PŘEHLED PRÁCE NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
VÝSLEDKY A NÁKLADY PROJEKTŮ NNO PODPOŘENÝCH V DOTAČNÍCH ŘÍZENÍCH MŽP V LETECH 2006–2010
Vydalo: Ministerstvo životního prostředí, odbor ekonomických a dobrovolných nástrojů, Vršovická 65, Praha 10 Zpracoval: BEZK, Malířská 6, Praha 7, web: www.bezk.cz Foto: archiv MŽP, archiv BEZK Rok vydání: 2011 www.mzp.cz/projekty
OBSAH PŘEHLED PRÁCE NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
1
Úvod
4
Dotace 1992–2010
6
Dotace 2006–2010
7
Použitá metodika
9
KVANTIFIKACE VÝSLEDKŮ PRÁCE NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ZA ROKY 2006 AŽ 2010
11
PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE
23
1. Ochrana volně žijících zvířat a jejich stanovišť a tras
24
2. Péče o cenná přírodní místa
30
3. Vzdělávání a výchova dětí a mládeže v ochraně přírody a životního prostředí
36
4. Vzdělávání profesních skupin dospělých v oblasti ochrany životního prostředí
40
5. Šíření informací o ochraně přírody a životního prostředí, osvěta – zaměřeno na dospělé
44
6. Poradenství
50
ÚVOD Ministerstvo životního prostředí od svého vzniku finančně podporuje projekty neziskových organizací zaměřené na ochranu životního prostředí. Každoročně poskytuje dotace ze státního rozpočtu pro občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti formou veřejného výběrového řízení. Od roku 1992 do roku 2010 bylo podpořeno celkem 2 684 projektů v celkové částce 360 milionů Kč. To znamená průměrně 150 projektů ročně. Jedná se o malé neinvestiční, tzv. měkké projekty, výše částky na jeden projekt se pohybovala nejčastěji mezi 100 000–300 000 Kč. Velká část organizací vkládá do projektů kromě povinného kofinancování (nejméně 30 % z celkových nákladů) také dobrovolnou práci, jejíž vyhodnocení jde nad možnosti této práce. Dotace na podporu oborových neziskových organizací poskytuje většina ministerstev a všechny programy se řídí jednotnými Zásadami vlády pro poskytování dotací. Každá takováto dotace musí být do koruny vyúčtována a pravidla na čerpání dotací jsou velmi přísná. Jaké byly konkrétní a praktické výsledky práce, kterou MŽP zaplatilo? V této práci se zaměřujeme na posledních 5 let tohoto období, tedy roky 2006 4
až 2010, kdy Ministerstvo životního prostředí podpořilo neziskové organizace částkou přes 95 milionů Kč. Do průzkumu nezařazujeme tzv. Koordinační projekty v ochraně přírody a krajiny zaměřené na ochranu přírody a síť stanic hendikepovaných živočichů. Při pročítání stručného popisu výsledků zjistíte, že většina projektů má především jasné lokální a regionální dopady, byť často zahrnují několik regionů či krajů – neziskové organizace pečovaly o přírodu v místě bydliště svých členů, vzdělávaly děti a mládež, organizovaly odborné semináře pro řadu profesních skupin: zastupitele, úředníky, zemědělce, městské architekty a další. A to vše v rámci Státní politiky životního prostředí a dalších strategických dokumentů. V této publikaci najdete souborná čísla, zkusme ale shrnout, kde byly neziskové organizace nejaktivnější a co je jejich hlavní náplní činnosti. Největší část dotací (cca 34 mil. Kč) směřovala k dospělým a jejich informování o životním prostředí, přírodě a opatřeních k její ochraně. Neziskové organizace vydávaly časopisy, knihy a mapy, provozovaly internetové servery, pořádaly přednášky a exkurze, organizovaly festivaly a akce pro rodiče s dětmi. Významná část prostředků byla směřována na výchovu dětí a mládeže (přes 20 mil. Kč)
– jedná se o nejrůznější kroužky, krátkodobé i dlouhodobé vzdělávací programy i doplňky předškolní a školní výchovy a vzdělávání. Další významnou oblastí je přímá ochrana přírody (přes 12 mil. Kč). Pracovníci a dobrovolníci neziskových organizací rozvěšovali ptačí budky pro vzácné druhy, vysvětlovali farmářům, jak zbytečně neohrozit životy ptáků na jejich pozemcích, čistili studánky a řeky, kosili horské louky a likvidovali skládky, k nimž se nikdo nehlásil. Řada projektů (ve výši cca 22 mil. Kč) byla zaměřena i na zvyšování odborné kvalifikace dospělých – především pedagogů, ale i zemědělců a pracovníků městských úřadů. V menší míře najdeme mezi podpořenými projekty i odborné studie a koncepce, ojediněle i připomínky k zákonům. Podpořené neziskové organizace za sledované období zodpověděly 14,5 tisíce konkrétních dotazů od občanů, mnohdy šlo o velmi složité kauzy. Konkrétní příklady vzorových projektů najdete v druhé části této publikace. Část nákladů na svoji práci hradily neziskové organizace z vlastní činnosti, příspěvků a darů svých členů či sympatizantů, evropských dotací, z prostředků měst a obcí. Celkově takto zajistily dalších více než 110 mil. Kč na dofinancování podpořených projektů.
Tato publikace si klade za cíl provést celkovou kvantifikaci práce odvedenou neziskovými organizacemi a tuto kvantifikaci porovnat s poskytnutými dotacemi. Až do této chvíle nebyl takovýto přehled k dispozici a věcné výsledky bylo možné nalézt pouze v jednotlivých projektech. Zájemce tedy dostane do ruky stručný, kvantifikovaný přehled – dozví se, kolik budek pro ptáky bylo opraveno, kolik dětí navštěvovalo nějaký kroužek, získá odhad, kolik lidí četlo některý z časopisů vydávaných neziskovými organizacemi. Pro lepší představu jsou v druhé části publikace uvedeny podrobné popisy vybraných projektů.
5
Dotace 1992–2010 V letech 1992 až 2010 přidělilo Ministerstvo životního prostředí ve svém dotačním řízení vítězným projektům 360 mil. Kč. Částka dotací v tomto případě zahrnuje veškeré dotace na projekty, tzn. i dotace na Koordinační projekty v ochraně přírody a krajiny, které nejsou podrobně vyhodnoceny za sledované období 2006 až 2010 (z důvodu oddělení programu pod jinou sekci MŽP a jiného způsobu vykazování).
Přidělená souhrnná výše dotací Přidělená souhrnná výše dotací (tisíce Kč)
6
Dotace 2006–2010 V letech 2006 až 2010 přidělilo Ministerstvo životního prostředí vítězným projektům 95,7 mil. Kč. Tematické oblasti jsme navrhli pro účely této práce tak, aby co nejlépe pokryly témata všech projektů ve sledovaném období. Pro sledování výše přidělených dotací do jednotlivých tematických oblastí jsme rozdělili projekty podle toho, do jakého tématu prioritně patří, v jaké tematické oblasti realizuje projekt maximum svých výstupů. Celé náklady takovéhoto projektu jsme zařadili do „jeho“ tematické oblasti, protože jsme neměli k dispozici podrobné členění rozpočtů jednotlivých projektů. Je nutné upozornit, že řada projektů pokrývá více tematických oblastí, a tak jde u tohoto přehledu pouze o hrubou orientaci. Procentuální rozdělení dotací do jednotlivých témat 6 %
5 %
8 %
1. Ochrana volně žijících živočichů a jejich stanovišť a tras 2. Péče o cenné přírodní lokality
21 %
36 %
3. Vzdělávání a výchova dětí a mládeže v ochraně přírody a životního prostředí 4. Vzdělávání profesních skupin dospělých v oblasti ochrany životního prostředí
24 %
5. Šíření informací o ochraně přírody a životního prostředí, osvěta – zaměřeno na dospělé 6. Poradenství
Relativně nízká podpora tematickým oblastem 1, 2 a 6 je způsobena faktem, že tyto činnosti byly podporovány i dotačními programy Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí, které nejsou v této práci sledovány.
