Penzion Za dubem je otevřen historikům, cestovatelům i spolkům 53

1

Slovo starosty… Josef Vilhelm Co projednala Rada městyse Peruc Vývoz objemného a nebezpečného odpadu Co projednalo zastupitelstvo Hospodaření městyse Peruc za 1.pololetí 2016 Co se povedlo a co nás trápí Vesnická olympiáda Mikroregionu Perucko Peruc opět ožila Dožínkami a letos i mistrovstvím republiky v orbě 3. setkání rodáků a přátel Pátku Loučení s prázdninami ve Stradonicích Léto 2016 ve Stradonicích Klub žen Stradonice připravuje Kulturní sdružení Václava Krejného v Černochově Hasičské odpoledne pro děti v Telcích Dětský den v Hřivčicích Stanování na hřišti v Hřivčicích Den stromů Tradiční pouť v Hřivčicích Tábor Peruc 2016 Mateřská škola informuje Peruc se mění Jak jsme zničili Peruc

"Sám, kdož jsi bez viny, hoď první kamenem" NAUČNOU STEZKOU PERUCKO „ v bačkorách“ - 24. díl Z Galerie u Plazíka 7.setkání rodáků

Penzion Za dubem je otevřen historikům, cestovatelům i spolkům Obrázky ze života Marie Havlíkové, učitelky z Peruce (4.část) Tetřev hlušec na Perucku Hola, hola knihovna volá Pozvánka knihovny na setkání „Strašidel se nebojíme“ 12. Plutofest Peruc Houbaři pozor! Sledujte výskyt křižáka pruhovaného Předvánoční tržnice Otvírací doba pensionu Za dubem Program kina na říjen – prosinec 2016 Společenská kronika Redakční rada, kontakty

2

3 4 6 9 10 11 12 14 16 18 21 22 23 24 26 27 28 29 30 32 34 35 38 40 42 46 50 53 54 59 60 61 62 64 65 66 67 68 70 71

Úvod do Zpravodaje jsem připravoval před dožínkami vzhledem k tomu, že uzávěrka byla 15.9.2016. Nakonec jsme se dohodli, že uzávěrku posuneme, abych mohl pár řádků věnovat dožínkám. Předně bych rád poděkoval všem, kteří se o zdárný průběh i v tak náročných klimatických podmínkách postarali. Bohužel poprvé, jak jsem slyšel od pamětníků, na dožínkách pršelo. Samozřejmě, že se našlo i pár hlasů, proč jsme termín posunuli? Odpověď je jednoduchá a rozhodně to není výmluva. Dožínky jsou Ústeckého kraje a kraj je platí. S krajem jsme se dohodli, že by na Peruci v rámci dožínek mohlo být i 43. mistrovství republiky v orbě. Termín, který byl z důvodu konání mistrovství Evropy v Anglii možný, byl 17.9.2016. Na to, že pršelo a napršelo cca 70mm vody, byla účast na dožínkách dobrá a orba proběhla také ke spokojenosti oráčů. Počasí je jedna z věcí, kterou ovlivnit neumíme a ani nemůžeme. Co, ale ovlivnit můžeme, jsou mezilidské vztahy. Stížností na radnici je čím dál více. Rád bych touto cestou požádal občany, aby si neznepříjemňovali život, protože život je docela příjemný a krátký. Na mimořádném zastupitelstvu se neschválila smlouva o smlouvě budoucí na prodej zámeckého parku. Důvodem byl zájem dalšího zájemce, který musel být respektován. O dalším průběhu v této problematice budou včas občané informováni na vývěsce a na internetových stránkách městyse Peruc. Ve zpravodaji se nově můžete seznámit s hospodařením městyse Peruc za 1. pololetí 2016 pomocí grafů. V podávání těchto informací budeme pokračovat. Závěrem bych Vám rád připomněl, že 7. – 8. října 2016 se konají volby do krajského zastupitelstva a vy můžete svojí účastí vyjádřit svůj názor, kdo nás bude další volební období zastupovat.

Radomír Bláha – starosta městyse Peruc

3

Zemřel Josef Vilhelm - starosta Městyse Peruc v letech 1990 – 2006 ( * 16. 12. 1938 - † 1. 9. 2016 )

Těžko se mi píše o někom, koho jsem si velmi vážila, měla ho ráda…a ON už tady není. Jeho odchod je příliš bolestný a při jeho životním elánu těžko uvěřitelný! „Nezemřel, kdo celý život obětoval druhým a zbudoval si v jejich srdcích mohylu lásky a vděčnosti.“ Kde začít? Nastoupila jsem na radnici do funkce místostarostky na podzim roku 1994. On už byl „mazák“, měl za sebou ve funkci starosty už jedno volební období. Zkraje mne celkem přehlížel, byl pořád v jednom kole, dalo by se říci „v poklusu“, a já měla pocit, že bych ho svými dotazy zdržovala. A tak jsem se musela sama prokousávat a samostudiem zjišťovat, o co vlastně na té radnici jde… Občas mě pověřil nějakým úkolem a pomalu si mne „oťukával“. Asi jsem se osvědčila, protože pak to začalo! Svěřoval mi další a další úkoly a já jsem byla ráda, že mi důvěřuje – stali se z nás výborní parťáci. O nějaké pracovní době nemohla být ani řeč, vždycky říkal, že den má 24 hodin… Ještě štěstí, že jsem už měla velké děti, protože jinak bych s ním nemohla „držet krok“. Ale i tak to bylo náročné, ale nelituji toho. Během těch 12ti let spolupráce se z nás stali nejen výborní kolegové, ale troufám si říct i přátelé. Měla jsem tu čest pracovat vedle člověka, který byl ohromně pracovitý, obětavý, poctivý, přímý a nezištný. Měl rád lidi. Pokud mohl, tak každému pomohl a často mi říkal, že my jsme na radnici pro lidi, a ne lidi pro nás. Svou 4

práci miloval – pro něho to bylo spíše poslání! Když jsem mu říkala, že to s tou prací přehání a že zanedbává svou manželku, vždycky mi odpověděl, že má hodnou a chápající ženu. Neuměl odpočívat a za celou dobu našeho působení na radnici si nevzpomínám, že by zůstal doma kvůli nějakým zdravotním potížím… A dovolená? To bylo pro něho zbytečné slovo. O výsledcích jeho práce nebudu psát. To by mi nestačil celý zpravodaj! Každý to mohl posoudit během jeho působení ve funkci starosty po dobu 16ti let. Ale co musím alespoň zmínit, bylo jeho zapálení pro věc. Když se pro něco rozhodl, tak to vždy dotáhl do konce. Třeba Muzeum české vesnice! Takřka všechny vystavované exponáty prošly jeho rukama počínaje různými drobnostmi řemeslníků, přes kuchyňské náčiní až po velké zemědělské stroje! Ty menší vytahoval ze zarostlých rumišť, bodláků a křoví vlastníma rukama – jenom mi vždycky podal sako, aby si ho nezašpinil . A jak

vypadala sýpka před

rekonstrukcí, si jistě mnozí pamatují…! Však si také považoval návštěvy tehdejšího ministra kultury ČR Pavla Dostála, který přijal nabídku k návštěvě naší obce u příležitosti slavnostního otevření muzea. Neštítil se žádné práce. Námitku, že něco nejde, neuznával a vždy hned dokázal, že to jde! A tak to bylo vždy!

Titul Vesnice roku Ústeckého a

Karlovarského kraje, kterou obec Peruc získala ve velké konkurenci v roce 2000, určitě nebyl zadarmo… Tohoto vítězství jsme si velmi vážili, neboť soutěž vyhlašuje každoročně společně Spolek pro obnovu venkova, Svaz měst a obcí a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. A hodnotící komise byla velmi přísná! A to byla pro něj výzva…! Rád přijímal výzvy, nerad se vzdával, nerad prohrával – bohužel, svou nejtěžší bitvu nakonec prohrál… Helena Halamová

5

Výběr ze schůze dne 20. června 2016 Rada městyse Peruc pravidelně zasedala i v letních měsících. Začátkem léta schválila souhlasné stanovisko k projektové dokumentaci na Revitalizaci železniční trati Louny – Lovosice. Pro žáky z naší základní školy odsouhlasila příspěvek v celkové výši 16 500 Kč na jejich podzimní ozdravný pobyt. Rodiče tak díky tomu ušetří na jedno dítě 500Kč. Ve dvou případech (pro paní Hotovou a panu Šubrta) umožnila využít společenský sál nad hostincem v Hřivčicích za standardní cenu 500 Kč pro soukromou oslavu. Radní také přivítali iniciativu paní Soni Hozmanové z Černochova s vybudováním dřevěné „zahrádky“ pro venkovní posezení hostů černochovského hostince. Nájemkyně tohoto restauračního zařízení si ji může na vlastní náklady zbudovat za předpokladu, že bude odstranitelná a nebude zasahovat do místní komunikace a ohrožovat bezpečnost silničního provozu. Na žádost hasičů starosta z pověření rady odhlásil signál požární sirény v Peruci. Perucká jednotka sboru dobrovolných hasičů bude do akce povolávána již jen prostřednictvím systému AMDS. Pan Josef Jelínek z Pátku obdržel materiál na obnovu veřejného chodníku podél svého domu. Výběr ze schůze dne 29. června 2016 Těsně před letními prázdninami radní nechali na úřední desku vyvěsit záměr uzavřít Smlouvu o smlouvě budoucí kupní o převodu nemovitých věcí mezi Městysem Peruc, jako budoucím prodávajícím, a Dominikou Matušovou z Jičína, jako budoucí kupující, která se týká pozemků z části tvořících zámecký park v Peruci. Tento záměr museli později posoudit ještě zastupitelé. Rada dále s účinností od 1. srpna 2016 zvýšila vstupné do Muzea české vesnice v Peruci na 40 Kč pro dospělé a 30 Kč pro důchodce a děti od 6 do 15 let. Místní skupina Českého červeného kříže dostala povolení uskutečnit dva ohňostroje. Jeden 22. července 2016 v peruckém kempu, druhý 13. srpna 2016 na hřišti v Hřivčicích. Vždy ještě před 22. hodinou. Městys také v reakci na výpověď dosavadního nájemce vyhlásil výběrové řízení na nového provozovatele pohostinství v Telcích. Výběr ze schůze dne 18. července 2016 V červenci na základě proběhlého výběrového řízení radní přidělili zakázku „Bezpečný chodník v Peruci“ litoměřické společnosti S-BAU BOHEMIA. Tato firma se zavázala opravit pěší komunikaci od základní školy směrem ke knihovně za cenu 890 523 Kč (s DPH) a poskytnout záruční dobu na stavební práce v délce 6

10 let. Druhý zájemce byl o více než 100 tisíc korun dražší, třetí nedodal všechny požadované dokumenty. Protože se nepřihlásil žádný zájemce o pronájem teleckého hostince, bylo vyhlášeno druhé kolo výběrového řízení na jeho provozování. Nebytové prostory v budově bez čp. u peruckého koupaliště byly na tři roky pronajaty paní Šárce Polákové z Peruce, která si zde zřídila stánek s občerstvením. Nájemkyně se podílela polovinou nákladů na zřízení elektrické přípojky. Místnost tělocvičny v bývalé černochovské škole si za cenu 100 Kč měsíčně (+ náklady na energie) pronajala paní Soňa Hozmanová z Černochova. Nájemní smlouvu na pozemek p.č. 146/2 v k.ú. Černochov o výměře 448 / m2 uzavřela paní Anna Kornová z Černochova. Městys projevil zájem o budovy, které stojí na jeho pozemcích v areálu páteckého zámku, a přitom patří již neexistujícímu Okresnímu úřadu v Lounech. Proto o jejich bezúplatný převod požádal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Za cenu 7000 Kč bylo objednáno natočení propagačního videopořadu pod názvem „Cyklotrasa Peruc, Slavětín, Louny“. Do projektu v části Peruce je zařazena trasa Radonice – Pátek - Stradonice – Peruc. Radní naopak neschválili účast v elektronické aukci o koupi pozemku p.č. 808/9 o výměře 268 m2 v k.ú. Radonice nad Ohří. Pozemek by mohl rozšířit radonické sokolské hřiště, ale je nabízen za příliš vysokou vyvolávací cenu. Výběr ze schůze dne 8. srpna 2016 V srpnu radní schválili kompletní rekonstrukci veřejného osvětlení ve Stradonicích. 72 kusů spořivých a moderních LED svítidel značky VOLTANA 2 a 3 obec zakoupí u lounské společnosti PS-světelné zdroje. Ta je nabídla za nejnižší cenu 392 040 Kč (s DPH). Jejich montáž a opravu stožárů provede za cenu 143 034 Kč (s DPH) firma Vladimír Halama – ELMONT z Peruce. Obnovu tzv. Konstitučního kříže na náměstí v Peruci zařídí Markéta Kynclová, restaurátorka ze Stradonic, za cenu ve výši 98 tisíc Kč (není plátce DPH). Další dva oslovení kameníci cenové nabídky nedodali. Vyměnit poruchový plynový kotel je třeba v budově zdravotního střediska v Peruci. Za cenu 105 100 Kč (s DPH) se toho ujme firma Petr Lapec z Telec. Schválena byla též instalace ústředného topení s kotlem na tuhá paliva do prostorů pohostinství ve Stradonicích za cenu do 150 tisíc korun. Rada dále odhlasovala výměnu již poškozeného lina na schodišti ve zdravotním středisku v Peruci a v místnosti kadeřnictví ve stejné budově. Za cenu 22 846 Kč (není plátce DPH), respektive 24 364 Kč (není plátce DPH). Podlahovou krytinu vyměnil Jakub Vanický z Telec.

