Plán péče o Národní přírodní rezervaci NOVOZÁMECKÝ RYBNÍK na období

Plán péče o Národní přírodní rezervaci NOVOZÁMECKÝ RYBNÍK na období 2009–2012

2

1. Základní identifikační údaje 1.1 Kategorie, název a kód ZCHÚ: NPR Novozámecký rybník, 279 1.2 Platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Vyhláška MŽP č. 23/2009 Sb. ze dne 12. ledna 2009 o vyhlášení Národní přírodní rezervace Novozámecký rybník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. 1.3 Kraj: Liberecký, obec s rozšířenou působností III.stupně: Česká Lípa 1.4 Katastrální území: Jestřebí u České Lípy, Zahrádky u České Lípy, Provodín 1.5 Obecní úřad: Jestřebí, Zahrádky u České Lípy 1.6. Příslušnost k soustavě NATURA 2000: CZ0511007 - ptačí

oblast Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady

CZ0514042 - evropsky významná lokalita Jestřebsko-Dokesko

Přílohy: - orientační mapa území 1:50 000 – příloha č. M1a - orientační mapa území 1:10 000 – příloha č. M1b - orientační mapa území nad leteckým snímkem – příloha č. M1c 1.7 Parcelní vymezení: Příloha: - Tabulka: Parcelní vymezení: výpis z KN pro navrženou NPR a její OP, tabulka parcel – příloha č. T1 1.9 Základní údaje o lese v ZCHÚ: Přírodní lesní oblast: 18 – Severočeská pískovcová plošina – Český Ráj Lesní hospodářský celek: Česká Lípa Platnost LHP: 2004–2013 Porostní vymezení: 475 A, B, C, E; 476 A, C, D, 468 C 9 část Odborný lesní hospodář: LS Česká Lípa Organizace lesního hospodářství: Lesy České republiky s.p. Nižší organizační jednotka: LS Česká Lípa 1.10 Výměra ZCHÚ Celková výměra ZCHÚ: 368,6430 ha z toho výměra lesních pozemků podle parcelního vymezení: 19,3060 ha výměra lesní půdy: 15,8960 ha bezlesí: 3,41 ha z toho výměra jiných pozemků podle parcelního vymezení: 349,3370 ha výměra zemědělských pozemků: 13,1096 ha

216

3

výměra vodních ploch a toků: 321,0844 ha výměra ostatních ploch: 15,1382 ha výměra zastavěných pozemků: 0,0048 ha Příloha: - katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho OP – příloha č. M2a–s

316

4

2. Odborné a věcné odůvodnění zásahů a opatření 2.1 Předměty ochrany v pořadí podle významu: Vodní ekosystém rybníka s rozsáhlými rákosinami, vrbovými porosty a zbytky mokřadních luk. Nejméně tři rostlinná společenstva patří do kategorie ohrožení 2 a) podle Moravce a kol. 1995 (asociace vzácná, bezprostředně ohrožená lidskou činností a v nebezpečí vymizení): ostřicová louka Caricetum appropinquatae Aszód 1936, mokrá louka Crepido-Juncetum acutiflori Oberdorfer 1957 a rašelinná ostřicovomechová louka Valeriano dioicae-Caricetum davallianae (Kuhn 1937) Moravec in Moravec et Rybníčková 1964. Ve vegetaci ZCHÚ jsou zastoupeny četné vzácné a ohrožené druhy rostlin, mezi nimi šest druhů chráněných podle vyhlášky 395/1992 Sb., a to tři druhy chráněné v kategorii druhů kriticky ohrožených: Carex dioica - ostřice dvoudomá, Dryopteris cristata - kapraď hřebenitá a Liparis loeselii – hlízovec Loeselův, dva z kategorie silně ohrožených: Eleocharis quinqueflora – bahnička chudokvětá a Nymphaea candida – leknín bělostný, jeden z kategorie druhů ohrožených: Salix repens – vrba plazivá. V ZCHÚ je prokázán výskyt řady vzácných a ohrožených druhů ptáků, chráněných podle vyhlášky 395/92 Sb. – v platném znění. 4 druhy jsou chráněny v kategorii kriticky ohrožených: Grus grus (jeřáb popelavý), Haliaeetus albicilla (orel mořský), Botaurus stellaris (bukač velký) a Milvus milvus (luňák červený), čtyři v kategorii silně ohrožených: Gallinago gallinago (bekasina otavní), Rallus aquaticus (chřástal vodní), Luscinia svecica (slavík modráček) a Panurus biarmicus (sýkořice vousatá), sedm v kategorii druhů ohrožených: Saxicola torquata (bramborníček černohlavý,) Locustella luscinioides (cvrčilka slavíková), Accipiter gentilis (jestřáb lesní), Circus aeruginosus (moták pochop), Podiceps cristatus (potápka roháč), Lanius collurio (ťuhýk obecný) a Lanius excubitor (ťuhýk šedý). Sedm z těchto druhů (Botaurus stellaris, Grus grus, Haliaeetus albicilla, Milvus milvus, Luscinia svecica, Circus aeruginosus a Lanius collurio ) jsou uvedeny v příloze I Směrnice Rady ES č. 79/409/EEC z 2.dubna 1979, o ochraně volně žijících ptáků. Z důvodu výskytu jeřába popelavého, slavíka modráčka a motáka pochopa je území NPR součástí Ptačí oblasti Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady. Území NPR Novozámecký rybník je od roku 1990 rovněž součástí mokřadu mezinárodního významu Břehyně a Novozámecký rybník podle Ramsarské úmluvy. 2.2 Stručná charakteristika ZCHÚ a jeho přírodních podmínek: Rezervace se rozkládá v mělké kotlině v nadmořské výšce 252 m n.m. na soutoku Bobřího a Mlýnského potoka mezi obcemi Jestřebí a Zahrádky. Klimaticky náleží území do oblasti MT 9. Geologickým podkladem jsou turonské kvádrové pískovce severočeské křídové tabule, v podloží rybníka pak holocenní aluviální náplavy. Z půd převládají organozemě typu rašelin a slatin. Z hlediska biogeografického členění spadá území do Ralského bioregionu, podle fytogeografického členění do Ralsko-bezdězské tabule mezofytika. Potenciální vegetaci představuje střemchová jasenina (Pruno-Fraxinetum) v komplexu s mokřadními olšinami (Alnion glutinosae), v přímém kontaktu na brusinkovou borovou doubravu (Vaccinio vitis-idaeae – Quercetum). Rybník je napájen dvěma přítoky - Mlýnským a Bobřím potokem, vytéká z něj Robečský potok. Samotný rybník je značně mělký a zbahnělý. Jeho katastrální výměra je ca 307 ha, 416

