např. lokality: Starojický kopec (NJ), Salaš (NJ), Žilinská hůrka (NJ)



e)

f) g)

FUNKCE LESA

Lesy charakteru příměstských lesů např. lokality: Oblázek (KA), Krajčok (KA), Holotovec (KA), Pežgovský les (KA), U Albrechtic (KA), Bílá hora (NJ), Třinecký les (FM), Velký les (FM), U Hrabinky (FM), Bučník (KA) Lesy v blízkosti významných turistických a historických objektů např. lokality: Štramberská trůba (NJ), Hukvaldy (FM), Zámecký park v Ropici (FM) Lesy v blízkost sportovních areálů např. lokality: lyžařský vlek v Palkovicích (FM), stadiony v Českém Těšíně (KA) a ve Vratimově (FM)

Lokality lesů s podporovanou rekreační funkcí jsou zakresleny v mapě Potenciálu vodního, půdoochranného a zdravotně rekreačniho. 5.Lesy se zvýrazněnou zdravotně rekreační funkcí Do této třídy dle rekreačního významu se zařazují lesní části vyhlášené nebo navržené jako lesy zvláštního určení podle zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, § 8, odst. 2 b) - lesy lázeňské a 2 c) - lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí: a) Lesy lázeňské – zdravotně léčebná funkce lesa představuje jeho využití jako prostředí se zdravotně účinným působením na pacienty lázní a zařízení preventivní péče. Lázně jsou specializované na léčení různých chorob a podle toho se mohou částečně měnit nároky na léčebné využití lesa. Obzvláště významné je léčivé působení lesů v klimatických lázních. Všeobecně se při využívání léčebné funkce vychází ze zásad uplatňovaných pro rekreační lesy.Do PLO 39 náleží lázeňská místa Darkov a Teplice n. Bečvou, les spadající do kategorie lesa lázeňského se však v PLO 39 nenachází. b) Rekreační lesy– lesy, které slouží k soustředěné rekreaci občanů v blízkosti měst (příměstské lesy) nebo v rekreačních oblastech (pro víkendovou či dlouhodobou rekreaci). Příměstský les, mimo parkový les, je příkladem souběhu rekreační funkce jako prvořadé s produkční funkcí. Při hospodaření v příměstských lesích se upřednostňuje prodloužené obmýtí , maloplošné formy hospodaření nebo výběrný způsob hospodaření, bohaté druhové zastoupení dřevin, včetně zastoupení exotů, patrovitá stupňovitost. U příměstských lesů je důležité členění porostů, jejich zpřístupnění soustavou cest a pěšin, zpevňování cest. Dále při hospodaření je kladen větší důraz na potěžební úpravu, odstraňování potěžebních zbytků. Parkový les svým charakterem zaujímá postavení na rozhraní mezi lesem a parkem, zachovává si však vlastnosti lesa. U lesů parkových se hospodářská opatření týkají jen souvislejších souborů porostů, (přizpůsobují se jen hospodářská opatření: etáže, hustší zápoj, odolné dřeviny apod.), popř. lze rámcovým pokynem v LHP usměrnit jednotlivé solitéry, samostatné skupiny, rozvolněné části parku, ochranné porostní pláště a okraje porostů. Neřeší se však záhonová, křovitá a alejová úprava, ani živé ploty, volná zeleň a ostatní okrasné porostní pruhy, které se upravují projektem a nejsou často ani součástí PUPFL. Lesy s intenzivní rekreační zástavbou – lesy rekreační vyhlášené na podkladě schválené územně plánovací dokumentace a řízené statutem rekreační oblasti. Hospodaření na zastavěných plochách se omezí na výběr souší a stromů ohrožujících rekreaci a rekreační objekty. Nutná obnova se provádí na menších prvcích v souladu se statutem. Hospodaření v okolí zastavěných ploch se shoduje s příměstskými lesy. Všechny zásahy se provádějí v době nejmenší frekvence rekreantů. Lesy v okolí národních kulturních památek se zvýšenou návštěvností a také plochy s přírodními zajímavostmi, historickými památkami i estetická místa, vyhlídkové lokality apod. mají tvořit zdravé, neznehodnocené prostředí. Při hospodaření v těchto lesích musí být zachován charakter okolí národní kulturní památky, tak aby nedošlo k výrazné změně vzhledu a utváření význačných krajinných prvků. Předpokládá se vybavení rekreačními prvky podle významu a podle návštěvnosti. Hospodaření je obdobné jako v příměstských lesích, často je upraveno zpracováným projektem. Lesy v oblasti s intenzivní sportovní činností mohou být vyhlášené na podkladě schválených projektů sportovních areálů, v nichž jsou uplatněny i požadavky na odlesnění a specifický způsob hospodaření v přilehlých lesních částech. Všeobecně mají lesy v blízkosti sportovních areálů charakter příměstských lesů s obdobným způsobem hospodaření. Jak již bylo uvedeno na začátku této kapitoly v PLO 39 převažuje krátkodobá jednodenní rekreace. Rekreační lesy vyhlášené jako lesy zvlášního určení podle § 8 odst. 2 c) mají charakter lesů příměstských. Přehled lesů rekreačních vyhlášených zákona č. 289/95 Sb. je uveden v kapitole 6.2.4. Hospodaření je podle zásad uvedených v dokumentaci pro vyhlášení a v rámcových směrnicích hospodaření pro lesy příměstské.


75

FUNKCE LESA

6.2


Funkce deklarované veřejným zájmem a stávající kategorie lesů Komentář:

Deklarovaný veřejný zájmem, který se vztahuje k lesním pozemkům, je vyjádřen ustanovením zákonů (např.lesní zákon, vodní zákon o ochraně přírody ap.) a jejich prováděcími vyhláškami, vládními nařízeními, směrnicemi a rozhodnutími příslušných orgánů státní správy, schválenými směrnými územními plány (SÚS) včetně územního systému ekologické stability (ÚSES). Deklarované veřejné zájmy jsou podkladem pro kategorizaci lesů. Veřejné zájmy společnosti svým způsobem ovlivňují nebo mohou ovlivnit základní, tj. produkční funkci lesa tak, že buď některá území téměř vyloučí z normálního hospodaření nebo toto hospodaření usměrňují natolik, že se výrazně odlišuje od běžného standardního hospodaření v lesích hospodářských, tzn., že mimoprodukční funkce lesa jsou nadřazovány funkci produkční nebo ji omezují. V některých případech se veřejné zájmy mohou územně vzájemně překrývat. Veřejné zájmy zde uvedené jsou nebo mohou být podkladem pro eventuální zatřídění lesů do jiných než kategorie lesů hospodářských. O tom rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka nebo z vlastního podnětu (u § 7 a § 8 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb.). Do kategorie lesů zvláštního určení podle § 8 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. jsou lesy zařazeny přímo ze zákona, podle § 8 odst. 2 lze zařadit lesy do lesů zvl.určení. V lesích ochranných (§ 7) se musí hospodařit tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce. V lesích zvl.určení (§ 8, odst. 1 a 2) jiný oprávněný zájem, nebo zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkci produkční. V těchto lesích jsou vlastníci povinni strpět omezení při hospodaření v nich, avšak mají právo na náhradu za újmu vzniklou v důsledku omezení hospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl. Orgán státní správy může uložit náhradu osooám, v jejichž zájmu o tomto omezení rozhodl (viz § 11, odst. 3 a § 36, odst. 3 - 6). Přehled veřejných zájmů pro PLO 39 je členěn podle § 7 a 8 zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, lokality deklarovaných funkcí jsou uváděny podle okresů a jednotlivé funkce jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí. Opisy úředních rozhodnutí, kterými jsou veřejné zájmy deklarovány, jsou podle okresů v Přílohách OPRL. 6.2.1

Ochranné lesy Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích

Do lesů ochranných se zařazují lokality na SLT mimořádně nepříznivých stanovišť, vyjmenovaných v příloze č. 3 vyhlášky MZe 83/1996 Sb. Po provedených revizích náleží do lesů ochranných v PLO 39 lesy na lesních typech s touto výměrou: 3Y1 - 95,33 ha 3J9 - 35,64 ha

3Y9 - 10,78 ha 3J6 - 6,74 ha

3Z2 3J2 -

2,42 ha 4,14 ha

3R – 0,09 ha 4Y – 0,26 ha

Jejich výskyt je lokalizován především na výsypkách na těchto katastrálních územích LS Šenov: Darkov Přívoz Tabulka č. 07.

Heřmanice Radvanice

Hrušov Slezská Ostrava

Louky Šilheřovice

Petřvald Vrbice

Poruba

PŘEHLED KATEGORIE LESŮ OCHRANNÝCH K. 1.1.1999

LHC

Lokalizace (okres, odd., porost)

LHC Ostravice LHC Šenov

Okres Frýdek - Místek Okres Karviná Okres Ostrava Okres Opava Celkem 76

(1994 - 2003) (1998 - 2007)

Okres Frýdek - Místek: 103 J Okres Karviná: 107a0, 102a1, 114h2/1,4, 114g2/1.3, 114f2, 116b, 117a Okres Ostrava: 203a, 205a,b, 206a, 201a,b1,0,c, 209a,c, 210a,c, 211b,d,e Okres Opava: 301a

Výměra (ha) 4,36 25,36 37,74 0,07 4,36 25,36 37,74 0,07 67,53



Upozornění: Při obnovách LHP a LHO a při uvedení kategorií do č.289/1995Sb., § 59, odst. 6 dojde v kategorizaci lesů ochranných ke změnám.

FUNKCE LESA

souladu se zákonem

Vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace se nevyskytují. Lesy v klečovém lvs se nevyskytují. 6.2.2

Vodohospodářské a vodoochranné lesy

6.2.2.1

Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů

Pásma hygienické ochrany vodních zdrojů jsou vylišována jako pásma stanovená k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů povrchových nebo podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou. Vymezení pásem hygienické ochrany vodních zdrojů I. – III. stupně stanovuje „Směrnice o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží (na základě § 71 odst. 2 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu - vydalo ministerstvo zemědělství ČSR - hlavní hygienik ČSR - přípisem č.j. HEM - 3 24.2. - 1.9.1978). Dne 7.ledna 1998 byl vydán zákon č. 14, kterým se mění a doplňuje zákon č.138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon). Tímto zákonem bylo upraveno vymezení pásem hygienické ochrany pouze na I. a II. stupeň. Pásmo hygienické ochrany I. stupně – slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení. Pásmo hygienické ochrany II. stupně – slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodohospodářským orgánem tak, aby nemohlo dojít k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. Zákonem č. 14/1998 Sb. se ruší výše uvedená směrnice č.j. HEM – 324.2. – 1.9.1978, ale nejsou tímto měněna pásma hygienické ochrany, stanoví, mění nebo ruší rozhodnutím vodohospodářský orgán na návrh nebo z vlastního rozhodnutí. Návrh na stanovení ochranných pásem je povinen podat ten, kdo žádá o povolení k odběru vody z vodního zdroje. Návrh na jejich změnu podává ten, kdo vlastní povolení k odběru vod z vodního zdroje. U vodárenských nádrží návrhy podává vlastník nádrže. § 19 zákona č. 14/1998 Sb., zároveň pojednává o činnostech, které jsou zakázány v ochranných pásmech vykonávat a zároveň i pojednává všeobecně o náhradách za prokázané omezení užívání nemovitostí v ochranných pásmech. V § 19, odst. 8 se říká, že ústřední vodohospodářský orgán republiky vyhláškou stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem. Do té doby platí stávající ochranná pásma. Dle lesního zákona č.289/1995 Sb. § 8 odst. 1a) jsou všechny lesy ležící v I.pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů zařazeny do lesů zvláštního určení. V PLO 39 se jedná převážně o zdroje podzemních vod s plochami nepatrných výměr (studny, vrty, pramenné jímky). Lesy v pásmech II. a III. hygienické ochrany vodních zdrojů mohou být vyhlášeny lesy zvláštního určení podle § 8 odst. 2 e) lesního zákona rozhodnutím orgánu státní správy na základě návrhu vlastníka lesa, nebo z vlastního podnětu. Přehled pásem hygienické ochrany za celou lesní oblast je uveden v tabulkové příloze. 6.2.2.2

Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod

Na základě vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb. o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů a na základě § 70 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu a pozdějších předpisů, zřizuje přírodní léčebné lázně ministerstvo zdravotnictví ČR na návrh Českého inspektorátu lázní a zřídel, jsou - li v místě přírodní zdroje, které byly prohlášeny za léčivé a jichž se má přímo v místě využívat k účelům lázeňské péče. Podnět k prohlášení přírodního zdroje za léčivý nebo k prohlášení přírodních minerálních vod stolních může dát obecní úřad v jehož obvodu je zdroj, nebo organizace, která hodlá zdroj využívat a


77

FUNKCE LESA


podává jej Českému inspektorátu lázní a zřídel (dále jen ČILZ). Vlastní prohlášení vydává na návrh ČILZ ministerstvo zdravotnictví . Ochrana přírodních léčivých lázní se zabezpečuje lázeňskými statuty, stanovením ochranných pásem lázeňského místa a vyhlášením ochranných pásem zdrojů přírodních léčivých vod. Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů se zpravidla stanoví ve třech stupních: I. II. III.

stupeň – území bezprostředně obklopující přírodní léčivý zdroj stupeň – stanovuje se, je-li nebezpečí poškození přírodního léčivého zdroje ze vzdálenějších míst. stupeň – se stanovuje pro zabezpečení ochrany přírodního léčivého zdroje i v oblasti, která má svými hydrologickými, geologickými a vegetačními poměry přímý vliv na udržení stálé vydatnosti nebo jakosti zdroje.

Lesy, které se nachází v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů jsou dle zákona č. 289/1995 Sb. § 8 odst. 1 písm.b) zařazeny do lesů zvláštního určení. V ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů by se mělo hospodařit tak, aby nedocházelo ke zhoršení kvality vody a ke snížení její vydatnosti. Za tímto účelem je pak v těchto lesích třeba: • zlepšovat infiltrační poměry srážkových vod : - upřednostňovat maloplošný podrostní způsob hospodaření, nepoužívat holosečného způsobu - realizovat obnovu v co nejkratší době - provádět ochranu proti erozní činnosti • soustavně řešit zpomalování odtoku povrchových vod: - hrazením bystřin a stavbou malých vodních nádrží • protierozní ochranu a ochranu vegetačního krytu řešit: - zákazem místní těžby kameniva a sypkých materiálů - trhací práce provádět jen v nezbytně nutné míře jako trhací práce malého rozsahu - lesní cesty budovat s odvodňovacími příkopy bez použití trhavin Přírodní zdroje léčivých vod: NOVÝ DARKOV - KLIMKOVICE - ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů I. a II. stupně byla vyhlášena usnesením vlády ČSR č.27 ze dne 3.2.1982. Ochranné pásmo přírodních zdrojů léčivých vod I. stupně je vymezeno mimo PUPFL. TEPLICE n. BEČVOU - ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů I.,II. a III. stupně byla stanovena usnesením vlády ČSR č.61 ze dne 6.3.1979. DARKOV - přírodní léčivé zdroje pro lázně Darkov byly vyhlášeny výnosem MZ ČSR č.5/1980 vydaný věstníkem ozn.část. 25/1980 Sb., výnosem MZ ČSR č.1/1983 vydaný věstníkem ozn.část. 10/1983 Sb.a výnosem MZ ČSR č.12/1984 vydaný věstníkem ozn.část. 22/1984 Sb. se stanovením ochranného pásma o velikosti 30 m kolem zdroje léčivých vod. Ochrana daného území je daná Režimem dočasné ochrany z října 1975 pro důlní činnost, proto nebyla stanovena ochranná pásma přírodních zdrojů léčivých vod. Pro ochranu přírodních léčivých zdrojů by měly být zařazeny lesy na k.ú. Darkov do lesů zvláštního určení dle § 8 odst.1 b) zákona č.289/1995Sb. 6.2.2.3

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV)

Na území PLO zasahují dvě oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci podzemních i povrchových vod. Nařízením vlády ze dne 19.4.1978 byla zřízena CHOPAV Beskydy a nařízením vlády ze dne 10.1.1979 bylo zřízeno CHOPAV Jablunkovsko. Hranice CHOPAV Beskydy a Jablunkovsko jsou zobrazeny v mapě deklarovaných funkcí. Pro hospodaření v lesích se zakazuje zmenšovat rozsah lesních pozemků o více než 25 ha, odvodňovat lesní pozemky o výměře přesahující 250 ha souvislé plochy. 6.2.2.4

Povodí vodárenských a vodohospodářsky významných toků

V kapitole Hydrografie a hydrologie PLO 39 jsou vyjmenovány vodohospodářsky významné vodní toky (Sedlnice, Kopřivnička, Ondřejnice, Baštice, Jičínka, Olešná, Lučina, přivaděč Morávka – Žermanice, Sušanka, Petřvaldská Stružka, Orlovská Stružka, Doubravská Stružka, Bohumínská Stružka, Tyrka, Ropičanka, Černý potok, Karvinský potok, Petrůvka) a jejich povodí jsou vyobrazena na mapce povodí. 78



FUNKCE LESA

Vodárensky významné toky se v PLO 39 nenacházejí. 6.2.3

Lesy s deklarovanými zájmy ochrany přírody a krajiny

6.2.3.1

Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací

Národní parky – na území PLO se národní park nenachází . Národní přírodní rezervace Národní přírodní rezervace (NPR) jsou maloplošná chráněná území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Území za národní přírodní rezervaci vyhlašuje ministerstvo životního prostředí vyhláškou a stanovuje zde bližší podmínky ochrany. Hospodaření v národní přírodní rezervaci (NPR) je určeno plánem péče, který schvaluje orgán ochrany přírody (MŽP) zpravidla na období 10 let. Správu NPR provádí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR pověřená MŽP. Do PLO Podbeskydská pahorkatina patří tyto NPR: Magistrát města Ostravy NPR Polanecká niva – k.ú. Polanka nad Odrou Vyhlášena usnesením Rady NV města Ostravy č. 995/65 ve znění vyhlášky MŽP ČR č.395/1992 Sb. Ze dne 13.8.1992 na území 122,3 ha, lesní půdní fond zaujímá 50 ha. Hlavní motiv ochrany NPR je lužní les v nivě řeky Odry s četnými mrtvými rameny meandrujícího toku v návaznosti na přírodně cenné louky a rybníky. NPR Polanecká niva je součástí CHKO Poodří, leží v první zóně CHKO. Plán péče pro NPR byl zpracován jako součást plánu péče pro CHKO Poodří. Správu NPR provádí Správa CHKO Poodří v Ostravě. Okres Přerov NPR Hůrka u Hranic – k.ú. Hranice Vyhlášena výnosem MŠVU č.j. 39336/52 ve znění vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Ze dne 13.8.1992 na území 37,45 ha. Hlavní motiv ochrany jsou přírodně blízké lesní biocenózy a geomorfologicky významné krasové jevy. Plán péče pro NPR je zpracován na období 1994 – 2003. NPR je ve správě Agentury ochrany přírody a krajiny ČR pobočky v Olomouci. 6.2.3.2

Lesy v I. zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a přírodních památkách

Dle § 8 odst. 2 písm. a) lesního zákona č. 289/1995 Sb. mohou být lesy v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách zařazeny do lesů zvláštního určení. O zařazení do kategorie lesů zvláštního určení rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. Chráněné krajinné oblasti: Chráněné krajinné oblasti (CHKO) jsou rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání se provádí podle zón odstupňované ochrany (I. – IV.) tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území.


79

FUNKCE LESA


Způsob hospodaření v zónách je stanoven orgány ochrany přírody plánem péče pro jednotlivé CHKO, a to zpravidla na období deseti až patnácti let. CHKO Beskydy - byla zřízena výnosem MK ČSR č.j.5373/73 ze dne 5.3.1973. Do PLO zasahuje CHKO severovýchodní částí (okres Frýdek-Místek, Nový Jičín) s rozlohou 3 810 ha, což činí přibližně 3,3 % její celkové rozlohy (116 000 ha). První zóna CHKO se v PLO 39 nachází pouze na katastrálním území Komorní Lhotky. Plán péče pro CHKO Beskydy je zpracován a nebyl dosud schválen. CHKO Poodří - byla zřízena vyhláškou MŽP ČR č.155/1991 Sb. ze dne 27.3.1991. CHKO se nachází celou svou rozlohou 8 063ha v PLO, v okrese Nový Jičín, Frýdek Místek, Ostrava. Výměra PUPFL v I. zóně CHKO je 434,33 ha. Plán péče pro CHKO Poodří je zpracován a nebyl dosud schválen. Přírodní rezervace,přírodní památky, národní přírodní památky Přírodní rezervace (PR) je menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Přírodní rezervace vyhlašuje okresní úřad vyhláškou. Správu a hospodaření dle schváleného plánu péče v přírodní rezervaci provádí referát životního prostředí příslušného okresního úřadu. Plán péče se zpracovává na období 10 let. Přírodní památka (PP) je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický nebo geomorfologický, případně naleziště vzácných nerostů, ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů s regionálním významem. Přírodní památkou může být i objekt, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Přírodní památku vyhlašuje okresní úřad vyhláškou. Správu a hospodaření dle schváleného plánu péče v přírodní památce provádí Referát životního prostředí příslušného okresního úřadu. Plán péče se zpracovává na období 10 let. Národní přírodní památka (NPP) je geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů, vzácných nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů s národním nebo mezinárodním významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Území národní přírodní památky vyhlašuje ministerstvo životního prostředí vyhláškou a stanovuje zde bližší podmínky ochrany. Hospodaření v národní přírodní památce je určeno plánem péče, který schvaluje orgán ochrany přírody (MŽP), zpravidla na období 10 let. Správu NPR provádí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Ve správě Okú Frýdek-Místek PR Palkovické hůrky – vyhlášena vyhláškou Okú Frýdek – Místek ze dne 18.10.1993. Hlavním motivem ochrany je zachování přirozených lesních porostů (bučina s jedlí a lipová bučina s KL, JV, JL ) typických pro předhůří Beskyd. Plán péče je zpracován na období 1994 – 2003. PR Kamenec - zřízena vyhláškou Okú Frýdek – Místek ze dne 6.4.1992. Hlavním motivem ochrany jsou dochovalé bahenní a rašelinné ekosystémy s výskytem typické flory a fauny (Dactylorhiza majalis, Drosera rotundifolia, Listera ovata). Plán péče je zpracován na období 1993 - 2000. PR Rybníky - zřízena vyhláškou ONV Frýdek – Místek ze dne 27.2.1990. Hlavním motivem vyhlášení je ochrana přirozených lesnatých porostů, pramenišť a rašelinných luk s četnými chráněnými a mizejícími druhy rostlin (Drosera rotundifolia, Dactylorhiza fuchsii, Dactylorhiza majalis). Plán péče je zpracován na období 1994- 2003. PP Pod hukvaldskou oborou - zřízena vyhláškou ONV Frýdek – Místek ze dne 27.2.1990. Hlavním motivem ochrany je výskyt vzácných druhů rostlin, především pérovníku pštrosího (Matteuccia struthiopteris). Plán péče je zpracován na období 1994 –2003. 80



FUNKCE LESA

PP Profil Morávky – zřízena vyhláškou ONV Frýdek – Místek ze dne 27.2.1990 Hlavním motivem vyhlášení je ochrana kaňonovitého profilu přirozeného štěrkového toku Morávky se skalními prahy a peřejemi a k zachování přilehlých lužních porostů. Plán péče není zpracován. PP Pod hájenkou Kyčera - zřízena vyhláškou ONV Frýdek – Místek ze dne 27.2.1990. Hlavním motivem vyhlášení je ochrana rašeliniště a prameniště s hojným výskytem vzácných druhů rostlin. Plán péče je zpracován na období 1995 – 2004. PP Žermanický lom – zřízena vyhláškou Okú Frýdek – Místek ze dne 6.4.1992. Hlavním motivem ochrany je druhotně vzniklá mokřadní ekosystém s vzácnými druhy rostlin (Epipactis palustris, Hippochaete variegata, Carex distans). Plán péče je zpracován na období 1994 – 2000. PR Velké doly - zřízena vyhláškou ONV Frýdek – Místek ze dne 27.2.1990. Hlavním motivem ochrany je zachování porostů blízkých přirozenému složení charakteru lipových dubohabřin s výskytem chráněných druhů rostlin. Plán péče je zpracován na období 1996 – 2000. Ve správě Okú Nový Jičín PR Koryta – zřízena vyhláškou č.1 Správou CHKO Poodří ze dne 1.9.1998. Posláním rezervace je ochrana vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů (Ophioglossum vulgatum, Valeriana simplicifolia, Galanthus nivalis, Carabus scheidleri). Plán péče není zpracován. PP Pusté nivy - zřízena vyhláškou č.1 Správou CHKO Poodří ze dne 1.9.1998. Posláním přírodní památky je ochrana unikátního dochovaného zbytku lužního lesa, periodicky zaplavovaných tůní a ohrožených druhů živočichů (ptáci, bezobratlí). Plán péče není zpracován. PP Sedlnické sněženky – zřízena vyhláškou ONV Nový Jičín ze dne 15.6.1988. Hlavním motivem zřízení je výskyt nejbohatšího naleziště sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis) v povodí řeky Odry. Plán péče je zpracován na období 1995 – 2004. PP Prameny Zrzávky – zřízena vyhláškou Okú Nový Jičín ze dne 2.12.1993. Hlavním motivem ochrany jsou pramenné vývěvy s obsahem síranu železitého a sirovodíku na horním toku Zrzávky. Plán péče je zpracován na období 1993 – 1998. PP Váňův kámen - zřízena vyhláškou Okú Nový Jičín ze dne 12.11.1993. Hlavním motivem ochrany je přirozený skalní vápencový útvar z jurského vápence s výraznou brekciovou texturou, který na sebe váže flóru s kalcifilními prvky. Plán péče je zpracován na období 1993 – 2003. PR Svinec - zřízena vyhláškou Okú Nový Jičín ze dne 12.12.1994. Hlavním motivem ochrany jsou druhově bohaté porosty semixerotermních travobyliných společenstev s ojedinělým výskytem v Moravské bráně (Gentiana cruciata, Orchis pallens, Orchis mascula, Primula veris). Plán péče je zpracován na období 1993 – 2003. PP Travertinová kaskáda – zřízena vyhláškou ONV Nový Jičín ze dne 15.6.1988. Hlavním motivem ochrany je recentní travertinová kaskáda vzniklá působením pravého přítoku říčky Tichavy. Na travertinovou kaskádu se váže výskyt chráněných druhů rostlin (Gymnadenia conopea). Plán péče je zpracován na období 1994 – 2003.  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka FRÝDEK-MÍSTEK

81

FUNKCE LESA


Ve správě magistrátu města Ostravy PP Turkov – zřízena vyhláškou magistrátu města Ostravy ze dne 7.9.1993. Hlavním motivem ochrany je mokřad charakteru lužního lesa s přirozenou druhovou skladbou a výskytem ohrožených druhů (Lunaria rediviva). Plán péče je zpracován na období 1998 – 2007. PR Rezávka - vyhlášena Radou města Ostravy dne 26.5.1998. Hlavním motivem ochrany je zachování stávajícího rázu krajiny s přirozenými a polopřirozenými biotopy. Plán péče je zpracován na období 1997 – 2006. Ve správě Okú Karviná PP Meandry Lučiny - zřízena vyhláškou Okú Karviná ze dne 25.11.1991. Hlavním motivem ochrany je přirozeně meandrující řeka Lučina s pravobřežní terasou tvořenou fluviálními štěrky a štěrkopísky. V druhově bohatých porostech se vyskytují chráněné druhy rostlin a živočichů. Plán péče je zpracován na období 1991 – 2000. PP Věřňovice - zřízena vyhláškou ONV Karviná ze dne 25.4.1989. Hlavní motiv zřízení je ochrana štěrkové terasy řeky Olše s listnatými porosty. Plán péče je zpracován na období 1999 – 2008. PR Velké doly - zřízena vyhláškou ONV Karviná ze dne 15.10.1990. Hlavním motivem ochrany je zachování porostů blízkých přirozenému složení charakteru lipových dubohabřin s výskytem chráněných druhů rostin. Plán péče je zpracován na období do roku 2000. Ve správě Okú Přerov PP V oboře – zřízena výnosem MŠVU č.42.870/52 ze dne 30.9.1952. Hlavní motiv ochrany jsou přírodě blízké lesní biocenózy – zakrslé doubravy. Plán péče je zpracován na období 1994 – 2003. PP Nad kostelíčkem – zřízena výnosem MŠVU č.39.631/52 ze dne 27.3.1952. Hlavním motivem zřízení je ochrana dubohabrového háje s příměsí jedle. Plán péče je zpracován na období 1994 – 2003. PR Velká Kobylanka – zřízena výnosem MŠVU č.42.678/52 ze dne 24.9.1952 Hlavním motivem zřízení je ochrana zbytků dubohabrového lesa a suťového lesního společenstva na vápencovém podloží. Plán péče je zpracován na období 1994 – 2003. PR Malá Kobylanka - zřízena výnosem MŠVU č.42.934/52 ze dne 24.9.1952 Hlavním motivem zřízení je ochrana dubohabrového háje s karpatskými prvky na vápencovém podkladu. Plán péče je zpracován na období 1994 – 2003. Ve správě Agentury ochrany přírody a krajiny NPP Šipka – zřízena výnosem MŠK č.j. 35.013/59 ze dne 9.1.1960. Leží v okrese Nový Jičín. Hlavním motivem ochrany je naleziště kosterních zbytků pravěkého člověka v jeskyni Šipka a výskyt vzácné květeny vážící se na vápencové podloží. Plán péče je zpracován na období 1994 – 2003.

82



FUNKCE LESA

Chráněná území v CHKO Poodří PR Kotvice – zřízena výnosem MK ČSR č.j. 3.025/70-II/2 ze dne 10.3.1970, okres Nový Jičín. Hlavním motivem ochrany je výskyt ohrožených společenstev volně plovoucích rostlin na rybnících s rozsáhlými rákosinami umožňujícími hnízdění velkého počtu vodního ptactva, výskyt obojživelníků a dalších druhů živočichů. PR Polanecký les – zřízena výnosem MK ČSR č. 3.027/70 ze dne 10.3.1970, město Ostrava. Hlavním motivem zřízení je ochrany zbytků přirozeného lužního lesa s mrtvými rameny Odry a výskytem chráněných druhů rostlin. Plán péče pro tyto rezervace je součástí plánu péče pro CHKO Poodří. 6.2.3.3

Registrované významné krajinné prvky

Komentář: Podle zákona č. 114 z 19.II. 1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny se v § 3 odst. 6 říká : Významný krajinný prvek (VKP) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, jsou to zejména mokřády, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. V § 4 odst. 2. se dále říká, že VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. O registraci VKP hovoří § 6 téhož zákona. Odbory životního prostředí či městské úřady jednotlivých okresů daly zpracovat projekty pro registraci VKP. Např. okres Frýdek - Místek dal takto zpracovat 54 katastrů ze 103 katastrů okresu. V elaborátech podle rozlohy katastrů a výskytu cenných segmentů krajiny či lidských výtvorů, bylo registrováno v jednom katastru od 10 - 40 VKP. V těchto elaborátech jsou uvedena taky biocentra územního systému v úrovni lokální a regionální a navíc jsou zde registrovány kapličky, kříže, boží muka, prameny s různými stavbami, aleje, stromořadí. Na okresu Vsetín se do VKP navrhovaly drobné lesíky, které nebyly ani chráněnými plochami ani v systému ÚSES, ale splňovaly kritéria § 3 zák. 114. Ostatní okresní úřady (NJ, PR) se zpracováním započaly, ale prosazením názoru, že všechen les je významným krajinným prvkem se s registracemi lesa jako VKP přestalo. Měl by se prosadit názor, že registrovaným významným krajinným prvkem je pouze ten les (přesně co je vyjmenováno v § 3 zák. 114, který je ekologicky a esteticky významný a který ovšem není lesem chráněným či ochranným. Stálo by za úvahu jako významné krajinné prvky dále registrovat : - upravené studánky a prameny (často s drobnými stavbami). - pomníky, pomníčky, kříže. - pralesovité zbytky porostů s nejvyšší biologickou diverzitou druhů. - segmenty lesů s přirozenými vodními toky, bez potřeby vodohospodářských úprav. - významný výskyt mravenců rodu Formica, jednoho z nejdůležitějších bioregulátorů škůdců lesa. Je zřejmé, že registrace významných krajinných prvků je zcela nezvládnutý úkol, a objektivní registrace čeká na II. etapu tvorby OPRL či tvorby regionálních plánů krajiny. 6.2.3.4

Lesy v přírodních parcích

Přírodní park zřizuje orgán ochrany přírody obecně závazným právním předpisem (dle zákona č. 114/1992 Sb. § 12 ) k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn jako národní park, CHKO, NPR, PR, NPP, PP.


83

FUNKCE LESA


Okres Frýdek-Místek Návrh Přírodního parku Hůrky – byl vydán návrh nařízení o zřízení přírodního parku okresním úřadem ve Frýdku-Místku, jako orgánem příslušným dle § 77 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Jedná se o krajinářsky, botanicky a zoologicky mimořádně hodnotné území čtvrtého vegetačního stupně. Okres Nový Jičín Přírodní park Pobeskydí – zřízen vyhláškou Okú Nový Jičín č. 5/94. Důvod zřízení je zachování krajinného rázu, který je typický pro socioregion Podbeskydská pahorkatina. 6.2.3.5

Archeologická a paleontologická naleziště, kulturní památky

Za kulturní památky, podle zákona č. 20/1997 Sb. o státní památkové péči, prohlašuje ministerstvo kultury ČR nemovité a movité věci, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, pro její hodnoty historické, umělecké, vědecké a technické. Archeologické naleziště je místo archeologického nálezu, který je dokladem nebo pozůstatkem života člověka od počátku jeho vývoje do novověku. Kulturní památky se zapisují do Ústředního seznamu památek České republiky, který vede ústřední organizace státní památkové péče, jíž je Státní památkový ústav. V PLO 39 se nachází množství kulturních památek jako jsou hrady, tvrze, zámky, zámecké parky, kaple, pomníky, hradiště, mohyly. V příloze je uveden seznam kulturních památek a archeologických nalezišť nacházející se na lesním půdním fondu nebo v blízkosti lesa. Pro hospodaření v lesích nacházejících se v bezprostřední blízkosti lesa nejsou upravovány podmínky hospodaření a lesy zůstávají v kategorii lesů hospodářských. Pří hospodaření v těchto lesích by se mělo dbát na to, aby nedošlo k narušení nebo poškození kulturní památky, případně nepříznivé změny stavu jejího prostředí. 6.2.4

Lesy s deklarovanými zájmy rekreace

6.2.4.1

Lesy lázeňské

V PLO 39 Podbeskydská pahorkatina se nenacházejí v kategorii lesa zvláštního určení lesy lázeňské. 6.2.4.2

Lesy příměstské a rekreačně využívané

Funkcí těchto lesů je poskytovat obyvatelstvu možnost rekreace a aktivního odpočinku v příjemném a relativně zdravějším prostředí lesa. Zvýšená návštěvnost těchto lesů opačně působí negativně na les. Oba vlivy se promítají ve vytvoření speciálních podmínek hospodaření v těchto lesích, a proto je lze zařadit i do lesů zvl. určení. Lesy příměstské a rekreační mohou být zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8 odst. 2 písm. c) lesního zákona na návrh vlastníka lesa nebo z podnětu orgánu státní správy lesů. V rámci PLO jsou vyhlášeny příměstské lesy a lesy rekreační: Ostravské příměstské lesy (OV) – o celkové výměře 582,87 ha. Jedné se o lesy ležící přímo na území města Ostravy a v jeho bezprostřední blízkosti. Podmínky hospodaření jsou dány samostatným lesním hospodářským plánem. Městké lesy Vratimov (FM) - o celkové výměře 125.21 ha. Jedná se o lesy na bývalém LHC Šenov, nyní ve vlastnictví obce. Lesopark Orlová – Lutyně (KA) - o výměře 22.37 ha. Ucelený lesní komplex (bývalé LHC Šenov) bezprostředně přiléhající k obytné zástavbě města Orlové. Pro lesopark byla vypracována studie.

84



FUNKCE LESA

Příměstské lesy města Třince (FM) – o celkové výměře 231.16 ha, na bývalém LHC Šenov. Část příměstských lesů bylo v rámci generelu města Třince začleněno do městské zeleně jako parkové lesy. Je zpracována studie. Příměstské lesy Brušperk (FM) – o celkové rozloze 61.44 ha. Jedná se o lesy ve vlastnictví obce Brušperk. Rekreační les Český Těšín (KA) – o celkové výměře 0.32 ha. Lesní porost navazuje na zahájenou výstavbu městského parku. Rekreační lesy Frýdku – Místku (FM) – o celkové výměře 502.49 ha. Lesní porosty leží v bezprostřední blízkosti města Frýdku-Místku a podél řek Ostravice a Morávka. Pro rekreační lesy je vypracovaná studie. Lesopark – biosférický areál města Štramberk (NJ) – o výměře 11.78 ha. Pro lesopark je vypracovaná studie s návrhem úprav pro krátkodobou rekreaci obyvatel Štramberka a Kopřivnice. Příměstské lesy Kopřivnice (NJ) – o celkové výměře 57.62 ha. Lesy v okolí zříceniny hradu Šostýn sloužící ke krátkodobé rekreaci. LHC Frenštát p. R. Příměstské lesy Nový Jičín (NJ) – o výměře 21.10 ha. Komplex lesa v okolí Nového Jičína sloužící k rekreaci obyvatel města. 6.2.5

Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce Lesy sloužící lesnickému výzkumu

Na území PLO byly založeny t.zv. trvalé výzkumné plochy (TZP) Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů (1974 - 1982), které jsou obhospodařovány Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště-Strnady. Jedná se o 3 plochy v okrese Ostrava, 4 plochy v okrese Frýdek-Místek a 2 plochy v okrese Nový Jičín. Rozlohy těchto ploch se pohybují od 0,4 - 0,8 ha, jejich celková rozloha přesahuje 5 ha tj. 0,02 % výměry PLO. Plochy na sebe nenavazují a jsou dokonale rozptýlené v PLO 39. VÚLHM nepožaduje jejich zařazení do lesů zvláštního určení. Dále byla v PLO 39 (v okr. Frýdek – Místek) založena 1 plocha pro vyhotovení výnosových tabulek. Všechny plochy jsou založeny se SM porostech. V Dobré u Frýdku je založena mezinárodní plocha pro výzkum růstu SM. Na k.ú. Petřvald je založena MD plocha, sloužící k testování semenných sadů (podrobně kap. 4.5.4). Zákres ploch je uveden na mapě deklarovaných funkcí. (Podrobně viz kapitola 4.5.4.). Lesy sloužící lesnické výuce Lesy sloužící lesnické výuce v PLO 39 nejsou. 6.2.6

Lesy deklarující funkci bariérovou Komentář:

Ve vyhlášce č. 83/199 Sb. v příloze č. 3 jsou v hospodářském souboru 01 - mimořádně nepříznivá stanoviště vyjmenovány soubory lesních typů, které náleží do lesa ochranného. V zákoně č. 289/1995 Sb. o lesích, je v § 8, odst. 2, řečeno: “Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí je nadřazen funkcím produkčním“, jde o lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. V oblastech jako je PLO 39 s lesnatostí cca 14 % má však takovou funkci snad každý ha porostní půdy. Jako lesy půdoochranné pro PLO 39 by se měly proto považovat lesy: - na půdních odvalech, rekultivovaných nebo stabilizovaných haldách a na půdách ovlivněných důlní činností s výraznými poklesy - na půdách exponovaných postižených ujížděním svahů (svážná území) - zcela vyjímečně některé svahy ohrožené půdní erozí. Na LHC Šenov při obnově LHP s platností od 1.1.1998 na základě požadavku LČR, s.p. Hradec Králové byly zařazeny do lesů zvláštního určení tyto porosty:  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka FRÝDEK-MÍSTEK

85

FUNKCE LESA

Tabulka č. 08.


PŘEHLED LESŮ PŮDOOCHRANNÝCHA JEJICH VÝMĚRY

Katastrální území K.ú. K.ú. K.ú. K.ú. K.ú. K.ú. K.ú.

Horní Těrlicko Dolní Těrlicko Doubrava Karviná Doly Lázy u Orlové Orlová Petřvald

K.ú. K.ú. K.ú. K.ú. K.ú.

Poruba u Orlové Prostřední suchá Rychvald Staré Město u Karviné Stonava

Okres K.ú. K.ú. K.ú. K.ú. K.ú. Okres K.ú. K.ú. K.ú. Okres

Karviná Lhotka u Ostravy Mariánské hory Nová ves u Ostravy Radvanice Slezská Ostrava Ostrava Dolní Lištná Konská Vendryně Frýdek-Místek

Výměry Staré (ha) označení 2,17 231E9, E1, bezlesí 0,02 16,66 13,48 14,96 13,97 8,22 0,95 4,93 2,58 0,60 2,40 66,21 0,29 0,08 0,06 2,59 12,98 16,00 11,58 5,67 1,47 18,81

Nové označení 101a4 109a, 109b, 109f 1a,b, 109c, 109d, 109e 109f 1b, 110a,d,e, 105b, 106a,a14, 106b13 111g 109g 115a9, 115b,c, 114k2, 114j10/6, 114e5,12, 114a, 114d0, 114b2,b/1, 114b2,a,2b/1 114c, 114b2c, 114ab2b/1, 114a4 116a 112b, 112a, 113a, 105a 117a 108a 104a1,3, 104b3b, 104b2, 104b3a, 104b2 103a13/9, 103a0, 103b9, 103c9/6 206a,b 208b 201c, 202c 209b, 210b,d,e,f,g,h, 211a,c,f, 204a

930bdg 922a 930d

Porosty s funkcí klimatickou (krycí a protihlukové pásy podél objektů a linií) nejsou zvlášť vylišeny jako lesy zvláštního určení, i když jejich funkci plní zelený pás lesa založený okolo Nové huti v Kunčicích u Ostravy, případně některé zelené pásy kol velkých sídlišť v Ostravě střed, Ostravě Porubě. Porosty s funkcí krajinotvornou rovněž nejsou zvlášť vylišeny. (viz kapitola 6.2.3. Registrované významné krajinné prvky). 6.2.7

Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti

Jedním ze základních předpokladů úspěšné obnovy lesů, zabezpečení stability lesních ekosystému, udržování a zvyšování schopnosti lesa (uchování a další zlepšování dědičné podstaty) je používání provenienčně a stanovištně vhodného reprodukčního materiálu lesních dřevin. Porosty či soubory porostů původních geneticky vhodných lesních dřevin zajišťují reprodukční materiál těchto dřevin a tím plní funkci lesa, kterou označujeme jako funkci reprodukční. Komentář: Každý ekotyp dřevin má určitou plasticitu, která umožňuje větší či menší přispůsobivost v místních stanovištních podmínkách. V areálu přirozeného rozšíření je odpovídající místní ekotyp nejstálejší formou a proto je nejodolnější. Liší se od ostatních ekotypů jedním, ale zpravidla více znaky či vlastnostmi, které jsou dědičné. V rámci každé oblasti se i v rámci místního ekotypu vyskytují populace, které jsou přizpůsobeny úzce vyhraněným podmínkam. Takové subpopulace je tendence dnes nazývat ekodémy. Zpravidla v každé oblasti, v každém lvs a na určitém souboru přírodních podmínek (extrémní stanoviště, vodou ovlivněná stanoviště, živná stanoviště, kyselá stanoviště) takové ekodémy existují. Ekodémy se „vytvořily“ za pouhých 10 - 13 generací. Přírodní rezervace, chráněná území a vlastně celá území výskytu lesních dřevin jsou zdrojem reprodukčního materiálu. Zdrojem reprodukčního materiálu jsou porosty po dosažení příslušného fyzického věku, po provedeném uznávacím řízení, kdy jsou zařazeny do uznaných porostů či jsou uznány jen výběrové stromy. Souvislejší plochy porostů v nichž jsou uznané porosty či výběrové stromy mohou tvořit genové základny, a ty již mohou být zařazeny do lesů zvláštního určení. Jednotlivé uznané porosty, mimo obvod genových základen zůstávají zpravidla hospodářským lesem, i když se hospodářská opatření přizpůsobují reprodukční funkci, podobně jako v genové základně.

86



FUNKCE LESA

Cílem lesního hospodaření v uznaných porostech a genových základnách je zlepšovat hospodářskou hodnotu těchto porostů, zvyšovat jejich odolnost a vytvářet podmínky pro zvýšení produkce semen a přirozenou obnovou porostů. V zásadě to znamená zachování a využívání genofondu. Uznané porosty je nutno vylišovat i pro nepůvodní dřeviny. V PLO 39 Podbeskydská pahorkatina to platí pro smrk ztepilý, borovici lesní, modřín opadavý. I u těchto dřevin je vhodné nacházet dobře přizpůsobené populace.. 6.2.7.1

Uznané porosty, semenné porosty, semenné sady a klonové archivy

Komentář: Uznávání porostů jako jedna z forem selekce fyzicky zralých porostů vychází z předběžného návrhu genetické klasifikaci při tvorbě LHP (LHO) a respektuje individuální i zeměpisnou proměnlivost ekotypů, promítá výsledky provenienčních pokusů, řeší otázky plodnosti, sběru a přenosu semene a též sdružování porostů. Porosty pro tuto selekci by se měly třídit na: autochtonní, alochtonní a neznámého původu. Udávají se všechny lesní dřeviny domácí i geograficky nepůvodní, které jsou předmětem hospodaření (vyjma topolů černých, balzámových, bílých a vrb, u nichž se uznávají pouze vybraní jedinci jako stromy výběrové). Všeobecně se lesní porosty starších 60 let (douglaska, jedle obrovská, vejmutovka - 40 let, olše, bříza, osika - 30 let) třídí podle fenotypových znaků do fenotypových kategorií. Uznané porosty A - hospodářsky vysoce hodnotné porosty B - ostatní porosty nadprůměrné hospodářské hodnoty C - porosty průměrné hospodářské hodnoty Tabulka č. 09.

PŘEHLED UZNANÝCH POROSTŮ A JEDNOTEK V PLO 39 PODLE DŘEVIN Dřevina SM JD BO MD BK DB KL JV JS JL LP HB OL CELKEM

Klasifikace A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B A+B

Počet karet 0 73 0 16 0 14 0 7 1 20 1 32 0 7 0 5 0 21 0 3 0 14 0 1 0 3 2 216 218


Výměra 0 285,58 0 5,11 0 17,36 0 6,48 5,89 61,30 3,91 61,86 0 3,79 0 1,90 0 56,27 0 1,18 0 29,15 0 0,12 0 2,27 9,80 532,37 542,17

87

FUNKCE LESA


Semenné sady a klonové archivy Na území LS Frýdek na k.ú. Janovice je založen semenný sad buku lesního označený SS/BK/113/40/6 FM na ploše 2,87 ha. Jsou zde vysázení roubovanci původu z PLO 40 z 5.lvs a hlavně 6 lvs, celkem 649 ks 69 klonů. Na území LS Ostravice na k.ú. Čeladná je založen semenný sad třešně ptačí ozančený SS/TR/ /38/4 FM na ploše 0,90 ha. Jsou zde roubovanci z PLO 38 a 39 z 4.lvs, je zde 223 roubovanců 76 klonů. Dále je na území LS Ostravice na k.ú. Čeladná semenný sad pro smrk ztepilý SS/SM/138/40/7 FM na ploše 1,40 ha. Zde jsou roubovanci z PLO 40 LVS 6-7, v počtu 472 ks 96 klonů. Na území LS Frýdek k.ú. Janovice je založen klonový archiv smrku ztepilého KA/SM/40/7/FM na ploše 1,50 ha, kde je vysázeno 869 roubovanců ze 339 klonů z PLO 40 ze 6 - 8. lvs. 6.2.7.2

Genové základny - stávající

Komentář: Genové základny (GZ) se zřizují k zachování biologické různorodosti a k záchraně a reprodukci geofondu původních regionálních populací lesních dřevin. Jsou to souvislé komplexy převážně původních populací lesních dřevin nebo komplexy s vysokým podílem těchto populací takové rozlohy, které postačuje k udržení biologické různorodosti populace, a které jsou při vhodném způsobu hospodaření schopny autoreprodukce. Výměra základny nemá být menší než 100 ha. Základem pro zřizování GZ jsou přírodní lesní oblasti jako rámce regionálních populací lesních dřevin, které jsou v lesním hospodářství využívány. Základní způsob reprodukce v GZ je přirozená obnova. Je-li nutná obnova umělá, používá se semeno pouze z téže genové základny. Ve vylišené jádrové části lze obnovovat pouze přirozenou obnovou. V PLO 39 se nachází více souvislejších komplexů v nichž se dá hovořit o zvýšeném výskytu ekotypové a genotypové i stanovišťi odpovídajících původních populací základních hospodářských dřevin. Tabulka č. 10.

GENOVÉ ZÁKLADNY

Lokalita /číslo/ Hukvaldy

les zvláštního

177 (FM)

určení GZ

Kategorizace

Polanecký les zvláštního určení GZ Les 204 (OV)

6.2.7.3

Vlastník a vylišení LČR - LS Frenštát p.Radh. 557A-E, 558, 559A-D, 560A-D, 561A-E, 562A-E, 563, 564A-E, 550C-D, 540E, 545A-D,F, 549A-D, 548A-B LČR - LS Šenov NPR - Polanecká niva CHKO - Poodří 436B, C,D,E Mimo reservace CHKO Poodří (433A, B,D,E; 434A; 436D)

Dřevina Charakteristika l.v.s. BK, DB, Výskyt původní populace buku lesního, dubu letního, javoru kleLP, JV, nu a javoru mléče, lípy malolisté KL, JLh i velkolisté, jilmu horského, jedle 4. l.v.s. bělokoré a jasanu ztepilého

DB, JS Výskyt původní populace dubu LPm letního, lípy malolisté a jasanu 1. l.v.s. ztepilého

Výměra v ha

494,08

207,00

Zdroje reprodukčního materiálu

Pro zajištění reprodukčního materiálu je nejvhodnější využívat místních zdrojů. Jsou to zdroje semenné z téže lesní správy nebo alespoň zdroje PLO 39 - Podbeskydské pahorkatiny. Smrk ztepilý Pro smrk ztepilý je vyhlášena semenářská oblast č. VIII. - západokarpatská, do které patří PLO 39 Podbeskydská pahorkatina. Současná populace smrku v PLO náleží k populaci „smrku chlumního“ (3. 4.lvs). Vzhledem k tomu, že původní klimatický ekotyp se v PLO 39 ani v PLO 40 nevyskytoval, musí se 88



FUNKCE LESA

k reprodukci použít současné populace smrku. Do 3.lvs se pěstování SM v zásadě nedoporučuje. Místní zdroje pro 4.lvs jsou dostatečné. Pro PLO 39 je uznáno na jednotlivých LS v kategorii B na LS Frenštát p.Radh. 213 ha, LS Frýdek – Místek 17 ha, LS Jablunkov 40 ha, LS Šenov 15 ha). Borovice lesní Pro borovici lesní je vyhlášena semenářská oblast č. IX. - beskydská, do které patří i PLO 39 Podbeskydská pahorkatina. BO zde se vyskytuje jako ekotyp chlumní (3. - 4.lvs). Pro BO je uznáno na jednotlivých LS v kategorii B na LS Frenštát p.Radh. 2 ha, LS Frýdek – Místek 2 ha, LS Šenov 13 ha). Modřín opadavý PLO 39 Podbeskydská pahorkatina je zařazena do semenářské oblasti č. II. - ostatní území ČR (mimo oblast původního rozšíření jesenického MD). Přenos reprodukčního materiálu z jiných oblastí je možný ze všech oblastí, včetně původního jesenického MD. Pozor, v PLO 39 se také vyskytuje modřín japonský a spontání kříženci s modřínem opadavým. Také MD je uznán v kategorii B na LS Frenštát p.Radh. 1 ha, LS Šenov 5 ha. Jedle bělokorá Pro jedli bělokorou je navržena semenářská oblast složena z PLO 40, PLO 36, PLO 37, PLO 38, PLO 41 a konečně PLO 39 - Podbeskydská pahorkatina. Pro PLO 39 je tedy možno používat materiál vlastní anebo ze sousední PLO 40 - Moravskoslezské Beskydy. Pro JD je uznáno několik porostů v kategorii B na LS Frenštát p.Radh. 3 ha, LS Ostravice 2 ha. Buk lesní Pro buk lesní je navržena semenářská oblast zahrnující PLO 40, PLO 36, PLO 37, PLO 38, PLO 41 a PLO 39 - Podbeskydskou pahorkatinu. Pro BK jsou zdroje reprodukčního materiálu dostatečné pro 4.lvs. Pro 3.lvs kromě nepříliš dostatečných zdrojů vlastních je možno použít zdroje 4.lvs v kategorii A na LS Frenštát p.Radh. 6 ha; v kategorii B na LS Frýdek - Místek 0,4 ha, LS Šenov 14 ha, LS Frenštát p.Radh. 7 ha. Zdroje na LS Frenštát p.Radh. jsou převážně v genové základně Hukvaldy. Dub zimní a letní Dub zimní se přirozeně vyskytoval v PLO 39 ve 3.a 4.lvs kategoriích K, S, C, F, A. Dub letní se přirozeně vyskytoval v PLO 39 v 1. - 4.lvs v kategoriích L, U, O, P, V, H. Každopádně by měly být využity možnosti využití původního osiva z PLO 39. Dub letní je nutno diferencovaně používat - kvalitního DB z luhu 1.a 2.lvs (genová základna Polanecký les), a dále diferencovaně používat ekodém podmáčených stanovišť 3.a 4.lvs kategorie O, P, H. V kategorii A je na LS Šenov uznáno 4 ha, v kategorii B na LS Frenštát p.Radh. 5 ha, LS Frýdek – Místek 5 ha, LS Šenov 52 ha. Zdroje u LS Šenov jsou převážně v genové základně Hukvaldy. Dub zimní je nutno teprve kvalitní jedince nalézt. Lípa malolistá a velkolistá Pro lípu malolistou je navržena semenářská oblast obsahující PLO 36, PLO 37, PLO 38, PLO 39 a PLO 41. Pro lípu velkolistou je navržena semenářská oblast zahrnující PLO 28, PLO 29, PLO 32, PLO 36, PLO 37, PLO 38, PLO 39 a PLO 41. Lípa malolistá i velkolistá se vyskytují v genové základně Hukvaldy. Pro obě tyto dřeviny jsou dostatečné zdroje této genové základny pro 3.a 4.lvs. Lípa malolistá se vyskytuje běžně v luzích a v PLO 39 je zastoupena v genové základně Polanecký les. Pro oba výrazné ekodémy lípy malolisté má PLO 39 dostatečné zdroje reprodukčního materiálu. V kategorii B je uznáno na LS Frenštát p.Radh. 5 ha, LS Frýdek–Místek 2 ha, LS Šenov 22 ha. Jasan ztepilý, javor mléč a javor klen Pro tyto tři dřeviny je navržena semenářská oblast tvořená PLO 40, PLO 36, PLO 37, PLO 38, PLO 41 a PLO 39 Podbeskydská pahorkatina. Jasan ztepilý je zastoupen v genové základně Polanecký les, javor klen i mléč v genové základně Hukvaldy, klen navíc i v genové základně Polanecký les. Celkem je uznáno 57 ha jasanu. V kategorii B na LS Frenštát p.Radh. 6 ha, Frýdek - Místek 1 ha, LS Šenov 50 ha. Uznané porosty jsou součástí genových základen.  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka FRÝDEK-MÍSTEK

89

FUNKCE LESA


V genových základnách Polanecký les a Hukvaldy je jako součást těchto porostů uznán i jilm horský v kategorii B na výměře 1,3 ha. Na LS Frýdek - Místek je v kategorii B na výměře 0,1 ha semenný porost habru. Ostatní dřeviny jako bříza bělokorá, topol černý, olše lepkavá, olše šedá osika, vrba bílá, vrba kadeřavá, vrba jíva, třešeň ptačí mají dostatečné zdroje reprodukčního materiálu v PLO 39 Pobeskydská pahorkatina. Při používání reprodukčního materiálu, který je možný v rámci semenářské oblasti ať už vyhlášené, tak navržené, je možný vertikální posun podle vyhlášky č. 82/96, anebo její novely. Pro ty dřeviny, které se vyskytují v PLO 39 ve více vegetačních stupních (1. 2. 3. 4.lvs) je nutno reprodukční materiál používat diferencovaně pro 1.a 2.lvs a zvlášť 3.a 4.lvs (JS, JL, JV, DB letní, LP, HB). 6.2.7.4

Regionálně nepůvodní druhy dřevin

Pobočka Frýdek - Místek žádala MŽP odbor ochrany přírody a lesa o povolení zastoupení regionálně nepůvodních dřevin pro PLO 39 - Podbeskydská pahorkatina a 9. 4. 1999 bylo vydáno závazné stanovisko MŽP. Tabulka č. 11.

REGIONÁLNĚ NEPŮVODNÍ DRUHY DŘEVIN

Cílový hospodářský soubor 31 35 41 43 45 47

Dřeviny v % SM + - 30 , MD 9 – 15 MD 5 - 10 SM 30-50 , MD 8 - 15 MD + - 10 SM + - 60 , MD 5 - 10, DG + SM + - 70 , MD 5-10

Komentář k jednotlivým dřevinám Modřín opadavý Jeho zařazení mezi regionálně nepůvodní dřeviny je na Severní Moravě problematické, protože MD je i v současnosti původní dřevinou v sousední PLO 29 - Nízký Jeseník. V PLO 39 se MD udržel minimálně až do atlantika. MD je dřevina, která může být pouze dřevinou přimíšenou, vyžadující po celou dobu své existence v porostech volnou korunu. Je zpevňující dřevinou, a hlavně i na „chudších“ stanovištích je dobrou dřevinou meliorační. Má v Evropě výrazně disjunktní areál v Alpách, Karpatech a ve Slezsku, a to jak v polské části, tak v Jeseníkách. Slezský modřín Vyskytuje se ve východní části PLO 28 - Předhůří Hrubého Jeseníku - severní obvod, v západní části PLO 29 - Nízký Jeseník a zasahuje až do jihovýchodní části PLO 28 - Předhůří Hrubého Jeseníku - jižní obvod. Roste ve 3. 4.; 5.lvs od 300 m - do 800 m n.m.. Roste jak na půdách těžkých, případně i oglejených, tak na půdách štěrkovitých, kamenitých, balvanitých. Nesnáší zastínění, zmlazuje se pouze výjimečně buď přímo na minerální půdu, anebo na nezabuřeněný půdní povrch s moderem či surovým moderem bez zastínění, případně na chemickými prostředky zničené vegetaci. V oblasti se udržel díky deštnému stínu a „přípravě půdy“ pozemními požáry, kdy zhořel opad listí a vegetace (požárový klimax). Má značnou ekologickou amplitudu v nárocích na vláhu, živiny, teplotu. Sudetský modřín se vyskytuje i na půdách vysychavých, pseudoglejových či na balvanitých sutích. Snáší i dost značné koncentrace škodlivin. Má kulovitý kořenový systém. Je dřevinou značně odolnou proti větru, ale na živných kategoriích B, H, D došlo za abnormálních srážek 1997 (VII.), k vývratům na rozbředlé půdě. Sudetský modřín se přirozeně snadno čistí, suché větve se velkým závěsem sněhu odlomí často najednou. Lze jej použít na všech stanovištích, včetně půd podmáčených, kde vytvoří talířovitý kořenový systém, stejně jako SM. Je možno jej ponechat co by kvalitní výstavky i do dalšího obmýtí. Přirozená obnova je zcela vyjímečná spíše ve SM porostech, vyžaduje rychlé uvolnění. Čisté skupiny anebo vyšší zastoupení než 20 % je nevhodné. Je možné jej používat pro vylepšení kultur sadbou. Při vyšším zastoupení trpí třásněnkou modřínovou, pouzdrovníčkem modřínovým a kůrovcem modřínovým. Je možné jej přimísit do všech porostních typů (kupodivu i v SLT 1L či 2L), nejvhodnější jsou jeho směsi s BK. Dobře roste na rendzinách a pararendzinách vápnitých hornin. Všeobecně vyžaduje stálou pěstební péči. Je

90



FUNKCE LESA

vhodný do porostních plášťů. Modřín je a musí být trvale předrůstavou dřevinou. Značně trpí vytloukáním srnčí zvěří. Douglaska tisolistá Douglaska je severoamerická dřevina rozšířená v horách při pobřeží Tichého oceánu a v horských skupinách Skalistých hor až po Mexiko, všude tam kde je dostatek srážek. Douglaska je dřevinou, která na Severní Moravě i při srážkách ±800 mm dosahuje na hlubokých hlinitých půdách výšky 45 m a tloušťky v prsní výšce 60-70 cm i ve stáří pouhých 100 let. Má hluboký srdčitý kořenový systém. Nesnáší zastínění, větve při zastínění usychají. Pro PLO 39 je vhodná zelená douglaska, šedá nedosahuje zdaleka dimenzí douglasky zelené. Snáší větší koncentrace škodlivin než SM. Absolutně nesnáší větrné polohy, není vhodná do porostních plášťů. V PLO 39 se běžně vyskytuje studený vítr od severu (polák), který ji i při jinak vhodných podmínkách doslova zlikviduje. Je vhodné ji pěstovat v malých skupinkách, anebo jednotlivě jí vylepšovat kultury. Značně trpí vytloukáním srnčí zvěří a krádežemi na vánoční svátky. Pro lesnické účely je možné použít jen „zelenou douglasku“. V PLO 39 je douglaska doporučená jen do HS 45. Borovice vejmutovka Je severoamerická dřevina s výskytem v Apalačských horách oblastí kol Velkých jezer na New Foundlandu a jižní části Labradoru. Je rovněž světlomilnou dřevinou. V PLO 39 není její pěstování doporučeno, ale osvědčila se zde jako alejový strom zpevňující rozdělovací linie. Byla rovněž poslední jehličnatou dřevinou (mimo modřín), která odolávala škodám imisemi, větrem a hnilobami. Nezmlazuje se. V mládí trpí mšicí vejmutovkovou. Dub červený Je rovněž severoamerickou dřevinou, kde na východě kontinentu tvoří porosty s vejmutovkou, bukem velkolistým a tsugou západní, případně dalšími listnáči. V mládí i středním věku má tendenci rozpínavosti korun. Snáší i těžké jílovité půdy. V PLO 39 hlavně na LS Šenov zaujímá značnou plochu hlavně v mladších věkových stupních. Roste poněkud rychleji. Nepotřebuje vyšší obmýtí jako naše duby. Má méně kvalitní dřevo oproti našim dubům. Výmladnost je výrazně slabší. V podmínkách PLO 39 se velmi dobře zmlazuje proto, že jeho žaludy nežere srnčí a hlavně je nežerou myšice a norníci. Je značně zastoupen v HS 45, ale i v HS 47, 19, 43. Je značně odolnou dřevinou proti imisím. V PLO 39 není navržen do žádného HS. Ořešák černý Je taktéž severoamerickou dřevinou. Potřebuje živná stanoviště. V oblasti PLO 39 ojediněle se vyskytující jedinci dosahují značných rozměrů ( výška 34 m, tloušťka 70 cm). Kromě luhů dobře roste i na hlínách HS 45. Vyskytují se jedinci nebo malé skupinky stromů (zámecký park Frýdek, bývalý klášter Frýdlant n. Ostravicí, jedinec u Místeckého lesa. 6.2.7.5

Podchycení dílčích populací dřevin

V PLO Podbeskydská pahorkatina jsou v současnosti založeny 2 genové základny. V luhu řeky Odry je pro dub letní, jasan stepilý a lípu malolistou založená základna „Polanecký les“. Její jádro tvoří NPR a PR stejného jména. Jsou to odd. 433 dílce A,B,D,E; 434 A,B,C,D,E; 436 B,C,D a výměrou 160,91 ha. V Palkovických hůrkách (Štramberská vrchovina) je založena genová základna „Hukvaldy“. Její jádro tvoří PR Palkovické Hůrky. Je založena pro dřeviny buk lesní, jedli bělokorou, lípu malolistou i velkolistou, javor mléč i javor klen, jilm horský. Jsou to oddělení a dílce 540E; 545A,B,C,D,F; 548A,B; 549A,B,C,D; 550C,D; 557A,B,C,D,E; 558A,B,C,D,E,F; 559A,B,C,D; 560A,B,C,D; 561A,B,C,D,E; 562A,B,C,D,E; 563A,B,C,D,E,F; 564A,B,C,D,E. Zaujímá výměru 494,08 ha. (LHP 1992) V pěstování budoucích lesů (i při respektování hlediska předběžné opatrnosti) se budou alespoň ve 4.lvs v oblasti Štramberské vysočiny pěstovat smrkové porosty. Pro jejich pěstování se musí využít současná kvalitní populace Palkovických Hůrek, Červeného kamene a Libotína. Diferencovaně by se měly využívat smrky z bohatých stanovišť a z vodou ovlivněných stanovišť (Zámrklí).


91

FUNKCE LESA


V celé lesní oblasti se stále ještě vyskytuje původní jedle bělokorá. Ve 4.lvs je jedle v genové základně Hukvaldy. Zde se ojediněle zmlazuje. V PLO 39 je důležité kromě bohatých stanovišť (SLT B,H,D), diferencovat oglejená stanoviště. Mimo genovou základnu se doporučuje vyhledávat cenné jedince v oblasti Libotín-Štramberk, Hůrky III., Kunčice pod Ondřejníkem. Jedli z vodou ovlivněných stanovišť je zapotřebí vyhledávat i v posledních zbytcích (Libhošť). Původní borovice se nezachovala, přesto existují v PLO oblasti, kde kvalitní borové porosty existují. Existují dvojí rozdílná stanoviště s dobře rostoucí borovicí, které je nutno vyhledávat. Jednak jsou to písky ať už glacilakustrinní písky čtvrtohorní, anebo písky z rychle zvětrávajících bašských či palkovických vrstev. Chudší stanoviště písku s borovicí jsou například v Bašce, na Štandlu, Místku, Čupek u Frýdlantu n.Ostravicí či v pruhu Kunčice -Tichá. Druhá jsou stanoviště oglejená. Jsou to lokality Dobrá-Komorní Lhotka, u Českého Těšína. Borovice ve 4.lvs je na Hůrkách. Modřín není v PLO 39 původní dřevinou. Je však jako dřevina odolná proti exhalátům velmi cenný. V celé PLO se běžně pěstuje. Kromě modřínu sudetského z PLO 28 či 29, by se měla využívat i kvalitní místní populace. Vzhledem k tomu, že modřín se v PLO 39 rovněž vyskytuje na podmáčených stanovištích, bylo by vhodné z takovýchto jedinců hlavně z druhé generace využívat semeno pro pěstování sazenic. Pro buk lesní je v PLO 39 založena genová základna Hukvaldy. Populace buku z této genové základny je populací 4.lvs převážně bohatých stanovišť SLT 4B,F,A,S,V,D. V celé lesní oblast se však vyskytuje i buk 3.lvs. Vzhledem k tomu, že v tomto lvs se jedná o velikosti porostů 5-40 ha, je nutné uznat takovéto kvalitní „zbytky“ jako semenné porosty (Skalice u Frýdku-Místku, Radvanice-Michálkovice, Doubrava, Petřkovice, Černý les Karviná, Karviná Doly, Prostřední Suchá, Bučina Bartovice, Řepiště, Hájek u Frýdku, Bučina u Albrechtic, Myslík, Havířov-Těrlicko. Na všech těchto lokalitách je nutno hledat ekodém buku z vodou ovlivněných stanovišť 3-4O, 3-4P. Dále se v PLO 39 na rendzinách a pararendzinách kategorie W nachází mimořádně cenné zbytky původních vápencových bučin (Štramberk, Hranice). Pro dub letní je založena genová základna Polanecký les. Kromě této populace SLT 1L se vyskytují cenní jedinci i skupiny dubu letního v SLT 2L například koryto Morávky, Baštice, Žaběň na Olešné. Zatím nepodchycená je populace dubu letního na oglejených stanovištích 3-4. lvs kategorií „O“, případně „P“. Bude nutno uznat výběrové stromy (Roveň u Nového Jičína, Černý les, Karviná). O dubu zimním na bohatých i kyselých stanoviších se v PLO 39 mnoho neví. Jeho výskytu a problematice zachování bude nutno věnovat pozornost v blízké budoucnosti. Jasan ztepilý má genovou základnu s dubem letním v Polaneckém lese. To je ovšem populace lužního jasanu. Jasan se vyskytuje i na prameništích 3V, 4V. Zde je jeho značný výskyt např. na Červeném kameni u Kopřivnice. Dále jsou mimořádně cenní jedinci jasanu „vápencového“ ze Štramberka či od Hranic na Moravě. Lípa malolistá a lípa velkolistá jsou obě podchyceny v genové základně Hukvaldy, lípa malolistá i v genové základně Polanecký les. Tímto jsou podchyceny populace lužních stanovišť. Další cenné lokality lužních lip jsou v Blűcherově lese v CHKO Poodří, v Žabně u Místku. V genové základně Hukvaldy jsou podchyceny populace obou lip ve 4.lvs. Další lokality lip jsou na Libotíně u Štramberka, Červený kámen a Tichavská Hůrka u Kopřivnice. Javory a to javor klen a javor mléč se vyskytují v místní populaci v genové základně Hukvaldy v SLT 4.lvs B,F,D,S,A,U. Naopak není podchycen u těchto javorů, ale i u javoru babyka ekodém lužních stanovišť. Jeho výskytu a nalezení výběrových stromů bude zapotřebí věnovat pozornost v budoucnu. Pokud se ukáže potřeba i jiných ekodému (babyka na vápenci) bude třeba věnovat pozornost v budoucnu i zde. Jilmy se v PLO 39 vyskytují jilm horský na lužních, potočních i kamenitých stanovištích 1.-4.lvs, a jilm vaz na stanovištích 1L, 2L, 2O. Jilm horský se vyskytuje v genové základně Polanecký les. Jinak se oba druhy vyskytují v lužních porostech kol Frýdku-Místku, popřípadě i na svazích nad luhy (Bruzovice, park Frýdeckého zámku, CHÚ koryto řeky Morávky apod). Třešeň ptačí byla a v současnosti je mimořádně ceněná dřevina. V PLO 39 by měla být sledována na dvou rozdílných stanovištích. Prvou jsou luhy 1L - 2L, druhou bohatá stanoviště 3.a 4.lvs SLT B,H,D,A,F (Zaryje u Vratimova, Čupek u Frýdlantu, Skalice). K ostatním dřevinám, které se přirozeně zmlazují všeobecně velmi dobře a ve značném množství, lze podotknou následující. Habr obecný se vyskytuje všeobecně všude v celém PLO 39 od 1. - 4.lvs. Zmlazuje se silně až agresivně jako plevelná dřevina. V celé oblasti až do 4.lvs dorůstá značných dimenzí. V případě potřeby umělé obnovy je nutno diferencovat habr z luhu (1L, 2L, 3L) a habr ostatních stanovišť 3-4K,S,B,H,F,A,D.

92



FUNKCE LESA

Bříza bělokorá je dřevina, která se dostatečně udržuje přirozeně na celé ploše PLO 39. Není zapotřebí diferencovat ji podle stanovišť. Důležité je však poznat případný výskyt cennější břízy z hlediska dřeva (planencová, svalcovitá).

Olše lepkavá i olše šedá se přirozeně vyskytují v luzích 1L, 2L jako přípravné dřeviny všeobecně všude. Přirozené jsou spolu s javorem v prameništích a potočních olšinách. Jiná přirozená stadia neobsazují, i když uměle byly zaneseny na živná stanoviště 3.a 4.lvs všude. V PLO 39 jsou uznáni jedinci olše lepkavé. Topol černý se vyskytuje případně v kategorii 1U, jinak jen v iniciálním stádiu 1L a 2L. Běžně se vyskytuje v celé PLO 39 a není zatím prokřížen jinými druhy kříženci topolů. Produkce ani kvalita není vysoká (4-9 b.st). Vzhledem k tomu, že je schopen dosáhnout i vysokého věku (70 let) a mohutných dimenzí (35 m, 150 cm), bylo by možné využít jeho produkce pro výrobu celulózy, či jinak. Hlavně původní odolný topol černý je zapotřebí v oblasti udržet - obzvlášť proto, že i jako původní dřevina z luhu (dalo by se říci z oblasti mající nadbytek vody) je schopen se udržet jako pionýrská dřevina spolu s břízou na haldách permokarbonu na druhotných kamenitých stanovištích často s nedostatkem vody. Osika obecná se v PLO vyskytuje od nejnižších poloh 1L, 2O po nejvyšší polohy 4.lvs (650 m n.m.) na podložích fluvizemí i různých kambizemí (včetně oglejených) na pseudoglejích, glejích i podzolech. Proto pro diferenciaci podmínek by bylo vhodné poznat výskyt osiky na půdách ovlivněných vodou a ostatních. Pozor, všude kde se osika vyskytuje, existují jedinci či skupiny, které krní a udržují se po desetiletí na výšce 10-14 m. Vrby jsou v hospodářských porostech anebo v doprovodné vegetaci vodotečí zastoupeny dosti výrazně. Pro lesnictví mají význam 4 druhy stromového vzrůstu. Pro zpevnění břehů z hlediska vodoochranného mají význam další druhy nebo i kříženci. Ze stromových druhů mají význam vrba bílá, vrba křehká, vrba lýkovcová a vrba jíva. Vrba bílá dosahuje dimenze i přes 30 m výšky a 60 cm tloušťky, vrba křehká i 30 m výšky a 1 m tloušťky, vrba lýkovcová i přes 20 m výšky a 40 cm tloušťky a vrba jíva rovněž přes 20 m výšky a 30 cm tloušťky. Tyto vrby mohou mít značný význam produkční (celulosa, štěpka na otop). V současnosti se pouze ví, že všude v luzích rostou, vrba jíva jako náletová dřevina i všude jinde. Semeno se snad ani nesbírá a uznané stromy neexistují. 6.2.8

Lesy s deklarovanou funkcí intenzívního chovu zvěře

6.2.8.1

Lesy v uznaných oborách

Nejstarším zařízením je obora Hukvaldy. Byla zařízena rozhodnutím ONV Frýdek - Místek pod č.j. zem 1454/62 ze dne 1.3.1963 a dále rozšířena o část „Kazničov“ rozhodnutím ONV Frýdek - Místek pod č.j. ULMZ-les-702/74-Ž ze dne 11.4.1974 na celkovou výměru honebních pozemků 447 ha. Dle plochové tabulky LHP Frenštát p.Radh. k 1.1.1994 je výměra porostní půdy v oboře 406,00 ha. Z toho je současně uznáno 337,34 ha porostů jako genová základna pro BK, DB, KL, LP a JL. Původní chov jelena a černé zvěře založený v polovině 16. století (hrabě Prusinovský) je doplněn o daňka v 18. století. Muflon byl zaveden v chovech počátkem 20. století. Celková rozloha 240 ha obory byla od arcibiskupského velkostatku převedena do správy státních lesů až dnem 1.1.1949. Rozšiřování obory proběhlo již v 60-tých letech. Komplexní úprava zařízení a cíleného zajištění úživností pro uznané chovy daňka a muflona proběhlo z počátku 70-tých do 80-tých let. Byly provedeny rozsáhlé úpravy toků, polí a lučních ploch, výsadby plodnostných dřevin. Teprve v posledních 15-ti letech byly provedeny i intenzivní hospodářské zásahy v porostech (ochranářské opatření). Vše za účelem snížení škod, které intenzivní chovy této zvěře způsobovaly (viz stať Ochrana lesa). Myslivecké průzkumy a projekty vyhotovil ÚHÚL Frýdek (Ing. Kořínek Gustav 1975, 1984). Na realizaci se pozitivně podílel a podílejí kolektivy zaměstnanců bývalého LZ Frenštát p.Radh., nyní frenštátské lesní správy LČR. Definovaný cílový stav chovů - dančí zvěř 140 ks, muflon 120 ks, je v současnosti třeba udržet v normě a to jak ve skladbě pohlaví tak ve věkové struktuře. Doplňkovým zařízením jsou pstruží líheň s chovnými rybníčky a větší rybník s násadou kapra. Severní část obory s Hukvaldským hradem a amfiteátrem je denně přístupná veřejnosti. Problém poslední doby - pytláctví - nezabraňují ani vysoké kamenné zdi a drátěné ohrazení.


93

FUNKCE LESA


Tato obora je příkladem skloubení významu rekreačního, zájmu myslivosti i pěstění geneticky cenných dřevin na vysoké úrovni. Podmínkou této vícestranné využitelnosti je komplexní lesnický přístup i do budoucna - maximální péče o zvěř a ochranu lesa a usměrnění zájmů veřejnosti do vyhrazených prostor a ostraha proti pytlákům a vandalům. Obora Kunín Obora Kunín, kterou provozuje školní zemědělský podnik Nový Jičín pod vedením Vysoké školy veterinární Brno, byla vyhlášena 24.1.1984 na celkové výměře 248 ha. Výměra porostní půdy činí 70,00 ha. Rozhodnutí ONV Nový Jičín je registrováno pod č.j. ULMZ-256/83-Rš/209. Zazvěřování této obory bylo započato v roce 1983 zvěří dovezenou z jihomoravských obor. Cílový stav 200 ks dančí zvěře je v současnosti udržován v kmenovém stádu 150 ks. Převážně listnaté lužní porosty a pestré směsi v krátkých svazích s převahou jasanu a dubu jsou v souvislosti s chovem zvěře bezproblémové. Smrkové porosty (5 ha mladých kmenovin) jsou po přísušku a napadení kůrovcem proředěné a zčásti obnovené. Obora Sovinec Obora Sovinec vyhlášená rozhodnutím ONV Frýdek - Místek pod č.j. ULMZ-les-3049/88/Ž-209 ze dne 23.12.1988 má uvedenu celkovou výměru 87,29 ha. Z plochové tabulky LHP Frenštát p.Radh. (1994) vyplývá podíl porostní plochy 13,09 ha. Obora je určena pro chov jelence viržinského, který je všeobecně znám svou nenáročností a v místech chovu neškodností vůči odrůstajícím lesním porostům. Počet kusů se pohybuje mezi 40 - 70 ks. 6.2.8.2

Lesy v samostatných, uznaných bažantnicích

Bažantnice Šilheřovice Bažantnice Šilheřovice je druhým historickým zařízením k provozu myslivosti v této PLO (z části i PLO 32 - Slezská nížina - lokalita Štipky). Rozhodnutí o samostatné bažantnici OKÚ Opava dle č.j. 2201/97-209 z 122.5.1997 je vydáno pro výměru 364,71 ha lesní půdy. Nahradilo výnos ZEM 863-1958 z 23.10.1958, kterým byla bažantnice uznána jako státní vyhrazená honitba MLVH a jako uživatel byl registrován Sm SL Krnov, Závod ÚLZ Šenov. Účelem byl reprezentační charakter. Počátky chovu bažanta spadají do poloviny minulého století. Velkostatek Šilheřovice (majetek rodiny Rothschildů) byl myslivecky a lesnicky pozvednut na vysokou úroveň působností správce Exnera. Stavby, přizpůsobená dřevinná skladba i prostorová úprava porostů byly cíleně zřizovány a upravovány pro zajištění úživnosti, krytu pro bažanta i k zajištění pestrých podmínek lovu. Chov byl polodivoký. Do doby 1.svět. války bývalo sloveno okolo 4-5-ti tisíc kusů drobné zvěře (tj. včetně zajíce, králíka, sluk). Provoz v údobí 1.republiky do roku 1937 vykazoval odlovy rozpětí cca 2,5-6 tisíc kusů bažanta, okolo 1,5 tisíc zajíců, 1,2 tisíce králíků. Přerušení intenzivnějších chovů během války nevedlo k zániku populací zvěře. Přes konstatování o zanedbání chovů došlo k opětovnému zprovoznění (1958) všech zařízení a v poslední době (od r. 1975) k jejich výraznému rozšíření. Je zajímavé, že funkčnost bažantnice nebyla až do roku 1978 lesními hospodářskými plány (vyjma historického průzkumu z roku 1967) dokumentována. Teprve LHP ÚLZ Šenov platný k 1.1.1978 uvádí bažantnici Šilheřovice takto: Některé lesní komplexy ÚLZ Šenov mají i jiné druhy účelovosti odpovídající požadavkům na vyhlášení za lesy zvláštního určení a to pod písmeny: 2c) lesy v uznaných oborách a bažantnicích. Další LHP ÚLZ Šenov platný k 1.1.1988 již měl Šilheřovickou bažantnici zařazenu v kategorii 2c) jako samostatnou bažantnici a to o výměře 1 068,35 ha. V současnosti uznaná a vyhlášená výměra tohoto účelového zařízení (pouze 364,71 ha) pokrývá 2 oddělené části center odchovů, tzn. Líhně ve Štípkách a okolí Vodnáče a Loveckého domu, kde je bažant odchováván, vypouštěn a loven. V posledních 15-ti letech došlo v komplexu Šilheřovického lesa k silnému chřadnutí smrkových porostů. Souhrn škodlivých vlivů podrobněji rozvádí kapitola 7 - Ochrana lesa. Jde o dlouhodobé působení imisí, žírů pilatek, přísuškové periody a následné rozvoje kůrovců především ve

94


FUNKCE LESA


Les zvláštního určení. Objekt obory Hukvaldy. Oplocená část pod hradem za účelem dosažení přirozené obnovy buku.

LS Šenov- les zvláštního určení. Objekt bažantnice „Šilheřovice”



FUNKCE LESA

stárnoucích kmenovinách. Na velké rozloze lesa dochází již 40-50 let k podstatné přeměně druhové skladby na listnaté směsi. Větší pozornost v současnosti zasahuje velmi rezistentní škůdce - pilatka, která v kumulovaných čelech lečí je takřka nezničitelná. Tyto nevzhledné ač plně funkční a přežívající pásy nemají doposud plnohodnotnou náhradu v podobě jiných dřevin. Samostatná bažantnice Poodří Bažantnice byla uznána rozhodnutím ONV Nový Jičín pod č.j. ÚLMZ 2566/83-Rš/209 ze dne 24.6.1983 na celkové výměře 399 ha. Výměra porostní půdy činí 63,37 ha. Bažantnice se nachází z větší části v území CHKO Poodří. Je určena k ročnímu odchovu cca 10-ti tisíc kusů bažanta. Pokusně byl zaveden chov divokého krocana, perličky a na přilehlých rybnících polodivoký chov kachny březňačky. 6.2.9

Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření

V PLO 39 Podbeskydská pahorkatina jsou na 1515 ha spravovány lesy Vojenským lesním úřadem PRAHA (mapa přehledu LHC v PLO 39). Jsou to lesy LHC Bruntál, polesí Nový Jičín lokality Černá Studna (Hostašovice) 502 ha, Bahno I. II. - 343 ha (Frýdek-Místek), Černý les 233 ha (Karviná), Roveň - 437 ha (Nový Jičín - Libhošť. Celá výměra byla podle zákona 289/1995 Sb., § 8, odst. 2 písmeno h zařazena do lesů zvláštního určení - lesů v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Hospodaří se podle požadavků Ministerstva národní obrany, podle rámcových směrnic dle HS a porostních typů doporučených pro PLO 39. LHP byl vyhotoven k 1.1.1999. Výměra porostní půdy je v současnosti 1471 ha. 6.2.10 Přehled stávajících kategorií Lesy ochranné Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích v PLO 39 se nachází v okresech: Okres Ostrava ...............37,74 ha Okres Karviná ...............25,36 ha Okres Frýdek-Místek.......4,36 ha Okres Opava ..................0,07 ha Lesy zvláštního určení a) Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů prvního stupně Na PUPFL

Okres Frýdek-Místek.......... 58 ploch PHO I Okres Karviná..................... 11 ploch PHO I. Okres Nový Jičín................. 8 ploch PHO I. Okres Ostrava .................... 5 ploch PHO I.

Jako lesy LZU podle § 8 odst. 1 písmene a lesního zákona byly vyhlášeny lesy o výměře 74, 09 ha na bývalém LHC Šenov. Na LHC Frýdek-Místek a LHC Frenětát p. R. budou PHO I. vyhlášeny v rámci překategorizace lesů zvláštního určení do roku 2000. b) Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých minerálních vod Ochranná pásma byla vylišena k lázním Teplice nad Bečvou v okrese Přerov, Nový Darkov – Klimkovice v okrese Ostrava a Nový Jičín. Lesy v ochranných pásmech lázní Teplice nad Bečvou mají výměru 78,49 ha. Pro lesy v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů Nový Darkov – Klimkovice nebylo vydané rozhodnutí o zařazení do lesů zvláštního určení, přestože jejich toto zařazení vyplývá ze zákona č.289/1995 Sb. c) Lesy v národních přírodních rezervacích NPR Polanecká niva (okres Ostrava)...........................plocha PUPFL 36,51ha NPR Hůrka u Hranic (okres Přerov).............................plocha PUPFL 37,45 ha d) Lesy v přírodních rezervacích, národních přírodních památkách, přírodních památkách Lesy zvláštního určení jsou vyhlášeny pouze v těchto chráněných územích:


95

FUNKCE LESA


Okres Frýdek-Místek PR Palkovické hůrky................. plocha PUPFL 18,42 ha PR Rybníky.............................. plocha PUPFL 6,25 ha PP Profil Morávky.................... plocha PUPFL 65,07 ha

Okres Nový Jičín PR Kotvice................................ plocha PUPFL 23,38 ha NPP Šipka................................. plocha PUPFL 24,61 ha Okres Přerov PR Velká Kobylanka.................. plocha PUPFL PR Malá Kobylanka................... plocha PUPFL PP V oboře................................ plocha PUPFL PP Nad kostelíčkem.................. plocha PUPFL

4,19 ha 0,86 ha 2,68 ha 0,86 ha

e) Lesy příměstské a se zvýšenou rekreační funkcí Rekreační lesy Frýdek-Místek (FM)................................ 502,49 ha Příměstské lesy města Třince (FM)................................. 231,16 ha Městské lesy Vratimov (FM)............................................ 125,21 ha Příměstské lesy Brušperk (FM)....................................... 61,44 ha Ostravské příměstské lesy (OV)...................................... 582,87 ha Lesopark Orlová-Lutyně (KA)........................................... 22,37 ha Rekreační les Český Tešín (KA)...................................... 0,32 ha Příměstské lesy Kopřivnice (NJ)...................................... 57,62 ha Příměstské lesy Nový Jičín (NJ)....................................... 21,10 ha Lesopark – biosférický areál Štramberk (NJ)................... 11,78 ha f) Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou nebo krajinotvornou Do lesů půdoochranných byly zařazeny lesy na půdních odvalech, rekultivovaných haldách a na půdách ovlivněných důlní činností, dále na svážných územích a na svazích ohrožených půdní erozí. Jako krajinotvorné jsou chápány lesy menší rozlohy v kulturní krajině s rozptýlenou zástavbou a jako vodoochranné byly vyhlášeny některé břehové porosty. Okres Karviná.............................. Okres Ostrava..............................

66,21 ha 16,00 ha

g) Lesy potřebné k zachování biologické různorodosti Do této kategorie náleží genové základny: GZ Hukvaldy (FM) 494,08 ha GZ Polanecký les (OV)................207,00 ha h) Lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích Obora Hukvaldy (FM)..........................................plocha PUPFL 406,00 ha Obora Sovinec (FM)................................ plocha PUPFL 13,09 ha Obora Kunín (NJ)..................................... plocha PUPFL 70,00 ha Samostatná bažantnice Poodří (NJ)........ plocha PUPFL 63,37 ha Samostatná bažantnice Šilheřovice (OP)... plocha PUPFL 230,91 ha i) Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Do této kategorie na PLO 39 jsou zařazeny poddolovaná území (658,54 ha) a vojenské lesy. Vojenské lesy a statky Bruntál – části Černý les (KA), Bahno I. a II. (FM), Roveň (NJ), Černá studna (NJ) o celkové výměře PUPFL 1515 ha.

96



6.3

Překryvy, výhledy, priority a střety zájmů

6.3.1

Překryvy funkcí lesů Lesy ochranné

Ve vyhlášených lesích ochranných dochází k překryvům účelovosti s vyhlášenými lesy zvláštního určení v jedné lokalitě. Tabulka č. 12.

PŘEKRYV SUBKATEGORIÍ LESŮ ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ

Lokalita Muglinov (OV) Panský les (OV)

Překryv subkategorie lesů zvláštního určení Příměstské lesy Příměstské lesy


97

FUNKCE LESA


Lesy zvláštního určení Vyhlášené lesy zvláštního určení se překrývají navzájem a zároveň i s jinými významnými funkcemi v lokalitách: Tabulka č. 13. Lokalita

KATEGORIE LESŮ ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ A KATEGORIE FUNKCÍ LESA Kategorie lesů zvláštního určení Ochranná Pásmo pásma hygienické přírodních Národní ochrany I. léčivých přírodní stupně zdrojů rezervace

Kategorie funkcí lesů Přírodní rezervace a přírodní památky

Kamenec (FM)

PP Profil Morávky

Morávka (FM)

Pásma hygienické ochrany II. a Ochrana III. stupně přírody PR Kamenec

Rekreační lesy FrýdkuMístku

ochranné pásmo II. stupně

Polanecký les (OV) Rezávka (OV)

GZ Polanecký les PHO II.

Bělský les (OV)

PHO I.

Palesek (OV)

PHO I.

Polanecká niva (OV)

Stará Bělá (OV)

PHO I.

Pešatek (OV)

PHO I.

Proskovice (OV)

Lesy k Příměstské zachování Uznané obory a rekreační biologické a samostatné lesy různorodosti bažantnice Vojenské lesy VLS Bruntál

PHO I.

ochranné pásmo II. stupně ochranné pásmo II. stupně ochranné NPR pásmo II. Polanecká stupně niva ochranné pásmo II. stupně ochranné pásmo II. stupně ochranné pásmo II. stupně

Ostravské příměstské lesy Ostravské příměstské lesy

PHO II.

PHO II.

CHKO Poodří

PHO II.

PHO II. Ostravské příměstské lesy

PHO II. bažantnice Poodří

Poodří (NJ) Vražné (NJ) Kunín (NJ)

PHO II. obora Kunín obora GZ Hukvaldy Hukvaldy

Hukvaldy (FM) Příměstský les Kopřivnice Příměstské lesy Nový Jičín

Šostýn (NJ) Nový Jičín - Horní Předměstí (NJ)

Hostašovice - Černá studna (NJ)

Hluzovský kopec(PR)

ochranné pásmo II. stupně ochranné pásmo I.a NPR Hůrka II. stupně u Hranic

Míchovec (PR)

Hůrka u Hranic (PR) Bernartice n. Odrou (NJ)

Přírodní park Pobeskydí Přírodní park Pobeskydí, PP Prameny Zrzávky

PP Nad kostelíčkem PR Velká Kobylanka, PR Malá Kobylanka

PHO I.

PHO II. PR Palkovické hůrky

Palkovické hůrky (FM)

PHO I.

Babí hora (FM)

PHO I.

PHO II.

Rozsůšky (FM) Hostašovice Nad hrázky (NJ)

PHO I.

PHO II.

PHO II.

PHO I.

PHO II. ochranné pásmo I. stupně

Černý les (KA)

CHKO Poodří CHKO Poodří CHKO Poodří Přírodní park Hůrky - návrh Přírodní park Pobeskydí

VLS Brutntál ochranné pásmo II. stupně

PR Polanecký les, CHKO Poodří PR Rezávka

CHKO Poodří Přírodní park Hůrky - návrh Přírodní park Hůrky - návrh Přírodní park Hůrky - návrh Přírodní park Pobeskydí

VLS Bruntál

Poznámka: Na některých lokalitách PHO I. nebyly vyhlášeny lesem zvláštního určebí, ale pro úplnost jsou uvedeny.

98



6.3.2

Priority funkcí lesa v rámci překryvů

Prioritní funkce lesa byly stanoveny ve smyslu Směrnice MZe č. 18/1997, č. j. 361/97 - 5010 ze dne 10.3.1997 k vyhlašování kategorií lesů v OPRL: a) b) c)

d)

6.3.3

Les ochranný bude nadřazen lesům zvláštního určení Les zvláštního určení dle § 8, odst. 1 (ze zákona) je nadřazen lesům zvl. určení dle § 8, odst.2 překryvy lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 1 mezi sebou navzájem budou řešeny následovně: - při vzájemném překryvu písmena a), b) i c) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene c) - při vzájemném překryvu lesů dle písmene a) b) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene b) při vyhlašování lesů zvláštního určení d le § 8, od st . 2 bude následující pořadí priorit subkategorií: 1. písmeno a - lesy v 1. zónách CHKO. PR, PP 2. písmeno b - lesy lázeňské 3. písmeno f - zachování biologické různorodosti - genové základny, prvky ÚSES 4. písmeno e - zvýšená funkce půdoochranná, vodoochranná, klimatická a krajinotvorná 5. písmeno h - jiný důležitý veřejný zájem (např. střelnice) 6. písmeno c - příměstské 7. písmeno d - lesnický výzkum a výuka 8. písmeno g - uznané obory a bažantnice

Střety zájmů a výhledy funkcí lesů

6.3.3.1

Střety zájmů vyplývající z mimoprodukčních funkcí lesa

Lesy ochranné Hospodaření musí směřovat k ochraně proti erozi půdy, střety zájmů pro vlastníka lesa jsou dány také ustanoveními lesního zákona, ale vlastník má právo na náhradu újmy vzniklé omezením hospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o omezení rozhodl. Lesy zvláštního určení Pokud při vyhlášení lesů zvláštního určení dojde ke střetu zájmů nebo omezení u vlastníka lesa, má tento právo na náhradu újmy vzniklé omezením hospodaření dané rozhodnutím. a) V pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně - jedná se převážně o velmi malé plochy (oplocené) kolem podzemních zdrojů vody, kde je omezení v těžební činnosti při využívání mechanizace, používání chemizace a provádění stavebních prací. b) V ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a ostatních minerálních vod - v ochranných nebo prozatímních ochranných pásmech je omezení v odvodňování a zakázáno znečišťování vod a léčivých zdrojů. c) Lesy v přírodních rezervacích a národních přírodních rezervacích - hospodaření je podřízeno ochraně přírody, řídí se schváleným Plánem péče nebo omezeními stanovenými při vyhlášení chráněného území. d) Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí - zdravotně rekreační využívání lesů vždy ovlivňuje lesní ekosystémy a střet narůstá s intenzitou a významem rekreační funkce lokality nebo území. Nejvíce jsou ovlivněny lesní části v blízkosti intenzívní zástavby rekreačních a sportovních zařízení . Ke snížení produkčního potenciálu lesních částí dochází v souvislosti s účelovou těžbou, volbou dřevin ke splnění funkčních a estetických potřeb, poškozováním kmenů stromů. Převážná část příměstských lesů je ve vlastnictví měst a vzniklé ztráty jdou k jejich tíži jako provozovatelů. e) Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, krajinotvornou nebo klimatickou hospodaření je podřízeno deklarované účelovosti a vyžaduje jemnější způsoby hospodaření, ochranu půdního povrchu a omezuje stavební činnost. f) Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti - Genové základny mají specifický způsob hospodaření, omezení v používání reprodukčního materiálu a ÚSES mají zvýšené požadavky na tvorbu smíšených, převážně listnatých porostů nebo skupin. g) Uznané obory a bažantnice - stavy zvěře jsou v rozporu s produkčními a ekologickými funkcemi lesa a obnova porostů při dalším provozu bude vyžadovat výrazně zvýšené náklady vlastníka.


