Plán péče o přírodní rezervaci Maršálka na období 2015-2024
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:
2106 přírodní rezervace Maršálka nařízení AOPK ČR -
1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:
Vysočina Havlíčkův Brod Chotěboř Chotěboř Libice nad Doubravou Chloumek Barovice
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 651397, Chloumek Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
1002 Celkem
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
trvalý travní porost
Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)
60001
49394
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
49394 49394
Katastrální území: 651389, Barovice Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
511
Druh pozemku podle KN
trvalý travní porost Celkem
Způsob využití pozemku podle KN
Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)
60001
31366
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
31366 31366
Ochranné pásmo: Katastrální území: 651397, Chloumek Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
1003 Celkem
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
orná půda
Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)
201
Výměra parcely v OP (m2)
1676
Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku
ZCHÚ plocha v ha
OP plocha v ha
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
lesní pozemky vodní plochy
zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok
trvalé travní porosty
8,0760
orná půda
0,1676
ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
neplodná půda ostatní způsoby využití
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
8,0760
0,1676
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
CHKO Železné hory -
ÚSES:
10 LBC 5 (funkční)
Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
NAV_CZ0537011 Maršálka
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území
1676 1676
1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Ochrana druhově bohatých podmáčených luk, slatinišť a rašelinišť s výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště
podíl plochy v ZCHÚ (%) 24
T1.5 Vlhké pcháčové louky
22
popis ekosystému Převládá v jihovýchodní části PR. Druhově bohaté porosty. Přechody k příbuzným společenstvům - vlhké pcháčové louky (T1.5), střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9), podhorské smilkové trávníky (T2.3), přechodová rašeliniště (R2.3). Lokálně významný výskyt mnoha ohrožených a chráněných druhů: hadí mord nízký (Scorzonera humilis), ostřice blešní (Carex pulicaris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), tolije bahenní (Parnassia palustris), všivec lesní (Pedicularis sylvatica) aj. Nejcennější druhově bohatá společenstva se nachází na pravém břehu centrální vodoteče v centrální části, dále hojně na levém břehu. V menší míře přítomna i druhově chudší a degradovaná společenstva s dominantní skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus). Prvky vlhkých tužebníkových lad (T1.6) a slatinišť (R2.2). Směrem k severní a západní hranici PR postupný přechod k mezofilním společenstvům ovsíkových luk (T1.1). Lokálně významný výskyt mnoha ohrožených a chráněných druhů: prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata), starček potoční (Tephroseris crispa), vrbovka bahenní (Epilobium palustre) aj.
B. druhy název druhu rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia)
tolije bahenní (Parnassia palustris) hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina) vrkoč Geyerův (Vertigo geyeri)
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ jednotky až stovky (druh se vyznačuje značnou mezisezónní populační dynamikou) desítky až stovky
stupeň ohrožení
popis biotopu druhu
§2, C3
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště, dílčí plocha č. 2.
§3, C2t
desítky až stovky
EN
stovky
CR
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště, dílčí plocha č. 6. R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště, převážně dílčí plochy č. 2 a 6. R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště, dílčí plocha č. 2.
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu V současné době je navržena nová EVL NAV_CZ0537011 Maršálka k doplnění národního seznamu soustavy Natura 2000 v hranicích PR. Stanoviště Kód předmětu ochrany: 7140 Název předmětu ochrany: Přechodová rašeliniště a třasoviště Druhy Kód předmětu ochrany: 1013 Název předmětu ochrany: vrkoč Geyerův (Vertigo geyeri) 1.9 Cíl ochrany
omezení či pozastavení vývojových procesů v ekosystémech, které vedle přírody významně formoval svou činností i člověk, tak, aby bylo zachováno vývojové stádium ekosystému potřebné pro udržení dobrého stavu předmětu ochrany chráněného území zajištění stabilního vodního režimu s ohledem na nároky předmětů ochrany a rozšíření nabídky vodních a mokřadních biotopů
