Přístup k efektivní kontrole, řízení a péči o reprodukci v chovu skotu Antonín Vinkler, FVL VFU Brno
Ekonomika chovu skotu úzce souvisí s úrovní reprodukce Dá se říci, že úroveň reprodukce je limitujícím faktorem
perspektivy i prosperity každého chovu Špatná úroveň reprodukce je předzvěstí jeho dřívějšího nebo pozdějšího zániku
Cílem péče o reprodukci je : - efektivně využívat přirozený reprodukční potenciál zvířat – každý rok získat od krávy plně životaschopné tele a odpovídající laktaci do věku 8 roků ( 5 až 6 telat ) - vytvářet podmínky pro využití metod asistované reprodukce ve všech fázích reprodukčního cyklu ke zvýšení reprodukční výkonnosti a užitkovosti zvířat (urychlit genetický pokrok v užitkovosti, získat větší počet mláďat atd.)
Využití přirozeného reprodukčního potenciálu vyžaduje : -mít stále všechna zvířata v aktivní fázi reprodukce -minimalizovat ztráty ve všech fázích reprodukčního cyklu
V aktivní fázi reprodukce jsou zvířata: -březí – 60 a více % ze stavu zvířat -zvířata do 60 dnů po porodu dosud nepřipuštěná ( podle úrovně laktace lze hranici zvýšit ) – 12 – 20 % -zvířata 1–3x inseminovaná, pro krátkost doby od poslední inseminace dosud nevyšetřená na březost – 12–20 % -jalovice do 16 měsíců ( 18 měsíců ) dosud nepřipuštěné V pasivní fázi jsou -zvířata více jak 3x inseminovaná – přebíhalky -zvířata více jak 60 dnů po porodu nepřipuštěná, u kterých dosud nebyla zachycena a zaznamenána říje nebo jsou v léčení -vyřazená zvířata, která jsou pro vysokou úroveň laktace dosud ponechána v chovu. Celá skupina by měla být do 10 % výjimečně do 20 % -jalovice starší 18 měsíců dosud nepřipuštěné
Ekonomiku chovu výrazně zhoršují : - plemenice zjištěné jalové při vyšetření na graviditu ztráty gravidity způsobené embryonální odúmrtí,zmetáním, nutnými porážkami a úhyny březích zvířat - komplikace v peripartálním ( okoloporodním ) období (mrtvě narozená telata, ztráty plemenic při komplikovaných porodech – N.P., úhyn ) - komplikace v průběhu puerperia ( zadržení lůžka, ulehnutí po porodu, celková onemocnění po porodu, zánětlivé stavy na pohlavních orgánech, mastitidy ) - komplikace při obnovení a stabilizaci říjového cyklu
Základním předpokladem pro dobrou užitkovost a reprodukci je zdravé zvíře, zdravé stádo v odpovídajících existenčních podmínkách Je třeba respektovat poněkud zvláštní postavení pohlavních funkcí (reprodukce ): - nejsou nezbytné pro život jedince - jsou nezbytné pro zachování živočišného druhu - v zátěžových ( stresových ) situacích se organismus brání – prvně tlumí pohlavní funkce Vyplývá to i z hierarchie rozdělování živin, kdy pohlavní orgány stojí na posledním místě v zásobování živinami u nebřezího zvířete U plemenice po porodu je v zájmu zachování živočišného druhu (novorozeného mláděte) preferována produkce mléka na úkor ostatních orgánových systémů
Úroveň reprodukčních funkcí je nejcitlivějším ukazatelem zdraví a pohody celého stáda. Je dána: - genetickým základem (do 20 %) - a především existenčními podmínkami zvířat Na prvém místě stojí výživa.Má být vždy: - mírně nad aktuální užitkovostí - v souladu se stadiem reprodukčního cyklu, ve kterém se zvíře nachází Měla by být diferencovaná - bez cizorodých látek Nedokrmování i překrmování vede k narušení kondice i zdravotního stavu zvířat a v konečné fázi ke značnému plýtvání finančními prostředky Z dalších podmínek je třeba uvést teplotu světlo, světelný režim účinnost větrání ( proudění vzduchu, vlhkost, CO₂, čpavek, sirovodík ) typ ustájení velikost skupin stav chodeb, podlah, ložiště technologické návaznosti lidský faktor