99

FUNKCE LESA


h) Lesy v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření – národní přírodní památky usměrňují pohyb osob a omezují stavební činnost, dále jsou zde řazeny vojenské lesy. 6.3.3.2

Střety zájmů vyplývající ze společenských požadavků

Podle celospolečenských požadavků jsou v územních plánech dokumentovány záměry činnosti v krajině, které mohou mít vliv na omezení hospodaření v lese, nebo v jejichž důsledku dochází k záboru půdy určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). V některých lokalitách PLO se nachází archeologická naleziště a kulturní památky, kde jsou naopak vyloučeny jakékoliv zásahy do terénu a omezen pohyb osob. Předpokládané záměry investiční výstavby v přírodní lesní oblasti a další činnosti související se zábory PUPFL se týkají dopravy, průmyslu, rekreace, obytné výstavby atd. Rozsáhlejší zábory PUPFL souvisí s návrhem přeložky silnic I/48 a I/11, které jsou zařazeny do vybrané silniční sítě jako spojnice evropského silničního systému sever – jih a řeší dopravní vztahy mezi Českou republikou, Slovenskem a Polskem a týkají se v PLO 39 katastrálních území Nošovic, Dobratic, Horních Tošanovic, Dolních Tošanovic, Českého Těšína a Návsí. Ostatní zábory v rámci dopravy souvisí s výstavbou místních komunikací jednotlivých obcí a s vybudováním čerpacích stanic. V rámci rekreace se předpokládá zábor PUPFL na výstavbu cyklistických stezek, sportovních a rekreačních areálů (k.ú. Čeladná, Vyšní Lhoty, Nošovice, Dolní Domaslavice, Albrechtice, Orlová, Dolní Lutyně), dále je navrhována přeměna lesa na parky (k.ú. Jablunkov, Třinec, Bruzovice, Šumbark, Rychvald, Český Těšín, Bludovice). Další zábory PUPFL nebo omezení plnění funkcí lesa souvisí s výstavbou vedení vysokého a velmi vysokého napětí na katastrech obcí Kateřinice, Vratimov, Václavovice, Šenov, Bruzovice a Kaňovice. S vodohospodářskou výstabou, zde patří výstavba čistíren odpadních vod, dochází k záborům PUPFL na katastrálních územích Sklenov, Krmelín, Bruzovice, Ostravice, Lučina, Morávka, Petrovice u Karviné, Albrechtice, Dolní Lutyně, Dětmarovice a Karviná. Další zábory, které souvisí s průmyslovou výrobou jsou např. rozšíření podniku Elektopraga v Jablunkově, skládka v Paskově , odval ve Vratimově, těžba písku v Albrechticích a dále objetky průmyslové výroby na katastrálních územích Čeladná a Dolní Lutyně. K záborům PUPFL dojde i při budování občanské vybavenosti jako je bydlení, podnikatelské aktivity, plynofikace obcí (k.ú. Nošovice, Kaňovice, Malenovice, Hostašovice, Fryčovice, Dolní Tošanovice, Šenov, Třinec, Raškovice, Návsí u Jablunkova, Šumbark, Karviná, Bludovice). Tabulka č. 14.

ZÁBOR PŮDY V PLO 39 Účel záboru PUPFL Doprava Rekreace Vodohospodářská výstavba Elektrické vedení Bydlení a občanská vybavenost Parky a ochranná zeleň Průmyslová výroba Zábor PUPFL celkem

100

Výměra v ha 19,68 3,53 5,57 7,24 6,89 9,38 3,01 55,30



7

OCHRANA LESA

OCHRANA LESA

Rozbor poškození a ohrožení lesů škodlivými činiteli

7.1

Sledování vlivu škodlivých činitelů v PLO 39 probíhalo od roku 1955 do roku 1992 bez podstatných změn. Šetření a evidenci škodlivých činitelů prováděl příslušný LZ a polesí na celé výměře lesů. Od r. 1992 postupem transformačních kroků, tj. legislativními úpravami, navrácením vlastnictví, zjednodušením požadovaných statistik, dochází k výrazným změnám informačního toku i na úseku ochrany lesa. V současnosti jsou informace tohoto druhu poskytovány každoročně pouze od LČR, obcí a z majetků nad 50 ha. U drobných vlastníků lesa (výměry do 50 ha) údaje od r. 1995 chybí a nejsou ani vyžadovány. Od výše uvedeného roku schází informace takřka z 25 % rozlohy lesů PLO 39. Sledování působení škodlivých činitelů se dlouhodobě provádělo : - na úseku obnovy lesa v porostech 1. věk. stupně jako analýza nezdaru zalesnění - na úseku pěstění stávajících porostů 2. a starších věk. stupňů v podobě analýzy nahodilých těžeb. Při tvorbě LHP se v letech 1975-95 šetřily : poškození dřevin způsobené zvěří, mechanizmy při těžbě a přibližování, sněhové zlomy, hniloby a defoliace zapříčiněná vlivem imisí. Imisní škody se mimo tvorbu LHP každoročně šetřily v letech 1980-1995. Rozbor škodlivých činitelů v oblasti

7.1.1

Souhrny statistik za minulá 4 decennia a z dosažitelné lesní hospodářské evidence (LHE) za posledních 5 let podávají přehledové tabulky uvedené v přílohách. Podíl škodlivých činitelů na nezdaru zalesnění (1955-1997) viz. Příloha 11a. Podíl škodlivých činitelů na nahodilých těžbách (1955-1997) viz. Příloha 11b. Údaje jsou prezentovány za bývalý LHC Šenov (13,5 tis. ha), bývalé LHC Hukvaldy (8,1 tis. ha) a celkem za přírodní lesní oblast - PLO 39. Jsou vyjádřeny ročními průměry za decennium ve zvyklých jednotkách (ha/tis. m3 hr.b.k). Výsledky těchto statistik jsou dále využity k analýze dominantních vlivů způsobujících ztráty při obnově a pěstění lesů v PLO 39. Upozornění : statistiky LHE (do r. 1997 včetně) nebyly vyhotovovány za hospodářské soubory a věkové stupně. 7.1.1.1

Rozbor nezdaru zalesnění

Podíl ztrát na zalesnění byl nejvyšší v přelomu 50-60 let (37%). Nejvyšší mírou se na nich podílela buřeň (40%), zvěř (27%), nekvalitní výsadba (18%). Ztráty souvisely s realizací úkolů uvedené doby, t.j. s převody a přeměnami pařezin, obnovou porostů poškozených válkou, zakládáním ochranných pásem LTM ve štěrkových náplavech řek (intenzivní hrazenářská činnost) a v obvodech vodních nádrží. Tehdejší vysoké objemy zalesňování se dodnes nerealizovaly. Snížení míry nezdaru až na 22 % v přelomu 70-80 let lze přičíst vcelku dobré organizaci a celkovému zajištění obnov od školkařských provozů až po práce v pasece, spojené s ochranou proti zvěři a buřeni. Právě vliv faktorů zvěř a buřeň byl chemickou i mechanickou ochranou podstatně eliminován. Zvýšení nezdaru zalesnění k hranici 30 % po roce 1986 souvisí především s nárůstem ztrát připisovaných na vrub klimatických vlivů.


101

OCHRANA LESA

Tabulka č. 62.


PRŮMĚRNÝ ROČNÍ NEZDAR ZALESNĚNÍ ZA POSLEDNÍCH 20 LET. Škodlivý činitel Sadební materiál Nekvalitní výsadba Zvěř Sucho Zamokření Mráz a fyziologická sypavka Buřeň Houbové choroby Hlodavci Klikoroh Ostatní hmyz Těžba a přibližování Požáry Průmyslové exhalace Ostatní škody CELKEM

% 26 5 29 4 2 17 1 2 1 1 2 7 1 2 100

ha nezjištěno 13,7 2,7 15,4 2,4 1,2 9,2 0,6 0,9 0,5 0,4 1,1 3,8 0,6 1,1 -

Podle míry vlivu na nezdar zalesnění lze soubory škodlivých činitelů seřadit takto: Tabulka č. 63.

SOUBORY ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ PŮSOBÍCÍ NA NEZDAR ZALESNĚNÍ

Soubor škod. činitelů antropogenní klimatické buřeň zvěř hmyzí škůdci houby, hniloby ostatní škody Celkem nezdar

% z nezdaru 36 36 17 7 1 1 2 100

z toho dominující faktor proces zalesňování jarní přísušky trávy, maliník okus srnčí zvěří klikoroh václavka+ sypavka BO povodně, skládky

% z nezdaru 25 29 17 5 1 1 1 79

Podíl faktorů na nezdaru (ztrátách) 1. zalesnění za období: a) 1955 - 1995: 40 letý roční průměr

b) 1985 - 1995: 10 letý roční průměr

3%

1% 24%

30%

33%

33%

27%

9%

17% 1%

18%

2%

2%

1%

Legenda: - antropogenní A

- hniloby F

- obratlovci Z

- klimatické K

- hmyz H

- buřeň B Graf č. 09.

102

- ostatní O

PODÍL FAKTORŮ NA NEZDARU (ZTRÁTÁCH) 1. ZALESNĚNÍ



OCHRANA LESA

Oproti údobí 1955-1975 se ztráty suchem v dalších 20 letech zvýšily více než dvojnásobně. Poklesl objem mrazových škod a ztrát vlivem zamokření. Dlouhodobě vyrovnaný je podíl ztrát zapříčiněný lidským faktorem. V tomto souboru se nejvýrazněji podílí na ztrátách řetězec úkonů od vyzvedávání sazenic ve školce po jejich zasazení v lese. Dlouhodobě se jedná o 75 % rozsahu antropogenních vlivů. Další, poměrně vysoké procento ztrát je způsobováno požáry t.j. 20 % antropogenních vlivů. Zanedbatelné jsou ztráty připisované imisím a ztráty způsobné při těžbě a vyklizování. Dle LHP byl předpokládaný nezdar zalesnění v posledních 20 letech kalkulován ve výši 19 - 23%. Tato kalkulace zohledňovala i podíl ztrát zapříčiněný lidským faktorem ve výši 5%. Podklad ke kalkulaci je uveden v přílohách. 40 letý průměr doložený z LHE vypovídá o 6,8 % nezdaru na vrub lidského činitele. 7.1.1.2

Poškození starších porostů - rozbor nahodilých těžeb

Průběh nahodilých těžeb TN a těžby celkové TC v letech 1980-1997 udává následující tabulka. Tabulka č. 64. SLHP

PRŮBĚH NAHODILÝCH TĚŽEB TN A TĚŽBY CELKOVÉ TC (ROČNÍ ÚDAJE V TIS. M3) 100,6

rok

1980

klimat. faktory

7,8

81

82

92,1 83

84

85

86

102,7 87

88

89

90

91

116,0 92

93

94

95

18,4

18,1

32,5 50,9

7,4

13,6

2,7

6,2

5,7

3,1 19,5 88,2

82,8

44,4

24,3

6,4

19,5

18,9

17,2

5,9

8,2 10,2 7,0 15,6 36,1 31,7 16,6 17,5 27,9 22,4 18,9 18,5 39,1

imise

25,8 28,2 22,8 25,1 29,3 17,2 15,4 20,5 15,5 13,7 10,1 7,8

hmyz

0,6

0,2

1,0

6,0

6,8

4,1

2,6

1,2

0,9

2,2

ostatní

2,7

2,2

5,2

5,7

5,2

5,5

6,8

4,2

3,6

4,1 10,3 4,9

1,8

6,2

3,6

3,8

96

97

TN

36,9 38,8 39,2 43,8 56,9 62,9 56,5 42,5 37,5 47,9 44,6 34,7 47,8 138,4 134,3 84,1

TC

85,0 92,0 91,6 89,5 94,3 95,8 93,0 85,6 88,6 99,0 80,7 64,3 65,5 145,2 146,4 102,9 97,3 97,5

%

43

42

43

49

60

66

61

50

42

48

55

54

73

95

92

82

80,1 68,9

82

71

Druhy nahodilých těžeb (tis. m3)

150

100

ostatní hmyz imise 50

živelné 0 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997

Graf č. 10.


DRUHY NAHODILÝCH TĚŽEB (TIS. M3)

103

OCHRANA LESA


Za posledních 20 let lze podle rozsahu působení seřadit soubory škodlivých činitelů takto : Tabulka č. 65.

SOUBORY ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ PODLE ROZSAHU PŮSOBENÍ

Soubor činitelů

% podíl z TN

klimatické vlivy hmyzí škůdci antropogenní vlivy ostatní vlivy hniloby zvěř CELKEM

37 33 18 8 4 + 100

z toho dominující faktor

% podíl z TN

vítr podkorní hmyz imise nespecifikované kořenovník + václavka muflon, jelen

26 31 18 8 2 + 85

Graf celkových a nahodilých těžeb za posledních 18 let vypovídá o : - vyrovnanosti celkové těžby v údobí 1980-1989 - poklesu v údobí roků 1990-1992 omezením hospodaření lesních závodů v porostech předávaných původním vlastníkům - skoku celkových těžeb v letech 1993-1995, který byl podmíněn přísušky s následným rozvojem kůrovců - nárůstu živelných škod - vývraty větrem v nestabilizovaných pasečných stěnách po kůrovcové kalamitě v letech 1996-1997 Rozvoj kůrovcové kalamity byl podmíněn kromě klimatických vlivů i nedostatečnou operativou realizace ochranné služby, především u lesů, které se vracely v kritickém období drobným vlastníkům. Zodpovědné státní podniky i orgány státní správy byly v této funkci omezeny právem, které již plně chránilo soukromé vlastnictví. Kůrovcem napadené stromy (ohniska, i porosty) nemohly být vytěženy a sanovány včas bez souhlasu vlastníka. Gradace kůrovců v roce 1993 byla tak rychlá a celoplošná, že se stalo nemožným hledat jednotlivé „viníky šíření škůdců“. Ke cti lesníků oblasti slouží, že přes nepříznivé podmínky udrželi obnovu 1. věkového stupně na hranici normality v rámci LHC (LČR, Lesy měst Ostrava, Frýdek-Místek). V posledních 3 letech lze hovořit o tom, že kalamitní výskyt kůrovců byl zvládnut a stav lesa se normalizoval. Údaje o celkové těžbě od roku 1995 jsou neúplné. Z evidence, která je nyní ve správě okresních úřadů schází informace z cca 20-25 % rozlohy území a to od drobných vlastníků lesa. Podíl souborů škodlivých činitelů na nahodilých těžbách za období : a) 1955 - 1995 : 40 letý roční průměr

b) 1985 - 1995 : 10 letý roční průměr

7%

8%

16%

29%

37% 1%

40% 32%

20%

7%

4%

Legenda: - antropogenní A

- hniloby F

- obratlovci Z

- klimatické K

- hmyz H

- buřeň B Graf č. 11.

104

- ostatní O

PODÍL SOUBORŮ ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ NA NAHODILÝCH TĚŽBÁCH



OCHRANA LESA

Ze srovnání dlouhodobého průměru a průměru za posledních 10 let vyplývá výrazný pokles exhalačních těžeb, nárůst nahodilé těžby vlivem působení kůrovců, větru, přísušků. V závěru této rozborové kapitoly je vhodné poukázat na odlišnosti mezi LHC Šenov a LHC Hukvaldy. a) LHC Šenov - podíl nahodilých těžeb k těžbě celkové je dlouhodobě vyrovnaný. Dominanci imisních vlivů z let 1967-1987 vystřídali činitelé sucho, kůrovec (-64 %), vítr. b) LHC Hukvaldy - je zřetelný trend mírného zvyšování podílu nahodilých těžeb se skokem v 90. letech. Příčiny jsou stejné jako u LHC Šenov, podíl kůrovců na kalamitě 1992-1994 je oproti LHC Šenov nižší (-40 %). c) V souhrnu obou LHC je zjevný mírný pokles podílu nahodilých těžeb do 3. decennia (80 léta). Nastal i přes suchou periodu (1981-1983), jaká se opakovala o 10 let později. Nárůst nahodilé těžby nemusí být brán tragicky. Je důležité si uvědomit změny, které transformací v lesním hospodářství nastaly. Ukázalo se, že SM porosty založené v polohách 2. - 3. vegetačního lesního stupně jsou v kritických situacích labilnější (LHC Šenov), než ve vyšších polohách (LHC Hukvaldy). Ukázalo se také, jak se u nich nevyplácí jakékoli prodlení v účinné obraně proti hmyzím škůdcům. 7.1.1.3

Ohrožení porostních typů škodlivými činiteli podle HS a věkových stupňů.

Tabulka č. 66.

OHROŽENÍ POROSTNÍCH TYPŮ ŠKODLIVÝMI ČINITELI PODLE HS A VĚKOVÝCH

STUPŇŮ HS 19

25

41

45

47

Porostní typ DB JS ost.list SM BO DB ost.list. SM BO DB BK SM BO DB BK ost.list SM BO DB

Věkový stupeň 1 8,

4, 6, 15 4 1, 4, 9 1, 10, 15 8,10 4, 6, 8, 15 4, 6, 15 1, 10 8, 10 4, 8, 15 1, 4, 6, 15 1, 10, 8,10 4, 6, 15 1, 4, 6, 15 4 10 8,10 4, 6, 8, 15

2

3 -

4

5

6

7

8

9

10 +

9, 11 -

7

11 2

-

3,12 (

-

7,

11)

9, 11 7

-

11 2

-

11 2

-

-

7 -

11 2 -

12, (3) 12, 3,12 -

(7)

(7,

(

7,

11)

11)

Ohrožením se rozumí potenciální vliv škodlivého činitele na úrovni kalamitního stavu. Typy škodlivých činitelů: 1. abiotičtí činitelé - sucho, mráz, zamokření 2. sníh, námraza 3. vítr 4. okus zvěří 5. ohryz a loupání zvěří 6. zvěř - hlodavci 7. hniloby 8. sypavka, padlí

9. tracheomykozy 10. klikoroh 11. žír hmyzu na asimilač.orgánech 12. žír podkorních hmyzích škůdců 14. žloutnutí smrku s tracheomykóz příznaky 15. buřeň


105

OCHRANA LESA

7.1.2


Poškození porostů imisemi

Postižení jehličnatých porostů imisemi bylo pozorováno a popisováno na Ostravsku již koncem minulého století. Počátkem tohoto století byly pro velkostatky Slezská Ostrava (Sommer r. 1900) a Karviná (r. 1922) vyhotoveny analýzy, které porovnávaly růstové charakteristiky zdravých smrkových porostů s porosty poškozenými kouřovými plyny. Z dochovaných grafů lze vyčíst snížení hmotové produkce poškozených SM porostů o 75 - 80 % (na srovnatelných stanovištích mezi 20 - 60 rokem stáří). Správnost těchto zjištění zpochybňují nedostatky dané způsobem výběru a rozsahem měření. Byť byla provedena detailní dendrometrická analýza, bylo 2x7 vzorníků vybraných z různých porostů statisticky nedostatečným souborem. Nikdy později nebyly v dané oblasti shledány smrkové porosty tak extrémně nízké bonity (dle Schwappacha r. 1902 mezibonita 8). Další dobové výpovědi až do čtyřicátých let tohoto století obecně hovořily o vzrůstajících škodách, silném prořeďování, hromadném odumírání smrku a především jedlí v okolí dolů a hutí. Míra poškozování nebyla tehdy podložena žádným seriozním šetřením. Velmi odlišné přístupy vlastníků k hospodaření (tlak na dolovinu - obmýtí 60 let), odlišné metodiky zařízení lesa soukromých taxačních kanceláří (nesjednocená HÚL), teprve rodící se lesnická politika mladého Československého státu, to vše jsou vnější fenomény, které vyjadřují obtížnost a takřka nemožnost podání svědectví o působení imisí až do roku 1955. První souhrnné doklady o vlivu tohoto fenoménu na ostravsku jsou prezentovány ve všeobecné části LHP 1968-77 pro LHC účelového lesního závodu (ÚLZ) Šenov (ÚHÚL Frýdek-Místek - ochranářský a historický průzkum - Kořínek, Žaloudík). Od r. 1956 lesní hospodářská evidence zaznamenávala roční objem vytěžených souší, které vznikly působením exhalací. Toto statistické sledování probíhá nepřetržitě dodnes. PLO 39 má z hlediska dlouhodobé imisní zátěže dvě velmi odlišné části ostravskou(LHC Šenov) a frenštátskou (LHC Hukvaldy). Souhrn získaných informací ze sledování vlivu imisí za období 1960-1997 je prezentován pro obě části samostatně. Vzhledem k rozsáhlosti je tento přehled zařazen do příloh. Podklad pro ucelený a metodicky jednotný obraz vývoje poškození lesních porostů imisemi poskytují až šetření prováděná po r. 1980. Základ byl položen sjednocením charakteristik pro celé území České republiky. Podklady - vývoj : a) Pásma ohrožení viz Věstník MLVH ČSR z 1.11. 1980 - částka 20-2/1 b) Stupně poškození dle Metod. návodu č.j. 31348/ORLH-148/ODV/80 z 21.8. 1980 c) Jednotný systém sledování vlivu exhalací na lesní hospodářství č.j. 20227/ORLH/27/ODV/82 z 11.2. 1982 d) Věstník MLVH ČSR č. 3, 5, 6 z roku 1988 - upřesnění kritérií k posouzení imisní zátěže, korigovaná dynamika vývoje zdravotního stavu dle prokazatelné imisní zátěže. e) Vyhláška č. 78 MZe z 18.3. 1996 o stanovení pásem ohrožení a klasifikaci poškození stromů a porostů. Důležitým faktorem k zajištění dostatečné objektivity byla organizace sběru dat. ÚHÚL Brandýs nad Labem zjišťoval u každého vyhotovovaného LHP skutečný zdravotní stav lesních porostů podle dřevin induktivně. Šetření po obnově LHP bylo do roku 1995 každoročně aktualizováno. Především byly ověřovány porosty středně a více poškozené. Stanovení pásem ohrožení vypracovával do roku 1990 VÚLHM Zbraslav - Strnady. V letech 1990 – 1996 vyhotovoval pásma ohrožení ÚHÚL Brandýs n.L. prostřednictvím poboček. Byly k tomu využity spektrozonální kosmické snímky družice Landsat TM (Henžlík - Stoklasa). Ucelený historický přehled vývoje poškození lesních porostů imisemi s proměnou stanovených pásem ohrožení podávají tabulky a diagramy v příloze. Dokumentují průběh nárůstu vyšších stupňů poškození mezi roky 1980-1985 (ukončení kalamitní situace z přelomu roku 1978/1979). Od roku 1985 se pak výrazně snížila výměra porostů s vyšším a středním poškozením. Situace z roku 1997, kdy je 87% zdravých a 10% mírně poškozených porostů je perspektivní. Domněnky o nezbytnosti redukce nejvíce postihovaných dřevin (jedle, smrku) tyto statistiky nedokazují. Závěrem je nutno učinit zmínku k souhrnu dat, který je předkládán za všechny porosty jehličnaté i listnaté. U listnatých dřevin a modřínu se v dané PLO imisní vlivy neprojevují negativně. I v pásmu ohrožení exhalacemi C, B jsou klasifikovány stupněm 0 (0/1). SM, JD, BO jsou imisemi nepoškozené do stadia mladých kmenovin (přibližně do 50 let).

106



Smrkový porost s příměsí listnáčů po kůrovcové kalamitě (r. 95-97). LS Šenov, porost 815C8a

Pilatkami jsou poškozeny i porosty středního stáří. Obnova po napadení kůrovcem, plocha zalesněna bukem. LS Šenov, porost 805C8/1a



7.1.2.1.1

OCHRANA LESA

Stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí (dle zákona)

Ministerstvo zemědělství stanovilo s platností od 1.1. 1997 pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí (dále jen pásma ohrožení) na podkladě družicových snímků předchozího vývoje a terénního šetření. Hranice pásem ohrožení jsou zakresleny v základní mapě ČR 1 : 50 000 a jsou přístupné na okresních úřadech, lesních správách LČR, pobočce ÚHÚL Frýdek-Místek. Charakteristika je uvedena ve vyhlášce č. 78 ministerstva zemědělství ze dne 18. března 1996 o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí, kde § 1 uvádí : (1) Území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů, charakterizované stupněm poškození těchto porostů imisemi se zařazuje do pásma ohrožení lesních porostů imisemi (dále jen „pásmo ohrožení“). (2) Stupeň poškození lesního porostu je určen podílem středně a silně poškozených stromů v lesním porostu. Charakteristiky stupňů poškození stromů a porostů jsou uvedeny v příloze této vyhlášky. (3) Podle dynamiky zhoršování zdravotního stavu se lesy zařazují do těchto pásem ohrožení: Tabulka č. 67.

KATEGORIE PÁSEM OHROŽENÍ IMISEMI Pásmo ohrožení imisemi A B C D

Posun poškození o 1 stupeň za 5 let 6 - 10 let 11 – 15 let 16 – 20 let

Detailnější charakteristiky pro SM, BO a listnaté dřeviny jsou uvedeny v přílohách. 7.1.2.1.2

Ekologická charakteristika a vylišení pásem ohrožení

Tabulka č. 68.

EKOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA A VYLIŠENÍ PÁSEM OHROŽENÍ Denní koncentrace SO2 (roční průměr) > 60 µg /m3 30 - 60 µg /m3 20 - 30 µg /m3 do 20 µg /m3

Pásmo ohrožení A B C D

Životnost porostů (SM cca od 60-ti let) do 20 let 20 – 40 let 40 – 60 let 60 – 80 let

Životnost porostů se uvažuje od počátku působení imisí. 7.1.2.1.3

Přehled pásem ohrožení v oblasti

Pásma ohrožení byla stanovena ÚHÚL Brandýs n.L. a potvrzená MZe ČR k 31.12. 1996 Tabulka č. 69.

PŘEHLED PÁSEM OHROŽENÍ V OBLASTI LHC

Šenov Frenštát p. R. Frýdek Jablunkov Rožnov p. R. Ostravice Vojenské lesy CELKEM

A -

Pásma ohrožení v ha B C D 3.677 5.159 927 10.483 1.245 1.321 325 740 336 198 1.471 3.677 6.729 15.476

Celkem 9.763 10.483 2.566 1.100 336 198 1.471 25.917

Tabulka a grafy srovnávající vývoj pásem ohrožení v letech 1980-1997 je uvedena v příloze.


107

OCHRANA LESA

7.1.2.2


Poškození lesních porostů v důsledku působení imisí a ostatních negativních civilizačních faktorů

Při klasifikaci poškození smrkových porostů se vychází z procentického zastoupení jedinců poškozených a odumírajících nebo souší, u borovice se vychází z procentického zastoupení jedinců odumírajících a odumřelých. Poškození je vyjadřováno mírou defoliace. Tabulka č. 70.

STUPEŇ č.78/1996SB.) :

POŠKOZENÍ

Stupeň poškození jednoho stromu 0 1 2 3 4 5 Tabulka č. 71.

Stupeň poškození porostu 0 0/1 1 2 3a 3b 4 x)

7.1.2.2.1

JEDNOHO

STROMU

(SMRK):

Popis poškození

(PŘÍLOHA

K VYHLÁŠCE

Defoliace koruny v %

Nepoškozený strom Slabě poškozený strom Středně poškozený strom Silně poškozený strom Odumírající strom Odumřelý strom

0 1 – 25 26 – 50 51 – 75 76 – 100 100

STUPEŇ POŠKOZENÍ POROSTU (SM): Stupeň poškození jednoho stromu Popis poškození porostu Nepoškozený porost Porost s prvními symptomy poškození Slabě poškozený porost Středně poškozený porost Silně poškozený porost Velmi silně poškozený porost Odumírající nebo odumřelý porost

0

1

2 a větší

3 a větší

100

0

0

0

99 0 0 0 0 0

20 0 0 0 0 0

0 32 84 0 0 0

x x

0 5 30 50 70 100

x x

pro zařazení do stupně poškození postačí dosažení jedné z uvedených hodnot Charakteristika jednotlivých stupňů poškození lesních porostů

Vzhledem k rozsáhlosti a specifičnosti této kapitoly, uvádíme ji až v přílohách. Klasifikace poškození se opírá o již citovanou vyhlášku č. 78/1996 Sb. a metodické pokyny vydané ÚHÚL Brandýs n.L.. 1991. 7.1.2.2.2

Plošný přehled stupňů poškození porostů v oblasti v ha

Tabulka uvádí stav poškození k 1.1. 1997 je upraveno aktualizací LHP pro LS Šenov k 1.1. 1998. Tabulka č. 72.

Stupeň

PLOŠNÝ PŘEHLED STUPŇŮ POŠKOZENÍ (STAV POŠKOZENÍ K 1.1. 1997)

0

0/1

1

2

3

4a

4b

Celkem

Dřeviny J L

J

L

J

L

J

L

J

L

J

L

J L

výměra 0 0 v ha

8939

13778

2436

0

755

0

9

0

0

0

0 0 12139

Celkem

0

20972

2436

755

9

0

0

J

L 13778

25917 ha

Tabulka a grafy srovnávající vývoj poškození v letech 1980-1997 je uvedena v přílohách 7.1.2.3

Přehled o imisním zatížení oblasti a největších imisních zdrojích

Na celkové úrovni imisního zatížení oblasti se především podílí dálkový přenos emisí ze zahraničních (Polsko, bývalá NDR) a tuzemských zdrojů (severní a východní Čechy).

108



OCHRANA LESA

Vývoj emisí SO2 v bývalé ČSSR : Počátkem 50 let Počátkem 60 let Počátkem 70 let Koncem 80 let V r. 1995 - Česká republika V r. 1996 - Česká republika

cca 1 mil. tun SO2/rok cca 2 mil. tun SO2/rok cca 2,5 mil. tun SO2/rok cca 3 mil. tun SO2/rok 1,09 mil. tun SO2/rok 0,97 mil. tun SO2/rok

Vývoj emisí škodlivin v ČR od roku 1987 do roku 1996 (REZZO 1-4) Zdroj: ČHMÚ znečištění ovzduší na území ČR v roce 1995 Tabulka č. 73.

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČR V ROCE 1995 Rok 1987 1990 1993 1996

Prach 951 631 441 187

SO2 2164 1876 1419 973

Nox 816 742 574 440

CO 738 1055 967 934

CxHy 139 225 204 180

Údaje jsou uvedeny v 1000 tun/rok. Obraz o vývoji emisní situace v letech 1970 - 1995 za území Severomoravského kraje a ostravského regionu dokladují souhrnné údaje poskytované ČHMÚ Ostrava, prezentované dle REZZO a IŽP Ostrava s určitými odlišnostmi. Údaje dle REZZO 1990 (sumárně všechny zdroje v letech 1980-1990) Tabulka č. 74.

EMISNÍ SITUACE V LETECH 1970 – 1995 ZA ÚZEMÍ SM A OSTRAVSKÉHO REGIONU Oblast

Rok

Tuhé 176,3 168,0 129,8 119,9 88,3 66,4

1980 1987 1990 1980 1987 1990

Severomoravský kraj Ostravská aglomerace t.j. Ostrava, Karviná Frýdek-Místek

Znečišťující látky SO2 250,3 223,6 186,8 168,1 120,5 96,4

NOx 87,4 97,7 129,3 28,5 56,7 74,7

Údaje jsou uvedeny v 1000 tun/rok. Souhrn všech emitujících zdrojů za okresy ostravské oblasti v letech 1970-1995 (dle IŽP Ostrava) Tabulka č. 75.

Okres

EMITUJÍCÍ ZDROJE ZA OKRESY OSTRAVSKÉ OBLASTI V LETECH 1970-1995 Rok

Ostrava Karviná Frýdek-Místek N. Jičín Vsetín Celkem %

1970 120 42,4 84,0 19,8 6,1 273 100

Tuhé látky 1980 79,4 21,8 18,8 6,3 0,7 127 47

1995 13,0 6,9 7,9 1,5 1,7 31,0 11

1970 119,1 39,6 44,2 10,2 10,6 223,7 100

SO2 1980 81,1 50,6 36,4 7,9 7,4 183,4 82

1995 33,4 25,1 11,2 2,3 4,2 76,2 34

Údaje jsou uvedeny v 1000 tun/rok. Zjevný pokles tuhých emisí a podílu SO2 souvisel v tomto období především se zaváděním odlučovačů. Údaje o NOx mají odlišnou kvalitu. Do roku 1980 nebyla tato složka emisí globálně sledována. Technologie měření prodělávala vývoj až do roku 1993/94. Proto je nutno brát hodnoty NOx pouze orientačně. Nárůst NOx v devadesátých letech souvisí se zvýšením podílu plynných a tekutých paliv v energetice na úkor uhlí. Zpočátku bez účinných omezovačů emisí. Přes zjevný pokles emisí SO2 v ostravské oblasti (60 % za 20 let) není stejná míra poklesu přítomnosti SO2 v imisních deposicích (25 % za 10 let). Vliv dálkového transportu imisí SO2 je stále dominantní. Dokladují to zjištění z dlouhodobých měření stálých stanic. Tabulkové a grafické přehledy z let


109

OCHRANA LESA


1970-1993 jsou pro svou obsažnost uvedeny až v přílohové části ze stálých stanic Ostrava-Poruba, Ostrava ZOO, Albrechtice u Českého Těšína, Lysá hora. Jsou vyňaty ze sborníku prací ČHMÚ Ostrava 1996 (Blažek, Černíkovský). Zásadně jsou odlišena měření v zimním údobí a v teplé polovině roku. U koncentrací SO2 lze sledovat nárůsty v 70 letech. Od poloviny 80 let se projevuje klesající trend. Průměrný pokles koncentrací SO2 za posledních 10 let se pohybuje mezi 30 - 20 %. Směrem od Ostravy k podhůří Beskyd je nižší. Nižší je v teplé polovině roku v porovnání se zimním obdobím. Klesající trend znečištění polétavým prachem na ostravsku je dlouhodobě setrvalý. Pohybuje se mezi 30 - 15 % a to jak v zimním, tak v letním období stejnou intenzitou. Největšími emitenty jsou : elektrárna Dětmarovice, železárenské podniky - Nová Huť, Vítkovice, Třinec, Biocel Paskov, Moravské chemické závody Ostrava, teplárny Karviná, Sviadnov. 7.1.2.4

Zhodnocení poškození porostů imisemi

7.1.2.4.1

Vývoj a rozsah exhalačních těžeb

Plošný rozsah soustředěné exhalační těžby v letech 1980-1987 Tabulka č. 76.

PLOŠNÝ ROZSAH SOUSTŘEDĚNÉ EXHALAČNÍ TĚŽBY V LETECH 1980-1987

Rok

1980

1981

1982

1983

1984

1985

1986

1987

Suma

LHC Šenov

11,0

10,0

11,0

10,0

3,1

3,1

6,2

-

44,4

LHC Frenšt.

4,1

3,8

5,5

2,7

1,5

-

-

-

17,6

LHC Frýdek

13,4

6,6

3,1

0,4

-

-

-

-

23,5

celkem

28,5

20,4

19,6

13,1

4,6

3,1

6,2

-

85,5ha

Od roku 1987 se v PLO 39 soustředěná exhalační těžba nevyskytla. Veškeré nahodilé těžby vykazované v následujícím období přičítáme na vrub rozptýlených těžeb. Převážně v území bývalého LHC Šenov. 7.1.2.4.2

Současný zdravotní stav porostů

Míra a rozsah poškození - defoliace SM porostů v letech 1980 - 1997 se výrazně snížily. Viz příloha. Z přehledů vyplývá, že ve stupni poškození 0/1 je 7.194 ha porostů (tj. 69,2% rozlohy jehličnatých porostů). Listnaté dřeviny klasifikované ve stupni 0/1 jsou nepoškozené. Ve stupni poškození 1 je to 2.436 ha (23,4% rozlohy jehličnatých porostů) a ve stupni 2 - 3a se nachází v současnosti pouze 764 ha porostů (t.j. 7,4% rozlohy jehličnatých porostů), Bylo by vhodné provést důslednou revizi a úpravu stávajících pásem ohrožení B, C vzhledem k těmto skutečnostem: - pokles imisní zátěže - výrazné snížení výměry SM porostů s defoliací (pouze 31 % jejich rozlohy mírně až středně poškozených) - zjevná, více než 30 letá životnost starších kmenovin bez výrazného zhoršování zdravotního stavu - přes 8 let trvající stav průměrných ročních koncentrací SO2 na převážné většině území pod 0,25 µg/m3 jeví se nutnost provést důslednou revizi a úpravu stávajících pásem ohrožení B, C. 7.1.3

Abiotičtí činitelé

Abiotiční činitelé jsou dlouhodobě jednou z nejvýraznějších složek, která způsobuje ztráty v obnově, výchově a při dopěstování lesních porostů. V posledních 10 letech se jejich vliv jak na ztrátách při zalesnění, tak v podílu nahodilých těžeb zvýšil. U zalesnění jsou přiznávány vyšší ztráty jarními přísušky, u nahodilých těžeb kromě navýšení škod větrnými polomy se projevil i fenomén přísušku let 1992 - 1993. Viz tab. přílohy.

110



Tabulka č. 77.

PODÍL ABIOTICKÝCH ČINITELŮ NA ZTRÁTÁCH V 1.VĚKOVÉM STUPNI Roční průměry za poslední období 40 let 20 let 10 let 1956 - 1995 1976 – 1995 1986 - 1995 226,2 ha 207,3 ha 208,6 ha 70,5 ha 53,6 ha 62,8 ha ha % ha % ha % 16,9 24,0 19,0 35,4 20,6 32,8 1,5 2,1 1,2 2,2 1,5 2,4 10,6 15,1 15,4 28,7 16,1 25,6 4,8 6,8 2,4 4,5 3,0 4,8

1.zalesnění nezdar abiotické vlivy celkem mráz sucho zamokření Tabulka č. 78.

5 let 1993 - 1997 234,6 ha 70,1 ha

nejsou evidovány

PODÍL ABIOTICKÝCH ČINITELŮ NA NAHODILÝCH TĚŽBÁCH

těžba celková těžba nahodilá abiotické vlivy celkem vítr sníh, námraza sucho zamokření 7.1.3.1

OCHRANA LESA

Roční průměry za poslední období 40 let 20 let 10 let 1956 - 1995 1976 – 1995 1986 - 1995 80,1 tis.m3 101,0 tis.m3 105,3 tis.m3 3 3 45,0 tis.m 58,3 tis.m 72,7 tis.m3 3 3 tis.m % tis.m % Tis.m3 % 16,4 36,4 21,9 37,5 29,6 40,7 11,7 26,0 14,7 25,2 20,4 28,0 0,9 2,0 0,7 1,2 0,5 0,7 0,7 1,6 1,4 2,4 2,9 4,0 3,1 6,8 5,1 8,7 5,8 8,0

5 let 1993 - 1997 120,4 tis.m3 100,0 tis.m3 tis.m3 % 35,8 35,8 27,1 27,1 0,6 0,6 8,1 8,1 -

Poškození větrem

Nejčetnější a nejnebezpečnější jsou nárazy od jihozápadu. Všeobecně převládající frontální proudění (JZ - SZ) doplňují nárazové větry z jižní i severní strany podél státní hranice s Polskem. Největší polomy byly zaznamenány v letech 1957 (III. a IV. měsíc 30 tis.m3/70 ha), 1968, 1975, 1976/77 (XII. a III. měsíc 23 tis.m3), 1984/85 (prosinec - únor 26 tis.m3),1988, 1990, 1996 (IX. měsíc 21 tis.m3), 1997(VII. měsíc 36 tis.m3). Větrné polomy jsou v podhůří Beskyd v posledních 20 letech roztroušené. Vyjímečně v jednotlivých lokalitách překračují výměru 1 ha. Nejnáchylnější jsou těžbou rozpracované SM kmenoviny na podmáčených lokalitách. Základními opatřeními proti škodám větrem, které byly v praxi uplatněny jsou : obnova větších komplexů kmenovin na podmáčených stanovištích násečným způsobem, zásadní postup proti převládajícím SZ , Z - J větrům, uplatnění vysokého podílu listnáčů. Systémy rozluk, odluk s předsunutými kotlíky se realizovaly pouze do roku 1970. 7.1.3.2

Poškození sněhem a námrazou

Vliv těchto fenoménů je v dané oblasti minimální. Z šetření, která byla prováděna při tvorbě LHP po roce 1987 bylo indikováno poškození vrcholovými zlomy v korunách jehličnanů na výměře 452 ha (tj. 2% rozlohy). Poškození na této výměře zpravidla nepřesahuje 30% četnosti. Běžným zdravotním výběrem při výchově porostů lze tato poškození eliminovat. Větší rozsah prolamování nastal v letech 1964, 1978, 1984, 1992, 1996. Jak z přehledových tabulek vyplývá (příloha 6), dlouhodobě se tento fenomén podílí na nahodilých těžbách 0,6 - 2,0%. 7.1.3.3

Poškození suchem

Přísušky a srážkové deficity se projevují v nepravidelných intervalech v každém desetiletí. Prosychání porostů bylo však v minulosti více přičítáno vlivu imisí. Je zajímavé, že silný srážkový deficit z počátku 80.let nepřinesl takové následky u starších porostů jako podobná situace o 10 let později. V posledních 20 letech je nezdar zalesnění více přičítán přísuškům. Tento údaj vzrostl o 60%. Srážkové deficity byly zaznamenány v letech: 1969/70, 1973/74, 1978/79, 1982-84, 1989/90, 1992/93. Teplejší roky s projevem přísušků v letech:

1974/75, 1982/83, 1988, 1990-92.


111

OCHRANA LESA

7.1.3.4


Škody vlivem zamokření

Nahodilé těžby přičítané vlivu podmáčení v posledních 3 desetiletích příliš neměnily výši svého podílu (6-9%). Do poloviny 70. let se při nezdaru zalesnění uváděl 9% podíl, později již jen 3-5% podíl z důvodu zamokření. V posledních 5 letech nejsou tomuto faktoru připisovány žádné ztráty. Prakticky ve všech lesních komplexech PLO - 39 jsou z historie dochovány sítě povrchového příkopového odvodnění. U většiny soustav je třeba vysoce hodnotit nadgenerační funkčnost těchto melioračních děl, které kromě významu při obnově zlepšují stabilitu porostů i celkové růstové a zdravotní podmínky. Pomístní narušení těchto soustav těžbou jsou lehce opravitelná. Bez nákladných investic však nejsou řešitelné zavodněné poklesliny zapříčiněné důlní činností. Projevují se především v luzích toků Olše, Odry a v současnosti i na katastrech Paskova a Vratimova v luhu Ostravice. Tyto ztráty na PUPFL byly nahrazovány rekultivací skládkových a odvalových ploch. Úbytek porostní půdy zavodněním důlních pokleslin nepřekročil za posledních 30 let výměru 40 ha. Rozloha zdařilých rekultivací hald, výsypek, skládek překračuje výměru 200 ha. 7.1.3.5

Poškození mrazem

Mrazové škody se podílí v této oblasti dlouhodobě na nezdaru zalesnění 1-2% (tj. do 0,5% ztrát). Jsou způsobeny pozdními přízemními mrazy na narašených výsadbách. Poškozování kultur starších 2 let nenastává. Poškozování mrazem (déletrvající pod -200C) lze sledovat na topolech. Převážně jedinci a stromořadí starší 30 let jsou v korunách na vymrzání choulostivé. Poškození biotickými činiteli

7.1.4 7.1.4.1

Poškození porostů zvěří

Vysoká zvěř nemá v LO 39 stálou populaci. Její výskyt je zpravidla omezen na zimní a jarní měsíce, kdy se stahuje do podhůří z Beskyd. Její častější výskyt je ve všech rozsáhlejších lesních komplexech (Libotín, Hůrky, Sedlišťský les). Poškození zimním ohryzem jsou dle zjištění stavu lesa v LHP platných do roku 1997 vykazovány takto: Tabulka č. 79.

POŠKOZENÍ ZIMNÍM OHRYZEM DLE ZJIŠTĚNÍ STAVU LESA V LHP PLATNÝCH DO ROKU 1997

Poškozené dřeviny na výměře (ha) na zásobě (tis.m3 s k.) % k celkové výměře % k celkové zásobě

SM 166 47 1,9 1,9

JD 3 0,2 1,1 0,2

BO 3 0,1 0,3 +

MD 2 0,2 0,3 0,1

BK

DB

75 10,9 3,7 3,3

13 0,5 -

Ostatní listnaté 12 0,8 0,2 0,1

Celkem 274 ha 59,2 tis.m3 1,3 1,3

Intenzita poškození je u smrkových porostů mírná až střední, u bukových střední a vyšší (viz dále obora Hukvaldy). Kvalifikovaný odhad produkčních ztrát uváděl pro LZ Šenov 300 m3 ročně a pro LHC Hukvaldy cca 400 m3 ročně. Míra takto odhadovaných ztrát (následné hniloby) nepřesahuje 0,7% celkové těžby. Lesní hospodářskou evidencí byly uváděny nahodilé těžby zapříčiněné škodami zvěří pouze u LHC Frenštát p.R. v období 1974-1983 (obora). Podíl spárkaté zvěře na nezdaru zalesnění (okus) je v PLO 39 nízký. Od 70 let se pohybuje mezi 3 - 10% z celkového nezdaru. Vyšší podíl byl uváděn na přelomu 50. - 60. let až 28%, oplocování a ochrana nátěry nebyla tak samozřejmá jako v současnosti. Škody hlodavci nepřesahují v průměru 2%. V posledních letech lze sledovat mírný nárůst. Tabulka č. 80.

Název Hukvaldy Kunín Sovinec

112

KONCENTROVANÉ CHOVY ZVĚŘE - OBORY K.ú. Sklenov Kunín Fryčovice

Rozloha celková por.půda 447 374 248 68 87 12

Kmenové stavy daněk muflon 140 ks 120 ks 200 ks -

jelenec viržinský 60 ks



OCHRANA LESA

Obora Hukvaldy (LČR, LS Frenštát p.R.) Založená byla ve druhé polovině 16. století (Prusinovský), od poloviny 17.století sloužila k chovu daňka původně s jelenem a černou zvěří. Muflon byl zaváděný od počátku 20.století. Celková rozloha 240 ha byla od arcibiskupského velkostatku do správy státních lesů převedena dnem 1.1.1949. Od 1.3.1963 je datováno rozhodnutí o rozšíření obory o Kazničovskou část. Od roku 1974 je registrovaná výměra obory Hukvaldy 447 ha. Do roku 1980 na podkladě podrobného mysliveckého průzkumu a projektu úprav (ÚHÚL Ing.G Kořínek 1975) byly realizovány rozsáhlé pozemkové a stavební práce, které zajistily podstatné rozšíření polí a pastvin k zajištění úživnosti honitby. S tím souviselo hrazení části toku Ondřejnice s opravami chovných rybníků, výstavba lesních cest a staveb v areálech krmelišť. S rozšířením chovu muflona je spojeno zvýšené poškozování lesních porostů ohryzem a loupáním. Silné poškozování především Kazničovské části obory kulminovalo koncem 70.let. Do roku 1985 byly upraveny stavy zvěře v počtu i struktuře na úroveň normovaných stavů. Zvýšila se ochrana mladých porostů, zintensivnil zdravotní výběr a probírky středněvěkých a starších kmenovin. V průběhu posledních 15 let bylo cca 110 ha lesa proředěno pod hranici zakmenění 7 za účelem zvýšení úživnosti. Stávající kmenoviny jsou stabilní, dopěstitelné, s vysokou potencí přirozené obnovy (BK, SM, MD, BO, JD, OL). Výsledky se dostavují v podobě : - zvýšení úživnosti (přibylo 80 ha plochy s bylinnou vegetací pod porosty) - snížení škod ohryzem a loupáním (posledních 5 let je nulové) - využití přirozeného zmlazení při obnově lesa, je vykazováno na cca 1,5 ha ročně Tabulka č. 81.

POŠKOZENÍ LESA POROSTNÍ PŮDY 374 HA)

V OBOŘE HUKVALDY

OHRYZEM

A LOUPÁNÍM

(VÝMĚRA

Dle LHP 1984

Dle LHP 1994

V současnosti ověř.stav 1997

-

-

30

mírné 10 - 30 %

80

90

70

střední 30 - 70 %

110

120

80

silné

90

50

20

280

260

200

Míra poškození mírné

0 - 10 %

> 70 %

Celkem poškozeno (ha) Obora Kunín (VŠV Brno)

Vyhlášena rozhodnutím ONV Nový Jičín dle č.j.: ULHZ-2565/83-RS/209 z 24.1.1984. Chov daňka se v současnosti drží na úrovni 75% kmenových stavů tj. 150 kusů. K poškození porostů dochází vyjímečně. Postižen je mladý JS, DB především okusem. Ohryz je dle posledního LHP uváděn pouze na 17,4 ha plochy (tj. 25 % z celkové výměry lesních porostů) v intenzitě do 30%. Obora Sovinec (myslivecké sdružení Fryčovice) Vyhlášena rozhodnutím ONV Frýdek-Místek z 23.12.1988. Populace chovu jelence virginského zatím nedosáhla kmenového stavu. Stádo je udržováno na počtu cca 40 kusů. Lesní porosty tvoří pouze 14 % celkové výměry obory. K poškozování porostů zatím nedochází. Bažantnice (VŠV Brno v k.ú. Kunín, k.ú. Bartošovice) Uznaná byla r. 1984 ONV N.Jičín v nivě řeky Odry. Chov bažanta byl celkově stanoven na počet 10 tis.ks.. K tomu uvažován chov perličky, divokého krocana, kachny (březňačka). Lesní porosty zaujímají výměru 76 ha z celkem vymezeného prostoru cca 250 ha. Jsou kompletně listnaté. Pro odlov byly naplánované výsadby pásů SM k utvoření čela lečí.


113

OCHRANA LESA


Samostatná bažantnice Šilheřovice Uznaná rozhodnutím Okú Opava dle č.j.: RŽP 2201/97-209 z 12.5.1994 na výměře 364,71 ha(z toho cca 160 ha v LO - 32 - část Štípky). Chov bažanta stanoven na 30 - 40 tisíc ks ročně. Původně byla zřízena v polovině 19. století na majetku Rotthschildů (zřizovatel Exner) se zbudováním stylových staveb, přizpůsobenou prostorovou i druhovou úpravou porostů. Praktikoval se polodivoký chov bažanta v počtu 5 - 10 tisíc ks ročně. Prakticky do roku 1937 byla využívána dle původního záměru pro reprezentační účely. Zanedbání chovů v údobí let 1938 - 1957 bylo ukončeno výnosem Zem 863-1958 z 23.10. 1958 o Státní vyhrazené honitbě MLVH. Na přelomu 70 let bylo započato s rekonstrukcí objektů a novými úpravami. Výstavba líhní na konci 70 let, zbudování zvěřních polí, rybníků, odvodnění zamokřených ploch a zpevnění cest zkvalitnilo a zvýšilo efektivnost celého areálu. Tak jako okolní smrkové kmenoviny v celém revíru byly tyto i v bažantnici postiženy kůrovcovou kalamitou na přelomu 80 - 90 let. Jsou přeměňovány na listnaté porosty. Komolené smrky v čelech lečí jsou dlouhodobě poškozovány pilatkou ve vrcholové části. V souvislosti s chovem bažanta nelze hovořit o škodách zvěří. 7.1.4.2

Kalamitní škůdci (podkorní a listožraví)

7.1.4.2.1 Bekyně mniška (Lymantria monacha) Mnišková kalamita z konce 20 let tohoto století nedosahovala rozměrů jako v českých zemích. Stav přemnožení a gradace se prakticky již neopakoval. Od 50 let lesní hospodářská evidence nezaznamenala škody tímto škůdcem. 7.1.4.2.2

Kůrovci na smrku

Dominantní jsou tyto druhy: Ips typographus, Ips duplicatus, Ips amitinus, Pityogenes chalcographus. V ochranářských šetřeních do r. 1990 bylo za kalamitní stav označeno přemnožení kůrovců v r. 1965 na ÚLZ Šenov (cca 40 tis.m3 - Šilheřovice). Zvýšený výskyt na ostravsku (Šilheřovice, Proskovice) byl dále zaznamenán v letech 1968, 1971, 1975, 1984-86, 1987. Kůrovcová kalamita v letech 1992-95 se stala v tomto směru událostí století. Její průběh v objemu (za LČR i v uplatňované ochraně) udávají následující tabulky. Tabulka č. 82.

KŮROVCOVÁ KALAMITA V LETECH 1992-95 LHC ŠENOV (LČR) Rok 3

napadeno (m ) 3

chemicky ošetřeno (m ) 3

odkorněno (m ) 3

lapáky (m ) feromonové lapače (ks)

1992

1993

1994

1995

1996

1997

14 710

70 299

55 301

22 438

3 933

1 618

-

39 274

5 238

4 426

-

-

-

1 153

2 618

6 786

-

-

-

446

2 347

5 379

-

-

981

2 283

1 276

1 223

-

-

Dominantní druhy: Ips typographus (40-60 %), Ips duplicatus (10-25 %),Pityogenes chalcographus (20-40 %)

Tabulka č. 83.

KŮROVCOVÁ KALAMITA V LETECH 1992-95 LHC HUKVALDY (LČR) Rok

1992

1993

1994

1995

1996

1997

302

1 172

13 030

16 150

2 420

110

-

-

-

-

-

-

-

-

4 200

12 450

1 100

-

lapáky (m )

-

-

-

2 580

1 370

450

feromonové lapače (ks)

-

-

-

430

400

280

3

napadeno (m ) 3

chemicky ošetřeno (m ) 3

odkorněno (m ) 3

114



OCHRANA LESA

Ve výskytu je zaznamenán i Ips amitinus, Ips duplicatus nepřekračoval 10 % četnosti v populacích kůrovců. OSTATNÍ VLASTNÍCI A ZBYLÉ ČÁSTI PLO - 39 (z LHC Jablunkov, Frýdek-Místek)

Tabulka č. 84.

Rok 3

Napadeno (tis. m ) Tabulka č. 85.

1992

1993

1994

1995

1996

1997

4,5

16,4

14,0

5,2

17,1

4,2

PRŮBĚH KŮROVCOVÉ KALAMITY 90. LET V LO 39 - SOUHRN

Rok Napadeno (tis. m3)

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1,8

3,1

19,5

78,8

82,3

43,8

23,5

5,9

% k TC

2

5

30

54

56

43

24

6

Vznik a vývoj této kalamitní situace byl prokazatelně podmíněn: a) klimatickými faktory - srážkové deficity 1989-1990, 1992-93 - teplotní nadnormály 1990, 1992-1993 b) snížením operativní působnosti ochranné služby v letech 1992-93 - navracením vlastnictví s podceněním ochrany lesa - probíhající organizační změny související s transformací lesů včetně reorganizace státní správy lesů (dozor a ochranná služba) c) ostatní zátěže smrkových porostů - semenný rok 1992 - prolámání korun sněhem v zimě 1992/93 - chronické poškození pilatkou - vliv imisí Z feromonových lapačů byly využity převážně typy Theysson a odparníky typů Pheagr 15, Ecolur. K chemické sanaci se používaly insekticidy dostupných a schválených značek Cymbush, Vaztak, Scolicyd, Emdelit, Karate. Klasické lapáky byly kladeny v letech 1993-95 ve 3 sériích. Současná situace (1997/98) je normalizovaná. 7.1.4.2.3

Kůrovci ostatních dřevin

Zvýšený výskyt nebyl dosud zaznamenán. Dokladovány jsou výskyty lýkohubů na borovici v severní části LHC Šenov: - Myelophilus piniperda - v letech 1993-95 napadl 86 m3 borovice - Ips cembrae - v letech 1994-95 napadl 157 m3 modřínu. 7.1.4.2.4

Klikoroh borový (Hylobius abietis L.)

Populace tohoto škůdce jehličnatých kultur je v PLO - 39 dlouhodobě pod kontrolou. V průběhu uplynulých 40 let pomístně zvýšené výskyty byly do 2 let eliminovány. Na vrub tohoto druhu bylo v uplynulých 20 letech přičítáno pouze 0,8 % z celkového nezdaru zalesnění. 7.1.4.2.5

Pilatka smrková (Pristiophora abietina Christ.)

Není statutárním škůdcem, protože je dosud pojímána jako parazit neohrožující životaschopnost hostitele. Nejvíce jsou zasaženy mladé porosty ve stadiu mlazin až tyčkovin. Žíry jehličí postihují především vrcholové partie a obvod koruny zpravidla do 30% její hloubky (maximálně 50%). Postižení jedinci jsou schopni v normálních klimatických podmínkách nahrazovat ztrátu asimilačních orgánů bohatějším větvením a ojehličením v dolních částech korun. Na úkor snížení výškového přírůstu (ztráta 25-32 % šetřená na LZ Šenov v roce 1961 - Ing. G. Kořínek) je tloušťkový přírůst vyšší. Snížení celkové hmotové produkce v porostech starších 4.věkového stupně nebylo dosud prokázáno. K vylučování a odumírání dochází u silně, dlouhodobě žírem poškozovaných a zpravidla v porostu potlačovaných jedinců. Děje se tak ve starších porostech a pouze v období přísušků. Zmínky o zvýšeném výskytu pilatky jsou dokladovány na ostravsku od počátku 50. let bez udání rozsahu a intenzity poškozování. Jako rok přemnožení a silného žíru byl popisován r. 1961. Další záznam o zvýšeném výskytu je z roku 1970. První kvantifikace a odhad ztrát je podán ve zprávě o hospodaření z let 1968 - 1977 (400 m3 hroubí b.k.).  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka FRÝDEK-MÍSTEK

115

OCHRANA LESA


Ohniska výskytu se za posledních 20 let nemění. Dochází k rozšíření tohoto škůdce až do okrajových částí Beskyd (Prašivá, Ondřejník). Ochranářská opatření v průběhu let 1980 - 1990 byla neúčinná především proto, že vlivu tohoto škůdce nebyl přikládán větší význam. Ochrana nebyla v prostoru rozšíření koordinovaná a dostatečně důsledná. Při tvorbě posledních LHP bylo za poškození pilatkou označeno 830 ha smrčin na Šenovsku (50 % výměry 2. - 5.věk. stupně) a 320 ha smrčin na revírech Hukvaldy a N.Jičín (30 % výměry 2. - 5.věk. stupně). Poškození nebylo šetřeno na kmenovinách starších 6.věk. stupně. Po terénním šetření (ing. Telecký 1997) lze konstatovat tyto rozsahy a intenzity poškození pilatkou ve starších porostech: -

3.lesním vegetačním stupni (do 350 m n.m.)

- dotčeno je 40 % SM porostů se střední intenzitou napadení (tj. 30 - 70 % jedinců) a 30 % silně napadených (tj. 70 % a více jedinců). 4.lesním vegetačním stupni (nad 350 m n.m. - pás Straník-Hůrky-Prašivá) - poškozeno je 20 % SM porostů se střední intenzitou a silně je napadeno 1 - 2 %. 100 % žír je výjimečný nad lokalitou Zámrklí v okraji Palkovských hůrek. Ztráty (souše) zapříčiněné pilatkou od r. 1988 na ÚLZ Šenov začaly překračovat míru 1 % z vykazovaných těžeb. Od r. 1992 přesahují v PLO 39 3 každoročně objem 500 m hr.b.k..

-

Neúspěšné terestrické aplikace vedly k zavedení leteckých postřiků. První neúspěchy s přípravkem Cymbush (r.1989-91) vedly k nasazení juvenoidního insekticidu Dimilin s podílem 25 % Evisektu (1992-94). Účinnost tohoto prostředku i přes jeho dlouhodobé působení snižovaly květnové srážky. Od r. 1996 je aplikován Trebon 10F. Jeho účinek je okamžitý s vysokým efektem. Současně je s insekticidem přihnojován Titavin pro posílení asimilačních orgánů. Tabulka č. 86.

PŘEHLED ROZSAHU LETECKÉ APLIKACE INSEKTICIDŮ K REDUKCI PILATKY SMRKOVÉ V PLO 39 (údaje v ha) Rok

1988-91

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

LHC Šenov

-

1 850

956

1 295

-

-

1 564

2 300

LHC Hukvaldy

-

1 204

776

695

-

-

626

800

LO - 39

-

3 054

1 732

1 990

-

-

2 180

3 100

Součinnost ochranné služby pro lesní hospodářství s orgány státní správy a LČR přináší dobré výsledky. Vzhledem k rezistenci (víceletá přeléhavost eonymf v kokonech) je nutno účinnou ochranu leteckými postřiky opakovat více let po sobě a nevynechat jediný středně a silně napadený porost v území mezi Opavou - Příborem - Třincem. Výhodou letecké aplikace přípravku Trebon 10F je i jeho vysoká účinnost na housenky obaleče dubového (Tortrix viridiana L.) jehož žír v přelomu dubna a počátku května graduje. 7.1.4.2.6

Ostatní kalamitní škůdci

Z historie nejsou doloženy kalamity ani nejsou zaznamenány zvýšené výskyty u Ploskohřbetek (Cephalcia sp.) a obaleče modřínového (Zeiraphera dimiana GN). V PLO 39 se vyskytují v základních stavech. 7.1.4.3

Ostatní hmyzí škůdci

Na smrku - Lýkohub matný (Polygraphus polygraphus), Dřevokaz čárkovaný (Tripodendron lineatum) napadají pouze silně oslabené jedince následně po působení kůrovců, pilatky, sucha. Dlouhodobý výskyt je v základním až zvýšeném stavu. Na borovici - Krasec borový (Phaenops cyanea), Lýkohub sosnový a Lýkohub menší (Tomicus piniperda a T.minor), Lýkožrout vrcholkový (Ips acuminatus). Dlouhodobý výskyt je v základním stavu. Na dubu - Obaleč dubový (Tortrix viridiana) – výskyt a žír housenek se projevuje dlouhodobě. Holožíry projevují 2-3 krát za decennium. Duby dokáží rychle regenerovat. Ztráty spojené s výskytem souší jsou dokladovány až v 90. letech na území LHC Šenov. Objem nepřevyšoval 100 m3 ročně. Vyšší výskyt byl registrován v suché periodě 1990 - 1994. Od roku 1995 je nahodilá těžba dřevní hmoty z titulu tohoto škůdce zanedbatelná. Prosychání dubů je více podmíněno tracheomykózami, žír obaleče je pouze faktor, který stromy oslabuje. 116



OCHRANA LESA

Na jasanu - Lýkohub zrnitý (Hylesinus crenatus) - k silnému napadení i podél potočin došlo na jasanech v letech 1992 - 1993 spolu s lýkohubem jasanovým (Leperisinus fraxini Panz). Tito škůdci způsobili evidentní proschnutí v korunách, pomístně i úhyn jednotlivých stromů. Zasaženy byly všechny věkové stupně, objem souší nepřekročil v PLO 39 souhrnně 300 m3 dřevní hmoty. Od té doby se podobná situace neopakovala. 7.1.4.4

Hniloby

Projevují se hniloby jako činitel snižující kvalitu dřevní produkce. Při zalesňování se podílí houbové choroby 1% na nezdaru (václavka na SM 0,6%, sypavka na BO 0,1%, ostatní houbové choroby 0,3%). Podíl ztrát je v tomto směru z provozního i zdravotního hlediska zanedbatelný. Roční podíl hnilob a houbových onemocnění na nahodilých těžbách je za posledních 20 let dle LHE v úrovni 4,7%, tj. 2,8% z celkové těžby (václavka 1,7%, ostatní hniloby 0,9%, tracheomykozy 0,1%). V rámci ochranářských šetření při tvorbě LHP pro LZ Šenov (1987) a LZ Frenštát p.R. (1993) byly zpracovány odhady ztrát způsobených hnilobami (ing.Stanovský). Podkladem byly analýzy stavu porostů a kvality těženého dříví v uplynulých 10 letech. Ztráta kvantitativní byla kalkulována na 865 m3 ročně (tj. 1% z celkové těžby). Jedná se o absolutní znehodnocení dřevní hmoty. Kvalitativní ztráta byla odhadnuta na 3 600 m3 ročně (tj. 4,3% z celkové těžby). V tomto případě se jedná pouze o snížení jakosti dřevní hmoty, zpravidla na sortiment paliva. Dalším zjištěním o podílu hnilob na zásobách čistě smrkových porostů jsou 4 podobné analýzy z let 1974 - 1987 (Ing.Helfr, Stanovský - cca 1 430 vzorníků), viz tabulky v příloze. Samostatně byly zjišťovány rozsahy primárních (tzv. kořenových) hnilob na nepoškozených kmenech a sekundárních hnilob, kde na obvodu kmene či kořenových nábězích je dřevo obnažené po poraněních těžbou a přibližováním nebo po ohryzu zvěří. U většiny šetření jsou vyhodnoceny podíly hnilob podle typu stanoviště (typol.jednotky) a za každý věkový stupeň. Na LHC Šenov bylo v roce 1976 vyhodnocení provedeno odděleně dle pásem ohrožení imisemi pro soubory lesních typů 3H, 3O (960 vzorníků). Vliv imisí na rozšíření či snížení podílu primárních hnilob nebyl prokázán. Ze souhrnu dochovaných šetření lze učinit za PLO 39 tyto závěry: Průměrný podíl měkkých primárních hnilob (tj. na nepoškozených kmenech) znehodnocujících zásobu SM činí 3-4 %. Nejsou prokázány podstatné rozdíly mezi typologickými jednotkami ve 3. lesním vegetačním stupni. Rozdíly mezi 3. - 5. lesním vegetačním stupněm jsou nevelké a nelze činit jednoznačných závěrů. Průměrný podíl měkkých sekundárních hnilob na druhotně poškozených kmenech smrku je 11-13% jejich zásoby (tj. přibližně 1% z celkové zásoby SM). Rozdíly mezi vegetačními stupni a typologickými jednotkami jsou opět minimální. Tabulka č. 87.

NEJČASTĚJI SE VYSKYTUJÍ HNILOBY

Nejčastěji se vyskytují hniloby

Podíl rozšíření

Poznámka

- troudnatec vrstevnatý (Fomes annosus)

60 – 85 %

všudypřítomný

- václavka obecná (Armillaria mellea)

10 – 25 %

vlhčí stanoviště

5 – 15 %

spíše mladé porosty

- pevník krvavějící (Stereum sanguinolentum) 7.1.4.5

Buřeň

Na agresivní buřeň je dlouhodobě připisováno 5% - 13% ztrát z celkového zalesnění (15-20% nezdaru). Vysoký bylinný pokryv na živných půdách snižuje mladým kulturám podíl přístupné vláhy a nezbytný podíl světla. Ztráty připisované na buřeni jsou v lokalitách, kde je obnova prořídlých částí lesa prováděna v souvislých travních drnech (Calamagrostis, Deschampsia, Carex), nebo v nárostech maliníku. Z tohoto hlediska je problémem každé oddálení obnovy ředin a opožděné zalesnění holin až ve 2 roce jejich vzniku. Souvislé zadrnování otevřených ploch je velmi rychlé, zpravidla k tomu stačí jedno vegetační období.


117

OCHRANA LESA


Ostatní škodliví činitelé

7.1.5

V převážné míře se jedná o antropogenní vlivy. 7.1.5.1

Činitelé způsobující nezdar zalesnění

Přenos a výsadba sazenic: je faktor, který se dlouhodobě podílí přibližně 20 % na ztrátách zalesňování. V posledních letech se podíl těchto ztrát snižuje, ale vzhledem ke klimatickému charakteru PLO 39 je nutno stále počítat s jarními přísušky, nízkou zásobou vody z tání sněhu, včasnějším nástupem jara. Ne vždy se daří realizovat všechny výsadby sazenicemi s kvalitním, ošetřeným kořenovým systémem do lhůty alespoň 10 dnů před spontánním rozvojem vegetace. Požáry: v posledních 10 letech vzrostl jejich počet i rozsah zničených ploch. Převážně se jedná o vypálení kultur a mlazin (v průměru 4 ha - do 20 případů ročně). Zpravidla jsou tyto události včas lokalizovány. Zasažení a zničení starších porostů je minimální (okraje starších porostů). 7.1.5.2

Ostatní škody ve starších porostech

Poškozování porostů těžbou a přibližováním (TP) je v této oblasti díky gravitačním poměrům a hustotě dopravní sítě poměrně nízké. Při taxačních šetřeních (1987-1993) byl u hlavních dřevin zjištěn rozsah poškození v této výši. Tabulka č. 88.

ROZSAH POŠKOZENÍ POROSTŮ TĚŽBOU A PŘIBLIŽOVÁNÍM (TP)

Poškození TP Reduk.plocha (ha) 3

Dotčená zásoba (tis.m )

SM

BO

MD

BK (KL)

DB

Ostatní

Celkem

290

7

+

19

5

5

326 ha

115,0

2,2

+

4,9

2,1

1,1

125,3

To je z celkové plochy 1,5% a na zásobě cca 3,0% (u smrku 4% plochy a cca 7% zásoby).Poškození nárostů není dokladováno a nebylo šetřeno. Daní vysoké koncentrace průmyslu a obyvatelstva jsou dočasné i trvalé zábory pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL). Posledních 25 let nedochází k tak silným tlakům na PUPFL jaké probíhaly v období do roku 1970. Větší úbytky nastaly naposledy v letech 1978 – 1985 v souvislosti s výstavbou podniku Biocel Paskov (25 ha lesa) a rozšiřováním hald a skládek dolů Paskov, Staříč, Frenštát p.R. (15 ha lesa). Ztráty výměry lesa byly průběžně nahrazovány rozsáhlou rekultivací činností (bývalý podnik Rekultivace OKD Havířov). Kromě hald a velkoskládek jsou ozeleněny obvodové zóny všech velkých průmyslových podniků i městských sídlišť. Většina těchto nových lesů je však mimo pozemky určené k plnění funkce lesa. Poškození zapříčiněná „rekreací“, individuální pěší a cykloturistikou jsou vzhledem k ostatním škodlivým činitelům malá. Zraňování stromů či půdního krytu jsou patrnější v bezprostředních okrajích sídlišť a chatovišť. Choulostivější jak z estetického, hygienického i bezpečnostního hlediska jsou černé skládky a stále častější navážení odpadků z domácností do lesa. Ostravská oblast má na světové úrovni rozvinutou základnu i špičku sportovního odvětví - orientační běh. Toto odvětví ve spolupráci se školami a některými podniky se podílí i na výchově ostatních obyvatel pro zlepšení vztahu vůči přírodě (např. vznik naučných stezek – Ostrava-Poruba, Havířov, Kopřivnice, Třinec apod.).

118



7.2

OCHRANA LESA

Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa Základní doporučení pro obnovu a výchovu labilních smrkových porostů: U obnovy:

Urychlení obnovy poškozených porostů hnilobami, ohryzem, rozlámaných částí, zabuřenělých ředin a zbytků porostů bez možné přirozené obnovy. Obnovu realizovat od stabilizovaných návětrných stěn navazujících porostů (závor). Volit počet východisek na co nejmenší možnou míru. Vnášení klimaxových dřevin BK, JD v předstihu na náseky nebo do kotlíků. U závor zajistit následný porost tak, aby zastoupení BK, JD bylo minimálně 30% i případným doplněním podsadbou. Na podmáčených stanovištích jsou závory vhodnější zpevňující prvek než rozluka. Na těchto stanovištích je důležité v rámci obnov zajistit funkčnost stávajících melioračních sítí. U výchovy: Pro dosažení stability je důležité u mladých porostů dosáhnout alespoň u 50% jedinců (vnitřní kostra porostu) štíhlostního koeficientu pod hranicí 0,90. Ideálem je docílit této hodnoty do 30 let (HS 25,47), nejpozději do 40 let stáří porostu ( HS 45,41). Je to údobí kulminace maxima výškového přírůstu, po kterém stromy s nedostatečným kořenovým systémem (tísněné, z přehoustlých tyčovin) nejsou pro další uvolnění stabilizovány. Překračuje-li hodnota štíhlostního koeficientu středního kmene porostu hodnotu 1,00 je nutno v rámci decennia uvažovat se dvěma výchovnými zásahy. Modely hustoty smrkových porostů navrhované VÚLHM je nutno aplikovat především u lokalit, kde se působení škodlivých činitelů kumuluje. Je nutné je využít při budování kostry stability, přednostně u všech prvků návrhu LISP (žebra, závory, okraje). Modely hustoty smrkových porostů zaváděné dle Provozních systémů (Plíva, Žlábek, 1989) je v porostech menších výměr (do 3 ha) vhodné uplatnit celoplošně. Podstatou úspěchu výchovy je začít s redukcemi na uvedené počty už při prořezávkách a nevynechat žádný následný zásah. Pro zajištění maximální stability k odvození intenzity i frekvence výchovných zásahů v porostech ohrožených imisemi i abiotickými činiteli předkládáme výběrový grafický přehled modelů hustoty smrkových porostů diferencovaně pro cílové hospodářské soubory 45, 43, 47, 29. Cílové hospodářské soubory : 45 43 47 29

-

hospodářství živných stanovišť středních poloh hospodářství kyselých stanovišť středních poloh hospodářství oglejených stanovišť hospodářství olšových a podmáčenýchstanovišť

- porosty smrkové -"-"-"-

Čerpáno: - z publikace Provozní systémy v lesním plánování (Plíva, Žlábek 1989) výběr je učiněn pro standardní hospodaření v porostech bez zvýšených rizik a v porostech imisních oblastí - z publikace Stabilizace lesních porostů výchovou (VULHM Zbraslav Strnady - Slodičák 1996), který řeší optimalizaci spojenou při docilování vyšší stability porostů s nižší nákladovosti intenzivní výchovy u porostů ohrožených více činiteli.


119

Model A B C G H D E F

0 6 4,5 3,5 3,8 4,3 6 5 4

Věk

0

20

30

5 5,5 3,7 3 3,4 3,9 5,5 4,4 3,6

10 5 3 2,55 3 3,5 5 3,9 3,2

15 4,5 2,5 2,15 2,5 3,1 4,5 3,35 2,75

20 4 2,2 1,8 2,15 2,7 3,85 2,8 2,4

25 3,5 2,05 1,5 1,9 2,3 3,2 2,4 2,2

30 3 1,9 1,35 1,7 1,9 2,85 2,2 2,05

MODELY HUSTOTY POROSTŮ PRO HS 45, 43

10

35 2,3 1,75 1,2 1,5 1,5 2,5 2 1,9

40

40 2 1,6 1,1 1,35 1,35 2,2 1,8 1,8

45 1,7 1,45 1,05 1,2 1,2 1,9 1,55 1,7

50

HS 43: Bon 26AVB, 5 Schw. sm porosty

60

C

VÚLHM '96

60 1,05 1,05 0,93 0,75 0,75 1,34 1,18 1,2

1,18

65 0,92 0,9 0,9

Graf č. 12.

70

80

-

G

imis C

-

H

imis B

pásma ohrožení

90

věk

H

E G

C D

B

A

OCHRANA LESA

1,05

70 0,72

0,93

75 0,74

80

MODELY HUSTOTY POROSTŮ PRO HS 45, 43

E F ohrožené: VEPO, SNNA + IMISE

B

VÚLHM '86

121

55 1,2 1,2 0,96 0,9 0,9 1,5 1,3 1,4

D normální

A

ÚHÚL '89

Typ modelu dle:

50 1,45 1,3 1 1,05 1,05 1,7 1,4 1,55

HS 45: Bon 28AVB, 3-4 Schw.

Bonita

Hospodářský soubor:

M o d e ly h u s to ty S M p o r o s tů p r o H S 4 5 , 4 3


43

Imise Imise

45

HS

Tabulka č. 89.

0

1

2

3

4

5

6

7


počet jedinců v tis. ks/ha

A

Model

4

5,5

Imise H

D

122

F

4,9

3,2

2,5

2,5

3,9

4,5

3

5

0

3

29 E

10

20

30

4,3

2,5

2

2

1,8

3,35

10

3,7

1,8

1,5

1,5

1,65

2,8

15

2,25

2,85

1,2

1

1,3

1,3

2,1

25

2

2,5

1,1

0,95

1,2

1,1

1,75

30

1,75

2,2

1

0,92

1,1

1

1,5

35

1,5

1,9

0,9

1

0,9

1,3

40

1,4

1,65

0,9

0,95

1,15

45

50

1,3

1,4

0,8

0,8

1

50

D normální

A

C

VÚLHM '96

1,2

1,25

0,9

55

80

-

G

imis C

-

H

imis B

pásma ohrožení

90

věk

E G H

C D

A B


1,1

1,1

0,8

60

1

0,72

65

0,9

0,64

70

75

80

MODELY HUSTOTY SM POROSTŮ PRO HS 47,29

70

E F ohrožené: VEPO, SNNA + IMISE

B

VÚLHM '86

Graf č. 13.

60

ÚHÚL '89

Typ modelu dle:


2,5

3,25

1,5

1,25

1,4

1,5

2,4

20

40

HS 29: Bon 26AVB, 5 Schw. sm porosty

HS 47: Bon 32AVB, 1-2 Schw. altern. HS 57

Hospodářský soubor:

M o d e ly h u s to ty S M p o r o s tů p r o H S 4 7 , 2 9

MODELY HUSTOTY SM POROSTŮ PRO HS 47,29

0

C

Věk

0

1

2

3

4

5

6

Imise G

47 B

HS

Tabulka č. 90.

OCHRANA LESA

počet jedinců v tis. ks/ha


7.2.1

OCHRANA LESA

Návrh opatření v porostech ohrožených imisemi

Vzhledem k poměrně malé rozloze porostů středně poškozených imisemi (3% plochy z celé oblasti) je dobré chápat návrhy opatření hlavně jako prevenci pro vylišenou oblast pásma ohrožení imisemi B. Jde o dlouhodobě zatěžovanou partii mezi Ostravou, Bohumínem, Karvinou a Havířovem. Základním doporučením, které je již 30 let uplatňováno, je úprava druhové skladby porostů. Snižuje zastoupení imisně citlivých jehličnatých dřevin (SM, JD, BO) pod hranici 30%. Především podstatně omezuje smrkové hospodaření ve 3. lesním vegetačním stupni. U stávajících jehličnatých porostů platí obecná zásada pěstování co nejhlubších korun, které se musí uplatňovat od nejranějších stadií vývoje porostu. Proto už i při zakládání porostů jsou v imisní oblasti doporučeny snížené počty jedinců na zalesnění. U dřeviny smrk se jedná o 3,5 - 4,0 tis. ks/ha, u borovice o 6 - 8 tis. ks/ha. Ve výchově je důležité od stadia mlazin stále udržovat mírně rozvolněný zápoj. Doporučují se proto častější zásahy nižší intenzity, především nezanedbat výchovu ve věku do 30 (40) let. (Viz tabulky a grafy). Pozdější zdravotní výchovou nesnižovat zakmenění pod 0,8. Nepředpokládá se již provádění exhalačních těžeb. U proředěných plášťů a okrajů je důležité ponechat tyto partie až do poslední fáze obnovy navazujících kmenovin. 7.2.2 7.2.2.1

Návrh opatření v porostech narušovaných a ohrožených abiotickými činiteli Návrh opatření proti větru

Vzhledem k zákonem stanovenému limitu výměry holé seče 1,0 ha a požadavku uplatnit při obnově porostu 20 - 30 % melioračních a zpevňujících dřevin lze tvrdit, že tyto dvě podmínky pro budoucnost zásadně eliminují současné problémy nestability. Vylučují opakování existence homogenních, stejnověkých smrkových porostů na větších výměrách přesahujících 5 ha. Vnášení listnatých dřevin je nejvhodnější ve skupinách. Přednostně se nabízí jejich využití v návrhu prvků kostry stability lesa (LISP). Tento návrh je vyhotoven ve stejnověkých SM monokulturách, jejichž výměra přesahuje rozlohu mýtního článku (t.j. 6 - 8 ha). Budování kostry vnější a vnitřní stability lesa je dlouhodobá záležitost. Podle doby trvání lze rozlišovat trvalé ochranné pásy široké přibližně 50 m, samostatně obnovované jako okraje lesa, nebo odluky, nebo vnitřní zpevnění pomocí rozluk, závor, žeber. Okrajové zpevňovací pásy na návětrných okrajích porostů se zakládají při obnově v pruhu 30 až 50m z dřevin odolných větru. Vyžadují intenzivní výchovu. Při okraji lesa se pro zapláštění uplatňují i keře. Zásadně se ochranný porostní plášť těží až po obnově vnitřních částí porostů. Odluky se zakládají na závětrném okraji starších porostů k ochraně mladších sousedních porostů, které nemají více než 40 let. Účelem je osamostatnění a včasné zapláštění. V návaznosti na odluku je vhodné uplatnit předsunuté kotlíky klimaxových dřevin a při následném proředění, dosáhnout přirozené obnovy a tím střechovitý okraj odluky. Rozluky musí být založeny v mladých SM porostech nejpozději do 35 let. Jsou to průseky 4 - 6 m široké zakládané kolmo na směr bořivého větru v odstupech 150 - 200 m. Nejvhodnější pro jejich založení je využít přibližovacích linií. Systém rozluk a odluk se plně osvědčil v rovinách a mírných svazích. V pahorkatinách a horských terénech není příliš účinný. Současné přibližovací linie mají dostatečnou hustotu a svými šířkami splňují požadované parametry pro rozluky. Závory jsou zpevňující prvky zakládané v nejranějším věku porostu intenzivní výchovou. Ideální je využít stabilnějších hřebenových či hřbetních partií, v plošinách nepodmáčených lokalit. Zakládají se na 1 2 výšky porostu, proředění by nemělo snížit zakmenění pod 0,7. Pokud nedojde k přirozené obnově, je vhodné alespoň 10 let před zahájením obnovy porostu závoru podsadit. Zpevňující žebra jsou užší náseky (15 - 20 m), kterými se zahajuje obnova SM komplexu, ve kterém nebyly založeny žádné stabilizující prvky. Návrhy a minimální uplatnění těchto prvků je prezentováno mapou dlouhodobých opatření ochrany lesa ve vrstvě LISP – liniové zpevňující prvky.


123

OCHRANA LESA

7.2.2.2


Návrh opatření na podmáčených stanovištích

Problém těchto stanovišť podstatně řešily předchozí generace lesních hospodářů rozsáhlými systémy povrchového odvodnění. Díky těmto dílům se vlastně dodnes daří nadlepšovat růstové podmínky i stabilitu nejenom smrkových porostů. Plytká povrchová odvodnění s otevřenými příkopy zahloubenými do 1 m zajišťovaly bez stálé hladiny spodní vody potřebnou fyziologickou hloubku půdního horizontu cca 20 50 cm. Hlavní úlohou funkčnosti těchto děl bylo a je odvádění stagnující vody. Dále zajištění stálého proudění půdní vody a s tím spojeného okysličování, transportu živin, zajištění příznivé humifikace. Vše pro zdravý les. Spekulace o zvyšování odtoku, snížení retenční kapacity lesní půdy, o negativním dopadu těchto opatření na určité rostlinné a živočišné druhy jsou nadnesené, často je opak pravdou. Opatření pro plošné odvodnění přechodně zamokřovaných stanovišť (SLT P, O) jsou neškodná a mají příznivý vliv. K zásadním proměnám, těchto stanovišť povrchovým odvodněním nedochází. Do pramenišť a oglejených mokřadů (SLT V, G) se v minulosti ani v současnosti nezasahuje. Na náhorních plošinách protkaných sítí pramenišť a potůčků je zbytečné usilovat o stabilizaci či rekonstrukci mokřadů. Vyskytovaly se, vyskytují a budou vyskytovat i při zachování zvyklé funkčnosti povrchových melioračních sítí. Ta v současnosti dožívá a její rekonstrukce a údržba pod vlivem neodborné kritiky se zanedbává (ušetřené náklady při obnově lesa). Zapříčiňuje snižování stability stávajících porostů. Pro stabilizaci se využívají opatření popsaná v předchozí kapitole 7.2.2.1. 7.2.2.3

Opatření u porostů poškozovaných sněhem a námrazou.

Škodlivé působení sněhu a námraz se v Podbeskydské pahorkatině projevuje především v podobě vrcholových zlomů, které vedou pouze k snížení jakosti produkce dřevní hmoty. Rozvracení celých porostních skupin tímto fenoménem jsou vyjímečná. Základním ochranným doporučením pro dosažení vyšší odolnosti hlavně mladých jehličnatých porostů jsou: zajištění vyšší stability včasnou a dostatečnou výchovou a využití vhodnějšího sadebního materiálu (např. fenotyp nepravidelně přeslenité chlumní borovice s úzkou korunou namísto nížinných rozkladitých typů). 7.2.3

Návrh opatření v lesích poškozovaných zvěří Ochrana proti okusu

Tuto ochranu nelze zanedbávat. Především výsadby listnatých dřevin bez oplocení a nátěrů jsou místně silně poškozovány spárkatou zvěří. V poslední době se zkouší a osvědčují pro individuální ochranu foliové kryty. Vzhledem k jejich opakovatelnému využití a snadné manipulaci nelze než je doporučit. Ochrana proti ohryzu a loupání Vzhledem k silné redukci jelení zvěře v Beskydech je pro Podbeskydskou pahorkatinu problém migrující vysoké zvěře z části vyřešen. Ochrana lesních porostů ve 2. - 3. věkovém stupni před ohryzem a loupáním bude nutná pouze ve větších kompletech navazujících bezprostředně na horské lesy (Jablunkovsko, Frenštátsko). V oborách Hukvaldy i Kunín je důležité udržovat normované stavy zvěře a dbát na dostatečné přikrmování. Ochrana obnovovaných částí porostů oplocením či jednotlivých výsadeb vysokým plůtkem je nezbytná. Proti ohryzu a loupání je vhodné nadále aplikovat mechanickou ochranu u mladých porostů na kostře. 7.2.4

Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených kalamitními škůdci. Kůrovci na smrku

Gradace kůrovců, která postihla Podbeskydskou pahorkatinu v letech 1992-1995 způsobila neplánovanými těžbami četná narušení kompaktnosti i v mladých SM porostech. Zvýšená destabilizace SM porostů vůči větru a následné vyvracení přináší riziko přemnožení kůrovců v přísuškových obdobích. Ochrana proti přemnožení těchto škůdců je trvalý a prvořadý úkol a proto je nutné: - přednostně a neprodleně zpracovávat kůrovcem napadené jedince, napadené dříví odkorňovat či chemicky sanovat, kůru spálit. - přednostně těžit a zpracovávat vývraty, zlomy, zbytky hroubí. - provádět včasný odvoz vytěženého dříví, pro delší skládkování zajistit včasnou a účinnou asanací. 124



OCHRANA LESA

- dbát na zajištění a plnou funkčnost dostatečného počtu lapačů a lapáků v průběhu celého vegetačního období. - zajistit sanaci kůrovcových ohnisek u pasivních vlastníků lesa na jejich náklad. Klikoroh borový Před výsadbou jehličnatých sazenic lze aplikovat máčením či nástřikem na nadzemní části vhodný insekticid. Na místech se zvýšeným výskytem pokládat pasti, postřikem ošetřovat jednotlivé sazenice. Není přípustné ošetřovat napadené kultury celoplošným postřikem. Bekyně mniška Na celém území je její výskyt v základním stavu. Důležitá je kontrola populační hustoty odchytem na lepové desky. V případě výskytu ohnisek v součinnosti s ochrannou službou a státní správou zajistit letecké ošetření.

Pilatka smrková Letecká aplikace insekticidu Trebon 10F v posledních 2 letech přináší pozitivní výsledky. Vzhledem k přeléhání a dlouhodobému vývoji populace tohoto hmyzu je důležité pokračovat ve způsobu této ochrany alespoň další 2 - 3 roky. I v roce 1999 je plánována letecká aplikace na výměře přibližně 3.000 ha. Po utlumení stavu přemnožení nezanedbávat jemnější biologické metody ochrany, tzn. maximálně podporovat rozvoj hmyzožravého ptactva, zavést dočasné hájení černé zvěře v zimních měsících. Nezamítat ani možnost použití odolnějších introduktů smrku (Picea pungens, Picea omorica). Obaleč dubový Kalamitní žíry housenek tohoto motýla jsou opakovanou záležitostí. Zatím se projevují bez výrazných následných škod. Při pozdějším nástupu jara lze housenky zasáhnout a redukovat leteckým postřikem Trebonu proti pilatce (zkušenost roku 1997). 7.2.5

Vliv předpokládané změny klimatu na ohrožení porostů - z 30 leté řady pozorování klimatu v ostravské oblasti a jejím srovnáním (součtové čáry ČHMU Ostrava) se staršími poznatky, nelze potvrdit prognózy diskutované s pojmem globálního oteplování Země. - na běžné, nepravidelné, přesto periodické výkyvy vlhčích - sušších, chladnějších - teplejších údobí jsou všechny druhy přítomných lesních dřevin dostatečně adaptovány a dostatečně odolné vyjma extrémních podmínek, kdy dochází: • • •

k omrzání - topoly, třešně, kultury klenu, jedle, buku k přísuškům - smrku a kultur všech listnatých dřevin k utopení kultur (podmáčená stanoviště) - trpí buky a kleny

- za rizikové lze považovat pěstování: • • • •

Smrku ve 3. lesním vegetačním stupni na vysýchavějších půdách, ale je zde dobře využitelný pro založení podrostního, krycího patra - viz zkušenosti polských lesníků v listnatých i borových porostech. Jedle a buku v mrazových a zamokřených depresích Vrby, topolu mimo vodoteče Dubu a borovice na stinných lokalitách - prudké svahy se severní

- hlavním problémem budoucnosti bude, jak využít pestrých dřevinných směsí k docílení hospodářského efektu.


125

OCHRANA LESA

7.3


Ekologická stabilita lesa Obnova ekologické stability lesa se zabývá dvěma okruhy: a)

b)

7.3.1

Územním systémem ekologické stability – ÚSES týká se biocenter a biokoridorů různých úrovní z hlediska přirozených společenstev, původních a klimaxových porostů. Biocentra propojená biokoridory tvoří kostru ekologické stability. Systémem statické stability, který řeší nástroje prostorové úpravy lesa a prvky obnovy a výchovy. Bližší členění je již rozvedeno v kapitole 7.2.2.

Koncepce mapy dlouhodobých opatření ochrany lesa

Mapa dlouhodobých opatření prezentuje návrhy pro zvýšení statické stability porostů. Vychází z průzkumu poškození a ohrožení dlouhodobého charakteru. Při konstrukci opatření bylo přihlédnuto ke struktuře prostorové i druhové skladby porostů. Návrhy jsou realizovány u stejnověkých smrkových komplexů větších 6 ha. 7.3.1.1

Zákresy poškození a ohrožení škodlivými činiteli

Jsou vyhotoveny v samostatných vrstvách pro tyto druhy: • • • •

• 7.3.1.2

VEPO /větrné polomy/ - lokality, kde jednorázové poškození v historii přesáhlo 2 ha, nebo v dlouhodobém působení cca do 20 let přesáhlo 10 ha. SNNA /sníh, námrazy/ - lokality, kde tento faktor zapříčinil předčasnou obnovu části porostu větší než 1 ha. ZVER /poškození zvěří/ - vylišeny rozsáhlejší oblasti nad 50 ha s vyšší než střední mírou poškozování za období alespoň 20 let. PODM /podmáčené/ - lokality s vyšší hladinou spodní vody, destabilizující jehličnaté porosty. Kopírují typologické jednotky O,P,G,T,V. POIM /ohrožení imisemi/ - poslední stav vymezených pásem ohrožení imisemi k 31.12.1996. Návrhy opatření pro zlepšení statické stability – vrstva LISP

Schéma rozmístění již realizovaných a funkčních prvků stability je vykresleno v příslušné mapové vrstvě zeleně, návrhy nových prvků jsou v červené barvě. Schéma přednostně řeší zpevnění smrkových mlazin a tyčovin. Graficky jsou odlišeny prvky realizované obnovou a výchovou. Kromě liniových značek jsou použity i bodové, pro jemnější předsunuté prvky – kotlíky nebo podsadby. Charakteristika všech používaných prvků je obsažena v kapitole 7.2.2.1. – Návrhu opatření proti větru. 7.3.2

Mapa územního systému ekologické stability

Prezentuje přehled všech schválených i navržených prvků od nadregionální po místní úroveň. Biocentra tvoří především porosty staticky stabilní, hospodářsky samostatné, jejichž dřevinná skladba se blíží přirozené. Jsou vzájemně propojeny biokoridory – zpravidla potočinami a liniemi listnatých porostů. 7.3.2.1

Definice prvků ÚSES

ÚSES – je podle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišujeme místní, regionální a nadregionální úroveň USES. Bioregion - jednotka geomorfologického členění ČR, používaná pro ochranářské účely a jako vztažný rámec pro posuzování reprezentativnosti a unikátnosti společenstev. Biochora – Typologická ekologicky heterogenní prostorová jednotka, tvořená typickou prostorovou kombinací skupin typů geobiocénů. Je významnou účelovou pomocnou územní jednotkou pro projektování ÚSES.

126



OCHRANA LESA

Geobiocen – jednota geobiocenózy přírodní a z ní hospodářskou činností člověka vzniklé geobiocenózy změněné v těchže trvalých ekologických podmínkách. Biocentrum – krajinný segment, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou (co možná trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů. V lese se jedná o vylišení lokalit s přirozenou druhovou skladbou. Biokoridor – krajinný segment, který propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční podmínky. 7.3.2.2

Dokumentace ÚSES

Dokumentaci ÚSES lze pro účely lesnické praxe rozdělit na generely, územně technické podklady, plány a projekty. Generel ÚSES – je odvětvový generel závazný jen pro orgány ochrany přírody. Účelem je příprava podkladů pro plány ÚSES. Územně technický podklad – Územně technický podklad - slouží pro zpracování územně technické dokumentace (ÚPD). Pro tvorbu OPRL je využíván Územně technický podklad regionálních a nadregionálních ÚSES ČR. Plán ÚSES – je materiál obsahující mapový zákres existujících a navržených biocenter a biokoridorů, tabulkovou a popisovou část a návrh rámcových opatření k zachování a zlepšení ÚSES. Pro účely lesnické praxe je možno plány ÚSES rozlišit na „vymezené“ a „schválené“. V mapách OPRL jsou zahrnuty všechny vymezené a schválené plány nadregionálního, regionálního a místního ÚSES. Do LHP a LHO budou zahrnuty pouze plány ÚSES schválené formou územního rozhodnutí. V biocentrech se musí hospodařit tak, aby byla přinejmenším zachována současná dřevinná skladba. Je možné ji rozvíjet ve prospěch klimaxových dřevin. Jsou doporučeny jemnější formy hospodaření (podrostní s výhledem přechodu na výběrný způsob). V biocentrech je nutno hospodařit následně: Biocentra s nevhodnou dřevinnou skladbou (navržená) jsou ta, jejichž porosty budou zařazeny do HS 191, 198; HS 251, 298; HS 311, 313, 351, 353; HS 411, 413, 431, 433; HS 451, 453, 471, 473; HS 591, 593. Není rozhodující jestli bude takové biocentrum „navržené k vymezení“ apod. Pro všechny HS i jednotlivé typy jsou v přílohách uvedeny přirozené skladby. V mladších porostech (prořezávky, probírky) je nutno se ve výchově zaměřit na udržení vtroušených dřevin přirozené skladby. Výchovou se snažit zvyšovat jejich zastoupení. V mýtních porostech po započetí obnovy vnášet chybějící dřeviny a přirozeně ponechat zmlazovat pouze dřeviny původní skladby. Časoprostorovost řešit podle konkrétního stavu porostu. Biocentra s vhodnou dřevinnou skladbou jsou vymezena v těchto porostech, které budou zařazeny do HS 195, 197, 199; HS 255, 257, 295; HS 316, 317; HS 355, 356; HS 415, 416, 417, 455, 456, 475; HS 595 a dále to mohou být biocentra částečně funkční, zařazená do HS 197; HS 297; HS 315, 317, 357; HS 417, 457, 459, 477. V těchto biocentrech je zapotřebí v mladých porostech (prořezávky, probírky) usměrňovat dřevinnou skladbu ve prospěch dřevin původní skladby i na úkor kvality. V dospívajících porostech redukovat, případně vyloučit dřeviny, které nejsou původní a silně redukovat dřeviny původní, ale agresivně zmlazující (HB, KL, JS). Chybějící dřeviny je nutno vnášet v předsunutých prvcích (kotlíky, náseky). Obnovní dobu podle potřeby spíše prodlužovat. Pro obnovu původních dřevin používat co nejvíce obnovního způsobu podrostního či výběrového.


