Plán péče o Přírodní rezervaci Dívčí Kámen. na období

Plán péče o Přírodní rezervaci Dívčí Kámen na období 2015-2024

Český Krumlov 2014

1

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

2477 přírodní rezervace Dívčí Kámen výnos Ministerstvo školství, věd a umění 35.933/52-V-VII/5 10.7.1952

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Jihočeský Český Krumlov Český Krumlov Český Krumlov Křemže Křemže

Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území

2

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 675768, Křemže Číslo Číslo parcely parcely podle KN podle PK nebo jiných evidencí 1911/40 1911/4 1920/1 1936/1 1935/1 1925/2 1925/1

Druh Způsob Číslo listu Výměra pozemku využití vlastnictví parcely podle KN pozemku celková podle KN podle KN (m2) lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha

43

3028469

43

7109

43

14018

43

948

792

2566

43

798

10001

30434

Výměra parcely v ZCHÚ (m2)

22150 7109 14018 948 neplodná půda neplodná půda kulturní a osvětová plocha

2566 798

30434 78023

Celkem

Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Katastrální území: 675768, Křemže Číslo Číslo parcely parcely podle KN podle PK nebo jiných evidencí 1911/40 1911/17 2365/1

2241/1

Druh Způsob pozemku využití podle KN pozemku podle KN lesní pozemek lesní pozemek vodní plocha

ostatní plocha

Číslo listu Výměra Výměra vlastnictví parcely parcely v celková OP (m2) podle KN (m2) 43 3028469 35940 43

19112

792

127547

43

3528

1443 koryto vodního toku přirozené nebo upravené

17023

ostatní komunikace

3528

3

1935/3

zastavěná plocha a nádvoří

1195

28

2241/2


1195

14

1935/2

ostatní manipulační plocha plocha zastavěná zbořeniště plocha a nádvoří

1195

725

1195

224

148

1012

43

304

43

3459

43

4094

43

977

43

481

39

249

43

589

43

1600

1921/1

28

14

1921/2


1923

ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha zastavěná plocha a nádvoří

neplodná půda neplodná půda

ostatní plocha lesní pozemek

neplodná půda

1924 1926 1932 1931 1928

1929 1911/18

725

224

1012 304 3459 4094 neplodná půda neplodná půda

977 481

249 589 1600 71690

Celkem

Katastrální území: 641529, Třísov Číslo Číslo parcely parcely podle KN podle PK nebo jiných evidencí 1908/1

Druh Způsob pozemku využití podle KN pozemku podle KN

683/18

lesní pozemek

vodní plocha

koryto vodního toku přirozené nebo upravené

Číslo listu Výměra Výměra vlastnictví parcely parcely v celková OP (m2) podle KN (m2) 533

316879

323

387

21780

4870

4

1903/5

vodní plocha

683/17

lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha

683/1 1901/4

koryto vodního toku přirozené nebo upravené

533

15865

13347

876

4570

391

24

55077

6768

ostatní komunikace

10001

420

neplodná půda neplodná půda neplodná půda ostatní komunikace

288

2879

533

2775

2879 1424

798

3108

1396

10001

1581

423

420 681/2 678/2 680 1901/3

Celkem

32241

Podrobněji o parcelním vymezení viz kap. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma

5

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

ZCHÚ plocha v ha

lesní pozemky

OP plocha v ha

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha v ha

4,4225

vodní plochy

zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok

trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 3,3798 zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

neplodná půda

0,3364

ostatní způsoby využití

3,0434

7,8023

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: CHKO Blanský les jiný typ chráněného území: nemovitá kulturní památka: výšinné opevněné sídliště - hradiště a hrad Dívčí Kámen, zřícenina a archeologické stopy Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: EVL Blanský les – CZ0314124 Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Skalní útvar a porost v okolí zříceniny hradu Dívčí Kámen. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav Hlavními předměty ochrany rezervace jsou reliktní bor a lišejníková vegetace na rulovém skalním hřbetu nad soutokem Křemžského potoka s Vltavou, dále porosty se zastoupením jedle bělokoré a hercynské dubohabřiny. Součástí rezervace je zřícenina hradu Dívčí Kámen.

6

A. ekosystémy název ekosystému

podíl plochy v ZCHÚ (%)

popis ekosystému

Acidofilní bučiny (L5.4) 26,81 Suťové lesy (L4) 14,93 Boreokontinentální bory bez lišejníků (L8.1B) Hercynské dubohabřiny (L3.1)

14,12 9,28

Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2) Mezofilní bylinné lemy (T4.2) Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) (T3.1)

Smíšené přirozené lesy se zastoupením buku, jedle, smrku a příměsí dubu, borovice, lípy, břízy. Smíšené přirozené lesy na silně svažitých a skalnatějších lokalitách. Extrémní varianta lesních porostů na skalních hřebenech. Zakrslé borovice s příměsí břízy pýřité a dubu. Listnaté porosty na svazích pod hradem, z dřevin převažuje lípa, dále je zastoupen dub, javor klen, buk, třešeň, borovice. Nejextrémnější stanoviště skalního ostrohu.

3,65 2,04 Jihozápadní svahy areálu hradní zříceniny. Mozaikovitý výskyt v areálu hradní 1,15 zříceniny.

B. útvary neživé přírody útvar

geologická charakteristika

Skalní ostroh nad soutkem Křemžského potoka a Vltavy

Příkrá rulová skalní stěna s Skalní jehla nad soutokem je asi 56 m vysoká s reliktním borem. příkrými až kolmými stěnami s jižní a severní Horninovým podkladem expozicí. jsou ortoruly, na Z straně na ně navazuje granulitový masiv Blanského lesa.

7

popis útvaru

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště

podíl plochy v ZCHÚ (%)

popis biotopu typu přírodního stanoviště Západní a severozápadní svahy kaňonu 26,8 Vltavy na méně extrémních stanovištích. Skalnatější a suťovité partie svahů. 14,9 Rulový ostroh mezi severní a jižní částí rezervace, extrémní skalnaté stanoviště 3,6 příkrých skalních stěn. Suchá výslunná stanoviště v areálu hradní 1,1 zříceniny.

9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 6190 Panonské skalní trávníky (StipoFestucetalia pallentis)

B. evropsky významné druhy a ptáci název druhu

přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria)

aktuální početnost stupeň nebo vitalita ohrožení* populace v ZCHÚ Ojedinělý výskyt (lze nalézt do 10 ks / den)

popis biotopu druhu

Vrcholné léto na květech v areálu hradu a dále taky na Uhlířské stráni u řeky na světlinách a dál, prakticky pomístně až do Boršova. Početnost: ojedinělý výskyt

* dle červených seznamů ČR

1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany je zachování části Vltavského říčního fenoménu na území rezervace převážně s přirozenými společenstvy skalních stěn, sutí a suťových lesů. Část území se zříceninou udržovat po dohodě se zástupci památkové péče a uživatele hradu, s ohledem na kulturní a historické aspekty.

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Lokalita se nachází na ostrohu nad soutokem řeky Vltavy s Křemžským potokem, asi 1 km severovýchodně od osady Třísov. Geologickým podkladem jsou ortoruly, na západní straně rezervace na ně navazuje granulitový masiv Blanského lesa. Skalní ostroh nad soutokem je 56 m vysoký, s příkrými až kolmými stěnami s jižní a severní expozicí. Na silikátovém podkladu jsou vyvinuty chudé kyselé kambizemě (typické), na skalnatých svazích ranker typický a v údolí Vltavy fluvizem typická (glejová). Vegetace je tvořena mozaikou společenstev. Extrémnější partie území jsou porostlé reliktními bory (Dicrano-Pinion), přecházejícími do příkrých, bezlesých skalních stěn. Ve stromovém patře převládá borovice lesní (Pinus sylvestris) s příměsí břízy pýřité z okruhu Betula pubescens agg. Obě dřeviny zde rostou v zakrslé formě. Bylinné patro je druhově chudé, s nízkou pokryvností, obvykle s druhy metličkou křivolakou (Avenella flexuosa),

