Pediatrie
Suppl. C 2014
PRO PRAXI
www.solen.cz ISBN 978-80-7471-084-1
Abstrakta PEDIATRIE PRO PRAXI II. kongres pediatrů a dětských sester 10.–11. října 2014, Parkhotel Plzeň společnost SOLEN ve spolupráci s Dětskou klinikou Fakultní nemocnice v Plzni
Velmi klasický. Velmi moderní.
Zkrácená informace o pĜípravku DUOMOX® tablety: Amoxicillinum 250,375,500,750,1000 mg. Indikaþní skupina: Baktericidní antibiotikum s širokým spektrem pĤsobnosti. PatĜí do skupiny penicilinĤ. Indikace: Amoxicilin je lékem první volby pro empirickou léþbu akutní otitis media, akutní sinusitidy a akutní exacerbaci chronické bronchitidy. Další indikace: Infekce zpĤsobené mikroorganismy, které jsou citlivé k amoxicilinu, jako: nČkteré jiné infekce dýchacích cest, infekce urogenitálního traktu, infekce gastrointestinálního traktu, infekce kĤže a mČkkých tkání. Dávkování: DospČlí a dČti nad 40 kg: 500 mg každých 8 hodin, u chronických, recidivujících a závažných infekcí lze dávky zvýšit až na 750 - 1000 mg každých 8 hodin. DČti pod 40 kg: 40 - 90 mg/kg/den rozdČlených do dvou až tĜí dávek (celkem < 3 g) v závislosti na indikaci, závažnosti onemocnČní a citlivosti patogenu. PĜi poškození ledvin je þasto nutno upravit dávku. Léþba musí pokraþovat 3 – 4 dny po vymizení klinických pĜíznakĤ. ZpĤsob podání: DUOMOX® se mĤže brát pĜed jídlem, bČhem jídla nebo po jídle. DUOMOX® tablety se mohou polykat celé a zapíjet vodou, nebo je možné je rozpustit nejménČ ve 20 ml vody a vypít. Suspenze má mírnČ vanilkovo-mandarinkovou pĜíchuĢ. Kontraindikace: Hypersenzitivita k amoxicilinu nebo k jakémukoli jinému beta-laktamovému antibiotiku. Hypersenzitivita k nČkteré z ostatních složek pĜípravku. Pacienti mající souþasnČ i virovou infekci, zejména infekþní mononukleózu, pacienti s lymfatickou leukémií. Interakce: Probenecid, fenylbutazon, oxyfenbutazon, kyselina salicylová (v menší míĜe), indometacin a sul¿npyrazon prodlužují poloþas amoxicilinu v plazmČ a zvyšují jeho hladiny. SoubČžné užívání amoxicilinu s perorálními kontraceptivy mĤže být spojeno se sníženou úþinností kontraceptiva. Nežádoucí úþinky: Poruchy kĤže a podkožní tkánČ: vyrážka, gastro-intestinální poruchy: prĤjem, anální pruritus. UpozornČní: ZĜídka mĤže dojít i k závažným pĜípadĤm hypersenzitivity, léþba amoxicilinem musí být okamžitČ zastavena. PĜi léþbČ se mohou vyskytnout superinfekce. PĜi vzniku tČžkého prĤjmu je tĜeba uvažovat o možnosti pseudomemranózní kolitidy. Zvláštní pozornost je tĜeba vČnovat podávání nezralým novorozencĤm a bČhem novorozeneckého období vĤbec. TČhotenství a laktace: Bezpeþnost amoxicilinu v tČhotenství a pĜi kojení nebyla ovČĜena. Velikost balení: DUOMOX® 250:20 tbl, DUOMOX® 375:20 tbl, DUOMOX® 500:20 tbl, DUOMOX® 750:20 tbl, DUOMOX® 1000:14 nebo 20 tbl. Datum poslední revize textu: 16.3.2011. Jméno a adresa držitele rozhodnutí o registraci: Astellas Pharma s. r. o., Sokolovská 100/94,186 00 Praha 8, ýeská republika. Registr. þíslo: 15/270/93A/C, B/C, C/C, D/C, E/C. Podmínky uchovávání: PĜi teplotČ do 25° C, uchovávat v pĤvodním vnitĜním obalu. Výdej pĜípravku DUOMOX® je vázán na lékaĜský pĜedpis. DUOMOX® je hrazen z prostĜedkĤ veĜejného zdravotního pojištČní. ASTELLAS PHARMA s.r.o., Sokolovská 100/94,186 00 Praha 8
PEDIATRIE PRO PRAXI II. kongres pediatrĔ a dÔtských sester 10.–11. āíjna 2014, Parkhotel Congress Center Plzeñ Pořadatel: společnost SOLEN, s. r. o., ve spolupráci s Dětskou klinikou Fakultní nemocnice Plzeň
Pořadatel
Společnost SOLEN ve spolupráci s Dětskou klinikou Fakultní nemocnice v Plzni
Prezident akce
prof. MUDr. Josef Sýkora, Ph.D.
Organizátor
SOLEN, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc Kontaktní osoba: Mgr. Simona Elblová, mob.: 777 557 413, e-mail:
[email protected] Programové zajištění: Ing. Jana Tajovská, mob.: 777 577 423, e-mail:
[email protected] Zajištění výstavních ploch: Ing. Martina Osecká, mob.: 724 984 450, e-mail:
[email protected]
Datum a místo konání
10.–11. října 2014 Parkhotel Plzeň
Ohodnocení
Účast je v rámci celoživotního postgraduálního vzdělávání dle Stavovského předpisu č. 16 ČLK ohodnocena 12 kredity pro lékaře a 8 kredity pro sestry.
