Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1
Peníze
Peníze jsou jedním z nejlepších vynálezů lidí. Problém je, že jsme (my obyčejní lidé) nad nimi zcela ztratili moc.
Co jsou to peníze?
statek, všeobecně přijímaný prostředek směny (platidlo),
statek, definován zákonem jako zákonné platidlo,
peněžní jednotka státu se označuje jako měna,
v ČR je zákonným platidlem Česká koruna.
Účel peněz Peníze vznikly proto, aby lidé mohli směňovat zboží a služby. Požadavky na “peníze“
dělitelnost, trvanlivost, stejnorodost, směnitelnost, přenositelnost,
náročnost získání.
Tyto požadavky splňují drahé kovy.
Vznik mincí Drahé kovy ve formě: prachu, prutů cihel valounů Nepraktické
Vznik mincí s ochrannými znaky Snaha panovníku získat výlučné právo na ražení mincí. Získání moci.
Vznik bankovek (peněz) krytých zlatem Nevýhoda mincí Uschovávání a přeprava.
10 000 bankovek
Mince si uchovávali v prvních bankách.
Banky dávali potvrzení o uložených mincích. Tímto potvrzením byly první bankovky.
10 000 zlaťáků
Vznik bankovek (peněz) nekrytých zlatem Banka příjmá mince z drahého kovu a na vyžádání je vydá. 10 000 zlaťáků
Banka sleduje, že velká část mincí je v bance trvale (tzv. bankovní sedlina). Banka zjistí, že není obvyklé aby všichni držitelé mincí vyžadovali od banky výdej micí ve stejném okamžiku.
Vznik bankovek (peněz) nekrytých zlatem
10 000 zlaťáků
V oběhu Bankovky v hodnotě 10 000 zlaťáků.
V oběhu bankovky v hodnotě 8 000 zlaťáků.
Banka ví, že 8 000 zlaťáků je bankovní Sedlina, kterou nikdo nevybírá. Banka poskytně úvěr na 8 000. Výsledek: V oběhu jsou peníze v hodnotě 18 000 zlaťáků, které jsou kryté jen částečně (celkových 18 000 bankovek je kryto 8 000 zlaťáky.
Je česká koruna kryta zlatem? Byla česká měna kryta zlatem?
Zlatý standard Základní pravidlo v měnovém systému, kde standardním ekonomickým měřítkem je zlato. Měny jsou kryté fixním množstvím zlata. Cílem standartu je předcházet inflačnímu zvyšováni peněz v oběhu.
Od r. 1800 – 1914 vitvořili zlatý standart téměř všechny země! 1914 - I. světová válka Vznikla obrovská potřeba peněz pro válku, země opuštěly zlatý standard.
Zlatý standard Československa V r. 1929, kdy bylo zákonem stanoveno, že koruna československá (Kč), je hodnotou rovna 0,04458 g zlata. K přímé směnitelnosti bankovek za zlato však nikdy nedošlo.
Zlaté krytí Kč mělo neustálou tendencí k snižování zlatého obsahu. V r. 1945 byla stanovena relace koruny ke zlatu na 1 Kčs = 0,0177734 g zlata.
Zlatý standard Československa Informace o relaci Kčs ke zlatu přetrvávala na bankovkách i v období tzv. socialismu.
K poslednímu stanovení zlatého obsahu koruny došlo zákonem č. 41/1953 o peněžní reformě, kdy byl zlatý obsah koruny stanoven (nerealisticky a bez širších souvislostí) Jedna koruna je rovna 0,123426 g ryzího zlata, což zůstalo až do konce osmdesátých let. Česko drží ve zlatých rezervách zhruba 13 tun zlata. Dnes se jeho hodnota pohybuje kolem 390 milionů dolarů.
Zlatý standard USA Zlatý standard přijat roku 1834 a platil do 1933.
Zrušen za úřadu prezidenta Franklina D. Roosevelta 1933. Roosevelt vydal exekutivní nařízení č. 6102, které každému obyvateli USA nařizovalo odevzdat veškeré zlato pod pokutou až 10 000 dolarů, 10 let vězení, nebo obojí. Zaveden 1945 – 1971.