8

brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus) a brusnicí brusinkou (Vaccinium vitis-idaea). Na osluněných jižních expozicích se nalézají skalní společenstva (sv. Alysso-Festucion pallentis). Dominantními druhy jsou tařice skalní (Aurinia saxatilis) a kostřava sivá (Festuca pallens). Na skalách se severní expozicí se na ostrohu vytvořila druhově chudá společenstva skalních štěrbin (sv. Asplenion septentrionalis) s převládajícím osladičem obecným (Polypodium vulgare). Na severních a severovýchodních svazích převažují metlicové jedliny (sv. Luzulo-Fagion, as. Deschampsio flexuosae–Abietetum) v nichž dominuje jedle bělokorá (Abies alba). Přimíšeny jsou lípa srdčitá (Tilia cordata) a javor klen (Acer pseudoplatanus) a buk lesní (Fagus sylvatica). Na jedli se hojně vyskytuje jmelí jedlové (Viscum album subsp. abietis). Jižní svahy jsou porostlé křovitou formací s dominující lískou obecnou (Corylus avellana), která zde nahrazuje habr obecný. Druhová skladba bylinného patra odpovídá vegetaci dubohabřin sv. Carpinion. Rostou v něm převážně hájové druhy, např. jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), kostival hliznatý (Symphytum tuberosum), kopytník evropský (Asarum europaeum), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), prvosenka vyšší (Primula elatior) aj. Teprve nedávno zde byla rozpoznána ostřice bledoplevá (Carex pallens), která rovněž doprovází dubohabřiny. Význačným biotopem pro živočichy je blízký vodní tok Křemžského potoka a přilehlý olšový luh. Žije zde vydra říční (Lutra lutra), dále ledňáček říční (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus), konipas horský (Motacilla cinerea), užovka obojková (Natrix natrix). Skalní a bezlesé biotopy obýval výr velký (Bubo bubo), v současnosti byl poslouchán z pravého vltavského břehu, dále zde žije poštolka obecná (Falco tinunculus) a rorýs obecný (Apus apus). V PR Dívčí Kámen bylo zjištěno řada druhů denních motýlů. Z chráněných druhů např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), bělopásek topolový (Limenitis populi) a batolec červený (Apatura ilia). Vyskytuje se zde i ohrožený okáč kluběnkový (Erebia aethiops). V křovinatých stráních a na světlých suchých místech žije přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria). Význačný je xerofilní plž zrnovka mechová (Pupilla muscorum) a hojný je zemoun skalní (Aegopis verticillus). Z brouků zde byl nalezen tesařík jedlový (Leptura dubia) – vyvíjí se v jedlích. Nepříliš hojný tesařík Leptura scutellata je typický druh zachovalých bučin. Zlatohlávek skvrnitý (Oxythyrea funesta). V mrtvém dubovém dřevě se vyvíjí zdobenec skvrnitý (Trichius fascitus). Žije zde i majka fialová (Meloe violaceus). V PR byla zaznamenána specifická Dipterofauna a Arachnofauna (Nesticus cellulanus, Saaristoa firma). Ze zoologického hlediska mezi nejcennější části přírodní rezervace Dívčí Kámen patří reliktní skalní bory a bukojedlové lesy v kaňonu Vltavy. Bezlesé svahy a okolí hradu před II. sv. válkou obývaly dnes již vyhynulé druhy stepních motýlů (modrásek rozchodníkový (Scolitantides orion), modrásek kozincový (Glaucopsyche alexis), soumračník proskurníkový (Pyrgus carthami) a soumračník mochnový (Pyrgus serratulae)) – vhodný management k obnově stepních společenstev je citlivá a řízená pastva. Skalní útvary a navazující suťovité stráně v rezervaci Dívčí Kámen jsou součástí říčního fenoménu Vltavy, dobře vyvinutého v celém údolí řeky od Zlaté Koruny do Boršova nad Vltavou. Kaňon Vltavy je chráněn soustavou Natura 2000. Přirozené, polokulturní i kulturní porosty se střídají na malých plochách v závislosti na půdních podmínkách, expozici atd. Vlastní rezervace Dívčí Kámen zaujímá jen nepatrnou část tohoto jevu, který je však z přírodovědeckého hlediska nejzávažnějším důvodem k ochraně. Lesní porosty jsou pro svou nepřístupnost zařazeny do kategorie lesů ochranných. Přehled zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů

9

název druhu

aktuální kategorie početnost podle vyhlášky nebo vitalita č. 395/1992 Sb. populace v ZCHÚ

stupeň ohrožení

popis biotopu druhu, další poznámky

savci plšík lískový (Muscardinus avellanarius) veverka obecná (Sciurus vulgaris) krkavec velký (Corvus corax) rorýs obecný (Apus apus)

ojedinělý pravidelný výskyt

SO-silně ohrožený O-ohrožený

ojedinělý

O-ohrožený

hojný

O-ohrožený

vzácný ojedinělý


žluna šedá (Picus canus)

vzácný

-

ještěrka obecná (Lacerta agilis) skokan štíhlý (Rana dalmatina) skokan zelený (Rana kl. esculenta)

hojný

SO-silně ohrožený SO-silně ohrožený SO-silně ohrožený

slepýš křehký (Anquis fragilis) užovka obojková (Natrix natrix)

hojný

batolec červený (Apatura ilia) bělopásek topolový (Limenitis populi)

ojedinělý

včelojed lesní (Pernis apivorus) výr velký (Bubo bubo)

čmelák Bombus spp. klínatka vidlitá (Onychogomphus forcipatus) okáč kluběnkový (Erebia aethiops) otakárek fenyklový (Papilio machaon) strumičník zlatooký (Osmylus fulvicephalus)

ojedinělý ojedinělý

-

lískové porosty smíšené lesy

ptáci VUhnízdí na stromech nebo ve skalách zranitelný původně obyvatel skal a dutých stromů, dnes převážně vázaný na lidská sídla ENohrožený druh ENohrožený druh VUzranitelný

mozaika lesních porostů a luk hnízdí ve skalách, kamenitých stráních nebo zříceninách strukturované lesní porosty

plazi a obojživelníci NT-téměř suché stráně, skalní výběžky ohrožený NT-téměř okolí potoka a řeky, tůňky ohrožený okolí potoka a řeky, tůňky

-

suché stráně, řídké lesy, cesty

-

okolí potoka a řeky, příbřežní vegetace

O-ohrožený

hmyz -

listnaté břehové porosty, cesty (potrava)

vzácný

O-ohrožený

-

běžný ojedinělý

O-ohrožený -

ojedinělý

-

poměrně hojný


ojedinělý, O-ohrožený nepravidelně ojedinělý -

ENohrožený druh

listnaté břehové porosty, lesní cesty (potrava)

louky okolí potoka a řeky, příbřežní vegetace

VUsuché stráně, řídké světlé lesy zranitelný květnaté nelesní enklávy, louky VUokolí potoka a řeky, příbřežní vegetace zranitelný

10

název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ místy hojný

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.

stupeň ohrožení


O-ohrožený

-

především na písčitých podkladech v úvozech, na cestách a vřesovištích

zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus)

poměrně hojný

O-ohrožený

NT-téměř staré smíšené lesy a louky. Larvy se vyvíjí v ohrožený trouchnivějícím dřevě, imaga požírají pyl na květech.

jehlovka hladká (Platyla polita)

ojediněle

-

svižník polní (Cicindela campestris)

vrásenka orlojovitá (Discus perspectivus) vrkoč horský (Vertigo alpestris)

nehojná ojediněle

zemoun skalní (Aegopis verticilus)

poměrně hojný

jalovec obecný pravý (Juniperus communis subsp. communis)

velmi vzácně

jestřábník dvouklanný velmi (Hieracium bifidum) vzácně jmelí bílé jedlové hojně (Viscum album subsp. abietis) nepatrnec rolní (Aphanes arvensis) ptačinec bledý (Stellaria pallida)

velmi vzácně velmi vzácně

rožec pětimužný (Cerastium semidecandrum) tařice skalní (Aurinia saxatilis) zběhovec jehlancovitý (Ajuga pyramidalis)

měkkýši VUsmíšené lesní biotopy zranitelný VUzranitelný suťové lesy, vápnomilná VUsuťové lesy (lípa), droliny, i při kmenech a zranitelný tlejícím dřevě

-

VUzranitelný smíšené lesy cévnaté rostliny

-

-

VUzranitelný skála VUzranitelný skály a bory VUpoloparazitická rostlina v korunách stromů zranitelný

