Plán péče. o národní přírodní rezervaci Lednické rybníky na období

Plán péče o národní přírodní rezervaci Lednické rybníky na období 2007-2011

1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1. Evidenční kód ZCHÚ, kategorie a název kód – 208 národní přírodní rezervace Lednické rybníky managementová kategorie podle IUCN:

IV. - řízená rezervace

1.2. Platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ vydal: MŠVU ČSR číslo: 49.004/52 ze dne 9. 1. 1953, přehlášeno výnosem MK ČSR č.j. 14.200/88 SÚOP ze dne 29. 11. 1988 1.3. Územně správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 kraj:

Jihomoravský

okres:

Břeclav

obec s rozšířenou působností:

Břeclav Mikulov

obec:

584291 Břeclav 584452 Hlohovec 584631 Lednice 584878 Sedlec

katastrální území:

650684 Charvatská Nová Ves 639435 Hlohovec 679828 Lednice na Moravě 746789 Sedlec u Mikulova

Natura 2000: ptačí oblast evropsky významná lokalita evropsky významná lokalita

Lednické rybníky, kód CZ0621028 Niva Dyje, kód CZ0624099 Bezručova alej, CZ0623803

Ostatní: Ramsar site Biosférická rezervace Přírodní park

Lednické rybníky (RS4) Dolní Morava Niva Dyje

1.4. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Parcelní vymezení území NPR Lednické rybníky je uvedeno v příloze č. 2 a v mapách přílohy č. 8.

2

1.5. Výměra území a jeho ochranného pásma Celková výměra ZCHÚ z toho: výměra lesních pozemků podle parcelního vymezení výměra jiných pozemků podle parcelního vymezení výměra vodních ploch - rybníků výměra ostatních ploch - jiných ploch podle parcelního vymezení

552,5686 ha 0,0 ha 552,5686 ha 551,3501 ha 1,2185 ha

Poznámka: Nesoulad mezi zde uvedenou celkovou výměrou ZCHÚ a výměrou parcel uvedených v příloze č. 2 (564,6331 ha) je pravděpodobně způsoben změnou velikosti parcel při změnách v katastrech v minulosti. Některá z uvedených parcel tak v současné době zřejmě není součástí rezervace celá, ale pouze z části. Vzhledem ke stavu podkladové dokumentace k ZCHÚ nelze v současné době jednoduše identifikovat, o kterou parcelu či parcely se jedná. Rovněž je možné, že do NPR zasahují i další parcely, v přílohách neuvedené. Vzhledem k připravovanému novému vyhlášení však detailní identifikace parcel a průběhu hranice NPR nebyly provedeny.

Celková výměra vyhlášeného ochranného pásma Ochranné pásmo není vyhlášeno a je jím ve smyslu § 37 zákona č.114/1992 Sb. území do vzdálenosti 50 metrů od hranic ZCHÚ. 1.6. Hlavní předmět ochrany 1.6.1. Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany je ptactvo a jiná zvířena, květena a krajinný ráz. 1.6.1.1. Bližší specifikace předmětu ochrany - současný stav Mokřadní ekosystémy mělkých rybníků se společenstvy stanovištně odpovídajících organismů. Prioritními předměty ochrany jsou populace vodních a mokřadních ptáků s důrazem na předměty ochrany Ptačí oblasti a zvláště chráněné druhy. 1.6.2. Hlavní předmět ochrany – současný stav A. Společenstva název společenstva Veronico anagaloidis–Lythretum hyssopifoliae Ceratopyhylletum submersi

Loto–Potentilletum anserinae Puccinellietum limosae

podíl plochy v ZCHÚ (%) 1 5 - 10

<1 <1

3

popis biotopu společenstva Obnažená dna mělkých vodních nádrží s mírně zasoleným substrátem Přirozeně eutrofní a mezotrofní stojaté vody, substrát je často pokryt silnou vrstvou organického bahna a nerozloženého opadu Louky na slaných střídavě vlhkých půdách Louky na slaných střídavě vlhkých půdách

B. Druhy B.1. Ptáci (Pozn.: kategorie u živočichů dle Plesník et al. 2003: CR kriticky ohrožený, EN ohrožený, VU zranitelný, NT téměř ohrožený, LC málo dotčený; kategorie dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. – KO kriticky ohrožený, SO silně ohrožený, O ohrožený) název druhu

volavka popelavá (Ardea cinerea)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ 200–250 párů; pravidelně hnízdící

stupeň ohrožení NT

husa velká (Anser anser)

max. 30 párů; stabilní početnost, pravidelně hnízdící druh

EN

cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) kvakoš noční (Nycticorax nycticorax)

30–50 párů; pravidelně hnízdící druh max. 250 párů; v současnosti pokles počtu

O, EN

lžičák pestrý (Anas clypeata) zrzohlávka rudozobá (Netta rufina)

hnízdí výjimečně, pravidelný výskyt max. 36 párů; pravidelně hnízdící druh

rybák obecný (Sterna hirundo)

silně kolísající početnost, r. 1994 15 párů, r. 2001 1 pár, r. 2002 103 párů okolo 50 párů; pravidelně hnízdící druh

rákosník velký (Acrocephalus schoenobaenus) sýkořice vousatá (Panurus biarmicus) chřástal malý (Porzana parva) husa polní (Anser fabalis) husa běločelá (Anser albifrons) polák velký (Aythya ferina) čírka obecná (Anas crecca) vlaštovka obecná (Hirundo rustica)

SO, EN

rybník a navazující příbřežní vegetace (zejména stromové patro na ostrovech Zámeckého rybníka; nejvýznamější hnízdní kolonie v ČR rybník a navazující příbřežní vegetace jarní tahová zastávka (stovky jedinců) letní shromaždiště (tisíce jedinců) podzimní tahová zastávka (tisíce jedinců) rybník a navazující příbřežní vegetace

SO, EN

rybník a navazující příbřežní vegetace (zejména stromové a keřové patro na ostovech Zámeckého rybíka); nejvýznamější hnízdní kolonie v ČR rybník a navazující příbřežní vegetace podzimní tahová zastávka (tisíce jedinců) rybník a navazující příbřežní vegetace jarní tahová zastávka (stovky jedinců) letní shromaždiště (stovky jedinců) rybník a navazující příbřežní vegetace

SO, VU

rybník a navazující příbřežní vegetace

SO, EN

rybník a navazující příbřežní vegetace

KO, CR

rybník a navazující příbřežní vegetace

SO, CR SO, EN

až 100 párů; výrazně kolísající početnost od r. 2002 až 4 páry na Hlohoveckém r. tisíce jedinců

popis biotopu druhu

jarní tahová zastávka

tisíce jedinců

jarní tahová zastávka

tisíce jedinců

letní shromaždiště

až dvatisíce jedinců

O, CR

podzimní tahová zastávka

až desítky tisíc jedinců

O, LC

nocoviště

4

B.2. Ostatní obratlovci název druhu

rosnička zelená (Hyla arborea) netopýr brvitý (Myotis emarginatus)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stovky jedinců kolonie cca 600 samic

stupeň ohrožení SO, NT KO, VU

popis biotopu druhu

tůně, litorální části rybníků a navazující příbřežní vegetace okolí rybníků slouží jako loviště, kolonie sídlí v půdních prostorách Rybničního zámečku

B.3. Rostliny (Pozn.: kategorie červeného seznamu rostlin dle Procházka et al. 2001: C1 kriticky ohrožené, C2 silně ohrožené, C3 ohrožené, C4 vzácnější taxony vyžadující další pozornost, C4a vzácnější vyžadující pozornost – méně ohrožené, C4b vzácnější vyžadující pozornost – nedostatečně prostudované) název druhu

Lakušník Baudotův (Batrachium baudotii) Lakušník Rionův (Batrachium rionii) Pampeliška besarabská (Taraxacum bessarabicum) Vstavač bahenní (Orchis palustris) Jitrocel přímořský (Plantago maritima) Bahenka šášinovitá (Heleochloa schoenoides) Solenka valerandova (Samolus valerandi) Kuřinka solná (Spergularia salina) Hvězdnice slanistá panonská (Aster tripolium subsp. pannonicus) Sítina Gerardova (Juncus gerardii) Růžkatec bradavčitý (Ceratophyllum submersum)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vyjímečně

stupeň ohrožení

popis biotopu druhu

KO, C1

Valtická zátoka Nesytu

KO, C2 vzácně

KO, C1

Slanisté louky ,z. část Nesytu

kolem 10 ks

KO, C1

Jižní břeh Nesytu

roztroušeně

KO, C1

Jižní část Sedlecké zátoky Nesytu

vzácně

KO, C1

Východní břeh Nesytu

vzácně

KO, C1

Obnažená dna

vzácně

KO, C1

Okolí Nesytu

místy

KO, C1

Západní část Nesytu, slanisté louky

roztroušeně

SO, C1

Západní část Nesytu, slanisté louky

místy

SO, C1

Prostřední rybník, u východního břehu

1.7. Dlouhodobý cíl péče Hlavním cílem ochrany přírody a péče v NPR Lednické rybníky je zabezpečení odpovídajících stanovištních a potravních podmínek pro vodní a mokřadní ptáky a zvýšení početnosti především zvláště chráněných druhů, včetně zvýšení úspěšnosti jejich hnízdění. Nedílnou součástí tohoto cíle je udržení a zlepšení stavu mokřadních ekosystémů mělkých rybníků, na ně vázané flóry a fauny i celkového krajinného rázu.

5

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Základem národní přírodní rezervace je soustava čtyř průtočných rybníků, kterými jsou největší jihomoravský rybník Nesyt (do r. 2005 3 až 5 ostrovů, v současnosti 5 až 7 ostrovů – dle výšky hladiny), rybník Hlohovecký (dříve se 2 ostrovy, nyní 1 ostrov, 1 poloostrov), Prostřední (2 ostrovy) a Mlýnský (též Lednický nebo Apollo; 1 ostrov, 1 poloostrov), a dále rybník Zámecký (16 ostrovů s parkovou úpravou, které nejsou součástí ZCHÚ; pouze 5 ostrovů je v současnosti přístupných - v západní části). Zámecký rybník se od ostatních liší zdrojem vody, výrazně členitým břehem i tím, že je i v porovnání se soustavou na Včelínku velmi mělký. Geologické podloží území tvoří fluviální písčito-hlinité sedimenty, místy s roztroušenými valouny (povodňové hlíny) a sedimenty umělých vodních nádrží. Z terciérních mořských usazenin se vyplavují rozpustné soli, které zasolují jak povrchové vrstvy půdy, tak i vodu ve vlastních rybnících. Lednické rybníky tak mají specifický chemismus, spočívající ve vysoké koncentraci rozpuštěných látek a projevující se i jejich vysokou původní přirozenou produkcí. Přítomností zasolené půdy je podmíněn výskyt cenných halofytních společenstev při západních březích Nesytu. Z geomorfologického hlediska je území Lednických rybníků součástí celku Dolnomoravský úval. Zámecký rybník náleží do jeho nejnižší části - podcelku Dyjskomoravská niva, který zde představuje akumulační rovinu podél Dyje, tvořenou čtvrtohorními usazeninami. Zbylé čtyři rybníky jsou součástí západní části Dolnomoravského úvalu, kterým je podcelek Valtická pahorkatina, a v jeho rámci patří do okrsku Nesytská sníženina, jíž charakterizují protáhlé sníženiny v neogenních usazeninách. Zájmové území náleží do povodí Dyje. Soustava rybníků leží na pravostranném přítoku Dyje - potoku Včelínek (Mikulovský potok). Rybník Zámecký je napájen vodami řeky Dyje. Klimaticky se toto území řadí do oblasti teplé, s létem velmi dlouhým, velmi teplým a velmi suchým, s přechodným obdobím velmi krátkým, zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky (Quitt, 1971). Vegetační období 175 dní, dlouhodobý úhrn srážek za veg. období je 342,2 mm, průměrný úhrn srážek je 516,6 mm, suma aktivních teplot 2800 °C (Rožnovský, Litschman 2004). Lednické rybníky náleží do 1. vegetačního stupně (dubový). Z hlediska fytogeografického členění se jedná o termofytikum, fytogeografický obvod Panonské termofytikum (Pannonicum), fytochorion 18. Jihomoravský úval. Širší okolí soustavy 4 rybníků tvoří rozlehlé plochy agrocenóz s malým podílem trvalých vegetačních formací. Jižním směrem se rozprostírá rozsáhlejší lesní komplex na píscích, v němž převažují souvislé borové monokultury. Rybníky mají většinou víceméně souvislý lem keřovitých a stromovitých vrb, ale i jiných dřevin, které někdy sestupují do mělkých, zejména přítokových částí rybníků. Porosty okolí Zámeckého rybníka mají výraznější parkový charakter. V parkových úpravách okolí rybníků se uplatňuje solitérně či ve skupinách řada dekorativních dřevinných taxonů včetně exotů. Dřevinné porosty jsou v záměrné kompozici střídány s volnými plochami travino-bylinných porostů. Oblast Lednických rybníků je pestrou mozaikou fytocenóz, řazených do svazů Salicion albae, Phragmition communis, dále zde roste pobřežní vegetace svazu HumuloPolygonion dumetorum, společenstva vysokých ostřic (především svaz Caricion gracilis),