Máme – li účinně kontrolovat a následně řídit průběh pohlavních funkcí v rámci reprodukčního cyklu, musíme bezpodmínečně znát jejich fyziologický průběh jak v období pohlavního dospívání tak i v období plné reprodukční výkonnosti tj. v období : – říjové aktivity – zabřeznutí – gravidity – porodu – puerperia Je třeba si uvědomit, ve kterých fázích reprodukčního cyklu mohou vznikat a v daném podniku vznikají největší problémy a na tato období soustředit největší pozornost
Puerperium – klíčové období reprodukce - vrcholí a končí jeden reprodukční cyklus - vytvářejí se předpoklady pro úspěšný nástup do nového reprodukčního cyklu - je stimulován nástup laktace a vytvářejí se předpoklady pro její úroveň Z hlediska ekonomických zájmů je preferován nástup vysoké laktace
Základní podmínkou pro úspěšný nástup nového reprodukčního cyklu i laktace je: - rychlé fyziologické ukončení předchozího cyklu tj. : - involuce pohlavních orgánů - obnovení ovariální aktivity a stabilizace říjového cyklu
Plemenice je vystavena obrovské zátěži, která je způsobena : -
vrcholící graviditou porodem nastupujícím puerperiem změnami orgánových systémů nastupující laktací
Konec gravidity: -tele o hmotnosti 35 - 45 kg ( i více ) -plodové obaly cca 3 - 5 kg -plodové vody cca 10 l -hmotnost dělohy 8 - 12 kg -zvětšení mléčné žlázy -uvolnění křížokyčelních kloubů,spony pánevní a pánevních vazů
Vlastní porod: -intenzivní svalová zátěž -zvýšená činnost dechového systému -zvýšená činnost oběhového systému Důsledkem zátěže je: -stav snížené rezistence -zvýšené riziko infekcí a onemocnění
Průběh porodu a utváření placenty u skotu ( i malých přežvýkavců ) jsou příznivé pro: - průnik mikroorganismů do porodních cest a dělohy - jejich rychlé pomnožení - vznik zánětlivých stavů
Je nezbytné zvířatům v průběhu porodu a též po porodu věnovat zvýšenou pozornost a sledovat: - jestli puerperium probíhá ve fyziologické normě - jestli nedochází k narušení celkového zdravotního stavu s využitím kontroly tělesné teploty 10 dnů po porodu
Aby mohla probíhat involuce dělohy a došlo k vypuzení očistek - musí být v organizmu plemenice v dostatečném množství přítomny biologicky aktivní látky vyvolávající kontrakce dělohy: -oxytocin - hypofýza - hypotalamus -PGF₂α - endometrium - musí být zachována citlivost myometria k těmto látkám - svalové buňky musí být dostatečně zásobeny pohotovou energií a vápníkem, aby mohly na stimulaci reagovat
Pro účinek oxytocinu musí být v děloze citlivé receptory, ta je dána přítomností estrogenů, progesteron je blokuje Kontraktilita dělohy se výrazně snižuje při metabolických poruchách Aby probíhaly kontrakce dělohy, musí být dostatečné množství estrogenů ovlivňujících receptory myometria k účinkům oxytocinu. Pod vlivem estrogenů dochází též k uvolnění děložního krčku V době porodu jsou vysoké hladiny estrogenů vytvořené placentou a první 4 dny po porodu v organizmu plemenice doznívá vliv těchto estrogenů. K dočištění dělohy mezi 8. až 12. dnem po porodu musí dojít ke zvýšení hladin estrogenů - růstová vlna folikulů na vaječnících. Klinická involuce dělohy má být ukončena do 24 dnů po porodu, histologická přestavba endometria v 35 dnech.
