Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy II Pediatrie, chirurgie

Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy I – Interna 2., doplněné vydání Lenka Slezáková a kolektiv ISBN 978-80-247-3601-3

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7, tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: [email protected], www.grada.cz

Lenka Slezáková a kolektiv

Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy II

Pediatrie, chirurgie

Publikace Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy II – Pediatrie, chirurgie, 2., doplněné vydání, navazuje na publikaci Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy I – Interna, 2., doplněné vydání.

Lenka Slezáková a kolektiv

Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy II Pediatrie, chirurgie 2., doplněné vydání

H. Čoupková, P. Gazdošová, P. Kaduchová, V. Marciánová, L. Přikrylová, I. Přivřelová, A. Spáčilová, L. Slezáková

Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy II Pediatrie, chirurgie 2., doplněné vydání

GRADA Publishing

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Mgr. Lenka Slezáková, Ph.D., a kolektiv OŠETŘOVATELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÉ ŠKOLY II – PEDIATRIE, CHIRURGIE 2., doplněné vydání Vedoucí autorského kolektivu: Mgr. Lenka Slezáková, Ph.D. Autorský kolektiv: Mgr. Hana Čoupková; Mgr. Pavla Gazdošová; Mgr. Petra Kaduchová; Mgr. Vladislava Marciánová; Mgr. Lucie Přikrylová; Mgr. Irena Přivřelová; Mgr. Andrea Spáčilová; Mgr. Lenka Slezáková, Ph.D. Recenze: Mgr. Jana Holubová, MUDr. Marie Nejedlá Odborné konzultace: Bc. Věra Smolíková, Bc. Alena Dvořáková; MUDr. Maria Velgáňová-Véghová; Andrea Salajová TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: © Grada Publishing, a.s., 2012 Cover Photo © fotobanka allphoto, 2012 Obrázky 1, 3–7, 15, 17–19, 31–33, 35–37 převzaty z knihy Slezáková, L., a kolektiv: Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty II. Pediatrie, chirurgie. Praha, Grada Publishing 2007. Autorkou perokreseb je MgA. Kateřina Novotná. Obrázky 9–14 převzaty z knihy Slezáková, L., a kolektiv: Ošetřovatelství v chirurgii I. Praha, Grada Publishing 2010. Obrázky 20–30, 38–43 převzaty z knihy Slezáková, L., a kolektiv: Ošetřovatelství v chirurgii II. Praha, Grada Publishing 2010. Obrázek 2 převzat z knihy Slezáková, L., a kolektiv: Ošetřovatelství v pediatrii. Praha, Grada Publishing 2010. Autorkou obrázku 34 Mgr. Lenka Slezáková, Ph.D. Autorky fotografií: Mgr. Hana Čoupková: obr. P26, P27; Mgr. Petra Kaduchová: obr. P25, P32–P34; Mgr. Lucie Přikrylová: obr. 16; Mgr. Irena Přivřelová: obr. P20–P24; Mgr. Lenka Slezáková, Ph.D.: obr. 8, P18, P28–P31; Mgr. Andrea Spáčilová: obr. P1–P16. Obrázky P17 a P19 z archivu autorek. Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 4869. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Ivana Podmolíková Sazba a zlom Karel Mikula Počet stran 256 + 8 stran barevné přílohy 2. vydání, Praha 2012 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. ISBN 978-80-247-3602-0 TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8098-6 ve formátu PDF ISBN 978-80-247-8099-3 ve formátu EPUB

Obsah Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1 Ošetřovatelský proces na dětském oddělení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Historie pediatrie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Definice oboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 1.1 Ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním dýchacího systému . . . . . . . . . . . . . Přehled chorob dýchacího systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.1 Ošetřovatelský proces u dítěte se zánětem sliznice nosní . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.2 Ošetřovatelský proces u dítěte se zánětem hrtanu . . . . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.3 Ošetřovatelský proces u dítěte se zánětem plic . . . . . . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16 16 19 19 20 22 22 22 24 25 26 26 28 29

1.2 Ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním trávicího systému . . . . . . . . . . . . . Přehled chorob trávicího systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.1 Ošetřovatelský proces u dítěte s aftózní stomatitidou . . . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.2 Ošetřovatelský proces u dítěte s malabsorpčním syndromem . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.3 Ošetřovatelský proces u dítěte s celiakií – nesnášenlivostí lepku . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.4 Ošetřovatelský proces u dítěte s chronickým zánětlivým střevním onemocněním . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.5 Ošetřovatelský proces u dítěte s průjmovým onemocněním . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

30 30 33 33 34 35 35 35 37 37 38 39 39 39 41 43 43 43 45 46 5

1.3 Ošetřovatelský proces u dítěte s krevním onemocněním . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přehled krevních chorob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3.1 Ošetřovatelský proces u dítěte s anémií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

47 47 48 48 50 51

1.4 Ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním centrálního nervového systému . . . . . . Přehled chorob centrálního nervového systému . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4.1 Ošetřovatelský proces u dítěte s meningitidou . . . . . . . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4.2 Ošetřovatelský proces u dítěte s epilepsií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4.3 Ošetřovatelský proces u dítěte s febrilními křečemi . . . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

52 53 55 55 58 60 60 60 64 66 66 66 68 69

2 Ošetřovatelský proces na chirurgickém oddělení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Historie chirurgie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Definice oboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Rány . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 Druhy operací, indikace a kontraindikace operací . . . . . . . . . . . . . . . 76 Základy operační techniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 Obecné výkony prováděné v chirurgii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 Předoperační příprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Pooperační péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Využití dietního systému v chirurgii (chirurgická dietetika) . . . . . . . . 102 Dezinfekce a sterilizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Anestezie a analgezie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 Záněty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Nádory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 2.1 Ošetřovatelský proces u K/P na traumatologickém oddělení . . . . . . . . . . . . . . . Přehled poranění organizmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.1 Ošetřovatelský proces u K/P s poraněním lbi a mozku . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.2 Ošetřovatelský proces u K/P s poruchami vědomí . . . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

114 114 116 116 117 119 119 119 121 123

2.1.3 Ošetřovatelský proces u K/P s poraněním hrudníku a žeber . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.4 Ošetřovatelský proces u K/P s poraněním břicha . . . . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.5 Ošetřovatelský proces u K/P po amputaci dolní končetiny . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.6 Ošetřovatelský proces u K/P s poraněním páteře . . . . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.7 Ošetřovatelský proces u K/P s extenzí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.8 Ošetřovatelský proces u K/P se sádrovým obvazem . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

123 123 126 127 127 127 129 131 131 131 132 135 135 135 138 140 140 142 142 144 146

2.2 Ošetřovatelský proces u K/P po operaci jícnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

147 147 149 150

2.3 Ošetřovatelský proces u K/P v břišní chirurgii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přehled chorob trávicího ústrojí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.1 Ošetřovatelský proces u K/P s apendicitidou . . . . . . . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.2 Ošetřovatelský proces u K/P s akutní pankreatitidou . . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.3 Ošetřovatelský proces u K/P s onemocněním žlučníku a žlučových cest . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.4 Ošetřovatelský proces u K/P s komplikacemi vředové choroby gastroduodena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

152 152 153 153 157 160 161 161 164 166 166 166 170 175 175 175 177 179

7

2.3.5 Ošetřovatelský proces u K/P s kýlou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.6 Ošetřovatelský proces u K/P se střevní neprůchodností . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.7 Ošetřovatelský proces u K/P se střevním vývodem – stomií . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

180 180 182 183 184 184 186 187 188 189 192

2.4 Ošetřovatelský proces u K/P v cévní chirurgii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přehled chorob tepen a žil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.1 Ošetřovatelský proces u K/P s varixy na dolních končetinách (varices cruris et femoris) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.2 Ošetřovatelský proces u K/P s onemocněním tepen . . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

193 193 194 194 196 199 199 199 202 204

2.5 Ošetřovatelský proces u K/P po operaci štítné žlázy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

205 205 207 209

2.6 Ošetřovatelský proces v ortopedii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přehled chorob pohybového ústrojí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.6.1 Ošetřovatelský proces u K/P s artrózou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.6.2 Ošetřovatelská péče u K/P při úplné náhradě kyčelního kloubu – při totální endoprotéze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

210 210 212 212 214

2.7 Ošetřovatelský proces u K/P na urologii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přehled chorob močového systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.7.1 Ošetřovatelský proces u K/P s renální kolikou . . . . . . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.7.2 Ošetřovatelský proces u K/P s adenomem prostaty . . . . . . . . . . . . . . Současný stav onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

219 219 224 224 229 232 232 232

8

215 216 218

Ošetřovatelský plán a jeho realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237 Kontrolní otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 240

Příloha – Očkovací kalendář 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

241

Doporučená studijní literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242 Seznam použité literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 243 Seznam použitých zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 247