6

společenstva plovoucích rostlin (svaz Lemnion minoris), ponořených rostlin (Potamion), vegetace obnažených den (svaz Nanocyperion), vyskytují se zde rovněž druhy jednoletých plevelných společenstev (svaz Bidention tripartiti a Agropyro-Rumicion), společenstva v prostoru od snížené pobřežní čáry směrem do vody (svaz Scirpion maritini, v hlubší vodě Oenanthion aquaticae). Z významných zástupců vodních makrofyt u Nesytu lze uvést lakušník trojdílný (Batrachium baudotii; KO) a lakušník Rionův (B. rionii; KO), z druhů obnažených den např. solenku Valerandovu (Samolus valerandii). Na plochách slaniska u z. části Nesytu (jeho podstatná část je vyhlášena jako NPR Slanisko u Nesytu v rámci CHKO Pálava) byla potvrzena sítina slanisková (Juncus gerardii; SO), hadí mord maloúborný (Scorzonera parviflora; KO), pampeliška besarabská (Taraxacum bessarabicum; KO). Území je jedinečnou ornitologickou lokalitou mezinárodního významu, pro mnohé druhy ornitofauny je významným hnízdištěm - včetně bahňáků (při nižším stavu vody), pelichaništěm, tahovou zastávkou, nocovištěm (rákosiny). Počet ptačích druhů v rezervaci pravidelně hnízdících je 93, z toho je vodních a mokřadních 48 druhů. Celkem hnízdí či hnízdilo v rezervaci 105 druhů ptáků. Z pohledu celé ČR jsou nejvýznamnější hnízdní kolonie volavky popelavé a kvakoše nočního na Zámeckém rybníku, populace sýkořice vousaté, rákosníka velkého, cvrčilky slavíkové a chřástala malého. Údaje o dalších význačných druzích a společenstvech viz kap. 1.6.2. 2.2. Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti: a) Ochrana přírody Částečně chráněny byly rybníky již v době, kdy patřily Liechtensteinům. Ptactvo se zde vždy lovilo jen zřídka, lokalitu majitelé chránili formou jakési „lovecké rezervace“ snad již od XVII. stol. Od roku 1932 se datuje zákaz vstupu na ostrůvky Zámeckého rybníka, následně zde vznikla početná kolonie kvakoše nočního a volavky popelavé. V roce 1953 bylo území vyhlášeno státní přírodní rezervací. Od roku 1990 je uzemí Lednických rybníků zařazeno mezi mokřady mezinárodního významu – Ramsar site RS4. V roce 1992 došlo k zařazení ZCHÚ mezi národní přírodní rezervace. V roce 1996 byl Lednicko–valtický areál, jehož je NPR Lednické rybníky součástí, zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a od roku 2003 je NPR Lednické rybníky součástí Biosférické rezervace Dolní Morava. V roce 2004 byla nařízením vlády ČR č. 601/2004 Sb. ze dne 27. 10. 2004 vyhlášena Ptačí oblast Lednické rybníky (CZ0621028). Nařízením vlády č. 132/2005 Sb. byla navržena Evropsky významná lokalita – Niva Dyje (CZ0624099), která z části zasahuje do území NPR Lednické rybníky. V roce 1994 byl částečně letněn Mlýnský rybník s jednoznačně pozitivním dopadem (zvýšená míra průtahu bahňáků, zahnízdění druhů v posledních letech výjimečné - částečné letnění se na rybnících realizuje od počátku 90. let nepřetržitě. V devadesátých letech XX. stol. bylo v území řešeno několik studií zaměřených zejména na optimalizaci rybářského hospodaření. Od roku 2004 je Zámecký rybník ponechán bez obsádky, což má zatím jednoznačně pozitivní vliv na celý ekosystém rybníka. Došlo k výraznému počtu zde hnízdících ptáků i k rozvoji vodní a mokřadní vegetace. V zimě 2004/2005 byla provedena úprava sklonu břehů dvou starých deponií (ostrovů) v západní části Nesytu a jejich rozdělení na čtyři izolované ostrovy, přičemž na jižní straně severní deponie byla navezena vrstva štěrku – oblázků jako vhodný povrch pro hnízda rybáků. Ve stejném období došlo také k rozčlenění rákosin v jz. části Nesytu soustavou

7

vybagrovaných kanálů. Vlivem intenzivního rybářského využívání v minulosti a v době letnění rybníků také zemědělského hospodaření na obnažených plochách dna docházelo v minulosti postupně k degradaci ekosystémů. Zásadní vliv na celé území měla realizace programu komplexních vodohospodářských a melioračních úprav jižní Moravy. Regulací řek a vybudováním Novomlýnských nádrží (1975-1989) došlo k celkovému vysušení krajiny, nově vzniklá vodní plocha tak následně ovlivnila druhové složení avifauny (např. přesun letního shromaždiště hus velkých). V roce 1979 Hájek uvádí, že za 21 let vymizelo z rezervace nenávratně 21 ptačích druhů. V minulosti docházelo na rybnících k občasným projevům botulismu. První zmínky jsou z let 1921 až 1923, kdy byl na rybnících popsán úhyn více než tisíce kachen pravděpodobně právě vlivem botulismu. V 70. letech (především v období let 1972 a 1973) docházelo opakovaně k hromadnému úhynu ptáků vlivem botulismu. Od roku 2002 je v zámeckém parku v Lednici zaznamenávána výrazná činnost bobra evropského (Castor fiber; SO) s negativním dopadem na stabilitu břehů Zámeckého rybníka a jeho ostrovů a na dendrologicky a krajinářsky cenné dřeviny v parku. b) Zemědělské hospodaření Do druhé poloviny XX. století nebyl pravděpodobně vliv zemědělské činnosti v území stávající NPR podstatný. Následně však jeho vliv na ekosystémy rybníků stoupal. V padesátých letech v důsledku scelování pozemků došlo ke zvýšení eroze půdy a k následnému splavování půdy do rybníků a jejich zanášení. Vlivem zavádění intenzivních technologií, používání prostředků chemické ochrany rostlin a průmyslových hnojiv došlo ke zhoršení kvality vody a výrazné eutrofizaci rybníků, jejíž důsledky se projevují dosud. Na obnažených dnech letněných rybníků se v minulosti také zemědělsky hospodařilo, pěstovala se zde kukuřice, příp. jiné zemědělské plodiny, příp. byl na rybnících pasen dobytek, což bránilo rozvoji společenstev obnažených den a výrazně negativní byl také vliv na populace bahňáků. c) Rybníkářství Rybníky byly postupně zakládány v XV. století, v době vzestupu rybničního hospodářství. První zmínka o Nesytu dle Hurta (1960) je z r. 1418 (vznikl někdy mezi lety 1414 až 1417). Názvy rybníků prošly postupným vývojem: Nesyt (název vychází z náročnosti rybníku na množství vody a násady) - dříve Fojtlsbrunský, Sedlecký, Kamenohrázský; Hlohovecký - Bischofwäther Teich, Horní; Prostřední - Nový (byl založen ze skupiny lednických rybníků nejpozději, odtud název), Střední; Mlýnský - Dolní, Lesní. Rybník Nejhornější, dnes zaniklý, ležel mezi Nesytem a rybníkem Hlohoveckým. Rybníky byly využívány jako kaprové. Vzhledem k tomu, že takřka celá produkce směřovala na vídeňské trhy, zaměřilo se rybniční hospodaření ve velké míře rovněž na žádané candáty (zejména v XIX. stol.). V roce 1869 byly rybníky v lednickém parku, podrobované výlovu vždy v údobí 5 až 6 let, pojaty do řádného rybničního hospodářství a přiděleny rybniční správě ve Valticích (Hurt, R., 1960). Podle Hurta (1960) výnosnost rybníků stoupla zejména po r. 1896, kdy byl zaveden místo tříletého cyklu cyklus dvojletý - podle něho se lovíval 1. rokem vždy r. Nesyt (Sedlecký) a druhým zase další tři rybníky, které bývaly stejně jako Sedlecký po svém nasazení během 1. roku jen částečně napuštěny; v roce, kdy se lovívaly, byly všechny naplněny úplně vodou; mimo to býval střídavě vždy jeden z dalších rybníků letněn, a to jednou za 7 let. Podle správního rozdělení náležel Hlohovecký rybník před r. 1920 k okres. hejtmanství v Mistelbachu, s. část byla v obvodu okres. hejtmanství v Mikulově; podle Macháčka (1997) procházela soustavou hranice mezi Moravou a Rakouskem do r. 1919.