PEDIATRIE PRO PRAXI – II. kongres pediatrů a dětských sester Citační zkratka: Pediatr. praxi 2014; 15(Suppl. C) Grafické zpracování a sazba: Aneta Mikulíková,
[email protected] Časopis je indexován v Bibliographia Medica Čechoslovaca, Embase, Scopus a v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR. ISBN 978-80-7471-084-1 10.–11. 10. 2014 | II. kongres pediatrů a dětských sester – PEDIATRIE PRO PRAXI
C4
Program
Pátek 10. října 9.15
Zahájení kongresu
9.15–10.45
Psychiatrie – garant MUDr. Jiří Koutek, Ph.D. Psychiatrická onemocnění s převahou somatických příznaků – J. Koutek Poruchy příjmu potravy u dětí a adolescentů – P. Uhlíková Rozumíme dětské nespavosti? – I. Příhodová
10.45–11.15
Přestávka
11.15–12.35
Poddiagnostikovaná vzácná onemocnění v ordinaci PLDD – garant MUDr. Alena Zumrová, Ph.D. Vzácná onemocnění v praxi – A. Zumrová Vybrané vzácné choroby v kazuistikách – klasifikace, diagnostické postupy, terapie a psychosociální aspekty – A. Zumrová Povídání o Hunterově syndromu – M. Magner
12.35–12.50
Sympozium Akademie klasické homeopatie Možnosti homeopatické léčby rýmy – A. Fesik
12.50–13.45
Oběd
13.45–15.25
Kašel – garant doc. MUDr. Dalibor Sedláček, CSc. Kašlající dítě v primární péči – J. Seifertová Kašel z pohledu dětského alergologa – V. Gutová Kašel jako symptom vzácněji se vyskytujících infekcí – pohled infektologa – D. Sedláček Kašel a jeho psychogenní podtext – B. Šestáková
15.25–15.40
Sympozium Takeda Pharmaceuticals Czech Republic Broncho-vaxom a jeho přínos pro klinickou praxi – E. Seberová
15.40–16.05 16.05–17.35
Přestávka Dermatologie – garant MUDr. Štěpánka Čapková Kontaktní dermatitidy u dětí – S. Polášková Exantémy u dětí – mohou překvapit? – Z. Blechová Psoriasis vulgaris u dětí – Š. Čapková
PEDIATRIE PRO PRAXI – II. kongres pediatrů a dětských sester | 10.–11. 10. 2014
Program
Workshop: Aby rozpor v názorech nepřerostl v osobní konflikt – MUDr. Radkin Honzák, CSc. 1. skupina 11.10–12.40 hod. 2. skupina 13.50–15.20 hod. Po skončení odborného pogramu večerní raut s hudbou – Sál Big Hall
Sobota 11. října 8.30–10.00
Život s astmatem – MUDr. Václava Gutová Diagnostika astmatu v dětství – H. Honomichlová Diferenciální diagnostika dětského astmatu, komorbidity a komplikace – Z. Vančíková Bronchiální astma, nemoc mnoha tváří, mysleme na ně – E. Seberová Astma – CHOPN překryvný syndrom (ACOS) v praxi – O. Růžičková-Kirchnerová, P. Šafránek
10.00–10.40
Varia Mukopolysacharidózy – P. Ješina Diferenciální diagnostika a léčba zánětů horních cest dýchacích – P. Bruthansová
10.40–11.00
Přestávka
11.00–12.00
Infektologie – MUDr. Zuzana Blechová
IP
Titritidy jinak – Z. Blechová, V. Adámková 12.00–12.25
Sympozium Reckitt Benckiser Stejný cíl, různé přístupy u bolesti v krku – J. Slíva
12.25–13.25
Urgentní medicína – MUDr. Jiří Knor, Ph.D. Potenciální hrozby zdravotnických záchranných služeb – J. Knor Urgentní medicína – mýty a fakta – J. Šeblová Farmakoterapie urgentních stavů – J. Knor
13.25
IP
Losování ankety a ukončení kongresu
– interaktivní přednáška
10.–11. 10. 2014 | II. kongres pediatrů a dětských sester – PEDIATRIE PRO PRAXI
C5
C6
Abstrakta
Psychiatrie Garant: MUDr. Jiří Koutek, Ph.D. pátek / 10. října 2014 / 9.15–10.45 Psychiatrická onemocnění s převahou somatických příznaků MUDr. Jiří Koutek, Ph.D. Dětská psychiatrická klinika UK 2. LF a FN Motol, Praha Některé pedopsychiatrické poruchy mají ve své symptomatice různé somatické příznaky, které mohou v některých případech nebo v některých fázích onemocnění převažovat nad příznaky psychickými. Somatizace psychických obtíží je u dětí častější než u dospělých, důvodem je menší schopnost registrovat a prožívat na vědomé úrovni své emoce. V širokém pojetí psychosomatický přístup znamená reflektování vzájemného ovlivňování psychického a somatického, a to jak v etiopatogenezi chorob, tak při jejich léčbě. Vzhledem k výskytu somatických obtíží bývá dítě nejdříve vyšetřeno pediatrem, který vyloučí organickou příčinu. Somatické symptomy mohou být přítomny u neurotických a úzkostných poruch, jako jsou panická porucha, generalizovaná úzkostná porucha, fobická porucha a pro děti typická separační úzkostná porucha v dětství. U disociativní poruchy a poruch somatoformních jsou somatické příznaky v popředí klinického obrazu. Specifickou problematiku představují předstíraná onemocnění, Münchhausenův syndrom a Münchhausenův syndrom by proxy (v zastoupení). Poruchy příjmu potravy ať již ve formě mentální anorexie nebo
mentální bulimie patří mezi primárně psychiatrická onemocnění, mohou však vést k závažným změnám somatického stavu. Spolupráce pediatrie a pedopsychiatrie je též potřebná u neorganické enurézy a enkoprézy. Shrnutí pro praxi: 1. Řada somatických obtíží dítěte může mít psychický podklad. 2. Lékařem prvního kontaktu bývá pediatr, který musí vyloučit organickou příčinu. 3. Somatické vyšetření by mělo být úplné, nemělo by však být nadbytečné nebo neindikovaně opakované, neboť přispívá k upevnění somatického symptomu. 4. Po vyloučení organické příčiny je indikovaná psychologická a pedopsychiatrická péče. Podpořeno projektem MZd ČR koncepčního rozvoje výzkumné organizace 00064203 (Fakultní nemocnice v Motole) a Programem rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově č. P07 Psychosociální aspekty kvality lidského života.
Poruchy příjmu potravy u dětí a adolescentů MUDr. Petra Uhlíková Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha Poruchy příjmu potravy (PPP) představují řadu nemocí, které se vyskytují od útlého dětství až do dospělosti, nejčetnější výskyt je ve skupině
PEDIATRIE PRO PRAXI – II. kongres pediatrů a dětských sester | 10.–11. 10. 2014
352%,27,. $ 35(%,27,. $ 9/ É.1,1$ (1= <0< Lepicol Basic & Plus 'tN\ YOiNQLQč 3V\OOLXP QDSRPiKi VSUiYQpPX Y\SUD]GėRYiQt ² GĥOHæLWpSĝL]iFSčKHPRURLGHFKDGDOätFK /(3,&2/MHVPčVSĝtURGQtYOiNQLQ\DæLYëFKNXOWXUNWHUpVHQDY]iMHPLGHiOQčGRSOėXMt 'RGiYiSĝiWHOVNpEDNWHULHDLQXOLQNWHUëVORXætMDNRæLYQëVXEVWUiW SURæLYpEDNWHULH 2EVDKXMHMHPQpSV\OOLXPNWHUpSĝLVStYiNXGUæRYiQtQRUPiOQtKR SRK\EXVWĝHY/HSLFROMHGRSOQčNVWUDY\VY\VRNëPREVDKHPYOiNQLQ\
NOVÁ GENERACE PROBIOTIK Bio-Kult MHGREUë]SĥVREMDNVLGRSOQLWæLYpEDNWHULHNWHUpDQWLELRWLND ]QLÿLOD %LR.XOW MH YčGHFN\ Y\YLQXWë PRGHUQt YtFHNPHQRYë SURELRWLFNëSĝtSUDYHNREVDKXMtFtNPHQĥSURELRWLN Bio-Kult Infantis MH YčGHFN\ Y\YLQXWp PRGHUQt SURELRWLNXP SUR NRMHQFHEDWRODWDDPDOpGčWL 2EVDKXMHNPHQĥY\VRNëREVDK2PHJD9LWDPtQ' Preplex
352%,27,. $
Bio-Kult Pro-Cyan MHPRGHUQtSURELRWLFNiIRUPXOHVWURMtP~ÿLQkem. %LR.XOW 3UR&\DQ REVDKXMH H[WUDNW ] EUXVLQHN GYD VSHFLÀFN\ Y\EUDQp NPHQ\ SURELRWLN D YLWDPtQ $ NWHUë SĝLVStYi N QRUPiOQt IXQNFLLPXQLWQtKRV\VWpPXDNXGUæRYiQtVOL]QLFHNWHUiVHQDFKi]t WDNpYPRÿRYpP~VWURMt Bio-Kult Candéa MHYčGHFN\Y\YLQXWpNPHQRYpSURELRWLNXPV H[WUDNWHP]ÿHVQHNXD]JUDSHIUXLWRYëFKVHPtQHN-HYKRGQë]HMPpQDSĝLQDGPčUQpPUĥVWXNYDVLQHN&DQGLGD$OELFDQV 2EVDKXMH SURELRWLFNëFK NPHQĥ NWHUp VH SĝLUR]HQč QDFKi]t Y WUiYLFtFP~VWURMtDMHSURNi]iQRæHSĝHætYDMtYN\VHOpPSURVWĝHGt æDOXGNX
ASP CZECH s.r.o. | K Teplinám 679 | 763 15 Slušovice +420 577 983 280 |
[email protected] | www.aspczech.cz www.zdravastreva.cz | www.bio-kult.cz
C8
Abstrakta
