MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav. Blanka NOVOTNÁ CESTOVNÍ RUCH V PRAZE A VE STŘEDNÍCH ČECHÁCH

MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav

Blanka NOVOTNÁ CESTOVNÍ RUCH V PRAZE A VE STŘEDNÍCH ČECHÁCH

Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. ________________________________________________________________________ Brno 2010

Jméno a příjmení autora:

Blanka Novotná

Název diplomové práce:

Cestovní ruch v Praze a ve středních Čechách

Název v angličtině:

Tourism in Prague and in the central Bohemia region

Studijní obor (směr):

Geografie a kartografie

Vedoucí diplomové (bakalářské) práce:

Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D.

Rok obhajoby:

2010

Anotace v češtině/slovenštině Cestovní ruch v Praze a středních Čechách, jeho současná situace, potenciál i budoucí rozvoj jsou hlavními zkoumanými tématy této diplomové práce. Cílem práce je podat ucelený pohled na roli cestovního ruchu ve vybraných regionech. Úvodní část práce se zabývá vztahem cestovního ruchu a regionálního rozvoje s důrazem na zkoumané lokality. Další část vymezuje turistický potenciál obou regionů a hodnotí konkrétní projekty na rozvoj cestovního ruchu. Závěrem se práce věnuje specifiku letecké dopravy v Praze vzhledem k silné vazbě mezi zahraniční návštěvností a kvalitou dopravní dostupnosti. Anotace v angličtině The main themes of this diploma work are tourism in Prague and in the central Bohemia region, its present circumstances, tourism potential and future. The aim of this assignment is survey tourism in Prague and central Bohemia region. First part is concerned with relation between tourism and region development with insist on research regions. Main part is focus on tourism facilities of this regions together with database of development projects and its categorization. In conclusion we target the air transport in Prague.

Klíčová slova v češtině: cestovní ruch, Praha, střední Čechy, rozvojové projekty, letecká doprava Klíčová slova v angličtině: tourism, Prague, central Bohemia, developement projects, air transport

Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Student: Studijní program: Studijní obor:

Blanka Novotná Geografie a kartografie Sociální geografie

Ředitel Geografického ústavu PřF MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje diplomovou práci s tématem:

Cestovní ruch v Praze a ve středních Čechách Tourism in Prague and in the central Bohemia region Zásady pro vypracování: Cestovní ruch bývá v mnoha územích povaţován za zdroj příjmů a jeho rozvoj za stimul ke zvyšování ţivotní úrovně. Případem takového území je i oblast středních Čech, která včetně Prahy patří k významným cílům mezinárodního i domácího turismu. Diplomová práce se zaměří především na následující témata: (1) teoretický rozbor vzájemných vazeb mezi cestovním ruchem a regionálním rozvojem (důraz zde bude vzhledem k přítomnosti Prahy kladen zejména na mezinárodní městský turismus); (2) analýza turistického potenciálu středních Čech a Prahy v sektoru mezinárodního i domácího cestovního ruchu a analýza provázanosti tohoto potenciálu s existujícími rozvojovými záměry; (3) analýza existující a moţné budoucí poptávky po cestovním ruchu ve středních Čechách a v Praze; (4) jistá pozornost bude v diplomové práci věnována i dalším specifikům Prahy jakoţto významné mezinárodní/celosvětové turistické destinace (v práci můţe být např. věnována pozornost změnám dostupnosti Prahy leteckou dopravou, potenciálu Olympijských her jakoţto stimulu růstu turismu apod. - uvedená témata slouţí pouze k inspiraci, autorka se v práci můţe zabývat jinými specifiky).

Rozsah grafických prací:

podle potřeby

Rozsah průvodní zprávy:

cca 60 aţ 80 stran

Seznam odborné literatury: Vystoupil, Jiří - Šauer, Martin. Urban Tourism in the Czech Republic. In Urban Tourism, Present State and Development Perspectives. Wroclaw: Wroclaw University, 2004. od s. 53-59, 6 s. ISBN 83-917818-7-9. Vystoupil, Jiří - Holešinská, Andrea - Kunc, Josef - Maryáš, Jaroslav - Seidenglanz, Daniel - Šauer, Martin - Tonev, Petr - Viturka, Milan. Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 156 s. Neuvedeno. ISBN 8023972561. Hall, C. Michael - Page, Stephen J. The geography of tourism and recreation: environment, place and space. 3rd ed. London: Routledge, 2006. xxi, 427 s. ISBN 0415335612. Vystoupil, Jiří - Holešinská, Andrea - Kunc, Josef - Šauer, Martin. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: ESF MU, 2007. 98 s. ISBN 978-80-210-4263-6. Vedoucí diplomové práce: Datum zadání diplomové práce: Datum odevzdání diplomové práce:

Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. září 2008 do 15. května 2010

RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu

Prohlašuji tímto, ţe jsem zadanou diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Daniela Seidenglanze, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury veškerou pouţitou literaturu a další zdroje.

V Praze dne 8. května 2010

_______________________________ vlastnoruční podpis autora

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce Mgr. Danielu Seidenglanzovi, Ph.D. za trpělivé vedení mé diplomové práce. Dále můţu poděkovat jedině sama sobě, ţe jsem to nevzdala, ačkoliv jsem tolikrát chtěla. Děkuji.

OBSAH 1 Úvod

9

1.1 Metodika

10

2 Rešerše odborné literatury

12

2.1 Vymezení pojmu cestovní ruch

12

2.2 Vymezení ostatních pojmů

13

2.3 Členění cestovního ruchu

14

2.4 Předpoklady cestovního ruchu

15

3 Cestovní ruch a regionální rozvoj

18

3.1 Vymezení pojmů

18

3.2 Vliv cestovního ruchu na regionální rozvoj

19

3.3 Cestovní ruch a ekonomika

20

3.3.1 Zaměstnanost

20

3.3.2 HDP a devizové příjmy

22

3.4 Cestovní ruch a kulturně sociální prostředí

24

3.5 Cestovní ruch a ţivotní prostředí

25

3.6 Cestovní ruch a trvale udrţitelný rozvoj

25

3.7 Organizace a politika cestovního ruchu

26

3.7.1 Strategie regionálního rozvoje ČR

27

3.7.2 Koncepce státní politiky cestovního ruchu

28

4 Analýza turistického potenciálu Prahy a středních Čech

29

4.1 Potenciál cestovního ruchu v Praze

29

4.1.1 Charakteristika Prahy

29

4.1.2 Infrastruktura cestovního ruchu

30

4.1.3 Návštěvnost Prahy

32

4.1.4 Turistický potenciál Prahy

35

4.1.5 Dopravní dostupnost Prahy

36

4.1.6 Spokojenost návštěvníků

37

4.2 Střední Čechy

38

4.2.1 Charakteristika středních Čech

38

4.2.2 Infrastruktura ve středních Čechách

39

4.2.3 Návštěvnost středních Čech

40

4.2.4 Potenciál středních Čech

42

4.2.5 Druhé bydlení ve středních Čechách

43

5 Analýza rozvojových záměrů

44

5.1 Strategické dokumenty

45

5.2 Kategorizace projektů

47

5.2.1 Kategorizace podle způsobu financování

47

5.2.2 Kategorizace podle zaměření

49

5.2.3 Kategorizace podle cílové skupiny

50

5.2.4 Kategorizace podle nákladů na projekt

51

5.3 Konkrétní vybrané projekty

53

5.4 Zhodnocení projektů

54

6 Budoucnost cestovního ruchu

55

7 Letecká doprava v Praze

57

7.1 Charakteristika letecké dopravy

57

7.2 Počty cestujících

57

7.3 Letecké společnosti

59

7.4 Nízkonákladové letecké společnosti

62

7.5 Nejfrekventovanější příletové trasy

64

7.6 Zhodnocení

66

8 Závěr

66

Seznam použité literatury

69

Seznam příloh

71

1 ÚVOD Cestovní ruch je obor, jehoţ význam je nezpochybnitelný a jeho vliv stále roste. Cestovní ruch se tak stává jedním z nejdůleţitějších odvětví národního hospodářství a jeho existence je faktor, který ovlivňuje jak ekonomické tak společenské vazby v daném regionu. Tyto vazby jsou často oboustranné, a ačkoliv je vliv cestovního ruchu veskrze pozitivní, často existují i negativní vazby. Ve své diplomové práci se budu zaobírat především tím, jaké vazby má cestovní ruch v konkrétním regionu středních Čech včetně hlavního města Prahy. V úvodní části se budu zabývat vymezením cestovního ruchu jako pojmu, základního rozdělení a jednotlivými realizačními faktory podmiňující vznik cestovního ruchu. V druhé kapitole budu zkoumat vliv cestovního ruchu na regionální rozvoj a vzájemný vztah mezi regionálním rozvojem a turismem s důrazem na konkrétní data pro ČR. Třetí kapitola bude věnována potenciálu zkoumaného území pro existenci cestovního ruchu, a to jak z hlediska kulturně-historických podmínek, tak z hlediska infrastruktury cestovního ruchu v Praze a středních Čechách. Čtvrtá kapitola se bude zabývat kategorizací jednotlivých projektů primárně směřovaných na rozvoj cestovního ruchu v obou zkoumaných lokalitách, jejichţ databázi za tímto účelem vytvořím. Pátá kapitola bude popisovat budoucí moţný rozvoj cestovního ruchu jak v regionu Prahy a středních Čech, tak i v mezinárodním měřítku. Poslední kapitola se bude specializovat na specifikum Prahy jakoţto cíle letecké dopravy a pokusím se analyzovat různé aspekty tohoto druhu dopravy s pomocí konkrétních dat o příletech do Prahy. Cílem diplomové práce je podat ucelený pohled na situaci v oblasti cestovního ruchu, zjistit aktuální potenciál a předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Důleţitým bodem je také provázanost rozvojových záměrů s existujícími projekty a náhled do budoucnosti cestovního ruchu v dané lokalitě. V kapitole věnované letecké dopravě se pokusím o náhled na význam letecké dopravy v cestovním ruchu podloţené konkrétními daty. Zkoumanými lokalitami je území hlavního města Prahy a středních Čech, podle NUTS 2 oblast Praha a střední Čechy, podle NUTS 3 kraje Praha a Středočeský kraj. Celková rozloha zkoumaného území je 11 510 km2.

9

1.1 Metodika Diplomová práce byla vypracována pomocí popisných a analytických metod a všechny informace byly čerpány z dostupných zdrojů, ať uţ tištěných či elektronických. Úvodní část zabývající se rešerší dostupné literatury a vymezením pojmů byla převáţně napsána za pomoci tištěných publikací z oboru cestovního ruchu. Část zabývající se regionálním rozvojem a cestovním ruchem byla zaloţena na dostupných datech o cestovním ruchu, zejména ze zdrojů ČSÚ a WTO. Zkoumanými charakteristikami mající vazbu na cestovní ruch byly jednak ekonomické ukazatele jako zaměstnanost, devizové příjmy, platební bilance a HDP. Dalšími aspekty ovlivňující regionální rozvoj byli kulturně sociální vazby, vazby na ţivotní prostředí a vliv cestovního ruchu na trvale udrţitelný rozvoj. Kapitola zabývající se potenciálem vymezeného území byla vytvořena analýzou dat o cestovním ruchu z mnoha různých zdrojů, kterým opět dominovaly Český statistický úřad a Czech tourism, dále pak stránky institucí spadajících do státní správy či samosprávy, zejména magistrát hlavního města Prahy a krajský úřad Středočeského kraje. Zpracováním těchto dat vznikly výstupy v podobě grafů a tabulek, přičemţ ukazateli potenciálu cestovního ruchu jsou počet hromadných ubytovacích zařízení, jejich kategorizace a hosté v nich, dále turisté podle národnosti, délka pobytu, návštěvnost jednotlivých památek, podíl území na cestovním ruchu celé ČR a dopravní dostupnost zkoumané lokality. V Praze ještě následuje spokojenost turistů s návštěvou Prahy a ve Středočeském kraji se věnuji aspektům druhého bydlení. V části o budoucím moţném vývoji cestovního ruchu byla hlavním zdrojem dat publikace Tourism Highlights 2020, kterou vydal WTO a která nastiňuje předpokládaný objem cestovního ruchu v jednotlivých částech světa. Důleţitou částí mé práce bylo vytvoření databáze projektů v cestovním ruchu, které jsem dohledala jednak na stránkách magistrátu hl. m. Prahy, krajského úřadu Středočeského kraje a také na webových stránkách věnovaných fondům EU. Z této databáze jsem poté čerpala při analýze těchto projektů. Projekty jsem následně kategorizovala z hlediska zdrojů a objemu financí, z hlediska zaměření jednotlivých projektů a konkrétních cílových skupin, na které jsou projekty zaměřeny. Poslední kapitola věnovaná letecké dopravě byla zaloţena na datech z Databáze OAG MAX Bureau poskytnutých mým školitelem Mgr. Danielem Seidenglanzem, Ph.D, 10

kde jsem analyzovala pouze přílety na letiště Praha – Ruzyně v letech 1990 aţ 2009. Výstupem byly opět tabulky a grafy, které jsem poté v textu analyzovala. Zajímal mne především počet cestujících na letišti Praha - Ruzyně, dále pak počet jednotlivých příletů, podíl jednotlivých leteckých společností a států odkud návštěvníci přilétali. Na závěr jsem zkoumala podíl nízkonákladových leteckých společností na celkovém počtu příletů.

11

2 REŠERŠE ODBORNÉ LITERATURY 2. 1. Vymezení pojmu cestovní ruch Pojem cestovní ruch můţe být chápán mnoha způsoby a existuje mnoho definicí cestovního ruchu od různých autorů. Jednu z moţných definic a také jednu z nejstarších je moţné nalézt ve skriptech od J. Vystoupila a R. Wokouna (1987): „Cestovní ruch je souhrnné označení vztahů a jevů, které vznikají na základě cesty a pobytu, pokud se pobytem nesleduje trvalé usazení a není s ním spojena výdělečná činnost.“ (cit. HUNZIKER, W. , KRAPF, K. 1942 in WOKOUN, R. VYSTOUPIL, J. 1987, s. 12). Ve výše zmíněných skriptech je moţné najít další moţnou definici pro cestovní ruch od C. Kaspara (1971): “Cestovní ruch je komplex vztahů a jevů vznikající při cestách a pohybu osob, pro které místo jejich pohybu není místem jejich stálého bydliště ani pracoviště.“ (in WOKOUN, R. VYSTOUPIL, J. 1987, s. 13). Slovenský geograf P. Mariot (1983) povaţuje cestovní ruch za společenskou aktivitu, která podmiňuje přemísťování obyvatelstva do částí krajinné sféry charakterizované interakcemi krajinných prvků, schopnými vyvolat dočasnou změnu místa pobytu. Podle E. Kopši a kol. (1985) je cestovní ruch definován jako: „...cestování a dočasný pobyt mimo místo trvalého bydliště a zpravidla za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi.“ (in WOKOUN, R. VYSTOUPIL, J. 1987, s. 14). J. Indrová (2009) povaţuje za vůdčí motiv cestovního ruchu záměrnou změnu prostředí, kdy člověk naplní jednu ze svých potřeb, například potřebu odpočinku nebo poznání. Ovšem definice cestovního ruchu můţe být i velmi prostá, coţ dokazuje V. Hrala (2001), podle kterého je cestovní ruch specifickou formou mechanického pohybu obyvatelstva. Nicméně je na místě zmínit nejdůleţitější charakteristiku cestovního ruchu, která vznikla v Ottawě roku 1991 a je zaštítěná World Tourism Organisation. Podle WTO jsou tedy za cestovní ruch povaţovány: "aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času, služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa) či jiným účelem.“

12

2. 2. Vymezení ostatních pojmů Samotnou kapitolou by mohl být rozdíl mezi pojmy „tourism“ a „travel“, neboli cestovním ruchem a cestováním, případně cestou. M. Pásková a J. Zelenka (2002) povaţují cestovní ruch za komplexní společenský jev, který zahrnuje všechny aktivity účastníků cestovního ruchu a provozování sluţeb pro tyto účastníky včetně osob tyto sluţby provozující a dalších aktivit jako je podpora cestovního ruchu. Naproti tomu autorka definuje cestu jako: „pohyb osob z jedné lokality do druhé" (in PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. 2002, s. 43). WTO definici cesty rozvádí více a cesta je tedy: „účast na cestovním ruchu vztažená k výchozímu místu nebo vysílající zemi a týkající se celé doby, po kterou osoba cestuje vzdálená od svého domova“. (in PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. 2002, s. 43). Výše zmíněná definice cestovního ruchu od C. Kaspara (1971) právě tyto dva pojmy téměř ztotoţňuje, neboť tvrdí, ţe cestovní ruch je komplex, který vzniká při cestách a pohybu osob mimo domov nebo jejich pracoviště. Tím pádem jsou podle J. Vystoupila a R. Wokouna (1987) do cestovního ruchu zahrnuti prakticky všichni účastníci jakékoliv dopravy. Podle M. Halla a S. Page (2002) jsou tyto pojmy často zaměňovány, ačkoliv jsou určeny k popisu činností spojených s jedním nebo více aspekty dočasného pohybu osob mimo jejich domov nebo blízké prostředí, ať uţ z obchodních nebo osobních důvodů. Autoři tvrdí, ţe: „...all tourism including some travels but not all travel is tourism.“(in HALL, M. PAGE, S. 2002, s.69). Dalšími pojmy, které mají problematické vymezení, jsou rekreace a cestovní ruch. Podle J. Vystoupila a R. Wokouna (1987) se pojmy rekreace a cestovní ruch jen částečně překrývají, neboť pojem cestovní ruch zahrnuje také některé další aktivity, jako jsou sluţební a obchodní cesty nebo cesty z rodinných důvodů. Zároveň však ne všechna rekreace je cestovním ruchem, neboť je moţné se rekreovat i v místě svého bydliště. Podle Cromptona a Richardsona (1986): „Traditionally, tourism has been regarded as a commercial economic phenomenon rooted in the private domain. In contrast, recreation and parks has been viewed as a social and resource concern rooted in the public domain.“ (in HALL, M. PAGE, S. 2002, s. 4). T. Bartkowski (1976) povaţuje cestovní ruch za podtyp rekreace. Ovšem M. Hall a S. Page (2002) povaţuje cestovní ruch za moţnost volby rekreace.

13

Obr. 1. Vztah rekreace, turismu a volného času.(převzato: HALL, M. PAGE, S. 2002, s. 5)

2. 3. Členění cestovního ruchu Cestovní ruch lze také různě členit dle mnoha faktorů. Uveďme si některá základní členění podle R. Wokouna a J. Vystoupila (1987). Ti člení cestovní ruch jednak podle místa pobytu na domácí a zahraniční cestovní ruch a samotný zahraniční cestovní ruch pak dále na aktivní a pasivní. Aktivní zahraniční ruch je ten, kdy jsou účastníky zahraniční návštěvníci v dané zemi a pasivní cestovní ruch je ten, kdy občané daného státu vycestují do zahraničí. Dále je pak moţné dělit cestovní ruch podle délky pobytu, a to na krátkodobý a dlouhodobý, přičemţ hranice dlouhodobé rekreace je stanovena na 5 a více dní. Také je moţné charakterizovat cestovní ruch dle rozloţení během roku na sezónní a celoroční, případně na individuální a masový. Jednou z forem cestovního ruchu je také městský cestovní ruch. Podle M. Páskové a J. Zelenky (2002) je takový cestovní ruch, kdy jsou „účastníci motivováni návštěvou měst a jejich atraktivit a služeb“. (in PÁSKOVÁ, M. ZELENKA, J. 2002 s. 227) Podle J. Indrové (2009) je městský cestovní ruch charakterizován kratším pobytem s hlavním motivem návštěvy turisticky atraktivních měst, památek, ale i poznání ţivota v těchto městech. Městský turismus je v České republice velmi významným druhem cestovního ruchu neboť podle J. Vystoupila a M. Šauera (2005) 46 % všech hromadných ubytovacích zařízení se v roce 2000 nacházelo právě ve městech a městský turismus je v ČR tradiční formou trávení volného času.