9

Předmluva

Předmluva Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy II – 2., doplněné vydání – je rozčleněno na celek pediatrie a chirurgie. Učebnice je doplněna o nové poznatky v ošetřovatelství. Kapitoly v pediatrii jsou rozděleny na ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním dýchacího, trávicího, krevního a centrálního nervového systému. Kapitoly jsou zpracovány stejným způsobem jako chirurgické celky. V učebním textu nejsou podrobněji popsány vyšetřovací metody, příznaky, farmakologie, somatologie a fyziologie, které již byly odučeny v předmětu klinická propedeutika, ošetřovatelství a somatologie. V chirurgii je zařazena traumatologie, nemoci jícnu, břišní a cévní chirurgie, nemoci štítné žlázy, ortopedie a urologie. V úvodní části je zmíněna historie a definice oboru. Následuje přehled chirurgických oborů, druhů operací a užívané terminologie operací, vyšetřovací metody, základy operační techniky, anestezie, předoperační a pooperační péče, komplikace po operaci, záněty a nádory. Následuje členění systémových onemocnění. U každého systému jsou v obecném úvodu zařazena anatomická schémata s popisem, přehled nejčastějších chorob se stručnou charakteristikou, příčiny, příznaky, vyšetřovací metody a léčba. Dále následují podrobněji zpracované ošetřovatelské procesy u vybraných onemocnění. Ošetřovatelský proces v první části popisuje anatomii, charakteristiku a průběh onemocnění, příčiny a příznaky, vyšetřovací metody a léčbu. Ve druhé části je uvedena konkrétní kazuistika. Podle kazuistiky je zpracován ošetřovatelský plán na základě modelu Gordonové. Každé onemocnění je doplněno kontrolními otázkami. Do hodin ošetřovatelství – cvičení navrhujeme, na opakování a doplnění učiva, práci s rozšiřující studijní literaturou. Věříme, že učební text přinese žákům i vyučujícím komplexní, přehledný náhled do chirurgie a pediatrie z pohledu ošetřovatelství a bude přínosem pro výuku na středních zdravotnických školách a zdravotnických lyceích. Poděkování patří všem kolegyním ze SZŠ a VOŠz v Olomouci a konzultantům z Fakultní nemocnice Olomouc, konkrétně z I. chirurgické kliniky, II. chirurgické kliniky a Dětské kliniky, kteří pomohli při vzniku tohoto učebního textu. Zvláštní poděkování patří také Ing. D. Sedlářovi, doc. MUDr. Č. Neoralovi za vstřícnou pomoc při realizaci knihy. Lenka Slezáková

11

1


1

Ošetřovatelský proces na dětském oddělení

Historie pediatrie Pediatrie – z řečtiny: pais – dítě; iatria – léčba. Péče o zdravé a nemocné děti má velmi dlouhou tradici. Babylónské nápisy již před 2 000 lety před naším letopočtem určovaly pokyny kojícím matkám. Z Hippokratovy doby existují podrobné zprávy např. o přirozené výživě a střevních parazitech. V minulosti byly děti léčeny doma a jen výjimečně byly přijímány do nemocnic pro dospělé. Zkušenosti s léčbou dětí byly velmi malé. Velká úmrtnost dětí poukazuje nejen na špatné léčení, ale také na těžkou fyzickou práci, kterou děti vykonávaly. Pro nemanželské a pohozené děti byly kolem 11. století zřizovány nalezince. V těch se poskytovala pouze sociální péče, ale ani ta nebyla dostačující. První dětská nemocnice byla zřízena v Paříži v roce 1802, u nás potom v Praze až v roce 1842. V roce 1953 byl založen Spolek na ochranu dětí se sídlem v Hannoveru. Boj proti špatnému tělesnému zacházení a sexuálnímu zneužívání dětí začal být oceňován jako velmi potřebný zvláště po 2. světové válce, kdy mnoho dětí žilo v sociální a psychické bídě, často bez ochrany, a bylo vystaveno nebezpečí špatného zacházení a zneužití. V roce 1975 byla vyhlášena německá „Charta dítěte“. Od první poloviny 20. století začíná u nás být zabezpečena všestranná péče o děti (poradny pro děti, očkování, preventivní prohlídky, screening vrozených vad, sledování fyzického, duševního a citového rozvoje dítěte, sledování vlivů sociálních a prostředí, úzká spolupráce s rodinou). Jedním z ukazatelů sociálně zdravotní vyspělosti a životní úrovně u nás je kojenecká úmrtnost (počet zemřelých dětí mladších než jeden rok na 1000 živě narozených). Pediatrie jako obor se neustále zdokonaluje.

Definice oboru Pediatrie je lékařský obor, který se zabývá péčí o zdravé, nemocné a defektní děti od jejich narození do 18 let věku. Tato péče v sobě zahrnuje oblast preventivní, diagnostickou, terapeutickou, rehabilitační a sociální. Vnímá dítě jako souhrn jeho biopsycho-sociálních charakteristik. Rozdělení dětského věku: odpovídá zvláštnostem stadií ve vývoji motorickém, mentálním, citovém a také v typu a průběhu onemocnění, která se v daném období vyskytují. ■■ Novorozenecké období: do 28 dnů života: –– adaptace na postnatální prostředí –– typické zdravotní problémy: vrozené vývojové vady, následky perinatální (období kolem narození) patologie, tendence ke generalizaci infekcí (rozšíření na celý organizmus) ■■ Kojenecké období: do 1 roku života: –– intenzivní růst a psychomotorický vývoj 12

Ošetřovatelský proces na dětském oddělení

■■ ■■ ■■ ■■ ■■

–– typické zdravotní problémy: vrozené vývojové vady, infekce, důsledky perinatální asfyxie (dušení způsobené nedostatkem vzduchu) Batolecí období: 1–3 roky: –– rozvoj řeči, myšlení, jemné motoriky, osamostatňování dítěte –– typické zdravotní problémy: úrazy, otravy Předškolní věk: 3–6 let: –– rozvoj abstraktního myšlení, talentu, zařazení do dětského kolektivu Časný školní věk: 6–10 let: –– socializace, rozvoj intelektu Pozdější školní věk: 10–15 let: –– pohlavní diferenciace, puberta Dorostový věk: 15–19 let: –– psychosociální dozrávání, fyzické dospívání

Pediatrická péče je poskytována jako: ■■ Ambulantní zdravotní péče: –– primární ordinace praktického lékaře pro děti a dorost –– specializované pediatrické poradny ■■ Nemocniční zdravotní péče – novorozenecká a dětská lůžková oddělení: standardní, intermediární, intenzivní, resuscitační ■■ Péče ve zvláštních dětských zařízeních – dětské léčebny a ozdravovny, stacionáře, kojenecké ústavy, dětské domovy, jesle, ústavy sociálního zabezpečení Ambulantní zdravotní péče je poskytována jako primární zdravotní péče dětem a dospívajícím praktickým lékařem pro děti a dorost, který je smluvním lékařem pojišťoven a rodiče dětí si jej vybírají na základě svobodné volby. Jeho blízkou spolupracovnicí je dětská sestra, která by měla mít nejméně pět let praxe na lůžkovém dětském oddělení (na klinických pracovištích bývá zvykem, že se na tato oddělení zařazují sestry s praxí na dětských lůžkových odděleních) a specializaci v oboru. Dětský lékař poskytuje léčebně preventivní péči, včetně návštěvní služby. Tato péče začíná již v novorozeneckém věku a pokračuje preventivními prohlídkami dětí a dorostu. Dle zdravotního řádu je to v prvním roce života 10× do roka (ve 3., 6. a 10. týdnu, ve 3., 4., 5., 6., 8., 10. a 12. měsíci), dále v 18 měsících, ve třech letech a pak vždy za další dva roky. Při těchto návštěvách je hodnocen zejména psychomotorický vývoj dítěte, posuzována školní zralost dítěte a také usměrňována volba budoucího povolání dítěte. Nedílnou součástí je zajištění očkování dětí a dospívajících dle platného očkovacího kalendáře (příloha). Dispenzární péče praktického lékaře pro děti a dorost je péče poskytovaná vybraným zdravým, ohroženým a chronicky nemocným dětem a mladistvým. Tato péče může být poskytována i ve specializovaných pediatrických poradnách – kardiologická, nefrologická, urologická, neurologická, gastroenterologická a další. Nedílnou součástí práce zdravotníků v primární péči je zdravotní výchova dětí a dospívajících včetně jejich rodičů. Ta je převážně zaměřena na: ■■ Zdravou výživu ■■ Osobní hygienu ■■ Hygienu dospívání ■■ Prevenci pohlavních chorob 13

1

1

Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy II ■■ Výchovu k rodičovství ■■ Boj proti drogovým závislostem – alkoholizmus, kuřáctví a ostatní závislosti ■■ Poskytování první pomoci Nemocniční zdravotní péče – dětská lůžková oddělení umožňují hospitalizaci dítěte a dospívajícího tam, kde není možné zajistit vyšetření a léčbu ambulantním způsobem. Zásady přístupu k dětem a dospívajícím v nemocnici jsou vyjádřeny v Chartě práv hospitalizovaných dětí: ■■ Děti mají být do nemocnice přijímány jen tehdy, pokud péče, kterou vyžadují, nemůže být stejně dobře poskytnuta v domácím ošetřování nebo při ambulantním docházení. ■■ Děti v nemocnici mají mít právo na neustálý kontakt se svými rodiči a sourozenci. Tam, kde je to možné, mělo by se rodičům dostat pomoci a povzbuzení k tomu, aby s dítětem v nemocnici zůstali. Aby se na péči o své dítě mohli podílet, měli by rodiče být plně informováni o chodu oddělení a povzbuzováni k aktivní účasti na něm. ■■ Děti nebo jejich rodiče mají právo na informace v takové podobě, jaká odpovídá jejich věku a chápání. Musejí mít zároveň možnost otevřeně hovořit o svých potřebách s personálem. ■■ Děti a nebo jejich rodiče mají právo poučeně se podílet na veškerém rozhodování ohledně zdravotní péče, která je jim poskytována. Každé dítě musí být chráněno před všemi zákroky, které pro jeho léčbu nejsou důležité, a před zbytečnými úkony podniknutými pro zmírnění jeho fyzického nebo emocionálního rozrušení. ■■ S dětmi se musí zacházet s taktem a pochopením a neustále musí být respektováno jejich soukromí. ■■ Dětem se musí dostávat péče náležitě školeného personálu, který si je plně vědom fyzických a emocionálních potřeb dětí každé věkové skupiny. ■■ Děti mají mít možnost nosit své vlastní oblečení a mít s sebou v nemocnici své věci. ■■ O děti má být pečováno společně s jinými dětmi téže věkové skupiny. ■■ Děti mají být v prostředí, které je zařízeno a vybaveno tak, aby odpovídalo jejich vývojovým potřebám a požadavkům a aby zároveň vyhovovalo uznaným bezpečnostním pravidlům a zásadám péče o děti. ■■ Děti mají mít plnou příležitost ke hře, odpočinku a vzdělání, přizpůsobenou jejich věku a zdravotnímu stavu. Ve větších nemocnicích jsou dětská oddělení rozčleněna nejčastěji dle věku dětí a charakteru jejich onemocnění, např. kojenecké oddělení, oddělení větších dětí, hemato-onkologické oddělení a další. V menších nemocnicích, kde je pouze dětské oddělení, je diferenciace dětí a dospívajících v rámci tohoto oddělení. Děti a dospívající s vážným onemocněním jsou hospitalizováni na dětských jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Novorozenecká oddělení – tvoří jednotný celek spolu s porodnickým oddělením, poskytují péči novorozencům systémem rooming in, kdy je dítě umístěno na pokoji společně s matkou. Ve větších nemocnicích jsou zřizována perinatologická centra, ve kterých jsou soustředěni rizikoví novorozenci a kde jim je poskytována specializovaná péče. 14