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Mírně svažitá niva horního toku bezejmenné vodoteče, pravostranného přítoku Dlouhého potoka v povodí Chrudimky. Jedná se o pramennou oblast, těsně při západní hranici území prochází rozvodí s povodím Doubravy. Pravý břeh je víceméně rovinatý, levý břeh pozvolna stoupá mírným svahem orientovaným k toku. Při jihovýchodní hranici území přitéká z lesa pravostranný přítok výše uvedeného toku. Na severovýchodě území navazuje na pole, na severozápadě na kulturní louky, na jihu ohraničuje území kulturní les (převážně smrkový) a na východě silnice III. třídy číslo 34418. Nadmořská výška území je 600 - 615 m n. m. Podle geomorfologického členění České republiky lze území zařadit: Kód: IIC-3B-1 Soustava: Česko-moravská soustava Podsoustava: Českomoravská vrchovina Celek: Železné hory Podcelek: Sečská vrchovina Okrsek: Kameničská vrchovina Geologické podloží je tvořeno amfibolitem, jemnozrnnou granoblastickou biotitickou rulou a pokročilým dvojslídým migmatitem až ortorulou. Půdy jsou rašelinné a glejové. PR lze rozdělit na dvě části, které se liší kvalitou a pestrostí společenstev, úrovní podmáčení a intenzitou managementu. Nejcennější partie tvoří podmáčená společenstva po obou stranách centrální vodoteče. Nachází se zde rozmanitá mozaika často s velmi pozvolnými přechody jednotlivých typů. Na levém břehu potoka převládají vlhké pcháčové louky (as. Scirpetum sylvatici) s převládající skřípinou lesní (Scirpus sylvatica) a s prvky tužebníkových podmáčených luk (as. Lysimachio vulgaris-Filipenduletum ulmariae). V menší míře se zde vyskytují zrašelinělá slatiniště, (zařaditelná snad do as. Sphagno warnstorfii-Eriophoretum latifolii) s rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia). Na pravém břehu dominují druhově velmi bohatá nevápnitá slatiniště (as. Caricetum nigrae). V horní části na ně navazují druhově bohaté vlhké pcháčové louky (as. Angelico sylvestris-Cirsietum oleracei) s fytogeograficky zajímavým hojným výskytem pcháče potočního (Cirsium rivulare), vyskytují se zde i chudší a mírně degradované typy pcháčových luk (as. Scirpetum sylvatici). Velmi maloplošně se zde rovněž vyskytuje vegetace zařaditelná ke střídavě vlhkým bezkolencovým loukám (as. Junco effusiMolinietum caerulae). Při jižním okraji PR mají slatiniště charakter vlhčích smilkových trávníků (as. Festuco capillatae-Nardetum strictae) se silně vyvinutým mechovým patrem. Na jihovýchodním okraji se vyskytují zrašelinělá společenstva s ostřicí zobánkatou (Carex rostrata) a o. prosovou (C. panicea) (as. Sphagno recurvi-Caricetum rostratae). Druhou část PR tvoří intenzivně obhospodařované louky. Vyvinuly se z původních podmáčených společenstev po melioračních úpravách pozemků v minulém století. V současnosti se jedná o mezofilní luční porosty (as. Poo-Trisetetum flavescentis) proměnlivé kvality, místy druhově bohaté, často s výskytem vlhkomilných druhů. Na kontaktu s poli při hranici PR je zřetelný vliv eutrofizace.
Ohrožené a zvláště chráněné druhy v PR Maršálka: Rostliny: ostřice rusá (Carex flava agg.), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), ostřice blešní (Carex pulicaris), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), sítina cibulkatá (Juncus bulbosus), tolije bahenní (Parnassia palustris), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), zábělník bahenní (Potentilla palustre), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), starček potoční (Tephroseris crispa), jetel kaštanový (Trifolium spadiceum), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata). Z obratlovců jsou významné druhy: bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Byly zaznamenány zajímavé nálezy entomofauny: zejména hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina) – jeden z nejvýznamnějších druhů motýlů v CHKO Železné hory. Dále pak byli zaznamenáni: batolec duhový (Apatura iris), perleťovec prostřední (Argynnis adippe), okáč třeslicový (Coenonympha glycerion), okáč rosičkový (Erebia medusa), ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe), otakárek fenyklový (Papilio machaon), modrásek ušlechtilý (Polyommatus amandus). Z brouků byly zjištěny tyto významné druhy: kovařík (Adrastus rachifer), krytohlav (Cryptocephalus octopunctatus). V roce 2014 byla objevena nejpočetnější populace vrkoče Geyerova (Vertigo geyeri) v CHKO Železné hory a jedna z nejsilnějších známých populací tohoto druhu v České republice. Jde o ekologicky velmi vyhraněného drobného plže vázaného na bezlesá slatiniště.
Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu Rostliny ostřice blešní Carex pulicaris prstnatec májový Dactylorhiza majalis rosnatka okrouhlolistá Drosera rotundifolia
tolije bahenní Parnassia palustris všivec lesní Pedicularis sylvatica
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
popis biotopu druhu, další poznámky
stovky až tisíce
§3, C2t
desítky až stovky
§3, C3, CITES
jednotky až stovky (druh se vyznačuje značnou mezisezónní populační dynamikou) desítky až stovky
§2, C3
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště, T1.5 Vlhké pcháčové louky R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště
jednotky až stovky (druh se vyznačuje značnou mezisezónní populační dynamikou)
§2, C2t
§3, C2t
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště
Obratlovci ropucha obecná Bufo bufo
občasný výskyt jednotlivců, nerozmnožuje se 5-10 jedinců
§3, NT
nepravidelné hnízdění 1-3 páry občasný výskyt jednotlivců, nehnízdí občasný výskyt jednotlivců, nehnízdí nepravidelné hnízdění jednoho páru
§3, LC
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště, T1.5 Vlhké pcháčové louky, kulturní louky R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště, T1.5 Vlhké pcháčové louky T1.5 Vlhké pcháčové louky
§2, VU
zalétá za potravou
§2, VU
zalétá za potravou
§2, NT
sušší kulturní louky v severní části rezervace
jedinci
§3
bělopásek topolový Limenitis populi
jedinci
§3
otakárek fenyklový Papilio machaon
jedinci
§3
zalétá z okolních lesních porostů, vývoj housenek je možný na dřevinách v okolí potoka a při okrajích rezervace zalétá z okolních lesních porostů, vývoj housenek je možný na dřevinách v okolí potoka a při okrajích rezervace R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště, T1.5 Vlhké pcháčové louky, kulturní louky
ještěrka živorodá Zootoca vivipara bramborníček hnědý Saxicola rubetra čáp černý Ciconia nigra krahujec obecný Accipiter nisus křepelka polní Coturnix coturnix Bezobratlí batolec duhový Apatura iris
§2, NT
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Přírodní rezervace byla vyhlášena Správou CHKO Železné hory k 1. 1. 2001. Nejcennější plochy jsou pravidelně koseny 1x ročně od roku 1996. Nárazově bylo prováděno odstraňování náletových dřevin. Od roku 2012 se provádí mozaikovitá a pásová seč zohledňující také společenstva bezobratlých. b) lesní hospodářství Pozemky navazující na jižní hranici s PR byly v minulosti zalesněny (převážně smrkem). Současný porost odděluje rozsáhlou olšinu podél pravostranného přítoku centrálního toku, která dříve plynule přecházela do kosených luk (min. ještě v 50. letech, 20. století), a stíní lokalitu od jihu. c) zemědělské hospodaření V minulosti byly louky pravidelně koseny (min. do 50. let 20. století), jejich rozloha byla větší v severozápadním směru. V roce 1966 bylo provedeno plošné odvodnění okolních
pozemků sousedících s PR systémem drenáží (Obr. 1) a část jich byla zorněna. Následně v roce 1969 proběhlo odvodnění i v severozápadní části rezervace (Obr. 2) a plochy byly degradovány na kulturní louky, které jsou až do současnosti koseny mechanizací zemědělským družstvem. Před vyhlášením rezervace byly tyto plochy i přihnojovány močůvkou. Aktuálně je území ohroženo převážně eutrofizací z okolních zorněných pozemků. V současné době dochází k postupnému dožívání systému odvodnění, které se projevuje lokálními zamokřenými místy. Dalším negativem zemědělského hospodaření nedávné minulosti bylo zajíždění mechanizace při strojovém sečení do podmáčených částí lokality na levém břehu centrálního toku.
Obr. 1 Část plánu odvodnění pozemků sousedících s rezervací provedeného v roce 1966 (zobrazení je orientační).
Obr. 2 Zákres skutečného provedení odvodnění pozemků v rezervaci provedeného v roce 1969 se zvýrazněnými místy poruch (modrá barva) drenážního systému (zobrazení je orientační).
d) myslivost Přírodní rezervace se nachází v honitbě Slavíkov-Chloumek (CZ6104101005). Na jižní hranici rezervace na okraji lesa se nachází využívaný otevřený myslivecký posed. V minulosti nebyl zaznamenán žádný negativní vliv. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy
Výjimka vlády č. j. 1473/2009 (č. j. ÚSOP 00529/SOPK/2010) ze dne 30. 11. 2009, činnost: vstup, vjezd, účel: výzkumné monitorovací práce a sběr dat, terénní zprávy: nálezová databáze, platnost neomezená.
