PER ASPERA AD ASTRA ZPRAVODAJ LOK-SČL PROBLÉM PŘESČASŮ TRVÁ, PŘES VŠECHNY POLITICKÉ PROKLAMACE. MUDr. Martin Engel LOK-SČL 6.4

PER ASPERA AD ASTRA

2015 ZPRAVODAJ LOK-SČL

PROBLÉM PŘESČASŮ TRVÁ, PŘES VŠECHNY POLITICKÉ PROKLAMACE

ÚNOR - BŘEZEN 2015 MUDr. Martin Engel LOK-SČL 6.4.2015

ZPRAVODAJ LOK-SČL ÚNOR-BŘEZEN 2015

Obsah Chce vůbec někdo vyřešit problémy s přesčasy? Ano my. Ale jak? ................................................... 3 Směrnice o omezení přesčasů pouze na papíře ..... 4 Zvyšování platů a mezd v českých nemocnicích? Jak kde a jak komu. ..................................................... 5 Plat a mzda. ...................................................... 5 Rozdílný přístup nemocnic. ............................... 6 Příspěvkovka versus akciovka. .......................... 6 Kde je tedy pravda? .......................................... 7 Doktoři dál slouží do roztrhání. Špitály nikdo nekontroluje ......................................................... 7 Přesčasová práce .............................................. 7 Praha 2015 ....................................................... 7 Stovky hodin přesčas = vyšší plat ...................... 7 Telemedicína a sdílení personálu ...................... 8 Zápis z jednání pracovní skupiny PT RHSD pro zdravotnictví pro verifikaci možnosti zvýšení platů a mezd .................................................................. 8 Popis stávající situace ....................................... 8 Stanovisko Ministerstva zdravotnictví ............... 8 Návrh dalšího postupu ...................................... 9 v segmentu akutní lůžkové péče ....................... 9 Závěry – úkoly ..................................................... 10 Výhrady AČMN k zápisu a jejich vypořádání .... 10

2


Chce vůbec někdo vyřešit problémy s přesčasy? Ano my. Ale jak? Přes všechny politické proklamace a sliby problémy s přesčasovou prací lékařů trvají. Občas se sice najde někdo, kdo tvrdí, že je vyřešil. Při podrobném prozkoumání však je jasné, že jde opět o podvod, jenom trochu jinak. Ačkoli Evropská direktiva o pracovní době (EWTD) hovoří jasně, v ČR stále není vyřešen problém přesačsové práce lékařů. Nejen, že není vyřešen, není ani náznak hlédání řešení. Celou věc opět rozvířil nález nejvyššího správního soudu, který značně zpochybnil legitminostr dohod o pracovní činnosti (DPČ) při zajištění nepřetržitého provozu nemocnic. I přes politické proklamace a příslib ministra věc řešit, nedočkali jsme se prakticky ničeho. Řesčšení přesčasové práce v nemocnicích je zařízení od zařízení jiné a mnohdy nabývá až bizardních podob. Tam, kde je to možné a hovořím především o velkých fakultníách nemocnicích přešly provozy zcela, nebo z části do směnného provozu. Pracovní dobu a přesčasy přibližně splňují, nicméně, ani zde není vše zcela čisté. Často se dozvídám o tom, že sice lékař po směně má nárok na volno, ale zrovma, jako z udělání mu přednosta druhý den napíše zajímavou operaci, výkon. Jistě můžete domů pane kolego, však si to rád udělá někdo jiný. Vydírání. Jednoduché, ale účinné. Nebohý lékař svolí, ředitel triumfuje. Ještě má tu drzost tvrdit, ajek excelentně vyřešil přesčasy! V některých nemocnicích, zejména menších je tento nešvar dotažen ještě dále. Lékaři vykážou co smí a zbytek pracovní doby zůstzávají v nemocnici „dobrovolně“ aniž by tuto dobu vůbec evidovali. Dle mého je tetnto stav pro ékaře horší a nebezpečnější než problematická DPČ. Jedna ředitelé dotčených nemocnic tvrdí v rámci selfmarketingu, že vyřešili prtoblém sd přesčasy, jednak lékař je prakticky 100% nechráněn a dle mého vysoce riskuje. DPČ, ano či ne? Řekli jsme ne a na tomto principu budeme trvat. Nicméně je jisté a zřejmé, že řada nemocnic tento nástroj dále používá. Aniž bych se chtěl DPČ zastat, je to dle mého stále bezpečnější, než výše uvedená praxe pobytu na pracovišti „na černo“. Rizika jsou a víme o nich. Nicméně pořád je jistá a ne malá naděje, že