Ošetřovatelský proces na dětském oddělení Péče ve zvláštních dětských zařízeních je poskytována: ■■ V dětských léčebnách a ozdravovnách, kde jsou doléčovány chronicky nemocné nebo oslabené děti, probíhá zde léčebná rehabilitace, je využíváno specifických klimatických podmínek spolu s působením minerálních pramenů. ■■ Ve stacionářích, které se soustřeďují na komplexní a diferencovanou péči – uspokojení bio-psycho-sociálních potřeb zdravotně postižených dětí. Stacionáře mohou zajišťovat denní i týdenní pobyty těchto dětí. ■■ V kojeneckých ústavech a dětských domovech, které dočasně nahrazují rodinnou péči, pokud není vlastní rodina schopna zajistit výchovu dítěte. ■■ V jeslích, jejichž počet se v poslední době výrazně snížil, vzhledem k tomu, že pro dítě do tří let je optimálním prostředím pro jeho zdárný vývoj vlastní rodina. ■■ V ústavech sociálního zabezpečení pro děti s vážným mentálním a tělesným postižením, kdy nejsou v rodině z různých důvodů dostatečně uspokojovány potřeby těchto postižených dětí.

15

1

1

Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy II :

1.1 Ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním dýchacího systému Anatomie

dutiny nosní chrupavka štítná hrtan

průdušnice (trachea) průdušinky

průdušinky

plicní sklípky (alveoly) průdušky

plíce průdušky

Obr. 1 Anatomie dýchacího ústrojí Onemocnění dýchacího systému jsou nejčastějšími onemocněními dětského věku. Probíhají zpravidla akutně, ale stále se zvyšuje počet recidivujících a chronických forem. Vývoj dýchacího systému není po narození ukončen, ale pokračuje v průběhu dětství. Dýchací systém má u malých dětí odlišnou anatomickou a histologickou stavbu, což ovlivňuje vznik a průběh respiračních chorob.

Přehled chorob dýchacího systému Horní dýchací cesty: ■■ Akutní zánět nosní sliznice (rinitida) – rýma ■■ Chronický zánět nosní sliznice – může se projevit jednostranně nebo oboustranně, komplikacemi mohou být záněty středního ucha (otitida) a záněty vedlejších nosních dutin (sinusitida) ■■ Adenoidní vegetace – zmnožení lymfatické tkáně uložené v klenbě zadní části stěny nosohltanu, typické onemocnění pro děti mezi 2.–6. rokem. Vytváří mechanickou překážku, která omezuje nebo úplně brání dýchání nosem a druhotně vyvolává recidivující infekty. 16

Ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním dýchacího systému ■■ Záněty vedlejších nosních dutin (sinusitida) – komplikace akutní rýmy, hlavním příznakem je bolest hlavy a zvýšená teplota ■■ Záněty hltanu – zánětlivé změny Waldeyerova okruhu (patrové a nosohltanové mandle, které jsou spojené lymfatickou tkání ve sliznici nosohltanu a hltanu). Při postižení celé oblasti Waldeayerova okruhu se jedná o angíny, pokud zánět postihuje pouze krční mandle – hovoříme o tonzilitidách, pokud jsou postiženy pouze sliznice hltanu – jedná se o faryngitidy. ■■ Akutní zánět hrtanu (laryngitida) ■■ Akutní zánět příklopky hrtanové (epiglotitida) – nejtěžší forma akutního bakteriálního zánětu horních dýchacích cest Dolní dýchací cesty: ■■ Akutní laryngotracheobronchitida – zánět, který postihuje horní a dolní cesty dýchací (onemocnění typické pro kojence a batolata) ■■ Akutní zánět průdušek (bronchitida) – akutní zánětlivý proces sliznice bronchů převážně virové etiologie ■■ Obstruktivní bronchitida – obstrukci vyvolává edém sliznice a hypersekrece hlenu, postihuje nejčastěji kojence a malé děti ■■ Bronchiektázie – chronické onemocnění vedoucí k trvalému rozšíření průdušek, které je vyplněno hnisavým sekretem, stálé sídlo bakteriálních infekcí ■■ Asthma bronchiale – nejčastější chronické onemocnění v dětském věku charakterizované bronchiální obstrukcí, edémem a zvýšenou produkcí vazkého hlenu. Klinickými projevy jsou kašel, dyspnoe, a především výdechová dušnost. Plíce: ■■ Zánět plic – pneumonie ■■ Cystická fibróza (mukoviscidóza) – onemocnění charakterizované poruchou transportu elektrolytů (zejména Na a Cl) v epitelových buňkách dýchacího, zažívacího a urogenitálního traktu a potních žláz. Dochází k sekreci hustého, vazkého hlenu na povrchu epitelu sliznic, v potu je vysoká koncentrace chloridů. Postiženo je mnoho orgánů – dýchací cesty, játra, slinivka břišní, tenké střevo, pohlavní orgány a kůže. Jednotlivé orgány nejsou u všech pacientů postiženy stejně těžce. ■■ Vdechnutí cizího tělesa – nejčastěji u kojenců a malých dětí, vede k obstrukci dýchacích cest

Příčiny ■■ ■■ ■■ ■■ ■■

Infekce Genetické – alergie, vrozené vady plic Anatomicko-fyziologické zvláštnosti dýchacího systému u dětí Nevyzrálost imunitního systému Negativní vlivy zevního prostředí – znečištěné ovzduší, expozice cigaretovému kouři

Příznaky

■■ Poruchy dýchání: –– tachypnoe – zrychlené dýchání –– bradypnoe – zpomalené dýchání 17

1

1


■■

■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■

–– apnoické pauzy (apnoe – zástava dýchání) –– paradoxní dýchání – smršťování postižené plíce při nádechu a částečné rozpínání při výdechu –– dyspnoe – dušnost, pocit nedostatku vzduchu (inspirační, exspirační) –– ortopnoe – těžká dušnost, klient nedokáže ležet a musí sedět nebo stát –– dýchání ústy (děti s adenoidní vegetací) Kašel: –– suchý, neproduktivní –– vlhký, produktivní –– dráždivý, štěkavý –– záchvatovitý, trvalý Změny hlasu – dysfonie, afonie Vedlejší dechové fenomény – vrzoty, pískoty, inspirační stridor (hvízdavý zvuk při nádechu, který vzniká zúžením horních cest dýchacích – otok hrtanu, cizí těleso) Změněné fyziologické funkce – tělesná teplota, pulz, dech, krevní tlak, vědomí Změna barvy kůže a sliznic – bledost, cyanóza, suchost, vlhkost Bolest (dolor) Změna chování – neklid, apatie, úzkost, strach

Vyšetřovací metody

■■ Anamnéza (OA, RA, NO, AA, SA) ■■ Fyzikální vyšetření – poslech (auskultace), pohmat (palpace), poklep (perkuze), pohled (aspekce) ■■ Odběry biologického materiálu – krev, moč, sputum ■■ Testy – kožní, potní, alergologické, bronchodilatační ■■ Ultrasonografické vyšetření ■■ Rentgenové vyšetření ■■ Endoskopické vyšetřovací metody ■■ Funkční vyšetřovací metody – spirometrie (od 5. roku věku dítěte – nutná spolupráce) ■■ CT ■■ NMR

Léčba

■■ Konzervativní – režimová opatření, úprava polohy, zajištění čistého vzduchu, aplikace kyslíku, podávání léků (bronchodilatancia, mukolytika, expektorancia, kortikoidy, antitusika, antiastmatika, antibiotika, antipyretika), snižování horečky (fyzikálně, farmakologicky), hygienická opatření (smrkání, odsávání), lehká strava, vitaminy, dostatek vhodných tekutin, inhalace, dechová rehabilitace ■■ Chirurgická – extrakce cizího tělesa, adenotomie (odstranění adenoidní vegetace), tonzilektomie, odstranění bronchiektázií, řešení ileózního stavu u cystické fibrózy

18

Ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním dýchacího systému

1.1.1 Ošetřovatelský proces u dítěte se zánětem sliznice nosní Současný stav onemocnění Anatomie

Nosní dutina (cavum nasi) je prostor po stranách ohraničený kostěnými výběžky horní čelisti. U novorozence je velmi malá, asi třetinová ve srovnání s dospělým. Dutina ve své přední části přechází do zevního nosu. Vzadu pokračuje dvěma otvory – choanami – do nosohltanu (nasopharynx). Prostor nosní dutiny je rozdělen nosní přepážkou na dvě nestejné poloviny, které jsou dále rozděleny skořepami na horní, střední a dolní nosní průchod. Dutina je spojena i s prostory v lebečních kostech vedlejšími dutinami nosními (sinus paranasale) – párová v horní čelisti, čelní, čichová a klínová. Sliznice dutiny nosní je tvořena řasinkovým epitelem. Funkce dutiny nosní: ■■ Předehřátí vdechovaného vzduchu ■■ Očištění vdechovaného vzduchu od nečistot ■■ Zvlhčení vdechovaného vzduchu ■■ První bariéra proti inhalační infekci (lymfatická tkáň v podslizničním vazivu) ■■ Čichové vjemy drážděním pachových buněk na povrchu sliznice

Charakteristika a průběh onemocnění

Zánět nosní sliznice (rýma) je akutní onemocnění, které je velmi infekční, s krátkou inkubační dobou. Průběh onemocnění závisí na věku a na celkovém stavu dítěte. Děti předškolního a školního věku mají většinou lokální příznaky zánětu sliznice nosu, někdy je doprovází malátnost, únava, bolesti hlavy a normální nebo lehce zvýšená tělesná teplota. Rýma trvá průměrně týden.