7
8
Použitá metodika Cílem publikace je spočíst a prezentovat konkrétní výsledky projektů realizovaných neziskovými organizacemi v letech 2006–2010. Konkrétním výsledkem chápeme jasný výstup a přínos buď pro občany, nebo pro chráněné části přírody – a tedy zprostředkovaně pro občany, kteří se touto přírodou těší. Výsledkem tedy není výstup typu „počet hodin práce“, „počet koordinačních schůzek“ nebo – ještě hůře – „výše utracených peněz“. V našem pojetí je výsledkem například počet dětí, které prošly nějakým kroužkem nebo vzdělávací akcí, počet dospělých, kteří si rozšířili svoji odbornost, počet čtenářů vydaných knih a časopisů, počet nově instalovaných ptačích budek, vyčištěných studánek, ošetřených hektarů cenného přírodního území. K popisu práce vykonané neziskovými organizacemi jsme, na základě prostudování závěrečných zpráv projektů z řešeného období, připravili 6 tematických oblastí a pro každou tuto oblast jsme navrhli sadu indikátorů, kvantifikující jednotlivé činnosti. Zásady, které jsme při zpracování projektů za uvedené období dodržovali, jsou následující: Zdrojem informací o projektu je jeho závěrečná zpráva předaná MŽP
a zveřejněná na webové stránce www. mzp.cz/projekty; pokud v závěrečné zprávě není příslušná činnost kvantifikována, není ani vedena v naší statistice; snažili jsme se dosáhnout rozumného kompromisu mezi příliš velkým počtem indikátorů, které popisují daný projekt naprosto přesně (mohli bychom například odlišovat druhy budek pro ptactvo), a mezi příliš malým počtem obecných indikátorů (například počet projektů zaměřených na přímou, „terénní“, ochranu přírody), pod kterými si již nelze nic konkrétního představit; snažili jsme se, aby činnost popsaná tematickými oblastmi a indikátory byla srozumitelná i laikovi, aby si dokázal udělat alespoň rámcovou představu o tom, jakou práci neziskové organizace vlastně odvedly; při plnění indikátorů výstupy jednotlivých projektů jsme se snažili co nejlépe popsat skutečnost a hlavní zaměření projektu; k dokreslení toho, čeho se tematické oblasti a jednotlivé činnosti týkají, jsme vybrali a popsali několik typických projektů; ze zpracování jsme vyřadili tzv. koordinační projekty v ochraně přírody a krajiny a koordinační projekty zaměřené na provoz stanic pečujících o hendikepované 9
živočichy, protože nepatří do gesce sekce ekonomiky a politiky životního prostředí, která zpracování tohoto přehledu zadávala, ale patří přímo pod sekci ochrany přírody a krajiny. Je jasné, že tento postup narážel na několik problémů, zejména: řešitelé neměli předem danou sadu indikátorů, na základě níž by popisovali výstupy svých projektů (například typu „počet dětí v dlouhodobých kroužcích“, „počet zachráněných zvířat“, „rozloha území, na němž probíhaly práce“ atp.). To vedlo k situaci, kdy není možné v celé řadě případů srovnatelně zhodnotit jednotlivé projekty. Na základě odevzdané zprávy totiž není jasné, zda data, která je možné z ní získat, objektivně popisují dosažené řešení; členění projektů podle tematických skupin zadaných ve výběrových řízeních MŽP je každý rok jiné, proto jsme navrhli vlastní tematické oblasti, které podle našeho názoru nejlépe popisují obsah projektů během celého sledovaného období; to, že před začátkem řešení neexistovala sada věcných indikátorů, vedlo bohužel i k tomu, že výstupy některých projektů lze do našich zvolených indikátorů (ale i jakýchkoli jiných) řadit jen obtížně, a dochází tak k určitému zkreslení. Vidět je to například na hodnocení návštěvnosti internetových projektů kde téměř každý 10
řešitel používá jinou metodiku. V tomto i v dalších podobných případech jsme se snažili uvést na základě uvedených dat a na základě naší znalosti problematiky co nejkonzervativnější odhad. Je také nutné upozornit, že práce neziskových organizací byla podporována i z prostředků Státního fondu životního prostředí, z prostředků spravovaných sekcí MŽP pro ochranu přírody a krajiny a z prostředků dalších organizací státní ochrany přírody. Práce si neklade za cíl jakýmkoli způsobem zhodnotit dosažené výsledky. Jejím cílem je pouze tyto výsledky kvantifikovat a souhrnně prezentovat. Současně prezentujeme sumu přidělených dotací v jednotlivých letech a rozdělujeme ji po jednotlivých tematických oblastech tak, aby bylo možné získat souhrnnou představu o kvantitativních výstupech každé tematické oblasti a celkových dotačních nákladech na tuto oblast.
KVANTIFIKACE VÝSLEDKŮ PRÁCE NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ZA ROKY 2006 AŽ 2010
11
V následujících tabulkách najdete sečtené konkrétní výstupy projektů neziskových organizací za roky 2006 až 2010. Jsou tříděné do logických tematických oblastí. U každé tabulky uvádíme stručný komentář.
1. Ochrana volně žijících živočichů a jejich stanovišť a tras Počet zachráněných stanovišť a tras (například trasy žab)
Počet výzkumných a inovativních projektů (výzkum, mapování, monitoring)
rok
Počet zachráněných živočichů
2006
3 937
7
3
2007
650
106
7
2008
21
809
7
2009
9 842
1 455
49
2010
51
661
6
14 501
3 038
72
celkem
2. Péče o cenné přírodní lokality rok
Počet vyhlášených území s nějakým druhem ochrany (pozemkové spolky, soukromé rezervace, oblasti klidu atp.)
2006
0
0,000
542
2007
0
0,000
207
2008
3
3,658
114
2009
0
0,000
177
2010
0
0,000
6
celkem
3
3,658
1 046
Rozloha nově vyhlášených území s nějakým druhem ochrany (ha)
Počet území, kde probíhaly terénní práce (sem nepatří objekty ani naučné stezky)
Tabulka č. 1 – Ochrana volně žijících živočichů a jejich stanovišť a tras. V tabulce najdete počty zachráněných živočichů (například zraněných a ošetřených ptáků nebo žab přenesených přes silnici), počet zachráněných stanovišť a tras (většinou opravené nebo nově instalované ptačí budky nebo zachráněná hnízdiště), ale i odborné projekty realizované v přírodě a zaměřené na sledování zvířat (například monitoring jejich výskytu a pohybu). V letech 2006 až 2010 bylo realizováno 32 projektů podpořených 5,1 mil. Kč. Tabulka č. 2 – Péče o cenné přírodní lokality V tabulce číslo 2, Péče o cenné přírodní lokality, najdete počty a rozlohu nově vyhlášených soukromých rezervací (například tzv. pozemkových spolků) i počet a rozlohu území, kde probíhala praktická ochrana přírody formou její odborné údržby. U praktické ochrany přírody se většinou jedná o pravidelnou péči o přírodně cenná území, najdeme zde ale i několik projektů na obnovu a zvelebení zeleně v obci. Indikátor Počet objektů, o něž bylo pečováno, v sobě zahrnuje především péči o studánky, prameny a stromy. Stromy jak vzrostlé a památné, tak i stromky kultivované ve školce, kterou provozuje nezisková organizace. Výzkumné a inovativní projekty většinou mapovaly výskyt různých druhů rostlin, ve velké míře bylo sledování zaměřeno na invazivní rostliny (například bolševník nebo křídlatka). V letech 2006 až 2010 bylo realizováno 63 projektů podpořených cca 7,5 mil. Kč.
