Plán péče o Přírodní rezervaci Vápenka na období 2016–2024
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:
488 PR Vápenka nařízení Správa CHKO Lužické hory 3/2005 21. 7. 2005 1. 10. 2005
1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:
Ústecký Děčín Rumburk Rumburk Krásná Lípa Kyjov u Krásné Lípy
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: Kyjov u Krásné Lípy Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
366/1 366/2 369 370 371 429
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek
Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)
1171 1171 1171 1171 1171 1171
520867 1475 14423 4891 222234 5791
Celkem
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
55207 1475 11167 1742 50869 457 120917
Ochranné pásmo: Ochranné pásmo je vyhlášené a zahrnuje území do vzdálenosti 50 metrů od hranic přírodní rezervace na pozemkových parcelách číslo 366/1, 369, 370, 371 v k. ú. Kyjov u Krásné Lípy. Katastrální území: Kyjov u Krásné Lípy Číslo parcely podle KN
366/1 369 370 371
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek
Číslo vlastnictví
1171 1171 1171 1171
Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ
-2-
listu Výměra parcely celková podle KN (m2)
520867 14423 4891 222234
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku
OP plocha v ha 6,45
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
lesní pozemky
ZCHÚ plocha v ha 12,09
vodní plochy
0,00
0,00
zamokřená plocha
0,00
rybník nebo nádrž
0,00
vodní tok
0,00
neplodná půda
0,00
ostatní způsoby využití
0,00
trvalé travní porosty
0,00
0,00
orná půda
0,00
0,00
ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
0,00
0,00
0,00
0,00
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
0,00
0,00
12,09
6,45
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
Lužické hory CHOPAV Severočeská křída
Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
ptačí oblast Labské pískovce -
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. – řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Ochrana druhově bohatých lesních porostů charakteru květnatých bučin na vyvlečené kře jurských vápenců. Vápenka je významnou geologickou lokalitou na lužickém přesmyku, stýkající se zde všechny hlavní geologické jednotky severních Čech. Stará důlní štola slouží pro přezimování netopýrů.
-3-
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy podíl plochy v ZCHÚ (%)
název ekosystému S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin L 5.1 Květnaté bučiny
5
L 5.4 Acidofilní bučiny L 4 Suťové lesy
15 10
L 2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy
10
B. druhy název druhu
Skalní výchozy na prudkých svazích, v okolí bývalých těžebních jam Bukové porosty živných stanovišť, místy s druhově pestrým bylinným patrem Bukové porosty chudších stanovišť Lesní porosty na prudkých svazích, v okolí bývalých těžebních jam Lesní porosty na vlhkých částech, většinou na dně bývalých těžebních jam
55
aktuální početnost stupeň nebo vitalita ohrožení populace v ZCHÚ Přezimující SO, KO jednotlivci
Netopýři, viz. 2.1.
C. neživá příroda útvar
popis ekosystému
geologické podloží
popis biotopu druhu
Stará důlní štola
popis výskytu útvaru
Výstup jurských vápenců a dolomitů
V oblasti lužického zlomu se na malé ploše stýká řada geologických útvarů
1.8 Předmět ochrany PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu název druhu
aktuální početnost stupeň nebo vitalita ohrožení populace v ZCHÚ
popis biotopu druhu
Datel černý (Dryocopus martius)
předpokládaný výskyt
Staré, souvislé listnaté a smíšené lesy s dostatkem doupných stromů a odumírajících stromů nebo jejich částí poskytujících vhodnou potravu
LC
Stupeň ohrožení obratlovců je stanoven dle zařazení v Českém červeném seznamu ke stavu v roce 2003 (Plesník a kol., 2003): LC – málo dotčený
1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem je dosažení samoregulačních schopností lesních porostů a zabezpečení a udržení stanovištních podmínek, nezbytných pro zachování význačných druhů nepoškozování geologické lokality.