14

2. 4. Předpoklady cestovního ruchu Rozvoj cestovního ruchu neprobíhá na všech místech rovnoměrně. „Při výzkumech rozšíření cestovního ruchu a rekreace se setkáváme s poměrně širokou škálou činitelů, které ovlivňují různým možným způsobem možnosti rozvoje cestovního ruchu a rekreace“(in VYSTOUPIL, J., WOKOUN, R. 1987, s. 55). Podle J. Vystoupila a kol. (2007) je analýza a hodnocení předpokladů lokalit pro cestovní ruch jedním z nejdůleţitějších kroků pro stanovení turistického významu jednotlivých míst i celých regionů. Na základě těchto analýz a hodnocení můţeme zvaţovat šance pro rozvoj cestovního ruchu a platí, ţe cestovní ruch by měl být rozvíjen tam, kde k tomu má nejlepší předpoklady. První zhodnocení předpokladů pro cestovní ruch vytvořil H. Poser (1937), který definoval tři činitele. První činitel je základní a patří do něj přírodní a demografické podmínky. Druhý činitel je podporující a patří sem například komunikační schopnosti dané oblasti. Poslední činitel je brzdící a sem lze zařadit například hospodářskou krizi nebo nepříznivé klima. Podle V. MALÉ (2002) je postavení jakéhokoliv územního celku v cestovním ruchu podmíněno přírodními a kulturně historickými podmínkami. J. VYSTOUPIL, R. WOKOUN (1987) tyto podmínky upřesňují: „ ...poloha návštěvního místa, reliéf, klima, vodstvo, rostlinstvo, živočišstvo, kulturně historické pamětihodnosti, dále některé demografické a sídelně demografické charakteristiky, hospodářská situace, komunikační poměry a materiálně technická základna cestovního ruchu a rekreace.“ (in VYSTOUPIL, J., WOKOUN, R. 1987, s. 55) P. Mariot (1983) dělí předpoklady pro cestovní ruch do tří částí. První částí jsou lokalizační předpoklady, kam patří přírodní a kulturně správní předpoklady, dále pak selektivní předpoklady, kam můţeme zařadit urbanizační, demografické a sociologické předpoklady a poslední částí jsou realizační předpoklady, coţ jsou komunikační předpoklady a materiálně technická základna.

15

Obr. 2. Předpoklady pro cestovní ruch (převzato: PÁSKOVÁ M., 2002, s. 232) S. Šprincová (1977) se zmiňuje o předpokladech, které umoţňují cestovní ruch, o předpokladech, které cestovní ruch vyvolávají a také o předpokladech cestovní ruch usměrňujících. Mezi umoţňující předpoklady je jednak existence volného času a také zájem na dosaţení ekonomických cílů v cestovním ruchu. Mezi podmínky vyvolávající cestovní ruch patří jednak potřeba rekreace a také změna ţivotního stylu - zvyšující se ţivotní standard a s tím spojená moţnost cestování. Pod podmínkami, které usměrňují cestovní ruch, nalezneme jednak atraktivity, které autorka dělí na přírodní a kulturně – historické a také hospodářsko-geografické podmínky, mezi které v první řadě patří poloha místa, dále pak obyvatelstvo a sídelní struktura, průmyslový charakter oblasti a také existence dopravních sítí. Podle J. Vystoupila (2007) jsou dnes důleţité tři aspekty: přírodní potenciál, kulturně-historický potenciál a základní a doprovodná infrastruktura. „Přírodní podmínky, resp. přírodní potenciál jsou rozhodujícími lokalizačními faktory většiny aktivit cestovního ruchu a rekreace, zejména u jeho pobytových forem.“ (in J. VYSTOUPIL a kol., 2007, s. 12). V hodnocení přírodního potenciálu hrají největší roli reliéf, klima, hydrologické poměry a biografické poměry. Ve výše citovaném Návrhu nové rajonizace cestovního ruchu v ČR od J. Vystoupila a kol. (2007) jsou hodnotícími prvky přírodního potenciálu tyto tři faktory: Potenciální rekreační plochy, hodnocení přírodního potenciálu cestovního ruchu a velkoplošná a maloplošná chráněná území. Druhým aspektem podle J. Vystoupila (2007) je kulturně historický potenciál, který je vedle přírodních podmínek druhým nejdůleţitějším lokalizačním faktorem pro cestovní ruch, avšak sekundárním, neboť jsou spíše doplňkovou funkcí k přírodním podmínkám. Kulturně-historický potenciál lze členit 16

do tří skupin. První skupinou jsou kulturně-historické památky. Ty mají své specifikum, neboť: „ ...kulturně-historické památky mají významný motivační vliv na migrační pohyb účastníků cestovního ruchu, a to jak v mezinárodním, tak domácím měřítku“ (in J. VYSTOUPIL a kol., 2007, s. 16). Druhou skupinou jsou kulturní zařízení a třetí skupinou jsou společenské akce. Všechny kulturně-historické památky, kulturní zařízení i společenské akce lze členit podle jejich významu a to zpravidla na mezinárodní význam, nadregionální význam, regionální význam a lokální význam. Třetím aspektem je základní infrastruktura, coţ jsou hromadná ubytovací zařízení a zařízení individuální rekreace, a doprovodná infrastruktura charakterizována jako realizační předpoklady umoţňující rozvoj cestovního ruchu, kterými je zejména sportovně rekreační infrastruktura tj. místa vhodná pro zimní sporty, pěší turistiku a cykloturistiku.

17

3 CESTOVNÍ RUCH A REGIONÁLNÍ ROZVOJ 3.1 Vymezení pojmů „Pojmem regionální rozvoj rozumíme růst socioekonomického a environmentálního potenciálu a konkurenceschopnosti regionů vedoucí ke zvyšování životní úrovně a kvality života jejich obyvatel. V tomto ohledu jde o dynamický a vyvážený rozvoj regionální struktury příslušného územního celku a jeho částí (regionů, mikroregionů) a odstraňování, popřípadě zmírňování regionálních disparit.“ (cit. Strategie regionálního rozvoje ČR 2007-2013, MMR 2007) Podle R. Wokouna a kol. (2008) lze regionální rozvoj chápat jednak akademicky a jednak prakticky. Akademický přístup pojetí regionálního rozvoje, někdy téţ nazývaný jako regionalistika, je chápán jako souhrn věd, zejména ekonomie, geografie a sociologie a celý proces regionálního rozvoje je interpretován jako vztahy a procesy ve vymezeném území ovlivněné přírodními, ekonomickými a sociálními podmínkami v dané lokalitě. Praktické chápání regionálního rozvoje znamená zvyšování potenciálu a lepší vyuţívání území za pomoci socioekonomických aktivit a vyuţití přírodních zdrojů. Důsledkem je pak vyšší ţivotní úroveň, kvalitnější ţivotní prostředí a celkově zvýšená konkurenceschopnost daného území. Celkový potenciál regionu lze pak hodnotit různými charakteristikami, k nimţ patří například: hrubý domácí produkt, míra nezaměstnanosti, výše průměrné mzdy, struktura populace, struktura zaměstnanosti nebo kvalita infrastruktury. Předpoklady k regionálnímu rozvoji mohou být různého charakteru a jedním z faktorů pro rozvoj regionu je bezesporu cestovní ruch. Podle J. VYSTOUPILA a kol. (2006) „...je cestovní ruch považován za odvětví, které přináší významné multiplikační efekty.“ Podílí se zejména na zaměstnanosti, tvorbě HDP, pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu, tvoří příjmy státního rozpočtu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a jeho rozvoj podporuje investiční aktivity (VYSTOUPIL, J. a kol, 2006). Cestovní ruch není, jak tvrdí M. HALL a s. PAGE (2002) zcela rovnoměrně rozloţen. Existují zásadní rozdíly jak na mezinárodní, tak i na regionální a lokální úrovni. Nicméně cestovní ruch je velmi dynamickým odvětvím a je silně ovlivněn ekonomickými, politickými, sociálními, enviromentálními a technologickými změnami.

18

3. 2 Vliv cestovního ruchu na regionální rozvoj Vliv cestovního ruchu na regionální rozvoj není vţdy jednoznačný, můţe mít jak pozitivní tak i negativní dopad. A. Királ´ová (2001) tvrdí, ţe cestovní ruch zlepšuje ţivotní standard obyvatel v rozvíjeném regionu, neboť se zvýší počet zařízení pro návštěvníky, která mohou místní obyvatelé také vyuţívat. M. Vaško (2002) povaţuje cestovní ruch za velmi přínosný při tvorbě pracovních příleţitostí. Také se podílí na tvorbě HDP, tvoří příjmy státu a ovlivňuje platební bilanci a podporuje investice. Stejný názor zastává i J. Vystoupil a kol. (2007), který ještě doplňuje, ţe cestovní ruch je stabilizačním faktorem ve vztahu jak k místu tak i k sociálně kulturnímu zázemí a posiluje místní identitu díky uvědomování si tradic, kultury a historie. Cestovní ruch také kromě toho přispívá k zachování tradic, kultury a ochrany ţivotního prostředí. Podle M. Foreta, V. Foretové (2001) má cestovní ruch nezpochybnitelný ekonomický přínos a také je důleţitá komunikace. A. Királ´ová (2001) to vysvětluje tím, ţe díky cestovnímu ruchu spolu lidé komunikují, vyměňují si informace a seznamují se s místními tradicemi a zvyklostmi, a tím se vnitřně obohacují. Někteří autoři také zmiňují negativní dopady cestovního ruchu na regionální rozvoj. Problematickým faktem se jeví zejména názor místních obyvatel na cestovní ruch. Podle S. Page a L. Lawtona (2006) je důleţité znát názor rezidentů, který je často opomíjen. Navrhují destinační management, kdy by se mělo přihlíţet na názory místních obyvatel při rozhodování o rozvoji cestovního ruchu. P. Murphy (2000) říká, ţe je důleţité zváţit všechna pro a proti, neboť cestovní ruch přinese do destinace mnoho změn a změní se i ţivot rezidentů. Podle G. H. Stankeyho (2000) můţe příliv cestovního ruchu do destinace způsobit rozdělení místních obyvatel na ty, co z cestovního ruchu profitují, tedy bohatí a ti, kteří musí kvůli cestovnímu ruchu zvýšit své ţivotní náklady, tedy chudí. Stejný názor má i J. J. Pigram (2006), který upozorňuje na zvýšené náklady na ţivobytí v místech, kde se rozvíjí cestovní ruch. J. Binek a kolektiv autorů (2008) zmiňuje jako hlavní rizikové dopady cestovního ruchu zejména negativní dopad na ţivotní prostředí, přičemţ zmiňuje hlavně znečištění emisemi, erozi, narušení přirozených procesů a produkci odpadu. Jako další negativní dopad zmiňuje dopad na ţivot místních obyvatel, jako příklad slouţí tzv. demonstrační efekt. Jako další problém je uvedena dualizace, neboli jiţ výše zmíněné rozdělení obyvatel. Dalšími pojmy zahrnutými mezi negativní dopady na ţivot místních obyvatel jsou akulturace, komercializace, turistická iritace a inscenovaná turistika.

19

Negativní dopad můţe mít cestovní ruch i na ekonomiku. Cestovní ruch můţe být rozvojovou šancí, ale podle J. Binka a kol. (2008) se za příjmy z cestovního ruchu skrývají i skryté náklady, ekonomická závislost na cestovním ruchu, sezónnosti a moţné přetíţení destinace. Důleţité je, aby příjmy z cestovního ruchu zůstaly v turistických lokalitách a byly vyuţity k dalšímu rozvoji.

3. 3 Cestovní ruch a ekonomika J. Indrová (2009) definuje z hlediska ekonoma postavení cestovního ruchu v národním hospodářství pomocí šesti charakteristik: CR jako spotřeba obyvatelstva, CR jako odvětvové hospodářství, CR jako činitel zaměstnanosti a podnikatelských příleţitostí, CR jako indikátor rozvoje územních celků, CR v globálním měřítku jako faktor působení na národní hospodářství a CR a jeho multiplikační účinky na národní ekonomiku. Cestovní ruch ve vztahu k spotřebě obyvatel figuruje jako nástroj pro uspokojování lidských potřeb, odpočinku a poznání. Cestovní ruch jako odvětvové hospodářství je chápán jako ekonomická činnost, která musí být zabezpečena velkým počtem různých výrobních odvětví. Cestovní ruch jako významný faktor zaměstnanosti a podnikatelských činností působí i v oblastech, kde je rozvoj jiného odvětví komplikovaný. Cestovní ruch vytváří jednak přímé pracovní pozice ve velice různorodých oborech, ale také nepřímé pozice, které jsou spojeny s chodem podniků přímo se podílejících na cestovním ruchu. Vliv cestovního ruchu na rozvoj územních celků přímo souvisí s ekonomickým rozvojem regionu. Rozvoj cestovního ruchu podněcuje řadu ekonomických aktivit, investicí, rozvoje infrastruktury, zvýšení příjmů v dané lokalitě a další. Globální dopady cestovního ruchu na národní ekonomiku jsou jednak přímé, jako například podíl cestovního ruchu na HDP, devizových příjmech, celkové výdaje obyvatelstva na cestovní ruch a dále. Nepřímé dopady souvisí s rozvojem celé řady odvětví nepřímo souvisejících s cestovním ruchem. Tyto nepřímé dopady se hodnotí pomocí tzv. multiplikátorů. 3. 3. 1 Zaměstnanost Cestovní ruch má na zaměstnanost nepochybně velký vliv. Podle J. Binka a kol. (2008) vytváří cestovní ruch v ČR zhruba 3% HDP a v hlavních odvětvích cestovního ruchu pracuje více jak 100 tisíc osob. Oproti roku 1993 se tato hodnota 2,5 krát zvýšila. Podle V. Malé (2002) existuje jak přímá tak nepřímá zaměstnanost v cestovním ruchu. Přímá zaměstnanost činní zhruba polovinu celkové zaměstnanosti v cestovním ruchu. 20

Podle J. Binka a kol. (2008) přímé dopady na ekonomiku pocházejí z ubytovacích a stravovacích zařízení, turistických a informačních center, kulturních zařízení, dopravní infrastruktury a dalších. Nepřímé dopady, a tudíţ i lidé nepřímo zaměstnaní v cestovním ruchu, jsou ze společností zajišťujících chod výše zmíněných, tj. výroba a dodavatelé pro gastronomii, stavební průmysl a další. Podle M. Heskové (1999) má turistika strategický význam v boji proti nezaměstnanosti a vytváří pracovní místa bez velkých investic. V České republice v roce 2000 bylo v cestovním ruchu zaměstnaných 571 tisíc obyvatel, coţ je 12 % všech zaměstnaných osob v národním hospodářství. V letech 2000 aţ 2003 zaměstnanost v cestovním ruchu klesla aţ k hodnotě 499 896 osob zaměstnaných v cestovním ruchu, coţ je 10,5 %. Od roku 2003 je opět viditelný nárůst a to aţ do roku 2006, kdy bylo v cestovním ruchu zaměstnáno 528 366 osob, coţ bylo 10,9 %. V této době se totiţ zároveň zvyšuje i celkový počet zaměstnaných osob. Od roku 2006 aţ do konce sledovaného období, tedy do roku 2009 můţeme vidět opět pokles, zejména z důvodů světové hospodářské krize. Ve zmiňovaném roce 2009 je v cestovním ruchu zaměstnáno necelých 497 tisíc osob, tj. necelých 10 % všech zaměstnaných osob. (ČSÚ, 2010) Na celém světě bylo v cestovním ruchu v roce 2000 zaměstnáno 197 a půl milionů osob, coţ je 8 % všech zaměstnaných osob. Tato hodnota se drţela aţ do roku 2003, kdy se počet zaměstnaných v cestovním ruchu začal rapidně zvyšovat aţ do roku 2008, kdy bylo v cestovním ruchu zaměstnáno 226 milionů osob. (WTTC, 2010)

Obr. 3. Zaměstnanost v cestovním ruchu na celém světě (zpracováno podle www.wttc.org)

21

Obr. 4. Zaměstnanost v cestovním ruchu v ČR. (zpracováno podle www.wttc.org) 3. 3. 2 HDP a devizové příjmy „Ve většině zemí světa se odvětví cestovního ruchu řadí mezi pět odvětví s největším podílem na vývozu zboží a pro dvě pětiny zemí pak představuje největší zdroj devizových příjmů.“ (in J. BINEK a kol., 2008, s. 33). Podle J. Binka a kol. (2008) je cestovní ruch hnacím odvětví, pokud má bezprostřední vliv na hospodářský a sociální rozvoj regionu a stává se určujícím faktorem ekonomické činnosti regionu. M. Hesková (1999) zmiňuje cestovní ruch jako důleţitou sloţku mezinárodního obchodu. Cestovní ruch působí na vyrovnávání zahraniční platební bilance státu. „Vzájemný kvantifikovatelný vztah cestovního ruchu a ekonomiky lze vyjádřit řadou ukazatelů. Mezi nejvýznamnější řadíme: podíl služeb na tvorbě HDP, výdaje obyvatelstva za služby spojené s cestovním ruchem, výše devizových příjmů ze zahraničního obchodu, výdaje za zahraniční cestovní ruch a saldo ze zahraničního cestovního ruchu.“ (in HESKOVÁ, M., 1999, s. 23) Podíl cestovního ruchu na HDP je podle J. Indrové (2009) „souhrnný dopad cestovního ruchu na ekonomiku státu, vyjadřující přírůstek hodnot, které vznikly působením půdy, práce a kapitálu v oblasti cestovního ruchu.“ C. KASPAR (1995) v tomto smyslu hovoří o „výrobní funkci cestovního ruchu – o efektu tvorby hodnot „ (in INDROVÁ, J., 2009, s. 23) Podle odhadů Světové organizace cestovního ruchu bude letos tj. v roce 2010 tvořit meziroční přírůstek cestovního ruchu ve světovém měřítku 2,5 aţ 2,8 %. V roce 1999 se ve světě cestovní ruch podílel na HDP téměř 13 %, ve státech EU pak 14 %. V roce 2004 v České republice tvořil podíl cestovního ruchu na HDP 3,8 %, v roce 2008 pak 3,5 %. 22

Naopak příjmy z mezinárodního cestovního ruchu se v ČR zvyšovaly, stejně jako výdaje. Příjmy z cestovního ruchu byly v roce 2004 přesně 4,2 miliardy dolarů a v roce 2008 7,7 miliard dolarů. Výdaje byly 2,3 miliardy dolarů v roce 2004 a 4,6 miliard dolarů v roce 2008. Devizové příjmy jsou podle J. Indrové: „představovány výdaji zahraničních účastníků cestovního ruchu na území navštíveného státu“ (in INDROVÁ, J. 2009, s. 23). Devizové příjmy jsou pro národní ekonomiku tím významnější, čím je produkováno více domácího zboţí a sluţeb pro návštěvníky ze zahraničí. A v případě České republiky se příjmy neustále zvyšují, stejně tak ale i výdaje. Nicméně saldo mezinárodního cestovního ruchu má kladnou hodnotu a v letech 2004 aţ 2008 stoupající charakter. Znamená to tedy, ţe vliv cestovního ruchu na platební bilanci státu je kladný a jsme tedy zemí incomingovou, coţ podle J. Indrové (2009) znamená, ţe: „...se jedná o zemi, do které přijíždí více zahraničních návštěvníků, než vyjíždí domácího obyvatelstva do zahraničí a u které devizové příjmy z cestovního ruchu převyšují devizové výdaje na cestovní ruch“ (in INDROVÁ, J. 2009, s. 24)

Obr. 5. Ekonomické ukazatele vlivu cestovního ruchu na ekonomiku (převzato z www.czechtourism.cz)

23

Obr. 6. Příjmy a výdaje z cestovního ruchu (převzato z www.czechtourism.cz) Cestovní ruch v ČR v posledních letech mírně stagnuje, coţ je způsobeno ekonomickou recesí a také silnou pozicí koruny (Czechtourism, 2010). Ekonomická krize zasáhla právě nejvíc sektor stravování a ubytování (CFO world, 2010).