Po II. světové válce má USA velké množství zlata, Dolar je navázán na zlato. 1971 prezidentem Nixonem zrušen.
Zlatý standard USA
Nekryté bankovky USA
Bankovka FED
FED – Federální rezervní systém USA Historie
V r. 1910 – Ostrov Jekyll Island v Georgii schůzka zástupců Ministerstva financí a nejvlivnějších bankéřů. Na setkání byl vytvořen zákon o federálních rezervách. V zákoně šlo o pověření (kongresem) soukromé společnosti, která bude tisknout peníze a poskytovat je americké vládě na úvěr. Dne 23. prosince 1913 utajeně v noci zákon podepsal Woodrow Wilson.
FED – Federální rezervní systém USA Historie
Co se vlastně stalo? Prezident vložil vládu nad americkým dolarem do rukou nejvlivnějších soukromých bankéřů.
Ti se po zavedení Dolaru jako světové měny stali nejmocnějšími lidmi na světe a začali hrát velké hry. V letech 1914-1919 zdvojnásobil FED objem peněz v oběhu. Přišla inflace.
FED – Federální rezervní systém USA Následně stáhl peníze z oběhu. Banky začaly vypovídat úvěrové smlouvy. Lidé vzali banky útokem
tzv. “Bank Runs“.
Došlo k mnoha krachům. Bohatli bankéři.
FED – Federální rezervní systém USA V letech 1921-1929 opět FED zvýšil množství peněz. Banky donekonečna poskytovaly půjčky. Půjčka Margin Loan: Sloužila k nákupu cenných papírů. Stačilo vložit 10 % vlastního kapitálu. Jako záruka bance sloužily právě ty akcie. Všichni chtěli být bohatí. Kurzy explodovaly.
FED – Federální rezervní systém USA V r. 1929 opět FED snížil množství peněz. Dále viz. Velká hospodářská krize. PRINCIP: 1 - zvýšení objemu peněz v oběhu – vznikne bublina.
2- zredukuje se množství peněz – bublina splaskne.
FED – Federální rezervní systém USA FED není ničím kontrolován, je ovládán úzkou neprůhlednou skupinkou lidí. Za celé století byl jen jednou v padesátých letech auditován. Audit 2011: V letech 2007-2011 rozdal na půjčkách 16x10 na 12 USD, tj. 113 % HDP USA bez vědomí kongresu.
Peníze v České republice Fyzicky neexistuje cca 80% finančního majetku Čechů. Dle ČNB je celkový finanční majetek Čechů 3 406 miliard Kč.
411 miliard Kč
2 966 miliard Kč
existuje v podobě bankovky nebo kovové mince
Cenné papíry, spotřebitelské úvěry, hypotéky, dluhy. Z toho státní dluh 1571 miliard Kč. Tyto peníze nevytiskla žádna tiskárna a neleží v žádném trezoru.
Kdyby si každý Čech v této zemi chtěl v jeden okažik vybrat hotovost cca 40 000 Kč, tzv. „RUN na banku“ tak vyčerpáme hotovost ČR.
Peníze v České republice Komu patří česká měna? Státu? Vládě? Občanům?
Měna patří tomu, kdo má privilegium peníze vyrábět. Peníze se dnes tisknout nemusí. Vznikají v okamžiku, kdy jsou půjčeny a připsány na účet dlužníka. Takže obrovská část měny připadne Bankám působících v ČR. Kdo je vlastní a komu patří?
Peníze v České republice Komu patří banky? Kam proudí zisky s bank?
Česká spořitelna, Komerční banka a ČSOB, spokojena. Byl to totiž „pád“ na druhý nejziskovější rok v historii – dohromady vydělala 41,8 miliardy korun čistého.
Peníze v České republice
20 % bankovky, mince
Finanční majetek Čechů
80 % úvěry, dluhy, el. peníze
Peníze v České republice
STC 411 miliard Kč.
Finanční majetek Čechů
vznik peněz
BANKY 2 966 miliard Kč.
Peníze v České republice
ČNB
STC vznik peněz Příkaz na výrobu peněz. Státní tiskárna cenin.
Peníze v České republice
Jak vznikají v bankách peníze? Jak to, že je jich takové množství?