5

rozloha volné vodní hladiny je v současné době ca 50 ha. Na rybníku se rybářsky hospodaří, obsádka je volena tak, aby docházelo k postupné oligotrofizaci rybníka. Rybník obklopují rákosové a vrbové porosty, které v rezervaci začaly převládat po opouštění mokřadních luk od padesátých let. Roztroušeně a na menších plochách se vyskytují olšiny, které vznikly z náletových dřevin. K nejcennějším vegetačním formacím patří mokřadní louky, které se dochovaly zejména na okrajích rezervace a na místech méně podmáčených. Fytocenologicky jde zejména o tři asociace (Caricetum appropinquatae, Crepido-Juncetum acutiflori, Valeriano dioicaeCaricetum davallianae), které patří mezi bezprostředně ohrožené a vzácné v celé České republice. Jejich součástí je řada vzácných a ohrožených druhů rostlin. Novozámecký rybník s rozsáhlými rákosinami, vrbovými porosty a mokřadními loukami patří k nejvýznamnějším ornitologickým lokalitám v ČR. Koncem devadesátých let bylo na rybníku zastiženo okolo 150 druhů ptáků, z toho bylo zhruba 1/3 chráněných. Na menších plochách jižně od rybníka jsou lesní porosty vesměs hospodářsky využívané, typologicky zařazované jako kyselý dubobukový bor borůvkový a podmáčená chudá jedlová doubrava bezkolencová. 2.3. Historie využívání území a další zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti: Rybník vznikl údajně kolem r. 1416 jako součást soustavy tzv. Holanských rybníků. Ještě koncem l8. stol. měl plochu ca 800 ha a jeho hladina dosahovala až k silnici Jestřebí – Provodín. Podle historických záznamů došlo koncem 18. stol. a 19. stol. ke snižování vodní hladiny a radikálnímu zmenšení plochy. Zhruba od počátku 20. stol. se na rybníce hospodařilo extenzivním způsobem, od r. l921 nebyl prakticky čištěn a docházelo k jeho zazemňování splaveninami. Rybník s okolními lučními porosty a rákosinami byl pro své ornitologické i botanické hodnoty vyhlášen v r. l933 jako chráněný, což přispělo k tomu, že nebyl v dalších letech nijak udržován. V posledních desetiletích byly vyvíjeny snahy zabránit alespoň částečně zazemňovacím procesům, k tomu však nedošlo pro nedostatek finančních prostředků. V současné době by měl být na základě odborných studií a posudků zpracováván návrh na celkovou revitalizaci rybniční soustavy od rybníka Břehyně přes Máchovo jezero až po Novozámecký rybník, včetně toku Robečského potoka. Luční porosty tvořily v minulosti značnou část terestrické plochy rezervace. Od doby vyhlášení došlo absencí hospodaření k jejich značné redukci. Koncem devadesátých let se luční porosty začaly v rámci managementu ochrany přírody obnovovat, a to jednak razantním odstraňováním náletových dřevin, jednak pravidelným kosením. Protože k úbytku mokřadních luk došlo i v ostatní volné krajině, jsou zbytky nehnojených, extenzívně využívaných mokřadních luk v okolí Novozámeckého rybníka v současné době nejcennějšími formacemi s nejvyšší biodiverzitou rostlinných a živočišných druhů i rostlinných společenstev. Rákosové porosty se značně rozšířily do opuštěných luk, naopak v břehové linii ustoupily zvýšením hladiny rybníka v posledních desetiletích. Na větší části plochy jsou rákosiny druhově poměrně chudé s množstvím stařiny. Jejich rozčlenění v břehové linii a kosení v místech expanze do bývalých luk zvýší diverzitu stanovišť a významně tím přispěje ke zlepšení podmínek pro vzácné druhy ptáků, jimž jsou rákosiny přirozeným biotopem, zejména

516

6

slavíka modráčka a cvrčilku slavíkovou, dále pro vodní ptactvo i pro populace vzácných rostlinných druhů. Porosty vrb v době vyhlášení rezervace téměř žádné neexistovaly, postupně se rozšířily do opuštěných luk a nesekaných rákosin, v současné době zaujímají značnou část plochy rezervace. Jejich existence sice přispívá k stanovištní diverzitě, avšak nadměrné šíření na úkor luk není žádoucí a je nutná jejich přiměřená redukce. Lesní porosty byly do rezervace zahrnuty především z důvodu arondace hranice a jsou hospodářsky využívány. Převažuje lesní typ kyselého dubobukového boru na plošinách a svazích, v menší míře podmáčená chudá jedlová doubrava bezkolencová, oba vesměs strukturálně i druhově narušené výsadbou šlechtěných topolů, modřínu, akátu a dubu červeného. Místy jsou smrkové a borové monokultury. 2.4 Současné škodlivé vlivy a negativní jevy: •

Snížení průměrné hloubky vodního sloupce v důsledku silného zazemňování rybníka, a to zejména v jeho jihovýchodní části.

•

Nadměrné šíření rákosin do mokrých luk, které má za následek úbytek stanovišť pro bahňáky, obojživelníky i vzácné rostlinné druhy.

•

Zarůstání mokřadních a slatinných luk náletem vrb, olší a jiných dřevin a úbytek vzácných rostlinných druhů.

•

Přemnožení černé zvěře a jejich koncentrace v poměrně klidném prostředí chráněného území, která rozrývá rozsáhlé plochy a atakuje jak hnízdní biotopy, tak i vzácné mokřadní ekosystémy.

2.5 Rozbor současného stavu podle dílčích ploch Lesní pozemky Lesní pozemky jsou vymezeny v příloze č. M3a–b – Lesní porostní obrysová a typologická mapa. Nelesní pozemky Dílčí (pracovní) plochy jsou lokalizovány v příloze č. M4 – Vymezení dílčích ploch. Plocha č.1: Vlhké a mokřadní louky, rákosiny, porosty dřevin (vrba, olše, bříza aj.) z náletu parcely (k.ú. Jestřebí) č. 566/1, 569/1, 569/2, 570, 582, 590/1, 592, 565/1, 565/2, 600/1 část, 600/3, 600/4 parcely (k.ú. Zahrádky): č. 582/1, 582/2. Charakteristika plochy: Jedná se o mozaiku ploch vlhkých a mokřadních luk, terestrických rákosin, vrbových porostů a ojediněle i jiných fytocenóz ležících z větší části při okrajích rezervace, s výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin. Plocha č. 2: Rákosiny jižně a severovýchodně od rybníka části parcel (k.ú. Jestřebí): 566/1, parcely (k.ú. Zahrádky): 582/1, 582/2, rozloha: cca 23 ha 616

7

Charakteristika plochy: Rákosiny s vyšší hladinou vody, ležící poblíž volné hladiny rybníka, místy s jednotlivými vrbami nebo jejich souvislejšími porosty. Plocha č. 3: Rybník s menší částí přilehlých rákosových porostů, hráz, výpustní a přítoková zařízení část parcely (k.ú. Jestřebí): 566/1, rozloha: cca 70 ha Charakteristika plochy: Volná vodní plocha Novozámeckého rybníka s jeho přítoky, odtoková strouha, úzký pruh rákosin přiléhající k volné hladině (ca 10 m) a technická zařízení, zajišťující lepší slovitelnost vysazovaných rybích obsádek. Plocha č. 4: Zbylé části rákosových a vrbových porostů části parcel k.ú. Jestřebí č. 566/1 a 582 2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů, závěry pro další postup V území byly dosud prováděny managementové zásahy na čtyřech menších plochách: - od r. 1994 jsou prováděny zásahy (odstraňování dřevin a kosení) na obdélníkové ploše severně od Střeleckého ostrova, - v letech 1996-8 byl rybník zimován a došlo k částečné regeneraci vodní vegetace, - od roku 1998 je prováděno odstraňování dřevin a každoroční kosení na ploše severně od Jestřebí s výskytem Carex dioica (Grulichova louka), - od roku 1998 je prováděno odstraňování dřevin a každoroční kosení na parcele 600/1 a na ploše parcely 565/1 s výskytem Dactylorhiza incarnata ssp. serotina (Krédlova louka), - v roce 1998-9 byla posečena Motýlová louka a rákosiny v severním koridoru spojujícím vodní hladinu s loukou. V r. 1999 byl v okolí Motýlové louky proveden rozsáhlý managementový zásah – odstranění rákosin a vrbových porostů na ploše ca 50 ha, od této doby je prováděno kosení fázové (cca ½ ročně), - v roce 1999 bylo vybudováno 6 jezírek pro obojživelníky a vodní rostliny, v roce 2006 sedm tůní, v roce 2007 dvě tůně a 4 mělké kanály v rákosinách, v roce 2008 další 2 mělké kanály, - v roce 2000 byl instalován sloup s hnízdní podložkou pro čápa bílého a hnízdní podložka pro orlovce říčního, - v roce 2008 byly vybudovány 2 ostrovy pro racky a rybáky. Kosení rákosových a lučních porostů a odstraňování dřevin přineslo již po několika zásazích požadovaný efekt. Zvýšila se biodiverzita vodních a bažinných společenstev a rozšířilo se i druhové spektrum ptactva. Nově vyhloubená jezírka byla záhy osídlena vodní vegetací i obojživelníky. Změny v souvislosti s managementem CHÚ jsou monitorovány v rámci Programu VaV/610/10/00, podle výsledků bude v detailech management rezervace upravován. Rozbor dosavadních způsobů rybníkářského hospodaření je uveden v kap. 3.1.2.