případný soud bude k zaměstnanci vstřícný. Zejména pokud DPČ konal v dobré víře, že zaměstnavatel vše nastavil v souladu s platnými zákony. Nezanedbatelnou věcí je i případné pojištění, které lze pro zaměstnance sjednat. Zejména pokud jsou nemocnice a jejich vedení ochotny sepsat se zamestnancem dohodu, námi doporučenou, o převzetí odpovědnosti za případná pochybení a i pro případ, že dohodu shledá soud neplatnou, lze takový postup tolerovat. Tolerovat však neznamená souhlasit, podporovat. Jediné řešení je nastavit organizaci práce v českém zdravotnictvíá tak, aby byl problém přesčasů vyřešen v souladu s platnou pracovnš právní legislativou. Vše ostatní je jen jakási další česká cesta odnikud, nikam. Odpověď na otázku jaké změny udělat, aby lékaři nebyli přetíženi přesčasovou prací, aby nebylo riziko pochybení není snadná. Jde o kombinaci řady opatření, které jsou v rukou státu, vlastníků nemocnic i jejich vedení. Spektrum je široké a postuihuje opatření k tomu, aby v českém zdravotnictví přibylo lékařů, došlo k reorganizace rozsahu zajišťoivaných služeb v ÚPS (tzv. pohotovost), změnila se organizace práce v jednotlivých nemocnicích, na jednotlivých odděleních. To vše a možná další. Např. změna dostupnosti zdravotních služeb mimo pracovní dobu, ale také regulace přístupu k nim. Možné je i zapojení ostatních segmentů lékařů. Řešení jsou. Nejsou však snadná a nezapadají do populistické rétoriky politických stran. To ale není náš problém. Ma máme dvě možnosti. Jednou a jistě více účinnou je celostátní, razantní akce, kterou si lze změnu vynutit. Jednoduše trvat na zákonných podmínkách, přesčasy do 150 h a 416 h po dohodě. Nic víc a vy pánové přizpůsobte systém. Toto však musím uplatnit plošně, ve všech, či většině nemocnic. Neustupovat, nepřipustit kompromisy typu „tak my to vykážeme podle zákona a vy tu pane doktore zůstaete a nebudete nikam nic psát. Další možností je vytvářet méně tvrdý ale trvalý tlak na změnu. Tyto nástroje jsou jen a jen v našich rukách. MUDr. Martin Engel, předseda LOK-SČL

3


Směrnice o omezení přesčasů pouze na papíře 05.02.2015 13:57 Zdroj: www.tribune.cz Autor: Jan Činčura, ivb

„Oproti loňsku se situace nijak nezměnila, nemocnice jsou stále v neřešitelné situaci, kdy mají vyhovět dvěma zákonům, což z objektivních důvodů není možné,“ přiznává mluvčí Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s Kamila Hamáčková.

Redakce MT se snažila zjistit, jaká je situace v řešení přesčasových hodin v nestátních nemocnicích. Zatímco fakultní nemocnice na pokyn ministra zdravotnictví upustily od dohod o pracovní činnosti, v řadě akciových společností pracují lékaři na „dohody“ dál. Ukazuje se, že evropská směrnice o omezení počtu přesčasové práce, je pouze na papíře. „Situace v nemocnicích je stejná jako před pěti lety. Dohody o pracovní činnosti běží dál,“ odpovídá na dotaz redakce MUDr. Martin Beránek, koordinátor LOKSČL za Karlovarský kraj a dodává: „Poté, co začala platit směrnice omezující počet přesčasových hodin, se pouze zvýšil objem hodin, které lékaři odpracují na dohodu o pracovní činnosti.“ „Jediným řešením současné situace je navýšení počtu lékařů. Snad každý lékař by chtěl mít pracovní dobu podobnou jako ostatní lidé – tedy zhruba 40 hodin týdně, za kterou by dostal adekvátní plat odpovídající náročnosti povolání. Namísto toho tvoří služby lékařů zhruba 50 procent jejich příjmu,“ říká MUDr. Beránek. Nemocnice v kleštích dvou zákonů Redakce MT oslovila na toto téma téměř tři desítky krajských a soukromých nemocnic, i po urgencích

„Před zákoníkem práce nadále upřednostňujeme zákon o zdravotních službách, který nám ukládá zajištění péče o pacienta, a co se týče poskytování ústavních pohotovostních služeb, budeme je i nadále řešit prostřednictvím dohod o pracovní činnosti,“ potvrdila Hamáčková a dodala, že pokud by nemocnice měla vyhovět požadavkům kladeným na přesčasovou práci, potřebovala by dalších 36 lékařů. „Problematiku dohod o pracovní činnosti řešíme obdobně jako ostatní srovnatelná zdravotnická zařízení. Za stávajícího stavu legislativy, počtu lékařů atd. nemá tento problém jiné řešení,“ odpověděla ředitelka Nemocnice Břeclav, p.o. MUDr. Janka Bambasová. „Postupujeme v souladu s doporučením našeho zřizovatele,“ poznamenala stručně ředitelka Bambasová s tím, že směnný provoz zavedený nemají. Na některých pracovištích by byl podle ní totiž problém se stávajícím počtem lékařů směnný provoz zajistit. „Nicméně i s touto variantou pracujeme, ale pro její realizaci byl, byla nutná významnější organizační opatření,“ podotkla MUDr. Bambasová. Podle ní by nemocnice, aby mohla bez problémů dodržovat zákony, které se týkají přesčasové práce, potřebovala 20 lékařů se specializovanou způsobilostí.