Rozloha území, kde probíhaly terénní práce (ha)
Počet objektů (např.vzácných stromů, studánek a pramenů), o něž bylo pečováno
Počet naučných stezek v krajině
Počet výzkumných a inovativních projektů (výzkum, mapování, monitoring)
94,500
19
1
12
0,915
2 895
2
3
67,698
10 188
10
12
5,080
196
1
10
5,700
16
0
4
173,893
13 314
14
41
3. Vzdělávání a výchova dětí a mládeže v ochraně přírody a životního prostředí
rok
Počet dětí, které se zúčastnily jednorázových vzdělávacích akcí
Počet dětí, které se účastní dlouhodobých vzdělávacích akcí
2006
39 135
1 390
2
0
0
2007
35 371
28 250
7
600
300
2008
29 307
31 812
1
8 494
0
2009
24 431
45 761
102
906
15 100
2010
16 543
5 179
4
627
0
celkem
144 787
112 392
116
10 627
15 400
Počet vzdělávacích soutěží a výstav
Počet dětí, které se zúčastnily soutěží a výstav
Celkový náklad vzdělávacích knih a brožur pro děti
4. Vzdělávání profesních skupin dospělých v oblasti ochrany
rok
Počet zástupců podniků a podnikatelů, kteří se účastnili vzdělávání
Náklad vzdělávacích knih a brožur
Počet pedagogů, kteří se účastnili vzdělávání
2006
131
17
920
848
2007
233
78
3 664
431
2008
68
209
5 337
976
2009
77
34
5 520
472
2010
506
173
5 334
886
1 015
511
20 775
3 613
celkem 14
Počet členů samospráv a pracovníků veřejné správy, kteří absolvovali vzdělávání
Tabulka č. 3 – Vzdělávání a výchova dětí a mládeže v ochraně přírody a životního prostředí V tabulce můžete najít celkové počty dětí, které absolvovaly nějaký druh vzdělávacího programu: jednorázové akce jsou jednodenní a několikahodinové, dlouhodobé akce jsou buď pobytové a několikadenní, nebo jde o celoroční program, organizovaný například ve škole. Pro děti byla vydána i řada brožur a publikací, které většinou slouží jako doplněk vzdělávacího programu. Do této tematické oblasti jsou zařazeni předškoláci, žáci základních škol a středoškoláci. Vysokoškoláky a mládež nad 18 let řadíme mezi dospělé. V letech 2006 až 2010 bylo podpořeno 97 projektů celkem 20 mil. Kč. životního prostředí Počet ostatních dospělých, kteří se účastnili vzdělávání užitečného pro jejich profesi
Celkový počet plánů a koncepcí zaměřených na ochranu životního prostředí v místě (vzniklo nebo bylo připomínkováno)
1 330
19
2 514
66
3 096
111
876
80
1 329
31
9 145
307
Tabulka č. 4 – Vzdělávání profesních skupin dospělých v oblasti ochrany životního prostředí V tabulce jsou vedeni dospělí, kteří absolvovali vzdělávání užitečné pro jejich profesi. Velmi často jde o učitele základních a středních škol, ale i o pedagogy volného času. Nejčastějším příkladem školeného podnikatele je zemědělec, školený v oblasti ekologického zemědělství nebo o ochraně zvířat na pozemcích, kde hospodaří. Indikátor „Celkový počet plánů a koncepcí zaměřených na ochranu životního prostředí“ obsahuje plány na zlepšení životního prostředí v místě bydliště, ale i připomínkování vyhlášek a zákonů s celostátní platností. Řadíme sem i účast při zpracování resp. připomínkování materiálu, jakým je např. EIA, územní plán atp. V rámci tohoto indikátoru sledujeme také celostátně platné metodiky zaměřené na nejrůznější aspekty ochrany životního prostředí. V letech 2006 až 2010 bylo podpořeno 102 projektů více než 22 mil. Kč.
15
Tabulka č. 5 (I.) – Šíření informací o ochraně přírody a životního prostředí, osvěta – zaměřeno na dospělé (I. část) V této tabulce kvantifikujeme druhy informačních aktivit zaměřených na dospělé a odhadujeme jejich kvantitativní dopad, tj. kolik dospělých občanů bylo čtenářem nějaké publikace nebo časopisu, kolik jich obdrželo nějaký leták. U letáků, knih, ročenek, brožur a map pracovně předpokládáme, že svého adresáta nalezl celý vydaný náklad. U časopisů počítáme kromě počtu různých titulů i celkové počty vydaných čísel za příslušný rok. Jako roční náklad zde uvádíme pouze náklad jednoho čísla s úvahou, že toto číslo nejlépe ukazuje skutečný počet čtenářů časopisu, protože distribuce většiny časopisů je založena na rozesílce stálým předplatitelům. Lze tedy říci, že za sledované období sledovalo tyto podpořené časopisy 145,5 tisíce stálých čtenářů. Toto bohužel nelze udělat u návštěvnosti internetových projektů. Vzhledem k tomu, že nebyl řešitelům vydán pokyn k dodržování jednotné metodiky, obsahují některé závěrečné zprávy počty čtenářů za den, jiné za měsíc, další pouze za rok a naměřená data jsou také získávána odlišnými způsoby měření. Na základě dodaných dat lze pouze říci, že počet unikátních uživatelů internetových projektů pro veřejnost se během sledovaného 5letého období pravděpodobně pohybuje kolem jednoho milionu ročně. 5. Šíření informací o ochraně přírody a životního prostředí, osvěta
rok
16
Počet titulů neperiodických málostránkových tiskovin – letáky, plakáty, nálepky, pexesa, karty, papírové skládačky….
Náklad neperiodických málostránkových tiskovin
Počet titulů neperiodických vícestránkových tiskovin – knihy, brožury, ročenky, mapy
Náklad neperiodických vícestránkových tiskovin
2006
48
160 800
25
38 850
2007
71
348 850
25
68 630
2008
82
193 250
25
21 235
2009
58
335 070
24
29 810
2010
60
163 130
14
28 636
celkem
319
1 201 100
113
187 161
– zaměřeno na dospělé (I.)
Počet titulů periodických tiskovin – časopisy
Počet vydaných čísel časopisů za rok
Náklad jednoho čísla časopisu
Počet internetových a elektronických knih, časopisů, databází, webových aplikací
7
36
8 750
23
16
70
35 350
39
14
50
35 650
35
17
75
57 448
29
10
48
8 398
45
64
279
145 596
171 17
Tabulka č. 5 (II.) – Šíření informací o ochraně přírody a životního prostředí, osvěta – zaměřeno na dospělé (II. část) V tabulce najdeme kvantifikaci různých akcí zaměřených na environmentální osvětu a výchovu pro dospělé. Spektrum akcí je široké a zahrnuje akce, které veřejnost pouze informují o nějakém problému či jeho řešení (formou výstavy, cyklojízdy, případně zavedením nějakého druhu označování výrobků), které zájemce vzdělávají formou seminářů, besed nebo kulatých stolů, až po akce masové a zábavné, často zaměřené na rodiče s dětmi (například oslavy Dne Země). Specifickým druhem výstupu jsou různé testy, až již zaměřené na kvalitu vody nebo ovzduší, bezpečnost nějakého výrobku nebo potravin nebo testy ekospotřebitelské, které hodnotí vliv výrobku na životní prostředí. V letech 2006 až 2010 bylo podpořeno celkem 179 projektů částkou téměř 34,5 mil. Kč.
5. Šíření informací o ochraně přírody a životního prostředí, osvěta
rok
18
Počet samostatných kampaní (výstavy, infostánky, prezentace, putovní výstavy, regionální či jiné eko-značky atp.)
Počet osob prokazateně oslovených kampaněmi
Počet osob, které se zůčastnily seminářů, besed, kulatých stolů, exkurzí, soutěží a vycházek
2006
59
10 464
6 371
2007
55
7 248
10 253
2008
107
14 849
14 090
2009
78
17 701
6 595
2010
120
48 333
14 106
celkem
419
98 595
51 415
– zaměřeno na dospělé (II.) Počty testů (kvality vod, ovzduší, ekospotřebitelské testy)
Počet masových akcí pro širokou veřejnost a rodiny s dětmi – které měly téma životní prostředí
Počet účastníků masových akcí pro širokou veřejnost veřejnost a rodiny s dětmi
0
66
42 491
1
107
46 419
324
16
57 693
32
20
93 801
12
34
42 646
369
243
283 050 19
Tabulka č. 6 - Poradenství V tabulce najdeme kvantifikaci poradenských aktivit neziskových organizací. Jedním z nejdůležitějších indikátorů je zde počet zodpovězených dotazů. Zde neodlišujeme, zda jde o dotazy jednoduché nebo složité, ani jak dlouho trvalo zodpovězení dotazu. Zde je třeba poznamenat, že tato tematická oblast byla v letech 2006 až 2010 podporována i z programů Státního fondu životního prostředí, a tak je zde evidována jen část celkových ekoporadenských aktivit provedených neziskovými organizacemi. Klienty z řad profesních skupin byli především zemědělci. U internetových projektů zaměřených na poradenství lze odhadnout, že celkový počet unikátních uživatelů se ve sledovaném období pohybuje v prvních desítkách tisíc. Přesnější odhad není možný, vzhledem k nejednotnému způsobu monitoringu návštěvnosti internetových projektů. V letech 2006 až 2010 bylo podpořeno 26 projektů téměř 6 mil. Kč. 6. Poradenství
rok
20
Počet poskytnutých rad klientům z řad nespecifikované veřejnosti
Počet poskytnutých rad klientům z řad profesních skupin
Náklad příruček, rádců, metodik a návodů k řešení konkrétních problematik
Počet titulů příruček, databází, webových aplikací, rádců, metodik a návodů k řešení konkrétních problematik
2006
2 122
103
3 014
3
2007
1 460
0
0
3
2008
4 287
22
1 000
5
2009
3 774
360
600
5
2010
2 893
479
1 200
5
celkem
14 536
964
5 814
21
Tabulka č. 7 – Celkové náklady na projekty V tabulce jsou uvedeny vyčerpané dotace poskytnuté Ministerstvem životního prostředí. Průměrně bylo vráceno každý rok 0,47 % z celkového objemu přidělených dotací. Protože dotace podle pravidel Ministerstva životního prostředí smí pokrýt pouze část nákladů projektu, zajišťovaly neziskové organizace část nezbytných příjmů z jiných zdrojů. Za období 2009 a 2010 je částka kofinancování realizátory projektů podrobně dokladována, za období 2006 až 2008 uváděli realizátoři v závěrečných zprávách pouze celkovou částku kofinancování za svůj realizovaný projekt.
