Spolupráce technických fakult veřejných vysokých škol s podniky a dalšími experty se zaměřením na bakalářské studijní programy
Případová studie z prostředí VUT v Brně
Zpracoval: Prof. Ing. Jan M Honzík, CSc., FIT VUT v Brně
Úvod
VUT v Brně je vysoká škola s více než stoletou tradicí. Její vznik souvisí úzce s potřebami explozivně se rozvíjejícího průmyslu na Moravě a v okolí Brna na konci 19. století. Vysoká škola navázala na terciární učiliště, které z potřeb industrializované Moravy vzniklo již v roce 1849. Úzká vazba školy na průmyslové prostředí je neodmyslitelnou součástí historie této technické univerzity. Násilné přerušení činnosti školy v době německé okupace nic nezměnilo na kontinuitě vzájemného spojení vysoké školy s průmyslem a druhé přerušení způsobené parazitním založením Vojenské technické akademie – VTA (později Vojenské Akademie Antonína Zápotockého – VA AZ) bylo ukončeno právě potřebou průmyslu, který si po několikaleté přetržce vynutil na konci padesátých let minulého století znovuobnovení činnosti této civilní školy.
V současné době má VUT v Brně 8 fakult a jeden vysokoškolský ústav, které vytvářejí široké spektrum oborů opravňujících školu nosit název "technická univerzita". Tři z nich "Fakulta stavební - FAST", "Fakulta strojního inženýrství - FSI" a "Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií - FEKT" tvoří historicky poválečné jádro školy. Vznik dalších fakult byl vždy vyvolán potřebou průmyslu a technicko-obchodní odběratelské sféry a to nejen v bezprostředním okolí Brna, o čemž svědčí vznik Fakulty technologické založené v někdejším Gottwaldově - nyní opět Zlíně a která se později stala základem pro založení zcela nové univerzity - Univerzity Tomáše Bati. Podobným způsobem, emancipací umělecko
tvůrčích ambicí, vznikla na půdě technické univerzity oddělením od Fakulty stavební nová „Fakulta architektury - FA“ , která podle českých tradic má mnohem silnější vztah ke stavebním realizacím, než je obvyklé v zahraničí (svědčí o tom i jinde neobvyklý akademický titul ing.arch. ). Také vznik "Fakulty podnikatelské - FP" odráží ekonomicko-manažerské potřeby především výrobní sféry.
Fakulta chemická (FCH) Vysokého učení technického v Brně obnovila svoji činnost v akademickém roce 1992/1993. Navazuje na dlouhou tradici chemického vysokého školství v Brně, zahájenou zřízením chemického odboru České vysoké školy technické v listopadu 1911 a přerušenou v roce 1951 přeměnou brněnské techniky na Vojenskou akademii Antonína Zápotockého. Znovuobnovení Fakulty chemické bylo nutností jak z hlediska doplnění Vysokého učení technického v Brně o obor nezbytný k jeho integrovanému výchovně-vzdělávacímu působení a komplexní vědecko-výzkumné činnosti, tak především z hlediska potřeb industriálního rozvoje regionu, kde byla zřetelně pociťována mezera ve výchově chemiků s inženýrským vzděláním, trvající několik desetiletí.
Také vznik dosud poslední fakulty – „Fakulty informačních technologií – FIT“ byl způsoben nebývalým rozmachem informačních technologií a mimo jiné i Schroedrovou výzvou, nabízející IT odborníkům z východní Evropy uplatnění v německých firmách. Dokonce i vznik „Fakulty výtvarného umění – FAVU“ byl spojen s technikou a moderními technologiemi a vytváří na půdě technické univerzity ojedinělé spojení uměleckých ambicí využívajících možností elektroniky, audiovizuálních technologií a počítačové grafiky a jiných technických fenoménů. Protože je tato fakulta ve srovnání s většinou ostatních malá a její spolupráce s průmyslově-odběratelsko sférou je nevýrazná a specifická, nebude do této studie zahrnuta.
Zatímco v období socialistického hospodářství bylo soužití technické vysoké školy se socialistickým průmyslem imperativem státní politiky, po společenských změnách posledního desítiletí minulého století dochází k výrazným změnám. Na začátku devadesátých let procházely velké firmy privatizační transformací a úzká spolupráce s vysokým školami se dostala do útlumu. Každodenní boj o přežití zatlačil do pozadí spolupráci s vysokými
školami jak na poli vzdělávání, tak na poli odborné spolupráce. Velmi se snížila možnost masového zajištění praxe pro studenty, zadávání diplomových prací a s ohledem na absenci dlouhodobého rozvoje se snížil i zájem o podíl na formování studijních programů.
Nyní je situace již zcela odlišná. Zájem průmyslových podniků o spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně v poslední době výrazně roste. VUT se stalo významným členem Regionální hospodářské komory Brno a má v osobě prorektora zastoupení v jejím představenstvu. Ve spolupráci s RHK Brno pořádá oborové dny, podílí se v rámci této spolupráce na řešení konkrétních odborných i vědeckých problémů podniků. V letošním roce podává do Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolu s RHK projekt Spolupráce technicky a podnikatelsky zaměřených univerzit s podniky v Jihomoravském kraji.
Polední desetiletí přineslo řadu významných změn. Europeanizace prostoupila celou společností. Pro vysoké školy je novým významným jevem vznik vrstvy středních a malých firem, které se často orientují na nejmodernější technologie. Skončily přímé zásahy státu do řízení podniků a firem, které v minulosti zajišťovaly mnohdy administrativním způsobem poměrně jednoduchou spolupráci vysokých škol a průmyslu. Vysoké školy se otevřely také zahraničním partnerům ve vzdělávací i produkční a odběratelské sféře. Následující text bude strukturován podle zadaných oblastí. Konkrétní příklady spolupráce v jednotlivých oblastech budou uváděny po jednotlivých fakultách vysoké školy spolu s dílčími závěry fakultách.
Vlastní studie má následující strukturu: 1. Spolupráce s průmyslem/odběratelskou sférou Na tvorbě studijních programů Uplatnění odborníků z praxe
na výuce
na řízení VŠ
na zajišťování kvality
na jiné spolupráci
2. Zájem o studium
Zájem o studium na jednotlivých studijních programech/oborech v rámci školy/fakulty
Důvody proč se studenti hlásí na určité obory
3. Přijetí
Podle čeho škola/fakulta reguluje počty přijímaných studentů do jednotlivých programů/oborů
Využívá škola/fakulta data o zaměstnanosti/nezaměstnanosti
4. Dobré a špatné zkušenosti ze spolupráce s praxí/průmyslem/odběratelskou sférou
1. Spolupráce VUT s průmyslem/odběratelskou sférou 1.1.
Tvorba studijních programů
Vliv průmyslových partnerů na tvorbu studijních programů, jejich oborů i jednotlivých předmětů má několik forem a úrovní. Nejvýznamnější roli hrají průmysloví partneři v procesu akreditace nové fakulty, nového studijního programu a jeho oboru. Veškeré materiály se projednávají v radách studijních programů či oborů a především ve vědeckých radách fakult a škol. Ve všech těchto radách mají své zastoupení významní reprezentanti z oblasti průmyslu a odběratelské sféry daného oboru. Při akreditaci nové fakulty a studijního programu je významnou součástí akreditačních materiálů vyjádření významných průmyslových firem a oborových institucí o potřebnosti a aktuálností akreditační žádosti. Velmi významnou roli však hrají i neformální kontakty a konzultace odborníků, podílejících se na programu nejrůznějších poradních orgánů fakult a škol, kde se v dialogu vytváří postupně nové požadavky na aktualizace nebo výraznější inovace výuky. Následující odstavce uvádějí některé příklady z jednotlivých fakult.