Výjimka vlády č. j. 1483/2009 (č. j. ÚSOP 13015/SOPK/2009) ze dne 30. 11. 2009, činnost: vstup, vjezd, sběr vzorků, účel: studium hmyzu z čeledi Cerophytidae, Elateridae, Lissomidae, Melsidae, Throscidae, terénní zprávy: každoročně do 31. 3. dílčí zpráva, do 31. 3. 2016 závěrečná zpráva, platnost do 31. 12. 2015.
Ochrana vodního zdroje Dlouhá Mez, ONV Havlíčkův Brod, rozhodnutí č. j. Vod/2117/88/Ji dne 29. 12. 1988, stupeň ochrany PHO 2 b.
Komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Chloumek a Barovice, Ministerstvo zemědělství - Pozemkový úřad Havlíčkův Brod, rozhodnutí č. j. 135917/2012-MZE-130742 dne 18. 9. 2012.
Územní plán městyse Libice nad Doubravou je zpracován pouze pro sídelní útvar, mimo něj zpracován není.
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán
Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán
Bezejmenný IDVT: 10173241, Dlouhého potoka č. 12. 1-03-03-020 1,84 - 2,08 km
pravostranný
přítok
Není stanoven, Dlouhý potok, kterého je přítokem, spadá do lososových vod. nejsou Lesy ČR s. p.
Bezejmenný IDVT: 10173242, pravostranný bezejmenného toku IDVT: 10173241 1-03-03-020 0 - 0,09 km
přítok
Není stanoven, Dlouhý potok, kterého je přítokem, spadá do lososových vod. nejsou Lesy ČR s. p.
Příloha: - tabulka “Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3
2.4.2 Základní údaje o zemědělské půdě Příloha: - tabulka „Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Péče o PR Maršálka byla prováděna v souladu s minulým plánem péče a lze ji charakterizovat jako vhodnou. Nejcennější plochy jsou 1x ročně koseny. Po zoologických průzkumech bylo v roce 2012 s ohledem na výskyt celorepublikově a regionálně významných druhů bezobratlých navíc přistoupeno k mozaikovité a pásové seči pro jejich podporu, v tomto je vhodné pokračovat. Navazující kulturní louky jsou koseny mechanizací 2-3x ročně, což je vhodné z hlediska snížení negativního vlivu splachů z kontaktních zorněných pozemků. Splachy z polí by bylo vhodné dále omezit mělkými zasakovacími průlehy na rozhraní kultur v kombinaci s výsadbou keřů. V současné době dochází k postupnému dožívání systému odvodnění na kulturních loukách, které se projevuje lokálními zamokřenými místy. Zde je nutné již neobnovovat funkci drenážního systému, naopak je vhodné proces dožívání urychlit cílenou eliminací systému odvodnění a směřovat vodní režim lokality ke stavu blízkému před melioračním zásahem. Cílem by mělo být zvýšení hladiny spodní vody a rozšíření vodních biotopů o mokřady a tůně, tímto dojde k podpoření druhové diverzity a zároveň k zadržení vody v krajině a zpomalení jejího odtoku. Po eliminaci odvodnění a následném zvýšení hladiny spodní vody bude třeba přejít z kosení těžkou mechanizací na lehkou, případně na kosení ruční. Je nutné cíleněji potlačovat expandující třtinu křovištní (Calamagrostis epigejos) časnou a vícenásobnou sečí. Probírka břehových porostů byla provedena jednorázově, zde je vhodné intenzitu a rozsah zvýšit v kombinaci s vyvětvením vzrostlých stromů. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Hlavním úkolem ochrany přírody je zachování vysoké druhové bohatosti společenstev sekundárního bezlesí a podpora populací ohrožených a chráněných druhů na ně vázaných. Toho lze dosáhnout především pravidelným kosením. Lze očekávat, že bude docházet ke střetům managementových nároků jednotlivých cílových organizmů. Vzhledem k dobrému stavu společenstev a relativně velké rozloze PR nebude problém tyto střety řešit vhodnou lokalizací jednotlivých režimů kosení. Podzimní seč je vhodné primárně umísťovat do partií s hojným výskytem prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), jarní seč primárně umísťovat do partií s hojným výskytem tolije bahenní (Parnassia palustris) apod. Dále budou v PR realizována doplňková opatření pro podporu vodních živočichů (budování tůní) a stabilizaci vodního režimu (rozvolnění centrální vodoteče, budování meandrů). Při plánování a realizaci těchto opatření je třeba vzít v úvahu aktuální výskyt ohrožených a chráněných druhů.
