Plán péče o Přírodní rezervaci Bařiny na období 2014–2022
červen 2013
1
1
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:
2243 přírodní rezervace Bařiny vyhláška Správa CHKO Poodří 6 30. 12. 2002 23. 1. 2003
1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec:
Moravskoslezský Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Bernartice nad Odrou, Kunín, Šenov u Nového Jičína Bernartice nad Odrou, Kunín Bernartice nad Odrou, Kunín, Šenov u Nového Jičína
katastrální území: vyhlášené OP: Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 602850 Bernartice nad Odrou Číslo parcely podle KN
Číslo Druh pozemku parcely podle KN podle PK nebo jiných evidencí 1090/8 lesní pozemek 1090/16 lesní pozemek 1090/17 lesní pozemek 1094/1 ostatní plocha 1094/3 lesní pozemek 1095 ostatní plocha 1096 vodní plocha 1097/1 lesní pozemek 1097/2 lesní pozemek 1097/3 lesní pozemek 1097/4 lesní pozemek 1097/5 lesní pozemek
2
Způsob využití Číslo pozemku podle KN listu vlastnic tví
ostatní komunikace jiná plocha vodní nádrž umělá
2
528 528 561 528 528 528 528 528 528 528 171 39
Výměra parcely celková podle KN (m2) 81 2700 165 1374 54 82 1730 194179 12461 48 313 798
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
81 115 165 1374 54 82 1730 194179 12461 48 313 798
1097/6 1097/7 1097/8 1097/9 1097/10 1097/11 1097/12 1097/13 1097/14 1097/15 1097/16 1098 1099/1
lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha vodní plocha
1099/2
vodní plocha
1099/3
vodní plocha
1100/1 1100/2 1101/1 1101/2 1101/3 1101/4 1101/5 1101/6 1101/7 1101/8 1101/9 1106 1108/1 1108/2 1108/15 1108/16 1108/17 1108/20 1108/21 1108/22 1108/25 1108/27 Celkem
ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek
ostatní komunikace
jiná plocha koryto vodního toku umělé koryto vodního toku umělé koryto vodního toku umělé neplodná půda neplodná půda ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace
61 39 75 277 96 483 561 480 528 561 561 528 528
1287 59 8923 7391 187 701 4028 8050 14 2526 9 6 1823
1287 59 8923 7391 187 701 4028 8050 14 2526 9 6 1823
61
272
272
528
764
764
1437 145 221 156 92 214 261 146 130 183 100 587 36381 257 144 5180 962 1497 1268 1687 8540 15550
1437 145 221 156 92 214 261 146 130 183 100 587 21509 257 144 5180 962 1797 1268 1687 8540 15550 308006
528 61 61 30 595 499 595 96 209 480 96 10001 528 39 435 47 528 12 528 32 39 528
Katastrální území: 677281 Kunín Číslo parcely podle KN 2254 2255 2256 2257 2258 2259 2260 2261
3
Číslo Druh pozemku Způsob využití parcely podle KN pozemku podle KN podle PK nebo jiných evidencí lesní pozemek lesní pozemek ostatní komunikace lesní pozemek trvalý travní porost lesní pozemek lesní pozemek trvalý travní porost trvalý travní porost
3
Číslo listu vlastnic tví 680 627 627 77 627 573 573 77
Výměra parcely celková podle KN (m2) 98 133 141 979 283 216 1485 127
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
98 133 141 979 283 216 1485 127
2262 2263 2264 2265 2273 2274 2277/1 2277/2 2277/3 2281 2287 2288 2289 2290 2291 2292 2293 2295 2296 2297 2298 2299/1 2299/2 2300 2301 2302 2303/1 2303/2 2303/3 2304 2305 Celkem
lesní pozemek lesní pozemek trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené orná půda orná půda vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené orná půda orná půda lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek
573 412 77 835 412 412 627 753 627 590 942 441
33 220 1954 14930 228 1533 1148 5593 275 119 327 29
33 220 1954 1697 228 1533 1148 5593 275 119 327 29
941 4 627
51 268 256
51 268 256
891
79
79
942 942 942 492 410 410 942 942 627 88 627 627 977 627 977
120 31 95 881 129 4989 256 47 23924 213 40549 11 20412 684 4771
120 31 95 881 129 4989 256 47 23924 213 40549 11 20412 684 4771 114384
Ve vyhlášce chybí parcela 1090/16 část a 1097/16 v k. ú Bernartice. Ve vyhlášce uváděná parcela č. 2299 v k. ú. Kunín je nyní s podlomením. Části parcel nejsou zpřesněny žádným dokumentem. Ochranné pásmo: Ochranné pásmo je vyhlášené. Katastrální území: 602850 Bernartice nad Odrou Číslo parcely podle KN
Číslo Druh pozemku parcely podle KN podle PK nebo jiných evidencí 1084/2 lesní pozemek 1084/16 lesní pozemek 1084/17 lesní pozemek
4
Způsob využití Číslo pozemku podle KN listu vlastnic tví 528 144 50
4
Výměra parcely celková podle KN (m2) 59426 4992 10370
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
59426 4992 10370
1090/2 1090/3 1090/4 1090/5 1090/6 1090/7 1090/10 1090/11 1090/12 1090/13 1090/16 1091
lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek vodní plocha
1092/1 1092/2 1093 1102/2 1102/3 1102/4 1102/8 1102/9 1102/10 1102/11 1102/34 1102/35 1102/36 1102/37 1102/38 1102/39 1102/40 1102/41 1102/43 1102/44 1102/45 1102/46 1105 1107/1 1107/2 1107/3 1107/4 1107/5 1108/1 1108/11 1108/12 1108/13 1108/14 1108/19 1110/12 1110/13 1110/14 1110/15 1110/16 1110/17 1110/18 1110/19 1110/20 1110/21
ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda ostatní plocha ostatní komunikace trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda
5
koryto vodního toku umělé neplodná půda neplodná půda ostatní komunikace
5
487 82 549 528 528 171 166 528 528 457 528 528
2913 8135 5426 1799 14558 5662 5369 101 6162 3220 2700 945
2913 8135 5426 1799 14558 5662 5369 101 6162 3220 2700 945
210 487 528 183 10001 183 499 10002 30 61 10001 24 480 209 96 540 96 499 4 4 540 10002 10001 64 12 10002 183 10001 528 351 29 372 440 64 372 440 435 47 10001 39 39 39 39 39
114 9 7367 6574 4739 6462 1577 2677 5335 7097 8488 6027 6130 5761 6049 12163 2528 3107 3444 889 6075 393 2351 3365 3975 4427 72 1067 36381 220 376 930 209 1996 10792 3798 2046 4389 2055 65843 504 3602 883 39586
114 9 5680 6574 4739 6462 1577 2677 5335 7097 8488 6027 6130 5761 6049 12163 2528 3107 3444 384 6075 393 596 3365 3975 4427 72 1067 14872 220 376 930 209 1996 10792 3798 2046 4389 264 577 504 3053 883 39586
1110/22 1110/23 1110/24 1110/25 1110/26 1110/27 1110/28 1110/29 1110/30 1110/31 1110/32 1110/33 1110/34 1110/35 1110/36 1110/37 1110/38 1110/93 1110/94 1110/95 1110/96 1110/97 1110/98 Celkem
orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda
480 483 166 502 10001 670 88 503 726 485 88 595 88 62 107 486 39 480 503 78 481 504 12
7774 562 5466 7686 2970 6441 3013 3091 2968 6026 3924 7517 3037 371 5627 583 16249 2626 3950 3930 1986 2828 2592
7774 562 5466 7686 2970 6441 3013 3091 2968 6026 3924 7517 3037 371 5627 583 16249 2626 3950 3930 1986 2828 2592 431805
Katastrální území: 677281 Kunín Číslo parcely podle KN 2247/3 2248 2249 2250 2251 2253 2265 2266 2267 2268 2269 2270 2271 2272 2275 2276/1 2276/2 2278/2 2278/3 2279 2280 2282 2285 2286/1
6
Číslo Druh pozemku Způsob využití parcely podle KN pozemku podle KN podle PK nebo jiných evidencí orná půda lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek orná půda lesní pozemek trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda
6
Číslo listu vlastnic tví 835 627 680 627 5 18 835 77 77 77 414 414 668 668 77 10002 753 375 753 408 590 1157 522 835
Výměra parcely celková podle KN (m2) 23789 4 24 106 16 4537 14930 5600 275 262 180 1944 1854 165 3480 741 4163 7877 507 14783 4546 1987 7420 3991
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
23789 4 24 106 16 4537 13233 5600 275 262 180 1944 1854 165 3480 741 4163 7877 507 14783 4546 1987 7420 3991
2286/2 2294/1 2294/2 2308/1 2308/2 2308/3 2308/4 2308/5 2385/1 2385/2 2387 3265 Celkem
orná půda orná půda orná půda lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha
ostatní komunikace dráha
942 4 942 627 977 977 977 844 627 375 10001 423
5413 662 137 4066 1483 21 35 1528 27819 4936 1802 39240
5413 662 137 4066 1483 21 35 1528 27424 4936 208 22456 169853
Katastrální území: 707546 Šenov u Nového Jičína Číslo parcely podle KN
Číslo Druh pozemku parcely podle KN podle PK nebo jiných evidencí 1724/4 orná půda 1724/5 orná půda 1724/12 orná půda 1726/3 vodní plocha 1727/3 1727/4 1727/5 1727/6 1727/7 1728/1 1729/1 Celkem
orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda ostatní plocha
Způsob využití Číslo pozemku podle KN listu vlastnic tví
koryto vodního toku přirozené nebo upravené
ostatní komunikace
Výměra parcely celková podle KN (m2)
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
4641 4641 4641 5
3795 18027 31461 727
1715 826 3395 593
150 150 4641 4641 4224 150 150
34 62 57 144 250 16008 1883
34 62 57 144 157 16008 1883 24874
U pozemků p. č. 1093, 1102/44 a 1105 v k. ú. Bernartice a č. 2385/1 a 3265 v k. ú. Kunín není ve vyhlášce uvedeno, že jsou v rezervaci jen částí. Ve vyhlášce chybí parcely č. 2266, 2267, 2268, 2269, 2387 a části parcel č. 2246 a 2310 v k. ú. Kunín. Ve vyhlášce uváděné parcely č. 2286 a 2294 v k. ú. Kunín jsou nyní s podlomením. Část PR (katastrální území Šenov u Nového Jičína) je vyhlášena na stav pozemkového katastru, identifikace se současnou parcelní situací je možná pouze přibližně. Části parcel nejsou zpřesněny žádným dokumentem. Výměry částí parcel byly odečteny z GIS. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
7
7
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky 40,3129
OP plocha v ha 19,3600
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
vodní plochy
0,1538
zamokřená plocha
---
rybník nebo nádrž
0,1730
vodní tok
0,3223
neplodná půda
0,1582
ostatní způsoby využití
0,4253
0,4953
trvalé travní porosty
0,8003
4,9707
orná půda
0,0470
35,0741
ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
---
---
0,5835
3,0946
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
---
---
42,2390
62,6532
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
..... Poodří nadregionální biokoridor Poodří-jih, Ramsarská lokalita RS 6 Poodří
Natura 2000 ptačí oblast:
CZ0811020 Poodří (kód ÚSOP 2312) CZ0814092 Poodří (kód ÚSOP 3296)
evropsky významná lokalita: Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace
8
8
1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Posláním rezervace je ochrana území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro Pooderský bioregion, jimiž jsou: Část pravobřežní říční terasy Odry s porosty dubohabřin na svazích, s četnými prameništi a pod patou svahů lesními porosty střemchových jasenin, obohacených prvky karpatské květeny. Rovinná část území je protkána řadou potůčků, drobných mokřadů s vodními plochami, na prosvětlených místech i s rákosinami. V severní části na jaseniny navazují bažinné olšiny se stálou vodní hladinou nad úrovní terénu, v okrajích s porosty vysokých ostřic. Jednotlivé ekosystémy tvoří harmonický a funkčně propojený krajinný celek se zachovalým režimem přirozených povrchových rozlivů vod a bohatým výskytem zvláště chráněných druhů živočichů i rostlin. Rezervace je součástí nadregionálního biokoridoru Poodří–jih a rovněž mokřadů mezinárodního významu v rámci Úmluvy o mokřadech, majících mezinárodní význam (Ramsarská úmluva). 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému *
podíl plochy popis ekosystému v ZCHÚ (%) L1 Mokřadní olšina 49 V podmáčenějších zalesněných částech území, v okolí odvodňovacích příkopů a zvodnělých ploch. Druhově bohatý luh s vyvinutým bylinným patrem a výrazným jarním aspektem, místy se vyskytují druhově chudší porosty s přechody k polonským dubohabřinám a dominancí Carex brizoides. Dominantní výskyt v centrální části PR, jinak roztroušeně po celé PR. Diagnostické druhy Thelypteris palustris, Carex elongata. V tůních centrálního mokřadu s výskytem ochranářsky zajímavých druhů parožnatek Nitella mucronata a N. syncarpa. L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy 20 V podmáčených částech území, doplňkově k mokřadním olšinám v mozaice s druhy mokřadních olšin. Druhově bohatší jasanovo-olšový luh s vyvinutým bylinným patrem s vyšším zastoupením nepůvodních dřevin, zejména s Picea abies. Diagnostické druhy Carex remota, Crepis paludosa, Equisetum sylvaticum, Chrysosplenium alternifolium, Primula elatior, Cardamine amara L3.2 Polonské dubohabřiny 13 V sušších částech území na svazích teras. Druhově chudší dubohabřina s hlavním výskytem v jižní a místně také západní a severovýchodní části PR. V mladších porostech v severovýchodní části PR s dominancí Carex brizoides a Urtica dioica. Diagnostické druhy Carpinus betulus, Galium schultesii a Oxalis acetosella. V5 Vegetace parožnatek 0,5 Soustava vzájemně propojených mělkých tůněk (0,23 ha) v mokřadní olšině na plochém terénu bývalého rybničního dna. Tvrdá voda sem přitéká z výše položených pramenišť ve svahu terasy, z území je odváděna systémem mělkých melioračních kanálů. M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých 0,3 Eutrofní rákosiny v zastíněném lesním rybníčku s vod dominancí Glyceria maxima. * dle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý, Kučera & Kočí [eds.] 2001)
9
9
B. druhy Všechny významné a vzácné druhy vázané na výše vyjmenované ekosystémy (konkrétní seznam předmětných druhů vyskytujících se v PR Bařiny je uveden níže v tabulce „Přehled zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů“). 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště podíl plochy v ZCHÚ (%) 3140 Tvrdé oligo-mezotrofní vody s 0,5 bentickou vegetací parožnatek 91E0 *Smíšené jasanovo olšové lužní 20 lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)
9170 Dubohabřiny asociace Galio- 13 Carpinetum
popis biotopu typu přírodního stanoviště Pravidelný výskyt v mělkých tůňkách centrální části mokřadu (0,23 ha). Zastoupení druhů Nitella mucronata a N. syncarpa. V podmáčených částech území, doplňkově k mokřadním olšinám v mozaice s druhy mokřadních olšin. Druhově bohatší jasanovoolšový luh s vyvinutým bylinným patrem s vyšším zastoupením nepůvodních dřevin, zejména s Picea abies. Diagnostické druhy Carex remota, Crepis paludosa, Equisetum sylvaticum, Chrysosplenium alternifolium, Primula elatior, Cardamine amara. V důsledku změny vodního režimu je bylinné patro postupně nahrazováno porosty vysokých ostřic. V sušších částech území na svazích teras. Druhově chudší dubohabřina s hlavním výskytem v jižní a místně také západní a severovýchodní části PR. V mladších porostech v severovýchodní části PR s dominancí Carex brizoides a Urtica dioica. Diagnostické druhy Carpinus betulus, Galium schultesii a Oxalis acetosella.