Komplikace

Vznikají zejména u oslabených dětí a v mladším věku. ■■ Zánět středního ucha (otitis media) – vedoucími symptomy jsou bolest ucha a teplota. Příčinou je krátká a relativně široká Eustachova trubice u dětí mladšího věku. ■■ Záněty vedlejších dutin nosních – až u dětí předškolního a školního věku, vzhledem k pozdějšímu vývoji těchto dutin ■■ Záněty dolních dýchacích cest

Příčiny

■■ Virová infekce – virus influenzy, RS viry, rinoviry, adenoviry ■■ Bakteriální infekce ■■ Alergie

Příznaky

■■ Lokální: –– pálení a svědění v nose –– kýchání –– výtok z nosu: serózní, mění se v hlenový až hlenohnisavý –– nosní obstrukce 19

1

1

Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy II –– bolesti hlavy –– podrážděná kůže v okolí nosu ■■ Celkové – zejména u menších dětí: –– zvýšená tělesná teplota až horečka –– zvýšená dráždivost, neklid –– nechutenství –– zvracení –– průjmovité stolice –– únava –– zhoršený spánek –– plačtivost

Vyšetřovací metody ■■ ■■ ■■ ■■

Anamnéza (OA, RA, NO, AA, SA) Fyzikální vyšetření – poslech, pohled Fyziologické funkce Laboratorní vyšetření – FW, CRP, ELFO, imunoglobuliny, KO + diff., vyšetření sputa na kultivaci a citlivost ■■ Výtěr z krku a nosu – mikrobiologické vyšetření ■■ Kožní testy

Léčba

■■ Řídí se etiologií a stavem dítěte. ■■ U dětí školního a předškolního věku bez komplikací je důležité pouze správné a časté smrkání, na jeho podporu lze aplikovat nosní kapky, dostatek tekutin, při zvýšené tělesné teplotě antipyretika a tělesný klid. ■■ U dětí, které neumí smrkat, je nutno odsávat hleny z dutiny nosní, vždy před jídlem podáváme roztoky, které snižují otok sliznice, zvlhčování nebulizátorem. ■■ Při bakteriální infekci nebo u komplikací podáváme antibiotika. ■■ Při alergické rýmě antialergika a cílená desenzibilizace, eliminace alergenu, léčebné klimatické pobyty v horách nebo u moře, péče o oční spojivky a nosní sliznici.

Kazuistika

K ambulantnímu pediatrovi přichází matka se čtyřletou dívkou pro dva dny trvající rýmu s výraznou serózní sekrecí z nosu. Mezi doprovodnými příznaky matka uvádí subfebrilie, nechutenství, únavu, rozmrzelost a plačtivost. Dívka dýchá převážně ústy. Navštěvuje mateřskou školu.

Ošetřovatelský plán a jeho realizace Dítě je léčeno v domácím prostředí, pouze při výskytu závažnějších komplikací je nutná hospitalizace.

20

Ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním dýchacího systému

Biologické potřeby Vnímání zdravotního stavu: ■■ Potřebné informace získej od matky dítěte (zdravotní stav v předchozím období, aktivity pro udržení zdraví, faktory ovlivňující zdravotní stav). Poloha, pohybový režim: ■■ Poloha dítěte se zvýšenou horní polovinou těla ■■ Klidový režim Sleduj: ■■ Průchodnost nosu, smrkání střídavě vždy jednou nosní dírkou ■■ Vzhled sekretu ■■ Tělesnou teplotu – axilární ■■ Nechutenství, zvracení ■■ Příjem tekutin ■■ Vyprazdňování stolice ■■ Neklid a spánek dítěte Zajištění volných dýchacích cest: ■■ Aplikovat nosní kapky: dítě se vysmrká, do každé nosní dírky se kápnou 1–2 kapky v poloze vleže nebo vsedě, při zmáčknutí nosních křídel se dítě může střídavě předklánět a zaklánět, kromě nosních kapek je možno použít i nosní sprej ■■ Naučit dítě efektivnímu smrkání: připodobnění chování zvířátek, při ucpání jedné nosní dírky trigus na opačné straně ■■ Předvést matce nanášení nosních kapek na nosní sliznici na smotku vaty ■■ Dítě uložit v nepřetopené, dobře větratelné místnosti ■■ Zajistit nebulizátor Prevence infekce: ■■ Manipulace s infekčním materiálem ■■ Naučit dítě zacházet s hygienickými kapesníky ■■ Vyloučit dítě z kolektivu Hygienická péče: ■■ Hygienické a šetrné smrkání ■■ Ošetřování podrážděné kůže v okolí nosu indiferentní mastí Výživa: ■■ Strava dle stavu dítěte, nenutit dítě do jídla ■■ Nedráždivá a lehká jídla s dostatkem bílkovin, sacharidů, vitaminů (bílé maso, rýže, bramborová kaše, čerstvé ovoce, dušená zelenina, omezit podávání mléka – zvyšuje zahlenění) ■■ Jídlo v malých dávkách 6× denně ■■ Vhodná technologie přípravy jídel – vaření, dušení, pečení ■■ Dostatek vhodných tekutin – neslazené minerálky, voda, čaj, ředěné džusy 21

1

1

Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy II Vyprazdňování: ■■ Sledování stolice Psychosociální potřeby: ■■ Uspokojování těchto potřeb je závislé na stavu dítěte ■■ Zajistit častou přítomnost matky nebo jiných rodinných příslušníků ■■ Vytvořit vhodné prostředí a klima v pokoji ■■ Zajistit vhodné herní aktivity

Kontrolní otázky 1. 2. 3. 4. 5.

Vyjmenuj příznaky akutní rinitidy. Popiš způsoby zajištění volných dýchacích cest u dítěte s akutní rinitidou. Vyjmenuj funkce nosní dutiny. Popiš hygienické zásady při ošetřování dítěte s akutní rinitidou. Vyjmenuj možné komplikace u dítěte se zánětem nosní sliznice.

1.1.2 Ošetřovatelský proces u dítěte se zánětem hrtanu Současný stav onemocnění Anatomie

Hrtan (larynx) má trubicovitý tvar s horním ústím do dolní části hltanu a s dolním úsekem přecházejícím do průdušnice. Dutina hrtanu je od hltanu oddělena hrtanovou příklopkou (epiglottis). Jeho kostra je tvořena hrtanovými chrupavkami spojenými navzájem vazy a svaly. Největší z nich je chrupavka štítná. Pod ní je chrupavka prstencová, ke které jsou na zadním obvodu připojeny dvě drobnější chrupavky hlasivkové, na nichž jsou upevněny hlasivky. Vlastní dutina hrtanu je vystlána sliznicí s řasinkovým epitelem. Pod ní je vrstva s řídkým a dobře prokrveným vazivem, které snadno zánětlivě zduří. Vzniklý otok uzavírá průsvit hrtanu a vyvolává dušení. U novorozenců je hrtan krátký, široký a je uložen vysoko, což umožňuje dítěti současně dýchat a přijímat tekutou potravu. Nejvíce hrtan roste v prvních čtyřech letech života. V průběhu dětství se posunuje dolů a definitivní polohy dosahuje po pubertě (obr. 2). d c a) chrupavka štítná b) chrupavka prstencová c) jazylka d) příklopka hrtanová e) chrupavky hlasivkové f) hlasivkové vazy

a f e b

Obr. 2 Anatomické schéma hrtanu 22

Ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním dýchacího systému Hrtan slouží k dýchání a tvorbě hlasu. Hlas vzniká chvěním hlasivek, jež jsou tvořeny souborem hlasových vazů a svalů. Mezi oběma vazy je úzká hlasivková štěrbina. Štěrbina je při dýchání rozevřena, při řeči se však hlasové vazy napnou, sblíží se a proudem vydechovaného vzduchu se rozkmitají. Tím vzniká základní tón, který se zesiluje, a pomocí jazyka, patra a rtů se vytvářejí hlásky.


Zánět hrtanu (laryngitida) je nejzávažnější akutní onemocnění dýchacích cest. Vlivem otoku, zvýšeného prokrvení sliznice a spazmem hladkých svalů ve stěně hrtanu dochází k závažné obstrukci horních dýchacích cest. Postihuje nejčastěji batolata a děti předškolního věku. Vyskytuje se častěji na podzim a v zimě. Závažnost stavu je dána věkem dítěte, anatomickými poměry a mírou otoku sliznice hrtanu.