však odpověděly pouze některé z nich. Nemocnice potvrdily, že tento problém je pro ně obtížně řešitelný.

V nemocnici Jindřichův Hradec, a.s. dohody o pracovní činnosti neuzavírají. „Aktuálně se snažíme připravit řešení změnou organizace práce s cílem

4


nepřekročit 416 hodin přesčasové práce za rok,“ uvedl předseda představenstva Ing. Miroslav Janovský. Jak konkrétně chce nemocnice řešit problém omezeného počtu přesčasových hodin bez uzavírání DPČ, však vedení nemocnice nesdělilo. „Úplně hladké nekomplikované řešení by vyžadovalo přijetí zhruba 10 lékařů,“ spočítal Ing. Janovský. Ani

benešovská

nemocnice

nesdělila

žádné

Zvyšování platů a mezd v českých nemocnicích? Jak kde a jak komu. Od 1. ledna 2015 mělo dojít ke zvýšení platů a mezd nemocničních zaměstnanců o 5 %. Vláda toto označila za jednu ze svých priorit. Že k tomu došlo pouze v některých nemocnicích, je obrazem trvajícího chaotického stavu českého zdravotnictví. Úvodem je třeba vysvětlit základní pojmy. Plat a mzda se běžně zaměňují a ani „seriózní" sdělovací prostředky mezi nimi nečiní rozdíl. Přitom rozdíl je zásadní, a pro porozumění problému je třeba vědět, v čem spočívá.

Plat a mzda. konkrétní podrobnosti o tom, jak problém přesčasů řeší. „Nemocnice okresního typu jako je například ta benešovská, nemohou samy o sobě definitivně a systémově vyřešit tzv. celostátní problematiku nedostatku lékařů a s tím související počty přesčasových hodin lékařů. Toto je především záležitost o politickém a systémovém rozhodnutí vlády,“ odpověděl na dotaz Petr Ballek, mluvčí Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov a.s. Jsou však i nemocnice, které údajně se současným stavem problémy nemají. Například Nemocnice Neratovice (ALMEDA, a.s.). „Nemocnice Neratovice s řešením přesčasové práce lékařů žádný problém nemá. Dohody o pracovní činnosti v tomto kontextu neuzavíráme, ani jsme v posledních letech neuzavírali,“ ujistila mluvčí Dagmar Dvořáková s tím, že jejich lékaři nevykonávají přesčasovou práci. Neratovická nemocnice má zavedený směnný provoz, tento režim se ale netýká všech lékařů. „Počty navyšovat nepotřebujeme,“ dodala Dvořáková. cin, ivb, www.tribune.cz

Definice v zákoně zní takto: Mzda je peněžité plněni, poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je (mimo jiné) příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů. Výši platů určuje vláda svým nařízením, jde o známé platové tabulky. Vztahují se na všechny příspěvkové organizace - tedy i na ty, které zřizují kraje a města. Výše mzdy je tvořena zcela volně, vláda pouze stanoví minimální zaručenou mzdu. V současnosti Je pro lékaře minimální zaručená mzda 16 700 Kč hrubého měsíčné (99.60 Kč/hodinu). Vše nad tuto sumu je již věci individuální dohody nebo vnitřního předpisu zaměstnavatele. Zaručený plat je tudy vyšší než zaručená mzda, ale plat má svoje horní hranice. Horní hranici mzdy je možno sjednat neomezeně. V praxi platí, že průměrný plat je vyšší než průměrná mzda, a to jak pro lékaře, tak pro nelékařský personál. Pro lékaře je tedy důležité, jaká je právní subjektivita nemocnice, ve které pracují. Pokud jde o nemocnici - příspěvkovou organizaci, pak pobírají plat, pokud jde o obchodní společnost (a.s. či s. r. o.), pak pobírají mzdu. Není důležité, kdo je vlastníkem, resp. zřizovatelem nemocnice, může to být stát, kraj nebo město. Většina nemocnic má formu

