PER ASPERA AD ASTRA
2012 Zpravodaj LOK-SČL
SKALSKÝ DVŮR KONFERENCE LOK
Květen – Červen 2012 MUDr. Martin Engel LOK-SČL 8.5.2012
Zpravodaj LOK-SČL květen - červen 2012
Obsah Kdo jsme, kam jdeme? .......................................... 3 Tak nám zabili Memorandum ............................. 4 Netěšte se na Ježíška ........................................... 5 Bohaté Vánoce v domácnostech pražských lékařů už byly asi naposledy. ............................. 5 Dohody skřípou ................................................ 6 Vynucená spolupráce ....................................... 6 Homolka pod Motol.......................................... 7 Rozhodne se na poslední chvíli?........................ 8 Všichni si utahujeme opasky a lékaři chtějí přidat? Ať jdou, udeřil Cikrt ................................ 8 Utahujeme si opasky a lékaři chtějí víc. Výsměch! ......................................................... 9 Nechtějí reformu, přišli by o vliv! ...................... 9 Odbory dobře vědí, že to celé skončí protesty! 10 Pane Cikrte, lež má krátké nohy! ...................... 10 Privatizace brandýské nemocnice skončila rozkradením...................................................... 11 Vyjádření Petra Bendla, bývalého hejtmana Středočeského kraje: ...................................... 11 Výhodný byznys aneb sám sobě poradcem ..... 12 Městské zastupitelstvo Brandýs nad Labem, 10.9.2009 ....................................................... 12 Má tabulkový systém odměňování budoucnost? ........................................................................... 13 MUDr. Petr Chudomel, ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s. ..................................... 13 MUDr. Pavel Vepřek, poradce ministra zdravotnictví ČR.............................................. 13 Doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc., Asklepion – Lasercentrum Praha, s. r. o. ............................ 14 MUDr. Lukáš Velev, ředitel Nemocnice Jihlava, p. o. ................................................................... 14 MUDr. Miloš Voleman, místopředseda LOK-SČL ...................................................................... 15
2
Zpravodaj LOK-SČL květen - červen 2012
Kdo jsme, kam jdeme? Otázka, kterou si každý z nás položí vícekrát za živost. Někam jsem došel, stojím na rozcestí a měl bych jít dál. Kudy se vydat? Kterou cestu zvolit a co mě na ní čeká? Každý krok do neznáma, každá cesta, o které málo víme, má v sobě prvek rizika a nebezpečí. Znamená to, že po ní radši nepůjdeme? LOK-SČL se po velmi úspěšné akci „Děkujeme, odcházíme“ ocitl na podobné křižovatce. Cosi jsme dokázali, cosi významného. Změnili jsme systém českého zdravotnictví, rozložení sil. Do té doby zdravotnictví úspěšně ovládali farmaceutické firmy, dodavatelé techniky a také naší úspěšnější a dlužno říci vzájemně solidárnější kolegové ze soukromých praxí. Vždycky jsem tvrdil a tvrdit budu, že SPL a SPLDD jsou dosud nejúspěšnější odborové organizace v ČR. Je přitom mnohem složitější zorganizovat protest lékařů, kteří jsou rozděleni v jednotlivých ambulancích, často prostorově vzdáleni. Kolegové si však uvědomují, že bojují za sebe za svoje peníze a výhody. Práce v privátu je neučila, že za svoje peníze musí bojovat. Musí se snažit, přemýšlet jak ze systému dostat co nejvíce peněz za svoji práci. Tyto starosti lékaře v nemocnicích netrápí, je to starost managementů, které se úkolu zhostí tu lépe, tu hůře. Ačkoli se denně potkávají, mají stejné problémy, zorganizovat protest nemocničních lékařů je paradoxně složitější. Trpíme řadou komplexů od toho, že někdo nemocnice zcela účelově označuje za černé díry a my tak nějak máme pocit, že jsme systému na obtíž. Přes mýtus o tom, že je krize a všichni si vlastně musí utáhnout opasky, tak jak můžeme chtít nějaké peníze? Hloupost. Nejde o krizi. Představa růstu platů zdravotníků a tedy potenciálně vyšší náklady majitelů čerstvě privatizovaných nemocnic byla muletou pro řadu lidí v každé době i v době růstu HDP o 6 %. Nejde tady o finanční možnosti systému, jde o zisky budoucích majitelů nemocnic. Tyto jsme ohrozili nejvíce akcí „Děkujeme, odcházíme“, to je opravdu, ale opravdu rozzlobilo. Po létech, kdy bylo zhasnuto, utíkali jsme a úspěšně před právníky,
tunelovali státní a další veřejné rozpočty se objevila síla, která řekla dost. Chceme jasná pravidla, chceme změnit systém hodnot. Vzdělání se musí vyplatit a lékař bude placen lépe, než dovozce ojetých aut či kšeftař s levným asijským zbožím. A to je problém. Republika ovládaná vekslíky, skořápkáři, podvodníky z obou privatizací, organizovaným zločinem napojeným do Strakovy akademie i na Pražský hrad, něco takového nesmí a nemůže připustit. Republika, ve které podnikatel Janoušek vodí jako loutku primátora Prahy, ve které existují lidé jako Rittig, Dimun, Šlouf… prostě již není schopna normální funkce a standardního chování. Vekslácký kapitalismus duchovního otce Václava Klause dospěl do svého vrcholného stádia. Najednou se ozývají lékaři. Doktoři, které celý tento pokleslý establishment nenáviděl jako poťouchlé intelektuály. Které toužil ponižovat, ovládat a vlastnit, aby s nimi mohl zacházet jako s majetkem. Tito doktoři se vzchopili a vyvolali problém. Dokázali, že jsou reálnou politickou silou a možná silnější než ti, proti kterým brojí. Ano to jer problém jsme silní, suverénní sebevědomí a těžko nahraditelní. Intelektuální podprůměr, který vede tuto republiku, navíc ještě ovládaný spodinou primitivních zbohatlíků se začal bát o svoje výhody o své výsadní postavení. Bohužel mám pocit, že jsme se vlastního úspěchu lekli i my. To nechtěné týrané dítě, lékaři ale také ostatní zdravotníci zvedlo hlavu a stalo se sebevědomím mladým mužem. Najednou však jsme zaskočení, ohromeni, polekáni. Nevíme jek dál, toužíme se vrátit do bezpečí despotických rodičů, ono to bití, nadávání a ponižování nebylo přece tak hrozné! On to s námi tatínek a maminka mysleli vlastně dobře. Chtěli z nás vychovat způsobné a poslušné děti. Nepanikařme. Je třeba se jen zastavit, nadechnout, rozhlédnout se. Podívat se na věci nově, perspektivou vlastní síly a sebevědomí. Vykročili jsme správným směrem a hysterie protivníků to potvrzuje. Je jen třeba udržet hlavu zpříma a jít dál. Vydělají na tom všichni, lékaři i česká společnost. Na ukřičené veksláčky už opravdu není třeba brát ohled. Nestojí o ně vůbec nikdo. MUDr. Martin Engel Předseda LOK-SČL