-

VUzranitelný sešlapávaná místa uvnitř hradu

-

-

vzácně

-

roztroušeně

O-ohrožený

velmi vzácně

SO-silně ohrožený

sešlapávaná místa uvnitř hradu NT-téměř ohrožený skály, zídky ENohrožený

sešlapávaná místa uvnitř hradu

vývrat stromu mechorosty

pározub sivý (Didymodon glaucus)

velmi vzácně

VUzranitelný zídky

11

název druhu

pározub srdčitý (Didymodon cordatus)

aktuální kategorie početnost podle vyhlášky nebo vitalita č. 395/1992 Sb. populace v ZCHÚ

stupeň ohrožení

velmi vzácně

VUzranitelný zídky

-


2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Chráněné území bylo zřízeno výnosem MŠVU č. 35933/52 z 11. 7. 1952 a jeho kategorie byla upravena výnosem MK ČSR č.14200/88 z 29. 11. 1988. Vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb. bylo převedeno do kategorie PR. Většina území PR je dlouhodobě ponechána bez zásahů, s výjimkou areálu hradu Dívčí Kámen. Na hradě byla v průběhu předchozího decenia zahájena pastva koz. Na světlých květnatých svazích se očekává pozitivní vliv pastvy. Naopak k poškození došlo při úniku koz na skalní ostroh, kde došlo k poškození vegetace a ruderalizaci stanoviště. Dalšímu volnému pohybu koz po rezervaci je proto do budoucna nutno zabránit. Jejich přítomnost je nežádoucí nejen na skalním ostrohu, ale i v přirozených smíšených lesích, kde by došlo k poškození zmlazení dřevin. b) lesní hospodářství Lesní porosty ohrožují běžné škodlivé vlivy, vzhledem k velké nepřístupnosti ale není nahodilou těžbu možné na celé ploše zpracovat, a porosty jsou tak víceméně ponechány samovolnému vývoji. Žádoucí je zpracování nebezpečných stromů v blízkosti turistických tras, z důvodů zajištění bezpečnosti návštěvníků. Ve střední části horní hrany lesních porostů sousedí porost s douglaskou, je potřeba zamezit nalétávání jejího budoucího zmlazení do přirozených porostů přírodní rezervace, a po mýtní těžbě douglasku zde již v ochranném pásmu PR nevysazovat. Totéž platí o dalších stanovištně a geograficky nepůvodních dřevinách – MD, DBČ,… c) myslivost V lesních porostech se pomístně vyskytuje zmlazení jedle bělokoré, která je však i na těchto svazích zkousávána zvěří. Vhodným opatřením je, kromě snížení stavů zvěře instalace individuálních oplůtků k zajištění odrůstání tohoto zmlazení, aby mohl být zachován podíl jedle v porostech i do budoucna. Sledovat výskyt výra a přísně chránit hnízda. Území spadá do honitby CZ3103110025 – Kremže. d) rekreace a sport Zřícenina hradu Dívčí Kámen je turisticky velmi navštěvovanou lokalitou, jednak pěšími turisty, jednak vodáky z blízkého vodáckého kempu. Zřícenina byla dříve volně přístupná. V roce 2005 však hrad získala obec Křemže, která začala v roce 2006 vybírat vstupné, omezila pohyb po lokalitě a zavedla otevírací hodiny,

12

čímž znemožnila do té doby populární přespávání na zřícenině. Vybrané finance slouží k financování zakonzervování zříceniny, aby nedocházelo k dalšímu rozpadání zdí a možným zraněním návštěvníků způsobeným padajícím kamením. Skalní „kosa“ je občasně, neoficiálně využívaná k lezení. Oblíbené jsou zde hlavně zimní přechody od hradu přes skalní jehlu. Tato činnost zde není žádoucí, jednak z důvodu poškozování vegetace, ve vegetačním období pak s ohledem na hnízdění poštolek, případně výra velkého. Rozhodně by však bylo nevhodné tuto stěnu k lezení povolit oficiálně, neboť by to vedlo k dalšímu zvýšení frekvence návštěvníků na jehle, a také by zřejmě zde byl velký tlak na to, aby skály byly kvůli lezcům aktivně upravovány a čištěny. e) jiné způsoby využívání Strategicky důležité skalnaté návrší kontrolující tok Vltavy i stezky kolem řeky bylo osídleno již odpradávna. Archeologický výzkum prokázal existenci rozsáhlého hradiště již v 17. století př. n. l. a posléze dalšího významného hradiště v době halštatské (6.–7.století př. n. l.) Menší rožmberská pevnůstka zde prokazatelně stála již ve 13. století. V roce 1349 vydal Karel IV. na žádost Rožmberků listinu (dodnes se dochovala), v níž jim povoluje vystavit na dané lokalitě hrad. Jošt, Petr a Oldřich I. z Rožmberka zde následně vybudovali jeden z největších a nejmocnějších rožmberských hradů. Stavba probíhala v letech 1350 – 1384, nicméně jádro hradu bylo dobudováno již v roce 1360, kdy hrad dostal prvního purkrabího. Roku 1394 na tomto hradě Jindřich III. z Rožmberka krátce věznil krále Václava IV. V roce 1420 dostal hrad příležitost osvědčit své kvality, když jej při svém tažení proti Oldřichovi II. z Rožmberka oblehl Jan Žižka. Pobořil sice latrán a některé další části hradeb, ale jádro hradu urputně bráněné Vilémem z Potštejna dobýt nedokázal. Vrcholného významu dosáhl hrad v letech 1451–1461, kdy v něm přebýval Oldřich II. z Rožmberka. Po jeho smrti význam hradu upadal (v roce 1470 byl již jen strážním hradem se stálou posádkou 24 střelců). V roce 1506 byl z rozhodnutí Petra V. z Rožmberka opuštěn a cca od roku 1540 se o něm mluví již jako o zřícenině. Svou délkou 210 m a šířkou 60 m patří k největším hradním zříceninám v Čechách. V místě hradní zříceniny existovalo sídliště již od starší doby bronzové. Při výstavbě hradu bylo z větší části zničeno. Další informace viz Sborník Dívčí Kámen – přírodní rezervace a historický vývoj území, kolektiv autorů, 2004. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Indra J., Hanč Z. & Lepší P. (2004): Plán péče pro přírodní rezervaci Dívčí Kámen na období 2006–2015. – Ms., 8 p. + příl. [Depon. in: Správa CHKO Blanský les, Český Krumlov]. LHP pro LHC Český Krumlov, platnost 2006-2015 OPRL pro PLO 12 – Předhoří Šumavy a Novohradských hor (platnost 2001–2020) + digitální data OPRL Kolektiv autorů, 2007: Plán péče pro CHKO Blanský les 2008 – 2017 Nemovitá kulturní památka „Hradiště a hrad Dívčí Kámen, zřícenina a archeologické stopy“ zapsána do státního seznamu 3. 5. 1958 pod číslem 22034/3-1350

13

Nařízení vlády č. 208/2012 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu. Nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast

12 – Předhůří Šumavy a Novohradských hor

Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

201000 – Český Krumlov 4,42 ha 2006 - 2015 LS Český Krumlov revír Bory

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 12 – Předhůří Šumavy a Novohradských hor Soubor lesních typů (SLT)

Název SLT

Přirozená dřevinná skladba SLT

0Z

reliktní bor lipová javořina

BO9 BŘ1 SM JD DB BK

3S

svěží dubová bučina

BK6 DB2 LP1 JD1 HB JV JS JL

3Y

skeletová dubová bučina

BK5 DB2 BO2 BŘ1 JD JV

3Z

zakrslá dubová bučina

BK4 DB3 BO2 BŘ1

3J

Výměra Podíl (%) (ha) 1,46

33,52

1,71

39,31

0,43

9,96

0,49

11,22

0,26 4,35

5,99 100,00

BK3 JS2 LP2 JD1 HB1 SM1 TS

Celkem

Přirozená druhová skladba byla převzata z OPRL pro PLO 12 – Předhoří Šumavy a Novohradských hor.

14

Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka

Jehličnany BO JD SM TS Listnáče BK LP JS DB BŘ HB JV+KL JL Celkem

Název dřeviny

Současné Současné Přirozené Přirozené zastoupení zastoupení zastoupení zastoupení (ha) (%) (ha) (%)

borovice lesní jedle bělokorá smrk ztepilý tis červený

1,79 0,88 1,28

40,60 19,92 29,07 0,00

1,42 0,23 0,19 0,02

32,60 5,27 4,27 0,39

buk lesní lípa srdčitá jasan ztepilý dub letní / zimní bříza bělokorá habr obecný javor klen / mléč jilm horský

0,44 0,02

10,05 0,36 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 100%

1,10 0,39 0,35 0,27 0,21 0,18 0,01 0,00 4,35

25,29 8,86 7,96 6,27 4,74 4,03 0,21 0,10 100%

4,40

Rozdíl ve výměrách je způsoben nepřesným překryvem jednotlivých datových vrstev v programu Arcgis. Vzhledem k tomu, že se jedná o hrubý odhad zastoupení dřevin podle SLT, které navíc v terénu nelze vylišit ostrou hranicí, je tato přesnost pro účely plánu péče zcela dostačující.