* označuje prioritní stanoviště
1.9 Cíl ochrany Zachování pravobřežní říční terasy Odry s četnými prameništi a komplexem mokřadních společenstev, přirozených lesních společenstev s druhově bohatou flórou a faunou charakteristickou pro region Poodří. Zachování mozaikovité struktury s věkovým rozrůzněním lesa a ponecháním mrtvého dřeva pro rozvoj saproxylních druhů brouků. Ochrana vodního režimu poskytující přirozenou rozkolísanost průtoků v prameništích, potůčcích včetně pravidelných povrchových rozlivů. Zachování trvalé a optimální vodní hladiny v porostech podmáčených olšin pro rozvoj parožnatek v centrální části mokřadu. Zlepšení stavu lesního rybníčku zajištěním trvalé vodní dotace, jeho občasným letněním a zvýšením jeho oslunění.
1
10
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Poloha: Zájmové území PR Bařiny se nachází na pravém břehu řeky Odry severně od obce Bernartice nad Odrou, západně od obce Kunín a jihovýchodně od městyse Suchdol nad Odrou. Geomorfologie: Zájmové území je součástí geomorfologického celku Moravské brány, podcelku Oderské brány, okrsku Oderská niva a Bartošovická pahorkatina. Území Oderské nivy o průměrné nadmořské výšce 252 m je součástí pravobřežního inundačního území řeky Odry mírně se svažující k severu. Součástí území jsou drobné terénní deprese se stálou periodickou vodní hladinou. Výrazným antropogenním útvarem je stará rybniční hráz bývalého Volového rybníka tvořící severní hranici PR. Území Bartošovické pahorkatiny zasahuje do rezervace pouze ve východní části PR. Okraj terasové plošiny a terasový svah s četnými údolíčky vzniklými zpětnou erozí na pramenech vytváří výrazné výškové rozhraní. Strmé svahy terasy převyšují okolní nivu až o 30 m. Geologie: Území PR Bařiny se nachází na rozhraní Českého masivu a vnějších Západních Karpat. Z hlediska geologické stavby se území člení na údolní nivu a hlavní terasu. Nejspodnější patro je v nivě i v terase tvořeno metamorfovanými horninami proterozoického stáří a devonskými a karbonskými horninami paleozoika. Tyto horniny byly překryty spodnobádenskými neogenními sedimenty vněkarpatské předhlubně (mořské jíly, písčité slíny a jemnozrnné písky). Spodní část údolní nivy je tvořena fluviálními pískoštěrky o mocnosti kolem 1,5 - 2,5 m. Svrchní část profilu tvoří 1,5 – 3 m mocná poloha mladoholocenních povodňových hlín. Pravobřežní hlavní terasa je tvořena zvodnělými fluviálními (říčními) a glacifluviálními (ledovcovo-říčními) pleistocenními štěrkopísky, které jsou překryty wűrmskými sprašovými hlínami. Štěrky a štěrkopísky jsou značně zvodnělé a v terasovém svahu z nich vyvěrá množství pramenů, místy tvořících pramenné linie. Část pramenů byla do nedávné minulosti jímána jako zdroje pitné vody pro město Nový Jičín a okolí. Pedologie: Půdní poměry v oblasti CHKO Poodří jsou závislé na geologické stavbě, morfologii terénu a klimatických poměrech. Z tohoto hlediska se oblast dělí do dvou celků: 1. Oderská niva – na aluviálních a nivních sedimentech se v souvislosti se zvýšenou hladinou podzemní vody vyskytují nivní půdy glejové, v terénních depresích glejové půdy. 2. Hlavní terasa Odry a jejích přítoků – na dočasně zamokřených sprašových hlínách vznikly kvalitní hnědozemě oglejené a illimerizované půdy oglejené a hnědozemě oglejené. Vyznačují se poměrně dobrými fyziologickými vlastnostmi. V důsledku záplav se usazují nivní hlíny. Hydrologie: Zájmové území se nachází cca 500 m jihovýchodním směrem od řeky Odry. Nachází se v nivě řeky Odry, která se téměř každoročně vylévá z břehů a území v jarním a letním období zaplavuje. V jižní terase PR se nachází šest jímacích studní (podíl 3,5 l/s) původně určených na účely čerpání pitné vody pro obyvatele Bernartic nad Odrou a Nového Jičína. Tyto pramenné vody jsou důležitými zdroji vodní dotace území, hromadí se na plochém terénu (bývalé rybniční dno) pod terasou, odkud jsou odváděny systémem melioračních kanálků. Součástí hydrologické sítě je občas vysychající bezejmenný potůček pramenící dvěma prameny v jižní a jihovýchodní části říční terasy a nesčetné odvodňovací kanály v centrální části mokřadu. V terénních depresích převážně severozápadní části nivního území se vyskytují přirozené vodní plochy s kolísající vodní hladinou. Při patě svahu v 1
11
jihovýchodním okraji rezervace se nachází periodická vodní plocha lesního rybníčku v současné době bez funkčního přítoku. Až do roku 1997 byl napájen vzdutou vodní hladinou potůčku zajištěnou drobným jezem. Klimatologie: Zájmové území leží v klimatické mírně teplé oblasti MT 10 (Quitt 1971), kde je dlouhé léto, teplé, suché až mírně suché přechodné krátké období s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Vegetace: Podle fytogeografického členění (Skalický 1988) leží PR ve fytogeografické oblasti mezofytikum, fytogeografickém obvodě Karpatské mezofytikum, fytogeografickém okrese 76. Moravská brána, podokresu 76a. Moravská brána vlastní. Podle mapy potenciální přirozené vegetace České republiky (Neuhäuslová 1998) spadá niva do asociace střemchových jasenin Pruno-Fraxinetum, místy v komplexu s mokřadními olšinami svazu Alnion glutinosae, terasy do asociace lipových dubohabřin Tilio-Carpinetum. Lesy pokrývají více než 90 % PR. Nejčastěji zastoupenými dřevinami jsou dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše šedá a lepkavá (Alnus spp.) a lípa srdčitá a velkolistá (Tilia spp.). V menší míře se objevují další dřeviny, mezi nimi stanovištně nepůvodní smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) a topol kanadský (Populus xcanadensis). V keřovém patře jsou zastoupeny nejčastěji druhy slivoň trnka (Prunus spinosa), krušina olšová (Frangula alnus) a kalina obecná (Viburnum opulus). Bylinný podrost je úzce vázaný na hladinu spodní vody. Na svazích říční terasy a sušších místech nivních porostů dominují rostliny jarního aspektu jako mařinka vonná (Galium odoratum), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), sasanka hajní (Anemone nemorosa), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), violka lesní (Viola reichenbachiana) a další. V místech s vyšší hladinou spodní vody v nivních porostech roste kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), karbinec evropský (Lycopus europaeus), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), svízel bahenní (Galium palustre), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris) a další. V místech s výrazným zamokřením dominují porosty vysokých ostřic jako ostřice prodloužená (Carex elongata), ostřice ostrá (Carex acutiformis), místy také s ostřicí pobřežní (Carex riparia), chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), zblochanem vodním (Glyceria maxima), skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus). V tůních centrálního mokřadu se vzácně vyskytují parožnatky Nitella mucronata a N. syncarpa. V eutrofních rákosinách lesního rybníčku dominují zblochan vodní (Glyceria maxima), zevar vzpřímený (Sparganium erectum), žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), lilek potměchuť (Solanum dulcamara) a další. V degradovaných a mladších porostech sušších nivních porostů dominují ostřice třeslicovitá (Carex brizoides) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Z nepůvodních invazních druhů se vyskytují křídlatka japonská (Reynoutria japonica), křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) podél koridoru železnice v ochranném pásmu PR či zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), zlatobýl obrovský (Solidago gigantea) a netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), které dominují pasekám vzniklým těžbou a frézováním půdního horizontu. Zoologická charakteristika: Ze zoogeografického hlediska spadá tato lokalita do Polonské podprovincie, Pooderského bioregionu 2.4 a bioregionu Ostravský A. Území leží v mapovacím čtverci 6373 sítě mezinárodního kvadrátového mapování organismů (Pruner & Míka 1996). Z nových zoologických průzkumů vyplývá především bohaté spektrum suchozemských brouků a ptactva. Z bohatých společenstev lze jmenovat střevlíkovité s 56 druhy s výskytem jak v mladých tak starých lesních porostech. Významnou skupinu tvoří
1
12
saproxyličtí brouci svým vývojem vázání na staré stromy a dřevo v různém stadiu rozpadu. Z ornitologického pohledu je území cenné relativně vysokým počtem zjištěných (62 z toho 47 hnízdících) druhů. Z dalších významných skupin je to výskyt obojživelníků a plazů, kteří však na většině území nemají zcela optimální podmínky. Přehled zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů název druhu
aktuální početnost kategorie nebo vitalita podle populace v ZCHÚ vyhlášky č. 395/1992 Sb. 3 lokality s porosty §3 cca 5 m2, 25 m2 a 50 m2 několik jedinců ---
stupeň ohrožení*
popis biotopu druhu, další poznámky
C3
mokřadní olšina v centrální části PR
C4a
ojediněle
---
C4a
desítky až stovky jedinců
---
C3
ostřice pobřežní Carex riparia
roztroušeně
---
C4a
šáchor tmavý Cyperus fuscus
v současnosti se nevyskytuje (dno rybníčka je zabahněné, zamokřené, zarostlé vysokou vegetací) výskyt nebyl od roku 2011 potvrzen – dřívější biotop je souvisle zarostlý vysokými ostřicemi výskyt nebyl od roku 2011 potvrzen nehojně
---
C3
východní část PR, vmísena do porostu mokřadní olšina v centrální části PR východní středně podmáčená část mokřadních olšin v centrální části PR roztroušeně místy souvislé porosty v centrální části mokřadní olšiny kolem r. 2000 zjištěn porost na dně vypuštěného rybníčka
§3
C3
v minulosti porost cca 4 m2 při okraji melioračního kanálu v centrální části mokřadní olšiny
§2
C2
§3
C3
roztroušeně
---
C3
nekvantifikováno
---
VU
nekvantifikováno
---
VU
nekvantifikováno
---
VU
nekvantifikováno
---
VU
nekvantifikováno
---
EN
hojně
§3
---
nekvantifikováno
§3
---
v blízkosti pramenišť v jižní části PR roztroušeně v lesních porostech na hranici PR tůně v centrální části mokřadní olšiny eutrofní rákosina lesního rybníčku, tůňky a ostřicové mokřady v olšině prameništní stružka pod cestou a studnou v PR. tůňky a ostřicové mokřady v olšině, meliorační kanál tůňky a ostřicové mokřady v olšině eutrofní rákosina lesního rybníčku plošně rozšířen, hojněji ve vlhčích částech luhu luční stanoviště a na okrajích lesů
kapradiník bažinný Thelypteris palustris jedle bělokorá Abies alba jilm vaz Ulmus laevis kozlík celolistý Valeriana simplicifolia
žebratka bahenní Hottonia palustris
kruštík polabský Epipactis albensis sněženka podsněžník Galanthus nivalis okřehek trojbrázdý Lemna trisulca levotočka bažinná Aplexa hypnorum praménka rakouská Bythinella austriaca agg. plovatka bažinná Stagnicola palustris bahenka živorodá Viviparus contectus vážka hnědoskvrnná Orthetrum brunneum střevlík Scheidlerův Carabus scheidleri střevlík Ullrichův Carabus ullrichii
1
13
název druhu
aktuální početnost kategorie stupeň nebo vitalita podle ohrožení* populace v ZCHÚ vyhlášky č. 395/1992 Sb. nekvantifikováno --NT
popis biotopu druhu, další poznámky
nekvantifikováno
§2
EN
větevníček Enedreytes sepicola dřevomil bukový Eucnemis capucina klikoroh bahenní Hylobius transversovittatus lesan lodničník Lymexylon navale lenec Melandrya barbata zlatohlávek tmavý Oxythyrea funesta nosatec Pelenomus waltoni světluška krátkokřídlá Phosphaenus hemipterus bělokaz pruhovaný Scolytus multistriatus
nekvantifikováno
---
NT
nekvantifikováno
---
EN
nekvantifikováno
---
VU
nekvantifikováno
---
VU
nekvantifikováno
---
EN
nekvantifikováno
§3
---
