Péče o umírajícího a mrtvé tělo. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Péče o umírajícího a mrtvé tělo

“Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje“ Květen, 2011

Bc. Höferová Hana

PÉČE O UMÍRAJÍCÍ A MRTVÉ TĚLO

Vypracovala: Bc. Höferová Hana

PÉČE O KLIENTA V TERMINÁLNÍM STADIU

Terminální stadium = konečná fáze života, hranice mezi životem a smrtí Ošetřovatelská péče je velmi náročná po psychické i fyzické stránce Práce sestry vyžaduje citlivý a taktní přístup

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE Hlavním úkolem sestry je péče o biologické a psychické potřeby klienta 1. Péče o biologické potřeby:  Zhodnotit stupeň soběstačnosti klienta, podle toho zvolit příslušná opatření  Některý klient můţe být aţ do konce ţivota plně nebo částečně orientován, jiný upadá do bezvědomí  Aţ do poslední chvíle sestra pečuje o hygienickou péči, výţivu, příjem tekutin, vyprazdňování, odpočinek, spánek, boj proti bolesti

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE Některé vybrané ošetřovatelské aktivity:  Zhodnotit stav klienta  Zajistit soukromí, nejlépe sám na pokoji – zabráníme psychickému traumatu ostatních pacientů  Vhodná poloha, úlevová, nebo kvalitní polohování, zajistit proti pádu  Sledovat pravidelně FF, účinek léků proti bolesti,bolest  Zajistit hygienickou péči, boj proti dekubitům a opruzeninám

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE Podání stravy vţdy teplé, pokud je potřeba klienta sestra nakrmí, podává dostatek tekutin, při odmítání stravy nebo při bezvědomí zajistit jiný způsob podání např. NGS Boj proti zácpě, průjmu, pomočení, péče o čistotu genitálií Zajistit klientovi kvalitní spánek Hodnotit bolest a účinek léků na bolest, pravidelně informovat lékaře Klient má právo, aby necítil bolest

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE 2. Péče o psychické potřeby: Sestra vystupuje tolerantně, chápavě, nezlehčuje klientovy obavy Přístup ke klientovi citlivý Umoţnit rodině rozloučit se s nemocným Respektovat přání klienta Pokud je klient v bezvědomí, nehovoř v jeho přítomnosti o něm a jeho zdravotním stavu

FÁZE UMÍRÁNÍ A SMRTI SMRT (exitus letalis) – opak života, konec biologické existence  Agónie (předsmrtný zápas) – základní ţivotní funkce zachovány, dochází k poruše funkce některých orgánů  Klinická smrt – dochází k zástavě dechu a srdeční činnosti, metabolismus mozkových buněk je zachován, reverzibilní stav  Biologická smrt – zánik buněk, iverzibilní stav  Smrt mozku – iverzibilní zánik mozkových buněk

FÁZE UMÍRÁNÍ A SMRTI

Povinnosti při známkách náhlé smrti: Zajistit kardiopulmonální resuscitaci Povinnosti při očekávaném úmrtí: Neprodleně informovat lékaře, ten musí konstatovat smrt

FÁZE UMÍRÁNÍ A SMRTI

Nejisté známky smrti: Zástava dechu, srdeční činnosti Zornice nereagují na světlo Posmrtné skvrny, bledost Ztuhlost, zápach

ÚKOLY SESTRY PO ÚMRTÍ KLIENTA

Důleţité úkoly sestry:  Setra přivolá lékaře, ten stanoví přesný čas úmrtí  Zašle telegram o úmrtí klienta nejbliţšímu příbuznému  Telefonicky tuto zprávu sděluje pouze lékař na přání rodiny, nikdy ne sestra!  Informuje přijímací kancelář nemocnice o úmrtí klienta  Ručí za přípravu těla před odvezením z oddělení  Ručí za správné sepsání pozůstalosti a uloţení cenností

ÚKOLY SESTRY PO ÚMRTÍ KLIENTA Po ohledání těla přejímá veškerou péči o tělo klienta sestra Z místnosti je nutné vykázat všechny nemocné, některá oddělení mají místnost, kde provádějí tuto činnost V ţádném případě nesmíme dovolit druhým nemocným nebo příbuzným pohled na manipulaci s tělem zemřelého Při manipulaci s tělem pracují vţdy dvě sestry Nutno pracovat rychle, taktně, šetrně

ÚKOLY SESTRY PO ÚMRTÍ KLIENTA  Pootevřeme okno  Z lůţka odstraníme veškeré pomůcky doplňující lůţko, polštář, přikrývku, podloţku  Tělo leţí pouze na prostěradle  Zemřelého svlékneme z oděvu, umyjeme zašpiněná místa  Sejmeme šperky, odstraníme náplasti, veškeré kanyly  Tělo uloţíme do vodorovné polohy, ruce dáme na břicho a sváţeme  Oči zatlačíme  Z úst vyjmout zubní protézu  Bradu podváţeme obvazem, upravit výraz obličeje  Při manipulaci s tělem dáváme pozor, abychom se nenahýbali přímo nad ústa zemřelého, můţe vyjít posmrtný výdech

ÚKOLY SESTRY PO ÚMRTÍ KLIENTA Označení těla:  Nutno přesně a důkladně označit tělo zemřelého  Na stehno píšeme fixou – jméno, příjmení, datum narození, přesné datum a hodina úmrtí, oddělení kde klient zemřel, číselný kód oddělení, jméno sestry  Na hrudník lepíme náplast se stejnými údaji  Tělo zemřelého zabalí do prostřeradla  Tělo musí na oddělení setrvat 2 hodiny po konstatování úmrtí

ÚKOLY SESTRY PO ÚMRTÍ KLIENTA Pozůstalost:  Všechny věci po zemřelém je nutno sepsat vţdy 2x do knihy „Pozůstalost“  Cennosti ukládáme do trezoru, píšeme vţdy bílý nebo ţlutý kov,  Oznámit lékaři pokud měl zemřelý na umělém chrupu zuby ze Ţ nebo B kovu,o trezoru rovněţ je uloţíme  Finanční obnos přesně spočítat, a rovněţ uloţíme do trezoru  Do trezoru rovněţ ukládá veškeré doklady  Soupis pozůstalosti vţdy sepisujeme se svědkem druhá sestra, po sepsání vţdy nutný podpis obou sester

ÚKOLY SESTRY PO ÚMRTÍ KLIENTA Pokračování pozůstalosti:  Pozůstalost se vţdy vydává proti předloţení OP  Předává se vţdy kaţdý kus, peníze přepočítáváme před pozůstalými, vţdy za přítomnosti svědka  Po předání pozůstalosti je nutné předání podepsat a zaznamenat celé jméno a číslo OP pozůstalého  Při předávání pozůstalosti se chovat taktně, ohleduplně, citlivě, je vhodné vyjádřit účast na smutku

Pouţitá literatura: Petra Juřeníková, Věra Petrová, Jitka Hůsková: Ošetřovatelství 1. část, Vnitřní lékařství, gynekologie, porodnictví, urologie