Fakulta stavební – FAST
Fakulta stavební patří mezi ty fakulty, na nichž je spolupráce s průmyslem a odběratelské sférou nejintenzivnější. Je to dáno velmi úzkou vazbou na profesní organizace a to na „Český svaz stavebních inženýrů - ČSSI“ a „Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě - ČKAIT“. Profesní organizace mají zásadní vliv na uplatnění
absolventů všech studijních programů a oborů realizovaných na Fakultě stavební a to dává spolupráci vzdělávací instituce a průmyslově-odběratelské sféry mimořádný význam. Profesní organizace důrazně doporučují verzi Boloňského strukturovaného studia, v němž je ukončení bakalářského cyklu čtyřleté. To pak dovoluje absolventům bakalářského studia aby se ucházeli o získání profesně uznávané kvalifikace „autorizovaný inženýr“. Navazující magisterské studium pak trvá 3 semestry. To je také důvod, proč FAST přechází od původního, nejčastěji se vyskytujícího modelu bakalářského a magisterského cyklu 3+2 na model 4 + 1.5. V současné době dobíhá starý model a nabíhá model nový.
Na FAST byl řešen rozsáhlý projekt v rámci evropských strukturálních fondů ESF s názvem: „Modernizace výuky bakalářského a magisterského studia na Fakultě stavební“ v rámci kterého bylo za úzké spolupráce s firmami a průmyslovými partnery, ČSSI a ČKAIT vytvořeno nebo aktualizováno 25 studijních předmětů studijních programů tak, aby plně vyhovovaly současným potřebám zaměstnavatelů. Mezi nejvýznamnější partnery při této spolupráci byli např. OHL ŽS, METROSTAV, PREFA KOMPOSITY a jiné. Profesní organizace i průmysloví partneři vysoké školy doporučovali prohloubení praktické výuky.
Z podnětů především organizací METROSTAV a OHL ŽS byl v magisterském studijním programu zaveden nový obor : „Realizace staveb“, v němž se mimo jiné nad rámec standardních povinností vyučují cizí jazyky podle regionálních potřeb odběratelů (např. španělština) a také se klade větší důraz na předměty organizačně-ekonomické.
Fakulta strojního inženýrství – FSI
Přestože FSI má tradičně mimořádné úzké vazby na průmysl a to zejména v Jihomoravském kraji, projevuje se vliv průmyslových partnerů daleko intenzivněji v oblasti výzkumu a vývoje, než ve vzdělávacím procesu a při tvorbě studijních programů oborů a předmětů. Příčiny lze hledat v obtížném transformačním období po roku 1990, kdy řada velkých a tradičně dominantních strojírenských firem a podniků zanikalo a transformovalo se na nové, často menší a specializovanější firmy. Nově vznikající subjekty ještě dosud řeší často spíše krátkodobé problémy a méně strategické a dlouhodobé cíle, mezi něž patří také profil
absolventů vysoké školy a jejich budoucích zaměstnavatelů. Na FSI nebyl zaznamenán bezprostřední vliv na vznik nebo výrazné změny ve studijních programech, oborech a předmětech a podniky vzešlý z prostředí průmyslových partnerů. Nicméně – účinné partnerství ve vzdělávacím procesu bude zaznamenáno v dalších odstavcích.
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií - FEKT
Skoro vše, co bylo řečeno o FSI, lze aplikovat také na FEKT. Přesto lze zaznamenat některé významné projevy vlivu průmyslových partnerů na vznik nových předmětů:
Z podnětu společnosti T-Mobile CZ byl na oboru Elektronika a sdělovací technika zaveden předmět „Systémy mobilních komunikací“, na jehož struktuře i obsahové náplni se významně podíleli odborníci z této telekomunikační firmy. Spolupráce s firmou T-Mobile CZ pokračuje i nadále a její odborníci se podílejí na zajištění výuky uvedeného předmětu formou přednášek, vedením diplomových prací a zajišťováním exkurzí ve firmě.
Z podnětu firmy České Radiokomunikace byl na oboru Elektronika a sdělovací technika zaveden předmět „Digitální televizní systémy“. Tento předmět si vynutil akutní rozvoj digitální televize DVB. V původních studijních plánech oboru se podobný předmět samostatně nevyskytoval. I v tomto případě se na tvorbě obsahu nového předmětu podíleli odborníci z uvedené firmy a firma podpořila výuku příležitostnými přednáškami svých odborníků.
Z podnětu firem AMI Semiconductor a ON Semiconductor vznikl na oboru Mikroelektronika a technologie předmět „Návrh analogových integrovaných obvodů“. Také v tomto případě se firma podílela jak na přípravě předmětu, tak na poskytnutí technologie potřebné k výkladu i praktického využití ve výuce.
Fakulta informačních technologií – FIT
Fakulta informačních technologií vznikla odštěpením z bývalé Fakultu elektrotechniky a informatiky v r. 2001. Již při návrhu a akreditaci nového bakalářského studijního programu
vznikla ojedinělá sestava, v níž není 20 ze 180 kreditů předurčeno povinným nebo povinně volitelným předmětům, ale lze je použít pro výběr z široké nabídky fakultních, mezifakultních ba i meziuniverzitních předmětů, které se z různých podnětů dostanou na seznam doporučených předmětů. Jako pilotní projekt vznikl ve spolupráci s firmou Microsoft před více než 5 lety námět, v němž lze 20 doporučených kreditů použít pro předměty, jejichž obsah představuje náplň stanovená firmou Microsoft a které připravují studenty na získání řady certifikovaných kvalifikací MCP Microsoft certified professional“. Mezi realizované kurzy, které již několik let s velkým zájmem studentů probíhají patří:
„MW1 – Desktop systémy Microsoft Windows“. Tento předmět má za cíl, získat podrobné
znalosti o desktop systémech Microsoft Windows (Windows 2000, XP, ...), osvojit si v praxi teorii operačních systémů a teorii počítačových sítí, implementovat, spravovat a řešit problémy v oblasti technologií Windows i počítačových sítí a připravit zájemce k certifikaci Microsoft Certified Professional (MCP) na desktop systémy
„MW2 – Serverové systémy Microsoft Windows“. Zde je cílem získat podrobné znalosti o Microsoft Windows 2003 Server, osvojit si v praxi teorii operačních systémů a teorii počítačových sítí, implementovat a spravovat a řešit problémy v oblasti serverových technologií na bázi MS Windows a počítačových sítí a připravit zájemce k certifikaci Microsoft MCP 70-290.
„MW3 – Síťové technologie Microsoft Windows“. Učebním cílem předmětu je získat podrobné znalosti o síťovém prostředí Microsoft Windows, osvojit si v praxi teorii počítačových sítí a operačních systémů a implementovat a spravovat a řešit problémy v oblasti síťových a serverových technologií na bázi Microsoft Windows.
„MW4 – Podnikové technologie Microsoft Windows“ . Cílem předmětu je získat podrobné informace o instalaci, provozu a plánování podnikové informační infrastruktury založené na Microsoft Windows a dalších serverových systémech Microsoft.
„MW5 – Programování v .NET a C#“ , kde cílem je získat přehled o technologii .NET a programování v C#.
Uvedený pilotní projekt i jeho následné zavedení do standardní praxe fakulty byl velkým úspěchem pro všechny zúčastněné. Firma Microsoft zabezpečila vyškolení lektorů a financovala první léta výuky. Jejím úspěchem bylo uvedení technologie do studijního programu vysoké škole, což byl ojedinělý úspěch v rámci její světové zkušenost. Studenti byli nadšení, že v rámci výuky získali znalosti, za které by v praxi platily vysoké částky a fakulta byla spokojená, že část jejích nákladů na výuku byla v počátku kryta firmou. Kurzy mají tak obrovský ohlas i mimo rámec fakulty, že každý rok se řeší problém, jak vyhovět neuspokojeným zájemcům. I proto jsou kurzy streamované a ukládány do audiovizuálního skladu a zpřístupňovány evidovaným zájemcům. Je nutno podotknout, že absolvováním kurzů nevzniká nárok na certifikát. Ten se získává prozkoušením u nezávislé autorizované institucea Microsoft spolu s fakultou odměňuje nejlepší studentu tím, že jim přispívá na poplatky za tyto zkoušky.
