Focus
Plenární zasedání v Bruselu 2.- 3. února 2011 Nadcházejícímu plenárnímu zasedání bude dominovat energetika, elektronický odpad i vyrovnávaní se s válečnou minulostí. V souvislosti s pátečním summitem EU budou poslanci diskutovat se zástupci Komise i Rady ministrů o evropských prioritách v oblasti energetiky a inovací. Na programu je i schvalování nových pravidel, které mají ulehčit recyklaci vyřazených ledniček či jiných domácích spotřebičů. Parlament se pak chystá také vyzvat vlády členských zemí k uznání genocidy romského obyvatelstva během druhé světové války. Přehled témat vám nabídne stručný popis všech nejdůležitějších událostí tohoto zasedání. Dále v této příloze najdete aktuální články k daným tématům. Plenární zasedání můžete sledovat v přímém přenosu s tlumočením do češtiny.
CS
Tiskové oddělení Ředitelství pro sdělovací prostředky Ředitel - mluvčí : Jaume DUCH GUILLOT Reference No.: 20110131FCS12843 Press switchboard number (32-2) 28 33000
1/10
Focus Přehled témat: Plenární zasedání EP 2.–3. února 2011 v Bruselu Debata o energetické politice EU před blížícím se summitem V souvislosti s pátečním summitem EU, který bude věnován problematice energetiky a inovací, budou europoslanci ve středu odpoledne diskutovat se zástupci Evropské komise a Rady ministrů o prioritách Evropské unie v oblasti energetiky. Poslanci navrhují, jak zlepšit systém zpracování elektronického odpadu Ať už jde o nefunkční ledničky nebo nepotřebné telefony, objem elektronického odpadu v Evropě rapidně roste. Ve čtvrtek budou proto poslanci schvalovat nová pravidla, která by měla zlepšit sběr a recyklaci elektronického odpadu, omezit byrokracii a zabránit nelegálnímu vývozu tohoto odpadu mimo EU. Situace v Egyptě a Tunisku na programu plenárního zasedání V souvislostí s nejnovějšími událostmi v Egyptě a Tunisku budou poslanci ve středu odpoledne diskutovat s vysokou představitelkou EU pro zahrniční politiku Catherine Ashtonovou o nestabilní politické situaci na severu Afriky. Ve čtvrtek pak budou schvalovat usnesení o dalším vývoji vztahů mezi EU a Tuniskem po tzv. „jasmínové revoluci“. Usnesení o situaci v Egyptě bude Parlament schvalovat na příštím plenárním zasedání ve dnech 14.–17. února ve Štrasburku.
Jižní Súdán: Poslanci budou diskutovat o dalším vývoji v této oblasti Po nedávném referendu, v němž drtivá většina voličů jednoznačně podpořila plán na odtržení jižní části Súdánu a vytvoření samostatného státu, budou poslanci společně s vysokou představitelkou EU Catherine Ashtonovou diskutovat o dalším zapojení Evropské unie do vývoje v této oblasti. V následujících měsících bude zapotřebí nalézt odpověď na řadu otázek, od vymezení hranic, přes rozdělení výnosů z prodeje ropy až po vytvoření životaschopného státu. Parlament vyzývá k uznání genocidy Romů za druhé světové války v rámci celé EU Předseda Buzek zahájí plenární zasedání ve středu odpoledne prohlášením o genocidě Romů za druhé světové války a vyzve přitom k jejímu uznání ve všech zemích Evropské unie. Po Buzkovi dostanou slovo i předsedové všech politických klubů v EP. V okupované východní Evropě byly za druhé světové války zavražděny desítky tisíc Romů. Tisíce z nich přitom zahynuly v nacistických vyhlazovacích táborech. Poslanci požadují právo kontrolovat programy na podporu rozvoje a lidských práv Při čtvrtečním hlasování o finančních nástrojích na podporu vnější pomoci EU poslanci pravděpodobně zopakují svůj požadavek, podle kterého by měl mít Evropský parlament větší možnost kontrolovat financování projektů EU ve třetích zemích. Jejich prostřednictvím Unie podporuje například rozvojovou spolupráci nebo demokracii a lidská práva po celém světě.