adolescentů a mladých dospělých. V současné době Mezinárodní klasifikace nemocí rozlišuje dvě základní diagnózy, mentální anorexii a mentální bulimii, a jejich atypické formy, ale moderní pojetí PPP tato onemocnění chápe jako kontinuální spektrum poruch od restriktivní mentální anorexie přes purgativní formu, mentální bulimii, různé formy přejídání až po obezitu. S jídelní patologií se pojí některé další poruchy typické pro dětský věk. Patří k nim například infantilní ruminační porucha, pika, emoční porucha spojená s odmítáním jídla, syndrom vybíravosti v jídle, syndrom pervazivního odmítání, posttraumatická porucha krmení a také syndrom nočního ujídání, řazený mezi dětské poruchy spánku. Diagnostikování PPP u dětí je složitější než u dospělých, protože děti obtížně vyjádří své emoce a nespokojenost s vlastním tělem. Amenorheu nelze u dětí v prepubertálním věku použít jako diagnostický příznak, podobně není nutný pokles váhy, ale nedostatečná výživa se může projevit zpomalením nebo zástavou somatického vývoje, především stagnací váhy v poměru k tělesné výšce. U dětí se proto pro hodnocení stavu výživy využívá podrobnější somatické vyšetření, založené na poměru výšky, hmotnosti a posouzení celkového somatického vývoje včetně vývoje pohlavního vzhledem k věku. U větších dětí mohou poruchy příjmu potravy dlouhodobě unikat pozornosti zvláště v případech, kde prvotním impulsem poruchy je reakce na poznámky okolí k váze dítěte a dítě nemoc skrývá. U mladších pacientů je častější mentální anorexie, mentální bulimie je ve skupině dívek před nástupem menarché vzácná, i když zvracení jako příznak je běžné. Nápadné by mělo být ubývání hmotnosti, zejména pokud
se dítě vyhýbá jídlu, provokuje zvracení nebo nadměrně cvičí, nepřiměřené vnímání a přesvědčení dítěte týkající se jeho hmotnosti nebo postavy, stesky na somatické obtíže (nechutenství, bolest břicha, zácpa) bez jasné příčiny. Následky poruch příjmu potravy u dětí jsou závažnější v tom, že zasahují do vývoje organismu a mohou být celoživotní. V období dospívání jde o třetí nejčastější psychiatrické onemocnění s vysokou úmrtností. U třetiny pacientů má onemocnění chronický průběh s předčasným úmrtím vlivem metabolického rozvratu, častou příčinou úmrtí je suicidium. Léčba PPP jako multifaktoriálně podmíněných duševních poruch musí být komplexní, diferencovaná, s individuálním postupem. Významnou odlišností v porovnání s dospělými pacienty je nezbytné navázání terapeutického vztahu nejen s nemocným dítětem a dospívajícím, ale také s jeho rodiči.
Rozumíme dětské nespavosti? doc. MUDr. Iva Příhodová, Ph.D. Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN v Praze Nespavost se projevuje prodlouženým usínáním (> 20 minut) nebo opakovanými nočními probouzeními a denními příznaky, které jsou důsledkem nedostatečného spánku. Denní příznaky zahrnují únavu, ospalost, sníženou pozornost, zhoršení paměti, školních výkonů a nálady, v některých případech i hyperaktivitu. Nespavost se vyskytuje u 10–30 % dětí v závislosti na věku, nejčastější je u kojenců a batolat. Na insomnii lze pohlížet jako na symptom, který může být způsobený různými faktory. U malých dětí a dospívajících je nejčastější
PEDIATRIE PRO PRAXI – II. kongres pediatrů a dětských sester | 10.–11. 10. 2014
Když to není na antibiotika…
Kaloba® EPs® 7630
Multifaktoriální mechanizmus účinku: Antivirální a cytoprotektivní • mírný antivirální (virostatický) účinek2,3) • antioxidační vlastnosti2) • inhibice leukocytární elastázy2)
50 ml
20 ml
Imunomodulační • stimulace syntézy interferonů a prozánětlivých cytokinů2) • stimulace fagocytózy a chemotaxe2) • aktivace NK buněk2) Antibakteriální • nepřímé (zvýšení adheze bakterií k mrtvým epiteliálním buňkám a snížení adheze bakterií k živým epiteliálním buňkám respiračního traktu)2) • mírné přímé antibakteriální vlastnosti2) • inhibice ß - laktamázy2) Sekretomotorický • stimulace frekvence řasinek2) 2) SPC, preklinické studie, Streptokoky A
KALOBA® perorální kapky, roztok Složení:10 g (= 9,75 ml) roztoku obsahuje 8,0 g Pelargonii sidoidis extractum fluidum (EPs® 7630). Indikace: Symptomatická léčba akutní bronchitidy nevyžadující antibiotickou léčbu. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Při zvýšeném sklonu ke krvácivosti a při užívání léků zabraňujících srážení krve. Při těžkých onemocněních jater a ledvin, jelikož nejsou k dispozici příslušné dostatečné zkušenosti. Upozornění: Podávání Kaloby dětem mladším než 1 rok se vzhledem k nedostatečným zkušenostem nedoporučuje. Pacientům se doporučuje urychleně vyhledat lékaře, pokud v průběhu léčby dojde ke zhoršení příznaků, vzestupu teploty a/nebo v případě vykašlávání hlenu s příměsí krve. Pacientům s autoimunitními onemocněními, imunodeficientními stavy a/nebo s chronickými zánětlivými onemocněními je doporučeno před užíváním Kaloby konzultovat lékaře. Kaloba obsahuje 13 % obj. alkoholu. Představuje zdravotní riziko pro pacienty, kteří mají problémy s alkoholismem. Obsah alkoholu je nutno vzít v úvahu u těhotných a kojících žen, dětí a skupin pacientů se zvýšeným rizikem, kteří mají jaterní onemocnění nebo epilepsii. Interakce: Žádné lékové interakce nebyly dosud hlášeny. Těhotenství a kojení: Přípravek se nesmí užívat během těhotenství a laktace, protože v této oblasti nejsou k dispozici adekvátní údaje. Nežádoucí účinky: Méně časté jsou trávicí potíže jako bolesti břicha, pálení žáhy, nevolnost nebo průjem. Vzácně se může vyskytnout mírné krvácení z dásní nebo nosu, hypersenzitivní reakce (např. kožní vyrážka, kopřivka, svědění kůže a sliznic). Ve velmi vzácných případech se mohou vyskytnout závažné hypersenzitivní reakce s otokem obličeje, dušností a poklesem krevního tlaku. Uchovávání: Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. Balení: 20 ml, 50 ml. Držitel rozhodnutí o registraci: Dr. Willmar Schwabe GmbH & Co. KG, Willmar-Schwabe-Str. 4, D-76227 Karlsruhe, Německo. Datum revize textu: 28.5.2014
Schwabe Czech Republic s.r.o., Čestmírova 1, Praha 4, 140 00, tel.: +420 241 740 447, e-mail:
[email protected], www.schwabe.cz
www.kaloba.cz
C10
Abstrakta
příčinou nesprávný spánkový režim s nevhodnými návyky, které brání navození nepřerušovaného spánku. U předškolních a školních dětí je insomnie spojená s psychickými příčinami, ale může být také projevem jiných poruch spánku – syndromu neklidných nohou a zpožděné fáze spánku. Výskyt nespavosti je častý u dětí s psychiatrickými a neurologickými onemocněními. Základem diagnostiky je podrobná anamnéza zaměřená na denní režim dítěte, průběh usínání a spánku. Při podezření na jiné onemocnění (psychiatrické nebo jinou poruchu spánku) se pak provádí další vyšetření. Prvním krokem v terapii je dodržování pravidel spánkového re-
žimu a psychoterapeutické přístupy. Možnost farmakologické léčby je v dětském věku výrazně limitována, neboť chybí oficiální doporučení a žádný lék není pro děti v této indikaci schválen. V praxi jsou používána antihistaminika, benzodiazepiny, antidepresiva, atypická neuroleptika a melatonin. Velký preventivní význam u kojenců má poučení rodiče o spánkovém režimu. Neléčená insomnie má tendenci k chronickému průběhu, zhoršuje kvalitu života dítěte a celé rodiny a je pravděpodobně spojena s vyšším výskytem psychických poruch v pozdějším věku. Podpořeno PRVOUK –P26/LF1/4.