716

8

2.7 Dlouhodobý cíl péče o ZCHÚ Předmětné území a jeho přírodní hodnoty vznikly spolupůsobením lidské činnosti a cílem jeho ochrany není ponechání přirozenému vývoji ani návrat k původním ekosystémům, nýbrž udržení, resp. zvýšení vysoké druhové diverzity, která se zde ustálila při přímých i nepřímých druhotných vlivech. Proto se v plánu péče důsledně vychází ze stanovištních nároků vzácných a ohrožených vodních a mokřadních organizmů. Cílem péče je tedy zachování, resp. větší diferenciace jednotlivých ekosystémů a brždění sukcesních změn v nich. 2.8 Stanovení prioritních zájmů ochrany přírody v případě možné kolize: Pro zachování ekosystému rybníka a zlepšení jeho funkcí je třeba důsledně zvážit provedení revitalizace celého rybničního ekosystému v období platnosti tohoto plánu péče. Je třeba si vyžádat pro realizaci každé vyprojektované etapy výjimku z ochranných podmínek NPR a během realizace dodržovat ochranný režim NPR včetně podmínek, za nichž bude výjimka udělena. Pokud jde o termíny provádění pečovatelských zásahů, jako je lesní těžba, odstraňování náletových dřevin a kosení luk i rákosin, má jak v lese, tak i mimo les prioritu zajištění klidu a nerušeného prostředí pro život a zejména hnízdění vzácných druhů ptáků. Zejména je třeba zajistit naprostý klid v místě zjištěného hnízdění jeřába popelavého nebo orla mořského.

816

9

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace plánovaných zásahů a opatření 3.1.1 Zásahy a opatření v lesních porostech: Lesní porosty v NPR Novozámecký rybník nejsou samy o sobě hlavním předmětem ochrany, jsou však nedílnou součástí ekosystému rezervace. Základním požadavkem ochrany přírody na les v NPR je soulad druhové a prostorové skladby lesa s přírodními podmínkami dané lokality. Toto kritérium zdejší lesy v současné době nesplňují, protože v minulosti zde bylo hospodaření zaměřeno především na získání maximální výtěže dřevní hmoty. Nacházíme zde proto smrkové a borové monokultury, lignikultury šlechtěných topolů a geograficky nepůvodní dřeviny (dub červený, modřín, akát). Přes tyto nedostatky však lze říci, že z hlediska ochrany přírody jsou zdejší lesy schopny plnit svou krajinářskou i biologickou funkci. Některé porosty jsou svým složením přírodě blízké a nevyžadují žádné zásahy. Na většině plochy ostatních porostů se v dostatečném množství vyskytují dřeviny přirozené skladby alespoň ve spodní etáži, takže postupná změna druhové skladby ve prospěch cílových druhů dřevin je reálná jejich trvalým a šetrným uvolňováním. Rovněž tak v mladých porostech, kde se nachází dostatek životaschopných jedinců cílových dřevin, bude uplatňována změna druhové skladby výchovou, při níž budou cílové dřeviny důsledně uvolňovány, a to i na úkor hospodářsky výnosnějších dřevin, které však neodpovídají danému stanovišti. Při zásazích nebudou odstraňovány tzv. „plevelné dřeviny“ (bříza, jeřáb ptačí, osika, jíva), neboť jsou zde součástí přirozené druhové skladby. Smrkové a borové monokultury, které tvoří jen malou část lesů této NPR, budou dopěstovány do mýtního věku a pak postupně obnovovány na porosty s přírodě blízkou druhovou skladbou. Navržené uvolňování cílových dřevin individuálním výběrem, zejména v případě odtěžení horní etáže bez poškození porostu ve spodní etáži, jsou nepochybně vhodnou cestou k dosažení přírodě blízkého stavu lesa. Takovéto zásahy jsou však podstatně pracnější a nákladnější, než běžné obhospodařování porostů a nejsou proto v souladu s hospodářskými záměry vlastníka lesa. Vzhledem k funkčnímu zaměření těchto lesů - les v NPR by neměl mít na prvním místě produkci dřeva - považujeme za nutné, aby byla těmto změnám druhové skladby věnována náležitá pozornost a vícenáklady s tím spojené byly vlastníkům pokryty z příslušných zdrojů. Kromě lesních porostů se v rezervaci nachází několik dalších lokalit na nelesní půdě, které jsou souvisle pokryty dřevinami. Jedná se převážně o přírodě blízké porosty, které vznikly spontánně na bývalých loukách nebo mokřadech. Inventarizace těchto porostů by měla být provedena v nejbližším období. Přílohy: - lesní porostní obrysová a typologická mapa – příloha č. M3a–b - redukované plochy dřevin (tabulka + graf) – příloha č. T2 3.1.2 Zásahy a opatření na pozemcích mimo lesní porosty a na rybnících Plocha č. 1: Vlhké a mokřadní louky, rákosiny, porosty dřevin (vrba, olše, bříza aj.) z náletu

916

10

rozloha ca 88 ha Popis opatření a sledovaný cíl: Letní kosení luk a kosení rákosin podle potřeby. Účelem kosení rákosin je jejich potlačení (regulace, likvidace). Kosí se před vymetáním v termínu od června do července, louky se kosí podle potřeby od července až do začátku října. Pokud se zpomalí invaze nežádoucích druhů (v důsledku úprav vodního režimu), plochy nebudou koseny každoročně. Je třeba mozaikovitě střídat plochy posečené a ponechané ladem, aby se na lokalitě zachovala kontinuita všech vývojových stádií hmyzu. Termíny kosení budou každoročně přizpůsobeny tak, aby nekolidovaly s hlavním hnízdním obdobím. Detailní způsob kosení bude každoročně dohodnut mezi objednatelem a dodavateli. Mechanické odstraňování vrbových porostů bude prováděno tak, aby na loukách zůstaly roztroušené dřeviny nebo jejich skupiny pro zvýšení biodiverzity (dřeviny jsou hostiteli pro různé druhy hmyzu i zpěvného ptactva). Tyto zásahy je třeba provést mimo vegetační sezónu, maximálně koncem vegetační sezóny. Výjimečně je možné použití Roundupu (pouze na řez po pokácení, jen při nedeštivém počasí). Cílem opatření je podpořit vyšší druhovou diverzitu lučních porostů, na vybraných místech postupně provést přeměnu chudých rákosin a vrbových porostů na luční společenstva. V ploše č. 1 byly vymezeny plochy zvláštního zájmu s výskytem ohrožených druhů rostlin, které budou obhospodařovány individuálně podle vývoje flóry a vegetace. Rámcové zásady obhospodařování jsou uvedeny v následujícím textu: 1a: Motýlová louka parcela č. (k.ú. Jestřebí): 566/1 část (cca 4 ha) Silně podmáčená mokřadní louka (sv. Caricion fuscae) s mozaikou různých dominantních druhů v závislosti na vlhkostních poměrech. V severní nejmokřejší části převažují Carex gracilis, Comarum palustre a Salix repens s.s., na ostatních plochách jsou dominantní různé druhy ostřic (Carex nigra, C. hartmanii aj.). Louka zarůstá především náletem vrb (Salix cinerea). Vzhledem k blízkosti rybníka je její podmáčení, případně přeplavení vodou přímo závislé na výšce vodní hladiny. Na ploše jsou vybudována 3 jezírka pro obojživelníky. Tato mikrolokalita je významná také z hlediska výskytu vzácných druhů motýlů a vyžaduje kosení střídavě na různých ploškách, aby pro ně zůstala zachována kontinuita živných druhů rostlin.

Popis opatření: Kosení louky diferencovaně od června do poloviny září, odstraňování náletu vrb (Salix cinerea, S. pentandra) s ponecháním porostů vrby plazivé (Salix repens) v severozápadní části louky, zachování plochy s Calamagrostis canescens. Odstraňování náletových dřevin a kosení rákosu bude prováděno nejdříve začátkem června příp. později dle dohody s ornitology. Silnější kmeny po likvidaci dřevin budou spáleny na vhodném místě. Pokosená biomasa bude odstraněna mimo sekanou plochu, popř. spálena. Navrhovaná opatření zamezí zarůstání mokřadní louky vrbami, podpoří populaci vrby plazivé a omezí rozšiřování rákosu. Častějším kosením louky a rozšířením plochy lučních biotopů se vytvoří podmínky pro výskyt husy velké (Anser anser) a dalších ptáků (např. chřástal polní, bahňáci, brodiví apod.). V menších ostrůvcích nekosených ploch dojde k nerušenému vývoji hmyzu. 1b: Krédlova louka k.ú. Jestřebí, parcela č. 566/1(část), 565/1, 565/2 (ca 1,8 ha) Louka využívaná ještě v r. 1996 k pastvě, s výskytem D. incarnata. Na louce se vyskytuje pestrá mozaika lučních mokřadních společenstev v závislosti na vlhkostních poměrech. Severně k louce přiléhají již dříve opuštěné luční 101

11 porosty s dominantní Carex appropinquata a výskytem dalších ohrožených druhů rostlin. Celkově bylo na lokalitě zjištěno 18 ohrožených druhů Červeného seznamu (Holub a kol. 1995): D. incarnata, Pedicularis palustris, Carex pulicaris, Carex davalliana, Carex appropinquata, Parnassia palustris, Triglochin palustre, Epipactis palustris, Isolepis setacea, Pedicularis sylvatica, Dactylorhiza majalis, Menyanthes trifoliata, Valeriana dioica, Comarum palustre, Thalictrum lucidum, Myosotis cespitosa, Juncus acutiflorus, Hydrocotyle vulgaris.

