Plán péče Přírodní rezervaci Králova zahrada na období

Plán péče o Přírodní rezervaci

Králova zahrada na období 2009 - 2018

Přírodní rezervace Králova zahrada

Plán péče na období 2009 - 2018

1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1. Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Kód: 1685 Kategorie: přírodní rezervace Kategorie IUCN: IV – řízená rezervace: - území pro management stanovišť/druhů: - chráněná území, zřizovaná převážně pro účely ochrany prováděné cestou managementových zásahů Definice: Oblast pevniny vystavená aktivním zásahům pro účely managementu s cílem zajistit uchování stanovišť anebo naplňovat potřeby vybraných druhů. Cíle managementu: - zabezpečit a udržovat stanovištní podmínky nezbytné pro ochranu význačných druhů, skupin druhů, biotických společenstev nebo hmotných přírodních jevů, které vyžadují specifickou lidskou manipulaci pro zajištění optimální péče; - umožňovat vědecký výzkum a monitoring přírodního prostředí jako primární činnosti, spojené s trvale udržitelnou péčí o přírodní zdroje; - eliminovat a poté zabránit další exploataci nebo jiným způsobům využívání území, jež by byly v rozporu s cílem vyhlášení;

1.2. Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ Vyhlášení :

Okresní úřad Svitavy Vyhláška dle rozhodnutí ze dne 15. 3. 1994, s účinností 1. 6. 1994

1.3. Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 kraj: Pardubický okres: Svitavy obec s rozšířenou působností: Svitavy katastrální území: Opatov v Čechách (kód 71145) Území není součástí velkoplošného ZCHÚ. Území není součástí žádné navržené evropsky významné lokality podle směrnice o stanovištích programu Natura 2000 a podle nařízení vlády č.132/2005 Sb. ze dne 22.12. 2004, ani nezasahuje do žádné ptačí oblasti programu Natura 2000. ZCHÚ je zřízeno v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon)

2



1.4. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí 1.4.1. Přehled parcel a vlastníků Katastrální území: Opatov v Čechách (kód 71145) Číslo parcely podle KN

Výměra parcely celková podle KN (ha)

1567 1974/1 1974/3 1977/4 Celkem

13,9710 2,0072 0,2340 294,0310

Výměra Druh Způsob Číslo parcely pozemku využití listu v ZCHÚ podle KN pozemku vlast(ha) podle nictví KN 605 0.1636 lesní poz 605 1.6015 lesní poz 605 0.1664 lesní poz 605 14.9736 lesní poz

Vlastník

ČR: Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106(19),Hradec Králové,50168 ČR: Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106(19),Hradec Králové,50168 ČR: Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106(19),Hradec Králové,50168 ČR: Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106(19),Hradec Králové,50168

16.9051

1.4.2. Nedostatky v parcelním vymezení Určité nedostatky parcelního vymezení vyplývají z vlastního zřízení PR a změn, které za dobu její existence nastaly v parcelaci pozemků. Ve vyhlašovací vyhlášce z r. 1994 se uvádí pozemek č. 1974, který byl později rozdělen na pozemky 1974/1 a 1974/3, přičemž do území rezervace zasahují oba nové pozemky jen částí. Parcela č. 1850/1 (vodní plocha v majetku Rybářství Litomyšl s.r.o.), která je uváděna předchozím plánem péče, do rezervace podle vyhlašovací vyhlášky nezasahuje. V terénu je tedy značení v tomto místě podle vyhlašovacího předpisu chybné.

1.4.3. Uživatelé a správci Lesy České republiky, státní podnik, Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové (dále jen Lesy ČR, s.p.) jsou správcem lesních pozemků ve vlastnictví státu a drobných vodních toků a melioračních zařízení nacházejících se na lesních pozemcích.

1.5. Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky vodní plochy

ZCHÚ plocha v ha 16.9051

-

trvalé travní porosty

-

orná půda

-

zahrada ovocný sad ostatní plochy

-

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

Celková plocha:

OP plocha v ha Ochranné pásmo není zřizovacím dokumentem zvlášť určeno. Proto je jím podle § 37 odst.1 zákona č. 114/1992 Sb. území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ.

Způsob využití pozemku zamokřená plocha

-

rybník nebo nádrž

-

vodní tok

-

neplodná půda

-

ostatní způsoby využití

-

-

16,9051 podle digitalizace podle výnosu:

16,9051 ha 17,36 ha 3

ZCHÚ plocha v ha



1.6. Hlavní předmět ochrany 1.6.1. Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Ochrana souboru zamokřených lesních ekosystémů s hojným výskytem bledule jarní. 1.6.2. Hlavní předmět ochrany – současný stav A. SPOLEČENSTVA Hlavním předmětem ochrany jsou ekosystémy: - prameništní a potoční jasanová olšina se smrkem Ukázka přirozeného výskytu smrku na podmáčených stanovištích a jeho ekologických podmínek v nižších polohách. Přesný výpis a popisy společenstev z různých pohledů jsou uvedeny v kap. 2.1. a v přílohách B. DRUHY - bledule jarní Předmětem ochrany jsou všechny chráněné a ohrožené druhy uvedené v platných právních předpisech, nacházející se na území rezervace v daném okamžiku a bez ohledu na to, jsou-li podchyceny v dosavadních průzkumech či nikoliv. Předmětem ochrany vyplývajícím ze statutu PR je veškerá živá složka vymezeného území (§34 odst.1 písm.e) zákona) Poznámky: V průběhu platnosti plánu péče i v průběhu existence PR může dojít ke změnám v seznamech zjištěných chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Tato PR slouží rovněž jako biotop a refugium živých organismů v okolní hospodářské krajině, přičemž biodiverzita je proměnlivá a výskyty většiny druhů kolísají, některé vzácné druhy přibývají, jiné mohou i přes veškerou péči zmizet. Přesný výpis a popisy dosud zjištěných druhů z různých pohledů jsou uvedeny v kap. 2.1. a v přílohách.

1.7. Dlouhodobý cíl péče Základním cílem péče je zachování, ochrana příp. podpora dynamiky lesních společenstev blížících se přírodě blízké druhové, věkové, horizontální a vertikální struktury porostů odpovídající stanovišti bohaté mokřadní jasanové olšiny s podrostem bledule jarní. Cílem je rovněž ponechání nebo příprava k ponechání vybraných bezzásahových částí porostů a kostry z jednotlivých stromů a hloučků po celé ploše do rozpadu. Základním cílem je rovněž udržení a zlepšení biodiverzity vodních, mokřadních a lesních společenstev; udržení a zlepšení stavu chráněných a ohrožených druhů a jejich biotopů. Ochraně a podpoře struktury a veškeré živé složky musí být zcela podřízeny všechny zásahy a opatření v hiearchii priorit podle stupně ochrany a ohrožení.