Náklady na projekty (Kč) / rok
Náklady na projekty realizované neziskovými organizacemi v letech 2006–2010 2006
2007
2008
2009
2010
Poskytnutá (vyčerpaná) dotace MŽP
13 389 632
15 446 541
22 874 938
23 121 284
20 561 050
Kofinancování zajištěné NNO
15 455 878
15 193 569
22 746 498
30 379 920
26 342 252
Celkové náklady
28 845 510
30 640 110
45 621 436
53 501 204
46 903 302
21
22
PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE
23
1. OCHRANA VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ZVÍŘAT A JEJICH STANOVIŠŤ A TRAS Jak bránit migrující obojživelníky před koly aut Zabezpečení tahových cest obojživelníků přes komunikace v jihovýchodní části středních Čech (projekt č. 220/2009) Český svaz ochránců přírody – 02/09ZO Vlašim Dotace MŽP: 26 900 Kč
24
Na mnoha místech regionu středních Čech v jarních měsících hynou tisíce obojživelníků pod koly automobilů. Frekventované komunikace jsou pro obojživelníky, migrující do svých míst k rozmnožování, nepřekonatelnou bariérou, a tak pro řadu z nich skončí jejich jarní pouť právě zde. Co je možné s tím udělat? Pokud nebudou vystavěny trvalé přechody zvířat pod frekventovanými komunikacemi, je nutné zabránit hromadnému jarnímu masakru obojživelníků na silnicích alespoň mobilními zábranami, které v kritickém místě téměř eliminují vstup žab na silnice. ČSOP Vlašim v roce 2009 realizoval ochranu obojživelníků při jejich jarní migraci na sedmi lokalitách v regionu středních Čech. Ve všech případech byly zábrany instalovány na konci tahových cest obojživelníků, tj. před vstupem do vodní nádrže, kde dochází k jejich rozmnožování. Odchycení jedinci pak byli přeneseni přes komunikace do těchto nádrží.
Mobilní zábrany se umisťovaly vždy na nejvzdálenější místo nezpevněné krajnice, nejlépe na okraj náspu komunikace (dle možností terénu) nebo nad dno příkopu. Na obou koncích zábran a pak ve dvacetimetrových intervalech byly do země zapuštěny plastové sběrné nádoby se dnem propustným pro vodu a hladkými stěnami, po nichž obojživelníci nedokážou vyšplhat zpět. Zábrany byly vystavěny v celé šíři tahové cesty migrujících obojživelníků. Zvířata narazí na síťovou překážku, ta je odkloní ze směru jejich tahu, jdou podél sítě a následně se zachytí ve sběrných nádobách navazujících na síť. Odtud byla pravidelně každé ráno vybírána a přemísťována do nedalekých vodních nádrží, kam směřoval jejich tah. V době hlavního tahu byly nádoby kontrolovány 2× denně, ve zbylém období 1× denně. Síťové zábrany byly postaveny na sedmi místech Středočeského kraje v celkové délce 2 800 m. S jejich pomocí se na tahových cestách obojživelníků v roce 2009 podařilo zachytit a přemístit 8 092 zvířat, z toho 7 909 ropuch obecných.
25
Vlčí hlídky pomáhají chránit vzácné šelmy Beskyd Zapojování místních obyvatel do ochrany velkých šelem v CHKO Beskydy (projekt č. 102/2007) Hnutí DUHA Olomouc Dotace MŽP: 165 000 Kč Projekt probíhal od ledna do prosince 2007 především v CHKO Beskydy a okolí. Jeho cílem bylo snížit ilegální lov vlků, rysů a medvědů, a to zejména díky zapojení místních obyvatel. Hlavní snahou řešitelů byla změna často negativního postoje veřejnosti k přítomnosti velkých šelem; dalším cílem bylo zapojit zájemce, zejména z řad mládeže, do přímé ochrany rysů v terénu prostřednictvím „vlčích hlídek“ a lépe zmapovat výskyt velkých šelem. „Vlčí hlídky“ probíhaly především v zimním období – skupinky 2–5 vyškolených dobrovolníků monitorovaly výskyt šelem i známek nelegálního lovu (např. masité návnady na šelmy) a v terénu rozmísťovaly cedulky informující případné pytláky o tom, že území je střeženo. V létě se dobrovolníci zaměřovali spíše na distribuci informačních materiálů o velkých šelmách do horských chat a monitorovali také kontejnery 26
s nezabezpečeným odpadem, které mohou představovat „lákadlo“ pro medvědy. K problematice soužití člověka s medvědy byla vydána poutavá brožura „Život s medvědy“, která byla distribuována do informačních center a do horských chat v CHKO Beskydy, pro zájemce z řad místních obyvatel proběhly besedy o velkých šelmách, jejich ochraně a významu pro lesní ekosystém. Celkem v roce 2007 proběhlo 25 společných monitorovacích akcí, kterých se účastnilo průměrně 8 dobrovolníků. Bylo objeveno 6 nelegálních masitých návnad na šelmy, které byly ihned ohlášeny obcím a veterinární správě, resp. orgánům státní správy myslivosti. Během roku 2007 se podařilo objevit a zdokumentovat 67 pobytových znaků velkých šelem (v 35 případech rys ostrovid, v 25 vlk obecný a v 7 medvěd hnědý) a řady dalších ohrožených druhů, např. tetřevovitých ptáků nebo sov.
Internetové stránky pomáhají „mapovat“ kavky Mapování kavky obecné prostřednictvím webové aplikace (projekt č. 232/2009) Občanské sdružení Ornita Dotace MŽP: 255 639 Kč Jak zapojit moderní technologie do získávání nových poznatků o výskytu kavky v Praze? A jak zároveň probudit ve veřejnosti a především dětech zájem o orni-tologii a ochranu přírody? Tento projekt nalezl pozoruhodné řešení: Během listopadu a prosince 2009 se na stránkách www.ornita.cz podařilo spustit mapovou aplikaci Google určenou pro vkládání hlášení o výskytu kavky obecné. Na konci roku 2009 bylo zaznamenáno deset hlášení o výskytu tohoto ptáka na území hl. m. Prahy. Tyto podrobné údaje byly předávány odborným garantům projektu z Agentury ochrany přírody a krajiny a České společnosti ornitologické. Projekt úspěšně pokračuje do současnosti.
27
Jak dostat rorýse a člověka pod jednu střechu Rorýs a člověk: Pod jednou střechou (projekt č. 307/2009) Česká společnost ornitologická Dotace MŽP: 272 000 Kč Hlavním cílem projektu bylo informování široké veřejnosti a její zapojování do praktické ochrany hnízdišť prostřednictvím specializovaných webových stránek. Byly dokončeny a plně zprovozněny stránky www.rorysi.cz, obsahující základní informace o biologii, legislativní a praktické ochraně rorýsů, technických řešeních ochrany hnízdišť na všech základních typech konstrukcí panelových domů. Na internetových stránkách byla k dispozici také emailová poradna a přehled novinek. Na těchto stránkách byla také vytvořena databáze hnízdišť rorýse obecného, která byla zpřístupněna veřejnosti. V databázi je možné zjistit údaje o objektech, na kterých rorýsi hnízdí: okres, katastr, ulici a číslo popisné, stupeň průkaznosti hnízdění, početnost a datum provedení registrace. Kromě toho proběhla řada seminářů a školení pro občany i představitele krajských úřadů. 28
29
2. PÉČE O CENNÁ PŘÍRODNÍ MÍSTA Za studánkami do Vsetínských vrchů a Javorníků Mapování studánek a mokřadních lokalit ve Vsetínských vrších a Javorníkách (projekt č. 151/2010) Severomoravské regionální sdružení Českého svazu ochránců přírody Valašské Meziříčí Dotace MŽP: 152 000 Kč
30
Studánky vždy patřily k důležitým bodům krajiny, k nimž měli lidé vždy velkou úctu. Tento projekt se zaměřil na jejich mapování a obnovu v oblasti Vsetínských vrchů a Javorníků. Jedním z hlavních výsledků byl vznik seznamu studánek a pramenů v těchto dvou pohořích, doplněný dokumentací a přesnou lokalizací – dobrovolníci nalezli a popsali celkem 433 drobných vodních zdrojů (převážně studánky a puklinové prameny, dále prameniště, dosud fungující studny, přepady ze studní a vodojemů apod.). Změřili fyzikální vlastnosti významné části mapovaných pramenů (téměř 100 ks). Kromě toho se týmům podařilo zaznamenat 12 pověstí nebo příběhů o studánkách a vznikl též seznam mokřadních lokalit – celkem 120 mokřadů, tůněk, podmočených luk a pramenišť. To vše dalo významný impulz pro postupnou obnovu studánek, podařilo se získat také několik „patronů“, kteří se budou o studánky starat. A jak vlastně projekt probíhal? Nejprve vznikl soupis veřejně známých
studánek a pramenů (například studiem katastrálních a současných i historických map, kontaktem s obcemi a s CHKO Beskydy). Během roku pak skupiny systematicky ověřovaly jejich polohy a současně hledaly studánky dosud neznámé. U všech byly zdokumentovány a podle možností i měřeny jejich základní fyzikální hodnoty - pH, teplota, konduktivita, dusičnany, dusitany. Všechny vodní zdroje s vhodnou charakteristikou byly také zaneseny do Národního registru pramenů a studánek ČSOP www.estudanky.cz.
