Plán péče. o: Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky na období:

Plán péče o: Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky na období: 2012–2020

Plán péče o NPR Rašeliniště Jizerky

Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území ........................................................................ 3 1.1 Základní identifikační údaje ....................................................................................... 3 1.2 Údaje o lokalizaci území ............................................................................................ 3 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí:................................ 4 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ................................................................... 5 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími ............................................................ 5 1.6 Kategorie IUCN .......................................................................................................... 5 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ............................................................................................. 5 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ............................ 7 1.9 Cíl ochrany ................................................................................................................. 7 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany .......................... 8 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ................................. 8 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti................................................................ 36 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ................ 41 2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch .......................................................... 42 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup ..................................................................................... 47 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize............. 54 3. Plán zásahů a opatření ..................................................................................................... 55 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ....................... 55 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností .................................................................................. 61 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ...................................................................... 61 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území............................. 62 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ............ 62 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ........................................................................ 62 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území .................. 62 4. Závěrečné údaje ............................................................................................................... 63 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) .................................................................................. 63 4.2 Použité podklady a zdroje informací ........................................................................ 63 4.3 Seznam používaných zkratek ................................................................................... 68 4.4 Plán péče zpracoval .................................................................................................. 68 Přílohy

Strana 2


1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území:

365 národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky

druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: výnos orgán, který předpis vydal: Ministerstvo kultury ČSR číslo předpisu: 17.094/87-VI/2 datum platnosti předpisu: 21. 12. 1987 datum účinnosti předpisu: 29. 12. 1987 Starší a související právní předpisy: druh právního předpisu: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu:

výnos (první vyhlášení, zrušen r. 1965) Ministerstvo školství a kultury 22.305/60-V/2 21. 6. 1960

druh právního předpisu: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu:

výnos (přehlášení, zrušen r. 1987) Ministerstvo školství a kultury 41.348/65-V/2 19. 10. 1965

druh právního předpisu: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

vyhláška (změna kategorie na NPR) Ministerstvo životního prostředí ČR 395/1992 Sb. 11. 6. 1992 13. 8. 1992

druh právního předpisu: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

vyhláška Ministerstvo životního prostředí ČR 46/2010 Sb. 3. 2. 2010 17. 2. 2010

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Liberecký Jablonec nad Nisou Tanvald Tanvald Kořenov Jizerka

Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území

Strana 3


1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí: Rezervaci tvoří dvě nestejně velké části propojené vymezeným ochranným pásmem. Vlastní rezervace má dle lesní obrysové mapy výměru 114,87 ha (hlavní část 102,22 ha, menší část zvaná „Na Pramenech“ 12,66 ha), ochranné pásmo zaujímá 72,64 ha. Dle zřizovacího výnosu z r. 1987 je výměra rezervace 112,21 ha a ochranného pásma 71,25 ha. NPR není geodeticky zaměřena a proto jsou uvedené rozlohy pouze přibližné. Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a ochranného pásma Zvláště chráněné území Tabulka 1: Parcelní vymezení NPR Rašeliniště Jizerky – k. ú. 669768 Jizerka parcela dle KN

druh pozemku

způsob využití

st. 429

zastavěná plocha a nádvoří lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek trvalý travní porost lesní pozemek trvalý travní porost lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha vodní plocha

zbořeniště

1771/7 1772/1 1785 1786 1787 1788 1789/1 1790 1791/4 1792/1 2079 2080 2130

ostatní komunikace ostatní komunikace koryto vodního toku přirozené nebo upravené

LV

výměra celkem

Výměra v ZCHÚ

79

151

151

79 79

2756968 12865731 358352 31669 157109 2820 8549 13175 1906 59989 4298 3737 50741

287437 257122 360863 31669 156788 2820 8549 13175 1906 3283 2768 1454 16310

79 1054 79 322 79 79 79 79 79

Celkem

1144295

Výměry v metrech čtverečních, dle katastru nemovitostí; plocha částečně zaujatých parcel zjištěna digitalizací, vzhledem k nepřesnosti podkladu, resp. jeho nedokonalému překryvu s lesní obrysovou mapou, na jejímž základě je vytýčena hranice území, je zatížena určitou chybou; zařazení parcel vyznačených kurzívou do NPR je nejisté (ve zřizovacím výnosu tyto parcely uvedeny nejsou).

Ochranné pásmo Tabulka 2: Parcelní vymezení ochr. pásma NPR Rašeliniště Jizerky – k. ú. 669768 Jizerka parcela dle KN

druh pozemku

1771/7 1787 2130

lesní pozemek lesní pozemek vodní plocha

2076/2 2079 Celkem

ostatní plocha ostatní plocha

způsob využití

koryto vodního toku přirozené nebo upravené ostatní komunikace ostatní komunikace

LV

výměra celkem

Výměra v ZCHÚ

79 79 79

2756968 157109 50741

721532 580 5262

79

17792 4298

1950 1530 730854

parcela č. 1787 do území zasahuje jen nepatrnou částí; souhrnná výměra je opět stanovena výše uvedeným způsobem

Strana 4


1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Tabulka 3 druh pozemku lesní pozemky vodní plochy trvalé travní porosty orná půda ostatní zem. pozemky ostatní plochy zast. plochy a nádvoří plocha celkem

ZCHÚ OP Způsob využití ZCHÚ OP plocha v ha plocha v ha pozemku plocha v ha plocha v ha 110,76 72,15 zamokřená plocha – 1,63 0,53 rybník nebo nádrž – – vodní tok 1,63 0,53 1,60 – – – – – neplodná půda – 0,42 0,35 ost. způsoby využití 0,42 0,35 0,02 – 114,43 73,09

celková výměra stanovena součtem z výše uvedených údajů, vzhledem k odlišné metodice zjištění se mírně odlišuje od výměry dle LHP a dle zřizovacího výnosu

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: ne chráněná krajinná oblast: Jizerské hory jiný typ chráněného území: CHOPAV Jizerské hory Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

CZ0511008 Jizerské hory CZ0510402 Rašeliniště Jizerky

Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území

1.6 Kategorie IUCN IV. řízená rezervace

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu „Posláním rezervace je ochrana porostů, květeny, rašelinišť a krajinných útvarů.“ (čl. 1, odst. 2 výnosu MK ČSR č. 17.094/87-VI/2 ze dne 21. 12. 1987.)

Strana 5


1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy Tabulka 4 název ekosystému rašelinné a podmáčené smrčiny

klečové porosty

bezlesí vrchovištního typu

bezlesí náplavového typu

bezlesí pramenného typu

podíl plochy popis ekosystému v ZCHÚ* 38,6 % staré, většinou silně poškozené až zcela odumřelé rašelinné smrčiny as. Sphagno-Piceetum, místy s dožívající klečí v podrostu, porosty s různě rozvinutou přirozenou a zčásti i umělou obnovou, včetně nevhodných podsadeb kleče; původní populace Betula carpatica; dále podmáčené smrčiny as. Bazzanio-Piceetum, zčásti přechodného typu k rašelinným a třtinovým smrčinám 14,5 % většinou zapojené porosty vzrostlé autochtonní kleče (Pinus mugo s. str.) na vrchovišti, ve vlhčích partiích rozvolněné, se světlinami a bezlesími, v sušších okrajích s expanzí smrku; as. Pino mugoSphagnetum 7,2 % společenstva přirozeného vrchovištního bezlesí – na bultech sv. Sphagnion medii a OxycoccoEricion, v nižším přeplavovaném stupni sv. LeukoScheuchzerion palustris a Sphagno recurviCaricion canescentis; jako dominanty se uplatňují Trichophorum cespitosum, Eriophorum vaginatum, Carex pauciflora, Eriophorum angustifolium, Carex rostrata, případně C. limosa, význačný je výskyt druhů Erica tetralix (původnost výskytu sporná) a Scheuchzeria palustris; v mechovém patře dom. Sphagnum fallax, S. papillosum a S. tenellum, ve šlencích S. cuspidatum, Gymnocolea inflata a Warnstorfia fluitans + vzácnější druhy – nejlépe zachovalá vrchovištní bryoflóra v CHKO 7,9 % fytocenologicky nevyhraněné porosty s dom. Nardus stricta a Molinia caerulea, místy též s Avenella flexuosa, Deschampsia cespitosa a ve vlhčích partiích s Carex rostrata a Juncus filiformis, floristicky chudá společenstva stabilizovaných náplavů na přechodu do rašelinného terénu; sporadický výskyt Juniperus communis subsp. alpina 6,9 % většinou menší bezlesí sycená gravitační vodou, porosty různé fyziognomie, v bylinném patře s dom. Carex nigra, C. rostrata, C. echinata, C. canescens, Juncus filiformis, Calamagrostis villosa aj., v mechovém patře dom. Sphagnum fallax, méně S. riparium a Polytrichum commune, druhově chudá společenstva

*údaje v procentech pro vlastní rezervaci, převzaté z botanického inventarizačního průzkumu (VIŠŇÁK 2005, upraveno); v ochranném pásmu jsou z uvedených ekosystémů zastoupeny významněji jen smrčiny v podílu cca 34 %, zastoupení přirozených bezlesí je nepatrné

Strana 6


1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť Tabulka 5 kód a název typu přír. stanoviště 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 7110* Aktivní vrchoviště

7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 91D0* Rašelinný les

9410 Acidofilní smrčiny (VaccinioPiceetea)

podíl plochy popis biotopu typu přír. stanoviště v ZCHÚ (%) 3-4 v zájmovém území jen floristicky velmi chudé smilkové a bezkolencové trávníky na stabilizovaných a zčásti zrašelinělých náplavech Jizerky, popř. jejích přítoků 7 přirozená bezlesí s mozaikou společenstev bultů a šlenků, zvláště hojně se suchopýrkem trsnatým (Trichophorum cespitosum), nejbohatší populace blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris) v Jiz. horách 10 bezlesí malých i větších rozměrů ovlivněná proudící vodou, sv. Sphagno recurviCaricion canescentis 40 porosty vrchovištní kleče a rašelinné smrčiny, většinou značně poškozené až rozpadlé, s probíhající obnovou, zčásti umělou 10 podmáčené a třtinové smrčiny mimo vlastní vrchoviště, většinou mladší porosty v relativně dobrém zdravotním stavu

hvězdičkou jsou označeny prioritní typy stanovišť; podíl plochy se vztahuje pouze k území vlastní rezervace, v ochranném pásmu je s výjimkou posledního typu výrazně nižší; zbytek do 100 % připadá na mladé, často nezajištěné porosty

B. evropsky významné druhy a ptáci Tabulka 6 název druhu Aegolius funereus – sýc rousný Tetrao tetrix – tetřívek obecný

aktuální početnost/ vitalita populace v ZCHÚ součást populace na rozsáhlejším území, stavy kolísají, nepravidelně hnízdí 5-12 tokajících kohoutků

stupeň ohrožení zranitelný

popis biotopu druhu smrčiny

ohrožený

rašelinná bezlesí

1.9 Cíl ochrany Cílový stav území by se měl přiblížit stavu před vypuknutím imisně ekologické katastrofy v 70. letech minulého století. Ve vlastní rezervaci by měly být omezeny lidské vlivy, především hospodářské zásahy do porostů na nezbytně nutnou míru. Žádoucí je potlačení až úplné odstranění nepůvodních prvků, což se týká zejména výsadeb stanovištně nepůvodní kleče. Poté by měly být porosty ponechány samovolnému vývoji, bez pěstebních opatření a s minimalizací rozsahu nahodilých těžeb. Podobný přístup lze doporučit i u části porostů v ochranném pásmu, zejména v případě rašelinných a výrazně podmáčených poloh. Tyto porosty by měly získat přírodní charakter, s minimálním hospodářským usměrňováním. V sušších polohách, které jsou z hlediska předmětu ochrany méně významné, lze připustit omezené produkční využití. Může zde probíhat porostní výchova s využitím probírkové hmoty. Obnovní těžby by měly být realizovány výběrným, případně skupinově clonným způsobem. Je zde žádoucí ponechání části stromů na dožití a celkové prodloužení mýtného věku. Strana 7


2. ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY

2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.1.1 Geomorfologie a geologie Dle geomorfologického členění ČR (DEMEK et al. 1987) náleží zájmové území do Krkonošsko-jesenické soustavy (subprovincie), Krkonošské podsoustavy (oblasti), celku Jizerské hory, podcelku Jizerská hornatina a okrsku Soušská hornatina. NPR Rašeliniště Jizerky je situována v širokém plochém údolí mezi Vlašským a Středním jizerským hřbetem, podél toku říčky Jizerky, v nadmořské výšce kolem 865 m. Nejnižším bodem vlastní rezervace je hladina Jizerky na jižním okraji území (857 m), nejvyšší místa tvoří horní okraje rezervace na jihozápadě, pod Promenádní cestou (cca 880 m). Ochranné pásmo pak v nejzápadnějším výběžku dosahuje nadmořské výšky až 920 m. Terén je na většině území rovinatý nebo jen mírně svažitý, na západě pod Promenádní cestou výrazněji ukloněný k SV. Na protilehlé straně rezervace je terén méně sklonitý, orientovaný k jihozápadu. V drobnějším měřítku je modelace reliéfu podmíněna náplavy Jizerky a dalších potoků na straně jedné a ložisky rašeliny na straně druhé. Horninové podloží tvoří dle Přehledné geologické mapy Krkonoš a Jizerských hor (CHALOUPSKÝ 1989) výrazně porfyrická, středně zrnitá žula až granodiorit krkonošskojizerského žulového plutonu, stratigraficky řazená do svrchního karbonu. Ta vystupuje na povrch v podobě jednotlivých balvanů v okrajových svažitějších částech území, zejména pod Promenádní cestou. Žulové podloží je na většině území překryto ložisky rašeliny, jejíž mocnost zřejmě nikde nepřesahuje 3 m. Palynologicky studované profily byly nejvýše 240 cm hluboké (PUCHMAJEROVÁ 1929), počátky rašelinění sahají již do preboreálu, případně staršího boreálu. Jádrová část území je tradičně označovaná jako Malá jizerská louka. V území lze rozlišit celkem pět dílčích vrchovišť, z nichž čtyři popsal a mapově vymezil již RICHTER (1937), jehož členění později převzal SÝKORA (1969): I. část leží na východě a zahrnuje největší rašelinné bezlesí v území, tzv. Klugeho louku s okolím, II. část je situována severně od první a její jádro tvoří tzv. Dlouhá louka, III. část představuje sušší vrchoviště v sz. části území, nyní již jen s malými zbytkovými bezlesími, IV. část leží jižně od Jizerské silnice a jejím jádrem je tzv. Vyhlídková (jediná turisticky zpřístupněná) louka. Izolované postavení má část pátá, zvaná Na Pramenech, ležící výše proti proudu Jizerky – toto odlehlejší vrchoviště již Richter do svého popisu nepojal. Významnou složkou kvartérního pokryvu jsou rovněž štěrkovité náplavy Jizerky a dalších vodotečí. Obnažené náplavy jsou vyvinuty jen v úzkém doprovodu vodotečí, na většině plochy jsou již déle zazemněné a sedimentační činnost probíhá jen ve velmi omezeném měřítku. Petrologicky významné jsou náplavy Safírového potoka, pravostranného přítoku Jizerky při jihovýchodním okraji území. Již před staletími zde byly nacházeny a rýžováním náplavů získávány vzácné minerály ceněné jako drahokamy a polodrahokamy. Z nich nejvíce proslul černý ilmenit označovaný zde též jako iserin, podstatně vzácnější byly rubíny a safíry. Výčet dosud zjištěných minerálů je velmi široký. ABTOVÁ & BURDA (1981) uvádějí následující: amfibol, anatas, apatit, diopsid, epidot, galenit, leukoxen, monazit, titanit, chlorit, magnetit, speStrana 8


kularit, limonit, scheelit, ametyst, záhněda, křišťál, anaturit, chalcedon, chrysopras, granát, zirkon, kolumbit, nigrin, psilomelan, červený a modrý spinel, pleonast, turmalin, ilmenit. V novější době bylo údajně zjištěno i stopové množství zlata a wolframu.

Obrázek 1: Situační mapa Malé jizerské louky (RICHTER 1937). Překlad legendy (shora dolů): společenstva vrchovištního bezlesí; ostřicová společenstva; společenstva minerálních, tj. nezamokřených půd (Nardetum); klečové porosty; smrčiny; mrazové formy smrku; zamokření; posed; borkoviště; dokončení legendy v pravém dolním rohu: průsek; potok; (odvodňovací) příkop.

Strana 9


2.1.2 Půdní poměry V půdním pokryvu oblasti se odráží minerálně chudé horninové podloží, většinou jen málo členitý reliéf podmiňující stagnaci srážkových i podpovrchových vod a zejména chladné, mimořádně humidní klima. Základní přehled podává Půdní mapa ČR, listy 03-14 Liberec a 0323 Harrachov (TOMÁŠEK 1992, 1995). V území jsou vyznačeny tyto základní mapovací jednotky, které jsou dále diferencovány různými půdotvornými substráty: rašeliništní půda vrchovištní, na substrátu rašeliny vrchovištní, v okrajových částech území též na výrazně skeletovitých svahovinách, méně na kyselých intruzivech (žule); vůdčí jednotka území; glej zrašelinělý, na různých substrátech, podél toku Jizerky též na lehčích nivních sedimentech; semiglej na kyselých intruzivech – je mapován (nejspíše omylem) v jz. středové části, pouze na listu Harrachov, na listu Liberec je vystřídán rašelinohumózním glejem podzol humusový, na substrátu kyselých intruziv, je mapován ve vyšším stupni reliéfu jižně od Jizerské silnice, na mapovém listu Liberec nemá návaznost; podzol zrašelinělý, na substrátu kyselých intruziv; jednotka velkoplošně vymapována v širokém okolí, zaujímá celé přilehlé svahy Středního jizerského a Vlašského hřbetu Citovaná mapa vznikla interpretací lesní typologické mapy a následnou generalizací odpovídající měřítku 1:50 000. Převod typologických jednotek na půdní jednotky není ale vždy adekvátní (v případě staršího mapového listu Harrachov je přímo zavádějící) a proto je lépe zmínit přímo rozložení vymapovaných lesních typů. Údaje v následující tabulce představují průmět lesních typů do hranic zájmového území. Tabulka 7: Lesní typy v území a jim odpovídající půdní jednotky (názvosloví viz HRAŠKO et al. 1991) lesní typ 7R1 – kyselá rašelinná smrčina třtinová s metličkou křivolakou 7R2 – kyselá rašelinná smrčina borůvková 8K2 – kyselá smrčina třtinová – 8S1 – svěží smrčina třtinová 8V3 – podmáčená smrčina potoční 8G3 – podmáčená smrčina třtinová 8R1 – vrchovištní smrčina suchopýrová 8R3 – vrchovištní smrčina borůvková 9R1 – vrchovištní kleč nehodnoceno (bezlesí, neles) Celkem

půdní typ* organozem typická až glejová organozem typická (sušší) podzol typický až organozemní podzol typický až organozemní glej organozemní až regozem, podzol organozemní organozem glejová až glej organozemní organozem typická (vlhčí) organozem typická (sušší) organozem typická (vlhčí) – –

NPR 0,36 7,38

hektary OP celkem 0,36

NPR 0,3

procenta OP celkem 0,0 0,2

6,01

13,39

6,5

8,2

7,2

14,54 23,11

37,65

0,1

0,3

0,2

0,22

0,28

4,9

36,7

17,4

19,06 14,05

33,11

3,6

2,5

3,2

15,08

0,80

15,88

12,8

31,4

20,1

5,53 27,08

32,61

16,8

19,1

17,7

5,92

13,3

1,1

8,5

28,10 0,03 28,13 19,15 0,52 2,41 113,32 73,69 187,02

24,8 16,9 100,0

0,0 0,7 100,0

15,0 10,5 100,0

0,07

4,05

1,88

Dominantní půdní jednotkou území je organozem typická fibrická (vrchovištní), která zaujímá převážnou část pánve při Jizerce. V místech s vyšší hladinou podzemní vody, tj. zpravidla ve sníženinách, se vyvinula též organozem glejová, v okrajových částech vrchoviště a všude Strana 10


mimo souvislejší rašelinná ložiska je pak hojně zastoupen glej organozemní. Ten je charakteristický zejména pro různá svahová prameniště, případně i zazemněné říční náplavy. Specifický útvar přestavují náplavové polohy v doprovodu Jizerky a jejích přítoků, zejména při Pařezovém potoce. Jsou zahrnuty pod lesním typem 8V3, zaujímají také významnou část nehodnocených ploch bezlesí. Ve vyvýšených polohách, zejména v ochranném pásmu jsou rozšířeny podzoly typické až organozemní, které z hlediska potenciální přirozené vegetace zachycují přechod třtinové a podmáčené smrčiny. 2.1.3 Klimatologie Podnebí oblasti je ovlivňováno především skutečností, že Jizerské hory tvoří první významnější překážku vlhkému oceánskému proudění od severu až severozápadu. Mohutné, příkře se zdvihající severní úbočí hor s relativní výškou 600-700 m má výrazný kondenzační účinek a podmiňuje bohatou srážkovou činnost. Existence rozsáhlé náhorní plošiny s nezanedbatelnou plochou rašelinišť a mírněji spadající jižní svahy mají za následek, že nedochází k typickým fénovým situacím, ale ke zformování relativně chladného a vlhkého podnebí na většině plochy hor. Teplotní a zejména srážkové charakteristiky tak vykazují hodnoty, které bychom ve středoevropském prostoru očekávali ve větších nadmořských výškách. KONČEK (in VESECKÝ et al. 1958) řadí téměř celé Jizerské hory do chladné oblasti a mírně chladného okrsku. QUITT (1971) vymezuje v rámci chladné oblasti na území CHKO tři klimatické rajóny – CH 4, CH 6 a CH 7. Zatímco jádrová část hor je zahrnuta do mírnějšího okrsku CH 6, pak sníženiny v povodí Jizerky a Jizery náleží již do drsnějšího rajónu CH 4. Tato klimatická jednotka se vyznačuje extrémnějším podnebím především z hlediska teplotních minim, která jsou zde zvýrazněna pánevním reliéfem podmiňujícím kumulaci chladného vzduchu. Délka okolních svahů představuje značný zdroj chladného vzduchu a poměrně plochý, jen zvolna se svažující reliéf dna údolí vytváří ideální podmínky pro vznik mrazových situací takřka po celé roční období. Vyhraněná mrazová poloha zejména střední části rezervace má značný ekologický význam pro selekci odolných (mrazuvzdorných a fenologicky pozdních) ekotypů smrku, která je patrně nesrovnatelná se smrkem jiné domácí provenience. V připojených tabulkách jsou uvedeny dlouhodobé průměry měsíčních teplot a srážek naměřené v 1. polovině 20. století na stálých pozorovacích místech v centrální části Jizerských hor. Na Jizerce je meteorologická stanička, která však systematicky měří pouze srážky. Teplotní charakteristiky lze do jisté míry odvodit z dlouhodobých průměrů pro nedalekou klimatickou stanici Desná-Souš. Tato stanice však leží asi o 100 m níže a v lépe ventilované údolní poloze mnohem méně vystavované stagnaci chladného vzduchu. Průměrné roční teploty se proto na Jizerce pohybují zřejmě slabě pod 4 °C, lednové teploty kolem –5,5 °C a teploty měsíce července kolem 13-13,5 °C. Oblast Malé Jizerské louky se vyznačuje vyhraněnou pánevní polohou, která zejména v jádrové části území (Kyselá rovina s. str.) podmiňuje vznik „jezer“ chladného vzduchu. Teplotní minima zde tudíž dosahují značných hodnot a s přízemními mrazy se lze s výjimkou července setkat během celého roku. Absolutní teplotní minimum -42 °C bylo na Jizerce naměřeno v zimě r. 1939-1940, v jádru rezervace jsou ale zřejmě ještě chladnější polohy. Značný rozsah bezlesí v plochém pánevním terénu podmiňuje zvýšené tepelné vyzařování a tak je zde po západu Slunce a před jeho východem výrazně chladněji než v okolním vyvýšeném terénu. S tím je spojena i častá tvorba přízemních (radiačních) mlh, které jsou zde patrně častější než kdekoliv jinde na horách.

Strana 11


Tabulka 8: Roční chod teplot za období 1901-1950 (VESECKÝ et al. 1961) – údaje ve °C

Nová Louka Desná, Souš

I

II

III

IV

V

-4,8 -4,9

-4,0 -4,0

-0,8 -0,8

3,3 3,1

9,1 8,8

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

rok

IV-IX

X-III

12,0 13,8 12,9 12,1 14,0 13,1

9,7 9,8

5,2 5,2

0,0 0,1

-3,3 -3,4

4,4 4,4

10,1 10,2

– –

stanice Bedřichov, Nová Louka (780 m), stanice Desná, Souš (772 m)

Tabulka 9: Roční chod srážek za období 1901-1950 (VESECKÝ et al. 1961) – údaje v mm

Nová Louka Kristiánov U Studánky Jizerka Desná, Souš

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

rok

IV-IX

X-III

111 111 165 137 131

96 90 132 110 106

86 89 114 96 87

99 96 128 100 92

98 95 111 103 90

137 135 152 134 109

153 147 175 150 131

161 159 177 156 132

110 108 121 120 98

112 112 136 127 110

105 104 143 118 111

105 110 151 125 115

1373 1356 1705 1476 1312

758 740 864 763 652

615 616 841 713 660

stanice: Bedřichov, Nová Louka (780 m); Bedřichov, Kristiánov (798 m); Bílý Potok, U Studánky (900 m); Jizerka (870 m), Desná, Souš (772 m). Výše uvedené hodnoty se vztahují pouze na období let 1901-1950. V novější době dochází ke zřetelným klimatickým posunům, což přesvědčivě dokládá i srovnávací tabulka teplot a srážek pro dvě stálé klimatické stanice na území Jizerských hor – Bedřichov a Souš (údaje ČHMÚ převzaty z práce JÓŽA & VONIČKA 2004). Z jednoduché analýzy těchto zveřejněných měření vycházejí najevo tyto poznatky: v posledních desetiletích dochází k pozorovatelnému vzestupu průměrných teplot oproti první polovině 20. století. Odchylky za všechny měsíce jsou kladné, nejvýraznější u měsíců srpna, v případě průměrů za období 1991-2003 též u měsíců května, ledna a července. Relativně nejmenší vzestup teplot je v měsících září až prosinec a v březnu. U stanice Souš jsou odchylky celkově poněkud nižší, což lze vysvětlit mj. ochlazujícím účinkem srážek, které jsou tu v současnosti četnější než na Bedřichově. vývoj srážkové činnosti probíhá diferencovaně. Na stanici Bedřichov dochází ke zřetelnému úbytku srážek, zejména v měsících lednu, dubnu, srpnu a říjnu. Na stanici Souš došlo za sledované období naopak k mírnému vzestupu srážkových úhrnů, především v měsících březnu a prosinci. Naopak mírný deficit je zaznamenán v srpnu a dubnu. Tyto odlišnosti lze vysvětlit vyšším podílem vlhkého proudění z jižních kvadrantů oproti minulosti. Polohy orientované k jihu jsou tak oproti minulosti mírně vlhčí, zatímco polohy otevřené severozápadnímu proudění jsou dnes relativně sušší. Podobné výsledky byly zjištěny i na dalších klimatických stanicích v regionu (např. srovnání srážkového vývoje v Liberci a Jablonci a na některých stanicích v Podještědí).

Strana 12


Tabulka č. 10: Vývoj teplot a srážek na stanici Bedřichov období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok jaro léto podzim zima

teploty (a)1901- (b) 1961- (c)19911950 2003 2003

-4.8 -4.0 -0.8 3.3 9.1 12.0 13.8 12.9 9.7 5.2 0.0 -3.3 4.4 3.9 12.9 5.0 -4.0

-4.3 -3.5 -0.6 3.7 9.4 12.4 14.0 13.8 10.0 5.8 0.5 -3.2 4.9 4.2 13.4 5.4 -3.7

-3.2 -2.7 -0.4 4.5 10.5 13.0 15.0 15.0 10.2 5.6 0.7 -3.1 5.5 4.9 14.3 5.5 -3.0

b-a

c-a

0.5 0.5 0.2 0.4 0.3 0.4 0.2 0.9 0.3 0.6 0.5 0.1 0.5 0.3 0.5 0.5 0.4

1.6 1.3 0.4 1.2 1.4 1.0 1.2 2.1 0.5 0.4 0.7 0.2 1.1 1.0 1.4 0.5 1.0

srážky (a)1901- (b) 1961- (c)19911950 2003 2003

111 96 86 99 98 137 153 161 110 112 105 105 1373 94.3 150.3 109.0 104.0

89 79 86 81 105 121 139 131 99 89 100 109 1228* 90.7 130.3 96.0 92.3

77 81 98 76 97 116 150 119 110 85 84 94 1184 90.3 128.3 93.0 84.0

b/a

c/a

80 % 82 % 100 % 82 % 107 % 88 % 91 % 81 % 90 % 79 % 95 % 104 % 89 % 96 % 87 % 88 % 89 %

69 % 84 % 114 % 77 % 99 % 85 % 98 % 74 % 100 % 76 % 80 % 90 % 86 % 96 % 85 % 85 % 81 %

* v publikaci je uvedeno 1218 mm, součet za měsíce vychází 1228. Patrně jde o chybu, neboť tak velký rozdíl nelze vysvětlit zaokrouhlováním měsíčních úhrnů.

Tabulka č. 11: Vývoj teplot a srážek na stanici Souš období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok jaro léto podzim zima

teploty (a)1901- (b)1961- (c)19911950 2003 2003

-4.9 -4.0 -0.8 3.1 8.8 12.1 14.0 13.1 9.8 5.2 0.1 -3.4 4.4 3.7 13.1 5.0 -4.1

-4.6 -3.6 -0.7 3.3 9.5 12.6 14.2 13.9 10.5 5.5 0.5 -3.3 4.8 4.0 13.6 5.5 -3.8

-3.5 -3.1 -0.2 3.5 10.7 13.0 15.1 15.0 10.1 5.5 0.7* -3.3 5.2 4.7 14.4 5.4 -3.3

b-a 0.3 0.4 0.1 0.2 0.7 0.5 0.2 0.8 0.7 0.3 0.4 0.1 0.4 0.3 0.5 0.5 0.3

c-a 1.4 0.9 0.6 0.4 1.9 0.9 1.1 1.9 0.3 0.3 0.6 0.1 0.8 1.0 1.3 0.4 0.8

srážky (a)1901- (b) 1961- (c)19911950 2003 2003

131 106 87 92 90 109 131 132 98 110 111 115 1312 89.7 124.0 106.3 117.3

127 103 110 84 95 115 135 117 102 104 114 153 1356 96.3 122.3 106.7 127.7

b/a

c/a

128 97 % 98 % 126 97 % 119 % 137 126 % 157 % 83 91 % 90 % 86 106 % 96 % 98 106 % 90 % 150 103 % 115 % 118 89 % 89 % 111 104 % 113 % 108 95 % 98 % 106 103 % 95 % 144 133 % 125 % 1397 103 % 106 % 102.0 107 % 114 % 122.0 99 % 98 % 108.3 100 % 102 % 132.7 109 % 113 %

* v citované publikaci je uvedena hodnota –0,7 °C. Domnívám se, že jde o omyl (soudím tak podle teplotního vývoje na stanici Bedřichov a celkových trendů), proto je hodnota opravena na +0,7°C. Nesoulad je rovněž u součtů srážkových úhrnů za mladších období

Strana 13


2.1.4 Hydrologie Zájmové území se nachází celé v povodí Jizerky (stejnojmenný, avšak mohutnější tok pramení v západních Krkonoších, v Horních Mísečkách), která je pravostranným přítokem Jizery. Jizerka protéká napříč zájmovým územím ve směru SZ-JV, na jihu pak tvoří i jeho východní hranici. Je zde větším potokem, postupně mohutnícím, vytvářejícím menší plochy štěrkovitých náplavů (jejich větší část je již zarostlá). Na rozdíl od horní Jizery (území nedaleké NPR Rašeliniště Jizery) vytváří pouze mírné zákruty, poněkud výraznější v dolní části toku, kde jsou slabě naznačeny i meandry. Tvořivá činnost toku – tj. eroze a sedimentace – jsou zde tedy podstatně omezenějšího rozsahu než na Jizeře, což lze přičítat menším průtokům a zřejmě i geomorfologickým poměrům. K záplavám zde sice pravidelně dochází, jejich dosah je ale značně omezenější než na Jizeře. Jizerka přibírá na svém průtoku rezervací a jejím ochranným pásmem postupně čtyři významnější přítoky. Zleva je to nejprve Příčná voda, pramenící v oblasti Krásné a Tetřeví louky. Tento potok protéká jen krátce nejsevernější částí ochranného pásma, kde má poměrně značný spád. Většího významu je Pařezový (též Pařezitý) potok (Klötzerfloss, cf. RICHTER 1937) pramenící jižně od Pytláckých kamenů, který protéká napříč severovýchodní částí rezervace a vyváří zde poměrně výrazné náplavové sedimenty. Tento potok ústí do Jizerky na velkém bezlesí zasahujícím až k Jizerské silnici. Zprava do Jizerky přitéká nejprve Hlinitý (též Jílový) potok (Lehmfloss, cf. RICHTER 1937) a zcela na jihu Safírový potok. Oba tyto toky jsou menší než již zmíněné levostranné přítoky a vytvářejí jen omezené náplavy (při Safírovém potoce antropogenně převrstvené v důsledku dřívějšího rýžování). Vodní ploch y jsou zastoupeny větším počtem rašelinných jezírek na významnějších vrchovištních bezlesích. Jde především o šlenky, tj. mělké vodní plochy nepravidelného tvaru, často navzájem propojené a v okrajích periodicky vysychající. Na vrchovištích v jižní části území se lze setkat i s nepravými flarky, poněkud hlubšími jezírky protáhlého tvaru, podmíněnými sesedáním rašeliny ve svahu a vyplňováním vzniklých trhlin vodou (tzv. kluzné jevy – Rutschungserscheinungen). Velká hlubší jezírka přibližně oválného tvaru – blänky – jsou poměrně vzácná a vyskytují se hlavně na tzv. Vyhlídkové louce jz. od Jizerské silnice a na skryté louce ležící ve svahu pod ní. Pěkná samostatná tůňka se nachází již vně rezervace naproti hostinci Pešákovna. 2.1.5 Botanické poměry Z hlediska fytogeografického členění (SKALICKÝ 1988) náleží zájmové území do obvodu České oreofytikum, fytogeografického okresu 92. Jizerské hory, podokresu b. Jizerské louky. Jizerské hory jako celek se vyznačují velmi chudou květenou přechodného hercynskosudetského typu, odpovídající klimaxu horských jedlosmrkových bučin a zonálních, častěji však podmáčených a rašelinných smrčin a nelesních vrchovišť. Převažují tudíž prvky boreálně-montánního rozšíření, na vrchovištích pak nepočetné druhy subarktického rozšíření. Významný je i podíl druhů se subatlantským rozšířením, což odpovídá klimatickým podmínkám a geografickému postavení Jizerských hor na západním okraji sudetského masívu. Podokres Jizerské louky, do něhož spadá i zájmové území nebo alespoň jeho podstatná část, se vyznačuje poněkud bohatší květenou, na níž se podílejí: druhy vrchovištních bezlesí, zastoupené zde s větší frekvencí než v podokresu Jizerské hory lesní: Andromeda polifolia, Betula carpatica, Carex limosa, Carex pauciflora, Drosera rotundifolia, Empetrum nigrum, Erica tetralix, Oxycoccus palustris, Pinus mugo, Vaccinium uliginosum, Trichophorum cespitosum; význačné relikty, uváděné zčásti jen z polské strany Velké Jizerské louky a zčásti již vyhynulé: Betula nana, Carex chordorrhiza, Juniperus communis subsp. alpina, Linnaea borealis, Rubus chamaemorus, Salix myrtilloides, Scheuchzeria palustris;

Strana 14


druhy vysokobylinných niv a papratkových smrčin, přesahující sem již z blízkých Krkonoš: Athyrium distentifolium, Cicerbita alpina, Gentiana asclepiadea, Polygonatum verticillatum, Ranunculus platanifolius, Salix silesiaca, Silene dioica, Streptopus amplexifolius, Veratrum album subsp. lobelianum; vzácnější druhy různých nelesních stanovišť: Arnica montana, Carex diandra, Dactylorhiza fuchsii, Epilobium nutans, Gymnadenia conopsea, Lycopodiella inundata, Menyanthes trifoliata, Meum athamanticum, Montia hallii, Pedicularis sylvatica, Potentilla palustris, Rumex arifolius, Swertia perennis, Trollius altissimus, dále řada běžnějších lučních druhů svazu Polygono-Trisetion, jako je Bistorta major, Cardaminopsis halleri, Cirsium heterophyllum, Phyteuma spicatum aj.; troficky náročnější lesní prvky, rostoucí na Bukovci: Campanula latifolia, Circaea alpina, Daphne mezereum, Dentaria bulbifera, Dentaria enneaphyllos, Festuca altissima, Galeobdolon montanum, Galium odoratum, Lonicera nigra, Lysimachia nemorum, Mercurialis perennis, Milium effusum, Myosotis sylvatica, Paris quadrifolia, Ranunculus lanuginosus, Ribes alpinum, Sanicula europaea, Thalictrum aquilegiifolium, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia. Historie botanických průzkumů. V širší oblasti zahrnující i Velkou Jizerskou louku a Bukovec lze zaznamenat první botanické aktivity již kolem roku 1600 (FRANKE 1594, SCHWENCKFELD 1600, 1607 sec. PLOCEK 1983: 6). Početnější botanické nálezy pocházejí dále až z konce 18. století od F. W. SCHMIDTA, který z důvodů větší botanické atraktivity věnoval svůj zájem hlavně oběma již zmíněným blízkým lokalitám. Později (v první polovině 19. století) v širším prostoru botanizovali mj. P. M. OPIZ a I. F. TAUSCH. Ve druhé polovině století se území věnovali mj. A. ANDRÉ, K. G. LIMPRICHT, W. WINKLER (cf. PLOCEK op. c.). Základní botanický popis Malé jizerské louky nalézáme až v pracích z 20. století. První z nich uveřejnil bryolog SCHIFFNER (1908), který se vedle výčtu nalezených mechů zmiňuje i o „hromadném výskytu Juniperus nana, jenž tvoří porosty klečovitého vzhledu, zejména podél toku Jizerky“ (tato informace je poměrně zajímavá, neboť v současnosti jalovec v území roste jen řídce a spíše jednotlivě). Z cévnatých rostlin uvádí převažující Trichophorum cespitosum a Eriophorum vaginatum, dále Andromeda polifolia, Empetrum nigrum, Carex echinata aj. Značně obsáhlejší charakteristiku „jizerských luk“ podává SCHUSTLER (1918). Bohužel ale v popisu slučuje Velkou i Malou jizerskou louku, což dosti snižuje výpovědní hodnotu jeho sdělení. Podrobnější informace o vegetačních poměrech území podává FIRBAS (1929), který zde zřejmě provedl i zjednodušenou pylovou analýzu. Palynologickému průzkumu se tu předtím věnoval PLAIL (1927) a krátce poté PUCHMAJEROVÁ (1929). V roce 1929 objevil H. RICHTER na Malé Jizerské louce vřesovec čtyřřadý (RICHTER 1930 sec. SÝKORA 1974), týž autor zájmovou lokalitu později podrobně zdokumentoval (RICHTER 1937). Citovaná práce je údajně pouze stručný výtahem z obsáhlejšího rukopisu. Zvláště cennou součástí práce je mapa vegetačních formací v prostoru Malé Jizerské louky či Kyselé roviny (Sauere Ebene). Ze stejné doby pochází i pojednání o růstových formách smrku v mrazových rašelinných pánvích (SIGMOND 1937). Nověji v území botanizovali SÝKORA (1969, 1971, 1974) a PLOCEK (1974, 1982-1986). SÝKORA (1969) aktualizoval starší RICHTERŮV popis území, v práci z r. 1974 se pak zaměřil na otázku původnosti druhu Erica tetralix na tzv. Klugeho louce. Ve shodě s většinovým názorem té doby se přiklonil k názoru, že vřesovec je na Malé Jizerské louce nepůvodním, zavlečeným druhem. Několik floristických údajů (Alchemilla sp. div., Meum athamanticum) přinesl z území i FRÖHNER (1971). Souborně bylo území dnešní NPR Rašeliniště Jizerky vyhodnoceno v prvním botanickém inventarizačním průzkumu (ABTOVÁ & BURDA 1981). Z téhož roku pocházejí diplomové práce HOUŠKOVÉ (1981) a SAJVEROVÉ (1981). První autorka fytocenologicky zhodnotila rostlinná společenstva rašelinišť (z Malé Jizerské louky dokládá 14 snímků, 2 další z nedalekých pramenů Jizerky), druhá zde prováděla pylovou analýzu rašelinného profilu. V roce 1991 byla Malá Jizerská louka zařazena do sítě monitoračních ploch pro sledování změn rašelinných fytocenóz (RYBNÍČEK 1991-1999). Třikrát ročně jsou tu zjišťovány vybrané stanovištní charakteristiky, v delším časovém odstupu se zapisují fytocenologické snímky. Celkem je zde studováno 14 trvalých ploch, tedy nejvíce ze všech sledovaných vrchovišť Jizerských hor (po sedmi na tzv. Vyhlídkové a Klugeho louce). V r. 2000 zpracovával autor této dokumentace (VIŠŇÁK 2000) „přírodovědné podklady pro plán péče“, o pět let později navázal botanickým inventarizačním průzkumem (VIŠŇÁK 2005). Klíčové části území zhodnotila v mapování biotopů KRÁLOVÁ (2002), aktualizaci mapování provedl autor tohoto textu začátkem tohoto roku (2010) na základě terénního šetření z roku předchozího.

Květena území. Celkem je dosud z území uváděno 182 druhů cévnatých rostlin, z toho ale značnou část tvoří druhy synantropní, rozšířené pouze při okrajích území, zejména v doprovodu Jizerské silnice. ABTOVÁ & BURDA (1981) uvádějí z vlastní rezervace bez zahrnutí ochranného pásma, 109 druhů. VIŠŇÁK (2000) zaznamenal 134 druhy, z toho 77 pro severní část území a 118 pro jižní, včetně ochranného pásma. Při inventarizačním průzkumu o Strana 15


pět let později (VIŠŇÁK 2005) byly zapsány 124 druhy pro celé území, z toho 81 druh pro severní část NPR, 80 druhů pro jižní část, 41 druh pro část Na Pramenech a 90 druhů pro ochranné pásmo. V tomto roce (2010) bylo pro stejně ohraničená dílčí území zapsáno 73, 58, 33 a 67 druhů, pro celé území pak 98 druhů. Je však třeba poznamenat, že aktuální šetření bylo jen velmi orientační, mimo jiné z toho důvodu, že květena NPR byla autorem v relativním detailu vyhodnoceno již v předchozích letech. Vzácné a ohrožené druh y V území byl při průzkumech prováděných od r. 2000 zaznamenán výskyt následujících významnějších druhů rostlin – v řazení dle kategorií červeného seznamu (PROCHÁZKA 2001): C1 – kriticky ohrožené taxony (3): Erica tetralix, Juniperus communis subsp. alpina, Scheuchzeria palustris; C2 – silně ohrožené taxony (3): Andromeda polifolia, Carex limosa, Lycopodiella inundata, nepotvrzený je údaj o výskytu Montia hallii; C3 – ohrožené taxony (8): Arnica montana, Carex pauciflora, Drosera rotundifolia, Epilobium obscurum, Luzula sudetica, Lycopodium annotinum, Oxycoccus palustris, Trichophorum cespitosum; C4 – vzácnější taxony vyžadující pozornost (5): Betula carpatica, Blechnum spicant, Empetrum nigrum, Epilobium palustre, Gnaphalium norvegicum; další významné druhy: Cirsium heterophyllum, Homogyne alpina, Juncus squarrosus, Lastrea limbosperma, Lycopodium clavatum, Pinus mugo, Rumex arifolius, Rumex longifolius, Vaccinium uliginosum. Nepochybně nejzajímavějším druhem území je vřesovec čtyřřadý (Erica tetralix). Tento druh (sub)atlantského rozšíření tvoří dnes rozsáhlé a vitální porosty na Klugeho louce, největším rašelinném bezlesí v území. Původnost výskytu je ovšem sporná, proti sobě stojí argumenty ukazující na původnost i na zavlečení. Vřesovec působí na Klugeho louce jako rostlina domácí, plně zapojená do porostů vrchovištní vegetace. Jejich druhové složení se blíží porostům, v nichž roste vřesovec čtyřřadý v sz. Evropě (společenstva svazu OxycoccoEricion, mj. asociace Scirpo austriaci-Sphagnetum papillosi, která je dobře vyvinuta na Klugeho louce). Nejbližší přirozený výskyt vřesovce se nachází v Polsku, ve vzdálenosti jen 30 km od Malé jizerské louky (KŘÍSA 1990), souvislé rozšíření druhu v Horní Lužici začíná zhruba 80 km odsud. Pozoruhodná je i zmínka o výskytu vřesovce čtyřřadého pod klečí (bohužel jen s obecným označením Jizerské hory) z r. 1791 od F. W. Schmidta. Pokud by se tento údaj týkal Klugeho louky, bylo by to možné považovat za důkaz původnosti, neboť zavlečení v této době není pravděpodobné. Pochybnost ovšem vzbuzuje to, že kromě neurčité zmínky Schmidta unikal tento mimořádný druh jizerskohorských rašelinišť pozornosti řadám botaniků, kteří se zde od 19. století pohybovali. Vřesovec z Malé jizerské louky popsal teprve Helmut Richter v r. 1930 (objevil jej zde o rok dříve). Richter uvádí, že vřesovec roste v šířce 10 m a délce 160 m, v přechodném pásmu mezi klečí a porostem bezkolence na vnějším okraji rašelinného komplexu vpravo při cestě z Jizerky na Smědavu (tj. při vnějším okraji Klugeho louky). Šlo tedy již v této době o rozsáhlý výskyt (oproti současnosti ovšem znatelně menší). Jehlík (1958) zmiňuje, že vřesovec je na Malé jizerské louce rozšířen „v přechodné zóně mezi rašeliništěm a pásem kosodřeviny a s odkazem na Richtera dodává, že byl zavlečen asi před 30 lety se smrkovými sazenicemi z Holštýnska. Tato domněnka je ale zjevně nesprávná, neboť v r. 1929 vřesovec již porůstal značnou plochu, k čemuž by těžko došlo bezprostředně po jeho zplanění. Jako nepůvodní označuje výskyt vřesovce i Sýkora (1974), který vyvozuje, že se vřesovec na Klugeho louku dostal patrně v r. 1912 se smrkovými sazenicemi z Holštýnska. Ty byly v uvedeném roce ve velkém množství nakoupeny pro lesy velkostatku Smržovka a je tedy možné, že se přebytky sazenic nějakým způsobem dostaly do lesů frýdlantského panství, kam spadal revír Jizerka. Sýkora uvádí, že vřesovec roste asi v šířce 30 m a délce 80 m, podotýká však, že jde pouze o odhad. Současný výskyt je značně širší a v podstatě neměřitelný, protože vřesovec roste jednak v souvislém porostu blízko východního okraje bezlesí (tedy v místech, kde byl nalezen Richterem), jednak v rozvolněném porostu v podstatně širším prostoru a jednotlivé výsadky zasahují ještě dále. Strana 16


Celá plocha porostů s vřesovcem činí hrubým odhadem výše uvedený 1 ha – z toho je patrné, že se vřesovec oproti rokům 1929 a 1973 výrazně rozšířil. Dřívější výskyt byl v poměrně úzkém pásu při okraji louky, což by mohlo svědčit o tom, že se druh šířil z přilehlého lesa, kam mohl být zavlečen se sazenicemi. Ke zrychlenému šíření vřesovce v posledních desetiletích mohlo přispět i vysýchání vrchoviště v důsledku klimatických změn, neboť tento druh silnější zamokření nesnáší. Nelze tak úplně vyloučit, že se vřesovec právě z tohoto důvodu dlouhodobě udržoval při okraji vrchoviště. Expanzní potenciál vřesovce dokládají i jeho opakované nálezy na lokalitách v okolí Klugeho louky: na skládce dřeva, lesní cestě, dle neověřených informací i v podrostu rašelinných smrčin.

Dalším významným druhem je jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina). Jde o význačný reliktní prvek nesouvisle rozšířený v subalpínském stupni vyšších pohoří, v ČR roste jen v Kotelních jamách v Krkonoších a ve Velké kotlině v Jeseníkách. Výskyt na náplavech Jizery a Jizerky v rámci rozsáhlých komplexů rašelinišť je ekologicky výjimečný, což platí zejména pro NPR Rašeliniště Jizery, kde je biotop jalovce opakovaně vystavován záplavám. Tamější populace je také řádově bohatší než populace v NPR Rašeliniště Jizerky. V prvním případě jde o více jak 1300 keřů jen na českém území (přinejmenším stejný počet jedinců roste při polském břehu Jizery), ve druhém jde jen o 76 keřů (BARILLOVÁ 1996). Populace jalovce obecného nízkého na Rašeliništi Jizerky je relativně početně slabá a keře jsou vesměs nízkého vzrůstu (na rozdíl od Rašeliniště Jizery, kde jsou často mohutnější a vytvářejí souvislejší porosty). Třetím významným druhem území je blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris). Ta má v Jizerských horách řadu lokalit, výskyt v NPR Rašeliniště Jizerky je ovšem nejbohatší. V r. 2005 zde bylo napočítáno přibližně 200 plodných rostlin a značně vyšší počet rostlin sterilních. Pro Jizerské hory zajímavějším druhem je plavuňka zaplavovaná (Lycopodiella inundata). V současnosti je známa ze tří lokalit, kde roste pouze ve slabých populacích. Nejpočetněji byla v r. 2005 přítomna na Vyhlídkové louce, na ploše několika arů, slabší výskyty se týkají střední části Klugeho louky a výklenku na JZ Dlouhé louky. V r. 1994 rostla dle údajů Správy CHKO plavuňka ještě na dalších dvou místech nedaleko Dlouhé louky – na bezlesích M4 a M6, kde se ji však autorovi tohoto textu nepodařilo nalézt. Plavuňka zaplavovaná se vyskytuje i na 3 místech v NPR Rašeliniště Jizery a nově byla zjištěna na Velké rybí louce. Rozšíření ohrožených a vzácnějších druhů shrnuje následující tabulka, která byla s úpravami převzata z botanického inventarizačního průzkumu (VIŠŇÁK 2005). Tabulka 12: Rozšíření vzácnějších druhů v území (VIŠŇÁK 2005, aktualizováno) vědecké jméno Agrostis canina Andromeda polifolia Arnica montana Betula carpatica

české jméno psineček psí kyhanka sivolistá prha arnika bříza karpatská

Blechnum spicant Carex limosa Carex pauciflora Cirsium heterophyllum Crepis paludosa Drosera rotundifolia Empetrum nigrum Epilobium obscurum Epilobium palustre Erica tetralix Glyceria fluitans

žebrovice různolistá ostřice mokřadní ostřice chudokvětá pcháč různolistý škarda bahenní rosnatka okrouhlolistá šicha černá vrbovka tmavá vrbovka bahenní vřesovec čtyřřadý zblochan vzplývavý

čs R1 R2 R3 OP DP poznámka – x 1 C2 x x 6 C3 x – C4 x x x x 1 většinou vysazena, původní v R1, R2 C4 x x 2 C2 x x 6 C3 x x x x 7 – x x 2 – x 1 C3 x x x 10 C4 x x x x 8 C3 x x x 2 C4 x x x 3 C1 x 1 – x x 2 ve vodách Jizerky jen řídce Strana 17


Gnaphalium norvegicum Huperzia selago Imperatoria ostruthium Juniperus *alpina Lastrea limbosperma Luzula sudetica Lycopodiella inundata Lycopodium annotinum Lycopodium clavatum Montia hallii

protěž horská vranec jedlový všedobr horní jalovec obecný nízký pérnatec horský bika sudetská plavuňka zaplavovaná plavuň pučivá plavuň vidlačka zdrojovka potoční

C4 C3 x C4 x C1 x – C3 x C2 x C3 x – x C2 (x)

Oxycoccus palustris Rumex arifolius Rumex longifolius Scheuchzeria palustris Solidago virgaurea Trichophorum cespitosum Vaccinium uliginosum

klikva bahenní šťovík áronolistý šťovík dlouholistý blatnice bahenní celík zlatobýl suchopýrek trsnatý vlochyně bahenní

C3 – – C1 – C3 –

x x x x x x

x

x x x x

x x x x x x

x x x

x x

x x

x

x

x

–

3 2 6 3 3 2 –

výskyt na hranici území v území údajně jen 76 keřů

3 lokality, v r. 1984 další 2

nepotvrzený údaj Králové (2002)

17 1 1 6 1 8 19

čs – kategorie Červeného seznamu (PROCHÁZKA 2001); R1, R2, E3, OP – části území: R1 – samostatná severní část NPR, R2 – severní část NPR po Rybí potok, R3 – jižní část NPR od Rybího potoku níže; OP – ochranné pásmo; DP – počty dílčích ploch inventarizačního průzkumu z r. 2005, v nichž byl druh zapsán, n = 37 ploch, celkově 37 % výměry území, plochy pokrývají především bezlesí, takže ve vztahu k lesům mají jen omezenou výpovědní hodnotu.

Zvláště chráněné druhy dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. jsou uvedeny, včetně stručného komentáře k rozšíření v tabulce zařazené na konci kapitoly 2.1. Celkově je z území NPR a ochranného pásma doložen výskyt 1 zvláště chráněného druhu v kategorii „kriticky ohrožený“, 5 druhů v kategorii „silně ohrožený“ a 5 druhů v kategorii „ohrožený“. Potenciální přirozená vegetace. O vegetaci minulých dob, zejména pokud jde o kvantitativní rozšíření dřevin stromového patra, nám podávají informaci paleopalynologické průzkumy. V oblasti Malé Jizerské louky studovali pylová spektra v rašelinných profilech PLAIL (1927), FIRBAS (1929), PUCHMAJEROVÁ (1929, 1936) a SAJVEROVÁ (1981, 1987). PLAIL (1927) analyzoval dva profily 170 a 205 cm hluboké. Jejich lokalizace je nejasná, z kontextu lze ale vytušit, že se jednalo o severní část rezervace. Z makroskopické analýzy je zajímavý opakovaný výskyt rhizomů Carex lasiocarpa a plodů Potentilla palustris ve spodní části profilu (dále zde byly zjištěny makrozbytky Carex limosa, Eriophorum vaginatum a Viola palustris). Obě prvně jmenované rostliny dnes v území zcela chybí a nálezy jejich fosilií dokládají, že v prvních etapách vývoje mělo rašeliniště přechodový charakter. Hlubší profil je zdokumentován jednoduchým pylovým diagramem, vzorky byly odebírány v odstupu asi 10 cm. V nejdolejší části profilu absolutně převažuje pyl borovice, sporadické zastoupení (pod 5 %) mají bříza a líska, další dřeviny chybí. Zachycený časový úsek zjevně odpovídá staršímu boreálu, tj. období před více než 9000 lety. O dva vzorky výše se objevuje zcela ojedinělý smrk, jeho křivka stoupá z ± pozaďových hodnot až teprve v hloubce 115 cm. O něco později než smrk se objevují dřeviny smíšených doubrav – nejprve dub, vzápětí lípa a nakonec jilm – podíl těchto dřevin ale nečiní v celém profilu více než cca 12 %. V hloubce 125 cm dosahuje svého maxima líska se zhruba 50 %, její podíl na pylovém spektru ale záhy prudce klesá. Od cca 120 cm začíná sestup křivky borovice, která má dílčí minimum v 80 cm (necelých 50 %), v témže vzorku má smrk 33 % a líska již jen 18 %. Ve svrchní části profilu lze pozorovat reciproční chod křivek borovice a smrku, obě se protínají v hloubce 30 cm na asi 42 %. Buk se objevuje teprve od 35 cm, ale pouze v mizivé příměsi do 2 %, teprve v nejsvrchnějším vzorku má asi 3,5 %. Jedle v pylových spektrech chybí úplně. Z popsaného je zřejmé, že profil zahrnuje větší část boreálu a zřejmě i celý atlantik, zatímco mladší holocén je zastoupen nanejvýš nejstarším subboreálem. Absenci nejmladších vrstev zaznamenali i další autoři, kteří zde působili, jedinou výjimkou byl FIRBAS (1929). Ten uvádí v rámci svého šířeji zaměřeného pojednání o rostlinstvu Frýdlantska tabulku s pylovým spektrem dřevin z období staršího subatlantiku. Mezi pěti lokalitami z vlastních Jizerských hor je uvedena i Malá Jizerská louka. Zatímco údaje z dalších lokalit autor zjevně převzal od PLAILA, hodnoty pylového spektra z Malé Jizerské Strana 18


louky jsou jeho původní. Podíl pylu jednotlivých dřevin je tu následující: smrk 29 %, borovice (kleč) 30 %, buk 16 %, jedle 10 %, dub+lípa+jilm 5 %, bříza 4 %, olše 1 %. Je zřejmé, že smrk a kleč byly vůdčími dřevinami pánve Jizerky, zatímco jedle mohla růst při jejím okraji anebo tvořit významnou příměs buku ve svazích sousedících hřebenů. Tam mohl být podíl buku velmi vysoký, ale k potvrzení této hypotézy by bylo nutné analyzovat rašelinu či surový humus přímo ve svazích anebo alespoň při jejich úpatích. PUCHMAJEROVÁ (1929) odebrala profil asi 220 cm hluboký, ale z výsledků pylové analýzy neuvádí prakticky nic. Pouze ve své pozdější práci (PUCHMAJEROVÁ 1936) zahrnula studovaný profil do srovnávací tabulky chronologického zařazení – nejspodnější část profilu řadí do boreálu, následující do přelomu boreálu a atlantiku, svrchnější do vlastního atlantiku a nejsvrchnější do recentní doby. Chybí tedy – podobně jako u PLAILA a později u SAJVEROVÉ – doba „jedlo-buková“ čili subatlantik. Proč ani v jedné z citovaných prací nejsou bližší údaje o výsledcích pylových analýz, lze jen spekulovat. Je možné, že pylové křivky měly tak nízkou vypovídací hodnotu (případně byly zatíženy nějakou chybou), že se je autorka rozhodla do svých přehledů nezařadit. V novější době studovala rašelinný profil v místě bývalého borkoviště SAJVEROVÁ (1981, 1987). Studovaný profil je pouze 145 cm hluboký a zřejmě zachycuje jen relativně krátký časový úsek odpovídající mladšímu atlantiku až subboreálu. Křivka smrku začíná dole na asi 8 %, záhy však stoupá a vykazuje značné fluktuace (třikrát dosahuje hodnoty kolem 50 %). Zastoupení pylu borovice je celkově nižší než u smrku, v nejsvrchnějším vzorku však roste na 40 %. Pyl lísky je dominantně zastoupen v prvním vzorku (téměř 50 %), ve 20 cm má ještě 26 % a teprve ve svrchních vzorcích klesá pod 5 %. Buk má až v horní části profilu stálejší zastoupení 3-5 %, sporadicky je přítomen ale i v nejhlubších vzorcích; pyl jedle opět zcela chybí. Dosti zřetelně je zastoupen i pyl olše, dubu a lípy – každá z těchto dřevin se několikrát přibližuje k hranici 10 %, olše má dvakrát asi 15 %. Pylový podíl olše je prakticky konstantní, dub má těžiště výskytu v horní části profilu, lípa v hloubce 70-100 cm. Vypovídací hodnota popsaného profilu je pouze omezená, a to ze dvou důvodů: (a) profil odpovídá pouze krátkému období 1000-2000 let a jsou v něm možná i hiáty (nejsvrchnější vzorek již zřejmě odpovídá relativně nedávné době); (b) v profilu chybí záznam o druhovém složení vegetace v klimaticky blízkém období staršího subatlantiku, který je rozhodující pro stanovení přirozené vegetace.