mírně podmáčená polonská dubohabřina v západní části PR polonská dubohabřina v jihozápadní části PR polonská dubohabřina v jihozápadní části PR polonská dubohabřina v jižní části PR polonská dubohabřina v jihozápadní části PR polonská dubohabřina v jihozápadní části PR mýtina v centrální části PR
nekvantifikováno
---
NT
nekvantifikováno
---
VU
nekvantifikováno
---
VU
čolek obecný Lissotriton vulgaris
desítky dospělců, desítky až stovky larev výskyt nebyl od roku 2011 potvrzen desítky dospělců desítky až stovky larev kolem 50 dospělých jedinců nižší desítky jedinců výskyt nebyl od roku 2011 potvrzen kolem 50 dospělých jedinců
§2
NT
§3
NT
§2
NT
§2
NT
---
NT
§1
EN
§2
NT
ojediněle
§2
NT
ojediněle
§2
NT
ojediněle
§3
LC
nehnízdní výskyt 1 – 2 jedinců nehnízdní výskyt 1 jedince možné hnízdění 1 páru
§2
VU
§2
EN
§3
VU
kovařík Ampedus nigroflavus lesák rumělkový Cucujus cinnaberinus
ropucha obecná Bufo bufo rosnička zelená Hyla arborea skokan zelený Pelophylax kl. esculenta skokan hnědý Rana temporaria skokan ostronosý Rana arvalis skokan štíhlý Rana dalmatina ještěrka obecná Lacerta agilis ještěrka živorodá Zootoca vivipara užovka obojková Natrix natrix čáp černý Ciconia nigra včelojed lesní Pernis apivorus jestřáb lesní Accipiter gentilis
1
14
jilmový porost
na okrajích bažin roztroušeně po celé PR mokřadní olšina roztroušeně po PR mírně podmáčená polonská dubohabřina v západní části PR eutrofní rákosina lesního rybníčku, tůně a příkopy po celé PR kalužiny na lesní cestě v jižní části PR eutrofní rákosina lesního rybníčku, západní a severozápadní hrana lesa eutrofní rákosina lesního rybníčku eutrofní rákosina lesního rybníčku lesní tůně v centrální a západní části PR eutrofní rákosina lesního rybníčku, tůně a příkopy po celé PR osluněný násep cesty v severozápadní hranici PR hrana bezejmenného potoka v jihozápadní části PR na břehu eutrofní rákosiny lesního rybníčku starší lesní porosty, lesní mokřady a rybníček starší lesní porosty v centrální části PR starší lesní porosty v centrální části PR
název druhu
křepelka polní Coturnix coturnix
aktuální početnost kategorie stupeň nebo vitalita podle ohrožení* populace v ZCHÚ vyhlášky č. 395/1992 Sb. možné hnízdění §2 NT 2 párů
kulík říční Charadrius dubius
pravděpodobné hnízdění 1 páru
---
VU
žluna šedá Picus canus žluna zelená Picus viridis datel černý Dryocopus martius strakapoud prostřední Dendrocopos medius
pravděpodobné hnízdění 1 páru pravděpodobné hnízdění 1 párů nehnízdní výskyt 1 jedince pravděpodobné hnízdění 1 páru
---
VU
---
LC
---
LC
§3
VU
strakapoud malý Dendrocopos minor
nehnízdní výskyt 1 jedince
---
VU
lejsek šedý Muscicapa striata
možné hnízdění 1 páru
§3
LC
lejsek bělokrký Ficedula albicollis
pravděpodobné hnízdění min. 7 párů pravděpodobné hnízdění 4 párů
---
NT
§2
LC
pravděpodobné hnízdění 2 párů možné hnízdění několika jedinců nekvantifikováno
§3
NT
---
LC
§3
NE
žluva hajní Oriolus oriolus ťuhýk obecný Lanius collurio vrabec polní Passer montanus veverka obecná Sciurus vulgaris
popis biotopu druhu, další poznámky
hnízdním biotopem jsou pole na hranici PR a v ochranném pásmu PR hnízdním biotopem jsou podmáčená místa v polích na hranici PR starší lesní porosty v severní části PR starší lesní porosty v centrální části PR starší lesní porosty v centrální části PR starší lesní porosty polonské dubohabřiny v jihozápadní části PR starší lesní porosty s dostatkem trouchnivějícího dřeva v centrální části PR hnízdním biotopem jsou paseky s výstavky či prosvětlené okraje starších lesních porostů ve východní části PR hnízdním biotopem jsou starší lesní porosty v centrální a východní části PR hnízdním biotopem jsou starší lesní porosty v centrální a východní části PR nelesní stanoviště s keři či stromy keřové pláště na okrajích lesů na hranici PR polonská dubohabřina v jižní části PR
* dle červených seznamů ČR (Grulich 2012, Plesník et al. 2003, Farkač et al. 2005) Vysvětlivky zkratek kategorie a stupňů ohrožení: §1 – kriticky ohrožený druh §2 – silně ohrožený druh §3 – ohrožený druh rostliny: C1 – kriticky ohrožený C2 – silně ohrožený C3 – ohrožený C4a – vzácnější taxony vyžadující další pozornost – méně ohrožené živočichové: EN – ohrožený VU – zranitelný NT – téměř ohrožený LC – málo dotčený NE – nevyhodnocený
1
15
Zdroje informací: AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. 2013-05-28; [cit. 2013-0528]. BERAN L. (2011): Mapování vybraných druhů vodních měkkýšů DOČKALOVÁ Z., CZERNIK A. (2011): Inventarizační průzkum botanický Přírodní rezervace Bařiny zaměřený na cévnaté rostliny. Uloženo na Správě CHKO Poodří. JEZIORSKI P. (2011): Inventarizační průzkum obojživelníků (Amphibia) a plazů (Reptilia) na území PR Bařiny. Uloženo na Správě CHKO Poodří. KAŠÁK J., CZERNIK A. (2011): Inventarizační průzkum entomologický Přírodní rezervace Bařiny zaměřený na druhy řádu Coleoptera (suchozemští brouci). Uloženo na Správě CHKO Poodří. MANDÁK M. (2011): Ornitologický inventarizační průzkum PR Bařiny. Uloženo na Správě CHKO Poodří.
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Ochrana přírody v území byla zajištěna zřízením CHKO Poodří (1991), zařazením jako součásti Ramsarských mokřadů mezinárodního významu (1993), zařazením do nadregionálního biokoridoru Poodří-jih (1998) současně s návrhem lokalit pSCI (2002) v rámci soustavy Natura 2000 součásti Ptačí oblasti (2005) a Evropsky významné lokality (2008). Hlavním cílem ochrany území je zachování a obnova série mokřadních ekosystémů v členitém území lesního komplexu Bařin s jejich druhově bohatou florou a faunou, charakteristickou pro Pooderský region. Mezi hlavní činnosti ve prospěch ochrany přírody po vyhlášení samotné PR bylo ukončení výsadby smrků, topolů kanadských, dubů červených a jejich postupné odstraňování z krajiny. b) lesní hospodářství K vzdálenější historii využívání lesních porostů v PR Bařiny nebyly nalezeny konkrétnější podklady. Na leteckých snímcích z 50. let 20. století je jasně patrné, že na místě v současnosti nejrozsáhlejší porostní skupiny 404 Ha 7 (z hlediska ochrany přírody nejcennější část PR), se tehdy nacházel souvislý mokřad s řídkou sítí odvodňovacích kanálů, který mohl být ve své východní části přepásán. V západní polovině tohoto mokřadu se roztroušeně vyskytovaly stromy (jednotlivě nebo ve skupinkách). Okolo (mimo východní části) přiléhaly k mokřadu lesní porostní skupiny zřejmě různých věkových tříd (převládaly však mladší porosty). Pravděpodobně nejstarší porost v rámci celé lokality se tehdy nacházel v místech dnešních porostních skupin 404 Ha 0, 5 a v jižních částech por. skupin 404 Ha 3, 4, kde bylo již těžbou provedeno snížení zakmenění. Naopak v místech dnešních porostních skupin 201 Km 5 a východní části 404 Ha 2 nebyl zřejmě les vůbec zařízen a nacházely se zde luční obhospodařované porosty. Tyto plochy byly následně zalesněny. Ve zbytku území PR Bařiny (svahy říční terasy) převažovaly v 50. letech víceméně středně staré porosty, pravděpodobně s dřevinnou skladbou blízkou současným nejstarším porostům PR, tedy lipohabrové doubravy s dalšími vtroušenými dřevinami. V současné době je území PR Bařiny vedeno na dvou lesních hospodářských celcích. Lesům ČR (Lesní správa Frenštát pod Radhoštěm) patří 30,8 ha. Zbývajících 8,47 ha jsou pak zařízeny souhrnně v LHO Nový Jičín jako majetky soukromých osob, či obcí. Převládající dřevinou v rámci celé PR Bařiny je jednoznačně dub letní, významný podíl zaujímají jasan ztepilý, lípy a habr, méně pak javor klen, olše (lepkavá a šedá) a bříza bělokorá. Vtroušené dřeviny tvoří pestrá škála druhů jako vrby, jilm vaz, javor mléč, střemcha hroznovitá, třešeň ptačí, topol osika a jeřáb ptačí. Z geograficky nepůvodních a stanovištně nevhodných dřevin
1
16
se místy (v jižní části) objevují mladší porostní skupiny smrku a dubu červeného. S jako jednotlivě nebo skupinovitě vtroušenými dřevinami se pak lze setkat s modřínem opadavým, kříženci kanadských topolů a dokonce i trnovníkem akátem. V keřovém patře místy dominují střemcha hroznovitá, křovité vrby, bez černý, líska obecná v okrajích též trnka obecná. Z dalších keřů se vyskytuje brslen evropský, růže šípková, meruzalka srstka (angrešt) a hloh jednosemenný, ojediněle též lýkovec jedovatý. Zásadním negativním hospodářským zásahem v minulosti bylo zalesňování geograficky nepůvodními a stanovištně nevhodnými dřevinami (kříženci kanadských topolů, dub červený, akát, smrk, borovice, modřín). V průběhu platnosti předchozího plánu péče docházelo postupně k redukci těchto dřevin a k jejich náhradě za dřeviny přírodě blízké (resp. dřeviny CDS). V současnosti se v PR vyskytuje stále několik porostních skupin se smrkem a v případě por. skupiny 201 Pm 5 též kříženci kanadských topolů. Nevhodné bylo v místech kácení hloubkové frézování pařezů a plošné narušení půdního povrchu, které zde umožnilo masivní expanzi zlatobýlu (Solidago spp.). Z hlediska vzniku dalších světlin po těžbě porostů především na okraji PR hrozí jeho další šíření. c) zemědělské hospodaření Zemědělská půda je především součástí ochranného pásma rezervace. Ještě letecké snímky z dubna 1955 dokládají, že většina zemědělské půdy byla nejen v nivě, ale i na ploše říční terasy členěna do drobných proužků s množstvím mezí a střídáním plodin na orné půdě s loukami, přičemž hospodaření na nich bylo realizováno po vrstevnicích. Teprve velkoplošné hospodaření se scelováním pozemků mělo za následek orbu po spádnici, systematické odvodňování pozemků a zvýšenou půdní erozi. Rozorání neminulo ani nivní plochu bývalého Volového rybníka, přestože jde o území rozlivů Odry. Množství průmyslových hnojiv i nárůst množství používané kejdy z živočišných velkochovů znamenal úbytek druhové pestrosti rostlin i živočichů (nejen savců a ptáků, ale i bezobratlých). Důsledkem je eutrofizace území a zarůstání lesních okrajů nitrofilní vegetací. d) rybníkářství Rybníky v území navazujícím na Bařiny (Dolní rybník, Volový rybník a další) a jejich hospodářské využívání jsou v urbářích dokládány již v 16. století. Byly dotovány vodou z Odry a pramenišť v říční terase. Podle tehdejších způsobů hospodaření byl chov ryb střídán v cyklech se zemědělským hospodařením na rybničním dně. S rozvojem průmyslu a dopravy v 19. století vzhledem k intenzifikaci výroby bylo od hospodaření na rybnících upuštěno. Nadále byly jejich plochy využívány k pěstování obilí a chovu dobytka. Částečně zorněny, částečně koseny jako louky. Vzhledem k tomu, že jde o území s přirozeně vysokou hladinou spodní vody, navíc dotované prameny z terasy, zemědělské hospodaření na „neodvodnitelných“ pozemcích se přestalo vyplácet. O obnovu vodních ploch k chovu ryb rovněž neměl nikdo zájem. Po upuštění od zemědělského hospodaření v ploše Dolního rybníka došlo k melioraci jeho dna vytvořením sítě povrchových odvodňovacích kanálů. Tímto způsobem došlo k negativnímu urychlení odtoku vody a v sušších obdobích zmenšení ploch otevřené vodní hladiny v území. Ve východní části PR se nachází nevyužívaná drobná vodní nádrž - rybníček, který byl v době vyhlášení místem soustředěného rozmnožování skokana štíhlého (Rana dalmatina). Krátce po vyhlášení byla vlastníkem opravena hráz a rybníček byl po dobu 2-3 let pokusně využíván k chovu ryb. Po opuštění hospodaření byl na obnaženém dně zjištěn porost ohroženého šáchoru tmavého (Cyperus fuscus), který ovšem v důsledku zárůstu vysokou vegetací a zabahnění vymizel. V současnosti je rybníček opět opuštěný, bez vodní dotace a bez řádného odtoku vody, zabahněný, nevyhovující předmětům ochrany. Původně byl rybníček dotován vodou z drobného korýtka vedoucího z přehrazeného bezejmenného potoka
1
17