Příčiny

■■ Virová infekce – často předchází infekce horních dýchacích cest ■■ Bakteriální infekce – méně často ■■ Dalšími faktory mohou být dráždění cigaretovým kouřem, znečištěné ovzduší a alergeny

Příznaky

■■ Akutní virový zánět hrtanu – příznaky obstrukce se vyvíjejí postupně: –– dušnost –– zapojení pomocných dýchacích svalů –– vtahování jugula, mezižeberních svalů, epigastria –– inspirační stridor – hvízdavý zvuk při nádechu –– štěkavý neproduktivní kašel –– chrapot až afonie – ztráta hlasu –– zvýšená tělesná teplota až horečka –– bledost, neklid, úzkost –– únava ■■ Akutní bakteriální zánět hrtanu – příznaky obstrukce se vyvíjejí velmi rychle, často z plného zdraví nebo při banálním infektu: –– náhlý a prudký vzestup tělesné teploty –– výrazná inspirační dušnost –– náhlé respirační selhání –– bolest v krku, polykací obtíže –– neklid dítěte v důsledku těžké hypoxie přechází v nápadný klid až apatii


■■ Anamnéza (OA, RA, NO, SA) ■■ Fyzikální vyšetření – pohled, poslech, poklep, pohmat ■■ Vyšetření krve – hematologické, biochemické, CRP, mikrobiologické, vyšetření acidobazické rovnováhy (acidóza by byla důkazem asfyxie – dušení) ■■ Vyšetření moči ■■ Výtěr z krku

23

1

1


Léčba

■■ Akutní virový zánět hrtanu: klid na lůžku, zvýšená poloha, zvlhčování chladnějšího vzduchu, inhalace, Priessnitzův obklad na krk, dostatek tekutin, antipyretika (ne salicyláty), sedativa při neklidu dítěte ■■ Akutní bakteriální zánět hrtanu: léčba stejná jako u virového zánětu, navíc podáváme antibiotika, při závažných stavech kortikoidy, hospitalizace dítěte

Kazuistika

Na dětskou kliniku přivážejí rodiče v nočních hodinách tříletého chlapce. Rodiče uvádějí rozvoj příznaků během několika hodin po uložení chlapce ke spánku. Chlapec má horečku 38,5 °C, je malátný, plačtivý, stěžuje si na bolest hlavy a krku. Je dušný, s nápadným inspiračním stridorem, vpadáváním jugula a mezižeberních prostor, má chraptivý hlas a štěkavý kašel. Matka v anamnéze uvádí opakované infekce HCD.

Ošetřovatelský plán a jeho realizace Chlapec je hospitalizován s matkou.

Biologické potřeby Vnímání zdravotního stavu: ■■ Pozoruj chování dítěte, zejména projevy strachu a úzkosti – pláč, neklid. ■■ Uklidni dítě šetrným způsobem, dle ordinace lékaře podávej sedativa. ■■ Pouč matku, jak o dítě pečovat. Poloha, pohybový režim: ■■ Zajisti klid dítěte na lůžku. ■■ Zajisti zvýšenou polohu dítěte. Sleduj a zaznamenej: ■■ Dýchání dítěte – zajisti nebulizátor (obr. P1) ■■ Průběh a účinek inhalace (obr. P2) ■■ Projevy dušnosti ■■ Barvu kůže a sliznic ■■ Hlas dítěte, chrapot – aplikuj Priessnitzův obklad na krk (jedná se o druh zapařujícího obkladu, přiložený chladný vyždímaný obklad se překryje plastovou fólií a suchou bavlněnou látkou a nechá se působit půl až jednu hodinu), urychlí průběh zánětu a odkašlávání ■■ Kašel, stridor ■■ Kyslíkovou terapii, saturaci kyslíku ■■ Tělesnou teplotu – dle ordinace lékaře podávej antipyretika ■■ Krevní tlak, pulz ■■ Hydrataci dítěte ■■ Chování dítěte ■■ Periferní žilní kanylu a podávání antibiotik 24

Ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním dýchacího systému ■■ Neklid a spánek dítěte ■■ Pocení ■■ Bolest hlavy, v krku, potíže s polykáním Hygienická péče: ■■ Zhodnoť úroveň hygieny a soběstačnosti dítěte. ■■ Zajisti hygienickou péči u dítěte ve spolupráci s matkou. Výživa: ■■ Podávej výživu dle stavu dítěte, spolupracuj s matkou, dítě do jídla nenuť. ■■ Podávej nedráždivá a lehká jídla. ■■ Jídlo v malých dávkách 6× denně. ■■ Sleduj příjem tekutin, často nabízej malá množství tekutin. Vyprazdňování: ■■ Sleduj vyprazdňování moči a stolice. ■■ Zajisti hygienu při vyprazdňování, spolupracuj s matkou. Psychosociální potřeby: ■■ Zajisti herní aktivity dítěte dle jeho stavu ve spolupráci s matkou, zejména ve fázi rekonvalescence. Domácí péče ■■ Informuj rodiče dítěte: –– o režimu dítěte v rekonvalescenci –– o závažnosti dechových obtíží u akutní laryngitidy a nutnosti rychlé zdravotnické pomoci při jejich výskytu u malých dětí –– o předlékařské první pomoci při výskytu dušnosti (zajistit chladný vlhký vzduch – dobře oblečené či do deky zabalené dítě necháme u otevřeného okna nebo mrazáku, Priessnitzův zábal na krk, uklidnit a volat RZP) –– o potřebě zdravého ovzduší pro dítě, doporuč časté vycházky do přírody –– nacvič s matkou podávání léků dítěti (inhalace, per os, kapky do nosu)


Popiš anatomii a fyziologii hrtanu. Popiš průběh laryngitidy. Popiš léčbu akutního virového a bakteriálního zánětu hrtanu. Vyjmenuj, co budeme sledovat u dítěte s akutní laryngitidou. Vyjmenuj, jaké informace musíme dát rodičům dítěte po prodělané laryngitidě, které je propouštěno do domácí péče.

25

1

1


1.1.3 Ošetřovatelský proces u dítěte se zánětem plic Současný stav onemocnění Anatomie

Plíce (pulmones) jsou orgány jehlancovitého tvaru, uložené v hrudní dutině. Skládají se z laloků (pravá plíce je zářezy rozdělena na tři laloky a levá plíce na dva laloky, které se dále dělí na segmenty. Pravou a levou plíci odděluje mezihrudí. Vrcholky plic se nazývají plicní hroty, dolní části naléhající na bránici jsou plicní báze. Do plic proudí vzduch průdušnicí (tracheou), ta se dělí na dvě průdušky (bronchy), které se postupně větví na průdušinky (bronchioly). Na průdušinky navazují plicní sklípky (alveoly), jejichž stěna je tvořena respiračním epitelem. S prvními vdechy novorozence se plíce ve všech směrech zvětšují a v průběhu růstu dochází ke změnám, které se týkají dýchacích oddílů plic, prokrvení plic, uložení plicních laloků, stavby i prostornosti dutiny hrudní. Plíce jsou u novorozenců málo vyvinuté. Růst plic probíhá ve všech obdobích vývoje organizmu, ale velmi rychle rostou v prvních třech měsících po narození a v době dospívání, tj. ve věku mezi 12.–16. rokem. Funkce plic: ■■ Podílejí se na zajištění zevního dýchání dýchacími pohyby – nadechnutím (inspirací) a vydechnutím (exspirací).


Záněty plic (pneumonie) patří mezi nejčastější a nejzávažnější onemocnění dětského věku, zejména u kojenců a batolat. V poslední době ubývá bakteriálních infekcí a přibývá pneumonií virového původu. Virová infekce často předchází o několik dní bakteriální pneumonii. V jednotlivých obdobích dětského věku je výskyt různých druhů pneumonií odlišný. U novorozenců jsou častější bakteriální záněty plic, u kojenců a batolat virové a aspirační pneumonie (vdechnutí cizího tělesa) a u starších dětí převažují virové záněty. U oslabených dětí se objevují plísňové a parazitární pneumonie. Klinický průběh onemocnění bývá rozmanitý, od forem s mírnými příznaky až po formy s těžkým, život ohrožujícím průběhem. Pneumonie mají těžší průběh u mladších dětí.

Příčiny ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■

Viry – RS viry, viry parainfluenzy, rinoviry, Mycoplasma pneumoniae Bakterie – E. coli, streptokoky, stafylokoky Plísně – kvasinky (Candida albicans) Paraziti Alergie – inhalační, potravinové, lékové, bakteriální, virové Aspirace (regurgitace žaludečního obsahu, cizí těleso)

Příznaky

■■ Nemoc může začínat náhle z plného zdraví, jindy je vývoj pozvolný ■■ Vysoká tělesná teplota ■■ Tachypnoe, tachykardie 26

Ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním dýchacího systému ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■

Dyspnoe Rýma Kašel Nevolnost Bolest na hrudníku Typický vzhled tváře dítěte: nápadná bledost, nebo planoucí tvář, úzkostný výraz ■■ Alární dýchání – dýchání je rychlé a namáhavé, nosní křídla se při vdechu rozšiřují (např. u akutní pneumonie, kdy je postižena jedna plíce, tj. celé plicní křídlo), měkké části hrudníku, horní část břicha a prostor nad hrudní kostí se při vdechu vtahují dovnitř. Do plic se při vdechu nedostává dostatek Obr. 3 Zajištění polohy dítěte vzduchu. při vyšetření hrudníku ■■ Únava, malátnost ■■ Při těžkém průběhu: septický stav vedoucí k respiračnímu a oběhovému selhání

Vyšetřovací metody ■■ ■■ ■■ ■■ ■■

Anamnéza (OA, RA, NO, AA, SA) Fyzikální vyšetření – pohled, poslech, poklep, pohmat (obr. 3) Fyziologické funkce Rentgenový snímek plic Vyšetření krve – hematologické, biochemické, RP-reaktivní protein, mikrobiologické, vyšetření acidobazické rovnováhy ■■ Imunologická vyšetření ■■ Vyšetření moči ■■ Vyšetření sputa a výtěry na bakteriologické, virologické, mykologické a parazitologické vyšetření