127

OCHRANA LESA

7.4


Závěr

7.4.1

Podklady pro tvorbu rámcových směrnic hospodaření

Východiskem jsou prezentované rozbory (viz kapitoly 7.1.2. až 7.1.5.) a tabulkovou formou vyjádřené ohrožení porostních typů škodlivými činiteli podle hospodářských souborů a věkových stupňů (viz kapitola 7.1.1.3.). V rámcových směrnicích hospodaření u každého hospodářského souboru jsou uvedeny dominantní škodlivé vlivy a k nim základní doporučení na jejich eliminaci. V porostech s vyšším imisním zatížením pokračovat v obnově převážně listnatými dřevinami, z jehličnatých využít přednostně modřín a borovici. U stávajících středně a více poškozených smrkových porostů uplatnit snížené obmýtí. Ve výchově se řídit doporučeními VÚLHM. Na podmáčených lokalitách zajišťovat při zakládaní porostů obnovu stávající povrchové meliorační sítě, zbytečně ji nerozšiřovat do pramenišť (půdní typy 3L2 a 1G). Ve smrkových porostech silně poškozených pilatkou nad 80%, které jsou bez perspektivy možného dopěstění uplatnit snížené obmýtí i zkrácení obnovní doby. Dlouhodobá ochrana proti bořivému větru spočívá v cílevědomém zakládání budoucího lesa. Podstatné je využit vyššího podílu hluboko kořenících listnatých dřevin, především v okrajích komplexů, na liniových prvcích vnitřní stability lesa (odluky,rozluky, závory) a v prvcích ÜSES. Za nejdůležitější prevenci z hlediska možného snižování podílu nahodilých těžeb působením bořivých větrů u smrkových porostů se sníženým zakmeněním pod 0,7 se jeví možnost uplatnění nižších obmýtí i kratší obnovní doby. Dlouhodobá ochrana proti rozvoji podkorního hmyzu na smrku spočívá pouze v proměně druhové skladby. V souvislosti s přísušky lze stavům přemnožení zamezit důsledným dodržováním hygieny lesa. Jde o okamžitou sanaci ohnisek výskytu, odkorňování nebo postřik napadených kmenů, komplexní zpracování těžebních zbytků včetně pálení kůry a klestu. Důlní poklesliny, místo nákladných odvodňování nebo rekultivací, převádět do sféry působnosti vodního hospodářství. Zrekultivované haldy, skládky, výsypky se zajištěnými stromovými porosty v rámci pozemkových úprav začleňovat do PÚFPL. Postupně přeměňovat porosty založené pionýrskými dřevinami na kvalitnější z hlediska druhové skladby tak, aby mohly být zakomponovány do stávající sítě ÚSES. 7.4.2

Souhrn specifik ochrany lesa

Přírodní lesní oblast 39 – Podbeskydská pahorkatina je vyjímečná dlouhodobým dotčením průmyslu ostravské aglomerace. Poškozování smrkových a jedlových porostů imisemi kulminovalo v polovině 80. let. Současný trend vzhledem k snižování emisí je pro tyto dřeviny příznivý. Specifikem ostravska jsou četné haldy, skládky, důlní poklesliny. Dlouhodobě prováděné rekultivace a ozeleňování se pouze v minimálním rozsahu převáděly do pozemků určených k plnění funkce lesa. Přitom rozsah nově založených lesních porostů přesahuje řádově stovky ha. Dalším extrémním fenoménem dlouhodobě rozšířeným jsou pilatky, které se staly v této oblasti škůdcem urychlujícím rozvoj kůrovcových kalamit. Problémem je dopěstění napadených mladých porostů do mýtního věku. Letecké postřiky organizované lesní ochrannou službou s užitím insekticidu Trebon S 10 a přihnojením Titavinem se ukazují v posledních dvou letech jedinou účinnou prevencí. Nahodilé těžby zapříčiněné větrem mohou v nadcházejících 10 letech narůstat. SM kmenoviny po kůrovcové kalamitě jsou značně narušené. Snížení podílu nahodilých těžeb zapříčiněných působením bořivých větrů se dá očekávat v horizontu roku 2010 při zajištění všech navrhovaných opatření. Příspěvkem minulého hospodaření je: - značný úbytek velkoplošně založených smrkových kmenovin (30% za 40 let), - výrazně zvýšený podíl listnatých dřevin ve velmi pestré struktuře.

128


OCHRANA LESA




8

DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA


Tato kapitola zahrnuje šetření o lesní dopravní síti odvozních cest, které bylo provedeno podle jednotlivých správ LČR a polesí Vojenských lesů a statků nacházejících se v dané lesní oblasti. Síť cest byla ověřena přímou pochůzkou v terénu. Lesní cesty jsou dle zákona 13/1997 v pozemkových komunikacích řazeny mezi účelové komunikace vlastníka. Zatřídění cest řešeno podle normy ČSN 73 6108-Lesní dopravní síť. (LDS) Přiměřeně jsou užity paragrafy zákona o lesích, katastrálního zákona a stavebního zákona. Za podklad sloužily lesnické a katastrální mapy. I když nebyl stanoven požadavek zjišťování vlastnictví cest, byly dle možnosti určovány s důrazem na velké vlastníky lesní dopravní sítě. Veřejné komunikace jdoucí lesem nebo dotýkající se lesa jsou uváděny souhrnnou délkou. Mezi veřejné komunikace jsou řazeny místní komunikace III. a IV. Třídy (viz § 6 zák. 13) ve vlastnictví obcí (§ 9 zák. 13) a silnice III. třídy (§ 5 zák. 13).

8.1

Současné zpřístupnění

8.1.1

Inventarizace odvozních cest

Inventarizace LDS byla stanovena podle ČSN 736108 a řešila zatřídění cest na celoročně sjízdné 1L s konstrukcí vozovky a sezónně sjízdné 2L s provozním zpevněním zemní pláně (kód z), které nemá charakter vozovky. Do třídy 2L jsou řazeny cesty tvořené pouze zemní plání na únosném podloží (kód t) nebo novostavby cest, čekající na případné zpevnění (kód n). Většina inventarizovaných cest nemá vlastní parcelu a je součástí okolních lesních pozemků - kultury 10 les. Jednotlivé cesty byly číslovány vzestupně u každého LHC. U LČR jsou i evidenční čísla HIM - hmotný investiční majetek. U vlastníka LČR byly šetřeny také odvozní cesty mající svou vlastní parcelu a kulturu 14 ostatní plochy. Podbeskydská pahorkatina je typická roztříštěností lesních komplexů v zemědělské a průmyslové krajině s množstvím sídelních útvarů ostravsko-karvinské aglomerace. Z toho vyplývá značné využití LDS veřejností, jak při běžném, tak i rekreačním provozu, užívání průmyslovými podniky a ostravsko-karvinskými kamenouhelnými doly. Na LDS v této oblasti působí tektonické zlomy, poklesliny a nadměrná provozní zátěž. Ke zpevnění se velmi často užívá důlní hlušina, škvára a struska. Lesní komplexy jsou protkány sítí veřejných cest, které spadají pod ochranu zákona o pozemních komunikacích a tím je komplikována vlastní technologie dopravy dříví. Veřejné cesty mohou být ohroženy kalamitním padáním kmenů. Na ploše PLO 39 je 285,0 km lesních cest, při průměrné hustotě 12,3 m/ha: z toho třída

(Podrobněji viz sumář) 8.1.2

1L (asfaltové cesty a kalené vozovky) 2L

130,5 km 154,5 km

Dopravně nepřístupné lokality

Mezi dopravně nepřístupné nebo těžko přístupné lokality patří komplexy lesa na poddolovaném území Ostravsko - Karvinského okresu, často obestavěné průmyslovými podniky a šachtami a drobné lesy obklopené zástavbou. 8.1.3

Vymezení transportních segmentů

Transportní segment je uceleným územím lesa, jistou gravitační jednotkou usměrňující tok dřeva, lidí a materiálu s přirozenými či vlastnickými hranicemi, a to hřebeny, vodotečemi, veřejnými komunikacemi, okraj lesa, elektrovody atd. Zařazením lesa do transportních segmentů nám umožnilo modelově řešit hustotu stávajících LDS a porovnávat ji s návrhy na doplnění cestní sítě. Modelové řešení se upřesňovalo u LČR s jednotlivými odpovědnými pracovníky a revírníky i s terénní pochůzkou. O d vozn í cel ek je soubor transportních segmentů, pro výpočet optimalizace lesní dopravní sítě. Má mít jednotný směr odvozu z lesa na manipulační sklad, k železniční vlečce, případně k odběrateli. Velikost


129

DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA PLO 39 – PODBESKYDSKÁ PAHORKATINA

se stanoví podle konkrétních podmínek, nejméně transportní segment. Hranice jsou totožny s hranicemi transportních segmentů a respektují hranice významných vlastníků.

8.2

Výhledové zpřístupnění

8.2.1

Návrh na zpřístupnění lesa v oblasti

Vychází se z transportních segmentů jako ze systémové jednotky globálního zpřístupnění lesa, které poskytují informace o akutním a cílovém stavu lesní dopravní sítě. Hustota sítě odvozních cest je daná hospodárnou přibližovací vzdáleností, tedy v podstatě rozestupem odvozních cest v souvislosti s gravitačním přibližovacím rozhraním buď jednostranným nebo oboustranným. Je dnos trann é p ři bl ižová n í se uplatňuje v členitých terénech, když délka svahu se rovná rozestupu cest nebo jeho celým násobkem. V každém případě musí být údolí zpřístupněno cestou. Svahy se podle délky člení etážovými cestami. O bous tr ann é př ib l ižová n í: cesta údolní, cesty etážové a cesta hřebenová a kombinace těchto cest. Varianty řešení cestní sítě Na rovinách a pahorkatinách se řeší cestní síť přednostně z lesnického hlediska a přizpůsobuje se, případně ztotožňuje s rozdělovací sítí hospodářské úpravy lesů. Tamtéž veřejná síť cest doplňuje lesní cesty. Nejsložitější je situace, kdy mezi lesem a veřejnými cestami je zástavba průmyslových podniků, obytných sídel, vodních ploch či polí. V horských terénech se cestní síť dá použít pro účely rozdělení lesů jen v omezené míře a podřizuje se možnostem dopravy dřeva. Při dodržování těchto zásad možno použít tyto varianty: - cestní síť jen údolní cesty - cestní síť tvoří údolní, etážové, případně hřebenové cesty. S cestní sítí, složenou jen z údolních, případně hřebenových cest vystačíme pouze při malých délkách svahů (250 - 300 m), které se vyskytují většinou v pahorkatinách. V horských oblastech jsou svahy většinou značně dlouhé, takže při řešení cestní sítě jsou navrhovány také cesty etážové, případně hřebenové. U hřebenových cest se předpokládá lanovkové ořibližování. Při zpřístupňování pahorkatin, které mají vytvořeny náhorní plošiny a příkré svahy nade dnem údolí, se etážové cesty vedou na rozhraní uvedených terénních tvarů za předpokladu soustřeďování dříví traktory z náhorních plošin a lanovými systémy z příkrých svahů nad údolním dnem. Ko nkré tn í u m ís těn í tras od voz n ích c es t se provedlo podle výše uvedených zásad v rámci venkovního šetření určí-li se kardinální body tras v terénu. Mezi kardinální body náleží: začátek a konec trasy, místa přechodů přes svahové nebo údolní vodoteče a rokle, případně místa křížení s podzemními nebo nadzemními liniovými vedeními, vhodná místa pro skládky a lesní sklady (OM), stanoviště lanovek, umístění toček a další místa, jimiž trasa z nějakého důvodu musí procházet nebo naopak kterým se musí vyhnout (skály, studny, atd.). Navrženo je 47,3 km nových cest nebo rekonstruovaných úseků cest. V návrhu na zpřístupnění lesa byly stupně naléhavosti 1., 2., 3.. Ze skutečné hustoty 12,3 m/ha by se realizací návrhů stav zvýšil na 14,3 m/ha a přiblížil se optimu 17,1 m/ha. Navrhované cesty mají výrazně zkrátit přibližovací vzdálenosti, propojit slepé cesty a dokončit zpřístupnění některých lokalit lesa. 8.1.2

Přehled transportních segmentů a porovnání hustot dopravních cest Viz tab.106 (Tab.S4)

8.1.3

Přehled modelového, skutečného stavu a stavu po realizaci Viz tab.106 (Tab.S4)

130



Tabulka č. 91.


SUMÁŘ NÁVRHŮ VÝSTAVBY

LS nebo les. majetek Frenštát p. R. Šenov Frýdek-Místek Rožnov p. R Ostrava Jablunkov CELKEM

TAB. S3

L.O.C.

Délka návrhů (km)

1 2 3 4 5 6

42,3 5,0 47,3

Stupeň naléhavosti 1 18,2 1,6 19,8

2 17,0 3,4 20,4

3 7,1 7,1

Poznámka: V rámci LS Frenštát, Šenov a Frýdek-Místek zahrnuto území Vojenských lesů a statků. Klíč k zařazování do typů transportních segmentů Typ O: Oblast bez odvozních cest procházejících lesem. Dříví gravituje k cestám jdoucím mimo les. Tyto cesty se do modelové hustoty nezapočítávají, i když slouží lesnímu provozu a jsou i vlastní. Morfologie terénu není rozhodující. hA 15 m/ha. Typ A: Roviny a náhorní plošiny s minimem omezujících větších vlivů. hA 15 m/ha. Typ B: Odvozní síť vyšších horských poloh, hřebenové a etážové cesty, převažuje antigravitační přibližování lanovkami. hB 17,5 m/ha. Typ C: Odvozní síť v pahorkatinách a nižších horských polohách s cestní sítí po hřebenech a v údolních polohách jednostranně i oboustranně gravitující hmota. hC 22,5 m/ha. Typ D: Odvozní síť v luhu, v inundačních oblastech, v terénech s krátkými svahy a zaříznutou údolnicí. Značné vnější omezení, relativně malá gravitační území. hD 25 m/ha Typ E: Odvozní síť v pahorkatinách s členitými a dlouhými svahy s kombinací etážových a údolních cest, obtížně limitujících vnější a vnitřní podmínky. hE > 27,5 m/ha

8.2

Návrh limitujících těžebně - dopravních technologií

8.2.1

Modelové těžebně dopravní technologie

Limitující těžebně-dopravní technologie jsou ty, které minimálně poškozují lesní ekosystémy a současně splňují ekonomické způsoby hospodaření. Vymezené transportní segmenty ve vazbě na hospodářský soubor navrhují způsob přibližování dříví příslušným technologickým prostředkem nebo jejich kombinací. Tabulka č. 92.

TERÉNNÍ A TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE

Sklon svahu %

≤10 11 - 20

11

Podloží únosné nerovnost terénu podmíněné nerovnost terénu # # 12 F 13 23 U S

21

21 - 33 34 - 50 51 - 70 ≥70

31 39 41

49 59 69

F

22 32

překážky

15

15

25

26

35

36

E

29 33

Neúnosné

F

L

E 42

K

43

45

L

46

E Macků-Popelka-Simanov (1992)


131


Vysvětlivky: Únosnost podloží je schopnost půdy odolávat účinkům vnějších sil, které v ní způsobují přechodné, nebo trvalé deformace. Únosné podloží je charakterizováno odoláváním měrnému tlaku ve stopě 200 Kpa (hloubka koleje do 5 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard, tj. LKT 80 s obvyklou výbavou), a to i při změnách vlhkosti půdy. Neúnosné podloží je charakterizováno odoláváním měrnému tlaku ve stopě 50 Kpa. (Hloubka koleje 20 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard). Únosnost podmíněná je charakterizována proměnlivou únosností půdy v rozmezí 50 až 200 Kpa v závislosti na změnách podmínek (zejména okamžité vlhkosti), které ji ovlivňují. Překážkami jsou nerovnosti terénu 0,5 m a užší než trojnásobek jejich hloubky, při jejich vzájemném rozestupu 5 m. Nerovnosti terénu:

#

0,3 ≤ 0,5 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro speciální lesní kolový traktor), ≤ 0,3 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro universální kolový traktor s lesnickou výbavou - UKT profesionál).

Termín UKT Profesionál se rozumí universální kolový traktor s profesionální kompletací pro soustřeďování dříví - tzv. lesnickou výbavou (naviják, čelní rampovač, ochranná vana atd.), která z něj vytváří specializovaný lesní stroj, nepoužitelný bez zpětné přestavby pro zemědělské práce. S parametry pro tzv. farmářské kompletace se při klasifikaci terénu neuvažuje, protože se jedná o zemědělské traktory vybavené jen navijáky pro soustřeďování dříví, ale bez ochrany strojového spodku, a proto je jejich pohyb možný jen po linkách, ale nikoliv neupraveném terénu. Pod termínem UKT - Horal se v technologické typizaci rozumí universální kolový traktor ve firemním provedení Horal, tj. s širším rozchodem kol (a tím větší příčnou stabilitou), širšími pneumatikami (tj. nižším měrným tlakem ve stopě) a jiným rozložením zatížení náprav než standardní UKT (ovlivňujícím příznivě jeho zatížitelnost nákladem a jízdní vlastnosti na podélném sklonu terénu). MODELOVÁ TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE

Macků-Popelka-Simanov (1992)

Vysvětlivky: U ... UKT se standardním vybavením S ... LKT se standardním vybavením K ... kůň L ... lanové dopravní zařízení F ... UKT - Holar vybavený lesnickou kompletací, LKT s nízkotlakými (flotačními) pneumatikami E ... erozní ohrožení (přípustné prostředky: F, K, L, a jejich kombinace) Technologické typy F, E, L, vyskytující se ve více sklonových kategoriích jsou v tomto případě indexovány pro okulární zvýraznění vlivu a významu sklonu terénu. Toto řešení však má jen omezený význam, a to jen u písemného vyjádření technologických typů, protože u map technologických typů lze použít barevného odlišení, a pro veškeré kapacitní a ekonomické kalkulace je lépe používat terénní typy (jako přesnější). Výběr konkrétních druhů prostředků pro soustřeďování dříví lze také vztáhnout k ročnímu období, respektive k nasycení půdních horizontů vodou, a k edafickým kategoriím, které jsou v relativně úzkém vztahu k terénním a půdním podmínkám, včetně vodního režimu. Tento vztah demonstruje následující tabulka: Tabulka č. 93.

POUŽITELNOST TECHNOLOGIÍ VE VZTAHU ÚNOSNOST PODLOŽÍ (MACKŮ-POPELKA-SIMANOV, 1992)

edafická kategorie

IH OPQ D D svážné LV 132

zmrzlá zemina nebo sucho

1 -

K PODMÍNKÁM

OVLIVŇUJÍCÍM

Podmínky ovlivňující únosnost podloží srážky - tání sněhu podzemní voda nasycení půdních horizontů Povrchové podpovrchové povrchové podpovrchové 4 256 4 (5) 3 4 6 6 4 7 2 5 (6) 7  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka FRÝDEK-MÍSTEK



Vysvětlivky : 1. LKT - 81 (měrný tlak ve stopě 200 kPa), LKT - 81 T (měrný tlak ve stopě 220 kPa), těžební stroje na speciálních kolových podvozcích 2. LKT - 81 pneu 23.1 - 26 (měrný tlak ve stopě 100 kPa), LKT 90 3. LKT - 81 s flotačními pneumatikami (měrný tlak ve stopě 70 kPa), těžební stroje na speciálních podvozcích s polopásem 4. UKT (měrný tlak ve stopě 160 kPa) 5. UKT - Horal (měrný tlak ve stopě 100 kPa) 6. Kůň (měrný tlak ve stopě 140 kPa) 7. Speciální pásové podvozky typu Ratrac (měrný tlak ve stopě 35 - 50 kPa) Tabulka č. 94.

VAZBA TRANSPORTNÍHO SEGMENTU (TS) A TERÉNNÍHO TYPU (TT)

TS

TT U OU AU

O A B C D E

F

S

K

E

L

BF

AS BS CS

BK CK

BE CE DE EE

BL CL DL EL

CU DF

Tabulka č. 95.

MODELOVÉ ZASTOUPENÍ TS A TT V HS

HS 13 19 21 23 25 27 29 31

TS + TT AU DF CK CE CL AU AU AS DE DF CK CE CL

HS 35 39 41 43, 45 47 51 53, 55

TS + TT AU AS DE DF CK CE CL CU CU CS CK BE BL CU

HS 57 59 71 73 75 77 79

TS + TT CS BE DE DL BE EE EL BS BS BS BE DE DL BE

Tabulka č. 96.

MODELOVÉ ZASTOUPENÍ TRANSPORTNÍCH SEGMENTŮ A TECHNOLOGICKÝCH TYPŮ V HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORECH, PŘEVLÁDAJÍCÍCH V PLO 39. HS 19 45 41 47

Tabulka č. 97.

MODELOVÉ PARAMETRY TRANSPORTNÍCH SEGMENTŮ (TS)

Model H (m ha-1) 10 000 dt= 4H m dsm = dt√2m (I ≤ 15 %) I dsm = dt 15 (I ≥ 15 %)

Transp. segment + technolog.typ DF CU CK, CE, CL CU,CS

√2

A 15

B 17,5

TS C 22,5

D 25

166,6

142,8

111,1

100

U 245 S 313

SF 306 K 565 E 619 L 337

U 182 S 209 K 440 E 482 L 262


FL 188 E 207

E 27,5 90,9 E 428 L 360

133


Transportní segment O orientačně přebírá parametry AU (dsm = 245 m) H ..... hustota odvozních cest na ha dt..... teoretická přibližovací vzdálenost dsm... modelová skutečná vzdálenost Tabulka č. 98.

PŘEHLED TYPŮ TRANSPORTNÍCH SEGMENTŮ S DOPORUČENÝMI TĚŽEBNĚ - DOPRAVNÍMI TECHNOLOGIEMI.

Transportní segment O A B C D E Tabulka č. 99.

28 48 9 -

U nezastoupeno U, S, K, L, E L, E, (F) nezastoupeno

PLO

39

bez dopr.zpříst.(cesty mimo les) síť vlastních odvozních cest i cesty veřejné dopravně zpřístup., bez omezení vlivů krátké svahy, ivundační oblast, luh malá gravittč.území, cest.síť chybí

přibližování proti svahu m3 1,24 1,88 0,44 3,65 4,12 4,92

přibližování po svahu m3

12,36 10,74 8,94

MODELOVÉ TĚŽEBNĚ - DOPRAVNÍ TECHNOLOGIE SLT

typizace terénní

13 0M 1M 0C 0N 0Q 0P 0O 19 1-2L 1U (3L 5L) 3U 21 1-2N 1-2C (3C) 3-4N 1-2A EXP 2-4M 2K 2S 2B 2D 23 1-3K 1-3I 2-4M(1-2S 1-3C 5M) 25 1-2H 1B 1-2D 1-2S 1-2W (1-2V 1-2O) 27 1-3P 1-5Q (0O 0Q 0O) 29 1T 1G 3L 5L 31 3-5C (3-5A 3-5W) 35 3-5W 39 0T 2T 5T (6T) 0G 3R 5R 41 3-4N 3-4A EXP 3-4K 3-4S 3-4B 3-4D 3-4F 43 3-5K 5M 3-4I (3-4S) 45 3-4S 3-4B 3-4D 3-4H 47 3-4V 4P 4O 51 5-6N 5-6A EXP 5-6M 5-6K 5-6S 5-6B 5-6D 5-6F 5U 134

ROZLOHY

PŘIBLIŽOVÁNÍ LKT 80

25 % 20 % 33 % 10 % 8% 5%

HS

%

Zastoupení Těžebně-dopravní technologie v% 15 U (omezeně K, L, E) izolované drobné roztroušené části lesa

spád

Tabulka č. 100.

V

11 21 12 22 (16 26) 13 13 (15) 29 (11 21 31 41)12 22 32 39 39 41 42 49 59 11 21 (31) 11 21 (13) 13 23 (11 21) 15 25 13 15 11 21 31 39 49 (22 32 42) 11 21 (31) 15 25 (21 31 41)12 22 32 42 39 49 59 41 39 49 59 11 21 31 (39) 11 21 (31) 13 23 29 (33) 13 23 (21 31 41)22 32 39 49 59 (31)41 49 59 13 15

technologická U S (L) F F (L) E (U) S F E K KE U (F) U (F) F (U) L (F) F (L) USFE U (F) L (F) (U) S K E SKE U F (E) U (F) F (E) F (U) S F K E (F) E K F (L)




53 5-6K 5-6I 55 5-6S 5-6B 5-6D 5-6H 57 5-6V 5-6O 5-6P 5-6Q 59 0G 2-5G 4R (3R 5-6R) 3-6V 6G 71 7N 7A (8N 8A) EXP 7M 7K 7S (8M 8K 8S) 7- (8)F 73 7M 7K (8M 8K) 75 7-(8)S 7B 77 7-8V 7-(8)O 7-(8)P 7Q (6)-8T 7-8G 8Q 8R 79 (6G) 7-8V 0X 0Z 0Y 0N O1 0Q 0C 0M 1-4X 1-7Z 3-8Y 1-5J 6L 0R 8-9R O2 8M 8K 8S 8N 8F 8A O3 9K 9Z Tabulka č. 101.

U F (E) U F (E) F L (F) F (E) (U) S E FEK U F (E) U F (E) FE L (F) LE EL F US SEKL L L U (F E) SKE UFE

PŘIBLIŽOVACÍ VZDÁLENOSTI PODLE TS

Model H ( m. ha -1) R=

11 21 31 (39) 11 21 31 13 23 29 (33) 13 23 15 (25) 15 25 (29) (21 31 41)12 22 32 39 (31) 39 41 49 59 11 21 31 (39) 11 21 31 (39) 13 23 29 33 15 (25) 15 25 (29) 16 26 36 39 46 49 59 69 13 (11) 12 16 12 22 32 39 42 49 59 69 16 26 36 46 15 25 29 15 11 21 31 (39) 12 22 32 39 42 49 11 21 31 39

10.000 (m) H

Jednostranné přibližování R dt = 2 (m) It = 20 % Ic ´10 % dsm (m) It = 25 % Ic = 10 % dsm (m) It = 33 % Ic = 10 % dsm (m) It = 40 % Ic = 10 % dsm (m) It = 20 % Ic = 12 % dsm (m) It = 25 % Ic = 12 % dsm (m) It = 33 % Ic = 12 % dsm (m) It = 40 % Ic = 12 % dsm (m) It = 20 % Ic = 15 % dsm (m) It = 25 % Ic = 15 % dsm (m) It = 33 % Ic = 15 % dsm (m) It = 40 % Ic = 15 % dsm (m) Oboustranné přibližování R dt = 4 (m)

A 15

B 17,5

TS C 22,5

D 25

E 27,5

667

572

444

400

364

334

286

222

200

182

-

572

444

-

364

715

555

-

455

944

733

-

601

1144

888

-

728

477

370

-

303

596

462

-

379

786

610

-

500

-

953

740

-

607

-

381

296

-

243

-

477

370

-

303

-

629

488

-

400

-

763

592

-

485


135


167 It = 20 % Ic = 5 % dsm (m) It = 25 % Ic = 5 % dsm (m) It = 33 % Ic = 5 % dsm (m) It = 40 % Ic = 5 % dsm (m) It = 20 % Ic = 8 % dsm (m) It = 25 % Ic = 8 % dsm (m) It = 33 % Ic = 8 % dsm (m) It = 40 % Ic = 8 % dsm (m) 8.2.2

2 3 4 5 6

8.2.3

100

91

572

444

364

715

555

455

944

733

601

1144

888

728

358

278

228

447

347

284

590

458

375

715

555

455

-

UKAZATELÉ CESTNÍ SITĚ

Délka cest v L.O.C (m) Plocha L.O.C. (ha)

144,5 9 949 106,7 9 178 11,3 2 380 2,8 389 268 197 891

1

111

Ukazatelé cestní sítě

Tabulka č. 102. L.O.C.

143

H Hustota cest (m/ha)

TAB. S5 R Rozestup cest (m)

dt. Dt. Teoretická p. vzdálenost Teoretická p. vzdálenost 1 str. přibližování (m) 2 str. přibližování (m)

14,5

690

345

173

11,6

862

431

216

4,8

2 083

1 042

521

4,7

1 389

695

347

-

-

-

452

226

113

22,1

Specifické podmínky zpřístupnění lesa

Podbeskydská pahorkatina je charakteristická nízkou lesnatostí velkým množstvím malých a středně velkých komplexů lesa, velkou koncentrací průmyslu a sídelních útvarů, poddolovaným územím, často méně únosným hlinitým a oglejeným podložím. Oblast je charakteristická rozdrobenou vlastnickou strukturou včetně vojenských lesů a statků. To vše má vliv na zpřístupnění lesa. Lesní cesty velmi často slouží obecnému užití veřejnosti, průmyslové činnosti a zemědělství. Mnohé lesní části jsou zpřístupněny cestami jdoucími podél lesa nebo mimo les a nejsou předmětem šetření. Ke zpevnění lesních cest je velmi často využíváno průmyslových odpadů jako je důlní hlušina, škvára, struska apod.. Navrhované trasy cest mají výrazně zkrátit přibližovací vzdálenosti propojit slepé cesty a dokončení zpřístupnění některých lokalit. Parametry některých odvozních cest nebo jejich částí neodpovídají ČSN 73 6108, například nadměrným spádem nebo nedostatečným odvodněním a menší šířkou cesty, pouhým vytlačeným jízdním pruhem. Časté jsou průseky totožné s odvozní cestou např.podhůří Beskyd či bažantnice Šilheřovice. Údržba cest je průměrná až nízká. Bažantnice a obory mají nadprůměrnou hustotu cest. Totéž platí i o jiným způsobem užívaných lesích např. Vojenské lesy a statky. Specifickým problémem jsou vlastnické vztahy. Dříve vybudované cesty po navracení majetku obcím a soukromým vlatsníkům spojují často jednotlivé majetkya vlastníci se při dopravě dřeva a údržbě cest 136




vzájemně omezují. Původní vlastník LČR mnohdy tak ztratil evidovanou stavbu, kterou zatím nelze odepsat ze stavu. Ve zvláštní situaci zůstává propojení komplexu lesa v polích ze sítí veřejných cest, jdoucích mimo les. Toto spojení účelovými či místními komunikacemi naráží na vlastnické vztahy se soukromými objekty nebo obcemi. 8.2.4

Soupis místních zdrojů stavebních materiálů

Východní a severovýchdní část PLO v prostoru LS Jablunkov, LS Šenov a LS Frýdek-Místek slouží jako stavební materiál pro výstavbu a opravy lesních cest průmyslový odpad. (Např. důlní hlušina, škvára, struska a drcená struska.). Vlastní zemníky a lomy se nepoužívají. V západní části PLO je využíváno převážně drcené kamenivo z Jakubčovického kamenolomu. 8.3

Koncepce dopravní mapy Dopravní mapy byly vypracovány na obrysových mapách v měřítku 1 : 10 000, 1 : 25 000 Označení cest 1L červeně, 2L fialově. Návrhy tras cest fialově čárkovaně.

Transportní segmenty jsou označeny oranžově (čárkovanou čárou). U dorbných lesů transportní segment tvořen okrajem lesa. Odvozní celek označen plnou čarou (červeně). Číslování cest je pořadové s evidenčním číslem hmotného investičního majetku (HIM) jen pro LČR s.p. dle jednotlivých lesních správ a současně tvořených s odvozních celků.


137

5 – 3,5

lesní účelová pozemní komunikace, zpravidla jednopruhová odvozní v č. tz. širokých svážnic

2L

138

5–4

lesní účelová pozemní komunikace, zpravidla jednopruhová odvozní

Druh cesty

Volná šířka cesty (m)

10 – 12 % při provozním zpevnění. U pojížděné zemní pláně: ze soudržných zemin 8 %, z nesoudržných zemin 10 %

10 % 12 % jen na krátkých úsecích

Maximální podélný sklon cesty Povrch cesty

25 – 15 Na únosných podložích přímo pojížděná zemní pláň nebo s provozním zpevněním nebo s jednoduchou vozovkou

45 – 25 Konstrukce vrstvené vozovky, převážně netuhé

Minimální poloměr – R (m) Technická vybavenost cesty

Poznámka: Katastrální evidence cesty


a) nemá vlastní Platí pro 1L, 2L: propustky do 200 cm zaměřenou dle typových vzorů, parcelu a je min. světlost 60 cm, součástí okolní min. šíře sjezdu 6 m, lesní parcely nutná čela u trub. b) má vlastní propustků, zaměřenou výtok trubních parcelu v kultuře propustků zabezpečit 10-les nebo 14proti vymílání. ostatní plocha Záchytným (šetřeno jen u bezpečnostním LČR) Alespoň opatřením opatřit sezónní mosty a trubní provoz propustky s římsou návrhovým výše jak 1,5 m nad vozidlem dnem, Dodržovat minimální volnou šířku cesty, v obloucích přislušné rozšíření, Výhyby doporučené -1 v množství 1-2 km Platí jen pro 2L: Čela propustků pouze u křížení se stálými vodotečemi, na ostatních propustcích kamenná rovnanina nebo srub Brody možno překonat malé vodní toky

Bezpečný celoroční odvoz dřeva návrhovým vozidlem

Účel a použití


5 – 2,5

5–3

Minimální šířka jízdního pruhu (m)

CHARAKTERISTIKA LESNÍCH CEST DLE ČSN 73 6108

1L

Třída cesty

Tabulka č. 103.


1L, 2L 1L, 2L 1L, 2L 1L, 2L 1L, 2L 1L, 2L

Třída

285,0

19,7

-

2,8

11,3

106,7

144,5

Délka (km)

47,3

-

-

-

-

5,0

42,3

Návrh (km)

93,7

5,9

-

0,6

3,7

39,4

44,1

a+p

36,7

7,1

-

0,4

2,4

19,6

7,2

k

145,9

6,4

-

1,8

5,2

47,7

84,8

z

Vozovka

2,2

-

-

-

-

-

2,2

n

6,5

0,3

-

-

-

-

6,2

t

51,3

5,7

-

-

3,6

19,8

22,2

Sb

142,1

8,8

-

2,6

3,7

56,7

70,3

tech.

Funkce

SUMÁŘ CEST A NÁVRHŮ CEST PODLE ÚZEMÍ LESNÍCH SPRÁV

91,6

5,2

-

0,2

4,0

30,2

52,0

lok.

6

5

4

3

2

1

L.O.C.

19,8

-

-

-

-

1,6

18,2

I.

20,4

-

-

-

-

3,4

17

II.

7,1

-

-

-

-

-

7,1

III.

Naléhavost výstavby

PLO 39

∅ 11,0 m/ha

25 917

1 100

198

336

2 766

10 234

11 283

Poznámka porostní půda (ha)

5

6

Ostravice

Jablunkov

13,0

-

1,0

6,7

-

1,8

5,2

47,7

93,2

-

-

-

-

-

-

19,7

-

2,8

11,3

106,7

144,5

cesty lesní (km) L2L1 L2L2 Suma


4

6,1

3

Rožnov p.Radh.

59,0

51,3

L1L

2

1

Frenštát p.Radh.

Šenov (včetně VLS) Frýdek – Místek (včetně VLS)

L.O.C.

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

cesty veřejné (km) V1L V2L1 Suma

139

13,0

-

1,0

6,1

59,0

51,3

6,7

-

1,8

5,2

47,7

93,2

-

-

-

-

-

-

cesty celkem (km) L1L+V1L L2L1+V2L1 L2L2

19,7

-

2,8

11,3

106,7

144,5

Suma

PŘEHLED SOUČASNÝCH ODVOZNÍCH CEST PO LESNÍCH ODVOZNÍCH CELCÍCH (L.O.C.) A LESNÍCH MAJETCÍCH

L.S. nebo les. majetek

Tabulka č. 105.

TAB. S2

Vysvětlivky: a+p – konstruovaná vozovka asfalt, panel, k – kalená vozovka, z – provozní zpevnění, nemající charakter vozovky, n – nezpevněná zemní pláň, novostavba vyžaduje zpevnění, t – trvale únosná zemní pláň, sb – sběrná, tech – technologická, lok – technologická lokální

Suma

Jablunkov

Ostravice

Rožnov p.Radh.

Frýdek – Místek (vč. VLS)

Šenov (vč. VLS)

Frenštát p.Radh.

Název lesní správy

Tabulka č. 104.


3.

4.

5.

6.

3. Frýdek-Místek

4. Rožnov p/Radh.

5. Ostravice

6. Jablunkov

140

Modelové

hustoty

2.

2. Šenov

Celkem

1.

v

O=0,

0

15

22

19

24

15

16

14

A

=

28

45

5

19

21

29

28

%

15;

-

-

-

-

-

-

-

B

=

48

22

61

57

57

47

48

9

11

15

7

8

10

17,5;

m/ha

Model: typ transportního segmentu A B C D

C

E


m/ha:

11 283 144,5 1 86,8 10 234 106,7 111,7 2 766 11,3 11,3 336 2,8 2,8 198 1 100 19,7 19,7 25 917 285,0 332,3

s návrhy (km)

Plocha (ha) L.O.C Délka cest ( číslo ) skutečná (km)

POROVNÁNÍ HUSTOT ODVOTNÍCH CEST A PŘEHLED TRANSPORTNÍCH SEGMENTŮ

1. Frenštát p/Radh.

majetek

LS nebo lesní

Tabulka č. 106.


-

-

-

-

-

-

-

=

22,5;

17,1

14,4

18,2

15,7

17,7

16,9

17,5

Modelová hustota (m/ha)

D

=

25;

11

17,9

-

8,3

4,1

10,4

12,8

Skutečná hustota (m/ha)

E

=

12,8

17,9

-

8,3

4,1

10,9

16,6

Po realizaci návrhů (m/ha)

TAB. S4

27,5


m;


9

HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY

HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY (HS), ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ A RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ (§1, odst. 6, písmeno f, vyhlášky MZe č.83/1996 Sb.)

9.1

Vymezení hospodářských souborů (§ 2 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.)

Při zpracování OPRL se v rámci PLO vymezují hospodářské soubory (HS), jako jednotky diferenciace hospodaření v lesích. Při vymezení HS se vychází: a) z rámcového vymezení cílových hospodářských souborů, charakterizovaných přírodními podmínkami - lesními typy a jejich soubory - SLT (příloha č. 4 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.); b) z funkčního zaměření lesa na základě veřejných zájmů, deklarovaných prostřednictvím kategorizace lesů (oddíl 2 zákona č. 289/1995 Sb.); c) ze stavu lesních porostů diferencovaného porostními typy v oblasti, pro kterou se plán zpracovává (příloha č. 3 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.); V číselném označení souborů je dvojčíslím označeno cílové hospodářství (udáním výškové polohy a ekologické řady), dalšími čísly je označen porostní typ, případně další charakteristiky. U lesů zvláštního určení se v označení cílového hospodářství druhá lichá číslice mění na nejbližší nižší číslici sudou: Tabulka č. 107.

TVORBA ČÍSELNÉHO OZNAČENÍ HS: Hospodářský soubor

Kategorie lesů hospodářských

zvláštního určení

ochranných

1. číslice 2. číslice Cílový hospodářský soubor Výšková plocha Ekologická řada 2,3,4,5,7 1- exponovaná 1,2,4,5,7 3 - kyselá 2,3,4,5,7 5 - živná 2,4,5,7 7 - oglejená 1,2,3,5,7 9 - podmáčená 2,3,4,5,7 0 - exponovaná 1,2,4,5,7 2 - kyselá 2,3,4,5,7 4 - živná 2,4,5,7 6 - oglejená 1,2,3,5,7 8 - podmáčená 0 1 - mimořádně nepříznivá

3. číslice Porostní typ Typ současného porostu 1 - smrkové 2 - jedlové 3 - borové 4 - ostatní jehličnany 5 - dubové 6 - bukové 7 - ostatní listnáče 8 - topolové 9 - nízký les 0 - nezařazeno

stanoviště

doplňkové HS

0 0 8

2 - vysokohorské lesy 3 - klečový stupeň např. rezonanční


141


9.1.1


Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů (příloha č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb.)

Tabulka č. 108.

ZAŘAZENÍ SOUBORŮ LESNÍCH TYPŮ A POROSTNÍCH TYPŮ DO HS V PLO39

Stanovištní řada: Extrémní Edafická kategorie: J X Y Z 3Y 3J 3Z Soubor lesních 4Y typů: (lesní typ)

Základní hospodářská dřevina Cílový HS : Porostní typy smrkové borové dubové bukové listnaté ostatní (LP,OL,JS,BŘ,HB, OS,JS) topolové nízký les

9.1.2

BK + JV 01

011

017

Kyselá MK 3K 4M 4K

3W 4W

Živná WSBHD 3S 3B 3H 4S 4B 4H

3D 4D

SM BK DB

SM BK DB

SM BO BK

SM BO BK

BK BO BK

SM BK DB

31

41

41

43

35

45

25

431 433

351 353 355 356

451 453 455 456

251 255

471 473 475

357

457

257

411 413 415 416

317

417

SM BK DB

DB

SM DB BK

Podprůměrná GR 3G 4G 4R

BO BK

311 313 315 316

SM BK DB

Oglejená VOP 2O 3V 3P 2V9 4V 4P 3O 4O 3Q

SM BO DB

SM DB

DB TP JS+ DB 19

OL s JS

191

291

195

295

477

197

297

479

198 298 199

47

459

Lužní LU 1L 1T 1U 1G 2L 3L 3U 5L

59 591 593 (595)

29

Zastoupení cílových hospodářských souborů

Tabulka č. 109. CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ. SOUBOR

Plocha (ha) Zastoupení (%)

142

BO BK

Exponovaná C N A F (W) 3C 3S9 3F 4C 3B9 3A 3W9 3D9 4N 4W9 4M9 4F 3A9 4K9 4A 4A9 4S9 4B9 4D9

ZASTOUPENÍ CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ

PLO 39

01

19

25

29

31

35

41

43

45

47

59

155

3317

304

617

118

344

1644

67

15455

3866

30

0,6

12,8

1,2

2,4

0,5

1,3

6,3

0,3

59,6

14,9

0,1





143

144





9.2


Růstové podmínky cílových hospodářských souborů

Tabulka č. 110.

RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ

Cílový hospodářský soubor:

01 Plocha porostní: 155 ha

PLO 39

Mimořádně nepříznivá stanoviště Lesní typy (SLT): 3Z, 3Y, 3J, 4Y Zastoupení v %: 0,6

Cílová druhová skladba (základní): 3J-BK3-5, (JV,KL)1-2, LP2, DB1-0, JD0-1, JS1-0, MD1, JL1-0, HB 3Y- DB3, BK1-2, HB1, KL1, LP1, BR1, MD1, BO0-1, OS, OLL, TPC

Soubor drobných extrémních stanovišť - břehy ostrých zářezů, strže, a vápencové balvanité výchozy, dále atropogenní výsypky hlušiny. Převládá SLT: 3J. Bonita: podprůměrná, místy průměrná. Reliéf terénu: prudké břehy, strže, balvanité hřbety, svahy hald. Nadmořská výška: 300 - 550 m n.m. Geologické podloží: pískovce, slepence, vápence, jílovce, antropogenní výsypky. Půdní typ: kambizemě, štěrkovité rendziny, rankry, kultizemě. Půdní druh: hlinitopísčité až jílovité, čerstvě vlhké, středně hluboké, také písčité, suché, mělké, kamenité až balvanité. Minerální síla půdy: střední až silná, střední až silná na vápenci až neutrální. Meliorační a zpevňující dřeviny: 30 - 90 % - BK, JV, LP, DB, HB, JS, JL, TS; BŘ, JD Cílový hospodářský Lužní stanoviště soubor:

19 Plocha porostní: 3 317 ha

Lesní typy (SLT): 1L, 1U, 2L, 3U Zastoupení v %: 12,8

Cílová druhová skladba (základní): DB3-6, JS2-3, JV(KL)1, LP 1, JL, HB, TPC, VR

Soubor fluvioglaciálních a fluviálních sedimentů v aluviích řek a říček. Převládá SLT: 1L. Bonita: nadprůměrná. Reliéf terénu: plochá až svažitá aluvia řek a potoků. Nadmořská výška: 195 - 500 m n.m. Geologické podloží: fluvioglaciální a fluviální štěrky, písky, sprašové hlíny. Půdní typ: fluvizemě. Půdní druh: jílovité až jilovitohlinité, písčité, štěrkovité až kamenité. Minerální síla půdy: velmi silná. Meliorační a zpevňující dřeviny: 15 - 70 % - DB, LP, HB, JL, JV, BB Cílový hospodářský Živná stanoviště nižších poloh soubor:


Lesní typy (SLT): 2O, 2V Zastoupení v %: 1,2

Cílová druhová skladba (základní): DB 6-7, JD 1-0, BK 2, LP 1

Soubor zahrnující oglejená stanoviště na plošinách ve sprašových překryvech. Převládá SLT: 2O. Bonita: průměrná Reliéf terénu: plošiny v aluviiích potoků. Nadmořská výška: 210 - 240 m n.m. Geologické podloží: fluviální hlíny, sprašové překryvy. Půdní typ: pseudoglejové kambizemě až pseudogleje. Půdní druh: hlinité a jílovitohlinité, vlhké, středně hluboké až hluboké. Minerální síla půdy: střední až silná. Meliorační a zpevňující dřeviny: 20 % - BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, TŘ, BB, DB Cílový hospodářský Olšová stanoviště na podmáčených půdách soubor:


Lesní typy (SLT): 1G, 1T, 3L, 5L Zastoupení v %: 2,4

Cílová druhová skladba (základní): OL 6-8, JS 3-1, SM 0-1, KL, HB, TŘ

Soubor podmáčených stanovišť na plošinách, aluvia podél potoků a prameniště. Převládá SLT: 3L. Bonita: průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: plošiny, úžlabiny podél potoků, plošiny okolo pramenišť. Nadmořská výška: 200 - 400 m n.m. Geologické podloží: podmáčené sprašové hlíny, fluviální sedimenty. Půdní typ: gleje, stagnogleje, fluvizemě. Půdní druh: hlinité až jílovité, mokré, středně hluboké až hluboké. Minerální síla půdy: střední. Meliorační a zpevňující dřeviny: 70% - DB, BŘ, OL, VR


145


Tabulka č. 111.


RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ PLO 39



Vysýchavá, acerózní a bazická stanoviště středních poloh Lesní typy (SLT): 3C, 3C9, 3W9, 3A9, 4C, 4W9, 4A9 Zastoupení v %: 0,5

Cílová druhová skladba (základní): BK 2-5, KL(JV)0-2, LP 0-2, JS 0-2, JD 1-0, MD 0-2, SM 0-2, DB 0-3, BO 0-5, TŘ, HB

Soubor exponovanějších bohatých stanovišť na vápencích a pískovcích s vápnitým tmelem, na vápencových sutích, také bohatá vysýchavá stanoviště. Převládá SLT: 4A9. Bonita: průměrná až nadprůměrná. Reliéf terénu: mírné až prudké svahy, sutě na hřbítcích a svazích. Nadmořská výška: 250 - 550 m n.m. Geologické podloží: zahliněné vápencové sutě, pískovce. Půdní typ: kambizemě často štěrkovité, rankry, rendziny, pararendziny silně štěrkovitá. Půdní druh: jílovitohlinité až kamenitá, suché až čerstvě vlhké, mělké až středně hluboké. Minerální síla půdy: silná až velmi silná. Meliorační a zpevňující dřeviny: 30% - BK, DB, LP, JD, HB, JV, TŘ Cílový hospodářský Živná bazická stanoviště středních poloh soubor:


Lesní typy (SLT): 3W, 4W Zastoupení v %: 1,3

Cílová druhová skladba (základní): BK 4-7, KL (JV) 1-2, DB 1-2, LP 1, JS2-0, MD 1, HB, JD0-1

Soubor bohatých stanoviť na vápencích a pískovcích s vápnitým tmelem. Převládá SLT: 4W. Bonita: průměrná až nadprůměrná. Reliéf terénu: svahy až plošiny. Nadmořská výška: 200 - 550 m n.m. Geologické podloží: vápence, pískove s vápnitým tmelem. Půdní typ: kambizemě, rendziny, pararendziny. Půdní druh: hlinité až písčitohlinité, čerstvě vlhké, středně hluboké. Minerální síla půdy: velmi silná. Meliorační a zpevňující dřeviny: 70% - BK, DB, JV, JS, LP, JD, JL, HB, TŘ Cílový hospodářský Exponovaná stanoviště středních poloh soubor:


Lesní typy (SLT): 3N, 3S9, 3F, 3B9, 3D9, 3A, 4K9, 4M9, 4K9, 4N, 4S9, 4F, 4B9, 4D9, 4A Zastoupení v %: 6,3

Cílová druhová skladba (základní): SM 2-5, JD 1-0, BK 4-2, MD 1, KL (JV) 2-0, LP 0-2, DB 0-2, BO 0-4, HB, JS, JL, BŘ

Soubor exponovaných stanovišť od bohatých (zářezy potoků ve sprašových překryvech, prosluněné svahy, prudké stinné svahy, suťová stanoviště na svazích a hřbetech) až po chudé (mírné až prudké svahy). Převládá SLT: 4A-4F. Bonita: průměrná až nadprůměrná. Reliéf terénu: podsvahové plošiny až mírné svahy, mírné až prudké svahy, sutě na hřbítcích. Nadmořská výška: 300 - 650 m n.m. Geologické podloží: sprašové překryvy, pískovce, slepence, jílovce. Půdní typ: kambizemě eutrické až oligotrofní, kambizeměrankrové a podzolované, podzoly, místy silně štěrkovité. Půdní druh: hlinité až písčité, čertvě vlhlké až suché, hluboké až mělké. Minerální síla půdy: slabá až velmi silná. Meliorační a zpevňující dřeviny: 30% - BK, JD, LP, DB Cílový hospodářský Kyselá stanoviště středních poloh soubor:


Lesní typy (SLT): 3K, 4M, 4K Zastoupení v %: 0,3

Cílová druhová skladba (základní): BO 6-7, BK 1-3, MD 1, DB 2-1, JD 1-0, HB, BŘ

Soubor zahrnující kyselá staniviště na mírných svazích. Převládá SLT: 4K. Bonita: podprůměrná až průměrná. Reliéf terénu: mírné prosluněné svahy. Nadmořská výška: 300 - 600 m n.m. Geologické podloží: pískovce, slepence. Půdní typ: kambizemě podzolované, podzoly. Půdní druh: písčitohlinité až písčité, mírně vlhké až suché, středně hluboké až mělké. Minerální síla půdy: slabá až průměrná. Meliorační a zpevňující dřeviny: 25% - BK, JD, LP, DB, HB

146



Tabulka č. 112.


RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ PLO 39



Živná stanoviště středních poloh Lesní typy (SLT): 3S, 3B, 3H, 3D, 4S, 4B, 4H, 4D Zastoupení v %: 59,6

Cílová druhová skladba (základní): 3.LVS: BK 3-2, DB 2-4, JD 1-0, MD 1, LP 1, KL 1, SM 1-0, BO, JL, HB 4.VLS: SM 4-6, JD 0-1, MD 1, BK 2-5, LP 1-0, KL, DB, DG, JL

Soubor normálních stanovišť středně bohatých až bohatých středních poloh. Převládá SLT: 3H. Bonita: nadprůměrná, místy průměrná. Reliéf terénu: svahy až plošiny. Nadmořská výška: 250 - 650 m n.m. Geologické podloží: sprašové překryvy, morény, pískovce, slepence, jílovce. Půdní typ: kambizemě eutrické až oligotrofní, oglejené, luvizemě. Půdní druh: hlinitopísčité až jílovitohlinité, čerstvě vlhké, středně hluboké až velmi hluboké, místy slabě kamenité. Minerální síla půdy: střední až silná. Meliorační a zpevňující dřeviny: 25% - BK, JD, LP, JV, JS, JL, DB, HB, TŘ Cílový hospodářský Oglejená stanoviště středních poloh soubor:


Lesní typy (SLT): 3V, 3O, 3P, 3Q, 4V, 4O, 4P Zastoupení v %: 14,9

Cílová druhová skladba (základní): DB 6-4, JD 0-3, BK 1-0, MD 1-0, JV(KL) 0-1, SM 0-1, LP, na lesní typ 3V i JS

Soubor zamokřených stanovišť na plošinách a úžlabinách. Převládá SLT: 3O. Bonita: průměrná až nadprůměrná. Reliéf terénu: plošiny, úžlabiny kolem vodotečí. Nadmořská výška: 250 - 550 m n.m. Geologické podloží: sprašové překryvy, hlinité sedmenty, hlinité zvětraliny různého původu. Půdní typ: prameništní gleje, kambizemě oglejené a pseudoglejové, pseudogleje. Půdní druh: písčitohlinité až jílovitohlinité, vlhké až mokré, hluboké. Minerální síla půdy: střední. Meliorační a zpevňující dřeviny: 25% - BK, JD, DB, LP, JV, JS, JL, HB Cílový hospodářský Podmáčená stanoviště středních poloh soubor:


Lesní typy (SLT): 3G, 3R, 4G Zastoupení v %: 0,1

Cílová druhová skladba (základní): SM6-7, JD2-3, BK1-0, OL0-1, DB

Soubor podmáčených stanovišť na plošinách. Převládá SLT: 3G. Bonita: podprůměrná. Reliéf terénu: prohlubně na plošinách. Nadmořská výška: 300 - 450 m n.m. Geologické podloží: sprašové překryvy, hlinité sedmenty, hlinité zvětraliny různého původu. Půdní typ: gleje až organozemě. Půdní druh: jílovitohlinité až organozemní, mokré, hluboké až velmi hluboké. Minerální síla půdy: střední. Meliorační a zpevňující dřeviny: 10-20% - BK, JD, DB, JV, LP, OLL, OS

9.3

Základní hospodářská doporučení

Základní hospodářská doporučení pro hospodářské soubory (dále jen základní hospodářská doporučení) jsou naplněním ustanovení lesního zákona č. 289/1995 Sb., který v § 23 odst. 1 říká „O b las tn í p lá n y d opor uču j í z ás a d y h os pod aře n í v l es ích .“ S ohledem na význam této části „oblastního plánu“ ( uvedené v §1 odstavec 5 písmeno f, vyhlášky č. 83/1996 SB.) podrobněji specifikuje obsah této části ještě odstavec 7. Základní hospodářská doporučení jsou syntézou poznatků získaných v průběhu zpracování „oblastního plánu“ a úzce váží na vymezení hospodářských souborů (§2 této vyhlášky). Zpracovávají se do podoby rámcových směrnic hospodaření pro hospodářské soubory (dále jen „rámcových směrnic“). Základní hospodářská doporučení jsou koncipována s ohledem na konkrétní podmínky prostředí a porostu tak, aby při jejich praktickém naplňování byl výsledek blízký optimu a ani při použití mezních doporučených hodnot nebylo v podmínkách hospodářského souboru chybné. Základní hospodářská doporučení uvedená v „oblastních plánech“ jsou podkladem pro „rámcové směrnice“ zpracované pro hospodářské soubory „plánů“ a „osnov“. Pod písmeny a) až f) jsou uvedena jednotlivá základní hospodářská doporučení a je upřesněn jejich obsah.


147



a) Cílová druhová skladba V rámci cílového hospodářského souboru představujeme ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, které odpovídá přírodním podmínkám souboru. Nebere ohled na současný stav lesa. Pro současné základní porostní typy je v hospodářském souboru doporučená cílová skladba, která je dosažitelná ve změněných podmínkách těchto typů porostů. V momentě dosažení základní cílové druhové skladby daného cílového hospodářského souboru na úrovni porostu nebo porostní skupiny takovýto porost pak prakticky plní téměř všechny sledované a požadované funkce lesa a dokonce splňuje i požadavek předběžné opatrnosti z očekávané změny klimatu k zajištění stability lesa v době obmýtí uvedených dřevin. b) Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů Udává nezbytně potřebný minimální procentický podíl těchto dřevin v rámci cílového hospodářského souboru dle přílohy č. 3 vyhlášky 83/1996 Sb. pro odvození závazných ustanovení lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov (v nichž se stanoví závazně jejich podíl na dobu platnosti plánu pro nejnižší jednotky rozdělení lesa -§ 10 vyhlášky č. 84/1996 Sb.). Výčet melioračních a zpevňujících dřevin pro základní porostní typy hospodářských souborů je uveden v příloze č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb.. Výchovou mladých porostů je možno ještě druhovou skladbu podle potřeby upravit tak, aby byla dosažena plánovaná cílová skladba porostu. V porostech poškozených imisemi se zvyšuje podíl melioračních a přípravných dřevin. Přiměřeně se podíl MZD snižuje na větších pokalamitních plochách. MZD jsou dřeviny přirozené druhové skladby na daném stanovišti (kromě JDO, DG). c) Hospodářské způsoby I. PODROSTNÍ: Nový porost vzniká pod ochranou těženého porostu. Uplatňuje se obnova clonná. Clonná seč se může členit na fázi přípravnou, semennou, prosvětlovací a domýtnou. PP - velkoplošná clonná seč - je širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu P - maloplošná clonná seč - nesmí být širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. 1. Okrajová seč clonná. Porost se obnovuje postupně od kraje clonnými pruhy. 2. Pruhová seč clonná. Porost se obnovuje na pruhu, který se zakládá uvnitř porostu. Pokud se pruhy rozšiřují v jednom směru, přechází v postupnou seč clonnou. 3. Skupinová seč clonná. Uvnitř porostu se zakládají clonné skupiny zpravidla eliptického nebo obdélníkového tvaru. II. NÁSEČNÝ: Nový porost vzniká v blízkosti porostní stěny jak na holé ploše, tak pod ochranou přilehlého porostu. Uplatňuje se obnova okrajová. Vnější okraj je tvořen holou plochou, jejíž šíře nepřekračuje průměrnou výšku těženého porostu. Při zahájení obnovy porostu se vnější okraj vytváří násekem. Vnitřní okraj je tvořen pruhem těženého porostu podél porostní stěny. Jeho šířka je omezena s účinným dosahem přímého bočního světla. V rozvolněných porostech může činit až dvojnásobek porostní výšky. N - okrajová seč - podle počtu těžebních zásahů, kterými se přesouvá porostní stěna ve směru postupu obnovy a vnitřní okraj se tak mění na vnější, se odlišuje: 1. Prostá okrajová seč - porostní stěna se přesouvá jedním zásahem charakteru úzké holé seče násekem. 2. Dvoufázová nebo třífázová okrajová seč - vnitřní okraj se napřed jedním, výjimečně dvěma těžebními zásahy uvolní, čímž se rozšíří zóna vnitřního okraje. Podle směru postupu obnovy se odlišuje: a) Odrubná seč - přímočará, zvlněná nebo stupňovitá porostní stěna se odsouvá jednosměrně. b) Obrubná seč - skupiny založené uvnitř porostu se rozšiřují excentricky několika směry. III. HOLOSEČNÝ: Nový porost vzniká na souvisle vytěžené ploše, která je širší než průměrná výška těženého porostu. Používá se obnovy holosečné. HH - velkoplošná holá seč - je širší jak dvojnásobek průměrné výšky porostu - pouze povolené výjimky dle § 31, odst. 2 zák. č. 289/1995 Sb.. H - maloplošná holá seč - svojí šířkou přesahuje výšku těženého porostu. 1. Pruhová seč holá - mívá zpravidla obdélníkovitý tvar. Přiřazuje se v jednom směru od výchozí linie, většinou od kraje porostu. 148




2. Kulisová seč holá - má tvar pruhu, který se vkládá dovnitř porostu. Kulisy tvoří zachovaná část těženého porostu. Mají být nejméně trojnásobně širší než založená paseka. 3. Skupinová seč holá (kotlíková seč) - uvnitř porostu se zakládají holé skupiny zpravidla eliptického nebo obdélnikovitého tvaru. Jejich šíře je menší než dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. 4. Obnova semennými výstavky - na pasece se ponechává určitý počet výstavků převážně slunných dřevin. Výstavky se většinou odstraňují po vzniku žádoucího náletu. IV. VÝBĚRNÝ: Těžba za účelem výchovy a obnovy porostů se časově a porostově nerozlišuje. Uskutečňuje se výběrem jednotlivých stromů nebo jejich skupin, které jsou nežádoucí nebo mýtně zralé. Obnova porostů probíhá plynule a nepřetržitě. Těžbou se uvolňuje porost pro následující generaci. Používá se výběrná seč. V. - výběrná seč 1. Jednotlivě výběrná seč - při obnově se těží převážně jednotlivé stromy. 2. Skupinovitě výběrná seč -při obnově se těží převážně skupiny stromů. Vzniká skupinovitá obnova. Jsou uvedeny jen základní obnovní seče a jejich kombinace s předsunutými obnovními sečemi. U okrajových sečí se předpokládá možnost jejich následné kombinace s clonnou sečí, tedy přechod k okrajové seči clonné nebo ke skupinovité seči clonné. d) Obmýtní doba Je stanoveno jako rámcová produkční doba pro porosty zařazené do hospodářského souboru. Je uvedeno věkovým rozpětím zaokrouhleným na desítky let. Tato doba se blíží kulminaci hodnotového celkového průměrného přírůstu (CPP). Rozmezí obmýtí, uvedené v závorce, svými okrajovými hodnotami již nerespektuje optimální využití produkce. Přitom ale ještě nejsou významněji ohroženy ekologické funkce lesa a jeho reprodukce. Obmýtí se snižuje u jehličnatých porostů ohrožených imisemi v pásmu ohrožení B a C (u porostů ohrožených imisemi v pásmu ohrožení B a C u porostů bukových se naopak zvyšuje) a u porostů rozvrácených kalamitami. Snižuje se také u porostů poškozených hnilobami, především v důsledku loupání porostů a na prvních generacích lesa. V lesích ochranných se mohou některé stromy nechat dožít do přirozeného mýtního věku (f - fyzického věku). e) Obnovní doba Je plánovaná průměrná doba, která uplyne od zahájení do ukončení úmyslné obnovy lesního porostu, zařazené do hospodářského souboru udaná počtem let, zaokrouhleným na desítky. Je závislá na stavu, skladbě a způsobu obnovy současného porostu a na cíli druhové skladby, kterého má být dosaženo v době zajištění kultury. V lesích ochranných, obhospodařovaných výběrným způsobem, je obnovní doba nepřetržitá. f) Hospodářský tvar lesa Je výsledkem způsobu vzniku lesních porostů a způsobu hospodaření. I.vysoký (vysokokmenný), vzniklý ze semen nebo sazenic II. nízký (pařezina), vzniklý výmladností III. střední (sdružený), vzniklý jako kombinace výmladkové složky a jedinců semenného původu


149


9.4

Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS

Tabulka č. 113. HS POROSTNÍ TYP (současné porosty)

01


Základní hospodářská doporučení PLO 39 ZÁKLADNí DOPORUČENÍ

1

2

3

4

MELIORAČNÍ A ZPEVŇUjÍCÍ DŘEVINY (Příl. č.4 k vyhl.č.83/96)

Mimořádně nepříznivá stanoviště: 3Z, 3Y, 3J, 4Y

/skály, antropogenní haldy, rankry/ 011 smrkové N,P,V 100 P,V

150

-

30+

81

3J: BK3-5, (JV,KL)2, LP2, DB1, JD0-1, JS1, MD1, JLH1-0, HB, JS

-

30+

121

3Y: DB3, BK1, HB1, KL1, LP1, BŘ1, MD1, BO0-1, OS, OL, TPC (3Z): BO4, BK4, DB1, BŘ1

017

listnaté

19

Lužní stanoviště: 1L, 1U, 2L, 3U

191 195 197 198 199

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA - alternativy (desítky % )

5

25 197 HA Geografic. nepůvodní dřeviny %

155 ha 0,6% 90 % - BK,JV,LP,DB, HB,JS,JL,TIS 30 % - BK,DB,JD,BŘ

MD 10

3317 ha 12,8%

/ fluvioglaciálních a fluviálních sedimentů v aluviích řek a říček – fluvizem, gleje/ 70-80 smrkové H 80 20 61 DB6, JS2, JV1, LP1, JL, HB, TPC, VR 130-160 dubové H,N,P 160 30 141 80-90 listnaté H,N 90 30 71 20-40 topolové H,N 40 10 31 1U: TP 10 30-50 pařezina H,N 50 20 31

15 % - DB,LP,JV,HB, JL,BB

----

- 1U + OLL,VR,OS

304 ha 1,2%

25 Živná stanoviště nižších poloh: 2O, 2V /oglejená stanoviště na plošinách ve sprašových překryvech- pseudoglejové kambizemě až pseudogleje/ 80 251 smrkové H 80 20 51 DB6-7, JD1-0, BK2, LP1 130-160 255 dubové H,N 160 30 141 80-90 257 listnaté H 90 30 71

29

Olšová stanoviště podmáčených půd: 1G, 1T, 3L, 5L

295 297 298

/podmáčených stanovišť na plošinách, aluvia podél potoků a prameniště- gleje, stagnogleje, fluvizemě/ dubové H,N 160 30 141 OL 4-8, JS 4-2, SM 0-3, KL, HB, TŘ listnaté (OL, JS) H,N 80 20 61 topolové H 30 10 21

31

Vysýchavá acerózní a bazická stanoviště středních poloh: 3C, 3C9, 3W9, 3A9, 4W9, 4C, 4A9

617 ha 2,4% 70 % - DB,BŘ,OL,VR

Živná bazická stanoviště středních poloh: 3W, 4W

/bohatých stanoviť na vápencích a pískovcích s vápnitým tmelem - kambizemě, rendziny, pararendziny/ 351 smrkové N (H) 80 30 61 BK 4-7, KL (JV) 1-2, DB 1-2, LP 1-2, 100-120 353 borové N 120 30 101 MD 1, HB, JS 2-0, JD 0-1 355 dubové N,P 130 120-130 30 111 356 bukové P (N) 130 30 111 357 listnaté N (P) 90 30 71

41

-----

118 ha 0,5%

/soubor exponovanějších bohatých stanovišť na vápencích a pískovcích s vápnitým tmelem, na vápencových sutích, také bohatá vysýchavá stanoviště- kambizemě, rankry, rendziny, pararendziny/ 80-90 311 smrkové H,N 90 20 71 BK 2-5, JD 1-0, JV, KL 2, MD 1-2, JL 1-0, 30 % - BK,DB,LP,JD, 313 borové N 120 110-120 30 101 LP 1-2, JS 1, SM 0-3, DB 0-1 HB,JV,TŘ 315 dubové N,(P) 120 30 101 3C: BO2-5, BK4-2, MD2-0, DB1-3, LP0-1 316 bukové N,P 130 120-130 20 111 317 listnaté H 90 30 71

35

----

20 % - BK,LP,HB,JV, JS,JL,JD,TŘ,BB,DB

MD 1020

344 ha 1,3% 70 % - BK,DB,JV,JS, LP,JD,JL,HB,TŘ

Exponovaná stanoviště středních poloh: 3N, 3S9, 3F, 3B9, 3D9, 3A, 4M9, 4K9, 4N, 4F, 4S9,

MD 10

1644 ha 6,3%

4b9, 4D9, 4A /zářezy potoků ve sprašových překryvech, prosluněné svahy, prudké stinné svahy, suťová stanoviště na svazích a hřbetech, chudé mírné až prudké svahy- kambizemě eutrické až oligotrofní, kambizeměrankrové a podzolované, podzoly/ 411 smrkové N,P 100 30 71 SM4-5, JD1-0, BK4-2, MD1, KL2-0, DB0-2, 30% - BK,JD,LP, LP0-2, HB DB 413 borové N,P 120 110-140 30 101 3-4N,K: BO6-7, BK1-2, MD0-1, DB2-1, LP0-1 415 dubové N 130 30 111 3S9: BO2-4, JD1-0, BK3, KL1, MD1, DB1 120-130 416 bukové N,P 130 40 111 3B9,F,A: SM2-4, JD1-0, BK4-2, KL1-0, LP1-0, MD1, DB2-0, HB 417 listnaté N (P) 90 30 71

43

Kyselá stanoviště středních poloh: 3K, 4M, 4K

/kyselá staniviště na mírných svazích- kambizemě podzolované, podzoly/ 431 smrkové H,N 110 30 81 BO 6, BK 1-2, MD1, DB 2-1, JD 1-0, HB 110-120 433 borové H,N,P 120 30 101

150

MD 15

67 ha 0,3% 25 % - BK JD,LP,DB, HB

MD 10



Tabulka č. 114. HS POROSTNÍ TYP (současné porosty)

45


ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ PLO 39 ZÁKLADNí DOPORUČENÍ

1

2

3

4

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA - alternativy (desítky % )

5

Živná stanoviště středních poloh: 3S, 3B, 3H, 3D, 4S, 4B, 4H, 4D

/normální stanoviště-kambizemě eutrické až oligotrofní, oglejené, luvizemě/ 451 smrkové H,N 90 70-100 30 3VLS: BK 3-2, DB 2-4, JD 1-0, MD 1, LP 1, KL 1, SM 1-0, HB, BO, JL, DG; 453 borové H,N 110 20 91 4VLS: SM4-6, JD 0-1, MD 1, BK 2-5, LP 10, KL, DB, JL, DG 455 dubové H,N,P 160 30 141 3S: SM0-1, BO6, BK1-3, MD1, DB1-2, LP0-1, HB H,P(N) 130 456 bukové 30 111 3H,B: SM0-1, DB5-6, BK1-2, MD1, LP1, HB1, H,N,P

90

80-110

30

-

25 917 HA MELIORAČNÍ A ZPEVŇUjÍCÍ DŘEVINY (Příl. č.4 k vyhl.č.83/96)

Geografic. nepůvodní dřeviny %

15455 ha 59,6% 25 % - BK,JD,LP,JV, JS,JL,DB,HB,TŘ

MD 10 DG+

JD1-0 4H: SM(DB)6-4, JD1-0, BK5-3, MD1, KL

457

listnaté

47

Oglejená stanoviště středních poloh: 3V, 3O, 3P, 3Q, 4V, 4O, 4P

3866 ha 14,9%

/zamokřená stanoviště na plošinách a úžlabinách- prameništní gleje, kambizemě oglejené a pseudoglejové, pseudogleje/ 471 smrkové H,N,P 90 80-100 30 DB6-4, JD0-3, BK2-0, MD1, JV(KL)0-1, 25 % - BK,JD,DB,LP,JV 473 borové H,N 110 30 91 SM0-1, LP, DG (NA 3V I JS) JS, JL, HB 475 dubové H,P 150 30 121 4V: SM4-7, JD2-4, BK1-3, DB3-1, KL, MD 477 listnaté H,N 80 30 61

59

Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh: 3G, 3R, 4G

/poklesliny se stagnující vodou - gleje, organozemě/ 591 smrkové P,N 100 40 81 N(P),H 120 593 borové 30 91 595 dubové P,N 140 30 121

SM 6-7, JD 2-3, BK 1-0, OL 0-1, DB

MD 10

30 ha 0,1% 3-4G: 20 % - BK,JD, DB, JV,LP,OLL,OS 3R: 10 % - BŘ,JD

-

VYSVĚTLIVKY: - porostní typ: zařazení dle současných porostních skupin podle převládající dřeviny; porosty s převahou MD,JD,JDO,DG se zařazují do sm; porosty s převahou VJ, BOČ do borových; porosty JV,KL,JL do bukových; DBČ a ostatní listnáče do porostního typu listnaté ostatní; - základní doporučení: 1 - hospodářský způsob: H - holosečný, P- podrostní, N - násečný, V - výběrný 2 - doporučené obmýtí /detaily, odchylky a další doporučení jsou uvedeny v jednotlivých HS/ 3 - rozsah přípustného obmýtí (je uveden u těch porostních typů, kde je více CHS s různým obmýtím) 4 - obnovní doba 5 - počátek obnovy -cílová druhová skladba + alternativy: ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku, které odpovídá přírodním podmínkám souboru. Neodpovídá současnému stavu lesů. Je uvedena v desítkách procent. Jsou uvedeny všechny skladby podle základních dřevin cílového souboru. a zároveň poukazují na možnost čistých porostů v případě bk a db. Porosty db a bk by se měly z celospolečenského hlediska obnovovat opět na db a bk. Alternativy pak ukazují další přípustné možnosti volby skladby dřevin v jednotlivých hospodářských souborech v návaznosti na porostní typy. -meliorační a zpevňující dřeviny: uvedeny minimální podíly dle přílohy vyhlášky MZe č.83/1996 Sb. pro jednotlivé cílové HS -geograficky nepůvodní dřeviny: uvedeny v % maximální přípustné podíly introdukovaných dřevin dle požadavku odboru ekologie krajiny MŽP (č.j.548/OEK/98 ze dne 15.7.1998) pro PLO 39 Poznámka: Jedná se o souhrnný modelový přehled celé oblasti. Odchylky a další detailní doporučení včetně funkcí jsou rozvedeny ve vlastních rámcových směrnicích hospodaření dle jednotlivých hospodářských souborů. Uvedené výměry cílových HS jsou podle současné výměry SLT v PLO 39.


151


9.5


Rámcové směrnice hospodaření pro HS

9.5.1

Struktura rámcových směrnic hospodaření podle cílových HS

Tabulka č. 115.

STRUKTURA RÁMCOVÝCH SMĚRNIC HOSPODAŘENÍ PRO HS 01

Číselné označení cílového hosp. souboru

CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR:

Plocha

ha 155

MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ

01

(srázy, antropogenní haldy, litozemě, rankry, rankrové kambizemě)

Soubory lesních typů : (lesní typy)

Základní dřeviny:

3Z, 3Y, 3J, 4Y

Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

BK, JV, BK, BO

Geograficky nepůvodní dřev.(max.%)

% 0,6

MD 10

3J: BK3-5, (JV,KL)2, LP2, DB1, JD0-1, JS0-1, MD1, JLH1-0, HB 3Y: DB3, BK1-2, HB1, KL1, LP1, BR1, BO0-1, OS, OLL, TPC

ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.)

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):

Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )

Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % :

Povolená maximální šířka holé seče :

Doba zajištění kultur od vzniku holiny do: ( §31,odst.6 )

( §31,odst.2 )

1 ha

1x prům. výška

7 let

DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha :

BK 4

JV 4

POROSTNÍ TYP:

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ

DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb.

LP 4

DB 4

JD 3

JL 4

Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

(Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

3Z, 3Y – 30 3J – 90 Hospodářský tvar:

JS

BK, DB, JD, BŘ BK, JV, LP, DB, HB, JS, JL, TIS Hospodářský způsob:

V (P)

les vysoký

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb

011 - SMRKOVÉ (JEHL.)

017 - LISTNATÉ (BK, JS, HB)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

100

30 – fyz. věk

150

30 – fyz. věk

Počátek obnovy

Hospodářský způsob

Počátek obnovy


81

N, P, V

121

P, V

Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB)

3Z – BO4, BK4, DB1, BŘ 1

3Z – BO4, BK4, DB, BŘ1

30

24

Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:

Podprůměrné

Podprůměrné

Podle potřeby porostů násečně, skupinovitě anebo až jednotlivý výběr, chybějící dřeviny vnášet výsadbami i podsadbami.

Uplatňování výběrných principů, či alespoň podrostního způsobu obnovy. Chybějící dřeviny vnášet podsadbami jednotlivě.

Zlepšování zastoupení cílových dřevin

Zlepšování zastoupení cílových dřevin

Výběr nekvalitních, úprava dřevinné skladby Postupně ponechávat dřeviny cílové druhové skladby Ekologická stabilita

Negativní výběr s uvolňováním dřevin cílové skladby Maximální vertikální propracování porostů, úprava druhové skladby -

-

-

Průměrný

Průměrný

Protierozní

Protierozní

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Podprůměrná

-

-

-

-

VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty -dospívající porosty Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE :

FUNKČNÍ POTENCIÁL:

- produkční - půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:

152

LKT, lanová zařízení



Tabulka č. 116.


STRUKTURA RÁMCOVÝCH SMĚRNIC HOSPODAŘEN PRO HS 19Í



Plocha

ha 3317

LUŽNÍ STANOVIŠTĚ

19

(náplavené půdy – štěrkopísky, hlíny)



1L, 1U, 2L, 3U



DB, JS

% 12,8

-

DB6, JS2, JV1, LP1, JL, HB, TP, VR







( §31,odst.2 )

2 ha

Bez omezení

DB 7 let, JS 5 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha :

JS 4

POROSTNÍ TYP:



Alternativní

JV 4

LP 4


DB, LP, HB, JL, JV, BB, OLL, VR, OS

7 let 15

DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny:

DB 10

Meliorační a zpevňující dřeviny :


Hospodářský tvar:

Hospodářský způsob:

H, N, P

les vysoký, pařezina


195 – DUBOVÉ

197 – LISTNATÉ (JS,OL)

198 – TOPOLOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

160

30

90

30

40

Obnovní doba

10

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


141

H, N, P

71

H, N

31 (21-12 %)

H

Na SLT 1U: TP 10

Na SLT 1U: Změna druhové skladby

Na SLT 1U: TP 10, 1L7: Přeměna druhové skladby.

Hodnocení porostů: ( AVB)

34

32

30


Podprůměrná, (vtroušené dřeviny JS, JL nadprůměrná)

Nadprůměrná JS, HB

Podprůměrná

Holosečně, násečně podle potřeby, podrostně jen při objevení se přirozené obnovy. Ponechávat kvalitní výstavky. JS, LP těžit od 90 let.

Holosečně i násečně, výsadba DB.

Obnova holosečně, chemické ničení buřeně, míšení dřevin jednotlivě či do malých skupin při výsadbě

Kvalita a vysoký podíl cenných sortimentů

Kvalita, cenné sortimenty

Kvalita

Negativní výběr v podúrovni i úrovni, odstranit obrostlíky, uvolňovat DB, redukce JS Pokračovat v negativním výběru, redukce JS, LP, HB, BB Vysoká buřeň (křídlatka, chrastice, kopřiva)

Uvolňování i vtroušeného DB, redukce OL, HB, částečně JS, kvalitativně v úrovni i podúrovni Uvolňování DB, redukce OL, HB, negativní výběr Vysoká buřeň (křídlatka, kopřiva, netýkavka)

Negativní výběr, výsek hb

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA


FUNKČNÍ

Kladný výběr Vysoká buřeň (křídlatka, svízel přítula, kopřiva, devětsil, chrastice)

V nutných případech odvodnění při obnově Nadprůměrný

Nadprůměrný

Protierozivní (ochrana břehů)


Desukční, vodoochranný (břehoochranný) Nadprůměrná

Desukční, vodoochranný (břehoochranný) Nadprůměrná

U TP průměrný, jinak nadprůměrný

POTENCIÁL:


Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci. Obnova podrostním i výběrným způsobem. Podsdba chybějících dřevin. Změna dřevinné skladby na přirozenou skladbu. 3U: DB 2-4 -

Desukční, vodoochranný (břehoochranný) Průměrná -

-

UKT Horal vybavený lesnickou kompletací, koňský potah.


153





Plocha

ha 3317

LUŽNÍ STANOVIŠTĚ

19

(náplavené půdy – štěrkopísky, hlíny)



1L, 1U, 2L, 3U



DB, JS

% 12,8

-

DB6, JS2, JV1, LP1, JL, HB, TPC, VR





Povolená maximální šířka holé seče : ( §31,odst.2 )

2 ha


Bez omezení

Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)


DB, LP, HB, JL, JV, BB, BK, OLL, VR, OS

7 let

15 DB 7 let, JS 5 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny:

DB 10

JS 4

POROSTNÍ TYP:





VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty -dospívající porosty

JV 4

LP 4


H

les vysoký


199 – PAŘEZINA (HB,LP,OL,DB)

191 – SMRKOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

50

20

80

Obnovní doba

20

Počátek obnovy


Počátek obnovy


31

H, N

61

H

Na SLT 1U: TPC Podle vlastníka případná přeměna hospodářského tvaru

Přeměna druhové skladby

-

34

Nadprůměrná JS, HB

Ojedinělá

Holosečně i násečně, při zachovaní pařeziny výsadba DB (i odrostky), jinak výsadba smíšených skupin.

Obnova holou sečí

-

Dosažení užitkových sortimentů

Uvolňování ojedinělých DB semenného původu -

Podpora vtroušených cílových dřevin, zdravotní výběr Podpora vtroušených cílových dřevin, zdravotní výběr SM trpí hnilobou a vývraty, suchem

Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE :

Vysoká buřeň

FUNKČNÍ

Nadprůměrný

V nutných případech odvodnění při obnově

POTENCIÁL:

- produkční - půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES:

Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:

154


-

Desukční, vodoochranný (břehoochranný) -

-

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci. Obnova podrostním i výběrným způsobem. Podsdba chybějících dřevin. Změna dřevinné skladby na přirozenou skladbu. -

Žádná -

-

UKT Horal vybavený lesnickou kompletací, koňský potah.



Tabulka č. 117.


STRUKTURA RÁMCOVÝCH SMĚRNIC HOSPODAŘENÍ PRO 25



Plocha

ha 304

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH

25

(pseudogleje)



2O, 2V



DB

% 1,2

-

DB 6-7, JD 1-0, BK 2, LP 1






1 ha


2x prům. výška

7 let

DB 10

JS 4

POROSTNÍ TYP:



BK 5

LP 4

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB)


VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty


H, N

les vysoký

255 – DUBOVÉ

257 – LISTNATÉ

251 – SMRKOVÉ (NEVHODNÉ)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

160

30

90

30

80

20

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


Obnovní doba

H, N

71

H

61

H



32

30

32

Podprůměrné, u OL, JS průměrné

Podprůměrné, u OL, JS, JV průměrné

U SM nažádoucí, u OL, JS, HB, průměrné

Okrajové a pruhové seče. Pro BK, JD Okrajové a pruhové seče. JD, BK, LP do Obnova porostů holou sečí, výsadba viz. předsunuté kotlíky, případně BK a LP do předsunutých obnovních prvků. porosty dubové. vylepšení Vyvýšená sadba.

Kvalita, zvyšování ekologické stability

Negativní výběr podúrovňový i úrovňový, udržovat BK, LP -dospívající Kladný výběr v úrovni, podpora kladných porosty jedinců, udržovat čistící spodní etáž Bezpečnost Buřeň, vývraty, hniloby produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE :

FUNKČNÍ



141 Alternativní


BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, TR, BB, DB

20




U cenných listnáčů dosažení užitkových sortimentů

Kvalita a stabilita

Uvolňovat dřeviny výhledového cíle, kladný výběr v podúrovni i úrovni Podpora cenných listnáčů, kladný výběr úrovňový Buřeň

Podpora cílových dřevin, intenzívní podúrovňový zásah i úrovňový Podpora cílových dřevin, intezívní zdravotní výběr Buřeň, hniloby, vývraty

V nutných případech odvodnění při obnově Průměrný

Průměrný

Průměrný

-

-

-

Inflitrační

Inflitrační

Inflitrační

Nadprůměrná

Průměrná

Žádná

POTENCIÁL:


Hospodaření podle návrhů opatření schválených v územní dokumentaci. Obnova podle potřeby (převážně jemnými způsoby obnovy). Nové porosty zakládat přirozenou skladbou. UKT se standartním vybavením.


155


Tabulka č. 118.


STRUKTURA RÁMCOVÝCH SMĚRNIC HOSPODAŘENÍ PRO 29



Plocha

ha 617

OLŠOVÁ STANOVIŠTĚ NA PODMÁČENÝCH PŮDÁCH

29 Soubory lesních typů : (lesní typy)


1G, 1T, 3L, 5L



OL, JS

% 2,4

-

OL 4-8, JS 4-2, SM 0-3, KL, HB, TR







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let

OL 4

JS 4

POROSTNÍ TYP:




Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty -dospívající porosty Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE :

FUNKČNÍ

SM 3


DB, BR, OL, VR

70






H, N

les vysoký


295 – DUBOVÉ

297 – OLŠOVÉ (JASANOVÉ)

298 – TOPOLOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

160

30

80

20

30

10

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


141

H, N

61

H, N

21 (11-12%)

H


Obnovní doba


28

28

28

Podprůměrná

Průměrná

Žádná

Pruhové seče podél vodotečí. Míšení dřevin skupinovité.






Negativní výběr

Negativní výběr, uvolňování JS, JV

Negativní výběr

Uvolňovat kvalitní jedince

Silný pozitivní výběr, vtroušený JS uvolňovat Nebezpečí zamokřování, buřeň

Pozitivní výběr

Případně zamokřené lokality lesního typu 3L1 při obnově odvodnit, prameniště 3L2, 1G neodvodňovat. Podprůměrný

Podprůměrný až průměrný

Podprůměrný

Břehoochranný

Břehoochranný

-

POTENCIÁL:


156

Desukční Průměrná

Nadprůměrná

Průměrná

Hospodaření podle návrhů opatření schválených v územní dokumentaci. Obnova násečně, výjimečně podrostním způsobem. -

1G – OL8, VR1, (SM, JS, OS)1

-

LKT s nízkotlakými pneumatikami, kůň.



Tabulka č. 119.





Plocha

ha 118

VYSÝCHAVÁ ACERÓZNÍ A BAZICKÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

31

% 0,5

(vysýchyvé kambizemě, pararendziny, rendziny) Soubory lesních typů : (lesní typy)


3C, 3C9, 3W9, 3A9, 4W9, 4C, 4A9



BK, BO

MD 10 - 20

BK 2-5, JD 1-0, JV, KL 2, MD 1-2, JL 1-0, LP 1-2, JS 1, SM 0-3, DB 0-1







( §31,odst.2 )

1 ha

1x prům. výška

7 let

DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha :

BK 4

POROSTNÍ TYP:






FUNKČNÍ

JV 4

MD 3

JD 3

LP 4

JS 4

BO 9


HB 4

311 – SMRKOVÉ


BK, DB, LP, JD, HB, JV, TR

30


SM 3/5




N (P)

les vysoký


313 – BOROVÉ (vč.BOČ) Obmýtí

315 – DUBOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obnovní doba

Obmýtí

90

20

120

30

120

Obnovní doba

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


71

H, N

101

N

101

N (P)

Na SLT 3C: BO 2-5, BK 4-2, MD 2-0, DB 1-3, LP0-1

Pouze na SLT 3C: BO2-5, BK4-2, MD2-0, DB1-3, LP0-1

Na SLT 3C: BO 2-5, BK 4-2, MD 2-0, DB 1-3, LP0-1 Přeměna druhové skladby

24

22

22

U SM podprůměrné, vtroušené dřeviny HB, JS, JV průměrné

Podprůměrné

Podprůměrné

Na svazích po spádnici s postupem J a Z. Okrajové a pruhové seče. Nutná umělá obnova. Jednotlivě smíšené, u BO čisté skupiny, MD pro vylepšení.

Nutná umělá obnova. Násekou po spádnici s postupem proti J a Z.

Na svazích po spádnici, s postupem proti J a Z. Nutná umělá obnova, DB se obnoví podle potřeby, míšení do skupin i jednotlivě

Kvalita a stabilita porostů

Kvalita, dosažení užitkových sortimentů


Úrovňové negativní i pozitivní zásahy, uvolňovat dřeviny výhledového cíle

Negativní výběr obrostlíků a předrostlíků (bo, md, db)

Negativní výběr, stálá podpora cílových dřeviny Sucho, hniloba, vývraty, eroze

Negativní výběr, šetřit listnatou podúroveň Půdy na svazích ohroženy erozí

Negativní výběr obrostlíků a předrostlíků, šetření dřevin výhledového cíle, případně BO Negativní výběr Půdy na svazích ohroženy erozí

-

-

-

Podprůměrný

Průměrný (u BOČ i nadprůměrný)

Podprůměrný – Nadprůměrný

Protierozivní

Protierozivní

Protierozivní

Infiltrační

(Infiltrační)

(Inflitrační)

Podprůměrná

Průměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Obnova na původní přirozené dřeviny. Hospodařit jemnějšími způsoby hospodaření. 3C – BO 2-5, BK 4-2, MD 2-1, DB 1-3, LP 0-1, 3D9 – BK 6, JV 2, JS 1, JL 1, 3-4W9, BK 4-7, JV 2-1, DB , LP 1-0, MD 2-0, HB, JS 2-1, JD 1-0

Změnit na přirozenou skladbu

Zvýšení zastoupení BK

-

-

POTENCIÁL:


Odchylky od modelu:

Doporučené výrobní technologie:

UKT se standartním vybavením.


157





Plocha

ha 118

VYSÝCHAVÁ ACERÓZNÍ A BAZICKÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

31

% 0,5

(vysýchyvé kambizemě, pararendziny, rendziny) Soubory lesních typů : (lesní typy)


3C, 3C9, 3W9, 3A9, 4W9, 4C, 4A9



BK, BO

MD 10 - 20

JD 1-0, JV, KL 2, MD 1-2, JL 1-0, LP 1-2, JS 1, SM 0-3, DB 0-1







( §31,odst.2 )

1 ha

1x prům. výška

7 let

BK 8

SM 4

POROSTNÍ TYP:



JV 4

LP 4

JS 4

MD 3

BO 9

DB 4


BK, DB, LP, JD, HB, JV, TR

30






N (P)

les vysoký


316 – BUKOVÉ

317 – LISTNATÉ

Obmýtí

Obnovní doba

130

30

90

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


111

N, P

71

H

Alternativní

Obmýtí

Obnovní doba


BK – BK 6, KL 0-2, JD 1-0, MD 1-0

Na SLT 3C: BO 2-5, BK 4-2, MD 2-0, DB 1-3, LP0-1

26

26


Podprůměrné

Průměrné, u JS i nadprůměrné, LP

Násečně či podrostně podle potřeby přirozené obnovy.

Na svazích po spádnici s postupem J a Z. Okrajové a pruhové seče. S výjimkou JS, případně LP nutná umělá obnova.

Kvalita


Negativní výběr v nadúrovni, udržovat přimíšeně dřeviny podle výhledového cíle Kladný výběr, uvolňovat JD, MD

Uvolňovat dřeviny výhledového cíle, negativní výběr, protěžovat MD, BK, JD


FUNKČNÍ

Sucho, na prudších svazích nebezpečí eroze

Negativní výběr, stále uvolňovat JD, BK, MD Sucho, na prudších svazích nebezpečí eroze

-

-

Podprůměrný

Podprůměrný

Protierozivní

Protierozivní

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Průměrná

POTENCIÁL:


Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:

158

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Obnova na původní přirozené dřeviny. Hospodařit jemnějšími způsoby hospodaření. -

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Obnova na původní přirozené dřeviny. Hospodařit jemnějšími způsoby hospodaření. 3C – BO 2-5, BK 4-2, MD 2-1, DB 1-3 3D9 – BK 6, JV 2, JS 1, JL 1 3W – BK 4, JV 2, DB 2, LP 1, MD 1, JS UKT se standartním vybavením.



Tabulka č. 120.





Plocha

ha 344

ŽIVNÁ BAZICKÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

35

(rendziny, pararendziny)



3W, 4W

Ne lesní typy 3W9, 4W9


% 1,3


BK

MD 10

BK 4-7, KL (JV) 1-2, DB 1-2, LP 1-2, MD 1, HB, JS 2-0, JD 0-1






1 ha


2x prům. výška

7 let

BK 9

JV 4

POROSTNÍ TYP:



DB 4

LP 4

MD 3


BK, DB, JV, JS, LP, JD, JL, HB, TR

70






N, P (H)

les vysoký


351 – SMRKOVÉ

353 – BOROVÉ (vč.BOČ)

355 – DUBOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

80

30

120

30

130

Obnovní doba

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


61

N (H)

101

N

111

N, P




FUNKČNÍ



Změna druhové skladby

30

28 - 30

28

U SM velmi slabé Vtroušené dřeviny LP, JS, HB, průměrné

U BO velmi slabé u vtroušených listnáčů průměrné (LP, JV, JS, HB)

Podrůměrné

Na svazích po spádnici proti směru převládajícího větru, skupinovité smíšení dřevin, nutná umělá obnova, MD pro vylepšování.

Na svazích po spádnici proti směru převládajícího větru, skupinovité nutná umělá obnova.

Na svazích po spádnici, proti převládajícím větrům. Využít přirozenou obnovu db a žádoucích vtroušených dřevin.




Úrovňové negativní i pozitivní zásahy, podpora MZD, hlavně uvolňovat BK Úrovňové zásahy, uvolňovat BK

Úrovňové negativní i pozitivní zásahy, podpora MZD Úrovňové zásahy, uvolňovat všechny vtroušené dřeviny Ohrožení hnilobami, větrem

Úrovňové negativní i pozitivní zásahy, redukovat JS Úrovňové zásahy, uvolňovat všechny vtroušené dřeviny (mimo BO, JS, HB) -

-

-

-

Průměrný až podprůměrný


Průměrný

Protierozivní

Protierozivní

Protierozivní

Inflitrační

Inflitrační

Inflitrační

Podprůměrná

Průměrná

Nadprůměrná

Ohrožení hnilobami, větrem; nebezpečí eroze

POTENCIÁL:


Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Obnova na původní přirozenou skladbu. Hospodařit jemnějšími způsoby hospodaření. UKT se standartním vybavením


159





Plocha

ha 344

ŽIVNÁ BAZICKÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

35

(rendziny, pararendziny)



3W, 4W

Ne lesní typy 3W9, 4W9


% 1,3


BK

MD 10

BK 4-7, KL (JV) 1-2, DB 1-2, LP 1-2, MD 1, HB, JS 2-0, JD 0-1







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let

BK 9

JV 4

POROSTNÍ TYP:



DB 4

LP 4

MD 3






N, P (H)

les vysoký


356 – BUKOVÉ

357 – LISTNATÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

130

30

90

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


P (N)

71

N (P)

111 Alternativní


BK, DB, JV, JS, LP, JD, JL, HB, TR

70




Obnovní doba

Změna druhové skladby

28

28

Průměrné

Průměrné u JS, HB, LP i nadprůměrné

Podrostní – clonný okrajový způsob obnovy. Chybějící dřeviny JD, DB, vnášet do předsunutých prvků.

Na svazích po spádnici, proti převládajícím větrům. Využít přirozenou obnovu dřevin vyhledového cíle. Jinak obnova umělá, MD pro vylepšování.

Kvalita

Dosažení užitkových sortimentů, kvalita

Podúrovňové i úrovňové negativní zásahy, kromě BK uvolňovat JD

-dospívající porosty

Úrovňové s kladným výběrem

Úrovňové negativní i pozitivní zásahy, podpora dřevin výhledového cíle, red. JS Negativní výběr


-

Pozor na „agresivní“ JS a LP

FUNKČNÍ

-

-

Nadprůměrný

Průměrný

Protierozivní

Protierozivní

Inflitrační

Inflitrační

Nadprůměrná

Průměrná

POTENCIÁL:


160

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Obnova na původní přirozenou skladbu. Hospodařit jemnějšími způsoby hospodaření. UKT se standartním vybavením



Tabulka č. 121.