20110131FCS12843 - 2/10
Focus Zahájení plenárního zasedání ve znamení událostí v Tunisku a Egyptě a genocidy Romů Na úvod plenárního zasedání dnes předseda EP Jerzy Buzek okomentoval nejnovější vývoj na severu Afriky, připomněl 20. výročí lotyšské Krvavé neděle a tvrdě odsoudil popravu Sahry Bahrami v Íránu i vraždu Davida Kata v Ugandě. Zároveň přitom Buzek vyzval představitele všech států evropské sedmadvacítky, aby uznali genocidu Romů za druhé světové války. V souvislosti s posledními událostmi ve Středomoří dnes Buzek přivítal demokratické změny v sousedství EU, které iniciovali tamní občané. Situace v Egyptě je přitom podle Buzka trochu odlišná a mnohem více nejistá. Je možné, že opoziční hnutí se tam nakonec neprosadí, řekl Buzek, podle kterého ale Evropský parlament v každém případě podporuje demokratizaci této oblasti, s níž musí jít ruku v ruce také sociální a hospodářské reformy. Podle Buzka je zapotřebí, aby zde byly co nejdříve uspořádány řádné volby, a lidé tak mohli dát najevo svůj hlas. O aktuálním vývoji na severu Afriky budou na plenárním zasedání ve středu odpoledne diskutovat také poslanci Evropského parlamentu. 20. ledna si Evropa připomněla 20. výročí tzv. krvavé neděle v Lotyšsku, kdy na nové orgány nezávislého státu zaútočila sovětská vojska, upozornil Buzek. V souvislosti s popravou nizozemské Íránky Sahry Bahrami, která byla 29. ledna oběšena, pak vyzýval iránské orgány, aby vysvětlili veškerá obvinění, které proti ní vznesly. Důrazně přitom připomněl, že Evropský parlament trest smrti jednoznačně odmítá. Dalším zločinem, na který Buzek ve svém vystoupení upozornil, byla vražda ugandského obránce lidských práv Davida Kata, který byl 26. ledna zavražděn v Ugandě kvůli homosexualitě. Buzek dnes vyzval ugandské orgány, aby tuto vraždu důsledně vyšetřily, a odsoudil přitom postoj Ugandy, která považuje homosexualitu za trestný čin. Závěrem pak Buzek svým kolegům oznámil, že příští úterý, 8. února, se bude konat mimořádné zasedání Konference předsedů Evropského parlamentu, na kterém předseda Evropské rady Herman Van Rompuy seznámí poslance s výsledky pátečního summitu EU. Tohoto mimořádného zasedání se budou moci zúčastnit všichni poslanci EP. Výzva k uznání genocidy Romů za druhé světové války Jak dnes Buzek připomněl, za druhé světové války byly v Evropě zavražděny statisíce Romů. Tisíce z nich přitom zahynuly v nacistických vyhlazovacích táborech. 27. ledna si Evropa připomněla 66. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Birkenau. Podle Buzka je přitom zapotřebí, aby si Evropané uvědomili, že řada z těch, kteří tam zahynuli, byli právě Romové. Některé členské státy EU už sice genocidu Romů uznaly, připomněl Buzek. Stejné gesto ze strany celé EU by ale podle něj bylo pro tuto největší evropskou menšinu historickou událostí. Podle Buzka je ale zapotřebí jasně říct, čím vším si Romové museli projít. Jen tak bude jejich tragédie lépe pochopena. Po Buzkovi se pak k tomuto tématu vyjádřili i předsedové všech politických klubů v EP. Změny v programu plenárního zasedání Po dohodě s politickými skupinami oznámil předseda Evropského parlamentu tyto změny v programu jednání: Středa 2. února Na úvod plenárního zasedání byla nově zařazena rozprava o genocidě Romů za druhé světové války, ve které kromě předsedy EP vstoupil i komisař Šefčovič a předsedové všech politických klubů v EP.
20110131FCS12843 - 3/10
Focus Rozprava o Tunisku bude rozšířena na rozpravu o aktuální situaci ve Středomoří, zejména v Tunisku a Egyptě. Hlasování o usnesení o Tunisku budou poslanci schvalovat ve čtvrtek, 3. února. Usnesení o Egyptě pak Parlament přijme na příštím plenárním zasedání ve dnech 14.-17. února ve Štrasburku. Prohlášení Komise a Rady o rostoucí ceně potraviny bylo staženo z programu jednání. Místo toho proběhne rozprava o nominacích na jmenování vedoucích představitelů nově zřízených orgánů EU pro finanční dohled. Po prohlášení zástupců Komise a Rady na toto téma dostanou slovo i předsedové všech politických skupin (o případném usnesení budou poslanci hlasovat ve čtvrtek). Čtvrtek 3. února Na pořad jednání bylo dodatečně zařazeno hlasování o zprávě Francesca Speroniho (EFD, IT) o imunitě maďarského poslance Tamáse Deutsche (EPP).