4



2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů GEOMORFOLOGICKÉ ČLENĚNÍ: Území orograficky náleží do Třebovského mezihoří – Svitavské pahorkatiny, tvořící přechodnou oblast mezi Sudety a Českomoravskou vrchovinou. Jde o oblast morfologicky pestrou, samotné území se nachází v rovinatém podsvahovém terénu v nadmořské výšce 425 – 435 m n. m. FYTOGEOGRAFICKÉ A GEOBOTANICKÉ ČLENĚNÍ: Území fytogeograficky náleží do Českého mesofytika, okresu Českomoravské mezihoří, podokresu Kozlovská vrchovina. V rekonstrukční geobotanické mapě (MIKYŠKA 1972) je území zařazeno do luhů a olšin sv. Alnion a okrajové části do květnatých bučin – sv. Fagion. V bioregionálním členění patří území do bioregionu 1.39 Svitavského GEOLOGIE: Geologicky leží chráněné území v České křídové tabuli s převahou odvápněných opuk, křídových slínů a křídových pískovců. V Třebovské sníženině, do níž PR patří, se vyskytují též třetihorní jíly a štěrkopísky a čtvrtohorní sedimenty, které se vyskytují jako překryvy. PŮDA: Především se jedná o gleje (fluvický, akvický, pelický), případně fluvizem pelickou, glejovou a oglejenou. Ojediněle se vyskytuje pseudoglej a kambizem oglejená a fluvická. Přirozený vývoj půd byl v historii ovlivněn i lidskými aktivitami, především radikálním odvodněním. Jak už vyplývá z geologického podloží a navrstvených substrátů jedná se na území rezervace o jílovitohlinitou až jílovitou, v aluviu a prameništích o písčitohlinitou místy organickou, hlubokou, vazkou až kyprou, mírně kyselou až mírně zásaditou, sorpčně nasycenou, čerstvě vlhkou až mokrou půdu kostkovité až drobtovité struktury. HYDROLOGICKÉ POMĚRY: Hydrologicky se jedná o významnou oblast spadající do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Východočeské křídy (CHOPAV č. 17), v níž se pod propustnými opukami na podložních jílech vytváří vodonosné horizonty. Území leží v povodí Labe – Tiché Orlice (1-02-02), v dílčích povodích 1-02-02/47 – Zádolský potok – Třebovka pod Zádolským potokem. KLIMATICKÉ POMĚRY: Podle Quitta (1971) patří území do oblasti MT2 – mírně teplá oblast, charakteristická středně dlouhým létem, dlouhým přechodovým obdobím, mírným jarem a podzimem. Středně dlouhou, mírnou zimou, mírně vlhkou a středně dlouho ležící sněhovou pokrývkou. Počet dnů s průměrnou teplotou vyšší než 10oC Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou

140 – 160 - 3 - - 4o C 16 - 17oC 450 - 500 mm 250 - 300 mm 80 - 100

BIOTOPY: Přehled biotopů podle katalogu biotopů ČR (CHYTRÝ et al. 2001) a vyhl. 166/2005 Sb. :

L2.2A

Říční a typické údolní jasanovo-olšové luhy

Plocha v PR ha 8,45

L5.1 L2.2B L1 V4B X9A Σ

Květnaté bučiny a jedliny Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy Mokřadní olšiny Makrofytní vegetace vodních toků Lesní kultury jehličnanů -----

0,51 5,92 0,34 0 1,69 16,91

kód biotopu

Název biotopu

(%) 50 1 35 2 0 12 100

5

Typy přírodních stanovišť v zájmu evropských společenství podle vyhl. 166/2005 Sb. 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) – prioritní stanoviště 9130 Bučiny typu Asperulo-Fagetum -----



SPOLEČENSTVA: název fytocenologické jednotky

Stellario-Alnetum glutinosae Carici remotae-Fraxinetum svaz Alnion glutinosae Carici remotae-Abietetum, Saniculo europaeaeAbietetum

popis a charakter výskytu

potoční aluvium s odvodňovanými naplaveninami podél dřívějších meandrujících potoků nyní drasticky zregulovaných a místy s převládajícím smrkem prameništní slatinné jaseniny ostrůvkovitě v aluviu mozaika mokřadních ostřicových olšin na trvale zavodněných tůních květnaté oglejené až podmáčené jedliny v okrajích – nyní porostlé smrčinami s olší (ústup jedle s totální preferencí a vysazováním smrku před zhruba 150-200lety)

KVĚTENA: Soupis nalezených chráněných a ohrožených taxonů rostlin k r. 2006 (JETMAR, NOVÁK) Latinský název Arum maculatum L. Dactylorhiza fuchsii (Druce) Soó Leucojum vernum L. Lycopodium annotinum L. Ranunculus cassubicus L. Abies alba Mill. Daphne mezereum L. Epipactis hellebornine (L.) Crantz Listera ovata (L.) R. Br. Neottia nidus-avis (L.) L. C. Richard Tephroseris crispa (Jacq.) Schur Valeriana dioica L. Valeriana excelsa subs. sambucifolia (Mikan. Fil.) Holub Veronica montana L. Cardamine flexuosa With. Primula elatior (L.) Hill Allium ursinum L. Circaea intermedia Ehrh. Dentaria bulbifera L. Hepatica nobilis Schreber Hordelymus europaeus (L.) Harz Lycopodium clavatum L. Melica uniflora Retz. Ulmus glabra Huds.

Český název árón plamatý prstnatec Fuchsův bledule jarní plavuň pučivá pryskyřník kašubský jedle bělokorá lýkovec jedovatý kruštík širolistý bradáček vejčitý hlístník hnízdák stařinec (starček) potoční kozlík dvoudomý kozlík výběžkatý bezolistý rozrazil horský řeřišnice křivolaká prvosenka vyšší česnek medvědí čarovník prostřední kyčelnice cibulkonosná jaterník trojlaločný ječmenka evropská plavuň vidlačka strdivka jednokvětá jilm drsný (j. horský)

VYHL. §3 §3 §3 §3

Vysvětlivky: Stupně ochrany: VYHL - Vyhláška ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. §1- druh kriticky ohrožený, §2 druh silně ohrožený, §3 - druh ohrožený ČSČR - Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR (PROCHÁZKA et al. 2001) C1 - taxon kriticky ohrož., C2 - taxon silně ohrož., C3 – taxon ohrož., C4 – vzácnější taxon vyžadující další pozornost (C4a - méně ohrož.) ČSVČ - Přehled vyhynulých, nezvěstných a ohrož. taxonů cévn. rostlin na území VČ (FALTYS 1995) C1 - taxon kriticky ohrož., C2 - taxon silně ohrož., C3 – taxon ohrož., C4 – vzácnější taxon vyžadující další pozornost (taxon C4a - potenc. ohrož. nebo C4b - vzácný, sledovaný) A1 - taxon vyhynulý, A2 - taxon nezvěstný, A3 - taxon nezvěstný,o jehož dřívější existenci jsou pochyby

Úplný seznam druhů rostlin je obsažen v přílohách.

6

ČSČR C3 C4a C3 C3 C3 C4a C4a C4a C4a C4a C4a C4a C4a C4a

ČSVČ C4 C3 C2 C1 C4 C3 C3 C4 C3 C3 C3 C4 C3 C3 C4 C4 C4 C4 C4 C4 C4 C4



Komentář ke květeně (JETMAR, NOVÁK): V období od 15. dubna 2006 do 17. listopadu 2006 bylo na území PR Králova zahrada a v jeho ochranném pásmu zaznamenáno celkem 226 druhů cévnatých rostlin. Jejich přehled je uveden v příloze (JETMAR, NOVÁK: Abecední seznam cévnatých rostlin přírodní rezervace Králova zahrada). Podařilo se přitom potvrdit výskyt všech druhů, které z lokality uvádí dostupná literatura. Nebyl však nalezen vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), o jehož výskytu existovala nepotvrzená ústní zprávu (BERAN in verb.). „Vyhláškové“ druhy vyskytující se v území jsou z kategorie ohrožené. Nejvýznamnější z nich je bledule jarní (Leucojum vernum), která roste masově téměř na celém území rezervace. Jde o jedno z plošně největších nalezišť v Čechách, které je ukázkou přirozených, zamokřených olšin, typických pro zdejší oblast. Árón plamatý (Arum maculatum) byl nalezen jen na dvou mikrolokalitách a není jasné, zda se sem dostal z okolních lokalit a teprve se začíná šířit, nebo zda jde o zbytkovou populaci. Možné je i to, že v území nikdy nebyl hojný. Další dva druhy byly zjištěny jen na hranici rezervace – prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), jehož budoucí výskyt je nejistý, a plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), které se daří ve smrčinách jihovýchodně od PR. Nález plavuně pučivé je významný také proto, že FALTYS (1995) ji pro území východních Čech řadí ke kriticky ohroženým druhům. Další významné rostliny (20 druhů) sice nejsou zvláště chráněny vyhláškou, vyskytují se však v červených seznamech, byť „pouze“ v kategorii ohrožené nebo vyžadující další pozornost. Tyto a další druhy poslouží při hodnocení zachovalosti a přirozenosti lesní fytocenózy PR Králova zahrada. K druhům charakteristickým pro chráněné území se tak vedle bledule jarní řadí jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), ostřice chlupatá (Carex pilosa), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium) a jiné. V letním aspektu pak dominuje především kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).