5


obchodních společností, ale velké nemocnice jsou většinou příspěvkové organizace, proto je počet zdravotníků odměňovaných platem a mzdou asi půl na půl (velmi přibližně). Když tedy vláda svým nařízením zvýšila tarifní platy zaměstnanců ve zdravotnictví o 5%, týkalo asi poloviny nemocničních zaměstnanců - pouze těch, co pracují v příspěvkových organizacích. Tyto nemocnice platy zvýšil, musí, protože jim to přikazuje zákon. Ostatní nemocnice mzdy zvyšovat nemusí, resp. ani Ministerstvo zdravotnictví, ani vláda, ani pánbůh nemají žádnou pravomoc jim toto nařídit. To může udělat pouze vlastník nemocnice. Tedy ve většině případů kraj, město nebo pan Chrenek. Vláda svým nařízením zvýšila tarifní platy, apelovala na vlastníky nemocnic, obchodních společností, by ve stejné výši zvýšili základní mzdy. Je třeba zdůraznit, že nařízení se týká pouze tarifních platů a ty tvoří jen asi polovinu celkových příjmů nemocničních lékařů. Netarifní složky platu se nezvyšují. Finance na tato zvýšení by měly být zajištěny. Celkový objem prostředků pro nemocnice byl meziročně navýšen o více než 5 miliard korun, tedy globálně by, nemel být problém.

Rozdílný přístup nemocnic. Velká většina příspěvkových organizací platy zvýšila v souladu s nařízením vlády. Ne všechny. Někde se s navýšením platů vypořádali po svém: tabulka sice byla navýšena, ale souběžně bylo sníženo osobní ohodnocení. Je to nelegální, ale manažery to nezajímá. Někde začali formálně snižovat úvazky. Bez souhlasu zaměstnance to není možné, ale ředitele to nezajímá. Vrcholný kousek předvedla nejmenovaná nemocnice v Jilemnici. Sice jde o městskou příspěvkovou organizaci, ale vedení usoudilo, že když jí zřizovatel na provoz nepřispívá, lak se na její zaměstnance platová nařízení nevztahují. Jde ale o jednotlivá zařízení a věřím, že se tam problém podaří vyřešil. Problém ale záhy nastal v nemocnicích, které jsou obchodními společnostmi. Tam se mzdy navyšovat nemusí. Při jednáni zdravotnické tripartity 20. ledna oznámili zástupci AČM N, že od 1. ledna zvýší mzdy pouze třetina zařízení, z toho polovina o méně než 5%. 43 % nemocnic hodlá mzdy zvýšit během roku 2015 a 10 % neplánuje zvýšení mezd vůbec. A odtud se také okamžité ozvalo, že na navýšení mezd nemají peníze, protože jim je úhradová vyhláška

nezaručuje. Přitom je úhradová vyhláška pro všechny nemocnice stejná. Zde je třeba udělat odbočku k úhradové vyhlášce. Výpočet úhrady akutní nemocniční péče je pro rok 2015 stanovený poměrné jednoduše. V zásadě jde o princip paušální platby, kdy platí, že nemocnice dostane platbu ve výši 103 % výše platby za rok 2014 v případě, že provede aspoň 96% objemu péče roku 2013. Tato suma se ale ještě násobí tzv. koeficientem přesunu pojištěnců. Ten zohledňuje jednak přesuny pojištěnců mezí pojišťovnami, ale nově také přesuny pojištěnců mezi kraji. Výsledné navýšení platby se tedy liší kraj od kraje. V nejlepším případě je pak výsledné navýšení o 4 %. v nejhorším o 2.14 %. Kraj od kraje tedy nemocnice dostávají poměrně rozdílné prostředky. Navíc jsou mezi nemocnicemi rozdíly i v podílu mzdových nákladů na celkových nákladech nemocnice - toto kolísá od 40 až do 70 %. Ale i v případě kombinace nepříznivých faktorů by nárůst na navýšení základní mzdy o 5 % stačit měl. U nemocnic následné péče je to jiné. Ty jsou placeny paušálem za lůžkoden, a ten se zvyšuje na 109% sazby roku 2014. To po výpadku regulačních poplatků leckde stačit nemusí. Může se stát, že bude nějaká nemocnice, která z důvodů svého umístěni, skladbou pacientů a rozložením nákladů může mít i přes avizované navýšení plateb finanční potíže. Ale tvrzení, které od AČMN také zaznělo 20. ledna, že pouze 22 % nemocnic dosáhne na 103% nárůst, ale naopak 21 % nemocnic bude mít nižší úhrady než v roce 2014, mi připadá přitažené za vlasy. Z údajů, které jsou nyní k dispozici (pozn. uzávěrka článku byla 5. 2.) totiž vycházejí mezi nemocnicemi rozdíly, které se nedají jednoduše vysvětlit nerovnostmi v úhradách.

