Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Katedra sociální politiky a sociální práce
Přínos Projektu „Most“ jako poradenského a vzdělávacího programu zaměřeného na mladistvé nezaměstnané v Mostě Magisterská diplomová práce
Vypracovala: Bc. Eva Pechová Vedoucí práce: Mgr. Klára Vrbková Brno 2008
Čestné prohlášení Čestně prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Přínos Projektu „Most“ jako poradenského a vzdělávacího programu zaměřeného na mladistvé nezaměstnané v Mostě“ jsem vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v přiloženém seznamu.
V Mostě dne 3. ledna 2008 ............................................ Eva Pechová
2
Poděkování Vřele děkuji vedoucí diplomové práce Mgr. Kláře Vrbkové zejména za její cenné rady a čas, který mi věnovala. Dále děkuji Ing. Jiřímu Tyšerovi za jeho ochotu realizovat setkání komunikačních partnerů důležitých pro empirickou část mé práce. Poděkovat bych také chtěla Mgr. Kateřině Svobodové za její cenné rady při náhledu na koncept práce.
3
Obsah I
Úvod ............................................................................................................... 6
II
Teoretické koncepty ..................................................................................... 8
1 2 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 3 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 4 5 5.1 5.2 5.2.1 5.2.2 6 7 7.1
Nezaměstnanost mladistvých....................................................................... 8 Faktory ovlivňující postavení mladistvého na trhu práce ...................... 10 Strukturální podmínky ovlivňující postavení mladistvého na trhu práce..... 11 Segmentace pracovního trhu ........................................................................ 11 Ekonomické mechanismy............................................................................. 13 Individuální a sociální zdroje ....................................................................... 14 Kulturní a behaviorální faktory působící na trhu práce ................................ 16 Konceptualizace na trhu práce ..................................................................... 16 Strategie aktérů na trhu práce ....................................................................... 17 Interakce aktérů na trhu práce ...................................................................... 17 Individuální a sociální důsledky nezaměstnanosti mladistvých ............. 19 Životní úroveň .............................................................................................. 20 Změna rozvrhu času ..................................................................................... 20 Rodina .......................................................................................................... 21 Sociální izolace............................................................................................. 22 Fyzické, psychické zdraví a nezaměstnanost ............................................... 22 Shrnutí – situace mladistvého nezaměstnaného ..................................... 23 Aktivní politika zaměstnanosti v České republice................................... 25 Rekvalifikace ............................................................................................... 27 Projekt „Most“ .............................................................................................. 28 Obsah Projektu „Most“ ................................................................................ 28 Cíle Projektu „Most“ .................................................................................... 29 Prevence nezaměstnanosti mladistvých.................................................... 32 Mostecko a nezaměstnaní mladiství ......................................................... 34 Kontakt s Úřadem práce v Mostě ................................................................. 35
III
Metodologická část
8 8.1 8.2 8.3 8.4
Metodika výzkumu ..................................................................................... 36 Metoda a strategie výzkumu......................................................................... 36 Technika sběru dat........................................................................................ 37 Výběr vzorku ................................................................................................ 38 Operacionalizace dílčích výzkumných otázek ............................................. 39
IV
Empirický výzkum
9 10 10.1 10.2
Realizace rozhovorů a zpracování dat...................................................... 43 Interpretace rozhovorů ............................................................................. 45 Současná situace absolventa projektu, uplatnění na trhu práce, studium ..... 45 Pracovní návyky, dodržování pracovních povinností .................................. 47
4
10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 11 12 13
Orientace na trhu práce................................................................................. 47 Klíčové kompetence ..................................................................................... 49 Profesní kompetence .................................................................................... 51 Sociální důsledky nezaměstnanosti .............................................................. 52 Vlastní hodnocení přínosu Projektu „Most“ samotnými absolventy ........... 54 Shrnutí analýzy rozhovorů ........................................................................ 55 Problémy při rozhovorech ......................................................................... 56 Doporučení .................................................................................................. 56
V
Závěr ............................................................................................................ 58
Seznam použité literatury ........................................................................................ 60 Jmenný rejstřík ......................................................................................................... 62 Věcný rejstřík............................................................................................................ 63 Anotace ...................................................................................................................... 64 Summary ................................................................................................................... 65 Seznam příloh .......................................................................................................... 66 Přílohy ...................................................................................................................... 67 Odborná stať............................................................................................................. 72
5
I ÚVOD Poradenský a vzdělávací program Projekt „Most“ jako součást aktivní politiky zaměstnanosti a zejména jeho přínos a význam je téma, které jsem zvolila záměrně. K tomuto tématu mám velmi blízký vztah, neboť jsem v minulosti pracovala jako lektorka osobnostního a sociálního rozvoje v Projektu „Most“, který se zabývá skupinou nezaměstnaných mladistvých. Nezaměstnanost na Mostecku je všeobecně známá svým prvenstvím a jako taková je obrovskou hrozbou, která se dotýká nás všech, ať už přímo nebo nepřímo. Ve své práci se zabývám problematikou nezaměstnanosti mladistvých, jejich postavením na trhu práce a rekvalifikačními kurzy zaměřené na nezaměstnané mladistvé v rámci poradenského a vzdělávacího programu – Projektu „Most“. Základní výzkumnou otázkou práce je: „Jak hodnotí přínos Projektu „Most“ z hlediska cílů, které si klade, samotní absolventi projektu?“ O nezaměstnanosti jako takové již byla napsána spousta literatury. Problematika mladistvých nezaměstnaných je velice specifická. Pozornost na tuto skupinu ohroženou dlouhodobou nezaměstnaností obrací sociální politika a pracovníci sociální práce hned z několika důvodů. Jsou to aspekty týkající se především nízkého věku, nedostatečné kvalifikace, téměř žádné praxe a zkušeností a v neposlední řadě je zaměstnanost mladistvých také problematičtější z hlediska dodržování právních norem při zaměstnávání mladistvých. Problematika této skupiny nezaměstnaných je také specifická vzhledem k jejich životnímu období, kdy se na počátku období dospělosti potýkají s nepříznivými podmínkami pro vstup do života aktivních pracujících lidí a neúspěchy v této oblasti se mohou odrazit i v jiných aspektech jejich životů. Touto prací bych tedy chtěla upozornit na to, aby se příslušní úředníci zamysleli nad tím, že vynaložené peníze na realizaci programů, které se zaměřují na práci s mladistvými nezaměstnanými, mohou být vynaloženy se správným výsledkem, který ovšem nemusí spočívat jen v zaměstnání absolventů rekvalifikačních kurzů nebo jejich dalšímu studiu, ale že působení realizačního týmu každého programu se může odrazit v jejich postojích a přístupech k životu, k povinnostem, k hodnotám. Tyto všechny aspekty se ale ukáží třeba i po několika měsících či letech, kdy si absolventi uvědomí, co jim dalo to, že získali alespoň nějaké zkušenosti, pracovní návyky a zvýšení své kvalifikace. V celé své práci se budu zabývat konkrétní lokalitou a to městu Most, neboť to je samo o sobě známé svým prvenstvím na poli problematiky nezaměstnanosti a především v tomto městě žiji. Tato práce svým způsobem navazuje na mou bakalářskou práci z roku 2004, ve které jsem se zabývala také touto problematikou, ale z hlediska právě kvantitativního výzkumu, a to monitoringem absolventů Projektu „Most“ a jeho efektivností. Navázat bych chtěla kvalitativní metodou výzkumu, a to rozhovory s absolventy Projektu „Most“, od kterých chci získat jejich názory na přínosnost tohoto poradenského a vzdělávacího programu zaměřeného na nezaměstnané mladistvé. Programy aktivní politiky zaměstnanosti zaměřených na mladistvé nezaměstnané spočívají především v rekvalifikačních činnostech zaměřených na tuto
6
problematickou skupinu uchazečů o zaměstnání. Úřady práce předpokládají, že pozitivním výstupem rekvalifikačních činností bude především zaměstnání absolventů rekvalifikačních kurzů nebo nastoupení do vzdělávacího zařízení středoškolského typu. Výsledky efektivity těchto programů tedy spočívají v číselných údajích o tom, kolik absolventů již není v evidenci úřadu práce z důvodu nastoupení do zaměstnání či nastoupení ke studiu. Při práci s nezaměstnanými mladistvými je pozornost zaměřovaná na výsledky směrována pouze na číselné údaje, nikoliv však na přínos této práce pro osoby, jež se to bezprostředně týká, z hlediska jejich subjektivních názorů na celou problematiku. Když jsou však tato čísla nežádoucí a programy vypadají jako neefektivní, málokdy se zkoumá názor absolventů1, zda-li a jakým způsobem jim absolvování rekvalifikačního kurzu pomohlo ke změně žebříčku hodnot, k postojům k životním situacím, k názorům na jejich uplatnění na trhu práce, ke změně motivace ke studiu a v neposlední řadě k tomu, že získali alespoň minimum pracovních návyků a dovedností. Touto prací bych chtěla upozornit na to, že nejen čísla vypovídají o efektivitě programů, ale také subjektivní názory účastníků by měly být brány v potaz při hodnocení významu těchto programů. Aplikačním cílem práce je možnost poskytnutí práce organizacím dotčeným touto problematikou. Informace, které získám se budou týkat především právě subjektivních pocitů absolventů Projektu „Most“. Tato práce je určena pro osoby kompetentní pro určování významu a smyslu realizování programů pomáhajících k uplatnění mladistvých uchazečů o zaměstnání na trhu práce. Domnívám se, že toto hledisko zohledňováno není, neboť výdaje, které jsou nemalé, vyžadují exaktní určení významu programů, které je vyjádřeno právě jen číselnou hodnotou počtu absolventů, kteří po absolvování programu, resp. rekvalifikačního kurzu, nejsou v evidenci příslušného úřadu práce. Tuto diplomovou práci bych chtěla poskytnout Úřadu práce v Mostě, konkrétně kompetentním osobám, se kterými pracovníci Projektu „Most“ jednají o zmiňované efektivitě. Obsah a náplň práce tedy směřuje k tomu, abychom pochopili, jak přemýšlejí a jaký názor mají konkrétní účastníci rekvalifikačních kurzů pro nezaměstnané mladistvé, konkrétně Projektu „Most“ v Mostě – Velebudicích. Základní výzkumnou otázkou chci odpovědět na to, jestli se absolventi rekvalifikačních kurzů Projektu „Most“ domnívají, že jim absolvování rekvalifikačního kurzu je ku prospěchu, jestli se domnívají, že získali potřebné pracovní návyky a dovednosti, jestli se zlepšila jejich schopnost komunikovat, pracovat v kolektivu a jestli se tedy absolvováním nějak změnilo jejich postavení na trhu práce či jejich motivace k dalšímu studiu. Touto prací bych tedy chtěla upozornit na to, jak subjektivně vnímají procesy rekvalifikace a vzdělávání samotní nezaměstnaní mladiství. Cílovou skupinou pro výzkum jsou loňští absolventi poradenského a vzdělávacího programu – Projektu „Most“ v Mostě - Velebudicích.
1
Názory absolventů se zkoumají na konci rekvalifikačního kurzu (Úřad práce v Mostě), což ještě nemusí být směrodatné, neboť přínos si mohou uvědomit a postřehnout až po nějaké době.
7
II TEORETICKÉ KONCEPTY Cílem kapitoly teoretických konceptů je vysvětlení klíčových pojmů a vztah pojmů k základní výzkumné otázce. Jednotlivé části této kapitoly souvisí s definicí dílčích výzkumných otázek, pomocí kterých zodpovím základní výzkumnou otázku. Obsahem této kapitoly jsou tato klíčová témata: nezaměstnaný mladistvý a význam práce, faktory ovlivňující postavení mladistvého na trhu práce, individuální a sociální aspekty nezaměstnanosti mladistvých, aktivní politika zaměstnanosti v ČR a rekvalifikace zaměřené na mladistvé na Mostecku.
1 Nezaměstnanost mladistvých „Za nezaměstnaného se považuje osoba, která se uchází o zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání je občan, který: • není v pracovním poměru nebo podobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, ani se nepřipravuje soustavně na povolání; • požádal osobně nebo písemně o zprostředkování vhodného zaměstnání na územně příslušném úřadu práce v místě trvalého bydliště.“ (Kotýnková, Němec, 2003, s. 121) Nezaměstnanost se nejčastěji měří podle ukazatele míry nezaměstnanosti2. Pomocí míry nezaměstnanosti se konstruuje řada ukazatelů, kdy míra nezaměstnanosti nám pomůže ukázat například míru nezaměstnanosti určité kategorie uchazečů o zaměstnání, například dlouhodobě nezaměstnaní, mladiství, absolventi, osoby starší 55 let nebo osoby se zdravotním postižením. Míra nezaměstnanosti pomáhá srovnávat například problém a rozsah nezaměstnanosti v jednotlivých regionech, nezaměstnanost jednotlivých kategorií uchazečů podle vzdělání, profesí, atd. (Krebs s kol. 2002). „Práce zaujímá v životě člověka nezastupitené postavení. Je důležitou podmínkou jeho důstojné existence, přináší mu nejen materiální prospěch, ale současně mu dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Vřazuje člověka do řádu sociálních vztahů, uspokojuje jeho potřeby ctižádosti, sebeuplatnění a sebeúcty.“ (Buchtová a kol. 2002, s.75) Mladiství nezaměstnaní jsou experty charakterizováni jako nejmladší skupina uchazečů o zaměstnání, která je bez kvalifikace, bez pracovních návyků, bez zkušeností a praxe. Mladistvý je v rodině často ještě v pozici dítěte, tudíž je do značné míry ovlivněn rodiči a nemá příliš šancí rozhodovat se zcela podle svého uvážení. Mladiství jsou charakterizováni také jako skupina s velkou neochotou pracovat a s nereálnými představami o tom, jakou mzdu by si mohli vydělat. Jejich požadavky obvykle absolutně nekorespondují s jejich šancemi těchto požadavků dosáhnout (Kotíková in Sirovátka, Mareš, 2003). Za mladistvého považujeme toho, kdo dovršil patnáctý rok a nepřekročil osmnáctý rok svého věku3. 2
Míra nezaměstnanosti vyjadřuje poměrem počtu nezaměstnaných a součtu počtu nezaměstnaných a zaměstananých osob. Vyjadřuje se v %. (Holman, 2000, s. 147) 3 Dle zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů
8
Nezaměstnaní mladiství se také řadí do skupiny „nekvalifikovaní uchazeči o zaměstnání“. Zaměstnavatel pak pohlíží na takového člověka s předsudky o nízké kvalitě a motivaci této pracovní síly. V kombinaci se zákonnými normami, kdy mladistvý má určitá specifika týkající se délky pracovní doby a jiných úprav výkonu práce, je jasné, že mladistvý bez vzdělání, bez praxe a zkušeností a se specifickými podmínkami pro výkon práce má velmi nevýhodné postavení na trhu práce. Nezaměstnanost mladistvých je specifická také tím, že v tomto mladém věku, pokud nemá mladistvý zájem ani o studium ani pracovat, může to v konečném důsledku úzce souviset se závažnými výchovnými a psychickými problémy. Pokud si člověk neosvojí určité pracovní návyky a nenaučí se přirozenému řádu, který je typický pro vzdělávací zařízení, budou mít pravděpodobně se zaměstnáním problémy i ve svém budoucím životě a dlouhodobá nezaměstnanost, do které se pak snadno můžou dostat, je „vyřadí na okraj společnosti a často pak mají sklony k psychopatologickému jednání“ (Buchtová a kol., 2002, s.110). Význam práce pro člověka v obecné rovině je velmi důležitý. Giddens (1989) shrnuje šest charakteristik placené práce, které mají pro život člověka klíčový význam. V první řadě jsou to peníze, které jsou hlavním zdrojem pro možnost uspokojování potřeb. Dále je to úroveň činnosti, kdy v zaměstnání se člověk dalším způsobem vzdělává a získává nové schopnosti, dovednosti, ale hlavně zkušenosti. Rozmanitost žití je úhel pohledu, kdy je velmi důležité vnímat kontrast mezi životem v zaměstnání a životem v domácím prostředí. Další klíčovou charakteristikou ve významu práce pro člověka je vnímání struktury času, kdy pracující člověka vnímá rozdíly mezi pracovními dny a dny odpočinku, dodržuje určitý časový harmonogram dne. Zatímco pro nezaměstnaného člověka struktura času není podstatná, na všechno má dost času a jeho dne i týden nemá žádný řád pravidel. Spousta volného času může být člověka deprimující. Sociální kontakt je důležitý pro člověka, který se potkává nejen se svou rodinou, ale také se spolupracovníky, má známé z okruhu svých přátel a získává větší strukturu lidí, kteří ho obklopují a se kterými je v kontaktu. Posledním aspektem ve výčtu charakteristik je osobní identita, kdy pracovník eviduje význam práce jako stabilní sociální identitu, pro muže je tento aspekt směrodatný jako splnění role živitele rodiny (in Mareš, 1998, s.70). Jahodová (1979), která stála i zrodu moderního výzkumu nezaměstnanosti, charakterizuje pět základních potřeb, které jsou uspokojovány zaměstnáním: - „vytváří pro zaměstnaného člověka reálnou strukturu času (dne, týdne a roku); - znamená příležitost pravidelně sdílené sociální zkušenosti mimo rodinu ; - umožňuje jedinci podílet se na cílech a účelech, které ho přesahují; - vymezuje jeho osobní status a osobní identitu; - vynucuje si řadu aktivit, k nimž bez zaměstnání člověk není motivován“ (in Mareš, 1998, s.71). Obě tyto teoretické charakteristiky jsou si v mnoha bodech podobné a vztahují se i k problematice mladistvých. Rozpracováním tohoto tématu se budu zabývat v jedné z dalších kapitol, kde se budu zabývat také psychickými a sociálními dopady nezaměstnanosti mladistvých.
9
2 Faktory ovlivňující postavení mladistvého na trhu práce Trh práce je významným činitelem. Pracovníkovi zprostředkovává nejen příjem jako takový, ale zajišťuje mu také určitý sociální status v rámci společnosti a v rámci postavení na pracovním trhu (Sirovátka, 1995). Příjem člověka je důležitý pro uspokojování základních lidských potřeb a pro zabezpečení jeho rodiny. Avšak pracovní trh je také sociální institucí, přičemž podle Offeho (1985) se pracovní trh liší od jiných trhů především tím, že pracovní síla není zbožím jako tomu je u jiných druhů trhů. Pracovní síla je charakterizována objektivními „strukturálními nevýhodami“, jakými jsou neelastičnost nabídek, motivace souvisí především s udržením fyzické existence a společnost udává minimální standard potřeb, což souvisí především s tím, že aby mohl člověk usilovat o dobré zaměstnání či udržení se vůbec na trhu práce v rámci konkurenceschopnosti, musí si zvyšovat svůj kapitál, který spočívá především ve vzdělávání (Sirovátka, 1995). V této souvislosti je zřejmé, že nezaměstnaní mladiství mají špatné postavení na trhu práce, protože nemají potřebný kapitál k tomu, aby byli konkurenceschopní a obstáli v rámci pracovního postavení. Kromě vzdělání jim postavení na trhu práce také komplikují zákonné normy, které je na jednu stranu jako mladistvé chrání před nepříznivými podmínkami v rámci zaměstnávání, ale na druhou stranu právě tyto podmínky jsou podstatné pro zaměstnavatele a proto si raději vybírají „nekomplikované“ uchazeče o zaměstnání. V neposlední řadě postavení mladistvého na trhu práce je špatné také z hlediska získané praxe, která je ve většině případů také téměř nulová. V dnešním technickém a rychle se rozvíjejícím světě, kdy inovace technologií a programů je ze dne na den novější, je nezbytné, aby člověk, který chce uspět na trhu práce, dokázal pružně reagovat na požadavky trhu práce. Nezbytnou součástí tohoto je, aby si člověk uvědomil, že jen jeho snaha a touha po vzdělání mu může dopomoci k tomu, aby byl jako pracovní síla se vkladem vlastního kapitálu výkonný a pro společnost užitečný. Mareš uvádí: „trh práce není klasickým trhem zboží s volnou soutěží, ale trhem tak či onak regulovaným. Jsou to sociální instituce, normy, morální standardy, pravidla jednání, zvyklosti a očekávání, které tvoří rámec omezující na trhu práce svobodnou volbu a ovlivňují nabídku práce i poptávku po ní.“ (Mareš, 1998, s.54) Pozici na pracovním trhu ovlivňují určité faktory. Sirovátka operacionalizoval termín marginalizace4, který se zabývá souvislostí s faktory, které ovlivňují postavení na trhu práce. Jednotlivé faktory charakterizuji a poté se je budu snažit aplikovat na problematiku postavení mladistvého na trhu práce.
4
Marginalizace – marginalita je obecněji definována jako protiklad k paticipaci. Je zde chápána jako zaujetí okrajové pozice, jenž je důsledkem struktury příležitostí na pracovním trhu a jeho segmentace (Sirovátka 1997:12)
10
Sirovátka (1997) uvádí faktory ovlivňující proces marginalizace: 1. strukturální podmínky: o segmentace pracovního trhu o ekonomické mechanismy trhu práce o individuální a sociální zdroje 2. kulturní a behaviorální faktory působící na trhu práce: o konceptualizace na trhu práce o strategie aktérů na trhu práce o vzájemné interakce na trhu práce
2.1 Strukturální podmínky ovlivňující mladistvého na trhu práce
postavení
Trh práce není homogenní a uzavřený, nýbrž otevřený a rozmanitý co se týče všech aspektů majících vliv na postavení pracovníků na trhu práce. Kromě segmentace na trhu práce mají významný vliv také lidský a sociální kapitál, který napomáhá aktérům trhu práce uplatnit se. Otázkou u nezaměstnaných mladistvých však zůstavá, do jaké míry se jim lidského a sociálního kapitálu dostává tak, aby jim tyto charakteristiky v poli trhu práce pomohli.
2.1.1 Segmentace pracovního trhu Pracovní trh není uzavřený a homogenní trh, ale heterogenní, prostupný účastníkům vertikálně (mobilita vertikálního pohybu, což znamená postup nebo pokles v rámci hierarchie pracovních míst v podniku, nebo i postup či pokles v rámci jiné zaměstnavatelské firmy) a také horizontálně, kdy účastník pracovního procesu může měnit zaměstnání na stejné úrovni zase buď v rámci své instituce nebo přechodu k jinému zaměstnavateli. „Pojem segmentace označuje sociální procesy, jež vedou k vzájemnému oddělení určitých skupin prací či sektorů pracovního trhu, současně i k rozlišení rozdílných sociálně determinovaných příležitostí různých jednotlivců a skupin, a v důsledku toho k selekci mezi nimi v přístupu k těmto pracím a sektorům pracovního trhu.“ (Sirovátka, 1995, s. 24) Zdrojem segmentace je rozdílnost požadavků na pracovní místa, různé typy prací se liší především v požadavcích na kvalifikaci, praxi, intelektuální či fyzickou náročnost a odráží se zejména ve mzdách a možnostech přístupu k získání takového zaměstnání. Druhým zdrojem segmentace je rozdílnost v možnostech pracovníků, kteří se liší především v tom, jak moc byli ochotni investovat do lidského kapitálu, především tedy vzdělání. Kvalifikace pak odráží jejich postavení na trhu práce (Sirovátka, 1995). Podle teorie segmentace pracovního trhu vyplývá, že mladiství mají své potenciály velmi omezené a jejich uplatnění na trhu práce je velmi ztížené především z těch důvodů, že nemají potřebný lidský kapitál, nemají žádnou získanou praxi ani
11
pracovní návyky a nemají ani motivaci se na trhu práce uplatnit. Ze všech hledisek je postavení mladistvého na trhu práce problematické. Teorie duálního trhu Tato teorie je jednou z nejznámějších segmentačních teorií, přičemž rozlišuje především problematiku primárního a sekundárního trhu práce. V návaznosti na teorii duálního trhu práce Doeringer-Piore (1971) hovoří o tom, že se nejedná jen o jeden pracovní trh, ale přinejmenším minimálně o dvou pracovních trzích, o výše zmíněných primárním a sekundárním trhu práce (in Mareš, 1998). Primární trh práce se vyznačuje lépe placenými a relativně stálými pracovními místy, s vyšší prestiží a společenskou hodnotností, je zde relativně méně patrná fluktuace zaměstnanců a je zde menší hrozba propuštění ze zaměstnání. Zaměstnanci na tomto trhu práce mají větší motivaci pro zvyšování kvalifikace. Lidský kapitál a specifické dovednosti napomáhají ke snadnějšímu udržení stálého zaměstnání. Oproti tomu sekundární trh práce se vyznačuje pracovními místy s nižší prestiží, s nižším finančním ohodnocením, stabilita a jistota zaměstnání je zde mnohem nižší než na primárním trhu práce a pracovníci mají nižší motivaci pro další vzdělávání a zvyšování kvalifikace. Možnost postupu či budování kariéry je zde také málo viditelné. Fluktuace zaměstnanců je běžná. Všechny tyto faktory jsou pak směrodatné pro to, že je velmi složitá mobilita pracovníků ze sekundárního trhu práce na trh práce primární (Mareš, 1998). Je více než jasné, že v rámci teorie duálního trhu přichází pro mladistvé v úvahu uplatnění na trhu práce sekundárním. Vzhledem k nízké motivaci ke zvyšování kvalifikace a vzhledem k demotivačnímu systému sociálních dávek a malému rozdílu mezi výší dávek a minimální mzdy (která se dost často týká právě nekvalifikovaných sil), reagují nezaměstnaní rezignováním na hledání zaměstnaní a propadají se do pasti dlouhodobé nezaměstnanosti. Formální a neformální trhy práce Formální a neformální trhy práce jsou dalšími aspekty segmentace trhu práce. Formální trh práce se vyznačuje tím, že je oficiální, pracovníci jsou zaměstnáni řádně, mají uzavřenou pracovní smlouvu nebo jiný relevantní právní dokument o zaměstnání a je jim řádně vyplácena mzda. Oproti tomu neformální trh práce se vyznačuje pracemi, nad kterými instituce oprávněné k evidenci pracovních míst a k dalším úkonům spojeným se zaměstnáním, nemají moc a nemají ani přehled. Jsou to nejčastěji práce „načerno“, kdy pracovníci pobírají sociální dávky či podporu v nezaměstnanosti a zároveň si přivydělávají prací, která není nikde evidována. Patří sem také různí formy domácích prací. Neformální trh práce se však nemusí týkat jen dělníků a hůře placených pracovních míst, ale i pracovníci na místech s vysokou prestiží si často přivydělávají na neoficiálním neformálním trhu práce (Mareš, 1998). V případě mladistvých se bude jednat spíše o přiklonění k neformálnímu trhu práce, neboť když bude nekvalifikovaný mladistvý zaměstnán oficiálně, bude se jeho mzda přibližovat spíše k minimální mzdě, která je vzhledem k systému sociálních dávek demotivující a proto se dá předpokládat, že mladistvý si raději nechá vyplácet sociální dávky a vzhledem k jeho častým neformálním kontaktům zřejmě nebude problém sehnat si práci „načerno“ a vylepšit si tak svůj finanční rozpočet.