ZVÍŘENA: Soupis nalezených chráněných a ohrožených druhů živočichů (Vysvětlivky: kategorie zvláště chráněných druhů vyhlášky č. 395/1992 Sb.: §1– kriticky ohrožené druhy, §2 – silně ohrožené druhy, §3 – ohrožené druhy)

Bezobratlí Gnorimus nobilis – zdobenec zelenavý (§2) - (uveden v předchozím plánu péče bez lokalizace a autorizace) Obojživelníci Rana lessonae – skokan menší (krátkonohý) (§1) – v tůňkách nedaleko mostku přees potok Hyla arborea – rosnička zelená (§2) – nalezeny 3 ex. Bufo bufo – ropucha obecná (§3) – nalezeno 10 ex Plazi Lacerta vivipara – ještěrka živorodá (§2) – v ochranném pásmu Anguis fragilis – slepýš křehký (§2) - v ochranném pásmu Natrix natrix – užovka obojková (§3) - v ochranném pásmu Ptáci Glaucidium passerinum – kulíšek nejmenší (§2) – hlasový projev 1samce Apus apus – rorýs obecný (§3) – přelet 2ex Dendrocopos medius – strakapoud prostřední (§3) – pozorován 1ex Komentář ke zvířeně: Poslední vertebratologický průzkum zde byl proveden 1. 4. - 30. 9. 1997 (URBÁNEK) a je uveden v přílohách. Lze předpokládat, že další průzkum povede ke zjištění nových druhů, zejména ze skupiny plazů. Pravděpodobný je i výskyt dalších druhů drobných savců, zvláště hmyzožravců.

7



2.2. Historie využívání území a pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti Šedesátá léta dvacátého století: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody registruje lokalitu Králova zahrada jako území navržené na přírodní rezervaci. Sedmdesátá léta dvacátého století: Návrh na zřízení rezervace je stále evidován. Lokalita byla částečně poškozena vodohospodářskými úpravami - napřímení a prohloubení potoků s nakupeným valem podél nich. Osmdesátá léta dvacátého století: Ve druhé polovině osmdesátých let byly budovány odvodňovací kanály v olšinách. Nenávratně byla zlikvidována řada tůní, především ve východní části. Populace bledule jarní byla oslabena, na řadě míst se místy v důsledku poklesu hladiny spodní vody dosud neobnovila. Odvodňovací rýhy stále existují a dodnes nepříznivě ovlivňují vodní poměry na lokalitě. Devadesátá léta dvacátého století: Návrh na zřízení přírodní rezervace byl v nových podmínkách pracovníky ochrany přírody OkÚ Svitavy oživen a realizován. V jádrovém území v podmáčené olšové smrčině se začaly objevovat smrkové vývraty, které nebyly těženy. Na většině území byly úspěšně nastartovány přírodní procesy a centrální část začala nabývat přirozenějšího rázu. V roce 1999 byla vypracována studie variantních řešení revitalizace Mušlového rybníka a PR Králova zahrada. Záměr na revitalizaci však nakonec není realizován. 2003 Na lokalitě došlo k nahodilým těžbám, při pohybu traktoru na území PR vznikly hluboké rýhy. Byly poškozeny desítky bledulí jarních. 2004 V jižní části rezervace došlo v srpnu k poškození půdního povrchu a kořenů starých olší při přibližování dřeva. K dalšímu poškození půdního povrchu došlo pohybem traktoru v centrální části rezervace, v místě výskytu áronu plamatého. Podle některých botaniků byly poškozeny desítky áronů plamatých ve fázi dozrávání plodů a větší množství bledulí jarních. Vyjeté koleje jsou v terénu patrné dodnes. Negativní dopad je předmětem diskusí dosud. 2005 V severní části na rohu PR se objevil myslivecký posed s újedištěm zasahujícím mírně na území PR a v němž v důsledku rytí zvěře dochází k poškození půdního povrchu. Používané organické (rostlinné i živočišné) zbytky na újediště jsou nebezpečným zdrojem zanášení nepůvodními organizmy. Území přírodní rezervace bylo označeno malými informačními tabulemi na sloupcích se státním znakem při hlavních přístupových cestách.. 2006 Na celém území rezervace bylo prováděno odkorňování čerstvých smrkových vývratů. Tím došlo k částečnému znehodnocení ležící dřevní hmoty z pohledu ochrany přírody („holé" kmeny bez kůry jsou mnohem méně hodnotné z hlediska možného výskytu řadu druhů hmyzu, apod.). Na lokalitě byl proveden botanický průzkum. 2007 Lesy ČR s.p. po vichřici (Kyril) měly zájem na zpracování kalamity (vývratů) na území PR (duben 2007). Rozsah čerstvých vývratů – především SM nijak výrazně nepřevyšoval počty v minulých letech. Byla uskutečněna pochůzka za účasti pracovníků organizace Lesy ČR s.p., orgánu ochrany přírody KÚ, AOPK, zpracovatele plánu péče, botaniků a ochránce přírody. Stanovisko pracovníků organizace Lesy ČR s.p. zůstalo na požadavku zpracování vývratů. Stanoviskem ostatních účastníků bylo ponechání spadlých stromů SM na místě. Populace kůrovců byla Lesy ČR s.p. poté průběžně monitorována a situace byla projednávána s orgánem ochrany přírody.

8



2.3. Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Ve zřizovací vyhlášce z r. 1994 jsou uvedeny tyto podmínky ochrany: Základní podmínky ochrany přírodní rezervace 1) Na celém území přírodní rezervace je zakázáno: a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzívní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkcí ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, b) používat biocidy, c) povolovat a umísťovat nové stavby, d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, e) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství, či sběru lesních plodů, f) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace. Bližší podmínky ochrany přírodní rezervace 1) Na území rezervace je dále zakázáno: a) vjíždět a parkovat motorovými vozidly s výjimkou orgánů policejních, zdravotnických, protipožárních, veterinárních, orgánů státní správy, pracovníků lesního závodu, rybářského svazu, pracovníků zajišťujících údržbu inženýrských sítí a jednotné telekomunikační sítě a vlastníků pozemků s povolením k vjezdu na lesní cesty, b) odhazovat odpadky a zakládat nepovolené skládky, c) narušovat geologický podklad a hydrogeologické poměry, d) narušovat technické zařízení včetně značení hranice přírodní rezervace, e) rušit klid pokřikováním, hlučným zpěvem nebo hrou na hudební nástroje, f) provozovat skupinové a individuální táboření, pořádat veřejné akce turistického, branného a kulturního charakteru přesahujícího rámec běžné prohlídky návštěvních okruhů a stezek. 2) Majitelé a správa lesů jsou povinni hospodařit podle lesního hospodářského plánu schváleného a zpracovaného pro lesy zvláštního určení v úzké součinnosti s orgány ochrany přírody. Těžební zásahy provádět jen mimo vegetačním období. 3) Jen se souhlasem Okresního úřadu ve Svitavách je možno na území přírodní rezervace provádět zásahy do půdního krytu při údržbě inženýrských sítí, jednotné telekomunikační sítě a stávajících komunikací. Tento plán péče navazuje na předchozí plán péče (platnost 1999 – 2008). V současnosti dobíhá platnost lesního hospodářského plánu pro LHC Svitavy (kód 511000) s platností 1999-2008. Všechny lesní pozemky jsou řešeny platným LHP. Les na území současné rezervace je stále v LHK zařazen do kategorie lesa hospodářského podle § 9 zákona č. 289/1995 Sb., ačkoli by měl být zařazen do kategorie lesa zvláštního určení podle §8/2a zákona č. 289/1995 Sb.. V předchozím plánu péče se hovoří o lese zvláštního určení, ale KÚ při příležitosti nového vyhotovování LHP toto území do kategorie LZU nezařadil.