-4-
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Rezervace leží v lesním komplexu na jižních a jihovýchodních svazích mírného sklonu Maškova vrchu (538 m n.m.) v západní části Lužických hor. Geologicky se jedná o velmi pestrou lokalitu. Územím prochází lužická porucha a na poměrně malém území je zastoupeno několik regionálně-geologických jednotek. Vyskytují se zde porfyrický granit (rumburská žula lužického masívu), permské a jurské platformní sedimenty (pískovce a bituminózní dolomitické vápence), svrchnokřídové pískovce (březenské souvrství, coniac) a třetihorní vyvřeliny (bazaltoidy). Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí od 465 m n. m. do 525 m n. m. Klimatická oblast mírně teplá – B8, okrsek vlhký s mírnou zimou s průměrnou roční teplotou 7°C a ročním úhrnem srážek cca 850 mm. Většinu rezervace pokrývají smrkové porosty, částečně již s intenzivní přirozenou obnovou buku, částečně nahrazeny smíšenými kulturami smrku, jedle a buku. Menší část zaujímají květnaté bučiny a suťové lesy s javorem a jasanem. V keřovém patře se vyskytuje ojediněle lýkovec jedovatý. Bylinné patro je poměrně bohatě vyvinuté, převažuje bažanka vytrvalá, mařinka vonná, kyčelnice cibulkonosná a devítilistá, starček Fuchsův, samorostlík klasnatý, jestřábník lesní, hluchavka žlutá, čistec lesní aj. Ojediněle se zde vyskytuje hlístník hnízdák. Kromě druhů květnatých bučin se charakteristicky uplatňuje žindava evropská, hrachor jarní, břečťan popínavý aj. Ze zvláště chráněných druhů rostlin dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. se zde dle nálezů z osmdesátých let minulého století vyskytoval též prstnatec plamatý v kategorii kriticky ohrožený, okrotice červená a jednokvítek velekvětý v kategorii silně ohrožený. Později však již nebyly nalezeny a zřejmě se v rezervaci nevyskytují. Ze zoologického hlediska je rezervace významná jako zimoviště netopýrů v bývalé štole. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ roztroušeně
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ohrožený
popis biotopu druhu, další poznámky
V r. 2013 cca 17 ex. v ochranném pásmu PR pravidelně
kriticky ohrožený
okraj cesty
silně ohrožený
plošně v celém regionu
pravidelně
silně ohrožený
plošně v širším regionu
pravidelně
přezimování ve štole
pravidelně
kriticky ohrožený silně ohrožený
netopýr vodní Myotis daubentonii netopýr velký Myotis myotis
pravidelně
silně ohrožený
přezimování ve štole
pravidelně
kriticky ohrožený
přezimování ve štole
netopýr řasnatý Myotis nattereri
pravidelně
silně ohrožený
přezimování ve štole
hadilka obecná Ophioglossum vulgatum vratička heřmánkolistá Botrichium matricariifolium slepýš křehký Anguis fragilis holub doupňák Columba oenas netopýr černý Barbastella barbastellus netopýr Brandtův Myotis brandtii
-5-
okraj cesty
přezimování ve štole
název druhu
netopýr ušatý Plecotus auritus vrápenec malý Rhinolophus hipposideros
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ pravidelně
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. silně ohrožený
popis biotopu druhu, další poznámky
pravidelně
kriticky ohrožený
přezimování ve štole
přezimování ve štole
Údaje vycházejí z nálezové databáze AOPK a z archivu Správy CHKO Lužické hory.