Poddiagnostikovaná vzácná onemocnění v ordinaci PLDD Garant: MUDr. Alena Zumrová, Ph.D. pátek / 10. října 2014 / 11.15–12.35 Vzácná onemocnění v praxi MUDr. Alena Zumrová, Ph.D. Klinika dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol Centrum hereditárních ataxií FN Motol V Evropě se za vzácné onemocnění považuje takové onemocnění, jehož prevalence je nižší než 1 : 2 000, tedy postihuje méně než 5 osob z 10 000, v České republice to znamená méně než 5 000 lidí trpících jednou chorobou. Toto oficiální číslo je velice relativní. Z hlediska
farmaceutických firem není lukrativní financovat nákladný výzkum a poté výrobu léků pro tak malý počet pacientů. Z hlediska lékaře je již 5 000 lidí v ČR poměrně vysokým číslem, které nesplňuje představu o skutečně „vzácné“ chorobě. Proto je například ve Švédsku za vzácné považováno pouze takové onemocnění, které se manifestuje u méně než 100 pacientů na 1 milion populace. Většina vzácných onemocnění je dědičného původu a může se projevit kdykoliv během života, i když příslušnou mutaci si nese člověk
PEDIATRIE PRO PRAXI – II. kongres pediatrů a dětských sester | 10.–11. 10. 2014
58 58XX_B
58XX_Bioparox 58XX Bi odborna db inzerce i 2014_A5_krivky_K1.indd 2014 A5 k i k K1 i dd 1
22.9.2014 22 9 2014 10:02:02 10 02 02
C12
Abstrakta
již od početí. Nicméně minimálně polovina vzácných onemocnění se může manifestovat již v dětském věku. Tyto choroby často ohrožují život, nebo mají chronicky invalidizující povahu a, bohužel, asi 30 % pacientů umírá před dosažením 5. roku života. Celkový počet vzácných onemocnění se v současné době udává mezi 5–8 tisíci samostatnými klinickými jednotkami, což znamená, že v České republice může být celkově až 400–500 tisíc lidí postiženo některou ze vzácných chorob. Většina je způsobena genetickými vadami, dalšími příčinami mohou být vlivy prostředí v těhotenství nebo později, často v kombinaci s genetickou predispozicí. Je třeba si uvědomit, že mezi tato onemocnění se řadí i „vzácné nádory“, „vzácná endokrinní onemocnění“, „vzácná hematologická onemocnění“ atd., avšak tato prezentace se z praktického hlediska soustředí na vzácná neurologická onemocnění a dokumentuje problematiku na video kazuistikách z praxe. V souladu s koncepcí Evropské unie ohledně vzácných onemocnění byla v České republice ustanovena NÁRODNÍ STRATEGIE PRO VZÁCNÁ ONEMOCNĚNÍ NA LÉTA 2010–2020. Jejím cílem je „…zefektivnit diagnostiku a léčbu vzácných onemocnění a zajistit všem pacientům se vzácným onemocněním přístup k indikované a vysoce kvalitní zdravotní péči a následné sociální začlenění, a to na základě rovného zacházení a solidarity”. Prováděcím plánem této strategie je „Národní akční plán pro vzácná onemocnění na léta 2012–2014“, jehož výsledky a plány na další období by měly být během prezentace diskutovány. Podporováno MZ ČR – RVO, FNM 00064203.
Vybrané vzácné choroby v kazuistikách – klasifikace, diagnostické postupy, terapie a psychosociální aspekty MUDr. Alena Zumrová, Ph.D. Klinika dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol, Praha Centrum hereditárních ataxií FN Motol Ing. Jiří Zumr Katedra informačního a znalostního inženýrství VŠE v Praze Podstatná část vzácných neurologických onemocnění spadá mezi neurodegenerativní/ neurometabolická/neurogenetická onemocnění. Jejich klasifikace se velice různí podle odbornosti autorů, takže orientace v této problematice je obtížná. Na základě skutečných kazuistik jsou demonstrovány diagnostické postupy s akcentem na první příznak onemocnění. Další část sdělení se týká problematiky autismu nikoliv jako samostatného onemocnění, ale jako symptomu chorob z výše uvedených okruhů a dále je rozebírána komplikovaná problematika souběhu několika diagnóz s podobnými příznaky. Péče o pacienty se vzácnými chorobami je nutně multidisciplinární. Při absenci kauzální terapie je třeba kromě symptomaické medicínské léčby zajistit i adekvátní pomoc psychosociální a to nejenom pacientům samým, ale i jejich pečovatelům. Příkladem může být projekt „chytrého pokoje“, který umožňuje hendikepovanému dítěti spontánní aktivitu v monitorovaném prostoru s aktivací alarmu při překročení nastavených parametrů. Prezentace byla koncipována v rámci současného celorepublikového trendu zvýšit po-
PEDIATRIE PRO PRAXI – II. kongres pediatrů a dětských sester | 10.–11. 10. 2014
C14
Abstrakta
vědomí o pojmu „vzácná onemocnění“, „rare diseases“, „orphan diseases“ nejenom u laické, ale i odborné veřejnosti. Další informace o této problematice lze najít například na: http://www.vzacnenemoci.cz/vzacna-onemocneni http://www.orpha.net http://www.orphanet.cz http://raregenomics.org/ebooks/ http://boris.bikbov.ru/2014/01/02/rare-diseases-and-medical-genetics-journals/ Podporováno MZ ČR – RVO, FNM 00064203
Povídání o Hunterově syndromu MUDr. Martin Magner, Ph.D. Klinika dětského a dorostového lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Lysosomální onemocnění tvoří skupinu cca 60 metabolických poruch, které se vyznačují poruchou odbourávání makromolekulárních látek a jejich následným střádáním v lysosomech v důsledku nedostatečné aktivity specifických degradačních enzymů. Zástupcem této skupiny onemocnění je i Hunterův syndrom neboli mukopolysacharidóza typ II (MPS II). Příčinou hromadění mukopolysacharidů je v tomto případě deficit enzymu iduronát-2-sulfatázy. Jedná se o X-vázané onemocnění, postiženi jsou tedy především chlapci, zcela výjimečně děvčata. Jedná se o onemocnění progresivní a multisystémové. První příznaky
se objevují nejčastěji již v kojeneckém věku a jsou často nespecifické. Varovná je zejména jejich kombinace (např. chronická rýma, hernie, mírné opoždění vývoje). Postupně se rozvíjí kraniofaciální dysmorfie ve smyslu hrubých rysů obličeje, hepatosplenomegalie, kontraktury velkých i malých kloubů, makrocefalie. Časté jsou opakované záněty středouší, hypertrofie tonsil, chronická rýma, porucha sluchu, syndrom karpálního tunelu, inguinální nebo pupeční hernie. Rozvíjí se porucha růstu, soudkovitý hrudník, deformity páteře. V cca 2/3 případů je přítomno postižení CNS projevující se opožděním vývoje, často s regresem. Prakticky konstantní jsou i specifické kostní změny – dysostosis multiplex. Při podezření na diagnózu je nutné dítě odeslat na specializované pracoviště s dostupnou diagnostikou – biochemickou detekcí glykosaminoglykanů v moči s elektroforetickým průkazem vylučování heparan- a dermatansulfátu, a měřením aktivity iduronát-2-sulfatázy v izolovaných leukocytech nebo kultivovaných fibroblastech. Potvrzením diagnózy je stanovení patogenní mutace v IDS genu. Význam časné diagnostiky podtrhuje dostupnost enzymové substituční terapie, která dokáže výrazně ovlivnit viscerální manifestaci onemocnění. Omezením je neprůchodnost enzymu přes hematoencefalickou bariéru, a v neposlední řadě vysoká cena terapie. Práce byla podpořena granty IGA NT 14156-3/2013, RVO-VFN 64165/2012.