Potenciální přirozenou vegetaci vlastního zájmového území tvoří mozaika smrkových lesů, porostů kleče na vrchovišti a přirozených bezlesí různého charakteru, při okraji území zřejmě již zasahuje výskyt smíšeného jedlo-smrko-bukového lesa. Vlhká jádra vrchovišť zaujímají nelesní společenstva svazů Sphagnion medii, OxycoccoEricion a Leuko-Scheuchzerion palustris. Jako dominanty bylinného patra se ve vyvýšené části mikroreliéfu (na bultech) uplatňují Trichophorum cespitosum, Eriophorum vaginatum, Carex pauciflora, příměs tvoří Calluna vulgaris, Andromeda polifolia, Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum, Empetrum nigrum, v mechovém patře vystupují nejčastěji Sphagnum fallax, S. papillosum, S. tenellum, S. russowii, podružně S. magellanicum, S. rubellum, Polytrichum strictum a další druhy. V nižší, zaplavované části mikroreliéfu (ve šlencích, případně v hlubších jezírkách) jsou typickými druhy Eriophorum angustifolium, Carex limosa, Scheuchzeria palustris, Drosera rotundifolia, v mechovém patře Sphagnum cuspidatum, Gymnocolea inflata, Warnstorfia fluitans, řídce i Sphagnum majus. V sušších polohách rašelinná bezlesí střídají klečové porosty as. Pino mugo-Sphagnetum, v nejsušších pak rašelinné smrčiny as. Sphagno-Piceetum. Tyto tři typy vegetace představují články sukcesní série závislé na různém stupni zamokření, resp. stupni vývoje vrchoviště. Vývoj vrchoviště závisí do značné míry na aktuálním podnebí a proto v delším časovém úseku není přímočarý, ale může mít retrográdní charakter. V současnosti se nacházíme ve stádiu degradace vrchoviště, tj. ústupu rašelinných bezlesí na straně jedné a pronikání smrkové formace do vnějších okrajů klečových porostů na straně druhé. Tento vývoj je podmíněn jednak klimaticky, jednak přímými zásahy člověka do vodního režimu (v NPR Rašeliniště Jizerky je to především dřívější těžba rašeliny, odvodňovací snahy a částečně úspěšné pokusy o zalesnění dřívějších otevřených ploch). Vedle rašelinných bezlesí jsou v území rozšířena i bezlesí náplavového či přechodného typu, která se vyvíjejí na štěrkopískových náplavech, místy slabě zrašelinělých. Toto stanoviště je zde vyvinuto v méně typické podobě než na NPR Rašeliniště Jizery a v současném terénu nelze rozhodnout, nakolik jsou současná bezlesí při Jizerské silnici přirozená a nakolik byla Strana 19


v minulosti antropogenně podmíněna. Tuto otázku by ovšem mohl zodpovědět pedologický průzkum (srovnání půdních profilů na plochách bezlesí s profily v místech s klečovým a smrkovým porostem). Náplavová bezlesí jsou druhově velmi chudá, dominantními druhy jsou Nardus stricta a na zrašelinělých půdách Molinia caerulea, další druhy (např. Avenella flexuosa, Galium saxatile, Luzula sudetica) indikují řád Nardetalia. Další bezlesí jsou „pramenného typu“. Na rozdíl od bezlesí vrchovišť jsou sycena gravitační vodou více či méně obohacenou o minerální látky. Vegetaci zde představují rozmanitá společenstva svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis, v nichž se jako dominanty bylinného patra uplatňují zejména Carex rostrata, C. nigra, C. echinata, C. canescens, Juncus filiformis, Eriophorum angustifolium a Calamagrostis villosa. Mechové patro je uniformní, převažuje Sphagnum fallax, místy je přítomné i S. riparium, doprovodně se vyskytuje Polytrichum commune. Ve slabě i silněji zamokřeném terénu mimo vlastní vrchoviště jsou potenciálně rozšířené podmáčené smrčiny (Bazzanio-Piceetum); typické jsou zejména pro svahové polohy s prameništi. Vzhledem k tomu, že i tyto polohy bývají často zrašelinělé, mají tyto porosty mnohdy přechodný charakter k rašelinným smrčinám as. Sphagno-Piceetum. Jako dominanty podrostu se střídavě uplatňují Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus. Sušší okrajové partie zaujímají smrčiny třtinové (as. Calamagrostio villosae-Piceetum), do nichž by v nejvyšší části území zřejmě potenciálně vstupoval již buk s jedlí. V rámci výše zmíněné asociace lze tak tyto porosty řadit do subasociace fagetosum, nebo dokonce (v případě vyššího zastoupení buku) pod horskou bučinu as. Calamagrostio villosae-Fagetum. Přítomnost buku a jedle (případně klenu) je zde ale limitována výskytem pozdních mrazů. Ty jsou nejvýraznější na dně pánevní sníženiny, vyznívají však ještě několik desítek výškových metrů do přilehlých úbočí a mohou tak pokrývat celé zájmové území. Základní představu o zastoupení jednotek potenciální přirozené vegetace území si lze učinit z připojené mapky z botanického inventarizačního průzkumu (VIŠŇÁK 2005). Mapa vychází z terénního šetření zejména na plochách bezlesí, v případě lesů do značné míry kopíruje lesní typologickou mapu. Přitom se mapa nevyhnula určitým zkreslením. Tak podél toku Jizerky mapovaná třtinová smrčina pánevního typu má převážně charakter smrčiny podmáčené, blízké as. Sphagno-Piceetum. V jižní části území, kde je plošně mapována podmáčená smrčina, je alespoň na části plochy potenciálně rozšířena smrčina rašelinná. Ve střední části území lze v lemu třtinové smrčiny zachytit i úseky se smrčinou podmáčenou. Dílčí výhrady lze vznést i k hodnocení bezlesí. I přes tyto nedostatky ale mapa zachycuje vegetační poměry území vcelku výstižným způsobem. Tabulka 13: Zastoupení jednotek potenciálně přirozené vegetace (VIŠŇÁK 2005) vegetační jednotka vlhké (přípotoční) náplavy společenstva náplavů Sphagno recurvi-Caricion canescentis Leuko-Scheuchzerion palustris Sphagnion medii/Oxycocco-Ericion Pino mugo-Sphagnetum Pino mugo-Sphagnetum/SphagnoPiceetum Sphagno-Piceetum Bazzanio-Piceetum Calamagrostio villosae-Piceetum (pánevní typ)

NPR 1,97 8,71 5,06 0,83 7,62 16,33 11,15 33,33 19,05 4,02

OP

0,22

celé úz. 1,97 8,92 5,21 0,83 7,64 16,33 11,37

NPR 1,8 % 7,8 % 4,5 % 0,7 % 6,8 % 14,5 % 9,9 %

OP 0,0 % 0,3 % 0,2 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,3 %

celé úz. 1,1 % 4,8 % 2,8 % 0,4 % 4,1 % 8,8 % 6,1 %

12,86 29,27 1,94

46,18 48,32 5,96

29,7 % 17,0 % 3,6 %

17,7 % 40,3 % 2,7 %

25,0 % 26,1 % 3,2 %

0,22 0,15 0,03

Strana 20


Calamagrostio villosae-Piceetum fagetosum (svahový typ) antropogenní plochy Celkem

3,85

27,47

0,40 112,31

0,50 72,64

31,32

3,4 %

37,8 %

16,9 %

0,89 0,4 % 0,7 % 0,5 % 184,96 100,0 % 100,0 % 100,0 %

Aktuální vegetace se od potenciálně přirozené zásadněji neliší. Rozdíly se týkají především ochranného pásma, kde byly poškozené lesy v 80. letech minulého století většinou vytěženy. Jejich místo dnes zaujímají nesouvislé mlaziny, nezřídka s výrazným uplatněním stanovištně nepůvodní kleče, místy též smrku pichlavého. Někdy mají porosty až pasekový charakter, což souvisí s mrazovou polohou, v níž obnova lesa opakovaně selhává. V menší míře jsou mladé porosty s náhradními dřevinami (většinou jen klečí) zastoupeny i ve vlastní rezervaci. Rozložení jednotek aktuální vegetace popisuje další mapa převzatá z inventarizačního botanického průzkumu a s ní související tabulka. Jednotky jsou zde definovány fyziognomicky, nikoliv fytocenologicky. Na vysvětlenou je třeba uvést, že mapa zachycuje s jistou generalizací stav území před pěti a více roky (kromě pozemního šetření, jež se týkalo hlavně bezlesí, byla při její konstrukci využita ortofotomapa přibližně z r. 2003). V současnosti se již na značné části ploch, označených zde jako „paseky“ nachází alespoň volně zapojené mlaziny, přesto je ale rozsah těchto ploch dosud značný. Značně schematizovaný je také zákres jednotky „mlazina s exoty“. Ta v mapě pokrývá jen porostní skupiny při jz. a jižním okraji Klugeho louky, přičemž severní část této plochy je spíše pasekového charakteru. Nejsou zde vylišeny poměrně výrazné porosty kleče v psk 355 C2a (severní úsek) a 357 F2a (opět jen část porostu). Tabulka 14: Zastoupení fyziognomických typů vegetace v území (VIŠŇÁK 2005) fyziognomický typ bezlesí náplavové, vlhčí bezlesí náplavové, sušší bezlesí pramenné bezlesí vrchovištní vrchoviště se šlenky klečoviště mlazina volně zapojená, různorodá mlazina s exoty mlazina ředinatá (± nízká) mlazina ± zapojená (odrostlejší) paseka smrčina zcela odumřelá, ± bez obnovy smrčina s klečí smrčina rozpadlá, ± regenerující smrčina ± zapojená antropogenní plochy Celkem smrčiny zachovalé i rozpadlé mlaziny, paseky bezlesí vrchovištní a pramenné bezlesí náplavové klečoviště

NPR 7,43 1,47 7,80 7,31 0,83 16,33 2,41 5,94 13,75 2,13 3,15 11,26 10,47 11,53 10,12 0,40 112,32 43,38 27,38 15,94 8,9 16,33

ha OP celkem 0,09 7,52 – 1,47 0,15 7,95 0,03 7,34 0,83 – 16,33 5,76 8,17 – 5,94 2,42 16,16 8,07 10,20 31,14 34,29 0,02 11,28 1,28 11,75 4,19 15,72 19,31 29,43 0,49 0,89 72,94 185,26 24,8 68,18 47,39 74,76 0,18 16,12 0,09 8,99 0 16,33

NPR 6,6 1,3 6,9 6,5 0,7 14,5 2,1 5,3 12,2 1,9 2,8 10,0 9,3 10,3 9,0 0,4 100,0 38,6 24,3 14,1 7,9 14,5

% OP celkem 0,1 4,1 0,0 0,8 0,2 4,3 0,0 4,0 0,0 0,4 0,0 8,8 7,9 4,4 0,0 3,2 3,3 8,7 11,1 5,5 42,7 18,5 0,0 6,1 1,7 6,3 5,7 8,5 26,5 15,9 0,7 0,5 100,0 100,0 33,9 36,8 65 40,3 0,2 8,7 0,1 4,9 0 8,8

Strana 21


Vysvětlivky: bezlesí náplavové: mozaika různorodých společenstev štěrkových náplavů, někdy již v pokročilejším stupni zazemnění; střídavá dominance Deschampsia cespitosa, Juncus filiformis, Molinia caerulea, Nardus stricta, Avenella flexuosa, Carex rostrata, Carex nigra aj. Místy v doprovodu smrk, kleč, ojediněle jalovec nízký. Tato formace je podstatně lépe vyvinuta v NPR Rašeliniště Jizery, v zájmovém území jeví známky dřívějšího antropogenního ovlivnění; bezlesí náplavové sušší: zahrnuje jediný polygon, s převahou porostů Molinia caerulea a Nardus stricta, tj. jen s okrajovým zastoupením vlhčích typů s Deschampsia cespitosa, Juncus filiformis a Carex rostrata; vymezení je nedůsledné, při důkladnějším rozlišení by bylo možné vyznačit další plochy v jv. části území. bezlesí „pramenného“ typu: minerotrofní rašeliniště a prameniště s vegetací převážně sv. Sphagno recurviCaricion canescentis; bezlesí vrchovištní: otevřená bezlesí s vegetací sv. Sphagnion medii a Oxycocco-Ericion. Jsou sem zahrnuty i bezkolencové porosty, které někdy jeví přechody ke svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis; vrchoviště se šlenky: části vrchoviště s výraznějším uplatněním rašelinných jezírek se společenstvy sv. Leuko-Scheuchzerion, v mozaice se sv. Sphagnion medii a Oxycocco-Ericion, vylišení v mapě je značně schematizováno; klečoviště: víceméně zapojené porosty autochtonní Pinus mugo, někdy s řídkým nadrostem smrku a nepočetně i břízy karpatské; mlazina volně zapojená, různorodá: mladé smrkové porosty, většinou z přirozené obnovy, výškově diferencované a s proměnlivou zapojeností, často i mezernaté; stejně jako u dalších jednotek kategorie „mlazina“ chybí stará, byť odumřelá smrková etáž (zpravidla byla odtěžena anebo se úplně rozpadla); mlazina s exoty: mladé porosty Picea pungens a nepůvodní Pinus mugo, často s příměsí Picea abies, vesměs porosty s velmi volným zápojem, někdy až mezernaté. Porosty podobného složení, avšak výrazně nezapojené, jsou zahrnuty do kategorie „paseka“. mlazina ředinatá (± nízká): nesouvislé smrkové nárosty až mlaziny, místy téměř pasekového vzhledu, často vylepšované smrkem a nepůvodní klečí; mlazina ± zapojená (odrostlejší): zapojenější, zpravidla výškově diferencovaný mladý smrkový porost ve stádiu mlaziny až tyčoviny, z přirozené, někdy i částečně umělé obnovy, menší měrou jsou sem zahrnuty i souvislé porosty vysazené kleče; paseka: zcela nezapojený porost mladých smrků, často též nepůvodní kleče (Pinus mugo s. l.) a smrku pichlavého, místy až charakteru holiny (mrazové pánevní polohy); smrčina zcela odumřelá, ± bez obnovy: rozpadlá smrčina s dosud stojícími soušemi, obvykle pánevního typu (třtinová), bez souvislejší přirozené obnovy, v posledních letech s podsadbami kleče a smrku, posud velmi mladými; místy ojedinělé hloučky přirozeně zmlazených smrků; tato formace je rozšířená i ve vyšším stupni ochranného pásma, kde nebyla vyznačena, neboť souše jsou již z větší části popadané a porost má spíše charakter paseky; smrčina s klečí: okrajové části klečových porostů, do nichž masivně proniká smrk; smrčina rozpadlá, ± regenerující: silně poškozená až zcela odumřelá smrčina s dosud stojícími soušemi, v jejichž podúrovni probíhá přirozená obnova autochtonního smrku, někdy „vylepšovaná“ nepůvodní klečí a břízou karpatskou; dominantní jednotka vlastní rezervace, která zahrnuje porosty v různém stupni odumření stromové etáže a s různě intenzivní přirozenou obnovou – obnova je přirozeně slabší (řídce hloučkovitá) v třtinových polohách; smrčina ± zapojená: smrková kmenovina s alespoň 1/3 dosud živých stromů, fyziognomicky ještě odpovídající představě lesa; přirozená obnova odpovídající stupni rozpadu porostu a stanovištnímu typu; antropogenní plochy: Jizerská silnice na průchodu rezervací a přilehlé skládky dřeva, zasahující do zájmového území.

Příloha Příloha Příloha Příloha

S1: S2: S3: M8:

Podrobnější popisy dílčích ploch Popisy vymezených přirozených bezlesí Floristický přehled Vegetační mapy z inventarizačního botanického průzkumu Strana 22


Mechorosty (ex VÁŇA 2007, kráceno) Celkov ý charakter bryoflóry: Vegetačně velmi pestré rašeliniště, v současné době nejzachovalejší rašeliništní lokalita v Jizerských horách. Zároveň se jedná o jedno z nejprozkoumanějších vrchovišť z hlediska bryoflóry. Prakticky všechny uváděné druhy jsou zachovány dodnes, i když mnohé v nepříliš bohatých populacích. Výskyt nezjištěných druhů na lokalitě je jednak nejednoznačný (Campylium stellatum, druhy rodu Splachnum – údaje se mohou vztahovat na lokalitu Rašeliniště Jizery), jednak se jedná o druhy nenarušených rašelinných luk (Dicranum bonjeanii, Pseudobryum cinclidiodes) či nenarušených smrčin (Dicranum majus, Hylocomium umbratum); oba zmíněné biotopy se již v nenarušené podobě na lokalitě nevyskytují. Z hlediska vrchovištní vegetace mechorostů jsou nejcennějšími částmi území Vyhlídková louka (M22), dále Klugeho louka (M 11), zvláště okrajové partie a severní část, a dále bezlesí M23 a M8, z hlediska vegetace zamokřených míst ještě Dlouhá louka (M5) a její okolí (část M6). Z vrchovištních druhů se na lokalitě (jediné v Jizerských horách) dodnes vyskytuje bultový druh Sphagnum fuscum, v minulosti hojný nebo alespoň běžný na řadě vrchovišť. K častým druhům rašeliníků patří i Sphagnum balticum, S. majus a samozřejmě S. magellanicum a S. rubellum, zjištěn byl i jinde v Jizerských horách vymizelý druh S. compactum. K ostatním vzácným druhům patří např. Barbilophozia kunzeana (roste též na lokalitě Rašeliniště Jizery), Cladopodiella fluitans a v Jizerských horách již velmi vzácný druh Mylia anomala. Zajímavá je absence druhu Dicranum undulatum, tento druh ale nebyl nikdy z lokality uváděn a je dost nepravděpodobné, že by unikl pozornosti. Z druhů eutrofnějších stanovišť si zaslouží pozornost druhy Drepanocladus aduncus, Leptodictyum riparium, Sphagnum denticulatum, S. teres a Warnstorfia exannulata. Návrh opatření k zachování bryoflóry: Lokalita má statut národní přírodní rezervace a leží na území CHKO, takže statutárně by nemělo docházet k rušivým vlivům, které mají dopad na vegetaci. Nelze samozřejmě vyloučit vliv celkové eutrofizace, eventuelně vysychání, případně odvodnění (nejvíce se prozatím projevuje na Klugeho louce). Vliv na bryoflóru, zvláště okrajových podmáčených smrčin, má bohužel ne zcela optimální stav smrkových porostů. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná z bryologického hlediska o nejbohatší rašeliništní lokalitu Jizerských hor (lépe zachována vrchovištní společenstva než na lokalitě Rašeliniště Jizery, poněkud hůře ale zachována mezotrofnější společenstva), je třeba přísně dodržovat všechna ochranářská opatření (i při případných budoucích obnovách povalových chodníků na Vyhlídkové louce, která představuje nejcennější část rašeliniště z bryologického hlediska) a pokusit se o asanaci odvodnění na Klugeho louce, kde bohužel dnes již v mechovém patře dominují porosty Sphagnum papillosum a bultová společenstva se vyskytují ve zbytcích na okraji bezlesí. Zjištěné a uváděné druhy játrovek: Barbilophozia attenuata – ojediněle na tlejícím dřevě. Barbilophozia floerkei – nehojně mezi rašeliníky a ve vlhkých smrčinách. Barbilophozia kunzeana – bulty na Vyhlídkové louce. Barbilophozia lycopodioides – spíše v lesních partiích. Bazzania trilobata – okraje rašeliniště a podmáčené smrčiny. Calypogeia azurea – porůznu, spíše v lesních partiích. Calypogeia integristipula – ve smrčinách na zemi i tlejícím dřevě. Calypogeia muelleriana – ojediněle. Calypogeia neesiana – spíše na sušších partiích ve smrčině. Calypogeia sphagnicola – vzácně mezi rašeliníky. Cephalozia bicuspidata – hojný druh. Cephalozia lunulifolia – ojediněle na pařezech. Strana 23


Cladopodiella fluitans – ojediněle ponořená ve vodních plochách. Gymnocolea inflata – hojný druh v oblasti šlenků. Chiloscyphus coadunatus – travnaté plochy na okrajích rašeliniště. Chiloscyphus profundus – na pařezech a tlejícím dřevě. Jungermannia sphaerocarpa – na břehu Jizerky); na minerální půdě podél Jizerky. Lepidozia reptans – na zemi i dřevě v okrajových smrčinách poměrně často. Lophozia incisa – pařezy v lesní části. Lophozia longiflora – druh tlejícího dřeva, při průzkumu v okolí lokality nalezen pouze jednou. Lophozia ventricosa – okrajové smrčiny, porůznu. Marchantia polymorpha – invazní druh, poblíž Jizerky. Mylia anomala – Vyhlídková louka. Nardia scalaris – okraje rašeliniště, na minerální půdě. Pellia neesiana – podél potůčků v lesních partiích. Ptilidium ciliare – sušší místa v rašeliništích. Ptilidium pulcherrimum – na borce stromů, i klečí. Scapania undulata – na kamenech v Jizerce. Zjištěné a uváděné druhy mechů: Amblystegium serpens – ojediněle na pařezech. Aulacomnium palustre – porůznu mezi rašeliníky. Calliergon cordifolium – okrajové části, vlhké partie. Calliergonella cuspidata – mezi trávou na okraji rašeliniště. Ceratodon purpureus – na antropogenně ovlivněných místech. Dicranella cerviculata – běžný druh obnažené rašeliny. Dicranella heteromalla – lesní druh, na vrchovištní partie nezasahuje. Dicranum montanum – pařezy, báze stromů. Dicranum polysetum – ojediněle v okrajových lesích. Dicranum scoparium – běžný druh. Drepanocladus aduncus – poměrně vzácně mimo klečový porost. Fontinalis antipyretica – v Jizerce. Hylocomium splendens – ojediněle v rašelinných smrčinách. Hypnum cupressiforme – okrajové části. Leptodictyum riparium – mokré místo poblíž Jizerky. Mnium hornum – lesní druh. Plagiothecium cavifolium– okrajové smrčiny. Plagiothecium curvifolium – v lesních partiích. Plagiothecium denticulatum – poměrně hojný na okrajích rašelinišť a v lesích. Plagiothecium laetum – ojediněle v lesních partiích. Plagiothecium undulatum – vzácně v lesních partiích. Pleurozium schreberi – na sušších místech. Pohlia nutans – sušší místa, lesní partie. Polytrichum commune – obecný druh zamokřených míst. Polytrichum formosum – lesní druh okrajových smrčin. Polytrichum longisetum – na slabé vrstvě rašeliny hojně. Polytrichum piliferum – antropogenní druh na minerálním substrátu. Polytrichum strictum – poměrně častý druh. Rhytidiadelphus loreus – vlhké lesní partie. Rhytidiadelphus squarrosus – mezi travou poměrně často. Sanionia uncinata – lesní partie. Sphagnum auriculatum – mezi travou na severním okraji rezervace. Sphagnum balticum – poměrně často na Vyhlídkové louce. Sphagnum brevifolium – silně zamokřené partie, hlavně na Dlouhé louce. Sphagnum capillifolium – bulty v sušší části. Sphagnum compactum – ojediněle v okrajové části, Vyhlídková louka – ojediněle. Sphagnum cuspidatum – ve šlenkách porůznu na celém rašeliništi (Dlouhá louka, Klugeho louka, Vyhlídková louka aj.). Strana 24


Sphagnum fallax – prakticky nejhojnější druh rašeliníku na vrchovišti, v lesních partiích vzácnější. Sphagnum flexuosum – porůznu. Sphagnum fuscum – dnes velmi vzácně na okraji Klugeho louky a v několika bultech na Vyhlídkové louce. Pravděpodobně jediné dosud dochované lokality tohoto dříve dosti běžného druhu v Jizerských horách. Sphagnum girgensohnii – druh okrajových smrčin, vzácně zasahuje do klečových porostů. Sphagnum magellanicum – Klugeho louka – ojediněle v okrajové části, Dlouhá louka, Vyhlídková louka, severní okraj vrchoviště a vzácně v lesních partiích. Sphagnum majus – Klugeho louka, nehojně, severní okraj – často, Vyhlídková louka – nehojně. Sphagnum papillosum – Klugeho louka – dominantní druh, Dlouhá louka – dominantní druh, severní okraj rašeliniště, Vyhlídková louka aj. – ojediněle. Sphagnum riparium – vodní příkopy a silně zamokřená místa. Sphagnum rubellum – Klugeho louka – ojediněle v okrajové části, Dlouhá louka, okrajová část, Vyhlídková louka – hojněji v bultech. Sphagnum russowii – jeden z nejběžnějších druhů rašeliníků. Sphagnum squarrosum – pramenité lesní partie. Sphagnum tenellum – Klugeho louka, Dlouhá louka, severní okraj vrchoviště. Sphagnum teres – velmi vzácně poblíž Jizerky. Straminergon stramineum – poměrně často mezi rašeliníky i na vlhčích místech. Tetraphis pellucida – druh tlejícího dřeva. Warnstorfia exannulata – vzácně na několika místech podél Jizerky. Warnstorfia fluitans – hojný druh šlenků aj.

2.1.6 Zoologie Významný komplex biotopů rašelinišť, rašelinných a podmáčených smrčin v CHKO Jizerské hory. Typická a velmi cenná rašeliništní fauna bezobratlých s řadou reliktních a stenotopních druhů (pavouci, vážky, motýli, brouci, blanokřídlí atd.). Vysoké zastoupení druhů zařazených v červených seznamech. Výskyt cenné ornitofauny – mj. tetřívek obecný (Tetrao tetrix), bekasina otavní (Gallinago gallinago), jeřáb popelavý (Grus grus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus). Z území NPR a ochranného pásma existuje řada publikovaných i nepublikovaných údajů o výskytu bezobratlých. Z arachnologického a částečně i entomologického hlediska patří k nejlépe prozkoumaným územím CHKO Jizerské hory. Inventarizační průzkum (dále jen IP) pavouků (Araneae) provedl v letech 1992–2005 KŮRKA (2005), který několik prvních dat o arachnofauně této NPR již dříve publikoval (KŮRKA 1995a, b; 1999). Bylo zde dosud zjištěno 114 druhů pavouků, což je vzhledem k poměrné biotopické homogenitě sledovaného území bohaté druhové spektrum. O značném stupni reliktnosti zdejší arachnofauny svědčí přítomnost 22 ekologicky významných druhů, většinou prvků typických pro původní ekosystémy českého oreofytika. Konkrétně se jedná o typickou rašeliništní arachnofaunu (tyrfobiontní Pardosa sphagnicola, Arctosa alpigena lamperti, zřejmě i Hahnia difficilis a Talavera westringi) s několika relikty z období glaciálu, tyrfofilní Clubiona kulczynskii, Heliophanus dampfi, Meioneta milleri, Pirata uliginosus a Robertus scoticus). Do jisté míry se jedná o zdejší unikátní druhovou skladbu arachnocenóz rašelinišť pro danou nadmořskou výšku (cca 850 m), odlišnou (především v absenci některých stenoekních chladnomilných druhů) např. od krkonošských rašelinišť (projevující se výškový gradient) nebo od rašeliništní fauny šumavských vrchovišť (rozdíly dané geografickou polohou a vývojem přírodních podmínek od konce posledního glaciálu). Nejcennější zjištěné druhy jsou Arctosa alpigena lamperti, Hahnia difficilis, Maro lepidus a Talavera westringi, které jsou významné ve všech třech kategoriích, hodnotících ekologickou významnost druhu (tj. původnost stanoviště, stupeň hojnosti a stupeň ohrožení): preferují klimax, na území ČR jsou vzácné až velmi vzácné a navíc v jistém stupni ohrožení. Strana 25


IP motýlů vypracovali KRAMPL & MAREK (2005); tito autoři řadu nálezů z předchozích let již rovněž publikovali (KRAMPL & MAREK 1999, 2003). V průběhu výzkumu v letech 1996–2004 bylo v NPR zjištěno 148 druhů motýlů, patřících do 20 čeledí, z toho 27 druhů považují autoři za významné. Obecně lze shrnout, že potravně nejvíce vyhraněné druhy motýlů NPR Rašeliniště Jizerky jsou potravně vázané na rostliny šáchorovité (Cyperaceae), zvláště na suchopýr a některé druhy ostřic, vřesovcovité (Ericaceae), především na vřes, a také brusnicovité (Vacciniaceae), zejména na vlochyni a případně klikvu. Přítomnost těchto rostlin tedy podmiňuje jejich výskyt. Nejcennější pro ochranu přírody jsou zdejší populace stenotopních motýlů, k nimž patří vakonoš Sterrhopterix standfussi, trávníčci Elachista albidella a E. kilmunella, makadlovka Prolita sexpunctella, obaleč Rhopobota ustomaculana a zavíječ Eudonia sudetica. Ze zoogeografického hlediska tvoří nejvýznamnější složku druhy boreomontánní a pseudo-boreomontánní s nesouvislým rozšířením na severu Evropy a ve vyšších pohořích střední Evropy (některé se lokálně vyskytují i na přechodových rašeliništích, případně i jiných biotopech v nižších polohách). Patří k nim např. Sterrhopterix standfussi, Elachista kilmunella, Eudonia sudetica, Apamea rubrirena, Papestra biren aj. IP brouků čeledí Dytiscidae (potápníkovití), Carabidae (střevlíkovití), Hydrophilidae (vodomilovití), Silphidae (mrchožroutovití), Leiodidae a Staphylinidae (drabčíkovití) zpracovali VONIČKA & ŠŤASTNÝ (2005). Inventarizační seznam, založený na sběrech obou autorů z let 1982–2005, je doplněný o údaje jiných sběratelů včetně publikovaných údajů. Dosud bylo na území NPR Rašeliniště Jizerky zjištěno 58 druhů střevlíkovitých, z toho 6 druhů reliktních, tj. obývajících pouze přirozené, člověkem málo ovlivněné ekosystémy. K charakteristickým druhům patří tyrfobiont Agonum ericeti, k tyrfofilním druhům lze zařadit druhy Agonum gracile, Patrobus assimilis a Trechus amplicollis. Tito stenotopní hygrofilové žijí i na prameništích, v močálech, na březích potoků apod., vždy ale v zachovalých a antropicky nenarušených nebo málo naušených biotopech. Významným vlhkomilným druhem je Blethisa multipunctata, který byl ovšem zjištěn na území dnešní NPR před více jak 50 lety a v současné době nebyl výskyt potvrzen. Lesní střevlíci jsou zastoupeni celou řadou druhů, z nichž nejvýznamnější je Pterostichus rufitarsis cordatus, typický představitel fauny horských smrkových lesů, vyskytující se často právě na rašeliništích. K dalším druhům horských lesů patří Carabus sylvestris, C. linnei, C. glabratus, Cychrus attenuatus, Leistus piceus a Pterostichus unctulatus. Velice významná je fauna potápníkovitých. Dosud zde bylo zjištěno celkem 38 druhů včetně několika vzácnějších, přičemž např. Hydroporus obscurus a Ilybius guttiger byly v rámci Jizerských hor zjištěny jen v této NPR. Celkově je možno faunu potápníkovitých zhodnotit jako poměrně pestrou, charakteristickou výskytem druhů vyžadujících specifické typy prostředí, především rašeliniště a prameniště. Za tyrfobionty a (částečné) tyrfofily lze označit 12 druhů, stabilní výskyt byl prokázán zejména u tyrfofilních a tyrfobiontních potápníků Agabus affinis, Hydroporus melanarius, H. memnonius a Ilybius crassus. Méně vyhraněné acidofilní druhy preferují spíše chladnější, zastíněné biotopy slatinného a bažinného charakteru s mírně kyselým až neutrálním pH. Patří k nim velká část neubikvistních druhů, které se vyskytují na území NPR, např. potápníci Agabus melanarius, Hydroporus erythrocephalus, H. umbrosus. K nejvýznamnějším nálezům z této skupiny patří potápníci Hydroporus gyllenhalii a H. longicornis, rozšíření ve střední a severní Evropě. Oba druhy se v České republice vyskytuje v hraničních pohořích a na vhodných biotopech jsou na území NPR zjišťovány pravidelně. Z ostatních málo zastoupených skupin zasluhují pozornost krenofilní druhy a taxony osídlující proudící vody. Tato stanoviště mají často reliktní hodnotu a druhy, které je obývají, mají vysoké bioindikační vlastnosti. Na území NPR se vyskytuje nebo v minulosti bylo zjištěno větší množství akcesorických druhů (druhy iliofilní, termofilní) se zcela jinými nároky na biotopy, než jaké by území NPR odpovídaly. Je to patrně způsobeno značným a dlouhodobým ovlivňováním celého území NPR člověkem a výrazným odlesněním v sedmdesátých letech minuStrana 26


lého století. Člověk svou činností vytvářel nové typy biotopů, které tak umožňují život i těmto druhům. Z hlediska ochrany této lokality je to jev negativní. Z čeledí Hydrophilidae, Silphidae a Leiodidae bylo zjištěno jen několik většinou běžných druhů. Nejvýznamnějším druhem z této skupiny je Pteroloma forsstroemi, glaciální relikt žijící velmi vzácně na kamenitých a štěrkových březích horských potoků, který je ale z území NPR znám pouze z historických nálezů (Heyrovský 1962) a v současné době zde nebyl jeho výskyt potvrzen. Vodomil Crenitis punctatostriata patří k tyrfofilním druhům a je zařazen v červeném seznamu v kategorii zranitelný. Z čeledi drabčíkovitých bylo na území NPR zjištěno 47 druhů, z nichž je 13 druhů zařazeno k reliktům I. řádu, tedy k druhům původních či přirozených a činností člověka málo ovlivněných biotopů. Tento poměrně vysoký počet stenotopních druhů vypovídá o vysoké hodnotě zkoumané NPR. Drabčík Gnypeta caerulea je v červeném seznamu zařazen ke kriticky ohroženým; 4 druhy jsou zařazeny mezi ohrožené: Bryoporus cernuus, Olophrum rotundicolle, Tachyporus transversalis a Xantholinus tricolor (posledně jmenovaný druh není ve skutečnosti ohrožený a v ČS je zařazen patrně omylem). Ostatní druhy skupiny RI jsou zařazeny v kategorii zranitelný (FARKAČ et al. 2005). Celkově lze faunu drabčíkovitých NPR Rašeliniště Jizerky charakterizovat jako cennou s vysokým zastoupením druhů přirozených a málo ovlivněných stanovišť. Vážky (Odonata) NPR sledoval RUS (1999), později WALDHAUSEROVÁ (2006, 2007). Na území NPR bylo zjištěno 17 druhů, z nichž k nejvýznamnějším patří šídlo horské (Aeshna caerulea) a lesklice horská (Somatochlora alpestris). Nález šídla horského je zdaleka nejvýznamnější; jedná se o první nález v Jizerských horách a o další pohoří po Krkonoších a Šumavě s výskytem tohoto boreoalpinního druhu. Z dalších tyrfobiontních a tyrfofilních druhů byly zaznamenány: šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum), šidélko malé (Ischnura pumilio), šídlo sítinové (Aeshna juncea), vážka čárkovaná (Leucorrhinia dubia), vážka tmavá (Sympetrum danae). Překvapivě zde byly zaznamenány i vzácné teplomilné jižní druhy vážek: vážka žlutoskvrnná (Orthetrum coerulescens) a vážka jarní (Sympetrum fonscolombei). Zajímavější nálezy z tohoto průzkumu byly publikovány (WALDHAUSER & WALDHAUSEROVÁ 2007). Výsledky IP pošvatek (Plecoptera) a střechatek (Megaloptera) řady vodních toků na území CHKO Jizerské hory, včetně údajů z území NPR Rašeliniště Jizery, zveřejnili PREISLER & ŠPAČEK (2001). Jednotlivé údaje o výskytu mer (Psylloidea) publikoval ve své souhrnné práci o merách Jizerských hor LAUTERER (2001). Řada nových údajů byla získána v rámci rozsáhlého entomologického výzkumu Jizerských hor v letech 2000–2008, který zahrnul další řády hmyzu, např. jepice (Ephemeroptera), chrostíky (Trichoptera), řasnokřídlé (Strepsiptera), rovnokřídlé (Orthoptera), dvoukřídlé (Diptera) a blanokřídlé (Hymenoptera). Výsledky tohoto výzkumu byly souhrnně publikovány (VONIČKA & PREISLER 2008, 2009). Poměrně značný počet zjištěných druhů z těchto skupin je klasifikován v Červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých České republiky (FARKAČ et al. 2005), jejichž přehled je uveden v následujících tabulkách. Rovněž obratlovci zde byli v posledních letech poměrně intenzívně sledováni. Ichtyofaunu říčky Jizerky sledoval ŠVÁTORA (2004). Kompletní inventarizační průzkum ostatních obratlovců zde nebyl recentně proveden, obojživelníky, plazy, ptáky a savce zde dlouhodobě sleduje zejména M. Pudil. K nejvýznamnějším druhům patří tetřívek obecný (Tetrao tetrix), bekasina otavní (Gallinago gallinago), jeřáb popelavý (Grus grus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus). Vzhledem k opětnému zarybnění toků jizerky a horní Jizery se do území vrací vydra říční (Lutra lutra). Strana 27


Tabulka 15: Druhy živočichů zařazené do červených seznamů název druhu PAVOUCI – ARANEAE plachetnatka malá – Maro lepidus

příčnatka tmavá – Hahnia difficilis

skákavka Westringova – Talavera westringi

slíďák vrchovištní – Arctosa alpigena lamperti

kategorie pozn. k rozšíření výskytu, příp. ekologická chadle ČS rakteristika druhu, zdroj Vzácný druh preferující klimax, s výskytem od nízkých poloh po horské oblasti (200-1300 m n.m.) v mechu na podmáčených loukách v mezofytiku a na horských rašeliništích v oreofytiku; v NPR dva vzorky v západní části ve smrčině (KŮRKA 2005). zranitelná Preferuje klimaxová stanoviště oreofytika, konkrétně rašeliniště, kde žije v polštářích mechů. Je považován za zranitelný druh. V NPR zjištěn na Klugeho louce a Kyselé rovině (KŮRKA 2005). ohrožená Preferuje klimaxová stanoviště v oreofytiku výhradně na rašeliništích, kde žije v mechu. V NPR ojedinělý nález na Klugeho louce (bezlesí) (KŮRKA 2005). zranitelný V České republice vzácný, preferující klimaxová stanoviště v oreofytiku, konkrétně horská rašeliniště. V NPR opakovaně zjištěn na otevřených nezastíněných plochách (Klugeho louka, Vyhlídková louka) (KŮRKA 2005). zranitelná

VÁŽKY – ODONATA lesklice horská – Somatochlora alpestris

ohrožená

šidélko kopovité – Coenagrion hastulatum

téměř ohrožené

šidélko malé – Ischnura pumilio

téměř ohrožené kriticky ohrožené

šídlo horské – Aeshna caerulea

šídlo sítinové – Aeshna juncea

zranitelné

vážka čárkovaná – Leucorrhinia dubia vážka jarní – Sympetrum fonscolombei

zranitelná ohrožená

V NPR životaschopná populace ve zjištěných počtech desítek jedinců. Preferuje spíše drobné a mělké zavodněné rýhy před většími jezírky (WALDHAUSEROVÁ 2006, 2007). V časném období dosti hojný druh, téměř všudypřítomný. Počátkem července se však jeho početnost rapidně sníží a je možno ho nalézt jen ojediněle (WALDHAUSEROVÁ 2006, 2007). Méně běžný druh, v NPR nalézán v jednotlivých kusech (WALDHAUSEROVÁ 2006) Opakované nálezy v letech 2006 a 2007 (11.7.2006 asi 15 jedinců, z toho 3 samice). Jedná se o první nález v Jizerských horách a o další pohoří po Krkonoších a Šumavě s výskytem tohoto boreoalpinního druhu. Šídla létala převážně nad rašelinnými jezírky (WALDHAUSEROVÁ 2006, 2007). Běžný druh, v Jizerských horách nejpočetnější druh z rodu Aeshna (WALDHAUSEROVÁ 2006, 2007). V časném létě masový výskyt, stovky až tisíce jedinců (WALDHAUSEROVÁ 2006, 2007). Dříve považována za nepravidelného migranta z jižních oblastí, v posledních letech stále častější s doloženým vývojem u nás. Téměř výhradně zaznamenávána na specifickém biotopu obnažených na březích polovypuštěných rybníků. Nález v NPR Rašeliniště Jizerky je překvapivý (WALDHAUSEROVÁ 2007). Strana 28


vážka žlutoskvrnná – Orthetrum coerulescens

POŠVATKY – PLECOPTERA pošvatka Amphinemura stanfussi

ohrožená

Dříve vzácný druh, v ČR doposud známý z malého počtu lokalit (např. Jestřebí na Českolipsku), většinou specifických nížinných rašelinných biotopů s tekoucí vodou a obnaženým podkladem (přítoky polovypuštěných oligotrofních rybníků, luční prameniště, potůčky na slatiništích). V posledních letech se patrně šíří. Nález v NPR Rašeliniště Jizerky je překvapivý (WALDHAUSEROVÁ 2007).

zranitelná

V Jizerských horách poměrně hojný letní druh (PREISLER & ŠPAČEK 2001). V Jizerských horách překvapivě běžný druh s maximem výskytu v březnu a dubnu (PREISLER & ŠPAČEK 2001). V Jizerských horách hojný druh (PREISLER & ŠPAČEK 2001). Běžný horský jaroletní druh, v Jizerských horách hojný v polohách nad 700 m (PREISLER & ŠPAČEK 2001) Na Šumavě a v Krkonoších vzácný druh, v Jizerských horách hojný bez ohledu na nadmořskou výšku (PREISLER & ŠPAČEK 2001). V Jizerských horách velmi hojný druh (PREISLER & ŠPAČEK 2001)

pošvatka Capnia vidua

kriticky ohrožená

pošvatka Diura bicaudata

téměř ohrožená téměř ohrožená

pošvatka Leuctra handlirschi

pošvatka Leuctra pseudocingulata

téměř ohrožená

pošvatka Siphonoperla torrentium

téměř ohrožená

DVOUKŘÍDLÍ – DIPTERA bedlobytka Anatella gibba

bedlobytka Phronia caliginosa kroužilka Rhamphomyia unguiculata pakomárec Ceratopogon lacteipennis pestřenka Brachypalpus chrysites

Velmi vzácný horský druh, v ČR dosud známý jen z Jeseníků. Dosud jediný nález v Čechách. Bionomie neznámá (ŠEVČÍK & VONIČKA 2008). ohrožená Vzácný horský druh, v ČR dosud známý jen ze Šumavy (ŠEVČÍK & VONIČKA 2008). zranitelná Ve střední Evropě řídký druh ve vyšších polohách, hojný na Šumavě, z Krkonoš nejsou údaje (CHVÁLA & VONIČKA 2008). zranitelný KNOZ & TÓTHOVÁ (2008) ohrožená

zranitelná

pestřenka Didea alneti

zranitelná

pestřenka Orthonevra montana

zranitelná

výkalnice Norellisoma mirusae

zranitelná

BLANOKŘÍDLÍ – HYMENOPTERA hrnčířka Symmorphus allobrogus ohrožená

Boreoalpinní druh, vyskytující se vzácně na světlinách a okrajích zachovalých jehličnatých lesů s přestárlými a odumírajícími stromy v porostu. (MAZÁNEK, VONIČKA & PREISLER (2009). Poměrně vzácný druh v zachovalejších listnatých a jehličnatých lesích (MAZÁNEK, VONIČKA & PREISLER (2009). V okolí drobných vodotečí, mokřadů a pramenišť v rozvolněných smrkových lesích (MAZÁNEK, VONIČKA & PREISLER 2009). Vzácný druh zjištěný dosud pouze ve střední Evropě (ŠIFNER 2009). Typický horský druh, relativně hojný v horských lesích a na jejich okrajích (STRAKA, DVOŘÁK & BOGUSCH 2009).

Strana 29


maskonoska Hylaeus annulatus

nomáda Nomada leucophthalma

nomáda Nomada moeschleri

pilatka Arge metallica pilatka Sciapteryx consobrina

ploskočelka Lasioglossum subfulvicorne austriacum

ševčík Passaloecus borealis ševčík Passaloecus brevilabris ševčík Passaloecus eremita šíronožka Crabro lapponicus

šíronožka Crossocerus cinctus šíronožka Ectemnius sexcinctus trubčík Dryudella femoralis

vosa Dolichovespula norwegica

BROUCI – COLEOPTERA potápník Hydroporus kraatzii

potápník Hydroporus longicornis

kriticky ohrožená

Velmi vzácný, vyloženě horský druh s typickým eurosibiřským rozšířením. Z ČR existovaly jen sporné literární údaje, v současné době je kromě Jizerských hor znám také ze Šumavy (STRAKA, DVOŘÁK & BOGUSCH 2009). zranitelná Málo sbíraný druh obývající zejména střední polohy. Kleptoparazit druhu Andrena clarkella (STRAKA, DVOŘÁK & BOGUSCH 2009). kriticky V současné době se šíří, v roce 2005 byl ale povaohrožená žován za kriticky ohrožený, a proto byl zařazen do ČS (STRAKA, DVOŘÁK & BOGUSCH 2009). zranitelná Velmi lokální a vzácný hygrofilní druh vázaný na podmáčené březové porosty (MACEK 2009). zranitelná Velmi lokální, poměrně vzácný druh potravně vázaný na pižmovku (Adoxa spp.) a pryskyřníky (Ranunculus spp.) (MACEK 2009). kriticky Vzácný vysokohorský eurosibiřský druh. Jako noohrožená vý druh pro ČR byl publikovaný teprve nedávno, mj. i na základě údajů z Jizerských hor. Pravděpodobně bude ve vyšších nadmořských výškách hojnější než se předpokládalo (STRAKA, DVOŘÁK & BOGUSCH 2009). zranitelný Málo sbíraný lesní druh středních a vyšších poloh (STRAKA, DVOŘÁK & BOGUSCH 2009). zranitelný Vzácnější druh především na biotopech s písčitým substrátem STRAKA, DVOŘÁK & BOGUSCH 2009). ohrožený V lesích nižších a středních poloh místy hojný druh (STRAKA, DVOŘÁK & BOGUSCH 2009). kriticky Velmi vzácný boreomontánní druh, dosud zjištěný ohrožená jen v Krkonoších a Jeseníkách v několika jedincích (STRAKA, DVOŘÁK & BOGUSCH 2009). zranitelná Druh lesů středních a vyšších poloh, jen místy hojný (STRAKA, DVOŘÁK & BOGUSCH 2009). zranitelná Vzácný druh okrajů lesů, v ČR jen lokální a jednotlivě nalézaný (STRAKA, DVOŘÁK &BOGUSCH2009). kriticky Velmi lokální druh lesních pasek a okrajů lesů ohrožený vyšších poloh (STRAKA, DVOŘÁK & BOGUSCH 2009). zranitelná Boreoalpinní druh, na horách v lesích a na rašeliništích často dominantní (STRAKA, DVOŘÁK & BOGUSCH 2009). zranitelný Vzácný středoevropský druh, žijící v prameništích a na místech, kde voda prosakuje vrstvou štěrku. Na Rašeliništi Jizerky nalézán jen vzácně v jediném holokrenním prameni (VONIČKA & ŠŤASTNÝ (2005). zranitelný Subboreální druh; v ČR se většina známých lokalit nachází ve vyšších polohách hraničních pohoří. Na Rašeliništi Jizerky je zjišťován pravidelně ve šlencích silně zarostlých rašeliníkem (VONIČKA & ŠŤASTNÝ 2005). Strana 30


potápník Ilybius crassus

potápník Rhantus suturellus

vodomil Crenitis punctatostriata

střevlík Agonum ericeti

střevlík Pterostichus rufitarsis cordatus

drabčík Anthophagus alpestris

drabčík Atheta arctica

drabčík Atheta fallaciosa

drabčík Autalia longicornis

drabčík Bryoporus cernuus

drabčík Gnypeta caerulea

zranitelný V celé střední Evropě považován za typický tyrfobiontní druh vyskytující se pouze v horských a podhorských rašeliništích. V NPR nalézán pravidelně v nádržích se živými porosty rašeliníku, v otevřeném terénu bez zástinu (VONIČKA & ŠŤASTNÝ 2005). téměř V Čechách poměrně vzácný acidofilní druh. Na ohrožený Rašeliništi Jizerky se vyskytuje v menších, ale ne periodických, lesních tůních s jehličím na dně (VONIČKA & ŠŤASTNÝ 2005). zranitelný Téměř výhradně obývá rašeliniště ve středních a vyšších polohách. Na lokalitách, kde nachází příznivé podmínky, se pak vyskytuje ve velkém množství a indikuje zachovalé rašelinné biotopy (VONIČKA & ŠŤASTNÝ 2005). zranitelný Tyrfobiont, heliofil, vyskytující se výhradně na rašeliništích všech typů v horách až pahorkatinách. V Jizerských horách se vyskytuje na řadě rašelinišť. V NPR Rašeliniště Jizerky zaznamenány stabilní a početné populace na několika rašelinných bezlesích: Dlouhá louka, Klugeho louka, Malá Jizerská louka, Vyhlídková louka (VONIČKA & ŠŤASTNÝ 2005). téměř Sudetsko-karpatský druh, v ČR ojedinělý až vzácohrožený ný v horských lesích i na rašeliništích, někdy v ležícím dřevě. V Jizerských horách nejčastěji ve vrcholových a rašelinných smrčinách. V NPR Rašeliniště Jizerky je známo několik nálezů ze smrčiny u Dlouhé louky (VONIČKA & ŠŤASTNÝ 2005). Arborikol a florikol. V zachovalých horských obzranitelný lastech na nejrůznějších květech, na vhodných biotopech hojný (VONIČKA & ŠŤASTNÝ 2005). zranitelný Stenotopní tyrfofil žijící na rašeliništích v mechu, trsech Carex spp. apod. Fytodetritikol, muscikol a hygrofil vyskytující se v horských oblastech i v bažinách, v nivách potoků v tlející trávě apod., na příhodných biotopech hojný (VONIČKA & ŠŤASTNÝ 2005). zranitelný Fytodetritikol a hygrofil žijící především ve vyšších polohách na vlhkých loukách a rašeliništích, často v náplavech. V ČR poměrně vzácný a lokální (VONIČKA & ŠŤASTNÝ 2005). zranitelný Eurytopní mycetofil žijící v lesích a na jejich okrajích, podél toků apod. Většinou na houbách a v tlejících látkách, kde se vyskytují různé plísně apod. U nás rozšířen po celém území (VONIČKA & ŠŤASTNÝ 2005). ohrožený Fytodetritikol a muscikol. Subalpínský a alpínský druh žijící na vlhkých místech v mechu či detritu. V ČR po celém území v horských oblastech, ale vzácně (VONIČKA & ŠŤASTNÝ 2005) kriticky Eurytopní ripikol a hygrofil žijící na bahnitých i ohrožený písčitých březích vod, indiferentní k zastínění. Z Strana 31


drabčík Gymnusa brevicollis

zranitelný

drabčík Haploglossa puncticollis

zranitelný

drabčík Myllaena kraatzi

zranitelný

drabčík Olophrum rotundicolle

ohrožený

drabčík Philonthus nigrita

zranitelný

drabčík Tachyporus transversalis

ohrožený

drabčík Xantholinus tricolor

ohrožený

kovařík Hypnoidus riparius OBRATLOVCI – VERTEBRATA čolek horský – Triturus alpestris

ohrožený

ropucha obecná – Bufo bufo

téměř ohrožená téměř ohrožený

skokan hnědý – Rana temporaria

téměř ohrožený

ještěrka živorodá – Zootoca vivipara zmije obecná – Vipera berus

téměř ohrožená zranitelná

bekasina otavní – Gallinago gallinago bramborníček hnědý – Saxicola rubetra čečetka zimní – Carduelis flammea

ohrožená málo dotčený téměř ohrožená

ČR málo známých údajů (VONIČKA & ŠŤASTNÝ 2005). Stenotopní tyrfofil. Žije především na rašeliništích, v bažinách, bahnitých březích toků apod. Nejčastěji v rašeliníku, mokrém listí a v detritu. V ČR lokálně hojný na příhodných biotopech (VONIČKA & ŠŤASTNÝ 2005). Eurytopní lesní druh, žijící i v parcích, zahradách, při patách starých stromů na vlhčích místech, v dutých stromech, v hnízdech drobných savců apod. V ČR je rozšířen po celém území VONIČKA & ŠŤASTNÝ (2005) Stenotopní tyrfobiont žijící převážně v rašeliníku. V ČR ostrůvkovitě rozšířený a poměrně vzácný, pouze lokálně na příhodných stanovištích hojný (VONIČKA & ŠŤASTNÝ 2005). Eurytopní hygrofil, humikol a fytodetritikol žijící na rašeliništích, bahnitých březích vod a vlhkých loukách. V ČR lokální a vzácný (VONIČKA & ŠŤASTNÝ 2005). Stenotopní tyrfofil žijící na rašeliništích ve Sphagnum spp. a v detritu. V ČR po celém území na zachovalých biotopech (VONIČKA & ŠŤASTNÝ 2005). Stenotopní tyrfofil, žijící především na rašeliništích a na vlhkých loukách, často v rašeliníku nebo v jiných druzích mechů, také v detritu, listí apod. V ČR na příhodných biotopech hojnější (VONIČKA & ŠŤASTNÝ 2005). Eurytopní druh žijící převážně v lesích. Nepatří k ohroženým druhům, v ČS je uveden patrně omylem (VONIČKA & ŠŤASTNÝ 2005). V NPR hojný (P. Vonička, nepubl. údaje) Poměrně hojně se rozmnožuje ve vodou naplněných kolejích lesních cest a drobných jezírkách (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). Ojediněle nalézáni dospělci, místo rozmnožování nenalezeno (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). Velice hojný, rozmnožuje se v drobných tůňkách a jezírkách i v kolejích a hlubších kalužích M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). Velice hojná po celém území (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). Hojně po celém území NPR (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). Vzácně, v území hnízdí 2-3 páry (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). Hnízdí zde 1-2 páry (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). V území NPR hnízdí 5-10 párů (M. Pudil, nepubl. údaje). Strana 32


datel černý – Dryocopus martius

jestřáb lesní – Accipiter gentilis

málo dotčený kriticky ohrožený zranitelný

krkavec velký – Corvus corax

zranitelný

krutihlav obecný – Jynx torquilla

zranitelný

linduška luční – Anthus pratensis

málo dotčená zranitelný

jeřáb popelavý – Grus grus

ořešník kropenatý – Nucifraga caryocatactes skorec vodní – Cinclus cinclus sýc rousný – Aegolius funereus

málo dotčený zranitelný

tetřívek obecný – Tetrao tetrix

málo dotčená ohrožený

vydra říční – Lutra lutra

ohrožená

žluna šedá – Picus canus

zranitelná

zajíc polní – Lepus europaeus

téměř ohrožený

sýkora parukářka – Parus cristatus

V území NPR hnízdí 1-2 páry (M. Pudil, nepubl. údaje). pravidelně pozorován, není vyloučeno nepravidelné hnízdění (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). pravidelně pozorován, hnízdí se pravděpodobně 1 pár (m: Pudil nepubl. údaje) pravidelně pozorován, hnízdění neprokázáno (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). Hnízdí zde 3-5 párů (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). V území NPR hnízdí min. 5 párů (M. Pudil, nepubl. údaje). pravidelně pozorován, hnízdění neprokázáno, spíše hnízdí v mladých smrčinách v okolí NPR (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). Pravidelný výskyt, hnízdiště jsou však níže po proudu Jizerky (M. Pudil, nepubl. údaje). součást populace na rozsáhlejším území, početnost kolísá, nepravidelně hnízdí (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). V území NPR hnízdí 2-4 páry (M. Pudil, nepubl. údaje). 5-12 tokajících kohoutků (M. Pudil, nepubl. údaje). nově se šíří proti proudu Jizerky a Jizery (J. Čejka – in litt.) V území NPR hnízdí 1 pár (M. Pudil, nepubl. údaje). Pravidelný výskyt (M. Pudil, nepubl. údaje).

Strana 33


2.1.7 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů A) Rostlin y Tabulka 16 název druhu blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris)

jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina)

ostřice bažinná (Carex limosa)

plavuňka zaplavovaná (Lycopodiella inundata)

rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia)

šicha černá (Empetrum nigrum)

klikva bahenní (Oxycoccus palustris)

kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) prha chlumní (Arnica montana)

vranec jedlový (Huperzia selago)

kategorie poznámka k rozšíření dle Vyhl. 395/92 kriticky ohrožený celkem na 6 bezlesích, nejbohatší výskyt na Vyhlídkové louce a na přilehlých bezlesích v jižní části NPR, celkově stovky jedinců, většinou sterilních silně ohrožený řídce na náplavech potoků, zejména v jižní části území, spíše jednotlivé keříky nevytvářející souvislejší porost, dle Barillové (1996) v území jen 76 jedinců silně ohrožený nesouvisle na větších vrchovištních bezlesích, zejména na Klugeho a Vyhlídkové louce, celkem na 6 bezlesích, v dosti vitálních porostech silně ohrožený výskyt na 3 místech – na Klugeho, Dlouhé a Vyhlídkové louce, aktuálně potvrzen pouze výskyt na Dlouhé louce, na dalších dvou lokalitách ale pravděpodobně ještě přežívá silně ohrožený dosti bohatý výskyt na téměř všech rašelinných bezlesích v rezervaci, pravděpodobně chybí v části Na Pramenech, jen vzácně v ochranném pásmu silně ohrožený výskyt na většině vrchovištních bezlesí, místy i v podrostu kleče a v rašelinných smrčinách ohrožený na rašelinných bezlesích, v podrostu kleče a rašelinných smrčin dosti hojně, chybí údaj z ochranného pásma na většině vrchovištních bezlesí ohrožený v rezervaci dosti početně, chybí v části Na Pramenech a v OP v rašelinných smrčinách a při okrajích raohrožený šelinných bezlesí porůznu, místy i v souvislejších porostech na bezlesí u Jizerky v jižní části území, ohrožený ojediněle, výskyt v současnosti nepotvrzen sporadický výskyt ve starší podmáčené ohrožený smrčině na severu území (psk 267C7)

Strana 34


B) Živočichové Tabulka 17 název druhu mravenec Formica lemani mravenec Formica sanguinea čolek horský – Triturus vulgaris

ropucha obecná – Bufo bufo

kategorie dle Vyhl. 395/92 ohrožený ohrožený silně ohrožený

ohrožená

ještěrka živorodá – Zootoca vivipara

silně ohrožená

zmije obecná – Vipera berus bekasina otavní – Gallinago gallinago

kriticky ohrožená silně ohrožená

bramborníček hnědý – Saxicola rubetra

ohrožený

jeřáb popelavý – Grus grus

kriticky ohrožený

jestřáb lesní – Accipiter gentilis

ohrožený

krkavec velký – Corvus corax

ohrožený

krutihlav obecný – Jynx torquilla

silně ohrožený

ořešník kropenatý – Nucifraga caryocatactes

ohrožený

sýc rousný – Aegolius funereus

silně ohrožený

tetřívek obecný – Tetrao tetrix

silně ohrožený

vydra říční – Lutra lutra

silně ohrožená

pozn. k rozšíření výskytu, příp. ekologická charakteristika druhu, zdroj Běžný druh (BEZDĚČKA 2003). Běžný druh (BEZDĚČKA 2003). Poměrně hojně se rozmnožuje ve vodou naplněných kolejích lesních cest a drobných jezírkách (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). Ojediněle nalézáni dospělci, místo rozmnožování nenalezeno (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). Velice hojná po celém území (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). Hojně po celém území NPR (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). Vzácně, v území hnízdí 2-3 páry (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). Hnízdí zde 1-2 páry (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). pravidelně pozorován, není vyloučeno nepravidelné hnízdění (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). pravidelně pozorován, hnízdí se pravděpodobně 1 pár (m: Pudil nepubl. údaje) pravidelně pozorován, hnízdění neprokázáno (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). Hnízdí zde 3-5 párů (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). pravidelně pozorován, hnízdění neprokázáno, spíše hnízdí v mladých smrčinách v okolí NPR (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). součást populace na rozsáhlejším území, početnost kolísá, nepravidelně hnízdí (M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje). 5-12 tokajících kohoutků (M. Pudil, nepubl. údaje). nově se šíří proti proudu Jizerky a Jizery (J. Čejka – in litt.)