7

Schválením prošly i Smlouvy o smlouvách budoucích o zřízení věcného břemene – služebnosti na některé pozemky vesměs u železničních zastávek v k.ú. Pátek u Loun a Radonice nad Ohří se Správou železniční dopravní cesty. V neposlední řadě bylo vyhověno žádosti hřivčických sportovců zastoupených panem Jaroslavem Kottem na bezúplatné letní využívání buňky na hřišti v Hřivčicích. Podmínkou je uhrazení spotřebované elektrické energie a udržování pořádku. Pro další body již radní ruku nezvedli. Jednalo se o druhou žádost o prodej pozemků pod peruckým zámeckým parkem, žádost o prodej vodovodní jímací štoly a přilehlého pozemku na Dýbři a žádost o prodej dvou parcel u železničního přejezdu ve směru k peruckému vodojemu. Odmítnutí se dočkal též návrh České pošty na ukončení nájemní smlouvy na prostory pošty v Pátku a návrh na účast v elektronické dražbě na koupi bývalého vážního domku v Pátku. Protože termín pro podání žádosti o dotace již vypršel koncem května, musela být zamítnuta i žádost o finanční příspěvek ve výši 5 000 Kč pro Diakonii ČCE – Středisko Praha. Zvolení zástupci se závěrem ještě seznámili s odmítnutím společnosti Penny Market, aby doručovala své reklamní letáky i do poštovních schránek v obcích Telce, Stradonice, Pátek a Radonice nad Ohří. Výběr ze schůze dne 29. srpna 2016 Hostinec v Hřivčicích se dočká nové fasády. Radní se shodli, že její opravu provede perucká společnost Tomáš Kučera za cenu 144 031 Kč (s DPH). Druhý v pořadí, taktéž perucký Zdeněk Beneš, byl dražší pouze o zhruba 2 a půl tisíce Kč. Cenovou nabídku dodala i třetí oslovená firma, Václav Holý. Ten v ní ale použil jiný typ omítky, než požadoval městys, a proto nemohl být s dalšími dvěma uchazeči porovnán. Ve Stradonicích ve směru na Chrastín loni vyrazil podzemní pramen, který zatopil několik soukromých zahrádek. Pro nalezení efektivního řešení radní zadali vypracování projektu na odvodnění pozemků projektantovi Jiřímu Kubelkovi ze Žatce. Cena 22 tisíc (není plátce DPH) zahrnuje i získání příslušných povolení na vodoprávním úřadě. Dotaci 20 000 kč přiklepla rada panu Josefu Perglerovi ze Žatce, který si u svého domu ve Stradonicích vybudoval domácí ČOV. Výběr ze schůze dne 12. září 2016 Městys využije další šanci na snížení ceny dodávky elektřiny pro roky 2017 a 2018. Výhodnější nabídku u společnosti ČEZ pro něj vyjednal Jiří Jirgl – energetické služby z Karlových Varů. Roční úspora by oproti původním cenám měla činit cca 365 tisíc korun (s DPH). 8

Podáme také žádost k ministerstvu pro místní rozvoj o dotaci na výstavbu nového dětského hřiště v Peruci v roce 2017. Následující rok se do rozpočtu zařadí i suma na nákup traktorového návěsu TN CTS 08-41. Pro zabezpečení klidu a bezpečnosti bylo odsouhlaseno najmutí ostrahy po dobu trvání letošních Krajských dožínek Ústeckého kraje za cenu 4400 Kč. Rada městyse dále doporučila zastupitelstvu schválit koupi pozemku p. č. 211/1 o výměře 58 m2 v k.ú. Peruc za částku 30 Kč/m2. Pozemek tvoří část zelené plochy a místní komunikace v Lesní a Spojovací ulici.

Jan Vnouček, místostarosta Vývoz objemného a nebezpečného odpadu podzim r. 2016 Termíny svozových dnů : 03.10.2016

Pondělí

Černochov, Chrastín

10.10.2016

Pondělí

Pátek

17.10.2016

Pondělí

Radonice

24.10.2016

Pondělí

Stradonice

31.10.2016 Pondělí

Telce

7.11.2016 Pondělí

Hřivčice

Nebezpečný a objemný odpad odložte před svou nemovitost večer před svozovým dnem. Do objemného odpadu nepatří suť! Vývoz objemného a nebezpečného odpadu se nebude provádět od podnikatelů!!!

Jaroslava Prailová 9

Mimořádná schůze zastupitelstva městyse Peruc měla v obecním kině na programu jediný bod, Smlouvu o smlouvě budoucí kupní o prodeji nemovitých věcí tvořících část tzv. zámeckého parku a tzv. Úřednický dům v Peruci. Jelikož se ale kromě majitelky peruckého zámku, paní Dominiky Matušové z Jičína, o koupi pozemků v parku na poslední chvíli přihlásila i druhá zájemkyně, nebyl tento bod prozatím schválen.

Podzimní zastupitelstvo řešilo pouze ekonomické a majetkoprávní záležitosti. V Černochově obecní poslanci přijali postupně Rozpočtové opatření č. 7/2016, Kontrolu hospodaření Základní školy Peruc a Mateřské školy Peruc za 2. čtvrtletí 2016, Kontrolu plnění rozpočtu městyse Peruc za 2. čtvrtletí 2016 a Zprávu z činnosti Kontrolního výboru za 1. pololetí 2016. Pak už se schvaloval prodej pozemků. V Telcích městys prodal část pozemku p.č. 814/1 o výměře 68 m2 paní Jiřině Václavíkové z Kadaně za cenu 8200 Kč stanovenou znaleckým posudkem. Znalec určil cenu 25 400 Kč také u nově oddělených částí pozemků p.č. 1022/1 a 1023 o výměře 86 m2 v k.ú. Peruc. Za tuto hodnotu je získala paní Vladimíra Šliková z Peruce. Za 4700 Kč si mohou odkoupit pozemek p.č.st. 120 o výměře 31 m2 v k.ú. Želevice i manželé Drahovských z Litvínova. Na tomto pozemku mají postavenou svou rekreační chatu. Zastupitelé souhlasili též s bezúplatným nabytím pozemku p.č. 289/8 o výměře 49 m2 v k.ú. Hřivčice od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Parcela podél hlavní silnice může být v budoucnu využita pro výstavbu nového chodníku. Schválením naopak neprošel prodej pozemku p.č. 111/11 o výměře 429 m2 v k.ú. Pátek u Loun. Důvodem bylo, že na pozemku se nacházejí šachty k dešťové kanalizaci. V následné diskuzi zaznělo přání na odbahnění zapáchající vodní nádrže u čp. 124. Ozvaly se také stížnosti na nezodpovědné občany, kteří pouští své splašky do černochovské dešťové kanalizace. Starosta s místostarostou přislíbili nechat vypracovat projekt a zažádat příští rok o dotaci na vyčištění rybníčku. Vedení obce se také informuje u odboru životního prostředí MěÚ Louny, jak se vypořádat se zakázaným vypouštěním odpadních vod.

Jan Vnouček, místostarosta 10

Plnění výdajové části rozpočtu v odvětvích a paragrafech Městyse Peruc za období VI./2016 v tis. Kč kumulovaně.

Rozpočet po změnách 34 893 Kč

Útulek pro psy 11

Lesy 15

Silnice 32

Vnitřní obchod 0

Energetické úspory Zdrav.středicko Peruc 3

Chodníky 57

Pitná voda 15

Kanalizace 156

Drobné vodní toky 0

Rybníky, nádrže 8

MŠ 287

ZŠ 883

Kino 165

Knihovna 183

Kronika, kulturní záležitosti 71

Obnova kulturních památek 15

Muzeum Pe 52

Registrované církevní společnosti 0

Rozhlas 12

Záležitosti kultury (SPOZ, Dožínky) 140

Sportovní zařízení 34

Tělovýchovná činnost 82

Dětská hřiště 45

Spolky, zájmová činnost 198

FRB II.půjčky 101

Bytové hospodářství 183

Nebytové hospodářství 459

Veřejné osvětlení 229

Pohřebnictví 9

Územní plánování 73

Drobná provozovna a pozemky 2959

Sběr nebezpečného odpadu 3

Sběr komunálního odpadu 1 358

Svoz ostatního odpadu 43

Zneškodňování komunálního odpadu 296

Rekultivace skládky 4

Protipovodňová opatření 0

Veřejná zeleň 122

Krizové řízení 0

PO-dobrovolná část 151

Zastupitelstva obcí 785

Činnost místní správy 2321

Bankovní poplatky 19

Pojištění majetku obce 118

Převody sociálnímu fondu 64

Ostatní finanční operace 791

Leden 7,5% Rozpočet po změnách v tis.Kč. Plnění v tis.Kč.

Únor 13,9%

Březen 20,6%

Duben 27,5%

Květen 33,5%

Červen 36%

Červenec

Září

Srpen

Říjen

Listopad

Prosinec

32134

32134

32341

32341

32341

34893

34893

34893

34893

34893

34893

34893

2399

4478

6649

8908

10848

12549

0

0

0

0

0

0

Plnění výdajové části rozpočtu Městyse Peruc na rok 2016 kumulovaně v tis.Kč. 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

Rozpočet po změnách v tis.Kč.

11

Plnění v tis.Kč.

Dotace na Peruc i k Ohři Po uzávěrce minulého zpravodaje získal městys Peruc dotace v celkové výši cca 1,3 miliónu korun. Ze Státního fondu dopravní infrastruktury k nám připutuje zhruba 813 tisíc korun (85 % z nákladů) na projekt „Bezpečný chodník v Peruci“. Jde o kompletní rekonstrukci letité pěší komunikace vedoucí od základní školy podél silnice II. třídy až k obecní knihovně. Součástí záměru je i vybudování dvou nových přechodů pro chodce. Stavební firma vybraná ve výběrovém řízení zahájí práce již na podzim. Štědrý byl i Ústecký kraj, který vyhověl perucké žádosti a schválil téměř 483 tisíc Kč na výstavbu osvětlení silniční komunikace mezi obcemi Radonice nad Ohří a Pátek. Lampy by měly sloužit chodcům z Radonic při večerní cestě na páteckou vlakovou zastávku, pokud dojde ke zrušení té radonické. Jan Vnouček Řidiči zpomalte! Na čtyři nejkritičtější místa na vjezdech do Peruce, Hřivčic a Černochova nechala obec nainstalovat ukazatele rychlosti. Na Peruci ve směrech od Telec a Hřivčic, do Hřivčic ve směru od Vrbna a do Černochova ve směru od Peruce se nyní každý řidič dozví, jakou rychlostí vjíždí do zastavěné části a v případě, že překročí stanovenou 50ti km rychlost, je vyzván, aby zpomalil. Měřiče dodala za cca 181 000 Kč společnost GEMOS CZ z Čelákovic. Text a foto: Jan Vnouček Oprava místních komunikací Místní komunikace v Peruci, Radonicích, Stradonicích, Pátku, Černochově a Chrastíně vyspravila metodou dvojvrstvého emulzního mikrokoberce za studena terezínská firma BITUNOVA. Městys za to zaplatil cca 520 000 Kč. Nový živičný koberec na část Boženiny ulice a tzv. „Svaťák“ v Peruci položila za cca 313 tisíc Kč lounská společnost Ekostavby. Foto: Roman Kučera

12

Žáčci po novém Renovaci zpevněné plochy a schodiště u vchodu na 1. stupeň Základní školy v Peruci provedli pracovníci firmy MI-VA z Prahy. Nová dlažba a nový schodišťový povrch přišel na 247 tisíc korun. Foto: Jan Vnouček

Stále čekáme na vyhlášení další výzvy Operačního programu životního prostředí s benevolentnějšími dotačními pravidly. Mezitím jsme se na vybudování splaškové kanalizace a ČOV v Telcích pokusili získat alespoň podpůrnou dotaci ve výši cca 5 miliónů korun od Ústeckého kraje. Bohužel to opět nevyšlo! Problémem jsou příliš vysoké realizační náklady na jednoho obyvatele. Ještě to ale nevzdáváme a společně s projektanty vymýšlíme způsob, jak nějaké peníze na kanalizaci v Telcích získat.

Jan Vnouček

13

V polovině srpna se opět uskutečnila Vesnická olympiáda Mikroregionu Perucko, tentokrát v Panenském Týnci. K této tradiční a vždy velmi pěkné akci přistupuje každá pořadatelská obec po svém, čímž je každý ročník jedinečný. Panenskotýnečtí

se

jejím

devátým ročníkem připojili k duchu olympijského Ria, takže nechyběl sympatický maskot, zahajovací ceremoniál se štábní limuzínou, fanfárami, krojovaným „zástupcem lidu“ a dortem s olympijským nápisem. Pro

návštěvníky,

kteří

přišli v hojném počtu, bylo připraveno pěkné posezení i občerstvení, a olympijské disciplíny, např. vodní fotbal, pásák, ještěrky, býčí kruh, skok do dálky pozadu či štafeta s radvancem, nabídly mnoho zábavy a legrace. Soutěžní družstva brala ale svou úlohu odpovědně a zastoupení domácího Panenského Týnce, Černčic, Chožova, Koštic, Orasic, Počedělic, Třtěna, Veltěž, Žerotína a partnerského Leubsdorfu bojovala s plným nasazením. Přihlížející aktivně fandili, počasí hrálo s námi, takže celková atmosféra úžasná! V mimořádné disciplíně pro přítomné starostky a starosty, v níž něžné pohlaví dostalo do rukou kladivo, hřebíky a fošnu, a pánové přebalovali miminko, legrace přímo gradovala. Zatímco se dámy vypořádaly téměř profesionálně, u pánů bylo spíše štěstí, že miminko bylo vycpané. Na čestném posledním místě se umístil jeden z německých starostů, náš velký kamarád Jörg Porstmann,

14

který zápolíc s dupačkami a obrácenou čepičkou prohlásil, že tohle ještě nikdy nedělal, protože má na to doma lidi, v závěru se ale zálibně pyšnil, že to dokázal, byť i v nastaveném čase. Ale o tu legraci právě šlo, prima nálada, přátelství a úsměvy dýchaly celým hřištěm a bylo velmi potěšitelné, že nevynechaly ani samotného zakladatele Mikroregionu Perucko pana Josefa Vilhelma, který po delší nemoci také mezi nás přišel a očividně mezi námi pookřál. I závěrečný ceremoniál a vyhlášení vítězů bylo pěkně připravené, vítězná družstva Třtěna, Panenského Týnce a Počedělic se radovala z dosažených bodů i pěkných cen, ale s nimi i úplně všichni, protože každý, kdo přišel, vyhrál nádherně prožitý den! Děkujeme Panenskému Týnci, děkujeme Mikroregionu Perucko! Akce byla spolufinancována z Fondu Ústeckého kraje.