3
Zpravodaj LOK-SČL květen - červen 2012
Tak nám zabili Memorandum M. Voleman místopředseda LOK-SČL
Z rubriky Smuteční oznámení: Dne 21. května, po dlouhém utrpení, zemřelo Memorandum o úpravě poměrů ve zdravotnictví. Potvrdilo se to, co jsme již delší dobu tušili. V únoru 2011 nešlo ze strany vlády České republiky o upřímné jednání, ale pouze o akutní "zaplácnutí huby" protestujícím lékařům. A pak už platilo jen staré známé sliby - chyby. Co se vlastně stalo v posledních dnech a jak vypadá šterpka, kterou vláda Memorandu vyplnila? Pokusím se o přehledné shrnutí. Druhý krok Memoranda - navýšení platů všem
Jednání bylo věcné a budilo dojem, že premiér má zájem problém řešit. Pak se stalo, co se stalo. Ministerstvo zdravotnictví kontrolu financování nemocnic zablokovalo navrhlo kontrolovat vše možné, jenom ne to, zda nemocnice dostávají od pojišťoven více či méně peněz než v roce 2011. Kontrola pak proběhla bez účasti ministerstva a zdravotních pojišťoven, pouze v gesci AČMN. Mezitím bez větší publicity proběhlo schválení zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven. Parlament je schválil 3. května, ale vláda už 1. února. Pro ilustraci vybírám krátký odstavec: Z hlediska objemu plánovaných nákladů na ústavní péči celkem VZP ČR očekává meziročně snížení o 2,8 % a v přepočtu na 1 pojištěnce o 2,3 %. Z jednotlivých subsegmentů je snížení celkového objemu nákladů předpokládáno u nemocnic (o 2,6 %), u OLÚ (o 4,4 %) i u LDN (rovněž o 4,4 %). Navíc od nového roku stoupla DPH. Heger i Nečas tedy museli 23. února dobře vědět, že v nemocnicích peníze prostě nebudou. Slibované kontroly se zpětně jeví jen jako připravené divadélko pro veřejnost.
zdravotníkům o 10% v r. 2012 - splněn nebyl. Po "nebolestivých" protestech a planých jednáních s ministrem zdravotnictví se do řešení zdánlivě zapojil i sám premiér. Na schůzce dne 23. února 2012 premiér Nečas uznal, že v r. 2012 nedošlo k navýšení platů zdravotníků, jak bylo dohodnuto, a přislíbil kontrolu financování nemocnic v r. 2012. Pokud by kontrola potvrdila, že nemocnice nedostávají ze zdravotních pojišťoven tolik prostředků, aby mohly navýšit platy dle dohody v Memorandu, bylo přislíbeno další jednání o změně úhradové vyhlášky v pololetí roku 2012. Odborové organizace dále na této schůzce navrhly, aby byl přijat zákon o odměňování zdravotníků, který by jasně ukotvil minimální plat lékaře v rozmezí 1.5 až 3 násobku průměrné mzdy v ČR od 1. 1. 2013. Tak jak bylo podepsáno v Memorandu. Premiér Nečas prohlásil, že tomuto řešení nakloněn není, ale nezavrhuje ho.
Na druhé schůzce s premiérem Nečasem 15. května (za účasti zástupců LOKu, OSZSP, AČMN a MZd) již panovala zcela jiná atmosféra. Závěry kontroly provedené AČMN (potvrdila, že platby od zdravotních pojišťoven dosahují jen 98% úrovně roku 2011) premiér odmítl. Plně podpořil ministra zdravotnictví s tím, že když to jde ve fakultních nemocnicích, tak to musí jít i v ostatních. Za vším je prý jen neschopnost hejtmanů a Memorandum je ze strany vlády dodrženo. Na úpravu úhradové
vyhlášky nemůže být ani pomyšlení. Žádné věcné jednání nebylo, ze strany premiéra zazněly jen
4
Zpravodaj LOK-SČL květen - červen 2012 ideologické fráze. A nadále se již pan premiér tímhle problémem zabývat nebude. A masky byly odchozeny, kouřové clony rozptýleny a následovala dosud nevídaná upřímnost. 21. května vzkázal ministr Heger přes média lékařům, že dohodnuté a podepsané navýšení platů od 1. 1. 2013 se konat nebude. Kdyby měl aspoň tolik odvahy a řekl to 15. května zdravotníkům do očí. To už asi dobře věděl, co bude dál. 23. května shodila vláda ze stolu nesmělý (a jistě pouze z formálních důvodů předložený) Hegerův návrh na zvýšení platby za státního pojištěnce. A hned schválila zvýšení DPH na 15%. Pan Kalousek si tak v letech 2012 a 2013 vylepší rozpočet odhadem o 8 miliard korun - na účet pacientů a zdravotníků.
Každý jistě viděl geniální film Limonádový Joe. Ke konci je scéna kdy Limonádový Joe a Hogo Fogo hrají poker. Joe si před sebe na stůl položí dva Smith&Wessony a navíc ještě derringer. A když Hogo Fogo namítá, že takle nehraje gentleman, dostane se mu odpovědi: "Takhle hraje gentleman s darebákem". A takhle bychom měli hrát také. MUDr. Miloš Voleman místopředseda LOK-SČL
Je asi nakonec dobře, že se tohle stalo. Už si nemůžeme dělat žádné iluze, že nám bude něco dáno z hůry. Že v našem státě neplatí ani podepsaná dohoda - to je fakt, se kterým se již
Netěšte se na Ježíška 28. 5. 2012 http://www.zdn.cz/denni-zpravy/zdomova/neteste-se-najeziska-464921
řada z nás potkala. Nové je to, že to platí i v případě, že smluvní stranou je sama Česká republika. Ryba vždycky „smrdí“ od hlavy. Co to pro nás znamená dál? Jen jedno jediné. Pokud budeme chtít, aby vláda dodržela to, co podepsala, budeme ji k tomu muset donutit. Stojíme proti lidem, pro které je lež a podraz pracovním nástrojem a kteří slušnost považují za slabost. Nezbývá nám, než tvrdý postup. Samozřejmě, že budou pochybnosti o tom, zda se dokážou lékaři v relativně krátké době znovusjednotit k tak dramatickému protestu. Ale nyní již víme, proti jakým lidem stojíme. A vědí to již i ostatní zdravotníci. Myslím, že je konečně šance na společné vystoupení lékařů, sester a i ostatních profesí. Protože jinak už si z nás budou dělat kašpárky až do konce života.
jednáním přizváno.
