Plán péče o přírodní rezervaci SUTICE. na období

Plán péče o přírodní rezervaci SUTICE na období 2015 – 2024

2014

Přírodní rezervace Sutice

Plán péče na období 2015 - 2024

Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje 1.2 Údaje o lokalizaci území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími 1.6 Kategorie IUCN 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav 1.8 Předmět ochrany EVL, se kterými je ZCHÚ v překryvu 1.9. Cíl ochrany 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích 2.4.2 Základní údaje o tocích 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1. Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání 3.1.2. Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) 4.2 Použité podklady a zdroje informací 4.3 Seznam používaných zkratek 5. Přílohy M2 - Mapa parcelní M3 – Mapa lesnická M4 – Mapa lesnicko-typologická M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů (na podkladě lesnické mapy obrysové) F - fotodokumentace

2



1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje Evidenční kód: 428 Kategorie: přírodní rezervace Název: Sutice druh právního předpisu: vyhláška orgán, který předpis vydal: Ministerstvo školství věd a umění Praha číslo předpisu: 173.523/49-IV/1 ze dne 24. 2. 1950 datum platnosti předpisu: 24. 2. 1950 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec: katastrální území:

Pardubický Ústí nad Orlicí Žamberk Verměřovice Verměřovice

3



1a: Orientační mapa PR s vyznačením území

1 : 20 000

4



M1b: Orientační mapa EVL s vyznačením území

5



1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: 78008 Verměřovice KMD Číslo Výměra Výměra Druh Číslo parcely parcely parcely pozemku listu podle KN celková v ZCHÚ podle KN vlastVlastník podle KN (ha) nictví (ha) 5,5043 5,5043 lesní.poz. 557 OBEC MISTROVICE, č.p. 138, 56164 Mistrovice 870 0,4219 0,4219 lesní.poz. 557 OBEC MISTROVICE, č.p. 138, 56164 Mistrovice 868/2

Celkem

5,9262

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

ZCHÚ plocha v 0,0000 ha

lesní pozemky vodní plochy

5,9262

Způsob využití OP ZCHÚ plocha v 0,0000 ha pozemku plocha v 0,0000 ha nevyhlášeno pozemek určený k plnění funkcí lesa

0

0 zamokřená plocha

0

rybník nebo nádrž

0 0

vodní tok trvalé travní porosty

0

0

zemědělský půdní fond

orná půda

0

0

ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy

0

0

0

0 neplodná půda

0 0

ostatní způsoby využití zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

0

0

5,9262

0

Digitální plocha zjištěná v prostředí GIS: 5,9049 ha Ochranné pásmo tvoří dle § 37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále v textu plánu péče jen „zákon“), území do vzdálenosti 50 m od hranic PR. 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Národní park: ne Chráněná krajinná oblast: ne Jiný typ chráněného území: přírodní park Orlice Natura 2000 ne Ptačí oblast: Evropský významná lokalita: CZ0533314 Tichá Orlice (39,17 ha)

1.6 Kategorie IUCN IV – řízená rezervace

6

ochranné pásmo



1.7 Předmět ochrany 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Opuková stráň se vzácnou květenou, lokalita střevíčníku pantoflíčku 1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav A. ekosystémy název ekosystému (biotopu) L4 Suťové lesy

podíl plochy v ZCHÚ (%) 28

S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin

5

L5.1 Květnaté bučiny podsvazu EuFagenion

41

L5.3 Vápnomilné bučiny

16

L3.1 - Hercynské dubohabřiny

10

popis ekosystému Suťové lesy řazené ke sv. Tilio-Acerion, a to především k as. Aceri-Carpinetum, Carpinus betulus a Tilia cordata, naopak častější jsou druhy svazové jako je Acer pseudoplatanus, Fraxinus excelsior, Tilia sp. Suťové lesy osídlují prudké svahy (30° - 45°) - typol jednotka 3J a zčásti 3A vegetace na vápnité opuce (slínovci) (výskyt např. sleziník červený (Asplenium trichomanes), sleziník routička (Asplenium ruta-muraria)) - typol jednotka 3J Listnaté lesy s převládajícím bukem (Fagus sylvatica) a někdy s příměsí dalších dřevin (Acer pseudoplatanus, Abies alba, Tilia cordata a Ulmus glabra). Tato jednotka často přechází k acidofilním bučinám as. Luzulo-Fagetum, která je však díky výskytu Galium odoratum často řazena k jednotce L5.1. Porosty této jednotky představují květnaté bučiny as. Cephalanthero-Fagetun, které jsou obohacené o vápnomilné a teplomilné druhy. Stromové patro tvoří Fagus sylvatica. Ostatní dřeviny (Acer pseudoplatanus, Quercus robur, Carpinus betulus) pronikají do jeho porostů z okolních dubohabřin.. as. Melampyro nemorosi-Carpinetum.. Stromové patro je tvořeno druhy Carpinus betulus, Quercus robur, místy přistupují Quercus petraea, Tilia cordata, Acer campestre. V tomto společenstvu se setkáme i se vzácnými druhy. Zde se jedná o přechod do L5.1 květnatých bučin

B. druhy stupeň

název druhu

aktuální početnost nebo ohrožení vyhl. č. vitalita populace v 395/92 Sb./ ZCHÚ Červený

popis biotopu druhu

seznam

Rostliny střevíčník pantoflíček Cypripedium calceolus

Na ploše cca 100x100 m bylo nalezeno 14 kvetoucích a 5 sterilních jedinců.

SO/C2 Rostliny se vyskytovaly ve strmém suťovém žlabu nad ohybem a na mírnějším svahu s hustým zmlazením buku nad (Natura) řeky suťovým žlabem. Střevíčníky byly plodné a vitální, ale v lépe

áron plamatý Arum maculatum

hojný

O/C3

bledule jarní Leucojum vernum

několik desítek trsů

O/C3

7

dostupných místech trpěly (stejně jako mladé buky) okusem zvěře. Příhoda (1943) komentuje výskyt střevíčníku jako hojný a v celém území roztroušeně se vyskytující. Faltysová (1981) jej již uvádí jen na skále nad ohybem řeky. Zaznamenáno jen několik sterilních otrhaných jedinců a 3 odkvetlé kusy. Jako hlavní negativní vliv uvádí vyrýpávání a trhání návštěvníky rezervace (vyšlapané pěšiny k jednotlivým rostlinám). Všechny následující průzkumy a terénní šetření zaznamenaly střevíčníky přibližně ve stejných místech. Při současném průzkumu nebyla negativní aktivita lidí pozorována, evidentní je však působení zvěře. (Šafářová 2011) Již Příhoda (1943) poznamenává, že áron je na lokalitě hojný. V současnosti se masivně vyskytuje při dolním okraji svahu ve východní části rezervace na přechodu lesa a louky, rostliny jsou plodné a vitální. Výrazným negativním vlivem je invaze netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera), která se šíří podél řeky a na vlhká stanoviště v okolí. (Šafářová 2011) Vyskytuje se podél západního úzkého pásu rezervace. Bledule porůstá úzký pás podél řeky v podrostu olší a jasanů (fragment jasano-olšového luhu podél řeky). Několik trsů bylo nalezeno i v porostech áronu na rozhraní lesa a louky ve východní části rezervace (Šafářová 2011).


okrotice bílá Cephalanthera damasonium

Plán péče na období 2015 - 2024 20 kvetoucích jedinců

lilie zlatohlavá (Lilium martagon) Houby

O/C3

O/C4a

Příhoda (1943) druh zmiňuje, ale průzkum Faltysové (1981) druh neuvádí, není zmíněna ani v platném plánu péče pro období 2004 – 2013 (Havlíček 2004). Při průzkumu v roce 2011 bylo zjištěno, že se roztroušeně vyskytuje přibližně v území s výskytem střevíčníku, tj. strmé svahy nad ohybem řeky. A stejně jako u střevíčníků i zde byl patrný okus rostlin zvěří (Šafářová 2011). Bureš (2003) - nálezová databáze ochrany přírody AOPK ČR

slizečka chlupatá Xerula melanotricha

vzácně

KO/EN Je to vzácný druh, který byl na lokalitě zaznamenán na dvou

bolinka černohnědá Camarops tubulina

ojediněle

KO/NT

kuřinec lilákový Ramariopsis pulchella

dva ex.

CR

káčovka jeřábová Biscogniauxia repanda

ojediněle

EN

bránovitec dvoutvarý Trichaptum biforme

jeden ex.

EN

ryzec Bresadolův Lactarius bresadolanus

jeden ex.

EN

ryzec lososový Lactarius salmonicolor

hojně

VU

Hojnější výskyt znemožňuje nedostatek jedle v celé ČR. Na lokalitě byl zaznamenán na několika mikrolokalitách v okolí vzrostlých jedlí bělokorých, a to v poměrně vydatném počtu.

štítovka stinná Pluteus umbrosus

jeden ex.

VU

holubinka sluneční Russula solaris

vzácně

VU

Jedná se o typický druh pro zachovalé pralesovité porosty s dostatkem rozkládajícího se dřeva, zejména buku. Na lokalitě zaznamenána pouze jedna plodnice na části padlého buku. Jeho hojnější rozšíření znemožňuje nedostatek vhodného substrátu. Byl na lokalitě zaznamenán vzácně pouze v malém počtu plodnic na nejzachovalejších částech bukového porostu v rámci PR Sutice.

místech, a to od sebe dosti vzdálených (cca 200 m). V blízkosti byl vždy nalezen značně zetlelý pařez jehličnanu, a to pravděpodobně jedle bělokoré. Při zachování vhodných dřevin lze předpokládat jeho pravidelný výskyt i v budoucnu. Na lokalitě byl tento druh zaznamenán v jarním období na již značně zetlelém padlém kmenu jedle bělokoré. Plodnice byla stará, ale určení bylo potvrzeno i mikroskopováním. V budoucnu se dá předpokládat výskyt i na dalších vhodných odumřelých kmenech jedle bělokoré a vzácně i smrku ztepilého, a to jak na stojících tak ležících. Na lokalitě byly zaznamenány pouze dvě velmi drobné plodnice na odhaleném suťovém svahu částečně zarostlém mechem. Jedná se o nejexponovanější a dle našecho soudu, podloženého výskytem střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus) a dalšími druhy vstavačovitých rostlin, i o nejcenější část lokality. Jeho výskyt je vázaný na staré odumírající jeřáby. V rámci ČR se nachází vzácně v zachovalých horských lesích s příměsí jeřábu, které jsou většinou vázané na rezervace. Tento druh je ohrožen zejména odstraňováním starých odumírajících stromů. Jedná se o vzácný bránovitec vázaný zejména na buky. Roste roztroušeně, hojněji v Karpatském reliéfu. V rezervaci nalezen pouze na jednom dřevě. Jedná se o statného ryzce vázaného na jedle, vzácně smrky. Na lokalitě byla nalezena jedna plodnice v nejzachovalejší, jedlové pasáži.

Ryby mihule potoční Lampetra planeri

v toku Tiché Orlice na hranici PR - v kamenitém nebo

několik jedinců

KO/EN/ štěrkovitém korytě, lokálně jemnější usazeniny v toku Tiché Orlice. Populace se zde také rozmnožuje. Jedná se o dlouhodobě (Natura) existující a patrně silnou populaci zasahující do většiny toku Tiché Orlice (zde EVL)

O/VU (2004) - nálezová databáze ochrany přírody AOPK ČR (Natura)

vranka obecná (Cottus gobio) střevle potoční (Phoxinus phoxinus)

O/VU

mník jednovousý (Lota lota)

O/VU

(2004) - nálezová databáze ochrany přírody AOPK ČR (2004) - nálezová databáze ochrany přírody AOPK ČR

Plazi ještěrka živorodá Zootoca vivipara

80-100 ex.

SO

slepýš křehký Anguis fragilis

cca 30-50 ex.

užovka obojková Natrix natrix

cca 5-10 ex.