Brigita Janovská

Foto: Věra Posledníková 15

V Peruci 17. září 2016 už podeváté oslavili sklizeň úrody při konání tradičních krajských dožínek, které jsou velkolepou přehlídkou zemědělství, řemesel a výrobců z našeho kraje. Při této příležitosti hostily také 43. mistrovství ČR v orbě, kde své síly změřilo 38 oráčů z celé republiky. Obě akce proběhly za podpory Ústeckého kraje a pod záštitou jeho hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka. „Právě akce jako jsou krajské dožínky, ukazují, že Ústecký kraj není jen regionem průmyslu, ale také zemědělství, které má nezastupitelnou úlohu v hospodářství kraje i v zaměstnanosti,“ řekl Bubeníček. „Jsem také rád, že Peruc letos zároveň hostí mistrovství v orbě, které je každoročním svátkem všech zemědělců i farmářů a je jakousi připomínkou významu půdy pro člověka, ale také těch, kteří ji každoročně obdělávají a pečují o ni,“ dodal hejtman, který na slavnostním zahájení mistrovství symbolicky vyoral první brázdu letošního 43.ročníku. Návštěvníci, kteří se nenechali odradit ranními dešťovými přeháňkami, měli možnost zhlédnout výstavu zemědělské techniky i ochutnat výrobky regionálních zemědělců, ovocnářů, vinařů, zahradníků, potravinářů a všech dalších, kteří tak představili plody své celoroční práce. Na úvod nechyběl ani tradiční dožínkový průvod. Zahájení Dožínek se zúčastnili také krajští radní Jitka Sachetová a Ladislav Drlý. Význam letošních krajských dožínek ještě více podtrhlo právě Mistrovství České republiky v orbě. To si získává rok od roku stále větší popularitu nejen mezi samotnými účastníky, ale i 16

diváky. Soutěžilo se celkem v sedmi kategoriích. Nechyběli silné stroje ani koně. Diváckým lákadlem byla zejména historická orba. Zkušení oráči museli během tří hodin i přes počáteční deštivé počasí zorat soutěžní plochu 20 metrů na 100 metrů. V rámci soutěže se hodnotí hloubka i šířka brázdy, její rovnost a další. Nejstaršímu závodníkovi bylo téměř 70 let a nejmladšímu 17 let. Soutěžily také dvě ženy. V kategorii orba s koňmi dokonce zvítězila Šárka Daňková. Druhé místo ve své juniorské kategorii obsadila druhá z žen osmnáctiletá Monika Janošťáková. Nejlepší oráčské umění ukázal Václav Milík z Pardubicka a obhájil tak svůj již několikátý mistrovský titul. Na traktoru Zetor s pluhem Kverneland získal celkem 119 bodů. Na výsluní mezi oráči je již od roku 2003. V Peruci si také kromě 14. titulu vybojoval účast na Mistrovství světa v orbě, které se uskuteční v Keni.

(TSÚK)

Foto: Markéta Flochová (ÚK) 17

konané 3. a 4. září 2016, je již jen vzpomínkou. V našich řadách chyběly mnohé tváře, dnes se na nás dívají zpoza opony času. Tak to na světě chodí. Život se podobá meteoritu na noční obloze. Člověk se vynoří, zazáří a mizí. Uklizená vesnice se probudila do šedého rána. První hosté již od půl deváté přicházeli na zámek, k desáté se nádvoří plnilo účastníky setkání, aby si poslechli fanfáry žesťového kvintetu p. Jaromíra Laksy. Hudební zážitek nás uvedl do výjimečnosti celého dne, vždyť také zazněly skladby autory komponované ke slavnostním příležitostem, jakými bývaly korunovace králů. Dlouhý potlesk vyjádřil díky a uznání interpretům za mimořádný hudební prožitek. Následovalo uvítací slovo p. starosty městyse Peruc, po jehož ukončení zcela spontánně nastalo první vzájemné vítání, pozdravování a seznamování účastníků setkání. Zasvítilo slunce, zámek se zcela zaplnil hosty a k pokládání kytic k pomníkům padlých došlo poněkud opožděně oproti programu. Hostinec u Hely byl od ranních hodin vzorně připraven a pouťové atrakce byly k dispozici k pobavení. Výstavy byly včas otevřeny jak na zámku, tak ve škole a hasičské zbrojnici. O polední přestávce jsme si s mnohými hosty popovídali o životních příbězích a zavzpomínali na časy minulé. Škola byla na chodbách vyzdobena obrazy s abecedou, užívané pro prvňáčky, všichni si tak mohli vybavit vzpomínky na svůj první vstup do zdejší školy. Krásná květinová výzdoba potěšila oko i srdce a zpříjemnila školní atmosféru. V „první třídě“ byly rozloženy třídnice, fotografie, kronika Klubu žen a velice půvabná „nástěnka s omluvenkami“ z dřívějších dob. Ženy přišly s nápadem vytvořit ŘETĚZ Z 3. SETKÁNÍ r. 2016 z proužků papíru, na něž rodák napsal své jméno, proužek se slepil a stal se článkem na řetězu. Řetěz se prý skládá z 81 kroužků. Ženy předávaly účastníkům – rodákům tužku s nápisem Pátek nad Ohří a sladké pohoštění. Hezká a milá pozornost. Hasičská zbrojnice si pro hosty připravila výstavu důležitých listin, starých fotografií, dokumentujících spolkový život a jiné pamětihodnosti.

18

V zámku byly pro návštěvníky připraveny čtyři různé výstavy, komentované prohlídky, prostory jindy nepřístupné a rozdávány, dárky od firmy Papírny Novák a sladké pohoštění. Již v době oběda bylo na hřišti k dispozici občerstvení v podobě opékaných klobás a rozličných nápojů, v kabinách byla otevřena výstava o činnosti místního Sokola. Od 13. hodiny patřilo hřiště hasičům. Po krátkém uvítacím projevu uctili přítomní hasiči a návštěvníci minutou ticha památku svého dlouholetého činného druha – hasiče – pana Václava Spilky, který krátce před konáním slavnosti setkání řady svých kolegů opustil navždy. Následoval nástup dětí – malých hasičů ze Stradonic k předvedení „útoku na cíl“ – což bylo stříkání hadicí na cíl. Následovala soutěž „O soudek piva“ v níž soutěžili staří pátečtí hasiči proti mladým. Vyhráli staří!!! Hřiště se neustále plnilo návštěvníky, kteří přicházeli na fotbalové utkání a za zábavou. K 16. hodině se shromáždilo na nádvoří asi třicet zájemců o komentovanou procházku po pamětihodnostech Pátku, jež se uskutečnila laskavostí p. Jaromíra Tlustého ml., započata byla v pavilonu zámku, odkud je krásně vidět na všechny světové strany. Pokračováno bylo prohlídkou vodní elektrárny ve mlýně a prohlídkou původního starého štítu mlýna z r. 1567 a pokračováno po Pátku. V 17 hodin se na hřišti uskutečnilo fotbalové utkání, v němž zvítězila Holedeč nad Pátkem 4 : 3. Před hostincem U Hely se zatím připravovala kapela „Pohodáři“ k taneční zábavě a pokračovala pouť. Taneční zábava byla převelice úspěšná, naprosto zaplněný prostor venku před hostincem, lidé se bavili, tančili do časných ranních hodin – jak jsem slyšela, tak píši – nesmírně spokojeni byli všichni, vstup zdarma. Za vše velice děkujeme paní Helence – hostinské. Krásné zářijové nedělní jitro 4. září 2016. Ještě ospalá vesnice vítala již před 8. hodinou první hosty na ranní mši sv. v zámecké kapli. Pan opat přijíždí včas, rád a pozorně si vše sám prohlédne a v tichu se připraví na bohoslužbu. 19

Hosté i z daleka přijíždějí, usedají do lavic a kochají se krásou a ovzduším kaple, varhanice p. Martina Podaná z Loun zkouší harmonium, zpěvák p. Miroslav Sochr vnímá mimořádnost mše sv., v půl desáté vychází p. opat ze sakristie, zazní zvonek, hudba a zpěv k poctě Panny Marie. V promluvě svým mírným, pokorným a ztichlým hlasem promlouvá k zcela zaplněné kapli: „K životu je potřeba jen málo, ale lidé chtějí stále víc a víc. Vyrůstají „zdi“ mezi lidmi, mezi generacemi i v rodinách. Snažme se o porozumění, o více pochopení, učme se skromnosti, věnujme sobě navzájem více času. Čas – jak s ním nakládáme?“ Vážený čtenáři, předkládám Vám tato slova k zamyšlení. Závěrem nám všem pan opat požehnal a přál vše dobré, taktéž celé obci. Při loučení zopakoval, že do Pátku jezdí rád a dá-li Pán Bůh, za rok zase přijede. Osobně si toho velice vážím. Následovala příjemná konverzace se všemi účastníky bohoslužby při pohoštění, ze mne jakoby spadla tíže úkolů a připravovala jsem se na další návštěvy, byly četné a všechny milé. Setkání navštívili i nejstarší rodáci, mezi něž patřila 93letá paní Marie Součková - Suchá, 90letá paní Věra Skálová - Aulická, 86letá paní Jaroslava Stará – Rašková, paní Vendulka – roz. Koutníková, paní Marie Dragounová – Pekárková, paní Jánychová. Návštěvy se konaly v příjemné atmosféře až do 16 hodin. Škoda, že odpolední vystoupení Rodáků pokazila dešťová přeháňka, ale vystoupení bylo krásné. Velice děkuji za vstřícnost p. Ing. Otakaru Šebkovi, panu Novákovi - Papírny za poskytnutí zboží, paní Heleně Müllerové za uspořádání taneční zábavy, Úřadu městyse Peruc a úklidové četě a všem, kteří „přiložili ruku k dílu“ v této náročné akci. V úctě a srdečně

Milena Hubičková

20

To nám to léto uteklo a přiblížil se konec prázdnin. Stalo se již tradicí, že ve Stradonicích se s prázdninami loučíme předposlední sobotu v srpnu. Nejinak tomu bylo i letos. Společně jsme pro děti připravily několik disciplín na hřišti, oblíbené opékání špekáčků apod. Letos bylo loučení zpestřeno ukázkou dálkově ovládaných modelů aut a letadel, které nám předvedl pan Pergler, tatínek jednoho z našich nových obyvatel Stradonic. Ukázka byla zajímavá a líbila se nejenom dětem, ale i nám. Nyní jen budeme s dětmi nostalgicky vzpomínat na dny volna a těšit se na další společné akce, které na sebe nenechají čekat.

Dagmar Fousková

21

20.8. Rozloučení s prázdninami. 10.9. Rybářské závody. 11.9. Stradonickou pouť letos poprvé provázela kapela STRAKOŠI. Za teplého počasí se muzika nesla celou vesnicí. A byly to hezké melodie.

22

26.11. v 17.00 hodin rozsvícení vánočního stromu – sraz před hospodou. 10.12. v 17.00 hodin přijde na sál Mikuláš s doprovodem. 1.1.2017 si společně vyšlápneme na rozhlednu. Sraz ve 14.00 hodin před hospodou Pod Rozhlednou. Další akce: 29.10. v 17.00 hodin Halloween – akce mladých maminek

Za Klub žen Stradonice

Hana Dvořáková

23

Kulturní sdružení Václava Krejného v Černochově pořádalo v sobotu 11. června Dětský den. Deštivé počasí se sice snažilo akci zhatit, ale pořadatelé se rozhodli pro nouzové řešení na sále hospody v Černochově. Většina dětských soutěží včetně obchodu byla rozmístěna tak, aby mohly soutěžit jak malé tak i větší děti. Za splnění úkolů děti dostávaly lístečky, za které si mohly nakoupit různé drobnosti či sladkosti v obchodě. Také si mohly nechat namalovat na obličej své oblíbené postavičky nebo nějaké pěkné ornamenty. Děti si také mohly vyzkoušet výstroj zásahové jednotky, což ocenili především chlapci. I přes nepřízeň počasí se celá akce povedla a děti si odnášely domů pěkné zážitky i ceny.

24

V sobotu 20. srpna proběhla na sále v Černochově tradiční letní zábava. K tanci i poslechu hrála už osvědčená kapela Neon Band. Návštěvníci se dobře bavili a rozešli jsme se až nad ránem. Pořadatelé děkují za spolupráci místnímu hospodskému, panu Michalu Hozmanovi. Další zábavu bude Kulturní sdružení Václava Krejného pořádat v sobotu 24. 9. od 20 hodin. Srdečně zvou pořadatelé.

Kulturní sdružení Václava Krejného oznamuje, že ve spolupráci s Úřadem městyse Peruc v těchto dnech probíhá rekonstrukce malé zasedací místnosti v budově knihovny v Černochově. Sdružení zde zamýšlí provozovat čítárnu pro děti a dětský koutek pro rodiče s dětmi. Bude si zde možné číst, hrát si s různými hračkami a strávit zde čas s dětmi i za nepříznivého počasí. O termínu otevření a provozní době budeme veřejnost informovat na webových stránkách www.cernochov.cz

Hana Volfová

25

Akce se konala v sobotu 3.9.2016 na hasičském hřišti v Telcích. Pro děti bylo připravené odpoledne plné her, soutěží a zábavy. Počasí nám přálo, děti si po soutěžích mohly vyzkoušet i stříkání z opravdové hasičské stříkačky a jako překvapení pro ně rogalo shodilo na hřiště bonbony. Na závěr se opékaly buřtíky. Akce se vydařila a velké díky patří všem, kteří pomohli. Za SDH Telce

Marcela Lapcová

26

Dne 11.6.2016 se uskutečnil dětský den v Hřivčicích na místním hřišti. Tento den byl určen obzvlášť pro děti. V programu byla připravena spousta zajímavých soutěží v podání pohádkových postav. Vodník, sněhulák, víla, šmoula či kuchtík obdarovávali za snahu, výkony a účast v soutěžích všechny děti sladkostmi. V průběhu dne se mohly děti povozit na ponících. Nebo si nechat namalovat obrázek na obličej. K prodeji byly i lístky na dětskou tombolu, kde mohly děti na zakoupený lístek vyhrát několik zajímavých cen. Dětského dne se účastnilo cca 60 dětí. Počasí nám přálo. Děkuji všem, co se na akci podíleli a tím zanechali spokojené úsměvy na dětských tvářích….. Za MS ČČK

Simona Kottová

27

Stanování na hřišti v Hřivčicích Konec prázdnin jsme strávili společně s dětmi na místním hřišti pod stany. Na hřišti stálo letos rekordních devět stanů, ve kterých přespávalo celkem 26 „stanařů“. Počasí nám na stanování přálo, užili jsme si poslední dny prázdnin na maximum. Dny jsme si zpříjemňovali míčovou hrou, koupáním v bazénu, procházkou po okolí, opékáním špekáčků, výtvarnou činností či společným vařením. Celodenní stravování bylo financováno z vlastních zdrojů a z donášek potravin od rodinných příslušníků či kamarádů a přátel. Děkujeme městysu Peruc za možnost bezplatného využití prostor místního hřiště a čerpání elektrické energie a vody. Pevně věřím, že se tato tradice udrží a že se sejdeme opět za rok. Kdo se k nám příští rok přidá??? U příležitosti stanování jsme společnou silou natřeli všechny dětské prvky a lavičky na dětském hřišti. A že nám to hřiště zkrásnělo. Děkujeme městysu Peruc za nakoupení materiálu k tomuto účelu.