Jak se vyrábějí peníze - Bankovnictví částečných rezerv Bankovnictví částečných rezerv je taková bankovní praxe, kdy banky půjčují určitý podíl peněžních prostředků získaných z vkladů klientů a zbylý podíl vkladů drží v rezervě (v podobě hotovosti a dalších vysoce likvidních aktiv) a zároveň zachovávají povinnost splatit vklady na požádání. Bankovnictví částečných rezerv je praktikováno všemi současnými obchodními bankami. Bankovnictví částečných rezerv rozšiřuje nabídku peněz (hotovosti a vkladů na požádání). Tato širší nabídka peněz je několikanásobně větší než měnová báze řízená centrální bankou. Tento násobek (tzv. peněžní multiplikátor) je určen požadavkem na povinné minimální rezervy, případnými dalšími finančními požadavky uloženými finančními regulátory a nepovinnými rezervami obchodních bank. Tyto požadavky omezují množství peněz, které mohou obchodní banky nově vytvořit, a na druhou stranu zajišťují, aby banky měly dostatek hotovosti na krytí běžných výběrů. (Viz též odstavec Multiplikační efekt.) K problémům může dojít, když chce své vklady vybrat velké množství vkladatelů, což může vyústit až v run na banku nebo dokonce krizi celého bankovního systému. Pro zmírnění těchto problémů centrální banky (nebo jiné vládní instituce) regulují a kontrolují obchodní banky, působí jako věřitel poslední instance pro obchodní banky a rovněž pojišťují vklady klientů obchodních bank.
Jak se vyrábějí peníze Multiplikační efekt Multiplikační efekt lze definovat jako opětovnou tvorbu peněz z jednou už zapůjčených prostředků, přičemž v každém stupni předpokládáme, že část prostředků zůstane v bance ve formě rezerv. Ukažme si to na hypotetickém příkladu. Na trhu působí jen jedna banka, která hodlá vždy držet hotovostní rezervy ve výši 10 % depozit na požádání. Marek si do dotyčné banky uloží 100 000 Kč (formou vkladu na viděnou). Banka si 10 000 Kč (10 %) ponechá jako rezervu a zbylých 90 000 Kč „zapůjčí“ Janovi a „připíše“ je na jeho běžný účet. Peněžní zásoba se v důsledku toho zvýšila právě o výši tohoto úvěru: Marek má účetně stále k dispozici svých 100 000 Kč, Jan nyní účetně získal dodatečnou „kupní sílu“ ve výši 90 000 Kč. To však není vše, banka nyní zopakuje tentýž proces, avšak tentokrát s Janovým „vkladem“ 90 000 Kč. A tak dále a tak dále; proces multiplikace depozit pokračuje, dokud banka nedosáhne požadovaného rezervního poměru (v našem případě 10 %). Na konci procesu banka vytvoří na bázi „původních“ 100 000 Kč (hotovostní peníze) dodatečných 900 000 Kč (bezhotovostní peníze ve formě vkladů na viděnou), tedy původní vklad (100 000 Kč) byl bankou „multiplikován“ desetinásobně (na 1 000 000 Kč). Multiplikační násobící činitel vkladu v bance je převráceným zlomkem zlomku povinných bankovních rezerv.
Jak vznikají peníze?
Co bylo dřív? Kuře nebo vejce? Peníze nebo dluh?
Jak vznikají peníze?
vytvoření dluhu = vznik peněz
BANKA Účet Marka
Bankovnictví částečných rezerv Multiplikační efekt
Marek
vklad
100 000,banka odloží 10% 10 000,-
banka uvolní 90% 90 000,-
Účet Jana
banka uvolní 90% 81 000,-
Účet Jakuba
Úvěr 90 000,-
Jan
dluh
90 000,-
povinná minimální rezerva
banka odloží 10% 9 000,-
Úvěr 81 000,-
Jakub
dluh
81 000,-
povinná minimální rezerva
banka odloží 10% 8 100,-
banka uvolní 90% 72 900,-
povinná minimální rezerva
Účet Petry dluh
Úvěr 72 900,Petra
Banka věří, že Jan úvěr i s úroky zaplatí. X Považuje za to, že má peníze Vydělané. X Proto je dále nabízí. X Pokud Jan nezaplatí, vezme dům, který dal do zástavy.