3. 4 Cestovní ruch a kulturně sociální prostředí Rozvoj regionu nemusí vţdy probíhat na bázi ekonomicky měřitelných hodnot. Důleţitým faktorem jsou i sociální a kulturní interakce. Podle K. Ryglové (2009) je cestovní ruch přínosem pro region zejména pokud tvoří pracovní místa a sniţuje tím nezaměstnanost, potencionální chudoba a více se sdruţuje komunita v regionu. Důleţité je také setkávání různých kultur, kdy mezi sebou komunikují návštěvníci s rezidenty a tak se vnitřně obohacují a ztrácí předsudky. Na druhou stranu rozvoj cestovního ruchu má i v tomto ohledu negativa, která byla stručně zmíněna jiţ výše. J. Binek a kol. (2008) vymezují negativní dopady na ţivot obyvatel. Vlivem cestovního ruchu můţe dojít ke změnám hodnot a chování místních obyvatel. Jednou z těchto změn je jiţ zmíněný demonstrační efekt, „projevující se napodobováním vzorců chování návštěvníků rezidenty a účastí rezidentů na konzumaci služeb cestovního ruchu“ (in BINEK, J., 2008 s. 52). Můţe dojít také k dualizaci, kdy jedna část společnosti na cestovním ruchu výrazně profituje a další trpí vysokými ţivotními náklady. S tím souvisí i marginalizace rezidentů, kdy jsou vytlačování z lukrativnějších částí lokality. Dalším pojmem je akulturace, kdy návštěvníci nejen přijímají genia loci daného místa, ale téţ zanechávají svojí kulturní stopu a tím se mění ţivotní styl místní komunity. Důleţitá je i inscenace, coţ znamená: 24

„komerčně motivované předvádění tradic a obyčejů“ (in BINEK J., a kol. 2008, s. 52). To všechno můţe způsobit turistickou iritaci, coţ je proces vývoje vztahu rezidentů k cestovnímu ruchu.

3. 5 Cestovní ruch a životní prostředí V rámci ţivotního prostředí rozeznáváme podle M. Heskové (1999) tři druhy prostředí: obytné, pracovní a rekreační. Poslední zmiňované je předmětem cestovního ruchu. Cestovní ruch můţe ovlivnit kvalitu ţivotního prostředí zejména v místech, kde je jeho enormní koncentrace. Zachování přírodního dědictví a kulturního prostředí a jejich rozvoj jsou základní otázkou územního plánování. Cestovní ruch můţe mít tedy na ţivotní prostředí jak pozitivní, tak negativní dopady. Podle R. Wokouna, J. Vystoupila (1987) je přírodní prostředí prvotním předpokladem pro formování rekreace v daném místě. K. Ryglová (2009) zmiňuje některá pozitiva, kdy je cestovní ruch přínosem. Je to zejména, kdyţ jdou příjmy z cestovního ruchu zpět do dané lokality a jsou vyuţity například k ochraně přírody. Pokud jsou v důsledku atraktivity území vytvářeny přírodní rezervace či jiná chráněná území, přispívá to nepochybně k uznání důleţitosti lokality a moţnému změněnému vnímání a výchově obyvatel k ochraně prostředí. Ovšem podle J. Binka a kol. (2008) jsou vzájemné vztahy lidí a okolního prostředí velmi nevyváţené, a to zejména v neprospěch ţivotního prostředí. Často se setkáváme se zatěţováním přírodních zdrojů či znečišťováním. V souvislosti s potlačení těchto jevů je v dnešní době zmiňován trvale udrţitelný rozvoj.

3. 6 Cestovní ruch a trvale udržitelný rozvoj Podle I. Hamarnehové (2008) je téma trvale udrţitelného rozvoje jedním z nejvýznamnějších paradigmat v geografii cestovního ruchu. Trvale udrţitelný rozvoj je podle M. Páskové a J. Zelenky (2002) „takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachová možnost uspokojovat jejich základní potřeby a současně nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů“ (in PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J., 2002 s. 213). Trvalá udrţitelnost se podle J. Binka a kol. (2008) nezabývá jen ţivotním prostředím, ale celkovými vztahy mezi ţivotním prostředím, ekonomickým systémem a společností. Podle I. Hamarnehové (2008) je důleţitá optimalizace všech dopadů s pomocí strategického plánování a řízení organizací cestovního ruchu. Autorka 25

vymezila několik problémových okruhů v souvislosti s cestovním ruchem a trvalou udrţitelností. Těmito okruhy jsou: Vztah mezi fenomény cestovního ruchu a kulturní krajinou, Specifikace koncepce trvale udrţitelného rozvoje, Vliv vývoje CR na přírodní a kulturní prostředí, Monitoring stavu a vývoje CR, Management a marketing trvale udrţitelného rozvoje a optimalizace cestovního ruchu, Vztah cestovního ruchu k územnímu plánování, Analýzy ţivotních cyklů destinace, Přístupy kulturní geografie v cestovním ruchu.

Obr. 7. Přednosti trvale udrţitelného cestovního ruchu (převzato z Hamarnehová I., 2008) M. Vaško (2002) zmiňuje, ţe by uplatňování trvale udrţitelného rozvoje mělo být součástí územního plánování, které řeší komplexní vyuţití území, stanovuje zásady jeho organizace, schvaluje výstavbu a další činnosti ovlivňující rozvoj území.

3. 7 Organizace a politika cestovního ruchu Cestovní ruch je podle J. Binka a kol. (2008) v oblasti samostatné působnosti, coţ znamená, ţe cestovní ruch je rozvíjen kraji a obcemi dle jejich uváţení. Podpůrnou činnost v tomto směru vykonává Ministerstvo pro místní rozvoj a Česká centrála cestovního ruchu. Velký podíl na rozvoji cestovního ruchu má také privátní sféra, tj. Podnikatelé v cestovním ruchu. Podle M. Vaška (2002) problematika cestovního ruchu spadá na ministerstvu do sekce Evropské integrace a cestovního ruchu a v rámci této sekce existují tři odbory přímo související s cestovním ruchem: Odbor koncepce cestovního ruchu, Odbor realizace a rozvoje cestovního ruchu a Odbor mezinárodní spolupráce v cestovním ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj také vydalo některé důleţité dokumenty týkající se regionálního rozvoje a cestovního ruchu. Těmito dokumenty jsou: Strategie regionálního 26

rozvoje a Koncepce státní politiky cestovního ruchu. Další činností ministerstva v oblasti cestovního rozvoje je spolupráce s mezinárodními organizacemi (např. WTO, OECD, WTTC a další), realizace výzkumů, zejména zapojení se do příprav Satelitního účtu cestovního ruchu a dále například pořádání veletrhů (Go, Holiday world). 3. 7. 1 Strategie regionálního rozvoje ČR Důleţitým dokumentem v oblasti regionálního rozvoje je výše citovaná Strategie regionálního rozvoje pro roky 2007 aţ 2013. Tato publikace je základním dokumentem politiky regionálního rozvoje ČR a je komplementární s regionální politikou EU. Obsahuje jednak základní zásady regionální politiky ČR, dále pak charakterizuje 8 hlavních faktorů regionálního rozvoje, kterými jsou lidé, osídlení, ekonomika regionů, technická a dopravní infrastruktura, krajinný potenciál a ochrana ţivotního prostředí, vyuţití kulturního potenciálu, veřejná správa a cestovní ruch. Právě poslední zmíněný faktor je pro nás důleţitý. V dokumentu se uvádí, ţe „..rozvoj cestovního ruchu musí respektovat možnosti území a limity jeho funkčního využití obsažené v Politice územního rozvoje a musí být v souladu s principy udržitelného rozvoje, Státní politikou životního prostředí 2004–2010 a ochranou přírody„ (MMR, 2009). Česká republika má z hlediska cestovního ruchu velký potenciál. Je moţné zde nalézt mnoho historických a kulturních památek stejně tak jako turisticky ceněné přírodní prostředí. Dalším faktorem pro rozvoj cestovního ruchu je geografická poloha ve středu Evropy. Všechny tyto činitelé dělají z České republiky vhodné místo pro městskou, kongresovou, sportovní či kulturní turistiku. Bohuţel problémem v cestovním ruchu je nedostatečná materiální základna, nedostatečná infrastruktura a nedostatek kvalifikované pracovní síly a s ní související niţší úroveň poskytovaných sluţeb. Cestovní ruch tedy není v ČR vyuţíván tak efektivně, jak by mohl být. Strategie regionálního rozvoje tedy doporučuje se zaměřit na čtyři hlavní oblasti. Těmi jsou: kulturní turistika, přírodní rekreace a sport, lázeňský cestovní ruch a kongresová a incentivní turistika. Cílem by mělo být prodlouţení průměrné délky pobytu, zvýšení cestovního ruchu v obdobích mimo hlavní sezónu, posílení cestovního ruchu v regionech, kde je slabý a dekoncentrace cestovního ruchu z Prahy do jiných turistických regionů. Očekávaným dopadem této strategie je zvýšení podílu příjmů z cestovního ruchu na celkovém HDP, zvýšení zaměstnanosti v cestovním ruchu a rozvoj malého a středního podnikání. Sekundárním efektem by mohlo být zvýšení atraktivnosti některých území, zlepšení 27

kvality a dostupnosti sluţeb a zlepšení infrastruktury. „V rámci podpory rozvoje cestovního ruchu je nutno respektovat principy udržitelného rozvoje, a to jak po stránce socioekonomické – podíl odvětví na ekonomice státu, především jako významného zdroje zaměstnanosti, tak i po stránce ekologické ochranou přírody, krajiny a životního prostředí při provozování aktivit v oblasti cestovního ruchu“ (MMR, 2009). 3. 7. 2 Koncepce státní politiky cestovního ruchu Koncepce státní politiky cestovního ruchu je základním dokumentem, který řeší další rozvoj cestovního ruchu a analyzuje jeho moţnosti. Zároveň se snaţí hledat i zdroje finančního zabezpečení. Dokument jednak analyzuje současný stav cestovního ruchu, vytyčuje cíle pro dané období, konkretizuje daná opatření pro realizaci cílů, zdůrazňuje také integraci ekologických aspektů a zmiňuje důleţitost trvale udrţitelného rozvoje a ochrany ţivotního prostředí při rozvoji cestovního ruchu. „Pro potřeby podpory a rozvoje podnikatelských aktivit v oblasti cestovního ruchu byla zřízena Ministerstvem hospodářství v roce 1993 Česká centrála cestovního ruchu“ (in VAŠKO, M. 2002, s. 25). Ta je příspěvkovou organizací a koordinuje státní propagaci cestovního ruchu s podnikatelskými aktivitami. Hlavním cílem České centrály cestovního ruchu je marketingová činnost realizovaná v zahraničí a v České republice, na podporu rozvoje cestovního ruchu v ČR

28

4 ANALÝZA TURISTICKÉHO POTENCIÁLU PRAHY A STŘEDNÍCH ČECH 4. 1. Potenciál cestovního ruchu v Praze 4. 1. 1 Charakteristika Prahy Praha je hlavním městem České republiky a zároveň je i největším městem ČR. Díky tomu je přirozeným centrem politiky, ekonomiky, kultury a mezinárodních vztahů. Kumulují se zde pracovní příleţitosti, sídlí zde mnoho nadnárodních firem, a proto je Praha centrem nejen regionálního, ale i národního a mezinárodního významu. Kromě toho má Praha unikátní kulturní i přírodní dědictví, je zapsána v seznamu kulturního dědictví UNESCO. Praha sousedí pouze se Středočeským krajem, který ji obklopuje ze všech stran. K 31.12.2009 ţilo v Praze přesně1 242 002 obyvatel (11,8 % všech obyvatel ČR) na rozloze 496 km2 (0,6 % rozlohy ČR). Praha je statutárním městem a dělí se do 22 správních obvodů (Praha 1 aţ Praha 22) a 57 samosprávních městských částí. Zároveň je jedním ze 14 krajů České republiky (ČSÚ, 2010)

Obr. 8. Administrativní mapa Prahy (převzato z www.czso.cz) 29

Praha je nejvyspělejším krajem České republiky. V roce 2008 bylo její HDP 934 milionů Kč, coţ je čtvrtina HDP celé ČR. Zároveň je zde jedna z nejniţších nezaměstnaností v ČR – míra nezaměstnanosti v roce 2008 byla 2,4 %. Na konci roku 2009 to bylo 3,7 % (ČSÚ, 2010)

Obr. 9. Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v hlavním městě Praha v letech 1999 aţ 2009 (zpracováno podle www.czso.cz) 4. 1. 2 Infrastruktura cestovního ruchu V roce 2008 bylo v Praze 656 hromadných ubytovacích zařízeních s celkem 82 809 lůţky, coţ je 17 % všech lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR. Hostů v těchto zařízeních bylo v roce 2008 přesně 4 587 483 a z toho cizinců bylo 4 051 137, coţ je 60 % všech cizinců, kteří byli v roce 2008 ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR. Počet hromadných ubytovacích zařízení se v průběhu let 2000 aţ 2008 zvýšil. V roce 2000 jich bylo v Praze 502 a od té doby jejich počet stoupá, s výjimkou let 2003 – 2005, kdy stagnoval. V roce 2008 bylo ubytovacích zařízení v Praze 656.

Obr. 10. Vývoj počtu hromadných ubytovacích zařízení v hlavním městě Praha v letech 1999 aţ 2008 (zpracováno podle www.czso.cz) 30

Vývoj počtu lůţek v těchto zařízeních v letech 2000 aţ 2008 je poněkud odlišný. Od roku 2000, kdy je v Praze 68 379 lůţek, do roku 2002 je viditelný nárůst, ale od roku 2002 do roku 2005 počet lůţek v Praze klesá. Od roku 2005 je opět nárůst počtu lůţek a k číslu 82 809 v roce 2008 (ČSÚ, 2010)

Obr. 11. Vývoj počtu lůţek v hromadných ubytovacích zařízení v hlavním městě Praha v letech 1999 aţ 2008 (zpracováno podle www.czso.cz) V roce 2004 bylo v Praze hotelů se 4 nebo 5-ti hvězdičkami celkem 114, coţ je téměř polovina všech hotelů v těchto kategoriích v ČR. Hlavním důvodem, proč se tyto hotely koncentrují v Praze je zájem zahraničních turistů o tuto destinaci. Podíl ubytovacích zařízení v ostatních kategoriích uţ není tak markantní, ostatní hotely a penziony v Praze činí 9, 05 % z celorepublikového počtu, kempy tvoří 4, 41 % z celé ČR, chatové osady a turistické ubytovny 2,24 % a ostatní ubytovací zařízení mimo tyto kategorie činí 4,01 % z celé ČR. Tab. 1. Hromadná ubytovací zařízení podle kategorií v roce 2004. (zpracováno podle www.czso.cz) 5* a 4* Ostatní hotely a penziony Kempy Chatové osady a ubytovny Ostatní ubyt.zařízení HUZ celkem

Praha 114 366 21 22 75 598

% stř. Čechy % 42,38% 18 6,69% 9,05% 284 7,03% 4,41% 66 13,87% 2,24% 80 8,13% 4,01% 112 5,99% 7,83% 560 7,33%

ČR 269 4 042 476 984 1 869 7640

Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních ve sledovaném období 2000 aţ 2009 stoupal. V roce 2000 bylo v Praze 2, 6 milionů hostů a v roce 2009 to bylo 4, 4 31

milionů hostů. Počet hostů v Praze se během 9 let téměř zdvojnásobil. Výjimkou, kdy se oproti předchozímu roku nezvýšil počet turistů, byl rok 2002, kdy hlavní město postihly ničivé povodně, coţ je jasným důvodem pro útlum cestovního ruchu. Povodně navíc byly v srpnu, tj. v turisticky atraktivním období. Druhou takovou výjimkou byl rok 2009, kdy počet turistů klesl oproti roku 2008 o 142 tisíc. Důvodem byla hospodářská krize, kdy lidé jako první šetří na volnočasových aktivitách, kam se řadí i turismus. Podíl návštěvníků Prahy na celkovém počtu turistů v celé ČR v roce 2009 byl 62,5 %. Na druhém místě se tradičně drţí kraj Karlovarský s 7,5 %. (Czechtourism, 2010)

Obr. 12. Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízení v hlavním městě Praha v letech 1999 aţ 2008 (zpracováno podle www.czso.cz)

Obr. 13. Podíl zahraničních hostů v ČR podle návštěvnosti krajů v roce 2008 (převzato z www.czechtourism.cz)

32

4. 1. 3 Návštěvnost Prahy Průměrný počet nocí, které turisté strávili v hromadných ubytovacích zařízeních se v letech 2000 aţ 2009 pohyboval okolo hodnoty 2,7. Nicméně pokud se zaměříme detailně na vývoj této křivky, tak průměrný počet nocí se od roku 2000 mírně sníţil, ačkoliv v letech 2001 aţ 2003 toto číslo nepatrně narostlo. V roce 2000 byl průměr 2,8 noci a v roce 2009 to bylo jiţ méně jak 2,6 noci. (Cestovní ruch, hlavní město Praha, 2010)

Obr. 14. Vývoj počtu průměrně strávených nocí v hromadných ubytovacích zařízení v hlavním městě Praha v letech 1999 aţ 2008 (zpracováno podle www.czso.cz) V evropském kontextu byla v roce 2007 Praha 7. nejnavštěvovanějším evropským městem. Na prvních pozicích se tradičně drţí Londýn, Paříţ a Řím. Do Londýna zavítá 15 milionů turistů, Paříţ na druhém místě uvítá necelých 9 milionů turistů a Řím 6 milionů. Tab. 2. Ţebříček nejnavštěvovanějších měst Evropy v roce 2007 (zpracováno podle www.ihned.cz)

33

Tab. 3. Ţebříček nejnavštěvovanějších měst světa v roce 2007 (převzato z www.ihned.cz)

Ve světovém měřítku je Praha podle počtu turistů na 19. místě. Ţebříček světových metropolí vede také Londýn, ale na druhém místě je Hongkong, na třetím Bangkok a na čtvrtém Singapur. Všechna tato města překročila hranici 10 milionů návštěvníků (IHNED, 2008). Počet zahraničních turistů převaţuje nad turisty s České republiky. V roce 2009 Prahu navštívilo 3 803 518 zahraničních návštěvníků, kdeţto turistů z ČR bylo 542 561. Nicméně podíl obou skupin turistů stále rovnoměrně stoupá a tak se od roku 2000 do roku 2009 počet zahraničních návštěvníků drţí mezi 87% a 90 % všech turistů v Praze.

Obr. 15. Zahraniční turisté podle národností v ČR v roce 2006 (upraveno podle Cestovní ruch v ČR 2006, MMR)

34

Co se týče národností, nejvíce navštěvovali Českou republiku v roce 2008 Němci, za nimi byli Britové, Italové a Američané. Počet Němců, kteří navštívili v roce 2008 Prahu, byl 518 tisíc. Struktura návštěvníků Prahy podle země, odkud pocházejí, prošla během posledních 12 let několika změnami. V roce 1997 dominovali návštěvníci z Německa následováni Brity a obyvateli USA. V roce 2004 byli na prvním místě návštěvníci z Velké Británie, následovali obyvatelé Francie a za nimi se umístilo společně Německo a USA. Turisté jezdící do Prahy dodrţují určitou sezónnost, alespoň pokud tak budeme usuzovat z dat, které má k dispozici Praţská informační sluţba a která vypovídají o návštěvnosti památek, které PIS provozuje. Památky jsou otevřeny celoročně, přesto je zde vidět, ţe turisticky nejslabšími měsíci jsou leden, únor a březen. Naopak největší návštěvnost památek byla v letních měsících srpen a červenec a také v dubnu a květnu. (Cestovní ruch, hlavní město Praha, 2010)

Počet návštěvníků pražských památek v roce 2007 250000 200000 150000 počet turistů

100000 50000 0 únor duben červen srpen říjen prosinec leden březen květen červenec září listopad

Obr. 16. Počet návštěvníků praţských památek spravovaných PIS v roce 2007. (zpracováno podle www.cestovniruch.praha-mesto.cz) 4. 1. 4 Turistický potenciál Prahy Hlavním potenciálem Prahy v globálním postavení je její kulturní a historický potenciál. Praha je z hlediska kulturních památek jedním z nejvýznamnějších měst ve střední Evropě. Historické jádro Prahy je od roku 1992 zařazeno do seznamu Unesco. Praţská památková rezervace zahrnuje městské části s nejvyšší koncentrací památek a má rozlohu 8,66 km, coţ znamená, ţe je to jedna z největších památkových rezervací na světě. (Památky, hlavní město Praha, 2010) Mimoto je zde dalších 18 památkových zón, 86 zón navrţených k vyhlášení jako památka a 2 rezervace vesnické architektury. Kromě toho se zde koná mnoho kulturních akcí jako jsou koncerty, výstavy, festivaly, umělecká bienále a další. 35

Podle dokumentu Nejnavštěvovanější cíle v ČR v roce 2008, který vydala agentura Czechtourism se na prvním místě umístil Praţský hrad, za kterým následuje Zoo Praha a Ţidovské muzeum. Praţský hrad v roce 2008 navštívilo 1,34 milionů návštěvníků a na stejném pořadí byl i v roce 2007. Je to důkaz, ţe se jedná opravdu o klíčovou kulturní památku. Zoo Praha navštívilo 1,2 milionů návštěvníků, nicméně je nutno zmínit, ţe Zoo Praha je velice oblíbenou destinací samotných obyvatel Prahy. Třetí místo zaujímá Ţidovské muzeum, které bylo v roce 2007 v tomto průzkumu na 4. místě. Na prvních deseti místech je šest zástupců z Prahy, coţ dokládá turistický význam Prahy.

