Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu gotického klenebního žebra s. 1

Plasy (okres Plzeň – sever), klášter. Fragment dílu gotického klenebního žebra

s. 1

© Jan SOMMER, Praha 2007 MONUDET – ev. č. MD0411190001 / počet stran 6 / info: [email protected] on-line: http://sweb.cz/monudet/emd/md04/md0411190001plasy-zebro/md0411190001pdf.pdf od 26.7.2007

VĚC

Fragment gotického klenebního žebra

Lokalita / Okres Plasy Areál / Část areálu Klášter Adresa Objekt / Část objektu Místní souvislosti

Nalezeno v průběhu archeologického výzkumu

Evidenční číslo

MD 0411190001

Klíčová slova

architektonický článek, fragment, žebro, klenební žebro, gotika, 14. stol.?

1. OKOLNOSTI AKCE

Objednávka Národního památkového ústavu – územního odborného pracoviště v Plzni. Na základě dohody s dr. Kamenickou, vedoucí výzkumu v areálu plaského kláštera.

Autor

Ing. Jan Sommer, Praha

Datum akce / zápisu

19.11.2004 / 21.11.2004

Metoda dokumentace

Prohlídka. Oměření. Videozáznam. Foto. Sgraf.

Stupeň podrobnosti

III–IV / +/-2 mm

2. SOUHRNNÉ ZNAKY VĚCI Lokalizace

Pracovna archeologického výzkumu v 1. patře konventní budovy.

Souvislosti Označení (inv. č.)

V době dokumentace nebyla ještě inventarizace v rámci archeologického výzkumu provedena.

Původ (pokud není na původním místě)

Fragment byl nalezen v průběhu archeologického výzkumu na ploše jižně od sakristie klášterního kostela.

Charakteristika (forma, funkce, materiál)

Fragment pískovcového dílu klenebního žebra, jehož přesnou formu není možné určit. Zřejmě se jednalo o profil vcelku běžné formy (klín s výžlabky nebo hruškovec).

Tvar (popis, orientační skica)

Hranolová základna žebra má na zadní straně mírně zkosené hrany, což jsou zřejmě plochy určené k uložení prkének šalování klenby. Na přední straně jsou hrany mírně zkosené a na obou stranách jsou částečně zachované výžlabky, avšak čelní část je odlámána (takže nelze určit, zda měla tvar hruškovce nebo klínu). Částečně je zachována jedna ložná plocha, druhá je odlomena.

Funkční uspořádání

Díl – segment klenebního žebra.

Slohové zařazení

Gotika. Profil mohl mít formu hruškovce nebo klínu s postranními výžlabky. Jde tedy o formu běžnou prakticky po celou dobu gotiky (přibližně od konce 13. století až do pozdní gotiky 15. století). Spíše jen na základě povšechného hodnocení formy předpokládám vznik nejspíše ve druhé polovině 14. století.

Datace (od – do, styl)

Asi druhá polovina 14. století.

Autor návrhu Výrobce Související osoby

Huť plaského kláštera(?).


s. 2


Vývoj

Prvek byl nepochybně dokončen a osazen na původně plánovaném místě. Svědčí o tom jednak zbytky nátěru na lícních plochách profilu, jednak i zbytek malty na zachované ložné ploše, který nejspíše lze považovat za maltu původní spojovací spáry. Jedině na základě archeologického výzkumu bude možné stanovit dobu, kdy příslušná klenba zanikla.

Význam

Doklad stavební činnosti v rámci kláštera v době gotiky.

Širší vztahy (slohové filiace, analogie aj.)

Z hlediska slohového lze těžko hodnotit zřejmě spíše běžně formovaný prvek. Hodnocení souvislostí s ostatními objekty a prvky by bylo možné zejména, pokud by byl nalezen lépe zachovaný díl téhož profilu. Totéž platí i pro zařazení v širších souvislostech vývoje gotického slohu.

Související prvky (kontext)

Zatím nebyly zjištěny. Patrně se mohlo jednat o další díly žeber, klenbové zdivo (jehož zbytky však lze těžko identifikovat, neboť materiálem byly nejspíše cihly nebo lomové kameny), svorník (svorníky), konzoly (případně i přípory).