Simona Kottová

Za „stanaře“ 28

Den stromů je svátek, který se slaví po celém světě od poloviny 19. století. U nás se začal slavit od roku 1906. Datum oslav se liší podle klimatických podmínek jednotlivých zemí. V České republice připadá Tento den má připomenout jak důležité pro naši planetu jsou lesy a stromy a že díky nim se udržuje příznivé bioklima pro život člověka… U příležitosti oslavy Dne stromů bychom si měli připomenout náš Oldřichův dub, který začal „žít“ v krásném údolí pod Perucí přibližně ve stejném roce, kdy se začal tento svátek u nás slavit. Dne 14. září 1989 byl Dub vyhlášen Památným stromem a od roku 1995 je dokonce zařazen do seznamu významných stromů UNESCO – patří mezi 10 nejvýznamnějších stromů Evropy. Jedná se o dub letní (Quercus robur), je vysoký přes 30 metrů, obvod kmene v prsní výši je 750 centimetrů a v patě stromu 970 centimetrů. V devadesátých letech minulého století měl dub namále, dvakrát u něj zasahovali hasiči. Po úpravách, které na něm provedli pracovníci odborné firmy, prý ale ještě několik století může slavné setkání knížete Oldřicha s prostou pradlenou Boženou připomínat. Vlevo ve stráni jen pár desítek metrů od Oldřicha stojí jeho mladší druh, pravděpodobně „potomek“ Oldřicha, který byl uznán jako památný 10. 2. 2006 a v záznamech je veden pod názvem Dub pod Perucí. Je to statný, zdravý strom 24 m vysoký, s obvodem kmene 410 cm. Možná k němu budou za několik desítek let chodit turisté, jako dnes chodí k Oldřichovi. A u příležitosti oslav Dne stromů nesmíme zapomenout ještě na jeden strom, a to na Oldřichova „potomka“ Oldříška, který má dokonce svůj „rodný list“ uložený u svých kořenů. Stojí před mateřskou školou v zámecké zahradě v Peruci a byl zde vysazen v roce 2004, kdy jsme v Peruci slavili Milénium (1000 let) setkání knížete Oldřicha a Boženy. Semenáček vypěstovala odborná zahradnická firma a je opravdu ze žaludu Oldřicha. Doubek Oldříšek roste do krásy mezi dětmi ze školky a věřme, že překoná, tak jako jeho otec, veškerá úskalí nelehkého života stromů…

Helena Halamová 29

Tradiční pouť v Hřivčicích Letos poprvé MS ČČK společně s občany Hřivčic pořádali dne 13. 8. 2016 tradiční pouť u nás v Hřivčicích. Počasí nám tento den hodně přálo, bylo teplo a svítilo sluníčko. Na programu byl v dopoledních hodinách turnaj v nohejbalu, kterého se účastnilo pět družstev. Putovní výherní pohár získalo družstvo pod vedením Jana Veselevského z Hřivčic. Dalším bodem programu byla soutěž o nejlahodnější pouťový koláč. Této soutěže se účastnilo celkem šest žen. Každý z návštěvníků měl možnost ochutnat a poté formou pořadového čísla hlasovat o nejlepší a nejchutnější koláč. Putovní výherní pohár získala paní Danuše Kottová z Hřivčic. Výhercům gratulujeme a věříme, že v příštím roce se nás sejde více. V odpoledních hodinách nám k tanci a poslechu hrála skupina Rodáci. Součástí dne byl i dětský den. Děti si změřily síly v soutěžích o zajímavé ceny, vyřádily se na nafukovací skluzavce, projely se na ponících či si nechaly namalovat obrázek na obličej. Ve večerních hodinách se konala taneční zábava, kde nám hrála super skupina Ikaros. Na programu večera byl i ohňostroj a bohatá tombola. Tombola probíhala jako vždy za standardních podmínek a pod mou kontrolou, proto ujišťuji některé občany, že tombola PODVOD nebyla a nikdy nebude. Logika tomboly je, že kdo si koupí více lístků, má větší šanci na výhru. Myslím, že si peníze vyděláváme poctivě, snažíme se a je mi líto lidí, kteří si myslí opak. Vždyť vidíte na vlastní 30

oči výsledky naší organizace (akce pro děti, dětský kolotoč na hřišti, autobusové zájezdy atd.)…… Chtěla bych poděkovat všem lidičkám, co se podíleli na organizaci této akce, všem sponzorům (živnostníkům, členkám MS ČČK Hřivčice i dobrovolníkům) za darované věci do tomboly. Poděkování patří i obecnímu úřadu Peruc za financování kapely Rodáci. Děkujeme všem, co nás přišli podpořit svou návštěvností.

Simona Kottová

Za MS ČČK

31

Tábor Peruc 2016 Jako každý rok, tak i letos, jsme strávili společný týden s dětmi na táboře v Peruci. Počasí tento týden nám opravdu přálo. Celkem 79 dětí z Peruce a okolí si užilo spoustu zábavy, legrace, dobrodružství, našlo si několik nových kamarádů a účastnilo se aktivit na týdenním programu tábora. Za celý týden zažily spoustu zážitků, na které budou v dobrém vzpomínat. Na programu byla návštěva keramické dílny, myslivost - střelba vzduchovkou na terč, procházka do peruckých Lázní, procházka po Peruci, kde na děti čekalo překvapení z nebe - letadlo házející bonbóny, i cesta do Hřivčic, kde jsme společně vařili v přírodě na ohni a kotlíkách bramborovou polévku. V dalším programu byl karneval, ohnivá show, hasiči s pěnou, policie ČR, sportovní odpoledne, soutěžní den a výtvarné činnosti batikování triček. V průběhu týdne jsme využili i možnosti koupání v místním koupališti. V letošním roce jsme se poprvé loučili se 14 letými dospívajícími táborníky. Náš tábor si naposledy užilo celkem 9 táborníků, byli na památku odměněny upomínkovým hrníčkem. Také jsme společně s dětmi vymysleli na příští rok nový název tábora „DUBÍNEK a děti sami navrhly vlajku s táborovým symbolem. Chtěla bych poděkovat všem vedoucím za jejich ochotu a čas, který věnovali tomuto týdnu (bez nároku na honorář) a za perfektně připravený táborový program. Jsme skvělá banda a fakt smekám. Velké díky: Andrea Najmanová, Lucie Parpelová, Monika Hegedůšová, Eva Purchartová, Pavla Suková, Petra Kottová, Martina Vernerová, Dana Minaříková, Denisa Jánská. Poděkování patří též vedoucím kuchyně Haně Burdové a Andree Jánské – jídlo bylo fantastické.

32

Velké díky patří i Městysu Peruc za možnost uskutečnit tento tábor, za symbolický pronájem celého areálu tábora, od kterého se pak odvíjí celkově nízká cena za pobyt v táboře.. Děkujeme všem rodičům za zpětnou vazbu na letošní tábor, Vaše komentáře, Vaše příspěvky na FB . Děti, ty nadšené tváře, nás moc těší a proto nás baví to, co děláme…… Na závěr mám pro Vás a Vaše děti dobrou zprávu - už teď máme termín na příští rok. Moc se těším, tak ahoj za rok……DUBÍNCI.

Simona Kottová

Za vedení tábora

33

1.září 2016 začal nový školní rok i v naší školce. Ve třech třídách je zapsáno 64 dětí od 2,5 let do 6 let. V MŠ pracuje 5 učitelek a 4 provozní pracovnice. Všechny tři třídy pracují podle Školního vzdělávacího programu. Úkolem vzdělávacího programu je vytvářet předpoklady pro vzdělávání v ZŠ. V prvním pololetí školního roku přijedou do naší školky divadélka z Prahy. Děti uvidí maňáskové, loutkové pohádky jako např.,,Podzimní pohádka, Popletená pohádka, O Sněhurce, Dva Sněhuláci“. Novinkou v září bude ,,Štrůdlování“ podzimní odpoledne v mateřské školce s rodiči v doprovodu vystoupení Inky Rybářové. V prosinci jako každý rok přijde do naší školičky Mikuláš společně s hodným čertem, který obdaruje děti. A na závěr děkujeme p. Novákovi – papír Stradonice za sponzorský dar. Krásné podzimní měsíce Vám všem přeje mateřská škola.

Jana Kučerová,řed.MŠ

34

Peruc se mění... ... a to k dobrému i horšímu. Na některé změny reaguji na mých Peruckých stránkách. Tak nejdřív to nepříjemné.

Peručtí žáci zděšeni Dějí se poslední dobou věci nepochopitelné a nepěkné. Mívám na věci svůj názor, i když jsem si jím často dělal nepřátele. Ale nemohu jinak... Tak jsem šel Poustkou a ve chvíli, kdy jsem viděl vchod do naší školy mne zamrazilo. Co se to stalo? Kdo mohl takto zničit další kus historie Peruce. A v dalších hodinách a dnech se na mne se stejnou otázkou obraceli bývalí žáci perucké školy. "Někdo" nechal vyměnit původní dveře, jistě navržené projektantem školy, za umělohmotný paskvil. Poté, co byla zaasfaltována stará dlažba v Boženině ulici jsem si myslel, že se nemůže stát nic horšího. (Kdo nechal vyasfaltovat Boženinu ulici podle Heřtovjc chalupy! Historicky, esteticky i dopravně nejhorší zásah do centra Peruce za posledních 10 let. A určitě to nestálo 5 korun, vynaložené prostředky bylo možné použít na potřebnější akce…) A necelý měsíc poté se stalo! To, že se bouraly historické stavby na Peruci a dělaly další necitlivé zásahy dříve mne vždy rozesmutnilo, ale že se to děje i nyní, z toho jsem zděšen. Nechápu, jak může žít na Peruci člověk s tak malým estetickým citem a s takovou neúctou k historii Peruce! U dveří, držíce jejich kliku, se fotili bývalí žáci při svých setkáních, dnes již nemohou. Jistě budou výmluvy (staré dveře, bezpečnost, malé děti), ale vše se dalo vyřešit citlivě. Podívejme se jen na výměnu původních dřevěných oken za plastové. Jasný důkaz, že lze vše udělat hezky. Přes 100 let sem chodily děti od nejmladšího věku, nebyly dováženy maminkami téměř až do lavice, neměly mobily a nikdy jim dveře nedělaly problémy.

35

Snad alespoň historické dveře nikdo nezničil (podobně jako oponu lounského divadla) a budou umístěny někde ve školní budově jako památka.

Na závěr prosba realizátorům těchto "vylepšení". Nechte již toho! Podobné zásahy projednejte vždy s místními lidmi.

A nyní to kladné. Na koupaliště bezpečně - kříž opravován Dobrá věc se podařila a z Peruce se může do údolí sestupovat bezpečně. Již před lety jsme se synem upozorňovali na obnovu původní cesty ke koupališti, části zvané "Šlepka", můstek přes potok a stezku pod silnicí. Chůze po silnici je hodně nebezpečná! A nedávno trasu lesem pracovníci městysu skutečně pěkně obnovili. Navíc k rozšíření a srovnání cesty posloužil i nedávný výkop pro vodu. Toto chválím, stejně jako mnoho, bohužel ne tak viditelných a léta zanedbávaných věcí, které nové vedení Peruce za více než rok stačilo udělat (kolaudace desítky let postavených objektů, srovnání vlastníků pozemků,… a mnoho dalšího). Určitě to vysoko převyšuje některé, bohužel viditelné (dle mého) chyby.

36

Ale to neznamená, že na ně nemohu upozornit, dělal jsem to celý život. Takže za Šlepku díky!

A velký dík i za další viditelnou opravu. Pozorní občané a návštěvníci Peruce si jistě všimli, že z parčíku na náměstí proti faře zmizel starý kříž. Tento Konstituční kříž zde nechal postavit Páter František Daneš v roce 1848 na oslavu připravované nové ústavy, rovnající vztahy národů tehdejšího Rakouského císařství, která ale nakonec přijata nebyla. Díky snaze místního úřadu byla sehnána dotace na jeho opravu a kříž byl odvezen k paní restaurátorce Kynclové do Stradonic. Jeho poškození zavinil i blízký kaštan, a proto bude nově umístěn o něco výše, dále od kořenů. Na základy je již připraven betonový podstavec. Se vším je nutno spěchat, dotace bude poskytnuta při dodržení termínu opravy (tuším září - říjen 2016). Je pěkné, že úřad opravuje vzácné perucké památky a kříž po 168 letech bude vypadat jako nový. Snad se podobné péče dostane příští rok i nedalekému pomníku padlých v 1. sv. válce (dotace je již vyjednána).

