Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Název projektu Registrační číslo projektu

-

UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŠ KAZNĚJOV

CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Název výukového materiálu: Metodika novinářského krouţku Zkazky Vzdělávací obor RVP ZV: Průřezové téma Mediální výchova Období: 1. st. ZŠ a 2. st.ZŠ Tvůrce výukového materiálu: Mgr.Edita Beranová, Mgr.Petra Kratochvílová, Mgr.Václava Vitoušová, Mgr.Ivana Kozlíková 3. klíčová aktivita: Metodická podpora průřezového tématu Mediální výchova a její pilotní ověření

Anotace

Autor

Materiál bude slouţit jako úvod do samostatné autorské činnosti ţáků v rámci Mediální výchovy na naší ZŠ. Obsahuje popis realizace krouţku, postupy práce se ţáky, cíle, očekávané výstupy, výsledky krouţku, zhodnocení realizace krouţku. Mgr. Edita Beranová, Mgr. Petra Kratochvílová, Mgr. Ivana Kozlíková, Mgr. Václava Vitoušová

ČJ Jazyk

Očekávaný výstup

Speciální vzdělávací potřeby

Klíčová slova

Ţáci získávají znalosti a dovednosti týkající se mediální komunikace, zlepšení mediální výchovy. Tvorba školního časopisu (4x ročně) Vyuţívání IC techniky (pouţívání digitálních technologií, tisk, kopírování, fotografování)

Mediální výchova, práce s textem, grafika, tvorba školního časopisu, komunikace, rubriky, redakce, redakční rada, týmová práce

Koncepce - plán novinářského krouţku Druh učebního materiálu Aktivita Druh interaktivity Ţáci ZŠ Cílová skupina 1. stupeň, 2. stupeň Stupeň a typ vzdělávání 11 let - 15 let Typická věková skupina 2,41 MB Celková velikost

PŘÍPRAVA NA TVORBU ČASOPISU 1. Předběţný výběr ţáků, předběţná osnova časopisu (název, logo, rubriky). 2. Oslovení ţáků prvního i druhého stupně, informační schůzky (seznámení ţáků s nově vznikajícím časopisem). 3. Zadali jsme jiţ vybraným ţákům, aby zpracovali návrhy na název a logo časopisu. 4. Z vytvořených názvů zůstaly v uţším výběru tyto názvy: ZKAZKY, KAZÁNEK, KAZÁČEK, KAZAJKA, ÚKAZ (všechny názvy jsou tvořeny ze základového slova Kaznějov). 5. Ţáci mediálního týmu si zvolili příslušné rubriky, ve kterých chtějí pracovat. 6. Proběhl výběr vhodné nástěnky a schránky, barevného provedení upoutávek, které budou umístěné na nástěnce ve vestibulu. 7. Mediální tým byl zaškolen, jak bude probíhat týmová práce. 8. Proběhlo zaškolení ţáků- práce s digitálním fotoaparátem, úprava digitálních fotografií. 9. Týmový grafik zpracoval několik návrhů na název a logo v různých grafických podobách.

         

MEDIÁLNÍ TÝM: Václav Pašek Alice Pokorná Jan Pašek Tereza Seidlerová Eva Medulová Pavel Jindra Lucie Hrebenárová Tereza Pohanková Marek Piškule Klára Beránková

Daniel Reinvart Kateřina Vašíčková Jana Galliková Lukáš Drahota Aneta Řehořová Aneta Lehečková Adam Jícha Jakub Mašek Kristýna Bechová David Klika

     

PŘIPRAVOVANÉ RUBRIKY: Akce školy Naše město Kultura Sport Zábavné okénko Inzerce Rubriky se během vydávání časopisu mohou měnit, přibývat, vţdy bude záleţet na nápadech ţáků, poptávce čtenářů. Jednotlivé rubriky vede vţdy jeden šéfredaktor a ostatní redaktoři mu zasílají své příspěvky. Důleţité je, aby ţáci uměli zpracovat, vyhodnotit a vyuţít vţdy podněty, které vycházejí z dění kolem nich (školy, města, kultury…).