Přímo v rámci projektu bylo vyčištěno a zastřešeno 5 studánek a na základě přímých výstupů vydala organizace turistickou a osvětovou skládačku – mapku Studánky a prameny Valašskomeziříčska se zaznačením 40 studánek nalezených v projektu. Důležitou součástí projektu bylo i zapojení veřejnosti, včetně žáků základních škol v oblasti a skupiny mladých ochránců přírody. Ti se účastnili několika jednoi vícedenních akcí (čištění studánek, studánkový tábor).
31
Vzácné louky Bílých Karpat bez péče dobrovolníků zmizí Zapojení veřejnosti do péče o bělokarpatské louky a krajinu (projekt č. 314/2006) Hnutí Brontosaurus ZČ Mařatice Dotace MŽP: 40 000 Kč
32
Druhově bohaté louky přírodní rezervace Hutě v Bílých Karpatech vznikly z původně téměř zcela lesnaté krajiny spolupůsobením přírody a lidské činnosti. Když však lidé odešli, území začalo velmi rychle mizet. K záchraně chráněných území vede zatím jediná cesta - oživit nebo napodobit staré zemědělské technologie, a to s pomocí veřejnosti a dobrovolníků. Proč je to jediná cesta? Nedá se totiž počítat s tím, že by se v oblasti moravských Kopanic o celou rezervaci mohli postarat vlastníci pozemků sami. Část vlastníků v kraji již vůbec nežije, chalupáři seno nepotřebují a pro místní zemědělce je sečení a údržba rezervace Hutě vzhledem ke svažitosti a charakteru jejího terénu nezajímavá. Podstatou projektu bylo uspořádání víkendových akcí a letního ochranářského tábora. Jejich cílem bylo přímé zapojení účastníků do ochranářské činnosti, zvýšení informovanosti o místní přírodě, krajině, kultuře a způsobech ochrany přírody. A také probuzení a podpoření zájmu o tuto problematiku i činnost. Konkrétně se během roku v rámci projektu uskutečnilo 5 víkendových akcí (dvě jarní, jedna letní, dvě podzimní) a jeden letní ochranářský tábor zejména pro mladé lidi ve věku od 15 let. Akce proběhly právě v přírodní rezervaci Hutě.
Během letního tábora, při letní potáborové a zářijové víkendové akci se, dle smlouvy a dohod s CHKO Bílé Karpaty a plánu péče, ručně a lehkou mechanizací
posekalo přes 10 ha lučních a mokřadních porostů Hutí s následným odstraněním biomasy.
33
Jak 14 368 lidí „uklízelo svět“ Projekt na podporu kampaně Clean Up the World – Ukliďme svět! (projekt č. 256/2009) Český svaz ochránců přírody Ústřední výkonná rada Dotace MŽP: 246 000 Kč Původní myšlenka spočívala v nápadu oslovit jednou za rok – vždy v září – co nejvíce dobrovolníků, kteří by „uklidili svůj svět“ a dali se do úklidu okolí svých měst, škol a obcí. Postupem let se z této jednorázové akce stal téměř celoroční projekt. Za vše mluví čísla: v roce 2009 se do pořádání zapojilo celkem 164 organizátorů. Většina z nich
34
dokonce vícekrát - nejen na různých stanovištích, ale zároveň i v několika termínech. Kampaně se zúčastnilo 12 347 dětí a mládeže, 1 861 dospělých, celkem tedy 14 368 osob. Dohromady bylo sebráno 105 tun odpadu z volné přírody, území měst a obcí. Z tohoto objemu pak bylo 21 889 kg vytříděno a předáno k recyklaci jako druhotná surovina. Zbylý odpad byl odvezen na řízené skládky. Podařilo se tedy zlikvidovat velké množství tradičních černých skládek. Ale jak dodávají organizátoři, výchova k odpovědnému přístupu k přírodě je běh na dlouhou trať, a bohužel tak není důvod k „obavám“, by v dalších letech nebylo co uklízet.
Co s rostlinami, které nepatří do naší přírody? Invazní druhy mikroregionu Poddžbánsko (projekt č. 384/2006) Český svaz ochránců přírody 13/18 ZO Silvatica Dotace MŽP: 25 800 Kč Ne každá rostlina je v krajině vítána: hlavním cílem tohoto projektu byl průzkum lokalit vybraných druhů invazních rostlin v mikroregionu Poddžbánsko. Především šlo o následující druhy: bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), křídlatka japonská, sachalinská a česká (Reynoutria japonica, sachalininsis,
bohemica) a netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera). V rámci projektu byl zmapován výskyt výše uvedených invazních druhů rostlin na celém území mikroregionu Poddžbánsko, tj. cca 107 km2. Bylo zmapováno celkem 19 lokalit bolševníku, 9 lokalit křídlatky a jedna netýkavky. Autoři studie konstatovali, že v celém území zůstává problematika regulace invazních druhů neřešena, a zejména v případě bolševníků je šíření této rostliny možné považovat za velmi rychlé a „masivní“. V několika lokalitách tedy byla provedena mechanická likvidace vyrýváním a postřik herbicidem Roundup.
35
3. VZDĚLÁVÁNÍ A VÝCHOVA DĚTÍ A MLÁDEŽE V OCHRANĚ PŘÍRODY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Co je pro dítě nejlepší hřiště? Příroda a les! Lesní mateřská škola v Praze – první modelová lesní MŠ v České republice (projekt č. 217/2010) Mateřská škola Semínko, obecně prospěšná společnost Dotace MŽP: 179 000 Kč Co to je lesní mateřská škola? Především nový přístup k výchově předškolních dětí vycházející ze základní myšlenky, že „les je jako jedno velké hřiště a příroda jako moudrá učitelka“. Děti ve věku tří až šesti let, které jsou nejčastějšími návštěvníky lesních mateřských škol, najdou v přírodě to, co právě potřebují. Kdo chce chvilku klidu, najde si třeba tiché místo, odkud může pozorovat ptáky ve větvích nebo pilné mravence. V rámci tohoto projektu proběhly přípravy na vytvoření první modelové lesní mateřské školy v ČR. 36
Mateřská škola Semínko v roce 2010 získala povolení pokusně ověřit provoz integrované lesní mateřské školy Lesníček při Mateřské škole Semínko. V rámci tohoto projektu bylo řešeno mnoho koncepčních a organizačních otázek a proběhla řada konzultací, včetně návštěv v obdobných školkách v Německu. Součástí projektu bylo hledat východiska a možnosti zakládání lesních mateřských škol z hlediska legislativy, státních dokumentů a iniciativ neziskových organizací. V zahraničních zdrojích byly objeveny výzkumy zabývající se porovnáváním dovedností dětí z LMŠ a MŠ běžných. Z prostudovaných materiálů bylo zjištěno, že děti z lesních mateřských škol obstály ve všech zkoumaných oblastech (vztah k přírodě, koncentrace, školní připravenost, sociální chování, motorika, kreativita) stejně nebo dokonce lépe. Děti byly i méně nemocné a měly lepší imunitu. A jak tento koncept funguje v praxi? Pedagogové připravují program, který při-
rozeně navazuje na roční období a místo, jež se pro daný den stává učebnou pod širým nebem. Pomůckami jsou často přírodniny – klacík jako tužka na kreslení v písku, kamínky jako hudební nástroj nebo počitadlo. Děti mohou poznávat všemi smysly, jak voní letní louka, jak zní různé druhy dřeva. A společně s učiteli přemýšlejí a pozorují, pro koho má luční
kvítí a plody lesa význam, poznávají vlastní hranice a rozvíjejí přátelství ve hrách, které mají v lese nekonečně mnoho podob.