tekoucím východně od rybníčku podél železniční trati. Během povodní roku 1997 byl však tento drobný dřevěný jez tří klád nad sebou příčně položených přes bezejmenný potok zničen. Od té doby se rybníček stal „nebeským“ a jeho vodní hladina výrazně poklesla a kolísá v závislosti na aktuálním počasí. Rybníček je v majetku Lesů ČR, s. p., Lesní správy Frenštát pod Radhoštěm. Rybníček představuje na obojživelníky nejbohatší a pro některé druhy také jedinou vhodnou lokalitu pro rozmnožování. Konkrétně se to týká druhů jako rosnička zelená (Hyla arborea), čolek obecný (Lissotriton vulgaris), skokan štíhlý (Rana dalmatina), ropucha obecná (Bufo bufo) a další. Jedná se o potenciální lokalitu pro čolka velkého (Triturus cristatus). Kromě obojživelníků je rybníček jedinou vhodnou lokalitou pro některé druhy vážek a další bezobratlé. e) myslivost Rezervace je součástí honitby 8115110015 Kunín. Na území rezervace se nachází desítka původních dochovalých mysliveckých objektů (krmelců, posedů či sedaček), které jsou dle vyhlašovacího předpisu určeny k dožití. Posedy a sedačky se nacházejí jak uvnitř, tak vně PR a v ochranném pásmu. Největší koncentrace těchto zařízení je v jižní části PR podél lesní cesty, kde je umístěno několik posedů i krmelců. Na hranici rezervace a v ochranném pásmu jsou posedy umístěny nejvíce v jižní a jihovýchodní části. Dle stop a pobytových znaků (kaliště, rozrývání půdy) je v PR stálý výskyt černé a srnčí zvěře. V současné době nebylo zaznamenáno výrazné negativní působení myslivecké činnosti v území. V menší míře se nacházejí krmiště mimo krmelce pouhým pohozením starého chleba či kukuřice což je na území PR nepřípustné. f) jiné způsoby využívání Výstavbou a provozem železniční trati Suchdol nad Odrou - Nový Jičín v 19. století na východní hranici PR došlo k výraznému narušení terasy a rozdělení funkčně propojených částí starých lesních porostů. Na okraji železničního tělesa dochází k rozvoji nežádoucí vegetace, především rozvoji invazní křídlatky sachalinské (Reynoutria sachalinensis) a křídlatky japonské (Reynoutria japonica). V jižní terase PR bylo vybudováno šest jímacích studní (podíl 3,5 l/s) původně určených pro potřeby čerpání pitné vody pro obyvatele Bernartic nad Odrou a Nového Jičína. Vzhledem k opuštění tohoto zdroje (2005), ohrázování PR ze severní strany bývalým rybníkem, zanášení (od vyhlášení cca o 10-20 cm) a zarůstání melioračních kanálů dochází v posledních letech ke zvyšování hladiny spodní vody a zaplavování lesních porostů v okolí. Trvalé zvyšování vodní hladiny působí na lokalitu negativně rychlým rozvojem až expanzí vysokých ostřic, jež mohou ohrozit jak populaci parožnatek, tak kapradiníku bažinného. Jen za posledních 7 let se v důsledku této změny zvětšila plocha porostu vysokých ostřic na více než dvojnásobek (z původních 0,6 ha na 1,3 ha) – na úkor ostatních druhů bylinného patra údolního jasanovo – olšového luhu. Tím také došlo k výraznému omezení biotopu dříve zde běžného skokana ostronosého (Rana arvalis) a pro obojživelníky byly prakticky znepřístupněny tůňky centrálního mokřadu. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Vyhláška MŽP ČR č. 155/1991 Sb., o zřízení chráněné krajinné oblasti Poodří Nařízení vlády č. 25/2005 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Poodří Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. Příloha č. 793: Evropsky významná lokalita Poodří Nařízení vlády č. 208/2012 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu
1
18
Plán péče o CHKO Poodří na období 2009 – 2018 Výjimka ze zákazu odchytu a sběru živočichů a rostlin na území PR Bařiny dle § 34 odst. 1 pís. e) za účelem studia hmyzu z čeledi Cerophytidae, Elateridae, Lissomidae, Melsidae, Throscidae. Vláda ČR: č. j. 1483/2009, ze dne 30. 11. 2009, platnost výjimky do 31. 12. 2015 Výjimka ze zákazu použití biocidů na území PR Bařiny dle § 34 odst. 1 pís. b) za účelem potlačení invazních druhů rostlin (křídlatka). Vláda ČR: č. j. 1490/2009, ze dne 30. 11. 2009, platnost výjimky do 31. 12. 2015 Výjimka ze zákazu odchytu a sběru živočichů a rostlin na území PR Bařiny dle § 34 odst. 1 pís. e) za účelem výzkumu brouků čeledi Staphylinidae. Správa CHKO Poodří: č. j. SR/0038/PO/2010-4, ze dne 16.06.2010, platnost výjimky do 31. 12. 2015 LHP pro LHC 703000 na období 1. 1. 2014 – 31. 12. 2023 LHP pro LHC 703806 na období 1. 1. 2014 – 31. 12. 2023
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Lesní porost je označen jako plocha č. 1. Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka
39 – Podbeskydská pahorkatina 703000 Frenštát pod Radhoštěm
Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHO Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka
39 - Podbeskydská pahorkatina 703806 LHO Nový Jičín
30,80 ha 1. 1. 2004 - 31. 12. 2013 Lesy ČR, s. p., LS Frenštát pod Radhoštěm Revír - Nový Jičín
8,47 ha 1. 1. 2004 - 31. 12. 2013 Obecní lesy, soukromé majetky -
Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 39 – Podbeskydská pahorkatina Soubor lesních typů (SLT) 1L
Název SLT
jilmový luh
obohacená 2D**3D buková doubrava
1
Přirozená dřevinná skladba SLT (dle Plívy 1987*)
Výměra (ha)
Podíl (%)
dub letní 25 %, jilmy 20 %, jasan ztepilý 20 %, olše lepkavá 15 %, habr obecný 5 %, lípy 5 %, javory 5 %, ostatní 5 %
21,62
55,1
dub letní 55 %, buk lesní 20 %, lípy 5 %, javory 5 %, jasan ztepilý 5 %, habr obecný 5 %, jedle bělokorá +, jilm drsný +
7,63
19,4
19
hlinitá buková doubrava vlhká buková 2V**3V doubrava 2H**3 H
dub letní 60 %, buk lesní 20 %, habr obecný 10 %, lípy 5 %, javory 5 %, jedle bělokorá +, jilm drsný + dub letní 40 %, jedle bělokorá 20 %, buk lesní 20 %, jasan ztepilý 10 %, javory 10 %, jilmy +
9,58
24,4
0,44
1,1
39,27*** 100 Celkem Poznámka: * Upravil Veska: javory = javor klen + j. mléč; jilmy = jilm drsný + jilm vaz; lípy = lípa srdčitá + lípa velkolistá ** V rámci typologického mapování zde byl vymapován SLT 3D, 3H a 3V. Na základě terénního průzkumu a vzhledem k celkovým přirodním podmínkám byl tento SLT překlasifikován na 2D, 2H a 2V. *** Celková výměra lesních porostů (39,27 ha) mírně nesouhlasí s údajem z kap. 1.4 (40,3129 ha). Rozdíl je dán odlišnými výměrami lesních porostů na lesnických a katastrálních mapách.
Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkra tka
Název dřeviny
Současné zastoupení (ha)
Současné zastoupení (%)
Přirozené zastoupení (ha)
Přirozené zastoupení (%)
Jehličnany JD
jedle bělokorá
0,01
0,03
0,10
0,3
MD
modřín opadavý
0,06
0,15
------
------
SM
smrk ztepilý
0,50
1,27
------
------
------
------
Listnáče AK
trnovník akát
0,01
0,02
BR
bříza bělokorá
1,36
3,46
+
+
BK
buk lesní
0,17
0,43
3,47
8,8
DBC
dub červený
0,87
2,22
DBL
dub letní
16,17
41,64
16,11
41,0
HB
habr obecný
1,70
4,33
2,42
6,2
JLH
jilm drsný
JLV
jilm vaz
0,46
1,17
4,33
11,0
JS
jasan ztepilý
5,75
14,64
5,66
14,4
KL
javor klen
2,19
5,58
JV
javor mléč
0,20
0,05
1,99
5,0
JIV
vrba jíva
0,05
0,13
+
+
JR
jeřáb ptačí
0,07
0,18
+
+
LP
lípa srdčitá
LPV
lípa velkolistá
4,15
10,58
1,95
5,0
KR*
keře
0,44
1,12
+
+
OL
olše lepkavá
OLS
olše šedá
4,56
11,61
3,24
8,3
OS
topol osika
0,15
0,38
+
+
STR.
střemcha obecná
0,18
0,46
+
+
TR
třešeň ptačí
0,04
0,10
+
+
TPX
kříženci kanad. topolů
0,15
0,38
VR
vrby (bílá+křehká)
0,02
0,05
2
20
------
------
------
-----+
+
OST
0,01
ostatní
0,02
+
+
39,27** 100 % 39,27** 100 % Celkem Poznámka: přirozená dřevinná skladba byla stanovena na podkladě Plívy (1987) a dále upravena podle místních podmínek Veska (2013 – nepublikováno). * Keře: v současném zastoupení tvoří keřové patro střemcha obecná, lípy, bez černý, hloh obecný, kalina obecná, brslen evropský. ** Celková výměra lesních porostů (39,27 ha) mírně nesouhlasí s údajem z kap. 1.4 (40,2829 ha). Rozdíl je dán odlišnými výměrami lesních porostů na lesnických a katastrálních mapách.
Na lesní půdě se nacházejí další plochy: Tůň s parožnatkami (plocha č. 2) – v centrální části mokřadu obklopeném vysokými ostřicemi se nachází soustava drobných tůní s výskytem vzácných společenstev parožnatek. Tůně jsou zarostlé mladými olšemi a do budoucna hrozí jejich zastínění. Podobně hrozí postupné zarůstání vysokými ostřicemi. Mokřad vysokých ostřic (plocha č. 3) – centrální a nejzamokřenější část rezervace. Oblast je obklopena melioračním kanálem odvádějícím vodu severně podél bývalé hráze do dalšího melioračního kanálu. Uprostřed mokřadu se nacházejí porosty vysokých ostřic místy s lokálními výskyty kapradiníku bažinného (Thelypteris palustris). Vlivem zvyšující se zamokřenosti se ostřice neúměrně rozrůstají. Tůně a mokřady západní části rezervace (plocha č. 4) – soustava často mírně průtočných tůní a mokřadů v západní části rezervace postupně se odvodňující do západního melioračního příkopu. Potenciálně vhodná lokalita pro skokana ostronosého (Rana arvalis) a provedení opatření spočívající ve vykopání soustavy několika mělkých tůní. Soustava melioračních kanálů (plocha č. 5) začíná v centrální části PR s mírně tekoucí vodou, částečně zazemněným profilem s hustě porostlými makrofyty. Kanál kruhovitě obchází centrální tůně a napojuje se severně na další kanál vedoucí východozápadním směrem kolem staré hráze Horního rybníka. Na západě rezervace se stávající meliorační kanál napojuje na další kanál vedoucí jihoseverním směrem podél rezervace. Společný soutok z rezervace odchází propustkem pod cestou na severozápadní hraně ochranného pásma. Prameny - v patě terasy v jižní části PR se vyskytují drobná prameniště vtékající dále do centrálního mokřadu. Nad místy těchto pramenů se vyskytují nepoužívané studny. Přílohy: - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M4 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - tabulka “Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů (se zákresem porostů ponechaných samovolnému vývoji) – příloha č. M5 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha
2
(bezejmenný rybníček) 0,173 ha
21
Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Rybářský revír Správce rybářského revíru Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení
0,063 ha 0,025 ha (nesouvislý porost) 0,3 – 0,6 v závislosti na klimatických a hydrologických podmínkách 0,8 --------------Lesy České republiky, s.p. Lesy České republiky, s.p. ---------
Bezejmenný rybníček (plocha č. 6) je malý neprůtočný „nebeský“ rybník s kolísající hladinou během roku v závislosti na poměru dešťových srážek a výparu. Dřívější vodní dotace byla zajištěna přítokem z bezejmenného potoka ve východní části rezervace systémem malého dřevěného jezu na potoce a přívodním korytem na východě rybníka (plocha č. 7). V současné době jez neexistuje, přívodní kanál je zanesený. Voda je vypouštěna v severozápadní části výpustním zařízením, které je v současné době v havarijním stavu. Rybník má obvodovou hráz jež je porostlá náletovými dřevinami. Na rybníku se nehospodaří. Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán
bezejmenný potok 2 – 01 – 01 – 066 (HEIS 200650004000) 1,163 – 1,903 kaprové vody --ne Povodí Odry, s. p. -------
Bezejmenný potok (plocha č. 8) je drobným místy meandrujícím tokem vedoucím východní částí PR a ochranného pásma kolem železniční trati Suchdol nad Odrou - Nový Jičín. Je dotován z prameniště v polích jihovýchodním směrem od PR a dalšími drobnými prameny v terase. Dno toku je hlinité až bahnité, místy štěrkovité. Příloha: - tabulka “Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Louky (plocha č. 9) – jihovýchodní cíp PR je trvalým travním porostem s výskytem expanzivního zlatobýlu.