Příspěvkovka versus akciovka. Pokud v jednom kraji je vedle sebe příspěvkovka a akciovka (obé dostanou stejné procento navýšení a příspěvkovka nemá problém platy zvýšit, zatímco akciovka mzdy nezvyšuje a tvrdí, že prostředky nedostane, tak asi všechno není v pořádku. Proč není problém v nemocnících Ústeckého kraje, ale je problém ve Středočeském, Plzeňském a Jihočeském kraji, přestože pro Ústecký kraj jsou koeficienty úhrad horší? Ve Středočeském kraji dokonce druhé nejlepší v rámci celé republiky. Proč i v rámci jednoho kraje a jednoho vlastníka není zvýšení mezd stejné? Mladá Boleslav zvýši mzdy o

6


5 %, ale Kolín ani o korunu. Není to divné? Takových případů je více. Proč v Pardubickém kraji nejprve nebylo možno přidat ani korunu - a mělo to být údajně ekonomicky pevné zdůvodněno, ale pak se najednou situace otočila o 180 stupňů? Proč v Olomouckém a Moravskoslezském kraji navýší platy a mzdy státní a krajské nemocnice, ale nemocnice AGEL nedají ani korunu, i když dostanou stejné procento navýšení plateb od pojišťovny?

Doktoři dál slouží do roztrhání. Špitály nikdo nekontroluje

Kde je tedy pravda?

Praha 2015

LOK-SČL považoval za nutné vyjasnění situace a v tomto bodě byla shoda s ministerstvem. Vznikla tedy skupina, která na žádost nemocnice prověří,

autor: Veronika Rodriguez

Přesčasová práce Podle evropské směrnice i českých zákonů mají lékaři mnohem víc odpočívat. Ale nedělají to, aby si zvýšili příjmy. Nemocnice normy obcházejí. K úřadům se prý ale informace nedostane.

Jen co skončí noční směnu, nastoupí do ambulance. Další lékaři vyrazí po šichtě rovnou na operační sály. Zákon, který měl českým doktorům umožnit a současně přikázat pořádně odpočívat, selhává. Alespoň podle České chirurgické společnosti. „V nemocnicích se opravdu nic nezměnilo,“ říká šéf společnosti a náměstek šéfa Ústřední vojenské nemocnice v Praze Miroslav Ryska Zákon sice podle něj zakazuje překročit 34 přesčasových hodin měsíčně, ve skutečnosti se však téměř nikde nedodržuje. Lékaři stále slouží stovky hodin navíc. Vyplynulo to prý z průzkumu na velkých i malých chirurgických pracovištích.

zda nemocnice dosáhne dostatečné výše úhrad, nebo ne. V případě že ne, navrhne řešení. Ke dni uzávěrky článku se k takové „prověrce" přihlásilo celkem 11 nemocnic. Z toho je 9 nemocnic AGEL a 2 nemocnice zřizované kraji. Nechci dělat unáhlené závěry, ale nesvědčí to o něčem? Situace bude jasnější, až lékaři dostanou výplaty za leden a proběhnou první jednání "prověrkové" skupiny. Určitě to budeme pečlivě sledoval a budeme o stavu průběžně informovat. Z celé léto, do značné míry velmi nedůstojné tahanice vyplývá, že stávající stav je dlouhodobě neudržitelný. České zdravotnictví potřebuje jednotící normu stanovující pravidla fungování nemocnic a odměňování nemocničních lékařů jako sůl. Už včera bylo pozdě. Návrh zákona o veřejných neziskových nemocnicích by mel již brzy opustit kanceláře Ministerstva zdravotnictví a bude pro nás klíčovou věcí. Miloš Voleman, místopředseda LOK-SČL

Přesto se skoro nikdo z lékařů neozve. Ministerstvo práce a sociálních věcí zaznamenalo v posledních 15 měsících jen dvě upozornění, že se v nemocnici porušuje zákon. "V obou dvou případech jsme tuto informaci obratem poskytli Státnímu úřadu inspekce práce,“ řekl mluvčí ministerstva Petr Habáň. Podle bývalé europoslankyně a lékařky Zuzany Roithové si totiž doktoři prací přesčas vylepšují plat. "Do hlášení o porušování zákona se jim proto nechce," říká Roithová.

Stovky hodin přesčas = vyšší plat Ministerstvo zdravotnictví situaci neřeší. Před čtvrt rokem sice oznámilo, že už nebude tolerovat dvojí smlouvy lékařů - zaměstnaneckou smlouvu a vedle ní dohodu o pracovní činnosti, která přesčasové hodiny přikryje -, dodržování zákazu však nikdo nekontroluje.