37
M.E.D.věd z dřevěnky aneb Mateřství ekologie dětství Mateřství ekologie dětství – část M.E.D.věd (projekt č. 285/2010) Organizace: Centrum pro rodinu M.E.D. o.s. Dotace MŽP: 220 000 Kč Medvěd je zvíře – a M.E.D.věd je semilská organizace budující malé středisko ekologické výchovy v prostorách památkově chráněné dřevěnky a zahrádky zaměřené především na rodiny s malými dětmi a dětí z mateřských i základních škol. Dělají to proto, aby byla rodina zabezpečena vším, co potřebuje lidské tělo, duše i duch. Je místem, kde se nečeká, až děti vyrostou, aby se mohlo něco dít. Je to totiž místo, kde se pořád něco děje. Poskytuje konkrétní pomoc, pečuje o lidské vztahy, tvoří společenství. V rámci projektu proběhl v tomto centru bezpočet akcí, besed, přednášek. Pokročilo se v budování a zabezpečení „malého milého“ ekostřediska v dřevěnce: vybudovali tu nový vyvýšený záhon, bylinnou spirálu, plůtky z proutí, sběr dešťové vody, krmítka pro ptáky. Tyto činnosti byly vhodnou příležitostí k aktivnímu zapojení tatínků do práce (což se většinou v mateřských centrech nedaří). 38
Nový zvířecí osadník (králík) všechny motivoval k ponechání části zahrádky na seno, děti získaly kamaráda, o kterého pečují, a praktický zážitek koloběhu na zahrádce. Jak tu říkají, kvalita prožití těhotenství a raného dětství jsou ty kořeny, ze kterých vyrůstá nejenom vztah k přírodě, ale i zakotvení nebo naopak vykořenění člověka se všemi důsledky (např. falešné hledání a uspokojování potřeb, sklon k hromadění a neudržitelnému způsobu života). Dětem tedy nechtějí upřít možnost pravidelného pobytu v přírodním prostředí (zahrádka), manuální práci s přírodními materiály (dřevo, hlína, vlna, rostliny…) v důvěrné atmosféře nejbližších.
Les ve škole – škola v lese aneb environmentální výchova snadno a zajímavě Les ve škole – škola v lese (projekt č. 345/2008) Sdružení TEREZA Dotace MŽP: 250 000 Kč Jak dostat les do školy a školu do lesa? Sdružení Tereza s tím má bohaté zkušenosti – od roku 1999 pomáhá žákům a učitelům základních škol (ale také mateřských a středních škol) zapojovat do výuky „lesní témata“. Jedním z hlavních hesel tohoto programu je mezipředmětová spolupráce. V duchu slavného Komenského hesla o škole hrou pomáhají přiblížit svým žákům lesní ekosystém a související témata názorně a v souvislostech, rozličnými metodami a často i hravou formou, nejen ve třídě, ale zejména v lese samotném. Ročním tématem devátého ročníku, jehož se týkal tento konkrétní projekt, bylo Jaro v lese a ke konci tohoto roku bylo zaevidováno celkem 27 500 žáků i studentů a přes 1 800 pedagogů, kteří se projektu účastnili. V rámci programu se děti se seznamovaly s ekosystémem, rostlinami, živočichy a souvislostmi fungování lesa jako celku. A učitelé využívali k výuce speciální pracovní listy a další materiály z balíčku.
Kdo soutěží, hodně se dozví o svém kraji Ekosoutěž II aneb Život, tradice a kořeny Jesenicka (projekt č. 283/2010) Hnutí Brontosaurus Jeseníky Dotace MŽP: 277 521 Kč Ekosoutěž II aneb Život, tradice a kořeny Jeseníku reagovala na současnou poptávku škol po zajímavé soutěži s tématem jesenického regionu. Byla pojata jako korespondenční soutěž trvající 3 měsíce, v jejímž průběhu se děti formou vědomostních, výtvarných a literárních úkolů seznamovaly hlouběji s Jesenickem. Do soutěže se zapojilo 16 tříd z 8 základních škol a 4 mateřské školy, v rámci jednotlivých kol děti tvořily výtvarná, literární a jiná tvůrčí díla. Děti získaly v průběhu soutěže informace o různých zajímavých místech a osobnostech, historii, tradicích, přírodě a životním prostředí Jesenicka. Soutěž jako taková tedy nebyla hlavním smyslem – tím bylo, aby se děti v různou zábavnou a tvořivou formou dozvěděly spoustu zajímavých informací o regionu, ve kterém žijí.
39
4. VZDĚLÁVÁNÍ PROFESNÍCH SKUPIN DOSPĚLÝCH V OBLASTI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Jak pomoci zemědělcům, aby více pomáhali přírodě Školení zemědělců s cílem podpořit biodiverzitu zemědělské krajiny (projekt č. 291/2008) Česká společnost ornitologická Dotace MŽP: 245 900 Kč Hlavní cílovou skupinou byli zemědělci hospodařící v rámci pravidel stanovených Společnou zemědělskou politikou. Pro většinu z nich je zemědělství jediným, případně hlavním zdrojem příjmu, mají často velmi blízký vztah k ochraně přírody a údržbě krajiny. Ačkoli mají vypozorovanou spoustu praktických poznatků ze života živočichů, kteří jsou zemědělskou prací dotčeni, už nemají dostatek času ani možností hledat způsoby, jak těmto organizmům pomoci úpravou hospodaření. Mezi důležité aktivity proto patřilo především oslovení zemědělské veřejnosti 40
a nabídnutí možností ochrany ptačích druhů a biodiverzity zemědělské krajiny. Na základě odborných podkladů, zejména z Velké Británie, byly zpracovány informační materiály o možnostech podpory ptactva na základních typech zemědělských kultur (orná půda, louky a pastviny, sady a vinice) a monotematické informační materiály zaměřené na vybrané ptačí druhy vázané na zemědělskou krajinu (koroptev polní, čejka chocholatá, skřivan polní, strnad obecný a ťuhýk obecný). Zvýšená pozornost byla věnována zejména dvěma ptačím druhům – čejce chocholaté a dropovi velkému, jejichž přežívání způsobeno značné míry závisí právě na způsobu zemědělského hospodaření. Proto jedním z hlavních cílů a přínosů tohoto projektu bylo zvýšit povědomí zemědělců o možnostech ochrany prostřednictvím informačních letáků a internetu i díky užší spolupráci zemědělců a ornitologů.
Druhou cílovou skupinou byla státní správa, která rozhoduje o podobě zemědělských dotací jak na národní úrovni, tak i na úrovni Evropské unie. Také v tomto případě měly informační letáky, články na internetu i osobní setkání podobný cíl - informovat o aspektech hospodaření, které jsou pro přežívání ptačích druhů a všech ostatních složek živé přírody zásadní. V rámci projektu také proběhla mezinárodní konference o této problematice, řada přednášek pro zemědělce i představitele státní správy a další zájemce, vzniklo osm variant letáků zaměřených na ochranu polních druhů ptáků.
Nebezpečné látky do zdravotnictví nepatří Environmentální vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví – projekt za ekologicky šetrné zdravotnictví (projekt č. 292/2007) Arnika – program Toxické látky a odpady Dotace MŽP: 197 000 Kč Úkolem projektu bylo zlepšení ekologického povědomí ve zdravotnictví, minimalizace používání zdravotnických pomůcek, které nadměrně zatěžují životní prostředí a zdraví pacientů, a také spolupráce s příslušnými institucemi na zavedení ekologických principů do evropské a české legislativy. Ústředním tématem se staly zejménaotázky spojené s používáním zdravotnických prostředků z PVC. S problematikou PVC a dalších toxických látek byli zdravotníci seznamováni na seminářích a konferencích organizovaných Českou asociací sester, dále prostřednictvím mailového infolistu, prostřednictvím letáků a brožur (distribuce na seminářích, poštovní rozesílkou, elektronickým zasíláním). S tématem se rovněž seznámili studenti škol se zdravotnických zaměřením a také matky navštěvující mateřská centra, neboť i v rámci běžné péče o malé dítě se využívají zdravotnické prostředky 41
či jiné předměty z PVC, které mohou obsahovat nebezpečné látky. Například po dokončení „PVC auditu“ bylo na novorozeneckém oddělení českobudějovické nemocnice nahrazeno 90 % rizikových pomůcek z PVC určených pro dlouhodobější použití v intenzívní a resuscitační péči.