12
Externí a interní trhy práce „Vnitřní trh práce není trhem v pravém slovy smyslu, neboť na něm dochází k rozmisťování pracovníků za pomoci souboru administrativních pravidel a mechanismů směřujících k více či méně jasně definovaným cílům.“ (Mareš, 1998, s.62) Týká se tedy nejčastěji pohybu pracovníků v rámci jednoho podniku, kdy značnou výhodou pro tento podnik je, že pracovník zná systém podniku, podnikovou kulturu a je loajální ke svému zaměstnavateli. Teorie efektivní mzdy souvisí s tím, že podnik motivuje pracovníky k vyšší výkonnosti a zajišťuje si, že pracovník by jen nerad ztratil práci, která je pro něj jistotou a má zde i vizi kariérního postupu Jsou lépe motivováni k práci. Snižuje se tím i riziko fluktuace (Brožová, 2003). Kvalifikovaní a loajální pracovníci posilují konkurenceschopnost podniku. Pracovníci externího trhu práce mají malou šanci proniknout do interního trhu práce. Jsou to většinou lidé pracující na neformálním trhu práce nebo nezaměstnaní (Mareš, 1998). Postavení mladistvých nezaměstnaných na trhu práce se přibližuje spíše k tomu, že jsou účastníky externího trhu práce, jen těžko se jim shání práce a mají malou šanci proniknout do interního trhu práce. Pro interní trhy práce jsou podstatné základní tři charakteristiky: a)existuje na nich hiearchicky uspořádaný žebříček pozic, b) vstup na ně je možný jen na spodních stupních žebříčku, c)pohyb na žebříčku je spojen s rozvojem dovedností a znalostí, jenž zahrnuje pracovní praxi a individuální přípravu (Althauser a Kalleberg in Sirovátka 1997). V tomto smyslu existuje určitá šance, pokud by byl mladistvý schopen nastoupit na nejnižší stupeň žebříčku pozic v podniku a jistota zaměstnání a stálý plat by ho motivoval k udržení si zaměstnání, motivace by pak směřovala i k získání kvalifikace, která by mu přiblížila i možnost vypracovat se na lepší pozici v rámci podniku.
2.1.2
Ekonomické mechanismy na trhu práce
Ekonomické mechanismy se nejvíce týkají vztahem mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. Teorie hledání práce analyzuje efektivitu hledání práce jako výsledek působení faktorů, mezi které patří vztah mezi nezaměstnanými jako nabídkou práce a volnými pracovními místy jako poptávkou po pracovních místech, dále pak lidský kapitál a úroveň pobídek k hledání zaměstnání. Podstatné jsou také další faktory, které zohledňují především poměr mezi mzdou a dalšími faktory, které ukazují na to, jestli je jim zaměstnání bude „vyplácet“ vzhledem k dětem v rodině a jejich zabezpečení, vzhledem k délce dosud trvající nezaměstnanosti a také vzhledem k institucionálním proměnným jako jsou úroveň mezd, daňové zatížení nebo nabídka dětských zařízení (Sirovátka, 1997). Významným faktorem podle teorie hledání práce je motivace. Ta je podstatná jako startovací pohon pro to, aby nezaměstnaní chtěli svoji situaci změnit a dostatečná motivace je důležitá i proto, aby byli nezaměstnaní ochotni něco tomu, že budou zaměstnaní, obětovat (Sirovátka, 1997). Jedná se především o změnu časového harmonogramu, kdy jsou nezaměstnaní zvyklí organizovat si čas a aktivity podle toho, jak jim to vyhovuje. „Zejména mladiství jsou typičtí pro specifický druh zábavy, jakým je postávání v hloučku vrstevníků někde na sídlišti a jejich neaktivita a znuděnost vede mnohdy právě k vandalismu a páchání trestné činnosti.“ (Buchtová, 2002, s.110) Past nezaměstnanosti je významným faktorem tam, kde marginalita je vnímaná
13
jako trvalá a nezaměstnanému chybí důvěra v to, že by mohl svou situaci změnit, a že by se mohl uplatnit na trhu práce. Vnímání pravděpodobnosti, že nezaměstnaný uspěje na trhu práce souvisí s konceptem „osobní úspěšnosti“ (Bandura, 1982 in Sirovátka, 1997). Vlivem sociálních mechanismů a nízké osobní úspěšnosti ztrácí pak nezaměstnaný odvahu i motivaci a nevěří tomu, že by mohl uspět. Vzhledem k těmto faktorům pak začíná nezaměstnaný kalkulovat s tím, jak vypadá jeho situace a potřeba něco produkovat vzhledem k výši sociální dávky a vzhledem k předpokládaná mzdě (Sirovátka, 1997). Dlouhodobá nezaměstnanost je skutečným ekonomickým problémem pro ekonomiku i jednotlivce, jichž se bezprostředně týká. Rostoucí počet odrazených pracovníků bez motivace k dalšímu hledání pracovního místa způsobuje, že se část nezaměstnanosti mění z nedobrovolné v dobrovolnou (Brožová, 2003). Motivace a past nezaměstnanosti se zdají ve vztahu k mladistvým nezaměstnaným jako klíčová. Takhle mladí lidé jsou ve svých rodinách vlastně ještě dětmi, málokdy v tomto věku, kdy ještě nedosáhli 18. roku věku, zakládají rodiny a proto nemají zodpovědnost za nikoho jiného než sami za sebe. Motivace k tomu, aby změnili svou situace je příliš nízká, neboť se domnívám, že jim tato situace vyhovuje. Ve svých rodinách nemají mnohdy ani jiný příklad, většinou se nezaměstnanost týká také alespoň jednoho z rodičů. Východiskem je v jejich případě možnost vzdělávání, ale někdy asi narážejí na bariéru v rodině, kde vzdělání není prioritou.
2.1.3 Individuální a sociální zdroje Individuální a sociální zdroje také významně ovlivňují postavení nezaměstnaného na trhu práce. Patří sem zejména lidský kapitál, který zhodnocuje výkon práce jako takový o mezní produktivitu pracovní síly, ale také sociální kapitál, což jsou sociální faktory dotýkající se a tvořící podmínky pro rozvíjení osobnosti pracovníka a mají vliv na jeho výkonnost. Lidský i sociální kapitál jsou aspekty, které se problematiky nezaměstnaných mladistvých také týkají, ale bohužel vzhledem k jejich specifikaci je to další kapitola toho, čeho mají mladiství nedostatek a stěžuje jim to postavení na trhu práce. Lidský kapitál na trhu práce Kvalita lidského kapitálu se týká zejména individuálních charakteristik pracovníka, které odrážejí zejména obecné a specifické schopnosti, dovednosti, zkušenosti a motivaci (Sirovátka, 1997). Lidský kapitál člověk získává během svého celého života, začíná procesem socializace jedince v rámci rodiny, navazuje školní výukou a pokračuje během dospělého života formou dalšího vzdělávání a získávání schopností, dovedností a zkušeností. „Ekonomická teorie v podání chicagské školy interpretuje proces vzdělávání jakožto proces investování do lidských schopností.“ (Brožová, 2003, s.33). Člověk na trhu práce nabízí službu, která se vyznačuje tím, že čím je člověk vzdělanější a schopnější, tím větší užitek svému zaměstnavateli přinese. Je jisté, že člověk kalkuluje s tím, že náklady a investice, které do svého vzdělávání vloží se mu nejenže vrátí, ale musí i o mnoho převýšit to, co do této investice vložil. Musí se mu vzdělávání a uplatnění svých znalostí, schopností a dovedností vyplatit. Rozdíl mezd by měl být zřejmý mezi vzdělanými a nevzdělanými pracovníky. Jinak by se do procesu
14
vzdělávání nepouštěl a byla by pak z něj nekvalifikovaná síla, která nemá na trhu práce tolik příležitostí se uplatnit (Brožová, 2003). Signalizační teorie vypovídá o tom, že předložení například vysokoškolského diplomu signalizuje, že pracovník se v roli studenta osvědčil vzhledem k jeho schopnostem a dovednostem v oblasti myšlení, komunikace, ochotě učit se, získávání nových informací, orientace v problematice určitého oboru, motivace k tomu něco dokázat a něčemu se naučit (Brožová, 2003). Vzhledem k tomu, že nezaměstnaní mladiství dokončili pouze základní školu a v lepším případě mají uzavřený alespoň jeden ročník středoškolského zařízení, je více než jasné, že signalizace ukazuje na mladé lidi, kteří si ještě neuvědomují hodnotu lidského kapitálu v procesu začleňování na trh práce, a nebo opustili vzdělávací zařízení spíše z výchovných problémů, což je typické pro jejich věk a specifické pojetí období dospívání. Problematikou mladistvých z hlediska vývojové psychologie a specifikací období dospívání v souvislosti s problematikou nezaměstnanosti se budu podrobněji zabývat v jedné z dalších kapitol. Sociální kapitál na trhu práce „Komunita a rodina, i širší příbuzenské a sociální sít poskytují „ochranu“ v době nezaměstnanosti, ale také podporu v procesu hledání zaměstnání. Jsou současně efektivní kontrolou tohoto procesu a poskytují normativní orientaci lidem, kteří jsou postaveni do marginalizované pozice. Naopak neexistující, dezintegrovaná či patologická rodina či komunita proces marginalizace na pracovním trhu a celkovou sociální izolaci podporují.“ (Sirovátka, 1997, s.33) Užší i širší rodina má zásadní význam v procesu marginalizace na pracovním trhu. V určitých ohledech má pozitivní význam, kdy funguje jako záchranná sociální síť, rozšiřuje nezaměstnanému sociální síť kontaktů při hledání vhodného zaměstnání a funguje jako kontrolní mechanismus, když poskytuje nezaměstnanému normativní orientaci. V některých ohledech má ale rodina spíše negativní význam. Nezaměstnaný je mnohdy uzavřen do kruhů sociálně uzavřené rodiny a komunikuje v podstatě jen v rámci užší a širší rodiny nebo v rámci sousedských komunit. Jak Sirovátka uvádí: „vliv odlišného sociálního prostředí sílí tehdy, kdy dochází k prostorové koncentraci marginalizované populace (například v městském ghettu tzv. „concentration effects“), kdy tento vliv byl některými autory (zejména Wilson 1987) interpretován jako klíčový faktor – významnější než „kulturní implikace“ při formování underclass5“ (Sirovátka, 1997, s.34). Zkušenost, jakou mám z práce s nezaměstnanými mladistvými, ukazuje, že tato teorie je opodstatněná, neboť komunita a širších rodinné a sousedské vztahy podle mého názoru zásadně ovlivňovaly mínění mladistvých. Ti byli mnohdy vnitřně přesvědčeni o tom, že se vrátí do vzdělávacího zařízení, protože pochopili, že jejich vzdělání je pro ně velkým kladem pro budoucí uplatnění na trhu práce. Protože však byli nezletilí a pod vlivem rodičů, ti jim to mnohdy prostě nedovolili. Práce realizačního týmu, který se snažil s mladistvými pracovat ve smyslu změny názoru na funkci vzdělání, pak přišla naprázdno. Více se budu touto problematikou zabývat v jedné 5
Underclass je označení pro ty, kdo jsou dlouhodobě či trvale závislí na sociálním státu.Nemají příjem ze zaměstnání, nýbrž ve formě sociálních dávek a podpor, a jejich postavení ve společnosti je spíše postavení klientů sociálního státu než občanů. V širším a méně ideologizovaném slova smyslu se do „underclass“ řadí i osoby pohybující se trvale na sekundárním trhu práce (Mareš 1998)
15
z dalších kapitol, kde budu podrobněji popisovat práci s nezaměstnanými mladistvými v rekvalifikačních kurzech Projektu „Most“.
2.2
Kulturní a behaviorální faktory působící na trhu práce
Kromě strukturálních faktorů ovlivňujících postavení pracovníka na trhu práce mají významnou roli také kulturní a behaviorální faktory. Jak vypadá interpretace situace na trhu práce, jaká je strategie aktérů a vzájmená interakce aktérů na trhu práce, to je obsahem následující kapitoly. Jednotlivá témata budu aplikovat na situaci postavení mladistvého nezaměstnaného na trhu práce.
2.2.1 Konceptualizace na trhu práce Vzhledem ke kulturním a behaviorálním faktorům je situace na trhu práce ovlivněna institucionální a normativní „zakořeněností“ segmentace na trhu práce. Institucionalizace na trhu práce se projevuje jak na straně pracovníků, tak na straně zaměstnavatelských organizací. Normativnost chování na trhu práce je pro společnost velmi podstatná, možná dokonce podstatnější než ekonomické faktory na trhu práce nebo situace na trhu práce z hlediska nabídek a poptávek. Podle Sirovátky (1997) lze rozlišit dvě formy záměrné institucionalizace na trhu práce: (I.) chování na trhu práce je kontrolováno stranami zúčastněnými při směně práce na straně nabídky a poptávky, tedy kolektivní vyjednávání, (II.) chování na trhu práce je kontrolováno vnější institucí, jakou je vláda, která ovlivňuje chování z hlediska splnění svého cíle, například sociální zabezpečení nebo služby zaměstnanosti. Ze strany pracovníků lze hovořit o tom, že mohou situaci na trhu práce a své uplatnění na trhu práce ovlivnit především tím, co mohou jako pracovní síla nabídnout. Zde hraje hlavní roli tedy lidský a sociální kapitál. Mladistvý nezaměstnaný, pro kterého je postavení na trhu práce „žhavou novinkou“, nedokáže nabídnout nic z toho, co jsem vyjmenovala. Postavení na trhu práce je velmi obtížné. Prioritou by tedy pravděpodobně mělo být to, že hlavním úkolem mladistvého je především získání kvalifikace, která je jedním z aspektů, jak postavení na trhu práce změnit. Vztah mezi strukturou práce a strukturou pracovníků vede ke konceptualizaci, která ovlivňuje zásadním způsobem pozice a strategie všech aktérů na pracovním trhu. Diskriminace se opírá o stigmatizaci6. „Na segmentovaném pracovním trhu sociálně stigmatizované skupiny jsou diskriminovány – a „tlačeny“ do méně placených zaměstnání bez šancí na vzestup, s nízkou jistotou zaměstnání se špatnými pracovními podmínkami“ (Sirovátka, 1997, s. 39). Sirovátka (1997) zdůrazňuje, že diskriminace na pracovním trhu má dvě hlavní formy: • stigmatizované skupiny pracovníků, kteří mají srovnatelné vzdělání s jinými 6
Stigmatizace je sociálním procesem, v němž dominantní skupina přiřazuje „nerovnost“ a „podřízenost“ charakteristikám jiné, cizí, vnější skupiny. Je obvykle obranou ekonomicky privilegované pozice, jež nemůže být obhájenaracionálně. Je psychologicky internalizovaná a neuvědomělá, zakořeněná v skupinové ideologii a reprodukovaná proto v každodenním sociálním životě (Sirovátka 1997:39)
16
•
skupinami jsou zatlačováni do sekundárního trhu práce („pre-entry discrimination); stigmatizované skupiny mají na stejném pracovním místě horší finanční ohodnocení a horší pracovní podmínky než nediskriminované skupiny (postentry discrimination).
2.2.2 Strategie aktérů na trhu práce „Strategie adaptace na trhu práce je výsledkem konfrontace požadavků trhu práce, možností, jež trh práce nabízí, „kapitálu“, jímž (potenciální) pracovníci disponují, a vzorů jednání, jimiž jsou ovlivněni.“ (Sirovátka, 2002, s.63) Strategie jsou významnými činiteli, které ukáží, jakým směrem pracovník zaměřuje svoji pozornost. Na jednu stranu jsou strategie, které pomáhají uniknout marginalizované pozici na trhu práce, ale může se také stát, že je strategie na marginalizovanou pozici zafixuje (Sirovátka, 1997). Sirovátka (1997) dělí strategie na dva zásadní směry: strategie směřující k začlenění na pracovní trh a proti tomu stojí strategie směřující mimo pracovní trh. Mladistvý uchazeč o zaměstnání je většinou v roli dítěte a žije ve své původní rodině s rodiči nebo jinými příbuznými. Vzhledem k absenci vzdělání a dalších charakteristik lidského kapitálu se domnívám, že valná většina mladistvých volí strategii „rezignující“7 , spadající pod strategie směřující mimo pracovní trh. Podle mého názoru jim mnohdy situace závislosti na sociálních dávkách vyhovuje, neboť nemají povinnost starat se o jimi vytvořenou rodinu, protože dosud žádnou nevytvořili. Vzhledem k jejich nízkému věku ještě rodiny většinou nezákladají a v případě, že již děti mají, pak často žijí společně všechny generace v jedné domácnosti.
2.2.3 Interakce aktérů na trhu práce Mezi aktéry na trhu práce patří: zaměstnanci v pracovních poměrech, uchazeči o zaměstnání, zaměstnavatelé a sdružení zaměstnavatelů, organizace zastupující zaměstnance a vláda. Interakce mezi těmito aktéry jsou časté a nevyhnutelné. Úřady práce jako instituce pracovního trhu sledují jako svůj cíl především nabídky a poptávky na trhu práce, ale mají i další funkce. Jsou jimi funkce informační, poradenská, zmiňovaná zprostředkovatelská a v neposlední řadě i podnikatelská, kdy se finančně podílejí na tvorbě nových pracovních, zabezpečují rekvalifikace atd. (Krebs a kol., 2002). Nezaměstnaní mladiství jsou skupinou ohroženou dlouhodobou nezaměstnaností. Mladí lidé nemají vyhraněný názor na žebříček životních hodnot, jsou ovlivnitelní, rychle si zvyknou na život bez pravidelné docházky do práce a plnění povinností. S prodlužující se dobou evidence se zvyšuje riziko, že ztratí motivaci pracovat, klesá jejich sebedůvěra a nejsou si jisti svojí rolí ve společnosti, jsou nebezpečným vzorem pro své vrstevníky a snaží se pak uplatnit pouze v šedé 7
Strategie „rezignující“ je charakteristická pro marginální pracovní sílu s velmi nízkým lidským i sociálním kapitálem, o který by se mohla opírat, při existenci velmi silných bariér přístupu na interní i sekundární pracovní trhy (Sirovátka 1997:110)
17
ekonomice (Kotíková in Sirovátka, Mareš 2003). Pracovníci úřadu práce intenzivně pracují se skupinami ohroženými dlouhodobou nezaměstnaností, v případě mladistvých je největší šance, jak s nimi pracovat a ovlivnit jejich pozici na trhu práce, nabídnout jim rekvalifikační program, kde si mohou zvýšit svou kvalifikaci a zvětšit tak své šance na uplatnění. Dalšími aktéry na trhu práce můžou být také nestátní organizace a různá sdružení zabývající se především volnočasovými aktivitami zaměřenými na děti a mladistvé, ale v konečném důsledku pracují s nezaměstnaným mladistvým i na jeho postojích ke své situaci, na přístupu ke vzdělávání a na postavení mladistvých nejen na trhu práce, ale v celé společnosti samotné. Velmi důležitými aktéry na trhu práce jsou zaměstnavatelé, kteří vlatně v konečném důsledku mohou pomoci mladistvému s postavením a s integrací na trh práce tím, že ho zaměstnají a umožní mu získat praxi. Spolupráce úřadů prácea realizátory programů aktivní politiky zaměstnanosti, zejména rekvalifikací, se zaměstnavateli je velice na místě, neboť to, jak dobře budou zaměstnavatelé znát náplně rekvalifikací a absolventy rekvalifikací pak může ovlivnit, jestli je do zaměstnání přijmou. I to, že účastníci rekvalifikací docházejí v rámci kurzu k zaměstnavateli za účelem získání praxe umožní, že zaměstnavatel uchazeče pozná, zjistí, jaký je pracovník a není pak daleko k tomu, aby mu pracovní místo nabídl. V další kapitole své práce se budu zabývat individuálními, psychologickými a sociálními důsledky nezaměstnanosti mladistvých a opatřeními aktivní politiky zaměstnanosti, kde jsou v této situaci pro mě nejvíce směrodatné rekvalifikace.
18
3 Individuální a sociální důsledky nezaměstnanosti mladistvých Individuální a sociální důsledky nezaměstnanosti mladistvých je pro mně téma stěžejní v této práci. Domnívám se, že to, jak mladiství vnímají svoji situaci, je podstatné pro jejich motivaci tuto situaci chtít změnit. Základní výzkumná otázka, na kterou v této práci odpovídám zní: „Jak hodnotí přínos Projektu „Most“ z hlediska cílů, které si klade, samotní absolventi projektu?“ Přínos v tomto slova smyslu a v kontextu na dané téma spočívá především v subjektivním pohledu mladistvého na absolvování rekvalifikačního kurzu. V empirické části této práce se zabývám rozhovory s jednotlivými konumikačními partnery, kteří byli účastníky poradenského a vzdělávacího programu Projektu „Most“. Hlavním cílem výzkumu je zjistit, jak hodnotí samotní absolventi Projektu „Most“ jeho přínos s ohledem na cíle, které má Projekt „Most“ vytýčené. R. Havighurst (1964, 1982) je známý svými „vývojovými úkoly“ pro jednotlivé životní etapy. Vyčleňuje také stádia vývoje k profesní činnosti. Věk 15 – 25 roků označuje jako etapu „získání profesní identity“; k tomuto cíli směřuje vývojový úkol „volba povolání a příprava na ně“ (in Buchtová a kol., 2002, s.163). Mladiství nezaměstnaní, kteří spadají do této věkové etapy, se nepřipravují na budoucí povolání a ani nepracují. Význam práce a zaměstnání je v naší kultuře brán jako důležitý. Má značný vliv na společenský život a na život zaměstnaných i nezaměstnaných lidí. V případě nezaměstnanosti se jedná především o pokles životní úrovně, pokles příjmů, bývají poškozeny mezilidské, rodinné vztahy (Mareš, 1998). Každý člověk si nezaměstnanost připouští jinak, někteří lidé, zvláště živitelé rodin, ji berou jako osobní selhání a trápí je především z hlediska horšího zabezpečení rodiny. V případě mladistvých nezaměstnaných se jedná spíše o zvýšení kapesného nebo v jiných případech zlepšení finanční situace rodiny. Mladistvý je ve většině případů ve své rodině ještě stále v roli dítěte. Dle Mareše (1998) jsou možné důsledky nezaměstnanosti pro jedince tyto: • změny ve vnímání času; • sociální izolace; • ztráta participace na cílech společnosti; • ztráta sociálního statusu; • narušené rodinné vztahy a změna postavení v rodině; • ztráta společenských hodnot a respektu k veřejným autoritám. Déletrvající důsledky nezaměstnanosti a žádná změna, tedy dlouhodobá nezaměstnanost, vede jedince k dalším problémům jakými můžou být demotivace k hledání pracovního místa, ztráta pracovní etiky, snižuje a devastuje se lidský kapitál, jedince může postihnout stigmatizace a budoucí nedůvěra potencionálních zaměstnavatelů a v neposlední řadě také může přijít krize identity člověka, která je spojená s tím, že nezaměstnaný není pro společnost důležitý a potřebný (Mareš, 1998).
19
3.1 Životní úroveň „Nezaměstnanost a jediný příjem v podobě sociálních dávek znamená snížení životní úrovně u každého člověka. Pokud je nezaměstnaný v pozici živitele rodiny, může svou funkci chápat jako selhávající a přirozeně to vede k deprivaci a jiným psychickým potížím. Zejména douhodobá nezaměstnanost vede k tomu, že je nezaměstnaný a jeho rodina na pokraji chudoby“ (Mareš, 1998, s.75). Nemohou si pak dovolit kulturně žít a nemohou se udržet na jakési sociální hranici vztahů s lidmi, kteří jsou na tom finančně mnohem lépe. Upadají pak také zájmy, protože každá aktivita v dnešní době stojí peníze a nezaměstnaní si ji pak nemohou dovolit. Životní úroveň nezaměstnaného tedy klesá. Situaci pak nezaměstnaní řeší rezignací na svou situaci nebo se snaží svou situaci změnit a to buď sháněním zaměstnání nebo uplatněním na neformálním trhu práce. V případě, že mladistvý alespoň nějaký čas pracoval, pak si jistě uvědomí, že sociální dávky nedosáhnou takové výše jak mzda. V případě nekvalifikovaných sil se však mnohdy mzda blíží hodnotou k minimální, pak se rozdíl nemusí jevit jako velký. Vzhledem k tomu, že životní úroveň se u mladých lidí projevuje také tím, jaké nosí oblečení, jaké používají mobilní telefony apod., pak se můžou cítit jako chudí proti jiným mladým lidem a skupina, jejíž se snaží být součástí, je může považovat za outsidery, kteří v jejich skupině nemají své místo. To může vést k psychosociálním problémům a k páchání trestné činnosti za účelem si prostředky opatřit byť nezákonným způsobem.
3.2 Změna rozvrhu času „Nezaměstnanost je spojena s psychologicky stresujícími změnami ve vnímání času. Rozbití časové struktury dne a změny ve vnímání času jsou považovány za jeden z nejvýraznějších psychologických důsledků nezaměstnanosti.“ (Mareš, 1998, s.77) Parker (1971) zdůrazňuje vzájemnou závislost volného času a práce. Nezaměstnaný člověk nemá více volného času, nýbrž má větší časový rozsah , kdy nemá žádné povinnosti. Jahodová (1987) konstatuje, že právě neomezené množství volného času paradoxně nezaměstnaným zabraňuje v tom, aby ho využívali. Podle Jahodové zejména mladiství mají problém se smaysluplným rozvrhnutím volného času. Většinu času se nudí a neumí se nijak aktivně a smysluplně zabavit. Vzhledem k tomu, že nikdy nepracovali, nemají žádné návyky a pracovní vzory a jejich životní styl je pasivní (in Mareš, 1998). Záleží na typu každého člověka, jakou má strategii při trávení svého volného času. Mladí lidé podléhají většinou pasivním aktivitám, u kterých jsou znudění a někdy ani neví, jak se dá volný čas aktivně využívat. Vyrůstají na sídlištích, kde se nic zvláštního neděje a pokud je rodiče od dětství nevedou například ke sportování, pak je těžké nalézt pro ně nějakou aktivní činnost, která by mladého člověka bavila a naplňovala. Domnívám se, že rekvalifikační kurzy, do kterých mladiství nezaměstnaní mají možnost nastoupit, jsou velmi pozitivní nejen v tom ohledu, že se tam mladiství naučí nějakému oboru a mohou získat alepoň představu o tom, čím by se mohli živit. Nabízí jim také možnost aktivním způsobem trávit volný čas nebo jim alespoň ukáží, jakým způsobem se dá volný čas trávit. Časový harmonogram dne pracujícího člověka
20
ukazuje, jak si lze rozvrhnout den, jaký je rozdíl mezi pracovním dnem a dnem, kdy má člověk volno. V rekvalifikačním kurzu získá také pracovní návyky, které se mu při vstupu do budoucího zaměstnání osvědčí, zejména například povinnost přijít do zaměstnání včas nebo respektovat rozvržení pracovní doby.
3.3 Rodina Rodina má velký vliv na nezaměstnaného. Sdílí s ním jeho radosti i starosti a nezaměstnaný pociťuje, jestli ho rodina podporuje a cítí rodinnou solidaritu. Nezaměstnaní v rodině mnohdy změní strukturu v ohledu narušení rodinných zvyklostí, mohou se také změnit sociální vztahy v rodině a může dojít ke změně v rámci statusu a autority v rodině (Mareš, 1998). Z jedné strany pohledu může nezaměstnanost rozbít fungující vztahy v rodině a může nastat rodinná krize, která bude mít jen těko dosažitelné řešení. To může vést k dlouhodobé rodinné krizi a v některých případech i k rozpadu rodiny. Stává se to asi nejvíce v případech, kdy o práci přijde živitel rodiny a rodina se ocitne na hranici chudoby a má velké finanční problémy, které ji omezují (Sirovátka, Mareš 2003). Z druhé strany však nemusí nezaměstnanost v rodinách znamenat nic výjimečného. Jedná se většinou o případy rodin, kdy většina členů domácnosti nepracuje a je závislá jen na sociálních dávkách. Kultura a návyky rodiny, jak fungovat, jak žít, co je pro rodinu důležité, to vše značně ovlivňuje postoj nezaměstnaného mladistvého, jak se ke své nezaměstnanosti postaví. Z vlastní zkušenosti vím, že velký počet nezaměstnaných mladistvých pocházel z rodin, ve kterých tento model, většiny členů domácnosti nepracujících, fungoval. Motivace nezaměstnaných mladistvých z těchto rodin není téměř žádná. Hierarchie hodnot a životních postojů taktéž nebývá založená na tom, že na vyšších příčkách hodnotového žebříčku je vzdělání a dobré zaměstnání. Rodina ovlivňuje mladistvého z největší části. Mladistvý se blíží k prahu dospělosti a doposud všechny inerakce a výchovné modely přejímá především z rodiny. Potom je tedy velice těžké nejen motivovat mladistvého k tomu, aby měl touhu vyučit se něčím nebo vystudovat a najít si dobré a odpovídající zaměstnání, ale především motivovat také jeho rodiče. Nezaměstnaní mladiství však mohou také pocházet z dobře situovaných rodin a jejich problémy, které poté vedou až k nezaměstnanosti (zejména výchovné problémy) mohou způsobit, že mladý člověk natruc rodičům nebude chodit do školy a nastartuje tak koloběh událostí, které však může změnit jen on sám. V takových případech je pak na místě, aby rodina vyhledala pomoc odbornou, například Poradnu pro rodinu a mezilidské vztahy nebo obdobné instituce, které se těmito případy zabývají. Někdy se může stát, že rodiče jsou vzdělaní a jejich aspirace směřují k vysoké vzdělanosti potomků, kteří se však vložené důvěry a nátlaku ke vzdělání zaleknou a začnou být s nimi problémy.
21
3.4 Sociální izolace Ztráta zaměstnání či obecně nezaměstnanost jedince vede ke ztrátě širších sociálních kontaktů. Širší sociální kontakty, které má člověk například v rámci zaměstnání, nelze nahradit užšími sociálními kontakty v rámci rodiny či sousedkých vztahů (Mareš, 1998). U mladistvých nezaměstnaných to znamená, že širší sociální kontakty, které by tedy nemusely být pouze v rámci zaměstnání, ale také v rámci školních a vzdělávacích aktivit, chybí. Mladiství bez zaměstnání a bez účasti na vzdělávacích aktivitách se pak stýkají pouze se svými vrstevníky, kteří jsou v podobné situaci jako oni. Vznikají pak jakési partičky mladých lidí, kteří tráví veškerý čas úplně jinak než vrstevníci, kteří chodí denně do školy a mají nějaké povinnosti. „U mladých svobodných nezaměstnaných je častější tendence k životu v širších sociálních sítích vrstevníků, který může nabývat různých forem, včetně vzájemné solidarity při kriminálních činnostech a vandalství, při nichž tyto sociální sítě mohou nabývat podoby gangů mladistvých.“ (Mareš, 1998, s.82) Sociální sítě jsou podpůrným mechanismem, kdy nezaměstnanému pomáhají čelit jeho problémům. V rámci širších sociálních sítí se mohou nezaměstnaní například dozvědět o volném pracovním místu nebo někdo z jeho okruhu známých ho může na nějaké volné místo doporučit. V rámci širších sociálních sítí se může také nezaměstnaný dozvědět o specifikaci případného volného místa tak nějak neformálně a dostanou se mu takové informace, které by o volném pracovním místu při oficiálním jednání nezískal (Mareš, 1998). Jak jsem již dříve zmiňovala, nezaměstnaní mladiství mají své užší a širší okolí většinou tak specifické a podobné jejich vlastním situacím, že je zde spíše předpoklad, že se o volném pracovním místě u zaměstnavatele ani nedozví. Mladí lidé jsou specifická skupina a vzhledem k jejich žebříčku hodnot se může stát, že když v jejich okolí má jejich vrstevník snahu pracovat a najde si zaměstnání, může se stát terčem výsměchu, že má zapotřebí chodit do zaměstnání, a že nemá tolik volného času jako ti, kteří nepracují.
3.5 Fyzické, psychické zdraví a nezaměstnanost Fyzické zdraví související s nezaměstnaností znamená především odolávání stresu, který nezaměstnanost jako nepříznivá situace přináší. U starších lidí se může takový atak na imunitní systém projevit různými formami podlomenosti zdraví. U mladých lidí takové problémy nepředpokládám a vzhledem k tomu, že vyrůstají ve světě, který má rychle se měnící požadavky a technologie jde stále dopředu, jsou na změny ve svých životech tak trochu připravení či zvyklí. Mladiství ve většině případů ani nikdy nepracovali, takže vlastně s určitým nadhledem se dá konstatovat, že ani neví, o co přicházejí. Odborníci poukazují na to, jak souvisí psychické zdraví s nezaměstnaností. Jahodová (1988) poznamenává, že psychická deprivace z nezaměstnanosti je obvykle vysvětlována náhlým poklesem životní úrovně a chudobou po vyčerpání nároků na podporu z titulu pojištění pro případ nezaměstnanosti (in Mareš. 1998) To se však opět netýká mladistvých, kteří se spoléhají na podporu rodičů, se kterými většinou žijí.
22
4 Shrnutí – situace nezaměstnaných mladistvých Vzhledem k předchozím kapitolám lze shrnout, že mladistvý nezaměstnaný má na trhu práce velmi špatnou pozici. S ohledem na segmentační teorie trhu práce je zřejmé, že mladistvý se v lepším případě mohou uplatnit spíše na sekundárním trhu práce, kde jsou pracovní místa hůře finančně ohodnocena, vyznačují se velkou nejistotou a pracovníci mají také horší pracovní podmínky pro výkon zaměstnání. Existuje také pravděpodobnost, že mladiství se budou snažit uplatnit na neformálním trhu práce a více je budou lákat práce „načerno“, přičemž to pro ně znamená pouze zlepšení své aktuální finanční situace v rámci přilepšení k sociálním dávkám. Lidský kapitál a sociální kapitál jsou charakteristiky, o které se nezaměstnaní mladiství také nemohou příliš opřít a nabídnout zaměstnavatelům. Vzdělání je nedostačující nebo téměř žádné, praxe je většinou také zanedbatelná, životní zkušenosti také žádné. V kombinaci s komplikovanějšími podmínkami, které jsou zákoníkem práce8 pro mladistvé dané, je jisté, že mladistvý je pro zaměstnavatele ve všech směrech nevýhodný. Mladistvých nezaměstnaný také ukazuje na to, že selhal ve smyslu zvládnutí studia či jiné aktivity adekvátní jeho věku. Určitým způsobem ho toto selhání stigmatizuje. Stigmatizační teorie vypovídá o tom, že nezaměstnanost ukazuje na selhání jedince (Brožová, 2003) a případní zaměstnavatelé se potom mohou bát takového člověka přijmout do zaměstnání, neboť se jeho selhání může pak také projevit v rámci výkonu povolání. I tato teorie patří do výčtu negativ, která ovlivňují postavení mladistvého na trhu práce. V neposlední řadě se musím zmínit také o tom, že věk mladistvých se blíží do doby, kdy se u žen předpokládá, že časem budou řešit svou situaci odchodem na mateřskou dovolenou (Mareš, 1998), u mužů se donedávna blížila základní vojenská služba, která je ale v současné době již zrušena. Z těchto všech aspektů nezaměstnanosti mladistvých vyplývá, že jsou skupinou ohroženou dlouhodobou nezaměstnaností. Winkler a Žižlavský (2004) uvádí, že dlouhodobá nezaměstnanost postihuje především nekvalifikované osoby s nízkým či žádným vzděláním, mladistvé, zejména problémové jedince a jiné. Podle autorů je pro dlouhodobou nezaměstnanost typická kumulace handicapů a zároveň heterogennost jednotlivých skupin. (Winkler, Žižlavský, 2004). Z vlastní zkušenosti a z osobních kontaktů s nezaměstnanými mladistvými se domnívám, že jejich situace je ani příliš netrápí. Pro takto mladé lidi, kteří ještě pravděpodobně neví, co život přináší a čeho by chtěli v životě dosáhnout, je nezaměstnanost velice nebezpečná. Nečinnost, žádné zájmy a koníčky, žádná seberealizace ani motivace vedou jen k páchání trestné činnosti, vandalismu a ke snižování sebedůvěry v sebe sama. Vzhledem k tomu, jak pravděpodobně většina z nich vnímá svoji situaci, a vzhledem k tomu, jak působí strukturální a kulturně-behaviorální podmínky na trhu práce na postavení mladistvého na tomto trhu, je více než jasné, že pokud nezasáhnou instituce, ať státní či nestátní, život nezaměstnaných mladistvých se zřejmě správným 8
Zákon 262/2006 Sb. Zákoník práce (§243 – §247)
23
směrem ubírat nebude. „Vzhledem k riziku, které představuje nezaměstnanost pro vývoj osobnosti, by se cílená psychologická intervence měla zaměřovat především na věkovou kategorii adolescentů a mladých dospělých.“ (Brožová, 2003, s.170) V tomto věku, kdy si mladí lidé teprve vytvářejí určité návyky a standardy, zjišťují, co je podstatné a co nikoliv, co jim pomůže v jejich budoucím životě a jak sobě i své budoucí rodině zajistit normální fungování a splnění cílů, je velice důležitá intervence. V případě, že se stane, že nezletilý člověk nenavštěvuje žádné školské zařízení ani nepracuje, ocitne se v evidenci příslušného úřadu práce. První instituce, která by mu tedy měla pomoci v jeho situaci je úřad práce, potažmo stát. Ekonomická a sociálně politická stabilita země souvisí s hospodářskou politikou. Politika zaměstnanosti a politika pracovního trhu jsou v souvislosti s hospodářskou politikou a zajišťují fungování a stabilitu trhu práce v České republice. Aktivní politika zaměstnanosti jako součást politiky zaměstnanosti se významně podílí na fungování pracovního trhu v České republice (Sirovátka, 1995). V platnosti je zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve kterém je uvedena aktivní politika zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti má několik nástrojů, které využívá k realizaci. Mezi tyto nástroje patří také rekvalifikace. Podle mého názoru jsou rekvalifikace jednou z hlavních možností, jak pracovat s nezaměstnanými mladistvými a jak jim pomoci k tomu, aby se nedostali do propasti dlouhodobé nezaměstnanosti. Fakt, že nedostatečná kvalifikace a první zkušenosti s trhem práce jako rizikové faktory ovlivňují vlastní riziko nezaměstnanosti bylo mimo jiné předmětem výzkumu uveřejněného v roce 2006. Podle závěru výzkumu jsou ve 4. čtvtlení roku 2004 osoby se základním vzděláním druhou nejpočetnější skupinou ohroženou marginalizací na trhu práce. „Osoby nízkým vzděláním jsou navíc marginalizovány velmi efektivně. Téměř devět z deseti nezaměstnaných s nízkým vzděláním bylo ve 4. čtvrtletí 2004 bez zaměstnání déle než 6 měsíců. A 70% z těchto osob bylo bez zaměstnání dokonce déle než 12 měsíců. I v tomto ohledu se situace osob s nízkým vzděláním od roku 2000 zhoršila.“ (Vyhlídal, Mareš, 2006, s. 58) Do výzkumu byli zahrnuti všichni lidé se základním vzděláním, o to horší je kombinace s nezletilostí a žádnou praxí.
24
5 Aktivní politika zaměstnanosti v České republice Po roce 1989 se změnila situace na trhu práce. Bylo potřeba změnit také pracovní zákonodárství. Byl přijat nový zákon o zaměstnanosti (č. 1/1991 Sb.). „Právo na práci“ se změnilo v právo, kdy člověk, který chce a může pracovat a práci skutečně hledá má právo na pracovní uplatnění, na rekvalifikaci, která je potřebná pro uplatnění na nově vznikajících pracovních místech a má také právo na hmotné zabezpečení v případě nezaměstnanosti či rekvalifikace (Krebs a kol., 2002). V současné době je v platnosti zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Cílem aktivní politiky zaměstnanosti je působit ve všech možných preventivních a aktivačních úrovních tak, aby se co nejvíce posílila činnost nezaměstnaných ve smyslu hledání a přijetí zaměstnání. Úkolem je hlavně zlepšit adresnost a efektivnost vynakládaných prostředků. V roce 2002 byly přístupy definovány takto: • rozšíření působnosti při práci s uchazeči o zaměstnání a to zejména na úrovni poradenství, zprostředkování zaměstnání a rekvalifikace; • zvýšení pozornosti na skupiny ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností; • důraz je kladen na aktivní přístup uchazeče při hledání zaměstnání; • usilovat o odpovídající zabezpečení služeb zaměstnanosti, personální i materiální; • zkvalitnit úroveň koordinace politiky zaměstnanosti komplexním přístupem (MPSV, 2003). Dalším dokumentem ovlivňujícím situaci na trhu práce v České republice je „Národní plán zaměstnanosti“, který byl přijat v roce 1999 a začal působit v roce 2000. Národní plán zaměstnanosti je rozdělen do čtyř pilířů a těmi jsou: podpora zaměstnatelnosti, podpora podnikání, podpora schopnosti podniků a zaměstnanců přizpůsobit se změnám a podpora rovných příležitostí všech osob. Všechny čtyři pilíře už v názvech a obsazích znamenají jednoznačnou podporu opatření aktivní politiky zaměstnanosti (Krebs a kol., 2002). Úkolem státu je investovat do lidských zdrojů a to především těch, kteří stojí mimo trh práce. Aktivní politika zaměstnanosti napomáhá stupu nezaměstnaných na trh práce především pomocí úřadů práce, jejichž hlavními úkoly jsou poskytovat informace, zprostředkovávat nezaměstnaným zaměstnání a poskytovat podpory v nezaměstnanosti. Největší pozornost je zaměřená na skupiny, které jsou ohrožovány dlouhodobou nezaměstnaností či jsou dlouhodobě nezaměstnaní (Kotýnková, Němec, 2003). Dle § 104 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti je aktivní politika zaměstnanosti souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a úřady práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména: • rekvalifikace, • investiční pobídky, • veřejně prospěšné práce, • společensky účelná pracovní místa, • překlenovací příspěvek, • příspěvek na dopravu zaměstnanců,
25
• •
příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (MPSV, 2004).
Financování politiky zaměstnanosti je od roku 1993 zajišťováno pomocí pojištění a to konkrétně pomocí plateb příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který ze zákona platí zaměstnanci, zaměstnavatelé i osoby samostatně výdělečně činné. Souvislost mezi aktivní politikou zaměstnanosti a pasivní politikou zaměstnanosti je zřejmá, neboť to, s jakým přístupem a s jakou strategií přistupuje pasivní politika zaměstnanosti k uchazečům o zaměstnání, značně ovlivňuje jejich snahu aktivně se zapojit do hledání zaměstnání. Výše podpor v nezaměstnanosti a v návaznosti také systém sociálních dávek značně stimuluje nebo naopak demotivuje nezaměstnané k hledání vhodného pracovního místa. I v České republice je důraz kladen na efektivní využívání prostředků na politiku zaměstnanosti. Prioritu mají aktivní opatření a jejich cílené zaměření (specifické rekvalifikace, praxe absolventů škol, cílené rekvalifikace, atd.). Pak se ale také zkoumá efektivnost těchto opatření a vhodnost jejich zaměření týkající se cílových skupin, například mladiství, dlouhodobě nezaměstnaní, starší uchazeči, uchazeči se zdravotním postižením (Krebs a kol., 2002). S aktivní politikou zaměstnanosi souvisí také aktivní politika pracovního trhu. Součástí aktivní politiky pracovního trhu jsou podle Sirovátky (1995) také opatření pro nezaměstnanou mládež, přičemž první opatření spočívá v pracovní přípravě a výcviku pro mládež a druhé v realizacích programů pro nezaměstnanou a znevýhodněnou mládež. Existují tendence oba typy propojovat, především z důvodu vyšší efektivnosti. Kotýnková a Němec (2003) zdůrazňují, že u mládeže bez kvalifikace je nutné vytvářet takové přípravy na povolání, které zabezpečí propojení školní výchovy s pracovním životem. Podle těchto autorů „je plynulý přechod ze vzdělávacího systému do pracovního života nezbytné podporovat pružnými formami učení a pracovního výcviku při zaměstnání, což umožní získávat kvalifikaci přímo na pracovišti“ (Kotýnková, Němec, 2003, s. 30). V současné době se navrhují reformy, které by znamenaly, že „finanční výplaty sociálních dávek budou vázány na aktivní chování člověka, tedy na jeho účast v rekvalifikacích, programech dalšího vzdělávání, jednorázových registrovaných pracích a veřejných pracích. Aktivní lidé budou bonifikováni v podobě aktivizačních bonusů. Systém bude i finanční motivací nastavený tak, aby se vyplatilo zůstávat bez práce co nejkratší dobu. Podpora v nezaměstnanosti by byla nejvyšší v prvních dvou měsících, potom by postupně klesala. Cílem je co nejpružnější a nejrychlejší přechod z jednoho místa na druhé. Aktivní politika zaměstnanosti bude přesměrována od neproduktivního systému investičních pobídek o
k handicapovaným osobám, osobám se sníženou uplatnitelností na trhu práce,
o
k prostředkům do oblasti rekvalifikací a dalšího vzdělávání a veřejně prospěšných prací.
Cílem změn je více motivovat lidi k aktivitě, hledání práce a zvyšování kvalifikace. V této souvislosti bude nezbytná i koncepční změna zákoníku práce, která povede k liberálnějšímu pracovnímu trhu. Zároveň je cílem připravovaných změn zabránit zneužívání sociálního systému a vytěsňovat práci načerno. Opatření na pracovním trhu v kombinaci s efektivnějším sociálním systémem a uvolněním
26
podmínek pro podnikání povedou k dalšímu snižování nezaměstnanosti a její stabilizaci pod 5 %.“ (MPSV, 2007) V souvislosti s aktivní politikou zaměstnanosti existují programy, které jsou jejími nástroji a pomáhají aktivně ke snížení nezaměstnanosti formou opatření, která spočívají především ve veřejně prospěšných pracích, rekvalifikacích, společensky účelných pracovních místech, zřizování chráněných dílen pro uplatnění zdravotně postižených a dalších. V roce 2006 vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí a kolektiv autorů práci, ve které se zabývají hodnocením efektů programů aktivní politiky zaměstnanosti v České republice v roce 2004. Ze závěrů a doporučení vyplývá, že je žádoucí, aby se nadále zvyšovaly rozsahy opatření aktivní politiky zaměstnanosti, neboť výsledky analýzy naznačují, že „lze usuzovat zlepšení odlivu z nezaměstnanosti a jsou zde nezanedbatelné sociální efekty programů – udržení kontaktu s trhem práce, zvýšení zaměstnatelnosti, motivace, kvality života.“ (Sirovátka, Kulhavý, Horáková, Rákoczyová 2006, s.70) Dále pak kolektiv autorů uvádí, že je třeba pokračovat ve zlepšování cílenosti opatření k ohroženým skupinám. Při práci s mládeží, respektive s mladistvými, je optimálním řešením využití nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Přicházejí v úvahu veřejně prospěšné práce, které však mají podobu krátkodobého pracovního uplatnění. Je zde ale závislost na vůli starostů měst a obcí, aby taková místa vytvořili. Problém zde vidím především v tom, že při takovém výkonu práce nebude na mladistvé dostatečně působit nějaký pracovník či poradce ve věci, jak získat v budoucnu stálé zaměstnání nebo intervence zaměřující se na přesvědčení mladistvého, aby nastoupil do vzdělávacího zařízení. Lepší variantou se mi zdají být rekvalifikace a to především poradenské a vzdělávací programy zaměřené přímo na tuto specifickou skupinu. Tento program či projekt v mnoha ohledech přihlíží ke specifickým rysům mladistvých a podle toho s nimi i realizátoři projektů pracují. V další kapitole se tedy budu zabývat nejdříve rekvalifikacemi obecně a pak také těmi rekvalifikacemi, které jsou zaměřené na specifickou skupinu mladistvých uchazečů o zaměstnání.
5.1 Rekvalifikace „Rekvalifikace jsou nejvíce využívaným nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. Mají význam v případě, že struktura volných pracovních míst neodpovídá struktuře kvalifikací uchazečů o zaměstnání. Rekvalifikace mohou být buď cílené, kdy uchazeč o zaměstnání má příslib pracovního místa u zaměstnavatele nebo rekvalifikace nespecifické, které mají zvýšit možnost uplatnění na pracovním trhu. Realizace rekvalifikací probíhá v organizacích, které mají příslušnou akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Realizace je pod dohledem a kontrolou a ve spolupráci s pracovníky příslušného úřadu práce“ (Tomeš a kol., 2002, s. 168) Podle definice na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí se rekvalifikací rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci neměla.. Řídí se zákonem č. 435/2004 Sb. a vyhláškou č. 519/2004 Sb. v platném znění a pokyny MPSV ČR. Dva základní druhy rekvalifikací jsou:
27
•
•
rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání podle §109 Zákona o zaměstnanosti - za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady rekvalifikace a může mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací; rekvalifikaci zajišťuje úřad práce příslušný podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání rekvalifikace zaměstnanců podle § 110 Zákona o zaměstnanosti zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci svých zaměstnanců, nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele tuto činnost zajišťuje, mohou být plně nebo částečně hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců a náklady s ní spojené (MPSV, 2007).
Každá rekvalifikace má svou cílovou skupinu, na kterou je cílenost zaměřená. V některých případech je cílová skupina pouze omezená věkem, někdy dosaženým stupněm vzdělání a někdy je specificky zaměřená na určitou znevýhodněnou skupinu na trhu práce. Může se zaměřovat na uchazeče starších 55 let věku, na dlouhodob nezaměstnané nebo na mladistvé uchazeče o zaměstnání. V jejich případě se jedná o získání vůbec nějaké kvalifikace, neboť oni se nemohou rekvalifikovat, když ještě kvalifikaci ani nezískali. Zásadním rysem rekvalifikačních kurzů pro nezaměstnané mladistvé je intervence na poli motivace a získání sebedůvěry, celkově osobnostní a sociální rozvoj mladistvého. Speciálním druhem rekvalifikačních činností je například Projekt „Most“, který je v posledních letech nazýván jako Poradenský a vzdělávací program pro mladistvé. Pracuje výhradně s madistvými uchazeči o zaměstnání, výjimečně s uchazeči, kterým je 19 let, ale jinak splňují požadavky pro nastoupení do tohoto druhu rekvalifikačního programu. Protože se v této práci zabývám nezaměstnanými mladistvými, a protože se v empirické části práce budu zabývat subjektivními názory rekvalifikantů Projektu „Most“ na význam tohoto rekvalifikačního kurzu pro ně samotné, v další kapitole se podrobněji zaměřím na Projekt „Most“ jako takový.
5.2 Projekt „Most“ V celé této kapitole budu pracovat s informacemi získanými z interních materiálů a dokumentace Projektu „Most“ v Mostě – Velebudicích a na základě terénního šetření a rozhovoru s vedoucím rekvalifikačních kurzů Projektu „Most“ v Mostě – Velebudicích s panem Ing. Jiřím Tyšerem. Projekt „Most“ je na Mostecku realizován již od roku 1995. Zahrnuje rekvalifikační kurzy určené pro nezaměstnané mladistvé; vznikl ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a pod vedením odborníků z Velké Británie v rámci spolupráce s Know How Fund. Hlavním cílem Projektu „Most“ je poskytnout komplexní poradenství a vzdělávání cílové skupině nízkokvalifikovaným mladistvým uchazečům o zaměstnání ve věku od 15 do 19 let věku, kteří ještě nemají žádnou pracovní zkušenost a mají většinou nízký stupeň vzdělání. Proto se program také zaměřuje na získání dovedností na konkrétní pracovní činnost a získání odborné praxe u zaměstnavatelů. Poradenství je zaměřeno na rozvoj osobnosti, zvýšení motivace a na volbu oboru.
28
5.2.1 Obsah Projektu „Most“ Prostřednictvím úřadu práce dojde ke kontaktu s možnými klienty pro nástup do projektu „Most“. Absolvování je založeno na dobrovolnosti a dostatečné motivaci. V počátcích kurzu se uskuteční tzv. ochutnávka. Jde o nabídku několika oborů rekvalifikace, probíhají skupinové i individuální rozhovory, jsou podány informace rodičům a realizační tým vybere uchazeče, kteří budou chtít dobrovolně vstoupit do projektu. Obsahovou náplní kurzu je profesní příprava ve zvoleném oboru. Součástí profesní přípravy je také praxe absolvovaná u zaměstnavatele. Po celou dobu rekvalifikace a praxe na frekventanty působí lektoři osobnostního a sociálního rozvoje. V rámci ochutnávky probíhají také tzv. Job cluby, které frekventanty připraví na situaci na trhu práce a na vstup do zaměstnání po ukončení rekvalifikace. V rámci vybraného oboru mistři odborného výcviku zohledňují jak teoretické hledisko týkající se znalostí oboru, tak praktické dovednosti. Dovednosti obojího – praxe i teorie - jsou také prověřovány u závěrečných zkoušek. Frekventanti se rekvalifikují v oborech, jejichž konkretizaci schvaluje úřad práce. Ten rozhoduje o druzích otevřených rekvalifikačních kurzů podle potřeb a rezerv struktury na trhu práce. Postupem času jednotlivých druhů rekvalifikačních kurzů přibývalo, nejvíce jich bylo v provozu na Meziboří v roce 2001 - 2002, konkrétně sedm – pomocný kuchař, aranžování a vazba květin, kadeřnice, instalatér, truhlář, zedník, malíř – lakýrník. Realizace rekvalifikačních kurzů v Mostě – Velebudicích byla částečně uskutečňována i v jiných oborech, například montér suchých staveb. V současnosti probíhají v Projektu „Most“ v Mostě čtyři rekvalifikační obory a to „Provoz domácnosti“, „Malířské, lakýrnické a natěračské práce“, „Zednické práce“ a „Aranžér“. Od roku 2002 se na Mostecku realizuje Projekt „Most“ jen v Mostě – Velebudicích. V úplných počátcích byly rekvalifikační kurzy projektu „Most“ stanoveny na délku tří měsíců. Později se prodloužily na pět měsíců trvání a od roku 1999 byly ještě prodlouženy na délku 10-ti měsíců. V současnosti Projekt „Most“ zahrnuje tyto činnosti: • bilanční diagnostika • skupinové a individuální poradenství pro získání kompetencí pro trh práce • motivační aktivity (osobnostní a sociální rozvoj) • základy obsluhy osobního počítače • rekvalifikační vzdělávání • zprostředkování odborné praxe u zaměstnavatelů. Klíčovými aktivitami poradenské části je bilanční diagnostika, kdy výstupem této aktivity jsou zprávy o doporučení vhodného rekvalifikačního oboru dle osobnostních předpokladů uchazeče. Motivační aktivity spočívají v tom, že účastníci si v rámci „ochutnávky“ nabízených oborů vyzkouší nabízené obory formou praktických ukázek jednoduchých výrobků na příslušné dílně. Na základě „dotazníku zájmu“, kdy si uchazeč dobrovolně zvolí požadovaný obor je ralizačním týmem posouzeno, jestli je vhodný dle svých možností, předpokladů a zájmu a po té je případně zařazen buď do požadovaného nebo do jiného oboru.
29
Další částí je výcvik dovedností nezbytných pro orientaci na trhu práce – je realizován jako skupinová práce s cílovou skupinou, kde se řeší problémy týkající se trhu práce včetně nácviku vstupních pohovorů se zaměstnavateli. Cílové skupiny se učí dovednostem potřebným při vstupu na trh práce a zpracovávají si „Osobní portfolio“. V této části probíhá také základní seznámení s informačními technologiemi. Osobnostní a sociální rozvoj probíhá formou skupinové práce lektorů a účasníků projektu. U cílových skupin dochází k povzbuzení stránky duchovní, morální, kulturní, mentální a tělesné. Nechybí ani příprava pro zvládnutí či umění vyhledání pomoci při obtížných životních situací v dospělosti. Absolvováním programu získává absolvent osvědčení s celostátní platnostío absolvování rekvalifikačního kurzu, potvrzení o absolvování poradenského programu, odnáší si své „Osobní portfolio“ (písemné dokumentace potřebné k nástupu do pracovního poměru), doklad o absolvování odborné praxe u zaměstnavatelů, doporučení pracovního umístění úspěšným absolventům, případně přihlášky ke studiu.
5.2.2 Cíle Projektu „Most“ V teoretických podkladech vztahujícím se k Projektu „Most“ se uvádí, že hlavním cílem Projektu „Most“ je snaha o zlepšení postavení mladistvých na trhu práce a redukce sociálních důsledků, které nezaměstnanosti (zejména dlouhodobá) přináší. Toho se docílí pomocí dosažení specifických cílů, které podpoří hlavní záměr Projektu „Most“.
Specifickými cíli poradenského a vzdělávacího programu - Projektu „Most“ jsou: • získat vhodnou kvalifikaci vedoucí k následnému zařazení do pracovního poměru; • motivovat a připravovat mladistvé k dokončení příslušného studia, případně nástupu do jiné formy vzdělávání; • získání pracovních návyků mladistvých a dodržování pracovních povinností • orientovat se na trhu práce (umět napsat životopis, hledat volná prac. místa, napsat inzerát; • získání klíčových kompetencí: komunikativní, řešit problémové situace, schopnost učit se, pracovní, sociální, motivační; • získání praxe u zaměstnavatele; • získání profesních kompetencí: být schopen jednat hospodárně, usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků a služeb, dbát na bezpečnost a ochranu zdraví při práci; • redukovat sociální důsledky, které nezaměstnanost přináší a mladistvé ovlivňuje: pokles životní úrovně, změna časové struktury dne, postavení v rodině, sociální izolace, ztráta sociálních kontaktů, vliv na zdraví.
S ohledem na výše uvedené cíle Projektu „Most“, jejichž obsah koresponduje s obecnými cíly, ke kterým směřuje filosofie aktivní politiky zaměstnanosti a s ohledem na teoretické koncepty týkající se nezaměstnanosti mladistvých, jsem zvolila tyto dílčí výzkumné otázky:
30
1. „Domnívá se absolvent Projektu „Most“, že mu jeho absolvování může pomoci při umístění na trh práce nebo k získání další kvalifikace?“ 2. „Získá absolvent Projektu „Most“ pracovní návyky a povědomí o dodržování určitých pracovních povinností?“ 3. „Orientuje se absolvent Projektu „Most“ na trhu práce?“ 4. „Získá absolvent Projektu „Most“ díky úspěšnému absolvování kurzu klíčové kompetence vymezené v rámci specifických cílů projektu?“ 5. „Získá absolvent Projektu „Most“ díky úspěšnému absolvování kurzu profesní kompetence vymezené v rámci specifických cílů projektu?“ 6. „Dochází podle absolventa Projektu „Most“ k eliminaci sociálních důsledků nezaměstnanosti díky absolvování kurzu?“
31
6 Prevence nezaměstnanosti mladistvých Celá problematika nezaměstnanosti mladistvých má svá specifika, rysy, úskalí, ale také příčiny a důsledky. Nabízí se otázka, co dělat proti nezaměstnanosti mladistvých v rámci prevence? Jaká preventivní opatření mohou zabránit tomu, aby se mladiství dostali po ukončení základního vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání na středních školách do evidence úřadu práce? „Současné vzdělávací soustavy a systémy přípravy na povolání neodpovídají potřebám dlouhodobé konkurenceschopnosti. S tím je třeba se vyrovnávat tak, že se v rámci struktur jednotlivých států vypracuje soustava opatření, která: • v rámci celého společenství zajistí, že lidé mladší než 18 let nemohou být nezaměstnaní: mělo by se jim zaručit místo ve vzdělávací soustavě, v přípravě na povolání nebo praxi s tím související; • zvýší status základní výchovy a přípravy na povolání, podnítí rozvoj podnikatelských schopností mladých lidí a vhodnou pracovní zkušeností zvýší jejich schopnost využívat nových technologií.“ (MŠMT, 2001, s. 129) Podle mého názoru velký vliv na to, co budou mladiství dělat až dokončí základní školu mají v prvé řadě rodiče či zákonní zástupci dětí. Ti by měli mít největší zájem na tom, aby jejich děti byly vzdělané a úspěšné v životě. Ne však každé dítě má tuto podporu ve svých rodičích. Zvlášt v rodinách, kde je situace nezaměstnanosti brána jako normální, kde sami rodiče nejsou vzdělaní. Tam pak nastává problém, že ani děti nemají touhu po vzdělání a nejsou v tomto úmyslu podporováni. V dalším případě má značný vliv na rozhodování dětí, co po absolvování základní školy, sama základní škola. Dle nařízení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z roku 2001 je povinnost každé základní školy zahrnout do učebních rozvrhů a osnov předmět „Volba povolání“. Žák základní školy by podle tohoto nařízení měl být vybaven kompetencemi, které mu umožní: • „uvědomit si podstatný podíl vlastní odpovědnosti při rozhodování o volbě budoucího profesního zaměření o výběru vhodného povolání; • využívat poznatků z oblasti sebepoznávání, rozhodování a plánování vlastní budoucnosti při vytýčování a dosahování stanovených životních cílů; • realističtěji nahlížet na vlastní osobnost a korigovat svůj náhled na vlastní potenciál i na možnosti svého budoucího profesního uplatnění; • pochopit souvislosti mezi požadavky na výkon vybraného povolání, svými reálnými osobními předpoklady a konkrétními možnostmi výběru vhodného povolání; • hodnotit své osobní šance na trhu práce v souladu s reálnými požadavky vybraného povolání a v konfrontaci s vlastními osobnostními předpoklady; • plánovat si významné životní kroky, stanovovat si realistické životní cíle a nacházet vhodné způsoby a strategie jejich dosahování; • přiměřeně se adaptovat na nové životní situace, vhodně reagovat na potřeby, požadavky a očekávání druhých lidí a konstruktivně se vyrovnávat s případným neúspěchem; • orientovat se v profesní nabídce a v informačních zdrojích pro volbu povolání.“ (MŠMT, 2001)
32
Aby mohl každý člověk dosáhnout určité úrovně vzdělání, musí být splněny podmínky typu „všeobecně dostupné vzdělání, příprava na povolání a celoživotní vzdělávání a také rovnost přístupu ke vzdělání“ (Kotýnková, Němec, 2003, s.27). Povinná školní docházka zabezpečí primární vzdělání všem občanům. V rámci základního vzdělávání je důležité, aby se samotné vzdělání a příprava na povolání přizpůsobovaly a pružně reagovaly na potřeby na trhu práce. Budoucí postavení na trhu práce tedy může mladistvý ovlivnit jednak uvědoměním si vlastní dispozic pro výkon určitého povolání a následně příprava na něj formou studia, ale také zohledněním potřeb na trhu práce. Jen tak se může připravit na to, že bude moci efektivně „bojovat“ proti své nezaměstnanosti a bude mít lepší šance na trhu práce se uplatnit. V uvědomování si vlastních možností může žákovi pomoci právě předmět „Volba povolání“, který by kromě exkurzí, diskuzí, zjišťování informací o trhu práce a možnostech uplatnění na něm, měl zahrnovat také sebepoznání, možnosti rozhodování, akční plánování, uvědomění si principů jako je rovnost příležitostí na trhu práce nebo schopnost adaptace na životní změny. V tomto může žákům i učitelům na základních školách dopomoci Pracovní sešit předmětu Volba povolání, který vyšel na základě iniciativy Úřadu práce v Mostě a byl experimentálně zaveden na vybraných školách Mostecka. Tento pracovní sešit vznikl ve spolupráci se Správou služeb zaměstnanosti MPSV ČR, MŠMT ČR a Národním vzdělávacím fondem – PALMIF. Je doporučován jako vhodný prostředek k tomu, aby se učitelům či výchovným poradcům dobře pracovalo v rámci tohoto předmětu a nenásilně pomocí různých technik, dotazníků a jiných metod mohli žáci zjistit potřebné informace o sobě a svých možnostech k dalšímu vzdělávání. Fakt, jestli předmět Volba povolání praktikovaný na základních školách v České republice splňuje svoji funkci a dostavuje se požadovaný efekt, záleží na tom, jak kvalitně se vyučující dané problematice věnuje. Zjištění efektivnosti výuky tohoto předmětu by mohlo být předmětem jiné práce. Nejen předmět Volba povolání, ale vůbec práce výchovných poradců na základních školách by měla přispět k situaci, že se bude méně stávat, že se ocitne mladistvý po ukočení základní školy v evidenci úřadu práce. Obecně volba povolání, ale také motivace ke studiu a vzdělanostní aspirace ovlivňují, co se bude s mladým člověkem po povinné školní docházce dít. Podle výzkumu uveřejněném v roce 2006 je český vzdělanostní systém otevřen z hlediska vzdělanostních aspirací, ovšem působí zde faktory, které značně ovlivňují, jak je mladý člověk motivován ke studiu. Podle závěru výzkumu jsou těmi faktory především talentovanost dětí, motivovanost dětí rodiči, ekonomické postavení, sociálně psychologické faktory a také třídní postavení (Matějů, Straková, 2006). Vzhledem k tomu, že mladiství nezaměstnaní nejsou moc motivovaní ke studiu a vzhledem k rodinnému zázemí je právě problém v tom, že někteří rodiče nedostatečně motivují své děti ke studiu, protože jsou dost často sami nekvalifikovaní a tudíž hůře uplatnitelní na trhu práce.
33
7 Mostecko a nezaměstnaní mladiství Míra nezaměstnanosti na Mostecku je v současné době, ale i v minulosti nejvyšší v České republice9. Podle Zprávy o situaci na trhu práce za 1. pololetí roku 2007, kterou vydal Úřad práce v Mostě byla míra nezaměstnanosti ke 30. 6. 2007 na Mostecku 17,4 %. Z celkového počtu 11 218 uchazečů o zaměstnání bylo 5326 uchazečů s nejvýše základním vzděláním, tj. 47,5 % (MPSV, 2007). Statistická ročenka trhu práce v ČR 2006 také uvádí, jaký byl počet volných pracovních míst na 100 uchazečů úřadu práce. Tentokrát je Mostecko uvedeno až na konci tabulky, neboť ke konci roku 2006 bylo volných pracovních míst na 100 uchazečů 5,3. Oproti tomu, na počátku tabulky je uveden okres Praha – východ, kde toto číslo dosahovalo hodnoty 105,8 (MPSV, 2007). Tento obrovský rozdíl a vůbec ukazatel tak nízkého počtu volných pracovních míst na Mostecku jasně ukazuje, že i kvalifikovaní uchazeči o zaměstnání mají problémy s hledáním volného pracovního místa, natož pak nekvalifikovaní mladiství bez praxe i pracovních návyků. Jedním z hlavních problémů na Mostecku je obecně nízká vzdělanostní úroveň. Jak jsem již výše uvedla k 30.6. 2007 bylo na Mostecku v evidenci úřadu práce 47,5 % uchazečů se základním vzděláním nebo dokonce s neúplným základním vzděláním či bez vzdělání.10 Mostecký úřad práce si klade za cíl, co nejlepším a co nejefektivnějším způsobem nabízet obyvatelům na Mostecku možnost vzdělávání. Dalším kritériem, který je pro snížení nezaměstnanosti všech kategorií nezaměstnaných, ale potažmo také mladistvých nezaměstnaných na Mostecku, je přitahování investorů, kteří na Mostecku vytvoří nová pracovní místa. Podmínkou však je, aby všechny instituce na Mostecku spolupracovali při vytváření vhodných podmínek pro podnikání investorů, týkajících se především připravenosti parcel pro budování velkých podniků a výrobních hal (MPSV, 2007). Již několik let investoři reagují na tyto nabídky, neboť na Mostecku je díky velké nezaměstnanosti menší požadavek na výši mezd. V případě mladistvých uchazečů o zaměstnání by se tato varianta mohla také uplatnit, neboť u prací ve výrobních halách, kdy se jedná nejčastěji o výkon práce tzv. „u pasu“, nepožadují zaměstnavatelé kvalifikaci. Možností, jak se může mladistvý nezaměstnaný vymanit z evidence úřadu práce je několik. Je to především jeho vlastní motivace a snaha, jak situaci řešit. Prvním krokem by mělo být získání informací o možnostech, které mu úřad práce nabízí. Když se mladistvý dostane do nepříznivé životní situace tím, že buď ztratí zaměstnání nebo ve většině případů opustí vzdělávací zařízení (ať už z důvodu výchovných problémů nebo z důvodu špatného zvolení typu školy), je na místě evidovat se na příslušném úřadu práce. Otázkou je, co mu úřad práce nabídne a jak s ním pracovníci příslušného úřadu práce pracují. Na tuto otázku odpovím díky terénnímu šetření na Úřadu práce v Mostě v další kapitole.
9
MPSV 2007. Mapa znázorňující míru nezaměstnanosti v ČR (viz příloha č. 1) Úřad práce v Mostě 2007. Zpráva o situaci na trhu práce za 1. pololetí roku 2007. Tabulka vzdělanostní úrovně uchazečů (viz příloha č. 2) 10
34
7.1 Kontakt s Úřadem práce v Mostě Pokud se mladistvý dostane do nepříznivé situace, kdy ztratí zaměstnání nebo spíše je vyloučen ze školy či školu sám dobrovolně opustí, je jeho poviností jít se evidovat na příslušný úřad práce dle svého bydliště. Protože patří mladiství mezi ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání, na Úřadu práce v Mostě je pracovnice, která pracuje jen s mladistvými uchazeči o zaměstnání. K této pracovnici chodí mladistvý na konzultace a předem domluvené schůzky. Pracovnice specializujcící se na mladistvé ho seznámí s jeho právy a povinnostmi. Na prvním jednání diskutuje s mladistvým o příčinách jeho nezaměstnanosti, o jeho současné situaci a nabízí mu možnosti, jak nezaměstnanost řešit. Vzhledem k tomu, že pracovních míst je na Mostecku velmi omezené množství, zaměstnavatelé většinou ani mladistvé nedoporučují na svá volná pracovní místa vzhledem k jejich specifice – nedostatečné kvalifikaci, žádné praxi a zvláštních pracovních podmínkách, které by jim museli zabezpečit. Na úřadu práce v Mostě jsem terénním šetřením zjistila, že pracovnice uprřednosťňují přístup, kdy umožní na předem domluvených návštěvách uchazečům pracovat s počítačem, s internetem, uchazeči můžou absolvovat testy, které prokáží, k čemu mají dispozice, na jaký druh studia či práce by se hodili, jejich osobnostní předpoklady a pomáhají jim vyhledávat, do jaké školy by mohli v nejbližším termínu nastoupit. Je možno také domluvit individuální pohovor s externím výchovným poradcem, který si s uchazečem promluví a doporučí mu, na jaký typ školy se může zaměřit. Pracovnice Úřadu práce v Mostě může mladistvému nabídnout brigádu, jakýkoliv druh sezónní práce nebo roznášení tiskovin. Tento příjem však musí v rámci příjmu do rodiny přiznat v případě, že zákonný zástupce žádá o sociální dávky. Mladistvý a jeho příjem se tak zahrnuje do společně posuzovaných osob pro výpočet dávek. Jelikož jsou mladiství mnohdy laxní k přístupu řešit svoji situaci, mohou pracovníci úřadu práce pro maření spolupráce s úřadem práce nahlásit tuto situaci odboru sociálních věcí, kde řeší s rodinou nebo tedy se zákonným zástupcem sociální dávky a ty mohou být omezeny. Je to jediný nástroj, jak dohédnout na spolupráci mladistvého s úřadem práce. Na úřadu práce v Mostě mohou v současnosti nabídnout mladistvým uchazečům nejen účast v Poradenském a vzdělávacím programu „Most“, ale také ve vzdělávacích programech Evropských sociálních fondů, které jsou na Mostecku v současnosti realizovány. Dále pak je možnost nabídnout mladistvému rekvalifikaci v Domu rómské kultury v Chánově u Mostu, kde je velká koncentrace rómského etnika a působení tohoto sdružení se, podle slov pracovnice Úřadu práce v Mostě, osvědčuje. Velkou nevýhodou získávání praxe u zaměstnavatelů v rámci účasti v rekvalifikaci je především to, že u jakékoliv činnosti mladistvého musí být přítomen dozor. Zaměstnavatelé proto mnohdy ke spolupráci nesvolí právě z důvodu omezené kapacity pracovníků, kteří se můžou v rámci praxe mladistvými zabývat a dozorovat nad nimi. Možností, jak pracovat s mladistvými a kam je doporučit ohledně vzdělávání, je na Mostecku několik, hlavní podmínkou je motivace a aktivní účast samotného mladistvého.
35
III METODOLOGICKÁ ČÁST 8 Metoda a technika výzkumu Cílem této kapitoly je zdůvodnit výběr metody a techniky výzkumu, který pomůže objasnit problematiku nezaměstnanosti mladistvých, zejména ze subjektivního hlediska samotných nezaměstnaných mladistvých. Zvolenou metodou je kvalitativní výzkum čili metoda pochopení, porozumění jako strategie mého výzkumu, technikou je kvalitativní rozhovor.
8.1 Metoda a strategie výzkumu K nalezení odpovědí na poznávací cíl této práce, tedy na základní výzkumnou otázku této práce, jsem si zvolila kvalitativní výzkum. „Úkolem kvalitativního výzkumu je odhalovat neznámé skutečnosti o sociálních a sociálně – psychických jevech.“ (Nový, Surynek, 2002, s.76). Z povahy tématiky problematiky nezaměstnanosti mladistvých, ale především z povahy základní výzkumné otázky, kdy budu v rámci svého empirického výzkumu zkoumat subjektivní názory, vyplývá, že metoda porozumění bude tou nejvhodnější. Hlavním cílem výzkumu je porozumění a také interpretace problému, tak jak ho vnímá samotná cílová skupina. Hendl uvádí, že kvalitativní výzkum „zahrnuje popis a interpretaci sociálních nebo individuálních lidských problémů a jeho podstatou je vytvoření komplexního, holistického obrazu o zkoumaném problému. Důraz je kladen na způsob, jakým lidé interpretují jevy sociálního světa a svoji zkušenost“ (Hendl, 1997, s. 12). Empirické informace, které jsou součástí kvalitativního výzkumu jsou tzv. měkká data, jejichž charakter napovídá o složitém vnímání sociální reality. V kvalitativním výzkumu se jedná o velké množství informací od malého počtu jedinců. Existuje zde silná redukce počtu sledovaných jedinců. Povaha získaných informací se nedá generalizovat na celou populaci. (Disman, 2002) „Kvalitativní výzkum je nenumerické šetření a interpretace sociální reality. Cílem tu je odkrýt význam podkládaný sdělovaným informacím.“ (Disman, 2002, s.285) Úkolem kvalitativního výzkumu je tvorba hypotéz, nový náhled na problematiku a vytváření teorie, která má induktivní charakter. Jak Disman uvádí, na začátku výzkumu je sběr dat, pak následuje pátrání po zákonitostech, která tato data vykazují, po významech těchto dat, výzkumník formuluje předběžné závěry a v samotném závěru výzkumu se může objevit buď nová hypotéza nebo nová teorie. (Disman, 2002) V kvalitativním výzkumu jsou mnohé faktory nepředvídatelné. Surynek uvádí, že úkolem kvalitativního výzkumu je odhalovat neznámé skutečnosti o sociálních jevech, odhalovat jejich obsah, strukturu, funkce a faktory, které sociální a sociálně psychické jevy ovlivňují nebo s nimi nějak souvisejí. (Surynek, Komárková, Kašparová, 2001) Disman vysvětluje, jak vypadá kvalitativní výzkum z hlediska transformace informace. Podle něho „standardizace v kvalitativním výzkumu je slabá a proto má
36
kvalitativní výzkum poměrně nízkou reliabilitu11. Slabá standardizace kvalitativního výzkumu, volná forma otázek a odpovědí nevynucuje taková omezení, jaká existují v kvantitativním výzkumu. Potenciálně proto může mít kvalitativní výzkum vysokou validitu12.“ (Disman, 2002, s. 287) Každá metoda výzkumu má své výhody a nevýhody. Nevýhodu kvalitativního rozhovoru spatřuje Hendl (1997) především v tom, že odpovědi mohou být neúplné nebo přehnané. Výhodou však je, že pokud se chce výzkumník přesvědčit o tom, že dobře pochopil, jak respondent názor myslel, může se ho zeptat další otázkou například: „Chápu dobře, že Váš názor spočívá v …?“ Výzkumným cílem této práce je zjistit názory absolventů poradenského a vzdělávacího programu - Projektu „Most“ na přínos absolvování z hlediska toho, jaké cíle si Projekt „Most“ klade. K zodpovězení základní výzkumné otázky, cíle výzkumu, mě dovedou dílčí výzkumné otázky, které vyplynuly z povahy tématu a při rozpracovávání tématu v první části práce.
11
12
Reliabilita neboli spolehlivost měření „znamená stupeň shody (konzistence) výsledků měření jedné osoby nebo jednoho objektu provedeného za stejných podmínek.“ (Hendl, 2004, s.48) Validita „odkazuje na přiměřenost, smysluplnost a užitečnost specifických závěrů, jež se provádějí na základě výsledků měření.“ (Hendl, 2004, s.48)
37
8.2 Technika sběru dat Jako techniku sběru dat jsem zvolila polostandardizovaný rozhovor - interview13, jehož rámcová osnova je předem daná, ale přitom při realizaci rozhovoru je dostatek prostoru pro kladení doplňujících otázek, které tazatele napadnou až při přímé interakci tazatele s respondentem. Technika polostandardizovaného rozhovoru využívá výhod standardizovaného i nestandardizovaného rozhovoru, je jimi především možnost rozvíjet rozhovor tazatelem i respondentem. Do značné míry je ale postihován i nevýhodami obou typů, a to zejména velkou náročností na tazatele nebo obtížnější zpracovatelnost získaných informací (Nový, Surynek, 2002). Uzavřené otázky by respondenta limitovaly v odpovědi. Forma otevřených otázek umožňuje získání informací, na které by se tazatel třeba nezeptal a tak získává lepší obraz o tom, jak respondent problematiku vnímá a jaké aspekty jsou pro něj podstatné. Podmínkou ale je, aby byl respondent aktivní a podával informace, které budou vyčerpávající. Polootevřená otázka zachycuje formulaci dotazu, mohou být uvedeny i varianty odpovědí, ale jedna varianta je silně neformalizovaná a respondent na ní může odpovědět zcela podle svých možností (Nový, Surynek, 2002). Cílem výzkumné části této práce je získat subjektivní pohled na problematiku nezaměstnanosti mladistvých a na přínos Projektu „Most“ z hlediska cílů, které si klade pomocí zodpovězení dílčích výzkumných otázek: 1. „Domnívá se absolvent Projektu „Most“, že mu jeho absolvování může pomoci při umístění na trh práce nebo k získání další kvalifikace?“ 2. „Získá absolvent Projektu „Most“ pracovní návyky a povědomí o dodržování určitých pracovních povinností?“ 3. „Orientuje se absolvent Projektu „Most“ na trhu práce?“ 4. „Získá absolvent Projektu „Most“ díky úspěšnému absolvování kurzu klíčové kompetence vymezené v rámci specifických cílů projektu?“ 5. „Získá absolvent Projektu „Most“ díky úspěšnému absolvování kurzu profesní kompetence vymezené v rámci specifických cílů projektu?“ 6. „Dochází podle absolventa Projektu „Most“ k eliminaci sociálních důsledků nezaměstnanosti díky absolvování kurzu?“
8.3 Výběr vzorku Jednotkou zjišťování v této práci jsou absolventi Projektu „Most“, kteří absolvovali v červnu roku 2006 a tudíž od jejich ukončení účasti uplynul více než rok. Podstatnou informací, kterou se domnívám, že je hodno uvést je to, že do rekvalifikačních kurzů Projektu „Most“, který začínal v září 2005 a končil v červnu 2006 nastoupilo 20 nezaměstnaných mladistvých a úspěšně absolvovalo 9 účastníků. Pro zjištění názorů a subjektivních pocitů o přínosu Projektu „Most“ z hlediska cílů, které si klade, jsem kvůli okolnostem do vzorku musela zahrnout všech devět absolventů, protože větší počet jsem k dispozici neměla. Komunikační partneři 13
Rozhovor (interview) „můžeme definovat jako techniku pozorování, kdy v příměm styku (tváří v tvář) se snažíme přimět druhé osoby k tomu, aby podaly informace o něčem, své mínění o něčem nebo vyjádřily motivaci svého jednání.“ (Lamser, 1966, s.109)
38
reprezentovali obě pohlaví, různé délky nezaměstnanosti a jejich věk se pohyboval v rozmezí 15 až 18 let v době absolvování Projektu „Most“. V současné době je absolventům mezi 18 a 21 lety. Výsledky nebude možno zobecnit na celou populaci. „Cílem konstrukce vzorku v kvalitativním výzkumu je reprezentovat populaci problému, populaci jeho relevantních dimenzí.“ (Disman, 2002, s.304). Z hlediska ochrany osobních údajů14 a z hlediska toho, že by se dali v tak malém počtu absolventů jednoho Projektu „Most“ odhalit skutečné osoby, pozměnila jsem komunikačním partnerům jejich křestní jména. „Pokud není možné zajistit anonymitu, identita nesmí být odhalena nikomu dalšímu.“ (Hendl, 2005, s.155). Vzhledem k etickým aspektům výzkumu je potřeba získat informovaný souhlas15 komunikačního partnera. Všichni komunikační partneři jsou zletilí, v době konání rekvalifikačního kurzu Projektu „Most“ splňovali podmínku nezletilosti. Zletilost je také jedna z etických otázek výzkumu, souhlas s uskutečněním rozhovorů by museli dát jejich zákonní zástupci (Hendl, 2005).
Křestní jméno Markéta Milan Kamil Andrea Natálie Honza Jakub Martin Pavlína
Věk
Délka evidence před rekv. kurzem 2 měsíce 2 měsíce 14 dní 14 měsíců 3 měsíce 13 měsíců 14 měsíců 1 měsíc 3 měsíce
19 20 18 20 21 21 18 19 18
Dosažené vzdělání základní 1. ročník SŠ základní spec.zákl.škola základní škola 1. ročník SŠ základní spec. zákl. škola spec. zákl. škola
8.4 Operacionalizace dílčích výzkumných otázek Dílčí výzkumné otázky jsem formulovala v závislosti na pojmech a okruzích aspektů týkajících se problematiky nezaměstnanosti mladistvých v první části mé práce. Pro lepší přehled vytvářím tabulku, kde je znázorněno: 1. dílčí výzkumná otázka 2. indikátor 3. operacionalizovaná podoba dat. Operacionalizovaná podoba dílčích výzkumných otázek a toho, co mají zjistit, je rámcová. Až při vlastní realizaci rozhovorů budu volit otázky vzhledem k povaze předchozích odpovědí. Operacionalizovaná podoba otázek je rámcová struktura rozhovoru, velký prostor budou mít doplňující otázky, které se budou vztahovat k tématu, o kterém se respondent rozpovídá. Cílem je zjistit co nejvíce subjektivních názorů na daná témata. 14 15
Zákon č. 101/2002 Sb., o ochraně osobních údajů Viz příloha č. 3
39
Dílčí výzkumná otázka
Indikátor
Operacionalizovaná podoba
Uplatnění na trhu práce, motivace ke studiu Domnívá se absolvent Projektu "Most", že jeho absolvování mu může pomoci při umístění na trh práce nebo k získání další kvalifikace?
Uplatnění na trhu práce
Uplatnil jste se po ukončení rekval. kurzu Projektu "Most"? Získal jste zaměstnání? Zúčastnil jste se nějakého výběrového řízení?
Studium
Začal jste po ukončení kurzu studovat? Pokud ne, chystáte se v budoucnu získat další kvalifikaci? Pokud ano, pomohli Vám pracovníci Projektu "Most" s výběrem školy?
Získání pracovních návyků, dodržování pracovních povinností Získá absolvent Projektu "Most" pracovní návyky a povědomí o dodržování určitých pracovních podmínek?
Získání pracovních návyků
Máte problém respektovat pokyny Vašeho vedoucího pracovníka? Pokud ano, proč? V čem vidíte pozitivum u získání pracovních návyků?
Dodržování pracovních povinností
Máte problémy s dodržováním pracovní doby? Naučil jste se například chodit včas?
Orientace na trhu práce Získání dovednosti orientovat se na trhu práce
Orientuje se absolvent Projektu "Most" na trhu práce?
Naučil jste se v kurzu napsat profesní životopis? Naučil jste se v kurzu vyhledávat místa, kde najdete nabídku volných pracovních míst? Umíte napsat inzerát či na něj odpovědět?
Získání klíčových kompetencí Domnívá se absolvent Projektu "Most", že díky úspěšnému absolvování kurzu získal klíčové kompetence vymezené v rámci specifických cílů Projektu "Most"?
Komunikativnost
Myslíte si, že Vám kurz pomohl naučit se lépe komunikovat? Rozumíte tomu, když se Vás zaměstnavatel ptá na Vaší praxi či vzdělání? Umíte se zeptat na podmínky v zaměstnání?
Pracovní kompetence
Naučil jste se v kurzu vybranému oboru? Mohl byste v tomto oboru pracovat nebo pracujete v něm?
Řešení problémových situací
Víte, jak řešit problémové situace? Víte, na koho se můžete obrátit pokud máte konflikt například s kolegou v práci?
Schopnost učit se
Když se máte zabývat určitou novou znalostí, víte, kde máte hledat příslušné informace? Umíte si rozvrhnout čas, když se potřebujete něco naučit za určitý časový úsek?
40
Sociální kompetence
Pomohl Vám Kurz k tomu, že umíte lépe navazovat kontakty s lidmi?
Získání profesních kompetencí Domnívá se absolvent Projektu "Most", že díky úspěšnému absolvování kurzu získal pracovní kompetence vymezené v rámci specifických cílů Projektu "Most"
Schopnost jednat hospodárně
Naučil jste se v kurzu, jak pracovat s materiály tak, aby se s nimi neplýtvalo? Umíte šetřit s pracovním materiálem?
Kvalita práce
Máte pocit, že se snažíte o co nejvyšší kvalitu své práce, výrobků či nějaké služby? Když se něco pokazí při Vaší práci, víte, jak to napravit či na koho se obrátit?
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
Znáte základní pravidla dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci? Nosíte při práci potřebný pracovní oděv?
Sociální důsledky nezaměstnanosti Pocítil absolvent Projektu "Most" změnu týkající se sociálních důsledků nezaměstnanosti díky absolvování kurzu?
Životní úroveň
Pociťuje nezaměstnaný, že má nižší životní úroveň než pracující? Pokud ano, v čem? Pokud již pracujete, zaznamenal jste změnu v životní úrovni?
Časová struktura dne
Naučil jste se v kurzu lépe využívat a organizovat svůj čas? Naučil jste se například vstávat, pokud máte povinnost jít do práce či do školy? Jak vypadá Váš harmonogram dne?
Postavení v rodině
Změnilo se nějak Vaše postavení v rodině po ukončení kurzu? Pokud ano, v čem? To spočívá?Chválí Vás rodina za to, že jste dokázal kurz dokončit?
Sociální izolace, sociální kontakty
Máte pocit, že jste absolvováním kurzu získal nové kontakty, nové lidi, na které se v případě potřeby můžete obrátit? Našel jste v kurzu přátele? Pomohl Vám kurz k získání nových kontaktů? Změnil se nějak okruh Vašich sociálních kontaktů?
Vliv na zdraví
Domníváte se, že se Vám za poslední 2 roky změnil nějak zdravotní stav? Pokud ano, v čem? Pociťujete nějaké obtíže, které jste dřív neměl?
41
IV EMPIRICKÝ VÝZKUM 9 Realizace rozhovorů a zpracování dat Po přípravě scénáře rozhovoru16 jsem si s vedením realizačního týmu, respektive s vedoucím Projektu „Most“ v Mostě – Velebudicích, domluvila termín, kdy se rozhovory s absolventy kurzů uskuteční. Po předchozí domluvě a souhlasu jsme se domluvili, že bychom mohli uspořádat jakési setkání všech absolventů Projektu „Most“ z let 2005/2006. Tito absolventi tedy ukončili kurz v červnu roku 2006 a od té doby uplynul téměř rok a půl, což vidím jako velkou výhodu pro zjištění dat a zodpovězení dílčích výzkumných otázek a následovně i základní výzkumné otázky. Překvapením bylo, že z devíti oslovených aboslventů se v uvedený den dostavili všichni. Největší zásluhu na tom měl vedoucí Projektu „Most“ pan Ing. Tyšer, který si dal tu práci a nepozval absolventy projektu písemně, nýbrž telefonicky. Domnívám se, že pokud by byli absolventi kontaktováni úřadem práce nebo jen písemně, nedostavili by se. Domluva také zněla, že setkání bude uspořádáno v odpoledních hodinách tak, aby byla největší pravděpodobnost, že se dostaví co největší počet oslovených. Také si myslím, že fakt, že přišli všichni oslovení, ovlivnil námět pana Ing. Tyšera, že se jedná o předvánoční setkání všech zúčastněných, tedy absolventů, mistrů i lektorů, tudíž absolventi pak sdělovali své dojmy, že se na toto setkání těšili. Lektoři osobnostního a sociálního rozvoje, mistři odborných výcviků i vedoucí Projektu „Most“ uspořádali jakési skupinové sezení, na kterém všichni zúčastnění diskutovali o tom, jak se jim daří od absolvování, jestli uspěli na trhu práce, nebo jestli studují. Z rozhovorů bylo zřejmé, že absolventi, kteří často mluvili se na toto setkání těšili a z jejich řeči bylo zřejmé, že cítí vazbu k tomuto realizačnímu týmu, a že na Projekt „Most“ rádi vzpomínají. Ostatní, domnívám se tak zhruba tři absolventi, se dostavili spíše ze zvědavosti a myslím si, že jejich návštěva nebyla nezištná, ale že sem šli s určitým očekáváním. Bylo to pak také znát na úrovni rozhovorů, které byly s těmito komunkačními partnery dosti náročné, především z toho hlediska, že nejevili příliš nadšení s poskytováním rozhovorů, ale nechali se „strhnout“ atmosférou a rozhovor neodmítli. Součástí skupinového setkání bylo to, že mne vedoucí Projektu „Most“, pan Ing. Tyšer, absolventům představil a vysvětlil jim, za jakým účelem jsem přišla. Sama jsem se poté svým budoucím komunikačním partnerům představila a seznámila je s mým záměrem, měli dostatek prostoru na kladení otázek, pokud jim něco nebylo jasné. Nikdo však nebyl proti a proto se pak rozhovory uskutečňovaly ve vyhrazené místnosti, kde už jsem byla pouze s jedním komunikačním partnerem sama. Osobně jsme se představili, ještě jednou jsem každého absolventa seznámila s hrubým obsahem rozhovoru a všichni souhlasili se zpracováváním informací, které jsem od nich v rozhovorech získala. Informované souhlasy jsou písemné. Ujistila jsem každého komunikačního partnera o tom, že informace od nich získané, jsou vysoce důvěrné, budou uváděny pouze v anonymizované podobě. Pro lepší anonymitu u respondentů uvádím změněná 16
Scénář rozhovoru uvádím v příloze č.4
42
křestní jména a věk. Rozhovory byly nahrávány na diktafon, s čímž komunikační partněři také souhlasili v rámci informovaného souhlasu se zpracováním jimi poskytnutých informací. Po uskutečnění rozhovorů jsem je v nejbližším možném termínu přepsala do textové editoru a zpracovala. Forma zpracování spočívala ve vytištění rozhovorů a každé téma či otázku jsem vyhodnotila od všech komunikačních partnerů a až poté pokračovala další otázkou či okruhem tématu. Zpracování dat tímto způsobem bylo přehledné.
43
10 Interpretace rozhovorů Obsah této kapitoly shrnuje výsledky rozhovorů a ukáže odpovědi na stanovené dílčí výzkumné otázky. Získávání informací k jednotlivým tématům obsažených v dílčích výzkumných otázkách většinou koresponduje s pořadím dílčích výzkumných otázek, jak jsou uvedeny v předchozích částech této práce. Počátek rozhovorů se týkal současné situace absolventa Projektu „Most“, jeho uplatnění na trhu práce, nebo nástupu ke studiu, dále pak zjišťuji, jestli absolvent Projektu „Most“ získal pracovní návyky, povědomí o dodržování pracovních povinností, jestli se orientuje na trhu práce, zda-li získal klíčové a profesní kompetence a zda-li pociťuje eliminaci sociálních důsledků nezaměstnanosti. Všechna tato témata se vztahují k vymezeným cílům, které si stanovuje Projekt „Most“ ve svém konceptu.
Současná situace absolventa, uplatnění na trhu práce, studium Na začátku vedení rozhovorů byla okruhem mého zájmu zejména současná situace absolventa Projektu „Most“ a jeho dosavadní zkušenost s uplatněním na trhu práce případně se studiem. Z devíti dotazovaných je 5 absolventů v evidenci úřadu práce, přičemž jedna absolventka je těhotná, takže očekává nástup na mateřskou dovolenou, jedna absolventka má zkušenost se zaměstnáním, ale vrátila se do evidence a jeden absolvent je nezaměstnaný z hlediska sezónních prací. Ostatní dva absolventi evidentně nemají zájem ani pracovat ani studovat. Jejich nezaměstnanost spočívá především v nepřiměřených nárocích na podmínky pracovního poměru týkající se zejména výše výplaty. „…a v čem se domníváte, že spočívá příčina Vaší nezaměstnanosti? Nevim, asi pro mě nikde neni místo. Na úřadu práce Vám žádnou práci nenabídli? Něco jo, ale dycky sem si nechala ten papít jen vorazítkovat. To byly hrozný práce. A kde jste například byla žádat o práci? No nikde. Myslím, kam Vás posílali z úřadu práce?No, vybalovat zboží, uklízet a tak. No hrůza. A v čem Vám tyto práce nevyhovují? No, hlavně jsou za málo peněz. To rači budu na pracáku.“
(Pavlína, 18, rekvalif. obor – provoz domácnosti) „…nejdřív jsem byl na pracáku a asi po třech měsících mi pani, která mně měla na starosti, doporučila do třech stavebních firem jako pomocnýho zedníka. A v jedný (firmě) jsem začal dělat. A v tomto zaměstnání jste nadále, i v současnosti? No teď zrovna ne, jsem zpátky v evidenci, protože v zimě pro mě nemaj práci. A máte přislíbeno, že Vás na sezónu zase zaměstnají? Asi jo. Mají dostat od jara velkou zakázku,budou potřebovat hodně lidí.“
(Kamil, 18, rekvalif. obor – zednické práce)
44
Dva absolventi navštěvují školní vzdělávací zařízení (obor automechanik a aranžér). U obou je zřejmé, že vliv na to, že nastoupili do školy mají pracovníci Projektu „Most“, ale samozřejmě i jejich motivace. „…pomohl Vám někdo z kurzu zjistit, kde se tento obor studuje a jak se můžete přihlásit? Jo, mistrová zná i ty učitelky z Hamru a když sme tam byli na prohlídce, tak sme se tam bavili a oni říkali, že budou rádi, když tam budou mít kluka, že se tam moc kluků nehlásí.Domníváte se tedy, že Vám Projekt „Most“ napomohl odhalit, co Vás baví a motivoval Vás ke studiu tohoto oboru? Ano.“
(Jakub, 18, rekvalif. obor – aranžér) „…z jakého důvodu jste se rozhodl, že půjdete ještě do studovat? Tak jsme se tam o tom bavili, s mistrem, s lektorama,jako s Kubou a s Věrou. Řikali mi, že na to mam, abych se do školy vrátil,ale já sem jim řek, že tam do tý školy už nejdu.Ani mně to tam nebavilo a i lidi tam byli divný. Tak jsme koukali, kam jinam bych moh jít,ale nic se mi moc nezdálo.Pak jsem se nakonec rozhodnul pro učňák,tady na tý škole, na automechanika.“
(Milan, 20, rekvalif. obor – zednické práce)
Dva absolventi mají stálé pracovní místo. Oba pracující absolventi se shodují, že tuto práci mohou vykonávat jen z toho důvodu, že absolvovali rekvalikační kurz Projektu „Most“, neboť pracují v oborech, ve kterých kurz absolvovali.
„ …přemýšlela jste někdy o tom, že byste šla ještě do školy? Třeba získat výuční list? Přemejšlela, ale mně tahle práce baví a tim, že už bydlim sama a potřebuju zaplatit nájem, tak už do školy nepudu.“
(Natálie, 21, rekvalif. obor – aranžér) „…vy žijete sám, tedy nežijete u rodičů? Ne, žiju s přítelkyní, máme malý dítě. Proto nesmim přijít o práci, stačí že ona dostává na malýho málo peněz.“
(Honza, 21,rekvalif.obor–malíř, lakýrník, natěrač)
Faktem je, že tito dva absolventi, kteří pracují, jsou nejstarší z oslovených, oba dosáhli věku 21 let a oba se shodují v tom, že práce je pro ně důležitá především z hlediska zabezpečení rodiny, osamostatnění od rodičů, zaplacení poplatků spojených s vlastním bydlením. To svědčí o tom, že když se absolventi dostanou do určitého věku, kdy zakládají vlastní rodiny a mají touhu se osamostatnit, pak pro ně začíná být práce nástrojem, jak toho dosáhnout. Absolventi Projektu „Most“ zaujímají na trhu práce nejen jakési postavení, ale také určitou strategii. Sirovátka (1997) rozděluje dva základní typy a těmi jsou strategie směřující na trh práce a strategie směřující mimo trh práce. U dotazovaných absolventů se ukazuje, že strategie směřující na trh práce je evidentní u pracujících absolventů a u absolventa, který je sice v současné době v evidenci úřadu práce, ale jinak pracovat hodlá a překážka je pouze v problematice sezónních prací. U dvou studujících absolventů se můžu přiklonit k variantě, že také volí strategii směřující na trh práce,
45
neboť pravděpodobně přemýšlejí v duchu, že pokud si zvýší kvalifikaci, budou v budoucnu lépe uplatnitelní na trhu práce. Zbylí, v současné době nezaměstnaní, absolventi evidentně míří mimo trh práce, z jejich odpovědí je cítit jejich nechuť zapojit se do pracovního procesu, minimálně za stávajících nabízených podmínek.
10.2
Pracovní návyky, povinností
dodržování
pracovních
Další oblastí mého zájmu byly názory a zkušenosti absolventů se získáním pracovních návyků a získání povědomí o nutnosti dodržovat pracovní povinnosti, což je jeden ze specifických cílů stanovených v konceptu Projektu „Most“. U této oblasti jsem zjistila, že si absolventi nedokázali moc vybavit, co je pojem pracovní návyky a co všechno je v tomto názvu obsaženo. Proto jsem začala volit otázky konkrétněji, kdy jsem jim nastínila alespoň některé pracovní návyky, ale jiné je už stejně nenapadli. Tuto otázku považuji za těžce pochopitelnou, většina měla problémy na ní odpovědět. Téměř všichni odpověděli, že neměli problémy s dodržováním pracovních povinností, že chodili téměř vždy včas, protože jinak dostávali tresty v podobě úkolů navíc apod. To znamená, že problémy se vstáváním a pozdními příchody se eliminovali. Respektovat pokyny nadřízeného nedělalo většině také žádné problémy. „…získal jste v kurzu nějaké pracovní návyky, například dodržovat pracovní dobu, chodit včas, vracet se včas z přestávek, respektovat pokyny nadřízeného atd.? Ze začátku jsem s tim problémy měl, ale pak mě nebavilo pořád vyžírat ty tresty, tak jsem si začal dávat pozor. Taky když jsme šli na cigáro, tak jsme se občas zakecali a nepřišli jsme tak, jak jsme měli. Ale jinak jsem ňáký extra problémy neměl. „
(Honza, 21, rekvalif.obor– malíř,lakýrník,natěrač) Jeden komunikační partner měl s dodržováním pracovních povinností problémy, ale nedělalo mu problémy respektovat nadřízeného. „…získal jste v kurzu nějaké pracovní návyky, například dodržovat pracovní dobu, chodit včas, vracet se včas z přestávek, respektovat pokyny nadřízeného atd.? Jo, to po nás mistr pořád chtěl, furt nás hlídal a naháněl. Z Vaší odpovědi cítím, že se Vám to moc nelíbilo? Jak byste si tedy pracovní dobu představoval, nebo podmínky rekvalifikačního kurzu? No, já nevim, ale nemusel nás hned nahánět, když sme šli na cigáro a trochu se zpozdili. A opravdu to byli jen chvilky? No, tak třeba půl hodinky, ale to snad není taková katastrofa. Nebo sem si ještě skočil do kantýny a přišel sem pozdějši než jiný a už sem dostal trest. A to Vám nevadilo, že jste dostával tresty?Ani ne, no tak sem dycky udělal co chtěl a pak to bylo dobrý.“
(Martin, 19, rekvalif. obor-malíř,lakýrník,natěrač)
46
10.3 Orientace na trhu práce Podle vymezení konceptu Projektu „Most“ znamená orientace na trhu práce dovednost absolventa Projektu „Most“ napsat profesní životopis, napsat či odpovědět na inzerát práce, vyhledat webové stránky nabízející práci. S prací s internetem souvisí dovednost minimální práce s počítačem. Třetí základní výzkumná otázka zní: „Orientuje se absolvent Projektu „Most“ na trhu práce?“ Pět absolventů odpovědělo, že si vybavují, že někdy profesní životopis psali, ale neumějí to nebo si to prostě nepamatují. Čtyři odpověděli, že umí napsat profesní životopis, nebo že ho mají doma a pouze dva z nich ho použili, když žádali o práci. „…naučila jste se v kurzu napsat profesní životopis? Jo, pamatuju si, že jsme ho psali. S lektorama. Ale ani nevim, kam jsem ho dala. Využila jste této dovednosti po ukončení kurzu? Použila jste ho někde? Jo, pracák mě poslal žádat o práci, hned po kurzu, tak jsem si ten životopis vzala sebou. Ale nevzali mě, prej nemam žádnou praxi.“
(Markéta, 19, rekvalif. obor – aranžér) O tom, zda-li umí napsat inzerát, že hledají práci, jsou přesvědčeni téměř všichni. Respektive nejčastější odpověď byla, že by to nějak zvládli. Práce s počítačem také není absolventům cizí, většina z nich by si pomocí vyhledávače servery nabízející práci dokázala najít. „…znáte třeba nějaké webové stránky na internetu, kde byste hledal práci? Znam, třeba na seznamu se hledá práce, koukali jsme na to, když jsme měli internet. Koukali jste na internet v rámci vyučování v kurzu nebo někde doma či s kamarádama? Ne, v kurzu. Každej sme měli počítač a učili nás, kde máme co najít na netu.“
(Milan, 20, rekvalif.obor –zednické práce) V této oblasti zájmu mého dotazování se domnívám, že jsou určité rezervy, neboť podle mého názoru více než polovina absolventů neumí nebo by si nedokázala poradit s napsáním profesního životopisu. Někteří to nepovažují ani za důležité. Podle cílů, které si Projekt „Most“ stanovuje, je napsání profesního životopisu jednou ze základních dovedností, kterou by měl absolvent Projektu „Most“ ovládat. Domnívám se, že alespoň podle mých zkušeností práce s touto skupinou nezaměstnaných, problém může spočívat v nedostatečných znalostech pravopisu českého jazyka a vyjadřovacích schopností absolventů. V kombinaci s dnes už téměř nutností mít profesní životopis zpracovaný v textovém editoru a vytištěný z počítače to může být pro mladistvé absolventy problém.
47
10.4 Klíčové kompetence Klíčové kompetence definované v rámci konceptu cílů Projektu „Most“ zahrnují zejména komunikativnost, získání pracovní kompetence, schopnost řešit problémové situace, schopnost učit se a sociální kompetence. Většina dotazovaných odpověděla, že nepocítila významnou změnu, že by je kurz naučil lépe komunikovat s lidmi. Domnívám se, že jsem toázku položila moc obecně a komunikační partněři přesně nevěděli, na co se je ptám. Proto jsem se pak v tématu komunikativnosti ptala na hodiny osobnostního a sociálního rozvoje, kde bylo potřeba komunikovat a sdělovat vlastní názory. Pak se dotazovaní rozpovídali o tom, že je hry v rámci skupinových sezení s lektory osobnostního a sociálního rozvoje bavily, že se tam nacvičovali různé situace nebo scénky. „…například když jste měli skupinové sezení s lektory, nedělalo Vám problémy se vyjádřit, nebála jste se říct vlastní názor? Tak to mně zrovna bavilo. Hráli jsme tam různý hry a člověk se vo sobě i něco dozvěděl. Byla tam sranda. A co ještě Vás na práci s lektory bavilo? No třeba se s nima jeli na vejlet nebo sme hráli turnaje,třeba ve fodbalu nebo ve volejbalu.A dokonce sme i vyhráli.“
(Andrea,20,rekv.obor–provoz domácnosti) V rámci komunikativnosti jsem považovala za důležité zjistit, zda-li absolventi Projektu „Most“ nemají problémy zeptat se třeba na podmínky v zaměstnání, o které se ucházejí. Zajímalo mne zejména, jaké podmínky zaměstnání je zajímají, na co by se u pohovoru u zaměstnavatele zeptali. Jak jsem předpokládala, všechny zajímalo především finanční ohodnocení, pracovní doba a dovolená. „…když budete žádat o zaměstnání, na co se zeptáte? Co z pracovních podmínek Vás bude zajímat? Budete se umět zeptat? No, jasně, zeptám se na vejplatu a na ňáký další věci. Například? No, třeba vod kolika budu dělat.“
(Pavlína, 18, rekv. obor – provoz domácnosti) Další klíčovou kompetencí je pracovní kompetence, což znamená, jestli absolvent, který se rekvalifikoval v určitém oboru, by mohl toto povolání vykonávat. Všichni komunikační partneři se shodli, že se danému oboru naučili, a že by ho mohli vykonávat. „…máte pocit, že jste se v kurzu naučila tomu konkrétnímu oboru, tedy aranžování? Já myslim, že určitě. Zkoušky jsem na konci udělala v pohodě a teď se tím vlastně živim, takže si myslim, ž to docela umim. \Mistrová řikala, že jsem na tuhle práci šikovná.“
(Natálie, 21, rekv. obor – aranžér) Otázka týkající se řešení problémových situací byl podle mého názoru také moc obecná, je pravda, že každá problémová situace je jiného charakteru, proto jsem musela uvést příklad, aby komuniakční partněři byli schopni odpovědět. Všichni absolventi odpověděli, že nemají výraznějsí potíže s řešením problémových situací, případně by si věděli rady nebo by věděli, na koho se mají obrátit s žádostí o pomoc.
48
„…v rámci osobnostního a sociálního rozvoje jste měli nácvik různých způsobů, jak zvládat stresové nebo problémové situace nebo na koho se obrátit s žádostí o pomoc řešení. Myslíte si, že byste teď dokázal lépe reagovat na problémovou situaci než před kurzem? Já nevim, ale je pravda, že když sme tohle hráli, jakoby scénky, kde sme předváděli, jak bysme se zachovali a tak, tak ti ostatní pak říkali, jak by se třeba zachovali oni, co děláme špatně, a tak. To bylo docela dobrý, že by mně to třeba předtím nenapadlo.Můžete uvést nějaký konkrétní případ takové scénky? Jéé, já teď nevim takhle z hlavy, ale počkejte...Třeba jeden kluk tam říkal, že měl problémy se šikanou a taky nevěděl, co s tim. Podle mě udělal blbost, že jim ustupoval, ale zase jich bylo hodně. Tak sme mu řikali, že nemá cenu machrovat, ale rači to někomu říct, jako úče nebo mámě. On to pak teda mámě stejně řek, ale trénovali sme i co třeba odpovídat na to, když nám takhle budou vyhrožovat a tak. To bylo dobrý.“
(Jakub, 18, rekv. obor – aranžér) Schopnost učit se je další z klíčových kompetencí, kterou by měl mladistvý absolvováním získat. Všichni dotazovaní odpověděli, že vědí, kde najít příslušné informace, které se mají naučit, ale zároveň většina uvádí, že má s učením problémy už od základní školy a že je učení nebaví. Učení je pro ně spíše nutným zlem, ale s tím, jaký mají vztah k učení, může souviset i to, proč nechodí do školy. Samozřejmě s tím pravděpodobně souvisí intelekt a vůbec podmínky pro studium. „…když se máte něco naučit, víte, kde hledat příslušné informace? Kde najít to, co se máte naučit? Mě učení nebaví, tak se tim ani nezabejvam.Ale když se mam naučit třeba ňákou práci, tak si nechám poradit od zkušenějšího. A měl jste tedy problémy se učivo naučit, třeba na základní škole? Jo, měl. A jak jste zvládnul ten první ročník na střední škole? Já sem nechodil na střední školu.Já myslím ten učňák. Jo, no těžko. Taky sem skoro propadal. Málem jsem neudělal ani ten prvák.“
(Honza, 21, rekv. obor - malíř,lakýrník,natěrač) Sociální kompetence je poslední z výčtu klíčových kompetencí definovaných v cílech Projektu „Most“. Z odpovědí vyplývá, že pocit, že byli absolventi v době průběhu kurzu součástí a členy širší sociální skupiny, je pozitivní. Všichni odpověděli, že nemají problémy s navazováním kontaktů s lidmi, nečiní jim problémy zeptat se na to, co potřebují vědět. Většina také vyslovila názor, že si našla v kurzu kamarády nebo že obecně byli dobrá parta. Členství v sociální skupině může mít dobré účinky na osobnost mladistvého, zvlášť v případě, když v předchozích zkušenostech byl spíš outsiderem.
„…pomohl Vám kurz k tomu, že umíte lépe navazovat kontakty s lidmi? Já nevim. Ale už se nebojim jít na pracák za tou pani. Vždycky jsem se bála, co mi řekne, že jí třeba nebudu rozumět. Našla jste si v kurzu nějaké kamarády? Jo, myslim, že jsme tady byla dobrá parta. I mistrová to říkala.“
(Markéta, 19, rekv. obor – aranžér)
49
10.5 Profesní kompetence Součástí profesních kompetencí jsou kategorie schopnost absolventa jednat hospodárně, což znamená především umět pracovat s materiálem tak, aby se s ním neplýtvalo, a aby práce byla efektivní. Druhou oblastí zájmu je kvalita práce, kdy absolvent by měl být schopen pracovat samostatně tak, aby jeho práce, služba či výrobek byly kvalitní. Poslední oblastí je znalost absolventa podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kromě jednoho komunikačního partnera, který však byl těžkým partnerem co se týče získání odpovědí, všichni dotazovaní odpověděli, že se naučili jednat hospodárně, všichni zdůrazňovali, že zacházení s materiály mistři odborného výcviku hlídali a kladli jim na srdce šetřit a hospodárně zacházet se všemi svěřenými materiály. Někteří absolventi také zmínili ekonomičnost jednání v tom smyslu, že se výrobek pak prodával a aby získali nějaký zisk, tak se museli naučit příliš materiálu nespotřebovat. „…naučila jste se v kurzu, jak pracovat s materiály, aby se s nimi neplýtvalo? Jo, to vždycky mistrová nadávala, když jsme třeba ulomili tu suchou kytku. Neměli jsme jich nějak hodně,tak jsme s nima museli šetřit. Ale mistrová byla šikovná, chodili jsme třeba sbírat materiál i ven. Učila nás třeba i jak to sušit a tak, abysme s tím pak mohli pracovat. Taky jsme ty naše výrobky na různých akcích prodávali,tak pak z těch peněz mistrová nakoupila další materiál.“
(Markéta, 19, rekv. obor – aranžér) I kvalita práce byla podle odpovědí komunikačních partnerů při jejich práci významná. Všichni dotazovaní odpověděli, že se snažili pracovat co nejlépe a naučili se také, jak případnou chybu napravit nebo na koho se mají s prosbou o pomoc při nápravě obrátit. „…máte pocit, že jste se naučil vždy pracovat co nejlépe, aby Vaše práce byla kvalitní? Jo, dycky sem se snažil. Aby se to taky prodalo, kdyby to byl ňákej šmejd, tak to by se to tam zůstalo válet. Nebo bych si to pak vzal jedně já domu. A když jste to zkazil, věděl jste, jak to opravit? No, učili sme se i jak to třeba sundat a přilepit znovu. Když to teda šlo, někdy se to teda nedalo opravit.“
(Jakub, 18, rekv. obor – aranžér) Co se týká bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tam se také všichni komunikační partněři shodli na tom, že vědí, co to znamená, někteří si i vzpomněli, že na začátku rekvalifikačního kurzu měli seminář o tomto tématu a všichni dokázali vyjmenovat alespoň pracovní oděv a obuv. Někteří přidali i další zásady dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. „…jaká znáte základní pravidla dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci? No, takový ty jako pracovní hadry a boty, helmu, nekouřit na pracovišti a tak. Dodržujete je? No jéžiš, to by mě na hodinu vyhodili. U nás se stává hodně úrazů a když nedodržujete tohle, tak pak z toho může bejt průser, teda průšvih.“
(Honza, 21, rekv. obor – malíř, lakýrník, natěrač)
50
10.6 Sociální důsledky nezaměstnanosti Eliminaci sociálních důsledků nezaměstnanosti považuji za rovněž stěžejní cíl Projektu „Most“, neboť fakt, že se mladým lidem na prahu dospělosti někdo věnuje v jejich nelehkých životních osudech a podmínkách, je velmi důležitý pro jejich další život. Mareš (2002) mezi sociální důsledky nezaměstnanosti řadí zejména změnu životní úrovně nezaměstnaného, změnu časové struktury dne, postavení nezaměstnaného v rodině, důsledky týkající se sociální izolace a sociálních kontaktů vůbec a v neposlední řadě také vliv na zdraví nezaměstnaného. První otázkou z tohoto tématu jsem zjišťovala, jestli se absolventi Projektu „Most“ domnívají, že má nezaměstnaný nižší životní úroveň než pracující a případně v čem toto spatřují. Všichni dotazovaní se shodli, že určitě nezaměstnanost znamená nižší životní úroveň a to především v přísunu peněz. Na druhou stranu však někteří z nich sami v předchozích otázkách uvedli, že jsou raději nezaměstnaní, protože jim nabízená práce je nedostatečně finančně ohodnocena. Většina dotazovaných uvedla, že peníze jsou v té životní úrovni nejpodstatnější, že si nezaměstnaný nemůže dovolit lépe se oblékat, kupovat si různé produkty a tak dále. Jinak životní úroveň, než z hlediska peněz, nehodnotili. „…domníváte se, že má nezaměstnaný nižší životní úroveň než pracující? Pokud ano, tak v čem? Nevim,jestli úroveň, ale hlavně nemá moc peněz. Teď když dělam, tak mam peněz víc, ale docela se nadřu. Abych měl větší vejplatu, dělám přesčasy.“
(Honza, 21, rekv. obor – malíř, lakýrník, natěrač) „…domníváte se, že má nezaměstnaný nižší životní úroveň než pracující? Pokud ano, tak v čem? No to má. A v čem tedy? V penězích, nikam pak moc nechodí, protože všude to stojí peníze, myslim jako do kina a tak. A ještě v některých případech je ta nižší úroveň znát? No, třeba na hadrech. Že jako chodí voblíkanej jak socka, mobil má jak z minulýho století, pak se mu všichni tlemí.“
(Jakub, 18, rekv. obor – aranžér)
Časová struktura dne je důležitá zejména pro to, že nezaměstnaní nedokáží čas během dne, kdy nemají žádné závažné povinnosti smysluplně využít, nic je nenutí ráno vstávat a věnovat se přes den něčemu, co povede ke změně jejich situace. Proto naučit je respektovat časový harmnogram tak, aby logicky a smylsuplně tento volný čas trávili, je další z věcí, které se měli v Projektu „Most“ naučit. Všichni dotazovaní se shodli na tom, že podle důležitosti a povinností, které během dne mají, si také zorganizují čas. Tudíž odpovídali ve smyslu, že chápou, že nejdříve se musí splnit povinnosti a pak se můžou teprve věnovat zábavě. Nezaměstnaní většinou pomáhají v domácnosti, pracující a studující se věnují těmto povinnostem a pak volí trávení volného času podle svých možností. Povinnosti včas vstát se absolventi naučili, ale někteří uvádějí, že pokud je nic nenutí, tak si rádi přispí.
51
„…naučila jste se v kurzu lépe využívat a organizovat svůj čas? Nevim, jestli lépe,ale do odpoledne jsem byla v kurzu a pak jsem dělala, co bylo doma potřeba.Bydlim u našich, takže musim poslouchat.A co vstávání? Naučila jste se třeba vstávat? Nebo Vám to dřív také nedělalo problémy? No tak někdy se mi taky nechtělo, ale do kurzu jsem pozdě nechodila. Jen občas. Když mi ujela tramvaj.A jak vypadá Váš harmonogram dne v současnosti? Ráno vstanu, je teda pravda, že ne tak brzo jako když jsem chodila do sem, ale ani ne úplně pozdě. Pak něco dělám, uklízím, vařim a tak a odpoledne du většinou ven se ségrou a bráchou, ty jsou ještě malí. No a pak koukám na televizi.“
(Markéta, 19, rekv. obor – aranžér) V tématu postavení v rodině jsem se ptala především na to, jestli se absolvováním jejich postavení v rodině nějak změnilo a také jestli je rodiče pochválili za to, že dokázali absolvovat rekvalifikační kurz a získat tak kvalifikaci. Všichni kromě jednoho absolventa odpověděli, že se jejich postavení v rodině nezměnilo, stále jsou v pozici dětí, které bydlí u svých rodičů. Jen pracující absolventka poznamenala, že je sice v pozici dítěte, že se její postavení podle ní nezměnilo, ale že se osamostatnila, a že se o sobe musí postarat sama. Pracující absolvent se domnívá, že se jeho postavení změnilo především tím, že založil vlastní rodinu a je v pozici živitele rodiny. Tyto odpovědi svědčí o tom, že čím jsou absolventi starší, tím spíše mění strategii a snaží se uplatnit na trhu práce právě z důvodu, že oni sami jsou pak v pozici živitelů rodin. „…změnilo se nějak postavení ve Vaší rodině po ukončení kurzu? Jasně. Vždyť se ze mně stal táta. Musim je živit, takže si nemůžu moc vyskakovat.“
(Honza, 21, rekv. obor – malíř, lakýrník, netěrač) „…změnilo se nějak postavení ve Vaší rodině po ukončení kurzu? Pořád jsem dítě, aspoň si myslim, ale tím že už nebydlim u našich, jsem se trochu osamostatnila. A pochválili Vás rodiče za to, že jste dokončila kurz a získala tak nějaké vzdělání? Měli radost, hlavně máma, bála se, že ze mě nic nebude, že budu ležet doma a fetovat.“
(Natálie, 21, rekv. obor – aranžér) Ostatní absolventi se cítí nadále v pozici dítěte. Tento fakt, se domnívám, je nadále nenutí měnit nějak svou životnís situaci, tedy kromě studujících absolventů, k tomu, aby zvolili strategii začlenit se na pracovní trh a osamostatnit se. „…změnilo se nějak postavení ve Vaší rodině po ukončení kurzu? Ne. Říkala jste, že bydlíte u rodičů, že ano? No. A pochválili Vás rodiče za to, že jste dokončila kurz a získala tak nějaké vzdělání? Jo, mamka měla radost, táta nevim. Máma říkala, že bych měla jít někam do školy,ale táta říkal, ať jsem radši doma a starám se o ségru a bráchu. Tak teď se budu starat ještě o svoje dítě.“
(Markéta, 19, rekv. obor – aranžér) V tématu sociální kontakty jsem se ptala hlavně na to, jestli se nějak změnil okruh lidí, se kterými se absolventi stýkají. Všichni odpověděli, že nějak zásadně se jejich okruh známých nezměnil, jen někteří si našli v Projektu „Most“ kamarády a pracující zmínili pracovní kolektiv.
52
„…změnil se kurzem nějak okruh lidí, se kterými se stýkáte? Nevim, asi ne. Jen jsem se bavil víc s tim klukem, co sem chodil taky, ale teď když chodim do školy, ho moc nevidim, jen před barákem. A taky potkávám mistra a lektory. Chodim do školy v týhle budově, takže se vidíme třeba v jídelně.“
(Milan, 20, rekv. obor – zednické práce) „…změnil se kurzem nějak okruh lidí, se kterými se stýkáte? Myslim že ne,mam jen pár novejch kamarádů.“
(Kamil, 18, rekv. obor – zednické práce) Na otázku týkající se změny zdravotního stavu odpověděli jednoznačně všichni dotazovaní, že se jejich zdravotní stav nijak nezměnil. Jen komunikační partner č. 3 Kamil zmínil, že ho ze stavby občas bolí záda a těhotná absolventka přikládá změnu zdravotního stavu právě těhotenství. „…domníváte se, že se Vám nějak změnil za poslední dva roky zdravotní stav, ať už k lepšímu nebo k horšímu? Práce na stavbě je dost těžká,takže mně kolikrát večer pěkně bolej záda. To je asi všechno.“
(Kamil, 18, rekv. obor – zednické práce) „…domníváte se, že se Vám nějak změnil za poslední dva roky zdravotní stav, ať už k lepšímu nebo k horšímu? Ne, vůbec. Jen teď to těhotenství, je mi někdy blbě. Jinak ne.“
(Markéta, 19, rekv. obor – aranžér)
10.7 Vlastní hodnocení přínosu Projektu „Most“ samotnými absolventy V poslední části rozhovoru měli absolventi sami zhodnotit přínos Projektu „Most“ pro ně samotné, vlastními slovy. Všichni odpovídali především v tom smyslu, že se naučili vybranému oboru, pracující a studující většinou podotkli, že díky absolvování kurzu získali buď pracovní místo nebo vůbec směr, jakým se mají ubírat. Studující zase získali kurzem motivaci studovat. V celku také zmiňují, že byla v Projektu „Most“ dobrá parta, čili vyzdvihují význam členství v širší sociální skupině, které je jednoznačně uspokojuje. Pozitivně také hodnotí práci a přístup mistrů odborného výcviku a lektorů osobnostního a sociálního rozvoje. „Tak naučil jsem se něco z tý zedničiny, ale nebavilo by mně to. Bylo to tady dobrý, byli jsme i o Vánoce v Praze, tam jsem předtim nikdy nebyl. Hodně mi pomohli lektoři s tou školou, bavili jsme se o tom oboru, na jakej mam jít. Říkali, že když budu něco potřebovat, tak ať se zastavim. Jsou v pohodě.“
(Milan, 20, rekv. obor – zednické práce) „Něco novýho jsem se naučil a určitě díky tomu jsem měl i tu práci a myslim, že to budu ještě nějaký čas dělat.“
(Kamil, 18, rekv. obor – zednické práce)
53
11 Shrnutí analýzy rozhovorů Na začátku rozhovoru jsem soustředila pozornost na to, jaká je současná situace absolventa Projektu „Most“, jestli se uplatnil na trhu práce nebo začal studovat či jestli zůstal v evidenci úřadu práce. První dílčí výzkumná otázka, na kterou chci tímto poznáním odpovědět zní: „Domnívá se absolvent Projektu „Most“, že mu jeho absolvování může pomoci při umístění na trh práce nebo k získání další kvalifikace?“ Z odpovědí komunikačních partnerů vyplývá pozitivní názor na to, že Projekt „Most“ u šesti dotazovaných měl pozitivní vliv na jejich budoucí život, nastartoval jejich motivaci ke studiu či získáním rekvalifikace v daném oboru získali zaměstnání. Evidentně nijak výrazný pozitivní vliv neměl Projekt „Most“ u třech dotazovaných, neboť jejich situace se nijak významně nezměnila, neuplatnili se na trhu práce a podle mého názoru nejsou ani významně motivovaní k tomu, aby se snažili tuto situaci změnit. Nicméně u dvou třetin dotazovaných se cíl Projektu „Most“ zdůrazněný v první dílčí výzkumné otázce splnil, tudíž mohu konstatovat, že v tomto směru bylo naplnění cíle úspěšné a odpověď na první dílčí výzkumnou otázku je pozitivní. Získání pracovních návyků a získání povědomí o dodržování pracovních povinností je obsaženo ve druhé výzkumné otázce, která zní: „Získá absolvent Projektu „Most“ pracovní návyky a povědomí o dodržování určitých pracovních povinností?“ Na tuto otázku bych odpověděla kladně, neboť většina dotazovaných se vyjádřila ve smyslu, že neměli problémy s tímto, není však zřejmé, jestli dodržovali a respektovali pracovní pokyny a návyky jen pod vidinou případného trestu, což se týkalo především nedodržováním pracovní doby. Z odpovědí vyplývá, že pravděpodobně při docházení do zaměstnání nebo při jiných povinnostech nedělá dotazovaným problémy respektovat a dodržovat, co je nařízeno. Odpověď na druhou dílčí výzkumnou otázku je pozitivní. Třetí dílčí výzkumná otázka zní: „Orientuje se absolvent Projektu „Most“ na trhu práce?“ Odpověď na tuto otázku je těžká. Podle odpovědí komunikačních partnerů je zřejmé, že více než polovině dotazovaných by dělalo problémy napsat profesní životopis, většina by si poradila s napsáním inzerátu o práci a nemají ani nějaké zvláštní problémy s internetem ve smyslu, kde hledat servery nabízející práci. Domnívám se ale, že dovednost napsat profesní životopis je jedna z klíčových, a proto odpověď na třetí dílčí výzkumnou otázku je negativní. Získání klíčových kompetencí v rámci absolvování rekvalifikačního kurzu Projektu „Most“ považuji za dosažené, neboť u všech oblastí, na které jsem se absolventů ptala, odpovídali v duchu, že jim nedělá problémy komunikovat, v rámci hodin osobnostního a sociálního rozvoje zdokonalovali komunikativnost především nácviky pohovorů u zaměstnavatele, vyjadřování vlastních názorů atd. Dále pak pracovní kompetence je jimi získána, řešení problémových situací jim také nedělá zvláštní problémy, s učivem jsou také schopni si poradit, pokud je to od nich vyžadováno, i když tedy v klasickém vzdělávacím procesu měli někteří z nich problémy se zvládnutím učiva. Proto se domnívám, že je velmi podstatné, že v rámci Projektu „Most“ zažili úspěchy a pochvaly směřující pak k úspěšnému absolvování, neboť v minulosti se mohli někteří absolventi domnívat, že nejsou schopni se učit a něčeho
54
dosáhnout. Pocit úspěchu je může motivovat i ve vzdálenější budoucnosti, že jsou schopni se naučit nějakým znalostem a dovednostem. Sociální kompetence taktéž navozuje pocit sounáležisti s širší sociální skupinou, tudíž někteří absolventi mohli třeba i poprvé zažívat úspěch ve skupině a získání určité role ve skupině. Souhrnně můžu konstatovat, že absolvent Projektu „Most“ získá klíčové kompetence úspěšným absolvováním rekvalifikačního kurzu a tudíž odpověď na čtvrtou dílčí výzkumnou otázku :„Získá absolvent Projektu „Most“ díky úspěšnému absolvování kurzu klíčové kompetence vymezené v rámci specifických cílů projektu?“ je pozitivní. Získání profesních kompetencí pokládám za důležité zejména z hlediska, že absolvent práci v budoucnu nejenže třeba získá, ale důležité také je, aby si ji dokázal udržet. Pokud by však nepracoval efektivně a hospodárně, pracoval by nekvalitně nebo by nedodržoval zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pak by mu hrozilo, že zaměstnání zase rychle ztratí. Podle odpovědí komunikačních partnerů je jisté, že profesní kompetenci získali a proto odpověď na pátou dílčí výzkumnou otázku, která zní: „Získá absolvent Projektu „Most“ díky úspěšnému absolvování kurzu profesní kompetence vymezené v rámci specifických cílů projektu?“ je jasně pozitivní. Z hlediska eliminace sociálních důsledků nezaměstnanosti se domnívám, že podle analýzy rohovorů vyplývá, že Projekt „Most“ splňuje tento cíl, došlo k jeho naplnění. Absolventi Projektu „Most“ si uvědomují snížení životní úrovně díky nezaměstnanosti, uvědomují si podstatu struktury času dne, kdy pokud mají nějaké povinnosti, chápu, že je nutné nejdříve plnit povinnosti a až potom se věnovat volnému času. Co se týče postavení v rodině, většina absolventů Projektu „Most“ je v rodině v pozici dítěte, což je nijak nenutí měnit svou strategii postavení na trhu práce. Co se týče sociálních kontaktů a zdravotního stavu, tam absolventi nějakou významnou změnu nezaznamenali. Odpověď na šestou, poslední dílčí výzkumnou otázku: „Dochází podle absolventa Projektu „Most“ k eliminaci sociálních důsledků nezaměstnanosti díky absolvování kurzu?“ je pozitivní, absolventi ve všech tématech odpovídali v duchu pozitivní změny. Rezervy a podnět k zamyšlení vidím v postavení absolventů Projektu „Most“ v rodině. O tom se více rozepíši v kapitole doporučení.
55
12 Problémy při rozhovorech Největší problém při realizaci rozhovorů spatřuji v motivaci některých komunikačních partnerů. S realizací rozhovoru sice souhlasili,ale buď to byl strach či ostych při samotném rozhovoru nebo to byl nezájem, který zapříčinil, že rozhovory nebyli příliš podnětné nebo tak podnětné, jak jsem si představovala. Ostatní absolventi Projektu „Most“, asi dvě třetiny, byli ale komunikačně na úrovni, měli vlastní názor a dokázali zhodnotit a vyjádřit to, na co jsem se jich zeptala. Některým dotazovaným dělala problém slovní zásoba, jiným špatná vyjadřovací schopnost. Rozhovorů se ale zúčastnili i komunikační partneři, kteří byli na velice dobré úrovni, zejména z hlediska vyjadřovacích schopností, přehledu, vlastních názorů. Vliv na rozhovory, zejména ty poslední , měl fakt, že ti co již rozhovor zrealizovali ostatním nastínili, o čem jsme se bavili, takže někteří se mohli nad tématem zamyslet a měli na to více času než ti, kteří se mnou diskutovali o tématu jako jedni z prvních. Souhrnně ale mohu říci, že se domnívám, že rozhovory jsou kvalitní a informačně bohaté na to, abych mohla zanalyzovat a zhodnotit dílčí výzkumné otázky a pomocí nich odpovědět na výzkumný cíl této práce.
13 Doporučení Po úspěšném zrealizování výzkumu týkajícího se pohledu a názoru absolventů Projektu „Most“ na přínos projektu z hlediska cílů, které si klade, jsem došla ke zjištění, že Projekt „Most“ naplňuje stanovené cíle, tedy ze subjektivních hledisek jeho absolventů. Moje doporučení se budou týkat toho, v čem bych viděla určité rezervy, které jsem odhalila při rozhovorech s absolventy Projektu „Most“ nebo se pokusím zformulovat také určité nápady, které se domnívám, že nejsou úplně od tématu, především z toho hlediska, že jsem v minulosti jako lektorka osobnostního a sociálního rozvoje pracovala. Dokážu se vžít do situace absolventů a orientuji se v problematice práce s mladistvými. V první řadě se mi velice líbil nápad vedoucího Projektu „Most“ pana Ing. Tyšera, uspořádat předvánoční setkání s loňskými absolventy. Sám se vyjádřil ve smyslu, že se s absolventy většinou nestýkají a že by možná nebylo od věci, kdyby taková setkání do jakéhosi monitoringu absolventů zahrnuli. Jak vidno podle počtu zúčastněných, dostavili se všichni oslovení, proto by to snad bylo i v budoucnu organizačně možné. Problém pak může nastat, když ztratí na absolventa kontakt. Pak by se organizace mohla připojit i instituce státní, tedy úřad práce. Rezervou značnou je dovednost napsat a použít profesní životopis, který podle slov dotazovaných nepovažují za příliš důležitý nebo jej ani nikdy nepoužili, i když o práci žádali. Mým doporučením je, aby se významu profesního životopisu přikládala větší důležitost. Možná by stálo za zamyšlení, jestli by nebylo vhodné zařadit dovednost napsat profesní životopis jako součást závěrečných zkoušek Projektu „Most“. Je to ovšem téma k diskuzi s předkladateli projektu a jejich realizátory, zejména s realizačním týmem Projektu „Most“.
56
Dalším doporučením, které v souvislosti s tématem postavení v rodině jako sociálního důsledku nezaměstnanosti se nabízí, je posilovat pozici absolventa Projektu „Most“ v rodině v tom smyslu, že podle mých zjištění je většina absolventů v rodině v pozici dítěte a tudíž nemají až takové nutkání postarat se sami o sebe, řešit svou životní situaci a nestát se zavislým na dávkách či na rodičích. Faktem je, že někteří absolventi ještě ani nedosáhli plnoletosti, ale domnívám se, že je zde také velký prostor u rodičů nezaměstnaných mladistvých vůbec, aby ovlivnili situaci svého dítěte tím, že ho budou upozorňovat na jeho možnosti, a že se budou snažit svou aktivitou přimět dceru nebo syna, aby se věnovali smysluplným činnostem, za jaké společnost v tomto věku považuje tedy především studium. Otázkou samozřejmě zůstavá, jaké priority a jakou životní strategii uznávají rodiče samotní. S tímto tématem tedy souvisí můj námět k zamyšlení, jestli by nebylo vhodné v rámci Projektu „Most“ zapojit do aktivit lektorů osobnostního a sociálního rozvoje také rodiče účastníků projektu. Tedy něco podobného jako rodinná terapie, ale samozřejmě v menší míře. Mým posledním doporučením nebo vůbec námětem pro případně jinou práci je téma týkající se toho, jaký vliv mají výchovní poradci a předmět Volba povolání na základních školách. Podle mého mínění by měl být nějvětší důraz a intenzita kladena na prevenci, tudíž práce s dětmi a jejich rodiči na strategii, co bude dítě po základní škole dělat, kde by mohlo studovat či pracovat. Zajímavé téma by bylo zjistit, s jakou intenzitou a s jakým individuálním přístupem, který někteří rodiče a jejich děti potřebují, se pracuje na základních školách v rámci prevence nezaměstnanosti. Kooperace základních škol, úřadů práce, zaměstnavatelů, expertů na požadavky trhu práce, rodičů a dětí s intenzivnějším a individuálnějším přístupem by mohlo vést k eliminaci míry nezaměstnanosti mladistvých. Upozorněním je, že na toto téma se tato práce nezaměřuje, tudíž nevychází ze závěrů zjištěných ve výzkumné části. Uvádím to jen pouze jako jeden z námětů nebo jednu z připomínek pro zamyšlení nad komplexním náhledem na celou problematiku nezaměstnaných mladistvých.
57
V ZÁVĚR Faktem je, že postavení mladistvého na trhu práce je problematické. Z teoretických konceptů, které jsou uvedeny v práci, vyplývá, že nejen strukturální podmínky, ale také kulturní a behaviorální podmínky ovlivňují postavení mladistvého na trhu práce. Pokud je žádoucí, aby se nepříznivé situace nezaměstnaných mladistvých řešili, pak je opodstatněnou záležitostí věnovat se jim prostřednictvím opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Aktivizací a motivací nezaměstnaných mladistvých se pak může mnohé v jejich životech změnit. Cílem práce bylo zjistit, jaký názor mají absolventi poradenského a vzdělávacího programu Projektu „Most“ na jeho přínos z hlediska cílů, které si projekt klade. V empirickém výzkumu, který tento přínos zkoumal, jsem pomocí zodpovězení dílčích výzkumných otázek hledala odpověď na základní výzkumnou otázku práce. Situace, ve které se absolventi Projektu „Most“ nachází ukazuje na to, jestli byl splněn první cíl Projektu „Most“, a to začlenění absolventa na trh práce nebo aktivita při procesu zvyšování kvalifikace. Pomocí první dílčí výzkumné otázky jsem zjistila, že u dvou třetin dotazovaných absolventů se podařilo uplatnit se na trhu práce nebo nastoupit do vzdělávacího zařízení. Z jejich odpovědí vyplývá, že absolvováním Projektu „Most“ se dostali do lepší životní situace díky kvalifikaci či motivaci. Dalším zkoumaným jevem – získáním pracovních návyků a povědomí o dodržování pracovních povinností – jsem došla k závěru, že Projekt „Most“ splnil tento specifický cíl a jeho přínos spočívá tedy v tom, že absolventi jsou vybaveni schopností pracovat u zaměstnavatele bez potíží spočívajících ve špatných nebo žádných pracovních návycích. Třetí oblastí zkoumání bylo, jestli se absolvent Projektu „Most“ orientuje na trhu práce. V této oblasti jsem zjistila nedostatky zejména v tom, že dotazovaní absolventi Projektu „Most“ nepřikládají příliš velký význam dovednosti napsat a použít v praxi profesní životopis. Několik z dotazovaných si ani profesní životopis nepamatují, že by ho kdy psali. V rámci doporučení navrhuji, aby se realizační tým a předkladatelé Projektu „Most“ zamysleli nad tím, zda.li by nebylo vhodní zahrnout dovednost napsat profesní životopis do závěrečných zkoušek projektu. Získání klíčových a profesních kompetencí jako dílčích cílů vymezených v konceptu Projektu „Most“ je podle dotazovaných naplněno. Z odpovědí vyplývá, že přínos Projektu „Most“ v těchto odvětcích má pozitivní charakter. Nezaměstnanost mladistvých přináší určité sociální důsledky nezaměstnanosti, jejichž eliminace je posledním dílčím cílem Projektu „Most“. Pomocí dílčí výzkumné otázky jsem od dotazovaných zjistila, že si uvědomují sociální důsledky nezaměstnanosti. Značnou rezervu a podnět k zamyšlení však spatřuji v tom, že absolventi Projektu „Most“ jako mladiství i později jako plnoletí jsou ve svých rodináchs stále v pozicích dětí a není na ně kladen až takový důraz ve smyslu změny své životní situace spočívající v nezaměstnanosti. V rámci doporučení navrhuji zamyslet se nad tématikou rodinné „terapie“, i když ne v pravém slova smyslu, ale rozhodně komplexnější intervenci směřující k rodinám, ve kterých účastníci Projektu „Most“ vyrůstají. Odpověď na základní výzkumnou otázku: „Jak hodnotí přínos Projektu „Most“ z hlediska cílů, které si klade, samotní absolventi projektu?“ zní, že dotazovaní
58
absolventi Projektu „Most“ hodnotí přínos absolvování projektu jako pozitivní. Ve všech oblastech, které si Projekt „Most“ vytýčil pomocí svých cílů, je podle odpovědí komunikačních partnerů zřejmé, že přínos Projektu „Most“ je ve většině případů ku prospěchu mladistvých, ti oceňují také přístup realizačního týmu k celé problematice. Přínos je spatřován ve všech aspektech, které byly pomocí dílčích výzkumných otázek zkoumány. Námět k zamyšlení spatřuji tedy především v návrzích, aby dovednost napsat profesní životopis byla součástí závěrečných zkoušek Projektu „Most“. Dále pak zamyšlení nad jakousi zvláštní formou rodinné „terapie“, v čemž mám na mysli komplexnější přístup k problematice, zahrnutí rodinných příslušníků do skupinových sezení, aby si mohli udělat možná jasnější představu o možnostech řešení nezaměstnanosti jejich dětí. Posledním námětem k zamyšlení a možná i téma jiné práce by mohlo být, jaký vliv má na nezaměstnanost mladistvých prevence v rámci základních škol, například spolupráce s výchovnými poradci nebo význam předmětu Volba povolání.
59
SEZNAM LITERATURY 1. BUCHTOVÁ, B. A KOL. 2002. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing. 2.
BROŽOVÁ, D. 2003. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: Slon.
3.
DISMAN, M. 2002. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum.
4.
GIDDENS, A. 1999. Sociologie. Praha:Argo.
5.
HENDL, J. 1997. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum.
6.
HENDL, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál .
7.
HENDL, J. 2005. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha:Portál.
8.
HOLMAN, R. 2000. Základy ekonomie pro studenty vyšších odborných škol a neekonomických fakult VŠ. Praha: C. H. Beck .
9.
KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O. 2003. Lidské zdroje na trhu práce. Vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. Professional Publishing.
10. LAMSER, V. 1966. Základy sociologického výzkumu. Praha: Svoboda. 11. MAREŠ, P. 2002. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Slon. 12. MATĚJŮ, P., STRAKOVÁ J. A KOL. 2006. (Ne)rovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha: Academia 13. MPSV, 2007. Zpráva o situaci na trhu práce za 1. pololetí roku 2007. Úřad práce v Mostě2007. Dostupnéonline:http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo_info/obecne/stat_inf/ztp_most/zt p2007a.pdf. 14. MPSV 2003. Evropská strategie zaměstnanosti a Česká republika. Základní dokumenty. Praha: MPSV
60
15. MPSV ČR, SPRÁVA SLUŽEB ZAMĚSTNANOSTI. 2007. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2006. Praha: MPSV. 16. MŠMT 2001. Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. ČJ:19485/2001-22. Praha: MŠMT 17. MŠMT 2001. Růst, konkurenceschopnost, zaměstnanost. Výzvy a cesty vpřed do 21. století. Bílá kniha. Evropská integrace v dokumentech. Praha: MŠMT 18. NOVÝ, I., SURYNEK, A. 2002. Sociologie pro ekonomy a manažery. Praha: Grada Publishing 19. SIROVÁTKA, T. 1995. Politika pracovního trhu. Brno: MU. 20. SIROVÁTKA, T. 1997. Marginalizace na trhu práce. Brno: MU. 21. SIROVÁTKA, T. 2002. Menšiny a marginalizované skupiny v České republice. Brno: MU 22. SIROVÁTKA, T., KULHAVÝ, V., HORÁKOVÁ, M., RÁKOCZYOVÁ, M. 2006. Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti na lokálním trhu práce. Praha: VÚPSV. 23. SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P. 2003. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: FSS MU. 24. SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. 2001. Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press. 25. TOMEŠ, I. A KOL. 2002. Sociální správa. Praha: Portál. 26. VYHLÍDAL, J., MAREŠ, P. 2006. Měnící se rizika a šance na trhu práce.Analýza postavení a šancí vybraných rizikových skupin na trhu práce. Praha: VÚPSV. Dostupné online na: http://www.vupsv.cz/Fulltext/vz_188.pdf. 27. WINKLER, J., ŽIŽLAVSKÝ, M., eds. 2004. Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti. Brno: FSS MU 28. ZÁKON Č. 101/2002 Sb., o ochraně osobních údajů 29. ZÁKON Č. 262/2006 Sb., Zákoník práce 30. ZÁKON Č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. http://www.pravnik.cz/uplna-zneni/uz-147.html.
61
Dostupný
online
na:
JMENNÝ REJSTŘÍK B BUCHTOVÁ ..................................................................................................... 8, 9, 13, 19 BROŽOVÁ .............................................................................................. 13, 14, 15, 24, 25
D DISMAN ............................................................................................................. 37, 38, 40
G GIDDENS.......................................................................................................................... 9
H HENDL................................................................................................................ 37, 38, 40 HOLMAN.......................................................................................................................... 8 HORÁKOVÁ .................................................................................................................. 28
J JAHODOVÁ ......................................................................................................... 9, 21, 23
K KAŠPAROVÁ ................................................................................................................. 37 KOMÁRKOVÁ ............................................................................................................... 37 KOTÝNKOVÁ................................................................................................ 8, 26, 27, 34 KULHAVÝ ..................................................................................................................... 28
L LAMSER ......................................................................................................................... 39
M MAREŠ ........................................... 8, 9, 10, 12, 13, 15, 18, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 52, 74
N NĚMEC ........................................................................................................... 8, 26, 27, 34 NOVÝ.............................................................................................................................. 39
R RÁKOCZYOVÁ ............................................................................................................. 28
S SIROVÁTKA ............................................................. 8 ,10 ,11 ,13 -18, 22 ,25, 28, 46, 74 SURYNEK ................................................................................................................ 37, 39
T TOMEŠ............................................................................................................................ 28
V VYHLÍDAL .................................................................................................................... 25 W WINKLER ....................................................................................................................... 24 Ž ŽIŽLAVSKÝ ................................................................................................................... 24
62
VĚCNÝ REJSTŘÍK Aktivní politika zaměstnanosti ........................................................................ 8, 24, 25, 26 Dlouhodobá nezaměstnanost ........................................................................... 9, 14, 19, 23 Důsledky nezaměstnanosti ...................................................................... 18, 19, 41, 51, 58 Formální trh práce ........................................................................................................... 12 Kvalifikace .................................................. 6, 8, 11, 12, 13, 16, 26, 27, 28, 31, 38, 40, 54 Lidský kapitál .................................................................................... 11, 12, 13, 14, 19, 23 Marginalizace ...................................................................................................... 10, 11, 15 Mladistvý ..................................... 6-9, 11-18, 19-24, 27, 28, 30, 32-36, 38, 39, 49, 56-59 Neformální trh práce........................................................................................................ 12 Nezaměstnanost ............................. 6, 8, 9, 12-15, 18-27, 30-36, 38, 39, 41, 44, 55,5 7-59 Past nezaměstnanosti ...................................................................................................... 14 Prevence nezaměstnanosti ......................................................................................... 32, 57 Projekt „Most“ ...............................6, 19, 28, 29, 37, 42, 44, 45, 47, 54, 55, 56, 58, 59, 63 Rekvalifikační kurz ....................................................................................... 20, 28, 29, 52 Segmentace .................................................................................................... 10, 11, 12, 16 Sekundární trh práce ........................................................................................................ 12 Signalizační teorie ........................................................................................................... 15 Sociální izolace ........................................................................................ 19, 22, 30, 41, 51 Sociální kapitál .............................................................................................. 11, 14-16, 23 Volba povolání ........................................................................................ 19, 32, 33, 57, 59 Vzdělání ............................................................. 8-11, 14-17, 21, 23, 24, 28, 32-34, 40, 52 Zaměstnatelnost ......................................................................................................... 25, 27
63
ANOTACE Magisterská diplomová práce: Přínos Projektu „Most“ jako poradenského a vzdělávacího programu zaměřeného na mladistvé nezaměstnané v Mostě Vypracovala: Bc. Eva Pechová Vedoucí práce: Mgr. Klára Vrbková Předkládaná diplomová práce se zabývá významem a přínosem poradenského a vzdělávacího programu Projektu „Most“ pro jeho absolventy. Výzkumnou otázkou práce je: „Jak hodnotí přínos Projektu „Most“ z hlediska cílů, které si klade, samotní absolventi projektu?“ Práce vychází z teoretických konceptů, které ukazují souvislosti mezi trhem práce a postavením mladistvého na trhu práce, jedná se zejména o faktory ovlivňující postavení mladistvého na trhu práce. Empirický výzkum se zabývá jednotlivými cíly Projektu „Most“. Předmětem výzkumu jsou názory absolventů Projektu „Most“ na přínos projektu. Výzkum prokázal, že v oblastech postavení na trhu práce, získání pracovních návyků, orientace absolventa na trhu práce, získání klíčových a profesních komeptencí a eliminace sociálních důsledků nezaměstnanosti, dochází k pozitivním změnám. V závěru je uveden výčet zjištění, úskalí a doporučení, která by mohla v budoucnu ovlivnit nezaměstnanost mladistvých.
Počet slov základního textu: 21 323 Pechová, Eva. 2008. Přínos Projektu „Most“ jako poradenského a vzdělávacího programu zaměřeného na mladistvé nezaměstnané v Mostě Magisterská diplomová práce. Brno: FSS MU
64
SUMMARY Mag. diploma thesis: „Contribution of Project "Most" as counselling and educational programme with a view to young unemployed people in Most“ Author: Bc. Eva Pechová Supervisor: Mgr. Klára Vrbková This dissertation considers importace and benefits of a counseling and education program „Most“ for its absolvents. The main research question (and target is) : „ How do the absolvents evaluate the benefits of this project, especialy from the point of its goals.“ This diploma paper is drawn from the teoritical concepts of showing connections between an employment market and a posisition of young people on the empl.market. The empirical reasearch is focusing on invidual targets , purposes of the „Most Project“. The main objects of this reaserch are the oppinions of its absolvents on this project´s benefits. This research prooved possitive changes in all these spheres : the position on the employment market, learning (the) work habits, absolvents‘ orientation on the empl.market, developing their key and profesional competences , the elimination of the social implications of the unemployment. There is a summary at the close, of the fact finding,difficulty and recomendation (advises), that could possitively help to affect the unemployment of the young people.
Word count: 21 323
65
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Mapa zobrazující míru nezaměstnanosti v České republice ...................... 34 Příloha č. 2: Tabulka vzdělanostní úrovně uchazečů na Mostecku v 1.pol. 2007 ........... 34 Příloha č. 3: Informovaný souhlas komunikačních partnerů .............. ............................ 39 Příloha č. 4: Scénář rozhovoru ........................................................... ............................ 42
66
PŘÍLOHY Příloha č. 1: Mapa zobrazující míru nezaměstnanosti v České republice 30. 11. 2007
Míra nezaměstnanosti v České republice k 30. listopadu 2007 DC LB TP
UL
JN
CL
MO
SM
CV
CH
SO
LT ME
LN
KV
KL RA
PM
RO
PZ
PY
PI
UO
OP OL ZR
PE
PV
NJ PR
BK
JI JH
FM
VS
ST BM BO
TR
CB
PT
OT KA
SY
HB
TA
BR
SU
CR
KH BN
JE
RK
PU
KO
PJ
KT
NA HK
NB
PB DO
TU
JC
AB BE
PS TC
MB
VY
KM ZL UH
ZN CK
Zdroj: portal.mpsv.cz
67
HO BV
Míra nezaměstnanosti (v %) 0-5 5-10 10-15 15-20 >20
Příloha č. 2: Tabulka vzdělanostní úrovně uchazečů na Mostecku v 1. pololetí roku 2007
Zdroj: MPSV, 2007. Zpráva o situaci na trhu práce za 1. pololetí roku 2007. Úřad práce v Mostě 2007.
68
Příloha č. 3: Informovaný souhlas komunikačních partnerů
Informovaný souhlas s realizací rozhovoru
Já ………………………. souhlasím, aby rozhovor uskutečněný dne ………………….. v prostorách Střední školy technické, v Mostě – Velebudicích mohla studentka Masarykovy univerzity, Fakulty sociálních studií, Bc. Eva Pechová použít k výzkumu v rámci magisterské diplomové práce na téma: „Přínos Projektu „Most“ jako poradenského a vzdělávacího programu zaměřeného na mladistvé nezaměstnané v Mostě“. Byl(a) jsem seznámen(a) s povahou, účelem i zpracováním mnou poskytnutých dat. Souhlasím, aby data, která uvedu, byla použita k analýze dané problematiky, která je výzkumem zkoumána a souhlasím s anonymizací údajů. Pokud budou v práci uvedeny části rozhovorů, souhlasím, aby u nich bylo uvedeno změněné jméno, věk a studovaný rekvalifikační obor.
Datum: …………………………...
Podpis: ……………………………
69
Příloha č. 4: Scénář rozhovoru 1. Základní údaje: Křestní jméno, věk, doba evidence na ÚP před kurzem, vzdělání 2. Kvalifikace, vzdělání: • Uplynul rok od Vašeho absolvování rekvalifikačního kurzu v Projektu „Most“. Co jste během tohoto roku dělal – z pracovního nebo studijního hlediska? --Pracoval jste nebo pracujete? Začal jste studovat nebo se chystáte nastoupit ke studiu? Pokud ano, pomohli Vám pracovníci Projektu „Most“ s výběrem školy? Zúčastnil jste se nějakého výběrového řízení? Domníváte se, že Vám kurz pomohl uplatnit se na trhu práce? V čem?Myslíte si, že kdybyste tento kurz nenavštěvoval, že byste se sám rozhodl vrátit do školy nebo si našel zaměstnání? 3. Získání pracovních návyků: …teď k tomu, co se naučili v kurzu • Jaké jste získal pracovní návyky v kurzu? (dodržovat pracovní dobu, chodit včas do práce, respektovat pokyny nadřízeného) Máte problémy s dodržováním pracovních povinností? (snažit se kvalitně pracovat, dodržovat nařízení, dodržovat přestávky při práci, svědomitě zacházet se svěřenými předměty, nezneužívat důvěry nadřízeného) Naučil jste se například vstávat včas do práce? 4.
Orientace na trhu práce: • Naučil jste se v kurzu napsat profesní životopis? Využil jste této dovednosti po ukončení kurzu? Co dalšího jste se v kurzu naučil ohledně toho, jak se orientovat na trhu práce? Naučil jste se vyhledávat místa, kde najdete nabídku volných pracovních míst? Umíte napsat inzerát nebo odpovědět na inzerát kvůli práci?
5. Získání praxe u zaměstnavatele • V rámci kurzu jste získával praxi u zaměstnavatele. Jaké máte zkušenosti z praxe? Co vám praxe dala? Myslíte si, že by vám praxe u zaměstnavatele mohla pomoci k získání pracovního místa? V čem vidíte přednost získání praxe? 6.
Získání klíčových kompetencí •
• •
•
Komunikativnost – Myslíte si, že Vám kurz pomohl naučit se lépe komunikovat? Případně v čem? Rozumíte tomu, když se Vás zaměstnavatel u pohovoru zeptá, jaké je Vaše dosavadní vzdělání a jakou máte praxi?Umíte se zeptat na podmínky v zaměstnání? Na co konkrétně byste se zeptal? Pracovní kompetence – naučil jste se v kurzu vybranému oboru? Jakého jste se konkrétně zúčastnil? Mohl byste v tomto oboru pracovat nebo pracujete v něm? Řešení problémových situací – nastala během kurzu nějaká problémová situace, se kterou jste si nevěděl rady? Pokud ano, zjistil jste tím, jak na takovou situaci reagovat? Víte, jak řešit nějaký konkrétní problém?Víte, na koho se můžete obrátit, když máte například problém v práci? Schopnost učit se – Když se máte zabývat určitou novou znalostí, víte, kde máte hledat příslušné informace? Umíte si rozvrhnout čas, když se potřebujete něco naučit za určitou dobu?
70
•
Sociální kompetence – pomohl Vám kurz k tomu, že umíte lépe navazovat kontakty s lidmi? Víte, jaký je rozdíl v tom, když mluvíte se zaměstnavatelem nebo pracovnicí ÚP a nebo se svým kamarádem?
7.
Získání profesních kompetencí • Schopnost jednat hospodárně – naučil jste se v kurzu, jak pracovat s materiály tak, aby se s nimi neplýtvalo? Umíte šetřit pracovním materiálem? Jak například? • Kvalita práce – Máte pocit, že se snažíte při své práci o co nejvyšší kvalitu své práce? Když se při práci něco pokazí, víte, jak to máte opravit nebo na koho se obrátit o pomoc? • Bezpečnost a ochrana zdraví při práci – Znáte základní pravidla dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci? Nosíte při práci potřebný pracovní oděv?
8.
Sociální důsledky nezaměstnanosti • Životní úroveň – Domníváte se, že má nezaměstnaný nižší úroveň než pracující? Pokud ano, v čem? Pokud máte sám tu zkušenost, že jste pracoval, zaznamenal jste změnu v životní úrovni? • Časová struktura dne – Naučil jste se v kurzu lépe využívat a organizovat svůj čas? Naučil jste se například vstávat, pokud máte povinnost jít do práce nebo do školy? A pokud jste nezaměstnaný, dělá Vám problémy ráno vstát a dělat smysluplnou aktivitu? Jak vypadá Váš harmonogram dne? • Postavení v rodině – změnilo se nějak Vaše postavení v rodině po ukončení kurzu? Pokud ano, v čem to spočívá? Jste v rodině v roli dítěte? Žijete pořád u rodičů? Pochválila Vás rodina za to, že jste kurz zvládnul a úspěšně dokončil? • Sociální izolace, sociální kontakty – Máte pocit, že jste absolvováním kurzu získal nové kontakty, nové lidi, na které se v případě potřeby můžete obrátit? Našel jste v kurzu přátele? Změnil se nějak okruh lidí, se kterými se stýkáte? • Vliv na zdraví – Domníváte se, že se Vám za poslední 2 roky nějak změnil zdravotní stav? Pokud ano, v čem? Pociťujete obtíže, které jste dřív neměl? Cítíte se zdravotně lépe než v minulosti?
9.
Vlastní hodnocení přínosu Projektu „Most“
Zhodnoťte svými slovy, jaký dojem ve Vás nechal Projekt „Most“, subjektivně zhodnoťte, jestli Vám byl Projekt „Most“ ku prospěchu, v čem spatřujete jeho přínos, jak ovlivnil Váš život, jestli se něco zásadního ve Vašem životě změnilo. Máte – li dojem, že se nějak změnilo Vaše postavení na trhu práce, jestli se nějak změnil Váš postoj ke vzdělávání.
71
Přínos Projektu „Most“ jako poradenského a vzdělávacího programu zaměřeného na mladistvé nezaměstnané v Mostě ODBORNÁ STAŤ ÚVOD O nezaměstnanosti jako takové již byla napsána spousta literatury. Problematika mladistvých nezaměstnaných je velice specifická. Pozornost na tuto skupinu ohroženou dlouhodobou nezaměstnaností obrací sociální politika a pracovníci sociální práce hned z několika důvodů. Jsou to aspekty týkající se především nízkého věku, nedostatečné kvalifikace, téměř žádné praxe a zkušeností a v neposlední řadě je zaměstnanost mladistvých také problematičtější z hlediska dodržování právních norem při zaměstnávání mladistvých. Problematika této skupiny nezaměstnaných je také specifická vzhledem k jejich životnímu období, kdy se na počátku období dospělosti potýkají s nepříznivými podmínkami pro vstup do života aktivních pracujících lidí a neúspěchy v této oblasti se mohou odrazit i v jiných aspektech jejich životů. Základní výzkumnou otázkou práce je: „Jak hodnotí přínos Projektu „Most“ z hlediska cílů, které si klade, samotní absolventi projektu?“ Obsah a náplň práce tedy směřuje k tomu, abychom pochopili, jak přemýšlejí a jaký názor mají konkrétní účastníci rekvalifikačních kurzů pro nezaměstnané mladistvé, konkrétně Projektu „Most“ v Mostě – Velebudicích. Základní výzkumnou otázkou chci odpovědět na to, jestli se absolventi rekvalifikačních kurzů Projektu „Most“ domnívají, že jim absolvování rekvalifikačního kurzu je ku prospěchu, jestli se domnívají, že získali potřebné pracovní návyky a dovednosti, jestli se zlepšila jejich schopnost komunikovat, pracovat v kolektivu a jestli se tedy absolvováním nějak změnilo jejich postavení na trhu práce či jejich motivace k dalšímu studiu. Nezaměstnaní mladiství se také řadí do skupiny „nekvalifikovaní uchazeči o zaměstnání“. Zaměstnavatel pak pohlíží na takového člověka s předsudky o nízké kvalitě a motivaci této pracovní síly. V kombinaci se zákonnými normami, kdy mladistvý má určitá specifika týkající se délky pracovní doby a jiných úprav výkonu práce, je jasné, že mladistvý bez vzdělání, bez praxe a zkušeností a se specifickými podmínkami pro výkon práce má velmi nevýhodné postavení na trhu práce. KONTEXT – Teoretické koncepty Nezaměstnanost mladistvých je specifická tím, že v tomto mladém věku, pokud nemá mladistvý zájem ani o studium ani pracovat, může to v konečném důsledku úzce souviset se závažnými výchovnými a psychickými problémy. Pokud si člověk neosvojí určité pracovní návyky a nenaučí se přirozenému řádu, který je typický pro vzdělávací
72
zařízení, budou mít pravděpodobně se zaměstnáním problémy i ve svém budoucím životě a dlouhodobá nezaměstnanost, do které se pak snadno můžou dostat, je „vyřadí na okraj společnosti a často pak mají sklony k psychopatologickému jednání“ (Buchtová a kol., 2002, s.110). Trh práce je významným činitelem. Pracovníkovi zprostředkovává nejen příjem jako takový, ale zajišťuje mu také určitý sociální status v rámci společnosti a v rámci postavení na pracovním trhu (Sirovátka, 1995). Příjem člověka je důležitý pro uspokojování základních lidských potřeb a pro zabezpečení jeho rodiny. Trh práce není homogenní a uzavřený, nýbrž otevřený a rozmanitý co se týče všech aspektů majících vliv na postavení pracovníků na trhu práce. Kromě segmentace na trhu práce mají významný vliv také lidský a sociální kapitál, který napomáhá aktérům trhu práce uplatnit se. Otázkou u nezaměstnaných mladistvých však zůstavá, do jaké míry se jim lidského a sociálního kapitálu dostává tak, aby jim tyto charakteristiky v poli trhu práce pomohli. Podle teorie segmentace pracovního trhu vyplývá, že mladiství mají své potenciály velmi omezené a jejich uplatnění na trhu práce je velmi ztížené především z těch důvodů, že nemají potřebný lidský kapitál, nemají žádnou získanou praxi ani pracovní návyky a nemají ani motivaci se na trhu práce uplatnit. Ze všech hledisek je postavení mladistvého na trhu práce problematické. V rámci teorie duálního trhu přichází pro mladistvé v úvahu uplatnění na trhu práce sekundárním. Vzhledem k nízké motivaci ke zvyšování kvalifikace a vzhledem k demotivačnímu systému sociálních dávek a malému rozdílu mezi výší dávek a minimální mzdy (která se dost často týká právě nekvalifikovaných sil), reagují nezaměstnaní rezignováním na hledání zaměstnaní a propadají se do pasti dlouhodobé nezaměstnanosti. V případě mladistvých se jedná o přiklonění k neformálnímu trhu práce, neboť když bude nekvalifikovaný mladistvý zaměstnán oficiálně, bude se jeho mzda přibližovat spíše k minimální mzdě, která je vzhledem k systému sociálních dávek demotivující a proto se dá předpokládat, že mladistvý si raději nechá vyplácet sociální dávky a vzhledem k jeho častým neformálním kontaktům zřejmě nebude problém sehnat si práci „načerno“ a vylepšit si tak svůj finanční rozpočet. Postavení mladistvých nezaměstnaných na trhu práce se přibližuje spíše k tomu, že jsou účastníky externího trhu práce, jen těžko se jim shání práce a mají malou šanci proniknout do interního trhu práce. Pro interní trhy práce jsou podstatné základní tři charakteristiky: a)existuje na nich hiearchicky uspořádaný žebříček pozic, b) vstup na ně je možný jen na spodních stupních žebříčku, c)pohyb na žebříčku je spojen s rozvojem dovedností a znalostí, jenž zahrnuje pracovní praxi a individuální přípravu (Althauser a Kalleberg in Sirovátka 1997). V tomto smyslu existuje určitá šance, pokud by byl mladistvý schopen nastoupit na nejnižší stupeň žebříčku pozic v podniku a jistota zaměstnání a stálý plat by ho motivoval k udržení si zaměstnání, motivace by pak směřovala i k získání kvalifikace, která by mu přiblížila i možnost vypracovat se na lepší pozici v rámci podniku. Motivace a past nezaměstnanosti se zdají ve vztahu k mladistvým nezaměstnaným jako klíčová. Takhle mladí lidé jsou ve svých rodinách vlastně ještě dětmi, málokdy v tomto věku, kdy ještě nedosáhli 18. roku věku, zakládají rodiny a proto nemají zodpovědnost za nikoho jiného než sami za sebe. Motivace k tomu, aby změnili svou situace je příliš nízká, neboť se domnívám, že jim tato situace vyhovuje. Ve svých rodinách nemají mnohdy ani jiný příklad, většinou se nezaměstnanost týká
73
také alespoň jednoho z rodičů. Východiskem je v jejich případě možnost vzdělávání, ale někdy asi narážejí na bariéru v rodině, kde vzdělání není prioritou. Lidský i sociální kapitál jsou aspekty, které se problematiky nezaměstnaných mladistvých také týkají, ale bohužel vzhledem k jejich specifikaci je to další kapitola toho, čeho mají mladiství nedostatek a stěžuje jim to postavení na trhu práce. Vzhledem k tomu, že nezaměstnaní mladiství dokončili pouze základní školu a v lepším případě mají uzavřený alespoň jeden ročník středoškolského zařízení, je více než jasné, že signalizace ukazuje na mladé lidi, kteří si ještě neuvědomují hodnotu lidského kapitálu v procesu začleňování na trh práce, a nebo opustili vzdělávací zařízení spíše z výchovných problémů, což je typické pro jejich věk a specifické pojetí období dospívání. Problematikou mladistvých z hlediska vývojové psychologie a specifikací období dospívání v souvislosti s problematikou nezaměstnanosti se budu podrobněji zabývat v jedné z dalších kapitol. Kromě strukturálních faktorů ovlivňujících postavení pracovníka na trhu práce mají významnou roli také kulturní a behaviorální faktory. Ze strany pracovníků lze hovořit o tom, že mohou situaci na trhu práce a své uplatnění na trhu práce ovlivnit především tím, co mohou jako pracovní síla nabídnout. Zde hraje hlavní roli tedy lidský a sociální kapitál. Mladistvý nezaměstnaný, pro kterého je postavení na trhu práce „žhavou novinkou“, nedokáže nabídnout nic z toho, co jsem vyjmenovala. Postavení na trhu práce je velmi obtížné. Prioritou by tedy pravděpodobně mělo být to, že hlavním úkolem mladistvého je především získání kvalifikace, která je jedním z aspektů, jak postavení na trhu práce změnit. Mladistvý uchazeč o zaměstnání je většinou v roli dítěte a žije ve své původní rodině s rodiči nebo jinými příbuznými. Vzhledem k absenci vzdělání a dalších charakteristik lidského kapitálu se domnívám, že valná většina mladistvých volí strategii „rezignující“17 , spadající pod strategie směřující mimo pracovní trh. Podle mého názoru jim mnohdy situace závislosti na sociálních dávkách vyhovuje, neboť nemají povinnost starat se o jimi vytvořenou rodinu, protože dosud žádnou nevytvořili. Vzhledem k jejich nízkému věku ještě rodiny většinou nezákladají a v případě, že již děti mají, pak často žijí společně všechny generace v jedné domácnosti. Nezaměstnaní mladiství jsou skupinou ohroženou dlouhodobou nezaměstnaností. Mladí lidé nemají vyhraněný názor na žebříček životních hodnot, jsou ovlivnitelní, rychle si zvyknou na život bez pravidelné docházky do práce a plnění povinností. S prodlužující se dobou evidence se zvyšuje riziko, že ztratí motivaci pracovat, klesá jejich sebedůvěra a nejsou si jisti svojí rolí ve společnosti, jsou nebezpečným vzorem pro své vrstevníky a snaží se pak uplatnit pouze v šedé ekonomice (Kotíková in Sirovátka, Mareš 2003). Dalšími aktéry na trhu práce můžou být také nestátní organizace a různá sdružení zabývající se především volnočasovými aktivitami zaměřenými na děti a mladistvé, ale v konečném důsledku pracují s nezaměstnaným mladistvým i na jeho postojích ke své situaci, na přístupu ke vzdělávání a na postavení mladistvých nejen na trhu práce, ale v celé společnosti samotné. Velmi důležitými aktéry na trhu práce jsou zaměstnavatelé, kteří vlastně v konečném důsledku mohou pomoci mladistvému s postavením a s integrací na trh práce tím, že ho zaměstnají a umožní mu získat praxi. Spolupráce úřadů práce a 17