Uvedený příklad je jedním z nejúspěšnějších a nejpopulárnějších projevů spolupráce velké firmy se školou při tvorbě a realizace části studijního programu.
Na základě předchozí zkušenosti vznikl v r. 2005 ve spolupráci s firmou IBM kurz „Service science“. Předmět má za cíl představit vývoj v oblasti "service science", jako novou multidisciplinární oblast vědy a výzkumu, a tím nastiňuje možnosti, které dává více systematický přístup v oblasti inovací v oblasti služeb. Předmět je zaměřen na postupy a řešení uplatňovaná především v oblasti poskytování služeb IT. Podobně jako u Microsoft byl předmět v prvních letech přednášen odborníky z firmy IBM, byli vyškolení lektoři z FIT a v následujících letech se předmět stal standardní nabídkou v bakalářském studijním programu.
Fakulta podnikatelská – FP Fakulta podnikatelská patří k fakultám ekonomického zaměření s výraznou orientací na průmyslovou sféru. Tato fakulta vznikla na půdě technické univerzity a při svém vzniku před 15 lety byl studijní program a jeho obory i předměty navrženy na základě aktuálních potřeb průmyslu a odběratelské sféry. Zdá se, že navržený soubor předmětů a studijních programů stále vyhovuje jak uchazečům, absolventům, tak jejich zaměstnavatelům a kromě průběžné obsahové aktualizace nebyly zaznamenány podměty k výrazným změnám nebo návrhům na
nové předměty či obory z popudu průmyslově/odběratelských partnerů. Další formy spolupráce budou pojednány v následujících odstavcích.
Fakulta chemická – FCH Fakulta znovu obnovila svoji činnost v akademickém roce 1992/1993. V počátcích se rozvíjela za podpory brněnské chemické komunity, zvláště pak ve spolupráci s chemickou sekcí Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Ta tak měla možnost vrátit fakultě její pomoc chemickým oborům po zřízení Masarykovy univerzity v r. 1919. V roce 1994 fakulta úspěšně podstoupila, společně s ostatními chemicko-technologickými fakultami v ČR, druhou akreditaci. Koncepce studijních oborů, konstituovaných od obnovení činnosti fakulty i v dalším výhledu, vychází z potřeb rozvoje VUT a reflektuje potřeby a požadavky společnosti a trhu práce v blízké i vzdálenější budoucnosti. Již od vzniku fakulty se na její profilaci podíleli odborníci z jiných univerzit, především z Fakulty chemickej a potravinárskej technológie STU v Bratislavě. Někteří z nich aktivně přispěli i k jejímu obnovení a stali se prvními akademickými pracovníky fakulty. Nově vznikající fakulta VUT byla koncipována na základě potřeb průmyslu, které nebyly dominantně zabezpečovány na ostatních technických univerzitách. Nově se akreditující studijní programy i jejich obory vznikaly za úzké spolupráce s průmyslovými podniky z blízkého i vzdálenějšího regionu. Zahrnují např. farmaceutický a chemický průmysl (Lachema Brno), zemědělský průmysl (Lignit Hodonín), potravinářský průmysl (Fruta Podivín), papírenský průmysl (Biocel Paskov), textilní průmysl (Vlněna Brno, Ozeta Trenčín), silikátový průmysl cementárny (Cementárna Mokrá). Na podnět průmyslových partnerů obsahují současné studijní programy moderní koncepci předmětů, mezi nimiž se významně podílejí předměty s praktickým obsahem (např. Lachema Brno, Synthesia Pardubice), resp. výzkumně-výrobním obsahem (např. CPN, Výzkumný ústav pletařský, a.s.). Již od svého znovuobnovení v roce 1992 klade Fakulta chemická VUT v Brně velký důraz na spolupráci s průmyslovými a inovativními firmami s cílem zajistit přenos výsledků odborné a vědecké činnosti do praxe. Odborné zaměření je dáno zejména profilací jednotlivých pracovišť fakulty a je zaměřeno především na oblasti chemie materiálů, fyzikální a spotřební chemie, chemie a technologie ochrany životního prostředí, chemie
potravin a biotechnologie. Příkladem úspěšné a efektivní spolupráce je mnoho výzkumných a realizačních projektů, na jejichž řešení se podílí odborní pracovníci fakulty se svými studenty v přímé koordinaci s průmyslovým partnerem nebo vznik společných laboratoří na jejichž činnosti participují partnerské podniky (CPN s.r.o., Výzkumný ústav pletařský, a.s.).
Fakulta architektury – FA Architektura má v Brně významnou tradici a v Brně působila v 19. i 20. století řada světově známých architektů. Tradice vzniku architektury, která byla vedle stavebního a kulturního stavitelství a zeměměřičství spojena s pozemním stavitelstvím, sahá k samotným počátkům České vysoké školy technické v Brně. V poválečném období, kdy byl obnoven odbor architektury byla v r. 1950, se zavedením fakultní struktury vysokých škol, ustavena fakulta architektury. Ta byla v r. 1960 začleněna do Fakulty architektury a pozemního stavitelství a v roce 1976 opět osamostatněna. Fakulta architektury má v řadě projevů specifický vztah k průmyslově-odběratelské sféře a s ohledem na hluboké tradice i významné projevy tvůrčího individualizmu. Na tvorbě studijních programů a zejména na obsahové náplni jejich předmětů se aktivně podílejí zástupci architektů z praxe v Radě studijních programů a ve Vědecko-umělecké radě fakulty (arch. Pech, arch. Žertová, arch. Loutocká, prof. Zatloukal, ing. Najdeker).
Shrnutí Spolupráce všech oblastí vzdělávání na VUT v Brně a na všech jejich fakultách s průmyslově-odběratelskou sférou má dlouhodobou tradici a zásadní charakter. Na fakultách s delší tradicí představuje především inovační a aktualizační vliv, u nověji vzniklých nebo rekonstruovaných fakult a studijních oborů je přímá účast partnerů na struktuře souboru předmětů a příklady na jednotlivých fakultách dokládají tuto skutečnost. Mezi požadavky průmyslu, které se v předcházejících obdobích nezdůrazňovaly významně patří zejména v oblasti bakalářských studijních programů především:
Jazyková vybavenost absolventů s důrazem na jazyk anglický, na některých fakultách i německý a jiný cizí jazyk
Praxe jako součást studijního programu
Schopnost vedení i participace na týmové práci
Schopnost prezentace dosažených výsledků a vytvořeného produktu
Široké spektrum tzv. „soft skills“ představujících dovednosti a návyky ke správnému sociálnímu chování, respektování autorit, respektování atických kodexů a norem apod.
Evropská dimenze vysokoškolského vzdělávání, nejčastěji získaná účelnou mobilitou.
Ochota pracovat mimo svůj region a v nestandardních časových režimech (na směny, mimo běžný pracovní cyklus).
Většinu těchto požadavků nelze zařadit jako „předmět“ do studijního programu, měly by však prolnout celou výukou jako její „výchovný aspekt“. Zůstává skutečností, že drtivé většině učitelů technické univerzity a to i v odborných předmětech chybí skutečná průmyslová praxe a tak nemohou předávat své vlastní zkušenosti. Chybějící zkušenosti z firem však vyučující nahrazují zkušenostmi získanými aktivní, neformální spoluprací s průmyslovými podniky a firmami při řešení nejrůznějších typů projektů.