2
22
Příloha: - tabulka „Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Předchozí péče o PR byla ze strany ochrany přírody směřována hlavně do úpravy dřevinné skladby porostů, kde dominovaly geograficky nepůvodní a stanovištně nevhodné dřeviny. Během platnosti předchozího plánu péče se částečně povedlo zrealizovat rekonstrukci několika porostních skupin, ve kterých převládal smrk ztepilý. V tomto opatření je třeba dále pokračovat, neboť se v území stále vyskytuje několik porostních skupin s přírodě vzdálenou dřevinnou skladbou. Konkrétnější postup je uveden v rámcových směrnicích hospodaření a v tabulce T1. Dále by bylo žádoucí zvýšit do budoucna podíl odumřelého dřeva v rámci celé PR, k čemuž by mělo dojít především netěžením a ponecháváním souší, pahýlů a vývratů na místě v porostech k přirozenému rozkladu. Provedení případných lesnických zásahů (obzvláště na podmáčených místech) by mělo být načasováno do zimního období mimo vegetační sezónu, kdy je zmrzlá půda (nejlépe v kombinaci se sněhovou pokrývkou) a nehrozí poškození vegetačního krytu. Budou-li prováděny umělé výsadby, je třeba chránit především proti okusu spárkatou zvěří (repelenty, oplocení). Výchovné zásahy v mladších a středně starých porostech by měly být vedeny tak, aby upravovaly zastoupení dřevin směrem k cílové dřevinné skladbě a podporovaly druhovou pestrost dřevinného patra (včetně patra keřového). Nevhodné hloubkové frézování pařezů a plošné narušení půdního povrchu umožnilo masivní expanzi zlatobýlu (Solidago spp.): do budoucna je nutno zvolit postupy nerozrušující plošně půdní povrch. Z hlediska vzniku dalších světlin po těžbě porostů především na okraji PR je nutné zastavit expanzi zlatobýlu z jeho zdrojových lokalit. Hlavní zdrojové lokality se nacházejí na jihozápadě v ochranném pásmu a světlině po těžbě přímo v PR. Další zdrojové lokality se nacházejí rozptýleně v západní a centrální části PR a na jihovýchodě a severovýchodě v ochranném pásmu PR. Zastavení expanze si vyžádá několikeré kosení ročně v kombinaci s aplikováním biocidů. Koncem 90. let 20. stol. byl do území postupně proveden záchranný přenos několika částí porostů kapradiníku bažinného (o velikosti cca 25 x 40 cm) z ohrožené lokality u železniční tratě v Polance nad Odrou. O porosty bylo 10 let pravidelně pečováno odstraňováním konkurenčních druhů rostlin a byla měřena jejich velikost, po 10 letech byla péče o rostliny ukončena. V současné době existují v PR 3 lokality, z nichž na dvou porosty dobře prosperují, třetí porost zaniká v důsledku zvýšené vodní hladiny a expandujících vysokých ostřic. V roce 2010 bylo z dotačního programu „Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny“ v ochranném pásmu jižně od PR vysázeno na ploše cca 0,75 ha na 4 450 ks dřevin a vytvořena oplocenka o délce 410 m. V rámci prosperity porostu je vhodné celou tuto plochu každoročně vyžnout od buřeně. V druhé polovině roku 2012 bylo v PR umístěno několik měrných bodů za účelem kontroly hladiny centrálního mokřadu a navázaných melioračních kanálů. Na základě dlouhodobého pozorování bude možno bezpečně doložit průběh změn vodního režimu a navrhnout odpovídající opatření na záchranu parožnatek.
2
23
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Porosty parožnatek jako předmětu ochrany EVL Poodří a jako jediná lokalita v CHKO mají prioritu před ostatními předměty ochrany na lokalitě. V lokalitě rybníčku má prioritu ochrana obojživelníků jako jediné vhodné lokality v celé PR před vegetací letněného dna.
2
24
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Z hlediska ochrany přírody je nutné jednoznačně preferovat přirozenou obnovu lesa. Obnova by měla maximálně využít stávající přirozené zmlazení a existující stromy přirozené dřevinné skladby v podúrovňových patrech. Měla by probíhat jednotlivou obnovní sečí (přednostně kácením geograficky nepůvodních a stanovištně nevhodných dřevin) s tím, že souše, pahýly i vývraty by měly být ponechány v obnovovaných porostech k přirozenému rozkladu (viz navrhované zásahy v tabulce T1). Pro ponechání samovolnému vývoji bylo vybráno několik porostních skupin v oblasti svahů říční terasy a dále pak v oblasti mokřadu (včetně jádrové části ve skupině 404 Ha 7). Tato porostní skupina již v současnosti splňuje z lesnického hlediska dlouhodobý cíl ochrany a není v rozporu ani vzhledem k navrhovaným managementům v provedených inventarizačních průzkumech (botanickém a zoologických). Přílohy: - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M4 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů (se zákresem porostů ponechaných samovolnému vývoji) – příloha č. M5 Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice 1
Kategorie lesa
Soubory lesních typů
Lesy zvláštního určení: 32a – lesy v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních 1L památkách; lesy hospodářské: 10
Předpokládaná cílová druhová skladba (CDS) dřevin: Poznámka: Volba CDS respektuje vazby dřevin na typy stanoviště, jejich aktuální výskyt a schopnost se v místních podmínkách přirozeně obnovovat. SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 1L DB 25 %, JL 20 %, JS 20 %, OL 15 %, HB 5 %, LP 5 %, KL+JVM 5 %, OST 5 % Porostní typ A – listnatý (s převažujícími dřevinami přirozené skladby) Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) podrostní (účelový výběr) Obmýtí fyzický věk dřevin
Obnovní doba nepřetržitá
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Druhově bohaté lužní porosty s vertikálně i horizontálně členitou strukturou. V dřevinné skladbě jsou přípustné pouze listnaté, geograficky původní dřeviny. S postupným odumíráním starých stromů by se měl v porostech zvyšovat podíl odumřelé dendromasy (stojící+ležící kmeny). Optimální zásoba tlejícího dříví je cca 30 % z celkové zásoby živých stromů. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií
2
25
Obnova by měla probíhat pouze přirozeně a kontinuálně v souvislosti s fyzickým dožíváním jednotlivých stromů, nebo jednotlivou obnovní (výchovnou) těžbou. Maximálně preferovat jednotlivou obnovní těžbu účelovým výběrem nebo minimálně třífázovými clonnými sečemi. Po dohodě s vlastníkem ponechávat část výstavků, nebo stromy z posledních fází clonných sečí k přirozenému dožití. Jakákoli těžba, či zásahy by měly probíhat v době vegetačního klidu. Případné soustřeďování dříví by mělo být prováděno na zmrzlé půdě a při sněhové pokrývce. Doupné stromy, souše a pahýly všech zastoupených dřevin přirozené dřevinné skladby ponechávat v porostech jako prostředí pro vývoj xylofágního hmyzu a hub. V žádném případě nekácet vzrostlé jilmové stromy. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) při obnově porostu V daných porostech se předpokládá maximální využití přirozené obnovy dřevin. V případě nutnosti použití umělé obnovy je třeba respektovat CDS. V případech silnějšího a trvalejšího zamokření zvýšit zastoupení olše lepkavé (jasanu) na úkor dubu letního a lípy. Podíl MZD 100 %. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově Dle CDS. Nevysazovat jehličnany ani Použít sadební materiál pocházející spolehlivě z PLO 39 1L geograficky nepůvodní a stanovištně Podbeskydská pahorkatina. nevhodné listnaté dřeviny. Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Největším ohrožením pro nálety, nárosty a kultury je okus a ohryz spárkatou zvěří a dále zabuřenění obnovovaných ploch. Výsadby chránit proti buřeni vyžínáním (nepoužívat biocidy a chemickou likvidaci buřeně) a proti zvěři nátěry repelenty, individuální mechanickou ochranou nebo ideálně oplocením obnovovaných ploch. Výchova porostů (prořezávky, probírky) by měla vždy směřovat k podpoře dřevin CDS a redukci geograficky nepůvodních a stanovištně nevhodných druhů (smrku, dubu červeného). Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií V daných porostech se nepředpokládá využití jakýchkoli technologií, či zásahů pro ochranu lesa. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií V daných porostech se nepředpokládá provádění nahodilých těžeb. Naopak tlející dříví (souše, pahýly a vývraty) by měly být v porostech ponechávány k přirozenému rozkladu jako faktor zvyšující diverzitu a početnost druhů xylofágního hmyzu a hub. Přirozeně odumřelá dendromasa by tedy měla zůstávat na místě k přirozenému rozkladu. Poznámka - Zkratky dřevin dle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.
Číslo směrnice 2
Kategorie lesa
Soubory lesních typů
Lesy zvláštního určení: 32a – lesy v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních 3D, 3H, 3V (2D, 2H, 2V) památkách; lesy hospodářské: 10
Předpokládaná cílová druhová skladba (CDS) dřevin Poznámka: Volba CDS respektuje vazby dřevin na typy stanoviště, jejich aktuální výskyt a schopnost se v místních podmínkách přirozeně obnovovat. SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 3D (2D) DB 55 %, BK 20 %, LP 5 %, KL+JVM 5 %, JS 5 %, HB 5 %, JD+, JL+ 3H (2H) DB 60 %, BK 20 %, HB 10 %, LP 5 %, KL+JVM 5 %, JD +, JL + 3V (2V) DB 40 %, JD 20 %, BK 20 %, JS 10 %, KL+JVM 10 %, JL + Porostní typ A – listnatý B – s převažujícím smrkem ztepilým nebo dubem (s převažujícími dřevinami přirozené dřevinné skladby) červeným Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) podrostní, násečný podrostní (účelový výběr) Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba
2
26
fyzický věk dřevin
nepřetržitá
90
20
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Druhově bohaté porosty s vertikálně i horizontálně členitou strukturou (přechod lužních porostů do dubohabřin). V dřevinné skladbě jsou přípustné pouze listnaté, geograficky původní dřeviny. S postupným odumíráním starých stromů by se měl v porostech zvyšovat podíl odumřelé dendromasy (stojící+ležící kmeny). Optimální zásoba tlejícího dříví je cca 30 % z celkové zásoby živých stromů. V porostech s převládajícím smrkem by se měla postupně přeměnit dřevinná skladba směrem k přírodě blízké. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Přirozená obnova by měla probíhat pouze přirozeně a V porostech, kde je potenciál přirozeného zmlazení kontinuálně v souvislosti s fyzickým dožíváním vysoký, se doporučuje preferovat přirozenou jednotlivých stromů, nebo obnovní (výchovnou) těžbou. obnovu. Stanovištně nevhodné dřeviny (smrky, Maximálně preferovat obnovní těžbu jednotlivou modříny) se doporučují kácet v rámci clonné seče obnovní těžbu účelovým výběrem nebo minimálně přednostně již v prvních fázích obnovy. Rovněž lze třífázovými clonnými sečemi. Po dohodě s vlastníkem využít kombinovanou obnovu náseky s případným ponechávat část výstavků, nebo stromy z posledních fází doplněním nárostů o dosadbu cílových dřevin. clonných sečí k přirozenému dožití. Jakákoli těžba, či zásahy by měly probíhat v době vegetačního klidu. Případné soustřeďování dříví z podmáčených míst by mělo být prováděno na zmrzlé půdě a při sněhové pokrývce. Souše a pahýly zastoupených dřevin přirozené dřevinné skladby ponechávat v porostech jako prostředí pro vývoj xylofágního hmyzu. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) při obnově porostu U současných porostů se nepředpokládá potřeba umělé V případě potřeby provádět dosadby dřevin CDS. obnovy (vzhledem k věku a struktuře). V případech Na zamokřenějších místech je vhodné vysazovat neočekávaného rozvrácení porostů je nutné při vyšší podíl olše lepkavé a jasanu ztepilého na úkor zalesňování respektovat CDS. lípy a dubu. MZD 100 %. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově Dle CDS. Nevysazovat jehličnany a Používat sadební materiál pocházející spolehlivě z PLO 3D, 3H, 3V geograficky nepůvodní a stanovištně 39 Podbeskydská pahorkatina. (2D,3H,2V) nevhodné listnaté dřeviny. Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Největším ohrožením pro nálety, nárosty a kultury je Největším ohrožením pro nálety, nárosty a kultury je okus a ohryz spárkatou zvěří. Výsadby, resp. přirozené okus a ohryz spárkatou zvěří. Výsadby, resp. zmlazení je třeba chránit proti zvěři nátěry repelenty, přirozené zmlazení je třeba chránit proti zvěři nátěry individuální mechanickou ochranou nebo nejlépe repelenty, individuální mechanickou ochranou nebo oplocením obnovovaných ploch. Výchova porostů by nejlépe oplocením obnovovaných ploch. Výchova měla vždy směřovat k podpoře dřevin CDS a redukci porostů by měla vždy směřovat k podpoře dřevin geograficky nepůvodních a stanovištně nevhodných CDS a redukci geograficky nepůvodních a druhů (smrku, dubu červeného). stanovištně nevhodných druhů (smrku, dubu červeného). Po dohodě s vlastníkem se doporučuje provést rekonstrukci porostů s dominantním smrkem, či dubem červeným a převést je tak na porosty s přírodě blízkou dřevinnou skladbou. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií V daných porostech se nepředpokládá využití jakýchkoli technologií, či zásahů pro ochranu lesa. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií V porostním typu B je třeba provádět nahodilé těžby v případě usychání smrků, případně při napadení dřevokaznými houbami nebo hmyzem. Při silnějším napadení je vhodné přistoupit k rekonstrukcím porostu. V Ostatních porostech se nepředpokládá provádění nahodilých těžeb. Naopak tlející dříví (souše, pahýly a vývraty) by měly být v porostech ponechávány k přirozenému rozkladu jako faktor zvyšující diverzitu a početnost druhů xylofágního hmyzu a hub. Přirozeně odumřelá dendromasa by tedy měla zůstávat na místě k přirozenému rozkladu.
