II.
Předkládací zpráva Usnesení Výboru pro EU na vládní úrovni ze dne 26. ledna 2011 č. 1 uložilo ministru pro místní rozvoj vypracovat, ve spolupráci s dalšími resorty, a předložit vládě souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky obsahující i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj proto již v únoru 2011 zahájilo práce na souhrnném koncepčním materiálu, na jehož přípravě se podílela řada partnerů – jak ostatní resorty, tak další subjekty. Předkládaný návrh zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky shrnuje průběh projednávání aspektů budoucí kohezní politiky na úrovni EU. Obsahuje celkový kontext a genezi návrhu rozvojových priorit pro čerpání z fondů EU po roce 2013, vlastní návrh pěti národních rozvojových priorit a další postup přípravy realizace kohezní politiky po roce 2013. Ministerstvo vycházelo z dostupných dokumentů EU a z nich vyplývajících požadavků, z provedeného shrnutí makroekonomických souvislostí v ČR, ze stěžejních analytických zjištění a z podkladů získaných od resortů, krajů, zástupců měst a obcí. Předložený návrh národních rozvojových priorit kohezní politiky pro období po roce 2013 je v souladu s odpovídajícími národními strategickými dokumenty - Národním programem reforem, Konvergenčním programem, Strategií mezinárodní konkurenceschopnosti, Strategickým rámcem udržitelného rozvoje – i s dokumenty EU, jako je zejména Strategie Evropa 2020. Hlavním kritériem pro stanovení navržených národních rozvojových priorit byla potřebnost pro ČR. V průběhu zpracování materiálu byl přístup a postup zpracování ze strany ministerstva pro místní rozvoj prezentován a projednáván na různých platformách. Jednalo se o oficiální platformy - Pracovní skupinu Řídícího a koordinačního výboru pro budoucnost kohezní politiky, Koordinační výbory Národního strategického referenčního rámce, Pracovní skupinu Národního orgánu pro koordinaci a Pracovní tým Rady hospodářské a sociální dohody pro místní rozvoj a o další konzultační skupiny - Meziregionální poradní skupinu MMR pro budoucnost kohezní politiky, Parlamentní konzultační skupinu MMR pro budoucnost kohezní politiky a Expertní poradní skupinu pro budoucnost kohezní politiky. V průběhu zpracování návrhu proběhla opakovaně dvoustranná jednání na úrovni náměstků ministrů a jednání dvoustranná či vícestranná na pracovní úrovni. Na těchto jednáních byl představen postup zpracování a následně výsledný návrh rozvojových priorit. Zároveň probíhala také jednání se zástupci Svazu měst a obcí ČR a zástupci hl. města Prahy. O celkové přípravě budoucí kohezní politiky a návrhu národních rozvojových priorit informoval v květnu 2011 1.náměstek ministra pro místní rozvoj také zástupce krajů ČR na setkání Komise pro regionální rozvoj a evropské záležitosti Rady Asociace krajů ČR. K širokému projednání návrhu národních rozvojových priorit kohezní politiky po roce 2013 uspořádalo ministerstvo pro místní rozvoj ve dnech 25. – 30. května 2011 společná jednání - kulaté stoly k přípravě budoucí kohezní politiky po roce 2013. Cílem těchto kulatých stolů byla debata se zástupci resortů, krajů, měst a obcí, hl. města Prahy, sociálních a hospodářských partnerů i zástupců soukromé, nevládní a akademické sféry nad východisky zpracování, nad strategickým zaměřením národních rozvojových priorit i jejich vazbami. V průběhu jednání těchto kulatých stolů byly v zásadě přijaty návrhy předkládaných národních rozvojových priorit i jejich strategického zaměření pro spolufinancování z fondů kohezní politiky po roce 2013.