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území je chráněno od roku 1969, kdy byla v daném území zřízena Státní přírodní rezervace. V roce 1992 bylo území převedeno do kategorie přírodní rezervace. V roce 2005 byla rezervace přehlášena dle geometrického plánu z roku 1999. b) lesní hospodářství Lesní porosty byly v minulosti částečně změněny hospodářskou činností, což se projevilo zejména v druhové skladbě porostů, ve které převažuje smrk ztepilý. V uplynulém deceniu byly uvolněny a doplněny podsadby jedle bělokoré a jilmu horského. V části smrkových porostů došlo k intenzivní přirozené obnově listnatých dřevin, zejména buku lesního. Pozvolna dochází k rozpadu a přirozené obnově přestárlých bučin v centrální části rezervace. Omezenou realizací nahodilých těžeb narůstá v rezervaci podíl „mrtvého dřeva“. c) myslivost PP Vápenka je součástí honitby Vápenka (CZ 4212210016). Výkon práva myslivosti zde probíhá v souladu se zákonnými omezeními, kdy v rezervaci nejsou myslivecká zařízení, která by způsobovala vyšší koncentraci zvěře. Spárkatá zvěř působí především škody na výsadbách jedle a jilmu, nutná je mechanická ochrana oplocením. Intenzivní přirozená obnova buku odrůstá, poškození je minimální. d) rekreace a sport Turistické využití území má dlouhodobou tradici. Již ve čtyřicátých letech dvacátého století zde geolog. R. Kőgler vytvořil naučnou stezku. Tato stezka byla nedávno obnovena a jsou na ní umístěny informační tabule. Sportovně není rezervace využívána. e) těžba nerostných surovin Těžba dolomitických vápenců, která na území rezervace probíhala od 17. století a vrcholila v 19. století, byla ukončena v letech 1920 – 1940. Těžební jámy a částečně i těžební a odvozní štoly jsou zachovány dodnes. Po druhé světové válce se uvažovalo o obnovení těžby, ale efektivita byla nejistá a v roce 1963 byl projekt těžby definitivně zamítnut. V padesátých letech v území probíhal m. j. s využitím štol průzkum na polymetalické rudy Cu-Pb-Zn (čísla štol v registru důlních děl ČGS: 2892, 2893 a 2894). Jižní část PR ČGS eviduje jako poddolované území č 2301. V roce 2003 byly vchody do štol zabezpečeny jako staré důlní dílo, byly osazeny mřížemi. Zabezpečení provedla Stavební geologie – Geotechnika a.s. Uzávěry štol zabraňují rušení netopýrů. Výsledkem těžby je kromě změněné morfologie terénu a důlních děl rovněž přítomnost odvalů a výsypek. -6-
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Celé ZCHÚ je kategorizováno jako les zvláštního určení dle zákona č.289/1995 Sb. Pro území platí Lesní hospodářský plán pro LHC Rumburk. Celé ZCHÚ leží v I. zóně odstupňované ochrany přírody CHKO Lužické hory, kde platí plán péče na období 2015 – 2024. Nařízení vlády č. 683/2004 Sb. ze dne 8. 12. 2004 kterým se vyhlašuje ptačí oblast Labské pískovce. Nařízení vlády č. 85/1981 Sb. ze dne 24. 6. 1981 o Chráněných přirozených akumulacích vod (CHOPAV) 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Neživá příroda Rezervace se nachází u lužické poruchy - významné saxonské, nespojité tektonické struktury. Lužická porucha od sebe odděluje sedimenty svrchní křídy od granitoidů lužického masivu, které místy nesou malé zbytky pláště. V oblasti rezervace je geologická situace mimořádně komplikovaná, neboť mezi křídu a granitoidy jsou zde vloženy sedimenty jury spolu s permem, tektonicky společně vyvlečené z podloží křídy (podle mapy Chrt 1957). Do nejsevernější části rezervace zasahují silně tektonicky postižené dvojslídné až biotitické středně zrnité žuly lužického plutonu, tzv. rumburská žula. Jura i perm se nacházejí v několika menších tektonicky převrácených krách, vytažených podél přesmyku do vyšších pozic. Kry jsou ohraničeny systémem podélných i příčných zlomů. Perm při východním okraji rezervace je zastoupen křemennými porfyry a arkózovými pískovci s vložkami aleuropelitů, které jsou zřejmě ekvivalentem vrchlabského a