8

Liechtensteinové opustili panství v r. 1945, kdy proběhla konfiskace jejich majetku. Následně přešlo hospodaření na rybnících do správy Státního rybářství Pohořelice, které zde hospodařilo až do začátku devadesátých let XX. stol. V průběhu 80. let došlo k vystupňování velikosti rybích obsádek i intenzity krmení, což se projevilo zřetelným zhoršením kvality ekosystémů, kterému neprospíval ani systém kapro-kachního hospodářství provozovaný na Nesytu, ukončený až v roce 1994. Zámecký rybník je z hlediska rybářského hospodaření zařazen do I. kategorie - extenzivní, neprovádí se zde hnojení ani krmení ryb. V minulosti byl však využíván jako polointenzifikační rybník včetně aplikace krmiv. Na soustavě se hospodaří polointenzivně a je pronajímána společnostem Rybníkářství Pohořelice, a.s. (Nesyt) a APH rybníky, s.r.o. (Hlohovecký r., Prostřední r. a Mlýnský r.). Od počátku 90. let na rybníkách probíhá vždy částečné letnění (snížení hladiny) některého z rybníků (kromě Zámeckého). Pozitivní vliv na ekosystémy rybníků má jejich postupné částečné odbahňování a druhotně také úpravy technických zařízení rybníků zejména výpustných objektů, které jsou podstatné zejména pro zajištění manipulace s vodou a dobrou slovitelnost rybníků. V posledních letech byly realizovány následující úpravy: • 1998: částečné odbahnění Zámeckého rybníka v jeho východní části • 1999: při vypouštění Mlýnského rybníka došlo k poškození vtokové části hrázové výpusti, rekonstrukce proběhla v r. 2000 • 2003: na rybníku Nesyt odbahnění loviště a stoky; část těženého sedimentu byla deponována mimo rybník, část přímo v rybníku - v té jeho části, kde se nacházela rozsáhlá proláklina (jezero), ve které vždy zůstávala při výlovech část rybí obsádky včetně nepůvodního karase stříbřítého (Carassius auratus) • 2004: odbahněno sacím bagrem loviště a část stoky v úseku 200 m na Hlohoveckém rybníku • 2005: rekonstrukce výpustného objektu Prostředního rybníka (dotace v rámci Programového financování - správa nezcizitelného státního majetku ve ZCHÚ) a odbahnění jeho loviště a části stoky • 2006: odbahnění části stoky a loviště Mlýnského rybníka d) Myslivost Území nebylo nikdy myslivecky příliš využíváno a už za vlastnictví Liechtensteinů zde platila výrazná omezení lovu. Po vyhlášení přírodní rezervace v roce 1953 zůstala tato omezení víceméně v platnosti. e) Rekreace a sport Od druhé poloviny XX. století narůstá tlak na rekreační využívání území. V šedesátých letech minulého století byla jv. část Mlýnského rybníka v prostoru pod Apollónovým chrámem vyčleněna k rekreačním účelům (nikoliv právně). V devadesátých letech byla po obvodu rybníků instalována naučná stezka a následně si vzrůstající tlak na provoz cykloturistiky vynutil také vedení několika cyklostezek v těsné blízkosti NPR. f) Jiné způsoby využívání Celá oblast byla již od XV. stol. postupně krajinářsky formována, což vyvrcholilo v letech 1805-1825 zásluhou majitelů území, knížecího rodu Liechtensteinů. Samostatně ležící Zámecký rybník vznikl podle návrhu arch. Fantiho mezi léty 1805 až 1811 na místě někdejšího barokního parku (založeného v prostoru meandrů Dyje), a to ve dvou etapách (nejprve vznikla jižní část). Jeho břehům se dostalo velmi členité podoby, původně byly opevněny kamennou rovnaninou a štětem z lomového kamene (vápenec, pískovec) a pomocí 9

ponorných haťoštěrkových válců. Počet a velikost ostrovů se v průběhu let (zejména v XIX. stol.) několikrát měnily, jejich zpřístupnění ze břehů i navzájem zajistilo vybudování můstků. Rozsáhlé krajinářské úpravy s sebou přinesly uplatnění významných průhledů, střídání volných ploch, zapojených porostů, solitérních dřevin. Autorem zahradnických úprav je Van der Schott. Do okolí rybníků (a v celém LVA) byla umístěna řada romantizujících staveb. Pro výsadbu bylo využito pestrého druhového složení okrasných dřevin, často cizokrajných, což se projevilo rovněž při úpravě okružní cesty kolem komplexu rybníků. V roce 1969 byl areál zámeckého parku v Lednici, jehož je Zámecký rybník součástí, zapsán jako nemovitá kulturní památka v Ústředním seznamu kultur. památek pod č. 1365. V roce 1995 byl zámek a park v Lednici prohlášen za národní kulturní památku (Sb. zákonů č. 262/1995) vedenou v současné době pod číslem 46546/7-1343. V roce 1996 byl celý LVA zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Od roku 1999 je prováděno pravidelné vysekávání rákosového porostu v šíři 40 m před Hraničním zámečkem (z. břeh Hlohoveckého ryb.) z důvodu zachování původního kompozičního záměru (pohledové spojení s Apollónovým chrámem při Mlýnském ryb.). V roce 2002 byly provedeny vegetační úpravy (odstranění náletu, kácení, ošetření, výsadby) kolem rybníka Mlýnského, Prostředního a Hlohoveckého dle projektu Ing. J. Machovce s finančním zajištěním Okresního úřadu Břeclav. 2.3. Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy • • • • • • • • • • • •

Územní plán sídelního útvaru – Sedlec u Mikulova, schválen 3.6.1996, poslední změna schválena 1. 12. 2005. Územní plán sídelního útvaru – Hlohovec, schválen – listopad 1995, poslední změna 29. 9. 2006 Územní plán sídelního útvaru – Břeclav – Charvátská Nová Ves, schválen 1995, poslední změna schválena 2006. Územní plán obce Lednice na Moravě, schválen 15. 2. 1996, poslední změny a doplňky schváleny 1. 12. 1997. Územně-plánovací podklad (krajinářská studie) podle § 14 vyhl. 135/2001 Sb. s názvem Urbanistická studie LVA (zpracovatel ZF MZLU Brno). Studie obnovy zámeckého parku v Lednici (zpracovatel ZF MZLU Brno, 2002). Vyhodnocení dendrologického potenciálu zámeckého parku v Lednici na Moravě (zpracovatel ZF MZLU Brno, 1996). Památkový záměr obnovy zámeckého parku v Lednici (zpracovatel Památkový ústav v Brně, 1999). Usnesení vlády č. 411 ze dne 12. dubna 2006, kterým se uděluje výjimka z ustanovení § 29 písm. a), b), d) a h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, za účelem revitalizace Zámeckého rybníka v Lednici. Platnost do 31. prosince 2015. Nájemní smlouva o pronájmu rybníka Nesyt za účelem provozování rybářského hospodaření uzavřená mezi AOPK ČR a Rybníkářstvím Pohořelice, a. s. – platnost do 15. 11. 2007. Nájemní smlouva o pronájmu rybníků Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský za účelem provozování rybářského hospodaření uzavřená mezi AOPK ČR a APH rybníky, s. r. o. – platnost do 15. 11. 2007. Projekt revitalizace Zámeckého rybníka v současnosti ve fázi vydaného stavebního povolení. Investor – Národní památkový ústav, územní odborné stanoviště v Brně. Projektant – A.KTI, s.r.o., Brno

10

2.4. Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti a) Zemědělské hospodaření Výrazným negativním vlivem je přísun nadměrného množství živin splavováním z okolních zemědělsky využívaných pozemků do vod rybníků. Tento vliv je těžko kvantifikovatelný, evidentní je ale snížení zátěže v posledních 15 letech v souvislosti s útlumem zemědělské produkce. Stále však přetrvává vliv eroze na rozsáhlých zemědělsky obhospodařovaných plochách v okolí rybníků, v jehož důsledku dochází k jejich nadměrnému zanášení sedimenty. b) Rybníkářství Nevhodná míra intenzity rybnikářského hospodaření má naprosto zásadní negativní dopad na populace vodních a mokřadních ptáků. Vysoká rybí obsádka znamená nízký až nulový rozvoj ponořené vegetace, velmi nízký rozvoj velkého zooplanktonu, naopak silný rozvoj drobného fytoplanktonu. Rycí činnost obsádky kapra přispívá podstatnou měrou k dalšímu snížení průhlednosti vodního sloupce. Toto vše vede ke snížení potravní nabídky pro různé druhy vodních a mokřadních ptáků. Neuvážená, případně nahodilá manipulace s vodou se negativně projevuje zejména v období hnízdění ptáků, ale má vliv také na litorální porosty. Nežádoucí je také nedostatečná plocha letnění, kdy vlivem vysoké hladiny letnění dochází k obnažení nedostatečné plochy rybničního dna a tím k nedostatečnému rozvoji vegetace vázáné na tento biotop. Nedostatečná koordinace a spolupráce zejména při manipulaci s vodou v případě hospodaření více subjektů na soustavě, a to i s ohledem na hospodaření na rybnících nad NPR Lednické rybníky (Šibeník, Nový rybník), představuje výrazné riziko hospodaření.. Plašení kormoránů v hnízdním i mimohnízdním období, ke kterému v nedávné minulosti docházelo, bylo rušivým vlivem i pro další druhy živočichů. c) Myslivost Rušení lovem pernaté zvěře je nevhodné; i když je tento lov v NPR zakázán, nedodržuje se, zejména u rybníku Nesyt. Tento škodlivý vliv není v současnosti významným problémem. d) Rybářství Rybníky nejsou součástí rybářských revírů, výjimečně dochází k nepovolenému rybaření zejména na Zámeckém rybníku. Tato činnost však nemá v současnosti významný škodlivý vliv na předměty ochrany. e) Rekreace a sport Nadměrná zátěž v souvislosti s vysokou návštěvností je problémem v některých částech NPR. Omezená kapacita stávajících cyklostezek se negativně projevuje poničením okolních porostů s nárůstem cykloturistiky. Patrný je každoroční nárůst počtu sezónních cykloturistů a stávající cyklostezky přestávají kapacitně stačit. Vstupování na obnažené břehy rybníků v době jejich letnění se týká návštěvníků i místních obyvatel. V hnízdním období tak dochází k rušení hnízdících jedinců, méně závažný je sešlap vegetace. Někdy dochází také k nedovolenému koupání a používání plavidel. V současnosti není škodlivý vliv této činnosti významný zejména z důvodu špatné kvality vody v letním období.

11

Postupně začíná být výrazněji patrný také vliv jízdy na koních, který by mohl mít v budoucnu výrazně negativní dopad.

f) Jiné škodlivé vlivy a ohrožení Výrazným problémem je nadměrné množství uložených sedimentů v prostoru Zámeckého rybníka. Tento problém není dlouhodobě uspokojivě řešen, dílčí odbahnění v minulosti neměla výrazný efekt. Pokročilá eroze břehů Zámeckého rybníka a břehů ostrovů v Zámeckém rybníku vznikla především nevhodným způsobem rybářského hospodaření v minulosti. V současné době je již tento škodlivý vliv velmi výrazný a dochází k častému vyvracení stromů na březích a k celkové degradaci břehových partií s podstatným vlivem zejména na hnízdící ptactvo a celkovou krajinářskou hodnotu území. S ohledem na zvláštní postavení Zámeckého rybníka jako stěžejního prvku z historického hlediska velmi ceněného zámeckého parku jsou nežádoucí stále vzrůstající nadměrné aktivity bobrů a divokých prasat. Tento problém se týká břehových partií a ochranného pásma NPR a zejména ostrovů v Zámeckém rybníku. Činnost bobrů má výrazně negativní vliv také na hnízdní kolonie na ostrovech v Zámeckém rybníku, kde činností bobra dochází k přímému ohrožení hnízdních stromů v koloniích volavek a kvakošů. V současné době je již bobry navíc téměř kompletně zničen podrost v těchto koloniích a není tak možná ani postupná přirozená náhrada odumřelých a poškozených hnízdních stromů. Vzhledem k zvláštnímu postavení území, které si má zachovat rovněž hodnotu území památkově cenného, lze tolerovat uplatnění cizokrajných dřevinných druhů, zařazených do výsadeb s odvoláním na taxonomické složení užité v době vzniku původních parkových úprav. Nezbytné je ovšem vyloučit ty exoty, které mohou ohrozit domácí druhy genetickou erozí či svým invazním charakterem. Dlouhodobě nežádoucí je také převažující zastoupení nepůvodního hybridu Populus x canadensis v břehových porostech Nesytu. 2.5. Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.5.1. Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Rybníky v soustavě (Nesyt, Hlohovecký r., Prostřední r. a Mlýnský r.) se nacházejí na vodním toku Včelínek. Mezi rybníky Nesyt a Hlohovecký se nachází osm výtažníků (Jan, Jaroslav, Antonín, Bohumír, Matouš, Petr, Franta a Eda), které nejsou součástí NPR a jsou v majetku Rybníkářství Pohořelice, a. s. Zámecký rybník se nachází na toku tzv. Zámecké Dyje. Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících

Nesyt 290 ha 250 ha 40 ha 1,5 m 8,14 první rybník v soustavě Lednických rybníků není jednohorkový polointenzifikační není

12

vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Uživatel Rybníkářství Pohořelice, a. s. Rybářský revír není Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Uživatel Rybářský revír Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení

Hlohovecký rybník 104 ha 94 ha 10 ha 1,15 m 5,85 m uvnitř soustavy (druhý rybník) není

Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Uživatel Rybářský revír Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení

Prostřední rybník 52 ha 45 ha 2 ha 1m 1,73 m uvnitř soustavy (třetí rybník) není

Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Manipulační řád

Mlýnský rybník 108 ha 100 ha 6 ha 1,02 m 4,78 m poslední rybník soustavy není

jednohorkový polointenzifikační není

APH rybníky, s. r. o. není

jednohorkový polointenzifikační není

APH rybníky, s. r. o. není

13

Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Uživatel Rybářský revír Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Uživatel Rybářský revír Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení

jednohorkový polointenzifikační není

APH rybníky, s. r. o. není

Zámecký rybník 29 ha 1,15 m 2,5 m není součástí soustavy rybníků

není rybářsky obhospodařován extenzivní není

Národní památkový ústav není

Popis hlavních dílčích ploch (příloha 6a) Managementová Stručný popis plocha 1N rybník Nesyt včetně ostrovů s výjimkou plochy 1N3 1H rybník Hlohovecký včetně ostrovů 1P

rybník Prostřední včetně ostrovů

1M

rybník Mlýnský včetně ostrovů

2Z

rybník s litorálem a rákosinami

Pozn.: Jako plocha 1 je označena soustava průtočných rybníků na Včelínku, která je z hlediska populací vodních a mokřadních ptáků především jejich hnízdištěm, pelichaništěm, letním shromaždištěm a tahovou zastávkou. Jako plocha 2 je označen samostatný Zámecký rybník, který je především hnízdištěm vodních a mokřadních ptáků.

14

2.5.2. Základní údaje o nelesních pozemcích Popis odvozených dílčích ploch (příloha 6b, 6c) Managementová Stručný popis plocha 1N1 souvislé porosty rákosin v jz. části rybníka Nesyt, bez soustavy kanálů; v jižní části se vyskytují porosty halofytní vegetace, které přímo navazují na NPR Slanisko u Nesytu 1N2 soustava kanálů v rákosinách v jz. části Nesytu 1N3 štěrkový ostrov v z. části Nesytu vytvořený z deponií materiálu vyhrnutého při budování kanálů, v současnosti porostlý převážně ruderální vegetací 1N4 linie břehových porostů Nesytu včetně hráze; převážně se jedná o stejnověké porosty nepůvodního hybridu Populus x canadensis, místy jsou přimíšeny i jiné druhy měkkého a tvrdého luhu (vrby, lípy, topol bílý, topol šedý, osika a další), na východní straně také dřeviny exotické (dřezovec), topoly jsou již za optimem svého vývoje, postupně dochází k rozpadu korun, místy se nacházejí i nežádoucí druhy, (trnovník akát) 1N5 slaništní louka tvořená z části halofilním lučním společenstvem slanců asociace Puccinellietum limosae a subhalofilními nitrofilními trávníky asociací Loto–Potentilletum anserinae a Melito-Caricetum otrubae v z. části Nesytu 1H1 rákosiny v z. části Hlohoveckého rybníka 1H2 linie břehových porostů Hlohoveckého rybníka včetně hráze; jedná se o dřeviny měkkého a tvrdého luhu s příměsí exotických dřevin neinvazního charakteru a invazních druhů (trnovník akát a pajasan žláznatý), keřové patro je relativně chudé 1P1 linie břehových porostů Prostředního rybníka včetně hráze; jedná se o dřeviny měkkého a tvrdého luhu s příměsí exotických dřevin neinvazního charakteru a invazních druhů (trnovník akát a pajasan žláznatý), keřové patro je relativně chudé 1M1 linie břehových porostů Mlýnského rybníka včetně hráze; jedná se o dřeviny měkkého a tvrdého luhu s příměsí exotických dřevin neinvazního charakteru a invazních druhů (trnovník akát a pajasan žláznatý), keřové patro je relativně chudé, místy přechází do rákosových a litorálních porostů rybníka

2.6. Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do ZCHÚ a závěry pro další postup Nesyt: V letech 1986 až 1990 byla v sz. části Nesytu radikálním způsobem vyhrnuta část rákosových porostů se zeminou na ploše 15,89 ha. Z vyhrnutého materiálu vzniklo pět protáhlých valů, následně zarostlých ruderálními porosty. Jednalo se o nevhodný zásah z hlediska ochrany přírody. Silně eutrofní bahno zůstalo v rybníku a bez další péče, stabilizace a kosení zde byl prostor pro invazní druhy, vodní ptáci zde nemohli úspěšně hnízdit, postupně docházelo k uvolňování bahna do rybníka a jeho opětovnému zanášení . V roce 2003 proběhlo odbahnění loviště a stoky tohoto rybníka; část těženého sedimentu byla deponována mimo rybník, část přímo v rybníku - v té jeho části, kde se nacházela rozsáhlá proláklina (jezero), ve které vždy zůstávala při výlovech část rybí obsádky včetně nepůvodního karase stříbřitého (Carassius auratus). Tento zásah měl pozitivní vliv, přispívající k řešení problému s tímto druhem. Na konci roku 2004 proběhlo také rozčlenění rákosin v západní části Nesytu vytvořením sítě kanálů o šířce 10 m (hlavní kanály, celková délka 600 m) a 5 m (spojovací kanály, celková délka 750 m), hloubce 1 m. Předpokládaným efektem zásahu je výrazné zvýšení atraktivity pro ptáky. Sklon břehů kanálu je 1:3. Vytěžená zemina byla deponována v blízkosti kanálů ve vrstvě o mocnosti 50 cm. Kanály vyúsťující na volnou hladinu rybníka byly prodlouženy směrem ke stoce tak, aby nemohly při výlovu působit jako neslovitelná

15

refugia nežádoucích druhů ryb. Vzhledem k tomu, že břehy starých deponií (ostrovů) v západní části Nesytu byly příliš strmé a silně zarostlé ruderálními porosty, byla v zimě 2004/2005 provedena úprava jejich sklonu. Výsledný sklon břehů se pohybuje mezi 1:3 až 1:10. Na severní deponii bylo navezeno kamenivo (oblázky) ve vrstvě průměrně 20 cm na ploše ca 700 m2. Účelem je vytvoření optimálních hnízdních podmínek pro ptáky, zejm. rybáky. Obě deponie byly navíc rozděleny na celkem čtyři izolované ostrovy. Hlohovecký rybník: Od r. 1999 je prováděno pravidelné vysekávání rákosového porostu v šíři 40 m před Hraničním zámečkem (západní břeh Hlohoveckého ryb.) z důvodu zachování původního kompozičního záměru (pohledové spojení s Apollónovým chrámem při Mlýnském ryb.) – bez negativního efektu pro biotu. V r. 2004 bylo odbahněno sacím bagrem loviště a část stoky v úseku 200 m na Hlohoveckém rybníku, odčerpaný materiál byl deponován na pozemek sz. od Prostředního rybníka (za hranici ochranného pásma). V ochranném pásmu byly provedeny krajinářské úpravy. Závěr: Odbahňování loviště a stoky a potlačení nepůvodních druhů má pozitivní vliv na stav NPR. Vysekávání průhledu v rákosinách nemá negativní vliv. Prostřední rybník: V roce 2005 bylo provedeno rozsáhlejší odbahnění loviště, čímž je rybník plně slovitelný a funkční. Zároveň byla v tomto roce provedena oprava výpustného objektu. V roce 2005 byl ponechán uživatelem až do července zcela bez násady, což způsobilo nebývalý nárůst početnosti vodních ptáků a submerzní vegetace. V červenci byla dosazena snížená obsádka kapra, bez prokázaného negativního nebo pozitivního efektu. V ochranném pásmu byly provedeny krajinářské úpravy. Mlýnský rybník: V roce 1994 byl částečně letněn s jednoznačně pozitivním dopadem - zvýšená míra průtahu bahňáků, zahnízdění druhů v posledních letech ve vyjímečném počtu. Při částečném letnění v r. 2002 zahnízdilo min. 103 párů rybáků obecných. V roce 1999 došlo při vypouštění Mlýnského rybníka k poškození vtokové části hrázové výpusti, rekonstrukce proběhla v r. 2000 - zlepšení možnosti rybářského hospodaření. Zámecký rybník: V roce 1998 proběhlo částečné odbahnění Zámeckého rybníka v jeho východní části kvůli zlepšení možnosti rybářského hospodaření. Rybářský hospodář však nedodržoval extenzivní způsob hospodaření a rybník tak rychleji stárnul. Od roku 2002 je v zámeckém parku v Lednici zaznamenávána výrazná činnost bobra evropského (Castor fiber; SO) s negativním vlivem – ničení hnízdních stromů, poškození estetického vzhledu parkové úpravy. Situace byla řešena odchytem a přemístěním jedinců na jiné lokality. V roce 2004 byl Zámecký rybník ponechán bez obsádky, voda celoročně průhledná, přes léto přechodný výskyt vláknitých řas, později okřehku, vysoká početnost vodních ptáků v pestré druhové skladbě. Stejná situace z pohledu absence rybí obsádky i v roce 2005 vedla k dalšímu nárůstu početnosti hnízdících vodních ptáků, především potápky malé a potápky roháče.