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Revitalizace centrálního toku. V rámci eliminace funkce odvodnění drenážním systémem a otevřenými zahloubenými příkopy navrátit horní část toku na povrch ve formě přírodě blízkého mělkého meandrujícího koryta. Dolní část toku byla ve vzdálenější minulosti také upravena, v současnosti se koryto postupně navrací k přírodě blízkému – mírně meandrující tok s proudnými úseky a tišinami, ale místy stále zahloubený. Zde je možné případně uvažovat o částečné revitalizaci – pomístní zvýšení nivelety a výraznější rozmeandrování, popřípadě instalace přehrážek. Výše uvedená opatření doplnit rozšířením vodních biotopů o mokřady a tůně. Přítok centrálního toku při jihovýchodní hranici rezervace ponechat ve stávajícím stavu s možným pročištěním (neprohlubováním) koryta. U obou toků probírkou udržovat břehové porosty (primárně odstraňovat olše) v kombinaci s vyvětvením ponechaných solitérních stromů. b) péče o zemědělskou půdu Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
Kosení pcháčových luk 1x ročně 1x ročně Kosa, křovinořez, vedená sekačka, lehká mechanizace (sušší místa v návaznosti na kulturní louky) VI – VII (výjimečně později, např. při zdržení financování) Kosení rozdělit do více fází (min. do dvou). Druhově bohaté porosty v severní části plochy kosit mozaikovitě nebo v pásech tak, aby ponechávané segmenty byly pokoseny 2x za 3 roky. V případě nežádoucích změn ve společenstvech (ochuzení druhové skladby, expanze konkurenčně silných druhů apod.) kosit častěji. Plochy s expanzí třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) kosit 2x ročně. První seč v době nakvétání (V-VI), druhá v pozdním létě (VIII-IX), v případě intervalu 1x ročně kosit v termínu pro první seč. Podobným způsobem je možné kosit i ochuzená společenstva, kde je třeba potlačit konkurenčně silné druhy (skřípina lesní Scirpus sylvaticus, tužebník jilmový Filipendula ulmaria, vrbina obecná Lysimachia vulgaris apod.)
Případné odstraňování náletových dřevin. Pravidelná redukce rozrůstajících se keřovitých vrb. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
Kosení nevápnitých mechových slatinišť 1x za 1-3 roky 1x za 3 roky Kosa, křovinořez, vedená sekačka V – VIII (výjimečně později, např. při zdržení financování) Mozaikovitá či pásová seč ideálně ve více fázích s ponecháním nepokosené části (cca 1/5 až 1/3) do následujícího roku a střídání nepokosených částí. V případě nežádoucích změn ve společenstvech (ochuzení druhové skladby, expanze konkurenčně silných druhů apod.) vhodně upravit intenzitu managementu. V maximální možné míře zohlednit nároky živočichů vázaných na tato společenstva (především bezobratlí) a výskyt chráněných druhů rostlin. Časnou seč provádět na místech s hojným výskytem tolije bahenní (Parnassia palustris), popřípadě v partiích s dominancí trav, pozdnější seč provádět na místech s hojným výskytem prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), po vysemenění. Plochy s expanzí třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) kosit 2x ročně. První seč v době nakvétání (V-VI), druhá v pozdním létě (VIII-IX), v případě intervalu 1x ročně kosit v termínu pro první seč. Podobným způsobem je možné kosit i ochuzená společenstva, kde je třeba potlačit konkurenčně silné druhy (skřípina lesní Scirpus sylvaticus, tužebník jilmový Filipendula ulmaria, vrbina obecná Lysimachia vulgaris apod.) Rozrušování drnu (v rámci kosení křovinořezem, případně železnými hráběmi nebo lehkou mechanizací) při hranici s lesem v místech ochuzených společenstev nevápnitých mechových slatinišť s výrazným zastoupením druhů smilkových trávníků, s výskytem všivce lesního (Pedicularis sylvatica), interval 1x za 2-3 roky. Případné odstraňování náletových dřevin s výjimkou ponechání solitérní (pokroucené) borovice v blízkosti silnice.