STANOVILI JSME SI SPECIFICKÉ CÍLE VÝCHOVY K MEDIÁLNÍ GRAMOTNOSTI:  Pomáhat ţákům pochopit, ţe média přinášejí pečlivé zpracovaný obraz reality, nikoliv realitu samotnou;  Pomáhat ţákům získávat znalosti, dovednosti a postoje nutné k interpretaci toho, jak média konstruují zdání reality;  Pomáhat ţákům v tom, aby si uvědomovali kulturní, společenské, ekonomické a politické dopady a důsledky mediálních konstrukcí a vnímali, jak média současně odráţejí a zároveň formují a ospravedlňují kulturní, společenské, ekonomické a politické trendy;  Rozvíjet v ţácích schopnost dekódovat a rozebrat předávané informace prostřednictvím médií, aby sami dokázali odhalit a dešifrovat kulturně podmíněné stereotypy, myšlenky, ideologická a hodnotově orientovaná sdělení;  Pomoci ţákům uvědomit si, ţe média i ti, kteří je utvářejí, mívají mnoho různých motivací, bývají pod tlakem mnoha různých snah o jejich ovládnutí a různých druhů omezení (ekonomických, politických, organizačních, technických společenských a kulturních). Mnohé z těchto vlivů se aktivně snaţí posilovat ve společnosti převládající ideologii a panující společenské uspořádání a vyuţití médií k jejich udrţení.

Anotace Učební materiál seznamuje ţáky se zásadami, které je nutné dodrţovat při tvorbě vlastních článků. Slouţí jako úvod do problematiky samostatné autorské činnosti. Pomáhá ţákům v základní orientaci ve světě médií v pozici začínajících autorů. Pozornost je věnována i formálním otázkám, specifikům souvisejícím s rozvojem internetových médií a magazínů a s pouţíváním různých redakčních systémů.  Vyhledávání informací a tvorba databází zdrojů  Pravopis  Redakční kultura  Jak začít  Potřebné kompetence  Parametry kvalitního článku  Píšeme pro web  Mediální trh je v současnosti především místem různé manipulace a práce s informacemi. Jejich nalezení a zpracování ve správný čas rozhoduje ve velké většině případů o (ne)úspěchu článku.  Kaţdý autor má své oblíbené zdroje informací, které mu vyhovují. My se zde pokusíme nastínit, kde hledat pro začátek. Další rozšiřování bude jiţ na vás.  U většiny témat je výhodné začít hledání na Google:  Všeobecné: <www.google.com>  Zprávy:  Odborné texty:  Blogy:

 Zajímavou inspiraci lze čerpat také ze zpravodajských webů: iDnes, iHNed, Lidovky, Novinky...  Pokud víte, co přesně hledáte, pak je dobré prohledat odborné servery.  Např.: píši o novém webovém prohlíţeči, tak zkusím servery: Lupa, Interval, Root, Zdroják, Ţivě. Rada: Vybudujte si prohlíţeč jen těch webů, které vás zajímají. Chvíli to trvá, ale pak je to často pohodlnější a rychlejší. K tvorbě takového vyhledávače lze zdarma pouţít Google Coop  Jazyková příručka:  Slovník cizích slov:  Pokud přispíváte do nějakého časopisu, novin či magazínu, je potřeba dodrţovat „redakční kulturu“.  Do toho paří určitý jazykový styl (médium odborné/neodborné), ale také formát, ve kterém odevzdáváte texty či obrázky, jak se píší odkazy či zda je nutná provázanost s ostatními články daného média.

 Redakční kultura tak zrcadlí profil i kvalitu redakce i celého periodika.  Je velice uţitečné komunikovat s šéfredaktorem či vedoucím redaktorem. Vyhnete se tak mnohým problémům. Nejen ţe vám ze začátku poradí, ale disponují také informacemi o tom, co píší jiní autoři. Minimalizujete tak šanci, ţe váš článek nebude vydán jen proto, ţe jste měli stejný nápad jako někdo druhý.  Kvalitní komunikace je oboustranně výhodná, a proto je vhodné ji udrţovat.  Na úvod je dobré zvolit si téma, které vás zajímá, a vytvořit nadpis.  Hledání informací, zdrojů a ověřování pravdivosti.  Rozvrţení textu (rozsah a podnadpisy).  Vlastní psaní.  Předělání nadpisu, pokud jste téma posunuli někam jinam, neţ bylo původně v plánu, a případné napsání perexu či abstraktu.  Korekce pravopisných chyb.  Pokud si nejste jisti celkovou konzistencí textu či pravopisnými jevy, je moţné poţádat někoho o přečtení a kritický rozbor.  Je nutné mít na paměti, pro koho text píšete, jaké znalosti má čtenář a co si jiţ dříve mohl přečíst ve stejném médiu.  Jaké jsou potřebné znalosti a dovednosti pro toho, kdo chce zkusit štěstí jako ţurnalista?  Jak a kde získat první zkušenosti?  Je potřebné nějaké vzdělání?  S příliš povrchními články vám štěstí nepokvete. Znalosti, které jsou potřebné, jsou především ty, o kterých píšete.