Dojde – li: - k rychlému snížení hladin estrogenů po porodu ( např. vlivem metabolických poruch ) - je nedostatek pohotové energie a vápníku - není nastartována první růstová vlna folikulů • děloha se stává atonickou • v děloze se hromadí obsah, stává se patologický • je bakteriologicky kontaminován • je potlačena tvorba PGF₂α v endometriu involuce pohlavních orgánů se zastavuje nastupují zánětlivé změny v děloze dochází k intoxikaci vstřebáváním toxinů z dělohy proces se dostává do chronického stavu je blokováno obnovení ovariálních funkcí
Velmi negativně mohou průběh puerperia ovlivnit metabolické poruchy i subklinického charakteru Mechanizmy účinku jednotlivých poruch jsou poněkud odlišné, ale jejich konečným efektem je - blokování nebo zpoždění stabilizace řídící osy neurohumorálního řízení pohlavních funkcí na úrovni spouštěcího mechanizmu v hypotalamu - rychlejší odbourávání steroidních hormonů v játrech - snížení až ztráta kontraktility myometria - snížení rezistence povrchových sliznic - suprese fagocytární aktivity bílých krvinek a obranyschopnosti celého organizmu
Obnovení ovariálních funkcí a říjového cyklu po porodu Krátce po porodu je stabilizována produkce FSH a první růstová vlna folikulů vrcholí mezi 8. až 12. dnem p. p., je spojena s otevřením krčku a odchodem lochií, případně zadrženého lůžka, může být doplněna určitým sexuálním vzrušením 17. až 24. den p. p. vrcholí další růstová vlna folikulů U značné části plemenic je doprovázena říjovým chováním, může být spojena s ovulací a tvorbou CL při dostatku LH, jinak cysty Znovu se otevírá krček, děloha se definitivně dočišťuje. Končí klinická involuce dělohy Plnohodnotná říje spojená s ovulací a tvorbou CL se dostavuje u většiny zvířat mezi 35. až 45. dnem p. p. Nastupuje období pravidelné říjové aktivity v intervalu 18 až 23 dnů, s průměrem 21 dnů
Většina chovů má v současné době řadu z níže uvedených problémů - vysoký výskyt puerperálních komplikací - opožděný nástup říje po porodu - nevýrazné příznaky říje - nedostatečná detekce říje - nízký stupeň zabřezávání - vysoká embryonální mortalita - mrtvě narozená telata - vysoký podíl býčků u mléčného skotu - vysoké brakování dojnic - nízká natalita
V současné době řadou pracovníků nejčastěji navrhovaná řešení puerperální komplikace přehlížet
-
řešit je spolu s opožděným nástupem říje nevýraznými příznaky říje špatnou detekcí říje nízkým stupněm zabřezávání
využíváním systémů umožňujících provedení tzv. zaručené inseminace bez vyhledávání říjících se plemenic
Systémy jsou založeny na principu indukce říje a ovulace ( Selectsynch, Ovsynch, Cosynch, Presynch, Resynch ) a předpokládají, že se pracuje se zvířaty: - zdravými - která mají funkční pohlavní orgány - která standartně odpovídají na podávané preparáty Aplikace PGF₂αlfa nebo jeho syntetického analoga způsobí - zánik žlutého tělíska CL ( citlivé 6. - 18. den cyklu ) - do 3 až 4 dnů indukci plnohodnotné říje s ovulací a tvorbou nového CL
Aplikace GnRH uvolní z hypofýzy luteinizační hormon (LH); LH vrchol: - způsobí dozrání folikulu a jeho ovulaci za 36 h po LH vrcholu - podporuje tvorbu CL a udržení jeho funkce ( důležitá doba aplikace ) - způsobuje luteinizaci folikulárních útvarů ( chovají se dále jako CL nebo údajně zanikají )
Základním předpokladem funkčnosti systémů je : - existence CL citlivého na luteolytika - dostatek LH v hypofýze, zejména v okamžitě uvolnitelném depu (reakce na podané GnRH) - existence útvarů citlivých a schopných reagovat na LH
Selektivní synchronizace spočívá v aplikaci GnRH, za 7 dnů se aplikuje luteolytikum a u říjících se plemenic se provede inseminace. U nepřipuštěných se postup opakuje Ovsynch - aplikace GnRH, za 7 dnů luteolytikum, za 24 až 48 h aplikace GnRH a za 24 h inseminace Cosynch - aplikace GnRH, za 7 dnů luteolytikum, za 24 až 72 h inseminace spolu s aplikací GnRH
Presynch má napomáhat - dořešení puerperálních komplikací - řešit případy pozdního nástupu říje - řešit případy tichých říjí - provést předsynchronizaci zvířat pro optimální zahájení Ovsynchu Zahajuje se kolem 33. dne ( ± 2 dny ) po porodu aplikací luteolytika, za 14 dnů se opakuje aplikace luteolytika, za 12 dnů GnRH, za 7 dnů znova luteolytikum, za 2 dny GnRH a za 24 až 48 h inseminace Indukce 2 říjí má zajistit dočištění dělohy p. p. a následný Ovsynch má vyvolat fertilní říji s ovulací.
Při současných znalostech o nástupu plnohodnotného ovariálního cyklu je velmi diskutabilní kolik krav má mezi 30. až 36. a mezi 44. až 50. dnem p. p. funkční CL schopné reagovat na luteolytika. Uvádí se, že až 28 % krav necykluje do 65 - 75 dnů p. p. Určitý efekt může mít aplikace čistého PGF₂α pro svůj myometrální účinek, pokud bude pootevřený krček. Předpokládat indukci říje je dosti zavádějící - pouze u krav, které měly říji s tvorbou CL minimálně před 6 dny. Aplikace syntetického analoga s převažujícím luteolytickým účinkem je zcela diskutabilní. Následné říje se v podstatě nesledují a za 28 až 35 dnů po inseminaci se provede sono vyšetření na graviditu. Jalová zvířata se zařadí znova do Ovsynchu případně Presynchu v různých časových intervalech ( Resynch ).