Obr. 17. Deset nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR v roce 2008 (převzato z www.czechtourism.cz) Pokud vezmeme v potaz důvod návštěvy jednotlivých turistů, tak podle studie Turisté a návštěvníci Prahy v roce 2004, 76 % návštěvníků přicestovalo za turistikou, dalších 6 % na kulturní akce, 5 % uvedlo jako důvod návštěvy obchodní jednání a dalších 5 % návštěvu příbuzných (Turisté - výzkumná zpráva, 2004). 4. 1. 5 Dopravní dostupnost Prahy Pro Prahu je velmi důleţitá snadná dopravní dostupnost z mnoha evropských i světových měst. Nejčastěji vyuţívanou dopravou do Prahy je bezpochyby letecká, nicméně Praha je dobře dostupná i po ţeleznici a také osobním autem. Podle studie Turisté a návštěvníci Prahy z roku 2004 se uvádí, ţe 59 % všech turistů pouţilo k cestě do Prahy leteckou dopravu. Vlakem přicestovalo 17 % turistů, osobní auto vyuţilo k dopravě do Prahy 13 % a zbylých 11 % přicestovalo autobusem, ať uţ linkovým či zájezdovým (Turisté - výzkumná zpráva, 2004). 36

Tab. 4. Způsob dopravy zahraničních turistů do Prahy v letech 1997, 1998, 2001 a 2004. (převzato z www.envis.praha-mesto.cz) Rok 1997 VII. 29

IX. 37

celkem 33

VII. 28

IX. 34

celkem 31

VII. 40

IX. 49

celkem 44

Rok 2004 IV. VII celkem . 65 53 59

22

17

19

28

20

24

29

28

29

13

20

17

23

17

20

24

15

19

20

13

16

8

19

13

Zájezdový autobus

18

19

18

14

25

19

11

10

11

9

5

7

Dálkový (linkový) autobus

4

8

6

4

4

4

6

7

7

5

3

4

Letadlo Vlak Osobní automobil

(dodávkový)

Rok 1998

Rok 2001

Z tabulky můţeme vidět, ţe se v průběhu let 1997 aţ 2004 neustále zvyšuje podíl turistů, kteří do Prahy přicestují letadlem. V roce 1997 přiletělo do Prahy letadlem 33 % všech turistů a v roce 2004 to bylo jiţ 59 % všech turistů. Souvisí to s rozvojem letecké dopravy a také s příchodem nízkonákladových aerolinií na český trh. Z ostatních druhů dopravy je nutno zmínit pokles vyuţití zájezdových autobusů - v roce 1997 to bylo 18 % a v roce 2004 uţ 7 %. Podíl turistů, kteří do Prahy cestují vlakem, osobním automobilem nebo zájezdovým autobusem se v průběhu let 1997 aţ 2004 nijak výrazně nezměnil. 4. 1. 7. Spokojenost turistů v Praze Podle publikace Turisté – Výzkumná zpráva 2004 se turistům v Praze nejvíce líbí architektura Prahy, kterou 85 % respondentů označilo na škále 1 aţ 5 známkou 1. Na druhém místě je celková atmosféra města, kterou známkami 1 nebo 2 označilo 90 % účastníků. Dalším aspektem je městská hromadná doprava, kterou pozitivně hodnotila více jak polovina respondentů. Naopak na posledních místech nalezneme taxisluţby, kontakt s místními obyvateli, informační centra a kvalitu kuchyně. Je tedy jasné, ţe Praha má stále co zlepšovat a její potenciál není zcela vyuţitý. Dalším bodem tohoto výzkumu byla otázka, co návštěvníky v Praze příjemně překvapilo v roce 2004. 29 % návštěvníků uvedlo, ţe je příjemně překvapily historické památky a architektura. 13 % dotázaných uvedlo, ţe byli příjemně překvapeni cenami v Praze a celkovou atmosférou. 12 % respondentů příjemně překvapilo chování lidí a vzhled města. Nicméně dotazovaní také uvedli, ţe je třeba v Praze rozhodně zlepšit infrastrukturu, turistické značení, poskytování informací a další příbuzné sluţby, neboť kompletní informační servis má stále mnoho nedostatků (Turisté - výzkumná zpráva, 2004).

37

4. 2. Střední Čechy 4. 2. 1. Charakteristika středních Čech Středočeský kraj je největším krajem České republiky. Rozkládá se na ploše 11 015 km2, coţ je téměř 14 % rozlohy ČR. V roce 2009 zde ţilo 1 230 691 obyvatel, čímţ se kraj stává čtvrtým nejlidnatějším krajem ČR. Na území Středočeského kraje se nachází 12 okresů: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha – východ, Praha – západ, Příbram a Rakovník. V roce 2001 bylo na území Středočeského kraje 1 148 obcí. (ČSÚ, 2010)

Obr. 18. Administrativní členění Středočeského kraje. (převzato z www.czso.cz) Zatímco Praha má významný globální potenciál, ve Středních Čechách se jiţ odráţí fakt, ţe jsou zázemím Prahy a přitahují spíše domácí turisty. Podle J. Vystoupila a kol. (2007) je Středočeský kraj bezprostředním i vzdálenějším zázemí hlavního města, coţ lze v řadě směrů povaţovat za výhodu. Samozřejmě těţí z přítomnosti Prahy, nicméně jsou Střední Čechy spíše navštěvovány domácími turisty a jsou svou polohou jakoţto vnitřní periferie limitovány. Vzhledem k blízkosti Prahy se zde nachází několik celorepublikově významných rekreačních chatových oblastí a Středočeský kraj tak naplňuje svůj rekreační potenciál vůči Praze. 38

Podle studie COT business má Středočeský kraj výhodnou polohu blízko Prahy, významné kulturní památky, nádhernou přírodu s mnoha rezervacemi a několika CHKO a velmi variabilní moţnosti turistiky jako například lázeňství, pěší a cykloturistika, agroturistika a další (COT business, 2009) 4. 2. 2 Infrastruktura cestovního ruchu Ve Středočeském kraji bylo v roce 2008 celkem 544 hromadných ubytovacích zařízeních s 30 407 lůţky. Podle jednotlivých okresů se nejvíce ubytovacích zařízení nachází v okrese Příbram, kde v roce 2008 bylo 92 hromadných ubytovacích zařízení. Následuje okres Mladá Boleslav s 61 ubytovacími zařízeními a okres Benešov s 60 ubytovacími zařízeními (ČSÚ, 2009).

HUZ ve Středočeském kraji 2008 Příbram Praha-východ Mladá Boleslav Kutná Hora Kladno Benešov 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90 100

Obr. 19. Počet hromadných ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji v roce 2008. (zpracováno podle www.czso.cz) Podíl jednotlivých kategorií hromadných ubytovacích zařízení se od Prahy liší (viz. Tab. 1). Střední Čechy jakoţto destinace primárně určená spíše k rekreaci domácích turistů mají niţší podíl hotelů se čtyřmi nebo pěti hvězdičkami. Těchto hotelů bylo v roce 2004 ve Středočeském kraji jen 18 z celkového počtu 269 v celé ČR. Naopak hotelů niţší kategorie a penzionů se nachází ve středních Čechách 284, coţ je 51 % všech hromadných ubytovacích zařízení. Dalšími ubytovacími zařízeními jsou kempy, kterých je 12 % a chatové osady a turistické ubytovny, které tvoří 14 % všech ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji (ČSÚ, 2009).

39

Obr. 20. Kategorie ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji v roce 2004. (zpracováno podle www.czso.cz) 4. 2. 3 Návštěvnost středních Čech Návštěvnost Středočeského kraje českými turisty byla v roce 2008 nejvyšší z celé ČR, coţ znamená, ţe jsou střední Čechy velmi významnou destinací domácího cestovního ruchu. Střední Čechy navštívilo 3, 1 milionů turistů. Na druhém místě byl Jihočeský kraj se 2,1 milionem turistů. Praha je na 6. místě s 1, 1 milionem domácích návštěvníků. Pokud porovnáme náklady na jednu cestu, je Středočeský kraj na posledním místě, neboť jsou u něj absolutně nejniţší náklady na jednu cestu. Na prvním místě je pro změnu Praha, kde jsou náklady nejvyšší. (ČSÚ, 2009) Tab. 5. Počet hostů a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních Středočeského kraje v letech 2000 aţ 2008. (zpracováno podle www.czso.cz)

Celkový počet hostů v ubytovacích zařízeních ve středních Čechách se od roku 2000, kdy byl 965 297 hostů, významně sníţil. V roce 2009 to bylo 641 105 hostů. 40

Srovnání počtu hostů v ubytovacích zařízeních Středočeského kraje podle rezidentů a nerezidentů jasně ukazuje, ţe domácí návštěvníci převaţují. Vývoj počtu obou skupin je poměrně odlišný. Zatímco u rezidentů se křivka drţí hodnoty kolem půl milionu návštěvníků, u zahraničních návštěvníků křivka klesá a jejich počet se neustále sniţuje. Důvodem můţe být zvětšující se počet ubytovacích zařízení přímo v Praze, jeţ způsobuje odliv zahraničních návštěvníků ubytovaných ve Středočeském kraji. Opět vidíme pokles v roce 2002, kdy byly v Praze jiţ zmiňované povodně a tento fakt se odrazil i na návštěvnosti Středočeského kraje. Zajímavé by bylo sledovat aktuální počty návštěvníků v době ekonomické stagnace, neboť pravděpodobně se dále bude sniţovat počet zahraničních hostů a mírně bude stoupat počet domácích turistů, kteří z ekonomického hlediska budou trávit dovolenou v ČR.

Obr. 21. Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních Středočeského kraje v letech 2000 aţ 2008. (zpracováno podle www.czso.cz) Národnost zahraničních návštěvníků Středočeského kraje byla podle J. Vystoupila a kol. (2007) v roce 2005 v následujícím pořadí: Němci, Slováci, Poláci a Nizozemci. Přičemţ návštěvníci z Německa tvořili 30% všech zahraničních návštěvníků.

41

4. 2. 4. Potenciál středních Čech Agentura Czechtourism doporučuje v publikaci pro zahraniční návštěvníky Prahy tyto jednodenní výlety mimo Prahu do cílů ve Středočeském kraji: Kutná Hora, Karlštejn, Konopiště, Český Šternberk, Nelahozeves, Křivoklát, Příbram a Český ráj. Kromě těchto hradů a zámků se ve středních Čechách nachází mnoho dalších kulturních památek a přírodních pozoruhodností, nicméně v publikaci Návštěvnost turistických cílů 2008, kterou vydala agentura Czechtourism se na prvním z pěti míst nachází právě Kutná Hora, která je významnou památkou UNESCO a také jedinou památkou ve Středočeském kraji, která je v tomto seznamu zapsána. Hrad Karlštejn patří tradičně mezi nejnavštěvovanější památky a to jak ze strany zahraničních návštěvníků, tak i obyvatel ČR. Zároveň je to čtvrtý nejnavštěvovanější hrad v celé České republice. Zámek v Průhonicích je také významnou kulturní památkou a je pátým nejnavštěvovanějším zámkem v ČR. Vysoká návštěvnost je v tomto případě dána těsnou blízkostí u hlavního města, která souvisí s výbornou dopravní dostupností. Zámek Konopiště v okrese Benešov je čtvrtým nejnavštěvovanějším místem ve Středočeském kraji a po něm následuje na pátém místě hrad Český Šternberk. Obě tyto památky jsou v od Prahy vzdáleny necelou hodinu jízdy a to hraje v jejich prospěch. V publikaci o navštěvovaných cílech jsou kromě jednotlivých krajů zmíněny také konkrétní kategorie cílů, které lze navštívit, a mezi technickými památkami nalezneme na čtvrtém místě Hornické muzeum v Příbrami a na pátém místě se nachází Muzeum Škoda auto v Mladé Boleslavi.

Obr. 22. Návštěvnost turistických cílů ve Středočeském kraji v roce 2008. (převzato z www.czechtourism.cz) Ve Středočeském kraji také nalezneme 5 chráněných krajinných oblastí. Jsou to CHKO Křivoklátsko, Blaník, Kokořínsko, Český kraj a Český ráj. Také se zde nachází několik biosférických rezervací (COT business, 2009)

42

4. 2. 5 Druhé bydlení ve středních Čechách Je důleţité zmínit význam individuálních rekreačních objektů v kontextu středních Čech. Podle D. Fialové (1992) bylo v ČR 395 752 rekreačních objektů, z toho 54 % byly objekty individuální rekreace a objekty druhého bydlení činí 20 % všech staveb ve Středočeském kraji. (která čísla se vztahují k ČR a která ke Středočeskému kraji???) V roce 1991 zde (tj. kde???) podle J. Vystoupila a kol. (2007) bylo 428 tisíc lůţek v těchto objektech. Podle Atlasu cestovního ruchu má druhé bydlení svá prostorová specifika a nejčastěji se vyskytuje v příměstských rekreačních oblastech, v blízkosti našich nejvýznamnějších rekreačních řek a také v některých moravských horských oblastech. V tomto směru je Středočeský kraj fenoménem příměstské rekreace, neboť je to jednak příměstská oblast a zároveň zde nalezneme významné rekreační toky jako jsou Sázava, Vltava, Labe a Berounka. Podle M. Ouředníčka (2000) je rekreační zázemí Prahy vymezeno okresy Praha – západ a Praha – východ. Podle D. Fialové (2000) bylo v roce 1996 jen na území okresu Praha – západ více rekreačních objektů neţ v celém Slovensku. „Nejvíce objektů druhého bydlení nalezneme v okresech Praha – východ a Praha – západ v jižní části, která má příznivé přírodní podmínky a lemuje toky.“ (in FIALOVÁ, D. 2000, s. 54)

Obr. 23. Hustota zástavby objekty druhého bydlení ve Středočeském kraji (převzato z D. Fialová, 2000) 43

Šetření J. Mejsnarové (2002), které probíhalo v roce 2001 ve vybraných chatových oblastech v okolí Prahy ukazuje, ţe je obsazenost rekreačních objektů závislá na několika faktorech. Prvním z nich jsou klimatické podmínky, které souvisí s ročními obdobími, neboť většina chat a chalup není dostatečně vybavená pro provoz v zimě. S tím souvisí také problém přístupnosti u některých rekreačních objektů z důvodu nepřízně počasí. Nárůst návštěvnosti objektů individuální rekreace je patrný od měsíce března a typické jsou vícedenní pobyty, neboť průměrná vzdálenost objektů od bydliště je 40 aţ 50 minut cesty. Průměrná obsazenost rekreačních objektů je 2 osoby na objekt a průměrný počet návštěv objektu během roku je 16,5.

Obr. 24 Rozmístění objektů druhého bydlení v ČR v roce 1991 (převzato z Atlasu CR, 2006) ¨

44

5 ANALÝZA ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRŮ 5.1. Strategické dokumenty Z předchozí kapitoly je zřejmé, ţe cestovní ruch v Praze a Středočeském kraji má velký potenciál. Vyuţití tohoto potenciálu a příznivě vyznívajících prognóz v cestovním ruchu je závislé na strategických plánech a projektech jednotlivých regionů. Je důleţité se zaměřit na odstranění stávajících problémů a zvýšit celkový objem cestovního ruchu v obou destinacích. Podle agentury Czech tourism by mělo být společným zájmem všech zainteresovaných stran:

“…hledání cest a řešení k naplnění z prognóz vyplývajících

příležitostí a to jak na národní úrovni, tak na úrovni krajů jako nejvyšších samosprávních celků a na úrovni turistických regionů jakožto nejvyšších marketingových celků cestovního ruchu.“ (Cestovní ruch v regionech ČR, 2003). Důleţitým dokumentem regionální úrovně je ve spojení s Prahou její Strategický plán rozvoje. Tento programový dokument byl schválen v roce 2000 a stanovuje priority a cíle města pro dalších 15 aţ 20 let. Strategický plán hlavního města Prahy zmiňuje s souvislosti v cestovním ruchem celkem 10 programů, z nichţ ani jeden není primárně zaměřen na cestovní ruch, nicméně jsou povaţovány za řešení cílů, které si Praha v oblasti cestovního ruchu stanovila. Cíle jsou následující: • Rozvoj Prahy jako významného města nově formované Evropy – prosazení se na „trhu evropských metropolí“ • Zachování a vyuţití jedinečnosti Prahy. Posílení image Prahy jako kulturního a historického fenoménu i v mezinárodním měřítku • Uchovat charakter jednotlivých částí města bez porušení genia loci Prahy a zejména Praţské památkové rezervace • Respektování historického a urbánního dědictví v zamýšleném dlouhodobém vývoji území • Odlehčit historickému centru Prahy • Rovnováha mezi rozvojem cestovního ruchu a jeho vlivem na městské prostředí • Vytvoření image Prahy jako bezpečné metropole pro obyvatele i návštěvníky • Dostupná nabídka kvalitních informačních sluţeb • Vyuţití kulturních aktivit ke zvýšení atraktivnosti a návštěvnické přitaţlivosti města 45

• Zefektivnění podpory kulturních, sportovních a rekreačních aktivit • Postupné zkvalitnění všech sloţek ţivotního prostředí na území města • Zachovat vizuální kvalitu pohledů a panoramat v praţské kotlině • Integrace do evropských dopravních sítí • Postupné zlepšení podmínek pro cyklistickou dopravu Středočeský kraj zmiňuje ve svém strategickém dokumentu z roku 2007 Program rozvoje cestovního ruchu 5 hlavních cílů v oblasti cestovního ruchu: • Zlepšení pozice kraje v počtu turistů (ubytovaní alespoň na 1 noc) a dosaţení úrovně 1,1 mil. ubytovaných hostů v zařízeních Středočeského kraje (tj. cca 5 % roční růst). • Při zachování poměrného nárůstu absolutního počtu návštěvníků a turistů z NUTS II Střední Čechy zvýšit podíl návštěvníků a turistů z ostatních částí ČR a ze zahraničí. • Zlepšení pozice kraje z pohledu ukazatele průměrné délky pobytu turistů v kraji a dosaţení hodnoty nad úrovní průměru ČR. • Vytvoření nové silné image kraje v sektoru cestovního ruchu jako cílové destinace specifické zejména poznávací turistikou, zaměřenou na historické a kulturní atraktivity, aktivními pobyty a rekreačními pobyty spojenými s venkovským prostředím a s vodními toky a vodními plochami v kraji, incentivní turistiku spojenou s poznáváním historických atraktivit, s venkovským prostředím a s významnými vodními toky a plochami v kraji. • Posílení pozice kraje jako přirozené doplňkové destinace a klidového zázemí pro návštěvníky a turisty přijíţdějící do Prahy a jako přirozeného volnočasového a rekreačního zázemí pro silnou populaci hlavního města. Na tyto body navazuje 6 strategických rozvojových oblastí v cestovním ruchu, které Středočeský kraj stanovil: • Infrastruktura cestovního ruchu • Produktová nabídka cestovního ruchu • Kvalita sluţeb cestovního ruchu • Rozvoj lidských zdrojů v cestovním ruchu • Marketing a marketingová komunikace • Organizace cestovního ruchu

46

5. 2. Kategorizace projektů Databáze projektů v cestovním ruchu obsahuje 215 projektů z období let 2005 aţ 2010. Projekty byly vybírány primárně se zaměřením na cestovní ruch. Nejsou zde projekty obnovy kulturních památek ani projekty dopravní a další infrastruktury přímo nesouvisející s cestovním ruchem. Projektů pro Prahu je 125 a pro Středočeský kraj 90. 5. 2. 1. Kategorizace podle způsobu financování. Způsoby financování daných projektů jsou rozličné. Projekty mohou být financovány různými způsoby: soukromými subjekty, magistrátem, krajem či jiným samosprávným celkem fondy EU Fondy EU mají 4 programy zaměřené na cestovní ruch v programovacím období 2007 aţ 2013. Tyto programy jsou: Integrovaný operační program, který je zaměřen na zlepšení fungování státní správy. Cestovní ruch je zde pak podporován prioritní oblastí 4: Národní podpora cestovního ruchu. Regionální operační program, který je hlavním finančním zdrojem v oblasti cestovního ruchu ze všech 4 programů EU. Program přeshraniční spolupráce, který se Prahy a Středočeského kraje netýká. Program rozvoje venkova, kde je cestovní ruch financován v rámci zemědělské politiky EU. Cestovní ruch spadá pod Osu III – Podpora rozvoje ţivotních podmínek na venkově a diverzifikace ekonomických činností. V Praze je část projektů spolufinancována magistrátem, který kaţdý rok uděluje granty na vybrané projekty. Další část projektů je financována z dotačního programu JPD 3 coţ je Jednotný programový dokument pro cíl 3, který získával prostředky z Evropského sociálního fondu v letech 2003 aţ 2006. Další financování projektů v cestovním ruchu za pomoci Evropské unie nebylo v dalších letech moţné, neboť prioritní osy fondů v pro roky 2007 aţ 2013 nejsou primárně na cestovní ruch zaměřeny. Ve Středočeském kraji je velká část projektů financována Regionálním operačním programem 47

Obr. 24. Projekty v cestovním ruchu podle způsobu financování v Praze (vypracováno podle Příl. 1) Rozloţení projektů podle způsobu financování v Praze je následující: magistrát financoval celkem 28 projektů, Evropský sociální fond prostřednictvím Jednotného programového dokumentu pro cíl 3 (JPD3) financoval 56 projektů a 45 projektů nezískalo ani jeden z těchto finančních prostředků a jejich finanční zdroje jsou soukromé.