 Ţádné zvláštní ţurnalistické znalosti obvykle nepotřebujete, kromě několika málo základních triků (viz dále).  Znalost velmi potřebná je ta pravopisná, o které jsme jiţ mluvili dříve. Bez ní to budete mít obvykle poměrně těţké. A to nepočítáme první dojem na šéfredaktora.  Je potřeba ovládat nějaký textový editor, vyrobit snímek obrazovky či upravit fotografii. Základy tohoto typu jsou v podstatě nutností.  Důleţité je umět vyhledávat informace, řadit je a vybírat z nich to důleţité a zajímavé.  Uţitečná je znalost cizího jazyka, nejlépe angličtiny. Inspirovat se cizojazyčným textem je obvykle lepší neţ českým, neboť ho četlo daleko méně českých čtenářů.  Je potřeba umět alespoň trochu psát.  Mezi nejuţitečnější vlastnosti při psaní patří trpělivost, pečlivost a kreativita.  Jsou nezbytné k tomu, abyste článek dopsali, aby byl vyváţený a obsaţný a zároveň zajímavý a čtivý.  Důleţitá je také ochota učit se nové věci. Pokud začínáte s psaním a jste otevření vlivům z okolí, pak do měsíce či dvou se váš styl výrazně zlepší a doba psaní článků zkrátí.

 Mezi nejuţitečnější vlastnosti při psaní patří trpělivost, pečlivost a kreativita.  Jsou nezbytné k tomu, abyste článek dopsali, aby byl vyváţený a obsaţný a zároveň zajímavý a čtivý.  Důleţitá je také ochota učit se nové věci. Pokud začínáte s psaním a jste otevření vlivům z okolí, pak do měsíce či dvou se váš styl výrazně zlepší a doba psaní článků zkrátí.

 Článek by měl být objektivní a vyváţený. Pouze v nejmenší moţné míře by se v něm měl zrcadlit osobní názor autora.  Mělo by být pouţito více nezávislých zdrojů a měly by být uvedeny, pokud je to moţné.  Článek by měl přinášet něco nového, objektivního.  V neposlední řadě by měl být zmiňovaný jev zasazen do širšího kontextu.  Článek by měl být čtivý, srozumitelný a přehledný.

NÁŠ CÍL:

Záměr vydávat školní časopis přináší především dlouhodobou i krátkodobější seberealizaci řady žáků a jejich uplatnění se v rámci redakční práce nebo externích přispěvatelů. Ve smyslu pedagogické činnosti jde vlastně o specifický, pravděpodobně dlouhodobý projekt. Jeho realizaci nejen v kroužcích zaměřených na práci novinářů nahrává část obsahu průřezového tématu Mediální výchova. Co je dobré si promyslet, než se do vydávání školního časopisu pustíme? Mediální výchova nabízí obsah, který vede ţáky k získávání řady specifických dovedností mediální komunikace a práce s médii. Pokud se týká školních časopisů, jde v první řadě o tematické okruhy produktivních činností, tedy o tvorbu mediálních sdělení a práci v realizačním týmu.