1.2 Uplatnění odborníků z praxe 1.2.1 Na výuce Průmysloví partneři se na výuce podílejí několika formami, v nichž odborníci z praxe hrají významnou roli:
osobní účastí odborníků z praxe na výuce
zadávání témat a konzultacemi bakalářských a diplomových prací
tvorba oponentních posudků bakalářských a diplomových prací
účast ve zkušebních komisích při bakalářských a státních závěrečných zkouškách a při
obhajobách bakalářských a diplomových prací.
poskytnutí přístrojového vybavení, speciálních technologií a programového vybavení
umožnění odborných exkurzí a návštěv provozů a laboratoří firem
umožnění odborných praxí
Na vlastní výuce se odborníci z praxe podílejí v těchto rolích:
Jako vyučující ve standardních předmětech studijního programu, blízkých jejich zaměření nebo zkušenostem
Jako vyučující v předmětech, které vzniky z podnětu průmyslového partnera a učitel vyučuje látku bezprostředně souvisejících s jeho výkonem povolání
Nejčastější účast jsou jednotlivé přednášky s dílčím tématem zařazeným do standardních předmětů a přednesených odborníkem z praxe ke zvýšení autentičnosti přednášených vědomostí
Při konzultacích s proděkany jednotlivých fakult nebylo možné získat vyčerpávající výčet takových přednášek, přesto však uvedu několik příkladů. Na FAST vznikl z podnětu průmyslových partnerů v magisterském cyklu obor „Realizace staveb“ , kde se kromě ekonomicky orientovaných předmětů nad rámec standardních požadavků vyučují jazyky, podle regionálních potřeb firem a jejich zákazníků (např. španělština). V těchto předmětech působí odborníci firem Metrostav, OHL ŽS. Na FSI v jednotlivých přednáškách odborníci z firem Škoda Mladá Boleslav, MANN+HUMMEL, Mecas Plzeň, Siemens-Industrial Turbo Machinery aj. Fenomenálním případem je příchod významného konstruktéra leteckého průmyslu prof. Píšťka, který působil 33 let v Letu Kunovice. Na původní katedře letadel vytvořil nový Letecký ústav, jehož výsledkem je mimo jiné návrh a konstrukce několika úspěšných ultralehkých letadel, která jsou chloubou celého VUT a nesmírnou atrakcí a přitažlivým příkladem pro řadu uchazečů o studium. Z praxe přivedl i významného konstruktéra a projektanta ing. Mertla a ing. Slavětínského, kteří pomáhali vytvořit „brněnskou leteckou školu“ zanícených mladých studentů, doktorandů a učitelů. Po rozpadu republiky a „vzdálení“ dříve nejčastěji využívané vysoké školy dopravní v Žilině byl založen obor provozu letadel, na němž působí externě řada odborníků z brněnského letiště, z meteorologické služby aj. Na FEKT vzniklo z podnětu průmyslových partnerů několik předmětů (viz předch.odst.) V těchto předmětech se na výuce pravidelně podílí odborníci především z těch firem, z jejichž podnětu předmět vznikl a to: T-Mobile CZ, České radiokomunikace, AMI Semiconductor, ON Semiconductor. Mimořádným případem, podobným jako na FSI, byl příchod prof. Kasala, který je předním odborníkem na satelitní komunikaci a řízení družice
AMSAT. S jeho příchodem z AV ČR se na ústavu radioelektroniky vybudovalo pracoviště s přímým přístupem k datům vysílaným a přijímaným družicemi této řady, což se projevilo mimořádnými inovacemi ve výuce a podnítilo řadu studentů k zájmu o tento obor i o práci na zadáních bakalářských a diplomových prací souvisejících s touto oblastí. Kromě vlastního vývoje částí komunikačního systému pro tuto družici AMSAT se účastnil integrace družice v laboratořích AMSAT v Orlandu na Floridě a v roce 2000 předstartovních zkoušek a přípravy k vypuštění družice na základně ESA v Kourou ve Francouzské Guyaně. Spolu se svými doktorandy se účastní projektu PCSAT2 ve spolupráci s Americkou námořní akademií a projektu AMSAT Phase 3E a Phase 5A. Na ÚREL vybudoval dvě laboratoře – první laboratoř je výuková pro laboratorní práce studentů v oboru směrových a družicových spojů, která je dnes špičkově vybavena např. dvěma terminály VSAT. Ve druhé laboratoři se realizují výzkumné a vývojové aktivity v oblasti experimentálních družic, včetně sběru telemetrických dat a řízení družic, na nichž se významně podílejí také studenti doktorského studia. Na FIT byl realizován model, v němž v první fázi přednášeli odborníci dané firmy a přitom vyškolili učitele fakulty, kteří v dalších letech převzali výuku firmou zavedených předmětů. Tak tomu bylo u formy Microsoft a IBM. Na FP, kde je velmi silný obor daňového poradenství, působí řada odborníků jednotlivců i zástupců bankovního a pojišťovacího sektoru. FCH patří k fakultám s velmi výrazným podílem odborníků z praxe ve výuce. Souvisí to přímo s moderní koncepcí prosazovanou po vzniku fakulty, tj. na základě potřeb průmyslu, které nebyly dominantně zabezpečovány na ostatních technických univerzitách. Nově se kreditující studijní programy i jejich obory vznikaly za úzké spolupráce s průmyslovými podniky z blízkého i vzdálenějšího regionu. I v současné době se na výuce oborových předmětů podílejí odborníci z praxe, někteří z nich se stali i externími či interními pedagogickými pracovníky Pro výuku na FA je typická práce v atelierech v menších studijních skupinách. Významní a zkušení architekti se podílejí jako externí učitelé jak na vedení některých ateliérů, tak především na zadávání bakalářských a diplomových prací. Již tradičně je na všech fakultách velmi bohatá spolupráce v oblasti zadávání a vedení bakalářských a diplomových prací odborníky z průmyslové praxe a jiných partnerských institucí. Při velkých množstvích studentů by se škola bez podobné spolupráce neobešla. Při
této spolupráci však mohou vznikat i potíže, které budou podrobněji popsány v odstavci věnovaném negativním zkušenostem. Potíže vyplývající z autorského zákona a z předpisů na ochranu duševního majetku a „know-how“. V některých případech tyto předpisy nemotivují firmy a jejich odborníky, kteří mají pocit významné investice do vedení některých bakalářských a diplomových prací při významně omezených možnostech jejich využití a někdy i ochrany vlastního „know-how“, které se dostalo do rukou studentů-řešitelů. Velmi dobrá je zkušenost s tvorbou recenzních a oponentských posudků k bakalářským a diplomovým pracím. Přesto, že honorář – pokud vůbec jaký – je minimální, musí si škola vážit ochoty odborníků z praxe k této významné zpětné vazbě. Přínosem pro odborníky je, že zůstávají v kontaktu s postupně se vyvíjející a měnící úrovní i odborným zaměřením vzdělávacího procesu. Tato spolupráce významně přispívá k transparentnosti školy a jejich fakult ve vzdělávací oblasti. Stejné vyjádření platí i o účasti odborníků v komisích pro státní závěrečné zkoušky a pro obhajoby bakalářských a diplomových prací. Přímý kontakt, do kterého se v dialogu s odborníkem dostává student končící svou etapu studia, je cenným příspěvkem k jeho budoucí kariéře a často i zrcadlem pro sebekritický náhled na přípravnou fázi své odborné kariéry. Účast