SO/LC

O/LC

8

pravidelně, ale nepočetně, byla zaznamenávána na lesním okraji v jižní a východní části PR. Častější na okraji louky tamtéž (již v OP). Výskyt navazuje na rozšíření druhu v okolní nivě Tiché Orlice. zaznamenán opakovaně ve dvou částech PR, vždy ovšem v jednotlivých exemplářích – na lesním okraji resp. okraji louky v jižní části PR a v okolí cesty v horní (severní) části PR. Je pravděpodobné, že území obývá nepočetná populace, která se zde i rozmnožuje (pozorováno mládě). zjištěna pouze ojediněle v OP na břehu Tiché Orlice sousedícím s loukou (5.7.). Výskyt souvisí s rozšířením druhu v nivě Tiché Orlice.


Savci netopýr vodní, Myotis daubentonii netopýr řasnatý Myotis nattereri


?

?

byl zjištěn pomocí ultrazvukového detektoru

SO 30.8. při lovu hmyzu nad hladinou Tiché Orlice v početnosti 2 (Natura) ex. Existence mateřské kolonie na území PR není příliš SO (Natura)

pravděpodobná. druh byl zaznamenán při ultrazvukovém detektoringu 30.8.2014 na lesním okraji v jižní části PR. Jednalo se o 1 exemplář, který zde lovil potravu. Existence mateřské kolonie je zde nepravděpodobná.

Ptáci holub doupňák Columba oenas

nehnízdí v PR

ledňáček říční Alcedo atthis

nehnízdí v PR

žluva hajní Oriolus oriolus ořešník kropenatý Nucifraga caryocatactes ťuhýk obecný Lanius collurio

nehnízdí nehnízdí v PR celkem 6 ex. 1 pár na okraji lesa

SO/VU jeden pravděpodobně hnízdící pár byl opakovaně zaznamenán (akusticky) v lesním porostu v OP severně od PR (Natura) (21.4., 20.5.). Hnízdění nebylo prokázáno. SO/ jeho hnízdění v PR je velmi nepravděpodobné. Byl zde pozorován celkem 3x při shánění potravy na toku Tiché VU Orlice. Hnízdí nejspíš v úseku proti toku Orlice. druh zaznamenaný akusticky v hnízdním období (1

SO/LC ex. 20.5.), jehož hnízdění v PR však není pravděpodobné na území PR byl zjištěn jen ojediněle

O/VU na potulce za potravou v pohnízdním období – 30.8. O/NT zjištěn jako hnízdící (1 pár) na lesním okraji na jižních hranicích PR v keřích lemujících sousedící louku. Hnízdí (Natura) však také v okolní otevřené krajině.

Brouci Orchesia blandula

ojediněle

CR

mandelinka Oomorphus concolor

ojediněle

EN

světluška Phosphaenus hemipterus

ojediněle

VU

Brouk z čeledi Melandryidae. Vyvíjí se v dřevních houbách v původních porostech podhorských lesů, často v jaseninách. V ČR je nalézán velmi vzácně v podhorských lesích, v letošním roce nalezeno více exemplářů v jasenině na okraji Žamberku (pers. comm. J. Pelikán). Exemplář nalézán při oklepu mrtvých větví na kupě na severním okraji PR Brouk z čeledi Chrysomelidae. Vyvíjí se na bršlici kozí noze Aegopodium podagraria (Burakowsky et all. 1990). Obvykle je možné jej najít na okrajích listnatých lesů, nebo v nich na živné rostlině. Žije od nížin do hor. V ČR je nalézán ojediněle, ale většinou jen v lesních biotopech přirozeného složení a původu. Nalezen při osmyku živné rostliny v PR. Brouk z čeledi Lampyridae – světluškovití. Jeden z našich tří druhů světlušek, který nemá výrazný pohlavní dimorfismus jako ostatní druhy, tedy obě pohlaví mají rudimentální krovky a nelétají. Larvy i dospělci žijí v zachovalých lesích od nížin do hor (obvykle v podhůří), kde pronásledují drobné plže, kterými se živí. V ČR řídký v zachovalých lesích. Nalézán v noci na patách stromů na vrchu Kozlov, při pronásledování potravy.

Vysvětlivky: KO - kriticky ohrožený, SO - silně ohrožený, O – ohrožený - podle vyhlášky 395/1992 Sb v platném znění. C1 - taxon kriticky ohrožený, C2 - taxon silně ohrož., ( r – vzácnost druhu, t – trend ubývání, b – kombinace vzácnosti i trendu) C3 – taxon ohrož., C4 – vzácnější taxon vyžadující další pozornost (C4a - méně ohrož., C4b dosud nedostatečně prostudované), R - regionálně významný, A - vyhynulé či nezvěstné druhy - podle Červených seznamů AOPK 2001-2012; CR - kriticky ohrožený, EN - (silně) ohrožený, VU - zranitelný (ohrožený), NT - téměř ohrožený, LR-nt – blízký ohrožení, LC-att – neohrožený zasluhující pozornost, LC – málo dotčený, NE - nevyhodnocený, DD - druh, o němž jsou nedostatečné údaje, Ex [extinct] – vyhynulé či nezvěstné druhy - podle Červených seznamů IUCNAOPK 2001-2007; Natura: ochrana dle Směrnice Rady č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (příloha II, IV) vyhlášená ve vyhl. č. 166/2005 Sb. a nařízení vlády č. 51/2004 Sb.

1.8 Předmět ochrany EVL, se kterým je ZCHÚ v překryvu Tokem Tiché Orlice do OP této PR zasahuje evropsky významná lokalita: CZ0533314 Tichá Orlice. Pro EVL byl vypracován soubor doporučených opatření (SDO), se kterým je tento plán péče v souladu.

9



A. druhy stupeň

název druhu

aktuální početnost nebo ohrožení vitalita populace v vyhl. č. 395/92 Sb./ Červený ZCHÚ

popis biotopu druhu

seznam

mihule potoční Lampetra planeri

několik jedinců

KO/EN/ v toku Tiché Orlice na hranici PR - v kamenitém nebo (Natura) štěrkovitém korytě, lokálně jemnější usazeniny

1.9 Cíl ochrany Zachování, ochrana a zlepšení stavu přírodě blízkého lesního porostu s bohatou květenou a křovinným podrostem na jižním až jihovýchodním příkrém suťovém až skalnatém svahu nad řekou Tichou Orlicí. Opuková stráň se skalnatými výchozy na povrchu hostí společenstva suťového lesa a květnaté a vápnomilné bučiny s význačnou vzácnou a chráněnou květenou. Lesní porosty plní kromě toho též funkci protierozní a půdoochrannou.

10



2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Dané území leží severně od obce Verměřovice a svým jižním cípem přilehá k železniční trati. Zaujímá úzký silně svažitý svah, balvanitý až suťovitý k Tiché Orlici. Spodní část svahu je příkrá, místy rozčleněna erozními rýhami do oblých hřbítků. Největší výchoz – 50 m široká a stupňovitá 30 m vysoká stěna – vystupuje nad nárazovým břehem. Při severozápadním okraji je mírnější svah. PR je součástí malého lesního komplexu o celkové rozloze cca 20 ha. 2.1.1 Geomorfologie, geologie, pedologie a hydrologie Geomorfologie: provincie - Česká vysočina IV Krkonošsko-jesenická soustava IVB Orlická podsoustava IVB - 3 Podorlická pahorkatina IVB – 3B Žamberská pahorkatina VIB – 3B - d Letohradská brázda Jedná se o silně svažitý terén, kamenitý až skalnatý, expozice jižní, jihovýchodní a východní. Jižní okraj tvoří louka a řeka Tichá Orlice. Jedná se o úzký pruh, šíře 20 – 220 metrů a délky zhruba 800 metrů. Nadmořská výška nedalekého nádraží ČSD je cca 400 m. n. m. a nejvyšší kóta je 464 m. n. m. je v severovýchodním okraji. Geologie: dané území je v oblasti druhohorní, křídové, mezozoikum (svrchní křída), bělohorské souvrství. Matečnou horninu tvoří turon – silně spongilitické slínovce a prachovce kalcizované nebo silicifikované (tzv. opuky). Tato matečná hornina je zřetelná na deluviu příkrého svahu, při řece. Hornina je světle až tmavě šedá, horizontálně uložená, místy vápnitá, břidličnatého lomu. Větráním horniny vzniká eluvium o různé mocnosti a až těsně pod povrch terénu. Hornina zvětrává lístkovitou až beztvarou formou s vysokým obsahem jílnatých částic. Pedologie: Půdním typem je převážně pararendzina a vyluhovaná kambizem. Půdy jsou poměrně bohaté živinami, ale místy mají nepříznivé vlastnosti fyzikální. Zvětráváním vznikají půdy špatně propustné, těžké, hlinitojílovité až jílovité, za sucha silně vysychají a za mokra jsou přilnavé, mazlavé, náchylné k sesouvání. Na příkrých skalnatých svazích jsou menší lokality s litozemí. Hydrologie: Území náleží do povodí řeky Tichá Orlice 1-02-02. 2.1.2 Klimatické poměry Klimaticky se jedná o mírně teplou oblast, B10, případně o MT2 – velmi vlhký, vrchovinový, charakterem je krátké léto, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. Charakteristiky (Quitt 1975) Počet letních dnů Počet dnů nad 10°C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu (°C) Prům. teplota v červenci (°C)

11

MT2 20-30 140-160 110-130 40-50 -3--4 16-17



Prům. teplota v dubnu (°C) Prům. teplota v říjnu (°C) ∅ dnů srážek nad 1 mm Úhrn srážek ve veg.době (mm) Úhrn srážek v zimě (mm) Srážky celkem (mm) Počet dnů se sněhem Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

6.7 6.7 120-130 450-500 250-300 700-800 80-100 150-160 40-50

2.1.3 Vegetační poměry • • • •

Geobotanická rekonstrukční mapa (Mikyška et al. 1968): Fca – Vápnomilné bučiny (Cephalanthero –Fagion) Mapa potenciální vegetace (Neuhäuslová et al. 1998): černýšové dubohabřiny (Melampyro – nemorosi Carpinetum) Fytogeografické členění (Skalický et al. 1988): Českomoravské mezofytikum: 63 – Českomoravské mezihoří, 63a. - Žambersko Biogeografické členění (Culek 1996): 1.39 – Svitavský bioregion.

Fytocenologicky náleží dané území do společenstva smíšených lesních porostů suťových lesů a květnatých bučin podsvazů Cephalantero – Fagenion a Eu – Fagenion na opukových výchozech a skalách. Jedná se o botanickou lokalitu, ornitologickou a mykologickou lokalitu s bohatou entomofaunu dendrofilních a mykoxylofágních brouků a dvoukřídlého hmyzu. Je to důležité biocentrum lokálního významu. Vegetace dolní části skal, které spadají až do Tiché Orlice, je ovlivňována zvláště za povodní silným proudem, který zabraňuje trvalému uchycení dřevin a kromě toho přináší nové druhy rostlin.