16

2.7. Stanovení prioritních zájmů ochrany přírody v případě možné kolize Prioritními zájmy v pořadí důležitosti jsou: 1. zachování možnosti hnízdění a tahové zastávky prioritních druhů ptáků a dalších vodních a mokřadních druhů ptáků včetně biotopů na něž jsou vázáni 2. zachování společenstev obnažovaných den rybníků včetně halofytních druhů 3. zachování krajinářsko-estetické hodnoty území Prioritní druhy a společenstva: 1. Vodní ptáci – především kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), husa velká (Anser anser), lžičák pestrý (Anas clypeata), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), 2. Druhy z přílohy č. 1 Směrnice o ptácích: bukač velký (Botaurus stellaris), bukáček malý (Ixobrychus minutus), volavka bílá (Egretta alba), orel mořský (Haliaeetus albicilla), moták pochop (Circus aeruginosus), orlovec říční (Pandion haliaetus), chřástal kropenatý (Porzana porzana), chřástal malý (Porzana parva), jespák bojovný (Philomachus pugnax), vodouš bahenní (Tringa glareola), rybák obecný (Sterna hirundo), ledňáček říční (Alcedo atthis), rákosník tamaryškový (Acrocephalus melanopogon); 3. Rostlinné druhy: bahenka šášinovitá (Heleochloa schoenoides), lakušník trojdílný (Batrachium baudotii), lakušník Rionův (Batrachium rionii), solenka valerandova (Samolus valerandii). 4. Rostlinná společenstva - pestrá mozaika fytocenóz řazených do svazů Salicion albae, Phragmition communis, Humulo-Polygonion dumetorum, Caricion gracilis, Lemnion minoris, Potamion, Nanocyperion. Současný stav rybníků vyžaduje speciální podmínky pro nastartování změn vedoucích k dosažení optimálnějších trofických poměrů pro vodní ekosystémy. Tyto podmínky jsou podrobně popsány v kap. 3.1.2 pro jednotlivé rybníky. Vzhledem k takto nastavenému systému a k mnoha neznámým je i plán péče navrhován na 5 let místo obvyklých 10 let. Po této době se vyhodnotí, zda se takto navržený systém hospodaření na rybnících osvědčil, zda je možno v něm pokračovat či ho modifikovat. Hodnocení je naprosto nezbytné provádět průběžně v průběhu celého období, a v případě nepředvídaných kolizí použít i prostředků a přístupů v tomto plánu péče neuvedených. Zásahy a opatření na ostrovech Zámeckého rybníka je nutné provádět jak s ohledem na potřebu zachování hnízdních příležitostí, tak na záměry památkové péče (k výrazným střetům dosud nedošlo), proto je nutné stanovit pro jednotlivé ostrovy priority a limity, podle kterých budou opatření prováděna. Na této lokalitě je třeba uplatňovat také zájmy ochrany přírody z hlediska druhů vázaných na staré stromy, a to i stromy doupné, příp. zcela suché. I na tyto je vázána řada živočichů, často zvláště chráněných či ohrožených (např. netopýři, xylofágní hmyz). Ač silně ohrožený druh, není bobr evropský (Castor fiber) v tomto území prioritním druhem. Bobr se vyskytuje v širokém okolí Lednických rybníků téměř ve všech vodních plochách, výrazné škody však zatím působí pouze v Zámeckém rybníku, kde vážně ohrožuje na ostrovech stromy hnízdních kolonií. V roce 2004 bylo započato s jeho odchytem a přemisťováním na jinou lokalitu. V budoucnu již ale není tato metoda využitelná, z důvodu nedostatku vhodných míst k vypuštění odchycených jedinců. Prioritní je v tomto případě maximální snaha zabránit bobrům v přístupu do parku, a to zejména instalací technických opatření (viz. kap. 3).

17

3. Plán zásahů a opatření 3.1. Výčet, popis a lokalizace plánovaných zásahů 3.1.1. Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho využívání a) Zásady péče o rybníky Název rybníka Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování Kóta letnění Způsob odbahňování

Nesyt jednohorkový rybník polointenzifikační viz dále částečné letnění 173,00 m n. m. možné je odbahňování sacím bagrem na plné vodě, v odůvodněných případech lze použít zemní mechanizaci Způsoby hnojení v odůvodněných případech je možný postřik hladiny rozpuštěným superfosfátem v max. dávce 2 kg/ha (k prevenci kyslíkového deficitu); aplikace chlorového vápna 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápněním (pálené vápno, chlorové vápno nebo chloramin) na mokré bahno Způsoby regulačního přikrmování regulační přikrmování obilím případně medikovanou krmnou směsí je možné pouze v odůvodněných případech se souhlasem orgánu ochrany přírody do RKK2 Způsoby použití chemických látek použití chemických látek je možné pouze na základě výjimky dle § 43 zák. č. 114/1992 Sb. a v souladu s ustanoveními zákona o vodách nebo na základě udělené výjimky z nich Rybí obsádky viz dále Název rybníka Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování Kóta letnění Způsob odbahňování Způsoby hnojení

Hlohovecký jednohorkový rybník polointenzifikační viz dále částečné letnění viz dále možné je pouze odbahňování sacím bagrem na plné vodě v odůvodněných případech je možný postřik hladiny rozpuštěným superfosfátem v max. dávce 2 kg/ha (k prevenci kyslíkového deficitu); aplikace chlorového vápna 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápněním (pálené vápno, chlorové vápno nebo chloramin) na mokré bahno Způsoby regulačního přikrmování regulační přikrmování obilím případně medikovanou krmnou směsí je možné pouze v odůvodněných případech se souhlasem orgánu ochrany přírody do RKK2 Způsoby použití chemických látek použití chemických látek je možné pouze na základě výjimky dle § 43 zák. č. 114/1992 Sb. a v souladu s ustanoveními zákona o vodách nebo na základě udělené výjimky z nich Rybí obsádky viz dále Název rybníka Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování Kóta letnění Způsob odbahňování

Prostřední jednohorkový rybník polointenzifikační viz dále částečné letnění viz dále možné je pouze odbahňování sacím bagrem na plné vodě

18

Způsoby hnojení

v odůvodněných případech je možný postřik hladiny rozpuštěným superfosfátem v max. dávce 2 kg/ha (k prevenci kyslíkového deficitu); aplikace chlorového vápna 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápněním (pálené vápno, chlorové vápno nebo chloramin) na mokré bahno Způsoby regulačního přikrmování regulační přikrmování obilím případně medikovanou krmnou směsí je možné pouze v odůvodněných případech se souhlasem orgánu ochrany přírody do RKK2 Způsoby použití chemických látek použití chemických látek je možné pouze na základě výjimky dle § 43 zák. č. 114/1992 Sb. a v souladu s ustanoveními zákona o vodách nebo na základě udělené výjimky z nich Rybí obsádky viz dále Název rybníka Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování Kóta letnění Způsob odbahňování Způsoby hnojení

Mlýnský jednohorkový rybník polointenzifikační viz dále částečné letnění viz dále možné je pouze odbahňování sacím bagrem na plné vodě v odůvodněných případech je možný postřik hladiny rozpuštěným superfosfátem v max. dávce 2 kg/ha (k prevenci kyslíkového deficitu); aplikace chlorového vápna 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápněním (pálené vápno, chlorové vápno nebo chloramin) na mokré bahno Způsoby regulačního přikrmování regulační přikrmování obilím případně medikovanou krmnou směsí je možné pouze v odůvodněných případech se souhlasem orgánu ochrany přírody do RKK2 Způsoby použití chemických látek použití chemických látek je možné pouze na základě výjimky dle § 43 zák. č. 114/1992 Sb. a v souladu s ustanoveními zákona o vodách nebo na základě udělené výjimky z nich Rybí obsádky viz dále Název rybníka Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování Způsob odbahňování Způsoby hnojení

Zámecký bez pravidelného hospodaření extenzivní viz dále bez pravidelného letnění sacím bagrem na plné vodě, vyhrnutím a odvozem sedimentu v odůvodněných případech je možný postřik hladiny rozpuštěným superfosfátem v max. dávce 2 kg/ha (k prevenci kyslíkového deficitu); aplikace chlorového vápna 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápněním (pálené vápno, chlorové vápno nebo chloramin) na mokré bahno Způsoby regulačního přikrmování bez přikrmování Způsoby použití chemických látek použití chemických látek je možné pouze na základě výjimky dle § 43 zák. č. 114/1992 Sb. a v souladu s ustanoveními zákona o vodách nebo na základě udělené výjimky z nich Rybí obsádky viz dále

Vodní režim, letnění Vodní režim Lednických rybníků vychází především z optimalizace podmínek pro populace vodních a mokřadních ptáků a udržení kvality porostů obnažených den. Optimalizace podmínek pro hnízdění, průtah a letní shromažďování ptáků spočívá v každoročním celosezónním zajišťování maximální stanovištní pestrosti. Vodní režim soustavy na Včelínku (Plochy 1N, 1H, 1P, 1M) předpokládá každoroční

19

částečné letnění jednoho z rybníků a vypouštění (slovování) dvou rybníků. Vodní režim zohledňuje špatnou vodní bilanci celé soustavy. 1. Rybníky budou obhospodařovány jako jednohorkové s možností podmínečně, se souhlasem orgánu ochrany přírody příslušného k péči o NPR, převést dočasně některý rybník na dvouhorkový cyklus. 2. Hladina stálého nadržení bude pro daný rok stanovena dle stavu k 15. 3. daného roku, případně stanoviskem příslušného orgánu ochrany přírody dle v návaznosti na začátek hnízdní sezóny. 3. Každým rokem bude jeden z rybníků celosezónně částečně letněn. S postupným střídáním všech 4 rybníků. 4. Částečně letněný rybník bude na hladinu částečného letnění napuštěn po podzimním výlovu v předchozím roce. 5. Každým rokem budou zbývající tři rybníky po celou dobu hnízdění udržovány na hladině stálého nadržení s případným snižováním hladiny od 15. 7. (v souvislosti se zvýšeným letním výparem, podporou rozvoje litorálních porostů – rákosin nebo stanovištní rozmanitosti během letního shromažďování a podzimního průtahu ptactva) zhruba o 30 cm. 6. Na neletněných rybnících bude v době hnízdění vodních a mokřadních ptáků v období od 15. 3. do 15. 7. udržována hladina stálého nadržení s případným kolísáním pouze v důsledku povětrnostních vlivů (vysokých srážek – průtoků). Hladina rybníků bude v tomto směru pod trvalým dohledem, aby bylo možné včas reagovat zvýšením nebo snížením výtoků. 7. Každým rokem budou minimálně dva rybníky na podzim zcela vypuštěny a sloveny (Nesyt s výjimkou roku letnění každoročně). 8. Podzimní vypouštění a výlovy rybích obsádek budou prováděny dle vhodných klimatických podmínek v období říjen-listopad. 9. V době částečného letnění je nutno zamezit návštěvníkům vcházet na obnažené plochy instalací informačních tabulek a častější kontrolou pracovníky ochrany přírody v době hnízdění. Schéma vodního režimu rybniční soustavy na Včelínku

1N 1H 1P 1M

1 rok letnění obsádka bez obsádky obsádka

2 rok obsádka letnění obsádka bez obsádky

3 rok obsádka obsádka letnění obsádka

4 rok obsádka bez obsádky obsádka letnění

Je třeba počítat s určitou improvizací uvažovaného vodního režimu v některých situacích s ohledem na nemožnost dostatečně předvídat chování ekosystému dotčených rybníků a na ně vázaných druhů: a) v případě vzácného a opožděného hnízdění b) v případě potřeby efektivní regulace rybí obsádky c) v případě extrémních výkyvů počasí d) v případě potřeby zimování rybníka e) v případě nepředvídaného negativního hydrologického a hydrobiologického vývoje