7


S apelem neuspěla ani chirurgická společnost. Reakce ministerstva byla nulová. „Ani po měsíci nemáme žádné vyrozumění,“ nechápe nezájem vedení resortu profesor Ryska. Ministerstvo zdravotnictví nereagovalo ani na dotazy redakce Aktuálně.cz. Podle bývalé europoslankyně Roithové zřejmě ministerstvo spoléhá na to, že případná žaloba na porušování zákona a evropské směrnice by nesměřovala na ně, ale na management konkrétní nemocnice. "Ministerstvo si totiž svou roli splnilo, když evropskou směrnici o přesčasech implementovalo do zákona. Teď je dodržování zákona na nemocnicích," vysvětlila Roithová a doplnila, že směrnici nezvládají naplňovat ani v jiných evropských zemích.

Telemedicína a sdílení personálu Šéfové nemocnic v zahraničí si však na rozdíl od těch českých umějí práci lidí lépe zorganizovat. "Například ve Skandinávii je část lékařů ve službě jen na telefonu. Umožňuje jim to telemedicína a posílání zdravotnické dokumentace elektronickou formou. Lékař může být doma s rodinou a řešit diagnostiku pacienta na dálku,“ popisuje Roithová. Špitály v dalších zemích řeší přetížení personálu zase tak, že jej jednotlivá oddělení vzájemně sdílejí. „Tři různá oddělení mohou být třeba spojena jen jednou sesternou. O víkendu, když jsou lůžka obsazena jen z poloviny, v ní může být personálu méně,“ přidává další příklad bývalá europoslankyně Roithová. Podle šéfa České lékařské komory Milana Kubka však pouhá organizace práce nestačí. Česko má totiž lékařů málo – stávající doktoři stárnou a mladí absolventi míří do zahraničí za lepšími podmínkami. „Nemocnice marně hledají asi šest set lékařů, což je jeden absolventský ročník,“ řekl Kubek. Vedení resortu zdravotnictví by se proto mělo snažit zabránit exodu lékařů tím, že zlepší jejich platové podmínky a upraví vzdělávání. „Zatímco totiž lékař v německé univerzitní nemocnici dostane plat 4220 eur, v naší fakultní nemocnici si vydělá v přepočtu 850 eur,“ vypočítává Kubek. Pro českého lékaře je také podle něj paradoxně snazší získat atestaci v Norimberku než v Praze.

Zápis z jednání pracovní skupiny PT RHSD pro zdravotnictví pro verifikaci možnosti zvýšení platů a mezd Datum konání: 9. 2. 2015 v 14.30 hodin Přítomni: MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA, náměstek pro zdravotní pojištění (MZ) Ing. Jan Michálek, vedoucí oddělení správy zdravotních pojišťoven (MZ) Ing. et Ing. Lenka Poliaková, vedoucí oddělení úhradových mechanismů (MZ) Mgr. Dita Legnerová, ředitelka odboru legislativy VZP Ing. Jiří Mrázek, MBA, ředitel odboru úhrad zdravotní péče VZP Ing. Ivana Břeňková, místopředsedkyně OSZSP ČR (strana odborů) MUDr. Martin Engel, předseda LOK-SČL (strana odborů) Ing. Jakub Haas, vedoucí oddělení Zdravotnictví a veřejné zdravotní pojištění (MF) RSDr. Stanislav Fiala, výkonný ředitel AČMN

Úkol skupiny: Verifikace možnosti poskytovatelů zdravotních služeb provést 5% navýšení platových tarifů respektive analogické navýšení mezd Jednání pracovní skupiny zahájil náměstek pro zdravotní pojištění MUDr. Tom Philipp.

Popis stávající situace Ze strany odborů bylo prezentováno, že v některých oblastech jsou odboráři ze strany managementů poskytovatelů zdravotních služeb informováni, že úhradová vyhláška neposkytuje dostatek prostředků k 5% navýšení platových tarifů, respektive analogickému navýšení mezd.

Stanovisko zdravotnictví

Ministerstva

Ministerstvo zdravotnictví trvá na svém vyjádření, že úhradová vyhláška na rok 2015, respektive nárůst příjmů poskytovatelů, který vyplývá

8


z úhradového vzorce, umožňuje 5% navýšení platových tarifů a analogické navýšení mezd. V segmentu akutní lůžkové péče je zvýšení úhrady nastaveno na 103 % roku 2014, vynásobeného koeficientem přechodu pojištěnců. V kraji s nejnižším koeficientem přechodu pojištěnců toto navýšení reálně znamená zvýšení úhrady o 2,14 %, v dalších krajích pak od 2,5 % do 4 %. Výše koeficientů přechodu pojištěnců reflektuje jak přechod pojištěnců mezi zdravotními pojišťovnami (tento efekt je však mezi lety 2014/2015 zanedbatelný), tak, a to především, migraci pojištěnců mezi regiony. Z regionu s nejnižším koeficientem přechodu pojištěnců se mezi rokem 2014 a 2015 odstěhovalo 1 % všech pojištěnců, nižší koeficient je tedy pochopitelný.