PEDIATRIE PRO PRAXI – II. kongres pediatrů a dětských sester | 10.–11. 10. 2014
C16
Abstrakta
Sympozium Akademie klasické homeopatie pátek / 10. října 2014 / 12.35–12.50 Možnosti homeopatické léčby rýmy MUDr. Alexandr Fesik Akademie klasické homeopatie Příspěvek se zabývá homeopatickými léčebnými postupy, které jsou v praxi nejčastěji užívané při léčbě rýmy. Léčebné postupy vycházejí z teorie konstituční homeopatické typologie (též „archetypální populační homeopatie“). Tato teorie předpokládá, že je možné na základě znalostí genomiky populace rozdělit pacienty do skupin, ve kterých sdílejí predispozice k rozvinutí totožných zdravotních obtíží. Laická veřejnost obvykle nahlíží na rýmu jako na banální onemocnění a tento pohled často přebírá i zdravotnický personál. Rýma však pouze zdánlivě nepředstavuje diagnostický problém. Zduření nosní sliznice, které omezuje průchodnost nosu a doprovází je výtok, může být zapříčiněné na virovou i bakteriální infekci, stejně tak
se může jednat o alergickou reakci například na pyly nebo na zvířecí srst. Pokud má rýma charakter chronického onemocnění, zásadně ovlivňuje každodenní život pacienta. Nosní spreje a nosní kapky s obsahem dekongestiv přinášejí pacientům rychlou úlevu, protože zmírňují otok nosní sliznice. Samy o sobě však onemocnění neléčí a mohou se užívat nejvýše 5–7 dní, protože hrozí, že při delším užívání bude sliznice na aktivní látky reagovat ještě větším zduřením. V homeopatii se k léčbě rýmy nejčastěji užívá homeopatikum Allium cepa, které je vyrobeno z potencované cibule kuchyňské. Takto homeopatie umožňuje léčit rýmu v každém jejím stadiu, v každém věku pacienta, libovolně dlouho a bez nežádoucích účinků. Homeopaticky vedená léčba se osvědčila se u velmi malých dětí, u těhotných a kojících žen, pomáhá i chronicky nemocným pacientům, kteří užívají jiné léky.
PEDIATRIE PRO PRAXI – II. kongres pediatrů a dětských sester | 10.–11. 10. 2014
Abstrakta
Kašel Garant: doc. MUDr. Dalibor Sedláček, CSc. pátek / 10. října 2014 / 13.45–15.25 Kašlající dítě v primární péče Jarmila Seifertová PLDD Kladno Kašel akutní: bez ohledu na léčbu netrvá déle než 1 týden Kašel subakutní: bez ohledu na léčbu netrvá déle3–4 týdny. Kašel chronický: trvající více než 4 týdny, někdy se uvádí až 8 týdnů. Patofyziologie vzniku kašle: vzniká stimulací senzorických receptorů ve sliznici laryngu, tracheobronchiálního stromu, ale i v horní části gastroentestinálního traktu, v pleuře i v perikardu (receptory jsou i v zevním zvukovodu) Stimulační podněty mohou být mechanické, chemické a termické. Sníží-li se práh dráždivosti receptorů, stává se reflex kašle reflexem patologickým. Nejčastější příčiny akutního kašle: Virové nebo bakteriální infekce horních cest dýchacích Inhalace dráždivých látek Zánět paranazálních dutin Infekce dolních dýchacích cest a plicního parenchymu Aspirace
Nejčastější příčiny chronického kašle: Parainfekční a postinfekční kašel, chronická rhinosinusitis (syndrom zadní rýmy), obstrukce v nosohltanu (adenoidní vegetace), Astma bronchiale reflux GERD, Chronická bronchitida, psychogenní kašel. Varovné známky při akutním kašli: cyanóza, sufokace, náhlý začátek obtíží. Varovné známky při chronickém kašli: neprospívání, zvracení, dušnost, noční kašel. Vyšetřovací postup: 1. Důsledná anamnéza 2. Objektivní vyšetření 3. Základní laboratorní vyšetření 4. RTG plic 5. Další konziliární vyšetření trvání obtíží. Terapie Léčíme racionálně kauzálně dle zjištěné etiologie. Nelze-li zjistit etiologii, léčíme dle příznaku symptomatologicky. Prevence Pokud možno se snažíme vždy odstranit příčinu kašle! Předpoklad pro úspěšnou léčbu je dobrá spolupráce se specialisty a dobrá spolupráce pacienta a jeho rodiny. Nezapomínáme na poučení o správné životosprávě.
10.–11. 10. 2014 | II. kongres pediatrů a dětských sester – PEDIATRIE PRO PRAXI
C17
C18
Abstrakta
Kašel z pohledu dětského alergologa MUDr. Václava Gutová, ÚIA FN Plzeň Kašel je jedním z nejčastějších příznaků dětských onemocnění vůbec. Akutní kašel je nejčastěji příznakem akutních infektů horních nebo dolních dýchacích cest. K alergologickému vyšetření jsou děti doporučovány spíše s kašlem dlouhodobým, chronickým, nebo rekurentním. Základem správné diagnózy a odhalení příčiny kašle je pečlivá anamnéza osobní i rodinná. Pátráme o atopických onemocněních jak u pacienta – atopický ekzém v raném věku, příznaky alergické rhinokonjunktivitidy sezonní či celoroční, opakované bronchitidy v kojeneckém a batolecím věku, pískavé dýchání. Alergická onemocnění v rodině zvyšují významně pravděpodobnost, že pacient bude také alergik. Dále se ptáme na charakter kašle, v jakou denní dobu se zhoršuje či zlepšuje, jaké podněty ho vyvolávají. Stejně jako akutní kašel i ten chronický může mít příčinu v onemocnění horních (HCD) i dolních (DCD) dýchacích cest. Zjistíme–li u pacienta alergii, může být kašel způsoben alergickým zánětem v HCD. Alergická rýma může být komplikována sinusitidou, pharyngitidou. Nejčastější příčinou kašle u alergika je ale astma bronchiale. V dětství se často může projevovat „jen“ chronickým mírným kašlem – tzv. astmatický ekvivalent. U těchto pacientů bývají plicní funkce zcela normální, ale jsou přítomny známky alergického zánětu v dýchacích cestách (serologický test na ECP, NO ve vydechvaném vzduchu, eozinofilie ve sputu). U pacienta alergického
i nealergika může ale být příčina chornického kašle i infekční, anatomická, funkční porucha GIT motility, vrozené vady dýchacích cest (CF, PCD) i příčiny psychické. Příčiny kašle se navíc mohou u dítěte kombinovat – častější výskyt GER u astmatiků, kombinace astmatu a persistující bakteriální bronchitidy – v případě postižení DCD. U postižení HCD se často alergická rýma komplikuje sinusitidou, chronickou pharyngitidou, u malých dětí je častá příčina, zejména nočního kašle, zvětšená adenoidní vegetace zhoršující průběh a léčbu alergické rýmy. Navíc vzhledem k podobnému charakteru epitelu dolních i horních DC se velmi často (40–50 %) kombinuje alergická rýma a astma. V každém případě diagnostika i léčba pacienta s chronickým kašlem vyžaduje mezioborovou spolupráci dětského lékaře, alergologa, ORL specialisty, dětského pneumologa a případně gastroenterologa.
