PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V PRAZE 2014-17 PRŮZKUM MEZI NÁVŠTĚVNÍKY PRAHY VÝSLEDKY PRVNÍ A DRUHÉ VLNY DOTAZOVÁNÍ Šetření mezi turisty probíhá na území hlavního města Prahy po dobu tří let Terénní šetření se uskutečňuje 2x ročně vždy v časovém rozmezí prosinec-leden a červen-červenec - termín 1. vlny: prosinec 2014 - leden 2015 - termín 2. vlny: červen-červenec 2015 Cílem výzkumu je zjistit zejména: - co motivuje zahraniční i domácí turisty k cestě do Prahy - důvody pobytu v Praze - strukturu výdajů a použitých služeb - změřit spokojenost turistů s návštěvou - zjistit, co se jim tu nejvíce líbí - zda se do Prahy vracejí - odkud čerpají informace - jak dalece jsou ochotni využívat moderní technologie Cílová skupina: návštěvníci Prahy starší 15 let Metoda: TAPI (Tablet Aided Personal Interviewing) – osobní dotazování za pomoci tabletů Cílové osoby pro průzkum oslovují tazatelé pomocí náhodného výběru Dotazníky se sbírají rovnoměrně v předem určených 26 lokalitách Prvních dvou vln dotazování se zúčastnilo celkem 3.078 respondentů; minimální počet pro každé kolo je 1.500 osob Maximální kvóta pro národnost: 120 osob/1 vlna Dotazník existuje ve 12 jazykových verzích: čeština, angličtina, němčina, francouzština, italština, ruština, španělština, čínština, japonština, korejština, polština a holandština Zpracovatel: GfK Czech, s.r.o. pro Pražskou informační službu – Prague City Tourism
VĚKOVÁ STRUKTURA RESPONDENTŮ
V zimním období převažovali respondenti ve věkové kategorii 20-29 let V letním období byla sice také věková skupina 20-29 let nejpočetnější, ale celkově byla věková struktura respondentů vyrovnanější
STRUKTURA RESPONDENTŮ DLE POHLAVÍ
Zastoupení pohlaví bylo v obou vlnách průzkumu vyrovnané
STRUKTURA RESPONDENTŮ DLE REGIONU TRVALÉHO BYDLIŠTĚ
V obou kolech průzkumu byli nejpočetněji zastoupeni návštěvníci z Evropy, na druhém místě z Asie Prvního kola průzkumu se zúčastnili hosté z celkem 85 zemí světa, druhého kola dokonce z 88 zemí světa Nejvíce respondentů se rekrutovalo z TOP zemí dle počtu příjezdů – tzn. z Německa, Itálie, Francie, Spojeného království, USA, Ruska a Jižní Koreje
HLAVNÍ CÍL CESTY
V zimě 63 % turistů přijelo pouze do Prahy, v létě polovina Podstatně vyšší byl v létě podíl osob, které návštěvu Prahy spojují s návštěvou dalších míst v rámci Evropy Nejčastěji společně navštěvovaná místa v rámci Evropy: Vídeň, Budapešť, Berlín, Německo Nejčastější kombinace návštěvy Prahy s dalšími místy v ČR: Český Krumlov, Karlovy Vary, Kutná Hora, Brno Pouze tranzitním městem byla Praha pro zanedbatelný podíl turistů
POŘADÍ NÁVŠTĚVY PRAHY
V obou vlnách průzkumu převažovali turisté, kteří Prahu navštívili poprvé; v létě byl jejich podíl ještě markantnější Pořadí návštěvy úzce souvisí se zemí bydliště respondenta Nejčastěji se vracejí ti, kdo bydlí nejblíže – Češi, Slováci, Němci Méně často se vracejí hosté, kteří jako hlavní důvod své návštěvy uvedli návštěvu památek
HLAVNÍ DŮVOD PRO NÁVŠTĚVU PRAHY
Převážná většina hostů byla v Praze na soukromé cestě, pracovní cesty byly v menšině Nejvíce turistů přijelo do Prahy za památkami, historií a architekturou – v zimě více než polovina, v létě bezmála 70 %; všechny ostatní důvody dosáhly výrazně nižších hodnot V zimě byla v porovnání s letním obdobím častějším důvodem pro návštěvu zábava, ale i návštěvy či obchodní cesta
HLAVNÍ POHNUTKA PRO NÁVŠTĚVU PRAHY
V obou vlnách mělo největší váhu pro rozhodnutí o cestě do Prahy doporučení příbuzných či známých, kteří v Praze byli již dříve V zimním období byly druhou hlavní pohnutkou vlastní zkušenosti z minulé návštěvy, v létě naopak lokace – tzv. šikovná poloha města Jen relativně nízká procenta návštěvníků si Prahu vybrala na základě nabídky cestovní kanceláře nebo výhodné ceny jízdenky či letenky
ORGANIZACE NÁVŠTĚVY V PRAZE
Téměř 87 % respondentů přijelo do Prahy neorganizovaně – cestu si zorganizovali sami (případně někdo z rodiny či přátel) Přibližně desetina návštěvníků přijela v rámci zájezdu organizovaného cestovní kanceláří Pokud návštěvníci využívají cestovní kancelář, jde převážně o zahraniční cestovní kanceláře V letním období o něco častěji zorganizoval cestu jiný subjekt (např. škola či sportovní oddíl)