20110131FCS12843 - 4/10
Focus Protivládní protesty v Egyptě a tuniská "jasmínová revoluce" vyvolaly v EP vášnivou diskuzi Většina politických skupiny v EP ve středu odpoledne ostře kritizovala nejednotný postoj evropské sedmadvacítky k protestům, k nimž v poslední době došlo v Egyptě a Tunisku, a také váhavost, zda protestanty a jejich věc podpořit. Při rozpravě s Catherine Ashtonovou pak poslanci v této souvislosti vyzvali ke změně sousedské politiky EU v oblasti Středomoří. Vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku Catherine Ashtonová v úvodu vyjádřila svůj obdiv protestantům za jejich chování a odvahu. Jak přitom dodala, události v Tunisku i Egyptě už zašla tak daleko, že není návratu. Pokud jde o Egypt, Ashtonová vyjádřila politování nad tím, že pokojné protesty se mění v násilnosti. Obavy ji však dělají i nepotvrzené zprávy, podle kterých může být dnes použita i ostrá munice. V této souvislosti tedy Ashtonová vyzvala egyptskou vládu, aby propustila všechny zadržované protestanty a obnovila přístup ke komunikační síti. "Pro mě politika znamená možnost změnit věci a pomoci lidem k lepšímu životu," řekla Ashtonová, podle které "nadešel čas ke změně systému". V souvislosti s událostmi v Tunisku pak Ashtonová poslance informovala, že se sešla s novým tuniským ministrem zahraničí a dala souhlas k tomu, aby nové vládě byla poskytnuta jak technická, tak i právní pomoc, a aby byla poskytnutá podpora také občanské společnosti. Dále poslance ujistila, že Rada přezkoumá své priority tak, "abychom mohli naši pomoc přizpůsobit potřebám tuniské společnosti". Ashtonová vítá, že Evropský parlament se chystá do země vyslat svou delegaci, a zdůraznila, že "je důležité, aby Tunisané viděli, že jsme odhodláni pomoci jim k přechodu k demokratické společnosti". Jak oznámila, příští týden se tak vydá i ona sama. José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra (ES) následně jménem skupiny EPP vyjádřil politování nad tím, že Evropskou unii současná krize "zaskočila nepřipravenou". Podle něj z toho jasně vplývá, že EU potřebuje zviditelnit svou činnost a mluvit jedním hlasem, přičemž Evropané se podle něj stále "nepoučili z minulosti a stále jednáme s nepřáteli demokracie v rukavičkách". Kromě toho, že z krátkodobého hlediska by EU měla podporovat přechod k demokracii, ve střednědobém horizontu bude muset také "vážně zvážit změnu sousedské politiky v oblasti Středomoří". {} Podle Adriana Severina (S&D, RO) jsou sice "sociální nepokoje zárukou změny, nicméně nikdy není jisté, jestli půjde o změnu k lepšímu". Podle něj je zapotřebí celou situaci důkladně zvážit, aby EU jen nepomáhala nastolit jiný druh totality. Souhlasí se strategií Catherine Ashtonov, podle které je zapotřebí klást důraz na zavedení reforem a zajištění stability, nicméně varoval, že "nebezpečí tkví v maličkostech". Guy Verhofstadt (BE) jménem skupiny liberálů (ALDE) přirovnal současnou situaci k událostem z roku 1989 v Evropě a vyjádřil politování nad tím, že Evropa "zklamala a nepodpořila lidi na ulici". Evropa se podle něj dopustila dvou základních chyb: "Včas jsem si neuvědomili skutečný rozsah těchto historických událostí a celou situaci jsme špatně vyhodnotili". Ashtonovou tedy vyzval, aby pozici Evropské unie změnila. "EU by měla být jednoznačně na straně na straně egyptského lidu a Mubarak musí umožnit nastolení demokracie ve své zemi," dodal na závěr Verhofstadt. Lídr Zelených v Evropském parlamentu Daniel Cohn-Bendit (FR) pak Ashton kritizoval za to, že vyzvala k uklidnění situace v Egyptě: "situace se uklidní jedině tehdy, pokud Mubarak opustí zemi". Vzhledem k propasti mezi prostředky, které mají v Egyptě k dispozici jednotlivé politické síly, pak Cohn-Bendit upozornil, že v příštích volbách by měla EU zajistit, aby všechny strany měly stejný přístup prostředkům na zajištění kampaně.