Školní časopis jako výukový projekt Dlouhodobější týmové aktivity mívají často charakter projektu. Jako jakýkoli projekt i práce na tvorbě školního časopisu prochází řadou fází od podnětů k tvorbě, koncepčního záměru jednotlivého čísla, naplánování jednotlivých kroků a obsahů, realizací, aţ k reflexi a případným obsahovým korekcím směrem k následujícím vydávaným číslům časopisů. Projekt předpokládá střetávání se zainteresovaných vyučujících i ţáků, ale především pravidelná setkání redakčního týmu. Je tedy potřebné uvaţovat zpočátku i nad rozvrhovými moţnostmi a moţnostmi, které skýtají jednotlivé výukové předměty a mnohdy i moţnosti učeben, ve kterých bude program tvorby školního časopisu realizován. Vydavatelem časopisu je škola, kterou zastupuje pověřený učitel. V úvodu úvah na téma školní časopis je dobré si ujasnit, jaký podíl vydavatele bude ve vztahu k obsahu časopisu. Škola časopis vydává, a tudíţ zodpovídá i za jeho obsah. Podnět a koncepce Ideální je, pokud podnět pro vydávání školního časopisu vzejde od ţáků, nicméně i vhodně motivovaní ţáci přijmou takový záměr za svůj. Do projektového koncepčního záměru - přípravy spadá ustavení redakčního týmu a rozdělení si jednotlivých rubrik dle zájmu ţáků. Patří sem i příprava „nultého” čísla časopisu, která ukáţe moţnosti jednotlivých ţáků, potřebu spolupráce s

řadou dopisovatelů, nebo zda je postačující technické vybavení a nakolik s ním ţáci umějí pracovat. V průběhu přípravní fáze je důleţité i ujasnění si, zda půjde o časopis pouze ţákovský, nebo zda jeho součástí a případně nakolik budou informace vedení školy a učitelů. Jde o otázku, komu bude časopis určen. Ţákům nebo i rodičům či širší veřejnosti? Plánování Ve chvíli, kdy jsou jasné role, lze plánovat obsah a podobu (nultého) čísla a jednotlivé kroky, které povedou k jeho vytvoření. Otázek je v této souvislosti celá řada. Například: Jak se bude časopis jmenovat? Bude mít časopis své logo? Jaký zvolit formát? Jaký bude jeho celkový vzhled? Jak vytvořit kvalitní text nebo fotografii? Kdo by mohl pomoci s komiksem a dalšími obrázky? V jakém počítačovém programu časopis vytvářet? Jak často se nad ním scházet? Kdy bude uzávěrka? Bude časopis nabízen zdarma? Dokázali bychom sehnat sponzora? Budou součástí časopisu reklamy? Zkrátka: co vše má správný časopis mít a co potřebuje pro to, aby mohl vyjít. Práce na nultém čísle je tak trochu řešením modelové situace, která ukáţe potřebnost spolupráce vyučujících, moţnosti ţáků i školy a mimo jiné naznačí i odpověď na otázku, kolik čísel v průběhu školního roku lze vydat.

Realizace Mnohé můţeme postupně zdokonalovat v průběhu vlastní realizace - tvorby jednotlivých čísel. Na řadu otázek bude dobré hledat odpovědi napříč učiteli různých předmětů, mezi rodiči, návštěvou blízké redakce i výměnou zkušeností mezi školami. Teprve realizace nám upřesní potřebu četnosti schůzek redakčního týmu, ale také úprav textů, celých stránek i jednotlivých čísel, potřebu práce s externími přispěvateli a především - se čtenáři. Ţáci zastávají v rámci redakce role šéfredaktora, redaktorů, fotografů, editorů, korektorů… a v jednotlivých rolích by je měl mít kdo vést, pomáhat jim se zdokonalit. I z tohoto důvodu je určitá spolupráce více vyučujících vítána a vlastně potřebná. Je důleţité ujasnit si, co vše jednotlivé role obnášejí. Jaké vlastnosti by měl mít ten, kdo určitou roli zastává. Jakých znalostí, dovedností a schopností by měl nabývat, aby jeho redakční práce byla kvalitní.

Reflexe a korekce Reflektovat a vylepšovat lze samozřejmě jakoukoli součást práce redakce. Třeba její samotný chod, případně spolupráci s vydavatelem. Zkvalitňování jednotlivých čísel předpokládá aktivní práci se čtenáři. A ţe to nebude vţdy snadné, je patrno jiţ z toho, ţe jeden školní časopis na základní škole většinou oslovuje čtenáře v rozpětí od šesti do patnácti let věku. Všem, kteří školní časopis na svých školách vydávají, s vydáváním začínají nebo o něm uvaţují, drţíme palce a především nabízíme dále pomoc v podobě odpovědí na konkrétní dotazy a případnou metodickou návštěvu ve škole. Zhodnocení realizace krouţku: Realizace našeho krouţku se zdála velice jednoduchou, ale hned zpočátku jsme zjistili, ţe ţákům chybí samostatnost, nejsou schopni pracovat v týmu, umět spolupracovat, ale hlavně jim chybělo to pravé nadšení, kterým jsme oplývali my dospělí. První nápady na tvořivost proto přicházeli od nás a děti jsme spíše učili, jakým způsobem témata zpracovávat. Velmi často se stávalo, ţe ţáci, kteří