Reálné navýšení úhrad pro rok 2015 Hlavní město Praha 4.02 % Jihočeský kraj 2.84 % Jihomoravský kraj 3.07 % Karlovarský kraj 2.14 % Kraj Vysočina 2.92 % Královéhradecký kraj 2.90 % Liberecký kraj 2.94 % Moravskoslezský kraj 2.48 % Olomoucký kraj 2.86 % Pardubický kraj 3.07 % Plzeňský kraj 2.99 % Středočeský kraj 3.37 % Ústecký kraj 2.59 % Zlínský kraj 2.72 % Reálné navýšení úhrad dle úhradové vyhlášky podle jednotlivých krajů Kraj

I nejnižší navýšení úhrady, +2,14 %, však poskytuje dostatečný nárůst úhrad pro zvýšení tarifních platů o 5 %. I pokud by náklady zdravotnického zařízení na platy činily 70 % všech nákladů (což je u poskytovatele akutní lůžkové péče nepravděpodobné), postačovalo by k pokrytí růstu tarifních platů navýšení úhrad o 2,1 %. Úhradová vyhláška zvyšuje úhrady dostatečně na to, aby byly pokryty zvýšené náklady poskytovatelů související se zvýšením tarifních platů o 5 %.

Stanovisko VZP: VZP nastavila zálohové platby v akutní lůžkové péči pro rok 2015 plně v souladu s úhradovou vyhláškou. Zástupci pojišťovny upozornili účastníky schůzky na nutnost předání dat k dalším analýzám všemi zdravotními pojišťovnami. Nutné navýšení úhrad na pokrytí růstu tarifních platů v závislosti na podílu mzdových nákladů na celkových nákladech zdravotnického zařízení Podíl všech mzdových nákladů na celkových nákladech poskytovatele 40%

Podíl tarifních mzdových nákladů na celkových nákladech poskytovatele 24%

45%

27%

1,35%

50%

30%

1,50%

55%

33%

1,65%

60%

36%

1,80%

65%

39%

1,95%

70%

42%

2,10%

75%

45%

2,25%

Navýšení úhrad nutné k pokrytí 5% růstu tarifních platů 1,20%

Návrh dalšího postupu Účastníci schůzky se shodli, že je třeba posuzovat individuálně situace konkrétních nemocnic, v nichž k navýšení platů dosud nedošlo. Rovněž panuje shoda v tom, že k analýze konkrétního poskytovatele je nutná jeho součinnost, neb pouze sám poskytovatel disponuje všemi potřebnými daty pro detailní analýzu jeho finanční situace.

v segmentu akutní lůžkové péče Strana odborů zajistí, že poskytovatelé, kteří tvrdí, že úhradová vyhláška na rok 2015 neumožňuje v jejich případě navýšení platů (mezd), požádají Ministerstvo zdravotnictví o verifikaci navýšení úhrad. Pro verifikaci jsou nutné následující údaje, které musí každý tento poskytovatel Ministerstvu zdravotnictví zaslat: D ATOVÁ VĚTA POSKYTOVA TELŮ

Celkové osobní náklady poskytovatele za rok 2014 (včetně odvodů) Celkové náklady poskytovatele na hlavní činnost

9


(poskytování zdravotních služeb) 2014 Celková výše záloh od všech zdravotních pojišťoven (po jednotlivých pojišťovnách) 2014 Výše zálohy jednotlivých zdravotních pojišťoven (po jednotlivých pojišťovnách) v lednu 2015 Informace o výši prostředků potřebných k požadovanému navýšení platových tarifů/základních mezd

odborů

v segmentu následné péče Analýza situace v segmentu následné péče je složitější z důvodu neexistence zálohových plateb. Zdravotní pojišťovny platí za skutečně poskytnutou péči na základě vykázaného počtu ošetřovacích dnů. Data za leden 2015 s přesností zhruba +/- 510 % budou mít zdravotní pojišťovny k dispozici ke konci března 2015. Poté mohou být tato data z jejich strany předána MZČR k analýze. Ministerstvo zdravotnictví požádá zdravotní pojišťovny o poskytnutí následujících dat: Zástupce AČMN přislíbil poskytnutí dat od jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb sdružených v této asociaci Ministerstvu zdravotnictví v následujícím rozsahu (s vědomím toho, že celková platba za leden 2015 může v budoucnu projít ještě revizí). Zástupci MZČR dále požádali zástupce AČMN o poskytnutí údajů o výši finančních prostředků nutných ke zvýšení platů v této struktuře, bez nichž nelze posoudit, zda úhrada poskytovateli postačuje k navýšení platů či nikoli: Zástupce AČMN sdělil, že údaje popsané v datové větě „AČMN – platy“, pravděpodobně nebude schopen poskytnout, neb mu je členové asociace, kterou reprezentuje, nebudou ochotni sdělit. Dále uvedl, že výše úhrad poskytovatelům sdělí pouze v anonymizované podobě. Zástupci MZČR upozorňují, že za takovýchto podmínek by byly údaje poskytnuté AČMN nepoužitelné k cílům, které si tato pracovní skupina vytyčila.