Obr. 25. Projekty v cestovním ruchu podle způsobu financování ve Středočeském kraji Ve Středočeském kraji bylo s pomocí Regionálního operačního programu financováno 81 projektů a s pomocí kraje 27 projektů.

48

5. 2. 2. Kategorizace podle zaměření projektů Projekty v cestovním ruchu lze dělit také podle oblasti, do které směřují. Mohou to být jednak kulturní projekty, projekty zaměřené na vzdělávání zaměstnanců, na zkvalitnění infrastruktury cestovního ruchu, na propagaci destinace nebo různých akcí v destinaci, projekty zaměřené na poznání destinace a další.

Obr. 27. Projekty v cestovním ruchu podle oblasti zaměření v Praze. Projekty v Praze jsou velmi často zaměřené na vzdělání zaměstnanců v cestovním ruchu. Na tuto činnost se zaměřovala část dotačního programu JPD 3. Doplňování vzdělání zaměstnanců je vţdy důleţité, většina projektů je zaměřena na zlepšení komunikačních dovedností a komunikaci v cizím jazyce. Další projekty byly nejčastěji zaměřené na propagaci Prahy a činností v Praze – bylo to celkem 25 projektů. 20 projektů se zaměřilo na poznání Prahy. 18 projektů bylo definováno jako projekty se zaměřením na kulturu a 9 projektů spadá do kategorie ostatní – nejčastěji to byly projekty zaměřené na sport v Praze případně kongresovou turistiku.

49

Obr. 28. Projekty v cestovním ruchu podle oblasti zaměření ve Středočeském kraji Rozdělení projektů podle zaměření je ve Středočeském kraji poněkud odlišné. Největší část projektů jsou projekty zaměřené na infrastrukturu v cestovním ruchu, coţ je jedna z prioritních os ROP. Tyto projekty zahrnují cyklostezky, značení, ubytovací kapacity a podobně. 30 projektů je ve Středočeském kraji zaměřeno na propagaci destinace. 27 projektů je kulturního zaměření. 9 projektů se týká poznávání Středočeského kraje a 4 projekty spadají do kolonky ostatní. 5. 2. 3. Kategorizace podle cílové skupiny Projekty lze také kategorizovat podle jednotlivých cílových skupin, na které jsou zaměřené. V Praze budeme očekávat projekty zaměřené na zahraniční turisty a ve Středočeském kraji spíše projekty zaměřené na domácí návštěvníky.

Obr. 29. Projekty v cestovním ruchu podle cílové skupiny v Praze 50

V Praze je z celkových 128 projektů překvapivě 49 zaměřeno na mládeţ, a to jak na zahraniční, tak i domácí mladé návštěvníky. Tyto projekty si zpravidla kladou za důraz poznání metropole a kulturní záţitky. 16 projektů v Praze je zaměřených primárně na zahraniční návštěvníky – ať uţ se jedná o propagační materiály, akce nebo jazykové vzdělávání pracovníků ve sluţbách cestovního ruchu. 3 projekty jsou čistě specializované – jedná se o jeden projekt pro seniory, jeden projekt pro zdravotně postiţené a jednu úzce profilovanou sportovní akci. Největší podíl mají projekty, které primárně nejsou specializované na nic, respektive jsou to projekty, jejichţ cílem je oslovit jak zahraniční tak i domácí návštěvníky všech věkových kategorií.

Obr. 30. Projekty v cestovním ruchu podle cílové skupiny ve Středočeském kraji. Ve Středočeském kraji nenajdeme mnoho projektů zaměřených na konkrétní návštěvníky. Pouze dva projekty jsou určené zejména pro rodiny s dětmi a 4 projekty jsou specializované, jedná se zejména o sportovní aktivity. Ostatní projekty, kterých je 102, jsou opět zaměřeny na všechny cílové uţivatele. Dá se předpokládat, ţe ve Středočeském kraji to budou spíše návštěvníci z České republiky neţ ze zahraničí. 5. 2. 4. Kategorizace podle nákladů na projekt Projekty v cestovním ruchu mohou být různě nákladné. V mé databázi se objevují projekty od 31 560 Kč za propagační projekt Turistickým Polabím na lodi do 47 milionů Kč za projekt Prezentace Prague International maraton v zahraničí. Projekty, které jsou financované za pomoci EU, bývají často nákladnější. Naproti tomu magistrát hlavního města Prahy vţdy na projekty přispívá částkou, která nesmí přesahovat 70% všech nákladů 51

na projekt. Podobné podmínky má i krajský úřad Středočeského kraje.

Projekty podle nákladů Praha 0

10

20

30

40

50

60

70

tis. Kč

Nad 10 000 9999 – 5000 4999 – 1000 999 – 500 499 – 100 99 – 30

počet projektů

Obr. 31. Projekty v cestovním ruchu podle nákladů v Praze. V hlavním městě se většina projektů pohybuje v nákladech od půl milionu do 5 milionů Kč. Je zde jen jeden projekt v kategorii pod 100 tisíc korun. Naopak v kategorii jeden a pět milionů Kč se nachází téměř polovina všech projektů – celkem 63.

Projekty podle nákladů Středočeský kraj 0

5

10

15

20

25

30

35

tis. Kč

Nad 10 000 9999 – 5000 4999 – 1000 999 – 500 499 – 100 99 – 30

počet projektů

Obr. 32. Projekty v cestovním ruchu podle nákladů ve Středočeském kraji. Ve Středočeském kraji je větší rozptyl projektů podle nákladů. Hojně je zde zastoupena kategorie projektů s nízkými náklady. Jsou ve většině financované krajem a jedná se o turistické značení nebo propagaci. Naopak projekty nad 10 milionů jsou rozsáhlé rekonstrukce památek s budováním doplňkové infrastruktury financované EU.

52

5. 2. 5. Konkrétní vybrané projekty Konkrétní vybrané projekty zaměřené na rozvoj cestovního ruchu jsem vybírala tak, aby byly jiţ realizované. Zvolila jsem jeden projekt z kategorie propagace regionu s niţšími náklady a druhý projekt jako příklad zlepšení infrastruktury cestovního ruchu a oţivení regionu, jehoţ náklady byly vysoké. Oba projekty jsou zaměřené spíše na domácí turisty. Projekt Industriální cesty Středozápadem Tento projekt byl zadán městem Kladnem a cílem je vybudování image regionu Středozápad jako atraktivního turistického regionu. Prostředkem jsou mapy a elektronická prezentace. Projekt byl realizován v letech 2006 a 2007 a celkové náklady byly 1 583 645 Kč. Podkladem pro projekt byla publikace Industriální cesty Středozápadem, kterou vydalo město Kladno. Projekt se zaměřuje na oblast Kladenska, Berounska, Rakovnicka a Slánska. Výstupem projektu je informační panel, mapy, webová prezentace a CD-ROM. Cílovou skupinou projektu jsou hlavně domácí návštěvníci se zájmem o poznávání, nicméně webová prezentace je i v anglickém jazyce. (Středočeský kraj - Fondy EU, 2010)

Obr. 33. Náhled webové prezentace projektu Industriální cesty Českým středozápadem (převzato z www.mesto-kladno.cz) Projekt Areál Nelahozeves Tento projekt byl zadán společností Petr Koţený s.r.o. a cílem bylo vybudování komplexního sportovního areálu se zaměřením na vodní turistiku v atraktivní oblasti obce Nelahozeves, která je významnou turistickou destinací středních Čech.

Projekt byl

realizován v letech 2006 a 2007 a celkové náklady byly 15 824 719 Kč, z čehoţ dotace EU činila 5 000 000 Kč. Areál se nachází u řeky Vltavy v oblasti, která byla postiţena 53

povodněmi v roce 2002. Vybudování areálu je tak zároveň i revitalizací tohoto území. Bylo zde vybudování ubytovací a stravovací zařízení, půjčovna lodí a kol a informační centrum (Středočeský kraj - Fondy EU, 2010) 5. 3. Zhodnocení projektů Projekty na zlepšení kvalit sluţeb cestovního ruchu jak v Praze i ve Středočeském kraji jsou nepochybně pozitivním faktorem pro rozvoj regionu a po jejich realizaci vznikne určitý přínos. Ovšem nelze posuzovat projekty generálně, protoţe rozhodující situací je aţ realizace samotného projektu, a to, jak obstojí. Ne kaţdému projektu, který byl schválen, se to podaří. Ovšem paušálně se dá říci, ţe jsou projekty dobře zaměřené. V Praze je klíčovým problémem zlepšení informačních sluţeb a komunikace a zde díky EU bylo realizováno 56 projektů vzdělávání pracovníků nejen v cestovním ruchu. Pod pracovníky, kteří prošli školením, patří například zaměstnanci Dopravního podniku, České pošty, Praţské informační sluţby a mnoha ubytovacích zařízení. Lze jen doufat, ţe toto doplňující vzdělávání bude mít pozitivní dopad na dojem, který si odnášejí návštěvníci hlavního města. Protoţe komunikace se zahraničními návštěvníky má zatím v cestovním ruchu v ČR největší trhliny a problematické je i nahlíţení na turisty jakoţto na zdroj peněz. Podnikatelé a další instituce často zneuţívají návštěvnické neznalosti místních reálií a mnohdy zapomínají, ţe by mělo platit rčení: „Náš zákazník, náš pán“. Pokud se toto uvede do praxe, budou se k nám turisté jistě rádi vracet. Ve Středočeském kraji je problémem celková infrastruktura a ta můţe být spolu s neefektivní propagací důvodem poklesu návštěvníků. Proto jsou zde projekty také cíleny poměrně dobře, kdy 36 projektů se věnuje zlepšení infrastruktury a 30 projektů je zaměřených na propagaci regionu. Moţná by bylo vhodné zaměřit více projektů přímo na zahraniční návštěvníky, kteří často nemají o Středočeském kraji nejmenší ponětí, ačkoliv mají střední Čechy obrovský potenciál a blízkost Prahy je pozitivním faktorem, z něhoţ lze jednoznačně těţit. Nicméně za kaţdým projektem ať uţ v Praze či ve Středočeském kraji stojí snaha o zlepšení situace, a to lze povaţovat za důleţité.

54

6 BUDOUCNOST CESTOVNÍHO RUCHU Lze předpokládat, ţe se počet turistů v Praze a Středních Čechách bude zvyšovat. Podle WTO se celkový objem turistického ruchu neustále zvyšuje. Vzhledem k současné situaci (viz kapitola 5) bude v Praze růst vyšší neţ ve Středočeském kraji. Praha se stále snaţí zlepšovat infrastrukturu cestovního ruchu a je pravděpodobné, ţe se kvalita sluţeb projeví v počtu nejen zahraničních návštěvníků. Středočeský kraj je na tom v oblasti infrastruktury o něco hůře, proto je třeba více projektů, které by tento stav napravily. Nicméně střední Čechy budou nadále vyhledávaným cílem domácích turistů a v budoucnu by se mohl zvýšit i počet turistů zahraničních.

Obr. 34. Předpokládaný vývoj cestovního ruchu v jednotlivých regionech světa v letech 2010 a 2020 (převzato z www.unwto.com). Podle WTO bude v příštích 10 letech Evropa regionem s nejpomalejším růstem cestovního ruchu, nicméně počet turistů se bude stále zvětšovat. WTO také uvádí, ţe podíl turistů ve Střední a východní Evropě se oproti roku 1995 zdvojnásobí a tyto regiony tak nahradí stávající turisticky oblíbenou západní Evropu. Celkový počet turistů v Evropě bude 717 milionů v roce 2020. Jako nové vedoucí destinace jsou uvedeny Rusko a Česká republika. Česká republika má tu výhodu, ţe leţí ve výhodné geografické poloze mezi velkými trhy – západní Evropou a Ruskem. Velice pozitivním jevem bylo začlenění ČR do EU, a pokud ČR v nejbliţších letech převezme Euro za svou měnu, bude podle WTO ještě lákavější turistickou destinací. Kromě toho se díky přísnějším normám EU zlepší celková infrastruktura cestovního ruchu a díky otevřeným hranicím odpadly bariéry. Rostoucí 55

ekonomika také bude nahrávat kongresové turistice, která se podle WTO bude stále rozvíjet uţ díky výše zmíněné poloze. Konkrétně by do České republiky mohlo v roce 2020 přijet 44 milionů turistů, coţ by představovalo 2,7 % podíl na cestovním ruchu celého světa. Hlavní lokalitou zůstane Praha, nicméně návštěvníci by podle WTO měli projevit zájem i o další lokality, zejména venkovského charakteru, coţ bude souviset s rozvojem agroturistiky a dalších alternativních forem cestovního ruchu. Podle zprávy ETC- Trends for tourism in Europe (2003), která popisuje budoucí trendy v cestovním ruchu, se také změní nejen cílové destinace, ale také chování samotných turistů. Ti budou preferovat kratší pobyty vícekrát do roka, coţ nahrává městské turistice v Praze. Návštěvníci budou také preferovat relaxační a lázeňské pobyty – v tomto směru jim má ČR rozhodně co nabídnout a ačkoliv se lázně nenachází přímo v Praze a většina z nich ani ve Středočeském kraji, vzhledem k omezené dostupnosti celé ČR nejen leteckou dopravou bude Praha slouţit jako tranzitní bod, kde mohou turisté strávit nějaký čas. Tento poznatek platí i pro různé další formy nových druhů turistiky, jako například agroturistika. V důsledku globalizace by mohla Praha definitivně ztratit nálepku města s nádechem exotiky a stát se plnohodnotnou moderní evropskou metropolí. Důraz budou turisté klást také na poznání, budou se zajímat o umění, kulturu a historii a zde Praha můţe nalézt své uplatnění.

56

7 LETECKÁ DOPRAVA V PRAZE 7. 1. Charakteristika letecké dopravy Na rozvoj cestovního ruchu má vliv mnoho faktorů. Jedním z nich je i dopravní dostupnost dané destinace. Podle místopředsedkyně Evropské komise Loyoly de Palacio je cestovní ruch jeden z hlavních stimulů poptávky po dopravě. Cesty uskutečněné letadlem představují dominantní druh dopravy. 47% Evropanů vyuţívá pro mezinárodní cesty leteckou dopravu, která zaznamenává největší nárůst za posledních 20 let. Od roku 1980 se v průměru zvyšuje o 7 % ročně a provoz na letištích v Evropě se od roku 1970 zpětinásobil. Podle WTO se má do roku 2020 objem letecké přepravy oproti roku 2008 zdvojnásobit. (WTO, 2009). V roce 2008 bylo 52 % všech turistických cest uskutečněných letadlem. V roce 2005 to bylo 48 %, takţe stoupající trend je zcela zřejmý. Na území hlavního města Prahy leţí mezinárodní letiště Praha – Ruzyně, které je zároveň největším a nejvýznamnějším letištěm celé České republiky. Velkým potenciálem tohoto letiště je poloha ve středu Evropy, neboť se stává významným tranzitním cílem při cestách do celé Evropy (Letiště Praha, 2010). Od centra Prahy je vzdálené 17 kilometrů, nicméně dopravní dostupnost z centra Prahy není ideální. Tento problém by mohlo vyřešit plánované prodlouţení trasy metra A z Dejvické přes Motol aţ na letiště Ruzyně. Plánovaná trasa, jejíţ stavba začala v dubnu roku 2010, by měla být postavena v roce 2018 a cesta z centra na letiště se tak zkrátí o 10 minut a hlavním benefitem bude zjednodušení cesty a hlavně zvýšení kapacity (Magistrát hl. m. Prahy, 2010).

7. 2. Počty cestujících V roce 2009 odbavilo letiště v Ruzyni 11,6 milionů pasaţérů a vzhledem k plánované stavbě nové ranveje, která by měla být v provozu v roce 2014 by se počet pasaţérů měl stále zvyšovat, neboť letecká doprava ve střední a východní Evropě je stále poddimenzována a lidé zde nejsou tolik zvyklí létat. Plánovaný odhad počtu cestujících v roce 2020 je 21 milionů. (ČT 24 – ekonomika, 2010)

57

Obr. 35. Vývoj počtu odbavených cestujících na letišti Praha – Ruzyně v letech 1991 aţ 2009 (převzato z www.csl.cz) Počet cestujících odbavených na letišti Praha – Ruzyně kaţdým rokem stoupá. V roce 1991 bylo na letišti odbaveno 1,5 milionů cestujících, v roce 2000 to bylo necelých 6 milionů cestujících a v roce 2009 11, 6 milionů cestujících (Letiště Praha, 2010).

Obr. 36. Počet příletů na letiště Praha – Ruzyně v měsících červnu a listopadu v letech 1990 aţ 2009 (upraveno podle databáze OAG MAX Bureau). Počet příletů na letiště Praha – Ruzyně také stoupá. V roce 1990 zde bylo za měsíc červen 1 316 příletů. V roce 2000 to bylo v červnu jiţ 3 243 příletů a v roce 2009 v témţe měsíci 6 178, coţ je v průměru 206 příletů denně. Je tedy zřejmé, ţe objem letecké dopravy na letišti v Ruzyni stále narůstá. Jsou zde také sezónní rozdíly, kdy v červnu je vţdy více příletů neţ v listopadu a tento rozdíl je s přibývajícím počtem příletů 58

markantnější. Největší rozdíl můţeme vidět v roce 2009, kdy v červnu bylo 6 178 příletů a v listopadu to bylo 5 144 příletů.

7. 3. Letecké společnosti Letiště Praha – Ruzyně v roce 2009 poskytovala sluţby 43 dopravců. Největšími dopravci, co se týče celkového počtu příletů, jsou České aerolinie, následuje Lufthansa a easyJet spolu s Tyrolean Airlines. Lufthansa má podíl příletů 3,61 % a easyJet a Tyrolean Airlines 2,04 %. Mezi další významné dopravce patří nebo patřily Smartwings, British Airways, SkyEurope, Aeroflot, Air France a Malev. Rozptyl jednotlivých dopravců v průběhu let je aţ na dominantní postavení Českých aerolinií velký. Podíly ostatních společností jsou řádově v procentech. Nicméně v jednotlivých letech je počet dopravců niţší, takţe mají i větší podíl. V červnu roku 1990 měly ČSA 52 % příletů, následoval ruský Aeroflot s 7 %, a Lufthansa se 4 %. V červnu roku 2009 opět dominovaly ČSA a následovala společnost SkyEurope s 5 % a easyJet, Smartwings a Lufthansa, které měly shodně 4 % podíl.

Obr. 37. Podíl jednotlivých dopravců na počtu příletů v Praze – Ruzyni v červnu v roce 1990 (upraveno podle databáze OAG MAX Bureau).