Plocha

ha 1644

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

41

(prudké svahy a kamenitá stanoviště, kambizemě a rankrové kambizemě)


3N, 3S9, 3F, 3B9, 3D9, 3A, 4M9, 4K9, 4N, 4F, 4S9, 4b9, 4D9, 4a



% 6,3


SM, BO, BK

MD 15

SM 4-5, JD 1-0, BK 4-2, MD 1, KL 2-0, LP 0-2, DB 0-2, HB







( §31,odst.2 )

1 ha

1x prům. výška

7 let

SM 4

BO 8

POROSTNÍ TYP:



Alternativní

BK 4

JD 3

JV 4

LP 4

MD 3

411 – SMRKOVÉ


BK, JD, LP, DB

30






N, P

les vysoký


413 - BOROVÉ

415 – DUBOVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

100

30

120

30

130

Obnovní doba

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


71

N, P

101

N

111

N

3N, 3K: BO 6-7, BK 1-2, MD 0-1, DB 21, LP 0-1 3S9: BO 2-4, JD 1-0, BK 3, KL 1, MD 1, DB 1 3B9, 3F, 3A: SM 2-4, JD 1-0, BK 4-2, KL 1-0, LP 1-0, MD 1, DB 1

3N, 3K: BO 6-7, BK 1-2, MD 0-1, DB 21, LP 0-1 3S9: BO 2-4, JD 1-0, BK 3, KL 1, MD 1, DB 1 3B9, 3F, 3A: SM 2-4, JD 1-0, BK 4-2, KL 1-0, LP 1-0, MD 1, DB 1

3N, 3K: BO 6-7, BK 1-2, MD 0-1, DB 21, LP 0-1


24-28

26-34

20-26


S9 – průměrné, jinak podprůměrné

U BO minimální, vtroušené dřeviny (listnaté) průměrné – nadprůměrné

Průměrné (LP, HB, JS, KL)

Náseky s postupem proti J a Z, JD a BK do prvých obnovních prvků, míšení dřevin skupinovité i jednotlivé, převážně sadby, MD vylepšovat

Náseky s postupem proti Z aj. Nutná umělá obnova, skupinovité i jednotlivé smíšení

Náseky s postupem proti J a Z, JD a BK do prvých obnovních prvků, využívat přirozené obnovy DB, LP, skupinovité míšení, podpora MD





Kvalita

Podúrovňové s negativním výběrem, intenzívní podpora MZD

Negativní výběr, podpora cílových dřevin

-dospívající porosty

Podúrovňové s negativním i kladným výběrem

Negativní výběr, uvolňování MZP


Na prudkým svazích nebezpečí eroze

Nebezpečí eroze

Podúrovňové s negativním výběrem, uvolňovat BO, MD odstraňování obrostlíků, předr. Podúrovňové s negativním výběrem i kladným výběrem, péče o koruny, šetřit spodní patro -

-

-

-

Průměrný až nadprůměrný

Průměrný

Průměrný

Protierozivní

Protierozivní

Protierozivní

(Infiltrační)

(Inflitrační)

(Infiltrační)

Podprůměrná

Průměrná – Nadprůměrná

Průměrná – nadprůměrná

FUNKČNÍ POTENCIÁL:


Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Obnova na původní přirozenou skladbu. Hospodařit jemnějšími způsoby hospodaření. Kůň, lanová dopravní zařízení, UKT Horal s les. kompletací, LKT s nízkotlakými pneumatikami


161





Plocha

ha 1644

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

41

(prudké svahy a kamenitá stanoviště, kambizemě a rankrové kambizemě)


3N, 3S9, 3F, 3B9, 3D9, 3A, 4M9, 4K9, 4N, 4F, 4S9, 4b9, 4D9, 4a



% 6,3


SM, BO, BK

MD 15

SM 4-5, JD 1-0, BK 4-2, MD 1, KL 2-0, LP 0-2, DB 0-2, HB







( §31,odst.2 )

1 ha

1x prům. výška

7 let

SM 4

BO 8

BK 4

POROSTNÍ TYP:

JD 3

JV 4

LP 4

MD 3

416 – BUKOVÉ

ZÁKLADNÍ


BK, JD, LP, DB

30






N, P

les vysoký


417 – LISTNATÉ (JS, LP)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

130

40

90

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


111 (101-12%)

N, P

71

N (P)

HOSPODÁŘSKÁ


Alternativní

3N, 3K: BO 6-7, BK 1-2, MD 0-1, DB 21, LP 0-1 BK 6-8, KL 1-0, MD 1-0, DB 0-2, HB

Obnovní doba


24-28

3N, 3K: BO 6-7, BK 1-2, MD 0-1, DB 21, LP 0-1 3S9: BO 2-4, JD 1-0, BK 3, KL 1, MD 1, DB 1 3B9, 3F, 3A: SM 2-4, JD 1-0, BK 4-2, KL 1-0, LP 1-0, MD 1, DB 1 22-32


Průměrné

Průměrné, u JS, LP, HB nadprůměrné

Náseky po svahu, clonné seče podle potřeby (převážně po svahu)

Náseky s postupem proti Z a J, podrostně jen u LP

Kvalita


Výsek obrostlíků a předrostlíků, úpravy směsí, uvolňování JD, MD, šetřit podúroveň, úrovňové negativní i pozitivní zásahy Úrovňové zásahy s kladným výběrem, podpora rozvoje korun -

Negativní výběr, podpora cílových dřevin

-

-

Průměrný

Průměrný

Protierozivní

Protierozivní

(Infiltrační)

(Inflitrační)

Nadprůměrná

Průměrná – Nadprůměrná



-dospívající porosty Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE :

FUNKČNÍ

Negativní výběr Nebezpečí eroze

POTENCIÁL:


162

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci. Kůň, lanová dopravní zařízení, UKT Horal s les. kompletací, LKT s nízkotlakými pneumatikami



Tabulka č. 122.


STRUKTURA RÁMCOVÝCH SMĚRNIC HOSPODAŘEN PRO HS 43Í



Plocha

ha 67

KYSELÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

43

(pískovce, písky, podzoly, podzolované kambizemě)



3K, 4M, 4K


% 0,3


SM, BO, BK

MD 10

BO 6, BK 1-2, MD1, DB 2-1, JD 1-0, HB







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let

BO 8

BK 4

MD 3

DB 4

POROSTNÍ TYP:



JD 3


BK, JD, LP, DB, HB

25






N, P (H)

les vysoký

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: (20%)

431 – SMRKOVÉ Obmýtí

433 – BOROVÉ

Obnovní doba

Obmýtí

100

30

120

Obnovní doba

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


81

H, N

101

H, N, P

Alternativní

-


Přeměna dřevinné skladby 24

24


Průměrné (nežádoucí)

Podprůměrné

Holosečně a násečně po svahu, s postupem proti J a Z. Na prvých obnovních prvcích vnášet BK, DB, JD, MD vylepšovat

Podle možnosti přirozené obnovy BO, míšení skupinovité i jednotlivé (MD, DB, BK), BK, JD, DB vnášet do předsunutých prvků

Kvalita porostů

Kvalita, stabilita porostů

Podúrovňové zásahy s negativním výběrem, podpora dřevin výhledového cíle a MZD Pokračovat negativním výběrem, postupně přejít na kladný, intezívní pro silný tloušťkový přírůst -

Negativní výběr, včasné odstranění plevelných dřevin, obrostlíků, šetření dřevin MZD Negativní výběr, podpora MZD


FUNKČNÍ

Zabezpečovat účast MZD

-

-

Podprůměrný

Podprůměrný

-

-

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Podprůměrná

POTENCIÁL:


Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci. -



163


Tabulka č. 123.





Plocha

ha 15455

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

45

(pískovce, jílovce, sprašová hlína, kambizem, luvizem)



3S, 3B, 3H, 3D, 4S, 4B, 4H, 4D

Ne lesní typy 3S9, 3B9, 3D9, 4S9,

% 59,6


SM, BK, DB

MD 10, DG+

4B9, 4D9 Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

3VLS: BK 3-2, DB 2-4, JD 1-0, MD 1, LP 1, KL 1, SM 1-0, HB, BO, JL, DG; 4VLS: SM4-6, JD 0-1, MD 1, BK 2-5, LP 1-0, KL, DB, JL, DG







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let


BK 9

POROSTNÍ TYP:



DB 10

JD 3

MD 3

LP 4

KL 4




H, N, P

les vysoký


451 – SMRKOVÉ (4 VLS) Obmýtí

Obnovní doba

Obnovní doba

90

30

100

30

80

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


71

H, N

FUNKČNÍ

Obmýtí

Obnovní doba

81

H, N, P

61

H

3S: BO 6-3, BK 1-3, MD 1, DB 1-2, LP 0-2 3H, 3B: DB 2-6, BK 3-2, MD 1, LP 1-0, HB 1-0, JD 1-0, SM 0-1, BO, DG 4H: SM (DB)6-4, JD 1-0, BK 5-3, MD 1, KL, LP, DB, DG

30-34

32-34

28-30

Podprůměrné, u listnáče průměrné až nadprůměrné (HB, KL, JS)

Průměrné

Podprůměrné

Holoseče případně náseky po svahu, spostupem proti J a Z, JD do skupin, MD pro vylepšování (DG) jednotlivě, ostatní dřeviny do skupin

Holoseče, případně náseky po svahu s postupem proti J a Z, výjimečně clonné seče při zmlazování SM, JD, BK do předsunutých prvků, MD, DG, KL pro vylepšování

Holoseče po svahu anebo a postupem od S a od V

Kvalita a stabilita

Kvalita a stabilita

Stabilita

Intenzívní podúrovňové zásahy Intenzívní podúrovňové zásahy s negativním výběrem, protěžování s negativním výběrem, uvolňovat JD, dřeviny vyhledového cíle BK, DG, ale i ost. dřeviny MZD -dospívající Intenzívní úrovňový (+), ale i Intenzívní úrovňový (+) výběr, pěstování porosty podúrovňový výběr (-), stálé uvolňování vyvinutých korun, stálé uvolňování dřevin výhledového cíle dřevin MZD Bezpečnost Ohrožení větrem, hnilobami, hmyzem, Ohrožení větrem, hnilobami, hmyzem, produkce ohrožení buření; budovat odluky, rozluky ohrožení buření; budovat odluky, a opatření rozluky, zpevňující pruhy OCHRANY LESA: MELIORACE :

451 – SMRKOVÉ (POŠKOZENÉ)

Obmýtí



DG 3

451 – SMRKOVÉ (3 VLS)


BK, JD, LP, JV, JS, JL, DB, HB, TR

25


SM 3,5



Intenzívní podúrovňové zásahy, úrovňové zásahy zdravotní, uvolňovat dřeviny MZD Zdravotní výběr

Ohrožení větrem, ohrožení buření; budovat odluky

-

-

-


Nadprůměrný

Průměrný

Protierozivní

Protierozivní

-

Inflitrační

Inflitrační

Inflitrační

Podprůměrná

Průměrná

Minimální

POTENCIÁL:


164

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci. 3U: BK 3, DB 2, JS 3, KL 1, LP 1, HB, JL, (MZD – 15%)

3U: BK 3, DB 2, JS 3, KL 1, LP 1, HB, JL UKT se standartním vybavením.

Poškozené hnilobami, imisemi, poškození pilatkou 40-80%






Plocha

ha 15455


45




3S, 3B, 3H, 3D, 4S, 4B, 4H, 4D

Ne lesní typy 3S9, 3B9, 3D9, 4S9,

% 59,6


SM, BK, DB

MD 10, DG+

4B9, 4D9 Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:








( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let


BK 9

POROSTNÍ TYP:






-dospívající porosty Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE :

FUNKČNÍ

DB 10

JD 3

MD 3

LP 4

KL 4


DG 3

Obnovní doba

70

20

Počátek obnovy

51


H, N, P

les vysoký


451 – SMRKOVÉ (POŠKOZENÉ) Obmýtí



25


SM 3,5



453 – BOROVÉ Obmýtí

455 - DUBOVÉ

Obnovní doba

Obmýtí

110

20

160

30


Počátek obnovy


Počátek obnovy


H

91

H, N

141

H, N, P

3S: BO 6-3, BK 1-3, MD 1, DB 1-2, LP 0-2 3H, 3B: DB 2-6, BK 3-2, MD 1, LP 1-0, HB 1-0, JD 1-0, SM 0-1, BO, DG 4H: SM (DB)6-4, JD 1-0, BK 5-3, MD 1, KL, LP, DB, DG 26-30 32

Obnovní doba

DB 4-6, BK 2-4, MD 1, JV 1, SM 0-2, LP 1-0, HB, JD, DG 30

Podprůměrné; vtroušené dřeviny průměrné

Podprůměrné; vtroušené dřeviny průměrné

Průměrné

Holoseče a obrubné seče proti převládajícím větrům, do prvých obnovných prvků JD, (BK), MD pro vylepšování, míšení skupinovité

Holoseče a okrajové seče, BK, JD vnášet do prvých obnovných prvků, MD a SM pouze pro vylepšování, míšení jednotlivé i skupinovité

Holoseče a okrajové seče, v případě přirozené obnovy DB i okrajové colnné seče, MD jednotlivě, míšení jednotlivé

Udržovat zápoj; stabilita

Kvalita a stabilita

Kvalita

Výsek obrostlíků, protěžování dřevin MZD, zdravotní výběr, podle stavu poškození započít s obnovou i ve 41+ letech -

Výsek obrostlíků a nežádoucích dřevin, protěžování dřevin výhledového cíle a MZD

Negativní výběr v podúrovni, výsek obrostlíků a předrostlíků, redukce nežádoucích dřevin, redukce DB červeného Uvolňovat kladné jedince, šetřit čistící spodní etáž (BK, LP, HB); kvalitní DB vyvětvit Ohrožení buření

Negativní výběr, udržování přimíšených dřevin

Zakládat systém zpevňujících prvků z listnáčů, silné ohrožení větrem a buření

Zakládat včasně systém zpevňujících pruhů, odluk z listnáčů. Ohrožení buření

-

-

Podprůměrný

Nadprůměrný

-

-

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Žádná

Průměrná

Nadprůměrná

Nadprůměrný

POTENCIÁL:


poškozené hnilobami, kůrovcem, pilatkami 80-100%

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci. -

-

Prodloužit obmytí. Změna druhové skladby na BK s DB. -



165





Plocha

ha 15455


45




3S, 3B, 3H, 3D, 4S, 4B, 4H, 4D

Ne lesní typy 1S9, 1B9, 1D9


% 59,6


SM, BK, DB

MD 10, DG+








( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let

SM 3,5

BK 9

POROSTNÍ TYP:






FUNKČNÍ

DB 10

JD 3

MD 3

LP 4

KL 4

DG 3

456 – BUKOVÉ



25






H, N, P

les vysoký


457 – LISTNATÉ (DBČ, HABROVÉ) Obmýtí Obnovní doba

457 – LISTNATÉ (LÍPOVÉ)

Obmýtí

Obnovní doba

130

30

110

30

Obmýtí

100

Obnovní doba

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


111

H, P (N)

91

H

81

H, N, P

BK 6, DB 2, MD 1, JV (KL) 1, LP, HB, JD, SM, DG

BK 2-3, DB 3-2, MD 1, LP 2, HB 1-2, SM 1-0, JL, TR, DG

BK 2-3, DB 2, MD 1, LP 2-3, JV )KL) 1, HB 1, JL, TR, SM 0-3

32

22

28

Podprůměrné – nadprůměrné

Nadprůměrné – HB, DBČ, LP Podprůměrné – jehl. BK, DB

Nadprůměrné – HB, LP Podprůměrné – jehl. BK, DB

Holosečně (bez přirozené obnovy) okrajové clonné seče proti J a Z, míšení v malých skupinách a jednotlivě (JD, MD, DG). Pro JD předsunuté prvky

Holosečně, míšení jednotlivé (MD, SM) až skupinovité

Holosečně, okrajově holosečně i clonně, po savhu s postupem proti J či Z. Míšení jednotlivé až skupinovité

Kvalita

Kvalita

Kvalita

Negativní úrovňový výběr, obrostlíků, předrostlíků a nežádoucích dřevin

Výběr dřevin výhledového cíle, tyto uvolňovat, silná redukce HB

Uvolňování kladných jedinců v úrovni, dále JD, MD, DG, ponechávat zdravou podúroveň -

Uvolňování dřevin výhledového cíle, silná redukce HB

Uvolňování dřevin výhledového cíle BK, DB, JV, JD, MD, redukce nežádoucích dřevin Kvalitní výběr v úrovni, ponechávat podúroveň

-

-

-

-

-

Nadprůměrný

Podprůměrný

Průměrný

-

-

-

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Nadprůměrná

Nadprůměrná

POTENCIÁL:


166

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci. Jemnější způsoby hospodaření. 4S, 4B, 4H, 4D: BK 8, MD 1, KL 1, DB. LP, JD UKT se standartním vybavením.






Plocha

ha 15455


45




3S, 3B, 3H, 3D, 4S, 4B, 4H, 4D

Ne lesní typy 3S9, 4B9, 3D9


% 59,6


SM, BK, DB

MD 10, DG+








( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let

SM 3,5

BK 9

POROSTNÍ TYP:

DB 10

MD 3

LP 4

KL 4

DG 3

HOSPODÁŘSKÁ




H, N, P

les vysoký


457 – LISTNATÉ (OL, JS, BR, AK)

ZÁKLADNÍ

Alternativní

JD 3



25




459 – PAŘEZINA (HB,LP,OL,DB)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

80

30

50

Obnovní doba

20

Počátek obnovy


Počátek obnovy


61

H

31

H, N

3H, 3B: DB 2-6, BK 3-2, MD 1, LP 1-0, HB 1-0, JD 1-0, SM 0-1, BO, DG 4H: SM (DB)6-4, JD 1-0, BK 5-3, MD 1, KL, LP, DB, DG

3H, 3B: DB 2-6, BK 3-2, MD 1, LP 1-0, HB 1-0, JD 1-0, SM 0-1, BO, DG 4H: SM (DB)6-4, JD 1-0, BK 5-3, MD 1, KL, LP, DB, DG podle vlastníka příp. ponechat pařezinu


26-30

14-20

Možnosti přirozené obnovy:

OL, JS, BR – nadprůměrné ostatní listnáče – průměrné jehl. - podprůměrné Obnova holou sečí, zalesňovat podle základní dřeviny ve skupinách, JD do předsunutých prvků, MD, DG jednotlivě pro vylepšování

Ojediněle DB, silně HB, LP


OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:


FUNKČNÍ

Holosečně i násečně, při zachování pařeziny výsadba DB (i výrostky)

Kvalita

-

Negativní výběr úrovňový, uvolňovat dřeviny cílové skladby Negativní výběr úrovňový, uvolňovat dřeviny cílové skladby Ohrožení buření

Uvolňování DB semenného původu

-

-


Podprůměrný

-

-

Infiltrační

Infiltrační

Průměrná

Průměrná

Ohrožení buření

POTENCIÁL:


Hospodařit podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci. -



167


Tabulka č. 124.





Plocha

ha 3866

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

47

(plošiny, občas zamokřované, oglejené půdy, pseudogleje)



3V, 3O, 3P, 3Q, 4V, 4O, 4P


SM, BO, BK, DB

% 14,9


MD 10

DB 6-4, JD 0-3, BK 2-0, MD 1, JV(KL) 0-1, SM 0-1, LP, DG; NA TYP 3V I JS







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

7 let

DB 8

JD 3

BK 4

MD 3

POROSTNÍ TYP:



JV 4

SM 3


H, N, P

les vysoký

471 - SMRKOVÉ

471 - SMRKOVÉ (s BO)

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

100

30

80

30

90

30 (20)

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


H, N

61

71

H, N

81 Alternativní



471 - SMRKOVÉ Obmýtí


BK, JD, DB, LP, JV, JS, JL, HB

25




H

Obnovní doba

-

-


30

28 – 30

4V: SM 4-7, JD 2-4, BK 1-3, DB 3-1, KL, MD 4P: DB(SM) 6, JD 2, BK 0-2, SM 2-0, OS, (BO) 32


Podprůměrné

Podprůměrné

Podprůměrné

Náseky s postupem proti bořivému větru

Okrajově s postupem proti bořivému větru

Pouze v případě přirozené obnovy náseky či okrajové seče clonné, jinak náseka či holoseč s postupem proti převl. větru, míšení jednotlivé či skupinovité, vyvýšená sadba

Stabilita a kvalita

Pouze stabilita

Stabilita a kvalita

Úrovňové i podúrovňové zásahy, podpora dřevin MZD. -

Úrovňové zásahy, podpora JD, DB, JS.

Ohrožení kolísáním vodní hladiny, větrem, hnilobami.

Ohrožení kolísáním vodní hladiny, silně větrem, silně hnilobami.

Podúrovňové zásahy s negativním výběrem, podpora dřevin cílové skladby Dosažení vertikálního zápoje, bez nadúrovně uvolňování korun, podpora dřevin jako JD, DB, MD, KL Ohrožení kolísáním vodní hladiny, silně větrem, hnilobami; Zpevnění odlukami, rozlukami, pláště



FUNKČNÍ

-

Pouze při obnově. Podle potřeby obnovy. Nadprůměrný


Podprůměrný

-

-

-

Desukční

Desukční

Desukční

Podprůměrná

Žádná

Podprůměrná

POTENCIÁL:


168

Hospodařit podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci. Přeměna druhové skladby. -

-

-

UKT se standartním vybavením, LKT se standartním vybavením






Plocha

ha 3866

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

47

(plošiny, občas zamokřované, oglejené půdy, pseudogleje)



3V, 3O, 3P, 3Q, 4V, 4O, 4P


SM, BO, BK, DB

% 14,9


MD 10

DB 6-4, JD 0-3, BK 2-0, MD 1, JV(KL) 0-1, SM 0-1, LP, DG; NA TYP 3V I JS






1 ha


2x prům. výška

7 let

DB 8

JD 3

POROSTNÍ TYP:






FUNKČNÍ

BK 4

MD 3

JV 4

SM 3


BK, JD, DB, LP, JV, JS, JL, HB

25






H, N, P

les vysoký


473 - BOROVÉ

475 - DUBOVÉ

477 - LISTNATÉ (OSTATNÍ)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

110

30

150

30

80

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


91

H, N

121

H, P

61

H, N

4V: SM 4-7, JD 2-4, BK 1-3, DB 3-1, KL, MD 4P: DB(SM) 6, JD 2, BK 0-2, SM 2-0, OS, (BO) 30 - 32

Obnovní doba


30

26

-

Podprůměrné

Podprůměrné až žádné

Náseky s postupem proti bořivému větru, míšení skupinovité i jednotlivé, vyvýšená sadba

Pro přirozenou obnovu pruhová nebo skupinovitá clonnáseč, jinak holoseč (hlavně při zabuřenění). JD, BK do prvých (předsunutých) obnovních prvků, MD jednotlivě

Holosečně s postupem proti J a Z. JD, BK do předsunutých prvků, MD jednotlivě pro vylepšení, vyvýšená sadba

Stabilita

Kvalita i stabilita

Dopěstování užitkových sortimentů

Úrovňové i podúrovňové zásahy, podpora listnáčů. Dosažení vertikálního zápoje bez nadúrovně, uvolňování korun. Ohrožení kolísáním vodní hladiny, větrem, hnilobami.

Včasné odstranění nežádoucích jedinců, negativní výběr, protěžovat JD, BK, MD Negativní výběr v úrovni i podúrovni, udržovat čistící zápoj LP, HB, BK Ohrožení kolísáním vodní hladiny, buření, mrazové polohy

Negativní výběr – protěžovat dřeviny cílové skladby Negativní výběr – protěžovat dřeviny cílové skladby Ohrožení zamokřením, buření, mrazové polohy

Pouze při obnově. Podle potřeby obnovy. Nadprůměrný

Nadprůměrný

Podprůměrný

-

-

-

Desukční

Desukční

Desukční

Průměrná až podprůměrná

Nadprůměrná

Průměrná

POTENCIÁL:


Hospodařit podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci. Přeměna druhové skladby. -

-

-

UKT se standartním vybavením, LKT se standartním vybavením


169


Tabulka č. 125.





Plocha

ha 30

PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOH

59

(poklesliny se stagnující vodou; gleje, rašelinné půdy)



3G, 3R, 4G



SM, DB

% 0,1

-

SM 6-7, JD 2-3, BK 1-0, OL 0-1, DB






Doba zajištění kultur od vzniku holiny : ( §31,odst.6 )

( §31,odst.2 )

2x prům. výška

1 ha

7 let


JD

BO

DB

OL

BK

JS

3,5

3

-

5

3

5

4

POROSTNÍ TYP: ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ

DOPORUČENÍ

vyhl.č.83/96 Sb.


20% - 3G, 4G, 10% - 3R

3G, 4G: BK,JD,DB,JV,LP,OLL,OS 3R : BŘ,JD



JD, DB 7+3

DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis . ks./ ha :

SM



P, N, H

les vysoký

Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: -

591 - SMRKOVÉ

593 – BOROVÉ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

100

40

110

30

140

30

Počátek obnovy


Počátek obnovy


Počátek obnovy


81

P, N

91

N(P), H

121

P, N

Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy:

595 - DUBOVÉ

Na SLT 4G: DB 3-10, (BO,SM) 0-7, (JD,OL,OS) 0-3 28

26

26

U SM, JS a KL průměrné, nutno využít

U BO podprůměrné, u SM průměrné, nutno využít

U DB podprůměrné až průměrné

Proti převládajícím větrům, skupinovitými, okrajovými i pruhovými clonnými sečemi, při nezdaru a při silně zabuřenělé půdě náseky, míšení dřevin do skupin, JD a BK s LP v předstihu; Vyvýšená sadba !

Proti převládajícím větrům, u vhodných porostů BO (ekotyp) clonná i násečná obnova; řediny, nekvalitní a zabuřenělé porosty holosečí, JD a BK do předsunutých prvků, míšení skupinovité, ponechat kvalitní výstavky BO; Vyvýšená sadba ! Stabilita a kvalita porostů

Pro přirozenou obnovu skupinové nebo okrajové clonné seče, v případě neúspěchu a při zabuřenělé půdě obnova náseky, míšení dřevin do skupin, Vyvýšená sadba !

Zásahy podúrovňové, intenzivní Negativní výběr v úrovni, včas odstranit negativní výběr, vytvářet včas volnější obrostlíky a netvárné předrostlíky, zápoj, podpora MZD, včasné rozčlenění protěžovat MZD -dospívající Intenzivnější zásahy, uvolnění Negativní výběr, podpora MZD porosty vybraných stromů v korunách, volnější zápoj, podpora MZD, dosáhnout vertikální diferenciace Bezpečnos Zamokření půdy - silné ohrožení větrem, Zamokření půdy - silné ohrožení větrem, t sněhem, mrazové polohy, hniloby, nutné sněhem,,hniloba, mrazové polohy, dbát produkce a vnitřní zpevnění, budovat odolné na vnitřní zpevnění, budovat odolné opatření porostní pláště porostní pláště OCHRANY

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, odstranění netvárných jedinců, podpora MZD i v podúrovni Negativní výběr v úrovni, podpora kvalitních jedinců, šetřit podúroveň

OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:


Stabilita a kvalita porostů

Kvalita a zvýšení ekologické stability

Mrazové polohy

LESA: MELIORACE:

FUNKČNÍ

Nutné odvodnění jen při obnově porostů a mimo rašeliniště a prameniště Průměrný

Nutné odvodnění jen při obnově porostů a mimo rašeliniště a prameniště Průměrný

Povrchové odvodnění jen při obnově porostů Průměrný až nadprůměrný

Desukční

Desukční

Desukční

Podprůměrná

Průměrná

Nadprůměrná

POTENCIÁL:


170

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. Hnilobami silně poškozené porosty, Nekvalitní porosty obnovovat s nižším obnovovat s nižším obmýtím a se obmýtím a se zkrácenou obnovní dobou zkrácenou obnovní dobou Kůň; UKT - vybavený lesnickou kompletací nebo LKT s nízkotlakými pneumatikami



9.5.2


Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení podle subkategorií (lesy zvláštního určení - zákon 289/95. §8 odst. 1 písm. a-c, odst. 2 písm. a-h)

Tabulka č. 126.

ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ 31 a

SUBKATEGORIE: FUNKCE:

31a – Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů PHO 1 vodoochranná

LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ:

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

Seznam jednotlivých lokalit uveden v příloze č.5 textové části (malé plochy kol studní a odběrů). Stabilní porosty, udržovat vertikálně diferencované porosty. Směs SM, BO, JD; u podzemních odběrů v okruhu do 25 m vylučovat listnáče, u povrchových odběrů omezovat listnáče a MD, podél vodotečí preferovat listnáče pro zpevnění břehů (DB, JS, JL, JV, VR). Les vysoký. Dle zastoupených SLT a vytvořených HS a porostních typů, u změn dřevinných skladeb zkracovat. Dle zastoupených SLT a vytvořených HS. Dle HS – podrostní, účelový výběr. Jednotlivý výběr zralých jedinců, procloňování za účelem přirozené obnovy, dřeviny nemísit – pouze jehličnany (SM, JD) listnáče pouze podél vodotečí, prostorová výstavba výrazně diferencovaná.

ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:

Využívat přirozenou obnovu, při změně dřevinné skladby výsadba jehličnanů (SM).

VÝCHOVA zaměření: POROSTŮ: mladé porosty :

Stabilita porostů, prostorová diferenciace.

dospívající porosty:

Pěstovat hluboce zavětvené koruny, odstraňování listnáčů. Podporovat diferenciaci porostů, protěžovat kvalitní jedince, podporovat vytváření etáže.

BEZPEČNOST PRODUKCE:

Hniloby, ohrožení povodněmi.

OPATŘENÍ OCHRANY LESA:

Ochrana proti kůrovcům a pilatkám (pěstovat směsi BO, JD, SM).

OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :

Nepoužívat hnojiva, nepoužívat pesticidy.

OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH

Zakázáno přejíždění vodotečí a přibližovat přes ně; zakázáno těžit kámen, písek; neporušovat povrch půdy. Neprovádět stavební činnost (pokud přímo nesouvisí s vodárenským využitím).

MELIORACE : CESTNÍ SÍŤ:

Zajistit volný odtok srážkových vod, neodvodňovat.

PRVKY ÚSES:

Zde nevylišovat prvky ÚSES.

Okamžitě odstaňovat škody po těžbě.


171


Tabulka č. 127.


ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ 31b

SUBKATEGORIE:

31b – Ochranné pásmo zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod

FUNKCE:

vodoochranná LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ:

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: VÝCHOVA zaměření: POROSTŮ: mladé porosty : dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:

172

Lázeňské místo Klimkovice (leží v PLO 29) I. – II. stupeň Lázeňské místo Darkov, Lázeňské místo Teplice n./Bečvou I.-III. stupeň Pěstování smíšených a zdravých porostů, které budou plnit funkci ochrany vydatnosti a čistoty přírodních vod. Podle SLT a HS, podle porostních typů. Les vysoký. Podle zastoupených SLT, vytvořených HS a porostních typů. Obnovu realizovat v co nejkratší době od 20 – 30 let. Podle HS – podrostní a násečný, nepoužívat holosečný. Při potřebných změnách dřevinných skladeb násečný způsob po svahu a výsadba, při obnově vhodných porostních typů procloňování okrajů, s postupem proti Z a J. Míšení dřevin jednotlivé i skupinovité. Podpora vertikálního členění, udržování půdního krytu. Rozvíjet přirozenou obnovu v BK, DB porostech a v porostech ostatních listnáčů. Zalesňování při změnách dřevinné skladby a při vnášení chybějících dřevin (porostní typ ostatní listnáče). Stabilita, kvalita, diferencovaná prostorová výstavba. Podpora dřevin výhledového cíle, negativní výběr nekvalitních jedinců, výsek dřevin nevhodných. Podpora cílových dřevin, kvalitní výběr, příprava na přirozenou obnovu. Ohrožení větrem, hnilobami, buření, silné ohrožení hmyzem. Přeměna nevhodných jehličnatých porostů na cílové převážně listnaté (podle HS). Zákaz použití chemické ochrany, pouze vyžínání. Těžební zásahy provádět v zimních měsících. Zpomalovat odtok povrchových vod. Budování a rekonstrukce malých nádrží, Při budování a údržbě cest nepoužívat trhaviny. Lesnické meliorace omezit jen na území, kde se na vodou ovlivněných stanovištích bude provádět umělá obnova. Ošetřovat poškození půdy a lesních cest v co nejkratší době. V prvcích schválených v územní dokumentaci hospodařit jemnějšími způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Podpora listnáčů a druhů přirozené skladby. U SM, BO přeměna na přirozenou skladbu.



Tabulka č. 128.


ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ 31 c


31c – Lesy v národních přírodních rezervacích Lesy národních přírodních rezervací

LOKALIZACE:

Národní přírodní rezervace – Polanecká niva, Hůrka u Hranic

CÍL HOSPODAŘENÍ:

Hospodaření podle plánů péče, diferencované podle SLT a porostních typů.

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR:

Diferencovaná podle SLT případně až podle lesních typů, přirozená skladba.

BEZPEČNOST PRODUKCE:

Les vysoký. U DB doporučováno 200-300 let, js 120-200 let, ostatní 100-150 let. Nepřetržitá. Výběrný. Jednotlivý výběr, kotlíková seč pro umělou obnovu cílových druhů dřevin, skupinovitě cloná seč v nesemenných letech. Míšení jednotlivé a skupinovité. prostorová výstavba etážová až jednotlivě vertikálně diferencovaná. Podporovat přirozenou obnovu. U DB v luhu nedostatečná. Výsadba původních dřevin, odrostky, z původní populace téhož LVS. Podporovat prostorovou diferenciaci, zvyšovat biodiverzitu. Negativní výběr nežádoucích dřevin. Negativní výběr nežádoucích dřevin. Podpora cílových dřevin. Kladný úrovňový výběr. Negativní výběr. Podpora kvalitních jedinců všech druhů dřevin. Tvorba korun pro žádoucí tvorbu semene. -


Tlumit malé hlodavce pro podporu přirozené obnovy.

OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE:

Podpora druhové bidiverzity i umělým vnášením chybějících dřevin.

OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: VÝCHOVA zaměření: POROSTŮ: mladé porosty : dospívající porosty:

CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:

Případné pěstební zásahy provádět šetrně, vyklizovat koňmi. Provádět základní inventarizační výzkumy. Případná poškození přibližovacích cest neopravovat, rozmnožování obojživelníků. NPR Polanecká niva je součástí nadregionálního biocentra Poodří. NPR Hůrka u hranic je regionálním biocentrem.


173


Tabulka č. 129.


ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ 32 a


32 a – Lesy přírodních rezervací a přírodních památek Ochrana přírody a krajiny

LOKALIZACE:

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: VÝCHOVA zaměření: POROSTŮ: mladé porosty : dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE:

Národní přírodní památka Jeskyně Šipka Přírodní rezervace Polanecký les, Palkovické hůrky, Velké Doly, Velká Kobylanka, Malá Kobylanka, Svinec, Kotvice, Rybníky Přírodní památka Kamenec, Profil Morávky, Věřňovice, Meandry Lučiny, Turkov, Žermanický lom, Sedlnické sněženky, Prameny Zrzávky, Váňův Kámen, Pod Hukvaldskou oborou, Travertinová kaskáda, Nad Kostelíčkem Ochrana výskytu vzácných druhů rostlin a živočichů, nenarušení a ochrana přírodních výtvorů, dosažení zastoupení původních dřevin. Zachovat přirozené zastoupení dřevin, pokud současné porosty toto zastoupení nemají změnit dřevinnou skladbu. Les vysoký. Podle stávajících SLT a HS, vysoké 160 – 200 let, případně fyzické stáří. Doporučená doba je od 50 let až nepřetržitá. Jemné způsoby hospodaření – výběrný, podrostní Využívat přirozené obnovy, účelový výběr jedinců i dřevin, jednotlivý až skupinovitý výběr, při nezdaru přirozené obnovy náseky. Míšení jednotlivé i skupinovité. Diferencovaná výstavba prostorová i časová. Zalesňování jenom v případě nezdaru přirozené obnovy a při přeměně dřevinné skladby. Přirozenou obnovu stanoviště původních dřevin využívat. Intenzívně se zmlazující dřeviny tlumit. Dosažení původních přirozených směsí dřevin. Podporovat výskyt chráněných druhů rostlin. Výsek nežádoucích dřevin. Podpora přirozených dřevin. redukce habru. Protěžovat přirozené dřeviny, uvolňování korun vhodných pro přirozenou obnovu. Ohrožení buření a hnilobami.


-


Vnášet chybějící dřeviny (i tis).

CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:

174

Těžit pouze v zimním období se sněhovou pokrývkou. Přibližovat koňmi. Stavba cest pouze se svolením orgánů ochrany přírody. V prvcích schválených v územní dokumentaci hospodařit jemnějšími způsoby hospodaření.



Tabulka č. 130.


ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ 32 c


32 c – Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí rekreační

LOKALIZACE:

LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ:

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: VÝCHOVA zaměření: POROSTŮ: mladé porosty : dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:

Městské lesy Ostrava - 519 ha, frýdecký rekreační les - 145 ha, rekreační lesy podél řeky Morávky a Ostravice – 248 ha, rekreační les Štandl, Hájek – 101 ha, lesy okolo přehrady Olešné – 8 ha, Vratimova 125 ha, Lesopark Orlová –22 ha, příměstské lesy Třince – 213 ha, rekreační lesy Český Těšín, rekreační les Žermanice, příměstské lesy Kopřivnice, Skalka u Nového Jičína, Lyžbice Městské lesy Ostrava - 519 ha, Frýdecký rekreační les - 145 ha, Rekreační lesy podél řeky Morávky a Ostravice – 248 ha, Rekreační les Štandl, Hájek – 101 ha Zvyšování věkové a druhové diverzity, prostorové a vertikální diferenciace, střídání dřevin, keřů a nezalesněných ploch. Smíšené porosty, cílová druhová skladba podle HS. kromě povolených regionálně nepůvodních dřevin na porostní půdě, uplatňovat na loučkách i estetické a okrasné dřeviny a keře. Les vysoký. Podle HS a porostních směsí – mírně zvýšit. Podle Hs a porostních směsí – mírně prodloužit. Podrostní, výběrný násečný – v 1L, u SM a nevhodných listnáčů i holosečný. U přirozeně dobře se zmlazujících clonně, případně násečně, bez přirozené obnovy holosečně nebo násečně po svahu. Holoseč vyloučit podél cest a okrajů lesa. Míšení skupinovité i jednotlivé, prostorová výstavba co nejvíce diferencovaná. Využívat u vhodných dřevin přirozené obnovy. Při potřebě zalesňování používat i odrosty (luh). Stabilita, estetika. Intenzívní zásahy, volný zápoj, podpora předrostů, uvolňování korun. Intenzívní zásahy, dále uvolňovat vybrané stromy. Ohrožení větrem, hnilobami. Zapláštit okraje porostů, souvislejší porosty včas rozdělit. Rozluky o odluky využít ke zvýšení estetického účinku. Podpora vytváření keřového patra. Těžbu provádět mimo rekreační sezónu, při přibližování používat šetrné vyklizení hmoty, na místech s intenzívní rekreační činnosti vyklízet težební okraj. Výstavba rekreačních zařízení, stezek, běžeckých tratí, informačních tabulí, dětských koutků, vyhlídek apod. Údržba odvodňovacích zařízení, rekonstrukce rybníčků, údržba pramenů, studánek, asanace erozních rýh. Budování odstavných ploch pro motorová vozidla, zpřístupnění atraktivních ploch. V prvcích schválených v územní dokumentaci přeměnit dřevinnou skladbu. Hospodařit jemnějšími způsoby hospodaření. Zvýšit obmytí a prodloužit obnovní dobu.


175


Tabulka č. 131.


ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ 32 e

SUBKATEGORIE:

32 e – Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou

FUNKCE:

půdoochranná, vodoochranná, klimatickou a krajinotvorná LOKALIZACE:

Svážná území, extrémní svahy, poddolovaná území – půdoochr.

CÍL HOSPODAŘENÍ

Stabilita svahů.


Smíšená skladba hlubokokořenících listnáčů a MD.

OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: VÝCHOVA zaměření: POROSTŮ: mladé porosty : dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE:

Les vysoký. Podle HS a porostních směsí. Diferencovaná podle projevů škod na půdním povrchu. Násečný, podrostní, holosečný. Násečný po svahu, při aktivním projevu poklesů i holosečný, jinak upřednostňovat podrostní. Míšení jednotlivé i skupinovité. Využívat přirozenou obnovu. Zalesnění holin případně i odrostky. Stabilita půdních poměrů. Intenzívní zásahy, uvolňování korun, podpora vytváření kořenového systému do plochy i do hloubky. Intenzívní zásahy, podpora cílových dřevin. Ohrožení poklesy a sesuvy.


-


V mladších porostech redukce buřeně. Zvyšování druhové biodiverzity.

CESTNÍ SÍŤ:

Bez cestní sítě.

PRVKY ÚSES:

Zde nedoporučovat a ani nezákladat územní systém ekologické stability.

176

Těžby provádět v období sucha. Po těžbě vždy provést rekonstrukci odtokových poměrů. Technicky upravit odtoky vod z pramenišť a z podmáčených ploch.



Tabulka č. 132.


ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ 32 f

SUBKATEGORIE:

32 f – Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti, genové základny

FUNKCE:

zachování genofondu LOKALIZACE:

Polanecký les – 207 ha, Hukvaldy – 494 ha

CÍL HOSPODAŘENÍ

Uchování cenné lužní populace DB letního, JS, LP Uchování ekodému BK, JV, KL, JL, LP a DB zimního, JD

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

Polanecký les: DB 3, JS 3, LP 2, KL 1, HB 1, JL, OL, TR Hukvaldy: BK 7, JD+LP 1, JV+KL 1, DB 1 Les vysoký. Polanecký les 120 let (pro DB 160), Hukvaldy 160 let. 40 letá. Podrostní, násečný, holosečný. Okrajově clonné, pruhové i skupinové seče podle probíhající přirozené obnovy. U nevhodné dřevinné skladby přeměna holosečí. Diferencovaná (étážová) výstavba. Míšení jednotlivé i skupinovité. Při nezdaru přirozené obnovy (DB), výsadba do kotlíků. Sadební materiál autochtonní. Podpora přirozené obnovy (JD, JL, DB >BK, JV, KL, TR>OL, HB, JS, LP) Udržování druhové diversity, tlumit agresivní obnovu JS a LP.

HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: VÝCHOVA zaměření: POROSTŮ: mladé porosty : dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE:

Úprava porostních směsí (redukce LP, JS) výsek obrostlíků, uvolňování DB, JD. Negativním výběrem uvolňovat nadějné jedince podle výhledového cíle. Porosty jsou ohroženy zvěří.


Ochrana proti zveří.

OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :

Všechna pěstební opatření směřovat k dosažení a udržení cílové druhové skladby. Směrové kácení a šetrné vyklizení vytěžené hmoty.

OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE:

Udržovat vysokou polyfunkčnost. Neprovádět meliorace odvodněním, jiné nejsou zapotřebí.

CESTNÍ SÍŤ:

Udržovat v dobrém stavu, srážkouvou vodu rozptýlit do porostů.

PRVKY ÚSES:

Obě genové základny jsou součástí nadregionálních biocenter - Poodří, Palkovické Hůrky.


177


Tabulka č. 133.


ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ 32 g


32 g – Uznané obory a samostatné bažantnice provozování myslivosti

LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

Uznaná obora Hukvaldy. Část bažantnice Šilheřovice. Sladit záměr chovu zvěře se zachováním lesních porostů a se zabezpečením jejich obnovy.

HOSPODÁŘSKÝ TVAR:

Podle HS a porostních typů. Podle mysliveckých projektů vnášet i jiné druhy plodonosných dřevin a keřů. Les vysoký.

OBMÝTÍ:

Podle HS a porostních typů. U BK zvýšení.

OBNOVNÍ DOBA:

Podle HS a porostních typů. U BK prodloužení.

HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB:

Násečný, podrostní, holosečný.

OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:

Obnova pomocí násek, okrajovou sečí clonnou, u nekvalitních, poškozených částí porostů a u skupin s nevhodnou skladbou i holoseč. Míšení dřevin skupinovité a jednotlivé. Výstavba diferencovaná – etážová. Využívat přirozenou obnovu dřevin cílové druhové skladby. Umělou obnovu chránit účinným oplocením. Stabilita, zlepšení zdravotního stavu porostů.

VÝCHOVA zaměření: POROSTŮ: mladé porosty: dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE:

Intenzívní zásahy. Zásahy provádět v zimě pro zvýšení úživnosti. Intenzívní zásahy. Negativní výběr. Ohrožení hnilobami, okus a ohryz zvěří.


Ochrana proti zvěři.

OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH :

Pěstební opatření využívat pro zvýšení myslivecké péče o zvěř. Těžbu zásadně provádět v zimním období, klest ponechat k ohryzu.

MELIORACE:

Ošetřit erozivní místa soustředěné koncentrace zvěře, údržba luk, políček, prevence proti parazitním škůdcům. Udržovat drobné vodoteče ve funkčním stavu.

CESTNÍ SÍŤ:

Udržovat v dobrém stavu, srážkovou vodu rozptylovat do porostů.

PRVKY ÚSES:

Bažantnice i obora jsou součástí nadrgionálních biocenter Poodří, Palkovické Hůrky.

178



Tabulka č. 134.


ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ 32 h

SUBKATEGORIE:

32 h – Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření

FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ

Černá studna (Hostašovice) – 502 ha, Bahno I. II. – 343 ha, Černý les – 233 ha, Roveň – 437 ha, Nová Horka – 86 ha Hospodařit podle požadavků Ministerstva národní obrany.


Podle SLT, HS a porostních typů.

OBMÝTÍ:

Podle HS a porostních typů.

OBNOVNÍ DOBA:

Podle HS a porostních typů.

HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB:

Násečný, podrostní, vylučuje se holosečný.

OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:

Náseky, obrubné clonné seče, skupinovité seče. Míšení skupinovité a jednotlivé.

VÝCHOVA zaměření: POROSTŮ: mladé porosty: dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE:

Les vysoký.

Využívat přirozenou obnovu dřevin cílové druhové skladby, zalesňovat uměle při změně dřevinné skladby. Podporovat dřeviny výhledového cíle. Stabilita. Výsek nežádoucích dřevin, negativní výběr, podúrovňové zásahy. Intenzívní podúrovňové ale i úrovňové zásahy. Všechny zásahy podle potřeb Ministerstva národní obrany. Ohrožení větrem, hnilobami, hmyzem, buření. Budovat odluky, rozluky, zpevňující pruhy, zakládat kostry systému ochrany, porostní pláště. Vše zaměřit na postupnou přeměnu porostní skladby. Těžbu provádět podle požadavků správců objektů Ministerstva národní obrany. Podle potřeby Ministerstva národní obrany provádět i jinou činnost (oklest, ořez apod.) Na vodou ovlivněných stanovištích provádět odvodnění jen pro zajištění obnovy.

CESTNÍ SÍŤ:

Údržba cestní sítě.

PRVKY ÚSES:

V prvcích schválených v územní dokumentaci změnit dřevinnou skladbu na přirozenou. Přirozenou skladbu udržet.

9.5.3

Principy tvorby porostních směsí (Šindelář 1997)

Lesní dřeviny by měly být v podmínkách oblasti, především z důvodů stability a zlepšení zdravotního stavu pěstovány vesměs, až na výjimky, ve formě smíšených porostů. Ve vyhlášce MZe č. 83/1996 Sb. druhová skladba porostů charakterizovaná dřevinami základními, m e l ior ačn í m i a z p e vňu j íc í mi a druh y př imíše ným i . V našich podmínkách se jako druhy základní (hlavní, hospodářské) uvažují smrk ztepilý, borovice lesní, buk, duby (domácí), na specifických stanovištích pak i olše, jasan, javor a topol. Meliorační dřeviny jsou dřeviny přirozené původní skladby daného stanoviště (kromě DG a JDO) sloužící ke zvýšení stability, biodiverzity a zdravotního stavu. Přimíšené a vtroušené dřeviny pak jsou dřeviny, které by na daném stanovišti a daném porostením typu neměly tvořit významnější zastoupení. Z ák lad n ím c íle m př i z ak lá dán í l es n íc h p or os tů j e v př eváž né vě tšin ě tvor ba sm ěs í a s o učasn ě i vhodných způs obů m íš en í . Spektrum dřevin, které mají být ve smíšených porostech zastoupeny, je uvedeno v cílových druhových skladbách u jednotlivých hospodářských souborů. V rámcových směrnicích hospodaření pak jsou i zmínky o míšení dřevin. Ne jčas těj i u v á děn é m íš e n í


179



sku pino vité a hlou čkovité má v současnýc h p od m ínk ác h s t a vu naš íc h l es ů a ekon omik y p r o voz u opr oti je dno t l ivé mu m íš en í v elk ou řa du výh od : Obnovní cíl a cílová druhová skladba mohou být přibližně shodné, jestliže se lesní porosty zakládají ve formě skupinových směsí. Zakládají-li se lesní porosty v menších skupinách, hloučcích a především v jednotlivém míšení. Uplatňuje se ve větší míře konkurence a prosazují se dřeviny na daném stanovišti lépe adaptované. V těchto případech mohou existovat větší diference mezi cílovou a obnovní skladbou. Záměrnou pěstební technikou, vhodnou výchovou, lze druhové i prostorové složení lesních porostů do určité míry regulovat a upravovat ve prospěch žádaných druhů. Směsi jednotlivé jsou však z hlediska pěstební péče náročnější a pěstební zásahy bývají často složitější a nákladnější, mnohdy je nutno volit v rámci výchovy kratší intervaly. Možnosti tvorby porostních směsí jsou do značné míry závislé na sociabilitě, kompetenčních a konkurenčních vztazích mezi dřevinami. Těmto podmínkám do značné míry nejvíce vyhovují směsi plošné, tj. skupinovité a hloučkovité. Je žádoucí aby se u cenných melioračních a zpevňujících dřevin (BK, LP, JV, JS, OL, JD, DB) nepovažovala otázka produkce a jakosti za druhořadou. Tomuto cíli opět lépe vyhovují do značné míry směsi plošné, tj. skupinovité a hloučkovité, s ohledem na rozdílné růstové a pěstebně genetické vlastnosti jednotlivých dřevin. Významným kritériem při volbě dřevin a typů porostních směsí je náročnost a nákladnost vlastního zalesnění, ošetřování a ochrany kultur. V podmínkách stavu našich lesů, převážně smrkových monokultur, kdy se při obnově jedná stále převážně o obnovu umělou nebo nálet smrku, a kdy je třeba se vypořádat se zaváděním MZD, hlavně buku, při vysokých stavech zvěře, ukazuje se téměř jedinou schůdnou cestou skupinovité míšení se zaváděním MZD ve větších oplocených skupinách s vytvářením předsunutých prvků (pruhy, kotlíky). Tvar skupin se volí podle podmínek terénních a porostních. Velikost hloučku činí kolem 0,01 ha (cca 5-25 ks), velikost malé skupiny činí kolem 0,03 ha, za velkou skupinu lze pak považovat výsadbu kolem 0,10 ha. 9.5.4

Modely výchovy lesních porostů podle jednotlivých dřevin (Šindelář 1997) Smrkové porosty

Smrk ztepilý je a do budoucna zůstane nejdůležitější hospodářskou dřevinou. Pěstuje se téměř ve všech stanovištních podmínkách od lužních lesů po 8.lvs. Rozmanitost přírodních podmínek však vyžaduje diferenciaci pěstebních porostů i hospodářských cílů. Mezi nejdůležitější vlastnosti významné z hlediska porostní výchovy patří dobrá růstová reakce na uvolnění v průběhu téměř celé doby obmýtí, což lze využít k produkci silných sortimentů. Mimo zápoj si udržuje přímý vzrůst a souměrnou korunu. V uměle založených smrkových porostech převládá tzv. pionýrská strategie růstu, tj. tendence k velmi rychlému růstu v mládí s kumulací tloušťkového přírůstů již ve věku 10 - 15 let a výškového přírůstu ve věku 20 - 35 let. V tomto období vyžaduje smrk dostatek růstového prostoru k vytvoření souměrného stabilního kmene, koruny a mohutného kořenového systému. Ke splnění tohoto cíle je potřeba co největší hmota asimilačních orgánů vyvinutá koruna. Po odznění „přírůstové vlny“, v našich poměrech ve věku 30 - 40 let, je potřebné naopak koruny zkrátit zejména s ohledem na překročení kritické výšky 15 - 20 m, kdy se objevují škody větrem. Velká, zejména dlouhá koruna sice snižuje těžiště, ale znamená současně větší záchytnou plochu pro vítr. Snížením intenzity výchovy, popř.jejím vynecháním v druhé polovině doby obmýtní se docílí hustšího zápoje a tím i příznivého zkrácení koruny. Navíc se zlepší i systém vzájemné podpory jedinců. Borové porosty Borovice lesní je přizpůsobivá stanovištním podmínkám a na živiny a vodu nenáročná. Výchova borových porostů je ve srovnání s výchovou smrkových porostů odlišná, zejména pro biologické vlastnosti borovice (odlišná stavba korun, slunné jehličí atd.). Reakce na výchovné zásahy je pomalejší než u smrku a celkově méně výrazná. Při zásazích velké intenzity může dojít k dlouhodobějšímu poklesu přírůstu i k určité celkové ztrátě objemové produkce. Cílem výchovy porostů borovice je proto především zvýšení jejich kvality, což znamená především tvorbu kmenů v dolní části bez velkých suků. První výchovný zásah je zaměřen nikoliv na redukci hustoty, ale na odstranění minimálního počtu nežádoucích jedinců, jejichž ponechání by mělo nepříznivý vliv na kvalitativní vývoj porostů. Jedná se o tzv. „předrostlíky a obrostlíky“, tj. formy, které se svým růstem odlišují od ostatních stromů. Doba tohoto zásahu 180  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka FRÝDEK-MÍSTEK



je vymezena úsekem, kdy lze tyto stromy rozpoznat (věk 7 - 9 let, na bohatších stanovištích dříve, na chudších později). Pro proces vývoje slunné borovice je příznačná přirozená mortalita podúrovňových stromů. Při dalších výchovných zásazích se přechází při výběru do podúrovně a stromy přerůstavé se odstraňují pouze výjimečně. Bukové porosty Buk je typická stinná dřevina s pozdějším vyvrcholením přírůstu, tj. s klimaxovou růstovou strategií. Nepodléhá příliš škodám způsobených abiotickými činiteli. Z kladných pěstebních vlastností je důležitá schopnost reagovat zvýšeným přírůstem na uvolnění v druhé polovině doby obmýtní, aniž by vytvářel kmenové výstřelky a má schopnost udržovat vhodnou strukturu porostu přirozeným prořeďováním. Mezi negativní vlastnosti patří náchylnost k rozrůstání korun do šířky po silnějším uvolnění. Nevhodnou vlastností je též sklon k vytváření neprůběžné osy a vidlice. První výchovné zásahy v bukových porostech nesmí být zaměřeny na redukci počtu stromů v mládí. Hlavním cílem je zvyšování kvality, tj. včasné odstranění hospodářsky nevhodné složky z porostu. Lze využít přirozené mortality nejslabších jedinců. Opakování zásahu a délka pěstební periody záleží na přírodních podmínkách, hospodářském cíli, porostní struktuře a síle zásahu. Zásah musí být dostatečně silný, aby podstatně zlepšil jakostní složení hlavního porostu a současně neohrozil porostní strukturu. Nejvýraznější dopad na kvalitu bukových porostů mají první výchovné zásahy zaměřené na odstranění nekvalitních předrostlíků a obrostlíků. Stabilita bukových porostů je výchovou ovlivněna v menší míře, protože v období, kdy škodí sníh je buk zpravidla bez listí a vůči větru je dobrou ochranou hluboký kořenový systém. Pečlivou výchovou s využitím světlostního přírůstu v závěru doby obmýtní v bukových porostech lze získat dostatečnou produkci vysoké kvality. Dubové porosty Dub je světlomilnou dřevinou. Výškový přírůst kulminuje velmi brzo (podobně jako u borovice) pokles přírůstu je však pomalejší. Při uvolnění má podobně jako borovice tendenci ke košatění, vzniká nebezpečí vytváření vlků. Obecně je velmi odolný proti škodám větrem. V posledních letech je poškozován tracheomykózou. Výše uvedené vlastnosti dubu určují způsob výchovy. Doba prvního zásahu v nárostech nebo mlazinách záleží zejména na množství a vývoji přimíšených dřevin. Co nejdříve (do věku 10 let) je potřebné redukovat rychleji rostoucí příměsi břízy, javoru, olše a jasanu, které předrůstají dubovou kulturu. V čistých dubových mlazinách se z a č í n á s v ý c h o v o u v e v ě k u 20 l e t (h o r n í p o r o s t n í v ý š k a 7 m), kdy lze rozpoznat tvarové a růstové vlastnosti stromků. V mládí je výběr negativní, odstraňují se předrostlíky a obrostlíky, později, při horní porostní výšce 15 m, se přechází na pozitivní výběr, tj. pěstování jednotlivých stromů. Výchovné zásahy se v čistých dubových porostech opakují v intervalech zhruba 10 let, v kvalitních porostech mohou být i delší. Síla zásahu závisí na množství nežádoucích přimíšených druhů a na počtu netvárných předrostlíků. Zásahy jsou slabší, nesmí se při nich porušit zápoj. Lze využít přirozené mortality nejslabších jedinců. Hustota porostu by ve stadiu mlazin neměla klesnout pod 6 tisíc na 1 ha. Ve věku 30 - 40 let se vyberou v porostu růstově i kvalitativně nejvhodnější jedinci a další výchova se zaměřuje na jejich podporu. Je velmi žádoucí podporovat vývoj spodního patra (etáže), složené z jádrových i výmlatkových jedinců LP a HB z důvodů krycí a čistící funkce. Výchovné programy jsou v dubových porostech komplikovanější a nelze je vyjádřit podobně jako u smrku a borovice vývojem počtu stromů. S péčí o porosty se počítá téměř po celou dobu obmýtí, která je u dubu delší než u porostů smrkových a borových. Z uvedených poznatků je tudíž zřejmé, že zanedbání výchovy má zásadní vliv na kvalitu produkce dubových porostů. Vliv výchovy na stabilitu je v případě dubových porostů druhořadý. Koncepce pěstování cílových stromů v dubových porostech je v posledních letech místy zpochybněna výskytem tracheomykózy, napadající stejnou měrou také dominantní stromy, na které je soustředěna pěstební péče. 9.5.5

Modely výchovy smrkových porostů dle HS a ohrožení abiotickými činiteli Porosty velmi silně ohrožené (HS 471, 191,251)

Smrkové porosty na oglejených stanovištích HS 47, 25 a smrkové porosty v luhu HS 519 patří mezi porosty nejvíce ohrožené, hlavně větrem, dále pozdním mrazem. Modelově by se na těchto stanovištích neměly SM porosty znovu zakládat. Existující mlaziny a tyčkoviny je nutno intenzivně podúrovňově vychovávat s negativním výběrem s ponecháváním vtroušených dřevin, hlavně DB případně JD. Urychleně snížit počty cca na 1 500 jedinců na ha. Dalšími výchovnými zásahy zasahovati do úrovně, dosáhnout  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka FRÝDEK-MÍSTEK

181



diferencovaného horizontálního zápoje bez předrostů. Jako předrosty v nadúrovni uvažovat jen MD. Ve druhé polovině obmýtí u ideálně vychovávaných porostů by se zásahy měly omezit spíše na nahodilou těžbu. Porosty silně ohrožené (HS 451, 351) Ve smrkových porostech na živných stanovištích (HS 45, 35) je nutno zajistit stabilitu a kvalitu. Výchovu je nutno zabezpečovat už na rozhraní 1. a 2. Věkového stupně prořezávkymi a sečemi plecími pouze ve 4.lvs neboť ve 3.lvs není doporučeno SM hospodářství. V těchto zásazích je nutno odstranit nežádoucí druhy dřevin, obrostlíky a předrostlíky, uvolňovat přednostně listnáče, JD, MD, dle výhledového cíle. Ještě ve 2.věkovém stupni je nutno přistoupit k probírkám. Negativními podúrovňovými zásahy dále vybírat nekvalitní jedince a začít snižovat počty jedinců na ha (3,5-9 tisíc) a snížit je na 2 tisíce u SM a 4-5 tisíc listnáčů. Ve všech zásazích uvolňovat listnáče, JD, MD, DG. U dalších zásahů postupně snižovat intenzitu, prodlužovat interval mezi zásahy a postupně zasahovat do úrovně a přecházet na pozitivní výběr tak, že se vybere 300 - 400 kvalitních jedinců a ty se případně vyvětví. Kromě MD opět i zde není výhodné podporovat nadúrovňové jedince SM. 9.5.6

Hospodářská opatření pro omezení vlivu případné změny klimatu (Šindelář 1995) a) Vhodná úprava druhové skladby lesů s cílem udržet a zlepšit existenci, stabilitu a produkci lesů, pozitivní vliv lesů na životní prostředí a žádoucích funkcí ve prospěch společnosti. Základním principem řešení je snížení stupně hemerobie, tj. výraznější uplatnění původních druhů dřevin v lesních ekosystémech. b) Zabezpečit vyšší druhovou, věkovou a prostorovou diverzitu v lesních ekosystémech jako významný nástroj stability. Jde zejména o udržování a zakládání smíšených podle podmínek a možností věkové i prostorově členěných porostů na všech stanovištích, kde jsou pro takovéto porostní úpravy vhodné podmínky. c) Zjišťovat vhodnou genetickou skladbu populací lesních dřevin, volbu vhodných proveniencí lesních dřevin z dostatečnou, geneticky podmíněnou diverzitou jako důležitého předpokladu pro možnou adaptaci dřevin na změněné podmínky prostředí. Udržovat a dále doplňovat soubory genových zdrojů lesních dřevin jako základ pro zabezpečování dostatečného množství reprodukčního materiálu. d) Na základě výsledků výzkumu a praktických zkušeností začleňovat do druhové skladby lesních porostů i vhodné, osvědčené dřeviny cizokrajné, které mohou přispět k uchování existence lesa, jeho stability a funkci. e) Volit vhodné hospodářské způsoby a formy, které umožní vhodně využívat přírodních sil a procesů při obnově, organizaci a stabilizaci lesních ekosystémů. S tím souvisí i požadavek minimalizace přídavných energií a s tím spojených vkladů materiálu, práce a finančních nákladů. Tomuto požadavku vyhovuje v našich podmínkách v souvislosti s řadou dalších úkolů (rekonstrukce lesních porostů, přeměny aj.). Převážně hospodářský způsob pasečný maloplošný s formou podrostní nebo násečnou, podle potřeby v kombinaci, a to podle situací i s malými sečemi, zejména jako nástroje úprav druhové a ostatní skladby lesních porostů. Ve vhodných podmínkách je žádoucí využívat podle možnosti i hospodářského způsobu výběrného, zejména skupinovitě výběrného. Velkoplošné holoseče se doporučuje zcela vyloučit. f) Z hlediska problematiky uhlíku je třeba dávat přednost takovým pěstebním systémům, které akumulují značné množství biomasy. Tomuto požadavku vyhovují především lesy obhospodařované při delších dobách obmýtních, lesy dvou - a vícepatrové, případně útvary charakteru lesa výběrného. g) S ohledem na současný stav lesů ČR a žádoucí úpravy druhové skladby je vhodné obnovu lesních porostů realizovat podle možností a účelnosti kombinacemi obnovy přirozené a umělé; tam, kde jsou vhodné podmínky, pak převážně cestou přirozené obnovy. Holoseče malé rozlohy se jeví jako vhodné spíše jen ve výjimečných případech případech, mimo jiné se zřetelem na omezení urychleného rozkladu nekromasy, převážně humusu a s tím spojeného uvolňování CO2 do atmosféry. h) Pěstební péči, specifickou výchovu lesních porostů s navazujícími postupy obnovy a přípravu obnov je třeba orientovat tak, aby byla podle možnosti zajištěna žádoucí stabilita porostu. Tento cíl je dosažitelný nejen vhodnou druhovou skladbou porostu, ale i vhodným zakládáním porostu (při umělé obnově vhodné volnější spony a rozestupy sazenic), vhodnou výchovou, především intenzivními zásahy v mladém a středním věku porostu s plynulými přechody do fáze obnovy. Plně na místě je i pěstební péče spojená s vytvářením a udržováním vhodných lesních a porostních okrajů. ch) Pokud vzniknou holiny, ať již kalamitní, nebo z úmyslných těžeb, nedoporučuje se odstraňování klestu pálením. Pokud nelze plochu oset nebo osázet, aniž by bylo nutno klest odstranit, a není

182




možno z technických a ekonomických důvodů odpady po těžbě a klest zpracovat na štěpky a po ploše rozptýlit, pak je třeba uvažovat o vhodném sanování klestu tak, aby obnova holiny byla možná. i) Se zřetelem na nebezpečné tendence vývoje k suššímu, aridnějšímu typu podnebí, je třeba využívat veškerých možností k zachování vody v lesích. K opatřením patří zejména vyloučení jakékoli odvodňování v lesích. Dále jde o zachování, obnovu, případně zřizování nových vodních nádrží v lesích. V souvislosti s hospodařením s vodou v lesích je třeba realizovat možná opatření k udržování a zlepšování vhodného porostního klimatu (péče o porosty, lesní a porostní okrajeaj.). 9.5.7

Předpoklady trvale udržitelného hospodaření (Zatloukal 1998)

Přes zdánlivou protichůdností lesního hospodářství orientovaného prioritně produkci dřeva a přístupu ochrany přírody orientované na ochranu ekosystémů, nebo ve vrcholné podobě na ochranu procesů, leží společné řešení v přírodě blízkém hospodaření! Trvale vysoké a bezpečné produkce nelze dosáhnout v lesních porostech, založených a obhospodařovaných v rozporu s přírodou! Trvale udržitelné hospodářství není možné docílit bez důsledného respektování přírodních zákonitostí uplatňovaného pomocí ekosystémových přístupů. V tomto pojetí je trvale udržitelné hospodaření reálné pouze jako hospodaření přírodě blízké. Tím dochází zároveň ke sjednocení obou principů, kdy přírodě blízké hospodaření je prostředkem k dosažení trvalé užitelnosti hospodaření. Dílčí rozdíly deklarované zastánci jednoho či druhého pojetí jsou z toho hlediska zcela nepodstatné! Komentář: Masové zavádění jehličnanů (nejprve zejména borovice, později smrku) od poloviny 18. století, zaznamenalo nahrazení středoevropských, převážně listnatých nebo smíšených lesů, lesy severského typu. Se zavedením jehličnatých monokultur nastal rozmach holosečných způsobů hospodaření. Uplatnění středoevropských silných listnáčů a jedle v holosečném způsobu je omezeno jednak obtížemi s dosažením jejich dostatečného zastoupení na holé seči, jednak jejich nepřirozeným vývojem na holé ploše, vedoucím ke zkrácení jejich životaschopnosti (Backmanův zákon). Všeobecně bývá pozitivně vnímána úloha hlubokokořenných listnáčů a jedle pro zvýšení mechanické stability lesa. Nedoceněn je však již význam pestré skladby dřevin pro bezporuchový koloběh živin a pro zpomalení procesu acidilikace půd, kdy hlubokokořenné dřeviny fungují jako „pumpy“, vr ace j í do ob ěhu ž iv iny vyp lav ené do h lu bš ích vrs tev pů dy mi mo d os a h mělc e ko řen íc í ho s mr k u . Holosečné hospodářství způsobuje: - poruchy přirozeného vývoje cyklu středoevropských lesů a tím snížení jejich ekologické stability, - porosty jsou holosečí uvrženy zpět na počátek vývojového cyklu - ochuzení druhové skladby a prostorové výstavby a tím pokles mechanické i ekologické stability lesa.b Rozsáhlé stejnověké a stejnorodé porosty jsou předisponovány obdobným rizikům (škůdcům, abiotickým faktorům). Proto jim hrozí destrukce na velkých plochách. Toto riziko vzrůstá s věkem porostu a přirozeným poklesem jejich vitality. - erozi genofondu smrku ztepilého jako druhu. Jedinci s výrazně „Klimaxovými“ vlohami jsou znevýhodňováni v podmínkách holé plochy a následně při výchově uplatňováním podúrovňových zásahů. Pokračující holosečné hospodářství a globální antropická zátěž dále destabilizují lesní ekosystémy. Znemožňují tak jejich návrat do rovnovážného stavu. Vysvětlení a klíč k řešení spočívá v poznání a respektování zákonitostí cykličnosti vývoje lesních ekosystémů. Malý vývojový cyklus, ve kterém se přirozeně vyvíjejí středoevropské lesy - s určitými odchylkami v lesích horských. - (Michal 1992; Hladík, Korpel, Lukáč, Tesař 1993) ve svých zralostních stádiích nevede zpravidla k plošné destrukci horních stromových pater. Je ekologicky velmi stabilní. Velkoplošný rozpad porostů je naopak běžný ve velkém cyklu vývoje severských lesů, jejichž vývoj ke stadiu optima (cyklicky uzavřenému) je klimaticky blokován. Za jednoduchost holosečného způsobu hospodaření platíme vysokým podílem kalamit a nahodilých těžeb. Základní rozpor spočívá v nesouladu mezi stavem lesa (jehličnatou monokulturou) a prostředím střední Evropy. Tento rozpor je dále prohlouben skutečností, že systém holosečného hospodaření nepřevzal (z krátkodobých ekonomických důvodů) z tzv. velkého cyklu vývoje severských lesů fázi přípravného a přechodného lesa s účastí listnatých pionýrských dřevin, nezbytnou pro regeneraci stanoviště.  Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka FRÝDEK-MÍSTEK

183



Podstatný rozdíl je však v tom, že ve středoevropských přírodních lesích, normální vývoj takto neprobíhá, zatímco v severských lesích ano. Proto je i aplikovatelnost „severských“ metod hospodaření ve střední Evropě omezená. Z poznatků o přirozeném vývoji středoevropských lesů jednoznačně vyplývá, že holosečný způsob hospodaření a zakládání monokultur je v rozporu se zákonitostmi vývoje v našich podmínkách. Př írodě nejbliž š ím zp ůs ob em h os po da řen í p ro na pr os tou vě tšinu les ů v ČR je m a l op l ošné f or m a p od ro st n íh o h os pod ář ské ho zp ůs ob u , e ve nt . s p on ec hán ím v ýst avk ů d o p ř íšt ího ob mýt í. Předpoklady trvale udržitelného rozvoje lesů v oblasti: (v nichž je obsažen i motiv předběžné opatrnosti ze změny klimatu): a) dosažení navržených stanovištně diferencovaných cílových druhových skladeb v ideální linii: hospodářský soubor < soubor lesních typů < porost < porostní skupina; b) podrostní a násečný hospodářský způsob c) vytvoření věkové, druhové a vertikální prostorové diferenciace; d) co největší přiblížení se normální rozloze věkových stupňů anebo etážovým porostům pro dosažení dlouhodobé vyrovnanosti těžeb; e) uplatnění zásad přírodě blízkého hospodaření při obnově a výchově;

184



ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA

10 ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI Lesy PLO 39 - Podbeskydská pahorkatina jsou sice plošně poměrně malá část krajiny (14%), ale svým významem velmi důležitá. Nacházejí se převážně na okrajích katastrů jednotlivých obcí, nebo zemědělsky nevyužitých plochách. Jsou to často terénní zářezy, prameniště, výrazně vodou ovlivněné plochy, kol řek pak příliš kamenité pozemky.

10.1 Rekapitulace hospodářsko úpravnických údajů Tabulka č. 135.

REKAPITULACE HOSPODÁŘSKO ÚPRAVNICKÝCH ÚDAJŮ ZA PLO 39 3,7 m3/ha 3,4 m3/ha 4,0 m3/ha 7,9 m3/ha 88 let 268 ha 250 ha 57 let 8,7 218 m3/ha 64 %

Průměrná roční těžba 1980 – 1996 Průměrná roční těžba plánovaná podle platných LHP Průměrný mýtní přírůst Celkový průměrný přírůst Průměrné obmýtí Holina Normální paseka Střední věk (1997) Průměrné zakmenění Průměrná zásoba Podíl nahodilých těžeb Tabulka č. 136.

VÝHLEDY V PLO 39

Průřezový rok Vývoj zásob Vývoj těžebních možností

1999 219 3,4


2009 247 3,8

2019 227 3,5

183

184

15

70

20

4229

304

617

118

344

1 644

67

9 175

6 280

3 866

30

25 917

100

100

25

29

31

35

41

43

45 (3.VLS)

45 (4.VLS)

47

59

Celkem

Cílové zastoupení %

Současné zastoupení %

36,4

16,5

180

2950

450

604

15

10

3 317

19

1,1

6

1537

5

510

465

450

5

14

3,5

0

43

40

3

BO

2,7

8,5

2182

390

630

920

7

165

35

20

15

ha

MD

0,2

1,5

400

100

200

100

Ost. jehl.

Jehličnaté dřeviny

43,9

32,5

8391

25

1180

4245

1920

47

839

50

40

10

14

21

Jehl celkem

7,1

20

5170

3

386

1520

2545

10

450

134

30

60

32

BK

12,4

29

7470

2090

35

3150

10

80

40

3

200

1827

35

DB

2,8

0,5

117

50

10

5

7

35

10

HB

4,0

6,5

1627

180

150

735

145

40

15

10

330

22

JV (KL)

5,9

3,5

925

30

35

10

180

665

5

JS

0,1

0,5

135

20

40

5

70

ha

JL

4,7

-

10

10

BR

Listnaté dřeviny

6,9

1,5

412

2

410

OL

9,6

6

1600

310

735

120

40

15

30

330

20

LP

1,5 (1,1)

-

60

60

TP (VR)

56,1

67,5

17526

5

2686

2035

7255

20

805

294

78

607

290

3317

134

List. celkem

Tabulka č. 137.

3

155

JD

01

SM

Porostn í plocha celkem

Cílový hospodářs ký soubor

ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA PLO 39 – PODBESKYDSKÁ PAHORKATINA

10.2 Základní cílová druhová skladba

V následující tabulce je rozpracována cílová druhová skladba podle výměry jednotlivých hospodářských souborů do ploch jednotlivých dřevin jak v cílových HS tak celkem za PLO 39 a porovnána se současným zastoupením dřevin (dle vyhlášky Mze 84/1996 Sb.) CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA V OBLASTI




10.3 Specifika hospodaření v oblasti 10.3.1 Stanovištní podmínky Lesy jsou v PLO 39 rozloženy celkem pravidelně, zpravidla ve středních a větších komplexech o výměře (20 - 100 ha). Vzhledem k tomu, že oblast PLO 39 není příliš diferencována ani srážkově (700 - 1 100 mm) ani teplotně (7 - 8,40C) nedá se tvrdit, že by lesy byly více soustředěny například ve vlhčí, či teplotně nižší části PLO. Přírodní poměry jsou členěny podle trofnosti, exponovanosti a míry ovlivnění stanovišť vodou. Naprosto převažující zastoupení mají živná stanoviště, jejichž podíl dosahuje 61%. Výrazně jsou zastoupena stanoviště vodou ovlivněná, téměř 16% jsou tu pouze stanoviště oglejená, značný je také podíl stanovišť lužních na ploše 10,5%. Stanoviště exponovaná, v PLO 39 pouze prudké svahy, se vyskytuje na téměř 5% plochy. Ostatní kategorie zaujímají nevýrazné podíly od 0,5 - 2% (HS 01, HS 25, HS 31, HS 35 HS 43) pouze olšiny se vyskytují na 2,7% plochy. Specifikou oblastí jsou rozsáhlé plochy kryté sprašovými hlínami, na ledovcem modelovaným terénem s glacilakustrinními usazeninami. Na plošinách SH jsou vytvořeny oglejené půdy. Velmi příznivé srážkové poměry a relativně vysoká průměrná teplota spolu s půdními podmínkami, i když s poněkud horšími fyzikálními vlastnostmi půdy (malá vzdušnost, slehlost, podmáčení) vytvářejí mezotrofní charakter prostředí. Půdy jsou však v oblasti velmi silně buřenící. Podmínky jsou příznivé pro růst (bonitu) všech hospodářských dřevin. Přirozená obnova dřevin je různá. Smrk se přirozeně obnovuje jen ve 4. lvs, jedle jenom tam, kde se vyskytuje, a i tam se zmlazuje ojediněle, borovice a modřín se nezmlazují vůbec, dub všeobecně velmi ojediněle, buk jen v čistých porostech a dobře, habr, jasan, lípa se zmlazují všude agresivně, topol, olše, vrba na nově naplavených půdách se zmlazují velmi silně.. Druhým základním substrátem jsou křídové a paleogenní jílovité břidlice a pískovce, na kterých se podle mikroreliéfu a mezoklimatu vytvořily půdy jak písčité, nepříliš hluboké, sušší například podzoly či až vápnité kambizemě nebo pararendziny vytvořené na vápnitých jílovitých břidlicích či pískovcích nebo brekciích (pískovce s valouny vápence). Svahové polohy jsou vytvořeny pouze na krátkých prudkých svazích nad vodotečemi. Významná část plochy je tvořena fluvizeměmi na různě širokých aluviích kol vodních toků. Pravděpodobně jejich výměra v celé PLO 39 je více než 15.150 ha, t.j. necelých 9% z celkové výměry PLO (179.680 ha). Půdy určené k funkci lesa (PUPFL) je na těchto fluvizemích cca 10%, lesíky jsou drobné, roztříštěné, špatně přístupné bez příjezdových cest, hospodaření je obtížné. Území je mimořádně důležité z hlediska hospodaření s vodou. Zdroj podzemních vod (pitná voda). Dále slouží jako zásobní prostor pro zvýšené odtoky po extrémních srážkách. Celkový reliéf oblasti je velmi pozvolný pahorkatinný a pouze část plochy má charakter vrchoviny. 10.3.2 Lesnatost a druhová porostní skladba Druhová porostní skladba odpovídá vývoji lesního hospodářství a hlavně zalesňování v posledních letech. Původním rekonstrukčním společenstvem byly dubové bučiny a v polohách nad 400 m n.m. bučiny se silným zastoupením JD, dále LP, JV, JL, HB, TŘ. Tyto bučiny a dubové bučiny byly od 13.století silně ovlivňovány hospodařením člověka a po silném odlesnění a se zaváděním SM, BO a MD od konce 18.století, je výsledkem lidské činnosti toto současné zastoupení. Zastoupení dřevin v PLO 39 - Podbeskydská pahorkatina - jehličnany celkem - listnáče celkem

43,9% 56,1%

SM 36,4; JD 1,1; BO 3,5; MD 2,7; ostat. list. 0,2 DB 2,4; BK 7,1; HB 2,8; JV 4,0; JS 5,9; BŘ 4,7; OL 6,9; LP 9,6; TP 1,5; VR 1,1

Druhové zastoupení je velice pestré, převažují listnáče. Jejich zastoupení se zcela určitě změní po kalamitě, která proběhla, kdy se značně snížila výměra SM. Nejvíce zastoupenou dřevinou je podle provedené analýzy s m rk , jehož zastoupení v současnosti je 36%, jeho nejvyšší zastoupení je v 9. věkovém stupni a dále v 1., 7., 8. a 10. věkovém stupni. J ed l e se vyskytuje na 1% plochy převážně ve 4.lvs. Její zastoupení v tomto lesním vegetačním stupni a hlavně na oglejených půdách by se mělo zvýšit.


185



B o r o vic e je rozšířena všude a to pouze na 3,5% ploch. Nejvyšší její zastoupení je v 7.-10.věkovém stupni. Těžiště jejího výskytu by mělo být v kategorii K i S, na výchozech čtvrtohorních písků, anebo písčitých zvětralinách bašských a palkovických vrstev. M od ř ín je přimíšen v celé oblasti pravidelně (2,7%). Jeho zastoupení by se mělo zvýšit 3x. Ostatní jehličnaté se vyskytují ojediněle (DG, SM exoty, VJ). Z listnáčů je nejvíce zastoupen d ub (12,4 %) včetně dubu červeného, jenž není v LHP rozlišován. Je zastoupen nejvíce v 1. - 3. a pak v 7. - 11. věkovém stupni. Jeho zastoupení by se mělo zvednou na 29% (což je pravděpodobné přirozené zastoupení) nebo i více procent. Buk jako přirozeně nejvíce zastoupená dřevina se vyskytuje pouze na 7,1% plochy. Nejvyšší zastoupení má ve 2. a 6. - 11. věkovém stupni. Často tvoří čisté skupiny, převážně ve 4. lvs. Jeho zastoupení je nutno zvýšit až na 20%. Výrazně vyšší zastoupení v současných porostech oproti přirozenému stavu mají b ř íza (4,7% skutečné zastoupení oproti 0% přirozenému), o lš e (6,9% - 1,5%), lípa (9,6% - 3,0%), to pol (1,5% - 0 %), vr b a (1,0% - 0%). Jsou to dřeviny, které se i v přirozených poměrech objevovaly jako přípravné dřeviny na kalamitami odlesněných plochách. Bříza se nejvíce vyskytuje ve starších věkových stupních (6., 7., 8.věkovém stupni), to znamená neodstraněná v probírkách, olše má nejvyšší zastoupení ve 3. - 8.věk.st. ponejvíce jako přípravná dřevina v luzích, jinak se objevuje na bohatých stanovištích jako necílová dřevina. Lípa má výrazně vyšší zastoupení než v přirozených porostech. Protože se dobře zmlazuje, projevuje se jako agresivní dřevina od 1. - lvs. Následující dřeviny ha br (2,8%) skut. - 3,0% přirozené zast.), j a vo r (4,0% - 3%), ja sa n (5,9% - 6%) jsou dřevinami, jejichž skutečné zastoupení odpovídá přirozenému a s výjimkou habru i cílovému zastoupení. Habr se nejvíce vyskytuje v dospívajících porostech (6. - 9. věk.stup.), javor ve 3. - 4. věk.stup., jasan rovnoměrně od 1. - 9. věkového stupně. Lesnatost PLO 39 je pouhých 14 %. Velké lesní komplexy se nevyskytují. Největší souvislý les Hůrky - Kazničov dosahuje přibližně výměry 1500 ha. Dalších 12 komplexů má výměru od 300 do 700 ha. Jsou to: Červený kámen cca 500 ha, Podobora cca 560 ha, Sedlišťák - Datyňák - Kaňovický les 650 ha, Paskov 400 ha, Libotín 500 ha, Roveň cca 450 ha, Hostašovice 500 ha, Sovinec 320 ha, Hrabětice cca 350 ha, Horní Suchá - Stonava cca 320 ha a dva komplexy Pežgovského lesa cca 700 ha, Rovina a Karpentná cca 450 ha. Celkem mají výměru cca 5700 ha. Lesů s výměrou od 70 do 150 ha (∅ 100 ha) je v celé PLO 39 asi třicet. Jsou to např. Lutyňský Borek, Bělský les, Krmelín, Lipina, Trnávka, Místecký les, Frýdecký les, Bahno, Vojkovický les, Havířovský les, Černý les, Jahodná, Třinec, Rovina u Karpetné a další. Jejich výměra je cca 3.000 ha. Specifikou oblasti je výskyt velmi pestrých směsí i více než 4 dřevin (8-12 druhů) na značných výměrách (HS 45 téměř 50%). 10.3.3 Negativní civilizační faktory V PLO 39 se už v polovině 19. století v důsledku zrychleného zprůmyslnění krajiny objevil výrazný škůdce lesa, tehdy byl tento jev nazýván kouřové škody, nyní tyto škody nazýváme exhalační. Kromě původních kouřových škod se v současnosti přidaly i škody způsobené dopravou (výfukové plyny). Zpracování poškození lesa exhalacemi, exhalační těžby a případné návrhy opatření jsou uvedeny v kapitole ochraně lesa. Další negativní civilizační faktor v PLO 39 jsou škody poddolováním. Tyto škody se hlavně projevily ne na pozemcích určených pro funkci lesa (PUPFL). Přesto je i vysoká výměra porostní půdy potencionálně ohrožená poddolováním. Velká část (poddolovaných - rekultivovaných půd) se přesouvá do PUPFL 10.3.4 Využití funkčního potenciálu lesa Velká výměra lesů v PLO 39 má jiný význam než hospodářský. Tyto lesy zčásti musí být zařazeny do lesů zvláštního určení (PHO, ochranná pásma přírodních léčivých vod, NPR), zčásti mohou být zařazeny do lesů zvláštního určení. V PLO 39 jsou to přírodní rezervace a přírodní památky, lesy příměstské a se zvýšenou rekreační funkční, lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou a krajinotvornou, lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti, lesy uznaných obor a bažantnic, lesy v nichž je jiný důležitý zájem společnosti. Lesů v PHO I. na několika desítkách drobných a malých ploch je řádově pouze desítky hektarů. Lesy v ochranných pásmech léčivých vod se vyskytují jen ve II. a III. zóně a nejsou zatím lesy zvláštního určení. 186




Lesy národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních památek a přírodních rezervací zaujímají cca 727 ha tj. 3,3% výměry. Lesů rekreačních je v PLO 39 cca 1600 ha tj. přes 7% výměry. V PLO 39 jsou dvě CHKO. A sice CHKO Poodří s výměrou porostní půdy 760 ha a CHKO Beskydy s výměrou cca 615 ha. Nejsou v celé výměře v lesích zvláštního určení, jejich výměra zaujímá něco přes 6% plochy. V PLO je několik obor a bažantnic. Se svou rozlohou 1.180 ha zaujímají cca 5% výměry PLO. Značná je rozloha lesů mají jiný význam (lesy vojenského úřadu Praha). Se svou výměrou 1.470 ha zaujímají necelých 7% z PLO. Genové základny jsou vyhlášeny na 655 ha tj. 3% výměry PLO 39. Nejmenší výměru zaujímají lesy půdoochranné, vodoochranné a krajinotvorně a sice 82 ha tj. 0,4% plochy PLO. Zvláštní kapitolou jsou lesy územního systému ekologické stability. V PLO 39 je jedno nadregionální biocentrum (NRBC Hůrky), několik desítek regionálních biocenter a stovky biocenter lokálních. Odhadem se výměra území ÚSESu může pohybovat kol 3.000 ha. Ani přesné zjištění tzv. generelů není směrodatné, protože zakreslení lokálních biocenter omezující plochu 7 - 12 ha a skutečné biocentrum bude mít plochu pouze 4 ha. Překryv funkcí se objevuje u genových základen a rezervací, u genových základen a obor. Výměra lesů zvláštního určení je cca 5.724 ha včetně překryvů tj. 26% výměry PLO 39. Když se připočte výměra lesů CHKO dochází se k podílů těchto lesů už 33% a při započtení výměry ÚSES, potencialita lesů zvláštního určení dosahuje téměř 46 %, bez překryvu cca 40% výměry PLO 39. 10.3.5 Vlivy lidské činnosti O krajině PLO 39 je známo, že je teprve od konce 13. století (po kolonizační vlně, která proběhla), zemědělsky více využívanou krajinou. Do té doby bylo osídlení řídké a pouze jednotlivé. Od té doby byla krajina intenzivně zemědělsky obhospodařována, odlesnění skončilo na 14% výměry lesa. Zalesnění nelesních půd a odlesnění lesních pozemků bylo za posledních sto let vyrovnané. Dnešní zemědělská výroba je intenzivní, kraj je obilnářsko řepařský, ale ještě stále se uplatňuje pastevectví. Zemědělsky je krajina rozdrobená, malé plochy postupně nejsou využívané, budou zdrojem zalesňování nelesních půd. Od poloviny 19. století je krajina využívaná průmyslově. Bylo vybudováno mnoho šachet, velkých i středních průmyslových podniků, náročných na zdroje energie. Krajinu zamořily exhaláty, odpadní vody, vše doprovázelo odlesnění. Objevily se negativní jevy v krajině, poddolování, haldy, rekultivace pozemků. Krajina je velmi hustě osídlená. Obce nemají výrazné středy obcí, zástavba je charakteristicky rozptýlená. Např.: je velký problém navrhnout v zemědělské krajině potřebné biokoridory. Krajina je protkána hustou sítí cest, silnic, dálnic, železnic. Doprava je zdrojem exhalátů z výfukových plynů, dále je zdrojem poškození ze solení cest. Dále je krajina protkaná hustou sítí elektrovodů, plynovodů a vodovodů. Vše způsobuje, že v lesích je významná výměra neproduktivních ploch. V důsledku vysoké zástavby je krajina využívána k intenzivní jednodenní rekreaci. V PLO 39 je možnost rekreačního využití (lesy, přehrady, kulturní místa, rekreační lesy). Klade to zvýšený nárok na pěstování lesa. Důsledkem negativní činnosti člověka jsou škody na lesní půdě blíže rozvedené v jiných kapitolách. Z toho plyne nárok na rekultivaci pozemků a případné začlenění do PUPFL s následným zalesňováním. Vzhledem ke znalosti regionu by mohl být zpracováním generelu zalesnění nevyužitých ploch pověřen ÚHÚL.


187


TECHNICKÁ ZPRÁVA

11 TECHNICKÁ ZPRÁVA Vlastní práce na OPRL PLO Podbeskydská pahorkatina byly provedeny v letech 1996 - 1998, digitální zpracování 1997 - 1999 a dokončeno v III. 1999. Práci zhotovila pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů ve Frýdku-Místku. Při zpracování se vycházelo z platných předpisů na tomto úseku, metodiky OPRL, ustanovení základního protokolu a závěrů z porad pracovníků na úseku OPRL. Personální obsazení prací : Koordinátor prací na pobočce Frýdek-Místek : Ing. Jaroslav Holuša, zástupce ředitele pobočky. Zpracoval, grafická úprava, foto : Ing. Marek Mlčoušek, Ing. Otakar Holuša, Ing. Jaroslav Gabzdil Přírodní podmínky a typologické šetření : Ing. Jaroslav Holuša Zpřesnění typologického mapování : Ing. Jaroslav Holuša, Ing. Otakar Holuša Šetření ochrany lesa : Ing. Martin Telecký Funkce lesa : Ing. Hana Kazická, Ing. Helena Urbášková, Ing. Jaroslav Holuša Šetření lesní dopravní sítě : Ing. Jan Urbášek Rozbory a analýzy z databáze : J. Kalinová (ÚHÚL Brno), Ing. Jaroslav Holuša, Ing. Otakar Holuša Rámcové směrnice hospodaření : Ing. Jaroslav Holuša, Ing. Otakar Holuša Digitalizace výstupů : Ing. Hana Kazická, Libor Mikloš

188



PŘEHLED LITERATURY

12 PŘEHLED LITEARTURY Plíva, K.: Průša, E.: Typologická klasifikace lesů ČSR. ÚHÚL Brandýs n. L. 1991 Plíva, K.: Funkčně integrované lesní hospodářství 1.-3. Díl. ÚHÚL Brandýs n. L. 1984 Plíva, K. - Žlábek, I. a kol.: Přírodní lesní oblasti ČSR. SZN Praha 1986 Plíva, K. - Žlábek, I.: Provozní systémy v lesním plánování. SZN Praha 1989 Plíva. K.: Diferencované způsoby hospodaření v lesích ČSR. SZN Praha 1980 Demek, J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. Academia Praha 1987 Quit, E.: Klimatické oblasti ČSR. Studia Geographica 16. ČSAV Brno 1971 Culek, M. a kol.: Biogeografické členění ČR. Enigma Praha 1996 Nožička, J.: K původnímu výskytu borovice lesní na Moravě a ve Slezsku. Acta muzeí Silesiae 1965 Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů a podsouborů. Příloha Lesnické práce 1/97 Mikyška, R. a kol.: Geobotanická mapa ČSR. Soubor map 1 : 200 000. Praha 1968-1971 Zlatník, A.: Přehled skupin typů geobiocénů původně lesních a křovinných ČSSR. Zprávy GÚ ČSAV 13 (3/4): 55 - 64 + tab. v příloze. Brno 1976 Dostál, J.: Nová květena ČSSR. Academia Praha 1989 Löw, J. a kol.: Rukověť projektanta ÚSES. MŽP ČR Brno 1995 Kolektiv: Geologická mapa ČR 1 : 50 000. Soubor map Geologického ústavu Praha Míchal, I. a kol.: Územní zabezpečování ekologické stability. Teorie a praxe. Skripta. MŽP ČR 1991 Vinš, B. a kol.: Dopady možné změny klimatu na lesy v ČR. Národní klimatický program sv.19. ČHÚ 1996 Atlas podnebí ČSSR (1958) a Tabulky podnebí ČSSR (1961) ČHÚ Chroust, L.: Ekologie výchovy lesních porostů. VÚLHM Opočno 1997 Plíva,K., Průša,E.: Typologické podklady pěstování lesů. SZN Praha 1969 Šindelář, J.: Zakládání porostních směsí. Časopis Lesnická práce 6/1997 str. 208 a 7/1997 str. 248. Macků, J. ÚHÚL: Rajonizace hlavních funkcí lesů včetně hospodářských opatření. ČSAV Brno 1992 Šindelář, J.: Předpokládané změny klimatu - úkoly LH. Lesnický průvodce 1/1995. VÚLHM Jíloviště Slodičák, M.: Stabilizace lesních porostů výchovou. Lesnický průvodce 1996. VÚLHM Jíloviště Žaloudík, V.: Historie lesů LZ Frenštát p.R. II. a III. cyklus 1965-1966, 1975-1976, 1984. ÚHÚL Frýdek-Místek Žaloudík, V.: Historie lesů ÚLZ Šenov II. a III. cyklus 1965, 1975. ÚHÚL Frýdek-Místek Žaloudík, V.: Historie lesů LZ Frýdek-Místek II. a III. cyklus 1971, 1981. ÚHÚL Frýdek-Místek Žaloudík, V.: Historie lesů LZ Ostravice II. a III. cyklus 1966-1967, 1976. ÚHÚL Frýdek-Místek Žaloudík, V.: Historie lesů LZ Jablunkov II. a III. cyklus 1969-1971, 1979. ÚHÚL Frýdek-Místek Žaloudík, V.: Historie lesů LHC Hranice 1969. ÚHÚL Frýdek-Místek Randuška, D. a kol.: Fytocenologie a lesnická typologie. SZN Praha Svoboda, P.: Lesní dřeviny a jejich porosty I.a II. díl. SZN Praha 1953 Kneblová-Vodičková, V.: Kvartér Ostravska a Moravské brány. Nakladatelství ČSAV 1965 Lesní hospodářský plán LHC Šenov 1998-2007. Všeobecná část. ÚHÚL Frýdek-Místek Lesní hospodářský plán LHC Frenštát p.R. 1994-2003. Všeobecná část. ÚHÚL Frýdek-Místek Lesní hospodářský plán LHC Frýdek-Místek 1991-2000. Všeobecná část. ÚHÚL Frýdek-Místek Lesní hospodářský plán LHC Ostravice 1995-2004. Textová část. ÚHÚL Frýdek-Místek Lesní hospodářský plán LHC Jablunkov 1989-1998. Všeobecná část. ÚHÚL Frýdek-Místek Geologická mapa List 15-43 Ostrava Ústřední ústav geologický 1988 Geologická mapa List 15-44 Karviná Ústřední ústav geologický 1988 Geologická mapa List 15-41 Hlučín Ústřední ústav geologický 1982 Geologická mapa List 15-42 Bohumín Ústřední ústav geologický 1988 Geologická mapa List 25-21 Nový Jičín Ústřední ústav geologický 1988 Geologická mapa List 25-22 Frýdek-Místek Ústřední ústav geologický 1985 Geologická mapa List 25-23 Rožnov pod Radh. Ústřední ústav geologický 1988 Geologická mapa List 26-11 Jablunkov Ústřední ústav geologický 1985 Základní principy státní lesnické politiky (MZe 1994) Oblastní plán rozvoje lesů - Metodika - ÚHÚL duben 1996 Oblastní plán rozvoje lesů D - OPRL technologie dig. zprac. ÚHÚL 29. 4. 1998 Možnosti uplatnění introdukovaných dřevin v lesích ČR; ÚHÚL 1994, Studie


189

SEZNAM PŘÍLOH


13 PŘÍLOHA

1a 1b. 2. 3. 4.