Strana 35


2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území je chráněno jako státní přírodní rezervace již od roku 1960, kdy bylo vyhlášeno na výměře 110,58 ha (přísná rezervace) a 72,86 ha (řízená rezervace). Po druhém vyhlášení v r. 1965 činila rozloha rezervace 111,57 ha a rozloha ochranného pásma 60,79 ha. Hranice rezervace byla víceméně shodná se současností, kromě dvou stávajících částí však existovala ještě malá třetí část nad Promenádní cestou, v prostoru současného dílce 360 D (pramenná oblast Hlinitého potoka). Ochranné pásmo mělo ve své horní části odlišný tvar než dnes, lépe kopírující přírodní podmínky. Byly sem zahrnuty i podmáčené a rašelinné polohy výše proti proudu Jizerky, naopak sem již nebyly zařazeny výše položené partie pod Promenádní cestou, kde se tehdy nacházely převážně mladé porosty. V r. 1987, kdy již byly porosty v území silně poškozeny a z velké části i odtěženy (zvl. v ochranném pásmu), bylo provedeno přehlášení do současné podoby, výměra rezervace dle výnosu činí 112,21 ha a ochranného pásma 71,25 ha. Plán péče z r. 1990 (1991) reaguje na tehdy katastrofický stav lesa, kdy mnohé porosty i přímo v rezervaci byly zcela odtěženy, zbylé pak byly silně proschlé až zcela suché. Protože v té době ještě panovala obava z pokračujících imisních škod a nejisté perspektivy smrku ztepilého v jizerskohorských lesích, bylo v obnově počítáno s velkým podílem „náhradních dřevin“. Mezi nimi nebyly smrkové exoty, ale především stanovištně nepůvodní kleč a v menším množství i bříza karpatská a vrba slezská, případně vrba ušatá. Z dnešního pohledu se toto rozhodnutí jeví jako nešťastné, v kontextu doby ovšem pochopitelné. Kleč splnila pozitivní úlohu jako přípravná dřevina na holinách, zejména v mrazových terénech, kde samotná výsadba smrku čelí opakovaným nezdarům. Jinak je tomu však u podsadeb kleče, které znamenají významný (a zbytečný) zásah do přirozeného vývoje těchto porostů. Samostatný problém představuje introdukce geneticky cizorodé kleče („neznámého původu“) a zalesnění přirozených bezlesí. Pokud jde o listnaté výsadby, tyto v podstatě ztroskotaly z důvodu fatálního zničení zvěří. Zatímco zbytky výsadeb břízy karpatské a jeřábu ptačího lze ještě v terénu místy identifikovat, výsadby vrb (pokud k nim vůbec došlo) jsou nezvěstné – nevýhodou listnatých keřů oproti stromům jsou omezené možnosti jejich individuální ochrany před zvěří. Pozitivním příkladem ochranářského managementu je nedávné vybudování soustavy příčných hrázek na příkopech vedených přes Klugeho louku, následkem čehož lze již nyní pozorovat vzestup zamokření v blízkém okolí. b) lesní hospodářství Pánev Jizerky při úpatí Bukovce patří k nejdéle člověkem ovlivňovaným lokalitám v centrální části Jizerských hor. ABTOVÁ & BURDA (1981) zmiňují, že Malou Jizerskou loukou pravděpodobně procházela stará poutní cesta z Podkrkonoší do Hejnic. Nejstarší zprávy o její existenci jsou již z r. 1465. FIRBAS (1929) uvádí, že již z roku 1539 je dokladováno osídlení oblasti staré 150 let. Je-li tato informace pravdivá, pak první osídlení na Jizerce spadá až do konce 14. století, což se víceméně kryje s kolonizací jižního okraje hor (mnohá sídla zde ale byla zakládána teprve v 17. století). První obyvatelé se živili pálením dřevěného uhlí a popela, velký zájem ale vyvolaly i nálezy drahých kamenů v náplavech Safírového potoka. Za jejich rýžováním sem přijížděli prospektoři často i z ciziny a v oblasti Jizerky se i po určitou dobu zdržovali. Zdrojem obživy místních obyvatel se stal i chov dobytka, lov ryb a zužitkování dřeva. Osídlení, které bylo v počátečních obdobích zřejmě jen sezónní, se tak stalo celoročním a počet domů postupně rostl až na 42 (v současnosti je na Jizerce 34 domů). Pro získání potřebného životního prostoru, zejména pro pastvu dobytka, bylo nutné odlesnit velkou část území a přeměnit ji na travní porosty, případně na malá políčka. Většinu ploch Strana 36


dnešního bezlesí na Jizerce (úhrnem kolem 50 ha) představují plochy někdejších lesů, převážně podmáčených, případně i rašelinných smrčin. V omezené míře mohly být zastoupeny i klečové porosty a drobná bezlesí pramenných luk či náplavů. Souvisle odlesněné plochy zasahují až k jižnímu okraji dnešní rezervace. Je proto pravděpodobné, že ani toto území se zcela nevyhnulo exploataci. V lesích probíhala těžba dřeva, na bezlesích mohla být provozována extenzivní pastva či sklizeň málo kvalitního sena. Zjevné hospodářské ovlivnění je ovšem pouze na bezlesí při jv. okraji území, kde dříve stálo jedno obydlí (jeho rozvaliny jsou dosud patrné). Již první obyvatelé Jizerky pálili v milířích dřevěné uhlí, k němuž potřebovali velké množství dřeva. V roce 1829 byla na Jizerce založena první sklárna (druhá v r. 1866), která poptávku po dřevě ještě zvýšila. FIRBAS (1929: 241) uvádí, že po zavedení pasečného hospodaření na konci 18. století byl v r. 1796 zcela odlesněn vrch Bukovec. Ve stejném období ovšem probíhalo i masivní vytěžování lesů v centrální části Jizerských hor. Na první porostní mapě revíru Jizerka z r. 1813 vidíme důsledky této činnosti: lesy na rozsáhlých plochách jsou mladé a proředěné, což se částečně týká i vlastního zájmového území. Zde je ještě významný podíl starších porostů, porosty jsou ovšem nestejného vzrůstu, zapojenosti a zřejmě věku, což je spíše důsledkem předchozích těžeb než přírodních procesů. Jsou zde patrné i tři plochy bezlesí, z nichž zdaleka největší je bezlesí jižně od dnešní Jizerské silnice a rozlohou se zhruba kryje se současným klečovým porostem (na mapě je kleč vyznačená jen řídce v okrajích, což může odpovídat skutečnosti, neboť i na leteckém snímku z r. 1938 je podíl bezlesí a klečového porostu značně větší než dnes). Souvislé porosty kleče jsou naproti tomu zakresleny v severní části území, v návaznosti na Klugeho louka a kolem Dlouhé louky, zajímavá je zde absence otevřených ploch, neboť ještě v r. 1938 byly v tomto klečovém porostu přítomny poměrně velké světliny. V západní části území, kam spadá převážně ochranné pásmo, jsou zakresleny dílem porosty mladého věku, dílem porosty starší, těžebně ovlivněná je i část Na Pramenech. Na mapě z r. 1856 je již zakreslena Jizerská silnice, kolem jsou zřetelně ohraničeny porosty kleče s nejednoznačně ohraničenými bezlesími. Lesy jsou rozděleny do pěti věkových tříd po 20 letech, na území rezervace jsou zastoupeny převážně porosty II. věkové třídy, tedy 21-40 let, pouze v malých enklávách porosty nejvyšší věkové třídy (nad 80 let). Při jz. okraji rezervace navazuje větší plocha zařazená do III. třídy, v dolní části dnešního dílce 357 F je vyznačen porost IV. třídy. V porostech II. a III. věkové třídy jsou vyznačeny plánované holé seče. Mapa z r. 1881 již obsahuje rozdělovací síť průseků, která byla po r. 1890 ještě zásadně revidována, v zájmovém území ale z převážné části zůstala zachována do dnešní doby. Díky tomu je orientace v mapě podstatně jednodušší než ve starších mapách. Lesní porosty jsou opět rozděleny na pět věkových tříd, v zájmovém území jsou v různém podílu zastoupeny porosty II., III., IV. a V. třídy. Nejrozsáhlejší porost V. třídy leží v dílci 355 C a D (západní část ochranného pásma), s menším přesahem na sousední dílce 355 A, B. Starší porosty (IV. a částečně i V. třídy) se nacházejí v širším prostoru části Na Pramenech („Unterm alten Bruch“). Zeleně jsou vyznačeny porosty kleče s bezlesími, která nejsou žádným způsobem od klečových porostů odlišena. Severní částí území prochází široký průsek vedený paralelně s Jizerskou silnicí, který částečně zasahuje i do klečových porostů (dnes jej v území nelze identifikovat). Počátkem 20. století dochází k pokusu o zalesnění bezlesí Kyselá rovina při Jizerské silnici (na mapě z r. 1856 ovšem nese toto označení /Sauere Ebene/ Klugeho louka). SCHIFFNER (1908), který tehdy v území sledoval rozšíření mechorostů, k tomu uvádí: „…obě jmenované játrovky (Lophozia floerkei, L. inflata) jsem neviděl nikde v takovém množství, jako v početných rašelinných příkopech, které byly založeny jižně od jizerské silnice s cílem tuto louku pokusně osázet smrky – pokus, který zcela ztroskotal.“ Na rozdíl od Schiffnerova popisu bylo zalesnění provedeno i v širokém prostoru severně od Jizerské silnice – zda se tak stalo Strana 37


teprve později, či zda to Schiffner ve svém popis opomenul, není jasné. Zalesňovací snahy dodnes spolehlivě indikují vyorané brázdy v odstupu asi 2 m v uniformním smilkovém a bezkolencovém porostu. Tyto rýhy zasahují ještě do psk 356 C5/3, kde na nich ve světlinatém smrkovém porostu roste pravděpodobně nepůvodní kleč (v současném LHP je její věk uváděn na 25 let). Schiffner se také mýlil v tvrzení, že pokus „zcela ztroskotal“. Jižně od silnice byl naopak relativně úspěšný. Zatímco na leteckém snímku z r. 1938 jsou v těchto místech jen roztroušené klečové a smrkové skupinky, dnes zde většinu plochy zaujímá rozvolněný porost smrku a kleče pouze s nesouvislými světlinami. Další excerpovaná porostní mapa je z r. 1937. Na ní jsou již lesy v dnešní rezervaci v převážné míře zahrnuty pod les výběrný (Plenterwald), tedy les výrazně nestejnověký, etážovitý. Klečové porosty, stejně jako bezlesí nejsou v mapě žádným způsobem vyznačeny. Na výběrný les (bez udaného věku) navazují zpravidla etážovité porosty – na severu VI. a na jihu (v ochranném pásmu) VII. věkové třídy. Při Jizerské silnici a Promenádní cestě jsou menší měrou zastoupeny ještě porosty III. a IV. věkové třídy, v dnešním dílci 355 C též porost II. věkové třídy. Na mapě z r. 1950 jsou lesy v dnešní rezervaci vesměs zahrnuty do hospodářské skupiny E – bez úpravy výnosu (jde v podstatě o pokračování předválečné praxe). Na rozdíl od mapy z r. 1937 je zde již uveden věk, často ale jen schematicky (např. klečové porosty severně od Jizerské silnice jsou řazeny do IV. věkové třídy, což je v rozporu se skutečností). Další porosty jsou vyznačeny jako etážovité, s horní (hlavní) etáží v VI. (nejvyšší), případně V. věkové třídě. Schematicky jsou zakreslena i bezlesí, jejichž kontury ovšem neodpovídají skutečnosti. V dílci 357 A, jižně od Jizerské silnice je vyznačena velká bílá plocha s řídkou etáží VI. věkové třídy. Tato etáž pravděpodobně představuje smrk, který zde tvoří jen sporadický nadrost kleče, z čehož je zřejmé, že kleč nebyla koloritem nijak podchycena. Ve střední části dílce 356C se rozkládají dosti velké paseky, jinak v území převažují starší porosty, často vyznačené jako etážovité. Výjimku tvoří část dnešního dílce 355 C, zčásti i D, kde jsou významně zastoupeny porosty II. věkové třídy. Další vývoj lesů již není třeba dokumentovat porostními mapami. V 70. letech dochází k postupnému chřadnutí porostů pod vlivem imisní zátěže a následně i gradace hmyzích škůdců. V 80. letech již porosty plošně hynou a jsou odtěžovány, porosty ve vlastní rezervaci jsou z větší části zachovány. Těžba ale zasahuje i sem, zcela vytěženy byly zejména smrčiny při Jizerské silnici, v jv. cípu území a zčásti u Jelení drážky. V ochranném pásmu je bez vytěžení ponechána jen malá část porostů v návaznosti na část rezervace „Na Pramenech“. Výsledkem těžby jsou rozsáhlé holiny, na nichž se obnova potýká s velikými obtížemi. To se týká zejména nejnižších poloh při jizerské silnici, které jsou silně exponovány vůči mrazu. K zalesnění je ve větším rozsahu použita stanovištně nepůvodní kleč, většinou neznámého původu (z velké části zjevně z Krušných hor, případně z Šumavy). V omezené míře je využíván smrk pichlavý. V 90. letech jsou rovněž realizovány podsadby proschlých, až zcela rozpadlých smrčin. Kromě smrku ztepilého místní provenience je hojně použita kleč. Výsadby kleče přitom zasáhnou i některá přirozená bezlesí. Ve větším počtu jsou vysázeny i listnaté dřeviny – jeřáb ptačí a bříza karpatská. Jejich přežívání je ale konfrontováno s okusem jelení zvěří, jemuž nemohou zabránit nedostatečně dimenzované individuální ochrany. Výsledkem je, že prakticky všechny listnaté výsadby přicházejí vniveč. V posledním desetiletí se již k obnově využívá pouze smrk ztepilý a v malém množství i jeřáb a bříza karpatská. Podíl nepůvodní kleče je pozvolna snižován prořezávkami, případně přeměnou, zatím ale jen v malé míře, neboť kleč stále plní důležitou funkci přípravné dřeviny. Dosavadní vývoj zájmového území lze tedy shrnout v několika větách takto. Lokalita leží v těsné blízkosti starého osídlení, jehož počátky spadají snad ještě do konce 14. století. K ovlivnění porostů (lesů i bezlesí) tedy již dochází poměrně záhy. Zhruba mezi lety 1780 a Strana 38


1820 probíhá intenzivní holosečná těžba, která postihuje především lesy v okolních svazích, částečně i rašelinné polohy, které jsou hospodářsky méně atraktivní. Od konce 19. století jsou lesy na rašeliništích šetřeny a obhospodařovány víceméně výběrně. Tento stav zřejmě trvá až do poloviny 20. století. Omezení hospodářského využití potvrzuje vyhlášení rezervace v r. 1960. Průběžně se provádějí nahodilé těžby, jejichž rozsah v některých případech neodpovídá charakteru chráněného území. V 70. a zejména 80. letech nastává hynutí a urychlená těžba porostů, která znamená zásadní zlom ve vývoji území. Staré porosty jsou redukovány na porosty souší s menšinou dožívajících, často silně poškozených stromů, jichž nadále ubývá. Obnova lesa na holinách se potýká s nezdary vyplývajícími z extrémní mrazové polohy, na mnoha plochách dosud chybí zapojený porost. Průběžně dochází i k degradaci rašelinných biotopů především z důvodu jejich vysýchání. To lze přičíst zčásti vlivu měnícího se klimatu, značnou roli zřejmě sehrávají i lidské zásahy. Začátkem 20. století byl uskutečněn pokus o zalesnění bezlesí Kyselá rovina při Jizerské silnici, a to s částečným úspěchem. Zbudováním příkopů byl ovlivněn i vodní režim bezlesí Klugeho louka. K odvodnění jednoho z vrchovišť patrně přispěla i těžba rašeliny pro lázeňské účely, která zde probíhala až do r. 1965; ročně bylo těženo cca 600 m3 rašeliny. Těžební stěna zasáhla hluboko do profilu vrchoviště a přispěla tak k jeho odvodnění; do klečového porostu pronikl smrk, který na části plochy postupně převládl. Degradace vrchoviště, tj. zmenšování bezlesí a šíření smrku do klečových porostů je přesvědčivě doložena v historických mapách a ve starších leteckých snímcích. c) zemědělské hospodaření Část bezlesí byla v minulosti využívána jako extenzivní louka a pastvina. Prakticky jisté je to jen v případě trávníků při jv. hranici území, kde dnes stojí tři chalupy a výše proti proudu Jizerky se nachází zbořeniště dalšího domu, pod nímž je porost zřetelně ovlivněný hospodářskou činností. Zda se hospodářsky využívaly i smilkové a bezkolencové trávníky na Kyselé rovině, není zřejmé; v současném druhovém složení není vliv dřívější pastvy či sečení rozpoznatelný. d) myslivost Jizerské hory jsou významnou chovnou oblastí jelení zvěře, jejíž stavy jsou zde od druhé poloviny 20. století vysoké. S tím souvisí i značné škody na lesních porostech, které se týkají jak obnovy (okus listnatých kultur a nárostů, případně výsadeb jedle, v malé míře i dalších jehličnatých dřevin), tak i porostů středního věku (loupání a ohryz ve smrkových tyčkovinách a tyčovinách). Škody na obnově jsou zvláště závažné v centrální části hor, kde po proběhlé imisně ekologické katastrofě a přetrvávající degradaci půd naléhavě vyvstala potřeba vnášet do jehličnatých porostů příměs listnatých dřevin. Odrůstání těchto výsadeb, případně zmlazení, je většinou plně závislé na funkčních individuálních či skupinových ochranách. Jde o nákladná opatření, navíc s dosud jen malou účinností. Vysoké stavy jelení zvěře tak představují významný limitující činitel pro zvyšování ekologické stability jizerskohorských lesů. Rašeliniště patří k vyhledávaným stávaništím jelení zvěře. Nejinak je tomu i v zájmovém území. Možnosti lovu jsou zde přitom značně omezeny turistickým ruchem. V území proto téměř nenajdeme žádná myslivecká zařízení, jejichž umístění ve vlastní NPR ostatně podléhá souhlasu správy CHKO. Jsou zde jen ojedinělá lovecká sedátka, z minulosti se dochoval zchátralý posed při severním okraji Dlouhé louky, nedávno v jeho blízkosti bylo zbudováno sedátko. Na průseku mezi dílci 356 D a 357 A se nachází posed (kazatelna).

Strana 39


e) rekreace a sport Lokalita leží v těsné blízkosti turisticky hojně navštěvované osady Jizerka. Území je dobře zpřístupněno po Jizerské silnici, která rozděluje rezervaci na dvě části. Je zde vedena značená turistická cesta a také naučná stezka vybudovaná v r. 1971. Ta při jv. hranici rezervace sleduje tok Jizerky. Jedno z nejvýznamnějších vrchovištních bezlesí, tzv. Vyhlídková louka (M22) je pro návštěvníky zpřístupněno povalovým chodníkem ukončeným plošinou. V současnosti jde zřejmě o nejvíce turisticky navštěvovanou lokalitu tohoto druhu v Jizerských horách. Negativní vlivy jsou ale jen maloplošné povahy, bezlesí svým charakterem (zarostlý velký blänk s nestabilním vegetačním pokryvem) většinu návštěvníků odrazuje od vstupu do bezlesí. Při jižním okraji ochranného pásma prochází panelová Promenádní cesta. Obě zpevněné komunikace jsou v současné době intenzivně využívány zejména cyklisty a v zimním období lyžaři. I přes velmi silnou návštěvnost jsou ovšem vlivy na přírodní hodnoty území poměrně malé a plošně omezené. V blízkém okolí obou cest dochází k pomístnému znečištění odpadky a výměšky. Částečně se projevuje sešlap přilehlých porostů. Severní část území s cennými vrchovištními bezlesími Klugeho a Dlouhou loukou leží mimo značené turistické cesty a přestože lze zaznamenat omezený provoz na hraniční Jelení drážce (zejména u lidí déle pobývajících na Jizerce), pohyb turistů či houbařů se omezuje na sušší, ochranářsky méně exponované polohy. f) těžba nerostných surovin Na Safírovém potoce v jižní části NPR byly již kolem r. 1400 dobývány drahé kameny. Byly získávány rýžováním z štěrkových a pískových náplavů zmíněné vodoteče, kde po této činnosti zůstaly dosud patrné sejpy – uměle navršené hromady náplavového materiálu. Rýžováním možná bylo zasaženo i širší území, což ovšem již nelze v terénu příliš identifikovat. Antropogenní reliéf byl postupně zahlazen erozně sedimentační činností vodních toků. Severní část rezervace přiléhající k Jizerské silnici byla v průběhu 20. století zasažena těžbou rašeliny pro potřeby Lázní Libverda. Přítomnost těženého ložiska je patrná již na porostní mapě z r. 1937, těžilo se ale přinejmenším od 20. let, zcela ukončena byla těžba v r. 1965. Částečně k tomu přispělo i vyhlášení rezervace v r. 1960, kdy pro těžbu rašeliny byly stanoveny omezující podmínky. Rozhodující vliv ale měla změna léčebného programu lázní po navrtání nového pramenu minerální vody. Z dobové korespondence mezi orgány ochrany přírody, správy lesů a lázní lze vyčíst nehospodárné využívání ložiska a značný nepořádek na pracovišti. Například ve sdělení pracovníků SÚPPOP ministerstvu školství a kultury z 22. 11. 1962 se uvádí: „Ložisko rašeliny, těžené pro potřebu st. Lázní Libverda, je součástí st. přírodní rezervace „Rašeliniště Jizerky. Těžba zde byla upravena dohodou s ministerstvem školství a kultury, při níž byly stanoveny pro těžbu podmínky hlavně v tom směru, že těžba ušetří cenné klečové porosty a bude vedena do smrkového porostu les. odd. 55, porost b2.... tuto podmínku provozovatel těžby... zhruba dodržuje, těžbu samotnou však provádí velmi primitivním způsobem a nezachovává při ní základní pravidla pořádku na pracovišti. (...) je však samozřejmým požadavkem, že každá část ložiska bude udržována v řádném stavu, to se však na tomto pracovišti neděje. Nakládací plošina je napůl rozkotána, kolejnice polní drážky zčásti vytrhány, zohýbány a rozházeny po celé ploše, pracoviště je pokryto rozježděnými hromadami znehodnoceného peloidu i rozházenými hromadami pařezů a větví. Celek působí odpudivě a vzbuzuje dojem nepečlivého hospodaření (...) Protože nyní se k odvozu zpravidla užívá těžších vozidel, bývá nakládací prostor velmi zdevastován...“ Z dalších dokumentů pak vyplývá, že neuspokojivý stav těžebního prostoru je kriticky vnímán návštěvníky hor a je v rozporu s tím, co veřejnost od přírodní rezervace očekává. Strana 40


Těžbou rašeliny byla dotčena plocha cca 0,8 ha (výměra bezlesí 267 B104) a byl odtěžen okraj vrchoviště ve výšce přes 2 m. Po těžbě zůstala zamokřená deprese, zčásti se stojatou vodou a s porosty ostřice zobánkaté a bezkolence. Na narušené půdě se v blízkosti silnice vytvořila pěkná skupinka bříz karpatských. Odtěžení rašelinného ložiska pravděpodobně přispělo k vysýchání přilehlého vrchoviště, do jehož okrajové části se v průběhu 20. století rychle rozšířil smrk, který postupně zmenšil rozlohu klečového porostu. g) jiné vlivy Vyšší polohy Jizerských hor jsou dlouhodobě vystaveny atmosférickému znečištění tzv. kyselými depozicemi. Silné imisní zatížení oxidem siřičitým a dalšími škodlivinami vedlo v 70. a 80. letech minulého století k rozsáhlému oslabení lesních porostů (zejména smrkových), jejich plošnému chřadnutí, masivním gradacím hmyzích škůdců a následnému zániku (uschnutí, vytěžení) lesa na velkých plochách. Důsledky této ekologické katastrofy jsou v širším území zcela zřetelné dodnes a budou ještě přetrvávat po řadu desetiletí. Vedle rozvrácení lesních porostů a vytvoření následných porostních útvarů s nevyhovující věkovou strukturou a druhovou skladbou byla vážným způsobem poškozena lesní půda. Vnosem okyselujících látek se zvýšila acidita humusových i minerálních horizontů, docházelo k vyplavování již tak nízké zásoby bází a k uvolňování hliníku z jílových minerálů. Na plochách zasažených těžbou mimoto často docházelo k erozi, narušením půdního povrchu a změnám vodního režimu, někde i podpořeným budováním či rozšiřováním odvodňovací sítě. Proces acidifikace a nutriční degradace půd pokračuje i nyní, kdy jsou na celé ploše Jizerských hor stále překračovány kritické zátěže síry a zejména dusíku (SCHWARZ et al. 2009). Oproti obecnému očekávání tak nedochází ke zlepšování stavu půd, nýbrž ke stagnaci či dokonce zhoršování půdních vlastností. Vyspívající lesní porosty se tak často nacházejí ve stavu chronického nedostatku, jenž se nepříznivě projevuje na jejich zdravotním stavu. Potenciální labilitu budoucích lesů zvyšuje i stejnověkost porostů a probíhající klimatické změny. Špatný zdravotní stav smrkových porostů je již dnes dobře patrný na rašelinných půdách, kde vzbuzuje obavy, zda současné mladé porosty vůbec dosáhnou dospělého věku. V NPR Rašeliniště Jizerky je situace o něco lepší než v severněji ležících náhorních partiích, přesto však nedává důvod k optimismu.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Národní přírodní rezervace je součástí CHKO Jizerské hory a jako taková je zahrnuta i do plánu péče o CHKO. Jako rezervace vyhlášená již před 50 lety (s dílčí úpravou hranic v r. 1987) je respektována ve všech příslušných územně plánovacích dokumentacích a dalších oborových dokumentech. Rezervace je rovněž součástí stejnojmenné evropsky významné lokality o rozloze 263,56 ha. Hranice obou území se ovšem zcela nekryjí (EVL zahrnuje i přilehlé podmáčené a rašelinné smrčiny, naopak méně cenné partie ochranného pásma nejsou do ní pojaty). Národní seznam evropsky významných lokalit byl stanoven nařízením vlády č. 132 ze dne 22. prosince 2004. NPR také spadá do Ptačí oblasti Jizerské hory, vyhlášené nařízením vlády č. 605 ze dne 27. října 2004. Dále je ZCHÚ součástí Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Jizerské hory, která byla vyhlášena nařízením vlády č. 40/1979. Územní plány obcí. Všechny územní plány jsou odsouhlasené Správou CHKO JH, která v nich uplatnila požadavky na zapracování zákonných limitů OPK – hranice CHKO včetně

Strana 41


zonace, hranice MZCHÚ včetně OP, ÚSES. VKP, lokality zvláště chráněných rostlin a živočichů, resp. EVL a ptačí oblast. Kořenov – územní plán obce schválen obecním zastupitelstvem dne 17.4.96 usnesením č.j.20/1996, v současné době je projednáván nový ÚPO V lesích ZCHÚ se hospodaří v souladu s lesním hospodářským plánem LHC Frýdlant s platností na r. 2002-2011.

2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Tabulka 18 Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC v ZCHÚ Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

21 – Jizerské hory a Ještěd LHC Frýdlant 183,5 ha (111,7 ha NPR + 71,8 ha OP) 1. 1. 2012 – 31. 12. 2021 Lesy České republiky, s. p. LS Frýdlant, revír Jizerka

Lesní půda, včetně vymezených bezlesí zaujímá téměř celou výměru NPR a ochranného pásma. V jižní části rezervace tvoří menší plochy parcely trvalých travních porostů, celým územím pak prochází parcela vodního toku Jizerky. Její katastrální vymezení se ale jen místy kryje se skutečným korytem toku, takže katastrální mapa je zde zcela zavádějící. Lesní porosty v území tvoří celé následující lesní dílce: vlastní NPR: 267A, 267B, 267C, 267D, 267E, 355F, 356A, 356D, 357A, 357F ochranné pásmo: 355C, 355D, 355E, 355G, 356B, 356C Typologické hodnocení. Dle platné typologické mapy jsou v území rozlišeny lesní typy 7R1, 7R2, 8K2, 8S1, 8V3, 8G3, 8R1, 8R3, 9R1, z toho více jak polovinu území vlastní NPR pokrývají lesní typy rašelinné řady (8R1, 8R3 a 9R1). V ochranném pásmu je rozložení lesních typů odlišné, přes 2/3 území zaujímají LT 8S1 a 8G3. Celé zájmové území, včetně ochranného pásma, tedy spadá do 8., případně 9. lesního vegetačního stupně, a to navzdory poměrně malé nadmořské výšce, která s výjimkou sz. okraje ochranného pásma nepřekračuje 900 metrů. V malé míře je zastoupen i 7. lvs, který zde ale spíše označuje živinový režim než klimatické zařazení. Příslušnost k vyššímu LVS je zde podmíněna edaficky (rašelinné a podmáčené půdy) a současně i reliéfem výrazné mrazové sníženiny, které podmiňuje teplotní extrémy (krátkodobá minima), vylučující účast buku, jedle a dalších dřevin. Tabulka 19: Přehled výměr a zastoupení lesních typů ve vlastní rezervaci Přírodní lesní oblast: 21 – J izers ké hor y a J eštěd Lesní typ (LT) 7R1 7R2 8K2

Název LT kyselá rašelinná smrčina třtinová s metličkou křivolakou kyselá rašelinná smrčina borůvková kyselá smrčina třtinová

Přirozená dřevinná skladba* SM 10, BRP + SM 10, BRP SM 10, JR , BK , JD

Výměra Podíl (%) (ha) 0,36 0,32 7,43 0,43

6,59 0,38

Strana 42


8S1 8V3 8G3 8R1 8R3 9R1 n/a neles Celkem

svěží smrčina šťavelová se třtinou chloupkatou podmáčená klenová smrčina potoční podmáčená smrčina třtinová vrchovištní smrčina suchopýrová vrchovištní smrčina borůvková vrchovištní kleč nehodnoceno – bezlesí

SM 10, JR , JD , BK

5,54

4,91

SM 8-9, KL +-1, JR +-1, BK , OL SM 9-10, OL +-1, BRP +-1 SM 8-10, BRP +-1, KOS +-1 SM 8-10, BRP +-1, KOS +-1 KOS 8, BRP 1, SM 1

4,07

3,61

15,63 19,06 15,24 28,11 16,84 2,55 112,71

13,87 16,91 13,53 24,94 14,94 100,00

*) údaje v desítkách procent, druhová skladba dle OPRL, výměry LT stanoveny digitalizací

Tabulka 20: Přehled výměr a zastoupení lesních typů v ochranném pásmu Přírodní lesní oblast: 21 – J izers ké hor y a J eštěd Lesní typ (LT) 7R2 8K2 8S1 8V3 8G3 8R1 8R3 9R1 n/a Celkem

Název LT kyselá rašelinná smrčina borůvková kyselá smrčina třtinová svěží smrčina šťavelová se třtinou chloupkatou podmáčená klenová smrčina potoční podmáčená smrčina třtinová vrchovištní smrčina suchopýrová vrchovištní smrčina borůvková vrchovištní kleč nehodnoceno – bezlesí

Přirozená dřevinná skladba* SM 10, BRP SM 10, JR , BK , JD SM 10, JR , JD , BK

Výměra Podíl (%) (ha) 6,00 8,25 0,47 0,65 26,64 36,66

SM 8-9, KL +-1, JR +-1, BK , OL SM 9-10, OL +-1, BRP +-1 SM 8-10, BRP +-1, KOS +-1 SM 8-10, BRP +-1, KOS +-1 KOS 8, BRP 1, SM 1

1,86

2,55

22,79 13,77 0,76 0,03 0,35 72,65

31,37 18,95 1,05 0,04 0,48 100,00

*) údaje v desítkách procent, druhová skladba dle OPRL, výměry LT stanoveny digitalizací

Porovnání přirozené a současné skladby lesa V další tabulce je výše uvedená přirozená skladba přepočtena na výměru lesních typů v území a pro srovnání připojena úhrnná současná skladba vypočtená na základě vlastního terénního šetření. Stejně jako výše i zde jsou údaje rozděleny pro území vlastní rezervace a pro ochranné pásmo. Tabulka 21: Přirozená a současná skladba v území – NPR Zkratka

Název dřeviny

SM smrk ztepilý KOS borovice kleč KL javor klen JR jeřáb ptačí BŘK bříza karpatská OL olše lepkavá Celkem

Současné Současné Přirozené Přirozené zastoupení (ha) zastoupení (%) zastoupení (ha) zastoupení (%) Jehličnaté 54,38 57,8 63,46 66,19 39,44 41,9 25,92 27,03 Listnaté 0,20 0,21 + + 0,20 0,21 0,32 0,3 5,31 5,54 0,78 0,82 94,15 100,0 95,87 100,0

Strana 43


Z tabulky je patrný zvýšený podíl kleče v současné skladbě oproti skladbě přirozené, dále pak nižší podíl břízy karpatské (v modelu přirozené skladby označené jako bříza pýřitá) a absence olše a klenu. Zatímco u kleče jde o zjevný důsledek výsadby této dřeviny mimo místa jejího přirozeného rozšíření, u zmíněných listnatých dřevin je příčinou nepřesnost modelu. Podíl břízy karpatské (pýřité) je v něm pravděpodobně dosti nadsazený, klen a olše se pak v daných stanovištních podmínkách přirozeně vůbec nevyskytují. Tabulka 22: Přirozená a současná skladba v území – OP Zkratka

Název dřeviny

SM smrk ztepilý KOS borovice kleč SMP smrk pichlavý KL javor klen JR jeřáb ptačí BŘK bříza karpatská OL olše lepkavá Celkem

Současné Současné Přirozené Přirozené zastoupení (ha) zastoupení (%) zastoupení (ha) zastoupení (%) Jehličnaté 51,88 73,1 67,64 93,54 15,92 22,4 1,47 2,04 3,02 4,3 Listnaté 0,09 0,13 0,20 0,3 0,09 0,13 1,87 2,58 1,14 1,58 71,02 100,0 72,30 100,0

V ochranném pásmu je situace analogická, v současné skladbě se navíc objevuje geograficky nepůvodní smrk pichlavý. Potenciální rozšíření kleče je v ochranném pásmu jen zcela okrajové, zatímco na současné skladbě se podílí téměř čtvrtinou. Přirozené zastoupení jeřábu je spíše podhodnoceno, současné naopak nadhodnoceno. V prostoru pod Promenádní cestou lze pak připustit přirozený výskyt jedle a buku, které v současných porostech zcela chybějí. Stupně přirozenosti lesních porostů. V souladu s přílohou č. 2 Vyhlášky MŽP ČR č. 64/2011 Sb. byly lesy zájmového území zařazeny do jednoho z pěti stupňů přirozenosti (A – les původní, prales, B – les přírodní, C – les přírodě blízký, D – les kulturní, E – les nepůvodní). Vyznačená bezlesí nebyla hodnocena, a to i v případě, že se na nich vyskytuje nesouvislý stromový porost. Tyto plochy jsou většinou jen málo dotčené lidskou činností a v ideálním případě by je tak bylo možné shrnout pod stupeň A, pokud bychom jim ovšem přiznali status lesa. Při hodnocení stupně přirozenosti (dále SP) se plně vyjevily nedostatky metodického materiálu. Přestože pro posouzení SP slouží obsáhlý katalog kritérií, v řadě případů dochází k situaci, kdy nelze jednoznačně rozhodnout. Některé podstatné skutečnosti přitom v tomto katalogu zahrnuty nejsou – v oblasti Jizerských hor se to týká především vlivu rozsáhlého poškození porostů imisně ekologickou katastrofou. Hodnocení by v tomto případě vycházelo zcela shodně pro porost se zachovalým a vitálním horním stromovým patrem, stejně jako pro porost rozpadlý, bez živých stromů horní úrovně. Neuspokojivým způsobem je pojednána i otázka druhové skladby porostů, která přitom u předchozí metodiky plánů péče hrála zcela dominantní úlohu. Nyní je zatlačena do pozadí a např. v 6.-7. lvs vychází nastejno hodnocení porostů, v nichž se významnou měrou udržel buk, stejně jako porostů, které byly hospodářsky přeměněny na nesmíšené smrčiny. Není zde totiž dostatečně ošetřen pojem stanovištně přirozené a nepůvodní dřeviny, takže i smrkové porosty v 5. lvs lze považovat za přírodě blízké. Marginalizován je i vliv geograficky nepůvodních dřevin, které z hlediska biodiverzity mohou mít zásadní význam. Naopak dominantní vliv je přiznán porostní struktuře a hospodářským zásahům do ní, přičemž za zvláště nešťastnou považuji definici klíčových pojmů minulost a současnost. V pojetí metodiky je i včerejší holoseč minulostí a porost může získat relativně vysoké hodnocení.

V zájmovém území lze identifikovat všech pět stupňů přirozenosti i když v řadě případů je situace nejednoznačná. V takových případech bylo zpravidla voleno nižší ze dvou možných hodnocení, a to mj. z důvodu obvykle špatného zdravotního stavu porostů. Výjimkou je pouStrana 44


žití stupně A, který byl vyznačen všude, kde to bylo alespoň trochu možné. Hodnocení je významně omezeno velikostí a nehomogenitou porostních skupin, na něž je aplikováno. Velká část porostní skupiny může splňovat kritéria pro vyšší hodnocení, přítomnost méně hodnotných menšinových partií má však za výsledek snížené hodnocení. Tabulka č. 23: Zastoupení stupňů přirozenosti lesních porostů stupeň přirozenosti A – les původní (prales) B – les přírodní C – les přírodě blízký D – les kulturní E – les nepůvodní bezlesí – nehodnoceno Celkový součet

NPR 5,51 ha 18,93 ha 46,97 ha 3,39 ha 18,79 ha 17,97 ha 111,55 ha

OP

28,49 ha 33,23 ha 9,42 ha 0,67 ha 71,80 ha

celé území NPR 5,51 ha 4,94 % 18,93 ha 16,97 % 75,45 ha 42,10 % 36,62 ha 3,04 % 28,21 ha 16,84 % 18,63 ha 16,11 % 183,35 ha 100,00 %

OP

39,68 % 46,28 % 13,12 % 0,93 % 100,00 %

celé území 3,00 % 10,33 % 41,15 % 19,97 % 15,39 % 10,16 % 100,00 %

A) Les původní – prales. Tuto kategorii lze vztáhnout na porosty původní kleče v severní i jižní části rezervace. Ve výsledném zobrazení je ovšem rozsah takto hodnocených porostů nižší, neboť součástí největších dílčích ploch jsou i okrajové partie rašelinných smrčin zasažené lidskou činností (v současné době zde probíhá nahodilá těžba kůrovcových stromů). Při jižním okraji Jizerské silnice také v minulosti (zhruba začátkem 20. století) došlo k odvodnění a pokusu o umělé zalesnění, v jižní části psk 357 A16a byly navíc provedeny podsadby kleče a břízy karpatské. Do lesa původního je tak nakonec zařazeno necelých 5 % území rezervace s tím, že reálný rozsah porostů srovnatelné kvality je téměř dvojnásobný. B) Les přírodní. Do této kategorie byly zahrnuty smíšené porosty smrku a kleče na vrchovištích, jejichž část by snesla zařazení do kategorie lesa původního. Okrajové partie je naopak možné přiřadit k lesu přírodě blízkému. Jde tedy o jakési zprůměrované hodnocení, podmíněné většinou značnou rozlohou a heterogenitou příslušných dílčích ploch. Limitem zde byl i požadavek na ponechání porostů kategorie B přirozenému vývoji. To dnes nelze dost dobře zajistit u rašelinných smrčin, v nichž jsou prováděny asanační zásahy proti kůrovci a někde by byla vhodná i redukce nepůvodní kleče. Ze smrčin má nejblíže kategorii lesa přírodního psk 267 B14b, která se v relativně nedávné době vyvinula z klečového porostu. V současnosti je sem ale soustředěn poměrně značný rozsah kůrovcových těžeb a proto je tato dílčí plocha hodnocena v kategorii C. C) Les přírodě blízký pokrývá většinu zájmového území v rezervaci, stejně jako v ochranném pásmu jde o přibližně 40 % výměry. Jde o porosty rozdílných vlastností, převážně vzniklé přirozenou cestou. Nebýt zásahů z posledních cca 20 let, bylo by možné velkou část těchto porostů (zejména ve vlastí rezervaci) označit za les přírodní. Jedná se především o rozpadlé, místy ještě relativně zachovalé rašelinné smrčiny s různým podílem přirozené a umělé obnovy (vedle smrku je téměř plošně vysázena i kleč). Dále jsou sem zařazeny zachovalé porosty středního věku (tyčoviny a slabší kmenoviny) charakteru podmáčených, rašelinných či třtinových (sušších) smrčin. Poslední skupinu tvoří smrkové porosty mladého věku (odrostlé mlaziny až tyčoviny, zpravidla výrazně nestejnověké). D) Les kulturní. Do této kategorie spadají mladé porosty převážně z umělé obnovy, často výrazně nezapojené a mezernaté (místy až pasekové fyziognomie), obvykle s významným podílem (10-50 %) náhradních dřevin, zejména kleče a v menší míře i smrku pichlavého.

Strana 45


Porosty tohoto typu jsou rozšířeny především v ochranném pásmu, kde zaujímají 46 % výměry, naopak v rezervaci je jejich zastoupení nepatrné (3 %). E) Les nepůvodní. Takto jsou hodnoceny mladé porosty s dominantním (nejméně zhruba polovičním) podílem stanovištně nepůvodních dřevin, především kleče. Původ kleče je často „neznámý“, s významným podílem fenotypů pravděpodobně hybridogenního původu („Pinus x pseudopumilio“), pro Jizerské hory cizorodých. Podíl těchto porostů je značný jak v ochranném pásmu (13 %), tak i ve vlastní rezervaci (téměř 17 %). Ukazuje na značný stupeň antropogenního narušení lesních porostů. Porosty ponechané přirozenému vývoji jsou v mapě M5 formálně vymezeny obtažením dílčích ploch se stupněm přirozenosti A a B. Do jejich kontury jsou začleněna i sousedící bezlesí, pokud v nich není předpokládán žádný zásah. Bezlesí nepřiléhající k porostům stupně přirozenosti A a B nejsou takto vyznačena, i když se u nich nepředpokládá žádný zásah. Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha

T1: M3: M4: M5: S1: S2:

Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Mapa dílčích ploch a objektů Lesnická mapa typologická Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Podrobnější popisy dílčích ploch Popisy vymezených přirozených bezlesí

2.4.2 Základní údaje o vodních tocích Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku

Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán

Jizerka 1-05-01-004 2,5-4,5 přírodní, vyjma krátkých úseků při přemostění neregulovaný, s velmi malým spádem, měkkým korytem a málo výraznou tvorbou meandrů nejsou (jen 2 mosty) není

Tok Jizerky lze považovat i za útvar neživé přírody. Jizerka je vyčleněna do samostatné parcely č. 2130 a jako taková není součástí lesní půdy. Tok má přírodní charakter, až na krátké úseky není regulovaný, je doprovázen náplavy, povětšinou zazemněnými. Část nivy má charakter přirozeného bezlesí, která v dolní části území přecházejí do bezlesí druhotných. 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Nelesním pozemkem je výše zmíněný pozemek potoka Jizerky (p. č. 2130). Dále do území rezervace spadají dva pozemky evidované jako trvalé travní porosty – č. 1788 (2820 m2) a 1790 (13175 m2). Nacházejí se při jihovýchodním okraji rezervace. Obě tyto plochy představují částečně přirozená bezlesí náplavového a vrchovištního typu, v minulosti zřejmě extenzivně využívaná ke sklizni málo kvalitního sena či pastvě dobytka. Přinejmenším po dobu existence rezervace ale tomuto účelu již neslouží. Strana 46


Mezi oběma pozemky leží parcela č. 1789/1 (8549 m2), která je sice podobné povahy jako parcely výše zmíněné, je však evidována jako lesní pozemek. V její horní části se nachází zbořeniště bývalé ševcovny a na ně navazující ruderalizované plochy. U tohoto pozemku není zcela jasné, zda je ještě součástí NPR (s ohledem na hranice lesních porostů by k rezervaci náležet měla, ve zřizovacím výnosu ale uvedena není, na rozdíl od novějších digitálních podkladů).

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Ve stávajícím plánu péče z r. 2001 jsou obsaženy následující obecné zásady: 1) V úsecích s převažující vysazenou klečí (na pasekách i v podrostu odumřelých smrčin) zavést rovnoměrně smrk, přimíšeně i jeřáb, s cílem postupně vytlačit kleč; 2) Prověřit původ klečových kultur, v případě že jde o nepůvodní borovice taxonů Pinus rotundata a Pinus x pseudopumilio, provést postupně jejich úplný výřez a náhradu za smrk; 3) Nepokračovat v dalších výsadbách kleče, ani břízy karpatské; 4) Neodkladně odstranit veškeré výsadby kleče na rašelinných loukách; 5) Smrkové porosty se slabou přirozenou obnovou podsadit dle potřeby smrkem, použít výhradně místní genofond a respektovat podmínky stanoviště (vyvýšená sadba, využití odumřelého dřeva k výsadbě – metoda Saprofyt, na plochách zabuřeněných třtinou též mulčování); 6) Zajistit odběr reprodukčního materiálu z fenotypově nejcennějších jedinců a porostů pro vegetativní obnovu i pěstování sazenic ze semene; tyto sazenice pak použít na území NPR případně na dalších, ekologicky příbuzných lokalitách; 7) S výjimkou zamokřených ploch zavést v uměle obnovovaných porostech rovnoměrnou slabou příměs jeřábu; 8) Ve vyšším stupni svahů (pod Promenádní cestou) zavést mimo zamokřené úseky také rovnoměrnou příměs buku, v menším počtu i klenu; 9) V chráněných polohách mimo dosah mrazového pánevního klimatu v menším množství experimentálně vysadit jedli bělokorou, výsadby účinně chránit před zvěří; 10) Úseky se smrkem pichlavým dosazovat domácími dřevinami a smrk pichlavý z druhové skladby postupně zcela vyloučit; 11) Všechny listnaté výsadby chránit před zvěří nejlépe ve formě individuálních ochran; 12) Významně redukovat stavy jelení zvěře v širší oblasti a zajistit tak podmínky pro lepší odrůstání mladých porostů a minimalizaci vlivů na rašeliniště. Jde o zásady, které autor tohoto textu formuloval v „přírodovědných podkladech pro plán péče“ (VIŠŇÁK 2000). Část těchto zásad byla respektována, část nikoliv, v dalších případech nelze bez poskytnutí lesní hospodářské evidence rozhodnout, neboť některá opatření nemusí být v terénu s odstupem času patrná. Konkrétně lze u jednotlivých bodů konstatovat následující: Ad 1) Opatření bylo v rámci možností naplňováno, výřez KOS je v LHP předepsán u psk 355 D2/1 a 356 B2c, v dalších případech je uvedeno jen vylepšení smrkem s příměsí jeřábu nebo prořezávky – to je případ psk 355 C2a, kde se na části plochy nacházejí souvislé porosty vysoké kleče. Žádné opatření není předepsáno v psk 357 F2a, v jejíž dolní části rovněž souvisle Strana 47


roste kleč, zde je však víceméně souvisle přítomen přimíšený smrk, dílem z umělé obnovy Je třeba zdůraznit, že zejména v pánevní sníženině při Jizerce plní kleč nezastupitelnou funkci přípravné dřeviny pro smrk, který zde na volné ploše vzhledem k silné expozici vůči mrazům velmi trpí. Proto je žádoucí kleč ponechat v porostu do doby vzniku alespoň volně zapojeného či hloučkovitého porostu smrku přiměřené výšky (nejméně 2-3 m, raději však více). Ad 2) Starší výsadby kleče jsou vesměs neznámého původu a geneticky se odlišují od původní jizerskohorské kleče, která je v území hojně zastoupena, často v blízkosti těchto problematických výsadeb. Dle materiálu, který zpracovala společnost Ekoles-Projekt, je původ kleče v území většinou neznámý, to se týká prakticky všech porostů 2. věkového stupně, s výjimkou psk 357 F2a, kde je uveden původ místní (jizerskohorský). Kleč v 1. věkovém stupni je převážně místního původu, v některých případech původu neznámého. Z terénního šetření pak vyplývá značná morfologická heterogenita populací týkající se jak stavby šišek, tak růstových forem, kdy zejména ve starších porostech (v řadě případů jde ovšem o porosty vylepšované klečí pravděpodobně jizerskohorského původu) je často vysoký podíl morfotypů inklinujících k blatce – významně odlišných od původní místní kleče. Selekce těchto „podezřelých“ jedinců při prořezávkách resp. přeměnách by byla pochopitelně žádoucí, pro nepoučeného pracovníka je však obtížná (lze ovšem vcelku snadno identifikovat alespoň jedince ± stromkovitého habitu) a proto nebyla dosud prováděna. Ad 3) Požadavek na nepokračování ve výsadbách KOS a BRX se dnes jeví jako poněkud přehnaný, zbytečně puristický. V případě kleče žádné výsadby nebyly (alespoň dle LHP) realizovány, v mrazových sníženinách, kde opakovaně selhává umělá obnova smrku ale mají své plné opodstatnění. Předpokladem ovšem je, že půjde o kleč jizerského původu, přičemž by mělo být zaručeno, že sběr šišek bude prováděn výhradně ze starých klečových porostů na rašeliništích, nikoliv mladších výsadeb (které jsou vesměs již plodné a současně jsou snáze přístupné). V rámci tohoto plánu péče jsou výsadby KOS jako přípravné dřeviny na obtížně zalesnitelné plochy navrhovány. Zalesnění břízou karpatskou (v LHP uváděná jako bříza pýřitá) je předepsáno v psk 267 A2a, 267 B2b, 356 C0, C1a, tedy v mladých, nezapojených porostech mimo vlastní vrchoviště, resp. při jejich okrajích. Chronickým problémem je poškozování těchto výsadeb zvěří, individuální ochrany jsou vzhledem ke své konstrukci (především malá výška) nedostačující. Následkem toho žádná z vysazených bříz zatím neodrostla zvěři. Případné další výsadby mají tak smysl jen tehdy, pokud bude ochrana vůči zvěři řešena účinnějším způsobem. Samozřejmým předpokladem je i místní původ reprodukčního materiálu. Jinak nelze vznést vůči umělému zavádění břízy karpatské zásadnějších výhrad. Měly by však být umisťovány mimo cenná vrchovištní jádra, kde vývoj porostů dosud nebyl významněji ovlivňován lidskými zásahy. Zde přichází v úvahu pouze posílení místní populace břízy karpatské, tj. buď výsadby v blízkosti stávajících výskytů břízy nebo ochrana existujícího zmlazení. Ad 4) K odstranění vysazené kleče na přirozených bezlesích nedošlo. Je ovšem třeba přiznat, že v NPR Rašeliniště Jizerky se tento problém týká jen menší části bezlesí. Přesto je náprava žádoucí. Ad 5) Podsadby rozpadlých smrčin byly realizovány především v rámci psk 357 A 14/3/1, dále i v psk 357 F9/1a, 11/2b, 14/1b. Toto opatření bylo smysluplné zejména v sušších (třtinových) částech psk 357 A 14/3/1, kde byla obnova velmi slabá. V dalších porostech je obnova porostu zajištěna ve zcela dostačujícím rozsahu a průběžně se objevuje nové zmlazení. Podsadba smrku je zde tedy zbytečná až nežádoucí (vedla by k vytvoření plošně zapojené etáže, což je v rozporu s dynamikou přírodního lesa). Ad 6) Naplňování tohoto požadavku nedokáže zpracovatel plánu péče posoudit. Ad 7) Výsadby jeřábu byly realizovány pouze v omezeném rozsahu (dle předpisu LHP na 0,34 ha), převážně formou alejí podél průseků a Jizerské silnice. V nich byly již použity vyšší Strana 48


plastové ochrany, které na rozdíl od dříve používaných typů mnohem lépe plní svůj účel. Starší výsadby jeřábu chráněné v nízkých tubusech se neujaly, v lepším případě živoří v podobě pravidelně zakusovaných pahýlů. Účinnost nových ochran je sice omezená, ale řada stromků již dosáhla výšky, v níž není ohrožována zvěří. Ve výsadbách jeřábu je třeba pokračovat, neboť i v případě úspěchu stávajících výsadeb bude jeho zastoupení v území zcela zanedbatelné. Ad 8) Výsadby buku a klenu nebyly v území zaznamenány. Obě dřeviny zde mají limitní ekologické podmínky a k jejich výsadbě se více hodí vyšší okolní polohy, zejména ve Vlašském hřbetu nad Promenádní cestou. V zájmovém území lze lokální výsadbu zejména buku doporučit nejvíce v horní části psk 355 C2b. Ad 9) Jedle by měla být odolnější vůči mrazům i vůči zamokření a její potenciální využitelnost v území je tudíž o něco větší než v případě buku. Eventuální výsadby je třeba směřovat do vyšších partií ochranného pásma, případně do severního okraje vlastní rezervace (pod Jelení drážkou). Tabulka č. 24: Předpis LHP na období 2002-2011, údaje v ha opatření zalesnění - BRP - JR - SM podsadby - SM těžba obnovní -KOS - SM - SMP těžba výchovná - SM prořezávky

NPR

OP

celkem

0,03 0,03 1,00

0,07 0,32 2,18

0,10 0,34 3,19

3,63

0,15

3,78

0,8 0

1,5 0 0

2,3

0,71 22,04

0,71 24,23

2,19

Tabulka č. 25: Umístění prořezávek dle LHP NPR/OP NPR NPR OP OP OP OP OP OP OP

odd. 267 267 355 355 356 356 356 356 356

dílec C D C E B B B C C

por. sk. 5/4 14b/ 2b 2a 3 / 1b 2b 6/4 17 / 3 / 1b 2a 2b

plocha 2,03 0,16 7,53 2,31 2,11 2,78 3,09 2,63 1,59

lokalizace těžby výchovné: 355 C4, D4

Ad 10) Smrk pichlavý je jako pomístní příměs zastoupen v nezapojených mlazinách v ochranném pásmu (celkový jeho podíl zde byl stanoven na cca 4 %). Zde dosud plní funkci přípravné dřeviny a proto by měl být z porostů odstraňován postupně, v závislosti na zapojování mlazin smrku ztepilého.

