PEZLAROVÁ Veronika, (Č R) - Č ECH Jaroslav, (Č R)

PRŮ ZKUM ZÁ JMU STUDENTŮ PEF MZLU O STUDIUM CIZÍCH JAZYKŮ INVESTIGATE WITH INTEREST ABOUT STUDY FOREIGN LANGUAGES BY STUDENTS OF FACULTY OF BUSINESS AND ECONOMICS AT MZLU PEZLAROVÁ Veronika, (Č R) - Č ECH Jaroslav, (Č R) ABSTRACT This article deals with the analysis questionnaire, which was distributed, to students of Faculty of Business and Economics at Mendel University in November 2003. The questionnaire was constructed on account of bachelor work. Purposes bachelor work is evaluate interest student of Faculty of Economics about study foreign languages and as well find out level their knowledge in this enclosure. We live in 21.century, then in time, which operated information medium (TV, radio, and newspaper...). In the concrete for Czech republic is year 2004 pivotal for our entrance into European union. Incorporation of our country into EU carries oodles positive and so order less profitable facts. But importance is that large chances of work, studies and existence in all member country will be open for our citizen. Chance success in formidableness European conditions will have only this which can understand without major problem. Knowledge foreign languages are then very important with regard to better exercise on employment market. KEY WORDS questionnaire, foreign language, frequency Ú VOD Marketing patří k zá kladním prostředků m řízení firmy existující v tržním prostředí. Hlavní myšlenka marketingu spočívá v dosažení cílů podniku pomocí dů kladného pozná ní potřeb a přá ní zá kazníků . Má -li podnikový marketing tyto cíle splnit, musí vést k tvorbě takové nabídky zboží a služeb, po kterých je poptá vka. Tuto poptá vku se pak podnik snaží uspokojovat lépe než konkurence. Zajímal ná s ná zor studentů na dů ležitost znalosti cizích jazyků , na tom, jaké jazykové kurzy preferují a na spokojenost s výukou jazyků na naší univerzitě . Žijeme v 21. století, tedy v době , kterou ovlá dají média. Konkrétně pro Č R je rok 2004 klíčovým z hlediska našeho vstupu do Evropské unie. Začleně ní naší země do EU s sebou nese jak spoustu absolutních pozitiv, tak i řadu méně výhodných skutečností. Je ale dů ležité, že se našim občanů m otevřou široké možnosti prá ce, studia i trvalého života ve všech členských zemích Evropské unie bez rozdílu. Tuto možnost bude mít každý prá voplatný občan Č eské republiky bez výjimky, ale šanci uspě t v nelehkých evropských podmínká ch bude mít jen ten, který se, nebereme-li v úvahu jeho vzdě lá ní a kvalifikaci, doká že bez vě tších problémů dorozumě t. MATERIÁ L A METODY K získá vá ní informací, které pomá hají porozumě t trhu, identifikovat příležitosti a hrozby, sloužímarketingový výzkum. Podně ty k realizaci výzkumu bývajírů zné – mů že jít o dlouhotrvajícípokles tržeb výrobků či služeb, snaha o získá níkonkurenčnívýhody, zavedení pokroku do výroby, vyhodnocení nové příležitosti či zvýšení informovanosti. Zá kladním krokem každého výzkumu je přesná definice problému a stanovení cíle. Cílem tohoto marketingového výzkumu bylo zjistit zá jem o studium cizích jazyků a úroveň jazykového