Seznam zkratek Údaje o dřevinách Charakteristiky lesních typů Růstové podmínky cílových hospodářských souborů podle SLT Grafy růstových poměrů dle četnosti AVB u vybraných representativních skladeb porostních cílových HS. 5. Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa 6. Seznam plánů péče o zvláště chráněná území 7. Seznam mapových výstupů 8. Klíče a vysvětlivky k mapám 9. Základní protokol + předběžná zpráva 10. Závazné stanovisko MŽP z hlediska zavádění regionálně nepůvodních druhů lesních dřevin 11. Ochrana lesa 12. Zpřístupnění lesa

190

1 2 3 20 typů 26 39 73 74 75 79 77 78 93


Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L., pobočka FRÝDEK - MÍSTEK

PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST (PLO)

PLATNOST 1999 - 2018

TEXTOVÁ ČÁST - PŘÍLOHY

Frýdek - Místek 1999

Příloha č.: 1a Seznam použitých zkratek: AV AVB CBP CHS CPP ČHMÚ ET GZ HČL HS CHKO CHOPAVK.ú. LČR LH LHC LHO LHP LKT LS LT lvs LZ ML MNO MZD MZe MŽP NKS NP NPP odd. OKÚ -

OL OLH MZeOPRL PHO PLO PMP PP PR RŽP SLT STG UKT ÚHÚL ÚO ÚSES VKP VS VÚHLM-

akademie věd absolutní výšková bonita v metrech ve 100 letech celkový běžný přírůst cílový hospodářský soubor celkový průměrný přírůst Český hydrometeorologický ústav evapotranspirace = souhrn výparu z půdního povrchu a transpirace rostlin genová základna hodnotná část lesa hospodářský soubor chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod katastrální území Lesy České republiky lesní hospodářství lesní hospodářský celek lesní hospodářské osnovy lesní hospodářský plán lesní kolový traktor lesní správa lesní typ lesní vegetační stupeň lesní závod městské lesy ministerstvo národní obrany meliorační a zpevňující dřeviny ministerstvo zemědělství ministerstvo životního prostředí normované kmenové stavy zvěře národní park národní přírodní památka oddělení okresní úřad OV – Ostrava, Magistrát města Ostravy OP – Opava KA – Karviná FM - Frýdek – Místek NJ – Nový Jičín PR – Přerov VS – Vsetín obecní lesy odbor lesního hospodářství MZe oblastní plán rozvoje lesů pásmo hygienické ochrany přírodní lesní oblast průměrný mýtní přírůst přírodní památka přírodní rezervace referát životního prostředí okresního úřadu soubor lesních typů skupina typů geobiocénů univerzální kolový traktor ústav pro hospodářskou úpravu lesů územní odbor územní systém ekologické stability významný krajinný prvek výzkumná stanice Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

Příloha č.: 1b

PLO 39 – Podbeskydská pahorkatina (25 917 ha)

ÚDAJE O DŘEVINÁCH

prům. zásoba

% zastoupení Dřevina

3

střední věk (roků)

podíl na předpisu TC %

% z celkového předpisu zalesnění 22,10

plochy

zásoby

m b.k./ha

smrk ztepilý

36,11

46,96

278

56

64,30

smrk - exoty

0,20

+

10

8

-

-

jedle bělokorá

1,03

2,84

315

87

3,21

3,01

douglaska tisolistá

+

0,05

212

48

0,01

0,04

borovice lesní

3,50

4,32

256

74

2,97

0,92

modřín evropský

2,80

3,91

300

58

3,98

4,15

ostatní jehličnaté

+

0,02

215

54

-

-

celkem jehličnaté

43,64

58,10

282

58

74,47

30,22

dub letní

12,29

11,01

169

60

7,26

12,17

dub červený

+

0

0

0

0

8,30

buk lesní

7,03

6,65

202

71

5,14

27,12

habr obecný

2,81

2,01

171

71

0,85

0,10

javory

3,94

3,30

113

54

1,74

5,70

jasan ztepilý

5,82

3,62

180

52

1,42

5,41

jilmy

0,07

0,06

192

52

0,01

0,25

trnovník akát

0,22

0,16

160

59

0,04

-

bříza bradavičnatá

4,46

2,35

155

50

1,76

-

jeřáb ptačí

0,01

0

15

19

0

-

třešeň ptačí

0,22

0,16

190

53

0,01

0,02

lípy

9,27

6,61

188

56

4,22

7,82

olše

6,82

4,02

142

50

2,31

1,,95

topol černý

1,52

1,09

205

49

0,51

0,65

vrby

1,12

0,86

125

43

0,26

0,07

ostatní listnaté

0,01

-

163

127

-

-

celkem listnaté

55,61

41,90

172

57

25,53

69,78

celkem

99,35

100,00

218

57

100,00

100,00

skutečná holina

0,65

úhrnem

100,00

Poznámka: Údaje jsou vybrány a interpolovány z databáze platných LHP. * exoty jsou psány kurzívou

lesní typ

porost. plocha

fytocenosa

název lesního typu /bonita /

AVB typ

půdní druh

PLO 39 – PODBESKYDSKÁ PAHORKATINA substrát

relief expoz.

sklon

Charakteristiky lesních typů nadmoř. výška přirozená druhová skladba

poznámky k lesnímu typu

hloubka půdy, vlhkost, konzistence, forma humusu

25 917 ha (porostní půda)

1T

1G

1U

-%

0,33

0,1%

38,25

0,6%

158,55

6,2%

1T3

1G5

1G2

1G1

1U1

1L7

1L3

DB 24-34 JS 26-32

FMm

štěrk, kam, +h

Al

roviny

plochý

200–350

DB3-4 (JLH,JLV)1-2 JS2 HB1 LP1 JV1 TPC VR STR

velmi hluboká, dospodu písek, štěrk, mull; při prosvětlení převaha tráv, místy husté patro keřů

při prosvětlení zadrnovatění

OL 16-18

GLm

j

Al, H

prohlubně části rovin

200-250


zbahnělá, mokrá mazlavá, podzemní voda vysoko, mull; porosty přirozeně řidší

OL 16-18

B

GLg, B GLm


jh, j Al, H roviny plochý + 300 (OLL,OLS)8 BR1 (OS VR SM)1 BR 12 GLm w or OM slatinná vysoká pokryvnost (+ 100%), převaha trávovitých s podrostem Sphagnum sp., Carex nigra, C.panicea, Molinia coerulea

0,33 BŘEZOVÁ OLŠINA

1,90 přechodná na naplaveninách

části mírně 200-250 h, hj, Al prohnuté rovin ph, roviny hp vysoká pokryvnost (+ 100%): Carex brizoides, Milium effusum, Deschampsia caespitosa, Festuca gigantea

stojící voda, zbahnělá, podloží štěrkové náplavy, rašelina;

bez skeletu, fyziol.mělká, mokrá, shora kyprá, dospodu ulehlá, rašelina; zadrnovatění Carex brizoides

vysoká pokryvnost (+ 50%): Solanum dulcamara, Lycopus europeus, Caltha palustris, Myosotis palustris, Cardamine amara, Deschampsia caespitosa, Carex brizoides

2,24 mokřadní

vysoká pokryvnost (+ 100%), poměr trávovitých a bylin je proměnlivý: Baldingera arundinacea, Glyceria fluitans, Cardamine amara, Deschampsia caespitosa, Ranunculus repens

porosty přirozeně řidší

pokryvnost kolísá, nevelké rozdíly mezi trávovitými a bylinami: Aegopodium podagraria, Glechoma hederacea, Impatiens noli-tangere, Filipendula ulmaria, Baldingera arundinacea, Lysimachia vulgaris, Urtica dioica zbahnělá, mokrá mazlavá, podzemní 34,11 VRBOVÁ OLŠINA 200–250 OLL6 (VRB,VRK)3 TPC1 OS OL 16-18 GLm j Al, H prohlubně části voda vysoko, mull; rovin lužní

hojný výskyt keřů (kalina, krušina)

vysoká pokryvnost (+ 100%), výrazná převaha bylin: Aegopodium podagraria, Glechoma hederacea, Stachys sylvatica, Circaea luteciana, Brachypodium slvaticum, Festuca gigantea, Symphutum tuberosum 158,5 TOPOLOVÝ LUH hp-p, Al prohlubně roviny 200–300 DB3 TPC3 (JLH,JLV)2 JS2 VR hluboká, kyprá, vespod ulehlá, DB 30 FMg štěrkovitá, mull; 5 kopřivový OLL OLS štěrk příkopy JS 26-32

581,8 štěrkovitý 0

vysoká pokryvnost (+ 100%), velká převaha trávovitých: Carex brizoides, dále Urtica dioica, Baldingera arundinacea

místa s nepříz. odtok. poměry LP1 JV1 BB STR JS 26-32 FMg jh, j vysoká pokryvnost (+ 90%), výrazná převaha bylin: Aegopodium podagraria, Urtica dioica, Asperula odorata; jarní aspekt – Allium ursinum, Ficaria verna, Corydalis cava, Primula elatior, Leucojum vernum hluboká, ulehlá, vlhká, málo 308,7 ostřicový DB 28-32 GLg jh Al roviny plochý do + 250 DB3-4 (JLH,JLV)1-2 JS2 HB1 provzdušněná, moder; 9 LP1 JV1 BB STR JS 26-32

2 bršlicový

1. lesní veg. stupeň – v PLO 39 jen azonální společenstva luhů a podmáčených stanocišť /vegetační doba 156-173 dní, průměrná teplota 7°-8°C, roční srážky 700 - 1000 mm, Langův dešťový faktor 80-140/ velmi hl., kyprá, vlhká, mull; DB 24-34 FMm, h(ph), Al roviny plochý do + 250 DB3-4 (JLH,JLV)1-2 JS2 HB1 1L 1593,61 1L2 703,0 JILMOVÝ LUH

SLT

plocha SLT ha / %

Přírodní lesní oblast:

Příloha č.: 2

lesní typ

porost. plocha

fytocenosa


AVB typ

půdní

-%

5,34

1,2%

298,77

2V9

2O5

2L2

expoz.

sklon

nadmoř. výška přirozená druhová skladba

brizoides, sklon k zamokření



GLm

jh

H

plošiny

plochý

+ 200


velmi hluboká, mokrá, kyprá, dospod ulehlá, mull;

pokryvnost + 80%: Aegopodium podagraria, Equisetum silvaticum, Oxalis acetosella, Athyrium filix-femina, Carex brizoides, Luzula pilosa, Viola silvatica, Carex digitata

DOUBRAVA

DB 26 OL 24

pokryvnost 100%, převaha trávovitých: Carex brizoides, Oxalis acetoslla, Sanicula europaea, Viola sylvatica, Urtica dioica, Mnium sp.

5,34 PODMÁČENÁ BUKOVÁ

298,7 7

163,0 3

0

relief

3K

3Y

+%

3,03

0,4%

106,11

+%

3K5

3K3

3Y9

3Y1

DB 12-14

DB 12-14

Llm, RMm

RMm

Pkř

skelet An

skelet Pi, An h,

bal

haldy

haldy

0-35° slunná

0-35° slunná

+250

+250

+400

BK5 DB4 BR1 BO

BK5 DB4 BR1 BO

mělké, vysýchavé, mor;

mělké, vysýchavé, moder; mikroklima svrchní půdní vrstvy příznivé

hluboká, vysýchavá, mor; +250 BK6 DB3 JD1 BO (LP) vypukliny + 20° BK 24 PZm, PZk ph, jh Pkř, slunná +380 BO 22 štěrk Jl, Št biková průměrná pokryvnost + 70%: Luzula nemorosa, Avenella flexuosa, Hieracium murorum, Carex pilulifera, Vaccinium myrtillus, Festuca ovina, Hieracium pilosella, Hypnum cupressiforme hluboká, vysýchavá, mor; 1,70 borůvková +250 BO 24 PZm, PZk ph, jh Pkř, BK6 DB3 JD1 BO (LP) vypukliny + 20° slunná +380 SM 28 štěrk Jl, Št průměrná pokryvnost + 70%: Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Hieracium murorum, Carex pilulifera, Luzula nemorosa, Festuca ovina, Hieracium pilosella, Hypnum cupressiforme

1,33 KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA

vegetace velmi rozdílná, často rostliny plevelné

10,78 na výsypkách

vegetace velmi rozdílná, často rostliny plevelné

na výsypkách s překryvem

95,33 SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA

RMm

výstupky slunná svahy pokryvnost do 5%: Vaccinium myrtillus, Polytrichum juniperinum, Calluna vulgaris, Poa nemoralis

borůvková

3. DUBOBUKOVÝ lesní veg. stupeň - pahorkatinný - kolinní - /vegetační doba 155-170 dní, průměrná teplota 7,4°-8,3°C, roční srážky 700 - 1100 mm, Langův dešťový faktor 85-150/ 2,42 velmi mělká, vysýchavá, mor; 2,42 ZAKRSLÁ DUBOVÁ BUČINA + 25° DB 12-14 Llm, skelet Jl ostrohy +250 BK5 DB4 BR1 BO 3Z 3Z2

2V

2O

2,7%

substrát


/vegetační doba 150-170 dní, průměrná teplota 6,3°-8,3°C, roční srážky 700 - 1200 mm, Langův dešťový faktor 85-190/ velmi hluboká, kyprá, vlhká, mull; plochý +250 +450 DB4 JS2 (JLH,JLV)1 h, j Al říční (JV,KL)1 LP2 OLL OLS VRB pestrý typ, přívalové záplavy terasy SM 28-34 FMg pahorkatinný s válečkou lesní VRK STR HB pokryvnost značně kolísá, poměr trávovitých a bylin dosti vyrovnaný, zpravidla převaha bylin: Aegopodium podagraria, Galeopsis grandifolia, Impatiens noli-tangere, Asarum europaeum, Brachypodium silvaticum, Chaerophyllum hirsutum, Petasites albus velmi hluboká, kyprá, vlhká, mull; ph, j, Al SM 28-32 FMk, říční 3-7º +250 +450 DB4 JS2 (JLH,JLV)1 podhorský (JV,KL)1 LP2 OLL OLS VRB pestrý typ, přívalové záplavy štěrk JS 26-32 FMg terasy VRK STR HB pokryvnost značně kolísá, poměr trávovitých a bylin dosti vyrovnaný: Aegopodium podagraria, Galeopsis grandifolia, Impatiens noli-tangere, Asarum europaeum, Brachypodium silvaticum, Chaerophyllum hirsutum, Petasites albus velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, DB 28 PGm h, H plošiny, plochý, + 200 DB6 BK2 JD2 LP HB JEDLOBUKOVÁ DOUBRAVA dospod ulehlá až zatvrdlá, moder; písek mírné velmi ostřicová po prosvětlení zadrnování Carex svahy mírný

druh


Charakteristiky lesních typů

2. lesní veg. stupeň - v PLO 39 jen azonální společenstva luhů a oglejených stanovišť 706,73 DB 26-32 FMk, 2L 2L1 543,7 POTOČNÍ LUH

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

3C

3F

3S

3N

SLT

+%

10,24

0,6%

151,29

0,6%

151,29

+%

1,34

plocha SLT ha / %

3C9

3C2

3F1

3S9

3S6

3S2

3S1

3N1

lesní typ AVB

o

typ

půdní druh

relief expoz.

sklon


o

SM 28-32 KMm b KMm

hp, ph štěrk

Pkř, B, Sl

okraje plošin, svahy 0-15° různá 300 – 380 BK6 DB3 LP1 JD HB



o

SM 26-30 KMm b BK 28 KMm

p, ph, Pkř, skelet B, Sl

krátké svahy

+20° různá 300-380

BK6 DB3 LP1 JD HB

velmi hluboká, mírně vlhká, kyprá, moder; stadium 3S1, bývalý pastevní les

velmi hluboká, mírně vhlká, vysýchavá, shora kyprá, dospod ulehlá, moder; pod smrkem vyšší zastoupení Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa

SM 28

o

KMm b KMm

p, ph

Pkř, B, Sl

krátké svahy

+ 10° různá 300-350

BK6 DB3 LP1 JD HB

o

SM 26-30 KMm b KMm

p, ph

Pkř, B, Sl

příkré svahy

+ 25° různá – slunná

250-380

BK6 DB2 LP1 JD1 HB

b

KMm

b

p, ph

Pkř, B

5,58 lipnicová na příkrých svazích

BO 22-24

KMm

b

p, ph štěrk

Pkř

+ 25° příkré 220-300 krátké slunná svahy pokryvnost do 100%: Poa nemoralis (dominance), Luzula nemorosa, Melica nutans, Oxalis acetosella

BO 22-24

vypuklé do 20° 220-300 části různá svahů pokryvnost do 100%: Poa nemoralis (dominance), Luzula nemorosa, Melica nutans, Oxalis acetosella

lipnicová

4,66 VYSÝCHAVÁ DUBOVÁ BUČINA

SM 26-30 KMm

velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, moder; pod sm Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, světlostní stádium Calamagrostis epigeos

velmi hluboká, mírně vlhká, kyprá, moder;

BK6 DB3 LP1 HB

BK6 DB3 LP1

mělká, mírně vlhká, vysýchavá, kyprá, dospod ulehlá, moder; jen malé ostrůvky

středně hluboká, vysýchavá, dospodu přibývá štěrku a kamení, moder;

hluboká, mírně vlhká, kyprá, moder; Pkř, Sl příkré ph, + 25° 200 +350 BK6 DB2 LP1 JD1 JV v humózní půdě sklon k tvorbě nátrží svahy hp různá štěrk pokryvnost silně kolísá, charakteristický výskyt kapradin: Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina, Lamium luteum, Oxalis acetosella, Asperula odorata, Asarum europeum

kapradinová

5,34 SVAHOVÁ DUBOVÁ BUČINA

pokryvnost + 90%: Oxalis acetosella, Athyrium filix-femina, Senecio fuchsii, Galium scabrum, Rubus hirtus, Dryopteris filix-mas

12,01 šťavelová na příkrých svazích

pokryvnost + 50%: Oxalis acetosella, Asperula odorata, Luzula nemorosa, Viola reichenbachiana, Vaccinium myrtillus

3,24 biková s mařinkou

pokryvnost 50-70%, dominantní určující druh chybí: Poa nemoralis, Luzula nemorosa, Vaccinium myrtillus, Galium scabrum, Rubus hirtus, Oxalis acetosella, Senecio fuchsii

74,26 se svízelem drsným

průměrná pokryvnost 50%, převažují byliny: Senecio fuchsii, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rubus hirtus, Luzula pilosa, Vaccinium myrtillus

šťavelová

61,78 SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA

DB 24

/bonita /


středně hluboká, mírně vlhká, moder h, hp Pkř, Sl svahy, + 300 – BK6 DB3 JD1 LP (BO) mírnýKMy , mor; štěrk hřbety KMd, 380 příkrý bučina s kapradí osténkatou PZm,PZk skelet pokryvnost + 90%: Luzula nemorosa, Avenella flexuosa, Oxalis acetosella, Viola sylvatica, Vaccinium myrtillus, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Rubus hirtus

fytocenosa

název lesního typu substrát



1,34 KAMENITÁ KYSELÁ DUBOVÁ

porost. plocha


Příloha č.: 2

3W

3B

SLT

0,9%

222,04

2,7%

698,11

plocha SLT ha / %

3W2

3W1

3B9

3B7

3B6

3B3

3B2

3B1

lesní typ

fytocenosa


SM 26-34 KMm

b

typ

druh h, ph

půdní

Pkř, Jl, B, Št

plošiny, mírné svahy

relief

15-25° slunná

expoz.

sklon

220-400

nadmoř. výška BK6 DB3 HB1 JD LP


velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, drolinovitá, moder-mull; vyšší dominance Melica unifora




SM 26-34 KMm BK 26-28

b

hp, jh štěrk Pkř, Jl, B, Št

neprav. svahy

0-25° různá 250-380

BK6 DB3 HB1 JD LP

velmi hluboká, čerstvě vlhká, štěrkovitá, moder; zastoupení nitrofilních druhů

SM 26-32 KMm

b

hp-p štěrk Št morény

svahy

0-15° různá

230-350

hp, jh štěrk

Pkř, Jl, B

BK6 DB3 HB1 JD LP

velmi hluboká, čerstvě vlhká, štěrkovitá, moder;

SM 30-34 KMv, PRk hp-j KL 28-34 štěrk

SM 26-32 KMm BK 26-28

Sn, B, V, Jlv

svahy

0-15° slunná

300-450

BK6 DB3 LP1 HB JV JD JS LP

hluboká, čerstvě vlhká, ulehlá, dospod štěrkovitá, moder-mull; bohaté ekol. skup. jsou stálé i při změně druh. skladby, bohaté patro Sambucus nigra

pokryvnost + 90%: Asperula odorata, Impatiens noli-tangere, Oxalis acetosella, Mercurialis perennis, Asarum europaeum, Salvia glutinosa, Viola silvatica

6,58 mařinková

68,84 na svazích

velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, 25°+ příkré 250-380 BK6 DB3 HB1 JD LP dospod ulehlá, moder; různá svahy, břehy potočin průměrná pokryvnost 80%, velká nejednotnost druhů: Lamium luteum, Athyrium filix-femina, Asperula odorata, Senecio fuchsii, Asarum europaeum, Oxalis acetosella, Viola silvatica, Anemone nemorosa 33,71 VÁPENCOVÁ DUBOVÁ BUČINA 300-400 BK6 DB3 LP1 HB JV JD JS LP hluboká, čerstvě vlhká, ulehlá, dospod Sn, B, části 0-15° BK 28-34 KMv, PRk hp-j štěrkovitá, moder-mull; štěrk V, Jlv svahu různá MD 28-34 strdivková slunná KL 28-30 pokryvnost + 100%, dominance Melica uniflora, dále Asperula odorata, Oxalis acetosella, Mercurialis perennis, Asarum europaeum, Salvia glutinosa, Viola silvatica

b

pokryvnost + 100%: Rubus hirtus, Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Luzula pilosa, Dentaria glandulosa

28,66 s ostružiníkem chlupatým

pokryvnost 60-90%: Asperula odorata, Salvia glutinosa, Mercurialis perennis, Sanicula europaea, Pulmonaria officinalis, Rubus hirtus, Oxalis acetosella, Senecio fuchsii

32,23 javorová

pokryvnost 100%, převaha bylin: Asperula odorata, Sanicula europaea, Carex silvatica, Pulmonaria officinalis, Brachypodium silvaticum, Rubus hirtus, Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Asarum europaeum b velmi hluboká, mírn vlhká, moder-mull; 43,24 válečková 0-25° 220-380 Pkř, Jl, plošiny, ph, SM 30 KMm BK6 DB3 HB1 JD LP různá B, Št neprav. hp svahy štěrk pokryvnost + 50%: Brachypodium silvaticum, Poa nemoralis, Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Anemone nemorosa, Asarum europaeum

tangere a Sambucus nigra

pokryvnost + 90%: Melica uniflora, Asperula odorata, Asarum europaeum, Lamium luteum, Brachypodium silvaticum, Polygonatum multiflorum, Oxalis acetosella, Viola silvatica, Senecio fuchsii b velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá do 431,0 mařinková h, jh SM 26-34 KMm Pkř, Jl, plošiny, 0-25° 250-380 BK6 DB3 HB1 JD LP 30 cm, ulehlá, moder-mull; 0 různá štěrk B, Št BK 26-28 krátké pod sm dominance Imaptiens nolisvahy

strdivková

AVB /bonita /

substrát



94,14 BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA

porost. plocha


Příloha č.: 2

3H

pokr

3W

SLT

22,6%

5836,30

0,9%

222,04

plocha SLT ha / %

válečková

fytocenosa


AVB typ

půdní druh

SM 28-34 KMv, PRk hp KL 28-34 štěrk

/bonita /

Sn, B, V, Jlv

substrát

části svahu

relief expoz.

sklon





b

SM 32-34 KMm o BK 30-34 KMm h, jh

Sh, H


0-10° 0-různá 220-350

BK6 DB3 HB1 JS

velmi hluboká, shora kyprá, dospod ulehlá, čerstvě vlhká, vrstevnatá, moder; náchylhné ke slehávání, po prosvětlení stoupá zastoupení Rubus hirtus, pod sm klesá ekol. sk. bohatá

3H6

Sh, H, plošiny, 0-10° h, DB 28-30 KMm 220-440 BK6 DB3 HB1 JS o mírné KMm příměs +Št 0-různá BK 30 svahy písku SM 30-34 pokryvnost 100%: Carex brizoides, Rubus hirtus, Rubus idaeus, Senecio fuchsii, Poa nemoralis, Circea lutetiana, Oxalis acetosella

b

velmi hluboká, hlína na písku, čerstvě vlhká, kyprá, dospodu ulehlá, moder;

pokryvnost + 50%, převládají trávovité rostliny: Carex brizoides, Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Rubus idaeus, Senecio fuchsii, Circea lutetiana, Luzula pilosa

669,7 na pískoštěrkovitých morénách 0

pod sm po prosvětlení na vlhkých místech dominance Carex brizoides, na sušších místech Rubus hirtus

pokryvnost + 80%, mírná převaha bylin: Oxalis acetosella, Rubus hirtus, R.idaeus, Senecio fuchsii, Poa nemoralis, Festuca gigantea, Carex brizoides, Luzula pilosa, Vaccinium myrillus g velmi hluboká, shora kyprá, dospodu SM 32-34 KMm h Sh, H plošiny, 0-10° 220-400 BK6 DB3 HB1 JS oglejená ulehlá, čerstvě vlhká, střídavě vlhká, 0-různá BK 30 KMg mírné moder; DB 28-30 svahy

HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA šťavelová

4503,57

1113,03

300-400 BK6 DB3 LP1 HB JV JD JS LP hluboká, vhlká (vysýchavá), moder; 0-15° bohaté ekol. skup. jsou stálé i při různá změně druh. skladby slunná pokryvnost + 100%: Brachypodium silvaticum, Sanicula europaea, Aegopodium podagraria, Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Actea spicata, Asperula odorata, Ciracaea lutetiana, Astrantia major, Urtica dioica, Salvia glutinosa 29,33 na svazích BK 26-30 KMv, PRk hp, hj Sn, B, 25°+ 300-400 BK6 DB3 LP1 HB JV JD JS LP hluboká, vlhká (vysýchavá), moder; příkré bohaté ekol. skup. jsou stálé i při štěrk V, Jlv MD 30-34 slunná svahy změně druh. skladby KL 28-32 pokryvnost + 80%: Asperula odorata, Brachypodium silvaticum, Sanicula europaea, Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Actea spicata

152,42

porost. plocha



3H5

3H1

3W9

3W3

lesní typ


Příloha č.: 2

3D

SLT

fytocenosa


AVB /bonita /

typ

půdní druh

substrát

relief expoz.

sklon





3D9

3D8

3D7

BK6 LP2 DB2 JV JD

velmi hluboká, čerstvě vlhká, shora kyprá, dospodu ulehlá, mull; pod sm větší zastoupení Impatiens noli-tangere

SM 30-36 KMe g BK 30-34 KMe

h, jh

H, Dh

pokryvnost 100%: Athyrium filix-femina, Dryopterix filix-mas, Lamium luteum, Aegopodium podagraria, Asarum europaeum, Petasites albus

336,8 netýkavková 8

zpravidla značného rozsahu

velmi hluboká, čerstvě vlhká až vlhká, plošiny, 5 + 20° 220-380 BK6 LP2 DB2 JV JD mull; báze různá svahů pokryvnost 100%: Impatiens noli-tangere, Lamium luteu, Asperula odorata, Oxalis acetosella, Mercurialis perennis, Festuca gigantea, Carex silvatica, Brachypodium silvaticum, Anthriscum silvestris hluboká až velmi hluboká, čerstvě 461,2 svahová příkrý 250-400 BK6 LP2 DB1 JV1 JD1 h, hj H, Dh břehy SM 30-36 KMe g vlhká, kyprá, mull; 5 výmolů, + 25° LP 30-34 KMe na vápnitých jílovcích svážný terén potočin různá

pokryvnost 100%: Mercurialis perennis, Lamium luteum, Asarum europaeum, Asperula odorata, Aegopodium podagraria, Circaea lutetiana, Impatiens noli-tangere, Brachypodium silvaticum, Sanicula europaea, Primula elatior velmi hluboká, čerstvě vlhká, shora 6,82 kapradinová SM 30-36 KMe h, jh H, Dh plošiny 5-10° 220-380 BK6 LP2 DB2 JV JD kyprá, dospodu slehlá, mull; různá BK 30-34 báze svahů pokryvnost + 60%: Athyrium filix femina, Dryopteris filix-mas, Asarum europaeum, Aegopodium podagraria

220-380

H, Dh

h, hj


279,7 bažanková 6

3D6

5 + 20° různá

plošiny, 5 + 20° 220-380 BK6 LP2 DB2 JV JD velmi hluboká, kyprá, dospodu báze různá ulehlá, čerstvě vlhká, mull; svahů pokryvnost + 100%: Carex pilosa, Melica uniflora, Asperula odorata, Oxalis acetosella, Brachypodium silvaticum, Mercurialis perennis, Geranium robertianum plošiny, báze svahů

H, Dh

h, jh

H, Dh


h

28,62 s ostřicí chlupatou


3D5

1,83 bršlicová

plošiny, 5 + 20° 220-380 BK6 LP2 DB2 JV JD velmi hluboká, kyprá, čerstvě báze různá vlhká, dospodu ulehlá, mull; svahů Aegopodium podagraria, Mercurialis perennis, Geranium robertianum, Athyrium filix-femina, Lamium luteum, Asperula odorata, Primula elatior, Sanicula europea

444,3 OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA 4 válečková

velmi hluboká, kyprá, čerstvě vlhká, h H, Dh plošiny, 5 + 20° 230-380 BK6 LP2 DB2 JV JD SM 30-36 KMe g mull; báze různá LP 30-34 KMe velmi proměnlivý typ svahů KL 30-36 pokryvnost + 90%: Brachypodium silvaticum, Mercurialis perennis, Aegopodium podagraria, Geranium robertianum, Athyrium filix-femina, Lamium luteum, Asperula odorata, Primula elatior, Sanicula europea velmi hluboká, čerstvě vlhká, 930,6 hluchavková h H, Dh plošiny, 5 + 20° 220-380 SM 30-36 KMe BK6 LP2 DB2 JV JD g vysýchavá, mull; 5 báze různá BK 30-34 KMe svahů Lamium maculatum, Melica uniflora, Brachypodium silvaticum, Asperula odorata, Oxalis acetosella, Geranium robertianum, Carex pilosa

porost. plocha



3D3

3D2

3D1

2490,24

9,6%

lesní typ

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

3L

3J

3A

SLT

2,2%

561,92

0,2%

46,52

0,1%

28,39

plocha SLT ha / %

fytocenosa


AVB

SM 26-30 LP 26-30

/bonita /

KMm b KMy

b

typ

druh h, ph štěrk

půdní

Sl, Pkř, Jl

substrát

břehy, úpatí, hřbítky

relief

+ 25° různá

expoz.

sklon

250-380

nadmoř. výška BK5 LP2 DB1 JV1 JD1


3L2

OL 24-30 SM 30-32

FMm FMG

j, jh štěrk

Al, H, Sh

0

200-500

(OLL,OLS)7 JS3 TPC OS

vegetace nebývá příliš pestrá, někdy vylučná dominance jednoho druhu – Carex brizoides, Deschampsia caespitosa,

velmi hluboká, vlhká, dospod mokrá, kyprá, mull;

mělká, čerstvě vlhká, kyprá, moder – mull; typ značně proměnlivý, morfologický charakteristický: „strž“

mělké, mírně vlhké, vysýchavé půdy, moder – mull;

pokryvnost 100%, zpravidla převažují byliny: Aegopodium podagraria,Festuca gigantea, Impatiens noli-tangere, Urtica dioica, Chaerophyllum hirsutum, Lycopus europeus, Caltha palustris, Deschampsia caespitosa středně hluboká až hluboká, mokrá, 26,38 prameništní h, jh, H, Sh svahové (OLL.OLS)7 JS3 TPC OS OL 18-24 GLm do +20° 250-400 kyprá, mull; prohlubně j, SM 34 GLk B prameniště potůčků štěrk GLm pokryvnost 100%: Chaerophyllum hirsutum, Lysimachia vulgaris, Lycopus europeus, carex remota

535,5 JASANOVÁ OLŠINA 4 potoční

KL 30 SM 30-34

širší údolí

BK4 LP3 (JV,KL)2 JD1 JLH DB HB JS

+ 35° břehy 350-500 různá zářezů, strže, rokliny pokryvnost velmi proměnlivá: Aruncus vulgaris, Lamium luteum, Asarum europaeum, Oxalis acetosella

nižšího st.

35,64 ROKLINOVÁ JAVOŘINA

Pkř, h skelet Sl bal

3J9

RNk, RNm

BK4 LP3 (JV,KL)2 JD1 JLH HB JS DB

KL 20

400-450

6,74 vápencová s tolitou lékařskou

V ostrůvky RAm, h různý, RAk, RAs skelet vápence různá bal pokryvnost do 50%: Cynanchum vincetoxicum, Brachypodium silvaticum, Campanula trachelium

3L1

středně hluboká až hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, moder; štěrk na povrchu jsou jen osypky, pod nimi vyvinuta kambizem




pokryvnost + 80%, převaha bylin: Asperula odorata, Asarum europaeum, Euphorbia amygdaloides, Mercurialis perennis, Senecio fuchsii, Salvia glutinosa, Athyrium filix-femina, Dryopterix filix mas b středně hluboká až hluboká, čerstvě 1,51 strdivková + 25° h, ph Sl, Pkř, břehy, SM 26-30 KMm 250-380 BK5 LP2 DB1 JV1 JD1 b vlhká, kyprá, moder; štěrk Jl úpatí, různá LP 26-30 KMy hřbítky pokryvnost + 80%, převaha trávovitých: Melica uniflora, Asperula odorata, Mercurialis perennis, Asarum europaeum, Euphorbia amygdaloides, Senecio fuchsii, Salvia glutinosa, Athyrium filix-femina, Dryopterix filix mas mělká až středně hluboká, mírně 14,79 vápencová BK5 LP2 DB1 JV1 JD1 V prudké (0)+25° 300-500 SM 28-34 PRm, h vlhká, + ulehlá, moder; svahy, různáBK 28-30 PRk štěrk velký sklon k proschnutí hřbítky slunná skelet pokryvnost 100%, převaha bylin: Asperula odorata, Asarum europaeum, Actea spicata, Salvia glutinosa, Paris quadrifolia, Sanicula europaea, Mercurialis perennis, Aegopodium podagraria, Brachypodium silvaticum, Lathyrus vernus 4,14 kapradinová Pkř, sutě, různý, KL 28 RNk, h, p 450-550 BK4 LP3 (JV,KL)2 JD1 JLH HB mělká až středně hluboká, mírně až čerstvě vlhká, moder – mull; JS DB RNm skelet Sl ostrůvky, různá velká nepravidelnost v hloubce půdy, bal skalnaté sutě samy nehluboké suky pokryvnost do 50%, vyskytují se v nevysokých dominancích: Athyrium filix-femina, Dryopterix filix-mas, Mercurialis perennis, Polystichum lobatum, Urtica dioica, Oxalis acetosella

bažanková

12,09 LIPODUBOVÁ BUČINA

porost. plocha



3J6

3J2

3A9

3A2

3A1

lesní typ


Příloha č.: 2

3V

3U

SLT

1,3%

346, 30

3,3%

857,85

plocha SLT ha / %

fytocenosa


AVB druh h, hp, štěrk

půdní typ

SM 28-34 FMm DB 26-32 FMG

/bonita /

H, Dh, Sh, Pkř

substrát

žleby, žlíbky s potoky

relief

různý různá

expoz.

sklon

250-450

nadmoř. výška



proměnlivá), kyprá, mull; typ velmi rozmanitý, mozaika fytocenóz a půdních typů

JS4 BK3 JD2-1 (JV,KL)1 LP DB hluboká, čerstvě vlhká (vlhkost



brizoides

velmi hluboká, vlhká, slehlá, mull; h, hj H, Dh, okraje do 10° DB 30 KMg do 300 BK3 DB3 JD3 JV1 Sh plošin různá SM 34-38 GLg GLm pokryvnost 100%, Brachypodium silvaticum, Stachys silvatica, Senecio fuchsii, Impatiens noli-tangere, Mercurialis perennis, Aegopodium podagraria

36,95 s válečkou lesní

velmi hluboká, dospodu ulehlá, mokrá;

3V5

2,71 bršlicová

h, hj H, Sh, prame. do 10° SM 34-38 KMg 230-400 BK3 DB3 JD3 JV1 Dh úpatí různá GLg GLm pokryvnost + 80%, převaha bylin: Aegopodium podagraria, Mnium undulatum, Deschampsia caespitosa, Carex pilosa, Sanicula europaea

pokryvnost + 80%, převaha bylin: Impatiens noli-tangere, Circaea lutetiana, Mnium undulatum, Carex silvatica, Deschampsia caespitosa, Mercurialis perennis, Senecio fuchsii

3V3

3V1

různý širší h, hp, H, Dh, 250-450 JS4 BK3 JD2-1 (JV,KL)1 LP DB velmi hluboká, dospodu ulehlá, vlhká, mull; Sh, Pkř údolí různá jh, 10-70m štěrk pokryvnost 100%, mozaikovitý výskyt skupin vegetace: Asperula odorata, Carex brizoides, Carex remota, Aegopodium podagraria, Ficaria verna, Anemone nemorosa, Oxalis acetosella velmi hluboká, dospodu ulehlá, vlhká, 306,6 VLHKÁ DUBOVÁ BUČINA do 10° SM 34-38 KMg h, hj H, Dh, úpatí, 250-400 BK3 DB3 JD3 JV1 mull; 4 netýkavková různá GLg Sh žleby, pod sm často dominantní Impatiens GLm části noli-tangere, světlostní stadium: Carex B GLm svahů SM 30-32 FMm JS 26-30 FMG

3U5

166,4 širších úvalů s ostřicemi 0

24,17 ostřicová

SM 28-32 FMm hp, jh Al, H žleby do 5° 230-300 JS4 BK3 JD2-1 (JV,KL)1 LP DB velmi hluboká, mokrá, ulehlá, moder; JS 26-30 FMG různá pokryvnost + 100%, převažují traviny: Carex brizoides, Aegopodium podagraria, Caltha palustris, Oxalis acetosella

pokryvnost + 80%, velká pestrost druhů, zároveň velké rozdíly v dominanci: Aegopodium podagraria, Glechoma hederacea, Mnium undulatum, Festuca gigantea, Stachys silvatica, Impatiens noli-tamgere, Carex brizoides, Carex remota, Chaerophylum hirsutum, Brachypodium silvaticum, Petasites albus, Crepis paludosa, Deschampsia caespitosa, Caltha palustris 162,0 bažanková na nevyvinutém aluviu h, hp Al, Pkř žleby 5 -10° SM 28-36 FMm 250-600 JS4 BK3 JD2-1 (JV,KL)1 LP DB hluboká – stále v pohybu, čerstvě vlhká – mokrá, kyprá, mull; 6 štěrk různá KL 28-36 FMG JS 26-34 pokryvnost různá 20-60%: Aegopodium podagraria, Mnium undulatum, Carex remota, Mercurialis perennis

504,9 JAVOROVÁ JASENINA 2 bršlicová

porost. plocha



3U4

3U3

3U1

lesní typ


Příloha č.: 2

3R

3G

3Q

3P

3O

SLT

-%

0,09

0,1%

18,85

-%

0,42

0,1%

32,75

1149,24

3O7

3R1

3G2

3G1

3Q2

AVB

SM 30 DB 28-30 BK 28-30

/bonita /

PGm PGk

typ

druh ph, h, jh písek

půdní

Sh

plošiny

relief

do 10° různá

expoz.

sklon

250-380

nadmoř. výška BK3 DB3 JD4 LP


velmi hluboká, čerstvě vlhká, (střídavě vlhká), kyprá dospod až zatvrdlá, moder; nepříznivé odtokové poměry




SM 30 DB 28-30 BK 28-30

PGm PGk PGo

ph, h, jh písek

Sh

plošiny

do 10° různá

250-380

DB 28-30 PGm SM 28-30 PGk BK 26-28 PGo

h, jh písek

Sh

plošiny

do 10° různá

250-380

PGo

h, hj, písek

Sh

plošiny

do 10° různá

250-400

DB5 BK1 JD3 OS1

BK3 DB3 JD4 LP

BK3 DB3 JD4 LP

velmi hluboká, vlhká, do 30 cm kyprá, dospodu ulehlá, moder – mor; drobné ostrovy

velmi hluboká, čerstvě vlhká, do 30 cm kyprá, dospodu slehlá, moder; pod pařezinami extrémní pseudoglej, nepříznivé odtokové poměry

velmi hluboká, čerstvě vlhká, (střídavě vlhká), kyprá dospod až zatvrdlá, moder; vysoká dominance Rubus hirtus, klesá-li Ruh stoupá Oxalis acetosella, nepříznivé odtokové poměry

DBČ 2628

PGo

h písek

Sh

plošiny

do 10° různá

+ 250

DB5 BK1 JD3 BR1 OS

DB 26-30 GLg B GLm

jh

Sh, Al, H

plošiny u potůčků

0-10° různá

+ 300+ 450

DB5 JD4 OLL1 BK

velmi hluboká, slehlá, vlhká až mokrá, moder; drobný typ, může mokvyt při necitlivých zásazích

velmi hluboká, slehlá, mokrá, moder; drobný typ, může mokvat při necitlivých zásazích

velmi hluboká, čerstvě vlhká, shora kyprá, dospodu zatvrdlá, mor;

OL 18 OMG or H, Al plošiny 0-5° + 350 SM6 BO2 BR2 BR 14 bez pokryvnost 100-120%: Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea, Sphagnum, Trientalis europaea, Leucobryum glaucum

0,09 KYSELÁ RELIKTNÍ SMRČINA

velmi hluboká, mokrá (rašelinná), rašelina;

pokryvnost až 100%: Carex remota, Carex pendula, Deschampsia caespitosa, Festuca gigantea, Juncus effusus, Lycopus europaea, Scirpus silvaticus, Equisetum silvaticum

5,04 ostřicová

DB 26-30 GLg jh Sh, plošiny 0-10° DB5 JD4 OLL1 BK + 300+ B GLm Al, H u různá 450 DOUBRAVA potůčků přesličková pokryvnost + 100%: Equisetum silvaticum, Carex remota, Carex brizoides, Deschampsia caespitosa, Dryopteris spinulosa

13,81 PODMÁČENÁ JEDLOVÁ

pokryvnost 100%: Molinia coerulea, Vaccinium myrtillus, Carex brizoides

bezkolencová

0,42 CHUDÁ JEDLODUBOVÁ BUČINA

pokryvnost 90%, výrazná převaha kyselých druhů: Vaccinium myrtillus, Leucobryum glaucum, Mnium spinulosum, Carex remota, Carex pilulifera, Blechnum spicant

s bikou chlupatou

BO 28-32 DB 22-26

pokryvnost + 100%: výrazná převaha trávovitých: Carex brizoides, Rubus hirtus, Oxalis acetosella, Rubus idaeus

ostřicová

pokryvnost + 100%: Rubus hirtus, Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Rubus idaeus, Mnium affine, Carex brizoides


pokryvnost + 90%: Sanicula europaea, Oxalis acetosella, Melica uniflora, Brachypodium silvaticum, Mycelis muralis , Poa nemoralis, Luzula pilosa, Senecio fuchsii

žindavová

32,75 KYSELÁ JEDLODUBOVÁ BUČINA

1380,56

3P1

fytocenosa




10,23 JEDLODUBOVÁ BUČINA

porost. plocha

3O5

3O1

2540,03

9,8%

lesní typ

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

lesní typ

porost. plocha

fytocenosa


4K

4M

0,2%

62,29

-%

7,97

-%

4K9

4K3

4K1

4M9

4M1

AVB typ

půdní druh

relief expoz.

sklon





BO 20 BK 20

PZm

hp, Pkř, Sl skelet

části svahů, hřbítky 15-35° různá +400 450

BK6 DB2 JD1 BR1 JR

středně hluboká až mělká, mírně vlhká, kyprá, mor; kameny z půdy zpravidla vyčnívají, nejsou volně nakupeny

SM 22-28 PZm PZk

hp, p, štěrk

Pkř, Sl

části + 10° svahů různá (slunná)

+ 400 – 600

SM 22-26 PZm m BK 22-26 PZm

hp, p, Pkř, skelet Sl

příkré svahy, kopečky

+ 35° slunná

+400 500

BK7 JD2 DB1

BK7 JD2 DB1

středně hluboká, mírně vlhká (vysýchavá), kyprá, mor; pod sm častěji výskyt Avenella flexuosa

hluboká, mírně vlhká (vysýchavá), kyprá, mor; pod sm dominantní Avenella flexuosa, při prosvětlení řídce Calamagrostis epigeos

pokryvnost + 50%: Luzula nemorosa, Dicranodontium denudatum, Plagiothecium curvifolium, Hieracium murorum, Vaccinium myrtillus, Dicranum scoparium, Leucobryum glaucum, Mnium spinulosum

6,14 svahová

pokryvnost 70 – 100%: Avenella flexuosa, Luzula nemorosa, Vaccinium myrtillus, Dryopteris spinulosa

8,88 biková

pokryvnost 50 - 80%, vysoká pokryvnost mechů: Leucobryum glaucum, Plagiothecium curvifolium, Polytrichum attenuatum, P.juniperinum, Mnium spinulosum, Luzula nemorosa, Vaccinium myrtillus, Poa nemoralis středně hluboká až mělká, mírně vlhká 0,34 svahová +400 BK6 DB2 JD1 BR1 JR BO 20 PZm hp, Pkř, Sl příkré 25-35° až vysýchavá, kyprá, mor; 450 BK 20 skelet svahy různá (slunná) pokryvnost 50 - 80%, dominance mechů: Leucobryum glaucum, Plagiothecium curvifolium, Polytrichum attenuatum, P.juniperinum, Mnium spinulosum, Luzula nemorosa, Vaccinium myrtillus hluboká, mírně vlhká (vysýchavá), 47,27 KYSELÁ BUČINA + 400 BK7 JD2 DB1 SM 22-28 PZm hp, p, Pkř, Sl části + 10° kyprá, mor; svahů různá 550 BK 22-28 štěrk metlicová (slunná) pokryvnost 70 – 100%: Avenella flexuosa, Luzula nemorosa, Vaccinium myrtillus, Veronica officinalis, Dryopteris spinulosa

mechová

7,63 CHUDÁ BUČINA

/vegetační doba 130-150 dní, průměrná teplota 6,2°-7,6°C, roční srážky 950 - 1200 mm, Langův dešťový faktor 125-190/ velmi mělká, vysýchyvá, mor; DB 12-14 Llm bal, Pkř, skalní 0-35° BK6 DB2 JD1 (BR BO)1 + 380 skelet Sl výchozy různá 600 pokryvnost 30-50%: Avenella flexuosa, Luzula nemorosa, Mycelis muralis

/bonita /

substrát



4. BUKOVÝ lesní veg. stupeň – podhorský – submontánní 0,26 0,26 SKELETOVÁ BUČINA 4Y 4Y

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

4S

4N

SLT

3,6%

931,19

0,1%

12,11

plocha SLT ha / %

fytocenosa


AVB expoz.

sklon




4S8

4S4

4S3

4S2

4S1

o

o

SM 26-34 KMm b BK 24-32 KMm

ph, štěrk

Pkř, Sl

o

SM 26-34 KMm b KMm

ph,hp štěrk

Pkř, Sl

o

SM 26-34 KMm b KMm

ph,hp štěrk

Pkř, Sl

106,9 HOLÁ BUČINA 6 na štěrkovitých deluviích

SM 26-32 KMm

ph, štěrk

Pkř, Sl, Dš

části BK8 JD2 +5°-25° + 400 – svahů, slunná 650 ploché hřbítky pokryvnost + 80 – 90%: Rubus hirtus, Carex digitata, Luzula nemorosa, Viola silvatica, Mycelis muralis, Poa nemoralis, Hieracium murorum

43,21 biková s mařinkou

části BK8 JD2 +5°-25° + 400 – svahů, slunná 650 ploché hřbítky pokryvnost + 90 – 100%: Luzula nemorosa, Asperula odorata, Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Maianthemum bifolium, Rubus hirtus

1,11 s ostřicí prsnatou

velmi hluboká až hluboká, mírně vlhká, kyprá, moder;

velmi hluboká až hluboká, mírně vlhká, kyprá, moder;

velmi hluboká až hluboká, mírně vlhká, části BK8 JD2 +5°-25° + 400 – kyprá, moder; svahů, slunná 650 ploché hřbítky pokryvnost + 90 – 100%: Carex digitata, Oxalis acetosella, Luzula nemorosa, Senecio fuchsii, Mycelis muralis, Calamagrostis arundinacea, Maianthemum bifolium, Rubus hirtus

716,4 SVĚŽÍ BUČINA 7 šťavelová

velmi hluboká až hluboká, čerstvě části BK8 JD2 +5 -25° + 400 – vlhká, kyprá, moder; svahů, slunná 650 ploché hřbítky pokryvnost + 90 – 100%: Oxalis acetosella, Galium rotundifolium, Luzula nemorosa, Senecio fuchsii, Mycelis muralis, Calamagrostis arundinacea, Maianthemum bifolium, Rubus hirtus o velmi hluboká až hluboká, čerstvě 3,10 se svízelem drsným ph,hp Pkř, Sl části BK8 JD2 SM 26-34 KMm +5°-25° + 400 – b vlhká, kyprá, moder; štěrk svahů, slunná 650 KMm ploché hřbítky pokryvnost + 90 – 100%: Galium rotundifolium, Mycelis muralis, Senecio fuchsii, Carex pilulifera, Luzula nemorosa, Maianthemum bifolium, Rubus hirtus

1,28 borůvková

hp, p, Pkř, Sl hřbety, různý, BK7 JD2 DB1 SM 24-28 PZm, + 400 skelet 580 PZk, kamen. různá m bal PZm , části svahů KMd pokryvnost + 90%: Vaccinium myrtillus, Luzula nemorosa, Calamagrostis arundinacea, Dryopteris spinulosa, Avenella flexuosa, Viola silvatica

6,64 se třtinou rákosovitou

s kapradí osténkatou

velmi hluboká, mírně vlhká, kyprá, mor-moder;

relief

4N4

druh

substrát

velmi hluboká, mírně vlhká, kyprá, hp, p, Pkř, Sl hřbety, různý, BK7 JD2 DB1 SM 24-28 PZm, + 400 mor-moder; skelet 580 kamen. různá PZk, m bal části PZm , svahů KMd pokryvnost + 90%: Luzula nemorosa, Calamagrostis arundinacea, Carex pilulifera, Dryopteris spinulosa, Avenella flexuosa, Viola silvatica, Oxalis acetosella

typ

půdní

4N2

/bonita /


velmi hluboká, mírně vlhká, kyprá, hp, p, Pkř, Sl hřbety, různý, BK7 JD2 DB1 SM 24-28 PZm, + 400 mor-moder; skelet 580 kamen. různá PZk, m bal části PZm , svahů KMd pokryvnost + 90%: Dryopteris spinulosa, Avenella flexuosa, Hieracium murorum, Luzula nemorosa, Veronica officinalis, Viola silvatica, Oxalis acetosella, Vaccinium myrtillus

4,19 KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA

porost. plocha



4N1

lesní typ


Příloha č.: 2

4B

4F

pokr .

4S

SLT

19,0%

4920,24

0,8%

209,32

3,6%

931,19

plocha SLT ha / %

ph, štěrk

druh Pkř, Sl

relief expoz.

sklon




SM 26-32 KMm

Senecio fuchsii, Rubus hirtus

b

pokryvnost +100%: Asperula odorata, Euphorbia amygdaliodes, Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, Dentaria bulbifera, Senecio fuchsii, Brachypodium silvaticum, Rubus idaeus, Rubus hirtus b velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, hp,ph Pkř, Sl svahy, +5°-15° + 400 – BK8 JD2 DB LP SM 26-36 KMm s ostružiníkem chlupatým moder; štěrk 650 BK 26-32 plošiny různá při prosvětlení dominance Rubus hirtus (stinná) pokryvnost +100%: Rubus hirtus, Asperula odorata, Euphorbia amygdaliodes, Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, Dentaria bulbifera, Senecio fuchsii, Brachypodium silvaticum, Rubus idaeus b velmi hluboká, mírně - čerstvě vlhká, hp-ph Pkř, Sl svahy, +5°-25° + 400 – BK8 JD2 DB LP SM 26-36 KMm válečková kyprá, moder; štěrk 650 BK 26-32 plošiny různá pokryvnost +100%: Brachypodium silvaticum, Melica uniflora, Asperula odorata, Poa nemoralis, Senecio fuchsii, Carex digitata, Rubus idaeus, Rubus hirtus

SM 30-34 KMm

1383,60

javorová

hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, moder; ph-hp Pkř, Sl svahy, +5°-25° + 400 – BK8 JD2 DB LP SM 26-34 KMm štěrk 650 BK 26-32 plošiny různá pokryvnost + 80 - 100%: Asperula odorata, Senecio fuchsii, Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina, Mercurialis perennis, Melica uniflora, Carex silvatica, Lamium luteum, Asarum europaeum b středně hluboká, čerstvě vlhká 409,7 svahová + 450 – Pkř, Sl svahy +25°hp, BK7 JD2 (LP,JV)1 SM 26-34 KMm (vysýchyvá), kyprá, moder; 9 30° ph 600 BK 26-32 slunná štěrk průměrná pokryvnost 80%, velká nejednotnost druhů: Lamium luteum, Athyrium filix-femina, Asperula odorata, Senecio fuchsii, Asarum europaeum, Oxalis acetosella, Viola silvatica, Anemone nemorosa

239,4 5

4B3

4B9

o

typ

půdní

velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, Pkř, Sl prudké +25°+ 400 – BK7 JD2 LP1 h, moder; svahy 30° 600 štěrk, skelet stinná pokryvnost + 90 – 100%, výrazná dominance kapradin: Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, ojediněle Polystichum lobatum, dále Brachypodium silvaticum, Senecio fuchsii, Veronica montana, Asperula odorata, Viola silvatica, Rubus idaeus velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, 9,28 kapradinová bohatší + 400 – Pkř, Sl prudké +25°BK7 JD2 LP1 SM 32-36 KMm h, moder; svahy 30° 600 štěrk, stinná skelet pokryvnost + 90 – 100%, výrazná dominance kapradin: Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, Dentaria bulbifera, Senecio fuchsii, Veronica officinalis, Brachypodium silvaticum, Veronica montana, Asperula odorata, Viola silvatica, Rubus idaeus, Rubus hirtus b 2552,88 BOHATÁ BUČINA velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, hp,ph Pkř, Sl svahy, +5°-20° + 400 – BK8 JD2 DB LP SM 26-36 KMm moder; štěrk 650 plošiny různá BK 26-32 mařinková při prosvětlení se zvyšuje dominance (stinná)

200,0 SVAHOVÁ BUČINA 4 kapradinová

334,5 2

4B4

AVB /bonita /


velmi hluboká až hluboká, mírně vlhká + 400 – +25°části BK8 JD2 (vysýchyvá), kyprá, moder; svahů, 30° 600 hřbítky slunná pokryvnost + 80 – 90%: Carex silvatica, Oxalis acetosella, Luzula nemorosa, Senecio fuchsii, Mycelis muralis, Calamagrostis arundinacea, Maianthemum bifolium, Rubus hirtus

fytocenosa




60,34 svahová

porost. plocha

4B2

4B1

4F2

4F1

4S9

lesní typ


Příloha č.: 2

4H

4C

4W

SLT

2,4%

624,23

-%

3,91

0,7%

179,57

plocha SLT ha / %

AVB /bonita /

typ

půdní druh

Sn, B, V, Jlv

substrát

části svahu

relief expoz.

sklon




4H6

4H3

4H1

4C2

4W9

4W4

b

b

SM 26-32 KMm o BK 26-32 KMm DB 26-32

KMm

p, ph štěrk

Pkř, B

Sn, B, V, Jlv

části svahu

h, jh

Sh, H


0-10° 0-různá

350-500

BK8 JD2 DB LP

BK7 JD1 DB2 LP

velmi hluboká, shora kyprá, dospod ulehlá, čerstvě vlhká, vrstevnatá, moder; náchylhné ke slehávání, po prosvětlení stoupá zastoupení Rubus hirtus, pod sm klesá ekol. sk. bohatá

středně hluboká, vysýchavá, dospodu přibývá štěrku a kamení, moder;

SM 26-34 KMm BK 26-30 KMg DB 26-30

g

h

Sh, H


0-10° 0-různá

400-550

BK8 JD2 DB LP

velmi hluboká, shora kyprá, dospodu ulehlá, čerstvě vlhká, střídavě vlhká, moder; pod sm po prosvětlení dominance Carex brizoides

16,33 na štěrkopískových morénách

SM 26-30 KMm o BK 26-30 KMm

h, na písku

hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, dospodu plošiny, 0-10° Sh, H, 450-550 BK8 JD2 DB LP ulehlá, moder; mírné +Št 0-různá svahy na Pi pokryvnost 100%: Carex brizoides, Rubus hirtus, Rubus idaeus, Senecio fuchsii, Asperula odorata, Poa nemoralis, Circea lutetiana, Oxalis acetosella

b

pokryvnost + 50%, převládají trávovité rostliny: Carex brizoides, Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Rubus idaeus, Senecio fuchsii, Asperula odorata, Poa nemoralis, Circea lutetiana

462,7 oglejená 5

pokryvnost + 80%, mírná převaha bylin: Oxalis acetosella, Rubus hirtus, R.idaeus, Senecio fuchsii, Poa nemoralis, Festuca gigantea, Carex brizoides, Luzula pilosa

145,1 HLINITÁ BUČINA 5 šťavelová

BO 22-24

SM 26-30 KMv, PRk hp BK 26 štěrk

vypuklé do 20° 350-450 různá části svahů pokryvnost do 100%: Poa nemoralis (dominance), Luzula nemorosa, Melica nutans, Oxalis acetosella

lipnicová

3,91 VYSÝCHAVÁ BUČINA

41,58 válečková

hluboká, vhlká (vysýchavá), moder; 400-500 BK9 JD1 LP KL JS DB 0-15° různá slunná pokryvnost + 100%: Brachypodium silvaticum, Sanicula europaea, Aegopodium podagraria, Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Actea spicata, Asperula odorata, Ciracaea lutetiana, Astrantia major, Urtica dioica, Salvia glutinosa hluboká, vhlká (vysýchavá), moder; 4,87 javorová KMv, PRk hp 400-500 BK9 JD1 LP KL JS DB BK (KL) Sn, B, části 0-15° štěrk V, Jlv 26 svahu různá slunná pokryvnost + 100%: Brachypodium silvaticum, Sanicula europaea, Aegopodium podagraria, Dentaria bulbifera, Urtica dioica, Salvia glutinosa Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Actea spicata, Asperula odorata, Ciracaea lutetiana, Astrantia major, Mercurialis perennis hluboká, vlhká (vysýchavá), moder; 28,83 svahová SM 28 KMv, PRk hp, hj Sn, B, 25°+ 400-500 BK9 JD1 LP KL JS DB příkré BK 26 štěrk V, Jlv slunná svahy pokryvnost + 80%: Asperula odorata, Brachypodium silvaticum, Sanicula europaea, Aegopodium podagraria, Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Actea spicata

KMv, PRk hj, j štěrk

4W3

BK (LP) 26-34

hluboká, čerstvě vlhká, ulehlá, dospod 400-500 BK9 JD1 LP KL JS DB 0-15° štěrkovitá, moder-mull; různá slunná pokryvnost + 100%, dominance Melica uniflora, dále Asperula odorata, Impatiens noli-tangere, Oxalis acetosella, Asarum europaeum, Salvia glutinosa, Viola silvatica

fytocenosa



104,2 VÁPENCOVÁ BUČINA 9 mařinková

porost. plocha



4W1

lesní typ


Příloha č.: 2

4D

SLT

3,2%

833,59

plocha SLT ha / %

fytocenosa


AVB druh h, jh

půdní typ

SM 30-34 KMe g BK 30-34 KMe LP 30-34

/bonita /

H, Dh

substrát

plošiny, báze svahů

relief

5 + 20° různá

expoz.

sklon

380-600

nadmoř. výška BK6 LP2 (JV,KL)1 JD1


velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, dospod ulehlá, mull; pod smvyšší dominance Rubus hirtus, velká pestrost bohatých druhů, nápadná vitalita lp




SM 30-34 KMe g BK 30-34 KMe LP 30-34 h, hj

H, Dh

plošiny, báze svahů

5 + 20° různá 380-600


velmi hluboká, čerstvě vlhká, shora kyprá, dospodu ulehlá, mull; pod sm větší zastoupení Impatiens noli-zangere, typ je dosti stálý vůči změně dřev. skladby

111,7 9

16,44

57,52 měsíčnicová

17,89 svahová

4D6

4D7

4D8

4D9

h

H, Dh

příkrý břehy výmolů, + 25° potočin různá

400-600


pokryvnost 100%: Athyrium filix-femina, Dryopterix filix-mas, Lamium luteum, Aegopodium podagraria, Asarum europaeum, Petasites albus

SM 30-34 KMe g BK 30-34 KMe LP 30-34

hluboká až velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, mull; na vápnitých jílovcích svážný terén zpravidla značného rozsahu

velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, h, hj H, Dh plošiny, 5 + 20° 380-600 SM 30-34 KMe BK6 LP2 (JV,KL)1 JD1 g dospod ulehlá, mull; báze různá BK 30-34 KMe svahů LP 30-34 pokryvnost 100%: Lunaria rediviva, Mercurialis perennis, Lamium luteum, Asarum europaeum, Asperula odorata, Aegopodium podagraria, Circaea lutetiana, Impatiens noli-tangere

157,7 2

pokryvnost 100%: Mercurialis perennis, Lamium luteum, Asarum europaeum, Asperula odorata, Aegopodium podagraria, Circaea lutetiana, Impatiens noli-tangere, Brachypodium silvaticum, Sanicula europaea, Primula elatior velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, h, hj H, Dh plošiny, 5 + 20° 380-600 SM 30-34 KMe BK6 LP2 (JV,KL)1 JD1 netýkavková g dospod ulehlá, mull; báze různá BK 30-34 KMe svahů LP 30-34 pokryvnost + 100%: Impatiens noli-tangere, Athyrium filix-femina, Aegopodium podagraria, Circaea lutetiana, Asperula odorata, Asarum europaeum, Actea spicata, Sanicula europaea, Carex silvatica, Salvinia glutinosa, Geranium robertianum, velmi hluboká, mělce kyprá, čerstvě h H, Dh plošiny, 5 + 20° 380-600 SM 30-34 KMe BK6 LP2 (JV,KL)1 JD1 devětsilová g vlhká, mull; báze různá BK 30-34 KMe velmi proměnlivý typ svahů LP 30-34 pokryvnost +100%: Petasites albus, Brachypodium silvaticum, Aegopodium podagraria, Geranium robertianum, Athyrium filix-femina, Lamium luteum, Asperula odorata, Primula elatior, Sanicula europea velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, h, hj H, Dh plošiny, 5 + 20° 380-600 SM 30-34 KMe BK6 LP2 (JV,KL)1 JD1 česneková g dospod ulehlá, mull; báze různá BK 30-34 KMe svahů LP 30-34 pokryvnost 100%, výrazná dominance: Allium ursinum, dále Aegopodium podagraria, Asperula odorata, Asarum europaeum, Actea spicata, Dentaria bulbifera

74,10 bažanková

pokryvnost 100%: výrazná převaha bylin: Asperula odorata, Asarum europaeum, Actea spicata, Sanicula europaea, Athyrium filix-femina, Carex silvatica, Salvinia glutinosa, Geranium robertianum, Circaea lutetiana velmi hluboká, mírně vlhká, kyprá, 87,76 strdivková h, jh H, Dh plošiny, 5 + 20° 380-600 SM 30-34 KMe BK6 LP2 (JV,KL)1 JD1 g dospod ulehlá, mull; báze různá BK 30-34 KMe svahů LP 30-34 pokryvnost + 100%: Melica uniflora, Mercurialis perennis, Athyrium filix-femina, Dentaria dulbifera, Viola silvatica, Asarum europaeum

310,3 OBOHACENÁ BUČINA 7 mařinková

porost. plocha



4D5

4D3

4D2

4D1

lesní typ


Příloha č.: 2

0,1%

11,36

-%

7,99

3,3%

853,36

0,3%

85,12

0,9%

242,28

fytocenosa

název lesního typu druh

substrát

relief expoz.

sklon


BK 26-32 LP 28

KMm b KMy

BK 26-30 LP 28

PRm, PRk

h, jh

Sh

plošiny

do 10° různá

380-550

DB4 JD4 BK2 OS



SM 30 JD 24 DB 38

PGo

h, hj

Sh

plošiny

do 10° různá

+ 450

DB4 JD4 BK1 OS1

velmi hluboká, vlhká, do 30 cm kyprá, dospodu ulehlá, rašelinný moder; sklon k vytváření keřovitého vzrůstu krušiny, jeřábu, bezu černého;

velmi hluboká, kyprá, dospod ulehlá, čerstvě vlhká, moder, nepříznivé odtokové poměry

nepříznivé odtokové poměry

/vegetační doba 130-150 dní, průměrná teplota 6,2°-6,5°C, roční srážky +1200 mm, Langův dešťový faktor 190/

velmi hluboká, slehlá, mokrá, moder; DB 30 GLg jh Sh, plošiny u 0-10° JD6 DB3 OLL1 BK +450 B SM 30-34 GLm Al, H potůčků různá přesličková pokryvnost až 100%: Equisetum silvaticum, Carex remota, Carex pendula, Deschampsia caespitosa, Festuca gigantea, Juncus effusus, Lycopus europaea, Scirpus silvaticus

11,36 PODMÁČENÁ DUBOVÁ JEDLINA

pokryvnost 60%, výrazná převaha kyselých druhů: Rubus hirtus, Luzula pilosa, Maianthemum bifolium, Vaccinium myrtillus, Carex remota, Deschampsia caespitosa

s bikou chlupatou

7,99 KYSELÁ DUBOVÁ JEDLINA

pokryvnost + 100%: Rubus hirtus, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Senecio fuchsii, Mnium affine, Carex brizoides, Senecio fuchsii, Luzula pilosa

SM 26-34 PGm JD 26-32 PGk

pokryvnost + 90%: Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Rubus idaeus, Senecio fuchsii, Mnium affine, Carex brizoides, Festuca gigantea, Luzula pilosa

31,69 s ostružiníkem chlupatým

20,84

64,28

30,97 vápencová

4O5

4G2

b

typ

půdní

středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, BK6 LP2 (JV,KL)1 JD1 JLH V prudké (0)+25° 400-600 h moder; svahy, různáštěrk hřbítky slunná skelet pokryvnost 100%, převaha bylin: Asperula odorata, Asarum europaeum, Actea spicata, Salvia glutinosa, Paris quadrifolia, Sanicula europaea, Mercurialis perennis, Aegopodium podagraria, Brachypodium silvaticum, Lathyrus vernus velmi hluboká, dospodu ulehlá, vlhká, do 10° h, hj H, Dh, úpatí, SM 28-34 KMg 400-600 BK4 JD4 DB1 JV1 VLHKÁ BUČINA mull; různá Sh žleby, GLg netýkavková části GLm B svahů GLm pokryvnost 100-120%: Impatins noli-tangere, Asperula odorata, Dentaria bulbifera, Athyrium filix-femina, Carex silvatica, Urtica dioica, Veronica montana, Circaea lutetiana, Carex remota, Cardamine amara, Chrysosplenium alternifolium, Myosotis palustris, Lycopus europaeus velmi hluboká, dospodu ulehlá, vlhká, do 10° h, hj H, Dh, úpatí, SM 30-36 KMg 400-600 BK4 JD4 DB1 JV1 devětsilová mull; různá Sh žleby, GLg části GLm B svahů GLm pokryvnost 100-120%: Petasites albus, mpatins noli-tangere, Asperula odorata, Dentaria bulbifera, Athyrium filix-femina, Carex silvatica, Urtica dioica, Veronica montana, Circaea lutetiana, Carex remota, Cardamine amara, Chrysosplenium alternifolium, Myosotis palustris, Lycopus europaeus velmi hluboká, kyprá, dospod ulehlá h, jh Sh plošiny do 10° 380-550 DB4 JD4 BK2 OS SM 26-34 PGm SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA (zatvrdlá), čerstvě vlhká (střídavě), písek různá JD 26-32 PGk šťavelová moder+ BO 30-32

131,4 LIPOVÁ BUČINA 1 bažanková

821,8 7

4P1

AVB /bonita /


středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, BK6 LP2 (JV,KL)1 JD1 JLH Sl, Pkř, hřbety, + 25° - 450-650 h moder; štěrk Jl 35° svahy bk a lp se hojně zmlazuje slunná bal průměrná pokryvnost okol 60%: Mercurialis perennis, Asperula odorata, Asarum europaeum, Ciracaea lutetiana, Senecio fuchsii, Poa nemoralis, Impatiens noli-tangere, Urtica dioica, Geranium robertianum b středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, 79,90 kapradinová BK6 LP2 (JV,KL)1 JD1 JLH Sl, Pkř, hřbety, + 25° - 450-650 h BK 28 KMm b moder; štěrk Jl 35° svahy LP 28 KMy slunná bal pokryvnost + 70%: Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, Asperula odorata, Mercurialis perennis, Asarum europaeum, Euphorbia amygdaloides, Senecio fuchsii, Salvia glutinosa

porost. plocha

4O1

4V3

4V1

4A9

4A3

4A1

lesní typ



5. lesní veg. stupeň – v PLO 39 jen azonální společestva luhů

4G

4P

4O

4V

4A

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

lesní typ

porost. plocha

fytocenosa


AVB typ

druh

Al, Pkř

substrát

plošiny a zářezy u potůčků

relief

0-10° různá

expoz.

sklon

450

nadmoř. výška

OLS4 OLL2 JS2 SM1 JD1


velmi hluboká, vlhká, dospod mokrá, kyprá, mull; vegetace nebývá příliš pestrá, někdy vylučná dominance jednoho druhu – Carex brizoides, Deschampsia caespitosa




pokryvnost 100%, zpravidla převažují byliny: Aegopodium podagraria, Festuca gigantea, Impatiens noli-tangere, Urtica dioica, Chaerophyllum hirsutum, Lycopus europeus, Caltha palustris, Deschampsia caespitosa

h, jh štěrk bal

půdní



5. LESNÍ VEGETAČNÍ STUPEŇ – jedlobukový v PLO 39 jen azonální společenstva luhů 16,23 DB 24-28 FMm 5L 5L1 16,23 MONTÁNNÍ (JS) OLŠINA 0,1% OL 16-24 FMk potoční FMG

SLT

plocha SLT ha / %


Příloha č.: 2

LMm - luvizem typická g LMm - luvizem typická oglejená LMz - luvizem podzolová LMg - luvizem pseudoglejová f OMm - organozem fibrická (rašelina vrchovištní) mb OM - organozem mezotrofní (rašelina přechodná) FMm - fluvizem typická FMk - fluvizem kambická (hnědá) FMG - fluvizem glejová FMf - fluvizem psefitická FMg - fluvizem pseudoglejová o KPm - kryptopodzol oligotrofní b KPm - kryptopodzol mezotrofní KPy - kryptopodzol rankerový KPg - kryptopodzol pseudoglejový KPG - kryptopodzol glejový e KPm - kryptopodzol erodovaný

PGm - pseudoglej typický PGz - pseudoglej podzolový PGt - pseudoglej stagnoglejový PGk - pseudoglej kambický (hnědý) PGo - pseudoglej rašelinový GLm - glej typický GLk - glej kambický (hnědý) GLg - glej pseudoglejový B GLm - glej zbahnělý w OM - organozem saprická (slatinná) OMG - organozem glejová

KMe - kambizem eutrická (eutrofní) g KMe - kambizem eutrická oglejená KMl - kambizem luvická KMg - kambizem pseudoglejová KMG - kambizem glejová o KMy - kambizem rankerová oligotrofní b KMy - kambizem rankerová mezotrofní KMd - kambizem dystrická (podzolová) n KMy - kambizem rankerová nasycená PZm - podzol typický PZa - podzol arenický (písčitý) PZk - podzol kambický (hnědý) PZh - podzol humusový PZG - podzol glejový s PZm - podzol typický středně výrazný m PZm - podzol typický mělce výrazný PRm - pararendzina typická PRk - pararendzina kambická (hnědá) v PRm - pararendzina typická vyluhovaná PRg - pararendzina pseudoglejová HMl - hnědozem luvická

půdní typ

Llm - litozem typická RMm - regozem typická RMf - regozem psefitická RMa - regozem arenická RML - regozem litická RNk - ranker kambický (hnědý) RNm - ranker typický RNz - ranker podzolový RAm - rendzina typická RAk - rendzina kambická (hnědá) RAs - rendzina suťová p KMm - kambizem typická podzolovaná o KMm - kambizem typická oligotrofní b KMm - kambizem typická mezotrofní g KMm - kambizem typická oglejená o KMa - kambizem arenická oligotrofní KMv - kambizem rendzinová

VYSVĚTLIVKY :

p hp ph h jp pj jh hj j kam bal skelet štěrk or

- písčitá - hlinitopísčitá - písčitohlinitá - hlinitá - jílovitopísčitá - písčitojílovitá - jílovitohlinitá - hlinitojílovitá - jílovitá - kamenitá - balvanitá - skeletnatá - štěrkovitá - organozemní (rašelinná)

půdní druh Pi Pkř Pkv Sn Sp V Al H Bv Št Jl Jlv Sl Dh Dš Sh An

- permské sedimenty obecně - křídové pískovce obecně - kvádrový křídový pískovec - vápnité, slinité pískovce (opuky) - spraše - vápence - aluviální náplavy - překryvy hlín - břidlice vápnité - štěrk - jílovce - jílovce vápnité - slepence - deluviální hlíny - deluviální štěrky - sprašové hlíny - antropogenní navážky

substrát

617 OLŠOVÁ STANOVIŠTĚ 2,4% PODMÁČENÝCH PŮD

25

29

3317 LUŽNÍ STANOVIŠTĚ 12,8%

155 MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ 0,6% STANOVIŠTĚ

název cílového hospodářského souboru

304 ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH 1,2% POLOH

19

01

HS

plocha por. p.

JAVOROVÁ JASENINA

3U

OL 16-18

PODMÁČENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA

VRBOVÁ OLŠINA

2V

1G

DB 26 OL 24

JEDLOBUKOVÁ DOUBRAVA

2O

SM 28-34 DB 26-32 KL 28-36 JS 26-34 DB 26-32 DB 28

DB 26-32 Širší náplavové terasy, v dolních a středních SM 28-34 částech potočin, koryta potoků zpravidla hlouběji JS 26-32 zaříznutá; hlinité až jílovitohlinité, místy štěrkovité;

POTOČNÍ LUH

2L



Prohlubně v rovinách, prohnuté části rovin s nesnadným odtokem; jílovité až jílovitohlinité až hlinitojílovitopísčité; gleje, semigleje, stagnogleje; velmi hluboké; mírně kyselé; mokré až zbahnělé;

DB6 BK2 JD2 LP HB

Roviny, báze mírných svahů; hlinité s příměsí písku; pseudoglej; velmi hluboké; sřtedně kyselé; čerstvě vlhké až mokré; ulehlé až zatvrdlé; Prohlubně v rovinách, báze svahů; jilovitohlinité; glej; velmi hluboké, středně kyselé, mokré až zbahnělé; kypré dospod slehlé;

JS4 BK3 JD2-1 (JV,KL)1-2 DB LP

Žleby, žlíbky s potoky, potůčky, deluviální i mírně skloněná úpatí svahů; hlinité až písčitohlinité až jílovitohlinité, štěrkovité až kamenité; oglejené kambizemě, fluvizemě; středně až velmi hluboké; mírně kyselé; čerstvě vlhké až mokré; kypré;

fluvizemě, místy oglejené; velmi hluboké; mírně kyselé; čerstvě vhlké až mokré; kypré;

DB4 JS2 (JLH,JLV)1 JV1 OLL OLS

DB3 TPC3 (JLH, JLV)2 JS2 VR OL

Mírné prohlubně nebo vlhčí místa v naplavené rovině, síť stružek, příkopů, potůčků; hlinitojílovitá; oglejené kambizemě, oglejené fluvizemě, až semigleje; středně až velmi hluboké; mírně kyselé; čerstvě vlhké až mokré; kypré;

DB 30 JS 26-32

TOPOLOVÝ LUH

1U

DB4 (JLH,JLV)2 JS2 HB1 LP+ JV1 BB STR

DB 24-34 JS 26-32

JILMOVÝ LUH

1L

BK6 DB2 JD1 BO(BR)1

Rovinatá nížina s potůčky, s tůněmi, slepými rameny řek; hlinité až hlinitojílovité; fluvizemě; velmi hluboké; mírně kyselé; vlhké; kypré, místy slehlá;

DB 12-14

SKELETOVÁ BUČINA

4Y

BK4 LP3 JV2 JD1 JLH JS DB HB

Nevelké ostrůvky, balvanité sutě, skalnaté ostrohy, břehy ostrých zářezů se stržemi a nátržemi, rokliny; hlinité až písčitohlinité, skeletovité(balvanité); ramkrové kambizemě až rankry; mělké až středně hluboké; mírně až čerstvě vlhké (místy vysýchavé); kypré; Skalnaté výchozy, balvanité sutě; skeletovité půdy s vrstvou humusu; litozemě; mělké; vysýchavé;

KL 20-30

LIPODUBOVÁ JAVOŘINA

3J

BK5 DB4 BR1 BO+

DB 12-14

SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA

Haldy, hlušiny; strusky, výsypky, navážky, velká smetiště; skeletovité půdy s detritem, místy s hlinitou zeminou; kultizemě; mělké; vysýchavé;

3Y

BK5 DB4 BR1 BO


OLL8 (VRB,VRK)1 JS1

20% - BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, TR, BB, DB

DB7 JS2 JV1 JD

20% - BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, TR, BB, DB

DB6 JD1 BK(LP)2 MD1

15% - BK, DB, LP, JL, JV, JD, OLL

SM(DB)4 JD0-2 JS2-3 BK1 KL1-2 LP JLH

15% - DB, LP, HB, JL, JV, BB

DB6 JS2 JV(KL)1 LP1 (JLH,JLV) HB OLL OLS VRB VRK

15% - DB, LP, JL, OLL, VR, OS

DB6-3 JS 2-3 KL(JV)1 LP1 (JLH,JLV)0-2 (OLL, OLS)0-1 HB

15% - DB, LP, HB, JL, JV, BB

DB6 JS2 JV1 LP1 (JLH,JLV) HB OLL OLS

30%- BK, DB, JD, BR

BO6-7 BK3-1 DB1-2 (BR)

90%-BK, JV, LP, DB, HB, JS, JL, TS

DB1 BK3-5 MD1 JV2 LP2 JD1-0 JLH1-0 JS HB

30%-BK, DB, JD, BR

DB3 BK1-2 HB1 KL1 LP1 BR1 MD1 BO0-1 OS OLL TPC

30% -BK, DB, JD, BR

BO4 DB4 BR1 DB1

cílová druhová skladba min. podíl mel. a zpev. dřev.


Vypuklé části krátkých, krátké svahy, výstupky, balvanité části svahů; skeletovité, hlinité až písčitohlinité; rankry, rendziny; mělké; mírně kyselé; vlhké až vysýchyvé; kypré;

charakter ekotopu

DB 12-14

/bonita /

ZAKRSLÁ DUBOVÁ BUČINA

název SLT

3Z

SLT

AVB

Příloha č.: 3 Růstové podmínky hospodářských souborů podle SLT Přírodní lesní oblast : PLO 39 – PODBESKYDSKÁ PAHORKATINA

35

31

HS


344 ŽIVNÁ BAZICKÁ STANOVIŠTĚ 1,3% STŘEDNÍCH POLOH

STŘEDNÍCH POLOH

118 VYSÝCHAVÁ, ACERÓZNÍ A 0,5% BAZICKÁ STANOVIŠTĚ

plocha por. p.

OL 18-30 SM 30-34

DB 24-28 OL 16-24 BO 22-24

JASANOVÁ OLŠINA

MONTÁNNÍ (JS) OLŠINA VYSÝCHAVÁ DUBOVÁ BUČINA

3L

5L

Vypuklé části svahů; písčité až písčitohlinité, dospodu štěrk a kamení; kambizemě; mírně kyselé; středně hluboké; vysýchavé; kypré; Krátké prudké svahy; hlinité až hlinitojílovité (vespod vápencový štěrk); kambizemě až rendziny; mírně kyselé až neutrální; středně hluboké až hluboké; čerstvě vlhké; kypré;

BO 22-24 SM 28 BK 26 BK 26-30 LP 28

BK 28-34 Pravidelné svahy a jejich části; hlinité až MD 28-34 hlinitojílovité (vespod vápencový štěrk); kambizemě KL 28-34 až rendziny; mírně kyselé až neutrální; středně

VYSÝCHAVÁ BUČINA VÁPENCOVÁ BUČINA válečková na svahu LIPOVÁ BUČINA vápencová

VÁPENCOVÁ DUBOVÁ BUČINA

4C

4W9

4A9

3W

SM 28-34 Pravidelné svahy pod hřbety, kamenité části svahů, BK 28-30 hřbety; hlinité, štěrkovité až silně kamenité

LIPODUBOVÁ BUČINA bažanková na vápnitých horninách

3A9

hluboké až hluboké; čerstvě vlhké; kypré;

Pravidelné svahy pod hřbety, kamenité části svahů, hřbety; hlinité, štěrkovité až silně kamenité (vápencové kameny); typické až rankrové kambizemě, kambizemní rendziny; mírně kyselé až neutrální; středně hluboké až mělké; čerstvě vlhké; kypré;

(vápencové kameny); typické až rankrové kambizemě, kambizemní rendziny; mírně kyselé až neutrální; středně hluboké až mělké; čerstvě vlhké; kypré;

BK6 DB3 LP1 HB JV JD LP JS

BK6 LP2 (JV,KL)1 JD1 JLH

BK9 JD1 LP KL JS DB

BK7 JD1 DB2 LP

BK5 LP2 DB1 JV1 JD1

BK 26-30 Krátké prudké svahy; hlinité až hlinitojílovité (vespod BK6 DB3 LP1 HB JV JD LP JS MD 30-34 vápencový štěrk); kambizemě až rendziny; mírně KL 28-32 kyselé až neutrální; středně hluboké až hluboké;

VÁPENCOVÁ DUBOVÁ BUČINA

3W9 čerstvě vlhké; kypré;

BO 22-24

BK6 DB3 LP1 HB

BK6 DB3 LP1

OLS4 OLL2 JS2 SM1 JD1

(OLL, OLS)7 JS3 TPC OS

(OLL, OLS)8 BR1 (OS VR SM)1


VYSÝCHAVÁ DUBOVÁ BUČINA svahová

Naplaveniny na plošinách a zářezech údolích a žlebech; hlinité až jílovitohlinité, štěrk, balvany; fluvizemě; středně hluboké až hluboké; mírně kyselé; mokré; kypré; Horní vypuklé části svahů, kamenité a štěrkové části svahů; hlinité až hlinitojílovité, štěrkovitokamenité; kambizemě; mělké až středně hluboké; středně až mírně kyselé; mírně vlhké, vysýchavé; dosti slehlé; Příkré, někdy kamenité, krátké svahy; hlinité, štěrkovité; kambizemě; mírně až středně kyselé; mělké; mírně vlhké až vysýchavé; kypré, dospod ulehlé;

kypré dospod slehlé; Prohlubně v rovinách, nepříznivé odtokové poměry; jilivitohlinité, vespod štěrk; rašelina; gleje, organozem; hluboké; mírně kyselé; zbahnělé; kypré Naplaveniny v širších údolích a žlebech, mokré prohlubně; hlinité až jílovitohlinité, štěrkovité; gleje, semigleje; středně hluboké až hluboké; mírně kyselé; mokré; kypré;

charakter ekotopu

70% - BK, DB, JV, JS, LP, JD, JL, HB, TR

BK4-7 DB2-0 JV(KL)2-1 LP1 JS20 MD1 JD0-1 HB

30% - BK, DB, LP, JD, HB, JV, TR

BK4-6 LP2-1 KL2-1 MD1 SM0-2 JD


BK6-8 JD0-1 MD1 KL1 JS1-0 LP1-0 DB


BO5-2 BK2-4 MD2-1 LP2

30% - BK, DB, LP, JD, HB, JV, JS, JL, TR

BK5-3 SM0-2 JD1-0 MD1-2 LP21 JV1-2 DB1 TR HB

30% - BK, DB, LP, JD, HB, JV, JS, JL, TR

BK4-7 JD1-0 LP1 KL2-1 JS2-0 MD1 JV DB


BO5 BK2 MD2 DB1


BO5-2 BK2-4 MD2-0 DB1-3 LP01

70% - OLL, JS, JV

(OLS, OLL)6 JS3 SM1

70% - JV, OLL

(OLL, OLS)6 JS3 KL1 HB TR

70% - OLL, DB, BR

(OLL, OLS)8 BR2 (SM)

70% - OLL, VR



3C9

3C

BR 12

BŘEZOVÁ OLŠINA

1T

/bonita /

název SLT

SLT

AVB


41

HS


1644 EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ 6,3% STŘEDNÍCH POLOH

plocha por. p.

charakter ekotopu

BK6 LP1 DB2 JD1 JV

BK6 DB3 HB1 JD LP

Příkré krátké svahy; hlinité, štěrkovité; kambizemě; mírně kyselé; hluboké; čerstvě vlhké; kypré;

SM 30

BOHATÁ DUBOVÁ SM 26-32 Krátké příkré svahy, břehy potočin; hlinité až BUČINA na svazích BK 26-28 hlinitopísčité, štěrkovité; kambizemě; mírně kyselé;

SM 30-36 Strže a prudké svahy v zářezech potoků; hlinité až LP 30-34 jílovitohlinité; kambizemě; mírně kyselé; hluboké až

SM 26-30 Štěrkovité břehy, úpatí; hlinité, silně štěrkovité; LP 26-30 kambizemě; mírně kyselé; středně hluboké až

BO 20 BK 20

SM 22-26 Pravidelné svahy; hlinitopísčité až písčité; BK 22-26 štěrkovito-kamenité; podzolované kambizemě až SM 24-28

SM 26-32 Části svahů, hřbítky; písčitohlinité, štěrkovité;

SVAHOVÁ DUBOVÁ BUČINA

OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA svahová LIPODUBOVÁ BUČINA

CHUDÁ BUČINA svahová

KYSELÁ BUČINA biková na příkr. svazích KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA SVĚŽÍ BUČINA svahová

3F

3B9

3D9

3A

4M9

4K9

4N

4S9

oligotrofní kambizemě; mírně kyselé; mírně vlhké (až vysýchavé); hluboké až velmi hluboké; kypré;

podzoly; silně kyselé; středně hluboké; mírně vlhké; kypré; Kamenité části svahů, hřbety; hlinité až písčitohlinité, štěrkovité až kamenité; oligotrofní kambizemě až podzoly; mírně až silně kyselé; mírně vlhké; středně hluboké až hluboké; kypré, drobivé;

Pravidelné příkré svahy; hlinitopísčité; štěrkovitokamenité; podzolované kambizemě až podzoly; silně kyselé; středně hluboké až mělké; mírně vlhké až vysýchavé; kypré;

hluboké; čerstvě vlhké; kypré;

velmi hluboké; čerstvě vlhké; kypré až ulehlé, soudržné až drobivé;

BK8 JD2

BK7 JD2 DB1

BK7 JD2 DB1

BK6 DB2 JD1 BR1 JR

BK5 LP2 DB1 JV1 JD1

BK5 LP2 DB1 JV1 JD1

BK6 DB2 LP1 JD1 HB

Pravidelné příkré svahy; hlinité, štěrkovité; oligotrofní kambizemě; středně kyselé; hluboké; čerstvě vlhké+ kypré;

SM 30

SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA šťavelová na př. svazích

3S9

středně hluboké až hluboké; mírně až čerstvě vlhké; kypré dospod ulehlé;

BK6 DB3 JD1 LP (BO)

Kamenité části svahů, hřbety; hlinité až písčitohlinité, štěrkovité až kamenité; oligotrofní kambizemě až podzoly; mírně až silně kyselé; mírně vlhké; středně hluboké až hluboké; kypré;

BK9 JD1 LP KL JS DB

30% - BK, JD, LP, JV, JS, JL, HB, DG

BK5-4 SM4 MD1 JD1-0 KL LP DB

30% - BK, JD, LP, DB, DG

BO4-6 BK4-2 KL1-0 MD1 DB1-0


BO7 BK1-2 MD1 DB2-1 JD1-0

30% - BK, JD, LP, DB, HB, DG

BO 6-7 BK2-3 BR 1 DB

30% - BK, JD, LP, HB, JS, JV, JL, DG

SM3-2 BK2-3 DB2-1 JV2-1 JD0-1 MD1-0 JL1-0 LP1-0

30% - BK, JD, LP, HB, JV, JS, JL, DG

BK6 JV2 JS1 JLH1


SM3-2 BK4 JD0-1 MD1 DB2-0 LP1-0 HB


SM4-2 BK2-4 JD1-0 JV1 MD1 DB1 LP1-0 HB


BO2-4 JD1-0 BK3 KL1 MD1 DB1


BO6 BK2 DB1-2 LP0-1 MD0-1

70% - BK, DB, JV, JS, LP, JD, JL, HB, TR

BK6-5 KL1 MD1 LP1 DB1 JS1-0 JD0-1




DB 24

hluboké až hluboké; čerstvě vlhké; kypré;

Pravidelné svahy a jejich části; hlinité až BK (LP) hlinitojílovité (vespod vápencový štěrk); kambizemě 26-34 SM 26-30 až rendziny; mírně kyselé až neutrální; středně

/bonita /

KAMENITÁ KYSELÁ DUBOVÁ

VÁPENCOVÁ BUČINA

název SLT

3N

4W

SLT

AVB


45

15455 ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ 59,6% STŘEDNÍCH POLOH

67 KYSELÁ STANOVIŠTĚ 0,3% STŘEDNÍCH POLOH

43

pokr.

1644 EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ 6,3% STŘEDNÍCH POLOH


41-

HS

plocha por. p.

charakter ekotopu

BK6 LP2 (JV,KL)1 JD1 JLH

BK6 DB3 JD1 BO (LP)

SM 30-34 Strže a prudké svahy v zářezech potoků; hlinité až BK 30-34 jílovitohlinité; kambizemě; mírně kyselé; hluboké až LP 30-34 velmi hluboké; čerstvě vlhké; kypré až ulehlé, Pravidelné svahy pod hřbety, kamenité části svahů, hřbety; hlinité až písčité, štěrkovité až silně kamenité; typické až rankrové kambizemě; slabě kyselé; středně hluboké až mělké; čerstvě vlhké; kypré, drobivé; Mírné vypuklé tvary terénu, výchozy chudých hornin; písčitohlinité, štěrkovité; podzolované kambizemě podzoly; středně až silně kyselé; středné hluboké až mělké; mírně vlhké (vysýchavé); kypré, drobivé; Kamenité části svahů, hřbítky; hlinitopísčité, kamenité; podzolované kambizemě až podzoly s orštejnem; středně až silně kyselé; středně hluboké až mělké; mírně vlhké; kypré, drobivé;

BK 26-32 LP 28

BO 22-24 SM 28 BK 24 BO 20 BK 20

SM 22-28 Různé části svahů; hlinitopísčitá až písčitá; až BK 22-28 štěrkovito-kamenité; podzolované kambizemě až

SM 26-32 Mírně vypuklé okraje plošin, krátké svahy; písčitépísčitohlinité, až štěrkovité; mezotrofní až oligotrofní BK 28

SM 26-34 Pravidelné, mírné svahy; písčitohlinité-jilovitohlinité, BK 26-28 až štěrkovité; kambizemě; mírně kyselé; středně SM 32-34 plošiny a mírné svahy; hlinité; typické až oglejené BK 30-34 kambizemě; středně až mírně kyselé; hluboké až DB 38-30 velmi hluboké; mírně až čestvě vlhké; kypré SM 30-36 Spodní části svahů, mírné krátké svahy; hlinitéBK 30-34 jílovitohlinité; typické eutrické kambizemě; mírně

OBOHACENÁ BUČINA svahová

LIPOVÁ BUČINA

KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA

CHUDÁ BUČINA

KYSELÁ BUČINA

SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA

BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA

HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA

OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA

4D9

4A

3K

4M

4K

3S

3B

3H

3D

dospodu ulehlé, soudržné až ulehlé;

hluboké až hluboké; čerstvě vlhké; kypré, drobivé;

kambizemě; středně až mírně kyselé; středně hluboké až hluboké; mírně až čerstvě vlhké, místy vysýchavé; kypré, dospod ulehlé, drobivé;

podzoly; středně až silně kyselé; středné hluboké až mělké; mírně vlhké (vysýchavé); kypré, drobivé;

soudržné až drobivé;

středně hluboké až hluboké; mírně až čerstvě vlhké; kyprá dospod ulehlá;

BK6 LP2 DB2 JV JD

BK6 DB3 HB1 JS

BK6 DB3 HB1 JD LP

BK6 DB3 LP1 JD HB

BK7 JD2 DB1

BK6 DB2 JD1 BR1 JR


BK7 JD2 DB (LP,JV)1

SM 26-34 Krátké příkré svahy, břehy potočin; hlinité až BK 26-32 hlinitopísčité, štěrkovité; kambizemě; mírně kyselé;

BK7 JD2 LP1

BOHATÁ BUČINA mařinková na svahu

písčitohlinité, štěrkovité až kamenité; mezotrofní kambizemě; mírně kyselé; čerstvě vlhké; středně hluboké až hluboké; kypré;

DB6-4 JD1-0 BK1-3 KL1-0 MD1 LP0-1 SM0-1

25% - BK, JD, LP, JV, JS, JL, DB, HB, TR

DB5-6 BK1-2 LP1 HB MD1-2 JD0-2


BK3-2 DB2-4 SM1-0 JD1-0 KL1-0 MD1 LP1 HB BO DG


BO6-3 BK3-1 MD1 DB1-2 LP0-2

25% - BK, JD, LP, DB, HB,DG

BO7 BK1-2 MD1 DB2-1 JD1-0


BO 6-7 BK2-3 BR 1 DB


BO7 DB2 BK1


SM4 JD1-0 BK2 KL1 MD1 LP2-1


BK5 SM2 JD1 KL1 MD1


SM4 JD0-1 BK5-4 JV MD1 LP DB DG


SM4 JD2-0 BK1-4 KL1-0 MD1 LP0-1




4B9

SM 30-34 Prudké kamenité stinné svahy; hlinité až

/bonita /

SVAHOVÁ BUČINA

název SLT

4F

SLT

AVB


47

pokr.

45 -

HS


3866 OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ 14,9% STŘEDNÍCH POLOH

15455 ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ 59,6% STŘEDNÍCH POLOH

plocha por. p.