59

Obr. 38. Podíl jednotlivých dopravců na počtu příletů v Praze – Ruzyni v červnu v roce 2009 (upraveno podle databáze OAG MAX Bureau). Tab. 6. Přehled 10 největších dopravců podle počtu příletů na letišti Praha – Ruzyně podle počtu příletů v měsících červnu a listopadu v letech 1990 aţ 2009 (upraveno podle databáze OAG MAX Bureau). společnost Czech Airlines Lufthansa easyJet Tyrolean Airways Smartwings British Airways SkyEurope Aeroflot Russian Airlines Air France Malev

1990 762 63 0 0 0 30 0 101 30 34

1995 1080 178 0 56 0 60 0 35 22 43

2000 1696 168 0 115 31 60 0 47 86 58

2005 3034 171 240 136 153 120 26 60 90 60

2009 celkem 3363 9935 177 757 188 428 120 427 228 412 120 390 364 390 90 333 90 318 60 255

Nejvýznamnějším dopravcem na letišti Praha - Ruzyně jsou České aerolinie, které jsou českým národním dopravcem a byly zaloţeny roku 1923 jako Československé státní aerolinie. Jsou členem aliance Skyteam a letiště Ruzyně je jejich domovským letištěm. České aerolinie od roku 1990 do roku 2009 odbavily v měsících červen a listopad 9 935 příletů, coţ je 47,4 % všech příletů. V roce 2009 nabízely ČSA spojení do 104 destinací ve 44 zemích. Počet letů odbavených ČSA kaţdým rokem stoupá. V červnu roku 1990 bylo 792 příletů, v roce 2000 to bylo 1 696 příletů a v roce 2009 to bylo 3 363 příletů (ČSA, 2010).

60

Obr. 39. Počet příletů Českých aerolinií v letech 1990 aţ 2009 (upraveno podle databáze OAG MAX Bureau).

Obr. 40. Destinace ČSA s nejvyšším počtem příletů na letiště Praha – Ruzyně v červnu 2009 (upraveno podle databáze OAG MAX Bureau). V roce 2009 byla nejčastější destinací, odkud přilétala letadla ČSA do Prahy Ostrava s celkem 138 přílety. Následovala Paříţ s 116 přílety a Bratislava s 112 přílety. Variabilita destinací je zde opravdu vysoká vzhledem k počtu destinací, kam ČSA létá, proto zde ţádná destinace není výrazně dominantní. Druhým nejvýznamnějším dopravcem na letišti Praha – Ruzyně v průběhu let 1990 aţ 2009 je společnost Lufthansa. Lufthansa je národním dopravcem Německa a byla zaloţena v roce 1926. V současnosti je Lufthansa druhým největším leteckým dopravcem v Evropě a šestým největším na světě. Do Prahy létá z Hamburgu, Dusseldorfu, Stuttgartu, Bonnu, Mnichova a Frankfurtu. Poslední dvě jmenovaná letiště jsou také základnou Lufthansy. 61

7. 4. Nízkonákladové letecké společnosti Mezi významnými společnosti operujícími na letišti Praha – Ruzyně je také několik společností, které se řadí mezi nízkonákladové dopravce. Podle Evropské asociace nízkonákladových dopravců (ELFAA) byl vznik nízkonákladových leteckých společností revoluční událostí neboť mnoho měst nemělo přístup k letecké dopravě a turisté vyuţívali jiné a mnohdy méně efektivní druhy dopravy. S nástupem těchto společností vznikly nové turistické destinace, vzájemně se propojily jednotlivé regiony a také se rovnoměrněji rozloţila letecká doprava během roku. Nízkonákladoví dopravci létají v průběhu celého roku a často jsou uprostřed týdne ceny niţší neţ ve dnech volna a tak je vzhledem k cenám letenky často výhodnější cestovat mimo sezónu a víkendy. (M. Toman, 2008) Definovat pojem nízkonákladoví dopravci je poměrně sloţité, neboť neexistuje ţádné pravidlo, které by to umoţňovalo. Nicméně existují některé shodné znaky, podle kterých lze nízkonákladové dopravce charakterizovat. Definice nízkonákladových dopravců je podle European Travel Network následující: „Aerolinie jsou povaţovány za nízkonákladového přepravce, pokud alespoň 75% jejich sedadel je prodáváno za nejniţší jimi publikované ceny nebo zda nabízejí velmi dobrou nabídku.“ Tab. 7. Přehled nízkonákladových leteckých společností podle příletů na letiště Praha – Ruzyně v červnu v letech 1990 aţ 2009 (upraveno podle databáze OAG MAX Bureau).

Na ruzyňském letišti v průběhu let 1990 aţ 2009 operovalo celkem 18 62

nízkonákladových společností. Největší počet příletů měla společnost SkyEurope s 364 přílety, následoval Smartwings s 228 přílety a na třetím místě byl easyJet s 188 přílety. Všechny tyto společnosti provozovaly své lety aţ po roce 2000.

Obr. 41. Podíl nízkonákladových dopravců na příletech na letišti Praha – Ruzyně v červnu 1990 aţ 2009 (upraveno podle databáze OAG MAX Bureau). Podíl nízkonákladových dopravců v průběhu let 1990 aţ 2000 rostl. V roce 2000 činil podíl nízkonákladových aerolinek na příletech 2,2 % a v roce 2009 to bylo jiţ 16 %. Důvodem růstu byl rozmach letecké dopravy a v červnu roku 2009 byly SkyEurope, Smartwings a easyJet nejvýznamnějšími dopravci na praţském letišti hned po ČSA. Velký rozmach zaţili nízkonákladoví dopravci také s trendem víkendů strávených v Praze, kterých se účastnili zejména Britové. V roce 2010 bude podíl nízkonákladových dopravců pravděpodobně klesat vzhledem ke krachu SkyEurope a odchodu Ryanairu z praţského letiště. SkyEurope je letecká společnost se sídlem na letišti v Bratislavě. Byla zaloţena roku 2001 a provozovala 44 linek do 30 destinací v 17 zemích. V Praze létala do 12 zemí, nejvíce spojů bylo do Kodaně, následoval Řím a Amsterdam. Společnost v roce 2009 upadla do konkursu. Smartwings je nízkonákladová letecká společnost se sídlem v Praze. Byla zaloţena roku 2004. Její mateřská společnost Travel service provozuje především charterové lety. Do Prahy její linky v červnu roku 2009 přilétaly nejčastěji z Paříţe a Heraklionu. EasyJet je britský dopravce s domovským letištěm Londýn – Luton. Společnost 63

byla zaloţena roku 1985 a z Prahy létá především do Velké Británie, ale také do Milána nebo Dortmundu. Ryanair je největší nízkonákladový dopravce na světě, který byl zaloţen roku 1985 a sídlí v Dublinu. Od roku 2007 létá do Prahy z destinací Dublin, Frankfurt, Stockholm a Birmingham. Na podzim roku 2010 plánuje Prahu opustit. (iDNES, 2010)

7. 5 Nejfrekventovanější příletové trasy Jednotlivé příletové trasy do Prahy, se v průběhu let nijak radikálně nezměnily. Nejčastější destinací je Německo s celkem 3008 přílety v červnu 1990 aţ 2009. Následuje Velká Británie s 1943 přílety a Slovensko s 1137 přílety. V roce 1990 dominovalo Slovensko s 254 přílety, následovalo Rusko a Německo. V roce 1995 opět dominovalo Německo, následovalo ČR, Slovensko a Švýcarsko. V roce 2000 opět vévodilo Německo, následovala Velká Británie a Francie. V roce 2005 zaţila Praha velký skok ohledně příjezdů Britů a Velká Británie se dostala na první místo v počtu příletů z jednotlivých destinací. Počet těchto linek se během 5-ti let téměř pětkrát zvětšil. Následovalo Německo a Francie. V roce 2009 je pořadí následující: Německo, Velká Británie a Itálie s Francií. V roce 2009 navštěvovali Prahu nejvíce Němci, Britové a Italové (viz. Kapitola 5), coţ odpovídá i největšímu počtu příletů z Německa. Zbývající pořadí je taktéţ totoţné, takţe se dá říci, ţe počet příletů na letiště v Praze – Ruzyni odpovídá sloţení návštěvníků Prahy, alespoň pro rok 2009. Stejně jako stoupá počet příletů z Itálie a Španělska, stoupá i počet návštěvníků Prahy z těchto zemí a dá se předpokládat, ţe Španělé budou brzy mezi prvními třemi zeměmi, odkud pochází nejvíce návštěvníků. V roce 2004 Prahu nejvíce navštěvovali Britové, neboť zde na trh vstoupilo několik low cost dopravců, kteří létali z Británie. V roce 2005 byl také největší počet příletů právě z Velké Británie. Na druhém místě v roce 2004 byli turisté z Francie a Německa, z čehoţ vyplývá, ţe je sloţení opět velmi podobné.

64

Tab. 8. Přehled států podle příletů na letiště Praha – Ruzyně v červnu 1990 aţ 2009 (upraveno podle databáze OAG MAX Bureau).

stát Německo Velká Británie Slovensko Francie Itálie Rusko Rakousko ostatní

1990 250 52 254 30 36 120 30 543

1995 498 129 171 96 78 49 138 1094

2000 574 236 181 186 138 162 163 1604

2005 833 993 260 330 248 154 218 2541

2009 celkem 853 3008 533 1943 271 1137 421 1063 421 921 308 793 121 670 3152 8934

Obr. 42. Přehled příletů podle států v červnu 1990 a 2009 na letiště Praha – Ruzyně (upraveno podle databáze OAG MAX Bureau). Na počátku 90. let klesal počet příletů ze Slovenska a Ruska a naopak stoupal u všech ostatních zemí. Velký skok zaţila jiţ zmiňovaná Velká Británie mezi lety 2000 a 2005. Od roku 2005 do roku 2009 je zde výrazný pokles. Naopak od roku 2005 do roku 2009 se rapidně zvyšoval počet příletů z Itálie, Španělska a Ruska.

65

7. 6. Zhodnocení Letecká doprava má vzhledem k stále narůstajícímu objemu před sebou slibnou budoucnost a měla by stále drţet dominanci na trhu dálkové / mezinárodní dopravy. Díky letecké dopravě mohou být objeveny další destinace a vzdálenosti přestávají hrát svou roli. Nicméně vzhledem k trendu kratších pobytů a odhadu nárůstu cestovního ruchu ve střední a východní Evropě mají vyšší potenciál pro rozvoj turismu větší města s kulturním zázemím. Mezi tato města patří i Praha, kde se dá předpokládat nárůst letecké dopravy i vzhledem k připravovanému rozšiřování letiště Praha – Ruzyně a moţného otevření letiště Praha – Kbely pro nízkonákladové dopravce. S narůstajícím počtem spojů bude i větší konkurence, a tudíţ prostor pro dostupnější ceny, které budou způsobovat další nárůst letecké dopravy. Tomu napomůţe i zvyšující se ţivotní standard obyvatel Evropy. Důleţité také je, aby nárůst letecké dopravy prošel konkrétními regulacemi, vzhledem k omezené kapacitě některých letišť a vzdušného prostoru. Další otázkou je, jak bude vypadat trh s leteckou dopravou nyní po odchodu Ryanair a krachu SkyEurope, dvou největších nízkonákladových dopravců ve střední Evropě. Podle B. Bielicice (2004) se původně nízkonákladovým společnostem předpovídala krátká budoucnost, ale v roce 2004, tedy v době největšího rozkvětu uţ autor vyslovuje domněnku, ţe se nízkonákladové společnosti stanou trvalou součástí trhu s leteckou dopravou. Ovšem v roce 2009 nastal obrat díky hospodářské krizi a někteří nízkonákladoví dopravci tuto situaci neustáli. Na druhou stranu pro Ryanair, jako jednu z mála společností, byl rok 2009 ziskový. Proto předpokládám, ţe nízkonákladoví dopravci si své místo na trhu přeci jen udrţí a nepochybně by jejich pozici na trhu posilnila existence druhého praţského letiště v Kbelích, odkud je vzdálenost do centra Prahy podobná jako z Ruzyně.

66

8 ZÁVĚR Praha je významnou turistickou destinací mezinárodního významu a spolu se středními Čechami tvoří také jednu z hlavních turistických destinací v rámci České republiky. Cestovní ruch je tedy v těchto oblastech významným faktorem pro rozvoj celého regionu a zároveň důleţitým ekonomickým činitelem. Existence cestovního ruchu vyvolává řadu aktivit jak kulturně sociálních tak zejména ekonomických. Podíl cestovního ruchu na HDP České republiky byl 3, 5 % v roce 2008 a podíl zaměstnanců pracujících v cestovním ruchu byl necelých 10 %. Praha jakoţto hlavní město má velký turistický potenciál a důleţitým faktorem je i kulturně - historická základna, díky které má cestovní ruch v Praze zásadní postavení oproti jiným regionům v České republice. Praha byla v roce 2007 sedmým nejnavštěvovanějším městem Evropy, coţ značí velký zájem ze strany zahraničních návštěvníků. 62 % všech zahraničních návštěvníků České republiky směřovalo v roce 2009 právě do Prahy a počet turistů v hlavním městě rok od roku stoupal aţ do roku 2008, kdy vzhledem k hospodářské krizi tento počet stagnoval. Infrastruktura cestovního ruchu v Praze se zlepšuje, počet ubytovacích zařízeních a počet lůţek v nich od roku 2000 stále stoupá. V Praze také dominují ubytovací zařízení vyšších kategorií, jejich podíl v poměru k celé České republice je více jak poloviční. Turisticky nejvytíţenějšími měsíci jsou červenec a srpen. Hosté navštěvující Prahu byli v roce 2009 z 90 % cizinci a 10 % tuzemští návštěvníci. Nejvíce návštěvníků pocházelo v roce 2009 z Německa. V předchozích letech bylo Německo také dominantní, ale velmi častými návštěvníky byli také Britové, Američané, Francouzi a v posledních letech také Italové a Španělové. Nejčastějším druhem dopravy je letecká doprava. V roce 2004 přicestovalo letadlem 59 % zahraničních návštěvníků. Nejnavštěvovanější památkou v Praze byl v roce 2008 Praţský hrad, následovala Zoo Praha a Ţidovské muzeum. Návštěvníkům se v Praze nejvíce líbí architektura a celková atmosféra města. Naopak problematická je celková infrastruktura, s výjimkou městské hromadné dopravy. Turistická a informační centra, značení a komunikace s návštěvníky patří mezi nejslabší články cestovního ruchu v Praze. Střední Čechy jsou destinací významnou spíše v regionálním kontextu. Patří mezi nejčastěji navštěvovanější kraj domácími turisty. Středočeský kraj tvoří rekreační zázemí Prahy a na jeho území je největší koncentrace objektů druhého bydlení v ČR. Střední Čechy mají velký potenciál nejen jako cíl domácích návštěvníků, ale vzhledem k blízkosti 67

Prahy a turistickým atraktivitám také jako cíl návštěvníků zahraničních. Ovšem počet turistů ať uţ domácích, tak zahraničních, kteří ve středních Čechách přenocují se od roku 2004 neustále sniţuje. Podíl zahraničních návštěvníků byl v roce 2009 22 % z celkového počtu všech návštěvníků a dominantním národem byli Němci. Nejnavštěvovanější památkou ve středních Čechách byla v roce 2008 Kostnice v Kutné Hoře, následoval hrad Karlštejn a zámek Průhonice. Projekty v cestovním ruchu jsou v Praze a středních Čechách zamířeny především na zlepšení infrastruktury a vzdělávání pracovníků. Další část projektů je zacílena na propagaci celého regionu či lokálních celků. Tyto projekty jsou z větší části financovány fondy Evropské unie. Další část projektů je financována magistrátem či krajem a zbývající jsou pokryty ze soukromých zdrojů. Budoucnost cestovního ruchu v Praze a středních Čechách je slibná. Předpovědi ukazují, ţe se střední a východní Evropa stane oblíbenou turistickou destinací a společně s trendem kratších cest a oblibou městské turistiky se dá předpokládat zvyšující se počet návštěvníků. Praha neustále zlepšuje svou infrastrukturu a má potenciál stát se opravdu celosvětově významnou destinací. Střední Čechy mají tentýţ potenciál, takţe je pravděpodobné, ţe počet turistů bude také stoupat, a to nejen domácích, ale i zahraničních a právě na ně by mělo být zacíleno zkvalitnění sluţeb a celkové nabídky. Specifikem vybraného regionu v rámci celé České republiky je podíl vyuţití letecké dopravy. Počet příletů na letiště v Praze se od roku 1990 neustále zvyšuje, přičemţ dominantní jsou letní měsíce, kdy se také v Praze projevuje největší návštěvnost. Největší leteckou společností na letišti Praha jsou České aerolinie, které v roce 2009 obsluhovaly 49 % všech letů. Zajímavým fenoménem jsou také nízkonákladové aerolinie, které na český trh dorazily po roce 2000 a největší boom zaţily v letech 2004 aţ 2009. V roce 2009 bylo 16 % všech letů provozováno nízkonákladovými dopravci. V roce 2005 také rapidně narostl počet návštěvníků z Velké Británie. V ostatních letech byly nejčastějšími návštěvníky Němci. V roce 2009 zkrachoval jeden z největších středoevropských nízkonákladových dopravců (Sky Europe) a další (Ryanair) ohlásil záměr neobsluhovat praţské letiště, takţe bude zajímavé, jak se bude situace na poli letecké dopravy ve vztahu k cestovnímu ruchu do ČR vyvíjet.

68

SEZNAM ZDROJŮ Tištěné publikace: BINEK, J. a kol.: Průmysl cestovního ruchu, MMR ČR, Praha, 2008, 262 s. FIALOVÁ, D.: Transformace druhého bydlení, dizertační práce, Praha, 2000, 129 s. FORET, M., FORETOVÁ, V.: Jak rozvíjet místní cestovní ruch, Grada Publishing, Havlíčkův Brod, 2001, 180 s. INDROVÁ, J.: Cestovní ruch (základy), VŠE, Praha, 2009, 122 s. HALL, C. M., PAGE, S. J.: The Geography of Tourism and Recreation, Environment, Place and Space. 3 rd ed, Routledge, London, 2006, 399 s. HAMARNEHOVÁ, I.: Geografie cestovního ruchu - Evropa, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Plzeň, 2008, 271 s. HESKOVÁ, M.: Základní problémy cestovního ruchu, VŠE, Praha, 1999, 142 s. HRALA, V.: Geografie cestovního ruchu, VŠE, Praha, 2000, 110 s. KIRÁĽOVÁ, A.: Vytváření organizací cestovního ruchu v turistických regionech. Česká centrála cestovního ruchu, 2005, 11 s. KOPŠO, E. GÚČIK, M.: Ekonomika cestovného ruchu: národohospodárské otázky, Slovenské pedagogické nakladatelstvo, Bratislava, 1985, 239 s. KOLEKTIV AUTORŮ: Cestovní ruch v ČR 2006/1.pol 2007, MMR,Praha, 2007, MALÁ, V. a kol.: Základy cestovního ruchu. Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 98 s. MARIOT, P.: Geografia cestovného ruchu. Slovenská akademie věd, Bratislava, 1983, 248 s. MURPHY, P. E.: Tourism: A Community Approach. In Rural and Regional Development Conferences, The regional instituted Ltd., Australia, 2000. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s. RYGLOVÁ, K.: Cestovní ruch - základní soubor, Key publishing, Praha, 2009, 81 s.