2.1.4 Přehled zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů: Cévnaté rostliny (Šafářová 2011) stupeň

název druhu

aktuální početnost ohrožení nebo vitalita populace vyhl. č. 395/92 Sb./ Červený v ZCHÚ

popis biotopu druhu

seznam

střevíčník pantoflíček Cypripedium calceolus

áron plamatý Arum maculatum

Na ploše cca 100x100 m bylo nalezeno 14 kvetoucích a 5 sterilních jedinců.

hojný

SO/C2 Rostliny se vyskytovaly ve strmém suťovém žlabu nad ohybem a na mírnějším svahu s hustým zmlazením buku nad (Natura) řeky suťovým žlabem. Střevíčníky byly plodné a vitální, ale v lépe

O/C3

12

dostupných místech trpěly (stejně jako mladé buky) okusem zvěře. Příhoda (1943) komentuje výskyt střevíčníku jako hojný a v celém území roztroušeně se vyskytující. Faltysová (1981) jej již uvádí jen na skále nad ohybem řeky. Zaznamenáno jen několik sterilních otrhaných jedinců a 3 odkvetlé kusy. Jako hlavní negativní vliv uvádí vyrýpávání a trhání návštěvníky rezervace (vyšlapané pěšiny k jednotlivým rostlinám). Všechny následující průzkumy a terénní šetření zaznamenaly střevíčníky přibližně ve stejných místech. Při současném průzkumu nebyla negativní aktivita lidí pozorována, evidentní je však působení zvěře. (Šafářová 2011) Již Příhoda (1943) poznamenává, že áron je na lokalitě hojný. V současnosti se masivně vyskytuje při dolním okraji svahu ve východní části rezervace na přechodu lesa a louky, rostliny jsou plodné a vitální. Výrazným negativním vlivem je invaze netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera), která se šíří podél řeky a na vlhká stanoviště v okolí. (Šafářová 2011)



bledule jarní Leucojum vernum

několik desítek trsů

O/C3

okrotice bílá Cephalanthera damasonium

20 kvetoucích jedinců

O/C3

Čarovník alpský Circaea alpina

Roztroušeně

-/C4a

Hojně

-/C4a

3 mohutné fertilní rostliny

-/C4a

Lýkovec jedovatý Daphne mezereum

Několik jedinců

-/C4a

Jedle bělokorá Abies alba

Roztroušeně

-/C4a

Kruštík širolistý Epipacits helleborine helleborine Lopuch hajní Arctium nemorosum

subsp.

lilie zlatohlavá (Lilium martagon)

O/C4a

Vyskytuje se podél západního úzkého pásu rezervace. Bledule porůstá úzký pás podél řeky v podrostu olší a jasanů (fragment jasano-olšového luhu podél řeky). Několik trsů bylo nalezeno i v porostech áronu na rozhraní lesa a louky ve východní části rezervace (Šafářová 2011). Příhoda (1943) druh zmiňuje, ale průzkum Faltysové (1981) druh neuvádí, není zmíněna ani v platném plánu péče pro období 2004 – 2013 (Havlíček 2004). Při průzkumu v roce 2011 bylo zjištěno, že se roztroušeně vyskytuje přibližně v území s výskytem střevíčníku, tj. strmé svahy nad ohybem řeky. A stejně jako u střevíčníků i zde byl patrný okus rostlin zvěří (Šafářová 2011). Vyskytující se ve středu svahu v západní části rezervace. Roste zde společně s čarovníkem pařížským (Circaea lutetiana), se kterým se kříží za vzniku hybridogenního taxonu čarovníku prostředního (Circaea x intermedia) (Šafářová 2011). Vyskytuje se společně s okroticí a střevíčníkem v lokalitě nad ohybem řeky, ale roztroušeně ho lze nalézt i podél lesní cesty při severní hranici rezervace (Šafářová 2011). Poprvé lopuch zaznamenali Faltys a Nováková (1984). V roce 2011 jsem nalezla podél lesní cesty kopírující severovýchodní okraj rezervace (Šafářová 2011). Byl zaznamenán v území s výskytem orchidejí a pak dále v suťovém – bukovém lese v západní části rezervace (Šafářová 2011). Vyskytuje se po celém území rezervace (kromě východní smrkem osázené části) s těžištěm výskytu ve středu rezervace na strmých suťových svazích. Místy hojně zmlazuje, na drobné pasece na východních svazích probíhá její umělá výsadba (ochrana plastovými kryty proti okusu zvěře zajištěna) (Šafářová 2011). Bureš (2003) - nálezová databáze ochrany přírody AOPK ČR

Houby (Mykologický klub Choceň 2014) název druhu

stupeň ohrožení aktuální početnost nebo vyhl. č. 395/92 vitalita populace v ZCHÚ Sb./ Červený seznam

popis biotopu druhu

slizečka chlupatá Xerula melanotricha

vzácně

KO/EN Je to vzácný druh, který byl na lokalitě zaznamenán na dvou

bolinka černohnědá Camarops tubulina

ojediněle

KO/NT

kuřinec lilákový Ramariopsis pulchella

dva ex.

CR

káčovka jeřábová Biscogniauxia repanda

ojediněle

EN

bránovitec dvoutvarý Trichaptum biforme

jeden ex.

EN

ryzec Bresadolův Lactarius bresadolanus

jeden ex.

EN

ryzec lososový Lactarius salmonicolor

hojně

VU

Hojnější výskyt znemožňuje nedostatek jedle v celé ČR. Na lokalitě byl zaznamenán na několika mikrolokalitách v okolí vzrostlých jedlí bělokorých, a to v poměrně vydatném počtu.

štítovka stinná Pluteus umbrosus

jeden ex.

VU

holubinka sluneční Russula solaris

vzácně

VU

Jedná se o typický druh pro zachovalé pralesovité porosty s dostatkem rozkládajícího se dřeva, zejména buku. Na lokalitě zaznamenána pouze jedna plodnice na části padlého buku. Jeho hojnější rozšíření znemožňuje nedostatek vhodného substrátu. Byl na lokalitě zaznamenán vzácně pouze v malém počtu plodnic na nejzachovalejších částech bukového porostu v rámci PR Sutice.

13

místech, a to od sebe dosti vzdálených (cca 200 m). V blízkosti byl vždy nalezen značně zetlelý pařez jehličnanu, a to pravděpodobně jedle bělokoré. Při zachování vhodných dřevin lze předpokládat jeho pravidelný výskyt i v budoucnu. Na lokalitě byl tento druh zaznamenán v jarním období na již značně zetlelém padlém kmenu jedle bělokoré. Plodnice byla stará, ale určení bylo potvrzeno i mikroskopováním. V budoucnu se dá předpokládat výskyt i na dalších vhodných odumřelých kmenech jedle bělokoré a vzácně i smrku ztepilého, a to jak na stojících tak ležících. Na lokalitě byly zaznamenány pouze dvě velmi drobné plodnice na odhaleném suťovém svahu částečně zarostlém mechem. Jedná se o nejexponovanější a dle našecho soudu, podloženého výskytem střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus) a dalšími druhy vstavačovitých rostlin, i o nejcenější část lokality. Jeho výskyt je vázaný na staré odumírající jeřáby. V rámci ČR se nachází vzácně v zachovalých horských lesích s příměsí jeřábu, které jsou většinou vázané na rezervace. Tento druh je ohrožen zejména odstraňováním starých odumírajících stromů. Jedná se o vzácný bránovitec vázaný zejména na buky. Roste roztroušeně, hojněji v Karpatském reliéfu. V rezervaci nalezen pouze na jednom dřevě. Jedná se o statného ryzce vázaného na jedle, vzácně smrky. Na lokalitě byla nalezena jedna plodnice v nejzachovalejší, jedlové pasáži.



holubinka lepkavá Russula viscida

hojně

NT

řasnatka síromléčná Peziza succosa

hojně

EN(NT)

kožovka purpurová Hymenochaete cruenta

ojediněle

NT

vláknice dymnivková Inocybe corydalina

ojediněle

NT

Tento druh byl na lokalitě zaznamenán na mnoha místech. V rámci PR Sutice se jedná o vcelku hojný druh. Jeho výskyt není však v rámci celého Pardubického kraje ojedinělý, a to ve všech typech lesa. Je to druh typický pro zásadité podloží s výskytem především na okrajích cest. Plodnice jsou vcelku nenápadné ale dobře určitelné. Při poranění roní čirou tekutinu, která se při zasychání zbarvuje dožluta. Tento stupeň ohrožení je dle našeho soudu zkreslený výskytem druhu v horských oblastech, kde ještě lze nalézt části zachovalých lesních porostů s přítomností jedle. Plošně se, co se týká ČR, jedná o opravdu ojedinělé nálezy. Je to druh vázaný na odumírající špičky jedlí, vzácněji i na větve a kmeny. Vyskytuje se převážně ve vyšších polohách. Je známý z vápencových oblastí Čech i Moravy. Roste v humózních půdách, v rezervaci na okraji cesty a v nejcennější suťové pasáži.

Ryby (Šafářová a kol. 2014) stupeň

název druhu

aktuální početnost nebo ohrožení vyhl. č. vitalita populace v 395/92 Sb./ ZCHÚ Červený

popis biotopu druhu

seznam

mihule potoční Lampetra planeri

v toku Tiché Orlice na hranici PR - v kamenitém nebo

několik jedinců

KO/EN/ štěrkovitém korytě, lokálně jemnější usazeniny v toku Tiché Orlice. Populace se zde také rozmnožuje. Jedná se o dlouhodobě (Natura) existující a patrně silnou populaci zasahující do většiny toku Tiché Orlice (zde EVL)

O/VU (2004) - nálezová databáze ochrany přírody AOPK ČR (Natura)

vranka obecná (Cottus gobio) střevle potoční (Phoxinus phoxinus)

O/VU

mník jednovousý (Lota lota)

O/VU

(2004) - nálezová databáze ochrany přírody AOPK ČR (2004) - nálezová databáze ochrany přírody AOPK ČR

Plazi (Šafářová a kol. 2014) stupeň

název druhu

aktuální početnost ohrožení nebo vitalita populace vyhl. č. 395/92 Sb./ Červený v ZCHÚ

popis biotopu druhu

seznam

ještěrka živorodá Zootoca vivipara

80-100 ex.

SO

slepýš křehký Anguis fragilis

cca 30-50 ex.

užovka obojková Natrix natrix

cca 5-10 ex.

SO/LC

O/LC

pravidelně, ale nepočetně, byla zaznamenávána na lesním okraji v jižní a východní části PR. Častější na okraji louky tamtéž (již v OP). Výskyt navazuje na rozšíření druhu v okolní nivě Tiché Orlice. zaznamenán opakovaně ve dvou částech PR, vždy ovšem v jednotlivých exemplářích – na lesním okraji resp. okraji louky v jižní části PR a v okolí cesty v horní (severní) části PR. Je pravděpodobné, že území obývá nepočetná populace, která se zde i rozmnožuje (pozorováno mládě). zjištěna pouze ojediněle v OP na břehu Tiché Orlice sousedícím s loukou (5.7.). Výskyt souvisí s rozšířením druhu v nivě Tiché Orlice.

Savci (Šafářová a kol. 2014) název druhu

aktuální početnost populace v ZCHÚ

netopýr vodní, Myotis daubentonii

?

netopýr řasnatý Myotis nattereri

?

stupeň ohrožení vyhl. č. 395/92 Sb./ Červený seznam

popis charakteru výskytu druhu (lokalita, biotop) byl zjištěn pomocí ultrazvukového detektoru 30.8. při lovu hmyzu nad hladinou Tiché Orlice v početnosti 2

SO (Natura) ex. Existence mateřské kolonie na území PR není příliš SO

pravděpodobná. druh byl zaznamenán při ultrazvukovém detektoringu 30. 8. 2014 na lesním okraji v jižní části PR. Jednalo se o 1 exemplář, (Natura) který zde lovil potravu. Existence mateřské kolonie je zde nepravděpodobná.

14


veverka obecná Sciurus vulgaris


roztroušeně

O/NE

pouze ojediněle zjištěna při shánění potravy na území PR, opakovaně však i v lesních porostech v okolí.

Ptáci (Šafářová a kol. 2014) aktuální početnost stupeň ohrožení Vyhl. 395/92 nebo vitalita populace v ZCHÚ Červ. seznam

název druhu holub doupňák Columba oenas

nehnízdí v PR

ledňáček říční Alcedo atthis

nehnízdí v PR

žluva hajní Oriolus oriolus ořešník kropenatý Nucifraga caryocatactes ťuhýk obecný Lanius collurio

nehnízdí nehnízdí v PR

(Natura)

celkem 6 ex. 1 pár na okraji lesa

SO/ VU SO/LC O/VU O/NT (Natura)

lejsek šedý Muscicapa striata

2 páry

vlaštovka obecná Hirundo rustica

hnízdí za hranicemi nad lokalitou často loví potravu ojediněle

datel černý Dryocopus martius

SO/VU

O/LC O/LT -/LC/(Natura)

popis charakteru výskytu druhu (lokalita, biotop) jeden pravděpodobně hnízdící pár byl opakovaně zaznamenán (akusticky) v lesním porostu v OP severně od PR (21. 4., 20. 5.). Hnízdění nebylo prokázáno. jeho hnízdění v PR je velmi nepravděpodobné. Byl zde pozorován celkem 3x při shánění potravy na toku Tiché Orlice. Hnízdí nejspíš v úseku proti toku Orlice. druh zaznamenaný akusticky v hnízdním období (1 ex. 20. 5.), jehož hnízdění v PR však není pravděpodobné na území PR byl zjištěn jen ojediněle na potulce za potravou v pohnízdním období – 30. 8. zjištěn jako hnízdící (1 pár) na lesním okraji na jižních hranicích PR v keřích lemujících sousedící louku. Hnízdí však také v okolní otevřené krajině. v PR je předpokládáno hnízdění 2 párů, které byly opakovaně zaznamenány při teritoriálním chování a následně při krmení mláďat v porostu na úpatí svahu synantropní - výskyt za hranicemi na území PR nehnízdí, do jejího vzdušného prostoru však okrajově zaletuje za potravou. Hnízdění potvrzeno ve všech okolních obcích.