K materiálu byly zpracovány expertní posudky ze strany OECD, Světové banky a zástupce NERV - prof. Mejstřík, jejichž shrnující závěry jsou přílohou této předkládací zprávy. Návrh národních rozvojových priorit je ze strany těchto institucí hodnocen pozitivně. Na základě uvedeného procesu identifikace potřeb ČR se předkládají vládě ke schválení následující národní rozvojové priority pro kohezní politiku po roce 2013: • Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky • Rozvoj páteřní infrastruktury • Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy • Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví • Integrovaný rozvoj území. Ministerstvo pro místní rozvoj si je vědomo nutnosti optimálně nastavit vztah k politikám rozvoje venkova v rámci Společné zemědělské politiky EU i rozvoje akvakultury jako součásti Společné rybářské politiky EU. Uspořádání vzájemných vazeb však bude možné až poté, kdy budou známy alespoň základní obrysy návrhů legislativy v příslušných politikách. Přestože Evropská komise tyto návrhy ještě nezveřejnila, jednání s příslušnými resorty již ministerstvo zahájilo. Předkládaný souhrnný materiál představuje první fázi přípravy zaměření budoucí kohezní politiky po roce 2013 v podmínkách ČR. Výsledný soubor národních rozvojových priorit ČR schválený vládou se stane výchozím podkladem pro vyjednávání budoucí Smlouvy o partnerství pro rozvoj a investice mezi Českou republikou s Evropskou komisí, pro nastavení implementační struktury určené k naplňování stanovených priorit a pro nastavení zaměření operačních programů 2014–2020. V souvislosti s návrhem příštího víceletého finančního rámce, který byl zveřejněn Evropskou komisí na konci června 2011, a na základě návrhů nových nařízení, jejichž zveřejnění se očekává na podzim 2011, bude ministerstvo pro místní rozvoj v dalších fázích nadále intenzivně zpřesňovat zaměření budoucí kohezní politiky v podmínkách ČR tak, aby výsledná podoba finančních prostředků z EU v období po roce 2013 byla plně v souladu s požadavky Evropské komise i s potřebami ČR. Na základě uvedených časových a věcných souvislostí se navrhuje, aby vláda pověřila ministra pro místní rozvoj přípravou a vyjednáváním Smlouvy o partnerství pro rozvoj a investice s Evropskou komisí a koordinací přípravy budoucích programových dokumentů. V této souvislosti se v usnesení konkretizují úkoly, zejména rozpracovat národní rozvojové priority do úrovně zaměření operačních programů při respektování připravovaných nařízení EU na období 2014 – 2020. Vzhledem ke své povaze nemá předkládaný materiál negativní dopady ve vztahu k rovnosti žen a mužů. Obecně vnímaná problematika začleňování (jejíž součástí je zrovnoprávnění žen a mužů) je reflektována existencí samostatné národní rozvojové priority Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví. Předložený návrh byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dne 29. června 2011 s termínem uplatnění připomínek do 15. července 2011. Kromě povinných připomínkových míst byly o připomínky požádány i Českomoravská konfederace odborových svazů, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svaz měst a obcí ČR, Hospodářská komora ČR, kraje – Středočeský, Plzeňský, Jihočeský, Liberecký, Ústecký,
Vysočina, Pardubický, Královéhradecký, Karlovarský, Olomoucký a hl. m. Praha.
Jihomoravský,
Zlínský,
Moravskoslezský,
Celkem bylo uplatněno 188 připomínek, z toho 106 zásadních. Všechny zásadní připomínky byly vypořádány; k doporučujícím připomínkám předkladatel přihlédl při konečném zpracování textu návrhu. Podrobný přehled uplatněných připomínek a jejich vypořádání obsahuje část IV předloženého materiálu. Návrh je předkládán bez rozporu.
Příloha předkládací zprávy Shrnutí expertních zpráv k návrhu národních rozvojových priorit Závěry z expertní zprávy OECD Cíle ČR jsou ambiciózní a cesta k jejich dosažení nebude lehká, zejména s ohledem na přetrvávající ekonomické problémy, nicméně koncepční dokument národních rozvojových priorit MMR směřuje nejen ke splnění cílů Strategie Evropa 2020, ale také k zajištění udržitelného růstu české ekonomiky. OECD oceňuje MMR za úspěšné realizování přístupu „seshora dolů“ a „zdola nahoru“, tedy zapojení všech aktérů veřejné správy a soukromého sektoru do konzultace o národních prioritách. Zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky OECD kritizuje nízkou výkonnost institucí a nedostatečnou infrastrukturu pro potřeby proexportní orientace české ekonomiky. Zmiňuje nedostatky v oblasti vzdělání a rekvalifikace, které neposkytuje absolventům kvalitní znalosti potřebné k úspěchu na pracovním trhu. Volba čtyř pilířů vedoucích ke zvýšení konkurenceschopnosti je vhodná, ČR musí k pilířům přistupovat integrovaně a musí hledat provazby mezi nimi. OECD doporučuje, aby vysoké školy, odborná učiliště a školící instituce úzce spolupracovaly s podnikatelskou sférou. Hlavní doporučení OECD v oblasti Podpory podnikání a Inovací • Podpora znalostních sítí vedoucích k diverzifikaci hospodářství - některé regiony v ČR se soustředí na sektory, které nejsou konkurenceschopné. Zavádění nových technologií posílí místní ekonomiky. • Zapojení univerzit do místního rozvoje – univerzity jsou hodnotným aktivem rozvojového procesu v dnešní znalostní ekonomice a ČR by měla podporovat spolupráci univerzit a místních podniků. OECD doporučuje podporovat i netechnologické inovace (např. marketingové a organizační inovace) • Rozvoj infrastruktury na podporu podnikání vedoucí k inovacím - OECD doporučuje podporovat více inovativních podniků tak, aby nebyla narušena tržní konkurence a nedocházelo k umělému vybudování závislosti soukromých firem na veřejných financích v případech dlouhodobé podpory. Doporučení v oblasti vzdělání a rekvalifikace • Pro ekonomický úspěch je rozhodující dostupnost vhodných znalostí • Je nutné dlouhodobě plánovat, kam daný region bude směřovat. Po zjištění silných stránek regionu se může určit, jaké obory mohou být využity, identifikovány potřebné znalosti a zaveden mechanismus odpovídajících rekvalifikačních kurzů. Vzdělání, rekvalifikace a flexibilita jsou nedílnou, ale ne jedinou součástí dobře fungujícího trhu práce. • Aktivní politika trhu práce – analýza současných a budoucích potřeb pracovního trhu a vytváření pracovních míst soukromou sférou. OECD dále doporučuje provázat mezi sebou jednotlivé pilíře konkurenceschopnosti (Vzdělání, Inovace a V&V, Trh práce, Podnikání se musí překrývat). Jejich integrace a koordinace společně s důrazem na instituce a infrastrukturu, budou klíčové pro udržitelný růst a zvýšení konkurenceschopnosti.