Strana 49


Ad 11) Ochrana listnatých výsadeb před zvěří byla již opakovaně zmíněna. Naděje vkládané do ochran v době před deseti lety se bohužel nenaplnily, v podstatě lze hovořit o zmařené investici, která je ve vztahu k celému území Jizerských hor, značného rozsahu. Současné pokusy s individuálními ochranami nového typu (vyššími, bytelnějšími), případně s výsadbami poloodrostků a odrostků, vzbuzují opatrný optimismus. Ad 12) Omezení vysokých stavů jelení zvěře je dlouhodobým problémem, jehož řešení není z více důvodů jednoduché. Subjektivně se zdá, že se situace v poslední době mírně lepší. Plnění předpisu LHP a zejména rozsah nahodilých těžeb ukazují následující tabulky lesní hospodářské evidence, která kromě r. 2011 pokrývá celé decenium. Plánovaný rozsah prořezávek byl téměř splněn, v rezervaci nejsou žádné prořezávky evidovány (a z hlediska zájmů ochrany přírody zde ani nejsou zapotřebí). K r. 2010 nebyl naplněn plán podsadeb smrkem v NPR, což ovšem nelze považovat za nedostatek, neboť se zde nerovnoměrně dostavuje přirozená obnova a je žádoucí udržet porosty v nepravidelném volném či hloučkovitém zápoji. Zalesnění smrkem bylo realizováno převážně v ochranném pásmu, kde je jeho potřeba objektivně mnohem vyšší (opakované vylepšování mezernatých mlazin a kultur v mrazových sníženinách). Rozsah vnášení listnatých dřevin byl zhruba realizován, v posledních letech se objevují účinnější typy individuálních ochran, které dávají stromkům větší naději na přežití. Nahodilé těžby dosáhly objemu 58,8 m3 ve vlastní rezervaci a 43,6 m3 v ochranném pásmu. V rezervaci jde zejména o těžbu kůrovcovou, s kulminací v letech 2007 a 2010, v ochranném pásmu převažuje těžba živelní, zejména z let 2002 a 2006. Vytěžená hmota v rezervaci zůstala po ošetření v porostu, v ochranném pásmu byla většinou vyklizena. Tabulka 26: Výpis z lesní hospodářské evidence za r. 2002-2010 pro vlastní rezervaci odd dílec 267 A 267 A 267 A 267 A 267 A 267 A

psk 02a 02a 02a 02a 02a 07

etáž 02a 02a 02a 02a 02a 07

pl1 3,06 3,06 3,06 3,06 3,06 0,64

rok 2002 2002 2002 2009 2009 2002

měs 6 6 8 4 5 6

267

A

07

07

0,64

2002

6

267

A

07

07

0,64

2004

5

267

A

07

07

0,64

2006

7

267

A

07

07

0,64

2007

6

267

A

07

07

0,64

2007

6

267 267

A A

07 07

07 07

0,64 0,64

2008 2009

11 5

2,23 1,34 1,34 8,08 pl1 2,27

2010 2005 2010 2007 rok 2003

8 6 8 7 měs 7

267 A 14b/04/02b 02b 267 A 14b/04/02b 04 267 A 14b/04/02b 04 267 B 14a 14a odd dílec psk etáž 267 B 14b 14b

výkon zalesnění sadbou zalesnění sadbou zalesnění sadbou přírůstek holiny zalesnění sadbou těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová výkon těžba nahodilá, kůrovcová

dřev BRP JR SM SM SM

pl2 0,01 0,01 0,04 0,08 0,08 0,00

objem 0,03 0,03 0,12 0 0,24 0,11

SM

0,00

2,64

SM

0,00

0,1

SM

0,00

2,4

SM

0,00

0,83

SM

0,00

1

SM SM

0,00 0,00

0,1 0,4

SM SM SM SM dřev SM

0,00 0,00 0,00 0,00 pl2 0,00

2 0,3 0,44 1 objem 0,45

Strana 50


267 267 267 267 267 267 267 267 267 267 267 267 267 267 267 267 267 267 267 267 267 267 267 267 267 267 267

B B B B B B B B B B C C C C C C C C C C C C C C C C D

14b 14b 14b 14b 14b 14b 14b 14b 14b 14b 03/01a 03/01a 03/01a 03/01a 03/01a 03/01a 03/01a 03/01a 03/01a 03/01a 05/04 13/02/01b 13/02/01b 13/02/01b 13/02/01b 13/02/01b 02c/01

14b 14b 14b 14b 14b 14b 14b 14b 14b 14b 01a 01a 01a 01a 01a 01a 01a 01a 01a 01a 05 02 02 02 02 13 02c

2,27 2,27 2,27 2,27 2,27 2,27 2,27 2,27 2,27 2,27 2,43 2,43 2,43 2,43 2,43 2,43 2,43 2,43 2,43 2,43 2,53 1,26 1,26 1,26 1,26 2,10 1,42

2007 2007 2007 2007 2009 2010 2010 2010 2010 2010 2002 2002 2004 2004 2004 2005 2005 2005 2006 2006 2004 2003 2004 2005 2010 2010 2002

7 7 7 8 8 8 8 8 8 8 8 8 6 6 12 5 5 9 6 6 8 8 8 8 8 8 9

267 267 267 267 267 267 267 267 267

D D D D D D D D E

02d 02d 02d 14a/02a 14a/02a 14a/02a 14a/02a 14a/02a 02/01

02d 02d 02d 02a 02a 14a 14a 14a 02

2,64 2,64 2,64 0,80 0,80 1,87 1,87 1,87 3,15

2008 2008 2008 2004 2010 2007 2008 2010 2003

5 5 10 8 8 8 8 8 6

355 355 355

F F F

06a 06a 06a

06a 06a 06a

0,73 0,73 0,73

2003 2003 2004

7 8 5

355

F

06b/02a

06b

0,18

2004

5

355 355 356 357 357 357

F F D A A A

16/02b/01b 02b 16/02b/01b 02b 14b/02a/01 14b 14/03/01 03 14/03/01 03 14/03/01 03

4,25 4,25 1,13 2,28 2,28 2,28

2007 2007 2008 2003 2003 2004

7 7 5 7 8 5

2,28 2,28 pl1 2,28

2007 2007 rok 2008

7 7 měs 5

357 A 357 A odd dílec 357 A

14/03/01 14/03/01 psk 14/03/01

03 03 etáž 03

těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová zalesnění sadbou zalesnění sadbou přírůstek holiny zalesnění sadbou přírůstek holiny zalesnění sadbou zalesnění sadbou přírůstek holiny zalesnění sadbou zalesnění sadbou těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci zalesnění sadbou zalesnění sadbou přírůstek holiny těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová výkon těžba nahodilá, kůrovcová

SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,10 0,10 0,03 0,03 0,06 0,03 0,03 0,06 0,03 0,03 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

0,71 1 2,14 4,43 1,85 0,34 0,97 1,62 3 4,94 0,3 0,33 0 0,09 0 0,09 0,09 0 0,09 0,09 0,2 1 1,1 0,3 2 0,43 1,55

SM SM SM SM SM SM

0,05 0,05 0,10 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

0,15 0,15 0 0,3 1 3,11 0,66 1,45 0,1

SM SM SM

0,00 0,00 0,00

0,65 1,3 1,03

SM

0,00

0,2

SM SM SM SM SM SM

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

1,5 2,94 0,38 0,3 0,6 0,5

SM SM dřev SM

0,00 0,00 pl2 0,00

1 1,05 objem 1,17

SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM

Strana 51


357 357 357

F F F

02a 02a 09/01a

02a 02a 09

4,18 4,18 0,09

2009 2009 2004

4 5 5

přírůstek holiny zalesnění sadbou těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci

JR SM

0,02 0,02 0,00

0 0,04 0,25

Tabulka 27: Výpis z lesní hospodářské evidence za r. 2002-2010 pro ochranné pásmo odd dílec 355 C 355 C 355 C 355 C 355 C 355 C 355 C 355 C 355 C 355 C 355 C 355 C 355 C 355 C 355 C 355 C

psk 02a 02a 02a 02a 02a 02a 02b 02b 02b 02b 02b 02b 02b 02b 02b 06

etáž 02a 02a 02a 02a 02a 02a 02b 02b 02b 02b 02b 02b 02b 02b 02b 06

pl1 7,53 7,53 7,53 7,53 7,53 7,53 7,06 7,06 7,06 7,06 7,06 7,06 7,06 7,06 7,06 0,78

rok 2005 2008 2008 2008 2009 2009 2002 2002 2002 2004 2004 2004 2005 2005 2005 2002

měs 9 5 5 10 4 5 6 8 8 6 6 12 6 6 6 7

355 355 355 355 355 355 355 355

D D D D D D D D

02/01 02/01 02/01 02/01 02/01 02/01 02/01 06

01 01 01 01 01 01 01 06

3,56 3,56 3,56 3,56 3,56 3,56 3,56 1,16

2004 2004 2005 2006 2006 2009 2009 2002

5 6 9 6 6 4 5 7

355

D

06

06

1,16

2002

8

355

D

06

06

1,16

2003

6

355 355

D D

06 06

06 06

1,16 1,16

2003 2004

7 5

355 355

D D

06 06

06 06

1,16 1,16

2005 2006

6 7

06 06 06 06 01a 01a 03/01b 02/01 02/01 02/01 psk 02/01

06 06 06 06 01a 01a 03 01 01 01 etáž 01

1,16 1,16 1,16 1,16 0,73 0,73 2,31 0,84 0,84 0,84 pl1 0,84

2007 2009 2010 2010 2002 2002 2005 2004 2004 2007 rok 2007

8 8 7 7 6 7 9 6 6 5 měs 5

355 D 355 D 355 D 355 D 355 E 355 E 355 E 355 G 355 G 355 G odd dílec 355 G

výkon prořezávka zalesnění sadbou zalesnění sadbou přírůstek holiny přírůstek holiny zalesnění sadbou zalesnění sadbou zalesnění sadbou zalesnění sadbou přírůstek holiny zalesnění sadbou přírůstek holiny zalesnění sadbou zalesnění sadbou zalesnění sadbou těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci zalesnění sadbou přírůstek holiny přírůstek holiny zalesnění sadbou zalesnění sadbou přírůstek holiny zalesnění sadbou těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová zalesnění sadbou zalesnění sadbou prořezávka přírůstek holiny zalesnění sadbou zalesnění sadbou výkon zalesnění sadbou

dřev

pl2 7,53 0,03 0,03 0,06 0,05 0,05 0,03 0,22 0,10 0,02 0,02 0,10 0,04 0,02 0,04 0,00

objem 7,53 0,09 0,09 0 0 0,15 0,09 0,66 0,3 0 0,06 0 0,12 0,07 0,12 1,4

SM SM

0,02 0,02 0,20 0,10 0,10 0,02 0,02 0,00

0,07 0 0 0,3 0,3 0 0,06 1,65

SM

0,00

1,05

SM

0,00

0,2

SM SM

0,00 0,00

0,5 0,2

SM SM

0,00 0,00

0,5 7,6

SM SM SM SM JR SM

0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 0,04 2,31 0,05 0,05 0,05 pl2 0,05

0,61 0,42 0,34 1 0,03 0,12 2,31 0 0,15 0,15 objem 0,15

SM SM

SM JR SM SM SM SM JR SM SM JR

SM SM

SM SM dřev SM

Strana 52


355 356 356 356 356 356 356 356 356 356 356 356

G B B B B B B B B B B B

02/01 02a/01a 02a/01a 02a/01a 02a/01a 02a/01a 02b 02b 06/04 06/04 06/04 07

01 01a 01a 01a 01a 02a 02b 02b 04 06 06 07

0,84 1,00 1,00 1,00 1,00 1,01 2,11 2,11 2,78 3,48 3,48 0,40

2008 2006 2010 2010 2010 2008 2005 2010 2005 2005 2009 2007

10 6 5 5 5 12 6 8 6 6 8 6

356 356 356 356 356 356 356 356 356 356 356 356 356 356 356 356 356 356 356 356 356 356 356 356

B B B B C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C

07 07 07 17/03/01b 00 00 01a 01a 01a 01a 01a 01a 01a 01a 02a 02a 02b 02b 02c 02c 02c 02c 02c 08

07 07 07 03 00 00 01a 01a 01a 01a 01a 01a 01a 01a 02a 02a 02b 02b 02c 02c 02c 02c 02c 08

0,40 0,40 0,40 3,09 0,12 0,12 2,04 2,04 2,04 2,04 2,04 2,04 2,04 2,04 2,63 2,63 1,59 1,59 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15 4,09

2007 2010 2010 2005 2002 2002 2002 2002 2002 2004 2004 2008 2008 2008 2005 2008 2007 2008 2002 2002 2002 2007 2008 2002

6 7 7 6 6 6 6 6 8 6 6 5 10 12 6 12 6 10 6 6 8 6 10 7

356

C

08

08

4,09

2002

8

356

C

08

08

4,09

2004

5

356 356

C C

08 08

08 08

4,09 4,09

2005 2006

8 8

356

C

08

08

4,09

2006

8

356

C

08

08

4,09

2007

5

356

C

08

08

4,09

2007

6

356

C

08

08

4,09

2007

6

psk 08

etáž 08

pl1 4,09

rok 2007

měs 6

odd dílec 356 C

přírůstek holiny zalesnění sadbou zalesnění sadbou přírůstek holiny zalesnění sadbou zalesnění sadbou prořezávka těžba nahodilá, kůrovcová prořezávka těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, kůrovcová prořezávka zalesnění sadbou zalesnění sadbou zalesnění sadbou zalesnění sadbou zalesnění sadbou přírůstek holiny zalesnění sadbou zalesnění sadbou přírůstek holiny zalesnění sadbou prořezávka zalesnění sadbou zalesnění sadbou přírůstek holiny zalesnění sadbou zalesnění sadbou zalesnění sadbou zalesnění sadbou přírůstek holiny těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci výkon těžba nahodilá, kůrovcová

0,10 0,03 0,12 0,10 0,10 0,00 2,11 0,00 2,78 0,00 0,00 0,00

0 0,09 0,3 0 0,24 0,06 2,11 0,5 2,78 0,5 0,42 0,5

SM

0,00 0,00 0,00 3,09 0,01 0,11 0,06 0,19 0,05 0,03 0,03 0,03 0,03 0,00 2,63 0,00 0,05 0,05 0,18 0,02 0,05 0,02 0,02 0,00

0,85 0,77 2 3,09 0,03 0,33 0,18 0,57 0,15 0 0,09 0,09 0 0,17 2,63 0,17 0,15 0 0,54 0,06 0,15 0,06 0 5

SM

0,00

3,25

SM

0,00

0,4

SM SM

0,00 0,00

0,5 2

SM

0,00

5,1

SM

0,00

1,75

SM

0,00

0,2

SM

0,00

0,5

dřev SM

pl2 0,00

objem 0,77

SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM BRP SM BRP SM SM SM SM SM SM SM SM JR SM SM

Strana 53


356 356

C C

08 08

08 08

4,09 4,09

2008 2009

8 9

356

C

08

08

4,09

2009

9

356 356

C C

08 08

08 08

4,09 4,09

2009 2010

9 10

těžba nahodilá, lapáky těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci těžba nahodilá, lapáky těžba nahodilá, lapáky

SM SM

0,00 0,00

0,79 0,79

SM

0,00

0,79

SM SM

0,00 0,00

0,38 0,34

V ys v ět li v k y p r o o b ě t ab ul k y: odd – oddělení, psk – porostní skupina, pl1 – skutečná plocha etáže (ha), měs – měsíc provedení, dřev – dřevina, pl2 – plocha výkonu (ha), objem – těžby v m3 nebo zalesnění v tisících sazenic

Tabulka 28: Sumář evidovaných výkonů za r. 2002-2010 výkon prořezávka (ha) přírůstek holiny (ha) těžba nahodilá, kůrovcová těžba nahodilá, lapáky těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci těžba nahodilá celkem zalesnění sadbou (ha), v tom - smrkem - jeřábem - břízou karpatskou

NPR 0,35 47,73 8,88 2,23 58,84 0,61 0,57 0,03 0,01

OP 20,45 0,85 9,68 1,51 27,85 4,53 43,57 2,07 1,9 0,1 0,07

celé území 20,45 1,2 57,41 1,51 36,73 6,76 102,41 2,68 2,47 0,13 0,08

těžby jsou uvedeny v m3

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Vznik konfliktních situací z hlediska naplňování dílčích předmětů ochrany se nepředpokládá.

Strana 54


3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Zásady využití lesů jsou shrnuty do dvou tabulek rámcových směrnic, které jsou dále členěny na několik porostních typů. Tabulky mají platnost jak pro vlastní rezervaci, tak i pro její ochranné pásmo. Rámcová směrnice péče o les Směrnice č. Kategorie lesa

Soubory lesních typů

les ochranný

1

7R, 8V, 8R, 9R

Cílová druhová skladba dřevin ( desítky %) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 8V SM 6-10 BR karpatská, JR KOS 0-4, jalovec 7R, 8R SM 6-10 BR karpatská, JR KOS 0-4 9R KOS 6-10 BR karpatská, JR SM +-4 A – porostní typ B – porostní typ C – porostní typ vrchovištní klečový

smrkový – starší, většinou rozpadlé porosty, podřízeně tyčoviny a tyčkoviny

mlazinový (pasekový), zčásti s náhradními dřevinami

výběrný jednotlivý i skupinový

výběrný jednotlivý i skupinový

Obmýtí

Obmýtí

Z á klad n í r o z ho d n u tí Hospodářský způsob (forma) bezzásahový režim Obmýtí fyzický věk

Obnovní doba nepřetržitá

fyzický věk


fyzický věk


Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty přirozeně diferencovaný porost bez hospodářského usměrňování i za cenu vzniku dílčích bezlesí

přirozeně diferencovaný smrkový porost s bohatým vertikálním zápojem a tolerováním případných světlin; v nivě Jizery (SLT 8V) parkový les s klečí a jalovcem pod vlivem pravidelných záplav

Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií s úplným vyloučením obnovní těžby u vitálních porostů možný jednotli- pouze rekonstrukce stávajících mlavý, případně skupinovitý výběr, dých porostů nepůvodních dřevin přednostně stromy se sníženou vitalitou – přednostní zdravotní výběr, porosty s převahou silně poškozených stromů šetřit Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu pouze přirozená obnova, výhradně přirozená obnova smrku, v okrajových částech možná lokální v malém množství umělé vnášení výsadba BRX a JR MZD (BRX, JR) za předpokladu jejich účinné ochrany před zvěří

přirozená obnova SM, ve větších mezerách i umělá obnova SM, v mrazových polohách s podporou geneticky vhodné KOS, na chráněných místech řídce prosadby JR a BRX s vhodnými ind. ochranami

Strana 55


Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií výsadby BRX a JR vhodnými prostředky individuálně chránit, vyměnit nevyhovujících ochran u stávajících výsadeb a případně chránit i perspektivní zmlazení

pouze ind. ochrana vysazených, případně zmlazených BRX a JR; výchova jen v přehoustlých mlazinách a tyčkovinách v OP, případně i starších vitálních porostech

prořezávky v zapojených porostech nepůvodní KOS s cílem uvolnit prostor pro SM (a jeho případnou prosadbu), přednostně redukovat KOS nevhodného původu, zvláště nápadné stromkovité habity, redukce SMP tam, kde to nepovede k přílišnému prosvětlení porostu; prořezávky v hustých SM mlazinách a tyčkovinách vyjma zakrslých porostů; obnova a údržba ind. ochran přimíšených MZD

Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií ve vrchovištních jádrech bez opatření ochrany lesa, krajním prostředkem je loupání kůrovcových stromů nastojato s chemickým ošetřením (postřikem) vršku

umisťování feromonových lapačů (v mladé porosty napadené lýkožrouNPR na zvážení), v OP vyznačování tem lesklým vyřezat a ošetřit insekaktivních kůrovcových smrků ticidem k těžbě, ve specifikovaných případech možnost použití chemických prostředků.

Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií nahodilé těžby se v zásadě neprová- kácení a odkornění kůrovcových dějí, stojící i ležící souše se poneSM s ponecháním na místě, případchávají na místě ně odkornění nastojato, jednotlivé vývraty a zlomy se nezpracovávají, u většího počtu padlých stromů odkornění a ponechání na místě

viz výše

Poznámka směrnice pokrývá většinu území rezervace a menší část ochranného pásma

Strana 56


Směrnice č. Kategorie lesa

Soubory lesních typů

les ochranný

2

8K, 8S, 8G

Cílová druhová skladba dřevin ( desítky %) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 8K, 8S SM 10 JR, BK, KL 8G SM 10 JR A – porostní typ B – porostní typ smrkový, zachovalý

mlazinový (pasekový), zčásti s náhradními dřevinami

Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) podrostní a výběrný

podrostní a výběrný

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

fyzický věk

nepřetržitá

fyzický věk

nepřetržitá

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty nestejnověký, pokud možno etážovitý porost s ponecháním části stromů na dožití, s trvale probíhající přirozenou obnovou smrku a dle stanovištních podmínek s příměsí listnatých dřevin

diferencovaný smrkový porost, alespoň s malou příměsí listnatých dřevin (vyjma podmáčených až rašelinných poloh)

Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií okrajová a skupinová seč clonná, případně skupinový výběr, v silně podmáčených a rašelinných polohách i jednotlivý výběr méně vitálních stromů, nejméně 20 % perspektivních stromů (v OP 10 %) ponechat na dožití

vzhledem k věku porostu není obnovní těžba aktuální, případné hloučky a skupinky starších stromů šetřit

Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu přirozená obnova smrku pod clonou nebo bočním zástinem mateřského porostu, s výjimkou ze zákonné lhůty na zalesnění, teprve při dlouhodobém selhání přirozené obnovy přistoupit k umělé obnově; lokální prosadby JR, na sušších místech mimo mrazové polohy též BK a KL

přednostně přirozená obnova smrku, s dlouhodobým tolerováním menších mezer, větší mezery bez obnovy dolesnit SM, v mrazových polohách s dočasnou podporou KOS místního původu, na chráněných místech prosadby JR, na sušších místech mimo mrazové polohy též BK a KL

Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií účinná ind. ochrana podsadeb a prosadeb listnatých dřevin

postupná redukce SMP a nepůvodní KOS, případně dalších náhradních dřevin (BOP, MD); při prořezávkách a probírkách podpora nepravidelné hloučkovité struktury a etážovitosti; účinná ind. ochrana prosadeb listnatých dřevin

Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií při kalamitním výskytu kůrovců osazení feromonových totéž jako A lapačů, po dohodě s OOP i použití chemických prostředků (insekticidů) Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií smýcení a odkornění kůrovcových stromů, s ponecháním nekrácené hmoty na místě, v OP s možným vyklizením, ponechávání souší a jednotlivých zlomů a vývratů

v principu totéž jako A, ale vzhledem k charakteru porostů to nebude příliš časté

Poznámka směrnice pokrývá sušší polohy mimo vrchoviště, převážně v ochranném pásmu, v NPR jen okrajové partie v severní části

Příloha M4: Lesnická mapa typologická Příloha M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů

Strana 57


b) péče o vodní toky Vodní tok Jizerky je třeba ponechat přirozenému vývoji, případné narušení dopravní infrastruktury (silnice, naučná stezka) řešit jednoduchými úpravami s co nejmenšími dopady do území. Další vodní toky (přítoky Jizerky) rovněž ponechat bez zásahů. c) péče o nelesní pozemky Trvalé travní porosty (parcely č. 1788 a 1790). V obou případech bez hospodářského využití, jde o plochy převážně charakteru přirozených bezlesí, byť v dávnější minulosti snad extenzivně hospodářsky využívaných. Bez umělého zalesňování, úpravy vodního režimu a podobných zásahů, pouze s údržbou naučné stezky. d) péče o živočichy V případě trvajícího nedostatku přirozených hnízdních dutin pokračovat v údržbě a obnově hnízdních budek pro sýce rousné. Nezřizovat lizy pro jelení zvěř na území NPR, u kterého dochází k nežádoucí koncentraci zvěře na plošně omezeném místě (viz zdevastovaná plocha na Klugeho louce). Z důvodu ochrany a omezení rušení zejména cenné ornitofauny (jeřáb, tetřívek, bekasina) ponechat současnou síť turistických cest, nezpřístupňovat Klugeho a Dlouhou louku, nevyznačovat turistické pěší ani lyžařské trasy po Jelení dráze ani po spojnice mezi Jizerskou silnicí a Pytláckými kameny. Podporovat obnovu původní ichtyofauny ve vodách Jizerky a jejích přítoků, tj. náhradu stávající populace nepůvodního sivena amerického původním pstruhem obecným potočním. e) zásady jiných způsobů využívání území Udržovat stávající hrazení odvodňovacích příkopů na Klugeho louce ve funkčním stavu. Případná realizace podobných opatření na dalších lokalitách v území je po udělení příslušných povolení možná. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Navrhovaná opatření pro lesní porosty na území vlastní rezervace jsou oproti předchozím dvěma deceniím menšího rozsahu. Důvodem je pokročilejší stupeň přirozené i umělé obnovy, který již nevyžaduje větší objem zalesňovacích prací. Za další důvod lze označit určitý posun v nahlížení na vývoj lesa v rezervacích, kdy je zdůrazněna přednost přirozených procesů před hospodářskými intervencemi, a to i v případech, kdy výsledkem tohoto vývoje není zapojený vitální les. Právě pro rašelinné lesy je příznačná značná nerovnoměrnost zápoje a vzrůstu a časově proměnlivé střídání otevřenějších úseků až víceméně vyhraněných bezlesí se zapojenějším porostem. Stejně tak je pro přírodní vývoj rašelinných lesů typické periodické chřadnutí a někdy i rozsáhlejší hynutí, během něhož ovšem dochází k až živelné regeneraci. Snažit se vtisknout lesu v těchto podmínkách parametry hospodářského lesa není příliš účelné a na území národní přírodní rezervace je to i nežádoucí. Zde navrhovaná opatření lze v zásadě rozdělit do tří skupin: (1) vylepšování stávající obnovy smrku, (2) péče o listnaté dřeviny, (3) problematika kleče.

Strana 58


Ad 1. Současný stav obnovy smrku (přirozené i umělé) je většinou plně vyhovující, což platí zejména pro rozpadlé rašelinné smrčiny. V místech, kde byl poškozený porost v minulosti poškozen, je situace většinou méně uspokojivá. Byla zde ve velkém množství vysazena stanovištně nepůvodní kleč, jako náhradní dřevina. Její použití má svoji logiku, neboť jde o plochy vystavené silným pozdním mrazům, které opakovaně poškozují smrkové výsadby i zmlazení. Kleč místy převládá nad smrkem, na dalších plochách roste kleč se smrkem v širokém sponu, porosty jsou výrazně mezernaté a přes opakované zalesnění nezajištěné. Značně nepříznivá je situace v severní části psk 267 D2d, kde porost má téměř charakter holiny. V tomto úseku je zalesnění velmi žádoucí. Vzhledem k dosavadnímu malému úspěchu smrkových výsadeb bude zapotřebí vysadit jako přípravnou dřevinu kleč a teprve později (nejdříve za 5 let) k ní doplnit smrk. U sazenic kleče musí být prokázán její jizerskohorský, případně krkonošský původ. Podobný postup obnovy lze doporučit i v ochranném pásmu, kde je takovýchto obtížně zalesnitelných ploch více. Ad 2. Druhová skladba porostů v rezervaci je velmi uniformní, což ovšem odráží stanovištní potenciál. Možnosti uplatnění jiných dřevin než smrku a kleče jsou omezené. Na rašeliništi se týkají především břízy karpatské a v menší míře jeřábu, v okrajových svažitých partiích mimo vyslovené mrazové polohy přichází v úvahu ještě buk s jedlí. Výsledky dosavadních listnatých výsadeb nejsou uspokojivé z důvodu fatálního poškození zvěří. Dříve používané individuální ochrany se ukázaly jako zcela nedostačující. Naprostá většina vysázených jeřábů uhynula, v případě břízy karpatské část výsadeb dosud přežívá v podobě každoročně okusovaných pahýlů. Tyto výsadby lze dosud zachránit výměnou nevyhovujících ochran za účinnější typy. Dále je žádoucí výsadby břízy karpatské a jeřábu doplnit o nové. Ad 3. Kromě autochtonní kleče se v rezervaci velkou měrou vyskytuje i kleč vysazená teprve v nedávné době. Kleč byla do porostů zaváděna jako náhradní dřevina v době vrcholící imisně ekologické katastrofy mimo jiné i proto, že smrk ztepilý nebyl považován za perspektivní dřevinu. V mrazových sníženinách, kde byl předchozí porost odtěžen, mělo ale využití kleče při obnově plné odůvodnění ekologické. Kleč byla ve velkém množství i podsazována do proschlých starých smrčin, zpravidla spolu se smrkem. Podsadby kleče již ekologicky odůvodněné nebyly, obnovu bylo možné bez větších obtíží realizovat pouze smrkem, nehledě na to, že umělá obnova byla většinou (kromě třtinových poloh) zbytečná, neboť porost byl schopen se obnovit z vlastních zdrojů. Zavedení kleče do podrostu rašelinných smrčin znamenalo nepřirozený zásah do struktury porostu. Z tohoto důvodu je na místě uvažovat o odstranění alespoň části těchto podsadeb. V několika případech byla kleč vysazena přímo do rašelinných bezlesí, jejichž podstatu může ve velmi krátké době ohrozit. Odstranění nepůvodní kleče z těchto míst je prioritní, v případě podsadeb ve smrčinách není natolik naléhavé. Neméně závažnou skutečností je genetický původ vysazené kleče. Ten je u většiny výsadeb „neznámý“, přičemž v řadě případů je zřejmé, že se jedná o kleč z okruhu Pinus x pseudopumilio, tedy o předpokládaný produkt hybridizace vlastní kleče (Pinus mugo s. str.) s borovicí blatkou (Pinus uncinata subsp. uliginosa dle nejnovějšího taxonomického pojetí, BUSINSKÝ 2009). Tato geneticky nehomogenní kleč s různým stupněm introgrese je rozšířena v Krušných horách a na Šumavě (vzácně i ve Slavkovském lese a v Novohradských horách), a to i v místech, kde se již oba rodičovské druhy nevyskytují. Tohoto původu je zjevně i část kleče vysazené v zájmovém území. Naproti tomu původní kleč jizerskohorská a krkonošská je geneticky uniformní, což znamená, že by její genofond mohl být krušnohorskou či šumavskou klečí kontaminován. Riziko je sice sníženo zřejmě jen malým rozsahem generativního šíření kleče v místech jejího přirozeného výskytu na rašeliništích, přesto je nelze podceňovat. Cílem by tedy měla být postupná úplná eliminace geneticky nepůvodní kleče v celých Jizerských horách. Protože je odlišení cizorodých a místních populací kleče poměrně nesnadné, týká se požadavek na eliminaci všech uměle založených porostů, u nichž není jednoznačně prokázán jizerskohorský či krkonošský původ. Určitým vodítkem pro posouzení původu kleče může být Strana 59


věk výsadeb. Rizikové populace se vyskytují zejména ve výsadbách z 80. let, přibližně od r. 1995 je vysazována kleč jizerského nebo krkonošského původu. To zřejmě platí i pro veškeré podsadby. Na části území plní kleč důležitou roli přípravné dřeviny a proto lze k její eliminaci přistoupit teprve tehdy, až vznikne životaschopný smrkový porost. Mezitím je možný alespoň výřez nápadných stromkovitých habitů, byť tyto zdaleka nepokrývají veškerý výskyt cizorodé kleče. Tam, kde je kleč s velkou pravděpodobností vhodné provenience, není nutné ji z porostů odstraňovat ani později. Lze očekávat, že kleč bude postupně vytlačena odrůstajícím smrkem, který je v těchto porostech většinou v dostatečné míře přítomen. V menší míře se v mladých porostech udržel i smrk pichlavý, který by měl být z porostů průběžně odstraňován, jakmile přestane plnit roli přípravné dřeviny. V lesích na území rezervace se v souladu s preferencí přirozených procesů nepočítá s větším uplatněním porostní výchovy. Prořezávky, resp. probírky lze připustit jako dočasné opatření v tyčkovinách až tyčovinách mimo vlastní vrchoviště. Jeho účelem by mělo být zvýšení mechanické stability porostu, nikoliv však unifikace porostní struktury (zásahy neměly být schematické a neměly by probíhat jednotně po celé ploše porostu). V typických rašelinných smrčinách, které mají specifickou prostorovou výstavbu a růstovou dynamiku, nejsou výchovné zásahy žádoucí. Rašelinné smrčiny a často i smrčiny dalších typů se v minulosti nezřídka vyvíjely bez pěstebních zásahů, aniž by je to nějak poškodilo. Výchovná opatření (prořezávky) by proto měly být směřovány hlavně do mladých porostů s výskytem nepůvodních dřevin a s vyšším podílem umělé obnovy. Samostatný problém představuje přístup ke kůrovci, který je v současné ochraně přírody hojně diskutovaný. Obě krajní řešení, tedy intervenovat i neintervenovat, jsou legitimní. V nejpřísněji chráněných územích, jakými jsou i národní přírodní rezervace, je logická snaha o omezení lidských zásahů do vývoje ekosystémů na nezbytně nutnou míru. Zásahy směřující ke zvýšení odolnosti lesa před rušivými vlivy mají své oprávnění, zejména jde-li o les (ekosystém) lidským přičiněním oslabený. Tyto intervence ale nemohou zajít tak daleko, že vyvolají dezintegraci porostů a významným způsobem naruší přírodní ráz území. Je zřejmé, že volba strategie ke kůrovci není jen otázkou racionální úvahy (která se nutně odehrává na spekulativním základě), ale má i určitý filozofický či chceme-li politický rozměr. Autor plánu péče se necítí dostatečně povolaný k tomu, aby vydával autoritativní stanoviska, a ponechává toto rozhodování kompetentním orgánům. Na základě dosavadních poznatků z území se ovšem kloní spíše k bezzásahovosti, za přijatelné řešení považuje odkorňování aktivních kůrovcových smrků na stojato, jak to bylo v tomto roce i v území poprvé realizováno. Příloha T1: Popis dílčích porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha M3: Mapa dílčích ploch (na podkladu ortofotomapy) Příloha M6: Lesní porostní mapa b) nelesní plochy, vodní toky Viz rámcové zásady (kap. 3.1.1). Vodní tok i obě nelesní parcely bez zásahů. Podobný charakter jako obě nelesní plochy mají i lesní parcely 1792/1 a 1789/1, popř. 1791/4 (příslušnost posledních dvou parcel k ZCHÚ je sporná). Tyto parcely by neměly být uměle zalesňovány. Příloha T2: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich.

Strana 60


3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu jsou částečně zastoupeny biotopy podobného charakteru jako ve vlastní rezervaci, celkově však převažují sušší polohy dílem s mladými porosty až pasekového vzhledu, dílem se zachovalými porosty středního až zralejšího věku. Z hlediska naléhavosti managementu stojí na prvním místě nezapojené až silně mezernaté mlaziny, které zaujímají značnou část území. V těchto porostech se obnova potýká s opakovanými nezdary, které spadají na vrub především poškození mrazem. Místy jsou ve větší míře zastoupeny náhradní dřeviny borovice kleč a smrk pichlavý, vedle nich jsou ale mezery s opakovaným vylepšením smrkem ztepilým. Úspěchu obnovy lze nejsnáze dosáhnout výsadbou kleče, která pak poslouží jako ochrana pro smrk ztepilý: tento model již v území funguje, jeho efekt ovšem dosud není vzhledem ke krátké době trvání příliš zjevný. Aby vzniklý porost nebyl věkově příliš uniformní, lze doporučit výsadbu kleče ve formě skupinek a hloučků s ponecháním určitých mezer. O něco později se ke kleči dosadí smrk, ještě později pak individuálně chráněný jeřáb. Porost je vhodné i dlouhodoběji ponechat volně zapojený až lehce mezernatý, mezery se dříve či později vyplní přirozenou obnovou. Výsledkem bude porost s členitou korunovou hladinou, se zvýšenou odolností vůči abiotickým vlivům i hmyzím škůdcům. Také na dalších místech, kde se obnova potýká s nezdary a porost je dosud nezapojený, lze doporučit pomalejší postup před snahou o rychlé celoplošné zalesnění. Kleč je možné v porostu i dlouhodobě ponechat, pokud je prokazatelně místního (jizerskohorského či krkonošského) původu. To ovšem není případ psk 355 C2a, kde je zjevně vysoký podíl jedinců postižených hybridizací s blatkou. Klečovou část této porostní skupiny je žádoucí postupně přeměnit na porost smrku ztepilého, s výřezem kleče je třeba započít již ve druhé polovině nastávajícího decenia (2012-2021), s úplným dokončením v deceniu následujícím. Nejlépe do konce nastávajícího decenia by měl být z porostů odstraněn i smrk pichlavý. V porostech je žádoucí zavést určitý malý podíl jeřábu ptačího. V nejvýše položených partiích ochranného pásma je vhodné v malém množství vysadit i jedli a buk. Všechny tyto výsadby musí být vhodným způsobem chráněny před zvěří a jejich stav musí být průběžně kontrolován, výhony vystupující z ochran, ale ještě neodrostlé zvěři je třeba chránit nátěrem. V odrostlých mlazinách a tyčkovinách mimo rašelinný terén se provádí běžná výchova prořezávkami. V silně zamokřeném a vrchovištním terénu je žádoucí ponechat porosty samovolnému vývoji. Ve starších porostech mimo rašelinný terén jsou přípustné nesystematické probírky (s vyklizením vytěžené hmoty) a v omezené míře i obnovní těžba výběrného charakteru, která však v nastávajícím deceniu není vzhledem k nízkému věku porostů aktuální. Porosty v rašelinném terénu (zejména psk 356 B17/3/1b) by měly být ponechány samovývoji. Podobně lze doporučit minimalizovat zásahy v podmáčených smrčinách sledujících tok Jizerky.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Rezervace je v terénu vyznačena obvyklým způsobem – pruhovým značením a tabulemi s velkým státním znakem. Geometrický plán chybí, takže nelze vyčíslit výměru dotčených parcel. Vedení hranic v jv. části území je nejednoznačné, není zřejmé, zda součástí území jsou ještě parcely 1789/1 a 1791/4, což by vyplývalo z logiky rozdělení lesních porostů (v již zastaralém zřizovacím výnosu tyto parcely ovšem uvedeny nejsou). Je tedy nutné provést geodetické zaměření území a jeho nové vytýčení v terénu. Současné značení hranic rezervace většinou vyhovuje, pouze v jižních částech území je místy nezřetelné a nepřesné. Obnovu značení je třeba provádět v závislosti na jeho stavu, obvykle 1x za 5 let, spadlé, případně zcizené hraniční tabule opravit nebo nahradit co nejdříve po zjištění závady. Strana 61


3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Na základě geodetického zaměření nově vyhlásit NPR. Pro lesní porosty v NPR i v ochranném pásmu požádat o udělení dlouhodobé výjimky ze zákonných lhůt na zalesnění a zajištění porostů, s cílem umožnit vznik přirozené porostní struktury. Případné použití ochranných chemických prostředků proti podkornímu hmyzu řešit výjimkou ze zákona o ochraně přírody a krajiny.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Zájmové území je v současnosti dosti zatíženo turistickým ruchem. Návštěvnost se koncentruje na Jizerské silnici, která prochází středem území, naštěstí v bezpečném odstupu od cenných vrchovištních partií. Využití této cesty je celoroční a týká se pěší turistiky, cykloturistiky a běžeckého lyžování, mimoto komunikace slouží v omezené míře motorovým vozidlům. Ze silnice odbočuje povalový chodník zakončený vyhlídkovou plošinou na jednom z nejvýznamnějších vrchovištních bezlesí v Jizerských horách. Návštěvnost tuto lokalitu zásadnějším způsobem neohrožuje. Chodník je třeba náležitě udržovat. Mimo silnici prochází při jihovýchodním okraji rezervace naučná stezka, která slouží převážně jen pěšímu provozu. Stezka má charakter úzké, nepříliš upravené pěšiny, v závěrečném úseku pod Jizerskou silnicí (na severu) se nachází krátký povalový chodník. Stav cesty neodpovídá jejímu významu a vytížení, za vlhkých období se místy zdržuje voda. Lze doporučit úpravu této cesty na větší šířku a doplnění povalových úseků. Cesta sleduje hranici rezervace a případné úpravy nebudou znamenat ohrožení předmětů ochrany území. Současné turistické zatížení území je ještě únosné, regulace není nutná. Není však žádoucí pro veřejnost zpřístupňovat nové trasy.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Rezervací prochází od r. 1971 naučná stezka, jedna z vůbec nejstarších v kraji. Spojuje Rašeliniště Jizerky s osadou Jizerkou a vrchem Bukovcem. Zařízení cesty je třeba dle potřeby pravidelně obnovovat. V úseku, kde stezka prochází volným terénem (mimo silnici) lze doporučit mírné zkapacitnění a technické úpravy (viz předchozí kapitola).

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Území národní přírodní rezervace je poměrně dobře prozkoumáno. V poslední době zde probíhají zejména intenzivní výzkumy na rašelinných bezlesích. Na nejcennějších lokalitách je vytýčena řada výzkumných ploch několika souběžně probíhajících výzkumných projektů. Tento stav je již na hranici únosnosti, což se týká zejména Vyhlídkové louky, kde je již patrný značný sešlap vrchovištní vegetace početnými badateli (nemluvě o „lesu“ kolíků a dalších pomůcek). Při povolování výzkumných aktivit je třeba přihlížet k jejich očekávanému přínosu a konkrétním dopadům na území, pokud je to možné, měly by být směrovány na jiné, méně exponované lokality. Dílčí přírodovědné průzkumy lze provádět podle aktuálních zájmů a potřeby. Pokračovat v monitoringu vzácných druhů ptáků (Aegolius funereus, Grus grus, Glaucidium passerinum, Tetrao tetrix) v rámci monitorování předmětu ochrany ptačí oblasti Jizerské hory.

Strana 62


4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a kvantifikace

Jednorázové a časově omezené zásahy vyhotovení geometrického plánu obnova hranic ZCHÚ (tabule, pruhové značení) 2x zpracování nového plánu péče výzkum, monitoring Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy nadstandardní lesnické zásahy* údržba naučné stezky ptačí budky Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč)

Orientační náklady Orientační náklady za rok (Kč) za období platnosti plánu péče (Kč) 200 000,160 000,60 000,80 000,300 000,100 000,30 000,10 000,-

900 000,270 000,90 000,1 260 000,1 560 000,-

*) výřez nepůvodní kleče, přednostně z přirozených bezlesí, výměna nevyhovujících individuálních ochran u stávajících listnatých výsadeb, další prosadby, případně podsadby listnatých dřevin

4.2 Použité podklady a zdroje informací ABTOVÁ M. et BURDA J. (1981): Botanický inventarizační průzkum státní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] ANDRÉE A. (1868): Ausflüge im Isergebirge. – Verh. Bot. Provinz Brandenburg, Berlin, 10: 139-143. ANONYMUS (2001): Plán péče pro NPR Rašeliniště Jizerky na období 1. 1. 2002–31. 12. 2011. – Ms., Ekoles-Projekt s. r. o., Jablonec n. N. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] ANONYMUS (2009): Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma. – MŽP ČR, Praha. BARILLOVÁ J. (1996): Výskyt a ekologie druhu Juniperus communis subsp. alpina v Jizerských horách. – Ms. [Dipl. Pr., depon. in: Kat. Dendrol. Šlecht. Les. Dřev. Les. Fak. ČZU Praha] BEZDĚČKA P. (2000): Výsledky determinace mravenců (Hymenoptera: Formicidae) z CHKO Jizerské hory. – Nepubl. strojopis, 2 pp., depon. in AOPK – Správa CHKO Jizerské hory a krajské středisko Liberec a Severočeské muzeum v Liberci. BEZDĚČKA P. (2003): Výsledky determinace mravenců (Hymenoptera: Formicidae) z CHKO Jizerské hory z roku 2003. – Nepubl. strojopis, 7 pp., depon. in AOPK – Správa CHKO Jizerské hory a krajské středisko Liberec a Severočeské muzeum v Liberci. BURDA J. (sine anno): Seznam vyšších rostlin v SPR Rašeliniště Jizery a SPR Rašeliniště Jizerky dle údajů z literatury. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] BUSINSKÝ R. (1998): Agregát Pinus mugo v bývalém Československu – taxonomie, rozšíření, hybridní populace a ohrožení. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 33: 29-52. BUSINSKÝ R. (2009): Borovice blatka v novém pojetí. – Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 44: 35-43. ČEŘOVSKÝ J., PODHAJSKÁ Z. & TUROŇOVÁ D. [eds.] (2007): Botanicky významná území České republiky. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. DEMEK J. [ed.] et al. (1987): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. – Academia, Praha, 584 pp. ENGLER A. (1865): Ueber die Vegetation des Isergebirges. – Jahresber. Schles. Ges. Vaterl. Cult., Breslau, 42 (1864): 65-69.

Strana 63


FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. [eds] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. FIRBAS F. (1929): Die Pflanzendecke des Friedländischen. – Heimatkunde des Bezirkes Friedland in Böhmen, Friedland, 155-246. FRÖHNER S. (1971): Kritische Pflanzen und floristische Neuheiten aus dem Riesengebirge und Isergebirge. – Opera Corcont., Vrchlabí, 7-8: 65-76. HOLUBIČKOVÁ B. & VÁŇA J. (1973): Studie o vegetaci blat. IV. Rašeliniště Jizerských hor. – Sborn. Severočes. Přír., Litoměřice, 4: 37-52. HOUŠKOVÁ E. (1981): Fytocenologická a ekologická charakteristika rašelinišť v Jizerských horách. – Mskr. [Dipl. Pr., depon. in Bibl. Kat. Bot. Přír. Fak. UK, Praha, 138 pp.] HOUŠKOVÁ E. (1987): Přehled rostlinných společenstev rašelinišť Jizerských hor a jejich předpokládané sukcesní vztahy. – Stipa 8/9: 20–31. HRAŠKO J. et al. (1991): Morfogenetický klasifikačný systém pôd ČSFR. 2. vyd. – Výzk. Ústav Pôd. Úrod., Bratislava. HRUŠKA J. & CIENCALA E. [eds.] (2005): Dlouhodobá acidifikace a nutriční degradace lesních půd – limitující faktor současného lesnictví. – Česká geologická služba, 160 p. HRUŠKA J. & KOPÁČEK J. (2005): Kyselý déšť stále s námi – zdroje, mechanismy, účinky, minulost a budoucnost. – Ministerstvo životního prostředí, 24 p. HUSOVÁ M., JIRÁSEK J. & MORAVEC J. (2002): Přehled vegetace České republiky. Svazek 3. Jehličnaté lesy. – Academia, Praha. CHALOUPSKÝ J.[red.] (1989): Přehledná geologická mapa Krkonoš a Jizerských hor. (1:100 tis.) – Ústř. Ústav Geol., Praha. CHVÁLA M. & VONIČKA P. (2008): Kroužilkovití (Diptera: Empididae) Jizerských hor a Frýdlantska. In: VONIČKA P. & PREISLER J. [eds.]: Výsledky entomologického výzkumu Jizerských hor a Frýdlantska I. – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 26: 129-151. CHYTRÝ M., KUČERA T. & KOČÍ M. [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. JIRÁSEK J. (1995): Společenstva přirozených smrčin České republiky. – Preslia, Praha, 67: 225-259. JÓŽA M. & VONIČKA P. (2004): Jizerskohorská rašeliniště. – Jizersko-ještědský horský spolek, Liberec. KNOZ J. & TÓTHOVÁ A.. (2008): Pakomárcovití (Diptera: Ceratopogonidae) Jizerských hor a Frýdlantska. In: VONIČKA P. & PREISLER J. [eds.]: Výsledky entomologického výzkumu Jizerských hor a Frýdlantska I. – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 26: 157-172. KOŘISTKA C. (1877): Das Riesen- und Isergebirge und seine östlichen Vorlagen. – Arb. Topogr. Abt. Landesdurchforsch. in Böhmen, Prag, II/1. KRÁLOVÁ Š. (2002): Mapování biotopů Natura 2000 na lokalitě L0062jh „Rašeliniště Jizerky“. – Ms. [depon. in: AOPK ČR, Praha] KRAMPL F. & MAREK J. (1999): Příspěvek k poznání současné fauny motýlů (Lepidoptera) Jizerských hor. – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 21: 145-188. KRAMPL F. & MAREK J. (2003): Faunisticky významné nálezy motýlů (Lepidoptera) v Jizerských horách, Česká republika, v letech 1999-2003 a ekologicko-geografické poznámky k šíření některých druhů. – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 23: 127-174. KRAMPL F. & MAREK J. (2005): Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky. – Nepubl. strojopis, 20 pp., depon. in AOPK Praha a AOPK – Správa CHKO Jizerské hory a krajské středisko Liberec. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – 928 p., Academia, Praha KUČERA J. & VÁŇA J. (2003): Check- and Red List of the bryophytes of the Czech Republic. – Preslia, Praha, 75: 193-222.

Strana 64


KŮRKA A. (1995a): Arachnofauna rašelinišť Jizerských hor (Pavouci – Araneidea). – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 19: 99-122. KŮRKA A. (1995b): Some rare and remarkable spider species (Araneida) from peatbogs of the Czech Republic. – Čas. Nár. Muzea, Řada přírodověd., 164: 77-86. KŮRKA A. (1999): Pavouci (Araneida) Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 21: 119-136. KŮRKA A. (2005): Inventarizační průzkum pavouků (Araneae) národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky. – Nepubl. strojopis, 19 pp. + nálezová databáze (*xls) + mapa, depon. in AOPK Praha a AOPK – Správa CHKO Jizerské hory a krajské středisko Liberec. LAUTERER P. (2001): Mery (Sternorrhyncha, Psylloidea) Jizerských hor. – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 22: 85-99. LIMPRICHT K. G. (1872): Ergebnisse einigen botanischen Wanderungen durchs Isergebirge. – Abh. Schles. Ges. Vaterländ. Cult., Abt. Naturwiss. Medic., Breslau, 1869-1872: 33-47. MACEK J. (2009): Širopasí blanokřídlí (Hymenoptera: Symphyta) Jizerských hor a Frýdlantska. In: VONIČKA P. & PREISLER J. [eds.]: Výsledky entomologického výzkumu Jizerských hor a Frýdlantska II. – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 27: 199-237. MACKOVČIN P., SEDLÁČEK M. & KUNCOVÁ J. [eds.] (2002): Liberecko. In: Mackovčin P. & Sedláček M (eds.), Chráněná území ČR, svazek III. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Ekocentrum Brno, Praha, 331 pp. MARTÍNKOVÁ H. (2009): Návrh hrazení drenážních příkopů k revitalizaci NPR Rašeliniště Jizery. Studie. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] MAZÁNEK L., VONIČKA P. & PREISLER J. (2009): Pestřenkovití (Diptera: Syrphidae) Jizerských hor a Frýdlantska. In: VONIČKA P. & PREISLER J. [eds.]: Výsledky entomologického výzkumu Jizerských hor a Frýdlantska II. – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 27: 3-46. MENZEL G. (1868): Physiographie des Isergebirges. – Reichenberg-Friedland. MÍCHAL I. & PETŘÍČEK V. [eds.] (1999): Péče o chráněná území II. Lesní společenstva. – Praha, 714 p. MIKYŠKA R. et NEUHÄUSLOVÁ Z. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1:200 000. 1. České země. List M-33-X Liberec. – Academia a Kartografické nakladatelství, Praha. MORAVEC J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. vydání. – Severočes. Přír., Litoměřice, Příl. 1995, 1–206. MÜLLER J. (1936): Lesní typy Jizerských hor. – Lesn. Pr., Praha, 15: 477-523. NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky (1:500 000). – Academia, Praha. NEVRLÝ M. (1962): Topografie živých rašelinišť Jizerských hor. – Sborn. Severočes. Mus., Liberec, Přír. Vědy, 2: 33-84. NEVRLÝ M. (1981): Kniha o Jizerských horách. Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem. NEVRLÝ M., SIMM O. & PIKOUS J. (2006): Tři iseriny. Jizerka – Velká Jizera – Orle. – Liberec, 152 p. NOVÁK P. [red.] (1993): Syntetická půdní mapa České republiky (1:200 000). List A-3 Liberec. – Výzk. Úst. Meliorací a Ochr. Půdy, Praha. PLAIL J. (1927): Pollenanalytische Untersuchungen einiger Hochmoore des Isergebirges. – Mitt. Ver. Heimatkunde, Reichenberg, 21: 112-128. PLOCEK A. (1974): Nástin květeny Jizerských hor. – Ms. [Dis. Pr., depon. in: Bibl. Kat. Bot. Přírod. Fak. UK, Praha] PLOCEK A. (1982-1986): Květena Jizerských hor. 1-4. – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 12: 5-44, 13: 5-24, 14: 5-39 et 15: 5-52 [nedokončeno]. PREISLER J. & ŠPAČEK J. (2001): Pošvatky (Plecoptera) a střechatky (Megaloptera) Jizerských hor. – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 22: 109-114. PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1-166. Strana 65


PUCHMAJEROVÁ M. (1929): Les tourbières de la haute chaine des Krkonoše et du massif central de la Jizera. – Publ. Fac. Sc. Univ. Charl., Prague, 89: 1-25. PUCHMAJEROVÁ M. (1936): Rašeliny Jizerských hor. – Arch. pro přírodov. Výzk. Čech, Praha, 19: 444. QUITT E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. – Stud. Geogr., Brno, 16: 1-74 (mapa). RICHTER H. (1937): Ein kurzer Ueberblick über die Vegetation eines Isergebirgsmoores. – Natur u. Heimat, Aussig, Gedenkheft Prof. Dr. Karl Rudolph, p. 17-23. RUS I. (1999): Příspěvek k poznání vážek (Odonata) CHKO Jizerské hory. – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 21: 137-143. RYBNÍČEK K. & HOUŠKOVÁ E. (1994): Vegetační a stanovištní změny na rašeliništích Jizerských hor za období 1980–1991. – Příroda, Praha, 1: 129–136. RYBNÍČEK K. (1991-1999): Sledování stanovištních a vegetačních změn vrcholových rašelinišť sudetské horské soustavy. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] RYBNÍČEK K. (2000): Present results of vegetation and habitat monitoring in mountain bogs of the Jizerské hory Mts., 1991–1998. – Příroda, Praha, 17: 101–108. RYBNÍČEK K., BALÁTOVÁ-TULÁČKOVÁ E. et NEUHÄUSL R. (1984): Přehled rostlinných společenstev rašelinišť a mokřadních luk Československa. – Studie ČSAV, Praha, 84/8: 1-124. SAJVEROVÁ E. (1981): Rekonstrukce vegetace vrcholové části Jizerských hor na základě pylové analýzy. – Ms. [Dipl. Pr., depon. in: Knih. Kat. Bot. Přír. Fak. UK Praha] SCHIFFNER V. (1908): Ökologische Studie über die sogenannten „Knieholzwiesen“ des Isergebirges. – In: Wiesner-Festschrift 1908, Wien, pp. 452-472. SCHUSTLER F. (1918): Krkonoše. Rostlinozeměpisná (fytogeografická) studie. – Archiv Přír. Výzk. Čech, Praha, 16/4: 1-181. SCHWARZ O., HOŠEK J., ANDĚL P., HRUŠKA J., HOFMEISER J., SVOBODA T. & PETRŽÍLKA L. (2009): Soubor map atmosférické depozice, překročení kritických zátěží síry a dusíku pro lesní ekosystémy a lišejníkové indikace imisní zátěže v KRNAP a CHKO Jizerské hory. – Lesnická práce, 34 p., 11 mp. SCHWENCKFELD C. (1600): Stirpium et fossilium Silesiae Catalogus. Lipsiae. SIEBELT F. (1909): Etwas von der Flora des Isergebirges. Wanderer in Riesengebirge. SIGMOND J. (1937): Untersuchungen über das Dickenwachstum an Moorfichten aus dem Gebiete der „Kleinen Iserwiese“ im Isergebirge. – Natur u. Heimat, Aussig, Gedenkheft Prof. Dr. Karl Rudolph, p. 23-30. SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění ČSR. – In: Květena ČSR, díl 1., Academia, Praha, 103-121. SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění ČSR. – In: Květena ČSR, díl 1., Academia, Praha, 103-121. STENZEL G. (1878): Über das Vorkommen des Knieholzes auf der Iserwiese. – Bet. Schles. Ges. Vaterl. Cult., Breslau, 15 (1878): 1-159. STRAKA J., DVOŘÁK L. & BOGUSCH P. (2009): Žahadloví blanokřídlí (Hymenoptera: Aculeata) Jizerských hor a Frýdlantska. In: VONIČKA P. & PREISLER J. [eds.], Výsledky entomologického výzkumu Jizerských hor a Frýdlantska II. – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 27: 239275. SÝKORA T. (1969): Vegetace vrchovišť v chráněném území SPR Rašeliniště Jizerky. – Ochr. Přír., Praha, Ochr. Průzk., 3: 9-14. SÝKORA T. (1971): Lesní rostlinná společenstva Jizerských hor. In: Knižnice Jizerských hor, 11: 1-60, ed. Severočes. Mus., Liberec. SÝKORA T. (1974): Vřesovec čtyřřadý – Erica tetralix L. na Malé Jizerské louce v Jizerských horách. – Živa, Praha, 22: 204. ŠANDA M. (2009): Sledování a vyhodnocení vodního režimu v OP NPR Rašeliniště Jizery a NPR Rašeliniště Jizerky. – Ms., 50 p. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] Strana 66


ŠEVČÍK J. & VONIČKA P. (2008): Dvoukřídlí (Diptera: Nematocera) čeledí Mycetophilidae (bedlobytkovití), Keroplatidae, Bolitophilidae, Diadocidiidae, Sciaridae (smutnicovití) a Anisopodidae (stružilkovití) Jizerských hor. In: VONIČKA P. & PREISLER J. [eds.], Výsledky entomologického výzkumu Jizerských hor a Frýdlantska I. – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 26: 95127. ŠIFNER F. (2009): Výkalnicovití (Diptera: Scathophagidae) Jizerských hor a Frýdlantska. In: VONIČKA P. & PREISLER J. [eds.]: Výsledky entomologického výzkumu Jizerských hor a Frýdlantska II. – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 27: 185-197. ŠVÁTORA M. (2004): Zpráva o ichtyologickém průzkumu prováděném na území CHKO Jizerské hory v letech 2001-2004. – Nepubl. strojopis, 33 pp., depon. in AOPK – Správa CHKO Jizerské hory a krajské středisko Liberec. TOLASZ R. [ed.] (2007): Atlas podnebí Česka. – Český hydrometeorologický ústav a Univerzita Palackého, Praha a Olomouc. TOMANDL M. (1958): Historický průzkum lesů pro lesní hospodářský celek Frýdlant. – Ms., 83 p. [depon. in: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Jablonec n. N.] TOMANDL M. (1972): Dějiny lesního hospodářství v Jizerských horách. – Knižnice Jizerských hor, Severočes. Mus., Liberec, 12: 1-68. TOMÁŠEK M. (1992): Půdní mapa ČR. List 03-23 Harrachov. – Ústř. Úst. Geol., Praha. TOMÁŠEK M. (1995): Půdní mapa ČR. List 03-14 Liberec. – Český Geol. Ústav, Praha. VÁŇA J. (2007): Mechorosty vybraných rašelinišť Jizerských hor III. Mechorosty rašelinišť v okolí Jizerky (východně od Smědavy). – Ms., 34 p. [depon. in: správa CHKO Jizerské hory, Liberec] VESECKÝ A. [ed.] et al. (1958): Atlas podnebí Československé socialistické republiky. – Praha. VESECKÝ A. [ed.] et al. (1961): Podnebí Československé socialistické republiky. Tabulky. – Praha. VIŠŇÁK R. (2000): Přírodovědné podklady pro plán péče o NPR Rašeliniště Jizerky. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] VIŠŇÁK R. (2003): Jizerskohorská rašeliniště po 40 letech a jejich botanická charakteristika. – Sborn. Severočes. Muz.-Přír. Vědy, Liberec, 23: 11-84. VIŠŇÁK R. (2005): Inventarizační průzkum NPR Rašeliniště Jizerky z oboru botanika (floristika, fytocenologie, biotopy). – Ms. [depon. in Správa CHKO Jizerské hory, Liberec]. VONIČKA P. & PREISLER J. [eds.] (2008): Výsledky entomologického výzkumu Jizerských hor a Frýdlantska I. – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 26: 1-287. VONIČKA P. & PREISLER J. [eds.] (2009): Výsledky entomologického výzkumu Jizerských hor a Frýdlantska II. – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 27: 1-278. VONIČKA P. & ŠŤASTNÝ J. (2005): Inventarizační průzkum brouků (Coleoptera) národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky. Adephaga, Hydrophiloidea, Staphylinoidea. – Nepubl. strojopis, 35 pp. + nálezová databáze (*xls) + mapa, depon. in AOPK Praha a AOPK – Správa CHKO Jizerské hory a krajské středisko Liberec. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení Zákona ČNR č. 114/1992 Sb. Vyhláška MŽP ČR č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. WALDHAUSER M. & WALDHAUSEROVÁ I. (2007): Zajímavé nálezy vážek (Odonata) v Libereckém kraji. – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 25: 39-48. WALDHAUSEROVÁ I. (2006): Inventarizace vážek (Odonata) na vybraných rašeliništích (NPR Rašeliniště Jizery, NPR Rašeliniště Jizerky, PR Čihadla, PR Klečové louky a PR Černá jezírka) Jizerských hor v zájmovém území PSLJH. – Nepubl. strojopis, 7 pp. + nálezová databáze (*xls), depon. in AOPK – Správa CHKO Jizerské hory a krajské středisko Liberec. WALDHAUSEROVÁ I. (2007): Inventarizační průzkum vážek (Odonata) na vybraných lokalitách Jizerských hor v roce 2007. – Nepubl. strojopis, 7 pp. + nálezová databáze (*xls), depon. in AOPK – Správa CHKO Jizerské hory a krajské středisko Liberec.

Strana 67


4.3 Seznam používaných zkratek CHKO – chráněná krajinná oblast, EVL – evropsky významná lokalita, IO – individuální ochrana, LHC – lesní hospodářský celek, LHE – lesní hospodářská evidence, LHP – lesní hospodářský plán, LT – lesní typ, OP – ochranné pásmo, NPR – národní přírodní rezervace, psk – porostní skupina, SLT – soubor lesních typů, SPR – státní přírodní rezervace, ZCHÚ – zvláště chráněné území, další použité zkratky (pokud nejsou všeobecně srozumitelné) jsou vysvětleny na příslušných místech textu. Zkratky dřevin užívané zejména v tabulkách: BK buk lesní (Fagus sylvatica) BO borovice lesní (Pinus sylvestris) BOP borovice pokroucená (Pinus contorta) BR bříza bělokorá (Betula pendula) BRX bříza karpatská (Betula carpatica) JAL jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina) JD jedle bělokorá (Abies alba) JR jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) KL javor klen (Acer pseudoplatanus) KOS borovice kleč (Pinus mugo, včetně vysazené P. x pseudopumilio a nerozlišené P. rotundata) MD modřín opadavý (Larix decidua) SM smrk ztepilý (Picea abies) SMP smrk pichlavý (Picea pungens)

4.4 Plán péče zpracoval

RNDr. Richard Višňák, Ph.D. biologické a ekologické průzkumy Mlýnská 271, 471 27 Stráž pod Ralskem

listopad 2010 (poslední aktualizace březen 2012)

Podklady k zoologii připravili ing. Pavel Vonička a mgr. Martin Pudil, Severočeské muzeum Liberec.