(Havlíček 2004)

Brouci (Kopecký 2014) název druhu

Orchesia blandula

aktuální početnost populace v ZCHÚ

stupeň ohrožení vyhl. č. 395/92 Sb./ Červený seznam

ojediněle

CR

mandelinka Oomorphus concolor

ojediněle

EN

světluška Phosphaenus hemipterus

ojediněle

VU

15

popis charakteru výskytu druhu (lokalita, biotop) Brouk z čeledi Melandryidae. Vyvíjí se v dřevních houbách v původních porostech podhorských lesů, často v jaseninách. V ČR je nalézán velmi vzácně v podhorských lesích, v letošním roce nalezeno více exemplářů v jasenině na okraji Žamberku (pers. comm. J. Pelikán). Exemplář nalézán při oklepu mrtvých větví na kupě na severním okraji PR Brouk z čeledi Chrysomelidae. Vyvíjí se na bršlici kozí noze Aegopodium podagraria (Burakowsky et all. 1990). Obvykle je možné jej najít na okrajích listnatých lesů, nebo v nich na živné rostlině. Žije od nížin do hor. V ČR je nalézán ojediněle, ale většinou jen v lesních biotopech přirozeného složení a původu.Nalezen při osmyku živné rostliny v PR. Brouk z čeledi Lampyridae – světluškovití. Jeden z našich tří druhů světlušek, který nemá výrazný pohlavní dimorfismus jako ostatní druhy, tedy obě pohlaví mají rudimentální krovky a nelétají. Larvy i dospělci žijí v zachovalých lesích od nížin do hor (obvykle v podhůří), kde pronásledují drobné plže, kterými se živí. V ČR řídký v zachovalých lesích. Nalézán v noci na patách stromů na vrchu Kozlov, při pronásledování potravy.


nosatec Ruteria hypocrita

Plán péče na období 2015 - 2024 ojediněle

NT

nosatec Acalles fallax

ojediněle

nosatec Acalles pyrenaeus

ojediněle

nosatec Acallocrates colonnellii

ojediněle

NT

NT

NT

kovařík Athous zebei

ojediněle

NT

Brouk z čeledi Curculionidae. Vyvíjí se ve dřevě odumřelých větví listnáčů, které leží po opadu na zemi. Obvykle je možné jej najít na spodu větví a v prosevech v jejich okolí. Obecně jsou druhy rodu Trachodes a Ruteria bioindikátory původních lesních porostů. V ČR je nalézán ojediněle až hojně. Exemplář nalézán při oklepu mrtvých bukových větví. Brouk z čeledi Curculionidae. Dospělci (na povrchu) i larvy (uvnitř) mrtvých větviček listnatých stromů prorostlých dřevními houbami. Dospělci aktivují v podvečer a v noci. V ČR žije ojediněle v nížinách a pahorkatinách. Nalezen při oklepu suchých větví buku ležících na zemi Brouk z čeledi Curculionidae. Dospělci (na povrchu) i larvy (uvnitř) mrtvých větviček listnatých stromů prorostlých dřevními houbami. Dospělci aktivují v podvečer a v noci. V ČR žije ojediněle v nížinách a pahorkatinách. Nalezen při oklepu suchých větví buku ležících na zemi. Brouk z čeledi Curculionidae. Vyvíjí se ve dřevě odumřelých větví listnáčů obvykle buků, které leží po opadu na zemi. Dříve, než byl nově odlišen a popsán od podobného druhu A. hypocrita Boh. byl mylně pod tímto jménem ve střední Evropě určován (Reitter 1916). Obvykle je možné jej najít na spodu větví buku a v prosevech v jejich okolí. Obecně druhy rodu Acalles a Acallocrates jsou bioindikátory původních lesních porostů. V ČR je nalézán ojediněle až hojně ve východní části území, ale pouze v lesních biotopech přirozeného složení a původu. Nalezen při oklepu suché větve lísky. Brouk z čeledi Elateridae. Žije přednostně v jehličnatých lesích v podhůří a v horách (Laibner 2000). Nalezen při oklepu smrků.

Vysvětlivky: KO - kriticky ohrožený, SO - silně ohrožený, O – ohrožený - podle vyhlášky 395/1992 Sb v platném znění. C1 - taxon kriticky ohrožený, C2 - taxon silně ohrož., ( r – vzácnost druhu, t – trend ubývání, b – kombinace vzácnosti i trendu) C3 – taxon ohrož., C4 – vzácnější taxon vyžadující další pozornost (C4a - méně ohrož., C4b dosud nedostatečně prostudované), R - regionálně významný, A - vyhynulé či nezvěstné druhy - podle Červených seznamů AOPK 2001-2012; CR - kriticky ohrožený, EN - (silně) ohrožený, VU - zranitelný (ohrožený), NT - téměř ohrožený, LR-nt – blízký ohrožení, LC-att – neohrožený zasluhující pozornost, LC – málo dotčený, NE - nevyhodnocený, DD - druh, o němž jsou nedostatečné údaje, Ex [extinct] – vyhynulé či nezvěstné druhy - podle Červených seznamů IUCNAOPK 2001-2007; Natura: ochrana dle Směrnice Rady č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (příloha II, IV) vyhlášená ve vyhl. č. 166/2005 Sb. a nařízení vlády č. 51/2004 Sb.

Komentář: Vzhledem k velké pestrosti druhů hub se jedná o ojedinělé místo. Na lokalitě proběhl již druhý průzkum, první v roce 1996 mykologem Antonínem Hemerkou a druhý v roce 2014 mykology Pavlem Brůžkem a Liborem Tmejem. V roce 1996 bylo zaznamenáno cca 200 druhů a v roce 2014 cca 270 druhů. Po odečtení shodných nálezů se dostaneme k úctyhodnému číslu 370. Vysoká diverzita hub na lokalitě je způsobená pestrostí dřevin, ale zejména ojedinělostí lokality v kombinaci se zásaditým podložím a vcelku zachovalým bukojedlovým porostem.

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody V roce 1950 bylo území vyhlášeno jako státní přírodní rezervace. Důvodem byla ochrana starého jedlobukového porostu, bohaté bylinné patro a hnízdiště drobného ptactva. Dále se jedná o bohatou mykologickou a zoologickou rezervaci (210 druhů hub) a 50 druhů obratlovců. b) lesní hospodářství Historické podklady o tak malém celku chybí. Na minulé hospodaření v lesích lze usuzovat z dnešního stavu lesa. Hlavní podíl na současném stavu má ovšem extrémní a hůře přístupný charakter stanoviště a bohaté podloží. Všechny dostupné a mírně ochuzené polohy jsou osázeny 16



převážně SM. Vítr se zatím projevuje minimálně. Daná lokalita je zařazena v pásmu ohrožení „C“. Na smrkových porostech se objevuje červená hniloba i václavka a hrozí též nebezpečí ohrožení kůrovcem. Škody zvěří okusem se projevují na náletech buku, jedle i klenu. Škody hmyzem nebyly zatím nikdy většího rozsahu. Člověk působil škody hlavně ve starší době pastvou dobytka a hrabáním steliva. Jednotlivě se nacházejí doupné stromy. Nyní všechny pozemky v PR vlastní obec Mistrovice. c) myslivost Myslivost byla v tomto území provozována odedávna. Po druhé světové válce došlo k přemnožení spárkaté zvěře, která působí značné škody v lesích až dosud. Vysoké početní stavy spárkaté zvěře z podstatné části zabraňují přirozenému vývoji lesních porostů a značně zvyšují náklady i na umělou obnovu lesních porostů. Škody jsou způsobovány především okusem mladých stromků. Na lesní porosty působí škodlivě také nepřiměřené zvyšování koncentrace zvěře v okolí přikrmovacích zařízení. d) rekreace a sport Území není nijak ohroženo rekreačními, turistickými či sportovními aktivitami.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 1. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění a prováděcí předpisy: Na celém území přírodní rezervace je podle § 34, odst. 1 zákona zakázáno: a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nenávratně poškozovat půdní povrch, b) používat biocidy, c) povolovat a umísťovat nové stavby, d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, e) sbírat a odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a sběru lesních plodů, f) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími ochrannými podmínkami přírodní rezervace. dle § 34 odst.2 zákona: Výkon práva myslivosti a rybářství může příslušný orgán omezit, pokud tento výkon je v rozporu s podmínkami ochrany území PR. 2. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění, a jeho prováděcí předpisy 3. Nařízení vlády č.318/2013 Sb., příloha, zařazení EVL na národní seznam 4. Lesní hospodářské osnovy (LHO) zařizovací obvod Lanškroun (na období 1. 1. 2007 – 31. 12. 2016) 5. Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast 26 – Předhoří Orlických hor (na období 1. 1. 2000 – 31. 12. 2019) 6. Zásady územního rozvoje Pardubického kraje: regionální biocentrum č. 1924, regionální biokoridor č. 822 7. Rozhodnutí o kategorizaci lesů vydané MZe ČR ÚO Hradec Králové pod č. j.: 15/98-LHP ze dne 8. 4. 1998 - les ochranný 21a (§7/1a lesního zákona).

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích

17



Přírodní lesní oblast Zařizovací obvod lesní hosp. osnovy (LHO)

Výměra LHO v ZCHÚ (ha) (PUPFL) Období platnosti LHO Organizace lesního hospodářství Kategorizace lesů

26 – Předhoří Orlických hor Lanškroun ZO Žamberk 510 820 5,93 ha 2007 - 2016 odborný lesní hospodář vedený v ORP Žamberk les ochranný podle § 7, odst. 1 písm. a) lesního zákona

Stanovištní podmínky Představu o stanovištních podmínkách lze získat z následujících tabulek vycházejících z lesnicko-typologické analýzy území (Mikeska 2014). Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů (SLT) Přírodní lesní oblast: 26 – Předhoří Orlických hor Soubor Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT lesních typů (SLT) LIPODUBOVÁ BUČINA 3A BK 5 LP 1 DB 2 JV 1 JD 1 JS OS LIPOVÁ JAVOŔINA 3J BK 3 LP 3 JV 3 (JD DB JL JS) 1 BR OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA 3D BK 6 LP 1 DB 1 JV 1 (JD JS) 1 JL BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA 3B BK 6 DB 3 (HB JD JV LP) 1 JS SVĚŽÍ KAMENITÁ DUBOVÁ 3F BK 6 DB 2 LP 1 JD 1 JV HB

Plocha (ha)

Podíl (%)

1,06 2,34 0,85 0,53

17,8 39,6 14,4 9,0

0,50

8,4

3S BK 6 DB 3 (JD HB LP) 1 JV BR OS 0,64 Celkem 5,92 Přirozená dřevinná skladba uvedena dle oblastního plánu rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast 26.