Perucký rodák a žák místní školy, Mirek Plazík Blažek

37

(reakce na článek „Peruc se mění“) Tak jsme se dozvěděli, že jsme zničili naši krásnou Peruc. A proč? Stačilo k tomu dvě věci. Za prvé jsme nechali položit nový živičný povrch na poslední ještě nevyasfaltovanou část Boženiny ulice, krátkou spojku mezi Žižkovou a Oldřichovou ulicí, a pak jsme si taky dovolili vyměnit staré vchodové školní dveře. Nejprve k té Boženině ulici. Byli jsme napadeni, že jde o nejhorší zásah do centra obce za posledních deset let. Kritikům vadí hlavně skutečnost, že pod živičnou vrstvou zmizela čedičová dlažba, která tu byla položena zhruba 100 let. Z výtek jsem pochopil, že „kočičí hlavy“ jsou brány za nedotknutelnou peruckou památku, na kterou není radno sahat. Ale překrytí nerovného a rozviklaného kamenného povrchu rovným asfaltem nevadí jen konzervativcům. Stěžovat si mohou také řidiči aut, kteří ji používali jako polygon pro testování svých tlumičů. Kdo zdolal všechny ty výmoly a boule, mohl si být jistý, že podvozek jeho vozidla je v pořádku. Ozvat by se mohli též rodiče malých dětí. Kde mají teď uspávat své ratolesti? Stačilo tuto část Boženiny ulice projet kočárkem a potomek spal jako zabitý. Věřte mi, opravdu to fungovalo! Pokud se jim ovšem podařilo ho na nerovnostech nevyklopit. Teď aby s ním zase jezdili doma přes práh... V zimě a za deštivých dnů zase cesta sloužila milovníkům adrenalinových sportů. Zážitek z procházky po kluzkých mokrých a namrzlých kamenech se kolikrát vyrovnal vysokohorské turistice. Zájemci si teď můžou jít zlomit nohu leda na „Jarešák“, kde kočičáky zůstaly. A jak k tomu přijdou majitelé sousední nemovitosti? Bez velkých rázů, které způsobovala auta vjíždějící do nerovného kameniva, jim přestanou praskat ohradní zdi! Ale vážně. Nenápadná komunikace je pro Perucké opravdu velmi důležitá. Ovšem ne jako muzejní exponát, ale jako jediná funkční dopravní spojnice dvou částí obce. Pokud bydlíte ve spodní či západní části Peruce a nechcete ji celou objíždět po Komenského ulici, musíte použít tento úsek Boženiny ulici. V ranní nebo odpolední špičce, kdy rodiče vozí děti do školky nebo ze školky jde o velmi frekventovanou komunikaci. A taková cesta musí sloužit svému účelu, a tím je bezpečná jízda či chůze. Pozitivní reakce lidí, kteří cestu opravdu užívají, svědčí o tom, že položení živičného koberce bylo správným krokem. Mimochodem bylo provedeno právě na základě častých stížností a přání peruckých občanů, nikoliv tedy proti jejich vůli, jak je nám podsouváno. Ano, dlažba z „kočičích hlav“ se mi také líbila. A čedičem bylo kdysi 38

pokrokově vydlážděno celé centrum obce, včetně přilehlých ulic. A tehdy, v době koňských povozů, určitě dlažba svému účelu sloužila dobře. Přesto určitě ve své době vzbudila pohoršení. Představuji si, když můj praděda Josef Kořínek, jako tehdejší starosta obce, dával tyto ulice dláždit z hazmburského kamene, jak mu staromilci spílali. Dlažba přece na vesnici nepatří, ta patří do města! My chceme naše památné prašné ulice, po kterých chodívali naši předkové! Jak krásně se jim prášilo za koňmi!! A proč jsme nechali vyměnit vchodové dveře ve škole? Především z bezpečnostního hlediska. Lehké pastové dveře se dají snadno elektronicky zabezpečit proti nepovolanému vniknutí. Druhým závažným důvodem byla úspora energií. Celá škola má již dlouho plastová okna a vytápí se plynem, takže výměna dveří byla logickým krokem v boji proti únikům tepla. Třetím důvodem bylo ulehčit žáčkům příchod do školy. Původní těžké třímetrové křídlo dveří sloužilo spíše k posilování rukou, než ke snadnému vstupu do školní budovy. Staré dřevěné dveře již byly také natolik poškozeny a mnohokrát opravovány, že bylo lepší je vyměnit za nové. Navíc – jak už bylo zmíněno – v celé škole nenajdete jediné dřevěné okno. Proto kdo nazývá plastové dveře „aušusem“, měl by stejně kritizovat i ostatní výplně. Druhou věcí je, že se většině lidem nový vzhled dveří prostě nelíbí. Jde samozřejmě o zvyk a nostalgii, ale proti tomuto argumentu se těžko něco namítá. Proto se alespoň pokusím zvolenou podobu vysvětlit. Zelený odstín byl vybrán tak, aby odpovídal barvě oken. Hrubý povrch má imitovat povrch dřeva. Nejvíce ale vadí přidaný světlík, jehož vinou se některým dokonce zdá, že se změnil i tvar dveří, což není pravda. Cílem bylo zvýšit světelnost v chodbě a navázat na oblé okénko umístěné nad dveřmi. Ty nyní tvoří s okny barevně i tvarově jeden celek. Původní, šedivě natřené dveře se naopak ze vzhledu celé fasády barevně vymykaly.

Jan Vnouček, místostarosta

39

Kdo by neznal rčení uvedené v nadpisu. Nechci tím nikoho osočovat, ale toto přirovnání mne napadlo při pročítání článku reagujícího na p.Blažka a jeho stanoviska ke „změnám na Peruci“. Dovolím si použít fotografie školy z článku p.Blažka a okomentovat tuto reakci. Jablkem sváru jsou nové dveře základní školy. Pravdou je, že původní dveře mají spoustu zastánců jako důležitý kus historie perucké školy. Ovšem stejně jako většina normálních lidí nebude dnes lpět na otevřených automobilech z počátku minulého století a případně spěchat do více či méně vzdálené práce koňským povozem jen proto, že je to kus historie, i tady musela ta historie poněkud ustoupit modernizaci. Staré dveře byly notně zchátralé, každou zimu byl problém s jejich otvíráním a zavíráním. V době, kdy starou budovou vcházeli i žáci prvního stupně, jsme nejednou sledovali marný boj nějakého prvňáčka s jejich otevřením. I děti z druhého stupně měly pak problém s jejich zavíráním, a tak často jimi unikalo teplo draze vyprodukované plynovými kotli. Nezbývá tedy, než souhlasit s výměnou dveří za nové. Takové, které poskytnou standart odpovídající dnešní době. Ovšem není výměna jako výměna. Jak jsem se v článku „Jak jsme zničili Peruc“ dočetl, „v celé škole nenajdete jediné dřevěné okno. Proto kdo nazývá plastové dveře „aušusem“, měl by stejně kritizovat i ostatní výplně.“ . Rád bych jen autora i veřejnost obeznámil, jak celá akce s okny probíhala (měl jsem totiž tu čest se jí zúčastnit jako zainteresovaná osoba). Několikrát jsme se sešli s paní ředitelkou, zástupkyní, panem starostou a majitelem firmy na plastová okna a posuzovali možné varianty. Školu jsme si nafotili, zkoušeli návrhy do těchto fotografií dokreslovat a nakonec vybrali variantu, která byla v možnostech firmy a zároveň co nejméně zasáhla do historického vzhledu budovy. (Kdybychom to neudělali, škola by dnes měla možná čistě bílá plastová okna a vypadala by jak panelák). Jenom díky tomu, že lidé, kterých se to týkalo, dali hlavy dohromady a nad rámec svých pracovních povinností se snažili najít řešení, protože jim nebylo jedno, jak škola bude vypadat, byla vybrána současná varianta.. A myslím, že se nám to podařilo, výtka ve výše uvedeném článku je první, kterou na okna slyším, i p.Blažek je ve svém článku v podstatě chválí.

40

Stejně scestný je i názor, že původní dveře neladily barevně se školou. Zelený rám korespondoval s okny (původními i současnými) a šedé výplně s hlavní plochou fasády školy. Opět stačí se podívat na fotografie a každý nezaujatý člověk to vidí. Co říci závěrem? Očekával bych od vedení radnice, že se ke všemu postaví jako chlapi, jako to za sebe učinil pan starosta na zastupitelstvu v Černochově, a místo silných slov o zničení Peruce (s jediným cílem – berte článek o změnách jako nadsázku nevhodnou zřetele) a opírání se o předky, kteří pro Peruc skutečně hodně udělali, chlapsky přiznat, že jsme sice mysleli na to, aby dveře měli všechny potřebné náležitosti a aby hlavním kritériem byla cena, ale bohužel nás nenapadlo, jak důležitý je při takovémto zásahu i vzhled! A když už tam ta „vrata do garáže“ (nebo do průjezdu) byla, už bylo pozdě. Možná by se pak dotyčný dočkal více uznání a méně kritiky… Na závěr bych chtěl ještě zmínit slova pana starosty, že se pokusí s tím ještě něco udělat. Přeji mu, aby i díky spolupráci všech osob, kterým to není lhostejné, se dílo podařilo a nové dveře ve škole získaly zpět svůj historický vzhled.

Drahomír Zrůst

Foto převzato z článku „Peruc se mění“ od Mirka Plazíka Blažka.

41

NAUČNOU STEZKOU PERUCKO „v bačkorách“ – 24. díl (poslední) Těžko uvěřit, že se na stránkách Peruckého zpravodaje setkáváme již 6 let! První díl putování po Naučné stezce Perucko vyšel v Zimním zpravodaji v roce 2010! A tak, jako všechno má svůj konec, i my se tímto dílem rozloučíme. Věřím ale, že budete stále „vyrážet“ do přírody a už nejen „v bačkorách“, ale hezky „naživo“. Přeji vám všem svižný krok! A my se rozloučíme hned za humny – v blízkém lese

Na Makalech – panel č. 20. Na Makalech - tento místní název je velmi starý. V pramenech je doložen již na počátku 18. století. V Polehradského knize Zeměpisek Království českého z roku 1846 je toto místo spojováno s pohanských obětištěm a postavou pohanského bůžka „Makala“ vytesaného zde do skály v místech, kde se říká U Panáka. S peruckým lesem je spojována pověst vyprávějící o loupežnících, z nichž vynikal jejich vůdce Makal (viz článek níže). Jádro těchto pověstí má asi původ v událostech, které se odehrávaly na sklonku 16. století. Tehdy se podle zápisu v lounských smolných knihách skutečně v okolí Peruce pohybovala banda „loupežníků“, kteří prosluli zejména několikerým vyloupením páteckého zámku, kde pobrali sirotčí peníze. Číhali na zámecké úředníky a kradli v krčmách až u Slaného. „Loupili a lidi palicemi ubíjeli“ přiznal jeden z nich, který byl vyslýchán útrpným právem … Snad právě záznamy ve smolných knihách se staly součástí pověstí o krutém Makalovi. Výtažek z knihy Michaely Hrubé – Peruc a okolí v proměnách času

Západní část peruckého lesa získala název podle pověsti o náčelníkovi loupežníků, který se jmenoval Makal. Za starých časů se zdejší hluboké lesy loupežníky jenom hemžily, a často i na Bytinách, kudy vedla královská cesta. V dubových hvozdech poblíž Peruce se usídlily dokonce dvě loupežnické roty. Číhaly zde na formanské vozy putující do Míšně a zpět - nebývaly totiž nikdy prázdné. Makalova tlupa našla útulek ve skalní jeskyni nazývané U Panáka a druhá, kterou vedl Macák (viz panel č. 12), přebývala v Čertově mlýně v údolí, jež se táhne od Peruce k Chrastínu. Její vůdce zde dělal mlynáře.

42

Protože obě loupežnické roty přepadávaly na stejných místech, docházelo často k bitkám. Makal sliboval Macákovi, že mu oči „vyloupe“. Jednou, za bezhvězdné noci, Macáka přepadl. Potmě nastala hrozná řež a teprve za svítání byli útočníci poraženi a vyhnáni. V boji přišel o obě oči Makal – potkalo ho to, čím vyhrožoval Macákovi. Však netrvalo dlouho a Makal bídně zahynul - jeho kumpáni ho dovedli k jeskyni U Panáka a rozutekli se bůhvíkam. Slepý vůdce zůstal docela sám a při vycházení z jeskyně mu pomáhaly jenom prsty, jimiž „omakával“ skálu. Od těch dob se tomuto místu začalo říkat Na Makalech.

MAKALA – les V těchto místech nás naučná stezka vede smíšeným lesem. Můžeme zde najít dřeviny listnaté i jehličnaté - ty tvoří horní patro lesa. Pod nimi rostou keře a tvoří nižší patro lesa, a ještě níže se nachází patro bylinné. Z jehličnatých stromů se zde setkáme s borovicí lesní (Pinus silvestris), která se též nazývá sosna. Strom je vždy zelený o výšce 30 m, příležitostně i vyšší. Kmen mívá často zakřivený. Květy jsou jednodomé, samčí žluté, samičí červené, v oddělených chomáčích na mladých větévkách. Plodem je vejčitá šiška až 7,5cm velká. Sosna je ze všech evropských borovic nejrozšířenější a roste od Laponska až po Španělsko. Je to důležitý lesnický strom. Z jehličnanů se v porostu ještě vyskytují smrky (Picea) a opadavý jehličnan modřín opadavý neboli evropský (Larix decidua). Dále zde můžeme vidět stromy listnaté jako dub zimní (Quercus petrarea), buk lesní (Fagus sylvatica), javor mléč (Acer platanoides) a javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), habr obecný (Carpinus excelsior), lípu (Tilia) a břízu (Betula). Plody ze stromů slouží za potravu zvěři. Černá zvěř, jak říkají myslivci prasatům divokým (Sus strofa), má nejvíce v oblibě plody buku lesního – bukvice. Divočáci se ve zdejších lesích vyskytují poměrně hojně. Na různých místech lze vidět rozrytou půdu, kterou rypákem prorývají, když hledají kořeny, hlízy, lesní plody, larvy hmyzu, červy i hlemýždě. Žerou také vajíčka a mršiny. Zvířata jsou aktivní ve dne i v noci. Žijí ve stádech, staří kanci jsou většinou samotářští. Prase divoké vytrvale plave a běhá, dobře slyší, má výborný čich. Srst mladých prasat je hnědě-krémová podélně pruhovaná. Ve vrhu bývá 3 – 12 selat. Pruhovaná srst mizí ve třetím měsíci. 43

V bylinném patře se běžně vyskytuje jaterník podléška (Hepatica nobilis), sasanka hajní (Anemone nemorosa), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), borůvka černá (Vaccinium myrtillus), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), violka lesní /Viola reichenbachiana/, zimostrázek alpský Polygala chamaebuxus), vřes obecný (Calluna vulgarit). Archiv obce - Ing. Olga Salačová

JMELÍ BÍLÉ (Viscum album) V předcházejícím článku uvádíme, že se zde v peruckém lese můžeme často setkat kromě smrku a modřínu také s borovicí lesní. Na tomto jehličnanu parazituje stále zelená rostlina jmelí bílé borovicové. Jmelí se může vyskytovat také na jedli (jmelí bílé jedlové) a i na listnatých stromech, jako např. na topolech, akátech, jabloních, lípách nebo javorech (jmelí bílé pravé). Jmelí vytváří keříky rostoucí v korunách stromů ve tvaru kulovitých trsů o průměru až 1 m. Jejich kořeny vyrůstají z kůry větví, ze kterých odebírají živiny. Rostliny mají zelené části, především podlouhlé listy, a v úžlabí větviček rostou drobné květy, z nichž vznikají plody – bílé bobule o průměru asi 5 mm obsahující semena, která jsou obalena lepivou hmotou, která umožňuje přilepení na větev, a která slouží jako potrava ptákům. Ti semena roznášejí a zanechávají na větvích jiných stromů např. v trusu (tzv. zoochorie) – brkoslav severní a drozd brávník, kteří polykají bobule celé, nebo pěnice černohlavá, která si šikovně vyloupne semínko nalepením na větvičku a požírá pouze slupku. Semena nalepená na větvích poté vyklíčí a kořeny zarostou pod kůru… Použití v léčitelství Jmelí se sbírá pro svoje léčivé účinky. Dříve se kladl důraz na dobu a hodinu sběru, kdy mělo největší magickou sílu… Všeobecně se má sbírat v prosinci až lednu, ale pouze listy a tenké konce větviček bez příměsí bílých bobulí, které jsou jedovaté (toxické). V léčitelství se jmelí nerozlišuje podle „hostitelské“ dřeviny, protože jeho účinky jsou rovnocenné. Ze jmelí se připravuje odvar pro snížení krevního tlaku, proti křečím a také má močopudné účinky. Působí sedativně a údajně také jako protinádorový prostředek.