Strana 68


P ŘÍLOHY Protokol o způsobu vypořádání připomínek, kterým se zároveň plán péče schvaluje

Tabulky: Příloha T1 – Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.5.1 a k bodu 3.1.2). Příloha T2 – Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.5.2, 2.5.3 a 2.5.4 a k bodu 3.1.2). Mapy: Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 – Mapa dílčích ploch (na podkladu ortofotomapy) Příloha M4 – Lesnická mapa typologická Příloha M5 – Stupně přirozenosti lesních porostů Příloha M6 – Lesní porostní mapa Příloha M7 – Mapa přirozených bezlesí Příloha M8 – Vegetační mapy z botanického inventarizačního průzkumu Příloha M9 – Historické mapy a letecké snímky Ostatní: Příloha S1 – Popisy dílčích ploch Příloha S2 – Popisy vymezených přirozených bezlesí Příloha S3 – Floristický přehled

Strana 69

Příloha T1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Rašeliniště Jizerky – vlastní NPR JPRL 267A2a

dílčí výměra RS/PT zastoupení dřevin plocha v ha 1 3,06 1C KOS 7, SM 3

267A7 267A7 267A14a

2 3 4, 5

0,33 0,31 0,52

1B 1B 1B

SM 10 SM 10 SM 3, KOS 7

267A14b/4/2b

6

4,01

1B

267A101 267B2b

7 8, 9

0,06 1,33

– 1C

SM 7, KOS 3/SM 10/SM 10 bezlesí SM 1-2, KOS 8-9

267B4/2a 267B14a

10 11

3,17 0,41

1B

267B14a 267B14a 267B14a

12 13 14

0,03 0,13 7,5

1A 1A 1A

KOS 10 KOS 10 SM 1-2, KOS 8-9

267B14b

15

2,27

1B

SM 6-7, KOS 3-4

267B102 267B103 267B104 267B105 267B106 267B112 267B113

16 17 18 19 20 21, 22 23

0,09 0,09 0,81 0,17 0,58 2,99 0,07

– – – – – – –

SM 10 SM 1, KOS 9

bezlesí bezlesí bezlesí bezlesí bezlesí bezlesí bezlesí

prům. výška 2 17 20 SM 15, KOS 2 16/8/2

stupeň doporučený zásah přir. E vylepšení SM v sz. části, výhledově prořezávka KOS (není naléhavé) C bez zásahu C bez zásahu B bez zásahu C

E

8/2 SM 10, KOS 2

C B

bez zásahu vylepšení SM ke KOS ve svahu pod silnicí, v nivě nevylepšovat, naopak postupně odstranit nepůvodní KOS bez zásahu bez zásahu

B B B

bez zásahu bez zásahu bez zásahu

C

bez zásahu

SM 15, KOS 2

poznámka

2 jz. část sv. část

bez zásahu

2

SM 10, KOS 2

nal.

bez zásahu bez zásahu bez zásahu bez zásahu bez zásahu bez zásahu bez zásahu

bezlesí M1 2

jižní část

psk na východě dle současného vymezení zahrnuje i části navazujících bezlesí při Pařezovém potoce bezlesí M2 bezlesí M3 bezlesí M9 bezlesí M8 bezlesí M6 (severní část) bezlesí M10 (část) bezlesí M7

JPRL 267C3/1a

dílčí výměra RS/PT zastoupení dřevin prům. plocha v ha výška 24 3,52 1B SM 10/SM 4, KOS 6 6/1

267C3/1a

25

0,37

1B

SM 10/SM 10

12/1

267C5/4 267C7 267C13/2/1b

26 27 28, 29

4,56 1,17 4,2

2A 2A 1B

18/10 21 12/3/1

267C14 267C14 267C107

30 31 32

1,04 1,99 1,23

1A 1A –

SM 10 SM 10 SM 8, KOS 2/SM 8, KOS 2/SM 10 KOS 10, SM KOS 10, SM, BRX bezlesí

267C108 267D2c/1

33 34

1,8 2,13

– 1A

267D2d

35

2,64

1C

267D13 267D14a/2a

36, 37 38

1,7 0,29

1A 1B

267D14a/2a

39

2,38

1B

267D14b/2b 267D109

40 41

0,21 3,88

1B –

267D110

42

0,31

–

267E2/1

43

4,05

1C

355F1a

44

0,89

1C

SM 3, KOS 7/KOS 10, JR SM 2, KOS 8

355F3 355F4

45, 46 47

1,04 0,43

1C 1B

SM 10 SM 10

bezlesí SM 7, KOS 3/SM 3, KOS 4, BRX 3 KOS 7, SM 3

2 2

6/1 1

KOS 10, SM 2 KOS 7, SM 3/SM 10 10/4, KOS 2 SM 8, KOS 2/SM 8, 14/1 KOS 2 SM 8, KOS 2/SM 10 8/1 bezlesí

stupeň doporučený zásah přir. E dle potřeby pomístní vylepšení SM, vyměnit IO k BRX za vyšší, možno přisadit JR D zalesnění SM vhodné, lze doplnit JR s IO C bez zásahu C bez zásahu C bez zásahu, výhledově redukce nepůvodní KOS A bez zásahu A bez zásahu výřez nepůvodní KOS, přednostně v nižším terénním stupni (náplavy) bez zásahu D náhrada nevyhovujících IO u BRX, později dle potřeby vylepšení E vylepšení v mezernatých úsecích – vysadit KOS, později doplnit SM a JR A bez zásahu C bez zásahu C C

bezlesí SM 4, KOS 1,5 SM 3, KOS 1 8/2 12

E D C C

v jižní části vylepšit, použít jako krycí dřevinu KOS, později přisadit SM a JR bez zásahu pouze úprava vodního režimu údržbou již realizovaných hrázek bez zásahu; rozšířit vymezené bezlesí dále na V, do psk 14a/2a pomístní prořezávka KOS, odstranění stromkovitých habitů KOS vylepšení SM, případně KOS a JR , stávající KOS zatím tolerovat bez zásahu bez zásahu

nal.

poznámka

2

hlavní část

2

malá část na SV

1

severní část jižní část bezlesí M6 (jižní část) bezlesí M4 a M5

2 1

malá jižní část

bezlesí M11 bezlesí M10 (část) 2 2

větší, severní část

JPRL 355F4 355F6a 355F6a 355F6b/2a 355F16/2b/1b 355F16/2b/1b 355F106 355F108 356A15/2/1 356B689 356C689 356D2b 356D14a

dílčí výměra RS/PT zastoupení dřevin prům. plocha v ha výška 48 0,12 1B SM 10 10 49, 50, 0,59 1B SM 10 16 51 52 0,14 1B SM 10 10/2 53 0,36 1B SM 10, KOS 2 54 5,85 1B SM 10/SM 8, KOS 2 12/2 55 1,14 1B SM 10 12/2 56 0,08 – bezlesí 57 0,09 – bezlesí 58 1,83 1B SM 10/SM 8, KOS 2 12/2 59 0,21 – bezlesí 60 0,13 – bezlesí 61 0,38 1C SM 9, KOS 1 3 62 0,77 1A KOS 10, SM 1

356D14b/2a/1

63

2,84

1B

SM 8, KOS 2, BRX, JR/SM 9, KOS 1 bezlesí

14/5/1

356D102

64

0,65

–

356D103 356D104 356D689 357A2 357A14/3/1

65 66 67 68 69

0,06 0,09 0,07 0,21 1,33

– – – 1C 1B

bezlesí bezlesí bezlesí SM 9, KOS 1 SM 10, KOS/SM 10/SM 10

357A14/3/1

70

6,28

1B

357A16

71

10,34

1A

357A101

72

0,58

–

SM 10/SM 10/SM 8, 14/4/1 KOS 2 SM 2, KOS 8, BRX SM 16, KOS 2 bezlesí

357A102 357A103

73 74

0,31 0,17

– –

bezlesí bezlesí

6 18/3/1

stupeň doporučený zásah přir. C bez zásahu C bez zásahu C C C C

bez zásahu bez zásahu výřez KOS vhodný bez zásahu

C

výřez KOS vhodný

nal.

poznámka malá jižní část 3 části podél toku Jizerky malá jižní část

3

hlavní část menší severní část bezlesí bezlesí

3 druhotné bezlesí – cesta druhotné bezlesí – cesta

C A C

bez zásahu bez zásahu, s vyloučením nahodilých těžeb výřez nepůvodní KOS v jižní a střední části vhodný bez zásahů, nerozšiřovat výzkumné aktivity výřez nepůvodní KOS bez zásahu

C C

bez zásahu bez zásahu

C

výřez nepůvodní KOS vhodný, neprovádět žádné další výsadby bez zásahů

B

bez zásahů, nerozšiřovat výzkumné aktivity bez zásahu bez zásahu

3

2

3

bezlesí M22 (část); společný popis s bezl. 356 D102 (dílčí plocha č.72 bezlesí M21 bezlesí M26

menší, jižní část; psk vznikla sloučením dřívějších psk 13/2 (na S) a 11 (na J) hlavní část severní část psk zčásti uměle zalesněna, stupeň přirozenosti B-C bezlesí M22; společný popis s bezl. 356 D102 (dílčí plocha č. 64 bezlesí M24 bezlesí M25 (část)

JPRL 357A104 357A105 357A106 357A109 357A110 357A111 357A689 357F2a

dílčí výměra RS/PT zastoupení dřevin plocha v ha 75, 76, 1,58 – bezlesí 77 78 0,44 – bezlesí 79 0,05 – bezlesí 80 0,04 – bezlesí 81 0,2 – bezlesí 82 0,67 – bezlesí 83 0,13 – bezlesí 84 4,18 1C SM 5, KOS 5, SMP

357F9/1a 357F11/2b 357F14/1b

85, 86 87 88, 89

0,37 1,01 0,32

1B 1B 1B

SM 10 SM 10 SM 10

357F112 357F113

90 91

0,16 0,18

– –

bezlesí bezlesí

prům. výška

stupeň přir.

doporučený zásah

nal.

bez zásahu výřez KOS na V vhodný bez zásahu bez zásahu bez zásahu SM 4, KOS 1 16/3 0/3 13/1

E

výhledově redukce KOS

C C C

bez zásahu bez zásahu bez zásahu bez zásahu bez zásahu

poznámka bezlesí M25 (část)

2

bezlesí M28 bezlesí M29 bezlesí M27 bezlesí M23

dvě nestejně velké části dvě nestejně velké části, psk nesnadno odlišitelná od sousedních bezlesí M32 bezlesí M33

V ys v ět li v k y: JPRL – jednotka prostorového rozdělení lesa; dílčí plochy – pořadové číslo dílčí plochy; RS/PT – rámcová směrnice / porostní typ; zastoupení dřevin – údaj v desítkách procent, dle terénního zjištění; prům. výška – průměrná výška (hlavního) porostu nebo etáží v metrech; stupeň přir. – stupeň přirozenosti dle metodiky (A – les původní, B – přírodní, C – přírodě blízký, D – kulturní, E – nepůvodní); nal. – naléhavost, zásah: 1 – naléhavý, nezbytný pro předmět ochrany, 2 – vhodný, 3 – možný, zbytný

Rašeliniště Jizerky – ochranné pásmo JPRL 355C2a 355C2a 355C2b

dílčí plocha 92 93 94

355C4 355C6 355C6 355C101 355C102 355C110

95 96 97 98 99 100

0,34 0,6 0,18 0,02 0,04 0,05

1B 1B 1B – – –

SM 10 SM 10 SM 10 bezlesí bezlesí bezlesí

8 12 12

355D2/1

101

5,83

2B

SM 6, KOS 4, SMP, JR

5/1

D

355D2/1

102

0,55

1B

SM 6, KOS 4, SMP, JR

5/1

D

355D4

103, 104, 105 106, 107, 108

0,37

1B

SM 10

10

C

bez zásahů; bezlesí lze jako plošně zanedbatelné a málo vyhraněné zrušit prosadby KOS, později dle potřeby do mezer přisadit SM, postupná redukce SMP prosadby KOS, později dle potřeby do mezer přisadit SM, postupná redukce SMP bez zásahu

1,16

1B

SM 10

14

C

bez zásahů

355D103 355D109 355D689 355E1a 355E3/1b

109 110 111 112 113

0,08 0,04 0,26 0,73 3,3

– – – 2B 2B

355E8/1c

114

1,23

1B

bezlesí bezlesí bezlesí SM 7, KOS 3 SM 8, SMP 2/SM 8, KOS 2 SM 10/SM 10, KOS

355E8/1c 355E107

115 116

0,32 0,06

2A –

SM 10/SM 10 bezlesí

355D6

výměra RS/PT v ha 0,49 2B 7,04 1C 7,07 2B

zastoupení dřevin SM 10 SM 6, KOS 4 SM 6, SMP 2, KOS 2

prům. výška 10 3 5/1

stupeň doporučený zásah přir. C ke konci decenia probírka D prořezávka, postupná redukce KOS D pomístní vylepšení SM, v menším množství prosadby JR a výše po svahu i BK s IO C bez zásahu C bez zásahu C bez zásahu

nal. 2 2 2

poznámka menší jz. část hlavní část

sz. část jv. část

2

2

psk je katastrálně rozdělena (parcelou vodního toku, která však neodpovídá situaci v terénu) do tří sousedících částí

bez zásahů 2 10/2

D C

bez zásahu, výhledově redukce KOS postupná redukce SMP a KOS

2 2

18/4

C

2

16/1

C

na konci decenia prořezávka, likvidace SMP bez zásahu

větší, jižní část menší, severní část

JPRL 355G2/1 355G2/1

dílčí plocha 117 118

výměra RS/PT v ha 0,14 1A 4,07 2B

zastoupení dřevin

355G4 356B2a/1a

119 120

0,31 2,01

1B 2B

SM 10 SM 8, KOS 2, SMP

356B2b

121

2,11

1C

SM 7, KOS 3

356B2c 356B2c

122 123

0,17 1,65

1C 1C

SM 10 SM 4, KOS 6, SMP, JR

356B2c

124

3,7

1C

SM 3, KOS 7, JR

356B6/4 356B6/4 356B6/4 356B6/4 356B6/4 356B7 356B17/3/1b

125 126 127 128 129 130 131

1,2 3,07 0,54 0,42 1,03 0,4 3,99

1B 2A 1B 1B 2A 2A 2A

356B105

132

0,08

356C0 356C1a

133 134

356C1b 356C2a 356C2b

SM 10 SM 3, SMP 3, KOS 4/SM 8, JR 2

prům. výška 8/2 4/1

12 5/1 SM 4, KOS 12 1 2

stupeň doporučený zásah přir. C bez zásahu E vylepšení: vysadit SM ke KOS, v otevřenějších úsecích vysadit i KOS, později doplnit SM C bez zásahu, probírka možná D bez zásahu, ke konci decenia dle potřeby prořezávka a eliminace SMP D prořezávka s redukcí KOS

D E

bez zásahu vylepšení v mezernatých úsecích: výsadba KOS (místního původu) a později prosadba SM vylepšení v sv. části – sadba SM do těsné blízkosti KOS, výhledově redukce KOS bez zásahů probírka možná probírka bez zásahu probírka možná bez zásahu výřez KOS vhodný, jinak bez zásahu

2

E

18/14 18/14 16/8/2 15 15/8 13 0/14/1

C C C C C C C

–

SM 10 SM 10 SM 10, KOS SM 10 SM 10 SM 10 souše/SM 10/SM 9, KOS 1 bezlesí

0,12 2,04

2B 2B

SM 10, BRX SM 4, KOS 6, BRX

1 1

D D

135 136

0,19 2,63

2B 2B

3 3

D D

137

0,26

1C

SM 10 SM 7, KOS 2, SMP 1, BRX SM 10

nahradit nevyhovující ochrany u BRX, v sušší části přisadit JR, výhledově redukce KOS bez zásahu postupná redukce SMP a KOS

2

D

bez zásahu

(2)

nal.

2

poznámka malá jižní část při průseku hlavní část

2 2

2

malá jižní část severní část

2

střední část

3

severní část, pravý břeh Jizerky největší, střední část severní část, levý břeh Jizerky sz. část jz. část

3

rozlišení etáží nejasné

3 3

bez zásahu, dále jako bezlesí neevidovat! 2 2

2 malá jižní část

JPRL 356C2b

dílčí plocha 138

356C2c 356C5/3 356C5/3 356C5/3 356C8 356C8 356C101

139 140 141 142 143 144 145

výměra RS/PT v ha 1,33 2B

1,15 0,08 0,06 5,17 3,98 0,11 0,29

1C 2B 1B 2A 2A 2A –

zastoupení dřevin SM 7, SMP 3

KOS 6, SM 4 SM 10 SM 10, KOS SM 10/SM 8, KOS 2 SM 10 SM 10 bezlesí

prům. výška 4/0

2 14/8 10/6 14 18 18

stupeň doporučený zásah přir. D zatím bez zásahu, v případě nezdaru obnovy vysadit KOS a později doplnit SM D bez zásahu C bez zásahu C bez zásahu C výřez nepůvodní KOS C bez zásahu C bez zásahu lze ponechat bez zásahů, případné zalesnění není nutné

nal. 3

poznámka hlavní část

malá část u Promenádní cesty malá část na severu hlavní část hlavní část malá část na severu

V ys v ět li v k y: JPRL – jednotka prostorového rozdělení lesa; dílčí plochy – pořadové číslo dílčí plochy; RS/PT – rámcová směrnice / porostní typ; zastoupení dřevin – údaj v desítkách procent, dle terénního zjištění; prům. výška – průměrná výška (hlavního) porostu nebo etáží v metrech; stupeň přir. – stupeň přirozenosti dle metodiky (A – les původní, B – přírodní, C – přírodě blízký, D – kulturní, E – nepůvodní); nal. – naléhavost, zásah: 1 – naléhavý, nezbytný pro předmět ochrany, 2 – vhodný, 3 – možný, zbytný

Poznámka: Popis dílčích ploch je zpracován v samostatné příloze. Požadavek na odstranění (výřez či vytrhání) KOS s naléhavostí 1 se vztahuje na vylišená přirozená bezlesí popsaná v samostatné příloze a zakreslená ve zvláštní mapě. Tato přirozená bezlesí se vždy nekryjí s bezlesími hospodářsky evidovanými.

Příloha T2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich dílčí název plocha A Jizerka – vodní tok

výměra (ha) cca 1,5 v NPR

B

parcela č. 1788

0,28

C

parcela č. 1790

1,32

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče přirozený tok Jizerky, až na krátké úseky neregulovaný, se stabilizovanými a většinou zazemněnými náplavy náplavová loučka při Jizerce, okrajově souvislý porost vyšší kleče travní porosty na soutoku Jizerky a Safírového potoka, přechod do vrchoviště, víceméně přirozené bezlesí, v 15. a 16. století rýžoviště

doporučený zásah ponechání samovolnému vývoji

bez zásahu bez zásahu

nal. – naléhavost, zásah: 1 – naléhavý, nezbytný pro předmět ochrany, 2 – vhodný, 3 – možný, zbytný

nal.

termín provedení

interval provádění

Pøíloha M1

Orientaèní mapa s vyznaèením území

Podklad: turistická mapa, www.mapy.cz

0

200

400

600

800

1000

Meters

NPR je v podkladu vyznaèena vèetnì ochranného pásma.

1:25000

Pøíloha M2

Katastrální mapa

0

100

200

300

400

Meters

1:10000

Pøíloha M2

Mapa parcelní situace

1772/1

1785

2130

1771/7 2079 1786

1787

1783

1772/1 2080

0

50

100

150

200

Meters

1:5000

Pøíloha M2


2130

1771/7

1771/7

2130

1771/7

0

50

100

150

200

Meters

1:5000

Pøíloha M2


2130 1771/7 1785 2079 1786

1788 1787 1792/1

st.429

1771/7

1789/1

1791/4 1790

1771/7

0

50

100

150

200

Meters

1:5000

1772/1

Pøíloha M3

Mapa dílèích ploch (na podkladu ortofotomapy)

104 110 105

108 106

96 100 95

111 109 103

107 97

101

A

3

102

94

45

93

92 98

46 115

47 51 50

54

113

119 117

55

A

99

1

48

114

57 112

4

125 127

123

58

116

6

16

59

126

141 139 60 8

121 120

142 138

122 129 132

130 133

137 61

140

40 34

31 36

21 65

73

83

11

72

81

74

82

37

B

35

71 76

134

70

A

78

75

C 79 69 86 89 84

90 88 85 68

100

200

300

400

Meters

1:10000

38 43

77

80

0

41

39

42

64

63

66

136

A

22 12

67

62

143

24

32

29 13

144

135

30 28

9

145 131

23 19

15

18 124

128

20 14

A

52

5

25

27

33

17

5653 49

7

2

118

44

26

10

87

91

Pøíloha M4

Lesní typologická mapa

7R2

7R2

7R2

8R3

8R1

7R2

8S1

8S1

8G3 NE 7R2

8G3

8K2

8R3

8G3

NE

9R1 8R1

7R1

8V3 NE 9R1

NE

7R1

NE

8G3

8R3

8V3 NE

8S1

9R1

8S1

8R1

NE 8V3

NE

8G3

8R1

8R1 NE 8V3 8S1

NE 9R1 NE

8S1

8V3

NE

7R2

NE

NE NE

7R2

8S1 NE

7R27R2

8G3

8G3 8S1 8R1

8Z9 8R1 8Z9 7R2 8R1

0

100

200

300

400

Meters

NE

8R1

NE

8G3

9R1

8G3 7R1

8V3

8R1

NE

1:10000

7R2

Pøíloha M5

Mapa stupòù pøirozenosti lesních porostù

hranice území: ZCHÚ OP základní vrstevnice: 100 m 20 m 10 m porosty ponechané pøirozenému vývoji stupnì pøirozenosti: A - les pùvodní B - les pøírodní C - les pøírodì blízký D - les kulturní E - les nepùvodní

0

100

200

300

400

500

Meters m

1:10000

Pøíloha M6

Lesní typologická mapa

7R2

7R2

7R2

8R3

8R1

7R2

8S1

8S1

8G3 NE 8G3

7R2

8K2

8R3

8G3

NE

9R1 8R1

7R1

8V3 NE 9R1

NE

7R1 8G3

NE

8R3

8V3 NE

8S1

9R1

8S1

8R1

NE NE

8G3

8V3 8R1

8R1 NE 8V3 8S1

NE 9R1 NE 8V3

8R1

NE

8G3

NE

7R2

NE

NE NE 8S1 NE

7R27R2

8S1

8G3

8G3 8R1

8Z9 8R1 8Z9

7R2 8R1 0

100

200

300

400

Meters

9R1

8G37R1 NE 8R1 8S1

8V3

7R2

NE

1:10000

NE 7R2

Pøíloha M7

Mapa pøirozených bezlesí

M12

M13

M49M47 M48 M04

M01 M02 M03

M14

M16

M39 M15 M40 M41 M42 M43

M05

M38 M07

M06

M08

M09 M09

M17

M19 M20 M10

M44 M45 M46

M21 M22

M18

M11

M24 M24

M22 M23

M27

M26

M35

M50 M37

M28

M36

M34 M25

M29

M30 M31 M32

M33

0

100

200

300

400

Meters

1:10000

Vegetační mapy z inventarizačního botanického průzkumu NPR Rašeliniště Jizerky (Višňák 2005)

Příloha M8

Letecký snímek poskytl VGHMÚ Dobruška, (c) MO ČR 2011

1967

Letecký snímek poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2011

1967

Letecký snímek poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2011

Mapa stabilního katastru (kolem r. 1850)

2. vojenské mapování (po r. 1850)

Příloha S1

PODROBNĚJŠÍ POPISY DÍLČÍCH PLOCH Dílčí plochy (DP) mají vždy jednoznačné ohraničení v obrysové mapě. Jsou to buď celistvé porostní skupiny, jejich samostatné části anebo bezlesí (i ta mohou být někdy rozdělena na více částí). Každá takto ohraničená plocha má své číslo v mapové vrstvě. V tabulkách jsou uvedeny charakteristiky k jednotlivým DP, v případě malých DP s podobnými vlastnostmi je v jedné tabulce pojednáno více takových DP, ovšem pouze tehdy, náležejí-li ke stejné porostní skupině či stejně označenému bezlesí. Vymezení dílčích ploch je tedy „formální“, DP mohou být někdy velmi malé, jindy naopak rozsáhlé a značně nehomogenní. Těmto komplikovanějším případům odpovídá obsáhlejší popis a případné vnitřní členění textu na dílčí úseky, které ovšem nejsou mapově vylišené. Legenda: ZCHÚ – název ZCHÚ bez uvedení kategorie, v případě vymezeného ochranného pásma za názvem ZCHÚ následuje zkratka „OP“ DP: pořadové číslo dílčí plochy v rámci příslužného ZCHÚ. DP jsou řazeny dle čísla porostní skupiny, případně bezlesí. Pokud má ZCHÚ vymezené ochranné pásmo, jsou dílčí plochy v něm zařazeny až za DP ve vlastní rezervaci. Rozloha: výměra dílčí plochy v hektarech, s přesností na setiny. Údaj vychází z digitální obrysové mapy (ve výjimečných případech se neshoduje s údajem v LHP). LHC: příslušnost DP k lesnímu hospodářskému celku (LHC). Odd.: číslo lesního oddělení. Dílec: označení lesního dílce. Por. sk.: označení porostní skupiny nebo bezlesí dle platného LHP (2002-2011 pro LHC Frýdlant a 2003-2012 pro LHC Jablonec). Část: v případě, že se porostní skupina rozpadá na více oddělených částí, je v tomto poli uvedena lokalizace popisované části (např. „severní část“). U celistvých porostních skupin není vyplněno nic. Stanoviště: stručný popis stanovištních poměrů – svažitost, případně orientace svahů, zamoření a přítomnost horninových výchozů, případně další významné skutečnosti. Charakteristika porostu: stručný popis druhového složení a struktury lesního porostu, vzrůstu dřevin, jejich vitality, výskytu zmlazení atd. Složení porostu: druhová skladba lesního porostu, v případě potřeby rozlišená na etáže. Členění etáží nemusí vždy odpovídat údajům v LHP (označení porostní skupiny), k čemuž dochází zejména v těchto případech: a) horní etáž je již bez živých stromů, tvořená pouze zbytkovými soušemi, v krajním případě i zcela chybí; b) etáže nelze jednoznačně rozlišit; c) porost má více etáží, než uvádí LHP, zpravidla jde o nepodchycené zmlazení. Výška porostu: průměrná výška porostu, v případě potřeby s rozlišením na etáže a dřeviny. Jde o souborný údaj, bližší údaje jsou obsaženy v poli „charakteristika porostu“. Zde je třeba upozornit, že porosty ve sledovaných lokalitách jsou často výškově velmi nejednotné a z tohoto důvodu mají uváděna čísla pouze orientační význam. Výšky porostů byly zjišťovány v terénu s použitím laserového výškoměru. Botanické poměry: stručná botanická charakteristika bylinného, případně mechového patra. Jsou zde uvedeny významnější zastoupené druhy, druhy s nejvyšší pokryvností jsou zpravidla

řazeny na prvních místech, případně je frekvence výskytu uvedena slovně, např. zkratkami dom. (dominantní), hoj. (hojný), roztr. (roztroušený), zř. (zřídkavý), vz. (vzácný), lok. (místy). V popisech rašelinných bezlesí jsou často užívány zkratky společenstev, zavedené autorem již dříve (VIŠŇÁK 2000, 2003): CcS – spol. Carex canescens-Sphagnum (fallax, riparium) CeS – spol. Carex echinata-Sphagnum (fallax), též Carici echinatae-Sphagnetum ClmS – spol. Calamagrostis villosa-Sphagnum (fallax, girgensohnii, Polytrichum commune) CnS – spol. Carex nigra-Sphagnum (fallax) CrS – spol. Carex rostrata-Sphagnum (fallax, riparium), též Carici rostratae-Sphagnetum apiculati DCl – as. Drepanoclado-Caricetum limosae DshS – spol. Deschampsia cespitosa-Sphagnum (fallax, riparium) EaS – spol. Eriophorum angustifolium-Sphagnum (fallax, cuspidatum, majus, balticum aj.) EvS – spol. Eriophorum vaginatum-Sphagnum (fallax, russowii, tenellum, papillosum, magellanicum), též Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi JeS – spol. Juncus effusus-Sphagnum (fallax, riparium, Polytrichum commune) JfS – spol. Juncus filiformis-Sphagnum (fallax, riparium, Polytrichum commune) MolS – spol. Molinia caerulea-Sphagnum (v tomto typu bývá mechové patro často silně potlačeno), též Polytricho communis-Molinietum coeruleae NJs – as. Nardo-Juncetum squarrosi ScS – spol. Trichophorum cespitosum-Sphagnum (fallax, papillosum, tenellum aj.), též Scirpo austriaciSphagnetum papillosi SCp – as. Sphagno-Caricetum pauciflorae (Andromedo polifoliae-sphagnetum magellanici) SchS – as. Scheuchzerio-Sphagnetum cuspidati

Snahou autora bylo omezit používání jmen fytocenóz na nezbytně nutnou míru a proto jsou tyto zkratky využity k úspornému popisu nejvíce rozšířených vegetačních útvarů. Ve většině dalších případech je použito opisů, bez výraznější snahy o klasifikaci (typizaci) zastoupených společenstev – jednak s ohledem na účel této dokumentace, jednak i pro složitost fytocenologické problematiky a často i malou výstižnost zavedených jmen. V případě bezlesí jsou další informace obsaženy v příloze S2, kde jsou obsaženy i starší popisy z r. 2000 a 2005, které mohou případně sloužit pro srovnání. Botanické popisy jsou pouze orientační a neplní úlohu inventarizace. Vycházejí z většinou jednorázového šetření na daných plochách v r. 2010, u některých DP též z podzimu r. 2009, kdy autor v dotčeném území prováděl aktualizaci mapování biotopů. V menší míře jsou převzaty i údaje z jiných šetření, pokud jde o starší nálezy, tyto jsou zpravidla komentovány. Vědecké názvosloví cévnatých rostlin je sjednoceno podle Klíče ke květeně České republiky (KUBÁT et al. 2002), v případě mechorostů se řídí přehledem KUČERA & VÁŇA (2005). Mechové patro je ovšem dokumentováno jen ve stručnosti, s uváděním dominant a makroskopicky snadno poznatelných druhů. Vědecká jména rostlin nejsou z technických důvodů (přenos dat z databázového formátu) vyznačena kurzívou. Návrh opatření: Zde jsou v krátkosti uvedena navrhovaná opatření pro danou dílčí plochu. Vzhledem ke stavu území a jeho poslání jde o zásahy omezené. Poznámka: doplňující údaje např. k lokalizaci, vymezení dílčí plochy, případně jiné významné skutečnosti. Stupeň přirozenosti: stupeň přirozenosti lesních porostů pro danou dílčí plochu dle metodiky ve stupnici A až E (A – les původní, B – les přírodní, C – les přírodě blízký, D – les kulturní,

E – les nepůvodní). V nejednoznačných případech je uvedeno hraniční hodnocení (např. B-C). Hodnocení je hrubě orientační a namnoze diskutabilní. Podrobněji je tato problematika diskutována v textu (kap. 2.4.1). ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 1 Rozloha: 3,06 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: A Por. sk.: 2a Část: Stanoviště: pánevní sníženiny, na SZ výrazně zamokřeno, zde i pramenný zářez s potůčkem, dále na SV vyvýšený terén při okraji vrchoviště Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojené, místy i mezernaté mlaziny nepůvodní KOS a SM, celkově převládá KOS, místy až 2 m vys., jinde 1-1,5 m, při silnici a ve střední části území v souvislejším porostu, SM spíše jen v příměsi, 1-3 (-6) m vys., ve svažitějším vrchovištním terénu i hloučkovitě zapojené odrostlé mlaziny až tyčkoviny, místy bez KOS; při silnici prosadby JR v IO, dále na JV ojediněle BO 5 m a BRX 7 m Složení porostu [x 10%]: KOS 7, SM 3 Výška porostu [m]: 2 Botanické poměry (podrost): na SZ v zamokřeném úseku Eriophorum vaginatum (EvS) + Vaccinium vitis-idaea, V. myrtillus, Avenella flexuosa, Trientalis europaea, Carex nigra, v E0 Sphagnum fallax a Polytrichum commune, v podmáčených sníženinách CnS, JfS, CcS, Deschampsia cespitosa, Carex rostrata, Epilobium palustre, Stellaria alsine, v E0 hoj. Sphagnum riparium; v sušších partiích dom. Vaccinium myrtillus, dále V. vitis-idaea, Avenella flexuosa, Calluna vulgaris, Eriophorum vaginatum, Molinia caerulea, Vaccinium uliginosum (lok.) Návrh opatření: vylepšení SM v sz. části, výhledově prořezávka KOS (není naléhavé) Stupeň přirozenosti: E Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 2 Rozloha: 0,33 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: A Por. sk.: 7 Část: jz. část Stanoviště: téměř rovinatý terén, mírně se svažující k potoku, zprvu sledující cestu Bahenku a poté dělící porost napříč, dosti podmáčeno, stojaté vody Charakteristika porostu: nestejnověká kmenovina, porost různé výšky, volněji zapojený, nepěstěný do 20 (-24) m výšky, průměrně 16-18 m, s mladší výplní, při jižním okraji nevýrazný plášť mladých SM do 10 m Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 17 Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Trientalis europaea, Vaccinium vitis-idaea (roztr.), Homogyne alpina, bohatě vyvinuté E0 (50-70 %), s dom, Sphagnum girgensohnii, podružně Polytrichum commune, Polytrichastrum formosum aj. Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: jz. část Stupeň přirozenosti: B-C

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 3 Rozloha: 0,31 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: A Por. sk.: 7 Část: sv. část Stanoviště: mírný až střední svah, nepříliš podmáčený, vystupující balvany až bloky Charakteristika porostu: nerovnoměrně prosvětlená mladší kmenovina, nestejnověká, 18-22 m vys., padlé nízké souše, ojedinělé kůrovcové těžby (odkorněno), řídce podúroveň SM cca 2 m vys., jinak obnova slabá Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 20 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus a Calamagrostis villosa, dále Avenella flexuosa, Trientalis europaea, Homogyne alpina, v E0 Polytrichastrum formosum, Sphagnum girgensohnii, Dicranum scoparium, Plagiothecium undulatum, Polytrichum commune Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: sv. část Stupeň přirozenosti: C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 4, 5 Rozloha: 0,52 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: A Por. sk.: 14a Část: Stanoviště: vrchovištní plošina, dva dílčí porosty Charakteristika porostu: zbytkový porost původní KOS vytlačované expanzí SM, KOS 2 (-3) m vys., starší SM v nadúrovni jen řídce, cca 25 m vys., prosychající (jeden nedávno uschlý), okrajově mladší SM různé výšky, 8-16 m, návazně světliny – nejasné ohraničení vůči sousední psk 14b/4/2b Složení porostu [x 10%]: SM 3, KOS 7 Výška porostu [m]: SM 15, KOS 2 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Vaccinium vitis-idaea, Calluna vulgaris, Oxycoccus palustris (hoj.), Andromeda polifolia (lok. hoj.), Eriophorum vaginatum, Vaccinium uliginosum, Melampyrum pratense, E0 s pokryvností nad 65 %, dom. Sphagnum russowii, hoj. Sphagnum girgensohnii, dále S. fallax, S. capillifolium, Dicranum scoparium, Polytrichum commune aj. Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: B Poznámka:

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 6 Rozloha: 4,01 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: A Por. sk.: 14b/4/2b Část: Stanoviště: vrchovištní plošina, ve střední části silně zamokřený terén s přechody do přirozených bezlesí, na S, podél Bahenky a na J poněkud sušší rašelinné partie Charakteristika porostu: dosti rozsáhlý, nehomogenní porost, mozaika mladých etáží (od diferencovaných mlazin až po tyčoviny), dílem dobře zapojených, se soušovými úseky s nesouvislou obnovou, v jádrové části porosty nízké, přirozené KOS; horní etáž zastupují již jen souše různé výšky, nepočetné živé stromy zasahují k jižnímu okraji, zde i roztr. kůrovcové těžby z nedávné doby; při Bahence na J nestejnověké tyčoviny cca 10 m vys., dílem proschlé, nerovnoměrně obnova různé výšky; dále na S maloplošně i kmenovina 18 m vys., záhy hloučkovitě zapojený porost 8-16 m s roztr. soušemi, ve střední části nesouvisle souše s řídkým zmlazením SM 0,5-1,5 m a roztr. KOS, více na S mezi bezl. 101 a 102 souvislý porost původní KOS cca 1 m vys. atd. Složení porostu [x 10%]: SM 7, KOS 3/SM 10/SM Výška porostu [m]: 16/8/2 10 Botanické poměry (podrost): v sušších partiích dom. Vaccinium myrtillus, dále V. vitis-idaea, Eriophorum vaginatum, Molinia caerulea, Calluna vulgaris, Oxycoccus palustris (lok.), Lycopodium annotinum (lok. hoj.), Vaccinium uliginosum (lok.), v E0 Sphagnum girgensohnii, S. russowii, Polytrichum commune aj.; ve vlhčích prosvětlených partiích dom. Eriophorum vaginatum a Molinia caerulea, na S na přechodu do podmáčených poloh Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Trientalis europaea, Homogyne alpina... Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: B-C Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 7 Rozloha: 0,06 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: A Por. sk.: 101 Část: Stanoviště: menší rašelinné bezlesí, s pěknými šlenky Charakteristika porostu: okrajově nízká KOS Složení porostu [x 10%]: (KOS) Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): převážně typu MolS + Eriophorum vaginatum, ve šlencích hoj. Eriophorum angustifolium; dále Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum, Trientalis europaea, na vých. straně u šlenků též Carex pauciflora (hoj.), Drosera rotundifolia, řídce i Trichophorum cespitosum, Andromeda polifolia, Empetrum nigrum Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: bezlesí M1 Stupeň přirozenosti: A

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 8, 9 Rozloha: 1,33 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: B Por. sk.: 2b Část: Stanoviště: mírně svažitý terén při obou březích toku Jizerky – zahrnuje nepříliš podmáčenou nivu s fragmenty přirozených (náplavových) bezlesí a navazující mírné svahy; přeplavovaný terén, tůňky, slepá ramena Charakteristika porostu: jednotlivě mladý SM do 8 m, jinak dosti souvislý porost KOS 1,5 m vys., ta pochází převážně z výsadeb, menší měrou jde zřejmě o KOS původní, vysazená KOS typu „pseudopumilio“, zasahuje i do dřívějších náplavových bezlesí, dále vylepšení SM, při silnici JR ve vysokých IO Složení porostu [x 10%]: SM 1-2, KOS 8-9 Výška porostu [m]: 2 Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa (hoj.), Avenella flexuosa (hoj.), Galium saxatile, v nivě Deschampsia cespitosa (hoj.), Juncus filiformis (lok. hoj.), Agrostis capillaris, Galium saxatile, Viola palustris, Potentilla erecta, Carex nigra, Luzula pilosa, Nardus stricta, Vaccinium vitis-idaea Návrh opatření: vylepšení SM ke KOS v ve svahu pod silnicí, v nivě nevylepšovat, naopak postupně odstranit nepůvodní KOS Stupeň přirozenosti: D-E Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 10 Rozloha: 3,17 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: B Por. sk.: 4/2a Část: Stanoviště: velmi mírný jižní svah až rovina, ve východní části výrazně podmáčeno, se třemi bezlesími Charakteristika porostu: víceméně zapojené, místy prosvětlené tyčkoviny SM různé výšky, místy porost spíše vzhledu odrostlé mlaziny, jinde zapojenější vyšší porost přecházející do tyčoviny, v dolní části u bezlesí zbytky souší, jinak chybí; na SV při potoce vyšší SM Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 8/2 Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus (v sušších úsecích zřetelně dominantní), Eriophorum vaginatum, Molinia caerulea, Lycopodium annotinum (lok.), Carex echinata, C. canescens, Juncus filiformis, Trientalis europaea, na S též Calamagrostis villosa, v bezlesích a světlinách CnS, CrS, EaS, CcS, Viola palustris, Potentilla erecta, Drosera rotundifolia (lok.), Epilobium palustre, Stellaria alsine, v E0 dom. Sphagnum fallax Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: C Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 11 Rozloha: 0,41 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: B Por. sk.: 14a Část: jižní část Stanoviště: sušší rašelinná poloha při Jizerské silnici, na kontaktu s náplavovým bezlesím Jizerky Charakteristika porostu: enkláva KOS s malou příměsí SM, KOS v zapojeném porostu 2-2,5 (3) m vys., na S prosvětleném a nižším (1,5 m), SM početněji u silnice, tam 10-14 m (+ nižší) Složení porostu [x 10%]: SM 1, KOS 9 Výška porostu [m]: SM 10, KOS 2 Botanické poměry (podrost): zejména ve světlinách Vaccinium uliginosum (hoj.), Eriophorum vaginatum, Empetrum nigrum, Melampyrum pratense, Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, Calluna vulgaris, okrajově Molinia caerulea Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: jižní část Stupeň přirozenosti: B

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 12 Rozloha: 0,03 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: B Por. sk.: 14a Část: Stanoviště: Charakteristika porostu: malý ostrůvek KOS v náplavovém terénu při soutoku Pařezového potoka a Jizerky Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: B Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 13 Rozloha: 0,13 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: B Por. sk.: 14a Část: Stanoviště: Charakteristika porostu: pruh KOS v náplavovém terénu při Jizerce Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: B Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 14 Rozloha: 7,5 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: B Por. sk.: 14a Část: Stanoviště: jádrová část vrchoviště, rovinatý terén s malými výškovými rozdíly, místy mělké, vlhčí sníženiny se zbytky přirozených bezlesí, na V okrajová část bezlesí M6 (viz DP 32) Charakteristika porostu: rozsáhlý porost původní KOS, cca 2 m vys., převážně zapojené, s velmi nesouvislým nadrostem SM do 15 m, dílem suchým či usychajícím (okrajově nedávné kůrovcové těžby), SM vystupuje jako jednotlivě vtroušený nebo i v souvislejších skupinkách a skupinách (agregované dřívější psk 13z), v těchto místech KOS ± potlačená, často v souších; dále při okrajích řídce vzrostlá BRX, v rozvolněném porostu obnova SM různé výšky Složení porostu [x 10%]: SM 1-2, KOS 8-9 Výška porostu [m]: SM 10, KOS 2 Botanické poměry (podrost): v podrostu KOS dom. Vaccinium myrtillus, hoj. V. vitis-idaea, dále Molinia caerulea, Eriophorum vaginatum, Oxycoccus palustris aj., ve smrkových úsecích podobného vzhledu, jen více Molinia caerulea a Eriophorum vaginatum , též Avenella flexuosa Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: psk na východě dle současného vymezení zahrnuje i části Stupeň přirozenosti: B navazujících bezlesí při Pařezovém potoce

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 15 Rozloha: 2,27 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: B Por. sk.: 14b Část: Stanoviště: vyvýšená vrchovištní plošina, na JV stupňovitě přechází do nivy Jizerky Charakteristika porostu: volněji zapojení rašelinná smrčina s hojnou původní KOS, v minulosti zcela převažující (dosud patrné klečové souše), dosti početně i BRX, vz. JR, četné současné i starší kůrovcové těžby, několik stromů (více jak 10) loupáno nastojato, další SM proschlé, porost ale z větší části dosud vitální, do 16 m výšky, jen místy silně proschlý, s počínající přirozenou obnovou Složení porostu [x 10%]: SM 6-7, KOS 3-4 Výška porostu [m]: SM 15, KOS 2 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus a V. vitis-idaea, lok. i Molinia caerulea, dále Vaccinium uliginosum, Oxycoccus palustris, Eriophorum vaginatum, Avenella flexuosa, v E0 Sphagnum girgensohnii a S. russowii, Polytrichum sp. Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: B-C Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 16 Rozloha: 0,09 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: B Por. sk.: 102 Část: Stanoviště: menší rašelinné bezlesí na průseku, na S s průtočnými šlenky Charakteristika porostu: zcela otevřená plocha bez dřevin Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): dom. Trichophorum cespitosum, dále Eriophorum vaginatum, Andromeda polifolia, Drosera rotundifolia, Calluna vulgaris, v E0 Sphagnum cf. tenellum, lok. Sphagnum papillosum, S. magellanicum, ve šlenku Sphagnum cuspidatum, dále Polytrichum strictum; v sev. výběžku SCp + Eriophorum vaginatum, Molinia caerulea, ve šlencích též Drosera rotundifolia, Eriophorum angustifolium a Sphagnum cuspidatum Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: bezlesí M2 Stupeň přirozenosti: A ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 17 Rozloha: 0,09 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: B Por. sk.: 103 Část: Stanoviště: menší rašelinné bezlesí na průseku, s velkým podílem šlenků Charakteristika porostu: v ploše nízká KOS a její souše (pahýly), při západní straně navazuje porost nízkých souší s roztr. KOS Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): celkově EvS, v příměsi lok. Molinia caerulea, ve šlencích hoj. Eriophorum angustifolium, Sphagnum cuspidatum, dále Drosera rotundifolia, z dalších druhů Calluna vulgaris, Oxycoccus palustris, Trichophorum cespitosum (lok.), Vaccinium uliginosum, v E0 Sphagnum fallax, lok. S. magellanicum aj. Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: bezlesí M3 Stupeň přirozenosti: B

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 18 Rozloha: 0,81 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: B Por. sk.: 104 Část: Stanoviště: umělá deprese vzniklá po těžbě rašeliny, při okraji starého vrchoviště (zasahuje zčásti do původního laggu), uprostřed přechodně zvodnělá plocha Charakteristika porostu: otevřená plocha bez dřevin, po obvodu vyšší KOS, SM a početně i starší BRX (zvl. u silnice a na východě) Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): centrální mokřina s Carex nigra, návazně CrS + Deschampsia cespitosa, Epilobium palustre, zčásti i vysoká Carex rostrata bez mechového patra, v sušších okrajích MolS Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: bezlesí M9 Stupeň přirozenosti: C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 19 Rozloha: 0,17 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: B Por. sk.: 105 Část: Stanoviště: jádro vrchoviště, výrazně zamokřené polohy při částečně zarostlém blänku, nyní 2 jezírka, přirozené bezlesí obklopené vzrostlou klečí a tedy velmi obtížně dostupné Charakteristika porostu: okrajově souvislý porost nižší i vyšší KOS, na V zasahuje i do bezlesí Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): v centrální části EaS, místy hoj. Carex limosa, zř. Scheuchzeria palustris, v E0 hoj. Sphagnum cuspidatum a Warnstorfia fluitans, v sušších úsecích Trichophorum cespitosum (hoj.), Carex pauciflora, Empetrum nigrum, Drosera rotundifolia, v E0 Sphagnum fallax, S. tenellum, S. rubellum, lok. S. magellanicum Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: bezlesí M8; upřesnit popis dle sešitu z r. 2005!!, jinak Stupeň přirozenosti: uvést, že lokalita nebyla od r. 2005 sledována ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 20 Rozloha: 0,58 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: B Por. sk.: 106 Část: Stanoviště: laggové sníženiny mezi vrchovišti a dále i erozně-akumulační reliéf při Pařezovém potoce, místy až povrchově zamokřeno Charakteristika porostu: otevřená plocha bez dřevin, v okrajích porost nižší i středně vysoké KOS, na SZ i se staršími přimíšenými SM Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): severní úsek: zvodnělé šlenky s dom. Eriophorum angustifolium, průtočné, v E0 Sphagnum cuspidatum (hoj.), dále Drosera rotundifolia a Oxycoccus palustris, na Z v rozvolněné KOS dom. Eriophorum vaginatum, méně Oxycoccus palustris, Molinia caerulea a Vaccinium uliginosum; západní výběžek: rovněž zamokřeno, ve šlencích Carex nigra, na bultech EvS + Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum, Drosera rotundifolia (zř.), okrajově místy Molinia caerulea, zř. Trichophorum cespitosum; v jižní části: dom. Molinia caerulea + Eriophorum vaginatum, E. angustifolium, Carex nigra, zčásti na zarostlé vodní ploše, dále na náplavu: Avenella flexuosa, Galium saxatile, Juncus filiformis, Agrostis capillaris, Nardus stricta, Deschampsia cespitosa, Bistorta major, Viola palustris Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: bezlesí M6 (severní část) Stupeň přirozenosti: B

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 21, 22 Rozloha: 2,99 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: B Por. sk.: 112 Část: Stanoviště: rozsáhlé náplavové bezlesí při obou březích Jizerky a při zaústění Pařezového potoka, reliéf stupňovitý, zčásti přeplavovaný, na sev. straně okrajově přechází do vrchoviště, při Pařezovém potoce podmáčené partie Charakteristika porostu: otevřená plocha bez dřevin, jen řídce ostrůvky KOS Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): střídavě dominuje Molinia caerulea a Nardus stricta, dále též Avenella flexuosa, Galium saxatile, méně Bistorta major, Luzula sudetica, Potentilla erecta aj., ve vlhčích úsecích Carex nigra, C. rostrata, Deschampsia cespitosa, Juncus filiformis, Viola palustris; při okraji vrchoviště maloplošně EvS, ScS, též s Oxycoccus palustris, Andromeda polifolia, Empetrum nigrum, Calluna vulgaris, Vaccinium uliginosum... Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: bezlesí M10 (část) Stupeň přirozenosti: B-C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 23 Rozloha: 0,07 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: B Por. sk.: 113 Část: Stanoviště: zbytkové vrchovištní bezlesí v kleči, nezřetelně ohraničené, mělké vysychající šlenky, v jižní části hlubší příkop, velmi obtížně dostupná lokalita Charakteristika porostu: bezlesí z velké části porostlé nízkou KOS, na S tvoří nesouvislý okraj a vstupuje do plochy Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): mozaika EvS, ScS a SCp, dále Empetrum nigrum a Oxycoccus palustris Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: bezlesí M7 dle možností doplnit podrobnější popis z r. Stupeň přirozenosti: 2005, jinak uvést, že lokalita nebyla od r. 2005 sledována ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 24 Rozloha: 3,52 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: C Por. sk.: 3/1a Část: hlavní část Stanoviště: velmi mírný západní svah přecházející do okraje rašelinné pánve, na většině plochy bez výraznějšího zamokření Charakteristika porostu: značně nesouvislé až mezernaté (světlinaté) mlaziny vysazené KOS cca 1,5 m vys., jednotlivě i v hloučcích mladé SM různé výšky, převážně do 8 m, některé do 12 m, na S až do 15 m, opakovaně vylepšováno, SM poškozen mrazem, dosti početně BRX v IO, na J též nehojně SMP Složení porostu [x 10%]: SM 10/SM 4, KOS 6, Výška porostu [m]: 6/1 BRX, SMP Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, hoj. Galium saxatile, dále Vaccinium myrtillus, Agrostis capillaris, Nardus stricta, Carex pilulifera, na S lok. hoj. Molinia caerulea Návrh opatření: dle potřeby pomístní vylepšení SM, vyměnit IO k BRX za vyšší, možno přisadit JR Poznámka: hlavní část Stupeň přirozenosti: D-E

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 25 Rozloha: 0,37 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: C Por. sk.: 3/1a Část: malá část na SV Stanoviště: mírný západní svah, podmáčený Charakteristika porostu: světlina vedle Jelení drážky, několik odrostlých SM různé výšky (do 20 m), v krajích četnější, nízko zavětvené, bez patrného zalesnění, jen místy nepočetné SM 1 m vys., snad z přir. obnovy Složení porostu [x 10%]: SM 10/SM 10 Výška porostu [m]: 12/1 Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa, dále Agrostis capillaris, Galium saxatile, Juncus effusus, Holcus mollis, Deschampsia cespitosa aj. Návrh opatření: zalesnění SM vhodné, lze doplnit JR s IO Poznámka: malá část na SV Stupeň přirozenosti: D ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 26 Rozloha: 4,56 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: C Por. sk.: 5/4 Část: Stanoviště: mírný záp. svah, na S s potůčky, většinou dosti podmáčeno Charakteristika porostu: nestejnověká mladá SM kmenovina, místy jen tyčovina, nerovnoměrně etážovitý, starší porost 18-22 m vys., mladší 8-12 (-15) m vys., porost většinou dobře zapojený, ve vlhčích partiích s četnějšími světlinkami, místy i s prameništi, na V pod psk 3/1a zčásti hloučkovitě zapojený porost SM do 20 m, v mezerách s roztr. SM 0,5-1,5 Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18/10 Botanické poměry (podrost): na J spíše typu podmáčené smrčiny: Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Trientalis europaea, Avenella flexuosa, Galium saxatile, Maianthemum bifolium, v E0 Sphagnum girgensohnii, Polytrichastrum formosum, podružně Dicranum scoparium, Rhytidiadelphus loreus, Plagiothecium undulatum, Polytrichum commune....; na S přechod do rašelinné SM: Vaccinium myrtillus (dom.), V. vitis-idaea, Eriophorum vaginatum, Carex nigra, Juncus filiformis, Potentilla erecta, Trientalis europaea, Homogyne alpina, v E0 Sphagnum girgensohnii (dom.), Polytrichum commune; sušší světliny pod cestou s dom. Calamagrostis villosa, dále Avenella flexuosa, Homogyne alpina, Agrostis capillaris, Nardus stricta, Juncus squarrosus aj. Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: C Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 27 Rozloha: 1,17 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: C Por. sk.: 7 Část: Stanoviště: mírný, na S výraznější západní svah, nerovnoměrně (většinou jen slabě) podmáčený Charakteristika porostu: zapojená, místy prosvětlená kmenovina SM 20-22 m vys., se soušovými úseky, ve světlinkách zmlazení SM do 1 m Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 21 Botanické poměry (podrost): E1 většinou dobře vyvinuto, na S potlačeno, s Calamagrostis villosa (dom.), Avenella flexuosa, Oxalis acetosella, Vaccinium myrtillus, Trientalis europaea, Dryopteris dilatata, Maianthemum bifolium, Blechnum spicant, Huperzia selago (ojediněle na S), v E0 Polytrichastrum formosum, Sphagnum girgensohnii (lok. hoj.), Polytrichum commune, Plagiothecium undulatum, Dicranum scoparium Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: C Poznámka:

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 28, 29 Rozloha: 4,2 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: C Por. sk.: 13/2/1b Část: Stanoviště: ve střední části vyvýšená vrchovištní poloha při západním okraji Dlouhé louky, na SZ zamokřené laggové polohy, taktéž na J podmáčené partie při potoce a posléze poněkud sušší vrchovištní poloha. na JV mírný svah na přechodu do minerální půdy Charakteristika porostu: větší porost nehomogenních vlastností; ve střední části nízká rašelinná smrčina do 12 m, nerovnoměrně dosti prosvětlená, místy s četnějšími soušemi, ale i s početnými živými stromy, mírně až středně poškozenými, též nedávné kůrovcové souše, místy mladší výplň, dosti hojné zmlazení SM 0,5 m, při dolním i horním okraji pruh původní KOS; na SZ porost rozpadlý, s četnými zbytkovými soušemi a menším počtem živých stromů, nesouvislá obnova různých výšek, v návaznosti na bezlesí i původní KOS, v mokřinách vysazena; na J nesouvislé shluky KOS s roztr. nízkými a víceméně suchými SM, mezi soušemi roztr. mlaziny SM do 2 m, následuje bezlesí při potoce, za ním fragmenty rašelinné smrčiny – značně rozvolněný porost prosychajících SM převážně do 10 m, v podrostu nesouvisle vysazena KOS (okrajově i původní), okrajově BRX do 8 m, dále na JJV na velké ploše odumřelý porost se zbytky souší a starším SM 12-18 m vys. jednotlivě či v hloučcích, dále i nižší etáž, nesouvislé mlaziny SM 0,5-4 m, vylepšované, mladý SM, poškozený mrazem Složení porostu [x 10%]: SM 8, KOS 2/SM 8, KOS Výška porostu [m]: 12/3/1 2/SM 10 Botanické poměry (podrost): ve střední části dom. Vaccinium myrtillus, dosti hojně i Vaccinium vitis-idaea, doprovodně Avenella flexuosa, Calluna vulgaris, Eriophorum vaginatum, Molinia caerulea, Oxycoccus palustris (lok.), v E0 Sphagnum russowii (hoj.), S. girgensohnii, S. fallax, Polytrichum commune, Dicranum scoparium; na SZ přechody do přirozeného bezlesí, s Eriophorum angustifolium, E. vaginatum, Molinia caerulea, Trientalis europaea, při potoce JfS + Deschampsia cespitosa, Carex canescens aj.; na J vlhčí světlinaté úseky s hoj. Molinia caerulea, Eriophorum vaginatum, Vaccinium uliginosum, Oxycoccus palustris, při potoce mj. MolS, lok. s Eriophorum angustifolium, v proschlé raš. SM za potokem Molinia caerulea (hoj.-dom.), Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, Eriophorum vaginatum, Melampyrum pratense, Vaccinium uliginosum, Oxycoccus palustris (lok.), Calluna vulgaris, Betula carpatica (zmlazení 20 cm), v E0 Sphagnum russowii, S. girgensohnii, Polytrichum sp.; na JV v mokřinách u potoka Molinia caerulea (hoj.-dom.), Juncus filiformis, Eriophorum vaginatum, Deschampsia cespitosa, Calamagrostis villosa, Carex nigra aj., výše po svahu k Jelení drážce dom. Calamagrostis villosa, dále Avenella flexuosa, Galium saxatile, Agrostis capillaris, Molinia caerulea (lok.), Deschampsia cespitosa, Vaccinium myrtillus, Trientalis europaea... Návrh opatření: bez zásahu, výhledově redukce nepůvodní KOS Stupeň přirozenosti: C Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 30 Rozloha: 1,04 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: C Por. sk.: 14 Část: severní část Stanoviště: obvodová část Dlouhé louky (bezl. 108) Charakteristika porostu: úzký pruh KOS při západním, východním a jižním okraji Dlouhé louky, zapojený porost proměnné výšky, při vnějším okraji až 2 m vys., na straně bezlesí 0,5-1 m vys., v nadúrovni řídce vtroušený SM, zčásti uschlý Složení porostu [x 10%]: KOS 10, SM Výška porostu [m]: 2 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus a V. vitis-idaea, dále V. uliginosum, Calluna vulgaris, Eriophorum vaginatum, lok. Andromeda polifolia, Oxycoccus palustris, Empetrum nigrum aj. Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: severní část Stupeň přirozenosti: A-B