Pojišťovny přišly s konkrétním plánem, jak zeštíhlit pražské špitály. Ministerstvo zdravotnictví se ale zlobí, že nebylo k
Bohaté Vánoce v domácnostech pražských lékařů už byly asi naposledy.
5
Zpravodaj LOK-SČL květen - červen 2012 Aspoň u těch nemocničních, kteří si vedle plného úvazku ve špitále pořídili stejně rozsáhlou soukromou praxi. Zdravotní pojišťovny totiž již připravily plán na redukci nemocnic v metropoli a jedním z kritérií, jimiž se řídí, je omezení souběhu doktorských úvazků na maximálně 1,2. Vyřešit by se tím měly akutní potíže nemocnic s obsazováním služeb podle přísných regulí Evropské unie. Práce na čtyřech stavech najednou, jak to zvládali někteří supermani, bude minulostí. I v dalších ohledech je plán poměrně razantní (viz Vize pro pražské špitály 2013). Mají se rušit celá oddělení a obory a někde akutní péče komplet. Oproti roku 2010 zmizí z pražských špitálů celkem bezmála 1600 lůžek.
Naopak představitelé zdravotních pojišťoven tvrdí, že na jednání zvali ministerské zástupce mnohokrát, ale ti se neráčili dostavit. Bůh suď, kde leží pravda, nicméně přelůžkovanou Prahou se podle expertů musí začít, jinak nebude restrukturalizace věrohodná nikde jinde v republice. Na druhou stranu je nutné respektovat fakt, že do metropole za léčbou jezdí pacienti ze středních Čech a v řadě speciálních diagnóz z celé země.
Zdravotnický personál se ale o místa bát nemusí, jen třeba změní působiště o pár kilometrů dál. Ale jednotliví lékaři by měli mít více času na své pacienty a nebudou už natolik přetěžováni obrovským množstvím služeb, jak si často stěžuje prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Dohody skřípou I když Praha je první na řadě, plán, jak zeštíhlit české nemocnice, již má pevné obrysy po celé zemi. Zdravotní pojišťovny dokonce tvrdí, že se třemi čtvrtinami z nich se již domluvily, v jaké struktuře péče budou fungovat od roku 2013. V metropoli zatím ale dohody skřípou. Pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví se navzájem obviňují z nespolupráce. Resort je totiž zřizovatelem naprosté většiny pražských nemocnic
a tvrdí, že nebyl přizván pojišťovnami k jednání o jejich konečné podobě. „S principem a kritérii zdravotních pojišťoven souhlasím, nikoli však s jejich postupem,“ zdůrazňuje náměstek ministra Petr Nosek.
Situaci ještě komplikuje plánovaný převod čtveřice pražských zařízení, tedy Bulovky, Thomayerovy nemocnice, Homolky a podolské porodnice, na pražský magistrát. Zdravotní výbor Poslanecké sněmovny vyzval před dvěma týdny ministerstvo zdravotnictví, ať předloží analýzu pražského zdravotnictví, celkovou strategii péče a její rozvrstvení po zemi a až na jejich základě se rozhodne, zda dá plánu zelenou.
Vynucená spolupráce Z návrhu pojišťoven, který má týdeník Euro k dispozici, se budou nemocnice profilovat podle převažujícího zaměření a budou nuceny vzájemně kooperovat. Duplicitní kapacity v rámci jedné lokality mají být odstraněny. Nadbytečná lůžka se mají redukovat na odděleních interna, chirurgie, urologie, neurologie a dětských. Významnému zeštíhlení se nevyhnou malé obory, jako je kožní, oční a ORL. V Praze by napříště měly zůstat jen dvě kožní kliniky a dvě oční centra. Stejně tak infekční oddělení zbude pouze jediné, a to zřejmě na Bulovce. Úpravám, v pojišťováckém slangu „optimalizaci“, se nevyhnou ani centra specializované péče, jako jsou onkologická, kardiologická či traumatologická. Vysoce specializovaná pracoviště s nákladnou péčí – Revmatologický ústav a Ústav hematologie a krevní transfuze – mají být bez zásahů do počtu lůžek začleněna k Všeobecné fakultní nemocnici.
6
Zpravodaj LOK-SČL květen - červen 2012 V příbuzných oborech mají vznikat společné lůžkové fondy, což se týká hlavně oftalmologie, ORL a stomatochirurgie. Co nejvíce péče z oblasti
chirurgické, ortopedické a gynekologické má být přesunuto do jednodenního režimu. Na druhou stranu má být posílen počet rehabilitačních lůžek „s důrazem na včasnou rehabilitaci především v návaznosti na ortopedii a traumatologii“. Řešit se rovněž má nedostatek lůžek pro pacienty v metabolickém rozvratu.
Homolka pod Motol O akutní lůžkovou péči mají zcela přijít malé soukromé nemocnice, jako je vysočanské Clinicum,
které patří do skupiny Medicon, jež provozuje několik pražských poliklinik a jehož spoluvlastníkem je miliardář Marek Čmejla, holešovická Iscare, soukromá Kardiologie na Bulovce a Gyncentrum. Utlumena bude také postupně v nemocnici pod Petřínem. Navzdory původním předpokladům ale akutní péče zůstane v Nemocnici Na Františku, i když i ta zeštíhlí. V podstatě beze změn má i nadále fungovat IKEM a podolská porodnice (ÚPMD). Ostatně tato dvě zařízení jsou jediná, která si v anketě týdeníku Euro dohody se zdravotními pojišťovnami pochvalují. „Jednání proběhlo a výsledkem je podepsaná dohoda o redukci lůžek o sedm. Smlouva o poskytování zdravotní péče bude
pokračovat od ledna 2013 dále. S obsahem dohody souhlasíme,“ uvádí ředitel ÚPMD Jaroslav Feyereisl.