Srovnání přirozené a současné skladby lesa přirozená s kladba

Současná skladba

45,00 40,00 35,00 30,00

%

25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 BO

BK

LP

JS

DB

JD

BŘ

SM

HB

TS

JV+KL

JL

dřevina

Pozn.: Údaje zahrnují pouze plochu, evidovanou jako lesní porosty, kde byla provedena taxace a mapována lesnická typologie, z níž vychází model potenciální přirozené skladby.

15

Přílohy: - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M4 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů (se zákresem porostů ponechaných samovolnému vývoji) – příloha č. M5 2.4.2 Základní údaje o útvarech neživé přírody Území geologicky spadá do šumavské větve českého moldanubika tj. jedná se o jednotku neoproterozoického až spodnopaleozoického stáří se složitým metamorfním vývojem. Skalní ostroh je tvořen světlými biotitickými granulity. Do západní části rezervace zasahuje granáticko biotitická ortorula gföhlské skupiny, při kontaktu s ganulity je ortorula migmatitizovaná. Při jižní a východní hranici rezervace jsou po obvodu skalního ostrohu velmi strmé skalní svahy až svislé skalní stěny. Skála je zde poměrně masívní a pevná. Ve svahu nad Brložským potokem při západním okraji rezervace jsou mocnější akumulace sutí.

16

2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Na ploše vlastního areálu hradní zříceniny se vyskytuje jednak sešlapávaná vegetace na přístupových cestách a na velkém nádvoří, dále ruderální nitrofilní vegetace v prostoru hlavního hradního paláce a květnaté bezlesí pokrývající jižní svahy hradního vrchu. Na ploše jižního, jihozápadního a západního úpatí svahu pod hradbami, jejíž spodní hranicí je údolní cesta podél potoka, se v jižní a jihozápadní části vyskytuje značně prokácené křovité hájové společenstvo, v západní části pak nízké křovité společenstvo na dříve odlesněné ploše. Příloha: - tabulka „Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Hradní vrch je intenzivně turisticky využíván, stupeň ruderalizace je zatím únosný a z hlediska cévnatých rostlin zatím turistka nepředstavuje výrazný problém. Odstraňování náletu v prostorech zříceniny je postačující. Větší pozornost by se měla věnovat kontrole přirozeného zmlazení všech dřevin. Mělo by se zabránit vysazování nepůvodních lesních dřevin v okolí rezervace (hlavně vyloučit výsadby douglasky, akátu, modřínu, vejmutovky či dubu červeného). 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Konflikt zájmů ochrany přírody by mohl nastat v případě ochrany dřevin, rostoucích mimo les, které zejména na jižních expozicích zastiňují výslunné xerothermní svahy, a na nich rostoucí společenstva. V současnosti je zde proto udržován pouze prořídlý porost vzrostlé stromové vegetace (s převahou dubu). Nejvhodnější postup je nutno stanovit se zohledněním především zájmů bioty těchto stanovišť. V současné době se však jeví stav jako vyhovující. Kromě rozličných zájmů ochrany přírody jsou v území uplatňovány také zájmy různorodých subjektů a zájmových skupin – Lesy ČR, ochrana památek, ochrana přírody, správce hradu, obec Křemže, turisté a vodáci aj. Požadavky jednotlivých skupin je nutné posuzovat s ohledem na zachování nejcennějších přírodních společenstev, ale i památkových objektů atd. Proto je nutné veškeré záměry předem projednávat a zajistit efektivní komunikaci jednotlivých subjektů.

17

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Přílohy: - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M4 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů (se zákresem porostů ponechaných samovolnému vývoji) – příloha č. M5

Rámcová směrnice péče o les – lesní předměty ochrany PR Číslo směrnice 1

Kategorie lesa Soubory lesních typů Les ochranný, les 0Z, 3Z, 3J, 3Y, 3S zvláštního určení (překryvy 21a/32a)

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 0Z BO9 BŘ1 SM JD DB BK 3J BK3 JS2 LP2 JD1 HB1 SM1 TS 3S BK6 DB2 LP1 JD1 HB JV JS JL 3Y BK5 DB2 BO2 BŘ1 JD JV 3Z BK4 DB3 BO2 BŘ1 Porostní typ A Přírodě blízké smíšené porosty na svazích

Porostní typ B Reliktní bory, přecházející do extrémního bezlesí

Porostní typ C Listnaté porosty na stanovištích dubohabřin – převážně porosty s převahou lípy

Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) -

Hospodářský způsob (forma) -

Hospodářský způsob (forma) -

Obmýtí Fyzický věk



Obnovní doba Neomezená



Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Ponechání lesních porostů samovolnému vývoji, s výjimkou skutečně nezbytných nahodilých těžeb a ochrany zmlazení proti zvěři. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Úmyslnou obnovu porostů neprovádět. Vybrané porosty ponechat samovolnému vývoji. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozená obnova porostů Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií -

18

Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Pouze asanace kůrovcového dříví, mechanicky bez požití chemických prostředků; z dostupných lokalit dříví vyklidit a odvézt, pouze část ponechat na místě k zetlení (dle konkrétních podmínek a dohody s orgánem OP). V případě nutnosti ochrana zmlazení proti zvěři – přednostně individuální oplůtky.

-

Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Nahodilou těžbu omezit na zajištění Nahodilou těžbu neprovádět (s bezpečnosti na přilehlých veřejných výjimkou zajištění bezpečnosti na stezkách a nutná opatření proti přilehlých veřejných stezkách). kůrovci (jen aktivní kůrovcové dříví).

Nahodilou těžbu neprovádět (s výjimkou zajištění bezpečnosti na přilehlých veřejných stezkách – dřevní hmotu, která nezasahuje na cestu, ponechat na místě.).

Poznámka

Rámcová směrnice péče o les – porosty s menším lesnickým významem pro PR Číslo směrnice 2

Kategorie lesa Soubory lesních typů Les ochranný, les 3S, 3J, většina plochy není vymapována v rámci lesnické typologie zvláštního určení (porostní typ B - plochy mimo PUPFL) (překryvy 21a/32a)

Předpokládaná cílová druhová skladba (CDS) dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (desítky %) 3J BK3 JS2 LP2 JD1 HB1 SM1 TS 3S BK6 DB2 LP1 JD1 HB JV JS JL Porostní typ A

Porostní typ B

Smrkové porosty s příměsí listnáčů

Proředěné porosty jižních svahů s dominancí dubu, s nálety keřů a výmladky vyřezaných stromů

Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) - (účelový výběr) / Podrostní / Násečný

Hospodářský způsob (forma) - (účelový výběr)

Obmýtí 120 / 150-f

Obmýtí -

Obnovní doba 10/50-Neomezená

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Les s přirozenou druhovou skladbou a prostorovou strukturou, využívající přírodní procesy ke svému vývoji.

Obnovní doba -

Přirozený biotop světlé teplomilné lesostepní stráně se silně rozvolněným stromovým patrem s nezapojeným keřovým podrostem.

Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií

19

Ve skupinách s příměsí listnaté příměsi tuto zachovat. Zejména zachovat staré listnaté stromy. Podpora pestré struktury porostu. V hustších jehličnatých částech probrat, zdravotní výběr. Postupná eliminace modřínu. Obnovní těžba dle dopravní přístupnosti, velikosti segmentu a konkrétní lokální skladby – víceméně čisté smrkové skupiny obnovit násečně, v porostech s listnatou příměsí podrostně s podporou listnáčů.

Spíše úprava prořídlého porostu víceméně soliterních stromů. Udržovat zápoj cca 30-50 %. Úmyslnou obnovu porostu jako takovou neprovádět, nechat vybrané stromy na dožití do fyzického věku. Konkrétní specifikace hustoty porostu i výběr konkrétních stromů stanovit na základě zájmů rostlin a živočichů, a podle dohody se správcem hradu.

Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přednostně přirozená obnova. Vzhledem k malým plochám, zalesnit jednorázově směsí buku a jedle, případně dalších příměsí. Poměr dřevin přibližně podle přirozené skladby dle SLT Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 3J, 3S JD Silné sazenice, přednostně krytokořenné, jamková sadba. Zajistit ochranu proti okusu. BK

Silné sazenice, ve směsi s jedlí.

Jilm horský, javor klen, lípa srdčitá

Možno doplnit jako příměs do výsadeb. Jamkovou sadbou v menších hloučcích poloodrostky a odrostky.

Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Zajistit ochranu proti okusu zvěří a ožínání proti Pařezové výmladky z odstraněných stromů i keřové buřeni. Výchovnými zásahy zajistit optimální patro periodicky vyřezávat. Vzácnější druhy keřů, hustotu a stabilitu porostu, případně upravit druhovou nebo druhy významné např. jako živné rostliny pro skladbu. Vyřezanou hmotu ponechávat na místě. významné druhy bezobratlých možno před zásahem vyznačit a nechat na místě růst. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Zajistit ochranu výsadeb a bodového zmlazení JD, či dalších nedostatkových dřevin (KL, JLH) před škodami zvěří. Vyloučit použití pesticidů na území PR a ochranného pásma. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Sledovat výskyt kalamitně se přemnožujících druhů Případnou nahodilou těžbu zpracovat a dřevo vyklidit. hmyzu, napadajících smrkové porosty a v případě potřeby provést nutný zásah. Dřevní hmotu vyklidit. Sledovat výskyt nadměrně nebezpečných stromů (nakloněných, nestabilních, rozpadajících se souší hrozících pádem apod.) v blízkosti turistických tras a zajistit bezpečnost návštěvníků jejich pokácením. Poznámka

20

b) péče o nelesní pozemky Nelesní společenstva jsou dlouhodobě ovlivněná činností člověka a pro zachování jejich druhové pestrosti je žádoucí je pravidelně obhospodařovat. Prostor hradní zříceniny a jižních svahů je vhodné udržovat v prosvětleném, bezlesém stavu. Žádoucí je však zároveň přítomnost určitého počtu vzrostlých stromů, ať již v prořídlých porostech, či jako soliterů. Tyto stromy představují jednak biotop řady druhů živočichů, dále vytvářením polostinných míst ještě zvyšují diverzitu stanovišť. Kromě toho esteticky hodnotné stromy ještě více zvýrazňují harmonii přírodního a historicky cenného území. Při výběru stromů, které budou z těchto důvodů zachovány, je nutné brát v úvahu i konkrétní lokalizaci s ohledem na poškozování hradebních zdí. Uvažovanými způsoby údržby pozemků je výřez náletových dřevin, pravidelné kosení, osvědčila se i extenzivní pastva koz (tj. 4-5 ks/ha). Výřez náletových dřevin se týká zejména samotného areálu hradu a jižního svahu. Konkrétní rozsah výřezu, a zejména kácení stromů, je nutné konzultovat se správou CHKO. Kosení se týká zejména ruderální vegetace (porosty kopřiv atd.) v areálu hradu, které je správou hradu prováděno i v rámci údržby kulturního prostředí pro návštěvníky hradu. Vhodná je i redukce rozmáhající se třtiny. Pastva koz představuje i významnou atrakci pro návštěvníky hradu, je však nutné zamezit jejich pronikání do prostoru skalnatých partií, kde v minulém období docházelo působením koz k poškození stanovišť. Nežádoucí je rovněž pohyb koz v lesních porostech, např. do SV, V a JV expozice, kde hrozí poškození zmlazení listnatých dřevin a jedle. Kozy je proto nutné udržet v prostoru hradu a jižního výslunného svahu. Důležitým aspektem může být do budoucna přítomnost invazních rostlin. Je zapotřebí zabránit jejich proniknutí do cenných společenstev. Impatiens parviflora - obecně rozšířená, je již z rezervace prakticky nemožné ji vyloučit. Impatiens glandulifera – začíná pronikat do lesních porostů na bázi svahů Reynoutria japonica – rozšířena podél Vltavy, několik polykormonů na bázi skalní jehly Solidago canadensis – zaznamenán na břehu Křemežského potoka na patě skalní jehly – zabránit rozšíření do zříceniny. Calamagrostis epigejos – původní rostlina v ČR, expanze však představuje problém pro květnatá travino-bylinná společenstva Hradního vrchu. Rámcové směrnice péče o nelesní plochy Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

Výřez náletů a křovin 5 let 5 let Motorová pila, křovinořez, ruční pila, sekera Mimo vegetační období Nechat část vzrostlých stromů, příp. vzácnějších druhů keřů. Vyřezanou hmotu z plochy vytahat, a buďto seštěpkovat, či na ploše mimo MZCHÚ spálit.

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

Kosení 1 rok 2 roky Křovinořez, příp. kosa, ručně vedená sekačka. Červen - červenec Vhodné je provádět kosení mozaikovitým způsobem, v různých obdobích

21

roku, část plochy (každý rok jinou) nechat nepokosenou. Důvodem je výskyt různých druhů motýlů a dalších bezobratlých, majících různé životní cykly, a využívající nepokosenou plochu jako refugium.


Pastva 1 rok 2 roky koza duben-říjen Zamezit úniku koz mimo areál hradu.


Likvidace invazních rostlin Dle potřeby 10 let Ruční vytrhávání, případně kosení, Roundup Před vysemeněním Dodržovat ochranné podmínky PR, zejména při použití Roundupu pozor na okolní vegetaci!

c) péče o rostliny Z hlediska diverzity cévnatých rostlin je nejvýznamnější částí PR Hradní vrch – roste tam 80 % počtu taxonů. Je to způsobeno stanovištní diverzitou – mozaika lesních, nelesních biotopů, ruderálních až polopřirozených travino-bylinných porostů, acidofilní skály v kombinaci s vápnitými spárami zdí, kompletní škála expozic a sklonů. Pestrá flóra odlesněného Hradního vrchu je v ostrém kontrastu s chudou flórou primárně bezlesých skalních výchozů ve zbylé části rezervace, jejichž význam spočívá především v přítomnosti celé řady ukázkově zachovalých reliktních společenstev. Především je nutné zamezit pronikání invazních rostlin do cenných společenstev. Žádoucí je pastva (v extenzivním rozsahu) a kosení. Sešlap vegetace turisty se pohybuje v únosné míře, a svým způsobem i pozitivně ovlivňuje a zvyšuje dále pestrost jednotlivých mikrostanovišť. d) péče o živočichy Je zapotřebí udržovat prosvětlená teplá stanoviště, významná zejména z pohledu bezobratlých živočichů. V areálu hnízdí poštolky a rorýsi, v širším okolí pak výr velký. Z důvodů zachování hnízdních příležitostí je žádoucí zachovat při konzervaci hradních zdí otvory po trámech. Výr velký bude s největší pravděpodobností hnízdit v nejnepřístupnějším terénu v příkrých svazích, nebo ve skalách na pravém břehu řeky. Pokud by však zahnízdil v návštěvnicky exponovanějším území Dívčího Kamene, je nutné jeho hnízdiště efektivně ochránit. e) péče o útvary neživé přírody Skalní útvary nevyžadují s ohledem na svou nepřístupnost zvláštní opatření k ochraně. Horolezecké využití skal není příliš žádoucí, vzhledem k možnosti poškození vegetace přírodní rezervace, a ke drolení kamenů ze skal. f) zásady jiných způsobů využívání území