externistů z průmyslu ve všech třech předcházejících aktivitách je většinou projevem ochoty a dobrovolnosti odborníků, velmi často bývalých absolventů školy, kteří bez nároku na skutečné ocenění minimálně ztráty jejich času jsou ochotni spolupracovat se školu na výchově nových absolventů. Jen ve výjimečných případech se tato investice vrátí v podobě nástupu konkrétního absolventa, se kterým se při vedení, oponentuře či obhajobě odborník setkal a nabídl mu zaměstnání ve svém podniku. Poměrně novým je prvek cíleného stipendia studentům vybraným samotným průmyslovým podnikem, jakéhosi podnikového stipendia. Úsilím managementu školy a některých fakult se podařilo přesvědčit již několik velkých firem, že tato investice do studenta a jeho zavázání k práci ve své firmě je pro ni velmi výhodná. Poskytování přístrojového vybavení, moderní technologie a špičkového a specializovaného software je neodmyslitelnou součástí rozvoje vysokých škol hospodařících s omezenými zdroji. V drtivé většině je úspěšná akce tohoto druhu spojena s osobou konkrétní osoby a nejčastěji osobní vazby mezi pracovníkem ústavu, fakulty či školy a bývalého spolužáka, kolegy či absolventa. 1.2.2 Na řízení VŠ
Podíl odborníků z firem a z odběratelské sféry na řízení vysoké školy a fakult má tradiční a zavedené formy. 1.2.2.1. Nejvyšším orgánem řídícím VUT je Správní rada. Členy Správní rady jsou významní zástupci města, průmyslu a významných externích institucí. Jejím posláním je především: Vydává předchozí písemný souhlas k právním úkonům, kterými VUT hodlá nabýt nebo převést nemovité věci, k právním úkonům, kterými VUT hodlá nabýt nebo převést movité věci, jejichž cena je vyšší než pětisetnásobek částky, od níž jsou věci považovány podle zvláštního předpisu za hmotný majetek, k právním úkonům, kterými VUT hodlá zřídit věcné břemeno nebo předkupní právo, k právním úkonům, kterými VUT hodlá založit jinou právnickou osobu, a k peněžitým a nepeněžitým vkladům do těchto a jiných právnických osob. Vyjadřuje se zejména k dlouhodobému záměru VUT a k dalším věcem, které jí k projednání předloží rektor nebo ministr, k rozpočtu VUT, k výroční zprávě o činnosti a výroční zprávě o hospodaření VUT a k výsledkům hodnocení činnosti VUT. Dává podněty a vyjadřuje stanoviska k činnosti VUT, která zveřejňuje. Vykonává další činnosti podle zákona o vysokých školách v platném znění. 1.2.2.2. Významným poradním orgánem rektora sloužícím k řízení univerzity je Vědecká rada VUT. Členy Vědecké rady VUT je kromě zástupců jiných vysokých škol ČR také řada významných zástupců zejména průmyslu a technických institucí. Jejím posláním je především: Vědecká rada VUT projednává dlouhodobý záměr VUT, schvaluje studijní programy, pokud jejich schválení nepatří do působnosti vědecké rady nebo umělecké rady fakulty, vykonává působnost v řízení ke jmenování profesorem a v habilitačním řízení v rozsahu stanoveném zákonem o vysokých školách. vyjadřuje k otázkám, které jí předloží rektor.
1.2.2.3. Také na úrovni fakult plní svou roli vědecké rady fakult, jejichž posláním jsou obdobné úkoly jako u Vědecké rady VUT, ale jsou v pravomoci fakult a v rámci jmenovacích řízení realizují první fázi procesu. Mezi členy fakultních vědeckých rad jsou také odborníci z průmyslu a odběratelské sféry, vázané na oblast činnosti a zaměření fakulty. 1.2.2.4. Na některých fakultách – např. na FAST působí speciální orgán - Průmyslová rada, který má poradní postavení v nejen oblasti odborného působení, ale především ve výuce. Významným orgánem ovlivňujícím vzdělávání na FAST jsou také dříve zmiňované „Český svaz stavebních inženýrů - ČSSI“ a „Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě - ČKAIT“. 1.2.3 Na zajišťování kvality
Zajišťování kvality vzdělávacího procesu je integrovanou součástí řídicího procesu. Proto lze říci, že na zajišťování kvality procesu se průmysloví partneři podílejí ve všech orgánech uvedených v odst. 1.2.2. Kromě těchto činností však lze vyjmenovat další mechanismy, kterými se průmyslověodběratelská sféra podílí na zajišťování kvality vzdělávacího procesu. Součástí každé akreditační žádosti, především při vzniku nové fakulty, studijního programu ale i oboru se vyžaduje vyjádření významných průmyslových partnerů, kteří potvrzují potřebnost a účelnost absolventů vybavených znalostmi vyplývajícími z fakulty resp. studijního programu resp. oboru a ze studijních předmětů v nich obsažených. Tento mechanizmus by měl zabránit vytváření neužitečných a nevyužívaných studijních procesů. Odborníci z praxe jsou členy komisí státních závěrečných zkoušek a mají tak možnost nejen monitorovat ale i řídit kvalitu absolventů v závěrečné fázi studia. Odborníci z praxe jsou žádáni o oponentní posudky závěrečných bakalářských i diplomových prací a tím mají opět možnost monitorovat a řídit kvalitu absolventů v závěrečné fázi studia. Vysoká škola jako taková vstupuje do spolupráce s hospodářskou komorou v regionu, která sdružuje průmyslové podniky zaměstnávající absolventy školy. Na řadě společných akcí, seminářů a porad se diskutují aktuální potřeby zástupců průmyslu i úroveň
zaměstnávaných absolventů. Tímto způsobem se uzavírá neformální zpětná vazba ovlivňující kvality vzdělávacího procesu.
1.2.4 Spolupráce s průmyslem a s odběratelskou sférou v jiných oblastech
Je obtížné vyjmenovat všechny další projevy a formy spolupráce a proto se omezím na její nejvýznamnější případy.
Prezentace firem Často se stává, že firma, která chce upozornit studenty a budoucí absolventy na oblast své činnosti a získat tak další uchazeče o zaměstnání, požádají školu nebo fakultu o možnost prezentace na úrovni školy nebo fakulty. Prozíravé firmy spolupracují se zástupci studentské organizace, kteří zprostředkují informovanost studentů a ve spolupráci se školou/fakultou pomohou organizačně zabezpečit akci, která se koná v mimovýukové době. Vhodnou motivací pro studenty je zabezpečení občerstvení resp. slosovatelné ankety, u nichž vylosovaní dostanou hodnotný dar využitelný při studiu (např. hodnotná elektronika, výpočetní technika, knihy apod). V jiném případě firmy zajišťují jednu – dvě odborné přednášky v rámci předmětu s odpovídajícím zaměřením. Jako příklad firem, které podobné akce na fakultách provedly lze uvést: Microsoft, IBM, Siemens Austria, Hewlett Packard, ABB, Honeywell, e.on, Marconi, Texas Instruments, Rode-Schwarz, Mann+Hummel, Mecas Plzeň, Siemens – Industrial Turbo Machinery, atd. atd. Den firem Mimořádně úspěšnou akcí je každoročně pořádaný den firem, který se pořádá v prostorách FSI a který má podobu výstavy se stánky jednotlivých firem, které studentům nabízejí konkrétní informace o možnostech zaměstnání. Tato akce je mezi firmami i mezi studenty velmi populární. Množství firem zúčastňujících se této akce dosahuje počtu 50 až 60 vystavujících podniků.
