Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Název projektu
UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ – INOVACE VÝUKY ZŠ KAZNĚJOV
Registrační číslo projektu
CZ.1.07/1.1.12/02.0029
Název výukového materiálu: Význační živočichové v PR Háj Vzdělávací obor: Člověk a příroda
Období: 6. – 9. ročník
Tvůrce výukového materiálu: Mgr. Tomáš Korelus
Klíčová aktivita: Environmentální výchova
Význační živočichové v PR Háj
Ruměnice pospolná čeleď: ruměnicovití Hojně se vyskytující ploštice, žijící ve velkých koloniích u pat lip, ze kterých vysávají sladkou šťávu. Tělní štít ruměnice je červený s černými kresbami a drobnými tečkami. Zimuje ve stádiu imága a nová generace se objevuje od srpna do listopadu.
Páskovka keřová čeleď: hlemýžďovití Hojně se vyskytující suchozemský plicnatý plž, který se zdržuje na vlhčích místech. Jeho zbarvení je proměnlivé v závislosti na prostředí. Ulita je nejčastěji nažloutlá s hnědými pásky. Obústí je vždy žlutavé. Zimu přečkává zahrabaný do země v ulitě uzavřené vápenatým víčkem.
Kněžice zelená čeleď: kněžicovití Ploštice velká 1-1,5 cm, vyskytující se ve stromovém, keřovém i bylinném patře. Její tělo je jasně zelené s drobnými tečkami, široké, ploché a mírně klenuté. Na podzim přechází zbarvení těla dohněda. Zimuje ve stádiu imaga.
Mlok skvrnitý čeleď: mlokovití Leskle černý ocasatý obojživelník s širokou hlavou a žlutými až oranžovými skvrnami. Aktivní je za soumraku a v noci, přes den je zalezlý v listí. Jeho potravou jsou červi, slimáci a členovci. Páření probíhá v letních měsících, z vajíček se vyvinou larvy, které samice rodí v březnu následujícího roku.
Brhlík lesní čeleď: brhlíkovití Drobný pták se šedomodrým hřbetem, krátkým ocáskem a načervenalým bříškem. Dobře a rychle šplhá po kmenech stromů (od koruny ke kořenům). Potravou je drobný hmyz, který vybírá z kůry stromů. Hnízdí v dutinách stromů s velkým otvorem, kolem kterého nalepuje bláto, až vznikne úzká štěrbina. Tak chrání hnízdo před vetřelci.
Volavka popelavá čeleď: volavkovití Tito ptáci tvoří velké kolonie na březích řek, rybníků a potoků. Jsou velmi ostražití a plaší. Hnízdo si staví na vysokých stromech v blízkosti vody. Hlavní potravou jsou ryby, žáby, ale i drobní hlodavci.
Kachna divoká čeleď: kachnovití Nejznámější vodní pták vyskytující se na tekoucích i stojatých vodách. Samec je větší a pestře zbarvený, samice je menší a celá šedohnědá. Peří si promašťují výměškem z kostrční žlázy. Pohybují se letem nebo plaváním (plovací blány). Živí se drobnými vodními živočichy, ale i rostlinami.
Lyska černá čeleď: chřástalovití Středně velký pták stojatých i tekoucích vod. Peří má šedočerné, zobák špičatý a světle zbarvený. U kořene zobáku vyrůstá bílá rohovitá destička sahající až na čelo. Nejsou dobří letci, spíše plavou po hladině. Živí se převážně rostlinami, ale nepohrdnou ani hmyzem a korýši.
Labuť velká čeleď: kachnovití Vodní pták tekoucích a stojatých vod. Charakteristickým znakem je dlouhý krk, červené nohy, černooranžový zobák a bílé peří. Prsty na nohou spojují plovací blány, a proto dobře a rychle plave. Hnízdo staví pouze samice v rákosí nebo trávě. Mláďata mají hnědošedé peří.
Strakapoud velký čeleď: datlovití
Pestře zbarvený pták patřící mezi šplhavce, žijící u nás celý rok. Hřbet je tmavý, na křídlech se objevují bílé skvrny. Spodní strana ocasních per a řitní oblast je sytě červená. Samec má v týlní části hlavy červenou skvrnu, která u samice chybí. Hnízdo staví v dutinách stromů, v zimě se živí semeny, v létě hmyzem a larvami, které najde pod kůrou.
Výr velký čeleď: puštíkovití Naše největší sova s charakteristickými „oušky“ (pírka na hlavě). Peří má rezavě žluté s černými podélnými a příčnými kresbami. Oční duhovka je sytě oranžová, zobák a drápy černé a silné. Hnízda staví na skalnatých výběžcích a obývá je po několik let. Samice snáší 2-3 vejce. Živí se hraboši, potkany a drobnými ptáky.
Sýkora koňadra čeleď: sýkorovití Menší, pestře zbarvený pěvec, žijící ve smíšených lesích nebo parcích a zahradách. Hřbet má olivově zelený, břicho žluté a hlavičku černou s bílými tvářemi. Hnízdí v dutinách stromů nebo budkách. V květnu snáší samička vajíčka, ze kterých se líhnou téměř holá a slepá mláďata. Hlavní potravou je hmyz a jeho larvy.
Sojka obecná čeleď: havranovití Středně velký, bystrý pták, který hlásí vetřelce hlasitým křikem (označován jako lesní stráž). Ve zbarvení převládá rudošedá barva, ocas je černý, kostřec bílý a pod okem u zobáku má protáhlou černou skvrnu. Jedná se o monogamního ptáka, který si staví hnízdo v hustých větvích jehličnatých stromů. Živí se rostlinnou i živočišnou potravou.
Srnec obecný čeleď: jelenovití Savec z řádu sudokopytníků. Srst je v létě červenohnědá, v zimě šedohnědá. Samec (srnec) je mohutnější než samice (srna) a na hlavě má parůžky, které každý rok na podzim shazuje a na jaře nasazuje nové a mohutnější. Říje probíhá od poloviny července do poloviny srpna. Srna rodí zpravidla 1 až 2 srnčata následující jaro.
Muflon čeleď: turovití Sudokopytník, který byl do ČR dovezen z Korsiky a Sardinie. Původně žil pouze v oborách, dnes i ve volné přírodě. Samec (muflon) má skořicově hnědou srst s bílou skvrnou na bocích (sedlo). Na hlavě mohutné zahnuté rohy. Samice (muflonka) je menší, bez světlé skvrny a rohů. Je býložravý, mladí jedinci tvoří stáda, staří mufloni žijí odděleně.
Liška obecná čeleď: psovití Hojně se vyskytující psovitá šelma. Srst má červenohnědou, hrdlo, břicho, vnitřní strany nohou a špička ocasu má barvu bílou. Loví za soumraku nebo časně ráno. Potravou jsou drobní savci, ptáci a hlodavci. Žije v norách, které mají několik vstupů. Může být přenašečem vztekliny.
Seznam použité literatury Brož, V. et Jirák, J. (1975): Myslivost. – Státní zemědělské nakladatelství. Praha. Hanzák, J. et Hudec, K. (1963): Světem zvířat. – Státní nakladatelství dětské knihy n.p. Praha. Jiřík, K. (1980): Atlas zvěře. – Státní zemědělské nakladatelství. Praha. Kvasničková, D. et Froněk, J. (1995): Rok v přírodě. – Fortuna. Praha. Walter, J. et Černý, V. (1980): Ptáci. Artia. Praha. http:// www.naturfoto.cz