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 31 Rozloha: 1,99 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: C Por. sk.: 14 Část: jižní část Stanoviště: nižší vrchovištní poloha, dosti zamokřeno Charakteristika porostu: rozsáhlý porost zapojené vysoké KOS, cca 2 m vys., řídce vtroušený proschlý SM do 10 m, okrajově též BRX, na JZ drobná nezdokumentovaná bezlesí (světliny v kleči) Složení porostu [x 10%]: KOS 10, SM, BRX Výška porostu [m]: 2 Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea, Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, dále Eriophorum vaginatum, Vaccinium uliginosum, Oxycoccus palustris aj. Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: jižní část Stupeň přirozenosti: A-B ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 32 Rozloha: 1,23 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: C Por. sk.: 107 Část: Stanoviště: přirozené bezlesí při levém břehu Pařezového potoka, členité náplavy přecházející do vyvýšených vrchovištních poloh, místy silně zamokřeno, v nižším terénním stupni periodicky přeplavováno Charakteristika porostu: hojné výsadby KOS cca 1 m vys.,místy snad KOS přirozeně rozšířená, ve střední části přechod do rašelinné smrčiny, s hloučky hustě zavětvených nízkých SM, okrajově sporadicky BRX a jalovec Složení porostu [x 10%]: (KOS, SM) Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): na sušších náplavech Nardus stricta, Avenella flexuosa, Galium saxatile, Carex nigra, dále i Deschampsia cespitosa, Juncus filiformis, Bistorta major; v mírném svahu na přechodu do vrchoviště dom. Molinia caerulea, hoj. Eriophorum vaginatum, v jižní části MolS, CrS, JfS, EaS, EvS Návrh opatření: výřez nepůvodní KOS, přednostně v nižším terénním stupni (náplavy) Poznámka: bezlesí M6 (jižní část) Stupeň přirozenosti: C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 33 Rozloha: 1,8 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: C Por. sk.: 108 Část: Stanoviště: dvě úzce na sebe navazující přirozená bezlesí: na J nápadně protažená Dlouhá louka (cca 260x45 m) vrchovištního typu, na S širší laggové bezlesí, výrazně zamokřené (za vlhčích období místy až souvisle zvodnělé), svažující se k západu, s drobnými vodotečem Charakteristika porostu: Dlouhá louka zcela bez dřevin, jen ojediněle nízká KOS, laggové bezlesí jen se sporadickými nízkými soušemi a zmlazením SM do 1 m, na JZ volně přechází do odumřelé řídké zakrslé smrčiny (četné nízké souše) Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): Dlouhá louka: na většině plochy dom. ScS, jen s malou příměsí Eriophorum vaginatum, jižně od středu na větší ploše (nejméně 1 bezlesí) EvS, dále maloplošně SCp, zejména na S jako mozaikovitá příměs v porostu Trichophorum cespitosum; šlenky převážně jen na J, zde Carex limosa a Scheuchzeria palustris, ve výklenku na JZ Lycopodiella inundata – aktuálně ve více šlencích na celkové ploše 1,5 m2; porosty floristicky dosti chudé, jen řídce Andromeda polifolia, málo Oxycoccus palustris atd., v dobře vyvinutém E0 (v době průzkumu na více jak 2/3 plochy) dom. Sphagnum papillosum; laggová (severní) louka: dom. EaS, v sušších úsecích MolS- též přechody mezi oběma společenstvy, též Carex nigra, Eriophorum vaginatum (na přechodu do uschlé smrčiny hojně), floristicky chudé, v E0 Sphagnum fallax, místy i S. cuspidatum Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: bezlesí M4 a M5 Stupeň přirozenosti: A-B

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 34 Rozloha: 2,13 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: D Por. sk.: 2c/1 Část: Stanoviště: východní lem Klugeho louky, slabě podmáčená pánevní poloha, převážně mimo rašelinný podklad Charakteristika porostu: hloučkovitě zapojená tyčkovina až tyčovina SM do 13 m výšky, mlaziny KOS 1-1,5 m, místy jen 0,5 m, dále početné prosadby BRX v nefunkčních IO (poškozené až zničené zvěří), porost nerovnoměrně zapojený, na SZ s větší světlinou (pasekou), dále na J souvislejší, podíl SM a KOS proměnlivý, na SZ též menší porost původní KOS na rašelině Složení porostu [x 10%]: SM 7, KOS 3/SM 3, KOS Výška porostu [m]: 6/1 4, BRX 3 Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa (dom.), Deschampsia cespitosa, Agrostis capillaris, Avenella flexuosa, Galium saxatile, Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea aj. Návrh opatření: náhrada nevyhovujících IO u BRX, později dle potřeby vylepšení Stupeň přirozenosti: D Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 35 Rozloha: 2,64 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: D Por. sk.: 2d Část: Stanoviště: náhorní plošina a mírný severní svah, v náhorní části terén zrašelinělý, níže na minerální půdě, nezamokřeno Charakteristika porostu: na J víceméně zapojený porost vysazené KOS, zčásti cca 2 m vys. (též vyšší jedinci typu „pseudopumilio“), roztr. mladší SM do 8 m, dále prosadby SM, na S již jen řídké mlaziny, s velkými mezerami, KOS nižší (do 1,5 m) a SM většinou do 1 m, poškozený mrazem, porost zde víceméně pasekového vzhledu Složení porostu [x 10%]: KOS 7, SM 3 Výška porostu [m]: 1 Botanické poměry (podrost): dom. Avenella flexuosa a Calamagrostis villosa, dále Galium saxatile, Agrostis capillaris, Nardus stricta, Juncus squarrosus, Calluna vulgaris, Molinia caerulea (roztr.), Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea aj. Návrh opatření: vylepšení v mezernatých úsecích – vysadit KOS, později doplnit SM a JR Stupeň přirozenosti: E Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 36, 37 Rozloha: 1,7 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: D Por. sk.: 13 Část: Stanoviště: vrchovištní plošina, mírně i silněji zamokřeno Charakteristika porostu: souvislý porost vzrostlé KOS 1,5-2 m vys., při okraji Klugeho louky, při sv. okraji KOS místy proschlá, řídce v nadúrovni (zejména na Z) poškozené SM do 12 m a souše Složení porostu [x 10%]: KOS 10, SM Výška porostu [m]: 2 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus a V. vitis-idaea, ve vlhčích partiích hoj. Eriophorum vaginatum, dále Calluna vulgaris, Vaccinium uliginosum, Oxycoccus palustris, Empetrum nigrum, Calamagrostis villosa... Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: A-B Poznámka:

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 38 Rozloha: 0,29 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: D Por. sk.: 14a/2a Část: malá jižní část Stanoviště: náhorní poloha suššího vrchoviště, malý porost při průseku Charakteristika porostu: hlouček starých SM do 12 m, vůkol téměř souvisle původní KOS cca 2 m vys., dále poškozené SM do 8 m, malý zbytek původního smrko-klečového porostu, nyní plynule přecházející do mlazin vysazené KOS, porost hustý, neprostupný Složení porostu [x 10%]: KOS 7, SM 3/SM 10 Výška porostu [m]: 10/4, KOS 2 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, hoj. Molinia caerulea, dále Vaccinium vitisidaea, Calluna vulgaris, Eriophorum vaginatum, Melampyrum pratense, lok. Vaccinium uliginosum, Oxycoccus palustris aj. Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: malá jižní část Stupeň přirozenosti: B-C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 39 Rozloha: 2,38 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: D Por. sk.: 14a/2a Část: Stanoviště: na S okrajové partie vrchoviště, uprostřed podmáčená úžlabina (bezlesí), dále na J mírně svažitý terén na přechodu z vrchoviště do minerálních půd Charakteristika porostu: uprostřed: pokračování bezlesí 112, přirozeně bez dřevin; severně: značně prosvětlená, prosychající kmenovina 12-16 m vys., dále porost proschlý, se staršími i současnými kůrovcovými těžbami; na SZ v laggu již jen roztr. nižší SM, mladší zč. poškozené mrazem, nesouvisle KOS 1-1,5 m, dále k potoku převážně KOS ve volném zápoji a zbytky souší, několik BRX do 10 m; na J paseka se sporadickými mladými SM 8 m vys., nesouvisle živořící výsadby SM Složení porostu [x 10%]: SM 8, KOS 2/SM 8, KOS Výška porostu [m]: 14/1 2 Botanické poměry (podrost): v bezlesí: dom. Carex rostrata rostoucí z vody, na S v raš. smrčině Vaccinium myrtillus (dom.), V. vitis-idaea (hoj.), Molinia caerulea, Oxycoccus palustris, Calluna vulgaris, Avenella flexuosa, Eriophorum vaginatum, v dolní části Molinia caerulea (hoj.), Deschampsia cespitosa, Eriophorum vaginatum; v E0 Sphagnum russowii, S. girgensohnii Návrh opatření: v jižní části vylepšit, použít jako krycí dřevinu KOS, později přisadit SM a JR Stupeň přirozenosti: C Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 40 Rozloha: 0,21 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: D Por. sk.: 14b/2b Část: Stanoviště: vrchovištní plošina, dosti zamokřeno Charakteristika porostu: silně proschlá, nízká rašelinná smrčina, se světlinkami, přechází do porostu KOS, dosti hojně zmlaz. SM 0,5-1,5 m, místy již usychá, též čerstvé kůrovcové souše; návazně živelné mlaziny SM 1,5 m, téměř bez KOS, se zbytky nižších souší – SM napaden lýkožroutem lesklým Složení porostu [x 10%]: SM 8, KOS 2/SM 10 Výška porostu [m]: 8/1 Botanické poměry (podrost): Eriophorum vaginatum (hoj.-dom.), Molinia caerulea (ve světlině dom.), Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, V. uliginosum, Calluna vulgaris, Melampyrum pratense, Oxycoccus palustris, Trientalis europaea, v plně vyvinutém E0 Sphagnum fallax, S. russowii, S. papillosum, Polytrichum commune Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: B-C Poznámka:

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 41 Rozloha: 3,88 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: D Por. sk.: 109 Část: Stanoviště: Klugeho louka – největší rašelinné bezlesí v Jiz. horách, cca 350 x 100-150 m, mírně skloněná k západu, napříč vedou 2 odvodňovací příkopy, nyní se soustavou hrázek, dále řada přirozených vodotečí, jelení kaliště, na většině plochy dosti zamokřeno, zejména v jižní části Charakteristika porostu: bez dřevin, pouze místy, zejména na Z zasahuje do plochy z okrajů nízká KOS, dále na J též nízké SM souše a řídká obnova Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): v severní části dom. Trichophorum cespitosum, na velké ploše i Erica tetralix, ve šlencích na SZ Carex limosa, zř. Scheuchzeria palustris (aktuálně nepotvrzena), dále na J dom. Molinia caerulea a Eriophorum angustifolium, též Carex limosa, souvisle E0, převážně Sphagnum papillosum; jižně od Klugeho vodovodu CrS, EaS + Molinia caerulea, při jižním okraji volně přechází do řídkého soušového porostu s Deschampsia cespitosa a Calamagrostis villosa, mladým SM a vysazenou KOS Návrh opatření: pouze úprava vodního režimu údržbou již realizovaných hrázek Poznámka: bezlesí M11 Stupeň přirozenosti: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 42 Rozloha: 0,31 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: D Por. sk.: 110 Část: Stanoviště: přirozené bezlesí tvořící výběžek Kyselé roviny, silně zamokřená úžlabina, zčásti s povrchově stojící vodou Charakteristika porostu: otevřená plocha bez dřevin, ty jen ve vyvýšených okrajích Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): MolS, též s Eriophorum vaginatum, dále spol. s dom. Carex rostrata a Deschampsia cespitosa, podružně Carex nigra, Calamagrostis villosa, Juncus filiformis, Viola palustris aj., Carex rostrata na velké ploše roste z vody, bez E0 Návrh opatření: bez zásahu; rozšířit vymezené bezlesí dále na V, do psk 14a/2a Poznámka: bezlesí M10 (část) Stupeň přirozenosti: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 43 Rozloha: 4,05 ha LS: Frýdlant Odd.: 267 Dílec: E Por. sk.: 2/1 Část: Stanoviště: na JV podmáčené partie při jižním okraji Klugeho louky, terén mírně svažitý, zvlněný, se starými odvodňovacími příkopy, dále na Z sušší zrašelinělá plošina Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojené mlaziny KOS a SM, na většině plochy převládá nepůvodní KOS 1-2 m vys., většinou ve volně zapojeném porostu, starší KOS typu „pseudopumilio“, patrně i blatka, v příměsi roztr. mladý SM do 8 m, jednotlivě i v hloučcích, na V pod Jelení drážkou tyčkoviny až tyčoviny 8-12 m vys., dále při bezlesí podmáčené světliny; jižně od průseku torzo staršího porostu se zbytky souší; při bezlesí řídce původní KOS, dále jednotlivě BRX, prosadby JR v IO (poškozené) Složení porostu [x 10%]: SM 3, KOS 7/KOS 10, JR Výška porostu [m]: SM 4, KOS 1,5 Botanické poměry (podrost): v rašelinné poloze Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, V. uliginosum (lok.), Calluna vulgaris, Molinia caerulea, Juncus squarrosus, Nardus stricta aj., v podmáčených partiích na V hoj. Calamagrostis villosa, Deschampsia cespitosa, Avenella flexuosa aj. Návrh opatření: pomístní prořezávka KOS, odstranění stromkovitých habitů KOS Stupeň přirozenosti: D-E Poznámka:

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 44 Rozloha: 0,89 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: F Por. sk.: 1a Část: Stanoviště: sníženiny při levém břehu Jizerky, nerovnoměrně podmáčeno Charakteristika porostu: hloučkovitě zapojené až mezernaté mlaziny KOS 1,5 m, řídce starší SM kolem 3-5 m, část plochy spíše pasekového vzhledu Složení porostu [x 10%]: SM 2, KOS 8 Výška porostu [m]: SM 3, KOS 1 Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa (dom.), dále hojně Avenella flexuosa, Agrostis capillaris, Galium saxatile, Carex nigra, podružně Deschampsia cespitosa, Juncus filiformis, Eriophorum angustifolium, Molinia caerulea, v E0 Sphagnum girgensohnii a S. russowii Návrh opatření: vylepšení SM, případně KOS a JR , stávající KOS zatím tolerovat Stupeň přirozenosti: E Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 45, 46 Rozloha: 1,04 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: F Por. sk.: 3 Část: Stanoviště: mírný sv. svah přecházející do podmáčené nivy Jizerky, zamokřený a zrašelinělý terén Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojené mlaziny až tyčkoviny SM, diferencované, místy výrazně světlinaté, jinde hloučkovitě zapojené, nestejné výšky Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 8/2 Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa, dále Avenella flexuosa, Galium saxatile, Agrostis capillaris, Molinia caerulea, Carex nigra, C. pilulifera, Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, časté podmáčené polohy, mj.s EvS, CnS, JfS, CcS, dále Deschampsia cespitosa, Juncus effusus, v E0 hoj. Sphagnum fallax, dále Polytrichum commune, Sphagnum russowii aj. Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: C Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 47 Rozloha: 0,43 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: F Por. sk.: 4 Část: větší, severní část Stanoviště: přechodné rašelinné a podmáčené polohy při levém břehu toku Jizerky Charakteristika porostu: zapojená tyčovina, při vnějším okraji jen tyčkovina, diferencovaná, místy mírně prosvětlená, v mezerách s různě starou obnovou, místy porost proschlý a prolámaný Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 12 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Trientalis europaea, v E0 hoj. Sphagnum girgensohnii, méně Polytrichastrum formosum a Dicranum scoparium, v rašelinné poloze též Eriophorum vaginatum a Vaccinium vitis-idaea, v E0 mj. Sphagnum fallax a Polytrichum commune Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: větší, severní část Stupeň přirozenosti: C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 48 Rozloha: 0,12 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: F Por. sk.: 4 Část: malá jižní část Stanoviště: mírný svah ve vlhčí rašelinné poloze Charakteristika porostu: hustá diferencovaná tyčkovina až tyčovina do 15 m Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 10 Botanické poměry (podrost): převládá Vaccinium myrtillus, dále Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Eriophorum vaginatum, Carex echinata, C. nigra, Trientalis europaea aj. Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: malá jižní část Stupeň přirozenosti: C

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 49, 50, 51 Rozloha: 0,59 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: F Por. sk.: 6a Část: 3 části podél toku Jizerky Stanoviště: niva Jizerky, podmáčený a přeplavovaný terén, tři navazující dílčí porosty katastrálně rozdělené vodním tokem Charakteristika porostu: dosti úzký pruh podmáčené smrčiny, v blízkosti toku mladší kmenovina, do 20 m, nerovnoměrně zapojená, okrajově mladší dif. porost (tyčkovina-tyčovina) Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 16 Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa, dále Vaccinium myrtillus, Galium saxatile, Deschampsia cespitosa, Trientalis europaea, Luzula pilosa, Maianthemum bifolium, dobře vyvinuté E0 s dom. Sphagnum girgensohnii, dosti hojně i Polytrichum commune Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: 3 části podél toku Jizerky Stupeň přirozenosti: C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 52 Rozloha: 0,14 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: F Por. sk.: 6a Část: malá jižní část Stanoviště: vrchovištní plošina při průseku Charakteristika porostu: prosvětlená tyčovina do 12 m, nesouvisle podúroveň 1,5-4 m, SM dosti proschlý, menší podíl nízkých souší, zápoj E3 40-50 % Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 10/2 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus a Eriophorum vaginatum, dále Trientalis europaea, Carex echinata, Molinia caerulea (řídce), Calamagrostis villosa, v E0 hoj. Sphagnum girgensohnii, méně S. russowii a Polytrichum commune Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: malá jižní část Stupeň přirozenosti: C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 53 Rozloha: 0,36 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: F Por. sk.: 6b/2a Část: Stanoviště: vrchovištní plošina Charakteristika porostu: zakrslá rašelinná smrčina, místy s KOS, por. převážně 2 m vys., roztr. nízké souše Složení porostu [x 10%]: SM 10, KOS Výška porostu [m]: 2 Botanické poměry (podrost): Eriophorum vaginatum (hoj.), Molinia caerulea, Vaccinium myrtillus, Oxycoccus palustris... Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: C Poznámka:

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 54 Rozloha: 5,85 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: F Por. sk.: 16/2b/1b Část: hlavní část Stanoviště: silně podmáčená rašelinná pánev a mírný sv. svah, rovněž výrazně zamokřený, soustava menších přirozených bezlesí a světlin, prameniště, potůčky Charakteristika porostu: odumřelá raš. SM spíše nižšího vzrůstu, přirozeně volně (nerovnoměrně) zapojená, v hor. etáži cca 12 m jen řídce dožívající poškozené SM, téměř všude jen souše, dále nesouvislé mlaziny 1,5-3 (5) m, místy až tyčkoviny (v relativně sušších úsecích), dosti hojné podsadby KOS 1-1,5 m, mlaziny často poškozené, výše ve svahu (na J) zlomy původně vysokých souší, pod nimi hloučky odrostlejších i mladších SM, místy s KOS Složení porostu [x 10%]: SM 10/SM 8, KOS 2 Výška porostu [m]: 12/2 Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus, Molinia caerulea (lok. dom.), Eriophorum vaginatum, Vaccinium vitis-idaea, Avenella flexuosa, v podmáčených světlinách EvS, CnS, JfS, CrS, Carex echinata, Deschampsia cespitosa, Carex canescens, v E0 Sphagnum fallax (dom.), S. riparium, Polytrichum commune Návrh opatření: výřez KOS vhodný Poznámka: hlavní část Stupeň přirozenosti: B-C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 55 Rozloha: 1,14 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: F Por. sk.: 16/2b/1b Část: menší severní část Stanoviště: menší vrchovištní plošina při levém břehu Jizery Charakteristika porostu: odumřelá rašelinná smrčina (souše), větš. s dosti bohatou přirozenou obnovou, zbytky souší, místy jen řídce, dále hloučky živých SM středního věku, 10-14 m vys., nerovn. zapoj. dif. mlaziny 1-3 m (i vyšší), dílem husté, dílem v roztr. hloučcích; na J při Jizerce fragment podmáčené smrčiny (vyšší stromy) Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 12/2 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, lok. hoj. Eriophorum vaginatum, dále Vaccinium vitis-idaea, Carex nigra, Molinia caerulea (zř.), v E0 dom. Sphagnum russowii a S. girgensohnii Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: menší severní část Stupeň přirozenosti: B-C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 56 Rozloha: 0,08 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: F Por. sk.: 106 Část: Stanoviště: drobné rašelinné bezlesí, cca 20 m v průměru, viz M14 Charakteristika porostu: okrajově zakrslé SM do 5 m, v ploše 1 starší SM Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): vegetace typu EvS, podružně SCp, dále Oxycoccus palustris, Carex rostrata, Empetrum nigrum, v E0 dom. Sphagnum fallax, dále Polytrichum commune, v malém šlenku Sphagnum cuspidatum Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: Stupeň přirozenosti:

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 57 Rozloha: 0,09 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: F Por. sk.: 108 Část: Stanoviště: výrazné svahové prameniště s potokem, úzce protažené, viz M17 Charakteristika porostu: okrajově vysazená KOS, jinak ± bez dřevin Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): v horní části s Carex rostrata, Agrostis canina, Deschampsia cespitosa, Stellaria alsine + Polytrichum commune Sphagnum riparium, níže EaS, dále Carex rostrata, Eriophorum angustifolium aj. Návrh opatření: Poznámka: Stupeň přirozenosti: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 58 Rozloha: 1,83 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: A Por. sk.: 15/2/1 Část: Stanoviště: vyvýšená vrchovištní plošina Charakteristika porostu: odumřelá rašelinná smrčina, spíše nižší souše a sporadické poškozené SM 10-15 m vys., dále i mladší, dílem již uschlé, nerovnoměrně zapoj. mlazina SM 1-4 m, též zmlazení od 0,5 m, dosti hojně vysazená KOS 1-1,5 m, prořídlá; porost výškově silně diferencovaný, volně zapojený, ne však mezernatý, při vých. okraji bez souší, zde zapojenější mlaziny SM s příměsí KOS Složení porostu [x 10%]: SM 10/SM 8, KOS 2 Výška porostu [m]: 12/2 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus a Molinia caerulea, dále Eriophorum vaginatum, Avenella flexuosa, Vaccinium vitis-idaea, Calluna vulgaris (lok.), v E0 zejména Sphagnum girgensohnii a S. russowii Návrh opatření: výřez KOS vhodný Stupeň přirozenosti: B-C Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: B Stanoviště: Jizerská silnice Charakteristika porostu: Složení porostu [x 10%]: Botanické poměry (podrost): Návrh opatření: Poznámka:

DP: 59 Por. sk.: 689

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: C Stanoviště: Jizerská silnice Charakteristika porostu: Složení porostu [x 10%]: Botanické poměry (podrost): Návrh opatření: Poznámka:

DP: 60 Por. sk.: 689

Rozloha: 0,21 ha Část:

Výška porostu [m]:

Stupeň přirozenosti: Rozloha: 0,13 ha Část:


Stupeň přirozenosti:

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 61 Rozloha: 0,38 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: D Por. sk.: 2b Část: Stanoviště: mírně vyvýšená poloha v okrajové části vrchoviště, na JZ podmáčené polohy při bezlesí 104 Charakteristika porostu: zakrslá přirozená mlazina, dosti hustá, 2-4 m vys. (místy i vyšší), okrajově KOS do 1 m; na JZ mezernatý porost v podmáčeném terénu Složení porostu [x 10%]: SM 9, KOS 1 Výška porostu [m]: 3 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále V. vitis-idaea, Eriophorum vaginatum, na JZ též Calamagrostis villosa, Carex nigra, C. echinata, Deschampsia cespitosa aj. Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: nejednoznačné ohraničení vůči sousední psk 356 C2b v Stupeň přirozenosti: C ochranném pásmu ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 62 Rozloha: 0,77 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: D Por. sk.: 14a Část: Stanoviště: vyvýšená poloha při okraji vrchovištního bezlesí (Vyhlídkové louky) Charakteristika porostu: zapojený porost původní KOS po obvodu primárního bezlesí, KOS nestejného vzrůstu, většinou v rozpětí 0,5-1,5 m, místy i vyšší, roztr. nízké souše SM, sporadicky i živé zakrslé SM, jednotlivě vzrostlá BRX Složení porostu [x 10%]: KOS 10, SM Výška porostu [m]: 1 Botanické poměry (podrost): Eriophorum vaginatum, Vaccinium uliginosum, Carex nigra, Carex rostrata (lok.), Vaccinium vitis-idaea, Oxycoccus palustris, Empetrum nigrum aj. Návrh opatření: bez zásahu, s vyloučením nahodilých těžeb Stupeň přirozenosti: A Poznámka:

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 63 Rozloha: 2,84 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: D Por. sk.: 14b/2a/1 Část: Stanoviště: sušší i vlhčí rašelinné polohy převážně v rovinatém terénu, v jižní části výrazněji zamokřeno, s protékajícím potokem, na S z minulosti naorané brázdy po zalesnění Charakteristika porostu: členitý porost nehomogenních vlastností; při sz. okraji na menší ploše mlazina KOS 1 m, řídce SM do 8 m a nepočetně SM 1 m; dále na S výrazně etážovitý porost SM a KOS, víceméně parkového vzhledu, SM různého věku, 10-25 m vys., KOS cca 2 (až 2,5) m vys., ojediněle vzrostlý JR, při okraji klečoviště též BRX; dále ve zúžené střední části: silně prosvětlená, výrazně nestejnověká smrčina, polámané souše, živé stromy od mladého do zralého věku, v mezerách nesouvisle mlaziny SM a KOS (včetně prosadeb cca 1 m vys.), menší otevřené plochy, při jz. okraji Vyhlídkové louky krátce zachovalejší úsek rašelinné smrčiny, spíše středního věku, dále na J porost rozpadlý, s četnými zbytky tenčích souší, poškozené stromy středního i vyššího věku, též 1 SM 26 m vys. (tl. 80 cm); v jižní části: na zvlněné vrchovištní plošině víceméně odumřelá nižší rašelinná smrčina s roztr. poškoz. SM do 12 m, dosti bohatou obnovou SM cca 1 m vys. (i vyšší), jižně od potoka (vlhčí úsek) jen nepočetné živé stromy do 8 m, jinak hloučkovitě zapojené mlaziny SM 1,5-5 m, roztr. vysazená KOS do 1 m, při horním okraji již dosti husté až neproniknutelné odrostlé mlaziny se zbytky souší Složení porostu [x 10%]: SM 8, KOS 2, BRX, Výška porostu [m]: 14/5/1 JR/SM 9, KOS 1 Botanické poměry (podrost): v severní části: Calamagrostis villosa (dom.), Avenella flexuosa, Galium saxatile, Trientalis europaea, Molinia caerulea, Melampyrum pratense, Nardus stricta, Calluna vulgaris...; ve zúžené části: Molinia caerulea (hoj.), Avenella flexuosa (lok. dom.), Vaccinium myrtillus, Carex nigra, C. canescens, Calamagrostis villosa, Vaccinium vitis-idaea, Juncus filiformis; v zachovalejší raš. SM: Vaccinium myrtillus (dom.), V. vitis-idaea, V. uliginosum (lok.), Molinia caerulea, Eriophorum vaginatum, Juncus filiformis, v E0 hoj. Sphagnum girgensohnii, méně Polytrichum commune; na J: typ Vaccinium myrtillus-Molinia caerulea, dále Avenella flexuosa, Eriophorum vaginatum, v silně zamokřených úsecích: Carex nigra (lok. dom.), Eriophorum vaginatum (hoj.), Deschampsia cespitosa, Molinia caerulea, Trientalis europaea, v sušším jižním okraji dom. opět Vaccinium myrtillus Návrh opatření: výřez nepůvodní KOS v jižní a střední části vhodný Stupeň přirozenosti: B-C Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 64 Rozloha: 0,65 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: D Por. sk.: 102 Část: Stanoviště: vyhraněné vrchovištní bezlesí (tzv. Vyhlídková louka), jehož velkou část tvoří rozlehlý zarostlý blänk, v záp. části periodicky vysýchající mělké šlenky, hlubší jezírka částečně vrstevnicového typu ve vých. části louky Charakteristika porostu: bez dřevin, pouze při okrajích řídce zakrslá KOS (po obvodu souvisle) Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): v E1 celkově dominuje Trichophorum cespitosum, teprve při vých. okraji přibývá Eriophorum vaginatum, dále Drosera rotundifolia, Oxycoccus palustris, v sušších partiích Calluna vulgaris (hoj.), Vaccinium uliginosum, Empetrum nigrum, Andromeda polifolia aj., ve šlencích hojně Carex limosa, Scheuchzeria palustris (jedna z nejbohatších lokalit v Jh), Eriophorum angustifolium, lok. Carex rostrata; na jednom místě Lycopodiella inundata (do 2 m2); E0 dobře vyvinuto, s dom. Sphagnum cf. fallax, ve šlencích hojně Gymnocolea inflata Návrh opatření: bez zásahů, nerozšiřovat výzkumné aktivity Poznámka: bezlesí M22 (část); společný popis s bezl. 356 A101 (dílčí Stupeň přirozenosti: (A) plocha č.72

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 65 Rozloha: 0,06 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: D Por. sk.: 103 Část: Stanoviště: menší bezlesí při okraji klečového porostu Charakteristika porostu: v okrajích místy souše, po obvodu vysazená KOS 1 m vys., též nižší (vysazená) KOS v ploše, převážně do 0,5 m Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea, porost bultovité fyziognomie, podružně Eriophorum vaginatum – při původní KOS EvS, lok. též Carex nigra, Juncus filiformis aj., E0 slabě vyvinuto Návrh opatření: výřez nepůvodní KOS vhodný Poznámka: bezlesí M21 Stupeň přirozenosti: (C) ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 66 Rozloha: 0,09 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: D Por. sk.: 104 Část: Stanoviště: východně orientovaný, silně podmáčený svah, protáhlé prameništní bezlesí,s potokem při levém okraji Charakteristika porostu: bez dřevin Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): vegetace typu CnS, podružně ClmS, EvS, dále s Carex echinata, Deschampsia cespitosa, Viola palustris, Equisetum sylvaticum (zř.), Drosera rotundifolia (vz.), v E0 dom. Sphagnum fallax, lok. Polytrichum commune, řídce Sphagnum riparium Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: bezlesí M26 Stupeň přirozenosti: (B) ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: D Stanoviště: Jizerská silnice Charakteristika porostu: Složení porostu [x 10%]: Botanické poměry (podrost): Návrh opatření: Poznámka:

DP: 67 Por. sk.: 689




ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 68 Rozloha: 0,21 ha LS: Frýdlant Odd.: 357 Dílec: A Por. sk.: 2 Část: Stanoviště: zvlněný terén při levém břehu Safírového potoka, svažující se k východu, při potoce zamokřený Charakteristika porostu: převážně dobře zapojené, diferencované odrostlé mlaziny SM do 8 m, při potoce mezernaté, s vysazenou KOS 1,5 m Složení porostu [x 10%]: SM 9, KOS 1 Výška porostu [m]: 6 Botanické poměry (podrost): proměnlivého složení, v sušších partiích Avenella flexuosa, Galium saxatile, Deschampsia caespitosa a Agrostis capillaris, ve vlhčích úsecích Juncus filiformis, CnS, Homogyne alpina, Vaccinium myrtillus Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: C Poznámka:

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 69 Rozloha: 1,33 ha LS: Frýdlant Odd.: 357 Dílec: A Por. sk.: 14/3/1 Část: menší, jižní část Stanoviště: většinou vyvýšené vrchovištní partie nad Jizerkou a levým břehem Safírového potoka, na SV krátce zasahuje i druhotné bezlesí při pravém břehu Jizerky Charakteristika porostu: porost nehomogenních vlastností, na S značně nesouvislá, různověká smrčina, místy se soušemi, blíže svahu k Jizerce volně zapojené odrostlé mlaziny, dále od něj rozvolněný starší porost se soušemi, ve světlinách se zmlazením SM; v jižní části nízká (zakrslá) mladá rašelinná smrčina – volně zapojená odrostlá mlazina, dále četné tenčí souše, na JV při potoce vyšší živé stromy Složení porostu [x 10%]: SM 10, KOS/SM 10/SM 10 Výška porostu [m]: 18/3/1 Botanické poměry (podrost): bezlesí na SV: ve vyšším stupni MolS, řídce mladý SM, okrajově pův. KOS, 1 keř jalovce, dále Eriophorum vaginatum, Trichophorum cespitosum (lok.), Vaccinium uliginosum, Oxycoccus palustris, v nižším stupni náplavový trávník s Deschampsia cespitosa, Agrostis capillaris, Carex nigra, Bistorta major aj.; v porostu západně – zkraje dom. Molinia caerulea, dále Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, Melampyrum pratense, Trientalis europaea, v rašelinné poloze na J podobné, též s Eriophorum vaginatum (hoj.), Oxycoccus palustris, Carex nigra, Juncus filiformis, na JV v podmáčené poloze též Dryopteris dilatata Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: menší, jižní část; psk vznikla sloučením dřívějších psk Stupeň přirozenosti: C 13/2 (na S) a 11 (na J) ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 70 Rozloha: 6,28 ha LS: Frýdlant Odd.: 357 Dílec: A Por. sk.: 14/3/1 Část: hlavní část Stanoviště: na J mírný, nerovnoměrně podmáčený sv. svah přecházející do mokré rašelinné pánve protékané potokem, na S vyvýšený okraj vrchovištní plošiny, porost je přerušen řadou světlin víceméně přirozeného původu Charakteristika porostu: etážovitý porost nehomogenních vlastností, celkově jde o odumřelou starou smrčinu jen s malým počtem živých stromů v horní etáži; v jižní, svažité části hloučkovitě zapojené odrostlé mlaziny, dále na JV i tyčkoviny až tyčoviny, diferencované, místy s četnějšími stojícími soušemi, prakticky bez živých starších stromů Složení porostu [x 10%]: SM 10/SM 10/SM 8, KOS Výška porostu [m]: 14/4/1 2 Botanické poměry (podrost): jižní část (v mírném svahu): řídce živé stromy horní etáže, až přes 20 m vys., nerovnoměrně zachovalé souše, výrazná převaha nižších etáží – hloučky SM do 10 m, často ale jen do 3-4 m, tvořící odrostlé mlaziny, tyčkoviny až tyčoviny, v četných mezerách vylepšení SM 0,5-1 m, místy též KOS; v dolní části souvisleji zachovalá rašelinná smrčina s četnými soušemi a roztr. SM do 12 (-15) m, okrajově i vyššími, v podrostu nerovnoměrně zapojené mlaziny, místy zřetelně zakrslé, převážně do 3 m, dále i hojné podsadby SM a KOS do 1 (2) m, na J větší pasekové světliny, SM poškozený mrazem Návrh opatření: výřez nepůvodní KOS vhodný, neprovádět žádné další výsadby Poznámka: hlavní část Stupeň přirozenosti: C

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 71 Rozloha: 10,34 ha LS: Frýdlant Odd.: 357 Dílec: A Por. sk.: 16 Část: Stanoviště: vrchovištní plošina, většinou rovinatý, povrchově dosti zamokřený terén, na JV napříč psk potok, na V je psk ohraničena vůči toku Jizerky krátkým, dosti příkrým svahem; v ploše řada drobných i větších bezlesí, resp. světlin, na S brázdy po zalesnění z 30. Charakteristika porostu: na většině plochy zapojený porost původní KOS 1,5-2 m vys., místy rozčleněný světlinami, na S mezi bezlesími 101 a 111 souvislejší pás světlinek s vrstevnicovými jezírky, po obvodu klečového porostu, zejména v jižní části řídce nízké, proschlé SM, zpravidla do 812 m (místy vyšší), okrajově i BRX; na S: parková formace – starší SM kolem 20 m (nejvyšší 26 m), v rozvolněném porostu, roztr. zbytky souší, v prolukách KOS a nehojně mladé SM, dále sušší světliny; při záp. okraji (u bezl. 110): odumřelá nízká raš. SM, souše a nepočetné poškozené SM, dif. mlaziny, vyznívající KOS; na JV: ostrůvky KOS, soušové partie se sporadickou obnovou a podsadbami SM 0,5 m, při hranici NPR i menší paseka, dále na J enkláva se staršími vitálními SM 16-22 m vys., volně přechází do porostu vysoké KOS; na JV do plochy psk okrajově zasahuje náplavové bezlesí Jizerky Složení porostu [x 10%]: SM 2, KOS 8, BRX Výška porostu [m]: SM 16, KOS 2 Botanické poměry (podrost): v podrostu KOS Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, V. uliginosum (lok.), Eriophorum vaginatum, Molinia caerulea (lok.), Oxycoccus palustris (lok.), v nízké rozvolněné kleči a ve světlinách porůznu též Trichophorum cespitosum, Andromeda polifolia, Carex pauciflora, ve šlencích Carex limosa, řídce Scheuchzeria palustris, ve světlinách při Hlinitém potoce hoj. Deschampsia cespitosa, několik keřů Juniperus communis subsp. alpina; na S ve světlinách dom. Nardus stricta a Molinia caerulea, dále Vaccinium uliginosum, V. vitis-idaea, Calluna vulgaris, Potentilla erecta, Melampyrum pratense, Galium saxatile aj., v porostu více Calamagrostis villosa, podobného charakteru i podrost ve fragmentu zachovalé smrčiny na J; dále viz popisy příslušných bezlesí Návrh opatření: bez zásahů Poznámka: severní část psk zčásti uměle zalesněna, stupeň Stupeň přirozenosti: A-B přirozenosti B-C; viz též popis nevymezeného bezlesí M37 ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 72 Rozloha: 0,58 ha LS: Frýdlant Odd.: 357 Dílec: A Por. sk.: 101 Část: Stanoviště: vyhraněné vrchovištní bezlesí (tzv. Vyhlídková louka), jehož velkou část tvoří rozlehlý zarostlý blänk, v záp. části periodicky vysýchající mělké šlenky, hlubší jezírka částečně vrstevnicového typu ve vých. části louky Charakteristika porostu: bez dřevin, pouze při okrajích řídce zakrslá KOS (po obvodu souvisle) Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): v E1 celkově dominuje Trichophorum cespitosum, teprve při vých. okraji přibývá Eriophorum vaginatum, dále Drosera rotundifolia, Oxycoccus palustris, v sušších partiích Calluna vulgaris (hoj.), Vaccinium uliginosum, Empetrum nigrum, Andromeda polifolia aj., ve šlencích hojně Carex limosa, Scheuchzeria palustris (jedna z nejbohatších lokalit v Jh), Eriophorum angustifolium, lok. Carex rostrata; na jednom místě Lycopodiella inundata (do 2 m2); E0 dobře vyvinuto, s dom. Sphagnum cf. fallax, ve šlencích hojně Gymnocolea inflata Návrh opatření: bez zásahů, nerozšiřovat výzkumné aktivity Poznámka: bezlesí M22; společný popis s bezl. 356 D102 (dílčí Stupeň přirozenosti: A plocha č. 64)

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 73 Rozloha: 0,31 ha LS: Frýdlant Odd.: 357 Dílec: A Por. sk.: 102 Část: Stanoviště: členité světliny při Jizerské silnici, sušší poloha při okraji vrchoviště, brázdy po dávném pokusu o zalesnění Charakteristika porostu: při okrajích řídce SM různé výšky a KOS cca 2 m vys. Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): převážně dom. Molinia caerulea, v sušších úsecích Nardus stricta, dále Calluna vulgaris, Eriophorum vaginatum, Vaccinium uliginosum, V. vitis-idaea, Galium saxatile, Luzula sudetica... Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: bezlesí M24 Stupeň přirozenosti: C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 74 Rozloha: 0,17 ha LS: Frýdlant Odd.: 357 Dílec: A Por. sk.: 103 Část: Stanoviště: bezlesí na náplavu Jizerky, při jejím pravém břehu Charakteristika porostu: ostrůvek KOS 1,5 m vys. Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): na přechodu z vrchoviště dom. Molinia caerulea, návazně Avenella flexuosa, Nardus stricta, Carex nigra, u vody též Festuca rubra, Agrostis capillaris, Galium saxatile, Deschampsia cespitosa, Bistorta major aj. Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: bezlesí M25 (část) Stupeň přirozenosti: B ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 75, 76, 77 Rozloha: 1,58 ha LS: Frýdlant Odd.: 357 Dílec: A Por. sk.: 104 Část: Stanoviště: bezlesí v náplavovém terénu při Jizerce, výše druhotné bezlesí se zbořeništěm; 3 dílčí části oddělené parcelou vodního toku Charakteristika porostu: pouze ojedinělé mladé SM při okraji území či v příkrém svahu nad tokem, na pravém břehu 1 keř jalovce, ojediněle JR; v severní části ve vyznačené ploše souvislý porost vzrostlé vysazené KOS Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): v nivě: hoj.-dom. Nardus stricta, Juncus filiformis, Deschampsia cespitosa, Avenella flexuosa, dále Galium saxatile, Bistorta major, Agrostis capillaris, Molinia caerulea (zř.), Holcus mollis, Potentilla erecta, Luzula multiflora, u vody mj. Carex rostrata, Glyceria fluitans, Viola palustris; ve vyšším stupni Avenella flexuosa, Nardus stricta, Holcus mollis, Carex nigra, Deschampsia cespitosa, Juncus filiformis, Galium saxatile, při zbořeništi navíc mj. Ranunculus repens (lok. hoj.), Veronica chamaedrys, Achillea millefolium, Vicia cracca, Trifolium repens, Alchemilla sp., Leontodon autumnalis... Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: bezlesí M25 (část); hranice NPR v tomto úseku Stupeň přirozenosti: C nejednoznačná, dle starších mapových podkladů se nekryje s hranicí dílce, zejména do NPR nespadá větší bezlesí se zbořeništěm nad levým břehem Jizerky

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 78 Rozloha: 0,44 ha LS: Frýdlant Odd.: 357 Dílec: A Por. sk.: 105 Část: Stanoviště: vrchovištní plošina, přirozené bezlesí větších rozměrů, délka 110 m Charakteristika porostu: otevřená plocha, takřka bez dřevin, jen z okrajů pár mladších i starších SM, na S místy KOS 1,5 m, na V poněkud nezřetelně ohraničeno, maloplošně vysazena KOS Složení porostu [x 10%]: (SM, KOS) Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): vegetačně velmi uniformní a floristicky chudé, MolS s malým podílem Eriophorum vaginatum, dále místy Nardus stricta, Melampyrum pratense, Vaccinium uliginosum Návrh opatření: výřez KOS na V vhodný Poznámka: bezlesí M28 Stupeň přirozenosti: B-C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 79 Rozloha: 0,05 ha LS: Frýdlant Odd.: 357 Dílec: A Por. sk.: 106 Část: Stanoviště: členitý reliéf při zaústění Safírového potoka do Jizerky, podmíněný erozí a rýžováním Charakteristika porostu: bez dřevin Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): plošně nepatrné – nehodnoceno Návrh opatření: Poznámka: Stupeň přirozenosti: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 80 Rozloha: 0,04 ha LS: Frýdlant Odd.: 357 Dílec: A Por. sk.: 109 Část: Stanoviště: vyvýšená vrchovištní poloha, dosti zamokřeno, malé přirozené bezlesí v klínu klečového porostu Charakteristika porostu: sporadické nízké SM Složení porostu [x 10%]: (SM) Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): MolS s příměsí Eriophorum vaginatum, dále Trichophorum cespitosum (dosti hojně), Vaccinium uliginosum, Potentilla erecta, Juncus squarrosus (lok.), Calluna vulgaris, Oxycoccus palustris (zř.), dole zahloubený šlenk bez vegetace Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: bezlesí M29 Stupeň přirozenosti: B ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 81 Rozloha: 0,2 ha LS: Frýdlant Odd.: 357 Dílec: A Por. sk.: 110 Část: Stanoviště: vyvýšená vrchovištní poloha při okraji klečoviště, přirozené bezlesí s členitými okraji, řada šlenků Charakteristika porostu: na většině plochy rozvolněný porost nižší KOS, při okrajích 7 starších BRX, dále četné nízké souše Složení porostu [x 10%]: (KOS, BRX) Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): převažuje EvS, na S kolem šlenků hojně EaS (Eriophorum angustifolium vyrůstá i z vody), místy dom. Molinia caerulea, dále Oxycoccus palustris (hoj.), stagnující nálety Betula carpatica Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: bezlesí M27 Stupeň přirozenosti: B

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 82 Rozloha: 0,67 ha LS: Frýdlant Odd.: 357 Dílec: A Por. sk.: 111 Část: Stanoviště: rozsáhlé bezlesí v laggu pod Vyhlídkovou loukou, s níž je spojeno soustavou světlin v kleči s vrstevnicovými jezírky, jižní část bezlesí ještě v mírném svahu, s řadou pěkných šlenků, z velké části zvodnělých Charakteristika porostu: v jižní části: rozvolněný porost nízké KOS, převážně do 0,5 m, místy jen cca 20 cm vys., dále na S již jen otevřená plocha, při sev. okraji navazuje zakrslá rašelinná SM s hojnou KOS Složení porostu [x 10%]: (KOS) Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): na J s dom. Trichophorum cespitosum, místy hoj. Eriophorum vaginatum, dále Calluna vulgaris, Vaccinium uliginosum, Oxycoccus palustris, Andromeda polifolia, Empetrum nigrum aj., ve šlencích dosti hojně Carex limosa, nezřídka Scheuchzeria palustris (převážně sterilní), dále Carex rostrata, v E0 hoj. Sphagnum cuspidatum, řídce Warnstorfia fluitans; na S: EvS, dále i CrS, na V též ScS, okrajově MolS, v mělkých šlencích hoj. Carex nigra, místy též C. rostrata, v E0 všeobecně Sphagnum cf. fallax Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: bezlesí M23 Stupeň přirozenosti: A ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky LS: Frýdlant Odd.: 357 Dílec: A Stanoviště: Jizerská silnice Charakteristika porostu: Složení porostu [x 10%]: Botanické poměry (podrost): Návrh opatření: Poznámka:

DP: 83 Por. sk.: 689




ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 84 Rozloha: 4,18 ha LS: Frýdlant Odd.: 357 Dílec: F Por. sk.: 2a Část: Stanoviště: mírný severní svah, zvlněný, nerovnoměrně zamokřený, zrašelinělý, místy výraznější mokřiny Charakteristika porostu: v horní části hloučkovitě zapojené odrostlé mlaziny až tyčkoviny SM, do 8 (10 m), v mezerách vylepšované – SM 0,5-1 m, převážně 0,5-4 m, místy i pasekové úseky (vlhčí partie), níže po svahu dom. KOS 1,5 m vys., řídce s příměsí SM do 6 m, v mezerách hojné prosadby SM 0,5-1 m, zčásti z přir. obnovy, poškozené mrazem, porost většinou dosti zapojený; na V volně zapojený porost starších SM do 8 m, řídce i krnící SMP, dole nízká KOS (0,5-1 m) s roztr. SM do 4-6 m Složení porostu [x 10%]: SM 5, KOS 5, SMP Výška porostu [m]: SM 4, KOS 1 Botanické poměry (podrost): převážně s dom. Molinia caerulea, lok. i hoj. Eriophorum vaginatum, dále Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, Calluna vulgaris (lok.), Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa (na V dom.), Galium saxatile, Carex nigra (lok. hoj.), Oxycoccus palustris (lok.), Juncus filiformis, Agrostis capillaris, Trientalis europaea, v E0 Sphagnum girgensohnii, S. fallax, S. russowii Návrh opatření: výhledově redukce KOS Stupeň přirozenosti: D-E Poznámka:

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 85, 86 Rozloha: 0,37 ha LS: Frýdlant Odd.: 357 Dílec: F Por. sk.: 9/1a Část: Stanoviště: vyšší zamokřená plošina a svah nad pravým břehem Safírového potoka Charakteristika porostu: volněji zapojená kmenovina, místy proschlá, jinak ale poměrně vitální, SM až 20 m vys., místy dif. mlaziny převážně z přir. obnovy Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 16/3 Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea, dále Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Trientalis europaea, Eriophorum vaginatum aj. Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: dvě nestejně velké části; popisy psk při Safírovém potoce Stupeň přirozenosti: C poslepovány ze starších zápisů a příliš neodpovídají popisům z r. 2000 – dle možnosti zrevidovat v terénu!! ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 87 Rozloha: 1,01 ha LS: Frýdlant Odd.: 357 Dílec: F Por. sk.: 11/2b Část: Stanoviště: mírný severní svah, zvlněný, rašelinný, silně zamokřený, s prameništi Charakteristika porostu: odumřelá rašelinná smrčina vlhčího typu, přirozeně světlinatá, s volnými přechody do bezlesí, nyní zbytky nízkých souší, bez živých stromů horní úrovně, pod nimi volně zapojené mlaziny SM 2-4 (7) m vys., s otevřenými plochami Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 0/3 Botanické poměry (podrost): E1 proměnlivého složení, jako dominanty se střídavě uplatňují Eriophorum vaginatum, Vaccinium myrtillus, Molinia caerulea, Carex nigra, dále přistupuje Calamagrostis villosa, Molinia caerulea, Eriophorum angustifolium, Oxycoccus palustris aj., ve světlinách: EvS, CrS, CnS, EaS, u potůčku též Stellaria alsine a Chaerophyllum hirsutum Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: B-C Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 88, 89 Rozloha: 0,32 ha LS: Frýdlant Odd.: 357 Dílec: F Por. sk.: 14/1b Část: Stanoviště: mírný severní svah, rašelinný, přecházející do zářezu Safírového potoka, do psk zasahuje i část bezlesí při potoce Charakteristika porostu: torzo zakrslé rašelinné smrčiny – zbytky souší a roztr. živé stromy do 1214 m, řídce zmlazení SM 1-2 m vys. Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 13/1 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Vaccinium vitis-idaea, Eriophorum vaginatum, Molinia caerulea, Calluna vulgaris, Homogyne alpina, Melampyrum pratense aj., při úpatí i Calamagrostis villosa Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: dvě nestejně velké části, psk nesnadno odlišitelná od Stupeň přirozenosti: C sousedních

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 90 Rozloha: 0,16 ha LS: Frýdlant Odd.: 357 Dílec: F Por. sk.: 112 Část: Stanoviště: podmáčené světliny v zářezu Safírového potoka, náplavový terén a přilehlé svažité břehy Charakteristika porostu: otevřená plocha, stromy jen v okrajích Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): v krajích MolS, blíže potoku Deschampsia cespitosa, Agrostis capillaris, Galium saxatile, Viola palustris, Carex nigra, Carex rostrata, Calamagrostis villosa, dále i CnS/CnS... Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: bezlesí M32 Stupeň přirozenosti: B-C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky DP: 91 Rozloha: 0,18 ha LS: Frýdlant Odd.: 357 Dílec: F Por. sk.: 113 Část: Stanoviště: větší pramenné bezlesí v mírném severním svahu Charakteristika porostu: roztr. nízké souše, na JZ bezlesí nejasně ohraničeno, zde více souší a živých SM cca 1 m vys., plynule přechází do okolního porostu Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): celoplošně CrS, místy s Eriophorum vaginatum, dále Oxycoccus palustris, Potentilla erecta, Viola palustris, Equisetum sylvaticum (lok.), též CnS, nahoře v E0 též Sphagnum riparium + Calamagrostis villosa, Deschampsia cespitosa, Equisetum fluviatile, Juncus filiformis, přesahuje vně hranice NPR Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: bezlesí M33 Stupeň přirozenosti: B-C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 92 Rozloha: 0,49 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: C Por. sk.: 2a Část: menší jz. část Stanoviště: mírný až střední sv. svah, nezamokřený Charakteristika porostu: převážně dobře zapojená, jen místy rozvolněná tyčkovina, v horní části až tyčovina, 8-12 m vys., v okrajích ve světlinách prosadby SMP a KOS – náleží snad již k psk 2b Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 10 Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa, dále Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Galium saxatile, Trientalis europaea, řidčeji Dryopteris dilatata, Oxalis acetosella, Maianthemum bifolium, Homogyne alpina Návrh opatření: ke konci decenia probírka Poznámka: menší jz. část Stupeň přirozenosti: C

ZCHÚ: Raseliniste Jizerky OP DP: 93 Rozloha: 7,04 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: C Por. sk.: 2a Část: hlavní část Stanoviště: severní část v rovinatém rašelinném terénu, jižní v mírném až středním svahu, místy silně podmáčeném Charakteristika porostu: severní část: víceméně zapojené mlaziny SM a KOS, nepravidelně až téměř skupinovitě smíšené, KOS 1,5-3 m vys., blatkoidní, v nepravidelné příměsi SM z přirozené obnovy, 12 m vys. (a vyšší), dále i diferencované SM mlaziny, v minulosti prořezávané; v jižní části SM tyčkoviny, místy až tyčoviny do 10 (12) m, volně zapojené, v silně zamokřených úsecích nižší (zakrslé), prořídlé a chřadnoucí, v dolní části svahu opět hojná příměs KOS 1,5-2 m, SM zde 3-5 m vys. Složení porostu [x 10%]: SM 6, KOS 4 Výška porostu [m]: 3 Botanické poměry (podrost): v dolní části Eriophorum vaginatum, Vaccinium myrtillus, V. vitisidaea, Avenella flexuosa, Nardus stricta aj.; ve svahu Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Eriophorum vaginatum, Juncus filiformis, Carex nigra, Nardus stricta, Trientalis europaea, Deschampsia cespitosa, Avenella flexuosa, Galium saxatile, při potoce Epilobium palustre, zř. Cirsium heterophyllum aj. Návrh opatření: prořezávka, postupná redukce KOS Poznámka: hlavní část Stupeň přirozenosti: D-E ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 94 Rozloha: 7,07 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: C Por. sk.: 2b Část: Stanoviště: mírný až střední sv. svah, při jižním okraji (na kontaktu s psk 2a) výrazně podmáčené partie, zde i přirozené světliny, většina plochy psk ale nejvýše slabě zamokřena Charakteristika porostu: na většině plochy rozsáhlá paseka se sporadickými staršími SM do 7 m jednotlivě nebo v hloučcích, mezernaté, místy zapojenější kultury až mlaziny SM, většinou jen 0,5 m vys. (místy až 2 m), na S hojněji i SMP do 3 m, na J roztr. KOS 1,5 m, na S v hraničním průseku JR v IO; v horní části svahu místy volně zapojené tyčkoviny SM až 10 (12) m vys., v mezerách prosázené SM, KOS, SMP Složení porostu [x 10%]: SM 6, SMP 2, KOS 2 Výška porostu [m]: 5/1 Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa, dále Avenella flexuosa, Galium saxatile, Carex pilulifera (dosti hojně), Nardus stricta (lok.), Deschampsia cespitosa aj.; mokřiny na J: EvS, JfS, CnS, Calamagrostis villosa, Deschampsia cespitosa, Juncus effusus, Trientalis europaea, v E0 dom. Sphagnum fallax, méně Polytrichum commune Návrh opatření: pomístní vylepšení SM, v menším množství prosadby JR a výše po svahu i BK s IO Stupeň přirozenosti: E Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 95 Rozloha: 0,34 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: C Por. sk.: 4 Část: Stanoviště: vrchovištní plošina a krátký svah k potoku (Jizerce) Charakteristika porostu: zakrslá tyčkovina až tyčovina, místy spíše mlazina, porost výškově diferencovaný, víceméně zapojený, stopy dřívějších prořezávek Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 8 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, hoj. Eriophorum vaginatum, doprovodně Vaccinium vitis-idaea, Lycopodium annotinum, v E0 Sphagnum girgensohnii, S. russowii, Polytrichum commune Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: C Poznámka:

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 96 Rozloha: 0,6 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: C Por. sk.: 6 Část: sz. část Stanoviště: krátký svah nad pravým břehem potoka Jizerky, přecházející do rašelinné plošiny Charakteristika porostu: ve svahu volně zapojená až rozvolněná SM tyčovina-kmenovina, nestejnověká, cca 15 m vys., výše pak rozvolněný nižší porost místy se zbytky souší, tyčkovina 8-10 m, roztr. i vyšší stromy, porost volně zapojený, s nesouvislou podúrovní Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 12 Botanické poměry (podrost): ve svahu ještě Calamagrostis villosa, výše dom. Vaccinium myrtillus, dále V. vitis-idaea, Avenella flexuosa, Eriophorum vaginatum, Carex echinata, Lycopodium annotinum (lok.) Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: sz. část Stupeň přirozenosti: C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 97 Rozloha: 0,18 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: C Por. sk.: 6 Část: jv. část Stanoviště: krátký svah nad potokem a mírně se svažující plošina Charakteristika porostu: výškově diferencovaný, volně zapojený porost, při potoce SM 20 m vys., výše 15 m a posléze do 10 m, na rašelině porost dosti proschlý, poškozené SM a nízké souše, nesouvisle obnova různé výšky Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 12 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Trientalis europaea, Maianthemum bifolium, Galium saxatile, na rašelině též Eriophorum vaginatum, Lycopodium annotinum (lok.), Carex echinata, Molinia caerulea Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: jv. část Stupeň přirozenosti: C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 98 Rozloha: 0,02 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: C Por. sk.: 101 Část: Stanoviště: skládka dřeva u Promenádní cesty Charakteristika porostu: Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): Návrh opatření: Poznámka: Stupeň přirozenosti: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 99 Rozloha: 0,04 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: C Por. sk.: 102 Část: Stanoviště: skládka dřeva u Promenádní cesty Charakteristika porostu: Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): Návrh opatření: Poznámka: Stupeň přirozenosti:

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 100 Rozloha: 0,05 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: C Por. sk.: 110 Část: Stanoviště: malá světlina v mladší rašelinné smrčině, zčásti pasekového původu Charakteristika porostu: z okrajů zasahují nízké SM, zde i pařezy různých dimenzí Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): typu CrS, EvS, podružně i CnS Návrh opatření: bez zásahů; bezlesí lze jako plošně zanedbatelné a málo vyhraněné zrušit Poznámka: Stupeň přirozenosti: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 101 Rozloha: 5,83 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: D Por. sk.: 2/1 Část: Stanoviště: mírný až střední jz. svah, na SZ rozčleněný potočním zářezem, nerovnoměrně podmáčeno, při úpatí zrašelinělý terén, mrazová poloha Charakteristika porostu: pasekové formace s hloučky a skupinkami odrostlejších smrků, na S při silnici volně zapojená SM tyčkovina, diferencovaná, v minulosti prosazovaná, dolní etáž 3-5 m, střední 8-12, horní do 18 m, dále v ploše roztr. předrosty 3-7 m (a vyšší), četnější na J a v březích potoka na S, jinak řídké, opakovaně vylepšované kultury až mlaziny SM a KOS (v dolní části převažuje), SM často jen kolem 0,5 m, poškozený mrazem, KOS 1-1,5 m vys., sporadicky ještě SMP, okrajově výsadby JR v IO Složení porostu [x 10%]: SM 6, KOS 4, SMP, JR Výška porostu [m]: 5/1 Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa, dále Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Galium saxatile, Agrostis capillaris, Deschampsia cespitosa, při úpatí též Eriophorum vaginatum, Juncus filiformis, Carex rostrata aj. Návrh opatření: prosadby KOS, později dle potřeby do mezer přisadit SM, postupná redukce SMP Stupeň přirozenosti: D-E Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 102 Rozloha: 0,55 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: D Por. sk.: 2/1 Část: Stanoviště: menší část za potokem – viz hlavní část Charakteristika porostu: Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): Návrh opatření: Stupeň přirozenosti: D-E Poznámka:

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 103, 104, 105 Rozloha: 0,37 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: D Por. sk.: 4 Část: Stanoviště: tři malé porosty – jeden v potočním zářezu pod silnici, druhý na zrašelinělé plošině nad potokem a třetí vedle skládky dřeva u silnice Charakteristika porostu: nestejnověké smrkové tyčoviny, u silnice nerovnoměrně zapojené, největší porost v minulosti probíraný Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 10 Botanické poměry (podrost): v porostech pod silnicí dom. Calamagrostis villosa, dále Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Galium saxatile, Trientalis europaea aj., ve větším porostu dom. Vaccinium myrtillus, dále V. vitis-idaea, Dryopteris dilatata, Trientalis europaea, Eriophorum vaginatum (okrajově), v E0 hojně Sphagnum girgensohnii, méně Polytrichastrum formosum a Plagiothecium undulatum Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: C Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 106, 107, 108 Rozloha: 1,16 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: D Por. sk.: 6 Část: Stanoviště: mírný svah a terasy nad levým břehem potoka Jizerky, zrašelinělý terén (na JV), včetně podmáčené nivy Charakteristika porostu: tenká kmenovina, místy spíše tyčovina, volně zapojená až místy prosvětlená, místy se soušemi, na S okrajově i s nedávnými kůrovcovými těžbami, ve světlinách místy hloučky mladých SM, jinak zmlazení řídké, na SZ porost 12-18 m vys. (prům. 16 m), na JV jen 10-15 m Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 14 Botanické poměry (podrost): mimo nivu dom. Vaccinium myrtillus, dále Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Trientalis europaea, Carex canescens, na JV též Vaccinium vitis-idaea, Eriophorum vaginatum, Molinia caerulea, Lycopodium annotinum; v dobře vyvinutém E0 Sphagnum girgensohnii, Polytrichastrum formosum, Polytrichum commune, Barbilophozia sp. aj.; v nivě Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Trientalis europaea, Maianthemum bifolium, Homogyne alpina, v E0 hojně Sphagnum girgensohnii; na JV ve světlině maloplošně EvS (+Carex canescens) Návrh opatření: bez zásahů Poznámka: psk je katastrálně rozdělena (parcelou vodního toku, která Stupeň přirozenosti: C však neodpovídá situaci v terénu) do tří sousedících částí ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: D Stanoviště: skládka dřeva u silnice Charakteristika porostu: Složení porostu [x 10%]: Botanické poměry (podrost): Návrh opatření: Poznámka:

DP: 109 Por. sk.: 103




ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 110 Rozloha: 0,04 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: D Por. sk.: 109 Část: Stanoviště: malé přirozené bezlesí v mírném svahu nad levým břehem potoka, pramenná loučka Charakteristika porostu: z okrajů zasahuje vysazená KOS 1-1,5 m vys., bezlesí zčásti pasekového původu Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): převážně typu CrS, v okrajích EvS, dále s Potentilla erecta, Trientalis europaea, Carex nigra, lok. Bistorta major, Epilobium palustre, E. obscurum, E. angustifolium Návrh opatření: bez zásahů Poznámka: bezlesí M12 Stupeň přirozenosti: B ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 112 Rozloha: 0,73 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: E Por. sk.: 1a Část: Stanoviště: střední sv. svah, mírně podmáčený Charakteristika porostu: v horní části (pův. psk 0) rozvolněná mlazina blatkoidní KOS 1,5 m vys., mezi ní SM 2,5 m a vylepšení 0,5 m, níže (pův. součást psk 17/1z) nerovnoměrně zapojená tyčovina SM do 15 m, nepočetné souše, v mezerách vylepšení SM, níže i KOS Složení porostu [x 10%]: SM 7, KOS 3 Výška porostu [m]: 2 Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa Návrh opatření: bez zásahu, výhledově redukce KOS Stupeň přirozenosti: D-E Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 113 Rozloha: 3,3 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: E Por. sk.: 3/1b Část: Stanoviště: střední svah, v severní části níže silně zamokřený, v jižní části nezamokřeno Charakteristika porostu: značně nerovnoměrně zapojená tyčkovina, vylepšovaná, porost 10-14 m vys., v zamokřených úsecích i nižší, vylepšení 1,5-4 m, místy v příměsi hojně SMP a níže i KOS, na průseku vysazený JR v IO Složení porostu [x 10%]: SM 8, SMP 2/SM 8, KOS Výška porostu [m]: 10/2 2 Botanické poměry (podrost): v sušších úsecích dom. Calamagrostis villosa, dále Avenella flexuosa, Galium saxatile, Trientalis europaea, v podmáčené světlině JfS s Agrostis capillaris a Juncus effusus, dále CnS, ClmS aj. Návrh opatření: postupná redukce SMP a KOS Stupeň přirozenosti: C Poznámka:

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 114 Rozloha: 1,23 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: E Por. sk.: 8/1c Část: větší, jižní část Stanoviště: mírný až střední sv. svah, na většině plochy výrazně podmáčený, na S několik paralelních potoků, v horní části okrajově sušší polohy Charakteristika porostu: dosti nesourodý porost, v sev. části starší zapojenější porost – převážně tyčkovina, místy až tyčovina, po vývratech prosvětlená, cca 18 m vys., jednotlivé stromy do 24 m, ale i mladší výplň, dále porost rozvolněný, shora zčásti zasahují souše, pod nimi odrostlá, volně zapojená mlazina 4-5 m vys., místy zbytkově SMP Složení porostu [x 10%]: SM 10/SM 10, KOS Výška porostu [m]: 18/4 Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus, dále Oxalis acetosella, Maianthemum bifolium, Trientalis europaea, Homogyne alpina, Dryopteris dilatata, Carex nigra, C. echinata, Juncus effusus, J. filiformis, Vaccinium vitis-idaea (lok.), v E0 místy hojně Sphagnum girgensohnii, dále Polytrichum commune, lok. i Sphagnum riparium Návrh opatření: na konci decenia prořezávka, likvidace SMP Poznámka: větší, jižní část Stupeň přirozenosti: C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 115 Rozloha: 0,32 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: E Por. sk.: 8/1c Část: menší, severní část Stanoviště: mírně podmáčený svah, dole nachýlený posek Charakteristika porostu: převážně souše, okrajově shluky starších SM do 20 m, řídce etáž do 8 m, v podrostu souší dosti hojně SM 0,5-1,5, částečně asi z umělé obnovy, okrajově jeden starý JR Složení porostu [x 10%]: SM 10/SM 10 Výška porostu [m]: 16/1 Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Carex nigra, C. echinata, Trientalis europaea, v E0 hojně Sphagnum girgensohnii, méně Polytrichum commune a Plagiothecium undulatum Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: menší, severní část Stupeň přirozenosti: C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 116 Rozloha: 0,06 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: E Por. sk.: 107 Část: Stanoviště: drobné bezlesí – svahové prameniště při potoce Charakteristika porostu: roztr. nízké SM a výsadby KOS Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): CnS, CcS, CrS, JfS – bezlesí z novější doby nedostatečně zdokumentováno Návrh opatření: Poznámka: bezlesí M16 Stupeň přirozenosti: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 117 Rozloha: 0,14 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: G Por. sk.: 2/1 Část: malá jižní část při průseku Stanoviště: zamokřená poloha blízko toku Jizerky Charakteristika porostu: diferencovaná mlazina až tyčkovina SM Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 8/2 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa aj. Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: malá jižní část při průseku Stupeň přirozenosti: C

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 118 Rozloha: 4,07 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: G Por. sk.: 2/1 Část: hlavní část Stanoviště: mírný svah až rovina při okraji mrazové pánve, bez zjevnějšího zamokření Charakteristika porostu: nesourodé mlaziny SM, KOS a SMP, nedávné prosadby JR v IO (vysoké tubusy); na většině plochy silně mezernatá mlazina KOS prům. 1,5 m (různé výšky, pod silnicí vyšší), včetně blatkoidních typů, řídce, někdy i v hloučcích různě vysoké SM (do 8 m) z přir. obnovy, vylepšení SM 0,5 m poškozené mrazem, nesouvislé; na SZ poněkud souvislejší odrostlé mlaziny SMP a SM, SMP do 6 m, nižší etáž 2 m, v příměsi SM, okrajově i KOS, hloučky parkových SM 8-12, při úpatí svahu četnější, prosadby JR v IO – poškození okusem Složení porostu [x 10%]: SM 3, SMP 3, KOS 4/SM Výška porostu [m]: 4/1 8, JR 2 Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Galium saxatile, dále Agrostis capillaris, Deschampsia cespitosa, Carex pilulifera, Nardus stricta, Molinia caerulea (lok.) Návrh opatření: vylepšení: vysadit SM ke KOS, v otevřenějších úsecích vysadit i KOS, později doplnit SM Poznámka: hlavní část Stupeň přirozenosti: D-E ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 119 Rozloha: 0,31 ha LS: Frýdlant Odd.: 355 Dílec: G Por. sk.: 4 Část: Stanoviště: velmi mírný svah až rovina, dosti zamokřeno Charakteristika porostu: nestejnověká tyčovina 12-15 m vys. s mladší výplní, zapojená, bez patrného pěstebního ovlivnění z novější doby Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 12 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Trientalis europaea, lok. Vaccinium vitis-idaea a Molinia caerulea, v E0 dom. Sphagnum girgensohnii, podružně Polytrichum commune a Dicranum scoparium Návrh opatření: bez zásahu, probírka možná Stupeň přirozenosti: C Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 120 Rozloha: 2,01 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: B Por. sk.: 2a/1a Část: Stanoviště: převážně mírný sv. svah, na J až rovina, výrazněji podmáčeno jen v dolní části, jinak relativně suché, v jižní část rašelinná plošina, přirozené světlinky, ne však jednoznačná bezlesí Charakteristika porostu: rozvolněné mlaziny SM 0,5-2 m vys., místy s příměsí SMP, na S též KOS 1 m, řídce předrosty do 8 m, vylepšení z nedávné doby, v jižní části nerovnoměrně zapojená dif. mlazina z přir. obnovy, místy zřetelně zakrslá, při jižním okraji psk přechází do volně zapojené mlaziny až tyčkoviny Složení porostu [x 10%]: SM 8, KOS 2, SMP Výška porostu [m]: 5/1 Botanické poměry (podrost): v sušších částech Calamagrostis villosa (dom.), Avenella flexuosa, Galium saxatile, Vaccinium myrtillus, Agrostis capillaris, Deschampsia cespitosa, dole v podmáčeném úseku též Carex canescens, C. echinata, C. nigra, Deschampsia cespitosa, Equisetum sylvaticum, v E0 Sphagnum girgensohnii (dom.), Polytrichum commune, při průseku též CrS; na J v rašelinném úseku (světliny) EvS, CnS, ClmS, Molinia caerulea, Juncus filiformis, Trientalis europaea, Homogyne alpina, při okraji psk 17/3/1b i Drosera rotundifolia (maloplošně hojná), na J okrajově Calamagrostis villosa-Vaccinium myrtillus, Eriophorum vaginatum, Vaccinium vitis-idaea, Molinia caerulea, Juncus effusus aj. Návrh opatření: bez zásahu, ke konci decenia dle potřeby prořezávka a eliminace SMP Stupeň přirozenosti: C-D Poznámka:

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 121 Rozloha: 2,11 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: B Por. sk.: 2b Část: Stanoviště: zrašelinělá plošina, až mírný svah Charakteristika porostu: volněji zapojená, místy ale dosti hustá odrostlá dif. mlazina SM 2-6 (8) m a dosti hojně i KOS 1,5 m (typu mugo), porost mírně zakrslý Složení porostu [x 10%]: SM 7, KOS 3 Výška porostu [m]: SM 4, KOS 1-2 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus a Molinia caerulea, místy hoj. i Eriophorum vaginatum, dále Vaccinium vitis-idaea, Avenella flexuosa, Lycopodium annotinum, Eriophorum angustifolium, bohatě vyvinuté E0 s Polytrichum commune a Sphagnum girgensohnii Návrh opatření: prořezávka s redukcí KOS Stupeň přirozenosti: D Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 122 Rozloha: 0,17 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: B Por. sk.: 2c Část: malá jižní část Stanoviště: velmi mírný sv. svah, slabě zrašelinělý, sušší terén Charakteristika porostu: nízká mlazina zč. z přirozené obnovy, kolem 1 m, roztr. starší stromky Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 1 Botanické poměry (podrost): typu Calamagrostis villosa-Vaccinium myrtillus Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: malá jižní část Stupeň přirozenosti: D ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 123 Rozloha: 1,65 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: B Por. sk.: 2c Část: severní část Stanoviště: rovinatý terén v mrazové pánvi, na S sušší, dále podmáčený úsek a sušší rašelinné polohy Charakteristika porostu: paseková formace s místy roztr. předrosty SM 2-6 m vys., jednotlivě i v hloučcích, dále řídká mlazina KOS 1,5-3 m (typu pseudopumilio), prosadby SM 0,5 m, poškozené mrazem, místy i SMP, porost značně mezernatý, místy spíše rázu holiny, pod silnicí prosadby JR v IO Složení porostu [x 10%]: SM 4, KOS 6, SMP, JR Výška porostu [m]: 2 Botanické poměry (podrost): Avenella flexuosa (lok. dom.), Galium saxatile, Calamagrostis villosa, Molinia caerulea (na J hoj.), Vaccinium vitis-idaea, Deschampsia cespitosa, Agrostis capillaris, Carex nigra, Eriophorum vaginatum (lok. hoj.), Calluna vulgaris, Polytrichastrum longisetum Návrh opatření: vylepšení v mezernatých úsecích: výsadba KOS (místního původu) a později prosadba SM Poznámka: severní část Stupeň přirozenosti: D-E

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 124 Rozloha: 3,7 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: B Por. sk.: 2c Část: střední část Stanoviště: rovina až mírný svah, část DP při pravém břehu Jizerky, část v odlehlejším, vyvýšeném terénu, s výjimkou sv. části bez výraznějšího zamokření, mrazová poloha Charakteristika porostu: nerovnoměrně smíšené mlaziny KOS a SM, celkově převažuje KOS, 1,5-2 m vys., včetně stromkovitých forem (typ pseudopumilio), porost volně zapojený, na SV silně mezernatý, SM většinou jen v příměsi, roztr. předrosty do 8 m a početnější vylepšení cca 0,5 m, zčásti poškozeno mrazem, SM dominantně zvl. ve zúžené části při průseku, tam také alejově vysazen JR v IO Složení porostu [x 10%]: SM 3, KOS 7, JR Výška porostu [m]: 2 Botanické poměry (podrost): celkově převládá Avenella flexuosa, dále Calamagrostis villosa, Galium saxatile, Vaccinium myrtillus, Carex pilulifera, Deschampsia cespitosa, Juncus filiformis, J. squarrosus, Nardus stricta, Agrostis capillaris, na SV též Eriophorum vaginatum a Molinia caerulea, zde i bohatší E0 se Sphagnum girgensohnii, S. fallax a Polytrichum commune Návrh opatření: vylepšení v sv. části – sadba SM do těsné blízkosti KOS, výhledově redukce KOS Poznámka: střední část Stupeň přirozenosti: E ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: B

DP: 125 Por. sk.: 6/4

Rozloha: 1,2 ha Část: severní část, pravý břeh Jizerky

Stanoviště: přeplavovaná niva Jizerky, podmáčeno Charakteristika porostu: nestejnověká tyčovina až tenčí kmenovina, porost zčásti zapojený, jinde rozvolněný, u vody do 20 )21) m výšky, dále nižší, cca 16 m Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18/14 Botanické poměry (podrost): Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Trientalis europaea, Luzula pilosa, Maianthemum bifolium, Dryopteris carthusiana (vz.), Vaccinium vitisidaea (okrajově), v E0 hojně Sphagnum girgensohnii, podružně Polytrichum commune Návrh opatření: bez zásahů Poznámka: severní část, pravý břeh Jizerky Stupeň přirozenosti: C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 126 Rozloha: 3,07 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: B Por. sk.: 6/4 Část: největší, střední část Stanoviště: rovina a mírný svah, podmáčený až zrašelinělý Charakteristika porostu: na většině plochy zapojená, místy poněkud prosvětlená tyčovina až tenčí kmenovina, porost nevýrazně etážovitý, dolní etáž 12-16 m, horní 18-22 m, výška porostu poněkud kolísá dle stupně zamokření, patrné dávnější probírky, ve světlinách nesouvislé zmlazení SM do 1 m, na JV při okraji souše Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18/14 Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa, na JZ v rašelinné poloze Vaccinium myrtillus, dále Avenella flexuosa, Trientalis europaea, Vaccinium vitis-idaea, E0 převážně dobře vyvinuto: Sphagnum girgensohnii, Polytrichastrum formosum, Polytrichum commune, Dicranum scoparium, Plagiothecium undulatum, Rhytidiadelphus loreus, Pleurozium schreberi, Plagiothecium undulatum, Barbilophozia sp. Návrh opatření: probírka možná Poznámka: největší, střední část Stupeň přirozenosti: C

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: B

DP: 127 Por. sk.: 6/4

Rozloha: 0,54 ha Část: severní část, levý břeh Jizerky Stanoviště: rašelinné a podmáčené polohy při levém břehu Jizerky, včetně zasahující části nivy Charakteristika porostu: výrazně diferencovaný mladší porost – mlaziny, tyčkoviny, tyčoviny, místy až kmenoviny, u potoka do 20 m, jinak ale 15-16 m + mladší výplň, na S u silnice agregována volně zapojená mlazina-tyčkovina do 8 m (dále i vyšší) s výplní KOS 1,5-2 m a SM od 1,5 m; na JZ v nivě pruh světlin Složení porostu [x 10%]: SM 10, KOS Výška porostu [m]: 16/8/2 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Vaccinium vitis-idaea, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Molinia caerulea, Galium saxatile, Agrostis capillaris, Melampyrum pratense, Trientalis europaea, hojně Sphagnum girgensohnii, méně Polytrichum commune, ve světlinách CnS, JfS, EvS Návrh opatření: probírka Poznámka: severní část, levý břeh Jizerky Stupeň přirozenosti: C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 128 Rozloha: 0,42 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: B Por. sk.: 6/4 Část: sz. část Stanoviště: zdvihající se vrchovištní plošina Charakteristika porostu: nerovnoměrně prosvětlená, nestejnověká tenká kmenovina, místy spíše jen tyčovina, cca 15 m vys., s řídkou obnovou Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 15 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Eriophorum vaginatum (hoj.), Calamagrostis villosa, Carex echinata, Molinia caerulea, Deschampsia cespitosa, Avenella flexuosa, Lycopodium annotinum, Homogyne alpina, v E0 Sphagnum girgensohnii, S. russowii, Polytrichum commune, Dicranum scoparium Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: sz. část Stupeň přirozenosti: B-C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 129 Rozloha: 1,03 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: B Por. sk.: 6/4 Část: jz. část Stanoviště: mírný sv. svah, zrašelinělý, při záp. okraji vlhčí polohy Charakteristika porostu: tenčí kmenovina, nestejnověká, víceméně zapojená, jen místy prosvětlená (lok. nahodilé těžby v minulosti), horní etáž cca 18 m vys., na Z porost nižší (zakrslý), s mladší výplní, po dřívějších probírkách Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 15/8 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Trientalis europaea, Lycopodium annotinum (lok.), v E0 Dicranum scoparium, Polytrichastrum formosum, Sphagnum girgensohnii (roztr.), Bazzania trilobata, na Z též Vaccinium vitis-idaea, Homogyne alpina, v E0 hojně Sphagnum girgensohnii Návrh opatření: probírka možná Poznámka: jz. část Stupeň přirozenosti: C

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 130 Rozloha: 0,4 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: B Por. sk.: 7 Část: Stanoviště: rovina-velmi mírný svah v sušším zrašelinělém terénu Charakteristika porostu: tenká SM kmenovina (až tyčovina), na SV povrch nižší, s vysokým podílem souší, na JZ bez souší, zapojený, do 15 m, jednotlivé kůrovcové těžby (odkorněno) Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 13 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, doprovodně Vaccinium vitis-idaea, Lycopodium annotinum (lok.), Calamagrostis villosa, E0 značně nesouvislé – Polytrichastrum formosum, Sphagnum girgensohnii... Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: C Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 131 Rozloha: 3,99 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: B Por. sk.: 17/3/1b Část: Stanoviště: mírný sv. svah přecházející do rašelinné pánve, na SV vyvýšená vrchovištní poloha, na většině plochy silně podmáčeno, řada drobných přirozených světlin Charakteristika porostu: odumřelá rašelinná smrčina bez živých stromů horní etáže, jen polámané souše, okrajově zcela chybí (nejednoznačná hranice oproti sousedním psk), nerovnoměrně zapojené (místy i husté, převážně však rozvolněné), diferencované mlaziny, 2-6 (-8) m vys., dále i zmlazení do 2 m, na Z skupinky starších SM 12-20 m vys., časté podsadby KOS 1-1,5 m Složení porostu [x 10%]: souše/SM 10/SM 9, KOS 1 Výška porostu [m]: 0/14/1 Botanické poměry (podrost): převážně typu EvS, dále Molinia caerulea, Carex nigra, C. echinata, C. canescens, Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, Calamagrostis villosa (lok. hoj.), Deschampsia cespitosa, Trientalis europaea, Lycopodium annotinum (lok.), Equisetum sylvaticum, ve světlinách též CrS, EaS aj. Návrh opatření: výřez KOS vhodný, jinak bez zásahu Poznámka: rozlišení etáží nejasné Stupeň přirozenosti: B-C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 132 Rozloha: 0,08 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: B Por. sk.: 105 Část: Stanoviště: sušší vrchovištní poloha, nezřetelné bezlesí, spíše jen přirozeně mezernatý mladý porost Charakteristika porostu: při okrajích a zčásti i v ploše nestejnověké mlaziny, prům. 2 m vys. (0,5-6 m), otevřené plochy malé, nezřetelně ohraničené – nemá charakter bezlesí! Složení porostu [x 10%]: (SM) Výška porostu [m]: (2) Botanické poměry (podrost): typu EvS + Molinia caerulea, Lycopodium annotinum, Vaccinium vitisidaea aj. Návrh opatření: bez zásahu, dále jako bezlesí neevidovat! Poznámka: bezlesí M18 Stupeň přirozenosti: C

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 133 Rozloha: 0,12 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: C Por. sk.: 0 Část: Stanoviště: zrašelinělá plošina Charakteristika porostu: paseka zalesněná SM, podružně BRX, okrajově odrostlejší KOS Složení porostu [x 10%]: SM 9, BRX 1 Výška porostu [m]: 1 Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus (hoj.), Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Galium saxatile, Vaccinium vitis-idaea aj. Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: D Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 134 Rozloha: 2,04 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: C Por. sk.: 1a Část: Stanoviště: zvlněný svah rozčleněný potočním zářezem, nerovnoměrně podmáčený Charakteristika porostu: nesouvislé mlaziny SM a KOS, nerovnoměrně smíšené, převládá KOS, 1, popř. i 1,5 m vys., místy (zvl. na S) v souvislejším porostu, SM různého věku, roztr. starší SM až 8 m vys., dále mlaziny cca 1,5 m vys. a vylepšení 0,5 m, por. většinou dosti řídký, v horní části prosadby BRX v oplůtcích – silně poškozeno zvěří Složení porostu [x 10%]: SM 4, KOS 6, BRX Výška porostu [m]: 1 Botanické poměry (podrost): v sušších partiích Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Galium saxatile, Agrostis capillaris, v mokřinách Deschampsia cespitosa (hoj.), Carex canescens, C. nigra, Juncus filiformis, v E0 hoj. Sphagnum fallax, méně Polytrichum commune Návrh opatření: nahradit nevyhovující ochrany u BRX, v sušší části přisadit JR, výhledově redukce KOS Stupeň přirozenosti: D-E Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 135 Rozloha: 0,19 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: C Por. sk.: 1b Část: Stanoviště: mírný svah při průseku, bez výraznějšího zamokřená Charakteristika porostu: rozvolněná odrůstající mlazina po odumřelé části SM kmenoviny (zbytky souší), porost vylepšovaný Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 3 Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Galium saxatile, Vaccinium myrtillus aj. Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: D Poznámka:

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 136 Rozloha: 2,63 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: C Por. sk.: 2a Část: Stanoviště: mírný, na S slabě zrašelinělý svah, napříč protéká potok Charakteristika porostu: nesourodé mlaziny až tyčkoviny SM s hojnou výplní či místní převahou KOS, místy i SMP; na S mlazina KOS. prům. 2 m vys., včetně vyšších blatkoidních typů, řídce či v hloučcích SM do 10 m, vylepšení SM 0,5-1,5 m, shora SMP 1-6 m, na SV v KOS odrůstající prosadby BRX v IO, návazně hloučkovitě zapojené tyčkoviny-tyčoviny do 12 m, v mezerách KOS 2 m; jižně od potoka porost podobného vzrůstu, ale bez KOS, nesouvislé prosadby SM 0,5-1 m Složení porostu [x 10%]: SM 7, KOS 2, SMP 1, Výška porostu [m]: 3 BRX Botanické poměry (podrost): na S dom. Vaccinium myrtillus, dále Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Galium saxatile aj., na J dom. Calamagrostis villosa, dále Vaccinium myrtillus, Carex nigra (lok. hoj.), Trientalis europaea, Dryopteris dilatata, Deschampsia cespitosa, Athyrium distentifolium (vz.) Návrh opatření: postupná redukce SMP a KOS Stupeň přirozenosti: D Poznámka: ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 137 Rozloha: 0,26 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: C Por. sk.: 2b Část: malá jižní část Stanoviště: okraj vrchoviště, rovina Charakteristika porostu: živelné mlaziny z přir. obnovy, výškově diferencované, prům. 1,5 m vys., roztr. starší SM do 6 (i více) m, okrajově, zřejmě již mimo tuto psk nízká KOS (do 1 m) ve volném zápoji Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 2 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále V. vitis-idaea, Avenella flexuosa, Eriophorum vaginatum, Molinia caerulea, v E0 hojně Sphagnum russowii Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: malá jižní část Stupeň přirozenosti: C-D ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 138 Rozloha: 1,33 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: C Por. sk.: 2b Část: hlavní část Stanoviště: mírný až střední svah vých. orientace, nezamokřený, na Z přechází do rašelinné plošiny, na V do mírně podmáčené pánve Charakteristika porostu: nesouvislá, výškově dif. mlazina, na Z vzrostlý, volně zapojený por. SM cca 5 m vys., se zbytky souší, ve svahu řídce SM do 6 m, s vylepšením 0,5 m, od S hojně SMP do 6 m, místy, zvl. v dolní části svahu, porost dosti mezernatý, na J v klínu četné souše Složení porostu [x 10%]: SM 7, SMP 3 Výška porostu [m]: 4/0 Botanické poměry (podrost): Avenella flexuosa, Galium saxatile, Calamagrostis villosa, Deschampsia cespitosa, na plošině hojně Vaccinium vitis-idaea, dále Vaccinium myrtillus, Juncus squarrosus, Nardus stricta, Molinia caerulea, Blechnum spicant Návrh opatření: zatím bez zásahu, v případě nezdaru obnovy vysadit KOS a později doplnit SM Poznámka: hlavní část Stupeň přirozenosti: D-E

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 139 Rozloha: 1,15 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: C Por. sk.: 2c Část: Stanoviště: v sz. části mírně vyvýšená vrchovištní poloha s drobnými bezlesími (světlinami), na zbytku plochy sušší, spíše minerální polohy, po obvodu bezl. 101 pás starých navážek Charakteristika porostu: mladý SM do 8 m jednotlivě nebo v hloučcích, roztr. v ploše, převážně však rozvolněný porost vysazené KOS 1-1,5 (2) m, prosadby SM, v sev. části též různě staré SM z přir. obnovy, na kontaktu s psk 5/3 nízké souše, na SZ při průseku alejová výsadba JR v IO Složení porostu [x 10%]: KOS 6, SM 4 Výška porostu [m]: 2 Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Galium saxatile, na S Molinia caerulea (hoj.), Deschampsia cespitosa, Juncus filiformis, Eriophorum vaginatum, Carex nigra aj., blízko silnice světlina s CrS, podružně JfS, jižně od psk 5/3 přirozená světlina s MolS + Eriophorum vaginatum, dále Vaccinium vitis-idaea, Calluna vulgaris, Carex pauciflora (lok. hoj.), Carex nigra, Empetrum nigrum, Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum... Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: viz též bezlesí M19 a M20 Stupeň přirozenosti: D ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: C

DP: 140 Por. sk.: 5/3

Rozloha: 0,08 ha Část: malá část u Promenádní cesty

Stanoviště: mírný svah, zrašelinělá poloha Charakteristika porostu: značně nestejnověká SM tyčovina, při okrajích přecházející do rozvolněné dif. mlaziny Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 14/8 Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Galium saxatile, Juncus effusus, Vaccinium vitis-idaea Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: malá část u Promenádní cesty Stupeň přirozenosti: C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 141 Rozloha: 0,06 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: C Por. sk.: 5/3 Část: malá část na severu Stanoviště: rašelinná plošina Charakteristika porostu: fragment staršího porostu – značně prosvětlená a proschlá tyčovina do 1012 m, několik souší, v podrostu KOS 1,5-2,5 m, zde zřejmě původní, dále nesouvislé zakrslé mlaziny SM z přir. obnovy, diferencované, nejasná hranice vůči okolnímu porostu Složení porostu [x 10%]: SM 10, KOS Výška porostu [m]: 10/6 Botanické poměry (podrost): Eriophorum vaginatum, Molinia caerulea, Vaccinium vitis-idaea, V. myrtillus, V. uliginosum, okrajově Oxycoccus palustris, Melampyrum pratense, Calluna vulgaris, C. nigra, Empetrum nigrum aj. Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: malá část na severu Stupeň přirozenosti: C

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 142 Rozloha: 5,17 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: C Por. sk.: 5/3 Část: hlavní část Stanoviště: víceméně rovinatý terén, mírně podmáčeno, na JV přechod do sušší rašelinné polohy (okraj vrchoviště), zde četné staré příkopy Charakteristika porostu: nestejnověká, volněji zapojená, místy světlinatá tyčovina 11-16 m vys., etáže nesnadno rozlišitelné, roztr. podúroveň SM 1-5 m vys., místy též vysazená KOS do 2 m Složení porostu [x 10%]: SM 10/SM 8, KOS 2 Výška porostu [m]: 14 Botanické poměry (podrost): převážně dom. Vaccinium myrtillus, dále Vaccinium vitis-idaea (lok. hoj.), Nardus stricta (ve světlinách lok. hoj.), Calamagrostis villosa, Juncus squarrosus, Molinia caerulea (roztr.), Calluna vulgaris (lok.), Trientalis europaea, na S též Dryopteris dilatata, Blechnum spicant, u cesty Lastrea limbosperma; místy dobře vyvinuto E0 se Sphagnum girgensohnii (lok. dom.), Polytrichum commune, Polytrichastrum formosum, Dicranum scoparium, Pleurozium schreberi, Rhytidiadelphus loreus, Plagiothecium undulatum Návrh opatření: výřez nepůvodní KOS Poznámka: hlavní část Stupeň přirozenosti: C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 143 Rozloha: 3,98 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: C Por. sk.: 8 Část: hlavní část Stanoviště: rovina a mírné svahy převážně jv. orientace, podmáčený a zrašelinělý terén, při úpatí (na JV) staré odvodňovací příkopy Charakteristika porostu: zapojená kmenovina, poněkud nestejnověká, v horní části 18-22 m vys., okrajově souše, na JV porost nižší, nerovnoměrně zapojený, se staršími kůrovcovými těžbami, v prosvětlených úsecích sporadická obnova; východní část (za mezernatou mlazinou – psk 2b): výrazně nestejnověká, etážovitá smrčina, spíše mladšího věku, starší etáž cca 20 m vys. v menšině, na J dosti prosvětleno, se soušemi a volně zapojenou mlazinou 1-5 m vys. – nejasné ohraničení vůči psk 2b Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, místy hoj. Calamagrostis villosa, dále Avenella flexuosa, Dryopteris dilatata, Vaccinium vitis-idaea (lok.), Carex echinata, Blechnum spicant, Trientalis europaea, Molinia caerulea (okrajově), E0 dosti dobře vyvinuto, s dom. Sphagnum girgensohnii, dále Polytrichum commune, Polytrichastrum formosum, Plagiothecium undulatum, Bazzania trilobata; ve vých. části E1 typu Vaccinium myrtillus-Avenella flexuosa, dále Calamagrostis villosa, E0 málo vyvinuto, s Dicranum scoparium a Polytrichastrum formosum Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: hlavní část Stupeň přirozenosti: C ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 144 Rozloha: 0,11 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: C Por. sk.: 8 Část: malá část na severu Stanoviště: slabě zrašelinělý rovinatý terén, resp. velmi mírný svah Charakteristika porostu: skupinka starších SM cca 20 m vys., záhy přecházející do porostu nižšího vzrůstu (do 15 m), porost nestejnověký Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18 Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Trientalis europaea, Dryopteris dilatata, Vaccinium vitis-idaea, ... Návrh opatření: bez zásahu Poznámka: malá část na severu Stupeň přirozenosti: C

ZCHÚ: Rašeliniště Jizerky OP DP: 145 Rozloha: 0,29 ha LS: Frýdlant Odd.: 356 Dílec: C Por. sk.: 101 Část: Stanoviště: větší druhotné bezlesí u silnice – skládka dřeva, skeletnaté půdy, na SZ výrazněji zamokřeno, s místy stojící vodou, po obvodu nižší navážky Charakteristika porostu: roztr. SM do 0,5 m, řídce KOS, též BRX 20 cm, při okrajích JR v IO, dále na JV vyšší KOS 0,5-1 m – nejasná hranice bezlesí vůči okolní psk 2c Složení porostu [x 10%]: Výška porostu [m]: Botanické poměry (podrost): převládá Juncus squarrosus, dále porůznu Deschampsia cespitosa, Nardus stricta, Galium saxatile, Avenella flexuosa, Viola palustris, Vaccinium vitis-idaea, Juncus filiformis (lok. hoj.), Deschampsia cespitosa, Festuca rubra, Potentilla erecta, Luzula sudetica, L. multiflora, Calluna vulgaris, v E0 Sphagnum fallax a Polytrichum commune; v r. 2005 zplanělá Erica tetralix, později nenalezena Návrh opatření: lze ponechat bez zásahů, případné zalesnění není nutné Poznámka: Stupeň přirozenosti:

Příloha S2

POPIS ZJIŠTĚNÝCH PŘIROZENÝCH BEZLESÍ Existence přirozených bezlesí je významnou charakteristikou zájmového území. Přirozeným bezlesím zde rozumíme plochu různé velikosti, na níž se z ekologických příčin nevyvinul zapojený smrkový nebo klečový porost. Jde o stav dlouhodobý až relativně „trvalý“, nezávislý na lidské činnosti, ale pouze na stálosti prostředí, zejména přítomnosti zamokření související mj. s rázem podnebí v dané době. Přirozeným bezlesím nejsou plochy, na nichž stromový porost vymizel (byl vytěžen nebo uhynul) a existuje reálný předpoklad, že se sem dříve či později vrátí – v tomto případě jde o bezlesí druhotné. Někdy ovšem není rozlišení mezi přirozeným a druhotným bezlesím jednoznačné, neboť v důsledku zániku lesa na velké ploše (a případných souvisejících vlivů) mohlo dojít k takovému narušení stanovištních (zvl. hydrických) poměrů, že návrat lesa je dlouhodobější záležitostí. V tomto hraničním případě je možné hovořit o bezlesí polopřirozeném či subspontánním. Vzhledem k tomu, že vývoj lesa na těchto plochách nelze s jistotou předpovědět, jsou zde i tyto plochy evidovány jako bezlesí. Častý je pak případ, kdy část bezlesí má víceméně trvalý charakter a část je charakteru přechodného, případně jde o trvale rozvolněný porost. V porostní mapě jsou tradičně za bezlesí označovány jen plochy zcela bez dřevin nebo jen s jejich sporadickým výskytem; rozvolněný porost smrku, případně kleče na bezlesí je považován za lesní porost se sníženým zakmeněním. Podobně byl v minulosti většinou hodnocen i nesouvislý porost zakrslých smrků, často i méně jak 1 m vysokých. Z tohoto zorného úhlu bylo možné za lesní porosty považovat i známá vrchoviště Na Čihadle a Quarré. Zakrslý vzrůst smrku byl pak interpretován zařazením do nejnižších věkových stupňů, což ovšem bylo v rozporu se skutečností. Dnes je snadné mnohé tyto plochy evidovat jako plochy bezlesí, neboť porosty zakrslých smrčků (na obou zmiňovaných lokalitách v minulosti poměrně souvislé) zanikly a obnova je dosud značně řídká a chřadnoucí. První inventarizace přirozených bezlesí v NPR a v ochranném pásmu byla provedena autorem plánu péče před 10 lety (VIŠŇÁK 2000). Celkově bylo zdokumentováno 33 ploch, blíže popsaných v textu. Bezlesí byla identifikována výhradně na základě pozemního šetření, bez použití ortofotomapy. To celkem logicky vedlo k tomu, že v poměrně rozsáhlém a nepřehledném území byla některá bezlesí přehlédnuta, zvláště pak nemohly být identifikovány uzavřené světliny uvnitř porostů vysoké kleče. Hranice bezlesí byly zakresleny na základě zaměření přijímačem GPS. Při omezeném počtu lomových bodů (u menších bezlesí byla zaměřena pouze delší osa nebo dokonce jen střed plochy) tak byla hranice značně generalizována, určitou roli sehrála i nepřesnost zaměření, která se v ideálním případě pohybuje do 5 metrů, někdy však může být vyšší. Bezlesí byla ztotožněna s plochami bez soustředěného výskytu pařezů, případně souší. Protože mnohá bezlesí nemají zřetelné ohraničení, ale volně přecházejí do okolního porostu, bylo stanovení jejich hranic pouze „arbitrární“. V případě výskytu pařezů či souší je pak obtížné stanovit hodnotu zápoje vzrostlých smrků: některé plochy pojímané zde za bezlesí tak byly spíše charakteru rozvolněného lesa a ještě před třiceti lety by za bezlesí pravděpodobně označeny nebyly. Přirozená bezlesí vytyčená autorem v r. 2000 byla převzata i do současné lesní obrysové mapy. Zde je ovšem třeba poznamenat, že již v předchozí mapě (1992-2001) byly plochy bezlesí většinou respektovány. V rámci inventarizačního botanického průzkumu (VIŠŇÁK 2005) bylo nově vylišeno dalších 13 ploch bezlesí, vesměs malého rozsahu a často i nejednoznačného ohraničení. Celkově bylo z území popsáno 49 samostatných ploch s úhrnnou rozlohou 24,03 ha, z toho na území vlastní –1–

rezervace 23,58 ha (to odpovídá 20,9 % výměry NPR). Do výčtu jsou ovšem zahrnuta i bezlesí polopřirozeného charakteru při jv. hranici území – u části těchto ploch není jasné, zda ještě do rezervace náleží či nikoliv. Při terénním šetření pro tento plán péče byla nově vylišena další 4 bezlesí – 3 jsou situována v severní části rezervace, v psk 267 B4/2a, čtvrté leží na jihu území, v psk 357 A14/3/1. Dvě bezlesí v severní části rezervace jsou poměrně značných rozměrů a jejich přehlédnutí v předchozích letech je poněkud překvapující, týká se ovšem dosti rozsáhlého porostu, který v r. 2005 již nebyl předmětem terénního šetření (průzkum se soustředil na vybrané dílčí plochy a ve zbylém území se odkazoval na průzkum z r. 2000). Dle aktuálního šetření je v území rozlišeno 50 ploch bezlesí s úhrnnou rozlohou 24,08 ha. Podle typů zastoupené vegetace převažují bezlesí vrchovištního typu (25 ploch, 9,65 ha s cca 40 % výměry všech bezlesí), na druhém místě z hlediska plošné výměry jsou bezlesí náplavového typu (pouze 8 ploch, ale 8,19 ha, tj. 34 % výměry), větším počtem drobných ploch jsou zastoupena bezlesí pramenného typu (24 ploch, 6,24 ha, téměř 26 % výměry; výpočet je pouze schematický, u bezlesí dvojího typu je pro hlavní složku mozaiky paušálně počítáno 65 % výměry a pro druhou složku 35 %). Bezlesí M22 jako jediné je tvořeno dvěma na sebe navazujícími plochami odlišného charakteru (menší plocha představuje spojnici vlastní Vyhlídkové louky /hlavní část bezlesí M22/ s níže ležícím bezlesím M23 s poměrně hustým klečovým porostem; v minulosti šlo o jedno souvislé bezlesí). Bezlesí M18 reálně již neexistuje, jde o dřívější paseku nesouvisle zarůstající smrkem. Také u dalších drobných bezlesí zřejmě bude postupně docházet k jejich postupnému zániku či alespoň marginalizaci na nevelké světliny či řediny. V přehledu jsou zahrnuta i bezlesí, na jejichž vzniku se pravděpodobně podílel člověk. Jsou to zejména bezlesí Kyselá rovina při Jizerské silnici a bezlesí při dolní části toku, na jv. okraji území. Na druhou stranu ovšem došlo k zániku části bezlesí na Kyselé rovině umělým zalesněním: z dřívější souvislejší otevřené plochy dnes zůstaly již jen světliny v kleči s nesouvislým nadrostem smrku. Uspořádání popisů bezlesí. Následujícím text obsahuje popisy bezlesí v pořadí dle jejich číselného označení. Základ tvoří starší popisy z r. 2000 a 2005, za nimiž následují popisy ze současné doby (z r. 2010, v několika případech z r. 2009, kdy byla v území autorem prováděna aktualizace mapování biotopů). Důvodem chronologického uspořádání popisů je okolnost, že žádný z dosavadních průzkumů nebyl zcela vyčerpávající; ve většině případů vycházel z jednorázové, časově omezené návštěvy, někdy i mimo vegetační optimum. Druhým důvodem je to, že odlišnosti v popisech mohou odrážet dynamiku vývoje bezlesí a sloučením popisů by tak byla ztracena významná informace. V popisech vegetace jsou použity stejné zkratky společenstev (např. CnS = Carex nigraSphagnum fallax), které se objevují v popisu dílčích ploch, kde jsou také vysvětleny. M1: dílec 267 A; drobná vrchovištní loučka zhruba kruhového tvaru, prům. 30 m, okraj. odumřelá SM, nárosty zakrslých SM a souvislý porost KOS; veg: EvS – převládá, EaS, MolS, PiS – v okrajích; flor.: Carex pauciflora, Drosera rotundifolia – zř., Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum. 2010: okrajově nízká KOS; vegetace převážně typu MolS + Eriophorum vaginatum, ve šlencích hoj. Eriophorum angustifolium; dále Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum, Trientalis europaea, na vých. straně u šlenků též Carex pauciflora (hoj.), Drosera rotundifolia, řídce i Trichophorum cespitosum, Andromeda polifolia, Empetrum nigrum. M2: dílec 267 A/B; menší vrchovištní loučka na průseku, asi 30 x 20 m (delší osa kolmá na průsek), z větší části zarostlá nízkou klečí; veg.: ScS – vůdčí typ, SCp – ve vlhčí části kolem

–2–

jezírek, PiS; flor.: Drosera rotundifolia – hoj., ve vodě Eriophorum angustifolium, dále Andromeda polifolia, Calluna vulgaris, Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum. 2005: centrální otevřená plocha zcela bez dřevin a jen s jedním výraznějším šlenkem, tč. téměř vyschlým, dále několik menších šlenků; veg.: ScS se Sphagnum papillosum, doprovodně Sphagnum tenellum, S. magellanicum, Drosera rotundifolia (hoj.), Oxycoccus palustris nepočetně, Andromeda polifolia (lok.); v průseku na S EaS, vůkol nízká ± zapojená kleč, v jejích prosvětlených partiích SCp. 2010: menší rašelinné bezlesí na průseku, na S s průtočnými šlenky; zcela otevřená plocha bez dřevin; dom. Trichophorum cespitosum, dále Eriophorum vaginatum, Andromeda polifolia, Drosera rotundifolia, Calluna vulgaris, v E0 Sphagnum cf. tenellum, lok. Sphagnum papillosum, S. magellanicum, ve šlenku Sphagnum cuspidatum, dále Polytrichum strictum; v sev. výběžku SCp + Eriophorum vaginatum, Molinia caerulea, ve šlencích též Drosera rotundifolia, Eriophorum angustifolium a Sphagnum cuspidatum. M3: dílec 267 A/B; menší vrchovištní loučka na průseku, asi 45x25 m, částečně zarostlá nízkou, většinou odumřelou klečí, ve středu loučky soustava šlenků; veg.: EvS – převládá, PiS – fragmentárně, EaS – náznaky, MolS – přechodné typy k EvS; flor: hoj. Drosera rotundifolia a Oxycoccus palustris, dále Andromeda polifolia a Empetrum nigrum, ve vodních ploškách Carex nigra a Eriophorum angustifolium. 2005: Okrajově Trichophorum cespitosum, v E0 Sphagnum fallax, hojně Sphagnum cuspidatum, jen místy Sphagnum papillosum a S. magellanicum. 2010: menší rašelinné bezlesí na průseku, s velkým podílem šlenků; v ploše nízká KOS a její souše (pahýly), při západní straně navazuje porost nízkých souší s roztr. KOS; celkově EvS, v příměsi lok. Molinia caerulea, ve šlencích hoj. Eriophorum angustifolium, Sphagnum cuspidatum, dále Drosera rotundifolia, z dalších druhů Calluna vulgaris, Oxycoccus palustris, Trichophorum cespitosum (lok.), Vaccinium uliginosum, v E0 Sphagnum fallax, lok. S. magellanicum aj. M4: dílec 267 C; výrazně zamokřená pramenná louka oválného tvaru, asi 90x50-60 m, plynule přecházející do další lokality; veg.: poměrně uniformní, na většině plochy EaS, v okrajích přechází do MolS, na jihu pak CrS – zde četné vodní plochy. Flor.: hoj. Drosera rotundifolia, Oxycoccus palustris – lok. 2005: Carex rostrata jako nepříliš hojná, na JV v lemu PiS Sphagnum papillosum. 2010: širší laggové bezlesí, výrazně zamokřené (za vlhčích období místy až souvisle zvodnělé), svažující se k západu, s drobnými vodotečemi, při sev. okraji s Pařezovým potokem; bezlesí jen se sporadickými nízkými soušemi a zmlazením SM do 1 m, na JZ volně přechází do odumřelé řídké zakrslé smrčiny (četné nízké souše); dom. EaS, v sušších úsecích MolS, též přechody mezi oběma společenstvy, též Carex nigra, Eriophorum vaginatum (na přechodu do uschlé smrčiny hojně), okrajově Carex rostrata, floristicky chudé, v E0 Sphagnum fallax, místy i S. cuspidatum. M5: dílec 267 C; tzv. Dlouhá louka (cf. MACHÁČEK 1982); pěkná vrchovištní louka nápadně protáhlého tvaru, navazující na předchozí, asi 260x40-50 m velká; ze všech stran lemovaná poměrně úzkým pásem kleče, který dále přechází do rašelinných SM; kleč do plochy vstupuje pouze při jižním okraji, sporadicky i ve střední části, vždy jako zakrslá a nezapojená; veg.: PiS – okraje a jih, EvS – jižní polovina, často však s různou příměsí Trichophorum cespitosum; ScS – především v severní části souvisle, avšak s plynulými přechody do EvS; SCp – maloplošně, spíše v jižní části, přechody do EvS; EaS – menší plocha uprostřed louky; v jižní části četné zvodnělé šlenky, v nich hojně Carex limosa i Scheuchzeria palustris, nezřídka Gymnocolea inflata; MolS – úzké pruhy v okrajích. Flor.: úplná vrchovištní květena, zahrnu-

–3–

jící Andromeda polifolia, Trichophorum cespitosum, Carex limosa, Carex pauciflora, Drosera rotundifolia, Empetrum nigrum, Scheuchzeria palustris, Vaccinium uliginosum a další běžnější druhy. 2005: V E0 celoplošně dominuje Sphagnum papillosum, při západním okraji ojediněle Lycopodiella inundata (údajně vysazena). 2010: plocha zcela bez dřevin, jen ojediněle nízká kleč; na většině plochy dom. ScS, jen s malou příměsí Eriophorum vaginatum, jižně od středu na větší ploše (nejméně 1/4 bezlesí) EvS, dále maloplošně SCp, zejména na S jako mozaikovitá příměs v porostu Trichophorum cespitosum; šlenky převážně jen na J, zde Carex limosa a Scheuchzeria palustris, ve výklenku na JZ Lycopodiella inundata – aktuálně ve více šlencích na celkové ploše 1,5 m2; porosty floristicky dosti chudé, jen řídce Andromeda polifolia, málo Oxycoccus palustris atd., v dobře vyvinutém E0 (v době průzkumu na více jak 2/3 plochy) dom. Sphagnum papillosum M6: dílec 267 B/C; rozsáhlá členitá louka při Pařezovém potoce, asi 350 m dlouhá a místy až 80 m široká; louka je lemovaná souvislými porosty kleče, místy s břízou karpatskou a s ojedinělým jalovcem; veg., flor.: na potočních náplavech smilkové louky s Avenella flexuosa, Deschampsia cespitosa, Agrostis capillaris, Galium saxatile, na jihu rozsáhlý porost MolS, návazně CrS, JfS, EaS, EvS; na levém břehu Pařezového potoka v mírném západním svahu opět převaha MolS, podružně CnS, EvS, porůznu roztr. Bistorta major, na severu v rozsáhlém porostu EaS též Drosera rotundifolia; v úzkém výklenku kleče vyhraněný porost EvS, níže MolS a EaS, v mělkých šlencích (rozdupaných jelení zvěří) hojně Carex nigra. 2005: louka zalesněná klečí, která zatím zdárně odrůstá. 2010 (popis v souladu s členěním lesa na obrysové mapě rozdělen na 2 části): severní část – laggové sníženiny mezi vrchovišti a dále i erozně-akumulační reliéf při Pařezovém potoce, místy až povrchově zamokřeno; otevřená plocha bez dřevin, v okrajích porost nižší i středně vysoké KOS, na SZ i se staršími přimíšenými SM; severní úsek: zvodnělé šlenky s dom. Eriophorum angustifolium, průtočné, v E0 Sphagnum cuspidatum (hoj.), dále Drosera rotundifolia a Oxycoccus palustris, na Z v rozvolněné KOS dom. Eriophorum vaginatum, méně Oxycoccus palustris, Molinia caerulea a Vaccinium uliginosum; západní výběžek: rovněž zamokřeno, ve šlencích Carex nigra, na bultech EvS + Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum, Drosera rotundifolia (zř.), okrajově místy Molinia caerulea, zř. Trichophorum cespitosum; v jižní části: dom. Molinia caerulea + Eriophorum vaginatum, E. angustifolium, Carex nigra, zčásti na zarostlé vodní ploše, dále na náplavu: Avenella flexuosa, Galium saxatile, Juncus filiformis, Agrostis capillaris, Nardus stricta, Deschampsia cespitosa, Bistorta major, Viola palustris.; jižní část – přirozené bezlesí při levém břehu Pařezového potoka, členité náplavy přecházející do vyvýšených vrchovištních poloh, místy silně zamokřeno, v nižším terénním stupni periodicky přeplavováno; hojné výsadby KOS cca 1 m vys.,místy snad KOS přirozeně rozšířená, ve střední části přechod do rašelinné smrčiny, s hloučky hustě zavětvených nízkých SM, okrajově sporadicky BRX a jalovec; na sušších náplavech Nardus stricta, Avenella flexuosa, Galium saxatile, Carex nigra, dále i Deschampsia cespitosa, Juncus filiformis, Bistorta major; v mírném svahu na přechodu do vrchoviště dom. Molinia caerulea, hoj. Eriophorum vaginatum, v jižní části MolS, CrS, JfS, EaS, EvS. M7: dílec 267 B; malá vrchovištní loučka postupně zarůstající klečí, asi 40x20 m nepravidelného tvaru, nezřetelně ohraničená; v jižní části hlubší příkop, nad ním souvislý porost nižší kleče (0,5-1 m), dále na S kleč tvoří nesouvislý okraj a vstupuje i do plochy; veg.: PiS – celkově převažuje, v otevřených částech SCp, v rozšířené části na SV souvisle ScS; menší šlenky, dílem vyschlé; flor.: Trichophorum cespitosum – hoj., Carex pauciflora – hoj., Empetrum nigrum, Oxycoccus palustris, Gymnocolea inflata.

–4–

2005: celá loučka vyprahlá, šlenky mělké, bez vody; veg. vedle PiS tvoří mozaika EvS, ScS a SCp. 2009, 2010: bezlesí vzhledem k obtížné přístupnosti nenavštíveno. M8: dílec 267 B; vrchovištní loučka uprostřed klečového porostu, asi 60x20-30 m, na východě širší, dosti zamokřená, zejména ve vých. části, kde se nachází hluboký blänk, cca 4x7 m velký (okolní terén třasoviskový); veg.: EaS – velký por. v centrální a záp. části, místy s hojným Drepanocladus fluitans; ScS – ve východní části, PiS – v okrajích a na východě, SCp – maloplošně, zvl. při západním okraji; flor.: Andromeda polifolia – roztr. v krajích, Trichophorum cespitosum – hoj., Carex pauciflora, Drosera rotundifolia, Empetrum nigrum. 2005: členité bezlesí, poněkud větší než je uvedeno výše, dvě jezírka, která jsou pozůstatkem dnes již zarostlého většího blänku, na JV hojně Carex limosa a nepočetně Scheuchzeria palustris (5 plodných a několik desítek sterilních rostlin). V E0 převládá Sphagnum cuspidatum a Drepanocladus fluitans, doprovodně Sphagnum fallax, S. tenellum, S. rubellum, místy i S. magellanicum. 2009, 2010: bezlesí vzhledem k obtížné přístupnosti nenavštíveno. M9: dílec 267 B: výrazná sníženina při Jizerské silnici a úpatí starého vrchoviště – místo dřívější těžby rašeliny pro lázeňské účely (borkoviště); od silnice skupinka mladších SM a bříz karpatských (vč. jejich nárostů); veg.: MolS – zvláště při silnici, lok. s přechody do EvS; CrS – zaujímá většinu plochy; maloplošně CcS, JfS, EaS; flor.: z významnějších rostlin pouze Oxycoccus palustris; u zastávky naučné stezky zavlečeny některé synantropní druhy: Trifolium repens, Ranunculus acris, Ranunculus repens, Stellaria graminea, Vicia sepium. 2005: beze změn, terén zčásti zvodnělý a zbahnělý, místy Carex rostrata bez mechové synuzie (ve vodě vláknité řasy), jinde se Sphagnum riparium a Sphagnum fallax, doprovodně Epilobium palustre, E. obscurum aj. Plocha krátce pokračuje jižně od silnice. 2010: umělá deprese vzniklá po těžbě rašeliny, při okraji starého vrchoviště (zasahuje zčásti do původního laggu), uprostřed přechodně zvodnělá plocha; otevřená plocha bez dřevin, po obvodu vyšší KOS, SM a početně i starší BRX (zvl. u silnice a na východě); centrální mokřina s Carex nigra, návazně CrS + Deschampsia cespitosa, Epilobium palustre, zčásti i vysoká Carex rostrata bez mechového patra, v sušších okrajích MolS. M10: dílec 267 B/C; velmi rozsáhlé bezlesí, vedle Klugeho louky největší v NPR, lokalita označována též jako Kyselá rovina; členitá plocha při březích Jizerky na soutoku s Pařezovým potokem, podél Jizerské silnice, v úhrnné délce asi 400 m a šířce přes 100 m; členité štěrkopískové náplavy, místy mokřiny (zazemněná mrtvá ramena a tůně); veg.: Nardeta – na velkých plochách ve vyšším stupni reliéfu (s příměsí Avenella flexuosa, Galium saxatile, Potentilla erecta aj.); spol. Deschampsia-Avenella – v blízkosti toku; spol. Deschampsia-Carex rostrata-Juncus filiformis v zarůstajících vodních hladinách; MolS – ve vlhčích úsecích velkoplošně; CrS – prameniště při sv. okraji louky; flor.: druhově chudé, bez cennějších druhů. Na začátku století pokusy o zalesnění SM – dosud zřetelné brázdy v odstupu asi 2 m – viz též sousední lokalitu M24. 2005: ve výklenku při vých. okraji též ScS (se Sphagnum tenellum), vedle Trichophorum cespitosum zde i Oxycoccus palustris, Andromeda polifolia (zř.), Empetrum nigrum, Vaccinium uliginosum (ta i na dalších místech). 2010: rozsáhlé náplavové bezlesí při obou březích Jizerky a při zaústění Pařezového potoka, reliéf stupňovitý, zčásti přeplavovaný, na sev. straně okrajově přechází do vrchoviště, při Pařezovém potoce podmáčené partie; otevřená plocha bez dřevin, jen řídce ostrůvky KOS; střídavě dominuje Molinia caerulea a Nardus stricta, dále též Avenella flexuosa, Galium saxatile, méně Bistorta major, Luzula sudetica, Potentilla erecta aj., ve vlhčích úsecích Carex ni–5–

gra, C. rostrata, Deschampsia cespitosa, Juncus filiformis, Viola palustris; při okraji vrchoviště maloplošně EvS, ScS, též s Oxycoccus palustris, Andromeda polifolia, Empetrum nigrum, Calluna vulgaris, Vaccinium uliginosum... jihovýchodní část při Pařezovém potoce: silně zamokřená úžlabina, zčásti s povrchově stojící vodou, otevřená plocha bez dřevin, ty jen ve vyvýšených okrajích; MolS, též s Eriophorum vaginatum, dále spol. s dom. Carex rostrata a Deschampsia cespitosa, podružně Carex nigra, Calamagrostis villosa, Juncus filiformis, Viola palustris aj., Carex rostrata na velké ploše roste z vody, bez E0. M11: dílec 267 D/E; tzv. Klugeho louka (pomocné označení podle Klugeho vodovodu, vedeného v jižní části) – největší otevřená vrchovištní louka v Jizerských horách, 350x100-150 m velká, s členitějším západním okrajem, prakticky bez dřevin, s typickou vrchovištní vegetací. Pro potřeby popisu je vhodné rozdělit louku do pěti sekcí: 1. sekce (zcela na jihu, jižně od pěšiny vedené v trase Klugeho vodovodu): většinu plochy zaujímá CrS, v centrální části místy s přechodem do EaS, v jižním lemu pak přistupuje vlhčí varianta MolS, tato část louky má prameništní charakter, je výrazněji zamokřena než zbývající části a téměř bez původní kleče; 2. sekce (mezi Klugeho vodovodem a prvním odvodňovacím příkopem): na většině plochy rozsáhlé porosty EaS, při západním okraji se již objevuje ScS (s hoj. Calluna vulgaris, ojediněle Erica tetralix), naopak při východním kraji širší pás MolS s lokální příměsí Carex rostrata; četné mělké vodní plochy (šlenky) jsou porostlé převážně jen Eriophorum angustifolium, v březích je častá Gymnocolea inflata; v okrajích se objevují souvislé porosty kleče (PiS); 2005: v EaS místy hojně i Carex limosa – tj. ± Sphagno recurvi-Caricetum limosae. 3. sekce (mezi prvním a druhým odvodňovacím příkopem): při prvním odvodňovacím příkopu souvislý pás Molinia caerulea, v březích s hojnými keříky Calluna vulgaris; v západní části je hojné ScS (s ostrůvky nízké kleče), směrem do středu plochy plynule přechází do EvS, dále na V již převažuje EaS a v úzkém západním lemu je ještě přítomno MolS; v obou krajích louky je již plně rozvinut porost kleče, zprvu nízké, později vzrostlejší (PiS, zvl. na západní straně, s Andromeda polifolia, Empetrum nigrum, Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum aj.); před druhým odvodňovacím příkopem již celou šíři louky zaujímá ScS, ve východní části je zde hojná Erica tetralix; 4. sekce (severně od druhého odvodňovacího příkopu): ve střední až západní části za příkopem leží kaliště, na odtoku z tohoto kaliště roste na obnažené rašelině ojedinělá Lycopodiella inundata. Široký prostor zde zaujímají nevyhraněné přechody, resp. mozaika EaS a ScS, především ve východní části s bohatým výskytem Erica tetralix. Při západním okraji je zde vyvinut široký pás kleče (PiS), zakrslá kleč roztr. vstupuje i do otevřené plochy. Ojediněle SchS (při západní straně), zřejmě na jediném místě louky. Celkově je západní část louky sušší (inklinuje více k ScS, dále do středu postupně EvS) a východní vlhčí (blíže k EaS). Četné jsou zde velké šlenky. 5. sekce (nejsevernější část v asi 100 m úseku, bez jednoznačného vymezení): postupné vyznívání ScS na západě a EaS na východě, v západním laloku již jen velkoplošně EvS, na SV pak menší porost CrS. V SZ cípu četné malé, ale hlubší šlenky s dosti hojnou Carex limosa, patrně na jediném místě na této louce. Vedle výše uváděných společenstev se okrajově místy vyskytuje CnS, CcS a JfS. Flor.: Erica tetralix – početná populace na ploše cca 1 ha, zčásti v souvislém porostu, roztroušeně i na dalších místech louky, v podrostu dřevin většinou sterilní; Lycopodiella inundata – v odvodňovacím příkopu vz., Trichophorum cespitosum – v jádrové části louky na velké ploše, Drosera rotundifolia – hojně, Carex limosa – hojně, Carex pauciflora – dtto, Andromeda po-

–6–

lifolia, Empetrum nigrum, Oxycoccus palustris – všechny tři druhy zejména v PiS, nezřídka ale i na volné ploše, Scheuchzeria palustris – nepočetně v sz. části louky. 2005 (popis dílčí plochy 32): největší otevřená vrchovištní louka v Jizerských horách, 350x100-150 m velká, protažená zhruba v severo-jižním směru, s výraznějším zamokřením v jižní části (zde mezotrofnější), s několika příčnými odvodňovacími příkopy, na něž je vázán erozní reliéf, podpořený mechanickým narušováním zvěří (rozsáhlé kaliště ve střední části), v jižní části násep bývalé cesty a vodovodu; jen sporadické vodní plochy malých rozměrů, zejména při západním okraji; plocha prakticky bez dřevin, jen z okrajů místy proniká kleč, vegetace různorodá, celkově převládá spol. Trichophorum cespitosum-Sphagnum papillosum, od východního okraje rozsáhlý porost Erica tetralix, hojně i Eriophorum vaginatumSphagnum papillosum, na jihu rozsáhle EaS (místy s Carex limosa) a CrS, okrajově přistupuje MolS, v jezírkách maloplošně Carex limosa a sporadicky Scheuchzeria palustris, v příkopu vzácně Lycopodiella inundata (nepůvodní); na SV odumřelá kleč s MolS, CrS-EaS; celkově na ploše relativně málo keříčků. Vzhledem k velikosti bezlesí výjimečně připojuji i seznam zjištěných druhů cévnatých rostlin s orientačním uvedením frekvence výskytu (třídy 0.5 až 5, 0.5 – druh velmi vzácný, 5 – druh obecně rozšířený, víceméně celoplošně převažující): Agrostis capillaris 1.5, Andromeda polifolia 1.5, Calluna vulgaris 3, Carex limosa 1.5 (pozn.: zjevně podhodnoceno, reálně 2), Carex nigra 1.5, Carex pauciflora 2, Carex rostrata 3, Deschampsia cespitosa 2, Drosera rotundifolia 2.5, Empetrum nigrum 2, Erica tetralix 3, Eriophorum angustifolium 4, Eriophorum vaginatum 4, Galium saxatile 1, Juncus effusus 1, Juncus filiformis 2, Lycopodiella inundata 0.5, Molinia caerulea 3, Oxycoccus palustris 2, Picea abies 1.5, Pinus mugo 3, Scheuchzeria palustris 1, Trichophorum cespitosum 4.5, Vaccinium uliginosum 2, Vaccinium vitis-idaea 1.5, Viola palustris 1; celkem 26 druhů

2010 (pouze zběžný průzkum, nenalezena Lycopodiella inundata): bez dřevin, pouze místy, zejména na Z zasahuje do plochy z okrajů nízká KOS, dále na J též nízké SM souše a řídká obnova; v severní části dom. Trichophorum cespitosum, na velké ploše i Erica tetralix, ve šlencích na SZ Carex limosa, zř. Scheuchzeria palustris (aktuálně nepotvrzena), dále na J dom. Molinia caerulea a Eriophorum angustifolium, též Carex limosa, souvisle E0, převážně Sphagnum papillosum; jižně od Klugeho vodovodu CrS, EaS + Molinia caerulea, při jižním okraji volně přechází do řídkého soušového porostu s Deschampsia cespitosa a Calamagrostis villosa, mladým SM a vysazenou KOS. Nedávno realizován systém hrázek zpomalujících odtok vody příčnými potoky – příkopy. M12: dílec 355 D; prameniště ve vyvýšeném stupni nad levým břehem potoka, 30x20 m rovnoběžně s osou toku; vitální porost CrS, níže EvS (další malá světlinka) s Homogyne alpina a Trientalis europaea; v širším okolí se mozaikovitě střídají společenstva CnS, JfS a CcS, ze zajímavějších druhů přistupuje Bistorta major. 2010: z okrajů zasahuje vysazená KOS 1-1,5 m vys., bezlesí zčásti pasekového původu; převážně typu CrS, v okrajích EvS, dále s Potentilla erecta, Trientalis europaea, Carex nigra, lok. Bistorta major, Epilobium palustre, E. obscurum, E. angustifolium. M13: dílec 355 C; drobné bezlesí poblíž potoka, snad jen antropogenně ovlivněné, 25x10 m; veg.: na severu EvS, na J CrS, podružně CcS, mokřiny pokračují pod zapojenějším stromovým porostem, tam mj. JfS; flor. chudé. 2010: z okrajů zasahují nízké SM, zde i pařezy různých dimenzí; vegetace typu CrS, EvS, podružně i CnS, bezlesí plošně omezené a nezřetelně ohraničené, dále nesledovat. M14: dílec 355 F; malá rašelinná loučka, cca 30x15 m; přecházející do rozvolněné zakrslé smrčiny, se zbytky původního klečového porostu – SCp, EvS; flor.: hoj. Carex pauciflora, Oxycoccus palustris, Empetrum nigrum, Vaccinium uliginosum, ve šlencích Carex rostrata se Sphagnum cuspidatum.