Popis opatření: Pokosení lučních porostů po vysemenění ohrožených druhů v termínu nejdříve začátkem července až do konce srpna, kosení rákosu a vysokých ostřic v červnu, odstranění biomasy mimo sekanou plochu, na déle opuštěných plochách odstranění náletu dřevin. 1c: Grulichova louka k.ú. Jestřebí, část parcely 566/1, 600/1 600/3, 600/4 (ca 1,3 ha) Mozaika fragmentů mokřadních luk opuštěných v nedávné minulosti (3–10 let) s převahou ostřic a náletem dřevin (společenstva Caricetum appropinquatae, Caricetum goodenowii, Caricetum acutiformis, Lysimachio vulgari-Filipenduletum, fragment Valeriano dioicae-Caricetum davallianae). Výskyt vzácné Carex dioica, Liparis loeselii. Do společenstev zasahuje rákos z okolních ploch a dochází ke zmlazování vrb.

Popis opatření: Kosení lučních porostů po vysemenění ohrožených druhů v termínu od začátku července do konce srpna, příp. později. Kosení expandujícího rákosu v červnu. Odstranění biomasy z pokosené plochy a průběžná likvidace polykormonů vrb, náletu olše a dalších roztroušených dřevin z kosených a přilehlých ploch. Záměrem je postupně plochu rozšiřovat a vytvářet tak podmínky pro šíření zvláště chráněných druhů rostlin. 1d: Petrova louka k.ú. Jestřebí, část parcely č. 600/1 (ca 1,2 ha ) Louka s dominantní Molinia coerulea a četnými slatinnými druhy a výraznými bulty, opuštěná již více let. Na ploše se nachází několik trsů Carex hostiana.

Popis opatření: Občasné kosení lučních porostů ke konci vegetační sezóny, kosení expandujícího rákosu v červnu a červenci. Pravidelné kosení by zbytečně potlačilo dominující druh. Odstraňování dřevin z louky s ponecháním vybraných vzrostlých stromů a keřů z důvodů krajinné estetiky. 1e: Rašeliniště u Sochorovy louky k.ú. Jestřebí, část parcely č. 566/1 (ca 1 ha) Řídká rašelinná rákosina, na zvěří obnažených a vlhkých místech se vzácně vyskytuje Drosera rotundifolia.

Popis opatření: Občasné kosení rákosu, na vybraných místech odstranění drnu, aby se obnažil rašelinný substrát a došlo k oživení populace rosnatky, vyhloubení mělkého jezírka (viz. bod 3.1.3. a). 1f: Rašelinná louka u Střeleckého ostrova k.ú. Jestřebí, část parcely č. 566/1 (ca 1 ha) V současné době převládá rákos s příměsí ostřic. Rákos má sníženou vitalitu po opakovaném kosení, do r. 1994 se na ploše vyskytovaly ohrožené druhy vstavačovitých rostlin (Dactylorhiza incarnata, Epipactis palustris, Liparis loeselii). Po vypuštění rybníka v r. 1996 a následnému snížení hladiny spodní vody nebyly vstavačovité rostliny pozorovány. Na louce roste kriticky ohrožená Eleocharis quinqeflora, při okrajích louky rostou některé rašelinné druhy (Carex lasiocarpa).

111

12

Popis opatření: Pokračovat v pravidelném kosení rákosu v době před vymetáním tj. v červnu a červenci, pokosenou biomasu odstranit z plochy na vybraná místa v její blízkosti (odvoz biomasy mimo rezervaci není z důvodů špatné dostupnosti místa možný). Na základě příznivého vyhodnocení změn vegetace je možné plochu postupně rozšiřovat a vytvářet tak podmínky pro šíření zvláště chráněných druhů rostlin. 1g: Sochorova louka a louky u severního okraje rezervace k.ú. Jestřebí, parcely č. 566/1 část, 582, 590/1, 592 (ca 8 ha) Mokřadní pcháčové a bezkolencové louky pestrého druhového složení.

Popis opatření: Kosení luk od června do září, část ploch (cca 10%) ponechat bez sekání pro vývoj hmyzu. Nesekané plochy je třeba obměňovat. 1h: Vávrova louka k.ú. Jestřebí, parcela č. 566/1 část (ca 3,5 ha) Dlouhodobě opuštěná mokřadní louka významná z entomologického hlediska, posečena v říjnu r. 2000

Popis opatření: Louka ponechaná po dobu monitorování v rámci Programu VaV/610/10/00 (2000-2003) bez zásahu. Sečení podle doporučení entomologa. 1ch: Louky u posedu k.ú. Jestřebí, parcela č. 566/1 část (ca 7 ha) Opuštěné mokřadní louky s Iris pseudacorus a Salix repens, se sušší vyvýšeninou zvanou Krušina s psamofyty. Na ploše jsou vybudována 3 jezírka pro obojživelníky.

Popis opatření: Střídavé kosení mokřadních luk i písečného návrší tak, aby byly plochy pokoseny přibližně 1x za dva roky. Rozrušení drnu východně od posedu na ploše cca 2 arů pro monitoring hmyzu a psamofytních druhů rostlin. 1i: Vrbové louky k.ú. Jestřebí, parcela č. 566/1 část, 569/1 (ca 4 ha) Vlhké i sušší louky zčásti vzniklé odstraněním mladších vrbových porostů.

Popis opatření: Každoroční kosení v období od července do září. Plocha č. 2: Rákosiny jižně a severovýchodně od rybníka rozloha: cca 23 ha Rákosiny s vyšší hladinou vody, ležící blíže volné hladiny rybníka, na některých místech s porosty vrb nebo jednotlivými vrbami. Popis opatření a sledovaný cíl: Občasné zimní kosení rákosu a odstraňování vrbových porostů při zamrzlé hladině vody a zmrzlé půdě. Cílem je propojení vodní plochy s mokřadními loukami a zlepšení podmínek pro brodivé ptactvo.

121

13

Plocha č.3: Rybník s menší částí přilehlých rákosových porostů, přítoky a odtoková strouha, hráz, výpustní a přítoková zařízení Volná vodní plocha Novozámeckého rybníka s přítoky, odtoková strouha, hráz, výpustní a přítoková zařízení. Běžnou údržbu technických objektů a zařízení provádí hospodařící subjekt. Tato povinnost je nedílnou součástí nájemní smlouvy, umožňující účelové rybníkářské hospodaření. Hospodaření je zajišťováno podle podmínek a požadavků, stanovených AOPK ČR nájemcem. Popis opatření a sledovaný cíl: 1. Rybníkářské hospodaření Stav ekosystému ve vazbě na rybí obsádky je vyhodnocován pracovníky AOPK ČR ve spolupráci s hydrobiology, botaniky a ornitology. V roce 1995 byla VÚRH Vodňany zpracována „Studie rybářského hospodaření na Novozámeckém rybníku“. V ní byla doporučena opatření včetně doporučených obsádek s ohledem na uchování a obnovu stanovištních podmínek, zvyšování druhové diverzity a zvýšení početnosti populací jednotlivých druhů. Část opatření se podařilo prostřednictvím Rybářství Doksy s.r.o. realizovat (změna obsádek, stabilizace výše vodní hladiny). Současně probíhaly inventarizační průzkumy zaměřené i na monitoring změn vyvolaných změněnými způsoby rybníkářského využití. Po výlovu v roce 1996 bylo rozhodnutím vodohospodářského orgánu OkÚ v České Lípě zakázáno rybník napustit pro havarijní stav výpusti. Po nutném převodu majetku do správy AOPK ČR byly v roce 1997 potřebné objekty vybudovány z prostředků Programu revitalizace říčních systémů za finančního přispění sekretariátu Ramsarské úmluvy jako pomoc v nouzi, určená pro záchranu mezinárodně významného mokřadu. V březnu 1998 byl rybník po generální rekonstrukci stavidlové výpusti a dalších objektů znovu napuštěn. Průběžně byly připravovány podklady pro první etapu odbahňování, o kterém bylo rozhodnuto na podzim 1997 na poradě všech dotčených orgánů státní správy a samospráv obcí, ke které byly přizváni další odborníci s dobrou znalostí území NPR. Byly také odebrány a vyhodnoceny vzorky sedimentu uvnitř rybníka. Obsádky byly přizpůsobovány očekávanému vývoji ekosystému podmíněnému dvojím nuceným zimováním a celoročním úplným letněním rybníka. V roce 1996 byl MŽP zařazen do hlavních úkolů AOPK ČR úkol č. 96-16 „Dlouhodobé sledování a vyhodnocování vlivu hospodaření (rybníkářského) na stav, charakter a vývoj rybničních ekosystémů“, který byl řešen výhradně ve zvláště chráněných územích a mj. se týkal Novozámeckého rybníka. V roce 1998 přešel do projektu PPŽP 610//98 „Monitoring změn rybničních ekosystémů v ZCHÚ vyvolaných nařízenými extenzivnějšími způsoby hospodaření“, v roce 2000 byl zařazen do projektu VaV 640/8/00 „Management rybníkářského hospodaření šetrného k přírodě“ a dále je současně řešen v projektu VaV 610/10/00 „Vliv hospodářských zásahů na změnu biologické diverzity ve zvláště chráněných územích“. Výsledky přírodovědeckých průzkumů, prováděných v rámci výše uvedených projektů, jsou uloženy v rezervační knize NPR Novozámecký rybník a byly publikovány v monotématickém čísle 20 sborníku Příroda 2002 věnovaném tomuto rybníku.