Podobně se vyjadřuje i šéf IKEM Aleš Herrman: „Jednání začala už na přelomu dubna a května tohoto roku. Nyní mohu říci, že skončila pro IKEM s pozitivním výsledkem a dopadla k oboustranné spokojenosti. Navíc podle plánu ministra zdravotnictví by mělo dojít k přechodu Endokrinologického ústavu do IKEM, a i tuto změnu vítáme.“ U ostatních špitálů tak vstřícný přístup ale asi nelze očekávat. „Vyjednávání probíhá, ale nic není uzavřeno. S návrhy částečně souhlasíme,“ říká například ekonomický náměstek Fakultní nemocnice Motol Jiří Čihař. Bez bližších podrobností dodal, že management není spokojen s návrhy „v programech týkajících se odborností souvisejících s traumacentrem“. Motolská fakultní nemocnice by se dle plánu pojišťoven měla zúžit o 242 lůžek. V úvahu přichází také její sloučení s nedalekou Homolkou, jež by si ponechala jen své nosné obory – kardiochirurgii a neurochirurgii pro dospělé. Šéf Motolu Miloslav Ludvík se netají tím, že by mu transfer vyhovoval, ale na druhou stranu koliduje s plánem na převod Homolky pod Prahu. Jistou nespokojenost vyjadřuje i Všeobecná fakultní nemocnice, jež by měla zeštíhlit o bezmála 340 postelí. „Zatím jsme měli první úvodní jednání a nyní máme tři týdny na vyjádření k předloženým návrhům. Některé návrhy jsou pro nás obtížně akceptovatelné (např. snížení počtu psychiatrických lůžek),“ říká její náměstkyně pro léčebnou péči Markéta Hellerová.
7
Zpravodaj LOK-SČL květen - červen 2012 protože pacienti se budou léčit jinde, možná jen trochu dál,“ vysvětluje Nosek.
Ostatní nemocnice konkrétně neodpověděly s tím, že jednání teprve probíhají. Leckde možná bouřlivě. Jak se konstatuje v materiálu zdravotních pojišťoven, například s Bulovkou se nemohou dohodnout na redukci dětského oddělení a odmítají její požadavek na zvětšení neonatologie a ortopedie. Stejně tak Thomayerova nemocnice dozná výrazných změn. Měla by přijít skoro o čtvrtinu svých kapacit oproti loňskému roku. A možná v budoucnu i o dětské traumacentrum, které bylo nedávno rekonstruováno nákladem bezmála padesáti milionů korun, byť jeho kvality lidé z pojišťoven vysoce oceňují. Z medicínského hlediska by prý byl rozumný jeho přesun k dospěláckému traumacentru ve vinohradské fakultní nemocnici. „Thomayerku by čekala krásná budoucnost, kdyby se podařilo prosadit plán na výstavbu monobloku v její blízkosti a nedaleko IKEM, kam by se přestěhovala Všeobecná fakultní nemocnice z nevyhovujících prostor v blízkosti Karlova náměstí. Byť nápad všichni zainteresovaní považují za logický, nikdo nemá odvahu rozhodnout,“ připomněl hlas z okruhu zdravotních pojišťoven.
Rozhodne se na poslední chvíli? Jak je vidět, jednání zdaleka nedospěla ke konci. Přitom čas se krátí. Nemluvě o znechucení ministerstva zdravotnictví, které vystupuje jako faktický vlastník velkých pražských nemocnic. „Postup pojišťoven měl být jiný. Nemůžou si myslet, že nám přinesou omašličkované konkrétní dohody se zdravotnickými zařízeními. Tvrzení o konkrétních krocích musejí být podložena čísly,“ zdůrazňuje náměstek Nosek. Nezpochybňuje, že redukce musí dopadnout v plné míře i na fakultní nemocnice. „Nemá pochopitelně smysl škrtat po dvou třech lůžkách, nýbrž minimálně po stanicích či spíše po odděleních. Teprve takový zásah se odrazí v efektivitě systému. Nejde přitom o to, aby poklesly celkové náklady veřejného zdravotního pojištění,
Resort zdravotnictví nyní bude žádat, aby pojišťovny pozastavily aktivní jednání s nemocnicemi, na což již byla důrazně upozorněna Všeobecná zdravotní pojišťovna. Nejprve chce sestavit společné memorandum, v němž budou konkrétně vymezena technická, ekonomická a odborná kritéria, dle nichž se bude síť restrukturalizovat, a formulována dohoda o společném postupu a načasování kroků. Autoři Marcela Alföldi Šperkerová, EURO
Všichni si utahujeme opasky a lékaři chtějí přidat? Ať jdou, udeřil Cikrt Druhou polovinou roku budou patrně hýbat masivní protesty lékařských odborů. Ty to alespoň samy slibují, protože vláda s nimi prý nejedná a chce je podrazit. Někdejší mluvčí resortu zdravotnictví Tomáš Cikrt jejich požadavky
8
Zpravodaj LOK-SČL květen - červen 2012 považuje za nemorální. Jsou podle něho výsměchem všem lidem, kteří se musí uskromnit. Autor: Zbyněk Pecák Popisek: Tomáš Cikrt
lékařské komory a lékařských odborů,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Rozhýbe-li se podle něho trh práce, a pokud nebude uměle držen neadekvátními požadavky na
21.6.2012 21:47
Lékařský odborový klub v čele se svým předákem Martinem Engelem tvrdí, že jednání s vládou nikam nevedla, a proto musí přistoupit k tvrdým protestním akcím. Lékaři se prý cítí podvedeni a atmosféra v nemocnicích houstne. „Lékaři jsou zklamaní, rozzlobení. Zcela jasně se ukázalo, že vláda a političtí představitelé jsou ochotní naslouchat lékařům pouze tehdy, pokud jsou pod tlakem. Snaha o konstruktivní jednání ani akce symbolického významu nemají žádný smysl. Lékaři pochopili, že pokud chtějí něco ve zdravotnictví opravdu změnit, je třeba další protestní akce. A ta bude muset být samozřejmě dostatečně razantní,“ prohlásil šéf Lékařského odborového klubu Martin Engel. Čeští lékaři podle něho chystají spolupráci s kolegy ze zemí Visegrádské čtyřky a hromadné výpovědi budou podávat koordinovaně s nimi. Ministerstvo zdravotnictví je však jejich požadavkem šokováno, odbory podle něho svými stupňujícími požadavky podporují prohlubování nehospodárnosti v celém systému. Resort Leoše Hegera (TOP 09) také upozorňuje, že jen za poslední dva roky lékařům stouply mzdy o 16,2 procenta a ještě během letošního roku průměrný plat lékaře stoupne na 65 tisíc korun.