–7–

2010: drobné rašelinné bezlesí, cca 20 m v průměru; okrajově zakrslé SM do 5 m, v ploše 1 starší SM; vegetace typu EvS, podružně SCp, dále Oxycoccus palustris, Carex rostrata, Empetrum nigrum, v E0 dom. Sphagnum fallax, dále Polytrichum commune, v malém šlenku Sphagnum cuspidatum. M15: dílec 355 F; menší kruhová světlina o průměru cca 20 m s nezapojeným porostem zakrslých SM; veg.: CcS, EvS, loučka osázena klečí. M16: dílec 355 E; nad pravým břehem potůčku svahové prameniště asi 25x20 m, s převahou CcS, dále s JfS, méně CnS, přistupuje Juncus effusus a Carex echinata, roztr. nízké smrčky a výsadby kleče. 2005, 2010: bezlesí nezdokumentováno, jako plošně nepatrné lze zanedbat. M17: dílec 355 F; světlina cca 65x20 m po spádnici, extrémní prameniště s místy obnaženou rašelinou; veg.: souvislé koberce rašeliníku s převažujícím EaS, v dolní části též CrS, v horní části třasovisko s Agrostis canina a Stellaria alsine, severně CnS s Viola palustris; plocha nedávno zalesněna klečí – ta je zde však odsouzena k zániku. 2005: doprovodně ClmS a EaS; vysazená kleč navzdory očekávání místy dobře odrůstá. 2009: výrazné svahové prameniště s potokem, úzce protažené; okrajově vysazená KOS, jinak ± bez dřevin; v horní části s Carex rostrata, Agrostis canina, Deschampsia cespitosa, Stellaria alsine + Polytrichum commune, Sphagnum riparium, níže EaS, dále Carex rostrata, Eriophorum angustifolium aj. M18: dílec 356 B: mladá rašelinná loučka asi 45x20-30 m, typ EvS, při okrajích s hustými nárosty nízkých (zakrslých) SM, floristicky chudé. 2009, 2010: sušší vrchovištní poloha, nezřetelné bezlesí, spíše jen přirozeně mezernatý mladý porost; při okrajích a zčásti i v ploše nestejnověké mlaziny, prům. 2 m vys. (0,5-6 m), otevřené plochy malé, nezřetelně ohraničené – nemá charakter bezlesí!; typu EvS + Molinia caerulea, Lycopodium annotinum, Vaccinium vitis-idaea aj. M19: dílec 356 C: loučka zhruba kruhového tvaru o průměru 25 m, s pěkným porostem SCp, návazně EvS, na západě souvisle MolS, doprovodně JfS, CnS; flor.: hojně Carex pauciflora, Oxycoccus palustris, roztr. Vaccinium uliginosum. 2010: světliny v zakrslé SM mlazině se soušemi, MolS + Eriophorum vaginatum, Vaccinium uliginosum, V. vitis-idaea, Oxycoccus palustris, Melampyrum sylvaticum, Calluna vulgaris, Carex pauciflora (lok. hoj.), C. nigra, Empetrum nigrum, v E0 dom. Sphagnum fallax, dále S. russowii, řídce SM různé výšky, okrajově nízké souše. M20: dílec 356 C; při severním okraji skupiny silně zamokřená sníženina, asi 25x15 m; veg.: CrS – většina plochy, okrajově CnS a JfS; flor. chudé. 2009, 2010: drobné bezlesí blízko silnice, jen cca 10 m v průměru, s CrS, okrajově JfS, popř. EvS, Molinia caerulea, návazně již mlaziny KOS. M21: dílec 356 D; světlina asi 40x25 m, bez dřevin (na sz. okraji souše, na jv. okraji souvislý porost kleče), veg.: převládá MolS, v okrajích přistupuje JfS a CnS, louka byla nedávno zalesněna klečí. 2010: v okrajích místy souše, po obvodu vysazená KOS 1 m vys., též nižší (vysazená) KOS v ploše, převážně do 0,5 m; dom. Molinia caerulea, porost bultovité fyziognomie, podružně Eriophorum vaginatum – při původní KOS EvS, lok. též Carex nigra, Juncus filiformis aj., E0 slabě vyvinuto. M22: dílec 356 D/ 357 A; rozsáhlá vrchovištní louka, největší v jihozápadní části NPR s méně zřetelným pokračováním v por. 357 A 15 (do lokality 23); vyhraněná vrchovištní vegetace –8–

s minimálním podílem dřevin, výrazně zamokřená, s většími vodními plochami; lokalita je turisticky zpřístupněna vyhlídkovou plošinou při východním okraji louky (zastávka naučné stezky); v okrajích kleč, při V okraji několik jedinců Betula carpatica; veg: ScS – vůdčí typ, souvisle vyvinutý zejména v severní části bezlesí; EaS – ve vlhčích partiích, střídá se ScS; SCp – maloplošně na řadě míst v nižších bultech; EvS – častěji v jižní části, tvoří přechody k oběma již uvedeným as.; CrS – malé porosty při vých. a sv. okraji louky; spol. Carex limosa (+ SchS) – velké porosty v centrální části louky a v nepravých flarkách na JV (již v rámci por. sk. 357 A 15), Drepanocladus fluitans většinou chybí, častěji Gymnocolea inflata; PiS – po obvodu louky a dále ve svahu na JV; SchS – maloplošně na řadě míst, zvl. v jižní části. flor.: Rumex arifolius (u vyhlídkové plošiny), Andromeda polifolia, Trichophorum cespitosum (dom.), Carex limosa, Carex pauciflora, Drosera rotundifolia, Empetrum nigrum, Oxycoccus palustris, Scheuchzeria palustris, Vaccinium uliginosum – všechny tyto druhy relativně hojně. 2005: Zarostlý rozsáhlý blänk, jehož pozůstatky jsou menší jezírka se značnou hloubkou vody, na ně navazují členité a početné mělké šlenky, tč. prakticky suché. Vizuálně převládá ScS, avšak bez Sphagnum papillosum. Ve šlencích přistupuje Carex limosa, lok. Carex rostrata, Eriophorum angustifolium. Na JV řídká nízká kleč, mezi ní Trichophorum cespitosum, Eriophorum vaginatum, Calluna vulgaris. V E0 obecně Sphagnum fallax, Sphagnum cuspidatum a Sphagnum tenellum, mezi nízkou klečí též Sphagnum magellanicum, dále ve šlencích Gymnocolea inflata, Sphagnum papillosum zřejmě chybí. Scheuchzeria palustris velmi početná, roste na mnoha místech, nejen ve šlencích, ale i na nízkých bultech se suchopýrkem, výrazně převažují sterilní jedinci. Na průseku maloplošně Lycopodiella inundata (vysazená). Aktualizovaná výměra se zahrnutím jv. úseku s rozvolněnou klečí: 1,52 ha. 2010: bez dřevin, pouze při okrajích řídce zakrslá KOS (po obvodu souvisle); v E1 celkově dominuje Trichophorum cespitosum, teprve při vých. okraji přibývá Eriophorum vaginatum, dále Drosera rotundifolia, Oxycoccus palustris, v sušších partiích Calluna vulgaris (hoj.), Vaccinium uliginosum, Empetrum nigrum, Andromeda polifolia aj., ve šlencích hojně Carex limosa, Scheuchzeria palustris (jedna z nejbohatších lokalit v Jh), Eriophorum angustifolium, lok. Carex rostrata; na jednom místě Lycopodiella inundata (do 2 m2); E0 dobře vyvinuto, s dom. Sphagnum cf. fallax, ve šlencích hojně Gymnocolea inflata. Jako samostatná část bezlesí M22 (v přehledové tabulce viz označení M22a) vyčleněn i svahový úsek navazující na bezlesí M23, s nesouvislým porostem nižší kleče a s četnými vrstevnicovými jezírky, většinou dosti hlubokými, přecházejícími do periodicky vysýchavých šlenků. V jezírkách dosti hojně Carex limosa, řídce ještě Scheuchzeria palustris, dále Carex rostrata, v nesouvisle vyvinutém mechovém patře hojně Sphagnum cuspidatum, podružně Warnstorfia fluitans. na bultech Trichophorum cespitosum (dom.), Calluna vulgaris, Eriophorum vaginatum, Empetrum nigrum, Andromeda polifolia, Oxycoccus palustris, Drosera rotundifolia, Vaccinium uliginosum. M23: dílec 357 A; rozsáhlá rašelinná louka nepravidelného tvaru v mírném svahu, 100x50100 m veliká (na SV širší), s předchozí lokalitou propojená soustavou světlin v nižší kleči, na SV navazující i na bezlesí M24; louka dvojího typu – na většině plochy vrchovištní, na JV pramenná; veg.: v západní části rozsáhlý por. ScS s roztr. nízkou klečí, s četnými nepravými flarky až blänky, zejména při dolním okraji (z nich největší asi 12x3 m, hluboký), v nich hojně Carex limosa, místy snad i Scheuchzeria palustris; severovýchodní výběžek louky vyplňuje rozsáhlý por. EvS, lok. vystřídaný SCp, v jv. části louky se rozkládá velký porost CrS; v okrajích ze všech stran navazují porosty PiS; flor.: Andromeda polifolia, Trichophorum cespitosum (hoj.-dom.), Carex limosa – hoj., Carex pauciflora – dosti hoj., Drosera rotundifolia – hoj., Empetrum nigrum – v okrajích, Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum. 2005: vegetačně různorodé bezlesí: v záp. výběžku ve svahu světlinaté klečové porosty s flarky (hoj. Carex limosa) a spol. s Trichophorum cespitosum, v jádrové (jv.) části s četnými jezírky mozaika ScS, DCl, SchS, PiS, dále na S EvS, ještě severněji v klínu klečové smrčiny

–9–

CrS, na V pásmo vyschlých šlenků s Carex rostrata a Scheuchzeria palustris, lok. jen Carex nigra; celkově hojná Carex limosa i Scheuchzeria palustris, v E0 převládá Sphagnum fallax a Sphagnum cuspidatum, chybí Sphagnum papillosum, roztr. Drepanocladus fluitans. 2010: v jižní části: rozvolněný porost nízké KOS, převážně do 0,5 m, místy jen cca 20 cm vys., dále na S již jen otevřená plocha, při sev. okraji navazuje zakrslá rašelinná SM s hojnou KOS; na J s dom. Trichophorum cespitosum, místy hoj. Eriophorum vaginatum, dále Calluna vulgaris, Vaccinium uliginosum, Oxycoccus palustris, Andromeda polifolia, Empetrum nigrum aj., ve šlencích dosti hojně Carex limosa, nezřídka Scheuchzeria palustris (převážně sterilní), dále Carex rostrata, v E0 hoj. Sphagnum cuspidatum, řídce Warnstorfia fluitans, zde snad i S. majus; v severní části: EvS, dále i CrS, na V též ScS, okrajově MolS, v mělkých šlencích hoj. Carex nigra, místy též C. rostrata, v E0 všeobecně Sphagnum cf. fallax. M24: dílec 357 A; jde o pokračování tzv. Kyselé roviny jz. od Jizerské silnice; rovinatá jen mírně zamokřená louka zhruba trojúhelníkového tvaru o základně 100 m a výšce 90 m; téměř bez dřevin, jen sporadicky se SM i klečí; veg.: při silnici sušší část s Nardus stricta, na většině plochy dominuje Molinia caerulea, lok. Calluna vulgaris, Eriophorum vaginatum, Luzula sudetica, Vaccinium uliginosum; druhově chudé; na začátku století pokus o zalesnění – vyorané brázdy v odstupu cca 2 m. 2010: při okrajích řídce SM různé výšky a KOS cca 2 m vys.; převážně dom. Molinia caerulea, v sušších úsecích Nardus stricta, dále Calluna vulgaris, Eriophorum vaginatum, Vaccinium uliginosum, V. vitis-idaea, Galium saxatile, Luzula sudetica... M25: dílec 357 A; niva meandrující Jizerky s písčitými náplavy, v krátkém úseku pod Jizerskou silnicí; přirozené louky s ostrůvky kleče a nezapojenými skupinkami smrků při obou březích; nad pravým břehem potoka souvislá hradba kleče s jednotlivými SM, kleč vstupuje i do otevřené části nivy, na levém břehu potoka smrkový hlouček podrostlý klečí po obou stranách povalového chodníku a současně hranice NPR; travní porost tvoří vlhčí fáze s vůdčí Molinia caerulea, sušší Nardus-Avenella a pobřežní Deschampsia-Avenella, resp. Deschampsia cespitosa-Juncus filiformis, vše druhově chudé, poblíž mostu ještě se Solidago virgaurea a Bistorta major. V jižní části též spol s Carex nigra + Agrostis capillaris, Deschampsia cespitosa, Festuca rubra aj. (sušší poloha, bez E0). 2010: na S, na lesní půdě na pravém břehu (lesní půda): ostrůvek KOS 1,5 m vys.; na přechodu z vrchoviště dom. Molinia caerulea, návazně Avenella flexuosa, Nardus stricta, Carex nigra, u vody též Festuca rubra, Agrostis capillaris, Galium saxatile, Deschampsia cespitosa, Bistorta major aj. Zbylé plochy: bezlesí v náplavovém terénu při Jizerce, výše druhotné bezlesí se zbořeništěm; 3 dílčí části oddělené parcelou vodního toku; pouze ojedinělé mladé SM při okraji území či v příkrém svahu nad tokem, na pravém břehu 1 keř jalovce, ojediněle JR; v nivě: hoj.-dom. Nardus stricta, Juncus filiformis, Deschampsia cespitosa, Avenella flexuosa, dále Galium saxatile, Bistorta major, Agrostis capillaris, Molinia caerulea (zř.), Holcus mollis, Potentilla erecta, Luzula multiflora, u vody mj. Carex rostrata, Glyceria fluitans, Viola palustris; ve vyšším stupni Avenella flexuosa, Nardus stricta, Holcus mollis, Carex nigra, Deschampsia cespitosa, Juncus filiformis, Galium saxatile, při zbořeništi navíc mj. Ranunculus repens (lok. hoj.), Veronica chamaedrys, Achillea millefolium, Vicia cracca, Trifolium repens, Alchemilla sp., Leontodon autumnalis... V tomto úseku (největší loučka v ohbí Jizerky) nejasné vedení hranice NPR, dle starších ochranářských map zde hranice rezervace sleduje břeh Jizerky, tomu odpovídá i pruhové značení na kůlech, dle digitálních podkladů spadá loučka, jako součást lesnicky evidovaného bezlesí 357 C104 ještě do rezervace. Součástí uvedeného bezlesí je ovšem i mlazina nepůvodní kleče pod Jizerskou silnicí.

– 10 –

M26: dílec 356 D; třasovisko asi 50x20 m, se souvislým porostem rašeliníku; veg.: převažuje CnS, místy přistupuje Juncus filiformis, Deschampsia cespitosa a Carex canescens. 2005: V E0 dom. Sphagnum fallax, místy hojně Sphagnum riparium. 2010: bez dřevin; vegetace typu CnS, podružně ClmS, EvS, dále s Carex echinata, Deschampsia cespitosa, Viola palustris, Equisetum sylvaticum (zř.), Drosera rotundifolia (vz.), v E0 dom. Sphagnum fallax, lok. Polytrichum commune, řídce Sphagnum riparium. M27: dílec 357 A – hlavní část; bezlesí při západním okraji skupiny (poblíž Hlinitého potoka), loučka nepravidelného tvaru, s nejdelšími osami 70x50 m, porostlá nezapojenou nízkou klečí (0,5-1 m) a zakrslými, převážně uschlými smrčky, na V ojediněle bříza karpatská; veg: převládá PiS a EvS, v SZ části četné šlenky, v nich hojně Carex nigra, návazně porosty EaS a CnS, na JV CrS, v okrajích MolS, maloplošně CcS a JfS; flor.: poměrně chudé, jen Oxycoccus palustris a Vaccinium uliginosum, sporadicky Drosera rotundifolia (2005). 2005: (v poněkud širším vymezení, zahrnujícím kontaktní ± rozpadlé smrčiny) Na většině plochy nevýrazné bezlesí s roztroušenou klečí, s EvS, méně EaS, doprovodně CcS, MolS, ve šlencích Carex nigra; u klečoviště přechodná klečová smrčina (v E3 řada bříz karpatských), k potoku mrtvá smrčina s řídkými nárosty smrku a vysazenou klečí, v E1 Avenella flexuosa, Molinia caerulea, Vaccinium myrtillus, Eriophorum vaginatum, při potoce též podmáčené světliny s Deschampsia cespitosa, Juncus filiformis, Carex rostrata, v E0 hoj. Sphagnum capillifolium. 2010: vyvýšená vrchovištní poloha při okraji klečoviště, přirozené bezlesí s členitými okraji, řada šlenků; na většině plochy rozvolněný porost nižší KOS, při okrajích 7 starších BRX, dále četné nízké souše; převažuje EvS, na S kolem šlenků hojně EaS (Eriophorum angustifolium vyrůstá i z vody), místy dom. Molinia caerulea, dále Oxycoccus palustris (hoj.), stagnující nálety Betula carpatica. M28: dílec 357 A; poměrně rozlehlá plocha ve východní části por. sk. 357 A 13/2, rozměry 110x40-50 m, sz. část bezlesí tvoří někdejší louka, vlhčí jv. část je zřejmě přirozeného rázu; plocha je téměř bez dřevin, jen s hloučky smrků až 15 m vysokých, při vých. a jv. okraji roste původní kleč, sporadicky i jalovec, veg.: na většině plochy MolS, v centrální části s přechody do EvS, roztr. Carex rostrata; na S přistupuje Nardus stricta, zde i výsadby kleče; v jv. snížené části je vyvinut pěkný porost CrS, rozčleněný skupinkami kleče a smrku – zde se nachází i několik malých jezírek, v době průzkumu většinou vyschlých, z významnější květeny zde pouze Vaccinium uliginosum. 2005: rašelinné bezlesí se sporadickými smrky, na S též s klečí, dominantní MolS, maloplošně Nardeta, CrS (na JV), dále v E1 lok. Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum, Trichophorum cespitosum (zř.), v E0 místy Sphagnum papillosum. Nenalezen jalovec. 2010: otevřená plocha, takřka bez dřevin, jen z okrajů pár mladších i starších SM, na S místy KOS 1,5 m, na V poněkud nezřetelně ohraničeno, maloplošně vysazena KOS; vegetačně velmi uniformní a floristicky chudé, MolS s malým podílem Eriophorum vaginatum, dále místy Nardus stricta, Melampyrum pratense, Vaccinium uliginosum. M29: dílec 357 A – jihovýchodní část; menší bezkolencová loučka při průseku, lemována porostem kleče: rozměry cca 30x20 m, na ploše několik nízkých keřů kleče a zakrslé smrčky, veg.: MolS – vůdčí typ, PiS, flor.: Trichophorum cespitosum (roztr.), Eriophorum vaginatum, Oxycoccus palustris, Drosera rotundifolia – zř., ve vyschlém šlenku s vyvýšenými břehy. 2010: sporadické nízké SM; MolS s příměsí Eriophorum vaginatum, dále Trichophorum cespitosum (dosti hojně), Vaccinium uliginosum, Potentilla erecta, Juncus squarrosus (lok.), Calluna vulgaris, Oxycoccus palustris (zř.), dole zahloubený šlenk bez vegetace.

– 11 –

M30: nelesní půda – plocha zhruba trojúhelníkového tvaru mezi tokem Jizerky a lesním klínem, o úhrnné rozloze asi 1,3 km, plocha téměř bez dřevin, jen několik solitérních SM, v břehu 2 nízké jalovce; veg.: na vyvýšených náplavech Nardeta s četnější Bistorta major, dále s Avenella flexuosa, Calluna vulgaris, Galium saxatile, Molinia caerulea, Potentilla erecta, Solidago virgaurea; dále od břehu převládá Molinia caerulea, zprvu ještě s Bistorta major a Galium saxatile, dále již vlhčí – typu MolS (též s Polytrichum commune), postupně přechod do EvS. 2010: zcela ojediněle mladé smrky, řídce nízké souše; vegetačně uniformní – MolS s Eriophorum vaginatum (lok. hoj.), dále Vaccinium uliginosum, Avenella flexuosa, Potentilla erecta, Carex nigra, Melampyrum pratense, Juncus filiformis, jeden keřík Juniperus communis subsp. alpina, E0 málo vyvinuto; v náplavovém úseku hoj. Nardus stricta, dále Avenella flexuosa, Calluna vulgaris, Galium saxatile, Molinia caerulea, Bistorta major, Solidago virgaurea aj. M31: dílec 357 A: jde o pokračování předchozí lokality při lesním okraji, v porovnání s ní zřetelně vlhčí; tvar zhruba kruhový, průměr asi 40 m; veg.: přechodný typ EvS a MolS, malopl. JfS, ve vyschlých šlencích hoj. Carex nigra (CnS); flor.: z významnějších druhů jen Melampyrum pratense, Oxycoccus palustris, Potentilla erecta, Vaccinium uliginosum. 2010: bezlesí fyzicky souvisí s M30 a proto byla obě bezlesí sloučena (označení M31 není již použito). M32: dílec 357 A, F; bezlesí při Safírovém potoce, který tvoří hranici porostu: náplavový reliéf rozčleněn několika dílčími vodotečemi a někdejším rýžováním; stromy jen v okrajových částech louky, na náplavech Deschampsia cespitosa+Calamagrostis villosa, dále Viola palustris, Agrostis capillaris, Galium saxatile, Rumex arifolius, v podmáčených partiích mozaika JfS, ClmS, CrS (s Viola palustris), CnS, v horní části louky MolS, z významnějších rostlin Oxycoccus palustris, Nardus stricta, Eriophorum vaginatum, Vaccinium uliginosum. 2005: bezlesí rozšířeno na celou délku potoka, až po jeho zaústění do Jizerky. 2010: otevřená plocha, stromy jen v okrajích; v krajích MolS, blíže potoku Deschampsia cespitosa, Agrostis capillaris, Galium saxatile, Viola palustris, Carex nigra, Carex rostrata, Calamagrostis villosa, dále i CnS/CnS... M33: dílec 357 F; svažitá silně zamokřená louka, asi 40x50 m, s uniformním porostem CrS a s roztr. nízkými smrčky, pokračuje dále na S v podrostu mezernatého, ± odumřelého lesa; floristicky chudé, jen místy Oxycoccus palustris, při okrajích i Equisetum sylvaticum a CnS. Menší prameniště podobného typu, s více či méně zapojeným nadrostem smrku se vyskytují i v okolí. 2005: bezlesí velmi nejasného ohraničení, volně přechází do ± odumřelé podmáčené smrčiny, resp. pasek, smrkový porost zde původně jen mezernatý, světlinatý, jak ukazuje letecký snímek z r. 1938, kde polootevřené plochy zasahují po svahu až k břehu Safírového potoka. 2009, 2010: roztr. nízké souše, na JZ bezlesí nejasně ohraničeno, zde více souší a živých SM cca 1 m vys., plynule přechází do okolního porostu; celoplošně CrS, místy s Eriophorum vaginatum, dále Oxycoccus palustris, Potentilla erecta, Viola palustris, Equisetum sylvaticum (lok.), též CnS, nahoře v E0 též Sphagnum riparium + Calamagrostis villosa, Deschampsia cespitosa, Equisetum fluviatile, Juncus filiformis, přesahuje vně hranice NPR.

Bezlesí doplněná v r. 2005 M34: dílec 357 A, zarůstající světliny v okrajové jv. části klečoviště; nezřetelně ohraničené – nesouvislá nízká kleč vstupuje do otevřené plochy, mělké šlenky. Vegetace typu PiS, EvS,

– 12 –

doprovodně SCp, Carex limosa-Sphagnum fallax (v mozaice s EvS). Významnější květenu tvoří hoj. Carex limosa, Carex pauciflora, Scheuchzeria palustris (jednotlivá), dále Empetrum nigrum, Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum, Trichophorum cespitosum (zř.), v E0 dom. Sphagnum fallax, dále Sphagnum cuspidatum, Gymnocolea inflata, Polytrichum strictum. M35: dílec 357 A, soustava nevelkých, ale členitých světlin v klečovišti, s EvS + Oxycoccus palustris, Polytrichum strictum, v E0 též Sphagnum magellanicum. M36: dílec 357 A, v jižní části; úzká členitá světlina na náplavech Hlinitého potoka, břehy svažité, zvlněné, v horní části i zahloubené tůně; dole (na V) Nardeta, v březích Molinia caerulea, jinde Deschampsia cespitosa-Juncus filiformis, okrajově početné jalovce. V r. 2000 pojednáno v rámci bezlesí M28: „Další světliny sledují blízký Hlinitý potok – jejich tvar je nepravidelný, šířka do 20 m, převažuje Deschampsia cespitosa v bohatém porostu rašeliníku, hojná je Carex rostrata, Molinia caerulea a Calamagrostis villosa, nepočetně nízký jalovec.“

M37: dílec 257 A, nevýrazné bezlesí v mírném svahu – bezkolencové a smilkové louky s rozvolněnými skupinami vzrostlých i mladších smrků, většinou bez zjevnějšího zamokření, typu MolS, chudých Nardet a JfS, dále Eriophorum vaginatum, Homogyne alpina, Luzula cf. sudetica, Juncus squarrosus. Bezlesí snad druhotné (patrné ale již na snímku z r. 1938), udržované jelení zvěří, nedávno zalesněné smrkem a klečí. 2010: dosti rozsáhlé bezlesí v mírném svahu, nezřetelně ohraničené, volně přechází do členitých světlin; otevřený úsek: v dolní části zalesněno KOS, nahoře SM s menší příměsí KOS, jinak jen ojedinělé starší SM, spíše v okrajích; členité světliny: zalesněno SM a KOS, v okolí porost parkového vzhledu – několik starších SM 21 m vys., dále mladší etáž do 12 m a mezi nimi řídké mlaziny SM 0,5-2 m, patrně s velkým podílem umělé obnovy, podobné formace pokračují i dále na JV; v otevřeném úseku MolS + Juncus filiformis, Eriophorum vaginatum, Trientalis europaea, lok. Carex nigra, Nardus stricta, dále ve světlinách Nardus stricta (dom.) + Vaccinium vitis-idaea, Agrostis capillaris, Galium saxatile, Potentilla erecta, v okrajových částech výše po svahu Calamagrostis villosa (hoj.), Avenella flexuosa, Galium saxatile, Agrostis capillaris, Carex pilulifera, Vaccinium myrtillus aj. M38: dílec 355 F; světliny na náplavech Jizerky, zčásti pasekového původu, mozaika spol. sv. Sphagno recurvi-Caricion canescentis – JfS, DshS, CnS, ClmS, CcS, v E0 hoj. Sphagnum riparium. M39: dílec 355 F; nevýrazná loučka cca 20x35 m, s početnými nízkými soušemi a malými smrčky, převládá EvS, méně CnS, též Oxycoccus palustris. M40: dílec 355 F; zřetelně ohraničená pramenná loučka, s CnS + Eriophorum angustifolium. M41: dílec 355 F 15/1z; další z pramenných světlin, volně přecházejících do rozvolněné odumřelé smrčiny, JfS s Calamagrostis villosa, Deschampsia cespitosa, Carex nigra. M42: dílec 355 F; nevýrazná svahová loučka s roztr. nízkými soušemi, cca 50x10-15 m, volně navazuje na další bezlesí v severním směru (M40 a M41); veg.: EvS, EaS, CcS (DshS) a přechodné typy, bez lepších druhů, místy až třasovisko. M43: dílec 355 F; pramenná loučka v mírném svahu, cca 40x20 m, v dolní části s roztr. nízkými soušemi, řídce zalesněno klečí, výše vyhraněné třasovisko s EaS + CcS (s Deschampsia cespitosa a Calamagrostis villosa), v dolní části EvS, doprovodně EaS. M44: dílec 356 B; drobné bezlesí ± pasekového původu, cca 15 m v průměru, s dom, EaS a s Lycopodium annotinum na pařezu. M45: dílec 356 B; menší svahová loučka, cca 25x10-15 m, výrazně zamokřené EvS, pokračuje dále po svahu v podobě rozvolněné smrčiny s EvS + Molinia caerulea.

– 13 –

M46: dílec 356 B; menší svahová loučka, cca 30x10-15 m; CnS s Eriophorum vaginatum, též Lycopodium annotinum. 2009, 2010: výše uvedená bezlesí v prostoru části NPR Na Pramenech již jako samostatné plochy nesledovány, vzhledem k silně rozpadlému okolnímu smrkovému porostu (a všudypřítomným podsadbám KOS) se jeví nezřetelně ohraničená a podobné útvary lze nalézt i na dalších místech.

Bezlesí vylišená v roce 2010 M47: dílec 267B; přirozené bezlesí protáhlého tvaru, v mírném jv. svahu; v ploše roztr. SM 2 m vys. (i vyšší), nejvýše na 20 % plochy; uprostřed CrS, kolem hojně CnS a EaS, podružně CcS, též Carex echinata, Agrostis capillaris, dosti hojně Drosera rotundifolia, dále lok. hoj. Viola palustris, Potentilla erecta, běžně Trientalis europaea, v E0 Sphagnum fallax (dom.), Straminergon stramineum, Sphagnum riparium (lok.). M48: dílec 267B; pramenné bezlesí ve velmi mírném svahu, nezřetelně ohraničené; sporadické hloučky SM dvou etáží: 5-8 m a 1,5 m, bezlesí pokračuje za úzkými kulisami nízkých SM; vegetačně dosti uniformní, s CrS, jen místy EvS a CcS, řídce Eriophorum angustifolium. M49: dílec 267B; malé prameništní bezlesí v mírném jižním svahu při potoce; otevřená plocha bez dřevin; vegetačně nejednotné, ClmS, lok. CcS, okrajově JfS, dále Agrostis capillaris, Juncus effusus, Epilobium palustre, Stellaria alsine (lok.), Trientalis europaea, Deschampsia cespitosa, Eriophorum vaginatum, Carex echinata, v E0 Sphagnum fallax a S. riparium. M50: dílec 357A; méně zřetelné vrchovištní bezlesí v mírném svahu, v ploše roztr. nízké souše a proschlé SM do 1 m, zčásti zalesněno KOS do 0,5 m, která příliš neodrůstá; dole šlenk, kolem EaS s Oxycoccus palustris, vůkol CnS, výše po svahu též CrS, EvS. Tabulka č. 29: Sumární přehled rozlišených přirozených bezlesí Číslo bezlesí výměra (ha) typ zákresu typ vegetace výsadby kleče M01 0,09 1 v M02 0,10 1 v M03 0,16 1 v M04 0,65 1 p M05 1,15 1 v M06 2,20 1 pn ano M07 0,08 2 v M08 0,15 2 v M09 0,09 1 n M09 0,62 1 p M10 4,15 1 n M11 4,17 1 vp M12 0,05 1 p ano M13 0,03 3 vp M14 0,06 2 v M15 0,05 3 p ano M16 0,50 3 p ano M17 0,11 1 p ano M18 0,09 3 v M19 0,05 2 v M20 0,02 1 p M21 0,07 3 v ano M22 1,22 1 v

– 14 –

Číslo bezlesí výměra (ha) typ zákresu typ vegetace výsadby kleče M22a 0,39 2 v M24 0,10 1 v M25 2,15 1 n M26 0,11 1 p M27 0,43 2 v ano M28 0,46 1 v ano M29 0,08 1 v M30 1,99 1 vn M32 0,51 1 pn M33 0,16 1 p M34 0,13 2 v M35 0,11 2 v M36 0,30 2 vn M37 0,44 2 v ano M38 0,09 3 p M39 0,07 3 v M40 0,04 3 p M41 0,07 3 p M42 0,06 3 p M43 0,07 3 p ano M44 0,02 3 p M45 0,03 3 v M46 0,04 3 p M47 0,14 2 p M48 0,16 2 p M49 0,03 2 p M50 0,08 2 np 24,08 celkem V ys v ět li v k y: výměra v ha dle digitalizace ortofotomapy; typ zákresu (doporučení pro obrysovou mapu): 1 – plnou čarou (vyhraněné bezlesí, zcela otevřené i s ev. roztr. dřevinami), menší plochy lze případně vypustit, 2 – přerušovanou čatou (bezlesí s nejednoznačnými okraji, často s řídkým porostem stromů a souší, někdy jen na části plochy; lze vymezit i ve větší šíři); 3 – nevýznamné bezlesí, zpravidla nevelkých rozměrů, případně nezřetelné, v obrysové mapě lze vypustit; typ vegetace: n – náplavové bezlesí, p – pramenné bezlesí, v – vrchovištní bezlesí (včetně bezkolencového na vrchovištní půdě), v případě výrazné mozaiky dvou typů jsou tyto uvedeny v pořadí dle jejich významu (hojnější typ na prvním místě); výsadby kleče: výsadby KOS na bezlesí zjištěné v r. 2009/2010, bez rozlišení četnosti a vitality výsadeb; na všech těchto bezlesích by měla být kleč co nejdříve odstraněna.

– 15 –

Příloha S3

FLORISTICKÝ PŘEHLED Základní údaje ke květeně území, včetně výčtu vzácných a ohrožených druhů a stručné charakteristiky jejich výskytu v území, jsou obsaženy v textu, v kapitole 2.1. V této příloze je zařazen úplný výčet všech druhů cévnatých rostlin zjištěných v území od r. 1981. Postupně jsou zde uvedeny výčty druhů z botanického inventarizačního průzkumu ABTOVÉ a BURDY (1981) a autora tohoto textu (VIŠŇÁK 2000, 2005, 2010 hoc loco). Pro zvýšení informační hodnoty bylo území rozděleno na 3-4 části, jak je uvedeno ve vysvětlivkách pod floristickým přehledem. Žádný z autorových průzkumů nebyl plně vyčerpávající, neboť floristické šetření nikdy netvořilo těžiště terénních prací. Nejpodrobnější byl (s ohledem na své zaměření zcela očekávaně) botanický inventarizační průzkum z r. 2005. Ten se ovšem v detailu věnoval hlavně vymezeným dílčím plochám, které pokrývaly jen 1/3 zájmového území. Nynější průzkum pro účely zpracování plánu péče byl již čistě orientační a zdaleka není úplný (např. nepokryl většinu náplavových bezlesí v dolní části území, která jsou přitom floristicky nejbohatší). Přesto bylo při něm zaznamenáno několik druhů pro území nových (Eleocharis mamillata, Potamogeton natans) a zjištěny mj. 2 nové lokality Lycopodiella inundata a Carex limosa.

vědecké jméno počet druhů Acer pseudoplatanus Aegopodium podagraria Agrostis canina Agrostis capillaris Agrostis stolonifera Achillea millefolium Achillea ptarmica Alchemilla monticola Alchemilla plicata Alchemilla sp. Alchemilla straminea Alopecurus pratensis Andromeda polifolia Anthoxanthum odoratum Arnica montana Athyrium distentifolium Athyrium filix-femina Avenella flexuosa Betula pendula Betula carpatica Bistorta major Blechnum spicant Calamagrostis epigejos Calamagrostis villosa Callitriche palustris Calluna vulgaris Campanula rotundifolia Cardaminopsis arenosa Cardaminopsis halleri Carex brizoides Carex canescens Carex echinata

české jméno javor klen bršlice kozí noha psineček psí psineček tenký psineček výběžkatý řebříček obecný řebříček bertrám kontryhel pastvinný kontryhel řásnatý kontryhel kontryhel slámožlutý psárka luční kyhanka sivolistá tomka vonná prha arnika papratka horská papratka samice metlička křivolaká bříza bělokorá bříza karpatská rdesno hadí kořen žebrovice různolistá třtina křovištní třtina chloupkatá hvězdoš jarní vřes obecný zvonek okrouhlolistý řeřišničník písečný řeřišničník Hallerův ostřice třeslicovitá ostřice šedavá ostřice ježatá

a 106 . x . x x x . . x x x x x x . x x x . x x . . x x x x . x . x x

– 16 –

b1 91 x . x x . m m . . m . . . m m . x x x x x . m x . x m . . . x x

b2 66 . . . x . m . . . . m m x . . . . x . x x x . x . x m . . x . .

c1 59 . . . x . . . x . x . . x . . . . x . x x . . x . x x x . x x x

c2 98 . . . x . . . x . . . . x x x . x x x x x . . x . x x . . x x x

c3 122 . . x x . . . . . . . . . . . . . x . . . . . x . x . . . . x x

c4 93 . . . x . . . . . x . x . . . . x x x x x x x x . x x . . . x x

d1 43 . . . x . . . . . . . . x . . . x x x x x x . x . x . . . x x x

d2 68 . . . x . . . . . . . . x . . . x x . x x . . x . x . . . . x x

d3 104 . . . x . . . . . . . . . . . . . x . x . . . x . x . . . . x x

d4 80 . . . x . x . . . . . . . . . x . x . x x x . x . . x . . . x x

čs zch

3 2

3

3

3

4 4

vědecké jméno Carex hirta Carex ovalis Carex limosa Carex nigra Carex pauciflora Carex pilulifera Carex remota Carex rostrata Cerastium holosteoides Cirsium arvense Cirsium heterophyllum Cirsium palustre Cirsium vulgare Crepis paludosa Dactylis glomerata Deschampsia cespitosa Drosera rotundifolia Dryopteris carthusiana Dryopteris dilatata Eleocharis palustris Empetrum nigrum Epilobium angustifolium Epilobium ciliatum Epilobium montanum Epilobium obscurum Epilobium palustre Equisetum fluviatile Equisetum sylvaticum Erica tetralix Erigeron acris Eriophorum angustifolium Eriophorum vaginatum Euphrasia sp. Euphrasia stricta Fagus sylvatica Festuca ovina Festuca rubra Fragaria vesca Galium album Galium palustre Galium saxatile Geranium pratense Glyceria fluitans Gnaphalium norvegicum Gnaphalium sylvaticum Heracleum sphondylium Hieracium iseranum Hieracium laevigatum Hieracium lachenalii Hieracium pilosella Hieracium sp. Hieracium umbellatum Holcus mollis Homogyne alpina Huperzia selago Hypericum maculatum

české jméno ostřice srstnatá ostřice zaječí ostřice mokřadní ostřice obecná ostřice chudokvětá ostřice kulkonosná ostřice řídkoklasá ostřice zobánkatá rožec obecný pcháč rolní (oset) pcháč různolistý pcháč bahenní pcháč obecný škarda bahenní srha laločnatá metlice trsnatá rosnatka okrouhlolistá kapraď osténkatá kapraď širolistá bahnička mokřadní šicha černá vrbovka úzkolistá vrbovka žláznatá vrbovka horská vrbovka tmavá vrbovka bahenní přeslička mokřadní přeslička lesní vřesovec čtyřřadý turan ostrý suchopýr úzkolistý suchopýr pochvatý světlík tuhý buk lesní kostřava ovčí kostřava červená jahodník lesní svízel bílý svízel bahenní svízel hercynský kakost luční zblochan vzplývavý protěž horská protěž lesní bolševník obecný jestřábník pojizerský jestřábník hladký jestřábník Lachenalův jestřábník chlupáček jestřábník okoličnatý medyněk měkký podbělice alpská vranec jedlový třezalka skvrnitá

a b1 b2 . . . x m x x x x x x x x x x x x . x . . x x x x m . x x . x m x . x . . m . x . . x m m x x x x x x . . . . x x . . x . x x x x x . x . . x . . . . x x . . . . . x . x x x . m . x x x x x x x m . . . . . . . x . . x m . . . . x m . . m . x x x . m . . . . . . . x m x x . . x m m . . . x x x . . . . m . . . . x m . x x x x . . x m .

– 17 –

c1 . x x x x x . x . . . . . . . x x . x . x . . . x x . . x . x x . x . . x . . . x . x . x . . . . . x . x x . x

c2 . . x x x x . x . x x x . . x x x . x . x x . . x x . x . . x x . . . . x x . . x . x . . . . . . . . . x x . x

c3 . . . x x x . x . . . . . . . x . . x . x . . . . . . x . . x x . . . . x . . . x . . . . . . . . . . . . x . .

c4 x x . x . x . x x . x . . x x x . . x . x . . . . x . x . . x x . x . . x . x x x . . . x . . . x x . . x x . .

d1 . x x x x x . x . . . . . . . x x . x . x x . . . x . . x . x x . . x . x . . . x . . . . . . x . . . x x x x x

d2 . . x x x x . x . . . . . . . x x . x . x . . . . x x x . . x x . . . . x . . . x . x . . . . . . . . . x x . .

d3 . . . x . . . x . . . . . . . x . . x . . . . . . . . . . . x x . . . . . . . . x . . . . . . . . . . . . x . .

d4 . x . x x x . x x . . . . . . x x x x . x x . . x x . x . . x x . . . . x . . . x . . x . . . . x x . . x x . .

čs zch

2

2

3

3

2

4

2

3 4

1

4

3

3

3

vědecké jméno Hypochaeris radicata Chaerophyllum aromaticum Chaerophyllum hirsutum Juncus bufonius Juncus effusus Juncus filiformis Juncus squarrosus Juncus tenuis Juniperus communis subsp. alpina Lastrea limbosperma Lathyrus pratensis Leontodon autumnalis Leontodon hispidus Leucanthemum vulgare Linaria vulgaris Lotus corniculatus Lotus uliginosus Luzula multiflora Luzula pilosa Luzula sudetica Lycopodiella inundata Lycopodium annotinum Lycopodium clavatum Maianthemum bifolium Melampyrum pratense Mentha arvensis Meum athamanticum Molinia caerulea Myosotis nemorosa Nardus stricta Oxalis acetosella Oxycoccus palustris Imperatoria ostruthium Phalaris arundinacea Phegopteris connectilis Phleum pratense Picea abies Picea pungens Pimpinella saxifraga Pinus mugo Pinus sylvestris Pinus uncinata uliginosa Plantago lanceolata Plantago major Poa angustifolia Poa compressa Poa pratensis Populus tremula Potentilla erecta Prunella vulgaris Quercus robur Ranunculus acris Ranunculus repens Rubus idaeus Rumex acetosa

české jméno prasetník kořenatý krabilice zápašná krabilice chlupatá sítina žabí sítina rozkladitá sítina niťovitá sítina kostrbatá sítina tenká jalovec obecný nízký

a b1 b2 . m . . . m x . . . . x x x x x x x x x x . m . x x x

c1 . . . . x x x . x

c2 . . . . x x x . x

c3 . . . . x x x . .

c4 x . . . x x x . .

d1 . . . . . x x . x

d2 d3 d4 čs zch . . . . . . . . . . . . . . x x x x x . x . . . x . . 1 2

pérnatec horský hrachor luční máchelka podzimní máchelka srstnatá kopretina bílá lnice květel štírovník růžkatý štírovník bažinný bika mnohokvětá bika chlupatá bika sudetská plavuňka zaplavovaná plavuň pučivá plavuň vidlačka pstroček dvoulistý černýš luční máta rolní koprník štětinolistý bezkolenec modrý pomněnka hajní smilka tuhá šťavel kyselý klikva bahenní všedobr horní chrastice rákosovitá bukovinec osladičovitý bojínek luční smrk ztepilý smrk pichlavý bedrník obecný borovice kleč borovice lesní borovice blatka jitrocel kopinatý jitrocel větší lipnice úzkolistá lipnice smáčknutá lipnice luční topol osika mochna nátržník černohlávek obecný dub letní pryskyřník prudký pryskyřník plazivý ostružiník maliník šťovík kyselý

. x . . x . . . x x x x x . x x . x x . x x x x x . . x . x x . . x . . x . . x . . x x x x

. . x x . . . . x x x x . . x x . . x . x x x x . . x x x . x . . . . . . . . x . . x . . .

. . x . . . . . x x x x . . x x . . x . x . x . . . . x . . x x . . . x . . . x . . x x . .

. . x . . . . . . x . . . . x x . . x . x . x . . . . x . . x . . . . . . . . x . . . . . .

x x x . . . . x x x x . x x x x x . x x x x . . . . x x x . x x . . x x . . x x . . x x x .

. . . . . . . . x x x x x x x x . . x . x x x . . . . x x . x x . . . . . . . x . . x . . .

. . x . . . . . . . x . x . . x . . x . x x x . . . . x . . x . . . . . . . . x . . x x . .

– 18 –

. . m . . m . m x x . . x x . x m . x . x x x m . x m x x . x . x m m . . . x x x . m x . .

. m m . . . . . . x . . . . . x . . x . x x x . . x . x x . x . . . m . . m . x . x x x x .

. . . . . . . . . x . . x . x . . . x . x . x . . . . x . . x x . . . . . . . x . . . . . .

. . x . . . x . x x x . x x x . . . x . x . . . . . . x x . x x . . . . . . . x . . . . x .

3 2 3

2 3

4

3

3 4

3

3

vědecké jméno Rumex acetosella Rumex arifolius Rumex longifolius Sagina procumbens Salix aurita Salix caprea Salix silesiaca Salix sp. Senecio hercynicus Senecio ovatus Scheuchzeria palustris Silene dioica Solidago virgaurea Sorbus aucuparia Stellaria alsine Stellaria graminea Stellaria media Tanacetum vulgare Taraxacum sect. Ruderalia Trientalis europaea Trifolium hybridum Trifolium pratense Trifolium repens Trichophorum cespitosum Tussilago farfara Typha angustifolia Urtica dioica Vaccinium myrtillus Vaccinium uliginosum Vaccinium vitis-idaea Veratrum album subsp. lobelianum Veronica chamaedrys Veronica officinalis Veronica serpyllifolia Vicia cracca Vicia sepium Viola arvensis Viola palustris

české jméno šťovík menší šťovík árónolistý šťovík dlouholistý úrazník položený vrba ušatá vrba jíva vrba slezská vrba starček hercynský starček Fuchsův blatnice bahenní silenka dvoudomá celík zlatobýl jeřáb ptačí ptačinec mokřadní ptačinec trávovitý ptačinec žabinec vratič obecný pampeliška lékařská sedmikvítek evropský jetel zvrhlý jetel luční jetel plazivý suchopýrek trsnatý podběl lékařský orobinec úzkolistý kopřiva dvoudomá brusnice borůvka brusnice vlochyně brusinka obecná kýchavice bílá Lobelova

a b1 b2 x m . x x x . . . . m . x x x . . . x x . . . x . x . x x . x x x x . . x x . x x x . x . x m x . . . . . . x m m x x x x . . x . . x . x x x . x m . x . . x m . . x x x x x x x x . x .

c1 x x . . x . . x . . x . x x . x x x . x x . x x . . . x x x .

c2 . x x . . x . . x . x . . x . x . . . x . . x x . . . x x x .

c3 . x . . x . . . . . . . . x . . . . . x . . . . . . . x x x .

c4 x . . . x x . x x . . . . x . x . . x x . . x . . . . x x x .

d1 . x . . . . x x . x x . . x x x . . . x . . . x x . . x x x .

d2 x . . . . . . . x x x . . x . . . . . x . . x x . . . x x x .

d3 . . . . x . . . . . . . . x . . . . . x . . . . . . . x x x .

d4 x x . . x . . . x . . . . x x x . . x x . . . . . . . x x x .

rozrazil rezekvítek rozrazil lékařský rozrazil douškolistý vikev ptačí vikev plotní maceška rolní violka bahenní

x . . . . . x

x x . . . . x

x . . x . x x

. . . . . . x

x . . x . . x

. . . . . . x

. . . x . . x

. . . . . . x

. . . . . . x

m m . m m . m . m x . . x x

čs zch

1

1

3

4

a – botanická inventarizace, ABTOVÁ & BURDA (1981), celé území v tehdejších hranicích SPR; b1, b2, b3 – přírodovědné podklady pro plán péče, VIŠŇÁK (2000), b1 – část severně od Jizerské silnice, b2 – část jižně od silnice, včetně ochranného pásma (nerozlišeno), údaj m = výskyt při hranici rezervace u cest, v pozdějších průzkumech tyto druhy neevidovány; c1, c2, c3, c4 – botanická inventarizace (VIŠŇÁK 2005), c1 – severní část NPR, c2 – jižní část NPR, c3 – část NPR „Na Pramenech“, c4 – ochranné pásmo; d1, d2, d3, d4 – orientační průzkum pro tento plán péče (VIŠŇÁK 2010 hoc loco), členění na úseky shodné jako v předchozím případě; čs – kategorie červeného seznamu (C1-C4); zch – zvláště chráněné druhy (1 – druh kriticky ohrožený, 2 – druh silně ohrožený, 3 – druh ohrožený).

– 19 –

čj.: 32002/ENV/12 - 1144/620/12

Praha, dne 19. dubna 2012

PROTOKOL o vypořádání připomínek a schválení plánu péče NPR Rašeliniště Jizerky na období 2012 - 2020. Ministerstvo životního prostředí jako ústřední orgán státní správy ochrany přírody podle ustanovení § 79 odst. 1 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), projednalo v souladu s ustanoveními § 38 odst. 3 a § 38 odst. 4 zákona návrh plánu péče o Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky na období 2012 – 2020 předložený ke schválení Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Protože návrh plánu péče o Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky vyhovuje po věcné i odborné stránce a splňuje požadované náležitosti podle ustanovení § 1 až 2 vyhlášky č. 64/2011 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Ministerstvo životního prostředí jej podle § 38 odst. 4 zákona s c h v a l u j e. Tím se plán péče o Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky na období 2012 - 2020 stává podkladem pro jiné plánovací dokumenty, zejména lesní hospodářské plány a územně plánovací dokumentace. Zároveň se tento plán péče stává odborným podkladem pro zajišťování péče o Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky, zejména pak pro povolování a provádění praktických zásahů v něm uvedených, zaměřených na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany v něm z hlediska jeho ochrany. Schválený plán péče je podle § 38 odst. 5 zákona a § 6 a § 7 vyhlášky č. 64/2011 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, uložen v ústředním seznamu ochrany přírody vedeném Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (Kaplanova 1931/1, Praha 4 - Chodov). RNDr. Alena Vopálková ředitelka odboru zvláštní územní ochrany přírody a krajiny

Příloha: - Vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu plánu péče - tabulka - Plán péče o NPR Rašeliniště Jizerky na období 2012 – 2020 (CD a text)

Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, (+420) 26712-1111, www.mzp.cz, [email protected]

Příloha Protokolu o vypořádání připomínek a schválení plánu péče o NPR Rašeliniště Jizerky na období 2012 – 2020:

Vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu plánu péče o NPR Rašeliniště Jizerky na období 2012 – 2020 Návrh plánu péče rozeslán do připomínkového řízení dne: 1. září 2011 Lhůta pro sdělení připomínek: 18 pracovních dnů Závěrečný termín pro sdělení připomínek: 29. září 2011 Připomínkující místo Lesy ČR, s p., Lesní správa Frýdlant v Čechách

Obsah připomínky

Stanovisko MŽP

V kapitole ochrana lesa rozšířit o způsoby asanace: -pokácení napadeného jedince, odvětvení, odkornění (případná chemická asanace dle stadia) ponechání na místě -slabá hmota, popř. větve rozřezat na sekce do 1/2m, na hromadu, případně chemicky asanovat. Navrhovaný způsob odkornění nastojato + postřik koruny je možný pouze v odkornění omezené míře, nastojato se ukázalo jako velmi problematicky proveditelné. Zásadní nesouhlas s omezováním zpracování kůrovcem napadeného dříví!

Neakceptováno. Popisovaný způsob asanace odpovídá lesnickým zásahům v využívaných lesních hospodářsky porostech a aplikace těchto postupů v NPR je v příkrém rozporu se smyslem a existencí lesních ekosystémů chráněných v ZCHÚ. V rašelinných a podmáčených je lýkožrout smrkový smrčinách přirozenou součástí tohoto ekosystému. Postup při asanaci stromů napadených lýkožroutem smrkovým je upraven platným rozhodnutím MŽP o udělení souhlasu k použití ustanovení o zásazích proti škůdcům a o případech mimořádných okolností na území národní přírodní rezervace podle §31 zákona č.114/92 Sb. (č.j. 541/880/07/83/446, ze dne 3.9.2007). Podmínky stanovené v tomto rozhodnutí umožňují i v odůvodněných případech pokácení napadených stromů, jejich odkornění a ponechání na místě. Vyžadováno je ale konkrétní projednání se Správou CHKO Jizerské hory. Opakované kácení stromů v jedné lokalitě je však posuzováno negativně, neboť dochází k postupnému vzniku holiny, kdy již hrozí riziko vlivu klimatických extrémů na holé ploše. Proto bylo v uplynulých letech upřednostňováno instalování feromonových lapačů a pokusně 2/4


vyzkoušeno i odkorňování nastojato. Chemická asanace je v NPR zakázána z ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny. Odkorňování nastojato je sice náročné na organizaci práce a její vlastní provedení, je však možné (jak ostatně dokazují i příklady z jiných CHKO). Návrh plánu péče neomezuje pouze zpracování kůrovcem napadeného dříví, ale v souladu se stanoveným cílem vývoje a využití území i všechny ostatní lesnické hospodářské zásahy, tak jak jsou využívány v hospodářských lesích. Myslivost - pro regulaci stavu povolovat vysoké zvěře umístění mysliveckých zařízení (kazatelny, posedy)

Akceptováno. Námitka nevyžaduje změnu nebo doplnění plánu péče. Výkon práva myslivosti je upraven rozhodnutím Ministerstva životního prostředí o udělení souhlasu k výkonu práva myslivosti v národní přírodní rezervaci podle ust. §30 zákona č.114/92 Sb. (č. j. 541/430/03/667 - ze dne 28. 7. 2003). Toto rozhodnutí zároveň stanovuje podmínky. Dle těchto podmínek je možné umisťovat a využívat myslivecká zařízení jen s předchozím souhlasem Správy CHKO Jizerské hory.

3/4


Rozdělovník 1. Kraj Liberecký, U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec (+ příloha CD) 2. Město Tanvald, Palackého 359, 468 41 Tanvald (+ příloha CD) 3. Obec Kořenov, č. p. 480, 468 49 Kořenov (+ příloha CD) 4. Krajský úřad Libereckého kraje, U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec (+ příloha CD) 5. Lesy ČR, s. p., Přemyslova 1106/19, 501 68 Hradec Králové (+ příloha CD) 6. AOPK ČR, Správa CHKO Jizerské hory, U Jezu 10, 460 01 Liberec (+ příloha CD a text) 7. AOPK ČR, Správa ústředního seznamu ochrany přírody, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 4 - Chodov (+ příloha CD a text) 8. AOPK ČR, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 4 - Chodov (+ příloha CD) 9. MŽP – Odbor výkonu státní správy V, Tř. 1. Máje 858/26, 460 01 Liberec (+ příloha CD) 10. MŽP OZÚOPK, zde (+ příloha CD a text)

4/4


Plán péče. o: Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky na období:

Recommend Documents