72 900,BANKA NIKDY NEPROHRAJE!
Z dluhu vzniknou vždy nové peníze!!!
Výsledek: z původních 100 000,- vytvoří dodatečných 900 000,- bezhotovostních peněz!!!
Inflace: Znamená snížení kupní síly peněz, růst cen.
Hyperinflace: Znamená, že inflace se dostává zcela mimo kontrolu. narušeno fungování ekonomiky, poškozena její schopnost ekonomiky vyrábět a dodávat zboží. Hyperinflace může vést k nahrazení národní měny zahraniční měnou, lokálními měnami nebo k částečnému či úplnému přechodu na směnný obchod.
Inflace
Hyperinflace
Tvorba peněz 1914 - 2014
První světová válka 1914
Hyparinflace v Německu Německo na počátku 1. světové války (4. srpna 1914) zrušilo svůj zlatý standard (měna nebyla podložena zlatými rezervami).
Důvodem byla potřeba velkého množství peněz na válku. Bylo tedy možné vydávat nekryté bankovky. Došlo k tištění stále většího množství peněz. V roce 1918 to blo 5x více než v roce 1914. Po válce došlo na válečné reparace a vyschly zlaté a devizové rezervy Německa.
V roce 1921 se vítězné mocnost dohodly na reparacích ve výši 226 000 000 000 Marek. Pak byl požadavek snížen na polovinu.
Hyparinflace v Německu 133 tiskáren tisklo bankovky na rotačních strojích podobně jako noviny. Tiskly se milionové a miliardové bankovky. Peníze ztrácely na hodnotě.
1923 litr mléka bochník chleba
5,4 miliónů Marek. 5 miliard Marek.
Trvala 9 měsíců Výsledek 1 USD = 1 bilion Marek.
Hyparinflace v Německu Zaměstnanci si chodili pro mzdu a na nákup s koši či kufry. Na přelomu října a listopadu 1923 měl skoro každý občan doma alespoň několik biliónů Marek.
Počátkem listopadu stál dvoukilový chléb 420 miliard Marek, když ještě před několika dny byl za "pouhých" 130 miliard.
Hyparinflace v Německu
Hyparinflace v Německu Mincovní zákon z 30. srpna 1924. Nahrazení dočasné rentové Marky opět definitivní měnou , tzv. říšská marka Před vypuknutím války stát dodal do ekonomiky přes 100 000 000 000 (sto miliard) Marek a vydělal jen něco přes 60 000 000 000. Blížil se státní bankrot. Koncem r. 1937 činily německé zlaté a devizové rezervy jen 74 000 000 Marek. Tuto hrozbu Adolf Hitler odvrátil - rozpoutal druhou světovou válku. Hyperinflace v dopadech(bída, hlad,)vynesla k moci Hitlera.
Velká hospodářská krize
Velká hospodářská krize Amerika byla ve 20 letech v rozkvětu. V r. 1919 započala éra bezbřehhého konzumu.
Každý američan má právo být bohatý. Obyčejní lidi lákala burza snadným výdělkem. Akcie neustále rostly. Lidé však neměli hotovost a půjčovali si od bank a věřili, že jim burza peníze zhodnotí. Banky půjčovaly peníze, které neměly. Napůjčovalo se více peněz, než bylo reálně v oběhu.
Krach na Newyorské burze 29. října 1929 Dne 24.9.1929 vkladatelé spustili hromadný bankovní run. Zkrachovalo 100 000 firem a počet nezaměstnaných překročil 12 000 000. Celková finanční ztráta dosáhla 11,25 miliard dolarů.
Velká hospodářská krize Lidé přišli o všechny úspory a dlužili bankám.
Lidé neměli práci ani majetek. Mnoho jich spáchalo sebevraždu.
Symbol velké hospodářské krize 32 letá matka sedmi dětí Florence Thompsonová.
Americká hypotéční krize srpen 2007 Vyústila v propad burzovních trhů v USA. Ve finále vyústila vsvětovou finanční krizi. Důvod – rizikové hypotéční úvěry. Opět půjčování lidem, kteří na to neměli!!! Kolaps největších amerických obchodníků s hypotékami a půjčkami New Century Financial Corporation. Hypotéční krize způsobila růst cen komodit zejména ropy.