Exkurze do firem Exkurze do firem představují v postsocialistickém období dosti opomíjenou aktivitu. Dříve bývaly exkurze do průmyslového prostředí neodmyslitelnou součástí nejčastěji závěru studia, ale někdy se vázala i k předmětu či oboru. Jako příklady firem, které podobné akce na fakultách provedly lze uvést: Bosh Jihlava, T-Mobile, Škoda Mladá Boleslav, Metrostav, OHL ŽS, GiTy a.s. , Enjoy s.r.o., atd. Praxe ve firmách Ještě řidším jevem, dříve organizovaným fakultami a jejich útvary je praxe. Současný nedostatek praxe je kritický. Každoročně opouští studium řada bakalářů i inženýrů, kteří nikdy neviděli průmyslové prostředí svého oboru v provozu. Příčinou jsou transformační problémy v průmyslu. Přesto existují fakulty a obory na nichž je praxe součástí studijního programu. Většinou si však musí studenti sami sehnat vhodné prostředí a firmu, ve které stráví několik týdnů, většinou prázdninové praxe. Na některých fakultách (FEKT, FSI) existují vedle poradenské služby na ústavech také seznamy nebo internetové nástroje pomáhající studentům ve vyhledávání vhodné firmy pro realizaci povinné praxe. Internetový portál nabídek firem V současné době se na VUT připravuje další nástroj, umožňující firmám i studentům účelnější a účinnější způsob vzájemného navázání kontaktu cestou speciálního internetového portálu dedikovaného pracovním nabídkám firem a institucí odběratelské sféry. Objednání vzdělávacích cyklů zadavatelem z praxe Významnou formou spolupráce je realizace vzdělávacích cyklů pro zaměstnance firem objednaných a hrazených některými firmami. Jde o typický přenos technologie z vysoké školy do praxe formou vzdělávacích cyklů zakončených certifikátem. Jako příklady takových akcí lze uvést:
Kurz teleinformatiký zajišťovaný Ústavem telekomunikační techniky pro ČT)U v r. 2007
Kurz elektroniky zajišťovaný FEKT pro firmu Flextronix v r. 2006 aj.
Sponzorské dary a partnerství na společných kulturních, sportovních a společenských akcích. Řada firem se významnými příspěvky podílí na zajišťování různých odborných, společenských i sportovních akcí organizovaných školu či fakultami. Mezi nejhodnotnější akce patří sponzorování sborníku a cen pro vítěze v Soutěžích studentské odborné a vědecké práce. Za poznámku stojí i příspěvky na plesy organizovanými fakultami a jejich studentskými organizacemi i na jiné podobné akce. Vyhlášení cen a soutěží firmami Významnou akcí je vyhlášení soutěží o nejlepší studentské závěrečné a diplomové práce, které vyhlašují některé firmy a které pak samy rozhodují o vítězích a odměňují je hodnotnými cenami. Největší tradici zde má cena firmy Siemens, ale daly by se jmenovat i soutěže vyhlášené jinými firmami a v jiných oblastech. Podniková stipendia Významným projevem spolupráce firem s školou jsou opět vznikající případy nabídky „podnikových stipendií“. Tato forma si dosti dlouho hledala právní formu vyhovující současné legislativě, při níž by firmy vynakládaly prostředky bez velkých rizik. Jako příklad firmy, která podobné stipendium vypsala je ČEZ, realizoval je Honeywel aj..
2. Zájem o studium Přesto, že zájem o studium na VUT má dlouhodobě vyhovující úroveň, lze pozorovat některé významné projevy ovlivňující počty, strukturu i úroveň uchazečů, ale i zájem o studium na určitých oborech. Uvolnění regulovaných oborů zejména na netechnických vysokých školách, ať už jsou ekonomicko podnikatelského, právního, sociálního či jiného „soft“ zaměření způsobilo v období po roce 1989 odliv excelentních ale i průměrných absolventů středních škol, kteří se orientují na zdánlivě méně náročné a méně exaktní a přitom snad lukrativnější obory studia, vyznačující se také menší společenskou zodpovědností či profesním rizikem. To byl také důvod, proč se právě technické vysoké školy staly průkopníky v modernizaci vzdělávacích
struktur i procesů podle schémat evropského a později Boloňského zaměření. Cílem těchto změn bylo především zvýšení atraktivnosti studia cestou snadnější možností vlivu studenta na utváření vlastního studijního profilu s využitím kreditového systému a zvýšení prostupnosti mezi jednotlivými technickými školami a jejich obory. Zavedení strukturovaného systému vzdělávání a zejména zavedení bakalářského cyklu, který v podmínkách českého vysokého školství slouží na univerzitách jak k formování v praxi uplatnitelného bakaláře, tak jako prerekvizitní vzdělání pro magisterské studium, umožnilo přijímat ke studium na vysoké školy také absolventy středního vzdělání, kteří dříve nehodlali studovat na vysoké škole a přecházeli do praktického života. Často i takových, kteří provozovali spíše vyučené řemeslo nebo povolání, ke kterému stačilo střední všeobecné nebo odborné vzdělání. Celková vzdělanostní úroveň současných středoškolských absolventů nastupujících do vysokoškolského studia na VUT se nejen nezvýšila, ale díky zvýšeným počtům studentů pokračujících ve studiu na vysoké školy se průměrná úroveň nastupujících uchazečů v některých ohledech výrazně snížila. Přesto, že na většině fakult VUT v Brně je spektrum oborů velmi bohaté a zájem o jednotlivé obory není vždy vyrovnaný, nezjistil jsem na žádné fakultě výraznou potřebu administrativních regulačních mechanismů pro omezování atraktivnějších oborů a pro zajištění existence méně atraktivních oborů. Drobné disproporce mezi nabídkou na poptávkou jsou dány kapacitami na některých oborech, vyjádřené nejčastěji možnostmi laboratorních a přístrojové náročných oborů. Vysoké učení technické dlouhodobě a trvale působí v oblasti osvěty mezi studenty středních škol s cílem získat pro své fakulty dostatek kvalitních uchazečů. Dosvědčuje to i úspěšnost veletrhu pomaturitního studia Gaudeamus, který má nyní již mezinárodní dimenzi, má svou „pražskou jarní verzi“. Za 15 let své existence dosáhl nezastupitelnosti na scéně snah všech českých vysokých škol při poskytování přesných informací o studiu a při získávání svých uchazečů.
2.1 Zájem o studium na jednotlivých studijních programech/oborech v rámci školy/fakulty
Fakulta stavební – FAST – má řadu oborů. Největší zájem na novém čtyřletém bakalářském studiu je o obor Stavební inženýrství. Tento obor také nabízí největší možné počty studentů pro přijetí. Za dlouholetou historii fakulty se poměr mezi nabídkou a zbudovanými
kapacitami fakulty vyrovnal natolik, že není třeba uplatňovat restrikční regulační mechanismy. I o některé obory s tradičně nižším zájmem, mezi které lze zařadit obory technologické, je zájem uchazečů odpovídající potřebám praxe a dimenzím fakulty. Na Fakultě strojního inženýrství – FSI je největší zájem o obory zabývajícími se letadly, automobily, designem, ale také o inženýrsko-přírodovědné obory, jako je inženýrská matematika, inženýrská fyzika či inženýrská mechanika. Výrazným regulačním prvkem pro přijetí na obor letecká technika je povinnost uchazeče mít vlastní „licenci civilního pilota“. Náklady na pořízení této licence překračují částku 100.000 Kč a přesto, že je tento obor velice atraktivní, není zapotřebí regulovat počet studentů ucházejících se o tento obor. Konstrukční obory představují na FSI obory s nejvyšším zájmem, zatím co zájem o technologicky orientované obory je menší. Přesto není zapotřebí zasahovat do zájmu uchazečů a obory jsou postupně obsazeny adekvátně tak, že se nabídka a poptávka setkají na přijatelné úrovni. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií – FEKT úspěšně udržuje celkový zájem o studium na fakultě jednak rozšířením nabídky o kombinované studium ve všech studijních programech a oborech a také zavedením nového bakalářského studijního programu „Biomedicínská technika a bioinformatika“. Z oborů stávajícího bakalářského studijního programu je největší zájem o obory Teleinformatika a Elektronika a sdělovací technika. Kapacity nabízející se na jednotlivých oborech jsou v rovnováze s požadavky studentů a fakulta nemusí používat restrikční regulační mechanismy. Na Fakultě informačních technologií – FIT je zájem o jednooborový bakalářský studijní program „Informační technologie“ stále velký. Velmi nízkému procentu dívek mezi studenty i uchazeči se fakulta snaží čelit různými popularizačními a motivačními akcemi upozorňujícími studentky středních škol na přednosti studia oboru Informační technologie. Značným úspěchem skončila např. „Letní škola pro středoškolačky se zájmem o IT“, která proběhla v září t.r. Volba jednoho ze čtyř oborů navazujícího magisterského studijního programu „Informační technologie“ má výhodu v tom, že absolventi bakalářského studijního programu jsou již dostatečně seznámeni s obsahem i zaměřením jednotlivých oborů. Oborem s největším zájmem je obor Informační systémy . Mezi všemi obory však není obor, který by trpěl nedostatkem uchazečů. Fakulta podnikatelská – FP, má poměrně krátkou historii a není tudíž zatížena tradicí oborů, které v průběhu historie ztratily původní atraktivnost. Obory vzniklé při založení fakulty i postupně vznikající obory a zaměření reflektují zájem jak studentů tak odběratelské sféry. Rozdělení studentů mezi obory má autoregulační charakter.