69

ŠPRINCOVÁ, S.: Úvod do geografie cestovního ruchu, Přírodovědecká fakulta Palackého univerzity, Olomouc, 1977, 74 s. VAŠKO , M.: Cestovní ruch a regionální rozvoj, VŠE, Praha, 2002, 96 s. VYSTOUPIL, J., HOLEŠINSKÁ, A., KUNC, J., MARYÁŠ, J., SEIDENGLANZ, D., ŠAUER, M., TONEV, P. VITURKA, M.: Atlas cestovního ruchu České republiky. MMR ČR, Brno, 2006, 157 s. VYSTOUPIL, J. a kol.: Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR, Masarykova univerzita, Brno, 2007, 98 s. VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M.: Urban Tourism in the Czech Republic. In Urban Tourism, Present State and Development Perspectives. Wroclaw: Wroclaw University, 2004. od s. 53-59, 6 s VYSTOUPIL, J. WOKOUN, R.: Geografie cestovního ruchu a rekreace, SPN, Praha, 1987, 250 s VYSTOUPIL, J. WOKOUN, R.: Vybrané kapitoly z geografie rekreace, UJEP, Olomouc, 1982, 68 s. WOKOUN, R.: Strukturální fondy a obce I., ASPI, a.s., Praha, 2006, 146 s. Elektronické zdroje: CFO Word [on-line]. Stránky pro finanční ředitele [23.duben 2010] COT business – Středočeský kraj [on-line]. Stránky magazínu COT business. [23.březen 2010] CzechTourism [on-line]. Oficiální internetové stránky české centrály cestovního ruchu [19.února 2010]. Czech tourism – Statistiky[on-line]. Stránky české centrály cestovního ruchu se statistickými daty [19.únor 2010] Czech tourism – Program rozvoje regionů[on-line]. Stránky české centrály cestovního ruchu s programem rozvoje regionů [22.duben 2010] CzechTourism – Turistické regiony [on-line]. Stránky české centrály cestovního ruchu s profilem turistických regionů [23. březen 2010] < http://www.czechtourism.cz/?show=002010>

70

Český statistický úřad [on-line]. Oficiální internetové stránky Českého statistického úřadu [21.duben 2010]. ČSÚ – Cestovní ruch [on-line]. Stránky českého statistického úřadu s daty o cestovním ruchu [7. březen 2010] ČSÚ – Středočeský kraj [on-line]. Stránky českého statistického úřadu s daty Středočeském kraji [22. březen 2010] ČSÚ – tiskové zprávy [on-line]. Stránky českého statistického úřadu [22. březen 2010] ČSÚ – cestovní ruch, hl. m. Praha [on-line]. Stránky českého statistického úřadu s daty o Praze [22. březen 2010] ČSÚ – Trh práce v ČR 2009 [on-line]. Stránky českého statistického úřadu s daty o trhu práce [7. březen 2010] ČT 24, ekonomika – Letiště Praha v roce 2020 [on-line]. Zpravodajský deník [4. květen 2010] Datis – odis - Dopravní politika EU a evropský cestovní ruch, konference [on-line]. Zpravodajský deník [4. květen 2010] Fondy Evropské unie - Informace o projektech [on-line].Ministerstvo pro místní rozvoj [20. duben 2010] Hospitality.net - European Tourism to Double in Next 20 Years According to WTO [online]. Ekonomický zpravodaj [28. duben 2010] IHNED.cz, cestování – Praha je 7. nejnavštěvovanější město Evropy [on-line]. Zpravodajský deník [22. únor 2010] < http://cestovani.ihned.cz/c1-32249390-praha-je-sedmenejnavstevovanejsi-mesto-evropy> Letiště Praha – cestovní ruch [on-line]. Oficiální stránky Letiště Praha [4. květen 2010] 71

Letiště Praha – tiskové zprávy [on-line]. Oficiální stránky Letiště Praha [4. květen 2010] MMR – Strategie regionálního rozvoje [on-line].Ministerstvo pro místní rozvoj [20. duben 2010] MMR – Koncepce státní politiky cestovního ruchu [on-line].Ministerstvo pro místní rozvoj [20. duben 2010] OUŘEDNÍČEK, M.: Sociální geografie praţského městského regionu, 2006 [on-line]. [6. březen 2010] Praha, cestovní ruch – Statistiky cestovního ruchu [on-line].Stránky praţského magistrátu [7. březen 2010] Praha, cestovní ruch – Projekty [on-line].Stránky praţského magistrátu [7. březen 2010] Praha, cestovní ruch – Dokumenty [on-line].Stránky praţského magistrátu [7. březen 2010] Praha, cestovní ruch – Granty [on-line].Stránky praţského magistrátu [7. březen 2010] Praha, památky – Granty [on-line].Stránky praţského magistrátu [7. březen 2010] Praha, památky – Informace o Praze [on-line].Stránky praţského magistrátu [7. březen 2010] Praha, kultura – Granty [on-line].Stránky praţského magistrátu [7. březen 2010] Praha, magistrát – fondy EU [on-line].Stránky praţského magistrátu [7. březen 2010] Středočeský kraj – grantová schémata SROP [on-line]. Stránky krajského úřadu [22. duben 2010] Středočeský kraj – dotační řízení v oblasti cestovního ruchu [on-line]. Stránky krajského úřady se strategiemi [22. duben 2010] < http://www.kr-stredocesky.cz/portal/instituce/tiskoveinformace/tiskove-zpravy/dotacni-rizeni-v-oblasti-cestovniho-ruchu_1.htm>

72

Středočeský kraj – strategie a koncepce [on-line]. Stránky krajského úřady se strategiemi [22. duben 2010] Tourism 2020 Vision [on-line]. Oficiální internetové stránky Projektu Tourism 2020 vision [23.duben 2010]. World Tourism Organization [on-line]. Oficiální internetové stránky Světové organizace cestovního ruchu [2.února 2010]. World Tourism Organization – Tourism highlights [on-line]. Oficiální internetové stránky Světové organizace cestovního ruchu [26.duben 2010] World travel & tourism counsil - economic data search tool [on-line].Databáze dat o cestovním ruchu [7.březen 2010].

73

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1. Seznam leteckých společností, které provozovaly lety na letiště Praha- Ruzyně v letech 1990 aţ 2009 (zdroj: databáze OAG MAX Bureau) Příloha 2. Databáze rozvojových projektů v cestovním ruchu v Praze a středních Čechách (zdroj: www.cestovniruch.praha-mesto.cz, www.kr-stredocesky.cz, www.prahafondyeu.cz) Foto 1. Turisté v Jelení ulici v Praze, 12. 5. 2010 Foto 2. Dopravní dostupnost letiště Praha - Ruzyně, 12. 5. 2010 Foto 3. Turisté na nádvoří Praţského hradu, 12. 5. 2010 Foto 4. Vstup do Zoo Praha, 8. 3. 2007 Foto 5. Městská hromadná doprava v Praze, 11. 5. 2010 Foto 6. Turisté před hradem Český Šternberk, 17. 10. 2008 Foto 7. Vodní nádrţ Orlík, 28. 8. 2009 Příl. 1. Společnost ACG Air Cargo Adria Airways Aer Lingus Aeroflot-Don Aeroflot Russian Airlines Aerosvit Airlines Air Algerie Air Dolomiti Air Europa Air Finland Air France Air Japan Air Malta Air Moldova Aircompany POLET Ajet Aviation Alitalia-Compagnia Aerea Amaszonas Augsburg Airways Austrian Airlines Baboo Belavia Belle Air BH Airlines bmibaby Brit Air British Airways Brussels Airlines

1990 0 0 0 0 101 0 4 0 0 0 30 0 0 0 0 0 18 0 0 30 0 0 29 0 0 0 30 0

1995 2000 2005 2009 celkem 9 13 0 0 22 13 0 0 0 13 0 0 22 21 43 0 0 0 4 4 35 47 60 90 333 0 0 22 30 52 4 4 0 0 12 0 0 26 47 73 0 0 17 0 17 0 0 9 0 9 22 86 90 90 318 4 0 0 0 4 0 4 4 8 16 0 30 30 16 76 0 0 0 3 3 0 0 17 0 17 43 43 90 0 194 0 25 0 0 25 0 0 112 82 194 0 0 2 0 32 0 0 26 0 26 0 8 0 17 25 8 8 0 0 45 0 0 0 6 6 0 0 111 27 138 0 0 52 52 104 60 60 120 120 390 0 0 86 86 172

74

Bulgaria Air CAI second City Airline Clickair Contact Air Contactair and CO Corendon Airlines Croatia airlines Cubana airlines Czech Airlines dba Delta Air Lines Delta Air Transport easyJet El Al Israel Airlines Eurolot SA Eurowings Luftverkehrs Finnair Florida Coastal Airlines Georgian Airways germanwings GoJet Airlines Grant Aviation Helvetic Airways Iberia Intersky Islas Airways Jat Airways Jet2.com K-mile Air KD Avia KLM Royal Dutch Airlines Korean Air LOT Polish Airlines Lufthansa Luxair Malev Northeastern Airlines Norwegian Air Shuttle One-Two-GO Airlines Peruvian Rossiya Russian Airlines Ryanair SAS Scandinavian Airlines SkyEurope Smartwings Sterling STP Airways Sun Air of Scandinavia SWISS Swissair

0 0 0 0 0 0 0 0 4 762 0 0 0 0 0 0 0 9 32 0 0 0 0 0 0 0 55 29 0 0 0 13 0 26 63 0 34 21 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 21

0 0 13 0 0 0 12 0 0 0 16 0 0 0 0 17 0 0 0 3 0 114 0 0 0 0 0 1 9 8 13 0 0 0 0 0 1080 1696 3034 3363 22 0 0 0 30 0 0 23 0 60 0 0 0 0 240 188 7 18 10 22 0 0 49 49 0 0 65 55 17 26 29 30 0 0 0 0 0 0 8 0 0 0 12 30 0 26 0 0 0 0 18 0 0 0 17 51 36 58 90 22 0 0 17 0 0 0 0 0 0 9 17 0 0 60 38 0 177 4 0 0 0 0 0 21 60 60 60 60 0 0 13 18 39 27 20 7 178 168 171 177 13 0 0 26 43 58 60 60 46 0 0 0 0 0 29 81 0 60 0 0 12 0 0 0 0 0 17 17 0 0 0 81 64 90 89 0 0 0 26 364 0 31 153 228 0 0 33 0 0 187 1 0 0 0 8 0 30 0 90 95 60 88 0

75

13 12 16 17 3 114 1 30 4 9935 22 53 60 428 57 98 120 111 32 8 42 26 18 68 206 17 55 55 98 181 21 253 31 119 757 39 255 67 110 60 12 34 81 243 390 412 33 188 8 215 169

TAP Air Portugal TAROM Tiger Airways Tunis Air Turkish Airlines Tyrolean Airways Ural Airlines Windjet Wizzair Yamal Zanair celkem

0 8 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3309

0 17 9 9 56 0 0 0 0 0 4207

76

0 14 23 12 0 0 0 0 0 13 11 10 15 38 115 136 120 9 5 68 0 0 9 0 0 64 0 0 4 0 60 0 5335 7610 8123

37 20 17 33 72 427 82 9 64 4 60 18585

Příl. 2. Obec

Název projektu

Žadatel

Praha

Prezentace PIM maratonu v zahraničí

PIM s.r.o.

Kolín

Obnova historické Kolínské řepařské dráţky

Liblice

Rekonstrukce východního křídla zámku Liblice Rekonstrukce a vybudování muzea a galerie v Bauerově vile od architekta Josefa Gočára

Klub pro obnovu řepařské dráhy Akademie věd ČR Nadace Českého kubismu

Zručský zámek oţívá - I. etapa Revitalizace zámku Loučeň Vybudování ubytovací kapacity **** hotel zámek Dobříš Areál Nelahozeves Rekonstrukce zámku Filipov za účelem vytvoření multifunkčního hotelového zařízení Šváchův dvůr u Červeného potoka Turistické centrum cyklostezky Praha Dráţďany Zkvalitnění a rozšíření ubytovacích a stravovacích kapacit hotelu Ludmila Produkční studio Nord PROJEKT SÍTĚ RESTAURACÍ AMBIENTE PRO DLOUHODOBÝ ROZVOJ A PROFESIONALIZACI PRACOVNÍKŮ V GASTRONOMII Rekonstrukce návštěvnických prostor Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně, Huťská 1375

Libodřice Zruč nad Sázavou Loučeň Dobříš Nelahozeves Čáslav Hředle Chvatěruby Mělník Praha Praha

Kladno Mělník

Penzion Alabama Mělník

Částka

Finance

47000000 magistrát/soukromé

Oblast propagace

Zaměření zahraniční turisté

28400849

ROP

kultura

vše

22949000

ROP

kultura

vše

22076238

ROP

kultura

vše

Středočeský kraj

21943251

ROP

kultura

vše

Loučeň a.s. Jerome Colloredo Mansferd Marina Vltava PRECIZ stavební podnik s.r.o. TRUSTEE, s.r.o.

18692074

ROP

kultura

vše

17781036

ROP

infrastruktura

vše

15824710

ROP

kultura

vše

12495207

ROP

infrastruktura

vše

12344711

ROP

infrastruktura

vše

obec Chvatěruby

11295243

ROP

infrastruktura

vše

10184863

ROP

infrastruktura

vše

Nord o.s.

10153000

soukromé

propagace

mládeţ

M ambiente systém gastronomie s.r.o.

9859240

JPD 3

vzdělávání

vše

Středočeský kraj

8999561

ROP

kultura

vše

Jan Staněk

8297515

ROP

infrastruktura

vše

78

OBNOVA KULTURNÍ PAMÁTKY VLAŠIMSKÉHO ZÁMECKÉHO PARKU (1. fáze) TourismEduca – vzdělávání pro cestovní ruch v Praze

Středočeský kraj

7864062

ROP

kultura

vše

Hospodářská komora hl.m. Prahy

7680000

JPD 3

vzdělávání

vše

Středočeský kraj

prezentační kampaň Středočeského kraje

Středočeský kraj

6788674

ROP

propagace

vše

Praha

PRAHA, CENTRUM EVROPSKÉHO TURISMU - rozvoj komunikačních dovedností a mezikulturní citlivosti hotelového personálu

6719000

JPD 3

vzdělávání

zahraniční turisté

6441000

JPD 3

vzdělávání

zahraniční turisté

6374000

JPD 3

vzdělávání

vše

6256000

soukromé

propagace

vše

6178000

JPD 3

vzdělávání

vše

Vlašim Praha

Praha Praha

Evropská kvalita pro praţské restaurační a hotelové sluţby Bezpečnost jako faktor dalšího růstu odvětví cestovního ruchu na území hlavního města Prahy

Odyssey performance enhancement network Antares consulting s.r.o. Hospodářská komora hl.m. Prahy

Praha

Prague go

Praha

Vzdělávání v záţitkové turistice v oblasti technických památek v Praze

Proboston creative s.r.o. Hospodářská komora hl.m. Prahy

Praha

Kořeny ţidovské hudby v zemích EU

České doteky hudby

Praha

Zvýšení standartu poskytovaných sluţeb PIS Rozvoj a oţivení turistické trasy Krajem Bitvy u Kolína

PIS

6100000

JPD 3

vzdělávání

zahraniční turisté vše

obec Nová Ves I.

5680478

ROP

kultura

vše

JPD 3

vzdělávání

vše

soukromé

propagace

mládeţ

Nová Ves I Praha

Gastronomické vzdělávací centrum Praha

Praha

Unikátní apartmán Adolf Loos

Všeradice Hostivice

Multimediálně z domova i kanceláře do Posázaví PENZION U TOMA Pension Zámecký dvůr Hostivice

Praha

Vzdělávání v oblasti golfové turistiky

Postupice

6151000 magistrát/soukromé

Asociace kuchařů a 5425000 cukrářů ČR Adolf Loos apartmen 5100000 and gallery

kultura

Posázaví o.p.s.

5055435

ROP

propagace

vše

Středočeský kraj RISL s.r.o. Česká golfová federace

5033700 5000000

ROP ROP

infrastruktura infrastruktura

vše vše

4986000

JPD 3

vzdělávání

vše

79

Praha Praha Loučeň Středočeský kraj Praha Praha Praha Praha Praha Lety Kouřim Praha Praha

Praha - jedinečná mozaika umění ve vzdělávacím procesu Vzdělávací program "Nové turistické destinace v Praze Severní Nymbursko - perspektivní oblast regionálního cestovního ruchu Propagace Středočeského kraje prostřednictvím moderních tištěných materiálů, multimediálních prostředků a press tripů Budování optimálních jazykových dovedností zaměstnanců České pošty Nadstavbové kurzy pro průvodce Prahou Tao – příprava pracovníků CR specializovaných na turisty z dálného východu Dotkni se génia Zvyšování odborné kvalifikace pracovníků cestovního ruchu Kampak – propagace turistiky v regionu Karlštejnska Vandrování Podlipanskem Rozvoj cestovního ruchu prostřednictvím osobního a odborného růstu zaměstnanců hotelnictví Vzdělávací program na podporu konkurenceschopnosti cestovních kanceláří, agentur a hotelů v Praze

Edu-art Praha

4874000

JPD 3

vzdělávání

vše

4833000

JPD 3

vzdělávání

vše

4637720

ROP

propagace

vše

Středočeský kraj

4508184

kraj

propagace

vše

EuroEdu s.r.o.

4411310

JPD 3

vzdělávání

zahraniční turisté

Prague inspiration v.o.s.

4215000

JPD 3

vzdělávání

vše

Persona grata v.o.s.

4166000

JPD 3

vzdělávání

Via Praga s.r.o. Vysoká škola obchodní Svazek obcí Dolní Berounka MAS Podlipansko

4080000

soukromé

kultura

zahraniční turisté vše

3760000

JPD 3

vzdělávání

vše

3746088

ROP

propagace

vše

3732000

ROP

poznání

vše

Recoop tour a.s.

3720412

JPD 3

vzdělávání

vše

AČCKA

3691000

JPD 3

vzdělávání

vše

3679120

ROP

poznání

vše

3673000

JPD 3

vzdělávání

zahraniční turisté

Hospodářská komora hl.m. Prahy Svazek obcí Svatojiřský les

Příbram

Religiózní turistika ve Svaté Hoře

Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie

Praha

Praha, město přívětivé k turistům - zvyšování komunikačních a jazykových dovedností pracovníků sluţeb CR

Komora public relations

80

Praha Mělník Benešov Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Libodřice Praha Praha Praha Vlašim Praha Praha Praha

VSTŘÍCNÁ A PŘÍSTUPNÁ PRAHA - rozvoj jazykových a komunikačních dovedností pracovníků městské hromadné dopravy

Odyssey performance enhancement network

pension alabama Mělník Penzion Muzeum JAWA Konopiště Poznávací a příjezdová turistika českých dětí a Euroagentur Hotels mládeţe do Prahy and travels a.s. Zvyšování odbornosti pracovníků zaměřených Intercatering na catering a kongresovou turistiku spol.s.r.o. Zvýšení kvalifikace zaměstnanců AVE a.s. AVE a.s. Euroagentur – zvýšení kvality jazykových a Euroagentur Praha komunikačních znalostí Profesionální tým pro zajištění mezinárodních Kongresové centrum kongresů v Praze Praha, a.s. Vzdělávání, zvyšování kvalifikace a rozvoj Top spirit a.s. zaměstnanců hotelu Corinthia Towers Školení a rekvalifikace průvodců raftingu a Raftcentrum s.r.o. vodní turistiky Nadace Českého Kubismus na venkově kubismu Odborné minimum pro začínající podnikatele v oblasti hotelových a restauračních sluţeb Profesionalizace a zvyšování kompetencí pracovníků cestovního ruchu Centrum inovací cestovního ruchu v Praze Kraj Blanických rytířů Vzdělávání zaměstnanců společnosti AR TOUR Ondráček Projekt jazykového vzdělávání pracovníků cestovního ruchu Kongresový manuál Praha

3530480

JPD 3

vzdělávání

zahraniční turisté

3471254 3385974

ROP ROP

infrastruktura infrastruktura

vše vše

poznání

mládeţ

3052000 magistrát/soukromé 3042000

JPD 3

vzdělávání

vše

2968000

JPD 3

vzdělávání

2935400

JPD 3

vzdělávání

vše zahraniční turisté

2890400

JPD 3

vzdělávání

vše

2802000

JPD 3

vzdělávání

vše

2790000

JPD 3

vzdělávání

vše

2789836

ROP

kultura

vše

Škola hotelnictví a gastronomie hotelu Internatinal s.r.o.

2781000

JPD 3

vzdělávání

vše

Fortuna hotels a.s.

2763000

JPD 3

vzdělávání

vše

Cheval s.r.o. Středočeský kraj

2720000 2667304

JPD 3 kraj

vzdělávání poznání

vše vše

AR tour Ondráček

2647000

JPD 3

vzdělávání

vše

AČCKA

2608382

JPD 3

vzdělávání

zahraniční turisté

Praţská asociace kongresové turistiky

2541000

soukromé

infrastruktura

mládeţ

81

Praha Praha

Program rozvoje pracovníků mezinárodního cestovního ruchu ve společnosti Výchova a vzdělávání lidských zdrojů v cestovním ruchu v oblasti "Církevní historie a turistika v Praze"

Golem spol. s.r.o.

2505000

JPD 3

vzdělávání

zahraniční turisté

Help tour

2501000

JPD 3

vzdělávání

vše

Praha

Jazykové vzdělávání v cestovním ruchu

Prague schools s.r.o.