20

Vodní režim Zámeckého rybníka předpokládá trvalé udržování hladiny stálého nadržení s pouze podmíněnými podzimními výlovy, po předchozím projednání s orgány ochrany přírody příslušnými k péči o NPR, s okamžitým napouštěním ještě před zimou. 1. Výlovy s úplným vypuštěním budou realizovány pouze podle potřeby v případě efektivní regulace rybí obsádky. 2. Výlovy jsou předběžně uvažovány během druhé poloviny října až začátku listopadu. Kóty letnění pro rybníky Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský budou stanoveny dodatečně pracovníky AOPK ČR – Správy CHKO Pálava. Následně je nutné jejich zapracování do nových manipulačních řádů. b) Zásady péče o nelesní pozemky Invazní druhy rostlin V celém ZCHÚ je nutné likvidovat nepůvodní a invazní druhy rostlin, zejména dřevin, odstraněním semenných jedinců a následným průběžným odstraňováním náletu a semenáčků. Nepůvodní druhy rostlin Z ohledem na kulturně-krajinářské hodnoty území je vhodné potlačovat pouze druhy invazní a z ostatních je pak vhodná postupná přeměna stejnověkých porostů nepůvodního hybridu Populus x canadensis v břehových porostech Nesytu. Vegetace ostrovů a deponií Stávající situace na ostrovech na Hlohoveckém, Prostředním a Mlýnském rybníku je vyhovující. Ostrovy (bývalé deponie) v severozápadní částí Nesytu je možné ponechat samovolnému vývoji, s výjimkou štěrkového ostrova. Na tomto je nutné eliminovat nárůst veškeré vegetace, a to jak mechanickými, tak i chemickými prostředky (nutné podložit odpovídajícími správními úkony – výjimky apod.). Údržba deponií na Nesytu za účelem podpory hnízdění ptáků bude prováděna mimo dobu hnízdění. Výjimečně je v případě nutnosti možná likvidace vegetace již v hnízdním období, vždy však po konzultaci s příslušným orgánem ochrany přírody. Rákosiny Na ploše 2Z není z hlediska krajinářského významu rybníka možný rozsáhlejší rozvoj litorálních porostů. Přesto je žádoucí alespoň v některých segmentech břeh rybničních ostrůvků nebo rybníka udržovat a případně podporovat rozvoj rákosin. V případě plochy 1 (1N, 1H, 1P, 1M) je žádoucí podporovat výrazné rozšíření stávajících litorálních porostů, a to především na Mlýnském rybníku, ale také v dílčích partiích Prostředního a Hlohoveckého rybníka. Žádoucí je rozšíření litorálních porostů i na Nesytu alespoň na úroveň 15-20 % stávající volné vodní hladiny rybníka (nikoliv jeho celkové výměry). Celková plocha rákosin by se na všech rybnících soustavy měla pohybovat v rozmezí 15–30 % plochy. Kosení rákosin z důvodů „pohledových“ na stavby v LVA je možné po předchozích konzultacích a souhlasu orgánu ochrany přírody příslušnému k péči o NPR. V případě zarůstání vyhloubených kanálů v severozápadní části rákosin na Nesytu bude nutné jejich mechanické kosení motorovou žací lodí. Ponořená vegetace V případech radikálního snížení rybí obsádky lze očekávat její výrazný rozvoj. Ve

21

srovnání s dřívějšími názory považujeme její větší rozvoj za žádoucí. Způsoby regulace jsou popsány v bodě d) IV. Pouze v případě nadměrného rozvoje, který není zcela vyloučen, kdy souvislý zárost přesáhne 25 % vodní plochy, bude pravděpodobně nutný radikálnější zásah spočívající v jejím částečném mechanickém odstranění případně eliminaci meliorační obsádkou býložravých ryb (amur bílý). V případě, že bude hrozit kyslíkový deficit, bude lepším způsobem eradikace nechat rybník přes zimu vymrznout. c) Zásady péče o rostliny Plochy s výskytem halofytní vegetace (plocha 1N5) je nutné udržovat pravidelným kosením, případně pastvou, tak, aby docházelo k pravidelným disturbancím a bylo potlačeno nežádoucí šíření zejména rákosu do těchto ploch. Tato problematika je podrobně řešena v plánu péče (2001–2009) pro NPR Slanisko u Nesytu, která s NPR Lednické rybníky bezprostředně sousedí. V případě, že by letněním Nesytu došlo k ohrožení cenných příbřežních mokřadních společenstev dočasným snížením nasycení půdního horizontu vodou, bude nutné realizovat stabilizační opatření dle aktuální situace a po dohodě s příslušnými odborníky. V současnosti se toto negativní působení nepředpokládá a nenavrhují se proto ani konkrétní opatření. Další opatření na podporu prioritních druhů rostlin a společenstev jsou obsažena též v ostatních zásadách péče o území. d) Zásady péče o živočichy Péče o vodní a mokřadní ptactvo, které je v NPR prioritní, je zajištěna také realizací zásad uvedených v jiných bodech této kapitoly. Pro podporu hnízdění rybáků a dalších druhů vázaných na obnažené štěrkové plochy je nutná pravidelná údržba štěrkového ostrova v z. části Nesytu. Pro podporu výskytu obojživelníků a dalších organismů vázaných na vodní prostředí je vhodné realizovat vybudování tůně a průseku v rákosinách při jz. okraji Nesytu. V prostoru Zámeckého rybníka není bobr evropský prioritním druhem a možné kolize se zájmy ochrany přírody budou řešeny realizací technických opatření (výstavba plotu kolem zámeckého parku, elektrický ohradník, česla, mechanická ochrana dřevin apod.). Z důvodu nedostatku vhodných lokalit je odchyt a přemístění mimo prostor zámeckého parku možný pouze výjimečně v případě, kdy se přes realizovaná technická opatření jedinci bobra do prostoru zámeckého parku dostanou. Nebude-li z různých důvodů možný odchyt je nutné nalézt řešení konkrétního případu širší dohodou příslušných odborníků. Tato řešení nelze v plánu péče konkretizovat. V celém území NPR Lednické rybníky je nežádoucí jakékoliv jeho myslivecké využívání. Rybářské využívání Rybářské hospodaření na rybniční soustavě na Včelínku musí vycházet především z přirozené produkce s trvalou přítomností bílé ryby jako potravy pro rybožravé ptáky, s průběžnou regulací bílé ryby s důrazem na invazní druhy a s případnou redukcí rozvoje ponořené vegetace (amur bílý). Přirozená roční produkce Nesytu je zhruba 650 kg/ha a Hlohoveckého, Prostředního a Mlýnského zhruba 450 kg kapra na hektar volné vodní hladiny rybníka.

22

S ohledem na značnou složitost vzájemných vazeb a ovlivňování biotických i abiotických faktorů v rybničních ekosystémech nelze stanovit jednoznačný a neměnný režim rybářského využívání území. V nutných, plně odůvodněných a dostatečně odborně podložených případech je proto možné a žádoucí navržený systém adekvátně upravit.

Žádoucí rybářské hospodaření předpokládá naplňování následujících zásad: I. Hospodářské obsádky – obecné zásady a) Jako hospodářských obsádek využívat výhradně kapří násady o průměrné kusové hmotnosti 0,50 kg/ks. Je možný i odchov lína. b) Nasazováno bude na podzim (60%) a dosazeno na jaře podle aktuální úrovně hladiny k 15. 3.: -20 cm = -15 % základní obsádky, -40 cm = -30 %, -60 cm = -45 %). c) Odchov kapří násady K2 provádět výhradně jednohorkovým systémem. Po jarním dosazení vždy koncem vegetační sezóny zcela slovit. d) V letech částečného letnění nebude do dotčených rybníků násada kapra nasazována. V případě Nesytu je možné nasazení generačního hejna lína v množství 500 ks, které musí být na konci roku částečného letnění sloveno. e) V letech bez hospodářských obsádek kapra (týká se ploch 1H, 1P, 1M) lze v druhé polovině vegetační sezóny, po schválení příslušným orgánem ochrany přírody, dosadit sníženou obsádku kapra z odlovu na volné hladině II. Bílá ryba a) V obsádkách bílé ryby bude zastoupen například perlín ostrobřichý, slunka obecná, cejnek malý nebo plotice obecná a další druhy. b) Nežádoucí je výskyt nepůvodních invazních druhů zejména karase stříbřitého a střevličky východní. Tyto druhy je nutné při výlovech důsledně likvidovat. c) Jednotková velikost obsádek bílé ryby bude udržována v maximální rozmanitosti včetně generačních jedinců. d) Obsádky bílé ryby budou udržovány dosazováním, samovolným rozmnožováním a přemisťováním mezi jednotlivými rybníky při jejich výlovech. e) V letech letnění bude obsádka bílé ryby závislá výhradně na přirozeném přežití během předchozího výlovu rybníka. III. Regulace bílé ryby a) Početnost bílé ryby bude průběžně cíleně regulována dostatečně velikými obsádkami dravých ryb a výběrovým odstraňováním dospělých ryb při výlovech rybníků s maximálním možným odstraňováním nežádoucích druhů ryb (karase stříbřitého a střevličky východní). K regulaci početnosti bílé ryby slouží i stanovené obsádky kapra (mezidruhová konkurence). b) Jako hlavní dravá ryba bude využívána štika obecná (Šr, Š1, Š2), candát obecný (Ca1, Ca2) – zejména v případě nadměrného výskytu střevličky východní, oba druhy včetně generačních jedinců. Násady sumce (Su1, Su2) budou podle situace pro jeho vysokou dravost využívány zejména v případech masových invazí nežádoucích druhů ryb. c) Násady dravých ryb nesmí vést k radikální redukci bílé ryby, která je v obsádkách žádoucí jako potrava pro rybožravé druhy ptáků. d) V letech po letnění nebo podzimním neslovení bude podle situace případně zohledněna zvýšená velikost obsádky dravé ryby.

23

e) Na všech rybnících budou při výlovech činěna efektivní opatření v neprospěch spontánního pronikání bílé ryby (zejména nežádoucích druhů) do níže položených rybníků. IV. Regulace případného rozvoje ponořené vegetace a) Regulace ponořené vegetace bude prováděna výhradně biologicky - cílenými obsádkami býložravého amura (Ab2 a Ab3), nikoli obsádkami těžkého kapra. b) Obsádky amura budou nasazovány na podzim dle posouzení rozvoje ponořené vegetace v uplynulé vegetační sezóně. c) Násady amura musí být vždy koncem vegetačního období kompletně sloveny. d) Velikost obsádek amura bude v každém z případů stanovována na základě rozsahu rozvoje ponořené vegetace. e) Orientačně se předpokládá spotřeba 30 kg rostlinstva (měkkých porostů) na 1 kg přírůstku. V případě odchovu Ab2 na Ab3 jde o přírůstek zhruba 0,50 kg/ks, v případě odchovu Ab3 na Ab4 jde o přírůstek zhruba 1,50 kg/ks. V. Aplikace látek závadných vodám Aplikace je možná pouze v plně odůvodněných případech a se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody a po vydání příslušných administrativně správních opatření (viz. bod 3.4.), a to následovně: a) regulační přikrmování obilím případně medikovanou krmnou směsí na doporučení veterináře, maximálně do RKK 2 b) příležitostné hnojení postřikem hladiny rozpuštěným superfosfátem v max. dávce 2 kg/ha k prevenci kyslíkového deficitu (aktivizaci asimilační činnosti fytoplanktonu) c) aplikace chlorového vápna 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápněním (pálené vápno, chlorové vápno nebo chloramin) na mokré bahno VI. Obsádky – dle dílčích ploch Navrhované vstupní iniciální obsádky jsou maximální s výpočtem celkových obsádek pro jednotlivé rybníky z výměr volné vodní hladiny (bez ploch zarostlých litorálními porosty). Všechny složky rybích obsádek rybníků mohou být orgánem ochrany přírody příslušným k péči o NPR Lednické rybníky, na základě sledování rybničního ekosystému (monitoringu), upraveny. Každoročně bude koncem vegetační sezóny upřesněna rybí obsádka pro následující sezónu: a) obsádka kapra na základě celkového vyhodnocení uplynulé vegetační sezóny, b) obsádka bílé ryby zejména na základě vyhodnocení výlovu a také početnosti rybožravých druhů ptáků v uplynulé sezóně c) obsádka dravé ryby na základě předchozího vyhodnocení situace s bílou rybou d) obsádka amura na základě vyhodnocení rozvoje ponořené vegetace v uplynulé sezóně

Plocha 1N Na Nesytu je uvažováno o extenzivním rybářském hospodaření s pravidelným odchovem kapří násady, velikost dle bodu I. a) této kapitoly (HO – hospodářská obsádka), účelovými obsádkami dravců a příležitostnými obsádkami amura bílého. V roce částečného letnění (O) nebude nasazována žádná hospodářská obsádka kapra, možné je pouze nasazení generačního lína a dravé ryby, případně dosazení bílé ryby.