Den pádu banky Lehman Brothers 16 září 2008 Největší bankrot v amrických dějinách USA a největší po bankrotu v 30 letech. Banka poskytovala snadné hypotéky, hypotéky byly lidem doslova vnucovány, neřešilo se, jestli jsou lidé závazky schopni splatit. Tyto rizikové hypotéky se dál prodávaly jako prvotřídní cenné papíry. Na jaře r. 2008 bylo rekordní množství exekucí, ovšem na silně nadhodnocený majetek.
Den pádu banky Lehman Brothers 16 září 2008 Nekrytých hypoték bylo za 600 000 000 000 USD. Jmění banky bylo pouhých 30 000 000 000 USD. Při malém poklesu cen mohl zmizet celý kapitál banky. To se stalo a banka se dostala na dno. Požádala o pomoc vládu. Ta tuto pomoc zamítla. Trh amerických hypoték byl přes nákup cenných papírů propojen s celým světem. Nastala panika s obřích finančních ztrát.
Úvěrové trhy přestaly fungovat.
Den pádu banky Lehman Brothers 16 září 2008 Andreas Clauss: Ve stejném období byly v USA další dvě banky ve stejné situaci. Vláda USA však pomohla pouze těm. Vlastníci Lehman Brothers patří k vlastníkům Federal Reserve a nechali padnout jednu z 5 nejdůležitějších bank. JAK TO? Proč Lehman? Banka LB měla velké množství závazků v Evropě!!! Ztráty se nesou tedy v Evropě.
Islandský bankrot 2008 Do roku 2008 žili lidé na Islandu svůj “Islandský sen“ . Lidé si bez problémů pořizovali domy, auta atd. Úvěrová politika byla rozevřena na maximum. Lidé ale přestali být schopni splácet své dluhy.
Islandský bankrot 2008 Pád: Závazky Islandu 80 000 000 000 USD Islandské HDP 15 000 000 000 USD Island vyhlásil státní bankrot a odmítl splatit závazky vůči jiným zemím, zejména Velké Británii a Holandsku. Island zestátnil tři největší soukromé banky (Landsbanki, Glitnir, Kaupthing) a vzal peníze na dluh ve výši 6 000 000 000 USD od Mezinárodního měnového fondu a Japonska.
Islandský bankrot 2008 Tím, že Island rozhodl nezaplatit dluhy způsobené bankami, nemusel zvyšovat daně a podnikat tvrdá úsporná opatření, aby tento dluh zaplatil, jako to bylo v případě Řecka. Stát v tichosti zbankrotoval, aniž by o tom psala média. Situace na Islandu byla pozorována politiky, jako je Merkelová, Sarkozy, Cameron, Zapatero, Berlusconi a další. Tato situace byla vyhodnocena jako nebezpečná pro jejich už tak finančně vratký systém. Bojkot informací o Islandu byl striktně dodržován tisíci novináři v rámci veškerého korporátního tisku, rozhlasu a televize.
EURO
EURO
EURO Do oběhu 1. ledna 2002 , nahradilo tak dříve platné měny používané ve státech eurozóny. Důsledky: všechno reálně podražilo, snížila se spotřeba. Odpověď byla jako vždy: centrální banky uvolnily úrokovou politiku, rozdávaly se úvěry aby se oživila spotřeba, efekt krátkodobého růstu zaostalejších zemí, následné obrovské zadlužení.
EURO Následné obrovské zadlužení států. Stát má více výdajů, než příjmů: Irsko 14,3 % Řecko 13,6 % Španělsko 11,2 % Portugalsko 9,4 %
Zdroje: • MORRIS, Michael. Co nesmíte vědět!. 1. vyd. Překlad Zuzana Žáčková. Česko: Anch Books, 2012, 383 s. ISBN 978-398-1430-141. • Přispěvatelé Wikipedie, Bankovnictví částečných rezerv [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2013, Datum poslední revize 12. 05. 2013, 03:02 UTC, [citováno 13. 10. 2014]
Obrazový materiál prezentace je pod licencí Creativ Commons nebo vlastnictvím autora prezentace.
Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1
Děkuji za pozornost.