10,8 100

BUČINA SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA

Druhová skladba dřevin Současná druhová skladba lesních porostů PR se pomalu blíží přirozené skladbě dřevin většiny stanovišť. Postupně se mírně zvyšuje podíl listnáčů a JD. Porovnání přirozené a současné skladby lesa ZkratNázev dřeviny ka Jehličnany BO borovice lesní JD jedle bělokorá MD modřín opadavý SM smrk ztepilý Listnáče BR bříza bradavičnatá BK buk lesní DB dub zimní a letní HB habr obecný JL jilm horský a habrolistý JS jasan ztepilý BB javor babyka JV+KL javor mléč LP lípa srdčitá a velkolistá OL olše lepkavá a šedá OS topol osika TR třešeň ptačí Celkem

Současné Současné zastoupení (ha) zastoupení (%)

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

0,05 0,18 0,19 1,94

0,8 3,0 3,2 32,4

0 0,40 0,00 +

0 6,7 0,0 +

0,09 1,90 0,09 0,12 0 0,20 0 0,95 0,14 0,14 0 0 5,93

1,5 31,7 1,5 2,0 0 3,4 0 15,9 2,3 2,3 0 0 100

+ 2,99 0,60 0,01 0,03 0,04

+ 50,1 10,1 0,2 0,5 0,7

0,90

15,1

1,00 + + + 5,93

16,8 + + + 100,0

18



Geograficky nepůvodní dřeviny Na území PR se nacházejí ojediněle až skupinovitě zastoupení jedinci modřínu evropského. Jakékoli šíření geograficky nepůvodních dřevin na území PP je nepřípustné a odporuje to základnímu poslání ZCHÚ a zákona. Věková struktura Z údajů o věkové struktuře porostů podle věkových stupňů z LHO vyplývá, že jsou zde v převaze starší porosty ve věku obmýtí, jež se ale po uvolnění bohatě zmlazují. Zastoupení věkových stupňů v PR Sutice Věkový stupeň %

1

2

3

4

5

6

7

8

9

5,1 6,5 0,8 3,6 3,6 0,5 0,5 30,1 0

10

11

0 15,5

12 13

0

14

15+

0 33,3 0,5

100

Stupně přirozenosti lesních porostů Hodnocení stupňů přirozenosti lesních porostů bylo provedeno dle vyhlášky č. 64/2011 Sb., podle tabulek hodnocení v příloze č. 2. Legenda a zastoupení stupňů přirozenosti lesních porostů Stupně přirozenosti lesních porostů

Skladba dřevin 1. (%) 2. 0-5 +

1. Les původní 0-5

+

2. Les přírodní 0-10

+

3. Les přírodě blízký

4. Les kulturní 5. Les nepůvodní

0-50

-

51-100

-

Přípustné způsoby ovlivnění lesních porostů 1. mýtní těžba jednotlivých stromů (toulavá t.) před více než 100 lety, 2. odvoz odumřelého dříví před více než 50 lety, 3. pastva domácích zvířat nebo chov spárkaté zvěře v minulosti, přičemž tyto vlivy na druhovou skladbu, strukturu a texturu dřevinné složky jsou v současnosti zanedbatelné 1. obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na méně než 1/4 plochy (v současnosti ne), mýtní těžba s následnou sekundár. sukcesí lesa v minulosti, 2. zásahy sledující cíle ochrany přírody v minulosti (v současnosti ne), 3. odvoz odumřelého dříví v posledních 50 letech (v současnosti ne) 1. obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na více než 1/4 plochy (v současnosti ne), 2. v současnosti pouze zásahy sledující cíle ochrany přírody (zásahy managementové), 3. nahodilá těžba živých stromů (BO, SM) nalétnutých kůrovci a odvoz tohoto dříví v současnosti

Les s významným zastoupením přirozené dřevinné skladby nadále produkčně hospodářsky využívaný Les s významným zastoupením nepůvodní dřevinné skladby a nadále produkčně hospodářsky využívaný

Barva v Zastou mapě pení % zelená

0

hnědá

0

žlutá

33

modrá

33

červená

34

1. přítomnost stanovištně a geograficky nepůvodních dřevin 2. přítomnost všech hlavních geograficky a stanovištně původních druhů dřevin, tj. druhů s předpokládaným původním zastoupením více než 20%, v zastoupení nejméně 1%

2.4.2 Základní údaje o tocích Název vodního toku Tichá Orlice Číslo hydrologického pořadí* 1-02-02-019 Úsek dotčený ochranou (ř.km) lososová voda Charakter toku** Příčné objekty na toku Manipulační řád *** Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír *** Zarybňovací plán ***

Povodí Labe, s. p.

* identifikátor vodního toku podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. ** lososové nebo kaprové vody podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. ***pokud tyto dokumenty existují, uvede se jejich číslo a datum jejich schválení rozhodnutím příslušného úřadu a doba jejich platnosti.

19



2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Lesní porosty Stávající stav ZCHÚ je zčásti uspokojivý. Pozitivní je prozatímní upuštění od větších holosečí a používání jemnějších způsobů hospodaření s využitím přirozené obnovy, hlavně buku, klenu, jedle a dalších dřevin přirozené skladby. Ochrana proti zvěři oplocením (dřeviny přirozené skladby). Kromě SM, BO a MD je však potřeba prakticky zamezit odvozu dřeva.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize K žádné kolizi mezi předměty ochrany zde nedochází

20



3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Základem péče o vymezené území je snaha o zachování a zlepšení jeho stávajících hodnot. a) Péče o lesy 1.

2.

3.

4. 5.

6.

Rozhodující vliv na krajinný ráz a biodiverzitu lesních ekosystémů tohoto chráněného území má dřevinná, věková a prostorová skladba lesních porostů. Dřevinná i věková skladba ovlivňuje druhovou rozmanitost bezobratlých živočichů, obratlovců, nižších i vyšších rostlin, včetně druhů vzácných a ohrožených. Negativně působí především zastoupení smrku. V území je nezbytné respektovat a využívat přirozené spontánní projevy i dynamiku lesních ekosystémů. Případná obnova lesních porostů by měla být prováděna tak, aby vznikaly přírodě blízké lesní porosty odpovídající prostorové, věkové a druhové skladby. Obnova v přírodě blízkých porostech musí vesměs respektovat přirozenou druhovou skladbu a v nepřirozených porostech bude nutné zlepšit biodiverzitu ve všech růstových a vývojových fázích lesa. Ponechání vysokého podílu odumírající dřevní hmoty z listnáčů. Toto opatření zvyšuje pestrost zastoupení bezobratlých živočichů, některých nižších rostlin, hub a ptáků. Při obnově přirozených porostů - převážně výběrným a skupinovitým způsobem (do 0,07 ha) je třeba ponechávat dostatečný podíl stromů nejstarší věkové kategorie na dožití do fyzického rozpadu – min. 40ks/ha. Na skalnaté suti ponechat porost samovolnému vývoji – SLT 3J. Je nutno udržet, případně zvýšit současný podíl odumřelého dřeva ponechaného na místě k zetlení v objemu hroubí 20–60 m3/ha. Na celém území je třeba ponechávat všechny doupné stromy až na dožití do fyzického rozpadu, vyjma stromů, které představují zvýšené bezpečnostní riziko z hlediska pádu silných větví nebo celých stromů. U takto malé PR to znamená, že kromě SM, BO a MD je však potřeba prakticky zamezit odvozu dřeva. Obnovu smrkových porostů je třeba urychlit a ponechat všechny přimíšené tvrdé listnáče jako podrost, trvalé výstavky, skupinky či porostní okraje. Komplexní opatření integrované obnovy a ochrany lesa včetně maximálního snížení stavů spárkaté zvěře ve spolupráci s mysliveckou organizací jsou nezbytnými opatřeními pro úspěšnou obnovu lesa i ochranu chráněných druhů rostlin. Těžební opatření směřovat do zimního období z důvodů větší šetrnosti k půdnímu povrchu, menšího rizika šíření houbových chorob a v neposlední řadě i s ohledem na dobu hnízdění ptáků.

21



Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice

Kategorie lesa

Soubory lesních typů

1 (CHS 01,

les zvláštního určení 3S, 3D, 3B, 3J, 3A, 3F 41,,44) Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa (CDS) SLT (ha) základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 3S BK 6 DB 3, (JD, HB, LP) 1, BK SM+, TR+ 3D BK 6 LP 1, DB 2, (JV, JD, JS) 1, BK TR+ 3B BK 7 DB 2, (JD, HB, LP, JV) 1, JS, BK TR+ BK, JV 5 LP 2, DB 1, (JS,HB,JL) 1, JD 1, BK 3J 3A BK 5 LP 2, DB 1, JV 1, JD 1, BK JS+ 3F BK 6 DB 3, (JD, HB, LP) 1, BK, JV, JS A) Porostní typ B) Porostní typ C) Porostní typ Listnaté porosty Listnaté porosty s příměsí SM, Smrkové porosty MD do 50 % Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba f 40 – nepřetržitá 130 - f 40 - nepřetržitá 100 30 Hospodářský způsob Hospodářský způsob Hospodářský způsob podrostní a výběrný skupinovitý skupinovitý násečný skupinový Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty zachování příp. dosažení přírodě blízkých porostů

dosažení příp. zachování porostů přírodě blízkého charakteru

přeměna smrkových porostů, založení porostů stanovištně původních dřevin

Způsob obnovy a obnovní postup v maximální míře využívat přirozené obnovy porostů, umělou obnovu použít pro doplnění chybějících dřevin přirozené dřevinné skladby, individuálním výběrem redukovat stanovištně nepůvodní dřeviny, ponechávat v porostu k zetlení min. 40 m3 /ha (hroubí ) stanovištně původních dřevin,

převážně umělá obnova na provedených využívat přirozené obnovy stanovištně původních druhů dřevin – uvolňovat koruny obnovních prvcích - skupinová seč (š. max. pro zvýšení plodnosti (ochrana proti zvěři) , 1x výška por.), přimíšené listnáče netěžit obnovu provádět přednostně v částech s vyšším zastoupením SM, umělá obnova dle CDS, používat silnější sadební materiál, ponechávat listnáče CDS jako výstavky n. skupiny výstavků

Péče o nálety, nárosty a kultury ochrana proti škodám zvěří (nátěry, oplocování, ochrana proti zvěři (nátěry, oplocení, jednotlivá ochrana), podpora dřevin cílové jednotlivá ochrana), redukce stanovištně druhové skladby nepůvodních dřevin

ochrana proti zvěři (nátěry, oplocení. jednotlivá ochrana), vyžínání, podpora stanovištně původních dřevin redukcí dř. nepůvodních, doplnění MZD do smrkových kultur a jejich uvolňování

Výchova porostů redukce stanovištně nepůvodních dřevin a podpora dřevin CDS, úrovňovými zásahy uvolňovat koruny dřevin CDS, zachovat vitální podúroveň cílových listnáčů, v přirozeně se vyvíjejících částech porostů pěstební zásahy neprovádět,

pěstební zásahy zaměřené především na výchovu zaměřit především na podporu listnatých dřevin cílové druhové skladby – podporu dřevin cílové druhové skladby, redukce stanovištně nepůvodních dřevin, uvolňovat je i v podúrovni, v jehličnatých v dospívajících porostech úrovňovými zásahy porostech intenzivní výchova v mládí pro uvolňovat koruny dřevin CDS, šetřit spodní zvýšení stability, patro

Opatření ochrany lesa porosty odolné proti biotickým i abiotickým činitelům, zajistit ochranu proti škodám zvěří,

možno provádět běžné zásahy proti kůrovcům na smrku - bez použití insekticidů, ochrana proti škodám zvěří ohrožené erozí,

běžné zásahy proti kůrovcům ve smrkových porostech - bez použití insekticidů, ochrana proti škodám zvěří ohrožené erozí

nahodilé těžby nepůvodních dřevin možno provádět (nepoškodit okolní porosty), v porostech ponechávat rovnoměrně rozmístěné odumírající a odumřelé jedince stanovištně původních druhů dřevin na místě k zetlení (cca 40 m3/ha) hroubí

běžné provádění nahodilých těžeb nepůvodních dřevin, v porostech ponechávat část dřevní hmoty listnáčů CDS (cca 20 m3/ha) hroubí