prosečenského souvrství podkrkonošské pánve. Nejrozsáhlejší a geologicky nejvýznamnější jsou odkryvy jurských platformních sedimentů v několika opuštěných, stěnových, zčásti i jámových lomech. Tyto odkryvy jsou jedinými povrchovými výchozy platformního vývoje jury v Čechách. S ohledem na dobu ukončení těžby jsou dnes výchozy zašlé, zasucené a zarůstají, včetně odvalů nezužitkovaného vytěženého materiálu. V lomech o rozměrech cca 135-150-35 m, s několika starými štolami, jsou odkryty dvě litostratigrafické jednotky jury – brtnické vrstvy a dubnické dolomity. Starší brtnické vrstvi uložené diskordantně na permu je zastoupeno pestře šmouhovatými, zelenavě světle šedými, středně zrnitými pískovci, odkrytými jen v malé mocnosti (kolem 1.5 m). V předpokládané mocnosti 80-120 m dubnických vrstev je nesouvisle odkryt převážně karbonátový sled tvořený namodrale šedými, hnědošedými až černošedými bitumenózními dolomitickými vápenci až dolomity. Karbonáty jsou masivní či lavicovité, obvykle kusovitě odlučné. Místy se objevují vložky jílovitých vápenců až vápnitých jílovců. V karbonátovém sledu jsou časté drcené zóny. Podle obsažené fosilní fauny (amoniti, ježovky, mlži, mořské houby) odpovídají vrstvy nejvyšší střední až svrchní juře. Jurské platformní sedimenty vznikaly v prostředí úzkého mořského průlivu. V dolomitických vápencích byla zjištěna ekonomicky nevýznamná pozdně variská Cu-Pb-Zn mineralizace (minerály galenit, chalkopyrit, sfalerit, pyrit, tennantit, chalkozín, azurit a malachit, s kalcitem), o jejíž využití se důlním dílem pokoušel již kníže Kinský koncem 19. století. V západní polovině rezervace jsou již uloženy jemnozrnné slabě prachovité pískovce svrchní křídy (březenské souvrství, coniac). Pískovci a dolomity pronikají dva drobné průniky brekciovaných neovulkanitů, zastoupených nefelinickým bazanitem a nefelinickým tefritem s
-7-
příměsí olivínu. V odkryvu vyvřelé horniny ve stěně Starého lomu jsou patrné kontaktně přeměněné útržky okolních hornin. Pro poznání geologie Českého masívu je zásadně důležitý odkryv jurských dolomitických vápenců a tektonika spojená s lužickou poruchou. V neposlední řadě rezervace dokumentuje technicky obtížnou těžbu dolomitů v jámových lůmcích. 2.4.2 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka
19 – Lužická pískovcová vrchovina Rumburk 12,09 1. 1. 2006 – 31. 12. 2015 LS Rumburk revír Studánka
Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 19 – Lužická pískovcová vrchovina Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT typů (SLT) 4B bohatá bučina JD 20, DB+, BK 80, LP+ 5K kyselá jedlová bučina SM 10, JD 30, BK 60 5J suťová javořina JD 20, BK 30, KL 30, JS 10, JLH 10 5V vlhká jedlová bučina JD 30, BK 50, KL 10, JS 10, JLH + 5O svěží buková jedlina SM 10, JD 70, BK 20 Celkem
Výměra (ha) 2,63 5,53 0,39 3,27 0,27 12,09
Podíl (%) 21,8 45,7 3,2 27,1 2,2 100 %
Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkrat- Název dřeviny ka Jehličnany smrk ztepilý SM jedle bělokorá JD modřín opadavý MD Listnáče buk lesní BK javor klen KL jasan ztepilý JS jilm horský JLH bříza bělokorá BR lípa srdčitá LP Celkem
Současné zastoupení (ha)
Současné zastoupení (%)
Přirozené zastoupení (ha)
Přirozené zastoupení (%)
6,56 0,47 0,59
54,3 3,9 4,9
0,58 3,43 0,00
4,8 28,4 0,0
2,37 1,08 0,73 0,18 0,11 0,00 12,09
19,6 8,9 6,0 1,5 0,9 0,0 100 %
7,23 0,44 0,37 0,04 0,00
59,8 3,7 3,0 0,3 0,0 + -----
-----
Pro výpočty ve výše uvedených tabulkách jsou použity údaje platného lesního hospodářského plánu (2006–2015). Přirozená skladba byla převzata pro jednotlivé soubory lesních typů z Oblastních plánů rozvoje lesa pro přírodní lesní oblast č. 19 /ÚHÚL 2000/. Přirozené zastoupení je vypočteno jako vážený průměr dle zastoupení jednotlivých SLT v rezervaci. Přílohy: - lesnická mapa typologická podle OPRL – příloha č. M4 - lesnická mapa obrysová – příloha č. M3 - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů – příloha č. M5