Utahujeme si opasky a lékaři chtějí víc. Výsměch! Bývalý mluvčí ministerstva Cikrt považuje rétoriku lékařských odborů za nemorální, a to zvláště v situaci, kdy dojde ke zmrazení valorizace penzí, a opasky si musí utahovat všichni. „To je výsměch všem občanům, kteří si musí utahovat opasky, protože jsme v krizi a nikomu nerostly platy tolik, jako lékařům. Já jsem za to, aby se měli ještě lépe, ale to nejde plošným navyšováním platů, ale řádnou reformou. Snížením počtu kapacit, na které jdou peníze a rozhýbáním trhu práce, mimo jiné i snížením zhoubného vlivu
plošné zvýšení, tak se kvalitní lékaři k větším penězům dostanou. „Navíc si myslím, že by jak Lékařský odborový klub, tak Česká lékařská komora měli tiše sedět v koutě a zpytovat svědomí jakéhože výtečného politika to dali naší politické scéně. Jim jde tak trošku o překrytí kauzy Rath,“ je Cikrt přesvědčen. Ten také zdůrazňuje, že při minulém lékařském protestu „Děkujeme, odcházíme“ ministru Hegerovi vytýkal, že jim příliš ustoupil, ale teď už prý ustoupit nemá absolutně kam. Odborům podle jeho slov jde spíše o politiku a o volby. Pokud opět lékaři začnou podávat hromadné výpovědi, měli bychom je dle Cikrta nechat odejít. „Je třeba ty výpovědi vzít a pak si nechat jen ty lékaře, kteří o to stojí. Jinou možnost už tentokráte nikdo mít nebude, podruhé už nelze takové ústupky udělat. Je vidět, že požadavky jsou stejně eskalované dál a za druhé opravdu není z čeho brát,“ varuje.
Nechtějí reformu, přišli by o vliv! „Ano, sice se tu kradou miliardy a chápu, že jsou lidé rozhořčeni, ale ve zdravotnictví víc peněz nebude a jedinou možností, jak se dobří lékaři dostanou k penězům je rozhýbání trhu práce a že nebude všem přidáno plošně a nepůjdou peníze do všech oddělení, která jsou třeba i nekvalitní. To je třeba redukovat stejně tak jako i počet míst, o která se ti lékaři ucházejí, a ono se to dá do pohybu,“ konstatoval Cikrt. Lékařské odbory by také měly vzít v potaz, že budou pozastaveny i valorizace penzí.
9
Zpravodaj LOK-SČL květen - červen 2012 Lékařské odbory prý nechtějí reformu, nechtějí žádné změny a nechtějí ani, aby lékaři museli bojovat o svá místa. „Chtějí pro všechny hromadně přidat. Tohle je od nich nemorální. Z veřejných zdrojů to nepůjde, protože tam není kde brát.
Pane Cikrte, lež má krátké nohy!
Odbory dobře vědí, že to celé skončí protesty! Pravým důvodem toho je posílit moc odborů, proto odmítají reformu, která by ji oslabila. Protože kdyby se nepřidávalo všem plošně a nebojovaly za to naše statečné odbory s komorou, tak na co by tu byly, že,“ podotkl Cikrt. „Jim jde skutečně o to, aby k protestům došlo. Je jim jedno, jaká je podstata problému, nemají žádnou odpovědnost, která by slušela lékařskému stavu. Nejsou schopni ani žádné sebereflexe, když už celé veřejnosti vidí, co byl David Rath zač. To viděli jen lidi, kteří se ve zdravotnictví léta pohybují. Chtějí protesty, protože to bude součástí politického boje, ostatně nás čekají různé volby, do kterých se chtějí zapojit. Těm šéfům z toho můžou plynout nějaká politická místa, levicové strany odbory podporují, vyhovuje jim, že se všem přidá stejně málo. Tohle je jejich vize a v konečném důsledku je to politická věc. Nejsou zase tak hloupí, aby nevěděli, že veřejné peníze nafukovací nejsou. Takže protesty budou a budou součástí politických kampaní,“ uzavřel rozhovor.
Václav Krása 17. 09. 2011 Česká televize se ve svém pořadu „Reportéři“, vysílaném v pondělí 12. září, zabývala způsobem privatizace nemocnice v Brandýse nad Labem. Tak jak je v Čechách obvyklé, byla privatizace výhodná především pro nové majitele, méně už pro město a pacienty. Vlastníci koupili nemocnici za necelých osm milionů, přitom pozemky v okolí špitálu následně prodali městu za třicet osm milionů. Město však pozemky kupovalo oproti slibu, že noví majitelé peníze použijí na oddlužení nemocnice. Samozřejmě, že se tak nestalo.
Jedním z protagonistů reportáže je bývalý vysoký státní úředník pan Tomáš Cikrt, který se stal jedním z vrcholných manažerů vedení společnosti, která koupila nemocnici v Brandýse nad Labem. Společnost PP Hospitals s.r.o. koupila nemocnici i s pozemky za více než 8 mil. Kč s tím, že převzala také dluhy ve výši 40 mil. Kč. Postupně tunelovala majetek proplácením neexistujících činností a omezovala činnost zdravotnického zařízení. Posléze nabídla PP Hospitals s.r.o. městu Brandýs nad Labem, že mu prodá pozemky za 38 mil. Kč, které město potřebuje k dalšímu rozvoji, se slibem oddlužení nemocnice.