Kouzlo solární energie a Sluneční radnice Sluneční radnice a dotace ZDOLA (projekt č. 400/2008) Liga ekologických alternativ Dotace MŽP: 210 000 Kč Hlavním smyslem tohoto projektu bylo „otevřít“ téma obnovitelných, a především solárních zdrojů energie na lokální a regionální úrovni. Ve vybraných regionech organizace podněcovala zájem o tematiku formou osobních setkání a kontaktů se zástupci obcí a měst, sondovala vstřícnost k solárním zdrojům energie nazastupitelstev a tak podobně. Další aktivitou byly takzvané INFOdny „na klíč“, které spočívaly v kontaktním setkání se zainteresovanými zástupci obecních a městských úřadů i veřejnosti na sedmi místech republiky, například v Praze, Plzni či Jihlavě. Tyto akce doprovázelo vždy bezplatné poradenství experta i montážních firem. Účastníci těchto miniseminářů získávali zdarma materiály, nahlíželi do programů podpor i návazných formulářů a smluv sídel, kde už komunální dotace uplatňují. Tento servis měl umožnit zástupcům obcí a měst, aby se lépe zorientovali v různých aspektech tohoto odvětví.
42
Aby se zelená legislativa netočila v kruhu Legislativní centrum Zeleného kruhu (projekt č. 302/2008) Zelený kruh Dotace MŽP: 250 000 Kč Zelený kruh (ZK) je asociace 28 ekologických organizací a v rámci své oborové platformy sdružuje cca 60 organizací. Kancelář Zeleného kruhu tak působí jako koordinační a informační centrum této široké platformy. V průběhu daného projektu legislativní centrum zajišťovalo realizaci svých dlouhodobých aktivit. Legislativní centrum sledovalo dění na půdě Parlamentu ČR a přípravy nových zákonů, šířilo informace o jednotlivých připomínkových řízeních, sbíralo připomínky ze strany jednotlivých neziskových organizací a zajišťovalo jejich následné zpracování i jejich šíření v Parlamentu ČR a na ministerstvech. Zelený kruh je též fakultativním připomínkovým místem Ministerstva životního prostředí, a může tak přímo ovlivňovat podobu řady legislativních návrhů ještě před jejich předložením do vlády.
43
5. ŠÍŘENÍ INFORMACÍ O OCHRANĚ PŘÍRODY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, OSVĚTA – ZAMĚŘENO NA DOSPĚLÉ Když všichni vědí, že se něco děje: Den bez aut Den bez aut 2007 v České republice 15. ročník (projekt č. 108/2007) Děti Země Klub za udržitelnou dopravu Dotace MŽP: 95 000 Kč Ne vždy je snadné upozornit veřejnost na pozoruhodné projekty v oblasti životního prostředí – jednou z osvědčených akcí, která si dokáže získat pozornost občanů i médií, je Den bez aut a návazné aktivity. V roce 2007 byla tímto dnem sobota 22. září, na kterou Děti Země vyhlásily 15. ročník českého Dne bez aut spolu s 8. ročníkem Evropského dne bez aut a 6. ročníkem Evropského týdne mobility, které úspěšně koordinovalo MŽP. Cílem projektu bylo zapojit občanská sdružení, veřejnou správu, širokou veřejnost, včetně osobností politického a kulturního života, do petiční výzvy „Nechte auto 44
doma!“. Dále pak aktivizovat nevládní ekologické organizace a různé občanské iniciativy v medializaci řešení „jejich“ různých dopravních kauz. A upozornit tak na negativní důsledky automobilové kultury i rozšiřovat okruh zájemců o tuto akci ze strany měst a různých institucí, které dosud stály stranou. Motto Dne bez aut bylo stejné jako v předcházejícím roce „Budoucnost patří šetrné dopravě!“ K této mediální a osvětové akci se mohl připojit kdokoliv, komu není negativní vliv dopravy na životní prostředí lhostejný. Kdo se přihlásil, mohl na Den bez aut nebo v jiném blízkém termínu uspořádat jakoukoli veřejnou akci (např. odevzdat petici, uspořádat výstavu, happening, odbornou konferenci, jízdu na kole, shromáždění atd.). A jak opakovali organizátoři, nejvhodnějším příspěvkem bylo nepoužít tento den ke své přepravě automobil. Celkem v tomto roce proběhlo deset akcí, kterých se zúčastnily přes 4 000 lidí – kromě výstav šlo především o oblíbené
cyklojízdy – jen v Praze se jí zúčastnilo kolem 1 600 osob. Informační dopad na veřejnost měly propagační materiály a především zpravodajství v médiích, o Dni bez aut organizátoři zaevidovali kolem
560 mediálních výstupů v tisku, rozhlasu a televizi, další velké množství textů se objevilo na internetu.
45
Chcete objektivní informace o životním prostředí? Čtěte Ekolist.cz! EkoList po drátě (projekt č. 124/2007) Brontosauří ekocentrum Zelený klub Dotace MŽP: 200 000 Kč Mnozí lidé si často stěžují, že informační zdroje o životním prostředí jsou neobjektivní – že jsou psány s cílem podpořit tu či onu stranu. V České republice však existuje projekt unikátní v celé střední Evropě: internetový server Ekolist.cz. Jeho redakce si klade za cíl „nebýt na něčí straně“ a informovat nestranně o všech tématech, která souvisejí s životním prostředím. V roce 2007 získal tento server dotaci na svůj provoz a rozvoj, která přispěla ke zkvalitnění jeho obsahu. V tomto roce Ekolist.cz publikoval přes 3 900 zpráv (v tom nejsou započítány tiskové zprávy, odkazy na články z jiných serverů, názory, dotazy do poradenské rubriky Zelená domácnost, recenze knih apod.). Zveřejnil 188 anotací nových knih s ekologickou tematikou, redaktoři zodpověděli 11 dotazů do Zelené domácnosti a aktualizovali odpovědi na 19 dalších. 46
Do redakčního systému během roku 2007 přibylo 92 nových právních předpisů a sněmovních tisků, mnoha průlomů bylo dosaženo i ve funkčnosti stránek: redakce zavedla možnost diskuse pod tiskovými zprávami a články odjinud, zlepšilo se vyhledávání ve zprávách a dalších typech článků, byl zprovozněn nový systém zasílání avíz na zprávy a tiskové zprávy. Titulní stránka doznala změny v grafice a čtenáři tak získali možnost dostat se díky přehlednějšímu uspořádání rychleji k požadovanému obsahu. To se projevilo i na výrazném nárůstu počtu čtenářů: v průměru stránky Ekolist. cz v roce 2007 navštívilo každý měsíc téměř 24 tisíc unikátních návštěvníků, což bylo o 16 procent více než o rok dřív. Projekt Ekolist.cz pokračuje do současnosti a tento server je nadále výjimečným zpravodajským zdrojem nejen v rámci ČR. Poznámka: řešitel tohoto projektu BEZK byl současně zpracovatelem této publikace.
Co nového ve vzduchu? Odpoví časopis Ochrana ovzduší Vydávání odborného časopisu Ochrana ovzduší v roce 2010 a příloh zaměřených na vybrané oblasti ochrany ovzduší pro potřeby MŽP. (projekt č. 77/2010) Občanské sdružení Ochrana kvality ovzduší Dotace MŽP: 260 000 Kč
úřady, průmyslové podniky, měřicí skupiny, vysoké školy, knihovny a další), kde z časopisu Ochrana ovzduší čerpá informace více než jedna osoba. Je tedy zřejmé, že tato tiskovina má velký dopad na odbornou veřejnost.