22

Prostor Hradního vrchu se zříceninou hradu Dívčí Kámen je (od r. 2005) ve vlastnictví Městyse Křemže, který pronajímá hrad provozovatelce hradu – Ing. Zdeňce Tučkové. U vchodu do hradu se v současnosti vybírá vstupné a prostředky jsou dále investovány do údržby hradu, vytváření infrastruktury pro turisty (lavičky, informační cedule atd.). Lokalita je velmi turisticky atraktivní a navštěvovaná. V souvislosti s tím se objevuje požadavek na to, aby hrad byl co nejvíce odlesněný a dobře viditelný, od Křemžského potoka a zejména z východní strany, od vodáckého kempu v lokalitě Podhradský. Z jižní strany hradu jsou porosty již nyní značně proředěné a je věcí konkrétní dohody a zohlednění faktorů přírodních, památkářských i esteticky-pohledových, nakolik dále odstraňovat vzrostlé stromy, které brání pohledům na hrad. V současné době se rozšiřuje plocha, na níž jsou vyřezávány křovité porosty, které mají při zaclonění hradu odspodu značný podíl (dílčí plocha 14), a při odcloňování hradu je nutné především přikročit k výřezu těchto periodicky obrážejících křovin. Z východní strany hradu je věc ještě problematičtější, neboť zde se jedná o souvislý zapojený lesní porost přirozeného charakteru, smíšený les se značným zastoupením jedle, lípy a dalších dřevin. Že se nejedná o běžné nálety, vzniklé „zanedbáním řádné péče“ na těchto plochách v posledních letech, svědčí kromě vlastní charakteristiky a dimenzí stromů i letecký snímek z r. 1952, kde jsou již na předmětných plochách patrné vzrostlé zapojené porosty. Požadavek na navrácení stavu do dávných dob, kdy byl hrad a jeho okolí ze strategických důvodů zbaven stromů, je z historického a estetického hlediska do určité míry oprávněný, je však nutné vzít v úvahu také další aspekty. Od poloviny šestnáctého století, od kdy již hovoříme o zřícenině, se území vyvíjelo svým specifickým způsobem, a značně se v čase změnilo. Začátkem 50 let, tj. před více než 60 lety, bylo vyhlášeno jako maloplošné chráněné území z důvodů výjimečnosti přírodních fenoménů, mezi něž patří i zmíněné přírodě blízké lesní porosty, a celý areál je typický určitou harmonií spojení přírodního a historicky kulturního odkazu. Dalším aspektem je půdoochranný charakter lesa, kdy i podle zástupců památkové péče by nebylo vhodné svahy zcela zbavit porostu dřevin a vystavit výjimečnou archeologickou lokalitu zvýšenému působení eroze. Z těchto důvodů je záležitost požadavků na odlesnění svahů citlivá a problematická záležitost, a je nutné k ní přistupovat velmi opatrně. Z hlediska ochrany přírody je přípustné odstranění většiny stromů, přímo narušujících hradní zdi, případně vybraných skupinek stromů v těsné blízkosti hradu. Razantní odstranění lesní vegetace z důvodů pohledového odclonění hradní zříceniny od řeky, aby byla ještě atraktivnější pro vodní turisty, je z pohledu ochrany přírody velmi těžko myslitelné. Znamenalo by rezignaci na ochranu předmětů ochrany přírodní rezervace a cenných přírodních fenoménů, které dosud dlouhou řadu let fungovaly v harmonickém soužití s památkovou ochranou i návštěvníky hradu. Vlastní hradní vyhlídka neposkytuje sice zcela otevřený pohled na celý meandr řeky Vltavy, jako kdyby byly svahy odlesněné, takovou vyhlídku však bohatě zájemcům poskytují další vyhlídky dále po proudu, které jsou v krátkém čase pro pěší návštěvníky dosažitelné (viz příloha M3 – mapa dílčích ploch a objektů) a také hojně navštěvované.

23

Letecký snímek Dívčího Kamene z r. 1952 (zdroj: http://kontaminace.cenia.cz/)

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Příloha: - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 - mapa navržených zásahů a opatření v lesních porostech – příloha č. X c) nelesní pozemky Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T2 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu nevysazovat další geograficky nepůvodní dřeviny (jako DG v psk 223 H 8). Stávající postupně z porostů odstranit, aby nedocházelo k jejich zmlazování do území PR. Likvidovat invazní rostliny (viz kap. 3.1.1 b).

24

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Ve vyhlašovacím předpisu z r. 1952 jsou uvedeny pozemky PK 1573/1 část, 1573/12, 1573/ 13, 1573/14. Výměra pozemků ale zákresu těchto parcel neodpovídá (výměra dle výnosu je 4.8155 ha). V mapových podkladech pozemkového katastru je několik zákresů hranic rezervace, ale ani jeden neodpovídá celé parcele 1573/14, a jeden zahrnuje i část parcely PK 1573/11. V dnešní katastrální mapě má pozemek PK 1573/11 označení 1936/1 (k.ú Křemže), a je zde zapsána ochrana MZCHÚ v katastru nemovitostí. V tomto plánu má tento sporný pozemek označení jako dílčí plocha č. 5. V případě přehlášení PR navrhujeme tuto plochu z rezervace vyjmout – ani na západ vybíhající „ostruha“, ani východní část pruhu není z přírodovědného hlediska příliš cenná. V rámci revize hranic MZCHÚ v r. 2009 byly GIS vrstvy zpřesněny na dnešní stav hranic parcel v KN. Přitom bylo zjištěno, že severní hranice rezervace je v reálu posunutá o něco na sever, po proudu řeky, do zřetelné terénní úžlabiny, kde už je desítky let označená hraničníky a pruhovým značením. Hranice, zakreslená v mapách, probíhá mezi dvěma velkými skalisky, tato reálně označená zahrnuje i druhou velkou skálu, a celý, souvisle spojitý porost, označený ve stávajícím LHP jako 223 K. V reálu označená hranice je vedena po přirozené hranici, a zahrnuje do území obě skály, které jsou přírodovědně podobně hodnotné. Rozpor vedení těchto hranic je naznačen v mapové příloze č. M2. Popis a návrhy v rámci tohoto plánu péče jsou zpracovány pro celé uznávané a označené území PR. Navrhujeme proto uvést právní a reálný, dlouhodobě uznávaný stav do souladu tak, že bude přehlášeno území PR Dívčí Kámen tak, jak je vyznačeno v terénu. Takto vedená hranice respektuje přirozené členění území, a zachovává stávající reálný stav věci. Část, dělící velkou lesní parcelu 1911/40 v k.ú Křemže, by bylo vhodné zaměřit. Nutno poznamenat, že toto „sporné“ území mezi hranicí právního stavu a reálného vyznačení je chráněno v překryvu jako kategorie ochranného lesa a jako první zóna CHKO. Obdobně cenné lesní porosty na svazích kaňonu Vltavy, chráněné první zónou CHKO, pokračují souvisle až k „Hluché strouze.“ Jejich parametry by pravděpodobně odpovídaly eventuálnímu začlenění do přírodní rezervace, a je na dalším hodnocení a zvážení, zda by to bylo do budoucna vhodné a účelné vzhledem k velmi podobným ochranným podmínkám v přírodní rezervaci a první zóně CHKO tohoto charakteru. Přírodě blízké porosty s vysokým zastoupením jedle v mozaice s přirozeným bezlesím kamenných polí by na to ale z přírodovědného hlediska rozhodně měly. Zřizovací výnos uvádí název „Dívčí kámen“ i „Dívčí Kámen“ (s malým i velkým písmenem na začátku druhého slova). Velké písmeno používá Správa CHKO Blanský les, orgány památkové péče a většina mapových podkladů, je takto označován také především samotný hrad. Naproti tomu vyhláška MŽP a ÚSOP používají malé písmeno. V rámci přehlášení navrhujeme zavést jasné jednotné označení. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Viz předchozí kapitola – přehlášení území. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Viz kap. 3.1.1. f)

25

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Publikování inventarizačních průzkumů a výsledků vědeckých prací prováděných na dané lokalitě. Využití poznatků z péče o rezervaci při přednáškách o ohrožených druzích rostlin, živočichů a společenstev CHKO Blanský les. Využívat ZCHÚ k odborným exkurzím. Z rozmanitosti rezervace vyplývá mnohostrannost jejího využití. V současnosti je využívána především laickou veřejností k rekreačním a kulturně poznávacím účelům. Rezervací prochází naučná stezka Třísov - Dívčí Kámen - Holubov, na místě je několik naučných tabulí. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Inventarizační průzkum cévnatých rostlin byl proveden v r. 2005, v době kdy se uvažovalo o začátku pastvy na hradě a jižních svazích. Vhodné by bylo porovnat stav před počátkem pastvy se stavem dnešním. S ohledem na vhodnost podmínek a pestrost společenstev by bylo přínosné provést i podrobný inventarizační průzkum hmyzu. V blízkosti hradu je zvýšené množství vápníku a s tím spojený výskyt plžů – vhodný by byl i malakologický průzkum. Nedostatečná je znalost o ptačích společenstvech v přirozených lesních porostech i v pestrém prostředí Hradního vrchu a je proto rovněž vhodné provést inventarizační průzkum ptáků.

26

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Jednorázové a časově omezené zásahy Obnova pruhového značení (2 km) Doplnění a výměna poškozených tabulí (6 ks) Inventarizační průzkumy Zaměření, identifikace hranic PR (2000 m) Instalace individuálních ochran pro jedli (50 ks) Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy Kosení/pastva koz (1,55 ha – jižní svahy + areál hradu) Výřez křovin na J svazích (0,25 ha)

Orientační náklady za rok (Kč)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

----------------------------

----------

3.000,20.000,50.000,50.000,10.000,133.000,-

25.000,- (1x za 5 let)

250.000,15.000,-

25.000,-

398.000,-

Opakované zásahy celkem (Kč) Náklady celkem (Kč)

Pozn.: v současné době je obhospodařování nelesních ploch zajišťováno nájemcem pozemku, proto se hrazení kosení a výřezu křovin z prostředků orgánu ochrany přírody nepředpokládá.