Využití poznatků, závěrů a doporučených opatření z výše uvedených studií, úkolů a projektů vedlo po projednání se skupinou zainteresovaných odborníků a orgánů státní správy (MŽP, OkÚ) k návrhu opatření ve vztahu k účelovému rybníkářskému využívání a k návrhu revitalizace území NPR.

131

14

Od roku 2000 se na rybníku hospodaří na nízké úrovni polointenzifikace. Obsádky jsou určovány s nižší hustotou na jednotku plochy se zohledněním neslovitelného podílu nasazovaných ryb, který dosahuje cca jednu třetinu celkového množství. V roce 2001 tvořilo rybí obsádku, která byla cíleně nasazena, 7 000 K3 o průměrné kusové hmotnosti 0,7 kg a bylo přisazeno 1000 kusů Š1+ Š2. Další část obsádky je složena ze zavřených (neslovených) ryb po výlovu a několika ročníků přirozeně se vyskytujících ryb v povodí. Cílem je pro následující období přechod na extenzivní způsob hospodaření. Pro rybník budou v jednotlivých hospodářských cyklech určovány kaprové obsádky se zvýšeným podílem dravých ryb, kolísajícím v jednotlivých cyklech. Dravá ryba slouží k redukci potěru a mladších ročníků přirozeně se vyskytujících druhů ryb v povodí. Při případném zavlečení a následné likvidaci invazních druhů ryb, z obou soustav (střevlička východní, karas stříbřitý) bude podíl dravých ryb dále zvyšován. V takovém případě bude nutné následné zimování do doby, než bude zajištěna lepší slovitelnost rybníka (viz. revitalizační opatření). Obsádky budou stanovovány tak, aby zůstaly zachovány potravní podmínky pro druhy vodních ptáků vázaných na přítomnost hrubého a středního zooplanktonu a byla zachována alespoň současná diverzita natantní a subverzní vegetace. Způsoby rybníkářského hospodaření, které je možno použít aniž by se ohrozil předmět ochrany: •

Jednohorkový cyklus – obsádky budou postaveny na regulaci velikostní struktury zooplanktonu. Při dokonalejším využití přirozené produkční schopnosti rybníka je možné pouze regulační přikrmování obsádek (krmný koeficient do 1). Cílem je dlouhodobější udržení podílu makrovegetace. Při přerůstání ruderální makrovegetací, např. růžkatcem, bude povolena zvýšená obsádka kapra cca (1 x za pětileté období) na jednu sezónu. Při silné expanzi bude nutné zimování. Použití chemických prostředků je omezeno na dezinfekční vápnění po výlovu na lovišti. V případě potřeby po předchozím oznámení bude povoleno použití medikovaných krmiv při prokázaném výskytu onemocnění obsádky. Hnojení je zcela vyloučeno.

•

Dvouhorkový cyklus – připadá v úvahu po provedených zásazích (viz. revitalizace území) po zlepšení slovitelnosti a možnosti optimalizace hydrologického režimu celé Dokeské soustavy (Břehyně, Máchovo jezero, Novozámecký rybník). Obsádky budou stanovovány se sníženým podílem kapra s přisazením parmy nebo jiných říčních druhů ryb přirozeně se vyskytujících v povodí podle potřeb ochrany přírody po dohodě s ČRS. Přisazovaná dravá ryba pouze candát roček. Při přerůstání makrovegetace bude střídána těžší obsádka kapra nebo zimování. Opět je možné regulační přikrmování obsádek. Platí zákaz použití chemických prostředků a hnojení s výjimkou dezinfekčního vápnění na lovišti a medikovaných krmiv jako v předchozím případě.

- Při regulačním přikrmování pro oba uvažované způsoby je nutné dodržet minimálně 60% podíl obilovin z celkového objemu použitých krmiv. Upřesnění obsádek pro jednotlivé hospodářské cykly, v závislosti na vývoji ekosystému, bude předmětem dodatků k nájemní smlouvě uzavřené mezi AOPK ČR a nájemcem. V obou případech při nepříznivém vývoji ekosystému bude umožněno případné dosazení nebo naopak požadováno odlovení části obsádky kapra. 141

15

- Pro monitoring vývoje vodní vegetace budou v zimním období vybudovány čtyři oplocenky uvnitř rybníka. V nich bude sledován vývoj vodní vegetace v závislosti na vyloučení přítomnosti kaprové obsádky a starších ročníků přirozeně se vyskytujících ryb v povodí. Tři budou vybudovány v příbřežních částech o rozměrech 10 x 10 m. Čtvrtá bude umístěna uvnitř vodní hladiny v prostoru soutoku Bobřího a Mlýnského potoka o rozměrech 10 x 10m. Pletivo bude přesahovat 1m nad provozní hladinu (letní cejch) kvůli vyloučení vlivu rostlinožravých ptáků, především labutí. - Manipulace s vodní hladinou bude probíhat v souladu s manipulačním a provozním řádem pro Novozámecký rybník. Výše hladiny normálního bude udržována v souladu s platným manipulačním řádem s tolerancí 5 cm. Definitivní manipulační a provozní řád, který je platný od března 2002, obsahuje tuto formulaci: Při poklesu hladiny o více než 5 cm, způsobenému opožděnou nebo chybnou reakcí se strany hospodařícího subjektu při manipulaci s vodní hladinou, bude zjištěný stav považován za provozní hladinu, která bude od data zjištění povinně udržována během rozhodujícího období (duben až konec července). Tento postup je nutný s ohledem na hnízdící druhy vodních ptáků. Jakýkoliv pohyb vodní hladiny směrem nahoru by způsobil likvidaci probíhajícího hnízdění ptáků. Neovlivnitelný je náhlý pohyb vodní hladiny nahoru při povodňových stavech, kdy není možné překročit stanovený neškodný odtok z rybníka. * Výše hladiny normálního nadržení v období od 1.10 do 31.3. (zimní cejch) bude udržována na kótě HnormZ = 253.00 m n.m. s tolerancí 5cm. * V Robečském potoce pod hrází rybníka je stanoven minimální ekologicky průtok Q.o.min = 240 l.s-1. Stanovený maximální neškodný odtok je Q o.max = 5 m3.s-1. * Výše hladiny maximálního nadržení je stanovena na kótě Hmax.= 253.25 m n.m. * Při napuštění rybníka na provozní hladinu je nutné zajistit minimální celkový přítok Bobřím a Mlýnským potokem do Novozámeckého rybníka 0,28 m3.s-1. * Při povodňových stavech probíhá manipulace podle platného manipulačně provozního řádu nebo podle pokynů okresní povodňové komise. 2. Revitalizace rybníka: realizace závislá na důkladné přípravě, odborné diskusi a získání finančních prostředků Postupné odbahnění (po etapách) převážně vodní cestou sacím bagrem, založení sedimentačních ploch (lagun) mimo NPR, další nezbytné úpravy dna a hráze související s udržením funkce rybníka jako chráněného území a pro zachování extenzívního rybářského hospodaření. Vytvoření ostrůvků pro ptactvo zpevněných přírodními materiály v západní části rybníka při ponechání existujících ostrůvků a současného vytvoření dvou nových ostrovů z existujícího poloostrova. Ostrůvky mohou sloužit jako úložiště části vytěžených sedimentů. Případnému rozplavení bude zabráněno obvodovým prvkem z přírodních materiálů. Je třeba udržet jeden ostrůvek bez vegetace a tím vytvořit podmínky pro hnízdění rybáků. Celý záměr postupného odbahňování předpokládá několik etap rozložených do období cca 10 let. V první etapě by mělo proběhnout odbahnění na cca 8 ha v prostoru od hráze k soutoku Mlýnského a Bobřího potoka. Do této etapy je zahrnuta i provedená oprava narušené kamenné rovnaniny na návodní straně hráze

151

16 včetně likvidace náletových dřevin, které dle zprávy o TBD zpracovanou a.s. Vodní díla – TBD Praha ohrožují další stabilitu opevnění návodní strany hráze. Součástí této etapy bude i úprava spádových poměrů stoky pod soutokem Robečský potok a úprava části těsně nad soutokem v místě skalního pískovcového prahu. Práh bude nutné na Mlýnském potoce prohloubit tak, aby bylo odstraněno neslovitelné několikahektarové jezero vznikající při vypuštění rybníka.