20110131FCS12843 - 5/10
Focus Charles Tannock (ECR, UK) přirovnal situaci na severu Afriky k "hurikánu změn". Podle něj je znepokojivé, že dochází k použití násilí. Jediný způsob, jak se prezident Mubarak může v souvislosti s těmito změnami zapsat do historie je podle Tannocka tak, že podá demisi. "Nejsem zastánce laické tyranie, ani islámské teokracie," prohlásil dále s tím, že EU by měla podporovat liberální demokracii, založenou na stabilitě, míru a demokracii. Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL, FR) pak varovala před smíchávání vnitřních záležitostí v Tunisku a Egyptě. Tunisané podle ní dosáhli svých cílů sami a EU by jim do toho neměla zasahovat. Vzhledem k roli, jakou EU hrála v liberalizaci tuniského hospodářství, na kterém zbohatl bývalý prezident Ben Ali a jeho rodina, je podle Vergiatové v tomto okamžiku zcela nevhodné mluvit o otevírání trhu. Fiorello Provera (EFD, IT) pak poukázal na nebezpečí, které může pramenit ze současné situace: možná islamizace těchto zemí pod vlivem íránské revoluce a zhoršení hospodářské situace vedoucí k nárůstu nezaměstnanosti a migrace směrem do Evropy. Podle Nicole Sinclairové (NI, UK) nyní lidé v Egyptě očekávají pomoc ze strany Evropské unie, a to bez nějakých dalších průtahů. Pozastavila se přitom nad tím, jak byly prostředky z evropských fondů využity v Tunisku: "Kdyby byly tyto peníze využity na reformy, tak by se lidé nebouřili," dodala a vyzvala Ashtonovou, aby po pravě řekla, kdy tyto peníze z EU skončily. O společném usnesení o situaci v Tunisku budou poslanci hlasovat zítra. Usnesení o Egyptě pak budou schvalovat na příštím plenárním zasedání na konci února ve Štrasburku.
20110131FCS12843 - 6/10
Focus Přísnější pravidla pro sběr elektrického odpadu Sběr nefunkčních mobilů, počítačů či televizorů v rámci EU není právě nejúčinnější. Nová pravidla pro sběr elektrického a elektronického odpadu, o kterých bude Parlament hlasovat tento čtvrtek, by měla zabránit jeho nelegálnímu vývozu a nedostatečnému zpracování nebo recyklaci. Do šesti let by ho mělo být zpracováno a recyklováno až 85%. Tato snaha by měla zabránit také tomu, aby nefunkční telefony nerozebírali děti z rozvojových zemí a neohrožovali tak svoje zdraví. Zpravodajem v této věci byl lidovecký poslanec Karl-Heinz Florenz z Německa. Návrh 'balíčku' nové legislativy podpořil v červenci loňského roku Výbor pro životní prostředí. Předpokládá se, že stejně tak bude balíček schválen v plénu. Přes 8 miliónů tun odpadních elektrických a elektronických zařízení Tento typ odpadu patří k nejrychleji rostoucímu v Evropské unii. Vedle toho tyto přístroje obsahují množství nebezpečných látek, které je třeba profesionálně zpracovat. V mnohých případech lze části nefunkčních přístrojů recyklovat a získat tak zpět cenné suroviny. "Díky tomu, že elektrický odpad je z Evropy nelegálně vyvážen, ztrácíme mnoho nerostného bohatství. Jen pro příklad: jedem milión mobilních telefonů obsahuje 250 kg stříbra, 24 kg zlata, 9 kg paladia a 9 tun mědi, " zdůraznil autor parlamentní zprávy Karl-Heinz Florenz. Nová výzva, ale i uskutečnitelný cíl V současné době má Unie cíl sběru elektrického a elektronického odpadu již stavený. Ročně počítá s 4 kg tohoto odpadu na osobu, skutečnost je ale často v závislosti na rozvoji členského státu odlišná. Podle národních zpráv se reálně podaří sebrat a zpracovat asi třetina z celkového množství tohoto typu odpadu. Výbor pro životní prostředí doporučil, že členské státy by do roku 2016 měli zaručit sběr 85% všech odpadních elektrických a elektronických zařízení a z tohoto množství recyklovat 50-75% (v závislosti na kategorii). "Navrhli jsme sběr 85% odpadu, který vzniká v členských státech. Je to výzva, ale zároveň reálný a dosažitelný cíl," uvedl k tomu Florenz. Do té doby by jednotlivé státy měli splnit či překročit současnou normu čtyř kilogramů na osobu. Vedle stanovení množství, projdou změnou i pravidla pro sběr, zpracování a recyklaci elektronického odpadu tak, aby byla situace v jednotlivých zemích srovnatelná. Nelegální vývoz Otázka nelegálního vývozu je poměrně palčivá. V současné době není možné vyvézt nefunkční výrobek, ale povinnost prokázat jeho nefunkčnost leží na státě, resp. jeho celních orgánech. Podle nové úpravy by tato povinnost měla být přenesena na vývozce. Zároveň budou stanovena důraznější pravidla pro rozlišení odpadu a použitých, ale stále funkčních výrobků. Sběrná místa blíže spotřebitelům Aby se zabránilo tomu, že běžní spotřebitelé nebudou ochotni chodit do sběrných dvorů s drobnými elektronickými přístroji jako jsou mobily či holicí strojky, které lze bez problémů vyhodit do koše, bude jim umožněno je odevzdat do sběru přímo v prodejně a to i bez nutnosti dalšího nákupu.