10
Zpravodaj LOK-SČL květen - červen 2012 V reportáži je dojemné sledovat, jak pan Cikrt, jménem společnosti, přesvědčoval zastupitele města, že pokud koupí pozemky, dojde k oddlužení nemocnice a ta bude moci poskytovat komplementární zdravotní péči obyvatelům Brandýsa nad Labem a jeho spádové oblasti. Zastupitelé města se nechali výmluvností pana Cikrta přesvědčit, ale jak se dalo očekávat, společnost dluhy neuhradila, a peníze inkasoval majitel nemocnice. Na tomto příběhu by nebylo nic překvapivého, protože podobných kauz se stává v naší zemi mnoho. Zarážející je, že jedním z hlavních protagonistů této tunelovací akce je člověk, který ještě nedávno, společně s panem ministrem Julínkem, přesvědčoval národ, že jejich reforma je to nejlepší co naše zdravotnictví a občané potřebují. Pan Cikrt byl tváří reformy. Je evidentní, že pan Cikrt musel vědět o tom, že nemocnice je tunelována, neboť se velmi dobře vyzná v managementu zdravotnických zařízení. Musel vědět, že peníze za pozemky nepůjdou na oddlužení nemocnice, protože vedení společnosti se systematicky snažilo vyždímat maximum prostředků pro sebe. To znamená, že vědomě zastupitelům města lhal. Dnes nás noví pani na ministerstvu zdravotnictví znova přesvědčují o tom, že když budeme platit více, tak budeme mít lepší zdravotní péči. Je to stejný koncept, který občanům vnucovali pan ministr Julínek a pan Cikrt. Pan Cikrt však panu ministrovi Hegerovi udělal, svým angažmá v Brandýské nemocnici, medvědí službu. Kdo jedno lže, lže pokaždé. Naštěstí v tomto případě se ukázalo, že lež má krátké nohy, ale uvěřit zdravotnickým reformám může dnes málokdo.
Privatizace brandýské nemocnice skončila rozkradením
nemocnic. Jednou z nich byla i nemocnice v Brandýse nad Labem. Majitelé PP Hospitals koupili nemocnici za necelých osm milionů, ačkoliv její okolní pozemky následně prodali městu za 38 milionů. Lukrativní nemovitosti tedy zpeněžili, nemocnici zadlužili ještě více, aby ji vzápětí prodali. Reportéři ČT ovšem nyní zjistili, že město tyto pozemky koupilo oproti slibu, že noví majitelé tyto peníze použijí na oddlužení nemocnice. Existuje o tom dokonce i záznam ze zasedání zastupitelstva. Vlastníci se nicméně slibu nedrželi a peníze skončily na jiných účtech.
Nemocnice v Brandýse nad Labem Nemocnici se sedmdesátiletou historií koupila firma jménem PP Hospitals. Za necelých osm milionů korun získala budovy a pozemky v desetinásobné hodnotě, jakožto kompenzaci toho, že zároveň s nemocnicí převzala i čtyřicetimilionový dluh nemocnice, který bude muset nový majitel v nejbližší době řešit. Tuto privatizaci nemocnic, včetně té v Brandýse nad Labem, prosadila ODS bývalého středočeského hejtmana Petra Bendla, který celou kauzu nyní řeší jako "nepříjemnou a nešťastnou".
Vyjádření Petra Bendla, bývalého hejtmana Středočeského kraje:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivnect24/136461-privatizace-brandyske-nemocniceskoncila-rozkradenim/
"K celé té kauze můžu říci, že je samozřejmě nepříjemná, nešťastná a je třeba opravdu došetřit, jestli se tam někdo něčeho nedopustil. Jestli to, co se tam pak následně dělo po privatizaci, jestli to bylo v pořádku, v souladu se zákonem a padni komu padni. Prostě je třeba otevřeně říct, co, kdo, kde rozhodoval a jak rozhodoval, ale víc k tomu říct neumím."
Brandýs nad Labem – Zastupitelé Středočeského kraje v roce 2007 rozhodli o prodeji deseti
Nemocnici zprivatizovala v roce 2007 firma jménem PP Hospitals. Dnes však patří Petru
16. 9. 2011 10:00, autor: Martin Bahenský
11
Zpravodaj LOK-SČL květen - červen 2012 Švikovskému, který ze současných potíží viní právě bývalého představitele PP Hospitals Martina Vojtíška, který mu ji loni v říjnu prodal. V únoru letošního roku ale Vojtíškův známý navrhl nemocnici do konkurzu. Když nový majitel Petr Švikovský zjistil, že koupil tzv. zajíce v pytli, podal na Vojtíška trestní oznámení. Podezírá ho, že nemocnici vytuneloval a konkurzním návrhem se snaží zamést stopy.
Martin Vojtíšek, představitel PP Hospitals Petr Švikovský tvrdí, že trestná činnost Martina Vojtíška je velmi rozsáhlá. Údajně do nemocnice chodily faktury na neexistující služby a neexistující dodávky zboží, které se následně proplácely bez jakýchkoliv skrupulí, a to právě firmám bývalých vlastníků. Bývalý vlastník Martin Vojtíšek s médii komunikuje pouze přes mluvčího Tomáše Cikrta. Podle něho chce Vojtíšek nechat v klidu pracovat policii, než se celé šetření uzavře, a proto prý nebude poskytovat žádná vyjádření.
nemocnice platila v roce 2008, tedy v době, kdy ji vlastnil Martin Vojtíšek, za fiktivní poradenství. Peníze inkasovala i Vojtíškova rodinná firma Medigroup. Neboli penězi z nemocnice se Vojtíšek odměňoval za to, že radil sám sobě. V účetnictví nemocnice chybí doklady o těchto platbách v celkové výši přesahující 3 miliony korun. Fiktivní obchody nejsou ale jediným prohřeškem, na který kontroloři v nemocnici přišli. Další nesrovnalosti zjistili, když prověřovali obchod s nemocničními pozemky. Majitelé nemocnice je v roce 2009 prodali brandýské radnici za 38 milionu korun. Tedy pětkrát dráž, než kolik je stála celá nemocnice. MF Dnes už dříve napsala, že šestnáct z 38 milionů obratem skončilo u jedné konkrétní firmy. Ta měla za nemocnicí pohledávku. Podle kontroly FÚ ovšem peníze ve skutečnosti inkasovala jiná firma - IPC SW patřící bývalému majiteli nemocnice, nám již známému Ing. Martinu Vojtíškovi. Na jednání zastupitelstva ohledně prodeje pozemků byl přítomen i mluvčí nemocnice pan Cikrt. Zde zaznělo z úst majitelů, resp. mluvčího majitele, že peníze budou použity na sanaci nemocnice, popř. na další rozvoj nemocnice. Z těchto peněz však neskončila v nemocnici ani koruna. Brandýská radnice si ale toto ve smlouvě o koupi pozemku neošetřila a spoléhala tak na dobré slovo nového majitele, které je doložitelné záznamem z jednání radnice. Podle starosty Brandýsa nad Labem Ondřeje Přenosila (ODS) ale nelze diktovat prodávajícímu, jak má s penězi naložit.