Pro management tohoto chráněného území jsou stěžejní řízené rybí obsádky, uplatňované při rybářském hospodaření na Novozámeckém rybníce. Jejich podmínkou je dobrá slovitelnost rybníka, která neumožňuje rybám zůstat v zátopě rybníka nebo na jeho přítocích během výlovu. Tyto ryby v následujícím hospodářském cyklu zvyšují množství nasazovaných ryb a tím i vyžírací tlak na celý ekosystém, což se projevuje negativně na stavu vodního ptactva, kterému se nedostává přirozené potravy. Na chráněných vodních rostlinách působí nevyvážené rybí obsádky také velké škody. Jednak je likvidují přímo mechanicky a jednak nepřímo vysokým zákalem vody způsobeným přerýváním rybničního dna. Nedolovené množství ryb přitom nelze odhadnout prostým rozdílem množství nasazených a slovených ryb. Případná podhodnocená obsádka ryb může představovat také jisté nebezpečí, především v úživných, živinami bohatých rybnících. Nedokáže totiž zabránit masovému rozvoji zooplanktonu a ten potom při svém odumírání způsobuje ve vodě procesy vedoucí ke kyslíkovým deficitům a úhynům vodních organismů. Je tedy nutné udržovat rybí obsádky v poměrně úzkém rozpětí a často nelze stanovit pouze maximální či minimální hranice množství nasazovaných ryb. Součástí první etapy bude proto i vytvoření zábrany (česlového uzávěru) v mnichovské průrvě na Bobřím potoce, která má zabránit migraci rybích obsádek při zvýšených průtocích. Tato zábrana má simulovat dnes již neobnovitelný rybník, který byl v minulosti nad mnichovskou průrvou. Nejedná se o rybářské opatření k chovu ryb, ale o nutnost zajistit slovitelnost rybníka a zajistit skutečně řízené obsádky stanovované ochranou přírody k zajištění vyváženého ekosystému. Tato doporučení jsou uvedena i ve studiích účelových způsobů hospodaření, které nechalo MŽP zpracovat pro národní přírodní rezervaci (VÚRH Vodňany 1995, další sledování a upřesňovaní ENKI Třeboň o.p.s.). Z výsledků výlovů 1998, 1999 a 2000 lze doložit, že zavřená část obsádky po výlovu dosahuje cca 1/3 celkového počtu nasazovaných ryb. Tato skutečnost spolu s novou obsádkou velmi nepříznivým způsobem ovlivňuje vývoj ekosystému během dalšího hospodářského cyklu. Při přechodu na dvouhorkový způsob hospodaření, který by lépe vyhovoval režimu národní přírodní rezervace a optimalizoval hydrologický režim v rámci celé dokeské soustavy, by dopady byly ještě horší. Po vyhodnocení přínosu realizované první etapy (revitalizačního efektu pro předmět ochrany), budou projektově připraveny po konzultacích s odborníky v potřebném rozsahu další etapy. V první etapě by mělo být odtěženo cca 35 tis m3 sedimentu. Celkový záměr předpokládá ve všech etapách odtěžení cca 150–160 tis. m3. Při realizaci první etapy se uvažuje o kombinaci suché cesty (klasicky) v příbřežních partiích a mokré cesty (sací bagr) uvnitř vodní plochy a stokování. Pro uložení plaveného sedimentu se počítá s vybudováním několika odkalovacích lagun, které budou vybudovány v rámci akce mimo území národní přírodní rezervace v jejím bezprostředním sousedství. Za tím účelem byly vytipovány vhodné státní pozemky. Celý záměr byl oznámen Pozemkovému fondu a potřebné pozemky byly AOPK ČR pronajaty v rozsahu cca 11 ha. Pronajaté pozemky dostačují jak pro vybudování lagun, tak pro deponie skrývky ornice a zeminy nepoužité na hráze lagun.

161

17

V případě získání finančních prostředků na akci Revitalizace území národní přírodní rezervace Novozámecký rybník by v první etapě (roce) realizace byly provedeny tyto zásahy v těchto termínech: • březen – červen skrývka ornice, budování lagun, deponie ornice a zeminy (zemní práce v rozsahu cca ornice 17 tis m 3, odkalovací laguny cca 32 tis m3. • červenec – listopad plavení sedimentu na vzdálenost cca 2–2,5 km (Plavení lze uskutečnit až po hnízdním období vzhledem k nutnosti umístění potrubí v jihozápadní částí národní přírodní reservace). Předpokládané investiční náklady realizace první etapy jsou cca 8 000 000,- Kč. Odkalovací laguny vybudované v rámci první etapy budou využívány pro následující etapy plánované v dalších letech. Další uvažované etapy odtěžení části eutrofního sedimentu budou řešeny samostatnými dílčími projekty. 2. až 4. etapa nejsou dosud projektově připraveny. Množství těženého sedimentu bude závislé na spádových poměrech s cílem vyloučit vznik neslovitelných prohlubní uvnitř rybníka. Celkový záměr ve všech etapách předpokládá odtěžení ca 150 – 165 tisíc m3 eutrofního sedimentu, který bude umístěn mimo území NPR. V rámci realizace jednotlivých etap se počítá s obnovou, vyčištěním a úpravou původního systému odvodňovacích stružek a příkopů, které v minulosti umožňovaly obhospodařování zemědělských pozemků. V každé etapě bude realizována příslušná část. Vlastní realizace těchto prací bude konzultována s obcí Jestřebí a přizpůsobena tak, aby byla zajištěna návaznost na systém odvodnění obce Jestřebí. Při realizaci všech etap revitalizace budou dodrženy tyto obecné podmínky: − pro těžbu bude zvolena technologie na vodě bez podstatnějšího ovlivnění hnízdícího ptactva a bude vyloučena přeprava pozemními dopravními prostředky, motorovou lodí apod., − vytěžené sedimenty budou deponovány mimo rezervaci (s výjimkou předpokládaných ostrůvků), − v rámci těžby (zejména v jižní části vodní plochy) bude vytvářen členitý břeh s lagunami a zátokami, − bude zachována spádovitost dna bez vytváření lokálních prohlubní, − bude proveden pouze selektivní odběr sedimentů bez narušení slatinného podloží a rybničního sedimentu středověkého stáří, − bude zajištěna vhodná technologie k odstranění rákosu během těžby. K realizaci každé etapy revitalizace bude MŽP požádáno o výjimku z podmínek ochrany NPR Novozámecký rybník. Během provádění prací bude pečlivě dbáno na dodržení ochranného režimu NPR včetně podmínek udělené výjimky. Plocha č. 4: Zbylé části rákosových a vrbových porostů