845

vzdě lá ní studentů PEF MZLU. Prů zkum byl prová dě n s využitím dotazníku, který byl k tomuto účelu vytvořen. Celkem bylo do prů zkumu zahrnuto 106 dotazníků , zastoupení studentů jednotlivých ročníků bylo přibližně stejné. Studenti byli také dotá zá ni na spokojenost s úrovní výuky na PEF. Vzhledem k neustá le rostoucím problémů m s nalezením vhodného zamě stná ní, je vě tší kvalifikace, ke které jazykové znalosti patří, žá doucí. Znalost cizích jazyků je tedy velice dů ležitá pro uplatně nína trhu prá ce. Ke zpracová nídotazníků byly použity zá kladnístatistické metody, jako je zpracová ní tabulek rozdě lení četností, tvorba grafů a výpočet zá vislostí použitím charakteristik kontingence. VÝSLEDKY Vyhodnocenívýsledků bude provedeno podle pořadíotá zek v dotazníku. Prvníotá zka se ptala, jaký je vztah studentů ke studiu cizích jazyků . Z celkového počtu 106 respondentů považuje 60 studentů studium cizích jazyků za dů ležité. Relativníčetnost je tedy 56,6 % . Jen 14 % studentů prohlá silo, že studiu cizích jazyků nepřiklá dajívelký význam. Je tedy vidě t, že studenti si uvě domují, jak je v dnešní době dů ležité ovlá dat cizí jazyky. Zajímalo ná s, zda existuje zá vislost mezi touto otá zkou a vě kem studentů . Studenty jsme rozdě lili do tří vě kových skupin – první skupina byla do 21 let, druhá 21-24 let a třetískupina byla 25 let a starší. Tuto zá vislost lze popsat ukazateli čtvercové kontingence - χ 2 = 11,058 , k popsá ní zá vislosti je nejvhodně jší Cramerů v koeficient kontingence C = 0,228 . Podle hodnoty existuje slabá zá vislost mezi tě mito otázkami. Ze třetí skupiny (nad 25 let) 69,2 % studentů odpově dě li, že studium jazyků považují za dů ležité, žá dný student neodpově dě l, že studiu jazyků nepřiklá dá velký zá jem. Tito studenti jsou nejblíže k praxi, neboli k hledá ní svého zamě stná ní a tak si již plně uvě domují, jak jim znalost cizích jazyků mů že usnadnit hledá ní místa. Ze skupiny studentů mezi 21 a 24 rokem pouze 10 % odpově dě lo, že studiu jazyků nepřiklá dá velký význam, 56,7 % odpově dě lo, že studium jazyků považujíza dů ležité. Otá zka č.2 se ptala: „Co je pro Vá s při výbě ru jazykového kurzu nejdů ležitě jší?“ Nejvě tší čá st studentů odpově dě la, že výuka s rodilým mluvčím (necelých 30 %). Moderní trend výuky cizích jazyků spě je k výuce jazyků s rodilými mluvčími, což ná m naše výsledky potvrzují. Dalším dů ležitým kritériem, pro zvolení si jazykového kurzu, je intenzita a délka trvá ní kurzu. Počet studentů ve skupině , cena kurzu a dobré jméno jazykové školy odsunuli studenti do pozadí. Otá zka číslo tři zjišťovala spokojenost se současnou nabídkou jazykových škol. Jen 7 studentů bylo s nabídkou jazykových škol nespokojeno (to je 6,6 %). Otá zka číslo čtyři se zamě řila na to, jaký jazykový kurz je danými studenty preferová n. Jak je patrné z ná sledujícího obrá zku (obr. č.1), tak nejoblíbeně jším typem jazykových kurzů jsou kurzy konverzační (39,6 %). Tato odpově ď koresponduje s výsledkem zjiště ným u otá zky 2, že nejvě tšízá jem je o výuku s rodilým mluvčím. Tento zá vě r neníničím překvapujícím, jelikož nejdů ležitě jší na znalosti cizích jazyků je domluvit se v zahraničí nebo se zahraničními klienty. Písemné projevy nejsou až tak využívané. Nejméně preferované jsou kurzy překladatelské a tlumočnické. Tento typ výuky jazyka preferuje pouze necelých 6 % studentů . Přípravné kurzy na jazykovou zkoušku má v oblibě asi 21,7 % studentů . Tento typ kurzů je dů ležitý, neboť dosaženíurčitého stupně jazykového vzdě lá níje vhodné pro snadně jšíhledá ní budoucího zamě stná ní. Složenístá tnízkoušky z jazyka zvyšuje kvalifikaci dané osoby.

846

25% 8%

6% 39% 22%

konverzač níkurz obchodníkurz přípravné kurzy na jazykovou zkouš ku

kurz se zaměřením na gramatiku překladatelský a tlumoč nický kurz

Obr. č.1: Jaký typ kurzu preferujete ? Otá zka číslo 5 se ptala, kolik jsou studenti ochotni investovat do svého jazykového vzdě lá ní. Nejčastě ji volenou variantou bylo rozpě tí 2000 - 5000 Kč. Tato výše představuje obvyklou cenu jazykového kurzu v délce zhruba jednoho semestru. Č etnost této odpově di byla 39,6 %. Témě ř čtvrtina odpově dě la, že by investovali maximá lně dva tisíce. Jedná se buď o studenty, kteří se nenachá zejí zrovna v příznivé finanční situaci nebo o ty, kteří jednoduše nemají o ná vště vu jazykových kurzů zá jem. Z dalších otá zek je patrné, že nejčastě jšími dů vody, které vedly studenty k zapsá ní se na jimi zvolený jazykový kurz, byly vyhlídky lepšího uplatně ní na trhu prá ce a jejich vlastní zá jem o sebevzdě lá vá ní. Tyto odpově di dosá hly stejných četností38 %. (viz obr.č.2) 0%

24%

38%

38% plá novaný pobyt v zahranič í

vlastnízá jem o sebevzdělá vá ní

vyhlídka lepš ího uplatněnína trhu prá ce

jiný důvod

Obr. č.2: Váš dů vod ke studiu cizích jazyků ? Další z otá zek se vě novala spokojenosti studentů PEF s výukou jazyků na naší univerzitě . Studenti mě li podat svů j ná zor na počet hodin studia cizích jazyků , studijní literaturu a na kvalitu vyučujících. Mě li pě tistupňovou šká lu k ohodnocení svého ná zoru. Procentnízastoupeníjednotlivých ohodnoceníje na obr. č.3.