2
27
Poznámka - Zkratky dřevin dle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.
b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Rámcová směrnice péče o rybníky Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou
Způsob letnění nebo zimování Způsob odbahňování Způsoby hnojení Způsoby regulačního přikrmování Způsoby použití chemických látek Rybí obsádky
bezejmenný rybníček bez rybářského hospodaření a bez vypouštění polodivokých kachen --zákaz záměrné manipulace s vodní hladinou v době rozmnožování obojživelníků rybník bude možno dotovat vodou pouze v jarním období při zvýšených průtocích v bezejmenném potoce (po patřičných úpravách přítoku, zprovoznění jezu na potoce, opravě výpustního zařízení a hrází). Letnění celého rybníka provádět pouze při potřebě odbahnění jednorázově společně se zmírněním svažitosti hran zákaz zákaz zákaz bez rybích obsádek
Pro obnovu a zachování jediné vhodné lokality pro rozmnožování obojživelníků je z pohledu zájmu ochrany přírody nejdůležitější obnovit vodní dotaci rybníčku z bezejmenného potoka (což sebou přináší vybudování jezu na bezejmenném potoce a obnovení nápustního kanálu), rybník odbahnit, snížit svažitost břehů, opravit výpustní objekt a hráze. V neposlední řadě je nezbytné zachovat jeho nezarybněnost, rybník prosvětlit výřezem okolního náletu a ponechat vhodnou litorální vegetaci pro optimální rozvoj larev obojživelníků a hmyzu. Stav rybníka je nutno kontrolovat od jara v době rozmnožování obojživelníků až do konce této doby. Péče o vodní toky: Na bezejmenném potoce vybudovat jez a provést vhodné terénní úpravy pro zajištění vodní dotace do bezejmenného rybníčku. V ostatních ohledech ponechat samovolnému vývoji a přirozenému meandrování toku. Meliorační kanály - sledovat zamokřování lokality pomocí rozmístěných měrných bodů a v případě pokračujícího zvyšování vodní hladiny za současné expanze vysokých ostřic s obzvláštním zřetelem na stav parožnatek v centrálních tůních a blízko rostoucího kapradiníku bažinného provést částečné pročištění melioračních kanálů. c) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní plochy likvidace zlatobýlu kanadského, z. obrovského (Solidago canadensis, S. gigantea) Typ managementu 2
kosení a aplikace herbicidu 28
Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
3 až 4x ročně 2 až 3x ročně křovinořez / sekačka, postřikovač IV – X Bodovou aplikaci herbicidu provést v období růstu zejména před nakvetením, možno také v květu. Aplikaci herbicidu provádět za bezvětří a slunečných dní. Používat herbicidy, které zanechávají minimum reziduí v půdě (Roundup-biaktiv apod.). Kosení provést po úplném proschnutí rostlin. Biomasu odvézt na kompost mimo ZCHÚ. Likvidaci zlatobýlu provést v celém území zvláště pak v ochranném pásmu v jihozápadní části rezervace. V případě jednotlivých exemplářů je možné i vytrhávání ještě neošetřených rostlin. Biomasu odstranit do 14 dnů od pokosení.
výřez náletu na hrázi rybníčku Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
Regulační dle potřeby dle potřeby křovinořez, ruční nebo motorová pila X – III V rámci případné úpravy bezejmenného rybníčku bude nutné odstranit větší počet náletových dřevin z hrází za účelem proslunění vodní plochy. Vzniklou hmotu je možno ponechat na menších kupách volně ležet v porostu jako biotop pro plazy případně xylofágní hmyz. Nesmí docházet k zanášení mokřadů takto pohozeným materiálem.
d) péče o rostliny Významné druhy a společenstva: Vegetace vysokých ostřic Z hlediska ochrany jsou nejdůležitější porosty parožnatek v centrálním mokřadu a trsy kapradiníku bažinného rostoucí na okraji mokřadu. Pro jejich ochranu je nutno zabránit dalšímu šíření porostů vysokých ostřic na úkor ostatních společenstev. Dosáhnout toho lze úpravou vodního režimu do stavu v době vyhlášení, tzn. snížením průměrné hladiny v centrálním mokřadu cca o 10 cm. Pravidelným měřením vodní hladiny se stanoví její průměrná nadmořská výška, podle níž se definuje cílová průměrná výška, které bude dosaženo pročištěním dvou hlavních melioračních příkopek tj. centrálního příkopu a příkopu odvodňujícího lokalitu s výskytem parožnatek. Společenstvo parožnatek Pro podporu společenstva je nutné zachovat vhodný vodní režim mokřadu s parožnatkami, tzn. nízkou vodní hladinu (měřit výšku vodní hladiny, zajistit odtok vody pročištěním dvou hlavních melioračních příkopů - viz vegetace vysokých ostřic). Kapradiník bažinný Ponechat přirozenému vývoji, v případě silného zarůstání skřípinou nebo vysokými ostřicemi přenos částí porostu (cca 25 x 40 cm) na vhodnější lokality v rámci PR. Monitorovat plochu porostu. Invazní druhy: Z invazních druhů rostlin vyžadující management, se v území vyskytují zejména porosty křídlatky japonské (Reynoutria japonica), křídlatky sachalinské (Reynoutria sachalinensis),
2
29
zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis) a zlatobýlu obrovského (Solidago gigantea). Z méně invazních druhů se jedná o netýkavku malokvětou (Impatiens parviflora). Křídlatka se vyskytuje na železničním náspu ve východní části rezervace a ochranném pásmu. Je zde předpoklad jejího dalšího šíření, z tohoto důvodu je nezbytně nutné zlikvidovat všechna její ohniska a nadále monitorovat její případný výskyt. Porosty zlatobýlu jsou situovány především v ochranném pásmu rezervace na jihozápadě a jihovýchodě území, dále pak dochází k rozšiřování do světlin a mladých porostů vzniklých nedávnou těžbou. Je nezbytně nutné invazní porosty likvidovat a monitorovat vznik dalších případných ohnisek. e) péče o živočichy Suchozemští brouci: Je nutné upravit lesní hospodaření. Obecnou zásadou je udržování heterogenního charakteru PR jako mozaiky různých stanovišť, které bude moci využívat co nejširší spektrum bezobratlých. Pro zachování a stabilizaci populací ohrožených a vzácných druhů brouků je nezbytně nutné dodržovat tato základní opatření: Ve všech lesních porostech obecně ponechávat doupné stromy, souše a pahýly všech zastoupených dřevin V žádném případě nekácet vzrostlé jilmové stromy Porosty prosvětlovat výběrovou těžbou a ponechávat vybrané jedince na krajích a hranách porostů přirozenému zestárnutí, po odumření neodstraňovat. Při těžbě ve všech lesních porostech obecně ponechávat v lokalitě nejméně 30% dřevní hmoty větších průměrů. Po dohodě s vlastníkem (správcem pozemků) ponechávat část výstavků, nebo stromy z posledních fází clonných sečí k přirozenému dožití. Minimalizovat pohyb těžké techniky v prameništích, potocích a podmáčených plochách. Udržování a vytváření širokých lemů u cest protínajících chráněné území je přínosné, neodstraňovat však při tom staré stromy s dutinami apod. Neprovádět žádné úpravy toků v chráněném území, zejména jsou nepřípustné regulace a budování jakýchkoliv zpevnění zasahující oba břehy. Neprovádět jakékoliv zásahy, které by měly vliv na hydrologické poměry podmáčeného lesa ve východní a střední části rezervace. Lesák rumělkový - ponechat staré porosty v západní části rezervace s výskytem lesáka rumělkového. Obojživelníci a plazi: Základní opatření na podporu a zachování dobrého stavu populací obojživelníků a plazů: Zvýšit vodní dotaci do rybníčku s hloubkou kolem 50-60 cm a zamezit manipulaci s vodní hladinou během období jejich rozmnožování. Do rybníčku nevysazovat ryby ani zde nevypouštět „polodivoké“ kachny. Při odbahňování rybníčku ponechat cenné litorální porosty. Odstranit náletové dřeviny z hrází rybníčku jejich vyřezáním a selektivní prosvětlení zastíněných mokřadů na různých místech PR. Vybudovat soustavu několika mělkých tůní v podmáčených lokalitách v lesním podrostu v západní části PR na parcelách č. 1097/9 a 1097/1 v k. ú. Bernartice nad Odrou jako podporu především skokana ostronosého.
3
30
Ponechat pařeziště po odstranění nepůvodních dřevin a vznik nezastíněných pasek pro ještěrku obecnou a v chladnějších a vlhčích místech pro ještěrku živorodou. Ptactvo: Ponechávat starší, mohutnější stromy, stromy poškozené, zlomy, souše pro zachování hnízdních možností některých druhů ptáků. Sklizeň polních plodin v ochranném pásmu provádět až od srpna jako opatření na podporu křepelky polní. V případě hnízdního výskytu druhu kulíka říčního příp. čejky chocholaté posunout sklizeň na zamokřených místech polí až po vyhnízdění (od srpna). Zachovat stávající dřeviny keřového patra na otevřených stanovištích a na okrajích lesů na podporu ťuhýka obecného a vrabce polního. Zvěř: Vzhledem k cíli přirozeného zmlazování lesních porostů je žádoucí zabránit zvyšování stavu a stahování zvěře do PR omezením počtu stávajících mysliveckých zařízení uvnitř rezervace, především krmných. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Příloha: - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 b) rybníky (nádrže) Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T2 c) nelesní pozemky Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T2 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Louka v OP (plocha č. 10) – jihozápadní část ochranného pásma je trvalým travním porostem s masivním výskytem expanzivního zlatobýlu. Je nezbytně nutné invazní porosty likvidovat (viz rámcová směrnice péče o nelesní porosty v bodě 3.1.1 c) a monitorovat vznik dalších případných ohnisek. Pole v OP (plocha č. 11) Jihovýchodní, jižní a jihozápadní část ochranného pásma je využívána jako orná půda. Na těchto pozemcích vyloučit intenzivní hnojení a používání chemických přípravků, jež jsou kvůli svažitosti terénu splachovány do PR. Viditelné je to především v jihozápadní části rezervace s rozvojem nitrofilních druhů rostlin. Z tohoto důvodu by bylo vhodné na těchto
3
31
pozemcích v ochranném pásmu orbu vyloučit, ochranné pásmo zatravnit nebo zalesnit stanovištně vhodnými dřevinami přirozené druhové skladby (viz . „druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě“ v rámcové směrnici 1 a 2) Les v OP (plocha č. 12) – severní a východní část ochranného pásma tvoří les. Východní část je tvořena především starými, severní pak mladými dubo-habrovými porosty. Je vhodné zde ponechávat dostatečné množství doupných stromů a mrtvého dřeva. Výsadba (plocha č. 13) V jižní části ochranného pásma na parcele č. 1110/33 k. ú. Bernartice nad Odrou se nachází na ploše o rozloze cca 0,75 ha výsadba 4 450 ks dřevin a je zde vytvořena oplocenka o délce 410 m. Jedná se o druhově pestré a přirozené společenstvo (habry, duby apod). Vzhledem k velikostem porostu (od 0,3 m do 1 m) je v rámci prosperity porostu nutné celou tuto plochu po dobu následujících tří let jedenkrát ročně vyžnout od buřeně. V průběhu platnosti plánu péče bude po dostatečném zapojení a vzrůstu porostu vhodné provést výchovné probírky, opravit popř. odstranit oplocenku. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
odstraňování buřeně 1x ročně 1x ročně křovinořez VI - VIII Kosením potlačovat 1x ročně vznik buřeně. Biomasu odvézt na kompost mimo ZCHÚ.
Železnice (plocha č. 14) – východní hranici PR tvořící a v ochranném pásmu ležící drážní těleso. Na obnažených prosluněných plochách drážního tělesa dochází k expanzi invazních druhů křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) a křídlatka japonská (Reynoutria japonica). Je nezbytně nutné invazní porosty likvidovat a monitorovat vznik dalších případných ohnisek. likvidace křídlatky japonské a sachalinské (Reynoutria japonica, R. sachalinensis) Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
chemické postřiky/kosení 3 až 4x ročně postřik/ 1x ročně kosení 2 až 3x ročně postřik/ 1x ročně kosení postřikovač + herbicid (Roundup biaktiv aj.) / křovinořez aplikace herbicidu v druhé polovině srpna – říjen / kosení říjen - listopad Herbicid aplikovat před květem křídlatky. Opakování postřiku za 10 až 14 dní. Po tom, co rostliny kompletně uschnou křídlatku pokosit a biomasu odstranit mimo PR. V následujících letech monitorovat ošetřené plochy a likvidovat přeživší rostliny. Na sanovaných plochách ponechat porost ke spontánní sukcesi bylinným patrem. Přednostně používat herbicidy nezanechávající rezidua v půdě a přípravky netoxické pro vodní živočichy (Roundup biaktiv apod.) Akci opakovat také následující rok po provedení opatření a dle potřeby opakovaně.
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu V návaznosti na nedostatky uvedené v bodě 1.3 je pro části hranice PR a OP, které dělí hranice parcel, nutno vyhotovit záznam podrobného měření změn (ZPMZ) a následně jej vložit do katastru.