171

18

Bude ponecháno bez zásahu. Příloha: - vymezení dílčích ploch – příloha č. M4 3.1.3 Ostatní zásahy a opatření: a) Jezírka pro obojživelníky a vodní rostliny jižně od rybníka – plochy 1a, 1d, 1e, 1ch, 1 h parcela č. (k.ú. Jestřebí): 566/1, 600/1 Popis opatření: Údržba 6 mělkých jezírek o rozloze do 3 arů pro obojživelníky a vodní rostliny a vybudování 4 jezírek v silně zamokřených místech jižně a západně od rybníka (plocha 1 d, 1e, 1 h, 1ch). Přesná lokalizace po provedení potřebných průzkumů a dohodě dodavatele s AOPK ČR. Průběžně bude prováděn přenos oddenků leknínů (Břehyňský r. a Máchovo jezero) a jejich vysazení do vybraných jezírek z důvodů zachování genofondu kriticky ohroženého druhu. 1. jezírko: rozměr 30 x 5 m, maximální hloubka 1 m, sklon dna v průměru 1:6 (až 10). 2. jezírko: nepravidelný tvar, rozměr 20 x 6 m, maximální hloubka 1,6 m, sklon dna 1 :3 (u břehů 1:5) 3. jezírko 2 x3 m, maximální hloubka 0,4 m, sklon dna 1:5 4. jezírko 2 x3 m, maximální hloubka 0,4 m, sklon dna 1:5 b) Odchytová zařízení pro zvěř (prasata divoká) a zásady mysliveckého hospodaření parcely č.: 566/1, 571 (k.ú. Jestřebí) Popis opatření: Vzhledem k vysoké početnosti černé zvěře na území rezervace a okolí, budou zřízena na dvou místech odchytová zařízení. Tato zařízení budou sloužit k odchycení prasat divokých setrvávajících v prostoru rezervace. Realizace opatření je závislá na dohodě se subjektem (mysliveckým sdružením), který by byl schopen zajišťovat pravidelnou každodenní kontrolu odchytového zařízení a manipulaci s odchycenými jedinci. Parametry zařízení (velikost max. do 1000 m2) budou zvoleny dle jejich případného umístění a dle zkušeností s obdobnými zařízeními fungujícími v oborách či ve volných honitbách. Na území NPR lze umístit maximálně 4 posedy. Ostatní posedy uvnitř rezervace je nutné přemístit na hranici rezervace nebo do ochranného pásma. U posedů v rezervaci nelze provádět přikrmování, u posedů v ochranném pásmu je možné přikrmovat obilovinami a dužnatým krmivem tak, aby zde trvale nezůstaly zbytky plodin a nedocházelo k ruderalizaci ploch. Na území rezervace bude povolen celoroční odstřel černé zvěře z posedu (popř. naháňkou) s intenzivním odstřelem v období od 1.1. do 15.3. Krmení v rezervaci bude povoleno jen v období intenzivního odstřelu a bude omezeno na nejnižší možnou míru. V rámci plánu odstřelu je třeba stanovit roční odstřel černé zvěře min. na 50 ks. V souvislosti s odstřelem zvěře v NPR byl povolen výkon práva myslivosti v souladu se zákonem, s cílem maximální redukce černé zvěře, aby nedocházelo k rušení a likvidaci ptactva, zejména vodního. 181

19

c) Odstraňování dřevin Parcely 426/3 a 428 Popis opatření: Podle výsledků kontrol budou odstraňovány dřeviny, aby nenarušovaly hráz, která byla nedávno zčásti zpevněna, a aby zůstal zachován výhled na rybník. d) Opatření k usměrnění pohybu návštěvníků Parcely 826, 510, 582/1, 582/3, 582/4, 582/5, 582/6 (k.ú. Zahrádky), 566/1 (k.ú. Jestřebí) Popis opatření: Zajištění bezpečnosti návštěvníků u výpusti rybníka opravou a doplněním oplocení a opravou rozbitých zídek u rybářské bašty. Vybudování 2 pozorovatelen na vhodném místě (v parku za rybářskou baštou, u silnice mezi osadou Karasy a obcí Zahrádky) s možností pozorování vodních a mokřadních ptáků v prostoru rezervace. Příloha: - vymezení dílčích ploch – příloha č. M4 3.2 Odborná dokumentace jednotlivých zásahů a vyhodnocení jejich výsledků: AOPK ČR ve spolupráci s firmami provádějícími managementové zásahy. 3.3 Řešení kolizí mezi zájmy ochrany přírody ve prospěch prioritních zájmů definovaných v bodě 2.8: Pro realizaci každé vyprojektované etapy revitalizace rybníka bude předem požádáno o výjimku z ochranných podmínek NPR. Aby se vyloučily případné negativní dopady zásahů a opatření, jako je odstraňování náletu dřevin, kosení luk i rákosin a lesní těžba, na hnízdění ptáků a vyvádění mláďat, budou tyto zásahy prováděny vždy před začátkem hnízdního období nebo po skončení období vyvádění mláďat. 3.4 Návrh na přehlášení (nové vyhlášení) ZCHÚ: Tento plán péče byl předložen jako součást podkladů pro nové vyhlášení NPR Novozámecký rybník. 3.5 Jiné návrhy na zabezpečení předmětu ochrany: 1

V části, kterou probíhá komunikace propojující osadu Karasy s obcí Zahrádky, nelze provádět zimní úpravu povrchu solením. Pokud bude komunikace nesjízdná, bude k posypu použito pouze inertního materiálu (písku, štěrku). Solení působí nepříznivě na vegetaci v bezprostředním okolí a současně ovlivňuje chemizmus vodního prostředí v rybníce.

2

Ve stejných místech budou na třech až čtyřech místech odstraněny náletové dřeviny v šíři ca 5 m. za účelem vytvoření průhledů na vodní hladinu rybníka.

3

Doplnit pruhové značení hranice rezervace na místech, kde byla zvětšena o nové parcely, instalovat v tomto úseku nové tabule se státním znakem a podle potřeby obnovovat existující tabule a pruhové značení.

191

20

3.6 Návrhy na zpřístupnění nebo vzdělávací využití ZCHÚ: Veřejnosti je území přístupné po žluté turisticky značené cestě vedoucí po severní hranici NPR a dále po veřejných komunikacích, polních a lesních cestách vedoucích rovněž po hranici NPR téměř po celém obvodu ZCHÚ. V r. 1999 byla z prostředků AOPK ČR rekonstruována rybářská bašta. Rekonstrukce probíhala za přísného dohledu Památkového ústavu v Ústí n. L. a referátu kultury OkÚ Česká Lípa. Tato bašta bude využívána jako terénní stanice pro krátkodobé pobyty odborných a vědeckých pracovníků. Dále se plánují tato opatření:
Údržba, případně nová instalace vysvětlující tabule u výpusti rybníka
Instalace nové vysvětlující tabule u silnice z Jestřebí do Provodína (u Petrovy louky)

201

21

4. Realizace a kontrola 4.1 Péči o ZCHÚ po odborné stránce garantuje, finanční prostředky z dotačních titulů MŽP ČR nárokuje, uzavírá na ně smlouvy v rozsahu přidělených prostředků, dohlíží na provedení a hotové práce protokolárně přejímá: Ústřední pracoviště AOPK ČR v Praze ve spolupráci se Správou CHKO Kokořínsko. 4.2 Práce odborně dokumentuje a jejich výsledky vyhodnocuje: AOPK ČR, Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě. 4.3 Předpokládané náklady hrazené orgánem ochrany přírody nebo AOPK ČR podle druhů prací (zásahů): Jednorázové zásahy: Vybudování 4 jezírek. ……………………..………… 60 000,- Kč Výroba a instalace 2 vysvětlujících tabulí …………... 40 000,- Kč Doplnění pruhového značení hranic v novém úseku… 5 000,- Kč Instalace dvou tabulí se státním znakem ………….… 5 000,- Kč Revitalizace – projektová příprava a realizace ……. 50 590 000,- Kč Vybudování 2 odchytových zařízení ………………... 60 000,- Kč Vybudování 2 pozorovatelen…………………………. 600 000,- Kč Pravidelné nebo občasné zásahy: Kosení lučních porostů a rákosin ……………. 600 000,- Kč Údržba značení rezervace……………………….. 10 000,- Kč Údržba jezírek…………………………………. 45 000,- Kč Obnova vysvětlujících tabulí …………………… 20 000,- Kč Usměrnění pohybu návštěvníků …………………… 200 000,- Kč 4.4 Harmonogram prací a kalkulace předpokládaných ročních nákladů: Rok

Druh opatření

2009

Kosení lučních porostů a rákosin Údržba dříve vybudovaných jezírek Údržba značení Po vyhlášení NPR: doplnění pruhového značení a tabulí se státním znakem

2010

Náklady v Kč z toho za rok neredukovatelné 600 000 30 000 10 000 10 000

Stavba odkalovacích lagun 1.etapa odbahnění (ca 8 ha) Projektová příprava 2.etapy