Provádění nahodilých těžeb nahodilé těžby nepůvodních dřevin možno provádět, nahodilé těžby stanovištně původních dřevin možno provádět pouze v případě kalamity většího rozsahu, příp. po dohodě s OOP, v porostu ponechávat k zetlení cca 40 m3/ha (hroubí) stanovištně původních dřevin

Doporučené technologie používat technologie maximálně šetrné k půdnímu povrchu, těžbu a přibližování dříví provádět v zimním období (optimálně na sněhové pokrývce), přednostně používat sortimentní těžební metodu (kratší výřezy), doporučené prostředky: JMP, lanové systémy, kůň

Poznámka omezit, resp. vyloučit chemizaci poškozující přírodní prostředí

22



Zásady eliminace škod vyplývajících z výkonu práva myslivosti Významnější škody na přirozené obnově lesních porostů a chráněných rostlinách tohoto chráněného území působí především srnčí zvěř. Početní stavy zvěře je nutno redukovat řádným mysliveckým hospodařením. Při plánování ročního odstřelu je nutno ve velké míře přihlížet ke škodám způsobeným na mladých porostech listnáčů a jedli bělokoré. K tomu je vhodné využít sledování na srovnávacích a kontrolních plochách. Sčítáním početních stavů zvěře, tak jak je v současné době prováděno, není možno zjistit skutečné stavy zvěře v honitbě a ještě mít představu o stavu v lesnaté části honitby. Sčítání početních stavů zvěře ztěžuje, mimo jiné, také migrace zvěře. Některé druhy zvěře migrují často i z jedné honitby do druhé. Početní stavy zvěře je nutno snižovat na úroveň, při které nebudou nadměrně poškozovány lesní porosty, tj. bude umožněna obnova listnatých dřevin a jedle bělokoré. V současné době jsou početní stavy srnčí zvěře plánovány na horní, vyhláškou stanovené, hranici pro tuto jakostní třídu honitby. Odlovem je nutno redukovat také početní stavy spárkaté zvěře, která se v území vyskytuje, ale nejsou pro ni stanoveny minimální a normované stavy (není vypracován plán mysliveckého hospodaření). Také u této zvěře je nutno sledovat početní stavy a způsobené škody. Jedná se především o černou zvěř (prase divoké), která působí škody na reprodukčním materiálu dubu a buku. Žírem žaludů a bukvic pravděpodobně omezuje možnost přirozené obnovy buku a dubu. Pro umožnění obnovy listnatých dřevin a jedle bělokoré je nutno provádět také ochranná opatření. V současné době je účinnou metodou ochrany mladých jedinců listnáčů a jedle bělokoré především oplocení obnovované plochy. Oplocení je však prováděno pouze pro ochranu uměle založených lesních porostů (kultur). Pro přirozený vývoj lesních porostů by bylo nutno oplocovat také prosvětlené plochy v listnatých porostech. Provádění přiměřených opatření k zabránění škod působených zvěří je zákonnou povinností vlastníka lesů. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Uživatel honitby je povinen hradit škodu, kterou na lesních porostech způsobila zvěř. Přikrmovací zařízení pro zvěř nesmí být umísťovány do cenných lesních porostů a v jejich blízkosti. Zvýšená koncentrace zvěře v okolí přikrmovacích zařízení v zimním období, působí škody na přirozené obnově dřevin v těchto porostech. Přikrmování zvěře by mělo být v chráněném území vyloučeno.

b) Péče o porostní okraje Je zapotřebí věnovat pozornost udržování a vytváření takových porostních okrajů, které by umožňovaly co nejplynulejší přechod z lesního do nelesního prostředí. Přiměřeně široký okraj snižuje náhlost změny podmínek mezi lesem a bezlesím („snižování ekologického gradientu“) a umožňuje i existenci druhů, které by jinak obtížně hledaly útočiště v otevřené krajině nebo v lese. Těchto funkcí se dosahuje utvářením a ochranou lesních okrajů, které mohou mít za různých podmínek různé uspořádání – od bylinného lemu po několikaetážový přechodový útvar (patro stromové ze semene i výmladků různého věku, keřové a bylinné). Z praktického hlediska však dochází k problémům s rozšiřováním porostních okrajů do nelesních ploch a s pády stromů do luk. Přináší to problémy s obhospodařováním lučních ploch (včetně dotací). Individuálně je třeba hledat kompromis mezi ochranou hodnot ekotonového okraje a praktickým prováděním sečení, případně snižováním plochy bezlesí (dotace, biotop hmyzu apod.). Nejhodnotnější je v této PR spodní okraj v ochranném pásmu (pozemek ostatní plochy v majetku obce Mistrovice) přecházející do aluvia Orlice, který je nutno ušetřit vykácení – výskyt podstatného množství chráněných a ohrožených druhů.

23



d) Péče o vodní toky Břehové porosty podél Tiché Orlice v OP jsou hodnotným prvkem PR a EVL. Břehové porosty stabilizují břehy, jsou významným biotopem mnoha živočichů a významné jsou také z krajinářského hlediska. V období platnosti plánu péče nejsou nutné významnější těžební zásahy. V případě, že budou těžební zásahy prováděny je nutno ze zásahů vyloučit dřeviny s výskytem významné entomofauny a dřeviny s dutinami. Obecně je žádoucí ponechávání starých stromů, včetně odumírajících a stojících torz kmenů. Při výsadbě břehových porostů je nezbytné používat dřeviny a keře zastoupené v přirozené dřevinné skladbě. Blízko u toku a na mokřadech olši lepkavou, výše na svahu břehu jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus), dub letní (Quercus robur), vrbu bílou (Salix alba) a křehkou (Salix fragilis), vtroušeně lípu srdčitou (Tilia cordata) a jilm habrolistý (Ulmus minor) případně další dřeviny. V okolí řeky je nutno odstraňovat porosty invazní netýkavky žlaznaté (Impatiens glandulifera).

e) Péče o rostliny Střevíčník pantoflíček V lesních biotopech je třeba se vyhnout holosečnému hospodaření. Ve stinných lesích je vhodné směřovat těžební zásahy k postupnému prosvětlování porostů. Na vzniklých světlinách je třeba provádět šetrné odstranění buřeně bez použití chemických přípravků. Jehličnaté monokultury s výskytem střevíčníku je třeba postupně přeměnit na porosty stanovištně původních druhů dřevin (habr, buk a další listnáče). Zásahy je nutné provádět mimo vegetační období. Populace trpící okusem spárkaté zvěře nebo velmi chudé populace je vhodné oplotit. Útlum geograficky nepůvodních a invazních druhů rostlin: Na břehu a podél spodního okraje PR se vyskytuje invazní druh: netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera). Jedná se především o mechanický (chemický) útlum, bez každoročních managementových zásahů by mohlo dojít k intenzivnímu šíření. f) Péče o vzácné houby Jako prvotní opatření dalšího druhového navýšení hub je zvýšení množství odumřelého dřevního materiálu. Na okraji rezervace bylo zaznamenáno kácení a hlavně následné odvezení dřevní hmoty. Dalším vhodným zásahem by bylo snížení kácení na soukromých pozemcích podél horní hranice rezervace tvořící lesní cestou v OP. Nevhodné odhalení této přilehlé pasáže způsobuje velký nárůst náletového podrostu javorů, jasanů ale i buku. Zarůstání této části lokality ohrožuje diverzitu hub ale i přímo výskyt střevíčníku pantoflíčku Cypripedium calceolus, který má jednu ze dvou lokalit výskytu právě na okraji rezervace. Tento fakt je důležitý i pro mykoflóru. Posledním neméně důležitým prvkem, který zvyšuje atraktivnost lokality, je navýšení zastoupení jedle bělokoré Abies alba, a to ošetřováním semenáčků před okusem. V některých pasážích by bylo vhodné provádět i ojedinělé dosazení semenáčků a následně o ně pečovat. Většina vzácných druhů makromycetů byla zaznamenána v mykorhizním či saprofytickém vztahu k jedli bělokoré, proto považujeme za nezbytné zvýšit zastoupení jedle. Bohužel bylo dobře patrné, že bylo v posledních cca 10 až 15 letech v horní námi zakreslené oblasti odstraněno několik vzrostlých stromů tohoto druhu a následně odvezena i jeho dřevní hmota. To může způsobit vymizení obou zvláště chráněných druhů hub (bolinka černohnědá Camarops tubulina a slizečka chlupatá Xerula melanotricha). Proto tuto pasáž navrhujeme jako vhodnou k odstraňování náletových nežádoucích dřevin a dosazování semenáčků jedle. Druhé velice cenné území se nachází nad zatáčkou řeky na suťovém svahu porostlém bukem lesním 24



Fagus sylvatica. V této pasáži se vyskytují výslunné suťové opukové svahy se zcela odhalenými ložisky matečné horniny, která je místy porostlá mechovým patrem a jinde zakrytá vysokou vrstvou detritu z bukového listí. Je zcela nezbytné zachovat tuto pasáž bez významných zásahů, a to i vzhledem k výskytu střevíčníku. Pro jeho zachování je nezbytné udržet stávající stav podrostu. Tento stav v rámci celé rezervace ovlivňuje i kácení stromů v přilehlých lesních oblastech. Při odtěžení okolního porostu vzniká prosvětlení, a to způsobuje zarůstání lokality. f) Péče o živočichy Rozhodujícím biotopem většiny entomofauny, ale i avifauny, jsou řídké osluněné staré porostní skupiny se starými rozpadajícími se stromy a nedotěžené zbytky starých porostních skupin a hloučky starých stromů včetně padlých a rozpadajících se stromů na zemi. To platí v podobné míře i pro výskyt saprofytických i parazitických hub. Ptáci, netopýři: Právě vzrostlé až přestárlé stromy obsahují velké množství přirozených dutin, které jsou vyhledávány k hnízdění specifickými druhy ptáků a netopýrů. Pro jejich ochranu obecně platí zachování věkově rozrůzněných přirozených lesních porostů se starými doupnými stromy. Dále je nutno sekat louky, těžit v lese a vyřezávat nálet až po hnízdním období. Vodní fauna, obojživelníci, plazi: Pro tyto skupiny živočichů jsou přímo zásadním faktorem zavodněné příkopy a sníženiny, tůňky a vůbec alespoň dočasné vodní plošky. Dále je důležitý pozvolný přechod z vodní hladiny na břeh. Změna chovu ryb: Intenzita chovu ryb je pro vodní a mokřadní druhy živočichů (včetně mihule potoční) zcela zásadním faktorem, který ovlivňuje velikost jednotlivých populací i biologickou rozmanitost. PLAZI Slepýš křehký - Anguis fragilis Užovka obojková - Natrix natrix Pro oba druhy je důležité ponechávání dřevní hmoty do stadia rozpadu. Tlející dřevní hmota je vhodným úkrytem a může být i vhodným místem k přezimování. Užovka obojková do trouchu často klade snůšky vajíček. Důležité je nepoužívat herbicidy a jiné chemické látky, které sníží výskyt živných rostlin pro hmyz a tím v důsledku i snížení počtu plazů. SAVCI Netopýři Některé druhy netopýrů jsou vázány na lesní celky Les poskytuje netopýrům dva základní zdroje: 1) Možnost lovu potravy – jednotlivé druhy mají různé potravní nároky a způsoby lovu. Lovištěm rychle létajících druhů je oblast nad korunami stromů (např. netopýr rezavý – Nyctalus noctula, netopýr černý – Barbastella barbastellus). Jiné druhy sbírají sedící kořist z listí, větví a kmenů (např. netopýr velkouchý - Myotis bechstanii, n. ušatý – Plecotus auritus a n. řasnatý – Myotis nattereri). Velké druhy netopýrů (např. netopýr velký – Myotis myotis) sbírají kořist (hlavně střevlíkovité brouky) ze země. Pro lov potravy jsou velkou částí druhů preferovány listnaté lesy tj. dle místních podmínek zejména dub, buk, habr. Na tyto stromy jsou vázány četné druhy hmyzu, tedy zdroj vhodné potravy pro netopýry. Pro celou řadu druhů je důležité rozvolnění stromové klenby s mezerami v korunovém patru stromů. Obvykle se doporučuje zápoj korun 60 – 80%. Rozvolnění stromové klenby umožňuje netopýrům sbírat potravu z listí a větví stromů. Zároveň dojde k prosvětlení, které následně obvykle zvýší plochu bylinného a keřového patra (zvýší se druhové spektrum hmyzu vhodné jako potrava pro netopýry). 2) Možnost úkrytu – některé druhy se v letním období mohou ukrývat pod odchlípnutou kůrou, většinou jsou však netopýry využívány různé dutiny. Menší dutiny mohou využívat jednotliví samci, větší dutiny jsou využívány zejména koloniemi samic s mláďaty, případně i smíšenými přezimujícími koloniemi. Některé druhy dendrofilních netopýrů mění často své úkryty, někdy i denně. Důvody ke změně dutin jsou různé (únik před predátorem, vliv parazitů, nevhodné mikroklima, konkurence – vytlačení z úkrytu apod.). Jedna dutina ve starém stromě proto nemůže zajistit dlouhodobé přežití populace netopýrů. Dutiny obývané netopýry musí poskytovat dostatečný prostor pro reprodukční kolonie, chránit před nepříznivým počasím a predátory a měly by mít stálé mikroklima. Dutiny se přirozeně tvoří v kmenech stromů určitého stáří obvykle jako důsledek poškození různého původu (hnití, činnost datlovitých ptáků, poškození při bouřce). Porost by měl trvale poskytovat nejméně 15 doupných stromů/ha vhodných jako úkryty pro netopýry. Je proto důležité ponechávat v porostu stromy, které vykazují známky vzniku dutin nebo jiného poškození (dutiny vytvořené šplhavci nebo hnitím, trhliny v kmenech, 25