DB5 BK1 JD3 OS1

DB5 BK1 JD3 BR1 OS

SM 26-36 plošiny a mírné svahy; hlinité až jílovitohlité; BK 26-32 kambizemě až oglejené kambizemě; středně až DB 26-32 mírně kyselé; hluboké až velmi hluboké; mírně až SM 30-36 podsvahová deluvia, mírné svahy na okraji aluvií BK 30-34 vodotečí; hlinité-jílovitohlinité; typické eutrické až LP 30-34 oglejené kambizemě; mírně kyselé; hluboké až

SM 34-38 prohnutá úpatí, závěry žlebů, okraje plošin, místa v blízkosti potůčků, prameniště; hlinité-jilovitohlinité; DB 30

SM 28-30 plošiny; jílovitohlinitý-hlinitý; pseudoglej; mírně DB 28-30 kyselý; velmi hluboký; čerstvě (střídavě) vlhký; BK 26-30 slehlý, soudržný; Plošiny; hlinitý až jílivitohlinitý, dospodu písek; pseudoglej; středně kyselý; hluboký; vlhký až mokrý; slehlý; kyprý dospodu ulehlý; Plošiny; hlinitý, dospodu písek; pseudoglej; středně kyselý; hluboký; čerstvě vlhký; shora kyprý, dospodu zytvrdlý;

DB 22-26 BO 28-32 DBČ 2628

OBOHACENÁ BUČINA

VLHKÁ DUBOVÁ BUČINA

JEDLODUBOVÁ BUČINA

KYSELÁ JEDLODUBOVÁ BUČINA CHUDÁ JEDLODUBOVÁ BUČINA VLHKÁ BUČINA

4D

3V

3O

3P

SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA KYSELÁ DUBOVÁ JEDLINA

4O

4P

4V

3Q

SM 26-34 JD 26-32 BO 30-32 SM 30

DB4 JD4 BK2 OS

DB4 JD4 BK1 OS1

plošiny místy kopečky s prohlubněmi; hlinité až jílovitohlinité; pseudogleje; středně kyselé; hluboké;

BK4 JD4 DB1 JV1

BK3 DB3 JD4 LP

BK3 DB3 JD3 JV1


plošiny, překryvy hlín; hlinitý až jílovitohlinitý, pseudoglej; mírně kyselý; hluboký; střídavě vlhký; slehlý, soudržný;

svahů a plošin; hlinité - jílovitohlinité; glejová až oglejená kambizem až gleje; mírně kyselé; velmi hluboká, vlhká až mokrá; slehlá, soudržná;

SM 28-36 prameniště, těsné blízkosti potůčků, prohnuté části

gleje až pseudoglejové kambizemě; mírně kyselé; velmi hluboké, vlhké až mokré; kypré až slehlé, soudržné;

velmi hluboké; čersvtě vlhké až vlhké; kypré až slehlé, soudržné;

čestvě vlhké; kypré až slehlé, soudržné;

BK8 JD2 DB LP

BK8 JD2 DB LP

HLINITÁ BUČINA

BK8 JD2

4H

čerstvě vlhké; kypré, drobivé;

kyselé; středně hluboké až hluboké; mírně vlhké; kypré, drobivé;

SM 26-36 Pravidelné a neprav. svahy, hřbítky; hlinitopísčité, BK 26-32 štěrkovité; kambizemě; mírně kyselé; hluboké;

4S

DB(SM)6 JD2 SM2 BK OS (BO)

25% - BK, JD, DB, LP, OS, BR

(SM)DB6-5 JD2-3 BK1 MD1 LP

25% - BK, JD, DB, LP, JV, JS, JL, HB

SM7-4 JD2-4 BK1-3 KL MD DB13

25% - BK, JD, DB, BR, OS

BO6 DB3 JD1 BR BK

25% - BK, JD, DB, LP, BR, OS

DB6-5 JD2 BK1 MD1 SM0-1


DB6-4 JD0-3 BK1-0 MD1 SM0-1 LP


DB5-6 JD2-0 BK2-0 JV(KL)1 JS01


SM6-4 JD1-0 BK(LP)2-5 MD1 KL DG


SM(DB)6-4 JD1-0 BK5-3 KL MD1 LP DB DG


BK5-2 SM4-5 JD0-1 KL0-1 MD1 LP0-1 DB LP DG


BK5 SM4 MD1 JD KL LP DB





BOHATÁ BUČINA

kyselé; hluboké až velmi hluboké; čerstvě vlhké; kypré, dospodu ulehlá, drobtovité až soudržné;

charakter ekotopu

4B

LP 30-34 KL 30-36

/bonita /

SM 26-34 Horní části svahů, ploché hřbítky; písčitohlinité, BK 24-32 štěrkovité; oligotrofní kambizemě; mírně až středně

název SLT

SVĚŽÍ BUČINA

SLT

AVB


59

HS


30 PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ 0,1% STŘEDNÍCH POLOH

plocha por. p.

4G

3R

3G

SLT

PODMÁČENÁ JEDLODUBOVÁ BUČINA KYSELÁ RELIKTNÍ SMRČINA PODMÁČENÁ DUBOVÁ JEDLINA

název SLT

DB5 JD4 OLL1 BK

SM6 BO2 BR2 JD6 DB3 OLL1 BK

Plošiny; organozemní; organozem;středně kyselá; velmi hluboká; mokrá (rašelinná); kyprá; Plošiny; jilovitohlinité až jílovité; gleje až gleje pseudoglejové; středně kyselé; velmi hluboké; mokré; slehlé;

OL 18 BR 14 DB 30 SM 30-34

20% - BK, JD, DB, JV, LP, OLL, OS

SM(DB)7 JD3 OLL

10% - BR, JD

SM8 BO2 BR

20% - BK, JD, DB, JV, LP, OLL, OS

DB6(SM) JD2-3 BK1-0 OLL1 SM




Plošiny; jilovitohlinité až jílovité; gleje až gleje pseudoglejové; středně kyselé; velmi hluboké; mokré; slehlé;

charakter ekotopu

DB 26-30

/bonita /

AVB


Příloha č.: 4 PLO 39 – Podbeskydská pahorkatina Růstové poměry dle četnosti AVB u vybraných representativních skladeb porostních typů cílových HS VYSVĚTLIVKY: poř. číslo 1 2

Porostní typ ozn. kód SM 1 SME 1e

3 4

JD JDE

2 2e

5 6

BO BOE

3 3e

7

MD

4

8

KOS

4k

9

JX

4x

10

DB

5

Tvorba porostních typů (PT) dřevina poř. Porostní typ ozn. kód číslo ozn. kód SM 1 11 DBE 5e SMP 2 SMC 3 SMS 4 SMO 5 SME 6 12 BK 6 SMX 7 JD 10 JDO 11 JDJ 12 13 JS 7 JDK 13 JDV 14 14 AK 7e JDX 16 15 OL 8 DG 18 BO 20 BOC 21 16 TP 9 BKS 22 VJ 23 LMB 24 BOP 25 BOX 27 MD 30 17 LI 9x MDX 31 KOS 28 BL 29 TS 33 JAL 35 JX 39 DB 40 DBZ 42 DBP 44 DBB 45 CER 48 JL 60 JLH 61 JLV 62 18 LIE 9e LP 80 LPV 81 LPS 82

dřevina ozn. DBS DBC DBX OR ORC BK JV KL TR JS JSU AK OL OLS OLZ OS TP TPC TPX TPS VR HB BB BR BRP JR BRK MK STR HR JB LTX JIV LMX KR JVJ JVX JSA PL KS KJ PJ

kód 41 43 47 70 71 50 52 53 74 57 59 63 83 84 85 86 87 88 89 90 92 51 54 64 65 66 67 68 75 76 77 79 91 97 98 55 56 58 72 93 94 95

Kvantifikace PT: monokultury C…čistý PT se zastoupením >90%; smíšené porosty: D…dominantní PT se zást. 71-90%; M…majoritní PT se zastoupením 51-70%; nesourodé porosty: Z…základní PT se zastoupením 31-50%; P…přimíšený PT se zastoupením 11-30%; Příklady: C1…čistý porost smrkového PT, D6…smíšený porost s dominantním podílem PT buku a vtroušenými dřevinami, M1 Z6 P9x…smíšený porost PT smrkového s PT bukovým a přimíšeným PT ost. listnáčů, Z5 Z6 P3 P4….nesourodý porost PT dubového a bukového s přimíšenými PT borovými a modřínem.

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

10,0

20,0

30,0

40,0

0,0 AVB B18

%

0,0 B16 AVB

%

B18

41,9 44,2 24,3 27,1 39,8 81,6 50,2

B20

B20

B22

B22

skladba % max D5 2,7 B28 D5 P7 3,1 B28 M5 P7 2,2 B28 M5 P8 2,3 B32 Z5 Z7 5,2 B32 C9 4,7 B30 D9 P8 3,5 B20

B24

B24

B26

B30

B26

TP v HS 19a

B28

DB v HS 19a

B28

B32

B30

B34

B36

B32

B38

B34

B40

C9 D9 P8

D5 D5 P7 M5 P7 M5 P8 Z5 Z7

prum B16 B18 B20 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34 B36 B38 B40 27 0,0 0,0 2,6 8,0 26,8 16,7 35,1 1,2 0,7 7,5 0,0 1,3 0,0 29 0,0 5,0 7,6 1,0 3,9 2,3 51,4 0,8 0,4 1,6 1,4 24,8 0,0 29 0,0 0,0 0,1 0,0 3,7 4,1 50,3 39,1 0,3 0,0 0,0 2,3 0,0 30 0,0 0,0 0,0 0,7 0,0 3,1 38,8 0,5 56,9 0,0 0,0 0,0 0,0 30 0,0 0,4 0,0 0,4 4,3 7,9 19,7 15,9 36,2 15,2 0,0 0,0 0,0 28 0,0 0,0 1,7 5,5 6,2 15,0 30,7 33,8 7,2 0,0 0,0 0,0 0,0 24 0,0 0,0 29,7 28,7 6,5 6,3 9,3 14,3 5,4 0,0 0,0 0,0 0,0

ha

typ DB DB DB DB DB TP TP

HS 19a 19a 19a 19a 19a 19a 19a

dřev 5 5 5 5 5 9 9

PLO 39 – Podbeskydská pahorkatina Růstové poměry dle četnosti AVB u vybraných representativních skladeb porostních typů cílových HS

Příloha č.: 4

%

AVB

HS 19a 19a 19a

typ JS JS OL

ha

B20

skladba 31,0 D7 P5 40,9 Z5 Z7 54,0 C8

%

B22

max 2,4 B32 5,2 B32 3,1 B26

B24

B26

JS OL v HS 19a

B28

B30

B32

B34

D7 P5 Z5 Z7 C8

prum B10 B12 B14 B16 B18 B20 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34 31 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,4 0,8 47,0 51,7 0,0 31 0,0 0,0 0,0 0,0 0,4 0,0 0,0 0,3 12,7 7,4 17,1 62,1 0,0 26 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3,9 5,0 26,6 39,5 13,1 12,0 0,0 0,0


0,0 B18

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

dřev 7 7 8

Příloha č.: 4

%

0,0 B16

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

ha

B18

skladba 9,4 C5 19,4 C8

max 3,3 B26 6,8 B22

B20

%

B22

B24

B26

DB a OL v HS 19b

B28

B30

B32

B34

C5 C8

prum B10 B12 B14 B16 B18 B20 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34 26 0,0 0,0 0,0 0,0 1,8 0,0 7,4 12,8 54,7 22,3 0,0 0,0 1,0 24 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 15,5 26,7 25,4 11,3 14,1 6,9 0,0 0,0


dřev typ 5 DB 8 OL

60,0

AVB

HS 19b 19b

Příloha č.: 4

dřev 5 5 5 5 6

AVB

0,0 B20

15,0

30,0

45,0

60,0

75,0

90,0

%

HS 25 25 25 25 25

Příloha č.: 4

typ DB DB DB DB BK

11,2 15,0 7,6 4,4 2,7

B22

ha

C5

B24

3,2 5,5 3,2 3,1 3,1

D5

skladba % C5 D5 M5 Z5 P6 P7 P Z5 P6 P7 P

M5

B26

Z5 P6 P7 P9x

B28

B30

B32

B34

AVB

0,0 B30

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

80,0

%

B32

B36

Z5 P6 P7 P9x

B34

BK v HS 25

B38

prum B14 B16 B18 B20 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34 B36 B38 26 0,0 0,0 0,0 0,0 21,3 10,3 33,4 25,0 8,5 0,0 1,5 0,0 0,0 27 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 13,4 43,5 33,6 9,6 0,0 0,0 0,0 0,0 27 0,0 0,0 0,0 0,0 9,2 16,5 12,1 62,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 32 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,0 13,6 81,4 0,0 0,0 0,0 35 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 32,2 0,0 67,8 0,0

DB v HS 25

max B26 B26 B28 B32 B36


dřev 1 5 5 8 8 8

AVB

0,0 B24

20,0

40,0

60,0

80,0

100,0

%

HS 29 29 29 29 29 29

Příloha č.: 4

typ SM DB DB OL OL OL

7,3 6,7 14,4 46,5 14,7 12,8

M1 P3 P4

B26

B28

skladba % M1 P3 P4 3,9 Z5 P5eP6 P 5,7 Z5 Z8 8,1 C8 13,3 D8 4,8 Z5 Z8 8,1

SM v HS 29

ha

AVB

0,0 B18

25,0

50,0

75,0

100,0

%

AVB

0,0 B20

20,0

40,0

60,0

80,0

B20

B22

B24

B22

B26

B24

OL v HS 29

B28

DB v HS 29

B26

B28

C8

B30 B32 Z5 P5eP6 P8

D8

B30

B34

B32

B36

Z5 Z8

Z5 Z8

prum B12 B14 B16 B18 B20 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34 B36 26 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 100,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 30 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 19,2 2,8 0,0 28,9 39,3 9,7 0,0 24 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 97,8 0,0 0,8 0,0 0,0 1,2 0,0 26 0,0 0,0 0,0 0,0 2,0 5,5 21,8 32,9 28,8 9,2 0,0 0,0 0,0 27 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,2 22,6 37,6 11,6 27,1 0,0 0,0 0,0 26 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 4,1 0,0 95,2 0,7 0,0 0,0 0,0 0,0

100,0

%

max B26 B32 B24 B26 B26 B26


dřev 1 1 1 1 1 5 5 5 5

0,0 AVB B22

25,0

50,0

75,0

100,0

%

0,0 AVB B20

25,0

50,0

75,0

100,0

%

HS 35 35 35 35 35 35 35 35 35

typ SM SM SM SM SM DB DB DB DB

Příloha č.: 4

ha

B24

B26

B24

skladba % max C1 12,4 B28 D1 12,3 B30 M1 P7 4,6 B30 Z1 P5 6,2 B30 Z1 P5 P7 4,0 B32 D5 3,5 B30 M5 P9x 3,8 B26 Z1 P5 6,2 B26 Z1 P5 P7 4,0 B34

B22

47,0 38,5 10,4 10,2 7,3 10,9 9,1 3,3 2,4

B28

B26

B30

DB v HS 35

B28

SM v HS 35

B32

B30

B34

B32

B36

B34

D5 M5 P9x Z1 P5 Z1 P5 P7

C1 D1 M1 P7 Z1 P5 Z1 P5 P7

prum B14 B16 B18 B20 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34 B36 B38 29 0,0 0,0 0,0 0,0 4,1 4,2 16,3 26,3 24,0 19,1 0,0 6,0 0,0 28 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 32,5 1,1 7,2 50,2 5,0 0,7 3,4 0,0 30 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 100,0 0,0 0,0 0,0 0,0 30 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,2 8,4 1,7 88,7 0,0 0,0 0,0 0,0 32 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 100,0 0,0 0,0 0,0 29 0,0 0,0 0,0 0,0 1,1 0,0 4,3 15,8 78,7 0,0 0,0 0,0 0,0 26 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 6,2 87,3 1,5 5,0 0,0 0,0 0,0 0,0 26 0,0 0,0 0,0 0,0 0,6 5,2 64,9 29,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 34 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 6,2 0,0 93,9 0,0 0,0


dřev 1 1 1 1 1 6 6 6 6

15,0

30,0

45,0

60,0

typ SM SM SM SM SM BK BK BK BK

ha

B16

77,3 90,5 38,3 13,3 7,7 41,7 36,7 14,6 10,3

B24

B18

B20

skladba % max C1 7,6 B30 D1 10,4 B30 D1 P6 4,6 B30 Z1 P5 P6 2,7 B26 Z1 Z6 P5 2,3 B32 C6 4,1 B26 D6 4,1 B28 M6 P1 2,1 B30 Z1 Z6 P5 2,3 B34

B26

B22

B24

B26

BK v HS 41b

B28

SM v HS 41b

B28

B30

B30

B32

B32

B34

B36

B34

C6 D6 M6 P1 Z1 Z6 P5

C1 D1 D1 P6 Z1 P5 P6 Z1 Z6 P5

prum B14 B16 B18 B20 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34 B36 B38 29 0,0 0,0 0,0 0,0 0,3 7,3 13,0 24,3 41,5 12,1 1,3 0,0 0,2 29 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 13,0 34,5 35,1 16,1 1,4 0,0 0,0 29 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 20,0 21,9 51,0 7,1 0,0 0,0 0,0 28 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,7 53,2 15,0 26,6 0,0 3,5 0,0 0,0 31 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,9 44,8 54,3 0,0 0,0 0,0 27 0,0 3,4 0,1 0,8 0,3 18,3 34,9 17,7 18,5 4,4 1,5 0,1 0,0 29 0,0 0,0 0,0 0,0 0,3 2,0 20,0 28,8 25,8 23,0 0,0 0,0 0,0 29 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 4,3 44,7 51,0 0,0 0,0 0,0 0,0 33 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 8,9 0,6 44,8 45,7 0,0 0,0


0,0 B14 AVB

%

0,0 AVBB22

15,0

30,0

45,0

60,0

%

HS 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b 41b

Příloha č.: 4

dřev 1 1 1 1 1 1

AVB

0,0 B22

10,0

20,0

30,0

40,0

%

HS 45 45 45 45 45 45

B24

C1

% 11,0 10,2 2,0 1,1 2,2 1,1

B26

max B28 B28 B30 B26 B28 B28

D1

B28

D1 P5

B30

SM v HS 45

M1 P3

B32

M1 P5

B34

B36 Z1 Z5

B38

prum B14 B16 B18 B20 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34 B36 B38 29 0,0 0,0 0,0 0,5 0,5 1,9 9,7 38,9 26,9 16,4 4,2 0,9 0,2 29 0,0 0,0 0,0 0,1 0,8 1,7 15,6 32,0 28,6 17,8 2,6 0,7 0,1 30 0,0 0,0 0,0 0,0 0,3 0,9 5,0 29,7 33,8 26,4 3,3 0,3 0,2 28 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,0 38,4 19,2 36,6 3,5 0,3 0,0 0,0 29 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3,7 13,5 36,0 26,5 16,3 0,8 3,2 0,0 29 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 6,1 14,8 30,4 21,1 12,2 13,9 1,4 0,0


typ ha skladba SM 1415,1 C1 SM 1135,6 D1 SM 205,5 D1 P5 SM 96,9 M1 P3 SM 191,3 M1 P5 SM 68,7 Z1 Z5

Příloha č.: 4

dřev 5 5 5 5 5 6 6

0,0 B20 AVB

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

%

AVB

0,0 B16

10,0

20,0

30,0

40,0

%

HS 45 45 45 45 45 45 45

typ DB DB DB DB DB BK BK

Příloha č.: 4

152,4 158,9 84,3 65,7 58,1 119,3 87,9

B22

B18

ha

B20

B24

B22

skladba % max C5 1,2 B26 D5 1,4 B26 M5 P1 1,1 B26 Z1 Z5 1,1 B28 Z5 P1 P6 1,1 B26 C6 0,9 B30 M6 P5 1,1 B28

B26

B24

B28

B26

B30

BK v HS 45

B28

DB v HS 45

B30

B32

B32

B34

B34

B36

B36

B38

B38

C6 M6 P5

C5 D5 M5 P1 Z1 Z5 Z5 P1 P6



dřev 1 1 1 1 1 1 3

ha

B22

B18

260,9 179,5 63,0 57,3 60,3 19,4 8,0

B20

skladba C1 D1 D1 P5 M1 P5 C1 D1 M3 P1

12,3 9,8 3,7 4,3 43,5 15,4 9,3

B24

B22

%

B26

B28

B28

SM v HS 53

B26

SM v HS 47a

B30

B30

B32

B34

B32

B36

B38

B34

C1 D1

C1 D1 D1 P5 M1 P5

BO v HS 53

AVB

M3 P1

0,0 B22 B24 B26 B28 B30 B32

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

80,0

%


B24

max B30 B30 B28 B32 B32 B32 B26


B16

typ SM SM SM SM SM SM BO

0,0 AVB B20

20,0

40,0

60,0

80,0

100,0

%

0,0 B14 AVB

15,0

30,0

45,0

60,0

75,0

%

HS 47a 47a 47a 47a 53 53 53

Příloha č.: 4

dřev 1 1 1 1 1

typ SM SM SM SM SM

0,0 B22

20,0

40,0

60,0

80,0

100,0

AVB

%

HS 57 57 57 57 57

ha

157,6 93,5 23,4 23,6 16,4

skladba C1 D1 D1 P5 M1 P5 Z1 Z5

B24

% 21,1 14,2 3,8 4,8 5,0

max B32 B30 B30 B32 B32

C1

B26

D1

B28

SM v HS 57

D1 P5

B30

M1 P5

B32

Z1 Z5

B34

prum B10 B12 B14 B16 B18 B20 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34 30 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 8,3 1,2 25,0 29,5 36,0 0,0 29 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,4 21,3 19,0 37,4 20,9 0,0 30 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 12,6 1,5 48,9 37,0 0,0 31 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 19,8 3,6 5,5 71,1 0,0 31 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 4,8 9,8 0,0 0,0 85,5 0,0

dřev 5 5 5 6

typ DB DB DB BK

0,0 B20

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

80,0

AVB

%

HS 57 57 57 57

ha

19,3 28,4 16,6 9,5

B22

skladba C5 D5 Z1 Z5 Z6 P5

%

2,6 4,6 5,0 2,9

C5

DB v HS 57

B26

D5

B28

Z1 Z5

B30

AVB

0,0 B30

20,0

40,0

60,0

80,0

100,0

%

B32

BK v HS 57

Z6 P5

B34

prum B10 B12 B14 B16 B18 B20 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34 27 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3,3 18,2 20,2 58,4 0,0 0,0 0,0 27 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,4 14,2 19,9 63,5 0,0 0,0 0,0 27 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,2 7,7 12,8 74,2 0,0 0,0 0,0 32 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 100,0 0,0

B24

max B28 B28 B28 B32

Příloha č. 5 Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa

Přehled tabulkových příloh k funkcím lesa

1.

Přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO)

2.

Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a minerálních stolních vod

3.

Přehled chráněných oblastí přirozené akumulace vod

4.

Přehled zvláště chráněných území

5.

Přehled velkoplošných chráněných území

6.

Přehled archeologických nalezišť a kulturních památek

7.

Přehled lázeňských, příměstských a rekreačních lesů

8.

Přehled genových základen

9.

Přehled uznaných obor, samostatných a uznaných bažantnic

10. Přehled jiných důležitých veřejných zájmů 11. Přehled lesů zvláštního určení 12. Přehled biocenter ÚSES

39

FM

FM

FM

FM

FM

FM

FM

FM

22

23

24

25

26

27

28

29

FM

19

FM

FM

18

FM

FM

17

21

FM

16

20

FM

15

FM

10

FM

FM

9

14

FM

8

FM

FM

7

13

FM

6

FM

FM

5

FM

FM

4

12

FM

3

11

FM

FM

2

Okres

1

číslo

Poř.

PLO:

PHO1.

PHO 1. PHO 1. PHO 1. PHO 1. PHO 1. PHO 1. PHO 1. PHO 1. PHO 1. PHO 1. PHO 1. PHO 1. PHO 1. PHO 1. PHO 1. PHO 1. PHO 1.

ONV F-M č.j.VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235

Babí hora - pramen IV.

Babí hora - pramen VI.b

Babí hora - pramen VI.a

Babí hora - pramen III.

Babí hora - pramen II.

Babí hora - pramen I.d

Babí hora - pramen I.c

Babí hora - pramen I.b

Babí hora - pramen I.a

Kazničov - pramen IIc

Kazničov - pramen IIb

Rybí - povrchový zdroj

Rybí - pramen 1j,1j1

Rybí - pramen 1e

Rybí - pramen 1d

Rybí - pramen 1c

Rybí - pramen 1b

Rybí - pramen 1a

U vodojemu

Rozsůšky - jímací zářez II.

Rozsůšky - jímací zářez I.

Baška - pramen 1d

Baška - prameny 1b, 1b1

Baška - prameny 1a, 1a1

PHO 1.

ONV F-M č.j. VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235

Hodoňovice pramen č. V

PHO 1. PHO 1. PHO 1. PHO 1.

ONV F-M č.j.VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235

PHO 1.

ONV F-M č.j.VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235

PHO 1.

ONV F-M č.j.VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235


PHO 1.

ONV F-M,č.j.VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235

PHO 1.

PHO 1.

ONV F-M č.j. VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j. VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235

PHO 1.

Hodoňovice pramen č. IV


Stupeň

Hodoňovice pramen č.III

ONV FM č.j. VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235

Ivánek

Vyhlášení (č. j.)

Hodoňovice pramen č. II

Název


0,01

0,01

0,01

0,01

0,01

0,01

0,01

0,01

0,01

0,01

0,02

0,01

0,01

0,01

0,01

0,01

0,02

0,02

0,03

0,02

0,02

0,20

0,06

0,01

0,01

0,01

0,01

0,01

0,01

PUPFL(ha)

Plocha

Poznámka

mapa deklarovaných funkcí

Zaryje - studna Kaloč

Jímací zážezy Nová Datyně

Jímací zářezy Stará Datyně

Proskovice

Pešatek

Stará Bělá

Sýkorův důl

55 FM

56 FM

57 FM

58 OV

59 OV

60 OV

69 OV

PHO 1. PHO 1. PHO 1. PHO 1. PHO 1. PHO 1. PHO 1.

ONV F-M č.j. VLHZ,voda/1445/1982/Va/235 ONV F-M č.j. VLHZ,voda/1445/1982/Va/235 ONV F-M č.j. VLHZ,voda/1445/1982/Va/235 ONV Ostrava č.j.VLHZ/2910/86/Ml/Kl ONV Ostrava č.j.VLHZ/2918/86/Ml/Kl ONV Ostrava č.j. VLHZ/2918/86/Ml/Kl ONV Ostrava č.j. VLHZ/2918/86/Ml/Kl

Zaryje - studna Slíva

54 FM

PHO 1.

Zaryje - studna Březinka

53 FM

PHO 1.

PHO 1.

ONV F-M č.j. VLHZ,voda/1445/1982/Va/235

Rakovec - Řepiště

52 FM


PHO 1.

ONV F-M č.j. VLHZ/voda/1445/1982/Va/235

Zimnice - jímací zářež

51 FM


PHO 1.

ONV F-M č.j.VLHZ/voda/1445/1982/Va/235

Jímací studna Vrartimov-Důlňák

50 FM

PHO 1.



PHO 1.

49 FM

PHO 1.



48 FM



47 FM

PHO 1.


Jímací studna Vratimov-Důlňák

46 FM

PHO 1.



PHO 1.

45 FM

PHO 1.



44 FM



43 FM

PHO 1.



PHO 1.

ONV NJ č.j.VLHZ/4711/84/Mach-332

42 FM

PHO 1.


Bernartice n.O.-Hůrka HV1104

PHO 1.


Bernartice n.O.-Hůrka HV1104

PHO 1.

ONV NJ č.j.VLHZ/3050/85/Pe-332

41 NJ

PHO 1.

ONV NJ č.j.VLHZ/3050/85/Pe-332

40 NJ

PHO 1.


Bernartice - Bařiny

PHO 1.


39 NJ

PHO 1.


Hůrka - vrt 1001

Zámrklí - horní štola

35 FM

PHO 1.


38 NJ

Chlebovice - pramen II.e

34 FM

PHO 1.


Zámrklí - dolní štola

Chlebovice - pramen II.d

33 FM

PHO 1.


Hůrka - vrt 1002

Chlebovice - pramen II.c

32 FM

PHO 1.


Stupeň

37 NJ

Chlebovice - pramen II.b


36 FM

Chlebovice - pramen II.a

Název


31 FM

Okres

39

30 FM

číslo

Poř.

PLO:

7,53

0,11

1,68

0,01

2,03

8,72

0,14

0,10

0,14

2,26

0,16

0,10

0,10

0,10

0,10

0,10

0,10

0,10

0,10

0,10

0,04

0,04

2,16

0,01

0,01

0,01

0,01

0,01

0,01

0,01

0,01

0,02

PUPFL(ha)

Plocha

Poznámka


PHO 1. PHO 1. PHO 1. PHO 1.

ONV NJ č.j. VLHZ/4001-19/76/Ma-402 ONV NJ č.j.VLHZ/3652/90/Pe-235 ONV FM č.j. VLHZ/voda/1445/1982/Va/235

Pračkový vodovod v Lichnově

Vratimov Zaryje - jímací zářezy

88 NJ

89 FM

85 VS

ONV NJ č.j. VLHZ/1868-3/76/Ma-402

Jasenice - prameniště 1

84 VS

Mniší - Tichá I., II.

Orlová - Holotovec

83 KA

PHO 1.

Štramberk - Černý les

Orlová 4 - Horní Lutyně

82 KA

A/ 233.1/77/Ri/A20/1998

ONV Karviná č.j. OVHZ/1264/A/76/289/

PHO 1.

87 NJ

Baginec

81 KA

ve znění OVLHZ 164/235/86/Bg

ONV Karviná č.j. OVLHZ/voda/499/74/Pl

PHO 1.

86 NJ

Špluchov

80 KA



PHO 1.

PHO 1.

Špluchov

79 KA



PHO 1.

ONV VS č.j. OVLHU 803/78/233

Špluchov

78 KA



PHO 1.


Špluchov

77 KA



PHO 1.

Špluchov

76 KA

PHO 1.

ONV Karviná č.j. OVLHZ/voda/481/72/R ve znění OVLHZ/164/235/86/BG

PHO 1.

ONV Ostrava č.j. VLHZ/2936/86/Ml/Kl

PHO 1.

Karviná 5 - Staré Město

75 KA

PHO 1.

ONV Ostrava č.j.VLHZ/2811/86/Ml/Kl

ONV VS č.j. OVLHZ 803/78/233

Nová Ves

74 OV

PHO 1.


ONV Karviná č.j. OVLHZ/voda/100/73/Ri

Ostrava - Bartovice, Ještěrka II.

73 OV

PHO 1.


PHO 1.

Ostrava - Bartovice, Ještěrka I.

72 OV

PHO 1.

Stupeň



ONV Karviná č.j.OVLHZ/voda/B/5857/74-Pl

Zábřeh II.

71 OV

Název


Zábřeh II.

Okres

39

70 OV

číslo

Poř.

PLO:

0,07

0,20

0,36

0,70

0,12

0,09

6,19

1,43

30,71

0,50

0,20

0,20

0,17

1,88

7,70

12,99

0,41

0,10

3,89

1,93

PUPFL(ha)

Plocha

Poznámka



Hodoňovice pramen č. V

Rozsůšky - jímací zářez I.

Rozsůšky - jímací zářez II.

6 FM

7 FM

8 FM

Babí hora - pramen I.c

Babí hora - pramen I.d

Babí hora - pramen II.

Babí hora - pramen III.

Babí hora - pramen IV.a

Babí hora - pramen IV.b

Babí hora - pramen IV.

Chlebovice - pramen I.a

Chlebovice - pramen II.a

Chlebovice - pramen II.b

23 FM

24 FM

25 FM

26 FM

27 FM

28 FM

29 FM

30 FM

31 FM

18 FM

Babí hora - pramen I.b

Kazničov - pramen II.b

17 FM

22 FM

Kazničov - pramen IIa.

16 FM

21 FM

U vodojemu

15 FM

Kazničov - pramen II c

Rybí - povrchový zdroj

14 FM

Babí hora - pramen I.a

Rybí - pramen 1f, 1f1

13 FM

20 FM

Rybí - pramen 1e

12 FM

19 FM

Rybí - pramen 1c

Rybí - pramen 1d

11 FM

Rybí - pramen 1a

PHO 2.


Hodoňovice pramen č. IV.

5 FM

Rybí - pramen 1b

PHO 2.


Hodoňovice pramen č. III

4 FM

9 FM

PHO 2.


Hodoňovice pramen č. II

3 FM

PHO 2. PHO 2. PHO 2. PHO 2. PHO 2. PHO 2. PHO 2. PHO 2. PHO 2. PHO 2. PHO 2. PHO 2.

ONV F-M č.j. VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j. VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j. VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j. VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j. VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j. VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j. VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j. VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235 ONV F-M č.j VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235

PHO 2.


PHO 2.

PHO 2.


PHO 2.



PHO 2.

PHO 2.


PHO 2.

PHO 2.


PHO 2.



PHO 2. PHO 2.


PHO 2.

PHO 2.

PHO 2.

PHO 2. PHO 2.

č.j.VLHZ/voda/2646/1990/Fp/235 ONV FM č.j. VLHZ/voda/2391/1982/Kl/235

Ivánek

Stupeň

Hrádek


2 FM

Název


1 FM

Okres

39

10 FM

číslo

Poř.

PLO:

0,20

0,15

0,04

0,22

0,25

0,28

0,29

0,37

0,19

0,14

0,14

0,15

0,20

0,10

0,39

0,02

3,90

0,87

0,18

0,20

0,24

0,15

0,40

0,37

0,25

0,05

0,10

0,31

0,27

0,25

0,06

PUPFL(ha)

Plocha

Poznámka



Zaryje - studna Březinka

Zaryje - studna Slíva

Zaryje - studna Kaloč

Zaryje - studna Kunčice

Jímací zářezy - Stará Datyně a Nová Datyně

Jímací zářezy -Stará Datyně a Nová Datyně

Proskovice

Proskovice

Pešatek

Sýkorův důl

49 FM

50 FM

51 FM

52 FM

53 FM

54 FM

55 FM

56 OV

57 OV

58 OV

59 OV



48 FM

PHO 2b. PHO 2. PHO 2. PHO 2. PHO 2. PHO 2a. PHO 2b. PHO 2a. PHO 2b. PHO 2a. PHO 2a.

ONV F-M č.j. VLHZ/voda/1445/1982/Va/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/1445/1982/Va/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/1445/1982/Va/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/1445/1982/Va/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/1445/1982/Va/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/1445/1982/Va/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/1445/1982/Va/235 ONV Ostrava č.j. VLHZ/2910/86/Ml/Kl ONV Ostrava č.j. VLHZ/2910/86/Ml/Kl ONV Ostrava č.j. VLHZ/2918/86/Ml/Kl ONV Ostrava č.j. VLHZ/2918/86/Ml/Kl

PHO 2a.

PHO 2b PHO 2.


Zimnice - jímací zářez

47 FM


Jímací studny Vratimov - Důlňák

46 FM

PHO 2a


Jímací studny Vratimov - Důlňák

45 FM

PHO 2a. PHO 2.

Kopřivnice - Šutyra

44 NJ

ONV NJ č.j. VLHZ/4711/84/Mach/332

Bernartice n.O. - Hůrka HV 1104

43 NJ ONV NJ č.j.VLHZ/3977/84/Pe-332


42 NJ

PHO 2b.


41 NJ

PHO 2a.

Hůrka - vrt 1002 vnitřní

Bernartice n.O. - Hůrka ONV NJ č.j. VLHZ/4712/84/Mach/332

PHO 2b.

ONV Přerov č.j. ŽP 5139/93-235/1-Zy


PHO 2a.

ONV Přerov č.j. ŽP 5139/93-235/1-Zy PHO 2a.

PHO 2.


PHO 2a.

PHO 2.



PHO 2.


ONV Přerov č.j. ŽP 5139/93-235/1-Zy

PHO 2.

40 NJ

Porubská brána

38 PR,NJ

PHO 2.


Stupeň



39 NJ

Zámrklí - dolní štola

Zámrklí - horní štola

35 FM

Porubská brána

Chlebovice pramen II.e

34 FM

37 PR

Chlebovice - pramen II.d

36 FM

Chlebovice - pramen II.c

Název


33 FM

Okres

39

32 FM

číslo

Poř.

PLO:

32,40

4,88

3,62

1,79

14,89

12,42

0,66

0,58

0,82

0,33

20,07

4,67

0,74

63,96

14,37

32,78

8,02

57,28

5,89

9,25

25,83

630,62

0,64

0,99

1,13

0,20

0,18

0,22

PUPFL(ha)

Plocha

Poznámka


Ostrava - Bartovice Ještěrka I.

Ostrava - Bartovice Ještěrka II.

Ostrava - Bartovice Ještěrka I., Ještěrka II.

65 OV

66 OV

67 OV

Hostašovice



Zaryje - studna Vašíček

Vratimov Zaryje - jímací zářez

84 NJ

85 NJ

86 FM

87 FM

Hostašovice

82 NJ

83 NJ

Povrchové jímání I - Tyra

77 VS

Vražné


76 VS

81 FM


75 VS

80 NJ

Orlová - Holotovec

74 KA

Jasenice

Orlová - Holotovec

73 KA

Vražné

Orlová 4 - Horní Lutyně

72 KA

79 NJ

Špluchov

71 KA

78 KA

Nová Ves, Dubí

Karviná 5 - Staré Město

70 OV

Nová Ves

Zábřeh II.

64 OV

Dubí

Zábřeh II.

63 OV

69 OV

Pozemní vodní zdroj Stará Bělá

62 OV

68 OV

Podzemní vodní zdroje Pešatek, Sýkorův důl

Pozemní vodní zdroj Stará Bělá

Název

PHO 2a. PHO 2a. PHO 2b. PHO 2.

ONV Ostrava č.j. VLHZ/2811/86/Ml/Kl ONV Ostrava č.j.VLHZ/2936/86/Ml/Kl ONV Ostrava č.j. VLHZ/2936/86/Ml/Kl ONV Ostrava č.j.VLHZ/2936/86/Ml/Kl ONV Karviná č.j. OVLHZ/voda/481

PHO 2b. PHO 2. PHO 2a. PHO 2b. PHO 2a. PHO 2b PHO 2. PHO 2.

ONV NJ č.j. VLHZ/1984/87/Pe-235 ONV NJ č.j.VLHZ/voda/2646/1990/Fp/235 ONV NJ č.j. VLHZ/3978/84/Pe-332 ONV NJ č.j. VLHZ/3978/84/Pe-332 ONV NJ č.j. VLHZ/3652/90/Pe-235 ONV NJ č.j.VLHZ/3652/90/Pe-235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/1445/1982/Va/235 ONV F-M č.j.VLHZ/voda/1445/1982/Va/235

PHO 2b.

PHO 2a.

ONV VS č.j. OVLHZ 803/78/233

PHO 2a.

PHO 2a.

ONV VS č.j. OVLHZ 803/78/233 ONV VS č.j. OVLHZ 803/78/233

PHO 2b.

ONV Karviná č.j. OVLHZ/voda/100/3/Ri

ONV NJ č.j. VLHZ/1984/87/Pe-235

PHO 2. PHO 2a.

ONV Karviná č.j.OVLHZ/voda/B/5851/74-Pl ONV Karviná č.j. OVLHZ/voda/100/3/Ri



PHO 2.

PHO 2b.


72/R/ ve znění OVLHZ/164/235/86/Bg

PHO 2a. PHO 2a.


PHO 2a. PHO 2b.


PHO 2b.

ONV Ostrava č.j. VLHZ/2918/86/Ml/Kl ONV Ostrava č.j.VLHZ/2919/86/ML/Kl

PHO 2b. PHO 2a.


Stupeň




61 OV

Okres

39

60 OV

číslo

Poř.

PLO:

0,65

0,26

0,04

2,97

0,50

0,44

0,30

213,95

2,58

2,38

2,13

2,55

2,76

4,36

1,07

12,38

1,55

21,84

5,45

9,02

85,46

0,41

1,02

51,43

92,95

4,49

1,33

86,13

PUPFL(ha)

Plocha

Poznámka


PR

PR

PR

OV

KA

2

3

4

5

Okr.

1

číslo

Poř.

PLO: 39

Darkov

Nový Darkov - Klimkovice

Teplice n. Bečvou

Teplice n. Bečvou

Teplice n. Bečvou

Název

Usnesení vlády ČSR č.61 ze dne 6.3.1979 ozn.částkou 14/1979 Sb. Usnesení vlády ČSR č.61 ze dne 6.3.1979 ozn.částkou 14/1979 Sb. Usnesení vlády ČSR č.61 ze dne 6.3.1979 ozn.částkou 14/1979 Sb. Usnesení vlády ČSR č.27 ze dne 3.2.1982 ochrana podle Režimu dočasané ochrany z r. 1975

Vyhlášení

-

II.

III.

II.

I.

Stupeň

750,69

26,23

27,52

24,74

PUPFL (ha)

Plocha


Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a minerálních stolních vod Poznámka

číslo

Poř.

PLO:

CHOPAV Beskydy

CHOPAV Jablunkovsko

2 FM

Název

Nařízení vlády ze dne 10.1. 1979

Nařízení vlády ze dne 19.4. 1978

Vyhlášení

Poznámka

629,06 Jen část náležící do PLO 39

315,70 Jen část náležící do PLO 39

PUPFL (ha)

Plocha


Přehled chráněných oblastí přirozené akumulace vod

1 FM

Okr.

39

OV

PR

FM KA OV FM FM FM NJ

NJ

PR

PR

OV

NJ

KA KA FM FM NJ NJ

1

2

3

9

10

11

12

13

14 15 16 17 18 19

4 5 6 7 8

Okr.

Poř. číslo

PLO: 39

Věřňovice Meandry Lučiny Profil Morávky Žemanický lom Sedlnické sněženky Prameny Zrzávky

Šipka

Rezávka

Malá Kobylanka

Velká Kobylanka

Svinec

Polanecký les Kamenec Palkovické hůrky Rybníky Kotvice

Velké Doly

Hůrka u Hranic

Polanecká niva

Název Usnesení rady NV města Ostravy č. 995/65 ve znění vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb. výnos MŠVU č.j. 39336/52 ze dne 28.7.1952 vyhláška ONV FM ze dne 27.2.1990, vyhl.ONV Karviná ze dne 15.10.1990 výnos č.j.3027/70-II/2 ze dne 10.3.1970 vyhláška Okú FM ze dne 6.4. 1992 vyhláška OKú FM ze dne 18.10.1993 vyhláška OKú FM ze dne 27.2.1990 výnos MK ČSR č.j.3023/70-II/2 ze dne 10.3.1970 vyhláška OKú NJč. 9/94 ze dne 22.12.1994 výnos MŠVU č.42678/52 ze dne 24.9.1952 výnos MŠVU č.42934/52 ze dne 24.9.1952 vyhlášeno radou města Ostrava dne 26.5.1998 výnos MŠK č.j.35013/59 ze dne 9.1.1960 ve znění vyhl. MK ČSR č.j.14200/89 ze dne 29.11.1988 vyhláška ONV Karviná ze dne 25.11.91 vyhláška OKú Karviná ze dne 25.11.1991 vyhláška ONV FM ze dne 27.2.1990 vyhláška Okú FM ze dne 6.4.1992 vyhláška ONV NJ ze dne 15.6.1988 vyhláška Okú NJ č. 10/93 ze dne 2.12.1993

Vyhlášení

PP PP PP PP PP PP

NPP

PR

PR

PR

PR

PR PP PR PR PR

PR

NPR

NPR

Kateg. ZCHÚ

Věřňovice Bludovice, Havířov Dobrá, Staré Město Žermanice, D.Soběšovice Sedlnice Hostašovice

Štramberk

Poruba - Jih

Hranice

Hranice

Kojetín

4,58 40,65 49,64 1,95 11,00 1,32

24,61

82,88

0,86

4,19

38,25

59,17 9,82 34,93 7,32 105,48

36,50

Český Puncov, Konská Český Těšín Poruba - Jih Dobru Rychaltice, Sklenov Kozlovice Nová Horka

122,30

Výměra (ha)

37,45



Hranice

Polanka

Přehled zvláště chráněných území

3,6 1,32

2,35 1,02 39,35

24,61

34,74

0,86

4,19

13,33

59,17 9,46 18,52 6,25 23,38

36,50

37,85

36,50

Plocha PUPFL (ha)

Poř.

NJ

PR

PR

OV

NJ

NJ

23

24

25

26

27

FM

21

22

NJ

Okr.

20

číslo

Koryta

Pusté nivy

Turkov

Nad kostelíčkem

Váňův kámen Pod Hukvaldskou oborou Travertinová kaskáda V oboře

Název

vyhláška Okú NJ č. 9/93 ze dne 12.11.93 vyhláčka ONV FM ze dne 27.2.1990 vyhláška ONV NJ ze dne 15.6.1988 výnos MŠVU č.42870/52 ze dne 30.9.1952 výnos MŠVU č.39631/52 ze dne 27.3.1952 vyhláška magistrátu Ostrava č. 4/1993 ze dne 7.9.1993 vyhláška č.2,Spáva CHKO Poodří ze dne 1. září 1998 vyhláška č.1,Správa CHKO Poodří ze dne 1. září 1998

Vyhlášení

PR

PP

PP

PP

PP

PP

PP

PP

ZCHÚ

Kateg.

Bartošovice

Kunín

Poruba

Hranice

12,93

0,74

20,12

3,08

2,68

1,29

0,42

0,77

(ha)

Výměra

mapa deklarovaných funkcí Katastrální území

Kopřivnice Kozlovice Tichá Hranice

Přehled zvláště chráněných území Plocha

12,93

0,74

18,92

3,09

0,23 0,42 1,1 2,68

PUPFL(ha)

NJ

FM

4.

NJ

OV

VS

NJ

FM

Okr.

3.

2.

1.

číslo

Poř.

PLO: 39

Přírodní park Pobeskydí Přírodní park Hůrky

CHKO Poodří

CHKO Beskydy

Název

vyhláška č. 155/1991 Sb. ze dne 27.3. 1991 vyhláška Okú N.Jičín č.5/94 návrh

výnos MK ČSR č.j. 5373/78 ze dne 5.3. 1973

Vyhlášení

PP

PP

CHKO

CHKO

Kateg.

Přehled velkoplošných chráněných území

6376,23

12849,3

8063,00

403,16

(ha)

Výměra

Poznámka

2290,55

3651,47 výměra v PLO 39

887,67

3802,75 výměra v PLO 39

PUPFL(ha)

Plocha


9 NJ

8 NJ

7 NJ

6 NJ

5 NJ

4 NJ

3 NJ

2 NJ

1 NJ

Okr.

21 NJ

20 KA

19 KA

18 FM

17 FM

16 FM

15 FM

14 FM

13 FM

12 KA

11 KA

10 NJ

číslo

Poř.

PLO: 39

Zřícenina hradu Starý Jičín Jeskyně Šipka Pomník doc. A. Hrstky Zřícenina hradu Šostýn Zámek Nová Horka Zámecký park - Nová Horka Zámek Trnávka Zámecký park - Trnávka Zámek v Jeseníku n. Odrou Zámecký park Jeseník n. Odrou Slovanské hradiště St. Těšín Švédská mohyla Zamčisko - středověké hradisko Dřevěná kaplička Kaple Zřícenina hradu Hukvaldy Zámecký park Ropice Zámecký park Stará Ves n.Ondřejnicí Zámecký park Havířov - Šumbark Zámecký park Prstná Hradiště půchovské kultury

Název

8 - 1683 8 - 2228 8 - 1614 8 - 1615 8 - 1522/1 8 - 1512/3 8 - 1691/1 8 - 1691/2 8 - 1598/1 8 - 1598/2 8 - 799 8 - 822 8 - 663 8 - 2318 8 - 3823/10284 8 - 706 8 - 699/4 8 - 715/2 8 - 791/2 8 - 814/2 8 - 1605

Registrační číslo

Kulturní památka Archeologické naleziště Kulturní památka Kulturní památka Kulturní památka Kulturní památka Kulturní památka Kulturní památka Kulturní památka Kulturní památka Archeologické naleziště Archeologické naleziště Archeologické naleziště Kulturní památka Kulturní památka Kulturní památka Kulturní památka Kulturní památka Kulturní památka Kulturní památka Archeologické naleziště

Kategorie


Přehled archeologických nalezišť a kulturních památek

Starý Jičín Štramberk Kopřivnice Kopřivnice Nová horka Nová Horka Trnávka Trnávka Jeseník n.Odrou Jeseník n.Odrou Podobora Šenov Stonava Návsí u Jablunkova Čeladná Frýdek-Místek Hukvaldy Ropice Stará ves Šenov Prstná Kojetín


OV

FM

KA

KA

KA

FM

FM

NJ

NJ

NJ

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Okr.

1

číslo

Poř.

PLO: 39

Příměstské lesy Nový Jičín

Lesopark-biosferický areál města Štramberk Příměstské lesy Kopřivnice

Rekreační lesy Frýdek-Místek

Příměstské lesy Brušperk

Rekreační les Český Těšín

Příměstské lesy města Třinec

Lesopark Orlová-Lutyně

Městské lesy Vratimov

Ostravské příměstské lesy

Název

MZ ČR ÚO Frýdek-Místek č.j.852/96-97 ze dne 13.1.1997 MŽP ČR ÚO Ostrava č.j.OOLP/564 a /93 ze dne 19.5.1993 MŽP ČR ÚO Ostrava č.j.OOLP/564 a /93 ze dne 19.3.1993

MZ ČR ÚO Frýdek-Místek č.j.923/97 ze dne 29.11.97 MZ ČR ÚO Fýdek-Místek č.j.1127/96 ze dne 25.11.96 MZ ČR ÚO Frýdek-Místek č.j.507/97 ze dne 15.12.97 MZ ČR ÚO Frýdek-Místek č.j.507/97 ze dne 15.2.97 MZ ÚO Frýdek-Místek č.j.1240/96 ze dne 12.5.1997 MZ ÚO Frýdek-Místek č.j.101/98 ze dne 14.4.1998 MZ ÚO Frýdek-Místek č.j.91/97 ze dne 19.2.1997 MZ ÚO Frýdek-Místek č.j.26/98 ze dne 21.1.1998 MLHDP ČSR č.j.265/V/OLH/90 ze dne 27.6.1990

Vyhlášení

NJ - Horní předměstí

Kopřivnice

Kunčičky u B., F-M, Lískovec Sedliště, Baška, Staré Město Nižní Lhoty, Skalice, Hodoňovice Štramberk

Brušperk

Český Těšín

Třinec, Vendryně, Dolní Lištná, Oldřichovice

Horní Lutyně

Hrušov, Slezská Ostrava, Radvanice, N.Ves, Heřmanice,Polanka, Hulváky, Poruba, Proskovice,St.Bělá, Ludgeřovice Krmelín,Zábřeh,Hrabůvka,Bobrovníky Vratimov


Přehled lázeňských, příměstských a rekreačních lesů

21,10

57,62

11,78

502,49

61,44

0,32

231,16

22,37

125,21

582,87

PUPFL(ha)

Plocha


FM

OV

2

Okr.

1

číslo

Poř.

PLO: 39

GZ Polanecký les

GZ Hukvaldy

Název

Dřevina

204 DB, JS, LPm 313 A-B

320 B-D, 319 A-F, 318 A, 317 A-B,

1 LS Šenov

549 A-D, 548 A-B

550 C-D, 540 E, 545 A-D,F

562 A-E, 563, 564, A-E,

560 A-D, 561 AE,

JD, JS

Lokalizace

557 A-E, 558, 559 A-D,

4 LS Frenštát

Ivs


JV, LP, JLh,

177 BK, DB, KL,

č.

Přehled genových základen

207,00

366,97

ha

Výměra

203,17

366,97

PUPFL

Plocha

NJ

NJ

FM

FM

OP

2

3

4

5

Okr.

1

číslo

Poř.

PLO: 39

Samostatná bažantnice Šilheřovice

Obora Hukvaldy

Obora Sovinec

Samostatná bažantnice Poodří

Obora Kunín

Název

ONV NJ č.j. VLHZ-2565/83-RŠ/ 209 ze dne 24.1.1984 ONV NJ č.j. VLHZ-2566/83-RŠ/ 209 ze dne 24.6.1983 ONV FM č.j. VLHZ-les-3049/88/ Ž-209 ze dne 23.12.1988 ONV FM č.j. ZEM 145/62 ze dne 1.3.1963; doplněné rozh. č.j. VLHZ-les 702/74-Ž ze dne 11.4.1972 Okú Opava č.j. RŽP 2201/97209 ze dne 12.5. 1994

Vyhlášení


32 g Šilheřovice

32 g Hukvaldy

Hladké Životice 32g Fryčovice

32g Kunín, Bartošovice,

32g Kunín

Kategorizace

Přehled uznaných obor, samostatných a uznaných bažantnic

364,71

447,00

87,29

399,00

248,00

(ha)

Výměra

230,91

366,97

12,00

62,25

67,82

PUPFL (ha)

Plocha


KA

FM

NJ

NJ

2

3

4

Okr.

1

číslo

Poř.

PLO: 39

LÚ Černý les LÚ Bahno I., II. LÚ Roveň LÚ Černá studna

Název

FMNO ČSR č.j.1105-84 ze dne 23.6. 89 FMNO ČSR č.j.1105-84 ze dne 23.6. 89 FMNO ČSR č.j.1105-84 ze dne 23.6. 89 FMNO ČSR č.j.1105-84 ze dne 23.6. 89

Vyhlášení

Ráj, Mizerov Frýdek-Místek Šenov Hostašovice

Katstrální území

Přehled jiných důležitých veřejných zájmů

půdy (ha)

502

437

345

233

Výměra porost.

mapa deklarovaných funkcí Plocha

571,06

458,21

357,77

241,18

PUPFL(ha)

Poř. číslo

Městské lesy Vratimov Lesopark Orlová-Lutyně Příměstské lesy města Třinec Rekreační les Český Těšín Příměstské lesy Brušperk Rekreační lesy Frýdek-Místek

Lesopark - biosfer. areál města Štramberk Příměstské lesy Kopřivnice Příměstké lesy Nový Jičín Půdoochranné lesy

Půdoochranné lesy

GZ Polanecký les GZ Hukvaldy Les na území ovlivněném důlní činností

Vojenské lesy – VLS Bruntál

12 13 14 15 16 17

18

22

23 24 25

26

19 20 21

Vodní zdroje (PHO I) Lázně Teplice NPR Hůrka NPP Šipka PR Rybníky PR Palkovice PP Nad Kostelíčkem PP V Oboře PR Velká Kobylanka PR Malá Kobylanka Ostravské příměstké lesy

Název

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

PLO: 39

Bartovice H. Datyně, Petřvald, Staré Město u Karviné, Hranice, Černotín, Hluzov, Špičky, Hranice, Černotín, Štramberk Kozlovice Rychaltice, Sklenov, Hranice Hranice Hranice Hranice Hrušov, Slezská Ostrava, Heřmanice, Polanka, Proskovice, Stará Bělá, Krmelín, Zábřeh, Hrabůvka, Radvanice, N.Ves, Hulváky, Poruba, Ludgeřovice, Bobrovníky, Vratimov Horní Lutyně Třinec, Vendryně, Dolní Lištná, Oldřichovice, Český Těšín Brušperk Kunčičky u B., F-M, Lískovec, Sedliště, Baška, Staré Město, Nižní Lhoty, Skalice, Hodoňovice, Štramberk

Katastr. území

Kopřivnice Nový Jičín - Horní předměstí, Dolní Těrlicko, Doubrava, Karviná - Doly, Lazy u Orlové, Orlová, Petřvald, Prost.Suchá, Rychvalt, St.Město u Karviné, Stonava FM Lhotka u Ostravy, Mariánské Hory, Nová Ves u Ostravy, Radvanice, Slezská Ostrava, OV, KA Polanka, Studénka, Poruba - jih, FM Rychaltice, Myslík, Sklenov, KA,OV Albrechtice, Dolní Suchá, Doubrava, Horní Lutyně, Horní Suchá, KarvináDoly, Karviná-Ráj, Louky nad Olší, Orlová, Orlová-Lazy, Poruba u Orlové, Prostřední Suchá, Radvanice, Staré Město u Karviné, Stonava KA, NJ, FM Karviná-Ráj, Mizerov, Frýdek-Místek, Šenov, Hostašovice

NJ NJ KA

NJ

FM KA FM KA FM FM

KA PR PR NJ FM FM PR PR PR PR OV

Okr.

Přehled lesů zvláštního určení

2 h)

2 f) 2 f) 2 h)

2 e)

2 c) 2 c) 2 e)

2 c)

2 c) 2 c) 2 c) 2 c) 2 c) 2 c)

1 a) 1 b) 1 c) 2 a) 2 a) 2 a) 2 a) 2 a) 2 a) 2 a) 2 c)

Kategorie

1471.00

207,00 366,97 658,54

16,00

57,62 21,10 66,21

11,78

125,21 22,37 231,16 0,32 61,44 502,49

74,097 829,18 37,85 26,34 5,65 18,52 3,14 2,68 4,19 0,86 582,87

Výměra ha


Přehled Biocenter ÚSES Poř. číslo

okr

Název


číslo BC

schv. UP

Význam

Plocha PUPFL ha

1 FM

Babí biocentrum

Palkovice

107

ANO

L

7,62

2 FM

Bartošovec

Guty

200

NE

L

3,49

3 FM

Baštice

Skalice u Frýdku-Místku

245

NE

L

4,20

4 FM

Běrnotí

Vělopolí

221

NE

L

6,76

5 FM

bez názvu

Lhotka u Frýdku-Místku

57

NE

L

4,25

6 FM

bez názvu

Kozlovice

53

NE

L

1,12

7 FM

bez názvu

Kunčice p. Ondřejníkem

69

NE

L

4,46

8 FM

bez názvu

Staříč

141

NE

L

1,60

9 FM

bez názvu

Staříč

140

NE

L

1,49

10 FM

bez názvu

Staré Město u F-M Kunčičky u Bašky Místek

20

NE

L

2,30

11 FM

bez názvu

Baška

21

ANO

L

4,67

12 FM

bez názvu

Skalice u Frýdku-Místku Baška

22

NE ANO

L

2,96

13 FM

bez názvu

Dobratice Dolní Tošanovice

215

NE

L

3,77

14 FM

bez názvu

Hodoňovice Baška

23

NE ANO

L

4,61

15 FM

bez názvu

Baška

25

ANO

L

1,93

16 FM

bez názvu

Janovice u Frýdku-Místku

26

NE

L

3,86

17 FM

bez názvu


28

NE

L

5,33

18 FM

bez názvu

Janovice u Frýdku-Místku Skalice u Frýdku-Místku

27

NE

L

10,51

19 FM

bez názvu


31

NE

L

0,12

20 FM

bez názvu


29

NE

L

7,94

21 FM

bez názvu


32

NE

L

4,32

22 FM

bez názvu

Kunčičky u Bašky

24

NE

L

1,55

23 FM

bez názvu

Stará Ves

9,69

bez názvu

Stará Ves

NE NE

L

24 FM

124 130

L

0,49

25 FM

bez názvu

Stará Ves

129

NE

L

1,10

26 FM

Bílý potok

Frýdek

242

NE

L

10,86

27 FM

Bobčok II.

Šenov

159

ANO

L

14,22

28 FM

Borek

Konská

296

ANO

L

0,09

29 FM

Brušperský les

Brušperk

142

ANO

L

12,02

30 FM

Bruzovice-střed

Bruzovice

271

ANO

L

1,23

31 FM

Bruzovičky

Bruzovice

275

ANO

L

2,46

32 FM

Březinka

Stará Ves Stará Ves n. Ondřejnicí

NE NE

2,87

Březiny

122 2571

L

33 FM

R

54.11

34 FM

Bukovec

Bukovec u Jablunkova

180

NE

L

3,33

35 FM

Bystrý


39

NE

L

3,41

36 FM

Bystřice

Bystřice n. Olší

1386

NE

R

33,04

37 FM

Čeladenka

Ostravice Frýdlant n. Ostravicí

13

NE ANO

L

3,32

38 FM

Čeladná

Čeladná

1

ANO

L

3,48

39 FM

Černí

Střítež, Hnojník Stará Ves

41 FM

Datyně

Horní Datyně

NE NE NE

8,31

Černý les

217 123 152

L

40 FM 42 FM

Drahová

Fryčovice

117

43 FM

Důlky

Sedliště

290

44 FM

Důlňák

Vratimov

45 FM

Farský les

46 FM 47 FM 48 FM

L

1,26

L

17,34

NE

L

2,01

NE

L

3,60

157

ANO

L

17,22

Jablunkov

169

NE

L

2,64

Fojtův vrch

Rychaltice

277

NE

L

3,80

Frýdecký les

Frýdek

241

NE

L

3,74

Godula

Vělopolí

220

NE

L

5,48


okr

Název


číslo BC

136

schv. UP

Význam

Plocha PUPFL ha

ANO

R

11,79

ANO

L

8,4

49 FM

Gruníky

Morávka

50 FM

Guj

Dolní Líštná

51 FM

Gura

Hrádek

188

NE

L

4,50

52 FM

Hájek

Lískovec u Frýdku-Místku

240

NE

L

7,38

53 FM

Hermanec

Brušperk

119

ANO

L

0,87

54 FM

Horní

Palkovice

111

ANO

L

7,56

55 FM

Horní les

Horní Líštná

348

ANO

L

3,40

56 FM

Hrabyně

Fryčovice

115

NE

L

5,30

57 FM

Hrádek

Hrádek

1409

NE

R

28,33

58 FM

Hranečník

Staříč

145

NE

L

2,05

59 FM

Hraničná

Palkovice

110

ANO

L

5,92

60 FM

Hraniční

Místek

233

NE

L

8,47

61 FM

Hřbitov

Václavovice

156

NE

L

4,97

62 FM

Hukvaldy

Kozlovice Sklenov, Myslík,Rychaltice Palkovice, Lysůvky,Staříč Chlebovice, Fryčovice,

89

ANO NE NE NE

NR

1976,07

63 FM

Jablunkov

Jablunkov

1469

ANO

R

27,52

257

NE

L

13,33

19

NE

L

4,22

1343

NE

R

68,81

349

64 FM

Jižní okraj

Dolní Domaslavice

65 FM

Kámen

Lubno

66 FM

Kamenec

Skalice u Frýdku-Místku Nižní Lhoty, Vyšní Lhoty Nošovice, Raškovice,

67 FM

Kamenitý

Nižní Lhoty

74

NE

L

2,60

68 FM

Kaňovice - Ujmiska

Kaňovice

160

NE

L

15,09

69 FM

Košařiska

Košařiska

226

NE

L

4,29

70 FM

Kotové biocentrum

Palkovice

108

ANO

L

6,86

71 FM

Kozlovická hora

Myslík Kozlovice

106

NE ANO

L

11,63

72 FM

Králova hora

Myslík

105

NE

L

14,75

73 FM

Kvýčalka


247

NE

L

1,69

74 FM

Lesík pod Strážnicí

Kozlovice

52

ANO

L

2,30

75 FM

Lipina

Staříč

1309

NE

R

21,30

76 FM

Lipiny

Stará Ves

NE

L

3,64

77 FM

Lubno-střed

Lubno

17

NE

L

2,29

78 FM

Lubno-východ

Lubno

18

NE

L

2,13

79 FM

Lučina

Vojkovice

214

NE

L

3,80

80 FM

Metylovická hůrka

Metylovice

1364

NE

R

106,43

81 FM

Metylovické biocentrum

Metylovice, Hodoňovice

103

NE

L

4,19

82 FM

Michovec I.

Fryčovice

113

NE

L

15,21

83 FM

Michovec II.

Fryčovice

114

NE

L

4,37

84 FM

Milíkov

Milíkov

227

NE

L

7,91

85 FM

Milíře

Václavovice

158

NE

L

10,88

86 FM

Mokřiny

Dobrá u Frýdku Místku

250

ANO

L

9,46

87 FM

Morávka


256

ANO

L

4,31

88 FM

Morávka

Dobrá u Frýdku Místku Skalice u Frýdku-Místku

54

ANO NE

L

6,42

89 FM

Morávka-přivaděč

Vyšní Lhoty

78

ANO

L

4,12 0,06

120

90 FM

Na dílech

Nižní Lhoty

73

NE

L

91 FM

Na frýdlantské Ondřejnici


70

NE

L

4,32

92 FM

Na potoku

Bruzovice

272

ANO

L

1,98

93 FM

Na soutoku

Frýdlant n. Ostravicí Lubno

16

ANO NE

L

3,36

94 FM

Nad Datyňkou

Bruzovice

274

ANO

L

3,50

95 FM

Nad Janíkem

Horní Lištná

346

ANO

L

1,69


okr

Název


96 FM

Nad Porubčekem

Bruzovice

97 FM

Nad potokem

Dolní Domaslavice

číslo BC

schv. UP

Význam

Plocha PUPFL ha

270

ANO

L

8,04

NE

L

1,50

259

98 FM

Návsí

Milíkov

173

NE

L

3,56

99 FM

Návsí

Řepiště

14,57

Nebory

Konská

NE ANO

L

100 FM

153 332

L

0,8

101 FM

Nošovický les

Pazderná

191

NE

L

6,41

102 FM

Nošovický les I

Vojkovice

224

NE

L

5,83

103 FM

Nošovický les II.

Vojkovice, Horní Domaslavice

225

NE

L

4,57

104 FM

Nový les

Řepiště

150

NE

L

19,38

105 FM

Oldřichovický p

Oldřichovice u Třince

335

ANO

L

3,77

106 FM

Olše I.

Ropice

292

ANO

L

1,41

107 FM

Olše1

Bystřice n. Olší

300

NE

L

2,94

108 FM

Olše2

Bystřice n. Olší

301

NE

L

2,96

109 FM

Olšina

Václavovice

9,08

Ondřejnice

Brušperk

NE ANO

L

110 FM

155 118

L

3,21

111 FM

Ostravice I

Frýdlant n. Ostravicí Ostravice

33

ANO NE

L

1,04

112 FM

Ostravice I.

Místek

234

NE

L

2,21

113 FM

Ostravice-Peřeje

Ostravice, Staré Hamry 2

37

NE

L

2,85

114 FM

Panský les

Krmelín, Paskov

143

ANO NE

L

17,42

115 FM

Paskov

Paskov , Vratimov, Řepiště

1233

ANO ANO NE

R

74,12

116 FM

Paskov u Biocelu

Paskov

10,80

Paskov - Žabeň

Paskov

L

12,14

118 FM

Paskovský les

Paskov

ANO ANO ANO

L

117 FM

147 148 146

L

15,39

119 FM

Pazderůvka

Pazderna

190

NE

L

4,45

120 FM

Pežgovský les I.

Šenov

Pežgovský les II.

Šenov

L

6,32

122 FM

Pískovna

Horní Domaslavice

L

6,25

123 FM

Pitrov

Pitrov Horní Soběšovice

ANO ANO NE NE ANO

15,44

121 FM

163 164 216 264

L

L

4,76

124 FM

Pod Babou

Střítež, Hnojník

218

NE

L

3,01

125 FM

Pod Bahennou

Lhotka u Frýdku-Místku

58

NE

L

0,60

126 FM

Pod břehem

Lubno

14

NE

L

0,21

127 FM

Pod Humbarkem


62

NE

L

3,31

128 FM

Pod Jahodnou

Dolní Lištná, Vendryně

343

ANO

L

2,42

129 FM

Pod Komorní Lhotkou

Komorní Lhotka

193

NE

L

2,50

130 FM

Pod Osůvkou

Český Puncov

329

NE

L

3,91

131 FM

Pod Prašivou

Vyšní Lhoty

75

ANO

L

6,03

132 FM

Pod přehradou

Staré Město u F-M

249

NE

L

1,53

133 FM

Pod Sosnou

Třinec, Dolní Lištná

350

ANO

L

2,17

134 FM

Pod tratí


252

ANO

L

0,71

135 FM

Podhůří


246

NE

L

3,01

136 FM

Podšajarka

Lískovec u Frýdku-Místku

238

NE

L

11,06

137 FM

Podvrší


244

NE

L

1,99

138 FM

Prostřední

Guty

333

ANO

L

2,24

139 FM

Přivaděč-sever

Nižní Lhoty

71

NE

L

1,51

140 FM

Přivaděč-střed

Nižní Lhoty

72

NE

L

2,91 2,03

141 FM

Rakovec


63

NE

L

142 FM

Rakovec

Rakovec

199

NE

L

3,99

143 FM

Rokle

Rychaltice

276

NE

L

6,30

144 FM

Rovina

Guty

334

ANO

L

1,26


okr

Název


145 FM

Rozsudek - jih

Dolní Domaslovice

146 FM

Rozsudek - sever

Volovec

147 FM

Rybníček

148 FM

Řasník

149 FM

Řeka I.

150 FM

číslo BC

schv. UP

Význam

Plocha PUPFL ha

262 263

NE ANO

L

8,54

L

3,58

Kozlovice

55

NE

L

6,25

Ostravice

34

NE

L

4,45

Smilovice

2197

NE

L

2,21

Řeka II.

Smilovice Guty

198

NE ANO

L

3,73

151 FM

Řepiště - Datyňka

Řepiště Řepiště

L

7,89

153 FM

Řepišťský les

Sedliště

NE NE NE

3,23

Řepiště Pisárky

149 151 288

L

152 FM

L

6,78

154 FM

Říčka

Kozlovice

56

NE

L

1,46

155 FM

Sepetný

Staré Hamry 2

156 FM

Skalická Strážnice


38

NE

L

5,53

1340

NE

R

33,29 8,00

157 FM

Skalní biocentrum

Palkovice

109

ANO

L

158 FM

Soběšovice

Pitrov

265

NE

L

3,21

159 FM

Soutok

Ropice

293

ANO

L

3,35

160 FM

Staříč

Sviadnov

1281

NE

R

2,02

161 FM

Staviska

Stará Ves

3,68

Stonávka

Třanovice

L

2,36

163 FM

Sušovský

Třanovice

NE NE NE

L

162 FM

121 219 222

L

8,10

164 FM

Široká

Sklenov

278

NE

L

2,45

165 FM

Špluchovský potok

Horní Bludovice

284

NE

L

0,74

166 FM

Šprochůvka

Dobratice Dolní Tošanovice

212

NE

L

4,36

167 FM

Třinec

Konská

2220

ANO

R

18,14

168 FM

Tyrka

Oldřichovice u Třince

336

NE

L

2,86

169 FM

U elektrovodu


251

ANO

L

3,75

170 FM

U hráze

Žermanice

0,60

U hřebčína

Horní Bludovice

NE NE

L

171 FM

267 285

L

1,39

172 FM

U hřiště

Raškovice Vyšní Lhoty

79

NE ANO

L

12,96

173 FM

U křižovatky

Bruzovice

NE NE

L

0,90

174 FM

U lesní školky

Sedliště

269 289

L

3,08

175 FM

U Nošovic

Nošovice

255

NE

L

0,20

176 FM

U pily

Návsí u Jablunkova

167

NE

L

0,28

177 FM

U pramene

Nová Ves u Frýdlantu

15

NE

L

2,93

178 FM

U přivaděče

Nošovice

253

NE

L

1,86

179 FM

U statku

Bukovec Volovec

L

1,19

181 FM

U Trnávky

Stará Ves

NE NE NE

4,58

U školy

181 260 125

L

180 FM

L

0,71

182 FM

U Velicesty

Bruzovice

273

ANO

L

1,97

183 FM

Údolí Morávky

Dobrá u Frýdku Místku Skalice u Frýdku-Místku Staré Město u F-M

1321

NE

R

18,01

ANO ANO NE NE

L

1,04

L

1,84

L

34,8

L

2,70

NE

L

4,56

184 FM

Ústí Gutského potoka

Konská

185 FM

V břehu

Konská, Ropice

186 FM

Václavovice

Václavovice

187 FM

Valašinec

Horní Bludovice

297 294 154 287

188 FM

Valcha

Staříč

144

189 FM

Vápenky

Fryčovice

116

NE

L

1,33

190 FM

Ve stavech

Horní Bludovice

286

NE

L

2,11

191 FM

Vendryně

Vendryně

342

ANO

L

0,71

192 FM

Vijačky

Žermanice, Pitrov

266

NE

L

2,90

193 FM

Vlašský les

Návsí u Jablunkova

166

NE

L

12,19

194 FM

Vlčany

Pražmo, Vyšní Lhoty

82

ANO

L

0,73


okr

Název


číslo BC

schv. UP

Význam

Plocha PUPFL ha

195 FM

Vojkovický les

Vojkovice

1318

NE

R

45,81

196 FM

Vrchy


243

NE

L

4,18

197 FM

Výběžek

Sedliště

291

NE

L

1,88

198 FM

Za Bašticou

Raškovice

81

NE

L

3,39

199 FM

Za humny

Chlebovice

232

NE

L

0,68

200 FM

Za kravínem

Volovec Lískovec

L

7,63

202 FM

Zadky

Třanovice

L

3,40

203 FM

Zálesí

Hnojník

NE NE NE NE

1,05

Za lesem

261 239 223 211

L

201 FM

L

9,89

204 FM

Zbojičný

Dobratice

213

NE

L

2,10

205 FM

Zbytky

Kunčičky u Bašky Staré Město u F-M

248

NE

L

3,86

206 FM

Žermanice

Žermanice

268

NE

L

3,59 6,40

207 FM

Žižkův potok

Raškovice

77

NE

L

208 KA

Baginec

Dolní Lutyně

19

ANO

L

3,05

209 KA

Baginec

Záblatí u Bohumína

8

ANO

R

30,70

210 KA

Baginec

Dolní Lutyně

22

ANO

L

3,22

211 KA

Baginec

Dolní Lutyně

21

ANO

L

3,56

212 KA

bez názvu

Dolní Lutyně

23

ANO

L

2,16

213 KA

bez názvu

Dolní Lutyně

24

ANO

L

3,57

214 KA

bez názvu

Horní Lutyně

36

ANO

L

1,97

215 KA

bez názvu

Horní Lutyně

58

ANO

L

2,96

216 KA

bez názvu

Rychvald

56

ANO

L

2,87

217 KA

bez názvu

Dolní Lutyně

26

ANO

L

0,52

218 KA

bez názvu

Dětmarovice

33

ANO

L

3,01

219 KA

bez názvu

Dětmarovice

34

ANO

L

2,72

220 KA

bez názvu

Dětmarovice

35

ANO

L

1,20

221 KA

bez názvu

Prstná

46

ANO

L

6,07

222 KA

bez názvu

Petrovice u Karviné

45

ANO

L

6,36

223 KA

bez názvu

D. Marklovice

47

ANO

L

4,51

224 KA

bez názvu

Horní Lutyně, Dětmarovice

59

ANO

L

2,82

225 KA

bez názvu

Dolní Marklovice

49

ANO

L

1,77

226 KA

bez názvu

Dolní Marklovice

48

ANO

L

5,20

227 KA

bez názvu

Rychvald

57

ANO

L

4,27

228 KA

bez názvu

Rychvald

55

ANO

L

4,24

229 KA

bez názvu

Horní Lutyně

60

ANO

L

4,78

230 KA

bez názvu

Rychvald

51

ANO

L

2,59

231 KA

bez názvu

Staré Město

63

ANO

L

1,88

232 KA

bez názvu

Karviná Město

97

ANO

L

3,77

233 KA

bez názvu

Orlová

94

ANO

L

1,56

234 KA

bez názvu

Ráj

100

ANO

L

0,53

235 KA

bez názvu

Darkov

98

ANO

L

1,62

236 KA

bez názvu

Horní Suchá

71

ANO

L

2,64

237 KA

bez názvu

Karviná-Doly

69

ANO

L

9,07

238 KA

bez názvu

Lazy

80

ANO

L

3,19

239 KA

bez názvu

Lazy

81

ANO

L

1,64

240 KA

bez názvu

Horní Suchá

75

ANO

L

0,37

241 KA

bez názvu

Horní Suchá

76

ANO

L

3,16

242 KA

bez názvu

Horní Suchá

127

ANO

L

6,14

243 KA

bez názvu

Horní Suchá

77

ANO

L

0,09

244 KA

bez názvu

Havířov Město

130

ANO

L

5,43

245 KA

bez názvu

Bludovice

129

ANO

L

2,91

246 KA

bez názvu

Bludovice

131

ANO

L

5,72


okr

247 KA

Název

bez názvu


Bludovice, Prostřední Suchá

číslo BC

123

schv. UP

ANO

Význam

Plocha PUPFL ha

L

4,22

248 KA

bez názvu

Prostřední Suchá

123

ANO

L

4,22

249 KA

bez názvu

Horní Suchá

124

ANO

L

6,73

250 KA

bez názvu

Horní Suchá

126

ANO

L

12,44

251 KA

bez názvu

Zpupná Lhota

152

ANO

L

1,89

252 KA

bez názvu

Horní Žukov

180

ANO

L

4,55

253 KA

bez názvu

Mosty u Č.Těšína

179

ANO

L

6,43

254 KA

bez názvu


176

ANO

L

6,67

255 KA

bez názvu


178

ANO

L

1,43

256 KA

bez názvu

Mistřovice

175

ANO

L

5,72

257 KA

bez názvu

Dolní Žukov

177

ANO

L

3,80

258 KA

bez názvu

Mistřovice

174

ANO

L

3,71

259 KA

bez názvu

Mistřovice

173

ANO

L

1,03

260 KA

bez názvu

Dolní Žukov

183

ANO

L

6,21

261 KA

bez názvu

Horní Žukov

182

ANO

L

0,43

262 KA

bez názvu

Horní Žukov

181

ANO

L

3,86

263 KA

bez názvu

Horní Žukov, Dolní Žukov

187

ANO

L

7,61

264 KA

bez názvu

Dolní Žukov

186

ANO

L

3,84

265 KA

bez názvu

Český Těšín

185

ANO

L

0,26

266 KA

bez názvu

Dětmarovice

32

ANO

L

3,73

267 KA

bez názvu

Lazy

81

ANO

L

1,64

268 KA

bez názvu

Lazy

83

ANO

L

6,19 1,77

269 KA

bez názvu

Dolní Marklovice

49

ANO

L

270 KA

bez názvu

Horní Suchá

71

ANO

L

2,64

271 KA

bez názvu

Horní Suchá

73

ANO

L

16,37

272 KA

Bezdínek

Věřňovice

16

ANO

L

0,47

273 KA

Bezdínek

Věřňovice

16

ANO

L

0,47

274 KA

Bezdínek

Dolní Lutyně

17

ANO

R

40,30

275 KA

Bezdínek-Lužní lesy Olše

Dětmarovice

27

ANO

L

8,67

276 KA


Dětmarovice

28

ANO

L

2,07

277 KA


Dětmarovice

29

ANO

L

2,54

278 KA

Borek

Dolní Marklovice

43

ANO

L

4,73

279 KA

Brogůvka

Horní Těrlicko

143

ANO

L

4,66

280 KA

Bučina

Stanislavice

144

ANO

L

6,10

281 KA

Bučník

Stanislavice

160

ANO

L

10,99

282 KA

Burňák

Perovice u Karviné

92

ANO

R

39,61

283 KA

Bývalý park Z.Nejedlého

Karviná-Doly

106

ANO

L

9,47

284 KA

Čaplovec

Horní Těrlicko

136

ANO

L

0,86

285 KA

Červím

Skřečoň

1

ANO

L

0,20

286 KA

Dolany

Stonava

113

ANO

L

3,59

287 KA

Františka

Karviná Doly

65

ANO

L

6,68

288 KA

Gurňák

Petřvald u Karviné

92

ANO

R

39,61

289 KA

Hlubina

Hlubina

66

ANO

L

1,98

290 KA

Holubova kolonie


95

ANO

L

0,06

291 KA

Horní Dvůr

Koňákov

165

ANO

L

5,16

292 KA

Chotěbuzka

Albrechtice

146

ANO

L

1,25

293 KA

Kaletovy Doly

Chotěbuz

145

ANO

L

4,03 2,43

294 KA

Kališčok

Poruba u Orlové

54

ANO

L

295 KA

Karvinský potok

Karviná-Doly

67

ANO

L

0,66

296 KA

Kateřiňský les

Stonava

114

ANO

L

9,74

297 KA

Koňákov

Koňákov

171

ANO

L

4,48

298 KA

Koňákovský les

Koňákov,Horní Žukov

172

ANO

R

41,54

299 KA

Kopytov

Kopytov

2

ANO

L

0,70


okr

Název


číslo BC

schv. UP

Význam

Plocha PUPFL ha

300 KA

Kopytov

Kopytov

3

ANO

L

0,76

301 KA

Kozí Bezirk

Lazy

82

ANO

R

16,68

302 KA

Krajčok

Orlová

61

ANO

L

14,11

303 KA

Kyšinec

Chotěbuz

158

ANO

L

6,05

304 KA

Lenčok

Louky

147

ANO

L

5,98

305 KA

Les k bažantnici

Ráj

104

ANO

L

3,14

306 KA

Les Nový York

Karviná-Doly

70

ANO

L

5,60

307 KA

Les pod Mokrošem

Karviná-Doly

72

ANO

L

6,47

308 KA

Lesní park

Prstná

50

ANO

L

2,40

309 KA

Loucký les

Louky nad Olší

119

ANO

L

6,35

310 KA

Louky u Olše

Louky

103

ANO

R

1,71

311 KA 312 KA

Lužní lesy Olše Meandr

Staré Město Nový Bohumín

62 6

ANO ANO

R L

20,56 7,02

313 KA

Mělčina


40

ANO

L

16,55

314 KA

Mokřina Na Špici

Havířov - Město

122

ANO

L

3,50

315 KA

Na Podlesí

Stanislavice

159

ANO

L

7,24

316 KA

Na pokroku


90

ANO

L

2,28

317 KA

Na Sudkovci

Stonava

117

ANO

L

4,80

318 KA

Na Těšínské

Horní Těrlicko

139

ANO

L

1,76

319 KA

Nad Sedláky

Hradiště

161

ANO

L

4,39

320 KA

Nový Svět

Stonava

115

ANO

L

7,04

321 KA

Oběšinec

Zpupná Lhota

157

ANO

L

0,11

322 KA

Oblázek


41

ANO

L

3,84

323 KA

Obora

Podobora

148

ANO

L

4,72

324 KA

Olše Staré Město

Staré Město

96

ANO

L

4,72

325 KA

Osiny

Horní Těrlicko

133

ANO

L

4,11

326 KA

Pilňok

Karviná-Doly

112

ANO

L

11,18

327 KA

Pod chatami

Dolní Těrlicko

142

ANO

L

2,68

328 KA

Pod Lazy


88

ANO

L

5,22

329 KA

Pod přehradou

Dolní Těrlicko

188

ANO

L

3,66

330 KA

Podlesí


87

ANO

L

9,02

331 KA

Podlesí

Koňákov

169

ANO

L

0,86

332 KA

Potoční


91

ANO

L

1,44

333 KA

Rakovec

Albrechtice

120

ANO

L

1,73

334 KA

Retkovice

Hradiště

168

ANO

L

3,65

335 KA

Sosina

Šumbark

86

ANO

L

5,93

336 KA

Státní hranice-Baginec

Věřňovice

13

ANO

L

3,75

337 KA


Věřňovice

14

ANO

L

5,33

338 KA


Dolní Lutyně

20

ANO

L

4,47

339 KA

Stavy

Prostřední Suchá

79

ANO

L

2,31

340 KA

Stonávka

Albrechtice

141

ANO

L

0,38

341 KA

Stonávka

Hradiště

166

ANO

L

1,87 2,78

342 KA

Střed

Petřvadl u Karviné

89

ANO

L

343 KA

Šunychl

Starý Bohumín

4

ANO

R

2,57

344 KA

U Dolu ČSM

Stonava

118

ANO

L

4,78

345 KA

U hřbitova

Horní Těrlicko

134

ANO

L

6,74

346 KA

U Káňů

Hradiště

163

ANO

L

3,98

347 KA

U sadů

Dolní Těrlicko

132

ANO

L

4,46

348 KA

U Šumbarku


84

ANO

L

8,95 7,98

349 KA

U vodojemu


85

ANO

L

350 KA

V luhu

Horní Těrlicko

138

ANO

L

5,12

351 KA

Velké Doly

Český Těšín

156

ANO

R

13,74

352 KA

Velký Les

Albrechtice

140

ANO

L

3,94

353 KA

Věřňovice

Věřňovice

18

ANO

L

1,02


okr

Název


číslo BC

schv. UP

Význam

Plocha PUPFL ha

354 KA

Věřňovice-Kopytov

Věřňovice

11

ANO

R

3,03

355 KA

Věřňovice-Kopytov

Věřňovice

12

ANO

L

4,34

356 KA

Za lesy

Za lesy

164

ANO

L

0,36

357 KA

Zadky

Horní Těrlicko

162

ANO

L

4,52

358 KA

Záhoří

Horní Těrlicko

135

ANO

L

1,88

359 KA

Záluží

Hradiště

167

ANO

L

4,17

360 KA, Závadovice FM

Hradiště, Volovec

137

ANO NE

R

45,62

361 NJ

Bařiny

Suchdol n. Odrou Kunín,Bernartice

1

ANO

L

1,68

362 NJ

Bařiny I.

Štramberk

32

ANO

L

3,97

363 NJ

Bařiny II.

Štramberk

30

ANO

L

3,92

364 NJ

Bařiny III.

Štramberk

22

ANO

L

2,88

365 NJ

bez názvu

Hladké Životice

17

NE

L

0,50

366 NJ

bez názvu

Hladké Životice

2

NE

L

0,41

367 NJ

bez názvu

Kunín

2

ANO

L

0,48

368 NJ

bez názvu

Bartošovice, Libhošť

4

NE

L

8,28

369 NJ

bez názvu

Bartošovice

1

NE

L

0,60

370 NJ

bez názvu

Sedlnice

1

NE

L

0,60

371 NJ

bez názvu

Petřvald

18

NE

L

2,46

372 NJ

bez názvu

Mošnov

8

NE

L

10,30

373 NJ

bez názvu

Větřkovice

49

NE

L

4,46

374 NJ

bez názvu

Závišice

25

ANO

L

2,72

375 NJ

bez názvu

Hostašovice

6

ANO

L

2,58

376 NJ

bez názvu

Mořkov

60

NE

L

0,88

377 NJ

bez názvu

Ženklava

18

ANO

L

1,81

378 NJ

bez názvu

Palačov

9

NE

L

0,76

379 NJ

bez názvu

Kunín

2

NE

L

0,41

4

NE

L

1,92

NE

L

5,91

ANO

L

3,33

380 NJ

bez názvu

Hladké Životice

381 NJ

bez názvu

Bernartice n. Odrou

382 NJ

bez názvu

Jeseník n. Odrou

383 NJ

bez názvu

Hůrka, Polousí

NE

L

3,20

384 NJ

bez názvu

Starojická Lhota

NE

L

3,19

385 NJ

bez názvu

Skotnice

35

NE

L

4,83

386 NJ

Borovec

Příbor

3

ANO

L

3,19

387 NJ

Boří

Loučka u N. Jičína

16

NE

L

5,57

388 NJ

Březiny

Trnávka

1

ANO

R

1,85

389 NJ

Bystrý

Trojanovice

39

NE

L

3,41

390 NJ

Cihelna

Závišice

5

ANO

L

3,70

391 NJ

Černý les

Štramberk

148

ANO

L

4,18

392 NJ

Červený kámen

Lichnov u N. Jičína

18

ANO

L

6,09

393 NJ

Dolní pole

Ženklava

89

ANO

L

0,90

394 NJ

Dolní rybník

Polousí

11

NE

L

0,58

395 NJ

Dr.Bežárna

Kunín

3

ANO

L

0,71

396 NJ

Dražné

Veřovice Lichnov u N. Jičína

20

ANO

L

2,60

397 NJ

Dubina

Sedlnice

398 NJ

Dubinová

Kopřivnice

399 NJ

Farský les

7

NE

L

8,53

117

ANO

L

6,88

Sedlnice

3

NE

L

3,43 3,41

400 NJ

Hájov

Větřkovice

51

NE

L

401 NJ

Heljenkův les

Sedlnice

4

NE

L

1,65

402 NJ

Holý vrch

Vlčovice

6

NE

L

3,51

403 NJ

Homole

Bludovice u N. Jičína

1

NE

R

31,96

404 NJ

Homole-jih

Bludovice u N.Jičína

151

NE

L

2,94


okr

405 NJ

Název

Horečky


číslo BC

schv. UP

Vlčov u St. Jičína Janovice u N. Jičína

135

NE

Význam

Plocha PUPFL ha

L

3,84

406 NJ

Hrabí


79

ANO

L

1,35

407 NJ

Hrabí - Bernartice

Kunín Loučka u N. Jičína

17

ANO NE

R

35,39

408 NJ

Hrabůvka I.

Palačov

139

NE

L

2,75

409 NJ

Hrabůvka II.

Palačov Janovice u N. Jičína Petřkovice u St.Jičína

137

NE

L

1,27

410 NJ

Hraničák

Sedlnice

6

NE

L

3,38

411 NJ

Humbarek

Tichá

41

ANO

L

1,80

412 NJ

Hůrky

Životice u N. Jičína

91

NE

L

4,11

413 NJ

Hůrský les

Hůrka

5

NE

L

5,20

414 NJ

Hýlovec

Bludovice u N.Jičína Žilina

44

NE

L

5,48

415 NJ

Janíčkúv vrch

Tichá

74

ANO

L

7,14

416 NJ

Jasénky

Palačov

140

NE

L

2,24

417 NJ

Jedle-Libotina

Žilina Životice u N. Jičína Rybí

36

NE NE ANO

R

50,05

418 NJ

Kamenice

Tichá

68

ANO

L

2,59

419 NJ

Katastrální hranice

Hrabětice

5

NE

L

3,84

420 NJ

Klenov

Příbor

44

ANO

L

2,00

421 NJ

Klimíčkův lesík

Bordovice

81

NE

L

4,63

422 NJ

Kopaná

Frenštát p. Radhoštěm

35

ANO

L

1,67

423 NJ

Kostelní les

Trojanovice

37

NE

L

6,19

424 NJ

Kotouč - Šipka

Štramberk

28

ANO

R

28,39

425 NJ

Křižanova trať


6

NE

L

0,74

426 NJ

Lapač

Hukovice

5

NE

L

7,12

427 NJ

Lechy

Hodslavice

58

ANO

L

1,34

428 NJ

Libhošťská hůrka

Libhošť

43

NE

L

8,56

429 NJ

Libotín

Rybí

34

ANO

L

6,14

430 NJ

Lubina I.

Mošnov

10

NE

L

8,66

431 NJ

Lubina II.

Skotnice

28

NE

L

3,43

432 NJ

Lubina III.

Klokočov u Příbora

30

NE

L

1,37

433 NJ

Lubina IV.

Příbor

32

ANO

L

0,19

434 NJ

Lubina V.

Drnholec n. Lubinou

41

NE

L

2,71

435 NJ

Lubina VI.

Větřkovice

109

NE

L

1,43

436 NJ

Lubina VII.

Vlčovice

143

NE

L

1,80

437 NJ

Lubinka

Tichá

2

ANO

L

2,54

438 NJ

Lubisko

Tichá

10

ANO

L

0,32

439 NJ

Mezi lesy-Hrabětický les

Jeseník n. Odrou Polousí Hrabětice n. Odrou

7

ANO NE NE

R

44,20

440 NJ

Mezi potoky


77

ANO

L

0,58

441 NJ

Mořkov

Mořkov

59

NE

L

0,41 2,78

442 NJ

Na Bystrém

Trojanovice

40

NE

L

443 NJ

Na drahách

Rybí

121

ANO

L

1,34

444 NJ

Na kopci

Petřvald

39

NE

L

8,10

445 NJ

Na Mošovském

Petřvald

6

NE

L

1,39 3,43

446 NJ

Na peklech

Ženklava,Veřovice

83

ANO

L

447 NJ

Na Puntíku

Rybí

42

ANO

L

2,90

448 NJ

Na rybníkách

Kunín Hukovice

5

ANO NE

L

14,03

449 NJ

Na skalkách

Šenov u N. Jičína

8

NE

L

4,77


okr

Název


číslo BC

schv. UP

Význam

Plocha PUPFL ha

450 NJ

Na vrchu

Tichá

70

ANO

L

3,26

451 NJ

Nad fojtským mlýnem

Hodslavice Bludovice u N.Jičína

101

ANO NE

L

10,65

452 NJ

Nad Jesenickým rybníkem

Jeseník n. Odrou

8

ANO

L

2,21

453 NJ

Nad Jičínkou


95

NE

L

1,17

454 NJ

Nad Lhotou

Starojická Lhota Vlčov u St. Jičína

20

NE

L

3,44

455 NJ

Nad mlýnem

Libhošť

9

NE

L

4,82

456 NJ

Nad potokem

Hrabětice, Blahutovice

2

NE

L

3,83

457 NJ

Odesrké-Emauzské rybníky

Dolní Vražné

7

ANO

R

4,73

458 NJ

Odra Kunín-Cihelník

Kunín

1

ANO

R

38,43

459 NJ

Palackého vrch

Bludovice u N. Jičína

46

NE

L

5,34

460 NJ

Palesek

Starojická Lhota

22

NE

R

32,13

461 NJ

Panský kopec

Bernartice

15

ANO

L

1,78

462 NJ

Paseky

Petřkovice u St.Jičína Janovice u N. Jičína

154

NE

L

3,51

463 NJ

Pastviny

Hostašovice

157

ANO

L

2,17

464 NJ

Pastviny

Žilina

40

NE

L

1,49

465 NJ

Pekliska

Kateřinice Klokočov u Příbora

41

NE

L

2,95

466 NJ

Peklisko

Skotnice,Sedlnice

1

NE

L

3,46

467 NJ

Pískovna

Kopřivnice Lichnov u N. JičínaVlčovice

16

ANO ANO NE

R

84,62

468 NJ

Pískovna - Východ

Vlčovice

14

NE

L

9,20

469 NJ

Pod Buňavkou

Hostašovice

107

ANO

L

3,23

470 NJ

Pod Horečkami


11

ANO

L

0,02

471 NJ

Pod horou

Straník

56

NE

L

2,91

472 NJ

Pod Hůrkou

Hůrka

16

NE

L

3,40

473 NJ

Pod Hýlovcem

Žilina

42

NE

L

5,88

474 NJ

Pod Hynčicemi

Bělotín

9

ANO

L

4,50

475 NJ

Pod jedlí


93

NE

L

2,90

476 NJ

Pod Jičínkou

Hostašovice,Hodslavice

63

ANO

L

5,52

477 NJ

Pod Kamenným

Hostašovice

62

ANO

L

16,09

478 NJ

Pod Kojetínem

Starý Jičín, Kojetín

133

NE

L

8,93

479 NJ

Pod kopcem

Kunín

6

ANO

L

0,74

480 NJ

Pod Křižanovou tratí

Bludovice u N.Jičína

99

NE

L

1,83

481 NJ

Pramen Trnávky

Kateřinice

39

NE

L

4,16

482 NJ

Přední kopec

Hodslavice

103

ANO

L

5,88

483 NJ

Při Dolním mlýnu

Mankovice

6

ANO

L

1,63

484 NJ

Při hlavní trati

Hladké Životice

4

ANO

L

4,72

485 NJ

Při ulici

Libhošť

10

NE

L

3,01

486 NJ

Pstruží

Žilina

38

NE

L

1,63

487 NJ

Puntík

Žilina

125

NE

L

5,11

488 NJ

Rokyty

Petřkovice u St. Jičína, Palačov

64

NE

L

5,57

489 NJ

Roveň

Šenov u N. Jičína

41

NE

R

4,77

490 NJ

Rybské paseky

Štramberk

119

ANO

L

0,75

491 NJ

Salaš

Šenov

14

NE

L

3,29

492 NJ

Selský lesík-Sedlnice

Sedlnice

20

NE

R

24,51

493 NJ

Siberie


34

ANO

L

6,26

494 NJ

Sirkov

Šenov

40

NE

L

4,77

495 NJ

Sjezdovka

Loučka u N. Jičína

131

NE

L

9,05

496 NJ

Skalka

N. Jičín-Horní Předměstí

129

ANO

L

3,81

497 NJ

Skládka

Šenov

39

NE

L

2,34


okr

Název


číslo BC

schv. UP

Význam

Plocha PUPFL ha

498 NJ

Stráně

Straník

54

NE

L

3,07

499 NJ

Stranický kopec

Kojetín

50

NE

L

3,48

500 NJ

Strážnice

Kojetín, Straník

52

NE

L

4,55

501 NJ

Střední pole

Trnávka

13

ANO

L

3,76

502 NJ

Stříbrnice

Hůrka

2

NE

L

11,07

503 NJ

Suchdolský les

Suchdol n. Odrou

3

NE

L

11,70

504 NJ

Sýkořinec

Mošnov, Skotnice Trnávka

10

NE ANO

R

41,65

505 NJ

Sýkořinec

Mošnov

12

NE

L

4,14

506 NJ

Štramberčík

Veřovice

87

NE

L

4,64

507 NJ

Tichovská hůrka 1

Tichá

4

ANO

L

6,79

508 NJ

Tichovská hůrka 2

Tichá

6

ANO

L

6,27

509 NJ

Tížov

Tichá

33

ANO

L

5,74

510 NJ

Travertinová kaskáda

Tichá

8

ANO

L

1,83

511 NJ

Trnávka

Trnávka

3

ANO

L

0,20

512 NJ

Trnávka

Klokočov u Příbora Kateřinice

37

NE

L

3,78

513 NJ

Trojanovice

Trojanovice

38

NE

L

1,30

514 NJ

U boudy

Hodslavice

64

ANO

L

6,94

515 NJ

U chaty

Veřovice

3

NE

L

4,93

516 NJ

U Lubiny

Petřvald,Mošnov

26

NE

L

9,62

517 NJ

U Obrázkového dolu

Kunín

7

ANO

L

4,77

518 NJ

U pekla

Ženklava

146

ANO

L

2,99

519 NJ

U požární nádrže

Sedlnice

2

NE

L

2,83

520 NJ

U Sedlnické cesty

Bartošovice

3

NE

L

2,21

521 NJ

U vápenky

Štramberk

26

ANO

L

3,90

522 NJ

V polích

Petřkovice u St. Jičína

62

NE

L

1,84

523 NJ

Valcha


9

ANO

L

2,28

524 NJ

Vápenky

Veřovice

85

NE

L

4,98

525 NJ

Včelín

Hodslavice

61

ANO

L

4,37

526 NJ

Velká Sovka

Sedlnice

5

NE

L

10,09

527 NJ

Vlčí hrdlo

Petřkovice u St. Jičína

58

NE

L

5,73

528 NJ

Vrchovina

Petřvald

35

NE

L

2,06

529 NJ

Vrchovina

Tichá

72

ANO

L

9,10

530 NJ

Vršek

Vlčovice

159

NE

L

3,10

531 NJ

Z mlékárny

Kunín

4

ANO

L

1,95

532 NJ

Za Sýkorcem

Drnholec n. Lubinou

111

NE

L

0,26

533 NJ

Zadní kopec

Hodslavice

105

ANO

L

1,43

534 NJ

Zálesí

Bernartice Vlčov u St. Jičína

18

ANO NE

L

5,62

535 NJ

Železná brána

Hynčice u Vražného

7

NE

L

4,57

536 NJ

Žilinsko

Žilina

123

NE

L

10,55

537 NJ

Žilinský kopec

Bludovice u N.Jičína Žilina

127

NE

L

2,80

538 NJ OV

Oderská niva

Albrechtičky, Petřvaldík Nová Horka, Pustějov Jistebník, Studénka n.O Stará Ves Poruba-jih, Polanka n. O.