4.2 Použité podklady a zdroje informací ALBRECHT, J. et al. (2003). Chráněná území ČR VIII.: Českobudějovicko. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 807 s. ISBN 80-86064-65-4. http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ - červen 2014 Indra J., Hanč Z. & Lepší P. (2004): Plán péče pro přírodní rezervaci Dívčí Kámen na období 2006–2015. – Ms., 8 p. + příl. [Depon. in: Správa CHKO Blanský les, Český Krumlov]. LHP pro LHC Český Krumlov, platnost 2006-2015 Kodym O. jun. a kol. (1978): Mapa a vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1:25 000, list 32-223 Kamenný Újezd. – Ústřední ústav geologický. Praha. 52 str. Kolektiv autorů, 2007: Plán péče pro CHKO Blanský les 2008 – 2017 Kolektiv autorů, 2011: Metodika přípravy plánů péče. Kolektiv autorů, 2004: Sborník Dívčí Kámen, přírodní rezervace a historický vývoj osídlení. LHP pro LHC Český Krumlov, platnost 2006-2015 Mapování biotopů Natura 2000, (depon. in SCHKO Blanský les). Mapový podklad – Katastrální mapa © ČÚZK Praha (WMS služba, 2014) NDOP (2012): Nálezová databáze ochrany přírody. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. URL: http://portal.nature.cz/nd/nd_nalez.php?akce=none&choice=3 (přístup: červenec 2014). OPRL pro PLO 12 – Předhoří Šumavy a Novohradských hor (platnost 2001–2020) + digitální data OPRL http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C3%ADv%C4%8D%C3%AD_k%C3%A1men Zelený D., Lepší M. (2005): Inventarizační průzkum PR Dívčí Kámen z oboru botanika (cévnaté rostliny), 20 p. + přílohy

27

4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky ČÚZK – Český ústav zeměměřický a katastrální DIL – dílec EVL = evropsky významná lokalita ha = hektar CHKO – chráněná krajinná oblast IUCN = světový svaz ochránců přírody JMP = jednomužná motorová pila JPRL = jednotka prostorového rozdělení lesa KN – katastr nemovitostí ks = kus, kusy, kusů k.ú. – katastrální území LČR – Lesy České republiky, s.p. LHC – lesní hospodářský celek LHO – lesní hospodářská osnova LHP – lesní hospodářský plán LS – lesní správa LT – lesní typ LV – list vlastnictví MO = místní organizace

MZD = melioračně zpevňující dřevina ODD – oddělení OP = ochranné pásmo OPRL PLO 12 – Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast 12 OSL – odborná správa lesů PK – pozemkový katastr POR - porost PR – přírodní rezervace přir. skl. – přirozená skladba dřevin PSK – porostní skupina red. hol. – redukovaná holina SCHKO – Správa chráněné krajinné oblasti SLT – soubor lesních typů SSL = státní správa lesů sv. = svaz, svazu ÚHÚL = Ústav hospodářské úpravy lesů zakm. – zakmenění porostu zast. – zastoupení dřevin ve skladbě porostu ZCHÚ = zvláště chráněné území ZCHŽ – zvláště chráněný živočich

Zkratky dřevin: BK – buk lesní BO – borovice lesní BŔ – bříza bělokorá DB – dub letní / zimní DG – douglaska tisolistá JD – jedle bělokorá JDO – jedle obrovská

JL – jilm horský JS – jasan ztepilý JV – javor mléč KL – javor klen LP – lípa srdčitá OS – topol osika SM – smrk ztepilý

4.4 Plán péče zpracoval Ing. Jan Indra, Správa CHKO Blanský les (obecná část, lesnictví) Petr Lepší, Dis. (korektury botanické části) Mgr. Zdeněk Hanč (korektury bezobratlých) Radek Janák (korektury bezobratlých) RNDr. Libor Weiter (korektury obratlovců) Vše pracovníci AOPK ČR, Správy CHKO Blanský les a Krajského střediska České Budějovice, Vyšný 59, 38101 Český Krumlov

28

5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území .................................................................................................... 2 1.1 Základní identifikační údaje..................................................................................................................... 2 1.2 Údaje o lokalizaci území ......................................................................................................................... 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ................................................................. 3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ................................................................................................. 6 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími........................................................................................... 6 1.6 Kategorie IUCN ...................................................................................................................................... 6 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ .......................................................................................................................... 6 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu.......................................................................... 6 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav................................................................................ 6 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu............................................................. 8 1.9 Cíl ochrany ............................................................................................................................................. 8 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ......................................................... 8 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ................................................................. 8 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ...................................................................................................................................... 12 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ................................................. 13 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ............................................................ 14 2.4.1 Základní údaje o lesích ................................................................................................................... 14 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích............................................................................................. 17 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup......................................................................................................................................................... 17 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize.............................................. 17 3. Plán zásahů a opatření ................................................................................................................................. 18 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ....................................................... 18 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání................................................... 18 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území................................................................. 24 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ................................................................................................................................................................... 24 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu .................................................................................................... 25 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území ............................................................. 25 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností.............................................. 25 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území....................................................................................................... 26 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ................................................... 26 4. Závěrečné údaje .......................................................................................................................................... 27 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) .......................................................................................................................................................... 27 4.2 Použité podklady a zdroje informací ...................................................................................................... 27 4.3 Seznam používaných zkratek................................................................................................................. 28 4.4 Plán péče zpracoval ............................................................................................................................... 28 5. Obsah ......................................................................................................................................................... 29

29

Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:

Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich

Mapy:

Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů

30

Příloha T2 k bodům 2.4.2, 2.4.3 a k bodu 3.1.2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení název vým stručný popis charakteru plochy nebo doporučený zásah naléhavost plochy ěra objektu a dlouhodobý cíl péče nebo (ha) objektu 6 Skalní jehla 0,25 Skalní ostroh mezi zákruty Křemžského Bez zásahů. potoka a řeky Vltavy. Nepřístupné skalní stěny. Na vrcholovém hřbetu přechází skalní vegetace do zakrslých borovic s příměsí buku a břízy. 9 Areál hradu 1,19 Plocha zříceniny hradu Dívčí Kámen a Údržba bezlesých ploch. Průběžné roční 2 Dívčí Kámen nejbližšího okolí. Pestré stanovištní kosení zejména ruderalizovaných ploch, podmínky. extenzivní pastva koz, výřez náletových dřevin (se zachováním určitého podílu vzrostlých stromů).

31

termín provedení interval provádění -

-

Kosení a pastva ve vegetační době, výřez dřevin v zimě.

Kosení + pastva každoročně. Výřez dřevin dle potřeby cca 1x za 5 let.

1

3,57

1A 201000\22 2,95 3\K\a\17

2

3

4

5

0,04

0,33

0,37

0,09

2A

2A

1B

2A

201000\22 0,60 3\K\a\11

201000\22 0,32 3\K\a\5

20

BO

35

JD

25

SM

25

BK

15

BO SM JD

40 40 20

SM

85

LP

5

BO

5

JD

5

BO

95

201000\22 0,44 3\K\a\12 5

BO

95

SM

5

201000\22 0,44 3\K\a\12

2

4

Ožnutí ostružiny, v případě potřeby dosázet, ideálně BK + JD event. LP (s ochranou proti zvěři - oplůtky).

Světlina s ostružinou, pomalu zarůstající několika jedinci BK a SM.

2

4

Možno pomístně probrat, ale zásah není naléhavý nebo nezbytný. Podpora listnaté příměsi a pestré struktury porostu. Zachovat staré listnaté stromy. V hustších jehličnatých částech probrat, zdravotní výběr. Intenzita zásahu dle lokální potřeby. Postupná eliminace modřínu.

Skupina je promíšena několika starými buky, jedlemi a smrky. Rozvolněný až vertikální zápoj, tloušťková a výšková diferenciace. Příměs modřínu. Část mladých smrků odeschla.

3

3

Bez úmyslných zásahů, pouze v případě nutnosti nahodilá těžba kůrovcového dříví, případně k zajištění bezpečnosti na turistické stezce.

Prudký svah a úžlabina od Křemžského potoka. Ve spodní části převažuje smrk, výše borovice s příměsí dubu, buku, břízy, lípy. Svah je velmi skalnatý, v horní části přechází do hřebenu se zakrslými borovicemi. V horní části úžlabiny, na přechodu do sousední porostní skupiny je vyšší zastoupení BK, JD, BŘ, KL, LP a kotlík s náletem BK a KL (nejasné hranice dílců).

-

4

Nahodilá těžba, případně i těžba úmyslná. S ohledem na velikost plochy možno na jeden zásah. Zalesnění přizpůsobit přirozené skladbě (SLT 3S)

Zasahuje i do skupiny 225 J 12. Proužek v nejspodnější části svahu podél Křemžského potoka. Kmenovina SM 80, BO 20. Pro rezervaci málo významné, připojeno k rezervaci v katastrálních mapových zákresech. V případě přehlašování PR zvážit vyjmutí této plochy z MZCHÚ.