2 000 000 6 000 000 150 000

Kosení lučních porostů a rákosin Údržba jezírek Vybudování 4 nových jezírek Výroba a instalace 2 vysvětlujících tabulí Usměrnění pohybu návštěvníků Vybudování 2 odchytových zařízení Vybudování 2 pozorovatelen

600 000 45 000 80 000 40 000 200 000 60 000 600 000

2. etapa odbahnění (ca 10 ha)

10 000 000 211

22

2011

Kosení lučních porostů a rákosin Údržba jezírek Údržba značení Projektová příprava 3.etapy

600 000 45 000 10 000 220 000

2012

Kosení lučních porostů a rákosin Údržba jezírek Údržba značení

2013

Kosení lučních porostů a rákosin Údržba jezírek Údržba značení Obnova vysvětlujících tabulí

3.etapa odbahnění

600 000 45 000 10 000 17 000 000

Projektová příprava 4.etapy

600 000 45 000 10 000 20 000 220 000

2014

Kosení lučních porostů a rákosin Údržba jezírek Údržba značení

2015

Kosení lučních porostů a rákosin Údržba jezírek Údržba značení Celkem

4.etapa odbahnění

600 000 45 000 10 000 15 000 000

600 000 45 000 10 000 56 160 000,- z toho na revitalizaci rybníka 50 590 000,-

221

23

5. Závěrečné údaje 5.1 Použité podklady a zdroje informací: K předmětné rezervaci existuje nepřeberné množství publikovaných i rukopisných prací, z nichž bylo při sestavování plánu péče čerpáno. Proto v následujícím přehledu uvádíme pouze nejvýznamnější nebo takové, které mají k dokumentu přímý vztah. BOHÁČ J. (1997): Zoologický průzkum Novozámeckého rybníka se zaměřením na epigeické brouky s vyhodnocením lokality z hlediska plánovaných rekultivačních akcí. – str.31, ms. (Depon. in AOPK ČR Praha a Ústí n. L. ). DEYL M. (1953): Botanický průzkum reservace Novozámecký rybník.- str. 12, ms. (Depon. in AOPK ČR Praha a Ústí n. L. ). DEYL M(1954): Druhá zpráva o botanickém výzkumu reservace Novozámecký rybník.- str.5, ms. (Depon. in AOPK ČR Praha a Ústí n. L. ). FAINA R., PŘIKRYL I. (1995, 1998): Studie rybářského hospodaření.- str. 56, ms. (Depon. in AOPK ČR Praha a Ústí n. L. ). FAINA R., PŘIKRYL I.(2000) : Management rybníkářského hospodaření šetrného k přírodě. str.20, ms. (VaV 640/8/00). (Depon. in AOPK ČR Praha a Ústí n. L. ). HONCU M. (1997): Vyjádření k vlivu výše vodní hladiny k výskytu kriticky ohrožených rostlin na jedné lokalitě v NPR Novozámecký rybník.- str.3, ms. (Depon. in AOPK ČR Praha a Ústí n. L. ). HONCŮ M. (1990): Entomologický průzkum Novozámeckého rybníka u Jestřebí. –ms. (Depon. in AOPK ČR Praha a Ústí n. L. ). HONCŮ M. (1997): Předběžná zpráva o průzkumu NPR Novozámecký rybník.- ms. (Depon. in AOPK ČR Praha a Ústí n. L. ). Honců M. (1997): Chráněné druhy rostlin NPR Novozámecký rybník. – str.11, ms. (Depon. in AOPK ČR Praha a Ústí n. L. ).

Honců M. (2002): Plán péče pro oblast ochrany ptáků Českolipsko. Uloženo v AOPK ČR HRDLIČKA J. (1963): Základní výzkum rezervací v Severočeském kraji.- Ochr. Přír., Praha, 18: 16. KUBÁT K. (1996): Návrh managementu nelesních ekosystémů v NPR Novozámecký rybník. – ms. (Depon. in AOPK ČR Praha a Ústí n. L. ). KUBÁT K. (1997): Botanický průzkum Novozámeckého rybníka s vyhodnocením lokality z hlediska plánovaných revitalizačních akcí. – str. 2., ms. (Depon. in AOPK ČR Praha a Ústí n. L. ). KUNCOVÁ J. (1975): Botanický inventarizační průzkum státní přírodní rezervace Novozámecký rybník na Českolipsku.- Sborn. Severočes. Mus., ser. natur, Liberec, 7: 51-60. KUNCOVÁ J., VONDRÁČEK J. (1994): Botanická a zoologická pozorování ve vybraných mokřadech mezinárodního významu v severočeském regionu (Novozámecký rybník a Břehyňský rybník).- str.24, ms. (Depon. in AOPK ČR Praha a Ústí n. L. ). KUNCOVÁ J. , VONDRÁČEK J. (1995): Projekt záchrany zvlášť chráněných druhů rostlin v národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala a národní přírodní rezervaci Novozámecký rybník.- str.4, ms. (Depon. in AOPK ČR Praha a Ústí n. L. ). MALÝ F. (1970): Z historie Novozámeckého rybníka.- str.62, ms. (Depon. in AOPK ČR Praha a Ústí n. L. ). POČTA J. (1997): NPR Novozámecký rybník - rekonstrukce v ohroženém území.- Ochr. Přír., Praha, 52: 252253. RYCHTAŘÍK P., TUROŇOVÁ D. (1997): Vegetace NPR Novozámecký rybník s návrhem péče o chráněné území. – str.24, ms. (Depon. in AOPK ČR Praha a Ústí n. L. ). SÁDLO J. (1998): Dryopteris cristata v rašelinných rákosinách na Jestřebsku.- Muzeum a Současnost, Roztoky, ser. natur., 12: 19-24. TUROŇOVÁ D. [ed.] (2002): Národní přírodní rezervace Novozámecký rybník: přírodovědecké průzkumy a péče o chráněné území. – Příroda, Praha, 20:1-176. ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V. (1999): Zhodnocení Novozámeckého rybníka z hlediska kvalitativních i kvantitativních změn v ornitofauně a návrh managementu NPR. – str. 8., ms. (Depon. in AOPK ČR Praha a Ústí n. L. ). VIDNEROVÁ M. (1967): Fytocenosy a chráněné druhy rostlin na území státních přírodních rezervací a chráněných nalezišť v oblasti Českolipska a Dokeska.- 43 str., ms. /Dipl. pr. na Pedagog. Inst. Liberec; depon in: Státní obl. archiv Litoměřice./

231

24 VONDRÁČEK J. (l997): Ornitofauna Novozámeckého rybníka . Poznatky z let 1990 –1997. – str.53, ms., (Depon. in AOPK ČR Praha a Ústí n. L. ). VONDRÁČEK J. (1998): Ornitologický průzkum NPR Novozámecký rybník. – str.73, ms (Depon. in AOPK ČR Praha a Ústí n. L. ).

Lesní hospodářský plán pro LHC Česká Lípa na období 1994 – 2003 Rezervační kniha NPR Novozámecký rybník a další průzkumy koordinované Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. 5.2. Vztah k jiným plánům péče: Dosud platný plán péče na léta 2001–2012 bude od doby nového vyhlášení rezervace nahrazen tímto plánem péče, který je zpracován již pro nově vymezenou plochu NPR i ochranného pásma. Současně pozbude platnost starší lesnický plán péče na léta 1984–2003. 5.3 Plán péče zpracovali: Dana Turoňová (botanická část), Vladimír Čeřovský (zoologická část), Bohuslav Koutecký (lesnická část), Jiří Počta (revitalizační opatření, rybníkářské hospodaření), Jana Výborná (parcelní situace), Marta Švecová (mapové podklady), Petr Chvátal a Ludmila Rivolová (redakční úpravy). AOPK ČR, říjen 2001. CHKO Kokořínsko (úprava 2009). 5.4 Odborné posouzení ústředního pracoviště AOPK ČR: Plán péče vyhovuje po odborné i věcné stránce. Doporučujeme, aby byl schválen a realizován. V Praze dne

podpis a razítko

241

25

Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:

Příloha T1 - Parcelní vymezení: výpis z KN pro navrženou NPR a její OP, tabulka parcel Příloha T2 - Redukované plochy dřevin (tabulka + graf)

Mapy:

Příloha M1a - Orientační mapa území 1 : 50 000 Příloha M1b - Orientační mapa území 1 : 10 000 Příloha M1c - Orientační mapa území nad leteckým snímkem Příloha M2a–s - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho OP Příloha M3a–b - Lesní porostní obrysová a typologická mapa Příloha M4 - Vymezení dílčích ploch

251