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
Kosení nevápnitých mechových slatinišť s výskytem rosnatky okrouhlolisté a nevápnitých mechových slatinišť s dominancí ostřic podél bezejmenného přítoku při JV hranici rezervace 1x za 2-3 roky 1x za 4 roky Kosa, křovinořez VII – VIII (výjimečně později, např. při zdržení financování) Vhodné rozdělit na třetiny (poloviny) a každý rok pokosit 1/3 (1/2). V případě nežádoucích změn ve složení společenstva (především v okrajových částech) nebo oslabení populace rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) vhodně upravit
intenzitu managementu. Pomístní rozrušení souvislého porostu mechorostů (řádově v m2) pro podporu rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), udržovat na ploše obnažené plochy a maloplošné zvodnělé terénní deprese, IX – XI. Management cílený na rosnatku plánovat na základě pravidelného monitoringu její populace. Možno pročistit koryto potoka při JV hranici, neprohlubovat. Případné odstraňování náletů. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
Kosení kulturní louky 2-3x ročně 1x ročně Mechanizace (v případě eliminace odvodnění a zvýšení hladiny podzemní vody provádět kosení pomocí lehké mechanizace, případně ručně) V - IX Možné při první seči vynechat 1/5 až 1/3 v místech chudších živinami a tu posekat až při druhé seči. Vyloučit hnojení. Po případné realizaci eliminace odvodnění přizpůsobit režim a termín kosení vývoji společenstev podmáčených stanovišť a na ně vázaných živočichů.
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu
Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
Probírka břehových porostů podél toků a svodných kanálů a vyvětvení ponechaných vzrostlých stromů 1 x za 3 roky 1x za 5 let pila, křovinořez vegetační klid Vždy ponechat část keřů a stromů z důvodu zachování vhodných biotopů pro hmyz a ptactvo. Výsadba keřů podél okraje pole v kombinaci s vybudováním mělkých zasakovacích průlehů v místech splachů živin nebo vybudování polní cesty doplněné liniovou výsadbou. Výsadba keřů podél SZ návětrné hranice. Stabilizace lomových bodů rezervace výsadbou solitérních stromů (případně kamennými, dřevěnými nebo plastovými sloupky). jednorázově mechanizace X - XI Cesta podél severní hranice PR bude přírodního charakteru
(zhutněná zemina), bude mít charakter zvýšeného prahu, který bude bránit splachům z polí při intenzivních deštích. Výsadba keřů (šípek, hloh, líska apod.). Výsadba solitér (jeřáb, bříza apod.). Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
Obnova vodního režimu v odvodněné části a rozšíření nabídky vodních biotopů o tůně a mokřady Dle potřeby Dle potřeby Dle potřeby Eliminace odvodnění na ploše kulturní louky a v navazujících plochách. Možnost následujících opatření či jejich kombinace: kontrolované spontánní stárnutí drenáže eliminace účinnosti drénu lokální eliminace drénu (části drénu) odkrytí drénu a jeho úplné odstranění přerušené úseky drénů vytvoření mokřadu/-ů (tůně/-í) v místě vývěru drenážních vod
c) péče o rostliny
Pravidelné kosení luk v intervalech odpovídajících daným společenstvům (viz tabulka zásahů pro jednotlivé plochy, příloha č. T1). Pravidelné odstraňování náletových dřevin. V částech rezervace neovlivněných plošným odvodněním udržovat takový vodní režim, který odpovídá nárokům slatinných a rašelinných společenstev (stabilní hladina spodní vody těsně pod úrovní terénu). Podpora konkurenčně slabých druhů maloplošným narušováním půdního povrchu a mechového patra. Potlačování expandující třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) časnou a opakovanou sečí. Za účelem redukce expanzivních druhů rostlin (skřípina lesní Scirpus sylvaticus, třtina křovištní Calamagrostis epigejos apod.) a podpory rašeliništních druhů je možné na vodou dobře zásobených místech strhnout drn a obnažit substrát. Takto ošetřené plochy je možné ponechat samovolné sukcesi, případně sem přenést trsy rašeliníku a dalších rašeliništních druhů mechorostů v rámci PR. Následně dle potřeby kosit. Velikost stržených ploch orientačně 100-1000 m². Stržený drn deponovat buď v zahloubeném korytě potoka, nebo na severní hranici PR na kontaktu s polem.
d) péče o živočichy
Na podporu bezobratlých provádět mozaikovitou či pásovou seč (nikoli jeden nepokosený blok) s ponecháním nepokosených částí (ponechávat i drobné plošky
nebo lemy u stromů a keřů na loukách a v bezprostřední blízkosti drobných vodotečí). Ponechané části budou pokoseny až následující rok, kdy budou ponechány části jiné. Postupná probírka břehových porostů, ponechání části keřů a solitérních vzrostlých stromů. Některé z osluněných vzrostlých stromů (olše, bříza) okroužkovat na bázi kmene, aby zaschly, a vytvořily tak vhodné podmínky pro entomofaunu a tím i avifaunu. Vybudování nových tůní a mokřadů v rámci eliminace odvodnění pro podporu obojživelníků a bezobratlých (nejlépe s odstupem několika let, aby byly v různých fázích vývoje). Vybudování kamenné zídky/-ek pro plazy.