3
32
Vzhledem ke špatnému umístění několika pruhových značek v jihozápadním cípu PR je nutno pruhové značení opravit. Před koncem plánu péče nebo v případě potřeby i během jeho platnosti provést obnovu pruhového značení. Označníky jsou v současné době v pořádku, na některých místech je nutná výměna dožilé smaltované cedule s označením PR. V případě dalšího poškození označníků nebo odcizení provést jejich opravu nebo výměnu. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Pro chemickou likvidaci invazních druhů rostlin je nutná výjimka ze zákazu ve zvláště chráněných územích (§ 34, odst. 1, písm. b) podle § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Pokusit se o směnu pozemku s rybníkem parcelní č. 1096 k. ú. Bernartice nad Odrou popř. zajistit souhlas vlastníka s navrhovanými opatřeními jako obnovení přívodního koryta, odbahnění rybníka, odstranění náletových dřevin, oprava výpustního zařízení a hráze jako podpory pro populace obojživelníků. Po vyhotovení ZPMZ (viz bod 3.3) je třeba vydat dodatek (novelu) zřizovacího předpisu, v němž budou napraveny nedostatky v parcelním vymezení uváděné v bodě 1.3 nebo PR nově vyhlásit. V případě nového vyhlášení PR zvážit rozšíření PR o staré lesní porosty východně od železniční trati. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností PR není vzhledem ke své lokalizaci a špatné dopravní dostupnosti navštěvována v takové míře, aby bylo nutno pomýšlet na jakoukoliv regulaci. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Území není vhodné pro vzdělávací účely. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Průběžně monitorovat výskyt invazních druhů rostlin a na základě toho navrhnout a provést jejich likvidaci. Pravidelně sledovat výšku vodní hladiny v centrálním mokřadu ve vztahu k populacím parožnatek. Pravidelně od jara sledovat stav vodní hladiny rybníčku ve vztahu k rozmnožování obojživelníků. Jednou za 5 let provádět kontrolu porostů kapradiníku bažinného (velikost porostu, fertilita, četnost a druhy ostatních druhů rostlin v porostu). Před koncem platnosti plánu péče provést především následující inventarizační průzkumy, které budou podkladem pro navazující nový plán péče: botanický (cévnaté rostliny a řasy) coleopterologický batrachologický a herpetologický ornitologický chiropterologický mykologický
3
33
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)
Orientační náklady za rok (Kč)
Jednorázové a časově omezené zásahy obnova pruhového značení (cca 5 106 m) doplnění označníků se státním znakem (15 ks) inventarizační průzkumy odstranění náletu rybníka oprava výpustního zařízení a hrází obnova přívodního kanálu a vytvoření jezu odbahnění rybníka pročištění a prohloubení melioračních příkopů vytvoření tůní na ploše č. 4 (cca 20 m3) odstranění skupinové ochrany (oplocenky) oprava skupinové ochrany (oplocenky) vyhotovení ZPMZ (cca 370 m) Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Opakované zásahy vyžínání buřeně (po dobu tří let) likvidace invazních druhů rostlin (cca 4 ha 2x v průběhu PP) Opakované zásahy celkem (Kč)
6 975.400 000,----------
Náklady celkem (Kč) ceny jsou uvedeny bez DPH * nutno vypracovat projekt, z něhož se bude cena odvíjet ** dle potřeby opakovaně
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)
----------
7 800,48 800,70 000,15 000,* * 20 000,* 6 000,16 400,20 500,18 500,223 000,20 925,** 800 000,820 925,1 043 925,-
4.2 Použité podklady a zdroje informací AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. 2013-0528; [cit. 2013-05-28]. CULEK M. (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. DOČKALOVÁ Z., CZERNIK A. (2011): Inventarizační průzkum botanický Přírodní rezervace Bařiny zaměřený na cévnaté rostliny. Uloženo na Správě CHKO Poodří. FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. GRULICH V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631–645. CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ N., GRULICH V. & LUSTYK P. [eds] (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. JEZIORSKI P. (2011): Inventarizační průzkum obojživelníků (Amphibia) a plazů (Reptilia) na území PR Bařiny. Uloženo na Správě CHKO Poodří.
3
34
KAŠÁK J., CZERNIK A. (2011): Inventarizační průzkum entomologický Přírodní rezervace Bařiny zaměřený na druhy řádu Coleoptera (suchozemští brouci). Uloženo na Správě CHKO Poodří. KOSŇOVSKÝ M. (2002): Plán péče o přírodní rezervaci Bařiny na období 2003-2013 část II. - lesnická část. Uloženo na Správě CHKO Poodří. MANDÁK M. (2011): Ornitologický inventarizační průzkum PR Bařiny. Uloženo na Správě CHKO Poodří. NEUHAŰSLOVÁ Z. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia. Praha. NEUSCHLOVÁ Š. (2002): Plán péče o přírodní rezervaci Bařiny na období 2003-2013. Uloženo na Správě CHKO Poodří. PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22. PLÍVA K. (1987): Typologický klasifikační systém ÚHÚL, ÚHÚL Brandýs nad Labem, 52 pp. PRUNER L, MÍKA P. (1996): Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. Klapalekiana, 32. QUITT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Geografický ústav ČSAV, Brno. SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný S. et Slavík B. [eds.], Květena České socialistické republiky, 1:103-121. Academia, Praha. SOVÍKOVÁ L. (2009): 10 let záchranného programu pro kapradiník bažinný - souhrnná zpráva. Uloženo na Správě CHKO Poodří. Rezervační kniha přírodní rezervace Bařiny. Uloženo na Správě CHKO Poodří. 4.3 Seznam používaných zkratek CHKO – chráněná krajinná oblast k. ú. – katastrální území LHP – lesní hospodářský plán LHO – lesní hospodářské osnovy OP – ochranné pásmo PR – přírodní rezervace 4.4 Plán péče zpracoval Mgr. Štěpán Tračík Ing. Jiří Veska, Ph.D. Mgr. Šárka Slámová RNDr. Lenka Sovíková Správa CHKO Poodří a Krajské středisko Ostrava email:
[email protected]
3
35
5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území .........................................................................2 1.1 Základní identifikační údaje ..........................................................................................2 1.2 Údaje o lokalizaci území................................................................................................2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ......................................2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma .......................................................................8 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími ................................................................8 1.6 Kategorie IUCN ............................................................................................................8 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ................................................................................................9 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu................................................9 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav......................................................9 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ................................10 1.9 Cíl ochrany..................................................................................................................10 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany............................11 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů.....................................11 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti....................................................................16 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ......................18 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch .................................19 2.4.1 Základní údaje o lesích ..........................................................................................19 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích ..........................................21 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích...................................................................22 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup......................................................................................................23 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize...................24 3. Plán zásahů a opatření.......................................................................................................25 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ............................25 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ........................25 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území ......................................31 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ............................................................................................................31 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ..........................................................................32 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území ..................................33 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností...................33 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ............................................................................33 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ........................33 4. Závěrečné údaje................................................................................................................34 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ..........................................................................................................34 4.2 Použité podklady a zdroje informací............................................................................34 4.3 Seznam používaných zkratek.......................................................................................35 4.4 Plán péče zpracoval .....................................................................................................35 5. Obsah ...............................................................................................................................36
3
36
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:
Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2). Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.4.2, 2.4.3 a k bodu 3.1.2).
Mapy:
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6 – Mapa navržených zásahů a opatření v lesních porostech Příloha M7 – Lesnická mapa obrysová, LHC 703000 Příloha M8 – Lesnická mapa obrysová, LHC 703806
3
37
Příloha T1 k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich LHC – 703000 – Frenštát pod Radhoštěm; Lesy ČR, s. p. oddělení dílec porost
etáž (porostní skupina)
dílčí plocha
výměra dílčí plochy (ha)
číslo rámcové směrnice / porostní typ
404Ha
0
1
0,20
1/A
404Ha
0a
1
0,05
1/A
404Ha
1
1
0,31
1(2)/A
404Ha
1a
1
0,29
1(2)/A
404Ha
2
1
2,92
1/A
404Ha
3
1
1,15
1/A
404Ha
4
1
1,72
1/A
dřeviny
podíl dřevin (%)
OL KL LP JS DB OL JS KL DB OST STR KL JS JL DB BR JS OS JS DB OL KR LP SM JS DB LP OL JL OST
80 15 + + 65
35 45 25 20 10 40 40 15 5 90 5 + + 40 20 20 10 5 + 60 15 10 10 + +
průměrná výška porostu (m)
stupeň přirozenosti
doporučený zásah
naléhavost
poznámka
10
D
Bez zásahu.
-
1,5
D
Dosadit OL 100 %.
1
Pomalu odrůstající, prosychající , nezapojená mlazina.
9
D
Bez zásahu.
-
JPRL má tři části, ve východní převládá klen.
5
D
Bez zásahu.
-
JPRL má dvě části. Křovitá mlazina místy s výstavky.
9
D
Bez zásahu.
-
JPRL má dvě části
13
D
V případných probírkách nelikvidovat keřové vrby.
1
Místy rozvolněný zápoj, podmáčené plochy, hojně keře (střemcha, vrby).
14
D
Bez zásahu.
-
Místy starší stromy (KL, LP).
oddělení dílec porost
etáž (porostní skupina)
404Ha
5
dílčí plocha
1
výměra dílčí plochy (ha)
0,57
číslo rámcové směrnice / porostní typ 1/A
404Ha
7
1
5,49
1/A
404Ha
7a
1
0,43
1/A
404Ha
8
1
0,15
1/A
404Ha
8a
1
0,85
1/A
404Ha
10
1
0,69
1/A
404Ha
10a
1
1,10
1/A
404Ha
101
-
0,07
404Ha
102
-
0,15
404Ha
103
-
0,43
404Ha
104
-
0,08
-
404Ja
1
1
0,12
2/A
404Ja
1a
1
0,37
2/A
dřeviny
podíl dřevin (%)
KL JS LP DB OL JS BR KL OST JL DB OL
40 35 20 5 55 25 5 5 10 + 40 40
LP
20
LP OL SM DB OL JL BR OST OL KR OLS JS KL LP -
80 20 + 30 30 20 10 + 60 30 10 75 25 + -
-
-
-
-
DB LP OST LP DB
55 40 5 60 30
průměrná výška porostu (m)
stupeň přirozenosti
18
D
doporučený zásah
naléhavost
poznámka
Bez zásahu.
26
C
Ponechat samovolnému vývoji.
-
Místy rozvolněný zápoj, podmáčené plochy, místy hojně keře (střemcha). Desítky vzrostlých jilmů!! Odumřelé dřevo ponechat přirozenému rozkladu!!
0,5
D
Výstavky a jižní část JPRL netěžit.
2
JPRL má dvě části., menší jižní část ještě nebyla vytěžena LP (JS). Severní vytěžena, oplocena, zalesněna (několik výstavků).
22
D
Bez zásahu.
-
2
D
Bez zásahu.
-
Vytěženo, oploceno. Zapojující se kultura je místy mezernatá
21
C
Ponechat samovolnému vývoji.
-
Odumřelé dřevo ponechat přirozenému rozkladu!!
26
D
1
Těžbou rozpracovaná, diferencovaná kmenovina, výsadby OL, DB, LP.
-
-
3 0,5
Ochrana vysázených kultur proti buřeni (vyžínání) a proti okusu (nátěry repelenty). Bez zásahu.
Bezlesí - loučka.
Bez zásahu.
-
D
Bez zásahu.
-
JPRL má dvě části.
D
Bez zásahu.
Bez zásahu. Bez zásahu.
Bezlesí - mokřad, převládají keřové vrby. Bezlesí - travnatá mez. Bezlesí - travnatá mez.
Vylepšovaná zapojující se kultura.
oddělení dílec porost
etáž (porostní skupina)
dílčí plocha
výměra dílčí plochy (ha)
číslo rámcové směrnice / porostní typ
404Ja
1b
1
1,30
2/A
404Ja
2
1
0,72
2/A
404Ja
2a
1
0,17
2/A
404Ja
3
1
1,37
2/A
404Ja
7
1
0,13
2/A
404Ja
10
1
1,62
1(2)/A
404Ja
12
1
0,30
2/A
404Ja
13
1
0,13
2/A
JL
10
dřeviny
podíl dřevin (%)
DB KL LP BR JR DB OST JS JIV OS DB LP DB KL BR OS OST DB LP DB JS KL BR SM OST KL JS DB LP JVM HB TR LP
75 10 5 5 5 95 + 65 20 10 5 40 25 15 10 5 5 50 50 30 30 10 5 5 10 30 20 20 15 5 5 + 30
průměrná výška porostu (m)
stupeň přirozenosti
doporučený zásah
naléhavost
poznámka
10
D
Bez zásahu.
-
14
D
Bez zásahu.
-
8
D
Bez zásahu.
14
D
Bez zásahu.
-
JPRL má pět části s různým zastoupením uvedených dřevin. Jedna z nich je nově zalesněna po těžbě stanovištně nevhodného smrku.
0,5
D
Bez zásahu.
-
SM kmenovina vytěžena, zalesněno DB a LP, zčásti oploceno.
25
D
Dotěžit SM (100 %), pokračovat v přirozené obnově porostu.
1
JPRL má tři části. Rozpracovaná, diferencovaná kmenovina.
27
C
Ponechat samovolnému vývoji.
-
22
D
V rámci obnovní těžby provést
2
JPRL má tři části.
Nekompaktní, mezernaté.
404Ja
105
-
0,09
404Ja
107
-
0,06
404Ja
108
-
0,09
404Ja
501
-
0,14
oddělení dílec porost
etáž (porostní skupina)
dílčí plocha
výměra dílčí plochy (ha)
číslo rámcové směrnice / porostní typ
404Ka
1
1
0,29
2/A
404Ka
1a
1
1,25
2/A
404Ka
8
1
0,26
2/A
404Ka
106
-
0,06
-
404La
1
1
0,50
1(2)/A
404La
1a
1
1,82
1(2)/A
404La
1b
1
0,49
2/A
DB MD KL BR OST -
25 20 10 10 5 -
-
-
-
-
-
-
dřeviny
podíl dřevin (%)
DB JS KL BR líska DB KL HB JS DB
75 15 5 + + 80 10 5 + 85
SM
15
DB LP OL OST DB LP HB BR JL KL JS OST DB
50 30 20 + 50 15 10 10 7 5 5 3 40
jednotlivě probírku v MD (cca 50 %).
-
-
průměrná výška porostu (m)
stupeň přirozenosti
5
D
Bez zásahu.
-
9
D
Bez zásahu.
-
Bez zásahu. Bez zásahu. Bez zásahu. Bez zásahu. doporučený zásah
Staré duby ponechat k dožití, oplotit a v případě že by se nedostavila přirozená obnova, zalesnit dle CDS v rámcové směrnici. Smrk dotěžit (100 %). Bez zásahu.
naléhavost
Bezlesí - elektroovod. Bezlesí - elektroovod. Bezlesí - travnatá mez. Bezlesí - vodní plocha. poznámka
1
Porost po těžbě smrku, místy přirozené zmlazení (JS, KL, STR). JPRL má dvě části.
-
Bezlesí – elektroovod.
Ochrana neodrostlých kultur vyžínáním proti buřeni a zvěři.
1
Výškově diferencovaná kultura až mlazina (dosadby).