2.4. Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti Veškeré případné škodlivé vlivy a ohrožení v současnosti vyplývají ze stejných vlivů a ohrožení jako v minulosti, tak jak jsou popsány v předchozí kapitole 2.2. Lze připomenout ty nejdůležitější: Dosavadní zkušenosti ukazují, že hlavní ohrožení představuje především nevhodná vodohospodářská, lesnická a myslivecká činnost. Velmi závažné riziko ohrožení přirozených porostů v přírodní rezervaci představují holé a nahodilé těžby, „zdravotní“ a „kvalitativní“ výběry a další podobné zásahy, likvidující důležitá přírodní stanoviště. Mohou omezovat celkovou pestrost a rozmanitost. Nežádoucí je odstraňování odumírajících a odumřelých stromů, představujících biotop mnoha druhů hub, hmyzu apod..Velké riziko představují případy odstraňování dřevní hmoty, která byla ponechána na lokalitě ve vegetačním období a obsahuje snůšky a larvy xylofilních druhů hmyzu. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že vývoj druhů vázaných na dřevo trvá až 5 let. Dřevní hmota, která zůstane na lokalitě v průběhu vegetace již nesmí být v žádném případě odstraněna. Toto je velmi důležitý a často opomíjený faktor zachování přirozené entomofauny. 9



Závažným problémem je zajíždění lesní techniky a ostatních vozidel do porostu rezervace a jejího ochranného pásma, což má za následek poškozování půdního povrchu, poškození botanických lokalit a v neposlední řadě narušování stability terestrické mykoflory. Specifickým ohrožením v případě PR Králova zahrada je případné další narušení vodního režimu na lokalitě a v okolních porostech. Likvidace přirozené obnovy i výsadeb zvěří i zde je limitujícím faktorem, charakter obnovy v lužním lese je také otázkou konkurenčního boje mezi jednotlivými přirozenými druhy a jejich nároky a závisí též na stavu „zabuřenění“ bylinného patra kopřivou, ostružiníkem a maliníkem ve výrazném letním aspektu. MYSLIVOST: Myslivecké hospodaření na území PR musí být v souladu s dlouhodobými cíli zvláště chráněného území. Stavy zvěře je nutno udržovat na úrovni únosné pro bezproblémovou přirozenou obnovu porostů ponechaných trvale bez zásahu. Přikrmování zvěře i samotná existence přikrmovacích zařízení a újedišť na území rezervace a ochranného pásu jsou nežádoucí. Úživnost a tedy lákavost lesních porostů v PR Králova zahrada pro zvěř je mnohem vyšší než ve zbývajících smrkových monokulturách v okolní honitbě, tudíž jakékoli normované stavy zvěře uváděné na plochu celých honiteb jsou ve vztahu k PR zkreslující. Při kalkulaci nákladů na ochranu přírody a obnovu lesa by se mělo na tento fakt přihlížet a případně konflikt zájmů řešit i s pomocí mysliveckého zákona: Na základě § 39 zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti a především na základě § 34 odst.2 zákona lze výkon práva myslivosti omezit, pokud je v rozporu s podmínkami ochrany území PR. Citace ze zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti: § 3: Držitel honitby je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby. § 39 Snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovu: Vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, OCHRANY PŘÍRODY anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nelze-li škody působené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce honebního pozemku nebo na NÁVRH ORGÁNU OCHRANY PŘÍRODY nebo orgánu státní správy lesa SNÍŽENÍ STAVU ZVĚŘE až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody působí. § 52 Odpovědnost uživatele honitby: (1) UŽIVATEL HONITBY JE POVINEN HRADIT a) škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech, b) škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř. § 55 Uplatnění nároků: Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit a) u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, b) u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období.

2.5. Současný stav zvláště chráněného území 2.5.1. Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

31 - Českomoravské mezihoří LHC Svitavy (kód 511000-10) podle výnosu: 17,36 ha podle digitalizace: 16,91 ha 1999-2008, nový 2009 - 2018 LČR s.p. Lesní správa Svitavy revír Kukle

Přehled výměr a zastoupení lesních typů Přírodní lesní oblast: 31 - Českomoravské mezihoří Lesní typ

3L1 5G1 5O1 5P2 4I1 4K6 ∑

Název LT

Přirozená dřevinná skladba LT (10 %)

JASANOVÁ OLŠINA potoční

OL 5-6, JS 2-3, (JV, KL, DBL, BK, JD, BR, VR,) 1-2, SM 0-2

PODMÁČENÁ JEDLINA přesličková

JD 7, SM 2, OL 1, BK, DBL, OS

SVĚŽÍ BUKOVÁ JEDLINA šťavelová

JD 6-7, BK 2-3, SM 1, LP, DBL, KL, OS

KYSELÁ JEDLINA borůvková

JD 6,5 BK 1 SM 1,5 (DBL BO BŘ) 1

ULÉHAVÁ KYSELÁ BUČINA s bikou chlupatou BK 7, JD 2, (DB, LP) 1 KYSELÁ BUČINA borůvková

BK 7 JD 2 DB 1 BO SM

10

Výměra Podíl (ha) (%)

14,77 1,44 0,40 0,07 0,09 0,14 16,91

87,4 8,5 2,4 0,4 0,5 0,8 100



Poznámky: Stav lesnické typologie: revize mapování 2007 MIKESKA ÚHÚL pob. Hradec Králové. K přirozené skladbě LT je třeba připomenout, že prakticky naznačuje možnou skladbu dospělého stadia neovlivňovaného přírodního klimaxového lesa.

Porovnání přirozené a současné skladby lesa Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%)

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

smrk ztepilý jedle bělokorá

5,1 -

30 -

1,7 2,5

10 15

dub letní buk lesní olše lepkavá a šedá jasan ztepilý jilm vaz, horský a habrolistý lípa srdčitá bříza bělokorá vrby (stromové) habr obecný javor klen a mléč topol osika

+ 10,4 1,41 + + + +

Zkratka

Název dřeviny

Jehličnany SM JD

Listnáče DB BK OL JS JL LP BR VR HB JV + KL OS

1 1 46 20 2 2 + + + 3 + Celkem 100 100 16,91 16,91 Přirozená dřevinná skladba vychází z potenciálních přirozených skladeb lesních typů vylišených v daném území při revizi v r. 2007 (MIKESKA, ÚHÚL pob. Hradec Králové). + 62 8 + + + +

0,2 0,2 7,8 3,4 0,3 0,3 + + + 0,51 +

Zastoupení stupňů přirozenosti lesních porostů Stupně přirozenosti lesních porostů

Skladba dřevin 1. (%) 2. 0-5 +

1. Les původní 0-5

+

2. Les přírodní 0-10

+

3. Les přírodě blízký 4. Les přírodě vzdálený 5. Les nepůvodní 6. Holina

Přípustné způsoby ovlivnění lesních porostů 1. mýtní těžba jednotlivých stromů (toulavá t.) před více než 100 lety, 2. odvoz odumřelého dříví před více než 50 lety, 3. pastva domácích zvířat nebo chov spárkaté zvěře v minulosti, přičemž tyto vlivy na druhovou skladbu, strukturu a texturu dřevinné složky jsou v současnosti zanedbatelné 1. obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na méně než 1/4 plochy (v současnosti ne), mýtní těžba s následnou sekundár. sukcesí lesa v minulosti, 2. zásahy sledující cíle ochrany přírody v minulosti (v současnosti ne), 3. odvoz odumřelého dříví v posledních 50 letech (v současnosti ne) 1. obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na více než 1/4 plochy (v současnosti ne), 2. v současnosti pouze zásahy sledující cíle ochrany přírody (zásahy managementové), 3. nahodilá těžba živých stromů (BO, SM) nalétnutých kůrovci a odvoz tohoto dříví v současnosti