Kašel jako symptom vzácněji se vyskytujících infekcí – pohled infektologa doc. MUDr. Dalibor Sedláček, CSc. Infekční klinika LF UK a FN Plzeň Kašel je fyziologický děj, pomáhající udržovat volné dýchací cesty. Kašel je však také symptomem řady infekčních i neinfekčních onemocnění dýchacích cest. Je jedním z nejčastějších stesků, vedoucích k vyhledání lékařské péče. Kašel je možno klasifikovat podle délky trvání na akutní (< 3 týdny), subakutní (3–8 týdnů) a chronický (> 8 týdnů). Jeho podkladem je kašlací, nociceptivní, reflex, vycházející z iritace vysoce dráždivých receptorů (ve sliznicích
PEDIATRIE PRO PRAXI – II. kongres pediatrů a dětských sester | 10.–11. 10. 2014
C20
Abstrakta
faryngu a zadní stěny trachey až po carinu) podněty zánětlivými, mechanickými, termickými a chemickými. Nervové impulsy se cestou n. laryngeus superior (senzitivní vlákna N. X.) šíří do centra kašle v prodloužené míše. Korová centra mohou částečně kašel kontrolovat. Eferentní dráhu zajišťují motorická vlána N. vagus a N. laryngeus superior, vedoucí do hlasivek, zevních interkostálních svalů, bránice a dalších inspiračních a exspiračních svalových skupin. Bránice (cestou N. phrenicus) a zevní interkostální svaly (nn. intercostales) se kontrahují, hrudník se rozpíná, v dutině hrudní vzniká podtlak, vzduch se nasává do plic a kontrahované hlasivky (N. recurrens) uzavírají dýchací cesty. Následuje prudká kontrakce svalů břišní stěny a dalších svalových skupin, tlak vzduchu v plicích se zvyšuje, bronchy a pars membranacea trachey kolabují, hlasové vazy relaxují, glottis se otevírá a vzduch opouští dýchací cesty rychlostí až 160 km/h spolu s dráždivým obsahem. Význam zánětu a koncept laryngeální hypersenzitivity (LHS) v patogenezi kašle se potvrdil v nedávno provedených studiích. LHS dovoluje porozumět širokému spektru syndromů spojených s kašlem a umožňuje nové léčebné postupy s využitím behaviorální léčby a farmakoterapie. Podle kvality rozlišujeme kašel suchý, dávivý a vlhký. Kašlací reflex může být poškozen při: paréze/plegii/dlouhodobé inaktivitě/chirurgickém výkonu na abdominálních a dýchacích svalech, při poškození r. internus (N. laryngeus superior) nebo aferentní větve reflexního oblouku (např. při spolknutní cizího tělesa a jeho zaklínění v recessus piriformis, nebo po jeho chirurgickém odstranění). Test funkčnosti kašlacího reflexu lze provést
inhalací nebulizovaného capsaicinu. Při řadě bakteriálních, virových, mykotických a některých parazitárních onemocněních je kašel spolu s horečkou hlavním příznakem. Bude diskutována diferenciální diagnostika a léčba vybraných méně častých infekčních onemocnění, jejichž vedoucím příznakem je kašel.
Kašel a jeho psychogenní podtex PhDr. et Mgr. Blanka Šestáková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice v Plzni Franz Kafka: „Kašel – toto strašné dohadování mezi plícemi a mozkem.“ Obecně kašel patří mezi respirační poruchy na různé bazi etiologie: alergické, imunitní, neimunitní. Vždy je nutné počítat se spoluúčastí emočních vlivů (Helmont 1577–1644). Záchvat kašle i dušnosti se vyvíjí přes vegetativní nervový systém. Různé průzkumy dokázaly, že existují spouštěče vštípených psychosomatických mechanizmů, které ovlivňují nástup kašle nebo dušnosti. Dnes se velmi často diskutuje o tzv. konverzním kašli. Jejímž spouštěčem je hlavně úzkostnost, strach, panika. Dalšími zkoumanými aspekty jsou vztahové konflikty mezi matkou a dítětem, nebo konflikt kolem dětského pláče. Kašel může mít různé podoby, které se modifikují dle psychosomatického spouštěče (Ziegler 1989). Byly zkoumány postoje matek ke kašlajícím dětem a shrnuty do tří typů mateřského chování: přehnaně ochranitelský, perfektcionalistický, otevřeně odmítavý, hostilní. Při hledání osobnostních rysů, které jsou potencionálními spouštěči různých typů kašle
PEDIATRIE PRO PRAXI – II. kongres pediatrů a dětských sester | 10.–11. 10. 2014
Abstrakta
a dušnosti se opakovaně objevoval trs stálých osobnostních rysů: panic fear = panický strach, který zahrnuje strach, bezmocnost. Při dalších psychologických rozborech se ukázalo, že reakce na stresové situace jsou jejich stálým osobnostním rysem a nejsou závislé na věku, ani na délce choroby.
Uvádíme tři kazuisatiky dětí, které podtrhují vliv psychického stresu na vyvolávání kašle a dušnosti. V praxi je nutné přistupovat k léčbě kašle komplexně, tzn. odhalit psychosomatické spouštěče. Pouze medikamentózní léčba nestačí, je nutné tyto spouštěče eliminovat a potom je úspěšnost léčby vyšší.
Sympozium Takeda Pharmaceuticals Czech Republic pátek / 10. října 2014 / 15.25–15.40 Broncho-vaxom a jeho přínos pro klinickou praxi MUDr. Ester Seberová RESPIRAL s. r. o., Plzeň Broncho-vaxom je imunostimulans patřící do skupiny bakteriálních lyzátů. Je připraven z 8 druhů bakterií, které jsou nejčastějšími vyvolavateli respiračních infekcí. Bakterie jsou během přípravy léčiva lyzovány a uvolňují antigenní struktury, které jsou v lyofilizované formě podávány do organizmu orální cestou. Broncho-vaxom se vstřebává ve střevě, kde je přítomna bohatá střevní lymfatická tkáň a kde dochází k zahájení imunostimulačního procesu. Propojení a funkční jednota slizničního imunitního systému pak zaručuje, že imunostimulace navozená ve střevě se promítá i v cílovém orgánu, jímž je v tomto případě sliznice dýchacích cest.