3

207

44

113 SM

3

Většina plochy bez úmyslných zásahů, použití individuální ochrany pro skousávanou jedli. V dolní části u turistické stezky v případě nutnosti nahodilá těžba za účelem zajištění bezpečnosti. V případě nutnosti zpracovat pouze aktivní kůrovcové dříví.

Zachovalý, přírodě blízký smíšený porost, charakteru ochranného lesa. Příkré svahy a skály. Přimíšen je DB, bříza. Po ploše je místy zmlazená jedle, trpící okusem zvěří, zdárně odrůstá jen několik jedinců. V horní části psk 11 je prosvětlená plocha po kůrovcovém žíru, zatím velmi sporadicky se také zmlazující jedlí, bukem, smrkem. Zatím nechat samovolnému náletu. Na jedlích je masivní výskyt jmelí, starší jedinci v důsledku toho odesychají. Porostní skupinu 1, která má být složena z mladé borovice, se nepodařilo lokalizovat.

102

102

113

naléhavost

40

JD

poznámka

SM

doporučený zásah

40

stupeň přirozenosti

BO

věk (dle LHP)

zastoupení (dle LHP)

201000\22 0,60 3\K\a\11

dřeviny (dle JPRL v LHP)

výměra JPRL (ha)

označení JPRL (dle LHP 2006-2015)

číslo rámcové směrnice - porostní typ

výměra dílčí plochy (ha)

dílčí plocha

Příloha T 1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich



výměra JPRL (ha)



věk (dle LHP)


doporučený zásah

1B

-

-

-

-

-

1

Ponechání samovolnému vývoji.

7

0,08

1B

201000\22 0,08 3\K\a\503

8

0,12

1A

-

-

9

1,19

2B

-

-

10

0,82

1A

-

-

11

0,34

1C

-

-

12

0,13

1C

-

-

-

-

DB LP SM BO JD BK JD SM BO LP BK DB JŘ BŘ LP DB KL BŘ JŘ BO LP DB BK SM BŘ

40 35 10 10 4 1 60 20 5 5 4 4 1 1 80 10 4 3 3 30 30 30 5 4 1

-

2

-

3

-

-

naléhavost

výměra dílčí plochy (ha) 0,25

poznámka

dílčí plocha 6

Skalní ostroh mezi zákruty Křemžského potoka a řeky Vltavy. Nepřístupné skalní stěny. Na vrcholovém hřbetu přechází skalní vegetace do zakrslých borovic s příměsí buku a břízy.

-

Ponechání samovolnému vývoji.

Skalnaté sedlo mezi skalním ostrohem a vyvýšeninou s hradem Dívčí Kámen. Plošinka, spadající po obou stranách příkrými skalními stěnami k řece / potoku, ze S prudce stoupající do ostrohu, z J pohodlně přístupná od hradu. Řídký porost zakrslých borovic.

-

Úzký západní svah pod hradem, spadající ke Křemžskému potoku. Druhová skladba z vlastního šetření (nezařízeno v LHP). Pomístně zmlazuje JD - dobře odrůstá bez přístupu zvěře.

3

Bez zásahů, pouze na koruně hradební zdi rostou nálety SM, BŘ, JD, narušující zeď - odstranit.

viz. příloha T2 a kap. 3.1.1 b)

Vlastní areál hradu Dívčí Kámen.

-

3

Spodní část SV svahů pod Dívčím Kamenem. Přírodě blízký Bez úmyslných zásahů, pouze v případě nutnosti nahodilá těžba porost. Druhová skladba z vlastního šetření (nezařízeno v LHP). kůrovcového dříví, případně k zajištění bezpečnosti na turistické Pomístně zmlazená JD. V severní části převažuje jedle, směrem k stezce. horní části u hradu přibývá LP, v jižních partiích přechází do DB, BK. Diferencovaný porost.

-

3

Několik stromů vyrůstá z hradebních zdí nebo jejich bezprostřední Pás porostu pod severovýchodní stranou hradu. Druhová skladba blízkosti - odstranit z důvodu ochrany hradu. z vlastního šetření (nezařízeno v LHP).

3

Bez úmyslných zásahů, pouze v případě nutnosti nahodilá těžba k zajištění bezpečnosti na turistické stezce. Vhodné by bylo odklidit odpadky.

-

Skalnatý svah s JV expozicí, pod hradební vyhlídkou. Druhová skladba z vlastního šetření (nezařízeno v LHP). Pod vyhlídkou roste jalovec. V prostoru pod ochozem vyhlídky jsou naházené odpadky od nevychovaných turistů shora.

-

-

-

-


-

3

14

0,10

2B

-

-

-

15

0,15

2B

-

-

-

-

-

4

-

-

4

naléhavost

věk (dle LHP)

-

poznámka


-

doporučený zásah


1C


výměra JPRL (ha)


výměra dílčí plochy (ha) 0,18

70 15 5 5 4 1

dílčí plocha 13

LP DB BK KL BO TŘ

Bez úmyslných zásahů, pouze v případě nutnosti nahodilá k zajištění bezpečnosti na turistické stezce, a odstranění stromů, narušujících hradní zdi.

Východní část jižních svahů. Druhová skladba z vlastního šetření (nezařízeno v LHP)

-

Tuto část navázat na západní polovinu jižních svahů pod hradem, a vyřezat zde keřové patro a část stromů. Intenzita zásahu 80 %.

Nálety mladých stromů a křovin ze západní strany jižní hradební bašty. Několik vzrostlejších mladých dubů, jinak bez černý, líska, jíva, javor, bříza, jilm, mladé duby a třešně.

2

Nechat část vzrostlých stromů, vyřezávat keřové patro. Cílem je upravit zápoj na cca 30-50%.

Západní část jižních svahů pod hradem. Plocha, na které bylo vyřezáváno keřové patro a část vzroslých stromů, k podpoře světlomilných společenstev jižních svahů. Zbývají stromy v rozestupu cca 10-15 m - většinu tvoří DB, několik jedinců BO, BK, LP.

2

Taxační veličiny vč. věku jsou převzaty z LHP pro LHC Č. Krumlov s platností 2006-2015. naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný

Příloha M1 Orientační mapa se zobrazením hranic přírodní rezervace a jejího ochranného pásma

Holubov

PR Holubovské hadce PR Dívčí Kámen

Legenda Hranice přírodní rezervace Ochranné pásmo

Turistické stezky

Trasa naučné stezky

0

250

500

metry 1 000

© AOPK ČR, 2014 Mapový podklad © ČÚZK 2010

Příloha M2 Katastrální mapa se zobrazením hranic přírodní rezervace a jejího ochranného pásma

1911/40


Hranice přírodní rezervace - právní stav

0

50

100

200

metry 300

© AOPK ČR, 2014 Mapový podklad © ČÚZK 2014

Příloha M3 Přírodní rezervace Dívčí Kámen Mapa dílčích ploch a objektů ¥ 2 3 ¥

1

ü

4

ü6

5 ¥

7 10

Legenda I

ü " ¥

¥

8 I

pokladna infotabule

¥ 11

9

" 15

vyhlidky

"

hraničník

Dílčí plochy

14

13

ü 12

"

¥

Hranice přírodní rezervace Ochranné pásmo

Turistické stezky

Naučná stezka

0

50

100

200

"

metry 300

© AOPK ČR 2014 © ÚHÚL 2006 © CENIA 2008

Lesnická mapa typologická se zobrazením hranic PR Dívčí Kámen a jejího ochranného pásma

3S 3Z

3N

0Z

3J

3S

3Z

0Z

3Y

0Z 3S

3J


Soubory lesních typů dle OPRL SLT

0Z - reliktní bor

3J - lipová javořina

3S - svěží dubová bučina

3Y - skeletová dubová bučina 3Z - zakrslá dubová bučina

0

50

100

200

300

400

metry 500

© AOPK ČR, 2014 © ÚHÚL, 2011 Mapový podklad © ČÚZK 2010

Příloha M5 Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů

2 3

1

4 5

6 7 10 8

11

9 15

14

13

12

Legenda Dílčí plochy

Hranice přírodní rezervace

Porosty ponechané samovolnému vývoji

Stupně přirozenosti lesa

1 - les původní (prales) 2 - les přírodní

3 - les přírodě blízký 4 - les kulturní

5 - les nepůvodní

0

50

100

200

300

400

metry 500

© AOPK ČR 2014 © ÚHÚL 2006 Mapový podklad © ČÚZK 2010

Plán péče o Přírodní rezervaci Dívčí Kámen. na období

Recommend Documents