Barva v Zastou mapě pení % zelená

-

hnědá

-

žlutá

50,6

0-50

-

-

modrá

40,4

51-100

-

-

červená

2,2

-

-

-

bílá

+

1. přítomnost stanovištně a geograficky nepůvodních dřevin 2. přítomnost všech hlavních geograficky a stanovištně původních druhů dřevin, tj. druhů s předpokládaným původním zastoupením více než 20%, v zastoupení nejméně 1%

2.5.2. Základní údaje o tocích VODNÍ TOKY Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí* Katastr - číslo parcely Úsek dotčený ochranou (ř.km od – do) Charakter toku**

Zádolský potok 1-03-63-100 Opatov č. 1977/4č. (viz mapka KN a hranice PR)

pravostranný přítok Zádol. potoka -Opatov č. 1977/4č. (viz mapka KN a hranice PR)

Lososová (pstruhová voda)

Lososová (pstruhová voda)

11



Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku

dva mostky v krajích PR -

-

ČR: Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106(19),Hradec Králové,50168

ČR: Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106(19),Hradec Králové,50168

Správce rybářského revíru

Český rybářský svaz, Východočeský územní svaz

Český rybářský svaz, Východočeský územní svaz

Rybářský revír Zarybňovací plán Vegetace

* identifikátor vodního toku podle Nařízení vlády č. 71/2003 Sb. ** lososové nebo kaprové vody podle Nařízení vlády č. 71/2003 Sb.

2.6. Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Současný plán péče v lesnické části předpokládal hospodářské zásahy na zhruba polovině území rezervace. Tato myšlenka byla obtížně realizovatelná, protože většina uvažovaných zásahů byla v trvale zamokřeném terénu. Jedná se o náročnou jemnou práci s koněm v době, kdy by půda byla zamrzlá. Tzv. „nahodilé těžby“ nemají na území přírodních rezervací opodstatnění. „Mrtvá“ dřevní hmota v přírodním lese není negativním jevem, ale naopak přirozenou a nezbytou složkou celého ekosystému, protože přestavuje útočiště pro celou řadu ohrožených druhů živočichů (zejména hmyzu) i rostlin (především hub), které v běžném hospodářském lese nemají žádnou šanci na přežití. Ve výjimečných případech lze povolit odstranění souší či nakloněných stromů, které by pádem ohrožovaly bezpečnost osob na obou hlavních cestách v rezervaci. Je třeba ukončit obvyklou praxi zajíždění traktory do porostů, což vždy způsobuje rozsáhlé poškození půdního povrchu. Existence smrkových vývratů je běžným jevem a nedílnou součástí přirozených podmáčených smrčin a olšových smrčin. Je třeba ponechávat veškerou dřevní hmotu na místě bez zásahu. Souhlasit lze s monitorováním výskytu kůrovce a s případným odkorněním části hmoty - ovšem teprve za předpokladu, že by akutně hrozilo přemnožení kůrovce – odkornění v době počátku žíru posledních vylíhlých larev v požerku. Na území PR Králova zahrada je dosud oproti přirozenému stavu stále veliký nedostatek dřevní hmoty ponechané samovolnému rozpadu. Předchozí odvodňovací zásahy a regulační zásahy do potoků jsou v rozporu s potřebami rezervace, v níž je naopak potřeba vodu udržet. Meandry potoka a tůňky jsou cennými a chybějícími biotopy celé řady vzácných živočichů – většina obojživelníků, měkkýši apod. Záměr revitalizace Zádolského potoka z roku 1999 by měl být znovu posouzen, zejména při jihovýchodní hranici rezervace, kde se dosud dochovaly původní meandry. Dále je žádoucí zvážit možnost revitalizace i ve východní části směrem k Mušlovému rybníku, kde v důsledku poklesu hladiny spodní vody došlo ke znatelnému úbytku populace bledule jarní, případně částečného zahrnutí vodoteče protékající středem rezervace. Nicméně je nutno konstatovat, že některé části Zádolského potoka i jeho levostranného přítoku začaly se samy revitalizovat – mírně meandrovat a zatahovat náletem OL (viz též fotodokumentace).

2.7. Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize V tomto území nedochází ke kolizi mezi jednotlivými předměty ochrany.

12



3. Plán zásahů a opatření 3.1. Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1. Rámcové zásady opatření v lesních porostech Motto - citace (MÍCHAL 1998): Odumřelé dřevo poskytuje potravní zdroje a prostorové niky značnému množství specializovaných organismů: pro bakterie, asi 1500 druhů hub saprofytických i parazitických, lišejníky, mechy, kapradiny, keře i semenáčky dřevin; pro kroužkovce, členovce (z hmyzu více než 1300 tzv. xylobiontů – druhů vázaných na staré a odumírající stromy), mravence, pavouky, plže, plazy, obojživelníky, ptáky i savce. Vedle půdy je tak odumřelé dřevo druhově nejbohatší nikou lesního ekosystému. S ohledem na biologickou rozmanitost lesního ekosystému je významné rozkládající se hroubí a zejména silně kmeny, v nichž se udržuje ve srovnání se slabými dimenzemi stabilnější teplota a vyrovnaná vlhkost, na kterou jsou mnozí živočichové postrádající schopnost tepelné autoregulace odkázání. Asi 350 druhů hmyzu existenčně vázaného na rozkládající se dřevo je nejohroženější ekologickou skupinou lesní fauny. Jejich přežívání se omezuje prakticky jen na některé přírodní rezervace a na náhradní biotopy, jakými jsou obory, hrázové prostory rybníků nebo historické parky. Z asi 9000 druhů brouků střední Evropy má každý pátý až šestý vazbu na odumřelé dřevo, jež v lesním ekosystému vytváří heterogenní niku pro vývoj a přežívání hmyzu, v závislosti na dimenzi kmene, fází rozkladu, napadení houbami, vlhkostí apod. Z těchto tzv. hmyzích xylobiontů je zhruba polovina ohrožena vyhynutím, zatímco potenciálních lesních škůdců je mezi nimi velmi málo. Výzkumy dokazují (AMMER 1991), že už při 5 – 10 m3/ha odumřelého dřeva v porostu dochází k významnému zlepšení životních podmínek hmyzích xylobiontů a také ptáků a netopýrů – dutinových hnízdičů za podmínky, že odumřelá hmota zůstává alespoň z poloviny na stojato. Pro druhovou rozmanitost ptactva je důležitější členitá porostní struktura s výskytem „světelných šachet“, oteplujících pomístně porostní nitro nežli počet stojících souší. Požadavky takto zaměřené druhové ochrany s ohledem na kvalitu vznikajících ekologických nik se soustřeďují na odumřelé dřevo „temperované“ (teplotně nadlepšované) a stojící, tedy souše: a) v korunové úrovni vyspělých porostů, b) na plochách kalamitního rozpadu, c) ve středních lesích, d) v lesních okrajích.