napadení houbami apod.). Pokud bude nevyhnutné provádět zásahy do vzrostlé stromové zeleně, tak po předběžném ohledání jednotlivých stromů s předpokládaným výskytem dutin, a tudíž s potencionálním výskytem kolonií letounů. Stromy s předpokládaným výskytem letních kolonií lze odstranit pouze v období mimo aktivní roční cyklus letounů (tj. cca říjen až březen). V případě předpokládaných zimovišť v dutinách stromů, provézt odstranění takových jedinců na konci září, až počátkem října (dle klimatických podmínek) tak, aby případní letouni měli možnost nalézt nový úkryt. Popřípadě tyto dřeviny pouze snížit, vzniklé dutiny zastřešit a dále ponechat jedince do rozpadu. V žádném případě nepoužívat pro dutiny s výskytem letounů k ošetření chemické látky, které by mohly ohrozit letouny, a to včetně konzervačních látek. V území a jeho ochranném pásmu je třeba vyloučit aplikace chemických látek a činností, které by vedly k úbytku přirozené nabídky potravy a rychlému úbytku míst denních shromaždišť a letních kolonií (např. aplikace insekticidů, náhlá nebo plošně rozsáhlá změna ve využití území, včetně odstranění dutých stromů). Ponechávat v porostech výstavky a duté stromy do úplného rozpadu.

26



3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území

doporučený zásah

naléhavost

věk

prům. výška porostu (m) stup. přirozenosti

zast. dřevin %

dřeviny

číslo rám. směrnice

SLT

označení porostní skupiny (JPRL) (parcela

výměra (ha)

Tabulka T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich

poznámka, popis

LHO Lanškroun 510 820 (2007 - 2016) 419B 14 2,29 3J 1A BK 45 132 29 3- jednotlivým výběrem postupně 2 2 části, víceetážový SM 25 3A 4 vytěžit SM, MD a BO - podle diferencovaný porost na 5 JD 3F vývoje náletu jinak bez stanovišti ochranného lesa, KL 5 zásahu porost určený k bohatý nálet a nárost všech HB 4 samovolnému vývoji dřevin horního patra 3 DB 3 LP včetně JD, nejvíce SM ve 2 JV východní části BO 2 2 BR OL 2 MD 1 1 JS + TR 2 víceetážový diferencovaný 419B 11 0,79 3A 1B BK 35 102 29 3- jednotlivým až skupinovitým SM 25 3J 4 výběrem postupně vytěžit SM, porost zčásti na stanovišti KL 15 MD a BO jinak bez zásahu ochranného lesa, bohatý JS 10 porost postupně určený k nálet a nárost všech dřevin HB 7 samovolnému vývoji horního patra včetně JD 5 JD BO 3 + LP MD + + DB + BR 419B 7 1,78 3A 1C SM 64 70 26 5 postupným výběrem SM, MD 1 2 části: v horní části čistý KL 10 3J a BO přeměnit na etážový porost SM, v dolní části MD 5 3S listnatý porost, postupovat postupně se diferencující 5 JS 3B podle vývoje listnatého porost s náletem listnáčů a 5 BR podrostu, v sev. horní části JD zčásti na stanovišti 5 DB BK 4 porostu začít se skupinovitou ochranného lesa, BO 1 obnovou (20 % zásoby SM) a HB 1 případně dosadbou BK a JD + JD 419B 4 0,55 3D 1B KL 80 35 19 4 probírkou pouze redukovat SM 2 tyčovina SM 18 ostatní dřeviny nechat 1 LP přirozenému vývoji 1 JS + BR + JR 2 nárost z přirozeného 419B 2 0,23 3A 1A KL 80 11 10 4 podpora BK JS 10 zmlazení, výstavky BK BK 5 HB 5 2 4 redukovat SM a JR, 2 kultura a nárost 419B 1 0,29 3F 1A BK 70 5 KL 10 3A nezahušťovat uměle SM 10 5 JS 4 JR Poznámky: Označení a členění porostu - tedy jednotka prostorového rozdělení lesa (JPRL) - odpovídá uvedenému platnému LHP/LHO. Místy jsou provedeny opravy v popisu - doplnění a opravy v zastoupení dřevin a doplnění podrostu. Věk a výška odpovídá LHP/LHO k datu pořízení LHP/LHO. Vylišení porostních skupin v LHPLHO je členěno prakticky pouze podle převládajícího věku a nepodchycuje úplnou druhovou, vertikální, horizontální ani stanovištní strukturu porostů a obsahuje chyby, jak v zastoupení dřevin tak i v zákresu (chybně je např. zákres cesty a skupiny 2). Stupně přirozenosti lesních porostů: 1 – les původní, 2 – les přírodní, 3 – les přírodě blízký, 4 – les kulturní, 5 – les nepůvodní. Stupně naléhavosti jednotlivých zásahů jsou podle následujícího členění: 1 - stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2 - stupeň - zásah vhodný, 3 - stupeň - zásah odložitelný

27



3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo PR nebylo vyhlášeno, a je tedy stanoveno zákonem území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. V ochranném pásmu musí být hospodařeno v souladu s § 37 zákona. V ochranném pásmu nesmí být hospodařeno tak, aby bylo poškozeno vlastní území přírodní rezervace. Především tedy v ochranném pásmu je nutno dodržovat následující zásady: - nepoužívat chemických prostředků, jejichž účinek by mohl být škodlivý pro ekosystémy v PR, - za nevhodné je považováno intenzivní hospodaření na polích, při němž by bylo vlastní území PR poškozováno erozí, eutrofizací atd. Především na hranici s cennými suťovými porosty by nemělo být prováděno zorání polí až těsně do okrajů ke hranici chráněných území. Je zde nutno ponechávat alespoň úzký nezoraný pruh. - v lesích ochranného pásma by neměly být prováděny těžby, které by ohrozily stabilitu lesních porostů PR. Nejhodnotnější je v této PR spodní okraj v ochranném pásmu: jednak vlastní tok a břehové porosty Tiché Orlice (EVL) a jednak listnatý okraj lesa (pozemek ostatní plochy – ostatní komunikace pozemek č. 869/10 v majetku obce Mistrovice) přecházející do lučního aluvia Orlice, který je nutno ušetřit kácení, je zde velký výskyt zvláště chráněných a ohrožených druhů.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Pruhové značení hranic je obnovené. Bude potřeba opravit či doplnit na některých místech označení tabulemi. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Z hlediska zabezpečení předmětu ochrany jak NPR tak EVL není nezbytně nutná změna či přehlášení ZCHÚ. V případě přehlášení (znovu vyhlášení) je nutné přidat k PR spodní okraj nyní v ochranném pásmu: jednak vlastní tok a břehové porosty Tiché Orlice (EVL) – pozemek č. 970/5 a jednak listnatý okraj lesa (pozemek ostatní plochy – ostatní komunikace pozemek č. 869/10 v majetku obce Mistrovice) přecházející do lučního aluvia Orlice. Případně lze doporučit při vyhotovení LHO, aby členění porostních skupin bylo přizpůsobeno stanovištním podmínkám a ochranářským hodnotám. Zcela optimální by zde bylo členění pouze na dvě etážové porostní skupiny. Při vyhotovení LHO je třeba opravit zákres lesní cesty ve střední části v okraji a skup. 2.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Turistika ani cykloturistika zde nemá žádný negativní vliv a není třeba ji regulovat.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Vzhledem k určitému návštěvnickému potenciálu území je vhodné využít toho k osvětě v ochraně přírody a krajiny, jednak didakticky propracovanými informačními tabulemi jednak informačními brožurkami a akcemi. Upozorňovat na cenné hodnoty a principy ochrany přírody a krajiny v území i obecně a především vysvětlovat prováděný management v ZCHÚ včetně historie a zlepšujících se výsledků v konfrontaci s běžným intenzivním hospodařením atd. 28



Jak se ukazuje turisté většinou informace na panelech čtou a opravy a doplňování informačních desek mají význam. V tomto směru je přínosná tabule s přístřeškem v SV části (bohužel instalovaná v nepůvodním SM lese)

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Doporučuje se opakovaný průzkum a sledování vývoje cenných přírodě blízkých lesních porostů, sledovat jejich vývoj, monitorovat vliv zvěře na přirozenou obnovu těchto porostů atd. Ze zoologických aktivit by bylo vhodné provádět : - monitoring ptačích populací - monitoring stavu netopýřích populací Průzkum – zaměřit na aktuální zjištění stavů a rozšíření populací všech jmenovaných významných skupin a druhů především pak: - sledovat vývoj populace střevíčníku pantoflíčku - sledovat vývoj populace mihule potoční.

29



4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady Orientační náklady za za rok (Kč) období platnosti plánu péče (Kč)

Jednorázové a časově omezené zásahy informační tabule C e l k e m (Kč) Opakované zásahy Výsadba a podpora dřevin přirozené skladby (PDS) Ochrana PDS proti škodám zvěří Přeměna lesních porostů nevhodné druhové skladby

C e l k e m (Kč)

-------------------

30 000,30 000,-

10 000,20 000,podle újmy

50 000,60 000,podle újmy

30 000,-

110 000,-

Náhrada za ztížení lesního hospodaření se řeší podle § 58 zákona a podle prováděcí vyhlášky 335/2006 Sb. (doslovná citace): „Pokud vlastníku lesního pozemku vznikne nebo trvá v důsledku omezení vyplývajícího z ochrany přírody v ZCHÚ újma, má nárok na její finanční náhradu. Finanční náhradu poskytne z prostředků státního rozpočtu příslušný orgán ochrany přírody na základě písemného uplatnění nároku vlastníka lesního pozemku, jestliže je nárok na finanční náhradu a její výše prokázán doklady a podklady potřebnými pro posouzení nároku. Nárok na finanční náhradu zaniká, pokud uplatnění nároku nebylo příslušnému orgánu ochrany přírody doručeno do 3 měsíců od skončení kalendářního roku, v němž újma vznikla nebo trvala“. Pro toto ZCHU je příslušným orgánem ochrany přírody řešícím finanční náhradu podle § 58 zákona Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Východní Čechy.