20110131FCS12843 - 7/10
Focus EP vyjadřuje svou solidaritu s tuniskými demonstranty a kritizuje zahraniční politiku EU Poslanci EP dnes vyjádřili svou solidaritu s tuniskými demonstranty, jejichž protesty "umožnily tuniskému lidu znovu dosáhnout svobody a svrhnout režim" nastolený v roce 1987. Jedním dechem však přitom kritizovali Evropskou unii za její "neschopnost vytvořit skutečnou, soudržnou a účinnou zahraniční politiku vůči svým partnerům". Po středeční rozpravě s vysokou představitelkou EU pro zahraniční politiku Catherine Ashtonovou o tzv. jasmínové revoluci v Tunisku dnes Evropský parlament schválil usnesení, ve kterém "vyjadřuje svou solidaritu s tuniským lidem", který protesty proti vládě "dovedl svou zem k historickému politickému obratu". Poslanci přitom odsoudili represi a použití nepřiměřeného násilí ze strany bezpečnostních sil a plně podpořili veškeré kroky potřebné k uspořádání nových voleb. Tunisko – lekce pro zahraniční politiku EU Na příkladu Tuniska se podle europoslanců jasně ukázaly nedostatky zahraniční politiky EU. Evropská unie by se tedy podle nich měla poučit z tuniské situace a urychleně přezkoumat a změnit stávající evropskou politiku sousedství. Navíc by měla revidovat také svou politiku podpory demokracie a lidských práv a vytvořit mechanismus, který umožní zařadit doložku o lidských právech do všech dohod se třetími zeměmi. Mezi dalšími požadavky poslanců najedeme také výzvu, aby EU okamžitě rozhodla, zda zablokovat majetek rodiny bývalého prezidenta bin Alího a jeho blízkých, nebo aby vysoká představitelka EU Ashtonová zapojila Evropský parlament do přípravy konkrétních plánů, jak podpořit proces demokratizace Tuniska. Zároveň poslanci požadují, aby EU vyslala na volby do Tuniska svou pozorovatelskou misi. Kromě toho poslanci volají také po pružnějším a efektivnějším využívání různých finančních nástrojů EU na podporu Tuniska a žádají Komisi, aby podpořila pomoc a podporu, kterou může svým protějškům v Tunisku nabídnout evropská občanská společnost. Návštěva delegace EP v Tunisku Ve dnech 3.–6. února vysílá Evropský parlament do Tuniska svou 12tičlennou delegaci, aby zhodnotila současnou politickou situaci a setkala se s představiteli provizorní vlády i zástupci občanské společnosti. Tuto ad hoc delegaci povedou společně poslanci José Ignacio Salafranca (EPP, ES) a předseda stálé delegace EP pro vztahy se zeměmi Maghrebu Pier Antonio Panzeri (S&D, IT). O usnesení o situaci v Egyptě bude Evropský parlament hlasovat na příštím plenárním zasedání ve dnech 14.–17. února ve Štrasburku.