Dílčí prvky Relace Potenciál

Nálezy dalších dílů stejné profilace. Doložení příslušnosti k určité části areálu kláštera.

Pozn.

Zachovaná část profilu je příliš obecného rázu z hlediska slohového. Přesto lze prvek považovat za zajímavý doklad úprav areálu kláštera v průběhu 14. století. K přesnějšímu hodnocení nelze dojít ani na základě rozměrových charakteristik. Pouze orientačně lze mluvit o tom, že šířka žebra (asi 17,5 cm) a křivost (pokud ji lze na krátké délce fragmentu posoudit) svědčí o určení spíše pro drobnější místnost, tedy nikoliv např. loď klášterního kostela.

Výstavy Dokumenty Literatura 3. DETAILY Detaily lokalizace / Souřadnice Rozměry (stručně slovně, příp. schéma na dalším listu)

Šířka žebra asi 17,5 cm, zachovaná výška (od rubové strany k odlomené části profilu) asi 15 cm, maximální zachovaná délka fragmentu asi 30 cm.

Hmotnost Materiál

Odhad. Pískovec světle šedo-okrové barvy.

Způsob výroby / montáže

Architektonický projekt. Kamenické opracování. Osazení zednické. Nátěr.

Stopy opracování

Povrch byl celkem pečlivě opracovaný, avšak je místy erodovaný, některé části jsou naproti tomu pokryty vápenným nátěrem. Zejména na rubové straně lze proto na hruběji opracovaném povrchu pozorovat stopy kamenického nástroje nejspíše s plochým břitem. Zřejmě nebyl nikde použit zubák. Na vápenném nátěru stopy štětky.

Povrchová úprava

Zachován je zřejmě jeden zběžně provedený vápenný nátěr, provedený štětkou. Nebyly pozorovány stopy polychromie.

Výrobní značky, přípravné značky Stopy konstrukčního spojení

Zdá se, že zbytkem původní spojovací spáry by mohl být relikt malty na zachované ložné ploše.

Stopy funkce Znečištění / Poškození

Hrany jsou zčásti olámány. Část dílu je odstraněna příčným lomem. Čelní část profilu je celá odlámána.


s. 3


Dodatečné úpravy, změny

Odlámání čelní části profilu by mohlo souviset se záměrem použít fragment do zdiva po odstranění prvku z původního místa. Je totiž i z jiných míst známo, že zejména při druhotném osazování byly vystupující části žebrových profilů odlamovány, aby nepůsobily dutiny v materiálu zdiva, k jejichž zaplnění by bylo potřebné velké množství malty.

Stratigrafie Nápisy Ozdoby (popis, ikonografie) Technické parametry Další související analýzy 4. STAV A PÉČE Vlastník Využití

Součást nálezového souboru archeologického výzkumu.

Stav a uložení

Uložení v místnosti je příznivé.

Doporučení pro péči

Omezit manipulaci, neboť každý pohyb těžkého kusu způsobuje úbytek materiálu, který je mírně erodovaný. Prvek by tedy měl být co nejdříve uložen na vhodné místo, z něhož by jej nebylo třeba přemísťovat.

Námět pro další průzkumy

Případně by bylo možné uvažovat o restaurátorském průzkumu nátěru či materiálovém rozboru malty. Z hlediska poznání zdrojů kamene, ale také pro poznání vazeb k jiným zjištěným prvků z areálu kláštera by bylo vhodné zpracovat petrografický průzkum.

Další související analýzy 5. PŘÍLOHA Plánová dokumentace Fotodokumentace

(údaje o dokumentech, připojených k listu)


s. 4


Profil a pohled na ložnou plochu (somrograf). Na ložné ploše zbytky malty. Vlevo zakřivení profilu (měřené v místě šipky ve výžlabku vlevo na profilu).


s. 5


Pohled na čelní stranu profilu. Patrné jsou zbytky vápenného nátěru (vlevo dole ve výžlabku).


s. 6


Pohled na boční stranu fragmentu. Část s profilací je vlevo

Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu gotického klenebního žebra s. 1

Recommend Documents