1

NE . . . ANO

NR

349,68

Starojická Lhota, Dub u Nového Jičína, Vysoká u Huspopeče n.B.

1

NE

L

3,07

91 560 2-5

NE ANO ANO

NR

372,19

L

5,13

L

5,8

539 NJ, bez názvu PR

540 OP

NR Šilheřovice

Šilheřovice

541 OV

Bažantnice

Bartovice

542 OV

Bečkárka

Poruba - jih


okr

Název


543 OV

Bělský les

Stará Bělá

544 OV

Bělský les

Stará Bělá

545 OV

bez názvu

Poruba - sever

546 OV

bez názvu

Heřmanice

547 OV

bez názvu

Slezská Ostrava

548 OV

bez názvu

Slezská Ostrava

549 OV

bez názvu

Radvanice

550 OV

bez názvu

Polanka nad Odrou

551 OV

bez názvu

Výškovice u Ostravy, Stará Bělá

číslo BC

schv. UP

Význam

Plocha PUPFL ha

472 470 3-5 36 - 2 549 546 10-2 438 475

ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO

L

12,00

L

27,36

L

0,72

L

3,11

L

3,89

L

12,27

L

8,91

L

0,27

L

6,45

557 484 30-4 32 - 2

ANO ANO ANO ANO

L

4,78

L

0,22

L

0,85

552 OV

bez názvu

Radvanice

553 OV

bez názvu

Hrabová

554 OV

bez názvu

Hrabová

555 OV

bez názvu

Stará Bělá

L

5,03

556 OV

bez názvu

Výškovice u Ostravy, Stará Bělá

466

ANO

L

17,12

557 OV

Bučina

Radvanice, Bartovice

1182

ANO

R

152,99

558 OV

Černý les

Heřmanice Stará Bělá

L

10,33

560 OV

Dubí

Zábřeh nad Odrou

L

2,97

561 OV

Dubina

Nová Bělá, Stará Bělá

L

1,70

562 OV

Halda Jan Maria

Slezská Ostrava

L

7,14

563 OV

Halda Zárubek u hradu

Slezská Ostrava

L

4,57

564 OV

Haldy Hranečník I. a II.

Slezská Ostrava

L

7,10

565 OV

Heřmanický rybník

Heřmanice

566 OV

Hranečník

Poruba - jih

567 OV

Hrubá louka

Slezská Ostrava, Vítkovice

568 OV

Jarkovský potok

Stará Bělá

ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO

27,82

Černý les

531 459 2-3 490 540 31-1 31-3 13 18 28-7 34 - 2

L

559 OV

569 OV

Kamenec

Hošťálkovice

570 OV

Lipina

Nová Bělá

571 OV

Lučina

Radvanice

572 OV

Lučina

Bartovice

573 OV

Lučina

Bartovice

574 OV

Na Pešatku

Stará Bělá

575 OV

Na rybnících

Hrabová

576 OV

Oderka

Přívoz

577 OV

Olšák

Proskovice

578 OV

Ostravice

Hrabová

579 OV

Palesek

Stará Bělá

580 OV

PHO Nová Ves

581 OV

PHO vod.zdroje Nové huti

Nová V.u Ost.,ZábřehHulváky Hrabová

582 OV

Pilíky

583 OV

R

4,09

R

30,88

L

6,92

L

9,31

2-31

ANO

L

0,04

1248 31 - 9 31 - 13 31 - 15 464 482 2-15

ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO

R

161,87

L

1,63

L

2,11

L

2,8

1-16

ANO

L

2,13

30 - 2 1228 492

ANO ANO ANO

L

1,48

R

161,71

L

20,78

30-6 6-4

ANO ANO

L

0,66

Hrabová

L

0,10

Polní rybníky

Polanka nad Odrou

454

ANO

L

0,56

584 OV

Přemyšov

Poruba - jih Poruba - jih

L

4,27

586 OV

Soutok Odry a Opavy

Poruba-sever, Nová Ves u Ostravy

ANO ANO ANO

17,86

Rojek

450 17-2 2-9

L

585 OV

L

3,44

587 OV

Trojické údolí

Slezská Ostrava

29,23

Turkov

Poruba - sever

R

17,97

589 OV

U lomu

Hošťálkovice

L

1,30

590 OV

U Šugarovy bučiny

Nová Bělá, Stará Bělá

L

2,34

591 OV

U zámku

Polanka nad Odrou

L

0,3329

592 OV

Za cihelnou

Polanka nad Odrou

L

3,18

593 OV

Velká Korunka

Heřmanice

ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO

L

588 OV

535 26 502 6-2 456 436 527

L

9,97

L

2,97

L

12,65

L

0,52


okr

Název


číslo BC

schv. UP

Význam

Plocha PUPFL ha

594 PR

bez názvu

Bělotín

5

ANO

L

1,39

595 PR

bez názvu

Bělotín

6

ANO

L

1,62

596 PR

bez názvu

Kunčice

10

ANO

L

2,36

597 PR

bez názvu

Bělotín

1

ANO

L

1,40

598 PR

bez názvu

Polom

6

NE

L

1,66

599 PR

bez názvu

Kunčice

7

ANO

L

0,59

600 PR

bez názvu

Kunčice

11

ANO

L

1,08

601 PR

bez názvu

Kunčice

12

ANO

L

1,38

602 PR

bez názvu

Hluzov

14

NE

L

2,44

603 PR

bez názvu

Kunčice , Špičky

13

ANO NE

L

6,64

604 PR

bez názvu

Střítěž

1

ANO

L

1,56

605 PR

bez názvu

Hluzov

15

NE

L

1,90

606 PR

bez názvu

Polom

6

NE

L

6,10

607 PR

bez názvu

Špičky

2

NE

L

0,73

608 PR

bez názvu

Špičky

3

NE

L

4,09

609 PR

bez názvu

Špičky

8

NE

L

1,20

610 PR

bez názvu

Polom

9

NE

L

1,48

611 PR

bez názvu

Hranické Loučky

12

NE

L

0,47

612 PR

bez názvu

Hranické Loučky

13

NE

L

5,11

613 PR

bez názvu

Polom

10

NE

L

2,17

614 PR

bez názvu

Hranické Loučky

5

NE

L

13,28

615 PR

bez názvu

Vysoká u Hustopečí n. B.

1

NE

L

3,73

616 PR

bez názvu


2

NE

L

6,73

617 PR

bez názvu


15

NE

L

2,36

618 PR

bez názvu

Hustopeče n. Bečvou

5

NE

L

1,95

619 PR

bez názvu

Hranické Loučky Milotice n. Bečvou

14

NE

L

0,41

620 PR

bez názvu


3

NE

L

7,30

621 PR

bez názvu


4

NE

L

1,90

622 PR

bez názvu


6

NE

L

15,04

623 PR

bez názvu


10

NE

L

1,75

624 PR

bez názvu

Hustopeče n. Bečvou Poruba n. Bečvou

7

NE

L

4,94

625 PR

bez názvu

Poruba n. Bečvou

8

NE

L

2,28

626 PR

bez názvu

Poruba n. Bečvou

9

NE

L

0,76

627 PR

Doubrava

Bělotín, Hranice

5

ANO

R

137,92

628 PR

Hrabětický les

Lučice n. Moravě

2

ANO

L

7,46

629 PR

Hůrka

Hranice

2

ANO

R

38,08

630 PR

Nad kostelíčkem

Hranice

4

ANO

L

8,38

631 PR

Obora

Hranice

6

ANO

L

4,31

632 PR

Pod Lužickou stráží

Bělotín

2

ANO

L

0,32

633 PR

Pod Strážemi

Hranice

7

ANO

L

3,52

634 PR

Skalka v Oboře

Hranice

5

ANO

L

2,58

635 PR

U Lučic

Lučice na Moravě

3

ANO

L

1,92

636 PR

U Špiček

Špičky Milotice n. Bečvou Hranické Loučky

4

NE

R

96,77

637 PR

V poli

Polom

4

NE

L

0,53

638 PR

Velká a Malá Kobylanka

Hranice

3

ANO

L

5,03

639 VS

bez názvu

Mštěnovice

5

NE

L

0,79

640 VS

bez názvu

Bynina

34

ANO

L

4,28

641 VS

bez názvu

Bynina

32

ANO

L

4,23

642 VS

bez názvu

Perná

8

NE

L

2,49

643 VS

bez názvu

Jasenice

7

ANO

L

8,62


okr

Název


číslo BC

schv. UP

Význam

Plocha PUPFL ha

644 VS

bez názvu

Jasenice

3

ANO

L

3,42

645 VS

bez názvu

Lešná

6

NE

L

2,22

646 VS

Háj

Lešná

4

NE

R

21,07

647 VS

Pod bučinou

Perná

60

NE

L

0,14

Mořkov, Skotnice, Rychvald, Příborsko (1992) Studénka, Butovice, Prostějov (1993) Šenov, Kunín, Libhošť (1993) Straník (1994) Lesní komplex Roveň (1993) Střítěž, Polom (1992)

FM FM

FM

FM FM FM FM NJ NJ NJ NJ NJ NJ NJ NJ NJ PR

Ing. Stanovský Ing. Stanovský - ÚHÚL

Ing. Škrovová - Caprea

Ing. Konečná, Mgr. Dolný RNDr. Klemensová - ÚEPK Ing. Šiřina Ing. Holuša - ÚHÚL Ing. Stanovský - ÚHÚL Ing. Paciorková - Báňská projekce Ing. arch. Konečná, Ing. Mrázek, Ing. Šiřina

Ing. Finstrlová, Ing. Janíková - Zahradní a krajinářská tvorba s.r.o. Brno Ing. Arch. Zemanová Ing. Škrovová - Caprea Ing. Klíma, Ing. Štipl Ing. Gabzdil - ÚHÚL Ing. Klíma, Ing. Štipl - ÚHÚL vojensk. lesů Ing. Bučoková, RNDr. Kocián, Ing. Kolářová Ekologické projektování, Brno


Baška (1993), Kunčice p.O. (1993), Lhotka (1993) Milíkov Fryčovice (1993), Hukvaldy (1992), Komorní Lhotka (1995), Metylovice (1992), Ostravice (1994), Palkovice (1992), Smilovice (1995), Staré Město (1993), Třinec (1993) Vendryně (1993), Návsí (1994) Bocanovice (1994) Bruzovice (1994), Bukovec (1994), Bystřice (1993), Čeladná (1994), Dobrá (1994), Domaslovice (1994), Frýdlant (1994), Datyně (1992), Kozlovice (1992), Lučina (1994), Morávka (1994), Nižní Lhoty (1994), Nošovice (1994), Pražmo (1994), Písek (1994), Pržno (1994), Pstruží (1994), Raškovice (1994), Soběšovice (1994), Vratimov (1992), Vyšní Lhoty (1994), Žabeň (1994), Žermanice (1994) Dolní Tošanovice (1994), Hnojník(1994), Domaslovice (1994), Horní Tošanovice(1994), Janovice (1994), Krmelín (1993), Pazderná (1994), Stará Ves (1993), Staříč (1993), Střítěž (1994), Sviadnov (1993), Třanovice (1994), Vělopolí (1994), Vojkovice (1994) Frýdek-Místek (1993, 1996) Bludovice (1994), Sedliště (1994) Malenovice (1995) Paskov (1992), Řepiště (1992), Šenov (1992) Hukvaldy, Štramberk, Palačov, Odry, Jeseník n. O., Suchdol n. O. (1993) Sedlnice, Jistebník (1993) Novojičínsko (Bernartice, Hodslavice, Hostašovice, Kunín, Mořkov, NJ, Rybí, St. Jičín, Životice), Frenštát (1994) Albrechtičky, Petřvald, Nová Horka (1992)

Okr.

FM FM FM

Zpracováno :

Ing. Paciorková - Báňská projekce Ing. Mrázek Ing. Mrázek - ÚHÚL

PLO: 39

Přehled zpracovatelů ÚSES

RNDr. Glos, Ing. Kolářová, Ing. Jelínek Ekologické projektování, Brno RNDr. Glos, Ing. Kolářová - Ekologické projektování, Brno Ing. Škrovová, báňská projekce Ing.Stalmachová, Ústav ekol. Stability krajiny, Ostrava

Zpracováno :

Hranice, Milotice,Vysoká u Hustopečí (1995) Polanka Poruba, Přívoz, Heřmanice, Hošťálkovice, Nová Ves u Ostravy, Zábřeh, Rad-vanice, Výškovice, Stará Bělá, Hrabová, Slezská Ostrava, Vítkovice, Bartovice

PR

OV OV


Bělotín, Kunčice, Lučice, Polom, Hluzov, Špičky, Hranické Loučky (1994)

Přehled zpracovatelů ÚSES

PR

Okr.

Příloha č. 6 Seznam plánů péče o zvláště chráněná území

NPR Hůrka u Hranic (FM), platnost 1994 –2003 PR Palkovické hůrky (FM), platnost 1994 – 2003 PR Rybníky (FM), platnost 1994 - 2003 PP Pod Hukvaldskou oborou (FM), platnost 1994 – 2003 PP Pod hájenkou Kyčera (FM), platnost 1995 2004 PP Žermanický lom(FM), platnost 1994 – 2000 PR Kamenec (FM), platnost 1993 – 2000 PR Velké doly (FM), platnost 1996 - 2000 PP Sedlnické sněženky ( NJ), platnost 1995 – 2004 PP Prameny Zrzávky ( NJ), platnost 1993 – 1998 PP Váňův kámen ( NJ), platnost 1993 – 2003 PR Svinec ( NJ), platnost 1993 – 2003 PP Traventinová kaskáda ( NJ), platnost 1994 – 2003 NPP Šipka (NJ), platnost 1994 – 2003 PP Turkov ( OV), platnost 1998 – 2007 PR Rezávka ( OV), platnost 1997 – 2006 PP Meandry Lučiny (KA), platnost 1991 – 2000 PP Věřňovice (KA), platnost 1991 – 2000 PR Velké doly (KA), platnost do r. 2000 PP V oboře (PR), platnost 1994 – 2003 PP Nad kostelíčkem (PR), platnost 1994 – 2003 PR Velká Kobylanka (PR), platnost 1994 – 2003 PR Malá Kobylanka (PR), platnost 1994 – 2003

PŘÍLOHA Č.: 7

Seznam mapových výstupů OPRL

1. Přehledová mapa PLO (1 : 50 000) 2. Typologické mapy (1 : 10 000) 3. Přehledná mapa lesních vegetačních stupňů (1 : 50 000) 4. Mapa cílového hospodářství (1 : 25 000) 5. Mapa dlouhodobých opatření lesa (1 : 25 000) 6. Mapa funkčního potenciálu (1 : 25 000) 7. Mapa deklarovaných funkcí lesa (1 : 25 000) 8. Dopravní mapa (1 : 20 000) 9. Mapa ÚSES (1 : 25 000)

PŘÍLOHA Č.: 8

Klíče a vysvětlivky k mapám OPRL

Příloha č.: 9 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka Frýdek - Místek

Oblastní plán rozvoje lesů (OPRL)

Přírodní lesní oblast (PLO) 39 - Podbeskydská pahorkatina

Zpráva k základnímu šetření pro vyhotovení oblastního plánu rozvoje lesů pro PLO - 39 - Podbeskydská pahorkatina

Platnost OPRL :

Vyhotovil: Ing. Jaroslav Holuša

Obsah předběžné zprávy k základnímu šetření OPRL pro PLO č. 39. 1. Důvod vyhotovení .........................................................................…… 4 2. Přírodní lesní oblast č. 39 - Podbeskydská pahorkatina hranice PLO... 4 3. Pověření ÚHÚL zpracováním oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL) .. 4 3.1. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL ............................

4

4. Kompetence státní zprávy lesů a ochrany přírody v PLO 39 ................. 5 4.1. Zadavatel OPRL ...................................................................…. 5 4.2. Okresní úřady zasahující do PLO 39 ....... ................................ 5 4.3. Kompetence státní správy ochrany přírody v PLO 39 .............. 5 4.4. Kompetence schvalování LHP a OPRL ................................... 6 5. Přírodní podmínky oblasti ..................................................................... 6 5.1. Poměry orografické a hydrografické .......................................

6

5.2. Poměry klimatické ................................................................... 7 5.3. Poměry geologické a pedologické ..........................................

7

5.4. Lesní vegetační stupně ........................................................... 8 5.5. Soubory lesních typů v rámci cílových hospodářských souborů, cílová druhová skladba ........................................................... 5.6. Zhodnocení růstových podmínek ............................................

9 10

5.7. Nejrozšířenější lesní typy v PLO Podbeskydská pahorkatina .. 10 6. Porostní poměry v oblasti ..................................................................... 10 6.1. Zastoupení dřevin ...................................................................

11

6.2. Cílová druhová skladba ..........................................................

11

6.3. Zastoupení věkových stupňů ..................................................

11

6.4. Zásoba na 1 ha v m3 hroubí b.k. .............................................

11

6.5. Střední věk .............................................................................. 11 6.6. Přehled převažujících hospodářských souborů v oblasti (výpis z platných LHP) ............................................................

12

6.7. Zdravotní stav lesa .................................................................

15

6.8. Dopravní zpřístupnění oblasti ................................................

16

6.9. Posouzení ekologické stability ...............................................

17

7. Podklady LHE - výsledky hospodaření v oblasti .................................. 18 8. Majetkové poměry oblasti ..................................................................

19

9. Původní lesní hospodářské celky v oblasti (LHC) .............................

20

10. Organizační struktura LČR .................................................................

20

10.1. Lesy ve správě LČR, s.p. ...................................................…..

20

11. Kategorie lesů v PLO 39 ..............................................................…..

20

11.1. Lesy ochranné .................................................................…..

21

11.2. Lesy zvláštního určení .....................................................…..

21

12. Funkční potenciál lesů v oblasti ....................................................….. 23 13. Specifika a zvláštnosti PLO .........................................................…… 23 14. Metodika zpracování OPRL ..........................................................….. 24 14.1. Organizace prací a termín předložení ke schválení ........…..

24

14.2. Personální obsazení .......................................................…… 24 15. Projekt prací OPRL pro PLO 39 a zhodnocení kvality a dostupnosti podkladů ......................................................................................…… 25 16. 1. Náplň OPRL ................................................................……

26

16.1. 1. Textová část ...........................................................…….

26

16.1. 2. Mapová dokumentace..............................................……

26

17. Seznam příloh předběžné zprávy ...............................................…….

27

1. Důvod vyhotovení OPRL. Oblastní plány rozvoje lesů pro lesní oblast (PLO) 39 - Podbeskydská pahorkatina bude vyhotoven podl §23 odst. 1-4 zákona č. 289/95 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Bude metodickým nástrojem státní lesnické politiky s doporučením zásad hospodaření v lesích a bude sloužit jako podklad pro zpracování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. Při zpracování OPRL se bude vycházet z metodiky pro vyhotovení OPRL, zpracované ÚHÚL Brandýs n.L., která byla schválena OLH MZe ČR. 2. Přírodní lesní oblast č. 39 - Podbeskydská pahorkatina - vymezení hranice PLO. OPRL bude vyhotoven pro přírodní lesní oblast (PLO) č. 39 Podbeskydská pahorkatina na základě harmonogramu zpracování OPRL Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad L. na období 1999-2002. Dle tohoto harmonogramu bude OPRL pro PLO 39 vyhotoven v letech 1996-1998. Rámcový popis hranice přírodní lesní oblasti je uveden v příloze č.1 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. Podrobný popis hranice je přílohou č. 1 této předběžné zprávy včetně orientační mapy se zákresem hranice v měřítku 1 : 200 000. Přírodní lesní oblast Podbeskydská pahorkatina má výměru porostní půdy cca 22 800 ha. Nachází se na území severomoravského regionu (100%) 3. Pověření ÚHÚL zpracováním oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL). Ministerstvo zemědělství ČR jako zadavatel zpracování OPRL, pověřilo Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. č.j. 2671/96-1000 ze dne 30.12. 1996 zpracováním OPRL. Kopie pověření je přílohou předběžné zprávy (příloha č. 2). Oblastní plán rozvoje lesů pro PLO 39 Podbeskydská pahorkatina zpracuje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, pobočka Frýdek-Místek, Nádražní 2811. Odpovědným pracovníkem pro zpracování je Ing. Jaroslav Holuša - zástupce ředitele pobočky. 3.1. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL. V intencích §1, odst.3 vyhlášky MZe č.83/96 Sb. byl MZe ve Věstníku Ministerstva č. 2 ročník 1996 z května 1996 vyhlášen záměr vypracovat oblastní plán a byl stanoven termín do 31.7.1996, do kdy mohou dotčené právnické a fyzické osoby uplatnit své připomínky k jeho zpracování. Do stanoveného termínu reagoval na výzvu ve Věstníku MZe pouze VÚLHM Jíloviště-Strnady.

4. Kompetence státní zprávy lesů a ochrany přírody v PLO 39.

4.1. Oblastní plán rozvoje lesů zadává a schvaluje Ministerstvo zemědělství ČR, které je ústředním orgánem státní správy lesů. V oblasti je působnost 2 územních odborů MZe a to se sídlem ve Frýdku-Místku a Olomouci. Hranice působnosti územního odboru je zakreslena v příloze č. 3. 4.2. Do lesní oblasti zasahuje území několika okresních úřadů, které vykonávají státní správu lesů v hranicích územní působnosti. OKÚ Nový Jičín OKÚ Frýdek-Místek OKÚ Karviná OKÚ Ostrava Město OKÚ Přerov OKÚ Vsetín OKÚ Opava Ministerstvo rozhoduje v kompetencích dle §49, odst.2 a okresní úřady dle §48, odst.1 zákona č.289/95 Sb. 4.3. Na území národních parků, chráněných krajinných oblastí a v jejích ochranných pásmech vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny Správy národních parků a chráněných krajinných oblastí (§ 78 odst. 1) není-li podle tohoto zákona příslušná obec (§ 76) nebo česká inspekce životního prostředí (č. 282/91 Sb.). Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody. Kompetence MŽP ČR je stanovena v § 79 zákona č. 114/92 Sb.. Mimo jiné vyhlašuje chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace, národní přírodní památky. MŽP ČR zřizuje své územní odbory. V dané PLO je to: Územní odbor pro ostravskou oblast(převažuje) se sídlem ve Frýdku-Místku. Územní odbor pro olomouckou oblast(okr.Přerov)se sídlem v Olomouci. Dle § 50 zákona 289/95 Sb. vykonává MŽP ČR vrchní státní dozor v lesním hospodářství.

4.4. Kompetence schvalování OPRL, LHP a LHO. Návrh oblastního plánu rozvoje lesů pro danou oblast schvaluje MZe. Podmínkou schválení OPRL je závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů

lesních dřevin (§ 5 odst. 4 zákona č.114/92 Sb.). K této problematice dalo MŽP ČR - odbor ochrany přírody pod č.j. 3139/96 ze dne 25.6.1996 své rozhodnutí V příloze č. 4 je kopie pro PLO 39 - doporučené maximální zastoupení geograficky nepůvodních dřevin v procentech. Součástí zpracování OPRL je základní šetření stanovující podmínky a podrobnosti pro jeho zpracování v dané přírodní lesní oblasti a závěrečné šetření, při kterém orgán státní správy lesů prověří, zda byly dodrženy podmínky, stanovené základním šetřením. OPRL jsou veřejně přístupné na příslušném orgánu státní správy lesů. Lesní hospodářské plány o výměře větší než 1000 ha včetně jejich změn schvaluje na základě zákona č. 289/95 Sb. §49 MZe ČR. LHP o vý-měře do 1000 ha , jejich změny, zpracování osnov, patří podle § 48 289/95 Sb. do kompetence okresních úřadů. 5. Přírodní podmínky oblasti. 5.1. Poměry orografické a hydrografické. PLO Podbeskydská pahorkatina (39) je samostatná lesní oblast na SV ohraničená státní hranicí s Polskem, na jihu s PLO Beskydy, nepatrnou části v JZ výběžku sousedí s PLO Hornomoravským úvalem a na SZ s PLO Nízký Jeseník. Pouze nepatrně sousedí v S výběžku s PLO Slezská nížina. Hranice PLO Podbeskydská pahorkatina je téměř totožná s hranicí geomorfologického celku Podbeskydské pahorkatiny (Demek 1987). PLO 39 se člení na tři celky. A to Ostravskou pánev, která zaujímá S část od čáry Těšín - Havířov - Frýdek-Místek - Polanka - Poruba. Ostravská pánev je rovina až plochá pahorkatina o rozloze 486km2, stř. výškou 244 m a stř. sklonem 10 38´. Z celku Moravská brána leží v Podbeskydské pahorkatině její severní část zvaná Oderská brána. Vlastní celek Podbeskydské pahorkatiny je členitou pahorkatinou o výměře 1508 km2, stř. nadm.výšce 353 m a stř. sklonem 40 20´. Severní částí této Podbeskydské pahorkatiny je Příborská pahorkatina. Oblast s nejvyššími vrcholky Podbeskydské pahorkatiny, je tzv. Štramberská vrchovina, která má vyšší průměrnou nadmořs.výšku 494.3 m a průměrný sklon 90 40´. Její nejvyšší část masiv Ondřejníku však patří do L0 40 Moravskoslezské Beskydy. Prostor pod Beskydami je vnitrohorská sníženina Frenštátská brázda o výměře 186 km2, střední výšce 454.5 m a stř. sklon 50 30´.Ta pokračuje jako Třinecká brázda směrem od Frýdku-Místku na východ. Její výměra je 186 km2, stř. výška 360.3 m, stř. sklon 30 10´. Mezi touto brázdou a Ostravskou pánví leží Těšínská pahorkatina 158 km2, stř. výška 322m, stř. sklon 30 18´. A konečně zasahuje ještě PLO 39 do Jablunkovské brázdy o výměře 74 km2, stř. výšky 441.9 m, stř. sklon 50 22´. Nejnižší bod leží u výběžku Odry z našeho území 197 m n.m., nejvyšší bod je Kubánkov 661 m ve Štramberské vrchovině. Převážná část PLO 39 patří do pomoří Baltického moře, pouze malá část navazující na PLO 34 Hornomoravský úval patří do pomoří Černého moře.

Vody do Baltického moře odvádí řeka Odra se svými největšími přítoky Olzou a Ostravicí. Vody do Černého moře odvádí řeka Bečva. 5.2. Poměry klimatické. Přehled o klimatických poměrech PLO 39 Podbeskydské pahorkatiny v širších souvislostech podává výsek z mapy klimatických oblastí. Severní třetina oblasti (prakticky Ostravská pánev) je v okrsku B6-mírně teplý, vlhký s mírnou zimou, pahorkatinný a rovinný. Střední široký pás Český Těšín -Příbor je okrsek B9-mírně teplý, velmi vlhký, pahorkatinný. Jen oblast kolem Nového Jičína patří do okrsku B8-mírně teplý, vlhký, vrchovinný. Pouze západní část západně od čáry Valašské Meziříčí - Suchdol - Odry, náleží do okrsku B3mírně teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou, pahorkatinný. Průměrná roční teplota se pohybuje od 8.8 -7.20C. Průměrné roční srážky se pohybují od 6901100mm,průměrná délka vegetační doby od 155-172dní. 5.3. Poměry geologické a pedologické. Oblast se nachází na styku vnějšího karpatského flyše a Českého masivu. Severní část v Ostravské pánvi jsou na prvohorních karbonských usazeninách sedimenty třetihorního moře (jíly, tégly, písky). Vlastní Podbeskydská pahorkatina má v podloží paleogenní a křídový flyš písčitých až štěrkovitých usazenin nazývaných - bašské, palkovické, hradišťské vrstvy a pod. V pruhu - Vendryně - Oldřichovice - Skalice - Frýdek-Místek - Měrkovice Kozlovice - Tichá - Kopřivnice - Štramberk se vyskytují vápnité jílovce, pískovce nebo přímo vápence. Podobně v pruhu Těrlicko - Žermanice Bruzovice - Staříč - Janovice - Myslík - Kozlovice - Veřovice a v široké oblasti jihovýchodně a jihozápadně od Nového Jičína je výskytiště vyvřelin a pyroklastik těšínitové asociace slezské jednotky (těšínity, pikrity a pod). Vše bylo intenzívně modelováno třemi dobami zalednění, takže se místně vyskytují glacifluviální štěrkovité písky a písčité štěrky z ledové doby (mindel, riss), rovněž glacilakustrinní písky, jíly. Kol řek jsou vytvořeny fluviální písčitohlinité i písčité štěrky a písky (ledové doby v rissu a wűrmu). Převážně severní část je kryta různě mocnými vrstvami wűrmských sprašových hlín, jejichž výskyt zasahuje až do údolí Olzy k Jablunkovu, podél Morávky k Raškovicím, podél Ostravice až ke Frýdlantu a podél Odry Moravskou Bránou až k Hustopečím. Z půdních typů převládají na sprašových hlínách a těžších morénách ilimerizované půdy a to hlavně jako typické luvizeně, luvizeně oglejené až pseudoglejové i vlastní pseudogleje. Jsou to půdy velmi hluboké, hlinité i jílovitohlinité, ulehlé, vždy ovlivněné vodou. Na půdách kolem řek a potoků jsou vytvořeny fluvizeně. Jsou to rovněž půdy převážně hluboké, lehké, písčité, štěrkovité, vysýchavé. Na zvětraninách flyše jsou vytvořeny kambizemně, které jsou různě hlinité či písčité, čerstvě vlhké, velmi hluboké. Na vápnitých sedimentech jsou

vytvořeny pararendziny či dokonce rendziny. Pouze kol pramenů, v terénních pokleslinách se vyskytují gleje, ať už jako hnědé gleje, semigleje čí pravé gleje. 5.4. Lesní vegetační stupně (plochy jsou z ročně opravovaných údajů výměr PLO) 1. - LVS dubový (lužní)

- 2%

2. - LVS bukodubový (lužní)

- 3%

3. - LVS dubobukový

- 61 %

4. - LVS bukový

- 34 %

-----------------------------------------------------Celkem ........................................ 100 %

5.5. Soubory lesních typů v rámci cílových hospodářských souborů, cílová druhová skladba. V PLO Podbeskydská pahorkatina má nejvyšší zastoupení cílové hospodářství živých stanovišť středních poloh. Výrazné zastoupení má hospodářství lužních stanovišť.

Vazba souborů lesních typů, cílových hospodářských souborů a cílo-vé druhové skladby je patrná z následující tabulky.

Soubory

Cílový hospodářský


Zastoupení

les.typů

ozn.

%

1L, 1G, 2L, 3U

19

hospodářství lužních stanovišť

DB6, JS2, LP1, JV1,

8

3L

29

hospodářství olšových stanovišť na podm.půdách

SM, JS3, OL6, KL1

1

3C

31

hospodářství exponovaných stanovišť nižších poloh

BO5, MD2, LP2, DB1

+

3W, 4W, 3A9, 4W

35

hospodářství BK6, MD 1-2, LP1, JV1, živných bazických DB 1-0 stanovišť středních poloh

+

3K, 4K, 4I

43

hospodářství kyselých stanovišť středních poloh

BO6, BK1, MD1, DB2

+

3S,B,H,D

45

hospodářství živných stanovišť středních poloh

3VLS: SM 0-2, BK 4-2, DB 6-3,

82

název

4S,B,H,D

JD 0-1, MD 1-2 4VLS: SM4, MD 1-2, JD 1-0, BK 2-5, LP+, KL 0-2, JS, JL, DG

3F,N,S9,A

41

hospodářství SM(BO) 2-3, BK 3-4, KL2, JD exponovaných 0-1, DB 1-0, MD 1-2 stanovišť středních poloh

5

3O, 3V,(Q), 4O, 4P, 4V

47

hospodářství DB6 (SM), JD2, MD1, BK 1, oglejených JDO, DG, BO, SM stanovišť středních poloh

4

3Y, 3Z, 3J

01

mimořádně nepříznivá stanoviště

+

4F,A,N,S9,B9,D 9,N

dle souborů lesních typů

5.6. Zhodnocení růstových podmínek. Poměrně vysoké srážky (650-1000mm) a převážně hlinité, jílovito-hlinité či písčitohlinité půdy způsobují dostatek vodní zásoby během vegetační sezóny. Dále minimálně středně bohaté zásoby potřebných živin, vesměs velmi dobrá humifikace, jsou všechno příčiny vysoké produkce všech dřevin. 5.7. Nejrozšířenější lesní typy v PLO Podbeskydská pahorkatina.

V PLO 39 ,která má výměru cca 22 800 ha je popsáno(31.12.1996) kolem 90 lesních typů, z nichž nejrozšířenější jsou: 3H5 HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA pseudoglejová se šťavelem 2 658 ha 3O5 JEDLOBUKOVÁ BUČINA s ostružníkem chlupatým

2 010 ha

4B1 BOHATÁ BUČINA mařinková na svazích

1 987 ha

3H1 HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA šťavelová

1 558 ha

4B4 BOHATÁ BUČINA JAVOROVÁ na štěrkovitých svazích 1 406 ha 41 % 4S1 SVĚŽÍ BUČINA šťavelová

783 ha

3O7 JEDLODUBOVÁ BUČINA ostřicová

706 ha

3U4 JAVOROVÁ JASENINA ostřicová

650 ha

4H3 HLINITÁ BUČINA oglejená

623 ha

3L1 JASANOVÁ OLŠINA potoční

582 ha 55 %

3U1 JAVOROVÁ JASENINA bršlicová

547 ha

3H6 HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA na pískoštěrkových morénách 513ha 1L1 JILMOVÝ LUH bršlicový

501 ha

1L2 JILMOVÝ LUH ostřicový

464 ha

3D2 OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA bažanková

463 ha 65 %

4O1 SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA šťavelová

452 ha

2L2 PODHORSKÝ LUH potoční

442 ha

4B9 BOHATÁ BUČINA svahová

405 ha

4D9 OBOHACENÁ BUČINA svahová

297 ha

3D9 OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA svahová

257 ha 74 %

3D8 OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA netýkavková

244 ha

4D6 OBOHACENÁ BUČINA válečková

211 ha

3O5 JEDLODUBOVÁ BUČINA s ostružiníkem chlupatým

211 ha

3W VÁPNITÁ DUBOVÁ BUČINA

190 ha

2L1 POTOČNÍ LUH pahorkatinný

190 ha 78 %

6 . Porostní poměry v oblasti. (Dle dosažitelných podkladů z platných LHP - databáze pro PLO nebyla zatím vyhotovena). 6.1. Zastoupení dřevin. Současné zastoupení dřevin bylo (podle stavu platnosti LHP 19881994)

SM 38,9 %, JD 1,1 %, BO 3,5 %, MD 2,7 %, SMex 0,1 % jehličnany celkem 46,3 % DB 11,2 %, BK 5,9 %, HB 3,1 %, jV 3,9 %, JS 5,6 %, JL 0,1 %, AK 0,2 %, BŘ 4,6 % OL 7,1 %, LP 9,1 %, TP 1,7 %, VR 1,0 %,ostatní listnáče 0,2 % listnáče celkem 53,7 % 6.2. Cílová druhová skladba. (Před upřesněním revize typologického mapování v PLO) SM 18 %, JD 7,5 %, BO 0,5 %, MD 7,5 % jehličnany celkem 33,5 % DB 32,5 %, BK 17,8 %, HB 1,0 %, JV 5,1 %, JS 4,0 %, JL 0,3 %, OL 2,5 %, LP 3,0 %. TP 0,2 %, VR 0,1 % listnáče celkem 66,5 % 6.3. Zastoupení věkových stupňů. Věkový stupeň:

1 - 8,4 %

6 - 9,8 % 11 - 3,9 %

2 - 8,0 %

7 - 11,5 % 12 - 1,6 %

3 - 10,9 %

8 - 11,0 % 13 - 0,8 %

4 - 6,8 %

9 - 11,5 % 14 - 0,2 %

5 - 6,0 %

10 - 7,6 % 15 - 0,7 %

Holina - 1,3 % 6.4. Zásoba na 1 ha v m3 hroubí b.k.. Jehličnatá

- 126 m3

6.5. Střední věk

- 91 m3

listnatá

celková

- 217 m3

- 57 let

Skutečný současný stav po probíhající kůrovcové kalamitě je již zcela jiný. 6.6. Přehled převažujících hospodářských souborů v oblasti (výpis z platných LHP). Lesy hospodářské HS

Cílové

Současné

Hosp.

Hosp.

hospodářství

porosty

tvar

způsob

Forma

Obmýtí

Počátek

Návratná

Cílová

obnovní

obnovy

doba

druhová

doba 195

Hospodářství

DB

vysoký pasečný

H, H

140/20

skladba 121

7

DB 6-7, JS 2-

lužních stanovišť

3, JL 1-0, LP 1-0, JV

197


ostatní listnáče

vysoký pasečný

H, P

80/20

61

10

198


TP

vysoký pasečný

H

30/10

21

-

DB 6-7, JS 23, JL 1-0, LP 1-0, JV

255

Hospodářství živných stanovišť středních poloh

DB

vysoký pasečný

H

160/30

141

7

DB6, JD1, BK2, MD1

417

Hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh

ostatní listnáče

vysoký pasečný

N

100/30

81

10

SM4, KL1, BK 3-2, JL 1-0, LP 0-2, MD1;

451


SM

vysoký pasečný

H

100/30

81

7

SM6, JD1, BK2, MD1

456


BK

vysoký pasečný

H

130/30

111

7

SM3, MD1, BK 6-5, JD 0-1

457


ostatní listnáče

vysoký pasečný

H (N)

100/30

81

7

SM6, JD1, BK2, MD1

DB5, JS3, JL1, JV1, LP, OL

BK 6-8, MD 2-0, KL 2-1, LP 0-2, JS

Lesy ochranné HS

Cílové

Současné

Hosp.

Hosp.

hospodářství

porosty

tvar

způsob

Forma

Obmýtí

Počátek Návratná

obnovní

obnovy

doba

doba 016 Nepříznivá stanoviště

BK (+jehličnany)


vysoký

výběrný

jedn. Výb.

150 nepř.

-

-

BK7, KL2, LP1, MD, JL, JD

Forma

Obmýtí

Počáte k

Návratná

Cílová

obnovní

obnovy

doba

druhová

Lesy zvláštního určení

HS

Cílové

Současné

Hosp.

Hosp.

hospodářství

porosty

tvar

způsob

doba

skladba

1187

Hospodářství lužních stanovišť (rezerv.)

JS+ ostatní

vysoký

pasečný

H (N, V)

90/20

71

10

1441

Hospodářství živných stanovišť středních

SM

vysoký

pasečný

N (P)

110/40

91

10 (15)

DB4, JS2, JL2, HB1, LP1 SM6, JD1, BK2, MD, KL, MD1

poloh (lázně) 1446

Hospodářství živných stanovišť středních poloh (rekr.)

BK

vysoký

pasečný

skup. výb.

180/N

-

10 - 20

BK7, MD1, JD1, JV1, JL, LP

2441

Hospodářství živných stanovišť středních poloh (rekr.)

SM

vysoký

pasečný

N, P

120/40

101

10

SM2, BK3, KL1,LP1, MD1, JV1, JS 0-1, JD 0-1

2446

Hospodářství živných stanovišť středních poloh (genof.)

BK

vysoký

pasečný

N, P

160/40

141

10

BK7, JD+LP1, JV1, DB1

8187

Hospodářství lužních stanovišť (exhal.)

ostatní listnáče

vysoký

pasečný

H, H

100/20

81

-

DB3, JS3, KL2, LP1, JL1, MD

8441

Hospodářství živných stanovišť středních poloh (exhal.)

SM

vysoký

pasečný

H

100/30

81

7

SM4, BK4, MD1, DB1

8445


DB

vysoký

pasečný

H

160/20

121

7

DB6, SM2, MD1, LP1

8446


BK (HB, KL)

vysoký

pasečný

H, P

130/30

111

6

SM3, BK6, MD1

8447


ostatní listnáče

vysoký

pasečný

H

90/20

71

5

SM5, BK2, LP1, MD2

8561

Hospodářství oglejen. stanovišť středních poloh (exhal.)

SM

vysoký

pasečný

N, H

100/30

81

7

SM4, BK2, DB2, MD2

8841

Hospodářství živných stanovišť středních poloh (bažant.)

SM + ostatní

vysoký

pasečný

100

dle projektu

Lesy zvláštního určení

HS

Cílové

Současné

Hosp.

Hosp.

hospodářství

porosty

tvar

způsob

Forma

Obmýtí

Počáte k

Návratná

Cílová

obnovní

obnovy

doba

druhová

doba

skladba

9187

Hospodářství lužních stanovišť (exhal.)

ostatní listnáče

vysoký

pasečný

H,H

100/20

81

5

DB 5-6, JS3, LP 0-1,KL 0-1,

9441

Hospodářství živných stano-

SM

vysoký

pasečný

H

90/20

81

7

SM2, BK6, MD1, DB1

višť středních poloh (exhal.) 9445


DB

vysoký

pasečný

H

160/20

141

5

DB7, LP 2-1, MD 1-2

9446


BK

vysoký

pasečný

H

130/30

111

6

BK8, MD2

9447


ostatní listnáče

vysoký

pasečný

H

90/20

71

6

SM2, BK6, MD1, DB1

9561


SM

vysoký

pasečný

H

90/20

71

7

SM2, DB4, LP2, MD2, OS

9567


ostatní listnáče

vysoký

pasečný

H (N)

80/20

61

5

SM2, DB4, LP2, MD2, OS

9841

Hospodářství živných stanovišť středních poloh (bažant.)

vysoký

pasečný

-

90 (20)

71

5

dle projektu

Nejrozšířenějšími soubory v PLO 39 jsou: HS 45 (845, 945), výrazně nižší yýměry mají HS 57 (856, 956) a HS 19 (818, 918).

6.7. Zdravotní stav lesa. Imise PLO vyniká zvláště ve své východní části značnou imisní zátěží, která se však jen částečně odráží na zdravotním stavu porostů, což je dáno tím, že v prostoru LHC Šenov dochází již po dobu cca 30 let k přeměně dřevinné skladby, kdy smrkové a další jehličnaté porosty jsou postupně nahrazovány listnáči. Tento proces byl v posledním deceniu urychlen kůrovcovou kalamitou.

Přesto nelze vyloučit dopad imisí na listnaté porosty, spojený se zvýšeným výskytem souší, karenčními jevy, případně ztrátami na přírůstu. V současné době se v lesní oblasti nevyskytují porosty poškozené více než stupněm III. A. Stupeň III. A by se mohl vyskytovat v omezeném rozsahu v nejexponovanějších polohách východní části PLO. Plošné exhalační těžby se nepředpokládají. K 1.1.1997 byla aktualizována ÚHUL Brandýs nad Labem pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí ve smyslu vyhlášky MZe ČR č.78/1996 Sb.. Pásma ohrožení byla zakreslena do státních map v měřítku 1 : 50 000 a jejich zákres bude součástí map dlouhodobých opatření ochrany lesa v elaborátu OPRL. V západní části PLO je téměř výhradně vylišeno pás-mo D. Průmyslová aglomerace Ostravska spolu s pásmem podél hranic Polské republiky a oblasti okolo Třince jsou zařazeny do pásma ohrožení B, větší část beskydského podhůří mezi Frýdkem-Místkem a Třincem je zasazena do pásma ohrožení C. Vítr - Bořivě se projevují větry severozápadního až západního směru v západní části PLO, větry jižní až jihozápadní ve východní části PLO, zvláště v pod- zimním období . Nejvíce jsou ohroženy porosty na podmáčených lokalitách a porosty narušené kůrovcovou kalamitou. Hniloby -Ve zbytcích smrkových porostů, rámcově do 60 let věku je pomístně rozšířena václavka. Zvěř - Ze zvěře vysoké se objevují jen příležitostně přetahující kusy. Masově je rozšířena zvěř srnčí, zvěř dančí a mufloní je chována v myslivec-kých zařízeních(obora Hukvaldy, obora VŠV - Kunín).Okusem a vytloukáním jsou ohroženy kultury v celé PLO (nutná ochrana repelenty, plocením a pod.). Ohryz a loupání ve starších porostech je fakticky omezeno na výše jmenována myslivecká zařízení. Pilatky - Chronický dlouholetý výskyt ,významně brzdící přírůst smrkových porostů, je zvláště v západní části PLO a to od kultur až po kmenoviny. Opakované chemické zásahy v letech 1992-1995 byly vzhledem k přeléhavosti housenic jen částečně úspěšné, v r.1996 byly registrovány opět masové žíry, zasahující mimo smrk ztepilý (Picea excelsa), též smrk pichlavý (Picea pungens) v náhradních porostech (např. Datyňský a Pež- govský les). V porostech s chronickým postižením více než 60% jedinců bude žádoucí přistoupit k předčasným obnovám. Kůrovec - V letech 1992-95 proběhla rozsáhlá kůrovcová kalamita, která narušila téměř všechny smrkové kmenoviny v PLO. Na škodách, zvláště ve východní části PLO, se mimo Ips typograplus významně podílel Ips duplikatus (návaznost na kalamitní výskyty ve Slezské nížině). Rozsah kalamity byl způsoben jednak suchem a teplou klimatickou epizodou,jednak proběhnuvší transformací lesního hospodářství (včetně vrácení lesních majetků), kdy někteří soukromí vlastníci a obce nerealizovali včas a v dostatečném rozsahu standartní ochranná a obranná opatření. Buřeň - Velmi vitální a agresívní, jsou z travní buřeně nejvíce zastoupeny třtiny (Calamagrostis sp.) a na vodou ovlivněnějších stanovištích Carex brizoides. Ve východní části PLO v prosvětlených porostech a následně na pasekách dominuje Rubus hirtus, který zabraňuje nejen zmlazování jehlič- nanů (smrků, borovice, modřínů), ale i listnáčů (KL, JV, LP, JL, JS, TŘ). Mohl by se zde

zmlazovat pouze dub, buk s velkým a těžkým semenem. Tyto dřeviny se však slabě zmlazují z jiných důvodů (myšice, norník). Specifické problémy PLO. Východní část PLO zahrnuje Ostravsko-karvinsko úhelnou pánev kde se objevují všechny nepříznivé dopady na lesní hospodářství,které spočívají především v postupných poklesech a zatopení částí lesní půdy spolu s odumíráním porostů a zvýšenými náklady na rekultivaci a zalesňování vznikajících odvalů a hald. Následné porosty na haldách jsou ve zvýšené míře ohroženy suchem. V minulosti došlo k jednotlivým případům pod-zemních požárů. Vysoká hustota obyvatel znamená zároveň zvýšený nápor na krátkodobé rekreační využívání příměstských lesů,spojené s častou devasta-cí lesnických zařízení a zvýšeným nebezpečím požárů(např. Pežgovský les u Havířova). Opatření ochrany lesa. Systém zpevňovacích protivětrných pásů budovaných obnovou či výchovou je orientován kolmo na směr převládajících větrů a navázán pokud možno na dlouhodobě fixovanou rozdělovací síť (blíže viz mapa dlouho-dobých opatření ochrany lesa). 6.8. Dopravní zpřístupnění oblasti. Jedná se o oblast pahorkatinného, zčásti i vrchovinného typu (Štramberská vrchovina), zaujímající rozsáhlou oblast mezi posledním výběžkem Českého masivu (PLO Nízký Jeseník), Moravskoslezskými Beskydami (PLO Beskydy) a Polskem. Nadmořská výška se pohybuje od 200-650 m n.m. Převážně se jedná o plochý terén protkaný různě širokými úvaly potoků a říček, kde se pouze na malých ploškách objevují prudké svahy na zářezech potoků, protékajících sprašovými hlínami či fluvioglaciálními vrstvami štěrků a písků. Pouze u kop-ců Štramberské vrchoviny se objevují i výrazné svahy( Červený Kámen, Tichavská hůrka, Libhošťská hůrka, Palkovické hůrky, Skalice). Dopravní zpřístupnění bylo vybudováno podle potřeby. Vesměs se jedná o veřejnou síť cest, která prochází i lesními komplexy, doplněnou sítí lesních cest. Přesto jsou i menší území zpřístupněna špatně. Jsou to lesíky uprostřed nezpřístupněných polí (Novojičínsko, Frýdecko) anebo lesy na vyvýšených kupách (Libhošťská hůrka), bez odvozních cest. Obecně lze říci, že současné zpřístupnění je velmi dobré. Celou oblast lze charakterizovat jako nadprůměrně dopravně zpřístupněnou oblast. 6.9. Posouzení ekologické stability. Součástí OPRL bude též posouzení ekologické stability lesních porostů. Pro účely tohoto šetření se ekologická stabilita chápe jako schopnost současných porostů zachovat prostředí lesa, uchovávat vysokou biodiverzitu

rostlin i živočichů, a zabezpečovat jejich udržení a „pohyb“ ve změněné krajině. Mimo to působit i jako stabilizující prvek hospodářského lesa. Zatřídění jednotlivých porostních skupin bude vycházet z posouzení současné dřevinné skladby a skladby původní, přirozené. Vzhledem k tomu, že přirozená skladba, anebo blízká přirozené, se prakticky vůbec nevyskytuje, bude nutno posoudit současné skladby listnáčů anebo směsi listnáčů z toho hlediska, jak tyto jiné skladby mohou být či nebýt rovnocenné s přirozenými. Vzhledem k tomu, že je v PLO Podbeskydská pahorkatina vypracován návrh nejen lokálního systému ekologické stability, ale i regionálního či systému nadregionálního, bude zajímavé, jaký stupeň ekologické stability dané prvky už v současnosti mají.

7. Výsledky hospodaření v oblasti. Pro období platných LHP v lesní oblasti 39 1988 - 2003 je plánováno: Těžby - Předpis těžby celkové Frenštát 3 roky

895 200 m3 tj. 4,3 m3/ha/rok Frýdek 6 let

Šenov 9 let

Vytěženo - Plnění těžby celkové ... 193 676

9 560

284 000

předmýtní ..................... 43 770

2 124

45 400

mýtní ............................. 69 317

676

88 400

nahodilá ........................ 80 589

6 550

150 200

hmyz ............................. 32 556

3 720

31 300

živelná .......................... 15 106

2 110

65 800

ostatní ........................... 32 927

720

53 100

Výchova porostů: Prořezávky: plán

3 059 ha Frenštát 3 roky

plnění Probírky:

plán plnění

Zalesnění:

310

26

Šenov 9 let 1 100

10 453 ha 697

plán plnění

Frýdek 6 let

123

3 026

2 670 ha 324

255

690

SM

92

167

JD

6

8

DG

2

1

BO

3

14

MD

14

43

DB

62

116

DBČ

77

BK

39

132

JV

20

73

JS

67

13

LP

14

30

OL

2

15

Ost.

3

1

8. Majetkové poměry v oblasti. Až do roku 1991 byly lesy v oblasti převážně ve vlastnictví nebo užívání státních lesů a částečně v užívání zemědělských družstev. V roce 1991 započal restituční proces navrácení lesních majetků fyzickým osobám dle zákona č.229/91 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Dle zákona č.172/1991 Sb. přešlo ze zákona vlastnictví k lesním pozemkům na města a obce.

Usnesení vlády ČR č.168 ze dne 15.3.1995 byl stanoven postup při převodech nemovitého majetku bývalých lesních družstev obcí do vlastnictví obcí. Při navrácení lesních majetků jsou rozhodující povinnou osobou lesy České republiky, s.p.. U drobných lesů jsou to převážně zemědělská družstva. Převážná část lesních majetků byla již fyzicky předána oprávněným osobám. Zvýšením počtu vlastníků lesů narostla pracnost výkonu státní správy lesního hospodářství i hospodářské úpravy lesů. Nejvýznamnější podíl lesů v PLO spravují LČR s.p., značná je výměra lesů drobných do 50ha výměry. Z větších vlastníků je možno uvést: Město Ostrava........1 000 ha Město Kopřivnice.... 161 ha Město Příbor........... 151 ha Milotice n.B............. 111 ha Fryčovice................

76 ha

Frýdek-Místek.........

62 ha

Palkovice................

79 ha

Kozlovice................

45 ha

Kunčice...................

46 ha

Z právnických osob mají v PLO majetky další obce a města, jejich výměra dosahuje zatím 120ha. Jsou to např. Hukvaldy, Hustopeče, N.Jičín, Pstruží, Štramberk, Trojanovice, Veřovice.

9. Původní lesní hospodářské celky v oblasti (LHC). Původní lesní hospodářské celky (LHC) byly určeny "Rozhodnutím o určení lesních hospodářských celků". MLVH dne 10.7.1978 pod č.j. 30421/ ORLH/78. Hranice těchto LHC byly stanoveny souhlasně s hranicemi lesních závodů státních lesů. Do lesních oblasti č.39 zasahují následující původní LHC:

LHC Šenov

platnost LHP

1988-1997

cca

9 300 ha

LHC Frenštát

platnost LHP

1994-2003

cca

9 850 ha

LHC Jablunkov

platnost LHP

1989-1998

cca

650 ha

LHC Frýdek

platnost LHP

1991-2000

cca

2 350 ha

LHC Ostravice

platnost LHP

1995-2004

cca

270 ha

LHC Rožnov

platnost LHP

1997-2006

cca

380 ha

10. Organizační struktura LČR 10.1. Lesy ve správě LČR s.p. LČR s.p. se sídlem v Hradci Králové se člení na oblastní inspektoráty (OI), lesní správy (LS) a revíry. K datu 1.1.1997 zasahují do PLO 39 následující organizační jednotky LČR: OI Frýdek-Místek

OI Rožnov p.R.

LS Šenov

LS Frenštát p.R.

LS Ostravice

LS Rožnov p.R.

LS Jablunkov LS Frýdek-Místek

11. Kategorie lesů v PLO 39. Oblastní plán rozvoje bude využíván pro vypracování podkladů kategorizace lesů (deklarované funkce). Kategorie lesů řeší § 6-9 zák.č.289/95 Sb.. V PLO 39 se vyskytují všechny 3 kategirie lesů, tj. lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Mimo vlastní náplň OPRL bude řešeno nové zařazení lesů do kategorií v souladu s novým lesním zákonem (§ 59 odst.6) do 5 let od jeho účinnosti (r. 2000) dle harmonogramu MZe, a to ve správním řízení. Časový postup v PLO bude následující:

Rok

LHC

1996

Rožnov pod Radhoštěm

1997

Šenov

1998

Jablunkov

2000

Frýdek - Místek

K řešení problematiky kategorizace byla vydána MZe ČR Metodická informace č.j.1539/96 019 ze dne 3.6.1996 11.1. Lesy ochranné V oblasti se vyskytují pouze menší výměry lesů ochranných subkategorie a - lesy na nepříznivých stanovištích vyskytující se v PLO pouze na vápencích u Hranic, Štramberka a Kopřivnice. 11.2. Lesy zvláštního určení Celková výměra lesů zvláštního určení v oblasti, bez kdysi nejvyšší výměry dosahujících lesů exhalačních,je do výše několika % její rozlohy. Lesy zvláštního určení dle § 8, odst.1 zák.č.289/95 Sb. jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a jsou do lesů zvláštního určení zařazeny ze zákona. písmeno a - lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně. Jedná se o lokality menší rozlohy (N.Jičín) - okolo míst odběru pitné vody. Větší pásma jsou v okolí Ostravy.Podklady zjišťovány na Okresních úřadech. písmeno b - lesy v pásmech zdrojů přírodních léčiv a stolních minerálních vod (Hranice). písmeno c - území národního přírodního parku v PLO nejsou a národní přírodní rezervace v PLO 39 jsou Hůrka u Hranic v okrese Přerov a Polanská niva v okrese Ostrava. Lesy zvláštního určení dle § 8, odst.2. - do subkategorií vyjmenova-ných v zákoně lze zařadit lesy, u kterých zájem na plnění mimoprodukč-ních funkcí je nadřazen funkcím produkčním. písmneno a - v oblasti se vyskytuje CHKO Poodří s porosty v zóně l.a. Dále se v oblasti vyskytují přírodní rezervace: Název

Okres


Kotvice

N.Jičín

Nová Horka

Rybníky

Frýdek-Místek

Kozlovice

Poznámka

Skučák

Karviná

Rychvald

bez lesa

Škrabalka

Přerov

Lipník

bez lesa

Palkovické hůrky

Frýdek-Místek

Sklenov, Rychaltice

Velká a malá Kobylanka Přerov

Hranice

Karviná,Frýdek-M. Český Těšín

Velké Doly

Český Puncov, Konská

písmeno b - lesy lázeňské v PLO nejsou písmeno c - lesy příměstské, lesy rekreační a lesy se zvýšenou rekreační funkcí se nacházejí v okolí v větších měst - Ostrava, Havířov, Karviná, Nový Jičín, Frýdek - Místek, Třinec. V návaznosti na územní plány sídelních útvarů, zpracované studie a provedená šetření rekreačního průzkumu budou lesy v okolí řešeny jako lesy rekreační. písmeno d - lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce v PLO 39 nejsou. písmeno e - lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. Ve smyslu Metodické informace "Mze ČR č.j.1539/96010 lze do této subkategorie zařadit lesy ve II.a (vnitřním) stupni pásem hygienické ochrany vodních zdrojů, pokud jsou v nich omezení způsobu hospodaření. Dále lesy potřebné k ochraně vodních zdrojů bez vzhlášených ochranných pásem s nutnosti omezení způsobu hospodaření, svážná území, sutě, erozní území, podmáčené lokality, pokud je nelze zařadit do lesa ochranného, lesy tvoříci překážku převažujícím větrům, např. vanoucím v oblasti s výraznými zdroji znečištění ovzduší a významné krajinné prvky v převážně málo zalesněném území. písmeno f - lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti. Zařazují se schválené genové základny lesních dřevin a území zařazená do územního systému ekologické stability, pokud jsou schválená dle § 5 vyhlášky č.395/92 Sb.. V PLO 39 jsou schváleny genové základny Polanecký les pro DB letní, JS, LP o výměře 160,91 ha a genová základna Hukvaldy pro buk, jedli, lípu, javor, jilm, klen, dub o výměře 494,08 ha (Hůrky). Generely ÚSES jsou vyhotoveny v PLO téměř na celé rozloze, jsou i schváleny v územně plánovací dokumentaci. V PLO jsou (navržena dvě nadregionální biocentra - Poodří, Hůrky - Kazničov). Zařazení do lesů zvláštního určení bude řešeno s orgány státní správy a ochrany přírody okresních úřadů. Všechny prvky

ÚSES(schválené i navržené) budou zakresleny do mapy dlouhodobých opatření ochrany lesa. písmeno g - lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích. V rámci OPRL budou podchyceny všechny obory a bažantnice, na které bylo okresním úřadem vydáno pravomocné rozhodnutí dle zákona č.23/1962 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Do kategorie lesů zvláštního určení lze však zařadit pouze lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích. V PLO 39 jsou obora Hukvaldy, obůrka Fryčovice - malá výměra lesa, bažantni-ce Šilheřovice (pouze část v PLO 39). písmeno h - lesy, v nichž důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření - výskat této kategorie se zatím nepředpokládá. Z výše uvedeného přehledu výskytu subkategorií lesů ochranných a lesů zvláštního určení vyplývá, že tyto lesy v lesní oblasti 39 už mají značný rozsah výměry a případně po plném schválení hlavně lesů ÚSES, VKP, se jejich výměra výrazně zvětší.

12. Funkční potenciál lesů v oblasti. Na základě analýz platných LHP, šetření typologie lesů, meliorací, ochrany lesů a rekreačního průzkumu bude stanoven funkční potenciál v PLO v členění: - produkční (typologická mapa, analýza produkčních možností PLO), - ekologicko - stabilizační - vodní - půdoochranný - zdravotně-rekreační, 13. Specifika a zvláštnosti PLO.

Na celé severní Moravě a ve Slezsku, z hlediska přírodních podmínek i jiných pohledů, je třeba zdůraznit některá specifika, která výrazně limitují hospodaření. V PLO 39 dosahuje průměrná roční teplota 70C až více než 80C, celoroční srážky 700 - 1 100 mm.. Kombinace těchto ukazatelů, spolu s půdními podmínkami způsobují, že celá oblast, i když leží ve 3VLS je velmi vhodná pro pěstování dubu do nadmořské výšky až 400 m n.m.. Bohužel SLT z 3VLS podle zákona 289. nemohou být zařazeny do HS 25. Přesto je a bude ve 3VLS pěstování dubu jako základní navrženo a preferováno. Výhledové cíle byly už od roku 1967 zaměřeny na hlavní dřevinu dub. Pro dubové hospodářství dále svědčí stále snižující se zastoupení smrku 38,9 % (1988-94) a trvalé škody ve smrkových porostech způsobované pilatkami, kůrovci a hnilobami. V severní části PLO 39 byl už v roce 1967 vytvořen účelový lesní závod Šenov jako účelový z hlediska poškozování lesních porostů exhaláty. Proto byly už v té době výhledové cíle zaměřené na pěstování listnáčů (hlavně dubu). Dále je v této části PLO další specifikum a sice vznik poddolovaných území. Z části může docházet k irreverzibilním změnám, kdy se vodou neovlivněné lesní typy mění v typy výrazně vodou ovlivněné, častěji však dochází k destrukci prostředí, poddolovaná a zatopená místa se následně zavážejí, rekultivují a zalesňují. Často však dochází už při zalesňování k tomu, že se zalesňuje cílovými i přípravnými dřevinami současně, anebo dřeviny přípravné (TP, BŘ, OL, OS) nalétnou do zalesněných ploch. Vznikají pak problémy jak pěstovat takovéto směsi. PLO 39 patří k oblastem s relativně velmi nízkou lesnatostí (13,6 %). Navíc je velká část lesního půdního fondu roztříštěna v malých lesících. Kromě toho, že lesní komplexy prochází síť silnic, železnic, želez.vleček, jsou lesy dále proťaty velmi hustou sítí elektrovodů, parovodů, plynovodů. Mimo stále největšího vlastníka jimž jsou Lesy České republiky, je velká část lesů ve vlastnictví obcí a hlavně několika tisíc soukromníků. Posledním výrazným specifikem je, že v důsledku hustého osídlení obyvatelstva, koncentrace průmyslu, vysoké intenzifikace zemědělství a z hlediska různých jiných potřeb obyvatelstva, lze zaznamenat vysoké nároky na jiné než jen produkční funkce lesa. Dokonce je možno říci, že celá výměra lesů by potenciálně možná byla lesem zvláštního určení. 14. Metodika zpracování OPRL. Práce budou vyhotoveny dle metodiky "Oblastní plán rozvoje lesů", která byla schválena MZe ČR a dle ustanovení tohoto základního protokolu pro PLO 39. 14.1. Organizace prací a termín předložení ke schválení.

Práce budou probíhat dle schváleného harmonogramu pro vyhotovení oblastních plánů rozvoje lesů a předloženy ke schválení Ministerstvu zemědělství ČR počátkem roku 1999. 14.2. Personální obsazení. Hlavní koordinátor prací za pobočku ÚHUL Frýdek-Místek bude zástupce ředitele pobočky Ing. Jaroslav Holuša, který sestavuje projekt prací, řeší personální obsazení dílčích činností OPRL, svolává důležitá jednání s orgány státní správy, spolupracuje na materiálech pro základní a závěrečná šetření OPRL a jedná se zadavatelem OPRL. Garant (skupinář) za PLO 39 - Podbeskydská pahorkatina: Ing. Jaroslav Holuša. Specialisté (odpovědný pracovník): Přírodní podmínky Ing.Jaroslav Holuša Ochrana lesů

Ing.Jiří Stanovský, Ing. Martin Telecký

Lesní dopravní síť Ing.Jan Urbášek Funkce lesa

Ing.Hana Kazická Ing.Jaroslav Holuša Ing.Jaroslav Gabzdil

Rámcové směrnice Ing.Jaroslav Holuša Rozbory a analýzy databází LMP za PLO:

ÚHÚL Brno ústředí Brandýs n.L.

Čistopisy a čistokresby:

pracovníci pobočky ÚHÚL Frýdek - Místek

V předběžné zprávě ani v projektu není řešena otázka digitálního zpracování.

15. Projekt prací OPRL pro PLO 39 a zhodnocení kvality a dostupnosti podkladů. Projekt prací OPRL v PLO 39 má být vypracován podle plánovacích průměrů "Metodiky". V PLO byla průběžně zaváděna revize typologického mapování. LS Šenov, Jablunkov mají poslední šetření z r..1996, LS Ostravice a Frenštát z let 1992 resp.1993. Pouze na LS Frýdek bude nutno provést revizi typologického mapování.

Na úseku lesní dopravní sítě bylo provedeno kompletní inventarizační šetření pouze na LS Frenštát a Ostravice n.O. Na ostatních správách je nutno provést revize. Na úseku ochrany lesa jsou šetření prováděna každoročně. Zatím chybí pouze zpracování LS Jablunkov a LS Šenov. Ovšem LS Frenštát a Ostravice potřebují vzhledem k nárůstu škod „kůrovci, pilatkami, hnilobami“ od posledního šetření (1992-93), provést revizi současného stavu. Nově je třeba vyřešit deklarované funkce na územích všech okresů.

15.1.

Náplň OPRL

15.1.1.

Textová část

15.1.1.1.

Úvod

15.1.1.2.

Organizačně správní údaje

15.1.1.3.

Průzkumy a rozbory

15.1.1.3.1.

Přírodní podmínky PLO

15.1.1.3.2.

Ochrana lesa

15.1.1.3.3.

Funkce lesa

15.1.1.3.4.

Zpřístupnění lesa

15.1.1.3.5.

Rozbor hospodaření v PLO

15.1.1.4.

Návrh rámcových směrnic hospodaření

15.1.1.5.

Technická zpráva

15.1.1.6.

Přílohy - tabulky a grafické přehledy

15.1.2.

Mapová dokumentace

15.1.2.1.

Přehledná mapa v měř. 1 : 100 000

15.1.2.2.

Typologická mapa v měř. 1 : 10 000

15.1.2.3

Mapa zonálních lesních veget. stupňů v měř. 1 : 50 000

15.1.2.4.

Mapa dlouhodob. opatření ochr.lesů v měř. 1 : 20 000

15.1.2.5.

Mapa funkčního potenciálu v měř. 1 : 20 000

15.1.2.6.

Mapa cílových hospodářství 1 : 20 000

15.1.2.7.

Mapa deklarovaných funkcí lesa v měř. 1 : 20 000

15.1.2.8.

Mapa překryvu funkcí lesa a střetů zájmů v měř. 1:20 000

15.1.2.9.

Dopravní mapa v měř. 1 : 20 000

16. Seznam příloh předběžné zprávy: - 1a - PLO 39 Podbeskydská pahorkatina v měř. 1 : 200 000 - 1b - Hranice PLO dle vyhl. MZe, klad map 1 : 10 000 dle LHC - 1c - Podrobný popis hranice PLO č.39 - 2 - Pověření ÚHÚL zpracováním OPRL - 3 - Územní odbory MZe - stav k 1.1.1996 - 4 - Podíl regionálně nepůvodních dřevin - 5 - LHC v PLO 39 - mapka v měř.1 : 20 000 - 6 - Návrh projektu prací

Vyhotovil:

Ing. Jaroslav Holuša

Frýdek - Místek 5.5.1997

Příloha 1c Podrobný popis - hranice PLO 39 - Podbeskydská pahorkatina. Od Starého Bohumína po soutok Odry s Olzou probíhá hranice po řece Odře. Od soutoku probíhá po řece Olze, pokud je tato státní hranicí, jinak celá severní hranice lesní oblasti je totožná se státní hranicí s Polskem až po Horní Lištnou. Zde odbočuje ze státní hranice a probíhá po okraji souvislého lesa východně obce Vendryně. Přechází potok Vendryňku a ob-chází les pod vrcholem Prašivé až na potok Hluchová, který přechází, a mezi Bystřicí, Návsím sleduje okraj souvislého lesa. V Návsí patří do PLO 39 odd.207. Dále pokračuje na osadu Písečná a jejím jižním okrajem na obec Písek.V ní do oblasti patří 2VLS. Jižně Písku, Jablunkova přechází na severní okraj Mostů u Jablunkova a odtud okrajem souvislého lesa na Bocanovice, dále až na Košařiska rozcestí, přes odd. 620 východním okrajem odd. 613, 607, 606 na

okraj lesa u hájenky Karpentná. Odtud hranice dále západním směrem sleduje okraj souvislého lesa do údolí Tyry. Po 1km podél Tyrky se opět ztáčí na západ a sleduje okraj lesa nad Oldřichovicemi, nad Gutami do údolí Řeky. Překročivši tuto opět sleduje okraj souvislého lesa na Komorní Lhotku.Jižně této obce obchází hranice lužní lesy Ráztoky a Stonávky, přechází na silničku nad Vyšními Lhotami a tuto sleduje až k odd.211.Zde hranice lemuje hranici typu 2L až k přehradě Morávka.Od přehrady se stáčí na severozápad pod odd. 270, 280 a nad Pražmě opět schází na úval řeky Mohelnice.Ten obchází a přechází na silničku směrem na Lubno. Z této se v odd. 477 ztáčí na jih a odděluje porosty K - R PLO 40. Na LS Ostravice prochází hranice odd. 103 tak, že porosty odd. 103A-C, M-J leží v PLO 39 a dále mezi odd. 504 a 503 tak, že 503A-E a 504A-C leží v PLO 39. Podél odd.508 schází do údolí Čeladenky a mezi odd. 501 a 510, kdy jen 510A, B leží v PLO 39 přechází do Trojanovic, tak, že z odd 242 leží pouze B v PLO 40, odd 240 leží celé v PLO 39. Z Trojanovic jde hranice po okraji souvislého lesa k retenční nádrží pod Pindulou odtud se stáčí na sever na osadu Bartošky, tuto oschází a opět okrajem souvislého lesa u Frenštátu přechází na tok Radhošťanky. Po přechodu železniční tratě přechází na ní a před Veřovicemi přechází na okraj souvislého lesa a tímto pokračuje až k odd. 322, kde hranice přechází na odvozní silničku a odd. 319, 313, 310 leží v PLO 39.Oddělení 305 ABC leží v PLO 39, v 307 pouze A a v odd. 306 leží ABC v PLO 39.Z oddělení 306 přechází hranice na silnici do Valašského Meziřičí. Od Valašského Meziřičí po Hranice je hranicí oblasti 39 okraj nivy řeky Bečvy. V Hranicích pokračuje hranice PLO 39 východně odd.801H a západně odd. 802 přechází tratí a poli východně od Střítěže nad Ludinou k hranicí s PLO 29. Ta probíhá poli přes Nejdek k Odrám a odtud znovu poli přes Suchdol n.Odrou, Hladké Životice, Pustějov, západně Studénky a Jistebníku na Klimkovice, dále na Ostravu Porubu a západní okraj nivy řeky Opavy. Zde přeskakuje na východní okraj nivy Opavy a přechází na okraj nivy řeky Odry.Tato hranice prochází bažantnicí Šilhéřovice prakticky po lesní silničce až do Šilhéřovic. Pod Šilhéřovicemi přechází na státní hranici a tou na řeku Odru. Příloha č. 4 Přírodní lesní oblast 39 - Pobeskydská pahorkatina 19

TPK +

25

MD 8 - 10, DG 1 - 4, JDO+ -2

41

MD 8 - 10

43

MD 6 - 10, DG 3 - 7, JV+ -1

45

MD 8 - 13, GD 6 - 10, JDO+ -3

47

MD 15 - 20, DG+ -2

Základní protokol k oblastnímu plánu rozvoje lesů Přírodní lesní oblasti 39 – Podbeskydská pahorkatina

Dne 3. 7. 1997 se konalo v budově pobočky ÚHÚL Frýdek – Místek jednání k základnímu šetření k vypracování oblastního plánu rozvoje lesa pro přírodní lesní oblast č. 39 – Podbeskydská pahorkatina s platností od 1999 – 2018. Jednání proběhlo za účasti zástupců zadavatele, zpracovatele a dalších přizvaných orgánů a organizací. Pověřený zpracovatel – ÚHÚL Brandýs n.L., pobočka Frýdek – Místek vyhotovil a předložil Zprávu k základnímu šetření, která byla předána všem účastníkům jednání. Zpráva k základnímu šetření, která je nedílnou součástí základního protokolu byla schválena s následujícími připomínkami na změny: kap. 3. – str. 3, řádek 2.

oprava č.j. 2671/96 – 1000 ze dne 30.12.1996

kap. 4.4. – str. 5., odst. 1

doplnit: … své rozhodnutí; …nepůvodních dřevin v procentech

kap. 5.5. – tabulka, posl. řádek

opravit SLT 3Z

kap. 7.- str. 17, řádek 1

opravit údaj v závorce (1988 – 2003)

kap. 11.2. – str. 21

doplnit k.ú. Český Těšín u PR Velké Doly

kap. 11.2. – str.22

u písmene f - doplnit poznámku o poskytnutí zpráv o objektech semenných sadů a klonových archívů pro VÚLHM a Lesnickou fakultu u písmene h – doplnit : zástupce vojenských lesů předá pro OPRL výsledky za písmeno h (lesy v nichž důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření)

kap. 14.2. – str. 24

doplnit jméno specialisty za oblast Ochrany lesů v celém textu opravit název a zkratku lesní půdní fond (LPF) na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL)

Ve Frýdku – Místku 3.7.1997

PŘÍLOHA Č.: 10

Závazné stanovisko MŽP z hlediska zavádění regionálně nepůvodních druhů lesních dřevin

Příloha 11a Historický rozbor podílu škodlivých činitelů na nezdaru zalesnění (1955 – 1997) (roční průměry za decennium v ha) soubor škodliv. činitelů

oblast údobí (střed decenia) 1. zalesnění vylepšení % nezdaru Škodliví činitelé

exhalace - imise těžba + vyklizování A nekvalitní sadba ost.člověk (požáry) Antrop.vlivy celkem zvěř Z hlodavci Obratlovci celkem

1963 190,6 66,3 35

LHC Šenov 1973 1983 1993 1995 * 112,9 117,5 129,0 138,6 35,1 26,2 44,8 40,0 31 22 34 29

3,0 9,3 12,3

1,6 9,2 6,9 17,7

18,0

3,4

18,0

3,4

0,2 0,6 7,7 1,7 10,2

1,5 8,5 4,8 14,8

1,3 0,3 1,6

3,5 1,3 4,8

0,1 0,2 0,3

0,1 0,6 0,7

klikoroh H ost.hmyz Hmyz celkem václavka F sypavka ost.houby Houby celkem

1,0

O

9,0

LO - 39 ∅1 ∅2 ∅3 ∅4 ∅5 * 310,3 179,9 205,9 208,6 234,6 115,3 59,7 44,4 62,8 70,1 37 33 22 30 30

0,1

9,0

6,2 1,5 7,7

5,9 0,3 7,1

5,4 0,9 6,4

14,0

2,4

0,1

14,0

2,4

0,1

0,6 0,2 0,8

0,2

0,5

0,2

0,5

32,0

1,6 15,4 8,4 25,4 5,8

32,0

5,8

3,0 18,3 21,3

0,1

0,4

0,1 1,5 13,9 5,7 21,2 4,1 1,5 5,6 0,6 0,6 1,2 0,7

0,6

0,1

1,0

0,6

0,1

0,4 1,1

12,1 1,6 8,5 5,7 15,8

7,5 0,8 14,7 1,8 17,3

10,9 1,5 16,1 3,0 20,6

0,4 0,4 1,1

1,1 0,6 13,6 2,0 17,3 1,4 0,3 1,7 0,3 0,2 0,5

1,0

0,1

1,0

mráz K sucho zamokření Geoklimatické živly celkem

0,9

0,7 0,2

B buřeň Buřeň celkem

LHC Hukvaldy 1959 1969 1979 1989 1995 * 119,7 67,0 88,4 79,6 96,0 49,0 24,6 18,2 18,0 30,1 41 37 21 23 31

26,0

6,8

3,9

8,1

19,0

5,3

3,6

2,8

45,0

2,0 3,0 4,0 9,0

1,0 4,0 2,0 7,0

0,1 9,1 0,9 10,1

0,9 9,7 2,5 13,1

5,0 5,0

0,6 4,5 3,7 8,8

0,7 5,6 0,9 7,2

0,6 6,4 0,5 7,5

2,0 3,0 9,0 14,0

2,2

2,0

ostatní

Ostatní celkem

2,0

Legenda: Soubory škodlivých činitelů: A-

- antropogenní B -

- buřeň

Z-

- obratlovci

K-

- geoklimatické

H-

- hmyz

O-

- ostatní

F-

- hniloby

*-

- chybí podklady LHE (odhad)

Graf k tabulce č. 1

45

40

35

30

25

20

15

10

5

střed decenia oblast

0

1963 1973 1983 1993 1995 1959 1969 1979 1989 199 LHC Šenov

LHC Hukvaldy

∅1

∅2

∅3 ∅4 LO - 39

∅5

2,2

Příloha 11b Historický rozbor podílu škodlivých činitelů na nahodilých těžbách (1955 – 1997) (roční průměry za decennium v tis. m3 hr.b.k. ) LHC Šenov

oblast

1973

1983

1993

1995 *

1959

1969

1979

LO - 39 1989

1995 *

∅1

∅2

∅3

∅4

∅5 *

údobí (střed decenia)

škodliv.

těžba TC celková

36,9

37,6

56,3

70,3

84,9

16,8

27,2

40,4

35,0

35,5

53,7

64,8

96,7

105,3

120,4

činitelů

z toho TN nahodilá

24,3

25,5

30,8

55,3

77,8

4,9

8,7

15,1

17,4

22,2

29,2

34,2

45,9

72,7

100

66

68

55

79

92

29

33

37

50

63

54

53

47

69

84

exhalace - imise

2,2

17,1

14,1

8,3

0,7

2,9

6,9

3,1

2,9

20,0

21,0

11,4

7,1

ostatní průmysl

0,4

11,4

7,1

22,5

46,0

0,7

0,5

23,2

46,6 2,0

% TN k TC

1963

LHC Hukvaldy

Soubor

Škodliví činitelé A

ostatní (člověk) Antrop.vlivy celkem Z

0,4

0,4

0,4

0,1

0,1

2,6

17,2

14,5

8,3

0,7

2,9

6,9

kůrovci (sm)

5,0

1,6

2,2

22,0

0,3

0,8

0,8

podkorní (ostatní)

0,7

0,1

0,1

3,1

3,3

20,1

21,4

0,5

5,3

2,4

3,0

0,7

0,1

0,1

zvěř

Obratlovci celkem H

0,1

blanokřídlí

0,1

0,7

ostatní

0,1

Hmyz celkem F

5,7

1,7

2,3

22,7 1,4

václavka

3,5

0,2

1,1

ostatní hniloby

1,0

0,4

1,4

4,5

0,6

2,5

10,2

4,0

6,1

0,3

0,9

0,8

0,3

0,8

0,8

vítr sníh,námraza K

2,5

3,1

0,6

0,3

0,2

0,4

4,1

0,5

1,3

1,8

0,6

0,3

0,6

1,1

1,0

1,7

0,6

1,4

0,7

0,9

0,5

1,2

5,2

1,5

3,0

2,6

2,0

14,0

1,3

1,9

2,8

6,4

11,5

5,9

8,9

20,4

27,1

0,3

0,4

0,2

0,2

0,2

0,7

1,1

1,0

0,5

0,6

2,9

8,1

0,2

sucho

0,2

2,9

zamokření Geoklimatické celkem O

6,0

0,1

Tracheomykozy Houby celkem

0,5

0,9

3,1

2,0

10,5

5,8

10

19,2

1,0

0,2

1,5

3,7

1,4

1,3

3,8

1,7

3,5

4,3

10,4

1,5

0,7

2,5

2,2

2,3

4,4

5,8

12,2

9,3

14,3

29,6

35,8

2,5

0,9

4,0

5,9

8,5

ostatní

Ostatní nespecifik.celkem

Legenda: Soubory škodlivých činitelů: A-

- antropogenní

K-

- klimatické

Z-

- obratlovci

O-

- ostatní

H-

- hmyz

F-

- hniloby

Graf k tabulce č. 2

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

střed oblast

1963 1973 1983 1993 LHC Šenov

1995

1959

1969 1979

1989

LHC Hukvaldy

1995

∅1

∅2

∅3

LO - 39

∅4

∅5

Příloha 11c Podklad pro kalkulaci očekávaných ztrát na zalesnění Publikace Provozní systémy v lesním plánování (Plíva, Žlábek 1989) uvádí předpokládaný nezdar pro jednotlivé dřeviny cílové skladby diferencovaně dle hospodář.souboru (HS).

a DB 15 JS 15 JV,LP 12 14,7

HS 19 b 15 15 12 14,7

c 22 24 21 22,3

a DB 9 BK 11 MD 8 8,8

% předpokládaného nezdaru HS 25 HS 41 b c a b 9 16 BK 11 11 11 20 JD 12 12 9 15 MD 10 10 9,0 15,7 11,0 11,0

c 20 20 16 19,2

a SM 8 BK 7 MD 5 7,4

HS 45 b 11 7 5 9,4

c 14 16 11 14,0

Definování zátěže škodlivými činiteli je dáno kumulací faktorů:

a) prostředí b) prostředí c) prostředí

+ + +

buřeň buřeň, hmyz, houby buřeň, hmyz, houby, zvěř.

průměrný S ohledem na rozlohu základních hosp.souborů v PLO 39 lze předpokládat nezdar dle zátěže c) kalkulovatelný na hranici 17 %. Nutno si uvědomit, že tato kalkulace neuvažuje antropogenní vlivy.

Příloha 11d Poškození imisemi - historický rozbor - Ostravská část PLO 39 - bývalý ÚLZ Šenov Údaje jsou podány na historicky srovnatelné celkové výměře 13,7 : 14,0 : 13,3 tis. ha v minulých třech decenniích LHP se zahrnutím částí PLO 29 - cca 2,0 tis. ha a PLO 32 - cca 1,4 tis. ha (bývalé polesí Poruba, Šilheřovice), které se růstovými podmínkami ani v dotčení imisemi příliš od ostatních polesí v PLO 39 neliší. Pásma ohrožení a stupně poškození porostů imisemi zjištěné taxačním šetřením při tvorbě LHP v letech 1968-1998 dokladují tabulky a grafikony, viz závěr přílohy 8. Již roku 1967 specialista ochrany lesů ÚHÚL Ing. M. Kořínek konstatoval, že „procento plochy i zásoby porostů nejhůře a středně poškozovaných (v poměru k celkové rozloze) je poměrně nízké. Taxační šetření v dalších údobích tento názor potvrzují. Střední míra poškození se projevuje především na smrkových kmenovinách starších 70 let, kde k vlivu imisí je nutno přičíst vliv suchých period, napadení hmyzími škůdci (především kůrovci, ale i pilatkou). Za posledních 20 let činil podíl středně poškozených smrčin starších 70 let 25 % (r.1977) a 41 % (r.1987). Z posledního imisního šetření provedeného v roce 1997 při obnově LHP je poškození střední intenzity vykázáno jen na 19 ha (stupeň poškození 2). Z rozborů zakmenění po 30 letech i z poslední obnovy LHP vyplývá, že nedochází k nežádoucímu intenzivnímu prořeďování porostů. Smrkové kmenoviny vždy lze dopěstovat k obmýtí 90 - 100 let (v historii byly zakládány na 60 - 80 lete obmýtí) v zakmenění nad 0,7.

Vývoj průměrného zakmenění kmenovin od 7. do 15. věk. stupně, údaje LHP 1968 - 1998. LHP 1968-77 1978-87 1988-97 1998-07

7 7,8 8,0 8,2 8,1

8 7,8 8,1 7,9 7,9

9 7,6 7,5 8,0 7,8

Věkový stupeň 10 11 12 7,7 7,4 8,2 7,8 7,1 7,6 7,7 7,4 7,3 7,8 7,8 7,6

13 7,5 7,3 7,1 7,9

14 7,9 7,4 7,0 8,3

15+ 8,0 7,9 7,3 8,2

∅LHP 8,3 8,5 8,4 8,6

Výkaz průměrného ročního podílu imisních těžeb za LHC Šenov v letech 1958 -1997. TC - těžba celková, TN - nahodilá těžba T.N. imisní

Plocha celkové

Období

výměra

TC

TN

TN/TC

decenium

ha

tis.m3hr.bk

tis.m3hr.bk

%

tis.m3hr.bk

% T.C.

ročně (ha)

%

obnovy (ha)

1958-67

13 844

36,86

35,80

97

14,29

38

50,0

26

190,6

1968-77

13 804

37,27

19,61

53

17,07

46

75,4

61

123,0

1978-87

14 588

56,33

30,82

55

14,10

25

7,0

5

131,9

1988-97

14 017

70,34

55,24

79

8,29

12

0

0

136,9

Imisní holiny

Holiny zapříčiněné exhalační těžbou jsou historií let 1958 - 1986. Od kalamitní situace z r. 1979, která postihla především Beskydy, docházelo na šenovsku naopak ke snižování výměry plošného odtěžování prosychajících porostů z důvodů imisí. Výměra imisních holin

Rok

roč.průměr 1970-78

1979

1980

1981

1982

1983

1984

1985

1986

1987

1988

1989

1990

Imisní holina (ha)

65

15

11

10

1

10

3,1

3,1

6,2

0

0

0

0

Z doložených dokladů je nejdramatičtějším obdobím realizace LHP 1968 - 1977, ve kterém bylo vykázáno odlesnění 754 ha na konto imisí. Podíl imisních těžeb tehdy dosáhl 46% objemu celkové těžby. Je nutné upozornit, že tato evidence nenabíhala jen z těžeb imisních souší (stupeň poškození 3 – 4), jak bylo po usměrnění a sjednoceném posuzování až po roce 1979 žádáno. Byť byla „imisní těžba“ realizovaná přednostně ve zdravotně poškozenějších porostech, více než 50% uvedeného objemu činily z dnešního pohledu běžné pasečné těžby v mírně až středně poškozených porostech (tj. stupeň poškození 1, 2 - 3a). Po roce 1980 již nebylo možno ve výpočtech náhrad uplatňovat 100% odškodné za těžbu mírně poškozených porostů. Uplatňovala se pouze náhrada v kalkulaci ztráty na přírůstu a náhrady za předčasné smýcení. Situace za posledních 10 let se jeví ve srovnání s minulostí příznivěji. Působení imisí na lesy v ostravské aglomeraci má klesající trend. Snižování objemů emisí je podmíněno: - útlumem hutní a báňské produkce, - odsířením největších emitentů, - progresivními technologiemi spalování a odlučování splodin.

Příloha 11e Poškození imisemi - historický rozbor - Frenštátská část PLO 39 - bývalý LHC Hukvaldy Bez podstatných změn v organizační struktuře se jedná o revíry (polesí) Hukvaldy a N.Jičín. Pokrývají území mezi tokem řeky Ostravice, Odry, k Moravské bráně, jižní ohraničení navazuje od nivy Bečvy k Valašskému Meziříčí a odtud pokračuje do Frenštátu až Ostravice. Rozloha této části v průběhu 30 let kolísala mezi 7 284 ha r. 1965 až 8 180 ha v r. 1984. Údaje uvedené tabulkami v absolutních hodnotách (ha, m3) je třeba vnímat s rezervou ±20%. Propočtené relace jsou výstižnější. Tabulky a graf viz závěr této přílohy. „Nepříznivý vliv průmyslových exhalátů“ je poprvé souhrnně popisován v textové části LHP v roce 1964. Připisovaný podíl na nahodilé těžbě v letech 1955 - 1964 činil 15% (tj. 4% z celkové těžby). V převážné většině se tehdy na „exhalátové těžbě“ podílela jedle, která byla v této části PLO 39 zastoupena na 5% plochy (pro srovnání Šenov 1967 - JD 0,4%). Kalamitní odumírání jedle v tehdejší době z „nejasných příčin“ bylo odbornou literaturou odůvodňováno spíše empiricky než vědecky (např.: genetickým stářím, vyšší citlivostí na kouřové zplodiny, následně oslabení jedinci napadáni hmyzími škůdci -mšice, Pityokteines curvidens). Prosychání smrků nebylo tehdy uváděno jako spontánní. Popisováno bylo pouze u potlačených, podúrovňových jedinců a v okrajích porostů na návětří exhalujících větších podniků. Uvádí je textová příloha LHP vyhotoveného v roce 1974. Jedná se v dané části oblasti o průmyslové podniky Deza Val.Meziříčí, Cementárna Hranice, Tatra Kopřivnice, vápenka Štramberk, aglomerace a Tonak N.Jičín, částečný vliv aglomerace Ostravy při vyjímečném severovýchodním proudění. Vylišení pásem ohrožení a plošný rozsah poškození porostů exhalacemi dle LHP z roku1975 - 1994 udávají tabulky č. 14-16 (viz přílohy). Ze srovnání doložených šetření lze konstatovat po 20 letech pokles intenzity poškození jehličnatých porostů. Úbytek rozlohy s klasifikací středně poškozených porostů (stupeň 2-3a) je 74%. Úbytek rozlohy mírně poškozených porostů (stupeň 1) je 31%. K základnímu pozorovanému projevu vlivu imisí, tj. „vypadávání souší a prořeďování kmenovin“ lze uvést taxací zjištěná fakta o stavu zakmenění. Průměrné zakmenění kmenovin v 7. - 15. věkovém stupni dle LHP

1965-74 1975-84 1984-93 1994-2003

∅zastoupení 1 - 15 věk.st. LHP 8,6 8,8 8,6 8,7

Věkový stupeň

LHP 7 8,3 8,7 8,2 8,5

8 8,0 8,3 8,1 8,4

9 7,8 8,3 8,1 8,2

10 7,9 8,2 8,1 8,0

11 8,0 7,9 8,3 8,2

12 7,6 8,3 8,3 8,1

13 7,8 8,1 8,2 8,4

14 9,9 1,0 8,1 7,9

15 10,0 7,8 7,9 7,9

Závěry z detailních taxačních šetření ze 4 LHP v průběhu 30-ti let nepotvrzují snižování průměrného zakmenění porostů oproti roku 1965. Z tohoto tvrzení se vymykají pouze porosty starší 130 let (cca 2 % výměry - rezervace). U těchto případů je však diskutabilní způsob zjišťování zakmenění do r. 1974. Zajímavé je také srovnání podílu takzvaných imisních či exhalačních těžeb, dokladovaných LHE ve vztahu k těžbě celkové a v zalesňování imisních holin. Za období 1951-1964 1965-1974 1975-1984 1984-1993 1994-1997

Těžba (roční průměr v tis.m3 hr.b.k.) celková nahodilá imisní % k TC TC TN T.N. 16,8 27,2 40,4 35,0 35,5

4,9 8,7 15,1 17,4 22,2

29 32 37 50 63

0,7 2,9 6,9 3,1 0

Roční obnova (ha) % k TC 1.zalesnění 4 11 17 9 0

99,8 78,3 106,0 86,0 96,0

imisní

%

0 0 1,7 0 0

0 0 20 0

Přestože podíl nahodilých těžeb z celkové těžby má celkově vzrůstající trend, lze sledovat u imisní těžby od roku 1983 opačný projev. V posledních 8 letech nebyla na LHC Hukvaldy imisní těžba zaznamenána.

Příloha 11f Přehled zařazení porost ÚLZ Šenov do pásem ohrožení a stupňů poškození (dle LHP 1968-1998 se liší v dobových klasifikacích)

Klasifikace pásem ohrožení a stpňů poškození používaná do roku 1978 byla upravena do r. 1979 takto: pásmo ohrožení z r. 1968, 1978

(A) (B) (C) po roce 1979: 1968 -"-"-"-

-

a stupně poškození do r. 1978: (1) nepoškozené (2) mírně poškoz. (3) středně poškoz. (4) silně poškoz.