ZDROJ INFORMACÍ O PRAZE PŘED CESTOU
Hlavním informačním zdrojem před započetím cesty byl internet – v zimním kole dotazování odtud čerpalo informace 65 % osob, v létě dokonce 76 % V obou kolech většina návštěvníků před cestou čerpala v první řadě z cestovatelských portálů typu TripAdvisor nebo na sociálních sítích V zimním období necelá třetina návštěvníků využila oficiální internetové stránky o Praze či ČR, v létě 40 % V obou kolech si téměř třetina hostů nechala poradit od přátel či příbuzných, dalším významným zdrojem informací byl tištěný průvodce V letním období měly menší význam sdělovací prostředky i veletrhy cestovního ruchu
ZDROJ INFORMACÍ O PRAZE V PRŮBĚHU POBYTU
Pořadí významných informačních zdrojů v obou vlnách bylo totožné Téměř 60 % osob se v průběhu pobytu informuje elektronicky Jen o málo menší množství hostů však používá papírovou mapu Téměř třetina návštěvníků čerpá z tištěného průvodce Přes 20 % turistů navštěvuje osobně informační centra V létě znatelně vyšší procento turistů využilo služeb profesionálního průvodce
POUŽÍVÁNÍ MOBILNÍHO TELEFONU BĚHEM POBYTU V PRAZE
S trvale zapnutým mobilním telefonem chodila v zimě po Praze přibližně polovina turistů, v létě jen necelých 39 % Více než 8 % hostů v zimní vlně dotazování nepoužívalo při cestování mobilní telefon vůbec, v letním období jich bylo dokonce 17,5 % Nejčastěji má trvale zapnutý mobilní telefon střední generace (30-49 let), nejméně často lidé nad 70 let Ve všech věkových kategoriích jsou však zastoupeni lidé všech typů V obou vlnách se od ostatních národů výrazně odlišovali Češi - trvale zapnutý telefon mělo více než 80 % z nich
POUŽÍVÁNÍ INTERNETU BĚHEM POBYTU V PRAZE
Internetové připojení využívalo během pobytu v Praze téměř nepřetržitě v obou vlnách dotazování 38 % turistů Nejvyšší procento turistů používalo internet pouze na hotelu – téměř polovina V zimě 6,5 % návštěvníků nepoužilo internet vůbec, v létě jich bylo více než 10 % Nejčastěji je k internetu trvale připojena věková kategorie 30-39 let Nejvíce těch, kteří internetové připojení během pobytu v Praze nepoužívají vůbec, je starších 70 let Ve všech věkových kategoriích jsou však zastoupeni lidé všech typů V obou vlnách se od ostatních národů výrazně odlišovali Češi - trvale připojeno bylo více než 60 % z nich
SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI Respondentům bylo ke zhodnocení předloženo celkem devět druhů služeb: - městská hromadná doprava - taxislužby - turistická informační centra - průvodcovské služby - orientační a navigační systém - směnárny - jazyková vybavenost a vstřícnost lidí ve službách - bezpečnost - péče o pořádek Ve většině dotazovaných oblastí byli návštěvníci Prahy se službami převážně spokojeni K velmi úspěšným oblastem patří: městská hromadná doprava, bezpečnost, péče o pořádek, služby turistických informačních center a průvodců Vyšší procento turistů naopak negativně hodnotilo taxislužby, směnárny, orientační a navigační systém v Praze a jazykovou vybavenost a vstřícnost lidí ve službách
SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI A) MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA
Městská hromadná doprava dosahuje z hodnocených služeb nejlepšího poměru mezi spokojenými a nespokojenými turisty Procento nespokojených je velmi nízké
SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI B) TAXISLUŽBY
Taxíky patří mezi nejhůře hodnocené služby Taxislužby využilo poměrně nízké procento turistů – v zimním období 40 %, v letním pouze 34 % Část turistů uvedla, že důvodem nevyužití této služby byl fakt, že byli předem varováni před nepoctivostí Z těch, kdo taxislužby využili, byl v první vlně dotazování nespokojen každý pátý turista, ve druhé vlně každý čtvrtý
SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI C) TURISTICKÁ INFORMAČNÍ CENTRA