44

Pověry a mýty Tato magická rostlina hrála důležitou roli v mytologii starogermánských a některých keltských kmenů. Dávní keltští kněží druidé odřezávali jeho větvičky s pomocí zlatého srpu. Lidé věřili, že takto sebrané jmelí jim pak po celý rok bude nosit štěstí a někteří jej nosili zavěšené na krku na ochranu před zlými silami. Odvar ze jmelí se mimo jiné pil na ochranu proti uřknutí a jedům. Zavěšené jmelí vyhánělo zlé duchy z lidských obydlí. Jmelí bylo zavěšováno hlavně v době Vánoc, aby tyto svátky proběhly v klidu a pohodě. Rovněž zvyk líbat se pod snítkou jmelí přispíval k podpoře svornosti a lásky. Některé odvozené zvyky spojené se jmelím přetrvávají dodnes a zelené nebo pozlacené jmelí se běžné používá jako tradiční vánoční ozdoba v našich domácnostech. Archiv obce - Tajemné jmelí, RNDr. Jiří Roth -o-o-o-

Herbář - jinak bylinář velmi užitečný:

„Mélé jest z počtu těch bylin, kteréž na zemi žádného sídla nemají, než na stromích rostou a kdyby je chtěl kdo saditi, neporoste.“ A to už je opravdu vše…Přeji všem krásné podzimní dny.

Helena Halamová

45

Ano takovou cestu jste mohli urazit v Galerii u Plazíka na Peruci začátkem července. Po pěkných fotografiích Standy Koženého se na zdech galerie objevily úžasné snímky Tomáše Tyburce ze skotských ostrovů. Tomáš Tyburec je jeden z party vynikajících fotografů z Česka, kteří občas vyjedou i do světa, aby společně zachytili místa pro nás méně známé. Před dvěma roky odjeli na velký skotský ostrov Skye a během několika dní pořídili série úžasných snímků. Tomáš již některé vystavoval na Kladně a v Jindřichově Hradci, ale pro výstavu v perucké galerii ještě několik fotografií přidělal. Na vernisáži se na dvorku galerie mezi dvěmi přeháňkami sešlo asi dvacet návštěvníků (z Peruce bohužel jen 7, mají to daleko), které uvítal majitel galerie a oslovil také autor fotografií. Pár slov o Tomášově tvorbě řekl i jeho kamarád, jeden z té party výborných fotografů, Ivan Šulek. S pozváním do prostor galerie a na malé pohoštění byla třetí výstava letošní sezony zahájena.

Tomáš Tyburec při povídání nad svými fotografiemi

46

A stala se v perucké galerii dosud nevídaná věc. Všichni se zájmem prohlíželi divokou krajinu na velkých fotkách a Tomáš o nich začal povídat. Přítomní se dozvěděli mnoho zajímavostí jak o krajině na snímcích, tak o vlastním fotografování a přístupu k němu. Skutečně zajímavá a příjemná hodinka v dobré společnosti. A co o výstavě napsal kronikář a novinář Ládik Bába, jeden z pravidelných návštěvníků vernisáži v mé galerii: V Peruci vystavuje Tomáš Tyburec V sobotu 2. července se v Galerii U Plazíka v Peruci uskutečnila letos již třetí vernisáž fotografií. Vystavujícím fotografem byl Tomáš Tyburec a výstavě dal název Na konci země… Krásné velké fotografie přibližují jeho fotografickou výpravu na sever Velké Británie. Zde krajina dosud neztratila svůj divoký ráz i poetiku dávných časů. Vernisáž měla tentokrát trochu netradiční průběh. Po velice krátkém přivítání se autor sám rozpovídal jak a kdy tu či onu fotografii pořizoval a nakonec se z toho stalo velice poutavé vyprávění. Na slavnostní vernisáž se dostavila i řada fotografů, pro které bylo vyprávění i poučné po profesní stránce. Dozvěděli se třeba, které roční období je nejlepší na focené ohledně dlouhého či krátkého světla a jak důležitá je trpělivost při „lovu“ snímku.

V Galerii u Plazíka na Peruci probíhá výstava absolventských prací studentů 2.ročníku oboru Kreativní fotografie univerzity Třetího věku při Městské knihovně Louny. Vystavují tito absolventi: František Fanta, Hana Hoblíková, Irena Kadeřábková, Alena Kotová, Vlasta Mikschová, Marie Nýdrová, Věra Pokorná, Jiřina Svačinová, Svobodová Alena, Zdeňka Talácková, Jiřina Hegedüšová, Irena Hellerová a Miroslav Blažek. 47

Vystavující fotografové se svojí lektorkou

"Městská knihovna Louny připravuje již jedenáct let ucelený cyklus celoživotního vzdělávání s názvem Třetí věk. Projekt začal v roce 2006, kdy se do programu přihlásilo 42 studentů, byly otevřeny 4 obory. Postupem času se nabídka rozšířila na 26 oborů, sborovna se rozrostla o externí lektory, studentů jsou téměř čtyři stovky. Čtvrtým rokem se zájemci mohou realizovat také v předmětu Kreativní fotografie. Nejde o žádnou příliš technickou nebo striktně profesionální fotografickou výuku. Jde o série workshopů. Společně se zaměřujeme na vnímání světa skrze hledáček fotoaparátu a zkoušíme si různé typy fotografování v praxi. Během každé lekce si představíme nějaké téma, druh fotografie, ale i technické stránky. Mnohem důležitější část čeká každého studenta při plnění zadaného domácího úkolu. Ve společných hodinách pak mluvíme o každé donesené fotografii, o tom, co je na ní krásné nebo co by se třeba dalo vylepšit. Za sebe můžu říci, že je úžasné pozorovat jak se moje studentky a studenti po každé společné práci posouvají. Někteří se učí v podstatě od začátku pracovat s digitálním fotoaparátem, někteří za sebou mají spoustu zkušeností ještě s analogovou technikou, takže se všichni od sebe učíme navzájem. Mám radost 48

pokaždé, když se mezi donesenými fotkami objeví taková, u které se nám tají dech nebo se ozve v sále áchh. A musím říci, že je takových fotek čím dál tím víc, i když úkoly jsou pokaždé trochu obtížnější. Na výstavě můžete vidět závěrečné ročníkové práce studentů školního roku 2015/2016. Téma je zároveň i názvem výstavy „Minimalismus a stromy“. Každý svůj soubor fotografií pojal trochu jinak, vložil do něj i kousek svého života a tak se nám sešla pěkná sbírka zajímavých fotografií. Přeji Vám pěknou podívanou. Lektorka Káča Suchá" Podívaná to určitě byla, vždyť na vernisáž do galerie přišlo 3. září 2016 téměř 40 návštěvníků, které přivítal její majitel, ředitelka lounské Kučerová Kateřina

knihovny a

Dagmar

lektorka

Suchá.

O

KRF

doplňku

výstavy fotografií, zkamenělých stromech 300 tis. let starých, promluvil jejich sběratel a také fotograf pan František Fanta. Všichni přítomní si se zájmem prohlédli vystavené fotografie stromů, plenéru, ale i vody a poté poseděli společně na dvorku galerie při družném a nenuceném hovoru. Výstavu si můžete prohlédnout i vy o víkendy a svátky od 10 do 17 hodin až do konce října, jste srdečně zváni.

Mirek Plazík Blažek 49

Když se v roce 1985 poprvé sešli rodáci Peruce a Chrastína, doufali pořadatelé, že se tato akce stane tradicí. Dnes, po více než 30 letech, se jejich přání vyplňuje. Po prvých čtyřech setkáních v letech 1985 až 2000 se termín díky miléniu Oldřicha a Boženy posunul na dřívější termín, rok 2004. Po nástupu nového vedení Peruce bylo díky nezájmu o tradice další setkání ohroženo, 6. setkání se uskutečnilo až v roce 2011. Nynější vedení s Kulturní komisí si váží tradic i všech rodáků a přátel, kteří mají Peruc rádi a tak po pěti letech začalo na podzim 2015 připravovat další setkání. Termín byl určen jako vždy na peruckou pouť a bylo též rozhodnuto postavit program na místních "zdrojích". Vždyť i u nás se najdou šikovní lidé. Ne všichni se připojili, ale nakonec vše dalo na celodenní program. Centrum oslav jsme určili na náměstí Emila Filly, venku je lépe a navíc s odchodem mnohých rodáků a přátel a nezájmem současných obyvatel není možné zaplnit velký sál. Byly sice některé nepříjemné připomínky (žádost o velké podium, strach z ozvučení), ale komise zůstala u původního návrhu. A tak nadešla sobota 25. června 2016 a setkání se mohlo rozjet. Peruc byla uklizena, stávající podium ozdobeno a nazvučeno, náměstí bohužel zaneseno nechutnými stánky, které zakryly i galerii, součást programu. Kolem deváté se začali scházet prví účastníci, mezi nimi i skuteční předváleční rodáci. Čekaly na ně pracovnice úřadu, v jejichž informačním stanu se mohli zapsat, obdrželi pamětní list a též si pořídit drobné upomínkové předměty a tiskoviny. V kostele proběhla bohoslužba slova a u podia se seřadily mažoretky z místní Základní školy. V 10 hodin napochodovaly před podium a předvedly moc pěknou sestavu, šikovná děvčata. Přítomné přivítal starosta Městysu ing. Radomír Bláha a společně s místostarostou Janem Vnoučkem položili kytici k pomníku padlých místních občanů. Místostarosta se 50

ujal moderování celého programu a pozval před podium malé tanečnice z Radonic. Sestry a sestřenice Kladivovi, jedny malé, druhé již větší, moc pěkně zatančily. Mažoretky již odeběhly, ale po chvíli se začaly trousit spolu s dalšími zpěváčky v zelených tričkách. To nastupoval pěvecký sbor ZŠ Peruc pod vedení paní učitelky Gajdošové. Opět musím pochválit sbor a šikovné perucké školáky, jejich vystoupení bylo moc příjemné. Připraveno bylo druhé vystoupení sester

Kladivových a jejich tanec se opět líbil. Z Loun přijel pěvecký sbor Kvítek pod vedením Lenky Petržilkové, tradiční účastník peruckých oslav, zkrátka přátelé Peruce. Malá zvuková zkouška a po chvíli zazněl velmi kvalitní repertoár vynikajících pěvců. Kvítek, jako vždy přinesl na Peruc příjemný profesionální zážitek. Jen se bohužel ukázala úroveň mnohých návštěvníků, poté co jejich děti dozpívaly, odešli domů. Odpolední program zahájila perucká dechovka Rodáci (bohužel dnes již bez Peručáků), pod vedením pana Laksy mladšího. Ta má své místní posluchače (více posluchačky), kterým pohodově vyplnila čas téměř do 15. hodiny. Z kostela Petra a Pavla, naproti opravovanému peruckému zámku, se již ozývaly varhany. To se připravovala varhanice Mgr. V. Benešová na koncert, který začal v 15hodin. Přítomní vyslechli tři varhaní skladby a další zpěv za doprovodu varhan. Uklidnění v jinak živém dni. Závěr programu na náměstí obstarala vloni vzniklá kapela, původně ze STRAdoňáků a KOŠtických Strakoši. Dnes jsou mezi nimi i Peručáci. Náměstí se opět trochu zaplnilo a přítomní si užívali country i popové produkce party muzikantů až do 18. hodiny.

51

Program na náměstí ale nebylo jediné, co kulturní komise s vedením městysu a dalších pomocníků na setkání připravili. Otevřena byla Základní škola, s možností prohlídky obou budov a vystavených fotografií a prací z historie i současnosti více než stoleté školy. Stejně tak byla zpřístupněna Mateřská škola v peruckém parku a i zde byly fotografie bývalých žáčků. V Galerii U kozorožce připravila paní galeristka Viera H. Kopicová výstavu peruckých výtvarníků a fotografů, která ukázala um jejich zájmů a koníčků. V Galerii u Plazíka probíhala výstava karlovarského fotografa Standy Koženého, na jehož snímcích bylo krásně zachyceno "naše" České středohoří a také Peruc. V kině byly během dne dvakrát promítány záznamy ze všech předchozích ročníků setkání a ve vestibulu byly připraveny výstavy k výročí místního Sokola a fotografií, porovnávající historickou a současnou Peruc. Bohužel po poledni, kdy se sem scházelo mnoho návštěvníků z náměstí, bylo kino zavřeno. Ještě větší nepříjemnost byl neotevřený Sbor M. J. Husa (kaple) Církve československé husitské. (Je to i moje chyba, spoléhal jsem na sliby, ale to co si neudělám sám, není.) Návštěvníci setkání si mohli samozřejmě prohlédnout úžasné sbírky v Muzeu české vesnice a navštívit Pamětní síň E. Filly. Dle mého se 7. Sekání rodáků a přátel Peruce a Chrastína moc vydařilo, program na náměstí byl bohatý i příjemný, prohlídky a výstavy zaujaly a navíc i přes předpověď počasí se na Peruc celý den usmívalo sluníčko. Takže na 8.setkání (možná i dříve než za 5 let) nashledanou...

Mirek Plazík Blažek

52

Jako profesionální kulturní pracovník oceňuji přístup, vstřícnost a úžasnou atmosferu Penzionu za dubem na Peruci, který disponuje mimo jiné i prostorem stodoly a útulným dvorkem. Není tedy divu, že se stává oblíbeným místem přednášek s historickým nebo zeměpisným zaměřením. Sama za sebe mohu prohlásit, že na každou mou akci spjatou s prezentací Afriky se do penzionu rádo dostaví několik desítek hostů ze širokého okolí a vždy odjíždějí nadšeni zejména prostředím. Přeji paní Dvořákové, aby se z náhodných hostů stali trvalí návštěvníci a peruckým trochu závidím prostor a místo, kde se mohou pravidelně vídat. Krásný podzim a doufám, že budou letis v Penzionu Za dubem i pestré a rozmanité vánoční trhy.