Zájem o studium na Fakultě chemické - FCH odpovídá jejím personálním i technickým možnostem. Tradičně je větší zájem o studium potravinářských a biotechnologických oborů, proto jsou užívány regulační mechanismy (např. prospěch ze střední školy). To se však projevilo v malém počtu uchazečů, kteří se zapsali ke studiu na FCH, protože výborní studenti začali studovat na jiné vysoké škole. Z tohoto důvodu budou regulační mechanismy v příštím akademickém roce zmírněny. Obecným negativním jevem je, že ze zájemců nastoupí ke studiu cca 32 % (z toho u potravinářských oborů 18 %). Fakulta architektury – FA patří k fakultám s umělecko – technickým zaměřením a relativně malým počtem studentů. Zájem o studium na FA trvale překračuje možnosti fakulty. Přijímací řízení reguluje počet přijatých formou talentové zkoušky, jejíž úspěšnost je podmínkou pro pokračování přijímacího řízení.
2.2 Důvody, proč se studenti hlásí na určité obory
Hlubší analýza příčin, proč se studenti hlásí častěji na určité obory by byla vhodným tématem na samostatnou studii. Ještě zajímavější by byla analýza příčin, proč se na některé obory hlásí nedostatečný počet studentů a to zejména u těch oborů, o jejichž absolventy je v průmyslově odběratelské sféře a na trhu práce evidentní zájem. Obory s dostatečným nebo velkým zájmem lze rozdělit na dvě velké skupiny a to na obory tradiční s dlouhodobým a trvalým zájmem (bez ohledu na dobu jejich existence na fakultě) a obory svým obsahem nové, moderní, jejichž atraktivnost a trvalá medializace ovlivňuje zájem i takových uchazečů, kteří nemají v tomto směru hlubokou a zdůvodněnou odbornou orientaci. Do první skupiny lze zařadit obory, jako je „Pozemní stavitelství“ na Fakultě stavební FAST, obory orientované na letadla a automobily na Fakultě strojního inženýrství - FSI , „Radioelektronika a sdělovací technika“ na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií - FEKT a v podstatě celé studium na Fakultě architektury - FA. Do druhé skupiny patří např. obory orientované na mechatroniku na Fakultě strojního inženýrství – FSI, na teleinformatiku a na biomedicínskou techniku a bioinformatiku na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií - FEKT, všechny obory na Fakultě informačních technologií – FIT ale i řada nových a netradiční oborů na Fakultě chemické FCH.
Zvláštními případy jsou zřejmě přírodovědně-inženýrské obory na FSI, u nichž je převis zájmu nad možnostmi nabídky. Obory fakulty podnikatelské FP jsou stále středem velkého zájmu, což odpovídá společenským trendům v posledních dvou dekádách. V poslední historii studijních programů lze sledovat i snahy o „revitalizaci“ některých tradičních oborů, zejména změnou jejich názvu i obsahu směrem k novým a atraktivním oblastem. „Omlazovacími“ ingrediencemi jsou nejčastěji informatika, ekonomika a management, biomedicíncké zaměření, ale také životní prostředí a jiná mezioborová zaměření. Poněkud menšímu zájmu, který nedovoluje velký výběr elitních studentů, jsou vystaveny některé obory přesto, že jsou na průmyslové scéně velmi žádané a že slibují dobrou profesionální, společenskou i finančně zajímavou kariéru. Patří k nim např. obory technologického charakteru, energeticky orientované obory a někdy i obory orientované na automatizaci, které měly před dvacet a více léty zájem podstatně větší. Skutečnost, že o některé obory je menší zájem než je žádoucí, vede školu, fakulty i jejich odborně orientované ústavy k řadě popularizačních, medializačních akcí a k projektům, které by měly získat větší pozornost a zájem studentů středních i základních škol o dané obory. Systematická práce s učiteli středních škol a s jejich studenty v rámci některých projektů rozvojových programů MŠMT na podporu nadaných studentů ke studiu technických a přírodovědných oborů je jednou z efektivních cest směřujících k narovnání některých disproporcí. Lze pozorovat zvýšenou aktivitu pracovníků méně atraktivních oborů na dnech otevřených dveří fakult, na veletrhu Gaudeamus i na jiných příležitostech, kdy se prezentuje věda a technika na veřejnosti.
3. Přijetí ke studiu na vysokou školu/fakultu
3.1 Podle čeho škola/fakulta reguluje počty přijímaných studentů do jednotlivých programů/oborů Přijímací řízení na všech fakultách, jejich studijních programech a oborech se řídí § 50 zákona 111/1998 sb. o vysokých školách. Na všech fakultách a oborech je součástí přijímacího řízení přijímací zkouška z předmětů daných orientací fakulty. Na Fakultě výtvarných umění FAVU, na Fakultě architektury FA a na oboru Architektura pozemních staveb na Fakultě stavební – FAST jsou součástí přijímacích zkoušek talentové zkoušky, které jsou prvním filtrem a
regulátorem studentů, kteří přecházejí do další fáze přijímacího řízení a přijímací zkoušky. Na některých fakultách VUT jsou děkanem stanoveny podmínky, za kterých může uchazeč přijat ke studiu bez písemné přijímací zkoušky. Většinou je to dosažený studijní průměr u maturity, z vybraných předmětů na střední škole, úspěšné umístění ve středoškolských olympiádách . Na FAST, FSI a FIT jsou akceptovány výsledky národních srovnávacích zkoušek SCIO.
3.2 Využívá škola/fakulta data o zaměstnanosti/nezaměstnanosti VUT jako vysoká škola, ani její fakulty nevyužívají systematicky data o nezaměstnanosti absolventů. Ze zkušenosti poslední desítky let vyplývá, že absolventi všech fakult VUT, kteří zaměstnání hledají, ho nacházejí bez obtíží nejpozději do několika měsíců po ukončení studia. V řadě oborů fakult VUT nacházejí absolventi zaměstnání již v průběhu závěrečného období studia. Na fakultách VUT, které mají vysoký zájem o zaměstnanost a úspěšnou kariéru svých absolventů, nevznikl v posledních letech důvod, proč využívat data o nezaměstnanosti svých absolventů z úřadů práce, protože tato nezaměstnanost je v relevantních datech buď nulová, nebo zanedbatelná. Zkoumání případů nezaměstnanosti, jejichž příčina byla sledována z důvodů výskytu nesprávně interpretovaných údajů v některých zdrojích, zjistilo případy většinou spekulativních registrací nezaměstnanosti, ke kterým docházelo na přechodnou dobu na konci roku, kdy absolventi z různých důvodů odkládali nástup do jinak dostupného zaměstnání. V řadě oborů se naopak fakulty setkávají s požadavkem i kritikou ze strany průmyslu a odběratelské sféry na nedostatečný počet absolventů. VUT se zajímá o kariéru svých absolventů a čas od času provádí plošné dotazníkové akce ke zjištění silných i slabých stránek svých absolventů. Výsledky těchto průzkumů doložily řadu zajímavých a podnětných informací, mezi kterými se problémy s nezaměstnaností nevyskytly.