Léčba ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■

Klidový režim (často za hospitalizace) Úprava prostředí (čerstvý, zvlhčený vzduch) Dostatek tekutin Lehká výživná strava, dušné kojence sondujeme – riziko aspirace Antibiotika (i u virových zánětů, protože dochází často k sekundární bakteriální infekci) Antivirotika (u těžkých virových pneumonií) Antitusika Expektorancia Antipyretika Bronchodilatancia, mukolytika Úprava polohy – ortopnoická poloha – typická poloha, kterou děti zaujímají při dušnosti a která jim dovolí zapojit pomocné dýchací svalstvo. Dítě sedí na lůžku nebo na jeho okraji, se spuštěnýma nohama, ruce má o široké bázi opřené o jídelní sto27

1

1


■■ ■■ ■■

■■

lek. Někteří jedinci nemohou zůstat v klidu vsedě a raději stojí v mírném předklonu (polohu upravujeme podle věku dítěte vhodnými pomůckami doplňujícími lůžko). Inhalace (obr. P3) Kyslíková terapie Zajištění průchodnosti dýchacích cest: odsávání, polohová drenáž (lůžko upravíme do šikmé polohy – hlava a trup dítěte směřuje dolů). V této poloze může dítě ležet nejdéle dvě hodiny, pokud neexistují závažné kontraindikace. Ke krátkodobějším modifikacím patří poloha přes hranu lůžka nebo poloha přes koleno. Důležité je dbát na bezpečnost dítěte. Polohová drenáž usnadní odtok nahromaděného sekretu z dýchacích cest. Důležitá je spolupráce s fyzioterapeutem, dechová rehabilitace (poklepová masáž). Sedativa při neklidu

Kazuistika

Dvanáctiletý chlapec navštívil ambulantního pediatra pro dva dny trvající teploty, bolesti hlavy a v krku a suchý kašel. Lékař mu doporučil klid na lůžku, antipyretika při teplotách, expektorancia a Priessnitzovy zábaly na krk. Když příznaky trvaly 5 dní bez tendence ke zlepšení, předepsal mu pediatr při podezření na bakteriální superinfekci antibiotika, která chlapec správně užíval. K očekávanému zlepšení ale nedošlo, pro celkovou alteraci byl chlapec hospitalizován na dětském oddělení nemocnice. Má suchý dráždivý kašel, tělesnou teplotu 38,9 °C, je schvácený, spavý, udává bolest hlavy a na hrudníku, nechutenství. Chlapec je uzavřený, komunikace je obtížná. Je hospitalizován poprvé.

Ošetřovatelský plán a jeho realizace Děti s pneumonií v kojeneckém věku nebo při pneumonii s těžkou klinickou symptomatologií by měly být hospitalizovány.

Biologické potřeby Vnímání zdravotního stavu: ■■ Nezatěžuj dítě rozhovorem, informace zjisti od doprovodu. ■■ Zajisti klidné prostředí, bez rušivých vlivů – chlapec je vyčerpaný, schvácený. Poloha, pohybový režim: ■■ Zajisti klid dítěte na lůžku – tělesný i psychický. ■■ Po zlepšení stavu a dle ordinace lékaře prováděj ve spolupráci s fyzioterapeutem dechovou rehabilitaci a nácvik správného dýchání. ■■ Zajisti zvýšenou polohu dítěte. Sleduj: ■■ Dýchání dítěte – zajisti zvlhčování vdechovaného vzduchu, inhalaci a kyslíkovou terapii, uprav zvýšenou polohu chlapce ■■ Projevy dušnosti klidové nebo námahové ■■ Dle ordinace lékaře podávej bronchodilatancia 28

Ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním dýchacího systému ■■ Barvu kůže a sliznic ■■ Charakter kašle, expektoraci a projevy při kašli – dle ordinace lékaře podávej antitusika nebo expektorancia, dbej na pravidelné vykašlávání ■■ Tělesnou teplotu – dle ordinace lékaře podávej antipyretika ■■ Pocení ■■ Krevní tlak, pulz ■■ Hydrataci a výživu dítěte ■■ Chování dítěte ■■ Periferní žilní kanylu a podávání antibiotik i jiných léků Hygienická péče: ■■ Zhodnoť úroveň hygieny a soběstačnosti dítěte dle jeho stavu, zajisti dopomoc. ■■ Zajisti hygienické vykašlávání. Výživa: ■■ Podávej výživu dle stavu dítěte, sleduj chuť dítěte k jídlu, v akutní fázi nenuť chlapce do jídla. ■■ Podávej nedráždivá a lehká jídla. ■■ Podávej jídlo v malých dávkách 6× denně. ■■ Sleduj příjem tekutin, často nabízej malá množství tekutin, zajisti dostatečný příjem vhodných tekutin (minimálně 2,5 litru za 24 hodin, např. ředěné džusy, neperlivé minerální vody, slabě slazené ovocné a bylinné čaje). Vyprazdňování: ■■ Sleduj vyprazdňování moči a stolice. ■■ Zajisti hygienu při vyprazdňování – dopomoc dle stavu dítěte. Psychosociální potřeby: ■■ Zvol vhodné zaměstnání pro vyplnění volného času – po odeznění akutních příznaků a únavy, hledej vhodné aktivity společně s chlapcem (četba, vyprávění, kreslení, stolní hry). ■■ Zajisti dostatečný duševní klid u dítěte. Domácí péče: ■■ Informuj rodiče dítěte: –– o režimu dítěte v rekonvalescenci –– o možnostech otužování dítěte –– o dechové rehabilitaci, nácviku správného dýchání, péči o prostředí, ve kterém se dítě pohybuje (znečištěné ovzduší – kouření rodičů)


Popiš anatomii plic. Vyjmenuj možné příčiny virové pneumonie. Popiš léčbu pneumonie. Popiš polohu a pohybový režim u dítěte s pneumonií. Popiš uspokojování psychosociálních potřeb u dítěte s pneumonií. 29

1

1


1.2 Ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním trávicího systému Anatomie

dutina ústní

hltan

jícen

játra žaludek žlučník dvanáctník

slinivka břišní příčný tračník

vzestupný tračník

tenké střevo sestupný tračník konečník

Obr. 4 Anatomie zažívacího traktu

Přehled chorob trávicího systému Dutina ústní: ■■ Moučnivka (soor) – kvasinkové onemocnění dutiny ústní, bělavé povlaky na jazyku a sliznici ■■ Zánět dutiny ústní (stomatitida) – postižena celá sliznice nebo jen její části 30

Ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním trávicího systému Jícen: ■■ Vrozený uzávěr jícnu (atrezie jícnu) – častá vývojová vada jícnu projevující se slepým ukončením jícnu. Vyskytuje se často společně s bronchiální píštělí a rizikem aspirace. ■■ Jícnový reflux (ezofageální reflux) – reflux žaludečního obsahu, dochází k pronikání kyselého žaludečního obsahu zpět do dolní části jícnu, v případě neúplného uzávěru dolního jícnového svěrače ■■ Brániční kýla (hiátová hernie) – část žaludku prochází šterbinou v bránici do hrudníku a je častou příčinou refluxní ezofagitidy ■■ Rozšíření jícnu nad kardií (achalázie jícnu) – při funkční poruše dolního svěrače jícnu spojené s poruchou peristaltiky dochází k postupnému rozšiřování jícnu ■■ Zánětlivé změny na sliznici jícnu (ezofagitida) – polymorfní příčiny ■■ Poleptání jícnu žíravinou – při náhodném požití kyseliny nebo louhu dochází ke vzniku nekrózy až perforaci jícnu ■■ Cizí tělesa v jícnu – náhodně spolknuté předměty (kuličky, drobné součásti hraček) Žaludek: ■■ Zánět žaludku (gastritida) – původce Helicobacter pylori, léky, chemikálie a jiné agresivní látky, které poškozují ochrannou vrstvu žaludku ■■ Zúžení vrátníku – hypertrofická stenóza pyloru – potrava prochází úzkým kanálkem, výskyt 2.–3. týden po narození, dítě zvrací obloukem, neprospívá, není stolice ■■ Peptická léze žaludku a střeva (gastroduodenální choroba) – příčiny viz gastritida Tenké střevo: ■■ Překážky a zúžení všech částí tenkého střeva (atrezie a stenózy) – poruchy pasáže ■■ Vychlípenina konečného úseku tenkého střeva (Meckelův divertikl) – komplikace, zánětlivé změny, krvácení až perforace vychlípky, obstrukce ilea ■■ Vsunutí jedné části střeva do druhé (invaginace) – poruchy pasáže (obr. P4) ■■ Zánět tenkého střeva (enteritida) – průjmové onemocnění způsobené enterální infekcí ■■ Malabsorpční syndrom – chronická porucha výživy v důsledku poruchy trávení, vstřebávání nebo sekrece tenkého střeva (celiakie, nesnášenlivost laktózy) Tlusté střevo: ■■ Megacolon congenitum (Hirschsprungova choroba) – vrozená porucha nervového systému střeva s hlavním projevem chronické zácpy (rozšíření střeva nad stenózou) ■■ Chronický zánět postihující celou stěnu střeva (Morbus Crohn) – může vést k ulceracím až perforacím, stenózám a tvorbě píštělí (může postihovat celý GIT) ■■ Chronické zánětlivé onemocnění (colitis ulcerosa) – zánětlivé postižení sliznice konečníku a tlustého střeva ■■ Zácpa (obstipace) – obtížné vyprazdňování tuhé stolice

31

1

1

Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy II Náhlé příhody břišní: ■■ Zánětlivé (apendicitida) – akutní onemocnění červovitého přívěsku slepého střeva ■■ Stavy neprůchodnosti střeva – ileus ■■ Úrazy Parazitární onemocnění: ■■ Roupy Játra, žlučové cesty, slinivka břišní: ■■ Vrozené zúžení žlučových cest ■■ Portální hypertenze – vysoký tlak krve v žilním systému jater ■■ Cirhóza – jaterní onemocnění, „ztvrdnutí jater“