Cílem léčby je posílení protiinfekční imunity organizmu. Na rozdíl od očkování aktivuje Broncho-vaxom především nespecifické slizniční obranné imunitní mechanizmy uplatňující se ihned po proniknutí patogenu. Patogenům společné antigenní struktury jsou rozeznávány receptory na imunokompetentních buňkách a vyvolávají jejich aktivaci. Výsledný obranný efekt pak není namířen specificky proti jedinému vyvolavateli infekce, ale je pro všechny původce onemocnění společný. Aktivované složky přirozené imunity brání pomnožení invadujících patogenních mikroorganismůa v optimálním případě je choroba potlačena už v samém počátku. Cytokiny, uvolňované z aktivovaných makrofágů a dendritických buněk však zabezpečují i propojení na imunitu adaptivní. Po léčbě Broncho-vaxomem byla prokázána aktivace T a B lymfocytů a zvýšená
10.–11. 10. 2014 | II. kongres pediatrů a dětských sester – PEDIATRIE PRO PRAXI
C21
C22
Abstrakta
hladina antiinfekčních protilátek v séru a na povrchu sliznice respiračního traktu. Cílovou skupinou pro léčbu Bronchovaxomem jsou dospělí i dětští pacienti s recidivujícími infekcemi horních a dolních dýchacích cest, zejména pacienti, kde recidivy respiračních infekcí zhoršují průběh chronického onemocnění (chronická rinosinusitida, chronická bronchitida a CHOPN). K rizikovým skupinám patří především pacienti se sekundárně oslabenou imunitou. Velmi častým důvodem sekundárního imunodefektu je opakované podávání antibiotik (často neindikované, protože hlavním vyvolavatelem respiračních infekcí jsou viry). Sekundární imunodefekt je přechodně vyvolán i dalšími faktory, např. stresem nebo nedostatečnou rekonvalencencí po předcházejícím infekčním onemocnění. I v našich podmínkách musíme myslet na možnost poruch výživy při nevyvážené stravě nebo drastické redukční dietě. Lokální slizniční
imunita je oslabena často v důsledku aktivního a pasivního kouření nebo dlouhodobým působením dráždivých látek. K rizikovým skupinám profitujícím z podávání Broncho-vaxomu patří také, malé děti, u nichž se imunitní odpověď teprve rozvíjí (dozrává) a při prvních kontaktech s kolektivem jsou tak zvýšeně ohroženy infekcí, a na druhé straně senioři, u nichž obranná schopnost přirozené i adaptivní imunity klesá fyziologicky případně působením různých chorob nebo jejich léčby. V řadě klinických studií bylo prokázáno, že léčba Broncho-vaxomem vede ke snížení počtu epizod i délky trvání respiračních infekcí u těchto rizikových skupin populace i ke snížení spotřeby symptomatických léků. Logickým důsledkem je úspora v nákladech na zdravotní péči u pacientů léčených Broncho-vaxomem ve srovnání s kontrolními skupinami léčenými běžnými postupy.
Dermatologie Garant: MUDr. Štěpánka Čapková pátek / 10. října 2014 / 16.05–17.35 Kontaktní dermatitida u dětí MUDr. Stanislava Polášková Dětská kožní ambulance Dermatovenerologické kliniky VFN a UK, Praha Kontaktní dermatitidy (KD) jsou častým kožním onemocněním. Jedná se o neinfekční zánět-
livé dermatózy s pestrým, ale charakteristickým klinickým obrazem kožního zánětu – se zarudlými makulami, papulami, vezikulami, případně až mokváním, deskvamací a při chronickém průběhu s lichenifikací. Podle průběhu rozlišujeme KD na akutní, subakutní a chronické. Z hlediska etiologie rozeznáváme kontaktní iritační dermatitidu (KID) a kontaktní alergickou dermatitidu (KAD).
PEDIATRIE PRO PRAXI – II. kongres pediatrů a dětských sester | 10.–11. 10. 2014
NOVINKA
Atoderm Intensive Rychle zastavuje svědění pokožky a snižuje potřebu škrábání Prodlužuje klidová stádia atopické dermatitidy
B I O L O G I E
A5 Atoderm Intensive indd 1
V E
S L U Ž B Á C H
ATOPIE je i NAŠE STAROST... Vaše
D E R M A T O L O G I E
22 09 14 18:10
C24
Abstrakta
Kontaktní iritační dermatitida (KID) je u dětí častější než KAD. Jedná se o prosté dráždění kůže bez účasti alergické reakce. Vzniká na podkladě zevně působících látek s různě silným dráždivým účinkem (kyseliny, alkálie, mýdla, detergenty, dezinfekční prostředky, sliny, moč, stolice a další). Pro vznik je důležitá nejen koncentrace dráždivých látek a doba působení na kůži, ale i stav kůže – funkce epidermální bariéry (EB). Defektní EB vznik onemocnění urychluje a usnadňuje. To je také důvod, proč u pacientů s atopickou dermatitidou vzniká KID častěji a má závažnější průběh. Naproti tomu KID usnadňuje průnik alergenů do kůže a může na ní nasedat KAD nebo jiné ekzémové onemocnění. Zhoršujícími faktory KID jsou vlivy klimatické, mechanické a termické. Klinicky se jedná o ložiska ostře ohraničená a omezená na místo působení noxy. Kontaktně alergická dermatitida (KAD) je alergická reakce zprostředkovaná buňkami (IV. typ alergické reakce). Klinické projevy jsou výsledkem výbavné fáze, kterou předchází fázi senzibilizační, kdy organizmus rozeznává alergen. Tato fáze trvá většinou několik měsíců až let, zatímco k výbavné fázi dochází po kontaktu s alergenem rychle (několik minut až hodin). Klinické projevy se neomezují pouze na místo působení alergenů, ale mohou být i na místech vzdálených. Ložiska v místě působení jsou neostře ohraničená, s maximem projevů v centru. Nejčastějšími alergeny u dětí jsou nikl, pryskyřice a parafenylendiamin. V diferenciální diagnóze uvažujeme hlavně o atopické dermatitidě a seborhoické dermatitidě, případně psoriáze a dalších „ekzémových“ onemocněních.
Léčba KD spočívá v odstranění příčiny, obnovení funkce EB pomocí emoliencií a odstraněním zhoršujících faktorů. K urychlení hojení a odstranění subjektivních příznaků používáme zpočátku lokální kortikosteroidy odpovídající fázi zánětu a lokalizaci.
Exantémy u dětí – mohou překvapit? MUDr. Zuzana Blechová, Ph.D. I. Infekční klinika 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Nemocnice Na Bulovce, Praha Exantémy patří v dětském věku k častým parainfekčním projevům. Jsou typické nejen pro tzv. exantémová onemocnění, ale fakultativně se vyskytují u řady infekcí respiračního traktu a některých neuroinfekcí různé etiologie. Některé exantémy se staly díky očkování spíše teoretickým pojmem, o to více je důležité připomínat si jejich vzhled a charakteristické rysy. Při nejasném nálezu je nutno exantém posuzovat nejen dle jeho vzhledu, ale též podle dalších klinických projevů a anamnestických souvislostí. V letošním roce došlo v ČR opakovaně k případům spalniček, jenž se klinicky projeví zejména u neočkovaných či nekompletně očkovaných dětí a dospělých. Morbiliformnímu exantému typicky předchází několikadenní období katarální, které může připomínat adenovirovou infekci. Výsev exantému začíná za krkem, na hlavě a během několika dní se rozšíří až na končetiny. Spalničky patří vzhledem ke své závažnosti mezi onemocnění s povinnou izolací. Nicméně nejobávanějším exantémem je rash předcházející diseminovanou intravaskulární koagulopathii při meningokokcé-
PEDIATRIE PRO PRAXI – II. kongres pediatrů a dětských sester | 10.–11. 10. 2014
Abstrakta
mii. Zásadním problémem je perakutní průběh těchto onemocnění, při nichž se nelze spoléhat na rychlou diagnostiku C reaktivního proteinu jako podpůrného ukazatele bakteriálního zánětu. Hemorrhagické exantémy během sepsí jsou typické nejen pro gramnegativní patogeny, bývají embolizačními projevy u stafylokokových sepsí. Scarlatiniformní exantém může být u dětí jedním z kritérií pro vzácný, leč závažný Kawasakiho syndrom nebo syndrom toxického šoku společně s multiorgánovými projevy. Správná a časná diagnóza u těchto zmiňovaných onemocnění je zásadní pro nasazení cílené kauzální léčby. Kritéria rozlišení některých exantémů pohledem infektologa jsou součástí sdělení.