D
Ve východní části provést prořezávku BR, JR, JIV– uvolnit DB.
2
JPRL má dvě části.
D
Bez zásahu.
-
JPRL má tři části. Rozpracovaná,
26
D
-
-
3
D
8
5
404La
2
1
0,92
2/A
404La
111
-
0,08
-
oddělení dílec porost
etáž (porostní skupina)
404La
3
1
1,05
2/B
404La
3a
1
0,19
2/B
dílčí plocha
výměra dílčí plochy (ha)
číslo rámcové směrnice / porostní typ
404La
7
1
0,40
2/A
404La
9
1
0,65
2/A
404La
12
1
0,83
1(2)/A
JL OL HB LP OST DB BR SM OST DBC -
30 10 7 3 5 45 25 15 5 + -
dřeviny
podíl dřevin (%)
DBC DB OST SM
80 15 5 90
OST
5
LP HB DB JS TR VR OST LP HB DB SM KL JD HB LP DB SM MD
45 25 10 5 5 5 5 55 20 15 + + 50 30 15 + +
diferencovaná kmenovina.
11
D
Severní smrkovou část vykácet (100 %) a zalesnit dle CDS v rámcové směrnici. Ve zbylých částech redukovat maximálně v probírkách DBC.
-
-
Bez zásahu.
průměrná výška porostu (m)
stupeň přirozenosti
17
E
Při probírkách maximálně redukovat zastoupení DBC (100 %).
1
16
E
Rekonstruovat porost, smrk vykácet (100 %), zalesnit dle CDS v rámcové směrnici.
1
21
D
Bez zásahu.
-
JPRL má tři části, diferencovaný porost, východní část se odtěžena (bez černý).
26
C (D)
Ponechat samovolnému vývoji.
-
JPRL má tři části, severní a jižní je smíšená kmenovina, prostřední část vytěžena a zalesněna LP (DB).
27
C
Ponechat samovolnému vývoji.
-
JPRL má dvě části. Menší část vytěžena a zalesněna DB a BK.
doporučený zásah
1
JPRL á tři části, severní je čistě smrková.
-
Bezlesí – úvoz
naléhavost
poznámka
LHC – 703806 – LHO Nový Jičín oddělení dílec porost
etáž (porostní skupina)
dílčí plocha
výměra dílčí plochy (ha)
číslo rámcové směrnice / porostní typ
201Hl
3
1
0,15
2/A
201Hp
5
1
0,01
2/A
201Ja
5
1
0,52
2/A
201Jb
12
1
0,17
2/A
201Jc
1
1
0,16
2/A(B)
dřeviny
podíl dřevin (%)
DB TR JIV OS BR KR OS KL JS BR JR SM OST LP JS KL JL DB KL SM MD DBC
25 10 10 10 5 5 100 75 5 5 5 3 2 45 30 15 40 20 15 10 10
průměrná výška porostu (m)
stupeň přirozenosti
doporučený zásah
naléhavost
8
D
Bez zásahu.
-
17
D
Bez zásahu.
-
23
D
Bez zásahu.
-
24
D
Ponechat samovolnému vývoji.
-
7
D(E)
V probírce likvidovat přednostně DBC dále SM, MD (všechny tyto dřeviny 100 %).
1
poznámka
Pruh podél pole. Místy mezernaté a nekompaktní (bez černý)
201Jc
12
1
0,70
2/A
201Jc
118
-
0,03
-
201Ka
8
1
0,31
1/A
oddělení dílec porost
etáž (porostní skupina)
dílčí plocha
výměra dílčí plochy (ha)
číslo rámcové směrnice / porostní typ
13 201Ka
1
0,58
1/A
7
201Kb
7
1
0,02
1/A
201Kc
113
-
0,13
-
201Kd
13
1
0,73
1/A
201Pm
5
1
0,75
1/A
JIV BR OST HB LP DB JS KL STR DB JS OS JR
5 5 5 30 25 20 10 10 35 25 10 10 +
dřeviny
podíl dřevin (%)
JS OL DB LP OL JS HB DB LP OL JS KL HB JS LP DB OL KL TPX LP OL
70 + 30 + + + 30 25 20 10 10 + 70 10 10 5 25 20 15 15
27
C
Ponechat samovolnému vývoji.
-
-
-
Bez zásahu.
-
Bezlesí -ladem.
2
D
Provést dosadbu dřevin CDS, chránit proti okusu (obnovit poškozené oplocení). Potlačit buřeň vyžínáním.
1
Výškově diferencovaná, mezernatá kultura (mlazina).
průměrná výška porostu (m)
stupeň přirozenosti
doporučený zásah
naléhavost
poznámka
28 Část porostu je oplocena ze strany JPRL 201 Ka 8. Oplocení ponechat do odrostení zmlazení.
C
Bez zásahu.
20
C
Bez zásahu.
-
Tenký pruh na okraji lesa a pole.
-
-
Bez zásahu.
-
Bezlesí - ladem.
29
C
Ponechat samovolnému vývoji.
-
Odumřelé dřevo ponechat na místě k přirozenému rozkladu.
20
E
V probírkách redukovat TPX (100 %).
1
22
JS DB JL -
10 10 + -
JS DB KL BR SM OST HB DB LP JD SM HB LP
50 10 5 5 + + 45 40 10 + + 80 5
dřeviny
podíl dřevin (%)
201Pm
133
-
0,06
201Sb
111
-
0,03
-
201Sc
1
1
0,24
1/A
201Sc
7
1
0,35
1/A
201Sc
112
-
0,08
-
202Aa
8
1
0,01
2/A
oddělení dílec porost
etáž (porostní skupina)
202Ab
12
1
0,02
2/A
HB LP JS
202Ac
12
1
0,02
2/A
dílčí plocha
výměra dílčí plochy (ha)
číslo rámcové směrnice / porostní typ
202Ad
7
1
0,56
2/A
202Ae
104
-
0,01
-
1
0,54
2/A
202Af
12 6
-
-
6
D
Ochrana dosadby (HB, DB) proti zvěři a buřeni. V probírce odstranit přednostně SM.
2
26
C
V žádném případě nekácet jedle.
1
-
-
Bez zásahu.
-
27
C
Ponechat samovolnému vývoji.
-
průměrná výška porostu (m)
stupeň přirozenosti
60 20 10
18
C
Ponechat samovolnému vývoji.
-
Úzký lem kolem potůčku.
HB
50
17
C
Bez zásahu.
-
Plošně malá porostní skupina v okraji PR.
LP DB SM HB JS BR OST LP DB JS LP
35 25 15 10 5 5 5 50 30 5 55
22
E
Ve východní části vykácet SM (100 %), dosadit dle CDS v rámcové směrnici.
1
Ve východní části převládá SM.
-
-
Bez zásahu.
-
Bezlesí - ladem.
C
Ponechat samovolnému vývoji.
-
26 20
Bez zásahu. Bez zásahu.
doporučený zásah
-
naléhavost
Bezlesí - lesní skládka. Bezlesí - průsek.
Bezlesí - ladem. Plošně malá porostní skupina u železnice. poznámka
202Ag
0
1
0,09
2/A
202Ba
0
1
0,28
1(2)/A
202Ba
1
1
0,58
2/A
202Ba
1a
1
0,27
1(2)/A
202Ba
7
1
0,20
2/A
202Ba
9
1
1,19
2/A
oddělení dílec porost
etáž (porostní skupina)
202Bb
5
dílčí plocha
1
výměra dílčí plochy (ha)
0,02
číslo rámcové směrnice / porostní typ 2/A
DB HB JS KR BK BR DB AK OST DB LP HB DB LP HB HB DB LP
15 10 5 90 60 15 10 + + 15 10 5 25 20 5 35 30 30
DB
25
OST
5
dřeviny
podíl dřevin (%)
JS LP HB
50 40 10
4
E
Bez zásahu.
-
Lem keřů – trnka, bez černý, BR
3
D
Zlikvidovat akát (100 %), chránit výsadby proti buřeni a zvěři
1
Výškově diferencovaný porost
26
D
Chránit výsadby proti buřeni a zvěři
1
Ředina staré kmenoviny podsazená DB, HB, LP, JS
27
D
Bez zásahu.
-
Ředina staré kmenoviny s již odrostlejšími stromky JS, DB, HB, LP, OL
28
C
Ponechat samovolnému vývoji.
-
28
D
Ponechat samovolnému vývoji.
-
průměrná výška porostu (m)
stupeň přirozenosti
26
D
doporučený zásah
Bez zásahu.
naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1 stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany) 2 stupeň - zásah vhodný 3 stupeň - zásah odložitelný
naléhavost
-
Ředina staré kmenoviny v části podsazená BK + odrostlejší jednotlivé zmlazení HB, DB, BR, KL, LP poznámka
Starší jasany podrostlé lípou.
Příloha T2 – tabulka k bodům 2.4.2, 2.4.3, 3.1.2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu
název
výměra (ha)
stručný popis charakteru plochy nebo objektu doporučený zásah a dlouhodobý cíl péče
naléhavost
termín provedení
interval provádění
1
říjen - březen v první polovině platnosti plánu péče
jednorázově
upravit odtok z mokřadu (viz plocha č. 5)
1
říjen - březen v první polovině platnosti plánu péče
jednorázově
tvorba tůní
2
říjen - březen během platnosti jednorázově plánu péče
1
říjen - březen v první polovině platnosti plánu péče
Tůně v centrálním olšinovém mokřadu s výskytem společenstva parožnatek rodu Nitella. 2
3
4
5
tůně s parožnatkami
0,23
mokřad vysokých ostřic
0,36
tůně a mokřady v západní části PR
1,08
meliorační kanál
Dlouhodobý cíl péče: regulovat expanzi porostů vysokých ostřic s ohledem na ochranu parožnatek Porost vysokých ostřic obklopujících tůně v centrálním mokřadu. Dlouhodobý cíl péče: regulovat expanzi porostů s ohledem na ochranu parožnatek Soustava mírně průtočných tůní a mokřadů ve starším lesním porostu.
---
upravit odtok z mokřadu (viz plocha č. 5)
Dlouhodobý cíl péče: zajištění rozmnožování pro skokana ostronosého. Meliorační kanály vzniklé ve snaze odvodnit lesní pozemky. Dnes zarostlé a částečně zazemněné. Důležité pro vodní režim centrálního provést částečné mokřadu. pročištění kanálů Dlouhodobý cíl péče: zachování optimálního stavu zamokřování mokřadu
dle potřeby
označení plochy nebo objektu
6
název
rybníček
výměra (ha)
0,06
stručný popis charakteru plochy nebo objektu doporučený zásah a dlouhodobý cíl péče
Drobná vodní nádrž v jižní části rezervace, v současné době neobhospodařovaná a chátrající, bez vlastního funkčního přítoku a s výpustním zařízením v havarijním stavu. Dlouhodobý cíl péče: zlepšení podmínek pro rozmnožování obojživelníků Drobný v současnosti nefunkční kanál vedoucí od bezejmenného potoka do rybníčku.
7
přívodní koryto
---
8
bezejmenný potok
9
louka
0,32
10
louka v ochranném pásmu
3,43
---
Dlouhodobý cíl péče: obnovení funkčnosti kanálu a dotování rybníčku vodou z bezejmenného potoka Drobný meandrující vodní tok ve východní části rezervace probíhající podél paty železnice.
naléhavost
odbahnění
1
oprava hráze a výpustního zařízení
1
termín provedení
interval provádění
první polovina platnosti plánu péče
výřez náletových dřevin
1
říjen – březen v první polovině platnosti plánu péče
prohloubení a napojení na bezejmenný potok (plocha č. 8)
1
první polovina platnosti plánu péče
jednorázově
1
první polovina platnosti plánu péče
jednorázově
2
duben - říjen
3-4x ročně, dle potřeby
2
duben - říjen
3-4x ročně, dle potřeby
vybudování drobného jezu a propojení s Dlouhodobý cíl péče: obnovení drobného jezu na přívodním korytem potoce a pomocí přívodního koryta (plocha č. 7) (plocha č. 7) umožnění zásobování rybníčku během vyšších stavů vody Trvalé travní porosty s roztroušeným výskytem zlatobýlu. monitoring a likvidace invazních druhů rostlin Dlouhodobý cíl péče: zabránění rozšiřování (zlatobýl) invazních druhů rostlin a likvidace ohnisek šíření Trvalé travní porosty s roztroušeným výskytem zlatobýlu. monitoring a likvidace invazních druhů rostlin Dlouhodobý cíl péče: zabránění rozšiřování (zlatobýl) invazních druhů rostlin a likvidace ohnisek šíření
jednorázově
označení plochy nebo objektu 11
název
pole v ochranném pásmu
výměra (ha)
stručný popis charakteru plochy nebo objektu doporučený zásah a dlouhodobý cíl péče Orná půda v ochranném pásmu PR.
24,60
Dlouhodobý cíl péče: zabránění nežádoucím splachům do PR
Druhově pestrá oplocená výsadba dřevin 13
výsadba
0,75
Dlouhodobý cíl péče: vytvoření ochranné mimolesní zeleně v OP
Železniční násep a blízké okolí s výskytem invazní křídlatky sachalinské a japonské. 14
železnice
naléhavost
--Dlouhodobý cíl péče: zabránění rozšiřování invazních druhů rostlin a likvidace ohnisek šíření
zatravnění a zalesnění
2
odstranění buřeně
1
výchovná probírka
1
odstranění oplocení
2
oprava oplocení
2
monitoring a likvidace invazních druhů rostlin (křídlatka)
2
naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1 stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany) 2 stupeň - zásah vhodný 3 stupeň - zásah odložitelný
termín provedení
interval provádění
dle možností během platnosti dle možností plánu péče červen - srpen 2014-2016 říjen - březen dle potřeby během platnosti plánu péče dle potřeby během platnosti plánu péče srpen - listopad
1 x ročně dle potřeby jednorázově dle potřeby
3-4x ročně, dle potřeby