byli zpočátku nadšeni, po čase bez většího zájmu odešli, a tak se nám členové naší redakce měnili jako na běţícím pásu. Nyní se stav členů našeho novinářského krouţku jiţ ustálil a s jejich činností jsme spokojeni. Dokázali jsme si vychovat velmi schopnou grafičku, několik vedoucích jednotlivých rubrik a tvorba jednotlivých čísel časopisu uţ je zejména opravdu prací našich ţáků. Pokud tedy budu hodnotit samotnou realizaci naší redakce, spatřuji největší význam ve schopnosti ţáků týmové práce, vlastní seberealizace, umění vyhledávat informace, třídit je a vybírat to nejpodstatnější. Z celé práce bylo nejsloţitější vyškolit si grafika či grafičku, kteří dají jednotlivému časopisu závěrečnou podobu, nakonec se nám i toto podařilo. Získali jsme pro vydávání časopisu spoustu nadšenců, kteří zvládli jak práci s textem, digitální fotografií, mediální manipulaci, zásady tvorby titulků, tak i samotnou prezentaci své tvořivosti. Jako velký přínos pro ţáky vidíme v osvojení mediální komunikace, ve schopnosti stylizace psaného textu, v umění vyjádřit se k dění v našem městě, škole, třídě. Od samého počátku se ţáci vyvíjeli velmi pozitivním směrem, z počáteční neaktivity jsme jiţ zaznamenali velký pokrok v samostatnosti, vlastních nápadů a tvořivosti.

HESLA NA NÁSTĚNKU  VYJÁDŘI SVŮJ NÁZOR NA ŠKOLU, NA DĚNÍ OKOLO SEBE I VE SVĚTĚ

 SEZNAM OSTATNÍ SE SVÝM OBLÍBENÝM FILMEM, KNÍŽKOU, HUDBOU, SKUPINOU, ZPĚVÁKEM, HROU  POCHVAL NEBO ZKRITIZUJ SVOU ŠKOLU  CO BY SIS VE ŠKOLE PŘÁL VYLEPŠIT?  NAUČ SE VYJADŘOVAT SVÉ NÁZORY  DĚLEJ ROZHOVORY, VYMYSLI ANKETY

 SHÁNĚJ INFORMACE NA INTERNETU, V LITERATUŘE  KOMUNIKUJ SE SPOLUŽÁKY I S DOPĚLÝMI  FOŤ, KRESLI, TVOŘ  RADUJ SE Z ÚSPĚCHU A ČTENÁŘSKÉHO ZÁJMU  STAŇ SE REDAKTOREM  VYMÝŠLÍME PODOBU NAŠEHO NOVÉHO ČASOPISUVÍTÁME TVÉ NÁPADY!!!

PříspěVKY zAŠLI e-mailem nebo přINES DO ŠKOLY SVůj příspěvek např. na „FLASHCE“ Vytvoř článek o tom, co tě zajímá Hezky KrESLÍŠ? Přines KrESBU, MALBU,…. Také inzeráty, vtipy, rébusy, křížovky….VŠE vítáno!!!

Povedla se ti zajímavá fotka? Přines ji nebo POŠLI.

NÁVRHY ŢÁKŮ NA NÁZEV ČASOPISU

Ze všech návrhů po anketě zvítězil název“ZKAZKY“ (Z KAZnějovské základKY)

REDAKĆNÍ TÝM Edita Beranová

Václava Vitoušová

Petra Kratochvílová

Ivana Kozlíková

Aneta Řehořová

Aneta Lehečková

Jakub Mašek

Kristýna Bechová

Daniel Reinwart

Lukáš Drahota

Jana Galliková

Kateřina Vašíčková

David Klika

Tereza Seidlerová

Pavel Jindra

Klára Beránková

Václav Pašek

Alice Pokorná

Eva Medulová

Jan Pašek

Lucie Hrebenárová

SPOLEČNÉ FOTO CELÉHO TÝMU

NÁVRHY GRAFIKY