Psoriasis vulgaris u dětí MUDr. Štěpánka Čapková Dermatologické oddělení pro děti, FN v Motole, Praha Psoriáza se častěji objevuje až po pubertě. Nicméně u 25–45 % pacientů zaznamenáme prvé příznaky již před 16. rokem, u 10 % pacientů před 10. rokem a u 2 % postižených již před 2. rokem. Nejzávažnější prognóza vývoje psoriázy je tam, kde onemocnění propuklo již v útlém věku a zároveň má stejnou chorobu někdo blízký v rodině. Než zahájíme léčbu, pátráme u každého dítěte po individuálních provokačních vlivech. Nejčastěji to bývají běžné záněty horních dýchacích cest, chřipka, streptokoková angína, záněty středního ucha, záněty močových cest, studijní
vypětí ve škole, spálení sluníčkem nebo jiné zánětlivé kožní choroby. Lokální léčba dětské psoriázy vyžaduje značné zkušenosti. U dětí je relativně vysoký průnik léků tenkou a jemnou kůží a jejich vstřebávání je proto snazší, s vyšším rizikem nežádoucích účinků než u dospělého. Léčba zevní proto musí zaručit především bezpečnost dlouhodobého používání všech léčebných prostředků. Světloléčba není příliš vhodná v předškolním věku (u kojenců a batolat ji nedoporučujeme vůbec) a i později ji musí řídit odborník na fototerapii. Spíše využíváme přirozenou fototerapii a doporučujeme pobyt dítěte v přímořských oblastech. Celková léčba dětské psoriázy je rezervována pro nejtěžší formy onemocnění, a pokud je nutno se k ní uchýlit, měl by ji řídit zkušený dětský dermatolog. Nyní se především diskutuje o možnostech a bezpečnosti biologické léčby u dětí. Některé formy onemocnění mohou působit psychické problémy dítěti i jeho rodičům. K jejich zvládnutí, kromě blízkých členů rodiny a jejich přátel, mohou pomoci klinický psycholog i pacientské svépomocné organizace. Psoriáza je v ordinaci dětského lékaře relativně málo frekventované kožní onemocnění, ale pediatr může svým postřehem odhalit její prvé příznaky, což dovoluje zahájit včasnou léčbu. Význam pediatrické péče o pacienty s lupénkou je však především ten, že dětských lékař včas odhalí a odléčí všechny bakteriální a virové infekce, které jsou významnými provokujícími a spouštějícími faktory tohoto závažného celoživotního onemocnění.
10.–11. 10. 2014 | II. kongres pediatrů a dětských sester – PEDIATRIE PRO PRAXI
C25
C26
Abstrakta
Workshop pátek / 10. října 2014 1. skupina 11.10–12.40 / 2. skupina 13.50–15.20 Aby rozpor v názorech nepřerostl v osobní konflikt MUDr. Radkin Honzák, CSc. Pediatrická praxe se podobá pověstnému hledání jehly v kupce sena. Je tu jen jeden malý rozdíl: ta kupka sena se nehýbe. Jerome Groopman: HOW DOCTORS THINK 1. Vřelostí přístupu bodujete daleko více než kompetencí. Rodiče chtějí především „lidský přístup“, s kompetencí více méně počítají. Odborné argumenty proto až „za druhé“, za prvé je empatie. Při vyjadřování empatie bych místo: „vím, jak se cítíte“, raději použil: „Já bych na vašem místě (v takové situaci) asi také… 2. Vašim hlavním úkolem je vyřešit problém, nikoliv zdeptat protivníka. Ve vypjaté a konfliktní situaci je prvotním cílem zklidnit atmosféru. Tvrdošíjné prosazování vlastní pravdy je zpravidla neúspěšné. 3. Zapomeňte na „prestiž lékařského stavu.“ Lid obecný, zejména pak lid kverulující, se domnívá, že „si nás dostatečně platí“ a podle toho se také chová. 4. I když vás rodiče nebetyčně štvou, zachovejte klid. Uvědomte si, že je to jejich dítě, nikoliv vaše.
5. Na invektivy až na agresi reagujte asertivně, maximálně tak, že klidně sdělíte: „takhle se nedomluvíme, pojďme znovu od začátku.“ Z hádky s rozčíleným rodičem (stejně jako s ožralým) nikdy pražádná čest nekyne. 6. Uvědomte si, o čem váš partner/vaši partneři mluví. Je to často něco zcela jiného, než co jste začali projednávat. Vraťte v klidu diskusi k základnímu problému. 7. Jiný názor neznamená zpochybnění vaší autority; často za ním stojí strach; obraťte pozornost k obavám rodičů. 8. Zohledněte strach, který od partnera vnímáte, zopakujte jeho obavy, teprve potom je rozptylujte. Je třeba napřed uklidnit úzkost, teprve potom nasadit logiku. 9. Přesvědčte se, že vás partner správně slyšel a že vám rozuměl. Nejlépe tak, že (nekonfrontačně!) ho necháte zopakovat své argumenty. Stejně tak se ujistěte, že jste dobře slyšeli vy, nejlépe floskulí: „Jestli jsem vám dobře rozuměl/a, tak chcete říci, že…“ 10. Berte názory nejrůznějších partnerových poradců (alternativci, léčitelé, babička, atd.) naprosto vážně a věcně; pomůže vám to upřesnit si svět, v němž partner žije a v němž uvažuje a najít cestu ke smysluplnému dialogu.
Abstrakta k sobotnímu programu naleznete na stranách E17–E24. PEDIATRIE PRO PRAXI – II. kongres pediatrů a dětských sester | 10.–11. 10. 2014
PEDIATRIE PRO PRAXI II. kongres pediatrĔ a dÔtských sester 10.–11. āíjna 2014, Parkhotel Congress Center Plzeñ Pořadatel: společnost SOLEN, s. r. o., ve spolupráci s Dětskou klinikou Fakultní nemocnice Plzeň
HLAVNÍ PARTNER
PARTNEŘI Akacia Group, s.r.o. Akademie klasické homeopatie, spol. s r.o. Alere s.r.o. ALTREVA spol. s r.o. Anavia s.r.o. Angelini Pharma Česká republika s.r.o. ASP CZECH s.r.o. BTL zdravotnická technika, a.s. Ceumed s.r.o EXBIO Olomouc s.r.o. Genzyme Goldim spol. s.r.o. inPHARM spol. s r.o. Krewel Meuselbach s.r.o. Laboratoire Bioderma Czech Republic s.r.o. MARK DISTRI, spol. s r.o. Mary Kay Mediclinic a.s. Medindex, spol. s r.o.
MeDitorial, s.r.o. MERCK spol. s r.o. MUCOS Pharma CZ, s.r.o. Nutricia a.s. Omega Pharma a.s. QUICKSEAL INTERNATIONAL, s.r.o. Reckitt Benckiser (Czech Republic), spol. s r.o. Roche s.r.o. RosenPharma a.s. S & D Pharma CZ, spol. s r.o. Sandoz s.r.o. Servier s.r.o. Shire Czech s.r.o. Schwabe Czech Republic SWISS PHARMA, spol. s.r.o. Takeda Pharmaceuticals Czech Republic, s.r.o. Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o. Universitní knihkupectví s.r.o.
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI
Pořadatelé děkují uvedeným firmám za spoluúčast na finančním zajištění kongresu