PhDr. Marie Imbrová, Černochov ředitelka Kulturních zařízení města Roudnice nad Labem

53

Máme zde závěrečné povídání paní redaktorky Květy Tošnorové s "naší" paní učitelkou Marií Havlíkovou u příležitosti jejího životního jubilea (95 let). Krátce se ještě zastavíme u AlHal a poté se povídání stočí ke zvykům, udržovaných kdysi v rodině i okolí paní učitelky.

Těžko říci, zda básník spáchal sebevraždu nebo byl z okna vyhozen Jak došlo k požáru domu Aloisie Halaburtové? Al Hal hulila jako fabrika, a to bez nadsázky. V létě kouřila v okně a kolemjdoucí si z dálky mysleli, že u ní hoří...! Tato dáma vykouřila denně na sto cigaret. A na fyzickou práci příliš nebyla. Nejraději odpočívala v posteli, předčítala si noviny a časopisy a přitom kouřila. Jak stárla, zřejmě si nedala pozor a dostatečně neuhasila nějaký nedopalek. Byla stále obklopena novinami, které se snadno vzňaly a tak se stalo, že vyhořela. Tehdy pochopila, že v domě být sama nadále nemůže a bylo by ideální barák prodat. Manželův bratr byl právě na obci, když tam tlumočila svůj záměr, a hned s tou novinou zamířil k nám. Hele, ona prodává barák a vy máte rodinu a malý byt. No snad to nebude tak drahé. Dali jsme se tedy s bratrem dohromady, že bychom dům koupili a postupně poničený vyhořelý objekt zrestaurovali. Al Hal byla vstřícná, že nám sleví, když ji tu necháme bydlet do její smrti. „V učitelských rukou to bylo, do učitelských rukou to dávám“, říkala. Maminka se nabídla, že bude staré dámě vařit, tak se malířka stala členem naší rodiny a chodila k nám na obědy. Občas lamentovala: „Příbuzní se na mě po požáru vykašlali, tak já je dědit nenechám! A na just všechno probendím“. A jak řekla, tak udělala. Žila si po svém. Lakomá ale rozhodně nebyla. Přispívala na Červený kříž a na slavnostech nechávala pro všechny udělat obkládané chlebíčky. Když náš synek maturoval, povídá, kupte mu šaty. Co se Al Hal týče, byla opravdový bohém. Ta na klid nebyla a na pořádek nedbala. Dožila se 77 roků. Po jejím pohřbu ta její světnička vypadala jako Faustova jizba. Všechno očazené a utržený strop.

54

Al Hal je pochována na hřbitově na Peruci, má tam urnu. O hrob se vzorně stará její neteř a naše sousedka. Pravidelně jí tam nosí květiny. To víte, že si pamatuji malířčin pohřeb. Byl docela pěkný a jednoduchý, s umělými květinami. Na obřad i zpopelnění tenkrát stačila tisícikoruna z jejího důchodu. Odehrával se v Mostě. S Al Hal se přijela rozloučit naše rodina, sousedé, ale také sestra Konstantina Biebla, paní Vodseďálková ze Slavětína. To byla také velice zajímavá osobnost. Její syn se zabil na vojně jako letec. A manžel paní Vodseďálkové spolu s lounským Hrob rodiny Halaburtů Štrombachem odešli do Ruska. Paní byla zubařka stejně jako její maminka, paní Bieblová. Pamatuji si na jejich šlapací vrtačku. Dneska středověk, ale tenkrát žhavá realita. Zubaře se lidé náramně báli. Básníka Biebla jsem osobně nepoznala. Vím jen, že si vzal za manželku dívku ze Zlaté uličky z Loun, slečnu Marii Bulavovou z obrovského železářství. Později se s ní však rozvedl. A když se mu tenkrát přihodilo to neštěstí, vyprávěla mi jeho sestra o jeho posledních chvílích, než v Praze Na Výtoni vyskočil z okna. Jinak to rodina dosti tutlala, okolnosti jeho smrti byly totiž stejně podivné jako nevyjasněná smrt Jana Masaryka, která básníkovu skonu předcházela. Paní Vodseďálková se zmiňovala, že krátce předtím odvezl Konstantin Biebl Gottwaldovi větší množství zubařského zlata na poklad republiky... Ale to se ocitáme v oblasti spekulací. Bůh ví, jak to tehdy vlastně bylo. Faktem je, že jeho exmanželka poměrně dlouho po jeho smrti publikovala v rozhlase básně pod jménem Bieblová. Tenkrát se proslýchalo, že jsou to básně Konstantina Biebla. Od Tří králů přes masopust, Husa, pouť a posvícení až k Silvestru Minule jsme si připomněli malířku A. Halaburtovou, nyní jsem požádala paní Marii Havíkovou, aby přiblížila, co vše se na Peruci během roku tradičně odehrávalo. Tři králové byli hodně podobní těm dnešním. Tříkrálovým koledníkům jsme vždycky dávali nějakou tu korunu. Co postrádám, je masopust, který na Peruci býval hodně veselý. Provázela ho jednak vůně koblih, které se tady pekly veliké, plné výborné marmelády, jednak vůně pečeného vepřového, ale také uzeného masa. Každý se ještě před půstem snažil užít dobrot. 55

V čele masopustního průvodu šli koně a muzikanti, pak masky. Hlavně to byly báby s nůšemi, některé v nich nesly i děti. Honíval je dědek, co práskal bičem. Zlobivé děti se dědkem strašily. Masky dostávaly koblížky a štamprlata, lidi spontánně vybíhali a přidávali se, šlo se průvodem přes obec k Matějčkům, kde bývala masopustní zábava. Velikonoce Z peruckého masopustu byly klasické, začínaly Zeleným čtvrtkem, kdy kluci chodili s řehtačkami. Pekli se beránci, na stolech nechyběly vázy s březovými větvičkami, na nichž byla připevněna vyfouklá vajíčka, která se na Peruci nejčastěji obháčkovávala. A samozřejmě bochánky. V pondělí přicházely skupinky koledujících dětí, každé Velikonoce se rozdalo nejméně třicet vajíček, sem tam bonbon nebo čokoládka. Určitě se ale nepil alkohol, nevzpomínám si, že by byli koledníci opilí... Poslední dobou chtějí spíše ta štamprlata a o vajíčka valný zájem nemají. Na 1. máje se jezdilo do Loun do průvodu, potom jsme chodili s dětmi na výstaviště na párek a cukrovou vatu. Staročeské máje tu ale bývaly krásné. Každá svobodná dívka měla před domem břízku, muzikanti jí pěkně zahráli, musela si zatancovat, a šlo se dál. Večer se konala májová veselice. Na Petra a Pavla nastal čas slavné perucké pouti. Pekly se koláče tvarohové, makové, povidlové, jablečné, doprostřed přišla mandle nebo ořech. Pouťových koláčů jsme vždy napekli vrchovatý prádelní koš. My pekli koláče velké, protože nás bylo hodně, tak aby se všichni hosté zasytili. V malých rodinách se však pekly koláče malé jako na veselku. O pouti to na Peruci vypadalo jako na Třebízi – náměstí bylo plné stánků, kolotočů, houpaček, a ty zábavy večer! K obědu bývalo náramně užitečné zvíře - husa. Držela se nejen na sádlo sádlo a na maso, upotřebila se úplně celá. Při zabíjení se řízla za hlavou a do kastrůlku se chytala husí krev, která se pak dělala dětem na cibulce, do toho vajíčko a jedla se s chlebem. Husa se oškubala nasucho a všechno peří se upotřebilo. Na břiše, kde bývala umazaná, se peří důkladně umylo mokrým hadrem a pak se ten hadr docela zlehka přejel žehličkou, aby šlo peří dobře od kůže, aby se nepotrhala. Pěkné peří šlo do peřiny, horší do polštářku na kanape. Z větších brk z křídel se pletly peroutky. Husími křídly se dobře vymetal komín. Vykuchanou husu jsme posolili, pokmínovali a zvolna pekli, sádlo se sbíralo do hrnce. Některá dobře vykrmená husa dala i půl druhého litru sádla. Husí 56

jazyk, žaludek, krk, srdíčko a konce křídel šly na drůbkovou polévku, která se dělala s játrovými nebo máslovými knedlíčky. To se místo jater dalo máslo, dvě vajíčka, česnek a sůl. Úplně nejlepší však byly knedlíčky morkové, kdy se morek za syrova vytlačil z morkové kosti a rozmačkal vidličkou. Zbylá játra se upekla s husím sádlem a pak se z nich dělala paštika nebo pomazánka. Kůži z krku jsme nadívali jako jelítko a za studena se jedlo jako salám. Z krku se vyňal hrtan. Do trubice se daly dva hrášky a oba konce hrtanu se spojily v kolečko. Jak hrtan uschnul, kolečko se pevně spojilo a vzniklo chrastítko pro miminko, které dětem v kočárku krásně zvonilo. Větší děti si zase ohlídaly takovou tu kost zvanou kobyla. Když se kobyly omotaly nití, měly křesílko do škatule do kuchyňky. Slepovaná kolečka, perníčky, zázvorky a kuba, takové bývaly naše Vánoce Je tu závěr vyprávění perucké pamětnice, která se v plné duševní svěžesti v pondělí 9. listopadu dožívá požehnaných 95 let. Zveřejněním jejího vyprávění se i naše redakce připojuje do dlouhé řady gratulantů. K nejdůležitějším svátkům počítám památku Mistra Jana Husa. Na jeho počest probíhala v husitském kostele slavná bohoslužba a pálila se hranice, zprvu na náměstí, později u vodojemu v poli. Nádherný býval pohled na České středohoří, jak se postupně zapalovaly hranice ve všech vesnicích. A zpívalo se Na břehu Rýna hranice vzplála, na ní umírá dálné vlasti syn, a vůkol něho mnichův rota líná rouhavým smíchem velebí svůj čin!

Kaple M. J. Husa na Peruci

Letos jsem sledovala mši ve Staré Boleslavi a prvně jsem uznala kardinála Dominika Duku, když krásně mluvil o Husovi jako člověku ryzího charakteru spojujícího národ, že jej uznávají jak bezvěrci, tak věřící. A když zněla státní hymna, postavila jsem se... Na Marii bylo posvícení a jídelníček byl podobný jako o pouti, také koláče, k obědu něco lepšího a posvícenská zábava. Slavné bývaly sokolské šibřinky, které mívaly různé rázy, například Z pohádky do pohádky. Držely se dušičky, na které se konaly zádušní mše, a uklízel hřbitov. Kolik dní předem chodily rodiny na hřbitov s kýblem, myly se pomníky a pečlivě se tam zametalo. 57

Držela se Barbora, při níž si dávají děti punčochu za okno, aby dostaly brambory, jablko, ořechy, uhlí. O Mikuláši chodil od domu k domu Mikuláš z některého ze spolků – domluvili se na něm sokolové nebo sportovci. Jaké byly Vánoce postaru? Uklízelo se v baráku a peklo drobné cukroví. Nebylo tolik druhů jako teď. Jen slepovaná kolečka, perníčky a zázvorky. O Vánocích se pak pekly vánočky. A na mísách byly hlavně ořechy, od každého druhu, burské, vlašské a lískové. I přes tu válečnou bídu jsme vždycky měli rybu – z výlovu nebo z řeznictví. A v poledne na Štědrý den jsme obědvali kubu a tažený štrúdl. Nejlepší kuba je z malých trhaných krup. Uvaříte je a přidáte houby, česnek, škvarky a trochu pepře a dáte do kastrůlku zapéct, kuba je výborný. Za Hitlera byl na Vánoce příděl 10 dkg cucavých bonbonů na osobu. To bylo přídělové hospodářství a na všechno potravinové lístky - brambory, cukr, máslo, šaty, boty, vše na lístek a vše omezené. A museli jste napřed ukázat, že máte boty prošlapané, abyste dostali poukaz na nové. A na miminko jste měli nárok na deset plen. Šily se ze starých cích, ty lepší schovávala každá maminka do poradny. Štědrovečerní večeře začala rybí polévkou s osmaženou houstičkou, pak bramborový salát a smažený kapr. U stromečku se pak jedlo cukroví a dospělí popíjeli domácí víno, co nám od podzimku kvasilo za oknem. Z vánočních zvyků jsme dodržovali překrajování jablek a lití olova z roztavených plomb z pytlů do vody. Také jsme pouštěli lodičky ze skořápek od ořechů, ve kterých jsme měli malé svíčky. Řetězy na stromeček byly z barevných papírů, svíčičky normální na skřipcích. Stromeček se držel do Tří králů. Večer se šlo na půlnoční. Vánoce u nás doma vždy byly o rodinné pohodě a vzájemné lásce. Připravila Květa Tošnerová, pro Perucký zpravodaj upravil a foto přidal Mirek P. Blažek

A na závěr ještě jedna fotka z perucké školy z konce 50. let 58

Nejohroženějším myslivecky obhospodařovaným druhem, ale přesto přísně chráněným je určitě tetřev hlušec. Podle literárních údajů se na některých místech okresu Louny vyskytoval ještě v polovině minulého století, jak například uvádí Šubrt (1925). Také Houda (1961) píše, že se vyskytoval u Pnětluk 1957, Smolnice 1964, Tuchořic 1944, Žerotína 1953 a Hříškova 1958. Zde však podle Novotného bylo 5 slepic pozorováno ještě v r. 1977. Je pravděpodobné, že se počátkem 20.století vyskytoval i u Peruce a v nejbližším okolí. Na Peruckém panství byl odstřel tetřevů a tetřívků veden pod jednou položkou. I tak je však údajů velmi málo. V r.1913 zde byly střeleny 4 kusy a v období 1929/30 pouze 1 kus. Domnívám se, že vzhledem k lesnatosti se spíše jednalo právě o tetřeva hlušce. Asi před 45 lety jsem obdržel prsní preparát z Telců, který patrně pochází z této oblasti. Na štítku je uvedeno: Steilbachai revír 18.5.1893. Uvítal bych proto každou zprávu o místě zástřelu. Nemohl by pomoci např. p.Blažek ?