Turistická informační centra hodnotila pouze ta část turistů, která je považuje za jeden z informačních zdrojů během svého pobytu Spokojenost s činností informačních center je vysoká Hodnocena byla informační centra obecně, nikoliv pouze informační centra Prague City Tourism
SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI D) PRŮVODCI
Průvodcovské služby hodnotila pouze ta část turistů, která je považuje za jeden z informačních zdrojů během svého pobytu Spokojenost s průvodcovskými službami je vysoká, nespokojeno bylo v obou vlnách jen něco přes 2 % hostů
SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI E) ORIENTAČNÍ A NAVIGAČNÍ SYSTÉM
Nespokojenost s orientačním a navigačním systémem je poměrně vysoká – v letním kole dokonce vůbec nejvyšší z hodnocených služeb, v zimním druhá nejvyšší
SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI F) SMĚNÁRNY
Směnárny patří mezi nejhůře hodnocené služby V zimním období je využila polovina turistů, v letním přes 40 % Část turistů uvedla, že důvodem nevyužití této služby byl fakt, že byli předem varováni před nepoctivostí Z těch, kdo směnárny v Praze využili, byl v zimním i letním kole průzkumu s jejich službami nespokojen každý čtvrtý turista
SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI G) JAZYKOVÁ VYBAVENOST A VSTŘÍCNOST LIDÍ VE SLUŽBÁCH
Jazyková vybavenost a vstřícnost lidí ve službách patří mezi oblasti, ke kterým se s pozitivním či negativním hodnocením vyslovilo nejvíce respondentů Přestože většina turistů byla s úrovní poskytovaných služeb spokojena, vyjádřilo se v letním období 14 % a v zimním období 12 % hostů tak, že byli nespokojeni
SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI H) BEZPEČNOST
Praha je turisty hodnocena jako bezpečné město V absolutním srovnání se spokojenost v této oblasti blíží 90 % Nespokojenost je naopak velice nízká
SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI I) PÉČE O POŘÁDEK
V absolutním srovnání patří péče o pořádek (čistota města, WC apod.) hned po bezpečnosti k turisty nejlépe hodnoceným službám
NEJOBLÍBENĚJŠÍ MÍSTA V PRAZE
V obou vlnách dotazování jmenovali návštěvníci Prahy především nejznámější památky – v první řadě Pražský hrad a Karlův most V obou hodnocených obdobích se líbila i řeka Vltava, Petřín a Vyšehrad Relativně často – zejména v zimě - byly jmenovány restaurace či hospody a konkrétní muzea nebo kulturní akce V letním období návštěvníci Prahy s menší frekvencí jmenovali místa mimo centrum a klasické turistické trasy Pokud byla zmíněna místa mimo centrum, pak nejčastěji v oblasti Prahy 7, 3 nebo 2 V grafu jsou znázorněna pouze místa se sedmi nejvyššími četnostmi
VÝMĚNA PENĚZ
Žádný ze způsobů výměny peněz jednoznačně nepřevládá Dva nejčastější způsoby výměny peněz jsou výběr z bankomatu a výměna ve směnárně v České republice 30 % hostů platilo kartou a podobné množství návštěvníků si vyměnilo peníze již před cestou do Prahy
PRŮMĚRNÁ ÚTRATA – STRUKTURA VÝDAJŮ
Průměrné výdaje v Kč za celý pobyt Ubytování včetně snídaně, polopenze či plné penze Doprava do Prahy Doprava po Praze Stravování v restauracích – nezahrnuté v ceně ubytování + potraviny a nápoje Ostatní výdaje – suvenýry, dárky, oblečení, mapy, léky, kultura apod. Průměr bez dopravy do Prahy Celkový průměr
1. vlna 3.459,-
2. vlna 3.740,-
3.360,410,2.322,-
4.432,265,2.259,-
1.432,-
1.208,-
7.623,10.983,-
7.472,11.904,-
Průměrné výdaje v Kč/den Ubytování včetně snídaně, polopenze či plné penze Doprava do Prahy Doprava po Praze Stravování v restauracích – nezahrnuté v ceně ubytování + potraviny a nápoje Ostatní výdaje – suvenýry, dárky, oblečení, mapy, léky, kultura apod. Průměr bez dopravy do Prahy Celkový průměr
1. vlna 781,-
2. vlna 764,-
766,94,522,-
888,53,452,-
573,-
242,-
1.970,2.736,-
1.511,2.398,-
NÁVRAT TURISTŮ DO PRAHY
Přes 80 % turistů má v úmyslu se do Prahy vrátit; 51 % návštěvníků dokonce rozhodně ano Množství osob, které se již vrátit nechtějí, je velice nízké Nejčastějším důvodem, proč už se hosté vrátit nechtějí, je fakt, že jim Praha nepřipadá jako město dostatečně zajímavé pro (další) samostatnou návštěvu Autor: Pražská informační služba – Prague City Tourism 2015 Oddělení statistiky a analýz