-8-
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V uplynulém deceniu se péče soustředila na zajištění a uvolnění dříve realizovaných podsadeb. Původní ochrana podsadeb dřevěnými oplůtky a plasty byla nahrazena oplocenkami. Udržení opolocenek, případně jejich rekonstrukce bude priorita i pro další decenium. Vhodné bude využít intenzivní přirozenou obnovu buku, zejména ve východní části rezervace a včas ji uvolnit odtěžením horní etáže smrku. Přestárlé bukové porosty lze ponechat bez zásahu, pouze v zapojené části lze uvažovat o jednotlivém výběru, který by podpořil přirozenou obnovu. Nahodilá těžba bude dále realizována pouze u smrku, aby i nadále narůstal podíl „mrtvého dřeva“ v rezervaci. I při omezení nahodilé těžby budou respektovány požadavky na zachování bezpečného pohybu návštěvníků po značené stezce. Vhodné bude udržovat funkční zabezpečení štol, aby nedocházelo k rušení netopýrů. Lze konstatovat, že dosavadní způsob péče o rezervaci, včetně některých hospodářských zásahů, je vyhovující a není jej třeba zásadně měnit. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize V rezervaci se nepředpokládá střet zájmů ochrany přírody. Ochrana lesních biotopů i zvláště chráněných druhů, které se zde vyskytují, nevyžaduje zatím odlišné postupy a lze předpokládat, že tomu tak bude i nadále.
-9-
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice 1
Kategorie lesa Soubory lesních typů Les zvláštního 4B, 5K, 5J, 5V, 5O určení Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 4B SM 20, JD 5, DB 5, BK 70, JV +, LP + 5K SM 40, JD 10, BK 50 5J SM +, JD +, TS +, BK 50, KL30, JS 10, JLH 10, LP + 5V SM 20, JD 10, BK 50, KL 10, JS 10, JLH + 5O SM 30, JD 10, BK 60 Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C smíšené kultury smrku, jedle, buku smrkové porosty s intenzivní bukové porosty s příměsí smrku, a jilmu přirozenou obnovou list. dřevin klenu, jasanu a jilmu Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) účelový výběr, podrostní podrostní, násečný účelový výběr Obmýtí 120
Obnovní doba 40
Obmýtí 100
Obnovní doba 30
Obmýtí fyzický věk
Obnovní doba nepřetržitá
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty věkově a prostorově diferenciované porosty s druhovou skladbou odpovídající stanovištním podmínkám Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií jednotlivý či skupinový výběr, využití přir. obnovy listnatých účelový výběr, případně clonná seč dřevin jejím uvolňováním výběry, ponecháno bez zásahu případě náseky Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu přir. obnova, zalesnění dřevin dle přirozená obnova listnáčů, dosadba přirozená obnova CDS JD Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově Dle CDS Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií ochrana proti buřeni bez použití biocidů, výchovou upravovat druhovou skladbu ve prospěch přirozené skladby Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií ponechání doupných stromů a mrtvého dřeva po dohodě s vlastníkem Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií nahodilou těžbu realizovat pouze u smrku, u jiných dřevin pouze z bezpečnostních důvodů v okolí cest apod. Poznámka veškeré technologie přizpůsobit ochraně půdy a porostů, práce realizovat za vhodných klimat. podmínek, nejlépe na sněhu při zámrzu
- 10 -