Herbert Tichý

59

Hola, hola, knihovna vás volá... Milí čtenáři, ozývám se opět po prázdninách z perucké knihovny. Nejprve bych ráda poděkoval všem, kteří si našli cestu do knihovny i během prázdnin. I díky vám jsem opravdu nezahálela. Měla jsem radost z každé vaší návštěvy. Po prázdninách bude opět probíhat burza vyřazené dětské literatury za drobný příspěvek 5 Kč za knihu. Stále je z čeho vybírat. Na děti se budu těšit v novém dětském oddělení, které bych ráda do konce roku ještě vybavila kobercem, polštářky, případně židličkami a stolkem, aby se mohli malí i větší návštěvníci cítit v knihovně dobře. Díky pravidelným závozům z lounské knihovny mají i děti bohatý výběr. Pochopitelně je dostupný i místní knižní fond. Těší mě též navázání spolupráce s místní základní školou. Kéž přináší všem stranám dobré plody. Chtěla bych také moc poděkovat vám všem, kteří vracíte knížky v pořádku a hlavně včas. Upozorňuji, že výpůjční doba je maximálně měsíce. Chápu, že uzavírka knihovny a prázdniny některým z vás mohli ztížit možnost vypůjčené knihy vracet. Prosím tedy vás, kteří máte knížky delší dobu, abyste je vrátili. Některé čtenáře jsem již upomínala, ale marně. Dodržováním výpůjční lhůty umožňujete jejich přístup i ostatním. I tímto způsobem vydáváme svědectví o tom, jak si jedni druhých vážíme. V říjnu srdečně zvu děti menší i větší na akci „Strašidel se nebojíme“. Bližší informace na plakátku. Čínské přísloví nás učí: Tři dny nečti a ústa zhrubnou. Tři dny nepiš a ruka zeslábne. (Převzato z knížky: Kniha přítel člověka: člověk, přítel knihy.) Děkuji vám, že čtete.

Ivana Doubravová Obecní knihovna Peruc kontakt: Ivana Doubravová mobil: 723 648 060 Otvírací doba: Po 14-19 hod. Út 8-11 hod. *; 16-18 hod. St 14-17 hod. Čt zavřeno Pá 8-11 hod.** * kromě posledního úterý v měsíci ** pouze poslední pátek v měsíci 60

Obecní knihovna Peruc a společenství DOMINO zvou děti na setkání

„STRAŠIDEL SE NEBOJÍME“, které se uskuteční ve středu 26. října 2016 v 17.00 v perucké knihovně.

Těšit se můžete na strašidelné čtení, zpívání, tvořivou dílnu. 61

Před lety si kamarádi z peruckých Pluťáků umanuli uspořádat i na Peruci hudební festival a poprvé pozvali na perucké hřiště kapely z okolí. Pro velký zájem se tak stalo i další rok, na Peruc začali jezdit i známější interpreti a kapely. V posledních letech i z české hudební špičky. A tak tomu bylo i letos. Plutofest již podvanácté zazněl na peruckém hřišti. Balik mne pozval, abych udělal pár fotek a tak jsem snad po čtyřech letech na perucké hřiště zamířil. Již půl hodiny hráli By The Way ze Slaného. Ještě jsem je stačil vyfotit. Poté nastoupilo Vypuštěné koupaliště, tuším z Kolína, které mělo hodně místních fanoušků. Na další tři kapely jsem odjel do Počedělic na setkání na paměť pana malíře Sýkory. Propásl jsem i domácí Refreš :-( . Když jsem se vrátil, hrála klasika Synové výčepu z Litoměřic, původně kapela Franty Sahuly a taky později Fanánka. I proto byly mnohé písničky posluchačům dobře známé a mohli si zpívat s kapelou. Příjemný poslech. Ihned poté nastoupila nová kapela Rosseta klávesáka Zdeňka z Pluta, s vysokou a dobrou zpěvačkou. Kvalitní muzika, já radši víc češtiny. Hodně dobrý rozjezd Plutofestu. Dívka u mikrofonu zůstala, program pokračoval vystoupením Anny Veselovské The Indie Ann. Vítězka jakési soutěže (já je nesleduji), čekal jsem barbinu, která neumí zpívat, ale bylo to naopak. Anička je prima příjemná holka s pěkným hlasem. Bavila se jak v zázemí, tak s diváky. Moc ji to slušelo i s kytarou. Já bych sice opět radši slyšel její rodnou Slovenštinu, než Anglinu, ale Anička žije v Rakousku a po maturitě chce žít v Dánsku. Tam by se s našimi slovanskými jazyky nechytila. Po ní nastoupili úžasně energičtí showmeni Mědvěd 009 z Úval. Slyšel jsem, že existují, ale ještě nikdy jsem 62

je neslyšel. Je na nich znát místní i personální sepětí s Divokým Billem a já mám rád kapely, ve kterých jsou dechy (trubka a ságo). Ti tedy perucké hřiště rozpumpovali! Hlavní hvězdou letošního Plutofestu byl Kamil Střihavka. Vím, že tento teplický rocker si nehraje na super hvězdu, ale přesto mne překvapil, s jakou energií a kvalitou zazpíval i na našem malém fesťáčku. Do play listu zařadil všechny své hity, komunikoval s diváky a v přídavku dal vše známé, co ještě Peručáci ten večer neslyšeli. Samozřejmě zahrál i na kytaru a jako kovboj z Teplic i na foukací harmoniku. Prst nahoru! Posledním hostem Plutofestu byl divoký AC/DC Czech Revival, kapela, která hraje desítky koncertů za rok v celém Česku, ale i za hranicemi. O to zajímavější bylo, že toto show, téměř jak originál, se dostalo i na Peruc. Stejně jako u originálů zpěvák rozezněl mohutný zvon a v přídavku ohlušila přítomné mohutná dělostřelba. Perfektní byl mladý kytarista i s trenkami s nápisem Peruc. Nářez jak hrom, Peruc určitě nespala :-) . Konec by nemohl být bez pořadatelských Žlutej Pluto pes. Již téměř nehrají, Balik je ale na svůj fesťák pozval a oni se zde sešli a moc potěšili své příznivce a hlavně místní holky. Začala třetí hodina nedělní, měl jsem toho za víkend plný kecky a tak jsem odešel spokojen, až nadšen domů... Pořadatelé neví, zda bude i 13. ročník. Návštěvníků poslední léta, i přes výborný program, moc nechodí a tak neví, kolik budou muset doplácet z vlastní kapsy. Letos přišlo téměř 350 ctitelů dobré muziky a k tomu můžeme přičíst kapely a jejich doprovod. Nadšenou činnost hrstky kamarádů pro stovky milovníků muziky, z které mohou mít pouze své uspokojení, jim ztrpčují i někteří místní obyvatelé...

Mirek Plazík Blažek

63

Nové vědecké objevy připravily překvapení i praktickým houbařům. Některé druhy hub, které sbírali jako jedlé jsou dnes podle odborníků považovány minimálně za nejedlé. Referují o tom v Mykologickém sborníků A.Vít a R.Socha. Při tom prvý z nich je nejenom vynikající mykolog, ale i kulinářský znalec a propagátor houbových receptů. Jako nejedlé, nebo dokonce jedovaté jsou dnes čechratka podvinutá a ryzec šeredný. Z bývalých tržních druhů je to čirůvka odlišná a zelánka, šafránka červenožlutá a líha srostlá. Houbaři, kteří tyto druhy hub sbírali s tím patrně nebudou souhlasit. Je ale pouze na nich, jak se s tímto novým hodnocením vyrovnají.

Herbert Tichý

64

Vlivem oteplování klimatu i různých dalších okolností se k nám dostávají každým rokem nové druhy zvířat. V posledních letech to byl například rak pruhovaný a americký, jehož výskyt byl zaznamenán i na Ohři u Loun. Z dalších druhů je to například škeble asijská, slunéčko velké, plž španělský, ale i tak velké druhy jako je mýval severní nebo šakal. Mezi tyto druhy patří i velmi expanzní pavouk - křižák pruhovaný. Tento nápadný a pro někoho i krásný pavouk byl poprvé zaznamenán v r.1991 na vojenském cvičišti Milovice. Během tří let už byl znám i z dalších 40 míst. Šíří se hlavně do míst, kde je dostatek jeho hlavní potravy což jsou sarančata. Nejčastěji se s ním proto budeme na okrese setkávat v Lounském středohoří, ale i kdekoliv jinde na nesekaných loukách i v obcích a městech na zatravnatělých pozemcích. Samička v průběhu roku vytvoří až 5 kokonů, kde je v každém z nich až 400 vajíček. Sama pak uhyne. Kokony pak nacházíme na zdech domů a hlavně na chráněných místech. Mají kapkovitý tvar a jsou velké až 5 cm. Na podobných místech jako kokony se nachází i pavoučí sítě. Mláďata přečkají zimu v hedvábných zámotcích a na jaře se z kokonů prokoušou ven. Vhodná místa pak vyhledávají při cestách zavěšena na vláknech, která si sami zhotoví. O zastižení tohoto druhu na okrese Louny mám zatím pouze dvě zprávy. Jedna pochází přímo z Loun a druhé od Strádonic, kde byl tento křižák zastižen na dvou místech. Protože stále ještě probíhá jeho monitoring, uvítám každou zprávu o jeho zastižení. Herbert Tichý

Invazivní druh pavouka, křižáka pruhovaného, jsem koncem srpna 2012 sledoval a vyfotografoval ve vysoké trávě nedaleko Hřivčic. Text a foto: Jan Vnouček

65

PŘEDVÁNOČNÍ TRŽNICE 3.12.2016 12.00 – 15.00 HODIN

PERUC, USEDLOST ZA DUBEM PŘIJĎTE UDĚLAT RADOST SOBĚ, BLÍZKÝM, PRODÁVAJÍCÍM, VYCHUTNEJTE SI ADVENT, BUĎTE NAŠIMI MILÝMI HOSTY

www.peruczadubem.cz Facebook: Za Dubem PERUC, OLDŘICHOVA 81

66

KAVÁRNA – ŘÍJEN 2016 OTEVŘENO 12 – 17 HODIN SOBOTY, NEDĚLE nebo na objednávku 2.10. a 23.10. zavřeno LISTOPAD – ÚNOR JEN NA OBJEDNÁVKU

UBYTOVÁNÍ CELOROČNĚ Ing. Hana Dvořáková tel.:777 066 738, 415 693 329

www.peruczadubem.cz [email protected] Facebook: Za Dubem 67

1.10. Fakjů pane učiteli 2 Být úspěšným lupičem vyžaduje mít pevné nervy. A když jste k tomu i učitelem na střední, potřebujete nervy jako špagáty a vražednou bezohlednost. A přesně díky tomu u školní tabule uspěl bývalý zločinec a samozvaný učitel Zeki Müller.

8.10. Táta je doma Sára kdysi udělala chybu. Vzala si zlobivého kluka Dustyho, který byl zábavný a sexy, jen do chvíle, než se stal otcem. Jako táta nefungoval. I proto ho vyměnila za Brada, jehož vždy zdobila zodpovědnost, kterou si děti bohužel pletou s nudou..

15.10. Řachanda

Dětské představení

Pohádka o rozmazlené princezně a dvou kamarádech, kteří se neživí úplně poctivě. Až když se trojice ocitne v kouzelném Černém lese, kde žijí podivné lesní bytosti, naučí se od nich to, co je nedokázali do té doby naučit sami lidé.

22.10. Teorie tygra Veterinář Jan (Jiří Bartoška) už toho má dost. Poslední kapkou je smrt tchána, kterému taky došly síly a trpělivost. Babička (Iva Janžurová) totiž vždy rozhodovala o jeho životě, stáří, a nakonec i o tom, jak a kde bude pohřbený.

29.10. Rodinný film Jak se vypořádají s nečekanou svobodou dvě dospívající děti, jejichž rodiče se vydali na plavbu jachtou po oceánu? Co udělá odloučení s dosud perfektně fungující rodinou? A co když do tohoto rodinného „testu" vstoupí další, dramatická událost?

5.11. Lída Baarová Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu.

68

12.11. Jak vycvičit draka

Dětské představení

Viděli jste už draka? A Vikinga? Pokud ne, budete mít příležitost v komedii Jak vycvičit draka. Rodičové chlupaté Kung Fu Pandy a zeleného zlobráka Shreka se tentokrát rozhodli pro podívanou, která je ve všech ohledech poněkud drsnější.

19.11. Alvin a Chipmunkové: Čiperná jízda

Dětské představení

Čiperné veverky Alvin, Simon a Theodore jsou zpět! A jsou jako vždy nabití energií, písničkami a především naprosto šílenými nápady. Jejich nový, už čtvrtý příběh začíná tradičně: velkým nedorozuměním.

Dětské představení

26.11. Kung Fu Panda 2

Po si plnými doušky užívá život legendárního Dračího bojovníka, který společně s pěti přáteli, Tygřicí, Jeřábem, Kudlankou, Zmijí a Opičákem, hájí rodné údolí. Všudypřítomnou pohodu ale naruší zprávy o zlosynovi, který plánuje krádež mocné zbraně, jež by mu mohla pomoci dobýt Čínu a zničit umění kung fu.

V prosinci kino nehraje. Začátky dětských představení jsou v 15.30 hod. a představení pro dospělé v 17.30 hod.. Pokladna je otevřena půl hodiny před začátkem představení. Ceny vstupného jsou 70 Kč a na dětská představení 50 Kč. Změna programu vyhrazena.

Eliška Nováková, vedoucí kina

69

Eliška Ponocná z Peruce Adéla Grundová ze Stradonic

Významné životní jubileum oslavili naši spoluobčané: paní Alenka Baňková z Telec pan Jaroslav Rubeš z Peruce paní Marie Salačová z Hřivčic paní Ludmila Bušková z Peruce Životní jubileum oslavila: pan Vladimír Jirásek z Radonic nad Ohří paní Marie Zábranská z Telec pan Antonín Zábranský z Telec paní Jaroslava Chalupková z Hřivčic paní Antonie Houdková z Hřivčic paní Alena Zemanová z Peruce paní Kamila Frolíková z Peruce

Diamantová svatba V srpnu 2016 oslavili 60 let společného života manželé Předotovi z Černochova Všem srdečně blahopřejeme! Miluše Koutníková

70

Perucký zpravodaj vydává Úřad městyse Peruc. Odpovědný pracovník Bc.Jan Vnouček Adresa redakce: Oldřichova 49, Peruc, PSČ 43907, tel.: 415697049 e-mail: [email protected] Redakční rada: Bc.Jan Vnouček, Mgr.Drahomír Zrůst Redakce nezodpovídá za obsahovou a jazykovou „správnost“ příspěvků. Uzávěrka dalšího čísla 15.prosince 2016 Náklad: 550 výtisků. Cena 10.- Kč

71

72