Příčiny ■■ ■■ ■■ ■■

Genetické (dědičné) Anatomicko-fyziologické zvláštnosti trávicího systému u dětí Imunitní Vlivy zevního prostředí

Příznaky ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■

Nechutenství – nauzea Zvracení – emesis Dysfagie – porucha polykání, pocit váznutí sousta nebo cizího tělesa při polykání Bolesti břicha Průjem – diarrhoe Zácpa – obstipace Krvácení: hemateméza – zvracení krve, meléna – natrávená krev ve stolici, enteroragie – čerstvá krev ve stolici ■■ Ruminace – přežvykování (žvýkání již jednou polknuté potravy, která regurgitovala ze žaludku) ■■ Regurgitace – návrat polknuté potravy zpět do hltanu a úst

Vyšetřovací metody ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■

Anamnéza (OA, RA, NO) Fyzikální vyšetření – pohled, pohmat, poslech Odběry biologického materiálu – krev, moč, stolice, zvratky Ultrasonografické vyšetření Rentgenové vyšetření Endoskopické vyšetřovací metody (např. gastroskopie, kolonoskopie) Funkční vyšetřovací metody – toleranční testy – testovací látka se podá per os, určuje se koncentrace látky v krvi a její množství vyloučené v moči, bilanční testy – zkoumaná látka se podá v potravě a ve stolici se kvantitativně zkoumá její výdej. Tyto testy vyšetřují absorpční (vstřebávací) schopnost trávicího ústrojí. ■■ Výpočetní tomografie ■■ Magnetická rezonance

32

Ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním trávicího systému

Léčba

■■ Konzervativní ■■ Chirurgická

1.2.1 Ošetřovatelský proces u dítěte s aftózní stomatitidou Současný stav onemocnění Anatomie

Ústní dutina (cavum oris) novorozence je krátká a malá, do tří měsíců chybí volná dutina, protože je zcela vyplněna krátkým, širokým a objemným jazykem. Zuby (dentes) jsou uloženy v čelistech již před narozením, prořezávání dočasného chrupu začíná mezi 6. a 8. měsícem života dítěte, prořezávání stálého pak mezi 5. a 7. rokem. Hlavní funkcí dutiny je: ■■ Mechanické rozmělňování pevné potravy ■■ Provlhčení potravy slinami, které obsahují enzym ptyalin štěpící škroby. Množství slin se mění s věkem, postupně stoupá až do puberty, kde dosahuje hodnot dospělého člověka – asi 1 litru denně.


Aftózní stomatitida je častým zánětlivým onemocněním dutiny ústní v dětském věku. Jedná se o virový zánět, kdy se na sliznici dutiny ústní tvoří bolestivé puchýřky. Tato nákaza se přenáší ze zdroje – nemocného dítěte prostřednictvím slin, přímým kontaktem nebo kontaminovanými předměty (hračkami). Branou vstupu je porušená sliznice. Onemocnění trvá v lehčích případech zhruba týden, těžší případy vyžadují hospitalizaci (obr. P5).

Příčina

■■ Herpetický virus

Příznaky ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■

Puchýřky na sliznici dutiny ústní, které rychle praskají a tvoří se vřídky Výrazná bolestivost v místě postižení Odmítání potravy z důvodu bolesti, včetně tekutin Zvýšené slinění Zvýšená tělesná teplota až horečka Dítě je plačtivé, mrzuté, nespokojené


■■ Anamnéza (OA, NO) ■■ Fyzikální vyšetření – především pohled do dutiny ústní

Léčba

■■ Lokální: výplachy dutiny ústní (např. heřmánkem) 33

1

1

Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy II ■■ Celková: tekutá nebo kašovitá strava, v případě zvýšené tělesné teploty jsou ordinována antipyretika, při závažnějším průběhu virostatika a antibiotika, důležitá je izolace dítěte

Kazuistika

Na dětskou pohotovost v podvečer přijíždí matka s tříletou dcerou. Dítě pláče, je unavené, pokožka je zarudlá, na dotek teplá. Dítě se odmítá nechat vyšetřit. Matka sděluje, že dítě odmítá jíst a pít a v dutině ústní se objevily mnohočetné puchýřky a vřídky, v odpoledních hodinách naměřila zvýšenou tělesnou teplotu. V ordinaci lékař zaznamenává horečku – 38,5 °C. Vzhledem ke stavu je dítě s matkou odesláno k hospitalizaci. Zde je zaveden PŽK do levé HK (obr. P6).

Ošetřovatelský plán a jeho realizace Léčení probíhá v domácím prostředí, hospitalizace je nutná jen u těžších případů.

Biologické potřeby Vnímání zdravotního stavu: ■■ Nezatěžuj dítě rozhovorem, chovej se klidně. ■■ Informace zjisti od matky. ■■ Všímej si úrovně hygieny u dítěte i doprovodu. Poloha a pohyb: ■■ Dítě se polohuje samo, nutná kontrola s ohledem na zavedený PŽK, spolupracuj s matkou. Sleduj: ■■ FF, PŽK (dle Maddona) ■■ Podávej infuzní terapii dle ordinace lékaře. ■■ Místní projevy onemocnění na sliznici dutiny ústní a změny v okolí úst, celkový stav ■■ Chování a projevy dítěte ■■ Příjem tekutin a stravy u dítěte, předcházej riziku dehydratace a neprospívání, aktivně nabízej. ■■ Pouč matku o možných rizicích onemocnění, o riziku přenosu infekce. Hygienická péče: ■■ Zhodnoť úroveň hygieny dutiny ústní a soběstačnosti dítěte dle jeho stavu a věku. ■■ Zajisti zvláštní hygienickou péči o dutinu ústní u dítěte ve spolupráci s doprovodem, dávej přednost výplachům dutiny ústní, vytírání úst je značně bolestivé a může poškodit sliznici. ■■ Používej pomůcky na jedno použití.

34

Ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním trávicího systému ■■ Respektuj zásady bariérové ošetřovatelské péče – bariérová ošetřovatelská péče je systém pracovních, organizačních a provozních opatření užívaných v boji proti nozokomiálním nákazám. Výživa: ■■ Sleduj příjem tekutin, podávej tekutiny per os spíše chladnější, šetrně po lžičkách. ■■ Sleduj chuť dítěte k jídlu, spolupracuj s matkou. ■■ Před jídlem aplikuj na sliznici dutiny ústní znecitlivující roztoky, respektuj doporučení uvedená v části hygienická péče. ■■ Nedráždivou stravu tepelně a mechanicky uprav dle potřeb a spolupráce dítěte. ■■ Zajisti zásady bariérové ošetřovatelské péče při podávání stravy. Vyprazdňování: ■■ Sleduj vyprazdňování moči a stolice. ■■ Dohlédni na hygienu při vyprazdňování dítěte. Psychosociální potřeby: ■■ Ponechej dítěti jeho oblíbenou hračku, navrhni matce možné herní aktivity, zejména po dobu jejich izolace, vyslechni případné obavy matky. Domácí péče: ■■ Před propuštěním informuj matku o: –– hygienickém režimu dítěte –– zásadách bariérového ošetřování –– stravě a příjmu tekutin –– místní a celkové léčbě

Kontrolní otázky 1. 2. 3. 4.

Uveď příčiny vzniku onemocnění. Vyjmenuj pomůcky pro zvláštní péči o dutinu ústní. Navrhni jídelníček pro dítě s onemocněním v dutině ústní. Navrhni možné herní aktivity pro tříleté dítě v izolaci.

1.2.2 Ošetřovatelský proces u dítěte s malabsorpčním syndromem Současný stav onemocnění Anatomie

Tenké střevo (intestinum tenue) roste u dětí nejrychleji mezi prvním a třetím a desátým a patnáctým rokem. Stavba stěny tenkého střeva prodělává postupně také růstové změny. Sílí podélná svalovina, zvyšují se slizniční řasy, sliznice je velmi dobře zásobena mízními a krevními cévami. Mezi druhým a třetím rokem života je stavba stěny trávicí trubice a složení střevní šťávy zhruba stejné jako u dospělého. Rozdíl je v aktivitě jednotlivých složek střevní šťávy. U dětí jsou málo aktivní střevní lipázy (stolicí uniká 5–10 % nestrávených tuků). Nejsnáze se vstřebávají tuky z mateřského mléka. 35

1

1



Malabsorpční syndrom představuje chronickou poruchu výživy v důsledku jakékoliv poruchy trávení, vstřebávání, sekrece a motility tenkého střeva.

Příčiny

■■ Primární: –– celiakie – nesnášenlivost lepku –– deficit enzymů ve střevním epitelu nutných pro vstřebávání bílkovin, cukrů, tuků, vitaminů a minerálů – např. deficit laktózy – nesnášenlivost mléka ■■ Sekundární: –– chemické a fyzikální vlivy –– zánětlivá onemocnění střeva (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida) –– tumory –– parazitární onemocnění –– onemocnění jiných orgánů, např. mukoviscidóza (generalizovaná porucha žláz s vnitřní sekrecí provázená onemocněním plic a zažívacího traktu) –– vrozené vady

Příznaky ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■

Průjem Objemné, páchnoucí stolice Nechutenství Bolesti břicha Zvracení Typický vzhled neprospívajícího dítěte: hypoproteinemie – otoky, ascites (vyklenuté bříško z důvodu ascitu), tenké a vyhublé končetiny, bledost, čím je dítě menší, tím jsou tyto příznaky zřetelnější ■■ Negativizmus a mrzutá nálada dítěte ■■ V pozdějším věku nebo při delším trvání choroby se projevují důsledky malnutrice a hypovitaminózy i na ostatních orgánech – změny kostní, krevní, neuropsychické a endokrinní.