3.1.1.1. Způsob a intenzita hospodaření v lesích Ve zřizovacím předpisu se píše, že na celém území přírodní rezervace je zakázáno hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzívní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkcí ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch. Způsob a intenzita hospodaření zde musí být plně podřízena požadavku na mimoprodukční funkci lesa, což v daném případě znamená produkčně prakticky nehospodaření, a zpravidla jen podporu obnovy a přirozeného vývoje. Rovněž je třeba ponechávat dřevní hmotu (souše, zlomy, vývraty) na místě bez zásahu. Souhlasit lze s monitorováním výskytu kůrovce a s případným odkorněním části hmoty - ovšem teprve za předpokladu, že by akutně hrozilo přemnožení kůrovce a za souhlasu orgánu ochrany přírody. V minulosti se zde většinou hospodařilo s omezením daným výrazným podmáčením stanoviště a více či méně za neustálého ohrožení větrem. Je to pro smrk typicky labilní stanoviště a nepomohou ani drastické odvodňovací zásahy, které zde byly paradoxně provedeny až nedlouho před vyhlášením rezervace. Na základě zkušeností s chováním dřevin na podobném bohatém, podmáčeném a jílovitém stanovišti a s ohledem na historické údaje zde ovšem vedle olše a ojedinělého smrku a buku měla před cca 200 lety prim jedle. Z důvodů vysoké buřeně a okusu zvěří bude nezbytně nutné pomoci obnově. Zpravidla bude stačit hloučkovitá či jednotlivá výsadba individuálně oplocených odrostků, či individuální ochrana stávající přirozené obnovy ve světlinách. Území rezervace lze rozdělit na 3 části: I. Stará olšina se smrkem Jedná se o jádrové území rezervace s navrženým prakticky bezzásahovým režimem. Je to nejcennější část s rozvolněným a nepravidelným horizontálním zápojem a zároveň místy s mírně etážovou strukturou. Rozmístění dřevin ukazuje jasně na původ z přirozeného náletu. Je zde patrný poměrně přirozený charakter. Vzhledem ke špatnému popisu porostů v LHP nelze ovšem tuto část pojmenovat jednou porostní skupinou. Vedle porostní skupiny 961E14 se jedná o část 961 E8 a velkou část 961F8 a dále o por.skup. 960B15 a rovněž i o JZ polovinu 962C5. Na některých místech bude nutno podpořit obnovu. Zpravidla bude stačit sporadická hloučkovitá či jednotlivá výsadba individuálně oplocených odrostků (OL, JD, JL), či individuální ochrana proti zvěři stávající přirozené obnovy ve světlinách. Viz. mapky a podrobný plán podle porostních skupin. II. Převážně smrková část Na většině té části, kde převládá SM je přimíšena OL a SM je postupně prořeďován větrem. Ve vzniklých vývratových světlinách („vývratových kolech“) se mohutně obnovuje zase SM. Nejhustší a obecně 13



z pohledu rezervace nejnepříznivější strukturu má smrkový pruh ve skupině 961F8 podél zregulovaného Zádolského potoka. Vedle toho v tomto SM pruhu jsou patrny meandry bývalého přirozeného toku Zádolského potoka. Bez ohledu na to, zda dojde k revitalizaci toku, je nezbytně nutné celou tuto SM část výrazně proředit. Přednostně je třeba uvolnit OL a ostatní listnáče a proředit SM právě v místech meandrů a podpořit tím nálet dřevin. Protože bude nalétat převážně zase SM, lze doporučit i hloučkovitou seč (do 0,05 ha) s výsadbou OL, JS, JD, JL. Viz též podrobný plán podle porostních skupin. III. Mladá olšová monokultura Jedná se o uměle vysázené olšiny v por. skup. 962B5a a v JV části 962C5, mezi nimiž je velký příkop s valem z období nesmyslné regulace Zádolského potoka. Lze připustit probírku. Viz též podrobný plán podle porostních skupin.

3.1.1.2. Geograficky a stanovištně nepůvodní dřeviny Na území rezervace se nacházejí jen ojediněle vtroušeny geograficky nepůvodní dřeviny: modřín evropský a douglaska tisolistá. Odstranit druhovým výběrem. Jakékoli šíření geograficky nepůvodních dřevin na území PR je nepřípustné a odporuje to základnímu poslání rezervace, ale i zákonu o ochraně přírody.

3.1.1.3 Zásady opatření v lesích z pohledu zoologického a mykologického Zkušenosti s výskytem drtivé většiny různých skupin živočichů a hub, a to především entomofauny ukazují, že problémem není samotný fakt hospodaření v lesích, ale způsob hospodaření, kdy vznikají stejnověké a stejnorodé porosty, v nichž se důkladně odstraňují staré a suché stromy. Rozhodujícím biotopem většiny entomofauny, ale i avifauny, jsou řídké osluněné staré porostní skupiny se starými rozpadajícími se stromy a nedotěžené zbytky starých porostních skupin a hloučky. To platí v podobné míře i pro výskyt saprofytických i parazitických hub. Vodní malakofauna, obojživelníci, plazi, vážky: Pro tyto skupiny živočichů jsou přímo zásadním faktorem zavodněné příkopy a sníženiny, tůňky a vůbec alespoň dočasné vodní plošky. Tedy úplný opak dosavadního snažení lesních hospodářů o dokonalé odvodnění všech lesních ploch. I z tohoto důvodu je třeba provedení alespoň pomístné revitalizace Zádolského potoka a přítoků

3.1.1.4 Zásady opatření v lesích z pohledu botanického (JETMAR, NOVÁK 2006) Zpevněné cesty přes přírodní rezervaci je možné udržovat pouze vyřezáváním náletů dřevin, nanejvýš kosením vegetace na konci vegetačního období (od konce září). V žádném případě nesmí být používány herbicidy, a to nejen v rezervaci, ale ani v ochranném pásmu. Patrně právě herbicidy způsobily recentní vymizení prstnatce Fuchsova. Přímo v rezervaci a jejím ochranném pásmu by nemělo být skladováno vytěžené dřevo (dochází k tomu u mostu přes Zádolský potok na hlavní cestě).

3.1.1.5 Revitalizace Zádolského potoka (JETMAR, NOVÁK 2006, HRUBÝ 2007) Zásahem sledujícím zlepšení stavu území by mohla být revitalizace Zádolského potoka od „zadní“ cesty (třetí mostek) po průsek skrz rezervaci (druhý mostek). V těchto místech je vhodná silnější redukce smrků (skupinový výběr) a následné navrácení toku do původních meandrů vybudováním hrází a stavítek na napřímeném korytě (nyní už zase začínajícím meandrovat a zarůstat OL). Vzniknout by zde mohly i nové tůně pro obojživelníky. Zlepšení hydrologických podmínek by pak umožnilo rozšíření druhů zamokřených stanovišť, včetně bledule, i na tyto dnes odvodněné plochy. Dále je žádoucí zvážit možnost revitalizace i ve východní části směrem k Mušlovému rybníku, kde v důsledku poklesu hladiny spodní vody došlo k znatelnému úbytku populace bledule jarní, případně částečného zahrnutí vodoteče protékající středem rezervace.

14



ad 3.1.1.) Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice 28

Kategorie lesa (les zvláštního určení §8/2a)

Soubory lesních typů 3L,5G,5O

Orientační druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa podle SLT SLT

Doporučené podíly dřevin při obnově

meliorační a zpevňující dřeviny

OL 50-60, JS 15-25, SM 0-20, (KL, JD, JL) 1-10 JD 50-70, SM 20-30, OL 10-20, BK+-5 JD 40-70, BK 20-30, SM 5-10, KL+, LP+

3L 5G 5O

A) Porostní typ OLŠOVÝ (SMÍŠENÝ) Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba ∞

∞

JV,KL,OL BK,JD,JV,KL,OL,OS BK,JD,BŘ,OS

B) Porostní typ SMRKOVÝ (SMÍŠENÝ) Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

∞

∞

-

-

Hospodářský způsob


Skupinovité formy s výběrnými prvky - převážně bezzásahový režim

Skupinovité formy s výběrnými prvky

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty podpora přirozené horizontálně a vertikálně členěné struktury – převážně bezzásahový režim Způsob obnovy a obnovní postup Kombinovaný – skupinovité formy (max. 0,10 ha) s výběrnými prvky – zpravidla nutnost umělé výsadby odrostků - převážně bezzásahový režim

redukce zastoupení SM

Kombinovaný - změna druhové skladby na JD, OL, JS, JL

Péče o nálety, nárosty a kultury podpora náletu listnáčů

podpora náletu listnáčů a výsadby JD

Výchova porostů -

redukce zastoupení

Opatření ochrany lesa -

ochrana proti kůrovci 1. monitoring 2. odkornění v době žíru posledních vylíhlých larev v požerku

Provádění nahodilých těžeb Ponechávat stát i souše a vývraty, nevracet vývratová kola zpět

C) Porostní typ

Ponechávat stát i souše a vývraty

Poznámka Vyklizování pouze koněm (železným koněm) po zamrzlé půdě.

