příklady táhnou Sborník kazuistik z případových konferencí Mgr.Lucie Salačová a kol

příklady táhnou Sborník kazuistik z případových konferencí Mgr.Lucie Salačová a kol.

příklady táhnou Sborník kazuistik z případových konferencí Mgr.Lucie Salačová a kol.

Vydalo: Občanské sdružení Rozum a Cit, 2012 Kontaktní adresa: Na Výsluní 2271, 251 01 Říčany e-mail: [email protected] www.rozumacit.cz

Autor: Mgr.Lucie Salačová a kol. Jazykové a textové úpravy: Mgr. Jaroslava Máliková, Ilona Paulová Grafická úprava: Jakub Cejpek Tisk: Tiskárna Macík s. r. o., Církvičská 290, 264 01 Sedlčany Objednávka knih: e-mail: [email protected], tel.: 323 605 782 Všechna práva vyhrazena – žádná část publikace nesmí být šířena bez písemného souhlasu majitelů práv.

úvod „Silou neoddělitelně spjatou s domorodou kulturou, silou prapůvodní esence našeho dnešního života, je slovo předávané z generace na generaci, ukryté ve stromech, snech a našich předcích. Lidský vztah je hodnota, z níž vychází tradice zachovaná v ústní podobě, poselství, které se dědí z generace na generaci. Stařenky, moudré a zkušené ženy, měly v tradiční rodině nezastupitelnou roli. Bylo k nim vzhlíženo jako k ochránkyním tělesného i duševního blahobytu rodiny, respektive celého kmene. Střežily moudrost a rituály, zprostředkovávaly rozkvět kmene, a dohlížely na společenský řád. V mnoha národech včetně velkého národa Irokézů (jehož ústava inspirovala Ústavu Spojených států) byla rada Babiček svolávána a vyslyšena před každým důležitým rozhodnutím, včetně rozhodnutí o rozpoutání či nerozpoutání válečného konfliktu.“ Z knihy Carol Schaefe , Pro příštích sedm generací

rz

Vážení čtenáři, pryč jsou doby, kdy dobře fungovala lidská pospolitost ve smyslu společného posouzení citlivých témat komunitou, za využití moudrých rad jejích starších členů. Nesedáme už tak často společně kolem ohně (možná jen v létě při pečení buřtů), nedereme společně peří do našich peřin (vzhledem k alergiím už máme většinou v přikrývkách duté vlákno), nespolupracujeme při stavění našich domů (neboť těm movitějším je postaví firma na klíč a ti méně movití mají štěstí, když najdou v rodině alespoň jednoho šikovného řemeslníka), společenství, které se schází v pohostinstvích, je povětšinou jednostranně gendrově dané (nic proti mužům), komunita věřících není zdaleka dostupná a přijímaná všemi členy společnosti. Není tedy prostor pro společné sdílení komunitou. Nejmladší a často nejcitlivější z nás – děti, jsou přesto chráněni státem. Často musí být, a to i proti svým vlastním rodičům, pokud se rodiče dopouštějí takového jednání, které jejich dětem ubližuje. Přesto si troufám tvrdit, že kdyby rodiče měli „svou komunitu“, někoho komu důvěřují, kdo jim může včas pomoci radou i svým jednáním, v mnoha případech by svým dětem neubližovali a děti by tak mohly zůstat ve svém nejpřirozenějším prostředí – ve své vlastní rodině. 3

o

Metoda případových konferencí se pokouší o propojení těch, kdo dítěti a jemu nejbližším lidem mohou pomoci, o vytváření „záchranné sítě“, dostatečně pevné, ale i pružné, s takovým množstvím ok, aby dítě a jeho rodina nepropadly, ale naopak poté, co se nechají pohoupat, pružně se odrazily a nabiti novou energií co možná nejdéle pomoc zvenčí nepotřebovaly. Místo členů komunity (i když ani ti nemusí na případové konferenci chybět, např. velmi dobře zastávají roli podpůrných osob) se tak mezi účastníky často setkáváme s odborníky - se sociálními pracovníky, psychology, právníky, učiteli, zdravotníky, ať už ze státního, soukromého nebo neziskového sektoru. Dítě a jeho rodina jsou však i nadále nezbytnými a rovnocennými účastníky případových konferencí. Nezastupitelnou roli při tomto setkání má facilitátor jako ten, kdo setkání řídí a nestranně ho vede ke společnému cíli – vytvoření jasných, časově i obsahově vymezených a přijatelných kroků, které by měly vést ke zlepšení situace ohroženého dítěte a jeho rodiny. Tato především kazuistická příručka, vztahující se k tématu případových konferencí v oblasti péče o ohrožené dítě, vznikla z naší potřeby rozvíjet metodu případových konferencí jako živou a tvárnou metodu, přizpůsobenou vždy individuální potřebě klienta a danému kontextu jeho životní situace, s ohledem na možnosti dané našimi kulturními a společenskými podmínkami. Doufáme, že pro Vás bude inspirací a zajímavým čtením. Lucie Salačová spolu s kolegy a kolegyněmi z OS Rozum a Cit

s o4

kazuistiky Kazuistiky, které Vám předkládáme, jsou inspirovány skutečnými příběhy. Jsou upraveny tak, aby skutečné aktéry vzhledem k jejich ochraně nemohl nikdo identifikovat. Facilitátorkami (většinou i zapisovatelkami) následujících případových konferencí (dále používáme zkratku PK) byly pracovnice OS Rozum a Cit. Kroky stanovené v individuálním plánu jsou vždy přesně datované – do kdy je má určený účastník splnit, pro účely této příručky časový rámec většinou neuvádíme.

KAZUISTIKA č. 1 – Zuzana – jednotná pravidla u otce i matky

Zadavatel Zadavatelem obou případových konferencí byla nezisková organizace, která se zabývá sanací rodin.

Případová konference č. 1 – říjen 2011 Klient Klientkou je 10 letá Zuzana, která byla svěřena po rozvodu do péče otce. Otec má novou přítelkyni a z jejich vztahu se narodil 2 letý Tomáš. Všichni žijí ve společné domácnosti. Se svou vlastní matkou se Zuzana stýká nepravidelně, delší dobu u ní tráví např. v době letních prázdnin. Zuzana má problémy se svým chováním ve škole, nevhodným způsobem na sebe strhává pozornost, hrozí jí diagnostický pobyt na dětském psychiatrickém oddělení. Později skutečně k diagnostickému pobytu došlo – Zuzaně byla diagnostikována ADHA a deprivační syndrom pocházející z dětství, Zuzana má potíže s pomočováním a udržováním stolice. Problém Otec a jeho přítelkyně mají problémy v komunikaci se školou, kterou Zuzana navštěvuje, oba partneři se cítí být pod tlakem nejen ze strany školy, ale i ze strany sociální pracovnice OSPOD. Na rodinu přicházejí anonymní udání adresovaná na policii. Partneři dokonce nějakou dobu se Zuzanou navštěvovali dětské krizové centrum kvůli podezření z týrání, nikdo jim však situaci pořádně nevysvětlil. Podezření se nepotvrdilo, ale nad rodinou byl stanoven soudní dohled. Partneři a matka Zuzany mají odlišný přístup k výchově Zuzany, u matky nemá Zuzana pravidelný řád, nic nemusí, čas tráví sledováním TV a hrami na PC.

5

o

Účastníci PK Otec Zuzany, přítelkyně otce, školní psycholožka, dětská psychiatrička, sociální pracovnice OSPOD, pracovnice sanace, třídní učitelka, zapisovatelka, facilitátorka (Zuzana se zúčastnit nechtěla, Zuzanina matka se omluvila ze zdravotních důvodů). Cíl PK – stanovení okruhů a vznik individuálního plánu • a) Zuzana doma neposlouchá, zlobí, nenosí domácí úkoly • b) spolupráce rodiny se školou • c) odlišné fungování Zuzany u matky • d) trávení Zuzanina volného času • e) zlepšení psychického a zdravotního stavu Zuzany Vzhledem k času byly vybrány okruhy - e) a b) Na PK byl vytvořen individuální plán • 1. pravidla chování ve škole – školní psycholožka vymyslí do týdne 5 základních pravidel a systém jejich dodržování, který pak třídní učitelka předá Zuzaně • 2. pomoc terapeutky - psychiatrička napíše doporučení – pracovnice sanačního centra zkontaktuje terapeutku a otci předá návrh prvního termínu návštěvy • 3. zkrácené vyučování - psychiatrička napíše doporučení, přítelkyně otce jej zanese do školy spolu s lístečkem od rodičů o tom, že Zuzana bude půl roku domů chodit po 4. vyučovací hodině • 4. společné schůzky otce, jeho přítelkyně a Zuzany a školy - zorganizuje školní psycholožka (první bude za měsíc – termín zavolá otci) • 5. mezi schůzkami si budou otec a jeho přítelkyně sami volat do školy nebo zavolá třídní učitelka, pokud by se dělo něco závažného • 6. zapojení Zuzany do programu Pět P - zajistí pracovnice sanačního centra – předá informaci rodině a soc. pracovnici OSPOD • 7. zapisování domácích úkolů - Zuzaně mohou ve třídě pomoci spolužáci – zajistí třídní učitelka Důležité je: nesnímat ze Zuzany zodpovědnost, zároveň ji chválit a podporovat Doplňující údaje Kontrolu fungování navržených řešení a stanovení termínu dalšího možného setkání zajistí sociální pracovnice OSPOD , sociální pracovnice OSPOD upřesňuje, že pokud otec chce omezit styky Zuzany s matkou, je to v jeho moci (styky jsou mimosoudně stanovené dohodou), pokud bude rodina potřebovat pomoc, může se na OSPOD obrátit. Po případové konferenci následovala návštěva pracovnice sanace u Zuzaniny matky. Matka dostala zápis z PK a byla s ní dohodnuta některá pravidla ohledně styku se Zuzanou – Zuzaně bude volat jednou za 14 dní, nebude jí slibovat návštěvu, návštěvu bude v předstihu domlouvat nejprve s otcem. Pokud Zuzana bude u matky, bude dodržovat stejný režim jako u otce.

o6

Případová konference č. 2 – následná PK – květen 2012 Problém Problém zůstává i nadále především v komunikaci mezi matkou a Zuzanou. Účastníci Otec Zuzany, přítelkyně otce, matka Zuzany, sociální pracovnice OSPOD, pracovnice sanačního centra, třídní učitelka, školní psycholožka, zapisovatelka, facilitátorka (Zuzana se zúčastnit nechtěla). Zhodnocení současné situace rodiny – co se od minulé PK zlepšilo Zlepšení: • 1. Zuzanino chování se výrazně zlepšilo • 2. funguje dobrá komunikace mezi školou a rodinou (především za pomoci telefonátů) • 3. dobře je nastaven režim a kontrola Zuzany ze strany přítelkyně otce a otce • 4. Zuzana lépe zvládá domácí úkoly, nehádá se tolik a má méně poznámek • 5. probíhá terapie Zuzany, cca 1-2x měsíčně • 6. Zuzana navštěvuje taneční kroužek • 7. školní výuka byla prodloužena na běžnou dobu • 8. u Zuzany odezněly problémy s pomočováním a udržováním stolice • 9. celkově je viditelný velký posun, díky uskutečněné PK a aktivní spolupráci všech stran Cíl PK – stanovení okruhů a vznik individuálního plánu • a) zlepšit komunikaci mezi matkou a Zuzanou • b) zjistit, jak se daří Zuzaně ve škole a ošetřit blížící se změnu (nástup do 6. třídy) • c) požádat OSPOD o zrušení dohledu nad Zuzanou Individuální plán • 1. matka bude volat Zuzaně jednou za 14 dní v sobotu mezi 16 –17 hod (začátek tento měsíc) • 2. matka zakoupí kartu O2 – pro usnadnění komunikace a možnosti volat zdarma (co nejdříve, nejpozději do konce května) • 3. potvrzení obnovené komunikace – přítelkyně otce zavolá matce Zuzany (co nejdříve, nejpozději do konce května) 7

o

• 4. otec a jeho přítelkyně připraví Zuzanu na obnovení komunikace s matkou (tento měsíc) • 5. v případě krize a nemožnosti telefonovat bude matka kontaktovat pracovnici sanačního centra a pokusí se situaci řešit tak, aby nebyla Zuzana zklamaná • 6. příprava Zuzany na pobyt u matky – otec a jeho přítelkyně koncem června sdělí Zuzaně, že se tato situace řeší, konkrétní datum jí sdělí několik dní předem • 7. prázdninový pobyt Zuzany u matky + dodržování stanovených pravidel – přítelkyně otce a matka Zuzany se v druhé polovině července na pravidlech dohodnou a budou je dodržovat • 8. pokud nastane u Zuzany změna chování po návratu z pobytu u matky – přítelkyně otce to sdělí terapeutce a dále se to bude ošetřovat v rámci terapie a pravidelným domácím režimem • 9. matka se pokusí najít si pro sebe v místě bydliště sociálně aktivizační služby (nebo jinou formu podpory), pokud se jí to nepodaří, kontaktuje pracovnici sanačního centra a ta jí s hledáním pomůže • 10. třídní učitelka oznámí na pedagogické radě, že v přípravném týdnu bude schůzka, která připraví budoucí učitele Zuzany na to, jak s ní pracovat (červen) • 11. schůzka pedagogů a rodiny ve škole (září) • 12. možnost svolat výchovnou komisi – iniciuje otec v případě potřeby • 13. možnosti integrace formou individuálního plánu (krajní řešení – pokud by selhala ústní dohoda mezi rodinou a školou) – iniciuje otec v případě potřeby • 14. otec zatelefonuje sociální pracovnici a domluví schůzku na OSPOD – (v květnu), poté otec podá návrh k soudu na zrušení soudního dohledu Doplňující údaje Další průběh bude sledovat pracovnice sanace, sociální pracovnice OSPOD si přeje dostávat zpětné vazby o tom, jak se rodině daří, matka Zuzany si přeje dostávat pravidelnou zpětnou vazbu od otce a jeho přítelkyně o tom, jak se daří Zuzaně.

le o8

KAZUISTIKA č. 2 – david – jak se připravit na návrat ke své matce

Zadavatel Zadavatelem byla nezisková organizace, na kterou se obrátil pěstounský pár, který se dostal do obtížné situace, a proto vyhledal pomoc této organizace.

Případová konference

– listopad 2012

Klient Klientem je 2 letý David, který už rok žije u svých pěstounů, spolu s jejich dvěma biologickými dcerami 5 letou Kateřinou a 7 letou Barborou. Před tím, než se David dostal do pěstounské rodiny, žil od narození v dětském centru, kde si ho velmi oblíbila jedna z vychovatelek a on ji. Problém Před třemi měsíci se biologická matka Davida vrátila z výkonu trestu odnětí svobody a od té doby se velmi snaží zlepšit si svoje životní podmínky - nastoupila odvykací léčbu, sehnala si zaměstnání, bydlí u své matky. Má velký zájem setkávat se se svým synem a časem ho převzít do své péče. Pěstouni nebyli od počátku na takovou situaci připravováni, netušili, v jaké životní situaci se matka Davida nachází, nevěděli o možnosti vrácení Davida zpět k matce. Sociální pracovnice podpořila styky matky se synem, takže momentálně se stýkají jednou za 2 týdny v pátek od 9 do 12 hod na veřejném místě. Účastníci PK Matka Davida, babička Davida (matka matky), pěstouni, sociální pracovnice OSPOD, psycholog z neziskové organizace, facilitátorka. Cíl PK – stanovení okruhů a vznik individuálního plánu • a) zjistit, co je nejlepším řešením pro Davida – jak řešit současnou situaci • b) nalézt způsoby, jak Davida v současné situaci co nejlépe orientovat • c) hledat cesty, jak pomoci pěstounům

p

9

o

Individuální plán • 1. matka dokončí odvykací léčbu (1x týdně skupinové setkání, 1x týdně individuální) • 2. matka po skončení léčby dojde za sociální pracovnicí a s její pomocí sepíše návrh na svěření Davida do své péče • 3. vzhledem k blížícím se Vánocům je domluvena návštěva Davida u matky doma, a to tak, že proběhne poprvé v délce 3 hodin (od 9 do 12 hod), podruhé v délce 5 hodin (od 9 do 14 hod), vždy ale první a poslední půlhodinu bude přítomna i pěstounka, budou tedy u Davida obě • 4. matka si domluví setkání s psychologem z neziskové organizace, případně domluví i možnost, že by také byl přítomen u návštěvy Davida a pěstounky u matky v bytě, kontakt si předají hned dnes • 5. další styky mezi Davidem a matkou budou od ledna probíhat 1x za týden v pátek od 9 do 12 hod, místo si domluví matka s pěstouny • 6. matka a pěstouni budou o současné situaci s Davidem mluvit, budou mu předávat stejné informace, na kterých se vzájemně dohodnou • 7. matka umožní i nadále pěstounům (případně i jejich dětem) kontakt s Davidem • 8. matka umožní i nadále kontakt mezi vychovatelkou z dětského centra, ke které má David blízký vztah Doplňující údaje I když někteří účastníci měli za to, že by se byli schopni dohodnout i bez účasti na případové konferenci, pro pěstouny bylo důležité jasné stanovení pravidel styku Davida s matkou, a také časový rámec, ve kterém budou probíhat procesy směřující k převzetí do péče matky. Zároveň pěstouni byli ujištěni sociální pracovnicí, že vzniklá nejasná situace nebyla způsobena jejich vinou, ale nedostatečnou přípravou na pěstounství danou dosavadním systémem. Kontrolu fungování navržených řešení a stanovení termínu dalšího možného setkání zajistí sociální pracovnice OSPOD.

i o 10

KAZUISTIKA č. 3 – Štěpán a Jiří – někdy je bezpečnější prozatím zůstat v dětském domově

Zadavatel Zadavatelem byl OSPOD ve spolupráci s dětským domovem, společně chtěli vyhodnotit situaci dvou sourozenců, kteří byli před několika měsíci umístěni do dětského domova.

Případová konference

– říjen 2012

Klient Klienty jsou dva chlapci 8 letý Štěpán a 6 letý Jiří. Oba byli v červnu umístěni do dětského domova, protože otec nastoupil do výkonu trestu a matka péči o chlapce sama nezvládala. V rodině byly časté vyhrocené konflikty a problémy s dodržováním hranic především ze strany staršího chlapce. Štěpán často utíkal z domu, chodil za školu, experimentoval s drogami a svým způsobem manipuloval mladšího sourozence proti matce. Sociální pracovnice mimo jiné reagovala také na žádost staršího chlapce, který ji požádal o umístění mimo rodinu pro trvalé neshody s matkou. Tak došlo k umístění chlapců do DD. Problém Situaci dětí bylo potřeba krátce po jejich umístění znovu přehodnotit, protože se o výchovu dětí začal intenzivně zajímat strýc chlapců, který měl zájem o jejich svěření do své péče po dobu výkonu trestu svého bratra. Oba chlapci hovořili o tom, že u strýce chtějí žít a žádná jiná možnost pro ně nepřipadá v úvahu. Účastníci PK Štěpán a Jiří, matka chlapců, bratr chlapců, strýc chlapců (bratr otce), ředitel dětského domova, sociální pracovnice z dětského domova, vedoucí vychovatel z dětského domova, dva další vychovatelé z dětského domova, sociální pracovnice z OSPOD, facilitátorka, zapisovatelka. Cíl PK – stanovení okruhů a vznik individuálního plánu • a) zjištění důležitých aktuálních informací o vztazích v rodině • b) nalezení nejvhodnějšího reálného řešení pro děti – jaké prostředí bude nejvhodnější pro jejich další výchovu • c) sběr informací, které sociální pracovnici slouží jako podklad pro zprávu soudu, jenž rozhoduje o svěření či nesvěření chlapců do péče strýce

11

o

Individuální plán • 1. stanovení a dodržování pravidel v dětském domově pro chlapce, především zákaz užívání omamných látek • 2. nastavení spolupráce s psychologem pro Štěpána • 3. nastavení možnosti jezdit ke strýci na víkendové návštěvy za předem jasných a dodržených podmínek ze strany strýce i dětí • 4. stanovení termínu vytvoření a zaslání zprávy sociální pracovnice pro soud • 5. naplánování dalšího postupu dle závěru soudu – úkol pro obě sociální pracovnice Doplňující údaje V průběhu PK se ukázalo, že právě strýc není z několika důvodů vhodnou osobou pro trvalou výchovu dětí. Strýc se choval vulgárně, obviňoval matku a po zprávě sociální pracovnice o znaleckém posudku, který ho neposuzoval jako osobu vhodnou pro péči o chlapce, uraženě odešel. Zdálo se, že by se strýc nadále snažil manipulovat chlapce proti matce i sociální pracovnici a dle zjištěného by chlapcům zřejmě také nedokázal dát bezpečné hranice v oblasti docházky do školy nebo trávení volného času. V tomto případě tedy vyplynulo, že pro děti bude nadále vhodnější setrvání v dětském domově, s tím, že mladší chlapec projevil zájem o kontakt s matkou. Štěpán byl vychovatelem dětského domova upozorněn na pravidla pobytu v jejich zařízení, s upozorněním na krajní možnost, kam by mohlo vést jejich překračování – odchod z dětského domova do výchovného ústavu. Po dodržování pravidel budou chlapcům umožněny víkendové návštěvy strýce. Byla doporučena terapeutická pomoc staršímu chlapci. Sociální pracovnice získala dostatek informací pro zprávu k soudu. Kontrolu fungování navržených řešení a stanovení termínu dalšího možného setkání zajistí sociální pracovnice OSPOD. Přínos účasti dětí na případové konferenci se v tomto případě ukázala jako sporný, starší Štěpán z případové konference z vlastního rozhodnutí odešel před skončením. Díky své účasti však měl možnost pochopit vážnost situace(možnost přemístění do výchovného ústavu) a projevit své přání – být u strýce.

yu o 12

KAZUISTIKA č. 4 – matěj – za jakých podmínek je možné stýkat se s otcem

Zadavatel Zadavatelem byl OSPOD, který potřeboval znát názory zainteresovaných stran, aby mohl kvalifikovaně zvolit další postup.

Případová konference

– prosinec 2012

Klient Klientem je 6 letý Matěj, který velmi trpí neshodami rodičů po rozvodu jejich manželství (rozvod proběhl před 5 lety), neví, na kterou stranu se „přidat“. Po jedné návštěvě u otce se matce svěřil, že ho otec sexuálně obtěžoval. Matka mu věřila, proběhlo vyšetřování, které však sexuální obtěžování neprokázalo, stejně tak, jako se neprokázalo psychické týrání otce směrem k matce. Rodina se z mimopražského bydliště přestěhovala do Prahy. Otec i nadále o kontakt s Matějem velmi stojí. V dohledné době má proběhnout další soudní jednání, jehož předmětem bude vyživovací povinnost otce k Matějovi. Problém Hned v úvodu setkání bylo potřeba vymezit se k tématu sexuálního obtěžování. Byla přečtena zpráva, ve které znalkyně nevyloučila sexuální obtěžování chlapce otcem. Zároveň však další přítomný znalec přečetl svůj znalecký posudek, ze kterého vyplynulo, že sexuální zneužití nebylo prokázáno, naopak byl zmíněn „syndrom zavrženého rodiče“, znalec zdůraznil, že aktuální téma je hlavně špatná komunikace mezi rodiči, jejich dysfunkční vztah. Přítomní účastníci na základě přečteného posudku rozhodli téma sexuálního obtěžování dále monitorovat, ale během PK se zaměřit na uzdravování vztahů, hledání nového začátku pro komunikaci rodičů s dítětem. Účastníci Matka, otec, klinický psycholog z rodinné poradny a zároveň znalec, sociální pracovnice z mimopražského OSPOD, sociální pracovnice z pražského OSPOD, vedoucí pražského OSPOD, psycholožka a sociální pracovnice z neziskové organizace (tato organizace terapeuticky pracuje s rodinami v rámci asistovaného styku), pracovnice z neziskové organizace (tato pracovnice byla přítomna při asistovaném styku, v současné době rodina již s touto organizací nespolupracuje), třídní učitelka Matěje, zapisovatelka, facilitátorka.

m

m m

13

o

Cíl PK – stanovení okruhů a vznik individuálního plánu • a) co je zájmem Matěje a jaké je riziko sexuálního zneužívání • b) jak mohou odborníci pomoci s tím, aby byl styk s oběma rodiči zachován • c) jaká pravidla je pro to třeba nastavit Poznámka – vzhledem k vyjasnění bodu a) hned v počátku se účastníci dále věnovali bodu b) a c) Individuální plán • 1. matka sdělí do konce roku Matějovi, že se domluvili s otcem na tom, že se s ním Matěj bude vídat pravidelně v neziskové organizaci • 2. pokud se nebude moci Matěj, otec nebo matka dostavit na domluvené setkání, omluví se a domluví náhradní termín • 3. nezisková organizace nabízí konzultace a podporu pro oba rodiče (dobrovolné) • 4. rodiče se budou setkávat 2x měsíčně v neziskové organizaci na tzv. párových schůzkách - je to nezbytná podmínka spolupráce • 5. mimopražský OSPOD sdělí soudu výsledek PK • 6. v neziskové organizaci budou od ledna 2013 probíhat 2x měsíčně asistované styky Matěje s otcem • 7. po dvou měsících spolupráce sociální pracovnice pražského OSPOD na základě konzultace s neziskovou organizací přehodnotí a zváží možnosti intenzivnějšího kontaktu Matěje s otcem • 8. mimopražský OSPOD si vyžádá zprávu o probíhajících asistovaných stycích • 9. matka zváží možnost psychoterapie pro Matěje, mělo by se jednat o nezávislého terapeuta, psycholožka z neziskové organizace nabídne matce kontakty • 10. paní učitelka zahrne téma otce do hovorů o rodině • 11. ke konci března bude svolána následná PK k přehodnocení situace, kterou svolá pražský OSPOD Doplňující údaje Přítomní odborníci se shodli, že Matěj je velmi ohrožen konfliktem v rodině. Byla krátce probrána historie pomoci – která organizace (nebo jedinec) a jakým způsobem již s rodinou spolupracovali. Shoda nastala v tom smyslu, že vztah Matěje a otce má své základy a bude možné jej rozvíjet. Byly nastaveny velmi přesné podmínky, za kterých bude rodina spolupracovat s neziskovou organizací, ve které budou probíhat asistované styky, párové schůzky rodičů a individuální konzultace rodičů. Tato organizace nabídla matce možnost konzultací v tématu, jak připravovat Matěje na schůzky s otcem. Cílem celé spolupráce by měla být podpora komunikace a respektu mezi rodiči. Byl předložen návrh, že zhruba za 3 měsíce by bylo žádoucí

o 14

udělat následnou PK a zhodnotit, jak se situace vyvíjí. Výsledkem spolupráce by mohla být možná mimosoudní dohoda rodičů. Hovořilo se také o potřebě sehnat Matějovi dobrého dětského psychoterapeuta, který by byl naprosto nezávislý, a Matěj by si s ním mohl povídat o tom, co prožívá. Paní učitelka zmínila, že v průběhu výuky může začít zahrnovat otce do hovorů o rodině, ulevilo se jí, neboť dosud vzhledem k neznalosti rodinného prostředí Matěje to bylo tabu. Kontrolu fungování navržených řešení zajistí sociální pracovnice OSPOD.

KAZUISTIKA č. 5 – Klára a Kristýna – jak žít dál po smrti matky

Zadavatel Zadavatelem byl OSPOD, který by rád podpořil zlepšení komunikace v rodině a za pomocí odborníka pomohl dívkám lépe zpracovat smrt matky.

Případová konference č. 1 – září 2012 Klient Klientkami jsou 18 letá Klára a 17 letá Kristýna, kterým v prosinci roku 2011 zemřela matka. Rodiče byli 10 let rozvedeni, otec se s dcerami nestýkal, matka si to nepřála. Dívky bydlí v bytě se svojí babičkou, matkou otce, otec má dcery svěřeny do pěstounské péče. Otec výchovu nezvládá, schází vzájemné citové vazby a z toho vyplývají výchovné problémy. Dívky se dosud nevyrovnaly s úmrtím matky, nikdo s nimi terapeuticky nepracoval. Aktuálně probíhá soudní jednání o nařízení ústavní výchovy pro Kristýnu, návrh podal otec. Problém Obě dívky bydlí v bytě babičky, otec v bytě nebydlí, do bytu pravidelně dochází, ale ne vždy jsou dívky doma. Komunikace mezi dívkami a babičkou probíhá bez problémů. Kristýna nyní studuje již počtvrté první ročník odborného učiliště. Klára je v evidenci úřadu práce, nemá dokončené střední vzdělání, poté co školu přerušila, byl jí odebrán sirotčí důchod po matce. Nepobírá žádné dávky. V současné době neví, zda pokračovat ve studiu na stejné škole, nebo začít studovat jinou střední školu. Otec dává dívkám peníze např. na oblečení, chce po nich účet, dívky peníze utratí, oblečení si nekoupí. Dívky by potřebovaly zlepšit komunikaci s otcem, přejí si, aby je otec bral vážně. Babička vidí jako problém finance v rodině, k tomu se připojuje i otec. Otec by si přál, aby si dívky našly brigádu a podílely se finančně na chodu domácnosti. 15

o

Účastníci Klára, Kristýna, otec, babička, profesor z Kristýniny školy, sociální pracovnice OSPOD, vedoucí OSPOD, facilitátorka (zároveň v roli zapisovatelky). Cíl PK – stanovení okruhů a vznik individuálního plánu • a) vytyčit možnou cestu do profesní budoucnosti pro Kláru • b) zlepšit situaci v rodině tak, aby Kristýna nemusela odejít do dětského domova • c) nastavit pravidla pro lepší docházku Kristýny do školy • d) nabídnout spolupráci s terapeutem Individuální plán • 1. Klára ve spolupráci se sociální pracovnicí OSPOD zjistí telefonní číslo do nové školy • 2. otec půjde spolu s Klárou do staré školy, do nové školy a na Úřad práce • 3. Klára si dojedná a absolvuje schůzku na OSPOD, kde bude sociální pracovnici informovat, jak dopadla jednání se školou a kam nastupuje • 4. otec přijede do bytu babičky, kde ho Klára bude informovat o schůzce na OSPOD, dále se domluví na nákupu pomůcek do školy • 5. otec spolu s Klárou pomůcky do školy nakoupí • 6. otec bude pravidelně dávat oběma dívkám kapesné (u Kláry za předpokladu, že nastoupí do školy), peníze budou předány osobně (byla stanovena přesná částka), z toho si budou dívky hradit kredit na mobil, dále budou peníze použity pro jejich volný čas, z této částky nebudou hrazeny obědy ve školní jídelně, potřeby do školy, oblečení • 7. Kristýna si domluví v jídelně obědy, které zaplatí otec, obědy se platí vždy k 15. v měsíci (byla určena přesná částka) • 8. nákup oblečení a pomůcek do školy si vždy dívky domluví s otcem, který je s nimi půjde nakoupit • 9. Klára plánuje sezónní brigádu, z toho si bude hradit nadstandartní oblečení, věci na kolo • 10. každou neděli přijde otec do bytu a Kristýna mu ukáže žákovskou knížku • 11. sociální pracovnice dnes předá otci kontakt na terapeuta, otec mu zavolá, domluví se s ním, výsledek pak telefonicky sdělí sociální pracovnici • 12. sociální pracovnice podá k soudu žádost o odročení soudního jednání • 13. následná případová konference a kontrola dnes stanovených úkolů proběhne v říjnu (datum a hodina byly dány přesně) • 14. sociální pracovnice osloví finančního poradce se žádostí o účast na příští PK

o 16

Doplňující údaje Případové setkání proběhlo v příjemné a klidné atmosféře, dívky, otec i babička se aktivně zapojili. Pro otce je důležité stanovení pravidel komunikace s oběma dívkami, které také chtějí zlepšit komunikaci s otcem. Vzhledem k tomu, jaké trauma obě dívky prožily, je spolupráce s odborníkem a jeho terapeutická práce nutná. Kontrolu fungování navržených řešení zajistí sociální pracovnice OSPOD.

Případová konference č. 2 – následná PK – říjen 2012 Popis aktuální situace Jedná se o následnou případovou konferenci, která navazuje na případovou konferenci ze září 2012. Kristýna se před PK přišla osobně omluvit účastníkům, necítila se psychicky dobře a nemohla se proto zúčastnit. Problém I nadále přetrvávají problémy v komunikaci mezi otcem a dívkami, Klára dosud nenastoupila do školy. Účastníci Klára, otec, babička, profesor z Kristýniny školy, sociální pracovnice OSPOD, vedoucí OSPOD, finanční poradkyně, facilitátorka (zároveň v roli zapisovatelky). Cíl PK – stanovení okruhů a vznik individuálního plánu • 1. zhodnotit uplynulé období a zmapovat, jak se podařilo plnit úkoly z předcházející případové konference • 2. hledat další možné cíle zaměřené do budoucna: • a) pracovat na finanční otázce rodiny • b) předejít nařízení ústavní výchovy pro Kristýnu • c) zhodnotit docházku Kristýny do školy • d) najít podporu pro otce • e) pomoci Kristýně nastartovat její vstup do dospělosti • f) pomoci otci - chtěl by v roce 2013 odejít do předčasného důchodu • g) hledat možnosti pro Kristýnu - chtěla by vlastní byt, během školy chce bydlet na internátě

17

o

Zhodnocení individuálního plánu z předešlé PK: • 1. Klára ve spolupráci se sociální pracovnicí OSPOD zjistí telefonní číslo do nové školy – proběhlo • 2. otec půjde spolu s Klárou do staré školy, do nové školy a na Úřad práce – ve staré škole už volné místo nebylo, Klára sama zavolala do nové školy, schůzka na Úřadu práce neproběhla • 3. Klára si dojedná a absolvuje schůzku na OSPOD , kde bude sociální pracovnici informovat, jak dopadla jednání se školou a kam nastupuje – proběhlo • 4. otec přijede do bytu babičky, kde ho Klára bude informovat o schůzce na OSPOD, dále se domluví na nákupu pomůcek do školy – Klára otce informovala o tom, jak se domluvila ve škole s tím, že bude paní ředitelka školy volat, dále informovala otce o tom, že půjde na Úřad práce sama • 5. otec spolu s Klárou pomůcky do školy nakoupí – neproběhlo, škola dosud není zařízená • 6. otec bude pravidelně dávat oběma dívkám kapesné (u Kláry za předpokladu, že nastoupí do školy), peníze budou předány osobně (byla stanovena přesná částka), z tohoto si budou dívky hradit kredit na mobil, dále budou peníze použity pro jejich volný čas, z této částky nebudou hrazeny obědy ve školní jídelně, potřeby do školy, oblečení – proběhlo • 7. Kristýna si domluví v jídelně obědy, které zaplatí otec, obědy se platí vždy k 15. v měsíci (je určena přesná částka) – neproběhlo • 8. nákup oblečení a pomůcek do školy si vždy dívky domluví s otcem, který je s nimi půjde nakoupit – neproběhlo, Kristýna šla nakoupit obuv sama a nedonesla otci účet • 9. Klára plánuje sezónní brigádu, z toho si bude hradit nadstandartní oblečení, věci na kolo – Klára na brigádu nastoupila, zatím peníze neobdržela, otec za ni zaplatil oblečení, které si objednala přes internet a Klára slíbila vyrovnání dluhu z peněz získaných na brigádě • 10. každou neděli přijde otec do bytu a Kristýna mu ukáže žákovskou knížku – neproběhlo • 11. sociální pracovnice dnes předá otci kontakt na terapeuta, otec mu zavolá, domluví se s ním, výsledek pak telefonicky sdělí sociální pracovnici – proběhlo – byl stanoven a dodržen termín návštěvy obou dívek u terapeuta • 12. sociální pracovnice podá k soudu žádost o odročení soudního jednání – proběhlo, odloženo na neurčito • 13. následná případová konference a kontrola dnes stanovených úkolů proběhne v říjnu (datum a hodina byly dány přesně) – následná PK probíhá dle plánu • 14. sociální pracovnice osloví finančního poradce se žádostí o účast na příští PK – proběhlo, finanční poradkyně je účastna

o 18

Nový individuální plán • 1. sociální pracovnice půjde s Klárou na Úřad práce • 2. sociální pracovnice a Klára odnesou potvrzení z Úřadu práce na OSSZ (okresní správa sociálního zabezpečení) • 3. Klára předá otci telefonní číslo na novou školu • 4. otec zavolá do nové školy paní ředitelce a domluví se na osobní schůzce a případném nástupu Kláry • 5. Klára odnese v případě přijetí do školy potvrzení o studiu na OSSZ • 6. otec půjde s Klárou nakupovat pomůcky do školy podle domluveného času, nákup oblečení a pomůcek do školy půjde vždy otec nakoupit s oběma dívkami dle předem domluveného času • 7. Kristýna si domluví v jídelně obědy, které zaplatí otec, obědy se platí vždy k 15. v měsíci • 8. babička nebude Kristýně vařit obědy • 9. Kristýna dá na Aukro své kolo a vidlice k prodeji, aby zaplatila otci dluh • 10. Klára a Kristýna vždy přinesou účet otci na vše, co si koupí • 11. každou neděli ukáže Kristýna otci žákovskou knížku • 12. otec bude volat panu profesorovi 1x za 14 dní – v případě, že Kristýna nebude ukazovat žákovskou knížku a bude konzultovat Kristýninu docházku a prospěch ve škole • 13. pokud bude mít ve škole Kristýna jakýkoliv problém, pan profesor napíše email sociální pracovnici na OSPOD • 14. Klára si domluví brigádu v Kauflandu • 15. finanční poradkyně a otec se sejdou na úřadě, kde finanční poradkyně zmapuje s otcem smlouvu a podílové fondy a zjistí, zda navržené řešení, aby se částka na vybavení do školy půjčila z těchto peněz, je reálná Doplňující údaje Během PK se podařilo pracovat na zhodnocení předešlého individuálního plánu a také na finanční situaci rodiny. Poté, co Klára nastoupí na školu a dodá na úřady potřebná potvrzení, bude jí zaslán sirotčí důchod za 3 měsíce zpět. Klára potřebovala na vybavení do školy částku zhruba 10 000 Kč – byl nastaven přesný postup, jak tuto částku uhradit a zároveň hradit i internát, cestovné, obědy a kapesné. Jako jistá možnost se jevilo využití podílových fondů otce. Městský úřad nemohl vzhledem k celkovým příjmům rodiny poskytnout žádnou sociální dávku. Individuální plán z této případové konference byl předán i Kristýně. Kontrolu fungování navržených řešení a stanovení termínu dalšího možného setkání zajistí sociální pracovnice OSPOD.

19

o

supervize K čemu je dobrá supervize? Také facilitátoři potřebují o své práci přemýšlet a zabývat se tématy, která jsou pro ně nejasná či sporná, a to především z etického hlediska. Proto OS Rozum a Cit uspořádalo zatím dvě supervize facilitátorů případových konferencí a všech, kdo se o tento způsob práce zajímají. Supervize proběhly pod vedením supervizorky Mgr. Jaroslavy Málikové v listopadu a v prosinci 2O12. Rozhodli jsme se výstupy, náměty, postřehy z obou supervizí poskytnout jako přínos k přemýšlení a dalšímu rozvoji facilitátorské profese. Mimo jiné se na supervizi opět potvrdilo, že je výborné propojovat pohled státního a neziskového sektoru, bavit se o věci společně, přibližovat svá stanoviska, otevírat se sobě navzájem a odkrývat „svoje karty“.

TÉMATA ZE SUPERVIZE FACILITÁTORŮ Téma č. 1 – Mapování a rozhodování o cílech PK – jak si facilitátor udrží nestrannost? • cíl tvoříme na místě, v průběhu PK – je to náš způsob práce, „naše škola“ • cíl tvoří skupina, ne facilitátor, a tedy i skutečnost, zda je cílem mapovat situaci nebo najít řešení v podobě rozhodnutí, určuje skupina účastníků • cíl by měl být stanoven adekvátně ke kompetencím klienta • v úvodu PK se facilitátor ptá na očekávání účastníků – proběhne kolečko a dále na to, co by mělo být cílem PK – proběhne další kolečko • nestrannost lze udržet jen vlastní erudicí, o tu se lze opírat • držet se nestrannosti - klientovi mohu na konci popřát hodně štěstí, např. ale přání klienta, aby facilitátor přečetl nahlas osobní dopis, odmítnout – může ho přečíst sám Téma č. 2 – Kdy je a kdy není vhodná účast klienta (dítěte, zákonného zástupce, konkrétní podpůrné osoby)na PK? • vyjasnění kdo je pro nás klient v rámci PK? – dítě a jeho rodina, • v otázce zakázky facilitovat PK je ale naším klientem pracoviště OSPOD • PK by podle novely měla být v každé situaci podle §13 Novely zákona o sociálně právní ochraně dítěte, např. také při přechodu z péče do péče, z toho vycházíme především

o 20

• jsou i jiné situace, kdy je třeba svolat PK v nejlepším zájmu dítěte • pokud je to možné, rodič (zákonný zástupce) by měl být přítomen vždy (až na krajní výjimky) • důležité je začít od klienta – od jeho zakázky, jeho přípravou • zákonný zástupce musí souhlasit s přítomností dítěte na PK • ve chvíli, kdy se se mnou jako facilitátorem chce některý z účastníků „ domlouvat na klienta“, mohu odmítnout, případně nepřijmout zakázku, opírám se o svou erudici • principem případové práce je zkompetentňování klienta • facilitátor zamezuje manipulacím s klientem • klient si volí svou podpůrnou osobu – jakou chce • organizátor a svolavatel určují, kolik osob bude přítomno, mohou někoho vyloučit – nenahlášenou osobu • facilitátor může prodloužit čas trvání PK – např. vzhledem k počtu klientů, ale po dohodě se skupinou • je to setkání klienta a těch okolo něj, kteří mu mohou pomoci • např. v situaci, kdy mladistvý nechce účast učitele na PK, víme, že za jeho účasti by mladistvý nepřišel, hledáme jinou osobu ze školy • OSPOD by měl být asertivní v otázce, jak odmítnou přizvat zájemce o účast na PK, pokud považuje účast této osoby za nevhodnou • pozváni jsou oba rodiče, ale víme, že matka nepřijde - zvážit, zda i tak bude mít PK smysl • mladiství klienti mají být zcela jistě přítomni na PK, dítě také, ale může být přítomno jen části PK, včetně miminka - odborníci pak i mluví jinak, důležitá je však podpůrná osoba určená jen pro dítě (mladistvého) Téma č. 3 – Kdo má být podpůrná osoba? • měla by být opravdovou podporou pro klienta • někdy může způsobit konflikt • podpůrných osob by nemělo být více - neměly by být v přesile • účast podpůrné osoby by měl posoudit OSPOD, ale předem se doptat se klienta Téma č. 4 – Jak může facilitátor získat zpětnou vazbu na svoji práci? • zpětnou vazbu může dostat facilitátor při závěrečném kolečku, dobře se dá získat od zapisovatele • na následné PK • potřebuje ji? 21

o

• podstatné je, jak je zpracován individuální plán, stanoveny zodpovědné osoby, termíny Téma č. 5 – Práce s individuálním plánem • ukazuje se, že ne vždy se dále pracuje s IP, kontrolovat by to měla kontaktní osoba - OSPOD, tu kontrolovat vedoucí OSPOD - zde je zřejmě výhodné, když se PK děje na pracovišti OSPOD, možná i to, že je facilitátorem pracovník OSPOD • všichni facilitátoři by měli zdůrazňovat, jak je důležité, aby se s IP dále pracovalo • spolu s novelou přichází větší kontrola Téma č. 6 – Pokud předem neuvažujeme o účasti klienta, jedná se o případovou konferenci? • z našeho pohledu (pokud není kontraindikace na straně klienta) to pak není PK, ale setkání odborníků, kde se hledá řešení situace klienta • zároveň ale setkání bez klienta může být dobrým zdrojem informací • facilitátor může v případě neočekávaných událostí přerámovat zakázku – např. jde o setkání odborníků, protože nedorazil klient • OSPOD zvažuje, kdy klienta nepřizvat - např. když rodiče nejsou schopni být spolu v jedné místnosti • jedná se o praktickou a zásadní podmínku PK - klienti musí být schopni spolu komunikovat • PK je metoda práce i pro další sociální pracovníky na obci - klientem může být např. bezdomovec - zde ale zvažujeme jeho motivaci, účast takového klienta • neúčast klienta v případě, že je pod vlivem návykových látek • kontraindikace ke konání PK - např. když rodiče nejsou běžně schopni předat si dítě někde v soukromí - to je spíš práce pro mediátora • rámec kdy konat PK dává novela, v novele je zároveň zakotvena možnost mediace, PK daná pro OSPOD - jedná se o výchovná opatření, přechod dítěte z péče do péče, pěstounská péče na přechodnou dobu • kontraindikace - jde o týrání dítěte - zde použít jiný nástroj - např. právě probíhá trestní řízení, uskutečnili jsme ale již také PK v době “pomalého předběžka” • kontraindikací je potřebná krizová intervence - jde o akutní krizi • pro nás jasně PK spolu s klientem - hledáme řešení spolu s ním - zplnomocňujeme ho, to je to, co se chceme v případové práci učit

o 22

w

Téma č. 7 – Příprava účastníků na setkání • jedná se o hodně velký balíček práce – kdo ale účastníky připravuje? – svolavatel nebo organizátor ? • je to práce organizátora • OSPOD může být svolavatel i organizátor, ale může si i organizátora zjednat (např. neziskové organizace) Téma č. 8 – Může facilitátor vystoupit ze své role? • může, ale musí to pojmenovat • je důležité vědět, kdy se mě jako facilitátora téma osobně dotýká a kde jsou mé hranice • raději vystoupit z role a pojmenovat, než začít ovlivňovat tematický obsah PK Téma č. 9 – Výhody a nevýhody interního facilitátora pracoviště OSPOD • výhody: interní kontrola, flexibilita, levnější varianta, efektivita, může pomoci týmu, zvyšování vlastní kompetence, nástroj práce v týmu, opora pro pracovníky, pokud facilituje vedoucí není to tak odmítané, jako kdyby šlo o externího facilitátora • nevýhody: klient nemusí rozumět tomu, proč se pracovník ocitá v roli facilitátora, střet rolí pro facilitátora, očekávání loajality ze strany kolegů, facilitátor by měl vědět, že určité situace nezvládne a pak by si měl přizvat externistu Téma č. 10 – Moc v rukou facilitátora a jak ji nezneužít • moc má facilitátor v tom, koho ocení, na koho se napojí – pozor na to • sympatie k tomu, kdo potřebuje ochránit, k tomu, kdo to myslí dobře • k někomu se přidám - v průběhu si to nemusím uvědomit, spíš až po skončení - otevřít to na supervizi • pokud by bylo více než 15 lidí, byl by vhodný druhý facilitátor - asistent - ten by mohl vyslat domluvený signál, že je něco v nepořádku • profesionalita – vím, co dělám, jsem nestranný

r h

23

o

závěr V době vzniku této příručky byla metoda případových konferencí právně upravena novelou zákona o sociálně právní ochraně dítěte. Tato skutečnost nás velmi těší, zvláště proto, že jsme se spolu s Ministerstvem práce a sociálních věcí a dalšími odborníky v roce 2011 podíleli na vzniku metodiky případových konferencí pro pracoviště OSPOD v České republice. Zároveň jsem si však vědomi těžkostí, které nutně budou při zavádění této metody přicházet. Sporná témata, jako například účast a neúčast klienta na případové konferenci (dítěte, jeho zákonného zástupce), osobnost erudovaného facilitátora (jak jej najít a z čeho zaplatit), neúčast žádoucích osob na případové konferenci z důvodu jejich vytíženosti nebo prostě jen jejich obav, nejasnost ve smyslu kdy už je čas uspořádat PK a kdy je ještě možné posečkat, možnost vyloučení nežádoucích osob z účasti na PK (kdo a kdy je má vyloučit), velké množství času potřebné k organizaci před a po PK atd. Naší největší starostí však nadále zůstává možnost, že by tato metoda byla naplňována jen formálně anebo nebyla využita jako podpůrný nástroj, který více zapojí rodinu do práce na zlepšení její životní situace. Přejeme metodě případových konferencí a Vám všem, kteří ji používáte a budete používat, aby všechny tyto (a další možné) strasti překonala, stala se metodou běžnou, používanou s radostí a ve prospěch ohrožených dětí, s dobrým zážitkem skutečnosti, že „víc hlav víc ví“ a že jsme schopni se zorganizovat a vytvořit takovou záchrannou síť, která ohroženým dětem skutečně pomůže.

n

nn o 24

25

o

Občanské sdružení Rozum a Cit je nezisková organizace, která dlouhodobě podporuje myšlenku náhradní rodinné péče v České republice. Její činnost plynule navazuje na projekty Nadačního fondu Rozum a Cit, který finančně a materiálně pomáhá náhradním rodinám již od roku 1997. Posláním obou organizací je všestranná podpora dětí vyrůstajících v náhradní rodinné péči, a to prostřednictvím podpůrných a vzdělávacích služeb náhradní rodině. Našimi hlavními cíli jsou: • zvyšovat kvalitu života dětí vyrůstajících v náhradní rodinné péči • provázet a podporovat rodiče při výchově dětí, a napomáhat tak ke stabilitě rodinného prostředí • zvyšovat znalosti náhradních rodičů v oblasti výchovy a náhradní rodinné péče • pomáhat rodinám při řešení obtížných situací a přispívat k prevenci selhávání náhradní rodinné péče • šířit myšlenku náhradní rodinné péče a aktivně se podílet na rozvoji systému péče o děti vyrůstající mimo vlastní rodinu v ČR Dlouhodobou snahou organizace je rozvíjet síť služeb pro náhradní rodiny. V současné době poskytujeme poradenství, vzdělávání, doprovázení, terapeutické a odlehčující služby pro náhradní rodiny aj. Více o činnosti naleznete na stránkách www.rozumacit.cz.

Příručka vznikla za podpory:

o 26

příklady táhnou Sborník kazuistik z případových konferencí Mgr.Lucie Salačová a kol.