847

50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00%

naprosto souhlasím souhlasím souhlasí m nemá m ná zor

0,00%

nesouhlasím m nesouhlasí naprosto nesouhlasím

nedostač ujícípoč et hodin

nevhodně zvolená studijníliteratura

přiměřená kvalita vyuč ujících

Obr. č.3: Názor na vý uku cizích jazyků na PEF Je zřejmé, že studenti by uvítali zvýšeníhodinové dotace ve výuce cizích jazyků . Naše fakulta umožňuje studentů m výuku dvou cizích jazyků , každý jen dva semestry s dvouhodinovou dotací týdně . S tvrzením „Nedostačující počet přidě lených hodin“ naprosto souhlasí nebo souhlasí celkem 84,9 %. Na druhou stranu nejsme schopni s určitostí říci, zda by všem studentů m zvýšený počet vyučovaných hodin nevadil. Jen necelé 2 % dotá zaných studentů naprosto souhlasí s volbou studijní literatury a 14,2 % studentů s ní souhlasí. S myšlenkou, že studijní literatura je nevhodně zvolena celkem souhlasí 50 % studentů . Nejsme schopni posoudit, jestli by vě dě li o lepší literatuře nebo jsou jen se současnou literaturou nespokojeni. Od akademického roku 2003/2004 mají studenti možnost změ nit svů j obor na „Evropská studia“, jehož podstatou je výuka ně kterých předmě tů v anglickém jazyce. V dotazníku jsme také zjišťovali, zda by studenti mě li zá jem o tento obor. 48 % studentů odpově dě lo, že o studium v angličtině by nemě lo zá jem, 38 % studentů se doposud s tímto programem nesezná milo. Z dalších otá zek, které byli v dotazníku jsem zjistili, že dnešní studenti, až na výjimky, studujía ovlá dajídva a více cizích jazyků . Mezi nejčastě ji ovlá dané cizí jazyky studenti uvá dě li, jak se předpoklá dalo, anglický a ně mecký jazyk. Třetí nejvě tší četnosti dosá hla francouzština a na čtvrtém místě se umístila ruština. DISKUSE Výsledky výzkumu dokazujískutečnost, že studenti si plně uvě domují, v jaké době se nachá zejía co je pro jejich budoucípracovníuplatně nípotřebné. Jazykovou vybavenost totiž považuje za dů ležitou 88 % studentů . Z výsledků rovně ž vyplynulo, že vě tšina dotá zaných nenechá vá své vzdě lá ní jen na požadavcích vysoké školy, ale využívají široké nabídky jazykových škol. Týká se to nejen tě ch studentů , kteří nejsou úplně spokojeni s úrovní jazykového vzdě lá ní na Provozně -ekonomické fakultě . Je třeba říci, že sylabus předmě tů zabývajících se jazyky, na našíuniverzitě , je zamě řen spíše na odbornou strá nku jazyka a jeho využívá ní v ekonomické praxi, což samozřejmě nemusí vyhovovat představá m všech posluchačů . 848

ANOTACE Č lá nek se zabývá zpracová ním dotazníku, který byl distribuová n mezi studenty PEF MZLU v listopadu 2003. Tento dotazník byl vytvořen pro potřeby bakalá řské prá ce a byl v ně m zjišťová n zá jem studentů o studium cizích jazyků na jazykových školá ch, spokojenost s výukou jazyků na MZLU a úroveň jazykového vzdě lá nínašich studentů . Žijeme v 21.století, tedy v době , kterou ovlá dají média. Konkrétně pro Č eskou republiku je rok 2004 klíčovým z hlediska našeho vstupu do Evropské unie. Začleně ní naší země do EU s sebou nese jak spoustu absolutních pozitiv, tak i řadu méně výhodných skutečností. Je ale dů ležité, že se našim občanů m otevřou široké možnosti prá ce, studia i trvalého života ve všech členských zemích. Šanci uspě t v nelehkých evropských podmínká ch bude mít jen ten, který se, nebereme-li v úvahu jeho vzdě lá ní a kvalifikaci, doká že bez vě tších problémů dorozumě t. Znalost cizích jazyků je tedy velice dů ležitá vzhledem k lepšímu uplatně nína trhu prá ce. KLÍ Č OVÁ SLOVA dotazník, cizíjazyk, četnost LITERATURA 1. STÁ VKOVÁ , J – DUFEK, J.: Marketingový výzkum, MZLU, 1998, ISBN 80−7157−330−2 2. PŘ IBOVÁ , M.: Marketingový výzkum v praxi, Grada Publishing Praha, 1996, ISBN 80−7169−299−9 3. MINAŘ ÍK, B.: Statistika I, MZLU, 2000, ISBN 80-7157-427-9 KONTAKTNÍ ADRESA Mgr. Veronika Pezlarová , PEF MZLU, Země dě lská 1, Brno 60200, Č R, e-mail: [email protected]

Oponent: doc. PaedDr. Hana Borsuková , CSc.

849