Městské zastupitelstvo nad Labem, 10. 9. 2009
Brandýs
Tomáš Cikrt, mluvčí Medigroup, a.s.
Tomáš Cikrt, mluvčí Medigroup a.s.:
Výhodný byznys aneb sám sobě poradcem
"Je tady zájem rozvíjet nemocnici, zachovat nemocnici, aby byla k dispozici obyvatelům Brandýsa nad Labem a okolí."
Reportéři ČT získali protokol z kontroly, kterou v nemocnici provedl finanční úřad. Podle něj
12
Zpravodaj LOK-SČL květen - červen 2012 Reportéry ČT zajímalo, jak na tento svůj příslib na schůzi zastupitelstva bude nyní Tomáš Cikrt reagovat. Ten ale konstatoval, že jeho důvěra k nám je "absolutně nulová", a proto nebude komentovat "nějaké video", které mu pustíme. Nemocnice je dnes v insolvenci a hrozí, že zkrachuje a pro pacienty se její brány definitivně zavřou. Podle primáře Tomáše Němce celá tato záležitost velmi znejišťuje chod nemocnice, ztěžuje přijímání nových zaměstnanců a vytváří nejistotu zaměstnanců. Celý případ už šetří policie.
Má tabulkový systém odměňování budoucnost? Medical Tribune 03.05.2012 Zdroj: Medical Tribune
8/2012 09:23
V souvislosti se zvyšováním platů lékařů v rámci naplnění memoranda ministra Hegera a lékařů se ve společnosti opět objevují úvahy týkající se platového systému ve zdravotnictví. Mnozí komentátoři vyzývají k jeho zrušení a kompletnímu přechodu na smluvní platy. Redakce Medical tribune proto oslovila odborníky s následujícími otázkami: Mají podle vás tabulkové platy smysl? Souhlasíte s názorem na jejich zrušení a zavedení osobního hodnocení?
Souhlasíte s názorem na jejich zrušení a zavedení osobního hodnocení? Proč?
MUDr. Petr Chudomel, ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s. V nemocnicích, které jsou obchodními společnostmi, a těch je na našem území většina, se odměňování řídí zákonem o mzdě a tabulkové platy zde de facto neexistují. Alespoň ne v takové podobě, jakou stanoví vládní nařízení pro státem řízené nemocnice (fakultní nemocnice). Jsem přesvědčen, že zrušení tabulkových platů v příspěvkových organizacích může být tedy zcela legitimním krokem. Vytvoří prostor pro spravedlivější ohodnocení lékařů i středního zdravotního personálu, neboli umožní zvýhodnit ty pracovníky, kteří jsou kvalitní, vzdělaní, pracovití – tedy nepostradatelní. Každá mince má však dvě strany, a tak i opak je možný. Faktem je, že zrušením tabulek nastává pro zaměstnance i management zdravotnického zařízení určitá míra nejistoty, která vyvolá ze strany odborových organizací jednání o výši mezd, a to bude management nemocnic něco stát. Neexistence platových tabulek ve státních nemocnicích bude lékařům i sestrám ku prospěchu. V současné situaci, kdy je ve většině nemocnic aplikován zákon o mzdě, je naopak nemožné požadovat zavedení mzdových tabulek platných pro všechny nemocnice, jak je někdy požadováno, protože neexistuje nástroj, jak toto, v době různorodých vlastnických vztahů ve zdravotnictví (fakultní přímo řízené nemocnice, krajské, soukromé…), prosadit a garantovat.
MUDr. Pavel Vepřek, poradce ministra zdravotnictví ČR
V souvislosti se zvyšováním platů lékařů v rámci naplnění memoranda ministra Hegera a lékařů se ve společnosti opět objevují úvahy týkající se platového systému ve zdravotnictví. Probíhají živé debaty o smyslu tabulkového systému a jeho kladů a záporů. Mnozí komentátoři vyzývají k jeho zrušení a kompletnímu přechodu na smluvní platy. Oslovili jsme proto odborníky s následujícími otázkami: Mají podle vás tabulkové platy smysl?
Osobně si dlouhodobě myslím, že výše příjmu zdravotnického pracovníka v nemocnici by se měla primárně odvíjet od pozice, kterou zastává, a nikoli od počtu frček na rameni nebo míry sympatií vedení. Plat kvalifikovaného lékaře má pokrývat všechny aktivity, jež v daném zařízení vyvíjí, a neměl by být dále parcelován. Nastavení výše platu pro každou pozici patří do kompetence jednotlivých nemocnic, protože je v příčinné vazbě na jejich hospodaření a na regionální situaci na trhu práce. Nemocniční péče je kolektivním dílem, proto diferenciaci odměn podle výkonnosti
13
Zpravodaj LOK-SČL květen - červen 2012 nepokládám za příliš prospěšnou. Vždy je možné zpochybnit její „spravedlivost“, a tím může být sypán písek do tolik potřebné vzájemné kooperace. Preferuji provázání cílové odměny s hospodářským výsledkem nemocnice před její vazbou na výkonnost jednotlivých oddělení nebo zaměstnanců.
Doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc., Asklepion – Lasercentrum Praha, s. r. o. Tabulkové platy jsou absurdní nesmysl. V našem zdravotnictví se řídíme tržními principy v přímo hrazené léčbě a nikoho tam ani nenapadne takové odměňování zřizovat. Trh nutí lékaře být co nejlepšími, studovat, být k dispozici pacientům, a pak jsou logicky odměňováni podle výsledků, ti dobří mají násobky tabulkových platů. Proč řešit, kolik kdo má let praxe či zda je učitel? Délka kariéry může také znamenat roky od poslední atestace a posledního tréninku, třeba i 30 let… Polokapitalismus vládne u ambulantních specialistů. I tam však více trhu znamená lepší služby nemocným. Složitější je to v nemocnicích. Souvztažnost mezi kvalitou práce a platbami od zdravotních pojišťoven se hledá těžko. Velmi často se špatný lékař – který „splní body a hospitalizace“, ale neléčí – nemocnici vyplatí více než vyhledávaný a uznávaný odborník, jenž soustavně a nevyhnutelně překračuje všelijaké limity. Část lékařů je vlastně z ekonomického hlediska numerickými položkami k naplnění Přílohy číslo 2 ZP. Pak chápu, že chtějí mít lékaři skrze své odbory zajištěn svůj podíl na obratu nemocnice. To bych ale spíše než tabulkovými platy řešil regulací nepodkročitelného procenta obratu směřovaného na mzdy. S dělením podle zásluh managementem. Tak zajistíme všechny lékaře a jakžtakž odměníme ty dobré. Nemocnice žijí v podmínkách socialistického plánování, toto by mohla být řekněme „perestrojka“.