4. Dobré a špatné zkušenosti ze spolupráce s praxí/průmyslem a odběratelskou sférou Následující odstavce vyjadřují především výsledek názorového vývoje autora této studie. Naprostá většina zkušeností ve spolupráci s průmyslově odběratelskou sférou má velmi prospěšné a pozitivní projevy. Řada z nich byla uvedena v předchozích kapitolách a mnoho z nich má tradici desítek let. Vzdělávací i vědecko-výzkumné činnosti technické vysoké školy úzce propojují technickou univerzitu s průmyslovým, ale i s jinými odvětvími
zaměstnávajícími absolventy vysokých škol a vzájemné potřebnosti i závislosti jsou si obě strany vztahu dobře vědomy. Řada pozitivních projevů spolupráce z období socialismu byla dána centrálním státním řízením školství i velkého průmyslu. Snadné zajištění praxe pro studenty i běžná ochota věnovat drahý čas při vedení diplomových prací byl vykupován povinnými brigádami – „praxí“ vysokoškoláků v průmyslu tam, kde chyběly pracovní síly. Sám jsem se jako učitel zúčastnil neméně dvou podobných měsíčních praxí v Tatře Kopřivnice a dvou v Zetoru Brno. Jakkoli se takové nasazení studentů příliš nelíbilo ani učitelům vysokých škol, ani studentům, sehrálo ve zkušenosti budoucích inženýrů cennou úlohu. Společenské a ekonomické změny a následná transformace velkého průmyslu, který si dříve mohl dovolit velkorysou nabídku prostředků i času pro účely praktického vzdělání vysokoškoláků, vedla ke vzniku středních a malých firem, jejichž tvrdá ekonomická realita nedovoluje spolupráci s vysokou školou, které nemá v dohledné době pro daný podnik jednoznačný přínos. Většina firem žije v podmínkách krátkodobých výhledů a jen zřídka si může dovolit jasný a dlouhodobý plán personálního a rozvoje. Z toho vyplývá i neschopnost spolupráce s vysokou školu na vzdělávání smysluplně velkých skupin studentů podle potřeby určité firmy. Naopak velmi často se stává, že zahraniční investor zbuduje ve velmi krátké době provoz či závod s nezanedbatelnou kapacitou a přichází na vysokou školu s požadavkem na mnoho desítek i několik stovek absolventů v průběhu jednoho, dvou let. Vysoká škola není „pánem“ svých absolventů a jakkoli může dát firmám prostor pro získávání absolventů, nemůže pro uspokojení náhlých a větších personálních potřeb firem nic významnějšího udělat. Jako málo významné, ale spíše negativní zkušenosti, byly v diskusích zmíněny případy, kdy snaha vnějšího partnera proniknout do výuky byla vedena více snahou získat studenty a budoucí absolventy pro své potřeby, než nabídnout kvalitní výuku. Blíže nespecifikovaný příklad byl uveden na Fakultě podnikatelské. Také představy některých jednotlivců, že vysoká škola a její vědecko-výzkumná kapacita je laciným nebo bezplatným nástrojem k řešení jejich problémů jsou již spíše výjimkou. Podobně, jako tzv, Burton-Clarkův trojúhelník vymezuje prostor, v němž poloha vymezuje vliv tří dominantních sil na vysokou školu a to: stát (Napoleonovský model), univerzita a její akademické prostředí (Humboltovský model) a trh (americký model),
je možné zvažovat vztahy tří partnerů ve vzdělávacím prostoru: škola, student a zaměstnavatel. Vžitá představa zástupců průmyslu a odběratelské sféry, že hlavní úlohou vysoké školy je produkovat absolventy pro jejich potřeby, již přestává být aktuální. Vysoké školy mezi sebou soupeří o studenty, kteří často představují hlavní zdroj jejich příjmů ze státních prostředků a to vede k tomu, že se školy snaží získat zájem studentů nabídkou, odpovídající požadavkům studentů více, než požadavkům průmyslu. Zdá se, že představa modelu, v němž produktem vysoké školy se rozumí dobře vytvořený studijní program, zatím co student je klientem, který vstupuje do studijního programu s cílem získat přidanou hodnotu uspokojující jeho ambice na úspěšnost na trhu práce a v další kariéře, je mnohem bližší realitě. Vysoká škola pak může hodnotit svou úspěšnost podle zaměstnatelnosti svých absolventů a podle jejich spokojenosti s pozicí v zaměstnání. Průmysloví partneři, kteří projevují zájem o absolventy a jejich vzdělanostní profil pak mohou realizovat své potřeby buď tím, že investují do vzdělávacího procesu a mohou částečně zbavit školu absolutní závislosti na počtech studentů a dovolit si realizovat profil vzdělání podle potřeb „investora“ (tomu odpovídá i vznik některých vysokých škol založených firmami pro své potřeby, jako je např. Unicorn nebo Škoda Mladá Boleslav) a také ovlivňováním a osvětou studentů a celé „klientely“, která bude na vysoké škole vyžadovat takové studijní programy, které povedou k lepší „přidané hodnotě“ a lepší šanci na trhu práce.
5. Závěr a doporučení Z rozhovorů se zástupci fakult na téma úspěchy ve spolupráci školy s průmyslem a odběratelskou sférou ve vzdělávacím procesu i z vlastní dlouholeté zkušenosti mohu říci, že k úspěšně se rozvíjející aktivitě ve spolupráci školy a průmyslu vedly a vedou tyto projevy: personální propojení učitelů s bývalými studenty a nyní úspěšnými a vlivnými pracovníky v průmyslu, personální propojení s pracovníky průmyslu v důsledku řešení společných projektů, vliv profesionálních organizací a komor tam, kde existují.
Domnívám se, že iniciativa vrcholových manažerů průmyslu a školy vyzývající ke spolupráci vede spíše k formálním aktivitám, které nemají dlouhodobého trvání, zatím co vazby „koncových“ a „výkonných“ pracovníků školy a průmyslu vedou k trvalejší a oboustranně prospěšnější spolupráci. Ta však potřebuje ke svému rozvoji vytvoření příznivých podmínek a stimulačních faktorů „shora“, od managementu školy i od vedení firem a podniků. Zdá se, že ne zcela doceněné jsou mechanismy, které jsou neodmyslitelnou součástí amerických univerzit v podobě tzv.“alumnátů“, tedy oddělení často i větších a významnějších než „studijní oddělení“, které se věnují styku a péči o bývalé absolventy. Upevňují sounáležitost absolventů se svou univerzitou, vytvářejí trvalou širokou komunitu univerzitních příslušníků, těch současných i bývalých a v bohatých zemích bývají zdrojem nezanedbatelných příjmů a dotací univerzit. Současná úroveň internetových služeb nabízí řadu možností, jak na portálech univerzit vytvářet virtuální komunity, diskusní kruhy a tak oslovovat bývalé studenty v zájmu vysoké školy i v zájmu jejich úspěšných absolventů. Je dobře, že takové příklady lze již nalézt i v našem prostředí a pro další rozvoj spolupráce školy a průmyslu bude velmi užitečné hledat a rozvíjet všechny nástroje podporující přirozenou a úspěšnou komunikací mezi zástupci akademického prostředí a jeho bývalými příslušníky.