Zajistí, že

Ministerstvo zdravotnictví

Břeňková

RSDr. Stanislav Fiala

Ing. Jan Michálek

Výhrady AČMN k zápisu a jejich vypořádání AČMN: Žádáme vypustit poslední větu v prvém odstavci části Segment následné péče. Data o úhradách s přesností +/- 5 – 10 % jsou k ničemu, když jde o méně procent růst mezd. MZČR: Neakceptováno, zdravotní pojišťovny na tuto skutečnost opakovaně upozorňovaly. Tím, že se ze zápisu vypustí informace o nepřesnosti dat, se data nezpřesní. AČMN: K datové větě ZP (a AČMN): Datová věta je pro nás nesrozumitelná. MZČR: Akceptováno, datovou větu jsme do dalšího zápisu významně zjednodušili tak, aby byla pro AČMN pochopitelná.

AČMN: Na jednání jsem navrhl získat a porovnat data za jednotlivá zařízení:

Závěry – úkoly Strana

AČMN

poskytovatelé, kteří tvrdí, že není možné navýšit tarifní platy/základní mzdy, požádají Ministerstvo zdravotnictví o verifikaci navýšení prostředků a poskytnou potřebné údaje (Datová věta poskytovatelů) Poskytne Ministerstvu zdravotnictví údaje dle datové věty AČMN úhrady a datové věty AČMN-platy Požádá zdravotní pojišťovny o poskytnutí údajů dle datové věty ZP, až budou tyto údaje k dispozici

Ing. Ivana

počet OD za leden 2014 a za leden 2015

10

ZPRAVODAJ LOK-SČL ÚNOR-BŘEZEN 2015 úhrada za leden 2014 včetně RP a úhrada za leden 2015 Můžeme souhlasit s 1/12 OD roku 2014 a s 1/12 úhrady za rok 2014, jak jsme o tom včera hovořili. Bude to přesnější. Typ OD a kategorií pacienta jsme neprojednávali. Takové členění je k danému účelu bezpodstatné. Jde o úhradu pro zařízení jako celek, zda má na zvýšení mezd. MZČR: Akceptováno, údaje o typu OD a kategoriích pacientů ze zápisu vynecháme. AČMN: Poskytovatele uvedeme anonymizovaně. Konkretizovat můžeme s jeho souhlasem v případě sporu. MZČR: Tuto informaci bereme na vědomí, nic to ovšem nemění na skutečnosti, že anonymní data o úhradách jsou pro potřeby analýzy, zda poskytovatel má či nemá na zvýšení mezd, irelevantní. AČMN: K datové větě AČMN: Po předběžném ověření značná část poskytovatelů – obchodních společností - údaje neposkytne. Doporučujeme vypustit. MZČR: Nelze akceptovat. Tento požadavek na jednání zazněl, a to spolu se závěrem, na němž, alespoň dle našeho názoru, panovala shoda, tedy že situaci nelze vyřešit bez součinnosti poskytovatele. Otázka jaké jsou úhrady od zdravotních pojišťoven je pouze polovinou celého problému, druhou otázkou je vždy konkrétní objem finančních prostředků nutný k zamýšlenému zvýšení mezd. Bez druhé informace nemá ta první sama o sobě váhu. To, že členové AČMN tuto informaci odmítají sdělit, není v souladu s deklarovaným zájmem této asociace o spolupráci při řešení problematiky navýšení mezd.

Zpravodaj LOK-SČL měsíčník občanského sdružení vydávaný pro potřeby členské základny Vydavatel: LOK-SČL, občanské sdružení Drahobejlova 52, Praha 9, PSČ: 190 00 Telefon: 605 488 793, 603 515 781, záznamník a fax: 284 810 576 Číslo účtu: 124712309/ 0800IČ: 63830001 Web: www.lok-scl.cz Email: [email protected]

11

PER ASPERA AD ASTRA ZPRAVODAJ LOK-SČL PROBLÉM PŘESČASŮ TRVÁ, PŘES VŠECHNY POLITICKÉ PROKLAMACE. MUDr. Martin Engel LOK-SČL 6.4

Recommend Documents