Tabulka č.1: LHP 1968-1977 - ověřováno za porosty Stupeň poškození 0 (1)* 1 (2) 2 (3) 3a (4) 3b-4 (4) Celkem (ha) %

po roce -

1979

do st. do st. do st. do st.

D C B

0 (1978), 0/1 (1988) 1 2, 3a 3b, 4

Tabulka č. 2 : LHP 1978-1987 -poprve bylo imisní šetření prováděno při obnově LHP v poro. skupině

Pásmo ohrožení (ha) Por.půda B (C)* C (B) D (A) celkem (ha) 2 500 3 035 3 415 8 950 931 1 779 582 3 289 866 316 1 182 320 7 327 4 617 5 134 3 997 13 748 34 37 29 100

Stupeň poškození 0 1 2 3a 3b-4 Celkem (ha) %

% 65 24 8 3 100

za každou dřevinu Pásmo ohrožení (ha) Por.půda B (C)* C (B) D (A) celkem (ha) 2 566 3 233 4 469 10 268 1 059 1 439 667 3 165 351 210 6 567 16 1 + 17 3 992 4 883 5 142 14 017 28 35 37 100

3

2

% 73 23 4 + 100

2 1

1

0

0

Tabulka č.3: LHP 1988-1997 - pásma ohrožení a stupně poškození dle metodiky VÚLHM. ÚHÚL z r. 1979

Tabulka č.4: LHP 1998-2007 - pouze za LČR (rozlišení dle pásem zatím neposkytnuto)

Stupeň poškození 0/1 1 2 3a 3b-4 Celkem (ha) %

Stupeň poškození 0/1 1 2 3a 3b-4 Celkem (ha) %

Pásmo ohrožení (ha) B C D 4 757 4 752 1 645 1 232 632 257 56 22 7 090 6 263 53 47

0 0 0 0 0 0

Por.půda celkem (ha) 9 509 2 877 889 78 13 353 100

% 70 22 7 1 100

Pásmo ohrožení (ha) B C D

Por.půda celkem (ha) 8 782 515 19 9 306

*Poznámka: v závorkáchpůvodní dobové indikace

2 70

3 22

1 7

2

1

1

0/1

0/1

Legenda stupňů poškození:

0, 0/1 1 -

2 3 -

% 94 6 + 100

Příloha 11g Vylišení pásem ohrožení a plošný rozsah poškození porostů exhalacemi na LHC Hukvaldy (dle LHP z r. 1975 – 1994 udávají tabulky) LHP 1975 - 1984 (pásm a ohrožení nebyla vylišena) Stupeň Pásm o B C poškození (ha) ohrožení 0 1 2 3 -4 Celkem -

D -

Celkem

%

4 942 2 089 377 0 7 408

67 28 5 0 100

2

1

0 LHP 1984 - 1993 Stupeň Pásm o poškození (ha) ohrožení 0 1 2 3a 3b -4 Celkem %

B 89 72 29 190 2

2

1

C

D

3 268 1 704 274 9 5 255 66

2 368 106 2 474 31

Celkem 5 636 1 899 346 38 7 919 -

% 71 24 4+ -1 100

3

0 LHP 1997 - 2003 Stupeň Pásm o poškození (ha) ohrožení 0/1 1 2 3 -4 Celkem %

B

C

-

1

D 168 115 95 2 380 5

6 101 1 326 38 7 465 95

2

0/1

Legenda stupňů poškození: 0, 0/1 1 -

2 3

-

Celkem 6 269 1 441 133 2 7 845 -

% 80 18+ 2100

Příloha 11h Pásma ohrožení a stupně poškození imisemi Klasifikace stanovené dle vyhlášky č. 78 MZe ČR ze dne 18.3. 1996. Pásma ohrožení pro smrkové porosty : - do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 5 let. - do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením v příznivějších podmínkách, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 6 až 10 let. - do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty s imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 11 až 15 let. - do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 16 až 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat. Pásma ohrožení pro porosty ostatní (BO + listnaté) : - do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře více než 20% původního počtu stromů. - do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 10 až 20 % původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 5 až 20% původního počtu stromů. - do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 2 až 10 % původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 2 až 5% stromů. - do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře do 2% původního počtu stromů. Dospělým porostem je porost po ukončení výchovy. Klasifikace stupňů poškození lesů imisemi jsou prezentovány dle metodických pokynů ÚHÚL Brandýs nad Labem, protože všechny prezentované rozbory od roku 1967 do roku 1997 jsou vyhotoveny tímto způsobem. Charakteristika stupňů poškození pro porosty smrku a borovice : 0 - porosty zdravé, na žádném stromu nejsou patrné známky poškození imisemi. Počet ročníků jehličí je v celé koruně normální. V subalpinských smrčinách setrvává na větvích asi 9 - 12 ročníků jehlic, v bukosmrkovém stupni asi 7 - 9 ročníků, v polohách nižších 5 - 7 ročníků jehlic. V borových porostech jsou zachovány 3 ročníky, za velmi příznivých podmínek i 4 ročník. 0/1 - porosty s prvními příznaky poškození. Projevují se maximálně u 20% stromů proředěním korun, hlavně u okrajových stromů. Část stromů má počet ročníků jehličí odpovídající zdravým porostům, část stromů mírně redukována o 1 - 2 ročníky. Silně poškozené stromy se nevyskytují. 1 - porosty mírně poškozené. Většina stromů zachovává 4 - 6 ročníků jehličí. Poškozené stromy se vyskytují i uvnitř porostů v proředěných místech. Stromy odumírají jen výjimečně, zápoj porostů se nemění. Mladé porosty mívají zachováno až 7 ročníků jehličí. V borových porostech jsou zachovány 2 - 3 ročníky jehličí, exponované skupiny a výstavky se od zapojených porostů neliší. 2 - stromy v porostních okrajích a v ředinách alespoň středně poškozené. Silně poškozené stromy mají 1 - 2 ročníky jehličí, v korunách proschlé větve. Ostatní stromy mají 3 - 5 ročníků jehličí, zdravě vyvinuté. Odumírání postihuje především podúrovňové jedince. Výstavky a exponované skupiny bývají silně poškozeny. V mladých porostech se zachovává v průměru 5 ročníků jehličí, silněji poškození jedinci nepřesahují 5% populace. V borových porostech se zachovávají v průměru 2 ročníky jehličí. 3a - porosty silně poškozené. Stromy zachovávají 2 -4 ročníky jehličí, méně vyvinutého. I v zapojených porostech odumírají jednotlivé stromy v úrovni. Porosty se pomalu ale vytrvale prořeďují. Výstavky, silně exponované skupiny a prořídlé porosty rychle odumírají. Mladé porosty zachovávají

v průměru 4 ročníky jehlic a asi 12 - 15% jedinců bývá silně poškozeno. V borových porostech je zachován jeden ročník jehličí, případně zbytky druhého. Délka a hmotnost jehlic klesá, zkracují se letorosty i u mladých porostů. 3b - porosty velmi silně poškozené. Celkové prosychání korun je zjevné u všech jedinců. Prakticky se nevyskytují zdravé ani slabě poškozené stromy. Průměrný počet jehličí nepřesahuje 3 ročníky u smrku a jeden ročník u borovice. Při dlouhodobém působení emisí se koruny borovic zplošťují (piniový tvar). 4a - porosty odumírající. Koruny stromů s četnými suchými větvemi. Stromy odumírají v celých skupinách. 4b - porosty odumřelé. Cca 70% stromů je znehodnoceno tak, že se nehodí ke zpracování konvenčními technologiemi. Dle vyhlášky č. 78/1996 Sb. se v poškození 4 stupně a, b nerozlišují.

Charakteristika poškození buku : 0 - strom zdravý. Normální vzrůst. Koruna má kompaktní charakter, nedochází k opadu zelených listů. 1 - strom mírně poškozený. Větvení koruny se zjednodušuje, postranní větve se zkracují, listy vytváří pomístné shluky, ztráta olistění nepřekračuje 30%. 2 - strom středně poškozený. Olistění sníženo v důsledku zjednodušeného větvení až o 50%. Na listech se pomístně vyskytují chlorotické změny, listy se zmenšují. Ojedinělé se vyskytují celé suché větve. 3 - strom silně poškozený. Větvení v koruně má metlovitý charakter, s četným výskytem suchých větví. Olistění je sníženo až o 70%. Na listech jsou výrazné chlorotické změny a zakrnění. Během vegetační doby listy předčasně opadávají, pomístně jsou vytvořeny shluky adventivních pupenů. 4a - strom odumírající. Koruna převážně proschlá, redukce olistění nad 70%. Výrazně zakrnělé listy narůstají pouze ve shlucích z adventivních pupenů. 4b - strom odumřelý.

Charakteristika poškození dubu : 0 - strom zdravý, bez příznaků poškození. 1 - strom mírně poškozený. Terminální výhony bez listů. Části obvodu koruny mírně proředěné, změna barvy listů se projevuje na jednotlivých větvích ( žlutohnědé zabarvení ). 2 - strom středně poškozený. Terminální výhony, ale i dvou až tříleté větve s výraznější ztrátou listů. V koruně se často vyskytuje zmnožení větví i trsovité olistění z adventivních pupenů. Za suchého a teplého počasí se objevuje žlutohnědé zabarvení listů po celé části koruny ve více větvích.

3 - strom silně poškozený. V koruně jsou odlistěné i některé hlavní větve, ze kterých už může odpadávat kůra. Většina listů je v trsovitém uskupení. 4a - strom odumírající. Výrazná ztráta olistění, může být zachováno čerstvé lýko. 4b - strom odumřelý.

Příloha 11i Tabulka a grafy srovnávající vývoj pásem ohrožení a stupně poškození lesních porostů imisemi v PLO 39 v letech 1987 – 1997. Informace vztažené k roku 1980 jsou pojaty z LHP a rozvíjeného šetření imisí z let 1979-82. Informace k roku 1997 vycházejí z analýzy ÚHÚL /Landsat - Stoklasa/, posledního šetření imisí 1996, souhrnů LHP 1994-97.

Rok

1980 1985 1990 1995 1997 Relační rozdíl roku 1997 oproti 1980 Zastoupení jehličnanů v % r. 1985/95

P Á S M A O H R O Ž E N Í /ha/ D 12 457 7 762 5 090 12 487 15 511

C 10 048 14 493 14 809 7 412 6 729

B 3 412 3 662 6 018 6 018 3 677

A 0 0 0 0 0

25%

-33%

1%

0%

0/1 20 494 15 991 20 006 20 541 22 717

STUPNĚ POŠKOZENÍ /ha/ /DEFOLIACE/ mírně střední 1 2 3 3 962 1 398 63 7 230 2 477 219 4 651 1 246 14 4 436 883 57 2 436 755 9

4 -

-39%

-

11% 47

86 39

-46% -86% 100 100 67 100 100

Výměra celkem /ha/ 25 917 25 917 25 917 25 917 25 917 50 -

43

Pásma ohrožení

100% 80% 60% 40% 20% 0% 1980

1985

1990

B

1995

1997

D

C

Stupně poškození rok 1980 1

rok 1985 2

3

2

rok 1990 3

1

2

3

1

0

0

rok 1995 1

0

rok 1997

2 3

1

0/1

2

0/1

3

Hodnocené OXID SIŘIČITÝ POLETAVÝ PRACH období o.OVA o.KAR o.F-M MsB o.OVA o.KAR o.F-M MsB 1 70/1-74/5 72 55 43 21 2 71/2-75/6 75 55 43 23 3 72/3-76/7 73 56 42 23 4 73/4-77/8 76 59 43 26 5 74/5-78/9 78 62 48 29 146 114 87 43 6 75/6-79/0 82 63 52 32 153 123 93 42 7 76/7-80/1 84 66 54 32 151 127 91 40 8 77/8-81/2 89 71 61 33 157 134 95 40 9 78/9-82/3 87 69 60 33 153 131 96 40 10 79/0-83/4 88 68 58 32 151 132 98 39 11 80/1-84/5 93 73 63 33 156 137 104 39 12 81/2-85/6 93 74 64 34 158 142 111 40 13 82/3-86/7 93 77 63 37 156 142 114 42 14 83/4-87/8 92 78 64 36 150 143 109 41 15 84/5-88/9 92 81 65 37 144 138 104 43 16 85/6-89/0 85 77 59 36 132 130 96 43 17 86/7-90/1 82 73 55 34 126 124 91 44 18 87/8-91/2 72 63 49 30 117 116 82 41 19 88/9-92/3 66 59 52 26 112 109 84 42 20 89/0-93/4 62 52 48 26 107 104 83 39 AVG 82 67 54 31 142 128 96 41 AVG ± STD 72 - 91 58 - 75 46 - 62 26 - 35 125 - 159 116 - 140 86 - 106 40 - 43 V (%) 11.4 12.9 14.4 15.2 11.8 9.1 10.1 3.8 r pro období 0.97 0.96 0.95 0.92 0.59 0.90 0.94 0.92 b 1 - 11 2 2 2 1 1 3 2 -1 r pro období 0.99 0.99 0.93 0.99 0.99 1.00 0.92 0.78 b 15 - 20 -6 -6 -3 -2 -7 -7 -4 -1

Tabulka č. 1: OVA - Ostrava, KAR - Karviná, FM - Frýdek - Místek, MsB - Beskydy

7 2 /3 - 7 6 /7

o .O S T

7 4 /5 - 7 8 / 9 7 6 /7 -8 0 /1

8 0 /1 - 8 4 /5

o .K A R

7 8 /9 - 8 2 /3

8 2 /3 - 8 6 / 7

o .F - M

o .O S T

7 6 /7 - 8 0 /1

7 8 /9 - 8 2 /3

o .K A R

8 0 /1 - 8 4 /5

8 2 /3 - 8 6 / 7

o .F - M

8 4 /5 - 8 8 /9

O b r . 2 . O b la s tn í tr e n d y z n e č is tě n í o v z d u š í - p o le ta v ý p r a c h - z im n í o b d o b í.

20 7 4 /5 - 7 8 /9

40

60

80

100

120

140

160

180

8 8 /9 - 9 2 /3

B e s k yd y

8 8 /9 -9 2 /3

B e s k yd y

8 6 /7 - 9 0 /1

8 6 /7 - 9 0 /1

8 4 /5 -8 8 /9

O b r . 1 . O b la s tn í tr e n d y z n e č is tě n í o v z d u š í - o x id s iř ič itý - z im n í o b d o b í.

20 7 0 /1 -7 4 /5

40

60

80

100

Jsou prezentovány z vybraných stálých stanic Ostravska a za okresy. Za sledované údobí 1970-1993 udávají průměrné roční koncentrace v µg/m . Odlišené jsou zimní období a teplá polovina roku.

Trendy znečištění ovzduší - imisní šetření ČHMÚ Ostrava (Rndr. Blažek, Mgr. Černikový 1996)

Příloha 11j

3

Pětileté klouz.prům.koncen. v µg/m 3

Pětileté klouz.prům.koncen. v µg/m

Hodnocené OXID SIŘIČITÝ POLETAVÝ PRACH období o.OVA o.KAR o.F-M MsB o.OVA o.KAR o.F-M MsB 1 71-75 31 21 16 14 2 72-76 32 22 18 15 3 73-77 32 23 19 16 4 74-78 32 23 20 17 5 75-79 31 22 21 17 111 91 75 57 6 76-80 30 22 21 16 113 95 78 54 7 77-81 30 22 21 15 111 96 77 52 8 78-82 29 21 20 14 112 99 81 52 9 79-83 28 20 19 14 110 100 84 51 10 80-84 28 21 20 14 107 99 84 48 11 81-85 27 20 20 13 107 96 82 46 12 82-86 26 19 19 14 103 94 82 44 13 83-87 26 21 19 14 98 93 80 44 14 84-88 25 21 20 14 98 93 77 44 15 85-89 26 20 20 15 97 93 78 48 16 86-90 25 20 19 16 95 92 75 50 17 87-91 25 20 19 15 90 92 73 50 18 88-92 23 17 18 15 86 85 70 48 19 89-93 20 15 16 13 80 80 68 46 AVG 28 21 19 15 101 93 78 49 AVG ± STD 24 - 31 19 - 22 18 - 21 14 - 16 91 - 111 88 - 98 73 - 82 45 - 53 V (%) 11.8 9.3 7.3 7.8 9.7 5.4 6.0 7.6 r pro období 0.95 0.77 0.80 0.31 0.96 0.68 0.58 0.62 b 5 - 19 -1 0 0 0 -2 -1 -1 -1 r pro období 0.89 0.65 0.64 0.33 0.98 0.91 0.98 0.04 b 9 - 19 -1 0 0 0 -3 -2 -2 0

Tabulka č. 2 : Oblastní trendy znečistění ovzduší v teplé polovině roku.

10 7 1 -7 5

15

20

25

30

35

7 2 -7 6

7 3 -7 7 7 5 -7 9

o .O S T

7 4 -7 8 7 6 -8 0

7 7 -8 1 7 8 -8 2 8 0 -8 4

o .K A R

7 9 -8 3

8 1 -8 5 8 5 -8 6

8 4 -8 8

o .F -M

8 3 -8 7

7 6 -8 0

7 8 -8 2

o .O S T

7 7 -8 1

7 9 -8 3 8 0 -8 4

8 2 -8 6

o .K A R

8 1 -8 5

8 3 -8 7 8 4 -8 8

o .F -M

8 5 -8 9

O b r . 4 . O b la s t n í t r e n d y z n e č is t ě n í o v z d u š í - p o le t a v ý p r a c h - t e p lá p o lo v in a r o k u .

40 7 5 -7 9

50

60

70

80

90

100

110

120

8 7 -9 1 8 8 -9 2

8 8 -9 2

B e sk yd y

8 7 -9 1

B e sk yd y

8 6 -9 0

8 6 -9 0

8 5 -8 9

O b r . 3 . O b la s t n í t r e n d y z n e č is t ě n í o v z d u š í - o x id s iř ič it ý - t e p lá p o lo v in a r o k u .

Pětileté klouz.prům.koncen. v Pětileté klouz.prům.koncen. v

9 5 -9 3

8 9 -9 3

Hodnocené OXID SIŘIČITÝ POLETAVÝ PRACH období O-ZOO O-POR ALBRE LYHOR O-ZOO O-POR ALBRE LYHOR 1 71/2-75/6 106 47 42 17 2 72/3-76/7 110 48 41 18 3 73/4-77/8 110 50 43 19 4 74/5-78/9 112 51 47 22 147 111 99 30 5 75/6-79/0 117 55 52 23 156 114 106 29 6 76/7-80/1 116 59 55 21 153 106 106 28 7 77/8-81/2 120 63 60 20 158 110 109 28 8 78/9-82/3 117 61 58 20 161 109 111 30 9 79/0-83/4 113 59 58 19 161 110 112 28 10 80/1-84/5 113 62 59 19 169 118 119 26 11 81/2-85/6 106 62 56 19 168 126 128 24 12 82/3-86/7 101 62 58 23 169 127 134 22 13 83/4-87/8 98 61 60 23 164 122 135 17 14 84/5-88/9 96 61 60 23 156 113 134 16 15 85/6-89/0 95 56 56 25 146 100 130 15 16 86/7-90/1 96 54 54 25 145 95 127 14 17 87/8-91/2 90 49 49 20 129 87 112 13 18 88/9-92/3 95 50 50 20 123 92 106 14 19 89/0-93/4 91 46 46 18 116 94 98 14 AVG 105 55 54 21 151 108 117 22 AVG ± STD 96 - 115 49 - 61 47 - 60 18 - 23 135 - 167 97 - 120 104 - 129 15 - 28 V (%) 9.0 10.7 11.9 11.3 10.5 10.8 10.8 29.9 r pro období 0.63 0.93 0.95 0.19 0.94 0.28 0.96 0.66 b 1 - 10 1 2 2 0 3 1 3 0 r pro období 0.65 0.96 0.85 0.86 0.98 0.77 0.98 0.82 b 14 - 19 -1 -3 -2 -1 -8 3 -8 0

Tabulka č. 3 : Trendy znečištění ovzduší na jednotlivých stanicích v zimním období. ZOO - Ostrava střed, POR - Poruba, Albrechtice u Č.T., Lysá hora 3

0 7 1 /2 -7 5 /6

20

40

60

80

100

120

140

7 5 /6 -7 9 /0

O -Z O O

7 3 /4 -7 7 /8

7 7 /8 -8 1 /2

O -P O R

7 9 /0 -8 3 /4 8 1 /2 -8 5 /6

7 8 /9 -8 2 /3

O -Z O O

7 6 /7 -8 0 /1

8 2 /3 -8 6 /7

O -P O R

8 0 /1 -8 4 /5

8 6 /7 -9 0 /1

ALBR E

8 4 /5 -8 8 /9

O b r. 6 . S ta n ič n í tr e n d y z n e č iš tě n í o v z d u š í - p o le ta v ý p ra c h - z im n í o b d o b í.

0 7 4 /5 -7 8 /9

20

40

60

80

100

120

140

160

180

8 5 /6 -8 9 /0

ALBR E

8 3 /4 -8 7 /8

O b r. 5 . S ta n ič n í tr e n d y z n e č iš tě n í o v z d u š í - o x id s iřič itý - z im n í o b d o b í.



8 9 /0 -9 3 /4

LYH O R

8 8 /9 -9 2 /3

LYH O R

8 7 /8 -9 1 /2

Hodnocené OXID SIŘIČITÝ POLETAVÝ PRACH období O-ZOO O-POR ALBRE LYHOR O-ZOO O-POR ALBRE LYHOR 1 71-75 48 16 17 11 2 72-76 49 17 18 12 3 37-77 48 18 18 13 4 74-78 44 19 18 13 5 75-79 40 18 19 13 109 84 78 48 6 76-80 40 18 20 12 114 79 84 48 7 77-81 38 19 19 11 111 77 83 50 8 78-82 36 19 18 11 113 82 84 55 9 79-83 36 18 19 12 116 84 89 53 10 80-84 36 17 19 12 120 84 94 49 11 81-85 34 15 17 11 122 84 89 45 12 82-86 33 15 17 11 123 88 87 40 13 83-87 33 14 18 11 123 82 90 32 14 84-88 32 15 18 11 119 81 86 28 15 85-89 32 16 18 12 114 85 92 26 16 86-90 32 17 18 14 107 83 97 25 17 87-91 32 16 18 14 101 75 94 24 18 88-92 31 16 17 14 92 72 83 24 19 89-93 28 16 15 13 87 68 80 25 AVG 37 17 18 12 111 80 87 38 AVG ± STD 31 - 43 15 - 18 17 - 19 11 - 13 01 - 122 75 - 86 82 - 93 26 - 50 V (%) 16.7 8.8 5.3 9.7 9.3 6.6 6.0 30.6 r pro období 0.97 0.63 0.67 0.42 0.54 0.49 0.33 0.91 b 5 - 19 -1 0 0 0 -1 -1 0 -2 r pro období 0.94 0.7 0.48 0.61 0.85 0.80 0.30 0.92 b 9 - 19 -1 0 0 0 -3 -2 0 -3

Tabulka č. 4 : Trendy znečištění ovzduší na jednotlivých stanicích v teplé polovině roku. 3

10 7 1 -7 5

20

30

40

50

60

7 2 -7 6

7 3 -7 7

7 5 -7 9

O -Z O O

7 4 -7 8 7 6 -8 0

7 7 -8 1

7 9 -8 3 8 0 -8 4

O -P O R

7 8 -8 2

8 1 -8 5 8 2 -8 6

8 4 -8 8

8 5 -8 9

ALBRE

8 3 -8 7

7 6 -8 0

7 8 -8 2

O -Z O O

7 7 -8 1

7 9 -8 3 8 0 -8 4

8 2 -8 6

O -P O R

8 1 -8 5

8 3 -8 7 8 4 -8 8

8 6 -9 0

ALBRE

8 5 -8 9

8 7 -9 1

8 8 -9 2

LYH O R

8 7 -9 1

8 9 -9 3

8 9 -9 3

8 8 -9 2

LYH O R

8 6 -9 0

O b r. 8 . S ta n ič n í tre n d y z n e č iš tě n í o v z d u š í - p o le ta v ý p ra c h - te p lá p o lo v in a ro k u .

20 7 5 -7 9

40

60

80

100

120

140

O b r. 7 . S ta n ič n í tre n d y z n e č iš tě n í o v z d u š í - o x id s iřič itý - te p lá p o lo v in a ro k u .



N á vrh c e s t km N á vrh c e s t m /h a C ílo vý s ta v p o re a liza c i n á vrh ů 1 + 2 L

L e s n í h o s p o d ářs k ý c e le k v h a 1 0 2 5 8 +1 025=11 283 L e s n í o d vo zn í c e s ty vla s tn í n a vla s tn í le s n í p ů d ě n e b o n a vla s tn ím p o ze m k u (o s ta tn í p lo š e ) H u s to ta s tá va jíc íc h c e s t m /h a 5 1 ,3 9 3 ,2 1 4 4 ,5 4 ,5 8 ,2 1 2 ,7 4 2 ,3 3 ,7 1 8 6 ,8 1 6 ,4

c e lk e m 1L 2L1 2L2 c e lk e m 2L1 2L1 km m /h a

C e lk e m

1L 2L1 2L2

T říd a c e s ty

7 ,2

0 ,6 -

3 ,9 -

7 ,5 1 0 ,7

8 4 ,8

0 ,2 3 1 ,6

2 ,2

T říd ě n í d le k ó d ů k z n 7 ,2 8 4 ,8 2 ,2

4 4 ,1

a+p 4 4 ,1

0 ,5 -

6 ,2

6 ,2

t

2 2 ,2 1 ,9

1 ,9 -

2 2 ,2

6 ,2 2 8 ,3 2 ,5 9 8 ,6 8 ,7

7 0 ,3

4 ,6 1 4 ,0 1 ,2 66 5 ,8

5 2 ,0

T říd ě n í d le fu n k c e Sb te c h . lo k .

S o u č a s n ý s ta v: d é lk a v k m (h u s to ta v m /h a )

P ře h le d c e s t n a le s n ím h o s p o d á řs k é m c e lk u : F re n štá t p .R a d h .(vče tn ě V Ú )

Zpřístupnění lesa

1 8 ,2

1 7 ,0

7 ,1

PLO : 39

P o tře b a výs a d b y n a c íl. s ta v (k m ) T říd ě n í d le n a lé h a vo s ti 1 2 3

L .O .C .1 .

Příloha č.: 12

Rajcoviště

25

24

23

22

Podél lesa Osičná

L2L1 19,2

0,5

0,9

0,8

0,7

0,8

0,3

1,0

2,0

0,3

0,4

0,9

0,8

0,7

0,7

1,3

1,1

0,3

0,9

0,6

1,4

0,3

0,2

1,6

0,2

0,5

(km)

(km)

Délka Návrh

4,2

0,7

2,0

0,8

0,2

0,5

a+p

k

15,0

0,5

0,9

0,8

0,8

0,3

1,0

0,3

0,4

0,9

0,7

0,7

1,3

1,1

0,3

0,9

0,6

1,4

0,3

0,2

1,6

z

Vozovka

LESNÍ OBLAST: PLO 39

n

t

2,7

0,7

2,0

Sb

8,4

0,5

0,8

1,0

0,8

0,7

1,3

0,3

1,4

1,6

tech.

Funkce

8,1

0,9

0,8

0,3

0,3

0,4

0,9

0,7

1,1

0,9

0,6

0,3

0,2

0,2

0,5

lok.

22

22

22

22

21

21

20

20

19

19

19, 9

19

19

19, 20

19, 20

12

12

12

12

12

12

12

12

10

10

mapy

List

funkce: sb - sběrná; tech. - technologická a spojovací, lok. - technologická lokální

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

L.O.C. 1

LS : Frenštát pod Radhoštěm

Vysvětlivky: vozovka: a + p - asfalt, panel; k - kalená, tvrdá; z - zpevněná dostatečně; n - zpevněná nedostatečně; t - nosný terén

SUMA :

L2L1

Podél lesa

-

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

701951 Čaplovec

701961 Přes Osičnou

-

70195 Borovec

VÚ Roveň

21

-

70195 Borovec

19

VÚ Roveň

Do obory VŠV

Do obory VŠV

Obora VŠV

20

-

-

18

-

16

17

-

701946 Rajcoviště

-

701944 Suchdolský les

15

14

13

12

Podél Suchd. lesa

L2L1

-

701948 Čaplovec

11

10

L2L1

L2L1

701957 Lipovec

L2L1

701957 Lipovec

Vel. Sikořinec

L2L1

8

-

7

Vel. Sikořinec

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

Třída

9

-

701978 Vel. Sikořinec

6


5

Bažantnice Bartošovice

Bažantnice Bartošovice

4

-

2


-

1

Název

3

evid.č.

Číslo cesty

poř.č.

SOUPIS CEST: č. 1 Cesty

17,7

0,5

0,9

0,3

0,7

0,8

0,3

1,0

2,0

0,3

0,4

0,9

0,8

0,7

0,7

1,3

1,1

0,1

0,5

0,2

1,4

0,3

0,2

1,6

0,2

0,5

Lesní

Poznámka

Mošnov, Trnávka LČR

Mošnov LČR Bažantnice



Bartošovice LČR Bažantnice

Bartošovice LČR Bažantnice

K.ú. a vlastník

1,5

Kateřin.Fryčovice LČR

Kateřinice LČR

0,5 Kateřinice LČR

Kateřinice LČR

Příbor LČR

Příbor LČR

Nový Jičín LČR

Voj.lesy; N. Jičín LČR

Voj. lesy; Kunín LČR obora u ŠV

Obora-VŠV

Obora-VŠV

Bernartice LČR přes ČD

Bernartice LČR přes ČD

Suchdol n.Odrou LČR

Suchdol n.Odrou LČR

Trnávka LČR

0,2 Trnávka LČR

0,4 Trnávka LČR

0,4 Mošnov LČR

Veřejné

S1

701955 Horní Babí Hora

48

50

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

Třída

28,5

0,7

0,8

1,9

1,9

0,2

3,0

0,3

1,5

0,6

1,6

8,6

0,7

0,3

0,3

0,3

0,6

0,2

0,5

0,5

1,1

0,3

1,0

0,4

0,2

1,0

(km)

(km)

Délka Návrh

12,3

1,6

8,6

1,1

1,0

a+p

k

16,2

0,7

0,8

1,9

1,9

0,2

3,0

0,3

1,5

0,6

0,7

0,3

0,3

0,3

0,6

0,2

0,5

0,5

0,3

0,4

0,2

1,0

z

Vozovka


n

t

1,1

1,1

Sb

19,2

1,9

0,2

3,0

0,6

1,6

8,6

0,7

0,3

0,5

0,5

0,3

1,0

tech.

Funkce

8,2

0,7

0,8

1,9

0,3

1,5

0,3

0,3

0,6

0,2

1,0

0,4

0,2

lok.

24

23, 24

23

23, 24

23

23

23

23

23

23

23, 25

13

13

13

13

13

13

23, 13

23

23

22

22

22

22

22

mapy

List


1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

L.O.C.



SUMA :

701982 Hůrky I.

Z Hůrek II. na Hůrky I.

701977 Nad Chlebovicemi

47

-

701977 Z Hůrek II. na Chlebovice

46

49

701980 Hůrky II.

701964 Okolo Kabátice

44

45

701980 Hůrky

701980 Pod Kabáticí

42

43

701981 Přes Hůrky

701971 Hůrky II.

Podél zámrklí

40

-

-

38

39

K školce Zámrklí

U hájenky Zámrklí

Za šachtou

41

-

-

36

37

-

35

701967 Zámrklí

701967 U šachty Staříč III.

33

34

Zámrklí

701967 Zámrklí

-

Název

32

31

701965 Hájov

Hájek

30

-

701973 Hájek

28

Hájek

Hájek

29

-

-

26

27

evid.č.

Číslo cesty

poř.č.


28,2

0,7

0,8

1,9

1,9

0,2

3,0

0,3

1,5

0,6

1,6

8,6

0,4

0,3

0,3

0,3

0,6

0,2

0,5

0,5

1,1

0,3

1,0

0,4

0,2

1,0

Lesní

Poznámka

Fryčovice LČR slepá úzká

Fryčovice LČR slepá

Fryčovice LČR

Fryčovice LČR k potoku

Fryčovice LČR u šachty

Fryčovice LČR k šachtě Zámrklí

Fryčovice LČR k šachtě Zámrklí

Fryčovice LČR k hájence

Hájov LČR město Příbor

Fryčovice LČR k hájence

Kateřin., Fryčovice LČR



K.ú. a vlastník

0,3

Palkovice LČR k hájence

Palkovice LČR

Palkovice, Rychalt. LČR hřeben.

Chlebovice LČR poškozeno

Chlebovice LČR spád

Chlebovice LČR okružní

Rychaltice LČR Ke studnám

Chlebovice LČR

Rychaltice LČR k jímání vody

Palkovice LČR nově opravená

Fryč.Rych.Mís.Ryb.LČR

0,3 Fryčovice LČR krajem lesa

Veřejné

S1

Hrabětice

Hrabětice

Hrabětice

Mor. Brána, Měst. lesy


Boří - Paseky

Boří - Paseky

72

73

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

Třída

17,7

2,7

1,2

0,2

0,4

0,3

1,5

0,2

0,5

0,3

0,4

0,5

0,7

0,3

0,3

0,7

2,1

0,1

0,3

0,5

0,5

0,3

0,8

0,4

1,7

0,8

(km)

(km)

Délka Návrh

3,3

0,2

0,5

0,3

0,5

0,7

0,3

0,8

a+p

0,7

0,4

13,7

2,7

1,2

1,5

0,2

0,4

0,3

0,7

2,1

0,1

0,3

0,5

0,5

0,3

0,4

1,7

0,8

z

Vozovka

0,3

k


n

t

1,6

0,3

0,5

0,8

Sb

10,2

2,7

1,2

0,3

0,3

0,7

2,1

0,5

0,3

0,4

1,7

tech.

Funkce

5,9

0,2

0,4

1,5

0,2

0,5

0,4

0,7

0,3

0,1

0,3

0,5

0,8

lok.

34, 35

34, 35

33

33

33

33

33

32

32

31

30

30

30

30

30

29, 30

29

29

29

28

28

28

24

24

24

mapy

List


1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

L.O.C.



SUMA :

701983 Kazničov

Boří - Libotínská

71

75

Bílá hora

70

701976 Kazničov

Příbor-Paseky

69

74

Žilinská hůrka

Žilinská hůrka

701937 Hrabí

66

67

Hůrka

65

68

Jeseník nad Odrou

Za Hůrkou

63

Jeseník nad Odrou

62

64

Okolí Hrabětic

61

701940 Hrabětice

-

-

58

59

60

-

-

56

57

-

55

Název


701985 Rovňa

53

-

701985 Rovňa

52

54

701952 Hůrky I.

51

evid.č.

Číslo cesty

poř.č.


17,5

2,7

1,2

0,2

0,4

0,3

1,5

0,2

0,5

0,3

0,4

0,5

0,7

0,3

0,3

0,7

2,1

0,1

0,3

0,5

0,5

0,1

0,8

0,4

1,7

0,8

Lesní

Poznámka

Hranice, Bělotín LČR

Zelin., Palkovice LČR po průs.

Zelinkovice LČR po průsecích

Palkovice, Chleb. LČR spád

K.ú. a vlastník

0,2

Hukvaldy LČR okružní cesta

Hukvaldy LČR okružní cesta

Štramberk LČR

Štramberk LČR

Štramberk LČR

Kopřiv., Štramberk LČR okružní

Příbor LČR

Žilina, N.Jič. LČR panel.sl.c.plyn.

Žilina, N.Jičín LČR slouží plyn.

Loučka LČR

Hůrka LČR slouží veřejnosti

Hůrka LČR panelka

Jeseník n.O. LČR

Jeseník n.O. LČR panelka

Hrabětice LČR

Blahut.,Hrabětice LČR

Hrabětice LČR

Hrabětice LČR

Hrabětice LČR slouží přev.zem.

Bělotín LČR

0,2 Hranice LČR

Veřejné

S1

701954 Hradisko-Rybí

701954 Hučací potok

89

90

Vysoká

-

-

-

-

-

95

96

97

98

100

99

Pod Stráž

-

94

Za humny

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L, L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

Třída

24,4

0,8

0,2

0,5

0,6

0,4

1,0

0,1

0,4

1,1

0,3

1,7

1,1

0,9

0,4

1,2

1,6

0,9

0,8

0,2

2,3

1,1

1,7

2,6

1,8

0,7

(km)

(km)

Délka Návrh

5,0

0,8

0,4

0,2

0,2

2,3

1,1

a+p

k

18,3

0,2

0,5

0,6

0,4

1,0

0,1

0,3

1,7

1,1

0,9

0,4

1,2

1,4

0,9

0,8

1,7

2,6

1,8

0,7

z

Vozovka


n

1,1

1,1

t

4,0

0,4

0,2

2,3

1,1

Sb

12,1

0,8

0,4

1,1

0,4

1,2

1,4

1,7

2,6

1,8

0,7

tech.

Funkce

8,3

0,2

0,5

0,6

1,0

0,1

1,1

0,3

1,7

0,9

0,9

0,8

0,2

lok.

42

42

42, 41

42

42

41

40

40

36

36, 24

35

35

35

35

35

35

35

35

35

35

35

35

34, 35

34, 35

34

mapy

List


1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

L.O.C.



SUMA :

701936 Palesek

Kopec

Stráž

Hložec

Hluzovský rybník

Nadárky stavba LC cem.

-

-

92

93

Ve Smrži

701960 Nad Rybí

88

-

701970 Úpatí Koziny

87

91

701986 J svahy nad Ondřejnicí

86

Nad Ondřejnicí

701958 Obora - rybí líheň

84

-

701974 Obora na hrad Hukvaldy

83

85

701950 Napříč oborou

701950 K hrebčínu

81

82

701983 Kazničov

701950 Měrkovice-obora

79

701983 Kazničov

78

Název

80

701983 Kazničov

701983 Kazničov

76

77

evid.č.

Číslo cesty

poř.č.


24,4

0,8

0,2

0,5

0,6

0,4

1,0

0,1

0,4

1,1

0,3

1,7

1,1

0,9

0,4

1,2

1,6

0,9

0,8

0,2

2,3

1,1

1,7

2,6

1,8

0,7

Lesní

Veřejné

Starojícká Lhota LČR

Vysoká LČR okrajem lesa

Vysoká LČR

Vysoká LČR hřebenová

Vysoká LČR kopec

Milotice LČR poničeno

Hluzov LČR

Hranice, Hluzov LČR kostk.cesta

Palkovice LČR velký spád

Palkovice LČR Kobydlí

Kozlovice, Myslík LČR

Kozlovice, Rybí LČR

Myslík LČR JV svah pod Koz.

Myslík LČR pod Kozinou

Hukvaldy LČR

Myslík LČR Z svah pod Kozinou

Hukvaldy LČR Obora

Hukvaldy LČR Obora

Hukvaldy LČR Obora

Hukvaldy LČR Obora

Hukvaldy LČR Obora

Hukvaldy LČR Obora

Hukvaldy LČR Obora

Hukvaldy LČR Obora

Hukvaldy LČR Obora

K.ú. a vlastník

Poznámka

S1

-

-

102

103

-

110

-

-

-

-

-

-

-

-

113

114

115

116

117

118

119

120

701941 Na pekla

125

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L2L1

Třída

21,9

0,3

0,3

0,6

1,9

0,5

0,6

0,2

0,2

3,4

0,2

1,8

1,8

1,0

0,5

1,4

0,2

2,2

0,2

0,3

1,9

1,0

0,4

0,2

0,4

0,4

(km)

(km)

Délka Návrh

4,8

0,2

1,8

0,3

1,9

0,4

0,2

a+p

5,7

0,5

3,4

4,5

0,3

0,3

0,3

0,6

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

1,0

0,4

0,4

z

Vozovka

1,8

k


2,2

0,3

1,9

n

5,1

1,0

0,5

1,4

2,2

t

3,9

1,8

1,9

0,2

Sb

8,5

0,5

3,4

1,4

2,2

1,0

tech.

Funkce

9,5

0,3

0,3

0,6

1,9

0,6

0,2

0,2

0,2

1,8

1,0

0,5

0,2

0,2

0,3

0,4

0,4

0,4

lok.

45

45

45

44

45

44

44

44

44, 45

44

44,45,33

44

43

43

43

43

43

43

43

43, 44

43

43, 31

42

42

42

mapy

List


1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

L.O.C.



SUMA :

701979 Štramberk, Bařiny

701979 Na pekla

Životické zadky

123

-

124

122

Do sedla

K Životicím u N.J.

K Životicím u N.J.

Libotínská okružní

Odbočka k chatě

Libotín, Za školky

Vaškova louka, Libotín

Nad Straníkem

Nad Straníkem

701938 Za školkou Libotín

-

112

121

Kojetín-Čertův mlýn

Straník

Čertův vrch

701939 Nad Straníkem

-

109

111

-

108

701942 Čertův mlýn

701942 Odbočka

Svinec

107

-

106

105

Planá

Palesek

Palesek

Název

701943 Starojícký kopec

-

101

104

evid.č.

Číslo cesty

poř.č.


21,7

0,3

0,3

0,6

1,7

0,5

0,6

0,2

0,2

3,4

0,2

1,8

1,8

1,0

0,5

1,4

0,2

2,2

0,2

0,3

1,9

1,0

0,4

0,2

0,4

0,4

Lesní

Poznámka

Rybí LČR

Ženklava LČR dokon. r. 1998

Rybí LČR

Rybí LČR

Rybí LČR

Rybí LČR

Štramberk, Rybí LČR údolnic.c.

Životice, Rybí LČR

Straník LČR dokon.rekonst.prop.

Straník LČR

Straník LČR

Kojetín LČR rekon.zbytek cesty

Straníkzar.cesta soukr.

Bludovice LČR

Bludovice LČR

Bludovice LČR údolnicová cesta

Loučka LČR hřeben., velký spád

Starý Jičín LČR na hrad

Starojická Lhota LČR spojnice

Starojická Lhota LČR po průseku

Starojická Lhota LČR

K.ú. a vlastník

0,2

Ženkl.LČR pokr.po měk.zem.pláni

Lichnov LČR pokr.přes pastv.

Štramberk LČR po trati ČD

0,2 Životice u N.J.soukr.k rek.zpev.

Veřejné

S1

Nad Lubinou

Holý vrch

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

138

139

140

141

142

143

144

145

146

147

148

149

150

-

-

136

-

135

137

-

134

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L, L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

30,8

0,7

0,8

0,1

0,6

9,2

0,1

0,8

0,1

0,8

0,7

0,1

0,3

1,9

0,7

0,9

1,4

0,2

1,2

1,5

0,8

0,2

0,3

1,4

3,2

2,8

(km)

(km)

Délka Návrh

13,1

0,8

9,2

0,2

1,4

1,4

0,1

a+p

0,8

16,9

0,7

0,1

0,6

0,1

0,8

0,1

0,7

0,1

0,3

1,7

0,7

0,9

0,2

1,2

1,5

0,8

0,2

0,3

3,1

2,8

z

Vozovka

0,8

k


n

t

7,5

4,2

0,4

1,4

1,4

0,1

Sb

11,9

0,8

0,4

0,7

0,3

1,9

0,7

1,2

3,1

2,8

tech.

Funkce

11,4

0,7

0,1

0,6

5,0

0,1

0,8

0,1

0,1

0,9

0,2

1,5

0,8

0,2

0,3

lok.

55

55

55

55

55

55

55

55

55

55

55

55

55

55

55

55

55

46

46

46

46

46

46

45, 46

45, 46

mapy

List


1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

L.O.C.



SUMA :

U nádraží za mostem

Hodslavický les

Domoraz

Domoraz

VÚ Hostašovice

VÚ Hostašovice

VÚ Hostašovice

VÚ Hostašovice

VÚ Hostašovice

VÚ Hostašovice

VÚ Hostašovice

VÚ Hostašovice

VÚ Hostašovice

VÚ Hostašovice

VÚ Hostašovice

VÚ Hostašovice

Petřkovická hůrka

701972 Tichavská hůrka

-

132

133

-

L2L1

701951 Sedlo, Č.kámen

130

131

L1L

L2L1

701984 Z Kopřivnice na Č.kámen

701951 Sedlo, Č.kámen

128

129

L2L1

L1L, L2L1

701951 Červený kámen

701951 Červený kámen

Třída

126

Název

127

evid.č.

Číslo cesty

poř.č.


30,4

0,7

0,8

0,1

0,6

9,2

0,1

0,8

0,1

0,8

0,7

0,1

0,3

1,9

0,7

0,9

1,4

0,2

1,2

1,3

0,6

0,2

0,3

1,4

3,2

2,8

Lesní

Poznámka

Vlčovice LČR

Vlčovice LČR

Kopřivnice, Vlčovice LČR

Lichnov LČR J úbočí

Lichnov LČR přes sjezdovky

K.ú. a vlastník

0,4

Hostašovice LČR podj.pod tr. úz.

Hostašovice LČR

Hostašovice LČR

Hostašovice LČR

Jasen.Hostaš.Bynina Voj.c. v obj.

Jasenice Voj. za objektem

Jasenice Voj.

Bynina Voj.

Bynina Voj. k hájence VÚ

Bynina Voj. spád

Hostašovice, Bynina Voj.

Hostaš., Bynina Voj.kal.neudr.

Hostašovice Voj podél tratě ČD

Hostašovice Voj. spád, makadam

Hostašovice Voj.

Hostašovice Voj. hlav.ces.k obj.

Petřkovice LČR podél okraje lesa

Tichá LČR SZ úbočí

0,2 Lichnov LČR JV úbočí

0,2 Vlčovice LČR JV úbočí

Veřejné

S1

-

-

-

152

153

154

Na Královice

Pekliska obec

Pekliska obec

U Mořkovské lesovny

Název

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

Třída

0,2

z

Vozovka

144,5

44,1

7,2 84,8

0,6

k

2,0

1,4

0,3

0,8

0,3

a+p

0,4

(km)

0,4

0,2

0,3

0,8

0,3

(km)

Délka Návrh n

t

1,4

0,3

0,8

0,3

Sb

tech.

Funkce

52

0,6

0,4

0,2

lok.

243

46

23

59

59

56

mapy

List


1

1

1

1

1

L.O.C.


2,2 6,2 22,2 70,3



Celkem za LS Frenštát

SUMA :

701966 Pod sjezdovkou

-

151

155

evid.č.

Číslo cesty

poř.č.


141,6

1,7

0,4

0,2

0,3

0,8

Lesní

Poznámka K.ú. a vlastník

0,3

2,9

Kopřivnice LČRČervený kámen

Rychaltice LČR

Kunčice p.O. LČR hřeb.nad ČD

Kunčice p.O. LČR hřebenovka

0,3 Mořkov místní komunikace

Veřejné

S1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

Čert.kámen V úbočí

Čert.kámen J úbočí

Nad Lichnovem

Pekla soukromá

220

221

222

223

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

Hlásenice

Hlásenice

Hlásenice

Hranické loučky

LČR Čertův vrch

LČR Čertův vrch-Kojetín

Petřkovická hůrka

Stranická - zadky

227

228

229

230

231

232

233

234

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

(km)

Délka

42,3

0,6

2,2

0,8

0,9

2,2

0,4

0,5

2,2

0,2

0,5

0,5

1,4

0,3

1,8

1,3

2,1

1,5

2,1

1,5

0,6

1,9

2,2

0,1

0,5

1,7

0,8

1,0

2,1

1,4

1,5

2,2

1,9

0,5

0,9

(km)

Návrh a+p

k

10,7

0,6

0,8

0,9

2,2

0,4

2,2

0,2

1,4

0,1

0,5

1,4

z

Vozovka

31,6

2,2

0,5

0,5

0,5

0,3

1,8

1,3

2,1

1,5

2,1

1,5

0,6

1,9

2,2

1,7

0,8

1,0

2,1

1,5

2,2

1,9

0,5

0,9

n


t

Sb

28,3

2,2

0,8

0,9

2,2

0,5

0,5

1,3

2,1

1,5

2,2

0,1

1,7

0,8

1,0

2,1

1,4

1,5

2,2

1,9

0,5

0,9

tech.

Funkce

14,0

0,6

0,4

0,5

2,2

0,2

1,4

0,3

1,8

1,5

2,1

0,6

1,9

0,5

lok.

L.O.C.1


1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

L.O.C.


SUMA :

L2L1

Podél potoka

226

L2L1

Libotín, chata

Libotín za školou

224

225

L2L1

L2L1

L2L1

Nad Kopřiv.polygonem

L2L1

Okolo pískovny

Soukr.Libhošť.hůrka

217

219

Soukr.Libhošť.hůrka

216

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

Třída

218

Na hřebenu soukromá

Na hřebenu soukromá

214

215

Okružní

Soukromá

212

LČR po průseku

211

213

Z Podhůří

210

Z Hůrky

207

Za 1. Hůrky

Nad Rybím

206

1. Hůrky

Za Rybí

205

208

Janáčkův pomník

204

209

Nad Chlebovicemi

Pod Babí horou

202

203

Nad střelnicí

Název

201

evid.č.

Číslo cesty

poř.č.

SOUPIS NÁVRHŮ CEST:

0,6

2,2

0,8

0,9

2,2

0,4

2,2

0,2

0,5

1,4

1,8

2,1

0,1

0,5

1,4

0,9

18,2

I.

17,0

0,5

1,3

1,5

2,1

1,5

2,2

0,8

1,0

1,5

2,2

1,9

0,5

II.

7,1

0,5

0,3

0,6

1,9

1,7

2,1

III.

Naléhavost

R

R

R

R

R

R

R

R

R

R

R

R

R

Rekon.

LS: Frenštát p.R

K.ú. - LM

Poznámka

43 Straník

43 Petřkov., Jan.Jič.

43 Kojetín

43 Bludovice, kojetín

41 Hranické loučky

44 Ženkláva

44,45 Ženkláva

44,45 Život., Ženkláva

45 Rybí

45 Rybí

44,45 Rybí

45,57 Ženkl., Veřovice

46 Lichnov

45,46 Lichnov

46 Vlčovice, Lichnov

46 Kopřiv., Vlčovice

34,46 Kopřivnice

32,33 Záviš., Libhošť, Rybí

33 Závišice

36 Palkovice

36 Palkovice, Lhotka

35,36 Paskov, Myslík

22 Kateřinice

29 Hrabětice

24 Chlebovice, Palkovice

24 Clebovice

23,24 Clebovice

35 Palkovice

35 Myslík

35 Maslík, Hukvaldy

23,35 Rych.Hukvaldy

23 Rychaltice

23 Clebovice

23 Clebovice

mapy

List

1L 2L1

L e s n í o d v o zn í c e s ty v la s tn í n a v la s tn í le s n í p ů d ě n e b o n a v la s tn ím p o ze m k u (o s ta tn í p lo š e ) H u s to ta s tá v a jíc íc h c e s t m /h a

2L2 c e lk e m 1L 2L1 2L2 c e lk e m N á v rh c e s t km 2L1 N á v rh c e s t m /h a 2L1 C ílo v ý s ta v p o km re a liza c i n á v rh ů 1 + 2 L m /h a

T říd a c e s ty

L e s n í h o s p o d á řs k ý c e le k v h a 1 0 2 3 4

1 0 6 ,7 5 ,7 4 ,7 1 0 ,4 5 ,0 0 ,5 1 1 1 ,7 1 0 ,9

5 9 ,0 4 7 ,7

C e lk e m

1 9 ,6

1 ,9

3 ,8

4 ,7 5 ,0

4 7 ,7

T říd ě n í d le k ó d ů k z n 1 9 ,6 4 7 ,7

3 9 ,4

a+p 3 9 ,4

t

5 ,5 2 ,6 0 ,3 5 ,8

1 ,9

5 6 ,7

1 ,9

1 9 ,8

3 ,2

3 2 ,4 0 ,2

3 0 ,2

T říd ě n í d le fu n k c e Sb te c h . lo k .

S o u č a s n ý s ta v : d é lk a v k m (h u s to ta v m /h a )

P ře h le d c e s t n a le s n ím h o s p o d á řs k é m c e lk u : Š e n o v

1 ,6

3 ,4

P o tře b a v ýs a d b y n a c íl. s ta v (k m ) T říd ě n í d le n a lé h a v o s ti 1 2 3

PLO : 39

-

-

-

10

11

12

-

-

8

9

-

-

5

-

-

4

6

-

3

7

-

-

1

2

evid.č.

Číslo cesty

poř.č.

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L, L2L1

L1L

L1L

L1L

1L

Třída

11,3

0,3

0,2

0,3

1,5

1,0

0,8

1,1

1,0

2,1

0,9

1,1

1,0

(km)

Délka (km)

Návrh

4,9

0,9

2,1

0,9

1,0

a+p

k

4,9

0,3

0,2

0,3

1,5

1,0

0,4

1,1

0,1

z

Vozovka

0,4

0,4

n

t

LESNÍ OBLAST: PLO 39 Šilheřovice - Bažantnice

0,0

Sb

8,9

0,3

1,5

1,0

1

2,1

0,9

1,1

1,0

tech.

Funkce

2,4

0,3

0,2

0,8

1,1

lok.

LS : Šenov List

6,15

7

7

6,7

6,7

7

7

7

7

6,7

7

6,7

mapy


2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

L.O.C.


SUMA :

U haldy

U haldy

Koblovská cesta

Písková

Hraniční

Pod školkou

Kasárenská

Dubová alej

Antošovská alej

Název


11,3

0,3

0,2

0,3

1,5

1,0

0,8

1,1

1,0

2,1

0,9

1,1

1,0

Lesní

Veřejné

Šilheřovice, c.na průsec., hrbaté

Šilheřovice, cesty na průsecích




Šilheřovice, c.na průs.zpev.S.část




Šilheřovice, propojení veř. komun.



K.ú. a vlastník

Poznámka

S1

-

-

102

-

-

33

35

36

37

-

34

103

32

-

28

31

-

27

-

-

26

-

104

25

30

104

24

29

48

49

48

21

23

48

20

22

47

47

17

48

47

16

18

47

15

19

47

47

13

14

evid.č.

Číslo cesty

poř.č.

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

Třída

12,3

0,4

0,1

0,8

0,5

0,2

0,3

1,0

1,5

0,1

0,2

0,5

0,4

1,0

0,2

0,8

0,3

0,1

0,4

0,8

0,3

0,3

0,2

0,4

1,0

0,5

(km)

Délka (km)

Návrh

2,9

0,4

0,1

0,5

0,2

1,5

0,2

a+p

2,3

0,1

0,2

0,5

1,0

7,1

0,8

0,3

1,0

0,4

1,0

0,8

0,3

0,1

0,4

0,8

0,3

0,3

0,2

0,4

z

Vozovka 0,5

k

n

t


2,9

0,4

0,1

0,5

0,2

1,5

0,2

Sb

5,4

0,3

1,0

0,8

0,3

0,4

0,8

0,3

1,0

0,5

tech.

Funkce

4,0

0,8

0,1

0,2

0,5

0,4

1,0

0,1

0,3

0,2

0,4

lok.

LS : Šenov List 8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

8

24

20

19

19

19

19

19

19

11

11

11

11

11

11

mapy


2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

L.O.C.


SUMA :

Vl.měs.OV.Nov.Ves OV

Průjezd lesem

Karviná hranice

Pláně, LČR

Pláně, LČR

Oblázek

Oblázek

Oblázek

Podlesí

Prstná k obydlí

Prstná

Borek u polské hranice

Borek u Petrovic

Baginec

Borek u Lutyně

Borek u Lutyně

Borek u Lutyně

Borek u Lutyně

Borek u Lutyně

Borek u Lutyně

Luh u Lutyňky

Luh u Lutyňky

Luh u Lutyňky

Luh u Lutyňky

Název


10,8

0,4

0,1

0,8

-

-

0,3

1,0

0,7

0,1

0,2

0,5

0,4

1,0

0,2

0,8

0,3

0,1

0,4

0,8

0,3

0,3

0,2

0,4

1,0

0,5

Lesní

Poznámka

Prstná u Petrovic k obydlí

Prstná u Petrovic k obydlí

Prstná u Petrovic slouží veřej.

Prstná u Petrovic slepá cesta

Prstná u Petrovic konč.v Polsku

Dol.Markl. u Petrovic LČR

Záblatí LČR

Dolní Lutyně LČR

Dolní Lutyně LČR

Dolní Lutyně LČR

Dolní Lutyně LČR

Dolní Lutyně LČR 4 km škvára

Dolní Lutyně LČR po průs., k ČD

Dolní Lutyně LČR podél trati ČD

Dolní Lutyně LČR po průseku, sl.

Dolní Lutyně LČR podél trati ČD

Dolní Lutyně LČR po průseku

K.ú. a vlastník

1,5

Nová Ves LČR u vodárny

Dol.Marklovice LČR slouž.veř.

Karvinská - hran.LČR býv.bažant.

0,5 Petrovice u KA LČR mimo les

0,2 Petr.u KA LČR k les.přes zástav.

Petr.u KA LČR pod.les.k hájence

Petr.u KA.LČR hrb.cest., podmáč.

0,8 Prstná u Petr.šir.i mim.les, sl.veř.

Veřejné

S1

-

50

-

-

-

-

-

-

-

56

57

58

59

60

61

62

-

-

54

55

-

-

49

53

-

48

-

-

47

-

-

46

51

-

45

52

-

-

43

-

42

44

-

-

40

41

-

-

38

39

evid.č.

Číslo cesty

poř.č.

L2L1

Černý les

Měst.OV, Bělský les

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

12,8

0,4

0,3

0,3

0,7

0,7

1,1

0,4

0,3

0,4

0,4

0,2

0,2

1,6

0,3

0,3

0,3

0,5

0,2

0,8

1,2

1,3

0,2

0,3

0,2

0,2

(km)

Délka (km)

Návrh

6,5

0,3

0,3

0,7

0,7

1,1

0,2

0,2

0,3

0,5

1,3

0,2

0,3

0,2

0,2

a+p

3,1

0,4

0,3

0,4

0,4

3,2

0,4

0,3

0,3

0,2

0,8

1,2

z

Vozovka

1,6

k

n

t


0,5

0,2

0,3

Sb

10,5

0,4

0,3

0,3

0,7

0,7

1,1

0,4

0,3

0,4

0,2

1,6

0,3

0,5

0,8

1,2

1,3

tech.

Funkce

1,8

0,4

0,3

0,2

0,2

0,3

0,2

0,2

lok.

LS : Šenov List

34

33

33

33

33

33,32,41

33

33

33

33, 42

42

42

33, 42

29

29

26

26

26

26

25, 26

25

24

24

24

24

mapy


2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

L.O.C.


SUMA :

K Ludvíku

Měst.Ostrava, Palesek










L1L

L1L


L2L1

Černý les

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

Třída

Za kostelem

Gurňák

Gurňák

Gurňák

K haldě

Jasanový

Vl.měst.OV, park Hulvá.




Název


12,8

0,4

0,3

0,3

0,7

0,7

1,1

0,4

0,3

0,4

0,4

0,2

0,2

1,6

0,3

0,3

0,3

0,5

0,2

0,8

1,2

1,3

0,2

0,3

0,2

0,2

Lesní

Veřejné

Radvanice LČR slouží veřejnosti

Ostrava Zábřeh LČR slouží rekr.




Stará Bělá LČR slouží rekr.,úzké

Stará Bělá LČR slouží rekr., úzké

Stará Bělá LČR slouží rekreaci



Stará Bělá LČR kr.kles.přes rokli

Stará Bělá LČR podél lesa


Karviná Ráj Voj.

Karviná Ráj Voj.

Petřvald LČR

Petřvald LČR

Petřvald LČR

Petřvald LČR zamil.alej

Radvanice LČR město

Radvanice LČR sl.veř.měs.Ostr.

Hulváky-O LČR slouží veřejnosti




K.ú. a vlastník

Poznámka

S1

-

-

83

84

-

-

82

87

-

81

-

-

80

-

-

79

86

-

78

85

-

-

75

-

-

74

76

-

73

77

-

-

71

-

70

72

-

-

67

-

-

66

68

-

65

69

-

-

63

64

evid.č.

Číslo cesty

poř.č.

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L, L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

Třída

11,8

0,2

0,3

0,2

0,7

0,6

0,4

1,0

0,2

0,1

0,4

0,2

0,2

0,3

0,2

1,1

0,3

0,3

0,3

0,9

1,2

0,5

0,5

0,4

0,9

0,4

(km)

Délka (km)

Návrh

2,3

0,3

0,2

0,3

0,3

1,2

a+p

2,2

0,3

0,9

0,5

7,3

0,2

0,2

0,7

0,6

0,4

1,0

0,2

0,1

0,4

0,2

0,3

0,2

1,1

0,4

0,9

0,4

z

Vozovka

0,5

k

n

t


1,7

0,2

0,3

1,2

Sb

7,5

0,2

0,6

0,4

1,0

0,3

1,1

0,3

0,9

0,5

0,5

0,4

0,9

0,4

tech.

Funkce

2,6

0,3

0,2

0,7

0,2

0,1

0,4

0,2

0,2

0,3

lok.

LS : Šenov List

35

35

35

35

35

35

35

35

35

35

35

35

35

35

35

35

35

35

35

35

35

35

34

34, 35

34

mapy


2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

L.O.C.


SUMA :

Střelnice, Holotovec

Holotovec

Holotovec

Holotovec

Holotovec

Vodárenská

Šustkova alej

U centrální aleje

Pískovna

U školky

Podél lesa

Při Z okr.Pežg.lesa

K trati

K mysl.chatě přes trať

U vrtu

Za sídl.Šembark

Lesopark II

Centrální alej

Vodárenská

Vodárenská

Bartovický les

K dubu

Bartovický les

Název


11,6

0,2

0,3

0,2

0,7

0,6

0,4

1,0

0,2

0,1

0,4

0,2

-

0,3

0,2

1,1

0,3

0,3

0,3

0,9

1,2

0,5

0,5

0,4

0,9

0,4

Lesní

Poznámka

Šenov LČR slouží rekr.

Šenov LČR slouží rekr.

Šenov LČR místy spád slouž.veř.

Šenov LČR slouží veř.Pežgov.les

Šenov LČR slouží veř. Pežgov.les

Šenov LČR slouží veř.





Bartovice LČR slouží veř.



K.ú. a vlastník

0,2

Lázy LČR

Lázy LČR

Petřvald po průseku

Petřvald spád po průseku

Petřvald, Lázy škvára po průseku

Petřvald škvára po průseku

Šembark, Petřvald rek.0,1 v J čás.

Šenov LČR

Šenov LČR Pežgovský les

Šenov LČR Pežg.les,škvára

Šenov LČR

0,2 Šenov LČR z okr.Peg.lesa,sl.veř.

Veřejné

S1

-

-

-

111

112

-

103

110

-

102

-

-

101

109

-

-

-

99

100

108

-

98

-

-

97

-

-

96

107

-

95

106

-

94

-

-

93

-

-

92

104

Podél teplovodu

-

91

105

Podél teplovodu

-

90

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

Třída

13,3

0,4

0,9

0,2

0,4

1,2

0,8

1,0

1,9

0,5

0,6

0,1

0,5

0,2

0,3

0,4

0,3

0,1

0,7

0,3

0,1

0,2

0,7

0,4

0,5

0,6

(km)

Délka (km)

Návrh

3,4

1,0

1,9

0,5

a+p

2,3

0,4

0,8

0,1

0,7

7,6

0,9

0,2

0,4

1,2

0,6

0,1

0,5

0,2

0,3

0,4

0,3

0,1

0,2

0,7

0,4

0,5

0,6

z

Vozovka

0,3

k

n

t


4,9

1,2

1,0

1,9

0,5

0,3

Sb

6,1

0,2

0,4

0,8

0,6

0,1

0,3

0,4

0,3

0,1

0,7

0,7

0,4

0,5

0,6

tech.

Funkce

2,3

0,4

0,9

0,5

0,2

0,1

0,2

lok.

LS : Šenov List

47

47

46, 47

37, 46

37

37, 46

37

46

37

36

36

36

36

36

36

36

36

36

36

36

36

36

36

35

35

mapy


2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

L.O.C.


SUMA :

Z Obory

Loucký les

Kempy

Kempy

Lenčok - trať

Lenčok

Loucký les, podél tratě

Loucký les

Loucký les

U dolu Stonava

Amerika

Od šachty

K šachtě

Paseky

Paseky

Paseky

Karviná - Doly

Karviná - Doly

Karviná - Doly

Karviná - Doly

Karvinský les

Lázy

-

89

U Ježibaby

-

88

Název

evid.č.

poř.č.

Číslo cesty


13,3

0,4

0,9

0,2

0,4

1,2

0,8

1,0

1,9

0,5

0,6

0,1

0,5

0,2

0,3

0,4

0,3

0,1

0,7

0,3

0,1

0,2

0,7

0,4

0,5

0,6

Lesní

Veřejné

Poruba LČR

Louky LČR podjezd pod tratí

Louky LČR podél trati ČD rozb.

Louky MK LČR podél trati ČD

Albrechtice LČR

Albrechtice LČR místy rozbité

Louky, Albrech. LČR

Louky LČR

Louky MK LČR S část k trati ČD

Horní Suchá LČR

Stonava LČR poddol.koleje

Horní Suchá LČR možný prj.obj.

Horní Suchá LČR možný prj.obj.

Horní Suchá LČR poddol.koleje

H.Suchá, Stonava LČR poddol.kol.

Horní Suchá LČR poddol.koleje

Horní Suchá LČR poddol.území



Karviná-Doly LČR poddol.území

Karviná-Doly LČR poddol.území

Dolní Suchá LČR podol.úz.

Lázy LČR poddolované území

Lázy LČR slouží veř.

Dolní Suchá LČR Bartošůvka

K.ú. a vlastník

Poznámka

S1

-

-

-

135

136

137

-

-

133

134

-

-

131

132

-

-

129

130

-

-

127

128

-

-

125

126

-

-

123

124

-

-

121

122

-

-

117

120

-

116

-

-

115

-

-

114

118

-

113

119

evid.č.

Číslo cesty

poř.č.

Měs.Ostr., Palesek

L1L

L1L 17,6

1,3

2,1

0,3

0,4

0,2

0,1

0,5

0,2

1,0

1,7

0,2

0,3

0,4

0,4

1,8

0,5

0,6

1,2

0,6

0,2

0,4

0,8

0,6

0,6

1,2

(km)

Délka (km)

Návrh

4,4

2,1

0,5

0,6

1,2

a+p

5,3

1,3

1,7

0,2

0,3

7,9

0,3

0,4

0,2

0,1

0,5

0,2

1,0

0,4

0,4

1,2

0,6

0,2

0,4

0,8

0,6

0,6

z

Vozovka

1,8

k

n

t


5,7

2,1

1,8

0,6

1,2

Sb

9,0

1,3

0,4

0,2

0,1

0,5

0,2

1,0

1,7

1,2

0,6

0,4

0,8

0,6

tech.

Funkce

2,9

0,3

0,2

0,3

0,4

0,4

0,5

0,2

0,6

lok.

LS : Šenov List

43, 52

43, 52

52

52

52

52

52

52

43, 52

43, 52

43

43

43

43

43

41

41

41

41

41

41

41

41

41

47

mapy


2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

L.O.C.


SUMA :

Pod Sovincem

L1L

L2L1

Řepišťák

Datyňák

L2L1

L2L1

Řepišťák

Řepišťák

L2L1

L2L1

Řepišťák

Řepišťák

L2L1

L2L1

Řepišťák

Řepišťák

L1L

L1L

Důlňák

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L1L

Řepišťák

Důlňák

Důlňák

Důlňák

Důlňák

Palesek

L2L1

L2L1

Měs.Ostr., Palesek

L2L1

Měs.OV,škol.u Proskovi.

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

Třída

Měs.Ostr., Černý les

Měs.Ostr., za Proskovi.



Luh Odry-Buchelův les

Přes Oboru

Název


17,6

1,3

2,1

0,3

0,4

0,2

0,1

0,5

0,2

1,0

1,7

0,2

0,3

0,4

0,4

1,8

0,5

0,6

1,2

0,6

0,2

0,4

0,8

0,6

0,6

1,2

Lesní

Veřejné

Václav.,H.Datyně místy hrb.LČR

Datyně, Sedliště LČR

Řepiště soukr.

Řepiště soukr. za závorou

Řepiště soukr.spojovací průsek

Řepiště soukr.spojka

Řepiště soukr. zpevněno,úzké

Řepiště soukr. zpevněno,hlušina

Řepiště soukr.

Řepiště soukr.Rakov.-Obl.,sl.veř.

Vratimov LČR napříč lesem




Vratimov LČR středem lesa

Stará Bělá Voj.k objektu

Stará Bělá přes Pal.Město Ostr.

Stará Bělá přes Pal.Město Ostr.

Stará Bělá

Stará Bělá Město Ostrava




Proskovice LČR u sádek

Poruba LČR slouží veř.

K.ú. a vlastník

Poznámka

S1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

151

152

153

154

155

156

157

158

159

160

161

162

-

-

149

150

-

-

144

148

-

143

-

-

142

147

-

141

-

-

140

-

-

139

146

-

138

145

evid.č.

Číslo cesty

poř.č.

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L1L

L1L

11,6

1,0

0,1

0,7

0,1

0,4

0,8

0,2

0,6

0,7

0,3

0,4

0,5

0,3

0,4

0,6

0,7

0,9

0,3

0,5

0,1

1,4

0,1

0,2

0,2

0,1

(km)

Délka (km)

Návrh

6,2

1,0

0,7

0,1

0,4

0,8

0,2

0,6

0,7

0,3

1,4

a+p

2,0

0,5

0,6

3,4

0,1

0,3

0,4

0,3

0,4

0,7

0,5

0,1

0,1

0,2

0,2

0,1

z

Vozovka

0,9

k

n

t


2,1

0,7

1,4

Sb

4,5

1,0

0,1

0,1

0,4

0,8

0,2

0,6

0,7

0,3

0,3

tech.

Funkce

5,0

0,4

0,5

0,3

0,4

0,6

0,7

0,9

0,5

0,1

0,1

0,2

0,2

0,1

lok.

LS : Šenov List

45

45

45

45

45

45

45

45

45

44

44

44

44

44

44

44

44

52

52

52

52

52

43, 52

43

43

mapy


2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

L.O.C.


SUMA :

Osiny

Osiny

Osiny

Příměstský les

Příměstský les

Příměstský les

Příměstský les

Příměstský les

Bočok

Bočok spodek

Bočok

Za hájenkou

Za školou

Nad Sovincem

Za lesem

L2L1

L2L1

U řepišťské cesty

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

Třída

Závišník

Závišník - školky

Papalka

Datyňák

Datyňák

Datyňák

Název


11,3

1,0

0,1

0,7

0,1

0,4

0,8

0,2

0,6

0,7

0,3

0,4

0,5

0,3

0,4

0,6

0,7

0,9

-

0,5

0,1

1,4

0,1

0,2

0,2

0,1

Lesní

Poznámka

Sedliště LČR slepá cesta

Sedliště LČR příjezd k domu

Sedliště LČR podél školek

Sedliště LČR

Horní Datyně LČR

Horní Datyně LČR

Horní Datyně LČR

K.ú. a vlastník

0,3

Horní Suchá LČR slouž.veř.

H.Těrlicko MK LČR slouž.veř.

H.Těrlicko LČR slouží veřejnosti

H.Těrlicko LČR slouží veřejnosti

Bludovice LČR slouží veřejnosti




Havířov LČR slouží veřejnosti

Šenov LČR slouží veřejnosti

Šenov LČR po průseku


Šenov LČR

Šenov LČR


Václavovice LČR slepá k potoku

Václavovice LČR slepá k potoku

0,3 Lískovec MK LČR propoj.sídla

Veřejné

S1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

166

167

168

169

170

171

172

173

174

175

176

-

-

-

-

-

183

184

185

186

187

-

-

181

182

-

-

179

180

-

-

165

-

-

164

177

-

163

178

evid.č.

Číslo cesty

poř.č.

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L1L

11,8

0,6

0,5

1,0

0,2

0,3

0,2

1,0

0,4

0,5

0,6

0,5

0,5

0,3

0,3

0,1

0,3

0,5

0,1

0,2

0,6

0,5

0,3

0,5

0,9

0,9

(km)

Délka (km)

Návrh

6,1

0,6

0,5

1,0

0,2

1,0

0,3

0,3

0,3

0,1

0,9

0,9

a+p

0,6

5,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,5

0,2

0,3

0,5

0,1

0,2

0,6

0,5

0,3

0,5

z

Vozovka

0,6

k

n

t


1,0

1,0

Sb

7,3

0,5

1,0

0,4

0,3

0,3

0,1

0,3

0,5

0,2

0,6

0,5

0,3

0,5

0,9

0,9

tech.

Funkce

3,5

0,6

0,2

0,3

0,2

0,5

0,6

0,5

0,5

0,1

lok.

LS : Šenov List

51

51

51

57

57

57

50, 57

50

50

46

46

46

46

46

46

46

45, 46

45

45

45

45

36

45, 36

45

45

mapy


2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

L.O.C.


SUMA :

Lipina

Lipina

Lipina

Březiny

Březiny

Březiny

L1L

L2L1

L2L1

Černý les

Černý les

Březiny

L1L

L2L1

L1L, L2L1

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

Třída

Sosny

Bučina

Rostkovice

Rostkovice

Těrlicko

Těrlicko

Velký les

Velký les

Velký les

Velký les

Velký les

Velký les

Velký les

Velký les

Za školou

Název


11,6

0,6

0,5

1,0

0,2

0,3

0,2

1,0

0,4

0,5

0,6

0,3

0,5

0,3

0,3

0,1

0,3

0,5

0,1

0,2

0,6

0,5

0,3

0,5

0,9

0,9

Lesní

Poznámka

Albrechtice LČR

D.Těrlicko MK LČR

D.Těrlicko MK LČR

D.Těrlicko LČR

H.Těrlicko LČ

Albrechtice LČR slouž.veřejnosti








Horní Suchá LČR slouž.veřejnosti

K.ú. a vlastník

0,2

Nová Bělá LČR

Nová Bělá LČR přes vlečku

Nová Bělá LČR

Stará Ves n.O. LČR






Chotěbuz LČR

0,2 Stanisl.LČR po hr.k.ú.podél lesa

Veřejné

S1

-

-

197

198

-

-

-

-

206

207

208

209

-

-

205

-

203

204

-

-

201

202

-

-

196

-

-

195

199

-

194

200

-

-

192

193

-

-

190

191

-

-

188

189

evid.č.

Číslo cesty

poř.č.

Lipina

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

Třída

106,7

15,5

0,7

0,9

0,8

0,6

0,4

1,5

0,3

0,1

0,2

0,2

1,5

0,5

2,1

0,2

0,5

0,5

1,4

0,3

0,4

0,9

0,4

1,1

(km)

Délka (km)

Návrh

1,8

1,4

6,1

0,4

0,1

0,2

0,2

1,5

0,5

0,5

0,3

0,4

0,9

1,1

z

Vozovka

0,4

k

39,4 19,6 47,7

7,6

0,7

0,9

0,8

0,6

1,5

0,3

0,5

2,1

0,2

a+p

n

t


6,4

0,7

0,9

0,8

0,6

0,5

0,5

0,9

0,4

1,1

tech.

Funkce

8,1

0,4

1,5

0,1

0,2

0,2

1,5

2,1

1,4

0,3

0,4

lok.

19,8 56,7 30,2

1,0

0,3

0,5

0,2

Sb

LS : Šenov List

64

64

64

64

64

64

64

62

62

62

59

55

54

51

51

51

51

51

51

51

51

51

mapy


2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

L.O.C.


Celkem za LS:

SUMA :

Lesopark Třinec

Lesopark Třinec

Lesopark Třinec

Lesopark Třinec

Sosna prodl.

Sosna, Babí hora

Dolní Lištná

Střítěžský les

Střítěžský les

Bahno u Hnojníka

Třanovický les

Dolní Domaslavice

Volovec. les, Rozsudek

Na Brušperk

Paskovský les, souběž.

Za dálnicí, Paskov. les

Za dálnicí

U dálnice

U haldy Celpak

Panský les

Panský les

Název


104,3

15,3

0,7

0,9

0,8

0,6

0,4

1,5

0,3

0,1

0,2

0,2

1,5

0,5

2,1

-

0,5

0,5

1,4

0,3

0,4

0,9

0,4

1,1

Lesní

Poznámka

Paskov LČR úzké, po průs.

Paskov LČR

Paskov LČR

Paskov LČR

Paskov LČR

Paskov LČR

Paskov LČR

Nová Bělá LČR

K.ú. a vlastník

0,2

2,4

Třinec LČR slouž.veř.Třin.les




Vendryně LČR slouž.vrř.

Vendryně LČR slouž.vrř.

Dolní Lištná LČR slouž.veř.

Střítěž u Č.Těšína LČR

Střítěž u Č.Těšína LČR

Hnojník LČR

H.Třanovice LČR strus., příkop.

Koňakov LČR slouží veřejnosti

Volovec LČR slepá Rozsudek

0,2 Brušperk LČR podél lesa MK

Veřejné

S1

Brušperský obecní les

Babí hora Vendryně

226

227

2L

2L

2L

2L

2L

2L

2L

Třída (km)

5,0

1,5

1,0

1,0

0,5

0,2

0,4

0,4

(km)

Délka Návrh a+p

PLO 39

k

z

Vozovka

5,0

1,5

1,0

1,0

0,5

0,2

0,4

0,4

n

t

Sb

2,6

1,5

0,5

0,2

0,4

tech.

Funkce

LS : Šenov

2,4

1,0

1,0

0,4

lok.

List

64

51

47

47

37,46

8

8

mapy

2

2

2

2

2

2

2

L.O.C.



Nad Obora

225

SUMA :

Lenčok

Obora

224

Luh u Lutyňky

223

Luh u Lutyňky

222

Název

221

poř.č. evid.č.

Číslo cesty

SOUPIS NÁVRHŮ TRAS CEST

5,0

1,5

1,0

1,0

0,5

0,2

0,4

0,4

Veřejné

Cesty Lesní

Vendryně, soukromý vlast.

Brušperk, obec Brušperk

Podobora, LČR

Podobora, LČR

Albrechtice, LČR

Dolní Lutyně, LČR

Dolní Lutyně, LČR

K.ú. a vlastník

Poznámka

Tab. S 3

11 ,3 2 ,2 1 ,9 4 ,1 11 ,3 4 ,1

celk em 1L 2L1 2L2 c e lk e m 2L1 2L1 km m /h a

N á vrh ce st km N á vrh cest m /ha C ílo vý stav po realizaci návrhů 1+ 2L

6 ,1 5 ,2 -

1L 2L1 2L2

L e s n í o d vozn í c es ty vlas tn í n a vlas tn í le sní p ů dě n e bo na vlas tn ím p o ze m k u (o statní ploše) H u sto ta s tá va jíc ích c es t m /h a

C e lk e m

T říd a ce s ty

Lesní hospodářsk ý c elek v ha 2 76 6

2 ,4

0 ,9

1 ,3

1 ,9

5,2

T řídě n í d le k ó d ů k z n 2 ,4 5 ,2

3,7

a+p 3 ,7

L .O .C . 3

t

3 ,6 1 ,3

1 ,3

3 ,6

3,7 1,3

1,3

3,7

4 1,5

1,5

4,0

T řídě ní dle funk ce Sb te c h . lo k .

S o u časný stav: délk a v k m (hustota v m /ha)

P ře h le d c e s t n a le s n ím h o s p o d á řs k é m c e lk u : F rýd e k - M íste k P o třeba výsadby na cíl. stav (k m ) T řídě n í d le na léh a vos ti 1 2 3

PLO : 39

Třída

L2L1

L2L1

k rybníku

16

11,3

0,1

0,4

0,7

0,6

0,2

0,6

0,4

0,7

0,5

0,5

0,4

0,4

0,3

0,2

0,3

1,4

1,2

0,3

1,4

0,7

(km)

Délka

3,7

0,1

0,3

1,4

1,2

0,7

a+p

2,4

0,5

0,5

5,2

0,4

0,7

0,6

0,2

0,6

0,4

0,7

0,4

0,4

0,3

0,2

0,3

z

Vozovka

1,4

k

n

t

3,6

0,3

1,4

1,2

0,7

Sb

3,7

0,7

0,5

0,5

0,4

0,2

1,4

tech.

Funkce


4,0

0,1

0,4

0,6

0,2

0,6

0,4

0,7

0,4

0,3

0,3

lok.

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

L.O.C.


16

16

11,12

11

11

10,5

10

10

12

7

7

7

7

7

7

12,7

6

6

6

6

mapy

List

L.O.C.1


SUMA :

L2L1

Říčky

U Ostravice

19

20

L1L

L2L1

Černá zem

Strážnice

17

18

L2L1

L2L1

VOJ Míst. Roveňka

Lysůvky

L2L1

15

VOJ Místecký les

13

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

14

Pod panským lesem

Pod panským lesem

10

Nošovický les

Pod panským lesem

9

11

Pod panským lesem

8

12

Pod panským lesem

Pod panským lesem

6

Pod panským lesem

5

7

VOJ za Dobrou

4

L1L

L1L

L2L1

VOJ Černá cesta

VOJ u Černé cesty

2

3

L1L

Název

Frýdecký les

evid.č.

Lesní správa: Frýdek

1

poř.č.

Číslo cesty

Soupis cest List číslo: 1

Hodoňovice,k lávce přes řeku

Baška,přes les k poli

Skalice,nakopec nezpevněno

Skalice,nakopec nezpevněno

Baška,nádrž Baška

Lysůvky LČR

Místek Voj.l.a st.ke stavení

Místek,Voj.lesy a statky

Nošovice,Noš.les,napříč lesem

Nošovice,Noš.les,napříč lesem

Pazderná, Nošovický les

Pazd.okr.lesa,slepá cesta

Pazderná,okr.lesa,slepá cesta

Pazd.okr.lesa,Noš.les

Dobrá,Pazd..okr.l.Noš.les

Noš.Dob.Pazd.okr.l.Noš.les

Dobrá,Voj.lesy a statky podél lesa

Dobrá,Voj.lesy a statky

Frýdek,Dobrá,Voj.lesy a statky

Město Frýdek,slouží veřejnosti

K.ú. - LM

Poznámka

2,8 3 5,3 8,3 2,8 7,2

celkem 1L 2L1 2L2 celkem 2L1 2L1 km m /ha

N ávrh cest km N ávrh cest m /ha C ílový stav po realizaci návrhů 1+2L

1,0 1,8 -

1L 2L1 2L2

Lesní odvozní cesty vlastní na vlastní lesní půdě nebo na vlastním pozem ku (ostatní ploše) H ustota stávajících cest m /ha

C elkem

T řída cesty

Lesní hospodářsk ý celek v ha 336

0,4

1,0

1,6

4,6

1,8

T řídění dle kódů k z n 0,4 1,8

0,6

a+p 0,6

L.O .C . 4

t

6,7

2,6

0,5

0,2

T řídění dle funk ce Sb tech. lok.

Současný stav: délka v k m (hustota v m /ha)

P řehled cest na lesním hospodářském celku: R ožnov p.R adh. Potřeba výsadby na cíl. stav (km ) T řídění dle naléhavosti 1 2 3

P LO : 39

Název

Bynina - voj.háj.

Bynina - školky

Na obilné

Z Obilné

4.

5.

6.

7.

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L2L1

Třída

2,8

0,4

0,7

0,2

0,4

0,6

0,3

0,2

(km)

Délka

0,6

0,6

a+p

Lesní správa: Rožnov

0,4

1,8

0,4

0,7

0,2

0,3

0,2

z

Vozovka

0,4

k

n

t

Sb

2,6

0,4

0,7

0,4

0,6

0,3

0,2

tech.

Funkce


0,2

0,2

lok.

4

4

4

4

4

4

4

L.O.C.


8

8

8

8

8

8

mapy

List

L.O.C.4


SUMA :

Ze sedla ke školce

Bynina - školky

2.

3.

Přes dráhu Obilnou

evid.č.

1.

poř.č.

Číslo cesty

Soupis cest List číslo: 1

Bynina LČR

Bynina LČR

Bynina, Město Valašské Meziříčí

Bynina LČR

Bynina LČR

Bynina LČR

Bynina, Hranice s voj.lesy asf. k ČD

K.ú. - LM

Poznámka

19 ,7 11,8 6 ,8 17,9 19 ,7 17 ,9

celk em 1L 2L1 2L2 celk em 2L1 2L1 km m /h a

N á vrh ce st km N á vrh ce st m /h a C ílo vý stav po realizac i návrhů 1+ 2L

13 ,0 6 ,7 -

1L 2L1 2L2

L e s n í o d vozn í c es ty vlas tn í n a vlas tn í le sní p ů dě n e bo na vlas tn ím p o ze m k u (o statní ploše) H u stota s tá va jíc ích c es t m /h a

C e lk e m

T říd a ce s ty

Lesní hospodářsk ý c elek v ha 1 10 0 a+p 5 ,9

L .O .C . 6

T řídě n í d le k ó d ů k z n 7 ,1 6 ,4 0 ,3

t

8,8

5,2

T říd ě ní dle fu nk ce te c h . lo k .

5,7

Sb

S o u časný stav: délk a v k m (hustota v m /ha)

P ře h le d c e s t n a le s n ím h o s p o d á řs k é m c e lk u : Ja b lu n ko v P o třeba výsadby na cíl. stav (k m ) T řídě n í d le na léh a vos ti 1 2 3

PLO : 39

610

610

719

182

183

219

719

605

605

605

605

605

223

224

225

226

227

228

722

608

179

222

-

178

719

-

177

723

607

176

221

607

220

607

175

611

169

174

61

168

611

608

167

607

608

166

173

609

165

170

evid.č.

Číslo cesty

poř.č.

L1L

L1L

Černý potok

Černý potok

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

16,5

0,3

0,5

0,5

0,4

0,2

1,8

0,6

0,3

0,9

1,3

0,7

0,8

0,5

0,4

0,4

0,6

0,9

0,9

0,5

0,9

0,4

0,5

0,9

0,5

0,8

(km)

Délka (km)

Návrh

5,6

0,2

0,6

0,8

0,9

0,5

0,9

0,4

0,5

0,8

a+p

PLO 39

6,3

0,3

0,5

0,5

0,4

1,8

0,5

0,4

0,4

0,6

0,9

4,3

0,9

1,3

0,7

0,9

0,5

z

Vozovka k

LESNÍ OBLAST:

n

0,3

0,3

t

5,4

0,2

0,6

0,6

0,9

0,5

0,9

0,4

0,5

0,8

Sb

7,9

0,3

0,5

0,5

0,4

1,8

0,9

0,8

0,5

0,4

0,4

0,9

0,5

tech.

Funkce

3,2

0,3

1,3

0,7

0,9

lok.

9

9

9

10

10

10

10

10

5

5

5

5

5

9

5,9

5,9

5

5

5,9

9

9

9

9

9

9,10

mapy

List

LS : Jablunkov



SUMA :

Hradecká

Hradecká

Hradecká

Hradecká

Hradecká

Lyžbická

Matuškovice

Bagno

Podél bažantnice

Hradecká

Borek

Pod Fojtí louky

L2L1

Černý potok

L1L

L1L

L1L

Skalka

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

Třída

Černý potok

Skalka

Ke školkám

Ke školkám

Panelová cesta

Název

SOUPIS CEST: č. 12

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

L.O.C.

Cesty

16,5

0,3

0,5

0,5

0,4

0,2

1,8

0,6

0,3

0,9

1,3

0,7

0,8

0,5

0,4

0,4

0,6

0,9

0,9

0,5

0,9

0,4

0,5

0,9

0,5

0,8

Lesní

Veřejné

Hrádek LČR čtver. síť




Hrádek LČR slouží veřej.

Oldřichovice,Lyžbice LČR

Karpentná LČR sl. veřej.

Oldřichovice LČR úzké

Oldřichovice LČR

Karpentná,Oldřichovice LČR

Vendryně-Záolší LČR



Vendryně-Záolší LČR čtv.síť




Košřiska LČR úzká

Vendr.Záol.Koš.LČR sl.veř.Sob.



Vendr.-Záolší Hrádek LČR

Vendr.-Záolší LČR čtver.síť

Vendr.-Záolší LČR čtver.síť

Vemdr.-Záol. LČR pan.asfalt

K.ú. a vlastník

Poznámka

S1

605

605

605

605

605

-

423

229

230

231

232

233

234

238

SUMA :

K bytovkám

Valašský les

Hradecká

Hradecká

Hradecká

Hradecká

Hradecká

Název

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L,L2L1

L1L,L2L1

Třída

5,9

0,3

19,7

3,2

a+p

0,3

(km)

Návrh

0,3

0,4

0,5

0,5

0,4

0,5

0,6

(km)

Délka

PLO 39

7,1

0,8

0,4

0,2

0,2

6,4

2,1

0,4

0,5

0,5

0,3

0,4

z

Vozovka k

LESNÍ OBLAST:

n

0,3

t

5,7

0,3

0,3

Sb

8,8

0,9

0,4

0,5

tech.

Funkce

5,2

2,0

0,4

0,5

0,5

0,6

lok.

14

10

10

10

10

10

10

mapy

List

LS : Jablunkov



Celkem za LS Jablunkov

evid.č.

Číslo cesty

poř.č.

SOUPIS CEST: č. 16

6

6

6

6

6

6

6

L.O.C.

Cesty

19,7

3,2

0,3

0,4

0,5

0,5

0,4

0,5

0,6

Lesní

Veřejné

Bocanovice LČR

Návsí u J. LČR

Hrádek LČR





K.ú. a vlastník

Poznámka

S1

Zpřístupnění lesa a lesní cesty v návaznosti na zákonné předpisy 289 Zákon ze dne 3. listopadu 1995 o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) (výňatky k lesním cestám) § 3 Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou (1) a) nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, ... (dále jen lesní pozemky) (1) b) zpevněné lesní cesty (dále jen jiné pozemky) s vyjímkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací. § 13 Obsah a základní povinnosti (2) Při využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa k jiným účelům musí být zejména c) nenarušována síť lesních cest § 20 Zákaz některých činností v lesích (1) V lesích je zakázáno g) jezdit a stát s motorovými vozidly (3) Zákazy uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na činnosti, které jsou prováděny při hospodaření v lese, ... § 34 Lesní doprava (1) Přibližování uskladnění a odvoz dříví (dále jen „lesní doprava“) musí být prováděny tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému poškozování lesa a ostatních pozemků. (2) Výstavba a údržba přibližovacích linek, lesní dopravní sítě a ostatních zařízení v lesích nesmí působit ohrožení stability lesních porostů, zvýšené nebezpečí eroze nebo nepřiměřené poškození půdy a vodního režimu v daném území. (3) Nelze účelu dosáhnout jinak, je vlastník lesa nebo osoba provádějící činnost v zájmu vlastníka lesa oprávněn v odůvodněných případech na nezbytnou dobu, v nezbytném rozsahu, ve vhodné době a za náhradu užívat cizí pozemky k lesní dopravě. Tím není dotčena jeho odpovědnost za způsobenou škodu podle zvláštních předpisů. (4) Dobu, rozsah a trvání užívání cizích pozemků k lesní dopravě a výši náhrady je vlastník lesa, nebo osoba provádějící činnost v zájmu vlastníka lesa, povinen předem dohodnout s vlastníkem, popřípadě nájemcem dotčených pozemků. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o podmínkách lesní dopravy po cizích pozemcích a o výši náhrady orgán státní správy lesů.

83 Vyhláška Ministerstva zemědělství ze dne 18.3. 1996 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a vymezení hospodářských souborů (výňatky z vyhlášky) (5) Oblastní plán obsahuje j) návrh řešení dopravního zpřístupnění lesa, vyžadují-li to místní podmínky

84 Vyhláška Ministerstva zemědělství, ze dne 18.3. 1996 o lesním hospodářském plánování (výňatky z vyhlášky) §1 Členění lesních pozemků (1) Pro účely zpracování lesních hospodářských osnov (dále jen „osnovy“) a pro odvození závazných ustanovení lesních hospodářských plánů (dále jen „plány“) a osnov se lesní pozemky § 3 odst. 1 písm. a) lesního zákona člení na : a) porostní půda, kterou tvoří pozemky s prvky lesních dřevin a produktivní holiny, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty do šíře 4 m, atd. interní označení 2L1 (Macků ÚHÚL) b) bezlesí, které tvoří zejména pozemky lesních průseků a nezpevněných lesních cest nezařazených do porostní půdy, atd. interní označení 2L2 (Macků ÚHÚL)

13 Zákon ze dne 23. ledna 1997 o pozemních komunikacích (výňatky ze zákona) § 1 Předmět úpravy Zákon upravuje kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu, práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací z jejich uživatelů a výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními úřady. § 2 Pozemní komunikace a jejich rozdělení (1) Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly s chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. (2) Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie : a) dálnice b) silnice c) místní komunikace d) účelové komunikace Zařazování pozemních komunikací do jednotlivých kategorií, tříd a jejich změny §3 (1) O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení dopravního významu a stavebně technického vybavení. § 7 Účelová komunikace (1) Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. § 9 Vlastnictví pozemních komunikací (1) Vlastníkem dálnic a silnic je stát. Vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. § 19 Obecné užívání. (1) V mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen obecné užívání), pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis jinak. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. (2) Dálnice, silnice a místní komunikace, jejich součásti a příslušenství je zakázáno znečišťovat nebo poškozovat. Na dálnicích, silnicích a místních komunikacích je dále zakázáno. f) rozjíždět dočasné skládky údržbových hmot, otáčet zemědělské nebo lesní stroje a potahy při provádění polních nebo lesních pracích. § 30 Silniční ochranná pásma (2) Silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti c) 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy.

§ 34 (2) Jedná-li se o pozemní komunikaci nebo její část pro kterou se nezřizuje silniční ochranné pásmo, platí toto ustanovení pro vstup vlastníka pozemní komunikace na sousední pozemky. § 40 Výkon státní správy (1) Státní správu ve věcech dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace vykonávají silniční správní úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy a spojů a okresní úřady. Působnost silničního správního úřadu vykonávají v rozsahu stanoveném tímto zákonem též obce. (4) Obce a) rozhodují o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací a o vyřazení místní komunikace z této kategorie c) vykonávají působnost silničního správního úřadu ve věcech místních komunikací a veřejně přístupných komunikací 197 Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Sb. č. 197/1998 § 139 b Pojmy stavebního řádu (1) Za stavbu se považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně technická provedení, účel a dobu trvání § 108 Vyvlastnění (1) Pozemky, stavby a práva k nim, potřebné pro uskutečnění staveb nebo opatření ve veřejném zájmu uvedených v odstavci 2, lze vyvlastnit nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám lze omezit rozhodnutím stavebního úřadu (dále jen „vyvlastnit“). (2) Vyvlastnit podle tohoto zákona je možné jen ve veřejném zájmu pro d) vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě (3) Veřejný zájem na vyvlastnění pro účely uvedené v odst. 2 musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. § 109 Cíl vyvlastnění § 110 Podmínky vyvlastnění § 111 Náhrada za vyvlastnění § 112, § 113, § 114 Vyvlastňovací řízení § 115, § 116 Užívání vyvlastněného pozemku a stavby Paragrafy 109 až 116 viz stavební zákon 137 Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 9.6. 1998 o obecných technických požadavcích na výstavbu § 4 Umísťování staveb (3) Mimo stavební pozemek lze trvale umístit jen stavby, zařízení staveniště a připojení staveb na sítě technického vybavení a pozemní komunikace.

FRÝDEK - MÍSTEK 1999 (PLO) PLATNOST TEXTOVÁ ČÁST

Recommend Documents