V rámci tohoto projektu bylo v roce 2010 vydáno šest čísel časopisu Ochrana ovzduší. Obsah všech čísel časopisu se zaměřil na aktuální potřeby MŽP, zejména na řešení odborné problematiky ochrany ovzduší přispívající ke snižování znečištění ovzduší a zvyšování kvality ovzduší, na předpisy ochrany ovzduší České republiky, Evropské unie a Evropské hospodářské komise OSN. Závěrečné dvojčíslo 5–6/2010 bylo monotematicky věnováno zdravotním účinkům znečištěného ovzduší. Je zřejmé, že cílová skupina časopisu je poměrně velká: Při nákladu časopisu 800 výtisků lze předpokládat, že čtenářů je podstatně více, odhadem 1 500, protože předplatitelé nejsou v převážné většině fyzické osoby, ale podniky, úřady (např. krajské a okresní úřady, inspektoráty životního prostředí, hygienické stanice, 47
Dobrá rada nad zlato – brožury radí, jak „ekologicky žít“ Vydání dalších praktických brožur s tématem udržitelné spotřeby v edici Dobrá rada (projekt č. 26/2010) EkoCentrum Brno Dotace MŽP: 173 400 Kč Jak pomoci veřejnosti žít jiný, „ekologičtější“ život? Řešení nabídl tento projekt, jehož hlavním cílem bylo vydání obsahově a graficky profesionálně zpracovaných tiskovin s praktickými náměty pro ekologicky šetrný život. Byly vydány a distribuovány 4 brožury s praktickými náměty k ekologicky šetrnému životu v edici Dobrá rada a na internetových stránkách byla umístěna po celou dobu realizace projektu průběžně aktualizovaná rubrika Dobrá rada s informacemi o jednotlivých brožurách, doplňujícími informacemi, diskusním fórem a anketou. A o jaké brožury se konkrétně jednalo? Tituly vyšly v tomto pořadí: Mít čím mýt (uklízíme šetrně k našemu zdraví i k přírodě), Kam s tím (jaký dopad má náš odpad), Šetrně do školy (jak vybrat školní pomůcky), Moje šetrná kuchyně (praktické tipy pro vybavení kuchyně, výběr 48
a skladování potravin). Brožury byly vydány v nákladu 1 000 od každého svazku (vždy 16 stran).
49
6. PORADENSTVÍ Ekoporadna v srdci Moravských Kopanic Informační a poradenské služby v roce 2009 – v ekologickém zemědělství, údržbě krajiny a ochraně přírody (projekt č. 43/2009) Informační středisko pro rozvoj Moravských Kopanic, o.p.s. Dotace MŽP: 245 000 Kč Moravské Kopanice patří k unikátním oblastem nejen v kontextu Moravského Slovácka, ale i celé ČR. Leží přímo na moravsko-slovenském pomezí a patří k oblíbeným oblastem turistů i těch, kteří mají rádi tradice i lidové obyčeje. V rámci tohoto projektu vzniklo informační středisko s environmentálním zaměřením, které průběžně a celoročně zodpovídá celou škálu dotazů. Klienty jsou převážně zemědělci (hlavně ekologičtí zemědělci Zlínského kraje a okresu Hodonín), dále také obyvatelé venkova, návštěvníci regionu, spotřebitelé, výrobci biopotravin, obchodníci, studenti, ale i další zájemci. 50
Převážná většina dotazů je zaměřena na ekologické zemědělství a biopotraviny, dále se dotazy týkají CHKO Bílé Karpaty (zajímavosti, přírodní lokality, naučné stezky atd.), údržby krajiny (např. Programu péče o krajinu, agro-envi opatření), případně dalších otázek spojených s ochranou životního prostředí a dotačními programy na údržbu krajiny a ochranu přírody. Tým poradny poskytuje prostřednictvím externích akreditovaných poradců také terénní poradenství na ekofarmách. Využívají ho ekologičtí zemědělci zejména při vstupu do systémů ekologického zemědělství, při vedení různých povinných evidencí (např. hnojení, pastvy, skotu atd.) a při řešení dalších odborných problémů spojených s ekologickým zemědělstvím. Poradna také rozesílá informace e-mailem a aktuality z oblasti ekologického zemědělství publikujeme i na internetu na stránkách www.iskopanice.cz. Dokončuje se webový katalog ekologického zemědělství Zlínského kraje, který by měl být přehledem nejen ekofarem, ale i různých dalších subjektů činných v ekologickém
zemědělství (prodejny, školy, poradci, neziskové organizace atd.). Ekozemědělcům je určeno dotované terénní poradenství. Akreditovaní poradci pomáhali zemědělcům zejména s přípravou na pravidelné kontroly v ekologickém zemědělství, s realizací
agro-environmentálních opatření, s vedením různých povinných evidencí aj. Současně se na poradnu zemědělci obraceli (osobně, telefonicky či e-mailem) s různými dotazy zaměřenými například na možnosti odbytu bioprodukce či na legislativu.
51
Blízko přírodě, blízko dobré radě Environmentální poradna ve Středisku ekologické výchovy Toulcův dvůr (projekt č. 54/2010) Základní článek Hnutí Brontosaurus Botič Dotace MŽP: 140 000 Kč Ne každý umí najít odpověď na palčivou otázku hledáním na internetu. A ne vždy je možné objevit tam vše, na co se lidé chtějí zeptat. Máloco může nahradit možnost získat informace přímo od odborníků. Tento projekt se zaměřil právě na poskytování poradenství v ekologické oblasti. Vznikly nové webové stránky na adrese www.toulcuvdvur.cz, které mají v sekci Služby odkazy na ekoporadnu a knihovnu. Odborníci tak mohou přijímat a zodpovídat dotazy telefonicky, e-mailem i osobně, a to dvakrát týdně přímo v prostoru areálu pražského Toulcova dvora. Služby ekoporadny jsou poskytovány zájemcům zdarma a jsou převážně zaměřeny na poradenskou, informační a osvětovou činnost následujících oblastí: úspory a alternativní zdroje energie, odpadová problematika, ochrana přírody a krajiny, ochrana zvířat, ochrana spotřebitele, značení ekologicky šetrných výrobků, škodlivé látky v životním prostředí, ekologická domácnost a zdravý životní styl. 52
Celkem bylo zodpovězeno 131 dotazů (telefonicky 56, e-mailem 21 a osobně 54). Služby ekoporadny napomáhají k odpovědnějšímu způsobu chování občanů vůči životnímu prostředí a jejich ztotožnění se se zásadami udržitelného rozvoje. Jde totiž i o to, aby si lidé na základě získaných informací uvědomili svou roli jako spotřebitele se všemi důsledky na životní prostředí, které z této role plynou.
„Najdi si svého ekosedláka“ aneb bio táhne Informačně-poradenské centrum o biopotravinách, ekologickém zemědělství a ekologicky šetrném způsobu života (projekt č. 197/2010) PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství Dotace MŽP: 295 000 Kč
ekozemědělství na nejrůznějších veřejných akcích. Poradna – další součást projektu – řešila přes 900 dotazů, z nichž některé byly publikovány ve zpravodaji Biospotřebitel. Poradnu využívali především spotřebitelé, respektive laická veřejnost, která položila více než 50 % všech dotazů. Vznikla také brožura Otázky a odpovědi o ekologickém zemědělství pro ekoporadny, které bylo vytištěno celkem 200 ks.
Vše co je „bio“ se dostává do módy – ale rozhodně to není jen sezónní výstřelek, nýbrž důkaz toho, že pro spotřebitele je stále důležitější být co nejlépe informován o kvalitních potravinách, zdravém životním stylu a všech souvisejících otázkách. Právě na to se zaměřil tento projekt. Celkem bylo v rámci projektu realizováno 18 akcí, kterých se zúčastnilo téměř 1 500 osob, šlo především o exkurze na ekofarmy, přednášky, ale také prezentaci na biojarmarcích či trzích formou informačního stánku a doprovodného programu. Velkému zájmu se těšily přednášky v duchu „Najdi si svého ekosedláka“ a také vzdělávat širší veřejnost v oblasti biopotravin a ekozemědělství, a to prostřednictvím organizace exkurzí na ekofarmy a přednášek a také propagací 53
Co s netopýry v panelových domech? Odborníci poradí Netopýři v lidských sídlech v ČR: komplexní monitoring, ochrana a poradenství (projekt č. 144/2010) Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON) Dotace MŽP: 291 000 Kč Netopýři jsou plaší tvorové, ale žijí lidem nablízku mnohem více, než si mnozí uvědomují. Smyslem tohoto projektu bylo provést plošný monitoring výskytu netopýrů v panelových sídlištích v ČR – zvláštní zřetel byl brán na zmapování výskytu netopýrů v dosud nezrekonstruovaných domech, aby mohly zjištěné údaje o výskytu netopýřích kolonií být včas využity lokálními složkami ochrany
54
přírody. Ruku v ruce s tím šlo také zlepšení systému poradenství, bylo vytvořeno centrální konzultační místo, které fungovalo prostřednictvím centrálního telefonního kontaktu a e-mailové adresy. Poradenství bylo poskytováno široké veřejnosti i zástupcům všech specifických cílových skupin průběžně po celý rok. Službu zajišťoval od května jeden profesionální pracovník, který kromě poskytování informací v případě potřeby zprostředkovával kontakt s místními družstvy, úřady a firmami, pomáhal provádět průzkum situace a návrhy řešení na místech plánovaných či realizovaných stavebních zásahů. Kromě toho byly realizovány vzdělávací semináře pro pracovníky veřejné správy, zástupce bytových družstev, stavební firmy a projektanty a také pro orgány státní ochrany přírody.
55