4.2 Použité podklady a zdroje informací DEMEK, J., MACKOVČIN, P. [ed.] (2006): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. Academia, Praha. FALTYSOVÁ H., BÁRTA F. A kol. (2002): Pardubicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek IV. Agentura ochrany přírody a krajiny a EkoCentrum Brno, Praha, p. 316 pp. HAVLÍČEK K. (2004): Plán péče přírodní rezervace „Sutice“ pro období 2004 – 2013. (depon. in KÚ Pardubice). CHYTRÝ, M., KUČERA T. & KOČÍ M. et al., 2001: Katalog biotopů ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. GRULICH V., 2012: Červený seznam cévnatých rostlin České republiky (nejnovější verze, stav v roce 2012). http://botany.cz/cs/cerveny-seznam/. 14. 8. 2012 JANÁK K. (1982): Státní přírodní rezervace Sutice. Závěrečná zpráva o lesnickém inventarizačním průzkumu. (depon in AOPK Pardubice) JUŘIČKOVÁ L., HORSÁK M., BERAN L. 2001: Check-list of the molluscs (Mollusca) of the Czech Republic. Acta Soc. Zool. Bohem. 65: 25-40. KOPECKÝ T. (2014): Zpráva z průzkumu brouků (Coleoptera) v PR Sutice 2014. EKOENTO ČR o.p. (dep. in OŽPZ KrÚ Pardubického kraje, Pardubice). MIKYŠKA, R., et al., 1968: Geobotanická mapa ČSSR. Academia a Kartografické nakladatelství, Praha. NEUHÄUSLOVÁ, Z., et al., 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. 341 30



p., Academia, Praha. NOVÁKOVÁ, H. (1981): Státní přírodní rezervace Sutice. Závěrečná zpráva o inventarizačním průzkumu vegetačním krytu. (depon. in AOPK Pardubice). PLESNÍK, J., HANZAL V., BREJŠKOVÁ L. [eds.] in press.: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. - Příroda, Praha, 22: 1-xx. PŘÍHODA, A. (1943): Les Sutice, zajímavá přírodní památka ve východních Čechách. – Věda přírodní 22: 223–226. PŘÍHODA, A. (1948): Příspěvek ke květeně okolí Kyšperka. – Věda přírodní 24:83–84. QUITT, E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr., Brno, 16: 1 -73. ŠAFÁŘOVÁ, L., 2011: Inventarizační průzkum flóry a vegetace PR Sutice. Ms. – dep. in OŽPZ KrÚ Pardubického kraje, Pardubice, 10 pp. ŠAFÁŘOVÁ, L. a kol. (2014): Výsledky průzkumu obratlovců v PR Sutice. Občanské sdružení BUBO Chrudim. (Ms. – dep. in OŽPZ KrÚ Pardubického kraje, Pardubice) SKALICKÝ, V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. – In: Hejný S. & Slaví B. (eds.) (1988): Květena ČSR 1: 103-121, Academia, Praha. VRŠKA T., HORT L. (2003): Základní kriteria a parametry pro hodnocení “přirozenosti” lesních porostů. - AOPK ČR, Brno.(www.pralesy.cz) Vyhláška ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb., č. 64/2011 Sb. Zákon č. 114/1992 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). Při zpracování plánu péče bylo použito údajů z LHO Lanškroun ZO Žamberk 510 820 (s platností 2007 - 2016). Seznam mapových listů a) katastrální mapa - číslo mapového listu: KMD: Verměřovice b) Státní mapa 1:5000 – odvozená - číslo mapového listu: Žamberk 6-4 c) Základní mapa České republiky 1:10000 - číslo mapového listu: 14-32-04, 14-32-09

4.3 Seznam používaných zkratek AOPK – Agentura ochrany přírody a krajiny CDS - cílová druhová skladba DKM - digitální katastrální mapa EVL – evropsky významná lokalita, CHPV - chráněný přírodní výtvor KÚ - Krajský úřad, LHC – lesní hospodářský celek LHP – lesní hospodářský plán LHO - lesní hospodářská osnova max. – maximálně, nejvýše min. – minimálně, nejméně MŽP – Ministerstvo životního prostředí MZD - meliorační a zpevňující dřeviny = převážně dřeviny přirozené skladby KMD - katastrální mapa digitalizovaná 31



OOP – orgán ochrany přírody (v tomto případě Krajský úřad Pardubického kraje, odd. ochrany přírody) ORP - obec s rozšířenou působností, OP - ochranné pásmo, OPRL – oblastní plán rozvoje lesů PDS – přirozená dřevinná skladba PLO – přírodní lesní oblast PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesů SLT – soubor lesních typů ZCHÚ – zvláště chráněné území ZO - zařizovací obvod pro lesní hospodářské osnovy

Plán péče zpracoval včetně fotografií: doc. Ing. Miroslav Mikeska Ph. D. (2014) Pro projednání připravila: Mgr. Romana Žaloudková (leden 2015)

5. PŘÍLOHY PLÁNU PÉČE Příloha: Číselné označení, názvy a zkratky dřevin v LHP/LHO (podle přílohy č. 4 vyhl. 84/96 Sb.) Mapka vzácných rostlin (Šafářová 2014) Mapka mykologických nálezů (2014 Mapa významných nálezů brouků (Kopecký 2014) Mapa mapování biotopů M2 - Mapa parcelní M3 – Mapa lesnická M4 – Lesnicko-typologická mapa M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů (na podkladě lesnické mapy obrysové) F - fotodokumentace

32



Číselné označení, názvy a zkratky dřevin v LHP/LHO (podle přílohy č. 4 vyhl. 84/1996 Sb.) ZKRATKA SM SMP SMC SMS SMO SME SMX JD JDO JDJ JDK JDV JDX DG BO BOC BKS VJ LMB BOP BOX KOS BL MD MDX TS JAL JX DB DBS DBZ DBC DBP DBB DBX CER BK HB JV KL BB JVJ JVX JS JSA JSU JL JLH JLV AK BR BRP JR BRK MK OR TR STR HR JB LTX LP LPV LPS OL OLS OLZ OS TP TPC TPX TPS JIV VR KS KJ PJ LMX KR

ĆESKÝ NÁZEV smrk ztepilý smrk pichlavý smrk černý smrk sivý smrk omorika smrk Engelmannův smrky ostatní jedle bělokorá jedle obrovská jedle ojíněná jedle kavkazská jedle vznešená jedle ostatní douglaska tisolistá borovice lesní borovice černá borovice Banksova (banksovka) borovice vejmutovka borovice limba borovice pokroucená borovice ostatní borovice kleč, kosodřevina borovice blatka (b. bažinná) modřín opadavý (m. evropský) modříny ostatní tis červený jalovec obecný ostatní jehličnaté dub letní dub letní slavonský dub zimní dub červený dub pýřitý (šipák) dub bahenní duby ostatní dub cer buk lesní habr obecný javor mléč javor klen (horský) javor babyka javor jasanolistý javory ostatní jasan ztepilý jasan americký jasan úzkolistý jilm habrolistý jilm horský (drsný) jilm vaz trnovník akát bříza bělokorá (b.bradavičnatá) bříza pýřitá jeřáb ptačí jařáb břek, břek jeřáb muk, muk ořešák královský třešeň ptačí střemcha obecná hrušeň planá jabloň lesní ostatní listnaté tvrdé lípa malolistá (lípa srdčitá) lípa velkolistá lípa stříbrná (lípa plstnatá) olše lepkavá olše šedá křestice zelená, olše zelená topol osika, osika obecná topol bílý (linda) topol černý ostatní topoly nešlechtěné topoly šlechtěné vrba jíva vrba bílá, vrba křehká jírovec maďal kaštanovník jedlý pajasan žláznatý ostatní listnaté měkké keře

VÉDECKÝ NÁZEV Picea abies (L.) Karsten Picea pungens Engelm. Picea mariana (Müller) B.S.et P. Picea glauca (Moench) Voss Picea omorica (Pančič) Purkyně Picea engelmannii Engelm. Abies alba Mill. Abies grandis (Douglas) Lindl. Abies concolor (Gord.) Hildebr. Abies nordmanniana (Staven) Spach. Abies procera Rehder Pseudotsuga menziesii (Mirbel) Franco Pinus sylvestris L. Pinus nigra Arnold Pinus banksiana Lamb. Pinus strobus L. Pinus cembra L. Pinus contorta Loudon Pinus mugo Turra Pinus rotundata Link. Larix decidua Mill. Taxus baccata L. Juniperus communis L. Quercus robur L. Quercus robur L.f. slavonica Gayer Quercus petraea (Mattyschka) Liebl. Quercus rubra L. Quercus pubescens Willd. Quercus palustris Muenchh. Quercus cerris L. Fagus silvatica L. Carpinus betulus L. Acer platanoides L. Acer pseudoplatanus L. Acer campestre L. Acer negundo L. Fraxinus excelsior L. Fraxinus americana L. Fraxinus angustifolia Vahl Ulmus minor Mill. Ulmus glabra Hudson Ulmus laevis Pallas Robinia pseudacacia L. Betula pendula Roth Betula pubescens Ehrh. Sorbus aucuparia L. Sorbus torminalis (L.) Crantz Sorbus aria (L.) Crantz Juglans regia L. Cerasus avium (L.) Moench Padus avium ill. Pyrus pyraster (L.) Burgsd. Malus sylvestris Mill. Tilia cordata Mill. Tilia platyphyllos Scop. Tilia tomentosa Moench Alnus glutinosa (L.) Gaertner Alnus incana (L.) Moench Duschekia alnobetula (Ehr.) Pouzar Populus tremula L. Populus alba L. Populus nigra L.

Salix caprea L. Salix alba, Salix fragilis L. Aesculus hippocastanum L. Castanea sativa Mill. Ailantus altissima (Miller) Swingle

33

Číselník 01 02 03 04 05 06 09 10 11 12 13 14 16 18 20 21 22 23 24 25 27 28 29 30 31 33 35 39 40 41 42 43 44 45 47 48 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 70 74 75 76 77 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 97 98



Mapka vzácných rostlin (Šafářová 2014)

34



Mapka mykologických nálezů (2014)

bolinka černohnědá Camarops tubulina GPS: 50.0181511°N, 16.5661819°E slizečka chlupatá Xerula melanotricha GPS: 50.0173358°N, 16.5619397°E holubinka lepkavá Russul a viscida GPS: 50.0167789°N, 16.5612308°E holubinka sluneční Russula solaris GPS: 50.0171189°N, 16.5620306°E kuřinec lilákový Ramariopsis pulchella GPS: 50.0168444°N, 16.5623636°E řasnatka síromléčná Peziza succosa GPS: 50.0177361°N, 16.5626089°E kožovka purpurová Hymenochaete cruenta GPS 50.0181586°N, 16.5659728°E káčovka jeřábová Biscogniauxia repanda GPS: 50.0140225°N, 16.5598433°E bránovitec dvoutvarý Trichaptum biforme GPS: 50.0173203°N, 16.5637681°E štítovka stinná Pluteus umbrosus GPS: 50.0171447°N, 16.5631203°E ryzec lososový Lactarius salmonicolor GPS: 50.0169431°N, 16.5613967°E ryzec Bresadolův Lactarius bresadolanus GPS: 50.0182161°N, 16.5663656°E vláknice dymnivková Inocybe corydalina GPS: 50.0170961°N, 16.5620506°E bolinka mnohovýtrusá Camarops polysperma GPS: 50.0140094°N, 16.5598289°E hvězdovka Geastrum hvězdovka trojitá Geastrum triplex hojně, nejméňe na čtyřech místech hvězdovka smrková Geastrum quadrifidum GPS: 50.0157897°N, 16.5608778°E hvězdovka brvitá Geastrum fimbriatum GPS: 50.0174111°N, 16.5657042°E 16. helmovka tenkolupenná Mycena leptophylla GPS: 50.0170531°N, 16.5622378°E 17. řasnatka mrvní Peziza bovina GPS: 50.0183419°N, 16.5677097°E 18. chlupáček sírový Trichopeziza sulphurea GPS: 50.0191492°N, 16.5678758°E 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14: 15

35



Mapa významných nálezů brouků (Kopecký 2014)

36



Mapka mapování biotopů AOPK

37



38



39



40



41

Plán péče o přírodní rezervaci SUTICE. na období

Recommend Documents