3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Nelesní pozemky Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu není přípustné zakládání hnojišť. Při hnojení pole preferovat organická hnojiva – kompost, hnůj. V místech splachů živin z pole by bylo vhodné ornou půdu zatravnit. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Po vytyčení rezervace v rámci KPÚ by bylo vhodné stabilizovat lomové body výsadbou solitérních stromů a hranici na návětrné severozápadní straně vymezit zapojenější keřovou výsadbou tak, aby ani v budoucnu nezasahovala do pozemků mimo rezervaci. Stabilizaci hranice je dále možné provést kamennými, dřevěnými nebo plastovými sloupky dle domluvy s vlastníky okolních pozemků. Instalace hraničníků a informační cedule byla provedena v roce 2014. Realizovat pruhové značení. Následná pravidelná kontrola a údržba hraničníků a pruhového značení. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Nejsou. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území není turisticky, rekreačně ani sportovně využíváno. Regulace není třeba.
3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Rezervace se nachází mimo turistické trasy, pohyb veřejnosti je zde minimální, po málo frekventované silnici při východní hranici je pravděpodobný pohyb cyklistů v letní sezóně. V blízkosti hraničníku rezervace u silnice se nachází informační panel k seznámení veřejnosti s hodnotami území. Možný způsob využití rezervace ke vzdělávání je vedení odborných exkurzí či školních výletů. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V rezervaci byly doposud provedeny tyto inventarizace: vážky (Odonata) 2009, brouci (Coleoptera) 2009, motýli s denní aktivitou (Lepidoptera, Zygaenoidea, Hesperioidea, Papilionoidea) 2009, obratlovci 2010. Je vhodné všechny tyto inventarizace zopakovat, v případě denních motýlů 1x za 5 let, vážky po vytvoření tůní, a doplnit je o inventarizaci pavoukovců (Arachnida) a měkkýšů (Mollusca). Klasický inventarizační průzkum vyšších rostlin (opakované návštěvy během jedné vegetační sezony) nebyl na území rezervace doposud realizován. Probíhala zde však řada dílčích výzkumů - mapování biotopů, aktualizace vrstvy mapování biotopů, jednorázová inventarizace (Malátková et Horník 2008). V PR je od roku 2007 založena trvalá monitorovací plocha, která slouží k odběru dat v rámci dlouhodobého projektu Botanického ústavu AV ČR zaměřeného na sledování změn vegetace podmáčených luk v závislosti na způsobu hospodaření. Bylo by vhodné zadat klasický inventarizační průzkum vyšších rostlin (1x za 5 let) a je vhodné ho doplnit o inventarizaci mechorostů a hub, které v území nebyly doposud provedeny.
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Jednorázové a časově omezené zásahy Průzkum bezobratlých (brouků, vážek, pavoukovců, měkkýšů apod.) Průzkum motýlů (2x) Průzkum obratlovců Průzkum nižších rostlin a hub Průzkum vyšších rostlin (2x) Eliminace plošného odvodnění, tůně, mokřady Revitalizace toku Výsadby Zasakovací průlehy, polní cesta Kamenná zídka pro plazy Stabilizace lomových bodů hranice Obnova a oprava hraničníků Obnova pruhového značení (2x) Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy Kosení a odklízení biomasy Výřezy náletových porostů Rozrušování drnu Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč)
Orientační náklady za rok (Kč)
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)
----------
34 000
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
23 000 7 000 17 000 30 000 2 500 000 200 000 150 000 200 000 10 000 10 000 6 000 4 000 3 191 000 100 000 5 000 1 000 106 000
----------
1 000 000 50 000 10 000 1 060 000 4 251 000
4.2 Použité podklady a zdroje informací FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – AOPK ČR, Praha, 760 pp. GRULICH V. (2012):Red list of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia 84: 631-645. CHYTRÝ M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. 1, Travinná a keříčková vegetace. – Academia Praha, 528 pp. CHYTRÝ M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. 3, Vodní a mokřadní vegetace. – Academia Praha, 828 pp. KOPECKÝ T. (2009): Zpráva z průzkumu brouků (Coleoptera) v PR Maršálka. – MS. depon in AOPK ČR SCHKO Železné hory a KS Pardubice (pracoviště Nasavrky). LUSTYK P. [ed.] (2013): Příručka hodnocení biotopů. – AOPK, Praha. MALÁTKOVÁ Š., HORNÍK J. (2008): Výsledky botanických inventarizací na Chrudimsku a Havlíčkobrodsku v letech 2005-2007 závěrečná zpráva. – Centaurea, Slatiňany.