15




3.1.2. Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v lesní části území

961E14 – staré ozn. 961E15/9/2 15 1,40 3L1 100 28A

věk

poznámka

doporučený zásah

OL SM JS OL SM JS JL SM JS OL JL

90 5 + 70 15 15 +

145 horní etáž

40 30 30 +

20

SM OL OL JS SM JL JS SM OL

70 30 60 10 30 + 50 30 20

121 horní etáž

15

sporadická spodní podpora přirozené obnovy etáž

OL SM JIV

75 25 +

41

skupinka mladé OL se SM

SM

100 121 horní etáž

9 4,84

OL JS SM KL BK

60 10 30 + +

3 1,50

SM JS OL JL

50 30 20 +

25

SM OL

95 5

60

OL SM JS

95 155 stará olšina se sporadickými 5 mladšími jedinci +

9 0,14

2 0,10

961E8 – staré ozn. 961E13/9/2 13 0,70 3L1 100 28B 9 2,53

2 0,50

961E4a – staré ozn. 961E5a 5 0,09 3L1 100 28A

961F8 – staré ozn. 961F13/9/3 13 1,00 3L1 100 28B

961F5 – staré ozn. 961F6 6 0,34 5G1 100 28B 960B15 – staré ozn. 960B16 16 0,18 3L1 100 28A

bezzásahový režim; neprovádět žádnou, ani nahodilou těžbu bez schválení orgánu ochrany přírody

naléhavost stupeň přirozenosti

zast. dřevin %

dřeviny

LT výmě ra LT (%) (ha)

rám. směr. por. typ

označení porostní skupiny (staré +nové)

etáž

Popis lesních porostů a výčet navrhovaných zásahů a opatření v nich

2 3

90 sporadická střední etáž

sporadická spodní podpora přirozené obnovy etáž a z keřů ojeď. střemcha hroznovitá

2

na části označené na mapě (I) - bezzásahový režim 2 3 - zde neprovádět žádnou, ani nahodilou těžbu bez 86 sporadická střední schválení orgánu ochrany přírody; etáž v přehoustlé SM části (II) by bylo možné provézt probírku s uvolněním OL; vyklizení koňmi po zamrzlé půdě v zimě

bez zásahu

2

- 3

- na části označené na mapě (I) - bezzásahový 2 3 režim neprovádět žádnou, ani nahodilou těžbu bez 90 sporadická střední schválení orgánu ochrany přírody; etáž - v přehoustlé SM části (II) by bylo možné provézt probírku s uvolněním OL a ost. listnáčů; vyklizení koňmi po zamrzlé půdě v zimě; - přednostně je třeba proředit SM právě v místech meandrů v JV části a podpořit tím nálet dřevin lze doporučit i hloučkovou seč (do 0,05 ha) s výsadbou OL, JS, JD. sporadická spodní na světlinách v SV části výsadby odrostků etáž a vysázená OL,JD,JL s individuální ochranou (drátěný nebo skupina – mlazina dřevěný plůtek) viz mapka a foto; v SV části

1

podpora přirozené obnovy;

zarondovaná mladá SM monokultura

16

silná probírka

1 5

bezzásahový režim; neprovádět žádnou, ani nahodilou těžbu bez schválení orgánu ochrany přírody; podpora přirozené obnovy a možnost výsadby odrostků OL,JS.JL s individuální ochranou

2 3



5G1 10

OL SM JS

50 50 +

48

OL OLS JS SM

94 5 1 +

52 poměrně hustá

střední probírka

OL SM

95 5

121 horní etáž – ta je

příprava na bezzásahový režim; neprovádět žádnou, - 3

věk

poznámka

doporučený zásah

mladší porost; SM silná probírka ve SM části část v JZ cípu

naléhavost stupeň přirozenosti

zast. dřevin %

960B4a – staré ozn. 960B5a 5a 0,76 3L1 90 28A

dřeviny

LT výmě ra LT (%) (ha)

rám. směr. por. typ

označení porostní skupiny (staré +nové)

etáž

Popis lesních porostů a výčet navrhovaných zásahů a opatření v nich (pokračování)

1 3

962B5a – staré ozn.

962B6a

6a 1,11 3L1 100 28A

962C5 – staré ozn. 13 0,70 3L1 100 28B 962C13/6

6 0,71

OL JS SM JL

90 5 5 +

nestrukturovaná vysazená olšina s prameništi

1 4

pouze ve velmi ani nahodilou těžbu bez schválení orgánu ochrany zachovalé JZ půlce přírody; skupiny – část (I)

podpora přirozené obnovy a možnost výsadby odrostků OL,JS.JL s individuální ochranou 52 převážně JV půlka střední probírka 1 skupiny – část (III) – poměrně hustá nestrukturovaná vysazená olšina s prameništi

Poznámka: Popis porostů – etáží, jejich hranice a věková a druhová struktura ze současného i z předchozích LHP vůbec neodpovídá skutečnosti, navíc nezohledňuje dřeviny pod 5 %, proto byl vyhotoven popis porostů – etáží nový.

3.2. Zaměření a vyznačení území v terénu Značení hranice je výrazné. Ve spodní části u Mušlového rybníka bohužel značení chybně zabírá část parcely č. 1850/1, zřejmě vinou špatného výčtu parcel v předchozím plánu péče. Ve zřizovacím předpisu tato část parcely rybníka není uvedena.

3.3. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území 3.3.1. Řešení kolizí mezi zájmy ochrany přírody a ostatními zájmy Pokud nebude možné zabezpečit plnění předmětu ochrany přírody v minimálních požadavcích, které vyplývají z plánu péče, dohodou se správcem lesních porostů, je z dlouhodobého hlediska nejefektivnějším řešením výkup nebo směna pozemků. Je nezbytné zajistit, aby plochy patřící státu byly spravovány státní organizací schopnou zajišťovat náležitou, odborně podloženou péčí o území. V případě postoupení některých práv jiným subjektům, např. formou pronájmu, je nutno stanovit takové podmínky, aby ekonomické či jiné zájmy těchto subjektů nemohly vést k poškození dochovaného přírodního prostředí.

17



3.3.2. Změny kultur Pokud by se dodatečně přičleňovala část parcely č. 1850/1 (patří Rybářství Litomyšl s.r.o.), která do rezervace logicky patří (ale není uvedena ve zřizovacím předpisu), bylo by nutné ji zaměřit a změnit druh parcely z vodní plochy na lesní pozemek.

3.3.3. Změny nájemních vztahů Je třeba revidovat nájemní smlouvy na myslivecké využívání státních pozemků v souladu s plánem péče.

3.3.4. Návrh na přehlášení (nové vyhlášení) ZCHÚ Ačkoli autoři botanického inventarizačního průzkumu navrhují rozšíření rezervace (viz JETMAR, NOVÁK 2006), celkový stav a charakter navrhovaných částí k rozšíření nesplňují celkové kvalitativní požadavky, které by statut ochrany formou přírodní rezervace měl mít.

3.4. Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území není zatím ohroženo rekreačním či sportovním využíváním veřejností.

3.5. Návrhy na vzdělávací využití území V současné době jsou umístěny malé informační tabule na sloupcích se státním znakem při hlavních přístupových cestách. Lze doporučit instalaci dvou velkých informačně-naučných tabulí u přístupových cest v JZ části a střední části.

3.6. Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Pravidelný a specializovaný inventarizační průzkum všech složek fauny a flóry umožňuje efektivněji nasměrovat opatření v péči o území a stanovit lépe priority ochrany. Detailní průzkumy dávají také více informací a podkladů pro dostatečnou argumentaci k cílům a zásahům a především ke konkrétnímu omezení či vyloučení hospodářského či mysliveckého využívání. V daném území je třeba doplnit inventarizační průzkumy z hlediska podrobnosti do srovnatelné úrovně a data uložit jednotným způsobem do „digitální rezervační knihy“, včetně jednotné formy identifikace v terénu, aby následný monitoring byl dostatečně efektivní. Zoologický inventarizační průzkum Zoologické inventarizační průzkumy (včetně měkkýšů) je třeba provádět 1x za období platnosti plánu péče s min. 2-letým předstihem před vyhotovením dalšího plánu péče. V rámci tohoto plánu péče nebyly provedeny žádné zoologické inventarizační průzkumy. Botanické inventarizační průzkumy Botanické inventarizační průzkumy je třeba provádět 1x za období platnosti plánu péče s min. 1letým předstihem před vyhotovením dalšího. Vedle obligátně prováděných průzkumů cévnatých rostlin a jejich společenstev se doporučuje věnovat zvýšenou pozornost i rostlinám bezcévným. V r. 2006 byl proveden roční botanický inventarizační průzkum (JETMAR, NOVÁK 2006), viz. příloha. Fytocenologické plochy Jednou za cca 10 let je vhodné provést fytocenologické snímkování vybraných trvalých ploch, které je třeba co nejdříve založit a stabilizovat v lesních porostech. Typologické zkusné plochy V území se nenachází žádná typologická zkusná plocha. Bude vhodné ji zde založit. 18



3.7. Způsoby dokumentace jednotlivých zásahů a vyhodnocení jejich účinků U všech zásahů je nutno vést záznamy o charakteru, datu, kvalitě, ceně provedení a dodavateli v každém roce. Vyhodnocení účinků je vhodné provádět na základě monitorování vývoje vegetace, nejlépe na fytocelonogických a lesnických plochách (na plochách, které by měly být založeny) a inventarizačních průzkumů. Veškeré údaje, evidenci, náklady, monitoring a průzkumy včetně vyhodnocení je třeba archivovat v rezervační knize a ukládat do digitální rezervační knihy, aby se mohla sledovat efektivita, vývoj, změny apod.. Lze doporučit zadávání těchto monitoringů i v rámci bakalářských a diplomových prací.

4. Závěrečné údaje 4.1. Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů a) Jedná se o lesy v majetku ČR spravované státním podnikem Lesy ČR s.p., nicméně věcné břemeno vyplývající z předpisů o ochraně přírody a tedy i z hospodaření v lesích zvláštního určení (či v hospodářských lesích) z titulu ochrany přírody, není doposud na takto spravovaných lesních pozemcích uspokojivě vyřešeno. b) Certifikace lesů PEFC vlastníka a správce zavazuje automaticky plnit i kriteria, která se týkají ochrany diverzity certifikovaného lesa PEFC: Kritéria certifikace lesů PEFC - Kritérium 4.: Zachování, ochrana a vhodné zvyšování biologické diverzity lesních ekosystémů – 4.1 Reprezentativní, vzácné a citlivé ekosystémy: lesní hospodářské plánování a mapování musí zahrnovat chráněné reprezentativní, vzácné a citlivé ekosystémy a klíčové biotopy. Cílem je buď ponechání těchto ekosystémů jejich přirozenému vývoji (rezervace) anebo obhospodařování těchto lesů s cílem naplnění jejich funkce a zachování jejich přirozeného rázu co možná nejdéle a zajištění jejich obnovy odpovídajícím způsobem. Držitel certifikace lesa PEFC se zavazuje dodržovat mimo jiné tyto požadavky: 4.1a Jsou respektovány základní ochranné podmínky NP, CHKO, NPR, PR.. 4.1d Známé biotopy s výskytem ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů zahrnuté v LHP jsou obhospodařovány způsobem tyto biotopy neohrožujícím. A dále kriterium: 4.6 - Ponechávání částí odumřelého dřeva: Za účelem zvyšování populací neškodících saprofytických druhů mikroorganismů, rostlin a živočichů je při dodržování principů ochrany lesa a s ohledem na ekonomické poměry: 4.6a Cíleně ponecháván přiměřený podíl stromů přirozenému odumírání a rozpadu a ponechávána část vyřezané biomasy včetně silnějšího dřeva. Kritérium je uplatňováno zejména na územích NPR, PR a v prvních zónách CHKO.

4.2. Použité podklady a zdroje informací FIŠERA, J. (1998): Plán péče o PR Králova zahrada na období 1999-2008. [Depon. In: Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životního prostředí Pardubice]. JETMAR, F., NOVÁK, P. (2006): Botanický inventarizační průzkum PR Králova zahrada. [Depon. In: Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životního prostředí Pardubice]. URBÁNEK, L. (1997): Zpráva o vertebratologickém průzkumu PR Králova zahrada. [Depon. In: Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životního prostředí Pardubice]. Dokumentace PR Králova zahrada (tzv. „rezervační kniha ZCHÚ“) [Depon. In: Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životního prostředí Pardubice]. Lesní hospodářský plán LČR LHC Svitavy 1999 – 2008. Oblastní plán rozvoje lesů PLO 31 Českomoravské mezihoří Revize lesnicko-typologického mapování ÚHÚL pobočka Hradec Králové 2007. Regionální certifikace lesů PEFC– kritéria trvale udržitelného hospodaření v lesích (2007) - internet. Materiály soustavy Natura 2000 – AOPK Vlastní šetření 2007 a odborné konzultace - podklady např. O. HRUBÝ

19



4.3. Seznam mapových listů a) Katastrální mapa (1:2880): b) Státní mapa odvozená 1:5000: c) Základní mapa České republiky 1:10 000: d) Základní mapa České republiky 1:50 000: e) Čtverec síťového mapování:

XXIII–19–5, XXIII-19-1, XXII-19-8, XXII-19-4 Litomyšl 0-4 14-3414-34 61-64

4.4. Seznam používaných zkratek AOPK - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, KÚ - krajský úřad, ORP - obec s rozšířenou působností, OP - ochranné pásmo, LHC - lesní hospodářský celek, LHP - lesní hospodářský plán, LHK – lesní hospodářská kniha, LHO - lesní hospodářská osnova, KN – katastr nemovitostí, LS – lesní správa, LČR – Lesy České republiky s.p., MZD – meliorační a zpevňující dřeviny (příloha č. 4 vyhl. 83/1996 Sb), ÚHÚL – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, PR – přírodní rezervace, ZCHÚ – zvláště chráněné území, OkÚ – okresní úřad, MZe – ministerstvo zemědělství, sv. – svaz – fytocenologická jednotka, zákon - zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (úplné znění č.460/2004 Sb.); zkratky dřevin a půd - viz samostatná příloha vysvětlivek

4.5. Plán péče zpracoval Ing. Miroslav MIKESKA Ph.D. fotodokumentace

- zpracování PP z průzkumů, lesnictví a pedologie, mapy a GIS,

datum: 30. 11. 2007

20



5. Přílohy, tabulky, mapy Texty: 1. Fotodokumentace (výběr - 2007) 2. Botanický inventarizační průzkum (JETMAR, NOVÁK 2006) 3. Zoologický průzkum – obratlovci (URBÁNEK 1997) 4. Výtah z LHP (1999-2008) LHC LČR LS Svitavy 5. Zkratky dřevin a půd Mapy: 1. Mapa parcelního vymezení a lesnická na ortofotu PR Králova zahrada (A3) 3. Mapa lesních typů PR Králova zahrada 4. Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů v PR Králova zahrada 5. Mapa lesnická s dílčími plochami PR Králova zahrada 6. Mapa lesnická porostní nová PR Králova zahrada 7. Mapa lesnická zásahů a opatření PR Králova zahrada

Fotodokumentace – zdrojová data: Je provedena v digitální podobě a je součástí digitální verze celého plánu péče na CD nosiči.

21

Plán péče Přírodní rezervaci Králova zahrada na období

Recommend Documents