Puerperium - přístupy k jeho sledování, ovlivňování a řešení komplikací Jedna skupina pracovníků doporučuje i vzniklé komplikace neřešit a přehlížet je Jejich argumentace vychází z pozorování intervalu, SP, % zabřezávání po 1. inseminaci, hodnocení I. I., případně délky mezidobí Tyto ukazatele jsou v podstatě velmi podobné jak v chovech, kde je věnována péče dojnicím v období puerperia, tak i v chovech, kde se období puerperia přehlíží Podstatný rozdíl je v % brakování a v čisté natalitě
V chovech, kde není věnována pozornost zdravotnímu stavu a komplikacím v průběhu puerperia, se brakování pohybuje v rozmezí 30 - 50 % Tomu odpovídá i nízká natalita a snižující se stavy dojnic Vyřazené dojnice se do hodnocení intervalu, SP; %březosti po 1. inseminaci, I.I. a mezidobí nezapočítávají, ukazatele jsou v podstatě stejné Chov postupně zaniká
Druhá skupina pracovníků zastává názor, že je třeba kontrolovat puerperium a zabránit vzniku zánětlivých stavů. Dochází nejen k narušení zdravotního stavu a užitkovosti, ale i k promoření prostředí bakteriemi s vysokým rizikem pro vznik : - mastitid - zánětlivých změn na končetinách - je vysokým rizikem pro záněty pohlavních orgánů dalších plemenic po porodu Základním strategickým přístupem k řešení puerperia je udržení kontraktility myometria s rychlou evakuací děložního obsahu po porodu.
Postup při péči a reprodukci musí vycházet z analýzy skutečného stavu v daném chovu Chovatel musí mít neustále přehled o aktuální situaci, v jaké fázi reprodukce se jednotlivá zvířata nacházejí, kterým zvířatům je třeba věnovat individuální pozornost, jaký je výskyt komplikací v jednotlivých fázích reprodukčního cyklu a na která období je nutné zaměřit pozornost. Musí využívatsystémy, které mu tyto informace mohou poskytnout a denně s nimi pracovat. Systémy musí být průběžně doplňovány a aktualizovány informacemi o skutečném stavu zvířat.
Cenným zdrojem informací o stavu reprodukčních funkcí zvířat je kontrola jejich pohlavních orgánů. Jako velmi účinná pro monitorování a ovlivňování se jeví třístupňová kontrola reprodukce prováděná podle aktuální situace v měsíčních; 14, 11 nebo 7 denních intervalech 1. stupeň je zaměřen na kontrolu průběhu puerperia ( ukončení involuce, nástup říjového cyklu ) 2. stupeň je zaměřen na sledování zvířat, která nebyla do 60 dnů p. p. připuštěna a nebyla u nich dosud zachycena říje 3. stupeň je zaměřen na RDG s cílem co nejdříve odhalit jalová zvířata, zjistit příčinu jalovosti a co nejdříve je vrátit zpět do aktivní fáze reprodukce mezi připuštěné plemenice
Z hlediska existence a určité perspektivy chovu by měl chovatel dosáhnout minimálně: -aby každý měsíc porodilo v průměru 8 - 10 % plemenic ze stavu zvířat -aby bylo dosaženo tohoto stavu, musí každý měsíc zabřeznout 10 - 12 % plemenic na stav krav
Obecně lze doporučit: - aplikace oxytocinu do 24 h po porodu - za 24 h ( tj. do 48 h po porodu ) opakovat oxytocin nebo depotocin - v prvních minimálně 5 dnech po porodu kontrolovat tělesnou teplotu 39,0 a více °C zjistit příčinu a zahájit ošetření - sledovat odchod lůžka, při zadržení již za 24 h zjistit příčinu a zahájit ošetření - sledovat odchod a kvalitu očistek mezi 8. - 10. dnem p. p., zejména při zadržení lůžka ( uterotonika příp. antibiotika ) - mezi 18. - 25. dnem p. p. sledovat říjové chování a charakter sekretu z pohlavních orgánů -> svědčí o ovariální aktivitě
- mezi 30. - 45. dnem po porodu překontrolovat involuci pohlavních orgánů a obnovení plnohodnotné říjové aktivity. - Podle nálezu na děloze a vaječnících rozhodnout o dalším postupu - od 18. dne zaznamenávat říjovou aktivitu, po 42. dnu rozhodnout, která říje se využije k připuštění. - RDG, u jalových zvířat okamžitě analyzovat příčiny jalovosti a přijímat opatření k jejich odstranění - intenzivně sledovat a kontrolovat zvířata víc jak 60 dnů p. p. nepřipuštěná a bez projevů říje.