MOCEK B. (2009): Inventarizační průzkum PR Maršálka Vážky (Odonata). – MS. depon in AOPK ČR SCHKO Železné hory a KS Pardubice (pracoviště Nasavrky). PETŘÍČEK V. [ed.] et al (1999): Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva. – AOPK Praha: 1-452. PLESNÍK J., HANZAL V., & BREJŠKOVÁ L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 22: 1-184. RŮŽIČKA M. (2010): Přírodní rezervace Maršálka Inventarizační zoologický průzkum Obratlovci. – MS. depon in AOPK ČR SCHKO Železné hory a KS Pardubice (pracoviště Nasavrky). TLAPÁKOVÁ L. (2013): Zpracování podkladů týkajících se odvodnění pro návrh nového plánu péče (PP) přírodní rezervace Maršálka (CHKO Železné hory) 2014 – 2024. – MS. depon in AOPK ČR SCHKO Železné hory a KS Pardubice (pracoviště Nasavrky). ZÁMEČNÍK J. (2009): Výsledky inventarizačního průzkumu motýlů s denní aktivitou (Lepidoptera, Zygaenoidea, Hessperioidea, Papilionoidea) PR Maršálka. – MS. depon in AOPK ČR SCHKO Železné hory a KS Pardubice (pracoviště Nasavrky). Rezervační kniha PR Maršálka. – Depon in AOPK ČR SCHKO Železné hory a KS Pardubice (pracoviště Nasavrky). Mapové podklady AOPK ČR: Přírodní biotopy mapování 2001-2005. URL: http://mapy.nature.cz/ (1. 11. 2013) AOPK ČR: Přírodní biotopy mapování 2007-2018. URL: http://mapy.nature.cz/ (1. 11. 2013) 4.3 Seznam používaných zkratek §2 - Druh dle Vyhlášky č. 395/1992 Sb. silně ohrožený §3 - Druh dle Vyhlášky č. 395/1992 Sb. ohrožený as. - asociace AOPK ČR - Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky AV ČR - Akademie věd České republiky C2 - Silně ohrožené (IUCN: endangered = EN) C3 - Ohrožené (IUCN: vulnerable = VU) CITES - taxony zahrnuté ve Washingtonské úmluvě ve znění posledních aktualizací z 18. 9. 1997 a 29. 4. 1999 IUCN - Mezinárodní svaz ochrany přírody OP - ochranné pásmo PR - přírodní rezervace ZCHÚ - zvláště chráněné území
5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území .................................................................................................... 2 1.1 Základní identifikační údaje..................................................................................................................... 2 1.2 Údaje o lokalizaci území ......................................................................................................................... 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí................................................................. 2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ................................................................................................. 3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími........................................................................................... 3 1.6 Kategorie IUCN ...................................................................................................................................... 4 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ .......................................................................................................................... 4 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu.......................................................................... 4 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav................................................................................ 4 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu............................................................. 5 1.9 Cíl ochrany ............................................................................................................................................. 5 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ......................................................... 6 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ................................................................. 6 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ........................................................................................................................................ 8 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ................................................. 10 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ............................................................ 11 2.4.1 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích .................................................................... 11 2.4.2 Základní údaje o zemědělské půdě .................................................................................................. 12 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup......................................................................................................................................................... 12 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize.............................................. 12 3. Plán zásahů a opatření ................................................................................................................................. 13 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ....................................................... 13 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání................................................... 13 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území................................................................. 17 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ................................................................................................................................................................... 17 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu .................................................................................................... 17 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území............................................................. 17 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností.............................................. 17 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území....................................................................................................... 18 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ................................................... 18 4. Závěrečné údaje .......................................................................................................................................... 19 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) .......................................................................................................................................................... 19 4.2 Použité podklady a zdroje informací ...................................................................................................... 19 4.3 Seznam používaných zkratek................................................................................................................. 20 5. Obsah ......................................................................................................................................................... 21
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:
Příloha T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.4.1, 2.4.2 a k bodu 3.1.2).
Mapy:
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů
