PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V PRAZE PRŮZKUM MEZI NÁVŠTĚVNÍKY PRAHY VÝSLEDKY ZA PRVNÍ ČTYŘI VLNY DOTAZOVÁNÍ

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V PRAZE 2014-17 PRŮZKUM MEZI NÁVŠTĚVNÍKY PRAHY VÝSLEDKY ZA PRVNÍ ČTYŘI VLNY DOTAZOVÁNÍ Průzkum mezi turisty probíhá na území hlavního města Prahy po dobu tří let Terénní šetření se uskutečňuje 2x ročně vždy v časovém rozmezí prosinec-leden a červen-červenec Cílem průzkumu je zjistit zejména: - co motivuje zahraniční i domácí turisty k cestě do Prahy - důvody jejich pobytu v Praze - strukturu výdajů a použitých služeb - zda jsou turisté s návštěvou spokojeni - co se jim tu nejvíce líbí - zda se do Prahy vracejí - odkud čerpají informace - jak dalece jsou ochotni využívat moderní technologie Cílová skupina: návštěvníci Prahy starší 15 let Metoda: TAPI (Tablet Aided Personal Interviewing) – osobní dotazování za pomoci tabletů Cílové osoby pro průzkum oslovují tazatelé pomocí náhodného výběru Dotazníky se sbírají rovnoměrně v předem určených 26 - 33 lokalitách Prvních čtyř vln dotazování se zúčastnilo celkem 6.161 respondentů; minimální počet pro každé kolo je 1.500 osob Maximální kvóta pro národnost: 120 osob/1 vlna Dotazník existuje ve 12 jazykových verzích: čeština, angličtina, němčina, francouzština, italština, ruština, španělština, čínština, japonština, korejština, polština a holandština Zpracovatel: GfK Czech, s.r.o. pro Prague City Tourism

Prague City Tourism – Oddělení statistiky a analýz 2016

Stránka 1

VĚKOVÁ STRUKTURA RESPONDENTŮ

V zimním období převažovali respondenti ve věkové kategorii 20-29 let V letním období byla sice také věková skupina 20-29 let nejpočetnější, ale celkově byla věková struktura respondentů vyrovnanější


Stránka 2

STRUKTURA RESPONDENTŮ DLE POHLAVÍ

Zastoupení pohlaví bylo v obou vlnách průzkumu vyrovnané


Stránka 3

STRUKTURA RESPONDENTŮ DLE REGIONU TRVALÉHO BYDLIŠTĚ

V obou kolech průzkumu byli nejpočetněji zastoupeni návštěvníci z Evropy, na druhém místě z Asie Průzkumu se zúčastnili hosté z celkem 113 zemí světa Nejvíce respondentů se rekrutovalo z TOP zemí dle počtu příjezdů – tzn. z Německa, Itálie, Francie, Spojeného království, USA, Ruska a Jižní Koreje


Stránka 4

HLAVNÍ CÍL CESTY

V zimě 64 % turistů přijelo pouze do Prahy, v létě polovina Podstatně vyšší byl v létě podíl osob, které návštěvu Prahy spojují s návštěvou dalších míst v rámci Evropy Nejčastěji společně navštěvovaná místa v rámci Evropy: Vídeň, Budapešť, Berlín, Německo Nejčastější kombinace návštěvy Prahy s dalšími místy v ČR: Český Krumlov, Karlovy Vary, Kutná Hora, Brno Pouze tranzitním městem byla Praha pro zanedbatelný podíl turistů


Stránka 5

POŘADÍ NÁVŠTĚVY PRAHY

V obou vlnách průzkumu převažovali turisté, kteří Prahu navštívili poprvé; v létě byl jejich podíl ještě markantnější Pořadí návštěvy úzce souvisí se zemí bydliště respondenta Nejčastěji se vracejí ti, kdo bydlí nejblíže – Češi, Slováci, Němci Méně často se vracejí hosté, kteří jako hlavní důvod své návštěvy uvedli návštěvu památek


Stránka 6

HLAVNÍ DŮVOD PRO NÁVŠTĚVU PRAHY

Převážná většina hostů byla v Praze na soukromé cestě, pracovní cesty byly v menšině Nejvíce turistů přijelo do Prahy za památkami, historií a architekturou – v zimě více než 60 %, v létě dokonce přes 70 %; všechny ostatní důvody dosáhly výrazně nižších hodnot V zimě byla v porovnání s letním obdobím častějším důvodem pro návštěvu zábava, ale i návštěvy či obchodní cesta


Stránka 7

HLAVNÍ POHNUTKA PRO NÁVŠTĚVU PRAHY

V obou vlnách mělo největší váhu pro rozhodnutí o cestě do Prahy doporučení příbuzných či známých, kteří v Praze byli již dříve V zimním období byly druhou hlavní pohnutkou vlastní zkušenosti z minulé návštěvy, v létě naopak lokace – tzv. šikovná poloha města Jen relativně nízká procenta návštěvníků si Prahu vybrala na základě nabídky cestovní kanceláře nebo výhodné ceny jízdenky či letenky


Stránka 8

ORGANIZACE NÁVŠTĚVY V PRAZE

Téměř 90 % respondentů přijelo do Prahy neorganizovaně – cestu si zorganizovali sami (případně někdo z rodiny či přátel) Přibližně desetina návštěvníků přijela v rámci zájezdu organizovaného cestovní kanceláří Pokud návštěvníci využívají cestovní kancelář, jde převážně o zahraniční cestovní kanceláře V letním období o něco častěji zorganizoval cestu jiný subjekt (např. škola či sportovní oddíl)


Stránka 9

ZDROJ INFORMACÍ O PRAZE PŘED CESTOU

Hlavním informačním zdrojem před započetím cesty byl internet – v zimním kole dotazování odtud čerpalo informace 71 % osob, v létě dokonce 76 % V obou kolech většina návštěvníků před cestou čerpala v první řadě z cestovatelských portálů typu TripAdvisor nebo na sociálních sítích Přibližně 40 % návštěvníků využilo oficiální internetové stránky o Praze či ČR V obou kolech si téměř třetina hostů nechala poradit od přátel či příbuzných, dalším významným zdrojem informací byl tištěný průvodce


Stránka 10

ZDROJ INFORMACÍ O PRAZE V PRŮBĚHU POBYTU

Pořadí významných informačních zdrojů v obou vlnách bylo totožné Více než 60 % osob se v průběhu pobytu informuje elektronicky Druhým nejrozšířenějším informačním zdrojem je papírová mapa Téměř třetina návštěvníků čerpá z tištěného průvodce Přibližně 20 % turistů navštěvuje osobně informační centra V létě znatelně vyšší procento turistů využilo služeb profesionálního průvodce


Stránka 11

POUŽÍVÁNÍ MOBILNÍHO TELEFONU BĚHEM POBYTU V PRAZE

S trvale zapnutým mobilním telefonem chodila v zimě po Praze více než polovina turistů, v létě jen 45 % Více než 6 % hostů v zimní vlně dotazování nepoužívalo při cestování mobilní telefon vůbec, v letním období jich bylo dokonce 14,5 % Nejčastěji má trvale zapnutý mobilní telefon střední generace (30-49 let), nejméně často lidé nad 70 let Ve všech věkových kategoriích jsou však zastoupeni lidé všech typů V obou vlnách se od ostatních národů výrazně odlišovali Češi - trvale zapnutý telefon mělo v zimě 85 % a v létě 74 % z nich


Stránka 12

POUŽÍVÁNÍ INTERNETU BĚHEM POBYTU V PRAZE

Internetové připojení využívalo během pobytu v Praze téměř nepřetržitě v obou vlnách dotazování 41 % turistů Podobné procento turistů používalo internet pouze na hotelu V zimě 6 % návštěvníků nepoužilo internet vůbec, v létě jich bylo více než 10 % Nejčastěji je k internetu trvale připojena věková kategorie 30-39 let Nejvíce těch, kdo internetové připojení během pobytu v Praze nepoužívají vůbec, je starších 70 let Ve všech věkových kategoriích jsou však zastoupeni lidé všech typů V obou vlnách se od ostatních národů výrazně odlišovali Češi - trvale připojeno bylo více než 60 % z nich


Stránka 13

SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI Respondentům bylo ke zhodnocení předloženo celkem devět druhů služeb: - městská hromadná doprava - taxislužby - turistická informační centra - průvodcovské služby - orientační a navigační systém - směnárny - jazyková vybavenost a vstřícnost lidí ve službách - bezpečnost - péče o pořádek Ve většině dotazovaných oblastí byli návštěvníci Prahy se službami převážně spokojeni K velmi úspěšným oblastem patří: městská hromadná doprava, bezpečnost, péče o pořádek, služby turistických informačních center a průvodců Vyšší procento turistů naopak negativně hodnotilo taxislužby, směnárny, orientační a navigační systém v Praze a jazykovou vybavenost a vstřícnost lidí ve službách


Stránka 14

SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI A) MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA

Městská hromadná doprava dosahuje z hodnocených služeb nejlepšího poměru mezi spokojenými a nespokojenými turisty Procento nespokojených je velmi nízké


Stránka 15

SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI B) TAXISLUŽBY

Taxíky patří mezi nejhůře hodnocené služby Taxislužby využilo poměrně nízké procento turistů – v zimním období 37 %, v letním pouze 32 % Část turistů uvedla, že důvodem nevyužití této služby byl fakt, že byli předem varováni před nepoctivostí Z těch, kdo taxislužby využili, byl nespokojen každý pátý turista


Stránka 16

SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI C) TURISTICKÁ INFORMAČNÍ CENTRA

Turistická informační centra hodnotila pouze ta část turistů, která je považuje za jeden z informačních zdrojů během svého pobytu Spokojenost s informačními centry je vysoká Hodnocena byla informační centra obecně, nikoliv pouze informační centra Prague City Tourism