20110131FCS12843 - 8/10
Focus Poslanci požadují efektivnější systém zpracování elektroodpadu Evropský parlament chce zpřísnit pravidla pro sběr a recyklaci elektrického a elektronického odpadu, jehož objem v Evropě neustále roste, a zároveň tak omezit i byrokracii pro podniky. Ve směrnici, kterou dnes schválili, poslanci navrhují nové cíle v oblasti sběru, recyklace a opětovného využití odpadu. Přísnější opatření, která doporučují, by měla navíc zabránit také nelegálnímu vývozu tohoto odpadu do rozvojových zemí, kde může představovat riziko pro zdraví obyvatel i pro životní prostředí. Pro novelizaci předpisů z roku 2003 dnes při hlasování zvedlo ruku 580 poslanců, 37 jich bylo proti a 22 se hlasování zdrželo. K pozici Evropského parlamentu se nyní musí vyjádřit členské státy v Radě ministrů a poté bude pravděpodobně následovat druhé čtení. Jak dnes v rozpravě před hlasování prohlásil zpravodaj návrhu Karl Heinz Florenz (EPP, DE), "už si dál nemůžeme dovolit plýtvat našim odpadem! Parlament přitom jasně říká, že ruku k dílu musí přiložit veřejné orgány, výrobci i spotřebitelé. Jen tak se nám podaří zajistit sběr a recyklaci většího množství našeho elektroodpadu. Přísnější pravidla, která prosazujeme, pak učiní přítrž také nelegálnímu vývozu tohoto odpadu, který může být nebezpečný, do rozvojových zemí." Cíle v oblasti sběru odpadu Podle Parlamentu by členské státy měly od roku 2016 zajistily sběr 85 % elektroodpadu, který vyprodukují. Dále pak mají zajistit, aby do roku 2012 byla sebrána také nejméně 4 kg elektroodpadu na obyvatele (tj. stejně jako dnes) nebo elektroodpad o stejné hmotnosti jako v roce 2010 – podle toho, který z těchto údajů je vyšší. Konec plýtvání s odpadem Správné zpracování elektroodpadu má nesporný význam nejen z hlediska ochrany zdraví a životního prostředí, ale představuje také zdroj cenných surovin. Poslanci proto doporučují recyklovat 50–75 % odpadu (v závislosti na kategorii) a nově navrhují, aby 5 % odpadu bylo povinně připraveno k opětovnému použití. Pole působnosti směrnice a solární panely Nová pravidla by se měla vztahovat na veškerý elektroodpad, kromě zvlášť stanovených výjimek, jako jsou například pevné instalace a nástroje velkých rozměrů nebo vojenská zařízení či stroje. Kromě toho by podle poslanců měly být z působnosti směrnice vyňaty také fotovoltaické moduly využívané v solárních panelech, i když toto rozhodnutí je podle nich možné ještě přezkoumat. Důvodem vynětí je skutečnost, že tyto moduly jsou instalovány a odstraňovány odborníky a významnou měrou přispívají k dosažení cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie a ke snížení emisí CO2. Solární průmysl navíc uzavřel dobrovolnou dohodu o ochraně životního prostředí, jejímž cílem je recyklace 85 % fotovoltaických modulů. Zodpovědnost výrobců a spotřebitelů Europoslanci zdůrazňují, že předpokladem snížení byrokracie a administrativních nákladů pro podniky je sjednocení požadavků na registraci a předkládání zpráv. Aby celou věc ještě dále zjednodušili, navrhují poslanci celkově snížit počet kategorií elektronického odpadu. Podle zásady "znečišťovatel platí" by výrobci elektrospotřebičů měli přispívat na sběr a zpracování odpadu. Celé věci by také prospěli, kdyby respektovali požadavky na ekodesign nebo vyráběli takové výrobky, které je snadné opravit či recyklovat. Pokud jde o spotřebitele, ti by se měli elektroodpadu zbavovat legálně, což mohou už dnes dělat bezplatně ve sběrnách. Poslanci jsou navíc přesvědčeni, že odpad "velmi malého objemu" by měli vybírat i přímo prodejci. Velmi malé obchody by přitom – na rozdíl od prodejců na dálku – měly být této povinnosti zproštěny. Nelegální vývoz 20110131FCS12843 - 9/10
Focus Velké množství elektroodpadu z EU je falešně označováno za "vhodné k opětovnému použití" a jako takové nelegálně vyváženo do rozvojových zemí, kde je tento odpad často zpracováván v nevyhovujících podmínkám, a to dokonce i dětmi. Evropský parlament proto nejenže podporuje návrhy Komise na zpřísnění přepravních kontrol, ale navíc dále stanoví, že vývozce musí nést zodpovědnost za to, že vyvážený materiál lze skutečně znovu použít.
20110131FCS12843 - 10/10