■■ Anamnéza (OA, RA, NO) ■■ Fyzikální vyšetření – pohled, pohmat ■■ Vyšetření krve – hematologické, biochemické, vyšetření acidobazické rovnováhy, imunologické a hemokoagulační vyšetření, vyšetření vitaminů ■■ Vyšetření moči – biochemické, bakteriologické ■■ Vyšetření stolice – odpad tuků za 48 hodin, okultní krvácení, bakteriologické a parazitologické vyšetření ■■ Vyšetření sekretů trávicího traktu – žaludeční acidita, pankreatické enzymy, pH metrie ■■ Toleranční testy, expoziční test ■■ Potní test – stanovení elektrolytů v potu pilokarpinovou iontoforézou (vyšetření se provádí v biochemické laboratoři, která stanoví metodický postup odběru) ■■ Ultrasonografické vyšetření břicha ■■ Denzitometrie, osifikace zápěstí 36

Ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním trávicího systému ■■ Endoskopické vyšetřovací metody, včetně enterobiopsie ■■ Výpočetní tomografie ■■ Magnetická rezonance

Léčba

■■ Je závislá na příčině a typu malabsorpčního syndromu.

1.2.3 Ošetřovatelský proces u dítěte s celiakií – nesnášenlivostí lepku Současný stav onemocnění Charakteristika a průběh onemocnění

Celiakie je chronické, imunologické, multiorgánové onemocnění, které je nejčastější příčinou chronické malabsorpce u dětí. Celiakie neboli nesnášenlivost lepku (glutenu – obilného komplexu ze zrn pšenice, ječmene, žita a ovsa, který se nachází i v mouce) vyvolává difuzní zánět sliznice střeva, atrofii sliznice a tvorbu protilátek proti lepku. Potíže se objevují od 2. poloviny prvního roku života, souvisejí se zavedením obilovin do stravy dítěte. Průběh onemocnění je zcela závislý na dodržování léčebného režimu, zejména na celoživotním vyloučení lepku ze stravy.

Příčiny

■■ Autoimunitní

Příznaky ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■ ■■

Průjmovité, objemné, páchnoucí stolice po příjmu potravy s lepkem Bolesti břicha Odmítání potravy, nechutenství Průjmy mohou vést až k dehydrataci s acidózou a šokovým stavem Nutriční deficit – hypotrofie s váhovým úbytkem, svalovou atrofií a typickým vzhledem dítěte (žádný podkožní tuk, vyklenuté bříško, rozmrzelý výraz obličeje) Anémie z nedostatku železa – únavnost, bledost Hypovitaminóza vitaminů rozpustných v tucích – křivice a poruchy růstu Hypoproteinemie – otoky Neprospívání, opakované infekty Negativizmus, apatie, mrzutost


■■ Viz kapitola 2.2. ■■ Určující je enterobiopsie s nálezem typických změn na sliznici střeva a specializované imunologické vyšetření.

Léčba

■■ Bezlepková dieta – vyloučit všechny potravinářské výrobky, které obsahují pšenici, žito, ječmen a oves, nahradit výrobky z kukuřice a rýže, při jejím nedodržení dochází k recidivě onemocnění ■■ Rehydratace a realimentace dítěte 37

1

1

Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy II ■■ Substituce vitaminů a minerálů ■■ U starších dětí psychická pomoc ■■ Edukace rodičů a dětí

Kazuistika

Devítiměsíční holčička Martina byla zdravé a usměvavé dítě. Matka ji plně kojila po dobu šesti měsíců, poté jí začala podávat ovocné a zeleninové příkrmy, rýžové a obilné kaše. Martina začala trpět průjmy, stolice jsou objemné a zapáchají. Přestává přibývat na váze, snížila se chuť k jídlu, chová se rozmrzele a plačtivě. Byla přijata k hospitalizaci z důvodu podezření na onemocnění celiakie. Na oddělení byl dítěti zaveden v oblasti hlavy PŽK a matka byla poučena o dietním opatření (obr. P7).

Ošetřovatelský plán a jeho realizace Pro diagnostikování nemoci a léčení akutního stavu je nutná hospitalizace dítěte s doprovodem pečující osoby.

Biologické potřeby Vnímání zdravotního stavu: ■■ Komunikuj klidně a trpělivě. ■■ Informace zjisti od matky, zaměř se především na stravu a projevy onemocnění. ■■ Zajisti klidné prostředí, bez rušivých vlivů – dítě je rozmrzelé a plačtivé. Poloha, pohybový režim: ■■ Zajisti klid dítěte na lůžku – tělesný i psychický. ■■ Polohu si dítě vyhledá samo podle tělesného stavu a nálady. Sleduj: ■■ Hmotnost, výšku dítěte, kožní turgor a celkový vzhled ■■ Chování a projevy dítěte ■■ Příjem tekutin a hydrataci dítěte, předcházej riziku dehydratace ■■ Příjem stravy a prospívání dítěte ■■ Průchodnost a okolí PŽK (dle Maddona), podávej infuzní roztoky dle ordinace lékaře ■■ Fyziologické funkce ■■ Proveď záznam do dokumentace. Hygienická péče: ■■ Zhodnoť úroveň hygieny a soběstačnosti dítěte. ■■ Zajisti zvýšenou hygienickou péči v okolí konečníku – prevence opruzenin. ■■ Vybírej pomůcky na jedno použití. Výživa: ■■ Podávej výživu dle ordinace lékaře – bezlepková dieta po celý život dítěte. 38

Ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním trávicího systému –– NE pšenice, žito, oves, ječmen a výrobky z nich –– NE vše, co je chemicky barveno a konzervováno –– ANO potraviny označené mezinárodním znakem pro bezlepkovou dietu – přeškrtnutý klas –– ANO rýže, kukuřice, proso, sója, pohanka, amarant ■■ Edukuj rodiče o dietních omezeních. ■■ Zajisti kontakt s nutričním terapeutem. Vyprazdňování: ■■ Sleduj vyprazdňování stolice – množství, vzhled, zápach, příměsi, bolest při vyprazdňování, závislost na jídle. ■■ Sleduj vyprazdňování moči. Psychosociální potřeby: ■■ Zajisti herní aktivity dítěte dle jeho stavu a věku ve spolupráci s jeho doprovodem. ■■ Spolupracuj s psychologem. ■■ Podporuj psychiku dítěte. Domácí péče: ■■ Informuj rodiče dítěte o: –– dispenzarizaci dítěte –– svépomocných skupinách – např. Klub rodičů dětí s celiakií –– nutnosti dietních omezení po celý život dítěte –– spolupráci s nutričním terapeutem na jídelníčku dítěte –– spolupráci se sociální pracovnicí na možnostech finanční podpory –– významu psychické zátěže dítěte ve vztahu k onemocnění

Kontrolní otázky 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Popiš příčinu vzniku onemocnění celiakie. Vyjmenuj potraviny, v jejichž složení je lepek. Vysvětli pojmy dehydratace a realimentace dítěte. Popiš psychickou zátěž dítěte s chronickým onemocněním. Specifikuj hodnocení stolice. Vysvětli význam pomoci nutričního terapeuta.

1.2.4 Ošetřovatelský proces u dítěte s chronickým zánětlivým střevním onemocněním Současný stav onemocnění Anatomie

Tlusté střevo (intestinum crassum) u dětí prochází většími vývojovými změnami než střevo tenké. Tyto změny se týkají jak růstu, tak i stavby a uložení tlustého střeva. Délka střeva u novorozence je asi 65 centimetrů, u dospělého asi 150 centimetrů. Poměrné délky jednotlivých úseků tlustého střeva dosahují stavu dospělého člověka ve věku sed39

1

1

Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy II mi let dítěte. Rozdíly ve stavbě stěny střeva mizí zhruba ve čtyřech letech věku, haustra (vyklenutí střevní stěny) se začínají tvořit v šesti měsících. U dětí se mění i bakteriální osídlení tlustého střeva, po narození probíhá pozvolně, u kojeného dítěte převládají bakterie mléčného kvašení, s přechodem na smíšenou stravu se mění i bakterie na smíšené. Funkce tlustého střeva je stejná jako u dospělého.


Do chronických zánětlivých střevních onemocnění jsou zařazena dvě onemocnění – ulcerózní kolitida a Crohnova choroba. Klinické nálezy jsou často podobné, u některých nemocných nelze tyto choroby od sebe odlišit. Ulcerózní kolitida Chronické zánětlivé onemocnění rekta a colon – omezuje se pouze na sliznici střeva. Diagnóza často před 15. nebo před 20. rokem věku. Crohnova nemoc Vyskytuje se 2× častěji, postihuje stejně chlapce i děvčata, zejména v dětství nebo v období dospívání. Nejčastěji je postiženo terminální ileum a cékum, ale může být zasažena kterákoliv část trávicího traktu. Jde o chronický zánět postihující segmentálně celou stěnu střeva. Ta je zesílená a tuhá, s vředy a objevují se také píštěle, nejčastěji v okolí řitního otvoru.

Příčiny ■■ ■■ ■■ ■■

Autoimunitní Genetické Infekční Psychosomatické faktory

Příznaky

■■ Počátek onemocnění: nechutenství, únava, subfebrilie ■■ Bolesti břicha kolem pupku a v pravém hypogastriu mohou imitovat apendicitidu ■■ Chronické zapáchající a objemné průjmy s příměsí krve a hlenu ■■ Normální stolice až zácpa ■■ Změny v okolí konečníku – fisury, perianální abscesy ■■ Pokles tělesné hmotnosti až anorexie, ztráta aktivity ■■ Anémie – chudokrevnost; v krvi je sníženo množství krevního barviva (hemoglobinu) ■■ Afty v ústech, záněty očí ■■ Poruchy růstu, časté opoždění puberty ■■ Mimostřevní příznaky: artritida, stomatitida, exantémy, oční patologické příznaky

Komplikace

■■ Recidivy onemocnění, střevní stenózy, píštěle, abscesy

40

Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy II Pediatrie, chirurgie

Recommend Documents