24

Schéma rybářského hospodaření na Nesytu

1N

1. rok

2. rok

3. rok

4. rok

O

HO

HO

HO

Změna pořadí částečného letnění je možná v případě „havarijní“ situace z objektivních důvodů po odsouhlasení orgánem ochrany přírody příslušným k péči o NPR.

Obsádky: (stávající uvažovaná výměra volné vodní hladiny 250 ha) V běžném roce (HO): Kapr: 128 kg/ha = 256 ks/ha = 64 000 ks = 32 t pro rybník - násada o průměrné kusové hmotnosti 0,5 kg Dravá ryba:

Ca1 nebo Ca2 – 3 000 ks Š1 – 1 000 ks nebo Šr – 10 000 ks Su1 – 3 000 ks Cagen – min. 50 ks.

V roce částečného letnění (O): Kapr: bez násady Lín:

generační ryba max. 500 ks

Dravá ryba:

bez omezení v druhovém složení Ca, Š, Su, generační Ca závazně v počtu min. 50 ks

Plochy 1H, 1P, 1M Na Hlohoveckém, Prostředním a Mlýnském rybníku je uvažováno o polointenzivním rybářském hospodaření s nepravidelným (každým druhým rokem) odchovem kapří násady velikost dle bodu I. a) této kapitoly (HO). Na každém z rybníků bude obsádka kapra pravidelně střídána částečným letněním (O) a vegetačními sezónami jen s bílou a dravou rybou (BR). Schéma rybářského hospodaření na „dolních“ rybnících 1. rok

2. rok

3. rok

4. rok

1H

HO

O

HO

BR

1P

BR

HO

O

HO

1M

HO

BR

HO

O

Změna pořadí částečného letnění je možná v případě „havarijní“ situace z objektivních důvodů.

Obsádky: (1H – stávající předpokládaná výměra volné vodní hladiny 94 ha) (1P - stávající předpokládaná výměra volné vodní hladiny 45 ha) 25

(1M - stávající předpokládaná výměra volné vodní hladiny 100 ha) V běžném roce (HO): Kapr: 80 kg/ha = 160 ks/ha - násada o průměrné kusové hmotnosti 0,5 kg Dravá ryba:

Ca1 – 1000 ks nebo Ca2 – 500 ks Š1 – 1 000 ks nebo Šr – 2 000 ks Su1 – 2 000 ks nebo Su2 – 1 000 ks Cagen – min. 20 ks Šgen. – 20–50 ks (do 2 kg/ks)

V roce částečného letnění (O): Kapr: bez násady Dravá ryba:

bez omezení v druhovém složení Ca, Š, Su,

V roce bez obsádky kapra (BR): Kapr: bez iniciální násady, ve druhé polovině sezóny snížená obsádka kapra viz. bod I.e) Dravá ryba:

bez omezení v druhovém složení Ca, Š, Su,

V kterémkoli roce je v případě potřeby možné dosadit druhy bílé ryby uvedené v bodě II. a). Plocha 2Z Na Zámeckém rybníku nebude provozováno klasické rybářské hospodaření. V úvahu připadají pouze příležitostné obsádky amura bílého. Nebude záměrně nasazován jakýkoliv kapr a na přítoku do rybníka bude prostřednictvím mříže bráněno přístupu velkých ryb ze Zámecké Dyje. Podle potřeby bude po schválení správním orgánem ochrany přírody prováděno dosazování bílé (za účelem doplnění druhového spektra nebo zlepšení potravní nabídky pro ptáky) a dravé ryby (za účelem průběžné regulace bílé ryby) nebo slovování rybníka (za účelem radikální regulace obsádky). V případě nadměrného rozvoje ponořené vegetace je možné dosazování meliorační obsádky amura bílého s jejím následným slovením koncem vegetační sezóny.

e) Zásady jiných způsobů využívání území Podstatným problémem může být navštěvování volných, odkrytých ploch v průběhu částečného letnění jednotlivých rybníků. V tomto případě je žádoucí striktně trvat na zákazu vstupu – využít především strážní služby a informačních tabulí se zdůvodněním zákazu. Při zahradnicko-krajinářských obnovách porostů na ostrovech Zámeckého rybníka postupovat tak, aby vybrané suché stromy vytipované jako stabilní zůstaly ponechány. Ostatní suché stromy mohou být skáceny, protože by případným pádem mohly ohrozit stávající stabilní stromy i nové výsadby. Část z těchto suchých skácených stromů bude ponechána jako ležící mrtvé dřevo. V každém jednotlivém případě je mimo jiné nutná konzultace s orgány ochrany přírody příslušnými k péči o území NPR. 3.1.2. Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) Zásahy a činnosti na rybnících

26

Výměra pracovní Pracovní Zásahy (druhy prací a stručný plochy plocha č. popis) (odhad v ha)

1N, 1H, 1P, 1M

Stručné odůvodnění

Počet opakování za rok, Rok provedení přibližné termíny (měsíce)

údržba a odbahňování loviště a zajištění dobré slovitelnosti odvodňovacích stok na všech a funkčnosti rybníků rybnících, prováděno sacím pravidelně bagrem na volné vodě; vytěžený optimálně sediment lze využit k vyrovnání v intervalu 3 let proláklin dna rybníků, nenastaneli tato potřeba, je nutné veškerý vytěžený sediment deponovat mimo rybník

1x, srpenříjen

Rybníky na Včelínku budou udržovány v plné funkčnosti, aby bylo možné realizovat řízený vodní režim a efektivně je slovovat. a) Podle potřeby budou prováděny sanace neslovitelných proláklin ve dnech rybníků. b) Nutné je průběžné odbahňování loviště a stoky všech rybníků plochy 1 (1N, 1H, 1P, 1M) v intervalu nejméně tří let, toto opatření lze z pohledu ochrany přírody považovat za běžnou údržbu rybníků, sediment lze využít k sanaci proláklin viz bod a) nenastane-li taková potřeba, je nutné jeho uložení mimo plochu rybníka. c) Pro uložení sedimentu z plochy 1N je vhodné využít prostor tzv. „Koňského pastviska“ při jv. okraji Nesytu. d) Průběžně bude prováděna údržba, opravy, případně rekonstrukce výpustných objektů a bezpečnostních přepadů (přelivů). e) Podle potřeby budou průběžně prováděny opravy hrází. f) Podle možností bude přistupováno k rozsáhlejším odbahňovacím zásahům nejvíce zabahněných ploch jednotlivých rybníků za účelem odstranění sedimentů nejvíce zasažených znečištěním. g) Je žádoucí udržovat průhlednost vodního sloupce v hodnotě alespoň 50 cm u výpustného objektu nejméně do poloviny veg. sezóny. h) Žádoucí je realizace projektu revitalizace Zámeckého rybníka, která by měla zahrnovat částečné odbahnění rybníka, rekonstrukci břehů rybníka i ostrovů a rekonstrukci technických zařízení. i) Úprava břehů Zámeckého rybníka, jako důležitý předpoklad pro jejich stabilizaci a zamezení další degradace břehových porostů, musí být prováděna pouze v mimohnízdním období.

27

b) Zásahy a činnosti na nelesních pozemcích (Příloha 7a, 7b) Výměra pracovní Pracovní plochy plocha č. (odhad v ha) celá NPR

0,00

1N1

1

Zásahy (druhy prací a stručný popis)

oprava a doplnění značení státními znaky, cca 25 ks vybudování tůně o rozměrech cca 30x30 m s plochou nezámrzné hloubky cca 5x5 (sklon břehů 1:5 – 1:10) na okraji rákosiny a průseku v rákosině o šířce cca 10 m propojujícího tůň se soustavou kanálů (plocha 1N2) vysekávání kanálů lodí s žací lištou, příp. křovinořezem v době spuštění rybníka

Stručné odůvodnění

zajištění funkčního označení ZCHÚ v terénu opatření je navrženo na podporu obojživelníků a dalších organismů vázaných na vodní a mokřadní ekosystémy

opatření je navrženo pro zamezení zarůstání 1N2 1 rákosem na podporu hnízdních a potravních příležitostí ptáků potlačení zarůstání vegetací, opatření je navrženo pro mechanicky sečí křovinořezem příp. zamezení zarůstání štěrkového ostrova 1N3 0,5 chemicky vegetací a tím k podpoře hnizdění ptáků opatření je navrženo pro instalace dvou ornitologických zajištění lepšího pozorovatelen (typu „kazatelna“) 1N4 monitoringu této části v příbřežní části rybníka rezervace podpora původní přeměna břehových porostů přirozené vegetace, Populus x canadensis na porosty zamezení nežádoucího s původními druhy dřevin 1N4 křížení s původními druhy udržení současného sečení travního porostu, šetrná stádia sukcese, vytvoření pastva ovcí nebo skotu, pomístně 1N5 2 nových ploch bez narušení půdního povrchu souvislého veg. krytu likvidace invazních druhů podpora původní nepůvodních dřevin (trnovník akát, přirozené vegetace 1N4, 1H2, 0,5 – 2,5 pajasan žláznatý, javor jasanolistý), 1P1, 1M1 mechanická likvidace s chemickým ošetřením k potlačení zmlazování

Počet opakování za rok, Rok provedení přibližné termíny (měsíce) 2007 1x

2008-2009

1x, X-XII I-III

2008, 2011

1x, VIII-X

2007-2011

1x-2x, VII-XI

2007

1x

2010

2007-2011

1x V-VI IX-X

2007-2011

1x, VII-XI

3.2. Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Pro ochranné pásmo soustavy rybníků na Včelínku platí následující zásady: a) V případě nutnosti se provede odstranění nepůvodních nebo invazních druhů rostlin. b) Odumřelé stromy a dřevní hmota budou v maximální míře ponechány na místě jako stanoviště entomofauny a druhotné stanoviště pro vodní ptáky. c) Na účelových komunikacích zejména v okolí Prostředního a Mlýnského rybníka zvážit, po cíleném zhodnocení stavu, instalaci zábran pro zamezení vjezdu dvoustopých vozidel.

28

Pro ochranné pásmo Zámeckého rybníka platí následující zásady: a) S ohledem na kulturně–estetickou hodnotu území a jeho další funkce zejména z pohledu památkové ochrany je možné vysazovat v ochranném pásmu Zámeckého rybníka nepůvodní druhy rostlin jen pokud tím nedojde k narušení přirozených biotopů a druhového složení rybníka. b) Odumřelé stromy a dřevní hmota budou v maximální míře ponechány na místě jako stanoviště entomofauny a druhotné stanoviště pro vodní ptáky opět s ohledem na další funkce území. c) Nežádoucí je další zpřístupňování ostrovů a jakýkoliv zásah do porostů v hnízdních koloniích kvakošů a volavek na ostrovech s výjimkou dosazování vhodných druhů dřevin, které je možné po předchozí konzultaci s orgány ochrany přírody. Konkrétní zásahy se v ochranném pásmu NPR Lednické rybníky v současnosti nepředpokládají. 3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu a) Stávající označení NPR je vhodné pouze udržovat a doplňovat chybějící označníky, a to zejména na exponovaných místech (příjezdové cesty, okolí cyklostezek, turisticky značených tras apod.). b) Vzhledem k tomu, že průběh hranice je v terénu většinou zřejmý, není nutné celý obvod vytyčovat. c) S ohledem na připravovaný záměr přehlášení stávajícího ZCHÚ v nových, již zaměřených, hranicích a v nové kategorii (NPP) nejeví se účelné provádět změny a úpravy stávajícího zaměření a značení. 3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území a) Zcela zásadní je dopracování, projednání a schválení manipulačních řádů pro všechny rybníky v NPR Lednické rybníky. Manipulační řády musí zohledňovat mimo jiné podmínky vyplývající z tohoto plánu péče. b) Pro naplňování plánu péče je nutné udělení výjimky dle § 39 odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, a to za účelem regulačního přikrmování, přikrmování medikovanými krmivy, aplikace superfosfátu a chlorového vápna dle zásad uvedených v bodě 3.1. tohoto plánu péče. c) Pro stejný účel jako v bodě 2) je nutné udělení výjimky ze základních ochranných podmínek NPR dle ustanovení § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. d) Bylo by vhodné vyjasnit vodní režim rybníků nad Nesytem (Šibeník, Nový rybník) ve vztahu k uvažovanému vodnímu režimu celé rybniční soustavy, případně toto vhodným způsobem (např. smluvně) ošetřit. e) V současné době připravuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR návrh na přehlášení zvláště chráněného území a jeho rozšíření o navazující břehové porosty a ostrovy v Zámeckém rybníku, což je z pohledu ochrany přírody jednoznačně žádoucí. f) Z důvodů zajištění odpovídající péče např. formou pronájmu, využitím prostředků z Programu péče o majetek státu apod. je žádoucí vykoupení pozemků, které nejsou ve vlastnictví státu. Dále je vhodné převedení práva hospodaření (za příslušných podmínek) na všech pozemcích ve vlastnictví státu na Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR.