2498000

JPD 3

vzdělávání

vše

Praha

Projekt zkvalitnění profesí cestovního ruchu v oblasti jazyků a kulturně-etnických specifik návštěvníků Prahy

Easytalk s.r.o.

2436000

JPD 3

vzdělávání

zahraniční turisté

Praha

Profesionální rozvoj zaměstnanců Zoologické zahrady

2407000

JPD 3

vzdělávání

vše

2333800 magistrát/soukromé 2318000 JPD 3

propagace vzdělávání

mládeţ vše

2311000

JPD 3

vzdělávání

vše

2300000

soukromé

kultura

vše

2292000

JPD 3

vzdělávání

zahraniční turisté

2282000

JPD 3

vzdělávání

vše

2264728

ROP

propagace

vše

2235000

JPD 3

vzdělávání

vše

Praha Praha Praha Praha Praha Praha Říčany Praha Týnec nad Sázavou Praha Praha

Praha – Šanghaj Škola horské bezpečnosti Projekt vzdělávání pracovníků cestovního ruchu v oblasti wellness

Zoologická zahrada hlavního města Prahy NTT s.r.o. Jana Vlková Palestra spol. s.r.o.

Rád se vracím do Prahy – zlepšení komunikace Systém celoţivotního vzdělávání pracovníků Botanické zahrady hl. m. Prahy Ladův kraj na kole i pěšky Rozvoj odborného vzdělávání pro cestovní ruch - Manaţer bezpečnosti potravin v gastronomii

Vernon Fine ART s.r.o. Agentura DAHA s.r.o. Botanická zahrada hl.m. Prahy Středočeský kraj Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR

Vzorové turistické centrum Týnec

Středočeský kraj

2206852

ROP

infrastruktura

vše

MAG consulting s.r.o.

2203000

JPD 3

vzdělávání

vše

Jaseka spol s.r.o.

2189000

JPD 3

vzdělávání

vše

Praha centrum současného umění

Poradenské a vzdělávací sluţby pro podnikatele a začínající podnikatele v oblasti cestovního ruchu v Praze. Škola talentů: program profesního rozvoje pro talentované pracovníky hotelového průmyslu

82

Praha Praha Sedlčany Loučeň Mcely Praha Praha

Vzdělávání a rozvoj odborných znalostí zaměstnanců cestovní agentury společnosti Kubík a.s. Praha není jen Královská cesta - Zvýšení image městských částí v oblasti cestovního ruchu Sedlčansko po cykloturisticku Soubor marketingových a komunikačních nástrojů pro revitalizovaný soubor památek zámeckého areálu Loučeň a.s. Soubor propagačních a informačních nástrojů na zviditelnění nabídky sluţeb cestovního ruchu zámku Mcely Vydávání novin Czech a Prague travel Poradenský a konzultační servis pro podnikatele v cestovním ruchu

Praha

Praha TV

Praha

vzdělávací program - Prevence kriminality a terorismu v hotelovém provozu

Praha Praha Praha Praha Benešov Kutná Hora Kondrac Beroun

Systémy řízení kvality a environmentu v cestovním ruchu 4. mezinárodní krajanský festival Program podpory vyuţívání moderních komunikačních technologií Projekt dalšího vzdělávání pracovníků cestovního ruchu 24. FIM Motocamp 2005 Rozvoj marketingu ve městě Kutná Hora a okolí S rytířem na Blaník Beroun - město cestovního ruchu

Kubík a.s.

2158000

JPD 3

Institut evropské demokracie

2147000

JPD 3

Sdruţení obcí Sedlčanska

2031053

kraj

ostatní

vše

Loučeň a.s.

2000000

ROP

propagace

vše

Chateu du Catalyst s.r.o.

1984309

ROP

propagace

vše

Arrabella production

1965600 magistrát/soukromé

propagace

mládeţ

1957000

JPD 3

vzdělávání

vše

1910000

soukromé

propagace

mládeţ

1892000

JPD 3

vzdělávání

vše

Citellus s.r.o.

1852800

JPD 3

vzdělávání

vše

OS Sedm paprsků

1841000

soukromé

kultura

mládeţ

GRS Albatros

1836000

JPD 3

vzdělávání

vše

Asociace pracovníků 1829000 v regeneraci

JPD 3

vzdělávání

vše

PVM Projekt s.r.o. Real time productions s.r.o. Národní federace hotelů a restaurací ČR

vzdělávání

vše vše

?

1809526

ROP

sport

specializované

Město Kutná Hora

1779944

ROP

propagace

vše

obec Kondrac město Beroun

1753909 1707901

ROP ROP

poznání propagace

rodiny vše

83

Praha Kladno Praha

Kvalitním vzděláváním zaměstnanců hotelu Absolut zvýšit jejich všeobecné schopnosti a vědomosti Praha – zdroj informací a zábavy Industriální cesty Českým Středozápadem Praha motoristická

Ořech

Námořní dobrodruţství Barona Prášila

Praha

Praha Praha Průhonice Praha Praha Benešov Divišov Kolín Jankov Praha Praha Mělník Praha

Zvýšení odborných znalostí hotelového personálu Mladý jazz na Starém Městě Objevte krásy Průhonice – propagační materiály Odborné vzdělávání zaměstnanců ubytovacích a stravovacích zařízení v Praze Praha – evropská metropole Sportovně rekreační komplex s ubytovací kapacitou Otevřená obec Divišov Chrám sv. Bartoloměje v Kolíně - opomíjený gotický skvost Naučná stezka po stopách bitvy u Jankova Vzdělávací program - Nové trendy v činnosti rezervačních center hotelů Vzdělávací systém cestovní agentury NetTravel Rozvoj sluţeb CR Projekt zlepšení spokojenosti hotelového zákazníka

Praha

Barokní Praha

Praha

Prague wine week

Absolut cz Fi-Ed-Co s.r.o město Kladno Autoturist Ing. Danuše Glaserová, ubytovací služby Hotelpro s.r.o. Jazz Ungelt obec Průhonice

1653000

JPD 3

vzdělávání

vše

1607000 magistrát/soukromé 1583645 ROP 1550000 soukromé

poznání poznání ostatní

mládeţ vše vše

1549230

ROP

kultura

vše

1549000

JPD 3

vzdělávání

vše

kultura

vše

1500000 magistrát/soukromé 1493560

ROP

propagace

vše

1463000

JPD 3

vzdělávání

vše

1452380

soukromé

propagace

mládeţ

Petr Šedina

1435617

ROP

infrastruktura

vše

obec Divišov Římskokatolická farnost Kolín obec Jankov Národní federace hotelů a restaurací ČR

1423713

ROP

propagace

vše

1391527

ROP

kultura

vše

1365870

ROP

kultura

vše

1345000

JPD 3

vzdělávání

vše

NetTravel.cz s.r.o.

1229000

JPD 3

vzdělávání

vše

Město Mělník Copernico 2000 Praga Jomys tourist centrum Signum

1212211

kraj

infrastruktura

vše

1211000

JPD 3

vzdělávání

vše

1200000

soukromé

propagace

vše

1200000

soukromé

ostatní

vše

MAG consulting s.r.o. Rooms management s.r.o.

84

Břeţany

Rekonstrukce objektu pro agroturistiku a vybudování minigolfového a dětského hřiště na Farmě Hedecko

Vlastimil Kastner

1196128

ROP

infrastruktura

vše

Středočeský kraj

Grafický manuál jednotného vizuálního stylu

Středočeský kraj

1185124

kraj

propagace

vše

Praha

Výstavní program muzea Montaneliho

Nadace Dr. Altenburg Kohl

1084000

soukromé

kultura

vše

K historickým kořenům města

Středočeský kraj

1061871

ROP

poznání

vše

Marketing a podpora CR regionu Třemšín

Roţmitál pod Třemšínem

1028232

ROP

propagace

vše

Příbram

Rally sport – regionální akce mezinárodního významu

Rally sport klub

1027450

kraj

ostatní

specializované

Praha

Dioráma rozestavěného Karlova mostu

968000

magistrát/soukromé

poznání

mládeţ

Praha

16. mezinárodní veletrh fiktivních firem

962900

soukromé

ostatní

mládeţ

Praha

Karlův most a lidé kolem něj

886750

magistrát/soukromé

poznání

mládeţ

ROP

sport

specializované

Týnec nad Sázavou Roţmitál pod Třemšínem

Týnec nad Sázavou Praha Přestavlky Praha

Nové zázemí pro vodácké centrum

Středočeský kraj

868700

Praha očima restaurátorů Projektová dokumentace střed obce Oţivení příjezdové turistiky do Prahy mimo hlavní sezonu

VAS v.o.s.

800000 797600

MCZ-marketing

733800

soukromé

propagace

mládeţ

726250

soukromé

propagace

mládeţ

714000

soukromé

poznání

mládeţ

Emeran 1860 s.r.o.

713000

ROP

propagace

vše

Středočeský kraj

699547

kraj

propagace

vše

Praha

Čím je Praha atraktivní mimo sezónu

Praha

Poznáváme Prahu z jiné perspektivy

Kokořín Středočeský kraj

Muzeum Karlova mostu ICSF První všeobecná člunovací společnost

Kokořínsko - propagace lidové stavby a penzionu Roubenka, Truskavna Tiskoviny pro společnou prezentaci muzeí a galerií

Guarant International spol.s.r.o. Vyšší odborná podnikatelská škola

85

magistrát/soukromé kultura ROP infrastruktura

vše vše

Praha Chotýšany

Praha není jen Královská cesta – novodobá architektura Pořízení domků pro ubytování návštěvníků sportovního rybolovu

Praha

Největší slámový betlém v Čechách

Rakovník Týnec nad Sázavou Slaný Kněţice Votice Praha Týnec nad Sázavou Praha Praha Praha Zbraslavice Praha

Rakovnicko. Společně

Institut evropské demokracie

698000

soukromé

?

678300

ROP

Muzeum Karlova mostu

665830

magistrát/soukromé

630000

ROP

propagace

vše

ROP

propagace

vše

propagace

mládeţ

infrastruktura specializované mládeţ

Multimediální studio Posázaví

Středočeský kraj

627407

Podpora MAS Přemyslovské střední Čechy Šance pro venkov Zkvalitnění infocentra Mimopraţské děti za krásami Prahy s tenisem

město Slaný ? Středočeský kraj LTC Zbraslav

600000 589960 589935 585000

Folkové pátky

Středočeský kraj

561940

ROP

kultura

vše

Geo Bohemia s.r.o. Geo Bohemia s.r.o. Shock s.r.o. Středočeský kraj Via plus s.r.o.

555000 553000 551000 550000 540000

magistrát/soukromé soukromé soukromé ROP soukromé

poznání propagace sport propagace poznání

vše vše mládeţ vše mládeţ

Jiří Sternberg

530000

ROP

kultura

vše

Čerčany Ostředek Chocerady Praha Praha Praha Praha Postupice

Technické památky praţské zahrady Jachtařská konference Yachting 2010 Zaloţení MAS Lípa pro venkov Poznej své hlavní město Rekonstrukce zahradních pavilonů zámku Jemniště Oslavy 650 let obce Oslavy 650 let a výročí narození S. Čecha čistá řeka Sázava Festival zdravého jídla Praha pro mladé – mladí pro Prahu Praha i za hranicemi památkové zóny Krajanský festival 2007 Oslavy 800 let obce

516066 516044 498490 495051 495000 495000 490000 480244

ROP ROP ROP soukromé soukromé soukromé soukromé ROP

kultura kultura infrastruktura ostatní poznání propagace kultura kultura

vše vše vše vše mládeţ mládeţ mládeţ vše

Praha

Průvodce přístupností Prahy

454510

soukromé

propagace

mládeţ

Středočeský

Muzea v přírodě

obec Čerčany obec Ostředek MAS Posázaví CTE tourism CISST CISST Sedm paprsků o.p.s. obec Postupice Praţská organizace vozíčkářů Středočeský kraj

432681

kraj

propagace

vše

Postupice

86

ROP propagace ROP infrastruktura ROP infrastruktura magistrát/soukromé poznání

vše vše vše mládeţ

kraj Praha

Muzeum Montanelli

Galerie Montanelli

423000

magistrát/soukromé

kultura

Jankov Postupice Praha Vlašim

Jankov v historických datech Nové staré cesty 600 let praţského orloje Ptáci Podblanicka

422000 421039 404900 402475

ROP ROP soukromé ROP

propagace poznání propagace poznání

Praha

Prague Open

395000

soukromé

propagace

mládeţ

Načeradec kamenice Praha

Dějiny městečka a okolí Marketing jezdeckého areálu Mekka světového loutkářství je v Praze

Praha

Praha v proudu času

obec Jankov obec Postupice AČC ČR Středočeský kraj Anton Širjajev a Ostap Petrasjuk obec Načeradec Equestrian center Via Praga s.r.o. Sdruţení Nového města praţského

zahraniční turisté vše vše mládeţ vše

349000

soukromé

kultura

mládeţ

Praha

Adventní Praha seniorům

Ţivot 90

331000

soukromé

kultura

specializované

Praha

Prahou na skútru

307000

soukromé

ostatní

specializované

Praha

Praha vědecká

303450

magistrát/soukromé

propagace

mládeţ

Praha

Jachtařské večery Skippers time

292320

soukromé

sport

specializované

Praha

Se školou, za školou – školní den v ulicích

291500

soukromé

poznání

mládeţ

Praha

Praha zdravotně postiţeným

283000

soukromé

ostatní

mládeţ

Edu-art Praha

255000

magistrát/soukromé

kultura

vše

TJ-JM Chodov Středočeský kraj Via Praga s.r.o. obec Keblov

251000 250874 249000 230000

soukromé ROP soukromé ROP

poznání kultura kultura kultura

mládeţ vše mládeţ vše

Praha Praha Vlašim Praha Keblov

Praha – jedinečná mozaika umění mimo sezónu Strašidelná Praha a fotbal Sochařské symposium Mistrovství praţských marionetářů Kulturní léto v Keblově

Accessible Prague s.r.o. Guarant International spol.s.r.o. Shock s.r.o. Asociace průvodců ČR Agentura rozvoje cestovního ruchu

87

394283 359000 354000

ROP propagace ROP infrastruktura magistrát/soukromé kultura

vše vše mládeţ

Vlašim

Advent ve Vlašimi

Středočeský kraj Nadace Brücke/Most Nadace Brücke/Most HCZ spol.s.r.o. Arabella productions spol.s.r.o. Michal Veber Ţidovské muzeum Praha Ţidovské muzeum Praha Czecot

213854

ROP

kultura

vše

Praha

S námi za poznáním Prahy

200000

magistrát/soukromé

poznání

mládeţ

Praha

S námi za poznáním Prahy – rok 1968

200000

magistrát/soukromé

poznání

mládeţ

Praha

Praha

Praha zvenku Podpora vydávání novin Czech and Prague Travel News Praha školním dětem

200000

soukromé

propagace

mládeţ

200000

magistrát/soukromé

propagace

mládeţ

198600

magistrát/soukromé

poznání

mládeţ

Praha

Školní výlet do Ţidovského muzea v Praze

198000

magistrát/soukromé

poznání

mládeţ

Praha

Ţidovským městem s lvíčkem Arjem

195000

magistrát/soukromé

poznání

mládeţ

Praha

Praha

Visit-Prague.cz Návrat k venkovskému vzhledu obcí Bernatice a Borovsko Praha v detailu

194230

soukromé

propagace

mládeţ

obec Bernatice

187000

ROP

infrastruktura

vše

183000

soukromé

propagace

mládeţ

178000

magistrát/soukromé

poznání

mládeţ

172000

soukromé

propagace

mládeţ

152550 152000 148220

soukromé soukromé ROP

propagace poznání poznání

mládeţ mládeţ vše

136000

soukromé

kultura

mládeţ

Zimní filmová škola

MP trading Marcela Schürgerová Ing. Michaela Takamine Michal Veber Klub českých turistů Středočeský kraj Kühnův dětský sbor o.p.s. Hudební mládeţ ČR

Praha

První setkání s Prahou

Praha

Podpora nabídky

Praha Praha Vlašim

Praha pro všechny Prahou turistickou Staré dobré časy – výstava o historii

Praha

Kühnův dětský sbor

Praha Týnec nad Sázavou Dolní Kralovice

129000

magistrát/soukromé

kultura

mládeţ

Podzimní seriál koncertů

Středočeský kraj

106000

ROP

kultura

vše

rekonstrukce náměstí

obec Dolní Kralovice

105042

ROP

infrastruktura

vše

Čerčany

Dokumentace k rekonstrukci vodárenské věţe na ţelezniční muzeum

MAS Posázaví

101150

ROP

infrastruktura

vše

Praha

První setkání s Prahou

Marcela Schürgerová

100000

magistrát/soukromé

poznání

zahraniční turisté

Praha

Bernatice

88

Praha

Prague events calendar

?

100000

magistrát/soukromé

propagace

Praha Praha

Mistři marionetáři v Praze Putovní kouzelný kabinet

100000 100000

soukromé soukromé

kultura kultura

Praha

Královská cesta aneb studenti objevují

Via Praga s.r.o. Via Praga s.r.o. Outdoor Educanet team

zahraniční turisté mládeţ mládeţ

100000

soukromé

poznání

mládeţ

Kulturní a společenské akce určené mladým rodinám s malými dětmi Komplexní řešení centra Ubytování na venkově Oslavy 600 let

?

97739

ROP

kultura

rodiny

obec Ostředek ? obec Hvězdonice

96830 87000 67024

ROP ROP ROP

infrastruktura infrastruktura kultura

vše vše vše

Posázavský ochotnický festival

Středočeský kraj

60000

ROP

kultura

vše

Mladá

Naučná stezka v bývalém vojenském prostoru Mladá

TKD Mladá

55200

kraj

infrastruktura

vše

Praha

Po sto letech ve Strašnicích

Motoveterán klub Ogar

50000

magistrát/soukromé

sport

vše

Soběhrdy

4. ročník poutě Pod lípami Turistické produkty a balíčky penzionu u Barona Prášila

50000

ROP

kultura

vše

Ing. Danuše Glaserová

50000

kraj

propagace

vše

Javorová skála – dovolená po celý rok

Motel Monínec s.r.o.

50000

kraj

propagace

vše

Kutná Hora je jen jedna

Petr Kolář Cestovní ruch Kokořínska Posázaví o.p.s. Posázaví o.p.s. Posázaví o.p.s. Zlatý kruh Polabí o.p.s. Zlatý kruh Polabí o.p.s. Zlatý kruh Polabí o.p.s. Zlatý kruh Polabí

50000

kraj

propagace

vše

50000

kraj

infrastruktura

vše

50000 50000 50000

kraj kraj kraj

infrastruktura infrastruktura infrastruktura

vše vše vše

50000

kraj

infrastruktura

vše

50000

kraj

infrastruktura

vše

50000

kraj

infrastruktura

vše

50000

kraj

infrastruktura

vše

Benešov Ostředek Blaţejovice Hvězdonice Týnec nad Sázavou

Ořech Sedlec Prčice Kutná Hora Mělník

Kokořínskem na kole

Jemniště Konopiště Kutná Hora

Dopravní značení turistického cíle Dopravní značení turistického cíle Dopravní značení turistického cíle

Loučeň

Projekt a vybudování orientačního značení

Nymburk

Projekt a vybudování orientačního značení

Benátky nad Jizerou Mělník

Projekt a vybudování orientačního značení Projekt a vybudování orientačního značení

89

Ostrá

Projekt a vybudování orientačního značení

Sedlčany

Vybudování komplexního směrového značení Strnadovský mlýn

Kersko

Projekt a vybudování orientačního značení

Benešov

Kalendář akcí Posázaví

Nymburk

Turistický produkt Polabím na kole

Nymburk

Turistický produkt Polabím na lodi

o.p.s. Zlatý kruh Polabí o.p.s. Tomáš Kocman Zlatý kruh Polabí o.p.s. Posázaví o.p.s. Zlatý kruh Polabí o.p.s. Zlatý kruh Polabí o.p.s.

90

50000

kraj

infrastruktura

vše

50000

kraj

infrastruktura

vše

48600

kraj

infrastruktura

vše

44880

kraj

propagace

vše

31560

kraj

propagace

vše

31560

kraj

propagace

vše

Foto 1.

Foto 2.

91

Foto 3.

Foto 4.

92

Foto 5.

Foto 6.

93

Foto 7.

94

29