b) péče o rostliny Druhy, které se zde vyskytují, jsou vázány na lesní biotopy a nevyžadují specifickou péči. c) péče o živočichy Mříže, zajišťující klid pro netopýry ve štole jako v zimovišti, na obou vstupech do štoly je třeba pravidelně kontrolovat a případně udržovat (ve spolupráci s Českým báňským úřadem). V území byly instalovány hnízdní budky pro pěvce. Budky je třeba pravidelně každoročně kontrolovat a udržovat případně stávající počet doplnit vyvěšením dalších budek. Myslivecká péče by měla směřovat ke snižování stavů spárkaté zvěře, tak aby nedocházelo k nadměrnému ovlivnění ZCHÚ. V území se nevyskytují žádné invazní druhy živočichů ani rostlin. d) péče o útvary neživé přírody Útvary neživé přírody nevyžadují aktivní management. Zvláštní péče o důlní štoly se nepředpokládá, pouze jejich sledování a údržba mříží, které zabraňují vstupu. Rovněž zvláštní péče o bývalé těžební jámy není nutná. e) zásady jiných způsobů využívání území Při rekreačním využívání území je třeba dodržovat ochranné podmínky rezervace, aby nedocházelo k poškozování území. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Zpracováno v příloze č. T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich. Příloha: - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa navržených zásahů v lesních porostech – příloha č. M6 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo zahrnuje lesní porosty I. a II. zóny odstupňované ochrany přírody CHKO. Hospodářské využití se řídí platným lesním hospodářským plánem (závazné stanovisko orgánu ochrany přírody), v I. zóně CHKO zapracovaným plánem péče o CHKO do LHP, což vylučuje ohrožení vlastního ZCHÚ. V ochranném pásmu se nevyskytují žádné invazní dřeviny či rostliny. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Zaměření hranic provedla Geodézie ČS a.s., Ateliér Česká Lípa 16. 4. 1999. Lomové body byly označeny plastovými mezníky. Vyznačení hranice je provedeno dle platných předpisů pruhovým značením na hraničních stromech a tabulemi na přístupových cestách. Značení bude vhodné obnovovat cca v pětiletých intervalech (v případě zničení např. kalamitou apod. ihned). Tabule budou v případě poškození nahrazovány novými. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Opatření navrhovaná plánem péče nezakládají potřebu žádných administrativně-správních úkonů. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností
11
Současný způsob rekreačního využívání ZCHÚ nevyžaduje zvláštní regulaci. Rekreační využívání, zejména pěší turistika zatím nemá negativní vliv na předměty ochrany. Sportovní využívání ZCHÚ není přípustné. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území V rámci naučné stezky jsou instalovány informační tabule, které návštěvníkům poskytují dostatek informací o rezervaci. Tabule jsou v dobrém stavu a jejich počet je dostatečný. Během platnosti plánu péče je třeba počítat s jejich údržbou, případně výměnou. Rezervace je vhodná i pro odborné exkurze. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Většina inventarizačních průzkumů byla provedena před více než 30-ti lety. Pouze botanické průzkumy byly opakovány (viz kap. 4.2). Pro sledování vývoje rezervace je vhodné navázat na průzkumy, které zde byly již provedeny (zoologické průzkumy) a v určitých intervalech je zopakovat. Netopýří zimoviště je monitorováno pravidelně, je třeba nadále pokračovat v šetrném (s minimálním rušením) sledování zimoviště. S ohledem na geologický a regionálně-geologický význam je vhodné zajistit rovněž geologický inventarizační průzkum (včetně báňsko-historického). V případě potřeby lze realizovat i další průzkumy a výzkumné práce.
12
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. Orientační Orientační plochy) náklady za rok náklady za období (Kč) platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Obnova hraničních tabulí se státním znakem 3 ks ---------7 500,Údržba stávající mechanické ochrany jedle ---------70 000,bělokoré a jilmu horského (oplocenky, oplůtky) Podsadby, výsadby jedle bělokoré včetně ---------50 000,mechanické ochrany – cca 300 ks Ochrana přirozené obnovy MZD 30 000,Inventarizační průzkumy 60 000,Oprava, doplnění infotabulí 20 000,Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------237 500,Opakované zásahy Obnova pruhového značení 1x - 2x Údržba mříží Opakované zásahy celkem (Kč)
1 000,500,-
N á k l a d y c e l k e m (Kč) pozn.: Finanční údaje jsou v cenách roku 2015.