Závěry z expertní zprávy Světové banky Experti Světové banky vyzdvihují zejména skutečnost, že Česká republika začíná s přípravou nového programového období jednoznačně v předstihu v porovnání s ostatními členskými státy. • Dokument je velmi dobře strukturován a navrhované priority jsou „výtahem“ důležitých strategických dokumentů. • Předloženému materiálu by prospělo, kdyby se ještě více zaměřil na propojení vzdělávání a podnikatelských aktivit, zejména na místní úrovni.
Závěry z expertní zprávy zástupce NERV – prof. Mejstřík Ze závěrů zprávy vyplývá, že předkládaný materiál MMR je v souladu se strategickými dokumenty EU a ČR; návrh priorit byl konzultován formou široké škály platforem a je vytvořen na základě obecného konsensu. Oceňuje se logické uspořádání textu; jedná se o kvalitně zpracovaný dokument, který může být po zapracování připomínek předložen vládě ČR. • Kapitola 1 – Stručná charakteristika dosavadního projednávání budoucí kohezní politiky na úrovni EU Kapitola přehledně shrnuje dosavadní projednávání budoucí kohezní politiky na úrovni EU i ČR. Cílem by mělo být vytvořit model ekonomických dopadů, který je použitelný v čase. Vstupy by měla tvořit jen tvrdá ekonomická data (data MMR, rozpočty obcí atd.) Autor zdůrazňuje důležitost dodržování a plnění makrokondicionalit ze strany ČR, přesto že nepřijala Pakt Euro plus (PEP). MMR dále v této kapitole správně uvádí rostoucí úlohu Evropského parlamentu při tvorbě budoucí kohezní politiky, která musí být úzce svázána s příštím víceletým finančním rámcem 2014+. • Kapitola 2 – Kontext návrhu rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013 Závěry kulatých stolů se dotýkají konkurenceschopnosti ČR a jsou v souladu se závěry zprávy poradního orgánu NERV (2011): soustředit se na 3I (infrastruktura, inovace, instituce); podpora konkurenceschopnosti české ekonomiky založené na stejnojmenném pilíři; nastavení měřitelných a hodnotitelných cílů. • Kapitola 3 – Národní rozvojové priority Souhlas s 5 hlavními národními prioritami. Jednotlivé priority jsou přehledně popsané. Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky: V části podpora podnikání se doporučuje zmínit možnost využití nástroje finančního inženýrství a obrátkových fondů. Opět je doporučeno zmínit systém flexicurity, který by měl zajistit flexibilitu pracovní síly v ČR. Rozvoj páteřní infrastruktury: Důraz na realizaci protipovodňových opatření, upozornění na směrnici EP a Rady 2007/60/ES. Zvyšování kvality a efektivity veřejné zprávy: Ke kvalitě legislativního a regulačního prostředí v ČR by mělo přispět i precizní provádění dopadů regulace (RIA). Doporučuje se zmínit o vhodnosti provádění RIA a CIA k relevantní legislativě, čímž dojde k provázání na Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012-2020. Dále by měla být zdůrazněna důležitost školení RIA a CIA pro pracovníky státní správy. Napříč celou NRP se doporučuje zdůraznit soulad projektů s principy Open Government. Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví: Doporučuje se zmínit systém flexicurity. Integrovaný rozvoj území: Doporučuje se zlepšit dostupnost regionálních dat. Dále se doporučuje využití nástrojů finančního inženýrství. • Kapitola 4 – Postup další přípravy budoucího programového období po roce 2013 Kapitola obsahuje realistický časový harmonogram přípravy včetně dalšího postupu v oblasti jednotlivých priorit. Apel na důsledné dodržování kritéria udržitelnosti projektů.