MUDr. Lukáš Velev, Nemocnice Jihlava, p. o.
ředitel
Dovolím si odpovědět jako ředitel i jako lékař. Podle mě „tabulkové platy“ nejen lékařů, ale všech zdravotníků (nebo aspoň klíčové části) zatím stále smysl mají. Obdobné bude platit u všech profesí, které neprodukují přímo obchodovatelné hodnoty.
Hodnotový systém české společnosti, pokleslá politická kultura, vztah politiků ke zdravotnictví i absence principů občanské společnosti neskýtají záruku ohodnocení lékařské práce odpovídající stupni její náročnosti a požadavkům na vzdělání. Důkazem pokřivených vztahů je celá řada nesmyslných experimentů v resortu, naposledy zcela nekoordinovaná a chaoticky „zběsilá“ restrukturalizace lůžkové péče v režii politiků a zdravotních pojišťoven. České zdravotnictví a rozhodující politické subjekty v něm jsou pod silnou kuratelou komerčních subjektů, zejména farmaceutických firem a dodavatelů zdravotnické techniky. V protikladu k tomu jsou výstupy systému stále ovlivněny socialistickým pohledem na lékaře jako „opraváře těl dělnické třídy“. Zcela nelogicky je toto vnímání silnější u lidí ve vybrané části tzv. pravicového myšlenkového spektra. V takovém prostředí nemůže vzniknout reálné, chcete-li tržní ohodnocení práce lékařů a zdravotníků. Příměr, jejž kdysi použil prof. Pavel Pafko po úspěšné operaci prezidenta Václava Havla, tedy že jeho operace stála méně než oprava vládního mercedesu,
zůstává stále platný. Jako legitimní však vnímám diskusi, zda je nezbytné stanovit platy striktní tabulkou se zaručeným růstem, podmíněným věkem. Podle mého by měla být garantována minimální úroveň příjmů jednotlivých profesních skupin, odpovídající nárokům na celoživotní vzdělávání, úroveň požadovaných znalostí a dovedností, profesní odpovědnost, náročnost práce. Tomu ale také musejí být přizpůsobeny kalkulace úhrad a zaručený příjem zdravotnických
14
Zpravodaj LOK-SČL květen - červen 2012 zařízení. Kvalitní zdravotnictví nemůže být levné. Může být pouze více či méně efektivní. České zdravotnictví měřeno demograficky a výsledky léčby efektivní je, vzdor excesům, jako je robotická chirurgie, kybernetický nůž, nelogická alokace vybrané techniky. Efektivity dosahuje díky relativně nízkému ohodnocení zdravotníků.
MUDr. Miloš Voleman, místopředseda LOK-SČL V současné situaci máme systém, kdy mají nemocnice různé zřizovatele, ale jsou financovány z jednoho finančního zdroje. Dělají stejnou práci, jsou v jednotném systému zdravotního pojištění, ale na zaměstnance těchto nemocnic se vztahují různé platební předpisy. Myslíme si, že tento stav je špatný – nemocnice nejsou v systému veřejného zdravotního pojištění komerčními subjekty a rozhodně by se na ně neměly vztahovat principy platné pro komerční organizace. Volně smluvní mzda je prostředek pro subjekty, které by měly produkovat zisk. V okamžiku, kdy jsou nemocnice v tomto systému zaměřeny ne na tvorbu zisku, ale na poskytování veřejné služby, by jejich zaměstnanci měli být odměňováni nikoli podle komerčního systému, ale podle jiného. Co se tabulkových platů týká, ty už ve své podstatě zrušeny byly. Místo nich existuje pásmové odměňování a možnost smluvního sjednání platu je dnes velmi široká. Proto byly tabulkové platy vlastně v tichosti zrušeny, aniž by se o tom nějak mluvilo. Je už věcí organizace, zda tabulkový plat
přihlížet může, ale také nemusí. Řešit nyní zachování či zrušení tabulkových platů ve chvíli, kdy byly už vlastně de facto zrušeny, je trochu irelevantní. LOK-SČL však usiluje ještě o jinou věc – jde o záležitost, již jsme přebrali z okolních zemí. Chceme, aby měli všichni zaměstnanci systému veřejného zdravotního pojištění garantován minimální plat a případná navýšení aby byla zcela v kompetenci zaměstnavatele. Mělo by být úplně jedno, kdo je zřizovatelem – město, kraj, stát… Co se komerční sféry týká – tam už je to zcela na libovůli zaměstnavatele. Pokud by však zařízení fungovalo ve sféře veřejného zdravotního pojištění, platila by pro něj stejná pravidla. Tím by se současný systém prudce zjednodušil. Problémem u nás je, že minimální mzda pro lékaře je bez ohledu na kvalifikaci uzákoněna na 16 600 Kč hrubého, což je žalostně málo. Minimální mzda by se podle nás měla odvíjet od průměrného platu a nastupující lékař by měl mít garantován nástupní plat ve výši jeden a půl násobku průměrné mzdy v ČR. Plně kvalifikovaný specialista ve vedoucí funkci by pak měl mít garantován trojnásobek průměrné mzdy v ČR. Tento návrh připravujeme formou zákona a bude se o něm hovořit na příštím sněmu LOK-SČL. Medical Tribune
Zpravodaj LOK-SČL měsíčník občanského sdružení vydávaný pro potřeby členské základny Vydavatel: LOK-SČL, občanské sdružení Drahobejlova 52, Praha 9, PSČ: 190 00 Telefon: 605 488 793, 603 515 781, záznamník a fax: 284 810 576 Číslo účtu: 124712309/ 0800IČ: 63830001 Web: www.lok-scl.cz
vzachová či nikoli. V tabulkách je navíc řečeno, že existují platové třídy a platové stupně. Platová třída závisí na postavení a kvalifikaci zaměstnance, zatímco platový stupeň je automatické zvyšování platu podle odpracovaných let. Systém tříd stále funguje, ale platové stupně byly v tichosti zrušeny. K odpracovaným letům nyní zaměstnavatel
15