----------
2 000,4 500,6 500,244 000,-
4.2 Použité podklady a zdroje informací Čáp J. 1998: Mykologický nález. 1pp. M.s. Flasar, I., Flasarová, M. 1986: SPR Vápenka, Mollusca, Isopoda. 2 pp. M. s. Chrt J. (1957): Závěrečná zpráva o vyhledávacím průzkumu „Lužická porucha“. – Severočeský rudný průzkum, Teplice. MS ČGS-Geofond, Praha (signatura GF P008715). Kuncová J. 1974: Dílčí zpráva o inventarizačním průzkumu SPR Vápenka. 2 pp. Kuncová J. 1975: Botanický inventarizační průzkum SPR Vápenka. 13 pp. M.s. Marková I. 2003: Mechorosty nalezené během 10. jarního setkání bryologcko-lichenologické sekce ČBS v Krásné Lípě. 2 pp. M. s. Míchal I., Petříček V 1998: Péče o chráněná území II. Praha Pešková A. 1986: Zoologický inventarizační průzkum SPR Vápenka. KSSPPOP, Ústí nad Labem, 11 pp. M. s. Plánská M 1991: Botanický inventarizační průzkum SPR Vápenka. 34. pp.M.s. Plánská M. 2007: Inventarizační průzkum přírodní rezervace (PR) Vápenka. Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska. 16: 135-158 Tuma E. 1964: Inventarizační průzkum Vápenka. 18 pp. M.s. Vlček O., Hanuš 1970: Fauna SPR Vápenka. 1pp. M.s. Vlček O., Hanuš 1970: Vegetační kryt SPR Vápenka. 1pp. M.s. Lesní hospodářský plán pro LHC Rumburk 2006–2015, Ekoles-projekt s.r.o., 2006 Nálezová databáze AOPK ČR, Praha
13
Přírodní lesní oblast č.19 Lužická pískovcová vrchovina. Oblastní plán rozvoje lesů, Brandýs nad Labem, pobočka Jablonec nad Nisou, 2001 Rezervační kniha PR Vápenka, Správa CHKO Lužické hory Vlastní terénní šetření v roce 2015 Zaměření chráněného území. Geodézie ČS a.s., Ateliér Česká Lípa, 1999 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK – Agentura ochrany přírody a krajiny CDS – cílová druhová skladba ČGS – Česká geologická služba CHKO – chráněná krajinná oblast CHOPAV – chráněná oblast povrchové akumulace vod IUCN - International Union for Conservation of Nature, KN – katastr nemovitostí LHC – lesní hospodářský celek LHP – lesní hospodářský plán LS – Lesní správa PO – předmět ochrany PR – přírodní rezervace OP – ochranné pásmo OPRL – oblastní plány rozvoje lesa SLT – soubor lesních typů ÚHÚL – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů ZCHÚ – zvláště chráněné území
14
5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území.................................................. 2 1.1 Základní identifikační údaje ......................................................................................... 2 1.2 Údaje o lokalizaci území............................................................................................... 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ..................................... 2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ..................................................................... 3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími................................................................ 3 1.6 Kategorie IUCN............................................................................................................ 3 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ............................................................................................... 3 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu .................................................. 3 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ........................................................ 4 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ................................. 4 1.9 Cíl ochrany ................................................................................................................... 4
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany...... 5 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů...................................... 5 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ........................................................................................ 6 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ....................... 7 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch .................................. 7 2.4.1 Neživá příroda 2.4.2. Základní údaje o lesích ............................................................................................ 7 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup .................................................................................................... 8 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize .................... 8
3. Plán zásahů a opatření ................................................................................. 9 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ.............................. 9 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání............................. 9 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území.......................................... 10 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností............................................................................................................. 10 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu .......................................................................... 10 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území .................................. 11 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností................... 11 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území............................................................................. 11 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ........................ 11
4. Závěrečné údaje ......................................................................................... 12 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ......................................................................................................... 12 4.2 Použité podklady a zdroje informací ............................................................................ 12 4.3 Seznam používaných zkratek ....................................................................................... 13
5. Obsah ......................................................................................................... 14
15
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:
Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.4 a k bodu 3.1.2).
Mapy:
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území 1:25 000 Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ 1:2880 Příloha M3 - Lesnická mapa obrysová 1: 5 000 (mapa dílčích ploch) Příloha M4 - Lesnická mapa typologická 1:5 000 Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů 1:5 000 Příloha M6 - Mapa navržených zásahů v lesních porostech 1:5 000
16