Stránka 17

SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI D) PRŮVODCI

Průvodcovské služby hodnotila pouze ta část turistů, která je považuje za jeden z informačních zdrojů během svého pobytu Spokojenost s průvodcovskými službami je vysoká, nespokojena byla v obou vlnách jen přibližně 2 % hostů


Stránka 18

SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI E) ORIENTAČNÍ A NAVIGAČNÍ SYSTÉM

Nespokojenost s orientačním a navigačním systémem je poměrně vysoká – v absolutním srovnání dokonce vůbec nejvyšší z hodnocených služeb – v porovnání pouze těch hostů, kteří službu využili, byl v zimě nespokojen každý šestý, v létě pak každý pátý návštěvník Prahy


Stránka 19

SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI F) SMĚNÁRNY

Směnárny patří mezi nejhůře hodnocené služby; při zohlednění pouze těch, kdo si zde peníze vyměnili, je nespokojenost s touto službou vůbec nejvyšší V zimním období je využila polovina turistů, v letním přes 40 % Část turistů uvedla, že důvodem nevyužití této služby byl fakt, že byli předem varováni před nepoctivostí Z těch, kdo směnárny v Praze využili, byl v zimním i letním kole průzkumu s jejich službami nespokojen každý čtvrtý turista


Stránka 20

SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI G) JAZYKOVÁ VYBAVENOST A VSTŘÍCNOST LIDÍ VE SLUŽBÁCH

Jazyková vybavenost a vstřícnost lidí ve službách patří mezi oblasti, ke kterým se s pozitivním či negativním hodnocením vyslovilo nejvíce respondentů Přestože většina turistů byla s úrovní poskytovaných služeb spokojena, vyjádřilo se v letním období 13 % a v zimním období 12 % hostů tak, že byli nespokojeni


Stránka 21

SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI H) BEZPEČNOST

Praha je turisty hodnocena jako bezpečné město V absolutním srovnání přesahuje spokojenost v této oblasti 90 % Nespokojenost je naopak velice nízká


Stránka 22

SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI I) PÉČE O POŘÁDEK

V absolutním srovnání patří péče o pořádek (čistota města, WC apod.) hned po bezpečnosti k turisty nejlépe hodnoceným službám


Stránka 23

NEJOBLÍBENĚJŠÍ MÍSTA V PRAZE

V obou vlnách dotazování jmenovali návštěvníci Prahy především nejznámější památky – v první řadě Pražský hrad a Karlův most V obou hodnocených obdobích se líbila i řeka Vltava, Petřín a Vyšehrad Relativně často byly jmenovány restaurace či hospody a konkrétní muzea nebo kulturní akce Pokud byla zmíněna místa mimo centrum, pak nejčastěji v oblasti Prahy 7, 3, 2 nebo 6 V grafu jsou znázorněna pouze místa se sedmi nejvyššími četnostmi


Stránka 24

VÝMĚNA PENĚZ

Žádný ze způsobů výměny peněz jednoznačně nepřevládá Dva nejčastější způsoby výměny peněz jsou výběr z bankomatu a výměna ve směnárně v České republice Více než třetina hostů platila kartou, přibližně 28 % návštěvníků si vyměnilo peníze již před cestou do Prahy


Stránka 25

PRŮMĚRNÁ ÚTRATA – STRUKTURA VÝDAJŮ Průměrné výdaje v Kč za celý pobyt Ubytování včetně snídaně, polopenze či plné penze Doprava do Prahy Doprava po Praze Stravování v restauracích – nezahrnuté v ceně ubytování + potraviny a nápoje Ostatní výdaje – suvenýry, dárky, oblečení, mapy, léky, kultura apod. Průměr bez dopravy do Prahy Celkový průměr

Zima 3.494,-

Léto 3.759,-

3.937,324,2.277,-

4.010,259,2.302,-

1.502,-

1.223,-

7.597,11.534,-

7.543,11.553,-

Průměrné výdaje v Kč/den Ubytování včetně snídaně, polopenze či plné penze Doprava do Prahy Doprava po Praze Stravování v restauracích – nezahrnuté v ceně ubytování + potraviny a nápoje Ostatní výdaje – suvenýry, dárky, oblečení, mapy, léky, kultura apod. Průměr bez dopravy do Prahy Celkový průměr

Zima


Léto 782,-

801,-

913,74,515,-

860,55,494,-

471,-

265,-

1.842,2.755,-

1.615,2.475,-

Stránka 26

NÁVRAT TURISTŮ DO PRAHY

Přes 80 % turistů má v úmyslu se do Prahy vrátit; přibližně 55 % návštěvníků dokonce rozhodně ano Množství osob, které se již vrátit nechtějí, je velice nízké Nejčastějším důvodem, proč už se hosté vrátit nechtějí, je fakt, že jim Praha nepřipadá jako město dostatečně zajímavé pro (další) samostatnou návštěvu

Autor: Prague City Tourism - Oddělení statistiky a analýz 2016


Stránka 27

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V PRAZE PRŮZKUM MEZI NÁVŠTĚVNÍKY PRAHY VÝSLEDKY ZA PRVNÍ ČTYŘI VLNY DOTAZOVÁNÍ

Recommend Documents