29

3.5. Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností a) V součinnosti s dalšími subjekty (obce, KČT atd.) dbát o vhodné usměrňování pohybu návštěvníků a kvalitu turistických a cyklistických stezek a jejich značení. b) Dle aktuální potřeby instalovat v terénu na vhodných místech vlastní technická opatření k usměrnění pohybu návštěvníků a jejich informování. c) Příležitostné koupání na tradičních místech není v současné intenzitě z hlediska ochrany přírody vážným problémem. Je však nutné situaci dále sledovat a případně přikročit k vhodným opatřením (informování pomocí informačních tabulí a terénních pracovníků, sankce apod.). 3.6. Návrhy na vzdělávací využití území a) Územím prochází v současné době funkční naučná stezka. Je nutná její průběžná údržba. Území je veřejně dostatečně přístupné prostřednictvím sítě turistických a cyklistických stezek. b) V okolí Nesytu je vhodné instalovat dvě nové pozorovatelny ptáků typu „kazatelna“, které nebudou veřejně přístupné a budou uzamykatelné. (nutné podložit odpovídajícími správními úkony – výjimky apod.). c) Další rozšiřování zpřístupnění ZCHÚ není žádoucí. 3.7. Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring •

Monitoring stavu rybničního ekosystému:

výlovy se statistickými záznamy, nasazování ryb se statistickými záznamy, průhlednost vodního sloupce, rozsah rozvoje ponořené vegetace početnost mokřadních ptáků (vodních druhů potravně závislých na zooplanktonu, bentosu nebo ponořené vegetaci, rybožravých druhů potravně závislých na početnosti bílé ryby). Doplňujícími atributy monitorovaných skutečností jsou • obsah kyslíku, • kyselost vody (pH), • celkový chemismus vody a • rozvoj fyto- a zooplanktonu.

• • • • • • •

Nadále pokračovat v ornitologickém monitoringu lokality v dosavadním rozsahu. Průběžně monitorovat výskyt a hnízdění ptáků a druhové složení a vývoj makrofytní vegetace na upravených deponiích a kanálech vytvořených v letech 2004 a 2005 v západní části Nesytu. Průběžně sledovat výskyt vodních makrofyt, příp. halofytů na kanálech a rozhrnutých deponiích. Aktualizovat a doplňovat inventarizační průzkumy. Sledovat činnost bobra v rámci celé NPR. Pro zajištění kvalitního monitoringu je nezbytná výstavba dvou jednoduchých pozorovatelen na severozápadním a jihovýchodním břehu Nesytu kvůli současné nepřehlednosti lokality. Monitoring a průzkum zajišťovat jak pracovníky AOPK ČR tak externími odborníky.

30

4. Závěrečné údaje 4.1. Předpokládané náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle druhů prací (zásahů) Druh práce (zásahu) a odhad kvantity (např. plochy)

Náklady za rok v Kč Náklady za období platnosti plánu péče v Kč

Jednorázové a časově omezené zásahy Vybudování tůně (30x30 m) a průseku v rákosinách Instalace pozorovatelny, 2 ks

400 000

400 000

80 000

80 000

Oprava značení státními znaky, 25 ks

25 000

25 000 505 000

Celkem (Kč) Opakované zásahy Vysekávání kanálů, 1 ha

40 000

80 000

Likvidace invazních druhů dřevin, 0,5 – 2,5 ha

60 000

300 000

Sečení nebo pastva slaništní louky, 2 ha

20 000

100 000

Údržba štěrkového ostrova, 0,5ha

15 000

75 000

Celkem (Kč)

1 020 000

Hrazení ostatních akcí uvedených v předchozích kapitolách se předpokládá z prostředků nájemců rybníků nebude-li dohodnuto jinak. 4.2. Použité podklady a zdroje informací AQUATIS a.s.: Manipulační řád. Návrh. AQUATIS a.s., Brno 1999 Faina, R.: Lednické rybníky – doplněk k hospodářskému a provoznímu řádu, 2003 Faina, R.: Znalecké posouzení stavu rybářského hospodaření a stanovení nájemného na rybnících Lednické soustavy, Vodňany 2006 Faina, R.: Rozbor situace na rybníku Nesyt v roce 2006 a hydrobiologická prognóza na rok 2007 Husák, Š., Šumberová, K.: Botanický průzkum NPR Lednické rybníky s návrhem na management chráněného území. Botanický ústav AVČR, Hydrobotanické odd. Třeboň, Katedra botaniky PF Masarykovy univerzity, Brno 1997 Lázničková, S.: Plán péče na období 1994 - 1999. Lednické rybníky, Brno 1993 Macháček, P.: Ornitologický průzkum NPR Lednické rybníky a NPP Pastvisko s návrhem managementu chráněných území, 1997 Macháček, P.: Inventarizační průzkum. SPR Lednické rybníky, 1986 Quitt, E.: Klimatické oblasti Československa. Studia geographica 16. Geografický ústav ČSAV, Brno 1971 Skácelová, O.: Inventarizační algologický výzkum NPR Lednické rybníky a NPP Pastvisko. Moravské zemské muzeum, Brno 1996 Zlatuška, K.: Rekonstrukce Zámeckého rybníka na státním zámku v Lednici (projektová

31

dokumentace pro stavební řízení). A.KTI, s.r.o., lesnická a zemědělská projekční kancelář, Brno 2002 - rezervační kniha NPR Lednické rybníky - depon. in AOPK ČR, Správa CHKO Pálava - návrh plánu péče o NPP Lednické rybníky na období 2006-2013, zpracovatel AOPK ČR, středisko Brno - návrh plánu péče o NPR Lednické rybníky na období 2006 – 2011, zpracovatel Jihomoravská pobočka ČSO - vlastní terénní průzkum Konzultace : RNDr. Josef Chytil (Správa CHKO Pálava), Ing. Dagmar Fetterová (Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně), Ing. David Horal (AOPK ČR, Úsek ekologie krajiny a lesa, Brno), Josef Martiško (ČSO), RNDr. Petr Macháček (Regionální muzeum Mikulov), RNDr. Richard Faina (ENKI, o. p. s.), Ing. Jiří Danihelka Ph.D. (MU Brno), Mgr. Kateřina Šumberová (MU Brno), zástupci Rybníkářství Pohořelice, a. s., , Ing. Petr Stloukal (MŽP ČR), zástupci APH rybníky, s. r. o., odborná skupina pro rybniční ekosystémy při AOPK ČR, MZLU Brno, PřF MU Brno. 4.3. Seznam mapových listů a) katastrální mapa (1: 2 000) číslo mapového listu: Břeclav 4-3/3, 4-4/1, 5-3/3, 5-3/4, 5-4/1, 5-4/2, 6-3/3, 6-3/4, 6-4/1, 6-4/2, 7-3/3,7-3/4, 7-4/1, 7-4/2, 7-4/3, 8-3/3, 8-3/4, 8-4/2 b) Státní mapa 1: 5 000 – odvozená číslo mapového listu: Břeclav 4-3, 4-4, 5-2, 5-3, 5-4, 6-3, 6-4, 7-3, 7-4, 8-3, 8-4 c) Základní mapa České republiky 1:10000 číslo mapového listu: 34-23-08, 34-23-11,34-23-12, 34-23-13 4.4. Seznam používaných zkratek AOPK ČR - Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky AVČR – Akademie věd České republiky Ca - candát ČSO – Česká společnost ornitologická ČÚOP – Český ústav ochrany přírody CHKO - chráněná krajinná oblast KO - uvedený druh je zařazen do kategorie druhů kriticky ohrožených KN - katastr nemovitostí LČR – Lesy České republiky, s. p. LS – lesní správa LVA – Lednicko-valtický areál MK – Ministerstvo kultury MŠVU – Ministerstvo školství, vědy a umění MU - Masarykova univerzita MZLU – Mendlova zemědělská a lesnická univerzita MŽP - Ministerstvo životního prostředí 32

NPP – národní přírodní památka NPR - národní přírodní rezervace O - uvedený druh je zařazen do kategorie druhů ohrožených OkÚ – okresní úřad OOP – orgán ochrany přírody PřF – Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita RS – Ramsar Site SCHKO – správa chráněné krajinné oblasti SO - uvedený druh je zařazen do kategorie druhů silně ohrožených SPR – státní přírodní rezervace Su - sumec SÚPPOP – Státní ústav památkové péče a ochrany přírody Š - štika UNESCO - United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu ZCHÚ - zvláště chráněné území A další běžně používané zkratky.

4.5. Plán péče zpracoval AOPK ČR, Správa CHKO Pálava jméno: Přemysl Heralt, Jiří Kmet datum: 21. 12. 2006

podpis:

33

Nedílnou součástí plánu péče jsou tyto přílohy Číslo přílohy 1

Název přílohy Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich

2

Parcelní vymezení

3

Orientační mapa národní přírodní rezervace Lednické rybníky v měřítku 1:35 000

4

Ortofotomapa národní přírodní rezervace Lednické rybníky v měřítku 1:35 000

5

8

Mapa překryvu národní přírodní rezervace Lednické rybníky s jinými chráněnými územími v měřítku 1:35 000 Vymezení hlavních dílčích ploch národní přírodní rezervace Lednické rybníky v měřítku 1:35 000 Mapa současného stavu národní přírodní rezervace Lednické rybníky a vymezení dílčích ploch v měřítku 1:20 000 – Nesyt Mapa současného stavu národní přírodní rezervace Lednické rybníky a vymezení dílčích ploch v měřítku 1:20 000 – Hlohovecký r., Prostřední r., Mlýnský r. Mapa plánovaných zásahů a opatření národní přírodní rezervace Lednické rybníky v měřítku 1:20 000 – Nesyt Mapa plánovaných zásahů a opatření národní přírodní rezervace Lednické rybníky v měřítku 1:20 000 – Hlohovecký r., Prostřední r., Mlýnský r. Mapa parcelního vymezení – pouze v digitální podobě

9

Dokumentace o projednání plánu péče

10

Protokol o způsobu vypořádání připomínek a schválení plánu péče

6a 6b 6c 7a 7b

34