Strategie „rezignující“ je charakteristická pro marginální pracovní sílu s velmi nízkým lidským i sociálním kapitálem, o který by se mohla opírat, při existenci velmi silných bariér přístupu na interní i sekundární pracovní trhy (Sirovátka 1997:110)
74
realizátory programů aktivní politiky zaměstnanosti, zejména rekvalifikací, se zaměstnavateli je velice na místě, neboť to, jak dobře budou zaměstnavatelé znát náplně rekvalifikací a absolventy rekvalifikací pak může ovlivnit, jestli je do zaměstnání přijmou. I to, že účastníci rekvalifikací docházejí v rámci kurzu k zaměstnavateli za účelem získání praxe umožní, že zaměstnavatel uchazeče pozná, zjistí, jaký je pracovník a není pak daleko k tomu, aby mu pracovní místo nabídl. Individuální a sociální důsledky nezaměstnanosti mladistvých je pro mně téma stěžejní v této práci. Domnívám se, že to, jak mladiství vnímají svoji situaci, je podstatné pro jejich motivaci tuto situaci chtít změnit Déletrvající důsledky nezaměstnanosti a žádná změna, tedy dlouhodobá nezaměstnanost, vede jedince k dalším problémům jakými můžou být demotivace k hledání pracovního místa, ztráta pracovní etiky, snižuje a devastuje se lidský kapitál, jedince může postihnout stigmatizace a budoucí nedůvěra potencionálních zaměstnavatelů a v neposlední řadě také může přijít krize identity člověka, která je spojená s tím, že nezaměstnaný není pro společnost důležitý a potřebný (Mareš, 1998). Změna životní úrovně je jako důsledek nezaměstnanosti neopomíjitelná. Životní úroveň se u mladých lidí projevuje tím, jaké nosí oblečení, jaké používají mobilní telefony apod., pak se můžou cítit jako chudí proti jiným mladým lidem a skupina, jejíž se snaží být součástí, je může považovat za outsidery, kteří v jejich skupině nemají své místo. To může vést k psychosociálním problémům a k páchání trestné činnosti za účelem si prostředky opatřit byť nezákonným způsobem. Záleží na typu každého člověka, jakou má strategii při trávení svého volného času. Mladí lidé podléhají většinou pasivním aktivitám, u kterých jsou znudění a někdy ani neví, jak se dá volný čas aktivně využívat. Vyrůstají na sídlištích, kde se nic zvláštního neděje a pokud je rodiče od dětství nevedou například ke sportování, pak je těžké nalézt pro ně nějakou aktivní činnost, která by mladého člověka bavila a naplňovala. Domnívám se, že rekvalifikační kurzy, do kterých mladiství nezaměstnaní mají možnost nastoupit, jsou velmi pozitivní nejen v tom ohledu, že se tam mladiství naučí nějakému oboru a mohou získat alepoň představu o tom, čím by se mohli živit. Nabízí jim také možnost aktivním způsobem trávit volný čas nebo jim alespoň ukáží, jakým způsobem se dá volný čas trávit. Časový harmonogram dne pracujícího člověka ukazuje, jak si lze rozvrhnout den, jaký je rozdíl mezi pracovním dnem a dnem, kdy má člověk volno. V rekvalifikačním kurzu získá také pracovní návyky, které se mu při vstupu do budoucího zaměstnání osvědčí, zejména například povinnost přijít do zaměstnání včas nebo respektovat rozvržení pracovní doby. Rodina ovlivňuje mladistvého z největší části. Mladistvý se blíží k prahu dospělosti a doposud všechny inerakce a výchovné modely přejímá především z rodiny. Potom je tedy velice těžké nejen motivovat mladistvého k tomu, aby měl touhu vyučit se něčím nebo vystudovat a najít si dobré a odpovídající zaměstnání, ale především motivovat také jeho rodiče. Nezaměstnaní mladiství však mohou také pocházet z dobře situovaných rodin a jejich problémy, které poté vedou až k nezaměstnanosti (zejména výchovné problémy) mohou způsobit, že mladý člověk natruc rodičům nebude chodit do školy a nastartuje tak koloběh událostí, které však může změnit jen on sám. V takových případech je pak na místě, aby rodina vyhledala pomoc odbornou, například Poradnu pro rodinu a mezilidské vztahy nebo obdobné instituce, které se těmito případy zabývají. Někdy se může stát, že rodiče jsou vzdělaní a jejich aspirace směřují k vysoké vzdělanosti potomků, kteří se však vložené důvěry a nátlaku ke vzdělání zaleknou a začnou být
75
s nimi problémy. Jak jsem již dříve zmiňovala, nezaměstnaní mladiství mají své užší a širší okolí většinou tak specifické a podobné jejich vlastním situacím, že je zde spíše předpoklad, že se o volném pracovním místě u zaměstnavatele ani nedozví. Mladí lidé jsou specifická skupina a vzhledem k jejich žebříčku hodnot se může stát, že když v jejich okolí má jejich vrstevník snahu pracovat a najde si zaměstnání, může se stát terčem výsměchu, že má zapotřebí chodit do zaměstnání, a že nemá tolik volného času jako ti, kteří nepracují. SHRNUTÍ – Postavení mladistvého na trhu práce Lze shrnout, že mladistvý nezaměstnaný má na trhu práce velmi špatnou pozici. S ohledem na segmentační teorie trhu práce je zřejmé, že mladistvý se v lepším případě mohou uplatnit spíše na sekundárním trhu práce, kde jsou pracovní místa hůře finančně ohodnocena, vyznačují se velkou nejistotou a pracovníci mají také horší pracovní podmínky pro výkon zaměstnání. Existuje také pravděpodobnost, že mladiství se budou snažit uplatnit na neformálním trhu práce a více je budou lákat práce „načerno“, přičemž to pro ně znamená pouze zlepšení své aktuální finanční situace v rámci přilepšení k sociálním dávkám. Vzhledem k tomu, jak pravděpodobně většina z nich vnímá svoji situaci, a vzhledem k tomu, jak působí strukturální a kulturně-behaviorální podmínky na trhu práce na postavení mladistvého na tomto trhu, je více než jasné, že pokud nezasáhnou instituce, ať státní či nestátní, život nezaměstnaných mladistvých se zřejmě správným směrem ubírat nebude. V tomto věku, kdy si mladí lidé teprve vytvářejí určité návyky a standardy, zjišťují, co je podstatné a co nikoliv, co jim pomůže v jejich budoucím životě a jak sobě i své budoucí rodině zajistit normální fungování a splnění cílů, je velice důležitá intervence. V případě, že se stane, že nezletilý člověk nenavštěvuje žádné školské zařízení ani nepracuje, ocitne se v evidenci příslušného úřadu práce. První instituce, která by mu tedy měla pomoci v jeho situaci je úřad práce, potažmo stát. Podle mého názoru jsou rekvalifikace jednou z hlavních možností, jak pracovat s nezaměstnanými mladistvými a jak jim pomoci k tomu, aby se nedostali do propasti dlouhodobé nezaměstnanosti. Při práci s mládeží, respektive s mladistvými, je optimálním řešením využití nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Přicházejí v úvahu veřejně prospěšné práce, které však mají podobu krátkodobého pracovního uplatnění. Je zde ale závislost na vůli starostů měst a obcí, aby taková místa vytvořili. Problém zde vidím především v tom, že při takovém výkonu práce nebude na mladistvé dostatečně působit nějaký pracovník či poradce ve věci, jak získat v budoucnu stálé zaměstnání nebo intervence zaměřující se na přesvědčení mladistvého, aby nastoupil do vzdělávacího zařízení. Lepší variantou se mi zdají být rekvalifikace a to především poradenské a vzdělávací programy zaměřené přímo na tuto specifickou skupinu. Tento program či projekt v mnoha ohledech přihlíží ke specifickým rysům mladistvých a podle toho s nimi i realizátoři projektů pracují. Speciálním druhem rekvalifikačních činností je například Projekt „Most“, který je v posledních letech nazýván jako Poradenský a vzdělávací program pro mladistvé. Pracuje výhradně s madistvými uchazeči o zaměstnání, výjimečně s uchazeči, kterým je 19 let, ale jinak splňují požadavky pro nastoupení do tohoto druhu rekvalifikačního programu.
76
PROJEKT „MOST“ Projekt „Most“ je na Mostecku realizován již od roku 1995. Zahrnuje rekvalifikační kurzy určené pro nezaměstnané mladistvé; vznikl ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a pod vedením odborníků z Velké Británie v rámci spolupráce s Know How Fund. Hlavním cílem Projektu „Most“ je poskytnout komplexní poradenství a vzdělávání cílové skupině nízkokvalifikovaným mladistvým uchazečům o zaměstnání ve věku od 15 do 19 let věku, kteří ještě nemají žádnou pracovní zkušenost a mají většinou nízký stupeň vzdělání. Proto se program také zaměřuje na získání dovedností na konkrétní pracovní činnost a získání odborné praxe u zaměstnavatelů. Poradenství je zaměřeno na rozvoj osobnosti, zvýšení motivace a na volbu oboru. Obsahovou náplní kurzu je profesní příprava ve zvoleném oboru. Součástí profesní přípravy je také praxe absolvovaná u zaměstnavatele. Po celou dobu rekvalifikace a praxe na frekventanty působí lektoři osobnostního a sociálního rozvoje. V rámci ochutnávky probíhají také tzv. Job cluby, které frekventanty připraví na situaci na trhu práce a na vstup do zaměstnání po ukončení rekvalifikace. V rámci vybraného oboru mistři odborného výcviku zohledňují jak teoretické hledisko týkající se znalostí oboru, tak praktické dovednosti. Dovednosti obojího – praxe i teorie - jsou také prověřovány u závěrečných zkoušek. Klíčovými aktivitami poradenské části je bilanční diagnostika, kdy výstupem této aktivity jsou zprávy o doporučení vhodného rekvalifikačního oboru dle osobnostních předpokladů uchazeče. Osobnostní a sociální rozvoj probíhá formou skupinové práce lektorů a účasníků projektu. U cílových skupin dochází k povzbuzení stránky duchovní, morální, kulturní, mentální a tělesné. Nechybí ani příprava pro zvládnutí či umění vyhledání pomoci při obtížných životních situací v dospělosti. Specifickými cíli poradenského a vzdělávacího programu - Projektu „Most“ jsou: • získat vhodnou kvalifikaci vedoucí k následnému zařazení do pracovního poměru; • motivovat a připravovat mladistvé k dokončení příslušného studia, případně nástupu do jiné formy vzdělávání; • získání pracovních návyků mladistvých a dodržování pracovních povinností • orientovat se na trhu práce (umět napsat životopis, hledat volná prac. místa, napsat inzerát; • získání klíčových kompetencí: komunikativní, řešit problémové situace, schopnost učit se, pracovní, sociální, motivační; • získání praxe u zaměstnavatele; • získání profesních kompetencí: být schopen jednat hospodárně, usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků a služeb, dbát na bezpečnost a ochranu zdraví při práci; • redukovat sociální důsledky, které nezaměstnanost přináší a mladistvé ovlivňuje: pokles životní úrovně, změna časové struktury dne, postavení v rodině, sociální izolace, ztráta sociálních kontaktů, vliv na zdraví. S ohledem na výše uvedené cíle Projektu „Most“, jejichž obsah koresponduje s obecnými cíly, ke kterým směřuje filosofie aktivní politiky zaměstnanosti a s ohledem na teoretické koncepty týkající se nezaměstnanosti mladistvých, jsem zvolila tyto dílčí
77
výzkumné otázky: 1. „Domnívá se absolvent Projektu „Most“, že mu jeho absolvování může pomoci při umístění na trh práce nebo k získání další kvalifikace?“ 2. „Získá absolvent Projektu „Most“ pracovní návyky a povědomí o dodržování určitých pracovních povinností?“ 3. „Orientuje se absolvent Projektu „Most“ na trhu práce?“ 4. „Získá absolvent Projektu „Most“ díky úspěšnému absolvování kurzu klíčové kompetence vymezené v rámci specifických cílů projektu?“ 5. „Získá absolvent Projektu „Most“ díky úspěšnému absolvování kurzu profesní kompetence vymezené v rámci specifických cílů projektu?“ 7. „Dochází podle absolventa Projektu „Most“ k eliminaci sociálních důsledků nezaměstnanosti díky absolvování kurzu?“ Celá problematika nezaměstnanosti mladistvých má svá specifika, rysy, úskalí, ale také příčiny a důsledky. Nabízí se otázka, co dělat proti nezaměstnanosti mladistvých v rámci prevence? Jaká preventivní opatření mohou zabránit tomu, aby se mladiství dostali po ukončení základního vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání na středních školách do evidence úřadu práce? Podle mého názoru velký vliv na to, co budou mladiství dělat až dokončí základní školu mají v prvé řadě rodiče či zákonní zástupci dětí. Ti by měli mít největší zájem na tom, aby jejich děti byly vzdělané a úspěšné v životě. Ne však každé dítě má tuto podporu ve svých rodičích. Zvlášt v rodinách, kde je situace nezaměstnanosti brána jako normální, kde sami rodiče nejsou vzdělaní. Tam pak nastává problém, že ani děti nemají touhu po vzdělání a nejsou v tomto úmyslu podporováni. V dalším případě má značný vliv na rozhodování dětí, co po absolvování základní školy, sama základní škola. Dle nařízení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z roku 2001 je povinnost každé základní školy zahrnout do učebních rozvrhů a osnov předmět „Volba povolání“. Nejen předmět Volba povolání, ale vůbec práce výchovných poradců na základních školách by měla přispět k situaci, že se bude méně stávat, že se ocitne mladistvý po ukočení základní školy v evidenci úřadu práce. Pokud se mladistvý dostane do nepříznivé situace, kdy ztratí zaměstnání nebo spíše je vyloučen ze školy či školu sám dobrovolně opustí, je jeho poviností jít se evidovat na příslušný úřad práce dle svého bydliště. Protože patří mladiství mezi ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání, na Úřadu práce v Mostě je pracovnice, která pracuje jen s mladistvými uchazeči o zaměstnání. K této pracovnici chodí mladistvý na konzultace a předem domluvené schůzky. Pracovnice specializujcící se na mladistvé ho seznámí s jeho právy a povinnostmi. Na prvním jednání diskutuje s mladistvým o příčinách jeho nezaměstnanosti, o jeho současné situaci a nabízí mu možnosti, jak nezaměstnanost řešit. Vzhledem k tomu, že pracovních míst je na Mostecku velmi omezené množství, zaměstnavatelé většinou ani mladistvé nedoporučují na svá volná pracovní místa vzhledem k jejich specifice – nedostatečné kvalifikaci, žádné praxi a zvláštních pracovních podmínkách, které by jim museli zabezpečit. Na úřadu práce v Mostě jsem terénním šetřením zjistila, že pracovnice upřednostňují přístup, kdy umožní na předem domluvených návštěvách uchazečům pracovat s počítačem, s internetem, uchazeči můžou absolvovat testy, které prokáží, k čemu mají dispozice, na jaký druh studia či
78
práce by se hodili, jejich osobnostní předpoklady a pomáhají jim vyhledávat, do jaké školy by mohli v nejbližším termínu nastoupit. Je možno také domluvit individuální pohovor s externím výchovným poradcem, který si s uchazečem promluví a doporučí mu, na jaký typ školy se může zaměřit. Jelikož jsou mladiství mnohdy laxní k přístupu řešit svoji situaci, mohou pracovníci úřadu práce pro maření spolupráce s úřadem práce nahlásit tuto situaci odboru sociálních věcí, kde řeší s rodinou nebo tedy se zákonným zástupcem sociální dávky a ty mohou být omezeny. Je to jediný nástroj, jak dohédnout na spolupráci mladistvého s úřadem práce. Možností, jak pracovat s mladistvými a kam je doporučit ohledně vzdělávání, je na Mostecku několik, hlavní podmínkou je motivace a aktivní účast samotného mladistvého. VÝZKUM K nalezení odpovědí na poznávací cíl této práce, tedy na základní výzkumnou otázku této práce, jsem si zvolila kvalitativní výzkum. Hlavním cílem výzkumu je porozumění a také interpretace problému, tak jak ho vnímá samotná cílová skupina. Výzkumným cílem této práce je zjistit názory absolventů poradenského a vzdělávacího programu - Projektu „Most“ na přínos absolvování z hlediska toho, jaké cíle si Projekt „Most“ klade. K zodpovězení základní výzkumné otázky, cíle výzkumu, mě dovedou dílčí výzkumné otázky, které vyplynuly z povahy tématu a při rozpracovávání teoretických koncptů vztahujících se k tématu . Jako techniku sběru dat jsem zvolila polostandardizovaný rozhovor - interview18, jehož rámcová osnova je předem daná, ale přitom při realizaci rozhovoru je dostatek prostoru pro kladení doplňujících otázek, které tazatele napadnou až při přímé interakci tazatele s respondentem. Jednotkou zjišťování v této práci jsou absolventi Projektu „Most“, kteří absolvovali v červnu roku 2006 a tudíž od jejich ukončení účasti uplynul více než rok. Podstatnou informací, kterou se domnívám, že je hodno uvést je to, že do rekvalifikačních kurzů Projektu „Most“, který začínal v září 2005 a končil v červnu 2006 nastoupilo 20 nezaměstnaných mladistvých a úspěšně absolvovalo 9 účastníků. Po přípravě scénáře rozhovoru19 jsem si s vedením realizačního týmu, respektive s vedoucím Projektu „Most“ v Mostě – Velebudicích, domluvila termín, kdy se rozhovory s absolventy kurzů uskuteční. Získávání informací k jednotlivým tématům obsažených v dílčích výzkumných otázkách většinou koresponduje s pořadím dílčích výzkumných otázek, jak jsou uvedeny v předchozích částech této práce. Počátek rozhovorů se týkal současné situace absolventa Projektu „Most“, jeho uplatnění na trhu práce, nebo nástupu ke studiu, dále pak zjišťuji, jestli absolvent Projektu „Most“ získal pracovní návyky, povědomí o dodržování pracovních povinností, jestli se orientuje na trhu práce, zda-li získal klíčové a profesní kompetence a zda-li pociťuje eliminaci sociálních důsledků nezaměstnanosti. Všechna tato témata se vztahují k vymezeným cílům, které si stanovuje Projekt „Most“ 18
Rozhovor (interview) „můžeme definovat jako techniku pozorování, kdy v příměm styku (tváří v tvář) se snažíme přimět druhé osoby k tomu, aby podaly informace o něčem, své mínění o něčem nebo vyjádřily motivaci svého jednání.“ (Lamser, 1966, s.109) 19 Scénář rozhovoru uvádím v příloze č.4
79
ve svém konceptu. Na začátku rozhovoru jsem soustředila pozornost na to, jaká je současná situace absolventa Projektu „Most“, jestli se uplatnil na trhu práce nebo začal studovat či jestli zůstal v evidenci úřadu práce. První dílčí výzkumná otázka, na kterou chci tímto poznáním odpovědět zní: „Domnívá se absolvent Projektu „Most“, že mu jeho absolvování může pomoci při umístění na trh práce nebo k získání další kvalifikace?“ u dvou třetin dotazovaných se cíl Projektu „Most“ zdůrazněný v první dílčí výzkumné otázce splnil, tudíž mohu konstatovat, že v tomto směru bylo naplnění cíle úspěšné a odpověď na první dílčí výzkumnou otázku je pozitivní. Získání pracovních návyků a získání povědomí o dodržování pracovních povinností je obsaženo ve druhé výzkumné otázce, která zní: „Získá absolvent Projektu „Most“ pracovní návyky a povědomí o dodržování určitých pracovních povinností?“ Z odpovědí vyplývá, že pravděpodobně při docházení do zaměstnání nebo při jiných povinnostech nedělá dotazovaným problémy respektovat a dodržovat, co je nařízeno. Odpověď na druhou dílčí výzkumnou otázku je pozitivní. Třetí dílčí výzkumná otázka zní: „Orientuje se absolvent Projektu „Most“ na trhu práce?“ Odpověď na tuto otázku je těžká. Podle odpovědí komunikačních partnerů je zřejmé, že více než polovině dotazovaných by dělalo problémy napsat profesní životopis, většina by si poradila s napsáním inzerátu o práci a nemají ani nějaké zvláštní problémy s internetem ve smyslu, kde hledat servery nabízející práci. Domnívám se ale, že dovednost napsat profesní životopis je jedna z klíčových, a proto odpověď na třetí dílčí výzkumnou otázku je negativní. Získání klíčových kompetencí v rámci absolvování rekvalifikačního kurzu Projektu „Most“ považuji za dosažené, neboť u všech oblastí, na které jsem se absolventů ptala, odpovídali v duchu, že jim nedělá problémy komunikovat, v rámci hodin osobnostního a sociálního rozvoje zdokonalovali komunikativnost především nácviky pohovorů u zaměstnavatele, vyjadřování vlastních názorů atd. Dále pak pracovní kompetence je jimi získána, řešení problémových situací jim také nedělá zvláštní problémy, s učivem jsou také schopni si poradit, pokud je to od nich vyžadováno, i když tedy v klasickém vzdělávacím procesu měli někteří z nich problémy se zvládnutím učiva. Proto se domnívám, že je velmi podstatné, že v rámci Projektu „Most“ zažili úspěchy a pochvaly směřující pak k úspěšnému absolvování, neboť v minulosti se mohli někteří absolventi domnívat, že nejsou schopni se učit a něčeho dosáhnout. Souhrnně můžu konstatovat, že absolvent Projektu „Most“ získá klíčové kompetence úspěšným absolvováním rekvalifikačního kurzu a tudíž odpověď na čtvrtou dílčí výzkumnou otázku :„Získá absolvent Projektu „Most“ díky úspěšnému absolvování kurzu klíčové kompetence vymezené v rámci specifických cílů projektu?“ je pozitivní. Získání profesních kompetencí pokládám za důležité zejména z hlediska, že absolvent práci v budoucnu nejenže třeba získá, ale důležité také je, aby si ji dokázal udržet. Odpověď na pátou dílčí výzkumnou otázku, která zní: „Získá absolvent Projektu „Most“ díky úspěšnému absolvování kurzu profesní kompetence vymezené v rámci specifických cílů projektu?“ je jasně pozitivní. Z hlediska eliminace sociálních důsledků nezaměstnanosti se domnívám, že podle analýzy rohovorů vyplývá, že Projekt „Most“ splňuje tento cíl, došlo k jeho naplnění. Absolventi Projektu „Most“ si uvědomují snížení životní úrovně díky nezaměstnanosti, uvědomují si podstatu struktury času dne, kdy pokud mají nějaké povinnosti, chápu, že je nutné nejdříve plnit povinnosti a až potom se věnovat volnému času. Co se týče postavení v rodině, většina absolventů Projektu „Most“ je v rodině
80
v pozici dítěte, což je nijak nenutí měnit svou strategii postavení na trhu práce. Co se týče sociálních kontaktů a zdravotního stavu, tam absolventi nějakou významnou změnu nezaznamenali. Odpověď na šestou, poslední dílčí výzkumnou otázku: „Dochází podle absolventa Projektu „Most“ k eliminaci sociálních důsledků nezaměstnanosti díky absolvování kurzu?“ je pozitivní, PROBLÉMY PŘI ROZHOVORECH A DOPORUČENÍ Největší problém při realizaci rozhovorů spatřuji v motivaci některých komunikačních partnerů. S realizací rozhovoru sice souhlasili,ale buď to byl strach či ostych při samotném rozhovoru nebo to byl nezájem, který zapříčinil, že rozhovory nebyli příliš podnětné nebo tak podnětné, jak jsem si představovala. Ostatní absolventi Projektu „Most“, asi dvě třetiny, byli ale komunikačně na úrovni, měli vlastní názor a dokázali zhodnotit a vyjádřit to, na co jsem se jich zeptala. Souhrnně ale mohu říci, že se domnívám, že rozhovory jsou kvalitní a informačně bohaté na to, abych mohla zanalyzovat a zhodnotit dílčí výzkumné otázky a pomocí nich odpovědět na výzkumný cíl této práce. Po úspěšném zrealizování výzkumu týkajícího se pohledu a názoru absolventů Projektu „Most“ na přínos projektu z hlediska cílů, které si klade, jsem došla ke zjištění, že Projekt „Most“ naplňuje stanovené cíle, tedy ze subjektivních hledisek jeho absolventů. Rezervou značnou je dovednost napsat a použít profesní životopis, který podle slov dotazovaných nepovažují za příliš důležitý nebo jej ani nikdy nepoužili, i když o práci žádali. Mým doporučením je, aby se významu profesního životopisu přikládala větší důležitost. Možná by stálo za zamyšlení, jestli by nebylo vhodné zařadit dovednost napsat profesní životopis jako součást závěrečných zkoušek Projektu „Most“. Je to ovšem téma k diskuzi s předkladateli projektu a jejich realizátory, zejména s realizačním týmem Projektu „Most“. Dalším doporučením, které v souvislosti s tématem postavení v rodině jako sociálního důsledku nezaměstnanosti se nabízí, je posilovat pozici absolventa Projektu „Most“ v rodině v tom smyslu, že podle mých zjištění je většina absolventů v rodině v pozici dítěte a tudíž nemají až takové nutkání postarat se sami o sebe, řešit svou životní situaci a nestát se zavislým na dávkách či na rodičích. S tímto tématem tedy souvisí můj námět k zamyšlení, jestli by nebylo vhodné v rámci Projektu „Most“ zapojit do aktivit lektorů osobnostního a sociálního rozvoje také rodiče účastníků projektu. Tedy něco podobného jako rodinná terapie, ale samozřejmě v menší míře. Mým posledním doporučením nebo vůbec námětem pro případně jinou práci je téma týkající se toho, jaký vliv mají výchovní poradci a předmět Volba povolání na základních školách. ZÁVĚR Cílem práce bylo zjistit, jaký názor mají absolventi poradenského a vzdělávacího programu Projektu „Most“ na jeho přínos z hlediska cílů, které si projekt klade. V empirickém výzkumu, který tento přínos zkoumal, jsem pomocí zodpovězení dílčích výzkumných otázek hledala odpověď na základní výzkumnou otázku práce. Odpověď na základní výzkumnou otázku: „Jak hodnotí přínos Projektu „Most“ z hlediska cílů, které si klade, samotní absolventi projektu?“ zní, že dotazovaní
81
absolventi Projektu „Most“ hodnotí přínos absolvování projektu jako pozitivní. Ve všech oblastech, které si Projekt „Most“ vytýčil pomocí svých cílů, je podle odpovědí komunikačních partnerů zřejmé, že přínos Projektu „Most“ je ve většině případů ku prospěchu mladistvých, ti oceňují také přístup realizačního týmu k celé problematice. Přínos je spatřován ve všech aspektech, které byly pomocí dílčích výzkumných otázek zkoumány.
Použitá literatura BUCHTOVÁ, B. A KOL. 2002. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing. SIROVÁTKA, T. 1995. Politika pracovního trhu. Brno: MU. SIROVÁTKA, T. 1997. Marginalizace na trhu práce. Brno: MU. SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P. 2003. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: FSS MU.
82
83
